Postup zhotovení výplně

Transkript

Klinická příručka pro postupy v záchovné stomatologii
Adheziva | Kompozity | Závěrečné úpravy a leštění
Vaše praxe je naší inspirací.™
Klinická příručka
Clinic_lokalizace_CZ_V1_1.indd I
25.8.2009 13:05:53
Vše, co potřebujete, je Kerr
Úvod
Úvod
Postup zhotovení výplně krok za krokem, přehled výrobků
3-6
Vazby:
Vazby & Adheze, Prof. David Watts, Dr. Nick Silikas
7-8
Rodina produktů OptiBond
9-10
OptiBond FL
11-12
OptiBond Solo Plus
13-14
OptiBond All-In-One
15-16
Kompozity:
Estetika a kompozity, Prof. Angelo Putignano
17-20
Herculite XRV Ultra
21-22
Klinický případ: třída IV
23-24
Klinický případ: třída V
25-26
Klinický případ: třída II
27-28
Klinický případ: třída I
29
Závěrečné úpravy a leštění:
Závěrečné úpravy a leštění kompozitních oprav, Prof. Martin Jung
31-33
Ošetření povrchu kompozitní výplně, přehled
34-36
OptiDisc
37-38
Lešticí systém HiLusterPlus
39-40
OptiShine
41
Reference na Herculite XRV, OptiBond FL
42
Biografie autorů
43
1
Clinic_lokalizace_CZ_V1_1.indd 1
25.8.2009 13:08:20
Dosažení estetických výsledků jednoduchým,
rychlým a spolehlivým způsobem představuje
každodenní výzvu postupů v záchovné
stomatologii. Odborná způsobilost produktů
značky Kerr v oblasti kompozitů a adhezivních
systémů společně se sofistikovanými nástroji
značky KerrHawe nabízí řešení pro dosažení
předvídatelných a rychlejších výsledků ve všech
klinických situacích.
Tato příručka postupů pro záchovou
stomatologii sumarizuje jednotlivé materiály,
nástroje a techniky, které jsou důležité
pro dosažení vysoce kvalitních výplní
s dlouhotrvajícím klinickým úspěchem.
2
25.8.2009 13:08:26
Úvod
KROK
PRODUKT
VÝROBKY ZNAČKY KERR
Diagnostika
zubního kazu
Rentgenové vyšetření
Řada držáků filmu a senzorů
Kwik-Bite
Preparace
kavity
Vrtáčky
SuperBite Posterior
Karbidové vrtáčky
Diamantové vrtáčky BlueWhite
Doplňky
SuperBite Anterior
Karbidový vrtáček
Diamantový vrtáček BlueWhite
OptiDam™
SoftClamp™
Fixafloss™
OptiDam
OptiView™
SoftClamp
OptiView
Fixafloss
3
25.8.2009 13:08:26
KROK
Adheze
PRODUKT
Celkové leptání
VÝROBKY ZNAČKY KERR
OptiBond™ FL
OptiBond™ Solo Plus™
Samoleptání
Kompozitní
výplně
Nanohybridní
materiály
OptiBond™ All-In-One
Premise™
Premise™ Packable
Herculite® XRV Ultra™
Mikrohybridní
materiály
Herculite® XRV™
Point 4™
Flowable
kompozity
Premise™ Flowable
Premise
Premise Packable
Herculite XRV Ultra
Revolution™ Formula 2
Premise Flowable
4
25.8.2009 13:08:28
Úvod
KROK
PRODUKT
Aplikační
metody
Matrice
VÝROBKY ZNAČKY KERRHAWE
SuperMat® System
Hawe Adapt® Matrice
Lucifix® Matrice
Adapt SuperCap
Ocelové a transparentní matrice
Lucifix Matrice
SuperMat System
Dělené matrice Hawe Adapt®
Transparentní cervikální matrice
značky Hawe
Klínky
Dělené matrice
Cervikální matrice
Klínky z javorového dřeva značky Hawe
Ruční tvarovací
nástroje
Polymerizace
Halogenové
polymerační lampy
Zásobník klínků
CompoRoller™
CompoRoller
OptiLux 501,
Demetron LC
LED lampy
Demetron A1 a A2
LEDemetron II
DEMI
Demetron A1 a A2
Demi
5
25.8.2009 13:10:34
Závěrečné
úpravy a leštění
Flexibilní disk
Abrazivní pásky
OptiDisc®
OptiStrip™
OptiDisc
Abrazivní kartáčky
Lešticí nástroje
Profesionální
čištění
OptiStrip
Occlubrush®
OptiShine™
Occlubrush
OptiShine
Lešticí nástroje GlossPlus
Lešticí nástroje HiLusterPlus
Lešticí systém HiLuster
Cleanic®
CleanPolish a SuperPolish
Pro-Cup®
Kartáčky
Pro-Cup
Pasta Cleanic s mátovou, jablečnou
a žvýkačkovou příchutí
6
25.8.2009 13:11:02
Adheziva
Adheziva
Mechanismus vazby u skloviny je založen
na mikromechanické vazbě mezi pryskyřicí
a kyselinou fosforečnou modifikovaným hrubým
povrchem skloviny. Příprava skloviny tak
zůstává nejběžněji užívanou metodou vazby
pryskyřičných kompozitů na povrch skloviny.
Zajišťuje pevné spojení.
Sklovinu lze upravit dalším leptáním povrchu a aplikací pryskyřice, čímž dosáhneme
požadované pevnosti vazby v tahu mezi sklovinou a pryskyřicí a umožníme tak pryskyřici
mechanicky se navázat na povrch skloviny.
Dentin má však mnohem komplexnější strukturu
povrchu než sklovina. Před vytvořením vazby
s dentinem doporučujeme odstranit či modifikovat smear layer a vyčistit tak vstupy do denti-
Bonding & adheze
Prof. David Watts, Dr. Nick Silikas, University of Manchester, UK
nových tubulů kondiciováním povrchu dentinu.
Tekuté adhezivum se poté aplikuje na dentin a zpolymerizuje, při zajištění optimálního
zvlhčení povrchu a absorpce do dentinových
tubulů. Adhezivum vytvoří inter-penetrační síť
s vrstvou demineralizovaného kolagenu v dentinových tubulech, která způsobí vznik hybridní
vrstvy. Zachování hybridní vrstvy ještě před
aplikací hydrofobní pryskyřice je nesmírně
důležité, neboť zajišťuje vznik pevné vazby mezi
pryskyřicí
a dentinem. Jakákoliv kontaminace jakékoliv
oblasti adhezivního sytému by tudíž mohla ohrozit integritu vazby. Mechanismus navržený pro
tento materiál spočíval v navázání organické
složky dentinu, jmenovitě kolagenu. První studii,
jež se zabývala mechanismem vazby dentinu,
vypracoval Nakabayashi (1). Jako první identifikoval vrstvu mezi pryskyřicí a dentinovým substrátem a popsal ji jako „hybridní“ v tom smyslu,
že organická složka dentinu byla prostoupena
pryskyřicí.
Termín „hybridní vrstva“ je nyní synonymem
pro vazbu pryskyřice a naleptaného dentinu.
Hybridní vrstva, její struktura, tvorba a možnosti
zlepšení byly předmětem neuvěřitelného
množství dalších výzkumných studií. Tato
vrstva bývá také nazývána „interdifuzní zónou
pryskyřice a dentinu“ (2).
Klasifikace
Na trh už bylo uvedeno velké množství dentinových adheziv. Tyto změny někteří nazývají
jako „generace“ a naznačují tak chronologický
vývoj těchto produktů. To však může být velmi
matoucí. Více konzistentní a logičtější přístup je
klasifikovat adhezivní materiály dle počtu kroků,
které je potřeba provést k dokončení adhezivního
procesu.
„Tříkrokové“ či „konvenční“ systémy
Tuto skupinu tvoří produkty s třemi samostatnými
kroky aplikace: Leptání, úprava povrchu prim-
7
25.8.2009 13:11:26
erem a nanášení adhezivní pryskyřice. Jsou rovněž
známy jako systémy „leptání a oplachování“.
Ačkoliv byly na trh uvedeny jako první, stále
se ještě hojně používají a vykazují spolehlivost
spojení. Jejich hlavní nevýhodou je citlivost techniky, neboť jakákoliv odchylka od doporučeného
postupu znamená zhoršení kvality vazby.
„Dvoukrokové“ systémy
Tuto skupinu lze dále rozdělit na dvě podskupiny:
I) přípravky, které mají zvlášť krok leptání
a v druhém kroku kombinují priming a bonding. Tyto systémy se často nazývají jako systémy
„jedné lahvičky“.
Můžeme zde však identifikovat podobné problémy
jako u tříkrokových systémů.
II) leptání a priming jsou zkombinovány v prvním
kroku a bonding je pak druhým krokem. Toto
se také nazývá „samoleptací primery“. Kyselá
pryskyřice leptá a zároveň infiltruje dentin. Není
potřeba zub oplachovat, což zkracuje dobu
aplikace a rovněž redukuje citlivost techniky tím,
že eliminuje potřebu zachovat dentin vlhký.
Systémy „jedné lahvičky“
či „vše v jednom“
Tyto systémy kombinují všechny kroky dohromady. Jejich způsob fungování je podobný „samoleptacím primerům“, ale zahrnuje rovněž vezebnou
pryskyřici. Obecně se však nepovažují za stejně
spolehlivé adhezivní systémy jako předchozí
produkty. Na trh byly uvedeny teprve nedávno,
a tak je hodnocení jejich klinických výsledků teprve
omezené.
8
Mechanismus vazby
Mikromechanické spojení výplňového materiálu s dentinem cestou intermediátní adhezivní
vrstvy se označuje jako dentinový bonding (3).
Pryskyřice během primingu a bondingu penetruje
zkolabovaná vlákna kolagenu (po demineralizaci)
a vytváří interpenetrační vrstvu. Tato vrstva byla již
dostatečně popsána (4, 5). Tloušťka hybridní vrstvy
se pohybuje od 1 μm u všech systému “vše v jednom” až do 5 μm u konvenčních systémů. Síla
vazby nezávisí na tloušťce hybridní vrstvy, neboť
materiály se samoleptacím primerem vykázaly
větší sílu vazby než mnohé jiné systémy, ačkoliv
mají jen tenkou hybridní vrstvu. Leptání, oplachování a sušení způsobuje zkolabování kolagenu
z důvodu ztráty podpůrné hydroxylapatitové
struktury. Zkolabovaná vlákna kolagenu bránila
úspěšné difuzi pryskyřičných monomerů.
K vyřešení problému máme dva možné přístupy.
První se nazývá „technika suché vazby“ a zahrnuje vysoušení dentinu vzduchem po leptání
a následnou aplikaci primeru na bázi vody, který
znovu expanduje zkolabovaný kolagen (6, 7).
Druhý přístup se nazývá „technika mokré vazby“.
Demineralizovaný kolagen je po opláchnutí
podpořen zbytkovou vodou (8). Takto se může
lépe se rozprostřít roztok primeru po celé síti
kolagenových vláken.
Avšak pokud jde o klinickou praxi, je velmi
obtížné nalézt správný poměr zbytkové vlhkosti.
Nadbytečná vlhkost může být pro vazbu škodlivá.
Toto se nazývá „fenomén převlhčení“ (9). Jelikož
se „technika suché vazby“ považuje za méně
citlivou, měla by být preferována oproti obtížněji
standardizované „technice mokré vazby“ (2).
Relevantní studie in vitro týkající se pevnosti vazby
poskytují užitečné indikace eventuálního prospektivního klinického úspěchu systému. Nicméně,
nejvyšší úroveň důkazů po porovnání účinnosti
vazebných systémů získáme z retrospektivních
klinických studií.
Retrospektivní klinické studie s prodlouženou
dobou sledování budou velmi užitečné při hodnocení výsledků určité skupiny a určité metody
aplikace.
Reference
1. Nakabayashi N, Kojima K, Masuhara E. The promotion of adhesion by the
infiltration of monomers into tooth substrates. J Biomed Mater Res1982;16:265273.
2. Van Landuyt K, De Munck J, Coutinho E, Peumans M, Lambrechts P, Van
Meerbeek B. Bonding to Dentin: Smear Layer and the Process of Hybridization.
In: Eliades G, Watts DC, Eliades T, vydavatelé. Dental Hard Tissues and
Bonding Interfacial Phenomena and Related Properties Berlin: Springer; 2005.
Str. 89-122.
3. Eick JD, Gwinnett AJ, Pashley DH, Robinson SJ. Current concepts
on adhesion to dentin. Crit Rev Oral Biol Med 1997;8:306-335.
4. Van Meerbeek B, Braem M, Lambrechts P, Vanherle G. Morphological
characterization of the interface between resin and sclerotic dentine.
J Dent Res 1994;22:141-146.
5. Van Meerbeek B, Inokoshi S, Braem M, Lambrechts P, Vanherle G.
Morphological aspects of the resin-dentin interdiffusion zone with different dentin adhesive systems. J Dent Res 1992;71:1530-1540.
6. Finger WJ, Balkenhol M. Rewetting strategies for bonding to dry dentin with
an acetone-based adhesive. J Adhes Dent 2000;2:51-56.
7. Frankenberger R, Krämer N, Petschelt A. Technique sensitivity of dentin bonding: effect of application mistakes on bond strength and marginal adaptation.
Oper Dent 2000;25:324-330.
8. Kanca JI. Effect of resin primer solvents and surface wetness on resin composite bond strength to dentin. Am J Dent 1992;5:213-215.
9. Tay FR, Gwinnett JA, Wei SH. Micromorphological spectrum from overdrying to
overwetting acid-conditioned dentin in water-free acetone-based, single-bottle
primer/adhesives. Dent Mater 1996;12:236-244.
25.8.2009 13:11:34
Adheziva
OptiBond™
Uznáván hlavními spotřebiteli, považován za zlatý standard
adhezivní technologie skupiny výrobků řady OptiBond.
Zajišťuje výkonnost, univerzálnost a předvídatelné výsledky.
... jméno, které označuje
brilantnost adheze…
Chemické pozadí
Rodina výrobků OptiBond™
Celkové leptání
Čísla kroků
Samoleptání
3
2
1
4. generace
5. generace
7. generace
Leptací gel
Adhezivní monomer GPDM
Všechna adheziva značky OptiBond se
vyznačují jedinečnými chemickými vlastnostmi,
které z nich činí zlatý standard mezi adhezivními materiály.
Ověřené monomery GPDM jsou účinné při
vytváření perfektních vazeb s minimálním rizikem mikroleakage a postoperativní citlivosti.
Primer
Adhezivum
GPDM = Glycerolfosfát-1.3 Dimetakrylát
9
25.8.2009 13:11:36
Roků na trhu
Aplikace
Přímý postup
Nepřímý postup
leptání
Doba aplikace
Pevnost vazby v MPa
Na dentin
Na sklovinu
Vlastnosti
Množství plniva
Funguje na mokrém nebo suchém
dentinu
Tloušťka vrstvy
Rentgenokontrastnost
Rozpouštědlo
Balení
Skladovací podmínky
Obsah Unidose
™
10
OptiBond™
FL
OptiBond™
Solo Plus
OptiBond™
All-In-One
15 let
10 let
3 roky
•
Ano
1:30 min.
•
•
Ano
1:10 min.
•
•
Ne
0:55 min.
32 MPa
33 MPa
31 MPa
34 MPa
36 MPa
26 MPa
48%
15%
7%
•
~60 Ķ
267% Al
voda
etanol
•
~10 Ķ
etanol
•
~5 Ķ
voda, etanol,
aceton
Okolní teplota
Okolní teplota
Obsah lahvičky
8 ml
Lahvička primeru
8 ml
5 ml
0.1 ml
Chlazení
od 2°C do 8°C
Lahvička adheziva
0.1 ml
Technologie plněného adheziva
Technologie plněného adheziva byla poprvé
představena společností Kerr v přípravku
OptiBond FL.
Skelné plnivo v adhezivech OptiBond:
• posiluje dentinové kanálky z hlediska
vyšší pevnosti vazby a ochrany
proti mikroleakage
• dlouhodobě uvolňuje fluorid
• snižuje kontrakci během polymerizace
• funguje jako tlumič mechanického namáhání
a termická bariéra mezi výplňovým materiálem
a zubem
• doslova eliminuje postoperační citlivost
• funguje dobře v suchém, vlhkém i mokrém
prostředí
5 ml
0.18 ml
25.8.2009 13:12:07
Adheziva
OptiBond™ FL
Adhezivní systém ve dvou lahvičkách
pro techniku celkového leptání
OptiBond FL byl na trh uveden v roce 1995 a již
tehdy určil standard v oblasti adhezivní technologie. Během 15 let se stal úspěšným po celém
světě, osvědčil se v mnohých dlouhodobých
klinických studiích a bývá doporučován jako
zlatý standard vedoucími stomatologickými
školami po celém světě.
Vlastnosti
Po aplikaci přípravku OptiBond FL lze
dosáhnout spolehlivé vazby bez postoperační
citlivosti. OptiBond Fl lze rovněž úspěšně
používat v jakémkoliv adhezivním postupu.
Prof. Marco Ferrari
• jedinečná strukturální vazba.
48 % množství plniva stačí k dosažení
vynikající pevnosti vazby.
• účinný tok během aplikace. Jedna
vrstva primeru. Jedna vrstva adheziva.
Mokré i suché prostředí
• vysoce rentgenokontrastní.
267% radioopacita usnadňuje detekci
rentgenovým snímkem.
• možnosti dodání. Jediné dvousložkové
adhezivum dostupné v balení v lahvičkách
i v balení Unidose - jedno použití.
• ověřené dlouhodobé výsledky.
Legenda mezi adhezivy
11
25.8.2009 13:12:16
OptiBond FL získává
cenu REALITY’S 20th
Anniversary Legacy
Award, symbolizující
vynikající dlouhodobé
klinické výsledky.
OptiBond™ FL
Návod k aplikaci
Klinický úspěch
13letá klinická studie
TechniqueKlinické hodnocení dentinového adhezivního
Technique
Technique
Technique
systému: Výsledky za 13 let, A. A. Boghosian
Technique
Technique
Technique
Technique
Summary
J.L. Drummond a E. P. Lautenschlager,
Summary
Summary aNorthwestern
Summary
Summary
Summary
Summary
Summary Medicine University Feinberg School of
Závěr: Po třinácti letech prokázal přípravek
OptiBond vynikající vlastnosti jak v oblasti
retence k zubní tkáni, tak v oblasti okrajového
uzávěru. Dále materiál OptiBond prokázal
účinnost ve spojení s kompozitem, kdy
eliminoval citlivost vznikající z defektů při
odtržení materiálu.
1. Naleptejte sklovinu
leptacím gelem značky
Kerr (35% kyselina
fosforečná) po dobu
15 vteřin.
5. Osušte vzduchem
po dobu 5 vteřin.
2. Řádně 15 vteřin
oplachujte.
3. Lehce osušte vzduchem
po dobu 3 vteřin.
Nepřesušte.
6. Pomocí druhého aplikátoru 7. Lehce osušte vzduchem
lehkým natíracím pohybem po dobu 3 vteřin.
po dobu 15 vteřin nanášejte
adhezivum (černý hrot
pro jednorázové balení
Unidose).
4. Lehkým natíracím
pohybem po dobu
15 vteřin nanášejte primer
(žlutý hrot pro jednorázové
balení Unidose).
8. Polymerujte světlem po
dobu 20 vteřin*. Povrch
je pak připraven pro
nanášení kompozitu.
Více než 10 let po
ošetření materiálem
OptiBond FL.
Více než 13 let po
ošetření materiálem
OptiBond FL.
Případy poskytnuty s laskavým svolením
Dr. Alana Boghosiana
* Doporučené doby polymerace: Demi 5 s., L.E.Demetron II 5 s., L.E.Demetron I, 10 s. anebo Optilux 501 v režimu Boost 10 s.
12
25.8.2009 13:12:19
Adheziva
OptiBond™ Solo Plus
Jednosložkové adhezivum pro techniku
celkového leptání
OptiBond Solo Plus je jednosložkové
adhezivum, které v jediném kroku kombinuje
primer a adhezivum. Smíchání primeru
a adheziva v jediné lahvičce bylo reakcí na
potřebu adhezivního materiálu, jež by se
snadněji a rychleji používal a který by
vykazoval tutéž pevnost a trvanlivost při
celkovém leptání.
Případ poskytnut s laskavým svolením
Prof. Angela Putignana
Vlastnosti
• Pevná vazba. Ověřený výsledek dosažený
zjednodušeným postupem aplikace. Trvanlivé
chemické a mikromechanické spojení chrání proti
mikroleakage a zajišťuje vynikající integritu okrajů.
• Technologie plnění. OptiBond Solo Plus je
z 15% plněn týmž plnivem o velikosti částic
0,4 mikronu, kterou najdete v uznávaných
kompozitech značky Kerr.
• Na bázi etanolu. V etanolovém rozpouštědle
jsou obsaženy promotory adheze, což zmenšuje
jak onu únavnou potřebu několika vrstev,
tak neustálé znovunanášení, které je nutné
u acetonových adheziv.
• Všestranný. Účinný při použití u všech přímých
i nepřímých indikací. Použití ve vlhkém i suchém
prostředí.
• dodává se i v jednorázovém balení Unidose™.
K dostání v lahvičce i v jednorázovém balení.
Vysoce účinné, snadno
aplikovatelné adhezivum pro
celkové leptání
13
25.8.2009 13:12:26
Klinický výzkum
OptiBond™ Solo Plus
Návod k aplikaci
Pevnost vazby dentinu ve smyku (Mpa)
u adheziv 5. generace
35
30
31
25
20
20
21
Excite®
XP Bond™
22
23
23
15
10
5
0
Adper™
Prime® &
One Step®
Single Bond Bond NT™
Plus
Autoři H. Lu*, H. Bui, X. Qian, D. Tobia, Kerr Corporation,
IADR 2008, #401
1. Naleptejte sklovinu
a dentin po dobu
15 vteřin.
5. Otočte víčkem
jednorázového balení
a otevřete jej.
2. Řádně 15 vteřin
oplachujte.
3. Osušte vzduchem
po dobu 3 vteřin.
Nepřesušte.
6. Ponořte dovnitř kartáček. 7. Lehce osušte
vzduchem po dobu
Lehkým natíracím
3 vteřin.
pohybem nanášejte po
dobu 15 vteřin přípravek
OptiBond Solo Plus.
OptiBond®
Solo Plus™
4. Před nanášením
pořádně protřepejte
nádobku jednorázového
balení Unidose.
8. Polymerujte
světlem po dobu
20 vteřin*. Povrch
je pak připraven pro
nanášení kompozitu.
PEVNÁ TRVANLIVÁ VAZBA Rastrový obrázek
ukazuje vynikající penetraci OptiBondu Solo Plus
do demineralizovaného dentinu, tvorbu dlouhých
pryskyřičných zálitků a dobře definovanou
hybridní vrstvu, což vše potvrzuje vynikající
vazebnou sílu.
14
25.8.2009 13:12:27
Adheziva
Jednokrokové samoleptací adhezivum
Samoleptací adhezivum OptiBond All-In-One skvěle proniká
dentinovými kanálky, zajišťuje vynikající vazebnou sílu a ochranu
proti mikroleakage a postoperační citlivosti. Jeho jedinečná nanoleptací schopnost umožňuje nejúčinnější leptání skloviny jakýmkoliv
existujícím jednosložkovým adhezivem. Vytváří hlubší leptaný povrch
a zlepšuje tak mechanickou retenci a chemickou vazbu. Navíc díky
tenkosti vrstvy vytváří účinné, jednofázové adhezivní prostředí pro
snadnější dosazení a lepší umístění finální práce.
Účinné nano-leptání skloviny
Rastrový obrázek ukazuje
čistě exponované nanokrystaly sklovinného
hydroxylapatitu,které
vytváří větší hrubý povrch
pro mikromechanickou
retenci a chemickou
vazbu.
Dobře definovaná adhezivní vrstva
Rozhraní dentinu a skvělé
těsnící vlastnosti zajištěné
dobře definovaným
adhezivem.
Rastrový obrázek
ukazuje kompozit, vrstvu
adheziva OptiBond Allin-One a rozhraní dentinu
s adhezivem.
Účinná vazba jednoduchým
způsobem
15
25.8.2009 13:12:30
Klinický výzkum
Návod k aplikaci
20 seconds
Pevnost vazby ve smyku (Mpa)
Pevnost vazby ve smyku v případě
jednosložkového samoleptacího adhezivního
systému na humánní dentin (24 hodin)*
35
35,0
30
30,4
20
20,2
15
10
10,3
5
0
Clearfil®
S3 Bond
2. Otočením otevřete.
3. Ponořte kartáček.
4. První vrstvu naneste
kartáčovacím pohybem.
20 seconds
5. Ponořte kartáček.
6. Druhou vrstvu
naneste
kartáčovacím
pohybem.
7. Jemně osušte
vzduchem, pak střední
silou sušte vzduchem
alespoň 5 vteřin.
8. Polymerujte světlem
po dobu 10 vteřin*.
GBond™
iBond™
Xeno® IV
OptiBond®
All•In•One
Pevnost vazby ve smyku v případě
jednosložkového samoleptacího adhezivního
systému na bovinní sklovinu (24 hodin)*
Pevnost vazby ve smyku (Mpa)
1. Protřepejte.
32,2
25
30
28,2
25
20
21,7
23,0
21,6
15
10
11,3
5
0
Clearfil®
S3 Bond
GBond™
iBond™
Xeno® IV
OptiBond®
All•In•One
* Studii vedl Dr. James Dunn z Loma Linda University.
Ochranné známky jsou majetkem jejich vlastníků.
16
25.8.2009 13:12:38
Kompozity
KOMPOZITY
Již velcí filozofové antického Řecka, jako
byl Plato, a další pozdější filozofové jako
Baumgarten, Kant, Hegel, Vico anebo Crose,
hledali koncept estetiky a krásy na racionální
a “vědecké” bázi. Trojice krásy, dobroty a pravdy
představuje ideál, o jehož dosažení by měl
usilovat každý jedinec. Jde o jistou „dokonalost“,
která však možná ani neexistuje. Nejrozšířenější
koncept vnímané krásy je založen na interakci
mezi „citem“, tj. emočními a instinktivními vlivy,
a „rozumem“ čili racionálními faktory. Hutchinson
a Shaftesbury výstižně definovali estetiku jako
schopnost vnímat harmonii (Inquiry into the
origin of our ideas of beauty, 1725).
Od estetiky ale obvykle odlišujeme kosmetiku,
která hledá stereotyp krásy bez ohledu na
přirozený kontext, v jakém se daný subjekt
vyskytuje. Estetika na druhou stranu vyjadřuje
přirozený archetyp v souladu s matematickým
teorémem, s jasnými a přeložitelnými principy
krásy.
V tomto ohledu vznikají teorie týkající se etického
vnitřního smyslu estetiky, který bývá definován
jako pasivní schopnost přijímat ideje krásy ze
všech objektů, ve kterých existuje uniformita
v rozdílnosti (tj. „harmonie“) (1). Tyto objektivní
faktory, které akceptují interakci mezi objektem
Estetika a kompozity
Prof. Angelo Putignano, University of Marche, Ancona, Itálie
a „mentálními kategoriemi“ pozorovatele,
představují racionální základ krásy. V anatomii
bylo již aplikováno bezpočet pravidel krásy,
které mají formulovat proporce chrupu a obličeje
tak, aby byly v souladu se „zlatým řezem“ (dle
Leonarda) či v souladu s antropometrickými
(cefalometrickými) parametry přijatými
z epidemiologických studií.
Ale existují určité subjektivní faktory, typické
pro instinktivní emoční a psychologický kontext
pozorovatele, které mohou významně ovlivnit
cit pro krásu. Asimilace „vkusu“ a vnímání
krásy byla vždy ve vzájemném vztahu s danou
epochou a specifickým, historickým, kulturním
a společenským kontextem doby, v jaké se
pozorovatel pohyboval. Pilkington definoval
dentální estetiku v roce 1936 jako „vědu
o napodobování, harmonizování našeho
díla s dílem přírody a jak je co nejvíce
minimalizovat“.
Před pár desetiletími se většina stomatologů
pracujících v oblasti výplní a fixních náhrad
zaměřovala na dlouhodobá řešení a vzhled
výplně nebo fixní práce byl až na druhém
místě (2). V běžné praxi se tedy vyráběly
amalgámové náhrady a korunky ze slitiny zlata.
Byly považovány za hlavní a nejtrvanlivější
řešení a pacienti je ochotně přijímali i přes jejich
nepříznivý vzhled. Vývoj preventivní a konzervační
stomatologie měl velký vliv na rozvoj estetické
záchovné stomatologie.
Úspěch preventivní stomatologie měl za
následek existenci zubů bez kazu, a tudíž bílých
a bez výplní, čímž vzrostla rovněž poptávka po
estetických výplních a korunkách.
Dobrý vzhled společně s celkovým
zdravím,s adekvátní náhradou funkce a atraktivním
úsměvem hrají důležitou roli v moderní společnosti.
Z obecného hlediska se za hezký úsměv
považuje ten, který má dobře profilovaný chrup
z hlediska, tvaru, kontur, barvy, textury povrchu
a detailu, vzhledu, úhlu a pozice jednotlivých
zubů, a konečně i z hlediska incizálního skusu.
17
25.8.2009 13:12:43
Úkolem každé estetické náhrady je vypadat
důvěryhodně a přirozeně s ohledem na funkci,
maximální zachování chrupu a tkání parodontu.
Aby stomatolog splnil tento úkol, musí vybrat
nejvhodnější materiály z hlediska odolnosti,
Organická hmota většiny moderních
kompozitních pryskyřic je nejčastěji tvořena
monomerem, který vynalezl Bowen v roce
1957 prostřednictvím reakce mezi jednou
molekulou bisfenolu A a dvěma molekulami
glycidylmethakrylátu (GMA). Výsledkem
je viskózní monomer vysoké molekulární
hmotnosti, který se nazývá BISGMA. Při tvorbě
matrice kompozitní pryskyřice nacházíme
další monomery s nižší molekulární hmotností
a v nižším procentu, jako je třeba TEDGMA
trietylenglykol dimethakrylát, který je nejčastější),
UEDMA (diuretan dimethakrylát, který se někdy
používá jako jediná složka matrice), MMA
(methylmethakrylát) a další, které jsou méně
důležité a méně používané.
biokompatibility a samozřejmě estetického vzhledu.
Kompozitní pryskyřice se používají již před
třicet let a v posledních letech představují stále
častější řešení právě díky svým vynikajícím
estetickým a neustále se zlepšujícím
mechanickým vlastnostem (3).
Druhou složkou kompozitní pryskyřice je
anorganické plnivo, které se přidává do
matrice pro zvýšení její odolnosti, která je jinak
nedostatečná. Jedná se zejména o tvrdost,
odolnost proti stlačení, odolnost proti opotřebení
a nepropustnost.
Plniva lze klasifikovat na základě jejich chemické
povahy na plniva na bázi oxidu křemičitého nebo
koloidní siliky, křemene, skelných hmot, jiných
kovů či zirkonia.
Na druhou stranu, Bayne v roce 1994 navrhnul
následující podkategorie založené na průměru
částic:
Termín kompozit odkazuje na kombinaci alespoň
dvou chemicky rozdílných hmot s určitým
rozhraním, které obě složky odděluje. V jejich
kombinaci pak dosáhneme vynikajících vlastností
na rozdíl od stavu, kdy jsou hmoty oddělené.
Při tvorbě kompozitní pryskyřice používáme tři
různé složky:
• Organickou matrix;
• anorganické plnivo;
• Spojovací složku.
18
•
•
•
•
mega plniva (od 2 do 0,5 mm)
makro plniva (od 100 do 10 μm)
střední plniva (od 10 do 1 μm)
mini plniva (od 1 do 0.1 μm)
• mikro plniva (od 0,1 do 0,01 μm)
• nano plniva (od 0,01 do 0,005 μm)
Na základě výrobních technik se běžná či tradiční
plniva vyrábí rozmělňováním anorganických látek
uvedených shora, čímž dosáhneme makro plniva
s částicemi nepravidelného tvaru a velikosti,
které vyžadují jen malé množství vlhkého
monomeru, a tudíž vykazují menší viskozitu.
Náhrada se obtížně dokončuje a leští a navíc vše
přispívá k tvorbě mikroskopických prasklin.
Oproti tomu plniva vytvořená precipitací
25.8.2009 13:12:46
Kompozity
pyrogenního křemíku při vysokých teplotách,
zaváděných postupně, obsahují kulovité částice
mikro plniva (mezi 0,04 a 0,06 μm).
Jedním z nejvíce inovativních produktů této
skupiny materiálů jsou kompozity z mikro plniva
s praepolymerizovanými kulovitými částicemi.
Mikro plniva obecně vykazují mnohem lepší
vlastnosti kompozitů. Navíc, tento druh mikro
plniva přináší další výhody právě díky kulovitému
tvaru částic plniva:
• lepší vazba mezi matricí a plnivem;
• méně vnitřního pnutí mezi matricí a plnivem,
protože obsahuje praepolymerizované kuličky
plněné rovnoměrně rozloženým SiO2;
• následné zlepšení odolnosti proti opotřebení
a únavě materiálu.
Nicméně tato třída materiálů nepředstavuje
řešení pro všechny podmínky potřebné pro
dentální náhrady, neboť i ony jsou ovlivněny
technickými nedostatky: Mikro plniva nejsou
schopná odolávat vysokému žvýkacímu tlaku,
zejména z důvodu nižší odolnosti pyrogenního
oxidu křemíku ve srovnání s plnivy na bázi skla
a křemene. Navíc jednou z hlavních slabých
stránek mikro plniv je i polymerační kontrakce.
Může zahrnovat i oblast okrajového uzávěru
výplně, což je nejkritičtější oblast konzervačního
ošetření (4, 5).
Zkušenosti získané s tradičními makro kompozity
(TC) a mikro plnivy, ať už homogenními nebo
nehomogenními (HMC a IMC) poskytly výrobcům
poznatky potřebné pro výrobu materiálu,
který lze v současnosti používat u všech tříd
preparovaných kavit, neboť vykazuje jak fyzikální
vlastnosti předchozích materiálů, tak estetické
vlastnosti nové generace: Hybridní kompozity.
Hybridní kompozity jsou vysoce naplněné
materiály (přes 70 % objemu).
Technologie hybridních materiálů je založena
na přítomnosti dvojí disperzní fáze sestávající
z keramicko-skelných makro částic podobných
makro plnivům, ačkoliv s omezenějšími rozměry
(většinou mezi 10 a 50 μm), a dále z mikro částic
pyrogenního oxidu křemíku, které jsou typické
pro mikro plniva (přibližné rozměry jsou 0,04 –
0,06 μm) (6). Smíšené plnivo představuje jasné
zlepšení materiálu v obou oblastech: Fyzikální
vlastnosti a estetické výhody. Makro částice
jsou zodpovědné za větší mechanickou odolnost
materiálu, neboť mají vyšší modul elasticity
ve srovnání se základní matrix, se kterou
vytváří jednotnou hmotu. A tímto způsobem,
aplikovanou silou vyvoláme flexi částic ještě
dříve, než může působit na pryskyřici, která je
skutečnou slabinou během aplikace zátěže.
Navíc, vysoká hodnota plniva snižuje procento
využité pryskyřice a v důsledku toho snižuje
polymerační kontrakci, za kterou je pryskyřice
zodpovědná. Lepší estetické výhody na druhou
stranu jsou výsledkem přítomnosti mikro
plniva, což zaručuje lepší leštitelnost povrchu
a extrémně širokou škálu odstínů (7, 8).
lepidlo, které má dvě funkční skupiny, jedna
se váže na methakrylátové skupiny pryskyřice,
druhá na oxid křemičitý v plnivu.
Třetí složkou kompozitu je silanové pojivo,
dvoufunkční molekula schopná navázat dva
různé materiály. Silan je organické silikonové
Jakmile kompozit ztuhne, stupeň konverze
(degree of conversion, DC), který je vyjádřen
procentem monomerů, které projdou
Tuhnutí kompozitních pryskyřic se váže na
proces polymerizace, kdy monomery vytváří
makromolekulární komplexy známé jako
polymery. Navíc je v pryskyřici přítomen primer,
molekula, která při aktivaci uvolňuje volné
radikály nutné pro postupnou polymerizaci.
Nejčastěji používané primery využívají
k vlastní aktivaci viditelné složky světla nebo
UV paprsků (9). Ty, které náleží do druhé
skupiny, se nyní již tak nevyužívají. Patří sem
benzoinodimethyléter. Diketon je nejrozšířeněji
používaná molekula u nejběžnějších
současných kompozitů: Kafrchinon společně
s NN-dimethylaminoethylmethakrylátem.
Druhý primer se aktivuje polymerační lampou
využívající viditelného světla s vlnovou délkou
mezi 430 a 480 nm. Tyto molekuly iniciují
polymerizaci vytvářením trojrozměrné sítě
s mnoha příčnými vazbami. Během procesu
tvorby sítě mají hladiny volných radikálů
a dimethakrylátových molekul, které nejsou do
tohoto procesu zapojeny, tendenci drasticky
klesat, čímž zabraňují kompletní konverzi
dvojných vazeb dimethakrylátu.
19
25.8.2009 13:12:48
polymerizací, sotva za běžných podmínek
překročí 75 %. Stupeň konverze je určujícím
faktorem pro sérii fyzikálních vlastností
kompozitu, jako je tvrdost nebo odolnost proti
opotřebení.
Když kombinace dvou monomerů zkrátí
molekulární strukturu, můžeme z toho usuzovat,
že vyšší stupeň konverze zvýší procento
kontrakce, neboť celková délka polymeru
je menší než u jednotlivých monomerů. Ve
skutečnosti se monomery spojují kovalentními
vazbami, a tak předpokládáme, že vzdálenost
mezi nimi je třikrát nižší než vzdálenost Van der
Waalsových vazeb, které existují mezi dvěma
monomery. Z tohoto důvodu kompozit kontrahuje
více v jednom objemu než s minimálními po sobě
jdoucími přídavky.
Směr kontrakce závisí na tvaru kavity a síle
adheze. Adhezivum aplikované na stěny brání
kontrakci kompozitu, takže povrch materiálu,
který se stahuje v kontaktu se stěnou kavity,
nemůže kontrahovat kvůli přetrvávajícímu účinku
adheziva. Proto je-li kompozit v kontaktu pouze
se stěnou, dochází ke kontrakci ve směru ke
stěně a zahrnuje všechny ostatní volné povrchy.
Jsou-li zde dvě stěny, zbývající povrch zůstane
bez kontaktu. Jsou-li přítomny všechny stěny
kavity, pak k nim kompozit adheruje a jedinou
volnou stěnou je ta okluzní. Čím vyšší počet
stěn, ke kterým kompozit adheruje, tím vyšší
je C faktor, tj. vztah mezi adhezním povrchem
a volným povrchem, a tím i větší pnutí, kterému
bude materiál vystaven při kontrakci, jak
uvedl Failzer v roce 1987. Pnutí mezi zubem
20
a kompozitem vychází na 4 Mpa pro každý
povrch.
Během polymerizace probíhají dvě fáze. První
je tzv. prae-gelová, kdy se kontrakce kompozitu
kompenzuje vnitřním tokem materiálu, takže
zmírňuje kontrakci a redukuje pnutí. Druhá fáze
se nazývá post-gelová a od předchozí ji odděluje
právě stádium gelu, během kterého už materiál
nekompenzuje kontrakci a dochází k pnutí.
Pevný kompozit vykazuje vyšší modul elasticity
čili Youngův modul a vyvine více pnutí během
polymerizace s kratší prae-gelovou fází. Tekoucí
kompozit naopak vykazuje nižší modul elasticity
s delší prae-gelovou fází.
Ačkoliv se kompozity považují za optimální
materiály, mají jistě i své limity, které mohou
potenciálně zmařit cíle ošetření. Hlavní
slabinou, která se vztahuje na všechny třídy
kompozitů včetně hybridů, je kontrakce během
polymerizace, tj. zmenšení objemu, které nastává
u pryskyřic během polyadiční fáze, jakmile začne
reakce. Lze z toho vyvodit, že na konci procesu
zhotovení výplně se může objevit okrajová spára
mezi zubem a výplní, způsobená právě kontrakcí.
Na druhou stranu, absence tvorby prasklin
znamená tvorbu tahových sil v rekonstruované
oblasti, které se uvolní buď na zbylé stěně zubu,
s rizikem jejího zlomení, nebo v hmotě výplně.
Výsledek je pro všechny tři analyzované závěry,
které zvažujeme, stejný, bez ohledu na to, jak
jsou nepravděpodobné: Selhání výplně. Abychom
se tomuto vyhnuli, případy, které je možno
ošetřit přímo zhotovovanou výplní kompozitním
materiálem, musíme hodnotit opatrně a důsledně
dodržovat návod k použití a sledovat omezení,
která stále existují, jakkoliv jsou redukovaná,
zejména v případech hybridních materiálů.
Ačkoliv vývoj kompozitů pravděpodobně dosáhl
svých technologických hranic, jistě i nadále
existuje prostor na zlepšení, a můžeme tudíž
očekávat v blízké budoucnosti, že se objeví nový
kompozitní materiál, třeba samoadhezivní, který
se stane materiálem volby pro estetické výplně
a náhrady.
Zdá se, že hybridní kompozity z estetického
hlediska dosáhly charakteristik ideálního
materiálu, ačkoliv jako u všech kompozitů
podléhají technickým problémům, které doposud
nebyly uspokojivě vyřešeny.
Reference
1. Ceruti A, Mangani F, Putignano A. Odontoiatria estetica adesiva – Didattica
Multimediale. Ed. Quintessence. 2008 Cap.1; p:18-20.
2. Christensen GJ. Longevity versus Esthetics. The Great Restorative Debate.
JADA 2007, 138, 1013-1015.
3. Raj V, Macedo GV, Ritter AV. Longevity of Posterior Composite Restorations.
Journal Compilation 2007, 19(1), 3-5.
4. Abe Y, Lambrechts P, Inoue S, et al. Dynamic elastic modulus of “packable”
composites. Dent Mater 2001;17:520-5.
5. Burgess JO, Walker R, Davidson JM. Posterior resin-based composite: review
of the literature. Pediatr Dent 2002;24:465-79. Review.
6. Dino R, Cerutti A, Mangani F, Putignano A. Restauri estetico-adesivi indiretti
parziali nei settori posteriori. Ed.U.T.E.T. 2007 Cap. 2; p: 18-22.
7. Christensen GJ. Preventing postoperative tooth sensitivity in class I, II and
V restorations. J Am Dent Assoc 2002;133:229-31.
8. Fabianelli A, Goracci C, Ferrari M. Sealing ability of packable resin
composites in class II restorations. J Adhes Dent 2003 Fall; 5:217-23
9. Lee IB, Son HH, Um CM. Rheologic properties of flowable, conventional
hybrid, and condensable composite resins. Dent Mater 2003;19:298-307.
25.8.2009 13:12:49
Kompozity
Herculite® XRV Ultra™
Odkaz Herculite
Po 25 let byl Herculite XRV průmyslovým
standardem pro kompozitní výplně. Herculite
XRV Ultra je nanohybridní verzí Herculite
XRV (mikrohybridní), která v sobě zahrnuje
více biomimetiky, tj. vlastností podobných
přirozenému chrupu. Herculite XRV Ultra
je založen na nejnovější technologii nanoplniv. Kromě lepší manipulace vykazuje
i lepší přirozený vzhled konečné výplně,
neboť napodobuje opalescenci a fluorescenci
přirozeného chrupu.
Herculite výplň po 13 letech
Případ poskytnut s laskavým svolením A. A. Boghosiana,
J. L. Drummonda a E.P. Lautenschlagera – Studie provedená
na Northwestern University
Výhody nanotechnologie
Pokročilá nanotechnologie v případě Herculite
Ultra má větší výhody, které nenajdete
u tradičních mikrohybridních kompozitů.
Jako nanohybridní kompozit kombinuje
Herculite Ultra běžná hybridní plniva s menšími
částicemi plniva o velikosti kolem 50 nm.
Tyto menší částice umožňují materiálu
Herculite Ultra lepší leštitelnost a klinický
lesk, lepší estetické vlastnosti a vynikající
mechanickou odolnost.
Porovnání s dalšími kompozity
Narušení či běžné opotřebení se u výplní
s většími částicemi objevuje častěji a rychleji,
což snižuje celkovou životnost a estetický
vzhled výplně. Jakmile dojde k polymerizaci,
velké prae-polymerované částice doslova
zmizí a povrch je snadno leštitelný. Leštěný
povrch sestává pouze z nanohybridních částic
menších, než je vlnová délka viditelného světla.
Nanohybridní kompozit
21
25.8.2009 13:12:56
Lepší manipulace
Klinický výzkum
Uchování lesku
Mapa
pro srovnání
manipulačních
vlastností
Handling
Comparison
Map
Z100™
TPH3
Esthet X
Venus
Krémový
Creamy
V průběhu času se pryskyřice v kompozitu opotřebuje, dojde
k expozici skelného plniva a tvorbě drsného povrchu.
Je-li velikost plniva menší než průměrná vlnová délka světla
(jako v případě Herculite Ultra, Premise™ a Point 4™), pak
je světlo rozptýleno jednotně a povrch se jeví jako lesklý.
Navzdory opotřebení kompozitu je tedy uchování lesku
vynikající.
Sticky
Lepivý
Point 4
Filtek Z250
Herculite XRV ™
Grandio
Tuhý
Stiff
Premise ™
Gradia™ Direct
Test zubního kartáčku, University of Leeds
Filtek™ Supreme Plus
90
80
Herculite Ultra
69.1
Herculite® Ultra
Kerr
Venus®
Heraeus Kulzer
62.3
51.1
40
30
20
10
0
Co říkají stomatologové o Herculite Ultra
Tetric EvoCeram®
Ivoclar
Filtek™ Z250
3M
Miris™
Coltene Whaledent
Výsledky měření lesku byly odečteny z měřiče lesku po uplynutí 600
minut po odečtení výchozího stavu.
90 % účastníků zkušební skupiny říká, že by vyměnili své stávající
kompozity za Herculite Ultra.
Herculite
Ultra
Venus
Tetric
Evoceram
Před
„Opravdu dobře se adaptuje, vůbec nelepí a snadno se tvaruje.“
„Na nanohybrid je perfektní. Nejlepší kompozit, jaký kdy byl.“
nejlepší
65.2
70
60
50
Non-Sticky
Nelepivý
Mapa
díkyinput
informacím
Mapbyla
wasvytvořena
created with
from od
různých
a oddělení
Kerr R&D.
variousstomatologů
clinicians and
Kerr R&D.
73
5
4
4,85
4,54
4,69
4,77
4,77
4,69
Tloušťka
Adaptabilita
Komprese
s nástrojem
Přilnavost
k nástroji
4,92
3
Po
2
1
nejhorší
0
Manipulace
Lepivost /
přilnavost
Odolnost
proti propadání
Fotografie s laskavým svolením poskytnuty University of Leeds
22
25.8.2009 13:12:57
Kompozity
Herculite XRV Ultra v klinických případech
IV. třída
Případ s laskavým svolením poskytl Prof. Angelo Putignano.
1) Výchozí stav.
2) Otisky zubů zhotoveny pro diagnostický wax-up.
3) Maska zhotovená na základě diagnostického wax-upu.
4) Test masky.
5) Ošetřovaný zub s nasazeným OptiDamem.
6) Test masky s OptiDamem.
23
25.8.2009 13:12:59
7) Leptání po dobu 15 vteřin leptacím gelem.
8) Palatinální stěna s A2 sklovinným odstínem,
na většinu korunkové části bylo naneseno
malé množství dentinového odstínu A3.
9) Dentin A2 byl nanesen na zakrytí
předchozí vrstvy a vytvarován rýhami.
10) Incizální hmota se používá jak kolem, tak
mezi rýhy pro vytvoření průsvitného efektu
a zvýraznění rýh.
11) Většina korunkové části je pak lehce pigmentována oranžově a bělavé oblasti ošetřeny
Kolor + Plus® White.
12) Vestibulární sklovinný odstín A2 je
nanesen ve velmi tenké vrstvě.
13) Po konečných úpravách
a leštění.
14) Dokončené ošetření po kontrole po
10 dnech.
24
25.8.2009 13:13:00
Kompozity
V. třída
Případ poskytl s laskavým svolením Prof. Angelo Putignano.
Tato kazuistika se týká 30letého pacienta s četnými erozemi způsobenými určitými
stravovacími návyky a neadekvátní zubní hygienou:
1) Výchozí stav, eroze na 1.1 a 2.1.
2) Izolace pomocí kofferdamu.
3) Jemné zdrsnění sklerotického
dentinu pomocí kulatého karbidového
vrtáčku.
4) Linie okrajového uzávěru diamantovým
vrtáčkem o hrubosti 20 mikronů.
5) Leptání 37% kyselinou fosforečnou.
6) Nanášení adheziva OptiBond Solo Plus
kartáčovacím pohybem po dobu
15 vteřin. Polymerace světlem po
dobu 10 vteřin pomocí Demi.
25
25.8.2009 13:13:23
7) Aplikace tenké vrstvy Premise Flow
A3.5; polymerace světlem po dobu
20 vteřin pomocí Demi.
8) První vrstva Herculite XRV Ultra, A3
sklovina, na cervikální část; polymerace
světlem po dobu 20 vteřin.
9) Druhá a poslední vrstva Herculite
XRV Ultra, A3 sklovina; polymerace
10) Závěrečné úpravy středně hrubým
diskem OptiDisc, malá velikost.
11) Leštění pomocí GlossPlus Polisher
Minipoint.
12) Leštění pro vyšší lesk pomocí
HiLuster Dia Polisher Minipoint.
13) Po konečných úpravách a sejmutí
kofferdamu.
26
25.8.2009 13:13:40
Kompozity
II. třída
Případ laskavě poskytl Prof. Angelo Putignano.
1) Výchozí stav.
2) Předběžná preparace.
3) Vyhlazení kavity pomocí profylaktické
pasty bez obsahu fluoridu.
4) Preparace kavity po odstranění kazu,
odhalení sklerotického dentinu.
5) Leptání po dobu 15 vteřin leptacím
gelem.
6) Nanesení adheziva OptiBond Solo Plus.
Aplikuje se po dobu 15 vteřin a poté
polymeruje světlem po dobu 10 vteřin.
7) Tenká vrstva Premise Flow.
8) Rekonstrukce aproximální stěny.
27
25.8.2009 13:13:43
9) První vrstva Herculite XRV Ultra,
A3,5 dentin, polymerace světlem
po dobu 20 vteřin.
10) Vestibulární hmota A3 dentin,
polymerace světlem po dobu
10 vteřin.
11) Lingvální hmota A3 dentin,
polymerace světlem po dobu
10 vteřin.
12) Tenká vrstva sklovinného odstínu
A3 pod glycerinem pro zabrán2ní
vzduchové inhibice.
13) Aproximální profil výplně.
14) Konečné úpravy vícebřitým vrtáčkem.
15) Kontrola okluze.
16) Leštění pomocí OptiShine.
17) Konečný výsledek.
28
25.8.2009 13:14:19
Kompozity
Třída I
Případ laskavě poskytl Prof. Angelo Putignano.
1) Výchozí stav.
2) Preparovaná kavita.
3) Leptání po dobu 15 vteřin leptacím
gelem.
4) Nanesení adheziva OptiBond Solo
Plus, aplikujte po sobu 15 vteřin
a polymerujte světlem po dobu
10 vteřin.
5) Vrstva dentinu A3, polymerace
6) Konečný výsledek.
29
25.8.2009 13:15:03
30
25.8.2009 13:15:21
Závěrečné úpravy a leštění
Závěrečné úpravy
a leštění
Estetická dokonalost je jedním z klíčových
faktorů dentálních kompozitních výplní.
Zbarvení, optický vzhled a textura povrchu
estetické výplně jsou kritické nejen z hlediska
spokojenosti pacienta a jeho komfortu [Jones
et al., 2004]. Chování kompozitů v biologickém
prostředí ústní dutiny a vlastnosti kompozitních
materiálů jsou silně ovlivněny kvalitou povrchu.
Nepravidelnosti na povrchu napomáhají
akumulaci zubního plaku[Ikeda et al., 2007],
což následně může vést k sekundárním kazům
a zánětům přilehlé tkáně gingivy.
Zejména v případě výplní, jež jsou vystavovány
silnému žvýkacímu tlaku a antagonistické
aktivitě, drsnost povrchu ovlivňuje odolnost proti
opotřebení a abrazivitu dentálních kompozitních
materiálů [Willems et al., 1991; Mandikos et al.,
2001]. Drsné povrchy kompozitů snáze podléhají
zbarvení a skvrnám Patel et al., 2004; Lu et al.,
2005]. Vlastnosti materiálů, jako je mechanická
pevnost a pevnost v ohybu a dále mikrotvrdost
pryskyřičných kompozitů se zlepšují
minimalizací drsnosti povrchu [Gordan et al.,
2003; Venturini et al., 2006; Lohbauer et al.,
Závěrečné úpravy a leštění kompozitních výplní
Prof. Martin Jung, Justus-Liebig-University, Giessen, Německo
2008]. Perfektní dokončení povrchu kompozitu
je tudíž předpokladem pro spokojenost pacienta
a trvanlivost kompozitní výplně.
Povrchy kompozitů, které se polymerizují pod
mylar matricí vykazují minimální povrchovou
drsnost [Yap et al., 1997; Ergücü a Türkün,
2007; Üctasli et al., 2007; Korkmaz et al., 2008].
Z klinického hlediska většina kompozitních
Případ laskavě poskytl Prof. Angelo Putignano
výplní vyžaduje další úpravy a leštění. Závěrečné
úpravy zahrnují odstranění přebytečného
materiálu, přizpůsobení morfologie povrchu
a odstranění překážek ve skusu.
To způsobuje zdrsnění povrchu, které je
nutné eliminovat následným leštěním. Rotační
nástroje, které se pro tento účel používají,
mají ale také určité požadavky. Musí být
stejně účinné jak v případě tvrdých částic, tak
v případě jemného pryskyřičného pojiva a nesmí
mít negativní účinky na povrch kompozitu.
Nástroje pro závěrečné úpravy musí být
dostatečně účinné a nesmí zanechat povrch
výplně hrubý.
Rotační nástroje pro závěrečné úpravy a leštění
musí fungovat s různými druhy morfologie
povrchu (ploché a konvexní vs. strukturované
a konkávní povrchy).
S ohledem na úvodní úpravy kompozitních
výplní existují dva druhy vrtáčků, které se pro
tento účel doporučují: Diamantové nástroje
a nástroje z wolfram karbidu.
Diamantové nástroje jsou typické relativně
vyšší řeznou účinností v závislosti na velikosti
31
25.8.2009 13:16:07
abrazivních diamantových částic [Jung, 1997].
Kvůli agresivnímu účinku diamantových
částic zanechávají diamantové vrtáčky povrch
kompozitu více méně drsný
[Jung et al., 2007b].
Vrtáčky z wolfram karbidu se liší dle počtu
a orientace řezných drážek. Tyto nástroje jsou
typické omezenější řeznou účinností a dosahují
mnohem hladších povrchů s pouze nepatrným
zdrsněním [Jung, 1997; Barbosa et al., 2005;
Turssi et al., 2005].
V odborné literatuře existuje jistá kontroverze,
zda jsou mezi různými druhy vrtáčků z wolfram
karbidu nějaké významné rozdíly vzhledem
k výsledné kvalitě povrchu [Jung, 1997;
Radlanski a Best, 2007].
Flexibilní disky obecně přináší hladší povrchy
kompozitů a umožňují účinnou redukci zbývající
hrubosti. Z tohoto důvodu se flexibilní disky
považují za jakýsi klinický standard v leštění
kompozitních povrchů [Tjan a Clayton, 1989;
Wilson et al., 1990; Hoelscher et al., 1998;
Setcos et al., 1999; Roeder et al., 2000; Üctasli
et al., 2007]. Díky tvaru fungují na plochých
i konvexních površích. Nedoporučují se však pro
aplikaci na konkávní nebo strukturované povrchy
[Chen et al., 1988; Tjan a Clayton, 1989]. Díky
variabilitě průměrů disků a jejich tloušťky je
můžeme adaptovat na různé klinické situace.
Většina disků zahrnuje tři až čtyři pracovní úkony
a umožňují vysokou řeznou účinnost a redukci
hrubosti. Flexibilní disky proto představují
jedinou technologii, kterou lze použít jak pro
závěrečné úpravy, tak pro leštění.
Po předchozím ošetření jsou povrchy kompozitů
v různém stupni hrubosti v závislosti na rozsahu
a množství korekčních prací a na počtu a druhu
použitých vrtáčků. Abyste dosáhli perfektního
estetického výsledku, je nutné maximálně
zredukovat zbývající hrubost povrchu následným
leštěním.
Gumové lešticí nástroje představují velkou
heterogenní skupinu lešticích zařízení. Variace
ve velikosti a tvaru umožňují aplikaci jak na
konvexní, tak na strukturované či konkávní
povrchy kompozitních výplní. Většina výrobků
z této skupiny je typická silikonovou matricí,
jež připomíná gumu. Abrazivní částice, jež jsou
integrovány do matrice, jsou většinou vyrobeny
z karbidu křemíku či z oxidu křemičitého, oxidu
hlinitého nebo z diamantových částic různé
velikosti zrna. Klinická aplikace se významně
liší v závislosti na produktu. Od jednokrokových
aplikací po dvou, tří až čtyřkrokové procedury.
Díky těmto variacím pak účinnost leštění silně
závisí na druhu použitého produktu. Mnohé
lešticí sady dosáhly dobré kvality povrchu
kompozitu, srovnatelné nebo dokonce ještě lepší
než u flexibilních disků [Jung et al., 2003; Jung
et al., 2007a]. Jiné produkty naopak prokázaly
horší lešticí účinky [Ergücü a Türkün, 2007;
Cenci et al., 2008]. Účinnost jednokrokových sad
oproti vícekrokovým sadám je stále předmětem
odborných diskuzí v literatuře [Da Costa et al.,
2007; Jung et al., 2007a].
Lešticí kartáčky představují rozdílný přístup
k minimalizaci kompozitní hrubosti. Abrazivní
částice karbidu křemíku jsou integrovány do
matrice základní látky speciálních syntetických
vláken. To umožňuje univerzální aplikovatelnost
lešticích kartáčků na různé druhy morfologií
kompozitních povrchů. Lešticí kartáčky
Existuje velké množství lešticích technik, které
se aplikují na kompozitní výplně. Lešticí systémy
se liší vzhledem k tvaru a velikosti jednotlivých
nástrojů, počtu pracovních kroků, složením
matrice a abrazivních částic a dále i konzistencí.
Případ laskavě poskytl Prof. Joseph Sabbagh
32
25.8.2009 13:16:08
představují jednokrokový systém. Jejich účinnost
leštění je příznivá, ale závisí na kvalitě úvodních
úprav [Krejčí et al., 1999; Jung et al., 2007a].
Plstěné kotouče jsou dalším představitelem
jednokrokových systémů. Abrazivní diamantové
částice jsou integrovány do plstěné matrice
pomocí vosku. Díky jemné matrici lze plstěné
kotouče použít na různé typy kompozitních
povrchů. Na druhou stranu, plstěné kotouče je
nutné vyhodit po jednom použití z důvodu jejich
složení. Lešticí výsledky silně závisí na druhu
předchozího ošetření [Jung et al., 1997; Jung et
al., 2003; Scheibe et al., 2009].
A konečně, další alternativou pro leštění
kompozitů jsou gely. Lze je aplikovat v jednom či
vícero krocích na všechny druhy povrchů. Lešticí
gely se používají na disky, umělohmotné hroty
i kartáčky.
Lešticí pasta na bázi diamantů vykazuje výborné
výsledky u hybridních kompozitů [Jung, 2002].
Lešticí pasty na bázi diamantových částic
dosahují menší hrubosti povrchu ve srovnání
s gely na bázi oxidu hlinitého [Kaplan et al.,
1996]. Doporučujeme používat gely jako
závěrečný krok v leštění [Turssi et al., 2000;
Radlanski a Best, 2007].
V případě rotačních nástrojů se lze jen
v omezeném měřítku dostat do aproximálních
oblastí povrchů. Tato speciální situace vyžaduje
použití ručních lešticích a dokončovacích
pásků, ačkoliv jejich lešticí účinnost se zdá být
poněkud omezená [Whitehead et al., 1990].
Jinak lze použít i oscilační pilníky na konečnou
úpravu potažené diamantem, a to v případech
s větším množstvím nadbytečného kompozitu
v aproximálně-cervikální oblasti kompozitní
výplně. Oscilační pilníky potažené diamantem
mají za následek drsný povrch po aplikaci na
cervikální okraje kompozitních inlejí. Následným
použitím lešticí pasty na umělohmotných páscích
bylo dosaženo snížení zbývající hrubosti povrchu
[Small et al., 1992].
Úspěch jednokrokových lešticích systémů
v obecném měřítku velmi závisí na podmínkách
povrchu kompozitu a zbývající hrubosti po
úpravách. Lešticí sady se dvěma či více
pracovními kroky jsou méně citlivé na druh
předchozího ošetření.
Reference jsou dostupné na vyžádání.
Výběr vhodného systému pro závěrečné úpravy
a leštění kompozitních oprav a výplní závisí
na řadě faktorů. Neexistuje univerzální systém
pro všechny klinické indikace. Přístupnost
a morfologie (konvexní nebo strukturovaná)
povrchů kompozitů a potřeba a rozsah úvodních
úprav hrají velkou roli. A konečně, výběr určitého
lešticího systému by měl zohlednit i texturu
a hrubost povrchu po úvodních úpravách.
33
25.8.2009 13:16:12
Ošetření povrchu kompozitní výplně
Okluzní / konkávní plochy
Hrubost povrchu
KONTURY
Vytvořte primární
geometrický tvar
ZÁVĚREČNÉ ÚPRAVY
Odstraňte přebytečný kompozit.
Vytvarujte anatomii okluze,
lingvální fisury a sekundární
anatomii.
LEŠTĚNÍ
Odstraňte povrchové
škrábance.
Snižte hrubost plochy
pod Ra = 0.35 μm.
12 břitů
Diamant 40 Ķm
Dia: sRa=1.25 Ķm
30 břitů
Diamant 20 Ķm
Dia: sRa=0.56 Ķm
Occlubrush
a OptiShine jsou
univerzální lešticí
nástroje pro
všechny okluzní
a konkávní
distální plochy
Occlubrush
OptiShine
Gloss
GlossP: sRa=0.26 Ķm
HiLuster
HiLust: sRa=0.10 Ķm
LEŠTĚNÍ S VYSOKÝM LESKEM
pod Ra = 0.2 Ķm.
34
25.8.2009 13:16:13
Konvexní / ploché povrchy
Hrubost povrchu
KONTURY
geometrický tvar
lingvální fissury a sekundární
anatomii.
12 břitů
Diamant 40 Ķm
OptiDisc Extra-Coarse
(extra hrubý)
Disc: sRa=1.20 Ķm
30 břitů
Diamant 20 Ķm
OptiDisc Coarse-Medium
(středně hrubý)
Disc: sRa=0.63 Ķm
LEŠTĚNÍ
škrábance.
pod Ra = 0.35 μm.
OptiDisc Fine (jemný)
OptiShine
Gloss Polisher
Disc: sRa=0.33 Ķm
HiLuster Polisher
Disc: sRa=0.12 Ķm
pod Ra = 0.2 Ķm.
OptiDisc Extra-Fine
(extra jemný)
35
25.8.2009 13:16:29
Aproximální plochy
Hrubost povrchu
KONTURY
geometrický tvar
Diamantové
pásky se
nedoporučují
pro aplikaci na
frontální úsek
chrupu
Diamant 40 Ķm
Diamantový pásek
Pásek: sRa=0.90 Ķm
Diamant 20 Ķm
OptiStrip pro
závěrečné úpravy
Pásek: sRa=0.58 Ķm
lingvální fissury a sekundární
anatomii.
LEŠTĚNÍ
škrábance.
pod Ra = 0.35 μm.
OptiDisc lze
rovněž použít
aproximálně.
OptiStrip pro leštění
OptiShine
OptiDisc
OShine: sRa=0.25 Ķm
HiLuster
pod Ra = 0.2 μm.
36
25.8.2009 13:18:21
OptiDisc®
První průsvitný disk pro závěrečné úpravy a leštění, který je jak jemný, tak účinný. Flexibilní disky se
používají pro závěrečné úpravy a leštění kompozitních výplní, sklo-ionomerů, amalgámů a drahých/
středně drahých kovů. Použití celé sady dodává náhradě konečný lesk, který je srovnatelný se vzhledem
přirozeného chrupu.
OptiDisc
Sof-Lex XT
Vlastnosti
• jedinečná fixace mezi diskem a mandrelem. Optimální přenos krouticího momentu na disk, žádné
posouvání a žádná citlivost na otáčky.
• Optimální flexibilita disku. Skvělá adaptace vůči anatomii zubu.
• Průsvitné disky. Dobrý přehled o pracovní ploše.
• Barevně odlišené fáze abrazivity. Snadné rozpoznání velikosti zrna.
• Zelené označení abrazivních stran. Snadné rozpoznání abrazivních ploch od neabrazivních.
• Abrazivní vrstva ihned připravená k použití. Vysoká účinnost. Holé řezné okraje pro vysokou účinnost
již od začátku.
15.9mm
12.6mm
9.6mm
Extra-Coarse
(extra hrubý)
80 Ķm
Coarse/Medium
(středně hrubý)
40 Ķm
Zelená aktivní strana
Disk: sRa=1.20 Ķm
Mandrel
• Kovový mandrel
• Patentovaný design mandrelu. Mandrel je
umístěn pod povrchem disku, aby nedošlo ke
kontaktu se zubem.
• Speciální povlak mandrelu. Ochrana proti
poškození.
Disk: sRa=0.63 Ķm
Fine
(jemný)
20 Ķm
Disk: sRa=0.33 Ķm
Extra-Fine
(extra jemný)
10 Ķm
Disk: sRa=0.12 Ķm
37
25.8.2009 13:18:23
Abrazivní povlak
OptiDisc Kerr
200 Ķm
<
>
Extra-Coarse
(extra hrubý)
Coarse-Medium
(středně hrubý)
Fine
(jemný)
Extra-Fine
(extra jemný)
OptiDisc lze na
vřeténku otáčet,
abyste měli snadný
přístup k aktivní straně
na meziální a distální
ploše zubu.
200 Ķm
<
>
Coarse
(hrubý)
Medium
(střední)
Sof-Lex XT 3M Espe
Fine
(jemný)
Super Fine
(super jemný)
Rastrové obrázky ukazují abrazivní povlak 2
konkurenčních výrobků.
Odstranění materiálu po každé aplikaci
po dobu 20 vteřin na Point4
Rastrové obrázky laskavě poskytl Dr. Jean-Pierre Salomon, Francie.
0.0160
3M Soft-Lex
OptiDisc
Abrazivum
Tmel
Tmel
Abrazivum
Polyester
Fólie
Odstranění materiálu (g)
0.0140
0.0120
0.0100
0.0080
0.0060
0.0040
0.0020
OptiDisc
Sof-Lex XT 3M Espe
OptiDisc má abrazivní vrstvu připravenou k okamžtému použití
– nepotažené řezné hrany pro vysoký účinek hned od začátku.
38
0.0000
3M Coarse
Hawe Extra coarse
(extra hrubý)
3M Medium
Hawe Medium/Coarse
(středně hrubý)
Fine
(jemný)
Super Fine
(super jemný)
25.8.2009 13:18:24
Lešticí sada HiLusterPlus
2kroková lešticí sada pro kompozity
Vlastnosti
• Výsledky s vysokým leskem v pouhých 2 krocích. Hladký povrch a vysoký lesk ve dvou krocích.
• Účinný. Primární leštění a konečné leštění v jediném kroku prostřednictvím účinných leštidel
GlossPLUS, konečná hrubost povrchu po prvním kroku je kolem sRa 0.25 μm.
• Diamantové částice. Vynikající konečné výsledky díky diamantovým částicím v lešticím nástroji
HiLusterPLUS . Konečná hrubost povrchu kolem sRa 0.10 μm po druhém kroku.
• Optimální flexibilita. Flexibilita lešticích nástrojů byla upravena, aby se lépe přizpůsobila
anatomii zubu.
• Dobrá adheze mezi vřeténkem a lešticím nástrojem. Zamezuje uvolnění abrazivních částí.
• Hygienické. Možnost sterilizace před prvním použitím, aby byla zachována hygiena – lze sterilizovat
autoklávem při 134°C.
Lešticí nástroje GlossPLUS
Flame (plamének)
č. výrobku 2651
Minipoint (minišpička)
č. výrobku 2652
Cup (kalíšek)
č. výrobku 2653
Cup (kalíšek)
č. výrobku 2654
GlossP: sRa=0.26 Ķm
Materiál lešticího nástroje:
Lešticí nástroje GlossPlus :
Lešticí systém HiLusterPlus
částice oxidu hlinitého v silikonovém elastomeru.
(půměrná velikost částic: 20 mikronů)
Dia : částice karbidu křemíku a diamantů
(5 mikronů) v silikonovém elastomeru.
Lešticí systémy HiLusterPLUS Dia
Flame (Plamének)
č. výrobku 2651
Minipoint (minišpička)
č. výrobku 2652
Cup (kalíšek)
č. výrobku 2653
Materiál mandrelu:
Mandrel potažený zlatem
Cup (kalíšek)
č. výrobku 2654
39
25.8.2009 13:18:29
Použití na různé povrchy
Srovnání lešticího systému HiLuster
a Enhance+PoGo při použití Herculite XRV Ultra
1: Referenční povrch
OptiDisc Coarse-Medium (středně hrubý)
OptiDisc sRa: 0.56 Ķm
Lešticí nástroje GlossPlus
OptiDisc sRa: 0.56 Ķm
2: Leštění
Flame (plamének)
Minipoint
Minipoint
40
Minipoint
2: Leštění
s velkým leskem
Minipoint
Lešticí sada
HiLusterPLUS
Enhance sRa: 0.6 Ķm
GlossPLUS sRa: 0.27 Ķm
PoGo
Lešticí sada
HiLusterPLUS
Enhance sRa: 0.32 Ķm
HiLusterPLUS Dia sRa: 0.14 Ķm
Cup (kalíšek)
Lešticí systém HiLusterPlus Dia
Flame (plamének)
Enhance + PoGo
Cup (kalíšek)
Enhance je velmi agresivní lešticí systém, které zanechává
povrch velmi hrubý. PoGo dokáže povrch uhladit po
přípravku Enhance, ale konečná hrubost povrchu
o sRa = 0.32 Ķm se nedá považovat za povrch s vysokým
leskem. Prostřednictvím 2krokového lešticího systému
HiLuster dosáhneme mnohem vyšší hladkosti a lesklosti
povrchu o sRa = 0.14 Ķm.
25.8.2009 13:18:32
OptiShine
První konkávní lešticí kartáček
Vlastnosti
• Účinný v praxi. Konkávní tvar kartáčku se hodí na všechny druhy povrchu zubů a zejména na těžce
přístupné plochy, jako jsou aproximální plochy a okluzní fissury.
• Univerzální použití. Díky svému konkávnímu tvaru vždy zanechává skvělé výsledky leštění u všech
náhrad. Redukuje hrubost povrchu, aniž by měnil anatomický tvar a mikrotexturu povrchu.
• Skvělý lesk. Lešticího efektu je dosaženo pomocí lešticích částic ve štětinách kartáčku (z karbidu
křemíku), a tak není potřeba používat žádnou pastu.
• Trvanlivý, lze použít vícekrát. Lze sterilizovat autoklávem při 134°C alespoň 3 minuty.
Žádný dopad na lešticí výkonnost.
Dobrý přístup díky
konkávnímu tvaru
OptiShine.
Každá štětinka je
lešticím nástrojem.
Speciální vlákna
se zabudovanými
abrazivními částicemi
z karbidu křemíku.
OShine: sRa=0.25 Ķm
Nelze si jej splést.
Snadno jej rozpoznáte
pomocí zlatého
mandrelu.
Dobrý přístup do všech fissur a okluzních ploch.
41
25.8.2009 13:18:52
Reference na výrobek Herculite® XRV
Reference na výrobek OptiBond FL
1.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
Effect of delivering light in specific narrow bandwidths from 394 to 515nm on the micro-hardness of resin
composites. Price RB, Felix CA. Dent Mater. 2009 Feb 23.
Shear strength evaluation of composite-composite resin associations. Ribeiro JC, Gomes PN, Moysés MR,
Dias SC, Pereira LJ, Ribeiro JG. J Dent. 2008 May;36(5):326-30. Epub 2008 Mar 11.
Polymerization stress of resin composites as a function of system compliance. Gonćalves F, Pfeifer CS,
Meira JB, Ballester RY, Lima RG, Braga RR. Dent Mater. 2008 May;24(5):645-52. Epub 2007 Aug 24.
Cytotoxicity of resin composites as a function of interface area. Franz A, König F, Skolka A, Sperr W, Bauer
P, Lucas T, Watts DC, Schedle A. Dent Mater. 2007 Nov;23(11):1438-46. Epub 2007 Aug 3.
The evaluation of direct composite restorations for the worn mandibular anterior dentition - clinical
performance and patient satisfaction. Poyser NJ, Briggs PF, Chana HS, Kelleher MG, Porter RW,
Patel MM. J Oral Rehabil. 2007 May;34(5):361-76.
Surface texture of four nanofilled and one hybrid composite after finishing. Jung M, Sehr K, Klimek J. Oper
Dent. 2007 Jan-Feb;32(1):45-52.
Residual stress in composites with the thin-ring-slitting approach. Park JW, Ferracane JL. J Dent Res. 2006
Oct;85(10):945-9.
Effect of light-curing method on marginal adaptation, microleakage, and microhardness of composite
restorations. Ritter AV, Cavalcante LM, Swift EJ Jr, Thompson JY, Pimenta LA. J Biomed Mater Res B Appl
Biomater. 2006 Aug;78(2):302-11.
The effects of thermocycling on the flexural strength and flexural modulus of modern resin-based filling
materials. Janda R, Roulet JF, Latta M, Rüttermann S. Dent Mater. 2006 Dec;22(12):1103-8. Epub 2006 Jan
10.
A clinical evaluation of posterior composite restorations: 17-year findings. da Rosa Rodolpho PA, Cenci
MS, Donassollo TA, Loguércio AD, Demarco FF. J Dent. 2006 Aug;34(7):427-35. Epub 2005 Nov 28.
Polishing occlusal surfaces of direct Class II composite restorations in vivo. Jung M, Hornung K,
Klimek J. Oper Dent. 2005 Mar-Apr;30(2):139-46.
The survival and clinical performance of resin-based composite restorations used to treat localised anterior
tooth wear. Redman CD, Hemmings KW, Good JA. Br Dent J. 2003 May 24;194(10):566-72; discussion
559.
In vivo comparison of a microfilled and a hybrid minifilled composite resin in Class III restorations: 2-year
follow-up. Reusens B, D’hoore W, Vreven J. Clin Oral Investig. 1999 Jun;3(2):62-9.
Tooth wear treated with direct composite restorations at an increased vertical dimension:
results at 30 months. Hemmings KW, Darbar UR, Vaughan S. J Prosthet Dent. 2000 Mar;83(3):287-93.
A 4-year retrospective clinical study of Class I and Class II composite restorations. Geurtsen W, Schoeler
U. J Dent. 1997 May-Jul;25(3-4):229-32.
Stratification of composite restorations: systematic and durable replication of natural aesthetics.
Magne P, Holz J. Pract Periodontics Aesthet Dent. 1996 Jan-Feb;8(1):61-8; quiz 70.
A clinical evaluation of posterior composite resin restorations. Bryant RW, Hodge KL. Aust Dent J. 1994
Apr;39(2):77-81.
Clinical evaluation of a highly wear resistant composite. Dickinson GL, Gerbo LR, Leinfelder KF.
Am J Dent. 1993 Apr;6(2):85-7.
Two-year evaluation in vivo and in vitro of Class 2 composites. Fuks AB, Chosack A,
Eidelman E. Oper Dent. 1990 Nov-Dec;15(6):219-23.
Cuspal deformation and fracture resistance of teeth with dentin adhesives and composites.
Sheth JJ, Fuller JL, Jensen ME. J Prosthet Dent. 1988 Nov;60(5):560-9.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
42
A randomized controlled clinical trial of a HEMA-free all-in-one adhesive in non-carious cervical
lesions at 1 year. Van Landuyt KL, Peumans M, Fieuws S, De Munck J, Cardoso MV, Ermis RB,
Lambrechts P, Van Meerbeek B. J Dent. 2008 Oct;36(10):847-55.
In vitro cytotoxicity of different desensitizers under simulated pulpal flow conditions. Wiegand A, Buchholz
K, Werner C, Attin T. J Adhes Dent. 2008 Jun;10(3):227-32.
Bonding effectiveness and interfacial characterization of a HEMA/TEGDMA-free three-step etch&rinse
adhesive. Mine A, De Munck J, Van Landuyt KL, Poitevin A, Kuboki T, Yoshida Y, Suzuki K, Lambrechts P,
Van Meerbeek B. J Dent. 2008 Oct;36(10):767-73.
Direct dentin bonding technique sensitivity when using air/suction drying steps. Magne P, Mahallati R,
Bazos P, So WS. J Esthet Restor Dent. 2008;20(2):130-8
Micropermeability of current self-etching and etch-and-rinse adhesives bonded to deep dentine:
a comparison study using a double-staining/confocal microscopy technique. Sauro S, Pashley DH,
Mannocci F, Tay FR, Pilecki P, Sherriff M, Watson TF. Eur J Oral Sci. 2008 Apr;116(2):184-93.
Marginal integrity: is the clinical performance of bonded restorations predictable in vitro? Frankenberger R,
Krämer N, Lohbauer U, Nikolaenko SA, Reich SM. J Adhes Dent. 2007;9 Suppl 1:107-16.
Erratum in: J Adhes Dent. 2007 Dec;9(6):546.
Bond strength of self-etch adhesives to dentin prepared with three different diamond burs.
Ermis RB, De Munck J, Cardoso MV, Coutinho E, Van Landuyt KL, Poitevin A, Lambrechts P,
Van Meerbeek B. Dent Mater. 2008 Jul;24(7):978-85.
Bonding BisGMA to dentin--a proof of concept for hydrophobic dentin bonding. Tay FR, Pashley DH,
Kapur RR, Carrilho MR, Hur YB, Garrett LV, Tay KC. J Dent Res. 2007 Nov;86(11):1034-9.
Immediate dentin sealing supports delayed restoration placement. Magne P, So WS, Cascione D. J
Prosthet Dent. 2007 Sep;98(3):166-74.
Influence of dentin cavity surface finishing on micro-tensile bond strength of adhesives. Cardoso MV,
Coutinho E, Ermis RB, Poitevin A, Van Landuyt K, De Munck J, Carvalho RC, Van Meerbeek B. Dent Mater.
2008 Apr;24(4):492-501.
Marginal integrity of class V restorations: SEM versus dye penetration. Ernst CP, Galler P, Willershausen B,
Haller B. Dent Mater. 2008 Mar;24(3):319-27.
Bonding to ground versus unground enamel in fluorosed teeth. Ermis RB, De Munck J, Cardoso
MV, Coutinho E, Van Landuyt KL, Poitevin A, Lambrechts P, Van Meerbeek B. Dent Mater. 2007
Oct;23(10):1250-5.
Polymerization kinetics of dental adhesives cured with LED: correlation between extent of conversion and
permeability. Breschi L, Cadenaro M, Antoniolli F, Sauro S, Biasotto M, Prati C, Tay FR, Di Lenarda R. Dent
Mater. 2007 Sep;23(9):1066-72.
Restoring cervical lesions with flexible composites. Peumans M, De Munck J, Van Landuyt KL, Kanumilli P,
Yoshida Y, Inoue S, Lambrechts P, Van Meerbeek B. Dent Mater. 2007 Jun;23(6):749-54.
Effect of water storage on the bonding effectiveness of 6 adhesives to Class I cavity dentin. De Munck J,
Shirai K, Yoshida Y, Inoue S, Van Landuyt K, Lambrechts P, Suzuki K, Shintani H, Van Meerbeek B. Oper
Dent. 2006 Jul-Aug;31(4):456-65.
Immediate dentin sealing of onlay preparations: thickness of pre-cured Dentin Bonding Agent and effect
of surface cleaning. Stavridakis MM, Krejci I, Magne P. Oper Dent. 2005 Nov-Dec;30(6):747-57.
Degree of conversion and permeability of dental adhesives. Cadenaro M, Antoniolli F, Sauro S, Tay FR,
Di Lenarda R, Prati C, Biasotto M, Contardo L, Breschi L. Eur J Oral Sci. 2005 Dec;113(6):525-30.
Self-etch vs etch-and-rinse adhesives: effect of thermo-mechanical fatigue loading on marginal quality
of bonded resin composite restorations. Frankenberger R, Tay FR. Dent Mater. 2005 May;21(5):397-412.
Influence of c-factor and layering technique on microtensile bond strength to dentin. Nikolaenko SA,
Lohbauer U, Roggendorf M, Petschelt A, Dasch W, Frankenberger R. Dent Mater. 2004 Jul;20(6):579-85.
25.8.2009 13:18:56
Biografie autorů
v abecedním pořadí
Prof. Martin Jung, DDS
Poliklinika konzervační a preventivní stomatologie
Fakulta stomatologie, Justus-Liebig University, Giessen, Německo
[email protected]
Studium stomatologie na Justus-Liebig University, Giessen, Německo, 1979 – 1984.
Aprobace v oboru stomatologie, 1984.
Vědecký asistent na Poliklinice konzervační a preventivní stomatologie na fakultě stomatologie na Justus-Liebig-University v Giessenu, Německo, 1985.
Závěrečná zkouška (diplomová práce: “Effects of rotary instrumentation on surface of
human teeth”) 1989.
Asistent ředitele na poliklinice konzervační a preventivní stomatologie, 1992.
Habilitace („Finishing and polishing of indirect ceramic- and composite-inlays in-vitro and
in-vivo“) na fakultě stomatologie, Justus-Liebig-University, 1999.
Profesor konzervativní stomatologie, 2005.
Specialista na klinickou endodoncii, 2006.
Hlavní vědecké činnosti: Stomatologické materiály, kvalita povrchu materiálů výplní, výrobky ústní hygieny, endodoncie.
Prof. Angelo Putignano, MD, DDS
Profesor konzervační stomatologie, vedoucí oddělení endodoncie a chirurgické stomatologie,
Děkan School of Dental Hygienist
Polytechnic University of Marche, Ancona, Itálie
[email protected]; [email protected]
Titul M.D. a D.D.S., postgraduální studium na University of Ancona, Italy.
Profesor konzervační stomatologie na School of Dentistry, Polytechnic University of Marche,
Ancona.
Vedoucí oddělení chirurgické stomatologie a endodoncie na School of Dentistry, Polytechnic
University of Marche, Ancona.
Děkan School of Dental Hygienist Polytechnic University of Marche, Ancona.
Aktivní člen italské společnosti chirurgické stomatologie (SIDOC) a člen Evropské akademie
estetické stomatologie (European Academy of Esthetic Dentistry, EAED).
Zakládající člen akademie minimálně invazivní stomatologie (Academy of Minimally Invasive
Dentistry, ACAMID).
Soukromá ordinace konzervační stomatologie v Anconě.
Spoluautor knihy „Adhesive Dentistry: the Key to success“, kterou vydalo nakladatelství
Quintessence International.
Dr. Nick Silikas, BSc, MPhil, PhD, FADM
Lektor v oboru stomatologických biomateriálů
University of Manchester, VB
[email protected]
Dr. Nick Silikas v současné době pracuje jako lektor v oboru stomatologických
biomateriálů na School of Dentistry, University of Manchester. Narodil se v Řecku, ale
vyšší vzdělání dokončil již v Manchesteru, kde také obdržel titul BSc (Hons) v oboru
chemie, a dále titul MPhil v oboru farmacie, a konečně PhD v oboru stomatologických
biomateriálů.
Pracuje jako redakční poradce časopisu Dental Materials v oboru ústních a kraniofaciálních biomateriálů [Elsevier Science]. Dále pracuje jako výzkumný pracovník při Akademii
stomatologických materiálů (FADM) a člen Mezinárodní asociace pro stomatologický výzkum (International Association of Dental Research, IADR)
Mezi jeho výzkumné zájmy patří zobrazovací technika a analýza. Specializuje se na
charakteristiku rozhraní pomocí různých technik jako mikroskopie atomárních sil, rentgenová fotoelektronová spektroskopie, FEG-SEM, FTIR spektroskopie apod. Rovněž se
angažuje ve studiu mechanických vlastností materiálů pomocí nanoindentace a tradičních
mechanických testů (3bodové ohýbání, komprese, zakřivení atd.).
Prof. David Watts, DSc, PhD, FInstP, FRSC, FADM
Vedoucí výzkumné skupiny biomateriálů/biomechaniky
University of Manchester, VB
[email protected]
Profesor David Watts, PhD vede mezinárodně uznávanou výzkumnou skupinu pro výzkum biomateriálů a biomechaniky na University of Manchester, School of Dentistry, která
zkoumá základní strukturu a vlastnosti tvrdých tkání, biomimetické kompozity, nové
vědecké nástroje, vědu o fotonech a vývoj v oblasti stomatologie a ortopedie.
Jako konzultant úspěšně dohlížel na 40 postgraduálních doktorandských prací a recenzoval přes 250 výzkumných prací svých kolegů. Profesor Watts je držitelem stipendia
královské chemické společnosti na Fyzikálním institutu a na Akademii stomatologických
materiálů, a rovněž je výzkumným profesorem na Oregon Health and Sciences University,
USA. Získal doktorát věd na University of Athens a v roce 2003 cenu pro uznávaného
vědce IADR za výzkum stomatologických biomateriálů. V roce 1998 se stal vedoucím
redakce časopisu Dental Materials v oboru ústních a kraniofaciálních biomateriálů
[Elsevier].
Od roku 1986 také pracoval jako hlavní expert ve VB na International Standards
Organization TC 106 (v oboru stomatologie), se specializací na keramické materiály
a pryskyřičné kompozity a dále na foto-polymerizaci.
Ráda bych tímto upřímně poděkovala našim význačným autorům, profesoru Martinu
Jungovi, profesoru Angelu Putignanovi, doktoru Nicku Silikasovi a profesoru Davidu Wattsovi
za jejich cennou podporu, vědecké příspěvky a rady při realizaci této klinické příručky pro
postupy v záchovné stomatologii společnosti Kerr. Srdečné díky patří rovněž inovačnímu
a produktovému manažerskému týmu společnosti Kerr za jejich zásadní přínos a spolupráci.
Manuela Brusoni
Manažerka po klinické záležitosti v Evropě
[email protected]
43
25.8.2009 13:18:57
KerrHawe SA | Via Strecce 4 | P.O.Box 268 | CH-6934 Bioggio | Phone ++41 91 610 05 05 | Fax ++41 91 610 05 14 | www.KerrHawe.com
25.8.2009 13:19:16
Přímé zástoupení společnosti Kerr:
HU-FA Dental a.s.
Moravní 909, 765 02 Otrokovice
tel.: 577 926 226-7, fax: 577 926 205
Soral&Hanzlík s.r.o.
Kettnerova 1940/1, 150 00 Praha 5
tel.: 251 626 910-12, fax: 251 625 192
DENTAMED (ČR) s.r.o.
Pod Lipami 41/2602, 130 00 Praha3
tel.: 266 007 111 ,fax: 224 936 927
Schafferová spol. s r.o.
Jánského 24, 779 00 Olomouc
tel.: 585 757 200, fax.: 585 757 209
44
25.8.2009 13:18:59
Český tým společnosti Kerr:
Martin Janák
Country Manager Czech Republic
+420 724 355 577; [email protected]
Monika Mikolášová
Sales & Marketing Assistant Czech Republic
+420 602 152 582
[email protected]
Tereza Francouzová
Sales Representative Czech Republic
+420 724 102 512
[email protected]
Beáta Tomešová
Sales Representative Czech Republic
+420 606 686 402
[email protected]
SpofaDental a.s.
Markova 238, CZ-506 46 Jičín
Tel.: +420 493 583 334, Fax: +420 493 583 333
www.KerrHawe.com • www.KerrDental.com • www.spofadental.com
45
25.8.2009 13:19:07
25.8.2009 13:19:17

Postup zhotovení výplně

Transkript

Podobné dokumenty

V záři italského slunce

Meditace na osvobození obelisků v Římě a očištění ley linií