Listy ODS

Informační bulletin Občanské demokratické strany
5 / 2012
Představujeme kandidáty ODS
na krajské hejtmany str. 5–7
EDITORIAL
Z obsahu
Vážení čtenáři,
Problémy řešíme dnes, jinak
zítra budou horší
Petr Nečas
Krajské kandidátky ODS zaznamenaly výrazné personální obměny včetně řady nových tváří. Předseda
strany zároveň varoval před postupy ČSSD v krajích.
strana 4
Prezentace našich kandidátů na hejtmany
Přehled hlavních tezí lídrů ODS pro krajské volby. Úvodní shrnutí nám poskytl Pavel Drobil, pověřený vedením přípravného volebního štábu. Přípravě
na krajské volby se věnujeme také ve speciálních přílohách většiny regionů.
strana 5–7
Závěry 38. schůze Sněmovny
Koaliční strany mimo jiné prosadily v prvním čtení
pomalejší růst penzí. Po poměrně vášnivé diskusi
o změně Lisabonské smlouvy poslanci ODS trvají
na tom, že nyní by přijetí eura ČR uškodilo.
strana 9
Jiří Papež – zemědělským expertem shodou náhod
Vyprávění poslance o jeho dětství, mládí, politických začátcích a vztahu
k západním Čechám, zejména Šumavě. Jak během rozhovoru zmínil, mnohéinformace o svém životě zatím sděloval jen těm nejbližším.
strana 10–11
Afghánská mise
Alexandr Vondra
Většina zahraničních sil by měla opustit Afghánistán do roku 2014. Pak v zemi zůstanou hlavně
podpůrné a výcvikové jednotky včetně Čechů.
strana 19
Na pokraji chaosu
Jakub Čermák
Autor se v souvislosti s aktuální situací v Itálii zamýšlí i nad terorismem
a politickými eskapádami v této zemi včetně vraždy Alda Mora a jejích
důsledků. Poukazuje i na nutnost vyrovnat se s extremismem i v tuzemsku.
strana 22–23
20 let organizace Člověk v tísni
Šimon Pánek
Ředitel proslulé instituce se s námi podělil
o vzpomínky na počátky činnosti Člověka v tísni,
rozšiřování aktivit v ČR i v zahraničí, připomíná
mnohé projekty, které dodnes přinášejí užitek.
strana 24
5/2012 informační bulletin Občanské demokratické strany
Vydává ODS Publishing, s.r.o.
Adresa vydavatelství a redakce: Jánský vršek 13, 118 00 Praha 1
Tel.: 234 707 160, 161, 164
E-mail: [email protected], http: www.ods.cz
Hlavní editorka: Vlasta Lajčaková
Redaktorka: Ivana Vajnerová
Grafika a foto: Ingrid Valentinová, Luděk Krušinský
Foto v čísle: Luděk Krušinský, archiv ODS a archivy autorů
Registrace u MK ČR E 12908
Redakční uzávěrka: 8. 6. 2012
Inzerci přijímá: [email protected]
zdá se, že Česko zažilo historické okamžiky. Leckomu se může zdát, že snad
ani kolem cesty prezidenta Kennedyho
do Dallasu nebo stíhání těch nejprotřelejších zločinců v Česku nebylo tolik
mediálního zájmu jako v kauze Davida
Ratha. Člověk nemusí být analytik, aby
poznal, že jeho s patřičným napětím očekávaný projev měl oslovit především jeho
věrné. To se zřejmě povedlo, v tomto
ohledu předvedl mistrný „tyátr“, dokonalou rétoriku, dobře připravenou nálož argumentů, které byly patřičně demagogické, ale pro onu cílovou skupinu až
k slzám přesvědčivě dojímavé. Ostatní se
mohli smát nebo zuřit nad arogantním
pomíjením řečníkových vlastních prohřešků a obviňováním kdekoho z okolí. ODS
se na rozdíl od některých jiných aktérů
dokázala chovat s patřičným odstupem,
objektivitou a ponechala odpovědnost
těm, kterým to přísluší – tedy policii, státnímu zastupitelství a posléze soudům.
Ostatně stojí před námi jiné, méně pokleslé, ale o to podstatnější téma – podzimní krajské a senátní volby. Již toto vydání Listů obsahuje krajské mutace,
v nichž představujeme kandidáty a programové priority. Těm, kteří této nabídky
zatím nevyužili a pražským čtenářům jako
alternativu, nabízíme poněkud odlehčenější počtení – například začátek seriálu
o moderní architektuře a bydlení nebo
připomenutí neobyčejného osudu Viktora
Fischla – brilantního spisovatele, básníka
a žurnalisty, českého vlastence, blízkého
spolupracovníka Jana Masaryka, izraelského diplomata.
Hlavně ovšem sbírejme síly k nelehkému
nastávajícímu volebnímu klání, v rámci
možností si užijme dovolených, po prázdninách budeme obnovené síly potřebovat. My začneme v srpnu chystat volební
magazíny a samozřejmě shromažďovat
maximum informací o vývoji vnitrostranických i celkově politických událostí. Zatím přejeme příjemné léto a úspěšný podzim, dostatek sil a dobrých nápadů všem,
kteří se podobně jako my budou v druhé
polovině prázdnin místo odpočinkové relaxace připravovat na předvolební a volební vytížení. Takže co nejvíce si užívejme, abychom pak měli sílu co nejvíce
pracovat, ať už počasí, nebo politické klima bude jakékoli. Samozřejmě uvítáme
vaše postřehy a podněty jak ohledně politických událostí, tak podoby Listů a jejich
směřování.
Vaše redakce
3
SLOVO PŘEDSEDY
Problémy řešíme dnes, jinak zítra
budou horší
socialismus, v řadě krajů spolupracuje,
nadále hodlá spolupracovat a tuto spolupráci dokonce připouští i na celostátní úrovni. Naším cílem bude snaha tyto
oranžo-vorudé kartely rozbít a nepřipustit. V případě příznivých výsledků
nám půjde především o koaliční partnery od středu doprava, ale v každém
případě o ty, kteří budou ctít rozpočtovou disciplínu, což je zvláště dnes mimořádně důležité.
Výchozí pozice v Senátu
je jiná než před šesti lety
bčanská demokratická strana
představila lídry v krajských
volbách a zároveň Výkonná
rada ODS schválila už kompletní kandidátku do senátních voleb.
Podařilo se nám postavit kvalitní kandidáty na hejtmanky a hejtmany, představujeme přitom řadu nových tváří.
Došlo k výrazné personální obměně,
a to nejen na postech lídrů, ale celých
kandidátek. To je odpověď politické
konkurenci i někdy účelově zaznívající
personální kritice naší strany. Občanští
demokraté v regionech disponují kvalitními a slušnými lidmi, kteří jsou připraveni úspěšně se ucházet na krajské
úrovni o přízeň voličů.
Česká republika si nezaslouží opakování oranžové tsunami, která může být
letos ještě výrazněji zbarvena doruda.
Zároveň si uvědomujeme, že nejsme
v jednoduché situaci, protože ODS nese největší vládní odpovědnost v celkově složité ekonomické situaci v celé
Evropě. Víme, že provádíme často nepopulární kroky, někdy kompromisní,
přesto držíme kurz rozpočtově odpovědné politiky brzdící nebezpečné zadlužování státu. Opačná cesta je dramaticky zvyšovat dluhy, podbízet se
veřejnosti a zadělávat na obrovské problémy už v blízké budoucnosti, protože
vývoj v Evropě je velmi dynamický.
O
4
Poslední události ukazují, že především Středočeský kraj je modelovým
příkladem, jak rozhodně nemá vypadat
správa na krajské úrovni. Nemám teď
na mysli aktuální korupční skandál, který je v rukou orgánů činných v trestním
řízení. Středočeský kraj je zároveň nejzadluženějším krajem České republiky
a je příkladem praktikování kultu osobnosti a papalášství. A pokud si Bohuslav Sobotka nevšiml, že oranžová
šlechta, před kterou nedávno veřejně
varoval, už dávno existuje, sám žije ve
slonovinové věži.
Krajské a senátní volby nejsou
referendem o vládě
Chtěl bych zdůraznit, že krajské volby nemají na celostátní politiku žádný
vliv, jak se snaží namluvit levice. Krajské
volby jsou především o vystavení účtu
krajským vládám. Právě proto je účast
v těchto volbách důležitá, protože jak
se ukazuje, sociální demokracie se v řadě krajů, žijících poněkud ve stínu celostátní agendy, chovala velmi nezodpovědně.
S velkým znepokojením sledujeme
narůstající agresivitu KSČM, která na
svém posledním sjezdu jen potvrdila, že je nereformovatelná. Proto považujeme za alarmující, že ČSSD s touto stranou, která chce stále budovat
Senátní volby před šesti lety proběhly
ještě v době, kdy se neprojevovaly důsledky ekonomické krize a doznívala
animozita veřejnosti vůči destruktivnímu chování tehdejšího předsedy ČSSD
Jiřího Paroubka. Proto je dnes výchozí
pozice kandidátů do Senátu jiná než
tehdy, ale i tak budeme usilovat o co
nejlepší výsledek.
Hlavními celostátními programovými
tématy Občanské demokratické strany
v podzimní volební kampani budou ta,
která se promítají i do života krajů. Patří
sem důraz na podporu podnikání a tím
vytváření prostoru pro vznik nových
pracovních míst. Patří sem rozpočtově
odpovědná politika a ukončení nebezpečného trendu zadlužování krajů. Veřejné rozpočty jsou propojené a není
důvod chovat se jinak na úrovni státu
a krajů. Patří sem i posílení adresného
sociálního systému a zamezení zneužívání dávek.
Problémy řešíme dnes, jinak zítra
budou horší. Jinou než rozpočtově
odpovědnou politiku zaměřenou na
snižování veřejných dluhů občanští
demokraté nabízet voličům neumějí
a nebudou, protože ji považujeme za
správnou pro současnost i budoucnost
této země. A podobně se hodláme
chovat i v Senátu a na krajské úrovni.
Petr Nečas
předseda ODS,
předseda vlády ČR
VOLBY
Pavel Drobil: Krajské volby nejsou
referendem o vládě
V podzimních krajských a senátních volbách nečeká Českou
republiku referendum o centrálně vládě, jak se dnes snaží
namluvit sociální demokraté.
Naopak. Po čtyřech letech to
budou krajské vlády oranžových hejtmanů, kterým ve všech
krajích kromě Hlavního města Prahy přijdou voliči vystavit
účet za jejich často velmi nezodpovědné vládnutí.
ČSSD na krajské úrovni jasně ukázala, jak jí je cizí především odpovědné
nakládání s krajskými rozpočty. Jen
v loňském roce zadlužení krajů narostlo
o 17 procent na 22 miliard korun. To
vše v situaci, kdy koaliční vláda přijala
řadu opatření pro snížení deficitu státního rozpočtu. Zatímco z centrálních
vládních úřadů odešly v posledních
dvou letech tisíce úředníků, úřady krajské naopak vloni nabobtnaly o další
3 %. To je rozpočtově odpovědná politika ČSSD v praxi.
Oproti krajským volbám v roce 2008
připravuje ODS na letošní podzimní volby celostátní kampaň, která bude provázána s kampaněmi jednotlivých krajů. Centrální linka bude klást důraz na
podporu podnikání, vytváření prostoru
pro nová pracovní místa, posílení adresného sociálního systému, ale také
na odpovědné hospodaření s veřejnými financemi, které ODS prosazuje na
celostátní úrovni, a není důvod, proč
by kraje měly být výjimkou. Naopak
Pavel Drobil
nebezpečný trend zadlužování krajů je
zapotřebí zastavit.
Rozpočet ODS na centrální kampaň
k podzimním volbám bude mnohem
úspornější než v roce 2008, a to na
centrální úrovni i v regionech. Pracujeme s omezenějším objemem inzerce,
venkovní reklamy i dalších nosičů. Snažíme se ale, aby přesnější cílení přineslo
srovnatelný efekt. Žádná reklamní kampaň nenahradí individuální komunikaci
kandidátů s voliči, důkladné vysvětlování volebních témat a programu. Právě
vstřícná komunikace musí být klíčovou
komponentou naší podzimní kampaně.
Měl jsem v posledních měsících příležitost se několikrát setkat se všemi
lídry našich krajských kandidátek. Na
podzimní volby se připravují zodpovědně a mají jednoznačnou vůli v nich
uspět. A to je základ každého volebního úspěchu.
autor je místopředseda ODS
pověřený vedením přípravného
volebního štábu
Kandidáti ODS na hejtmany krajů
Bartoňová Eva
Liberecký kraj
„Liberecký kraj má ohromný potenciál. ODS mu nabízí vyrovnaný a průhledný rozpočet, rozvoj vzdělávání, kvalitní život starších občanů, ale také podporu sklářství.
Máme kvalitní tým včetně řady starostů. Věřím, že z Libereckého kraje uděláme po
volbách dobré místo.“
Benc Ota
Kraj Vysočina
„Náš úkol je jasný – ukončit existenci podivné vlády nevlády tiché koalice ČSSD a KSČM,
jejíž důsledky jsou pro náš kraj ničivé. Nehovořím jenom o politickém korupčním podhoubí,
ale především o neřešení zásadních problémů našeho kraje, jako je oblast zdravotnictví,
školství a dopravy. Jsem přesvědčený o tom, že barvou tohoto podzimu bude modrá.“
Crha Jiří
Jihomoravský kraj
„Chceme zlepšit infrastrukturu a pustit konkurenci na železnici, aby se zlepšila
doprava občanů do zaměstnání. Nechci, aby kraj vedli lidé, kteří záměrně kumulují politické funkce a nemají čas na práci pro kraj. Chci být hejtmanem na plný
úvazek.“
5
VOLBY
Sventek David
Moravskoslezský kraj
„Mám vizi kraje, který pomáhá svým obyvatelům a podnikatelům se rozvíjet. Za tři
roky z kraje odešlo 17 tisíc lidí. Já chci kraj, který bude nové obyvatele lákat. Ten
nejlepší recept jsou prosperující firmy a vzdělaní lidé. Chci kraji vrátit hrdost na
svého hejtmana.“
Jirsa Tomáš
Jihočeský kraj
„Osmnáct let rozvíjím městečko, kde jsem starostou. Osm let pomáhám rozvíjet svůj senátní region. A to jsou zkušenosti, které dnes nabízím občanům Jihočeského kraje. Každý
se může na výsledky mé práce podívat.“
Krejsová Marcela
Plzeňský kraj
„Srdcem a centrem Plzeňského kraje je sice Plzeň, ale mou prioritou je rozvoj
celého regionu a jeho podpora včetně regionálních produktů, regionálních potravin
a s tím související podpora živnostenského podnikání.“
Lukáš Libor
Zlínský kraj
„Chtěli bychom navázat na odkaz Tomáše Bati. Chtěli bychom dobudovat dálnici
na Slovensko, budeme podporovat univerzitu a také rozvoj cestovního ruchu. Na
naší kandidátce je polovina starostů, kteří mají důvěru veřejnosti. Nabízíme méně
řečí a více činů.“
Nwelati Raduan
Středočeský kraj
6
„Mým prvním úkolem bude minimalizovat škody vzniklé za čtyři roky vlády mafie
pana doktora Ratha podporované komunisty. Mou hlavní ambicí ovšem je, aby
Středočeský kraj byl krajem pracovních příležitostí. Chci kraj vrátit těm, komu patří,
to znamená občanům.“
Plass Miloslav
Královéhradecký kraj
„V uplynulém volebním období jsme byli svědky amatérského experimentu. Byl to
experiment vydávaný za regionální politiku. ODS v Královéhradeckém kraji nechce
hazardovat s potenciálem kraje, proto postavila takovou kandidátku, která se nesníží
k experimentování.“
Raška Vladislav
Ústecký kraj
„Věřím, že lidé budou volit řešení, na jehož konci musí být snížení nezaměstnanosti,
bezpečný kraj pro všechny slušné lidi a realizace a dokončení všech dopravních
infrastrukturních akcí, jako je řešení dálniční, železniční a vodní dopravy.“
Šindelář Petr
Karlovarský kraj
„Karlovarský kraj je na tom z hlediska ekonomiky nejhůře ze všech regionů. Máme vysokou
nezaměstnanost, nejnižší hrubý domácí produkt. Náš kraj není vůbec atraktivní pro vysokoškoláky. Naším hlavním úkolem je zastavení propadu ekonomiky a nastartování růstu.
Tento problém chceme a umíme řešit na rozdíl od současné rudo-oranžové krajské vlády.“
Tupec Petr
Pardubický kraj
„V případě úspěchu ODS v Pardubickém kraji budou naše první kroky směřovat
k zastavení hrozící insolvence v krajské nemocnici. Prioritou je snaha zajistit kvalitní
a dostupné služby všem občanům a zodpovědný přístup ke svěřenému majetku.“
Záleská Markéta
Olomoucký kraj
„Olomoucký kraj má řadu výhod, ze kterých můžeme vytěžit mnohem víc. Centrální poloha
nabízí potenciál pro rozvoj ekonomiky a vznik nových pracovních míst, to samé platí o cestovním
ruchu. Chci se osobně zasadit o to, aby se náš kraj stal významným turistickým cílem. Přicházím
zvenku, a tak můžu nahlédnout na fungování kraje novýma očima a přiblížit ho lidem.“
7
Prezidentské primárky ODS se blíží
po setkáních v regionech do finiše
Jablonec nad Nisou, 31. května
Koho občanští demokraté vyšlou do přímé volby hlavy státu? Prvního místopředsedu Senátu Parlamentu ČR
Přemysla Sobotku z Libereckého kraje, nebo poslance
Evropského parlamentu Evžena Tošenovského z Moravskoslezska?
8
Výsledek hlasování občanských demokratů, z něhož vzejde
jméno kandidáta ODS do voleb na prezidenta České republiky,
se dozvíme na konci června. Už teď je ale jisté, že nejnapínavěji
bude výsledek volby očekáván v Jihomoravském kraji. Dva měsíce probíhající prezidentské primárky totiž vyvrcholí právě na
jihu Moravy – regionu s nejpočetnější členskou základnou v zemi. Zde může každý z kandidátů výsledek stranického referenda obrátit ve svůj prospěch.
Během volebních shromáždění, na kterých mohli členové
ODS osobně poznat oba kandidáty a zeptat se na jejich názory
a postoje, padaly zajímavé dotazy. Občanské demokraty nejvíce
zajímalo, jak budou kandidáti v případě úspěchu v prezidentských volbách reprezentovat Českou republiku v zahraničí, jak
se hodlají postavit vůči problémům v Evropské unii či nakolik
budou nadstraničtí.
Předseda ODS a premiér ČR mimo jiné ocenil, že na rozdíl
od jiných politických stran si občanští demokraté mohou sami
zvolit kandidáta na prezidenta. Zároveň zdůraznil, že oba kandidáti jsou slušní lidé s bohatými zkušenostmi a že každý z kandidátů má šanci v prezidentských volbách uspět. Občanské demokraty předseda strany vyzval, aby nepodléhali současným
průzkumům veřejného mínění, protože do voleb, které se konají v roce 2013, je ještě daleko. Současné statistiky proto mají
nulovou vypovídací hodnotu.
Informace o probíhajících prezidentských primárkách najdete
na webových stránkách ODS na adrese www.ods.cz/primarky
či na Facebooku na adrese www.facebook.com/ods.cz.
Hradec Králové, 3. května
Plzeň, 23. května
Olomouc, 10. května
Z POSLANECKÉ SNĚMOVNY
Pomalejší růst penzí dostal od koaličních
poslanců v prvním čtení zelenou
Shrnutí 38. schůze Poslanecké sněmovny
Poprvé po rozpadu Věcí veřejných hlasovali poslanci v nové konstelaci na květnové 38. schůzi Poslanecké sněmovny. Navzdory předchozím turbulencím v koalici
se vládě podařilo prosadit řadu významných zákonů. Do druhého čtení poslanci
poslali po šestihodinové úporné debatě i novelu zákona
o důchodovém pojištění. Jeden ze zákonů, který má pomoci konsolidovat státní rozpočet v příštím roce.
• Těžiště novely zákona o důchodovém pojištění spočívá v nové
úpravě výpočtu důchodů. Zákon počítá konkrétně s tím, že
během příštích tří let penze porostou nově jen o jednu třetinu
růstu cen a o jednu třetinu růstu reálné mzdy jako doposud.
Jak zdůraznili zástupci koalice, snížení tempa růstu penzí je
jedním z opatření, která by měla přispět ke konsolidaci veřejných financí a je tedy z rozpočtového hlediska nezbytné (penze
představují 30 procent všech výdajů ze státního rozpočtu). Navrhovaná úprava se projeví od ledna 2013 a měla by přinést
celkovou úsporu ve výši přibližně 48 miliard korun.
Další z řady zákonů, na kterých se shodla koalice v souvislosti
s přípravou rozpočtu na příští rok, přijdou do legislativního
procesu v příštích týdnech.
• Diskuzi vyvolala probíhající ratifikace změny článku 136 Lisabonské smlouvy, která má umožnit vznik tzv. trvalého záchranného mechanismu eurozóny. K té daly již loni na jaře
předběžný souhlas ve formě vázaného mandátu obě komory
Parlamentu. K nynější ratifikaci je potřebná ústavní většina
v obou z nich. Senát již se změnou vyslovil souhlas.
Poslanci ODS změnu podporují s tím, že nejsilnější vládní strana
nebude blokovat členské země EU platící eurem. Zároveň ale upozornili, že vznikem stálého záchranného fondu se dramaticky mění
podmínky fungování eurozóny. „Pokud by Česká republika nyní
přijala euro, musela by na euroval přispět během příštích pěti let
32 miliardami korun. Neumím si proto představit, že by jakákoliv
zodpovědná politická strana dovedla Českou republiku do eurozóny, aniž by se zeptala na názor svých občanů. ODS i nadále požaduje před případným přijetím eura referendum,“ zdůraznil například poslanec a šéf sněmovního Výboru pro evropské záležitosti
Jan Bauer. Finální hlasování odložili poslanci na červen.
• Poslanci dali souhlas k ratifikaci hostitelské dohody mezi vládou ČR a Agenturou pro evropský globální satelitní systém.
Naplnili tak formální podmínky pro zřízení řídicího centra evropského satelitního systému Galileo v České republice. Podle
sněmovní zpravodajky Jany Fischerové je to příležitost připomenout si diplomatický úspěch České republiky, která o umístění administrativního centra několik let usilovala a zvítězila
v konkurenci dalších deseti států, mezi nimi například Německa
či Nizozemí. „Umístění centra přináší České republice především prestiž, protože se jedná o první významnou unijní instituci, která bude na našem území sídlit. Kromě toho ale očekávám, že bude zároveň příležitostí pro české odborníky.“
• Zákon na ochranu zvířat proti týrání zpřísnil podmínky pro
chovatele zvířat. Nově bude moci stát týrané zvíře zabavit.
Novela zákona také zpřísnila pravidla pro porážku. Poslanci
naopak vypustili návrh, aby Policie České republiky mohla v případě podezření na týrání zvířete vniknout do bytu násilím.
• Prošla novela zákona o účetnictví, která reaguje na elektronizaci účetních systémů nebo změny v zákoně o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
• Nový zákon o kontrole sjednocuje kontrolní postupy prováděné orgány státu a řeší dosavadní roztříštěnost procesního práva
v oblasti kontroly. Zákon o bankách upravil činnost poboček zahraničních bank na území České republiky.
–kj–
9
NAŠI POLITICI V CIVILU
Jiří Papež – zemědělským odborníkem
se stal nečekanou shodou náhod
o nějakém oboru, který by této tendenci odpovídal. Ale osud to zaonačil
úplně jinak.
Místo „veteriny“ ekonomie
a strojní inženýrství
Možná leckdo nabyl dojmu, že
Jiří Papež je duší i tělem odjakživa
spjat se zemědělstvím. Plyne to
z jeho působení ve sněmovním Zemědělském výboru a pozice stínového ministra zemědělství v Klausově stínové vládě. Ale vězte, není
tomu tak. Vzděláním je ekonom
a „strojař“. Jestli je s něčím bytostně spjat, je to Šumava a vůbec celé
západní Čechy, kde jeho rodina po
generace žije. Během rozhovoru
jsme se dozvěděli řadu zajímavostí
z jeho života, některé z nich prý
dosud vyprávěl jen těm nejbližším.
10
Nejranější dětství strávil „na samotě
u lesa“, jak říká. Ona samota je součástí šumavské vesničky Zátoň. „Oficiální místo mého narození je Vimperk. To proto, že tam byla nejbližší
porodnice,“ vysvětluje poslanec Papež.
Rodina se sice ještě v Jiřího předškolním věku odstěhovala do Prachatic, ale často do Zátoně jezdili za babičkou a dědou a trávili tam vesměs
celé prázdniny. Jiří jakožto nejstarší ze
tří dětí nejvíc vnímal tehdejší atmosféru a o to víc přilnul k tamní kultuře,
přírodě. „Děda pracoval v lese, takže
jsem mu pomáhal tahat dříví, potom
doma se senem a péčí o malé, leč náročné hospodářství.“
Asi právě tady se v něm zakořenil celoživotní vztah k přírodě. Když v Prachaticích dokončil gymnázium, uvažoval
„Mým velkým a pro dospívajícího
kluka nepříliš obvyklým koníčkem byla
entomologie.“ Prý mu nešlo o to, aby
na sbírky broučků a motýlů „balil“
spolužačky, skutečně ho to nadmíru
bavilo. V plánech na zaměření vysokoškolského studia více než entomologii zvažoval vysokou školu veterinární. „Byť to nebyly obory humanitní,
kde to za bolševika bylo na můj vkus
příliš poznamenané socialistickou ideologií, nebylo snadné se bez kádrového
posudku s patřičně doloženou angažovaností celé rodiny dostat i na přírodovědecké fakulty, navíc tam byl
přetlak. Takže jsem skončil v Plzni na
Vysoké škole strojní a elektrotechnické, kde jsem vystudoval ekonomiku
a řízení strojírenské výroby. Hlavně se
považuji za ekonoma. Naučilo mě to
logicky přemýšlet, počítat.“
Vysokoškolská léta byla bohémská, jak
se pro toto životní období sluší. „Pro nás,
‚kluky z vesnice‘, to bylo obzvlášť úžasné,“ vypráví Jiří Papež. Ale nebylo to jen
obyčejné flámování. Společně s kamarádem se vrhl na moderní hudbu, hlavně
tu, na níž tehdejší režim pohlížel se značnou nevolí. Ne že by sami muzicírovali,
ale taky ne, že by jenom poslouchali
a nahrávali. Získali kontakty na některé
kapely a začali pořádat koncerty.
„Nejvíc nás zajímala hudba na pomezí rocku a punk-rocku. Podařilo se
nám uspořádat v Plzni první koncert
skupiny Visací zámek, plzeňskou premiéru jsme uspořádali například také
skupině Precedens s Bárou Basikovou,
totéž platí o Oceánu s Petrem Mukem.
To vše se samozřejmě muselo oficiálně
pořádat pod hlavičkou fakultní organizace SSM, která občas nestačila zírat, na čem se to vlastně podílí,“ vypráví s těžko skrývanou nostalgií na
studentská léta nynější poslanec.
Možná ještě větší „bomba“ byla
prachatická Rockpaleta. „Mladší bratr
byl tehdy ještě na gymnáziu v Prachaticích a chtěl uspořádat hudební
veleakci. Tak jsem mu vzhledem ke
svým kontaktům pomohl uspořádat
na tamní poměry velkolepou akci
s účastí špičkových rockových kapel.
Myslím, že jsme se tím zapsali do tehdejšího života Prachatic.“
Vojenská služba formou
maňáskového divadla
Po vojenské službě prahne málokdo
a málokdo netouží po nějaké formě,
jak ji absolvovat co nejsnesitelněji, pokud možno mimo kasárna. Ne každý
ale vymyslí tak bláznivou, ale kupodivu
úspěšnou cestu. „S kamarády jsme měli
řadu nápadů, nakonec jsme uspěli se
založením ‚Souboru maňáskového divadla při vojenském útvaru v Žamberku‘. Není třeba dodávat, že to bylo
jediné maňáskové divadlo v rámci Československé lidové armády.“
Chlapci oběhli nejbližší hračkářství,
nakoupili maňásky a podle toho, jaké
sehnali, napsali několik pohádek a kabaretních výstupů. Sen se jim splnil:
Dostali se z kasáren na relativní svobodu – se schválenými představeními
začali objíždět mateřské školy po celé
republice. Vskutku nápaditá a záviděníhodná podoba vojenské služby!
Manželství dvou ekonomů,
dobrý základ pro podnikání
Není pravda, že studentské lásky nemívají valnou budoucnost. Manželství
Papežových je toho důkazem. Studovali
stejný obor, začali spolu chodit v posledním ročníku, překonali odloučení
během vojny. Protože nastávající odmítala přestěhovat se do Prahy, byť tam
ženich měl zajištěné lukrativní zaměstnání, skončili v Přešticích, kde žijí dodnes a kde se narodily obě jejich dcery.
Za zmínku stojí, že svatba se konala 18. listopadu 1989, revolučního
17. listopadu slavil Jiří v Prachaticích
rozlučku s kamarády. „Informace o dění v Praze se na malá města dostávala
pomaleji, ale i v těch osobně vypjatých
dnech jsem je získal i ze Svobodné Evropy. Takže den po svatbě jsme už
s ‚novomanželkou‘ zvonili klíči v Plzni
na náměstí.“
Společně byli i u začátků podnikání.
Manželka byla na mateřské se starší
dcerou, ale není ten typ, který by se
spokojil s péčí o dítě a domácnost.
„Začali k nám chodit známí a lidé
z okolí, že když jsme ti ekonomové,
ať jim poradíme s podnikáním, hlavně
s účetnictvím. Tehdy to nebylo tak složité, tak jsme to zvládli a časem začali
dělat profesionálně. Jak se měnila
a narůstala legislativa, museli jsme toho spoustu nastudovat, ale šlapalo to,
manželka se tak živí dodnes.“
Přesto peněz dlouho nebylo nazbyt,
takže když si v roce1995 pořizovali vytouženou chalupu na milované Šumavě, museli si potřebný obnos vypůjčit
od rodičů. „Je to stoletá budova, byla
bez vody, elektřiny, ale na krásném
místě, kde se cítíme dobře.“
Jak jsem se stal politikem
a odborníkem na zemědělství
Odpor ke komunismu, tudíž i pravicová politika, mu byly vštěpovány od
dětství. „Hospodářství dědy a babičky v rodné Zátoni bylo malé, takže za
znárodnění nestálo, ale i malí sou-
kromníci měli důvod se od bolševismu
distancovat. Táta byl sice dělník, ale
komunisty bytostně nesnášel, navíc se
zajímal o historii, takže nám, dětem,
líčil i hrůzy stalinských gulagů, Svobodná Evropa se u nás poslouchala
denně.“ Tato stanice se do života Jiřího Papeže zapsala i tím, že se tam během vysokoškolského studia nebál složitou cestou poslat své příspěvky,
některé tam dokonce byly zveřejněny.
Po listopadu 1989 se stal jedním ze
zakládajících členů OF, za které pak
úspěšně kandidoval do přeštického zastupitelstva. V rámci rozpadu Občanského fóra se jednoznačně přiklonil ke
vstupu do ODS. Ale na vysokou politiku neměl ani pomyšlení – měl relativně lukrativní a zajímavé zaměstnání,
rozrůstající se rodinu, na hypotéku pořizoval lepší bydlení, … Nicméně v roce
1996 kývl na výzvu tehdejších poslanců, že by jako nová, mladá tvář mohl
být občanským demokratům v Parlamentu ku prospěchu. Po konzultaci
s rodinou kývl a výsledky voleb ho
kromě ekonomických aspektů nořil
čím dál víc do hlubin problematiky zemědělské a jeho stoupající erudice byla nepřehlédnutelná. Když přišla příprava ke vstupu do EU, což znamenalo
zcela přetvořit zemědělský program
ODS, stanul v čele odborného týmu
právě Jiří Papež.
Při svém zvyku nedělat práci takzvaně od stolu, začal v rámci sněmovního podvýboru pro venkov organizovat ve všech regionech diskuse se
zemědělci, starosty i ostatními místními lidmi. Závěry se staly základem programu občanských demokratů pro oblast zemědělství.
Když už jsme zmínili podvýbor pro
venkov, Jiří Papež byl také členem několika podvýborů se zaměřením na
problematiku lesní správy, vodního
hospodářství, potravinářství, myslivosti, rybářství, potravinářství. Uvádíme
to proto, že přinejmenším rybářství
a myslivost jsou zároveň koníčky
poslance Papeže, který se angažuje
ve svazech rybářském i mysliveckém.
JIŘÍ PAPEŽ
• Narozen 1965 ve Vimperku.
• Vystudoval Vysokou školu strojní a elektronickou v Plzni, obor
ekonomika a řízení strojírenské výroby.
• Byl zakládajícím členem OF a v roce 1991 zakládajícím členem ODS.
• Zkušenosti s komunální politikou získal jako člen přeštického
zastupitelstva.
• Od roku 1996 je poslancem, byl členem a předsedou Zemědělského
výboru, řady podvýborů, zastával funkci stínového ministra zemědělství.
• Dlouhodobě je místopředsedou Regionálního sdružení ODS Plzeňského kraje, předtím byl jeho předsedou.
• Je šťastně ženatý, má dvě dcery.
vynesly do poslaneckého křesla. A nyní
se dostáváme k tomu, jak se z ekonoma a strojaře stal přední odborník na
zemědělství v ODS.
„Vzhledem ke své profesi jsem měl
ve Sněmovně zálusk na Hospodářský
nebo Rozpočtový výbor. Ale byl jsem vyrozuměn, že tradice velí v těchto zásadních výborech dávat přednost zkušeným
poslancům, nováčci si až tak dalece vybírat nemohou. V této situaci za mnou
přišel tehdejší předseda Zemědělského
výboru s tím, že oni také potřebují ekonoma, že v Rozpočtovém nebo Hospodářském výboru nemám šanci.“
Nynější zemědělský expert prožil zásadní přerod českého zemědělství: Řešil se rozpad JZD, restituce, obhajoba
soukromého vlastnictví. Jiří Papež se
„Myslím si, že členové různých zájmových svazů si zaslouží pozornost ODS
už kvůli tomu, že je mezi nimi spousta
pravicově orientovaných lidí, tedy
potencionálních voličů. Nesouhlasím
s předsudkem, že tyto svazy včetně jejich členů jsou pohrobci komunismu,“
konstatuje poslanec.
A co ho aktuálně trápí v souvislosti
s prací ve Sněmovně? „Direktivy EU,
které postihují oblast zemědělství nejvíc ze všech oblastí – v žádné jiné nebyla nastolena takzvaná jednotná politika. Doufám, že budeme nacházet
zdravý kompromis mezi oprávněným
euroskepticismem a schopností využívat výhod členství v Unii,“ uzavírá náš
rozhovor Jiří Papež.
–red–
11
U STAROSTY A PODNIKATELE
ODS by měla vyznávat ideovou čistotu
a poctivou práci, říká František Ondřich
né. „Od mládí jsem byl veden k nenávisti ke komunismu, což mi samozřejmě
působilo problémy. Přeneslo se to i na
moje děti, protože jsem je vychovával
v obdobném duchu, chodily na náboženství. Takže jsem hned v roce 1989
s nadšením vstoupil do Občanského
fóra a pak hned po jejím založení do
ODS,“ vzpomíná František Ondřich.
Úspěch pravice byl příjemným
překvapením
Kamenný Újezd je nádherným jihočeským místem. Můžete se tu kochat krásnou krajinou, památkami,
architekturou. I politicky si tu pravice stojí vcelku dobře. Ale není snadné „starostovat“ malé obci, k níž
patří několik zanedbaných osad,
kde byla dlouho opomíjena elementární infrastruktura. František Ondřich tu vykonal v čele místní ODS,
jejímž členem je od založení strany
v roce 1991, řádný kus práce, zároveň je od roku 1994 předsedou oblastního sdružení v Českých Budějovicích, třetím obdobím je krajským
zastupitelem.
12
Rodina Františka Ondřicha byla silně
křesťansky založená, což v dobách tuhého komunismu nebylo zrovna výhod-
Absolvoval dvouletou vojenskou službu, pak ukončil střední školu a jeho další profesní osudy byly spjaty s Českými
dráhami. Zřejmě tehdejší šéfové rozpoznali, že své úkoly zvládá s potřebnou
erudicí, takže přerušil vysokoškolské studium a věnoval se různým funkcím „na
dráze“. Vrcholem jeho tehdejší kariéry
bylo takřka „hrabalovské“ postavení
náčelníka železniční stanice. Právě díky
tomu po uzavření celoživotního sňatku
získal takzvaný drážní byt v nedalekém
Kamenném Újezdě, kde zapustil kořeny.
Postavil si tu rodinný domek, zajímal se
o problémy a šance obce… Tím vším
včetně prospěšných návrhů na její rozvoj
a jejich realizací si brzy zasloužil důvěru
spoluobčanů, která mu přinesla post
starosty za Občanské fórum a vzápětí
za ODS, do níž vstoupil jako jeden ze
zakládajících členů již v roce 1991.
„Bylo to pro mě příjemné překvapení. Ne proto, že bych po jakýchkoli stranických nebo komunálních funkcích tak
bažil. Ale s kolegy, s nimiž jsme vstupovali do Občanského fóra a potom do
ODS, jsme měli dojem, že Kamenný
Újezd je převážně ‚rudý‘. Hned v prvních volbách do obecního zastupitelstva
se ukázalo, že tomu tak není. Vysvětluji
si to tak, že to zdání převahy levicového
smýšlení v obci vycházelo spíš z konformity, strachu, snahy přizpůsobit se
panujícím poměrům a vyhnout se trestům za ‚vybočení z lajny‘. Do značné
míry je to omluvitelné, protože komunistické tresty směřovaly často k likvidaci nadějných lidských osudů a postihovaly celé rodiny. A po převratu v roce
1989 tu začala drtivě vyhrávat pravice,“
popisuje zdejší politickou atmosféru
starosta Ondřich.
Své první zvolení za Občanské fórum připisuje tomu, že byl jedničkou
na kandidátce, i když ani na malé vsi
ho lidé příliš osobně neznali. „Myslím,
že během prvního období jsme lidi
přesvědčili, že to s obcí myslíme odpovědně a umíme se zhostit různých
užitečných úkolů. Komunální volby
jsem pak vyhrával spolu se stranickými
kolegy díky vzrůstající důvěře místních
voličů.“
Práce tu skutečně nebyla snadná.
Kamenný Újezd totiž sestává jednak
z vlastního Kamenného Újezdu, jednak
z dalších osmi takzvaných osad s celkovým počtem přibližně 2300 obyvatel –
pro neznalé, osada znamená osídlení
jen několika mála domů a minimálního
počtu obyvatel, což nesplňuje podmínky
vesnice. Celkem se jedná o zhruba dva
tisíce tři sta obyvatel, ale právě roztříštěnost a dlouhodobá zanedbanost
představovala – a stále představuje –
pro zastupitelstvo celou řadu úkolů. Řada z nich není zcela vyřešena dodnes.
Péče o malou roztříštěnou
obec není vůbec snadná
„Když jsem nastupoval do funkce
starosty, tak třeba nebyly vybudované
ani asfaltové cesty, aby se lidé z přilehlých osad, z nichž mnozí tu bydlí
nastálo, dostali hlavně v zimě se svými
dětmi do školy, na základní nákupy.
Leckde neměli pitnou vodu, což jsme
už částečně vyřešili, ale zůstávají usedlosti, kde ani dnes pitnou vodu nemají.
S tím souvisí také otázka čističek, kterou zvládáme, i když to byl zásah do
rozpočtu a celkově náročné zadání.
Úspěchem je také pokrok v budování
kanalizace, plynofikace, opravě chodníků, vznikl tady potřebný sběrný dvůr,
přestavěli jsme základní školu včetně
tělocvičny, což využívají i okolní obce.
Nezanedbatelné také je, že jsme získali
obecní pilu, kterou spravuje příspěvková organizace a která je přínosem
i z hlediska zaměstnanosti.“
Při všech těchto akcích se starosta
Ondřich pokud možno vyhýbá žádostem o granty a dotace, které považuje
za živnou půdu pro korupci, na níž se
nehodlá nijak podílet.
Co v Kamenném Újezdě příliš neklape, je spolupráce s TOP 09. „Samozřejmě to jako o koaličních partnerech
neplatí obecně, ale tady u nás prezentují velmi agresivní politiku, spíš než
pracovat chtějí neustále kritizovat. Mimochodem, vesměs předtím kandidovali za jiné strany a mám pocit, že jim
jde víc o získávání postů než starost
o obec,“ postěžoval si starosta na nynější situaci.
Co mě jako „ódéesáka“
štve na ODS
„Dlouho jsem se snažil věřit v ideovou
čistotu ODS, ale i v naší straně se objevuje čím dál víc lidí, kteří své členství
berou jen jako ‚výtah k moci‘. A média
opomíjejí ty poctivé, kteří mají minimální
prostor se prezentovat. O to snáz leckdo
na naši adresu říká, ‚vy jste zloději všichni‘,“ stěžuje si František Ondřich.
Další věc, která mu vadí, je nedostatečně razantní argumentace v řadě politických otázek – například vůči absurdním požadavkům odborářů nebo
v souvislosti s komunální politikou je to
problematika rozpočtového určení daní.
„Naši představitelé jako by své podložené argumenty neuměli dostatečně vysvětlit a mediálně prezentovat,“ rozhořčuje se František Ondřich.
K principům, od nichž by se ODS neměla odchylovat (což podle něj v mnohém činí), patří zásada budovat „malý
a levný stát“. Současný trend připisuje
přílišným ústupkům Evropské unii. „Dospěl jsem tak daleko, že lituji, že jsem
hlasoval pro vstup do EU. Dnes se členství projevuje nárůstem byrokracie, dotacemi, které vytvářejí prostor pro korupci, nesmyslnými nařízeními.“
Jak je zjevné, tohle téma pana starostu rozčiluje. Ale uklidnil se, jakmile přišla další návštěva a my jsme zdvořile
opustili radnici Kamenného Újezdu. Mezi dveřmi jsme se ještě stačili zeptat na
budoucí plány. Jak jsme se dozvěděli, František Ondřich už kandidovat
nehodlá a těší se na zasloužený odpočinek. A mimo jiné na více času na
vnoučata, kterých má od svých tří dětí
požehnaných osm. Nechť jim všem slouží zdraví. ■
Podnikání zdánlivě tajemné, nicméně perspektivní
Když jsme se po dohodě se starostou
Kamenného Újezdu měli sejít s místním
podnikatelem, marně jsme se snažili dopídit, co vlastně firma Martina Svitáka
nabízí. Není snadné do toho proniknout,
takže se nám dostalo vysvětlení od samotného vlastníka firmy s názvem SVITÁK – měření a regulace tepla. Je to relativně sofistikovaná činnost, kde navíc
stoupá tlak konkurence. Každopádně
cesta k této profesi byla zajímavá. Kromě
toho se Martin Sviták věnuje jako dlouholetý člen ODS práci v regionální radě,
obci, rodině, … Zkrátka má toho dost.
Rejstřík služeb, které poskytuje, je široký: Specialisté jeho firmy poskytují servis
a provozují plynové kotelny, dohlíží na
funkčnost a bezpečnost technologických
procesů v řadě firem, starají se o ústřední
vytápění i chlazení v hotelových komplexech, jednou ze specializací je využití
obnovitelných zdrojů energie a instalace
netradičních i leckdy velmi ojedinělých
systémů vytápění dle zakázek klientů. To
vše často předpokládá schopnost vytvářet vlastní projekty, kombinace jednotlivých komponentů a pak dohled nad tím,
jestli výsledné dílo skutečně funguje. Zákazníky jsou velké firmy i jednotlivci, jimž
všem se firma snaží vyhovět s veškerou
exkluzivitou. Nápor práce v současnosti
zvládá společně s manželkou, počet zaměstnanců se v průběhu roku pohybuje
v průměru kolem patnácti.
Martin Sviták se narodil v Plzni a celý
další život pak strávil v Českých Budějovicích, kde firma dodnes sídlí, i když
rodina našla trvalé zázemí v Kamenném Újezdu.
Z Temelína k úspěšné
soukromé firmě
Vystudoval střední elektrotechnickou
školu. „Vlastně jsem měl být vyučený
televizák,“ komentuje své profesní počátky nynější úspěšný podnikatel. Osud
ho ale po ukončení školy nezavál k televizím, ale do Temelína. „Byla nás tam
taková parta považovaná za budoucí
odborníky na svém místě a naším úkolem bylo podílet se na zprovoznění prvního bloku elektrárny. Ale pořád se to
odkládalo, takže jsme jen vysedávali
a neměli nic na práci. Jediná výhoda
byla, že nás v rámci přípravy na patřičně dokonalé spuštění Temelína vysílali na další vzdělávání, takže jsem trávil
část té doby v Brně, abych si doplnil další technické znalosti,“ vzpomíná
Martin Sviták. Na Moravě ho zastihl
rok 1989. Po návratu domů ale byla
v Temelíně situace stejná – zprovoznění
prvního bloku se stále odkládalo, lidé
„najatí“ na jeho provoz opět jen celé
dny posedávali, což není styl života, který by Martin Sviták vyznával.
„V tom promarněném čase jsme s kolegy začali uvažovat o vlastním podnikání. Nikdo z nás s ním samozřejmě
neměl a ani nemohl mít žádné zkušenosti, ale pustili jsme se do toho.“
Prostor pro začínající odvážné podnikatele, zejména ty, kteří svému oboru rozuměli, byl v 90. letech značný
a vstřícně otevřený. „Velké firmy se rozpadaly a bylo třeba je nahradit, takže
jsme získali řadu zakázek na montáže tepelných systémů, jejich měření
13
U STAROSTY A PODNIKATELE
a regulaci. Pak jsme se dostali do kontaktu s topenáři, kteří stáli o to, abychom pro ně dělali montáže a kontrolu plynových kotlů,“ vzpomíná na své
podnikatelské začátky Martin Sviták.
Světlé začátky měly neméně příznivé
pokračování. „Přišli za námi zástupci
topenářských firem, abychom jim zajišťovali montáž a kontrolu plynových
kotlů. Nejdřív jich bylo pár, pak to narůstalo do desítek, stovek.“
Bylo a je zřejmé, že si budějovický
podnikatel vybral perspektivní obor. Už
počátkem 90. let měli tolik zakázek,
že je sotva stíhali plnit. A do toho přišel nový boom, který se týkal jejich
činnosti a přinesl další příležitosti – obnovitelné zdroje energie, v první řadě
tepelná čerpadla a posléze fotovoltaické systémy. Zadavateli byli a dodnes
jsou jednak firmy, ale v nemalé míře
i majitelé rodinných domků.
Jak jsem se ocitl v ODS
Martin Sviták rozhodně nikdy neinklinoval k levicovému smýšlení. Jak
říká, to pravicové měl jakoby vnitřně
nastavené, i když nebyl stoupencem
jakékoli stranické příslušnosti. Na jeho
vstupu do ODS má zásadní podíl tehdejší primátor Českých Budějovic a poté poslanec za ODS Miroslav Beneš.
„Setkal jsem se s ním v Temelíně
v roce 1993. Přesvědčil mě o tom, že
pravicová politika má největší šanci
uspět prostřednictvím ODS. Od té doby jsem měl připravenou přihlášku.
Nakonec jsem ji podal.“ S kolegy se
postupem času – v dobrém – rozešel
a navázal firmou Sviták, s.r.o. Ta se
osvědčuje mimo jiné v tom, že zvládá
i náročné „manýry“ zákazníků.
„Specifický byl například projekt pro
člověka, který vyznává alternativní styl
života a nechtěl být nijak závislý na
běžných dodávkách energie, všechno
chtěl z vlastních obnovitelných zdrojů.
Přitom trval na relativním luxusu, takže
jsme museli vytvořit unikátní systém
tepelného čerpadla v kombinaci s fotovoltaikou. Podařilo se to, schopnost
vyhovět i mimořádným požadavkům
patří k našemu krédu. Plus to, že nechci z lidí ždímat peníze nad objektivní finanční kalkul, spíše považuji za
důležité, aby se zákazník vracel díky
tomu, že jsme získali jeho důvěru, potvrdili svoji spolehlivost a profesionalitu,“ zdůrazňuje Martin Sviták.
–red–
Tip na výlet z Kamenného Újezda
Obec Holašovice se stala věhlasnou památkovou zónou
UNESCO, a to zaslouženě: Stojí tady množství zachovalých
budov, stavěných ve stylu takzvaného jihočeského baroka.
amotný fakt, že Kamenný Újezd leží mezi Českými Budějovicemi a Českým Krumlovem, mluví
sám za sebe. Nemluvě o dalších místech, které
jsou dostupné na kole i procházkou, autem se
toho dá zvládnout samozřejmě víc. Všude je krásná
krajina, výhledy, žádné velké kopce, takže cyklistická
projížďka není náročná. Přímo v Kamenném Újezdě
doporučujeme ubytovat se v osadě Opalice (součást
Kamenného Újezdu) buďto na velké tradiční farmě,
nebo v penzionu u rybníka, kde si před výletem nebo
po výletu můžete zaplavat a – což rovněž není zanedbatelné – pochutnat si na skvostném a v okolí vyhlášeném jídle včetně jihočeských specialit.
Během dne stojí kromě zmíněného Krumlova a Budějovic za návštěvu v první řadě Holašovice, památka
UNESCO, kde se můžete kochat nejvzácnějšími skvosty
jihočeského baroka, obdobně kulturně ceněných míst
je tu víc. O trochu dál je Zlatá Koruna se svým věhlasným středověkým klášterem. Není třeba tuto pamětihodnost připomínat „vodákům“, kteří jistě znají pozoruhodnosti v povodí Vltavy, pro „nevodáky“ se sluší
doporučit pohled na celkovou scenérii Zlaté Koruny
nebo návštěvu interiéru kláštera.
„Z ruky“ není ani výjezd na zámek Hluboká. A komu
se nechce cestovat, zajímavosti najde i v samotném Kamenném Újezdě: nezapomenutelné kouzlo má původně raně gotický kostel Všech svatých, budova barokně
upravené fary, pozůstatky koněspřežné dráhy, která
spojovala České Budějovice s rakouským Lincem. K obci
také patří mohylová pohřebiště z doby bronzové a jen
kousek cesty je ke zřícenině hradu Maškovec.
Zkrátka navštívit tuto oblast se vyplatí pro milovníky
přírody, sportu, archeologie, historie, dobrého jídla.
Lepší doporučení snad být nemůže. ■
S
14
Farní kostel Všech svatých v Kamenném Újezdě pochází z poloviny 13. století – původní stavba byla budována v raně gotickém
stylu, historicky cenné je například pojetí presbytáře a sákristie.
100. VÝROČÍ
V. Fischl, mistr pera, člověk dvou životů
Patří k největším českým literátům
20. století. Jeho prózy jsou strhující, básně sžíravě hluboké, překlady
biblických textů ojedinělé. Člověkem
dvou životů je nazýván a začal se nazývat sám vzhledem ke svým dvojím
kořenům, z nichž oba pro něj byly jak
inspirací, tak nelehkým životním údělem: „češství“ a židovský původ. Narodil se v červnu před sto lety.
spisovatel. A tahle dvojakost, dvojkolejnost, nebo jak tomu chcete říkat, je jako
broušený diamant, na němž září mnoho faset: Praha a Jeruzalém. Viktor
Fischl a Avigdor Dagan. Český spisovatel
a izraelský diplomat. Zkrátka takových párů je v mé biografii tolik, že v té dvojí koleji už vidím něco jako svůj erbovní znak.“
Politickou diplomacii si osvojil jako spolupracovník Jana Masaryka za působení
exilové vlády v Londýně. Kniha Hovory
s Janem Masarykem je označována za
jedno ze stěžejních Fischlových děl. Je to
mistrně čtivě psaný text, o to cennější, že
je založen na unikátních vzpomínkách na
činnost české exilové vlády, řešení válečné
situace. Ale těžko říct, zda právě tato kniha by měla stát na piedestalu – je těžké
posoudit, zda je hodnotnější než jeho knihy vypovídající o poměrech v předválečném a válečném Československu, osudech židovské komunity, … Nemluvě
o Fischlových básnických sbírkách nebo
překladech – mj. byl první, kdo přeložil
některé biblické texty z hebrejštiny.
Návrat k židovským tradicím
Všechna svá díla psal česky, po válce
strávil většinu života v Izraeli, kde přijal
hebrejské jméno Avigdor Dagan. O jeho
výjimečném životním osudu vyšly v nedávné době dvě výjimečné knihy, z nichž
jsme mimo jiných zdrojů čerpali. První je
forma rozhovorů s odpovídajícím názvem
Dva životy. I tady je z odpovědí Viktora
Fischla zjevné, jak mistrně uměl zacházet
s jazykem. Autorka Dana Emingerová
pouze část knihy tvořila s Viktorem
Fischlem během osobních setkání v Praze.
Většina vznikla prostřednictvím korespondence mezi Prahou a Tel Avivem.
Druhá kniha má název Příběh vyprávění Viktora Fischla. Je první velmi zasvěcenou biografií tohoto výjimečného umělce.
Dvojí život
Zmíněný dvojí život neznamenal jen oscilaci mezi českým vlastenectvím a příklonem k židovské tradici, ale také spojení
spisovatelského poslání s funkcí izraelského diplomata. Ještě za jeho života mu bylo vyčítáno, že tyto role – umělecká a politická – se vylučují. V jeho případě nikoli.
Nejlépe si svoji „dvojroli“ obhájil sám: „Žil
jsem – a to pokládám za největší požehnání, jakého se mi dostalo – vlastně dva
životy. Jeden jako diplomat, druhý jako
Narodil se v Hradci Králové. Rodina
uctívala židovské tradice, ale nebyla ortodoxní, což byla vhodná půda pro snahu
nahlížet svět v širších souvislostech. Absolvoval studium sociologie a práv, počátkem 30. let se věnoval žurnalistice.
Zřejmě nebýt hitlerovského Německa,
stal by se z Viktora Fischla člověk multikulturálního zaměření, bez jakýchkoli národnostních nebo náboženských priorit.
Ale nástup německého fašizmu ho vedl
zavčasu k obavám o osud židovského národa i svůj vlastní. Díky tomu jednak přilnul k „židovství“, jednak stačil s rodinou
včas uprchnout. Nicméně tragédie židovského národa se stala jeho nejniternějším
námětem pro literární tvorbu.
Ještě před emigrací kromě jiných novinářských příspěvků psal pro sionistický týdeník Židovské zprávy a byl parlamentním
sekretářem Židovské strany. Zároveň publikoval první básnické sbírky, např. Kniha
nocí nebo Hebrejské melodie.
V Anglii pracoval pro exilovou vládu
Edvarda Beneše – měl na starosti komunikaci s britským parlamentem a řídil propagaci československé kultury. Jakmile se
mu podařilo opustit ohrožené Československo, tak v předtuše židovských transportů využil svých kontaktů na exilovou
vládu a podařilo se mu zachránit zhruba
dvě stě Židů, kteří by jinak zřejmě putovali
přes Terezín rovnou do Osvětimi.
I v zámoří sledoval události ve vlasti
a chystal si podklady ke knize Mrtvá ves
o vyvraždění Lidic. Obdobně laděná Píseň
o lítosti pak získala prestižní ocenění Evropského literárního klubu. Ale to se již
bohužel psal rok 1948, takže komunistická cenzura vydání knihy nepovolila.
V exilu navázal přátelství s J. Masarykem, pracoval s ním i po válce na ministerstvu zahraničí. V té době vznikla
kniha Hovory s Janem Masarykem. Mimochodem, Fischl patřil k těm, kteří
nikdy neuvěřili variantě o Masarykově
sebevraždě.
Právě Masarykovo úmrtí bylo vedle celkového vnímání nástupu komunistické
diktatury důvodem k druhému útěku
z Československa – tentokrát do Izraele.
Izrael, druhý domov
Viktor Fischl našel s celou rodinou nový
domov v Jeruzalémě. Vzhledem ke svým
zkušenostem získal práci na izraelském
ministerstvu zahraničí, následovaly mise
v různých zemích, z nichž snad nejpodnětnější byl pobyt v Japonsku.
Naučil se hebrejsky a přijal jméno Avigdor Dagan. Přesto všechny své knihy psal
v češtině, pod původním jménem a většina z nich se váže k osudům židovské
komunity v Čechách.
Svůj vztah k „dvojím domovům“ opět
kdysi vyjádřil nejlépe on sám: „Lidé se mě
často ptají, proč vlastně už přes půl století
žiji v Jeruzalémě. Proč ne v Praze, nebo
ve svém rodném městě, což jsou místa,
kterým jsem už nejednou vyznal lásku
a k nimž se ve svých knihách vracím zas
a zas. Do Jeruzaléma prostě patřím. Vím,
že tu pobýval král David, chodil tudy jeho
syn Šalamoun, promlouvali zde proroci.
Toto místo je součástí mého hlubšího já.
Anebo naopak, já jsem částí tohoto místa. Prahou jsem okouzlen, kdežto s Jeruzalémem jsem svázán osudově.“
Rodné Československo navštívil až v roce 1990, v následujícím období se mu
dostalo řady ocenění a literárních poct
včetně Čestné medaile T. G. M. za věrnost
jeho odkazu nebo Cenu Jaroslava Seiferta, kterou mu za celoživotní dílo udělila
Nadace Charty 77.
Ve věku 94 let zemřel v Jeruzalémě.
–red–
15
ARCHITEKTURA A BYDLENÍ
Odkazy a výzvy světové architektury
Architektura, styl bydlení, jeho
kolorit i zařízení interiéru bezesporu
ovlivňuje kvalitu života, naši psychiku… To vše je spojeno s tím, kde se
člověk cítí dobře a kam by se měl
rád vracet. Proto se architektonické
trendy promítají do celé historie civilizace a jsou podstatnou součástí
naší kultury. Jak ve smyslu „kochání
se“ unikátními budovami z minulosti i současnosti, tak v tom, jak lidé
bydlí a bydleli. Současná doba přináší mnoho novinek, zlomových
okamžiků – politicky, ekonomicky,
geograficky, … I to se odráží v architektuře i poptávce po konkrétním
interiérovém pojetí. O zajímavostech, souvislostech, trendech světových i tuzemských bychom vás rádi
informovali v rámci série článků,
kterou tímto zahajujeme.
Chceme vás zaujmout jak zběžným
přehledem o trendech ve světové architektuře, tak českými zajímavostmi,
které rovněž určitě stojí za to, i podněty z oblasti čím dál žádanější zahradní
architektury. Nebudeme se vyhýbat ani
fenoménům, které jsou spíše zavrženíhodné a následování si rozhodně nezaslouží.
Nabízíme publikované názory renomovaných odborníků, roli zasvěceného
průvodce, který pro nás korigoval a komentoval jednotlivé pasáže, přijal architekt Pavel Zykmund, který je mimochodem pověstný kromě své profesní
erudice tím, že by raději žil o chlebu
a vodě (což se mu občas přihodilo), než
aby přijal sice výhodnou zakázku, která
by se ale příčila elementárnímu architektonickému vkusu, funkčnosti projektu a jeho souznění s okolím.
Některé světové senzace
Nejvyšší mrakodrap světa v Dubaji
Začněme tím, co se při laicky ledabylém hledání informací o celosvětových
senzacích v architektuře objeví na prvních místech. Pojmem je například nová
podoba Dubaje, součásti Spojených
arabských emirátů. Leckde se můžete
dočíst, že to je jako celek novodobý architektonický skvost, navíc vyrostlý
uprostřed nehostinné pouště. Na jeho
podobě se podílel úctyhodný tým vyhlášených architektů ze všech koutů
světa. Tamním „trhákem“ je nejvyšší
mrakodrap světa – Burdž Dubai vysoký
828 metrů. Pavel Zykmund ale osobně
nijak opojen není a celý projekt nahlíží
kriticky. „Je to na první pohled možná
oslňující a určitě dobře prodejná propagace Dubaje. To ovšem nic nemění na
tom, že celek postrádá funkční propojenost, cit pro skutečně příjemné bydlení
nebo práci.“
Jak připouští, na výsledku nové podoby Dubaje se skutečně podepsaly světové celebrity z řad architektů, stavitelů
i různých subdodavatelů, ale ani to podle něj není zárukou. „Pro mnohé to byl
výhodný kšeft, možnost se zviditelnit.
Ale já moc neuznávám práci, která se
dá dělat takzvaně od stolu, bez chápání
celkové atmosféry místa, potřeb lidí,
funkční koncepce, …“
Něco podobného se vztahuje k expanzivní výstavbě v Číně. I na ní jsou
zejména političtí pohlaváři patřičně pyšní, i na ní se podílejí architekti a firmy
z celého světa, rovněž nová generace
čínských architektů nepostrádá potřebnou profesionální erudici. Ale podle Pavla Zykmunda se jedná o jednu z typických sebepropagací komunistické
velmoci: Stejně jako v jiných oblastech
Výstavba v Šanghaji
se ani ve výstavbě nehledí na potřeby
lidí, atmosféru místa a krajinu, nemá to
ducha. „Prostě je to architektura dělaná
‚shora‘, jako to dělali u nás bolševici.
Na to jsem alergický.“
Popuzenost českého architekta je
v souvislosti s Čínou mimo jiné spojena
s událostmi kolem přípravy olympiády
v Pekingu, kdy mizely celé čtvrti a vyrůstaly nové komplexy s cílem ohromit
zbytek světa, ale bez jakékoli pomoci
a alternativy pro ty, kteří zůstali bez přístřeší. Lze dodat, že ať už je kvalita dle
různých názorů jakákoli, přinejmenším
Vertikální zahrada
rozsah výstavby je skutečně fascinující.
Jen v letech 1999–2002 se v Číně téměř
zdvojnásobila zastavěná plocha – zvětšila se o víc než šest miliard metrů čtverečních.
Když už zmiňujeme nejvyšší mrakodrap světa v Dubaji a velikášskou výstavbu v Číně, stojí za citaci rovněž názor
jednoho z úspěšných českých architektů
Adama Gebriana. Obecně je k mrakodrapům skeptický, protože podle něj neřeší ani v přelidněných městech dostatečně funkčně využití prostoru, jsou
drahé, vyžadují speciální konstrukce,
které zvládá jen nemnoho zahraničních
firem, extrémně vysoké budovy nemohou stát blízko u sebe, protože by to
snižovalo přístup světla a poškozovalo
akustiku v interiérech.
Zajímavý je v této souvislosti rovněž
již dříve publikovaný názor jednoho
z nejvěhlasnějších současných českých
architektů Rostislava Šváchy. „Co se
tam (v Číně) děje, bych nepřeceňoval.
Snaží se kopírovat americké modely
a technologie. Co si daleko víc zaslouží
zájem, je architektura v Japonsku – to
je podle mě architektonická velmoc.“
Pavel Zykmund tomuto tvrzení přitakává. „V Japonsku se dbá na to, co
neustále opakuji jako východisko kvalitní architektury: cit pro tradici, přírodu, okolí, inteligentní skloubení s moderními požadavky, technologiemi,
trendy a materiály.“ Zajímavostí přitom je, že za zakladatele moderní japonské architektury je považován
Čech Antonín Raymond, který žil v letech 1888–1976 a své dílo tvořil ve
Spojených státech a právě v zemi vycházejícího slunce.
Shrnuto: Vznikají monumentální díla,
jaká údajně neměla obdoby. Ovšem ona
monumentalita si ne vždy zaslouží obdiv
z hlediska funkčního i estetického. A navíc se mnohdy ukáže, že se nejedná
o „postmoderní“ výdobytky, ale spíše
opakování nebo navazování na dočasně
zapomenuté osvědčené systémy, jaké
znali už naši dávní předkové. To platí mimo jiné i o takzvaných vertikálních zahradách.
Vertikální zahrady: Novinka,
nebo vynález předků?
Podle některých nepříliš zasvěcených informačních zdrojů patří vertikální
zahrady k moderním „boomům“. Když
jsme požádali o vysvětlení a komentář
k vertikálním zahradám jakožto výstřelku jednadvacátého století Pavla
Raymond Gunma music hall v Tokiu
Zykmunda, stali jsme se tak trochu terčem posměchu. Obdobnou metodu
totiž používal zejména Le Corbusier,
považovaný za největšího architekta
uplynulého století a jednoho z největších bez ohledu na letopočet.
V kostce řečeno kromě zkrášlení měst
nabízejí přítomnost zeleně i tam, kde ji
scenérie měst a velkoměst příliš prostoru
neumožňuje. Bujné rostlinstvo může žít
na fasádách domů a obdobný systém
lze aplikovat i v interiérech. Podstatou
je speciální ocelová konstrukce potažená plastem a savou syntetickou tkaninou, do níž se připevní rostliny. Tkanina
dodává díky automatickému zavlažování i potřebný roztok živin. Výsledný estetický dojem stojí za to, což dosvědčuje
i vybraná fotografická ukázka.
Ale jak jsme se dozvěděli, ani Corbusier
nebyl v tomto směru průkopníkem. „Snaha spojovat zástavbu se zelení a přírodou
patří k architektuře odjakživa, i když samozřejmě byly odklony od takového trendu, na nichž se podepsala doba i politické
režimy, pro které krása, vkus a příjemné
bydlení moc neznamenaly.
Samozřejmě ‚znovuobjevení‘ vertikálních zahrad souvisí na mnoha místech
s narůstající hustotou obyvatelstva a paralelním trendem mít i ve městech co
nejužší kontakt s přírodou,“ říká architekt Zykmund.
Dalším trendům ve světové architektuře, ale hlavně přínosům českých
umělců, zejména z období kubismu
a funkcionalismu, se budeme věnovat
v nadcházejícím čísle.
–red–
50. VÝROČÍ
William Faulkner a jeho drsné výpovědi
o životě amerického jihu
víc by si mohl nadaný spisovatel přát než
tak dramatickou směs vlivů, zlomových
situací a nesnadno se rodících změn v sociálním postavení milionů lidí. Právě to se
stalo podstatou jeho děl.
Spisovatel, plantážník, voják,
spořádaný manžel, …
Spisovatelský talent ho vynesl na
vrcholné literární výsluní minulého
století. Když v roce 1949 obdržel
Nobelovu cenu za literaturu, bylo
jasné, že ocenění se týká nejen umění poutavě zacházet s jazykem, ale
i autentických výpovědí o ne vždy
jednoduché historii Spojených států.
Americký jih má pohnuté osudy sám
o sobě, píše-li o nich někdo Faulknerova formátu, je to strhující čtení.
18
Jeho romány jsou ojedinělé samotnými
příběhy, ale i přesvědčivostí a autentičností – málokterý, byť geniální spisovatel
by dokázal do svých knih vložit tolik smyslu pro atmosféru místa, doby, lidské osudy, pokud by je sám nezažil nebo nebyl
jejich přímým svědkem. A poměry ve státech podél Mississippi, symbolu jižanské
tradice a kultury se vším dobrým i zlým,
kde strávil celý život, bezesporu skýtaly
v minulém století pohled na zlomové
okamžiky ve vývoji celé společnosti a demokracie. K tomu všemu lze připočíst ve
Faulknerově případu vzpomínky jeho
předků na století předminulé, které se mu
rovněž vryly do paměti i do jeho románů,
novel. Zemřel před padesáti lety – kde
jinde než v Mississippi.
Když to shrneme, jeden z nejvěhlasnějších amerických autorů 20. století zaznamenal z přímého pohledu dění kolem sebe – problémy rasismu, pozůstatky
„otrokářské aristokracie“, sociální propady celých skupin obyvatelstva v důsledku
hospodářské krize, … Jinak řečeno, co
William Cuthbert Faulkner se narodil
jako nejstarší ze čtyř synů v rodině jižanských „plantážníků“. Jeho praděd, který
nemalé panství založil, bojoval v hodnosti
plukovníka ve válce Severu proti Jihu.
Zřejmě právě po něm zdědil jeho pravnuk literární talent – pradědeček psal
celý život, nejvíc se proslavil románem Bílá růže z Memphisu. Svůj život na americkém Jihu vnímal nejen jako úděl, ale
také jako inspiraci jak zlepšovat „řád světa“, eliminovat nespravedlnost, napomáhat východiskům ze sociální nouze, která
v té době postihovala enormní množství
občanů. Jeho „nobelový“ potomek tyto
vlastnosti převzal. Od prvních tříd školní
docházky prohlašoval, že půjde ve stopách svého literárně nadaného pradědečka. První básně začal psát jako „náctiletý puberťák“.
Jako mladík se posléze podílel i na
historických událostech, které přesahovaly hranice mississippského koloritu.
První světovou válku prožil jako pilot.
Letecký výcvik absolvoval v Kanadě,
v roce 1918 byl v rámci Královského letectva odvelen do Francie, kde byl při
cvičném letu raněn.
Po návratu do vlasti následovalo období typické pro americké „selfmademany“,
kteří si na vlastní kůži vyzkoušeli rozmanité činnosti od takzvaně podřadných
prací až po uměleckou tvorbu: William
Faulkner střídal zaměstnání, živil se jako
natěrač, prodavač, pošťák, … Při tom
všem samozřejmě psal. Jak o svých válečných zážitcích, do nichž se promítaly
chmurné pocity poválečné ztracené generace, tak o tom, co ho nejvíc proslavilo
– o atmosféře a životě amerického jihu.
Kromě vlastních románů uspěl i jako
scenárista. Za zmínku stojí přinejmenším
film Hluboký spánek, který si možná vybaví mnozí pamětníci a milovníci takzvané „drsné školy“ reprezentované v první
řadě Raymondem Chandlerem, podle
jehož knihy filmové zpracování Hlubokého spánku vzniklo.
Ačkoli většina děl W. Faulknera je svým
způsobem velmi drsná a na svoji dobu
zcela průlomová, jeho soukromý život byl
podle dostupných zdrojů spíše idylicky
spořádaný. Alespoň soudě podle trvalého
manželství, které nebylo poznamenáno
žádnými skandály, o které zejména v době zlatých dob Hollywoodu a zájmu
o slavné osobnosti nebyla nouze.
Detektivka v každé větě
Za zmínku stojí postřeh, který zaznamenal snad jako jediný Josef Škvorecký
v jedné ze svých statí o významných amerických autorech. O Faulknerovi píše, že
původně chtěl psát detektivní romány. Nikdy k tomu nedošlo, ale tajemství, postupné odhalování pravdy a detektivní napětí se promítá do všech Faulknerových
děl. Souhlasit lze i se Škvoreckého postřehem, že detektivka se vlastně skrývá
v každé Faulknerově větě. Měl pravdu.
Málokterý spisovatel se opájel tak rozvinutými větami, a když už, tak do nich
dokázal zahrnout tolik stupňujícího se napětí hodného těch nejlepších detektivek.
První významnější uznání mu přinesl román Hluk a vřava. I když, dlužno říci, není
to nejjednodušší čtení. Kniha je v podstatě založena na prolínajících se asociacích,
střídání časů, vypravěčů, dějových rovin.
Ani téma není dvakrát povznášející – autor popisuje ve vší nahotě úpadek jižanské rodiny, postižené morálními i duševními deviacemi. Nicméně Faulknerovým
dílem, které je považováno za obzvlášť
šokující, je označována Svatyně. Literární
kritici ji označují za „postmoderní“ dílo
v tom smyslu, že je to napínavý thriller
s detektivní zápletkou a patřičně drsným
popisem okolností vraždy, znásilnění, poměrů zločineckého podsvětí. Právě tento
román díky svému úspěchu v USA i v Evropě a jeho filmového zpracování přinesl
autorovi finanční úspěch, a tudíž nezávislost na svém „plantážnickém“ příbuzenstvu.
Následovala řada románů, novel, povídkových sbírek. Jejich výčet by byl velmi
dlouhý, každopádně každé z Faulknerových děl stojí za přečtení.
–red–
ZAHRANIČÍ
Afghánská mise spěje ke konci
Alexandr Vondra
Vojenská a civilní mise v Afghánistánu se chýlí ke konci. Většina
všech zahraničních vojáků zemi opustí nejpozději do konce roku 2014. Po
tomto roku by zde měly zůstat převážně podpůrné a výcvikové jednotky, které by pomáhaly afghánské národní armádě zajišťovat bezpečnost
v zemi vlastními silami.
Vláda dne 16. května schválila návrh
na působení sil rezortu Ministerstva
obrany v zahraničních operacích na roky
2013–2014 s výhledem na rok 2015.
Již po druhé jsem předložil mandát
v délce trvání dvou let s výhledem na
rok třetí. Tato praxe (oproti schvalování
jednoletého mandátu) se jednoznačně
osvědčila. Můžeme lépe plánovat a naše
plány komunikovat se spojenci. Stáváme se tak čitelnějšími a spolehlivějšími
partnery. Zároveň nehrozí každý rok
možnost neschválení mandátu a nutnosti překotného stěhování z operací,
a tím nedochází k ohrožení udržitelnosti
odvedené práce.
Stejně jako v minulých letech bude
klíčovou zahraniční operací operace
ISAF v Afghánistánu. Jak jsem v minulosti slíbil, počty našich jednotek v zemi
se již od roku 2011, kdy dosáhla naše
účast vrcholu (720 osob), snižují. V roce
2012 je to do 640 osob, pro rok 2013
počítáme s max. 539 vojáky a pro rok
2014 s max. 340 osobami. V příštím roce bude zároveň ukončená práce provinčního rekonstrukčního týmu (PRT)
v Lógaru, který dokončuje své projekty
a předává odpovědnost za správu provincie do rukou místních obyvatel. Jedná se o další fázi předávání správy země
do rukou Afghánců. Postavili jsme základy, naučili to nejnutnější a nyní je třeba se postavit na vlastní nohy.
Situace v Afghánistánu není ani po
více než deseti letech naší vojenské situace jednoduchá. Mnohé cíle se však
podařilo splnit a život Afghánců zlepšit.
Původní cíl mise, tj. odstranit centra teroristické sítě Al-Káida po útoku na USA,
byl z velké části splněn. Síla této teroristické organizace je daleko menší než
tehdy, zabitím či zajetím jejich vrcholných představitelů a uzavřením výcvikových kempů dostala obrovskou ránu. Síla Talibanu v některých částech země je
stále patrná, jeho návrat si však nyní nepřeje zhruba 90 % obyvatel.
Zajímavý je pohled na to, co se nám
podařilo v civilní části. Za vlády Talibanu
v zemi fungovalo cca 3,5 tis. škol, které
navštěvovalo 1,5 mil. chlapců a 50 tis.
dívek. Nyní je to cca 14 tis. škol, 5 mil.
chlapců a 3,2 mil. dívek. Obrovská změna. Zároveň bylo opraveno více než
85 % hlavní afghánské dálnice, vystavena železnice spojující zemi s Uzbekistánem, dochází k budování mostů do
Tádžikistánu. K elektrické energii má
nyní přístup 70 % městské populace
a 30 % venkovské. Nejedná se o stav,
který by měl být rozhodně konečným,
ale posun je neoddiskutovatelný. Z Afghánistánu nemůžeme odejít najednou
a překotně právě proto, aby práce, kterou jsme zde vykonali, nepřišla nazmar.
Místní armáda a policie bude potřebovat naši podporu ještě několik let.
Pak doufejme, že bude natolik silná
a schopná prosazovat zákony sama. To
je naším cílem. Předat zemi, která bude
relativně stabilní, kterou budou místní
obyvatele schopni spravovat sami a kde
bude vidět jasné zlepšení pokaždé, když
se do země vrátíte. Uznávám, že tento
cíl je hodně idealistický, ale musíme se
k němu snažit přiblížit co nejvíce.
V minulých dnech jsem Afghánistán
již po několikáté navštívil. Chtěl jsem vidět české vojáky a civilisty, kteří v zemi
slouží, a hlavně jim poděkovat za jejich
práci. Málokdo z nás si dovede představit fyzickou i psychickou náročnost,
kterou tato mise přináší. Jak jsem měl
možnost s našimi vojáky mluvit, tak valná
většina z nich ve své práci vidí obrovský
smysl a pokrok, jakého v zemi dosahují.
Navíc riskují své životy za nás všechny. Za
to jim patří veliké ocenění a díky.
Málokdo si uvědomuje přínos účasti
naší armády pro ni samotnou. Získané
zkušenosti jsou k nezaplacení. Když se
nyní podívám na naše vojáky, vidím sebevědomé, velmi dobře vycvičené muže
a ženy, kteří nemají problém komunikovat v cizím jazyce a zapojovat se do
operací po boku spojenců. Takto vycvičená a zkušená armáda přispívá k bezpečnosti naší země daleko více než
předtím. Druhým přispěním k bezpečnosti je potvrzení alianční solidarity. Nyní
pomáháme našim spojencům my, když
bude potřeba, pomohou oni nám.
autor je ministr obrany
a místopředseda ODS
IDU se rozrůstá o Evropské konzervativce
a reformisty
Aliance evropských konzervativců a reformistů (AECR) byla v úterý
29. května přijata za člena Mezinárodní demokratické unie (IDU). Stala
se tak druhou evropskou nadnárodní politickou silou v IDU po Evropské
lidové straně (EPP). AECR tak také získala křeslo v předsednictvu IDU.
„Naše členství v IDU je dalším důkazem rostoucí legitimity a významu
eurorealistického názorového proudu na mezinárodní scéně,“ řekl předseda AECR, český europoslanec Jan Zahradil.
IDU je nejpočetnější světová organizace pravicových a pravostředových
stran a politických organizací ze všech kontinentů. Jejím předsedou je
bývalý australský premiér John Howard a premiér Petr Nečas je od loňského roku jedním z místopředsedů.
Aliance evropských konzervativců a reformistů (AECR) vznikla v roce
2009 jako zastřešující organizace eurorealistických politických stran,
která nabízí alternativu k evropskému federalismu, představovanému
právě eurolidovci.
19
ZAJÍMAVOST
Z vyhořelé rozhledny opět vybudovali
turisticky atraktivní místo
Rodištěm a celoživotním údělem
Karla Stejskala je Letohrad, kde dodnes bydlí – půvabné místo v podhůří Orlických hor. Od raného věku
lyžuje, ať už na sjezdovkách, nebo na
běžkách. V dospělosti se pustil do akce, kvůli které ho v počátcích leckdo
nazýval hazardérem, neřkuli bláznem. Dnes by si asi takové nařčení
nikdo netroufl zopakovat.
Pravda, když se ujal provozování věhlasné rozhledny na Suchém vrchu,
jevilo se to jako úkol nad lidské síly.
Uspěl. Toto unikátní místo se skvělými
turistickými možnostmi se opět stává důstojným symbolem kraje, kde je příjemné pobýt, kochat se úžasným výhledem,
případně pak vyrážet na běžecké, cyklistické nebo pěší výlety, jsou tu i lyžařské
sjezdařské terény.
Odvážlivec s ekonomickým
rozhledem
20
Stát se majitelem vyhořelé a zdevastované horské rozhledny zní romanticky.
Nicméně když se pro tento krok rozhodl
a začal hledat partnery pro obnovu celého vyhořelého areálu, manželka nejásala.
Ono není divu, že ji tento „úlet“ příliš nenadchl. Na pořízení si museli vzít půjčku
zajištěnou rodinným majetkem. „Chvíli
nadávala, že jsem blázen, pak nastolila
tichou domácnost, ale vydržela to jenom
do podpisu úvěrové smlouvy.“ Dnes je
prý velkým ‚spřízněncem‘ ve všem, co se
týká rozvoje Suchého vrchu.“
Z vlastních zdrojů financoval například
koupi rolby na úpravu terénů v okolí rozhledny, jeho vášeň pro kouzlo tohoto
místa a jeho napojení na krásné turistické
trasy ho dovedla tak daleko, že se mimo
jiné naučil jezdit rolbou, aby udržoval
běžkařské tratě. Rovněž podporuje biatlon v Letohradě, pro pořádání závodů
poskytuje všestrannou pomoc.
O tom, jak vážně pojímá všechno, do
čeho se pustí, svědčí i jeho reakce na náš
dotaz, co se vlastně bude vařit v hospodě,
která je součástí areálu a s jejímiž majiteli
spolupracuje. Budou se tam připravovat
nějaké kulinářské krajské speciality? „No
vidíte, na to nesmím zapomenout. Seženu si nějakou místní kuchařku nebo se
popídím po starých receptech.“
Historie a současný půvab
rozhledny z Orlických hor
Toto místo skýtá mimořádnou krásu
z hlediska přírodního, historického i čistě
estetického. Už zdálky působí Suchý vrch
monumentálně. Vypíná se totiž z podhorské krajiny jako fascinující masiv. Tyčí
se nad údolími tvořenými Tichou a Divokou Orlicí, takže skýtá fascinující výhledy
do Kladské kotliny, Králický Sněžník i na
vzdálenější Krkonoše nebo Jeseníky.
Ona fascinace se ale v minulosti netýkala jen přírodní krásy, ale také možností
strategického využití. Proto zde kdysi probíhala zemská hranice mezi Čechami
a Moravou.
Není divu, že zdejší kolorit a atmosféru
si zamilovali mnozí umělci i další významné osobnosti. Vede tudy dodnes používaná Jiráskova horská cesta, která spojuje
nejkrásnější partie Orlických hor a vede
z úcty k Aloisi Jiráskovi až do Litomyšle –
tuto trasu zvládnout najednou nedoporučujeme, protože měří úctyhodných
170 kilometrů.
Zalíbení tu našel také Karel Kramář,
takže při výletu, projížďce nebo procházce
přes Suchý vrch neminete Kramářovu turistickou chatu. Byla postavena v roce
1928. Jejím předchůdcem byla rovněž
prvorepubliková dřevěná „útulna pro turisty před nepohodou“.
Mimo jiné se tu se zástupci generálního štábu zastavil na své inspekční cestě
po příhraničních pevnostech v roce 1937
prezident Edvard Beneš.
Osud chaty byl pak poznamenán dramatickým během dějin. Střídala majitele,
jméno i podobu. V roce 1939 si tu německá armáda zřídila léčebnu pro zraněné letce, až po válce byla opět zpřístupněna veřejnosti.
Právě vedle této chaty vznikla rozhledna. Pardon, původně to nebyla rozhledna,
ale „pouhá“ vodárenská věž, byť skvostně architektonicky pojatá. Je odtud výhled na Orlické a Bystřické hory, Králický
Sněžník, kotlinu u Králík, Hrubý Jeseník.
Po převratu roku 1989 bylo o rekonstrukci a chod rozhledny zájemců dostatek, ale žádný nedotáhl projekt obnovy
do konce, takže samotná budova i její
okolí strádalo a chátralo. To se pro něj
stalo výzvou. Nejprve se ujal celého areálu, pak si nechal na starost rozhlednu,
další zdejší zařízení provozují spřátelení
podnikatelé. Již nyní skýtá areál příjemný
pobyt, kompletní dokončení veškeých
prací se plánuje nejpozději do začátku
podzimní sezóny.
Suchý vrch se zvelebuje,
zbývá čas i na politiku
Postup zvelebování Suchého vrchu se
daří, takže Karel Stejskal může v těchto
aktivitách trochu polevit a přistoupil za
ODS na kandidaturu do krajského zastupitelstva Pardubického kraje. Členem
strany je od jejího založení, má zkušenosti s komunální politikou – byl neuvolněným místostarostou Letohradu, ale
vzhledem k tomu, že všechno chce dělat
naplno, tak vždy zvažoval, nakolik lze
skloubit podnikání s veřejnými funkcemi.
Těch se vzdal v roce 2006, letošní kandidatura je vlastně „politický comeback“.
Opět zdůrazňuje, že se nehodlá vzdát
podnikání (vedení firmy Norservis) a péče
o rozhlednu. Jak se mu daří a zda Suchý
vrch stojí za to, se můžete přesvědčit, pokud si uděláte výlet, který se vám určitě
v krásné přírodě Orlických hor bude líbit.
–red–
ZAHRANIČÍ
Na pokraji chaosu
V souvislosti s probíhající ekonomickou krizí prožívá většina států
Evropy menší či větší politické
otřesy. Poměrně často se jedná
o poklidné demonstrace proti vládním politikám, avšak v případě
Řecka jsme již byli svědky i mnoha
násilných projevů protestů. Úplně
jiným průvodním jevem současné
krize jsou pak zprávy, které přicházejí ze slunné Itálie.
22
V průběhu minulého měsíce přinesly
světové agentury informace, že italskému premiérovi a bývalému dlouholetému eurokomisaři Mario Montimu
hrozí nebezpečí. Skutečně se nejednalo o žádnou planou zprávu či neurčité
prohlášení, ale o konkrétní hrozbu
atentátu na jeho osobu ze strany jihoitalské kalábrijské odnože Neformální
anarchistické federace (Federazione
Anarchica Informale). To, že se nejedná o planou hrozbu, potvrdil i janovský útok na Roberta Adinolfiho, šéfa
italské energetické společnosti Ansaldo Nucleare, která je součástí druhého
největšího italského průmyslového
a zbrojního konglomerátu Finmeccanica. Poté, co byl postřelen do nohou
neznámým motorkářem, se k útoku
přihlásila právě militantní odnož Neformální anarchistické federace pod
názvem Olga. Její název je odvozen od
jména Řekyně Olgy Economidou, která
byla v roce 2009 zadržena řeckou policií za přípravu a podílení se na jedenácti žhářských a bombových útocích
v Aténách a Thessalonikách. Motivací
se pro ni a její anarchistickou skupinu
stala právě činnost již zmíněné Neformální anarchistické federace. Po útoku
na Roberta Adinolfiho byli dalším cílem anarchistů zaměstnanci firmy Equitalia, která má v Itálii na starosti výběr
a správu daní; těm byly do práce zasílány výbušné balíčky. Závěrem této série útoků se stala hrozba dalších sedmi
útoků, kterou adresovala Neformální
anarchistická federace proti již zmíněnému koncernu Finmeccanica, jenž
viní z podpory „rasistických“ vojáků
Spojených států, z vývoje „smrtících“
stíhaček, „devastujících“ vysokorychlostních vlaků atd. V souvislosti s tím
přijala italská vláda celou řadu bezpečnostních opatření, které mají za cíl eliminovat možnou eskalaci násilí. Italské
ministerstvo vnitra dokonce zvažuje
nasazení armády. V neposlední řadě
pak k vytváření atmosféry strachu
přispělo i rozšíření agitačních letáků
zaniklé teroristické extrémně levicové
organizace Rudé brigády v ulicích
Milána. Všechny tyto události v Itálii
vyvolávají značné reminiscence na historické události druhé poloviny 20. století, kdy se Italská republika otřásala
pod náporem politicky motivovaného
terorismu. Otázkou tak zůstává, zda
se mají Italové či premiér Mario Monti
skutečně čeho obávat. Přímou odpověď nám na to dávají události v Itálii
z let šedesátých až osmdesátých.
Jakub Čermák
sabotáže, únosy, bankovní loupeže či
bombové útoky. Rudé brigády byly
založeny v srpnu roku 1970. Jejich zárodkem se stala skupina studentů sociologie na univerzitě v Trentinu, která
se postupně radikalizovala a začala aktivně působit v provincii Reggio Emilia,
zejména pak ve velkých průmyslových
továrnách v okolí Milána, kde začala
se svými sabotážemi. V roce 1972 provedla skupina svůj první únos, který
naštěstí skončil propuštěním rukojmí,
později již jejich oběti takové štěstí většinou neměly. Hlavním cílem Rudých
brigád se následně stali vrcholní představitelé režimu – soudci, politici a průmyslníci. Z toho plyne i ona reminiscence dnešních dní. Na politickém poli
byly v té době hlavními společenskými
silami pravicová strana křesťanských
demokratů, středolevá Italská socialistická strana a Italská komunistická
strana. Italští komunisté byli dlouhodobě nepřijatelnými partnery pro parlamentní koaliční spolupráci podobně
Roky olova
Novodobý terorismus v Itálii má svůj
počátek hned po skončení druhé světové války. Avšak jeho vyvrcholením
byla doba mezi roky 1960 až 1980,
když se začalo toto období později
označovat jako „roky olova“. Zmíněné
období se vyznačovalo všeobecným
společenským konfliktem. Hlavním hybatelem konfliktu na pozadí studené
války se stala teroristická organizace
založená na marxisticko-leninských základech, a to Rudé brigády, která byla
v tomto období zodpovědná za desítky násilných činů. Jedním z cílů této
organizace se stal odchod Itálie ze
Severoatlantické aliance a změna politického systému revoluční cestou.
K tomu jí sloužily násilné činy jako
Roberto Adinolfi při převozu do nemocnice
jako je tomu v České republice. Tehdejší předseda křesťanských demokratů a italský premiér Aldo Moro se pokoušel o prosazení tzv. „historického
kompromisu“, tj. smíření jeho křesťanských demokratů s komunisty vzhledem k tomu, že bez jejich dohody nebylo v té době možné sestavit novou
italskou vládu.
Vražda Alda Mora
Zlomovou událostí italské historie se
stal právě únos a vražda italského premiéra Alda Mora. Ráno 16. března 1978
italská média oznámila svým občanům šokující zprávu o únosu bývalého
populárního ministerského předsedy
Mora (v úřadu působil do 24. června
1968). Únos se odehrál ve stejný den
jako neúspěšné hlasování o vyjádření
důvěry novému kabinetu vedenému jiným křesťanským demokratem Giuliem Andreottim. Automobil s Aldo
Morem byl přepaden členy Rudých brigád na římské ulici Via Fani. Nejprve
teroristé zastřelili dva Morovy osobní
strážce z řad italské vojenské policie
Carabinieri, kteří s ním seděli v jeho
voze, a následně i tři italské policisty
v doprovodném voze. Nato byl bývalý
premiér Aldo Moro unesen a vězněn
dalších 55 dní. Teroristé byli na akci
velice dobře připraveni – všichni byli
oblečeni do uniforem členů posádky
italských aerolinií Alitalia a organizováni svým vůdcem Mariem Morettim.
Požadavkem teroristů byla výměna
Mora za jejich vězněné spolubojovníky, zejména pak za jejich hlavního vůdce Renata Curcia, s čímž se italská vláda odmítala smířit.
V průběhu vyjednávání s únosci byl
ustanoven krizový výbor, jenž řídil italský ministr vnitra Francesco Cossiga.
Podle dobových svědectví se krizový výbor obával, že by bývalý premiér Aldo
Moro mohl teroristům vyzradit některá
přísně tajná státní tajemství. Mezi tato
tajemství patřily zejména informace
o základnách Severoatlantické aliance
v Itálii či o tajné zpravodajské jednotce
„Gladio“, která byla určena pro preventivní boj proti nástupu komunistických vlád ve státech západní Evropy.
Aldo Moro byl v zajetí svými vězniteli donucen psát dopisy významným
představitelům italské vlády, své rodině, ale také např. papeži Pavlu VI., ve
kterých je žádal, aby přistoupili na požadavky teroristů. Nakonec skončil
únos a věznění bývalého premiéra Aldo Mora jeho tragickou smrtí, když byl
dne 9. května 1978 zavražděn rukou
Maria Morettiho, jak později odhalilo
vyšetřování. Ještě téhož dne bylo jeho
tělo nalezeno v kufru auta zaparkovaného symbolicky na Via Certini v Římě,
tedy na půl cesty mezi ústředími Křesťanské demokracie a Italské komunistické strany – dvou stran, o jejichž smíření Aldo Moro usiloval.
Po smrti Aldo Mora se teroristická
organizace Rudé brigády dostala na
svůj pomyslný vrchol. Avšak odezva
ze strany veřejného mínění a státního
aparátu na sebe nenechala dlouho
čekat. Zdánlivý vrchol začaly Rudé
brigády opouštět po spáchání další
chladnokrevné vraždy člena komunistické strany a odborového předáka
Guida Rossiho. Jeho vražda zapříčinila
ztrátu důvěry pracovníků v dělnických
profesích v to, že Rudé brigády hájí
skutečně jejich zájmy, a silně tak oslabila jejich propagandu.
Na začátku konce
V roce 1980 provedla italská policie
celou sérii zatčení, jejichž výsledkem
bylo na 12 tisíc zadržených levicových
radikálů. Byla také zadržena většina
jejich vůdců včetně Maria Morettiho.
Převážná část Rudých brigád byla zlikvidována na počátku 80. let. Avšak
ještě v roce 1981 se jim podařil únos
Aldo Moro v zajetí Rudých brigád
amerického brigádního generála Jamese L. Doziera, který byl zástupcem
velitele sil Severoatlantické aliance v jihovýchodní Evropě. Po měsíci věznění
se ho podařilo za použití speciálních
ozbrojených sil osvobodit. Rudé brigády se postupem času rozdělily do
dvou hlavních frakcí a oslabily tak
svou akceschopnost. Přesto došlo do
roku 1988 ještě k celé řadě únosů
a vražd vrcholných činitelů, jež ukončilo až další masivní zatýkání v řadách
Rudých brigád, zejména pak v řadách
jejich nejdůležitějších představitelů.
V souvislosti s tím ukončily Rudé brigády v témže roce svou činnost a rozpustily se. Není také bez zajímavosti,
že současná česká média několikrát
spekulovala o možném propojení Rudých brigád se Státní tajnou bezpečností v Československu, která údajně
členy Rudých brigád cvičila a vyzbrojovala. Neexistují sice žádné přímé důkazy, které by tuto hypotézu potvrzo-
Zavražděný Aldo Moro na Via Certini
valy, ale zároveň zde nejsou žádné jiné, které by ji vyvracely.
Důsledky rudého teroru
Výsledkem teroru Rudých brigád
v Itálii bylo jen v prvních deseti letech
na 14 tisíc násilných činů a podle statistik italského ministerstva vnitra došlo minimálně k 75 vraždám, které byly téměř vždy politicky motivovány.
Vrátíme-li se na začátek, pak tedy
v současné době není náhodou, že postupná radikalizace levicových skupin
nejen v Itálii, Řecku, ale i v České republice budí velké znepokojení. Finanční, popř. ekonomické krize byly
vždy příhodným podhoubím pro radikalizaci a vzestup levicových, ale i pravicových extremistických sil. Zůstává
taky sice velice důležité udržovat ve
společnosti sociální smír, ale na druhou stranu není možné pod nátlakem
ustupovat od provádění nutných reforem, které mají odvrátit nejen země
jižní Evropy od pádu do dluhové pasti.
Nejenže tento pád může vyvolat krach
ekonomiky, další sociální pnutí ve společnosti, ale také ji to může značně radikalizovat a vyústit v podobné události, jakých jsme mohli být svědky
v době olova či v období mezi dvěma
světovými válkami. Nesmíme tedy ani
my podceňovat různé rádoby výzvy
či jiné iniciativy vyzývající k totální
změně či úplnému odstranění stávajícího politického režimu, a to i revoluční cestou. Základními hodnotami
naší společnosti jsou přece demokracie
a svoboda jakožto součást právního
státu, nikoliv teror a politický extremismus. Naše dobyté hodnoty si musíme
strážit a ani na chvilku od nich neustoupit. ■
autor je analytik
politické sekce ODS
23
NEZISKOVÝ SEKTOR
Dvacet let práce neziskové organizace
Člověk v tísni v tuzemsku i v zahraničí
Šimon Pánek
Začínali jsme v kuchyňce Lidových novin jako
skupinka dobrovolníků. Pocit, že doma je vše vyřešeno (jak
naivní) a že teď půjde všechno
dobře, byl po pádu komunismu silný.
Cítili jsme, že je čas pomáhat dál tam,
kde takové štěstí nemají.
24
Motivem byla snaha něco udělat i naštvání – politici a vyjednavači se střídali
a mezitím pokračovaly války vedené do
značné míry proti civilistům. Náhorní Karabach, Bosna a Hercegovina, Čečensko,
Kosovo – velké a vleklé konflikty, období,
kdy jsme pochopili, že to je na dlouhou
práci. Bylo to spojení válečné novinařiny, tedy dokumentování a informování
o tom, co se ve válkách děje, s humanitární pomocí. Ukázalo se to jako skvělý
nápad. Otcem zakladatelem je Jaromír
Štětina, tehdy zpravodaj Lidových novin
v zemích bývalého Sovětského svazu.
Postupně přicházely další výzvy – na
naše dveře zaklepali studenti z Běloruska
masově vyhazovaní za účast na demonstracích Lukašenkovým režimem, našli si
nás kubánští emigranti, začali jsme komunikovat s barmskými studenty a opozicí. Důvod byl jasný: Pokračovat v pomoci tam, kde svoboda nekraluje.
Ostatně otázka lidí z těchto zemích zněla
vždy podobně: „Měli jste štěstí, zbavili
jste se po 40 letech komunismu, ale my
ne, nemůžete na nás přece zapomenout,
potřebujeme vaši pomoc, vaše zkušenosti, podporu.“ K humanitární a rozvojové
pomoci, kterou se zabýváme od počátku,
přibyla sekce lidských práv a podpory demokracie, která dodnes pracuje v řadě
nedemokratických zemí a oblastí.
Člověk v tísni nikdy nebyl budován na
základě složitého a vyprecizovaného strategického plánu, naopak, vždy jsme si
uvědomovali, že jsme jakýmsi servisem,
(zjednodušeně řečeno) mezi těmi, kteří
chtějí pomáhat, a těmi, kteří pomoc potřebují. Projekty po povodních v roce
1997 jsme začali zpracovávat doma (od
té doby opakovaně v letech 2002, 2006,
2009–2010) vždy dlouhodobě a detailně.
V postižených oblastech byly založené
na systému sociálních pracovníků v terénu
tak, aby pomoc pocházející z veřejných
sbírek byla adresná a promyšlená, aby
skutečně zasaženým domácnostem pomohla řešit jejich situaci.
Koncem devadesátých let jsme se
shodli na nutnosti začít pracovat v sociálně vyloučených lokalitách, kterých přibývalo stejně jako jejich obyvatel (většinou Romů) i problémů pro ostatní lidi
v takovém místě, tedy jak pro obyvatele
nově vznikajících „ghett“, tak jejich sousedství. Založili jsme filmový festival Jeden
svět a vzdělávací program Varianty určený pro práci s pedagogy v souvislosti
s řadou složitých a nových témat vyplývajících ze změn společnosti. Další program, Jeden svět na školách, začal využívat film pro práci se žáky a studenty
včetně vydání první sady filmů a pracovních listů.
Od té doby se mnohé změnilo, ale to
základní zůstalo zachováno. Věcný přístup a slušný dialog i o věcech složitých
a společnost rozdělujících považujeme
nadále za základ dobře fungující společnosti. Stejně jako pomoc, služby i informační a vzdělávací práci, kterou realizujeme a nahlížíme podle toho, zdá má
skutečný smysl, zda něco mění, zda přináší skutečné dopady, zda se nejedná jen
o aktivitu pro aktivitu.
Člověk v tísni za těch dvacet let vyrostl,
ve sféře pomoci v zahraničí jsme největší
organizací ve střední a východní Evropě,
domácí Programy sociální integrace představuje 200 lidí pracujících v 60 lokalitách
České republiky, na filmy o lidských právech během festivalu Jeden svět se stojí
fronty, … a lidé v řadě diktatur znají Českou republiku díky Václavu Havlovi, který
se jich zastával i díky Člověku v tísni, který
jim pomáhá. Vzdělávací projekty využívají
tisíce českých škol a desetitisíce pedagogů. Prvních dvacet let práce je za námi.
Více na www.clovekvtisni.cz.
autor je ředitel Člověk v tísni, o.p.s.
KULTURA
kultura
Slavnosti
pětilisté růže
Paco de Lucia
Biomanželka
Lucerna, Praha
Švandovo divadlo
Český Krumlov
26. června 2012
28. června 2012
22.–24. června 2012
Fenomenální španělský kytarista Paco
de Lucia, držitel několika čestných doktorátů z prestižních hudebních univezit, vystoupí na konci června v pražské
Lucerně společně s výjimečnou sedmičlennou skupinou. V ní účinkují například strhující zpěvák Duquende, jenž
je považován za umělcova nástupce,
nebo Farruco, vnuk slavného romského
tanečníka a zakladatele andaluského
tanečního rodu El Farruca, o němž se
španělský tisk vyjadřuje v superlativech
a přirovnává jej k přírodnímu úkazu,
tornádu nebo surovému diamantu.
Pětašedesátiletý Paco de Lucia má věku
navzdory stále onen typicky syrový
temperament a i ve velkých sálech dokáže vytvořit intimní a emocemi nabitou atmosféru. Jeho tvorbu známe mimo jiné z mnoha filmů Carlose Saury
nebo z filmového trháku Woodyho Allena Vicky Cristina Barcelona. Pokud
hledáte kus poctivého flamenca, zarezervujte si lístky na:
www.jmw.cz.
Úspěšným, dlouhodobě vyprodávaným
a kritikou dobře přijatým divadelním
představením zakončí smíchovské Švandovo divadlo letošní sezónu. Dramaturgické zpracování Vladimíra Fekara slavné knihy Michala Viewegha vypráví
příběh, který je na první pohled humorný: spisovatel Mojmír se postupem let,
která strávil v na první pohled spokojeném manželství, propracovává v manželčině hodnotovém žebříčku až někam
do druhé desítky. Vede domácí výuka
dcer, kursy správného kojení, biozahrada a tisíce dalších zájmů správné moderní ženy z malého města. V druhém
plánu se ovšem odehrává boj třech silných charakterů, z nichž každý má svou
pravdu a i za zdánlivé hlouposti je připraven bojovat do padnutí těla. Jako
obvykle skvělému Filipu Čapkovi v roli
Mojmíra zdatně sekunduje biomanželka
Petra Hřebíčková, dula Kristýna Frejová
a jejich společný přítel Tomáš Pavelka.
Vstupenky si rezervujte na
www.svandovodivadlo.cz.
Jedno z nejromantičtějších měst naší
republiky hostí poslední víkend před
prázdninami tradiční veselici, Slavnosti
pětilisté růže, jejichž historie se píše už
od c. k. mocnářství. Jestli se vám líbí
představa, že se jako lusknutím prstů
přenesete do renesančních časů pánů
z Rožmberka, pak byste tu rozhodně
neměli chybět. Velkolepý kostýmní průvod, v němž nechybí rytíři na koních,
slavné osobnosti spjaté s historií města
nebo všemožní kejklíři a komedianti, je
zážitkem, který ocení děti i dospělí. Třídenní slavnosti provází desítky koncertů i společenských událostí, ale hlavně
vyhlášená českokrumlovská gastroshow na náměstí. Pečená prasata, skvělé domácí pivo Eggenberg, ale i stánky
s jídly, která nepamatují už ani naše
babičky, dohromady s městem, které
je plné romantických zákoutí, zahrad
i parků a působí jako živoucí filmové
kulisy, dávají celkem jasné tušit, kde
byste tento víkend měli strávit!
26
Michala Komrsková
47. ročník
filmového festivalu
Colours of Ostrava
Karlovy Vary
12.–15. července 2012
29. června –7. července 2012
Prázdniny začínají s filmem ve Varech,
to je jasné. V letošním 47. ročníku organizátoři uvedou ve čtyřech soutěžních a šesti nesoutěžních sekcích desítky filmů, které vybírali na mnoha
světových festivalech, domácí hosté
ocení filmovou poctu nezapomenutelnému herci Josefu Somrovi nebo
světovou premiéru Formanova posledního českého filmu Hoří, má panenko.
V loňském roce se festival totiž stal iniciátorem mimořádného projektu, díky
němuž se digitálně restaurují zásadní
snímky české kinematografie. Po loňské Vláčilově Markétě Lazarové přichází letos na řadu snímek, na němž Miloš
Forman spolupracoval s hvězdami české nové vlny Miroslavem Ondříčkem,
Jaroslavem Papouškem či Ivanem Passerem. V průběhu slavnostního zahájení přebere Křišťálový glóbus za
mimořádný umělecký přínos světové
kinematografii britská herečka Helen
Mirren, která se stane hostem festivalu
společně se svým manželem, režisérem
a producentem Taylorem Hackfordem.
www.kviff.com
Ostrava
Colours of Ostrava je jako jediný festival
členem prestižního sdružení European Forum of Worldwide Music Festivals, držitelem dvou cen Anděl, třech cen Alma a již
několik let je jedním z nejnavštěvovanějších domácích festivalů. Jedenáctý ročník
multižánrového festivalu opět nešetří
velkými jmény světových pódií, letos mimo jiné přiváží kanadskou hvězdu Alanis Morissette, fenomenálního Bobbyho
McFerrina nebo výjimečného skladatele
Antony and the Johnsons. Představí se tu
i vycházející francouzská hvězda Zaz, jíž
hudební kritika dosazuje na místo po legendární šansoniérce Edith Piaf, za pozornost jistě stojí i jména, která pro své posluchače Colours každoročně objevují.
Letos se novinkou stali kodanští Euzen,
kabaret z Faerských ostrovů Dánjal nebo
bluesman z Réunionu Lindigo. A samozřejmě nebude chybět obvyklý doplňující
program v podobě divadelní scény, autorských čtení, workshopů i večerů s vážnou
hudbou. Letos se festival přesouvá z centra do dolní oblasti Ostravy-Vítkovic, jehož
scény doplní unikátní industriální panorama bývalých hutí a železáren. Vstupenky
zakoupíte na http://eshop.colours.cz/.
Letní
shakespearovské
slavnosti
Praha, Plzeň, Brno,
Ostrava
26. června – 7. září 2012
Romeo a Julie, Veselé paničky windsorské,
Zkrocení zlé ženy nebo Marná lásky snaha, to všechno jsou zásadní divadelní kusy,
které už skoro čtyři sta let baví publikum.
Shakespearovské slavnosti probíhají pravidelně každé léto už od od roku 1998,
přičemž úplně prvním představením
v okouzlujících venkovních prostorech Nejvyššího purkrabství Pražského hradu byl
Sen noci svatojánské v létě roku 1990.
Program se každoročně rozšiřuje a letošní
premiérou je inscenace Richard III. v režii
v Praze už prakticky domácího slovenského režiséra, dramatika a herce Martina
Huby. Pro letní divadelní festival už v minulých ročnících nastudoval Romea a Julii
a Krále Leara. Do hlavních rolí napínavého
příběhu o vévodovi z Glosteru obsadil Jiřího Langmajera, Karla Dobrého, Kláru Issovou, Davida Suchařípu nebo Simonu
Postlerovou. Hudbu k představení složil
mnoha Anděly ověnčený Jan P. Muchow,
scénu vytvořil Jozef Ciller a skvostný překlad je již tradičně dílem Martina Hilského.
www.shakespeare.cz
autorka je spolupracovnicí redakce
a redaktorka MF DNES
Foto: © Město Český Krumlov, Pas de Theatre, ArtsMarketing.CZ, Film Servis Festival Karlovy Vary, Švandovo divadlo
V naší nabídce je mimo jiné filmový
a hudební festival i divadelní slavnosti
27
HISTORIE MÍSTO KOMPASU
Dělníci z čakovické Avie na květnové přehlídce před prezidentem republiky, za pozornost stojí
v teplém počasí především ke všemu odhodlaný „revoluční bojovník“ v kožichu...
Jak odboráři ukradli Pražské povstání...
Jindřich Marek
Současní čeští odborářští bossové
se s oblibou staví do čela jakéhokoliv projevu nespokojenosti občanů
bez ohledu na malou členskou základnu odborů a jejich zcela nekoncepční sociální politiku. Raději se
věnují obecné politice s vidinou nějakého toho poslaneckého či senátorského postu. Zřejmě je to již letitá
tradice, na kterou jejich předci vykročili již v květnu 1945...
Zfalšovaná hradní přehlídka
28
V pondělí 28. května 1945 se na I. nádvoří Pražského hradu uskutečnila před
prezidentem Edvardem Benešem v den
jeho narozenin vojenská přehlídka pražských barikádníků, které se zúčastnilo
9 760 mužů. Opomineme-li fakt, že v té
době již některé v těžkých bojích povstání
osvědčené povstalecké skupiny (např.
Zpravodajská brigáda, seskupení Albatros, posádky povstaleckých obrněných
vlaků apod.) nebyly v Praze a podílely se
na zajištění železniční sítě v osvobozeném
severozápadním pohraničí, nabízí se při
pohledu na pestrou směsici barikádníků
především jeden šokující fakt, který je do-
kladem úspěšných politických machinací
stále vlivnějších komunistů a levicových
sociálních demokratů.
Ti si totiž prosadili, že v čele barikádnické armády, například před obránci
rozhlasu, hlavní pošty, Pankráce či Trojského mostu, pochodovaly revoluční
gardy pražských továren a že v čele přehlídky pochodoval jejich „velitel“ štábní
kapitán Oldřich Kryštof. Ten v roce 1938
sloužil u hraničářského pluku 6, ale protože se zde po mnoha stránkách neosvědčil, byl velitelem pluku plk. Bohumilem Boreckým (odvlečeným v roce
1945 NKVD na Sibiř!) kritizován především za projevy zbabělosti, sobectví
a nevojenského chování a následně od
tohoto elitního útvaru odvolán. Přestože
měl zcela minimální vliv na řízení povstaleckých bojů v době povstání, mohl
spolu s politickým zmocněncem „revolučních odborů“, později neblaze proslulým politickým akrobatem Evženem
Erbanem pochodovat na čestném místě
prakticky v čele barikádnických jednotek! Skutečný velitel povstání, legionář
brigádní generál Karel Kutlvašr potom
směl jít vedle něho...
Zcela nezasloužený triumf odborářů – Oldřich
Kryštof a Evžen Erban stáli v čelních řadách
po boku generála Karla Kutlvašra a náčelníka
jeho štábu pplk. gšt. Františka Bürgera-Bartoše na pražském Hradě 28. května 1945 v čele
povstalecké armády…
Zatímco generál musel spolu se svým
náčelníkem štábu, dalším legionářem
pplk.gšt. Františkem Bürgerem-Bartošem
a dalšími důstojníky potupně pochodovat
s páskami revolučních gard na uniformách místo trikolór, Erban s Kryštofem
byli již opět o kus dále. Pochodovali s páskami rudými!
Tento prvotní politický úspěch vystupňoval sebevědomí levicových odborářů
natolik, že začali na veřejných přednáškách, v novinových článcích a v roce 1946
i ve své velkohubé brožurce „ÚRO v Pražském povstání“ prosazovat myšlenku
dominantní role odborů a třídního pojetí
povstání, přestože bylo zcela jasné, že to
mělo národně demokratický charakter.
S drzostí nejdále dojdeš...
„Vojenský a zpravodajský štáb Ústřední
rady odborů“ vznikl až ve dnech 2.–5.
května 1945 jako orgán ilegálních revolučních odborů (v rámci struktur tehdejší
protektorátní Národní odborové ústředny
zaměstnanecké) s úkolem „řídit boj dělníků při obraně továren“. Jeho skutečným cílem však bylo udržet politický vliv
komunistů a sociálních demokratů ve
městě i ve strukturách České národní rady
po osvobození Prahy.
Dlužno říci, že komunistická historiografie po desítky let nedokázala zpracovat
o závodních revolučních gardách jedinou
První den povstání sehrála nezastupitelnou roli pražská policie a četnictvo (Mozartova ulice na Smíchově)
kratickým charakterem povstání.
Přesto není možné ignorovat v obrazu
povstání pozitivní aktivity dělníků pražských závodů, kteří svou činností zachrá-
Typický zápis v dokumentech vojenského štábu ÚRO, přesto i tento závod odboráři vedli
po válce jako jedno ze dvou středisek odporu jimi zřízené „vokovické oblasti“…
obsáhlejší a především fakty naplněnou
publikaci či odbornou studii, ale přesto
se neúnavně snažila bagatelizovat vojenský nekomunistický odboj v období Pražského povstání tvrzením, že si prý měl jen
formálně podřizovat povstalecké formace
ve snaze si potom přisvojovat jejich činnost. Dnes by se dalo s určitou dávkou
zlomyslnosti o závodních revolučních gardách říci totéž, avšak s vědomím, že
v tomto případě jde o fakty zcela podložené tvrzení.
Musíme si však především uvědomit,
že tyto často „stínové“ revoluční gardy
ÚRO měly naplňovat dimenze komunistické koncepce povstání, která byla zaměřena více na poválečné politické uspořádání země než na bezprostřední boj
s nacistickými okupanty. Levicoví exponenti v ČNR a ÚRO v čele s komunistou
Josefem Smrkovským měli zpočátku nepokrytě v plánu nevydat již po válce dělníky obsazené závody do rukou „buržoazie“ a nastolit tak svoje panství. Tyto
záměry však museli z taktických důvodů
nakonec na čas odložit a předstírat, že
souhlasí s dosavadním národně demo-
nili své zemi nejednou obrovské hodnoty
a často také bojovali i mimo rámec svých
závodů. Cílem tohoto textu je však ukázat roli těch, kteří se pokusili okamžitě po
skončení bojů historii povstání hrubým
způsobem zfalšovat v zájmu politiky, která
cílila směrem k totalitní mocenské likvidaci
sotva obnovené demokracie.
Podle hlášení stavů jednotek Vojenského velitelství Velké Prahy „Bartoš“ ve
Skutečný povstalecký velitel dělníků z jinonické Waltrovky pplk. let. Václav Vlček skončil
po roce 1948 v komunistickém vězení…
dnech bojů činil 8. května 1945 bojový
stav ozbrojených povstalců 25 470 osob.
K tomu je nutno ještě připočíst české
ozbrojené bezpečnostní složky (policie
a četnictvo) v síle asi 4500 mužů. Sečteme-li pečlivě na základě odborářských dokumentů počet přítomných dělníků na
závodech, se kterými měl vojenský štáb
ÚRO častější telefonní spojení, a nebudeme brát ohled na to, zda byli vůbec vyzbrojeni a účastni bojových akcí, dojdeme
u data 6. května, kdy jich v závodech bylo
nejvíc, počtu pouhých 1100 mužů! To
znamená, že štáb ÚRO symbolicky „řídil
boj“ revolučních gardistů v síle zhruba
1/30 skutečných barikádnických jednotek
a přesto se mu díky svému politickému
zázemí podařilo ihned po skončení bojů
rovnocenného postavení s vojenským
odbojem!
Archivy konečně promluvily
Odboráři po válce přesto drze tvrdili,
že „působením vojenského štábu ÚRO“
vznikla střediska odporu v následujících
sedmi průmyslových částech Prahy: 1. vysočanská oblast (Avia, Českomoravské
závody v Karlíně, Libni a Vysočanech),
2. vršovicko-strašnická oblast (ETA, Mikrofona, výtopny nádraží Vršovice, Waldes,
Zbrojovka Vršovice, Hostivařské filmové ateliéry, Pražská kabelovna Křižík, fy
Kameníček a fy Podhajský Hostivař),
3. pankrácká oblast (továrna Janeček),
4. modřanská oblast (v čele s továrnou
Löschner), 5. smíchovsko-jinonická oblast
(nádraží Smíchov, Škodovka Smíchov, Křižík, Walter Jinonice, vozovna EP Motol),
6. vokovická oblast (Askanie, vozovna
➤
29
HISTORIE MÍSTO KOMPASU
Vojensky organizovaní tramvajáci pochodovali před prezidentem Benešem jako samostatná povstalecká
jednotka zcela mimo rámec často uměle vytvořených závodních revolučních gard
30
EP Liboc), 7. dejvická oblast (ústředí Zbrojovky Dejvice, továrna fy Treutsch).
Z autorova podrobného rozboru archivních dokumentů tzv. vojenského
a zpravodajského štábu Ústřední rady odborů však zcela jednoznačně vyplývá, že
ze sedmi „oblastí“ a jejich „středisek odporu “, jež měly vzniknout „působením“
tohoto štábu, který vše řídil jen telefonem
a zajímalo jej především, zda na daný
závod již dorazilo Rudé právo a zda je závodní rada v jeho rukou, byly čtyři oblasti – pankrácká, modřanská, vokovická
a dejvická – jednoznačně pouhou propagandistickou fikcí ÚRO, zatímco ve třech
zbývajících šlo o roztříštěné aktivity většinou malých a zpravidla špatně vyzbrojených skupinek, které ve vysočanské oblasti 7. května zcela paralyzovala ofenzíva
německých jednotek. Mnohé další bojové
skupiny v pražských závodech byly navíc
úzce provázané s vojenským odbojem,
a tak role vojenského štábu ÚRO v povstání byla opravdu jen ryze politická.
Problém aktivace dělníků v pražských
továrnách na počátku povstání v sobotu
5. května 1945 spočíval především ve
skutečnosti, že toho dne nebyla většina
dělníků v pražských závodech. Například
továrna Walter Jinonice měla za války téměř 4 500 zaměstnanců, ale povstání se
v úseku továrny zúčastnilo pod vojenským velením pplk. Václava Vlčka jen několik desítek mužů. Obdobná situace byla
i v dalších podnicích. Například závody
ČKD ve Vysočanech měly rovněž několik
tisíc zaměstnanců, ale v době povstání se
zde shromáždilo na obranu podniku
132 mužů. Z toho šlo o 81 zaměstnanců,
32 hasičů a 19 zákopníků z řad totálně
nasazených studentů. Přestože během
povstání padlo či zemřelo v následujících
dnech na utrpěná zranění 77 zaměstnanců Českomoravských strojíren Libeň
a 38 zaměstnanců ČMS Vysočany, drtivá většina z nich přišla o život na jiných
místech Prahy v rámci vojensky organizovaných povstaleckých jednotek, protože mnoho vlastenecky orientovaných
dělníků rychle pochopilo, že pro osvobození Prahy je mnohem důležitější boj
v ulicích a na barikádách pod vojenským
velením.
Od falšování historie
k totalitní diktatuře
Pokud za povstání Evžen Erban se škpt.
Kryštofem veleli jen stínové dělnické armádě, záhy se situace obrátila. Významnou podporu jim okamžitě po skončení
povstání poskytl komunistický 1. místopředseda České národní rady Josef Smrkovský, když v radě prosadil prohlášení,
že bude pohnán k odpovědnosti každý,
kdo bude odebírat zbraně příslušníkům
revolučních gard, kterým naopak musí
být „přidělovány lehké zbraně a střelivo
odebrané kapitulujícím Němcům.“ Toto
prohlášení ČNR poprvé vysílal povstalecký
rozhlas 9. května 1945 v 10.20 hod.
Smrkovský samozřejmě nemyslel ve
svém nezdolném marxistickém fanatismu
skutečné bojovníky z barikád, kteří byli
organizováni vojenskými veliteli, ale snažil
se místo toho o rychlé dobudování a vyzbrojení závodních revolučních gard. Naznačují to i zápisy ze zasedání ČNR. Tajné
naděje radikální pražské levice, že se národně demokratickou revoluci podaří plynule změnit v revoluci socialistickou, však
ještě musely načas ustoupit, přestože většina odborových funkcionářů chtěla z revolučních gard udělat „ozbrojenou pěst
dělnické třídy“.
Dokladem toho je i vznik Pohotovostního pluku 1 NB. Příkaz k jeho budování
dostal totiž Oldřich Kryštof (deset dní před
již zmíněnou hradní přehlídkou) 18. května 1945 od komunistického ministra vnitra Noska zprvu jen ústně. Zároveň mu
bylo doporučeno, aby při přijetí byli
upřednostněni „partyzáni a příslušníci revolučních gard“. Celá akce probíhala pod
patronací ÚRO, a dokonce i v prostorách
této organizace v Praze na Perštýně. Nábor do nového útvaru vznikajícího Sboru
národní bezpečnosti (SNB) byl vyhlášen
na začátek června a odbory navrhly zcela
ve své režii k výběru na 8000 svých příslušníků. Podmínky k přijetí byly zdánlivě
velice obecné: věk 18–35 let, národní
spolehlivost, dobrý zdravotní stav. Nábor
trval několik dní a uchazeči byli informováni, že je čeká „tvrdý boj na domácí
frontě“. Celkem bylo vybráno kolem
1600 mužů, v drtivé většině samí novopečení komunisté. Jednotlivé roty byly potom dislokovány v pohraničí od Broumova až po Tachov.
Velitelství pluku v čele s Kryštofem
(pozdějším hlavním velitelem SNB!) však
zůstalo v Praze, kam se pluk, rozšířený
později trojnásobně a označovaný nyní
jako pohraniční útvar 9600, vrátil v únoru 1948 v souvislosti s vládní krizí jako
úderná pěst komunistů. Největší podvod
pražského povstání přetavený do legendy o významné roli revolučních odborů
v řízení boje na pražských barikádách
přinesl nakonec své osudové ovoce ve
vítězném pochodu lidových milicí a útvarů pohraničních útvarů SNB pražskými
ulicemi...
autor je historik a publicista
Revoluční odbory prováděly v červnu 1945
nábor do Pohotovostního pluku 1 NB, jehož
příslušníci sehráli spolu s milicemi ze závodů
významnou roli při komunistickém převratu
v únoru 1948
KRAJSKÉ VOLBY
Jihomoravský kraj
červen / 2012
Ing. Jiří Crha
kandidát na hejtmana Jihomoravského kraje
Jiří Crha stál deset let v čele jihomoravského krajského úřadu a své
bohaté zkušenosti nyní hodlá zúročit v podzimních krajských volbách,
ve kterých se uchází o post hejtmana. Zeptali jsme se proto na jeho
názory, a to nejen ty politické.
Stál jste u zrodu krajského úřadu
a deset let jej řídil, berete tento
fakt jako svoji výhodu proti svým
konkurentům?
Mé angažmá v roli ředitele úřadu je
vlastně jedním z hlavních motivů, který
mě ke kandidatuře na hejtmana přivedl. O dění v kraji mám přehled a stávající situace mě silně zneklidňuje. Já byl
v životě vždycky zvyklý věci stavět a tvořit, na současném vedením a stylu jejich
práce je ale vidět, že chtějí hlavně bořit.
Krajský úřad ovlivňuje životy
všech lidí v regionu. Co byste rád
v jeho fungování změnil, pokud na
podzim ve volbách uspějete?
To by byl asi poměrně dlouhý seznam, určitě chci ale vylepšit jeho
pošramocený obraz, zlepšit komunikaci s voliči a posílit transparentnost
v rozhodování. Je pro mě naprosto nemyslitelné, aby stávající hejtman zaměstnával skupinu placených poradců, tohoto návrhu za každou cenu. Moravo kterých veřejnost nic neví, přestože ská vína jsou tím nejcennějším vývozjsou placeni z peněz daňových poplat- ním artiklem, který náš kraj nabízí. Jsou
„Chci být hejtmanem na plný úvazek“
níků. To je konkrétní ukázka toho, co
kazí úřadu reputaci. Kdekoliv na západ
od nás by takovýto hejtman musel okamžitě odstoupit.
Jižní Morava je krajem vinařů, jak
chcete toto odvětví podporovat?
V prvé řadě musíme zabránit nesmyslnému návrhu Ministerstva financí,
které chce zavést daň z tichého vína.
Takový krok by měl pro naše vinaře devastující účinky. Společně s našimi poslanci jsme rozhodnuti zabránit přijetí
součástí našich tradic, na které se váže
cestovní ruch a řada pracovních míst.
Zbytečné daňové zatížení by citelně
poškodilo nejen vinaře, ale i většinu
obyvatel.
Pokud se nemýlím, jste velkým
zastáncem konkurence na železnici,
je to tak?
Ano. Zpřístupnění železničních tratí
konkurenci v Jihomoravském kraji musí
proběhnout co nejrychleji a v plném
rozsahu. Jihomoravská ODS otevření
Ing. Jiří Crha (21. 4. 1960)
• v současnosti místostarosta
města Blanska
• 2001–2010 ředitel Krajského
úřadu Jihomoravského kraje
• 1995–2001 přednosta Okresního úřadu Blansko
• 1992–1995 vedoucí kanceláře
přednosty Okresního úřadu
Blansko
• od roku 1991 členem ODS
• vzdělání: MU Brno, Fakulta ekonomicko-správní, obor veřejná
ekonomie a správa; VUT Brno,
Fakulta elektrotechnická
pokračování na str. 16
15
krajské volby
dokončení ze str. 15
soutěže na železnici jednoznačně podporuje. Konkurenční boj prospěje především cestujícím. Vyšší nároky na kvalitu
poskytovaných služeb přinutí dopravce
tyto požadavky akceptovat. Z příkladů
na dálkových tratích vidíme, že to není
nejmenší problém a veřejnost tento krok
vítá. Otázka dopravní obslužnosti bude
jedním z pilířů našeho programu.
Když už jste zmínil volební program, jak jste na tom s přípravami
volební kampaně?
Přípravy jsou již v plném proudu
a spějí k úspěšnému závěru. Rozhod-
Výzva hejtmanovi – přestat
financovat Listy jižní Moravy
z krajských peněz
16
Kandidát ODS na hejtmana Jihomoravského kraje Jiří
Crha vyzval hejtmana Michala Haška ke zrušení smlouvy
na vydávání měsíčníku Listy jižní Moravy. Noviny financované z rozpočtu kraje budí v očích veřejnosti velké
rozpory. Kritika se týká hlavně skutečnosti, že si vedení
kraje v čele se sociální demokracií v těchto novinách
dlouho-době vytvářelo a využívalo prostor pro vlastní
politickou kampaň a propagaci svých představitelů a ideových vizí.
ODS vznik krajských listů v minulosti podpořila. Jejich původním posláním mělo být šíření informací o činnosti krajského úřadu jednotlivým obcím. Tato myšlenka se z novin postupem času bohužel vytratila. „Myslím, že noviny se tak, jak jsou dnes
koncipovány, mohou na trhu uživit i bez prostředků kraje a není důvod, aby byly dotovány z peněz daňových poplatníků. Zároveň tím budou ukončeny spekulace o jejich zneužívání k politickým bojům.“ Nově přijatá novela tiskového zákona, která
zaručuje přístup opozice do obdobných periodik, je rozhodně
správná, měla ale platit už dávno. „Oceňuji současnou snahu
hejtmana omezit počty svých příspěvků a fotografií v listech, jen
mě zaráží, že tak učinil až letos, nikoliv dříve. Pokud mají noviny podávat vyvážené zpravodajství o dění v kraji, musíme je zbavit politického zabarvení, což bez rozvázání smlouvy s krajem
zkrátka není možné. Ještě nedávno bylo doslova lidovou zábavou při čtení Listů jižní Moravy tzv. počítání Hašků. I to by mohlo brzy skončit,“ doplnil Crha. ■
ně chceme vést střídmou a finančně
nenáročnou kampaň zaměřenou na
osobní setkání s občany a vysvětlování
našeho programu. Nechceme voliče
ohromit množstvím billboardů, inzerátů a populistických slibů, ale kvalitním
a srozumitelným programem, který
lidi osloví. Jednotlivé programové body
budeme prezentovat v průběhu následujících měsíců. Kompletní volební
program pak představíme na začátku
září v rámci zahájení horké volební
kampaně. A ptáte-li se na její podobu?
Nechte se prosím překvapit…
Na závěr si dovolím odbočit od politiky. Jak nejraději trávíte svůj volný
čas, pokud vám vůbec nějaký zbývá?
Volný čas trávím nejraději s rodinou.
V mládí jsem hodně sportoval a i dnes
se snažím udržovat v kondici. Když to
počasí dovolí, vyrazím na kolo nebo si
jdu s kamarády zahrát fotbal nebo
tenis. Jakmile napadne první sníh, táhne mě to na lyže. Jednou jsem zkusil
i snowboard, ale modřiny po celém
těle mě utvrdily v tom, že to není nic
pro mě. ■
Zavést plošné výjimky
pro odstřel kormorána
velkého
Přemnožený kormorán velký způsobuje sportovním i produkčním rybářům na jižní Moravě
mnohamilionové škody. Jiří Crha proto požaduje
zavedení plošných výjimek na jeho odstřel. Na základě jednání z ministrem Tomášem Chalupou Ministerstvo životního prostředí přislíbilo zahájit
proces vyškrtnutí kormorána ze seznamu ohrožených druhů.
Škody, které populace kormorána způsobuje na rybochovných zařízeních a v rybářských revírech, jsou neúnosné. Stávající systém udělování lokálních výjimek k odstřelu je neúčinný, a navíc administrativně velmi náročný.
„Ve svém okolí znám řadu sportovních rybářů a ti jsou
ze stávající situace naprosto zoufalí. Jižní Morava byla
vždy rájem rybářů a my musíme udělat všechno proto,
aby to tak zůstalo i v budoucnu,“ uvedl Jiří Crha. Nejen
podle rybářů počty kormoránů, kteří na našem území
zimují, neodpovídají přirozené rovnováze. Dospělý jedinec přitom denně zkonzumuje více než půl kilogramu
rybího masa. Tisícihlavé hejno tak dokáže během chvíle
zcela zdecimovat celý rybářský revír. Řada dalších ryb
přitom uhyne na následky poranění, která jim kormorán
během lovu způsobí. ■
krajské volby
Naším hlavním úkolem je bránit zadlužování
Jihomoravského kraje, říká Jiří Crha
roblém zadlužení veřejných
rozpočtů se v poslední době
skloňuje prakticky ve všech zemích Evropy, Českou republiku nevyjímaje. Zadlužování se stává
největším „strašákem“ naší budoucnosti. Co si však občané pod pojmem
dluhy veřejných rozpočtů představují?
V jejich představách to jsou dluhy „nějakého“ imaginárního státu, problém
vztahují k centrální vládě a jednotlivým ministerstvům. Možná si však málokdo uvědomuje, že veřejné peníze
se skládají z rozpočtů měst a obcí, krajů a státu. Nestačí šetřit a být zodpovědný na jedné úrovni veřejné správy
a na jiné nikoliv. Zodpovědný přístup
k veřejným financím musí jít ruku v ru-
P
• Stát šetří, kraje rozhazují, to se musí změnit.
• Jedním z cílů jihomoravské ODS je zabránit zadlužování
našeho kraje.
• Jihomoravský kraj pod vedením ČSSD přežívá pouze díky
úvěrům.
• Řekněme levici jasné ne!
mohli vyprávět… Co to pro občany jednotlivých krajů v budoucnu bude znamenat? V konečném důsledku omezení
veřejných služeb, jako je dopravní obslužnost, oprava komunikací atd., neboť
úvěry včetně úroků se musí splácet. Dostáváme se tak prakticky do „schizofrenní“ situace, kdy jedna úroveň veřejné správy šetří a jiná nezodpovědně
rozhazuje. Jsem přesvědčen, že občané
nejen na jižní Moravě, ale v celé ČR si
tuto skutečnost uvědomí a v krajských
volbách řeknou levici jasné NE! ■
Základní teze volebního
programu
ce jak na celostátní úrovni, tak na
úrovni regionální. A tady můžeme
vidět zásadní rozpor způsobený současným rozložením politických sil
v České republice. Zatímco státní rozpočet je spravován středopravou koalicí, která si plně uvědomuje nutnost
omezování veřejných výdajů i za ce-
nu nepopulárních opatření, v krajích,
které jsou ovládány sociálnědemokratickými hejtmany, se prakticky nešetří vůbec. Populističtí hejtmani neustále zvyšují
výdaje, aby alespoň z části plnili své nezodpovědné předvolební sliby. Deficitní
rozpočty pak kryjí úvěry z různých bank.
V Jihomoravském kraji bychom o tom
• vyrovnané hospodaření kraje
• zlepšení dopravní infrastruktury
• vstup konkurence na železnici
v maximální možné míře
• podpora malým a střední podnikům, spolupráce s vysokými
školami
• pomoc rodinám s dětmi,
podpora obcím při výstavbě
mateřských škol
• kvalitní a komplexní péče
pro seniory
• podpora rozvoje cestovního
ruchu a návazných odvětví
• zachování kvalitní zdravotní
péče pro všechny
• nedovolíme vstup KSČM
do vedení kraje
17
krajské volby
Profesorka Hrstková se jedničky na kandidátce
ptá hlavně na zdravotnická témata
Prof. MUDr. Hana Hrstková, CSc.,
dlouholetá přednostka 1. dětské
interní kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, položila
tři záludné otázky svému rodinnému známému Jiřímu Crhovi.
Kandidátku ODS ve vašem volebním obvodu tvoří zkušení komunální politici, je v tom nějaký záměr?
Ano, je to přesně tak. Chtěli jsme,
aby v krajských volbách kandidovali
zkušení komunální politici, kteří mají
detailní přehled o dění v kraji, znají
problémy svých regionů a jsou v úzkém kontaktu s občany. Myslím, že to
je cesta, kterou se má politika ubírat.
Pokud lidé osobně znají svého zastupitele, starostu apod., mohou se na
něj snadněji obracet se svými problémy. To je podle mě pravý smysl politiky. Proto jsem rád, že na naší kandidátce figurují dlouholetí starostové
nebo obecní zastupitelé. Vztah mezi
občanem a politikem by neměl končit
vhozením lístku do hlasovací urny.
Dnes máme v kraji hejtmana, který je
zároveň poslancem, a to je rozhodně
špatně. Na rozvoji kraje se to negativně odráží. Za sebe proto říkám, že
chci, a pokud budu zvolen, tak budu
pro kraj pracovat na plný úvazek.
Jako dlouholetou lékařku mě zajímá, co chcete lidem nabídnou v oblasti krajského zdravotnictví?
Rozhodně chceme zachovat stávající síť nemocnic bez ohledu na to, kdo
příslušné zdravotnické zařízení zřizuje. Chceme dostupnou zdravotní péči
pro všechny občany, aby běžná péče
byla poskytována co nejblíže občanům,
tzn. v jednotlivých okresech a pouze
za super specializovanou péčí by pacienti dojížděli do center ve fakultních
nemocnicích. Tento systém je nejefektivnější a nejekonomičtější pro všechny
zúčastněné strany.
Dále je třeba řešit problematiku takzvané sociální hospitalizace. Konkrétně
se týká případů, kdy by pacient již nemusel a neměl dál pobývat ve zdravotnickém zařízení, ale přitom nejsou vytvořeny podmínky pro jeho umístění
na sociálním lůžku. Se stárnutím populace bude tento problém narůstat,
takže už teď si zaslouží pozornost.
Co děláte vy osobně pro své zdraví? Jste spíš úzkostlivý, nebo se do
rukou lékařů odevzdáváte nerad?
Přiznám se, že v tomto směru mám
velké rezervy. V minulosti jsem se hodně věnoval sportu, ale v současné době mi bohužel moc času na sportování nezbývá. S přibývajícím věkem si to
čím dál více uvědomuji a hodlám to
změnit k lepšímu. ■
Rozhovor moravských patriotů a milovníků
sportu – Jiří Crha a Karel Jarůšek
18
Bývalý vynikající fotbalista týmu
Zbrojovky Brno a fotbalové reprezentace Karel Jarůšek vyzpovídal
svého dlouholetého kamaráda Jiřího Crhu. Celý rozhovor se točil, jak
jinak, než kolem sportu.
V případě, že budeš zvolen hejtmanem, a já věřím, že ano, co hodláš prosazovat v oblasti, která je ti
blízká, tedy sportu?
Od tebe jsem snad ani jinou otázku
nečekal (smích). Rozvoji sportu budeme v našem programu věnovat velkou
pozornost. Chceme zavést koncepční
podporu sportu v Jihomoravském kraji. Oba dobře víme, že Brno by si zasloužilo nový fotbalový stadion, je to
ale běh na dlouhou trať a já nechci
dopředu nic slibovat. Chceme rovnoměrně podporovat všechna sportovní
odvětví, fotbalem počínaje a atletikou
konče.
Je o tobě známo, že jsi velký milovník fotbalu. Zahraješ si ještě občas aktivně, nebo už jsi spíše v roli
fanouška?
Je pravda, že poslední dobou jsem
se k hraní fotbalu moc nedostal. Kdy-
koliv mám ale příležitost, rád si zahraju. V roli fanouška jsem o poznání
aktivnější, fandím našemu nároďáku,
návratu Zbrojovky do první ligy a samozřejmě blanenským fotbalistům,
mezi kterými mám řadu kamarádů.
Koneckonců na léto chystáme sérii
utkání, takže se možná potkáme přímo na hřišti.
Kometa, nebo Zbrojovka?
Jsem patriot, takže fandím všem
regionálním klubům a sportovcům,
kteří reprezentují náš kraj. Máme tu
skvělé basketbalistky, excelentní baseballisty, stolní tenisty a řadu dalších,
na ně na všechny jsem velmi pyšný.
Pokud bych si měl vybrat čistě mezi
Zbrojovkou a Kometou, tak nevím.
Miluju sledovat hokej, je rychlý, dynamický a napínavý. Na druhou stranu
jsem již od mala hrával fotbal. Mám to
tedy tak padesát na padesát. ■
KRAJSKÉ VOLBY
Karlovarský kraj
červen / 2012
Mgr. Petr Šindelář, LL.M.
kandidát na hejtmana Karlovarského kraje
Karlovarský kraj je jako spící princezna a já
udělám všechno, abych ji probudil
Karlovarský kraj se může pyšnit takovými perlami mezi českými a moravskými městy, jako jsou Karlovy Vary
a Mariánské Lázně. Zároveň ale tento region čelí mnoha
vážným problémům, nezaměstnaností počínaje a špatnou infrastrukturou konče. Jak se na tyto, ale i jiné problémy dívá lídr kandidátky ODS do krajských voleb a advokát Mgr. Petr Šindelář, LL.M?
Pane magistře, co vás přivedlo k tomu, že jste se rozhodl kandidovat v této nelehké době na post hejtmana
Karlovarského kraje?
Souhlasím s vámi, že tato doba je značně svízelná pro nás
všechny. A i to je důvodem toho, proč jsem se rozhodl, že
bych rád přispěl svými zkušenostmi k tomu, aby náš region
začal konečně vzkvétat. Jako spousta dalších občanů cítím, že
současná politická situace má k ideálu daleko. U mne tento
pocit vyústil v rozhodnutí pouze nekritizovat, ale něco s celkovou situací dělat. Chci se pokusit lidem nabídnout jiné
alternativy, jiné způsoby vedení a řešení otázek, jež nás tolik
pálí. Chtěl bych občanům nabídnout vizi.
Když mluvíte o vizi, co konkrétně si představujete?
Pro mě je celý kraj jako spící princezna. Je krásná, má potenciál, ale díky tomu, že spí, není schopná jej plně využít. Chtěl
bych z Karlovarského kraje vytvořit místo, jež poskytne optimální
podmínky pro život jeho občanům, místo, kde se bude žít po„Nynější koalice ČSSD a KSČM nepřinesla kraji žádná
výrazná pozitiva. Neřeší se palčivé problémy regionu,
nečiní se důležitá rozhodnutí, jež by kraj posunula dále.“
hodlně a kde nebude nouze o pracovní místa. A tuto vizi bych
chtěl prezentovat i všem voličům a pokusit se je přesvědčit, že
politika má smysl, že nemusí být jen špinavou mocenskou hrou.
Na které problémy byste se chtěl zaměřit jako první?
Celý náš kraj se potýká se spoustou problémů, jež se dlouho neřešily, odsouvaly se, případně se předstíralo, že vlastně
ani neexistují. V první řadě bych se chtěl zaměřit na sociální
a ekonomické problémy, ať už se jedná o vysokou nezaměstnanost v celém regionu, či nejnižší HDP na hlavu ze
všech 14 krajů. Obzvlášť alarmující je situace na trhu pracovních míst, v produktivním věku máme jen 8 % vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. A to je strašně málo. Po absolvování vysokých škol se absolventi do našeho kraje
nevracejía s tím se musí něco dělat.
pokračování na str. 16
krajské volby
dokončení ze str. 15
Souhlasím s vámi, že toto jsou palčivé problémy Karlovarského kraje. Myslíte, že se jim současná krajská
vláda nevěnovala dostatečně?
Opravdu si myslím, že nynější koalice ČSSD a KSČM
nepřinesla kraji žádná výrazná pozitiva. Já bych současnou
vládní koalici přirovnal k takovému oranžově-rudému drakovi, který tu spící princeznu brání před těmi, kteří ji chtějí
probudit. Neřeší se palčivé problémy regionu, nečiní se žádná důležitá rozhodnutí, jež by kraj posunula dále. Krajská
vláda se zabývá margináliemi, jakou je například tendr na
nové logo Karlovarského kraje. Rada Karlovarského kraje
nebyla schopná přijít s jasnou vizí jak řešit problém nezaměstnanosti, útěk mladých perspektivních lidí za prací do jiných regionů atd.
Nemůžu se nezeptat: jak se díváte na problém, jenž
vyvstal nedávno. Kraj možná bude muset vracet
800 mil. z rozvojového operačního programu.
Pokud se tyto informace potvrdí, pak to považuji za obrovský problém, vždyť roční rozpočet kraje je zhruba 6 miliard
korun. Pokud kraj přijde o 800 milionů korun, a to se mluví
o částce vyšší, dokonce až 2 miliardy, je jasné, že tyto peníze
budou chybět. Nejvíce to opět dolehne na občany kraje.
A toto je jasné selhání současné krajské vlády, která nebyla
schopna peníze z rozvojového operačního programu alokovat způsobem, jenž by kraj a jeho občany nepoškozoval.
A na závěr dotaz. Jak vidíte šance ODS ve vašem kraji?
Odpovím vám alegoricky. Máme tady spící princeznu
i zlého draka, který brání všem, kdo princeznu chtějí probudit. Nejsem sice žádný rytíř, místo brnění nosím talár, ale
s mečem se ohánět dovedu. Na ten nadcházející boj s drakem se těším a myslím si, že jsme na něj dobře připraveni.
A jako každý bojovník mám v sobě touhu po vítězství i víru,
že toho draka společně porazíme. Naše spící království si to
zaslouží. ■
Našemu kraji chybí slušný a pracovitý hejtman
16
Co považujete v současné době za
největší problém ve vašem kraji?
Určitě vysokou míru nezaměstnanosti. Denně přicházím do kontaktu
s lidmi, kteří vyjadřují obavy ze ztráty
zaměstnání a řada z nich bohužel
o práci i přišla. V této souvislosti mě
mrzí i to, že náš kraj není dostatečně
atraktivní pro vysokoškolsky vzdělané
lidi. Spousta mých bývalých spolužáků
v našem kraji nezůstala, odešli za
prací do jiných regionů, především do
Prahy nebo Plzně.
Myslíte si, že by mělo zastupitelstvo více podporovat lázeňství a turistický ruch, které je pro mnoho
obyvatel klíčovým zdrojem obživy?
Určitě ano! Lázeňství má v našem
kraji dlouholetou tradici, vytváří mnoho pracovních míst a mělo by být včetně turistického ruchu důsledně podporováno. Bohužel stávající koalice
ČSSD a KSČM dělá přesný opak. I to je
jeden z důvodů, proč plánuji volit na
post hejtmana právě Petra Šindeláře.
Proč je podle vás Petr Šindelář tím
nejlepším kandidátem?
Petra Šindeláře znám osobně. Je to
člověk, který mi jako advokát v minulosti pomohl takovým způsobem, že se
to nedá slovy snad ani popsat. V poměrně složitém období mého života se
postavil na mou stranu a jen díky němu
mohu děkovat za to, že jsem nepřišel
o to nejcennější, co mám, o své dvě
děti. Ten spor trval více než rok a na jeho vítězném konci si neřekl ani o svůj
honorář. Takových lidí po světě moc
nechodí, věřte mi. Člověk, který je slušný, pracovitý, vzdělaný, takových v politice moc není. Tím jsem odpověděl
myslím i na vaši otázku.
Má tedy Petr Šindelář reálnou
šanci stát se novým hejtmanem Karlovarského kraje?
O jeho zvolení, či nezvolení musí
rozhodnout voliči. Kandiduje za Občanskou demokratickou stranu, která neměla v posledních letech na
Karlovarsku nejlepší pověst. Nicméně
registruji to, že v této straně došlo
k určitým očistným procesům a kandidatura Petra Šindeláře je pro mě signálem, že to ODS myslí s tou očistou
vážně. S mým hlasem může proto na
100 % počítat. A věřím, že takových
lidí, jako jsem já, bude jistě víc. ■
Michal Zapletal
rodák z Karlových Varů, designér
bytových a nebytových prostor
krajské volby
Dlouhá cesta dolů
Do poloviny 90. let se Karlovarský kraj řadil k těm
bohatším v České republice. Bohužel dlouhá a strmá
cesta dolů, a to hlavně po roce 2002, zapříčinila smutný fakt, že dnes se kraj řadí mezi regiony s nejvyšší
nezaměstnaností, nejnižší mírou přímých i nepřímých
investic a drží si i jedno velmi tristní prvenství – jako
kraj s nejnižší mírou HDP na obyvatele.
Čísla mluví jasně. Karlovarský kraj dosahuje pouze 66 %
průměru HDP na hlavu celé České republiky, nezaměstnanost se dlouhodobě drží okolo 10 %. Tím nejsmutnějším je
ale fakt, že tento sestupný trend vládne už více než 10 let
a region se propadá ve všech možných měřitelných ukazatelích kvality lidského života.
Co s tím dělat?
Ze všeho nejdříve je nutno investovat do vzdělání. Alarmující je fakt, že kraj neposkytuje kvalitní možnosti terciárního vzdělání pro nadané mladé lidi, kteří jsou nuceni odcházet studovat mimo kraj a po ukončení studia se už
domů nevracejí.
Vláda Karlovarského kraje se také musí zasadit o daleko
větší spolupráci mezi vzdělávacími institucemi a soukromým sektorem, zapojit soukromé společnosti do tvorby
vzdělávacího programu. To následně vytvoří dostatek relevantních pracovních míst pro absolventy, kteří už nebudou
nuceni odcházet za prací do jiných krajů.
Nadále je třeba identifikovat a následně podpořit klíčová
odvětví, jež vytvoří dostatek pracovních míst, a zajistí tím
růst životní úrovně pro všechny obyvatele.
Těch problémů je samozřejmě daleko více, nízkou produktivitou práce počínaje a špatnou infrastrukturou konče.
Nejdůležitější ovšem je vytvořit ucelenou strategii růstu ve
všech oblastech a poté se zasadit o její důslednou implementaci ve všech aspektech, jež náš kraj tak pálí, a pokusit
se vytvořit z Karlovarského kraje region, kde lidé budou
rádi žít a vychovávat své děti. ■
Karlovarská Zítkova kolonáda
Cheb – náměstí
Cheb – náměstí
Zámek v Sokolově
Mgr. Petr Šindelář, LL.M, advokát
kandidát na hejtmana Karlovarského kraje
• 1973 narozen v Karlových Varech.
• 1998 absolutorium na PF UK v Praze.
• 2007 dokončuje doplňující magisterský
program na Nottingham Trent University.
• Je ženatý a má dvě dcery.
• Od roku 2006 je členem ODS – člen Místního sdružení ODS v Ostrově.
• Do září 2011 vykonával funkci člena
oblastního smírčího výboru.
• V září 2011 byl zvolen místopředsedou
místního sdružení ODS.
• Od října 2011 vykonává funkci předsedy
Oblastního sdružení ODS Karlovy Vary.
• Mezi jeho zájmy patří fotografování,
sport a vaření.
krajské volby
Karlovarský kraj dostatečně nevyužívá
svůj turistický potenciál
Mariánské Lázně
Karlovy Vary, Mariánské Lázně,
Františkovy Lázně, Jáchymov. Všechno jsou to perly české architektury
a lázeňství. Nicméně Karlovarský
kraj není schopen plně využít potenciál, který se nabízí, a promarňuje tak jedinečnou šanci stát se po
Praze druhým nejnavštěvovanějším
regionem České republiky.
z České republiky. Kraji se povedlo zvýšit
roční průměrnou návštěvnost o 7,7 %,
nicméně je to pouze dílčí úspěch, vezmeme-li v potaz turistický potenciál, jenž
celý kraj skýtá. Zajímavé je třeba srovnání s Královéhradeckým krajem, který patří tradičně k nejnavštěvovanějším, ale
jsem přesvědčen, že bychom mu byli
schopni konkurovat. Na druhou stranu
• V minulém roce navštívilo region 721 759 hostí z ČR
i zahraničí, což představuje nárůst o 7,7 % v porovnání
s rokem 2010.
• Je pátým nejnavštěvovanějším krajem v České republice
(po Praze, Jihočeském, Královéhradeckém a Jihomoravském kraji).
• Do kraje neexistuje přímé a rychlé spojení z Ruzyně.
• Nedostatečné využití mezinárodního letiště v Karlových
Varech.
• Kraj nebyl schopen vytvořit si dostatečně atraktivní
image pro českou a zahraniční klientelu.
18
Z čísel Českého statistického úřadu vyplývají následující zajímavá fakta. V roce
2011 přijelo do Karlovarského kraje celkem 721 759 hostí, kteří využili hromadných ubytovacích zařízení nejméně na
jednu noc. Z toho bylo 490 056 návštěvníků ze zahraničí, pouze 231 703 hostů
je Pardubický kraj pro návštěvníky podle
statistik méně atraktivní než náš, i když
skýtá takovou atrakci, jako je Velká Pardubická. My máme na to se i bez tak
významné atrakce obejít, ale v oblasti
turistiky a návštěvnosti vidím velký nevyužitý potenciál. V čem tkví?
Za velký problém se dá zcela jistě
označit stav infrastruktury v kraji, který
dlouhodobě čelí kritice jak místních, tak
i přespolních. Řešením problému měla
být rychlostní silnice R6, která měla kraj
spojit s Prahou, a učinit tak cestování po
celém kraji daleko pohodlnější. Bohužel
do dnešního dne jsou v provozu pouze
3 úseky této dopravní tepny a v dohledné době se určitě nemůžeme těšit na
rychlé a pohodlné spojení celého kraje
s nejvýznamnějším letištěm v zemi – Ruzyní. Vlastní karlovarské letiště je orientováno převážně směrem na východ
a na toto letiště se nepodařilo přivést
letecké linky, které by Karlovarský kraj
spojovaly se západní Evropou.
Kromě žalostné infrastruktury je jistě na vině i málo „sexy“ image kraje
mezi turisty. Karlovy Vary (když pomineme období slavného filmového
festivalu), ale i Mariánské Lázně jsou
vnímány jako lázeňské destinace pro
důchodce z Německa a Ruska, ne jako
pulzující města plná života s možností
pro jiná vyžití než jen lázeňské kůry.
Pro nově zvolenou vládu Karlovarského kraje tak vznikne nová výzva.
Posílit infrastrukturu celého kraje, prezentovat kraj jako místo, jež má hodně
co nabídnout turistům ze zahraničí
i místním. Místo, které se nebojí jít
s dobou, být moderní a určovat trendy.
Pokusit se vyždímat do poslední kapky
potenciál, který v sobě má, a pomoci
tak celému kraji, jelikož příjmy z turismu jsou vždy výraznou vzpruhou pro
ekonomiku jakéhokoliv regionu. ■
Jáchymov
KRAJSKÉ VOLBY
Královéhradecký kraj
červen / 2012
Miloslav Plass
kandidát na hejtmana Královéhradeckého kraje
Zásadní kroky krajské samosprávy musíme
lépe diskutovat s veřejností
V komunální politice nejste žádným nováčkem, zmiňme například
funkci starosty Špindlerova Mlýna,
pracoval jste jako náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje atd.
Nyní jste se stal lídrem kandidátky
ODS do krajských voleb, co to pro
vás znamená?
V první řadě je to spoluzodpovědnost
za výsledek krajských voleb ODS, což
znamená sestavit tým lidí, kteří budou
pracovat na našem volebním programu. Budou to většinou členové kandidátky, dále se jedná o zkušené starosty a lidi, kteří dlouhodobě působí
v komunální politice. A to na krajské či
obecní úrovni. Volební program bude
srozumitelný, konkrétní a měl by v celé
šíři řešit problematiku Královéhradeckého kraje.
Předchozí dvě volební období byla ve vedení ODS, nyní v tomto stávajícím jste v opozici, kraj má v rukou sociální demokracie. Jak byste
za těchto podmínek zhodnotil své
dosavadní působení v roli zastupitele? Měla vaše opozice šanci zasáhnout do rozhodování zastupitelstva,
ovlivnit jednání ve výborech, komisích či v dalších funkcích spojených
s krajským úřadem?
Jako opoziční zastupitelé jsme nebyli
ani ve vedení výborů, zkrátka nikdo
z nás nebyl v pozicích, kde bychom měli zodpovědnost za zásadní rozhodování. Naše odpovědnost a práce spočívala a spočívá v tom, že jsme se snažili
prosazovat kroky, které jsme nastartovali před čtyřmi lety, kdy byla v čele
kraje ODS. To se nám částečně dařilo
i naopak. Je to pochopitelné, protože
současné vedení má jiné priority a má
i jiné názory na to, co by se mělo v jednotlivých rezortech realizovat. Opoziční
práce je velice složitá a naši zastupitelé
se musí v dané problematice dobře
orientovat, aby dokázali nejen poukazovat na chyby, ale také argumentovat
a vysvětlovat, jak by se mnohé věci daly dělat lépe. V čem by měl být postup
jiný než podle stávajícího vedení kraje.
Přestože jste byli v opozici, snaha
o zviditelnění krajských zastupitelů za ODS byla v uplynulém období patrná. Organizovali jste setkání
a besedy s občany, publikovali jste
své názory, …
Ano, to je pravda. Uspořádali jsme
během dvou let několik seminářů pro
veřejnost, a to v Hradci Králové i v dalších městech regionu. Tyto semináře
byly samozřejmě důležité nejenom pro
členy ODS, které jsme se snažili tímto
způsobem informovat o krajské problematice, ale byly důležité i pro veřejnost. Otvírali jsme na nich otázky k jednotlivým krajským politikám, ať se již
jednalo o neziskové organizace, zdravotnictví, sociální oblast, či fondy Evropské unie. Tato témata nám připadala zajímavá a chtěli jsme, aby veřejnost
měla možnost dozvědět se něco více
ze zákulisí krajské i celostátní politiky.
Jako další aktivity opozice bych uvedl
napsání řady článků, které jsme publikovali v regionálních i celostátních médiích, umísťujeme je na webové stránky ODS. Zkrátka snažili jsme se, aby se
důležité informace dostávaly na veřejnost i prostřednictvím sdělovacích prostředků. V současné době jsme již na
tyto semináře navázali pořádáním tiskových konferencí pro média i veřejnost. První se uskutečnila 21. května,
na které jsme se kromě představení
kandidátů věnovali také čerpání evropských fondů z pohledu kandidátů –
starostů měst. Další tiskovou konferenci chystáme na konec června, naši kandidáti se budou věnovat problematice
školství a zaměří se také na sociální
politiku kraje.
Připravujete se již na volební
kampaň, jaká by měla podle vašeho
názoru být?
Předvolební kampaň je velice důležitá, i když v podstatě probíhá permanentně. Každý z nás si svoji kampaň
zahájí již v momentě, kdy se začíná pohybovat v komunální politice. Tím, jak
se chová, jak dokáže vysvětlit své názory, jak přistupuje k řešení problémů. Nikdo z nás není schopen změnit mínění
veřejnosti dva měsíce před volbami. To
znamená, že je třeba neustále s lidmi
hovořit, vysvětlovat politiku ODS a upozorňovat na krajská témata. Hledat
způsoby řešení problémů, které lidi
v regionu trápí. V předvolebním klání
rozhodně nebudeme útočit na své
„soupeře“. Budeme hledat řešení pro
kraj, pro jeho rozvoj, pro jeho prosperitu. Nemíníme otevírat stará témata
a vytahovat chyby „soupeřů“. Naopak,
chceme hledat to, co nás spojuje
s ostatními stranami, a pomocí hlasů
voličů budeme hledat shodu v tom,
jakým způsobem bychom měli zajistit rozvoj kraje: harmonický, vyvážený
a udržitelný rozvoj kraje.
pokračování na str. 17
15
představení lídra
M. Plass: Ohlédnutí za uplynulými roky
že kraj od svého vzniku hospodařil zdravě,
podařilo se výrazně zlepšit technický stav
krajských nemocnic, výrazně se zkvalitnila
sociální péče, bylo investováno do obnovy
komunikací. Je důležité, aby pod každým
– ať již současným sociálnědemokratickým,
vedením, naším občanskodemokratickým
nebo jiným pravicově orientovaným vedením kraj i nadále rozvíjel dlouhodobě započaté a plánované projekty.
Priority v sociální oblasti
Miloslav Plass
•
•
•
•
•
•
•
•
Narozen: 17. 11. 1963, Česká Lípa
Bydliště: Hradec Králové
Stav: rozvedený, 2 děti, dcera Tereza 24 let, syn Adam 22 let
Vzdělání: SLTŠ Trutnov, Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové,
končí studium na ČZU Praha
Profese: 1984–1986 – lesník
1986–1998 – technik vodohospodářské společnosti
1998–2001 – starosta města Špindlerův Mlýn
2001–2008 – náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje
2008–doposud – zaměstnanec vodohospodářské společnosti,
krajský zastupitel
Koníčky: turistika, cykloturistika, lyžování, četba
Předseda Místního sdružení ODS Hradec Králové,
místopředseda oblastní rady ODS HK
Člen ODS od roku 1998
plynulo dvanáct let od vzniku
krajských úřadů. V roce 2000
vznikly v České republice krajské samosprávy a převzaly na
sebe nejen povinnosti, ale také pravomoci někdejších okresních úřadů. Máme za
sebou troje volby do krajských zastupitelstev. Zatímco občané dali svým hlasem
v prvních i druhých volbách hlas pravici,
v posledních volbách v roce 2008 tomu
tak již nebylo. Prvním hejtmanem se stal
tehdejší přednosta okresního úřadu Pavel
Bradík, který svůj post obhájil i v druhých
volbách. Na podzim roku 2008 proběhly
třetí krajské volby a kraj ovládli sociální
U
16
demokraté. Hejtmana Pavla Bradíka nahradil současný královéhradecký hejtman
Lubomír Franc (ČSSD) a zastupitelé ODS
nezískali žádné místo v radě kraje, stáhli
se do opozice. Po dvanácti letech od vzniku krajů je čas se ohlédnout. Zastupitelstvo převzalo kraj ve stavu, který vyžadoval velké investice.
Jednak do zdevastovaných silnic, jednak do zdravotnictví. Muselo být řešeno
sídlo kraje. Do roku 2008 za vedení ODS
kraj vždy hospodařil s přebytkem rozpočtu. Přijaté úvěry byly nasmlouvány za velmi výhodných podmínek a byly vždy využity na investiční akce. Lze konstatovat,
Zlepšíme podmínky pro poskytovatele
sociálních služeb zavedením systému víceletého financování. Zaměříme se na
podporu zvyšování kvality sociálních služeb, ne kvantity. Nechceme za každou
cenu udržovat průměrné služby, ale rozvíjet ty dobré. V souladu s dlouhodobou
strategií kraje budeme podporovat rozvoj
terénních služeb. Budeme dále zlepšovat
životní podmínky v pobytových zařízeních
a uděláme vše pro podporu klientů při
snaze o návrat do běžného života. Chceme rovné prostředí pro poskytovatele a jasné nastavení kompetencí a povinností státu, kraje, obcí a občana. V rámci prevence
se zaměříme na odstranění příčin nepříznivých důsledků. Podpoříme rozvoj sítě sociálních služeb dle skutečných potřeb. ■
Základní teze do volební
kampaně
• Důraz na týmovou práci.
• Máme odborníky na regionální
rozvoj s dlouholetou zkušeností.
• Volební program je postaven
na reálných základech a principech pravicové politiky.
• Neslibujeme, ukazujeme dobré
výsledky práce pro rozvoj
regionu.
• Neplýtváme síly vnitřními spory.
• Hledáme cesty pro podporu
zaměstnanosti a rozvoj podnikatelského prostředí v regionu.
• Podporujeme rovnost příležitostí, odmítáme klientelismus.
• Hledáme partnery pro společné cíle.
• Své chyby řešíme a napravujeme, nehledáme viníky jinde.
• Jsme konsenzuální, ale v zásadních věcech neustupujeme.
• Přijímáme kritiku a pracujeme
na odstranění nedostatků.
podporovatelé
Proč volit Miloslava Plasse
Ing. Oldřich Vlasák
místopředseda Evropského parlamentu, člen Výkonné rady ODS,
místopředseda Regionálního sdružení ODS Královéhradeckého kraje
lídrem kandidátky Miloslavem Plassem se znám již řadu let, a to zejména z komunální politiky,
byl starostou Špindlerova Mlýna. Za dobu, kdy zastával post náměstka hejtmana a radního na
Krajském úřadě Královéhradeckého kraje, později pak ve funkci krajského zastupitele za ODS,
jsme společně projednávali řadu věcí, které se týkaly zejména sociální problematiky. Miloslav Plass má
na tomto poli bohaté zkušenosti a jeho sociální cítění jej přivedlo profesně právě k této oblasti. Své
znalosti zúročil v době, kdy byl předsedou sociální komise Asociace krajů České republiky a členem
Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Dále působil v řadě výborů a komisí, v nichž se věnoval sociální oblasti. Ta je mu blízká dodnes. Mezi jeho největší profesní úspěchy se jistě řadí nastartování řady zajímavých projektů: stabilizace sítě sociálních služeb a rozvoj systému komunitního plánování v sociálních službách. Podle mého názoru má i manažerské schopnosti, dokáže dávat lidi
dohromady a je schopen naslouchat. Svým přímým vystupováním, jasným pojmenováním problematiky nejen v sociální sféře, ale také na všech úrovních české politické scény, získal oblibu mezi svými přáteli, kolegy a členy oblastního a místního sdružení Hradec Králové. Byl zvolen místopředsedou
oblastní rady ODS Hradec Králové a předsedou největšího místního sdružení v Hradci Králové. Nebylo
tedy pro nikoho velkým překvapením, že se stal jedničkou naší kandidátky do krajských voleb. ■
S
Mgr. Zdeňka Horníková
poslankyně PS PČR, předsedkyně Regionálního sdružení ODS Královéhradeckého kraje
Nadcházející krajské i senátní volby budou pro celou ODS velmi důležité, ale také velmi náročné. Rozhodně se budeme snažit obhájit co nejvíce mandátů, a tak pečlivě vybíráme své kandidáty, připravujeme programy a vymýšlíme co nejúčinnější kampaně. Částečně tyto volby budou o již odvedené
práci, výsledcích, které jsme dosáhli, a lidech, kteří za těmito úspěchy stojí. Proto se všechny regiony
pokusily postavit takové kandidátky, které osloví co nejvíce lidí různého věku, profesí a zájmů. Stejně tak jsme postupovali i my v Královéhradeckém kraji. Nabízíme zkušené politiky, kteří si prošli komunální politikou, řada z nich i regionální. Jsou to odborníci v různých profesích se zkušenostmi, které zúročili při úspěšných projektech v oblasti regionálního rozvoje, životního prostředí, školství,
sociální sféře, sportu a v řadě dalších oblastí. Náš lídr, Miloslav Plass, který stojí v čele týmu, je přesně tím člověkem, který má toto vše za sebou. Jeho zkušenosti z komunální a krajské politiky i zkušenosti z oblasti sociální sféry a životního prostředí jsou dobrým základem nejen pro lídra, ale
především pro budoucího krajského zastupitele. No, a přiznejme si, že myslíme i na pozice vyšší, a je
to tak určitě dobře. Přeji tedy nejenom Miloslavu Plassovi i celému týmu úspěšnou kampaň a především úspěch ve volbách. Ten by měl vést k významným pozicím v kraji, abychom se mohli podílet
na rozvoji a budování našeho krásného regionu. ■
dokončení ze str. 15
Sociální politika je vám blízká,
zaměříte se tedy především na toto
téma?
Sociální politika je samozřejmě věc,
která mě baví a ve které jsem působil
již delší dobu. Ale kraj má celou řadu
funkcí a ty funkce musí být propojeny,
musí spolu komunikovat. Činnost kraje a krajské samosprávy musí koordinovat jednotlivé rezorty, protože vše
souvisí se vším. Ať už to je školství,
zdravotnictví, doprava, bezpečnost či
sociální oblast. Je nezbytně nutné vytvořit komunikační mosty! Existuje celá řada strategií na úrovni kraje a ty
strategie spolu musí komunikovat, to
znamená – musí být propojovány tak,
aby kraj fungoval jako celek v jednotlivých funkcích.
V poslední době se stále častěji
hovoří o evropských fondech, které
se samozřejmě týkají rozvoje regionu a s tím související sociální politiky.
Problematika regionálního rozvoje
je úzce propojena se strukturální politikou. Vyrovnávání disparit mezi evropskými regiony je hlavním cílem politiky Evropské unie. Do rozvojových
projektů jsou směřovány peníze z Evropských fondů a my můžeme s od-
stupem času a za pomoci statistických
údajů hodnotit, do jaké míry byl Královéhradecký kraj, města a obce na
jeho území úspěšní, nebo neúspěšní
v realizaci rozvojových projektů za pomoci evropských peněz. V předvolební kampani chceme ukázat nejen na
úspěšné projekty, ale chceme také
hovořit o řadě problémů, které stojí
v cestě jejich realizaci.
Co by mělo být vaším krédem
do voleb?
Měli bychom společnými silami zabezpečit harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj regionu. ■
17
slovo kandidáta
Společnými silami musíme zabezpečit
vyvážený a udržitelný rozvoj regionu
Financování sociálních služeb
ociální služby tvoří každoročně významnou součást mandatorních výdajů státního rozpočtu. Nový zákon o sociálních službách č.108/2006 Sb. přinesl výraznou změnu do systému financování sociálních služeb zavedením příspěvku na péči. Očekávaný efekt nákupu služeb dle skutečné potřeby a vracení vyplacených peněz do systému nemohl nastat okamžitě a nikdo z odborné veřejnosti to ani nepředpokládal. Novela zákona by měla postupně narovnat chyby zákona, které se projevují po
jeho zavedení do praxe. Krajům se nepodařilo obhájit původní záměr zákonodárců, převést finanční prostředky a zodpovědnost
za dofinancování provozních ztrát do samostatné působnosti krajů a zapracovat prostředky do rozpočtového určení daní. Tlak
na zákonodárce ze strany lobbistických skupin, které prosazují centralistický model financování a zpochybňují dlouhodobě svéprávnost a zodpovědnost krajů, pokřivil nový zákon a k převodu nedošlo. Důsledkem je stav, kdy kraje každoročně napjatě očekávají, kolik MPSV ukrojí ze státního rozpočtu na dofinancování provozních ztrát poskytovatelů sociálních služeb. Znamená to
každoroční boj o zachování základní sítě sociálních služeb a marnou snahu krajů nastavit víceleté financování sociálních služeb.
Do tohoto stavu přicházelo ještě splácení minulé předvolební kampaně sociálních demokratů z krajských rozpočtů ve formě
proplácení poplatků ve zdravotnictví. To logicky vyvolává reakci MPSV, které je tlačeno do snižování mandatorních výdajů a po–mp–
ukazuje na projídání rezerv vytvořených pravicovým vedením krajů na úkor posílení sociální oblasti. ■
S
Sociální oblast
a její osobnosti
18
Královéhradecký kraj od roku 2005, tedy od
doby, kdy ODS stála v čele úřadu, oceňuje
osoby a instituce za mimořádný přínos v sociální oblasti. Navazuje tak na řadu podobných aktivit, které jsme tehdy nastavili
a které si kladou za cíl zviditelnit práci poskytovatelů sociálních služeb, jejich pracovníků, měst a obcí, dobrovolníků. Rok co rok tedy vždy v závěru přebírají vítězové jednotlivých
kategorií ocenění z rukou hejtmana královéhradeckého kraje. Vítězové jsou všichni, kteří odvádějí dobře svou práci. Vedle poskytovatelů sociálních služeb, dobrovolníků, měst
a obcí, firem se řadí bezejmenná řada dárců
a těch, kteří podali pomocnou ruku. Děkujeme jim za to. ■
–mp–
Pomáhejme pomáhajícím
růzkum, který nechal vypracovat královéhradecký krajský úřad potvrdil potřebu rozvoje takových služeb, které nejen pomáhají samotným zdravotně
postiženým občanům nebo lidem v seniorském věku, ale i pečujícím, kteří se
o tyto lidi starají. Ve své praxi jsem se setkal s celou řadou vyčerpaných
rodičů nebo členů rodiny, kteří podřídili svůj život službě o svého blízkého. V mnoha případech to pro ně znamená rezignaci na svůj osobní život, zdravotní stav
i profesní uplatnění. Větší podpora terénních služeb by mohla mnohým lidem pomoci obnovit síly v jejich nelehkém údělu pečující osoby. Pokud hovoříme o terénních službách, hovoříme o takové pomoci a podpoře člověka, která je poskytována v prostředí jeho domova. Výhody jsou nejen v ceně takové služby, což je
argument, který slyšíme velmi často, ale hlavně v šetrnosti. V našem kraji je poměrně dobře rozvinutá pečovatelská služba, velký dluh je v podpoře asistenční
služby pro dospělé a denních stacionářů pro dospělé. Důležitá je také respitní
péče, což je krátkodobý pobyt seniorů nebo zdravotně postižených v sociálních
zařízeních. To je jedna z možností, kdy si pečující může vyřešit například dlouho
odkládaný lékařský zákrok nebo obnovit duševní a fyzické síly. Před pečujícími je
třeba s pokorou smeknout, ale to nestačí, podpora terénních služeb je jedna
–mp–
z možností, jak jim podat pomocnou ruku. ■
P
KRAJSKÉ VOLBY
Liberecký kraj
červen / 2012
Do krajských voleb povede občanské demokraty
Eva Bartoňová
V životě vyhráváme i prohráváme.
Ve všech zásadních životních situacích,
v lásce i každodenní práci je však
nutné to nevzdat!
Regionální sněm Občanské demokratické strany Libereckého kraje schválil 21. listopadu loňského roku složení kandidátky pro krajské volby, kterou vede Eva Bartoňová. Ta se tak
stala první ženou, která v rámci ODS nejen v našem kraji, ale
vůbec byla nominována na krajskou kandidátku jako její lídr.
Eva Bartoňová v současnosti pracuje jako náměstkyně ministra
školství, mládeže a tělovýchovy, ale bohaté zkušenosti má i z krajské politiky. Na kandidátce ODS se bude o hlasy voličů ucházet
i v nadcházejících krajských volbách.
Proč jste se rozhodla kandidovat v letošních krajských
volbách?
Před téměř osmi lety po odchodu z Libereckého kraje jsem
měla pocit nedokončené práce, a to nemám ráda. Zkušenosti,
které jsem získala během svého působení na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, mi umožňují lépe vnímat úkoly,
problémy a potřeby, které kraj a jeho obyvatelé mají. Dalším důvodem je i můj osobní vztah k tomuto místu, k lidem, kterých si
vážím a mám je ráda.
Co je podle vás největším problémem našeho kraje?
Ten problém není jen jeden, ale je jich hned několik vzájemně
provázaných. Lidé potřebují práci, ale aby ji získali, musí být pro
místní firmy vytvořeny dobré podmínky. Kraj také musí dbát o to,
aby z našich středních a vysokých škol vycházeli absolventi v těch
oborech, které firmy potřebují. Když bude v našem kraji nízká nezaměstnanost, nebudou vznikat sociálně vyloučené lokality a kraj
ani obce nebudou muset řešit problémy, kterým musíme čelit
teď. Naprosto zásadním tématem je i krajský rozpočet. Dá se říct,
že všechno souvisí se vším. Pokud dostaneme důvěru voličů,
Ing. Eva Bartoňová je absolventkou VŠCHT a 10 let
pracovala ve Výzkumném ústavu anorganické chemie
v Ústí nad Labem. Již od začátku 90. let působí ve státní
správě či samosprávě, nejprve jako tajemnice Městského
úřadu v České Lípě, dále jako vedoucí odboru na Úřadu
práce v Č. Lípě, náměstkyně hejtmana Libereckého kraje. Od roku 2005 působí na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, nejprve jako ředitelka odboru pro
mládež a od roku 2006 jako státní tajemnice – náměstkyně ministra. Je vdaná a má dvě dcery a jednu vnučku. Členkou ODS je od roku 1996 a v roce 1998 úspěšně kandidovala do Zastupitelstva České Lípy. V letech
2000– 2004 byla krajskou zastupitelkou a působila jako
náměstkyně hejtmana Libereckého kraje.
uděláme všechno proto, aby se nám všem v Libereckém kraji
dařilo dobře.
Jaké místo v Libereckém kraji máte nejraději?
Mám ráda celý kraj pro jeho rozmanitost. Ale jsou místa,
k nimž mám osobní vztah. Mám ráda Turnov, kde jsem se narodila. S rodiči jsem žila v Železném Brodě. Je to nádherné městečko a Jizera je jednou z nejkrásnějších řek. Gymnázium U Balvanu
Máme kvalitní tým včetně řady starostů.
Pokud dostaneme důvěru voličů, uděláme
všechno proto, aby se nám všem
v Libereckém kraji dařilo dobře.
jsem absolvovala v Jablonci nad Nisou a do dnešní doby se mi
lehce stýská – Liberec a Ještěd, úžasné. Dvacet let žiji v České Lípě. Je to město s nádherným okolím, kde jsem doma a kam se
vždy ráda vracím. Mám ráda i Nový Bor, odkud pochází můj
manžel. Lužické hory se staly mou druhou láskou, a tak neopomeneme každý rok vyjít na Jedlovou a podívat se do kraje z rozhledny a navštívit místní výbornou restauraci. I když letos nevím,
jestli nedám přednost spíše nižším kopcům, kam se dá vyjet s kočárkem. Jsem totiž čerstvě babičkou a vnučka je moje největší
radost. Miluji i kraj Karla Hynka Máchy kolem Doks. Těch míst
je spousta.
Jaké oblasti se chcete jako krajský zastupitel věnovat
a proč?
Nechci dopředu říkat, které oblasti mě zajímají a které ne. Dnes
je mým tématem na ministerstvu oblast financí, také školství je pro
mě stále prioritou, ale na úrovni kraje se jako kandidátka na hejtmana nevyhýbám žádnému tématu. ■
15
volby
Představujeme kandidáty
MUDr. Vladimír Šámal, kandidát č. 2
Vladimír Šámal je absolventem Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, má atestaci I. a II. stupně z urologie. Pracoval v nemocnici v Jablonci nad Nisou, nejprve na urologickém a později na chirurgickém oddělení. Od roku 1996 pracuje v Krajské nemocnici Liberec jako zástupce primáře urologického
oddělení. Zároveň je také členem představenstva nemocnice. V letech 2006–2010 byl členem Zastupitelstva statutárního města Liberec. Je ženatý a má tři děti. ■
Ing. Petr Beitl, kandidát č. 3
Petr Beitl je absolventem VŠST v Liberci. Před svým zvolením starostou Jablonce nad Nisou (2010) podnikal v oblasti stravovacích a ubytovacích služeb. Je spoluvlastníkem firmy Ještěd, s.r.o., která provozuje Prezidentskou chatu a hotel Ještěd. Členem městského zastupitelstva je od roku 2006, od roku 2004
je také členem Zastupitelstva Libereckého kraje. Od roku 2011 je místopředsedou SOLK a 1. místopředsedou Euroregionu Nisa. Je ženatý a má tři děti. ■
Mgr. Hana Doležalová, kandidátka č. 4
Hana Doležalová je absolventkou Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy – obor český jazyk-francouzština. Pracovala jako učitelka na základních a středních školách v Jičíně a Lomnici nad Popelkou.
Deset let působila také jako učitelka plavání v plaveckém středisku v Jičíně. Hana Doležalová je předsedkyní místního sdružení ODS v Lomnici nad Popelkou. Je vdova a má jednoho syna. ■
Všem třem jsme položili stejné otázky:
Proč jste se rozhodl(a) kandidovat do
krajských voleb 2012?
VŠ: V minulém funkčním období jsem byl
zastupitelem Liberce. Nyní si po téměř dvouleté přestávce v komunální politice myslím,
že je třeba změna k lepšímu. Proto jsem se
rozhodl kandidovat a chci oslovit ty občany,
kteří mají stejný názor.
PB: Už téměř deset let se věnuji naší regionální politice. V tom jsou i tři roky práce
krajského zastupitele. Obecně je naše politika trochu nemocná a je třeba jí pomoci.
HD: Celý život pracuji ve školství, proto bych
ráda zúročila své praktické zkušenosti v tomto oboru i v rámci kraje.
Co je podle vás největším problémem
našeho kraje?
VŠ: V našem kraji vidím celou řadu problémů: vysoká nezaměstnanost, neefektivní
využívání krajských peněz, rok po povodních neopravená infrastruktura na
Frýdlantsku, nešťastná reforma středního
školství. Liberecký kraj ani po letech své
existence stále nemá pobočku krajského
soudu, krajské ředitelství policie atd.
PB: Stručně řečeno, je příliš malý, aby si jednoduše dobyl pozici na republikové úrovni.
Konkrétně nezaměstnanost, která je dána
i polohou – z jedné dlouhé strany máme
dvě hranice, které nám zatím příliš nenabízejí pracovní a investiční příležitosti. Špatná
dopravní infrastruktura s jediným dálničním
napojením na Prahu.
HD: Podle mého je to málo pracovních příležitostí, což pak plodí další problémy.
Jaké oblasti se chcete jako krajský zastupitel věnovat a proč?
VŠ: Vzhledem ke své profesi bych se rád vě-
N A Š E
16
Školství a sport
• zvýšení konkurenceschopnosti
na trhu práce
• celoživotní vzdělávání, otevření škol
široké veřejnosti
• podpora volnočasových aktivit
a sportovní činnosti
Zemědělství, regionální rozvoj
a životní prostředí
• zvýšení konkurenceschopnosti
ekonomiky kraje
• podpora venkovských, periferních
a hospodářsky slabých oblastí
noval zdravotnictví, případně sociální problematice. Jsem ale ochoten pomoci všude,
kde budu moci.
PB:: Místnímu rozvoji – komunikaci s městy
a obcemi. Protože právě jako starosta druhého největšího města vnímám rezervy v této oblasti.
HD: Školství, výchově a vzdělávání – celý život jsem učila, proto mám dlouholeté praktické zkušenosti, které bych chtěla využít.
Máte nějaké volební motto?
VŠ: Mnoha lidem jsem již pomohl, nyní
bych chtěl uzdravit Liberecký kraj.
PB: Nedotknutelnost soukromí – nezadlužená budoucnost – levná správa věcí veřejných – solidarita zodpovědných.
HD: Werichův citát: Člověk přišel na svět
proto, aby tady byl, pracoval a žil. A mé doplnění – a hodně pokorný byl. ■
P R I O R I T Y
Doprava
• rozvoj a kvalitní údržba silnic
• protipovodňová opatření
• podpora veřejné dopravy
• cyklostezky
Kultura a cestovní ruch
• vytvoření sítě turistických zajímavostí
• Mezinárodní spolupráce
Zdravotnictví
• preventivní zdravotní a sociální
programy
• kvalitní a dostupná zdravotní péče
• krajské nemocnice, hospicová péče
Ekonomika
• vyrovnaný rozpočet
• zvyšování podílu investic na úkor
provozních výdajů
• nižší růst provozních výdajů
v poměru k celkovým příjmům
Sociální oblast a bezpečnost
• rekvalifikace
• zapojení nezaměstnaných
do veřejně prospěšných prací
volby
Vítejte v lepších časech
Možná by se titulek tohoto textu mohl
zdát kontroverzní, ale je to zcela záměrné. Ze všech stran se na nás valí špatné
zprávy, „blbá nálada“ a všeobecná „znechucenost politikou“. Jsem politik, a tak
mě moc mrzí, že ta smršť negativních
emocí zasahuje všechny bez rozdílu. A jako občan už mám dost všech katastrofických scénářů, negativních výhledů a pesimistických soudů. Ano, situace není
jednoduchá v našem kraji, celostátně ani
v rámci Evropy. Ekonomické problémy jako by nebraly konce. Ale nadávání ani
pláč nic nezmění.
Jediný způsob, jak něco změnit, je začít
každý sám u sebe. Že jedinec nemá šanci cokoli ovlivnit? Není to pravda. Každý
hlas ve volbách může být rozhodující,
každá koruna zaplacená na daních je důležitá, každé pracovní místo, které dá někomu šanci na nový začátek, je pozitivní.
A proto si stokrát raději promluvím
s podnikatelem, který vytvoří nová pracovní místa, než s někým, kdo jen a jen
nadává a sám nic nedělá. Daleko větší radost mi udělá mladý člověk, který se ve
svém volnu věnuje dětem než hospodští
experti na všechno – od hokeje po ekonomické reformy.
A podobných příkladů jsou tisíce – miliony lidí poctivě pracují, platí daně, starají se o své rodiny. Mnozí pomáhají
nezištně třeba svým starým sousedům
nebo se například dobrovolně starají
o výchovu mladých sportovců, skautů,
nebo budoucích umělců. To všechno je
skvělý potenciál, který je základem rozvoje každé země. Znám je, potkávám se
s nimi na nejrůznějších akcích a jsem na
ně pyšná. Právě kvůli takovým lidem
stojí za to být politikem.
Náš kraj bude přesně takový, jaký si ho
společně uděláme. A to platí i o celé zemi. Když se na svět budeme dívat pozitivně, když se budeme snažit pochopit
nezbytné reformy, když nebudeme podléhat populistickým pohledům na svět,
když každý podle svých sil někomu pomůžeme, třeba i jen dobrým slovem, bude nám všem lépe.
Někoho možná můj optimismus může popudit, ale ten titulek je pravdivý. Věřím, že
dobré časy jsou zase tady, jen se musíme
snažit dát více prostoru typicky českému
humoru před typicky českou skepsí. Jdete
do toho se mnou? ■
Eva Bartoňová
Zdravotnictví v Libereckém kraji
Letošní rok přinesl do zdravotnictví po mnoha letech zásadní změnu v podobě nových zdravotnických zákonů. Jejich implementace si vyžádala nevšední úsilí všech
zdravotníků, ale v praxi změny provází celá řada dětských nemocí. Proto je již v běhu novelizace některých paragrafů.
Očekávali jsme velký zájem pacientů
o nadstandardní péči, možnost připlatit si
za lepší materiál. Naši pacienti ale zatím
tuto novinku využívají minimálně, stejně
jako možnost připlatit si za výběr operatéra.
Zdravotní pojišťovny na konci minulého
roku vypověděly všem nemocnicím hromadně smlouvy a lze očekávat jejich tlak
na vytvoření takové sítě zdravotnických
zařízení, rozsahu a objemu péče, které
budou schopny financovat. V minulých
letech bylo již uzavřeno dětské a porodnické oddělení ve Frýdlantě v Čechách,
chirurgické oddělení v Tanvaldě, porodnické a dětské oddělení v Turnově a mnohá
další, a to pro nedostatek erudovaného
personálu či podlimitní množství prováděných výkonů. Kraj se bude muset stát jedním z garantů toho, že kvalita a rozumná
dostupnost péče zůstane zachována.
Současná medicína vyžaduje vysokou odbornost ošetřujícího personálu a je ekonomicky nákladná, takže specializovaná péče
se koncentruje do center. Krajská nemocnice Liberec, a.s., je díky své velikosti,
spektru odborností a technickému vybavení přirozeným centrem krajského zdravot-
nictví. Vedení nemocnice dlouhodobě investuje do nových technologií a léčebných
metod jak z vlastních prostředků, tak i z evropských fondů. V současné době vzniká
heliport pro traumatologické centrum. Proběhla také kompletní přestavba urologických ambulancí. Pro kvalitní systém krajského zdravotnictví je ale nezbytné udržet
funkční také síť okresních a dalších menších
nemocnic. V nich musí být zachovány základní medicínské obory pro udržení časové a místní dostupnosti zdravotní péče.
Zdravotnictví v našem kraji má i svá bolavá
místa. Jsme jediným krajem bez hospicového zařízení. Nemáme ani záchytnou stanici a o opilé musí pečovat nemocnice.
Máme kritický nedostatek praktických lékařů i stomatologů, chybí nám stomatologická pohotovost.
Nová krajská reprezentace tak bude mít
po podzimních volbách problémů k řešení
více než dost. Pokud ve volbách uspějeme,
máme odvahu začít řešení hledat. ■
Vladimír Šámal
17
volby
Konec osmiletých gymnázií v kraji?
Nad optimalizací středních škol jsme loni strávili spoustu hodin a zastupitelstvo se
před prázdninami rozhodlo počkat na
směrná čísla od ministerstva školství. Poté,
co ministerstvo umožnilo zachovat osmiletá gymnázia v kraji v rozmezí 5–10 %
dětí nastupujících ročníků, navrhlo kraj-
ské vedení, bez jakéhokoli dalšího konkrétního projednání, snížení počtu škol na
5 % a zastupitelstvo to schválilo. V praxi
to znamená rozsudek smrti hned pro sedm
tříd osmiletých gymnázií, místo dříve navrhovaných a neprosaditelných čtyř tříd.
Z hlediska proporcionálního zastoupení
v jednotlivých regionech to znamená zrušit osmileté studium v Semilech, v Jilemnici a ve Frýdlantu, jednu třídu osmiletého či
šestiletého studia na Gymnáziu F. X. Šaldy
nebo gymnáziu Jeronýmova, zrušit osmileté studium v Tanvaldě a neotevírat šestileté studium U Balvanu. Pokud by nedošlo
ke změně na Gymnáziu F. X. Šaldy nebo
Jeronýmova, znamenalo by to utlumení
osmiletého studia gymnázia v Mimoni.
„Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy LK“ již ale bohužel
nepojednává o tom, co bude dál. Vzniknou
místo osmiletých čtyřleté obory? Bez toho
by totiž tento typ vzdělávání klesl hluboko
pod danou třicetiprocentní hranici a mnohé ze škol by ekonomicky nepřežily. Do
krajského školství, hlavně gymnaziálního,
tak tento původně koncepční materiál vnáší pouze velkou dávku nejistoty. Je jisté, že
„dlouhodobý záměr“ nevydrží v novém zastupitelstvu déle než rok.
Současné vedení kraje se prostě vyhnulo rozhodnutí v této velmi nepopulární záležitosti a pomyslného černého Petra přenechává svým nástupcům. ■
Petr Beitl
člen Zastupitelstva
Libereckého kraje za ODS,
primátor statutárního města
Jablonec nad Nisou
I ODS má své starosty
18
V nadcházejících krajských volbách se
v mnoha krajích bude o hlasy voličů ucházet řada tzv. nezávislých hnutí, často vedených populárními starosty měst a obcí daného regionu. A někteří si dokonce i slovo
„starostové“ tak trochu uloupili sami pro
sebe. Ale starosty jsou napříč republikou
politici ze všech možných politických stran,
hnutí a nezávislých kandidátek.
Kdybych v našem kraji nežil, mohl bych
díky médiím nabýt dojmu, že u nás jsou
starostové jen z hnutí Starostové pro Liberecký kraj. Velmi často je krajské vedení
v médiích konfrontováno jen s jedinou
„starostovskou“ opozicí – jako by například ODS neměla krajské zastupitele a ani
své starosty.
Mrzí mě to, protože právě v našem kraji pracují jako naši starostové či místostarostové výborní lidé, kteří ke své funkci
přistupují zodpovědně. Nechci jmenovat
jen některé z nich a na jejich úplný výčet
není v tomto textu prostor, protože Občanská demokratická strana má v Libereckém kraji 17 starostů a 11 místostarostů.
Jejich spoluobčané je znají jako lidi, kteří
každý den naplňují prapůvodní smysl názvu své funkce. Slovo starosta totiž vznik-
lo ze slovesa starat se. A oni se o své obce a jejich občany starají.
V obecních a městských zastupitelstvech v kraji pracují téměř dvě stovky politiků, kteří byli zvoleni na kandidátkách
ODS nebo jsou přímo našimi členy. To, že
si práce komunálních politiků vážíme, je
zřetelné i na naší kandidátce pro krajské
volby 2012. Ze 45 kandidátů je osm starosty a pět místostarosty, tři jsou radními
a osm členy zastupitelstva. Další pracují
v komisích či výborech zastupitelstev.
I ODS má své starosty a další zkušené
komunální politiky. Věřím, že občané Libereckého kraje jejich práci ocení i v nadcházejících krajských volbách. ■
Vladimír Richter
starosta Jilemnice a číslo pět
na kandidátce ODS pro krajské volby
KRAJSKÉ VOLBY
Moravskoslezský kraj
červen / 2012
Lidé jsou největším bohatstvím našeho kraje,
říká David Sventek
lídr ODS v Moravskoslezském kraji ve volbách do krajského zastupitelstva 2012
Bohatství Moravskoslezského kraje je v lidech a v nich je také největší potenciál pro další rozvoj kraje.
Největší prioritou je proto vzdělávání a rozvoj lidí. Tvrdí to alespoň lídr
ODS v Moravskoslezském kraji do
blížících se krajských voleb. Vzdělávání je také jeho hlavním tématem.
Sází také na efektivní využití peněz
z evropských fondů a vědu a výzkum. David Sventek toho má na
srdci mnohem více.
Kde se ve vás bere ta jistota, že
právě lidé jsou motorem Moravskoslezského kraje a je potřeba je
rozvíjet? Statistiky hovoří o tom,
že právě mladí a vzdělaní z kraje
odcházejí.
Právě tento trend bych chtěl obrátit.
Žije tady jeden a čtvrt milionů lidí. Jen si
představte, kolik je mezi nimi pracovitých, tvořivých a bystrých hlav, kolik šikovných rukou, kolik srdcí, které mají
náš kraj rády. Není to jednoduché, ale vidím jasnou paralelu ve firmách, z nichž
si již mnohé uvědomily, že kvalitní lidé jsou jejich konkurenční výhodou. Ve
znalostní společnosti, ke které od průmyslové společnosti směřujeme, je koncentrace mozků důležitější než třeba
koncentrace peněz. Rozdíl je v lidech.
Co s tím hodláte dělat, jak s tím
potenciálem chcete naložit?
Infrastrukturu nám dříve nebo později postaví stát, moderní technologie se
dají koupit. Chybějící peníze si můžeme
půjčit nebo získat z evropských fondů.
Oproti tomu konkurenční výhoda postavená na vnitřních faktorech – na našich lidech a kultuře – se obtížně buduje, ale ještě hůře napodobuje, a má
proto větší výdrž. Lidé v našem kraji potřebují motivaci k tomu, aby neodcházeli, aby měli důvod neodcházet. Klíč
ke všemu vidím ve vzdělávání, které má
přesah do mnoha oblastí. Úkolem veřejné správy je připravit kvalitní podmínky
pro vzdělávání. Talent a píli musí přidat
každý z nás.
Není to příliš dlouhodobá vize
snažit se změnit povědomí lidí a jejich přístup?
Je to dlouhodobá vize, ke které je ale
možné ihned přispět několika konkrétními kroky, konkrétními projekty. Co můžeme udělat hned za využití stávajících
zdrojů, je dát dětem a studentům do
ruky moderní techniku a technologie,
otevřít jim svět po vzoru jiných zemí, kde
DAVID SVENTEK
• Od roku 2006 je ředitelem
Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko, kde se hodnotí
a proplácejí evropské dotace
v objemu cca 19 mld. Kč.
• V letech 2000 až 2006 působil
v regionální rozvojové agentuře
HRAT v Třinci, kde s týmem
30 lidí získal z předstrukturálních fondů EU přes 2 mld. Kč
pro region.
• V letech 2005 a 2006 působil
jako nestraník a řadový zastupitel města Jablunkova ve
sdružení nezávislých kandidátů.
• Do ODS vstoupil v říjnu 2010
do místního sdružení v Českém
Těšíně.
to funguje báječně. Celou oblast vzdělávání pak zaštiťuje záměr, který pracovně
nazývám modrou kostkou. Navrací se
k původní myšlence vzniku nové Moravskoslezské vědecké knihovny, který obohacuje o nadstavbu virtuální knihovny,
znalostního rozcestníku s přístupem do
databank a uložišť po celém světě.
Na čem dalším stojí vaše dlouhodobá vize a konkrétní politický
program?
Na rozvoji kraje pracuji již 12 let. Evropské fondy, které mě nyní živí, mají tu
výhodu, že zasahují do většiny oblastí
života obyvatel našeho kraje. Přestože
jsou evropské peníze pouze nástrojem,
je nutné využít veškerý jejich potenciál
v tomto i příštím období po roce 2014.
Rád bych také, aby náš kraj byl technologickým tygrem střední Evropy, a myslím, že potenciál na to vzhledem ke své
průmyslové historii rozhodně má. Proto
věnuji velkou pozornost oblasti vědy
a výzkumu.
Kde jsou podle vás největší nedostatky současného vedení kraje?
Současné vedení kraje je pouze správcem, který udržuje to, co má, a to ještě
v mnoha případech špatně. Kraj se přitom potřebuje rozvíjet, potřebuje také
stavitele a architekty, kteří jej posunou dopředu. Tuto myšlenku rozvíjím se
svým týmem ve volebním programu.
Kromě samotné správy nabízím proaktivní cestu k dlouhodobé konkurenceschopnosti. Stojí na několika pilířích, ale
tím hlavním je vzdělávání a rozvoj lidského kapitálu. ■
www.davidsventek.cz
15
priority ODS pro náš kraj
Zásady strategie pro úspěšný rozvoj
Moravskoslezského kraje
Lidský kapitál
Konkurenční výhoda postavená na vnitřních faktorech – na našich lidech a kultuře – se obtížně buduje, ale ještě hůře
napodobuje, a proto má větší výdrž. Investice do lidí jsou proto investicí do konkurenceschopnosti kraje.
kým potenciálem, který bude rozvojové
aktivity podporovat, ne brzdit.
věku. Je čas aktivní politikou zajistit, aby
nás přibývalo.
Veřejná správa
Stárneme
Princip fungování veřejné správy musí
být založen na kombinaci vysoké kvality
a vysokého výkonu, jen tak může být
důvěryhodným partnerem.
Náš kraj stárne. Za posledních patnáct let
přibylo více než 40 tisíc lidí starších 65
let. Ještě v roce 1995 připadalo na jednoho obyvatele nad 65 let šest lidí v produktivním věku. Za deset let by to mohli být jen tři lidé. Zvýší se tím tlak na
objem zdravotních a sociálních služeb,
stejně jako na efektivitu veřejné správy,
kde jsou podle řady mezinárodních studií
stále značné rezervy. Je čas připravit se
na výzvy budoucnosti.
Podnikání
Vytváření prostředí pro konkurenceschopnost, inovace, podnikavost a podpora podnikatelské etiky a kultury určují
podmínky růstu v našem kraji. Kraj nemůže spoléhat na pomoc státu či Evropské unie, nelze ani zadlužovat budoucí
generace. Rozvoj kraje je naopak nutné
stavět na mobilizaci jeho vnitřních sil.
Životní prostředí
16
Ochrana životního prostředí může být
kompaktní součástí dynamického rozvoje a moderním odvětvím s technologic-
Jaké výzvy čekají
Moravskoslezský kraj
v následujících letech
Odcházíme
Za posledních patnáct let je nás o 40 tisíc méně. Klesá porodnost, mladí a perspektivní odcházejí za příležitostmi, které
se jim nabízí jinde, hlavně v Praze. Jen
v roce 2010 se z našeho kraje odstěhovalo osm a půl tisíce lidí, více než čtyři
pětiny z nich v ekonomicky aktivním
Hledáme práci
Pracovní trh v našem kraji stagnuje. Málo lidí je zapojeno do ekonomických procesů. Přestože se situace od devadesátých let významně zlepšila, stále je málo
zaměstnaných, především žen, starších
priority ODS pro náš kraj
lidí a lidí s nižším vzděláním. Snižuje se
rozvojový potenciál regionu. Je čas vytvářet a udržovat pracovní místa.
Nepodnikáme
Málo podnikáme. To omezuje pružnost
zdejšího trhu práce. Patříme ke krajům
s nejnižším počtem firem – právnických
osob na 1 000 obyvatel. U fyzických
osob jsme vzhledem k průměru v ČR na
necelých 80 %. Je to dáno nejen průmyslovým dědictvím, ale také kulturními
a společenskými vzorci. Náš kraj je navíc
stále silně orientován na tradiční průmyslová odvětví, která jsou ovšem v ČR výrazně méně produktivní ve srovnání s vyspělými evropskými zeměmi. Malé
a střední firmy zaměstnávají v Evropě drtivou většinu populace a využívají příležitostí dynamicky rostoucích trhů. Je čas
více podporovat podnikání.
Hloupneme
Nevzděláváme se pro budoucnost. Firmám se nedostává absolventů, kteří by
je táhli kupředu. To snižuje produktivitu.
Ekonomika kraje těží ze silné průmyslové
základny, má však značné rezervy v sektorech s nejvyšší přidanou hodnotou
a dynamických sektorech náročných na
znalosti a dovednosti, jako jsou služby
a high-tech obory. Mezinárodní srovnání
odhalilo alarmující trend snižujících se
dovedností českých žáků a studentů
v přírodovědných a technických oborech.
Ve srovnání s vyspělými regiony náš kraj
dosahuje podprůměrné úrovně zapojení
dospělé populace do celoživotního vzdělávání. Je čas nastavit udržitelnou koncepci vzdělávání od předškolního věku,
zajistit, aby firmy chtěly investovat do
absolventů a školy uměly nabídnout odpovídající vzdělání.
Ničíme své zdraví a image
Životní prostředí je i přes řadu pozitivních
změn v posledních dvaceti letech stále
ožehavým tématem. Náš kraj je jedním
z nejznečištěnějších regionů v Evropě
z hlediska koncentrace prachu v ovzduší.
Můj profil
• Úspěšně vyjednávám miliardy pro náš kraj. Byl jsem součástí týmu
za Českou republiku při vyjednávání evropských fondů pro období
let 2007–2013. Rovněž v průběhu čerpání se v roce 2011 podařilo
získat dodatečné prostředky pro regiony.
• Rozvíjím a udržuji partnerství. Slaďuji zájmy regionů. Mám za to,
že společně dosáhneme lepších výsledků. O partnerství je také
pakt zaměstnanosti, který jsem spoluvytvářel a do kterého je zapojeno široké spektrum veřejných, soukromých a sociálních partnerů.
• Buduji výjimečné týmy a s nimi výjimečné organizace. Mám důvěru
v lidi kolem sebe, věřím v jejich profesionalitu. Stavět na týmové
práci se mi osvědčilo v agentuře HRAT, Regionální radě Moravskoslezsko a projektech Phare CBC/Interreg.
• Stavím veřejné zájmy nad své osobní. Služba pro mne není prázdné slovo, je to poslání, chuť přispět.
• Fair-play a transparentnost jsou hodnoty, které ctím. Stavím na
nich také veřejnou službu. Liknavost, neprofesionalita a křiváctví
mne dokážou zvednout ze židle.
• Vážím si lidské individuality a s pokorou se snažím naslouchat
a chápat.
Přípustné denní limity jsou opakovaně,
často i několikanásobně překračovány.
To ovlivňuje zdraví obyvatel, ale také pověst kraje. Je proto čas zlepšit obraz regionu u nás i ve světě, změnit nazírání
potenciálních investorů, ale i vzdělaných
lidí, kteří by na místním pracovním trhu
mohli najít uplatnění, zastavit trend vylidňování populace a aktivně se zapojit
do společenského života.
Kraj nepotřebuje jen
správce, ale zaslouží si
vizionáře, architekty
a stavitele
To, co žene ekonomický motor našeho
kraje, jste Vy, Vaše práce, znalosti a kreativita. Náš region stojí na nás, ta největší
„přidaná hodnota“ jsme my všichni, co
tu žijeme.
Rozvíjet region je naše povinnost, ale
s ohledem a respektem k celému okolí
a přírodě.
Pouze pokud budeme schopní, vzdělaní a hrdí na to, odkud pocházíme,
můžeme svůj kraj proměnit v silný středoevropský region, technologického
tygra střední a východní Evropy.
Je čas s novou energií využít příležitosti, které přináší každý další den. Nesmíme nechat Moravskoslezský kraj spát,
nečeká nás období smrákání a ospalosti.
Je čas pro změnu. Je čas přidat se. ■
David Sventek
17
podporovatelé
Jak mě vidí druzí
Ing. Evžen Tošenovský
poslanec Evropského parlamentu za ČR
Pokud někdo chce kandidovat na hejtmana, měl by to být respektovaný, slušný
a morálně silný politik, kterému mohou lidé
věřit. A David Sventek takový je. Znám ho
z doby, kdy jsme společně za Českou republiku vyjednávali rozsah financí z evropských fondů. Bylo to období velmi vypjaté
a komplikované, on byl vždy velmi dobře
připraven a vždy v klidu argumentoval ve
prospěch našeho kraje a naší země. Mohu
také říci, že si za krátkou dobu vydobyl
značné uznání členů Evropské komise, což
rozhodně není jednoduché. David Sventek
má vize, odhodlání, morální sílu i talent –
proto bych ho rád viděl na místě hejtmana
Moravskoslezského kraje.
Ing. Zbyněk Stanjura
předseda poslaneckého klubu PČR,
předseda regionálního sdružení
Davida Sventka znám řadu let. Vždy vystupuje profesionálně a slušně. Přesvědčil mne,
že je velmi schopný manažer, který umí vést
tým a motivovat spolupracovníky.
MUDr. Radomil Schreiber
18
předseda Oblastního sdružení ODS
Karviná
Poslední dobou se vyrojila přehršle kauz
a kauziček, které mají dokumentovat zkaženost, zkorumpovanost a nevěrohodnost
politiků. Přestože se nejspíš jejich převážná
část zakládá na pravdě, módní paušalizace
a házení všech do jednoho pytle vede k dehonestaci práce slušných a poctivých politiků, kterých je naprostá většina (snad
mám právo to tvrdit, v politice se pohybuji
bezmála deset let a za tu dobu jsem poznal
celou řadu politiků všech stupňů politiky
napříč politickým spektrem). Každá i sebemenší špína vytažená na některého ze
zkorumpovaných automaticky ulpívá i na
ostatních politicích. Vede to ke stoupající
naštvanosti a frustraci z politiků a politiky
obecně. Jediným myslitelným řešením dané
situace je příchod nových, nezkorumpovaných, ale zároveň schopných a pracovitých,
kteří dají politice této země nový směr a vyvedou ji z bludného kruhu. Jsem strašně
rád, že ODS je stále schopna takovéto politiky generovat a že osobnosti, jako je David
Sventek, i dnes vstupují do veřejného života
a nabízejí svůj um a elán ve prospěch nás
všech. Pracovitost, poctivost, schopnost vytvářet vize a přetvářet je ve skutečnost jsou
vlastnosti, kterých si vážím, a proto je pro
mne ctí, že s Davidem mohu spolupracovat.
Ing. Petr Zahradník, MSc.
ekonom, člen Národní ekonomické
rady vlády
Jest hodno obdivu, pokud člověk vykonává
výborně svoji práci a je takto všeobecně vnímán a respektován. Jest hodno následování, pokud člověk tuto práci vykonává rád,
tato jej baví a toto poznání je na první pohled vidět. A jest hodno úcty, pokud člověk
k tomu všemu dokáže strhnout a přirozeně
přesvědčit i ostatní. A to vše v přátelské, férové a donucení prosté atmosféře. Právě
takový se mi jeví vzácný kolega a kamarád
David Sventek, nad věcí stojící dirigent sladěného orchestru, za jehož pozicí klidného
a usměvavého experta a manažera stojí
penzum tvrdě odvedené práce a mnoho
vstřebaných znalostí a zkušeností.
MVDr. Milena Vicenová
stálá představitelka ČR při EU,
velvyslankyně
David Sventek je vzácným příkladem toho,
že člověk může být slušný, ale důrazný,
schopný, ale vždy respektující pravidla hry,
mladý, ale vyzrálý a s jasnými plány do budoucna. David Sventek má schopnost vidět
silná místa Moravskoslezského kraje a prosadit požadavky kraje na národní i evropské
úrovni. Zkušenost s Regionálním operačním
programem Moravskoslezsko, na jehož vyjednání i úspěšném uplatňování v praxi má
David Sventek lví podíl, to jasně potvrzuje.
Takové lidi Ostravsko i naše republika potřebují.
Ing. Daniel Braun, MBA
1. náměstek ministra,
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Znám Davida několik let, kdy se pohybuji
ve složitém a nepřehledném světě evropských fondů. V něm David vyčnívá jako
profesionál a lídr, který inovativními způsoby a přitom slušně a poctivě dosahuje
viditelné výsledky.
Ing. Martin Duda
ředitel Centra projektové podpory
VŠB-TU Ostrava
David pro mě patří k těm několika málo
lidem, kterým věřím proto, že mi to říká
a pokaždé potvrzuje jeho tvář, způsob
mluvy, argumentace a vůbec celé jeho
chování. Když k tomu přidám, kolikrát již
za svůj život dokázal táhnout na branku
a vstřelit gól, cítím vnitřní potřebu podpořit jeho kandidaturu. A to o to více, že jej
vnímám i jako kluka, jenž věří, že lze změnit svět, ve kterém žije. Těm, kterým tyto
přijdou jako prázdná slova, lze říci jediné:
Setkejte se s ním…
Mgr. Hynek Böhm
člen týmu zastoupení Moravskoslezského
kraje v Bruselu
Vnímám Davida Sventka jako generačního
myšlenkového lídra našeho regionu, který
může svou nakažlivou pozitivní energií
a smyslem pro fair-play navrátit kus důvěry
v politiku jako službu veřejnosti. Je mi ctí, že
se mohu řadit k jeho přátelům a spolupracovníkům.
Ladislav Glogar
výkonný ředitel Moravskoslezského
automobilového klastru
Davida Sventka znám 5 let. Přes své mládí dokázal na konkrétních výsledcích své
mimořádné schopnosti a pravou profesionalitu v práci pro kraj. Jeho nesmírně
cenným rysem je pevný charakter založený na slušnosti a pokoře, která mu
umožňuje vystoupit s čistým štítem před
každého. Jsem přesvědčen, že je to člověk, který dokáže lidi nadchnout, semknout a vést správným směrem, že dokáže jako lídr věci správným směrem
změnit, že je to člověk, za kterým stojí
za to stát.
Zdeněk Karásek
ředitel společnosti RPIC-VIP
Moje reference na Davida Sventka je založena na cca osmileté osobní zkušenosti. Vize, zaujetí, odvaha, slušnost, profesionalita je 5 slov, které se mi s ním za tu
dobu spojují. Všechno jsou to vlastnosti,
které dnešní politika potřebuje jako sůl,
aby získala zpět alespoň část ze ztracené
reputace. Pokud si zachová svůj charakter
z doby před vstupem do politiky a dostane od voličů šanci, bude David spíše
architekt změny než jen dobrý správce
veřejných statků.
KRAJSKÉ VOLBY
Olomoucký kraj
červen / 2012
Na krajské volby jsme připraveni
říká Robert Knobloch, předseda Olomouckého regionu
Již na podzim letošního roku nás
čekají krajské volby. Čím hodlá ODS
oslovit voliče?
Podařilo se nám sestavit – troufám si
tvrdit – velmi kvalitní kandidátní listinu.
Vedle zkušených politiků, kteří opakovaně získali důvěru voličů, na ní můžete
nalézt i spoustu nových tváří, kterým není lhostejný osud našeho kraje.
Celkem se na kandidátní listině nachází například 6 starostů a 5 místostarostů a náměstků primátorů z měst
a obcí napříč celým naším krajem. V čele kandidátky pak stojí Markéta Záleská,
která patří k velmi výrazným osobnostem našeho kraje. Kandidátní listina ve
své celkové podobě tak nabízí velmi kvalitní mix osobností z nejrůznějších oborů
a reprezentujících rozličná města a obce
našeho kraje. Kromě kandidátní listiny
pak samozřejmě chceme voliče oslovit
naším programem.
Můžete o volebním programu prozradit více?
V současné době na něm intenzivně
pracujeme. Jde nám o to, že chceme vo-
Snad jen ještě dodám, že program bude
opravdu komplexní a budete v něm moci nalézt návrhy pro všechny oblasti krajské politiky.
Jaké cíle si pro volby kladete?
Startovní pozice ODS v Olomouckém
kraji není z hlediska struktury regionu,
jeho ekonomiky a obyvatelstva úplně
bezproblémová. Například ve volbách do
Poslanecké sněmovny se ODS v Olomouckém kraji zatím ještě nepodařilo
nikdy zvítězit. Záměrně říkám „zatím“,
protože jsem optimista. K přípravě krajské volební kampaně přistupujeme s pokorou, snažíme se nic nepodcenit a věříme v úspěch, to jest v posílení naší
pozice v kraji.
Bohužel jsou naše výchozí podmínky
poměrně obtížné. Nacházíme se v situaci, kdy ODS nese vládní odpovědnost,
přičemž se snaží vyvést naši zemi z dluhové spirály. Úsporná opatření jsou velmi
důležitá pro naši budoucnost i pro budoucnost naší země. Bohužel se zdá, že
nemalá část populace dává přednost
krátkodobé spotřebě na dluh před neza-
„K přípravě krajské volební kampaně přistupujeme
s pokorou, snažíme se nic nepodcenit a věříme v úspěch.“
ličům předložit opravdu ucelený materiál sestávající z realistických plánů a nikoli jen prázdných slov a falešných slibů.
Věříme v zodpovědnost, a i proto si na
programu dáváme velmi záležet. Platí,
že nechceme a nebudeme voličům nabízet něco, o čem bychom dopředu věděli, že to nemůžeme splnit. Naopak chceme, aby si za čtyři roky kdokoli mohl náš
program vzít do rukou a posoudit, co
vše se nám z něj podařilo prosadit.
Konkrétně mohu již teď prozradit, že
velký důraz budeme klást zejména na
vytváření podmínek pro vznik nových
pracovních míst, dostavbu silniční sítě a zodpovědné hospodaření. Program
představíme v průběhu volební kampaně. Proto v tuto chvíli více neprozradím.
dluženou budoucností svých dětí. Což
je smutné. Ve volební kampani se s tím
však pokusíme poprat.
Jaká vůbec bude volební kampaň
ODS v Olomouckém kraji?
Jak jsem již naznačil, snažíme se nic
neponechat náhodě. I proto již v současnosti pracujeme na přípravě volební
kampaně. Za tímto účelem byl sestaven
volební štáb, v jehož čele stojí místopředseda regionu Petr Sokol, který má
bohaté zkušenosti s vedením volebních
kampaní a velmi dobře zná i světové
trendy v této oblasti.
Obecně lze říci, že se chceme zaměřit
především na prezentaci našeho programu, na představení konkrétních opatření a návrhů, které pomohou zlepšit život
v našem kraji. Klademe přitom důraz
na rovnoměrnost nabízených opatření,
tj. chceme prosazovat takové návrhy,
které pozitivně ovlivní život ve všech
městech a obcích.
Jaké komunikační prostředky chcete v kampani použít?
Vedle standardních nástrojů, jako jsou
například billboardy nebo inzerce, určitě
využijeme i moderních komunikačních
nástrojů, jakými jsou sociální sítě. Zároveň počítáme i se zapojením dobrovolníků, protože chceme maximálně využít
potenciál, který představují členové ODS,
ale například i Mladí konzervativci. Každý, kdo bude chtít přiložit ruku k dílu,
je vítán.
Počítáte i s negativní kampaní?
Primárně chceme vést férovou, slušnou a pozitivně zaměřenou kampaň.
V tuto chvíli proto neplánujeme vedení
negativní kampaně. Ostatně negativní
kampaň je účinná zejména v zemích,
kde soutěží dvě strany nebo dva stranické bloky. Tedy v situaci, kdy ztráta
jednoho rovná se zisk druhého. Taková
situace u nás v kraji ani v České republice není. Nicméně bude záležet i na naší
konkurenci a jejím způsobu vedení kampaně. Případnou negativní kampaň proto nemohu vyloučit. ■
–red–
15
krajské volby
Kandidátku ODS v Olomouckém kraji
povede Markéta Záleská
Historickým milníkem v dějinách
Olomouckého kraje by mohly skončit podzimní krajské volby. Jakým?
V čele kraje by poprvé mohla usednout žena. Kandidátkou ODS na
hejtmanku je totiž Markéta Záleská.
V čele kandidátní listiny představuje reprezentantku nové generace občanských
demokratů a dokládá tak, že ODS na rozdíl od jiných stran disponuje kvalitní členskou základnou. „Markéta je neobyčejně
aktivní a pracovitý člověk. Vedení kraje
může dát obrovskou energii, která přímo
srší ze všeho, co dělá. Náš kraj může Markéta posunout obrovsky dopředu,“ shrnuje hlavní kvality Markéty Záleské předseda regionu Robert Knobloch.
Právě svěží vítr a nový pohled na věc
by Markéta Záleská chtěla vnést do vedení krajského úřadu. Protože jak sama říká:
„Krajský úřad, zastupitelé i úředníci musí
být více otevření, více transparentní a více
přátelští k lidem. Všichni zúčastnění si
musí být zkrátka vědomi, že kraj má pomáhat problémy řešit a ne vytvářet.“
O problémech, které si zasluhují prioritní pozornost kraje, má pak jasno. „To,
co každodenně tíží občany v našem kraji, je samozřejmě nedostatek pracovních
míst. Chceme zvýšit počet pracovních
míst a ještě více využít centrální polohu
našeho kraje uprostřed Moravy pro rozvoj ekonomiky,“ nastiňuje plány ODS.
Právě využití potenciálu kraje, který
zahrnuje jak hornaté Jeseníky, tak nížinnou Hanou a Moravskou bránu, je klíčem k dalšímu rozvoji. Důležitou roli přitom bude hrát oblast cestovního ruchu,
ve které může vzniknout v poměrně
krátkém časovém horizontu řada pracovních míst. Právě s cestovním ruchem
má Markéta Záleská obrovské zkušenosti, které ve vedení kraje může zúročit.
Markéta Záleská však pamatuje i na
další oblasti. „Zodpovědné hospodaření,
rozvoj dopravní infrastruktury, protipovodňová opatření, zneužívání sociálních
dávek, podpora malého a středního
podnikání, prevence kriminality, zachování škol v malých obcích,“ vypočítává
kandidátka na historicky první hejtmanku Olomouckého kraje a shrnuje: „To
vše jsou oblasti, ve kterých je potřeba
zlepšit politiku kraje.“ ■
–red–
Kandidáti ODS pro volby do Zastupitelstva Olomouckého kraje
16
1. Mgr. Markéta Záleská, vysokoškolská učitelka, ředitelka
Muzea Olomoucké pevnosti, překladatelka (Olomouc)
2. RNDr. Ivan Kosatík, náměstek hejtmana Olomouckého
kraje (Olomouc)
3. Mgr. Jiří Pospíšil, náměstek primátora města Prostějov
(Prostějov)
4. Ing. Marek Zapletal, krajský zastupitel, místostarosta
města Šumperk (Šumperk)
5. Ing. Mgr. Martin Kučera, ředitel Regionální
agentury pro rozvoj střední Moravy (Přerov)
6. Ing. Lubomír Žmolík, starosta obce Lipová-lázně
(Lipová-lázně)
7. Kamil Zápeca, živnostník (Hrubčice)
8. Ing. Stanislav Orság, starosta města Šternberk (Šternberk)
9. Pavel Bruštík, živnostník (Zábřeh)
10. Dr. Ing. Jiří Venclík, vývojový pracovník (Uhřičice)
11. Mgr. Stanislav Linhart, krajský zastupitel, jednatel
společnosti (Leština)
12. Mgr. Dalibor Horák, starosta města Uničov (Uničov)
13. Mgr. Bc. Leon Bouchal, starosta města Tovačov (Tovačov)
14. Kristýna Švarcová, projektová manažerka (Šumperk)
15. Doc. RNDr. Nina Škottová, CSc., farmaceutka, vysokoškolská pedagožka (Bedihošť)
16. Mgr. Marta Husičková, starostka města Náměšť
na Hané (Náměšť na Hané)
17. Ing. Pavel Sekanina, náměstek hejtmana Olomouckého
kraje (Olomouc)
18. Mgr. Pavla Rudolfová, osoba samostatně výdělečně
činná (Hranice)
19. MUDr. Ivo Mareš, MBA, ředitel Zdravotní záchranné
služby Olomouckého kraje (Olomouc)
20. Mgr. Blahoslav Papajk, osoba samostatně výdělečně
činná (Litovel)
21. Mgr. Petr Polášek, neuvolněný místostarosta města
Javorník, krajský zastupitel, ředitel letiště (Javorník)
22. Ing. Vilém Novotný, jednatel společnosti
(Vranovice-Kelčice)
23. Mgr. Tamara Kaňáková, zástupkyně ředitele školy
(Šternberk)
24. Bc. Josef Vaculin, starosta města Týn nad Bečvou
(Týn nad Bečvou)
25. Mgr. Milan Král, ředitel školy (Olomouc)
26. Ing. Pavel Zbranek, jednatel společnosti (Mohelnice)
27. Michal Zácha, DiS., náměstek primátora města Přerov
(Přerov)
28. MUDr. Jaromíra Banková, lékařka (Olomouc)
krajské volby
Představujeme Markétu Záleskou
Vysokoškolská učitelka, ředitelka Muzea Olomoucké pevnosti a překladatelka v jedné osobě. Markéta Záleská se narodila a celý svůj život prožila v Olomouci. Vystudovala pedagogický obor čeština-francouzština na Filozofické fakultě
Univerzity Palackého. Během studií přitom sbírala zkušenosti na stážích ve francouzském Grenoblu a v italské Perugii.
Po škole nejprve krátce pracovala na katedře romanistiky,
aby se následně v letech 1992 až 1995 živila jako novinářka.
Působila přitom v redakcích Metropolitanu, Telegrafu a Českého deníku, respektive Českého týdeníku. V mezičase v roce 1993 provozovala studentskou kavárnu, ve které uspořádala řadu výstav a koncertů.
Po celou dobu se zároveň věnovala tlumočení, výuce cizích
jazyků a průvodcovství. Svůj profesní život se rozhodla spojit s kulturou a cestovním ruchem. V roce 1995 tak stála
u zrodu městského informačního střediska, které do roku
1996 vedla. Ve stejné době přitom společně s manželem začala překládat jak knihy, tak filmy a seriály pro český dabing.
Do současnosti přeložili několik desítek knih a více než stovku filmů a seriálů. Za všechny jmenujme alespoň snímky
Gladiátor, Alexandr Veliký, Million Dollar Baby, Říkejte mi
Kubrick či Sherlock Holmes, ze seriálů pak například Spartakus, Rodina Sopranů nebo Borgiové.
V roce 2007 založila spolu s dalšími nadšenci pro historii
občanské sdružení Muzeum Olomoucké pevnosti, které si
klade za cíl oživit slavnou vojenskou minulost města. Sdružení iniciovalo rekonstrukci unikátního areálu z doby Marie
Terezie, Korunní pevnůstky. Markéta Záleská nyní koordinuje nejenom pokračující obnovu areálu, ale také bohatý kulturní program, který se v něm odehrává.
Od roku 2010 se Markéta Záleská věnuje cestovnímu ruchu i na akademické úrovni, když začala vyučovat na Vysoké škole logistiky v Přerově. Ve stejném roce se i stala členkou certifikační komise pro regionální značku Haná, která
29. Mgr. Tomáš Potěšil, advokát (Šumperk)
30. Jaroslav Krátký, ředitel (Olomouc)
31. Ing. Petr Mádr, ekonom (Lipník nad Bečvou)
32. Ing. Jan Tichý, podnikatel (Stařechovice,
místní část Služín)
33. Ing. Miroslav Güttner, projektant (Jeseník)
34. Mgr. Roman Chlopčík, personální ředitel (Olomouc)
35. Denisa Minářová, podnikatelka (Šumperk)
36. Mgr. Luděk Vrtěl, učitel (Kojetín)
37. Iveta Janků, podnikatelka (Uničov)
38. Mgr. Ivana Hemerková, náměstkyně primátora
města Prostějov (Prostějov)
39. Tran Thanh Le, student (Šumperk)
40. Josef Kaštil, student (Olomouc)
41. Ing. Libor Černý, osoba samostatně výdělečně činná
(Hranice)
42. Bc. Jiří Urbášek, DiS., referent MěÚ Uničov (Uničov)
43. Martin Vybíral, podnikatel (Mostkovice)
44. Marian Veselý, student (Šumperk)
45. Ing. Jan Frank, product specialist (Olomouc)
46. Jana Krafková, účetní (Přerov)
garantuje místní původ výrobku, ale také jeho kvalitu a šetrnost k životnímu prostředí. V loňském roce Markéta Záleská
založila a od té doby pravidelně pořádá Hanácký farmářský
trh v Olomouci.
Zároveň je členkou komise Rady města Olomouc pro architekturu, územní plánování a pro program regenerace památek MPR a komise městské části Olomouc-střed. V letech
2002 až 2010 byla členkou kulturní komise, které dokonce
v letech 2002 až 2006 předsedala.
Za svou práci obdržela řadu ocenění. Spolu s manželem
byli například v roce 2005 nominováni na cenu Magnesia
litera v kategorii překladová literatura. V roce 2010 pak
byla nominována na překladatelskou cenu Josefa Jungmanna a ve stejném roce byla zvolena Ženou regionu za Olomoucký kraj.
Markéta Záleská hovoří anglicky a francouzsky a domluví
se i španělsky, rusky a italsky. Je vdaná. Má syna Samuela,
kterému je 7 let. Členkou ODS je Markéta Záleská od roku
–red–
2005. ■
Spolu s manželem Davidem připravila Markéta Záleská pro český trh již několik desítek knih a více než stovku filmů i seriálů
47. Zdeněk Jančí, vedoucí učitel odborného výcviku
(Litovel)
48. Jaroslav Hlavatý, jednatel společnosti
(Bělá pod Pradědem)
49. Tomáš Jurenka, realitní makléř (Seloutky)
50. Mgr. Djamila Bekhedda, ředitelka sdružení (Litovel)
51. Ivan Bardoň, manažer prodeje (Bělotín)
52. Ing. Monika Holečková, ředitelka sociálního zařízení
(Olomouc)
53. Ing. Michal Špalek, manažer prodeje, neuvolněný radní
města Přerov (Přerov)
54. Ing. Bc. Milada Sokolová, radní města Prostějov
(Prostějov)
55. Mgr. Radek Vincour, ředitel Městského kulturního
zařízení Uničov (Uničov)
56. Bc. Drahomír Sigmund, hlavní sestra Zdravotní
záchranné služby Olomouckého kraje (Přáslavice)
57. Ing. Zdeňka Riedlová, odborný referent (Vikýřovice)
58. Miloslav Musil, podnikatel (Prostějov)
59. Mgr. Zdeněk Černohouz, právník (Olomouc)
60. Ivan Dost, uvolněný starosta obce Mikulovice (Mikulovice)
17
kandidáti do Senátu
Petr Procházka: Přístup státu k Šumpersku
a Jesenicku by se měl změnit!
Za celý svůj život jsem nebyl doma jinde
než v Jeseníku. Narodil jsem se zde, vyrůstal
jsem zde, hledal si zde první práci. Byl to
můj domov i tehdy, kdy jsem pobýval mimo
Jeseník kvůli studiu či zaměstnání.
Mám štěstí, že mohu žít na jednom z nejkrásnějších míst v České republice. A je pro
mě ctí, že tak, jako jsem já toto místo přijal
za své, také ono přijalo za své mě. Jak pokud jde o mé nejbližší, tak pokud se jedná
o samotné město, které mi v roce 2006 dalo důvěru v podobě křesla starosty.
Ať už jsem pracoval na radnici, vyučoval
na základní škole nebo řediteloval na Hotelové škole Vincenze Priessnitze, cítil jsem ke
svému regionu odpovědnost. Když se mi
před několika lety podařilo zajistit finanční
podporu naší povodněmi zasažené oblasti,
mnozí mě plácali po zádech. Mně stačila
osobní radost, že jsem dokázal pomoci svému domovu.
Tehdy po povodních jsem přesvědčil
pražské zastupitele, že si zasloužíme jejich
pozornost a výsledkem bylo 55 milionů
obcím. Stejně tak se mi podařilo přesvědčit
zdejší podnikatele, že mohou svými prostředky podpořit projekty v jesenickém regionu v součtu desítek milionů korun.
Kandiduji do Senátu, protože věřím, že
podobné úspěchy lze zopakovat ještě
mnohokrát a ve větší míře. Je mi smutno,
když vidím ekonomické ukazatele mého
regionu. Jesenicko a Šumpersko patří mezi vůbec nejnešťastnější oblasti ČR, pokud
jde o nabídku práce. Dopravní dostupnost
je špatná a region se dostává čím dál více
na okraj zájmů nejen ze strany podnikatelů, ale i médií a státu.
Chci využít potenciál, který náš region
má, a prosazovat také odpovědnější přístup
ze strany státu, třeba i za cenu systematického „zvýhodňování“! Hlas místních občanů je třeba více slyšet. ■
Mgr. PETR PROCHÁZKA, místopředseda OS ODS Jeseník
kandidát do Senátu za senátní obvod č. 65
•
•
•
•
•
Narozen 1. května 1963 v Jeseníku.
Vzděláním pedagog (Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové).
2006–2010 starosta Jeseníku; 2010–2011 místostarosta tamtéž.
Ředitel Hotelové školy Vincenze Priessnitze (2003–2006, opět od 2012).
Předseda Euroregionu Praděd, člen správní rady Jeseníky – Sdružení
cestovního ruchu.
• Místopředseda organizačního výboru prestižního mezinárodního
etapového závodu v silniční cyklistice: Czech Cycling Tour 2012.
• Předseda basketbalového klubu.
• Autor knihy „Příběhy z pohraničí“ (2007), věnované historii Jesenicka.
ODS podporuje Ladislava Županiče!
18
Na Prostějovsku se ODS rozhodla pro
letošní senátní volby nepostavit stranického kandidáta. Na místo toho podpořila
kandidaturu renomovaného českého herce a dabéra Ladislava Županiče. Připomeňme, že ODS se dosud ve volebním obvodu, který zahrnuje celý okres Prostějov
a část okresu Přerov, jmenovitě Tovačovsko
a Kojetínsko, nepodařilo nikdy zvítězit.
V roce 2000 dokonce skončil kandidát
ODS až na nepostupovém čtvrtém místě.
Ladislav Županič by se v Senátu rád zasadil zejména o rozvoj regionu, mezi jehož
problémy patří například nezaměstnanost.
„Je potřeba zvýšit atraktivitu Prostějovska
v očích domácích i zahraničních investorů,
protože právě ti mohou vytvořit nová pracovní místa. Právě k tomuto bych rád coby senátor přispěl. Rve mi totiž srdce, když
vidím, kolik lidí, a hlavně mladých lidí, je
na Prostějovsku bez práce,“ shrnuje hlavní cíl své kandidatury Županič. Vedle toho
by se v Senátu chtěl věnovat i oblasti kultury, která často neoprávněně stojí stranou zájmu médií.
„Ladislav Županič je silná osobnost. Je to
člověk, který je schopen překonávat stranické rozpory a razantně v Praze hájit zájmy
našeho regionu. Právě proto jsme se ho
rozhodli podpořit v senátních volbách,“ přibližuje předseda prostějovské oblasti Jiří Pospíšil důvody, proč se ODS rozhodla Ladislava Županiče podpořit.
K tomu Ladislav Županič říká: „Podpory
ODS si moc vážím. Rozumím tomu, jak těžké muselo být pro mnohé podpořit nestraníka. Vynasnažím se Vaši podporu a důvěru nezklamat.“ Pro úplnost doplňme, že
jako nestraník s podporou ODS byli do S
enátu zvoleni i Tomáš Töpfer nebo ředitel
pražské záchranky Zdeněk Schwarz. ■
–red–
Představujeme LADISLAVA ŽUPANIČE
• Český herec a dabér se narodil 9. srpna 1943 v Prostějově. V letech 1993
až 2003 byl ředitelem Hudebního divadla v Karlíně. Během jeho působení
zaznamenalo divadlo řadu mezinárodních úspěchů. Podařilo se mu
taktéž navýšit návštěvnost ze 40 % na přibližně 85 %.
• Účinkoval v celé řadě filmů, muzikálů i seriálů. Celkem třikrát (v letech
1982, 1984 a 1989) obdržel cenu Českého literárního fondu. V roce 1999
získal Cenu Thálie. Svůj hlas v dabingu pravidelně propůjčuje Clintu
Eastwoodovi.
• Ladislav Županič nikdy nebyl členem žádné politické strany a jako jeden
z mála umělců odmítl podepsat Antichartu.
• Je ženatý, má syny Jana a Ladislava a vnučku Elišku.
KRAJSKÉ VOLBY
Pardubický kraj
červen / 2012
Petr Tupec,
kandidát č. 1 do Zastupitelstva Pardubického hraje
Pojďme společně pracovat pro volební výsledek,
pojďme společně pracovat pro náš kraj
le stranou normálních, pracovitých, zodpovědných, poctivých lidí se
zdravím rozumem, kteří chtějí být prospěšní nejen své rodině, ale
i své vesnici, městu, kraji a zemi. S ODS jsme spojili nejen své jméno
a část života, ale i svou čest. Mnoho jsme také v jejích barvách dokázali a snad ještě dokážeme. Nenechme si to vzít. Nenechme se otrávit. Právě teď v těžkých časech bychom měli ukázat, že se za tuto
část svých životů a za výsledky své práce nestydíme. Buďme hrdí a sebevědomí.
Slibuji vám, že pro co nejlepší volební výsledek v našem kraji uděláme maximum. V tuto chvíli vám však mohu nabídnout především
práci. V první řadě práci svou, v druhé řadě práci volebního týmu
a v neposlední řadě práci pro vás.
Již v průběhu léta bude probíhat řada akcí spojených s volební
kampaní. O jejich termínu a smyslu vás budeme včas informovat.
Prosím vás, abyste se těchto akcí spolu s kandidáty zúčastnili a aktivně je podpořili. S vaší aktivní účastí a podporou počítáme i v „ostré“ fázi kampaně v září a říjnu.
Politika je boj. Pojďme tedy bojovat, společně bojovat. ■
Váš Petr Tupec
„S ODS jsme spojili nejen své jméno
a část života, ale i svou čest.“
Vážené kolegyně a kolegové,
spolukandidáti,
jmenuji se Petr Tupec a obracím se na vás jako lídr kandidátky ODS
do podzimních krajských voleb.
V první řadě bych vám chtěl poděkovat za podporu mé kandidatury. Ty, kteří podporovali jiné kandidáty, bych chtěl požádat o plnou
podporu teď v nastávající kampani před krajskými volbami.
Chci vás ujistit, že nezahálíme, ale již intenzivně pracujeme na přípravě volební kampaně.
V posledních krajských volbách získala ODS 36042 hlasů, což znamenalo 20,8 % všech odevzdaných hlasů a celkově druhé místo.
Jsem realista a tuším, jak náročné bude v současné situaci tento
výsledek obhájit, nebo dokonce zlepšit. Přesto jsme odhodláni se o to
pokusit, věnovat tomu maximální úsilí a námahu. Sami to ale nezvládneme. Proto vás milí členové a spolukandidáti prosím a žádám
o pomoc. Budeme ji potřebovat.
Vím, že v této nelehké době jste možná unaveni a možná i otráveni. Možná i pochybujete o smyslu vaší politické angažovanosti. Asi
i vy musíte čelit nepříjemným dotazům typu: „Co to v té ODS provádíte?“ A asi i vy někdy nevíte, jak na tyto otázky odpovědět.
Berme to však jako výzvu.
Nejde teď v první řadě o to, aby byl Tupec hejtmanem, nebo o to,
kolik křesel v zastupitelstvu kraje získáme. Jde o to, abychom nejen
naše voliče, ale co nejvíc lidí v našem kraji přesvědčili, že ODS je stá-
PETR TUPEC, 38, starosta města Horní Jelení
• Která vlastnost je pro vás absolutně charakteristická?
Empatie a naslouchání.
• Pro které chyby máte největší pochopení? Když si někdo
vymýšlí neuvěřitelné příběhy, aby pomohl své rodině.
• Jakou soukromou radost si nikdy neodepřete? Usínání
v mém houpacím křesle, které koupila moje babička před
38 lety, když jsem se narodil.
• Jak si představujete dokonale šťastnou chvíli? Zcela určitě
chcete slyšet, když se sejde naše celá rodina a přátelé. Zní
to dobře. Ale prozatím jsou to chvíle, kdy se nám s ženou
podaří zpacifikovat naše děti, uložit je k spánku a mít
chvilinku pro sebe.
• Čeho nejvíc v životě litujete? Nelituji ničeho, snad jen času
v mládí, kdy jsem se léčil z kocoviny.
• Co nejvíc nesnášíte? Pikantní jídlo a nedochvilnost, považuji
to za špatné hospodaření s časem někoho druhého.
• Z čeho máte největší strach? Že by některé z mých dětí
zemřelo dříve než já.
• Jak byste chtěl umřít? Určitě ve spánku, relativně ještě
v dobré kondici, abych nebyl nikomu na obtíž.
• Co považujete za svůj doposud největší životní úspěch?
Že jsem se narodil.
• Jak nejraději trávíte čas? Sázením a přesazováním stromků.
• Jaká je vaše oblíbená cesta? Určitě ta životní.
• Máte nějaké životní heslo? Bez práce nejsou koláče.
Zlo plodí jen další zlo.
kandidáti do zastupitelstva
Představení kandidátů do krajského
zastupitelstva 2012
Prostřednictvím otázek ze zkráceného dotazníku francouzského spisovatele Marcela
Prousta vám představujeme některé kandidáty do Zastupitelstva Pardubického kraje.
Ing. Ladislav Valtr, MBA
42 let, místostarosta města, Choceň
Jaká je vaše oblíbená cesta? Cyklostezka podél řeky Tiché Orlice mezi Chocní
a Ústím nad Orlicí.
Máte nějaké životní heslo? Být připraven je nejdůležitější předpoklad úspěchu.
Máte nějaké životní heslo? Po tatínkovi: Proti narození a smrti není léku a v mezidobí zachovej radost.
Josef Janeček
Mgr. Jan Čechlovský
54 let, předseda kontrolního výboru kraje,
Litomyšl
37 let, poslanec PČR, Chrudim
16
Která vlastnost je pro vás absolutně
charakteristická? Racionalita, na druhou
stranu ale i častá neschopnost „ubrat
tempo“.
Pro které chyby máte největší pochopení? Takové, které dotčená osoba alespoň přizná a snaží se je napravit.
Jakou soukromou radost si nikdy neodepřete? Sex (se svou vlastní manželkou, samozřejmě).
Jak si představujete dokonale šťastnou chvíli? Mezi nejbližšími opravdovými
přáteli – při oslavě nějakého úspěchu či jiné radostné životní chvíle jednoho z nás.
Čeho nejvíc v životě litujete? Nevím,
snad promarněné chvíle?
Co nejvíc nesnášíte? Pokažení dobré věci něčí hloupostí či nedbalostí.
Z čeho máte největší strach?
Z vážných nemocí blízkých.
Jak byste chtěl umřít? Až jednou přijde
ten čas, tak rychle… A z jiného úhlu: také
s pocitem, že se nemusím za nic ve svém
životě stydět.
Co považujete za svůj doposud největší životní úspěch? Velmi zdařilá realizace vlastního privatizačního projektu na
pivovar Hlinsko. Tzn. nejen řádné a čestné
splnění všech privatizačních závazků, ale
i dlouhodobý rozvoj tohoto pivovaru do
pozice největšího regionálního výrobce piva v Pardubickém kraji.
Jak nejraději trávíte čas? Aktivně, převážně sportem (lední hokej, tenis, teď nově „fitko“).
Která vlastnost je pro vás absolutně
charakteristická? Na řešení úkolů nepotřebuji hodinky.
Pro které chyby máte největší pochopení? Když sedím s přáteli u dobrého vína a obsluha nás neupozorní, že je už hodinu po zavírací době.
Jakou soukromou radost si nikdy neodepřete? Zatím stále cigaretu.
Jak si představujete dokonale šťastnou chvíli? Týden s vybitým a někam založeným telefonem.
Čeho nejvíc v životě litujete? Je mi líto
těch lidí, kteří si na vlastní lítosti postavili
životní program.
Co nejvíc nesnášíte? Zbabělost v kombinaci s hloupostí.
Z čeho máte největší strach? Že nositelé těchto vlastností založí novou politickou
stranu.
Jak byste chtěl umřít? Zdravý a zcela
opotřebovaný.
Co považujete za svůj doposud největší životní úspěch? Mou největší radostí je rodina. Za úspěch pokládám, že se
mnou stále počítají.
Jak nejraději trávíte čas? Vařením.
Jaká je vaše oblíbená cesta? Ráno do
práce, večer z práce.
Která vlastnost je pro vás absolutně
charakteristická? Přesnost.
Pro které chyby máte největší pochopení? Neúmyslné.
Jakou soukromou radost si nikdy neodepřete? Dobrý koncert.
Jak si představujete dokonale šťastnou chvíli? Nijak.
Čeho nejvíc v životě litujete? Všeho, co
jsem nestihl.
Co nejvíc nesnášíte? Lži, populismus
a zlodějiny.
Z čeho máte největší strach? Z hlouposti lidí.
Jak byste chtěl umřít? Ve spánku.
Co považujete za svůj doposud největší životní úspěch? Dvě miliardy investované do krajských nemocnic.
Jak nejraději trávíte čas? Hrou na elektrickou kytaru.
Kdo na vás měl doposud největší vliv?
Moje rodina.
Jaká je vaše oblíbená cesta? Domů.
Máte nějaké životní heslo? Ne.
Jana Smetanová
52 let, ředitelka školy, Pardubice
Která vlastnost je pro vás absolutně
charakteristická? Jsem typický Střelec –
rychlá, otevřená, pracovitá, náročná na
kandidáti do zastupitelstva
sebe i okolí. A co na srdci, to na jazyku.
Pro které chyby máte největší pochopení? Pro ty, které člověk udělá v dobré
víře, nebo když se moc snaží, aby byl
výsledek dokonalý, a věc se nezdaří.
Jakou soukromou radost si nikdy neodepřete? Není to absolutní, ale pokud
to jde, dopřávám si o víkendu odpolední spánek.
Jak si představujete dokonale šťastnou chvíli? Uprostřed rodiny, kde jsme
všichni zdraví a máme se rádi.
Co nejvíc nesnášíte? Závist, zlobu, faleš.
Z čeho máte největší strach? Z nemocí – svých i svých blízkých.
Jak byste chtěla umřít? Ve spánku
a nečekaně, bez dlouhého trápení.
Co považujete za svůj doposud největší životní úspěch? Mám práci, kterou mám moc ráda, i fungující rodinu –
to jsou mé největší úspěchy.
Co nejvíc nesnášíte? Ne nesnáším, ale těžko se mi reaguje na takové extremistické
otázky, které jsou v tomto dotazníku, kde se
to jen hemží kategorickými výrazy jako „absolutně“, „dokonale“, „nikdy“, „nesnášet“, „nejvíc“ apod.
Co považujete za svůj doposud největší
životní úspěch? Svůj život.
Jak nejraději trávíte čas? Záleží na denní
době, například v noci spánkem.
Jaká je vaše oblíbená cesta? Cesta domů,
k rodině.
Máte nějaké životní heslo? Neřekl bych
životní, ale třeba „dum spiro spero“ je mi
blízké (dokud dýchám, doufám).
cem, kde se setkáte s rodinou a nejbližšími
přáteli. Všichni jsou spokojení a zdraví.
Čeho nejvíc v životě litujete? Že jsem
aktivně nestudoval cizí jazyky.
Co nejvíc nesnášíte? Aroganci a narcizmus.
Z čeho máte největší strach? Z blbosti davu.
Co považujete za svůj doposud největší životní úspěch? To, že jsme
s manželkou vychovali dva úspěšné a samostatné syny. Že firmy, které vedu, nejsou sice mezi TOP 100, ale mají splněny
veškeré závazky v termínu! A nejsou zadluženy. Radost mám práce pro Letohrad, potom z vybudování živnostenské
zóny, průtah městem, tj. projekt Šedivská. Příprava projektu přednádraží.
Jak nejraději trávíte čas? Na horách,
prací v lese, na lyžích, v rolbě.
Máte nějaké životní heslo? Pouze to
převzaté. Nebát se a nekrást.
MUDr. Pavel Kropáček
55 let, chirurg, Hlinsko
Karel Stejskal
Jak nejraději trávíte čas? Pokud nepracuji, nesedím na schůzi nebo nevykonávám domácí práce, tak ráda čtu a chodím s naší yorkšírkou Eliškou na
procházky. To je pro mě nejlepší relaxace.
Jaká je vaše oblíbená cesta? Oblíbenou cestu mám na chalupu a zpět. Ale
ve světě se mi moc líbilo na Maltě.
Máte nějaké životní heslo? Co tě nezabije, to tě posílí. Dnes už je trochu
otřepané, ale funguje.
Pavel Brandejs
37 let, advokátní koncipient, Svitavy
Která vlastnost je pro vás absolutně
charakteristická? Že nerozumím některým
– například takto položeným – otázkám.
Jakou soukromou radost si nikdy neodepřete? Nikoli nikdy, ale návštěvu knihkupectví si, když je příležitost, málokdy odpustím.
Čeho nejvíc v životě litujete? Nejvíc
ničeho.
52 let, jednatel společnosti Norservis,
Letohrad
Která vlastnost je pro vás absolutně
charakteristická? Trpělivost, cílevědomost.
Pro které chyby máte největší pochopení? Nemám vyhraněno, hodnotím v kontextu.
Jakou soukromou radost si nikdy neodepřete? Špičkově připravené a náležitě
naservírované jídlo.
Jak si představujete dokonale šťastnou
chvíli? Náročný výstup na kopec údolím zahaleným mlhou korunovaný úspěšným zdoláním překážek. Nahoře vrchol zalitý slun-
Pro které chyby máte největší pochopení? Lidskou omylnost.
Jakou soukromou radost si nikdy neodepřete? Radost z přemýšlení.
Jak si představujete dokonale šťastnou chvíli? Souznění s lidmi v okolí.
Čeho nejvíc v životě litujete? Špatných
rozhodnutí.
Co nejvíc nesnášíte? Egoismus.
Z čeho máte největší strach? Z osamění.
Jak byste chtěl umřít? V okamžiku.
Co považujete za svůj doposud největší životní úspěch? Svoje děti.
Jak nejraději trávíte čas? Střídavě prací
a doplňkovou aktivitou.
Jaká je vaše oblíbená cesta? Pěší túra
do lesa.
Máte nějaké životní heslo? Dum spiro
spero (Dokud dýchám, doufám).
17
kandidáti do Senátu
Představení kandidátů do Senátu 2012
PhDr. Magda Křivanová, kandidátka do Senátu za volební obvod č. 44. – Chrudim, Havlíčkův Brod
Senátor by měl plnit roli tzv. „místního ombudsmana“
Proč kandiduji a čeho chci
dosáhnout?
Ke kandidatuře do Senátu jsem se rozhodla po pečlivé rozvaze na základě řady
zkušeností a poznatků z dlouholetého působení v komunální a krajské politice. Mým
cílem je přiblížit dění v centru potřebám
„venkovských“ regionů a hájit zájmy občanů z oblasti Chrudimska a Havlíčkobrodska. I proto chci kolem sebe soustředit tým
schopných lidí z obou částí našeho senátního obvodu, který bude tyto potřeby jasně
definovat na základě osobního kontaktu
s občany. Jako starostka vím z každodenní
praxe, že osobní kontakt a neustálá komunikace je jednou z nejdůležitějších náplní
práce politika, pokud chce dosáhnout rozumného řešení. Dle mého názoru by senátor měl plnit roli tzv. „místního ombudsmana“ a být osobností, která je spojovacím
prvkem mezi zákonodárci a vládou ze strany jedné a občany z dané oblasti ze strany
druhé. Senátor má být tou osobou, která
pomáhá řešit problémy, jež jsou možná
z hlediska centrální úrovně méně podstatné, ale pro nás občany tohoto regionu velmi významné. I dobře míněné záměry na
centrální úrovni nejsou mnohdy prováděny
s ohledem na praktický dopad na obce,
města a jejich občany.
Nejsem zastáncem líbivého řešení –
zrušme Senát a ušetříme. Senát musí plnit
roli ústavní pojistky a měl by být orgánem,
který je schopen v případě potřeby korigovat návrhy zákonů přicházejících z Poslanecké sněmovny, které jsou někdy projednávány ve spěchu, pod tlakem a díky
množství pozměňovacích návrhů výsledná verze již příliš nekoresponduje s původním záměrem. V neposlední řadě chci
také dokázat svým osobním přístupem
a jednáním, že i vrcholná politika může
být oblastí, kde slušnost, mravnost a respektování základních principů demokracie má šanci obstát. ■
PhDr. MAGDA KŘIVANOVÁ
• 46 let
• vdaná, dva synové
• filozofická fakulta UP Olomouc,
obor historie se specializací dějiny
věd a techniky
• místopředsedkyně OR ODS
Chrudim
• sarostka města Hlinska, členka
zastupitelstva Pardubického kraje
MUDr. Harald Čadílek, kandidát do Senátu za volební obvod č. – 50 Svitavy
Slušnost a pracovitost se v životě vyplatí
Proč jsem se rozhodl
kandidovat?
18
V každé práci a stejně tak v politice platí,
že pokud člověk chce něco zlepšit, k něčemu přispět, musí se aktivně zapojit a něco
pro to dělat. Osobně velmi těžko nesu pouhé kritiky, kteří ale nechtějí pro zlepšení cokoliv udělat. Těch kritizujících je všude stále
dost, ale těch, co se rozhodnou pomoci ke
změně svojí aktivitou, je velmi málo.
První svoje aktivní kroky na tomto poli
jsem se pokoušel činit těsně po sametové
revoluci. Coby zástupce posledního ročníku
jsem se ihned zapojil do činnosti prvního
akademického senátu lékařské fakulty. Pak
následovala léta pouze odborné činnosti.
Jelikož jsem byl velmi vytížený v zájmu profesního růstu, tak šla veřejná aktivita trochu
stranou. Nicméně sledoval jsem ji stále,
a když už z mého pohledu nastal čas, tak
jsem se zapojil do komunální politiky. Nyní
jsem již ve druhém volebním období za
ODS v zastupitelstvu ve Svitavách. Domníval
jsem se, že nepomoci slábnoucí ODS v našem městě by byla velká chyba. To byl jasný
důvod ke vstupu do ODS. Současná těžká
ekonomická situace není zrovna dobou, kdy
je jednoduché se angažovat, přesto, anebo
právě proto, bych rád přispěl k posílení pravice. Náš senátní obvod nemá bohužel tradici senátora za ODS. Nyní se uchází o mandát senátora současný hejtman. Myslím si,
že už je nejvyšší čas pokusit se aktivně něco
udělat, prolomit zdejší neprostupnou bariéru pro ODS, zkomplikovat situaci levici a neumožnit posun dlouholetého funkcionáře
ČSSD do Senátu. To, co předvedl třeba právě na poli zdravotnictví v Pardubickém kraji, by nemělo být „odměněno Senátem“!
Pokud se mi podaří přesvědčit voliče
a dosáhnout vítězství, velmi rád se aktivně zapojím do práce Senátu. Jako člověk
pracující ve zdravotnictví přes 20 let mohu přispět ke konstruktivní práci senátního zdravotního výboru. Mou výhodou
je, že znám obě strany mince, tedy jak
nemocnice, tak i soukromý sektor. Rád
nabídnu celistvý pohled na systém lékařské péče.
Uspět v senátních volbách není pro
mne osobně cílem, ale prostředkem, jak
přenést co nejvíce z profesních zkušeností z organizace a fungování zdravotní péče do horní komory Parlamentu.
Budu rád, pokud se podaří přispět k volebnímu úspěchu ODS. ■
MUDr. HARALD ČADÍLEK
• 46 let
• primář gynekologicko-porodnického oddělení v Litomyšli
• ženatý, dva synové a dcera
• lékařská fakulta MU Brno, specializace gynekologie a porodnictví
• člen zastupitelstva ve Svitavách.
KRAJSKÉ VOLBY
Plzeňský kraj
červen / 2012
Marcela Krejsová
rozhovor s lídrem krajské kandidátky Občanské demokratické strany v Plzeňském kraji
Těším se na kontaktní kampaň
Marcela Krejsová se narodila jako
Hollerová 12. června 1958 v Plzni. Vystudovala Právnickou fakultu Západočeské univerzity. Je rozvedená, má dvě
dospělé dcery, dvojčata Kláru a Kristýnu. Její život je zcela spojen s Plzní.
„Z města jsem se nejdéle vzdálila na dovolenou,“ říká Marcela s úsměvem.
Pracovala jako ekonomický a právní
poradce v soukromé firmě. Čím dál více se začala zajímat o kulturní dění
a od snahy být co nejvíc platná rozvoji
kultury to byl už jen krůček k rozhodnutí věnovat se politice naplno. Od
roku 2002 byla dvě volební období náměstkyní primátora Plzně. Stála u zrodu
projektu Evropského hlavního město
kultury Plzeň pro rok 2015. Po úspěšném získání titulu se stala předsedkyní
správní rady společnosti Plzeň 2015.
Marcela má ráda divadlo, literaturu,
hudbu ve všech jejích žánrech, film, věnuje se folklóru, tančí a zpívá. Jako velmi aktivní člověk lyžuje, jezdí na kole
a plave, odpočine si u řízení auta, síly
nabírá v přírodě při procházkách v lese.
Plzeňská ODS poprvé v historii zvolila lídrem kandidátky do krajských voleb ženu. Jaký je to pocit a „poradíte
si“ se svými kolegy?
Pocit je to dvojí – radost a zároveň obrovská odpovědnost. Já totiž beru všechno
hrozně vážně. Musím ale říct, že s muži
jsem vždycky pracovala ráda, vlastně jsem
nikdy nebyla v čistě ženském pracovním
prostředí a „ženské zbraně“ jsem nikdy nepoužívala. Spoléhám na sílu argumentace
a na logiku. Jsou zkrátka věci, které se udělat musejí a které jsou správné.
Poslední měsíce se naplno věnujete
projektu Plzeň 2015. Jak svoji práci
skloubíte s volbami?
Musím od sebe tyto dvě věci oddělit, Evropské hlavní město kultury je úžasný rozvojový projekt pro celý region, nesmí být
však politicky zneužit, zvláště ne ve volební
kampani. Z toho vyplývá, že ve chvíli, kdy se
budu věnovat aktivně volbám, nebudu se
věnovat projektu a vezmu si dovolenou.
Paní Marcelo, jste známá jako člověk, který nadevše miluje kontakt s lidmi. Těšíte se na předvolební kampaň?
Těším se na kontaktní kampaň, ráda si
s lidmi povídám. Nemám tím na mysli situaci, kdy se z tribuny hovoří k lidem. Ráda
bych s nimi mluvila tváří v tvář, naslouchala
jim, odpovídala na otázky, …
O čem budete s lidmi hovořit, co podle vás Plzeňský kraj nejvíce potřebuje?
Budu s nimi mluvit o tom, o čem oni budou chtít mluvit se mnou, žádná témata
nebudou zakázána. Plzeňský kraj je můj domov, miluju Plzeň, Šumavu, Chodsko, oblast kolem Hracholuské přehrady, tato místa velmi důvěrně znám. Myslím, že každá
oblast potřebuje něco trochu jiného a že
univerzální odpověď neexistuje. Zároveň si
ale myslím, že Plzeňský kraj potřebuje takové vedení, které bude ctít obyvatele, bude
vnímat svou práci jako službu lidem, bude
prosazovat efektivní a otevřený úřad a bude
podporovat aktivní občanskou společnost,
která je důležitým pilířem demokracie.
Co byste závěrem vzkázala lidem
z Plzeňského kraje?
Že si vážím práce každého člověka, že
věřím v to, co má v životě největší cenu.
A tu má to, co nejde za žádné peníze kou-
MARCELA KREJSOVÁ
• 2002–2006 náměstkyně primátora města Plzně pro oblast kultury, památkové péče, školství
a tělovýchovy, zdravotnictví
a sociálních věcí
• 2006–2010 I. náměstkyně
primátora města Plzně pro
oblast kultury, cestovního
ruchu a sociálních věcí
• 2010 předsedkyně správní
rady Plzeň 2015, o.p.s.
pit, co si nelze žádnou mocí vynutit. Člověk
je tvor společenský, důležité jsou pro něj
vztahy, z nichž se odvíjejí zdravé životní postoje. Máte-li zdravé děti, rodinu, která vás
miluje a podporuje, přátelé, na které se můžete spolehnout, zdraví, energii a chuť do
práce, nic vám ve štěstí nebrání. ■
Klášter Mariánská Týnice
naši kandidáti
Mezi jeho největší koníčky patří sportovní aktivity. „Basketbal mne naučil vyhrávat, ale i přijímat porážky. Dnes jsem
sálové sporty nahradil pohybovými aktivitami v přírodě. Šumavská příroda k nim
přímo vybízí. Jsem přesvědčen, že k přírodě šetrný rozvoj turistického ruchu je jedinou šancí pro místní obyvatele. Nepřeji si
v žádném případě živelný vznik dalších lyžařských areálů. Návštěvníky tu však udrží
pouze zvyšování kvality služeb ve stávajících zařízeních a zlepšení nabídky celoročních aktivit. Šumava byla tradičně
‚živým‘ osídleným krajem, nikoliv zapovězeným, experimentálním územím re-zervace.“ ■
16
Mgr. Rudolf Salvetr
Klatovy
Mgr. Martin Baxa
Plzeň
48 let, starosta města Klatovy,
kandidát č. 2 do krajských voleb
a zároveň kandidát ODS v senátním
obvodu Domažlice
36 let, primátor města Plzně,
kandidát č. 3 do krajských voleb
S městem Klatovy je spojen jeho osobní
i profesní život. Po absolvování klatovského gymnázia a Pedagogické fakulty v Plzni působil téměř dvacet let v základním
školství. Nejprve jako učitel, posléze jako
ředitel školy. „Měl jsem tak možnost poznat řadu menších obcí a každodenní život
jejich obyvatel. Do komunální politiky jsem
vstoupil v roce 1998. Po dvou volebních
obdobích, kdy jsem byl členem rady města, pracuji šestým rokem jako starosta. Poslední čtyři roky jsem členem krajského zastupitelstva. V této práci se mi velmi hodí
zkušenosti z bývalé profese. Vím, s jakými
obtížemi se musí vyrovnat menší obce a lidé v nich žijící. Škola, místní spolková činnost, fungující obchod, pohostinství, dobrovolní hasiči, dopravní spojení jsou
základní atributy, které mnohdy rozhodují
o tom, zda budou trvale osídleny, nebo
zda budou ožívat pouze o víkendech.
Dobře fungující kraj se bez nich neobejde
stejně jako ony bez podpory kraje.
Přes svůj relativně mladý věk má na svém
kontě řadu zkušeností z městské a krajské
samosprávy. V letech 2004–2008 působil
coby úspěšný krajský radní pro kulturu
a památkovou péči. Za nejvýznamnější úspěchy bezesporu patří velká rekonstrukce
krajské knihovny, otevření Muzea loutek
nebo silná finanční podpora grantů v oblasti kultury a památkové péče. Jako lídr
úspěšně vedl ODS do komunálních voleb
v Plzni v roce 2010, po kterých se stal nejmladším primátorem v novodobé historii
města. Povoláním středoškolský učitel stále udržuje pracovní kontakt se „svým“
gymnáziem na Mikulášském náměstí.
Plzeň pod jeho silným a dynamickým vedením posiluje pozici moderního a prosperujícího města. Své zkušenosti nabízí
oblíbený primátor celému Plzeňskému
kraji. ■
Ing. Mgr. Pavel Karpíšek
Vejprnice
42 let, starosta obce Vejprnice
a předseda Finančního výboru
Zastupitelstva Plzeňského kraje,
kandidát č. 4 do krajských voleb
Po základní škole vystudoval elektrotechnickou průmyslovku a následně fakultu
elektrotechnickou. Po otevření Právnické
fakulty na ZČU absolvoval i tuto fakultu.
„Již v průběhu studia jsem se v roce 1989
zapojil do studentského hnutí a následně
po prvních volbách jsem se stal členem
zastupitelstva obce. Po studiu jsem krátce působil jako učitel na základní škole
a v roce 1993 jsem byl zvolen starostou ve
své obci,“ líčí Pavel Karpíšek. Tuto funkci
zastával téměř deset let, po zřízení krajů
se stal nejprve na základě konkurzu vedoucím odboru sociálních věcí a zdravotnictví, následně byl zvolen radním. V současné době je coby opoziční politik
předsedou finančního výboru. „Práci v zastupitelstvu kraje vnímám jako týmovou
práci, kde mohu nabídnout své zkušenosti z komunální politiky a samozřejmě detailní znalost a potřeby Plzeňského kraje,“ říká Pavel Karpíšek. ■
Plzeňský kraj je náš společný region. Je to kraj plný bohaté historie, který
byl vždy branou českého státu do Evropy. Je to kraj, na který můžeme být
právem hrdi. Náš region však není jen dějiště historie, je též moderním českým krajem, který je v České republice hned po hlavním městě Praze druhým ekonomicky nejvýkonnějším. ODS důvěřuje ve schopnosti a šikovnost
občanů. Ti také právem očekávají, že Plzeňský kraj jim bude prostor pro
jejich život usnadňovat, a nikoliv omezovat. ODS nesla od vzniku krajů
v roce 2000 do roku 2008 hlavní tíhu a zodpovědnost za utváření autority
kraje. Výsledkem snažení našich politických představitelů byl finančně
vyrovnaný kraj, který nezatěžoval občany nesplacenými dluhy.
naši kandidáti
Ing. Vladislav Vilímec
Kdyně
48 let, poslanec a místopředseda
Rozpočtového výboru PS PČR,
místostarosta města Kdyně,
kandidát č. 5 do krajských voleb
časopise nemohou tvrdá fakta nikterak
změnit. Mohu slíbit jediné. Budu i nadále ze všech sil usilovat o to, aby se Plzeňský kraj nedostal do bezvýchodné situace
zadluženého kraje, který nakonec nebude mít na nic peníze.“ ■
Bc. Jan Šašek
Rokycany
28 let, koordinátor primátora
pro spolupráci s obcemi a městy
Plzeňského kraje a ředitel nadace,
kandidát č. 6 do krajských voleb
Výrazně se profiluje v oblasti financování
územních samospráv. Je zpravodajem
nového rozpočtového určení daní obcí
a měst. Vedle své ekonomické profese
se věnuje od dětství klasické hudbě. Vystupuje jako pianista se svým bratrem
Miroslavem, houslistou a koncertním
mistrem České filharmonie. Aktivně působí rovněž v hudebně badatelské činnosti zaměřené na významné hudební
interprety naší minulosti.
Vladislav Vilímec je také spojován v minulosti s úspěšným hospodařením Plzeňského kraje. „Mým prvořadým cílem
bylo nerozhazovat peníze daňových poplatníků. Plzeňský kraj se stal za krajské
vlády ODS finančně nejúspěšnějším krajem v republice. Levice se snažila tuto
skutečnost všelijak zlehčovat a přebytkové hospodaření naopak kritizovat. Po čtyřech posledních letech vlády socialistů
a komunistů je bohužel kraj již v mnohem horší finanční kondici. Chlubení
současného hejtmana, že Plzeňský kraj
zůstal jediným nezadluženým v ČR, tak
pouze s odstupem času potvrzuje, v jaké
vynikající formě jsme jej předávali na
konci roku 2008. Jinak by jen sotva mohl vydržet rozhazovačnou politiku současných radních. Občané mají ale právo
vědět, že s koncem letošního roku se situace již převrátí do dluhů. V Plzeňském
kraji se tak v krystalicky čisté podobě
ukazuje rozdíl mezi pravicovým a levicovým počínáním. Pravice naspořila v dobách ekonomického růstu prostředky
v řádu mnoha stovek milionů, levice je
dokázala za čtyři roky velmi populisticky
a snadno utratit. Oslavné články o úspěších sociálních demokratů v krajském
která je s politickou službou spojena,“ říká Jan Šašek. Zároveň dodává: „Krajské
volby nejsou referendem o vládě. Občanská demokratická strana sice počítá ve
své kampani s celostátními tématy, ale ty
nesmí v žádném případě zastínit konkrétní priority našeho Plzeňského kraje. ■
Ing. Jiří Šneberger
Plzeň
51 let, podnikatel, kandidát č. 7
do krajských voleb
Na vysokých školách v Plzni a v Praze
studoval politologii a veřejnou správu,
letos končí magisterské studium. V Rokycanech zakládal a několik let vedl Mladé konzervativce, sdružení mladých lidí
se zájmem o veřejné dění a politiku.
Vedle studií získával zkušenosti jako asistent senátora MUDr. Luďka Sefziga.
Šestým rokem pracuje v neziskové kulturní nadaci, nyní již na pozici ředitele.
Působí též jako koordinátor primátora
města Plzně Martina Baxy pro spoluprá-
ci města Plzně se Svazem měst a obcí ČR
a Sdružením měst a obcí Plzeňského
kraje. Má tak příležitost spolupodílet se
na řešení palčivých témat týkajících se
veřejné správy, krajské a komunální politiky. V předchozím volebním období byl
zastupitelem města Rokycany. Mezi jeho
záliby patří kultura, historie, architektura, turistika a sport. Je svobodný,
bezdětný.
„Plzeňský kraj se prioritně musí vrátit
k praxi vyrovnaných krajských rozpočtů.
Mojí prioritou je rozvíjející se, moderní
a turisticky atraktivní Plzeňský kraj, který
zkvalitní život všech, kteří v něm žijí nebo
jej navštěvují. Současně chci přispívat k co
největší transparentnosti veřejného sektoru, musí být zdokonalen proces kontroly veřejných zakázek, jen tak může
veřejnost neztrácet důvěru v politiku. Politici nesmějí zapomínat na odpovědnost,
Jako úspěšný primátor Plzně v letech
1998 až 2004 se zasloužil zejména o dobudování dálničního obchvatu města
a vytvoření průmyslové zóny Borská pole, kde především zahraniční investoři
vytvořili tisíce pracovních míst. Zkušenosti ze svého úspěšného primátorování
by mohl využít i v oblasti krajských financí, kde prosazuje hospodaření s dobře připraveným a vyrovnaným rozpočtem. V neposlední řadě by se chtěl
věnovat podpoře podnikání a podnikavosti, neboť právě tisíce drobných podnikatelů nesou největší břímě ekonomické krize a každá jejich malá dílna či
nejobyčejnější provozovna je dokladem
umu a pracovitosti českých lidí. ■
Přeštice – barokní kostel
naši kandidáti
Mgr. Radka Trylčová
Plzeň
37 let, ředitelka regionální
hospodářské komory,
kandidátka č. 10 do krajských voleb
Zřícenina hradu Přimda
Jan Poduška
Blovice
63 let, starosta města Blovice,
kandidát č. 8 do krajských voleb
využívat i zkušenosti z úspěšného rozvoje
města Blovice, kde jsem starostou od roku 2001.“ ■
Ing. et Ing. Bc. Věra
Rubáková, Tachov
51 let, učitelka odborných předmětů,
kandidátka č. 9 do krajských voleb
18
Do Zastupitelstva Plzeňského kraje kandiduje už počtvrté. „Díky vám, voličům,
jsem měl tu čest být doposud zvolen při
každých volbách do krajů za ODS,“ vzkazuje Jan Poduška. Z pohledu své profese
starosty města vítal práci na projektech
rozvoje celého regionu, které zlepšovaly
život občanů v městech a obcích našeho
kraje. Pracoval v komisích regionálního
rozvoje a v dopravní komisi. „Za dvanáct
let fungování Plzeňského kraje se hodně
udělalo, je to vidět v každé obci,“ podotýká J. Poduška. Bohužel za poslední čtyři roky krajské koalice ČSSD a KSČM se
velké množství prostředků použilo neefektivně, narůstá byrokracie a i početně
se rozrostl krajský úřad. „Velmi málo peněz se pak dostává na silnice. To je například oblast, která v budoucnu zasluhuje
zvláštní pozornost pro spokojenost vás,
občanů Plzeňského kraje,“ říká Jan Poduška a obrací se na vás: „Vážení spoluobčané, pokud počtvrté uspěji ve volbách
do Zastupitelstva Plzeňského kraje, budu
i nadále intenzivně uplatňovat projekty
rozvoje celého regionu, při kterých budu
Ve svém profesním životě se zabývá finančním poradenstvím a problematikou účetnictví. Řadu let působila v podnikové praxi,
kde získala praktické zkušenosti z oboru
účetnictví a financování. Své teoretické
a praktické zkušenosti dnes uplatňuje jak
v lektorské, tak v publikační činnosti, kterou
zahájila v roce 2007. Od roku 1995 působí
ve školství na Hotelové škole v Mariánských
Lázních, kde vyučuje účetnictví, ekonomii,
marketing, management, zbožíznalství
a obchodní provoz. Je absolventkou Vysoké
školy ekonomické na ZČU Plzeň (ekonomika podnikání a management) a ČZU Praha
(veřejná správa a regionální rozvoj). Od roku
2002 až do roku 2010 byla zastupitelkou města Tachova, kde 4 roky působila
jako předsedkyně finančního výboru. Jako
zastupitelka se též podílela na přípravě rozpočtů města Tachova. V krajském zastupitelstvu by se chtěla zabývat ekonomií,
financemi a školstvím. ■
Vystudovala cizí jazyky a dějepis na pedagogické fakultě. Ještě za studií pracovala
soukromě jako lektorka anglického jazyka
a poté na Masarykově gymnáziu v Plzni.
„Mám syna Jirku, který v současné době
končí střední školu. Ve volných chvílích ráda čtu, sportuji a cestuji,“ představuje se
Radka Trylčová.
Od roku 2003 začala pracovat na Krajském úřadě Plzeňského kraje. Pomáhala
založit oddělení vnějších a zahraničních
vztahů sekretariátu hejtmana. „Zde jsem
se blíže seznámila s dalšími činnostmi kraje a s politikou. Od roku 2006 jsem působila jako ředitelka Domova Harmonie,
centra sociálních služeb v Mirošově, kde
byla poskytována péče 378 seniorům
a pracovalo zde 200 zaměstnanců. Při
této práci jsem se velice důkladně seznámila s potřebami v sociální oblasti, především potřebou zabezpečení kvality důstojného stáří, zajištění a zabezpečení práv
klientů, ale i pacientů nemocnic nebo
obyvatel dětských domovů. Tato tematika
je mi blízká a dále se jí chci zabývat,“ říká
R. Trylčová. V roce 2010 byla jmenována
ředitelkou Regionální hospodářské komory Plzeňského kraje, která podporuje podnikatele a firmy v regionu, ale rovněž se
zabývá problematikou základního a středního odborného školství. Zároveň působí
jako členka zastupitelstva ve městě Manětín, od minulého volebního období jako
předsedkyně kontrolního výboru. Dále
pracuje v komisi pro neziskové organizace
Plzeňského kraje. „Pro politiku jsem se
rozhodla proto, že mi nejsou lhostejné věci kolem mne. Nechci jen kritizovat, ale
pomáhat. Navíc česká politika je zhrublá
a doufám, že vstup více žen do ní ji pomůže ‚zlidštit‘,“ uvádí Radka Trylčová. ■
Ilustrační foto: Jana Pastorová
KRAJSKÉ VOLBY
Ústecký kraj
červen / 2012
Vladislav Raška
kandidát na hejtmana Ústeckého kraje
Komunikace je základ
Pane Raško, v čem vidíte základ
jednání dobrého politika?
Základem dobrého politika je komunikace. Kontakt s lidmi je v naší práci rozhodující. Musíte žít ve svém regionu
a vnímat problémy ostatních lidí. Pokud
byste s nimi ztratil kontakt, nemůžete
svou práci dělat dobře. Byl bych velmi
rád, aby se lidem v našem kraji žilo lépe,
a bez diskuse s nimi to nelze zajistit.
Politici jsou velmi zaneprázdnění,
jak byste chtěl kontakt s občany nadále udržet v případě vašeho zvolení?
V době mého působení ve funkci starosty, později primátora města Děčín
jsme zavedli SMS linky na dotazy pro
občany, měli jsme dobře udělané inter-
netové stránky a zpravodaj, který informoval o aktuálním dění v našem městě.
Město Děčín dostalo za komunikaci
s občany dokonce cenu, na to jsem byl
velmi hrdý, proto bych chtěl podobný
systém zavést i na krajské úrovni.
Takže komunikace s voliči bude
stěžejní i ve volební kampani?
Samozřejmě, bez konverzace s lidmi si
volební kampaň nedovedu představit.
Potřebujeme mít takzvaně zpětnou vazbu, abychom věděli, co lidi trápí nebo co
by chtěli v našem kraji změnit. O jednom
květnovém víkendu jsem navštívil akci
Pohádkový les v Jiříkově na Šluknovsku,
kde bylo více než tisíc lidí a bylo velmi
příjemné s nimi mluvit. ■
Václav Hofmann
rozhovor s kandidátem č. 5 do Zastupitelstva Ústeckého kraje
Pane Hofmanne, s jakými tématy
bychom měli oslovit voliče v krajských
volbách?
To je otázka velmi na tělo, protože zřejmě
není mnoho takových, která by spíše levicově zaměřené voliče v Ústeckém kraji oslovila. Aktuálně jsou velmi akcentovaná témata zneužívání sociálních dávek. Myslím si,
že sociální vyloučení Romů je závažná a specifická nemoc naší společnosti. Nemoc, která se zřejmě nedá léčit tak jako sociální
vyloučení obecné, neboť důvody, proč Romové do osidel sociálního vyloučení upadají, jsou leckdy jiné, než ty, které způsobují
tento jev u příslušníků majority. Lidé, kteří již
několik generací žijí v rodině, kde nikdo
nepracoval a několik generací žije jen ze
sociálních dávek, mají cestu ze sociálního
vyloučení složitější a těžší. Druhým tématem
pak jsou pracovní příležitosti. Tato problematika se stává třaskavou i proto, že naši
političtí odpůrci populisticky vytvářejí fámu,
že stát musí a bude vytvářet pracovní příležitosti. Žádný stát, pokud nepřistoupíme na
princip budování hladové zdi, žádné pracovní příležitosti vytvářet nebude a ani nemůže. Vytvářet je mohou pouze podnikate-
protestují proti reformám, se často rekrutují z řad státních zaměstnanců, to znamená
z těch, kteří peníze z vybraných daní pouze
spotřebovávají. Zatímco podnikatelé neprotestují a platí stále vyšší daně, ze kterých stát
žije. Špatné je také povědomí o podnikatelích, nechci to bagatelizovat, ale u nás téměř platí, že podnikatel rovná se podvodník, div ne zločinec a veskrze odporná
osoba. To je věc, která se musí změnit. Tématem pro naše volby je chtít a trvat na
VÁCLAV HOFMANN
• člen Výkonné rady ODS, zastupitel města Mostu, krajský zastupitel
• od roku 1985 působil v mosteckém divadle nejprve jako ekonomický
náměstek a následně do roku 2010 jako jeho ředitel
• předseda Výboru pro národnostní menšiny Ústeckého kraje
• aktivní učitel tance
• ženatý, 3 děti, 2 vnoučata
lé. Chceme-li tedy nabídnout větší počet
pracovních míst, musíme zlepšit podmínky
pro podnikání a snažit se podporovat ty,
kteří se i v těchto velmi složitých podmínkách snaží vytvářet nějaké hodnoty, protože
pracovních příležitostí ubývá přímo úměrně
s narůstající cenou práce. Ti, co na ulicích
tom, aby kraj, budeme-li mít možnost to
ovlivňovat, zlepšoval podmínky pro podnikatele a podnikání vůbec!
Řadu let jste působil jako ředitel mosteckého divadla. Co považujete za svůj
největší úspěch v době vašeho působení v divadle?
pokračování na str. 16
15
volby do zastupitelstev
Karel Krejza
rozhovor s kandidátem č. 6 do Zastupitelstva Ústeckého kraje
Pane Krejzo, jste členem regionálního volebního štábu. Jaká témata jsou
podle vás pro voliče v našem kraji zajímavá?
Za jedno z aktuálních témat k řešení považuji financování sportu. Jeho podpora na
krajské úrovni je nedostatečná. Pro srovnání mohu uvést, že Liberecký kraj, který je
mnohem menší, vynakládá sedmkrát více finančních prostředků na sport, než je tomu
v Ústeckém kraji. Proto v případě mého zvolení budu prosazovat, aby byl systém financování sportu v kraji změněn. Navíc díky
novému loterijnímu zákonu začnou do rozpočtu obcí plynout prostředky, které by sice
měly být určeny na podporu sport, ale nejsou účelově vázány. Je na rozhodnutí jednotlivých zastupitelstev, jak jich využijí. Což
vidím jako problematické.
Další oblastí, kterou bychom měli mít na
zřeteli, je vyrovnanost rozpočtu. ODS je
konzervativní strana. Neměli bychom utrácet více, než vyděláme. Navrhoval bych pře-
množství aut. Vybudování obchvatu města
není reálné s ohledem na blízkost chráněné
krajinné oblasti. Může nám ale pomoci výstavba tzv. „západní komunikace“, která
by pomohla rozmělnit dopravu.
Litoměřická radnice si nechala vypracovat předběžnou studii, která má charakterizovat možnosti dalšího využití
rozsáhlého objektu bývalého pivovaru
na Tyršově náměstí. Odhadované náklady na rekonstrukci jsou ve výši 150
milionů korun.
Přihlásila se skupina architektů a konzultantů a z vlastní iniciativy zpracovala studii,
o které budeme debatovat. Chceme oslovit
potenciální investory. Hodláme též využít
strukturální fondy.
V loňském roce se mnohokrát psalo
o složité situaci litoměřického gymnázia, kdy si odchod bývalé ředitelky přála část pedagogického sboru, rodiče
i studenti. Letos v březnu nastoupil do
funkce ředitele bývalý ředitel lovosického gymnázia Miloš Štyks. Jak hodnotíte
situaci na gymnáziu dnes?
To, že k této změně došlo, bylo jediné
možné řešení. Atmosféra ve škole již je
mnohem klidnější. Nový ředitel není v jednoduché situaci, ale věřím, že systematickou prací se mu podaří stabilizovat pedagogický sbor, zajistit kvalitní výuku a potvrdit
tak, že litoměřické gymnázium právem patří mezi nejkvalitnější gymnázia v kraji.
V Litoměřicích budou současně s krajskými volbami probíhat také senátní
volby. Připravujete nějaké společné
předvolební akce?
Pro Litoměřicko a Slánsko vykonal senátor Alexandr Vondra mnohé. Do regionu
jezdil a podílel se na jeho rozvoji a na řešení problémů. Společné akce samozřejmě
plánujeme. Doba velkých meetingů je ale
pryč, zaměřit se chceme na setkávání s občany. Chceme prezentovat, co vše se dosud
povedlo, vysvětlit jim, jak chceme postupovat dál. A v neposlední řadě voliče požádat,
aby nám znovu dali svou důvěru. ■
špatně a že jsme v jakési strouze, kterou se
musíme proplazit, abychom se dočkali lepších zítřků. Obávám se, že divadla se z té
strouhy už nedostanou. Každodenní vítězný
boj za to, aby divadlo přežilo, aby do něj lidé chodili a aby mohlo v dalším období existovat a tvořit, považuji za svůj největší úspěch a výsledek dlouhodobé práce. Myslím
si, že je to mnohem důležitější než úspěchy
dílčí, které jsou ovšem velmi pomíjivé. Jsou
věci, ke kterým se autorsky hlásím a které
v Mostě i v divadle fungují, i když já jsem
už stranou. Občas divadlo porovnávám se
zdravotnictvím. Kdo a co je v nemocnici
důležitější? Je to vedení nemocnice nebo
lékaři, kteří léčí? Největším uměním vedení
takovéto instituce je skloubit potřeby ekonomické a provozní s jejím hlavním posláním, kterým je léčit lidi, nebo hrát dobré
divadlo. A to se mi snad povedlo. Na divadlo budu vždycky vzpomínat v dobrém,
i když jsem si svůj odchod z něho po pětadvaceti letech představoval jinak.
Chtěla jsem se zeptat na vaše působení tanečního mistra. Jak jste se k tancování dostal?
Zřejmě jako všichni v sedmdesátých letech minulého století. Tenkrát bylo běžné,
že do tzv. „tanečních“ chodili téměř všichni
středoškoláci. Tedy i já. Po tanečních byla
tzv. kategorie E, soutěž absolventů v tanečních, z těch se rekrutovali členové tehdejšího tanečního kroužku. A já jsem, do té doby nadějný hokejista, začal nepochopitelně
chodit tančit. Naštěstí se v Litvínově otevřel
nový kulturní dům, kde nám vytvořili (na
tehdejší dobu) pro tancování nadstandardní
podmínky. A bylo to. ■
sunout finanční prostředky směrem k investicím. Domnívám se, že ty, které jsou určeny na rozvoj infrastruktury, rekonstrukce
a údržbu majetku, mohou vytvořit nová
pracovní místa a zajistí práci stavebním firmám. Na úrovni kraje jsme schopni připravit pouze podmínky. Skvělou zprávou je zahájení dostavby dálnice D8, která zlepší
nejen dopravní obslužnost, ale, jak doufám,
přispěje i k oživení průmyslových zón.
ODS má v Litoměřicích velmi dobré
volební výsledky. V současné době jste
místostarostou, co byste rád ve vašem
městě zlepšil nebo změnil?
Za jeden z největších problémů považuji dopravu. Městem stále projíždí vysoké
KAREL KREJZA
• místostarosta města Litoměřice
• předseda OS ODS Litoměřice,
místopředseda RS ODS Ústeckého kraje
• ženatý, dvě děti
dokončení ze str. 15
16
V divadle jsem prožil naprostou většinu
svého profesního života, byl jsem tam
25 let. A mohu se snad pochlubit, že
úspěšných premiér mám za sebou celou řadu, i když jsem nebyl za divadelní tvorbu
bezprostředně odpovědný.
Za svůj největší úspěch ovšem považuji
to, že jsem divadlo dokázal držet ekonomicky nad vodou a pomohl ho přivést mezi nejúspěšnější divadla v České republice.
Například co se týče práce pro děti a mládež, patří mostecké divadlo dlouhodobě
mezi nejlepší. A tak doufám, že se nám podařilo si vychovat generaci lidí, kteří to své
divadlo vždycky divácky podrží.
V roce 1990 po prvních svobodných volbách, kdy nastoupil na místo starosty města Mostu Bořek Valvoda, řekl, že jsme na
tom jako město ekonomicky přechodně
rozhovor
Alexandr Vondra
rozhovor s ministrem obrany ČR, místopředsedou ODS a kandidátem do Senátu Parlamentu ČR
Pane ministře, do Senátu jste byl zvolen
v roce 2006, budete tedy svůj post obhajovat.
Zvažoval jste dlouho
svou kandidaturu?
Já jsem zodpovědný člověk, vždycky
zvažuji. Mám to tady moc rád, podívejte se
kolem, to je krása, Zahrada Čech. Ano,
budu se ucházet o to, abych sloužil lidem
dalších šest let a udělám pro to všechno,
abych uspěl.
Domníváte se, že je složitější kandidovat z pozice ministra, nebo to vnímáte jako výhodu? Před šesti lety jste
z této pozice nekandidoval.
Já jsem před šesti lety kandidoval původně z pozice soukromníka, ale stal jsem
se mezitím ministrem zahraničí, takže
v horké kampani jsem byl dva měsíce ministr. A mnozí tehdy říkali: „To bude nevýhoda, lidé budou říkat, že to všechno
nestihnete,“ ale já jsem workoholik, žiji
vlastně jen svou prací, děti již odrostly. Dá
se to samozřejmě zvládnout. Má to své výhody, protože skrze členství ve vládě se samozřejmě dá leccos prosadit, ale přináší to
samozřejmě vyšší nároky na ten čas. Ale já
spím čtyři hodiny denně, takže stejně co
bych jiného dělal…
S čím chcete oslovit voliče v předvolební kampani?
Bude to samozřejmě těžké, co si budeme namlouvat. Bude to skládání účtů v poločase vládnutí a já budu obzvlášť jako
člen vlády pod permanentním drobnohledem. Myslím dvě věci; za prvé jsou tu nějaké výsledky a jsem docela hrdý na to, že
kamkoliv dneska člověk přijede, jsou tu vidět konkrétní výsledky za těch šest let. Já
sem jezdím každý týden a mám tady svůj
druhý domov, chalupu, kde často pobýváme, a lidé mne tu znají. Sázím na kontaktní kampaň, půjdu mezi lidi a je to třeba vzít
trochu s nadhledem, s humorem. Doba není jednoduchá, lidé mají hlouběji do kapsy
a jsou trochu naštvanější. Myslím si, že jediná možnost je mluvit k nim přímo čelem,
sednout si s nimi, vysvětlovat a obhajovat.
Není to doba na nějaké velké mítinky na
náměstí, ale doba jít skutečně mezi lidi. Lidé nepřijdou za vámi, musíte jít vy za nimi.
Vláda měla v dubnu letošního roku
na svém programu novou dohodu
o armádních zakázkách se Spojenými
státy, která českým výrobcům otevře
možnosti dodávek pro americký resort
obrany. Myslíte si, že české firmy jsou
schopny konkurovat a dodávat na
americký trh?
Jsou schopny konkurovat, samozřejmě
že taková ta „dávná sláva“, kdy Škodovka
vyráběla tanky pro půlku světa, je již zřejmě pryč. Dneska se Češi musí prosazovat
chytřeji a mají šanci tradiční výrobci, například česká Zbrojovka, pro ni je dodnes
americký trh naprosto klíčový, třeba pro
lovecké zbraně, tak proč by nemohla uspět
jednou i pro armádu. Řada i středních
menších firem v nových oblastech, typu
softwary, má šanci se třeba uplatnit jako
subdodavatelé různých firem. Já tu dohodu považuji za velmi důležitou, protože
vlastně pomáhá nabourávat takový ochranářský val toho „Buy American Act“, který to doteď strašně komplikoval. Oni již
nebudou potřebovat nějaké zvláštní prostředníky, mohou se skutečně ucházet napřímo, a tím také budou daleko více konkurenceschopní. Záleží to samozřejmě na
nich, musí si vybudovat své kontakty ve
zbrojním sektoru, pokud je ještě nemají.
Ale český člověk je šikovný a já věřím, že
někteří to dokážou. ■
Aktuální akce v našem regionu
Dne 14. května 2012 byl slavnostně otevřen 3,7 kilometru dlouhý
úsek dálnice D8 z Lovosic k obci Bílinka. Původně plánované otevření tohoto úseku v prosinci bylo odloženo kvůli problémům se
stavební dokumentací.
Průtahy kvůli stavební dokumentaci a soudní spory s ekology termín dokončení dálnice neustále odkládaly. Otevřením dálničního
úseku se částečně uleví dopravě v dosud přetížených Lovosicích.
Slavnostního otevření se kromě zástupců z ŘSD a Ministerstva
dopravy zúčastnili také ministr obrany a senátor za Litoměřicko
Alexandr Vondra a kandidát na hejtmana do Zastupitelstva Ústeckého kraje Vladislav Raška. ■
Diskusního setkání členů Oblastního sdružení ODS
Most, které se uskutečnilo v pondělí 21. května
2012 v salonku hotelu Cascade v Mostě, se zúčastnil ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.
Setkání v rámci výjezdního jednání regionálního
grémia se kromě pana ministra zúčastnili také
předseda RS ODS Ústeckého kraje Jan Kubata
a členové regionálního grémia. Otázky, které byly
účastníkům zodpovězeny, se týkaly především těžebních limitů, energetiky, důchodové reformy
a aktuální politické situace. ■
17
aktuality
Ohře volá
Místní sdružení ODS Louny uspořádalo v neděli 27. května
2012 sjíždění řeky Ohře s názvem „Ohře volá“. Vodáci se sešli u jezu nad starým mlýnem v Březně u Loun. Letošního
čtvrtého ročníku se zúčastnilo celkem 33 vodáků, kteří se
plavili na jedenácti lodích. Nádherné počasí přispělo k bezvadné náladě. Po hodince plavby si posádky lodí odpočinuly na písečné pláži. Přestávku si zkrátily opékáním špekáčků
a doplněním nezbytných tekutin. Po krátkém občerstvení
všichni nastoupili do lodí a pokračovali dál v plavbě. V odpoledních hodinách dopluli usměvaví milovníci Ohře do cíle,
který byl u koupaliště v Lounech. Byl to opravdu nádherně
strávený čas a všichni účastníci se těší na další ročník. ■
Pohádkový les
Místní sdružení ODS Jiříkov se podílelo na uspořádání 13. ročníku Pohádkového lesa u rybníka Mexico v sobotu 26. května
2012. Na děti čekal nejen les plný pohádkových postav, ale
také spousta atrakcí – jízda na koni, zpěv na pódiu, skákací
hrady, trampolíny, střílení nebo vodní zorbing. Na hranici do
Pohádkového lesa samozřejmě nechyběly formality jako celní pasová kontrola. V lese se potkaly například s Křemílkem
a Vochomůrkou, Shrekem a Fionou, s rodinkou Simpsonových, s Ferdou Mravencem, Beruškou, Broukem Pytlíkem,
s čerty, čarodějnicemi nebo vílami. Třináctý ročník pohádkového lesa se i díky počasí a dobré náladě skvěle vydařil. ■
18
KRAJSKÉ VOLBY
Kraj Vysočina
červen / 2012
Ota Benc
lídr krajské kandidátky na Vysočině
Hejtman není majitelem, ale služebníkem kraje
Ota Benc, lídr krajské kandidátky
na Vysočině v ODS začínal před 21 lety, kdy v Přibyslavi zakládal místní
sdružení. „S úctou dodnes vzpomínám na našeho přirozeného vůdce
Mojmíra Novotného, který byl prvním
polistopadovým starostou Přibyslavi
a předsedou místního sdružení ODS.
Jeho přirozená inteligence, zdravý rozum a rozvaha (starostou se stal v 64
letech) stála na začátku prosperity
města Přibyslav. Do své smrti byl nesmírně aktivním, činorodým a inspirujícím člověkem,“ říká.
Existuje nějaké motto, kterým se
v politice řídíte?
Práce politika je podle jeho vzoru postavena
na docela přirozených postojích:
• nemysli na svůj prospěch,
• mysli dopředu a uvažuj,
• všechno si dopředu spočítej,
• nikdy lidem nelži a říkej i nepříjemnou
pravdu,
• dej lidem příležitost, ať se postarají,
a nepleť se jim moc do života.
Pomáhají vám v politice zkušenosti
z vaší profese?
V roce 2007 jsem byl nucen z politických důvodů skončit ve funkci ředitele přibyslavské školy a přiznám se, že jsem se
velice dlouho vzpamatovával z toho, že
nemohu dělat práci, kterou mám rád.
V současnosti pracuji v jedné malé firmě
v Havlíčkově Brodě, která se zabývá výstavbou a provozováním optických sítí
•
•
•
•
•
a poskytuje širokou paletu služeb elektronických komunikací. Pro mě je to škola života, nastoupil jsem při vzniku firmy a ve
svých 42 letech jsem začínal novou kariéru. Nebylo a není to jednoduché, žádné
předchozí zásluhy neplatí, jenom práce,
kterou odvedete. Však to znáte, že v soukromém sektoru platí jiná pravidla než ve
veřejných službách. Je to přímočaré, pravdivé, neúprosné, a tak to má být.
Nebojíte se jako kandidát na práci
v krajské samosprávě o svůj rodinný
život a volný čas?
Rodina, děti a přátelé jsou i pro mě
základním bodem mého snažení. Se svojí ženou žiji již dvacet šest let – naučili
jsme se navzájem respektovat a máme
se stále rádi.
Jmenuji se Ota Benc, v červnu letošního roku mi bude 47 let.
Mám tři děti ve věku 26, 21 a 19 let a jsem jednou ženatý.
Vystudoval jsem Matematicko-fyzikální fakultu UK Praha.
Od roku 1999 do roku 2007 jsem byl ředitelem ZŠ Přibyslav.
V současnosti pracuji v Metropolitní s.r.o., Havlíčkův Brod, která se
zaměřuje především na realizaci optických sítí a poskytování služeb
elektronických komunikací.
• Od roku 2002 jsem členem Zastupitelstva města Přibyslav a od začátku
roku 2011 též členem Rady města Přibyslav.
• Ve volném čase hodně jezdím na kole, na kolečkových bruslích
a chodím se psy do přírody.
Po čtyřicítce jsem se začal věnovat více
sportu a docela hodně jezdím na kole. Občas
nějaké závody, projížďky s kamarády a hlavně do práce jezdím na kole. Je to asi 17 km
a člověka to po ránu ohromně osvěží.
Jaký máte recept na vedení kraje?
Budu usilovat o to, aby obce, kraje, stát –
zkrátka veřejná správa – byly pro všechny
lidi službou, a ne postrachem.
Zajistěme na Vysočině bezchybné fungování služeb, které nám ukládá zákon, a nepouštějme se do žádných monstrózních aktivit typu masivní podpory turistického ruchu,
podpory podnikání formou grantů (směšné),
vytváření nereálných plánů regionálního rozvoje a mnoha dalších nesmyslů. Věřím, že
podnikaví občané a samosprávy obcí dokážou vyřešit podstatné problémy sami.
Usilujme o to, aby správa kraje byla co
nejcivilnější a zbavme se vrchnostenského vnímání funkce kraje a jeho představitelů. Příkladem nám může být až do obludných rozměrů narostlý kult osobnosti
Davida Ratha ve Středočeském kraji. Podobné figury najdeme i u nás na Vysočině
a právě Občanská demokratická strana by
měla garantovat rovný přístup všech občanů a důsledně se postavit proti všem vrchnostenským choutkám představitelů samosprávy i krajských úředníků. ■
15
zajímavosti našeho kraje
Vysočina – kraj krás i protikladů
pro pohon zdejších hamrů, až později
k chovu ryb). Rozloha kraje je 6800 km2,
což jej činí pátým nejrozsáhlejším krajem České republiky.
Přírodní krásy
Zemská hranice mezi Moravou
a Čechami se ustálila na konci
18. století. Složitě rozdělovala Vysočinu na části, které náležely ke
královským Čechám, a na území,
které spadalo pod správu Markrabství moravského. Ještě dnes najdete Moravskou Herálec a Českou Herálec, Moravskou a Českou Svratku,
„český“ Stržanov je pár stovek metrů od „moravského“ Žďáru nad Sázavou a oblíbená Pilská nádrž je
napůl česká, napůl moravská.
16
Kraj Vysočina vznikl jako vyšší správní
celek v roce 2000 a původně se jmenoval Jihlavský kraj. Sdružil v sobě pět
okresů: Pelhřimov (původně patřící k Jihočeskému kraji), Havlíčkův Brod (Východočeský kraj) a Jihlavu, Třebíč a Žďár
nad Sázavou (Jihomoravský kraj).
Z původně zamýšleného názvu
ovšem zbyl obyvatelům Vysočiny pouze
symbol „J“ na státních poznávacích
značkách. Na základě ankety mezi obyvateli Vysočiny první vedení tohoto
územně správního celku rozhodlo o názvu regionu „Vysočina“, což mu vydrželo do 1. 8. 2011, kdy byl přejmenován na Kraj Vysočina. Přišel tak o jednu
ze svých výjimečností – spolu s Prahou
byl jediným regionem, který neměl ve
svém názvu slovo „kraj“.
Kraj Vysočina je především nádherným krajem plným pozoruhodných přírodních krás a historických památek. Je
to kraj zdravých hlubokých lesů a půvabných rybníků (největším je rybník
Velké Dářko s rozlohou 206 ha, založený v 15. st. ke shromažďování vody
Nejvyšším vrcholem Vysočiny je Javořice (837 m. n. m.), nejnižším místem
kraje je bod, ve kterém řeka Jihlava
opouští toto území (239 m. n. m.).
Tak, jako region historicky dělila česko-moravská historická hranice, dělí ji
i křivka evropského rozvodí. Každý, kdo
říká, že Vysočina je „střechou Evropy“,
má pravdu. Část vod, které svádí řeka
Sázava, končí v Severním moři. Z opačné části „střechy“ svádí vody řeky
Svratka a Jihlava do moře Černého.
A pokud tak dumáme o „evropském“ rozměru vysočinské pahorkatiny, po celá léta se vedou spory o tom,
kde je „střed Evropy“. Obyvatelé města Kouřim v Čechách tvrdí (a najdeme
to také v nejrůznějších encyklopediích),
že střed Evropy je u nich. My však s jistotou víme, že se Evropa „otáčí“ kolem
vrchu Melechov na Havlíčkobrodsku.
Památky UNESCO, historická
architektura i slavní rodáci
Kraj Vysočina má na svém území tři
výjimečné památky UNESCO: městskou
památkovou rezervaci Telč, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené
hoře ve Žďáře nad Sázavou a židovské
město s židovskou Bazilikou sv. Prokopa v Třebíči. Nádherné jsou ovšem
i hrady Pernštejn u Bystřice nad Pernštejnem a Lipnice nebo zámky v Jaroměřicích nad Rokytnou a v Náměšti
nad Oslavou.
K výjimečným osobnostem, které se
v kraji narodily či tu nějaký čas působily,
patří řada malířů, třeba Jan Zrzavý,
hudební skladatelé Gustav Mahler či
Jan Václav Stamic, světoznámý ekonom
Josef Alois Schumpeter či olympijští
medailisté v hokeji, lyžování či rychlobruslení.
Kraj Vysočina má asi 515 tisíc obyvatel (k 1. 1. 2011), kteří žijí v 704 obcích, z nichž 34 má statut města. Nejvíce nás ovšem žije v obcích s méně
než 500 obyvateli. Kraj Vysočina je tak
třetím nejméně lidnatým krajem ČR.
Čihákův mlýn v Nesměři
Výstavní a ukázkovou aktivitou lidí
z Vysočiny je zemědělství. Každá třetí
brambora, která se na území ČR vypěstuje, pochází z Vysočiny! S 58 kusy
skotu na 100 ha je Vysočina v republice suverénně první, což i znamená, že
v produkci masa (bez drůbeže) je kraj
na prvním místě v ČR.
Ota Benc, lídr kandidátky ODS pro
volby do krajských samospráv na podzim 2012, pochází z Přibyslavi.
Možná bychom tedy měli vědět, že
průměrná teplota vzduchu v Přibyslavi
(530 m. n. m.) byla v roce 2010 6,7 °C,
úhrn srážek v témže roce byl v Přibyslavi 817,2 mm, nejsušším měsícem
tam bývá únor a nejvlhčím červen. Nejvyšší teplota v Přibyslavi byla v roce
2010 12. července 31,3 °C, nejnižší (také v roce 2010) –22,6 °C.
No, není to krásný kraj pozoruhodných rozmanitostí, krás a protikladů? ■
Zdroje informací: Český statistický úřad Praha
a Český hydrometeorologický ústav Praha
Ivo Strejček
předseda RS ODS Vysočina
www.istrejcek.cz
Mostický kostelík
podporovatelé
Proč volit Otu Bence
Miroslava Němcová
předsedkyně Poslanecké sněmovny, 1. místopředsedkyně ODS
ana magistra Otu Bence, který patří mezi zakládající členy ODS v Přibyslavi a dovedl
místní sdružení ODS k několikanásobnému vítězství v komunálních volbách, znám léta. Sama jsem začínala v komunální politice. Proto dobře vím, jak je těžké rozhodovat
o mnoha různých otázkách ve městě, kde pracuji, kde žije má rodina, mí přátelé. Ale byla
to moc dobrá škola. Ota Benc bere každou svou práci vážně, odpovědně a je naprostý profesionál. Lidí jako on si vážím. Jako bývalý ředitel základní školy zná hodnotu vzdělání a všestranně podporuje mladé, ale i seniory. Vždycky jsem fandila těm, kteří nedělají svou práci
jen tak, ale dávají do ní srdce. To se na výsledku pozná. Nečekají nás snadné měsíce. Ale s lidmi, kteří stojí pevně na zemi, jsou pracovití, mají hluboký a vřelý vztah ke svému domovu,
se dá zvládnout všechno. Věřím, že hlas pro kandidátní listinu ODS, kterou do krajských voleb vede právě pan Ota Benc, se zúročí a že Vysočinu svěříme do správných rukou. ■
P
Mgr. Anna Šnýdlová
tlumočnice a překladatelka, zastupitelka města Přibyslav
tu Bence znám již takřka 20 let. V roce 1992 jsem přišla na základě konkurzu do ZŠ
Přibyslav jako ředitelka a Ota Benc byl jedním z učitelů této školy. Brzy na sebe upozornil bystrým úsudkem, touhou po dalším sebevzdělávání a velkou kreativitou. Bylo proto logické, že po mém odchodu z funkce byl vybrán konkurzní komisí za mého nástupce. Jeho činnost jsem měla možnost sledovat i nadále jako předsedkyně školské rady
a zastupitelka města. Škole velmi prospělo, že se do jejího čela dostal mladý člověk, který se
rychle zorientoval ve spleti zákonů, v nových technologiích i v nových možnostech, které skýtala právní subjektivita a možnost zapojovat se do různých projektů. Ota Benc poskytl kolektivu učitelů nadstandardní možnosti sebevzdělávání a podpořil jeho kreativitu. Zároveň při
řešení nezbytných problémů a konfliktů vyzrával i sám jako osobnost, učil se důslednosti i toleranci. Jako člen zastupitelstva města za ODS vždy zastával konzervativní hodnoty a usiloval o to, aby místní politika byla čistá a slušná. To se mu také nevyplatilo a po dlouhodobém
a soustředěném nátlaku, ve kterém se spojili bývalí členové KSČ, současná levice a několik
„osobností“, které nesnesly, že Ota Benc je úspěšný, samostatný a sebevědomý představitel nové generace a nových trendů ve školství, odešel z místa ředitele školy do soukromé firmy v Havlíčkově Brodě, kde dodnes úspěšně působí. Svůj názor na tyto místní pletichy vyjádřili občané Přibyslavi dost jasně – v posledních volbách získal Ota Benc absolutně nejvíc hlasů. Není přitom někým, kdo by chtěl být zadobře se všemi a sliboval jim uskutečnění všech jejich požadavků. Naopak,
svoje názory netají nebo nekamufluje, jeho politické působení je jasné a čitelné. Má „tah na branku“, spoustu dobrých nápadů a je
velmi houževnatý. Proto si myslím, že je dobře, že vede kandidátku ODS do krajských voleb, a přeji mu hodně úspěchů. ■
O
Jana Fischerová
poslankyně PS PČR
sou před námi opět volby do Zastupitelstva Kraje Vysočina. Kandidátka ODS je sestavena z mnoha nových lidí, kteří jistě vnesou do
krajské politiky nového ducha. Jsou na ni zastoupeni lidé různých
profesí, ale i věku, mnozí již s velkými zkušenostmi z práce pro veřejnost,
někteří jsou nováčky. Jsem přesvědčena, že jsou společně schopni rozvíjet Kraj Vysočina ke spokojenosti všech občanů. Při pohledu na sestavenou kandidátku od jedničky až po pětačtyřicítku vidím odborníky na
školství, zdravotnictví, dopravu, ale i řadu kvalitních starostů, podnikatelů, ekonomů, pracovníků v oblasti sociální či například energetice.
S Otou Bencem se již dlouhá léta potkáváme v komunální politice a diskutujeme o naší práci, která je službou občanům. Ota Benc jako lídr
této kandidátky má moji plnou podporu. ■
J
17
fakta o našem kraji
Vysočina v řeči čísel
Vysočina je sice krásný kraj plný
poetických zákoutí a dechberoucích
scenérií, z ekonomického pohledu
zde ale nenajdeme příliš věcí k radosti. V následující krátké analýze
základních socioekonomických ukazatelů našeho kraje jasně uvidíme,
že pravicová politika zde nemá na
růžích ustláno.
správních území s omezeným zázemím.
I ze slabé centralizace kraje a snadné
dostupnosti lepších příležitostí (nejen)
v Praze a v Jihomoravském kraji vyplývá
dlouhodobý problém Vysočiny – stárnutí obyvatelstva. Průměrný věk se posouvá
lehce za hranici 40 let. Lidí po 65. roku
života je o 7.000 více než dětí do 15 let.
V roce 2011 pobíralo 146.600 obyvatel
kraje Vysočina státní důchod – z toho
86.878 starobní důchod a téměř 22.500
invalidní. Mezi roky 2010 a 2011 narostl počet lidí čerpajících důchod o 3.900
(tj. téměř 5 %). Průměrný důchod je
v našem kraji 10.102 Kč. Faktor stárnutí
obyvatelstva se projevuje nejen v hospodářském růstu kraje, ale zároveň dělá
naléhavější problém koncepce krajského
zdravotnictví nebo sociálního zabezpečení stále se zvětšující skupiny seniorů.
Hospodářská kondice
Vysočina hospodářsky rozhodně nevede peloton českých krajů, a dokonce
bychom mohli říci, že potřebuje nějaký doping. V našem regionu se ročně
vyprodukuje zboží a služby za zhruba
Obyvatelstvo
18
Vysočina je rozlohou sice jeden z větších regionů (ze 14 krajů ČR jsme na
5. místě), v počtu obyvatel ale obsazuje
až dvanáctou příčku s necelými 512 tisíci obyvateli (zhruba 5 % obyvatel ČR).
Roztříštěnost osídlení na Vysočině dokresluje i tradičně slabý podíl městského
obyvatelstva – 57,2 %; přitom průměrná
urbanizace v ČR dosahuje 70 %.
V debatě o osídlení je nutné také konstatovat, že Vysočina nemá své „hlavní
město“. Region je tvořen historicky
a hospodářsky se odlišně vyvíjejícími
okresy, které patřily pod zcela jiná správní centra. Neexistence jednoznačného
historicky vyvinutého středobodu kraje
s odpovídajícími službami, univerzitním
vzděláváním a pracovními příležitostmi
na jedné straně a zároveň velmi dobrá
dopravní dostupnost české a moravské
metropole Prahy a Brna na straně druhé
doslova trhá území kraje ve spádovosti
mezi tato dvě města. Relativně slabý hospodářský výkon Vysočiny je do velké
míry zapříčiněn tím, že všechny okresy,
které náš region tvoří, v minulosti byly pouze okrajovými periferiemi svých
právnických osob. Tato čísla, byť na první pohled vypadají velká, nás řadí na
předposlední místo mezi regiony v podnikatelské aktivitě.
Průměrná mzda na Vysočině byla
v loňském roce jen 21.710 Kč, tedy
o jednu desetinu nižší, než byl průměr
ČR. Je sice pravdou, že existují kraje s ještě nižšími čísly, ale nesmíme se tím nijak
chlácholit. Nezaměstnanost v kraji se aktuálně pohybuje mezi 8,5 a 9 % (na
konci krizového roku 2010 dosahovala
téměř 11 %). To znamená, že bez práce
je nyní zhruba 20.000 lidí.
Nejvíce zaměstnaných lidí je v sektoru
zpracovatelského průmyslu (77 tis.), velko a maloobchodu (30 tis.), stavebnictví (21 tis.), zdravotní a sociální péče
(16 tis.), veřejné správě (14 tis.) a vzdělávání (12 tis.). Zemědělství (17 tis. zaměstnanců) je pro Vysočinu velmi podstatné a v měřítku relativního poměru
tohoto odvětví na celkové pracovní síle
za Vysočinou zaostává Jihomoravský
nebo Zlínský kraj. Čísla zaměstnaných
podle sektorů ale nejsou nijak pozitivní, jelikož potvrzují vysoký podíl práce
s nízkou přidanou hodnotou. Více než
42.000 (!) pracovních míst ve zdravotnictví, státní správě a vzdělávání platí
daňový poplatník.
Závěr
Fajtův kopec
151 miliard Kč a pracuje zde 240.000
lidí. Náš podíl na celkovém HDP ČR tvoří pouhá 4 %. V převodu na „produkt na
obyvatele“ vytvoří občan Vysočiny statky
a služby za 292 669 Kč, což jsou zhruba
4/5 toho, co vyprodukuje průměrný
Čech (horší jsou už jen kraje Olomoucký,
Pardubický, Karlovarský a Liberecký). To
značí, že Vysočina pracuje s relativně nízkou přidanou hodnotou práce. Nemůžeme se proto divit, že celých 60 % vývozu
spadá do kategorie „stroje a dopravní
prostředky“ a službám (které mají logicky nejvyšší přidanou hodnotu) se daří
pouze podprůměrně.
V regionu operuje 105.185 firem.
Z nich je 84.458 fyzických osob a 20.727
Výzvou pro Vysočinu je nastavení takových podmínek, aby se zde vyplatilo
bydlet, podnikat a zůstávala zde kvalifikovaná pracovní síla. Náš kraj má sice
své limitující faktory, ale na ně se nemůžeme vymlouvat. Je potřeba budovat
stabilní a zdravé krajské finance a zamezit případnému korupčnímu prostředí.
Kraj tu není od toho, aby vyrovnával
„nedokonalosti trhu“ dotacemi a poskytováním služeb zdarma, ale aby nastavil
rovné podmínky pro všechny činorodé,
pracovité a odvážné lidi. Jsem si jistý, že
s takovým programem může ODS v krajských volbách uspět! ■
Použitá data: Český statistický úřad,
vlastní výpočty
Ivo Strejček ml.
Národohospodářská
fakulta VŠE
[email protected]
Ilustrační foto: Jiří Michlíček
KRAJSKÉ VOLBY
Zlínský kraj
červen / 2012
Libor Lukáš
rozhovor s lídrem zlínské krajské kandidátky
Co mě štve: lenost, pokrytectví, závist, ...
Je vám 50 let. Je čas na bilanci?
Určitě je to jeden ze životních mezníků,
kdy člověk může bilancovat v práci, veřejné
službě i osobním životě. Nicméně tato bilance je pro mě „jen“ dalším odrazovým
můstkem pro dny a roky příští, protože se
stále cítím být plný energie a mám velkou
chuť se i nadále podílet na realizaci zajímavých projektů. Chtěl bych i nadále tvrdě
pracovat pro naši vlast a samozřejmě i prožít krásné věci se svou rodinou. I když už
mám syny odrostlé a ti se věnují svým aktivitám, chtěl bych i manželce postupně vynahradit to, jak málo jsem kvůli práci doma.
Jak se vám změnily životní priority za
poslední roky?
Každý člověk získává zkušenosti, vidí růst
své děti a na nich nejlépe vidí, jak rychle čas
plyne. Proto jsem možná trpělivější, méně
mě rozčílí věci, které jsem dříve považoval za
důležité. Na druhou stranu člověka roky
ukotvují v názorech, jeho přesvědčení a zásadách. Takže jako každý z nás jsem se
změnil, roztřídil důležité a méně důležité
věci. Můj konzervativní přístup k životu, práci i veřejné službě zůstal.
Jak relaxujete, abyste se nedostal
do stresu a měl čas normálně žít?
Nejvíc si určitě odpočinu v lese, když vyrazím časně ráno, rodina ještě spí a já v klidu jen pozoruji to přírodní dění, nebo v zimě zanesu krmení zvířatům do lesa, jsem
vášnivý nimrod. Rád sportuji, vyjížďky na
kole nebo procházky krajinou Bílých Karpat jsou to, co mám nejraději. A pokud se
mi to podaří doplnit plaváním nebo saunou, nemá to chybu. Relaxovat a normálně
žít bych pak nemohl bez své rodiny, takže
společně trávený čas s manželkou a syny,
pokud na mě mají čas, je také mimořádně
důležitá část mé relaxace a odpočinku.
Kdybyste nebyl politikem, co byste dělal, do čeho byste se pustil?
Pravděpodobně bych se intenzivněji věnoval svému podnikání a stejně tvrdě jako
ve veřejné službě bych pracoval ve své firmě.
Nicméně jsem člověk, kterého nenechává
veřejné dění chladným, o věci se zajímám,
takže stejně by mě to do politiky zase nějakým obloukem přivedlo. Takže to, co dnes
dělám, vlastně není náhoda, ale vyjádření
mých životních postojů, mé osobnosti.
Jaké je vaše životní krédo?
Můj děda mi vždy říkal: „Chovej se k jiným tak, jako ty chceš, aby se chovali k tobě.“ A já jsem učenlivý vnuk a svého dědu
v této moudrosti dodnes respektuji, i když
už není mezi námi…
Jaké máte plány do budoucna?
V tom návalu práce si myšlenku na velké
plány moc nepřipouštím. Chci pokračovat
v tom, co dělám, protože to přináší viditelné
výsledky, ohlasy mnoha lidí a mě to nadmíru uspokojuje. Kontakt s lidmi, jejich názory
jsou pro mě důležité, i když spolu třeba nemusíme vždy souhlasit. Takže svou nejbližší
budoucnost vidím v regionální či komunální
službě veřejnosti, zde v našem rozmanitém
LIBOR LUKÁŠ (50 let)
Náměstek hejtmana Zlínského kraje. Původním povoláním stavební
technik. Působil na různých stavbách, především pak při výstavbě
dálniční sítě v osmdesátých letech.
Po roce 1989 se stal tajemníkem radnice v Bojkovicích a zapojil se do politického života. Od roku 1993 se věnoval soukromému podnikání a řídil
firmu poskytující komunální služby.
V roce 2000 byl zvolen do krajského
zastupitelstva a následně se stal náměstkem hejtmana Zlínského kraje.
V dalších volbách v roce 2004 už jako
lídr kandidátky vyhrál volby a byl
zvolen hejtmanem Zlínského kraje.
Zlínském kraji. Nechci svou energii dělit, sedět na dvou židlích či krkolomně cestovat za
funkcemi mezi Prahou a Zlínem a přitom se
tvářit, že to jde…, já říkám, že to opravdu
nejde. Chci prostě pracovat pro lidi tam, odkud jsem vzešel. Jsem tady doma.
Co vás nejvíce štve?
Faleš, lenost, pokrytectví, závist, … asi by
se toho našlo více. Pokud chlap nedrží
slovo, a pokud říká něco jiného, než ve
skutečnosti dělá. Štvou mě kauzy, které znevěrohodňují politiku a demokratické principy a které zakrývají skutečnost, že se ve veřejné službě dá pro naši vlast, pro její občany
udělat řada dobrých věcí .
Co vás nejvíce potěšilo?
Každá věc ve veřejné službě, která má
konkrétní výsledek a někdo si ho všimne,
třeba jen jedním slovem, krátkým e-mailem. No a neustálou radost mi dělá rodina,
to jak mí synové zvládli přechod do „dospělého“ světa, to že při mně má žena Iva
pevně stojí, i když to se mnou nemá vůbec
jednoduché, a navíc mě málo vidí.
Jaký je vlastně váš vztah ke Zlínskému kraji? Před mnoha lety jste pracoval
i v Praze, kde jste potkal svou manželku, byť ta je také z podhůří Bílých Karpat, takže vrátil jste se rád?
Vztah k našemu kraji? Je to mé velké
pouto a jsem velkým zdejším patriotem. Mé
vyjádření je proto na jednu větu: „Je to můj
domov a žiju zde rád.“ ■
15
volební program
Historie Zlínského kraje
Západní část regionu – Kroměřížsko a severní část okresu Uherské Hradiště v oblasti Pomoraví s vysoce úrodnou zemědělskou
půdou byla převážně orientována na zemědělskou prvovýrobu, kde patřila k předním
produkčním oblastem Země Moravské. Na
pozadí vyspělého zemědělství byl budován
silný zpracovatelský průmysl – cukrovary,
mlýny, mlékárny, sladovny apod. Postupně
se rozvíjely další průmyslové obory.
Oblast Hostýnsko-vsetínské vrchoviny
s rozsáhlými kvalitními lesními porosty se
vyznačovala těžbou dřeva s příslušným prvozpracovatelským průmyslem. Zemědělská činnost byla orientována především na
živočišnou výrobu. Obdobný charakter byl
i v jižní části území na severní straně Bílých
Karpat a v oblasti Vizovických vrchů.
Vznikem československého státu začíná
výrazná industrializace regionů vstupem
průmyslových odvětví, která nebyla založena výlučně na zpracování místních zdrojů.
Baťova expanze výroby obuvi na Zlínsku
pokračovala v další diverzifikaci do chemického průmyslu, zpracování pryže, strojírenství, stavebnictví atd. Ve 30. letech se přidává budování obranného průmyslu,
především na jihovýchodě regionu (Vsetín,
Slavičín, Bojkovice, Uherský Brod). Průmyslový potenciál Zlínska dosáhl světové konkurenceschopnosti. Železniční trať Hranice–Vsetín–Púchov byla vybudována jako
strategická spojnice koncentrovaného
zbrojního průmyslu, souběžně byla vedena
silnice I/57.
Od roku 1945 bylo hospodářství regionu
posíleno slaboproudým elektrotechnickým
průmyslem v Rožnově pod Radhoštěm
a chemickým průmyslem ve Valašském Meziříčí. Na Uherskohradišťsku byl v letech
1950–1953 vystavěn Let Kunovice a zahájena výroba letadel, v návaznosti vznikl
elektrotechnický závod na výrobu leteckých
přístrojů (Mesit Uherské Hradiště). Značná
koncentrace zbrojního průmyslu a strategická pozice ovlivnila technickou infrastrukturu, zejména dopravní. Železniční trať
Břeclav–Přerov ovlivňovala hospodářský
rozvoj v zemědělských oblastech okresů
Kroměříž a Uherské Hradiště. Souběžně je
vedena silnice Hulín–Otrokovice–Uherské
Hradiště.
Hospodářská nevyváženost, útlum zbrojní výroby, přežitá územní infrastruktura
a vznik hraničního režimu se Slovenskem i
další geopolitické změny jsou překážkami
dalšího rozvoje.
Po roce 1990 došlo k zásadní změně
strategického postavení hospodářství kraje.
To se projevuje i po dosud platné koncepci
výstavby silniční sítě, včetně programu výstavby rychlostních komunikací a jejich napojení na budovanou celostátní a evropskou dálniční a rychlostní silniční síť. ■
Priority našeho volebního programu
16
Občanská demokratická strana jde do
podzimních krajských voleb ve spolupráci
se starosty a místostarosty Zlínského kraje –
za ODS jich kandiduje téměř polovina z celkového počtu kandidátů, což je významný
poměr v porovnání se všemi stranami
a hnutími, které se budou v krajských volbách ucházet o přízeň našich voličů.
ODS vnímá potřeby a problémy našeho
kraje i jednotlivých měst a obcí a má dlouhodobé zkušenosti s jejich řešením. ODS je
strana tradiční a programově čitelná, která
nabízí řešení nejpalčivějších problémů dnešní doby za současného zvyšování kvality života ve Zlínském kraji.
Chceme řešit jednotlivé programové
otázky na základě kvalifikovaných analýz
a zkušeností našich odborníků, kteří dobře
znají jednotlivé problematiky. Odmítáme
nahodilost při hledání řešení a nekoncepčnost. Nechceme experimentovat a vyvolávat plané naděje, ale chceme usilovat
o stabilní předpoklady věci reálně posunout a zlepšit.
Důležitým sdělením pro občany – voliče,
je rovněž skutečnost, že chceme pracovat
pro kraj na plný úvazek a nerozmělňovat
personálním propojením pražské a krajské
funkce. Držíme se lidové moudrosti, že není možné jedním zadkem sedět na dvou
židlích, což naši političtí konkurenti zjevně
neznají...
■ rozvoje cestovního ruchu jako aktivity napomáhající rozvoji kraje a zaměstnanosti,
■ maximální využití dotací z evropských
fondů a zdrojů České republiky na investice podporující vznik pracovních míst ve
Zlínském kraji.
Řešení problému
nezaměstnanosti
Zvyšování kvality života
Boj s nezaměstnaností musí probíhat ve
třech rovinách: evropské, celostátní a regionální. Na úrovni Zlínského kraje to především znamená vytváření vhodných podmínek pro vznik nových pracovních míst
prostřednictvím:
■ podpory vzdělanosti – schopní a vzdělaní
lidé jsou největším lákadlem pro investory,
kteří vytváří nové pracovní příležitosti,
■ rozvoje dopravní infrastruktury jako cévního systému ekonomiky kraje,
■ podpory podnikání a hospodářského růstu jako zdrojů nových pracovních příležitostí a základních předpokladů prosperity,
■ rozvoje venkova a zkvalitňování životního
prostředí s cílem vytváření nových pracovních příležitostí v menších obcích,
Dostatečná nabídka vhodných pracovních
příležitostí je základním předpokladem pro
prosperitu Zlínského kraje a zabezpečení
potřeb jeho občanů. Pro zvyšování kvality
života sama o sobě ale nestačí. Proto chce
ODS rozvíjet a zlepšovat i další oblasti veřejného života a služeb prostřednictvím:
■ zajištění kvalitního a dostupného zdravotnictví a sociálních služeb jako garance životních jistot nemocným a slabým,
■ podpory kultury směřované na konkrétní
projekty a aktivity, které vytváří a naplňují
hodnoty veřejné služby, a uchování živoucích tradic našeho kraje,
■ efektivní veřejné správy Zlínského kraje, která musí být vstřícná vůči občanům, tedy jednoduchá, předvídatelná
a rychlá.
■
kandidáti do zastupitelstva
Mgr. Josef Slovák
Daniela Hebnarová
krajský radní pro školství, mládež a sport
Zlínského kraje
starostka Kroměříže
Oblast školství mám v gesci již druhé volební období. Vzdělanost ve Zlínském kraji je tradičně naší
prioritou. Máme k tomu dobré předpoklady, což potvrdily výsledky testování žáků základních škol. Postupně jsme se také vrátili k systému přijímacích zkoušek na střední školy. Výsledky státních maturit se
v krajích velmi lišily. Naši maturanti obstáli velmi dobře a umístili se v rámci republiky na prvním a druhém
místě. Nechceme však usnout na vavřínech a hodláme stále držet kvalitu vzdělávání na špici. K tomu přispívá i budování technických center, a to
jak pro výuku studijních, tak i učňovských oborů. Ukázkovým centrem jsou vzdělávací prostory v Uherském Brodě. Naší snahou je dále rozvíjet spolupráci firem a škol. Dlouhodobě
finančně podporujeme žáky řemesel, která chybí na trhu práce. Do přímé podpory učňů
jsme vložili třináct milionů korun. Nezapomínáme však ani na vybavení odborných učeben
a laboratoří ostatních typů škol. Velké finanční prostředky v poslední době vkládáme do škol
pro pořízení nových technologií, hlavně v oblasti vybavení výpočetní technikou a nejnovějším softwarem. Systematicky pracujeme na tom, abychom kvalitu škol podpořili i odpovídajícím programovým vybavením, a uzavřeli jsme proto výhodnou rámcovou smlouvu
s Microsoftem, která nám zajišťuje stálou aktualizaci s minimálními náklady. Svou pozornost
obracíme k učitelům, kteří jsou nositeli nových, moderních a inovativních metod ve výuce.
Připravili jsme pro ně již dva běhy vícedenních seminářů a další akce. Osobně jsem se části
z nich zúčastnil a musím potvrdit vysoké pracovní nasazení, příjemnou atmosféru a chuť učit
se novému. Rozhodně budeme tyto aktivity dále podporovat.
Ve své kompetenci mám kromě školství také sport. Ten patří i k mým nejoblíbenějším způsobům trávení volného času. Mám rád hlavně běžky a cyklistiku. I z tohoto důvodu velmi pozitivně hodnotím vybudování cyklostezky Bečva. Správným počinem se určitě stalo vybudování horolezecké stěny ve Zlíně. V posledních letech se výrazně zlepšila také kvalita lyžařských
běžeckých stop v oblasti Velkých Karlovic. O tom svědčí i nárůst návštěvnosti. Naší strategií
je dostat do regionu návštěvníky z ČR i ze zahraničí. Věříme, že díky další podpoře cestovního ruchu přibydou podnikatelské příležitosti i pracovní místa. Problém vidím v úbytku financí pro sport. Situace se po výpadku financování ze Sazky zkomplikovala. Nové směry pro podporu sportu jsme vytyčili v nové koncepci. Důležité je podle nás věnovat se v této oblasti
hlavně mládeži. Více pozornosti si zaslouží určitě dobrovolnická práce trenérů. Svou časově
náročnou práci bych nemohl vykonávat bez podpory své rodiny, které si velmi vážím. ■
Ing. Stanislav Blaha (42 let)
místostarosta Uherského Hradiště
Jsem rodákem Uherského Hradiště. V roce 2002 jsem
poprvé kandidoval do městského zastupitelstva a stal
se členem rady. Je mi ctí, že v posledních šesti letech
mohu být jeho místostarostou. Po tuto dobu mám ve
svém resortu oblast majetku města, investic a regeneraci městské památkové zóny. I z tohoto důvodu mám
osobně velkou radost ze zisku titulu Historické město
roku 2011. Beru to jako ocenění naší koncepční práce
s odkazem, který nám zanechali naši předkové, a zacelení jizev na tváři města, které způsobili nedávní předchůdci. Jsem hrdý také na to, že Uherské Hradiště není jen historickým srdcem Slovácka,
ale také jeho moderním pulsujícím centrem. Podařilo se nám revitalizovat významné lokality. V městském sportovním areálu našel svůj domov mimo jiné i prvoligový fotbalový klub.
Bývalá kasárna se zase zčásti proměnila v univerzitní kampus. Díky naší podpoře ožívá město každoročně řadou významných sportovních a kulturních akcí. Mezi nejvýznamnější
patří hlavně Slovácké slavnosti vína a otevřených památek a Letní filmová škola.
Svoji náročnou práci mohu vykonávat díky podpoře manželky, s níž vychovávám tři
děti. Pokud vyšetřím alespoň chvilku pro sebe, rád zajdu na ryby, případně si zahrát
s přáteli tenis. ■
Rok a půl jsem starostkou druhého největšího
města v kraji – města Kroměříže, jehož zámek a zahrady jsou zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Svoji každodenní práci vnímám jako službu veřejnosti. Naprosto zřetelnou, viditelnou a kontrolovatelnou. Povinnosti starostky nejsou zahaleny tajemstvím. Za všechna nepopulární rozhodnutí,
kterých v dnešní tak komplikované době není zrovna málo, nesu plnou odpovědnost pod neúprosným dohledem veřejnosti.
Každý krok, každý postup, každé jednání je velice citlivě vnímáno občany a mnohdy velmi přísně
hodnoceno.
Nebojím se konfrontací, konstruktivní kritiky, pojmenování věcí pravými jmény.
Záleží mi na městě, ve kterém žiji, záleží mi na
regionu, který stále nepatří mezi nejbohatší v republice.
Dlouhá léta jsem pracovala v oblasti kultury, která je úzce spjata s cestovním ruchem, zajímá mne
vzdělávání, celoživotní učení, není mi vzdálená problematika sociálních služeb, neziskového sektoru
i evropských dotací.
Dovedu trpělivě naslouchat, stále se učím, stále
se dokážu nadchnout pro nové věci, které mají
smysl. Nebráním se spolupráci, nabízím pomocnou
ruku a věřím ve slušné a poctivé jednání lidí bez
ohledu na politickou příslušnost.
V osobním životě se mohu opřít o svou rodinu.
Jsem pyšná na své dva syny a na svou práci v hanáckých Athénách. Stále méně času mi zbývá na
naše dva psy, milovanou literaturu, film, divadlo,
rockovou hudbu i vysokohorskou turistiku. Snažím
se s ním lépe hospodařit a odpočinout si s těmi
a u toho, co mi přináší radost.
Chci být užitečná svými zkušenostmi, tvořivými
myšlenkami, nápady a náměty. Chci se stát členem
týmu, který bude pracovat pro rozvoj celého regionu na místě, kde mne bude potřeba, a s přívětivým úsměvem, protože s ním jde všechno líp.
Vaše Daniela Hebnarová
kandidát do zastupitelstva
Ing. Petr Šubík
provozně ekonomický náměstek v NPÚ
Jako kandidát do Zastupitelstva Zlínského kraje se budu zaměřovat na efektivní a transparentní hospodaření nejen samotného úřadu, ale i jím založených a zřízených organizací a společností. S využitím vlastních
zkušeností s čerpáním evropských finančních prostředků bych chtěl spolupracovat na přípravě operačních
programů pro programové období 2014–2020 v návaznosti na řešení potřeb a dlouhodobého komplexního rozvoje všech více než 300 samostatných obcí ve Zlínském kraji a rovněž budu vždy prosazovat
zachování a udržení jedinečného kulturního a historického dědictví na území celého kraje“. ■
Ing. PETR ŠUBÍK (41 let)
Absolvent Vysoké školy báňské v Ostravě. Od roku 2006 do současnosti provozně ekonomický náměstek v Národním
památkovém ústavu na územním odborném pracovišti v Kroměříži. V letech 2006–2010 zastupitelem statutárního města Zlína. Je ženatý, má dvě děti. Místopředseda Oblastního sdružení ODS Zlín.
podporují nás
Podnětná inspirace pro náš volební program
Nedávno jsem se po dlouhé době
potkal s kamarádem, nyní soukromým
podnikatelem Kamilem Šišlákem a zeptal se ho, co by dnes jako sympatizant ODS chtěl od naší strany slyšet.
18
Co bych chtěl od ODS před volbami kromě „neslibujeme, pracujeme“ slyšet? Mám
po ruce připraveno několik nápadů…
• Čekají nás těžké časy, ale máme řešení,
jak nezastavit prosperitu kraje. Pokud získáme hejtmanství, uděláme vše pro spokojenost místních občanů.
• Chceme vyhrát volby a sestavit funkční
koalici, které půjde o rozvoj kraje, a ne
politikaření, populismus a mediální zviditelňování.
• Nedopustíme, aby se na kraji přestalo pracovat a místo toho se pouze mluvilo o vymetání kostlivců ze skříní jen proto, aby se
volič ukonejšil tím, že se něco děje, a přitom
skutečná práce na rozvoji kraje šla stranou.
• Chceme skutečně pracovat pro místní
obyvatele a firmy, prosazovat a chránit jejich zájmy.
• Vypořádáme se s propady daňových příjmů, nedopustíme, aby se kraj ocitl opět na
periferii a byl nejchudším regionem v zemi.
K tomu potřebujeme udržet a podporovat
místní podnikatele, kteří budou vytvářet
pracovní místa, a tím napomáhat boji s nezaměstnaností.
• Naše investice do cihel, betonu a přístrojů
v nemocnicích doplníme přinejmenším stejně důležitým, ne-li důležitějším zvýšením
kvality lékařské péče a úrovní vztahu lékař
vs. pacient na evropskou úroveň. Když do-
Ing. Kamil Šišlák
budujeme zázemí a zefektivníme provoz,
nebudeme potřebovat už moc dalších peněz, aby pacient skutečně pocítil zlepšení
zdravotní péče.
• Zvládneme problémy v sociální oblasti
a nedopustíme, aby o lidi, kterým osud nepřál, nebylo řádně postaráno.
• Zajistíme kvalitní volnočasové aktivity, především zvýšíme podporu sportu a vyčleníme
finance také na další rozvoj kultury.
• Prosadíme si v Praze maximum peněz na
to, abychom vyřešili problémy s dopravou
a dopravní dostupností. I když peněz zřejmě
nebude nazbyt, chceme, aby se města jako
Kunovice nebo Luhačovice, ale i jiná, dočkala obchvatu a místní obyvatelé dále netrápila přetížená doprava.
• Veřejná doprava musí být dostupná pro
každého.
• Děti musí mít kvalitní školy až po univerzitu přímo v kraji.
Stihl sis to všechno napsat?
Stihl, ale byl to fofr, a co hesla… Také
bys nějaká navrhl?
Nevím, jestli v kampani přímo reagovat
na to, že ODS je považována za klientelistickou a že vše řeší jen ve svém vlastním zájmu. Hesla by měla tento předsudek vyvracet, takže bych preferoval třeba: „Záleží na
vás, ne na nás“, „Děláme to pro vás, ne pro
sebe“, „Posloucháme, nediktujeme“, „Dáme na vás“,… Myslím, že něco takového
by asi u voličů zabralo. Také myslím, že intenzivnější práce a komunikace s členskou
základnou a sympatizanty by ODS prospěla.
Stačí ti to?
Děkuji za názory, myšlenky i náměty. Všem přejeme pěkné dny a úspěšné volby.
Jaroslav Burkart,
regionální manažer RS ODS ZK