ke stažení zde.

Transkript

ke stažení zde.

Miniprojekty ve školní družině
CZ.1.07/1.1.06/03.0016
LÉTO
1
2
Milí kolegové,
nabízíme vám výstup z našeho projektu s názvem „Miniprojekty ve školní družině“ z Operačního
programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
fondem a státním rozpočtem České republiky.
Cílem projektu bylo inovovat Školní vzdělávací program školní družiny, formulovat aktivity ve
čtyřech integrovaných blocích - Jaro, Léto, Podzim, Zima, sestavit nabídku propracovaných miniprojektů
do jednotlivých integrovaných bloků a následně tyto projekty ověřit v praxi.
V současné moderní škole zaujímá projekt velmi významné místo, protože umožňuje žákům
získávat zkušenosti praktickou činností a experimentováním. Žáci jsou projektovou metodou vedeni nejen
k iniciativě, ke kreativitě a samostatnosti při zpracování jednotlivých úkolů, ale i k týmové spolupráci,
neboť společná činnost žáků je důležitým prostředkem k rozvoji individuality každého dítěte.
Promyšlené projekty vedou prostřednictvím svého komplexního přístupu k odbourávání
izolovanosti všech poznatků, spojují žáky s reálným životem i s jejich zájmy.
Při sbírání i zpracování materiálů byla v co největší míře využívána dostupná počítačová, digitální
a audiovizuální technika. Využíváním moderních didaktických prostředků a ICT techniky podporujeme
tvořivost, motivaci a rozvoj klíčových kompetencí žáků.
Doufáme, že vám i dětem naše miniprojekty pomohou k zajímavému, tvůrčímu a smysluplnému
využití času ve školní družině.
Kolektiv autorů ze ZŠ J. A. Komenského Kly, okres Mělník
Autoři:
Miroslav Bím, Marcela Bubeníčková, Mgr. Martina Čvančarová, Mgr. Eva
Novotná, Mgr. Lenka Vyhnalová, Ing. Pavlína Rozborová
Projektový tým:
Manažerka projektu: Mgr. Jana Palanská
Asistentka: Mgr. Kamila Bímová
ICT koordinátor: Miroslav Palanský
Účetní: Ing. Olga Šestáková
www.zsjakkly-miniprojekty.wz.cz
3
4
Obsah
Název
Strana
________________________________________________________________
Kolombo jde na sever
Orientace v terénu
Listy z lesa
Barvy v přírodě
Všeználek
Co nám říká mapa
O naslouchání, empatii a přátelství
Setkání u táboráku
Hrátky u pohádky
Umíme se správně chovat?
Krásně barevný svět
Léto
Svatá Markéta
Cesta kolem světa
Pohádkové odpoledne
Rozmary letního počasí
Letní obloha
Hromy a blesky
Hýbeme se každý den
Kočičí příběh
Kytka nebo strom?
Dubový příběh
Dřevěná písnička
Lidové hudební nástroje
Na venkovském dvorku
Rozumíme si?
Zdravě v létě
Moje tělo – moje zdraví
Využijme každou vteřinu
Můj týden
7
11
15
19
23
27
33
37
39
45
49
53
57
63
67
71
75
81
87
91
95
97
103
105
109
117
123
127
133
139
5
6
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Výstup ze ŠVP ŠD:
Rozvoj klíčových kompetencí:
Kolombo jde na sever
6 - 9 let
Seznámíme se s hlavními i vedlejšími světovými
stranami, budeme pomocí nich hledat poklad,
vyrobíme si jednoduchou verzi kompasu a na
procházce přírodou se pomocí kompasu
zorientujeme.
L 1 Seznámí se s určováním světových stran
pomocí kompasu a buzoly.
K učení, občanské.
Příprava projektu:
1. Pomůcky a materiál:
Krabičky (obálky, sáčky), volné listy papíru, lepidlo, fixy, čtvrtky, kompasy, misky s vodou,
malý papírek, jehla, magnet, tvrdé podložky, mapa nebo plánek.
2. Informační zdroje:
- http://cs.wikipedia.org/wiki/Kry%C5%A1tof_Kolumbus
- http://cs.wikipedia.org/wiki/Kompas
3. Pracovní listy:
Pracovní list č. 1: Kartičky s názvy světových stran
Pracovní list č. 2: Směrová růžice
Motivace:
Kolombo jde na sever. Kde jste, žáci, slyšeli tuto větu? Připomíná vám něco, nějaký film?
Kdo je to Kolombo? A kam jde? Na sever? Co je to sever?
Tato věta ale zazněla ve filmu Jak dostat tatínka do polepšovny. Malý Vašík stopoval
maminku a tatínka. Aby věděl, kam má jít, musel dobře znát světové strany.
Kryštof Kolumbus byl mořeplavec narozený v Janově v severozápadní Itálii v polovině 15.
století. Během své první cesty v roce 1492 dosáhl místo plánovaného Japonska břehů
Bahamských ostrovů a přistál na místě, které pojmenoval San Salvador. Během tří dalších
výprav navštívil Velké a Malé Antily, pobřeží Venezuely a Střední Ameriky, které zabral pro
Španělské impérium. Nebyl prvním, kdo objevil Ameriku, tím byl Leif Eriksson, ale jeho cesty
zahájily trvalé styky s Amerikou. On sám viděl svůj hlavní úspěch v šíření křesťanství. Jeho
ostatky jsou dnes umístěny v katedrále Panny Marie v Seville ve Španělsku.
Činnosti:
1. Barevná písmena
- Vychovatelka rozdělí žáky do několika skupin (podle počtu žáků). Každému nalepí na čelo
(záda) čtvereček barevného papíru tak, aby na něj žák neviděl. Žáci se musí bez mluvení
rozdělit do skupin podle barev.
Vychovatelka skupinám rozdá krabičky (obálky nebo sáčky), ve kterých jsou malé
různobarevné kartičky s písmeny (pracovní list č. 1).
- Z každé barvy žáci složí slovo – sever, jih, východ, západ a nalepí tato slova na připravené
kartičky tak, aby na každé kartičce bylo jedno slovo.
- Následuje krátký rozhovor o tom, co žáci složili – názvy světových stran. Jaké znají vedlejší
světové strany, vychovatelka ukáže mapu nebo plánek okolí školy a určuje s žáky světové
strany na mapě (plánku).
7
2. Na sever nebo na jih?
- Žáci pracují i nadále ve stejných skupinách.
- Vychovatelka rozdá žákům pracovní list č. 2 se směrovou růžicí. Žáci správně nalepí
kartičky s názvy světových stran do směrové růžice a doplní vedlejší světové strany.
- Doprostřed volného listu papíru si nakreslí domeček. Vychovatelka říká první pokyn – např.
„Na sever od domečku nakresli motýla.“ apod. Další pokyny dávají postupně všechny
skupiny. Na konci by měly být všechny obrázky stejné.
- Jako pomoc při kreslení žákům slouží směrová růžice, kterou mají u sebe.
- Vychovatelka připomene, že na mapě je sever vždy nahoře.
3. Co je to kompas?
- Kompas je zařízení určující světové strany, obsahuje volně pohyblivou magnetickou střelku,
která zachovává směr sever – jih podle zemského magnetického pole. Kompasy jsou známy ze
starověké Číny ze 4. století.
- Vychovatelka žákům rozdá kompasy a vysvětlí, že pomocí kompasu určujeme světové
strany. Žáci si jistě všimnou, že na kompasu jsou napsaná písmena – N, S, E, W. Vysvětlí si,
co jednotlivá písmena znamenají – jsou to počáteční písmena světových stran v angličtině.
N – North (sever), S – South (jih), E – East (východ), W – West (západ).
- Žáci pomocí kompasu najdou ve třídě sever a ukáží si ostatní světové strany.
- Vychovatelka umístí názvy světových stran (tak, jako jsou ve skutečnosti) na viditelné místo
do třídy (nejlépe na stěny místnosti).
4. Najdi poklad
- Vybraný žák jde za dveře. Vychovatelka nebo žáci ukryjí ve třídě bonbón. Když přijde žák
do třídy, ostatní mu říkají, na kterou světovou stranu a kolik kroků musí ujít, aby našlo
bonbón. Např. „Jdi tři kroky na sever, nyní dva kroky na západ……“ .
- Hra se několikrát opakuje. Žáci využívají karet na stěnách s názvy světových stran.
5. Výroba kompasu
- Žáci společně s vychovatelkou vyrobí
jednoduchý kompas. Jak na to?
- Vystřihneme malý papírek a položíme do
misky s vodou. Pozor, žádný okraj se nesmí
potopit (papírek musí být tak velký, aby se
na něj mohla položit celá jehla).
- Špičku jehly přejedeme několikrát
magnetem. Jehlu nebo špendlík opatrně
položíme na papír do misky s vodou a
počkáme, až se ustálí.
- Špička jehly ukáže sever.
Pokus je možno opakovat několikrát, aby se
žáci přesvědčili, že skutečně vyrobili
fungující jednoduchý kompas.
Pro ověření je možno použít kompas či buzolu.
8
6. Jdeme hledat sever
- Žáci se společně s vychovatelkou vypraví na
vycházku do blízkého okolí. Utvoří dvojice, každá
dvojice má kompas a volný papír s tvrdou
podložkou.
- Při vycházce si postupně na různých místech
ukazujeme světové strany.
- Zastavíme nejlépe na vyvýšeném místě a žáci se
pokusí vytvořit jednoduchý plánek. Zakreslí na papír
své stanoviště a záchytné body na každé světové
straně – např. na sever od nás stojí osamělý strom, na
východě je továrna, apod.
- Každá dvojice žáků má trochu jiné stanoviště,
takže i plánky jsou rozdílné.
Pracovní list č. 1 Kartičky s názvy světových stran
9
Pracovní list č. 2 Směrová růžice
10
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Orientace v terénu
9 – 11 let
Orientovat se v krajině a nezabloudit je důležité.
Proto se naučíme, jak určit v přírodě světové strany
i bez buzoly a jak se zorientovat v terénu. Zábavu si
užijeme např. při hře na stopovanou a azimutovém
běhu.
L 2 Seznámí se s možností určování světových stran
podle přírodních úkazů (lišejníků, letokruhů na
pařezech).
K učení, komunikativní, sociální a interpersonální,
pracovní.
Prázdné lístečky, balicí papír, fixy, několik okopírovaných archů s pochodovými značkami,
klacíky, kamínky, papíry, psací potřeby, busoly, mapa pozorované krajiny.
- Zálesácký rok. Zlín: Česká státní pojišťovna, 1990.
- http://skautky-sl.wz.cz/ucazimut.htm
Motivace:
Dnes půjdeme na vycházku do lesa. Abychom si nemuseli s sebou brát bílé kamínky jako
Jeníček a Mařenka z pohádky O perníkové chaloupce, naučíme se, jak se můžeme orientovat
v krajině a nezabloudit. Každý cestovatel musí umět určovat světové strany. Jinak zabloudí,
ztratí čas, síly a v pusté krajině dokonce i život. Bez schopnosti určit světové strany nám
dokonce v terénu není platná ani mapa. Nejsnadněji a nejpřesněji určíme světové strany
pomocí busoly nebo kompasu. Co když je ale nemáme? Existuje mnoho dalších způsobů, jak
světové strany určíme.
Činnosti:
1. Určování světových stran
Tuto činnost provedeme s žáky ještě v družině nebo na školním hřišti. Každý si vezme
nastříhané lístečky a napíše, jak nebo podle čeho můžeme určit světové strany. Žáci se spojí
do dvojice, lístečky se stejnými pojmy odstraní tak, aby zůstal vždy jen jeden a dopíší pojmy,
které vymysleli společně. Dvojice se spojí do čtveřice, dále do osmičlenné skupiny a vždy
postupují stejně. Výsledky zkoumání zapíšeme na velký arch papíru a připíšeme další.
Světové strany určujeme:
Podle kompasu a buzoly – přístroj položíme do vodorovné polohy a otáčíme jím tak dlouho,
až se konec magnetky shoduje s vyznačením severu na růžici přístroje.
Podle Slunce, které je přibližně v 6 hodin ráno na východě, v 9 hodin na jihovýchodě, ve 12
hodin na jihu, v 15 hodin na jihozápadě a v 18 hodin na západě. (Pozor na letní čas!)
Sever určíme podle hvězdy Severky, kterou najdeme tak, že spojíme ,,zadní kola“ souhvězdí
Velkého vozu přímkou a tu pětkrát prodloužíme.
Podle Měsíce v úplňku obdobně jako podle Slunce – večer v 6 hodin je na východě, o
půlnoci na jihu, v šest ráno na západě.
11
Podle přírodních úkazů:
- pařezy mají na severní straně hustší léta,
- na jižních stráních taje dříve sníh,
- kůra stromů je na severozápadní straně hrubší než na jižní,
- borovice, smrk, jedle vylučují za teplého počasí na jižní straně více pryskyřice,
- mraveniště u osamělých stromů jsou vždy na jižní straně, na severozápadní straně jsou
chráněna stromem, pařezem nebo balvanem,
- svah mraveniště je k jihu táhlejší, k severu sráznější,
- slunečnice obrací svůj květ za sluncem, i když je pod mrakem,
- zem v okolí balvanů, osamělých budov a stromů je na severní straně vlhčí,
- tráva u paty stromů nebo budov roste z jara na jižní straně rychleji, je zde hustší a vyšší,
v létě schne na jižní straně rychleji.
2. Stopovaná
- Cestou do přírody si zahrajeme hru. Rozdělíme se na dvě skupiny. Každá skupina dostane
lísteček s pochodovými značkami. Nejprve se žáci se značkami seznámí a přečtou si jejich
význam. Tyto značky se skládají z větviček nebo kamínků, rýsují se také ostrým předmětem
na zem. Před začátkem hry si žáci zopakují určování světových stran podle buzoly.
- První skupina s jednou dospělou osobou vyrazí napřed a vytváří trasu pomocí
pochodových značek např.: jděte tímto směrem, odbočte vpravo, pospěšte si, dopis tři kroky,
pozor překážka, končím značení. Ukryje také asi čtyři dopisy s úkoly na určování světových
stran podle buzoly např.: Jděte 10 kroků směrem na sever k další značce.
- Druhá skupina jde po nějakém čase po značkách k cíli. V cíli může být ukryt ,,poklad“,
poslední úkol nebo první skupina.
POCHODOVÉ ZNAČKY
12
3. Orientace v místě
- Najdeme si místo, ze kterého budeme pozorovat krajinu. Tomuto místu říkáme stanoviště.
- Prohlédneme si krajinu a najdeme orientační body – osamělý strom, kostel, cestu, vodní tok
atd.
- Vyhledáme dva výrazné orientační body, které jsou zakresleny na mapě, mapu natočíme
tak, aby tyto body směřovaly ke skutečným bodům v krajině. Určíme světové strany. Nejprve
se pokusíme určit světové strany podle přírodních úkazů, potom zkontrolujeme podle buzoly.
4. Náčrtek krajiny
- Pozorovanou krajinu zakreslíme do situačního
náčrtku.
- Nejprve zakreslíme silnice, cesty, vodní toky a
plochy, železniční síť, pak ostatní – domy, kostely,
důležité stromy apod. s použitím mapových značek.
- Pak uvedeme i další předměty, které topografickou
značku nemají a které popíšeme (pole, stoh atd.).
Náčrtek by měl mít i růžici s označením severu.
5. Orientační hry v terénu
- Hledej předmět – Jeden žák se otočí, schováme v terénu předmět, který pak s naší pomocí
hledá. Ostatní napovídají např.: Předmět je od tebe pět kroků na sever.
- Žáci se rozeběhnou v určeném prostoru po lese a hledají úkazy, podle kterých se dají určit
světové strany.
- Čtverec – Každý hráč si označí své výchozí místo, které je alespoň 10 m od ostatních.
Úkolem je z výchozího místa ujít 25 kroků na východ, odtud 25 kroků na sever, pokračovat
25 kroků na západ a cestu ukončit 25 kroků na jih.(Důležité je dělat stále stejné kroky.) Kdo
se vrátil přesně na výchozí místo? Kdo to dokáže se zavázanýma očima?
- Závod s čísly – Vychovatelka označí nepravidelně v různých vzdálenostech deset stromů
s čísly od jedné do deseti. Úkolem každého jednotlivce je co nejrychleji oběhnout všechny
stromy od jedné do deseti a dotknout se při tom každého stromu. Ostatní závodníci stojí tak,
aby neviděli na čísla a jejich pořadí.
- Popletený les – Na určitém lesním úseku připevníme na stromy a keře předměty, které tam
logicky nemohou patřit. Např. na borovici připevníme šišku ze smrku, houbu napíchneme na
větev atd.. Hráči postupují lesem a zapisují, co kam nepatří. Pro vítězství platí nejen rychlost,
ale i počet informací.
6. Azimutový běh
- Nejprve si zopakujeme práci s busolou a vysvětlíme
dětem, co je to azimut – je to úhel, který svírá pochodový
směr (přímka zaměřená na cílový bod) se směrem na sever.
Označuje se jím směr pochodu.
- Za cílem se postupuje podle příkazů označujících
azimut a vzdálenost k jednotlivým dílčím cílům. Od startu na další stanoviště je udán azimut a
vzdálenost např. azimut 75° vzdálenost 20 m. Úkolem hráče nebo dvoučlenných hlídek je
najít stanoviště a pokračovat podle údajů na něm uvedených. Kdo dojde správně do cíle,
dostane odměnu.
- Hru můžeme obměnit tak, že každý hráč dostane kartu s azimuty k jednotlivým stanovištím
a jednoduchý plánek. Na každém stanovišti je karta s číslem a obrázkem, který musí hráč
zakreslit do své karty. Hodnotí se úspěšnost a počet obrázků.
13
14
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Listy z lesa
6 – 9 let
Že není list, jako list, ví asi každý. Pojďme si
vyrobit pomocí listů listy jiné a ještě o tom pomocí
listů podat zprávu. V projektu žáky čeká výroba
lesní kroniky i výroba pozvánky na její oficiální
představení. V závěru se žáci naučí vyrábět růže
z javorového listí.
L 3 Tvořivě zpracovává lesní materiál.
Pracovní.
Tabule, křída (nebo flipchart), listy z různých listnatých stromů (např. dubů, javorů, buků, líp
apod.), pastelky, černý uhel nebo měkká tužka, bílé papíry různé typy (pauzovací,
kancelářské, čtvrtky), lepidlo, nůžky, nitě nebo tenký drátek, PC, fotoaparát, kniha Svět
rostlin.
- http://pomocucitelum.cz/katalog-ucebnich-materialu/vytvarna-vychova/ruze-z-javorovychlistu---krasne-25.html
Motivace:
Co se žákům vybaví, když se řekne slovo „LIST“? Žáci tvoří na tabuli nebo flipchart
myšlenkovou mapu. Vychovatelka pomáhá se zápisem na tabuli. Příklad myšlenkové mapy:
LIST
STRÁNKA
V DENÍKU
SUCHÝ,
ZELENÝ,
BAREVNÝ,…
LIST Z DUBU,
JAVORU, …
V KNIZE
MAMINCE,
KAMARÁDCE,..
Z TÁBORA, ZE
ŠKOLY
V PŘÍRODĚ, …
HISTORICKÝ,
ÚŘEDNÍ, …
DOPIS
STROM
V POČÍTAČI
V NOVINÁCH
15
Po vytvoření mapy se vychovatelka vrací k jednotlivým heslům a s žáky si o nich povídá. Pak
navrhne propojit některé z nich do jednoho celku. Na světě je tak projekt Listy z lesa.
Činnosti:
Pokud je to možné a v blízkosti družiny je listnatý les nebo různé listnaté stromy, začne
projekt vycházkou do lesa, kde si žáci nasbírají potřebný materiál. V opačném případě je
nutné materiál připravit předem. Nezapomeňte po celou dobu projektu fotit!
1. Kronika lesa
- Žáci vytvoří libovolně početné skupinky, nejlépe 2 – 4 členné. Při vycházce si každá
skupinka vybere libovolný strom, o kterém bude psát kroniku. Je jedno, pokud si některé
skupinky vyberou druhově stejný strom.
- Každá skupinka si pomocí pauzovacího papíru a černého uhle nebo měkké tužky obkreslí
strukturu kůry a utrhne několik listů. Listy je lepší trhat starší, pevnější.
Postup při obkreslování kůry: přímo na kmen stromu se přiloží papír a uhlem se po něm
přejíždí (frotáž), až se na papíře vykreslí struktura kůry. U stromů s hladkou kůrou je dobré
najít si nějaké zajímavější místo – s poraněním kůry, sukem apod.
- Po návratu do družiny se podobně, jako kůra, obkreslí i listy podložením pod kancelářský
nebo pauzovací papír, avšak tentokrát pomocí barevných pastelek.
- Posledním krokem k vytvoření kroniky je výroba jednotlivých listů. Ty tvoří čtvrtky, na
které se nadepíše název stromu (může být i částečně vymyšlený), vytvoří se a nalepí koláž
z obrázků kůry a listů. Žáci vyhledají podrobné informace o druhu stromu v knize Svět
rostlin. Vymyslí si, napíší a doplní kresbami příběh svého stromu. Kdy se narodil, jak
vyrůstal, co se mu za tu dobu stalo, kdo vyrůstal vedle něj, jestli se se sousedem přátelil nebo
ne, kteří živočichové na něm žili atd.
- Jednotlivé listy se vloží do desek nebo se pomocí děrovačky a stužky sváží do knihy, která
se nadepíše: Kronika lesa.
2. Dopisní papír nebo pozvánka
- Dopisní papír nebo pozvánku budou žáci potřebovat k tomu, aby pozvali na slavnostní
čtení kroniky své kamarády, učitele, rodiče apod. Pozvánky vyrobíme také technikou
frotážování. Tentokrát použijeme bílý nebo barevný papír A4, který přepůlíme po delší straně
na dvě části a ty pak přehneme do tvaru pozvánky. Pak pozvánku ozdobíme vykreslenými
listy, které libovolně poskládáme. Žáci tedy mohou použít více různých listů najednou.
- Na obálku použijí žáci šablonu, kterou nejprve překreslí na papír, podle přerušovaných čar
přeloží a tři díly slepí k sobě. Obálku je možné před slepením
ozdobit podobně, jako
obálku. Velikost obálky (šablony) lze přizpůsobit při
kopírování.
16
3. Listová prezentace
- Protože se po celou dobu činností pořizoval bohatý fotografický materiál, nebude složité
vyrobit pro příležitost slavnostního čtení kroniky list plakátu, noviny nebo několik listů jako
prezentaci. Je ovšem možné vytvořit vše a práci rozdělit mezi jednotlivé skupiny.
- Noviny vytvoříme v programu Word a vytiskneme ve velikosti A3. Zde mohou být použity
fotografie, naskenované obrázky, články nejen o samotném projektu Listy z lesa, ale také o
další činnosti družiny.
- Prezentaci vytvoříme pomocí programu Power Point.
- Plakát vytvoříme buď pomocí některého programu v počítači, nebo jej přímo nakreslíme.
- Plakáty vyvěsíme na školní nástěnky, noviny můžeme rozdat do jednotlivých tříd nebo je
vzít domů rodičům. Prezentaci pustíme při samotné slavnosti.
4. Dárek pro návštěvu
- Žáci zorganizují slavnost Kroniky lesa. Mohou nejprve promítnout prezentaci o tom, jak
kronika vznikala, pak přečíst příběhy jednotlivých stromů a na konec rozdat přítomným malé
dárečky – růžičku z listů.
- Pracovní návod na výrobu růžičky je podrobně uveden na www stránkách:
http://pomocucitelum.cz/katalog-ucebnich-materialu/vytvarna-vychova/ruze-z-javorovychlistu---krasne-25.html .
- Zde je uvedeno, že se mají růže tvořit z barevného podzimního listí javorů, ale jsou krásné
i z listí zeleného.
17
18
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Barvy v přírodě
6 – 9 let
Budeme vnímat barevnost přírody, živou a neživou
přírodu, z některých přírodnin vytvoříme koláž.
Upleteme věnečky z pampelišek, nakreslíme
motýlky a vyzdobíme s nimi plot u školy.
Seznámíme se s barevným spektrem duhy jako
fyzikálním jevem a společně duhu namalujeme. Na
závěr si vytvoříme podle vlastní fantazie mandaly.
L 4 Rozvíjí estetický vztah k přírodě, používá ve
výtvarném vyjádření přírodní materiál.
Sociální a interpersonální, pracovní, komunikativní.
Čtvrtka A3, tužka, pastelky, temperové barvy, barevné křídy, nůžky, provázek, nit, kružítko,
děrovačka, nasbírané přírodniny.
Motivace:
Každý z nás má oblíbené barvy. Některé se líbí více a některé méně. Barvy mají vliv na naši
náladu, ovlivňují naše pocity. Některé jsou uklidňující, veselé, ale také jsou barvy vyjadřující
smutek.
Povídáme si s žáky, které barvy mají v oblibě (oblečení, barva pokoje) a které jim připadají
smutné.
Víte, co nám umožňuje vidět svět okolo nás v barvách? Zdravý zrak. Jen za denního světla,
tedy díky sluníčku, si můžeme užívat všech barev. Bílé sluneční světlo v sobě skrývá celé
barevné spektrum – celkem 7 barev. My je ale běžně nevidíme. Napadne vás, kdy nám,
sluníčko ukáže všech 7 barev najednou? Ano, je to duha, která se někdy na obloze objeví,
jakási barevná brána, která spojuje zemi a oblohu. Objevuje se, když po dešti vysvitne
sluníčko. Můžeme ji, ale jen malou, také vidět za svitu sluníčka při kropení zahrady. To
kapičky vody způsobí, že se bílé světlo rozloží na 7 barev. Ty jsou v duze poskládány vždy ve
stejném pořadí: červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, fialová, indigová. Krásně přecházejí
jedna do druhé – propojují se, splývají.
Činnosti:
1. Duha a my
- Na duhu potřebujeme více čtvrtek, které
slepíme do oblouku.
- Malujeme temperovými barvami, po zaschnutí
vystřihneme.
- Na další čtvrtku každý žák namaluje svůj
portrét, nebo portrét kamaráda.
- Portréty vystřihneme a přilepíme k duze.
- Pracovat můžeme i ve skupinách.
19
Všichni patříme do tohoto barevného světa.
Kolik barev má příroda, kolik odstínů barev můžeme najít na louce, v lese? Při vycházce do
přírody vnímáme barevnost, pozorujeme živou a neživou přírodu. Povídáme si o všem, co
vidíme, co do přírody patří, čím nás příroda obdarovává. Sbíráme různé přírodniny, které
využijeme ke koláži.
2. Přírodní koláž
- Na otevřeném prostranství si z nasbíraného
materiálu vytvoříme společné dílo.
- Kůra, klacíky, šišky, větvičky, suché
rostliny, plody, jehličí, kamínky, to vše nám
pomůže k sestavení přírodní koláže.
3. Mandaly
Barvy, které jsme viděli v přírodě, využijeme
při vybarvování květinových mandal.
Mandala znamená kruh. I v přírodě
nacházíme příklady mandal – květiny,
pavučinky, zkameněliny, sněhové vločky.
Vybarvování mandal nám dává radost a
hravost, podporuje fantazii, tvořivost, kreativitu, vede k soustředění a uvolnění.
- Mandalu si můžeme vytvořit sami.
- Kružítkem na čtvrtku nakreslíme kruh.
- Do kruhu dokreslíme různé ornamenty, které vybarvíme pastelkami podle své fantazie.
- Mandalu můžeme vybarvit různými způsoby a pokaždé to bude originální.
20
4. Náhrdelník
Na louce je možno vidět mnoho lučního kvítí, snad nejvíce pampelišek s žlutými hlavičkami.
Zkusíme si uplést věneček, nebo náhrdelník.
- Natrháme si stonky od pampelišek.
- Tenčí konec vsuneme do dutinky silnějšího konce. Utvoří se kroužek.
- Ke kroužku přidáme několik dalších a spojíme.
5. Věneček
- Květina musí mít dlouhý stonek.
- Za květ pampelišky přiložíme další květ a stonek obtočíme těsně za květem předcházejícího
stonku.
- Přikládáme tímto způsobem další květy i se stonkem.
- Když máme věneček dostatečně dlouhý, zavážeme oba konce nití, aby se nemohl rozplést.
6. Motýlí přehlídka
- Na čtvrtku A3 nakreslíme tužkou motýla a vystřihneme.
- Děrovačkou na všech křídlech vyrazíme dírky a navážeme provázek.
- Motýla připevníme na určené místo (plot) a vybarvíme křídami.
- Snažíme se, aby křídla hrála všemi barvami.
Příroda je součást našeho kraje, domova. Nachází se v ní hodně druhů rostlin a živočichů.
Buďme k přírodě citliví, nepoškozujme to, co nelze ničím nahradit. Když se budeme pozorně
dívat, uvidíme, že svět je opravdu krásně barevný.
21
22
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Všeználek
6 – 9 let
Kdo by si nepamatoval na Všeználka, jednoho
z obyvatel města Kvítečkov? My se s ním naučíme
orientovat na mapě, nakreslit plán okolí a trefit
domů z výletu. Ale nejdříve ze všeho zjistíme, jak
asi Kvítečkov vypadá a kdo všechno v něm bydlí.
L 5 Rozlišuje mezi základními typy map.
Vyhledává jednoduché údaje o přírodních
podmínkách a sídlištích lidí v naší vlasti a ve světě.
K učení a komunikativní.
Papíry, pastelky, fixy, PC, mapa obce, kompas, provázek, dalekohled.
- NOSOV, N.: Neználkovy příhody. Praha: Lidové nakladatelství, 1977.
- www.mapy.cz
Motivace:
Vychovatelka se ptá žáků, zda někdy slyšeli o Všeználkovi, malíčkovi
z města Kvítečkov. Pak čte žákům příběh:
V jednom pohádkovém městě žili človíčkové. Človíčkové se jim říkalo
proto, že byli docela malilinkatí. Žádný z nich nebyl větší než maličká
okurka. Město měli ti človíčkové převelice krásné. Kolem každého domu
rostly květiny: sedmikrásky, heřmánek, pampelišky, a dokonce i ulice se
tam jmenovaly podle kytiček: Zvonečková ulice, Heřmánková alej nebo
Chrpová třída. A město samo se jmenovalo Kvítečkov. Stálo na břehu potoka. Človíčkové mu
říkali Okurková řeka, protože na jeho březích rostla spousta okurek. Za řekou byl les.
Človíčkové si dělali lodičky z březové kůry, přeplouvali řeku a chodili do lesa na jahody, na
houby a na oříšky.
Všichni človíčkové nebyli stejní: jedni si říkali malíčkové a druzí malenky. Malíčkové
chodívali buď v dlouhých kalhotách, nebo v krátkých kalhotkách s kšandičkami, malenky zas
nosily nejraději šaty z pestrobarevných látek.
V jednom domku ve Zvonečkové ulici žilo šestnáct človíčků malíčků. Nejprvnější mezi nimi byl
malíček jménem Všeználek. Říkali mu tak proto, že toho velmi mnoho znal. A znal toho proto
tolik, že četl všelijaké knihy. Knížky u něho ležely na stole i pod stolem, na posteli i pod
postelí. V jeho pokoji nebylo místečka, kde by neležely knihy. Všeználek čtením tuze zmoudřel.
Proto ho všichni poslouchali a měli ho rádi. Nosil vždycky černé šaty, a když si sedl za stůl,
nasadil si na nos brýle a začal číst, vypadal docela jako profesor.
Všeználek čítával v knížkách o dalekých zemích a o všelijakých cestách. Často, když nebylo
večer co na práci, vyprávěl svým přátelům, o čem se dočetl. Malíčkové měli tohle vyprávění
převelice rádi. Rádi poslouchali o krajích, které nikdy neviděli,
ale ze všeho nejraději poslouchali o cestovatelích, o jejich neuvěřitelných dobrodružstvích a
podivuhodných příhodách. Když tak malíčkové poslouchali všechny ty historky, zatoužili
vydat se také na cesty. Někteří navrhovali uspořádat výlet pěšky, jiní zas plout v loďkách po
řece, ale Všeználek řekl:
23
“Pojďte, uděláme si balón a poletíme balónem!“
Všeználek vytáhl z kapsy nůž a přeřízl provaz, kterým byl koš přivázán ke keři, balón se
lehounce vznesl, zachytil se bokem za větvičku lísky, ale hned se zas uvolnil a rychle vyletěl
vzhůru.
“Hurááá!“ vykřikli človíčkové. „Sláva Všeználkovi a jeho přátelům! Hurááá!“ Balón se
vznesl ještě výš a celý Kvítečkov bylo vidět jako na dlani. Domy vypadaly docela malilinkaté a
človíčci žţ nebyli k rozpoznání. Balón se dostal do větru a brzy zůstalo celéměsto daleko
vzadu. Všeználek vytáhl z kapsy kompas a určoval směr letu.
Kompas, to je taková maličká kovová krabička s magnetickou
střelkou. Magnetická střelka ukazuje pořád k severu. Kdžţ se
na střelku kompasu dává dobrý pozor, vždycky se pak najde
zpáteční cesta. Proto si vzal Všeználek s sebou kompas.
“Vítr nás žene přímo na sever,“ vysvětloval Všeználek.
„Zpátky se tedy budeme vracet k jihu.“
Balón už vystoupil docela vysoko a letěl nad polem. Město
zmizelo v dálce. Dole se vinul jako uzoučká stužka potok,
kterému človíčkové říkali Okurková řeka. Stromy roztroušené v
poli vypadaly jako maličké kučeravé keříčky.
Někteří čtenáři si asi hnedka řeknou, že to jsou určitě všechno
výmysly a že ve skutečnosti takoví malíčkové ani nejsou. Ne
vždyť také nikdo neříká, že doopravdy jsou. Něco jiného je
skutečnost, a něco zas docela jinačího je přece pohádkové město.
(kráceno)
Činnosti:
1. Plán města Kvítečkov
Vychovatelka vyzve žáky, aby podle přečteného úryvku nakreslili plán města Kvítečkov a
jeho okolí. Čte pomalu ještě jednou popis města.
Žáci si po dokončení práce navzájem
porovnávají své plánky, říkají si, v čem jsou
stejné, v čem se liší a proč.
2. Mapa naší obce
Plány pohádkového města Kvítečkov se moc povedly, teď
se ale podíváme, jaký je rozdíl mezi plánkem a skutečnou
mapou. Mapa je zmenšený a do určité míry upravený
obraz části zemského povrchu. Mapa znázorňuje větší
území než plán.
Žáci si na internetových stránkách najdou mapu své obce
a vytisknou si ji. Pak si povídají, co všechno už umí
24
z mapy vyčíst. Na mapě si (v závislosti na druhu mapy) postupně ukazují silnice, vodní toky,
železniční tratě, turistické trasy, chráněné oblasti, lesy, kapličky, vyhlídky……
3. Kde je sever?
Vychovatelka se ptá žáků, zda si ještě pamatují, co
dělal Všeználek, když letěl se svými přáteli v balonu
(sledoval směr letu pomocí kompasu). Pak rozdá
žákům kompasy a nechá je, aby si na nich vyzkoušeli
to, co tvrdil Všeználek, tedy že magnetická střelka
ukazuje neustále na sever. Pak společně umístí kompas
na mapu. Sever na mapě je vždy na jejím horním
okraji, takže žáci musí točit s mapou tak dlouho,
dokud její horní okraj nesměřuje stejným směrem jako
střelka kompasu.
Žáci si vylosují kartičku, na které je jedna ze
světových stran. To je rozdělí do skupinek, které mají
v podstatě stejný úkol: najít na mapě co nejpřesněji
místo, na kterém stojí, mapu zorientovat a určit, co se
nachází ve směru světové strany, kterou si vylosovali
(obec, významné místo, vrchol kopce apod.). Pokud je
ve družině větší počet žáků, může je vychovatelka
rozdělit na menší skupinky. Tak, aby u jedné mapy
stálo 4 - 5 žáků.
S
4. Jak je to daleko?
Teď, když už víme, jak orientovat mapu, je na čase si ještě říct, jak poznáme, jak je co daleko
a kam až mohl Všeználek se svými přáteli doletět.
Vychovatelka nejprve vysvětlí žákům, co je to měřítko a jak se s měřítkem pracuje. Tak např.
při měřítku 1:100 000 odpovídá vzdálenost 1cm na mapě 100 000 cm ve skutečnosti, což je
vlastně 1 km. Žáci si na provázku označí fixem úseky po jednom centimetru. Pak si ve
dvojicích nad mapou zadávají úkoly, např.:
Stojíš v obci Kly u kapličky, jak daleko a kterým směrem je naše škola?
Kam doletěl Všeználek, jestliže startoval na Mikově a letěl na jih 2 km?
Kterým směrem pošleš kamaráda, když chce jít z obce Kly na Mělník?
Přiložením provázku na zadané body určují vzdálenost.
Otázky může také zadávat vychovatelka, případně může tuto činnost zorganizovat jako soutěž
dvojic.
5. Cizí kraje
- Co všechno mohl vidět Všeználek z balonu? Žáci si vezmou dalekohled a pozorují okolí
z okna třídy. Pokud je to možné, přejdou do vyššího patra budovy a opět pozorují okolí.
Z obou pater pořídí fotografie a pak si povídají, kam až dohlédli a zda a o kolik viděli
z vyššího patra více či méně.
- A co teprve Všeználek, když vystoupal v balonu tak vysoko? Jaké cizí kraje asi s přáteli
uviděl a jak se v nich orientoval?
25
- Vychovatelka rozdá žákům novou turistickou mapu např. Pálavy - Mikulova (v měřítku
1:100 000) a na papíře nadepsané otázky. Odpovědi na otázky žáci zjišťují právě pomocí
mapy a zapisují je do křížovky. V tajence jim vyjde jméno Všeználkova spolucestujícího
z balonu. Je možné zvolit libovolnou mapu a vytvořit si vlastní křížovku, aby oblast na mapě
byla pro žáky naprosto cizí a vzdálená.
1. KOLIK KILOMETRŮ ODPOVÍDÁ 1 CM NA MAPĚ, JEJÍŽ MĚŘÍTKO JE 1:100 000?
2. NA KTEROU SVĚTOVOU STRANU OD MIKULOVA LEŽÍ STOLOVÁ HORA?
3. SEVERNĚ OD MIKULOVA LEŽÍ JESKYNĚ TUROLD. JAK SE JMENUJE OBEC,
LEŽÍCÍ CCA 5,5 KM SEVEROZÁPADNĚ OD TÉTO JESKYNĚ?
4. JAK SE JMENUJE OBEC LEŽÍCÍ CCA 12 KM VÝCHODNĚ OD MIKULOVA?
5. JAK SE NAZÝVÁ CHKO LEŽÍCÍ SEVEROVÝCHODNĚ OD MIKULOVA?
6. KTERÝM SMĚREM NA MAPĚ JE JIH?
7. DVA KILOMETRY NA JIH OD MIKULOVA SE NACHÁZÍ
U RYBNÍKA ŠIBENÍK HORA PODOBNÉHO JMÉNA. JAK SE
JMENUJE?
8. JAK SE JMENUJE ALEJ LEMUJÍCÍ SILNICI VEDOUCÍ
Z MIKULOVA VÝCHODNÍM SMĚREM DO SEDLECE?
26
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Co nám říká mapa
6 - 9 let
Známe dobře topografické značky? Co to je? No
přece značky zakreslené v turistických mapách,
které nám pomáhají s orientací v terénu. Pojďme se
alespoň s některými z nich pohrát a poznat tak
jejich význam.
L6 Využije topografických značek k orientaci
v terénu. Zdolává přírodní překážky.
K učení, komunikativní.
Turistické mapy okresu, volné papíry, čtvrtky, fixy, brambor, nůžky, nůž, interaktivní tabule.
- http://hasicihradistko.xf.cz/mladi_hasici/Website/topog_znacky.html
- http://www.pruzkumnik.cz/praxe/turistika/
3. Pracovní listy:
Pracovní list č. 1: Hrací plán k činnosti č. 2
Pracovní list č. 2: Kartičky k činnosti č. 2
Pracovní list č. 3: Topografické značky a jejich názvy
Motivace:
Žáci sedí v kruhu. Vychovatelka doprostřed rozdá kartičky s nakreslenými (nebo natištěnými)
topografickými značkami (pracovní list č. 1). Zeptá se žáků, jestli vědí, co tyto „obrázky“
značí a kde je mohou najít. Žáci tipují, možná některé značky poznají. Vychovatelka napoví,
že tyto smluvené značky připomínají svým tvarem a barvou znázorňovanou skutečnost. Tyto
značky jsou umístěné na výřezu každé mapy (vychovatelka ukáže mapu). V mapě musí být
přesně umístěné.
Činnosti:
1. Práce s mapou
- Rozdělení do skupin - vychovatelka žákům
rozdá kartičky s topografickými značkami –
velikost skupiny záleží na počtu žáků. Hledají se
žáci se stejnou značkou.
- Do každé skupiny dostanou mapu (nejlépe
mapu okresu), kde se pokusí vyhledat nějakou
značku, kterou jim vychovatelka ukázala
(značky jsou vystaveny na nástěnce).
- Žáci nadále pracují s mapou, vychovatelka
ukáže na mapě vysvětlivky, kde děti najdou, co
jednotlivé značky znamenají.
27
2. Hledej značky s písmenky
- Tuto hru je dobré hrát na hřišti nebo v ohraničené části lesa (louky).
- Vychovatelka předem po hřišti rozmístí lístečky – na půlce lístečku je topografická značka
na druhé půlce lístečku je písmeno.
Žáci pracují ve stejných skupinách jako v předešlé činnosti. Každá skupina si určí
zapisovatele. Ostatní žáci běhají po hřišti a hledají písmenka, která zapisují do herního plánu.
- Když správně doplní všechna písmena, vznikne jim nápis „TOPOGRAFICKÉ ZNAČKY“.
- Vychovatelka vysvětlí, že topografické značky jsou ty, které jsou zakresleny v mapě –
silnice, hrady, kostely, apod. – jsou to ty, které jsou umístěny na výřezu mapy. Společně
s žáky si pomocí pracovního listu č. 3 pojmenují značky, které byly v šifře.
3. Vrstevnice
- Mezi topografické značky patří také vrstevnice. Co je to? Najdi ve vysvětlivkách mapy, jak
vrstevnice značíme. Jsou zakresleny slabou hnědou plnou čarou. Vrstevnice jsou čáry, které
spojují body o stejné nadmořské výšce. Čím hustěji jsou zakresleny, tím strmější svah
zobrazují. Výšková vzdálenost mezi nejbližšími vrstevnicemi se nazývá vrstva.
Nyní si vytvoříme vrstevnice za pomoci bramboru. Půlku
většího bramboru přiložíme řezem na čistý papír a obkreslíme
základnu. Rovnoběžně s ní rozřízneme brambor na několik vrstev,
které po obkreslení základny snímáme. Vzniklý obrazec
představuje vrstevnice.
4. Beseda se členem Klubu českých turistů
- Mezi topografické značky patří také značky turistické.
- Členové Klubu českých turistů se jedenkrát ročně vypraví do svého „revíru“, kde kontrolují
vyznačené trasy. Patří sem trasy pro pěší,
cyklisty, popřípadě také pro lyžaře. První pěší
turistická trasa vznikla 11. května 1889, kdy byly
spojeny červenou turistickou značkou Štěchovice
a Svatojánské proudy. Poté vznikaly další trasy.
V loňském roce bylo v České republice
vyznačeno 40 782 km pěších tras a 32 516 km
tras pro cyklisty. Více informací najdete na
http://www.pruzkumnik.cz/praxe/turistika/.
5. Pexeso
- Žáci si po předešlé besedě ještě více procvičí poznávání topografických značek.
- V libovolně utvořené skupině asi po 6 – 7 dětech si vytvoří pexeso.
- Do skupiny dostanou kartičky stejné velikosti (každý 2 kartičky). Předem se domluví na
tom, jakou topografickou značku každý udělá – značky se nesmí opakovat.
- Na jednu kartičku každý nakreslí značku, na druhou název značky, kterou kreslil. Poté se
kartičky promíchají a může se začít hrát.
- Skupiny si mohou svá pexesa vyměnit.
28
6. Výprava do přírody
- Vychovatelka se společně s žáky vypraví do přírody po stopách topografických značek.
V blízkém okolí vyhledávají topografické značky. Na pomoc slouží mapa (plánek) okolí,
kterou lze najít a vytisknout na internetu.
Aby se žáci v přírodě procvičili a dokázali zvládnout chůzi v terénu, musí splnit „desetiboj“.
Žáci budou přecházet po spadlém kmenu. Postupně musí zvládnout deset přechodů přes
kmen, každý přechod má své pořadové číslo, které vyjadřuje jeho bodovou hodnotu. Každý
může tedy získat 55 bodů.
1. Přejdi celou kládu a udržuj rukama rovnováhu.
2. Opakuj přechod a nes v náručí nějaké břemeno (batoh, špalek, apod.)
3. Postupuj pravým bokem vpřed – pravá noha dělá úkroky, levá přísuny.
4. Zastav se uprostřed klády, otoč se kolem své osy a dokonči přechod.
5. Přejdi kmen pozadu.
6. Udělej při přechodu na kterémkoli místě „holubičku“.
7. Dojdi doprostřed, udělej dřep a dojdi na konec.
8. Přejdi celý kmen ve dřepu.
9. Uprostřed klády se zastav, sedni si a natáhni nohy dopředu. Nakonec se zvedni a pokračuj
v chůzi.
10. Přejdi kmen poslepu a ani jednou neotevři oči.
- Žáci si počítají body, ti s nejvyšším počtem dostanou odměnu.
- Body získá pouze ten, kdo dokonale zvládne zadaný cvik. Každý úkol může žák zkusit jen
jednou.
7. Osm vteřin a dost
- Na interaktivní tabuli promítneme 25 polí, z nichž každé obsahuje jednu topografickou
značku. Všechna pole jsou zakryta.
- Vychovatelka postupně odkrývá různá pole, ale vždy jen na osm vteřin. Čas se může zkrátit
i na pět nebo čtyři sekundy.
- Žáci zapisují ve stejném sledu názvy značek do hracího pole 5 x 5.
- Za správnou značku se zapisuje 1 bod, za nesprávně určenou se jeden bod odečítá.
- Žáci s největším počtem bodů získají „medaili topografického znalce“.
29
30
31
Pracovní list č. 3
1. louky, 2. mosty, 3. prameny, 4. kaple, 5. kostel, 6. jeskyně, 7. zřícenina, 8. elektrárny, 9. telefonní
stanice, 10. vodní mlýny, 11. osamělé skály, 12. hájovny, myslivny, 13. tovární komíny, 14. zámek,
15. lesy, 16. trigonometrické body, 17. obydlené a neobydlené budovy, 18. elektrické vedení, 19.
vrstevnice, 20. tunely, 21. památník, 22. nivelační značky, 23. sklady hořlavin a plynojemy, 24.
šachty, štoly a doly v provozu, 25. nezpevněné lesní a polní cesty
32
Název projektu:
Věk:
Anotace:
O naslouchání, empatii a přátelství
9 – 11 let
Uvědomíme si důležitost a nutnost spolupráce při
určitých činnostech; což lze jen mezi lidmi, kteří si
naslouchají, jsou k sobě tolerantní, respektují se a
snaží se navzájem pochopit. Seznámíme se
s aktivitami, které pomáhají vzájemně se poznávat.
L 7 Rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci,
obhájí při konkrétních činnostech své názory,
dohodne se na společném řešení problému.
Komunikativní a k řešení problémů.
Padák, 2 větší a 4 malé míčky, tužky nebo pastelky, volné listy A4, volné listy A5, pro
čtveřici velký arch papíru, voskovky nebo fixy.
- KŘÍŽ, P. Kdo jsem, jaký jsem. Kladno: AISIS, 2005. ISBN 80-239-4669-2
- LENCZ,L., KRIŽOVÁ,O. Etická výchova 1. Praha: LUXPRESS, 2000.
ISBN 80-7130-091-8
- HERMOCHOVÁ, S. Hry pro život 2. Praha: Portál, 1994. ISBN 80-85282-80-1
- CANFIELD,J.,WELLS, H. C. Hry pro zlepšení motivace a sebepojetí žáků. Praha: Portál,
1995. ISBN 80-7178-028-6
Motivace:
Proběhne na louce nebo na hřišti. Žáci společně s vychovatelkou rozloží padák na zem a
v přibližně stejných vzdálenostech se rozestoupí okolo padáku. Uchopí jej za okraj (mimo
našitá a k tomu určená oka) a podle pokynů vychovatelky provádějí jednotlivé úkony: běh po
kruhu vpravo, vlevo; zvedání padáku nad hlavu, pokládání na zem; podbíhání s výměnou míst
( běží vždy vybraní žáci podle určitého společného znaku – např. jen děvčata, jen černovlasí
apod.), posílání jednoho míče po padáku protějšímu spolužákovi, posílání obou míčů, posílání
malého míčku tentokrát po kruhu a postupné přidávání dalších míčků – vždy až po zvládnutí
předcházející aktivity. Na závěr provedeme „vypuštění“ padáku: padák se na počítání
vychovatelky zvedá nad hlavu (zvednutím např. pravé ruky, která drží padák) a zpět do
připažení, teprve na slovo tři všichni naráz zvednou ruku a padák pouští. Ten za jásotu žáků
letí, ne však daleko.
Činnosti:
1. Rozhovor
- Žáci se posadí do kruhu na rozložený padák blíže ke středu. Spontánně sdělují své zážitky.
- Vychovatelka se ptá žáků: Kdybyste měli padák jen sami pro sebe, dokázali byste se taky
tolik pobavit? Mohli byste ho plně využít, kdybyste byli dva? Kolik nejméně by vás muselo být
abyste vypustili padák. Letěl by stejně vysoko, jako když ho vypustíme všichni? Představte si,
že spolu nebudete z nějakého důvodu mluvit, budete všichni rozhádaní a já vám dám pokyn,
abyste si po padáku posílali míček dokola, jak se vám bude posílání dařit? (nebude to ono;
budeme se hádat; budeme si vyčítat, komu se to nepovede; nebude to zábava, ale důvod
k hádání…)
33
Závěr: Na hře s padákem jste si ověřili, jak důležité jsou dobré vztahy v kolektivu a jak je
důležitá spolupráce. Bez spolupráce dokonce některé činnosti nelze uskutečnit.
Po přesunu do třídy:
2. Kočkodům
- Vychovatelka: Dostanete možnost vyzkoušet si spolupráci ve dvojici. Utvořte si dvojice.
Jeden z každé dvojice půjde za dveře. Pro žáky v místnosti: Připravte si místo pro kreslení i
pro svého spoluhráče (stůl, lavice, podlaha). Budete kreslit společně jednou tužkou na jeden
společný papír (rozdáme) po dobu jedné minuty. Nesmíte spolu mluvit! Máte nakreslit kočku,
jak nejlépe dovedete. Pro žáky za dveřmi – stejné instrukce, ale společným úkolem bude
nakreslit dům. Když se skupiny sejdou a připraví beze slov k malování, vychovatelka dá
pokyn: Teď začněte kreslit svůj obrázek. Upozornit žáky na uplynutí poloviny a tří čtvrtin
času.
Po minutě energicky vyzvat žáky k položení tužky a dovolíme jim mluvit. Chvíli je necháme
povídat a přejdeme k hodnocení: Bylo snadné splnit zadaný úkol? Jaký pocit jste měli během
kreslení? Jak se vaše kresba vyvíjela od začátku? Pokud to bylo nepříjemné: co se vám na
průběhu malování nelíbilo? Kdo spíše spolupracoval, kdo spíše bojoval, jak?
Závěr: Prohlídka obrázků: a) kočka i dům svobodně nakreslený oběma (kooperace, tolerance
k úkolu druhého)
b) kočkodům (kompromis)
c) kočka nebo dům (vybojované vítězství nebo dobrovolný ústup
jednoho z hráčů)
d) změť čar (lítý boj obou partnerů)
e) žádná kresba (únik z nutnosti řešit konflikt)
Vychovatelka zakončí rozdělením obrázků do skupin a krátkým výkladem (viz skupiny a – e).
Od spolupráce se někdy docela snadno dostaneme až ke konfliktu. Představte si situaci, kdy
jeden chce jít na hřiště a druhý do kina; nebo jedno jablko chtějí oba; Každý z vás by situaci
řešil trochu jinak. Možností je hodně, ale každý si vybere jen jednu, která nejvíce odpovídá
jeho povaze – podobně jako u skupin obrázků: někdo se bude prosazovat, jiný ustoupí hned,
někdo bude kamaráda prosit, jiný vyhrožovat atd.
3. Na zvířátka
- Vychovatelka: A teď zase něco pro legraci: Půjde o dobré soustředění a spolupráci.
- Seznámení s pravidly: vždy tři náhodně vybraní žáci budou předvádět jmenované zvíře:
Slon = vybraný žák předpaží a sepne při tom dlaně, kývá chobotem vpravo a vlevo, sousedé
rukama naznačují jeho uši.
Opice = vybraný žák simuluje pojídání banánu, sousedé mu na bocích hledají vši.
Kachna = vybraný žák vytvoří dlaněmi zobák kachny, střídavě je otvírá a zavírá, při tom
vydává zvuky jako kachna, sousedé rukama naznačují její křídla.
Palma = vybraný žák vzpaží a pažemi vytvoří korunu stromu, sousedé jsou liány a proplétají
ruce kolem jeho rukou.
- Trojice si postupně vyzkouší všechna zvířata.
- Vlastní hra: Žáci stojí v kruhu, vychovatelka uprostřed. Ta se s nataženou jednou rukou
pomalu otáčí. V určité poloze se zastaví a vysloví jméno některého zvířete. Ten, na koho
ukazuje, ho se svými sousedy musí co nejrychleji správně předvést. Kdo se splete nebo pozdě
reaguje, jde doprostřed a hra se opakuje. Když se žáci přestanou plést, hra končí.
34
4. Hledání společné věci
- Pro zklidnění atmosféry vyzve vychovatelka žáky, aby se volně prošli po třídě, zastavili se a
zavřeli oči, pomalu vzpažili ruce, zhluboka se nadechli a postavili se na špičky. Při výdechu
povolili paže a uvolnili se a otevřeli oči.
- Znovu zavřít oči, soustředit se na klidné a hluboké dýchání s představou pronikání vzduchu
do celého těla. Při výdechu se snažit, aby v těle nezůstal žádný vzduch.
- Zároveň podle pokynů vychovatelky si žáci představují: svého přítele nebo přítelkyni (kdo si
myslí, že jej momentálně nemá, představí si toho, koho by chtěl za přítele mít); jak vypadá,
jak je velký, jaké má vlasy, oči; jdete si spolu hrát; kam jdete; co budete dělat. Vše jen pár
vteřin – do půl minuty.
- Vychovatelka: Doprovoďte svého přítele v duchu domů, rozlučte se s ním a vraťte se sem.
Otevřete oči a rozhlédněte se kolem sebe. Máte v naší skupině také své přátele? Utvořte si
menší skupiny – po čtyřech až šesti.
- Seznámení s pravidly hry: Každý ze skupiny si na papír (A5) napíše do
sloupečku jména všech spolužáků ze skupiny. Úkolem je po vzájemném
hledání a domlouvání najít jednu věc společnou s jednotlivci ve skupině a
připsat ji k jeho jménu. (Např. zálibu, schopnost,
obavu, naději, něco, co oba mají nebo nemají
rádi…)
- Společné zhodnocení, jak obtížně se komu
hledalo, a zároveň vyzdvihnutí většího množství
rozdílů mezi jednotlivci – svědčí o jedinečnosti
každého z nás.
5. Jsem empatický? Velmi vhodné cvičení, pokud jsou ve skupině žáci sociálně úzkostliví.
- Vychovatelka seznámí s průběhem cvičení: čtyři kola. Na začátku chodí všichni volně
v prostoru tak, jak chtějí, tj. jak se právě cítí. Ve druhém kole si představí, že jsou velmi plaší
a s nikým nechtějí mít nic společného – jeden druhému se vyhýbá, je uzavřený do sebe.
Pokusit se vžít i do myšlenek takového člověka. (Např.: Když si mě nikdo nevšimne, nebude
po mně nic chtít, nemohu udělat žádnou chybu…) – asi 2 min.
- Krátké zastavení, protřepání rukou a nohou – pro rychlé vystoupení z role. Chůzí návrat ke
své vlastní náladě z prvního kola.
- Třetí kolo – proměna ve velmi zvědavé dítě, které chce všechno a všechny poznat. Prohlíží
si každého, každého se dotýká…Myšlenky takového člověka např.: Chci všechny dobře
poznat, je mi jedno, že někomu vadím a že mě za to nemají všichni rádi…- asi 2 min.
- Opět návrat do přítomnosti.
- Čtvrté kolo – střídání všech rolí podle vlastní chuti. Myšlenky: Mohu být zvědavý i netečný,
jak se mi zachce. Klidně snesu, když mě někdo bude mít rád a někdo ne. Klidně budu někomu
protivný – 2 min.
- Vyhodnocení: Které kolo pro tebe bylo nejsnazší, které nejtěžší? Jakou úlohu hraje v tvém
životě plachost, jakou zvědavost? Vůči komu jsi ze skupiny nejvíc nesmělý? Byl jsi dříve víc
nesmělý než dnes?
35
6. Nácvik empatie
- Žáci dostávají od vychovatelky řadu výzev, na které rychle píší odpověď, o které
předpokládají, že ji napíše většina žáků. Tedy ne za sebe, ale za skupinu.
- Po napsání všech odpovědí následuje společná kontrola a hodnocení: Kolik členů se shodne
na jedné odpovědi, tolik bodů si každý z nich připočítá.
Nabídka výzev: Jmenujte den v týdnu. Napište roční období. Napište jednu chorobu, barvu,
oblíbené jídlo. Udělejte několik teček. Napište povolání. Nakreslete jeden geometrický tvar.
7. Hledání východiska – společné hledání nejvhodnějšího řešení problému.
- Vychovatelka: Zvažte, s kým byste chtěli být pohromadě, kdybyste se ocitli v nějaké tíživé
situaci. Vytvořte s těmito dětmi čtveřice. Představte si, že jste se vydali na společnou dlouhou
cestu. Podejte si ruce a slibte si, že i v obtížné situaci zůstanete dobrými kamarády. Na své
cestě jste se dostali do podzemní jeskyně, kde jste zabloudili. Jeskyně má mnoho chodeb a
několik východů. Nejprve dostanete strach. Máte tři minuty, abyste se se strachem vyrovnali.
Panika by situaci ještě zhoršila. Musíte si vytvořit plán, jak se z jeskyně dostat. Jak budete
postupovat? Napište, nakreslete svůj plán. Můžete si zvolit různé pomocné prostředky, které
vám pomohou dostat se z té situace (máte je s sebou). Asi 20 min.
- Čtveřice předvedou své plány ostatním.
- Vyhodnocení: Co nám zjednodušilo situaci? Co bylo nejtěžší? Jak se nám spolupracovalo?
Byl už někdo v podobné situaci? Co pomáhá, když má člověk velký strach? Na koho se mohu
zvlášť spolehnout?
8. Mycí linka
- Žáci stojí ve dvou řadách proti sobě, dost těsně vedle sebe. Vytvářejí tak mycí linku pro
auta. Jeden žák projde mycí linkou (mezi řadami). Každý se ho při tom dotkne, podrbe ho,
pohladí a zároveň mu poví něco hezkého – pochvalu, povzbuzení, potěšení – potřese mu
rukou, poplácá po zádech … Výsledkem je zářivě čisté, spokojené auto na konci mycí linky.
Postupně se vystřídají všichni žáci. Je to dobrý způsob pro uvolnění na závěr.
36
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Setkání u táboráku
9 – 11 let
Budeme rozvíjet pohybové aktivity, upevníme
spolupráci v kolektivu při hrách. Seznámíme se
s různými typy ohnišť a společně připravíme
bezpečné ohniště. S radostí si zazpíváme písničku a
nakonec opečeme špekáček.
L 8 Usiluje o dosažení rytmické přesnosti i za
pomocí hudebního nástroje, radostný pocit ze zpěvu
samého.
K trávení volného času, komunikativní.
Provázek, starší klíč od dveří, papír, tužka, papírové tácky, ubrousky, Orffovy nástroje,
materiál na táborák, potraviny k ohni.
- UHLÍŘ. J., SVĚRÁK, Z. Zpěvník. Praha: Fragment s.r.o., 2008. ISBN 978-80-253-0666-6.
- http://www.hununpa.cz/modules/news/article.php?storyid=75
Motivace:
Blíží se další roční období.
Jaké? Básnička ti napoví.
Slunce, pláž, lehátka u vody,
dny plné her a pohody.
Jízdy na kole, výlety celodenní,
uhodnout to těžké není.
Ano, je to léto.
Co patří k létu? PRÁZDNINY.
Zavzpomínáme na zážitky a zajímavosti z minulých prázdnin, ale také na co se těšíme
v nastávajících prázdninách. K létu neodmyslitelně patří táborák, posezení u ohně s písničkou.
Společně připravíme ohniště a pruty na opékání vuřtíků. Než ale zasedneme k ohni, zahrajeme
si zábavné hry.
Činnosti:
1. Klíč
- Žáci se rozdělí do skupin (počet určíme sami). Každá skupina obdrží klíč s přivázaným
dostatečně dlouhým provázkem.
- Všechny skupiny začnou ve stejnou chvíli protahovat klíč
svým oděvem tak, že musí od hlavy k patě procházet oděvem.
- Když protáhne klíč jeden žák, předá
klíč druhému a provlékání se
opakuje.
Vyhrává ta skupiny, která je svázaná
první.
37
2. Nejdelší provaz
- Rozdělíme se do pětičlenných skupin.
- Úkolem každé skupiny je vytvořit navazováním ze svých oděvů co nejdelší provaz.
- Při měření držíme provaz nad hlavou, nesmí se rozvázat.
Skupina s nejdelší šňůrou vyhrává.
Šňůru z oděvů můžeme natáhnout na travnatou plochu.
3. Přechod přes řeku
- Předem vyznačíme na zemi mříž o rozměrech 10 x 10 čtverců. Toto celé pole značí řeku,
kterou se žáci vstupem do jednotlivých polí snaží přejít.
- Pro sebe na papír nakreslíme a vyznačíme jednu cestu, kterou lze projít přes řeku.
- Na pole, která představují řeku, vstupujeme jednotlivě. Protože cestu žáci neznají, zkusí
někam šlápnout a vychovatelka buď mlčí – když stojí pevně, nebo řekne žbluňk – když
spadne do vody.
- Každý žák pokračuje tak dlouho, dokud nespadne do vody, pak odejde a postaví se opět do
řady.
Cílem je přejít bezpečně řeku na druhou stranu. Během celé hry nesmí žádný hráč mluvit. Hra
je nesoutěživá, ale poučná. Chyby druhých nám umožní jít dál a naše vlastní chyby pomohou
někomu jinému. Na tuto hru si vymezíme více času.
4. Táborák
Po dokončení her se přesuneme k ohništi, které si s žáky připravíme. Žákům ukážeme tři
základní typy ohnišť, které si mohou sami vyzkoušet (viz obrázky).
Pagoda
Hranice
Pyramida
- Vybereme jeden typ ohniště, které nám bude sloužit k opékání vuřtíků.
- Na mírném ohni si každý opečeme vuřtíka, na tácek přidáme chléb, hořčici a s chutí se dáme
do jídla.
5. S písničkou u táboráku
- Posezení ukončíme společným zpěvem známých písní za doprovodu kytary a Orffových
hudebních nástrojů.
- Pokud žáci některé písně neznají, mohou se rytmicky
přidat pomocí uvedených nástrojů.
38
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Hrátky u pohádky
6 – 9 let
Projekt nabízí soubor pohybových a přírodně
poznávacích her, které lze využít při vycházce a
pobytu venku. Námět je inspirován pohádkovými
bytostmi. Žáci pomohou splést sojce hnízdečko,
spolu s Makovou panenkou zachrání zatoulaná
zvířata ze zrádné bažiny, rozluští tajnou
čarodějnickou šifru, osvobodí začarovaná zvířátka a
projdou bludiště s Krtečkem.
L 9 Propojuje pohybové aktivity s činnostmi
vyžadující rozhodování a přemýšlení.
K řešení problémů, sociální a interpersonální.
Noviny, papír, tužka, nafukovací balónek, špendlík, izolepa, buzola, mapky s pejskem a
kočičkou, sady kartiček uvedené u jednotlivých činností.
Motivace:
Pejsek s kočičkou se vyhřívali na letním sluníčku u svého domečku. Bylo jim blaze. Ptáčkové
prozpěvovali veselou písničku, motýlci se barevně třepotali na blankytně modré obloze.
Najednou z dálky slyší podivné hlásky. Podívají se přes plot a spatří pohádkové postavičky,
které se zatoulali do nedalekého lesa.
- Žáci před výpravou do přírody obdrží malé mapky, které jim napoví, jaké pohádkové
bytosti na ně během výpravy čekají.
- Poznámka: Všechny uvedené aktivity je možno si zahrát v různém přírodním prostředí
(les, louka, atd.). Hříčky jsou nenáročné na přípravu a množství použitých pomůcek.
39
Činnosti:
1. Cipísek a neposední lesní skřítkové
Nedaleko se usadili malí lesní skřítkové. A protože byli velmi
rozpustilí, zasadili pod své čepičky, co je právě napadlo.
Představte si, že ti malí popletové si mysleli, že jim vyroste
kamínek, klacík nebo dokonce tužka! Proto Rumcajs poslal
Cipíska, aby dal v lese Řáholci vše do pořádku. Pomůžete mu?
Úkol:
- Vychovatelka rozmístí 15 čepiček poskládaných z novinového
papíru, které jsou označeny číslem od 1 – 15. Pod čepice umístí
různé předměty (přírodniny i předměty denní potřeby – tužky,
obrázek atd.).
- Skupiny si zvolí zapisovatele, který bude na startu hry. Ostatní
členové hledají očíslované čepičky.
- Zapisovateli nahlásí číslo a název schovaného předmětu.
- Vítězí skupinka se správně splněným úkolem.
2. Manka a sojčí hnízdečko
Jednoho dne se Manka vydala do lesa Řáholce hledat hříbky na bramboračku. S košíčkem
v ruce si vesele prozpěvuje a už se těší, jak si Rumcajs s Cipískem pochutnají. Ale, co to?
Někdo tiše naříká. Zvedne hlavu a uvidí sojku, jak pláče ve svém hnízdě. Bylo celé potrhané
od rozpustilé veverky. Manka ráda vyšívala, zašívala, přešívala, a proto vyspravit sojce
obydlí bylo po ni hračka. Zkusíte si i Vy vytvořit pro sojku hnízdečko?
Úkol:
- Z proutků a trávy se žáci pokusí vytvořit ptačí hnízdo.
- Možností je zpracovat i obydlí ptáků, kteří hnízdí při zemi.
- Na závěr diskutujeme, jakým způsobem ptáci svá hnízda staví, jaký materiál používají.
40
3. Maková panenka se zvířátky.
Maková panenka polehounku tančí po zelené louce.
Vznáší se jako peříčko a její červená sukénka se
roztáčí jako hlavičky červených máků. Louka je dobře
ukryta. Z jedné strany temný les a z druhé strany
bezedná mokřina. Z jejího tance ji vyruší hlásky, které
volají o pomoc. Zvířátka se zatoulala do zrádných
bažin. Maková panenka je ale lehká jako pírko a
pomůže jim najít cestu ven.
Úkol:
- Sady karet se zvířaty si předem nakopírujeme na barevné papíry. Počet barev zvolíme
podle počtu zúčastněných skupin. Karty rozstříháme a všechny smícháme na jednu hromádku.
- Vychovatelka vytýčí start hry, dvě stanoviště a cíl.
- Na startu vyrazí jeden člen skupiny, vybere si z hromádky zvířat (umístěné na startu) svou
barvu a běží na viditelně označené 1. stanoviště (značíme krepovými fáborky). Stanoviště
znázorňuje suché, bezpečné místo v bažině. Poté vybíhají postupně další členové skupin, až se
na 1. stanovišti shromáždí celé herní družstvo. Poté pokračují stejným způsobem na 2.
stanoviště a nakonec až k cíli.
Pozn.: Karet se zvířaty musí být stejný počet, jako je počet žáků ve skupině.
- Na závěr hry zhodnotíme, zda každá skupina bezpečně přepravila přes bažinu všechna
zvířata v pořádku.
Sada karet.
41
4. Čarodějnické písmo.
Čarodějnické zaklínadlo otevírá cestu ke kouzlům a tajemným světům. Čarodějnice Klotilda
svou kouzelnou formulku pečlivě hlídá. Má ji ukrytou na tajemném místě. Ale i kdyby se
zaklínadlo dostalo do nepovolaných rukou, stejně by s ním nikdo nic nesvedl. Je totiž zapsané
tajným písmem. Čáry, máry, fuk…. nebo to nejsou ta pravá kouzla?
Úkol:
- Vychovatelka předem připraví karty se zašifrovaným zaklínadlem
a rozmístí je v přírodě do předem vymezeného prostoru. Každá
skupinka bude hledat zaklínadlo ve své barvě, ostatní nechají bez
povšimnutí ležet.
- Na cestu za kouzlem se skupiny vydají s papírem a tužkou pro
případné pomocné zápisky k luštění vzkazu.
- Pokud zprávu vyluští, zapamatují si ji a řeknou ji nahlas
vychovatelce. V případě správného znění kouzlo zapůsobí a vydá
malý poklad (bonbon, obrázek, atd.).
Přírodovědná hříčka s pohybem - Začarovaná zvířátka.
- Vychovatelka předem rozstříhá barevnou sadu s nápovědami zvířat a jednotlivé kartičky
libovolně rozmístí do prostoru (louka atd.).
- Žáci se rozdělí do 4 skupin, určí si svou barvu karty, kterou budou hledat. Úkolem je určit
podle nápověd, jaké zvíře čarodějnice začarovala a ukryla ho do kartiček. Vysvobodíme je?
Jsem brouk.
Mám žlutý zobák,
pokud jsem samec.
Živím se mšicemi.
Živím se hmyzem,
semínky a bobulemi.
Jsem užitečná.
Nejsem tažný pták,
v zimě mě uvidíte u
krmítka.
Na
zádech
mám Vajíčka samičky mají
červené
krovky modrozelenou barvu.
s černými tečkami.
Narodím se z vajíček, Nejčastěji mě najdete
potom jsem larva.
na zahradách.
Když jsem v ohrožení, Po
dešti
z trávy
vylučuji
oranžovou vytáhnu
chutnou
šťávu.
žížalu.
Jsem hlodavec.
Jsem savec.
Žiji na otevřené krajině
– pole, louky, u lesa.
Mám hnědou barvu,
proto
jsem
dobře
maskován.
Jsem býložravec.
Žiji pod zemí, kde si
hloubím chodby.
Přední tlapky mám
přizpůsobené k hrabání
(tvar lopatky).
Živím se hmyzem.
Mám dlouhé hnědé uši.
Žiji pod zemí, proto
mám slabý zrak.
Občas vykouknu na
povrch a zanechám po
sobě hromádku hlíny.
Nemám rád myslivce.
Řešení: Slunéčko sedmitečné – Kos černý – Zajíc polní – Krtek obecný.
42
5. U kouzelníka Pokustóna.
Kouzelnický klobouk je velmi záhadná věc. Jak je možné,
že se do obyčejného klobouku vejde králík, puget růží,
balonky a dokonce i holubice? A jak kouzelník dokáže své
opeřené společníky pochytat, když mu uletí? Zkusíme si
zahrát na kouzelníka, který chytá neposlušné ptáčky
zpátky do svého klobouku.
Úkol:
- Vychovatelka si připraví sadu kartiček s názvy různých druhů ptáků a sadu kartiček
s názvy motýlů. Záměrně volíme méně známé druhy živočichů, aby i při běhací hře
nezahálela hlavička.
Možnosti názvů ptáků:krutihlav, ťuhýk, poštolka, ostříž, tetřev, žluva, střízlík, dlask, čížek,atd.
Možnosti názvu motýlů:bělásek, otakárek, žluťásek, perleťovec, okáč, modrásek, ohniváček,aj.
- Žáci si vylosují svého živočicha a jeho název zůstane v utajení.
- Kouzelník má svůj „domeček“ na předem vymezeném území. Do domečku bude odvádět
„ulovené ptáčky“.
- Zahájením hry kouzelník vyběhne z domečku a snaží se někoho chytit. Pokud se
Pokustónovi podaří polapit ptáka (při chycení žák kouzelníkovi prozradí název přiděleného
živočicha), odvede si ho. Pokud uloví motýla, musí se vrátit do domečku s prázdnou a za
špatný lov je potrestán tím, že musí vypustit na svobodu jednoho polapeného ptáka.
- Závěr hry je, pokud na louce budou poletovat pouze motýli a ptáčci budou zavření v kleci
kouzelníka.
Kouzelnický trik aneb pokus s balonkem.
Na běhací hru naváže klidná aktivita.
- Žáci si nafouknou balonek. Ostrým předmětem
(špendlík) se pokusí balonek prorazit. Výsledek je
zřejmý – balonek praskne. Jak je možné, že kouzelník
při svém vystoupení vezme balónek, špendlík a
postupuje stejně jako my. Přesto mu balónek
nepraskne?
- Na nafouknutý balonek nalepíme čtvereček izolepy.
- Špendlíkem opatrně propichujeme balonek v místě
nalepené izolepy. Pokud byla lepenka správně
umístěna, balonek nepraskne.
6. Krtek
Zelená louka je plná hnědých hromádek čerstvě načechrané hlíny.
Kdopak tady asi byl? Krtek si neúnavně buduje své obydlí. Od
jednoho kopečku ke druhému, doleva, doprava a zase zpátky. To
je ale zamotaná cesta. My ale bloudit nebudeme. Od hromádky
k hromádce nás zavede buzola.
43
Úkol:
- Před zahájením hry žákům připomeneme pravidla práce s buzolou a určování pouze
hlavních světových stran (S, V, J, Z).
- Vychovatelka předem připraví krátkou trasu. Krtkovu hromádku bude znázorňovat klacík
s fáborkem. U klacíku bude schována první část krtkovy básničky a návod, jak pokračovat
dále v cestě. Na cestu budou žáci vybaveni buzolou.
- Průběh hry: Žáci si u prvního fáborku přečtou úryvek básničky, splní zadaný úkol a
pokračují v cestě podle pokynu (např. Jdi směrem na sever 20 kroků.). Tam na ně bude čekat
další zprávička.
- Vytýčení trasy můžeme pověřit i žáky, kteří zvládnou samostatně pracovat s buzolou.
V trávě malý kopeček,
to je krtkův domeček.
Krtek cvičí každý den.
Udělej 10 dřepů a rychle jdem.
Na louce je pestrý květ,
Běž si k němu přivonět.
Dones jednu květinku,
trávu, nebo bylinku.
(Určujeme letní byliny.)
Rozhlédni se kolem sebe,
Jsou tu stromy až do nebe?
Jedle, javor, smrk či dub?
Řekni názvy, co by dup.
(Určujeme stromy)
Pruhované šatičky,
Nosí čmelák maličký.
Podívej se kolem sebe,
Jaký hmyz je vedle tebe.
(Hledáme hmyz na louce a určujeme.)
Žloutne to a žloutek není.
Mléko má a kráva není.
Chmejří má a house není.
Foukne vítr a už není.
Co je to?
(Hledáme smetanku lékařskou.)
O letním sluníčku,
zazpívej písničku.
Zatoč se vesele
a utíkej do cíle.
(Písničky o létě, tanečky na louce.)
44
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Umíme se správně chovat?
9 – 11 let
Zamyslíme se, jak lidé v různých situacích jednají
rozdílně, seznámíme se s některými svobodami lidí,
které jsou dány zákonem, a s následky jejich
porušování. Prostřednictvím bajek si uvědomíme
úskalí lidského jednání, naučíme se zvládat
negativní emoce, zahrajeme si hry na vzájemné
poznávání a na závěr se „obdarujeme.“
L 10 Rozpoznává ve svém okolí jednání a chování,
která se už tolerovat nemohou a která porušují
základní lidská práva a demokratické principy.
Komunikativní a k řešení problémů.
Molitanový míček, obrázek semaforu, klobouk, lístky papíru, psací potřeby pro každého žáka,
pastelky nebo fixy.
- KŘÍŽ, P., Kdo jsem, jaký jsem. Kladno: Aisis. 2005. ISBN 80-239-4669-2
- LENCZ, L., KRIŽOVÁ, O., Etická výchova. Praha: Luxpress. 2000. ISBN 80-7130-091-8
- VALIŠOVÁ, A., Asertivita v rodině a ve škole. Praha: H + H. 1992. ISBN 80-85467-02-X
- JEŘÁBKOVÁ, S., Učíme se zvládat vlastní agresivitu. Projekt Odyssea. 2007.
ISBN 978-80-87145-09-8
- Nejznámější Ezopovy bajky. Praha: Fortuna print.2006. ISBN 80-7321-272-2
Motivace:
Vychovatelka položí žákům otázku, co je bajka. Po společném nalezení vhodné definice sdělí
žákům, kterou bajku jim poví, a zároveň dá úkol, aby se pokusili přijít na to, jaké poučení pro
lidi skrývá.
Žáci se pohodlně posadí a poslechnou si bajku Severní vítr a slunko:
Severní vítr a slunko se vysoko nad zemí potkali a vznikl mezi nimi spor. „Jsem silnější než
ty,“hučel severák. „O tom nemůže být ani řeči,“vysmívalo se slunko. Jejich spor trval celé
týdny. Ani jeden nechtěl ustoupit. Protože oba přestali dělat svou práci, jak pořád soupeřili –
vítr nefoukal, slunce nesvítilo – rozhodli se udělat konec jejich sváru dřív, než se s počasím na
zemi něco zlého stane.
Dohodli se na tom, že silnější bude ten, kterému se podaří svléci z kabátu právě kráčejícího
poutníka. Nejprve to zkusil severák. Obul se do chudáka poutníka, hučel a dul, ze všech sil se
snažil strhnout z poutníka kabát. Ten se však čím dál víc do kabátu halil. Nepodařilo se mu to.
Slunko se jen usmívalo - na vítr i na poutníka. Jeho úsměv člověka hřál, až si přestal tisknout
kabát, pochvíli si ho rozepnul, a protože slunko se nepřestávalo usmívat, stále bylo tepleji a
tepleji, poutník zjistil, že kabát nepotřebuje a sundal si ho.
Slunko se obrátilo k severákovi. Pořád mlčelo, jen jeho úsměv pálil a pálil.
- Rozhovor a poučení, které z bajky plyne – hledají žáci.
- Závěr: Někdy dosáhneme víc přesvědčováním než silou.
45
Činnosti:
1. Úvaha o lidských právech
- Vychovatelka položí žákům otázku: Co vás napadne, když se řekne lidská práva?
- Žáci vyslovují své názory, vychovatelka se k nim nevyjadřuje ani je nekomentuje.
- Po vyslechnutí všech, kteří měli co říci, vychovatelka shrne poznatky, utřídí je a upřesní.
- Doplní o důležité informace: Lidská práva má každý stát zakotvena v tak zvané Listině práv
a svobod. Každý stát má svou listinu a všechna její ustanovení je povinen dodržovat každý
občan příslušného státu. (U nás mezi ně patří např. osobní svoboda, svoboda pohybu, pobytu,
myšlení, svědomí, náboženského vyznání, shromažďovací atd.) Tu listinu si občané vytvořili
proto, že v každé společnosti se objeví jedinci, kteří se nechovají k ostatním lidem, ke krajině,
k památkám dobře. Ubližují, kradou, ničí a tím ztěžují a komplikují život i všem ostatním.
Podle velikosti přestupku je viník potrestán – např. napomenutím, pokutou nebo až vězením.
Každý člověk se musí chovat tak, aby neomezoval práva a svobody druhých lidí. Nikdo nesmí
druhému ubližovat. Uměli byste uvést příklad, kdy se dospělý člověk choval špatně k jinému
člověku, k přírodě, k veřejnému majetku?
- Příklady žáků.
-Vychovatelka: Vidíte sami, podle příkladů, které jste uvedli, že ne každý dospělý se vždycky
chová dobře. Někdo se ze svého špatného chování poučí, někdo ho opakuje a potom za něj
musí nést opakovaně i následky.
2. Hra – Co se změnilo
- Vychovatelka motivuje hru: Strážci pořádku – policisté – musí mít mimo jiné také výborné
pozorovací schopnosti. Kdo z vás by mohl posílit jejich řady?
- Žáci se postaví do dvou stejně početných řad proti sobě.
- Po dobu jedné minuty každý pozoruje toho, kdo stojí přímo proti němu.
- Obě řady se otočí zády k sobě a každý na sobě změní tři věci.
- Řady se zase otočí k sobě a každý z dvojice se snaží tyto tři změny poznat.
- Sdělení zážitků, popřípadě doplňující otázky: Volí žáci změny, které se dají dobře
identifikovat – proč; nebo naopak – proč?
3. Rozhovor - Reakce na nevhodné chování spolužáka
- V každém společenství lidí, tedy i ve škole, je třeba řídit se pravidly – pro nás je to školní
řád. Ve třídách jste si vytvořili úmluvy, které vám pomáhají lépe se k sobě chovat a tedy lépe
se cítit. Přesto se někdy setkáme s chováním spolužáků, které nám vadí, provokuje nás, dráždí,
nechceme ho, ale protože se nás týká, musíme se s ním nějak vyrovnat, musíme dát najevo
svůj nesouhlas. Není jednoduché správně posoudit závažnost špatného chování spolužáka a
vybrat si z možných reakcí tu nejvhodnější. Svou roli hraje i to, v jaké jsme zrovna náladě, jak
moc nás spolužákovo chování rozčílí. Někdy si s nadhledem jeho chování nepřipustíme,
ignorujeme ho, jindy reagujeme slovně - klidně nebo rozčileně, jindy použijeme fyzický nátlak
nebo požádáme o pomoc dospělého člověka. Naše reakce se řídí i tím, jak závažný je
přestupek spolužáka a také do jaké míry se umíme ovládat. Sebeovládání se dá posilovat a
trénovat. Za chvíli vám povím, jak na to. Nejprve si ale zkuste vybavit nějakou situaci, kdy a
jak jste reagovali na nevhodné chování spolužáka.
- Povídají žáci.
- Závěr: Jak předcházet konfliktům? Nečiň jiným, co sám nemáš rád!!
Závažné přestupky nepřehlédni a jednej – neboj se o pomoc požádat dospělého.
46
4. Bajka – Liška a čáp
- Přečte nebo převypráví vychovatelka.
- Žáci formulují, co z bajky vyplývá, hledají poučení: Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá,
neboli: Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej ty jim.
5. Diskuse – téma hněv
- Otázky vychovatelky: Vzpomeň si na pocit, který jsi měl, když ses na někoho zlobil. Jak se
uvnitř cítíš, když se zlobíš? Jak se tvůj hněv projevuje? Kde se v tvém těle zlost projevuje?
Vyjádříš hněv navenek? Tutláš ho v sobě? Co ti říká hněv?
- Závěr vychovatelky: Hněv je silná emoce, vzniká z pocitu ublíženosti. Říká nám, že my sami
nebo někdo jiný porušil některé z našich důležitých pravidel nebo měřítek.
6. Tvá barva hněvu
– Stojíme v kruhu a házíme míček – různě na přeskáčku – každý řekne svou barvu hněvu.
(Většinou vítězí červená)
7. Semafor
Naučit se usměrňovat negativní emoce, zvládnout přiměřeným způsobem hněv, strach nebo
agresi.
- Kreslíme semafor a rozebíráme symboliku a význam barev: ČERVENÁ symbolizuje příkaz
ZASTAV! (Cítíš afekt? Zastav se. Nejednej. Uklidni se. Pozvi na pomoc rozum.)
ORANŽOVÁ – PŘIPRAV SE! (Zvaž situaci. Promysli její závažnost. Dá se zvládnout? Jak?
Můžeš využít pomoci někoho?) ZELENÁ – JEĎ!(Máš – li promyšlenou taktiku, v klidu jednej.
Ty situaci zvládneš!)
- Vychovatelka na svém příběhu ukáže, jak lze se semaforem pracovat: Mám panický strach
z motýlů. Za jízdy při otevřeném okně mi vletěl motýl do auta. Vystoupit za jízdy nešlo, musela
jsem překonat stres, nepanikařit – mohla bych způsobit dopravní nehodu, do něčeho narazit.
Soustředila jsem se na hluboký dech a zapojila jsem do situace rozum. Strach jsem překonala,
na nejbližším možném místě jsem zastavila a motýla z auta vyprovodila. Během vyprávění
ukazuje vychovatelka jednotlivé barvy na semaforu.
- Žáci aplikují na semafor své příběhy: a) jednal jsem správně - podle semaforu
b) jednal jsem nesprávně
8. Hra na otázky
- Na začátku hry všichni stojí. Na povel si sednou na židle uspořádané do kruhu. Protože židlí
je o jednu méně než žáků, ten, který si nemá kam sednout, stojí uprostřed kruhu a odpovídá na
položenou otázku. První otázku pokládá vychovatelka. Na další povel všichni vstanou. Ten,
kdo odpovídal, si sedne, na další povel si sednou i ostatní. Na koho židle nezbyla, odpovídá
na otázku, kterou pokládá ten, který před tím odpovídal. Hra umožňuje hovořit o věcech, o
kterých se běžně nemluví. Otázky by měly vést k bližšímu poznání osobnosti žáka. (Co má či
nemá rád, jaké má koníčky, co mu vadí, po čem touží, čím chce být, co nesnáší apod.)
Poznatky z této hry mohou pomoci v závěrečné aktivitě.
9. Dárky – aktivita, při níž mají žáci možnost říci spolužákům něco milého, co jim způsobí
radost a dobrý pocit.
- Vychovatelka vyzve žáky, aby si utvořili skupinky po třech nebo po čtyřech. Všichni ze
skupinky se posadí vedle sebe a zároveň jsou součástí velkého společného kruhu.
-Vysvětlení průběhu hry: Z dnešního odpoledne si každý z vás odnese několik dárků, ale
nebudou to dárky ledajaké. Myslím, že všichni budete hodně mile překvapeni. Budeme se totiž
47
všichni navzájem obdarovávat. K tomu tu máme připravené lístky, psací potřeby a klobouk.
Nejprve připravíte jeden dárek pro každého ze své skupiny. Lístek, na kterém bude dárek
zapsán, vložíte do klobouku a potom můžete obdarovávat kohokoliv z jiné skupinky. Pokaždé
lístek přinesete do klobouku. Dárky vymýšlejte co nejvtipnější. Mohou to být i domy, kameny,
krajiny, zvířata, nádoby, rostliny, dopravní prostředky, prostě cokoliv, co víte, že udělá
dotyčnému radost. Každý dárek bude zahalen tajemstvím, protože nebudete vědět, kdo vám ho
posílá. Abyste měli představu, jak budou dárková sdělení vypadat, obdaruji nejprve některé
z vás já.
(Vychovatelka přečte a zároveň předá několika žákům dárky. Např: Dávám Vláďovi koně,
protože vím, že chce být žokejem. Dávám Jindře krásnou vilu u moře, protože vím, že tam
chce bydlet. Dávám Martinovi hvězdářský dalekohled, protože rád pozoruje hvězdy.)
- Vymýšlení dárků a jejich shromažďování v klobouku.
- Předávání dárků – po kruhu vždy jeden žák vytáhne, přečte a předá dárek.
- Sdělení zážitků z dárků. (Který nejvíce překvapil, z kterého je největší radost apod.)
- Z dárků lze také udělat nástěnku nebo je nejprve výtvarně zpracovat a teprve dát na nástěnku
ke jménům žáků.
48
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Krásně barevný svět
9 – 11 let
Zahrajeme si hry zaměřené na barvy, seznámíme se
s působením barev na psychiku člověka, vnímáním
barev a barevným cítěním. Navštívíme výstavu
moderního umění uspořádanou v prostorách třídy
nebo školy z převážně abstraktních obrazů a podle
vlastního vybraného záměru se pokusíme o barevné
vyjádření.
L 11 Uvědomuje si barevnost světa kolem nás a
jeho vliv na člověka.
Občanské.
Novinový papír, tvrdší barevné papíry A3, nůžky, lepidlo na papír, akvarelový papír A3,
výtvarné potřeby – tempery, vodové nebo akvarelové barvy, štětce různých velikostí, palety,
hubky, hadříky, kelímky na vodu.
- HLAVÁČEK, L. Ota Janeček. Praha: Odeon, 1989. ISBN 80-207-0082-X
- BECKS-MALORNY, U. Wassily Kandinsky. Bonn: Taschen,1993. ISBN 3-8228-9512-1
- PARTSCH, S. Klee. Bonn: Taschen, 1993. ISBN 3-8228-9701-9
- BERGR, V. Věroslav Bergr: malíř, sochař, grafik. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2008.
ISBN 978-80-7405-013-8
Motivace:
Zahrajeme si hru Čáp ztratil čepičku – motivovujeme ji slovy: Kdo se dnes projeví jako
nejrychlejší pozorovatel?
- Vychovatelka říká: „ Čáp ztratil čepičku, měla barvu barvičku….modrou.“ Po vyslovení
barvy žáci co nejrychleji běží k dané barvě, kterou objeví na čemkoli (např. modrý hrneček,
závěs, svetr spolužáka…), a položí na ni prst nebo ruku. Vychovatelka vyhodnotí nejrychlejší
žáky. Totéž se opakuje s jinou barvou.
Činnosti:
1. Rozhovor
- Rozluštění hádanky: Co bude tématem dne? (hra s barvami)
- Seznámíme žáky s průběhem jednotlivých činností.
2. Oblíbená barva
- Žáci stojí v kruhu a vychovatelka je vyzývá: Místo si vymění ti, co mají nejraději červenou
barvu. Opakuje se několikrát s jinými barvami.
3. Vytvoření seznamu přírodnin dané barvy
- Vychovatelka rozmístí po třídě barevné archy papíru.
- Žáci si vyhledají svou oblíbenou barvu a k ní se postaví. (Skupiny
by měly být přibližně stejně početné – vychovatelka může vyzvat
žáky, aby se postavili k neobsazené barvě, pokud ji mají rádi jako
druhou v pořadí.)
49
- Zadání úkolu: Které přírodniny mají vaši oblíbenou barvu? Popovídejte si ve skupinách,
vyberte jednu, na níž se dohodnete, tu nakreslete na novinový papír, vystřihněte a nalepte na
barevný arch a na zbývající část archu napište názvy dalších přírodnin téže barvy.
- Vzájemná prohlídka prací – postupné střídání skupin u jednotlivých barev
- Vytvoření nástěnky ze všech prací s nápisem např. Barevný svět okolo nás
4. Rozhovor o vnímání barev, jejich působení na psychiku člověka, o barevném cítění.
- Vychovatelka vhodnými otázkami vede žáky k zamyšlení, jak vnímají některé barvy
(zelená, modrá, růžová uklidňují; žlutá, červená, oranžová povzbuzují, dráždí a provokují;
šedá a černá jsou barvy důstojné, slavnostní a elegantní – viz koncerty, pohřby; bílá je barva
neutrální hodící se ke každé barvě, je to barva čistoty…) Pohovoří také o barevných
odstínech.
- V rozhovoru o barevném cítění vyzve vychovatelka žáky, aby zvolili kombinaci dvou barev,
která se jim líbí. Barevné cítění může mít každý jiné, žádná kombinace není špatná. Jen
některá je více a jiná méně oblíbená. Je to individuální. Je zajímavé zjistit, která kombinace se
u žáků objevila nejčastěji.
- Možné je také pohrát si s vybranou dvojicí barev – na pruh papíru tvořit kombinace z jejich
odstínů.
5. Pozvánka na výstavu
- Pokud je to možné, připraví vychovatelka výstavku obrazů níže uvedených v jiné místnosti,
kam žáky odvede. Je však také možné přikolíčkovat obrázky na připravený natažený provázek
přímo ve třídě nebo rozložit obrázky na koberec tak, aby k nim byl dobrý přístup.
- Zároveň s obrázky připraví přehled vystavujících malířů (uvedeno níže).
- Před zahájením vlastní prohlídky zahájí vychovatelka „vernisáž“ výstavy (pojem vysvětlí) a
krátce představí jednotlivé malíře. Upozorní na stáří obrazů – 20 až 100 let. Vysvětlí, že
záměrně vybrala obrazy většinou abstraktní, aby bylo možné lépe se soustředit a pozorně
vnímat barevnost obrazů. Vyzve žáky, aby při individuální prohlídce před obrazem chvíli
postáli, dobře si ho prohlédli a nechali ho na sebe působit. Určitě u některých pocítí cosi
zvláštního, o čem si později povědí.
- Vychovatelka popřeje žákům příjemné zážitky a vysloví přání, aby si každý našel alespoň
jeden obraz, který by si rád pověsil ve svém pokojíku.
- Po prohlídce (nutné neuspěchat a dát dostatek času k prožitku všech žáků) vyzvat žáky, aby
si vzali 1 - 3 knoflíky (stačí papírky) a položili je k obrazům, které je nejvíce zaujali.
- Společné sdílení zážitků – povídá jen ten, kdo chce.
- Vyhodnocení obrazu s největším počtem knoflíků – zjištění, proč se nejvíce líbí.
- Vychovatelka krátce pohovoří o tom, proč malíř maluje: Tak jako vy jste měli při prohlídce
obrazů určité pocity, tak také každý obraz vznikl z určitého pocitu nebo nálady malíře (nemusí
se však shodovat s vaším pocitem). Obraz mohl vzniknout po nějakém zajímavém zážitku
malíře, který ještě obohatil vlastní fantazií, a nebo také docela jen tak z velké touhy tvořitvlastně si HRÁT- hrát si s barvami, s představami. Pokaždé také malíř není se svým dílem
spokojen hned napoprvé. Dost často se k němu vrací, opravuje ho, vylepšuje, dokud není
úplně spokojený.
Na obrázku pana Janečka (s názvem Hnízdo ryb) vidíme, že malíř nemusí vycházet jen ze
skutečnosti, může docela skvěle kombinovat i nemožné. Může vlastně všechno, co si dokáže
představit, prostě si hraje, hraje si s námětem, s barvou, s technikou, kterou obraz tvoří…. Je
to dobrodružství bez hranic.
A my se taky pokusíme takové dobrodružství zažít.
50
6. Vlastní tvorba
- Dobře promyslet záměr: a) hra s barvou – kombinace a zapouštění barev
b) hra s barvou – předem rozdělit plochu na políčka
c) barevně vyjádřit určitý zajímavý zážitek
d) barevně vyjádřit některý pocit: radost, smutek, nesmělost, hněv,
hrdost, něžnost, lásku, strach, euforii …
O AUTORECH:
Ota Janeček: český malíř minulého století, velký milovník přírody, ilustrátor mnoha knížek
pro dospělé, ale hlavně pro děti, ilustrátor jednoho ze Slabikářů. Byl několikrát vyznamenán
v soutěži o nejkrásnější československou knihu roku.
Paul Klee: švýcarský malíř německého původu, žil na přelomu 18. a 19. století, ve své době
nejvzdělanější umělec.
Vasilij Kandinskij: ruský malíř, pracoval v Německu a ve Francii, přítel Paula Kleea.
Věroslav Bergr: současný český malíř, grafik, sochař a ilustrátor. Za svá díla získal řadu
významných ocenění.
Galerie: Ota Janeček
51
Galerie:Věroslav Bergr (1. obraz) a Paul Klee
Galerie: Vasilij Kandinskij
52
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Léto
9 – 11 let
Přiblížíme si atmosféru léta, zjistíme, co máme na
létu rádi a proč. Ve výtvarných činnostech
využijeme teplé letní barvy a motiv sluníčka.
Seznámíme se také s nejznámějšími letními
pranostikami a vysvětlíme si jejich význam.
L 12 Uplatňuje elementární poznatky o zvycích
v letním období.
K učení, pracovní, komunikativní, sociální a
interpersonální.
Barevné papíry, magnetická tabule, čtvrtky A3, temperové barvy, vodové barvy, štětce, CD
přehrávač, CD Čtvero ročních období – Antonio Vivaldi, proužky barevných papírů.
polystyrenové koule, špejle, barevné látky a papíry, různé druhy ovoce (jablka, hrušky).
- HORÁKOVÁ, Z.; JANÁČKOVÁ, Z.; PROCHÁZKOVÁ, E. Čítanka pro 2. ročník. Brno:
Nová škola, 2002, ISBN 80-7289-043-3.
- http://www.jogadeti.eu/pozdravy.pdf
Motivace:
Léto všichni milujeme, je to příjemné roční období. Je krásně teplo, těšíme se z úrody jahod,
malin, borůvek, třešní, meruněk, broskví... Čeká nás dvouměsíční prázdninové volno. Kdo by
neměl léto rád?
Lehněte si na zem a poslouchejte, co vám o létu přečtu. Text vám přiblíží atmosféru léta:
Léto je nejkrásnější část roku, trvá od 21. června do 22. září. Příroda je oděna do
pestrých šatů. Na každý den má připravené jiné barevné šaty. Hned má modré jako chrpa,
červené jako vlčí máky, žluté jako slunečnice, fialové jako luční zvonky, oranžové, hnědé,
zlaté…
Co myslíte, děti, jakou barvu šatů si může léto ještě obléct?
Léto je také rozmarné. Navštíví klenotníka a už si zdobí ouška červenými náušnicemi
třešní, pusu má červenou od malin, jindy modrou od borůvek.
Léto si se sluníčkem rádo pohrává – když slunce hodně hřeje, už obléká plavky a hup
do chladné vody.
Léto milují hlavně děti, netrpělivě na ně čekají.
(Čítanka pro 2.ročník, Nová škola, 2007)
Činnosti:
1. Sluníčko
- Přiblížilo vám čtení atmosféru léta? Zavřete oči a
představte si teplý letní den, sluneční paprsky, které vás
hřejí, zpěv ptáků, teplý vítr, který vám čechrá vlasy,
vůni lučních kytiček, sladkou chuť třešní. Můžete oči
otevřít, ale léto nám tu zůstalo. Zkuste přemýšlet, co pro
vás znamená léto.
53
- Vezměte si každý jeden sluneční paprsek (papírové paprsky nastříháme a připravíme
předem) a napište na něj svůj pocit z léta, co máte na létu nejraději. Paprsek připevněte ke
sluníčku na magnetické tabuli.
2. Barevné pocity
- Léto je plné barev od barev duhy po barvy
ovoce, zelené trávy, modrého nebe a zralého obilí.
Zkusíme vyjádřit své pocity z léta a jeho barev
malbou.
- Letní barvy jsou veselé, syté a jasné. Která
barva je pro léto typická? Co vám tyto barvy
připomínají? Z připravených proužků barevného
papíru vybereme ty, které představují letní barvy.
- Pro navození pocitů si pustíme skladbu Čtvero
ročních období – Léto: Antonio Vivaldi.
- Žáci mají za úkol malovat své ,,barevné pocity“
pomocí abstraktní malby.
3. Pozdrav slunci
- Naučíme se jednoduché cviky, které tvoří dohromady sestavu nazvanou Pozdrav Slunci.
Pokud si tuto sestavu zacvičíte každé ráno, bude se na vás slunce celý den smát.
POZDRAV SLUNCI
1.
Pozdravíme Sluníčko,
usmějem se maličko.
2.
Jsi tam někde na obloze
ukryté ve zlatém voze.
3. Skutálí se ze své skrýše,
paprskem si na zem píše:
4. Kdo umí držet
rovně hlavu,
5.
postavit most na podlahu,
6.
s kočičkou si pěkně hrát,
vyhrbit se, prohýbat,
7.
hada nechat tiše spát,
na ocas mu nešlapat,
8.
prolézt všechny skulinky,
9.
být poslušný jak hodinky,
54
10. přivonět ke kvítkům z luk,
11. nadechovat čerstvý vzduch,
12. já jsem tady, slunce kuk!
4. Veselé sluníčko
- Sluníčko si vytvoříme z polystyrenové
koule, kterou nabarvíme temperovými barvami
a z paprsků, které vytvoříme tak, že na špejle
napícháme čtverečky barevné látky nebo
barevných papírů.
- Pokud chceme mít sluníčkový závěs,
vytvoříme takových sluníček několik (některé
uděláme menší) a zavěsíme je na provázek do
prostoru.
5. Letní pranostiky
- Lidé se v dřívějších dobách zajímali o počasí, které mělo vliv na práce na poli. Byli závislí
na sklizni úrody, která byla jejich obživou na další rok. Předávali si informace z pokolení na
pokolení a ty se staly základem pranostik neboli předpovědí počasí. Většina pranostik se váže
k jednotlivým světcům. Léto bylo pro hospodáře velmi náročné, a proto počasí pečlivě
sledovali. Bylo důležité dostat všechnu úrodu pod střechu a připravit ji na zimu. Dnes se
zemědělci řídí meteorologickými předpověďmi počasí a lidové pranostiky patří k pokladům
lidové slovesnosti. S těmi nejznámějšími se ale stále setkáváme, například ve škole
v čítankách.
- Vysvětlete význam těchto pořekadel:
,,Přijde čas, kdy se zima zeptá, cos dělal v létě.“
,,Kdo léto proleží, zimu prochodí s žebráckou mošnou.“
- Pokusíme se některé pranostiky společně vysvětlit. Sedneme si na zem do kruhu, uprostřed
jsou lístečky s letními pranostikami. Žáci si vytáhnou lísteček, přečtou pranostiku a pokusí se
vysvětlit její obsah. V kalendáři najdou k některým pranostikám, ve kterých se vyskytují
jména světců, přesný datum.
Červen mokrý a studený
– bývají žně zkaženy.
Červen studený, sedlák krčí rameny.
Svatá Markyta, hodila srp do žita.
Pak-li na Jakuba slunce svítí,
má pak krutá zima býti.
Svatá Anna, chladna zrána.
V červnu blýská-li se, hřímá,
sedlák spokojeně dřímá.
55
Medardova kápě – čtyřicet dní kape.
Na svatého Jana otvírá se létu brána.
Déšť o svatém Vítu škodí ječmenu i žitu.
Červnové večerní hřmění
– ryb a raků nadělení.
Svatý Prokop seje houby.
Co srpen neuvaří,
to už září nedosmaží.
Když jsou v srpnu ráno rosy, mají
z toho radost vosy.
Příliš hub srpnových,
příliš vánic sněhových.
Vavřineček ukazuje,
jaký podzim nastupuje.
Bartoloměj svatý odpoledne krátí.
Staví-li v červenci mravenci hromadu Jaké počasí o svatém Bartoloměji,
všude, tuhá zima bude.
takové bude i celý podzim.
Když červenec pěkně hřeje,
Je-li v prvních týdnech srpna horko,
o Vánocích se zima zaskvěje.
zůstane zima dlouho bílá.
Když prší na svatého Prokopa,
V srpnu když půlnoční vítr věje,
promokne každá kopa
bez deště sluníčko hřeje.
- Na závěr si žáci vyberou na koberci jeden lísteček
s pranostikou a nakreslí ji.
6. Zavařujeme ovoce
- Léto nám přináší bohatou úrodu ovoce a zeleniny. Uděláme si papírové zavařování.
- Žáci si vystřihnou zavařovací lahev z papíru podle šablony. Připravíme různé druhy ovoce,
které mohou obtiskovat např. poloviny jablek, hrušek švestek atd. Některé druhy ovoce jako
třešně, borůvky, angrešt může nahradit korek. Ovoce natíráme temperovými barvami a
otiskujeme na papírové lahve.
- Hotové ,,zavařeniny“ ozdobíme barevnou látkou.
56
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Svatá Markéta
6 – 9 let
Pojďme si povídat o pranostikách, co znamenají a
jednu z nich prozkoumáme trochu více. Na konci
projektu budeme znát pranostiky pro celý
kalendářní rok, ovládneme obrázkovou šifru a také,
po vzoru svaté Markéty, přemůžeme strach nad
drakem.
L 13 Výtvarně se vyjadřuje na základě poslechu
textu.
Občanské, pracovní a k trávení volného času.
Papír, psací potřeby, stolní kalendář, čtvrtky, voskovky, černá nebo modrá tuš, staré pero, PC
s přístupem na internet, keramická hlína nebo samotvrdnoucí hmota.
-http://www.cidlina.eu/view.php?nazevclanku=sv-marketa-aneb-neco-malo-olegende&cisloclanku=2005111401,
- SMART Notebook verze: 10.8.364.0 (obrázky z šifry)
- http://krv.agrobiologie.cz/atlas/katalog/plodiny
- www.pranostiky.wz.cz
- http://www.abcsvatych.com/index.php?page=galerie/vypis-galerii
Motivace:
Vychovatelka se zeptá žáků, zda vědí, co je to pranostika a jestli některou znají.
Pranostika je žánr lidové slovesnosti. Lidé v nich dávají do souvislostí některé meteorologické
jevy a roční dobu, na základě dlouhodobého pozorování.
Pak je rozdělí do skupinek, každá skupinka obdrží lístek s textem. Žáci ve skupinkách
diskutují, co pranostika napsaná na lístku znamená, do kterého ročního období nebo dokonce
měsíce asi patří a podle čeho tak usuzují. K dispozici mají jen stolní kalendář se jmény.
„Na tři krále mnoho hvězd, urodí se hodně bramborů“
Patří do lednových pranostik. Pokud jsou hvězdy na nebi v lednu, znamená to, že je mrazivo a
to je dobré pro budoucí úrodu brambor.
„Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.“
Únorová pranostika říká, že je li na počátku února slunné počasí a teplo, bude ještě dlouhá a
tuhá zima.
„Na svatého Řehoře, ledy plují do moře, vlaštovičky od moře.“
Řehoř má svátek v první polovině března (12. 3.), když pomalu přichází jaro. Dříve řeky běžně
zamrzaly a v březnu, když se oteplilo, led popraskal a plul po řece do moře. Také se v březnu
pomalu vrací vlaštovky, které se na zimu stěhují za teplem, což věstí brzké teplo.
57
„Kolik mrazů do svatého Jiří, tolik do svatého Václava.“
Svátek svatého Václava se slaví v září, svatý Jiří v dubnu. Lidé si všimli, že v těchto obdobích
bývá podobné počasí – když mrzne v dubnu, bude s největší zima i v září.
„Pankrác, Servác a Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci.“
V květnu hrozí poslední mrazíky, které přichází na tzv. tři zmrzlé muže – Pankráce, Serváce a
Bonifáce. Protože tou dobou už jsou ovocné stromy v květu, hrozí jim, že pomrznou a sadaři
přijdou o svou úrodu – proto jsou tři zmrzlí muži označováni v této pranostice za zlé chlapce.
„Hřímá-li v červnu, zvede se obilí.“
Tady je jasné, že se jedná o červnovou pranostiku, ale pozor na význam slova zvedený.
Neznamená povedený, ale právě naopak – zničený, poničený, nepovedený. Pranostika tedy
říká, že je-li v červnu deštivo a bouřky, nebude dobrá úroda, protože tou dobou dozrává obilí
a to potřebuje sucho a teplo.
Žáci z každé skupinky přečtou svou pranostiku a poví ostatním, o čem se poradili.
Vychovatelka buď jejich vysvětlení potvrdí, nebo upraví, v případě že je zcela špatně, zeptá
se ostatních, zda by znali jiné vysvětlení.
Po této debatě se zeptá žáků, zda neznají některou letní pranostiku a zda by se chtěli o některé
červencové pranostice dozvědět něco víc.
Činnosti:
1. Tajemná šifra
- Vychovatelka rozdá žákům hádanky. Žáci na ně musí odpovědět, aby zjistili, které obrázky
mají hledat v abecedě.
- Poté vrátí hádanky a obdrží abecedu, ze které zjistí, kterým písmenům obrázky odpovídají.
- Jako poslední krok vymění abecedu za samotnou šifru, do které již jen dosadí písmena a
přečtou letní pranostiku. (Písmenka jsou uvedena bez diakritiky, takže do řešení musí žáci
sami doplnit potřebné háčky a čárky.)
Otázky:
SVÍTÍM NA OBLOZE A UMÍM ZAHŘÁT.
JSEM DOMÁCÍ HLÍDAČ A VĚRNÝ KAMARÁD.
V LÉTĚ JSEM ZELENÝ, ALE NA PODZIM BAREVNÝ
NÁŠ HLAS JE SLYŠET HLAVNĚ O VÁNOCÍCH.
RÁDA SI HRAJU S KLUBÍČKY A PŘI MAZLENÍ VRNÍM.
58
JSEM VYSOKÝ, MÁM ZELENÝ KABÁT A ROZDÁVÁM
OVOCE.
JSEM ŽLUTÝ JAKO KANÁREK A V KYSELOSTI SE MI MÁLO
KDO VYROVNÁ.
JSEM OZDOBOU VŠECH PRINCEZEN, KRÁLOVEN A KRÁLŮ.
DOZRÁVÁM NA PODZIM A PEČE SE ZE MNE ZÁVIN.
V MALÉM POČTU TVOŘÍME VESNIČKY, VE VĚTŠÍM CELÁ
MĚSTA.
JEZDÍM PO VODĚ.
NAJDEŠ MNĚ NA LOUKÁCH, ZAHRADÁCH, ALE I DOMA VE
VÁZE.
JEZDÍM PO SOUŠI, NEJRADĚJI MÁM ŠIROKÉ SILNICE.
I KDYŽ NĚKAM JDU, JSEM STÁLE DOMA.
RÁNO MI DÁ HODNĚ PRÁCE, ABYCH TĚ PROBUDIL.
59
Abeceda:
Šifra:
Řešení šifry: „Svatá Markéta, hodila srp do žita.“
Po vyřešení se ptá vychovatelka žáků, co nám pranostika říká.
Markéta má svátek 13. 7., kdy by měla začít sklizeň obilí nebo by již žně měly být v plném
proudu.
60
2. Legenda o svaté Markétě
- Vychovatelka přečte žákům legendu o svaté Markétě:
Svatá Markéta a drak
Markéta byla dívka z vysoce postavené rodiny, její otec byl pohanský kněz. O křesťanství se
dozvěděla od své chůvy. Zakrátko se stala horlivou křesťankou, což ji přivedlo ke konfliktu s
otcem. Ten ji vyhnal a donutil pást ovce. Na pastvě ji potkal římský místodržitel Olybrius,
který byl tak oslněn její krásou, že ji pozval do svého paláce. V paláci se Olybrius pokusil
Markétu odvést od křesťanské víry, nejprve domluvami, pak mučením. Popis. Trpící dívce se
rány do druhého dne zacelovaly a Olybrius, nevěda si již rady, nechal dívku setnout. Tím její
muka skončila, ale legenda žije dodnes.
Svatá Markéta bývá zobrazována jako dívka s křížem v
ruce nebo s drakem u nohou a patří mezi světce s
přívlastkem drakobijce, podobně jako sv. Jiří. V žaláři se
jí totiž měl zjevit ďábel převlečený do dračí podoby. Drak
jí nabídl pomoc, ale Markéta poznala s kým má tu čest a
odmítla ho. Vzteklý drak - ďábel dívku spolkl, ale ještě rád
ji za chvilku vyplivl, neboť její dlouhé vlasy mu působily v
krku nesnesitelné škrábání. Poté ho dívka zapudila
znamením kříže a drak se propadl pekla.
Protože svátek svaté Markéty spadá do období žní, je
uctívána jako patronka polních plodin.
- Vychovatelka se ptá žáků, co všechno patří do polních plodin a které plodiny znají. Může
použít obrázky těchto plodin dostupných z internetových stránek
http://krv.agrobiologie.cz/atlas/katalog/plodiny.
- Žáci si vezmou čtvrtky, voskovky a černou tuš. Čtvrtku nejprve pokryjí po celém povrchu
vrstvou voskovek a pak přetřou černou tuší. Perem pak vyškrabují obrázek plodiny, která se
jim nejvíce líbí. Nad obrázek mohou vyškrábat nápis, např. Markéta, ochránce pšenice apod.
3. Drak
- Vychovatelka se ptá žáků, jestli mají pranostiky, o kterých si dnes s nimi povídá, něco
společného. Žáci by měli přijít na to, že jsou pranostiky někdy spojovány s historickými
postavami nebo s lidmi uctívanými mezi křesťany jako svatými, kteří mají v daný den svátek
(např. ti králové, sv. Řehoř, sv. Jiří, apod.).
- Pak vychovatelka ukáže žákům obrázky některých postav z pranostik a vyzve žáky, aby
našli ty, kteří mají něco společného s Markétou.
Kateřina z pranostiky: „Kateřina
na blátě, Vánoce na ledu.“
Martin z pranostiky: „Martin
přijíždí na bílém koni.“
61
Servác z pranostiky: „Pankrác,
Servác a Bonifác pro sadaře
jsou zlí chlapci.“
Lucie z pranostiky: „Lucie noci
upije a dne nepřidá.“
Jiří z pranostiky: „Kolik
mrazů do svatého Jiří, tolik
do svatého Václava.“
Václav z pranostiky: „Svatý
Václav hady sklízí.“
- Pokud žáci dobře poslouchali legendu o svaté
Markétě, vyberou obrázek Jiřího a možná také Serváce,
protože jsou zobrazováni s drakem, kterého přemohli,
stejně jako Markéta.
- Vychovatelka rozdá žákům samotvrdnoucí hmotu
nebo keramickou hlínu, ze které vymodelují draka
podle své fantazie.
62
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Cesta kolem světa
9 – 11 let
Seznámíme se s knihou Správná parta, zažijeme
spoustu radosti při plnění různých úkolů v zábavné
soutěži Cesta kolem světa pořádané
k Mezinárodnímu dni dětí.
L15 Prožívá soucit, radost, náklonnost k ostatním
dětem na celé planetě.
interpersonální.
Knihy Správná parta a kouzelný míč a Správná parta a zrušená kletba, míče z barevného
papíru s dírkami pro každé dítě, nastříhané barevné provázky,lano, cvičné obvazy, 4 různé
předměty, čínské hůlky, lentilky, dřevěný oštěp, papír na skládání, návod na skládání origami,
dřevěný oštěp, obruč, molitanové válce, prkno, papírové koule, koš, dalekohled, pět obrázků,
stánek s různými odměnami.
- KÜHNL, D. Správná parta a kouzelný míč. Praha: Fragment, 2007.
ISBN 978-80-253-0485-3
- KÜHNL, D. Správná parta a zrušená kletba. Praha: Fragment, 2008.
ISBN 978-80-253-0486-0
- http://zakusek.blog.cz/0709/origami-navod-2-klovajici-ptak
Motivace:
V družině si s dětmi společně čteme knihy od Daniela Kühnla Správná parta a kouzelný míč a
Správná parta a zrušená kletba.
Oslavami Mezinárodního dne dětí nás budou tyto knihy provázet, protože Správná parta je o
správných dětech, které nezkazí žádnou legraci. Děti ze Správné party zažívají dobrodružství
s kouzelným míčem, který se vinou kletby pralesního kouzelníka ocitl v Praze Holešovicích.
Správná parta dokázala kletbu zrušit a vrátit míč jeho majiteli – Pedro Bombardónovi,
nejslavnějšímu fotbalistovi světa. Míč potom procestoval s Pedrem celý svět, ale stále myslel
na děti ze Správné party. My se také vydáme do světa, podnikneme s míčem cestu kolem
světa, zažijeme spoustu dobrodružství a navštívíme mnoho zajímavých míst. Zjistíme, jak se
baví správné děti po celém světě.
Činnosti:
1. Než se vydáme na cestu kolem světa
- Na hřišti je připraveno osm stanovišť. Všechny úkoly si
nejprve společně projdeme a prohlédneme. U každého
stanoviště jsou starší děti, které pomohou s jednotlivými
disciplínami a vše dětem znovu vysvětlí.
- Každý dostane na začátku míč vystřižený z barevné
čtvrtky s osmi dírkami po obvodu. Na každém stanovišti
dostanou děti za splněný úkol barevný provázek, který si
provléknou a zaváží do dírky. Cesta kolem světa může
začít!
63
2. Jižní Amerika
V pralesích Jižní Ameriky děti šplhají po liánách stejně jako opičky. Ani zkušený cestovatel
se bez této dovednosti v pralese neobejde. Vaším úkolem bude také přeručkovat provaz.
3. Egypt
Tato země je proslulá svými archeologickými nálezy a tisíciletou historií. Zahrajte si na
archeology a hledejte ztracené poklady. V písku jsou ukryty čtyři předměty. Druhým úkolem
bude obmotat kamaráda tak, aby vypadal jako starověká mumie.
4. Čína
V této zemi děti nejedí jídlo příborem jako my, ale
používají hůlky. Čínské nudle by se asi daly sníst, my ale
s hůlkami budeme jíst lentilky. Každý účastník dostane 5
lentilek, které bude mít za úkol sníst pomocí hůlek.
5. Japonsko
V Japonsku je velmi rozšířené umění skládání papíru –
origami. I malé děti ve školce umí složité skládanky.
Pokuste se složit jednoduchý motiv podle připraveného
návodu.
6. Austrálie
Zdejší domorodci umí velmi dobře zacházet
s oštěpem. I když v dnešní době asi maminky
v Austrálii nečekají, až tatínek uloví oštěpem
králíka, aby mohly uvařit dětem oběd.
Vyzkoušejte, jestli trefíte oštěpem cíl v podobě
obruče. Máte tři pokusy. Střílet na pohybujícího
králíka by asi bylo těžší.
64
7. Velká Británie
Tato země je královstvím a v jejím čele stojí
královna. Dnes je toto království moderní zemí, ale
v dřívějších dobách se zde pořádaly rytířské turnaje.
Zúčastníme se také rytířských turnajů. Místo meče
máte k dispozici zápasnické pytle (sešitý obdélník
z látky, který je vyplněn molitanovou drtí). Zápasíte
ve dvojici na úzkém prkně. Komu se povede sundat
soupeře z lávky, vítězí.
8. Grónsko
V této zemi si děti užijí sněhové nadílky opravdu dost. Jejich velkou zábavou je házení
sněhovými koulemi na cíl. Vy máte k dispozici 10 papírových koulí, které budete házet do
koše. Počítejte, kolikrát se trefíte.
9. Moře a oceány
Na cestě kolem světa musíme přeplavat nebo přeletět
moře a oceány, které obklopují jednotlivé kontinenty.
V dřívějších dobách stateční mořeplavci objevovali
neznámé země a plavili se na lodích po
neprobádaných mořích. Vaším úkolem je objevit ve
vymezeném prostoru pět obrázků a zapsat je na papír.
Protože obrázky špatně uvidíte pouhým okem, můžete
použít dalekohled jako dávní objevitelé.
Při
pozorování musíte stát na určeném označeném místě.
10. Vyhodnocení
Po náročné cestě kolem světa si zasloužíte odměnu. Barevné provázky na vašem míči
vyměníte ve stánku za zajímavé ceny. Poslední stanoviště je stánek s odměnami, děti si zde
mohou za každý provázek vybrat sladkost nebo malou pozornost.
65
66
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Pohádkové odpoledne
6 – 9 let
Uvědomíme si, proč se slaví Mezinárodní den dětí.
Účastníme se zábavného odpoledne s jedenácti
zajímavými soutěžními úkoly pro jednotlivce.
Odměnou každému žákovi za všechny splněné
úkoly je plně vybarvená květina.
L 15 Prožívá soucit, radost, náklonnost k ostatním
dětem na celé planetě.
K trávení volného času, sociální a personální.
Pohádková kniha, kytička k plnění úkolu, šňůrka, čtvrtka, pastelky, žlutý fix, kancelářská
sešívačka, děrovačka, hra – rybičky, papírová kytka, papírový motýlek, švihadlo, větší
gumáky, kužele, míč, malý míček, korálky, obruč, šátek, prázdné plechovky 6 kusů, kuličky
dřevěná tyč, bílý a černý papír, kniha s pevnými deskami, rozstříhaný obrázek pohádkové
postavy.
Motivace:
Vychovatelka přečte žákům jakoukoliv pohádku. Ve čtení se mohou střídat i žáci. V každé
pohádce zvítězí dobro nad zlem, ale v životě to vždycky takové není.
Žáci vyprávějí pohádky s podobným koncem, kdy zvítězilo dobro.
1. června si připomínáme Mezinárodní den dětí.
Proč se slaví Mezinárodní den dětí?
Je to den pro děti tohoto světa – den pro svět našich dětí.
Radostný, pestrý den, který slavíme zábavnou hrou. Den, kdy se zamyslíme nad tím, jaké naše
soužití s dětmi je a nad jejich budoucností na světě. Světový den dětí se slaví ve více než 145
zemích. Tento den však není pouze dnem radovánek. Den dětí má upozornit veřejnost na
práva a potřeby dětí.
Na celém světě si tento den děti připomínají různými akcemi.
I my si uspořádáme zábavnou oslavu, která nás čeká na hřišti a v prostorách školy.
Seznámíme žáky se všemi úkoly na stanovištích. Stanoviště s úkoly předem připravíme za
pomoci starších žáků, kteří pomáhají i při plnění úkolů. Na konci zábavného odpoledne každý
obdrží sladkou odměnu.
Každý žák obdrží kytičku papíru se šňůrkou na zavěšení a za splněný úkol si vybarví
pastelkou lísteček kytičky. A pak už se můžeme rozběhnout
za zábavou.
67
Činnosti:
1. Korunka pro prince a princezny
- Připravíme pruhy čtvrtky asi 15 cm široké, poměříme obvod hlavy a zastřihneme.
- Nůžkami vystřihneme zuby a žlutou pastelkou nebo fixem zvýrazníme okraje korunky.
- Spojíme k sobě kancelářskou sešívačkou, po stranách korunky děrovačkou vyrazíme dírky a
provlékneme šňůrky na uvázání.
2. Výlov rybiček
- Na dřevěné tyčce s magnetem na provázku se
snažíme ulovit pomocí jedné ruky tři rybičky.
Rybičky jsou srovnány na pevné desce.
- Starším žákům rybičky z desky vyndáme a ty
pak mají za úkol složit rybičky tak, aby do
sebe znovu zapadly.
3. Kytička s motýlkem
- Na velkou papírovou kytičku položenou na rovné ploše (na zemi) se snažíme hodem usadit
papírového motýlka.
- Vzdálenost od kytičky určíme mladším žákům kratší, starším delší.
- Každý má tři pokusy. Pokud se nepodaří, zkusí štěstí po dalších úkolech znovu.
4. Sedmimílové boty
- S pomocí starších žáků si navazujeme velké a vysoké gumáky.
- Projdeme vymezený úsek s překážkami (přeskočit švihadlo položené na zemi, odkopnout
míč, udělat několik kroků vzad …) Mladší žáci plní úkol za pomoci vychovatelky.
5. Skládání puzzle, pohádková postava
- Obrázek s pohádkovou postavou (princezna, princ, drak,…) rozstříhaný na menší dílky
sestavujeme v časovém limitu.
- Obrázky skládají ve dvojicích. Připravených obrázků máme více.
68
6. Sběr korálků, které poztrácela princezna
- V kruhu (obruč) poházíme několik korálků.
- Žáci se zavázanýma očima korálky posbírají a dávají do připravené misky.
- Když sběr ukončí, přesvědčí se, kolik korálků nenašli.
7. Pyramida – princové musí být zdatní
- Z prázdných plechovek postavíme pyramidu.
- Z určité vzdálenosti malým míčkem srážíme plechovky.
- Snažíme se, aby všechny plechovky byly sraženy. Pokud se nepovede, nebudeme smutní.
8. Malí skřítkové si poradí s malými kuličkami
- Do vydlabaného důlku cvrnkáme kuličky.
- Kuličky rozhodíme najednou kolem důlku a pouze jedním cvrnknutím je dostaneme do
důlku. Počet kuliček si určíme sami (5-10). Kolik jich nacvrnkáme do důlku?
9. Centrifuga – uděláme ze sebe šaška
- Zabodneme kolík do země a opodál položíme míček.
- Držíme se kolíku v předklonu se kolem kolíku 10 krát otočíme.
- Potom se narovnáme a sebereme míček, který leží opodál.
Úkol neplní žáci, kterým nevyhovuje točení.
69
10. Štěstíčko
- Do sáčku složíme proužek bílého a černého papíru.
- Žáci vytahují papírek. Kdo vytáhne bílý, pokračuje k dalšímu stanovišti, kdo černý papírek,
udělá 10 dřepů. Předem upozorníme, co který papírek znamená, a úkol neměníme.
11. Hádanky. O jakou pohádku nebo postavu se jedná
- Já jsem malej, ale šikovnej. (Princezna ze mlejna)
- Zrcadlo, zrcadlo, pověz mi, kdo v zemi zdejší je ze všech nejkrásnější. (Sněhurka)
- Mám velmi pronikavý zrak, kterým vidím i to, co ostatní nevidí. (Bystrozraký)
- Z které pohádky jsou tato slova písničky: Vím jedno návrší zámek nádhernej, z nejhezčích
pohádek ho znám. (Princezna ze mlejna)
- Ten dort jsem neměl jíst, kdo ví, co všechno v něm bylo namícháno. (Pejsek a Kočička)
- Zavolala vnučka psíčka. Psíček za vnučku, vnučka za babku, babka za dědka… (O veliké
řepě)
Stačí pouze jedna hádanka.
Po splnění úkolů, budou mít žáci vybarvenou kytičku. Odměnou bude sladkost a pro
vychovatelky radost z úsměvu na všech tvářích.
70
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Hromy a blesky
9 – 12 let
Děti zhlédnou zajímavý film o bouřích.
Připomeneme si, jak se chovat, když je bouřka. Děti
si zahrají pohybovou hru, pak relaxují při poslechu
hudby a nakonec se snaží samy zvuky bouřky a
deště vytvořit pomocí různých hudebních nástrojů.
L 17 V přírodě pozoruje nejrůznější projevy letního
počasí. Uvědomuje si nebezpečí v letní přírodě.
K učení, komunikativní a pracovní.
DVD Extrémní rozmary počasí, čtvrtky, voskové barvy, tuš, štětce, vodové barvy, sušák
výkresů, stopky, propisky, nůžky, CD Zvuky přírody, Storm – bouře, činely, triangl, rumba
koule, dešťová hůl, bubínek, star, řechtačka (guiro), kalimba, panova flétna, lepidlo, Staré
řecké báje a pověsti.
- DVD Extrémní rozmary počasí 4 – vedra, blesky, superbouře, 2004 Bontonfilm, a.s.
- http://www.zachranny-kruh.cz/prirucka.php?idx=101108
- http://cs.wikipedia.org/wiki/Prokop_Divi%C5%A1
- http://bigbloger.lidovky.cz/blog/15650/279512/cervanky_vysehrad1.jpg
- CD Zvuky přírody, Storm – bouře
3. Pracovní listy:
Pracovní list č. 1: Tajenka bleskovka
Pracovní list č. 2: Nápověda k tajence
Pracovní list č. 3: Kdo to je?
Motivace:
Extrémní počasí
- Vychovatelka žákům pustí DVD Extrémní rozmary počasí 4 – vedra, blesky, superbouře
(film trvá 50 minut). Můžeme předem vybrat pouze nejzajímavější úseky filmu a nepouštět ho
celý.
Bojíte se bouřky? Čím zaháníte strach? Děláte nějaká opatření v domácnosti, když začne
bouřka? Kdy byla naposledy bouřka v naší obci? Kde a kdy jste zažili nejhorší bouřku?
Co je blesk?
Blesk je silný přírodní elektrostatický výboj, který vzniká během bouřky. Je provázen
světelnými projevy. Nejčastěji zasáhne nejvyšší nebo nejlépe vodivé objekty v krajině, ale
nelze na to spoléhat.
Pozor:
- měli bychom se vyvarovat situaci, kde se staneme doslova bleskosvodem (nejvyšší poloha,
vodivost)
- nebezpečí hrozí, když už slyšíme hřmění
- čím je doba mezi bleskem a zahřměním kratší nebo čím je hrom hlasitější, tím je riziko
větší
- za bouřky není žádné místo zcela bezpečné
71
Ochrana před blesky:
- budovy jsou chráněny bleskosvodem (poměrně bezpečný je i automobil s uzavřenou
plechovou karosérií)
- pokud jsme v budově: zavřeme okna, zdržujeme se na suchém místě dále od kamen,
vodovodu, elektrického vedení, zásuvek, elektrických spotřebičů a telefonů, elektrické
přístroje vypojíme ze sítě (zabráníme jejich poškození), nesaháme na zařízení koupelen
(kovové vodovodní a odpadové trubky mohou vést elektřinu), nepouštíme vodu
- pokud jsme venku: přerušíme veškeré činnosti a vyhledáme vhodný úkryt, neschováváme
se pod osaměle stojícím stromem, vyhýbáme se volným otevřeným prostranstvím (pokud se
zde nacházíme, vyhledáme příkop nebo prohlubeň a v podřepu s nohama u sebe přečkáme
bouřku), vyhýbáme se vodním plochám (nekoupeme se v nich, neprovozujeme vodní sporty),
vyhýbáme se vyvýšeným místům, nevhodným úkrytem jsou malá stavení bez bleskosvodu
nebo porušenou statikou
- pokud jsme v autě: zavřeme okna a dveře, zůstaneme uvnitř a nevystupujeme
První pomoc:
- při úrazem bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem
a při popáleninách
- často je nezbytné použít umělé dýchání, srdeční masáž a protišoková opatření
Činnosti:
1. Bouřkový mrak
- Vychovatelka žákům rozdá čtvrtky, voskové barvy, vodové barvy nebo tuš.
Jak si představujete bouřkový mrak? Jaké použijete barvy? Jak namalujete blesk?
- Nejdříve žáci namalují základ voskovkami – mrak, blesky, krajinu. Potom celou plochu
přetřou tuší nebo vodovými barvami, aby vynikla malba voskovkami. Obrázky dáme sušit.
2. Křížovka bleskovka
- Vychovatelka rozdá žákům tajenku (pracovní list č. 1) a oni se jí podle zadání snaží
vyplnit. Od doby, kdy mají všichni tajenku, spustí vychovatelka stopky. Po uběhnutí dvou
minut, mají možnost jít se podívat na nápovědu (pracovní list č. 2).
- Nápovědami jsou 4 obrázky, které znázorňují slova v tajence. Rozmístíme je na různá
místa, kam žáky budeme posílat.
- Žáci se mohou vždy podívat jen na jednu nápovědu. Za další dvě minuty mohou pro další
nápovědu.
Co vyšlo v tajence? Znáte příjmení tohoto vynálezce? Co vynalezl?
Prokop Diviš:
Byl slavný český kněz, teolog, přírodovědec, léčitel, hudebník a vynálezce. Kromě činností
spojených s církevními úřady se zabýval přírodními vědami, kdy předmětem jeho zkoumání
byla především elektřina. Udržoval písemný styk s významnými vědci po celém světě a své
pokusy s elektřinou měl tu čest demonstrovat i před císařským párem. Je znám především
jako vynálezce bleskosvodu - "meteorologický stroj".
3. Bleskosvod
- Vychovatelka žákům objasní pravidla pohybové hry Bleskosvod.
- Žáci se pohybují náhodně v prostoru. Jakmile vychovatelka nahlas vysloví jméno žáka,
stává se z něj bleskosvod.
- Ostatní se v téže chvíli stávají blesky a musí se co nejrychleji dostat k bleskosvodu.
- Blesk, který doběhne k bleskosvodu jako poslední, je vyřazen ze hry.
72
4. Hromobití
- Vychovatelka utvoří s žáky kroužek a posadí se. Dokázali bychom napodobit zvuky bouřky,
deště? Je to vůbec možné napodobit?
- Žákům je puštěna krátká zvuková ukázka, při které mají zavřené oči a soustředí se na
zvuky (CD Zvuky přírody, Storm – bouře nebo podobný zvukový materiál).
Jak se vám to líbilo? Byly použity nějaké hudební nástroje? Které?
- Pokusíme se vystihnout některé okamžiky během bouřky – např. burácení hromů, dopad
dešťových kapek na plechovou střechu apod. pomocí hudebních nástrojů – činely, triangl,
rumba koule, dešťová hůl, bubínek, ektar, řehtačka (guiro), kalimba, panova flétna.
- Každý si půjčí nástroj a zkusí předvést svou vizi těchto zvukových projevů (hudební
nástroje si žáci mezi sebou půjčují, předvádí jeden po druhém).
5. Kdo to je?
- Vychovatelka rozdá žákům pracovní list č. 3. Nejdříve jim řekne, aby odstřihly vrchní část
se jmény bohů (do spodní části budou nalepovat kartičky se jmény) a vystřihly jednotlivá
jména.
- Správné řešení: Zeus – řecký bůh, Jupiter – římský bůh, Perun – slovanský bůh
a Taranis – keltský bůh.
Už jste o někom z nich něco slyšeli, četli? Kdo napsal Staré řecké báje a pověsti? Co je ještě
Jupiter?
- Vychovatelka žákům přečte ukázku ze Starých řeckých bájí a pověstí. Žáci mohou
malovat, jak si představují takového boha blesků, počasí, bouřky.
Pracovní list č. 1: Tajenka bleskovka
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Co můžeme spatřit na obloze?
P
E
Č
M
Ň
P
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Pracovní list č. 2: Nápověda k tajence
73
Pracovní list č. 3: Kdo to je?
Vystřihni tato 4 jména a pokus je vlepit do správného rámečku.
ZEUS
TARANIS
JUPITER
PERUN
Je keltský hromovládný bůh
a pán nebe. Je schopen
sesílat blesky pomocí spirál,
které zdobí jeho ramena.
Je pánem nebeského ohně
a jeho hněv jeho kněží
utišovali upalováním oběti
zaživa. Chrání hory
a vyvýšená místa, neboť to
jsou posvátné oblasti.
Je nejvyšší z římských bohů.
Z počátku byl spojován
především s živly. Byl pánem
nebes, hromů a blesků,
později mu byla ještě
připsána role ochránce
Římské říše a zákonů.
Je slovanským bohem hromu,
bouře a blesku. Má také
funkci boha deště, později
společně s Velesem
a Dažbogem byl ctěn jako
dárce úrody.
Je nejvyšší z bohů řecké
mytologie - vládce počasí
a jako takový ovládal
i blesky, které používal jako
zbraň, dále z titulu této funkce
shromažďuje mraky, zařizuje
déšť, sníh, duhu
a ostatní počasí, zajímavá je
i představa, že „probouzí vítr“.
74
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Rozmary letního počasí
9 – 11 let
Prostřednictvím poslechu hudby, vlastní hudební
tvorby deště a výtvarného vyjádření bouře se
seznámíme s různými nebezpečími letního počasí,
poznáme příčiny bouří a co s sebou nesou, naučíme
se bezpečnému chování během bouřky a procvičíme
si získané vědomosti vyplněním pracovního listu.
L 17 V přírodě pozoruje nejrůznější podoby projevů
letního počasí. Uvědomuje si jejich nebezpečí.
K učení a k řešení problémů.
CD – A. Vivaldi: Čtvero ročních dob, čtvrtky A4 – mohou být i lehce barevné, pera, dřívka,
černé, modré a hnědé tuše, houbičky k navlhčení papíru, namnožené pracovní listy.
- http://www.zvladnuto.wz.cz/4-Survival-Kids-bourka.html
- http://fotomrakstormforecast.wbs.cz/
-http://pe3km.mujblog.centrum.cz/clanky/Bourky-Jak-se-v-nich-bezpecne-chovat-53900.aspx
- http://masaze.zdrave.cz/bourka/
- ROESELOVÁ, V., Námět ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, 1995,
- NEDVĚDOVÁ Z., ZATLOUKALOVÁ I., Výtvarná tvorba. Olomouc: Rubico, 2000. ISBN
80-85839-46-6
3. Pracovní list:
Správná řešení: 1b, 2c, 3a, 4c, 5b, 6a, 7b, 8c
Motivace:
Při poslechu „Letní bouře“ z 2. části Vivaldiho koncertu nazvané „Léto“ promítne či ukáže
vychovatelka žákům autentické obrázky z letních bouřek – vše bez komentáře. Teprve po
poslechu a chvíli ticha (důležité pro doznění a vstřebání zážitku) vyzve žáky ke sdílení dojmů
z hudby.
75
Činnosti:
1. Rozhovor
- Seznámení s autorem a názvem poslouchané skladby.
- O rozmarech letního počasí: hodně sluníčka, velké teplo, sucho, bouřky, přívalové deště,
silný vítr, krupobití….
- Zážitky s letními bouřkami: Stalo se vám někdy, že vás přepadla bouřka? Někdy přijde
docela nečekaně. – Vypráví žáci.
- Vysvětlení, zdůvodnění, proč patří bouřky nejčastěji k létu. (Horký vzduch se tvoří u země –
stoupá vzhůru a rychle se ochlazuje, protože s výškou teplota klesá a je – li zároveň určitá
koncentrace vlhkosti v ovzduší, začnou se tvořit kapičky vody. Ty se díky proudění vzduchu o
sebe třou a tím vzniká elektrický náboj. Bouřka je vždy spojena s oblaky druhu Cumulonimbus
- nahoře rozšířené a k zemi se zužují, podobně jako atomový mrak. Patří k ní blesky a hřmění.
Blesky jsou elektrické výboje mezi oblaky nebo mezi oblakem a zemí. Blesk je doprovázen
hromem, což je tlaková vlna, která vzniká prudkým rozpínáním vzduchu zahřátého v kanále
blesku skoro na 20 000°C.)
- Co je dříve, blesk nebo hrom? Povídají žáci, potom upřesní vychovatelka: Světlo blesku
vidíme okamžitě, hrom až po chvíli. Protože zvuk letí rychlostí 340m/s, dá se zjistit, jak je
bouřka daleko: Každá vteřina, která je mezi bleskem a hromem, tak znamená 340 metrů
vzdálenosti mezi vámi a bleskem. Podle toho, jestli se čas mezi blesky a hromy zkracuje nebo
prodlužuje, je možné pozorovat, jestli se bouřka blíží nebo vzdaluje. Je – li 30 vteřin mezi
bleskem a hromem, bouřka je blízko, vyhledej úkryt!
2. Hra na déšť
- Žáci se posadí do kruhu, vychovatelka s nimi. Aby byl zážitek z deště hodně pěkný, nesmí
během hry nikdo promluvit, nikoho napomínat, všichni jen soustředěně pozorují, co dělá
spolužák po levici, hrají na tělo a poslouchají.
- Vychovatelka dále vysvětlí, že každý začne opakovat to, co hraje ona, ale postupně, až na
něj dojde řada – tj. přidává se jeden po druhém – vždy podle toho, co dělá spolužák po levici.
76
Tj. zvuk, který vytváří vychovatelka se postupně zesiluje, až se uzavře kruh. Po té změní
vychovatelka způsob hraní a zase postupně mění zvuk jednotliví hráči po kruhu, takže se
zvuky prolínají, až se plynule úplně vymění a to je velmi zajímavé pro všechny hráče.
- Vychovatelka navodí atmosféru blížícího se deště: A už jsou tu první kapičky deště.
Vychovatelka tře dlaně o sebe, čímž vznikne velmi jemný zvuk. Přidá se žák sedící vpravo,
když ten hraje, přidá se soused atd. Po uzavření kruhu mění vychovatelka hru - konečky prstů
střídavě pravou a levou rukou klepe do podlahy (nelze na koberci). Opět mění hru první žák
vpravo, atd. Další změny (vždy po uzavření kruhu): střídavě celé dlaně pleskají do kolen,
potom do podlahy – první kolo lehce, druhé kolo vší silou, zpět jen lehce, potom do kolen,
konečky prstů do podlahy, tření dlaně o dlaň a postupné jemné a pomalé položení dlaní na
kolena… Po té vychutnání ticha a nádech čerstvého vzduchu po dešti s ozonem. Je po dešti.
Cítíte ten čistý vzduch? Hru je dobré zopakovat, protože napoprvé všichni nepochopí, kdy a
co mají dělat, tudíž se dobře nesoustředí na vytvářený zvuk blížícího se a vzdalujícího se
deště.
3. Nebezpečí letního počasí
- Bouřkám často předchází silný vítr – může způsobit polomy i škody na majetku.
- Přívalové deště – mohou způsobit záplavy.
- Krupobití – škody na úrodě i na majetku lidí.
4. Hra – jsem kapičkou vody
- Žáci se posadí volně do prostoru, zavřou si oči a nechají se provést vychovatelkou příběhem
kapičky vody. Je to vlastně prožití koloběhu vody v přírodě. Je na vychovatelce, jak barvitě
chce příběh rozvinout.
- Vyprávění příběhu:Jsi maličkou kapičkou vody na hladině moře. Sluníčko nádherně hřeje a
sluneční paprsek se od tebe odráží a vrací se ke sluníčku. Krásně se třpytíš. Najednou se
začneš měnit… stoupáš vzhůru… už nejsi kapička, ale téměř neviditelný obláček, lehoučký
obláček, docela rychle stoupáš vzhůru. To je krása, ten nádherný pohled z výšky… obrovské
modré moře … a kam to letíš?... Vidíš hory, zelené louky, nádherné lesy, lány žlutého obilí
s krásnými rudými vlčími máky. A těch kostelních věžiček!... Krásné, klikaté modré cestičky –
co to jen je? No jistě, to jsou řeky a říčky, maličké potůčky a v nich tolik tvých sestřiček –
kapiček! A ty stále stoupáš! Všechno, co vidíš, se pořád zmenšuje! A co se to s tebou děje?
Dala se do tebe zima, nějak těžkneš, kolem tebe tak blizoučko jsou další obláčky. Už nejsi
sám. Spojujete se. Pevně se držíte. Pořád jste větší a větší mrak!! A je vám větší a větší zima.
Co se to s vámi děje? To je úžasné!! Už je poznáváš! Tvoje sestřičky kapičky z moře!! I ty jsi
jedna z nich!! Spojujete se, rostete. Přidávají se k vám další a další kapičky!! Ne ne, už dost,
neudržíte se tu, už jste moc těžké!!.... A je to tu! To je nádhera padat z takové výšky!! Zase
vidíš blížící se zemi, všechno na ní je nejprve maličké, ještě nerozeznáváš jednotlivosti, ale teď
už ano!! Kampak to padáš? Rychle si vyber. Máš dvě možnosti, ale moc času ti nezbývá. Bude
to vodní hladina, kam chceš dopadnout? Nebo chceš zavlažit zem? A už jsi dole, cák… A co
teď? Kam se to valíš? Utíkáš po pěšině nebo se vsakuješ zvědavě do země? Co tě tam asi
čeká? Kam doputuješ? To víš, že se zase vrátíš na povrch země jako maličký pramínek
vyvěrající ze země, ale nebude to hned ….
- Vychovatelka: Tak jak se vám líbil výlet? Kterou zpáteční cestu jste si vybrali? Jak jste se
cítili? Které okamžiky na cestě jste prožívali hodně silně?
- Vyprávění zážitků žáků.
77
5. Ochrana před bouřkou
- Vychovatelka upozorní na nebezpečí zasažení bleskem – může oslepit, ohlušit, popálit i
zabít. Proto je třeba umět poznat, kdy se bouřka blíží a správně se před ní chránit.
- Naučit se poznat přicházející bouřku: horko a dusno, často odpoledne nebo navečer; mraky
jsou huňaté a nízko, postupně rostou a tmavnou; někdy nečekaný příchod bouřky; je – li
bouřka blízko, zvedá se vítr, z dálky je slyšet hřmění a jsou vidět blesky.
Co dělat při bouřce doma:
- zavřít okna a dveře (kvůli kulovému blesku, přestože je vzácností)
- vyhnout se vodě (blesk se může šířit vodovodním potrubím, ale i trubkami ústředního
topení) = vylézt z vany, přestat mýt nádobí, nedotýkat se radiátorů
- vypnout všechny elektrické spotřebiče, které běžet nemusí – hlavně ty s obrazovkou – tj.
televize a počítač (blesk se může šířit elektrickou nebo telefonní sítí)
- netelefonovat pevnou linkou
Není potřeba se bát, když jsou dodržena bezpečnostní opatření! Každý dům má
HROMOSVOD.
Co dělat při bouřce venku:
- zůstat v autě – karoserie odvádí elektrický výboj; nedotýkat se povrchu auta, vypnout rádio,
neotvírat okna; zastavit, ale dát pozor, kde se parkuje – např. ne v blízkosti stromu nebo
sloupu
- zůstat uprostřed prostorné jeskyně - nezůstat stát u vchodu
- v rovné krajině zůstat nejlépe ve skupině malých stromků – lesní školka
- neběhat, nesedět ani neležet na zemi, ale dřepnout si na bobek nebo si sednout na batoh a
zatáhnout hlavu mezi ramena, nohy mít u sebe a zavřít oči
- vyhnout se vyvýšeným místům
- vyhnout se vodě (zásadně se nekoupat)
- vyhnout se vzrostlým stromům (nezdržovat se v lese, ani pod samostatným stromem)
- vyhnout se otevřeným stavbám (stan, altánek, garáž bez vrat, autobusová zastávka,
skleník…) – nemají hromosvod
- vyhnout se dlouhým nebo kovovým předmětům (stožár, plot, pouliční lampa, deštník, kolo,
motorka, zábradlí, stanové tyčky, auto)
- nebýt pohromadě s ostatními (blesk by mohl zasáhnout všechny najednou – alespoň 3m od
sebe; ideální je vzdálenost 50m od sebe)
- pozor na vývraty, padání větví, polomy, sesuvy půdy
- PRVNÍ POMOC – zasažený má většinou šok a může mít i popáleniny
- zkontrolovat a zajistit životní funkce (dýchání a srdeční činnost) – masáž srdce, umělé
dýchání
- přivolat lékařskou pomoc
- DÉŠŤ JEŠTĚ NIKOHO NEZABIL. JE LEPŠÍ BÝT MOKRÝ NA PASECE, NEŽ SUCHÝ
A MRTVÝ POD STROMEM.
6. Kresba – déšť, bouře, hra kapek po dešti, tříšť kapek dopadajících na vodní hladinu,
záznam dešťové clony - lavírovaná kresba (kresba do mokrého) perem nebo dřívkem a tuší
- jako motivaci lze využít deštivého počasí – vyběhnout ze školy na několik minut s holými
pažemi, zavřít oči a vnímat, jak kapky deště dopadají na kůži a jak se do paží opírá vítr –
potom se pokusit vyjádřit pocit deště
- hra a záměrné využití náhody: Navlhčit čtvrtku pomocí houbičky čistou vodou, perem nebo
dřívkem a tuší zapouštět do vlhkého podkladu dlouhé šňůry deště, modelovat rytmus a
hustotu kapek, využívat i rozteklých ploch a dále je propracovávat v zasychající kresbě.
78
7. Pracovní list - vypracovat ve dvojicích a potom společně vyhodnotit
PRACOVNÍ
LIST
1. Jak se zachováš při blížící se bouřce?
a) nebudu se zbytečně strachovat, třeba ani bouřka nepřijde
b) dopředu si vyhlédnu vhodný úkryt
c) připravím si deštník
2. Vyber správné chování při bouřce:
a) zavřu se do domu a budu pozorovat bouřku z okna
b) schovám se pod strom, abych nezmokl
c) sejdu dolů z kopce a odejdu od něj
3. Zastihne – li tě bouřka doma:
a) vypnu elektrické spotřebiče
b) nemám se čeho obávat
c) v klidu se vykoupu a pustím si televizi
4. Je – li při bouřce venku více lidí:
a) budeme se držet pohromadě, abychom se méně báli
b) schováme se na autobusovou zastávku
c) rozejdeme se a přečkáme bouřku každý sám
5. Je – li v terénu jeskyně:
a) schovám se do ní a budu bouřku sledovat od vchodu
b) schovám se uprostřed jeskyně
6. Vyber bezpečný úkryt:
a) auto
b) stan
c) nedostavěná garáž
79
7. Jsi – li při bouřce ve stanu:
a) zůstanu ve stanu
b) rychle opustím stan a vyhledám jiný úkryt
8. Při bouřce:
a) budu pokračovat v jízdě na kole
b) budu běhat v dešti venku – je to příjemné
c) schovám se do domu
80
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Letní obloha
6 – 9 let
Projekt seznamuje s projevy letního počasí
prostřednictvím projektové výtvarné tvorby. Na
základě výtvarného zpracování jednotlivých prvků
letní oblohy (mraky, déšť, duha, blesk) žáci získají
povědomí o příčinách duhy a bouřky formou
prožitku a hravých aktivit s barvou.
L 18 Užívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného
vyjádření ve vztahu k celku.
K učení, řešení problému.
Čtvrtky, temperové barvy, štětce, nůžky, PET víčka modré barvy, vodové barvy, černá tuš,
arch papíru, lepidlo, pastelky, prstové barvy, bublifuk.
- JALOVECKÝ, M. Jak vznikají mraky. Pastelka. 2010, č. 5. ISSN 1212-6462.
Motivace:
Už jste si někdy vyzkoušeli zahrát kuličky? Cvrnkací hliněnky různé barvy hledají cestičku do
důlku. Ale největším pokladem každého hráče je skleněná kulička. Blýskavá, barevná duhovka
se za letního sluníčka jenom třpytí.
- Uspořádáme malý turnaj v cvrnkání kuliček. Použijeme klasické hliněnky i duhové
kuličky.
- Po hře následuje klidná aktivita. Žáci se posadí, pozorují duhovou kuličku proti světlu a
vydají se do tajů barev ve skleněné kouli.
- Diskutujeme, zda i v přírodě můžeme spatřit podobnou skladbu barev, která vyvolává
podobný pocit tajemna, jako mohou pozorovat v duhové kuličce (duha na obloze).
Hrajeme si na bouřku
- Před zahájením hry si domluvíme pohyby:
kapka (2x tlesknout)
kapička (zlehka poplácat prsty na hřbet druhé ruky)
hrom (zadupat)
blesk (jedna ruka vzpažit, druhá připažit).
- Vychovatelka předříkává pokyny a žáci předvádí jednotlivé pohyby. Pokud se spletou,
vypadávají ze hry. Rytmus hry se pozvolna zrychluje.
- Obměnou může být pohybová chvilka s říkankou (s využitím smluvených pohybů
z předchozí hry).
Kapky jedna za druhou,
na zem zvolna padají.
(tleskáme v rytmu verše)
Kapičky schované pod duhou,
se v barvách slunce koupají.
(zlehka ťukáme prsty do hřbetu druhé ruky)
Hrom z dálky temně zaduněl.
Obloha zčernala.
(zadupáme)
Blesk velkou sílu v sobě měl.
Bouřka se přehnala.
(smluvený pohyb blesku a točit se dokola)
81
Činnosti:
1. Není mrak, jako mrak
Voda se vypařuje z moří, jezer, rybníků, řek, ale také z rostlin, zvířat a z půdy. Voda se
promění v páru a stoupá vzhůru, kde vodní kapičky vytvářejí mraky. Jeden je černě
zamračený, druhý se chystá na zem seslat májový deštík a bílé obláčky si rozverně brázdí letní
oblohu.
- Žáci malují různé druhy mraků, tak jak je znají z pozorování letní oblohy. Lehké bílé
obláčky, šedé mraky plné vody a dokonce i černý bouřkový mrak. K jednotlivým druhům
mraku žáci vytvoří popisky.
2. Jak vzniká hrom a blesk
Použijeme namalované mraky k malé dramatické hříčce.
- Dva mraky se srazí. Vyvolá tento střet nějakou viditelnou nebo slyšitelnou stopu na
obloze? Žáci výtvarně vytvoří blesk a znovu rozehrají situaci bouřky. Lehký ohřátý obláček
se srazí s těžkým studeným mrakem a vznikne blesk. Z těžkého bouřkového mraku se na zem
začne spouštět déšť. Ostatní žáci si vezmou po dvou modrých plastových víčkách a začnou
vytvářet zvukovou kulisu deště. Nejdříve je veliký liják (žáci víčky klapou rychle a hlasitě),
potom déšť ustává a zlehka bubnuje do střech domů (lehounké klapání kapek vody). Mezi
mraky, blesky a deštěm prolétne letadlo (jeden žák drží v ruce maketu letadla a „vlétne“ do
bouřky).
- Po dramatické hříčce následuje diskuse. Jak vznikne bouřka? Je nejdříve blesk, nebo
hrom? Proč do letadla neuhodí blesk?
Ohřátý mrak se srazí se studeným a dojde k výboji – blesku. Blesk (výboj) ohřívá okolní
vzduch až na třicet tisíc stupňů. Současně dochází k hlasitému třesku – hrom. Blesk je vidět
dříve, protože světlo se šíří rychleji než zvuk.
82
3. V bouřce nikdy nedělej …
- Žáci vzájemně diskutují, jaká máme zachovávat pravidla bezpečnosti při bouřce. Jakým
místům se máme vyhýbat a kde nalezneme bezpečný úkryt.
- Návrhy nebezpečných situací v bouřce žáci výtvarně zpracují a výrazně přeškrtnou
červenou čarou.
- Bezpečné je cestování v autobuse nebo autě, pokud jsou pečlivě zavřená okna.
4. Jak vzniká duha?
- Žáci uvedou příklady na základě vlastní zkušenosti, kdy v přírodě vzniká duha (déšť +
slunce, slunce + zahradní rozstřikovač na trávníky atd.).
Vysvětlení: Proč vzniká duha?
Sluneční světlo vypadá, že nemá barvu. Ve skutečnosti je duha směsicí základních barev.
Duhu vidíme, pokud svítí slunce a prší. Dešťové kapky odrážejí sluneční světlo jako zrcadlo a
rozkládají ho na sedm barev.
Jaké barvy má duha?
- Žáci obdrží 6 vystřižených barevných proužků papíru v odstínech duhy a sedmý proužek
zůstane bílý. Úkolem je správně barvy seřadit do duhy a sedmý prázdný proužek domalovat.
Jaké jsou barvy duhy?
Červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá a fialová.
Nepřipomínají vám tyto barvy nějakou podobnost?
Tyto barvy jsou základními barvičkami v malířství a přecházejí od teplých barev po barvy
studené.
Pověst, která se vztahuje k duze: Kdysi se vyprávělo, že u „paty“ je možno pokaždé nalézt
hrnec plný zlaťáků……. Kdoví…….
Úkol: Domaluj chybějící barvičku.
83
5. Duhová víla
Na lesní mýtince tančí duhová víla. Vznáší se jako letní lehounký vánek a sbírá do košíčku
barvy přírody. Ptáte se, jak to dokáže? Tak námáhejte hlavičky a vzpomeňte si, jaké barvičky
si pro nás léto připravilo.
- Žáci výtvarně zpracují na velký arch papíru motiv duhové víly. Použijí výtvarnou techniku
kolorované kresby (vodové barvy a tuš).
- Společně si znovu připomeneme barvy duhového spektra.
- Žáci předkládají návrhy, kde v přírodě můžeme nalézt duhové barvičky.
Červená barva – jahody, slunéčka sedmitečná, červené vlčí máky, meloun, třešně …
Oranžová barva – západ slunce, květ aksamitníku, …
Žlutá barva – letní slunce, pampelišky, žluťásek, zlatice, žlutý lán obilí, slunečnice …
Zelená barva – tráva, fotbalové hřiště, les, žába, …
Modrá barva – nebe, mrak, voda, pomněnka, modrásek, modré oči koťátek, …
Fialová barva – borůvky, fialka, …
- Jednotlivé návrhy výtvarně zpracujeme a vytvoříme koláž z podkladu duhy a barev, které
jsou symbolem léta.
84
6. Duhové hrátky
Sáhnout si na duhu je snem mnoha dětí i dospělých. Vypůjčíme si její barvičky a pustíme se do
letního duhového tvoření.
- Žáci pracují s prstovými barvami.
Zvolíme škálu barev, která odpovídá
duze na obloze.
- Prstové barvy jsou na gelové bázi.
Žáci si doslova „na vlastní kůži“ procítí
kontakt s barvou, nemusejí pracovat
s detailem. Cílem je prožitek, radost
z tvoření a barvitost.
- Motiv výtvarné práce ponecháme na
fantazii žáků. Z otisků dlaní vzniknou motýli,
pávi, květy. Malí umělci mohou vytvořit i
abstraktní díla.
- Při společné reflexi si zahrajeme na
návštěvníka galerie výtvarného umění. Žáci
vymýšlejí název obrazu a hledají v abstrakci
své vlastní nápady, co obrázek vystihuje.
Na výtvarné tvoření navazuje relaxační
aktivita – Duhové bubliny.
- Žáci si prakticky ověří princip duhy.
V přírodě si zahrají s bublifukem. Voda
odráží světlo, a proto v každé bublině
pozorujeme duhovou skladbu barev.
Můžeme vytvořit i velkou bublinu?
- Vytvoříme si z drátku oko požadované
velikosti, namočíme do mýdlového
roztoku a soutěž o největší bublinu může
začít.
85
7. Letní obloha
Jaké bude počasí? Spolehlivou předpověď nám připraví meterologové. Ale někdy postačí
zvědnout hlavu a pozorovat letní oblohu. Přijde bouřka? Nebo jenom májový deštík s duhou
na závěr?
Úkol: Domalujte do jednotlivých obrázků projevy počasí na letní obloze. První obrázek
znázorňuje bouřku, druhý obrázek duhu.
- Malujeme samostatně, nebo s využitím doprovodného textu.
Doprovodný text:
Na prvním obrázku si Anička vyšla na procházku. Najednou se obloha zatáhla a přihnala se
veliká bouřka. Oblohu plnou černých mraků prozářily blesky. Ale pozor, Aničko!
S deštníkem se do bouřky nechodí! Víte proč?
Na druhém obrázku se Honzík vypravil stanovat nedalo starého hradu. Před chviličkou trošku
prošelo, ale sluníčko nepřestalo svítit, proto se nad hradem objevila barevná duha.
86
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Hýbeme se každý den
6 – 9 let
Budeme rozvíjet pohybové schopnosti a dovednosti,
dodržovat herní pravidla, spolupracovat v kolektivu
při pohybových hrách - hry s míčem, se zpěvem,
s gymnastickými kruhy, s ringo kroužky, se
švihadly, s létajícím talířem.
L 19 Rozvíjí svou přirozenou pohyblivost a
zdokonaluje techniku pohybových činností.
K trávení volného času, sociální a personální.
Rytmické nástroje, švihadla, gymnastické kruhy, ringo kroužky, stolní tenis, badminton, líný
tenis, molitanové míčky, šátky, píšťalka, barevný krepový papír, létající talíř, nářadí
v tělocvičně.
Motivace:
Všichni chceme být zdraví. Rozhovor se žáky navodíme těmito otázkami:
Co pro to můžeme udělat?
Chodíš k lékaři?
Jíš zdravě? Znáš některé vitamíny?
Otužuješ se?
Co všechno děláš pro své zdraví?
Pohyb a sport by měl být důležitou součástí života každého z nás.
- Pohyb zlepšuje zdraví, tělesnou i psychickou zdatnost.
- Zvyšuje sebevědomí a odolnost.
- Pomáhá navazovat kamarádství.
- Učí vyrovnat se s neúspěchem, prohrou.
S hrou se seznámíme a tělo do pohybu dáme.
Pohyb v prostoru
Činnosti:
1. Had
- Držíme se za ruce, utvoříme „hada“, první je hlava, která určuje, kam půjdeme.
- Zatáčené cestičky. Všichni ostatní musí jít přesně tou cestou.
- Podlézání. Hlava si natočí všechny do obloučku obličejem k sobě, zvolí cestu mezi dvěma
žáky - ty nadzvednou ruce – hlava projde a vede všechny dál. Příště projde mezi jinými žáky.
- Brána. První a druhý žák zůstává stát a jen zvednou své ruce, utvoří bránu. Třetí se pustí,
projde bránou a je novou hlavou. „Ocásek“ – poslední žák – pak vezme bránu s sebou.
- Poskoky. Různé druhy poskoků opakují podle prvního žáka, aniž by se „had“ rozpojil.
87
2. Červení a bílí
- Rozdělíme se na dvě skupiny – červené a bílé.
- K rozlišení barvy pomohou fáborky z krepového papíru, které si vážeme kolem paže.
- Každá skupina si určí čarou na své straně, kam ostatní z druhé skupiny nemohou.
- Všichni pohybově improvizují za zvuku bubínku a přitom se promísí. Pohybují se v celém
prostoru.
- Vychovatelka doprovod bubínku zastaví a zvolá např. červení. Ti vyrazí a snaží se pochytat
co nejvíce bílých, kteří prchají za čáru na své straně. Tam jsou v bezpečí.
Barvy se vyvolávají nepravidelně, početnější skupina vyhrává.
3. Písnička
- Žáci utvoří kruh vždy ve dvojicích. Jeden je uprostřed a zpívá písničku, kterou si sám
vybral.
- Ostatní dvojice se drží za ruce a chodí po obvodu kruhu.
- Jakmile zpívající žák přestane zpívat (písničku nezpívá do konce), všichni se pustí a vymění
se dvojice.
- Ten, kdo zpíval, se snaží utvořit také dvojici.
- Žák, který nemá dvojici, jde
doprostřed kruhu a zpívá další
písničku.
Pohyb při hudbě a zpěvu rozvíjí
smysl pro rytmus, pro pohybovou
koordinaci, spolupráci. Každému
prospěje, když si občas zazpívá,
cokoliv, jakkoliv, ale s chutí.
4. Písničkový mišmaš
- Rozdělíme se do dvojic. Každá dvojice si zvolí jednoduchou společnou písničku.
- Všichni si zavážeme oči. S rukama pře sebou chodíme mlčky prostorem.
- Na znamení začnou všichni najednou zpívat, dvojice se hledají sluchem podle písně.
- Ta, která se najde první, si sejme šátky a vyhrává.
Pokračujeme, dokud se nesetká poslední dvojice. Dbáme na prostor bez překážek. Tuto hru
hrajeme nejvíce v pěti dvojicích. Po dokončení hry nastoupí další dvojice.
5. Přehazovaná s míčky
- Utvoříme dvě družstva stojící proti sobě podél středové čáry.
- Každý má v ruce malý míček (molitanový) a na povel se snaží zbavit míčku na své straně.
Odhazuje je na protější stranu.
- Obě družstva házejí míčky z jedné strany na druhou.
- Hra pokračuje až do doby, kdy zazní signál z píšťalky. Žáci už nesmějí házet žádné míčky.
- Každé družstvo si spočítá míčky na své straně. Družstvo, které má méně, vyhrává.
- Na další znamení všichni začnou opět házet míčky na stranu soupeře.
88
6. Kdo více
- Připravíme si nastříhané proužky z krepového papíru dvou barev.
- Žáky rozdělíme na dvě družstva. Každé družstvo má jinou barvu fáborky, kterou si zastrčí
vzadu za pas.
- Hráči jednoho družstva se snaží vzít fáborku hráčům druhého družstva a přitom si chránit
svou vlastní.
- Hráči, kteří přišli o fáborky, jsou vyloučeni ze hry.
- Vyhrává družstvo, které získalo všechny fáborky svých soupeřů.
7. Pohyb s obručí
- Obruč kutálíme přes určený prostor a běžíme vedle ní. Snažíme se kutálet rovně,
nevcházíme do sousedovy dráhy.
- Pomáháme si rukou, obruč nesmí spadnout.
Kutálení může být jako soutěž s měřením času.
8. Přeskoky
- Obruče položíme na zem v různé vzdálenosti.
- Žáci skáčou v zástupu za sebou, střídavě do obruče a mimo obruč, s rozběhem i bez.
- Skoky obměňujeme – po jedné noze, pozadu, jako žába, ve dřepu, jednou do obruče a
jednou ven.
Dáme možnost žákům k dalšímu výběru skoků.
9. Ringo – házení pryžovým kroužkem
Frisbee – házení létajícím talířem
- 4 žáci se rozestoupí na vzdálenost asi 8 m od sebe.
- Kroužky (talíře) si posílají navzájem hodem (létají jako disk).
- Snaží se kroužek (talíř) zachytit a poslat dalšímu hráči.
- Pokud hráč kroužek (talíř) nechytí, získává trestný bod.
- Kroužek (talíř) může být chycen i odhozen libovolnou rukou. Při hře se můžeme pohybovat.
- Určíme si počet trestných bodů a pak se hráči vystřídají.
- Pokud máme větší prostor, může hrát více hráčů najednou.
89
10. Švihadlové závody
- Přeskakujeme švihadlo s různou obtížností. Přeskoky s jednou nohou vpřed, skok snožmo,
s meziskoky, se skříženýma nohama, pozadu.
- Soutěžit mohou jednotlivci nebo skupiny. Chybující vypadává, nebo po 10 skocích
nastupuje další.
11. Opičí dráha v tělocvičně
- Všichni žáci projdou celou „opičí dráhu“.
- Chůze po obrácené lavičce.
- Přeskoky snožmo přes lavičku.
- Kotoul vpřed a vzad na žíněnce.
- Srazit kuželku malým míčkem.
- Přelézt z ribstolu na ribstol, jestliže jsou dostatečně blízko sebe.
- Podlézt lano, které je nízko u země, bez dotyku těla.
- Podbíhat roztočené lano ve dvojicích.
- Přelézt švédskou bednu.
- Driblovat míčem přes tělocvičnu.
- Šplh po laně do určené výšky.
- Strefit se míčem do koše (3 pokusy).
- Přeskoky přes překážky (z dílů velké umělohmotné stavebnice).
Dbáme na bezpečnost a při obtížnějších cvicích poskytujeme dopomoc a záchranu.
Po krátkém odpočinku si žáci mají možnost vybrat některou z her: stolní tenis, badminton,
líný tenis. Domluví se mezi sebou a utvoří dvojice, ve kterých si zahrají.
Hry nejsou na čas ani na body, ale pro uvolnění po zdolání předcházejících aktivit.
Všechny žáky chválíme a motivujeme k dalším výkonům. U soutěží dbáme na pravidla a
bezpečnost, nezapomínáme na vyhodnocení a pochvaly těm, kteří se opravdu snažili. Aktivity
střídáme podle oblíbenosti a podle zvládnutí žáky. Nepřepínáme síly, střídáme s klidovým
režimem.
90
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Kočičí příběh
6 – 9 let
Co dělá kočka, když svítí slunce nebo když prší? To
si žáci vyzkouší v tomto projektu. Ráno přivítají
den pořádným kočičím protažením, pohrají si
s míčky, a kdyby začalo pršet, je pro ně připraveno
kočičí vyprávění. Ale po dešti zase hurá ven, pohrát
si s kamarády. Být kočkou je totiž velká zábava.
L 19 Rozvíjí svou přirozenou pohyblivost a
zdokonaluje techniku pohybových činností.
Občanské.
Keramická hlína, provázek, vykrajovací nože, menší míčky, široké stuhy nebo šátky,
podložky nebo žíněnky, ringo kroužky, létající talíře.
- Čapek, K., Pudlenka aneb měl jsem kočku a psa.Praha: Knižní klub, 2010.
ISBN 978-80-242-2908-9
- http://hudba.hradiste.cz/index.php?AKCE=DETAIL&ID=33323036300600
Motivace:
Vychovatelka říká žákům:
„Dnes si vyrobíme jednoduchou kočičku, kterou si můžete nechat nebo někomu věnovat.“
Návod na výrobu kočičky:
Keramickou hlínu vyválíme na plát silný cca 2mm a podle šablony z něj vykrájíme části
kočky. Podle nákresu do nich vytlačíme oči, čumáček, vousky, tlapky, drápky a vytlačíme
otvory v místě ocásku a spojů. Po vypálení můžeme barvit nebo rovnou svázat a připevnit
ocásek. Nemáme-li k dispozici hlínu, můžeme kočičku vyrobit z kartonu nebo samotvrdnoucí
hmoty.
91
Po vyrobení kočičky se vychovatelka ptá žáků:
„A víte vůbec, co dělá kočka celý den? Má ráda slunce nebo má radost z deště? Pojďme si
zahrát na kočky!!!“
Činnosti:
Žáci se přesunou do tělocvičny nebo na hřiště. Každá následná činnost je uvedena krátkou
motivací.
1. Ráno na dvorku
Když se ráno kočky probudí, musí si sehnat něco k snědku. Vychovatelka rozdělí žáky na dvě
skupiny, kocoury (kluci) a myšky (holky). Následuje klasická honička při známé písničce,
kterou žáci zpívají – zpívá vždy ta skupina, která honí, druhá skupina vydává zvuk
příslušného zvířátka, tedy kočky (mňau) nebo myši (písk). Nejprve mají babu kocouři (kluci),
při druhé sloce myšky (holky). Koho kočka/myš chytí, stává se kočkou/myší, tedy opačným
zvířetem, než bylo dosud, včetně zvukového rozlišení. Opakujeme dle zájmu žáků, je však
vhodné po každé druhé až třetí verzi ujasnit, kdo je právě kočka a kdo myš.
Text:
1. „Utíke,j myško, utíkej, utíkej, honí Tě kocour divokej, divokej, honí tě kocour divokej!“
2.“Myška utíká, co může, co může, kocour ji chytit nemůže, nemůže, kocour ji chytit nemůže.“
2. Kočičí koupelna
Po snídani se každá správná kočka odebere do kočičí koupelny. Tam se nejprve protáhne.
Žáci stojí, ruce vzpažené, snaží se střídavě natahovat jednu a druhou ruku co nejvýš, jako
když si kočka brousí drápky o strom. Následuje hluboký předklon – uvolnění s výdechem a
hlasitým zamňoukáním. Opakujeme několikrát po sobě.
MŇAU!
Po protažení si ještě musí kočky zkontrolovat drápky. Ve stoje nebo v sedu střídavě zatínají
levou a pravou ruku v pěst a opět je otevírají.
3. Slunce svítí, jde se ven!
Dneska si kočky vezmou ven klubíčka, protože krásně svítí sluníčko a tak si s nimi mohou
celé dopoledne hrát.
Nejprve si míček podávají z ruky do ruky kolem těla, podávají si ho pod nohou, vyhazují do
výšky a chytají, navzájem ve dvojici posílají nebo hází.
Pak si žáci zahrají hru „Utíkejte pryč, zasáhne vás míč!“
Žáci stojí v kruhu a posílají si kolem dokola míč. Vychovatelka při tom říká:
92
„Jedna dvě, míč už jde, vezmi si ho, kočičko, je to malé klubíčko. Vezmi si ho mourku, natáhni
tu tlapku. Tiše stůj, míč je Tvůj!“
U koho zůstane míč, musí zavolat:
„Utíkejte pryč, zasáhne vás míč!“
Po tomto varování má jednu šanci míčkem trefit jiného žáka. Žáci se po vyslovení varování
rozutíkají z kruhu pryč. Pokud se mu to podaří, vezme si ten, kdo byl trefen další míč a hra se
opakuje, avšak v kruhu již kolují míčky dva. Opakujeme dle zájmu žáků nebo do té doby, než
má míč většina žáků.
Na závěr hry s míčky si žáci lehnou na záda, pokrčí nohy a na břicho si položí míček. Houpají
se v kolíbce a snaží se míček neztratit. Pak se otočí, kleknou si na čtyři, míček si položí pod
břicho a střídavě se nahrbí a kleknou na paty. Tento cvik je důležitý pro kompenzaci
zatížených břišních svalů z předešlého cvičení.
4. Když se klubíčka zakutálí
Jejda, klubíčka se nám zakutálela, co budeme dělat? Ale kočky jsou přece chytré a umí si hrát
se vším! Dneska si našly ringo kroužky a létající talíře. Žáci si rozeberou náčiní a ve dvojicích
si s nimi navzájem házejí, přičemž oba žáci ve dvojici mají stejné náčiní. Pak se prostřídají
tak, aby ve dvojici byl vždy jeden žák s kroužkem a jeden s létajícím talířem. Oba se snaží co
nejvícekrát navzájem hodit, ale hlavně chytit obě náčiní. Je to těžké, protože každé z nich
jinak létá.
5. Když prší
Najednou začalo pršet. Vychovatelka může navodit atmosféru deště hrou doprovázenou
říkankou:
„Dešťové kapičky dostaly nožičky. Kocour spal v okapu, cákly mu na tlapu. Kocour se
polekal, vskočil a utíkal!“
Žáci nejprve ťukají dvěma prsty ruky do dlaně ruky druhé, po chvilce pleskají čtyřmi prsty,
pak celými dlaněmi a nakonec ještě dupou nohama do země. Tím je navozena iluze
počínajícího deště. V tento moment vychovatelka začíná odříkávat, žáci se schoulí do dřepu a
představují kocoury. Při slově „polekal“ vyskočí a utíkají libovolným směrem. Žáky tato hra
baví, zejména dají-li průchod hlasitému pištění a křičení.
Tuto hru je možné využít k přesunu na lavičky nebo pod střechu, kde bude hra na kočičí den
pokračovat.
93
Protože prší, ulehnou kočky ke spánku. Vody se totiž pořádně bojí a nechtějí si namočit
kožíšky. Žáci si pohodlně sednou nebo lehnou na podložky, koberec nebo žíněnky a
vychovatelka jim přečte krátký příběh o kočkách.
Karel Čapek: Pudlenka aneb měl jsem kočku a psa - Kočka
Je možné volit jiné texty, např. z knihy Josefa Koláře: Z deníku kocoura modroočka.
6. Hurá ven!
Koukejte, už je po dešti! Pojďme si ještě chvilku hrát, než bude večer a začneme se rozcházet
každý za svými nočními příběhy! A začneme ocáskovou honičkou!
Žáci dostanou široké stuhy dlouhé cca 0,5m (případně je možné použít šátky nebo pruhy
látek), které si zastrčí na zádech za opasek, jako ocásek. Na povel vychovatelky žáci začnou
honit jeden druhého a snaží se ukradnout svým kamarádům ocásek. Pokud se jim to povede,
zastrčí si ho za pas a pokračují v „lovu“. Ten, kdo o ocásek přijde, vypadává ze hry a stoupne
si stranou. Honičku ukončíme po určitém (libovolně dlouhém) časovém úseku a spočítáme,
kdo dokázal ulovit nejvíce ocásků. Pro tuto honičku je dobré vymezit si území.
Po honičce se jdou kočky ještě pohoupat do větví stromů. Žáci ale na stromy nepolezou,
sednou si do tureckého sedu, pohupují se z boku na bok a říkají:
„Houpala se s kočkou kočka a mhouřily slastně očka. Říkaly si vzácná paní, viďte, není nad
houpání! Praskla větev, jaký div, skoulely se do kopřiv!“
Při slovech „skoulely se do kopřiv“ se žáci zhoupnou vzad v kolíbce a zůstanou ležet na
zádech. Vychovatelka může žáky obejít a polechtat je na břiše, jako se hladí kočky.
7. Večerní kočičí sešlost
Už se stmívá a kočky se schází k večernímu zpívání. Dnes jsou na programu Kočičí kluci.
Kdo a kdo a kdo to je, co tu kolem brousí,
kdo si nedá pokoje, všude strká fousy.
Či a či a či či čí jsou to kluci kočičí,
či a či a či či čí jsou to kluci kočičí.
Zvířátko se umí smát, ale taky trápit
Chce se najíst, chce si hrát, musí se i napít!
/: Hleď se o ně postarat- je to přece kamarád!:/
A teď už se všechny kočky z okolí rozejdou za svým nočním
dobrodružstvím. Vychovatelka vyzve žáky, aby nakreslili, co
může kočka v noci všechno zažít.
94
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Kytka nebo strom?
6 - 9 let
Vydáme se na výpravu za poznáním přírody,
budeme rozdělovat rostliny na dřeviny a byliny,
určovat rozdíly a poznávat některé druhy.
Vyzkoušíme si nejen náš důvtip, ale i svaly.
L 20 Vysvětluje rozdíl mezi dřevinami a bylinami.
K učení, komunikativní.
Lupy, dalekohled, kartičky s názvy vybraných bylin a dřevin, izolepa, čtvrtky, atlasy rostlin
podle počtu skupin, zápisníky, tužky, stopky, stolní hra Pexetrio – poznáváme stromy, kniha
Svět rostlin.
Motivace:
Poznávací výprava do přírody
Žáci se společně s vychovatelkou vydají na předem domluvenou výpravu do přírody. Na
takovou výpravu se musí řádně vybavit – batůžek s pitím, sportovní oblečení a obuv, malou
svačinku a hlavně atlasy rostlin, lupy, dalekohled, zápisník a tužka.
„Děti představte si, že jste právě přistály s vesmírnou lodí na Zelené planetě. Dívejte se kolem
sebe, jako kdybyste vše viděly poprvé. Všímejte si rostlin, které uvidíte kolem sebe, zkoumejte
je pod lupou, pozorujte dalekohledem…. Zapisujte si do zápisníčků rostliny, které poznáte.“
Činnosti:
1. Poznáš nás?
- Na vhodné místo se vychovatelka s žáky posadí a vyzve je, aby říkali, co na výpravě po
Zelené planetě zatím objevili. „Na naší planetě žije přibližně půl milionu různých rostlin. Při
naší výpravě si budeme všímat dvou skupin - dřevin a bylin. Dřeviny mají kmeny pokryté na
povrchu kůrou, pod kterou je tvrdé dřevo. Dělíme je ještě na stromy a keře. Byliny mají stonky
pokryté tenkou pokožkou. Viděli jste nějakou bylinu či dřevinu?“
Vychovatelka rozdá žákům kartičky s názvy
bylin a dřevin (např. smetanka lékařská, jitrocel
kopinatý, kokoška pastuší tobolka, třezalka
tečkovaná, bojínek luční, pýr plazivý, kopřiva
dvoudomá, violka vonná, sedmikráska obecná, mák
vlčí, bříza bělokorá, dub letní, smrk ztepilý, bez
černý, růže šípková, javor klen, jírovec maďal,
trnovník akát, lípa srdčitá, buk lesní).
- Žáci mají za úkol rozdělit rostliny na dřeviny a
byliny. Jako pomocník jim slouží atlas rostlin, kde
hledají i obrázek dané rostliny.
95
2. Herbář
- „Nyní si vyrobíme společný herbář. Co je to herbář? Je to kniha, jejíž strany tvoří listy s
nalepenými bylinami či dřevinami nebo jejich částmi.“
- Každý žák si vybere rostlinu, kterou se pokusí najít v přírodě. „U vybrané rostliny se zastav
a pořádně si ji prohlédni. Najdi ji v atlasu rostlin. Najdi další stejnou rostlinu. Důkladně se
sní seznam. Pokud sebereš bylinu, měla by být i s kořeny a s květy (nebo plody a semena).
Pokud to bude dřevina, utrhni větvičku a pokus se najít plod.“
- „Takto připravenou rostlinu nalep na připravenou čtvrtku a vlož do folie. Jestliže každou
rostlinu důkladně prozkoumáš – listy, květy, přičichni si, prozkoumej kořeny – natrvalo si ji
zapamatuješ a tak se stane tvojí dobrou kamarádkou.“
- Vypracované listy vychovatelka po příchodu do družiny vystaví a poté sváže do knihy (do
herbáře).
3. Bylina či dřevina?
- Pohybová hra – vychovatelka říká různé názvy bylin či dřevin. Pokud vysloví název byliny
– žáci udělají dřep. Pokud vysloví název dřeviny – postaví se jako strom.
4. Tak se ukaž
- Každý žák (dvojice) seznámí ostatní se „svou“ rostlinou. Ukáže znaky rostliny –
zda je to dřevina či bylina, její název, zajímavost, atd.
- Vychovatelka poté vybere asi 6 rostlin. Každé rostlině přiřadí číslo. Žáci poznávají rostliny
a zapisují jejich názvy ke správnému číslu do zápisníku.
- Za každou správně zapsanou rostlinu získávají odměnu (např. bonbonky).
5. Drž se jako klíště!
- Už jsi někdy viděl klíště? Jak se tě drželo? Velice
pevně. Teď se musíš jako klíště držet ty.
- V lese žáci vyberou stromy s hladkým kmenem bez
větví, obejmou strom rukama i nohama. Musí se
udržet na stromě co nejdéle.
- Soutěžit se může postupně ve dvojicích – vítězové
potom soutěží mezi sebou. Další možnost je měřit čas
pomocí stopek.
6. Pexetrio – poznáváme stromy
- Po příchodu do družiny si žáci zahrají hru Pexetrio.
Hledají trojici obrázků patřících k sobě. Hra se hraje
nejen ve dvojicích, ale též ve čtveřici – vždy dva proti
sobě.
7. Co jsem se naučil
- Závěrečné zhodnocení – žáci s vychovatelkou sedí v kruhu. Mluvit může jen ten, kdo má
mikrofon – šišku. Každý, kdo chce, řekne, co se dnes nového naučil, jestli poznal novou
rostlinu, jaká činnost se mu nejvíce líbila, apod.
96
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Dubový příběh
6 – 9 let
Projekt představuje nejrozšířenější dřevinu našich
lesů – dub. Součástí projektu je praktické
pozorování v přírodě: stavba stromu, životní
podmínky, živočichové obývající jeden strom,
letokruhy. Projekt žáky zavede i do truhlářské dílny
na malou ukázku zpracování dřeva.
L 21 Rozlišuje nejznámější dřeviny ve svém okolí a
určuje je podle některých částí těla (list, květ, plod).
K učení, řešení problému, pracovní.
Přírodní materiál (dřevěné odřezky, kůra, dýha, žaludy, atd.), tužky, karton, žlutý papír, bílý
papír, korkové zátky, nůžky, lepidlo, bílá látka.
- Sdružení TEREZA. Les ve škole. [online] Praha, [cit. 4.5.2012]
Přístup z: http://lesveskole.terezanet.cz/
Motivace:
Dřevo …. celkem obyčejné slovíčko. Ale kolik příběhů v sobě ukrývá. Jeden jediný strom by
dokázal vyprávět příběh několika generací. Je němým svědkem našich radostí i trápení.
- Vyrobíme si malý rozcestník, který nás zavede na naše nejmilejší místa.
- Použijeme pouze materiál, který úzce souvisí se stromem. Dřevěné odřezky, kůru, šišky,
žaludy, větve, dýhu, atd.
Jak se nám s přírodním materiálem pracovalo?
Vnímali jsme vůni dřeva a hřejivou sílu dřeva?
Diskutujeme, z jakého stromu je
použité dřevo,
jakého byl stáří a jaké příběhy lidí
mohl ze své vysoké koruny
pozorovat.
97
Činnosti:
1. Dubový domeček
Léto je jako stvořené pro vycházku lesem. Našlapujeme v měkkém zeleném koberci lesních
rostlin, okolo se majestátně tyčí dřevění velikáni a nad hlavou nám cvrlikají ptáčci. Zkusíme
se k nim přidat? Vzpomeneme si na nějakou písničku o stromu?
„Pod dubem, za dubem,
měla jedna dvě červená jablíčka,
dala jedno mně.
Nechtěla mně obě dát, začala se vymlouvat,
že nedá, že nemá, že jo o ně zle“.
Les je společenstvím velkého množství stromů. Vydejme se společně prozkoumat pouze
jeden jediný strom a naslouchat jeho příběhu a osudu.
Dub letní
Uprostřed lesa hrdě rozpíná své větve krásný mladý doubek. V lese slouží jako velký patrový
dům. V jeho větvích najdou přístřeší různí živočichové (ptáci a malí savci). V kůře si najde
obydlí hmyz a pod kořeny dubu drobní hlodavci. Lesní zvěř si o strom brousí drápky nebo si
srnci a jeleni o kůru otloukají paroží.
Úkol: Vystřihněte rámečky s lesními živočichy, pojmenujte je a nalepte do jednotlivých pater
dubu.
Nápověda:
kalous
ušatý, jelen lesní,
jezevec lesní, datel
lesní, listopas šedý,
veverka obecná
98
Doubku, doubku…. kdo v tobě přebývá?
Dopište do příběhu obyvatele dubu na základě poznatků z předchozí aktivity.
Z lesa se ozývá hlasité klepání. ________ šikovně šplhá po kmeni dubu a hledá pod kůrou
potravu. Pochutná si na housenkách, broucích a mšicích. Tento černý pták s červenou
hlavičkou a silným zobákem si rád smlsne i na hmyzím škůdci dubu ____________. Proto se
mu říká doktor lesa.
V koruně dubu si vesele z větve na větev poskakuje rezatá _____________. Na podzim sbírá
žaludy, aby měla zásobu potravy na zimní období, kterou si schová v dutině stromu nebo pod
kořeny. Roztržitý hlodavec občas na své zásoby žaludů zapomene a na jaře z nich začne růst
malý doubek.
V noci se lesem šíří strašidelné houkání. Není to strašidlo, ale __________. Ve dne se tento
noční pták uchyluje ke spánku v husté koruně dubu. Patří k našim nejrozšířenějším druhům
sov.
Rozpraskanou kůru využívá lesní zvěř k podrbání svého kožíšku. O kůru si otlouká své paroží
i __________ nebo srnec.
O kůru dubu si rád brousí své drápy černobílý __________, který bydlí v hlubokých norách.
99
2. V truhlářské dílně
Náš doubek už dorostl a zesílil. Dubové dřevo je tvrdé a trvanlivé. I náš dubový krasavec
poskytne lidem užitek.
- Diskutujeme, k čemu se využije dubové dřevo a kdo se podílí na zpracování dřeva.
Známe nářadí, která se používají v truhlářské dílně? Bez nich by se žádný truhlář neobešel.
Přestože při zpracování dřeva se stále více využívá nejmodernější technika, tradiční nářadí
má v truhlářské profesi stále své místo.
Úkol: Pojmenuj nářadí truhláře.
Řešení:
Truhlářská svěrka
Dláto
Rašple
Pilka
Elektrická stojanová vrtačka (starší výroby)
Nebořez
Hoblík
Gumová palice
- Objasňujeme rozdíl mezi hoblinami a pilinami.
- Žáci přiřadí nářadí truhláře, které zanechává při
zpracování dřeva hobliny a piliny.
Úkol: Přiřaď šipkou název s obrázkem.
PILINY
HOBLINY
100
3. Letokruhy – paměti stromu
1 rok života stromu = 1 letokruh
Příběh dubu.
 V prvních čtyřech letech života malý
doubek příliš neprospíval. Jeho
letokruhy jsou nepravidelné, asi měl
vedle sebe v lesní školce souseda, který
ho omezoval v růstu.
 Dalších sedm let se doubku dařilo. Asi
jeho souseda někdo uřízl. Letokruhy
jsou pravidelné a souměrné.
 Pak přišla pohroma. Letokruhy jsou
zhuštěné a nepravidelné. Copak se
přihodilo? Možná strom poranil jelen,
který se snažil shodit paroží nebo si
datel snažil vyhloubit v kmeni úkryt.
 Po úrazu se vzpamatoval a dalších sedm
let prospíval. Byl již urostlý dub a jeho
koruna začala převyšovat ostatní mladé
stromy. Měl dostatek světla a vody.
 Letokruhy se opět viditelně zhušťují. Proč? Možná nastaly suché roky a strom strádal.
- Žáci se vypraví do svého okolí a
pokusí se z pařezu libovolného
stromu přečíst jeho příběh.
4. Není dub, jako dub
V našich lesích nalezneme dub letní a dub zimní.
Cizokrajným druhem je dub korkový. Jeho
domovinou je severní Afrika a země Středomoří.
-
Tento strom poskytuje korek na výrobu zátek či podlahové krytiny.
Z dubu korkového (ze zátek) si žáci vyrobí jednoho obyvatele dubu letního – sovičku.
Z kartonu si vyřízneme obrys sovy a dozdobíme barevným papírem.
Korkové zátky seřízneme na slabé plátky, které lepíme na tělo sovy.
Vytvořená sovička nám poslouží jako nástěnka na vzkazy, obrázky či fotografie.
101
5. Lesní výprava - najdu doubku souseda?
Praktická pozorování – obyvatelé dubu
- Vypravíme se do blízkého lesa a najdeme
dub. Navážeme na poznatky z předchozích
aktivit a pokusíme se nalézt obyvatele tohoto
stromu nebo důkazy o jejich existenci.
- Nejprve důkladně prozkoumáme okolí dubu –
nakousané plody či listy, poškrábanou kůru
stromu, vydlabané díry v kmeni, hnízda ve
větvích atd. Diskutujeme, kdo mohl tyto
stopy života zanechat, své poznatky
zaznamenáváme.
- Pod dub rozprostřeme bílou látku a opatrně zatřeseme větvemi dubu. Prozkoumáme hmyz,
který ze stromu vypadl. POZOR na klíšťata. Lupou hmyz prozkoumáme a pomocí
přírodovědných knih je určujeme.
Praktická pozorování – stromy blízkého okolí.
- Na pokyn vychovatelky se žáci vypraví do
blízkého okolí dubu a každý žák si najde
„svůj strom“.
- Na předem připravený arch papíru žáci
zaznamenávají poznatky o svém stromu:
Možnosti úkolů:
Posbírej list, kůru či plod vybraného stromu.
Výtvarnou technikou frotáží zaznamenej
strukturu listu a kůry zvoleného stromu.
- V lese najdeme pařez či odumřelý strom.
Pozorujeme, zda najdeme i zde známky
života. Má i odumřelé dřevo pro les nějaký
význam? Může poskytnout úkryt nějakému
živočichovi? Uvolňují se z tlejícího dřeva
nějaké živiny?
Přírodovědná hříčka – Stromečková strkanice.
- Většina žáků vytvoří dvojice, ostatní budou hrát osamoceně. Představují stromy v lese.
- Dvojice i osamocení žáci se rozmístí do prostoru, navzájem vzdáleni přibližně 1 m.
- Vychovatelky mezi žáky rovnoměrně rozmístí barevné papírky. MODRÁ barva = voda,
ŽLUTÁ barva = sluneční paprsky, HNĚDÁ barva = živiny.
- Na pokyn se žáci snaží posbírat co největší počet papírků, jednou nohou musí zůstat stát na
stejném místě (noha znázorňuje kořen).
Proč osamocený strom nasbíral nejvíce lístečků? Proč se „stromy ve dvojici“ musely
uskromnit a spokojit se s menší dávkou vody, světla a živin?
Jak lesníci zamezí tomu, aby stromy mezi sebou nesoupeřily o základní životní potřeby (voda,
světlo, živiny)? Lesníci vysadí do lesní školky větší počet malých stromků a po zakořenění
ponechají v lese nejzdatnější jedince, ostatní vyřežou, například smrčky k vánočnímu prodeji.
102
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Dřevěná písnička
6 – 9 let
V tomto projektu si budeme hrát s písničkami a o
písničkách, vyrobíme si vlastní hudební nástroj,
složíme si dokonce písničku vlastní. Společným
bodem pro tyto hrátky je dřevo. O něm totiž
budeme po celou dobu zpívat a nakonec i hrát
loutkové divadlo.
L 23 Seznamuje se s lidovými hudebními nástroji a
lidovou písničkou
Pracovní a občanské.
Perkuse, čtvrtka, provázek nebo tenká stužka, dřevěné korále různých velikostí, nůžky,
plyšový drát, karton, pastelky, špejle, lepidlo, zbytky látek, prázdné sklenice od přesnídávky
nebo prázdné plechovky od limonád, maňásci.
- www.collegium.cz/noty/pdf/jablecny_zpevnik.pdf
- http://www.youtube.com/watch?v=49peSebG9Zw
Motivace:
Vychovatelka se ptá žáků, kolik písniček, ve kterých by byl zmíněný strom, znají. Podle
odpovědí vybere jednu, kterou všichni nebo alespoň většina z nich zná, a tu si pak společně
zazpívají.
Pokud na žádnou nepřijdou, určí písničku vychovatelka. Může to být například písnička
„Koulelo se, koulelo“:
1. Koulelo se koulelo červené jablíčko, komu ty se dostaneš, má zlatá holčičko?
2. Koulela se, koulela dvě naproti sobě: komu bych se dostala, než Janíčku tobě.
3. Komu bych se dostala, než, můj milej, k tobě: ty jsi hezkej já taky, šikneme se k sobě.
Vychovatelka se pak zeptá žáků, jestli jim u písničky něco nechybělo. Ano, chtělo by nějaký
doprovod! Ale jaký?
Činnosti:
1. Dřevěný doprovod
Vychovatelka ukáže žákům dřevěné nástroje – perkuse, různá ozvučná dřívka, bloky, valchu,
apod., podle toho, jaké je vybavení družiny. Jednotlivé nástroje si žáci vyzkouší, nejprve jak
kdo chce, pak pod vedením vychovatelky tak, aby jednotliví hráči dodržovaly svůj rytmus.
Žáci si vyzkouší také sílu zvuku, když se snaží hrát potichu (piano) a potom zesilují údery až
do forte. Když se zdokonalí, mohou se pokusit doprovodit písničku z úvodní motivace.
Pokud je písnička pomalá (jako je např. Koulelo se, koulelo), zvolí si libovolnou rychlejší
písničku, kterou žáci znají např. z hodin hudební výchovy.
Pokud nemáme perkuse, stejně dobře poslouží například vařečky.
103
2. Vlastní písnička
- Žáci si nyní vytvoří vlastní písničku. Do čtvrtky pomocí nůžek udělají otvory, na každém
kraji čtvrtky 5 otvorů pod sebou. Vždy 2 otvory proti
sobě. Otvory se protáhne stužka, kterou na levé
rubové straně čtvrtky zajistíme uzlíkem. Druhý
konec zatím necháme volně.
- Na každou linku (stužku, provázek) navlékneme
libovolný počet korálků (ne moc), které tvoří noty.
Poté druhý konec stužky (provázku) protáhneme
pravým otvorem a
zajistíme uzlíkem. Tím
máme základ notové osnovy s notami.
- Z plyšového drátku vyrobíme houslový klíč a upevníme ho
na kraj osnovy. Teď už jen zbývá upravit noty (korálky) na
osnově do libovolného sledu.
- Pokud je to možné, může vychovatelka žákům jejich písničky přehrát na klavíru nebo
xylofonu, či jiném hudebním nástroji. Žák má zároveň kdykoli možnost „písničku“ změnit
prostým posunováním korálků po stužce (provázku).
3. Divadlo
- Nyní si žáci zkusí písničku zdramatizovat, ale budou na to potřebovat maňásky a vlastní
kulisy.
- Na karton nakreslí pozadí, na okraje divadélka mohou připevnit
kousek látky jako oponu.
- Výběr písničky necháme na žácích. Buď mohou sehrát písničku
z úvodní motivace, nebo si mohou vybrat libovolnou jinou lidovou
písničku. Také to, jak písničku zdramatizují, necháme na
jednotlivých skupinkách, které si žáci vytvořili.
- Po krátkém nácviku jednotlivé skupinky předvedou svá
divadelní představení ostatním spolužákům. Pokud v družině
nejsou k dispozici maňásci, mohou si žáci vlastní loutky vyrobit.
Na karton nakreslí postavičku nebo předmět z písničky. Obrázek
musí být velký a barevný, aby byl dobře vidět i z větší vzdálenosti.
Pak obrázek vystřihnou a na jeho zadní stranu připevní špejli tak,
aby delší část špejle vyčnívala nad horním koncem loutky.
4. Muzikanti
- Na závěr projektu si žáci vyrobí vlastní hudební nástroj, kterým doprovodí písničku „Pod
dubem, za dubem“ z pohádky Lotrando a Zubejda. Text i nápěv je dostupný z internetových
stránek http://www.youtube.com/watch?v=49peSebG9Zw.
- Jako doprovod použijí žáci hudební nástroj, který se lidově nazývá „rýže“. Do skleničky
od přesnídávky nasypou drobné korálky a sklenici uzavřou. Vrstva korálků je silná cca 2 cm.
V případě, že k výrobě použijí plechovku, přelepí se otvor lepicí páskou.
- Nyní už stačí sklenicí potřásat do rytmu písničky. Společně s rýží můžeme používat i
perkuse, které žáci použili při první činnosti.
- Na uvedených webových stránkách jsou dostupné další písničky z pohádek, takže pokud
žáky tato činnost zaujme, můžeme písničky střídat.
104
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Lidové hudební nástroje
6 - 9 let
Poslechneme si lidové písně s doprovodem lidové
muziky, poznáme poslechem jednotlivé nástroje,
seznámíme se s dudami a cimbálem, podle obrázků
poznáme tři již neužívané hudební nástroje,
zazpíváme si a budeme doprovázet známé lidové
písně na Orffovy nástroje.
L 23 Seznamuje se s lidovými hudebními nástroji a
doprovodí lidovou písničku.
K učení a občanské.
CD s dětskými lidovými písničkami, audio kazeta se záznamem zvuku hudebních nástrojů,
CD se zpěvem známých lidových zpěváků a kapel (např. J. Černý, S. Volavý, J. Šuláková,
Hradišťan); zvětšené níže uvedené obrázky; popis niněry, brumle a šalmaje; Orffovy nástroje.
- http://www.hudebninastroje.eblog.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=5
0&Itemid=56
- http://www.zpevnik.org/
- http://www.kkuh.cz/index.php?doc=638-fotogalerie-fhnlm-2011-prvej-a-fcil
- http://www.kkuh.cz/index.php?doc=685-fotogalerie-let-ptacku-let
- http://www.kkuh.cz/index.php?doc=660-fotogalerie-stepanska-beseda-s-kunovjanem
- http://www.kkuh.cz/index.php?doc=554-fotogalerie-xx-mezinarodni-festival-hudebnichnastroju-lidovych-muzik-8- PECHÁČEK, S., VÁŇOVÁ, H., Praktické úkoly z didaktiky hudební výchovy pro1. stupeň
ZŠ. Praha: Karolinum, 2001. ISBN 80-246-0365-9
- BRANISLAVOVÁ, V., Za písničkou. Praha: Supraphon.1970.
Motivace:
Pro navození příjemné atmosféry společné zazpívání dvou lidových písní, které žáci dobře
znají a rádi je zpívají - doprovod vychovatelky na hudební nástroj nebo zpěv s CD.
Činnosti:
1. Povídání
- Co mají obě písně společného? – Po vyslechnutí názoru žáků shrne vychovatelka: Jsou to
lidové písničky. Proč se jim tak říká? O čem se v lidových písních nejčastěji zpívá? (o běžném
životě: o přírodě, o lásce, o práci) Některé jsou staré i několik století (známé už ze 16. stol.).
Šířily se nejprve jen ústním podáním, teprve v 19. století je začali sbírat a sepisovat muzikanti
i spisovatelé (K. J. Erben, Fr. Sušil). Velký význam pro rozvoj lidové hudby měly vesnické
školy (už v 17.stol). Z té doby je známé pořekadlo „co Čech, to muzikant“ nebo „ muzikantů
je jako kamenů u cesty“, což už dnes bohužel není pravda. Dříve měla každá větší vesnice
svou muziku – kapelu, kterou finančně podporovali sedláci. Vesnickým muzikantům se říkalo
„šumaři“. Uměli byste vysvětlit, co znamená termín „šumařské umění“?(umění lidových
muzikantů)
105
2. Společný zpěv písně Já jsem
muzikant
- Vychovatelka předem určí sólové
zpěváky a domluví se s nimi, jak
budou předvádět jednotlivé nástroje.
Jsou to: housle, basa, trumpeta a
bubínek.
3. O hudebních nástrojích
- Hudební nástroje vznikaly nejen v závislosti na lidové písni.
Současně s lidovou písní se vyvíje i jiný druh hudby (např. hudba
duchovní). A některé hudební nástroje patřily od nepaměti
k oběma hudebním žánrům. Proto se dá jen těžko říci, které
nástroje doprovázejí výhradně lidovou hudbu a právem jim tedy
patří přívlastek „lidové nástroje“. Dnes to můžeme říci jen o
dvou nástrojích. První z nich doprovází (mimo jiné nástroje)
často písničky jihočeské a druhý z nich písničky moravské.
- Poslech ukázky nástrojové hry na dudy a na cimbál. Žáci určují nástroj podle zvuku, potom
vychovatelka doplní obrázkem nástroje.
- Přiblížení hry na nástroj: dudy jsou velmi starým nástrojem
známým už ze starého Egypta, tj. 4000 let; používali je
pastýři; je to melodická píšťala; v podpaží hudebníka je
měch, kterým se vhání vzduch přes plátek do píšťaly s otvory;
uzavíráním otvorů vznikají různé tóny. Charakteristickým
znakem tohoto nástroje je stylizovaná kozlí hlavička, která
tvoří vývod k melodické píšťale.
- Cimbál je deskový strunný nástroj; rezonanční skříň má
lichoběžníkový tvar; některý má pedál; Pro každý tón jsou3
až 5 strun, které jsou rozeznívány úderem paličky; ty jsou zpravidla dvě.
- Dalšími nástroji, které známe i z vážné hudby bývají strunné nástroje (housle, viola,
violoncello a kontrabas) a různé píšťaly (nejčastěji dřevěné: flétna, klarinet, hoboj).
Muzikanti i tanečníci lidových písní a tanců vystupují v tradičních krojích.
4. Poslech vybrané písně s doprovodem cimbálové muziky
- Vychovatelka zadá žákům úkol, aby pozorně poslouchali a dokázali tak rozpoznat, které
nástroje zpěváka doprovázely.
106
5. Skupinová práce
- Starší žáci se rozdělí do tří menších skupin a každá z nich dostane obálku s rozstříhaným
obrázkem lidového nástroje, který se dnes už neužívá. V obálce jsou také písmena, ze kterých
lze název tohoto nástroje složit (niněra, šalmaj, brumle).
- Po složení obrázku a názvu nástroje dostanou skupiny od vychovatelky správný název
nástroje s jeho bližším popisem: niněra = strunný nástroj – struny se rozeznívají pomocí
dřevěného kolečka s klikou; brumle = u nás se vyrábí kovová (může být i dřevěná) – do
otevřeného rámečku je vkován pružný kovový jazýček; na jazýček se brnká prstem pravé ruky
a ústa slouží jako zesilovač zvuku; šalmaj = dechový nástroj – předchůdce hoboje – vyráběl
se v různých velikostech.
- Skupiny se navzájem prostřídají u složených obrázků s popiskami a poznají tak další nástroj.
- Mladší žáci se seznámí s připravenými Orffovými nástroji, vystřídají se ve hře.
-Vychovatelka ukazuje rozpětím paží dynamiku od pp do ff, všichni žáci hrají na svůj
přidělený nástroj podle jejích gest.
- Žáci se postaví do řady podle délky dozvuku svých nástrojů – od nejkratšího dozvuku
po nejdelší.
- Rozdělí se do skupin podle stejných dozvuků.
- Vychovatelka každé skupině vytvoří ostinato. Skupiny si je zahrají a potom ho hrají vždy,
když je dirigent – vychovatelka - vyzve. Skupiny se tak plynule střídají ve hře.
- Starší žáci a vychovatelka se připojí zpěvem některé dobře známé písně.
NINĚRA
BRUMLE
ŠALMAJ
6. Zpěv s nástrojovým doprovodem
- Vychovatelka podle daných možností nabízí žákům lidové písničky, žáci se podílejí
na výběru vhodných doprovodných nástrojů. Po společné přípravě si potom písně zazpívají.
- Jinou možností je, že vychovatelka napíše na lístky papíru názvy písniček, ze kterých budou
žáci vybírat pro společný zpěv. Žáci se posadí do kruhu, jeden žák uprostřed kruhu
„rozpočítává“ za společného zpěvu písně Pějme píseň do kola. Vybraný žák se potom
rozhodne pro jednu píseň z lístků a tu si potom zazpívá a doprovodí na nástroje buď skupina
žáků (může je určit žák, na kterého padl výběr písně) nebo všichni. Záleží na pravidlech, která
si předem společně dohodnou.
- Nabídka různých doprovodů:
Metodické pokyny:
- K doprovodu lze využít hry na tělo, různé zvonečky a zvonce, bubínky, řehtačky, skutečné
hudební nástroje, pokud je žáci ovládají, a Orffovy nástroje.
- Doprovod nacvičovat k písním, které mají žáci po pěvecké stránce dobře zvládnuté.
- Rytmický doprovod nacvičovat vždy s celou třídou.
- Před nástrojovou hrou je dobré připravit doprovod společnou „hrou na tělo“ (tj. tleskání
dlaní o dlaň nebo dlaní o hřbet druhé ruky, pleskání do stehen, dupání, luskání). Teprve potom
107
přidělit nástroje a k nim určit vhodné ostinato (tj. stálé opakování rytmického nebo
melodického motivu).
- Hra na hudební nástroje je doprovodnou složkou zpěvu, proto zpěv nesmí být nástrojovou
hrou přehlušen. (To lze ovlivnit i množstvím vybraných nástrojů.)
- Nejjednodušší doprovod na rytmické nástroje je:
a) zpěv s doprovodem ozvučných dřívek, která hrají každou zpívanou slabiku; tj. „co zpívám,
to hraju“
b) „ozvěna“ – část písně – např. čtyřtaktí – žáci zazpívají a hned poté totéž čtyřtaktí bez zpěvu
zahrají na nástroje; slova si „zpívají“ buď šeptem nebo jen v duchu; hrají tak každou slabiku
písně; to se střídá po celou píseň
c) doprovod v pravidelných rytmických hodnotách – např. čtvrťových
d) doprovod vždy jen na první dobu v taktu
e) kombinace c) a d) – tj. zvolit dva nástroje, z nichž jeden hraje pouze první dobu v taktu a
druhý zbývající doby lehké
f) doprovod založený na rytmizaci určitého slova nebo dvoutaktového sousloví z písně (např.
Už ty pilky – vybrané slovo je „domlely“; Komáři se ženili – vybraná slova jsou „bzum,
bzum, ženili“); hráč tohoto doprovodu si po celou dobu rytmicky opakuje toto slovo a zároveň
každou slabiku hraje
g) kombinace: rytmicko-melodický doprovod – s použitím melodického nástroje - klavíru,
metalofonu, zvonkohry (žák hraje stále stejný jeden nebo dva tóny najednou a to vždy na
určenou dobu v taktu), další doby hraje jiný rytmický nástroj
h) pentatonika – lze na klavír, ale jednodušší je na zvonkohru, ze které lze odstranit
nepotřebné kameny – tj. odstraníme půltóny a potom mohou žáci hrát na pět zbývajících
kamenů libovolně a nebude to znít falešně
i) nástroje použít jen k několikataktové předehře, mezihře nebo dohře
Nabídka vhodných písní:
2/4 takt – Beskyde, Beskyde
Šel tudy, měl dudy
Travička zelená
To je zlaté posvícení
Tancuj, tancuj
Komáři se ženili
Ten chlumecký zámek
Chodíme, chodíme
Už ty pilky dořezaly
Za tou naší stodoličkou
¾ takt – Já do lesa nepojedu
Utíkej, Káčo, utíkej
Nešťastný šafářův dvoreček
Náchodský zámeček
Zahraj mně, dudáčku
Na našem dvoře
Na tom bošileckým mostku
Když jsem jel do Prahy
Až já pojedu přes ten les
Nic nedbám, jen když mám
4/4 takt - Běží liška k Táboru
108
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Na venkovském dvorku
6 – 9 let
Projekt nás zavede na venkovský dvorek mezi
domácí a hospodářská zvířata. Jak se o ně starat?
Jaký nám přináší užitek? Na tyto otázky žáci
naleznou odpovědi prostřednictvím hříček, říkadel a
tvořivých činností. Žáci si vyrobí polštářek
s peříčky od husy, přírodní mycí houbu z plsti od
ovečky a zjistí malým pokusem, jak poznat syrové
vajíčko od vařeného.
L 24 Na základě vlastních zkušeností a pozorování
pojmenuje hospodářská zvířata, vysvětluje jejich
typické znaky a význam jejich chovu.
K učení, řešení problému, pracovní.
Čtvrtky, voskovky, pastelky, temperové barvy, nůžky, elektronická výuková hra Zvířata,
karetní hra 6 bere junior (farma), 1 vařené vajíčko, 1 syrové vajíčko, ocet, skleněná nádoba,
bílá látka, barvy na textil, šablony a razítka na textil, šicí potřeby, ovčí vlna, mýdlo, zbytkový
polystyren, tavná pistole, maňáskové loutky (domácí zvířata).
- VEBEROVÁ, E. Co čas neodvál – lidová říkadla. Pastelka. 2004, č. 3.
ISSN 1212-646003.
Motivace:
Hrajeme si s maňásky
- Žáci si vyberou maňásky domácích zvířat a posadí se v kruhu. Vychovatelka ztvární roli
hospodáře na venkovském statku a postaví se doprostřed kruhu.
Na statku nastal čas krmení. Hospodář se o svá zvířátka dobře stará a každý den jim chystá
čerstvé krmení. Dvoreček je zatím prázdný, ale vůně čerstvé trávy, sena, zlatá zrníčka pšenice
a sladké mrkvičky přilákají zvířecí strávníky.
- Vychovatelka v roli hospodáře začne vyvolávat svá zvířata.
Když dostaneš ovsa, začneš skákat hopsa.
Když dostaneš obroku, dáš se s chutí do
skoku.
Přijdeš s chutí k nám? (žák v roli koně
přihopsá do kruhu)
Granulí máš plnou misku.
Tak pojď ke mně, milý pejsku.
Přijdeš s chutí k nám?
Slaďoučká mrkvička každý den
přiláká,
na malou svačinku našeho ušáka.
Přijdeš s chutí k nám? (králík)
V chlévě trávy máš už dosti,
najíš se tam dosytnosti,
aby bylo mlíčka plný džbán.
Přijdeš s chutí k nám?(kráva)
Neboj se, pašíku, korýtko plné máš.
Na hustých pomejích si bezva pochutnáš.
Přijdeš s chutí k nám? (prase)
-
109
Z pole jsem sklidil zlatá zrníčka,
aby se žlutila tvoje vajíčka.
Přijdeš s chutí k nám? (slepice)
S maňásky si zazpíváme písničku
Když jsem já sloužil to první léto.
Činnosti:
1. Na venkovském dvorečku
Je krásný, slunný, letní den. Na vesnickém dvorečku je pěkně živo. Je slyšet kokrhání, štěkání,
mňoukání, chrochtání, bečení … Přidáme se?
Zvířata na statku.
- Namalujeme makety domácích zvířat, která
můžeme spatřit na statku.
- Zahrajeme si malou dramatickou hříčku. Žáci
představují zvíře, které vytvořili (zvukově,
pohybem).
- Diskutujeme, proč lidé chovají hospodářská
zvířata. Jaký užitek nám přinášejí? Každý žák
představí své domácí zvíře a určí, jaký užitek
hospodáři poskytne.
Využijeme elektronickou výukovou hru - Zvířata.
Žáci si hravou formou ověří poznatky z chovu
hospodářských zvířat. Variantou může být i karetní
hra s názvem 6 bere junior, ve které hráči pomáhají
zvířatům najít své domečky na farmě.
Obydlí na statku
I na jednom jediném dvorečku má každé zvíře své
obydlí. Jaký je rozdíl mezi stájí a chlévem? Co má
společné kurník a holubník?
- Žáci ve skupinové práci vytvoří informační plakáty
o obydlí jednotlivých domácích zvířat (při zpracování
využijí papírové makety).
110
Pohybová hříčka: Jedna husa za druhou
- Žáci utvoří dvě skupiny a seřadí se jako „husy jedna za druhou“.
- Vychovatelka předříkává: Husy jdou, jedna za druhou a … (poskakují po jedné noze,
couvají, skáčou, zvednou pravé křídlo, atd).
- Žák, který udělal při povelu chybu, vypadává ze hry. Vítězí skupina s největším počtem
hráčů.
Na statku nastal zmatek. Mezi domácí zvířata se zatoulala zvěř z lesa a dokonce i zvířata
exotická.
Úkol: Vybarvi pouze zvířata, která patří na statek.
2. Domácí zvířata v říkadlech
Venkovský dvůr je plný zvířat. Lidé na statku se o ně s láskou a pečlivostí starají. Tak jako
dříve i dnes jim hospodářská zvířata poskytují nejen užitek, ale i radost, přestože je práce
hospodáře na statku náročná. Zvířata jsou společníky člověka od nepaměti, proto je najdeme
v lidových říkadlech a písničkách. Znáte nějakou?
Malovaná říkadla
- Předkládáme návrhy různých lidových říkadel, ve kterých se objevují domácí zvířata.
- Zahrajeme si na ilustrátory a říkadla výtvarně zpracujeme.
111
Šel Janeček na kopeček.
hnal před sebou pět oveček
a šestého berana
se zlatýma rohama.
Na tom našem dvoře
slepička krákoře,
kohoutek kokrhá,
že jí kožich roztrhá.
Haj, husičky, haj,
přes zelený háj,
haj, husičky popelaté,
máte pérka všecky zlaté,
haj, husičky, haj,
přes zelený háj!
Koza bílá
hrušky sbírá,
strakatá je třese,
černá je ponese
do Kolína.
Není lepší kratochvíle,
jako když je kráva v chlívě:
ráno mlíko nadojíme,
večír je zas všecko sníme.
Skákal pes přes oves,
kočka přes pohanku,
ztratil pes kalhoty,
kočka mezulánku.
Krávy moje, krávy
nažerte se trávy,
však jsem vám nažala
v tom zeleném háji!
112
3. Hospodář a jeho zvířata
Slepička na dvorku
Vyluštíme hádanky?
Malý zobáček, žlutá peříčka,
právě se vylíhlo z bílého vajíčka.
(kuře)
Kulatý dům bez dveří, bílý jako pápěří.
Klepneš-li na něj maličko, hned vyběhne sluníčko.
(vajíčko)
Malý pokus s vajíčkem.
Náš hospodář se celý den nezastaví. Nakrmit zvířata, vyčistit chlév,
posekat trávu, usušit seno, mezi tím vším si připravit oběd. Uvařil si vajíčka od svých slepiček,
nachystal čerstvou zeleninku, voňavý chléb, když tu se na obloze objevil černý mrak. Bude
pršet!
„To by tak ještě scházelo,
aby mi zmoklo čerstvě nasušené seno“, povzdechl si a utíkal
na louku. Když se vrátil, měl už pořádný hlad. Ale co to?
Vařená vejce se pomíchala se syrovými.
Poznáme, aniž bychom porušili skořápku, jestli je vajíčko
syrové nebo uvařené?
- Použijeme 1 syrové vejce a 1 uvařené vejce. Na podložce
je opatrně roztočíme.
- Uvařené vejce se točí podstatně rychleji, než syrové.
Jaké je zdůvodnění?
Syrový žloutek se při otáčení vychyluje ze své normální polohy a tím vajíčko brzdí. Vařené
vejce se pohybuje jako celek a při roztočení se napřímí na špičku.
Vajíčko nebo hopík?
- Do sklenice nalijeme ocet, vložíme syrové vejce a ponecháme ho několik hodin.
- Působením octa se skořápka rozpustí a zůstane jen tenká blána, která drží obsah vejce
pohromadě.
- Blána, přestože je tenká, je dostatečně pevná a pružná. Pokud vejce opatrně pustíme po
podložce, začne poskakovat jako hopík.
Husičko, půjčíš mi peříčko?
Hospodář se po namáhavém dni pořádně vyspal. Ráno si naklepává svůj polštář, ale co to?
Peříčka se sypou na všechny strany. Vydal se tedy za hejnem hus, které se bělostně
pohupovaly po hladině rybníčku.
Husičko, husičko,
půjčíš mi peříčko?
Za odměnu já ti dám,
kopřivu s bramborou, přísahám.
- Žáci si ušijí malý polštářek a dozdobí barvou na
textil.
- Před barvením do polštáře vložíme novinový papír,
aby se nezabarvila i zadní stěna. Zdobíme dle své
fantazie nebo s použitím šablon a razítek. Po zaschnutí
zafixujeme žehličkou.
113
- Polštář naplníme materiálem, který máme k dispozici.
Chundelatá ovečka
Chundelaté ovečky se spokojeně pasou na zelené louce. Až přijde čas, hospodář jejich
chomáčky vlny ostříhá a ze zpracované vlny se ohřeje v teplém svetru. Teploučký, měkký svetr
ale zabloudil do pračky a vyšel z ní plstěný oděv připomínající deku.
Technika plstění má své místo v tvořivých činnostech. Pokusíme se pracovat s ovčí vlnou
technikou plstění za mokra.
- Připravíme si ovčí vlnu, mýdlo a nádobu s vodou.
- Mýdlo pečlivě obalíme do vlny, nesmí být vidět žádný okraj mýdla.
- Poté mýdlo ponoříme do vody a mydlíme a mydlíme.
- Vlna se zafixuje a vznikne nám přírodní mycí houba. Pokud mýdlo s plstí necháme
zaschnout, můžeme ho použít jako voňavý dárek. Pro žáky je tato technika velmi jednoduchá
a zajistí jim prožitek s přírodním materiálem.
Hlídací pes Bertík
Věrným pomocníkem hospodáře je pes. Ohlídá stádo neposlušných oveček, ohlásí nečekanou
návštěvu na statku a odežene hladovou lišku od hejna slepic. Zkrátka je to pes hlídací.
Našemu hospodáři ohlídá i jeho myšlenky.
- Ze zbytkového polystyrenu si žáci vytvoří nástěnku
ve tvaru psa.
- Polystyren obalí bílým papírem a dle své fantazie
namalují psí hlavu, nohy a ocásek. Vše vystřihnou a
přilepí tavnou pistolí na polystyren.
4. Pro zábavu, pro užitek nebo pro okrasu?
Každé zvíře na statku má svou úlohu. Některé poskytuje užitek (mléko, vlnu, maso), jiné lidé
chovají pro zábavu (dostihové koně a domácí mazlíčky) a jiní tvorečkové jsou na dvorku
pouze na okrasu.
Úkol: První část tajenky obsahuje přirovnání. Do rámečků zapiš písmeno, které je vyobrazeno
u zvířete na obrázku. V druhé části tajenky doplňte hádanku a opět do rámečku zapište pouze
písmenko u domácího zvířete.
114
pyšný jako …
obratný jako …
věrný jako …
špinavý jako …
tvrdohlavý jako …
mlsný jako …
rychlý jako …
Všechny v řadě jdou, jedna za druhou. Bílá pírka do polštářku pěkně natřesou.
Vrkú, vrkú, šedý ptáčku. Dám ti zrní do zobáčku.
Kdopak mlíčko dává? To všichni víme, přece …
Ušáčku strakatý, zadupej trošičku a já ti přinesu slaďoučkou mrkvičku.
(Řešení: Namaluj páva)
Pyšný páv se naparoval,
pestrý ocas roztahoval.
Očka plná barev září,
páv se jako král teď tváří.
Pyšně kráčí, hlavu k nebi.
Bum a už se kácí k zemi.
Spadl chudák do kaluže,
chlubit už se páv nemůže.
Stačí malá chvilinka
a z krále je chudinka.
Jaké plyne poučení?
Chlubit se moc pěkné není.
115
116
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Rozumíme si?
6 – 9 let
Projekt přiblíží žákům zásady úspěšného chovatele
domácích zvířat. Prostřednictvím malé chovatelské
poradny se seznámí, jak pečovat o zvířecího
kamaráda a jak proniknout do tajů kočičí a králičí
řeči těla.
L 25 Vyhledává a třídí informace o chovu domácích
zvířat a efektivně je používá v praktickém životě.
Uvědomuje si zodpovědnost za svěřené zvíře.
K řešení problému, komunikativní.
Kámen, temperové barvy, štětce, čtvrtky, pastelky, nůžky, psací potřeby, vzdělávací hra –
Umí prase létat?
- ROGER, H.. Bydlíme s králíkem. Praha: Grada. 2009. ISBN 978-80-247-3182-7.
- MULLER, U. Kočka. Praha: Vašut. 2006. ISBN 978-80-7236-453-4.
Motivace:
Kamínek mému srdci nejbližší
Jaký máme pocit, když držíme v dlaních kámen? Studený a tvrdý materiál bez života?
Pokusíme se mu vdechnout život. Na kámen namalujeme zvířátko, které je nejmilejší našemu
srdci. Bude to kocourek Čert nebo snad králíček Strakáček?
- Na kámen větší velikosti malujeme temperovými barvami domácí mazlíčky.
- Žáci předkládají své zkušenosti o chovu domácího zvířete. Proč je mi toto zvíře nejbližší?
Jakou má povahu? Dokážu se o svého svěřence pečlivě postarat?
Přírodovědná hříčka: Piktogramy ve tmě.
- Rozdělíme se na dvě herní skupiny.
- Jeden žák z první skupinky má
zavázané oči. Vychovatelka mu
potichu sdělí, jaké zvíře má
namalovat (poslepu).
- Jeho skupina se snaží rychle
uhodnout, jaké zvíře maluje.
- Po vyčerpání stanoveného limitu
pokračuje skupina protihráčů.
- Vítězí tým, který uhodl největší
počet poslepu malovaných zvířat.
- Společně si zahrajeme vzdělávací hru o zvířatech „Umí prase létat?“. Žáci určují vlastnosti
domácích, ale i exotických zvířat. Součástí hry je i zařazení živočichů do skupiny býložravců
či masožravců.
117
Činnosti:
1. Než si pořídíme zvířátko …
- Vychovatelka jednotlivé rámečky předem rozstříhá a rozmístí do prostoru.
- Žáci vyhledají kartičky a podle očíslovaných písmen složí téma následující aktivity.
1 CH
láska
2O
bezpečí
3V
potrava
4A
péče
5T
čistá voda
6E
miska
7L
ochrana
8S
veterinář
9K
pelíšek
10 Á
čistota
11 P
vodítko
12 O
zábava
13 R
kartáč
14 A
pohyb
15 D
výcvik
16 N
přítel
17 A
domeček
Řešení: chovatelská poradna
- Diskutujeme, jaký význam v chovatelství mají jednotlivé pojmy na kartičkách.
Kdy je potřeba vyhledat veterináře? Jak zajistíme zvířeti v kleci pohyb? Proč je pro zvíře
důležitý přítel? Jaké jídlo připravíme domácím mazlíčkům? Proč je zábava pro zvíře
důležitá?
Úkol: Kdybych byl/a … (psem, kočkou, morčetem, atd.), budu potřebovat:
- Žáci na připravené karty zapisují do „bublin“, co vyžaduje péče o zvíře.
- Jednotlivé karty si můžeme vytvořit s využitím obrázků domácích zvířat nebo s vlastní
fantazií (s pastelkami).
Práce
žáků.
118
2. Co ti, zvířátko, dáme do misky?
Potrava …. jedna ze základních životních potřeb každého živého tvora. Živočichové ve volné
přírodě si potravu dokážou obstarat vlastními silami. Ale co takové morče nebo papoušek
v kleci? Ti jsou plně odkázáni na péči člověka. Abychom jim poskytli dobré a hlavně zdravé
jídlo, musíme mít o zvířeti dostatek informací. Které zvíře si pochutná na šťavnatém salátu a
kdo na masíčku?
- Vystřihneme kartičky s označením skupin živočichů podle druhu potravy.
- Žáci si zvolí jakékoliv zvíře, které budou představovat a posadí se do kruhu. Kartičky
rozmístíme doprostřed.
- Na pokyn vychovatelky si najdou svou potravu, tzn. hledají kartičku s označením
býložravec, masožravec či všežravec. Hledáme další živočichy, které bychom mohli
k uvedené skupině přiřadit. Jaká známe domácí zvířata, která chováme pro potěšení? Čím se
živí? Do jaké skupiny bychom je mohli zařadit?
Úkol: Pojmenuj jednotlivá zvířata, která chováme jako domácí mazlíčky. Zařaď je do skupiny
masožravců, všežravců či býložravců. Jednotlivé obrázky zvířat spoj čarou s danou skupinou.
119
Řešení: Býložravec (králík, želva, kůň, morče, korela), masožravec (kočka, pes, fretka,
korálovka), všežravec (akvarijní rybička - závojnatka).
- Při vzájemné diskusi navrhujeme, jakou potravu bychom dali do misky býložravci
(králíkovi) a jaké jídlo masožravci (kočce). Mají tato domácí zvířata pro příjem různé druhy
potravy přizpůsobené zuby? Čím se vyznačuje chrup hlodavce? Jsou zuby šelmy nějakým
způsobem přizpůsobeny k lovu?
- V následujících aktivitách se budeme věnovat jednomu zástupci masožravců (kočce) a
zástupci býložravců (králíkovi).
3. Kočičí řeč těla aneb Jak s námi kočky mluví?
Kočka nepotřebuje mluvit, a přesto zkušený chovatel podle pozorování mimiky, podle držení
těla a ocásku pozná, jakou má kočka náladu. Poznáme na našem kočičím mazlíčkovi, zda je
přátelsky naladěný či je podrážděný a rozhodně si nepřeje naši přítomnost? Pokud
pronikneme do taje kočičí řeči těla, bude naše soužití se čtyřnohým přítelem v pohodě a
přátelství.
Úkol: Pomůžete malou Macku naučit kočičí řeči? Přiřaď k jednotlivým obrázkům výrazu
kočky označení popisu nálady a rozpoložení zvířete.
Jsem podrážděná. Běž okamžitě pryč,
nebo zaútočím. Podrážděnou náladu
poznáme podle sklopených uší, zvětšených
zorniček a tlučením ocásku.
Mám strach. Kočka v ohrožení se nahrbí,
naježí, sklopí uši, prská a odhodlává se
k obrannému výpadu za použití zubů a
drápů.
Chci se s tebou přátelit – to dává kočka
najevo tím, že se tře celým tělem o nohu
svého člověka.
AHOJ v kočičí řeči. Kočka zvedne ocásek
vzhůru jako stožárek, což znamená, že
poznává osobu nebo kočku, kterou často
potkává.
Řešení: 1 – jsem podrážděná, 2 – mám strach, 3 – ahoj, 4 - chci se s tebou přátelit.
120
4. Kočičí zorničky.
V noci se zorničky
výrazně
zvětší,
zakulatí, kočky mají
hluboký
pohled.
Proto, na rozdíl od
lidí, skvěle vidí i ve
tmě a mohou lovit.
Ve dne mají kočky
úzké,
malé
zorničky.
Úkol: Pozorně se podívejte na oči koček na obrázcích. Zahrajte si na malíře a domalujte
kočičkám pozadí podle typu zorničky. Které kočce dokreslíme slunečné počasí a která
„micka“ bude sedět v noci?
Proč má jedna kočka modré oči a druhá
zelené? Poznáme podle očí stáří kočky?
Barva duhovky je, stejně jako u lidí, různá.
Koťata mají často blankytně modré oči.
Dospělá kočka mívá oči zelené, žluté, hnědé
nebo šedé.
121
5. Králičí řeč těla aneb Jak s námi králíci mluví?
Neznalému pozorovateli by se mohlo zdát, že králík jenom sedí, chroupe mrkev a žádná
zábava s ním není. Ale zkušený chovatel ví, že řeč těla je nejdůležitějším komunikačním
prostředkem každého králíka. Kdo chce svému zakrslému králíkovi dobře rozumět, musí se
naučit číst v jeho řeči těla, protože hlasité projevy u ušáků jsou vzácné a velmi tiché.
Úkol: Obrázky králíka a popisky vystřihněte. Přiřaďte jednotlivé popisky k obrázku králíka,
který typickým pohybem znázorňuje svou náladu.
Pozor na mě, zaútočím. Napjaté tělo,
vodorovný ocásek a hlava se staženýma
ušima znamenají, že králík je připraven
k útoku.
Mám strach. Králík sklopí uši, aby se
zmenšil, což je výraz podřízenosti. Pokud se
takto chová ve vaší přítomnosti, má z vás
strach. Pomalu odejděte a nechte ho, aby se
uklidnil.
Jsem zvědavý. Když králík „panáčkuje“,
má lepší výhled. Králíci ve vaší blízkosti se
takto dožadují vaší pozornosti.
Je mi blaze, odpočívám. Králíkovi se vede
skvěle. Všechny čtyři nohy volně natáhne,
což znamená, že se cítí bezpečně. Pokud si
takto králík lehne ve vaší blízkosti, je to
důkaz důvěry.
Všechno je moje! Králík si značkuje své
území pomocí pachové žlázy, kterou má
pod bradou. Králík si tak otírá bradu o svůj
pelíšek i o nábytek.
Řešení: 1 – je mi blaze, 2 – všechno je moje, 3 – mám strach, 4 – jsem
zvědavý, 5 – útočím.
- Podle obrázků z aktivity vymyslíme krátký příběh králíka.
Příklad osnovy: Odpočinek králíka ve svém pelíšku – krátká procházka po
bytě (značkuje nábytek) – něco zahlédne (panáčkuje) – zahlédne kočku
(přikrčí se a bojí se) – kočka se přibližuje a králík útočí.
Součástí projektu může být i beseda malých chovatelů. Žáci si mohou
donést drobná domácí zvířata.
122
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Zdravě v létě
9 – 11 let
Seznámíme se se základními hygienickými návyky
v letním období, s tím, jak dbát na své zdraví a
bezpečnost, uvědomíme si možná rizika ohrožení
zdraví v létě.
L26 Zvládá a uplatňuje základní návyky osobní
hygieny, zejména v letním období.
interpersonální.
Barevné lístečky, přísloví rozstříhaná na barevných lístečcích, balicí papír, temperové barvy,
fixy, čtvrtky, čtvrtka A1.
- http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/potravinova-pyramida/.
- KEGGENHOFF, F. První pomoc. Praha: Euromedia Group, k.s. – Ikar, 2006. ISBN 80-2490662-7.
- KUKAL, P. Říkejme si přísloví. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-953-4.
Motivace:
O čem si dnes budeme povídat, se dozvíte, když splníte následující úkol. Každý žák si
vytáhne z látkového pytlíku barevný lístek. Žáci, kteří mají stejnou barvu, vytvoří skupinu.
Skupiny mají za úkol hledat v místnosti lístečky se slovy odpovídající barvy (na jednom lístku
je zapsané jedno slovo) a složit správný text – přísloví. Vychovatelka text zkontroluje a
správné znění přísloví si žáci nalepí na arch papíru. Hotová přísloví položíme na koberec a
sedneme si kolem nich do kruhu. Složili jsme tato přísloví:
Čistota – půl zdraví.
Veselá mysl – půl zdraví.
V zdravém těle zdravý duch.
Kam nechodí slunce, chodí lékař.
Hlad je nejlepší kuchař.
Poznáte podle těchto přísloví, o čem si dnes budeme povídat? Dnes si budeme povídat o
zdraví a o tom, co bychom měli dělat pro to, abychom byli zdraví hlavně v létě v době
prázdnin. Společně si vysvětlíme význam jednotlivých přísloví.
Činnosti
1. Čistota – půl zdraví
- Proč je čistota pro zdraví důležitá? Dodržováním čistoty a zásad hygieny se vyhneme
některým nemocem. O své tělo musíme pravidelně pečovat každý den. Zvláště v létě musíme
dbát na čistotu rukou, ale i ovoce a zeleninu si před jídlem důkladně omyjeme, abychom se
vyhnuli nepříjemným střevním a zažívacím potížím.
- Myšlenková mapa – hygiena. Sedneme si společně do kruhu, před sebe si rozložíme balicí
papír a zaznamenáváme vše, co souvisí s hygienou. Pojmy můžeme doplnit obrázky
123
MÝDLO
ŠAMPÓN
HŘEBEN
RUČNÍK
VLASY
TĚLO
HYGIENA
ZUBY
NEHTY
UŠI
KARTÁČEK
PASTA
ZUBNÍ
NIT
NŮŽKY
VATOVÉ
TAMPONY
- Reklama – Žáci vytvoří skupiny (dvou až čtyřčlenné), které mají za úkol vymyslet a
nakreslit nebo předvést reklamu na zubní pastu. Reklama by měla být vtipná, poučná a
přesvědčivá. Reklamu žáci předvedou všem a společně hodnotíme, která reklama se nám
nejvíce líbila a proč.
2. Veselá mysl – půl zdraví
- Své zdraví si chráníme nejen tím, že pečujeme o své tělo, ale snažíme se také udržovat si
dobrou náladu. Kdo je veselý a ničím se netrápí, bývá také méně nemocný a cítí se dobře.
- Hra pro pozitivní naladění - Chodíme po místnosti jako nemocní – ploužíme se, jsme
unavení, všechno nás bolí, jsme mrzutí. Když se uzdravujeme – pomalu se napřimujeme,
nabíráme sílu, energii, pohybujeme se jako zdraví, silní lidé. Máme radost ze života a ze
sluníčka. Vyskočíme a zazpíváme si nějakou písničku.
- Kreslený vtip nebo příběh – Máte rádi vtipy nebo veselé historky? Pokuste se vymyslet a
nakreslit vtip nebo krátký komiksový příběh. Společně vybereme nejvtipnější obrázek nebo
vtip.
3. V zdravém těle, zdravý duch
- Člověk, který je aktivní a zdatný, se cítí lépe než člověk slabý. Pohyb je pro naše tělo
zdravý. V létě se často pohybujeme na čerstvém vzduchu, opalujeme se, koupeme,
sportujeme. Pokud ale nejsme opatrní při sportu nebo jiném pohybu, může se nám stát úraz.
- Co uděláme, pokud se staneme svědky nějakého úrazu? Zamyslete se a napište ve
dvojicích na papír správný postup. Po dokončení vychovatelka odkryje tabuli, kde je správný
postup zaznamenán. Diskutujeme o tom, co kdo napsal a proč a jak se správně zachovat.
 Okamžitě přivoláme k nehodě dospělého.
124
 Ten zajistí zraněnému první pomoc.
 Přivoláme záchrannou službu na čísle 155.
Stal se vám nebo někomu z vašeho okolí nějaký úraz? První pomoc můžete poskytnout i vy,
pokud není na místě dospělý člověk, je ale důležité dbát na vlastní bezpečnost!
V létě hrozí nebezpečí utonutí. Víte jak se u vody chovat? (neskákat po hlavě do neznámé
vody, koupat se jen v přítomnosti další osoby, nepřeceňovat svoje síly)
- Obsah lékárničky – na arch papíru nakreslíme a napíšeme, co obsahuje lékárnička a
k čemu se co používá. Pracovat můžeme ve skupinách.
4. Kam nechodí slunce, chodí lékař
- Slunce je pro zdraví velmi důležité.
Potřebujeme jej k životu, protože dodává
našemu tělu vitamin D, který je potřebný pro
správný vývoj kostí a celého těla. Bez
slunečních paprsků bychom byli nemocní a
slabí.
- Sluníčko – Vytvoříme si společně sluníčko,
které nás bude hřát a přinese nám dobrou náladu.
Použijeme prstové nebo temperové barvy.
Každý žák si nanese barvu na ruku a obtiskne na
papír. Po uschnutí ruce vystřihneme a nalepíme
kolem připraveného obličeje sluníčka, které
namaluje vychovatelka nebo šikovný žák.
- Slunce nám ale v létě může i škodit. Při pobytu na slunci může dojít k slunečnímu úpalu.
Víte, jak můžete úpalu předcházet? Diskutujeme společně na koberci a správné postřehy
zaznamenáváme na balicí papír nebo na tabuli:
 Vyhýbat se ostrému slunci mezi 11. a 15. hodinou.
 Používat vhodný krém na opalování s vyšším ochranným faktorem.
 Na slunci nosit vhodnou pokrývku hlavy a ochranný oděv, např. tričko.
 Dodržovat pitný režim.
5. Hlad je nejlepší kuchař
- V létě se často pohybujeme na čerstvém vzduchu a to máme velkou chuť k jídlu. Měli
bychom si však jídlo rozdělit a jíst několikrát denně. Strava by měla být pestrá, neměli
bychom se přejídat a jíst pozdě večer. V létě bychom si měli dát velký pozor na to, co jíme.
Ovoce a zeleninu vždy pořádně umyjeme a při pobytu u vody dbáme na to, aby se jídlo, které
máme s sebou u vody nekazilo. To by nám mohlo způsobit zažívací obtíže. Také pravidelně
pijeme dostatečné množství tekutin.
- Potravinová pyramida – Prohlédneme si společně
potravinovou pyramidu např. na
http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/potravinovapyramida/.
Pyramida znázorňuje jaké potraviny a kolik by měl
obsahovat náš jídelníček. Největší zastoupení by
mělo mít ovoce, zelenina, obiloviny, rýže, mléčné
výrobky a celozrnné pečivo, dále maso, ryby, vejce a
luštěniny. Ve stravě by se nejméně měly vyskytovat
cukry, tuky a sůl.
Každý žák si vytvoří svoji potravinovou pyramidu.
125
- Jídelníček – Na základě potravinové pyramidy vytvoří žáci ve dvojicích jídelníček.
6. Ošetření a první pomoc při některých úrazech
- Žáci vytvoří skupiny po čtyřech. Každá skupina dostane lístek s číslem a se zraněním nebo
situací vyžadující první pomoc. Ve skupině si připraví modelovou situaci se správným
postupem první pomoci, kterou pak všechny skupiny postupně předvedou. Na magnetické
tabuli jsou papíry s čísly, kde je po otočení zaznamenán správný postup. Všichni společně
kontrolují, zda skupina předvedla první pomoc správně a opravují chyby.
1. UŠTKNUTÍ HADEM
2. ÚPAL
3. BODNUTÍ HMYZEM
4. OTŘES MOZKU
5. VYVRKNUTÝ KOTNÍK
6. ODŘENINA
1. Postižený si lehne a měl by být v absolutním
klidu.
2. Nějakou látkou (nejlépe trojcípý šátek zaškrtíme
ruku nebo stehno nad ranou. Šátek utáhneme tak,
aby puls zůstal hmatný.
3. Postižený je dopraven do nemocnice pokud
možno vleže.
4. Zavoláme rychlou záchrannou pomoc.
1. Postiženého přesunout na chladné místo.
2. Přehřáté tělo pomalu ochlazovat – navlhčit kůži
vlhkým ručníkem a potírat tělovým mlékem nebo
mastí zakoupenou v lékárně.
3. Podáváme chladné nápoje.
4. Při úpalu s horečkou a zimnicí vyhledáme
lékařskou pomoc.
1. Postižené místo chladíme ledem nebo studenými
obklady.
2. Pokud je bodnutí v oblasti úst nebo krku, co
nejrychleji zavoláme rychlou záchrannou službu.
1.
2.
3.
1.
2.
Podložit postiženému v leže hlavu.
Neustále ho kontrolujeme.
Zavoláme rychlou záchrannou službu.
Přiložíme na kotník led.
Po chvíli nohu zafixujeme elastickým obinadlem
(neutahujeme)
3. Nohu dáme do zvýšené polohy.
1. Ránu opláchneme, vydezinfikujeme. Větší
nečistoty vypláchneme proudem vody a
vydrhneme kartáčkem.
2. Přikryjeme polštářkovou náplastí, větší ránu
sterilní gázou a obvazem.
126
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Moje tělo - moje zdraví
6 – 9 let
Seznámíme se s lidským tělem, jeho částmi a
funkcemi. Vyjasníme si, co tvoří opěrnou soustavu
našeho těla, k čemu jsou svaly. Vytvoříme plakát
lidského těla, zahrajeme si smyslové hry,
seznámíme se s lékárničkou, sestavíme si
jídelníček.
L 27 Uvědomit si základní hygienické návyky a
zdravotně preventivní návyky.
K učení, pracovní, komunikativní.
Papír, tužka, větší arch papíru, fix, čtvrtka, kartičky s názvy svalů, papírové sáčky s kořením a
různými aromatickými věcmi, lékárnička, model kostry, karetní hra Lidské tělo, desková hra
Ubongo a Byl jednou jeden život, jídelníček.
- PETRŽELA, Z. Zpíváme si … Sborník zábavných písní pro velké i malé. Svitavy: Z.
Petržela, 1992. ISBN 80-900013-8-6.
- HOLEYŠOVSKÁ, A. Zájmová činnost ve školní družině. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-807367-536-8.
- FASTEROVÁ, R. 85 her pro zlepšení kondice dětí. Praha: Portál, 1997.
ISBN 80-7178-177-0.
- www.datakabinet.cz
3. Pracovní listy:
Pracovní list č. 1: Jídelníček
Motivace:
Pohybová hra.
Žáci se postaví do kruhu. Všichni společně zpíváme slova a současně se dotýkáme oběma
rukama jmenovaných částí těla.
Hlava, ramena, kolena, palce, kolena, palce, kolena,
palce.
Hlava, ramena, kolena, palce, čelo, uši, pusa, nos.
Rytmus se udržuje, ale tempo zrychluje. Zpíváme
několikrát.
Touto zábavnou hrou si zopakujeme základní části
těla.
Abychom mohli chodit do školy, abychom si mohli
hrát, musíme o naše zdraví pečovat. Uvědomíme si, že zdraví je pro všechny nejdůležitější.
S žáky hovoříme o tom, jak to v lidském těle funguje, jak musí všechno do sebe zapadat jako
ve hře Ubongo, kterou si zahrajeme. Důležitý je aktivní pohyb, zdravá výživa a ochrana
zdraví. Potom i v životě můžeme sbírat „korálky“ za odměnu.
Co tvoří opěrnou soustavu našeho těla? Kostra.
Kostra a svalstvo tvoří dohromady pohybový aparát. Kosti chrání vnitřní orgány.
Která kost je nejmenší? V uchu, nazývá se třmínek.
Žáci se přidávají do diskuse a zároveň si důležité kosti ukazujeme na svém těle.
127
Činnosti:
1. Kostra
- Na modelu kostry popíšeme kosti.
- Pracujeme ve dvojicích, snažíme se komunikovat mezi sebou,
doplňovat se.
Celou naši kostru pokrývá svalstvo. Kdybychom neměli svaly,
nemohli bychom se hýbat. Svaly se nám rýsují pod kůží, ale
svalem je i srdce či žaludek. Největší sval je hýžďový, na kterém
sedíme. Když se mračíme, namáháme asi 40 svalů. Když se
smějeme, namáháme jenom 15 svalů. Takže se raději budeme
usmívat.
2. Otestujeme si pružnost svalů
- Na kartičky ze čtvrtky vychovatelka napíše názvy různých svalů.
Žáci se rozmístí v prostoru (stačí družina), vychovatelka vytáhne kartičku s názvem svalu a
žáci zacvičí příslušný protahovací cvik.
Příklady procvičování svalů:
stehenní sval
- sval přitahující nohu k trupu
achillova pata
- přitáhneme špičku k noze
biceps
- ohneme paži
triceps
- napneme paži v lokti
lýtkový sval
- protáhneme nohu v kotníku
hýžďový sval
- uděláme předklon a zpevníme sval
deltový sval
- upažíme nataženou ruku nad úroveň ramene a zpět
trapézový sval
- zvedneme ramena.
Protahovací cviky opakujeme několikrát.
Jaké orgány nám chrání kosti?
Necháme žáky vyprávět, které orgány se ukrývají v našem těle a co o nich víme:
srdce - pumpuje krev do plic a celého těla
plíce - uložené v hrudním koši, naplněné vzduchem, který
vdechujeme
žaludek - v žaludku je všechno, co sníme, nestrávené
zbytky se vylučují
játra - zajišťují, že tělo dostane správné množství živin,
jsou životně důležitá
ledviny - čistí krev a vylučují nečistoty
vylučovací soustava - tělo si vezme vše, co potřebuje
k životu, ostatní se z těla vylučuje
- odpad se vylučuje střevy, močovým měchýřem
- plynné látky obsažené v krvi vydechuje z plic nosem
nebo ústy
3. Plakát lidského těla
- Ve skupinkách si vyrobíme papírové modely lidského
těla.
- Na větší arch papíru každá skupinka obkreslí postavu
vybraného žáka.
128
- Do obrysu dokreslujeme nejdůležitější orgány.
Člověk má k vnímání svého okolí
k dispozici 5 smyslů. Nejdůležitější jsou
zrak a sluch.
Čich
- v nosní sliznici
Chuť
- jazyk s chuťovými pohárky
Hmat
- ruce, kůže
Sluch
- ucho
Zrak
- oko
Žáci si mohou na papír nakreslit jazyk a
doplnit, kde jsou chuťové pohárky.
4. Smyslové hry
Co se změnilo?
- Na stůl položíme různé předměty (tužka, pero, guma …).
- Žáci přistoupí ke stolu a prohlíží si věci asi 1 minutu.
- Poté věci zakryjeme a každý se snaží zapsat na lístek co nejvíce věcí, které byly položeny na
stole.
- Nakonec věci odkryjeme a zkontrolujeme lístky.
Obměna: Odebereme jednu věc a žáci poznávají, co chybí.
Kdo promluvil?
- Žáci sedí okolo stolu.
- Vybraný žák jde několik kroků od stolu, otočí se zády.
- Vychovatelka dotekem na žáka u stolu určí, kdo řekne: „Kdo promluvil“. Žák může
proměnit hlas.
- Hádač se otočí a snaží se uhodnout podle hlasu, podle toho, jak se kdo tváří, kdo promluvil.
- Uhodne-li, jde hádat ten, kdo promluvil.
- Neuhodne-li, musí hádat znovu.
Máte dobrý čich?
- Do stejných papírových sáčků vložíme věc, která vydává vůni. Například: do jednoho sáčku
kávu, do dalšího anýz, pomerančovou kůru, nakrájenou cibuli, mýdlo atd.
- Sáčky pověsíme do řady kousek stranou.
- Každý žák projde kolem nich, ke každému čichne.
- Na konci mají určený časový limit na to, aby napsali po paměti názvy různých věcí, které
poznali.
Mladší žáci to mohou odříkat.
129
Umíme ošetřit drobná poranění?
Víme, co se nachází v lékárničce?
Připomínáme si důležitá telefonní čísla, jež nám mohou přivolat pomoc (150, 155, 158).
5. Lékárnička.
- Prohlédneme si lékárničku a povíme si o jejím základním vybavení.
- Povíme si, jak si počínat v situaci, když dojde k drobnému poranění.
- Žáci sami předvedou ukázku menšího ošetření.
Malý ústní kvíz:
Pinzeta je:
a) nástroj pro odstranění pavouků
b) nástroj hudební
c) nástroj k odstranění klíštěte
d) nástroj k odstranění kamínku z boty
Náplast se používá:
a) při zavařování
b) při malování
c) při ošetření
d) při zasklívání
Trojcípý šátek pomáhá při:
a) zavěšení obrazů
b) zavěšení ruky
c) zavěšení svítidla
d) zavěšení aktovky
Zavírací špendlíky:
a) nepatří do lékárničky
b) patří do lékárničky
c) patří na stůl
d) nepatří na židli
Sterilní obvaz, který nám zůstal po obvázání zraněného:
a) utrhneme
b) ukousneme
c) zasuneme
d) ustřihneme
Sterilní gázu potřebujeme k:
a) přivazování keříčků rajčat
b) zabalování různých předmětů
c) obvazování zraněného
d) zavazování očí ve hře na slepou bábu
Malou ránu a oděrku nám ošetří:
a) lékař
b) paní učitelka
c) nikdo, protože to není potřeba
d) ošetříme sami
Při vážném poranění zavoláme:
a) z okna
b) rodiče
c) pohotovost a dospělou osobu
d) můžeme počkat a domluvit se s kamarádem, co dělat dále
130
Dezinfekční mast používáme:
a) při poranění řezném
b) při oděrkách
c) při poranění sečném
d) nesmíme používat, je pouze pro lékaře
Pružné obinadlo používáme při:
a) ovázání krvácející rány
b) k zavěšení poraněné paže
c) k ošetření vymknutého kotníku
d) ovázání poraněné hlavy
Jdeme-li stanovat, lékárničku:
a) musíme mít s sebou
b) nemusíme mít s sebou
c) nemusíme mít, stačí vzít obvaz
d) nikdy s sebou nenosíme, aby se nepoškodila
Malé popáleniny ošetříme tak, že:
a) potřeme mastí a zavážeme
b) ponoříme do teplé vody a necháme okapat
c) není nutné ošetřovat
d) chladíme pod studenou tekoucí vodou, pak překryjeme sterilním čtvercem
Důležitá pro naše zdraví je zdravá výživa.
Besedujeme o tom, co je pro naše zdraví škodlivé.
6. Můj jídelníček.
- Rozdáme žákům předtištěný jídelníček (pracovní list č. 1).
- Každý doplní a sestaví svůj týdenní jídelníček.
- Nezapomínáme na dostatečné množství tekutin.
Nakonec ohodnotíme své jídelníčky, jejich pestrost, ale i nedostatky.
7. Stolní hry k prohloubení znalostí o lidském těle
Desková hra Byl jednou jeden život.
Zábavnou a poučnou formou si rozšiřujeme znalosti o svém těle. Prostřednictvím hry
poznáváme různé části těla, které se snažíme zásobovat kyslíkem. Pravidla hry si můžeme
upravit sami a využít pouze kartičky ke hře Pravda a lež. Odpovídáme na různé stupně otázek
pro mladší a starší žáky.
Karetní hra Lidské tělo.
Procvičujeme si názvy, členění a charakteristiky částí lidského těla. K obrázkovým kartám
zobrazující části těla přiřazujeme správné karty jejich charakteristik. Kromě znalostí budeme
potřebovat i trochu štěstí.
131
Pracovní list č. 1: Jídelníček
132
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Využijme každou vteřinu
9 – 12 let
Žáci se naučí písničku - Když jde malý bobr spát,
zjistí informace ohledně režimu dne svých
kamarádů a vše zpracují do jednoduchých grafů na
počítačích. Sdělíme si, jak si kdo představuje
ideální den. Zahrajeme si hru Tik ťak bum. Žáci se
zúčastní soutěže v hodu na cíl.
L 30 Účelně plánuje svůj čas pro učení, práci,
zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb.
K učení, komunikativní a pracovní.
Látkový sáček, kartáček na zuby, hřeben, lžičku, jablko, tužku, míček a další vhodné
předměty, které denně používáme, CD Kdyby prase mělo křídla, papír, propisky, pastelky,
počítačová učebna, společenská hra Tik ťak bum junior, nůžky, gymnastická obruč, kriketové
míčky, létající talíře, ringo kroužky.
- http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/skoumal-petr/kdyz-jde-maly-bobr-spat-193467
3. Pracovní listy:
Pracovní list č. 1: Když jde malý bobr spát
Pracovní list č. 2: Ideální den
Pracovní list č. 3: Závod o čas - kartičky
Motivace:
Co mají společného?
- Vychovatelka si připraví sáček z látky, do kterého vloží několik předmětů – kartáček na
zuby, hřeben, lžičku, jablko, tužku, míček apod.
- Každý žák do sáčku sáhne a jednotlivé předměty si osahá. Vše probíhá v naprosté tichosti.
- Jakmile do sáčku sáhne poslední žák, usadí vychovatelka žáky do kroužku a ty se pokusí
vyjmenovat vše, co bylo v sáčku. K čemu jednotlivé předměty slouží? Používáme je každý
den? Co mají společného?
- Vychovatelka žákům objasní, že se budou věnovat režimu dne.
Činnosti:
1. Písničkou k dobré náladě
- Naučíme se písničku od Petra Skoumala - Když jde malý bobr spát. Žákům, kteří písničku
neznají, rozdá vychovatelka text (pracovní list č. 1). Nejdříve si ukázku pustíme (CD Kdyby
prase mělo křídla – Petr Skoumal), potom si zazpíváme.
Děláme stejné činnosti jako bobr z písničky? Jaké? Co bychom měli dělat každý den?
2. Ideální den
- Vychovatelka rozdá žákům pracovní list č. 2 a děti se pokusí vyplnit co nejvíce informací.
Každý žák by mělo v listu nastínit a popsat, jak si představuje svůj ideální den.
- Žáci si vyberou jednu z činností, kterou zařadili do svého dne a pokusí se ji namalovat do
rámečku v pracovním listu.
Začlenili jste hygienické návyky, pravidelné a zdravé stravování, odpočinek a zábavu?
133
- Vyplněné listy vystavíme na nástěnku a vyprávíme si o svých představách ideálního dne.
3. Malí průzkumníci
- Vychovatelka žáky rozdělí na 5 skupinek. Každá skupinka je tým průzkumníků, kteří mají
zjišťovat informace.
- Žáci nejdříve získávají informace ve své skupince, později zpovídají jinou skupinku.
- 1. skupina: zjistí, jak jsou na tom žáci s čištěním zubů (kolikrát denně si je čistí, zda si je
čistí před nebo po snídani, jakou používají zubní pastu…).
- 2. skupina: zjistí, zda žáci pravidelně snídají, co ke snídani jedí a pijí, zda snídají spolu
s rodiči nebo sourozenci, v kolik hodin snídají, zda si připravují snídani samy.
- 3. skupina: zjistí, čemu se žáci věnují ve volném čase, zda navštěvují nějaké kroužky,
provozují nějaký sport apod.
- 4. skupina: zjistí, zda se žáci připravují každý den do školy, píší si včas úkoly, připraví si
podle rozvrhu do tašky, učí se na písemky apod.
- 5. skupina: zjistí, kdo s čím doma pomáhá rodičům (domácí práce – mytí nádobí, vysávání,
žehlení, vynášení koše, zametání, práce na zahradě nebo v dílně).
- Každá skupinka si zvolí zapisovatele, který vše zaznamená na papír. Vychovatelka
upozorní žáky, že informace si mají zapisovat čitelně a přehledně, protože s nimi dále budou
pracovat. Důležité také je, aby průzkumníci věděli, kolika žáků se ptali.
- Pokud skupinku napadne další otázka, kterou by mohli žákům položit, zapíší si ji.
4. Mistr grafů
- K další práci využijeme počítačovou učebnu.
- Každý žák zpracuje jednoduchý graf (větší žáci pomohou těm menším), kde vyhodnotí
získané informace z předchozí aktivity. Popřípadě mohou žáci pracovat ve dvojicích (např.
jedna dvojice zpracuje graf s výsledky, kolik dětí si čistí zuby před snídání, další dvojice
zpracuje graf, kolik dětí nesnídá apod.).
10
8
6
4
2
0
čaj
džus
kakao
mléko
vodu
Co pijí děti při snídani?
nic
- Grafy po jejich zhotovení vychovatelka vytiskne a s žáky vytvoří nástěnku grafů. Pomocí
takto vytvořené nástěnky mohou porovnávat různé faktory – např. co je nejoblíbenějším
nápojem žáků během snídaně. Tyto otázky mohou žáci sami vymýšlet a pokládat je
kamarádům, procvičíme tak porozumění a práci s grafy.
134
5. Závod o čas
- K této aktivitě použijeme bombu ze společenské hry Tik ťak bum junior.
- Pravidla hry jsou stejná, akorát využijeme kartičky z pracovního listu č. 3, které si předem
nastříháme. Zamícháme je a položíme textem dolů. Po vytažení karty
a jejím přečtení zmáčkneme bombu a hra s časem začíná.
- Žáci si předávají tikající bombu. Bombu může žák předat dál jen tehdy, pokud řekne
správné slovo nebo slovní spojení (např. Co může být ve vaně? -> pěna do koupele).
- V této hře jde o rychlost. Komu bomba bouchne, získává kartičku. Hráč, který nemá
žádnou kartičku nebo jich má nejméně, je vítěz.
6. Soutěží celá družina aneb hod na cíl
- Vychovatelka si s žáky zopakuje, jak by měl vypadat denní režim. Jak rozvrhneme
jednotlivé činnosti? Kdy si čistíme zuby? Kolikrát denně jíme? Proč je důležité dodržovat
hygienické návyky? Proč by měl být součástí dne pohyb? Kolik hodin spánku potřebují děti?
- Využijeme sportovní potřeby: kriketové míčky, létající talíře, ringo kroužky, gymnastické
obruče a odebereme se na hřiště.
- Obruče rozmístíme do tří délek a vyznačíme místo, odkud budou všichni žáci na obruč
házet.
- Soutěž bude probíhat ve třech etapách: hod míčkem, talířem a kroužkem. Žáci se z daného
místa mají trefit do obruče.
- Žáky nejdříve necháme, aby si hody různými předměty vyzkoušeli.
- Potom již nastává soutěžní zápolení. Žák si může vybrat, jestli bude házet na nejbližší nebo
nejdál umístěnou obruč. Předem oznámíme bodovou hranici – hod do nejblíže umístěné
obruče 5 bodů, do prostřední obruče 10 bodů a do nejvzdálenější obruče 20 bodů.
- Nejdříve všichni hází dvakrát míčkem, potom kroužkem a naposledy talířem (2 hody
míčkem, 2 hody kroužkem a 2 hody talířem – maximální počet bodů za celou soutěž je 120
bodů).
135
Pracovní list č. 1: Když jde malý bobr spát
Když jde malý bobr spát – Petr Skoumal
Když jde malý bobr spát, bobr spát, bobr spát,
tak si chvilku hraje rád, hraje rád, hraje rád,
postaví se na zadní, na zadní, na zadní,
jenom, bobře, nespadni, jenom nespadni.
Prosím vás, buďte tak dobří, dělejte to jako ti bobři,
raději hned po dobrém následujte za bobrem.
dobré jídlo jídá rád, jídá rád, jídá rád,
pije mléko, glo-glo-glo, glo-glo-glo, glo-glo-glo,
aby mu to pomohlo, dělá glo-glo-glo.
tak si uši myje rád, myje rád, myje rád,
vyčistí si pravý zub, levý zub, dupy-dup,
a už spinká jako dub, spinká jako dub.
Prosím vás, buďte tak hodní, dělejte to jak bobři vodní,
stejně Jana jako Jan pochodujte do hajan.
tak si chvilku hraje rád, hraje rád, hraje rád,
postaví se na zadní, na zadní, na zadní,
jenom, bobře, nespadni, jenom nespadni.
136
Pracovní list č. 2: Ideální den
Který den v týdnu mám rád/a?
__________________
S kým bych chtěl/a trávit svůj čas a proč?
____________________________________
____________________________________
Umím
odpočívat?
____________________________________
________
_
Co bych k ideálnímu
dni potřeboval/a?
______________
______________
______________
______________
Kde bych chtěl/a strávit svůj ideální den?
___________________________________________________
___________________________________________________
___________________________________________________
___________________________________________________
_
______________
Které činnosti bych do svého ideálního dne zařadil/a?
_______________________________________________________
_______________________________________________________
_______________________________________________________
_______________________________________________________
_______________________________________________________
137
Obrázek
Pracovní list č. 3: Závod o čas - kartičky
Co vše si
Co najdeme
Co můžeme
můžeme dát na
dělat po
k snídani?
obědě?
umyvadle?
Kde všude si Které známe Co můžeme
můžeme
hygienické
nalézt
hrát?
potřeby?
v aktovce?
Vyjmenujte
Které
Vyjmenujte
společenské potraviny
míčové hry.
deskové hry. jsou zdravé?
Co můžeme
Kde si
dělat před
můžeme číst jet v okolí na
spaním?
knihu?
138
Kam můžeme
výlet?
Co může být Co si
Co
na psacím
můžeme vzít potřebujeme
stole?
s sebou na
při psaní
pláž?
úkolů?
Název projektu:
Věk:
Anotace:
Můj týden
9 – 11 let
Naučíme se plánovat činnosti, které vykonáváme
běhen týdne tak, aby zbyl čas na práci i na zábavu.
A jak trávit volný čas? S tím nám pomohou
kamarádi, když si navzájem představíme a
předvedeme různé zájmové aktivity – stačí si jen
vybrat.
L 30 Účelně plánuje svůj čas pro učení, práci,
zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb.
interpersonální.
Barevné papíry, nůžky, lepidlo, barevné papíry, balicí papír, nastříhané lístečky, voskové
pastely, fixy, hra Umí prase létat.
- MUHLHAUSEROVÁ, H. Český jazyk a komunikace pro 4. ročník. Znojmo, 2006.
Motivace:
Sedíme v kruhu na koberci a společně diskutujeme. Vychovatelka napíše na tabuli tři přísloví:
Ranní ptáče, dál doskáče.
Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek.
Ráno moudřejší večera.
Umíte vysvětlit tato přísloví? Jak vstáváte vy? V kolik hodin vstáváte? Jak vypadá vaše ráno v
pracovní den a o víkendu? Odkládáte své povinnosti nebo vše uděláte včas?
Činnosti:
1. Vstávání
139
- Každý žák vytvoří tabulku, do které napíše osnovu na téma ranní činnosti. Ke každému
bodu odhadne a zapíše dobu, kterou potřebuje k vykonání dané činnosti.
- Společně si vytvořené tabulky prohlédneme. V kolik hodin musíte vstávat, abyste vše
stihli? Kolik času potřebujete na ranní
hygienu? Porovnáváme časy jednotlivých
žáků.
- Poté si žáci zahrají hru Umí prase létat.
2. Budík
- Ráno nás ze spaní probudí nejčastěji budík. Většina
z nás ho proto nemá moc v lásce. Vytvořte si budík podle
vlastní fantazie, který vám přinese ráno dobrou náladu.
Použijeme jakýkoli materiál – barevné papíry, fixy,
voskové pastely, plastová očička atd.
3. Můj den
- Na velký arch papíru napíšeme jednotlivé části dne
(ráno, dopoledne, poledne odpoledne, večer).
- Společně si říkáme, co během dne kdo dělá
v pracovních dnech a o víkendu. Odhadujeme, kolik nám jednotlivé činnosti zaberou času.
- Naplánujeme si ,,ideální den“. Na papír si žáci napíší činnosti, které by chtěli dělat, kdyby
měli jeden volný den a ke každé činnosti napíší odhad času, který tomu budou potřebovat. Co
byste nejraději dělali a jak dlouho? Můžete všechen čas věnovat odpočinku a zábavě? Jaké
máte povinnosti a kolik času vám zaberou? Umíte si naplánovat povinnosti tak, aby vám zbyl
čas na zábavu?
4. Můj týden – brainstorming
- Společně si říkáme různé činnosti, co kdo dělá
během týdne. Potom žáci jednotlivé činnosti
zaznamenávají na lístečky a lepí je na velký arch
papíru nadepsaný ,,Můj týden“.
5. Myšlenková mapa
- Na základě brainstormingu si každý sám
vytvoří myšlenkovou mapu svého týdne na větší
arch balicího papíru. Popisky činností můžou
žáci doplňovat obrázky, které nalepí do
myšlenkové mapy.
140
6. Volný čas – anketa
- Jak trávíte svůj volný čas? Zahrajte si na novináře, udělejte anketu mezi svými kamarády a
zjistěte, jak nejraději tráví svůj volný čas oni.
- Žáci mají za úkol zjistit od svých spolužáků, jaké mají záliby, koníčky a jaké navštěvují
školní a mimoškolní kroužky. Odpovědi zaznamenávají na volný list papíru např. Martin –
fotbal, malířský kroužek atd. Výsledky svého výzkumu si každý zaznamená a zapíše, jakými
kroužky se spolužáci zabývají, kolik dětí navštěvuje určité kroužky a kolik jich navštěvuje
více jak jeden kroužek.
- Po zaznění zvukového signálu si sedneme na koberec do kroužku a společně diskutujeme.
Můžeme vytvořit na tabuli graf návštěvnosti kroužků.
- Co jste v anketě zjistily? Jakým zájmům se nejvíce věnují vaši kamarádi? Chodí více dětí
na sportovní nebo na výtvarné kroužky? Jaká aktivita pro vás byla nejzajímavější?
- Na větší archy papíru zaznamenáme hlavní okruhy zájmových aktivit, kterým se žáci
nejvíce věnují a rozmístíme je po místnosti např.:
SPORTOVNÍ, VÝTVARNÍ, HUDEBNÍ, PŘÍRODOVĚDNÉ,
OSTATNÍ (SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ, JAZYKOVÉ KROUŽKY atd.)
Žáci si najdou svůj zájmový okruh a postaví se k němu.
- Skupiny se stejným zájmovým okruhem spolu diskutují, žáci se snaží ve své skupině
zjistit, např. jakému sportu se věnují kamarádi a po dohodě utvoří menší skupiny, které tvoří
jedinci se stejným zájmem nebo kroužkem, např. fotbal. (Kdo nenavštěvuje žádný kroužek,
přiřadí se ke skupině, jejíž náplň volného času ho nejvíce zajímá.)
7. Co rádi děláme
- Menší skupiny, které vznikly, si připraví prezentaci svého zájmového kroužku a představí
ho ostatním. Žáci např. vytvoří obrázek, popíší pravidla sportovních aktivit, vyjmenují
významné osobnosti, ukážou a popíší různé pomůcky potřebné k zájmovým činnostem,
předvedou některé činnosti atd.
141
142

ke stažení zde.

Transkript

Podobné dokumenty

Tisková zpráva z akce ()

Studentská praxe v Anglii 2015