Biologické posouzení

Komentáře

Transkript

Biologické posouzení
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
POTENCIÁLNÍCH VLIVŮ NA ROSTLINY A ŽIVOČICHY
(Aktualizace Biologického posouzení lokality zpracovaného
společností AQUATEST a.s. Praha v roce 2012)
ZADAVATEL:
Spolek pro obnovu poutního místa
Vřesová studánka, z.s.
Průmyslová 3020/3
787 01 Šumperk
IČ: 028 98 101
Tel.: 583 241 176
ZPRACOVATEL:
Ing. Petr Götthans
Kosmonautů 1028/7
779 00 Olomouc
IČ: 648 52 053
Tel.: 602 526 415
MÍSTO STAVBY:
K.ú.: Kouty nad Desnou
Parc.č.: 101, 530/2
DATUM ZPRACOVÁNÍ:
11/2014
Výtisk č. 1
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
POTENCIÁLNÍCH VLIVŮ NA ROSTLINY A ŽIVOČICHY
(Aktualizace Biologického posouzení lokality zpracovaného
společností AQUATEST a.s. Praha v roce 2012)
ZADAVATEL:
Spolek pro obnovu poutního místa
Vřesová studánka, z.s.
Průmyslová 3020/3
787 01 Šumperk
IČ: 028 98 101
Tel.: 583 241 176
ZPRACOVATEL:
Ing. Petr Götthans
Kosmonautů 1028/7
779 00 Olomouc
IČ: 648 52 053
Tel.: 602 526 415
MÍSTO STAVBY:
K.ú.: Kouty nad Desnou
Parc.č.: 101, 530/2
DATUM ZPRACOVÁNÍ:
2014
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
POTENCIÁLNÍCH VLIVŮ NA ROSTLINY A ŽIVOČICHY
(Aktualizace Biologického posouzení lokality zpracovaného
společností AQUATEST a.s. Praha v roce 2012)
ZADAVATEL:
Spolek pro obnovu poutního místa
Vřesová studánka, z.s.
Průmyslová 3020/3
787 01 Šumperk
IČ: 028 98 101
Tel.: 583 241 176
ZPRACOVATEL:
Ing. Petr Götthans
Kosmonautů 1028/7
779 00 Olomouc
IČ: 648 52 053
Tel.: 602 526 415
MÍSTO STAVBY:
K.ú.: Kouty nad Desnou
Parc.č.: 101, 530/2
DATUM ZPRACOVÁNÍ:
2014
h Strana 2
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
OBSAH
1. Úvod
2. Charakteristika záměru
2.1. Administrativní údaje
2.2. Urbanistické a architektonické řešení
2.3. Technické řešení
3. Charakteristika území
3.1. Charakteristika staveniště
3.2. Přírodní poměry
3.3. Zvláště chráněná území
3.4. Natura 2000 a významné ptačí oblasti
3.5. Územní systém ekologické stability
3.6. Významné krajinné prvky
4. Biologické průzkumy a rozbory
4.1. Metodika
4.2. Rostliny
4.3. Živočichové
5. Předpokládané vlivy stavby na předměty zájmu
5.1. Předpokládané přímé vlivy na rostliny a živočichy
5.2. Předpokládané nepřímé vlivy na rostliny a živočichy
6. Opatření k prevenci, omezení, vyloučení, případně kompenzaci negativních účinků
7. Návrh monitoringu
8. Závěry a shrnutí
9. Přílohy
9.1.
9.2.
9.3.
9.4.
9.5.
9.6.
Celková situace 1:25000
Situace stavby 1:1000
Situace na podkladě ortofotomapy 1:1000
Chata Vřesová studánka - pohledy
Výskyt zvláště chráněných druhů rostlin v okolí místa stavby 1:500
Fotodokumentace
h Strana 3
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
1. ÚVOD
Biologické posouzení je zpracováno jako součást projektové přípravy záměru Obnova chaty Vřesová studánka, jehož investorem je Spolek pro obnovu poutního místa
Vřesová studánka, z.s., Průmyslová 3020/3, 787 01 Šumperk, IČ: 028 98 101.
Ve 2. polovině 17. století byla při Vřesové studánce postavena kaple, která však
vyhořela po zásahu blesku. V letech 1844 - 50 pak vedle pramene vystavili zdejší
lidé kostelík, který byl ještě dvakrát obnoven. V roce 1946 kostelík po zásahu bleskem vyhořel a již nebyl vystavěn. Na jeho základech byl vztyčen malý kříž. Studánka sama se pak v roce 1927 dočkala zastřešení v podobě kamenné kaple, jež stojí
doposud. Nad Vřesovou Studánkou ve výši 1313 m n. m. byla také v roce 1892 postavena pod názvem Hedelbrünnel chata Vřesová studánka. Po druhé světové válce
byla stále v provozu, ale byla jen minimálně udržována, ačkoliv byla turisty velmi
oblíbena. Roku 1981 byla jako zchátralá uzavřena a roku 1988 bez náhrady stržena.
Obnova chaty a kostelíka na Vřesové studánce byla připravována již v roce 2012
společností DIK – dodavatelsko – inženýrská kancelář, s.r.o., Nám. Svobody 879,
790 01 Jeseník pro investora stavby, kterým byla Campanula, s.r.o., Ul. 28. října
11, 790 01 Jeseník. V rámci přípravy záměru bylo mimo jiné zpracováno Oznámení
záměru podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (Skořepa, J., 2012, AQUATEST a.s., Praha), Biologické posouzení lokality (Urban J., Polášek Z., 2012, AQUATEST a.s., Praha) a Hodnocení vlivu záměru dle § 45i zák. č.
114/1992 Sb. – screening report (Urban J., 2012, AQUATEST a.s. Praha). Zjišťovací
řízení dle zákona č. 100/2001 Sb. bylo oznamovatelem ukončeno stejně jako další
projektová příprava.
V roce 2014 byl založen Spolek pro obnovu poutního místa Vřesová studánka, z.s.,
jako neziskové a dobročinné společenství členů, který byl založen za účelem přípravy obnovení poutního místa Vřesová studánka v Jeseníkách, a to v rozsahu kapličky
a horské útulny, na původních historických místech. Spolek se hodlá zasadit svou
činností o ujasnění a zpřesnění koncepce libreta díla, přípravu realizace celého díla
a později i o podporu provozu a činnosti poutního místa. Především spolek utvoří
základní ideové, architektonické, ekonomické a právní koncepce vzniku a dalšího
provozování poutního místa Vřesová studánka.
Pro ověření aktuálnosti biologického posouzení podrobně zpracovaného společností
AQUATEST, a.s. v roce 2012 bylo zadáno vypracování dalšího biologického posouzení potenciálních vlivů záměru na rostliny, živočichy a společenstva, jehož zpracovatelem je Ing. Petr Götthans, Olomouc.
Biologické posouzení bylo pojato jako aktualizace posouzení společnosti AQUATEST,
a.s. v roce 2012. Terénní pozorování byla zaměřena na druhy rostlin a živočichů
vyskytujících se v místě stavby a jeho okolí. Hlavní pozornost byla věnována zjištění výskytu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin, jejichž významné ovlivnění
by podléhalo specifickým opatřením a správním řízením. V hodnocení byly charakterizovány hlavní složky živé přírody, byly specifikovány hlavní potenciální vlivy
stavby na organismy a stanovena opatření k eliminaci či zmírnění negativních vlivů.
Zpracování předloženého biologické posouzení tedy nebylo uloženo orgánem ochrany přírody, přesto je zpracováno ve smyslu ustanovení § 67 zákona č. 114/1992
Sb., o ochraně přírody a krajiny a respektuje principy a zásady pro vypracování biologického hodnocení stanovené § 18 vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí
některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody
h Strana 4
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
a krajiny a v Metodickém návodu k provádění biologického hodnocení uvedeném ve
Věstníku MŽP ČR č. 07/2009.
Přestože terénní průzkum neměl charakter dlouhodobého systematického inventarizačního průzkum lokality, umožnil spolu s již zpracovanými podklady objektivní
zhodnocení významu dotčeného území především s ohledem na přítomné biotopy a
celkový charakter lokality z hlediska širších vztahů. Hodnocení vychází kromě aktuálních poznatků zjištěných při cíleném průzkumu i z dalších skutečností a informací
z archivních materiálů a odborné literatury.
2.
CHARAKTERISTIKA ZÁMĚRU
2.1. ADMINISTRATIVNÍ ÚDAJE
Název stavby:
Obnova chaty Vřesová studánka
Místo stavby:
Kraj:
Okres:
ORP:
POÚ:
Obec:
Katastrální území:
Pozemky parc.č.:
Olomoucký
Šumperk
Šumperk
Šumperk
Loučná nad Desnou
Kouty nad Desnou
101, 530/2
Charakter stavby:
Rekonstrukce
Investor:
Spolek pro obnovu poutního místa
Vřesová studánka, z.s.
Průmyslová 3020/3
787 01 Šumperk
IČ: 028 98 101
Tel.: 583 241 176
2.2. ÚČEL STAVBY
Cílem Spolku pro obnovu poutního místa Vřesová studánka, z.s. je obnovení poutního místa Vřesová studánka v Jeseníkách, a to v rozsahu kapličky a horské útulny,
na původních historických místech. V první etapě bude provedena citlivá renovace
původního objektu horské chaty, která byla využívána jako zázemí turistů od roku
1982 (pod názvem Hedelbrünnel) až do roku 1988, kdy byla stržena. Horské chaty
(Jiřího na Šeráku, Červenohorské sedlo, Ovčárna, Barborka) tvoří přirozené záchytné body na turistické trase po hřebenech Jeseníků. Všechny chaty (včetně již neexistující chaty u Vřesové studánky) byly citlivě zasazeny do přírody a spolu s ní dotvářely ráz Jesenické krajiny. Chata Vřesová studánka bude stejně jako v minulosti
sloužit návštěvníkům hor pro odpočinek, občerstvení či přenocování.
2.2. URBANISTICKÉ A ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ
Záměrem investora je obnova dříve oblíbené horské útulny. Celkové pojetí stavby
vychází z původní podoby objektu zachycené na archivních grafických materiálech,
všechny stavební objekty jsou navrženy tak, aby respektovaly přírodní hodnoty nah Strana 5
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
vazujícího území a s okolní krajinou vytvářely harmonický celek. Architektonické,
dispoziční a hmotové řešení vychází z tradic původních jesenických horských chat.
Citlivým využitím tradičních materiálů spolu se sofistikovanými moderními technologiemi bude dosaženo celku maximálně šetrného k přírodě a přívětivého k návštěvníkům. Součástí obnovené horské chaty nebudou žádné další objekty
s turistickým využitím ani nebudou provozovány volnočasové aktivity. Hmotové řešení odpovídá původní stavbě.
2.3. TECHNICKÉ ŘEŠENÍ
Navržená stavba půdorysně odpovídá původní chatě. Jedná se o samostatně stojící,
třípodlažní objekt zastřešený sedlovou střechou krytou skládanou břidlicí. Obvodové
stěny ve 2. NP budou z vnějšku obloženy dřevěnými palubkami, kamenné stěny 1.
NP budou provedeny z lomového kamene z místního zdroje. Pro konečnou povrchovou úpravu dřevěných částí objektu bude použito lazurovacích laků odstínu teak
zvýrazňujících přirozenou kresbu dřeva. Půdorysné rozměry činí 24,00 m x 12,10
m, výška po hřeben 9,00 m.
V suterénu objektu je umístěno technické a skladové zázemí. V 1. PP bude umístěna chodba, manipulační prostor, technická místnost, sklady odpadů, potravin, zeleniny, nápojů, obalů a venkovního nábytku, přípravna zeleniny, mrazící box, trafo,
baterie, rozvodna VN a NN. Celková výměra 136,8 m2.
1. NP je určeno pro návštěvníky chaty, je zde navržen restaurační prostor. Dále se
zde nachází chodba, kuchyně, výdej, svačírna, úklidová místnost a WC. Celková
výměra 221,8 m2.
Podkroví je využito pro ubytování personálu a příležitostné spaní hostů. V 2. NP bude umístěno schodiště, chodba, byt, 5 pokojů s příslušenstvím a úklidová místnost.
Celková výměra 217,07 m2.
Technologické řešení stavby
Pitná voda bude jímána ze studánky umístěné cca 200 m jižně od chaty pod příjezdovou komunikací. Voda bude čerpána a vodovodním potrubím odváděna
z jímacího zařízení do vodojemu umístěného nad chatou ve vzdálenosti cca 22 m od
východní stěny objektu chaty. Z vodojemu bude pitná voda vedena samospádem
do vyrovnávací a revizní nádrže a do vnitřního vodovodního rozvodu.
Odpadní vody budou odváděny splaškovou kanalizací PVC 150 se 2 revizními šachtami (z kuchyně přes lapač tuků), budou předčištěny v domácí čistírně odpadních
vod a akumulovány v nádrži na vyvážení o objemu 10 m3. Obsah nádrže bude dle
potřeby vyvážen a likvidován v souladu s platnou legislativou.
Zdrojem elektřiny potřebné pro provoz chaty budou fotovoltaické články instalované na střeše budovy a kogenerační jednotka na zemní plyn. Chata bude vybavena
rovněž záložním zdrojem elektrické energie. S kabelovým připojením na veřejnou
rozvodnou síť se počítá výhledově.
Vytápění prostor chaty bude zabezpečeno bez nutnosti kabelového připojení. Zdrojem energie pro systém temperování budou fotovoltaické články ne střeše objektu a
kogenerační jednotka umístěna v suterénu stavby. Zásobník zemního plynu bude
umístěn u východní stěny budovy. Spouštění a regulace bude řízeno automaticky.
h Strana 6
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
Dotápění bude v případě potřeby zajištěno kamny na dřevěné brikety, případný
přebytek tepla bude odváděn do otopného systému.
Větrání sociálních zařízení bude zajištěno odfukem s nasáváním infiltrací z interiéru.
Kuchyně bude vybavena digestoří s rekuperací s výměnou vzduchu 2 600 m3/h,
v restauraci výměna vzduchu 3 960 m3/h.
Stávající lesní cesta – příjezdová komunikace k chatě – bude prodloužena přes projektovanou točnu Lesů ČR, s.p. Cesta bude zpevněna vibrovaným kamenivem s
prorostem zeleně.
Zásobování v době provozu bude prováděno max. 1 x denně terénním vozidlem nebo sněžným skútrem z Červenohorského sedla, v zimním období lze sloučit dopravu
s pravidelnou údržbou běžeckých stop. Likvidace komunálního odpadu bude zajištěno odvozem v uzavřených nádobách na Červenohorské sedlo a následně na skládku
odpadů.
Kromě vlastních objektů bude území dotčeno zařízením staveniště – prostorem pro
uložení materiálu, sociálního zařízení apod. Plochy zařízení staveniště navazují ze
severu a jihu na půdorys chaty (viz příloha).
3.
CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ
3.1. CHARAKTERISTIKA STAVENIŠTĚ
Místo stavby se administrativně nalézá v Olomouckém kraji, ve správním území obce Loučná nad Desnou, v katastrálním území Kouty nad Desnou. Vlastní chata se
nalézá na pozemku parc.č. 101 (dle katastru nemovitostí zastavěná plocha a nádvoří), č.p. 68, přípojky sítí a některá infrastruktura se nalézá na pozemku parc.č.
530/2 (dle katastru nemovitostí lesní pozemek).
Staveniště se nalézá přibližně 200 severozápadně od vrcholu Červené hory (1 333
m n.m.), která je součástí hlavního jesenického hřebenu a 40 m východně od Vřesové studánky – pramene s kapličkou. Místo stavby leží v nadmořské výšce 1 286
m n.m. na rovince vytvořené v minulosti pro umístění kostelíka a původní horské
chaty ve prudkém svahu (cca 60 % pod studánkou, 30 % nad studánkou) se západní expozicí. Lokalita je přístupná po kamenivem zpevněné komunikaci
z Červenohorského sedla (3,7 km, vzdušnou čarou 2,8 km jihovýchodně). Po komunikace vede přes Vřesovou studánku zelená a červená značená turistická trasa.
Navržená chata přesně kopíruje půdorys původní chaty, která zde byla postavena
původně jako útulna pro poutníky ke kostelíku dříve stojícím severně od chaty (cca
40 m), později sloužící i turistům. Kostelík byl vybudován pravděpodobně ve 14.
století, několikrát byl po vyhoření obnoven a definitivně byl zbourán po zásahu
bleskem v roce 1946. Chata Vřesová studánka byla postavena v roce 1892 pod názvem Hedelbrünnel. Od roku 1945 byla chata neudržovaná, od roku 1981 uzavřená
a roku 1988 kvůli havarijnímu stavu zbourána. Pozůstatky chaty i kostela jsou i
dnes dobře patrné (kamenné zídky, zbytky základů, zarovnaný terén apod.). Na
ploše původního kostelíka jsou v současné době instalovány lavičky a kříž. Každé
léto se na toto místo koná křesťanská pouť.
Vřesová studánka je hojně navštěvována turisty, což je dáno kromě atraktivity místa i sítí turistických cest, které kolem místa vedou. Turisté procházejí Vřesovou
studánkou při svých túrách po hlavním hřebeni nebo ji navštíví a vracejí se zpět do
h Strana 7
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
výchozího bodu, kterým je buď Červenohorské sedlo (parkoviště) nebo Šerák (lanová dráha).
3.2. PŘÍRODNÍ POMĚRY
Z GEOMORFOLOGICKÉHO hlediska spadá oblast do okrsku Šerácká hornatina (IVC7A–1) celku Hrubý Jeseník, podcelku Keprnická hornatina. Jedná se o členitou hornatinu budovanou převážně migmatity, svory a rulami keprnické klenby a vložkami
kvarcitů, krystalických vápenců a erlanů. Složitá zlomová kra byla vyzdvižena podél
zlomů sudetského směru a na severovýchodě příkře spadá do Jesenické kotliny. Ve
vrcholových částech širokých plochých hřbetů jsou kryogenně přemodelované zbytky zarovnaného povrchu s četnými izolovanými skalami, kryoplanačními terasami,
mrazovými sruby a thufury. Údolní síť je radiální, hlavní údolí vznikla na zlomech.
stavbou zájmové území náleží českému masívu, jednotce silesika,
která tvoří základní stavební prvek Hrubého a Nízkého Jeseníku. Celé posuzované
území patří do velkovrbenské skupiny. Je budováno biotitickou až dvojslídou rulou
až svorem místy s obsahy staurilitu, andaluzitu, granátu a sillimanitu, lokálně jsou
horniny chloritizované. Přímo v prostoru Vřesové studánky vystupuje poloha elánů,
vrcholová (jaderná) část Červené hory je budována biotitickou až dvojslídnou ortorulou, mylonitizovanou až blastomylonitem. Kvartérní sedimenty jsou zastoupeny
svahovými sedimenty (převážně kamenitými až hlinitokamenitými).
GEOLOGICKOU
poměry v místě stavby charakterizuje výskyt podzolového rankeru.
Jedná se o půdy vyvinuté ze skeletovitých rozpadů hornin či ze skeletovitých bazálních souvrství silikátových hornin s více než 50 % skeletu. U podzolových rankrů se
pod humusovým horizontem se vytváří rezivý horizont, event. i vybělený horizont.
PEDOLOGICKÉ
Zájmové území se podle KLIMATICKÉ rajonizace nachází v klimatické oblasti chladné CH6, která je charakterizována velmi krátkým až krátkým, mírně chladným, vlhkým až velmi vlhkým létem, dlouhým přechodným obdobím s chladným jarem a
mírně chladným podzimem a velmi dlouhou, mírně chladnou a vlhkou zimou s dlouhým trváním sněhové pokrývky.
náleží lokalita Vřesové studánky do povodí vodního toku Hučivá
Desná (číslo hydrologického pořadí 4-10-01-0620), které patří do hlavního povodí
řeky Moravy, dílčího povodí po Moravskou Sázavu (4-10-01). Řeka pramení na jižních svazích Keprníku ve výšce 1 325 m n.m. a ústí zprava do Desné v Andělských
Žlebech v 560 m n.m. Plocha povodí činí 19,6 km2, délka toku 7,6 km, průměrný
průtok u ústí 0,26 m3/s.
HYDROLOGICKY
náleží území do hydrogeologického rajónu č 6432 Krystalinikum
jižní části Východních Sudet. Posuzované území je budováno rulami a svory a erlány Hrubého Jeseníku, převládají puklinové kolektory, průlinový kolektor je vyvinut
pouze v pásmu povrchového zvětrávání a v suťových sedimentech. S ohledem na
morfologii převládá rychlý mělký oběh podzemních vod vázaný na suťové sedimenty. Hrubé sutě jsou schopné dešťové srážky rychle infiltrovat a odvést; část podzemní vody vyvěrá ve svazích nebo i v blízkosti hřebenů v okolí sedel a vytváří
drobné vodoteče s velkým podélným sklonem. Místo stavby je součástí Chráněné
oblasti přirozené akumulace vod Jeseníky a leží v ochranném pásmu vodních zdrojů
II. stupně.
HYDROGEOLOGICKY
Dle regionálně FYTOGEOGRAFICKÉHO členění České republiky je zájmové území zařazeno do okresu Hrubý Jeseník č. 97, obvodu Českého oreofytika.
h Strana 8
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
Z BIOGEOGRAFICKÉHO hlediska se území nalézá v Jesenickém bioregionu č. 1.70,
v biochoře 7ZS – hřbety na kyselých metamorfitech 7. vegetačního stupně.
Z GEOBIOCENOLOGICKÉHO hlediska leží dotčené území v hlavní skupině typů geobiocénů 7A-AB3 – Sorbi-piceeta (jeřábové smrčiny).
3.3. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ
Místo stavby se nalézá ve velkoplošném zvláště chráněném území – Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Lokalita leží ve II. zóně CHKO, která vytváří ochranné pásmo
zóny I. Druhou zónu zde tvoří přírodě blízkých společenstva v úrovni horní hranice
lesa. Předmětem ochrany CHKO je krajina Jeseníků s typickým krajinným rázem,
plněním přírodních funkcí a přírodními hodnotami, kterými jsou významné geologické a geomorfologické jevy a zastoupené přírodní, přírodě blízké a polopřirozené
ekosystémy a v nich se vyskytující zvláště chráněné, vzácné či regionálně významné druhy rostlin a živočichů. Východně od vrcholu Červené hory, přibližně 120 m od
staveniště prochází hranice přírodní rezervace Sněžná kotlina, která byla vyhlášena
pro ochranu ekosystému horských strží na východním svahu Červené hory.
3.4. NATURA 2000
Navržená stavba se nachází na území soustavy Natura 200 – evropsky významné
lokality EVL Keprník a ptačí oblasti Jeseníky. Předmětem ochrany EVL jsou aktivní
vrchoviště, rašelinný les, acidofilní smrčiny, alpínská a boreální vřesoviště, silikátové alpínské a boreální trávníky, vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin
a hoského až alpínského stupně, chasmofytická vegetace silikátových skalnatých
svahů, bučiny asociace Luzulo-Fagetum a lokalita výskytu střevlíka hrbolatého.
Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace jeřábka lesního a chřástala polního
a jejich biotopy.
3.5. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
Po hřebeni nad Vřesovou studánkou prochází osa nadregionálního biokoridoru K 85,
který směřuje z NRBC Praděd severním směrem po hlavním jesenickém hřebeni
přes RBC Keprník směrem na horu Smrk a dál po hraničním hřebeni Rychlebských
hor na vrch Špičák, kde navazuje na mezofilní bučinný NRBK K 86. Vřesová studánka se nalézá v regionálním biocentru 476 Šerák – Keprník vymezeným na ploše zachovalých horských smrčin, smrkových bučin, alpínských trávníků a vrchovištních
rašelinišť s celou řadou zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Územní systém ekologické stability lokální úrovně bude závazně stanoven v připravovaném
Územním plánu obce Loučná nad Desnou.
3.6. VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY
Registrované významné krajinné prvky se v místě stavby nenalézají, z významných
krajinných prvků stanovených zákonem se v okolí stavby nalézají lesy a horní úseky
vodních toků.
h Strana 9
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
4. BIOLOGICKÉ PRŮZKUMY A ROZBORY
4.1. METODIKA
Cílem biologického posouzení bylo ověření výsledků biologických průzkumů a posouzení lokality stavby Obnova chaty Vřesová studánka provedených společností AQUATEST a.s. v roce 2012. Po podrobném prostudování práce byly vytyčeny
hlavní potenciální střety navržené stavby se zájmy ochrany přírody. Jako rizikové
faktory podmiňující realizaci záměru z hlediska ochrany přírody a krajiny byly určeny následující oblasti:
- Výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a rostlin uvedených v Červeném seznamu v místě stavby (vlastní chaty, dalších stavebních objektů a inženýrských sítí,
zařízení staveniště).
Biologickým posouzením AQUATEST 2012 a dříve provedenými průzkumy byl
zjištěn výskyt následujících druhů:
- Aconitum callibotryon (oměj šalamounek) – ZCHD-O,
- Campanula barbata (zvonek vousatý) – ZCHD-SO,
- Campanula rotundifolia subsp. Sudetica (zvonek okrouhlolistý sudetský) –
ZCHD-KO,
- Ligusticum mutellina (koprníček bezobalný) – ZCHD-O,
- Botrychium lunaria (vratička měsíční) – ZCHD-O,
- Hieracium aurantiacum (jestřábník oranžový) – ČS-C3,
- Ribes petraeum (rybíz skalní) – ČS-C1,
- Thesium alpinum (lněnka alpská) – ČS-C3,
- Viola lutea subsp. sudetica (violka žlutá sudetská) – ZCHD-SO.
(ZCHD – zvláště chráněný druh, KO – kriticky ohrožený, SO – silně ohrožený,
O – ohrožený, ČS – Červený seznam ČR, C1 – kriticky ohrožený, C2 – silně
ohrožený, C3 – ohrožený, C4a – vzácnější taxony vyžadující další pozornost,
méně ohrožené, CR – kriticky ohrožený).
- Výskyt zvláště chráněných druhů bezobratlých a bezobratlých uvedených
v Červeném seznamu v místě stavby (vlastní chaty, dalších stavebních objektů a
inženýrských sítí, zařízení staveniště).
-
střevlík hrbolatý (Carabus variolosus) – ZCHD-SO,
hnojník (Neagolius bilimeckii) – ČS-CR,
tesařík čtyřpásý (Cornumutilla quadrivittata),
zlatohlávek (Oxythyrea funesta) – ZCHD-O,
zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus) – ZCHD-O,
zdobenec zelenavý (Gnorimus nobilis) – ZCHD-O,
čmeláci (Bombus) – ZCHD-O,
mravenci (Formica) – ZCHD-O,
okáč menší (Erebia sudetica) – ZCHD-SO.
- Výskyt zvláště chráněných druhů obratlovců a obratlovců uvedených v Červeném
seznamu v místě stavby (vlastní chaty, dalších stavebních objektů a inženýrských sítí, zařízení staveniště).
- Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) – ZCHD-SO,
- zmije obecná (Vipera berus) – ZCHD-KO.
h Strana 10
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
Na uvedené druhy byla soustředěna pozornost při terénním průzkumu prováděném
v území dotčeném posuzovanou stavbou v průběhu vegetačního období (května –
října) roku 2014. Proveden byl opakovaný terénní průzkum vegetace, fauny a stanovišť při 4 celodenních návštěvách lokality 22. 5., 1. 7., 24. 7. a 29. 8. 2014. Terénní práce pro vypracování biologického posouzení spočívaly v průzkumu vlastního
staveniště, kde budou probíhat zemní a stavební práce a jeho nejbližšího okolí. Při
šetření byl sledován charakter lokality při měnících se podmínkách v závislosti na
ročním období, zaznamenávány byly druhy zjištěných rostlin a živočichů se zvláštní
pozorností na výše uvedené rizikové druhy a posuzováno bylo jejich potenciální
ohrožení nebo ovlivnění při realizaci nebo provozu stavby. Při návštěvách byla pořizována fotodokumentace.
Zatímco průzkum a popis flóry a fauny byl v roce 2012 prováděn i pro vzdálenější
okolí místa stavby s cílem poskytnout komplexní charakteristiku území, průzkum
v roce 2012 byl zaměřen přímo na místo stavby a jeho bezprostřední okolí s cílem
podrobného zmapování významných druhů stanovených průzkumem 2012.
Výskyt rostlin
Pro hodnocení vegetačního krytu byl uplatňován floristický a především fytocenologický metodický přístup, při kterém je vyhodnocení vegetačního krytu provedeno z
hlediska nároků rostlinných společenstev na prostředí. Při pochůzkách byly sledovány vegetační jednotky na úrovni společenstev, z floristického hlediska byla věnována největší pozornost potenciálnímu výskytu zvláště chráněných druhů rostlin
podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.
Výskyt bezobratlých
Pro průzkum výskytu hmyzu bylo užito standardních metod sběru – procházení zájmového území a odchytávání dospělců pomocí síťky, obracení kamenů, dřev, vyšlapávání z bahna, smýkání, sklepávání, individuální sběr na rostlinách a dřevních
tělesech. Zaznamenaní jedinci byli určeni na místě za pomoci klíčů a příruček.
Výskyt obojživelníků a plazů
Výzkum týkající se výskytu obojživelníků a plazů byl prováděn formou sledování jedinců při opakovaném terénním průzkumu potenciálních úkrytů a stanovišť. Zjišťování a určování druhů vyskytujících se obojživelníků a plazů bylo prováděno opticky
pozorováním aktivujících jedinců, akustická detekce hlasových projevů nebyla
úspěšná. Průzkum byl zaměřen především na místa, kde bylo možno předpokládat
výskyty nebo migrace plazů a obojživelníků. Cílem bylo zaznamenat především přítomné dospělé jedince, případně snůšky s vajíčky nebo mláďata.
Výskyt ptáků
Zaznamenávány byly druhy ptáků vázané na lesní porosty a trávníky vyskytující se
v místě stavby a jeho okolí. Vzhledem k charakteru vegetačního krytu a poměrně
frekventované lokalitě je hnízděné ptactva v místě stavby málo pravděpodobné.
Zastižení ptáci byli pozorováni výhradně za přeletu. Ptáci byli sledováni jak vizuálně, tak akusticky, jejich výskyt byl posuzován především z kvalitativního hlediska.
h Strana 11
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
Výskyt obratlovců
U savců byla pozornost věnována kromě vizuálních a akustických projevů i pobytovým stopám (stopy, trus, zbytky potravy, okusy). Vzhledem k očekávaným menším
negativním vlivům úprav na tyto obratlovce z důvodu jejich schopnosti rychlé migrace byl průzkum pouze orientační.
V rámci kancelářských prací byly získané údaje vyhodnoceny, byl popsán současný
stav a možné ovlivnění zjištěných rostlin, živočichů a stanovišť navrženou stavbou.
4.2. ROSTLINY
Území náleží do 8. lesního vegetačního stupně klečového a trofické oligotrofní řady
A. Z hlediska lesních typů je posuzovaná plocha v prostoru klečové smrčiny 9K. Z
hlediska krajinné charakteristiky se v širším okolí vyskytuje soubor horských a subalpínských ekosystémů nejvyšších poloh Hrubého Jeseníku v masívu Keprníku.
Z přírodních biotopů se v okolí místa stavby vyskytují horské třtinové smrčiny, spíše
maloplošně a se sníženou reprezentativností přistupují papratkové smrčiny, v okolí
vrchovišť se pak maloplošně vyskytují podmáčené a rašelinné smrčiny. Nad hranicí
lesa je pestrá mozaika biotopů tvořená vyfoukávanými a zapojenými alpínskými
trávníky, vysokostébelnými trávníky a subalpínskou brusnicovou vegetací. Nad horní hranicí lesa vysazovaná kleč zde není původní a její přítomnost z hlediska ochrany přírody negativní. Významná jsou otevřená vrchoviště se šlenky.
A1.2 Zapojené alpinské trávníky
Relativně stabilní a vyzrálé bylinné porosty, jako předchozí stabilizované extrémními vysokohorskými ekologickými podmínkami, umocněnými účinkem větru, jako
subklimax. Fylogeneticky staré, reliktní společenstva odpovídající tundrovým biotopům. Přirozené typy, pokud nejsou ovlivněny eutrofizací nebo rozšiřovány pod hranicí lesa (subalpinské louky). Husté, zapojené nízké jednopatrové travinné porosty,
s dominancí Nardus stricta nebo Avenella flexuosa. V těchto téměř uniformních porostech jsou ještě vtroušeny další traviny – Anthoxanthum alpinum, Calamagrostis
villosa, Carex bigelowii, Festuca supina, Luzula sudetica, rovněž keříčky Vaccinium
myrtillus. Ze širokolistých bylin se uplatňují Hieracium alpinum, Bistorta major, nápadně vyčnívají jedinci Veratrum album subsp. lobelianum. V rámci státu vzácný
typ biotop omezený jen na hřebenové polohy Krkonoš, Hrubého Jeseníku a Kralického Sněžníku. Vzácné jsou obecně především vysokohorské druhy Agrostis rupestris, Carex bigelowii, Diphasiastrum alpinum, Empetrum hermaphroditicum, Hieracium alpinum, Homogyne alpina. Biotop je odolný, citlivý na eutrofizaci a antropogenní erozi. Potenciálně ohrožen eutrofizací, výsadbou kleče, sešlapem turisty a následnou erozí.
A2.2 Subalpinská brusnicová vegetace
Relativně stabilní keříčkové porosty, stabilizované extrémními vysokohorskými ekologickými podmínkami, jako subklimax. Fylogeneticky stará, reliktní společenstva
odpovídající tundrovým biotopům. Někdy to ale mohou být náhradní společenstva
horských smrčin! Přirozené až přírodě blízké typy, pokud nejsou ovlivněny eutrofizací. Husté, zapojené, druhově chudé porosty nízkých keříků, jednopatrové porosty,
s dominancí keříčků, především borůvkou Vaccinium myrtillus řídčeji brusinkou
Vaccinium vitis idaea. Ve stejném patru se uplatňují i juvenilní event. klimatoeh Strana 12
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
daficky zakrslé dřeviny (Picea abies, Pinus mugo a Sorbus aucuparia subsp. glabrata). Další druhy jsou společné s jinými alpinskými typy. V rámci státu vzácný typ
biotop omezený jen na hřebenové polohy Krkonoš a Hrubého Jeseníku. Vzácné jsou
obecně především vysokohorské druhy Gentiana asclepiadea, Hieracium alpinum,
Homogyne alpina, Solidago virgaurea subsp. minuta. Biotop je odolný, citlivý na eutrofizaci a antropogenní erozi. Potenciálně ohroženo eutrofizací, výsadbou kleče, sešlapem turisty a následnou erozí.
A4.1 Subalpinské vysokostébelné trávníky
Relativně stabilní bylinné porosty nad horní hranicí lesa, stabilizované extrémními
vysokohorskými ekologickými podmínkami, jako subklimax. Přirozené typy, pokud
nejsou ovlivněny eutrofizací nebo rozšiřovány pod hranicí lesa (vysokohorské louky). Husté, zapojené vyšší, obvykle jednopatrové druhově bohaté bylinné porosty,
s dominancí trav: Calamagrostis arundinacea, C. villosa, Deschampsia cespitosa,
Molinia caerulea a Poa chaixii, Avenula planiculmis. Výrazný barevný aspekt obstarávají širokolisté druhy Anemone narcissifolia, Bistorta major, Crepis conyzifolia, C.
mollis, Digitalis grandiflora, Gentiana asclepiadea, Lilium martagon, Ranunculus
platanifolius, Potentilla aurea, Pulsatilla scherfelii, Senecio hercynicus, Veratrum album, Viola lutea subsp. sudetica, místy Cicerbita alpina. V rámci státu omezen na
pohraniční hory – hercynské, sudetské a západokarpatské. Vysoký počet vzácných
druhů, většinou reliktní: Avenula planiculmis, Anemone narcissifolia, Crepis conyzifolia, C. mollis, Gentiana asclepiadea, Lilium martagon, Ranunculus platanifolius,
Potentilla aurea, Pulsatilla scherfelii, Senecio hercynicus, Veratrum album, Viola lutea subsp. sudetica. Biotop je citlivý na řadu antropogenních impaktů, mj. i turistiku. Výsadba kosodřeviny, vysoké stavy jelení a kamzičí zvěře, expanze třtiny rákosovité.
A4.2 Subalpinské vysokobylinné nivy
Relativně stabilní bylinné porosty nad horní hranicí lesa, v mělkých a vlhkých sníženinách, v okolí pramenišť a toků, s nimiž sestupuje do nižších pásem. Jde o sukcesně blokované azonální společenstvo, ale s řadou některých reliktních prvků. Přirozené typy. Husté, zapojené, obvykle třípatrové druhově středně bohatý typ biotopu,
jehož vzhled určují statné byliny např. Aconitum callibotryon, A. lycoctonum, Adenostyles alliariae, Chaerophyllum hirsutum, Carduus personata, Cicerbita alpina,
Delphinium elatum, Petasites albus, Doronicum austriacum, Valeriana sambucifolia,
v nižší patru Trollius altissimus, Viola biflora aj. Vzácně až roztroušeně v Krkonoších
a Hrubém Jeseníku, někde sestupuje níže, avšak vesměs v inverzních polohách pohraničních hor, včetně Adršpaško-Teplických skal, zde vesměs v ochuzených formách. Většina diagnostických druhů je poměrně vzácná. Biotop je citlivý na řadu
antropogenních impaktů, mj. vysoké stavy jelení a kamzičí zvěře, expanze chrastice
rákosové apod. Rozsah typu biotopu je stabilizován cílenou ochranou
L9.1 Horské třtinové smrčiny
Různověké smrčiny s několika stromovými patry. Korunový zápoj dosahuje často až
90 %, rozvolněnější je však na výchozech hornin, kde má smrk nižší vitalitu a
zakmenění. Ve stromovém a keřovém patře se kromě smrku mohou uplatňovat i
listnáče Acer pseudoplatanus, Fagus sylvatica a zejména Sorbus aucuparia subsp.
aucuparia. Bylinné patro je zastíněné, takže jeho pokryvnost může silně kolísat.
Dominantními druhy třtinových smrčin jsou Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Dryopteris dilatata a Vaccinium myrtillus. Dále se vyskytují plavuně Huperzia
h Strana 13
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
selago a Lycopodium annotinum a různé montánní druhy (např. Blechnum spicant,
Homogyne alpina, Luzula sylvatica, Streptopus amplexifolius a Trientalis europaea).
Mechové patro je dobře vyvinuto a dosahuje pokryvnosti až 90 %. Třtinové smrčiny
rostou na svazích a vrcholech kopců v supramontánním stupni v nadmořské výšce
(950–)1100–1350 m. Tvoří horní hranici lesa, v jejíž blízkosti jsou porosty následkem extrémních klimatických poměrů a případně i pastvy rozvolněnější. Půdy jsou
kamenité podzoly na minerálně chudých silikátových horninách. Na skalních výchozech a vrcholech kopců se mohou třtinové smrčiny maloplošně vyskytovat i v nižších nadmořských výškách; zde však bývá jejich charakter silně ovlivněn smrkovým
hospodařením, takže většinou splývají s okolními kulturními smrčinami. Vykytují se
v montánních až supramontánních polohách Šumavy, Krušných hor, Jizerských hor,
Krkonoš, Orlických hor, Králického Sněžníku, Rychlebských hor, Hrubého Jeseníku a
Moravskoslezských Beskyd, vzácně v Českém lese, Brdech a Adršpašsko-Teplických
skalách.
Vlastní místo stavby – uměle vytvořená rovná plocha v místě původní horské útulny
se zbytky zdí – není přírodním biotopem. Společenstva rostlin zahrnují druhy subalpínské zasahující do plochy z okolních přirozených trávníků, druhy lesní pronikající
z níže položených lesních smrkových porostů a v neposlední řadě druhy synantropní
rozšiřující se podél komunikace ve směru od Červenohorského sedla.
Celá plocha staveniště je charakteristická intenzivním sešlapem v důsledku vysoké
frekvence návštěvníků Vřesové studánky. Dominantním druhem těchto ploch je jetel plazivý (Trifolium repens). Z jihu na plochu navazuje zpevněná cesta, na severu
sešlap pokračuje směrem k posezení na místě bývalého kostelíka a k chodníku
směrem k vrcholu Červené hory. Na západní straně plochy začíná vyšší travnatý
porost s převažující metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), na jižní straně se vyskytují ojedinělé keře – vrba slezská (Salix silesiaca), olše zelená (Alnus viridis) a
borovice kleč (Pinus mugo). Na východní straně plochy směrem k vrcholu Červené
hory před zachovalými zbytky zdí se kromě metlice trsnaté (Deschampsia cespitosa) vyskytují ve větší míře ruderální druhy jako kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a
ostružiník maliník (Rubus idaeus). Na celé ploše se místy objevují nálety smrku (Picea abies). V místě nad chatou, kde bude dle projektu umístěna vodárna, se vyskytuje přirozená vegetace trávníků již bez vlivů ruderalizace, v trase připojení k místu
pro jímání vody v příkopu kolem zpevněné cesty se naopak vyskytuje především
synantropní vegetace.
Na dotčené ploše byla v rámci průzkumu věnována maximální pozornost výskytu
druhů vytipovaných jako limitujících nebo omezujících prvků realizace záměru. Jedná se o následující druhy rostlin:
Aconitum callibotryon (oměj šalamounek)
ZCHD-O
Oměj šalamounek je endemitem hor Českého masívu, vyskytuje se v České republice, kterou svým výskytem přesahuje jen těsně na území okolních států v pohraničních pohořích. Jinde v Evropě a Asii se vyskytují blízce příbuzné druhy. Ve volné
přírodě roste na vlhkých místech v lesích a u potoků v horských oblastech.
Biologické posouzení 2012 udává výskyt 1 exempláře tohoto druhu v příkopě u cesty před plochou záměru a několik exemplářů na ploše a ve svahu pod základy bývalého kostelíka. Komárek (2001) udává výskyt druhu na více lokalitách v údolí Hučivé Desné, mj. na svahu dále pod plochou záměru a to podél levobřežního přítoku
Hučivé Desné s pramenem Vřesová studánka. Druh se dále vyskytuje v PR Sněžná
h Strana 14
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
kotlina (např. Chlapek, 2000) a v řadě dalších lokalit v okolí (např. Štencl, 2007;
Albín, 2005).
Ani při jedné návštěvě 2014 nebyl oměj šalamounek zjištěn. Je možné, že vzhledem k atraktivitě rostliny a vysoké návštěvnosti lokality byli jedinci utrženi, nicméně přes důkladnou prohlídku míst výskytu 2012 nebyly nalezeny ani části rostlin.
Campanula barbata (zvonek vousatý)
ZCHD-SO
Roste především v Alpách ve výškách 800 až 2700 m n. m., mimo to se vyskytuje v
Hrubém Jeseníku, Karpatech (Sedmihradsko) a jižním Norsku. V České republice
roste pouze v Hrubém Jeseníku a na Králickém Sněžníku. V Hrubém Jeseníku se s
ním lze setkat na loukách hřebene od Šeráku po Jelení studánku, v nižších polohách
byl nalezen např. u Klepáčova, Vernířovic, Suché Rudné, Malé Morávky, Filipovic a
Alojzova. Roste na horských loukách a holích se smilkou tuhou, v poslední době
často na ruderalizovaných místech (sjezdovky, travnaté okraje cest, příkopy silnic).
Průzkum 2012 zaznamenal ojedinělý výskyt druhu na samotné ploše bývalé chaty
mimo porosty intenzivně sešlapávané vegetace a roztroušeně při jejích okrajích
zejména na úpatí svahu směrem k hřebenu Červené hory. Dále v subalpínských
trávnících nad přístupovou cestou k Vřesové studánce, podél vyšlapaných stezek v
okolí a v příkopě u cesty ze sedla těsně před plochou záměru. Dále byl druh zaznamenán na sjezdové trati v Červenohorském sedle, kterou kříží cesta k Vřesové
studánce. Obecně se jedná druh na ústupu, přičemž v širším okolí jsou záznamy
např. z oblasti Keprník - Šerák (Albín, 2005; štencl, 2007) a Pradědu (Kuras in
Anonymous, 2005).
Při sledování 2014 byl zvonek vousatý zjištěn mezi zborem kostelíka a horské chaty
u vyšlapaných stezek k Červené hoře v blízkosti orientační tabule v počtu 15 exemplářů, východně od kostelíka mezi jeho půdorysem a svahem Červené hory v počtu
4 exemplářů a nad východním příkopem přístupové komunikace v blízkosti odbočení stezky k Vřesové studánce v počtu 1 exemplář.
Campanula rotundifolia subsp. Sudetica (zvonek okrouhlolistý sudetský)
ZCHD-KO
Je neoendemitem Sudetského pohoří (též Krkonošsko-jesenické subprovincie). Vyskytuje se v Krkonoších a v Hrubém Jeseníku (Červená hora, Keprník, Obří skály,
Tabulové kameny). Vyrůstá nejčastěji na skalnatých svazích a zarostlých sutích,
nejvíce mu prospívají kyselé a vlhké půdy málo bohaté na živiny, jeho areál výskytu je až do subalpínského vegetačního stupně.
V roce 2012 v rámci průzkumu pro biologické posouzení byly nalezeny 2 trsy v prostoru základů kapličky. Dále od místa stavby byl druh dříve zjištěn v prostoru Červené hory (Slavík [ed.] (2000), Kočí (2001).
Během průzkumu 2012 nebyl druh na ploše navržené stavby ani v blízkém okolí
zjištěn.
h Strana 15
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
Ligusticum mutellina (koprníček bezobalný)
ZCHD-O
Druh je rozšířen v horách jižní a střední Evropy, v Alpách a Karpatech. U nás roztroušeně až vzácně v oreofytiku, ojediněle v mezofytiku, od submontánního po alpínský stupeň. Roste na horských loukách, holích a v nivách, na okrajích světlých
lesů a kosodřeviny. Vyhledává vlhčí, humózní půdy, kamenité i hlinité. U nás pouze
na silikátových podkladech.
Dle průzkumu 2012 se vyskytuje roztroušeně při okrajích plochy bývalé chaty a v
prostoru základů bývalého kostelíka a roztroušeně v (sub)alpínských trávnících nad
přístupovou cestou k Vřesové studánce a na svahu a hřebeni Červené hory nad plochou záměru. Z PR Sněžná kotlina udávají výskyty např. Kavalcová (1996), Chlapek
(2000) a Bureš & Burešová (1991).
Průzkum v roce 2014 výskyt druhu na ploše navržené stavby ani v jejím blízkém
okolí nepotvrdil. Místa stanoveného výskytu byla opakovaně důkladně prozkoumávána, ale nebyl nalezen žádný exemplář. Šest exemplářů bylo zjištěno ve větší
vzdálenosti od staveniště (cca 80 m) u vyšlapané stezky k hřebeni.
Botrychium lunaria (vratička měsíční)
ZCHD-O
V České republice se vyskytuje bez výrazných preferencí, roztroušeně po celém
území od planárního po subalpínský stupeň, poměrně hojně např. v Jeseníkách a
naopak v Beskydech extrémně vzácně. Roste na suchých až vlhkých loukách, travnatých stráních, častěji na vápnitých půdách.
V biologickém posouzení 2012 je uvedeno, že Štencl (2009) udává výskyt v prostoru základů kapličky (cca 50 ex.) a na skalkách na svahu Červené hory (cca 20 ex.).
V ND AOPK ČR je záznam uváděn jako málo věrohodný s nutností revize.
Při průzkumu v roce 2014 nebyla vratička měsíční v zájmovém území zjištěna.
Hieracium aurantiacum (jestřábník oranžový)
ČS-C3
Druh se primárně vyskytuje především v horách Střední Evropy, ve Skandinávii a
na pomezí Finska a Rusku, sekundárně se rozšířil téměř do celé Evropy, Severní
Ameriky i do Austrálie. V České republice se původně vyskytoval jen na Šumavě, v
Krkonoších, na Králickém Sněžníku a v Beskydech, druhotně roste na mnoha dalších místech republiky, kde byl pravděpodobně záměrně vysazen nebo se v nedávné době sám rozšířil. Vyrůstá na vlhčích, hlinitých, kyselých a na živiny chudých
půdách na horských loukách a pastvinách, na světlých mýtinách a okrajích lesů,
podél komunikací, v parcích a okolí zahrad kam se rozšiřuje únikem semen z uměle
pěstovaných rostlin.
V blízkém okolí záměru se druh vyskytoval tento druh v roce 2012 zejména při
okraji plochy bývalé chaty na úpatí svahu směrem k hřebeni Červené hory - přibližně do poloviny plochy od ústí cesty od Červenohorského sedla a v prostoru základů
bývalého kostelíka.
h Strana 16
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
Při průzkumech 2014 byl jestřábník oranžový zjištěn východně od staveniště ve
svahu nad dotčenou plochou ve dvou skupinách, severní s počtem 20 ex., jižní
s počtem 45 exemplářů.
Ribes petraeum (rybíz skalní)
ČS-C1
Vyskytuje se v horách střední Evropy, směrem na jih zasahuje do Pyrenejí, Itálie a
Bulharska. V ČR se vyskytuje v Krkonoších, na Králickém Snežníku, v Hrubém Jeseníku, Beskydech, Moravském krasu. Roste na vlhkých skalnatých svazích a sutinách, často u vodních toků, v lesích, na pasekách, v lavinových žlebech a v karech
na kyselém i zásaditém substrátu.
V okolí záměru byl v roce 2012 zaznamenán 1 keř na okraji plochy bývalé chaty
nad horní zídkou (pravá strana ve směru od Červenohorského sedla).
V roce 2014 byl průzkumem tento exemplář potvrzen. Zůstává nejistota zmíněná
v biologickém posouzení 2012 (v některých znacích je ex. odchylný od typických
zástupců druhu, determinace druhu tak ne ní jednoznačná).
Thesium alpinum (lněnka alpská)
ČS-C3
Na území České republiky se vyskytuje roztroušeně, hlavně v submontánních a
montánních stupních. Vyrůstá nejčastěji na nespecifických půdních podložích na vysychavých kamenitých stráních a světlých okrajích lesů a křovin. Je považována za
diagnostický druh asociací Thesio alpini-Nardetum strictae a BupleuroCalamagrostietum. Ve větší počtu lze lněnku alpskou spatřit v hornatých oblastech
na severu Čech nebo Moravy.
V blízkém okolí záměru byl druh v roce 2012 zaznamenán zejména na základech
bývalého kostelíka (desítky ex.), roztroušeně pak i v dalších polohách (zejména
okraje plochy bývalé chaty - nižší desítky ex., subalpínské trávníky nad přístupovou
cestou k Vřesové studánce).
Přes uváděný poměrně hojný výskyt v roce 2012 nebyl v roce 2014 zjištěn
v zájmovém území ani jeden exemplář. Tuto skutečnost bude třeba ověřit opakovaným průzkumem v následujících vegetačních obdobích.
Viola lutea subsp. sudetica (violka žlutá sudetská)
ZCHD-SO
V ČR je vysokohorský druh s těžištěm rozšíření nad hranicí lesa, ale sestupuje často
na loukách i níže. Nejčastěji roste ve vysokostébelných alpínských trávnících sv.
Calamagrostion villosae, dále pak v horských až subalpínských smilkových trávnících (sv. Nardion a sv. Nardo-Agrostion tenuis) a v další společenstvech. V ČR se
přirozeně vyskytuje v Krkonoších, na Králickém Sněžníku a v Hrubém Jeseníku. V
Beskydech a v Orlických horách je patrně nepůvodní, byla sem v minulosti vysazena.
V roce 2012 byl v blízkém okolí plánované chaty druh zaznamenán roztroušeně při
okrajích plochy bývalé chaty (zejména na úpatí svahu směrem k hřebenu Červené
hory - desítky ex., vzácně i v okrajových partiích přírodních biotopů nad tímto úpah Strana 17
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
tím), v prostoru základů kapličky, v subalpínských trávnících nad přístupovou cestou k Vřesové studánce a podél vyšlapaných stezek.
Při průzkumu v roce 2014 byl tento druh zjištěn jako poměrně hojný na řadě míst
v okolí staveniště mimo sešlapávané plochy. Výskyt je roztroušený. Vyskytoval se
na svazích severně a východně od bývalého kostelíka (celkem cca 25 ex.), severozápadně od plochy stavby chaty po obou stranách pěšiny od vřesové studánky ke
kostelíku (33 ex.), severovýchodně od chaty ve svahu k Červené hoře (cca 50 ex.),
podél stezky nad Vřesovou studánkou jihozápadně od chaty (18 ex.) a nad příjezdovou komunikací před vjezdem na místo stavby ve svahu k Červené hoře.
Ve vzdálenějším okolí místa stavby byly zjištěny další z hlediska ochrany přírody
významné rostliny. Jedná se o následující druhy:
-
Carex rupestris (ostřice skalní) – ZCHD-KO,
Anemone narcissiflora (sasanka narcisokvětá) – ZCHD-SO,
Adenostyles alliariae (havez česnáčková) – ČS-C4a,
Festuca supina (kostřava nízká) – ČS-C4a,
Gnaphalium norvegicum (protěž norská) – ČS-C4a,
Juncus trifidus (sítina trojklaná) – ČS-C2,
Phleum rhaeticum (bojínek švýcarský) – ČS-C4a,
Potentilla aurea (mochna zlatá) – ČS-C4a,
Blechnum spicant (žebrovice různolistá) – ČS-C4a.
Vzhledem k umístění těchto druhů je jejich ovlivnění výstavbou nebo provozem
chaty vyloučeno.
V následujícím přehledu jsou uvedeny rostliny zjištěné při průzkumech biologického
posouzení společností AQUATEST a.s. v roce 2012 (označeno +) a při průzkumech
aktuálních v roce 2014 (označeno *). Z porovnání je zřejmé, že druhové složení
zjištěných druhů rostlin je velmi podobné, výskyt druhů v rámci území však posoudit není možné z důvodu absence přesné lokalizace (s výjimkou druhů se zvláštní
pozorností uvedených výše). V roce 2012 bylo v zájmovém území sledováno 88
druhů, v roce 2014 83 druhů. Rozdíl není významný a je možno vysvětlit mj.
územním rozsahem průzkumu.
Přehled zaznamenaných druhů vyšších rostlin
Aconitum callibotryon
Adenostyles alliariae
Achillea millefolium
subsp. millefolium
Ajugo reptans
Alchemiila s pp.
Alnus viridis
Aquilegia vulgaris
Athyrium distentifolium
Athyrium filix-femina
Avenella flexuosa
Bellis perennis
Betula pendula
Bistorta major
Blechnum spicant
Calamagrostis arundinacea
Calamagrostis epigejos
Calluna vulgaris
(oměj šalamounek)
(havez česnáčková)
+
+
*
*
(řebříček obecný pravý)
(zběhovec plazivý)
(kontryhel)
(olše zelená)
(orlíček obecný)
(papratka horská)
(papratka samičí)
(metlička křivolaká)
(sedmikráska obecná
(bříza bělokorá
(rdesno hadí kořen)
(žebrovice různolistá)
(třtina rákosovitá
(třtina křovištní
(vřes obecný)
+
+
+
+
+
+
+
+
*
*
*
*
+
+
+
*
*
*
*
*
*
*
*
*
h Strana 18
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
Campanula barbata
Campanula rotundifolia
subsp. sudetica
Carduus personata
Carex ovalis
Carex rupestris
Carum ca rvi
Cerastium arvense
subsp. arvense
Cirsium heterophyllum
Cystopteris fragilis
Dactylis glomerata
Deschampsia cespitosa
Dryopteris filix-mas
Epilobium angustifolium
Epilobium spp.
Erigeron acris
Festuca supina
Fragaria vesca
Galium album subsp. album
Geranium robertianum
Geranium sylvaticum
Gnaphalium norvegicum
Gnaphalium sylvaticum
Heracleum sphondylium
Hieracium aurantiacum
Hieracium piiosella
Homogyne alpina
Hypericum moculatum
Chamaerion angustifolium
Juncus trifidus
Lamium album
Lathyrus sylvestris
Leontodon autumnalis
Leucanthemum ircutianum
Ligusticum mutellina
Lotus corniculatus
Luzula luzulaides subsp. rubella
Luzula sylvatica
Lycopodium clavatum
Melampyrum pratense
Molinia caerulea
Myasotis nemorosa
Nardus stricta
Oxalis acetosella
Patentilla erecta
Petasites albus
Phegopteris connectilis
Phleum rhaeticum
Phyteuma spicatum
Picea abies
Pinus mugo
Plantago lanceolata
Plantago major
Poa annua
Poa chaixii
Poa supina
Potentilla aurea
Prenanthes purpurea
Prunella vulgaris
Ranunculus acris subsp. acris
Ranunculus platanifolius
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
(zvonek vousatý)
+
(zvonek okrouhlolistý sudetský)
(bodlák lopuchovitý)
(ostřice zaječí)
(ostřice skalní)
(kmín kořenný)
+
+
+
+
+
(rožec rolní pravý)
(pcháč různolistý)
(puchýřník křehký)
(srha laločnatá)
(metlice trsnatá)
(kapraď samec)
(vrbovka úzkolistá)
(vrbovka)
(turan ostrý)
(kostřava nízká)
(jahodník obecný)
(svízel bílý pravý)
(kakost smrdutý
(kakost lesní)
(protěž norská)
(protěž lesní)
(bolševník obecný)
(jestřábník oranžový)
(jestřábník chlupáček)
(podbělice alpská)
(třezalka skvrnitá)
(vrbka úzkolistá
(sítina trojklaná)
(hluchavka bílá)
(hrachor lesní)
(máchelka podzimní)
(kopretina irkutská)
(koprníček bezobalný)
(štírovník růžkatý)
(bika bělavá měděná)
(bika lesní)
(plavuň vidlačka)
(černýš luční)
(bezkolenec modrý)
(pomněnka hajní)
(smilka tuhá)
(šťavel kyselý)
(mochna nátržník)
(devětsil bílý
(bukovinec osladičovitý)
(bojínek švýcarský)
(zvonečník klasnatý)
(smrk ztepilý)
(borovice kleč)
(jitrocel kopinatý
(jitrocel větší)
(lipnice roční)
(lipnice širolistá)
(lipnice nízká)
(mochna zlatá)
(věsenka nachová
(černohlávek obecný)
(pryskyřník prudký pravý)
(pryskyřník platanolistý)
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
h Strana 19
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
Ribes petraeum
Rubus idaeus
Rumex arifolius
Salix silesiaca
Senecio hercynicus
Silene vulgaris subsp. vulgaris
Solidago virgaurea subsp. minuta
Sorbus aucuparia
Stellaria graminea
Stellaria nemorum
Symphytum officinale
Thesium alpinum
Trientalis europaea
Trifolium repens
Tussilago farfara
Urtica dioica
Vaccinium myrtillus
Vaccinium vitis-idaea
Veronica chamaedrys
Vicia cracca
Viola lutea subsp. sudetica
(rybíz skalní)
(ostružiník maliník)
(šťovík áronolistý)
(vrba slezská)
(starček hercynský)
(silenka nadmutá pravá)
(zlatobýl obecný alpínský)
(jeřáb ptačí
(ptačinec trávovitý)
(ptačinec hajní)
(kostivál lékařský)
(lněnka alpská)
(sedmikvítek evropský)
(jetel plazivý)
(podběl lékařský)
(kopřiva dvoudomá)
(brusnice borůvka)
(brusnice brusinka)
(rozrazil rezekvítek)
(vikev ptačí)
(violka žlutá sudetská)
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
+ - druh zjištěný 2012
* - druh zjištěný 2014
4.3. ŽIVOČICHOVÉ
V rámci zoologického průzkumu byla provedena pozorování živočichů vyskytujících
se v zájmovém území. Jako podklad byl opět využit průzkum provedený v roce
2012 v rámci biologického posouzení lokality pro obnovu chaty Vřesová studánka a
pozornost byla soustředěna zejména druhy, které byly určeny jako významné
v souvislosti s potenciálními vlivy stavby.
V následujícím přehledu jsou uvedeny jednotlivé skupiny živočichů zjištěné při průzkumech biologického posouzení společností AQUATEST a.s. v roce 2012 (označeno
+) a při průzkumech aktuálních v roce 2014 (označeno *). Z porovnání je zřejmé,
že druhové zastoupení zjištěných druhů je velmi podobné, výskyt druhů v rámci
území však posoudit není možné opět z důvodu absence přesné lokalizace a
z důvodu migrace živočichů.
Bezobratlí
Brouci
Střevlíkovití
Střevlík zlatolesklý
střevlík hladký
střevlík lesního
střevlík hrbolatý
kvapník
kvapník
střevlíček
střevlíček
střevlík
střevlík
střevlík
(Carabus auronitens auronitens)
(Carabus glabratus)
(Carabus sylvestris sylvestris)
(Carabus variolosus)
(Amara erratica)
(Amara lunicollis)
(Pterostichus unctulatus)
(Leistus piceus piceus)
(Trechus striatulus)
(Trechus pilisensis)
(Loricera pilicornis pilicornis)
+
h Strana 20
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
Mandelinkovití, nosatcovití
Dřepčík
Mandelinka havezová
mandelinka
mandelinka
mandelinka rdesnová
mandelinka ředkvičková
bázlivec
bázlivec vrbový
bázlivec vratičový
písařík
mandelinka
zobonoska
listopas
lalokonosec
lalokonosec
lalokonosec
listohlod
listohlod
listohlod stromový
listopas
listohlod zlatozelený
krytonosec kořenový
listopas
nosatec
apod.
(Minota carpathica)
(Oreina cacaliae senecionis)
(Oreina intricata intricata)
(Sclerophaedon carniolicus)
(Gastrophysa polygoni)
(Gastrophysa viridula)
(Luperus flavipes)
(Lochmaea caprea)
(Galeruca tanaceti tanaceti)
(Bromius obscurus obscurus)
(Chrysolina varians)
(Caenorhinus mannerheimi)
(Polydrusus amoenus)
(Otiorhynchus tenebricosus)
(Otiorhynchus lepidopterus)
(Otiorhynchus subdentatus)
(Phyllobius alpinus)
(Phyllobius glaucus)
(Phyllobius arborator)
(Polydrusus cervinus)
(Phyllobius argentatus)
(Stenocorus ruficornis)
(Sitona lepidus)
(Zacladus geranii)
Ostatní skupiny brouků
bradavičník
kovařík
tesařík pruhovaný
kovařík hladký
kovařík horský
tesařík
tesařík panenský
kozlíček smrkový
kovařík černý
tesařík
tesařík černošpičký
kousavec dvoupáskovaný
kousavec korový
páteříček
páteříček
páteříček
páteříček
krasec
krasec čtyřtečný
květožrout skořepinatý
hnojník
tesařík čtyřpásý
zlatohlávek
zdobenec skvrnitý
zdobenec zelenavý
(Aplocnemus tarsalis)
(Ampedus scrofa)
(Oxymirus cursor)
(Athous subfuscus)
(Ctenicera cuprea)
(Evodinus clathratus)
(Gaurotes virginea virginea)
(Monochamus sutor)
(Hemicrepidius niger)
(Anastrangalia sanguinolenta)
(Stenurella melanura)
(Rhagium bifasciatum)
(Rhagium inquisitor inquisitor)
(Cantharis flavilabris flavilabris)
(Podistra rufotestacea)
(Podistra schoenherri)
(Rhagonycha nigripes)
(Anthaxia helvetica)
(Anthaxia quadripunctata)
(Anthophagus caraboides)
(Neagolius bilimeckii)
(Cornumutilla quadrivittata)
(Oxythyrea funesta)
(Trichius fasciatus)
(Gnorimus nobilis)
+
+
+
+
*
*
*
*
+
+
Blanokřídlí a motýli
Čmeláci, pačmeláci a mravenci
čmelák skalní
(Bombus/Pyrobombus lapidarius)
čmelák širolebý
(Bombus wurflenii)
čmelák rolní/polní
(Bombus/Megabombus pascuarum)
čmelák hájový
(Bombus lucarum)
čmelák luční
(Bombus/Pyrabombus pratarum)
čmelák sorojský
(Bombus saraeensis)
+
+
+
+
+
+
*
*
*
h Strana 21
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
pačmelák cizopasný
pačmelák ladní
pačmelák lesní
pačmelák norský
čmelák lesní
mravennec lesní
(Bombus/Psithyrus rupestris)
(Bombus/Psithyrus campestris)
(Bombus sylvestris)
(Bombus narvegicus)
(Bombus/Megabambus silvarum)
(Formica rufa)
+
+
+
+
+
+
Denní motýli
babočka kopřivová
babočka paví oko
babočka admirál
okáč ječmínkový
okáč rudopásný
okáč černohnědý
okáč menšího
ohniváček modrolemý
soumračník rezavý
žluťásek řešetlákový
bělásek zelný
otakárek fenyklový
stužkonoska modrá
(Aglois urticae)
(Inachis io)
(Vanessa atalanta)
(Lasiommata maera)
(Erebia euryale)
(Erebia ligea)
(Erebia sudetica)
(Lycaena hippothoe)
(Ochlodes sylvanus)
(Gonepteryx rhamni)
(Pieris brassicae)
(Papilio machaon)
(Catocala fraxini)
+
+
+
+
+
+
+
+
+
*
*
*
*
*
+ - druh zjištěný 2012
* - druh zjištěný 2014
Bez označení – druh nepozorován, uveden v jiném zdroji
Obojživelníci a plazi
V zájmovém území je pravděpodobný trvalý výskyt skokana hnědého (Rana temporaria), jenž se objevuje jednotlivě v okolí lesní cesty z Červenohorského sedla, nelze vyloučit ani přítomnost zvláště chráněného druhu ropuchy obecné (Bufo bufo).
Žádný z těchto druhů nebyl během průzkumu v roce 2012 ani 2014 pozorován.
Naopak při obou průzkumech byla pozorována ještěrka živorodá (Zootoca vivipara),
které stanoviště vyhovuje. Druh byl pozorován na zídkách v okolí staveniště.
Lokalita zasahuje do oblasti trvalého výskytu zmije obecné (Vipera berus), která
však zastižena nebyla.
Ptáci
Brodiví
čáp černý
čáp bílý
volavka popelavá
(Ciconia nigra)
(Ciconia ciconia)
(Ardea cinerea)
Krátkokřídlí
chřástal polní
jeřáb popelavý
(Crex crex)
(Grus grus)
Dlouhokřídlí
sluka lesní
pisík obecný
vodouš kropenatý
kulík hnědý
(Scolopax rusticola)
(Actitis hypoleucos)
(Tringa ochropus)
(Charadrius morinellus)
+
+
+
h Strana 22
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
Svišťouni
rorýs obecný
(Apus opus)
Dravci
káně lesní
poštolka obecná
včelojed lesní
moták pochop
jestřáb lesní
krahujec obecný
sokol stěhovavý
(Buteo buteo)
(Falco tinnunculus)
(Pernis apivorus)
(Circus aeruginosus)
(Accipiter gentilis)
(Accipiter nisus)
(Falco peregrinus)
Hrabaví
jeřábek lesní
křepelka polní
koroptev polní
tetřev hlušec
tetřívek obecný
(Bonasa bonasia)
(Coturnix coturnix)
(Perdix perdix)
(Tetrao urogallus)
(Tetrao tetrix)
Měkkozobí a kukačky
Kukačka obecná
holub domácí
holub doupňák
holub hřivnáč
hrdlička divoká
+
+
+
+
+
+
*
*
(Cuculus canorus)
(Columba livio f. domestica)
(Columba oenas)
(Columbo palumbus)
(Streptopelia turtur)
+
+
+
+
+
*
Sovy
puštík obecný
sýc rousný
kalous ušatý
kalous pustovka
výr velký
kulíšek nejmenší
(Strix aluco)
(Aegolius funereus)
(Asio otus)
(Asio flammeus)
(Bubo bubo)
(Giaucidium passerinum)
+
+
Šplhavci
datel černý
strakapoud velký
žluna šedá
žluna zelená
krutihlav obecný
datlík tříprstý
(Dryocopus martius)
(Dendrocopos major)
(Picus canus)
(Picus viridis)
(Jynx torquila)
(Picoides tridactylus)
+
+
+
+
Pěvci
linduška horská
pěvuška podhorní
linduška luční
induška lesní
linduška luční
pěvuška modrá
slavík modráček
bramborníček hnědý
bělořit šedý
kos horský
ořešník kropenatý
čečetka tmavá
hýl rudý
krkavec velký
vlaštovka obecná
(Anthus spinoletta)
(Prunello collaris)
(Anthus pratensis)
(Anthus trivialis)
(Anthus pratensis)
(Prunella modularis)
(Luscinia svecica)
(Saxicola rubetra)
(Oenanthe oenanthe)
(Turdus torquatus)
(Nucifraga caryocatactes)
(Carduelis cabaret)
(Carpodacus erythrinus)
(Corvus corax)
(Hirundo rustica) +*
*
*
*
+
+
+
+
+
*
h Strana 23
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
slavík tmavý
rákosník velký
lejsek šedý
lejsek malý
bramborníček černohlavý
žluva hajní
ťuhýk obecný
ťuhýk šedý
skřivan polní
jiřička obecná
konipas bílý
červenka obecná
rehek domácí
rehek zahradní
kos černý
střízlík obecný
drozd brávník
pěnice hnědokřídlá
pěnice černohlavá
budníček menší
budníček větší
králíček obecný
králíček ohnivý
sýkora parukářka
sýkora uhelníček
brhlík lesní
šoupálek dlouhoprstý
sojka obecná
vrána šedá
špaček obecný
pěnkava obecná
zvonohlík zahradní
čížek lesní
konopka obecná
křivka obecná
hýl obecný
strnad obecný
rákosník proužkovaný
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
(Luscinia luscinia)
(Acrocephalus arundinaceus)
(Muscicapa striata)
(Ficedula parva)
(Saxicola torquatus)
(Oriolus oriolus)
(Lanius collurio)
(Lanius excubitor)
(Aiauda arvensis)
(Defichon urbicum)
(Motaciffa alba)
(Erithacus rubecufa)
(Phoenicurus ochruros)
(Phoenicurus phoenicurus)
(Turdus merufa)
(Trogfodytes troglodytes)
(Turdus viscivorus)
(Syfvia communis)
(Syfvia atricapiffa)
(Phyfloscopus collybito)
(Phyfloscopus trochilus)
(Regufus regulus)
(Regulus ignicapillus)
(Parus/Lophophanes cristatus)
(Porus/Periparus ater)
(Sitta europaea)
(Certhia famifiaris)
(Garrulus glandarius)
(Corvus cornix)
(Sturnus vufgaris)
(Fringiffa coefebs)
(Serinus serinus)
(Carduefis spinus)
(Carduelis cannabina)
(Loxia curvirostra)
(Pyrrhufa pyrrhufa)
(Emberizo citrineffa)
(Acrocephafus schoenobaenus)
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
+ - druh zjištěný 2012
* - druh zjištěný 2014
Bez označení – druh nepozorován, uveden v jiném zdroji
Savci
Lze předpokládat, že se v dotčeném území se mohou vyskytovat minimálně dvě desítky druhů savců z řádů sudokopytníků Artiodactyla, šelem Carnivora, letounů Chiroptera, hmyzožravců lnsectivora, zajíců Lagomorpha a hlodavců Rodentia, které
mají v řešeném prostoru anebo a jeho okolí stanoviště trvalého výskytu.
Hlavní složkou společenstev jsou menší až drobní zemní savci tvořeni několika druhy hlodavců a hmyzožravců. V území se vyskytují také netopýři, jejichž všechny
druhy patří mezi zvláště chráněné živočichy z kategorie SO anebo KO. Větší druhy
savců jsou pak zastoupeny v řádu sudokopytníků, šelem a zajíců. Mezi velké druhy
sudokopytníků vyskytujících se v území patří jelen evropský (Cervus efaphus) a
h Strana 24
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
kamzík horský (Rupicapro rupicapra). Velké šelmy tj. rys ostrovid (Lynx lynx), vlk
(Canis lupus) a medvěd hnědý (Ursus arctos), jsou v Jeseníkách natolik vzácní, že
možnost jejich aktuální přítomnosti a případného ohrožení v souvislosti s realizací
záměru není třeba řešit.
Drobní zemní savci
rejsek horský (Sorex alpinus)
myšivka horská (Sicista betulina)
Veverka a plši
veverka obecná (Sciurus vulgaris)
plšík lískový (Muscardinus ovellanarius)
plch lesní (Dryomys nitedula)
Letouni
vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros)
netopýr velký (Myotis myotis)
netopýr řasnatý (Myotis nattereri)
netopýr brvitý (Myotis emarginotus)
netopýr vousatý (Myotis mystacinus)
netopýr vodní (Myotis daubentoni)
netopýr večerní (Eptesicus serotinus)
netopýr severní (Eptesicus nilssoni)
netopýr parkový (Pipistrellus nathusii)
netopýr pestrý (Vespertilio murinus)
netopýr černý (Borbastella barbastellus)
netopýr ušatý (Piecotus auritus)
netopýr dlouhouchý (Piecotus austriacus)
netopýr rezavý (Nyctalus noctula)
netopýr pestrý (Vespertilio murinus)
5. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY ÚPRAV NA PŘEDMĚTY ZÁJMU
Vzhledem k charakteru navržené stavby lze maximální negativní vlivy na živou přírodu předpokládat především ve fázi realizace stavebních objektů. Za provozu horské chaty bude negativní působení spojeno především s pohybem osob v okolí chaty.
5.1. PŘEDPOKLÁDANÉ PŘÍMÉ VLIVY NA ROSTLINY A ŽIVOČICHY
PŘI VÝSTAVBĚ
Kácení dřevinné vegetace
Ke kácení vzrostlých dřevin během výstavby nové chaty a souvisejících stavebních
objektů nedojde, protože se nacházejí v místě původní stavby. Jímací objekt vody
bude zřízen na lesním pozemku. Ani zde vzhledem k malému zakmenění porostu
nedojde ke kácení dřevin, v rámci zemních prací je ale možné poškození kořenových systémů dřevin rostoucích v blízkosti stavby. Tuto skutečnost bude nutno zohlednit a kořenový systém stromů chránit. Zásah do lesního porostu neovlivní populace rostlin a živočichů v místě úprav se vyskytujících.
h Strana 25
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
Odstranění bylinného pokryvu
Při provádění zemních prací bude v místech budování stavebních objektů odstraněna bylinná vegetace. Jelikož v rámci průzkumu nebyly na ploše stavby nalezeny
zvláště chráněné druhy rostlin a nebyly zaznamenány cenné biotopy, které by tímto
zásahem mohly být zničeny, lze se domnívat, že tento zásah do vegetace nebude
závažný.
Většina druhů, které se v dotčených porostech vyskytují, je schopna rychlého šíření
a kolonizace obnažených substrátů. Dá se tedy očekávat, že po ukončení stavebních prací dojde na narušených plochách v okolí stavebních objektů k obnovení vegetace v obdobném druhovém složení.
Zásahy je nutné minimalizovat a provádět je pouze v nezbytném rozsahu. Výkopy
je žádoucí provádět ručně a veškerou přebytečnou zeminu odstranit ze zatravněných ploch.
Odstranění půdního krytu
K odstranění půdního krytu dojde v místech skrývky, která bude provedena na plochách půdorysů jednotlivých objektů stavby. Spolu s půdou může dojít k přemístění
zejména drobných bezobratlých živočichů všech vývojových stádií. Vliv bude mít trvalý charakter s výjimkou míst, kde svrchní vrstva půdy bude sejmuta dočasně a
po ukončení důvodu záboru bude plocha rekultivována. Povrch rekultivovaných
ploch bude zpravidla oset vhodnou travní směsí, popřípadě osazen autochtonní dřevinnou vegetací.
Přímá likvidace rostlin a živočichů
K přímému usmrcení živočichů může dojít zejména v případě nedodržení stanovených lhůt výstavby mimo reprodukční období a ještě lépe mimo vegetační období.
Ohroženi mohou být hnízdící ptáci a jejich snůšky, půdní živočichové a živočichové,
kteří nejsou schopni rychlého ústupu před technikou a činnostmi spojenými
s výstavbou. Lze sem zařadit i živočichy, kteří spadnou do výkopu a nedostanou se
zpět, popřípadě jsou zasypáni při zemních pracích.
Vliv na obojživelníky a plazy nebude významný, jejich přítomnost nebyla v přímo
dotčeném území zaznamenána. Ohrožení potenciálně se vyskytujících jedinců je
sníženo jejich schopností aktivního úniku z místa realizace stavebních prací a vhodným načasováním prováděných prací.
Vliv na další druhy živočichů bude nevýznamný. Společenstvo bezobratlých je tvořeno převážně běžnými druhy. To se týká i zjištěných zvláště chráněných druhů
hmyzu. Čmeláci rodu Bombus stejně jako mravenci rodu Formica jsou schopni osidlovat i sekundární stanoviště na narušených, ale zarůstajících pozemcích. Plánovaný záměr se okrajově dotkne biotopů těchto ohrožených druhů, ale nezpůsobí zánik
jejich populací v dotčeném území. V okolí se nacházejí vhodné náhradní biotopy,
které nebudou záměrem ovlivněny.
Přímo na ploše staveniště nebyly zjištěny zvláště chráněné druhy rostlin. Vyskytují
se však v blízkosti místa stavby chaty a ploch určených pro umístění zařízení staveniště. Tyto lokality bude třeba během výstavby chránit před vjezdem techniky i
vstupem pracovníků ohrazením a informačními tabulkami.
h Strana 26
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
Hluková a emisní zátěž
V průběhu stavby dojde k nárůstu hlukového a emisního zatížení lokality vlivem
provozu stavebních strojů a dále z dopravy materiálu po účelových komunikacích.
Ovlivněny by mohly být všechny druhy vyskytujících se živočichů, zejména ale ptáci, rušením, které povede k opuštění stanoviště. Vliv tohoto faktoru bude dočasný
po krátkou dobu výstavby. Prachové částice a stavební hluk může mít v okolí stavby na živočichy menší negativní vliv, nezpůsobí však jejich hynutí. Citlivé druhy
mohou vyhledávat vhodnější lokality bez prachu a hluku.
Rušení pohybem
Pohybem pracovníků a mechanizace po staveništi dojde k rušení živočichů. Vliv bude dočasný po dobu výstavby. Většina živočichů je schopna aktivně unikat a dostat
se mimo dosah stavebních prací. Po ukončení prací se situace vrátí k původnímu
stavu. Místo stavby je i při běžných podmínkách poměrně rušné – Vřesovou
studánku navštíví během sezóny i stovky turistů denně.
Znečišťování okolních přírodních biotopů
Při stavební činnosti je nutné zamezit únikům kapalných a pevných znečišťujících
látek do okolních biotopů (ropné látky apod.).
ZA PROVOZU
Trvalý zábor přírodních biotopů a biotopů druhů
Horská chata je navržena na antropogenní ploše, kde převažuje druhově chudá, silně sešlapávaná vegetace s dominantním Trifolium repens a absencí zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin. Na ploše se vyskytují čmeláci rodu Bombus s dominancí běžných druhů. Hnízda čmeláků zde však nebyla nalezena. V okolí plochy
určené pro výstavbu chaty a pro dočasné umístění zařízení staveniště se vyskytuje
několik druhů rostlin zvláště chráněných, jejichž výskyt v těchto polohách by mohl
být potlačen v souvislosti s obcházením chaty turisty směrem k základům bývalého
kostelíka a rozšiřováním silně sešlapávané vegetace do těchto poloh.
Přestože se v místech výstavby dalších stavebních objektů (vodojemu, objektu jímání vody) mohou vyskytovat čmeláci rodu Bombus a mravenci rodu Formica, nebyla v těchto prostorech zjištěna jejich hnízda ani se zde nerozmnožují. Výstavbou
nedojde k zániku jejich biotopů. Zvláště chráněné druhy rostlin v těchto místech
zjištěny nebyly.
Znečišťování okolních přírodních biotopů
Likvidace tuhého komunálního odpadu bude zajištěna odvozem v uzavřených nádobách na Červenohorské sedlo a skládku odpadů. Odpadní vody nebudou vypouštěny
do vodoteče ani terénu, budou akumulovány v jímce na vyvážení a likvidovány po
odvozu na ČOV. Problematika znečišťování biotopů v okolí chaty úzce souvisí rovněž
s kázní návštěvníků chaty.
h Strana 27
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
Zvýšená přítomnost turistů
Vyšší atraktivita území související s obnovou chaty bude znamenat určité navýšení
návštěvnosti lokality oproti současnému stavu. Nárůst se však nepředpokládá významný, již v současnosti je Vřesová studánka položená na hlavní hřebenové trase
Jeseníků značně frekventovaná. Vyšší koncentrace lidí souvisí s rušením jejich hlasovými projevy, znečištěním okolí pěšin a chaty odpadky, záměrnou likvidací rostlin
i živočichů a sešlapáváním vegetace.
Hlukové emise
Vysoká frekvence návštěvníků je jedním z důvodů, že se na některých navštěvovaných místech v CHKO (včetně okolí záměru) nevyskytují hnízdní populace význačných druhů živočichů, jako jsou lesní kurové včetně jeřábka lesního (Bonasa
bonasia) a z pěvců linduška horská (Anthus spinoletta) a pěvuška podhorní (Prunella collaris). Dle současného plánu rozvoje Jeseníků, který naopak spočívá v dalším zvýšení atraktivity území pro návštěvníky z hlediska různých způsobů využití,
není očekávána změna v této situaci. Z lesních kurů bude snahou udržet populace
jeřábka, tetřev a tetřívek již ale nenachází dostatek klidu pro obnovu životaschopných populací a pokusy o repatriaci nebudou zřejmě dále relizovány. Totéž platí pro
velké šelmy, v území lze potenciálně očekávat nanejvýše možnost udržení rysa ostrovida (Lynx lynx), přesto má výskyt i tohoto přizpůsobivějšího druhu v území spíše sestupný charakter a odráží aktuální stav populace druhu v ČR.
Usmrcování druhů živočichů
Tímto rizikem jsou dotčeny zejména jednotlivé exempláře entomofauny, herpetofauny a mammaliofauny a případně mláďat některé avifauny. Vzhledem k malé kapacitě záměru bude frekvence pohybu zásobovacích vozidel velmi nízká - max. 1
terénní vozidlo či sněžný skútr/den a populace vyskytujících se druhů nebude dotčena.
5.2. PŘEDPOKLÁDANÉ NEPŘÍMÉ VLIVY NA ROSTLINY A ŽIVOČICHY
Šíření nepůvodních druhů rostlin.
Při narušení povrchu půdy terénními úpravami, stavbami a výkopy může dojít
k zavlékání a rozšiřování nežádoucích a expanzních synantropních druhů rostlin.
Cestou k vyloučení tohoto negativního vlivu je důkladné čištění mechanizace před
nasazením v dané lokalitě.
6. OPATŘENÍ K PREVENCI, OMEZENÍ, VYLOUČENÍ, PŘÍPADNĚ KOMPENZACI
NEGATIVNÍCH ÚČINKŮ
Na základě výsledků všech provedených průzkumů lze konstatovat, že informace o
území a dosud provedená pozorování jsou dostatečným podkladem pro vyslovení
závěrů biologického posouzení, predikci vlivů navržené stavby a stanovení opatření
pro jejich omezení.
V rámci přípravy záměru je třeba zohlednit následující opatření, jejichž splnění
přispěje ke snížení nepříznivých vlivů navržených úprav na rostliny, živočichy a stah Strana 28
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
noviště:
- Dle zákona č. 114/1992 Sb. vyplývá z povinnosti investorů zajištění přiměřených
náhradních opatření k ochraně přírody (mj. vybudování technických zábran).
- Před zahájením stavebních prací bude vypracován plán havarijních opatření pro
případ úniku látek škodlivých vodám, který stanoví činnosti spojené se zneškodněním a likvidací úniků závadných látek (použití sorpčního prostředku, uložení,
zneškodnění, vytěžení kontaminované zeminy atd.).
- Při výběrovém řízení na dodavatele stavby bude jako jedno z kritérií i specifikace
jeho garancí na minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí v době výstavby a na celkovou délku trvání výstavby.
Během realizační fáze akce by měly být dále dodrženy následující podmínky:
- Během celé realizace stavby bude zajištěn odborný biologický dozor.
- S ohledem na ochranu přírody a krajiny je vhodné realizaci stavby provádět mimo hnízdní období tj. v měsících září až únor, aby hnízdící ptáci nebyli nijak rušeni. Rovněž veškeré zásahy do bylinného patra a půdního prostředí by měly být
uskutečněny v době vegetačního klidu.
- Při pohybu stavební techniky v blízkosti dřevinné vegetace hrozí nebezpečí mechanického poškození kmenů a kořenových náběhů. Po dobu stavebních prací je
proto třeba zajistit ochranu stávajících dřevin před poškozením kmene a kořenového systému. Proti mechanickému poškození (pohmoždění kůry, kmene a kořenů, poškození koruny) vozidly a stavebními stroji je doporučeno oplocení jednotlivých dřevin. Plot by měl chránit celou kořenovou zónu (plocha půdy pod korunou stromů, daná okapovou linií koruny a zvětšená o 1,5 m po celém obvodu koruny). Pokud z důvodu nedostatku místa není možné chránit celou kořenovou
zónu, je nutné alespoň obednit kmen do výše nejméně 2 m. V případě poškození
stromů bude provedeno ošetření ran a jejich zatření fungicidním přípravkem ihned po vzniklém narušení kmene, větších kořenů a větví apod.
- Při realizaci stavby bude maximálně šetřena stávající vegetace na sousedních
pozemcích. Místa s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin v blízkosti staveniště budou chráněny před vjezdem techniky a vstupem pracovníků plotem a informačními tabulkami (viz příloha).
- Skrývky hrabanky v místě stavebních objektů budou prováděny mimo reprodukční období živočichů od září do března.
-
Dočasné deponie půdy a výkopových materiálů budou voleny s ohledem na
ochranu pozemků, vegetace a ekosystémů. Preferován bude systém bez meziskládek. Půdní povrch v porostech nesmí být navýšen nad původní úroveň.
- Před zahájením skrývek úrodné vrstvy půdy bude proveden podrobnější průzkum
území a budou provedeny eventuelní transfery živočichů, zejména obojživelníků
a plazů ze zájmového území stavby.
- Doba, po kterou zůstanou provedené výkopy odkryté, bude minimalizována
z důvodu zabránění pádům živočichů do nich. Otevřené příkopy a jámy budou
denně (a před zasypáním) kontrolovány, v případě zjištění lovné zvěře uvíznuté
h Strana 29
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
ve výkopech bude kontaktován myslivecký hospodář, v případě pádu jiných živočichů, bude zajištěno jejich přemístění na vhodné lokality.
- Z důvodu prevence ruderalizace území budou důsledně rekultivovány všechny
plochy zasažené stavebními pracemi.
- Je třeba vyloučit možné havarijní znečištění způsobené únikem provozních kapalin (pohonných hmot, olejů) používané mechanizace, nátěrových hmot či jiných
chemikálií.
- Při výstavbě stavebních objektů využívat výhradně netoxický a ekologicky nezávadný materiál.
- Důsledně bude dodržována doprava pouze po projednaných komunikacích a parkování na vymezených plochách.
- Pohyb mechanizace mimo staveniště a přístupovou komunikaci je vyloučen.
- Všechna použitá stavební mechanizace zajišťující provádění stavby musí být
v dobrém technickém stavu z důvodu minimalizace emisí znečišťujících ovzduší a
emisí hluku, které negativně ovlivňují chování živočichů. Technický stav vozidel a
mechanizmů bude pravidelně kontrolován a budou prováděny emisní kontroly dle
platných předpisů.
- Pozornost bude věnována organizaci dopravy na staveništi; je nutno vyloučit
zbytečný běh motorů naprázdno a minimalizovat pojezdy stavební techniky z důvodu omezení negativních vlivů na půdu a vegetaci.
- Technika nebude parkována a nebude s ní manipulováno na ploše staveniště.
Bude zde zakázáno mytí strojů a motorových vozidel, aby nemohlo dojít k úniku
závadných nebo nebezpečných látek do povrchových či podzemních vod a půdy.
Pravidelně bude prováděna kontrola stavebních mechanismů a ploch staveniště z
hlediska možných úkapů provozních náplní a pohonných hmot.
- Nesmí docházet k překrývání hlučných pracovních operací, pokud to není technologicky nezbytně nutné. V maximální možné míře budou využity stavební mechanismy se sníženou hlučností.
- Na plochách zařízení staveniště bude vyloučeno skladování látek škodlivých vodám. Všechny tyto látky a stavební odpady budou z ploch staveniště bezodkladně odváženy.
- směrem k hřebeni Červené hory bude instalováno dřevěného zábradlí omezujícího pohyb turistů do přírodních biotopů.
- V okolí chaty budou instalovány informační tabule odkazující na přírodovědnou
hodnotu území a s uvedením důvodů, proč je pohyb osob po svahu negativní z
hlediska ochrany přírody. Takto chráněné území by mělo zahrnovat i úpatí svahu
nad plochou záměru. Přesnou lokalizaci zábradlí konzultovat s SCHKO Jeseníky.
- V rámci kompenzačních opatření je možná částečná redukce klečových porostů v
prostoru Červené hory a uvolnění prostoru pro významné druhy rostlin a živočichů (ohrožené druhy rostlin a hmyzu, některé druhy ptáků, včetně lindušky horské). Přesnou lokalizaci a velikost plochy určené k redukci kleče je nutno zvolit s
ohledem na požadavky a doporučení SCHKO Jeseníky a na základě dohody s
vlastníky pozemků.
h Strana 30
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
- Při výstavbě samotného objektu chaty realizovat veškeré činnosti na ploše bývalé chaty a v okolních antropogenně vzniklých plochách, které jsou v terénu dobře
patrné (zarovnaný terén ve svahu ohraničený hranami svahů s pozůstatky kamenných zídek). V rámci těchto antropogenně vzniklých ploch zamezit zásahům
do prostoru úpatí svahu směrem k hřebenu Červené hory a do prostoru základů
bývalého kostelíka.
- Minimalizovat zásahy do ploch okolních přírodních biotopů v souvislosti s výstavbou objektu jímání vod.
- V rámci kompenzačních opatření vybudovat vodní a mokřadní stanoviště pro
obojživelníky a hmyz, které však je nutno směrovat mimo cenné biotopy v okolí
záměru.
7. NÁVRH MONITORINGU
Potenciální negativní vlivy na rostliny a živočichy se předpokládají především po
dobu realizace stavby v důsledku prováděných stavebních činností, v menším rozsahu pak za provozu obnovené chaty zejména v důsledku chování návštěvníku zařízení. Ohrožení zájmů ochrany přírody mohou způsobit zejména havarijní stavy, které však nelze předvídat a jejichž řešení budou obsažena v příslušných dokumentech
stavby.
Za velmi prospěšné lze považovat provedení jednorázového průzkumu v místě
stavby bezprostředně před zahájením výstavby jednotlivých stavebních objektů,
z důvodu vyloučení jakéhokoliv ohrožení živé přírody.
Biologický monitoring veškerých změn v průběhu realizace stavby bude prováděn
formou biologického dozoru.
Účelné a pro jiné akce podobného charakteru využitelné by byly výsledky sledování
změn v přítomných fytocenózách a zoocenózách, popřípadě sukcese rostlinných i
živočišných společenstev na upravených plochách. Následný monitoring se zaměřením na zvláště chráněné a ohrožené druhy rostlin a živočichů je třeba provádět dle
požadavků a doporučení SCHKO Jeseníky.
8. ZÁVĚRY A SHRNUTÍ
Na základě průzkumu území v místě stavby lze předpokládat, že stavba nepředstavuje takové ohrožení zájmů ochrany přírody, které by nebylo možné akceptovat.
Realizaci záměru Obnova chaty Vřesová studánka lze při dodržení právních a
technických norem a navržených opatření označit za přijatelnou.
Průzkumy byly zaměřeny na výskyt rostlin s důrazem na výskyt zvláště chráněných
druhů a na výskyt živočichů vyskytujících se v dotčeném území, rovněž především
s cílem popsat zvláště chráněné druhy a specifikovat potenciální negativní vlivy
stavby na zjištěné druhy organismů. Podkladem pro terénní průzkum byla studie
„Obnova chaty Vřesová studánka – Biologické posouzení lokality“ zpracovaná v roce
2012 společností AQUATEST a.s. Praha (Jiří Urban, Zdeněk Polášek) v souvislosti
s oznámením záměru podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
prostředí. Cílem předkládaného posouzení bylo zjištění aktuálního stavu v lokalitě a
h Strana 31
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
jeho porovnání s údaji uvedeným v biologickém posouzení společností AQUATEST.
Lze předpokládat, že míra ohrožení či ovlivnění zjištěných druhů rostlin a živočichů
výstavbou při dodržení navržených opatření je srovnatelná s mírou jejich ohrožení
při současném stavu v důsledku jiných nebezpečí a vlivů. Výjimku pro žádný druh
zvláště chráněného živočicha nebo rostliny není nutno žádat, protože do jejich vývoje nebude škodlivě zasahováno (§ 56 zákona č. 114/1992 Sb.).
Zjištěné vlivy na rostliny, živočichy a stanoviště nejsou s ohledem na charakter záměru a stav dotčených a okolních ekosystémů při provedení stanovených opatření
významné. Záměr je možné realizovat bez významnějšího negativního vlivu na
zájmy chráněné zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Olomouc, listopad 2014
Ing. Petr Götthans
h Strana 32
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
Použitá a související literatura
Albín R. (2002): Keprník ( M0058js), závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy
Natura 2000 a Smaragd (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody). [on-line
databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25]
Albín R. (2005): IP Botanický, Msc. Depon. in archiv SCHKO Jeseníky (ex: AOPK ČR 2012.
Nálezová databáze ochrany přírody). (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25]
Anděra M. (2012): Mapa rozšíření Sicista betulina v České republice. ln: Zicha O. (ed.) Biological Library- Biolib. Citováno Vlll/2012.
Anděra M. & Horáček r. (2005): Poznáváme naše savce. Sobotáles, 2. dopl. vydání. 327 pp.
Anonymus 2005: Mapování biotopů, kap. 8, rukopis/zpráva (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová
databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25]
Banaš M. & Zahradník D. (2012): Návštěvníci pod drobnohledem aneb Monitoring návštěvnosti v Jeseníkách.- Campanula 1/2012:6.
Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelka Z., Pavlíčko A., Vrabec V. & Weidenhoffer
Z. [eds] (2002): Motýli české republiky: Rozšíření a ochrana. I., II. /Butterflies of the Czech
Republic: Distribution and conservation I, II. SOM, Praha, 857 pp.
Bezděčka P. (2005): Mravenci Jeseníků (Hymenoptera: Formicidae). Campanula, sborník referátů z konference k 35. výročí CHKO Jeseníky, Jeseník, 76-79 pp.
Bělín V. (2003): Noční motýli české a Slovenské republiky. Nachtfalter, Widdererchen und
GlasfiUgler der Tschechischen and Slowakischen Republik.- Kabourek, Zlín, 262 pp.
Burakowski B., Mroczkowski M. & Stefaríska J. (1974): Kat. Fauny Pol. Czéść XXIII, Tom 3.
Chrzqszcze Coleoptera, Biegaczowate- Carabidae, cz. 2. PWN, Warszawa, 430 pp.
Bureš L., Burešová Z. (1991): Červená hora: geobotanické zhodnocení, návrh rezervace, rukopis/zpráva {ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze;
portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25]
Bureš L., Burešová Z., Novák V. (1989): Vzácné a ohrožené rostliny Jeseníků, 1. díl. ČSOP
OV Bruntál, terénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line
databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25]
ČablikJ. (2001): M0036JS- Točník, Mapování biotopů- NATURA 2000, rukopis/zpráva (ex:
AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz].
[cit. 2012-08-25]
Čížek P. & Doguet S. (2008): Klíč k určování dřepčíků (Coleoptera: Chrysomelidae: Alticinae)
Česka a Slovenska. Městské muzeum Nové Město nad Metují, 232 pp.
Culek M. (1996): Biogeografické členění české republiky. ENIGMA, Praha, 347 pp.
Culek M. et a!. {2003): Biogeografické členění české republiky ll. díl. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Lelekovice, 589 pp.
Demek J. & Mackovčin P. [eds.] (2006): Zeměpisný lexikon ČR, Hory a nížiny. Agentura
ochrany přírody a krajiny ČR, Brno, 580 pp.
Farkač J. Král D. & Škorpík M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů české republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Čech Republic. lnvertebrates. Agentura
ochrany přírody a krajiny, Praha, 760 pp.
h Strana 33
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
Grulich V. (2009): Materiály ke Květeně ČR IX, manuskript., terénní šetření (ex: AOPK ČR
2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; porta!.nature.cz]. [cit. 201208-25]
Hadinec J., lustyk P. 2009: Additamenta ad floram Reipublicae Boherflicae. Vlil. Zprávy české
Botanické Společnosti, Praha, erénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany
přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25]
Háková A., Klaudisová A., Sádlo J. [eds.] (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci
soustavy Natura 2000. Planeta XII, 3/2004-2. část. MŽP ČR, Praha, 75 pp.
Ha Ioun J. et al. (2003): Územní plán obce Loučná nad Desnou, návrh. Obecní úřad Loučná
nad Desnou, Loučná nad Desnou.
Haluza J. et al. {2008): Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Krajský úřad Olomouckého kraje, Olomouc. (vč. Aktualizace č.l ZUR Olomouckého kraje vydané 22. 4. 2011)
Hanák V. & Anděra M. (2005): Atlas rozšíření savců v České republice- Předběžná verze V.
Letouni (Chiroptera)- část 1. Vrápencovití (Rhinolophidae), netopýrovití (VespertilionidaeBarbastella barbastellus, Plecotus au ritus, Plecotus austriacus). Národní muzeum, Praha,
120 pp.
Hanák V. & Anděra M. {2006): Atlas rozšíření savců v české republice- Předběžná verze V.
Letouni (Chiroptera)- část 2. Netopýrovití (Vespertilionidae- rod Myotis). Národní muzeum,
Praha, 187 pp.
Hejda R. (2012): Mapa rozšíření Carabus variolosus v České republice. ln: Zicha O. (ed.) Biological Library- Biolib.
Hejný S. & Slavík B. [eds.] (1997): Květena ČR 1. Academia, Praha, 557 pp.
Hejný S. & Slavík B. [eds.] (2003): Květena ČR 2. Academia, Praha, 540 pp.
Hejný 5. & Slavík B. [eds.] (2003): Květena ČR 3. Academia, Praha, 542 pp.
Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V., Kučera Z. [eds.] (2010): Monitoring druhů
přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005-2007. AOPK ČR, Praha, 2010.
320 pp.
Hrouda L., Marhold K. (1993): The distribution of Cardamine amara subsp. opicii, terénní
šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25]
Hudec K., Mil es P., Šťastný K. & Flousek J. (2011): Výškové rozšíření ptáků hnízdících v české republice. Opera Corcontica 48: 135-206.
Hůrka K. (1996): Carabidae ofthe Czech and Slova k Republics. Kabourek, Zlín, 565 pp.
Chlapek J. (2000): IP Sněžná kotlina, terénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze
ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25]
Chytrý M., Kučera T., Kočí M. [eds.] (2001): Katalog biotopů ČR. Agentura ochrany přírody a
krajiny ČR, Praha, 307 pp.
Jatiová M., Šmiták J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. AOPK
ČR, Brno, terénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line
databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25]
Jeník J. (1961): Alpínská vegetace Krkonoš, Kralického Sněžníku a Hrubého Jeseníku. Praha,
terénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze;
portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25]
h Strana 34
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
Juszczyk W. (1987): Ptazy i gady krajowe. Cześć 3. Gady- Reptilia. PWN, Warszawa, 213 pp.
Kašák J. (2010): Saproxyličtí brouci (Coleoptera)- ohrožené bohatství Jeseníků. Campanula,
sborník referátů z konference ke 40. výročí CHKO Jeseníky, Jeseník, 82-84 pp.
Kavalcová V. (1996): Exkurze ADS CHKO Jeseníky - Sněžná kotlina, terénní šetření (ex:
AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz].
[cit. 2012-08-25]
Kočí M. (2001): Červená hora, PR Sněžná kotlina (M0046js), závěrečná textová zpráva k
mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, rukopis/zpráva (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012·08-2S]
Kočí M. (2005): IP NPR Praděd, závěrečná zpráva, Botanika- flóra a vegetace (ex: AOPK ČR
2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 201208-25]
Kočí K. [ed.] (2007): Chráněná krajinná oblast Jeseníky. Actaea ve spolupráci se Správou
CHKO Jeseníky, 220 pp.
Kočárek P., Holuša J. & Vidlička L (2005): Blattaria, Mantodea, Orthoptera and Dermaptera
České a Slovenské republiky/cf the Czech and Slova k Republics. Kabourek, Zlín, 348 pp.
Kočí M. (2005): IP NPR Praděd, závěrečná zpráva, Botanika- flóra a vegetace (ex: AOPK ČR
2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 201208-25]
Kočvara R. (2005): Analýza antropických vlivů v nejcennějších částech CHKO Jeseníky. Ornitologická část. Xl/2005, 45 pp. [Depon. in: archiv autora].
Kočvara R., Vavřík M. & Glacner M. (2007): Analýza antropických vlivů v nejcennějších částech CHKO Jeseníky - dílčí zpráva 2006 - ornitologie. - Ms., Xl/2007, 47 pp. [Depon. in: RNDr. Leo Bureš- Ekoservis (Světlá Hora) & AOPK ČR (Praha)].
Komárek I. 2001: Masiv Černé hory a Spáleného vrchu (M0016js), závěrečná textová zpráva
k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, rukopis/zpráva (ex: AOPK ČR 2012.
Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012·08-2S]
Koutecká V., Kočárek P., Polášek Z. et al. (2004): Obnova Bezručovy chaty na Lysé hoře. Biologické hodnocení dle§ 67 zákona č. 114/1992 Sb., a§ 18 vyhlášky č. 39S/1992 Sb. - Ms.,
Vlil., 2004,46 pp. [Depon. in: archiv Festuca (Ostrava) & GHE, a.s., (Ostrava)].
Kubát K. (1977): Botrychium matricariifolium in der ČSR. Preslia, Praha, 49, terénní šetření
(ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; porta!.nature.cz]. [cit. 2012-08-25]
Kubát K. [ed.] {2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha, 927 s.
Laibner S. (2000): Elateridae ofthe Czech and Slovak Repub!ics. Kovaříkovití České a Slovenské republiky. Kabourek, Zlín, 294 pp.
MacekJ., Straka J., Bogusch P., Dvořák L, Bezděčka P. & Tyrner P. (2010): Blanokřídlí České
republiky l. žahadloví. Academia, Praha, 524 pp.
Maddison, D. R. & K.-S. Schulz [eds.] (2007): The Tree of Ufe Web Project.lnternet address:
http://tolweb.org.
Marek l. & Struna D. (2009-2010): Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na
období 2011-2013 (výhled do roku 2016). Olomoucký kraj. - Ms.,X/2009-111/2010 [Depon.
in: m-ARK Marketing a reklama s. r. o.( Olomouc), Regionální agentura pro rozvoj střední
Moravy (Olomouc) & Krajský úřad olomouckého kraje {Olomouc)].
h Strana 35
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
Mazalová M., Dvořák L, Bezděčka, P. & Kuras T. (2009): Čmeláci a pačmeláci (Hymenoptera:
Apidae: Bambus) národní přírodní rezervace Praděd (Hrubý Jeseník). Čas. Slez. Muz. Opava
(A), 58: 243-249.
Mikátová B., Vlašín M. & Zavadil V. [eds.] (2001): Atlas rozšíření plazů v České republice. Atlas ofthe distribution of reptiles in the Czech Republic. AOPK ČR, Brno- Praha. 257 pp.
Nožířová R. et al. (2006): Plán péče o přírodní rezervaci Sněžná kotlina. SCHKO Jeseníky, Jeseník, 26 pp.
Pavelka, M. & Smetana, V. (2003): Čmeláci. Metodika ČSOP č. 28., 76/03 ZO ČSOP, Valašské Meziříčí, 105 pp.
Pawlikowski T. (2008): A distribution atlas of bumblebees in Paland (Hymenoptera: Apidae:
Bombini). Wydawnictwo naukowe Uniwersytetu Miklaja Kopernika, Torwí, 104 pp.
Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České
republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, sv. 22.
Polášek Z., Boucný L. & Boucný D. (1988): Příspěvek ke hnízdění a výskytům kulíška nejmenšího (Giaucidium passerinum) v Severomoravském kraji. čas. Slez. Muz. Opava (A), 37:
279- 281.
Polášek Z., Juřík R. & Jakubec M. (1994): Šíření vzácného ptačího druhu - slavíka modráčka.
Živa, 42 (3): 132-134.
Poprach K. (2010a): Mapování hnízdního rozšíření ptáků v CHKO Jeseníky. Závěrečná zpráva.- Ms., Xl/2010, 37 pp.+ 4 map. příl. [Depon. in: DAPHNE ČR (Praha) & Krajský úřad Moravskosleszkého kraje (Ostrava)].
Poprach K. (2010b): Sýc rousný (Aegoliusfunereus) v CHKO Jeseníky. Campanula, sborník
referátů z konference ke 40. výročí CHKO Jeseníky, Jeseník: 85-97.
Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav
v roce 2000). Příroda, Praha.
Pruner L & Míka P. (1996): Seznam obcí a jejich částí v české republice s čísly mapových polí
pro síťové mapování fauny. Klapalekiana 32: 1-115.
Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ
ČSAV, Brno, 73 pp.
Sachanowicz K. & Ciechanowski M. (2008): Nietoperze Polski. - Bats of Paland. MULTJCO
Oficyna Wydawnicza, Warszawa: 160 pp.
Schmidtová T., Hajný L, Halfar J. & Chlapek J. (2009): Chráněná krajinná oblast Jeseníky.
Ochrana přírody, 3/09: 2-6.
Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. ln: Hejný S., Slavík B. [eds.L Květena České socialistické republiky 1. Academia, Praha: 103 -121.
Slavík B. [ed.] (1995): Květena ČR 4. Academia, Praha, 529 pp.
Slavík B. [ed.] (1997): Květena ČR 5. Academia, Praha, 568 pp.
Slavík B. [ed.] (2000): Květena ČR 6. Academia, Praha, 770 pp.
Slavík B. & Štěpánková J. [eds.] (2004): Květena ČR 7. Academia, Praha, 768 pp.
Smrková Z. (1974): Rozšíření některých horských druhů v ČSR. MSc. Depon. in PřF UK, terénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze;
portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25]
h Strana 36
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
Stanovský J. & Pulpán J. (2006): Střevlíkovití brouci Slezska (severovýchodní Moravy). Muz.
Beskyd Frýdek-Místek, 159 pp.
Stejskal V. & Vermouzek Z. (2004): Ptáci a zákon aneb Právní příručka pro ornitologa. ČSO,
Olomouc, 76 pp.
Sulek B., Aubrechtová T., Banaš M. et al. (2009): Vyhodnocení koncepce dle zákona č.
100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (SEA)
"Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro
léta 2009-2013 aktualizace s výhledem do roku 2015".- Ms., Vl/2009, 122 pp.+ pří!. [Depon.
in: archiv Sulek B. (Praha) & Krajský úřad Moravskosleszkého kraje (Ostrava)].
Šaj P. (2011): Černá skládka na hřebenu Jeseníků. Zpravodaj MŽP, Praha, XXI (9): 18.
Šandera M. (2012): Mapy rozšíření herpetofauny v České republice. ln Zicha O. [ed.]: Biological Ubrary- Biolib: http:/ /www.bioli b.cz/.
Štencl R. (2007a): Monitoring druhů CHKO Jeseníky 2007, terénní šetření (ex: AOPK ČR
2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 201208-25]
Štencl R. {2007b): PR Šumárník - inventarizační průzkum botanický, rukopis/zpráva {ex:
AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz].
[cit. 2012-08-25]
Štencl R. (2008): Aktualizace vrstvy mapování biotopů ČR: aktualizace map. okrsku cz0298.
AOPK ČR, Praha. AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25]
Štencl R. (2009): Monitoring 2009, terénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze
ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25]
Šťastný K., Bejček V. & Hudec K. (2006): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice
2001-2003. Aventinum, Praha. 463 pp.
Vítek O. [ed.] (2009): Analýza antropických vlivů v nejcennějších částech CHKO Jeseníky.
Sborník AOPK ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha. 160 pp.
Zicha O. & Chobot K. (2010): Internetová přírodovědná encyklopedie Biolib a nálezová databáze AOPK ČR. Ochrana přírody, 65:36.
Zrzavý J. (2006): Fylogeneze živočišné říše. Scientia, Praha, 255 pp.
http:/ /mapy.nature.cz
http:/ /www. biomonitori ng.cz
http://www.mapy.cz
http:/ /www.nature.cz
Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění Vyhlášky MŽP ČR č. 175/2006 Sb.
Zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění
h Strana 37
OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA
BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ
9. PŘÍLOHY
9.1. Celková situace 1:50000
9.2. Situace stavby 1:1000
9.3. Situace na podkladě ortofotomapy
1:2000
9.4. Chata Vřesová studánka - pohledy
9.5. Výskyt zvláště chráněných druhů rostlin
v okolí místa stavby 1:500
9.6. Fotodokumentace
h Strana 38
MÍSTO STAVBY
Příloha 9.1.
CELKOVÁ SITUACE 1:50000
SITUACE
M 1 : 1000
1332,6
530/2
vodojem
101
zbor
102
530/1
530/1
LEGENDA:
101
Miroslav Vochta
VYPRACOVAL
Miroslav Vochta
akad.arch. Miroslav Vochta
LPT
objekt chaty
LPG
vstup do objektu
BpV
1 285,600 m n.m.
JOV
ZODP.PROJEKTANT
Autorizace
INVESTOR
PROFESE
Kouty nad Desnou
Kraj:
2 x A4
DATUM
24.9.2014
DSP
1: 1000
C.2.
SITUACE
M 1 : 2000
102
zbor
530/1
530/2
101
vodojem
1332,6
530/1
1:2000
M 1 : 100
9
4
7
4
4
4
4
4
3
8
4
5
6
4
4
4
7
1
7
Miroslav Vochta
1
VYPRACOVAL
Miroslav Vochta
ZODP.PROJEKTANT
akad.arch. Miroslav Vochta
6
2
7
8
4
9
Autorizace
INVESTOR
PROFESE
(titanzinek)
3
BpV
1 285,600 m n.m.
Kouty nad Desnou
Kraj:
2 x A4
DATUM
24.9.2014
DSP
5
1: 100 D.1.1.b)6.
8
4
9
4
1
3
7
4
4
Miroslav Vochta
1
VYPRACOVAL
Miroslav Vochta
ZODP.PROJEKTANT
akad.arch. Miroslav Vochta
6
2
7
(titanzinek)
3
8
4
9
BpV
1 285,600 m n.m.
Autorizace
INVESTOR
PROFESE
Kouty nad Desnou
Kraj:
2 x A4
DATUM
24.9.2014
DSP
5
1: 100 D.1.1.b)5.
75.00
CAMPANULA BARBATA
70.00
HIERACIUM AURANTIACUM
65.00
RIBES PETRAEUM
60.00
VIOLA LUTEA SUBSP. SUDETICA
55.00
50.00
45.00
40.00
35.00
30.00
25.00
20.00
15.00
10.00
5.00
0.00
0.00
5.00
10.00
15.00
20.00
25.00
30.00
35.00
1:500
50.00
45.00
40.00
35.00
30.00
25.00
20.00
15.00
10.00
5.00
00.00
5.00
10.00
15.00
40.00
Foto č.1: Vjezd na plochu staveniště od Červenohorského sedla.
Foto č.3: Sešlapaný trávník mezi bývalým kostelíkem a horskou chatou.
Foto č. 2: Zachovalá zídka pod svahem Červené hory s Ribes petraeum.
Foto č. 4: Celkový pohled na staveniště.
Příloha 9.6.
FOTODOKUMENTACE

Podobné dokumenty

Svět strojírenské techniky číslo 4/2007

Svět strojírenské techniky číslo 4/2007 Houša,DrSc., ředitel VCSVTT. Pan profesor zdůraznil nutnost posílení průmyslového výzkumu za účelem větší konkurenceschopnosti oboru, proto v současné době připravuje základnu pro vybudování České ...

Více

Příloha č. 6 - Mapový portál Královéhradeckého kraje

Příloha č. 6 - Mapový portál Královéhradeckého kraje knihy ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR (ŠKAPEC a kol.. 1992), která se stala důležitým argumentem ochrany přírody a sehrává roli popularizační a osvětou, avšak nemá legislativní...

Více

Školní vzdělávací program - Základní Umělecká Škola Rakovník

Školní vzdělávací program - Základní Umělecká Škola Rakovník návyky a dovednosti a následně je rozvíjí nejen jako sólista, ale i jako spoluhráč v komorní, souborové hře nebo v sborovém zpěvu v rámci oblasti Skupinová interpretace. Později může uplatnit získa...

Více

N á vrh - Loučná nad Desnou

N á vrh - Loučná nad Desnou *podle KN je lesních pozemků 2029,66 ha, podle LHP je lesních pozemků 2033,57 ha. Rozdíl činí 3,91 ha, tedy 0,2 %, což lze vysvětlit tím, že výměry lesních porostů nejsou vyrovnávány na KN. Důvodem...

Více

Zpravodaj Beskydy č. 3/2012 - Jednotný informační a komunikační

Zpravodaj Beskydy č. 3/2012 - Jednotný informační a komunikační Moc se mi líbí Hostýn, ten založili Trojanovjané v roce 1856. Je to menší kopec, na kterém vybudovali kostel a hřbitov. Jejich první stavby byly velmi jednoduché, podobaly se našim kůlnám a stodolá...

Více

Biologický průzkum - Český svaz ochránců přírody

Biologický průzkum - Český svaz ochránců přírody Přehledná situace II) se nacházejí především na orné (biotop X2 Intenzivně obhospodařované pole). Bloky orné jsou obhospodařovány komplexními intenzifikačními faktory konvenčního režimu. Sukcese sp...

Více