vydání č. 3 - Asociace prádelen a čistíren

246
ýERVEN
2009
3
Další þíslo vyjde 10. 9. 2009
UzávČrka pro inzerci
nejpozdČji do 15. 8. 2009
ý. ú. 111 97 40 297/0100
OdstĜedivka praþky
Power Trans JET
Z obsa
Historie
hu:
čistírens
kých...
Rozpouš
tědlo oxid
Povinno
3
uhličitý
sti provo
Kontrola
4-6
zovatelů..
.
6
rocesu (
7
pracího p
Úspory v
2)
ody a en
ergie
Ještě k Po
werTrans
8-9
JET
10
Zlatá ramín
ka
11-12
Náš obor a
hospodářs
ká recese
13
Protagonis
ta mokrého
čištění 13
Návrat do m
inulosti
14-16
Oč jsme přišl
i!
17
Novinky v ob
oru (37)
18
Pro pĜehlednost je odstĜedivka odkrytována. Vlevo nahoĜe na rámu odstĜedivky je umístČna nádrž (T3)
na promývací vodu a je vidČt také pĜívod této vody do bubnu.
(Podrobnosti v þlánku uvnitĜ þasopisu)
INFO 3_09.indd 1
7.6.2009 17:48:21
Informátor 3/2009
INFO 3_09.indd 2
2
7.6.2009 17:48:26
SERIÁL „HISTORIE ýISTÍRENSKÝCH ROZPOUŠTċDEL“
Autor: Ing. ZdenČk KADLýÍK
Vážení þtenáĜi našeho þasopisu,
v minulém þísle bylo ukonþeno otiskování jednotlivých kapitol publikace „Prádelenské kapitoly“, které jsou nyní po aktualizaci
a doplnČní o nejnovČjší poznatky vydávány v souborné publikaci o dvou dílech. (Druhý díl vyjde v srpnu-záĜí t. r.).
Od tohoto þísla þasopisu budeme otiskovat nový seriál, urþený tentokráte pĜevážnČ pro chemické þistírny – ale nejen pro nČ. Bude
mít 13 pokraþování pod názvem „Historie þistírenských rozpouštČdel“, a po jeho celém uveĜejnČní bude opČt vydán tiskem k zaĜazení
do publikace „ýištČní odČvĤ a textilií“.
ýtenáĜ se v nČm dozví o historii þistírenských rozpouštČdel a o jejich užívání v praxi, také o nových rozpouštČdlech, pĜicházejících do
užívání v souþasnosti, dále o vývoji oboru z hlediska zesilovaþĤ, detáše, strojního zaĜízení i úprav textilních materiálĤ.
HISTORIE ýISTÍRENSKÝCH ROZPOUŠTċDEL (1)
U kolébky byl terpentýn
Také se mu Ĝíká terpentýnový
olej nebo terpentýnový balzám. Je
to chemikálie bČžná, kterou kupujeme k ĜedČní barev nebo umývaní
štČtcĤ. Co to vlastnČ ale terpentýn
je? VzhledovČ bílá nebo nažloutlá
þirá nebo opalizující kapalina pronikavé (a pĜíjemné) vĤnČ se specifickou hmotností 0,86-0,90, destilaþní
kĜivkou cca 150 °C po 180 °C, s výbornými rozpouštČcími vlastnostmi,
i pro pryskyĜice, Ĝedidla (fermež),
tuky, oleje atp. Získává se destilací
pryskyĜic, které vytékají z poškozené kĤry jehliþnatých stromĤ, pĜedevším borovic a modĜínĤ, také ale
jedlí, smrkĤ a pinií. PryskyĜice také
nejsou neznámé – je to hustá medovitá lepivá hmota. Destiluje se za
sucha nebo s vodní parou. VýtČžek
pĜi destilaci je asi 20 % terpentýnový olej a 80 % tuhý zbytek. Tím
tuhým zbytkem je kalafuna. Hlavními producenty terpentýnu jsou
USA, Pyrenejský poloostrov, Rusko, Finsko atp. Terpentýn je ve vodČ
nerozpustný, dobĜe se ale rozpouští
v alkoholu a jiných organických
rozpouštČdlech. Je zdraví škodlivý,
dráždí pokožku (alergie) a dýchací
cesty. PĜi dýchaní zpĤsobuje euforii,
podobnČ jako napĜ. toluen, pĜi delší
aplikaci vážné zdravotní problémy.
Maximální pĜípustná koncentrace
ve vzduchu je 100 ppm (100 ml/m3
vzduchu). Nemá žádnou chemickou
formuli, protože nejde o chemické
individuum, ale o smČs chemických
látek. Rozmanité složení závisí na
místČ pĤvodu. Je hoĜlavý, bod vzplanutí je 35 °C a dolní mez výbušnosti
par je pod 0,8 %. Nejvíce terpentýnu
se dnes spotĜebuje na ĜedČní barev.
V chemickém þištČní je terpentýn
nejstarším používaným rozpouštČdlem a zmínky o jeho aplikaci pĜi
odstraĖování skvrn jsou staré nČkolik set let (v Anglii z roku 1690,
Francii 1716, NČmecku 1738). Lidstvo tehdy jiné organické rozpouštČdlo neznalo. Historickým mezníkem v þistČní je rok 1825. To je rok,
3
INFO 3_09.indd 3
kdy francouzský barvíĜský mistr
Jolly Belin z PaĜíže zaþal s novou
živností: þištČním šatstva v terpentýnu. Lidstvo tak poprvé dostává
alternativu k praní ve vodČ. Tento
rok také znamená, že terpentýn se
již nepoužívá jen jako detašovací
prostĜedek k þištČní lokálních skvrn,
ale v lázni. Traduje se, že k þištČní
vedl náhodný objev, když uþedník
(nebo služka) pĜevrátil na husarský
kabátec nádobu (þi lampu s terpentýnem a kabátec po neplánované
lázni záĜil þistotou a vybízel k opakování. Mistr Belin proto pĜikázal
namoþit do škopku s terpentýnem
další uniformy a výteþný výsledek
se opakoval. Zrodilo se chemické
þištČní, které se v jiných evropských
zemích nazývalo francouzským
praním. Belin rozšíĜil služby ve své
staré barvírnČ z roku 1794 o novou
þinnost a ta našla rychle následovníky. Stojí za zmínku, že americký
Národní institut chemického þištČní
(NID) založil ve tĜicátých letech 20.
století na poþest Jollyho Belina jeho
klub. ýlenové klubu vystupovali
na odborných veletrzích v rudých
kabátech s nepĜehlédnutelným emblémem JB.
J. Kurz ve své publikaci o chemickém þištČní uvádí ještČ jeden
dĤvod, který vedl k zavedení terpentýnového þištČní do praxe. Souvisí s cenou tohoto rozpouštČdla.
To bylo v 18. století a zaþátkem19.
století docela vzácnou a drahou látkou a rozhodnČ se s ním nemrhalo.
Na trhu se rozšíĜil a stal se dostupnČjším až po roce 1830, kdy zaþal
v lampách na svícení nahrazovat
dosud obvyklý velrybí olej. Lépe
hoĜel a vydával jasnČjší svČtlo. VČtší poptávka znamenala vČtší pĜísun
na trh a nižší cenu. Ta usnadnila
použití v þistírnách. ýištČní v terpentýnu se šíĜilo. Nejprve v mateĜské Francii a poté v Británii. Podle
písemných dokladĤ v roce 1850 již
v obou zemích existuje Ĝada terpentýnových þistíren. O þtyĜi roky
pozdČji vychází v LondýnČ kniha
od Thomase Love s názvem „UmČní barvení, þištČní, praní a apretace
podle nejosvČdþenČjších anglických
a francouzských postupĤ“. Je to
první uþebnice technologie þištČní,
protože dĤkladnČ popisuje zaĜízení
provozoven a používané technologické postupy.
OpČt také hovoĜí o francouzském
praní (rozumČj þištČní v terpentýnu), což dokazuje francouzský pĤvod této technologie.
V prvních terpentýnových þistírnách se pralo ruþnČ. ýištČný kus se
namoþil do škopíþku nebo vaniþky
s terpentýnem, nechal se urþitý þas
odmoþit a poté ruþnČ zpracoval na
stole kartáþem. Na závČr následoval
oplach v þistém rozpouštČdle a sušení na vzduchu. Až pozdČji vznikly
první þistící stroje ve tvaru uzavĜených dĜevČných nádob ruþnČ otáþených kolem asymetricky umístČné
osy. Nádoby mČly tvar krychle nebo
soudku. Podobná zaĜízení se již
pĜedtím používala k barvení a jejich
nové využití je logickým výsledkem
toho, že první barvírny a þistírny bývaly pod jednou stĜechou a provozovány jedním mistrem.
Éra terpentýnu konþí po roce
1850, kdy dostává nového nebezpeþného konkurenta, a to benzen
a v zápČtí i benzin.
-izk-
Informátor 3/2009
7.6.2009 17:48:28
ROZPOUŠTċDLO OXID UHLIýITÝ
Vedle seriálu o rozpouštČdlech, používaných pĜi chemickém
þištČní od autora Ing. ZdeĖka Kadlþíka, který zahajujeme
v tomto þísle Informátoru, jsme obdrželi k otištČní zajímavou
staĢ o jednom z možných nových rozpouštČdel – oxidu uhliþitém, od autora pana Karla PIRNÍKA.
Pan Pirník – majitel firmy CONMAT v Praze – je dlouholetým špiþkovým odborníkem v našich oborech, a jeho velmi zajímavý þlánek pĜináší obohacení do diskuze pro naše oborníky
i zajímavé informace pro naše þleny.
Sekretariát
Oxid uhliþitý,
biodegradabilní rozpouštČdlo
– dnešek a budoucnost
Karel Pirník CONMAT
RozpouštČdlové systémové
uspoĜádání, dané pohledem užití v þištČní textilií kĤží, kožešin
podléhá jistému oblouku, poþínaje 16. stoletím n. l. Terpentýn,
lehký benzín, trichloretylen,
tetrachlorid uhliþitý, perchloretylen, fluorchlorovaná rozpouštČdla typu FCHR 11, FCHR
113, tČžké benziny, mají v tomto oblouku relativnČ stálé, ale
i mnohdy vrtkavé postavení.
V duhovosti nástupu a pádu se
zejména ve 20. století setkáváme se stále se zvyšujícím tlakem
eko faktorĤ, toxicity a v neposlední ĜadČ snahou o pĜiblížení
k vodivostnímu úþinku polárního prostĜedí (vody).
Polarizace prostĜedí umožĖuje zvýšit výraznou mČrou
produktivitu þištČní vztaženou
k odstranČní vodorozpustných
podílĤ neþistot, bílkovin, pĜípadnČ cukrĤ vþetnČ barevných
skvrn.
50. léta pĜinesla v aktivizaci nepolárního prostĜedí organických rozpouštČdel zásadní
zmČnu. Zesilovaþe ovládly þistírenské procesy.
Starozákonné
napomenutí
mene, tekel, ufarsina, to jest
spoþítáno, zváženo, rozdČleno,
platilo i v prĤbČhu až dramatických zmČn až po celou novodobou éru našeho technologického vČku.
Toxicita vyĜadila nejþastČji
používán trichloretylen o tetrachloridu uhliþitém nemluvČ.
Nastoupil perchloretylen, tČžký
benzin i KWL.
Nebohá fluorchlorovaná rozpouštČdla si užila svoji slávu
pouhých dvacet let. Je pravdou,
že nenarušovala vybarvení, þistila kĤže a kožešiny bez výrazných technologických problémĤ. Avšak pĜišlo ale. Tím ale
byla deformace ozonové vrstvy,
Informátor 3/2009
INFO 3_09.indd 4
oteplování planety. FCHR doplatila v þistírenství na expresní
použití v jiných prĤmyslových
odvČtvích. Byla zejména používána jako hnací plyny aerosolových produktĤ.
V þistírenství se balancovalo
mezi perchloretylenem a vyšším frakþním benzínem. Naši
latinští pĜedci mČli na pamČti
rþení quidquid agis, prudenter
agas et respice finem – cokoliv
dČláš, þiĖ prozĜetelnČ a hleć na
konec! Doufám, že nové výsledky spojené s rozpouštČdlovým
systémem, které dále popisuji,
budou mít v dalších desetiletích
toto motto na pamČti.
FENOMÉN
OXIDU UHLIýITÉHO
PrĤmyslové využití CO2
V 19. a 20. století je CO2 používáno v ĜadČ prĤmyslových
odvČtví. Kapalný plyn nachází uplatnČní v potravináĜském
prĤmyslu. Je používán k extrakci kofeinu z kávových zrn.
Stlaþený plyn nachází další
uplatnČní ve stáþení piva. V polovinČ 20. století se stává významnou složkou osvČžujících
nápojĤ všeho druhu (sycené
pĜírodní nápoje, šĢávy, vinné
a alkoholické nápoje). Aplikaci
uplatnČní oxidu uhliþitého se
neomezují výluþnČ na potravináĜskou sféru. CO2 je užíván
v oblasti chladírenských technik, ke zkapalĖování ostatních
plynĤ.
Vyznanou složku protipožárních technik je již ke konci 19.
století výroba CO2 v hasících
pĜístrojích. CO2 je v souþasnosti
uplatĖován k likvidaci drĤbeže
infikované nežádoucím virem.
projektĤ v bývalém VÚMH došli k závČrĤm, že FCHR jsou
uplatnitelná v þistírenských
procesech. Jejich rozvoj nastal
v následném desetiletí. PrapĤvod jejich užití však byl v kosmickém a leteckém prĤmyslu.
Analogie extrakce tukĤ z kovových materiálĤ našla i uplatnČní
v þištČní textilií, kĤží, kožešin.
ObdobnČ je tomu i u CO2, svĤj
zrod zapoþal v metalurgickém
prĤmyslu jako odmašĢovadlo.
Žel, pĜedstih, pokud jde
o CO2 jsme ztratili, neboĢ naše
pozornost ve výzkumných programech byla vČnována nepĜíliš
dĤležitým tématĤm.
VČnujme chvíle vzdálení
þasu, který se odehrával na poþátku 80. a dále 90. let. V technické literatuĜe, patentové dokumentaci, odborných þláncích
byly v tČchto desetiletích diskutovány možnosti použití CO2
k odstranČní prachových neþistot. Základním motivem byly
zĜejmČ prvotní vstupy uvažující
aplikaci, tzv. nadkritických systémĤ definovaných v literatuĜe
jako Supercritical Fluid Extraction SFC pĤvodnČ použitých již
ke zmínČné extrakci kávových
zrn. Pro poĜádek obdobnČ byl
získáván i chmelový extrakt.
Technologické využité CO2
je možné ve dvou základních
aplikaþních oblastech
1) cestČ þištČní pomocí nadkritického CO2, tj. stlaþeného
plynu v kapalinu
2) cestČ þištČní pomocí samotného nestlaþeného-nezkapalnČného plynu
ObČma pochodĤm budeme
vČnovat podrobnou pozornost.
ýištČní pomocí
nadkritického CO2
B. Gebert, D. Kittel, E. Scholmeyer popsali v MTB již roce
1993 pokusy s kapalným CO2
na laboratorní aparatuĜe. (PokusĤm pĜedcházely studie navazující na teoretické práce publikované již v roce 1987. Testy
byly provedeny na polyesterové
tkaninČ.
Na úvodní teoretické a laboratorní práce navazovala v následujících letech patentová smršĢ,
která velmi rychle pokrývala
nejen základní princip þištČní ve
zkapalnČném CO2, ale dotkla se
i nutné oblasti aktivátorĤ-zesilovaþĤ nutných i v procesech, kde
je toto rozpouštČdlo využíváno.
RovnČž i v tomto prostĜedí, obdobnČ jako je tomu u perchloretylenu, KWL, je tĜeba zvýšit
úþinek vĤþi hydrofilním látkám.
PĜíklad zejména amerických
patentĤ nám podává pĜehled
o vývoji v relativnČ nedávném
období.
Patent WO 94/01613 z 13. 7.
1992 podaný firmou The Clorex Company Oakland Ca definuje principy v tezi „Liquid/
Supercritical Carbon Dioxyd
Dry Cleaning System“.
Dalším pĜíkladem je patent JP
08052297 z 22. 2. 1996 firmou
Hughes Aircraft CO USA definující zaĜízení v patentové dokumentaci názvu Dry Cleaning
of Clothes with Liquid Carbon
Dioxide Under Stiring.
ObdobnČ navrhují Jureller,
Kerscher, Harris v US Patentu 5683473 ze dne 4. 11. 1997
využití CO2 v textaci patentu
„Metod of Dry Cleaning Fabrice using Densified Liquid Carbon Dioxid. Tento patentovaný
postup je uveden prostĜednictvím PCT (Patent Cooperation
Treaty) ve všech státech.
ýištČní pomocí samotného,
nestlaþeného,
nezkapalnČného plynu
V þásti principĤ þištČní pomocí nadkritického CO2 jsem
se zmínil o patentové dokumentaci letecké továrny Hughes
Airraft Company Los Angeles.
Tato firma vČnovala znaþnou
pozornost využití plynného
CO2. V EvropČ je tento princip
pokryt pod EP O 7111 884 A1
ze dne 15. 5. 1996.
Tlak,teplota
Kapaliny CO2 PrĤtok 1/min. Doba praní min. Prací efekt %
v barech, °C
Strojní olej
200,70
1
95
61,9
Standardní špína
200,70
1
90
39,4
Parafin, vosk
250,60
1,6
90
100,0
Parafin, olej
200,50
1
80
99,0
Silikon, olej
250,60
1
65
97
Neþistota
ýistírenské využití CO2
Pokroþilé technologie využívaly vždy poznatkĤ blízkých
i relativnČ vzdálených aplikací.
PĜipomenu nástup fluorchlorovaných rozpouštČdel v þistírnách.
Na poþátku 60. let jsme i u nás
v rámci programu výzkumných Poznámka: prací efekt byl zjišĢován gravimetricky/vážkovČ
4
7.6.2009 17:48:28
PĜíklad schématu
12 vstupní þást bubnu
14 plášĢ bubnu
20 vstup plynu do rozvádČcí
trubice
22 dČrové trysky pĜivádČjící
plyn k šatstvu
24 vstupní þást okruží bubnu
30 odvod plynu do filtru
10 prostor þistícího bubnu
Z tlakového zaĜízení zkapalnČného CO2/tlak 500-1500 psi
tj. 35,2 až 105,4 kg/cm2 je výchozí tlak plynu, který vstupuje
Vzorek þ.
ýas
v minutách
1
2A
2B
3
4
5
6
7
1
1
3
1
0,25 tj. 15 sek
1
15
15
do cylindrického bubnu zredukován na 100 psi, to jest 7,0 kg/
m2. Plynem jsou odstraĖovány
prachové a olejové neþistoty.
Proud plynu unáší þástice tak,
že dochází k jejich minimální redepozici. Plyn prochází filtrem,
kde jsou odlouþeny þástice a po
zkondenzování se vrací do tlakové nádoby. Definován je rovnČž
tlak vstupující do odČvĤ, vláken,
který je na úrovni 0,7-21,1 kg/
cm2. Je rovnČž definován prĤtok
pro malou komoru až pro 70 000
litrĤ pro velkou náplĖ. Úþinek je
Reflektance
poþáteþní
koneþná
%
2,1
2,7
2,5
2,6
2,1
2,6
2,1
2,7
2,1
2,7
2,1
2,7
2,1
2,7
2,4
2,8
Vzorek þ. 4
charakterizován þasovým rozpČObdobný text jako u vzorku þ.
tím 15 vteĜin až po 5 minut, pĜiþemž má postaþit rozpČtí úþinku 3. ýas byl snížen na 25 vteĜin.
Tlak odpovídal 765 Kpa, tj. 7,7
mezi 1-2 minutami.
kg/m2. Teplota plynu se pohyboZkušební testy byly provedeny vala v rozmezí 22 °C do – 1 °C.
pomocí standardní špíny, kterou Byl podán dĤkaz, že þištČní prose hodnotí þistící úþinek v roz- bíhá již v poþáteþním þasovém
pouštČdlech. RozmČr testových období.
klĤckĤ byl 10x15 cm, mČĜení
þistícího úþinku bylo provedeno
Vzorek þ. 5
ruþním reflektometrem.
Podmínky testu odpovídají
Výsledky mČĜení uvádíme vzorku þ. 3. SoubČžný dĤkaz
v další tabulce, pĜiþemž je po- o minimální úloze redepozice.
rovnáván þistící úþinek v proudu dusíku, CO2 za rĤzných
Vzorek þ. 6
tlakových podmínek, perchlorTestové vzorky byly þištČny
etylenu a perchloretylenu obo- ve 100 ml perchloretylenu za
haceném o zesilovaþ.
pĜídavku 1 % zesilovaþe (Staticolu). Doba þištČní 15 minut.
VysvČtlení ke vzorkĤm
Odpoutávací cyklus 60x/minuVzorek þ. 1
tu.
test realizovaný v proudu dusíku. Tlak plynu byl 14,1 kg/
Vzorek þ. 7
cm2, teplota 22 °C.
Testové tkaniny byly þištČny v bČžných podmínkách
Vzorek þ. 2 A, B
opakované testy v proudu du- prĤmyslového þistícího stroje.
síku, pĜiþemž vzorek A byl vy- RozpouštČdlem byl perchlorstaven po dobu 1 minuty a vzo- etylen. PĜidán zesilovaþ v koncentraci 4 g/l, voda v množství
rek B po dobu 3 minut.
4 %.
Vzorek þ. 3
Zkoušky prokázaly odstravzorky byly þištČny v proudu CO2. Tlak plynu v tanku byl nČní 80 % prachových neþistot.
s kapalným plynem 2,48 Mpa, Minimální redepozice.
tj. 25,3 kg/m2. Tlak plynu v þisÚþinek tlakového CO2 je
tící komoĜe byl 1,31 Mpa, tj.
13,4 kg/m2. tento tlak odpovídá srovnatelný s bČžným þistíren190 psi. Teplota se pohybovala ským procesem.
(pokraþování pĜíštČ)
v rozmezí 22 °C až do -30 °C.
Zajímavosti Ɣ Zajímavosti
l O ztrátách v parním potrubí
Informátor nejednou psal. Pro
doplnČné poslední pohled z VýchodonČmeckého spoleþenství
prádelen, které zasedalo v Eisenachu. Ztráty jsou vztaženy na
8000 provozních hodin roþnČ,
tlak 7 barĤ a cenu 0,1 €/kWh:
prohlášení, podle kterého není
potĜeba pĜijímat další opatĜení
ke snížení rizik pĤsobením tohoto rozpouštČdla vzniklých a staþí
ta, která již byla pĜijata v minulosti.
l O nanotextiliích jsme již
jednou psali. Kornelova univerOtvor mm ztráta roþnČ kWh ztráta€ zita nyní zkoumá možnosti pou1
3 800
380
žití nanovlákna v osobních nebo
3
35 000
3 500
prĤmyslových filtrech, které by
5
96 000
9 600
odfiltrovaly toxické chemické
10
380 000
38 000
látky. Mechanismem jsou elekl Americká asociace þistíren trické náboje nanovláken, které
vypsala cenu na zhotovení 30-120 pĜitahují cizí molekuly a také
sekundového videa, které by uká- bakterie a viry.
zalo hodnotu profesionálního þišl Firma Büfa pĜedstavila nový
tČní a jeho úsilí o ochranu životního prostĜedí. SoutČže se mĤže prací prostĜedek pro odstraĖování tukĤ pĜi praní za nízkých
zúþastnit kdokoliv. I amatéĜi.
teplot 30 °C. Jmenuje se Lizerna
l PER získal další body, když Intensive a lze ho použít na citEvropský vČdecký výbor pro livé osobní prádlo, ale tĜeba i na
zkoumání zdravotních a enviro- prádlo z jatek a potravináĜského
mentálních rizik (SCHER) vydal prĤmyslu.
5
INFO 3_09.indd 5
Informátor 3/2009
7.6.2009 17:48:28
Povinnosti provozovatelů CHČ v oblasti chlazení
Protože se jedná o závažné povinnosti provozovatelĤ chemických
þistíren odČvĤ, které se týkají chladicí jednotky (ta je souþástí každého chemického þisticího stroje),
domnívám se, že je zapotĜebí tyto
povinnosti struþnČ pĜipomenout.
Navíc je tato þinnost v souþasné
dobČ dĤslednČ kontrolována ýeskou
inspekcí životního prostĜedí.
Základním právním pĜedpisem
v oblasti ochrany ovzduší je zákon
þ. 86/2002 Sb., Zákon o ochranČ
ovzduší, který byl nČkolikrát aktualizován. Tento je doplnČn celou Ĝadou provádČcích pĜedpisĤ ve formČ
naĜízení vlády nebo vyhlášek MŽP.
Zákon stanovuje práva a povinnosti
provozovatelĤ zdrojĤ zneþišĢování ovzduší, nástroje ke snižování
množství látek, které zneþišĢují
ovzduší, poškozují ozonovou vrstvu
a pĤsobí klimatické zmČny, pĤsobnost správních orgánĤ a opatĜení
k nápravČ a samozĜejmČ i sankce.
Zákon þ. 86/2002 Sb. má základ
v pĜedpisech EU a navíc se pracuje
na jeho novelizaci, která by mČla zaþít platit v roce 2010.
Od února 2009 vstupuje v platnost novelizace zákona o ovzduší
a to pod þíslem 483/2008Sb. (ruší
117/2005 Sb.), která zapracovává
pĜíslušné pĜedpisy EU, zároveĖ na-
vazuje na pĜímo použitelné pĜedpisy
EU a upravuje:
a) práva a povinnosti osob a pĤsobnost správních úĜadĤ pĜi ochranČ vnČjšího ovzduší pĜed vnášením
zneþišĢujících látek lidskou þinností,
b) podmínky pro další snižování
množství vypouštČných zneþišĢujících látek pĤsobících nepĜíznivým úþinkem na život a zdraví lidí
a zvíĜat, na životní prostĜedí nebo na
hmotný majetek,
c) práva a povinnosti osob a pĤsobnost správních úĜadĤ pĜi ochranČ
ozonové vrstvy ZemČ pĜed nepĜíznivými úþinky regulovaných látek
a pĜi ochranČ klimatického systému
ZemČ pĜed nepĜíznivými úþinky
fluorovaných skleníkových plynĤ
a další nástroje ke snižování množství látek ovlivĖujících klimatický
systém ZemČ.
Mezi tyto regulované látky jsou
zaĜazeny i chladiva, které obsahují
chladicí zaĜízení zabudované v námi
používaných chemických þisticích
strojích, neboĢ obsahují regulované
látky a F- plyny.
Pro chemické þistírny platí ustanovení par. 26 kde je uvedeno že:
Provozovatel pevnČ instalovaného zaĜízení s náplní regulované
látky, které obsahují F-plyny, je
povinen prostĜednictvím certifiko-
Oznámení
Asociace prádelen a þistíren ve spolupráci
s Textilním zkušebním ústavem Brno uspoĜádá
dne 23. 9. 2009 semináĜ
„ Reklamace z pohledu soudních znalcĤ“ v BrnČ.
Náplní tohoto semináĜe je pĜevážnČ Ĝešení reklamací v chemických þistírnách, ale domníváme se, že semináĜ bude vhodný i pro pracovníky z prádelenských
provozĤ. Vložné na semináĜ je 1700 Kþ, (základní
cena 1428,57 Kþ + DPH 271,43), pro þleny Asociace
je zlevnČné vložné 1200 Kþ (základní cena 1008,40 +
DPH 191,60). Vložné bude uhrazeno v hotovosti pĜi
prezentaci na místČ. V rámci semináĜe bude poskytnuto úþastníkĤm obþerstvení.
PodrobnČjší informace o semináĜi uvedeme v srpnu
na našich webových stránkách www.apac.cz a rozešleme Vám je E-mailem. Doporuþujeme proto všem
našim þlenĤm, aby nám (pokud nám ji ještČ nesdČlili),
zaslali na sekretariát svoji E-mailovou adresu. PĜihlášky na semináĜ zašlete bućto E-mailem nebo písemnČ
na adresu sekretariátu APaý nejpozdČji do 10. 9. 2009.
PĜihlášeným zašleme podrobné organizaþní pokyny.
sekretariát
Informátor 3/2009
INFO 3_09.indd 6
vané osoby zajistit kontrolu tČsnosti
tohoto zaĜízení certifikovanými pracovníky:
a) pro zaĜízení obsahující nejménČ 3 kg FP alespoĖ 1x za 12
mČsícĤ; to se nevztahuje na hermeticky uzavĜené systémy, které
jsou jako takové oznaþené, s obsahem ménČ než 6 kg FP;
b) pro zaĜízení obsahující nejménČ
30 kg FP alespoĖ 1x za 6 mČsícĤ;
c) pro zaĜízení obsahující nejménČ
300 kg FP alespoĖ 1x za 3 mČsíce.
Provozovatel je povinen do 30
dnĤ ode dne zjištČní závady tuto
odstranit a po opravČ do 30 dnĤ
zajistit následnou kontrolu tČsnosti
zaĜízení.
Provozovatel zaĜízení obsahujícího nejménČ 3 kg regulovaných látek
je povinen vést Evidenþní knihu zaĜízení a uchovat ji pro úþely
kontroly v místČ provozu zaĜízení
po dobu 5 let. Do evidenþní knihy
zaĜízení se zaznamená množství náplnČ a druh regulované látky, datum
servisních þinností, úkony údržby
a revize spojené se zaĜízením, vþetnČ kontroly úniku regulované látky,
registraþní þíslo osoby provádČjící
servisní þinnost, nebylo-li registraþní þíslo pĜidČleno, potom jméno
osoby a kontaktní adresu, struþný
popis provedené þinnosti, vþetnČ
struþného popisu závady, výsledek
provedené revize, množství uniklé
regulované látky zjištČné výpoþtem,
množství a druh doplnČné regulované látky, množství a druh doplnČného oleje, množství odþerpané regulované látky nebo oleje a jeho další
použití nebo pĜi pĜedání tĜetí osobČ
þíslo jejího povolení, jméno a adresu, a pĜi pĜechodu zaĜízení na jinou
regulovanou látku oznaþení této
nové regulované látky a její množství. Vzor evidenþní knihy zaĜízení
stanoví provádČcí právní pĜedpis.
Tolik citace zákona. Co to ale
znamená konkrétnČ pro chemické
þistírny?
PĜedevším je nutno si prostudovat všechna ustanovení zákona þ.
483/2008 a spojit se s certifikovanou osobou. Certifikovaná osoba je
taková, která má oprávnČní k provádČní servisní þinnosti v oboru
chlazení a od 4. þervence 2009 má
pĜíslušný certifikát. Praxe je taková,
že certifikát má vydávat MŽP a to
do pĜedepsané doby nestihne. Proto
MŽP vydává tzv. doþasné certifiká-
ty, s platností do konce roku 2009:
Platí také povolení MŽP k zacházení s regulovanými látkami.
Co to jsou regulované látky? Seznam tČchto látek je uveden v PĜíloze þ. 1 NaĜízení (ES)
þ. 2037/2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu. V seznamu
jsou uvedena mimo jiné tato chladiva: R11, R12, R12B1, R13, R13B1,
R113, R114, R500, R502, R503,
R22, R123, R124, R142b, R401A,
R401B, R402A, R402B, R403A,
R403B, R408A, R409A, R409B.
Dále je nutno u servisního technika
chladicího zaĜízení ovČĜit, zda mezi
regulované látky nepatĜí i chladiva
R407 a R417A (potom i u tČchto
chladiv je nutné vést Evidenþní knihu).
NejþastČji se jedná o chladivo
R22, v nČkterých pĜípadech i R12,
jehož doplĖování je zakázáno. PĜi
zjištČní závady zpĤsobené chladivem R12 je nutno zaĜízení vyĜadit
z provozu, popĜ. použít jiný druh
chladiva.
Další povinností provozovatele
je vedení evidenþní knihy zaĜízení.
Není pĜedepsaný formuláĜ na vedení
evidenþní knihy, staþí zda si zavedeme knihu v obyþejném sešitČ, nebo
si formuláĜe pĜedtiskneme. Pokud
již knihu máme na základČ NaĜízení
vlády þ. 117/2005 Sb., ( tedy od 1. 7.
2005) je její používání akceptováno.
OdpovČdnost za založení evidenþní
knihy nese provozovatel zaĜízení.
Je doporuþeno si vést kopii evidenþní knihy, to je výhodné v pĜípadČ ztráty þi jiného znehodnocení
knihy. Pokud nepĜedložíme pĜi kontrole knihu þi její kopii , bude na
provozovatele pohlíženo jako kdyby
ji nevedl. V pĜípadČ ztráty nebo zniþení evidenþní knihy, je tĜeba ihned
založit novou a na zaþátek uvést
údaje o ztrátČ pĜedchozí knihy vþetnČ data a pĜíþiny této události a data
o poslední provedené kontrole. Údaje o kontrole by mČl mít zaznamenány i revizní technik, takže lze tyto
údaje dohledat.
Na závČr je vhodné i uvést, že
pokuta za porušení povinností,
které jsou uvedeny v ustanoveních pĜedpisu EU mĤže být inspekcí uložena až do výše 2 mil. Kþ.
Pokutu v plné výši vám inspekce
neuloží, ale je nutno mít na pamČti, že i pokuta ve výši 50 000 Kþ
mĤže být likvidaþní.
Ing. Radek Vašíþek
6
7.6.2009 17:48:29
Kontrola pracího procesu
V prvním þísle Informátora letošního roku jste mČli
možnost nahlédnout pod pokliþku kontrole pracího procesu. V pĜíspČvku jsme Vám slíbili, že se praní a jeho
kvalitČ budeme vČnovat dlouhodobČ. Slib plníme dalším
þlánkem, který je zamČĜen na hodnocení jakosti praní.
Profesionálním prádelnám nestaþí hodnocení pracího procesu po
jednom praní. Tento okamžitý efekt
je velmi dĤležitý z hlediska þistoty
prádla, odstranČní skvrn anebo dosažení záĜivé bČlosti textilií. Jenže kromČ tČchto požadavkĤ také
chceme, aby nám prádlo dlouho
vydrželo. Propojit „þistotu a dlouhovČkost“ lze. Budeme prát kvalitní
prádlo šetrnČ.
Kvalitou textilií se zabývat nebudeme. Výroba kvalitní textilie je
záležitostí mnoha oborĤ a odvíjí se
od rozliþných požadavkĤ. Pro zjištČní a oznaþení kvalitního prádla jsou
nastaveny postupy od zkoušení až
po certifikaci.
Protože my již máme kvalitní
textilie k vyprání, musíme si vysvČtlit, co znamená šetrné praní.
Budeme ho definovat pomocí konkrétních veliþin, které je možné mČĜit a u kterých lze z velikosti jejich
zmČny posoudit opotĜebení textilie.
ZamČĜíme se na dlouhodobé pĤsobení produktĤ a procesĤ na textilie,
a to hodnocením ukazatelĤ po 50
cyklech praní, které jsou stanoveny
metodikou Textilního zkušebního
ústavu v BrnČ v normČ PNJ 601-802005 Textilie. Hodnocení jakosti
praní. Vliv praní na textilie.
Vliv praní (technologii praní
a máchání, vliv pracích prostĜedkĤ,
kvalitu prací a máchací vody) na
kvalitu vypraného prádla hodnotíme
podle ukazatelĤ: pevnost za sucha,
ztráta pevnosti za sucha, stupeĖ bČlosti, základní stupeĖ bČlosti, barevný odstín bČli, obsah anorganických
látek (obsah popela), obsah železitých iontĤ. Tento výþet je možné
považovat za základní, neboĢ máme
ještČ rozšiĜující ukazatele pro hodnocení jakosti praní (pevnost za
mokra a ztráta pevnosti za mokra,
polymeraþní stupeĖ bavlny a stupeĖ chemického poškození bavlny,
obsah kovĤ ve vodČ) a informace
o podmínkách praní, mĤžeme sledovat teplotní prĤbČh a dobu trvání
procesu. Každý z uvedených ukazatelĤ nebo krokĤ pracího procesu lze
ještČ dále zkoumat a podrobit dalším
fyzikálnČ chemickým zkouškám
(tvrdost vody, zásaditost þi kyselost
lázní, aktivita bČlicích lázní, teplota
lázní, .....).
Chceme-li sledovat zmČny, potĜebujeme nČjaké stálé hodnoty, ze
kterých vycházíme a se kterými tyto
zmČny porovnáváme. Stálicí pro
nás, tedy referenþním vzorkem, je
standardní bavlnČná zkušební tkanina, tzv. klĤcek. Její výroba a vlast-
7
INFO 3_09.indd 7
nosti jsou definovány v nČmeckých normách DIN 53919-1 a DIN
53919-2 Standardní bavlnČná tkanina pro hodnocení postupu praní,
Požadavky a Zkoušení postupu praní pomocí kontrolních proužkĤ. Jak
tato tkanina vypadá, je znázornČno
na obrázku þ. 1. Tkanina je vyrobena v plátnové vazbČ s vyznaþením
kontrolních proužkĤ zelenou nití,
bČlená a bez pĜídavku opticky zjasĖujících prostĜedkĤ.
jestli bylo prádlo poškozeno pĜevážnČ chemicky (vliv pracích a bČlicích pĜípravkĤ z hlediska jejich
koncentrace, doby a teploty úþinku;
obsah kovĤ ve vodČ; kvalita vody)
nebo mechanicky (konstrukce pracího stroje; dlouhá doba praní; málo
vody). Tuto informaci nám sdČlí stanovení prĤmČrného polymeraþního
stupnČ celulózy (bavlny) dle normy
ýSN 80 0601, tedy další rozšiĜující
ukazatel jakosti praní spolu se stupnČm chemického poškození bavlny,
což je opČt výpoþet z hodnot stanovených na nové a 50x prané zkušební bavlnČné tkaninČ.
Pevnost textilie ovlivĖuje také
další ze zjišĢovaných veliþin pro
hodnocení praní, obsah anorganických látek, jinak také popely. Jsou
to usazeniny nerozpustných solí,
které zjistíme jako množství nespalitelného zbytku (popele) po žíhání
textilie pĜi 800 °C dle normy PNJ
589-80-2001 PLOŠNÉ TEXTILIE
– Stanovení obsahu nespalitelných
látek (obr. 3). KromČ toho, že tyto
usazeniny jsou tvrdé a ostré a trha-
- Āást 2
jí textilie (vlákna), jejich množství
vyšší než 1 % (po 50 cyklech praní) mĤže znamenat, že prací voda
je tvrdá, zaĜízení na mČkþení vody
nepracuje, volba pracích prostĜedkĤ
není optimální co do druhu anebo
množství.
V pĜíštím þísle Informátora Vás
seznámíme s vyhodnocením kvality
praného prádla pomocí ukazatelĤ
bČlosti.
Ing. Elen Klašková
Vedoucí chemické zkušebny
Textilní zkušební ústav, s.p.
[email protected]
Obr. 2 Proužek zkušební tkaniny po
pĜetrhu.
Obr. 1 Zkušební tkanina
Proužky jsou v šíĜce, která odpovídá požadavkĤm normy ýSN
EN ISO 13934-1 (80 0812) Textilie
- Tahové vlastnosti plošných textilií - ýást 1: ZjišĢování maximální
síly a tažnosti pĜi maximální síle
pomocí metody Strip. Metoda stanoví postup zjišĢování maximální
síly a tažnosti pĜi maximální síle
u zkušebních vzorkĤ, které jsou
v rovnováze s normálním ovzduším
pro zkoušení a u zkušebních vzorkĤ
v mokrém stavu. Tato uþená slova
nám Ĝíkají, že suchá nebo mokrá
tkanina je protahována do pĜetržení
(obr. 2). Získáme první z ukazatelĤ
pro hodnocení jakosti praní, hodnotu pevnosti za sucha. Tutéž zkoušku
provedeme na proužku po 50násobném vyprání. Ten bude mít hodnotu
pevnosti za sucha nižší a z úbytku,
zmČny této pevnosti vypoþítáme
druhý ukazatel hodnocení, ztrátu
pevnosti za sucha. V pĜípadČ, že
budeme trhat vzorek mokrý, dostaneme se k rozšiĜujícímu ukazateli,
tedy pevnosti za mokra a ztrátČ pevnosti za mokra.
Úbytek v pevnosti tkaniny je vyvolán mechanickými a chemickými
vlivy pĜi praní. Abychom dokázali
posoudit, jsou-li tyto vlivy takové,
abychom prací proces oznaþili za
šetrný, jsou v normČ pro hodnocení jakosti praní stanoveny také požadavky. Ztráta pevnosti nesmí být
vyšší než 30 % pro prádlo ze zdravotnických zaĜízení a potravináĜských provozĤ a vyšší než 20 % pro
prádlo z domácností a ubytovacích
zaĜízení.
Zjistíme-li vysokou hodnotu ztráty pevnosti, mĤžeme dále zjišĢovat,
Obr. 3 Kelímky a pec na žíhání zkušební tkaniny
Informátor 3/2009
7.6.2009 17:48:29
ÚSPORY VODY A ENERGIE NA PRÁDELNÁCH
PODLE FYZIKÁLNÍCH,
NIKOLIV MARKETINGOVÝCH ZÁKONĩ
3. ÿÁST
V pĜedchozích dvou dílech
této série þlánkĤ jste se dozvČdČli mnohé o snižování spotĜeby
vody a energie na pracích linkách
nebo velkých vsádkových praþkách. Prací linky jsou dominantním spotĜebiþe vody a nezanedbatelným spotĜebiþem energie.
Z pohledu spotĜeby energie jsou
však v naprosté vČtšinČ prádelen
dominantní sušiþky a žehliþe.
Proþ je tomu tak? V pracích
linkách dochází k ohĜevu vody,
kdežto v sušiþkách a kalandrech
k jejímu odpaĜování. K ohĜevu jednoho kilogramu vody
o jeden stupeĖ Celsia je zapotĜebí pĜibližnČ 4,2 KJ energie.
K odpaĜení jednoho kilogramu
vody, pĜi atmosférickém tlaku,
je však zapotĜebí 2257 KJ energie, což je témČĜ 540-násobnČ
více. V prací lince se samozĜejmČ voda ohĜívá o více než jeden
stupeĖ Celsia a ohĜívá se i vČtší
množství vody, než se následnČ
odpaĜuje v sušiþkách nebo na
žehliþích. Proto nepomČr spotĜeby energie není tak obrovský. Na
druhou stranu, efektivita ohĜevu
vody v pracích linkách je blízká
100 %, kdežto efektivita sušení
a žehlení se 100 % nikdy blížit
nebude (efektivita sušení a žehlení je hlavním tématem tohoto
þlánku). Kombinace všech tČchto faktĤ dává za pravdu tvrzení,
že na vČtšinČ prádelen jsou sušiþky a žehliþe mnohem vČtším
spotĜebiþem energie, než vsádkové praþky nebo prací linky.
Sušící výkon
a mČrná spotĜeba energie
neboli energetická úþinnost
Dva nejdĤležitČjší parametry
pro každou sušiþku nebo kalandr jsou mČrná spotĜeba energie
a sušící výkon. MČrná spotĜeba
energie ukazuje, jaké množství
energie (obvykle se uvádí v kilogramech páry urþitého tlaku) se
spotĜebuje na odpaĜení jednoho
kilogramu (nebo litru vlhkosti).
ýím nižší hodnota, tím je sušiþ
nebo kalandr energeticky úþinnČjší, tedy lepší. Sušící výkon
znamená, jaké množství vlhkosti
dokáže daný stroj odpaĜit za minutu*1. VČtší hodnota je samozĜejmČ lepší, protože podporuje
vyšší produktivitu prádelny. Oba
tyto parametry vČtšinou najdete
v dokumentaci ke stroji, ale realita v provozu je þasto velmi
odlišná. DĤvodem horších do-
sahovaných výsledkĤ v praxi
je zejména nesprávné nastavení, údržba a provoz stroje,
ale nČkdy i pĜíliš optimistické
údaje, uvádČné v technické dokumentaci.
Skuteþné parametry, dosahované v konkrétním provozu, se
dají mČĜit v zásadČ dvČma zpĤsoby, prvním zpĤsobem je metoda pĜímá, kdy se mČĜí množství
energie (páry nebo plynu), které
do stroje vstupuje a porovnává
se s množstvím odpaĜené vody.
Množství odpaĜení vody se dá
pomČrnČ jednoduše zjistit vážením prádla pĜed a za strojem.
MČĜení spotĜebovávané páry je
ale finanþnČ i þasovČ velmi nároþné, protože vyžaduje parní
prĤtokomČr s dalším nutným
pĜíslušenstvím (minimálnČ separátor a filtr), pro každý sušiþ
nebo kalandr zvlášĢ. O nČco jednodušší situace je u plynových
spotĜebiþĤ.
Druhým zpĤsobem urþení parametrĤ dosahovaných v reálném provozu je metoda nepĜímá.
PĜi této metodČ se mČĜí vlastnosti smČsi vzduchu a vlhkosti
odcházející ze stroje. MČĜenými
veliþinami jsou rychlost (prĤ-
tok), teplota a vlhkost (ukázka
na obr. 1) proudu vzduchu. Po
zpracování tČchto parametrĤ
se dá urþit jak mČrná spotĜeba
energie, tak i sušící výkon stroje,
Parametry se mČĜí pomocí mČĜících sond (obr. 2) umístČných
v odtahovém potrubí sušiþky
nebo kalandru. Hlavní výhodou
nepĜímého mČĜení je jeho jednoduchost, kdy jedinou úpravou na
mČĜeném stroji je navrtání dvou,
cca 20 mm otvorĤ do odtahového potrubí.
Výsledky mČĜení
a možnosti optimalizace
sušiþek a kalandrĤ
Energie, spotĜebovaná v sušiþce nebo kalandru, se dá rozdČlit
do tĜí þástí. První þást je spotĜebovaná a vlastní odpaĜení z prádla (modrá þást v obr. 3). Toto
je þást energie, která je úþinnČ
vynaložená, protože odpaĜování
vlhkosti je cílem sušení. Na obr.
3 (modrá þást) vidíte hodnotu
1,13 kg páry*2 na litr odpaĜené
vlhkosti. Tato hodnota je vždy
stejná, protože se jedná o vlastnost vlhkosti (vody) v prádle.
Druhá þást spotĜebované energie je vynaložená na pokrytí
Obr. 1 PrĤbČh mČĜených veliþin (rychlost, vlhkost a teplota)
Informátor 3/2009
INFO 3_09.indd 8
8
7.6.2009 17:48:31
Obr. 2 Sondy pro mČĜení vlastnosti odcházejícího vzduchu
Jaký praktický význam
má mČĜená sušiþek a kalandr
v provozu prádelny? V první
ĜadČ samozĜejmČ zjistíte skuteþný, na konkrétním provozu
dosahovaný sušící výkon a zejména energetická úþinnost stroje. Na obr. 3 jsou jako pĜíklad
uvedeny výsledky z mČĜení novČjší sušiþky s recirkulací sušeného vzduchu. Celková spotĜeba
energie, kolem 2,1 kg páry na litr
odpaĜené vlhkosti, je vynikající
hodnota (tato hodnota se bČžnČ
pohybuje od 1,7 do 4,5 kg/l), ale
sušící výkon 1,04 l/min. je vzhledem k velikosti stroje velmi nízký. VšimnČte si však, že po dĤkladném vyþištČní všech filtrĤ se
sušící výkon témČĜ zdvojnásobí.
Výkon tohoto stroje je tedy extrémnČ závislý na stavu filtrĤ,
což u starších jednodušších sušiþek není až tak obvyklé.
V tomto pĜípadČ se jednalo
o dvČ sušiþky za prací linku, kdy
jejich sušící þas (cca 4,5 min.)
byl definován taktem prací linky
a jejich poþtem. PĜi dvojnásobném sušícím výkonu mČlo prádlo po sušení mnohem nižší
zbytkovou vlhkost, a proto se
mohly následnČ zrychlit žehliþe, protože dokázaly prádlo pĜi
vyšší rychlosti dosušit. Tímto se
zvedla produktivita sekce sušení
9
INFO 3_09.indd 9
a žehlení a tím i celé prádelny
(hrdlo produktivity bylo v žehlení), což pĜineslo velké finanþní
zisky.
Hlavním pĜínosem mČĜení
provozních parametrĤ sušiþky
nebo kalandru je optimalizace
jejich nastavení, tak zvýšení
energetické úþinnosti a sušícího výkonu. V praxi se nejþastČji
ky vzduchu odpovídaly dokumentaci) jen velmi výjimeþnČ.
Pomocí analýzy sušiþky se dá
ušetĜit nemalé množství energie.
Podobná situace je u mnoha kalandrĤ, které mají škrtící klapky
regulující množství pĜisávaného
vzduchu do válcĤ.
NepĜímé mČĜení sušiþek a kalandrĤ je tedy rychlá a finanþnČ
nenároþní metoda, na základČ,
které se dá stroj kompletnČ analyzovat, optimálnČ nastavit a pĜípadnČ i modernizovat. A protože
sušiþky a kalandry jsou vČtšinou dominantním spotĜebiþem
energie na prádelnČ, potenciální
úspory jsou velmi vysoké.
*1 U kalandrĤ se odpaĜovací
kapacita vztahuje k využité ploše, a proto se udává v jednotkách
L/(min.m2)
*2 Toto množství páry je potĜebné, jestli se využije kondenzaþní þást energie obsažené
v páĜe o tlaku 10 barĤ.
Ing. Vladimír Kšenzuliak
Procter&Gamble Professional
Obr. 3 Měrná spotřeba páry a sušící výkon
Sušička před čištěním filtrů
3
Sušička po čištění filtrů
Ohřev sušícího vzduchu
Tepelné ztráty
2,5
Prosté odpaření vlhkosti
2
3
Ohřev sušícího vzduchu
Tepelné ztráty
2,5
Prosté odpaření vlhkosti
2
0,73
0,72
1,5
1,5
0,23
0,23
1
1
1,13
1,04
Měrná spotřeba páry
[kg/L]
Sušící výkon [L/min]
0,5
1,91
1,13
0,5
0
0
Měrná spotřeba páry
[kg/L]
Sušící výkon [L/min]
Obr. 4 Relativní vlhkost vzduchu odcházejícího ze sušičky
100
90
80
Relativní vlhkost [%]
tepelných ztrát sáláním ze stroje
do okolí (béžová þást v obr. 3).
Tepelné ztráty sáláním se však
nedají ovlivnit, protože jsou
dané konstrukcí stroje. TĜetí,
nejzajímavČjší a þasto i nejvČtší
þástí spotĜebované energie, je
ohĜev sušícího (v pĜípadČ kalandrĤ pĜisávaného) vzduchu. Tato
þást tvoĜí neúþinnČ vynaložený
podíl spotĜebované energie a je
velmi závislá na konstrukcí stroje, ale i správného provozu,
nastavení a údržbČ.
jedná o optimalizaci délky sušících programĤ, zejména pĜi sušení do sucha (froté). VšimnČte
si napĜ. obr. 4, kdy je z vlhkosti
docházejícího vzduchu zĜejmé,
že prádlo již bylo zcela suché
v bodČ A, dalších 20 minut sušení již bylo pouze plýtváním þasu
a energie. Délku sušících programĤ je samozĜejmČ tČžké neustále kontrolovat. Jednou z možností mĤže být použití nČkterých
moderních strojĤ, které nabízejí
automatickou kontrolu vlhkosti
prádla. Za tímto Ĝešením stojí
ale nemalá investice do nového
strojního vybavení. Druhým,
pro nČkoho i mnohem zajímavČjším Ĝešením, díky mnohem
menší potĜebné investici, mĤže
být komplexní modernizace stávající sušiþky (vþetnČ výmČníku
na využití energie odpadního
vzduchu).
Velmi dĤležitá je i analýza
moderních sušiþek s recirkulací
vzduchu, protože necirkulaþní klapka je nastavena ve zcela
správní poloze (tak, aby prĤto-
70
60
50
A
40
30
20
10
0
17:10
17:15
17:20
17:25
17:30
17:35
17:40
čas
17:45
17:50
17:55
18:00
18:05
18:10
Informátor 3/2009
7.6.2009 17:48:32
Ještď k PowerTrans JET
Byl jsem svČdkem a také úþastníkem nČkolika vášnivých debat našich prádelenských odborníkĤ o úþinnosti máchání tunelových praþek PowerTrans systémem JET. Podle mého názoru je tento systém
revoluþní novinkou, který tunelovou praþku v období obrovského
dĤrazu na úspory vody a energie, dostává na novou a vyšší úroveĖ.
Jednak jde o úspory vody a jednak o nižší cenu praþky, která šetĜí
máchací sekci. Také se pĜiznám, že mnČ, stejnČ jako jiným, vrtala
v hlavČ úþinnost a homogenita máchacího systému pĜímo v koši lisu
nebo bubnu odstĜedivky. ěíká se, nenajdeš-li sluchu u kovaĜíþka,
obraĢ se na kováĜe. PĜesnČ to jsem udČlal. S pomocí Pragoperunu
jsem se obrátil pĜímo na zástupce výrobce s prosbou o zaslání certifikátĤ ze zkoušek systému JET, který v nČkolika etapách provádČl
VÚ Schloss Hohenstein a na které se výrobce systému opakovanČ
odvolává. Myslím, že není nikdo, kdo by zpochybnil práci tohoto renomovaného pracovištČ, známého na celém svČtČ. Certifikáty jsem obdržel, prostudoval a þtenáĜĤm pĜibližuji v následucícím
struþném výtahu.
OddČlení služeb a inovací VÚ Hohenstein v lednu 2008 provedlo
základní posouzení systému JET pro praþky PowerTrans s plnČním
36-100 kg, a to i pro systém Rotaflex. V úvodu práce se popisuje
systém JET (je popsán na jiném místČ Informátoru) a konstatuje, že
princip máchání JET lze porovnat s mácháním na washextraktorech
s meziodstĜedČním, které odstraĖuje i þást vázané vody. Zkoušky
byly provedeny v prádelnČ Glosenmeyer v Osnabrücku na 6komorové 75kg praþce s odstĜedivkou PowerTrans JET, se sortimentem
extrémnČ zneþištČného pracovního obleþení z potravináĜského prĤmyslu + smČsového nemocniþního prádla + inkontinentních podložek ze smČsi bavlny a chemických vláken. Pralo se pĜi teplotách 80
+ 70 + 75 ºC, náplĖ praþky byla 55-60 kg, þas taktu 480 + 300 +
330 sekund.
Po máchání byly zjištČny následující výsledky (o máchání pĜedevším u tohoto systému jde, hodnoty jsou v poĜadí podle uvedených
sortimentĤ):
Hodnota pH
Organ. inkrustace
Anorg. inkrustace
daly se stanovit jen
u posledního sortimentu
Aniotenzidy
Niotenzidy
6,3
0,8 %
6,3
0,7 %
6,7
0,3 %
0,1 %
159
359
129
445
91 (v —g na g prádla)
282 (dtto)
Tyto hodnoty našim þtenáĜĤm mnoho neĜíkají, protože zkouška máchání se u nás neprovádí, v NČmecku ovšem ano. Význam
zjištČných hodnot se hodnotí takto: hodnota pH se toleruje podle
nČmeckého lékopisu DAB 10 v rozmezí 4,3 až 8,3, což odpovídá
barevným zmČnám indikátorĤ metyloranž a fenolftaleín. Organické inkrustace do hodnoty 1 % odpovídají souþasnému stavu techniky. Anorganické inkrustace jsou podle RAL-GZ 992 do hodnoty
1 % pĜípustné. U aniontenzidĤ lze dosáhnout podle souþasného stavu techniky hodnotu 200 mikrogramĤ na 1 g textilie. U niotenzidĤ
podle stavu techniky (2007) se tolerují tyto maximální hodnoty
v mikrogramech na 1 g textilie podle praného sortimentu:
operaþní
nemocniþní
potravináĜské
pracovní
Pro bavlnu
600
400
600
1000
Pro smČs ba + PES
450
200
300
600
S vypraným prádlem byly dále provedeny všechny myslitelné
zkoušky chemické i biologické vþetnČ rozboru 50x praného vzorku
a všechny vyhovČly. ZávČr certifikátu zní: i pĜi praní velmi zneþištČného pracovního prádla a inkontinentních podložek, hodnoceno podle nory RAL-GZ 992, byly dosaženy velmi dobré
výsledky praní i máchání pĜi velmi malé spotĜebČ vody, která
dosahovala max. 5 l/kg. K tomu malou poznámku: kdo navštívil
Informátor 3/2009
INFO 3_09.indd 10
Zelenou prádelnu ve Wurmergu u Stuttgartu, mohl se pĜesvČdþit,
že tato prádelna s tunelem PowerTrans JET s lisem pere hotelové
prádlo se spotĜebou 4 l/kg.
Zkoušky VÚ Hohenstein pokraþovaly i na washextraktorech,
protože technologie JET je použitelná i na sólo praþkách zpĤsobem
obdobným jako u tunelĤ s odstĜedivkou: prádlo se po praní þásteþnČ
odstĜedí, promyje máchací vodou a odstĜedČní dokonþí. Ke zkouškám byla vybrána prádelna firmy ASCO v Leverkusenu a praþky
Futura FU 1900 a Favorit FA 400. Praly se rĤzné sortimenty a po
vyprání provedly všechny zkoušky fyzikální, chemické, mikrobiologické, podobnČ jako u tunelé praþky. ZávČr hodnotící zprávy zní
takto: zkoušky provedené u firmy ASCO na praþkách Futura
a Favorit ukázaly, že pĜi dodržení souþasných hladin kvality a hygieny lze systémem JET docílit významné úspory vody
a energie za souþasného zvýšení produktivy. Proti dosavadnímu
stavu se dosahuje úspora 10 l/kg prádla a þas šarže zkracuje
o 15 minut.
Na závČr poskytnutých materiálĤ bylo v dokumentech shrnující
stanovisko VÚ Hohenstein k PowerTrans JETu ze dne 28. kvČtna
2008 a znČlo takto: Provedené zkoušky ukázaly, že za podmínek
zkoušky (takt 2 minuty, cyklus 22 minut, množství 2,5 litru máchací
þerstvé vody na 1 kg prádla) pĜi praní nemocniþního prádla, operaþního prádla a pracovního prádla lze výsledky máchání na
bavlnČ i smČsích hodnotit jako dobré. Toho dĤkazem je, že i pĜi
velmi malé spotĜebČ vody na máchání 2,5 l/kg lze u PoweTransu
docílit dobré výsledky máchání.
Tolik certifikáty ze zkoušek k nové technologii. AĢ si je každý
pĜebere sám. PĜiznám se, že Schloss Hohenstein je pro mČ již 30 let
nejvyšší autoritou v prádelenských technologiích, která mČ nikdy
nezklamala a jejichž závČrĤm dĤvČĜuji. Kdybych byl potenciální
investor tunelové praþky, urþitČ bych dlouho nad technologií JET
pĜemýšlel!
Ing. ZdenČk Kadlþík
Zajímavosti Ɣ Zajímavosti
l Oznaþíme-li HDP všech
evropských zemí indexem 100,
potom má ýesko index 82 a je
v tabulce hodnČ vzadu. Ze západních zemí je za námi jen
Malta (76) a Portugalsko (74).
Rakousko má napĜ. index 130,
Slovensko 66, Polsko 55 a NČmecko 114. Máme co dohánČt!
l Seitz popsal smlouvu s
Green Earth a stal se výhradním
prodejcem tohoto známého rozpouštČdla a technologie pro nČmecko a Rakousko s úþinností
od 1. dubna 2008. Není vylouþeno rozšíĜení smlouvy na další
evropské zemČ.
l Novinkou na þištČní nádobí a povrchĤ vĤbec je materiál
Porcupine. Je zhotoven z kombinace mikrovlákna, hrubého
monofilního štČtinatého vlákna
a rozdílnČ vysokého vlasu. TĜecí
efekt je mimoĜádný a pĜitom nepoškozuje povrch. Výroba materiálu se nedávno pĜestČhovala
z Lichtensteinska do Saska.
l Visutá vlákna ve Wuppertalu má i tzv. cisaĜský vagón
z roku 1900 dĤkladnČ zrestaurovaný, který si mohou zájemci
pronajat. PrĤvodþí a jeho kolegové nosí stylovČ tmavomodré
uniformy z þesané pĜíze s velkými stĜíbrnými knoflíky a prýmky. Problém byl s þištČním tČchto uniforem až do chvíle, kdy se
zaþala udržovat mokrým þištČním systémem Wet Care Miele.
Výsledek je vynikající a spokojenost všestranná.
l LED diody nastupují do
osvČtlení. Není divu, moderní
diody Philips mají pĜíkon jen
nČkolik wattĤ a životnost 50 000
hodin, což znamená 20 let! Mohou být použity ve všech druzích svítidel od bodových pĜes
plošné až po svČtelné hadice. To
vše v rĤzných barvách. Již dnes
se používají k osvČtlení monumentálních staveb, napĜ., stadionu Coloseum v Hong Kongu,
mostu Chelsea v LondýnČ nebo
Reichstagu v BerlínČ.
10
7.6.2009 17:48:33
Zlatá ramínka
Známý nČmecký odborný þasopis WRP v roce 2009 poprvé
pĜistoupil k ocenČní nejlepších
podnikĤ našeho oboru a tČm,
které vynikají mimoĜádným individuálním pĜístupem, strategií
nebo filosofií udČlil tzv. zlatá ramínka. Jde o þestnou cenu spo-
jenou s udČlením diplomu využitelnou obchodnČ. Ceny budou
udČlovány v 10 rĤzných kategoriích a slouží také ke zlepšení
obrazu prádelenství a þistírenství
v oþích veĜejnosti. Jména podnikĤ, které vyznamenání obdržely,
našim þtenáĜĤm mnoho neĜíkají,
ale dĤvody k udČlení cen mohou V podnikání pĜihlédají pĜedebýt inspirativní.
vším ke kvalitČ a až potom k cenám. KromČ kvality bČžné poCenu za vzorné a inspirativní skytují ještČ tzv. exkluzivní kvaþištČní získala firma Botzoglou litu, což znamená pĜísnČ indiviz Meerbusch-Strumpu. Majitelé duální pĜístup k zakázce (podle
firmy zkoušeli štČstí v rĤzných materiálu, barvy, stĜihu), šetrné
oborech až zakotvili v þištČní. ošetĜení s nejlepším výsledkem,
apretaci po ukonþení þištČní
a antistatickou úpravu vlnČných
nebo smČsových výrobkĤ, které
snižují špinČní. SamozĜejmostí
je procesuální detáš a žehlení
krejþíĜským zpĤsobem. ýistírna
byla pĜes Vánoce 2008 pĜestavČna a zákazníci jsou nadšení, což
také dávají najevo.
Cenu za podnikatelskou odvahu získal A. Hemmen z Haselünnu. Majitel integroval do své prádelny chemické þištČní a investoval do nového þistícího stroje
KWL. Investice v Ĝádu 100 000
€ to byla nemalá a vyžadovala
odvahu. PĜinesla ale nezávislost na cizích subdodavatelích
a realizaci všech pĜedstav o vysoké kvalitČ služeb vþetnČ detáše. Další investice byly vloženy
i do žehlící techniky. Firma má
v okruhu 30 km osm sbČrných
míst a nabízí zákazníkĤm kompletní služby.
V oblasti vzorových úspor
energie byla ocenČna firma Himmelsbach ve Freiburgu. OpatĜení na úspory byla þetná, prvním
krokem byla modernizace vlastní elektrárny, protože podnik
leží na potoku. Modernizace
umožnila dodávat do sítČ 25 000
kWh roþnČ, což je nemalým pĜínosem pro hospodaĜení. PĜestavba odvodu spalovacích plynĤ
kotelny na kondenzaþní s jejich
ochlazením z pĤvodních 220 °C
na 60 °C umožnila ohĜev vody
a úsporu asi 80 000 kWh roþnČ.
Provoz a pĜilehlé byty pĜešly na
kogeneraþní zdroj tepla a elektrické energie, který dodává do
sítČ 20 000 kWh roþnČ. V þistírnČ provozují tĜi stroje Multitex
bez destilátorĤ, které mají nižší
nároky na energii (jak je to ale
s kvalitou?!) a všechna nákladní auta byla pĜevedena na zemní
plynĤ. Úspory dohadují na 1 600
€/auto/rok.
Za vzorné ošetĜování košil
byla vyznamenána prádelna
Kauff z Mainz. Na dvou soupravách zpracují dennČ 450-500
11
INFO 3_09.indd 11
Informátor 3/2009
7.6.2009 17:48:33
košil. Provozují ovšem také klasickou þistírnu. Pro zákazníky
mají pĜipraven systém bonusĤ,
odvíjející se od množství košil
(25-50-100). Jeden košilový finišer stojí tak, že je dobĜe viditelný zvenku a poutá pozornost
kolemjdoucích. Dodací lhĤty
jsou dva dny, denní kapacita 500
kusĤ a nČkteĜí zákazníci pĜicházejí s až 14-kusovou zakázkou.
Vzorový logistický koncept
pĜinesla prádelna Krainhöfner
z Mnichova KS Cleaning. Zákazníci jsou vČtšinou okolní hotely a majitel trvá na absolutnČ
nejtČsnČjším kontaktu s nimi.
KromČ bČžného praní hotelového prádla poskytuje prádelna
i služby pro hosty – prádlo odevzdávají do 9.00 a zpČt je mají
perfektnČ ošetĜeno ve 13.00. Je
možné i ošetĜení prádla pĜes noc.
Majitel si zakládá na absolutní
kvalitČ a pĜesnosti dodávek. Hotely vyvinuly systém, který pĜesnČ pĜedepisuje napĜ. složení prádla a jeho zabalení a odchylka od
systému je vylouþena. Pro hosty
z arabských zemí nabízí firma
zvláštní servis – pro údržbu kaftanĤ byla vyvinuta zvláštní šetĜící technologie. Moderní zaĜízení
prádelny je zdvojeno a výpadky
tak vylouþeny. V prádelnČ se používá systém nazvaný „krake“
– je to nosný systém, na kterém
jsou zavČšena všechna vedení
médií a také dopravníky.
PĜíkladná vazba na zákazníky
byla pĜiĜþena firmČ Volker Moden ze Saarbrücken. Jde o vČtší podnik s 13 provozovnami.
NejdĤležitČjší provozovnou je
ta, která sídlí v revitalizovaném
nákupním centru Saarsbasar.
O zákazníky zde není nouze, pĜicházejí samo a nemusí se lákat
drahými reklamními kampanČmi. PĜesvČdþí je kvalita a férová
NejmodernČjší þistírna v NČmecku
Informátor 3/2009
INFO 3_09.indd 12
cena. Váží si stálých zákazníkĤ
a 50-eurový zákazník dostává
10% rabat, 100-eurový 15%
a 200-eurový 20%. Rabaty se
odþítají v pokladnČ automaticky.
V ní je také vedena databáze zákazníkĤ a jejich základním profilem, napĜ. i adresou a kontakty.
AbonentĤm se nevydávají žádné
karty – zákazníci jich mají stejnČ
plnou penČženku a prokazují se
jen þíslem. Na úþet se jim ovšem
vytiskne již i jméno. Zákazníci,
kteĜí nepĜijdou opakovanČ jsou
dotazováni na pĜíþinu. Je-li to
pĜáním, zákazník je o zakázce
informován osobnČ. Velkým zákazníkĤm (hasiþi, policie, divadlo) nabízí firma pĜedplatitelský
kupón na 600 € a úþtuje až sumu
pĜesahující tento limit. Další stálí zákazníci se získávají pomocí
balíkové služby a pĜes internet.
Ve spolupráci s mnoha dalšími
podniky regionu mohou zákazníci získat tzv. modrou kartu,
na které se zaznamenávají body
související s obratem a napĜ. za
30 bodĤ je bonus vyprání tĜí košil zdarma. Potenciální zákazníci mají dále k dispozici zdarma
jisté telefonní þíslo, kterým se
dovolají pĜímo na Ĝeditele a ten
jim odpoví na pĜípadné dotazy.
Poslední spolupráci vymyslela
firma s místním deníkem – každý nový pĜedplatitel získá jako
dárek poukázku do þistírny.
Za pĜíkladnou podnikovou
strategii byla ocenČna prádelna Redmers v Aurichu. Hlavní
myšlenkou je stálá péþe o zákazníky, kteĜí se tak stávají rovnocennými partnery. Prádelna má
také þistírenský provoz a vidí
výhodu v tom, že mĤže pružnČ
rozhodovat o optimálním zpĤsobu údržby až po kvalitní žehlení.
OsvČdþila se dodávková služba, navíc kombinovaná napĜ.
u záclon tak, že pracovníci prá-
Nosný systém Krake v KS Cleaning
delny záclony sejmou, odvezou
a vyprané prádlo znovu zavČsí.
Firma za 300 000 € obnovila zákaznickou þást provozu v pĜilehlé budovČ a vČĜí v dostateþnou
poptávku po službách, což garantuje splácení úvČru. Souþástí
pĜestavby byla i instalace nového þistícího KWL stroje.
cí párty pro zákazníky a obchodní partnery spojená s jakýmsi
neformálním školením o zajímavostech týkajících se údržby
se závČreþným ohĖostrojem.
ÚspČch: na prvním setkání bylo
40, poté 75 a naposled již 120
hostĤ. A nyní je v plánu silvestrovské posezení.
PĜíkladným uspoĜádáním prostoru se chlubí þistírna Sökeland
ve Wuppertalu. Obslužný pult
je dlouhý 14 metrĤ, teplé barvy
interiéru a pohodlná kĜesílka
ulehþují zákazníkĤm pĜípadné þekání. Obsluha a kvalita je
prvotĜídní, technické vybavení
nejnovČjší. Majitel má mistrovské zkoušky a ani u pĜepážky
se nekĜíží. Vzorové je i uspoĜádání všech technologických
celkĤ vþetnČ soupravy na mokré
þištČní, finišerĤ a baliþek. ýistírna byla otevĜena v roce 2008
a je asi nejmodernČjší v celém
NČmecku.
Za nejlepší a pĜíkladný podnikatelský výkon byl ocenČn franþízový ĜetČzec Röver z Frankfurtu/Main. Jeho budovatelem je G.
J. Degenhart, který Ĝíká, že práce
v prádelnách a þistírnách lze jen
tČžko standardizovat a budování
klasického franþízového ĜetČzce
podle vzoru napĜ. MacDonald
je obtížné a možné jen pĜi úzké
spolupráci všech zainteresovaných. Zaþínal v roce 1964 a dnes
patĜí Röver k nejvČtším franþízovým ĜetČzcĤm v EvropČ. Má 25
spolupracovníkĤ a 35 provozoven v okolí Frankfurtu a Lipska.
Degenhart prakticky celý rok
objíždí partnery, radí a Ĝeší problémy. Jednou za rok se všichni
setkávají nad výsledky hospodaĜení, diskutují a pĜemýšlejí o novinkách. Zajímá-li Vás poplatek
za franþízu, þiní 4 % z obratu,
který projde pĜes pult a výkony
v praní, z údržby usní, kobercĤ
þi oprav obuvi se nepoþítají.
Firma Mario Worm z Berlína byla ocenČna za pĜíkladný
marketing. Jsme nadšenými poskytovateli služeb, kteĜí ulehþují
zákazníkĤm život, Ĝíká majitel,
a tímto heslem se i Ĝídí. Poskytuje všechny myslitelné služby
od ranní a þištČní pĜes údržbu
polštáĜĤ a matrací pro alergiky,
þištČní kobercĤ a výrobkĤ z usní
až po krejþovské opravy a opravy obuvi. O službách referuje na
internetu, provozuje balíkovou
službu. Zajímají vás ceny? Pro
NČmce prĤmČrné, kalhoty 2,55
€, sako 4,60 € a košile ruþnČ
vyžehlená 1,65 €. Majitel je
také trochu umČlec a estét a jeho
posledním výmyslem je grilova-
Takoví jsou tedy nositelé cen
WRP za rok 2009. Jejich udČlení je dobrý poþin, motivující
ostatní. UpĜímnČ si ale nedovedu
pĜedstavit, jakým zpĤsobem byl
kolektiv redakce schopen vybírat
z nČkolika tisíc nČmeckých provozoven ty nejlepší. Ale zĜejmČ
se to podaĜilo a NČmci na rozdíl
od nás, výbČr respektují. -izk12
7.6.2009 17:48:34
Náš obor a hospodáĜská recese
Jsem dalek od toho posuzovat co
se dČje v hospodáĜství - na to jsou
povolanČjší odborníci a jejich závČry mĤžete dennČ sledovat v tis-
ku nebo televizi. Teć pĤjde spíše
o evropský pohled ze strany prádelenských expertĤ. PĜedesílám, že
navzdory zdražování témČĜ všech
I zavČšení malých praþek vyžaduje dokonalé tlumení
Protagonista mokrého þištČní
Tím protagonistou je firma Miele Professional z Güterslohu, která
v roce 1993 stála u kolébky této
technologie. Firma byla založena
v roce 1899 zakladatelem Carl Miele v dnešním sídle firmy. NČkteré
závody má potom v bezprostĜedním okolí. Celkem zamČstnává na
15 000 pracovníkĤ a má obchodní
zastoupení ve 40 zemích. PrĤmyslové praþky dodává na trh od roku
1924, neménČ dĤležitý sortiment
myþek nádobí od roku 1929. Veliký
dĤraz klade na dobĜe fungující servis a jen v NČmecku udržuje skupinu 220 servismanĤ pro poradenství, servis a opravy. Firma Miele
dosahuje roþní obrat pĜes 2,8 mld.
€ a z toho na prádelenskou skupinu pĜipadá 11 %, tedy kolem 285
mil. €. Asi 160 mil. € je spojeno
s prádelenstvím a 125 mil. € s þistírenstvím. Pro firmu je rozhodující
evropský trh, ale za velmi perspektivní považuje i trh americký. PrávČ
zde se oþekává veliký rozvoj mokrého þištČní, což vyplývá z nelásky
AmeriþanĤ k PER a opakovaných
kampaní proti tomuto populárnímu
rozpouštČdlu. NČkteré státy federace (Kalifornie) mokré þištČní pĜímo
podporují vhodnými investiþními
pobídkami. Firma pĜedpokládá
další rozvoj technologie i v evropských zemích. I v NČmecku, kde
je mokré þištČní již samozĜejmou
souþástí trhu. Technologie je stále
prodávána pod pĤvodním názvem
Miele System Kreussler, který je
vžitý a zavedený. Základy procesu zĤstávají stejné, avšak Ĝízení
je mnohem dokonalejší a pĜesnČj-
13
INFO 3_09.indd 13
ší než bývalo.Stará se o nČj Ĝídící
systém Profitronic M, který se stal
standardem. Za významné vylepšení z hlediska šetrnosti procesu se
považuje patentovaný buben praþek
s novČ tvarovanými otvory. Mokré
þištČní dnes v NČmecku nabízejí témČĜ všechny þistírny jako doplnČk
základního þištČní, což však pro
jiné zemČ neplatí. A právČ na tyto
zemČ se upírá marketingová pozornost Miele, když poþítá s dalším
rozvojem mokrého þištČní v tČchto
zemích. Jsou jimi pĜedevším Portugalsko a Turecko. V Turecku pracuje prvních 7 souprav mokrého þištČní v Istanbulu a AnkaĜe jako první
krok z Ĝady dalších, které se plánují.
Praþky pro mokré þištČní nabízí
Miele v kapacitách 5,5 kg až 32 kg
a sušiþe 6,5 kg až 40 kg. Zajímavé je,
že tĜeba mokré þištČní vidí jako prvoĜadou technologii pro udržování
hasiþských pracovních, dnes velmi
drahých, oblekĤ - je dostateþnČ šetrné a pĜitom úþinné. PrávČ pro tento
sortiment nabízí zvláštní technologie praní i sušení. Praþky a sušiþe
Miele vyrábí v Lehrte, myþky nádobí (což je další dĤležitý sortiment
firmy) pro domácnost v Bielefeldu.
Z nabízených novinek firmy vyniká
nová Ĝada 16 kg praþek urþená k zabudování do dČlicí stČny pro domovy seniorĤ a menší zdravotnická
zaĜízení. Úspory energie umožĖuje
vážící systém zabudovaný do praþek. Reguluje množství vody v závislosti na skuteþné náplni praþky.
Prodej výrobkĤ Miele se obvykle
realizuje na leasing pĜiþemž souþasný úrok (2009) je 4,9 %.
-izk-
zdrojĤ, výrobci se snaží o zachování cen a rozdíly kryjí (pokud je to
možné) z vlastních marží. K výrobČ strojĤ je potĜeba ocel. Ta zdražila na svČtovém trhu za posledních
18 mČsícĤ o 70 % a koks potĜebný
k hutnickým výrobám o 200 %.
StejnČ tak zdražuje hliník a barevné
kovy. Ceny nerezové ocele stoupají tak, že výrobci hledají náhradní
Ĝešení a používají ménČ legovanou
ocel. O stoupání cen energií a paliv
þtenáĜi dobĜe vČdí. Tím samozĜejmČ
rostou i dopravní náklady prádelen.
Od cen ropy se odvíjí ceny plastĤ
a ty také rostou, v posledních 4 letech o 60-90 %. Rostou i ceny vody.
Prádelny by tedy mČly upravovat
ceny, ale je obtížné pĜesvČdþit zákazníky o této nutnosti a i když se to
podaĜí, pak k úpravČ cen dochází až
s mnohamČsíþním zpoždČním. RozhodnČ pak rĤst cen materiálĤ, surovin a energií je mnohem rychlejší
než rĤst cen služeb. Angliþané rĤst
cen sledují oficiálnČ a udávají rĤst
v minulém roce u energií o 17,3 %
a pohonné nafty o 34,6 %. Velmi
znepokojující pro prádelenství je
rĤst cen chemikálií. Viceprezident
firmy Henkel Jim Franclin hovoĜí o „bezprecedentním rĤstu cen
surovin“. Snažíme se o pĜenesení
þásti zvýšených nákladĤ na naše
zákazníky, ale je to proces obtížný.
Charles Betteridge z firmy Christeyns Ĝíká, že cena fosfátĤ za rok
vzrostla na trojnásobek v dĤsledku
celosvČtovČ zvýšené poptávky po
hnojivech. To vede k vyluþování
fosfátĤ z pracích prostĜedkĤ, ale
alternativy také nejsou nejlevnČjší.
Cena silikátĤ vzrostla v poslední
dobČ o 8 % a neionogenních tenzidĤ o 20 %. Také cena tak obyþejné
chemikálie jakou je soda, vzrostla
v posledních mČsících o 50 %. Vyrábí se z kuchyĖské soli a její cenu
zvyšuje poptávka po chloru, zejména k výrobČ polyvinylchloridu pro
stavebnictví. Také potaš je stále
vzácnČjší a dražší a žádaná jako
draselné hnojivo. Vysoká poptávka
ýíny vyhnala cenu o 80 % výše než
dosud. Zvyšování cen základních
látek vede samozĜejmČ také ke zvýšeným nákladĤm pĜi výrobČ textilu, zejména PES, kde je základní
surovinou zemní plyn nebo ropa.
Všechna tato fakta dČlají vrásky na
þele spoleþnostem pĤsobícím tak þi
onak v prádelenství a þistírenství
a je jen otázkou þasu, kdy se projeví
i na našem trhu.
-izk-
Moderní detašovací soupravu pro þistírny pĜedstavila firma Bufa na frankfurtském
veletrhu. Je vhodná i pro prádelny.
PĜíspČvkem firmy Senking k nízkoenergetickým prádelnám je tunelová praþka Senking Universal s plynovým ohĜevem lázní Aquaheater. Výrobce udává až o 35 % vyšší
tepelnou úþinnost proti parnímu provedení a spotĜebu tepla do 0,15 kWh/kg prádla.
Praþka má v horní þásti namontován i tepelný výmČník Spiraliser
Informátor 3/2009
7.6.2009 17:48:35
NÁVRAT DO MINULOSTI
Do minulosti nepĜíliš vzdálené – vždyĢ co znamená 25 let,
ale pro obor léta zmČn nevídaných. Pro ty, kteĜí si nepamatují
vĤbec anebo již postupnČ zapomínají, jakáže to vlastnČ pĜed
þtvrtstoletím byla doba? Vládl
tuhý komunismus a centralizace
politická i hospodáĜská. Osobní
nebo podniková iniciativa byla
nežádoucí a heslem dne bylo
osvČdþené „drž hubu a krok“.
Prádelny a þistírny byly dĤležitou souþástí okresních podnikĤ
služeb nebo podnikĤ komunálních a vrcholné rozhodovací
právo nad nimi mČl odbor místního hospodáĜství Krajských národních výborĤ. Ten obsazoval
místoĜeditele a plánoval skladbu
služeb, výkony, zisk, investice
i mzdy. O naĜízených ukazatelích se diskuse nepĜipouštČla. Na
nákup strojĤ nestaþilo mít prostĜedky, nezbytné bylo uspČt ve
schvalovacích Ĝízeních, což nebylo jednoduché. Rozhodovalo se
nikoliv ekonomicky, ale politicky.
K nákupu z tzv. kapitalistické ciziny se sporadicky dostaly jen nČkteré podniky služeb ve velkých
mČstech a nejvČtší nákupy byly
realizovány až zaþátkem roku
1989, kdy byly dovezeny tune-
lové praþky Milnor pro ýistírny
a prádelny Ostrava a prádelnu
v Karlových Varech. Typický
komunální podnik té doby mČl
centrální prĤmyslovou prádelnu
a þistírnu v sídle okresu, nČkolik rychloþistíren a rozsáhlou
síĢ sbČren. Ta byla výhodná pro
zákazníky, ale již ménČ pro ekonomiku podniku. O þemkoliv
dĤležitČjším se rozhodovalo nikoliv na Ĝeditelství podniku, ale
na pĜíslušném sekretariátČ KSý.
Jak to pĜed lety bylo tedy
s praním a þištČním? Z oficiálních statistik se dovídáme, že
v ýR se v roce 1980 vypralo
93 254 tun prádla a vyþistilo
38 759 tun. V prádelnách pracovalo 7 277 a v þistírnách 6 000
osob a pobírali prĤmČrnou mzdu
1950 Kþ. PrĤmČrná cena za 1 kg
vypraného prádla þinila 5,38 Kþ.
V roce 1985 došlo k jistým posunĤm v þíslech a vypralo se
102 436 tun, vyþistilo 38 182
tun. V prádelnách šly tedy výkony o nČco nahoru. Pracovalo
v nich 7 091 pracovníkĤ a v þistírnách 5 578. PrĤmČrná mzda
stoupla na asi 2 200 Kþs a nepatrnČ i cena za 1 kg vypraného prádla na 5,86 Kþ. Škoda, že
pro souþasnost statistické údaje
schází a porovnání není možné.
Ve výkonech þistíren jsou skryty i barvírny – barvení textilií
bylo docela rozšíĜenou þinností
mezi obyvatelstvem oblíbenou.
Za zmínku stojí i to, že populární symboly údržby byly do
prádelenské praxe zavedeny
ýSN 80 0005 již od 1. ledna
1982. Výzkumné práce spojené
s oborem zajišĢovalo Výzkumné a vývojové pracovištČ praní,
þištČní a barvení založené v roce
1954 jako souþást tehdejšího
Výzkumného ústavu místního
hospodáĜství. Od založení až
do svého zániku sídlilo v Praze
3 na Vinohradech. Na Slovensku mČly slušnČ vybudovány
laboratoĜe pro obor Paý Krajské
organizace pro rozvoj techniky
v Banské Bystrici a BratislavČ.
Ve strojním zaĜízení byly podniky odkázány na domácí výrobu a þásteþnČ i na dovoz z NDR.
V jiných, tzv. socialistických
zemích se nevyrábČlo nic, co by
stálo za zmínku nebo dovoz. Klíþovým výrobcem praþek (a také
vývozcem do SSSR) byl n. p.
Romo Fulnek. Ten pĤvodnČ zaþínal s bubnovými praþkami bez
Malé zakázky se balí do folie. Jednoduchá baliþka Artmec je dostupná i u nás pĜes Kovoslužbu
Informátor 3/2009
INFO 3_09.indd 14
odstĜedČní P 650 (na 30 kg) a P
900 (60-100 kg), resp. PP 31-P
(30 kg). Nejmenším strojem této
Ĝady byl typ PR 6-1S. Stroje byly
provozovány v kombinaci s odstĜedivkami, do kterých se prádlo po vyprání pĜekládalo. Práce
pro obsluhu nelehká. Ve zmiĖovaném þase ještČ Ĝada tČchto zaĜízení v prádelnách sloužila, Romovka ale již pĜešla
na praþky s odstĜedČním. Tou
nejmenší byla PAC 8, vČtší stroje pro prĤmyslové prádelny byly
populární PAC 120 a PAC 181,
které díky k opravám a dodávce
náhradních dílĤ z Meronu slouží dodnes. Cena tČchto praþek
v roce 1988 byla 240 000, resp.
272 100 Kþ. Praþka PAC 120 se
vyrábČla od roku 1979, PAC 181
od roku 1977, PAC 121 od roku
1989. Romo se pustil také do
výroby automatické prací linky
APL 90 podle holandského vzoru Slant Line. Linka se skládala
ze 3-4 praþek PAN 90 na 90 kg
prádla bez odstĜedČní a s horním
plnČním lisu OL 90, pĜíslušných
dopravníkĤ, pozdČji s centrálním
dávkováním pracích prostĜedkĤ,
a také s pneudodopravou prádla
do praþek. Byla kombinována
se sušiþem LSB 120. Výkon
APL se 3 (4) praþkami PAN 90
se udával na 2 700 kg (3 600 kg)
za smČnu. První APL linky byly
namontovány v Paý Brno, ve
FN Bohunicích a v prádelnČ
Karlovy Vary. NemČly pĜíliš
dobrou povČst, nad þímž se napĜ.
pozastavoval i Ĝeditel ROMO
Ing. Hranický na jednom oficiálním fóru SPaý v roce 1983.
Nešlo o technologicky šĢastnou
koncepci, protože se realizovala
v dobČ, když se již velmi úspČšnČ
(napĜ. v NDR) uplatĖovaly tunelové praþky, které mČly mnohem
vyšší technickou úroveĖ. ěíkalo
se tehdy, že o nákup APL linek
mČl velký zájem SSSR a ten rozhodnutí o výrobČ ovlivnil. Kdož
ví? Dnes se již zapomnČlo, že
v roce 1989 mČl Romo zahájit
výrobu praþek APN 120 s þelním plnČním a s vyklápČcím vyprazdĖováním. Stroj mČl prĤmČr
pracího bubnu 1 400 mm a vysoký g-faktor 440. K výrobČ již
nedošlo. TémČĜ ve stejném þase
byla zakoupena licence od firmy
Milnor na výrobu 34 kg praþky
APS 30. Ta byla v roce 1989 vyrobena v malé sérii a šlo o první
14
7.6.2009 17:48:37
NÁVRAT DO MINULOSTI
hospodáĜské pomoci z Ĝíjna
1975 a byla pevnČ dána a sledována nejvyšším stranickým
vedením. K útlumu výroby se
pĜikroþilo v roce 1978 s úmyslem jejího ukonþení v Moravanu v roce 1988 a pĜevedení do
n. p. Kovo Beluša. K tomu již
vzhledem na politické a ekonomické zmČny v republice
nedošlo.
Detašovací stoly jsou významným pomocníkem v þistírnČ. Na obrázku skĜíĖové detašovací stoly italské firmy SIDI
praþku s mikroprocesorovým
ovládáním vyrobenou v ýR.
Národní podnik Romo byl
také povČĜen gescí pro dovoz
prádelenské a þistírenské techniky. Z Polska se dovážel pro
malé a stĜední prádelny korytový žehliþ PP 4a s prĤmČrem
válce 400 mm a pracovní šíĜkou 1 800 mm. Mnohem dĤležitČjší byly dovozy z NDR.
Dovážely se pĜedevším soupravy na tvarové žehlení Textima
19102/H/4. nejþastČji šlo o sestavu 3-4 strojĤ s výkonem 60
ks/hod. pĜi obsluze 2 pracovníkĤ. HodnČ se kupovaly žehlící
lisy Textima 19102 (a dodnes
jsou v mnoha prádelnách)
v rĤzném provedení. PrĤmČrný výkon na lise se udával na
7 kg/hod. Pro þistírny byl urþen
lis Textima 19102/D s vlastním
parním vyvíjeþem nebo pneumatický lis Mahak u Ústavu
mechanizace odČvní výroby
v TrenþínČ. Romo dodávalo
i žehlící stoly BT 7, napaĜovací panny GF 6 a napaĜovaþe
kalhot HF 9 a také detašovací
15
INFO 3_09.indd 15
stĤl DDT 2 a znaþkovaþ Sintex – vše z dovozu z NDR. Na
Slovensku byla v þistírnách
v provozu Ĝada detašovacích
stolĤ z výroby KORTu Banská
Bystrica. NejdĤležitČjším dovozním artiklem pro þistírny
byly þistící stroje Spezima 212
pro þištČní v PER a náplĖ 12 kg.
Stroje tehdy stály 248 000 Kþ
a mČly slušnou technickou úroveĖ. Byly opatĜeny absorbérem
s aktivním uhlím. Vyvrcholením této Ĝady þistících strojĤ
byl typ 312 a nČkolik jich bylo
dovezeno na Slovensko. Slovenský dovoz se ale realizoval
pĜes KORT Banská Bystrica.
To, co Romo Fulnek znamenal pro prádelny, totéž byl
Moravan n. p. Otrokovice pro
þistírny. Tento podnik letecké
techniky se výrobČ þistících
strojĤ vehementnČ bránil a po
celou dobu se jí snažil zbavit,
ale politicky nadekretované
výrobČ nešlo uniknout Za pĜibližnČ 30 let výroby i konstrukce odvedla navzdory nežádoucímu dítku profesionální práci
co do poþtu vyrobených strojĤ
i jejich zdokonalování. Výroba
zaþala v roce 1956 a pĜedlohou
pro Trimory 25-1 první Ĝady
byl nČmecký prĤmyslový þistící stroj Böwe. Stroje mČly sprchový kondenzátor, vysokou
spotĜebu PER a nepĜijatelné
úniky rozpouštČdla do odpadních vod. Navíc došlo k nepĜíjemnému sporu s firmou Böwe,
které s nelíbilo kopírování jejich stroje bez jakýchkoliv licenþních dohod. Výroba se postupnČ rozbíhala a poþet strojĤ
stoupal. V roce 1979 se napĜ.
vyrobilo 111 kusĤ (z toho ale
105 kusĤ na vývoz do SSSR),
v roce 1980 155 kusĤ (do SSSR
130), v roce 1981 120 kusĤ (do
SSSR 70) a v roce 1982 110
kusĤ (do SSSR 50). Výroba se
postupnČ modernizovala až ke
þtvrté ĜadČ Trimor 25-4. Moravan vyrábČl i benzínové þistící
stroje Tb 25 a k nim dodával
sušiþe S 30 v množství 30-40
kusĤ roþnČ. Výroba obou þistících strojĤ byla stvrzena dohodou v rámci Rady vzájemné
Kovo Beluša sehrálo ve strojírenské výrobČ pro prádelny
a þistírny také svoji roli. ZĤstaneme-li u þistících strojĤ, vyrobilo se jen nČkolik prototypĤ
stroje PCH-25. Vycházely z posledních strojĤ Trimor a mČly
moderní koncepci a jako novinku kompresorové chlazení
v sušícím okruhu. PrávČ toto
chlazení bylo zdrojem potíží
u tČchto prototypĤ. V Beluši se
také vyrobilo nČkolik souprav
velkého 50 kg benzínového
stroje Tb 50 a odpovídajícího
sušiþe. Kovo Beluša vyrábČla také malé žehliþe napĜ. KZ
1818.11 (elektrický se šíĜkou
1 600 mm) nebo KZ 1618.1
(parní, šíĜe 1 600 mm a prĤmČr
válce 180 mm) þi KZ 1218.1
(korytový, elektrický, 1 200 mm
s válcem 180 mm). Mnohem
zajímavČjší byl pokus vyrábČt
první þeskoslovenské tunelfinišery. Od roku 1983 vyrábČla
Beluša finišer (podle tehdejšího
názvosloví kontinuální tunelový žehliþ) KTŽ 1+1 pro þistírny.
Byl urþen pro žehlení plášĢĤ,
sak, sukní a dámských šatĤ ze
smČsových tkanin s udávaným
výkonem 180 ks/hod. StrojĤ
bylo prodáno jen pár a kvalita
žehlení byla pĜijatelná. VČtší
prádelenský tunelfinišer KTŽ
1+4 byl vyroben jen v jednom
prototypu, mČl kombinovaný
ohĜev pára+elektĜina a byl urþen (již tenkrát!) pro žehlení
pracovních plášĢĤ ze smČsí. ýíselné znaþení 1+4 znamenalo,
že mČl jednu komoru napaĜovací a þtyĜi komory sušící (žehlící). K vČtší výrobČ obou typĤ
KTŽ nikdy pro nezájem podnikĤ nedošlo, aþ napĜ. u typu 1+1
se udávala návratnost 2,5 roku.
O dodávky žehlící techniky
pro rovné kusy se staral Kovo
n. p. Cheb. Ten zaþal již v roce
1969 s výrobou dvouválcového
(Dokonþení na str. 16)
Informátor 3/2009
7.6.2009 17:48:38
NÁVRAT DO MINULOSTI
(Dokonþení ze str. 15)
korytového žehliþe Kst 250/2.
Stavba žehliþe byla stavebnicová
a pozdČji pĜibyl žehliþ trojválcový
a ještČ pozdČji v roce 1984 žehliþ
þtyĜválcový. Pracovní šíĜe byla
2 500 mm a prĤmČr válce 800 mm.
SpotĜeba páry se udávala na 180270-360 kg/hod. PĜed 25 lety se
250/2 prodával za 266 000 Kþ
a 250/4 za 480 000 Kþs. K žehliþĤm se dodával podélný skladaþ
SK 250/II, ale jeho výroba byla
zastavena a naopak v roce 1982
zaþala výroba skladaþe SK 250/
III s dvČma podélnými sklady.
Mohl pracovat i ve dvou drahách.
Kovo Cheb také dodával dopravníky ke kompletizaci linek APL
a dopravníky Ĝady SD pro všechny ostatní prádelny s délkou až 8
metrĤ.
Mimo tyto velké výrobce
se v dodávkách pro prádelny
a þistírny angažovali i menší výrobci. PĜedevším Kovo
n. p. Bzenec. Ten dodával ke
starším znaþkám bez odstĜedČní samostatné odstĜedivky,
napĜ. CR 4 (na 4 kg) nebo CR
30 (na 30 kg suchého prádla).
Tato velká odstĜedivka mČla
1 440 ot/min. a úctyhodný faktor g=576. V prádelnách pracovali (a ještČ pracuje) mnoho sušiþĤ SB 30 P ze Bzence.
NáplĖ byla 30 kg, udávaná
spotĜeba páry 110-120 kg/hod.
byla v praxi vyšší. Od sušiþe
byl odvozen podobný sušiþ pro
benzínové þistírny. Kovo vyrábČlo i velký sušiþ LSB 120 ke
kompletizaci linek APL. Sušiþ
na 120 kg zboží mČl mimoĜádnČ vysokou spotĜebu páry
600-700 kg/hod. Výrobce také
zajišĢoval výrobu plechových
vozíkĤ na prádlo a namáþecích
kádí.
Z malých výrobcĤ zajišĢovalo výrobní družstvo Rozvoj
Trnava balící zaĜízení Polytex
500 El, Elitex Boskovice dodávku šicích strojĤ k opravám
prádla, populární velkoobjemové litrové laminátové vozíky a pojízdné regály dodával
ZNZZ Cheb.
S technologiemi to bylo ten-
Jak si náš obor vedl pĜed 20 lety
Jak tehdy, na konci komunistické éry, prádelenství fungovalo? V roce 1988 se v ýR
vypralo 108 237 tun prádla, což
znamená 10,45 kg/obyvatele/
rok. Toto množství pĜedstavovalo v posledních letech sice
malý, ale pĜesto rĤst. Tržby þinily 726 581 000 Kþs a z nich
vyplývá kilogramová cena
6,71 Kþs/kg. V roce 1989 to
bylo o nČco více - 7,10 Kþs/
kg. Prádelen bylo tehdy registrovaných 1045 a nejvČtšími
prádelenskými podniky byly
ýaP Ostrava, OD Praha a Perex ýeský TČšín. ýistíren bylo
576 a dosahovaly tržbu 12,16
Kþs/kg. Nejvíce zboží þistila
Osvobozená domácnost Praha,
následovala Paý Brno a ýaP
Ostrava. Nejvyšší produktivitu
práce mezi prádelnami mČla
ýaP Ostrava a to 183 489 Kþs.
Nejvíce zamČstnancĤ v prádelnách mČl Severomoravský kraj,
a to 1765 - právČ zde pracovala
první a tĜetí nejvČtší prádelna
v ýR. Celkem v oboru pracovalo 18 500 zamČstnancĤ a proti
roku 1988 jich 370 ubylo, zeInformátor 3/2009
INFO 3_09.indd 16
jména v þistírnách. PĜes 90 %
zamČstnancĤ byly ženy. PrĤmČrná mzda v prádelnách se pohybovala v rozmezí 2800-2900
Kþs, ale byly okresy s platem
jen 2200 Kþs. V prádelenském
resortu pĜibývá proti minulému
roku výkonĤ o 45 616 000 Kþs,
ale v þistírnách se již projevuje
pokles o 3 658 000 Kþs. Náklady sbČren þinily v prĤmČru 41
Kþs na 100 Kþs tržeb. NejvČtší
pĜírĤstky výkonĤ mČla OD Praha, a to o 11,5 % více proti pĜedcházejícímu roku 1988. Dobré
výsledky prádelen a pĜírĤstky
výkonĤ byly již tehdy ovlivnČny vČtším zájmem o praní ze
strany nemocnic. Celkem 151
podnikĤ služeb v našem oboru
spravovalo na 10 000 úĜedníkĤ,
pĜiþemž náklady ve správní režii kolísaly od 3 % až po 10 %.
Škoda, že neexistuje souþasný
soubor výsledkĤ oboru Paý. Je
to proto, že mnoho podnikĤ stojí
mimo Asociaci Paý a i ty, které
jsou þleny odmítají uvolnit statistické výsledky. Schází tak meziroþní porovnání, které by bylo
zajisté zajímavé.
-izk-
krát jednoduché. Vše se pralo
vyváĜkou a vČtšinou v praþkách
PAC 120 a 181. Prací prostĜedky byly na výbČr v podstatČ
jen dva: Alfa a Zenit z výroby
Rakony Rakovník. ObecnČ se
používala Alfa – nebyla špatná
a mČla 21 % aktivních látek,
Zenit se používal ve vyváĜce,
protože obsahoval bČlící složku. Menší prádelny nakupovaly i jiné prací prostĜedky, napĜ.
Azur (Kosmos ýáslav), Tix
85 a Titan (Palma) atd. Pralo
se vČtšinou v tvrdé vodČ a katexové zmČkþovaþe byly spíše
výjimkou. Jako prací pĜísady se
používala soda, alkony a odmašĢovaþ B-19. Technologie
to byly urþitČ jiné než dnes.
Navzdory tomu nebyla kvalita praní špatná. Všechny vČtší
prádelny mČly vlastní útvar Ĝízení jakosti s 1-3 zamČstnanci,
kteĜí hlídali v provozu dennČ
kvalitu, zejména i kvalitu žehlení a mnohde byly pracovnice
prádelny na kvalitČ prémiemi
zainteresované. KromČ toho
fungoval docela dobĜe nadpodnikový systém kontroly, kterou vykonávaly KORTy nebo
VÚMH Praha. Systém byl
trojstupĖový, celoroþní a opíral se o osvČdþení zkušenosti
z NČmecka a vrcholil udČlením ZnakĤ kvality tČm nejlepším. Ti museli také 50-násobnČ
a bezchybnČ vyprat zkušební
vzorek a to, že uspČli, kvalitu
potvrdilo. Odbourání nadpodnikové kontroly kvality prádelnám uškodilo.
Z technologického hlediska
je zajímavé, že již v roce 1982
se laborovalo (VÚMH) se sníženou teplotou praní na 60-70
°C a byl vyvíjen prací prostĜe-
dek pro tuto technologii. Dostal pracovní název Optimal D
a byl pĤvodnČ dvousložkový:
první složkou byl detergent
s obsahem bČlící složky a druhou složkou byl aktivátor bČlení. Dávkovalo se v pomČru
92:8. První zkoušky nedopadly
pĜíliš dobĜe, když prací úþinnost byla nižší než obvyklá.
Další vývoj se uvíral smČrem,
k jednosložkovému pĜípravku
(dvousložkové dávkování bylo
pro praxi zcela nepĜijatelné),
ale praní pĜi nižších teplotách
nebylo tehdy v žádné prádelnČ
zavedeno, až plány hovoĜily
o masovém, zavedení v roce
1988.
Díváme-li se dnes s odstupem zpČt, nemusíme se stydČt.
Prádelenské a þistírenské strojírenství bylo nejlepší v tzv.
socialistických zemích a dĤkazem je, že vČtšina zaĜízení
se vyvezla i když v našich
podnicích chybČlo. Stroje sice
nemČly špiþkovou technickou úroveĖ, ale byly robustní, spolehlivé a nenároþné na
obsluhu i údržbu. Ve vývoji byly slibné prototypy, ale
k realizaci již nedošlo. Kvalita
služeb byla sledována a byla
více než pĜijatelná, bereme-li
do úvahy podmínky, v jakých
tehdejší provozy musely pracovat. PrĤmČrná kvalifikace
pracovníkĤ byla urþitČ lepší
než dnes, pĜíliv uþĖĤ pravidelný a mnohá odborná školení a kurzy dospČlých daleko
þastČjší než dnes, stejnČ jako
zájem o novinky, kterých bylo
poskromnu. Bohužel tradice
byly pĜerušeny a obtížnČ se
navazují.
Ing. ZdenČk Kadlþík
ZdaĜilý semináĜ
Firma Meron a. s. uspoĜádala
ve dnech 27.-28. 4. 2009 v Suchdole nad Odrou zdaĜilý semináĜ pro techniky z prádelen.
Zúþastnilo se ho na 20 spokojených odborníkĤ z ýeska a Slovenska. Mezi pĜednášejícími
se mimo jiné objevili i pánové
ing. Mikuda, JiĜí Kepl a ing. Kadlþík. Velká þást semináĜe byla
vČnována technice praþek PAC
120 a 180 a dĤkladnČ byla de-
monstrována i nová praþka
z výroby Meron APM 60. Robustní konstrukce vycházející
z PAC 120 je zárukou dlouhé
životnosti výrobku. Úþastníci
se také seznámili s praþkami
a sušiþi Uni Mac. Každý semináĜ tohoto druhu je pro odborné
pracovníky prádelen pĜínosem,
protože pĜíležitostí k doplnČní
znalostí není mnoho a každá je
vítána.
-izk16
7.6.2009 17:48:39
Nový systém dávkování
V posledních mČsících se nic
pĜevratného kolem dávkování
pracích prostĜedkĤ nedČlo. Až na
Texcare 2008 pĜedstavila firma
Stahl novou koncepci dávkování. Na horní þásti praþky od firmy Stahl je instalován dávkovací
míchací systém. Ten se skládá ze
3-6 zásobníkĤ na základní a 3 na
pomocné prací prostĜedky a ovládacího poþítaþe. Operátor nastaví
typ a intenzitu zneþištČní a také
druh prané textilie. O vše ostatní
se postará poþítaþ, který ze 6-9
prostĜedkĤ nadávkuje optimální
mix toho, co je právČ tĜeba. Zákazník dokupuje prací prostĜedky
ve standardizovaných láhvích,
které se jednoduše po otevĜení
vloží do na praþce namontovaného dávkovaþe. Jde o jakousi
obdobu barevných tiskáren - do
tČch také vkládáte tĜi barevné patrony a tiskárna si sama namíchá
potĜebný barevný odstín a tČch
mĤže být až 20 000. U dávkovaþe
pro prací prostĜedky jde o jeden
Ĝád ménČ kombinací. Základní
doporuþené kombinace pro rĤzné
typy zneþištČní a prádla dodává
Stahl. PreciznČ dávkující poþítaþová jednotka je novČ vyvinutý
FREEpro. Hlavní uvádČnou výhodou je minimální spotĜeba pracích
prostĜedkĤ, mnohem menší
než u klasických prostĜedkĤ
a dávkovaþĤ. Firma udává, že
1,5-3,0 kg prostĜedkĤ staþí na
vyprání 2,4-12,0 tun prádla!
To by znamenalo neuvČĜitelnČ malou dávku jen 0,2-0,6
g/kg prádla. Jednu skuteþnost
nelze novému systému upĜít:
míchání rĤzných substancí
v jednom pracím prostĜedku
(a mĤže jich být pĜes 20) je
problém, protože substance
nemusí být vzájemnČ chemicky kompaktibilní a jejich
úþinek se mĤže negativnČ
ovlivĖovat. Smícháme-li je
až v lázni, jejich chemická
protichĤdnost nevadí a úþinnost nemĤže být nijak ovlivĖována.
-izk-
Praní bez detergentĤ?
Obþas pĜicházejí roztodivné
zprávy o praní bez detergentĤ
a chemie. Ta nejnovČjší není pĜímo
z našeho oboru, ale z þištČní podlah. Belgická firma Tennant z Antverp oznámila existenci nové technologie ech2o (þti echou), kterou
používá ke strojnímu þištČní podlah. Firma tvrdí, že se co do úþinku
plnČ vyrovná použití bČžných þisticích prostĜedkĤ a je pĜitom naprosto ekologické, protože se nepoužívá žádná chemie. O technologii
se ale zmiĖují ponČkud mlhavČ,
jako obvykle v tČchto pĜípadech
bývá zvykem. Do nádrže þisticího
stroje se napustí bČžná pitná vodovodní voda. Systém údajnČ uvolní
velké množství energie skryté ve
vodČ (nenapadá mČ ovšem jaké)
a to tak, že voda v první etapČ projde pĜes elektricky nabitou mĜížku
v oxidaþní komoĜe, kde se ve vodČ
vytvoĜí oxidaþní mikrobublinky. Voda se dále vede do vodního
þlánku(?), kde se elektricky nabijí
a štČpí na kyselé a zásadité ionty
a tím získává þistící schopnosti.
Takto upravená voda atakuje špínu a rozbíjí ji do menších, snadno
vymývatelných þástic. Životnost
aktivované vody je jen 45 sekund
a po té se mČní na vodu obyþejnou. Aktivovaná voda se testovala
ve VÚ St. Paul v MinnesotČ a výsledky prý byly nadmíru úspČšné.
Proces pĜípravy aktivované vody
je kryt nČkolika patenty. Náklady
na þištČní jsou mnohem nižší než
pĜi použití bČžných detergentĤ.
Firma bude nabízet þistící podlahový stroj v nČkolika provedeních.
KromČ toho uvažuje o rozšíĜení
patentĤ i na jiné oblasti detergence
a v první ĜadČ se pĜímo nabízí praní
textilií. Uvidíme!
-izk-
Pod kapotou þistícího stroje jsou nádoby na vodu i technologie konverze
Oþ jsme pĜišli!
Mám teć na mysli uþĖovské
školství a uþnČ, kteĜí každoroþnČ
vycházeli ze škol pro potĜeby našeho oboru. VraĢme se do ne tak
staré minulosti pĜed 25 lety, tedy
do let 1983-84. StĜediska praktického vyuþování a stĜední odborná uþilištČ vychovávající uþnČ
pro prádelny a þistírny existovala
v Praze, Teplicích, Hradci Králové, BrnČ, OstravČ, ýeském TČšínČ
a na Slovensku ještČ v BratislavČ, ŽilinČ a Košicích. Do praxe
tedy v ýR odcházeli ze 6 míst, ve
kterých prakticky všechny prádelenské podniky služeb mČly své
uþnČ. TČchto podnikĤ bylo kolem
30. V roce 1983 bylo ve þtyĜech
roþnících uþilišĢ a stĜedisek praktického vyuþování pro potĜeby
prádelen a þistíren celkem 481
uþĖĤ (na Slovensku potom dalších
284). Nejvíce jich bylo v Severomoravském kraji (217), kde byla
dvČ velká uþilištČ v OstravČ a ýeském TČšínČ a také v kraji Jihomoravském (85) zásluhou uþilištČ
v BrnČ. Nejvíce uþĖĤ (95) vzdČlávala Osvobozená domácnost Praha, Perex ýeský TČšín (93) a ýaP
Ostrava (71). Pro uþnČ oboru Pro-
17
INFO 3_09.indd 17
vozní chemik Paý organizovalo
Sdružení prádelen a þistíren se
sídlem v OstravČ každoroþnČ celostátní setkání. V roce 1983 to bylo
již osmé v poĜadí a to v Považské
Bystrici. PĜed tím napĜíklad v Praze (1982), Teplicích (1981), Spišské Nové Vsi (1980), VyškovČ
(1978), ŽilinČ (1977) atd. Souþástí
takových setkání byly odborné
pĜednášky, diskuze s uþni, exkur-
ze a výlety do okolí a poĜadatelského podniku, soutČže detašérĤ,
kulturní veþery i diskotéky. Úþast
bývala 120-150 uþĖĤ, setkávali
se i odborní výchovní pracovníci
a mistĜi odborného výcviku. A jak
se tehdy vyvíjely poþty uþĖĤ? Ve
školském roku 1977-78 jich bylo
429, ve školském roku 1983-84
již 765 (vþetnČ Slovenska). Zájem
mladých lidí nescházel. Zrušením
uþĖovského školství pro obor prádelen a þistíren pĜicházíme roþnČ
pĜibližnČ o 300-400 kvalifikovaných odborníkĤ. A uþni byli pĜipraveni pro praxi velmi dobĜe!
Když pĜemýšlím nad tČmito þísly,
vnucuje se otázka, zda se nám podaĜí i pĜi tom nejvČtším úsilí, uþnČ
nahradit. Zatím se náhrada nedaĜí,
aþ od zániku prádelenských uþilišĢ
uplynulo již pĜes 20 let.
-izk-
Jako houby po dešti se množí automatické systémy na pĜíjem a výdej prádla zejména v þistírnách. Na obrázku
holandský Olmatic
Informátor 3/2009
7.6.2009 17:48:39
Novinky oboru XXXVII
Máchání v odstĜedivce?
Na Texcare 08, jak již Informátor zmínil, vystavoval Kannegiesser úplnČ novou koncepci
krátké tunelové praþky odvozené od modelové Ĝady Power
Trans, která máchá prádlo v integrované odstĜedivce a nemá
máchací komory. Jde o významnou technickou novinku, která
zaslouží pĜedstavení v tomto
seriálu. U výstavního exponátu bylo poĜád plno a odborníci
vášnivČ debatovali, zda se tento
koncept osvČdþí a zda je máchání dostateþnČ úþinné. Motivem
konstruktérĤ byla úspora energie a vody v pracím procesu.
Toto nové Ĝešení se nazývá JET.
Systém JET mĤže být dodán
v provedení klasického Power
Transu, Rotaflexu nebo i praþky
se spodním pĜesunem prádla.
Informátor 3/2009
INFO 3_09.indd 18
Tunel Power Trans JET je
krátký, 5komorový a doplnČný
odstĜedivkou. Pracuje v 5minutovém taktu. Vyrábí se pro plnČní od 25 kg až po 100 kg a podle
plnČní má praþka hodinový výkon 450-1200 kg prádla. PrĤmČr
vnitĜního bubnu je pomČrnČ velký
1637 mm resp. 1907 mm u pra-
þek vČtších. OdstĜedČní je velmi
úþinné s g-faktorem až 800.
Ke konstrukci vedla tato úvaha: pĜedstavme si máchání v klasické sólo praþce. Zavedeme-li
mezi máchání meziodstĜedČní,
snížíme pĜi každém odstĜedČní
množství láznČ v prádle na asi
0,7-0,5 l/kg, což vydatnČ pĜispČje
k úþinnému vymáchání i ve tĜech
máchacích lázních U tunelové
praþky je tomu jinak. Pereme-li
s pomČrem láznČ 1:4 a pĜeklopíme-li prádlo z poslední prací
komory do první máchací docela bez láznČ i tak bude v prádle
asi 2 l/kg vázané láznČ, což výraznČ zhorší výchozí pozici pro
máchání. Navíc starší praþky
neumí prádlo do máchání pĜesunovat úplnČ bez láznČ a výcho-
PĜehled nČkterých praþek systému JET:
PrĤmČr bubnu vnitĜ.
Komora 1 - délka mm
Komora 1 - obsah lit.
PomČr plnČní
Další komory - délka
Obsah komor lit.
PomČr plnČní
PT JET
300-25
Rotaflex
1637 mm
990
2078
1:83
740 mm
1553
1:62
PT JET
430-36
Bottom
1637 mm
850
1785
1:50
600 mm
1260
1:35
PT JET
430-36
Rotaflex
1907 mm
850
2428
1:68
600 mm
1714
1:48
PT JET
600-50
Bottom
1907 mm
850
2428
1:49
600 mm
1714
1:34
PT JET
600-50
Rotaflex
1907 mm
1100
3142
1:63
850 mm
2428
1:49
PT JET
600-50
Classic
1637 mm
1240
2610
1:52
740 mm
1557
1:31
18
7.6.2009 17:48:40
disko pro máchání je ještČ horší.
Proto se po posledním máchání
vyrovnáváme se zbytkovou alkalitou kyselou úpravou láznČ.
U systému JET se prádlo po vyprání odstĜedí. Protože g-faktor
je vysoký a dosahuje až hodnotu
800 (na rozdíl od praþek s g-faktorem kolem 350) je odstĜedČní
velmi úþinné a odvodnČné prádlo pĜipomíná houbu dychtivČ
pĜijímající máchací vodu.
OdstĜedČním je odstranČna
veškerá volná a i þást vázané prací láznČ. Po ukonþení odstĜedČní
pĜejde odstĜedivka do volného
rezervaþního pohybu (podobnČ
jako praþka), prádlo se tím rozvolní a z nádrže T 3 (viz schéma)
se do odstĜedivky pĜidá 3 litry
máchací vody na 1 kg prádla (ta
mĤže pĜedem obsahovat nezbytné neutralizaþní nebo avivážní
pĜípravky a pĜed spuštČním do
odstĜedivky je v neustálém recyklaþním pohybu, takže je zcela homogenní a navíc mĤže být
i vyhĜátá na potĜebnou teplotu)
a odstĜedivka v ní prádlo vymá-
chá. PĜídavek 3 l/kg vody a þas
taktu 5 minut byl zkoumán VÚ
Hohenstein, který vydal dobrozdání o dostateþnosti vymáchání
za tČchto podmínek. Po ukonþení máchání dojde ke koneþnému
odstĜedČní.
JET systém šetĜí i vodu. LázeĖ z prvního odstĜedČní vþetnČ zbytkové alkality a pracích
prostĜedkĤ a také tepla v ní vázaného se zachytí do nádrže T 1
a recykluje do komory 3, která
pracuje jako první prací. Získá
se tak 3,5 l/kg láznČ. PĜi odstĜedČní po máchání se získává asi
3,1 l/kg máchací vody, která je
pomČrnČ þistá, jímá se do nádrže
T 2 a recykluje ke stáþení prádla
a v pĜedepírce v komoĜe. Prádlo
po koneþném odstĜedČní obsahuje jen 0,4 l/kg láznČ, takže se
velmi dobĜe suší a žehlí. V procentech vyjádĜeno obsahuje jen
40% vlhkosti!
Máchání systémem JET je závislé na pomČru láznČ v praní,
g-faktoru meziodstĜedČní, reverzaci odstĜedivky a také dobČ má-
chání a množství pĜidané vody.
Všechny tyto faktory lze programovat. Pokusy a praxe ukazují,
že k odmáchání staþí 60-80 sekund. V pĜípadČ zvláštní potĜeby lze máchání opakovat s další
dávkou máchací vody.
Poznámka k tabulce: povšimnČte si napĜ. u 50 kg provedení
praþek JET, jaké jsou rozdíly
v pomČrech komor u jednotlivých provedení a také v pomČru
k plnČní. Od toho se odvíjí mechanický úþinek praþky a je na
zákazníkovi, aby si dopĜedu zadání praþky (to platí všeobecnČ)
dĤkladnČ rozmyslel.
Kannegiesser nezĤstal s JET
principem jen u provedení s odstĜedivkou, ale rozšíĜil jej i na
praþku s klasickým lisem. U tohoto exponátu bylo na Texcare
mezi odborníky emocí nejvíce.
Systém s lisem pracuje tak,
že vyprané prádlo se odlisuje
a po vylisování se na odlisovaný koláþ z nádrže T 3 napustí
máchací lázeĖ. Ve stejném pomČru jako u odstĜedivky tj. 3
litry/kg prádla. Lis se na to dá
do pomalého pohybu a máchací
vodu protlaþí pĜes koláþ prádla.
Tím se prádlo vymáchá. NejþastČjší námitka zní: koláþ co
do propustnosti vĤþi máchací
vodČ není (a ani nemĤže být)
homogenní, máchací voda si pĜi
stlaþení najde v prádle propustnČjší kanálky a cestiþky a prádlo nebude vymyto (vymácháno) rovnomČrnČ a homogennČ.
NČkteré þásti koláþe budou
vymáchány lépe, jiné hĤĜe. Mají-li nČkteĜí þtenáĜi zkušenosti
s odstĜedivkami z prĤmyslu,
potom ví, že prostým promytím
na odstĜedivce odfiltrovaného
koláþe jakékoliv látky nedojde k homogennímu promytí.
Vždy je nutno koláþ rozmíchat
v promíchací kapalinČ a znovu
odstĜedit. Až po té je zaruþeno
dokonalé promytí. PĜiznávám,
že ke skeptikĤm promytí na
lisu patĜím i já, ale teprve budoucnost ukáže, zda bude systém úspČšný a zda mají skeptici
pravdu nebo se mýlí.
-izk-
Zajímavosti Ɣ Zajímavosti
l Se zvýšeným poþtem seniorĤ poþítá celá Evropa. PĜedstavují velký sektor služeb – do
roku 2020 se poþítá v EvropČ
s rĤstem kapacity domovĤ pro
seniory o 750 000 míst, což také
pĜinese na 500 000 pracovních
míst. Zvýší se nároky i na praní.
l Máte rádi pálivá jídla? VČdci našli metodu mČĜení pálivosti
chilli jídel pomocí nových nanoelektrod. Pálivost se bude vyjadĜovat ve zvláštních jednotkách
a údaj o pálivosti mĤže být uvádČn na balení potravin nebo na
jídelním lístku.
l Obrovská leasingová skupina HTSD International má reprezentaþní znaþky CWS a Boco.
Tyto firmy provozují flotilu 1 400
dodávkových automobilĤ, které
roþnČ najezdí 60 mil. kilometrĤ
a obslouží 32 000 zákazníkĤ. Ve
spolupráci s Daimlerem a Iveco
se firmy rozhodly pĜebudovat celou flotilu na pohon zemním plynem pokud dobĜe dopadnou testy
prvních 28 zkušebních vozĤ.
l Firma Büfa má nový dávkovací systém pomocných prostĜedkĤ pro chemické þištČní Modul-Idos-Systém. Zvládne dávkování do tĜech þistících strojĤ automaticky a pĜesnČ. Hlásí
i každou závadu v dávkování.
Dávkuje nejen zesilovaþ, ale
také další chemikálie, napĜ. optické zjasĖovaþe, blokátory pachu atp.
l Až pojedete do ěecka, dejte
si místní sýr Feta. Na 162. schĤzi
britské spoleþnosti pro mikrobiologii byl pĜednesen referát o tom,
že v sýru se nacházejí cenná antibiotika, která hubí napĜ. listerie
a kompenzují konzervovanou
stravu. Pocházejí z nepasterizovaného ovþího mléka.
l Jeden z nejvČtších výrobcĤ
textilií v EvropČ, firma Klopman, byla prodána indické firmČ
MW Unitexx, která získala za
107 mil. USD rozhodující balík
akcií. Klopman mČl textilní výrobu v Itálii a Tunisu a rozsáhlou
prodejní síĢ v celé EvropČ. Byl
jedník z nejvČtších dodavatelĤ
pro textilleasing.
textilní výkladový slovník
16 jazyků
2 000 hesel
stovky obrázků
5 e-modulů
azy
tové odk
Hypertex
nost
Vícejazyč
í obrázky
Ilustračn
g
E-learnin
Textilní zkušební ústav Brno, tel. +420 543 426 711, [email protected], www.tzu.cz
This project has been funded
with support from
the European Commission.
www.texsite.info
INFORMÁTOR – Vydává Asociace prádelen a þistíren, 616 00 Brno, El. Voraþické 27, telefon/fax: 549 245 642, IýO 64 32 69 51. Sazba: Palatin CZ, s. r. o., Rovná 3a, Brno.
Vychází 6x roþnČ. Toto þíslo vyšlo v nákladu 850 výtiskĤ. Vytiskla MORAVIA TISK VYŠKOV. Za obsah odpovídá ing. Jan Chrištof, prezident Asociace prádelen a þistíren.
Vydavatel podle zákona není odpovČdný za obsah, kvalitu a pravdivost inzerátĤ. Registrace u Min. kultury ýR, registrováno pod MK ýR 6593 podle § 7 zák. 46/2000 Sb.
19
INFO 3_09.indd 19
Informátor 3/2009
7.6.2009 17:48:40
INFO 3_09.indd 20
7.6.2009 17:48:41