na WI-FI

Transkript

na WI-FI
PROPAGAČNÍ MATERIÁL
Ročník: II., číslo 6., vyšlo 7. 9. 2012
NEPRODEJNÉ!
www. pivovarnarychte.cz
Mazel na Velikonočním
ostrově – Ladislav Šimek
Náš partner na cestách (str. 12)
www.branadocech.cz
Volný přístup
na WI-FI
heslo: 475205018
Nezapomeňte nás
navštívit na:
pivovarnarychte.cz
ÚSTECKÝ
1/2MARATON
MAZEL NA CESTÁCH
str. 7
POZVÁNKA
Čtěte na straně 3.
PIVNÍ OZÁŘKY V MINIPIVOVARU NA RYCHTĚ
S
labé radiační záření dne 11. 7.
2012 pomáhalo na svět novému pivu Kosmik, jenž brzo ráno
začal vařit ústecký minipivovar
Na Rychtě u příležitosti blížícího se stoletého výročí epochál-
ního objevu kosmického záření.
To odhalil rakouský vědec Victor Franz Hess při letu balónem,
kterým startoval 7. srpna 1912
právě z Ústí nad Labem. Pivo
konzumenti poprvé ochutnali
přesně v den význačného jubilea
v ústeckém muzeu, kde historici
slavnostně zahájili výstavu „Ústí
ve službách vědy“.
V minipivovaru Na Rychtě se
odehrál zvláštní rituál, kolem
ADRESA: Pivovar Hotel Na Rychtě, Klášterní 75/9, Ústí nad Labem, 400 01
e-mail: [email protected], vedení společnosti: telefon: 475 213 047, fax: 475 212 945
REZERVACE: Restaurace – e-mail: [email protected], telefon: 475 205 018
Hotel – e-mail: [email protected], telefon: 475 213 138
EXKURZE: Po–Čt e-mail: [email protected]
NAPIŠTE NÁM – Pokud máte přání, nápady či připomínky: [email protected]
RL1204_Srpen_001_.indd 1
varny s vroucím pivem kroužil kámen vydávající radiační
záření. Šlo o uranovou horninu smolinec z Jáchymova, kterou pro tento účel zapůjčilo ze
svých sbírek Pokračování na str. 2
PROVOZNÍ DOBA
Pondělí – sobota
10.30–24.00 hodin
Neděle
11.00–22.00
2012/04 Ročník: hodin
II., č. 6.
1
11.09.12 21:37
PIVNÍ OZÁŘKY V MINIPIVOVARU NA RYCHTĚ
Pokračování z 1. strany
geologické oddělení ústeckého
muzea. Kámen měl symbolicky
předat novému pivu energii kosmického záření. "Kosmické záření je vlastně radiace přicházející
na zemi z vesmíru. Uran je pak
zdrojem stejné energie, ale zemského původu. Vlastně o tom celém byl také Hessův objev, který rozluštil odkud se ta záhadná energie bere," vysvětil smysl
rituálu historik muzea Martin
Krsek. S radioaktivním kamenem odborně nakládal vedoucí regionálního centra Státního
úřadu pro jadernou bezpečnost
v Ústí nad Labem Čestmír Berčík. Nejdříve změřil hodnoty radiace. Kámen vyzařoval 4 mikro
Siewerty za hodinu, což odpovídá intenzitě kosmického záření
asi v osmikilometrové výšce nad
zemí. Zdůraznil, že jde o zdraví naprosto neškodnou dávku.
„Radiaci jsme vlastně vystaveni
dennodenně. Zhruba 14 procent pochází z kosmu a 17 ze
země. 10 procent si pak nasbíráme za život při rentgenování.
No a zbytek má na svědomí plyn
radon,“ popsal roli radiace v běžném životě.
Kromě symbolického ozáření je pivo Kosmik mimořádné
také chmelem, z něhož se vaří.
„Poprvé jsme použili zcela nový
chmel Saaz late. Je to odrůda
vypěstovaná na Moravě pod
dohledem Výzkumného ústavu chmelařského v Žatci. Vyniká jemnější hořkostí a má vyšší
podíl aromatických látek,“ po-
odhalil recepturu příležitostného piva sládek minipivovaru Jaroslav Rottenborn. Výsledkem
je světlý ležák. Speciální várka
je limitovaná, a tak se v nabídce
minipivovaru udrží jen pár dnů.
Poslední příležitost dát si Kosmik se naskytne 7. a 8. září,
na kdy se plánují hlavní oslavy
světového jubilea v Ústí nad Labem, které organizuje Přírodovědecká fakulta UJEP, Muzeum
města Ústí nad Labem a Český hydrometeorologický ústav.
Součástí oslav bude start horkovzdušných balónů s rekonstrukcí
ústeckého Hessova letu, odhalení pamětní desky, cyklus populárně naučných přednášek a jiné
atrakce.
Historie objevu kosmického záření
Letos je tomu přesně 100 let,
kdy Victor Franz Hess zahájil své plavby balónem. Nebylo
tomu však kvůli cestování, ale
v zájmu vědy. Tehdy mu bylo 29
let, pracoval jako asistent na institutu pro výzkum radioaktivity
vídeňské Akademie věd a v dubnu 1912 začal s praktickým mě-
řením zemské radioaktivity.
Na své první balónové lety se
vydával z Vídně; párkrát se dostal až k Brnu a jednou až do Sadové na Královéhradecku. Nicméně Hess však plánoval měření
ve velkých výškách, pro které Vídeň nevyhovovala - potřeboval
lepší balón a jiné prostředí, a tak
hledal nové startovní místo. Tím
se stalo Ústí nad Labem, nedaleko nějž sídlil Německý vzduchoplavecký spolek v Čechách
(se sídlem v Teplicích-Šanově),
který mu poskytl balón Böhmen
a především tu mohl získat nejlepší dostupný balónový plyn
vodík, který vyráběl Rakouský
spolek pro chemickou a hutní
výrobu Ústí nad Labem dnes
známý jako Spolchemie. Startovalo se tedy 7. srpna 1912 v 6.12
hod. v místě mezi Ústím a Chabařovicemi. Balon vystoupal až
do výšky 5350 m a přistál 50 km
od Berlína. Během Hessových
měření v různých výškách letu,
ale i po přistání měření na balonu, došel vědec k závěru, že se
vzdáleností od povrchu zemského jeho intenzita roste a tudíž že
záření není původu zemského
a jeho jediným možným zdrojem je vesmír. Definitivně tím
potvrdil existencí záření, které
sám pojmenoval kosmické. Hessův objev měl zásadní význam
pro další rozvoj fyziky elementárních částic. V roce 1936 získal
Victor Franz Hess za svůj objev
Nobelovu cenu za fyziku.
Martin Krsek
INZERTNÍ PODMÍNKY – ROZMĚRY:
Sloupek
Čtvrtka
Třetinka
Půlka
Půlka výška
Celostrana
1/8
1/4
1/3
1/2
1/2
1/1
44 x 132 mm
92 x 132 mm
210 x 99 mm (čistý rozměr)
210 x 148 mm (čistý rozměr)
104 x 210 mm (čistý rozměr)
210 x 297 mm (čistý rozměr)
Uvedené ceny jsou bez DPH.
Cena: 750 Kč
Cena: 1500 Kč
Cena: 2000 Kč
Cena: 3000 Kč
Cena: 3000 Kč
Cena: 6000 Kč
jedno vydání
jedno vydání
jedno vydání
jedno vydání
jedno vydání
jedno vydání
Předem děkujeme za případný zájem a těšíme se na spolupráci.
2
2012/04
Ročník: II., č.V případě
6.
KONTAKT:
zájmu volejte: 608 34 00 22 nebo e-mailujte: [email protected]
RL1204_Srpen_001_.indd 2
11.09.12 21:37
ÚSTECKÝ 1/2MARATON – Běžci v Ústí se těší na chemičku i na guláš
B
ěžeckou explozi v Ústí nad
Labem probudil loňský
Volkswagen 1/2Maraton. Hned
premiéra tehdy vyčerpala s předstihem téměř dva tisíce startovních čísel. Po dvojím navýšení se
tak stalo i letos. V neděli 16. září
poběží 2300 běžců půlmaraton
a doprovodný 10 km běh, na dalších tisíc účastníků se těší Mattoni rodinný běh na 3 km. A na další zájemce se ještě nedostalo.
Oproti loňsku byla mírně pozměněna trasa. Zůstává však exkluzívní magnet - úsek probíhající jindy nepřístupnou chemičkou
Spolchemie, jedním ze symbolů
města. Start a cíl bude na Mírovém náměstí v centru. Bohatý doprovodný program doplní
i kvalitní občerstvení pro závod-
níky včetně guláše v restauraci
NA RYCHTĚ restauraci.
Představí se elitní světoví běžci John Kiprotich, Henry Kiplagat a Boniface Kirui z Keni, Jošinori Oda z Japonska nebo Tadelech
Bekeleová a Tirfi
Tsegayeová z Etiopie. Spolu s nimi
přední čeští atleti
Petra Kamínková, nebo Leoš Pelouch a Vít Pavlišta.
Ale i zajímavé osobnosti. „Jsem
v plném tréninku před zápasem
o pás mistra světa, desítku bych
měl zase zvládnout,“ slíbil Lukáš Konečný, boxerský světový
šampion profesionální organizace WBO, který v Ústí žije s manželkou a třemi dcerkami. Objeví
se i Vladimír Dlouhý, bývalý ministr průmyslu, později poradce
mezinárodních ekonomických
společností, který nyní kandiduje na prezidenta země.
Obrovský zájem potvrzuje běžeckou
euforii v zemi,
kterou výrazně pomohl vzedmout seriál
RunCzech.com.
Všech šest jeho velkých městských běhů (Hervis 1/2Maraton Praha, Volkswagen Maraton
Praha, Mattoni 1/2Maraton České Budějovice, Mattoni 1/2Maraton Olomouc, Mattoni Grand
Prix Praha i Volkswagen 1/2Maraton Ústí nad Labem) obsadilo letos závodní pole s předstihem - tedy celkem nabídlo závodní vzrušení 32 400 běžcům!
K tomu dalších tisícovkám v nesoutěžních bězích. "Je to veliké
ocenění naší práce a povzbuzení
do další. Jsme rádi, že se Česko
stává také srdcem běžecké Evropy," říká Carlo Capalbo, prezident organizačního výboru.
Tomáš Nohejl - media manager
Prague International Marathon
Záhořanského 3 120 00 Praha 2
telefon: 224919209, 773407114
mail: [email protected]
SEVEROČESKÁ BEZPEČNOSTNÍ AGENTURA
 PULTY CENTRALIZOVANÉ OCHRANY
 STŘEDISKA ÚSTÍ NAD LABEM, LITOMĚŘICE, DĚČÍN
 ELEKTRONICKÉ ZABEZPEČENÍ OBJEKTU
 FYZICKÁ OSTRAHA
 VLASTNÍ TECHNICKÁ DIVIZE
 SPECIÁLNÍ SLUŽBY
 KAMEROVÝ DOHLED
MONITORUJE a STŘEŽÍ
tel.: 475 220 886
605 261 607
 VÍCE JAK 1000 OBJEKTŮ
 OBJEKTY v RÁMCI CELÉ ČR
 i TUTO RESTAURACI NA RYCHTÉ
www.sba-security.cz
Naše společnost hledá pracovníky se znalostí německého jazyka pro práci v zahraničí.
2012/04 Ročník: II., č. 6.
RL1204_Srpen_001_.indd 3
3
11.09.12 21:37
PŘEDSTAVUJEME:
Pivovarský dvůr Plzeň - pivovar Purkmistr
Plzeň a pivo patří neodmyslitelně k sobě. Místem, které potvrzuje pokračování této
tradice se nově stal komplex
Pivovarského dvora v Plzni
– Černicích. Spojením pivovaru s pivnicí, restaurantem,
hotelem a bowlingem ve stylu
pivovarského sklepení vzniklo ideální místo pro pořádání
nejrůznějších akcí.
Komplex vznikl přestavbou původního selského dvora umístěného v klidném prostředí předměstské památkové
rezervace na Selské návsi.
K zahájení výroby piva nás
dovedlo přesvědčení, že je
načase opět vařit pivo klasickým českým způsobem. Zároveň jsme chtěli připomenout
i nejstarší pivovar v českých
zemích –pivovar v Domažlicích, který vařil piva stejných
značek. V nedávné době do-
4
šlo k zániku tohoto pivovaru,
a proto jsme se rozhodli značky zachovat.
Pivo je vařeno podle tradičních receptur z několika druhů sladovnického ječmene nejvyšší kvality a chmele z žatec-
ročně. Jeho „srdcem“ je dvounádobová měděná varna stojící
v čele pivnice.
Pivo se vaří 2-3 rmutovým
způsobem klasickou technologií, kdy jedna várka trvá 12
hodin.
ké pěstitelské oblasti. K vaření
používáme plzeňskou měkkou
vodu, které je bez jakýchkoliv
příměsí a více než půl století
slouží v Plzni k vaření proslaveného „plzeňského“.
Pivovar Purkmistr má kapacitu po rozšíření 1 500 hl. piva
Hlavní kvašení pak probíhá v pivovarských sklepích
ve čtyřech otevřených kvasných kádích 7-9 dní. Po hlavním kvašení se pivo přečerpává do 13 ležáckých tanků, kde
zraje 1 měsíc (některé speciály i déle) a poté je podáváno
ke konzumaci. Pivo podáváme nefiltrované a nepasterizované, aby se v něm zachovali všechny původní výživné
látky .
V pivovaru se vaří 5 základních druhů piva:
PURKMISTR 12% světlý ležák,
PURKMISTR 12% polotmavý
ležák, PURKMISTR 12% tmavý ležák, PÍSAŘ 12% pšeničné
pivo, RADNÍ 14% polotmavý
jantarový speciál s prodlouženou dobou zrání.
Dále vaříme pestrou paletu piv ochucených ovocnými a bylinnými příchutěmi
a zvlášť pečlivě připravovaná
a ošetřovaná piva jubilejní.
Věříme, že se naším pivem
potěšíme a uspokojíme i nejnáročnější „pivní gurmány“
A přejeme Vám dobrou chuť
s tradičním pivovarským pozdravem „Dej Bůh štěstí“.
2012/04 Ročník: II., č. 6.
RL1204_Srpen_001_.indd 4
11.09.12 21:37
BABÍ LÉTO V ČESKÉM ŠVÝCARSKU
aneb pozvánka Filipa Brodského, ředitele společnosti České Švýcarsko
L
etní prázdniny a dovolené
jsou sice za námi, a právě
proto mi dovolte, abych vás pozval k nám do Českého Švýcarska – do krajiny plné tajemství,
kde právě podzim patří k nejatraktivnějším obdobím pro turistiku, nabízí jedinečné barevné
scenérie, příjemný klid a klimatické podmínky zaručují překrásné a ostré daleké výhledy na přírodní scenérie nejen Českého ale
i Saského Švýcarska.
Druhým důvodem, proč Vás
nalákat k návštěvě našeho regionu je i to, že tento podzim
oslavuje pětileté narozeniny návštěvnické centrum s jedinečnou interaktivní expozicí - Dům
Českého Švýcarska v Krásné
Lípě. Poprvé se jeho prostory oficiálně otevřely veřejnosti
v říjnu roku 2007, a to i za účasti nejvyšších představitelů nejen
z regionu ale i prezidenta republiky Václava Klause. Od té doby
navštívilo Dům Českého Švýcarska více než 160 tisíc lidí a stal se
tak nejvýznamnějším informačním, návštěvnickým i vzdělávacím střediskem a to nejen pro
region Českosaského Švýcarska.
Dovolte mi, abych Vás jménem
obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko, která toto
centrum provozuje a jejímž ředitelem jsem také tento podzim
právě rok, pozval na zajímavou
podzimní akci, která proběhne v sobotu 20. října již počtvrté v Domě Českého Švýcarska
pod názvem cestovatelský festival Sedm divů. Do „hlavního
města“ národního parku České
Švýcarsko opět dorazí řada známých osobností, aby se s námi
slovem i obrazem podělily
o své zážitky a zkušenosti z cest
do vzdálených končin světa. Letos to budou zejména Josef Formánek, Leoš Šimánek, Petr Jan
Juračka a další zajímaví cestovatelé z našeho regionu.
2012/04 Ročník: II., č. 6.
RL1204_Srpen_001_.indd 5
5
11.09.12 21:38
MAZEL NA CESTÁCH
Foto nahoře:
Mazel v USA – Jana Prachařová
Foto uprostřed vlevo:
Mazel před Dómem. Katedrála v Kolíně nad
Rýnem – Pavlína Šťovíčková
Foto uprostřed vpravo:
Egypt ostrov Giftun – Miroslav Balach
Foto dole:
Jezdíme každý rok po Evropě spacím autobusem,
kde ale není příliš místa, takže brát sebou lahve
s pivem dost dobře nejde. Ale tričko se do zavazadla vešlo. Zda má tato žlutá ponorka něco
společného s Beatles, to nevím, ale sloužila k průzkumu v hloubkách jezera Loch Ness, kde pátrala
(neúspěšně) po stopách existence lochnesské
příšery.
Tomáš Velímský
Pochlubte se i vy, kam až s vámi cestoval váš oblíbený Mazel. Příspěvky zasílejte na adresu redakce [email protected]
6
2012/04 Ročník: II., č. 6.
RL1204_Srpen_001_.indd 6
11.09.12 21:38
RYCHTÁŘSKÝ
NOVÝ ZÉLAND – Zimní putování po ostrovech přírodních superlativů
Na koních pískovými dunami a po plážích Jellicoe tečku Warkworth opouštíme ků přehlédneme celý Haurasilnici číslo jedna a zamíříme ki Gulf ohraničený na výchoChannel – pobřeží Tichého oceánu.
P
olovinu svého života jsem
žil v omylu, co se týče
zimy na Novém Zélandu. Když
při mém prvém pobytu přišla
na tuto roční dobu řeč, dozvídal jsem se o studeném, nepříjemném počasí. Všechno je
však relativní!
„Leoši, proč jsi nás valil?
Vždyť to tu je jak u nás na jaře!”
toto jsou první slova mé manželky po příletu do Aucklandu.
I já zírám. Sluníčko hřeje, vše
je zelené, keře ibišků a camellií
v parku před letištěm jsou
obalené květy. Lidé chodí jen
v košilích a někteří hoši
dokonce v krátkých kalhotách! Je červen, to znamená jako u nás v lednu.
„Buď ráda!” odpovím
spěšně, abych zamezil
výčitkám pro blamování rodiny a sbalím bundu
do batohu. „Jsme tady holt
na severu, na jihu bude
větší zima.”
Den poté v karavanu
z půjčovny vyrážíme na sever, dál za teplem. Jedeme
po hlavní silnici, co nejrychleji z města, ke kterému nemáme žádný vztah.
Na Nový Zéland jsme přijeli kvůli přírodě. V měs-
k pobřeží Pacifiku. Po krátké
době se nám otevírá pohled
na Kawau Bay, na azurově modré moře, na plachetnice zakotvené v přístavu. A tentýž den už
konečně táboříme s výhledem
na nekonečnou vodní plochu
Tichého oceánu.
Ráno vstáváme za rozbřesku a pokračujeme dál podél
pobřeží. Od silnice není moře
vidět, zdvihají se tu vysoké
pískové duny. Z jejich vrchol-
dě ostrovy a ostrůvky, za kterými vychází slunce. Po naší
levé ruce stoupají kopce
s loukami a pasoucími se ovcemi. Stráně jsou nakrátko spásané a tráva vypadá jako čerstvě posečená. Jediné rostliny,
kterých se ovce nedotknou,
jsou kvetoucí trsy kal. Kolik
každý takový bílý květ u nás
stojí peněz, tady rostou divoce
na pastvinách a ani ovce je nežerou, pomyslím si.
2012/04 Ročník: II., č. 6.
RL1204_Srpen_001_.indd 7
7
11.09.12 21:38
Jedeme dál, kolem nás vesnická idylka jako vymalovaná:
malá i větší hospodářství, obklopená rozsáhlými pastvinami a nad nimi sytě zelené lesy.
„Jak tady mají všechno krásně udržované!” říká nadšeně
Lenka a dodá: „Nejraději bych
sem vyslala naše zemědělce
na školení. Tak bych si to představovala i u nás doma!”
„Podívejte, koníčkové,” volá
Veronika. „Tati, zastav! Prosím.” Nedaleko před námi stojí
budova ranče, na louce se pasou asi dva tucty koní. Krásná
zvířata, žádní valachové. Přeskočíme plot a jdeme ke stádu.
Zvířata jsou na cizí lidi určitě
zvyklá, vzájemně se přibližujeme a ona se nechají od Lenky
a Veroniky pohladit. Vtom se
za stodolou objeví muž a děvče
s ohlávkami v ruce. Čekám, že
budou nadávat – přelezli jsme
přece jejich plot – ale opak je
skutečností. Zdravíme a chválíme jejich vzorné koně.
„ Ž ádné divoké nemáme. Naši se dají vypůj8
čit, takže to tak musí být,”
vysvětlí chlapík. Věk se
u něho nedá dobře odhadnout,
mezi třiceti až čtyřiceti. Těžká
práce na ranči se očividně podepsala na jeho vizáži. „Odkud
pocházíte, podle přízvuku nejste anglicky mluvící,” zeptá se.
Představíme se a setkáváme
se s nemalým údivem. S Čechy
se Ray, tak se jmenuje, ještě nikdy nesetkal.
„Dnes mám volno, je neděle.
Jinak bych byl v sedle a honil
krávy. Pracuji tady jako kovboj,” vysvětluje. „Jsem domluvený tady s Barbet, že si vyrazíme na pláž. Je hned na druhé
straně dun, tam naproti. Počasí
je perfektní, jako by bylo léto,
tak se už moc těšíme!”
Prohlédnu si jeho partnerku,
může jí být kolem sedmnácti.
Dlouhé hnědé vlasy má svázané
a její účes vypadá podobně
jako ohony jejích koní. Krev
a mléko by se o ní mohlo říci
staročesky. Asi umí zabrat,
žádná pápěrka to není, jinak
by asi těžko mohla pracovat
s koňmi.
Chvíli se bavíme a pak
se nesměle zeptám: „Koní
máte plno. Bylo by možné si čtyři vypůjčit
a vyrazit na pláž společně?”
„Žádný problém,” odpoví Ray. „Jen se musím zeptat
šéfa, jestli nečeká nějaké hosty, kteří by si chtěli někam vyjet. Když ne, tak jejich půjčení
není drahé.”
Leoš Šimánek v regionu – Nepřehlédněte!
9. 10. od 19.00 hod.
DĚČÍN - Společenský dům Střelnice
10. 10. od 19.00 hod.
ÚSTÍ NAD LABEM - Dům kultury
12. 10. od 19.00 hod.
TEPLICE - Dům kultury – Koncertní sál
Více o autorovi, jeho knihách a diashow
najdete na internetových stránkách: www.leossimanek.cz
A máme štěstí, koně jsou volní. Můžeme si vybrat mezi anglickým a kovbojským sedlem.
Samozřejmě saháme po tom
druhém s hruškou pro omotání lasa. Na ně jsme zvyklí. I Veronika už na takovém jezdila,
ačkoli si to nemůže pamatovat. Tenkrát jí byly tři roky, co
jsme společně v sedlech projeli v Americe Severní Kaskády ve Washingtonu. Později se
ale v jezdecké škole učila jezdit na anglickém, a tímto to teď
bude mít snazší, protože než
člověk ze sedla spadne, může
se zachytit hrušky.
Koně máme osedlané, je
možné vyrazit. Vtom Ray něco
zabručí, zmizí v jedné z kůlen
a vrátí se s jezdeckými přilbami v ruce a řekne: „Navlíkněte si je! Můžou nám být dobrý. Před lety jsem spadl z koně
a natloukl jsem si hlavu tak,
že jsem byl dlouho v bezvědomí. Od té doby bez helmy
nevyjedu.”
Každému nám podá černou helmu, která vypadá
jako od motorkářů jezdících
na Harley Davidson. Ray v ní
vypadá víc než legračně. Ještě nikdy jsem neviděl kovboje
s helmou na hlavě. I Barbet si
jednu navléká, a ta jako jediná
z nás má bílou, která nevypadá
tak strašidelně. Jenom Ray má
bělouše, všichni ostatní jsme
si vybrali hnědáky s bílými lysinkami, těch je na pastvině
nejvíc.
Vyrazíme. Nejdřív projíždíme les em z b orovic, kterým se zřejmě v písečné půdě dobře daří,
a po necelém kilometru se před
námi otevře pohled na oceán.
Nebe je sytě modré a jako vymetené. Voda má azurový nádech, těžko říci, která z těchto
barev se mi líbí víc. Duny končí strmým srázem porostlým
2012/04 Ročník: II., č. 6.
RL1204_Srpen_001_.indd 8
11.09.12 21:38
teď v zimě uschlou trávou.
Severním směrem, kam oko
dohlédne, se táhne liduprázdná, dozlatova zbarvená pláž.
Vzpomenu si na Itálii nebo
Španělsko, na tamní přelidněná pobřeží a pomyslím si,
jak krásně je zde, na Novém
Zélandu. Moře svádí ke koupání, na které nemůže být ani
pomyšlení, voda je určitě studená jako led. Možná, že tady
budou v létě davy, až začne
turistická sezona. Zeptám
se Raye, ale ten moje obavy
vyvrátí.
Cváláme po písku bez jediné
stopy. Je tvrdý, koňská kopyta
se neboří a můžeme jet naplno. Koňům vlaje hříva ve větru a rychlá jízda jim dělá stejné potěšení jako nám.
„Tak co, není to tady paráda?” zeptá se Ray a bez čekání na odpověď pokračuje:
„Každou neděli vyrážím sem
k moři a s vámi mě to ještě víc
baví.”
„A teď do vln!” volá Barbet.
„To bude teprve ono!”
Voda vysoko stříká, jsme
celí mokří, ale Barbet má
pravdu – úplná senzace! Je to
poprvé, co můžeme cválat mořem. Maximální zážitek! Asi
jen málokde je něco podobného možné – tak dlouhá plochá
pláž s udusaným pískem. Jedeme celou řadu kilometrů, pak to
otočíme, slunce máme v zádech,
nemusíme mhouřit oči. V dálce se rýsují skaliska mysu Cape
Rondey.
Ženeme naše hnědáky v plném trysku a právě když míjíme zářez mezi dunami, kde zahlédnu malé údolí zarostlé borovicemi, slyším za sebou volání
Raye: „Leoši, vraťte se! Uděláme
si tady něco k jídlu.”
Otočíme se a zabočíme
do údolíčka.
„Pod stromem před námi je
mé ohniště a v sedlové tašce
mám maso,” řekne náš nový
kamarád, vyndá kus hovězího
a dodá: „Svíčková z mladého
býka a správně odleželá. Rozdělejte velký oheň, ať máme
hodně žhavého dřeva! Já mezitím nakrájím stejky.”
Vytáhne nůž z pouzdra
na opasku a žasnu, jak je ostrý.
Vidí, že ho pozoruji, otře nůž
a řekne: „To je Buck, americký.
Mám ho snad už věčnost a pořád je stejně dobrý. Nedal bych
ho za nic na světě.”
Netrvá to dlouho a na vidlicích z borových větví opékáme
tlusté bifteky. Vůně se šíří široko daleko. A když koluje Rayův Buck, kterým si odřezáváme
sousta, ozývá se jen mlaskání.
„Teď by koplo plzeňský,” řeknu Jakubovi. Mluvíme spolu
anglicky, aby nám naši přátelé
rozuměli, což je pro Jakuba zároveň dobrý trénink.
Ray okamžitě zareaguje:
„Lepší pivo jsem ještě nepil,
nikdo jiný tak dobrý neuvaří,” a dodá s povzdechem: „Jen
kdyby nebylo tak hrozně drahý, z mého platu si ho nemůžu
často dovolit.”
Je mi hned jasné, že se tady
na zpáteční cestě od Cape Reinga musíme zastavit s kartonem českého piva.
Den uběhne tak rychle, že se
mi to nechce ani věřit. Zapadající slunce začíná barvit mráčky nad mořem. Škoda, že tato
pláž není na západním pobřeží, kde se slunce brzy bude nořit do vln Tasmanova moře.
Na ranč dorážíme až skoro
za tmy. Odsedláme koně, vyženeme je na pastvinu k ostatním, uklidíme sedla a udidla.
Po rozloučení s rančerem, Rayem a Barbet se utáboříme
na pobřeží, abychom mohli
pozorovat východ slunce.
Text a foto:
Leoš a Lenka Šimánkovi
2012/04 Ročník: II., č. 6.
RL1204_Srpen_001_.indd 9
9
11.09.12 21:38
HON NA TRPASLÍKA Nejmenuje se Kvasnička vlastně Helmut?
Největší atrakcí Budyňského hradu je trpaslík či snad alchymista Kvasnička, ukazující prý cestu k pokladu. Jaký je ale skutečný původ pidimuže?
J
akákoliv zmínka o pokladu
mě nenechá spát a v okamžiku, kdy je dle pověstí cesta k němu tak snadná, byl
by hřích okamžitě nevyrazit
na místo a jednou pro vždy
se zbavit existenční nejistoty.
Ovšemže neponechávám nic
náhodě, nejdříve si však ověřím všechny dostupné informace, zda v Budyni nad Ohří
skutečně pracovali alchymisté
na transmutaci olova na zlato.
i věno své manželky. Nakonec
byl opuštěn a žil z milodarů
bohatších příznivců zlatodějného umění. Působil u Viléma
z Rožmberka, nějaký čas také
u dvora Rudolfa II., až nakonec
zakotvil v Budyni u Jana Zbyňka Zajíce z Hazmburka.
Od křivulí k hrncům
Kupodivu praxe mezi křivulemi mu přinesla i jednu užitečnou věc. Pan Bavor se stal
B
A
Michal Sendivoj ze Skorska.
A opravdu, působili zde ti
nejslavnější, například český
šlechtic, astronom, matematik a alchymista Bavor Mladší
Rodovský z Hustiřan a na Neznášově (1526-1592). Jako první například přeložil do češtiny základní text alchymistů –
Smaragdovou desku sepsanou
Hermem Trismegistem. Ač
urozeného původu, oddával
se od mládí bádání v laboratořích, takže brzo prohospodařil
Do bodu A zíral Kvasnička dříve, dnes hledí
do míst označených písmenem B.
mistrem v kuchařském umění a na sklonku života napsal
konečně ryze praktickou knihu: Kuchařství, to jest knížka
o rozličných krmích, kterak se
užitečně s chutí strojiti mají.
Jenomže zlato nikde. Snad by
úspěch mohl přijít ze strany nejslavnějšího alchymisty té doby,
Michala Sendivoje ze Skorska.
Byl původem Polák, stejně jako
jeho přítel a další chráněnec
Zajíce z Hazmburka, spisovatel
POKLAD V BUDYNI
Tajemná soška Kvasničky (od slova kvasit, bublat – podle typické činnosti alchymistů)
prý hlídá poklady, které zde nechal zakopat Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka (1570 – 1616). Týž
se proslavil jako velký filantrop , mecenáš významných osobností a alchymistů. Pověst o zlatu
získanému transmutací trochu utrpěla tím, že zadlužený Zajíc z Hazmburka musel Budyni
postoupit svým věřitelům. Kdyby zlaté sochy dvanácti apoštolů a kvočny s dvanácti kuřaty
měl na hradě ukryté, určitě by je ke splácení svých závazků použil. Kvasnička stojí ve výklenku
věže, opírá se o své kladivo a vytrvale hledí na jedno místo na zemi, kde má být poklad.
10
Budyňský zámek patřil v 17. století k nejkrásnějším
panským sídlům v Čechách. Od zchátrání ho zachránila
rekonstrukce z počátku 20. století.
a genealog Bartoloměj Paprocký z Hlohol a Paprocké Vůle.
Sendivoj prý v roce 1604 předvedl Rudolfu II. úspěšnou transmutaci kovů ve zlato. Opravdu
se vymyká zaběhnuté představě o zkrachovalém pomatenci s křivulemi a tyglíky. Spíš
než tajemství výroby zlata mu
úspěch přineslo politikaření
a podpora Habsburků v době
Stavovského povstání.
Pátrání na místě
Vyzbrojen znalostmi vyrážím
na hrad. Mlčenlivý skřet Kvasnička dnes upírá svůj pohled
ze svého současného posedu od roku 1996. Jsem
poučen, že na toto místo
se dostal po poslední rekonstrukci, která na hradě
probíhala skoro čtvrt století. Památkáři tehdy odstranili veškeré pseudohistorické prvky zbudované
v letech 1902–1911 za éry
šlechtického rodu Herbersteinů. Skřet v té době zíral
z přístavby na místě dnešní
pavlače se vstupem do severního křídla hradu. Soška je patrná na fotografiích
z konce sedmdesátých let.
Jeho kamenné oči se opíraly o zbytky jižního křídla
renesančního paláce, strženého
roce 1823.
V roce 1759 přitáhl k Budyni pruský generál s poněkud zvláštním jménem Šafgoč
(Graf von Schaffgotsch). Uvalil
na město výpalné ve výši deseti
tisíc tolarů, deseti krav a deseti koní. Protože takovou částku Budyňští dohromady nedali, přikročili Prusové k vrhání
zapálených smolných věnců
na střechy domů a k drancování. Požár se rozšířil na hrad,
který přišel výbuchem střelného prachu o věž a značnou část
budov i opevnění.
2012/04 Ročník: II., č. 6.
RL1204_Srpen_001_.indd 10
11.09.12 21:38
Nejlepší volba
při prodeji
a pronájmu
vaší nemovitosti.
Zdi zámku dnes ukrývají muzeum alchymie, kde si můžete
prohlédnout stylizovanou alchymistickou dílnu.
Vypráví se, že se Šafgoč mstil
za příkoří, která utrpěl, když byl
dříve zajat v Budyni. Jako správný voják si krátil čas karbanem
a hrou v kostky s místní honorací, kde prohrál velké částky.
Když si chtěl půjčit od místního
děkana 500 tolarů, byl odmítnut. Toto ponížení v něm hlodalo, a protože všichni tehdejší aktéři uprchli, vybil si vztek
na nevinných. A právě ruiny
jižního křídla ukrývaly hlubo-
MEKA TRPASLÍKŮ
Továrna firmy Johann Maresch v Ústí
nad Labem začala vyrábět trpaslíky již
v roce 1841. Produkovala tisíce druhů
trpaslíků a jejich doplňků pro stylovou
výzdobu zahrádek. Surovinou prý nebyl
klasický „gips“, ale terakota. Ústečtí trpaslíci
byli vyhlášeni v Evropě téměř tak, jak byla
mezi auty proslulá značka Rolls Royce.
Po druhé světové válce upadli trpaslíci
v nemilost a jejich výroba skončila.
88
Cena 59 Kč/2,95 € (pro předplatitele 45 Kč/2,66 €)
Číslo 9
Ročník XXI.
www.ikoktejl.cz
ZÁŘÍ 2012
Leoš Šimánek
Sněžnou bouří
NA ZÉLANDU
str. 14
Kamčatka
Jezero
MEDVĚDŮ
str. 40
Odhalení
Vyšehradské
TAJEMSTVÍ
str. 64
Peru
Místo koky
KAKAO
str. 58
Kolumbie
str. 6
Mali
S VÁLKOU
v patách
TANEC ĎÁBLŮ
Ročník XXI./září 2012
a
Kč
€
www.ikoktejl.cz
str. 22
Irsko Balúčistán Brazílie
Kambodža Malta Zanzibar
Cena 59 Kč/2,95 € (pro předplatitele 45 Kč/2,66 €)
KO1209_Titul big_001_.indd 1
ké sklepy, kam mohl Jan Zbyněk Zajíc uložit své poklady.
Augustin Sedláček ve své knize
Hrady, zámky a tvrze Království Českého uvádí, že chladné
chodby byly přeměněny na pivovarské sklepy, jejichž zbytky
se dodnes pod zemí nacházejí.
Konečně stopa. Jenže přicházejí pochyby.
Kdy se narodil pan K?
Na starších vyobrazeních je
místo pseudogotického přístavku s trpaslíkem vidět barokní schodiště. Kvasnička nikde. Také jeho vzhled neodpovídá 16. století. Nějak moc
připomíná německé trpaslíky
z pohádek bratří Grimmů. Poznají se totiž na první pohled.
Naducané tváře a ostrý nos,
úsměv spíše podobný šklebu.
Špitálské náměstí 3367/12
400 01 Ústí nad Labem
Telefon: +420 475 600 500
www. rkevropa.cz/ustinadlabem
Hlodající pochybnosti mě nutí
požádat o radu Václava Houfka, odborníka na trpaslíky
z nedalekého muzea v Ústí nad
Labem. Potvrzuje mi, že barokní sošky trpaslíků od Matyáše Brauna se zachovaly například v Kuksu. Věk trpaslíků
však nastává hlavně na počátku 20. století, kdy jsou oblíbeným symbolem štěstí. Trpaslíci byli spojováni s dobýváním
PŘEDPLAŤTE SI I VY A UŠETŘTE.
Magazín Koktejl vychází 11x do roka.
Běžná cena velké verze je 59 Kč, střední verze 39 Kč.
Roční předplatné velké verze za cenu 499 Kč.
Roční předplatné střední verze za cenu 279 Kč.
Předplatné lze objednat několika způsoby:
1) vyplnit on-line formulář na našich webových
stránkách www.ikoktejl.cz záložka předplatné.
2) poslat SMS zprávu na číslo 900 11 06 ve tvaru:
velká verze A4 (29,7 x 21 cm) - OBJ KOK JMENO
PRIJMENI ULICE CISLO DOMU MESTO PSC
malá verze A5 (21 x 14,8 cm) - OBJ KOM JMENO
PRIJMENI ULICE CISLO DOMU MESTO PSC
3) zavolat operátora předplatného na 475 211 088
drahých kovů a prosperitou
obecně, na nároží domů se
tak umisťovali celkem běžně.
Z milého Kvasničky tak sálá
spíše vkus rakouských a říšských hrabat Herbersteinů, než
renesanční rozevlátost pánů
z Hazmburka. No nic, zlato asi nenajdu. Ale třeba čeká
ve sklepeních na šťastné nálezce kámen mudrců.
Rostislav J. Pech
Časopisy vydavatelství Czech Press Group (Koktejl,
Koktejl Speciál, Oceán a Everest) jsou nyní dostupné také
v plnohodnotné elektronické verzi!
Časopis si můžete zakoupit na internetu a mít jej stále s sebou
– ve svém mobilním telefonu, tabletu, počítači, či notebooku:
www.floowie.com
nebo
www.publero.com
Více se dozvíte na:
www.ikoktejl.cz
– záložka ELEKTRONICKÉ VERZE
17.8.2012 15:51:52
2012/04 Ročník: II., č. 6.
RL1204_Srpen_001_.indd 11
11
11.09.12 21:38
KUDY Z NUDY?
Bránou do Čech rovnou k nám.
Je opravdu pro co hlasovat!
Internetový portál Kudy z nudy agentury CzechTourism vyhlásil
letos již čtvrtý ročník populární soutěže Ceny Kudy z nudy 2012
a Ústecký kraj tu samozřejmě má svá želízka v ohni. V každém ze 17
cestovatelských regionů České republiky byla do soutěže nominována
atraktivní místa, která vycházela z doporučení regionálních partnerů.
Ústecký kraj patří pod cestovatelský region Severozápadní Čechy.
Regionální partnerskou institucí CzechTourismu je Ústecký kraj, zastoupený Krajským úřadem Ústeckého kraje, odborem regionálního
rozvoje. Všechny nominované aktivity jsou rozřazeny do čtyř kategorií: Novinky sezóny, Tradiční cíl, Podnikatelský počin a úplně nové
kategorie Nejlepší vinařství. Soutěž začala 1. 7. a skončí 30. 9. 2012.
„Za region pokrývající Krušné hory, České Švýcarsko, Dolní
Poohří a České středohoří jsme
nominovali následující Novinky
sezóny – Automuzeum Terezín
– poznejte auta socialismu, Galerii loutek v Litoměřicích, Naučnou stezku Jetřichovické skály –
procházku Českým Švýcarskem,
a Šluknovský zámek – dominantu nejsevernějšího města ČR.
V kategorii Podnikatelský počin
Kozí farmu v Zásadě u Kadaně –
za výrobou kozího mléka, Muzeum čertů v Úštěku – temnou návštěvu pekelných sklepů, a Žernosecké vinařství – prohlídku dobových sudů a ochutnávku vín. Jako
Tradiční cíle jsme vybrali Hrad Hasištejn – středověkou zříceninu se
stylovou restaurací, Milešovku – královnu Českého středohoří, Rozhlednu Tanečnice – nejsevernější rozhlednu v ČR, a Zámek Ploskovice – zámek s umělými vodními jeskyněmi,“ vypočítává krajský radní
pro cestovní ruch Radek Vonka místa, s nimiž se do soutěže zapojuje
Brána do Čech, www.branadocech.cz.
Do sekce Novinky sezóny jsou zařazovány aktivity, které jsou zcela nové, byly po dlouhé době znovu zpřístupněny, anebo prošly delší
rekonstrukcí. Můžete tu tedy najít tipy na návštěvu zcela nových míst
nebo oživit vzpomínky na dlouho zapomenuté zážitky. Netradiční aktivity pro celou rodinu jsou uvedeny v sekci Podnikatelský počin. Po-
12
kud již těžko vymýšlíte originální zábavu a cíle pro svou rodinu, určitě si vyberete z nabídky těchto zajímavých aktivit pro volný čas, ať už
jde o sportovní vyžití nebo třeba praktické ukázky tradičních řemesel
a života na venkově. V kategorii Tradiční cíl najdete klasické a osvědčené turistické cíle, které by neměl minout žádný turista, jemuž jde
o poznání nejzajímavějších míst v České republice. Patří sem nejen
historické památky, z nichž některé najdeme i na seznamu UNESCO,
ale i sportovní aktivity, přírodní lokality… V neposlední řadě budete
rozhodovat i o tom, kteří vinaři budou ohodnoceni v sekci Nejlepší vinařství. Proto cestujte, ochutnávejte, užívejte pohostinnosti a pak
dejte hlas svému oblíbenému vinařství. První ročník volby Nejlepšího
vinařství se koná jako zvláštní kategorie soutěže Ceny Kudy z nudy
a jejími hlavními partnery jsou Národní vinařské centrum a Vinařský institut.
„I přesto, že soutěží místa z celé republiky, myslím, že máme velkou
šanci utkat se o nejvyšší příčky. A tak vás, návštěvníci Ústeckého kraje,
prosím – pomozte nám dostat se mezi nejlepší. Bude to i vaše ocenění,
bude to důkaz, že to v našem kraji máte opravdu rádi a líbí se vám tady.
A pokud se do hlasování skutečně zapojíte, můžete získat zajímavé
ceny i vy!“, vysvětluje Radek Vonka.
Hlasování v soutěži Ceny Kudy z nudy 2012 probíhá do konce září
na www.cenykudyznudy.cz a může se do něj zapojit každý, kdo rád
podniká výlety po Česku. Více na www.kudyznudy.cz.
2012/04 Ročník: II., č. 6.
RL1204_Srpen_001_.indd 12
11.09.12 21:37