Cestovní ruch

Transkript

Cestovní ruch

KARLOVARSKÝ KRAJ
STATUTÁRNÍ MĚSTO KARLOVY VARY
PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU DESTINACE
„ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ“
STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU
SROVNÁVACÍ ANALÝZA A ZPŮSOB ŘEŠENÍ
ING. ERIK MACA
ČINNOST EKONOMICKÝCH A ORGANIZAČNÍCH PORADCŮ
KARLOVY VARY
OBSAH
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
ÚVOD ……………………………………………………………………
SVĚTOVÉ TRENDY CESTOVNÍHO RUCHU ……………………
CESTOVNÍ RUCH V ZEMÍCH EVROPY …………………………
POZICE ČR A KARLOVARSKÉHO KRAJE ……………………..
POZICE KARLOVÝCH VARŮ ………………………………………
PRIORITY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU …………………
PŘÍLOHY A ODKAZY…………………………………………………
SOUHRN ………………………………………………………………..
1
2
6
13
23
28
33
63
1.
ÚVOD
Zpracovaný materiál kompletuje vstupní koncepci v rámci aktivity založení destinační
agentury cestovního ruchu „Západočeské lázně“ v Karlovarském kraji. Vstupní název
vychází z rajonizace turistických oblastí organizace Czech Tourism. Základním cílem je
podpora cestovního ruchu jako oboru národního hospodářství, který má výrazný růstový
potenciál. To potvrzuje i zpracovaná vstupní koncepce (přepočtený podíl cestovního
ruchu na HDP Karlovarského kraje metodikou TSA činí 10,71% a na zaměstnanosti
12,15%). V rámci zpracování a následných závěrů bylo primárně využito dat organizací
UNWTO, Eurostat, Czech Tourism a ČSÚ. Studie se zaměřuje na následující dílčí oblasti.
•
•
•
•
•
Světové trendy cestovního ruchu
Cestovní ruch v zemích Evropy
Pozici ČR a Karlovarského kraje
Pozici Karlových Varů
Priority rozvoje cestovního ruchu
Výstupy tak významným způsobem doplňují základní data a závěry vstupní zpracované
koncepce a její přílohy, které jsou zaměřeny na „Postavení cestovního ruchu v regionu“.
Základním principem je maximální objektivizace pozice oboru a jeho významu pro rozvoj
regionu. Jednotlivé segmenty trhu cestovního ruchu Karlovarského kraje mají
v návaznosti na zpracované materiály následující strukturu (obrázek 1.), která vychází z
klasifikace produktů v „Programu rozvoje cestovního ruchu“ Karlovarského kraje.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Lázeňství
Zdravotní cestovní ruch
Městský a kulturní cestovní ruch
Poznávací cestovní ruch (památky a přírodní zajímavosti)
Dovolená na horách (zimní i letní sportovní pobyty)
Kongresový a incentivní cestovní ruch
Venkovský cestovní ruch (agroturistika)
Montánní cestovní ruch (geoturistika).
Obrázek1. Segmentace CR Karlovarského kraje
Odvětví
Horizontální propojení
Diversifikace rozvoje
Inovace činností
Cíl
Produkt
Polarizující
•
•
•
Lázeňství
Zdravotní cestovní ruch
Indikované
•
•
•
Neutrální
•
•
Montánní cestovní ruch (geoturistika)
Zdroj: Vstupní koncepce založení destinační agentury cestovního ruchu Karlovarského kraje
Z hlediska plošného rozložení je polarizujícím odvětvím CR (lázeňství a zdravotní cestovní
ruch) vázaný primárně na lázeňská města (Karlovy Vary, Mariánské lázně. Františkovy
lázně a Jáchymov), kdy s téměř 4 milionů dnů pobytu hostů s ubytováním vytváří více
jak 50% tržní podíl odvětví v ČR. Ostatní segmenty s 3% podílem z trhu odpovídají, při
přepočtu na obyvatele, průměru ČR. Procesy horizontálního propojení oborů, diversifikace
rozvoje a undace činností jsou tak základní podmínkou pro další rozvoj cestovního ruchu.
-1-
2.
SVĚTOVÉ TRENDY CESTOVNÍHO RUCHU
Cestovní ruch (CR) se ve světovém kontextu dostává do pozice odvětví služeb s nejvyšší
dynamikou. Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) předpokládá do roku 2020
oproti vstupnímu období roku 1995 nárůst trhů ve výši 276% (téměř trojnásobný trh).
Evropa na světovém trhu bude hrát stále dominantní roli (podíl v roce 1995 ve výši
59,8%, podíl v roce 2020 (45,9%), a to i přes nižší tempo růstu oproti ostatním
regionům (tabulka 1.). Celkový počet cest by se měl zvýšit z 336 milionů (1995) na 717
milionů (2020), tedy na 213%. Průměrné tempo růstu je tak předpokládáno ve výši
4,56%. Základními segmenty zůstávají dovolená u moře, dovolená na horách, městský a
kulturní cestovní ruch, poznávací cestovní ruch a cestovní ruch vázaný na venkov
(agroturistika). Výrazné tempo růstu by měl a vykazuje (téměř 5%) lázeňský a zdravotní
cestovní ruch EU. Dynamika je vázána jak na vlastní evropské hosty, tak i na nové trhy.
Tabulka 1. Předpokládané regionální trendy v CR
Počet cest (miliony)
Území
Základ
1995
Svět
Afrika
Severní a Jižní Amerika
Východní Asie a Pacifik
Evropa
Blízký Východ
Jižní Asie
Odhad
2020
565
20
110
81
336
14
4
Podíl trhu (%)
Základ
1995
1 561
77
282
397
717
69
19
Odhad
2020
100,0
3,6
19,3
14,4
59,8
2,2
0,7
100,0
5,0
18,1
25,4
45,9
4,4
1,2
Průměrné
tempo růstu
(%)
7,05
11,40
6,25
15,60
4,56
15,71
15,0
Zdroj: UNWTO, 2010
I když vývoj světového CR v letech 1995 až 2009 nepotvrzuje prognózovanou dynamiku
vývoje podle UNWTO do roku 2020 (projevuje se zde primárně vznik finanční a
hospodářské krize), lze předpokládat splnění původních předpokladů. Již v roce 2010
došlo k oživení trhů (celkový světový nárůst oproti roku 2009 téměř o 7%, souběžný
nárůst Evropy o 11%). Evropa se tak stává stabilizujícím prvkem odvětví.
Tabulka 2.
Mezinárodní příjezdový CR v dělení na regiony
Území
Svět
Evropa
Severní Evropa
Západní Evropa
Z toho
Střední a východní Evropa
Jižní Evropa
Asie a Pacifik
Severní a Jižní Amerika
Afrika
Počet cest
2009
(miliony)
Změna
2009/2008
(%)
Počet cest
1995
(miliony)
-4,2
-5,7
-5,5
-4,7
-10,5
-3,8
-1,6
-4,9
3,3
565,0
336,0
40,6
114,0
60,8
120,6
99,0
110,0
20,0
880,0
459,7
53,4
146,0
89,4
170,9
181,2
140,6
45,8
Nárůst za
období
(%)
155,75
136,82
131,52
128,07
147,04
141,71
183,03
127,82
229,0
Průměrné
tempo
růstu
(%)
3,98
2,63
2,25
2,01
3,36
2,98
5,93
1,99
9,21
Zdroj: UNWTO, 2010
V rámci vývoje trhů se souběžně projevují faktory vázané na demografickou strukturu
populace, významné jsou aspekty zdraví a vzdělání lidí, jejich volný čas, životní styl a
zkušenosti, informační technologie a dopravní dostupnost destinací, stejně tak jako i
bezpečnostní a ekologické faktory (tabulka 3.). Respektování uvedených trendů výrazně
ovlivňuje dynamiku a budoucí pozici jednotlivých regionálních a místních trhů CR.
-2-
Tabulka 3. Světové trendy a faktory dalšího vývoje CR
Trendy
Dopady na cestovní ruch
Demografické
Během několika let dojde
k výraznému nárůstu osob ve
vyšším věku. Senioři budou
zdravější a budou disponovat
vyššími příjmy. Díky tomu poroste
rychleji poptávka tohoto
segmentu.






rostoucí poptávka po kvalitě, pohodlí a bezpečnosti
rostoucí poptávka po jednotlivých formách dopravy
rostoucí poptávka po relaxačních aktivitách
rostoucí poptávka v obdobích mimo hlavní sezónu
důraz na věk a více na pohodlí
rostoucí poptávka po vzdálenějších destinacích
Zdraví
Uvědomování si významu zdraví
bude neustále narůstat. Faktor
nebude ovlivňovat rozhodování o
destinaci a chování v zahraničí.




oslabení pozice méně zdravých destinací
poptávka po pouze letních dovolených bude stále klesat
poroste stále více popularita aktivní dovolené
poroste poptávka po lázeňských pobytech a regeneraci
Vzdělání
Stále roste průměrná úroveň
vzdělanosti.Výsledkem trendu
bude rostoucí role umění, kultury,
historie a duchovních hodnot.




rostoucí poptávka po speciálních produktech
služby umění, kultury a historie
potřeba tvořivějšího způsobu poskytování informací
poroste poptávka po nových destinacích střední Evropy
Volný
čas
Společnost klade stále větší tlak na
běžný život člověka a stimuluje
jeho poptávku po volném čase a
relaxaci (rostoucí podíl).




rostoucí poptávka po levnějších produktech
rostoucí poptávka pro relaxačních pobytech
zkracování hlavní delší dovolené
větší počet kratších dovolených
Zkušenosti
Více zkušení spotřebitelé si budou
stále více zajišťovat cesty sami
podle svých potřeb, bude kladen
větší důraz na kvalitu a cenu.






propad destinací s nepřijatelným standardem služeb
smíšené spotřební chování (alternativy dovolené)
preference dovolených budou stále více roztříštěné
věrnost destinacím bude nadále oslabovat
vazba na spokojenost s destinací a šíří nabídky
preferování mobility (půjčování prostředků)
Životní
styl
Životní styly se budou v globální
společnosti postupně měnit, což
ovlivní pohled turistů na jejich
osobní potřeby a chování.





pokles významu společenského postavení
individualizmus a soukromé trávení volného času
pokles významu doprovázených zájezdů
poptávka po druhých domovech (chatách a chalupách)
trend k jednoduchému ubytování
Informační
technologie
Rozšiřování internetu a jeho
využívání nejen k získávání
informací, ale i nákupu turistických
produktů a služeb bude i nadále
narůstat. V CR poroste význam
vizuálních prezentací.






růst konkurence dostupností informací
rezervace a nákup přes internet
pokles významu cestovních agentur (přímý prodej)
růst významu e-marketingu
růst významu komplexních informací
růst poptávky po spolehlivých on-line rezervacích
Doprava
Lepší dostupnost vlaků a nízko
nákladových leteckých přepravců
ovlivní klasické způsoby cestování.
Silniční doprava bude stát před
problémem přetížení.




destinace budou profitovat z jednoduché dostupnosti
dostupnost bude stimulovat krátkodobé pobyty
vzroste využívání vysokorychlostních železnic
poroste význam okružních cest (plaveb)
Udržiteln
ý rozvoj
Uvědomování si významu ekologie
nadále poroste. V CR to způsobí
zvýšenou poptávku po destinacích,
ve kterých bude hrát stále
významnější roli příroda a lidé.




vzroste důležitost jednotlivých regionů
růst významu plánování destinačního CR
podpora destinací místní populací
podpora destinací místní samosprávou
Jistota
a bezpečí
Charakteristika
Teroristické útoky, regionální
války, znečištění prostředí a další
krizové situace se stanou součástí
denního života a ovlivní zvýšenou
potřebu jistoty a bezpečí.




proces vyhýbání se méně bezpečným destinacím
důraz na kvalitu vody a prostředí
důraz na ostatní aspekty života
rychlá reakce turistů na negativní trendy
Zpracováno podle zdrojů: European Travel Commision. Tourism Trends for Europe (září 2006), materiály World
Tourism Organisation, materiály Travel Industry Association a materiály Chechtourismu
-3-
V rámci místní pozice CR se samozřejmě projevují i historické, kulturní, přírodní,
ekonomické, technické a sociální faktory, které vytvářejí úroveň výchozí poptávky.
Nejvyšší dynamiku cest v rámci TOP 10 světových zemí (tabulka 4.) vykazují
v referenčním období let 2000 až 2009 Turecko (nárůst na 265,63%), Malajsie (nárůst na
231,37%) a Čína (163,14%). Tedy nové trhy a destinace CR. Česká republika (38. místo
ve světovém žebříčku podle počtu cest) vykazuje nárůst na 127,08% a má obdobný
trend jako Německo (nárůst na 127,37%) a Spojené království (nárůst na 120,69%).
Růst trhu ČR je tak vyšší než u Francie (pokles na 96,11%), USA (nárůst na 107,22%),
Španělska (nárůst na 112,54%), Itálie (nárůst na 104,85 %) a Mexika (nárůst na
104,36%). Další podrobné srovnání s Evropskými trhy obsahuje kapitola 4.
Tabulka 4. Top 10 zemí dle příjezdů turistů v CR
Počet cest (miliony)
Země
Svět
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
38.
Francie
USA
Španělsko
Čína
Itálie
Spojené království
Turecko
Německo
Malajsie
Mexiko
Česká republika
2000
682,0
77,2
51,2
46,4
31,2
41,2
23,2
9,6
19,0
10,2
20,6
4,8
2005
802,0
75,0
49,2
55,9
46,8
36,5
28,0
20,3
21,5
16,4
21,9
6,3
2006
846,0
77,9
51,0
58,0
49,9
41,1
30,7
18,9
23,6
17,5
21,4
6,4
2007
901,0
80,9
56,0
58,7
54,7
43,7
30,9
22,2
24,4
21,0
21,4
6,7
2008
919,0
79,2
57,9
57,2
53,0
42,7
30,1
25,0
24,9
22,1
22,6
6,6
2009
880,0
74,2
54,9
52,2
50,9
43,2
28,0
25,5
24,2
23,6
21,5
6,1
Zdroj: UNWTO, 2010
CR je i významným faktorem národních příjmů ekonomik jednotlivých zemí (tabulka 5.).
Nejvyšší dynamiku v běžných cenách v rámci TOP 10 světových zemí vykazují
v referenčním období let 2000 až 2009 Austrálie (nárůst na 275,27%), Čína (nárůst na
245,06%) a Turecko (197,96). Tedy opět země mimo Evropu. Česká republika (35. místo
ve světovém žebříčku) vykazuje obdobný nárůst na 216,67% a má obdobný trend jako
Německo (nárůst na 185,56,37%) a Španělsko (nárůst na 177,33%). Růst trhu České
republiky je tak vyšší než u USA (nárůst na 113,96%), Francie (nárůst na 149,70%),
Itálie (nárůst na 146,18%) a Spojeného království (nárůst na 137,44 %).
Tabulka 5. Top 10 zemí dle příjmů z mezinárodního CR (bez dopravy)
Příjmy (miliardy USD)
Země
Svět
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
35.
USA
Španělsko
Francie
Itálie
Čína
Německo
Austrálie
Turecko
Rakousko
Česká republika
2000
478,0
82,4
30,0
33,0
27,5
16,2
18,7
21,9
9,3
7,6
9,8
3,0
2005
679,0
81,8
48,0
44,0
35,4
29,3
29,2
30,7
16,8
18,2
16,1
4,7
Zdroj: UNWTO, 2010
-4-
2006
744,0
85,8
51,1
46,3
38,1
33,9
32,8
34,6
17,8
16,9
16,6
5,5
2007
857,0
96,9
57,6
54,3
42,7
37,2
36,0
38,6
22,3
18,5
18,7
6,4
2008
942,0
110,0
61,6
56,6
45,7
40,8
40,0
36,0
24,8
22,0
21,6
7,2
2009
852,0
93,9
53,2
49,4
40,2
39,7
34,7
30,1
25,6
21,3
19,4
6,5
Tabulka 6. Přepočtené ukazatele CR vybraných zemí za rok 2009
Počet
obyvatel
(tisíce)
Země
Španělsko
Francie
Itálie
Německo
Rakousko
Česká republika
44
59
57
82
60
8
10
079
108
989
433
020
168
235
Počet cest
(miliony)
Intenzita
cest
(cest na tisíc
obyvatel)
52,2
74,2
43,2
24,2
30,1
18,5
6,1
Příjmy
(miliardy
USD)
1 184
1 255
745
294
502
2 265
596
Intenzita
příjmů
(tisíce USD na
tisíc obyvatel)
53,2
49,4
40,2
34,7
30,1
19,4
6,5
1 207
836
693
421
501
2 375
635
Zdroj: Vlastní propočet
V rámci ukazatelů počtu cest a příjmů je však pro objektivizaci nezbytné provést
přepočet na vážené ukazatele podle počtu obyvatel země. Tyto ukazatele pak vyjadřují
intenzitu CR (tabulka 6.). Analytická data souběžně úzce souvisí s výstupy kapitoly 4.,
která je zaměřena na pozici CR České republiky a Karlovarského kraje v evropském
kontextu. Ukazatele pak mají vyšší vypovídací schopnost oproti souhrnným datům.
Z hlediska intenzity cest příjezdového CR vybraných evropských zemí má Česká republika
(596 cest) výrazně vyšší intenzitu než Německo (294 cest) a pohybuje se mezi
Spojeným královstvím (502 cest) a Itálií (745 cest). Dvojnásobnou intenzitu vykazují
Španělsko (1 184 cest) a Francie (1 255). Nejvyšší intenzitu vybraných zemí má horské
Rakousko (2 265 příjezdových cest na tisíc obyvatel). Intenzita příjmů příjezdového CR
České republiky (635 USD na tisíc obyvatel) je na úrovni Itálie (693 USD) a převyšuje
úroveň Spojeného království (501 USD) a Německa (421 USD). Výrazně vyšší úroveň
vykazují Francie (836 USD) a Španělsko (1 207 USD). Jedničkou je opět Rakousko
(2 375 USD). Uvedené ukazatele tak potvrzují význam CR České republiky jako
rozvojového oboru hospodářství. Z hlediska relevance dat je nezbytné zdůraznit (obrázek
2.), že data UNWTO zahrnují příjezdový CR a data Eurostat nezahrnují přeshraniční CR.
Obrázek 2. Relevance v materiálu použitých dat
Zahrnutá data
Nezahrnutá data
UNWTO
UNWTO
Naturální
Příjezdový cestovní ruch
Hosté s ubytováním
Peněžní
Příjmy příjezdového CR
Naturální
Vnitřní cestovní ruch
Přeshraniční CR bez evidence
Peněžní
Vnitřní a přeshraniční příjmy
EUROSTAT
EUROSTAT
Naturální
Příjezdový cestovní ruch
Vnitřní cestovní ruch
Peněžní
Spotřeba příjezdového CR
Naturální
Přeshraniční CR bez evidence
Peněžní
Vnitřní a přeshraniční příjmy
-5-
3.
CESTOVNÍ RUCH V ZEMÍCH EVROPY
Při hodnocení CR v zemích Evropy je prvotně nezbytné vycházet z portfolia produktů trhu
(obrázek 3.) a vzájemného vztahu tržního podílu a dynamiky trhu. Charakteristickým
rysem je proces diversifikace trhu a jeho inovací, kdy vznikají nové formy a druhy CR.
Obrázek 3. Portfolio trhu CR v zemích Evropy
Tržní podíl
Nadprůměrná
Průměrná
Dynamika trhu
Vysoký
Nízký
Dovolená na horách
Poznávací CR (památky)
Poznávací CR (příroda)
Lázeňský a zdravotní CR
Venkovský CR (agroturistika)
Nové formy CR
Nové druhy CR
Dovolená u moře
Městský a kulturní CR
Kongresový a incentivní CR
Montánní CR (geoturistika)
Nové formy CR
Nové druhy CR
Nové formy CR v rámci procesů diversifikace a inovací mají v jednotlivých zemích různou
dynamiku růstu a tržní podíl. Produkty jsou závislé zejména na historických, přírodních,
demografických, sociálních, kulturních a ekonomických faktorech jednotlivých destinací.
Jedná se zejména o formy CR (tabulka 7.), které jsou založené na hledání dobrodružství,
Tabulka 7. Nové formy CR
Forma
Obsah
Volunteers
tourism
Dobrovolnický cestovní ruch, jehož základní motivací je nezištná pomoc, zejména
v oblasti obnovy životního prostředí
Adventure
tourism
Dobrodružný cestovní ruch jehož motivací je touha po dobrodružství, například
bouldering, zorbing, rafting, paintball, paragliding, bungee ite
o, canyoning
Diaspora
tourism
Forma, jejímž základem je návrat lidí, kteří kdysi emigrovali do zahraničí,
do svých mateřských zemí, kam přijíždějí jako turisté
Dark
tourism
Forma, jejíž motivací je poznání historických míst lidských
tragédií (klasickými příklady jsou Osvětim, Hirošima, Terezín)
Ascetical
tourism
Asketický cestovní ruch jehož motivací je potřeba změny životního stylu, hledání
dobrodružství, bolesti (tvrdý dietní režim, armádní výcvik, vězeňské hotely)
Geocaching
Forma hry na pomezí sportu a turistiky, která spočívá v použití navigačního
systému GPS při hledání skryté schránky
Zdroj: Czechtourism
-6-
krátkodobé změně životního stylu, dobrovolné obnově přírody a historického dědictví,
hledání historického dědictvím formou hry, návratu emigrantů k evropským kořenům či
poznání historických tragédií národů. Tyto procesy jsou souběžně vázány na nové druhy
CR a specifické cílové skupiny (tabulka 8.). Jedná se zejména o CR zaměřený na
udržitelný rozvoj a ekologii, vyloučené sociální skupiny, specifické kulturní a náboženské
skupiny či CR založený na vzájemné reciprocitě. I když se u nových forem a druhů
nejedná o vysoký tržní podíl, jsou trhy významným faktorem pro další rozvoj destinací.
Tabulka 8.
Nové druhy CR
Druh
Obsah
Sociální
cestovní ruch
Zaměřuje se na znevýhodněné skupiny obyvatel, které se člení do 4 skupin
(mládež, rodiny s dětmi s nízkými příjmy, senioři, handicapovaní), v EU se jedná o
samostatný projekt, v České republice byl v roce 2010 Národní program podpory
cestovního ruchu zaměřen ve svém podprogramu na „Cestovní ruch pro všechny“
Gay and lesbian
tourism
Cestovní ruch, jehož účastníky jsou homosexuálně a lesbicky orientovaní lidé, kteří
jsou považováni za bonitní klientelu (založeno na toleranci)
Halal
tourism
Cestovní ruch odpovídající svými službami islámu (bez alkoholu, hotely
pouze pro ženy, korán, speciální modlitebny)
Košer
tourism
cestovní ruch odpovídající svými službami judaismu (oddělení mléčné a masné
kuchyně, mikve, modlitebna a ostatní tradice)
Couchsurfing
Bezplatné ubytování cestovatelů založené na vzájemné reciprocitě
Responsible
tourism
Cestovní ruch s minimalizací dopadů na životní prostředí, důraz na jeho udržitelný
rozvoj akcentující vedle životního prostředí i ekonomický a sociální pilíř,
v EU a v České republice se jedná o například o projekt EDEN
Zdroj: Czech Tourism
Z hlediska CR v evropských zemích a jeho hodnocení je základem příjezdový cestovní
ruch nerezidentů. V jeho rámci je nezbytné hodnotit jak počty cest (tabulka 9.), tak
počty dnů s přenocováním (tabulka 10.). Z hlediska počtu cest je na tomto místě
nezbytné zdůraznit tyto skutečnosti, které zásadně charakterizují evropské destinace.
•
•
•
•
V rámci trhu vybraných zemí Evropy došlo v letech 2000 až 2007 k významnému
růstu počtu cest nerezidentů (nárůst na 133,96%). Finanční a hospodářská krize
vedla k poklesu v roce 2009 oproti roku 2007 na 92,36%. Předběžná data za rok
2010 potvrzují oživení trhů CR. Vývoj tak signalizuje stabilitu tradičních destinací CR.
Vliv krize byl charakteristický téměř pro všechny země Evropy. Mezi země, kterých se
krize téměř nedotkla patří primárně Německo, Rakousko a Švýcarsko s produkty
horského CR, vázanými na vysokou kupní sílu hostů. Opačným paradoxem jsou
stabilní trhy Portugalska a Chorvatska. Tyto země dokázaly udržet výkyvy poptávky
prostřednictvím přijatelných cen a kvality služeb pro zákazníky s nižší kupní silou .
Mezi země s nejhlubším krizovým dopadem pak patří tradiční trhy Španělska, Francie
a Itálie (zákazníci volili jiné trhy s obdobnými produkty). V rámci střední a východní
Evropy byly dopady nejvýznamnější na rozvojových trzích Slovenska, Rumunska a
Bulharska ( příjezdoví zákazníci patrně volili domácí dovolenou za přijatelnou cenu ).
V rámci tržního podílu (konečný rok 2009) hrají rozhodující roli tradiční země. Těmi
jsou v kombinaci s dovolenou u moře Itálie (podíl 16,21%) a Španělsko (16,16%).
Kombinace s dovolenou na horách (platí i pro uvedenou Itálii) vytváří pozici Německa
(9,94%) a Rakouska (7,63%). Poznávací a kulturní cestovní ruch vytváří pozici
Francie (14,79%) a Spojeného království (7,89%). Podíl výše uvedených zemí vytváří
téměř 73% všech příjezdových cest v rámci analyzovaného evropského trhu CR.
-7-
Tabulka 9. Příjezdy nerezidentů do HUZ v Evropských zemích
Počet cest (tisíce)
Země
Celkem vybrané země Evropy
BE
Belgie
BG
Bulharsko
CZ
Česká republika
DK
Dánsko
DE
Německo
EE
Estonsko
IE
Irsko
EL
Řecko
ES
Španělsko
FR
Francie
IT
Itálie
CY
Kypr
LV
Lotyšsko
LT
Litva
LU
Lucembursko
HU
Maďarsko
MT
Malta
NL
Nizozemí
AT
Rakousko
PL
Polsko
PT
Portugalsko
RO
Rumunsko
SI
Slovinsko
SK
Slovensko
FI
Finsko
SE
Švédsko
UK
IS
Island
LI
Lichtenštejnsko
NO
Norsko
CH
Švýcarsko
HR
Chorvatsko
2000
2005
2006
2007
2008
2009
230 494
6 457
751
4 773
2 070
18 939
825*
5 491*
8 012
36 887
41 922
35 107
2 238
268
687
848
3 214
965
10 002
15 254
3 117
5 599
867
1 037
1 046
1 971
3 828
19 005
637
74
4 348
7 835
4 749
240
6
1
6
2
21
1
8
7
37
41
38
1
254
6
2
6
2
23
1
8
7
43
39
41
1
262
7
2
6
2
24
1
8
8
43
40
42
1
259
7
2
6
1
24
1
8
8
43
39
41
1
242
6
1
6
1
24
1
7
8
39
35
39
1
923
747
936
336
002
500
453
189
349
407
944
055
763
730
648
911
3 446
1 031
10 012
17 128
4 310
5 769
1 430
1 515
1 498
2 080
4 883
19 039
853
64
2 656*
7 218*
6 625
086
994
050
435
035
569
428
454
748
144
476
194
771
816
720
906
3 310
1 012
10 739
17 562
4 314
6 349
1 380
1 571
1 594
2 317
4 696
20 954
952
69
2 841*
7 851*
6 646
677
045
227
680
027
393
380
321
954
953
417
873
785
845
805
916
3 451
1 049
11 008
18 113
4 387
6 788
1 551
1 704
1 665
2 472
5 128
21 063
1 036
73
2 899*
8 436*
7 028
766
165
223
649
967
858
433
987
886
718
122
797
762
945
858
878
3 516
1 079
10 104
19 077
4 046
6 962
1 466
1 728
1 740
2 494
4728
20 565
1 083
73
2 725*
8 595*
7 082
617
814
944
032
792
125
381
411
781
204
882
325
672
754
711
849
3 228
958
9 921
18 534
3 862
6 439
1 276
1 622
1 283
2 220
4 855
19 153
1 209
67
2 503*
8 282*
6 962
Zdroj: Eurostat
* Data pouze za hotely a podobná zařízení
HUZ – hromadná ubytovací zařízení
•
Trh CR v České republice je charakteristický následujícími trendy. Prvním je vysoká
míra růstu trhu, kdy v letech 2000 až 2005 došlo k jeho nárůstu na 139,95%. Slabou
stránkou je náchylnost trhu na krizové výkyvy (v roce 2009 došlo oproti roku 2007
k poklesu příjezdových cest s ubytováním na 90,29%). Zde se podle analytiků Czech
Tourismu významně projevuje nízká cenová pružnost a marketingové schopnosti
převážné většiny poskytovatelů služeb. Druhým trendem je stabilní tržní podíl
příjezdových cest na evropském trhu cestovního ruchu v letech 2005 až 2009 (2,50
až 2,60%). Daná skutečnost dokladuje vytvořenou stabilitu růstu let 2000 až 2005.
Příjezdový CR je nezbytné hodnotit nejenom podle počtu cest nerezidentů, ale souběžně
podle počtu přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ). V daném
ukazateli se projevuje délka pobytu hostů v jednotlivých destinacích (tabulka 10.).
Z hlediska počtu přenocování jsou významné následující skutečnosti, které opět
charakterizují jednotlivé evropské země a s nimi spojené trendy vývoje příjezdového CR.
•
V rámci trhu vybraných zemí Evropy došlo v letech 2000 až 2007 k růstu přenocování
nerezidentů (nárůst na 108,42%). V CR tak dochází ke zkracování doby pobytu hostů
(3,90 přenocování v roce 2000 oproti 3,71 přenocování v roce 2007).
-8-
Tabulka 10. Přenocování nerezidentů v HUZ v Evropských zemích
Přenocování (tisíce)
Země
Celkem vybrané země Evropy
BE
Belgie
BG
Bulharsko
CZ
Česká republika
DK
Dánsko
DE
Německo
EE
Estonsko
IE
Irsko
EL
Řecko
ES
Španělsko
FR
Francie
IT
Itálie
CY
Kypr
LV
Lotyšsko
LT
Litva
LU
Lucembursko
HU
Maďarsko
MT
Malta
NL
Nizozemí
AT
Rakousko
PL
Polsko
PT
Portugalsko
RO
Rumunsko
SI
Slovinsko
SK
Slovensko
FI
Finsko
SE
Švédsko
UK
IS
Island
LI
Lichtenštejnsko
NO
Norsko
CH
Švýcarsko
HR
Chorvatsko
2000
2005
2006
2007
2008
2009
898 390
15 526
5 170
15 597
10 006
42 420
1 253*
20 776
47 024
233 901
108 838
140 357
16 816
697
636
2 379
11 210
7 017
25 955
64 469
6 891
25 785
2 149
3 277
3 704
4 066
8 654
73 816
1 147
168
7 469
32 844
26 634
910
15
11
19
9
48
2
19
40
209
107
148
14
1
1
2
10
7
25
69
10
25
3
4
4
4
10
81
1
955
16
11
20
9
52
3
21
43
224
105
156
13
1
1
2
10
7
26
70
10
26
3
4
5
5
10
90
1
974
16
12
20
9
54
2
22
48
225
108
163
13
1
1
2
10
7
27
71
10
28
3
4
5
5
11
84
1
969
16
11
19
8
56
2
21
47
223
106
161
13
2
1
2
10
7
25
74
10
28
3
4
5
5
10
86
1
901
15
9
17
8
54
2
17
46
200
98
158
11
1
1
2
9
6
25
72
9
25
2
4
3
4
11
80
2
637
553
624
595
356
246
982
427
734
518
952
290
006
613
401
452
779
320
210
733
542
388
464
250
801
499
078
823
521
149
7 644
18 298*
33 120
304
039
945
090
453
947
020
652
055
518
865
861
310
872
514
400
046
094
887
017
555
842
242
332
058
004
943
741
688
155
7 921
19 619*
32 858
120
271
007
610
328
485
915
260
081
450
567
466
197
936
610
329
171
750
952
519
918
670
586
707
115
328
200
690
838
168
8 305
20 892*
33 702
241
361
791
987
918
240
933
519
974
756
994
797
209
116
627
250
010
581
268
731
173
127
359
705
145
503
920
249
894
171
8 119
21 478*
33 903
885
451
461
747
299
097
741
726
677
552
705
527
667
700
396
076
220
551
014
225
609
025
668
385
707
890
318
454
028
158
7 911
20 138*
33 358
Zdroj: Eurostat
•
•
•
Trend zkracování počtu přenocování a doby pobytu se vletech 2007 až 2009
stabilizoval. Finanční a hospodářská krize vedla v k poklesu v roce 2009 oproti roku
2007 na 92,58% (obdobný pokles jako u počtu cest). Neoficiální data za rok 2010
opět signalizují oživení trhů. Vývoj tak potvrzuje stabilitu tradičních destinací CR.
Stabilita trhů jednotlivých zemí a negativní dopady hospodářské a finanční krize mají
obdobný charakter jako u ukazatele počtu příjezdových cest hostů (nerezidentů).
Ukazatel tržního podílu (konečný rok 2009) opět potvrzuje rozhodující roli tradičních
zemí CR. Těmi jsou v kombinaci s dovolenou u moře Španělsko (podíl 22,24%) a
Itálie (17,58%). Kombinace s dovolenou na horách platí shodně s počtem cest
(vtahuje se i k Itálii a Francii) a vytváří strategickou pozici Německa (6,00%) a
Rakouska (8,01%). Poznávací a kulturní cestovní ruch vytváří pozici Francie (10,95%)
a Spojeného království (7,89%). Podíl výše uvedených zemí vytváří více jak 73%
všech přenocování a je shodný s ukazatelem počtu cest nerezidentů v těchto zemích.
CR v České republice je shodně charakteristický mírou růstu, kdy v letech 2000 až
2009 došlo k jeho nárůstu na 132,14 %. Slabou stránkou je náchylnost trhu na
krizové výkyvy (v roce 2009 došlo oproti roku 2007 k poklesu příjezdových cest
s ubytováním na 86,10%). Tedy opět projev nízké pružnosti nabídky produktů CR ČR.
-9-
Významným produktem je ve výše uvedených souvislostech vnitřní trh jednotlivých
evropských zemích vázaný na oficiálně evidovaná přenocování (tabulka 11.). Z hlediska
počtu přenocování jsou významné následující skutečnosti, které charakterizují jednotlivé
evropské země a s nimi spojené trendy vývoje vnitřního CR (rezidenční vnitřní trh).
Tabulka 11. Přenocování rezidentů v HUZ v Evropských zemích
Přenocování (tisíce)
Země
Celkem
BE Belgie
BG Bulharsko
CZ Česká republika
DK Dánsko
DE Německo
EE
Estonsko
IE
Irsko
EL
Řecko
ES Španělsko
FR Francie
IT
Itálie
CY Kypr
LV
Lotyšsko
LT
Litva
LU Lucembursko
HU Maďarsko
MT Malta
NL Nizozemí
AT Rakousko
PL
Polsko
PT
Portugalsko
RO Rumunsko
SI
Slovinsko
SK Slovensko
FI
Finsko
SE Švédsko
UK Spojené království
IS
Island
LI
Lichtenštejnsko
NO Norsko
CH Švýcarsko
HR Chorvatsko
2000
1 250 031
13 689
3 384
28 603
15 159
256 068
459*
9 148
15 162
110 763
171 286
198 528
603
787
770
217
9 220
249
55 308
26 242
41 903
16 171
15.497
3 232
6 760
11 976
31 155
207 940
590
19
16 801
35 933
4 224
2005
2006
1 338 082
12 827
4 447
20 725
16 872
295 735
1 129
12 670
14 530
143 874
187 642
206727
1 052
1022
1 222
230
8 958
247
54 951
27 298
38 076
17 877
14 909
3 058
5 820
12 760
34 862
198 562
668
16
18 628
14 646*
4 172
1 349
13
5
21
17
298
1
12
14
154
191
209
1
1
1
193
332
411
357
814
277
523
003
741
757
616
903
128
241
422
211
9 606
311
57 057
28 112
40 680
18 680
15 750
3 116
5 953
13 165
36 754
175 272
724
15
19 67
15 229*
4 487
2007
1 339
13
5
20
18
262
1
13
17
156
193
213
1
1
1
606
578
970
221
740
820
759
735
339
462
396
176
181
389
654
199
9 958
332
60 315
29 146
44 036
19 295
17 007
3 285
6 307
13 708
37 405
177 194
764
16
20 38
15 473*
4 617
2008
1 334
13
6
19
19
267
1
13
17
151
194
211
1
1
1
702
611
391
296
109
636
670
338
651
937
049
869
171
385
623
182
9 965
336
59 185
29 979
46 472
19 202
17 367
3 466
7 114
13 963
35 621
171 112
779
16
20 449
15 855*
4 629
2009
1 333
13
5
18
18
260
1
12
19
148
195
208
1
305
799
816
915
192
022
382
723
345
003
984
692
337
844
1 152
180
9 490
352
59 502
30 609
45 411
19 340
14 658
3 683
6 545
13 677
36 073
187 576
836
18
20 502
15 451*
4 127
Zdroj: Eurostat
•
•
•
V rámci trhu vybraných zemí Evropy došlo v letech 2000 až 2007 k mírnému růstu
počtu cest rezidentů (nárůst na 107,16%). Finanční a hospodářská krize neměla vliv
na pokles trhu (v roce 2009 oproti roku 2007 došlo k mírnému poklesu na 99,52%).
Předběžná data za rok 2010 potvrzují vnitřní oživení trhů CR tradičních velkých zemí.
Těmito trhy jsou zejména vnitřní trhy Německa, Itálie, Francie. Spojeného království,
Polska, Nizozemí, Portugalska, Řecka či Rakouska. I přes různé počty obyvatel se
v těchto zemích výrazně projevují tradice a vysoká míra racionality kupního chování.
Uvedená skutečnost však neplatí pro Českou republiku. V letech 2000 až 2007 došlo
k poklesu vnitřního trhu s evidovaným přenocováním na 70,69%. Pokles pokračoval i
v letech 2007 až 2009 (93,54%) a prognóza pro další období tento trend potvrzuje.
CR je souběžně nezbytné hodnotit i v souvislosti s jednotlivými regiony EU (NUTS II.).
Regiony s nejvyšší návštěvností za rok 2008 mají následující strukturu (tabulka 12.).
-10-
Tabulka 12. TOP 20 Evropských regionů NUTS II. přenocování HUZ v roce 2008
Region NUTS II.
1.
Canarias (ES)
2.
Îlle de France (FR)
3.
Cataluña (ES)
4.
Veneto (IT)
5.
Illes Balears (ES)
6.
Andalucía (ES)
7.
Toscana (IT)
8.
Emilia-Romagna (IT)
9.
Comunidad Valenciana (ES)
10. Provence- Cote d‘Azur (FR)
11. Tirol (AT)
12. Lazio (IT)
13. Lombardia (IT)
14. Oberbayern (DE)
15. Prov. Auton. Bolzano (IT)
16. Rhône-Alpes (FR)
17. Languedoc-Roussillon (FR)
18. Mecklenburg-Vorp. (DE)
19. Aquitaine (FR)
20. Schleswig-Holstein (DE)
Karlovarský kraj
Rezidenti
(tisíce)
15
30
23
25
7
28
21
29
20
21
3
10
13
21
10
17
17
23
15
19
1
Rezidenti
(%)
219
232
874
415
737
624
733
180
756
017
051
840
868
133
112
814
451
523
674
155
154
17,9
44,8
37,8
41,3
12,8
52,7
52,1
76,4
54,5
59,8
8,9
33,8
48,4
73,9
37,1
69,3
70,9
96,6
73,8
93,4
27,9
Nerezidenti
(tisíce)
69
37
39
36
52
25
19
8
17
14
31
21
14
7
17
7
7
796
297
326
115
901
654
963
994
350
138
067
267
780
449
181
907
174
837
5 565
1 344
2 996
Nerezidenti
(%)
82,1
55,2
62,2
58,7
87,2
47,3
47,9
23,6
45,5
40,2
91,1
66,2
51,6
26,1
62,9
30,7
29,1
3,4
26,2
6,6
72,1
Celkem
(tisíce)
85
67
63
61
60
54
41
38
38
35
34
32
28
28
27
25
24
24
21
20
4
015
529
200
530
638
278
696
175
105
155
118
108
649
583
293
721
625
360
239
500
155
Zdroj: Eurostat
•
•
•
•
První místo v návštěvnosti v zemích EU zaujímají Kanárské ostrovy. Daná destinace
je charakteristická dlouhodobou strategií místní samosprávy, která považuje CR za
základní rozvojový produkt svého hospodářství. To platí i pro páté Baleárské ostrovy.
Druhé místo zaujímá střed Francie a Paříž. Tedy místo vázané na historii, tradici a
kulturu. Oblast Říma (Lazio) je přitom paradoxně až v druhé desítce regionů(dvanácté
místo).Spojení s historií, kulturou a přímořskou polohou platí i pro Katalánsko
(Barcelona), Benátsko (Benátky), Andalusii ( Sevilla, Malaga, Cordóba, Granada ),
Toskánsko (Florencie, Pisa) či Provence ( Marseille, Avignon, Arles, Nice, Cannes ).
Historie a kultura jsou spojeny i s dalšími oblastmi Itálie (Milán, Bologna, Ravenna),
Francie (Lyon, Montpellier, Toulouse, Bordeaux) a přímořského Španělska (Valencia).
Specifickou pozici zaujímá horský cestovní ruch (Horní Bavorsko, Rakouské Tyrolsko,
Bolzano) stejně tak jako i německé baltské přímořské oblasti (Šlesvicko – Holštýnsko,
Meklenbursko – Horní Pomořany). Poslední regiony mají nejvyšší podíl vnitřního CR.
V kategorii příjmů rozpočtů vybraných zemí EU z příjezdového CR (spotřeba 2008) mají
ekonomické ukazatele dále uvedenou strukturu (tabulka 13.). Základními ukazateli jsou
spotřeba celkem diferencovaná podle příjezdového a místního CR a intenzita
jednodenních přímých výdajů hostů. Ekonomický ukazatel má následující charakteristiky.
•
•
•
Největší trh ve vybraných zemích představuje Španělsko (více jak 47 miliard EUR),
Německo (téměř 27 miliard EUR) a Spojené království téměř (24 miliard EUR).
Paradoxem je, že řada zemí EU není v současnosti sledována průřezovou odvětvovou
metodikou Eurstat TSA. Jedná se zejména o trhy Itálie, Francie, Řecka či Portugalska.
Nejvyšší spotřebu (rezidenti a nerezidenti) v daném souboru představují výše
uvedené země. V oblasti evidované spotřeby jednodenních hostů (přeshraniční CR) je
statisticky zaznamenána nejvyšší spotřeba v Německu, Rakousku a Chorvatsku.
Spotřeba České republiky ve výši více jak 5 miliard EUR téměř dvojnásobně převyšuje
teritoriálně a počtem obyvatelstva srovnatelné Maďarsko a dosahuje dvou třetin
výkonu přímořského Chorvatska. Spotřeba České republiky je evidenčně srovnatelná.
-11-
Tabulka 13. Spotřeba příjezdového CR vybraných zemí Evropy v roce 2008
Region NUTS II.
CZ
DK
DE
ES
AT
HU
SI
SK
FI
UK
CH
Česká republika
Dánsko
Německo
Španělsko
Rakousko
Maďarsko
Slovinsko
Slovensko
Finsko
Chorvatsko
Spotřeba
celkem
(miliony EUR)
5
4
26
47
16
2
1
2
3
23
7
Spotřeba
turisté
(miliony EUR)
185
882
928
122
512
564
157
018
126
471
769
4
3
25
47
13
2
1
2
23
5
Spotřeba
jednodenní
návštěvníci
(miliony EUR)
008
721
082
122
709
378
657
639
866
219
929
1 117
1 161
1 846
2 803
186
500
379
260
252
1 839
Spotřeba
na den
s přenocováním
(EUR) 1)
115
179
238
108
183
66
157
59
113
185
110
Zdroj: Eurostat, metodika TSA
1)
Výdaje bez úhrad cest v zahraničí
•
Nejvyšší spotřebu na den s přenocováním vykazují v rámci hodnocených zemí
Německo (238 EUR), Spojené království (185 EUR), Rakousko (183 EUR) a Dánsko
(179 EUR). V Daném ukazateli se projevuje ekonomická síla jmenovaných zemí,
hladina příjmů jejich a cenová hladina služeb. Spotřeba ČR (115 EUR) je srovnatelná
se Španělskem, Chorvatskem a Finskem. Téměř dvojnásobnou úroveň vykazuje ČR
oproti Maďarsku a Slovensku, tedy nově přijatým zemím EU střední Evropy.
V dalším textu bude analyzována pozice CR České republiky, Karlovarského kraje a
města Karlovy Vary. Z hlediska segmentů trhu (obrázek 4.) lze Karlovarský kraj rozčlenit
a diferencovat následujícím způsobem. Za polarizující odvětví je nezbytné považovat
lázeňství, zdravotní cestovní ruch a cestovní ruch vázaný na města, kulturu a památky.
Obrázek 4. Zaměření cestovního ruchu v Karlovarském kraji
Lázeňská
střediska
Horská
střediska
Městská
střediska
-12-
Venkovská
oblast
4.
POZICE ČR A KARLOVARSKÉHO KRAJE
Při definovaní pozice CR České republiky a Karlovarského kraje v Evropském kontextu
vycházíme primárně ukazatelů jeho intenzity, která zohledňuje CR z hlediska počtu
obyvatel. Oblast přenocování nerezidentů (příjezdový cestovní ruch) charakterizujeme
následujícím způsobem (tabulka 14.). Do analýzy jsou zahrnuty země Evropské unie 27.
•
•
•
•
Průměrná intenzita CR činí 1 848 přenocování na tisíc obyvatel. Česká republika je
mírně pod průměrem Evropské unie (1 734 přenocování) a dosahuje 94% průměru.
Nejvyšší intenzitu vykazují především horské Rakousko (8 842 přenocování),
přímořské a kulturní Španělsko (4 550 přenocování) či Řecko (4 210 přenocování),
turisticky smíšená Itálie (2 743 přenocování) a poznávací kulturní Irsko (4 269
přenocování). Specifikem jsou malé mořské země jako Malta (16 215 přenocování),
Kypr (12 053 přenocování) a turisticky smíšené Lucembursko (4 543 přenocování).
Zeměmi v pásmu 1 500 až 2 500 přenocování, tedy v pásmu intenzity ČR, jsou země
jako Dánsko, Francie, Nizozemí, Portugalsko či Slovinsko. ČR vykazuje vyšší intenzitu
příjezdového CR než středoevropské Německo (656 přenocování), Maďarsko (915
přenocování) a Slovensko (689 přenocování). Souběžně je i nad úrovní příjezdové
intenzity zemí jako Spojené království (1 341 přenocování) či Švédska (1 254
přenocování). To opět potvrzuje význam CR jako samostatného odvětví rozvoje NH.
Významnou pozici z hlediska intenzity příjezdového CR pak zaujímá Karlovarský kraj.
Se svou intenzitou (9 759 přenocování) více jak pětinásobně (528%) převyšuje
úroveň průměru EU a stejně tak jako ČR (563%). Pro region je tak nosným odvětvím.
Tabulka 14. Intenzita přenocování nerezidentů v HUZ EU 27 v roce 2009
Země
Celkem Eropská unie 27
BE
Belgie
BG
Bulharsko
CZ
Česká republika
KK
Karlovarský kraj
DK
Dánsko
DE
Německo
EE
Estonsko
IE
Irsko
EL
Řecko
ES
Španělsko
FR
Francie
IT
Itálie
CY
Kypr
LV
Lotyšsko
LT
Litva
LU
Lucembursko
HU
Maďarsko
MT
Malta
NL
Nizozemí
AT
Rakousko
PL
Polsko
PT
Portugalsko
SI
Slovinsko
SK
Slovensko
FI
Finsko
SE
Švédsko
UK
Počet
přenocování
nerezidentů
(tisíce)
901
15
9
17
2
8
54
2
17
46
200
98
158
11
1
1
2
9
6
25
72
9
25
4
3
4
11
80
Počet
obyvatel
(tisíce osob)
885
451
461
747
996
299
097
741
726
677
552
705
527
667
700
396
076
220
551
014
225
609
025
385
707
890
318
454
Zdroj: Eurostat, vlastní propočty
-13-
488
10
7
10
5
82
1
4
11
44
59
57
2
1
10
16
8
38
10
1
5
5
9
60
Intenzita
(přenocování na 1000
obyvatel)
060
432
740
235
307
416
433
345
152
088
079
108
989
968
299
999
457
078
404
306
168
164
513
999
384
244
024
020
1
1
1
1
9
1
2
4
4
4
1
2
12
4
16
1
8
2
2
1
1
848
481
222
734
759
532
656
038
269
210
550
670
734
053
739
698
543
915
215
534
842
252
380
194
689
933
254
341
Tabulka 15.
Intenzita přenocování rezidentů v HUZ EU 27 v roce 2009
Země
Celkem Eropská unie 27
BE
Belgie
BG
Bulharsko
CZ
Česká republika
KK
Karlovarský kraj
DK
Dánsko
DE
Německo
EE
Estonsko
IE
Irsko
EL
Řecko
ES
Španělsko
FR
Francie
IT
Itálie
CY
Kypr
LV
Lotyšsko
LT
Litva
LU
Lucembursko
HU
Maďarsko
MT
Malta
NL
Nizozemí
AT
Rakousko
PL
Polsko
PT
Portugalsko
SI
Slovinsko
SK
Slovensko
FI
Finsko
SE
Švédsko
UK
Počet
přenocování
nerezidentů
(tisíce)
1 333
13
5
18
1
18
260
1
12
19
148
195
208
1
1
9
59
30
45
19
3
6
13
36
187
Počet
obyvatel
(tisíce osob)
305
799
816
915
154
192
022
382
723
345
003
984
692
337
844
152
180
490
352
502
609
411
340
683
545
677
073
576
488
10
7
10
5
82
1
4
11
44
59
57
2
1
10
16
8
38
10
1
5
5
9
60
Intenzita
(přenocování na 1000
obyvatel)
060
432
740
235
307
416
433
345
152
088
079
108
989
968
299
999
457
078
404
306
168
164
513
999
384
244
024
020
2 732
1 323
751
1 848
3 759
3 359
3 154
1 028
3 064
1 745
3 358
3 307
3 599
1 381
367
576
394
942
871
3 649
3 747
1 190
1 840
1 842
1 216
2 608
3 998
3 125
Intenzita přenocování rezidentů (vnitřní tuzemský cestovní ruch) v jednotlivých zemích
EU 27 (tabulka 15.) je provázena především následujícími základními skutečnostmi.
•
•
•
•
Průměrná intenzita vnitřního CR činí 2 732 přenocování na tisíc obyvatel. Česká
republika je výrazně pod průměrem Evropské unie (1 848 přenocování) a dosahuje
68% průměru. Daný jev potvrzuje skutečnost dávání přednosti zahraniční dovolené.
Nejvyšší intenzitu vykazují především Švédsko (3 998 přenocování), Rakousko (3 747
přenocování) a Nizozemí (3 649 přenocování). Úroveň nad 3000 přenocování mají i
Itálie (3 359 přenocování), Dánsko (3 359 přenocování), Španělsko (3 358
přenocování), Německo (3 154 přenocování), Spojené království (3 125 přenocování)
a Irsko (3 064 přenocování). V dané skutečnosti se projevují jak přírodní specifika
zemí (moře, hory, jezera, lesy), tak i národní tradice (silná kultura a vazby na zemi).
Zeměmi v pásmu 1 500 až 2 500 přenocování, tedy v pásmu intenzity ČR, jsou země
jako Řecko, Portugalsko či Slovinsko. ČR vykazuje vyšší intenzitu vnitřního CR než
středoevropské Maďarsko (942 přenocování), Polsko (1 190 přenocování) a Slovensko
(1 216 přenocování). Souběžně je i nad úrovní vnitřní intenzity klasické přímořské a
historické země typu Řecka (1 745 přenocování). Vnitřní trh je i tak slabostí ČR.
Významnou pozici z hlediska intenzity vnitřního CR opět zaujímá Karlovarský kraj
(primárně již uváděná vazba na lázeňský a zdravotní CR). Se svou intenzitou (3 759
přenocování), více jak dvojnásobně (203%) převyšuje úroveň průměru ČR a je nad
úrovní průměru EU 27 (138%). V rámci dalšího rozvoje bude v Karlovarském kraji
nezbytná podpora další diverzifikace jednotlivých produktů CR. Jedná se zejména o
poznávací CR, dovolenou na horách, venkovský CR a oblast kongresové turistiky.
-14-
Zajímavý pohled poskytují analytická data intenzity CR za TOP 20 NUTS II. evropských
regionů podle celkové návštěvnosti (tabulka 16.). Hodnocení prostřednictvím
přepočtených dat výrazně mění jejich vstupní pozici. Základní charakteristiky jsou tyto.
•
•
•
•
Nejvyšší celkovou intenzitu CR vykazují španělské regiony Baleárských ostrovů
(54 776 přenocování) a Kanárských ostrovů (40 538 přenocování). Výraznou intenzitu
vykazují horské regiony rakouského Tyrolska (48 601 přenocování), italského Bolzana
(27 293 přenocování). Významnými regiony z hlediska intenzity jsou i francouzské
regiony Rhône-Alpes (25 721 přenocování) s horským a poznávacím CR a LanguedocRoussillon (24 425 přenocování) s přímořským a poznávacím CR (památky, příroda).
Vysoký počet obyvatel výrazně snižuje intenzitu celkového CR takových regionů jako
jsou Ille de France (Paříž), Andalusie (Sevilla), Toskánsko (Florencie), Lazio (Řím),
Lombardie (Milán), Provence- Cote d‘Azur (Marseille) či Horního Bavorska (Mnichov).
Nejvyšší podíl vnitřního cestovního ruchu v rámci intenzity dosahují německé
Meklenbursko-Pomořansko (96,56%) a Šlesvicko-Holštýnsko (83,43). Výrazný podíl
má i Horní Bavorsko (73,94%), severoitalská Emiglia Romagna (76,44%) a
francouzské regiony Aquitánie (73,80%), Languedoc-Roussillon (71,44%) a RhôneAlpes (69,26%). V daném jevu se tak opět projevuje významná vazba na svou zemi.
Karlovarský kraj v rámci NUTS II. Severozápad (bez Ústeckého kraje) vykazuje
významnou intenzitu (13 518 přenocování). Ukazatel je srovnatelný s regiony typu
Benátska. Jeho parametry tak opět potvrzují význam CR pro Karlovarský kraj.
Tabulka 16. Intenzita TOP 20 NUTS II. přenocování HUZ v roce 2008
Region NUTS II.
1.
Canarias (ES)
2.
Illde France (FR)
3.
Cataluña (ES)
4.
Veneto (IT)
5.
Illes Balears (ES)
6.
Andalucía (ES)
7.
Toscana (IT)
8.
Emilia-Romagna (IT)
9.
Comunidad Valenciana (ES)
10. Provence- Cote d‘Azur (FR)
11. Tirol (AT)
12. Lazio (IT)
13. Lombardia (IT)
14. Oberbayern (DE)
15. Prov. Auton. Bolzano (IT)
16. Rhône-Alpes (FR)
17. Languedoc-Roussillon (FR)
18. Mecklenburg-Vorp. (DE)
19. Aquitaine (FR)
20. Schleswig-Holstein (DE)
Karlovarský kraj
Intenzita
nerezidentů
(přenocování na
1000 obyvatel)
Počet
obyvatel
(tisíce osob)
2
11
7
4
1
8
8
4
4
5
3
4
3
6
2
1
3
2
099
694
535
936
107
371
158
430
398
724
702
909
346
151
500
208
548
651
151
830
307
33
3
5
7
47
3
2
2
3
2
44
5
3
2
34
7
7
252
189
219
317
787
065
447
030
945
470
255
441
401
364
362
907
174
307
1 766
1 344
9 759
Intenzita
rezidentů
(přenocování na
1000 obyvatel)
7
2
3
5
6
3
2
6
4
3
4
2
3
6
20
17
17
8
4
6
3
286
585
168
149
989
419
664
587
719
672
346
733
191
707
224
814
451
630
974
769
759
Intenzita
celkem
(přenocování na
1000 obyvatel)
40
5
8
12
54
6
5
8
8
6
48
8
6
9
27
25
24
8
6
8
13
538
744
387
466
776
984
111
617
664
142
601
174
592
071
293
721
425
937
740
113
518
Rozsah a intenzita CR se pak plně projevuje i v pozici cestovního ruchu Karlovarského
kraje v rámci České republiky (tabulka 17.). Region je charakteristický především těmito
skutečnostmi (podrobné statistiky jsou tabelárně uvedeny v přílohách 1. až 7.).
-15-
Tabulka 17.
Pozice cestovního ruchu Karlovarského kraje v ČR v roce 2009
Segment – ukazatel
Česká republika
Lázeňský
cestovní ruch
s ubytováním
6 689 216
Pobyt
dny
7 336 784
Průměrná délka pobytu
dny
dny
3 307 988
dny
3 680 310
dny
Cestovní ruch
s ubytováním
celkem
11 457 719
dny
30 245 342
Pobyt
dny
41 703 061
dny
Celková
intenzita
cestovního
ruchu
293 772
Přenocování
dny
881 566
Pobyt
dny
1 175 338
dny
4,01
12 105 287
Přenocování
dny
36 934 558
Pobyt
dny
49 039 845
dny
osoby
4,05
666 094
Přenocování
dny
4 189 554
Pobyt
dny
4 855 648
dny
7,29
Střední počet obyvatel
osoby
Pobyt na tisíc obyvatel
dny
%
dny
9,90
10 491 492
4 674
307 636
15 784
Podíl obyvatel Karlovarského kraje z ČR
%
2,93
Poměr intenzity CR Karlovarského kraje a ČR
Celkem
%
337,70
Cestovní ruch
Podíl cestovního ruchu
Karlovarský kraj
104 293
%
2,84
Přepočtený cestovní ruch
miliony Kč
7 707
%
10,71
Cestovní ruch
Karlovarský kraj
3 679 211
miliony Kč
miliony Kč
Česká republika
miliony Kč
Celkem
Poměr HDP CR Karlovarského kraje a ČR
Celkem
Zaměstnanost
v národním
hospodářství
metodikou
TSA
2,82
osoby
osoby
Česká republika
Hrubý národní
produkt
metodikou
TSA
%
Podíl pobytu Karlovarského kraje z ČR
Česká republika
Pobyt na tisíc obyvatel
Karlovarský kraj
3,64
osoby
Karlovarský kraj
9,89
50,16
osoby
Česká republika
%
Přenocování
Karlovarský kraj
11,33
372 322
Pobyt
Ostatní
cestovní ruch
s ubytováním
osoby
Přenocování
Česká republika
647 568
dny
Karlovarský kraj
osoby
Přenocování
%
71 949
377,11
osoby
3 996 419
osoby
236 588
%
Celkem
osoby
5,92
143 876
Přepočtený cestovní ruch
osoby
17 484
Poměr zaměstnanosti CR Karlovarského kraje a ČR
Zdroj: Vlastní propočty a metodika TSA, ČSÚ a Czech Tourism
-16-
%
12,15
%
205,24
•
•
•
•
•
•
Z hlediska tvorby HDP za rok 2009 činí podíl CR v České republice 2,84%,
v Karlovarském kraji pak dosahuje přepočtem 10,71% (ukazatel metodikou TSA je
zjišťován centrálně). Karlovarský kraj je tak svým podílem CR na tvorbě HDP na
prvním místě v České republice a dosahuje podílu významných turistických destinací
okolních států (Německo, Rakousko, Maďarsko). Pro rozvoj regionu je tak
polarizujícím odvětvím rozvoje. Tato skutečnost je významná i z hlediska struktury
hospodářství regionu, v jejímž rámci kraj nedisponuje významnými odvětvími
s vysokou přidanou hodnotou (nové technologie). CR tak přímo vytváří stabilitu NH.
Z hlediska zaměstnanosti v národním hospodářství za rok 2009 stanovené metodikou
TSA činí podíl CR v ČR 5,92%. Karlovarský kraj je pak svým přepočteným podílem
12,15% opět na prvním místě v České republice a shodně se přibližuje struktuře
zaměstnanosti významných turistických destinací okolních států. CR je polarizujícím
odvětvím, jeho komparativní výhodou je nízká cena práce a srovnatelná kvalita
služeb, především v oblasti lázeňství. Slabou stránkou je kvalita služeb v ostatních
segmentech trhu, kterou v rámci poptávky nekompenzuje nižší hladina cen služeb.
Polarizujícím produktem kraje je lázeňský cestovní ruch s ubytováním. Z celkového
počtu dní pobytu ČR 7 337 tisíc návštěvníků činil v roce 2009 podíl Karlovarského
kraje 3 680 tisíc dní. Podíl 50,16% tak vytváří dominantní postavení regionu a
produktu. Slabostí produktu je průměrná doba pobytu, kdy 9,89 dne je pod úrovní jak
průměru ČR (11,33 dne), tak především významných destinací v Německu, Francii,
Belgii a Itálii. Významnou aktivitou v rámci regionu je pak spolupráce lázeňského
trojúhelníku (Karlovy Vary, Mariánské lázně a Františkovy lázně) vázaná na jeho
zařazení do kulturního dědictví UNESCO. Významným rozvojovým faktorem je zde i
spolupráce se zahraničními destinacemi v rámci společného Evropského dědictví.
Oblast ostatního cestovního ruchu s ubytováním Karlovarského kraje s 1 175 tisíci
statisticky evidovaných dnů pobytu činí 2,82% z ČR (41 703 dnů pobytu). Tento
rozsah odpovídá podílu obyvatel kraje z ČR (2,93%). Jako nezbytné se tak jeví
propojení ostatních produktů s lázeňstvím v rámci již nezbytné diverzifikace CR.
Základním cílem je tedy prodloužení doby pobytu návštěvníků regionu vázané
především na produkty poznávacího cestovního ruchu (hrady, zámky, přírodní
památky, muzea, galerie ostatní památky) v kombinaci s venkovským cestovním
ruchem a dovolenou na horách. Doplňujícími prvky jsou kongresový a montánní ruch.
Celkový cestovní ruch s ubytováním Karlovarského kraje v roce 2009 pak činil 4 856
tisíc dnů. To je 9,90% z celkového počtu dnů pobytu ČR (49 040 tisíc dnů). Podíl
pobytu s ubytováním tak opět potvrzuje význam odvětví CR v národním kontextu.
Karlovarský region tak ve statistice hostů s evidovaným pobytem vykazuje více než
trojnásobnou intenzitu (přepočet dnů pobytu na tisíc obyvatel) oproti průměru ČR
(334%). Do uvedených statistik přitom není zahrnut příhraniční cestovní ruch
z Německa (víkendové návštěvy a soukromé neevidované ubytování). Stejně tak
nejsou místně evidovány krátkodobé návštěvy zahraničních hostů v rámci
poznávacích pobytů ČR. Jedná se především o hosty z Japonska, USA, Španělska,
Itálie a Francie vázané na Prahu a jednodenní návštěvy vybraných destinací ČR.
Lázeňství je nosným produktem. V letech 2000 až 2009 (desetiletá časová řada) došlo
k následujícím vývojovým tendencím., potvrzujícím nezbytnost realizace strategie,
založené na koncentraci činnosti do jednoho centra, horizontálním propojení všech
subjektů v CR, diversifikaci produktů , nových produktech a inovacích (tabulka 18.).
•
Segment lázeňského cestovního ruchu a motiv zdraví (spojený s ostatními produkty)
je skutečnou stálou hodnotou. Může ji porušit pouze další dolování tektonického
zlomu v oblasti působnosti Sokolovské uhelné, a.s. Je nezbytné si uvědomit, že sektor
CR dosáhl v letech 2000 až 2009 nárůstu o 44 % (růst zahraničních turistů o 86%).
Tato situace dokumentuje významnou pozici produktu. Ten je vázán na podnikatele
specializované na obor a jeho diverzifikaci (ostatní doplňující aktivity volného času).
-17-
Tabulka 18.
Trend přenocování návštěvníků CR Karlovarského kraje
Ukazatel
2000
2001
Přenocování celkem (dny)
3 771 341
3 769 964
z toho zahraniční hosté (dny)
2 256 874
2 522 313
Ostatní přenocování (dny)
1 487 467
1301 301
918 934
897 365
Lázeňská přenocování celkem (dny)
2 283 646
2 468 663
1 337 940
1 624 948
Přenocování celkem (index %)
100,00
99,96
z toho zahraniční hosté (index %)
100,00
111,76
Ostatní přenocování (index %)
100,00
87,48
100,00
97,65
Lázeňská přenocování (index %)
100,00
108,10
100,00
121,45
Přenocování celkem (nárůst 2000 až 2009 %)
z toho zahraniční hosté (nárůst 2000 až 2009 %)
Ostatní přenocování (pokles 2000 až 2009 %)
z toho zahraniční hosté (pokles 2000 až 2009 %)
Lázeňská přenocování celkem (nárůst 2000 až 2009 %)
z toho zahraniční hosté (nárůst 2000 až 2009 %)
2002
4 017 941
2 510 084
1 370 979
851 540
2 646 962
1 658 544
106,54
111,22
92,17
92,67
115,91
123,96
2003
3 783 406
2 426 025
1 053 642
659 386
2 729 764
1 766 639
100,32
107,49
70,83
71,76
119,53
132,04
Zdroj: Agentura Czech Tourism, vlastní propočty
-18-
2004
3 801 377
2 533 172
1 062 557
686 649
2 738 820
1 849 523
100,80
112,24
71,43
63,84
119,93
138,24
2005
3 792 155
2 619 054
975 360
623 463
2 816 795
1 995 591
100,55
116,04
65,57
67,85
123,35
149,15
2006
4 325 281
3 154 658
1 022 153
660 372
3 303 128
2 494 286
114,69
139,78
68,72
71,86
144,64
186,42
2007
4 381 614
3 158 384
917 026
562 391
3 464 588
2 596 003
116,18
139,95
61,65
61,20
151,71
194,03
2008
4 451 001
3 316 702
869 554
532 246
3 581 447
2 784 456
118,02
146,96
58,45
57,92
156,83
208,11
2009
4 189 554
3 040 195
881 566
556 548
3 307 988
2 483 647
111,08
134,71
59,27
60,56
144,85
185,63
111,09
134,71
59,26
60,56
144,86
185,63
•
•
Souběžnou skutečností je, že Karlovarský kraj ve svém komplexu vykazuje stálý růst.
Otevřenou otázkou je úloha státních a veřejných aktivit (politik) a jejich účinnost.
Výsledkem poslední deseti let je totiž hluboký propad segmentů mimo lázeňství
s přenocováním až na úroveň 60% v roce 2009 oproti roku 2000 (disparita).
Disparita vývoje má následující charakteristiku (obrázek 5.). Celou situaci Karlovarského
kraje je nezbytné v příštím období řešit. V současné době je prioritou čerpání zdrojů EU
pro segmenty splňujících podmínky veřejné podpory. Základem je udržitelnost rozvoje.
Nejde zde o pouhé použití prostředků v rámci projektů „Programu rozvoje CR“, ale v prvé
řadě o jejich přímý dopad na růst poptávky (náklady a přínosy prostřednictvím CBA).
Obrázek 5. Obraz cestovního ruchu v Karlovarském kraji (základ roku 2000 )
Rozsah návštěvnosti
Produkty
lázeňství
Průměrný
vývoj
Ostatní
segmenty
Čas od 2000
Na základě vymezení pozice cestovního ruchu a dat příloh této studie byla následně
sestavena rozhodovací matice analýzy portfolia BCG, která definuje pozici jednotlivých
produktů pro další rozvoj CR (obrázek 6.). Výše uvedené skutečnosti plně potvrzují
nezbytnost založení zastřešující regionální agentury v Karlovarském kraji. Základem je
koncepce umožňující výraznou synergii efektů vzájemné spolupráce všech subjektů
zúčastněných na rozvoji CR (kraj, města, obce, podnikatelé a ostatní instituce CR).
Jednotlivé produkty (segmenty)
definujeme na základě předchozích analytických
výstupů a územní koncentrace jednotlivých středisek (obrázek 4.) tímto způsobem.
•
•
Lázeňská střediska jsou primárně vázána na léčbu a zdravotní cestovní ruch (hosté
s pobytem s léčením). Základní osa je vázána na osu Jáchymov, Karlovy Vary,
Mariánské Lázně a Františkovy Lázně) (tvar T proti toku Ohře vázaný na základní
komunikace). Souběžným dlouhodobým procesem je diversifikace produktů vázaná
na ostatní aktivity spojené s lázeňskými městy (městský, kulturní a poznávací CR,
kongresy). Lázeňská střediska jsou polarizujícími centry pro další rozvoj trhu v kraji.
Městská střediska (včetně lázeňských měst) jsou vázána na poznávací, městský a
kulturní cestovní ruch. Základem je jejich propojení (Cheb, Sokolov, Ostrov a další
města) s dalšími aktivitami volného času (klasickým příkladem je rekultivace krajiny a
vznik zóny volného času u města Sokolov – vodní nádrž Michal, golfová centra, jiné
aktivity). Jednotlivé produkty je optimální nabízet formou speciálních balíčků služeb.
-19-
Obrázek 6. Model portfolia produktů CR Karlovarského kraje
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
•
•
Růst
Vysoký
Nízký
Hvězdy
Otazníky
4
3
1
5,6,7
7
2
Dojné krávy
Psi
Pokles
Vývoj trhu
Podíl na trhu
Lázeňství a zdravotní cestovní ruch
Montánní cestovní ruch (geoturistika).
Venkovská oblast zahrnuje především Slavkovský les, Tepelsko, Žluticko, Doupov a
podhůří Krušných hor. Současné době je charakteristická extenzivním zemědělstvím a
nejvyšším stupněm zalesnění území v ČR. V současné době má nejnižší kapacitu
ubytování a tím omezený počet hostů s přenocováním. Základem je kombinace
poznávacího CR (přírodní a historické památky), agroroturistika, geoturistika a ostatní
aktivity volného času. Pro jednotlivé produkty je nutné vytvořit diversifikované
balíčky služeb vázané na doplnění nabídky základních polarizujících produktů kraje.
Horská střediska (polarizující Boží Dar) jsou vázána na Krušné hory. Primárním
produktem je zimní dovolená na horách kombinovaná s krátkodobými návštěvami
zimních středisek a příhraničním CR vázaným na Německo. Letní sezónu je třeba
propojit s produkty venkovských středisek a polarizujícími odvětvími. Opět se tedy
jedná o vytvoření a propagaci širokého vějíře služeb s možností užití volného času.
Významným faktorem je i motivace hostů (příloha 8.), vnímání destinace (příloha 9.) a
profil zahraničních turistů v České republice, kdy v rámci Karlovarského kraje dominují
hosté ze sousedního Německa (příloha 10.) a Ruska (příloha 11.). Souhrn výzkumu
v rámci Czech Tourismu za Českou republiku má následující charakteristiky (tabulka 19.)
a segmentaci trhu (tabulka 20.). Z hlediska Karlovarského kraje jsou významné
především tyto skutečnosti ovlivňující další rozvoj oboru a jednotlivých produktů.
•
•
•
Z pohledu motivace hostů Západočeských lázní jsou základními letními motivy
návštěvy hostů za poznáním, relaxací a zdravím (celkem 60%). V zimním období se
uvedené motivy (42%) rozšiřují o sport a návštěvy příbuzných (celkem na 67%).
Z hlediska spokojenosti ze službami (úroveň v letním i zimním období na 60%) jsou
silnou stránkou čistota a pořádek, úroveň služeb stravování a úroveň obsluhujícího
personálu. Nejslabším prvkem je oblast informačních služeb (spokojenost pod 30%).
Oblast infrastruktury CR má v obou obdobích více jak 60% spokojenost hostů
s veřejným stravováním a ubytovacími kapacitami. Relativně nízká spokojenost na
úrovni 30% je spojena s hromadnou dopravou, možnostmi sportovních aktivit a
atrakcemi pro děti. Jejich eliminace prostřednictvím rozvojových aktivit je prioritou.
-20-
Tabulka 19. Vnímání ČR zahraničními turisty (souhrn výzkumu)
Hledisko
ČR je vnímána jako přátelská a vyspělá země se vstřícnými a tolerantními obyvateli.
Hodnoty spojované s ČR jsou mírně extrovertní a feminní. Jsou významně
centrované na sounáležitost či kolektivizmus (Evropské dědictví).
Dílčí
Z hlediska faktorů spojených s dovolenou je ČR nejvíce spojovaná s Prahou, jako jedním
z nejkrásnějších měst Evropy, dalšími krásnými městy, historickými a kulturními
památkami různého typu (hrady a zámky, galerie a muzea, památné domy, technické
památky, skanzeny). Toto vnímání má dlouhodobý a stálý charakter.
V kontextu s ostatními středoevropskými zeměmi ČR zaostává v produktech vhodných pro
odpočinek/regeneraci, rekreaci, dobrodružství, adrenalinovými sporty, cykloturistikou a
agroturistikou. ČR obecně není spojována s přírodou. Veškeré asociace jsou „městské“.
Relativně vysokým problémem je riziko kriminality, šizení zahraničních turistů a rezervy
v jazykové vybavenosti obyvatel. Tyto faktory významně snižují bonitu CR.
Souhrnné
Obraz ČR je celkově pozitivní. Převažuje konzervativní pohled. ČR je zemí
minulosti, památek a kultury. Zaostává či zcela postrádá aspekty odvozené
od přírody a intenzivní produkty aktivnějších forem CR.
Charakter
výzkumu
Celkem 1 800 respondentů, osobní rozhovory s turisty přítomnými na území ČR, střední
doba trvání 45 minut, školení tazatelé, rozložení zemí podle návštěvnosti, respondenti
z Německa, Rakouska, Polska, Itálie, Francie, Holandska, Izraele, USA, Japonska,
Skandinávie, Ruska, jihovýchodní Asie jako celku, arabských zemí jako celku
•
•
•
•
•
Péče o rozvoj CR je v rámci Karlovarského kraje hodnocena vysoce pozitivně (nad
70% míra spokojenosti) v oblasti přátelskosti lidí, péče o památky a ochoty
poskytovat informace. Slabostmi (spokojenost na hladině 50%) jsou programy pro
volný čas návštěvníků a oblast péče o bezpečnost (koresponduje s daty za celou ČR).
Velice významným faktorem vnímání je skutečnost, že ČR není spojována s přírodou.
Rozhodující asociace zahraničních návštěvníků mají „městský“ charakter. To platí i
pro Karlovarský kraj. Základním nástrojem pro eliminaci je tedy diversifikace
informací a jejich centrální řízení (založení destinační agentury CR je tak nezbytností).
Je nezbytné rozvíjet především produkty se zaměřenými na odpočinek a regeneraci,
horskou rekreaci, dobrodružstvím (adrenalin), cykloturistikou a agroturistikou.
Hodnoty spojované s ČR jsou mírně extrovertní s výrazným podílem feminizmu.
Souběžně jsou významně centrované na sounáležitost lidí (Evropské dědictví).
Z hlediska typologické segmentace trhu CR v České republice jsou rozhodujícími
skupinami standardní turisté (33%) a skupina zaměřená na památky a historii (33%).
Z hlediska struktury se jedná o rovnoměrný trh podle pohlaví a věku s mírnou
inklinací ke starším věkovým skupinám. Orientace na zábavu a noční život (12%) je
opět typická rovnoměrností pohlaví a roztříštěnou věkovou strukturou. Kategorie
rekreačního sportovce (11%) je typická spíše pro muže a starší generaci. Oproti tomu
pohodlnými návštěvníky měst (11%) jsou spíše ženy a mladší generace návštěvníků.
Největšími tržními segmenty v rámci příjezdového CR jsou návštěvníci z Německa a
Ruska. Z hlediska příjmů činí spotřeba německých turistů v průměru 1 854 Kč na
osobu a den (z toho je 269 Kč vynaloženo před cestou). Spotřeba jednodenních
německých návštěvníků je na úrovni 2 078 Kč na osobu a den. Ruští turisté vykazují
dvakrát vyšší spotřebu 4 151 Kč na osobu a den (1 444 Kč je vynaloženo před
cestou). Daná skutečnost je dána orientací německých zákazníků na levné ubytování.
Všechny výše uvedené skutečnosti vytvářejí základ pro vymezení pozice CR města
Karlovy Vary. Hodnoceny budou ukazatele vlivu na zaměstnanost, tvorbu příjmů, vývoj
návštěvnosti a její strukturu podle zemí . Samostatně analyzována je intenzita CR.
-21-
Tabulka 20.
Segmentace trhu zahraničních turistů v CR České republiky (souhrn výzkumu)
Motivační
segment
Standardní
turista
(33%)
Nevyhraněná kombinace
více činností
Produkty
segmentu
Různé rekreační sporty,
pobyt v přírodě a její
poznávání, odpočinek,
relaxace, odreagování se
Rozumné ceny, koupání,
mírné dobrodružství
Památky
a historie
(33%)
Rekreační
sportovec
(11%)
Galerie, muzea, hrady,
zámky, církevní památky,
města, poznávání
Pěší turistika, horská
turistika
Pohodlný
návštěvník měst
(11%)
Zábava
a noční život
(12%)
Nákupy
Přívětivé podnebí a dobrá
zdravotní péče
Příroda, různé rekreační
sporty, lyžování
Kulturní blízkost a
vyspělost, jazyková
vybavenost, dobrá
zdravotní péče, služby,
poctivost obchodníků
Poznávání života v dané
zemi
Různé rekreační
sportování a koupání se
Horská turistika
a vodáctví
Solidní úroveň služeb,
ozdravné pobyty, zajímavá
historie a kulturní akce
Prohlídka měst
Snadná doprava
Typologie
segmentu
Změna, diferenciace, užití
si dovolené, únik
od všednosti
Usedlý životní styl,
zvídavost, sounáležitost,
starostlivost
Zodpovědnost, spolehlivost,
starostlivost a péče,
extroverze a vstřícnost
Dynamičnost, zvídavost,
vůdcovství
Dobrodružství,
individualismus, status
Struktura
segmentu
Spíše muži, rovnoměrná
věková skupina
Obě pohlaví shodně,
rovnoměrné rozložení
směřující k starší
věkové skupině
Spíše muži
a starší generace
Spíše ženy
a mladší lidé
Rovnoměrnost pohlaví,
roztříštěná věková
struktura
-22-
5.
POZICE KARLOVÝCH VARŮ
Při hodnocení pozice města Karlovy Vary je v prvé řadě nezbytné vyjít ze skutečnosti, že
podíl služeb (přímý obchod, pohostinství, lázeňské a ubytovací služby , služby podnikům,
veřejné a osobní služby, peněžní služby) se z podílu ve výši 30,0 % v roce 1991 zvýšil
na 48,1% a dokumentuje trend vzniku hospodářského odvětví zaměřeného na volný čas
(tabulka 21.). Připočteme-li podíl státních služeb ( zdravotnictví, školství, sociální péče,
veřejná správa a bezpečnost) v roce 2009 ve výši 20,3%, pak tato oblast činí 68,4%
ekonomicky aktivního obyvatelstva. Do této bilance přitom není započtena migrace za
prací, která v Karlových Varech vytváří prostor dalších pracovních míst , a to především
v oborech spojených s lázeňstvím a cestovním ruchem. Vývoj eliminuje pokles průmyslu.
Tabulka 21. Trend vývoje ekonomické aktivity obyvatel Karlových Varů
Období – rok
Obor
Zemědělství a lesnictví
Průmysl
Stavebnictví
Doprava a spoje
Obchod
Státní služby
Ostatní služby a činnosti
Celkem
Vyjíždění za prací
Dojíždění za prací
Saldo migrace za prací
Podíl ekonomicky aktivních obyvatel
1991
2001
Relativně
(%)
Relativně
(%)
3,2
24,8
12,6
7,3
8,8
22,1
21,2
100,0
54,8
0,9
16,8
9,1
6,0
12,1
19,7
35,5
100,0
54,3
2009
Relativně
(%)
Absolutně
(osob)
0,8
15,3
9,0
6,5
12,5
20,3
35,6
100,0
232
4 260
2 541
1 806
3 502
5 716
9 959
28 016
4 845
8 711
3 866
52 916
28 016
52,9
Trend vývoje
Pokles
Pokles
Pokles
Stagnace
Růst
Stagnace
Růst
Stagnace
Růst
Růst
Stagnace
Pokles
Zdroj: Český statistický úřad
V desetileté časové řadě let 1999 až 2009 souběžně došlo k výraznému navýšení kapacit
lázeňských ubytovacích zařízení, počtu lůžek v zařízeních a kapacitě přenocování. Téměř
dvojnásobná výsledná kapacita je primárně vázána (více jak 60% kapacity) na
společnosti a značky Eden Group (Carlsbad Plazza), Imperial, Bristol, Pupp a Thermal.
Tabulka 22.
Vývojové tendence kapacity v Karlových Varech
Rok
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Počet lázeňských
ubytovacích zařízení
Počet lůžek v lázeňských
zařízeních
14
14
23
22
37
39
39
39
40
40
40
-23-
3
3
3
3
5
5
5
5
5
5
5
589
625
634
607
192
321
484
509
593
560
560
Kapacita přenocování při
ročním využití 330 dní
(tisíce přenocování)
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
184
196
199
317
713
756
810
818
846
835
835
Tabulka 23. Vývojové tendence hostů s léčením v Karlových Varech
Země
Ruská federace
Německo
Česká republika
Ukrajina
Izrael
Kazachstán
USA
Ostatní Amerika
Egypt
Libanon
Celkem TOP 10
Ostatní destinace
Celkem
Bazický index (%)
Řetězový index (%)
1999
13 407
11 744
13 478
922
1 509
379
1 278
5
369
155
43 246
3 300
46 546
100,00
100,00
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
12
18
10
1
3
17
30
12
1
2
15
25
7
1
1
22
20
11
1
1
27
22
11
1
1
30
19
10
2
1
32
20
6
3
745
935
497
294
062
343
3 633
9
416
10
50 944
3 969
54 913
117,98
117,98
088
202
446
083
904
561
2 771
21
607
172
67 860
4 897
72 757
156,31
132,50
862
517
125
045
555
957
2 950
11
495
139
55 656
3 564
59 220
127,23
81,39
533
433
275
641
996
688
3 240
64
459
202
62 531
4 354
66 885
143,70
112,94
Zdroj informací: Infocentrum Karlovy Vary.
-24-
984
088
025
730
889
700
2 708
78
353
164
68 719
5 192
73 911
158,79
110,50
080
733
637
058
119
882
2 707
48
358
145
67 767
6 062
73 829
158,62
99,89
348
205
696
423
975
1 345
2 653
230
470
96
68 440
7 211
75 561
162,34
102,35
2007
42 422
19 934
11 41
4 663
1 319
1 856
2 746
55
467
271
84 774
9 338
94 112
202,19
124,55
2008
2009
51
25
11
6
1
2
1
1
33
13
9
4
2
2
1
1
792
496
945
675
968
163
826
494
821
439
104 619
6 850
111 469
239,48
118,45
144
541
566
361
212
192
540
112
446
405
68 519
6 833
75 352
161,89
67,60
Souběžně se výrazně změnila pozice Karlových Varů. Pouze v základní oblasti lázeňství a
zdravotního CR (tabulka 23.) došlo k následujícímu vývoji trhu ve městě Karlovy Vary.
•
•
•
Celkový počet návštěvníků se zvýšil ze 47 tisíc v roce 1999 na 111 tisíc v roce 2008.
Hospodářská krize sice vyvolala pokles návštěvnosti v roce 2009 na 75 tisíc , tedy na
úroveň roku 2006. Rok 2010 předběžně zaznamenal oživení (cyklický vývoj trhu).
Problematickým jevem je návštěvnost a léčení rezidentů (tuzemských pacientů a
hostů). Ve sledovaném období byl zaznamenán pokles na 70% a počet návštěvníků
s lázeňským ubytováním nepřesahuje 10 tisíc (2009). To je necelých 13% z počtu
návštěvníků. Daná problematika je dlouhodobě řešena se zdravotními pojišťovnami
v rámci úhrad preventivní odborné lázeňské péče, zatím bez výrazných výsledků.
Na dvojnásobném růstu trhu ve sledovaném období se tak podílí výhradně zahraniční
hosté. Nejvýznamnějšími příjezdovými trhy jsou Rusko (dlouhodobý růst počtu hostů)
a Německo (dochází k trvalému poklesu počtu návštěvníků). Dalšími významnými
trhy jsou země bývalého Sovětského svazu, Izrael, další země Blízkého východu a
USA. Rozvoj trhu bude podle našeho názoru vyžadovat vyšší diversifikaci nabídky.
Výše uvedené závěry doplňují i údaje o celém trhu a průměrném počtu přenocování.
Největší počet hostů bez léčení představují tuzemští návštěvníci, příjezdoví návštěvníci z
Německa a Ruska, kteří souhrnně představují téměř 60% hostů. Významnými se stávají i
hosté bez léčení s krátkodobým ubytováním z ostatních destinací (třetina návštěvníků
v roce 2009). Ti společně s jednodenními hosty s ubytováním v Praze a zaměřením na
poznávací turistiku (Španělsko, Japonsko, Itálie) a přeshraničním CR (Německo)vytvářejí
další rozvojový potenciál (cílem je ubytování hostů). Tento proces ovšem umožní již
zmíněná diverzifikace služeb diferencovaná podle kultury hostů jednotlivých zemí.
Současné zaměření řady podnikatelů výhradně na ruskou klientelu se může
z dlouhodobého hlediska stát obchodní pastí (kromě německého může dojít k dalším
poklesům trhů zemí, které nemají v oblibě ruskou dominanci a kulturní zvyky).
Tabulka 24. Návštěvnost s ubytováním Karlových Varů v roce 2009
Země
Ruská federace
Německo
Česká republika
Ukrajina
Izrael
Kazachstán
USA
Ostatní Amerika
Egypt
Libanon
Celkem TOP 10
Ostatní destinace
Celkem
Hosté tuzemsko
Hosté zahraničí
Podíl hostů z tuzemska (%)
Podíl hostů ze zahraničí (%)
Hosté
s léčením
(osob)
33
13
9
4
2
2
1
1
144
541
566
361
212
192
540
112
446
405
68 519
6 833
75 352
9 566
65 786
12,70
77,30
Hosté bez
léčení
(osob)
9
16
23
1
523
537
994
704
858
353
1 511
2 483
93
134
57 190
28 462
85 652
23 994
61 658
28,01
71,99
Průměrná
přenocování
s léčením
(dny)
11,75
8,42
7,83
11,30
11,36
10,44
10,33
9,51
8,92
7,52
10,35
9,47
10,27
7,83
10,62
Průměrná
doba pobytu
bez léčení
(dny)
5,46
2,22
1,85
5,68
5,99
4,34
3,43
3,16
4,33
1,87
2,85
1,43
2,38
1,85
2,59
Zdroj informací: Infocentrum Karlovy Vary
Ukazatele návštěvnosti je nezbytné objektivizovat prostřednictvím jejich přepočtu na dny
přenocování tak, aby bylo možno vyjádřit skutečný podíl návštěvnosti z jednotlivých zemí
u hostů Karlových Varů (tabulka 25.). Zdůrazňujeme především následující skutečnosti.
-25-
Tabulka 25. Přenocování v Karlových Varech v roce 2009
Přenocování
s léčením
(dny)
Země
Ruská federace
Německo
Česká republika
Ukrajina
Izrael
Kazachstán
USA
Ostatní Amerika
Egypt
Libanon
Celkem TOP 10
Ostatní destinace
Celkem
Hosté tuzemsko
Hosté zahraničí
Podíl hostů z tuzemska (%)
Podíl hostů ze zahraničí (%)
389 442
114 015
74 902
49 279
25 128
22 885
15 908
10 576
3 978
3 046
709 159
64 709
773 868
74 902
698 966
9,68
90,32
Přenocování
bez léčení
(dny)
51
36
44
9
5
1
5
7
996
712
389
679
139
532
183
846
403
251
163 130
40 701
203 831
44 389
159 442
21,78
88,22
Celkem
přenocování
(dny)
441 438
150 727
119 291
58 958
30 267
24 417
21 091
18 422
4 381
3 297
872 289
105 410
977 699
119 291
858 408
12,20
87,80
Podíl
z přenocování
celkem
(%)
45,14
15,42
12,20
6,03
3,10
2,50
2,16
1,88
0,45
0,34
89,22
10,78
100,00
12,20
87,80
Zdroj informací: Infocentrum Karlovy Vary, vlastní propočty
•
•
•
Nejvyšší tržní podíl (více jak 45%) vykazuje příjezdový podíl ze zemí Ruské federace.
Dané zaměření, jak již bylo zdůrazněno v předchozím hodnocení, sebou nese rizika
spočívající v oslabování ostatních segmentů trhu (kulturní a sociální dominance).
Výsledkem je, že ostatní návštěvníci se zaměřují na jiná města. V Karlovarském kraji
se jedná především o lázeňská města Mariánské lázně a Františkovy Lázně. Uvedenou
situaci bude nezbytné koordinovat. Řešením je tedy i založení centrální agentury CR.
Souběžně si je nezbytné uvědomit, že započteme-li do návštěvnosti i trhy Ukrajiny a
Kazachstánu, činí podíl těchto trhů na celkové návštěvnosti Karlových Varů
s ubytováním 54% (při započtení dalších trhů bývalého SNS se tak blíží úrovni 60%).
Tuzemští návštěvníci Karlových Varů mají podíl 12% a německý trh dnes představuje
15% zákazníků. Ostatní trhy se tak pohybují v pásmu do 15% návštěv s ubytováním.
I přes výše uvedené skutečnosti vykazují Karlovy Vary (tabulka 26.) více jak
šestinásobnou intenzitu CR oproti průměru ČR (641%) a úroveň na 136% Karlovarského
kraje (otázkou je relevance evidence dat Infocentra Karlovy Vary ve srovnání s ČSÚ). To
vše nic nemění na významu pozice města Karlovy Vary pro další rozvoj CR a nezbytnost
jeho vstupu do průřezového řízení tohoto odvětví národního hospodářství.
Tabulka 26.
Pozice CR Karlových Varů v ČR a KK v roce 2009
Česká
republika
Ukazatel
Celkový CR s
ubytováním
Celková
intenzita
Karlovarský
kraj
Karlovy Vary
osoby
11 457 719
666 094
161 004
Přenocování
dny
30 245 342
4 189 554
977 699
Pobyt
dny
41 703 061
4 855 647
1 138 703
dny
3,64
7,29
7,07
osoby
10 491 492
307 636
52 916
2 883
13 619
18 476
Přenocování na tisíc obyvatel
dny
Zdroj: Vlastní propočty, ČSÚ a Czech Tourism
-26-
Z uvedené analýzy vyplývá potenciál rozvoje města prostřednictvím CR. Prioritou je
změna řízení celého oboru. V rámci podpory CR je nezbytná jak stabilizace současných
rozhodujících trhů na jedné straně, tak rozvoj nových trhů na straně druhé. Rozvoj se
týká především segmentu krátkodobých pobytů, který zahrnuje jak příhraniční cestovní
ruch vázaný na Německo, tak poznávací pobyty zahraničních turistů. Podle analýz Czech
Tourismu (2009) mají největší přímé výdaje na den pobytu hosté z Japonska (3 400 Kč),
Izraele (3 300 Kč), , USA (3 000 Kč), Ruska (2 800 Kč) a Španělska (3 700 Kč). Rozšíření
nabídky prostřednictvím vzájemné spolupráce (principy PPP, PPSP) je tak významným
faktorem pro získání nových cílových trhů (Japonsko, Španělsko, Čína a další destinace).
Základním cílem je prodloužení doby pobytu destinací vázaných na hlavní město Prahu
(je skutečností, že hosté z Japonska, Španělska, Itálie a dalších zemí navštěvují Karlovy
Vary formou jednodenních poznávacích zájezdů). Naším cílem není detailní formulace
marketingového plánu. Ten bude součástí činnosti cílové regionální destinační agentury.
Z uvedených skutečností však vyplývá nutnost realizace následující strategie (obrázek
7.). Její realizace bude vyžadovat horizontální propojení města s Karlovarským krajem,
podnikatelským sektorem a institucemi CR. Nezbytná bude eliminace slabostí, které jsou
paradoxně definované ve „Strategickém plánu rozvoje města“ (SPURM) a v něm
definovaných prioritách (rozvoj lázeňství, rozvoj cestovního ruchu, růst kvality správy
města). Priority nejsou pouze otázkou peněz, ale i problémem kvality řízení.
Obrázek 7. Základní cíl rozvoje trhu cestovního ruchu Karlových Varů
Typ pobytu
Dlouhodobé
pobyty
Stabilní trhy
Ruská federace (45%)
Německo (15%)
Česká republika (12%)
Ukrajina (6%)
Kazachstán (3%)
Izrael (3%)
Spojené státy (2%)
Celkem (86%)
Krátkodobé
pobyty
Prodloužení pobytu
Nové trhy
Prodloužení pobytu
Růst trhu
a příjmů
Japonsko
Španělsko
Čína
Itálie
Další země
Tržní podíl za rok 2009 představuje ukazatel přenocování
•
•
•
•
•
•
•
•
Nedostatečná vzdělanostní a kvalifikační struktura, proces stárnutí populace.
Nadprůměrné ceny bydlení, nízké mzdy a nízká atraktivita města pro mladé lidi.
Urbanizmus města (porušení stylu) a investiční deficit historického majetku.
Nevyřešené parkování a dopravní obsluha v centru, deficit infrastruktury města.
Nízká autorita městské správy a nízká úroveň její politické kultury (kauzy).
Nedostatečná komunikace s podnikateli v oblasti CR (neexistující PPP a PPSP).
Vznik xenofobie k novým komunitám (především Rusko a země bývalého SNS).
Nízká míra koordinace rozvoje CR a politiky (včetně účelového přístupu a lobby).
-27-
6.
PRIORITY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU
Program rozvoje cestovního ruchu a lázeňství Karlovarského kraje na období let 2007 až
2013 jednoznačně vymezuje silné stránky, slabé stránky, příležitosti a ohrožení
organizace a koordinace cestovního ruchu a lázeňství (tabulka 26.). Výstupy jsou
v souladu se Strategickým plánem udržitelného rozvoje (SPURM) města Karlovy Vary.
Prioritou je strategie chování, které musí v maximální míře eliminovat výchozí slabosti,
využít vstupní silné stránky stejně tak, jako příležitosti. Priority se tak musí zaměřit na
koncentraci činnosti prostřednictvím integrující organizace CR, nové činnosti a inovace
v oblasti marketingu, informačních systémů a rozvojových projektů. Základními cíli jsou
Tabulka 26. Faktory SWOT organizace a koordinace CR a lázeňství KK
S - silné stránky
Vnitřní prostředí
Počet a kvalita činnosti současných turistických informačních center (TIC)
Rostoucí aktivita místní a regionální samosprávy a dobrovolných sdružení obcí a měst v oblasti CR
Spolupráce s mimo krajskými (centrálními) a zahraničními partnery v CR a lázeňství
Podpůrné programy vyhlašované krajem na kulturu, památkovou péči a aktivity v oblasti CR
Celkem 4
W - slabé stránky
Nízký počet regionálních (krajských) a místních turistických organizačních struktur
Nedostatečná spolupráce mezi významnými aktéry cestovního ruchu (veřejný a soukromý sektor)
Malé zapojení turistických informačních center do organizačních struktur CR (propojení)
Nedostatečné statistické a další marketingové informace o CR a lázeňství (systém)
Omezený rozsah výzkumu potenciální poptávky, trendů v CR, trendů v lázeňství
Nízká míra podpory rozvojových projektů v oblasti CR (poradenská podpora aktivit)
Nedostatečné zavádění nových informačních technologií (lokalizace v rámci jednotlivých subjektů)
Neexistence informačního a rezervačního systému cestovního ruchu na krajské úrovni (integrace)
Celkem 8
Vnější prostředí
O - příležitosti
Centrální podpora budování organizačních struktur na krajské a místní úrovni (MMR, CZT)
Centrální podpora zapojování podnikatelských subjektů do organizačních struktur v CR (MMR, CZT)
Další rozvoj přes hraniční spolupráce v CR a lázeňství, v tvorbě společných turistických produktů (EU)
Centrální podpora vzniku KLASTRŮ a iniciativ propojování v oblasti CR a lázeňství (MMR)
Existence tržních vůdců v podnikatelském sektoru CR a lázeňství umožňujících vznik KLASTRU
Celkem 5
T - ohrožení
Nedocenění otázky kvality a kontroly kvality poskytovaných služeb v CR a lázeňství (certifikace)
Nedostatek motivovaných a schopných vůdců - vytváření regionálních organizačních struktur
Nedoceňování lidského faktoru a profesionální přípravy odborníků pro podporu CR a lázeňství
Celkem 3
Zdroj: strategické materiály rozvoje Karlovarského kraje a města Karlovy Vary
z dlouhodobého hlediska horizontální propojení podnikatelů, samosprávy, neziskového
sektoru a ostatních organizací působících v CR (obrázek 8.). Souběžným procesem je
diverzifikace CR zaměřená na vytváření komplexních produktů a služeb v regionu.
-28-
Obrázek 8. Výchozí pozice a strategie organizace cestovního ruchu
Příležitosti vnějšího prostředí
Velká
příležitost
Slabost
Rovnováha
Koncentrace činností
Nové činnosti
Inovace rozvoje
Příležitost
Síla
Velká
síla
Horizontální spojení
Inovace činností
Strategie
Rovnováha
Ohrožení
Velké
ohrožení
Nové činnosti
Restrukturalizace
Nové trhy
Vertikální propojení
Diversifikace činností
Slabost vnitřního prostředí
Síla vnitřního prostředí
Velká
slabost
Ohrožení z vnějšího prostředí
Zdroj: Poznatky a studie behaviorální školy managementu
Základem je v souladu s prvotními zpracovanými koncepčními materiály Karlovarského
kraje založení společné „Agentury cestovního ruchu“. V této souvislosti si je primárně
nezbytné uvědomit, že tato organizace není klasickým podnikatelským subjektem
(obchodní organizací). Základem je vytvoření organizační struktury na principu
projektových týmů a sítě (obrázek 10.). Základním předmětem činnosti agentury by pak
měla být realizace následujících aktivit a činností (obrázek 9.), směřujících k rozvoji
destinace s mezinárodní konkurenceschopností na trhu CR. Tyto aktivity a činnosti je
třeba směrovat k následující struktuře, vázané na projektové formy organizace a řízení.
•
•
•
•
•
•
•
•
Koordinaci, prosazování a hájení zájmů politiky cestovního ruchu Karlovarského kraje
Tvorbu značky a obchodního jména destinace a jeho značky Západočeské lázně.
Realizaci aktivit v oblasti propagace a marketingu, především reklamy a propagace,
podpory prodeje a budování vztahů s veřejností (PR). Součástí je i vnitřní reklama ve
vztahu k destinaci a jednotlivým organizacím v její působnosti, včetně jejích nečlenů.
Tvorbu a marketingovou podporu témat a jednotlivých produktů CR destinace.
Iniciaci, přípravu a vlastní realizaci projektů v oblasti CR a jejich koordinaci,
poradenskou a projektovou činnost při realizaci jednotlivých aktivit rozvoje CR.
Spolupráci při tvorbě strategických dokumentů týkajících se rozvoje CR v destinaci na
úrovni národní, krajské a v rámci jednotlivých turistických segmentů trhu regionu.
Tvorbu strategických marketingových plánů destinace (analýzy, koncepce, strategie).
Metodickou podporu a poradenství v oblasti průzkumu trhu a jeho výstupů v
destinaci, koordinaci průzkumů trhu a výzkumu v oblasti CR (budování značky CR).
-29-
Obrázek 9. Model řešení rozvoje CR prostřednictvím regionální destinační agentury
Společensko
ekonomické
předpoklady
Předpoklady pro obor
CR a jeho rozvoj
Geografické
Demografické
Ekologické
Ekonomické
Atraktivity CR
Makrostruktura CR
Infrastruktura CR
Obecná infrastruktura
Segmentace trhu
a poptávky
Struktura a profil návštěvníků
Vymezení produktů návštěvy
Administrativně
organizační
předpoklady
Řídící orgány
Provozní organizace
Podpůrné organizace
Struktura a rozložení
Marketing a trendy
rozvoje
Identifikace bariér rozvoje
Identifikace synergie rozvoje
Spolupráce
a propojení
Zúčastněné organizace
Hlavní hráči nabídky rozvoje
MOŽNOSTI REALIZACE - STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE AGENTURY
-30-
Obrázek 10. Cílový model regionální organizace cestovního ruchu
Statutární orgány
Valná hromada
Správní rada
Dozorčí rada
Ředitel - tajemník
Členské organizace
Veřejné – NNO
Podnikatelské
Regionální fond CR
Členské příspěvky
Ostatní příjmy
Projektové týmy
Výkonný management
Marketing - PR
Konzultační management
Informační systém - TIC
Ostatní dodavatelé
Rozvoj segmentů a produktů
Rozvoj lidských zdrojů
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Podporu rozvoje, přípravu, koordinaci a realizaci vzdělávacích aktivit pro jednotlivé
subjekty (organizace) působící v oblasti CR v destinaci (zvyšování kvality produktů).
Podporu rozvoje sítě turistických informačních center zaměřenou na vytváření značky.
Přípravu a realizaci motivačních programů na podporu kvality služeb, podporu a
koordinaci existujících systémů certifikace kvality služeb. Přípravu a realizaci nových
systémů certifikace kvality včetně podpory zaměřené na bonitu značky destinace.
Zajištění koordinace aktivit subjektů působících v oblasti CR vně i uvnitř destinace.
Rozvoj partnerských vztahů a spolupráce s veřejnými a soukromými subjekty
působícími v oblasti CR, podporu a realizaci partnerských projektů (integrace CR).
Podporu integrace a realizaci příhraničních a mezinárodních aktivit v oblasti CR.
Navázání a udržování komunikace s významnými institucemi a organizacemi v oboru
CR. Rozvoj spolupráce a koordinace aktivit s agenturou Czech Tourism a MMR.
Metodickou pomoc a podporu při budování a rozvoji organizací cestovního ruchu v
turistických oblastech na území Karlovarského kraje na principu vlastní autonomie a
rozhodování, metodickou podporu a poradenství v oblasti marketingu CR.
Zajištění provozu regionálního (centrálního) turistického informačního portálu.
Zajištění informačního servisu pro subjekty působící v destinaci a její návštěvníky.
Vytvoření a podpora sítě spolupracujících cestovních kanceláří a agentur (incoming
partnerů) a marketingovou podporu nabídky jednotlivých produktů destinace.
Aktivní účast v procesu rozhodování o umisťování investic do turistické infrastruktury,
aktivní účast v procesu rozhodování o přidělování dotací a grantů z veřejných zdrojů.
Organizaci a podporu akcí cestovního ruchu v destinaci Západočeské lázně.
Destinace není striktně vymezena hranicemi Karlovarského kraje, ale umožňuje
územní přesahy vždy ve vazbě na definovaná témata a produkty nebo na základě
realizace společných rozvojových projektů. Základním principem variability hranic
destinace bude pozitivní dopad aktivit na jádrové území destinace - Karlovarský kraj.
Organizace CR bude v dané souvislosti potřebovat finanční prostředky na výkon činnosti.
Ověřeným principem je vytvoření fondu (obrázek 8.), variantně z následujících zdrojů.
-31-
•
•
•
•
•
•
•
Členských příspěvků (členové sdružení) veřejného a podnikatelského sektoru.
Výnosů z vlastní podnikatelské činnosti informačního centra (materiály a služby).
Zprostředkovaných poradenských služeb (provize z činnosti týmu poradců).
Příspěvků od obcí vázaných na místní poplatky (lázeňství, ubytování).
Granty vázané na MMR a činnost Czechtourismu (rozvojové projekty).
Fondy Evropské unie vázané na jednotlivé produkty CR (Evropský fond regionálního
rozvoje, Evropský sociální fond, Evropský záruční a podpůrný fond).
Ostatní zdroje (záruční, příspěvkové, úvěrové programy a fondy).
Platí zásada užitku a společného efektu. Právní formy organizací CR v České republice
jsou charakteristické vysokou roztříštěností. Konkrétní pohled poskytuje následující
přehled o formách spolupráce registrovaných v rámci MMR a Czech Tourismu v oblasti
kategorie organizací cestovního ruchu (tabulka 27.). Základním charakteristickým rysem
je (příloha 12.), že pro formu sdružení je typické území Moravy. Na území Čech je
prioritní formou obecně prospěšná společnost. Specifikem oblasti Ústeckého kraje je
zakládání příspěvkových organizací.Tato skutečnost zprostředkovaně definuje způsob
regionálního myšlení v České republice. Oblasti s nízkou migrací a stálou historií usilují o
sdružení, oblasti s vysokou migrací a nižší tradicí inklinují k vyšší míře centralizace.
Tabulka 27. Právní formy regionálních agentur CR v ČR
Právní forma organizace
Počet organizací
Obecně prospěšná společnost
Společnost s ručením omezeným
Sdružení
Příspěvková organizace
Akciová společnost
Celkem
11
1
11
4
1
28
Zdroj: Agentura Czech Tourism
Všechny výše uvedené činnosti vycházejí z prvotních materiálů zpracovaných pro Odbor
regionálního rozvoje Karlovarského kraje. Je otázkou především politické vůle (působnost
politického cyklu) zda koncepce a aktivity budou schváleny a následně realizovány. Vize
a poslání je z hlediska města Karlovy Vary shodná s prvotně navrženou koncepcí
Karlovarského kraje (tabulka 28.). I Karlovy Vary potřebují propojení (integraci), více
variant pro řešení rozvoje CR (diversifikaci) a změnu myšlení (úzké zaměření portfolia).
Tabulka 28.
Formulace vize a poslání regionální agentury
Vize
Západočeské lázně – region spojující segmenty, produkty a organizace,
zúčastněné na rozvoji cestovního ruchu a lázeňství Karlovarského kraje.
Poslání
Profesně orientovaná organizace poskytující kvalitní služby v oboru cestovního
ruchu a lázeňství. Řešení posilující intenzitu cílového sektoru na principech trvale
udržitelného rozvoje, zvyšování podílu na zaměstnanosti a HDP regionu. Činnost
založená na principech koncentrace, propojení, inovací a nových produktů.
Základní otázkou zůstává zapojení velkých podnikatelských subjektů lázeňství
(podnikatelé v městech Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Konstantinovy
Lázně a Jáchymov) do projektu dalšího rozvoje. V případě zapojení (včetně samosprávy
lázeňských měst) je značka „Západočeské lázně“ optimální i z hlediska posílení pozice
indikovaných a dnes spíše neutrálních produktů (městský a kulturní CR, poznávací CR
mimo lázeňská centra). Společná podpora je základem pro posílení pozice příjezdové
dovolené na horách a další diversifikaci CR. Základním cílem je tak komplexní nabídka
založená na vzájemné synergii jednotlivých produktů (příloha 13, 14. a 15.).
-32-
7.
PŘÍLOHY A ODKAZY
Analytické výstupy v rámci srovnání České republiky a Karlovarského kraje a jeho závěry
vychází z následujících analytických příloh. Jejich základními zdroji jsou data UNWTU,
Eurostatu, ČSÚ, Ministerstva pro místní rozvoj, Czech Tourismu a dalších organizací CR.
Do příloh jsou v zájmu zkvalitnění rozhodovacích procesů při založení „Regionální
agentury cestovního ruchu“ zařazeny i další materiály. Jedná se o charakteristiku PPP
(PPSP) projektů (příloha 16.) a odkazy na organizace zabývající se danou problematikou
(příloha 17.). Nedílnou součástí je i model přístupu k řešení strategie chování v CR
(příloha 18.), systémové řešení CBA projektů (příloha 19.) a její ukazatele (příloha 20.).
Výsledkem musí být vytvoření partnerství na principech PPP a PPSP (příloha 21.) a
kooperace všech zúčastněných stran (příloha 22.). V podstatě tedy vytvoření klastru. V
rámci jeho postupného vytvoření je nezbytné respektovat v první řadě strukturální
hospodářské vazby CR Karlovarského kraje (příloha 23.), jejichž základem je vertikální
propojení odvětví a činností (příloha 24.). Nedílnou součástí systému řízení CR je řešení
na bázi integrace na bázi OLAP (příloha 25.), které integruje všechny organizační úrovně
(příloha 26.). Souběžně je nezbytné vycházet z logistiky CR jako oboru v rámci národního
hospodářství České republiky (příloha 27.). Podstatné je souběžné uvědomění si vlivu
faktoru vnějšího prostředí ČR (příležitosti a ohrožení) pro účelné fungování destinační
agentury a rozvíjení klastru (příloha 28.). Významné jsou souběžně i globální trendy ve
vztahu k místním trendům vývoje (příloha 29.). Pro maximální objektivizaci
rozhodovacích procesů při vytváření destinační agentury (klastru) je vhodné využít dále
uvedené odborné literární zdroje (příloha 30.).
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
Trend ekonomických ukazatelů CR a národního hospodářství ČR
Zaměstnanost v oboru CR a národním hospodářství ČR v roce 2009
Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních CR ČR v roce 2009
Čisté využití kapacit v ubytovacích zařízeních CR ČR v roce 2009
Počet hostů v ubytovacích zařízeních lázeňství ČR v roce 2009
Hosté v lázeňských zařízeních ČR podle zemí v roce 2009
Trend hostů v ubytovacích zařízeních CR Karlovarského kraje
Motivy a spokojenost hostů západočeských lázní 2006
Motivační faktory vnímání ČR, KK a blízkých zemí
Profil německých turistů v CR České republiky
Profil ruských turistů v CR České republiky
Přehled regionálních destinačních organizací CR v roce 2011
Rajonizace cestovního ruchu v České republice
Destinační typologie cestovního ruchu České republiky
Informační centra cestovního ruchu ČR
Charakteristika PPP - PPSP projektů
Odkazy PPP - PPSP
Model SWOT pro formulaci strategie
Systém plánované a výsledné analýzy nákladů a užitků (CBA)
Struktura ukazatelů analýzy nákladů a užitků (CBA)
Model partnerství regionální agentury Karlovarského kraje
Model kooperace v rámci založení regionální agentury
Strukturální hospodářské vazby CR Karlovarského kraje
Struktura vertikálně propojeného klastru CR
Struktura informačního modelu l OLAP
Cílové chování informačního systému CR
Logistika sítě cestovního ruchu CR jako oboru hospodářství
Faktory příležitostí a ohrožení Karlovarského kraje
Trendy globálního vývoje a místní trendy Karlovarského kraje
Doporučená odborná literatura
-33-
Příloha 1. Trend ekonomických ukazatelů CR a národního hospodářství ČR
Rok
(miliony Kč)
Ukazatel
Produkce celkem (zc)
Mezispotřeba celkem (kc)
Hrubá přidaná hodnota celkem (zc)
Daně mínus dotace
Hrubý domácí produkt
Produkce CR (zc)
Mezispotřeba CR (kc)
Podíl cestovního ruchu na HPH (v %)
Hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu (zc)
HPH CR – Charakteristická odvětví
HPH CR – Související odvětví
HPH CR – Nespecifická odvětví
HPH CR – Charakteristická odvětví (v %)
HPH CR – Související odvětví (v %)
HPH CR – Nespecifická odvětví (%)
Daně CR
Přímý HDP CR
Podíl cestovního ruchu na HDP (v %)
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
6 392 815
4 032 970
2 359 845
236 249
2 596 094
216 773
136 753
3,4
80 020
56 379
19 941
3 700
70,5
24,9
4,6
10 772
90 792
3,5
7 052 693
4 517 567
2 535 126
279 033
2 814 159
232 994
149 243
3,3
83 751
58 459
21 706
3 585
69,8
25,9
4,3
18 565
102 316
3,6
7 441 528
4 763 005
2 678 523
308 602
2 987 125
226 932
145 250
3,0
81 683
55 386
23 290
3 007
67,8
28,5
3,7
17 396
99 079
3,3
8 323 461
5 412 466
2 910 995
314 709
3 225 704
241 595
157 101
2,9
84 494
58 581
23 230
2 683
69,3
27,5
3,2
15 462
99 956
3,1
9 238 420
6 056 936
3 181 484
357 449
3 538 933
250 407
164 173
2,7
86 234
61 086
21 844
3 304
70,8
25,3
3,8
16 845
103 079
2,9
9 677 283
6 352 285
3 324 998
367 624
3 692 622
251 543
165 116
2,6
86 427
61 117
22 257
3 054
70,7
25,8
3,5
17 024
103 451
2,8
8 786 554
5 524 956
3 261 598
367 913
3 629 511
238 257
149 815
2,7
88 442
63 940
21 395
3 107
72,3
24,2
3,5
15 851
104 293
2,9
Zdroj: Český statistický úřad, TSA
-34-
Příloha 2.
Zaměstnanost v oboru CR a národním hospodářství ČR v roce 2009
Kategorie
(osob)
Odvětví
Sebe
zaměstnaní
1 – Hotely a podobná zařízení
2 – Vlastnictví druhých domovů
3 – Restaurace a podobná zařízení
4 – Osobní železniční doprava
5 – Osobní silniční doprava
6 – Osobní lodní doprava
7 – Osobní letecká doprava
8 – Doplňkové služby osobní dopravy
9 – Pronájem zařízení pro osobní dopravu
10 – Cestovní agentury a podobná zařízení
11 – Kulturní služby
12 – Sportovní a ostatní rekreační služby
Charakteristická odvětví CR
Související odvětví CR
Nespecifická odvětví CR
Odvětví cestovního ruchu celkem
Podíl cestovního ruchu z NH (%)
Zaměstnanci
8 944
x
17 551
0
1 555
5
10
94
39
4 446
2 389
920
35 953
15 821
637
52 411
34 385
x
48 300
14 334
11 227
47
6 396
2 452
97
9 341
10 104
2 075
138 757
42 641
2 779
184 177
Zdroj: Český statistický úřad, TSA
-35-
Celkem
zaměstnaní
43 329
x
65 851
14 334
12 782
51
6 407
2 545
136
13 787
12 493
2 995
174 710
58 462
3 416
236 588
4,79
V tom
Muži
Ženy
18 323
x
34 728
10 578
11 151
39
4 071
2 134
107
4 727
5 032
1 846
92 735
19 528
2 229
114 491
3,91
23 982
x
33 073
3 792
1 506
13
2 384
412
33
9 109
8 075
1 152
83 531
40 262
1 215
125 008
5,92
Příloha 3. Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních CR ČR v roce 2009
Počet hostů
(osob)
Správní oblast
celkem
ČR celkem
Hlavní město Praha
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Královéhradecký kraj
Pardubický kraj
Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
Moravskoslezský kraj
12 105 287
4 346 079
641 105
923 715
479 705
660 560
336 324
675 722
839 451
337 698
366 298
1 046 234
392 483
458 405
601 508
z toho
nerezidenti
6 081 244
3 803 518
152 961
284 541
148 113
453 106
108 486
172 916
234 167
50 413
51 305
352 018
85 417
65 185
119 098
Index 2009/2008
Počet hostů
(%)
celkem
94,3
94,7
96,4
98,7
98,4
97,1
91,8
96,0
93,0
93,6
92,5
88,2
92,0
92,2
94,0
-36-
Přenocování
(dny)
z toho
nerezidenti
91,5
93,9
86,6
94,5
95,8
95,3
84,0
86,2
80,7
85,8
94,1
78,0
88,3
89,4
87,4
celkem
36
11
1
2
1
4
934 558
243 453
708 385
878 787
427 011
150 202
971 319
2 461 759
3 217 133
974 152
924 960
2 070 949
1 443 812
1 557 318
1 905 318
z toho
nerezidenti
17 880 519
10 176 343
383 946
660 298
347 209
2 995 922
275 040
660 830
873 061
132 176
111 892
604 645
184 348
179 587
295 222
Index 2009/2008
Přenocování
(%)
celkem
94,0
92,4
94,6
97,4
98,5
93,2
86,2
101,2
95,0
92,0
93,5
90,1
93,7
92,6
98,8
z toho
nerezidenti
89,5
91,9
86,1
90,4
91,4
90,3
75,0
86,9
81,6
79,2
82,4
77,7
82,5
85,8
88,6
Příloha 4. Čisté využití kapacit v ubytovacích zařízeních CR ČR v roce 2009
Využití
(%)
Správní oblast
Čisté využití lůžek
ČR celkem
Hlavní město Praha
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Královéhradecký kraj
Pardubický kraj
Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
Rozdíl 2009-2008
(%)
Využití pokojů
33,3
45,5
24,9
28,4
23,4
46,6
19,0
27,1
30,0
21,1
20,2
24,0
22,8
30,5
24,0
Čisté využití lůžek
39,4
51,3
30,4
33,6
28,3
52,1
23,7
32,0
35,2
25,8
24,8
29,7
27,6
36,6
29,8
-37-
Využití pokojů
-2,4
-3,6
-2,7
-0,4
-1,0
-2,3
-1,3
0,2
-1,1
-3,8
-2,5
-4,7
-2,2
-3,5
-2,0
-3,0
-4,1
-3,5
-0,5
-1,1
-2,9
-2,3
0,9
-0,9
-4,7
-3,2
-7,3
-3,8
-3,0
-3,3
Příloha 5.
Počet hostů v ubytovacích zařízeních lázeňství ČR v roce 2009
Index 2009/2008
Počet hostů
(%)
Počet hostů
(osob)
Správní oblast
Celkem
ČR celkem
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
647
25
32
372
20
51
65
25
568
073
390
850
466
918
663
374
z toho
nerezidenti
306 048
2 829
875
285 986
3 204
2 738
5 627
1 067
Celkem
96,0
88,1
105,2
95,6
81,2
100,0
96,6
97,7
-38-
Index 2009/2008
Přenocování
(%)
Přenocování
(dní)
z toho
nerezidenti
90,8
82,8
54,6
92,2
46,7
88,5
98,3
79,7
Celkem
z toho
nerezidenti
6 689
244
404
3 279
256
608
571
455
2 657
18
11
2 453
40
12
46
34
216
642
301
996
706
116
101
474
440
476
722
615
526
856
314
992
Celkem
94,9
96,3
102,5
91,6
82,0
98,9
97,6
102,0
z toho
nerezidenti
86,9
76,1
58,3
88,1
47,1
81,4
94,4
121,8
Hosté celkem
Nerezidenti
Belgie
Bulharsko
Dánsko
Estonsko
Finsko
Francie
Chorvatsko
Irsko
Island
Itálie
Srbsko a Černá Hora
Kypr
Litva
Lotyšsko
Lucembursko
Lichtenštejnsko
Maďarsko
Malta
Německo
Nizozemsko
Norsko
Polsko
Portugalsko
Rakousko
Rumunsko
Rusko
Řecko
Slovensko
Slovinsko
Španělsko
Švédsko
Švýcarsko
Turecko
Ukrajina
Ostatní evropské země
Kanada
Spojené státy americké
Brazílie
Mexiko
Ostatní americké země
Čína
Izrael
Japonsko
Jižní Korea
Ostatní asijské země
Jihoafrická republika
Ostatní africké země
Austrálie a Nový Zéland
Oceánie
Rezidenti
647 568
647 568
1 124
292
732
329
473
1 907
185
132
155
1 802
66
178
472
223
92
17
1 081
70
176 560
1 421
537
3 012
130
5 515
340
54 102
406
4 345
203
1 592
860
1 081
1 252
236
6 456
4 365
741
3 304
98
29
261
1 044
4 466
539
104
22 535
22
898
215
49
341 520
96,0
96,0
151,7
202,8
114,2
78,1
125,8
103,2
105,1
114,8
407,9
122,3
103,1
104,7
92,4
100,0
91,1
106,3
86,3
250,0
91,1
92,8
175,5
91,2
108,3
102,2
100,3
79,3
76,2
120,9
129,3
94,1
113,9
123,1
100,5
118,0
81,8
90,5
105,0
99,7
204,2
145,0
95,6
103,0
102,9
105,9
60,1
103,9
110,0
71,2
73,9
46,7
101,2
-39-
6 689 216
6 689 216
4 602
1 233
3 243
2 750
1 802
6 666
472
375
786
7 806
228
843
3 891
2 175
396
109
3 048
388
1 471 844
8 225
1 787
10 981
357
32 294
1 565
685 800
1 951
17 999
430
5 708
2 528
4 478
5 347
1 823
79 433
38 676
5 090
29 183
634
67
1 159
1 223
57 215
802
153
139 052
85
9 743
795
200
4 031 776
94,9
94,9
211,1
167,1
95,4
79,2
96,1
105,3
86,3
96,6
362,2
120,7
119,4
113,9
93,1
112,7
80,3
119,8
82,6
356,0
88,4
90,5
157,0
93,3
125,3
98,2
83,0
78,1
55,3
126,5
112,9
96,3
119,2
99,8
107,8
112,6
81,6
85,2
100,3
99,1
233,1
101,5
122,8
94,3
106,9
100,6
68,9
102,1
62,0
69,1
78,9
39,1
101,2
Průměrný
počet
přenocování
(dny)
Index
2009/2008
Přenocování
(%)
Přenocování
(dny)
Index
2009/2008
Počet hostů
(%)
Země
Počet
hostů
(osob)
Příloha 6. Hosté v lázeňských zařízeních ČR podle zemí v roce 2009
10,3
10,3
4,1
4,2
4,4
8,4
3,8
3,5
2,6
2,8
5,1
4,3
3,5
4,7
8,2
9,8
4,3
6,4
2,8
5,5
8,3
5,8
3,3
3,6
2,7
5,9
4,6
12,7
4,8
4,1
2,1
3,6
2,9
4,1
4,3
7,7
12,3
8,9
6,9
8,8
6,5
2,3
4,4
1,2
12,8
1,5
1,5
6,2
3,9
10,8
3,6
4,1
11,8
Příloha 7. Trend hostů v ubytovacích zařízeních CR Karlovarského kraje
Ukazatel
Hromadná ubytovací zařízení celkem
hotely ***** a ****
v tom ostatní hotely a penziony
ostatní hromadná zařízení
Pokoje celkem
Lůžka celkem
Průměrná cena za ubytování (Kč)
v hotelu ***** a ****
v ostatních hotelech a penzionech
v ostatních ubytovacích zařízeních
Hosté celkem (osob)
z toho nerezidenti
Přenocování celkem (dny)
z toho nerezidenti
Lázeňští hosté celkem (osob)
z toho nerezidenti
Lázeňská přenocování celkem (dny)
z toho nerezidenti
2000
11
24
1
3
2
2
1
550
359
771
256
213
146
283
337
400
26
241
133
733
194
478
755
464
252
936
044
341
874
903
670
646
940
2001
12
25
1
3
2
2
1
576
396
769
522
225
166
468
624
417
27
247
143
479
995
508
721
501
292
148
020
964
313
102
213
663
948
2002
12
26
1
4
2
2
1
615
399
017
510
229
162
646
658
436
38
252
146
826
723
481
386
463
276
551
109
941
084
402
163
962
544
2003
13
27
1
3
2
2
1
532
352
783
426
231
168
729
766
453
43
258
152
217
546
510
589
469
275
402
935
406
025
357
248
764
639
Zdroj: Zdroj: Agentura Czech Tourism
-40-
2004
12
26
1
3
2
2
1
563
386
801
533
248
185
738
849
423
47
237
139
742
609
538
379
494
327
709
371
377
172
453
970
820
523
2005
13
28
1
3
2
2
1
589
405
792
619
266
204
816
995
423
57
233
133
839
607
593
482
503
371
838
969
155
054
248
097
795
591
2006
14
28
1
4
3
3
2
669
479
325
154
333
265
303
494
429
56
243
130
034
874
609
553
521
367
905
742
281
658
294
538
128
286
2007
13
28
1
4
3
3
2
679
472
381
158
370
286
464
596
427
59
245
123
874
586
579
392
497
352
102
635
614
384
248
397
588
003
2008
14
29
1
4
3
3
2
679
475
451
316
390
310
581
784
417
70
229
118
267
425
581
402
499
350
996
277
001
702
061
157
447
456
2009
14
29
1
4
3
3
2
666
456
189
040
372
286
307
483
400
82
213
105
299
149
562
401
502
342
094
726
554
195
322
367
988
647
Příloha 8. Motivy a spokojenost hostů západočeských lázní 2006
Ukazatel
Výběrové šetření
letní sezóna
Výběrové šetření
zimní sezóna
5 603
64
36
36
21
24
19
30
15
10
15
7
7
3
9
4
13
28
30
20
9
4 841
68
32
45
20
20
15
21
11
10
11
11
8
6
15
7
23
27
28
15
7
Struktura respondentů (%)
Celkový počet respondentů
Češi
Skupina
Cizinci
Jeden den
Jeden až dva dny
Délka pobytu
Tři až sedm dní
Nad sedm dní
Poznání
Relaxace
Turistika a sport
Zdraví
Důvod pobytu
Práce
Zábava
Nákupy
Návštěva příbuzných
Tranzit
Do 200 Kč
201 – 500 Kč
Útrata
na den
501 – 1 000 Kč
a osobu
1001 – 2000 Kč
Nad 2 000 Kč
Spokojenost respondentů (%)
Spokojenost respondentů (%)
Spokojenost
se službami
Spokojenost
s infrastrukturou
a vybaveností
Péče o rozvoj
cestovního
ruchu
Spokojen
Nespokojen
Nemůže
posoudit
Spokojen
Nespokojen
Nemůže
posoudit
Čistota a pořádek
74
22
5
65
27
8
Veřejné stravování
73
12
15
71
8
21
Úroveň personálu
66
14
20
69
8
23
Cenová úroveň
66
26
8
79
12
9
Ubytovací služby
56
6
38
45
5
50
Služby pro turisty
29
14
57
26
11
63
Stravování
72
13
15
69
10
21
Nákupní možnosti
60
26
14
55
21
23
Ubytovací kapacity
59
11
30
48
7
45
Zábava a volný čas
53
21
26
34
19
47
Dopravní síť
43
41
16
53
30
17
Hromadná doprava
33
19
47
26
20
54
Sportovní aktivity
35
19
46
35
15
50
Atrakce pro děti
31
20
59
18
16
66
Přátelskost lidí
79
9
12
80
6
14
Péče o památky
74
17
9
70
19
11
Poskytování informací
71
17
13
71
16
13
Orientační značení
69
22
9
76
18
6
Programy volný čas
54
21
25
37
9
44
Péče o bezpečnost
49
22
30
50
14
36
Zdroj:Agentura Czech Tourism
-41-
Příloha 9. Motivační faktory vnímání ČR, KK a blízkých zemí
Země a vnímání
Česká republika
Maďarsko
Rakousko
Chorvatsko
Hlavní město je jedním
z nekrásnějších v Evropě
Mnoho zajímavých
hradů a zámků
Mnoho zajímavých galerií,
muzeí a historických památek
Skvělá destinace pro
pobyt ve volné přírodě
Skvělá destinace
pro agroturistiku
Skvělá destinace
pro odreagování
Skvělá destinace
pro hraní golfu
Mnoho zajímavých
sportovních akcí
Skvělá destinace pro dobrodružství
a adrenalinové aktivity
Skvělá destinace pro horskou
turistiku a zimní sporty
Skvělá destinace
pro zimní sporty
Mnoho zajímavých galerií,
muzeí a historických památek
Mnoho zajímavých
sportovních akcí
Skvělá destinace pro
poznávání života obyvatel
Skvělá destinace
pro hraní golfu
Skvělá destinace
pro vodní sporty
Skvělá destinace
pro noční život
Skvělá destinace pro odpočinek,
regeneraci a rekreaci
Skvělá destinace
pro zimní sporty
Mnoho zajímavých památek,
hradů a zámků
Mnoho zajímavých
galerií, a muzeí
Střediska lázeňského
cestovního ruchu
Krušné hory
a jejich podhůří
Střediska městského a kulturně
orientovaného cestovního ruchu
Mnoho krásných měst
Skvělá golfová destinace,
destinace pro cykloturistiku
Skvělá destinace
pro agroturistiku
Skvělá destinace pro odpočinek,
regeneraci a rekreaci
Karlovarský
kraj
Motivace návštěvy
Lázeňská péče
Rekreace
Kultura a památky
Zábava
Nákupy
Vzdělání, poznání
Sport
%
55
47
37
35
29
21
10
Mnoho příležitostí pro nákupy
Rekreace
Sport
Zábava
Nákupy
Prevence nemocí
Kultura a památky
Atributy silně spojované s příslušnou zemí
Atributy silně v protikladu s příslušnou zemí
-42-
%
71
40
23
20
12
8
3
Vhodné místo pro nákupy
Rekreace
Sport
Nákupy
Zábava
%
40
39
37
33
14
Příloha 10.
Profil německých turistů v CR České republiky
Ukazatel
Věková
struktura
(%)
Zahraniční turisté
Hlavní důvody
návštěvy
(%)
Forma návštěvy
(%)
Ubytovací
zařízení
(%)
Struktura
výdajů
(%)
Jednodenní návštěvníci
Průměrné výdaje
na osobu a den
(Kč)
Věková
struktura
(%)
Hlavní důvody
návštěvy
(%)
Forma návštěvy
(%)
Struktura
výdajů
(%)
Průměrné výdaje
na osobu a den
(Kč)
2006
15 – 29 let
30 – 44 let
45 – 59 let
Nad 60 let
Obchodní cesta
Kongresy, semináře, veletrhy
Rekreace a zábava
Aktivní dovolená
Návštěva (příbuzní, známí)
Sportovní a kulturní akce
Nákupy
Zdraví, lázně
Ostatní důvody
Individuálně
S cestovní kanceláří
Pracovně, služební cesta
Ostatní formy
Hotel
Kemp
Ostatní hromadné
Osobní placené
Ostatní neplacené
Ubytování
Doprava
Stravování
Nákupy zboží
Ostatní aktivity
Před cestou
Na území ČR
Celkem
15 – 29 let
30 – 44 let
45 – 59 let
Nad 60 let
Obchodní cesta
Rekreace a zábava
Nákupy
Ostatní důvody
Individuálně
Doprava
Stravování
Nákupy zboží
Ostatní aktivity
Před cestou
Na území ČR
Celkem
Zdroj: Czechtourism
-43-
17
39
29
15
20
2
34
9
23
3
4
3
2
76
6
18
0
58
3
4
5
28
22
22
26
21
9
2007
20
39
27
13
17
2
27
9
29
5
4
3
4
81
3
15
1
52
4
5
6
34
20
26
21
24
9
2008
2009
20
44
23
13
20
3
24
6
33
6
4
2
2
81
3
14
2
48
3
7
5
37
19
25
20
27
9
1
1
18
39
28
15
9
9
71
11
92
8
47
15
30
8
19
39
28
14
3
4
84
9
97
3
57
8
33
2
18
39
28
14
4
4
87
5
97
3
57
8
33
2
2
2
17
38
29
16
14
2
36
7
25
4
5
5
2
80
6
12
2
52
2
7
11
28
22
22
33
21
8
269
585
854
15
36
31
18
5
8
77
10
95
5
45
9
43
3
35
043
078
Příloha 11. Profil ruských turistů v CR České republiky
Ukazatel
Zahraniční turisté
Věková
struktura
(%)
Hlavní důvody
návštěvy
(%)
Forma návštěvy
(%)
Ubytovací
zařízení
(%)
Průměrné výdaje
na osobu a den
(Kč)
2006
15 – 29 let
30 – 44 let
45 – 59 let
Nad 60 let
Obchodní cesta
Kongresy, semináře, veletrhy
Rekreace a zábava
Aktivní dovolená
Návštěva (příbuzní, známí)
Sportovní a kulturní akce
Zdraví, lázně
Ostatní důvody
Individuálně
S cestovní kanceláří
Ostatní formy
Hotel
Kemp
Ostatní hromadné
Osobní placené
Ostatní neplacené
Před cestou
Na území ČR
Celkem
Zdroj: Czechtourism
-44-
38
39
21
3
18
2
60
5
8
1
6
0
36
49
14
0
82
0
5
3
19
1 485
2 385
3 799
2007
32
36
25
7
26
5
41
7
6
1
8
5
48
29
19
5
76
0
6
9
9
1 763
2 635
4 398
2008
31
40
21
8
14
3
52
5
10
1
10
3
51
33
12
3
73
0
10
4
13
1 563
2 320
3 883
2009
34
34
26
6
10
3
51
4
15
1
11
2
61
28
9
2
73
2
7
3
16
1 444
2 706
4 151
Příloha 12. Přehled regionálních destinačních organizací CR v roce 2011
Název
organizace
Kontaktní
e - mail
Internetové
stránky
[email protected]
www.polabi.com
[email protected]
www.posazavi.com
[email protected]
www.guide.kh.cz
[email protected]
www.krivoklatsko.cz
Adresa
Střední Čechy
Zlatý pruh Polabí,
o.p.s.
Posázaví o.p.s.
Průvodcovská služba
Kutná Hora s.r.o.
Rakovnicko o. p. s.
Zámek Loučeň 1, 289 37
Loučeň,doručovací adresa
Náměstí 30.června 507,
289 23 Milovice-Mladá
Masarykovo náměstí 1,
Piaristická kolej – 1.
patro, 256 01 Benešov
Vlašský dvůr
Havlíčkovo náměstí 552
284 24 Kutná Hora
Husovo náměstí 255, 269
01 Rakovník
Jižní Čechy
Jihočeská centrála
cestovního ruchu
U Zimního stadionu
1952/2 370 76 České
Budějovice
[email protected]
www.jccr.cz
Západočeské lázně
Destinanční
společnost
Sokolovsko, o.p.s.
Husovy sady 2044, 356
01 Sokolov
[email protected]
www.sokolovsko.cz
Severozápadní Čechy
České Švýcarsko,
o. p. s.
Křinické náměstí
1161/10, 407 46 Krásná
Lípa
david.pastva@ceskesvyca
rsko.cz
www.ceskesvycarsko.cz
Centrum cestovního
ruchu Litoměřice, p.o.
Mírové nám. 16/8a,
Litoměřice, 412 01
[email protected]
www.litomerice-info.cz
Labská paroplavební
společnost, o.p.s.
Mírové nám. 16/8a,
[email protected]
www.labskaparoplavba.cz
Destinační agentura
České středohoří,
o.p.s.
Tyršovo nám. 68,
[email protected]
V zakládacím procesu
Destinační agentura
Krušné hory
Klíny, Rašov ev. č. 210,
436 01
Centrum rozvoje
turismu Mostecka
Radniční 1, MOST
43469
V zakládacím procesu
[email protected]
www.imostecko.cz
Českolipsko a Jizerské hory
Sdružení Českolipsko
Jizerské hory
nám.T.G.Masaryka 1, 470
01, Česká Lípa
Janov nad Nisou 520, 468
11 Janov nad Nisou
[email protected]
www.ceskolipsko.info
[email protected]
www.jizerky.cz
Královéhradecko
BRANKA, o. p. s.
Masarykovo náměstí 1,
547 01 Náchod
[email protected]
www.kladskepomezi.cz
Východní Čechy
Destinační společnost
Východní Čechy
Jahnova 8, 530 02
Pardubice
Českomoravské
pomezí - svazek obcí
Bří Šťastných 1000,
Litomyšl
a.horakova@vychodnicec
hy.info
zamecnik@ceskomoravsk
epomezi.cz
-45-
www.vychodnicechy.info
www.ceskomoravskepomezi
.cz
Příloha 12. Přehled regionálních destinačních organizací ČR v roce 2011
Název
organizace
Kontaktní
e - mail
Adresa
Internetové
stránky
Východní Čechy a Královéhradecko
Destinační společnost
Orlické hory a
Podorlicko
Panská 1492, 516 01
Rychnov nad Kněžnou
[email protected]
www.orlickehory-cz.info
tomas.cihak@vysocinatouris
m.cz
www.vysocinatourism.cz
Vysočina
Vysočina Tourism
Věžní 26, 58601 Jihlava
Severní Morava a Slezsko
Destinační
management
Moravsko - Slezský,
o.p.s.
Jeremenkova 485/13, 703
00 Ostrava - Vítkovice
[email protected]
www.tourisms.cz
KLACR,o.s.
Na Jízdárně 7, 702 00
Ostrava
[email protected]
www.klacr.cz
Střední Morava a Jeseníky
Střední Morava Sdružení cestovního
ruchu
Horní náměstí 5, 772 00
Olomouc
[email protected]
www.central-moravia.cz
Jeseníky - Sdružení
cestovního ruchu
Kladská 1, 787 01
Šumperk
[email protected]
www.jeseniky-tourism.cz
Jižní Morava
Centrála cestovního
ruchu jižní Moravy,
z.s.p.o.
Radnická 2, 602 00 Brno
[email protected]
www.ccrjm.cz
Východní Morava
Centrála cestovního
ruchu Východní
Moravy, o.p.s.
Region Slovácko sdružení pro rozvoj
cestovního ruchu
J.A.Bati 5520, 761 90 Zlín
[email protected]
http://ccr.vychodnimorava.cz/
Masarykovo nám. 21, 686
01 Uherské Hradiště
[email protected]
www.slovacko.cz
[email protected]
www.rras.cz
Šumava
Regionální rozvojová
agentura Šumava,
o.p.s.
Stachy 422, 384 73
Stachy
Krkonoše a Podkrkonoší
Krkonoše - svazek
měst a obcí
Zámek 1, 543 01 Vrchlabí
hlinkovakamila@muvrchla
bi.cz
www.krkonose-smo.cz
DM Podzvičinsko
Holovousy 39, 508 01
Hořice
[email protected]
www.podzvicinsko.cz
Český ráj
Sdružení Český ráj
A. Dvořáková 335, 511
01 Turnov
[email protected]
-46-
www.cesky-raj.info
Příloha 13. Rajonizace cestovního ruchu v České republice
Zdroj: Zdroj: Agentura Czech Tourism
-47-
Příloha 14. Destinační typologie cestovního ruchu České republiky
-48-
Příloha 15. Informační centra cestovního ruchu ČR
-49-
Příloha 16. Charakteristika PPP - PPSP projektů
Public Private (Social) Partnership
Partnerství veřejného a soukromého sektoru
Pojem PPP - PPSP (Public Private – Social - Partnership) je obecně užívaný termín, který popisuje širší skupinu
projektů, na nichž se společně podílí soukromý a veřejný sektor, a které směřují k uspokojování služeb
tradičně zajišťovaných veřejným sektorem. PPP obecně označuje formy spolupráce mezi orgány veřejné správy
a podnikatelským sektorem za účelem zajištění financování, výstavby, obnovení a provozu veřejné
infrastruktury nebo poskytování veřejné služby.
Během minulého desetiletí se PPP rozvinula v mnoha oblastech veřejného sektoru. Vzorem PPP je Velká
Británie, kde se metoda úspěšně používá od roku 1992. Metoda se osvědčila i v dalších zemích, např. v Irsku,
Nizozemí, Portugalsku, Španělsku, Francii, USA, Kanadě, Japonsku a Austrálii. Rostoucí využití PPP může být
vysvětleno různými faktory, například vzhledem k rozpočtovým omezením, jimž jsou státy vystaveny, PPP
přináší potřebné financování veřejného sektoru ze soukromých zdrojů. Dalším důvodem je požadavek, aby
veřejná sféra získala větší prospěch z know-how a pracovních postupů, které se uplatňují v soukromém
sektoru. Rozvoj PPP je také součástí obecnější změny role státu v ekonomice z přímého provozovatele na
organizátora, regulátora a vykonavatele kontroly. PPP - PPSP jsou obvykle dány následujícími prvky:
Dlouhodobým trváním vztahu týkajícího se spolupráce mezi veřejnoprávním a soukromým partnerem na
různých aspektech plánovaného projektu (výstavba, obnova – rekonstrukce, financování, provoz).
Metodou financování projektu v rozhodující míře soukromým sektorem (financování z více zdrojů).
Významnou úlohou ekonomického provozovatele, který se účastní různých fází projektu (návrh,
vyhotovení, provedení, financování). Veřejnoprávní partner se soustředí hlavně na definování cílů, které je
nutné z hlediska veřejného zájmu, kvality poskytovaných služeb a cenové politiky dosáhnout, a přebírá
odpovědnost za dohled nad jejich dodržením. Partnerství se realizuje zpravidla společným podnikem.
Rozdělením rizik mezi veřejnoprávního partnera a soukromého partnera, na něhož jsou přenesena rizika
obvykle nesená veřejným sektorem. PPP - PPSP však nemusí nutně znamenat, že by soukromý partner
nesl veškerá rizika spojená s projektem či jejich podstatnou část. Konkrétní rozdělení rizika se určuje
případ od případu podle možnosti zúčastněných stran toto riziko vyhodnotit, kontrolovat a řešit.
Dopravní infrastruktura
Silnice, dálnice, mosty, tunely
Parkovací domy a garáže
Letiště, hromadné stanice
Metro, tramvajová síť
Veřejné budovy
Úřady (městské úřady)
Školy a internáty
Věznice, justiční areály
Policejní a hasičské stanice
Kasárna vojenské areály
Zdravotnické a sociální služby
Zdravotnická zařízení
Penziony pro starší generaci
Sociální byty
Životní prostředí
Vodní hospodářství
Odpadové hospodářství
Technické služby
Veřejné osvětlení
Oprava a údržba komunikací
Údržba veřejné zeleně
Energetika
Energetická efektivnost budov
Alternativní energetické zdroje
Tepelné hospodářství
Marketingové aktivity
Informační systémy
Průzkum, analýza a řízení trhu
Společná propagace a PR
Ostatní aktivity
Výrobní oborové a průřezové klastry
Obchodní oborové a průřezové klastry
-50-
Příloha 17. Odkazy PPP - PPSP
INTERNETOVÉ ODKAZY
Česká republika
Asociace PPP
PPP Centrum
Austrálie
National PPP Forum
Partnerships Victoria
Belgie
Flemich PPP Knowledge Centre
Dánsko
Road Directorate - PPP
Francie
FNSEM
L'Institut de la Gestion Déléguée
Irsko
Department of Finance - PPPs
Irisch Goverment Public Private Partnership
Itálie
Istituto Grandi Infrastrutture
Technical Unit for Project Financing
Kanada
Canadian Council fo Public Private Partnerships
Partnerships British Columbia
Québec - Institut pour le Partenariat Public-Privé
Maďarsko
European PPP Centre
Mezinárodní
European PPP Forum
Infrastructure investor
IPFA
PPP bulletin
World Bank - Public Private Infrastructure
Německo
Bundesverband Public Private Partnership
Deutscher Finanzierungs- und PPP
PPP events in Germany
PPP Platform
Projectgroup PPP
Nizozemí
Ministry of Finance – PPP Knowledge Centre
Norsko
Statens Vegvesen – PPP Projects in Norway
Nový Zéland
New Zealand Council for ID
Polsko
Centrum veřejno-soukromého partnerství
PPP in Poland
Rakousko
ASFiNAG – PPPs
Řecko
PPP Task Force
Španělsko
Spanish PPP Association
USA
The National Council for PPP
Velká Británie
City and Financial Conferences - PPP
Local Government Finance PFI Grant
PPP Solutions Limited¨
Renfrewshire Schools PPP
Schools Private Finance Initiative
The Private Finance Initiative (PFI)
http://www.asociaceppp.cz/
http://www.pppcentrum.cz/
http://www.pppforum.gov.au/
http://www.partnerships.vic.gov.au/
http://www2.vlaanderen.be/pps/
http://www.vejdirektoratet.dk/
http://www.fedsem.fr/
http://www.fedsem.fr/
http://www.ppp.gov.ie/
http://www.ppp.gov.ie
http://www.igitalia.it/index.asp/
http://www.utfp.it
http://www.pppcouncil.ca/
http://www.partnershipsbc.ca/
http://www.ippp.org/
http://www.epppc.hu/
http://www.eipa.eu/
http://www.infrastructureinvestor.com.
http://www.ipfa.org/
http://www.pppbulletin.co.uk/
http://ppi.worldbank.org/
http://www.bppp.de
http://www.dfppp.de
http://www.ppp-nrw.de/
http://http://www.ppp-plattform.de/
http://[email protected]/
http://pps.minfin.nl/
http://www.vegvesen/
http://www.nzcid.org.nz/
http://www.centrum-ppp.pl/
htpp://www.publicprivatepartnership.pl/
http://www.asfinag.at/
http://www.ppp.mnec./
http://www.fomento.es/
http://www.ncppp.org
http://www.cityandfinancial.com
http://www.local.communities.gov.uk/
http://www.pppsolutions.com/
http://www.carillionplc.com/
http://www.teachernet.gov.uk/
http://www.hm-treasury.gov.uk/
-51-
Příloha 18. Model SWOT pro formulaci strategie
Strategie
odlišení
Vysoký počet
příležitostí ve vnějším
prostředí
Koncentrace činností
Nové činnosti
Inovace rozvoje
Horizontální propojení
Investice
Kritické
vnitřní
slabosti
Podstatné
vnitřní síly
Nové činnosti
Restrukturalizace
Likvidace
Strategie
stabilizace
Strategie
růstu
Vertikální propojení
Diversifikace činností
Velký počet ohrožení
ve vnějším prostředí
Strategie
změn
Modifikace strategického modelu
PEARCE,J.A.- ROBINSON,R.B.:
STRATEGIC MANAGEMENT. 9 EDITION. MC GRAW HILL 2005.
Stanovení základní strategie činnosti musí určit směr chování organizace a způsob
řešení. Vždy jsou v zásadě možné čtyři základní varianty . Výstupem je vždy maximálně
jednoduše formulovaná strategie propojená s vizí a posláním.
•
První varianta vzniká v situaci růstu vnitřních slabostí v oblasti rozvoje, jeho marketingu a komunikace,
systému organizace a řízení , řízení lidských zdrojů a finančního řízení. V případě výrazných hrozeb ve vnějším
prostředí, především strukturálních změn, aktivity konkurence, neschopnosti vytvářet projektová spojení, je
nezbytná realizace strategie zaměřené na podporu nových činností (produktů) v návaznosti na výchozí
kvalifikační strukturu včetně podpory vzdělání. Souběžně je nezbytné podpořit restrukturalizaci utlumovaných
činností a jejich likvidaci minimalizující ztráty. Daná strategická koncepce je označována jako stabilizační.
•
V rámci vnitřní stability jednotlivých funkcionálních činností a vytvořené podstatné vnitřní síly může opět
nastat riziko vnějšího ohrožení. Toto je nezbytné eliminovat prostřednictvím vertikálního propojení činností
(navazující produkty) strategických partnerů a spojenců, souběžnou diversifikací základních činností
(komplexní pokrytí trhu) a diversifikací rozvojových programů. Základem je získávání dalších spojenců a
investorů ve vnějším prostředí (podnikatelé, instituce) a změna vnitřního prostředí. Koncepce je označována
jako změnová.
•
V případě, že se dlouhodobě nedaří eliminovat kritické vnitřní slabosti běžnými organizačními postupy a
vznikají stále nové produkty, je nezbytné podpořit strategii založenou na koncentraci do produktů s nejvyšším
tempem růstu, převod na nové aktivity, kterým odpovídá struktura poptávky a nové, rozvojové programy
(nové činnosti), včetně inovací programů rozvoje. V jejím rámci odborná praxe doporučuje řešení
prostřednictvím specializovaných týmů zaměřených na změnové procesní řízení. Koncepce je nazývána jako
strategie odlišení.
•
Konečně poslední variantou je situace výrazných příležitostí ve vnějším prostředí a podstatných vnitřních sil
v řízení rozvoje. Základními postupy pro další rozvoj horizontální propojení jednotlivých subjektů zúčastněných
na trhu (společné projekty, nové formy organizace), diversifikace rozvoje s cílem pokrytí celého trhu. Nedílnou
součástí je i podpora investic do nových činností a inovací. Daná koncepce je označována jako strategie růstu.
-32-
Příloha 19. Systém plánované a výsledné analýzy nákladů a užitků (CBA)
Výdaje na investici a vlastní
provoz
Peněžní
toky
Vznik nových
pracovních míst
Dopady na CR
(návštěvníci, příjmy)
Efekty
projektu
Efekty v oblasti životního
prostředí a zdraví populace
Vyvolané
užitky
Efekty v oblasti vzdělání
a konkurenceschopnosti
Efekty v oblastí sociální a
kulturní (styl života)
Ostatní efekty podle typu
projektu
Analýza CBA je prvotně založena na vyčíslení peněžních toků (investičních a provozních).
Souběžně se vyčíslují ostatní efekty vyvolané projektem (zdroj statistická data). Jedná se
především o efekty vzniku pracovních míst a vyvolaný růst odvětví. Dalšími standardními efekty
jsou pak vliv na životní prostředí a zdraví populace, efekty v oblasti vzdělání a
konkurenceschopnosti, efekty v sociální a kulturní oblasti a další vyvolané efekty podle typu
projektu. Vyhodnocují se především ukazatelé současné hodnoty projektu, čisté současné
hodnoty projektu, rentabilita projektu a vnitřní výnosové procento projektu. V rámci
jednotlivých projektů je nezbytná průběžná aktualizace ukazatelů analýzy CBA. Její osa (cesta)
v podstatě kopíruje průběh investice v následujících krocích.
CBA studie proveditelnosti
CBA projektové dokumentace
Plánovaná CBA
Provozní CBA
Řízení podle odchylek
Prvotní CBA je součástí vstupní studie proveditelnosti projektu a následného upřesnění v rámci
projektové dokumentace. Výstupem je plánovaná CBA, mající obdobný účel jako kalkulace ceny
na trhu. Pouze s jiným efektem vynakládání. Efektem vynakládání financí. Po realizaci projektu
(investice) se průběžně monitorují peněžní toky a užitky projektu. Provozní CBA umožňuje
srovnání plánu a výsledku projektu (investice). Systém umožňuje dlouhodobé sledování
efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti vynakládání prostředků. Minimálním účelem je analýza
odchylek a definování rozdílu mezi politickým plánem a realitou. Optimálním efektem
vyvozování důsledků za neefektivní, nehospodárné a neúčelné vynakládání prostředků. Analýza
je ve vyspělých společnostech základním monitorovacím nástrojem.
-53-
Příloha 20. Struktura ukazatelů analýzy nákladů a užitků (CBA)
Současná hodnota (PV) je součet všech budoucích toků (CASH FLOW) plynoucích z investice převedených na
jejich současnou hodnotu. Převod na současnou hodnotu se provádí takzvaným diskontováním budoucích toků
(platí v případě, že nekalkulujeme s reálnými, ale nominálními toky. Lze říci , že se jedná o převod budoucí
částky na cenu, kterou má pro nás tento obnos inkasovaný v budoucnu dnes. Výpočet souhrnného ukazatele je
následující. Investiční projekt lze považovat za přijatelný pokud je ukazatel větší než-li investiční výdaje, resp.
hotovostní toky v nultém období.
PV t
CF t
r
t
n
je současná hodnota všech hotovostních toků od období 1, až do období „n“
je hotovostní tok v roce t (tedy diskontovaná veličina)
je diskontní sazba
symbol konkrétního období (rok od 0 do n)
je poslední hodnocené období (období konce životnosti projektu)
Čistá současná hodnota (NPV)představuje součet současné hodnoty budoucích hotovostních toků plynoucích
z investice a hotovostního toku v nultém roce (investičních výdajů).Výpočet čisté současné hodnoty investičního
projektu je následující. Investiční projekt lze považovat za přijatelný pokud je ukazatel větší nebo roven nule.
Při vzájemném porovnávání projektu by měl být volen ten projekt, jehož hodnota NPV je vyšší.
NPV
PV
I
CF t
je
je
je
je
čistá současná hodnota investice
současná hodnota investice
velikost investičních výdajů v nultém období
hotovostní tok plynoucí z investice v období t
Doba návratnosti je počet let, které jsou zapotřebí k tomu, aby se kumulované prognózované hotovostní toky
vyrovnaly počáteční investici.Výpočet doby návratnosti investičního projektu.V případě, že roční CF je stále
stejné lze dobu návratnosti vyjádřit vzorcem. Investiční projekt lze považovat za přijatelný, pokud je ukazatel
nižší, než je doba životnosti projektu. Přičemž čím je jeho hodnota nižší, tím lepší je z tohoto hlediska projekt.
Čili při vzájemném porovnávání projektu by měl být volen ten projekt, jehož hodnota doby návratnosti je nižší.
-54-
Index rentability NPV/I vyjadřuje podíl čisté současné hodnoty projektu na hotovostním toku nultého
období (na investičních výdajích). Je to v podstatě procento ziskovosti investice měřené čistou současnou
hodnotou. Udává, kolik korun čistého diskontovaného přínosu připadá na jednu investovanou korunu. Výpočet
indexu rentability NPV/I. Investiční projekt lze považovat za přijatelný pokud je ukazatel kladný. Přičemž čím je
jeho hodnota vyšší, tím lepší je projekt (za jinak stejných předpokladů). Či-li při vzájemném porovnávání
projektu by měl být volen ten projekt, jehož hodnota NPV/I je vyšší.
Kde: I = -CF0 nebo
Vnitřní výnosové procento (IRR)je taková výše diskontní sazby při níž bude čistá současná hodnota (NPV)
toků plynoucích z investice rovna nule. Uvedený matematický vztah nelze použít k přímému výpočtu IRR, neboť
vzhledem k umocnění hledané veličiny na t-tou ho nejsme schopni z výrazu vyjádřit. Výpočet se provádí proto v
podstatě iterativní metodou, kdy měníme ve vzorci tak dlouho zadávanou diskontní sazbu, až se nám NPV
vyrovná nule. Investiční projekt je přijatelný pokud je ukazatel větší než předpokládaná diskontní sazba.Při
vzájemném porovnávání projektů by měl být volen ten projekt, jehož hodnota IRR je vyšší.
Výsledná struktura ukazatelů. Vzhledem k tomu, že jsme při tvorbě hotovostních toků přiřazovali tyto toky
jednotlivým subjektům a rozlišovali jsme jednotlivé vlastnosti C&B, můžeme nyní využít této výhody a hodnotit
projekt nejen z hlediska jejich celkové ekonomicko-společenské smysluplnosti, ale i z hlediska dopadu na
jednotlivé subjekty. Takovouto podrobnější analýzu nám umožňuje respektování jednotlivých odlišností v
povaze C&B následně převedených na hotovostní toky. Jedná o to, že můžeme spočítat analytické ukazatele
pro kterýkoli subjekt zvlášť a hodnotit přínosy projektu z jeho pohledu nebo naopak kumulovat hotovostní toky
pro všechny subjekty.
Vypočtené podskupiny je třeba výrazně oddělit od ukazatelů, které jsem počítali z celkových ekonomický toků.
V odborné literatuře se proto často setkáme s termíny ERR (ECONOMIC RATE ON RETURN) a FRR (FINANCIAL
RATE ON RETURN). Stejně tak je smysluplné počítat z takto oddělených toků NPV, NPV/I nebo dobu
návratnosti. Příjmy a výdaje investora a z nich spočtené ukazatele jsou velmi důležitým doplňkem každého
investičního rozhodování a to i především ve veřejném sektoru.
-55-
Příloha 21. Model partnerství regionální agentury Karlovarského kraje
PARTNERSTVÍ
ZAMĚSTNANOST
HDP - HPH
PARTNERSTVÍ
KOORDINACE
KONCENTACE
INTEGRACE
DIVERSIFIKACE
ROZVOJ
PROJEKTY
MARKETING
KVALITA ŽIVOTA
Příloha 22.
INOVACE
NOVÉ PRODUKTY
STABILITA
Model kooperace v rámci založení regionální agentury
Očekávaný
užitek
Zóna
kooperace
Potenciální – cílový
podnik destinace
Výchozí virtuální
podnik destinace
Očekávané
náklady
-56-
Příloha 23. Strukturální hospodářské vazby CR Karlovarského kraje
Vývoj přesunu
kapacit
VAZBY SYSTÉMU
(SYNERGIE)
Směr dalšího
rozvoje
PODPŮRNÉ OBORY
Státní služby
Zemědělství a lesnictví
OBORY VYVOLANÉHO RŮSTU
Průmysl
Stavebnictví
Doprava a spoje
OBORY VSTUPNÍHO RŮSTU
Cestovní ruch a lázeňství
Ostatní služby
Obchod
Příloha 24. Struktura vertikálně propojeného klastru CR
PROCES VERTIKÁLNÍHO PROPOJENÍ ORGANIZACÍ
Veřejný sektor
Karlovarský kraj
Města a obce
NNO
Organizace CR
Podnikatelé
Instituce
NNO
Vázané odvětví
Průmysl
Stavebnictví
Zemědělství
Lesnictví
Infrastruktura
Ostatní odvětví
Odborné školství
Výzkum
Vývoj
KLASTR
(PPP, PPSP)
Marketing
Prodej
Výroba
Lidské
zdroje
-57-
Investice
Vývoj
Příloha 25. Struktura informačního modelu OLAP
Data správy majetku
REGISTR - FAMA
Data systému
EKONOMIKA
Ostatní systémová
data
Centrální
Organizace
Centrální
Organizace
Centrální
Organizace
Transakční zpracování
Externí data
Datový sklad
Multimediální
systém
(OLAP)
Počítač
Počítač
STANDARDNÍ VÝSTUPY
Veřejný sektor
Podnikatelé
Veřejnost
Počítač
VÝSTUPY NA BÁZI INTELIGENCE
Příloha 26. Cílové chování informačního systému CR
Externí
informace
Podpora
TOP řízení
Strategické
řízení
Podpora
rozhodování
Taktické
řízení
Transakční
systémy
Operativní
řízení
Selekce a
agregace
Informace
-58-
Růst neurčitosti
Příloha 27. Logistika sítě cestovního ruchu CR jako oboru hospodářství
VNĚJŠÍ TRH DESTINACE
(příjmy a zaměstnanost)
VNITŘNÍ TRH DESTINACE
(příjmy a zaměstnanost)
Pozemní doprava
Letecká doprava
Pozemní doprava
Hotely a ubytovací zařízení
Letecká doprava
Jiné ubytování
Doplňkové služby
Restaurace a stravování
Zákazník
Zákazník
Cestovní agentury
Doplňkové služby
Cestovní agentury
Kulturní služby
Sportovní a rekreační služby
-59
Příloha 28. Faktory příležitostí a ohrožení Karlovarského kraje
Příležitosti (O)
Ohrožení (T)
Politicko legislativní vlivy
Legislativní náročnost a nestabilita zákonů ČR
Pokračující centralizace rozhodování v daňové oblasti
Zvýhodňování lokalit s vysokou koncentrací obyvatel
Negativní jevy v oblasti zadávání veřejných zakázek
Ekonomické ztráty systému veřejných zakázek
Pokračující centrální politická nestabilita ČR
Pokračující konformismus klasických politických stran
Provázání legislativy ČR se stabilními normami EU
Změna legislativy v oblasti projektů rozvoje (PSPP)
Centrální eliminace jevů spojených s korupcí
Legislativní posílení pozice úřadů (služební zákon)
Nástup nových (dynamických) alternativ politiky
Celkem: 5
Celkem: 7
Ekonomicko hospodářské vlivy
Existující přírodní a kulturní dědictví KK (tradice)
Extenzivní činnost v oblasti venkova a jeho obnova
Struktura odvětví zaměřená na oblast služeb
Podpora firem rozvoji cestovního ruchu (PPP)
Využití potenciálu cestovního ruchu (pozice KK)
Kladné hodnocení KK hosty (podpora infrastruktury)
Vytvoření agentury a klastru CR (prvotní růst)
Využití krize ke snížení cen veřejných zakázek
Nízká úroveň a zaostávání ekonomiky za ČR a EU
Infrastruktura venkova (vysidlování, veřejná doprava)
Nízká technologická konkurenceschopnost (inovace)
Vliv krize na vlastní příjmy a transfery KK
Spolupráce v rámci klastru (kooperace PPP-PPSP)
Celkem: 8
Celkem: 5
Sociálně kulturní vlivy
Proces stárnutí původního obyvatelstva KK.
Migrace kvalifikovaných pracovních sil.
Kvalifikační struktura snižující aplikaci technologií.
Nedostatečná bytová infrastruktura.
Inklinace obyvatel k druhotným kulturním hodnotám.
Sociálně patologické jevy (vazba na ekonomiku)
Postupný růst porodnosti a počtu obyvatel KK.
Potenciál rozvoje vázaný na zahraniční investory.
Rozvoj vzdělanosti mladé generace.
Postupná stabilizace zdravotnictví a sociální oblasti.
Podpora rozvoje světovými trendy vývoje.
Celkem: 5
Celkem: 6
Technologické vlivy
Plynulý proces obnovy krajiny (aktivity SUAS)
Dlouhodobá stabilizace životního prostředí KK
Vybudovaná základní infrastruktura (voda, energie)
Vytváření dynamiky rozvoje technologií (projekty EU)
Růst významu letecké dopravy (Karlovarské letiště)
Nalézání LEADERSHIPU – vůdcovství firem v oboru
Vytvoření tržního koutu (společná značka KARLSBAD)
Podpora zahraničním kapitálem (důvěra investorů)
Nízká míra inovací a investic (kooperace-klastry)
Nedostatečná dopravní infrastruktura (osa R6)
Investice do průmyslových zón (výroba bez vývoje)
Zatížení krajiny průmyslovými technologiemi
Celkem: 8
Celkem: 4
Celkem: 26
Celkem: 22
Zdroj: Vlastní výstupy na základě materiálů Czech Tourism, Karlovarského kraje a města Karlovy Vary
-60-
Příloha 29. Trendy globálního vývoje a místní trendy Karlovarského kraje
Geografické
Geografické trendy změny struktury osídlení starých průmyslových zemí směrem na
venkov jsou výraznou příležitostí (Karlovarský kraj měl před rokem 1939 téměř 600 tisíc
obyvatel oproti dnešním 308 tisícům .obyvatel). Nevýhodou pro rozvoj osídlení je vysoký
stupeň urbanizace oproti základní struktuře České republiky. Rizikem je souběžně vznik
xenofobie v rámci globalizace ekonomik směrem k zemím třetího světa v městském i
venkovském prostředí. Projekty zaměřené na cestovní ruch.
kulturu,
vzdělání,
diverzifikaci klasických oborů a kvalitu života jsou významnou příležitostí pro eliminaci
případných negativních sociálních jevů.
Přírodní
Trendy v oblasti přírodního prostředí založené na obnově krajiny jsou příležitostí pro
vznik nových oborů v oblasti služeb a cestovního ruchu (diversifikace, komplexní
produkt), majících výraznou synergii s oborem lázeňství .Typický je pokles intenzity
zemědělské výroby a změna kultur ve prospěch extenzivního hospodaření (návrat
k původnímu charakteru regionu a jeho tradici – louky, pastviny, lesy). Změna životního
stylu je významnou příležitostí v kontextu světového vývoje k průmyslu volného času.
Demografické
Demografické trendy založené na stárnutí populace (výhled ČSÚ pro Karlovarský kraj)
jsou výrazným ohrožením rozvoje. I přes konzervativní přístupy nedochází k ohrožení
trhu práce ze strany zahraniční pracovní síly. Trh práce vykazuje rovnováhu pohybu
pracovních sil třetích zemí a EU. Ohrožením je vysoká migrace obyvatel a stagnace růstu
jejich kvalifikace (riziko obnovy kvalifikovaných lidských zdrojů).
Ekonomické
Ekonomické změny a trendy ve světě, které jsou založené na rozvoji průmyslu a oborů
služeb volného času v dosud rozvojových zemích jsou ohrožením (klasické spotřební
zboží) i příležitostí (omezené zdroje, tradiční produkty cestovního ruchu). Je nezbytné
využít příležitosti.
Rizikem jsou konzervativní přístupy k podpoře zemí s vysokým
potenciálem solventních zákazníků v rámci průmyslu volného času (Arabské země,
jihovýchodní Asie, Rusko). Vzniká ohrožení ze strany státu kladením bariér (embarga ,
vízová povinnost a mediální bariéry). Dalším rizikem je globální ekonomická krize
snižující kupní sílu střední vrstvy zákazníků Region se tak dostává do pozice „o nás je
rozhodováno bez nás“.
Kulturně
sociální
Kulturní a sociální trendy vycházející z principů světové integrace jsou opět velkou
příležitostí s ohledem na multinacionální historický charakter , především ve spádové
oblasti Karlových Varů a Chebska. Ohrožením je opět konzervativní přístup k rozvoji na
straně jedné a inklinace k druhotným kulturním hodnotám populace na straně druhé
(proces spotřebního chování spočívající v nízké ochotě účasti na veřejných akcích).
Politicko
sociální
Trendy - charakteristika
Politicko sociální trendy založené primárně na sociální variantě vývoje a integraci
legislativy ve prospěch udržitelného ekonomického růstu znamená regulaci těžby
prvotních výrobních surovin. (uhlí, dřevo). Rizikem rozvoje kraje jsou potenciální bariéry
založené na polárním vidění vývoje ze strany politických reprezentací (embarga. kvóty,
celní opatření, politická averze). Vývoj je příležitostí i ohrožením.
Vazba na trendy Karlovarského kraje a situační analýzu Programu rozvoje Karlovarského kraje (PRKK), vlastní
závěry na základě dat ČSÚ.
-61-
Příloha 30. Doporučená odborná literatura
ODBORNÁ LITERATURA
1)
2)
3)
4)
5)
6)
7)
8)
9)
10)
11)
12)
13)
14)
15)
16)
17)
18)
19)
20)
21)
22)
23)
24)
25)
26)
27)
28)
29)
30)
31)
32)
33)
34)
35)
36)
ALDERFER, C.P.: THE FIVE LAWS OF GROUP AND INTERGROUP DYNAMICS. MC GRAW HILL 2005.
ALLISON,M.-KAYE,J.: STRATEGIC PLANNING FOR NONPROFIT ORGANIZATIONS. JOHN WILEY AND SONS 2005.
BOARDMAN,A.-GREENBERG,D.-VINING,A.-WEIMER.D.: COST-BENEFIT ANALYSIS. PRENTICE HALL/PEARSON 2005.
BUREŠ,V.: ZNALOSTNÍ MANAGEMENT A PROCES JEHO ZAVÁDĚNÍ.GRADA 2007.
BOSSIDY,L.-CHARAN,R.-BURCK: ŘÍZENÍ REALIZAČNÍCH PROCESŮ. MANAGEMENT PRESS 2004.
DRUCKER,P.F.: MANAGING THE NON PROFIT ORGANIZATION. PRACTICES AND PRINCIPLE. ADISON WESLEY 1990.
DRUCKER,P.F.: FUNGUJÍCÍ SPOLEČNOST. MANAGEMENT PRESS 2004.
GRAMMLICH,E.: BENEFIT-COST ANALYSIS OF GOVERNMENT PROGRAMS. ENGLEWOOD CLIFFS:PRENTICE HALL 1981.
FLYVBERG,B.-BRUZELIUS,N.-ROTHENGATTER,W.: MEGAPROJECT AND RISK. CAMBRIDGE UNIVERSITY PRESS 2003.
GRANT,R.A.: CONTEMPORARY STRATEGY ANALYSIS. BLACKWELL PUBLISHING 2005.
GREAVER,M.: STRATEGIC OUTSORCING. BARNES AND NOBLE 1999.
HAMMER,M: AGENDA 21. MANAGEMENT PRESS 2002.
HARRIGAN,K.R.: VERTICAL INTEGRATION, OUTSORCING AND CORPORATE STRATEGY. BEARD BOOKS 2003.
HUSSEY,D.-PLACKETT,P.: OUTSORCING-INSOURCING. JOHHN WILEY AND SONS 2005.
KAPLAN,R.S.-NORTON,D.P.: BALANCED SCORECARD. MANAGEMENT PRESS 2008.
KARLOF,B.-OSTBLOM,S.: BENCHMARKING. JOHN WILEY AND SONS 1993.
KELLER,K.L.: STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ ZNAČKY. GRADA 2007.
KOTLER,P.-KELLER,K.L.: MARKETING MANAGEMENT. GRADA 2007.
KOTTER,J.P.: VEDENÍ PROCESU ZMĚNY. MANAGEMENT PRESS 2009.
MINTZBERG,H.-QUINN,J.B.: THE STRATEGY PROCESS. PRENTICE HALL 1988.
MISHAN,E.J.: THE COST OF ECONOMIC GROWTH. PRAEGER, NY 1967.
MISHAN,E.J.: COST-BENEFIT ANALYSIS. ALLEN AND IRWIN 1982.
MISHAN,E.: SPOR O EKONOMICKÝ RŮST. SLON 1994.
NASH,T.V.: COST-BENEFIT ANALYSIS.THEORY AND APPLICATION. THOUSAND OAKS, CA 1996.
NORMAN,R.:SERVICE MANAGEMENT:STRATEGY AND LEADERSHIP IN SERVICE. JOHN WILEY AND SONS 1998.
PARK,R.J.: VALUE ENGINEERING: A PLAN FOR INVENTION. ST. LUCIE PRESS 1993.
PEARCE,J.A.-ROBINSON,R.B: STRATEGIC MANAGEMENT. MC GRAW HILL 2005.
PORTER,M.E,: COMPETETIVE STRATEGY. FREE PRESS, NY 1980.
PORTER,M.E.: KONKURENČNÍ VÝHODA. VICTORIA PUBLISHING 1999.
PROVAZNÍKOVÁ,R.: FINANCOVÁNÍ MĚST, OBCÍ A REGIONŮ.TEORIE A PRAXE. GRADA 2009.
SOLOW,A.: A CONTRIBUTION TO THE ECONOMICS GROWTH. JOURNAL OF ECONOMICS1956.
SOLOW,A.: THE LAST 50 YEARS IN GROWTH THEORY AND THE NEWS 10. OXFORD REWIEW AND EP 2007.
STEWART,T.A.: INTELLECTUAL CAPITAL:THE NEW WEALTH OF ORGANIZATION. DOUBLEDAY, NY 2001.
STIGLITZ,J.E.: JINÁ CESTA K TRHU – K HLEDÁNÍ ALTERNATIVY. K SOUČASNÉ PODOBĚ GLOBALIZACE. PROSTOR 2003.
STIGLITZ,J.E.: THE TREE TRILLION DOLLAR WAR. W.W.NORTON 2008.
VILAMOVÁ,Š: ČERPÁME FINANČNÍ ZDROJE EU. GRADA 2005.
-62-
8.
SOUHRN
Předložená studie kompletuje materiály zpracované v rámci záměru Karlovarského kraje
zaměřeného na založení centrální destinační „Agentury cestovního ruchu“ (Západočeské
lázně). Výstupy poskytují komplexní pohled na cestovní ruch jako významného
růstového odvětví služeb jak ve světovém, evropském, tak i v regionálním a lokálním
měřítku. Základním cílem je maximální objektivita informací pro další rozhodování.
První část analýzy je zaměřena na světové trendy CR. Specifikovány jsou významné
faktory, které budou ovlivňovat budoucí vývoj trhů v oblasti vázané na demografickou
strukturu populace, aspekty zdraví a vzdělání lidí, jejich volný čas, životní styl a
zkušenosti. V úvahu jsou brány informační technologie, dopravní dostupnost, stejně tak
jako i bezpečnostní a ekologické faktory. V rámci dynamiky trhů je zdůrazňována
stabilizační funkce Evropy při krizových výkyvech světové poptávky. Daná skutečnost je
podstatná i přes snižující se podíl Evropy na světovém trhu, kdy lze předpokládat do
toku 2020 snížení na 45% oproti 60% v roce 1995. Světový trh oboru se má zvýšit více
jak dvojnásobně. Dynamika tržního podílu ČR odpovídá sousedním zemím (Německo).
V dalších se materiál zaměřuje na pozici CR Karlovarského kraje a Karlových Varů
v celorepublikových a Evropských souvislostech. Na základě marketingových dat
organizací Eurostat, ČSÚ, MMR a Czech Tourism byla definována výchozí pozice jejich
CR. Ten je oproti ostatním regionům ČR i srovnatelných zemí Evropy charakteristický
vysokou návštěvností, intenzitou (přepočet CR na obyvatele) i využitím kapacit. Nosným
polarizujícím odvětvím je lázeňský a zdravotní CR. Ostatní produkty (památkový,
městský, kulturní, venkovský a horský) je nezbytné považovat za rozvojová odvětví.
Z plošného hlediska bude nezbytná kombinace odvětví. Karlovarský kraj tak byl rozdělen
do čtyř základních segmentů, kterými jsou lázeňská města, ostatní městská centra,
oblast Krušných hor a ostatní venkovské oblasti. Provedené analýzy SWOT a portfolia
pak vymezily strategii chování regionu. Pro volbu názvu destinace byla využita
rajonizace MMR a strategický název (vnímání návštěvníků) „Západočeské lázně“.
Materiál a jeho výstupy plně potvrzují účelnost vzniku agentury s průřezovou
působností. V návaznosti na předchozí analytické výstupy doporučujeme formu sdružení
Karlovarského kraje, lázeňských a dalších měst (obcí), podnikatelských subjektů a
institucí CR. Realizace bude záležet na schopnosti najít společnou cestu existujících
organizací spojených s CR regionu. Trvalý desetiletý pokles návštěvníků Karlovarského
kraje mimo obor lázeňství by měl být základním a společným motivem činnosti. Stejně
tak je nezbytný koordinovaný rozvoj základního produktu lázeňského a zdravotního CR a
diversifikace rozvoje (komplexní nabídka dalších produktů). Základem jsou inovace.Celý
systém by neměl být zaměřen pouze na marketing CR (destinační agentura), ale
z dlouhodobého hlediska by vize měla spět ke vzniku vertikálně propojeného klastru.
Vize
Západočeské lázně – region spojující segmenty, produkty a organizace, zúčastněné
na rozvoji cestovního ruchu a lázeňství Karlovarského kraje.
Poslání
Profesně orientovaná organizace poskytující kvalitní služby v oboru cestovního ruchu
a lázeňství. Řešení posilující intenzitu cílového sektoru na principech trvale
udržitelného rozvoje, zvyšování podílu na zaměstnanosti a HDP regionu. Činnost
založená na principech koncentrace, propojení, inovací a nových produktů.
-63-

Cestovní ruch

Transkript

Podobné dokumenty

AirCon - Trolejbusy v Praze

Magazín ROP - Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava

Listy ODS

Regionální inovační strategii Karlovarského kraje (RIS3)

faktory ovlivňující hodnotu value for money u ppp projektů, jejich vliv

Opol-07-zlom - Vzdělávací středisko na podporu demokracie

příležitost pro město a region meandr ohře

Propaganda, škola, normalizace. Didaktické využití normalizační

Sborník celostátního kolegia organizací cestovního

dokument - Lichoceves