Sigmund Freud Co je to vlastně sen? Máme dva druhy snů: Co

Pro 1. B, 1.C, 5. A
To vše lze najít na internetu, je to pouze inspirace pro vaše hledání:D vyberte si pouze drobný detail,
který vás bude inspirovat!!!! Bude to váš originální rozbor. Nebojte se a s chutí do toho, vžijte se do
toho, že jste na okamžik psychologem:D
SEN
Sigmund Freud
– lékař, psychiatr, zakladatel psychoanalýzy
Co je to vlastně sen?
Sen je psychický jev, který se dá analyzovat.
Máme dva druhy snů:
1) úvodní – je kratší
2) hlavní – chránící spánek, snaží se, aby spící nebyl rušen
okolními vlivy
REM - ''rapid eye movement''
–
–
–
–
při této fázi se nám zdají sny, které jsou doprovázeny rychlými
pohyby očí
při této fázi je spánek nejlehčí, můžeme se z něho lehce vzbudit
bývají velmi živé, barevné a spíše nelogické
REM fáze se objevuje asi 4x za noc
Co můžeme ve snu spatřit?
Ve snu se mohou zobrazovat maličkosti z dne předešlého, kterým ve snech moc nevěnujeme pozornost.
Může v nich vzpomínat na okamžiky z dřívějších dob.
Faktory ovlivňující snění:
a)
b)
c)
d)
vnější podráždění smyslů
vnitřní podráždění smyslů
vnitřní podráždění smyslů (organické) – žízeň, moč, bolest
psychické zdroje snu
Sen po probuzení
-
většinou si sen vybavíme, ale bývá pozměněn
je prokázané, že většinou si pamatujeme sny podivně vypadající, zaryjí se nám do paměti
nejlépe si sen vybavíme hned po probuzení, večer už si na něj těžko vzpomínáme
Analýza snu
K analýze snu potřebujeme znát několik pravidel.
1) Sen splňuje přání
- každý sen většinou splňuje přání, když to není značně pravděpodobné
- projevuje se silný cit sexuálního pudu
- přání můžou být kladné (příjemné zjištění touhy), záporné (zločiny) nebo i nesmyslné (smrt bližního)
2) Chápání prvků
- sen musíme chápat v kladném nebo záporném smyslu
- musíme ho vykládat historicky, jako vzpomínku
- musíme ho chápat symbolicky
- vycházíme z doslovného znění
3) Každý sen je egoistický
- v každém snu se objevuje naše osoba
a) ve snu jsem já
b) jsme zastoupení jinou osobou, ale chová se jako já
c) ve snu se objevím já, ale nechovám se jako já
d) více osob
4) Paměť
- sen nikdy není o věcech, které předtím neexistovaly, pracuje pouze s vnitřní pamětí, jen velice různě
- jisté části cenzuruje, kousky slepuje a často z toho vzniknou sny podivného rázu
Typické sny
a) Sny o rozpacích z nahoty
- toužíme utéct, což není možné
- je nám trapně, lidé nás pozorují, ale vůbec jim to nepřijde divné, nesmějí se
b) Sny o smrti blízkých osob
- bezcitná reakce: netypické
- smutek: přání, aby uvedená osoba již nebyla přítomna, je spojená s nepříjemným zážitkem
c) Sen o zkoušce
- po zdařilé zkoušce se může objevit sen o jejím nezvládnutí, tlak
Další prvky
1) Afekty ve snu
- jsou skutečné, ale značně nesouvisejí s obsahem snu
Například: Bojím se pavouků (pavouci skuteční nejsou, ale strach ano)
- intenzita: U velice významných událostí se pocity projevit nemusí, u méně
významných ano.
2) Absurdní sny
- po výkladu již absurdní nejsou
- obvykle jsou kritické, objevuje se v nich kritika, výsměch..
3) Počítání ve snu
- ve snu se nám objevují číslice, které vyjadřují nějaký vztah k určité události
- jiná hodnota v myšlenkách než v obsahu
4) Snové znázornění symboly
- určité symboly jsou u většiny lidí stejné, což jsou typické sny
Další dělení snů
1) Sny povrchní – vyvolané vnitřními nebo vnějšími vlivy
2) Sny hlubinné – mají původ v podvědomí
a) prorocké – mají zvláštní význam, kterým se zabývá spousta vědních oborů.
Spící ve snech prožívá věci, které se pak opravdu stanou.
b) vyvolané duševními šoky – špatné vzpomínky z dětství
c) způsobené porodním traumatem – pocity dušení, strach z určitého místa, … Velice důležité období je pár dní
po porodu. Nepříznivé podmínky mohou mít za následek, že v pozdější době se mou ve snech objevovat
traumatické obrazy.
d) úzkostné sny – souvisí u dítěte s obdobím prvního vzdoru. Pokud mu bude zabráněno v pokusech o poznání
své vlastní identity, můžou se mu dostavit úzkostné sny.
e) sny podněcující – vyskytuje se především u šestnáctiletých osob. Osoba ve snu nedokáže rozeznat realitu od
snu. Následné chování je logicky nesmyslné.
f) sny o přáních a jejich splnění – ve snu se projevuje sen například z dětství, který se nám nikdy nevyplnil
g) barevné sny – tyto sny se nejvíce projevují u žen, nebo mohou být uměle vyvolány po pozření drog. Sny
nejsou jen černobílé, ale i barevné.
h) agresivní sny – jiné osobně nebo mě je ubližováno.
ch) akustické sny – jsou vyvolány zevními podněty (hudební sny se zdají většinou jen ženám)
i) sny o pádech –ve snu prostě padáme např. do hlubin, nekonečných propastí, ze schodů, …
j) sny o létání – nezdají se jen profesionálům, ale i amatérům, parašutistům, … dětem nad deset let.
k) sny o porodu – vypovídá o průběhu těhotenství pomocí symbolů.
l) sny s čichovými vjemech – spící ve snech vnímá vůně, zápachy. Jde
uměle vyvolat přidrřením parfému u nsu spáče.
m) sny o čarodějnicích a strašidlech – převážně u dětí. Čarodějnice se
berou jako symbol žijící osoby ženského pohlaví.
o) identifikační sny – spící věří, že žije jinou osobností (většinou
historickou osobností)
p) hudební sny – převážně u žen. Slyší různé skladby.
q) reinkarnační sny – většinou se zdají dětem do 9 let. Spící osoba
věří, že už jednou žila a převtělila se do těla jiného.
r) sexuální sny – vznikají často na základě krátce předtím prožitého
sexuálního prožitku, představ nebo v důsledku krevního oběhu,
vnitřních nebo zevních podnětů
s) sny o pořezání – jsou důsledkem nevědomého kastračního strachu. U chlapců ve věku 5 – 9 let. U dívek
ojediněle.
t) sny o zvířatech – dělí se na zvířata mužského charakteru (lev, tygr, pes, …) a na ženského charakteru (pavouk,
kráva, kočka, …)
u) sny o smrti – spáč prožívá smrt blízké osoby nebo se mu zdá o smrti osoby, u které si to tajně přeje, protože
daná osoba mu stojí v cestě ke splnění svého snu. V bdělém stavu toho může spáč litovat.
v) pra-sny – významnou roli zde hrají draci, … Zdají se dětem do 6 let.
w) varovné sny – mohou upozornit na počátek nemoci nebo duševní nesrovnalosti.
Zkoumání snů
Teorie snů
Analýza a interpretace snů mají v psychoanalýze důležitý význam. Sny otevírají přimý přístup
k nevědomým procesům, které jsou obrannými mechanismy instance já často potlačovány.
Freud vidí v každém snu pokus o splnění přání, které v oblasti já zůstává většinou skryto.
Vědomý, vzpomínce přístupný sen, který se reprezentuje ve formě nelogických situací,
nazývá Freud manifestním snem.Původní, vlastní výpověď obsahující tvorbu snů, která stojí v
pozadí, se označuje jako latentní snový obsah. Latentní snový obsah se skládá z tělesných
pocitů, dětských vzpomínek a denních zbytků (prvky z bdělých stavů přecházejícího dne).
Psychická činnost, která proměňuje latentní snový obsah do manifestního snu, se označuje
jako snová práce a podstata snu. Snová práce má vztah k obranné funkci instance já.
Potlačovací odpor já působí během spánku v oslabené podobě a dále.
Hlavní práce spočívá v přetváření snového materiálu do maniofestního snu; pomáhá si přitom
různými mechanismy:
1. Zhušťováním: Jeden prvek nebo téma zůstává v různých asociacích řetězcích zachováno v
místě, kde se tyto řetězce křižují. Zhušťování umožňuje manifestnímu snu objevovat se jako
zkrácený překlad latentního snového obsahu, čímž se pokouší uniknout cenzuře.
2. Přesunutí: Význam důležité představy se převede na nedůležitou představu. Ve snu se
důležité události překrývají s nedůležitými, sen se zdá být cizorodý.
3. Zobrazitelnost snů: Výrazový systém snů podléhá určitým zákonům. Snové myšlenky
potřebují překlad do převážné vizuální obrazů. Mnohé si ponechávají svůj tvar a jeví se v
manifestním snu rovněž jako myšlenky.
4. Používání symbolů: Aby se mohly zobrazit myšlenky, objeví se ve snech symboly.
Symboly se považují za nepřímý druh zobrazení.
5. Sexuální zpracování snů: V tomto mechanismu dochází ke zpracování zkomoleného
snového obsahu, aby mohl vzniknout uspořádaný celek.
Sny se objevují u všech lidí, ale ne všichni si na ně vzpomínají. Zapamatovatelnost snů závisí
na mnoha komponentech. Zvláštní roli přitom hraje časový rozdíl mezi fází REM a
probuzením. Právě tak jako způsob probuzení (rychlý, pomalý, při ukončení spánku) a
specifičnost na ně navazujícího stavu vědomí (jasné vědomí, polospánek) Důležitou
komponentou je především obsah snu. Osoby, u nichž se objevují v emocionální oblasti
poruchy, mají sklon k tomu, že je neberou na vědomí, potlačuje je.
Od dob Sigmunda Freuda vznikla řada teorii o funkci a poslání snů. Následovaly
fascinující vědecké objevy na poli biologie a neurologie, které nás vždy nechávaly
doufat, že jsme tajemství už už v patách. Tvrdý oříšek se podařilo naťuknout, snad i
pootevřít, ale nikoliv rozlousknout. I přes četné pokroky moderní vědy, známe stále jen
pouhý popis dějů, nikoliv jejich skutečnou podstatu a význam. A tak i dnes, po více než
100 letech, vycházíme často z méně či více upravené Freudovi teorie výkladu snů. V
určitém smyslu tak pro nás stále zůstává rozluštění odvěké záhady snem, který právě
sníme ...
Senzace ze snové laboratoře
Je zřejmé, že člověk musí spát. Ale musí také snít? REM, jakožto hlavní snová fáze, se stala
středem zájmu vědeckého bádání. Jako první se pokusil přijít tomu na kloub Dr. William
Dement už v roce 1960. Učinil experiment se dvěma skupinami dobrovolníků. Jedny
probouzel pokaždé, když se na EEG objevil počátek REM fáze, druhé jen výhradně v NREM.
U pokusných osob buzených v hlavní snové periodě docházelo postupně k výrazně
intenzivnějšímu a častějšímu snění, až po deseti nocích nebylo možné v pokusu pokračovat,
protože se ukázalo, že pokusné osoby upadají do REM fáze neustále. Vše nasvědčovalo tomu,
že člověk musí dohnat to, o co byl během předcházejících nocí ochuzen, že má potřebu
„odesnít“ své sny. Během experimentu se rovněž ukázalo, že u lidí takto rušených ze svého
snění, již po několika dnech dochází ke kolísání nálady, pozornosti a soustředění. Zvyšující se
úzkost a napětí vedlo u některých lidí i k agresivitě. Druhá skupina buzená v NREM, tedy v
době, kdy spáč prakticky nemá žádné sny, nevykazovala překvapivě žádné změny v náladě.
Zkoumaní dobrovolníci se chovali zcela normálně, což byl důkaz toho, že změna nálady není
způsobená jen pouhým buzením, tedy nevyspalostí. Vědec tak došel k závěru, že dlouhodobá
snová abstinence může vést k vážným poruchám osobnosti. Při podobných pokusech na psech
a kočkách, odpírání spánku a opakované buzení vedlo po asi patnácti dnech ke smrti.
Nejhlubší smysl mají zmatené sny
Lidé už od pradávna tušili, že sny mají svůj význam, ale teprve Sigmund Freud se jimi začal
opravdu seriózně zabývat. Freud považoval sny za královskou cestu do nevědomé mysli.
Věřil, že plní funkci strážce našeho spánku a že jejich nejdůležitějším úkolem je vyplnit
nevědomá přání, která by mohla snícího ve spánku rušit. Sny ovšem musí pracovat chytře,
aby se proti nim nepostavil náš cenzor – tedy vědomá kontrola, morálka a etika, které by
vzbudily naše kritické JÁ. Jelikož každý z nás má i taková přání, za která by se styděl nebo by
si je dokonce nikdy vůbec nepřiznal, je výklad velmi komplikovanou záležitosti. Proto mívá
sen mnohdy nejhlubší smysl právě tam, kde se zdá nejzmatenější. Freud předpokládal, že sny
nám umožňují nově zpracovat konfliktní materiál našeho života a rozhodl se toho využít k
terapii.
Výklad snů podle Freuda
Při své práci si Freud všiml, jak se sny vynořují zcela náhle a nečekaně třeba uprostřed dne,
když narazíme na něco, co nám sen i jen vzdáleně připomene. Odhalil tak, že mozek pracuje
na základě velmi osobních asociací, tedy pomocí spojování souvislostí, jejichž symbolika a
důležitost je u každého jiná. Každý snový motiv nebo symbol, který se vynoří, je potřeba
vztáhnout ke vzpomínkám, k životní a rodinné historii a k aktuální situaci snícího. To
znamená, že stejný sen může mít pro jednoho člověka zcela jiný význam než pro druhého. A
to je i důvod, proč nemohou fungovat klasické snáře, ačkoliv mají svou hodnotu založenou na
lidových moudrech a pozorováních. Můžeme je brát nejvýše jako impulz k volné asociaci.
Přesně tímto způsobem začal vykládat sny i Freud. Podněcoval své pacienty k intenzivnímu
proudění nápadů a myšlenek k obsahu snu. A zdá se, že to funguje! Je vskutku logické, že
výplod našeho mozku, může vysvětlit nejlépe zase jen náš mozek sám. Freud vypozoroval, že
pokud se podaří přijít na skutečný význam snu, nastane u nás zcela jasný pocit uspokojení a
tzv. „aha“ efekt, který běžně známe ze situací, kdy nám něco důležitého právě „došlo.“
Typické sny a sny na pokračování
Zarážející je schopnost snu brilantně reagovat na naše denní prožitky nebo na vzruchy, které
bezprostředně vnímáme ve spánku. To je i důvod, proč se žhavým předmětem zkoumání stal i
vliv smyslových a tělesných podnětů na obsah snů. Sny z tělesného pocitu – např. je nám
zima, máme žízeň, brní nás přeleželá ruka, jsou klasickými sny, na kterých můžeme
pozorovat, jak sen chrání náš spánek a jak se důmyslně pokouší zakomponovat vyplnění naší
potřeby do snu tak, aby snění mohlo nerušeně pokračovat ve svém hlavním tématu. V případě,
že je Vám zima, promítne Vám třeba vyhřátou pláž, při žízni pohádkově čistý potok nebo
protivný zvonek budíku promění v sirénu policejního auta, kterým právě unikáte padouchovi.
Mezi tzv. typické sny dále patří sny o nahotě na veřejnosti, o neúspěšně složené zkoušce, o
smrti blízkého, o létání, vypadávání zubů nebo neprostupnosti vzduchu, který nám brání v
útěku. Zvláštní kategorii jsou pak sny na pokračování, které se jeví jako ideální materiál pro
výklad, neboť evidentně kopírují nějaký proces našeho života.
Emoce jako klíč k pochopení snu
Obrazy, které se nám honí pod víčky se dokáží zcela vymykat běžné realitě. Pro sen není
problém, aby postavy měly schopnosti, které bychom běžně označili za nadpřirozené či
bláznivé. Díky procesu komprese a zhuštění, je možné, že jedna postava se překrývá nebo
plynule přechází v jiné. Stejně tak časová i místní kontinuita může být ve snu postavena na
hlavu. Jistě jste si ale sami všimli, že to co ve snu prožíváte, je velmi reálné. Emoce ve snu
jsou plnohodnotným prožitkem. Nebojíme se nebo neraduje jen „jakoby“ je to skutečný strach
a skutečná radost, tak jak je známe z bdělého života. Emoce se právě proto jeví jako vůbec
nejlepší vodítko pro pochopení významu snu, neboť nepodléhají ve snu zkreslení a deformaci
tak jako obraz. Pokud tedy emoce nápadně nekoresponduje s obsahem snu, jedná se
pravděpodobně o děj s hlubším významem. Takovým příkladem může být sen, kdy se třeba
na první pohled zcela nelogicky radujete z neštěstí někoho vám velmi blízkého.
Sigmund Freud
(1856 Příbor na Moravě - 23.9. 1939)
Dílo mimořádně nadaného lékaře a psychiatra Sigmunda Freuda, zůstává stále v mnohém
nepřekonané. Sigmund Freund byl vědcem, který čerpal veškeré své hypotézy z celoživotní
práce se svými klienty. Již ve svých 30 letech si otevřel soukromou psychiatrickou praxi, kde
se prakticky po celý svůj život intenzivně věnoval zejména léčbě neuróz a hysterie. Je
autorem světově proslulé psychoanalýzy, jejíž základní myšlenkou je nalezení nevědomých
pudových příčin psychických obtíží, které mohou mít vliv na fyzický stav pacienta. Svými
objevy o vlastnostech tehdy spíše neznámého a záhadného nevědomí naprosto změnil téměř
všechny oblasti lidského života a i ti lékaři, kteří jeho učení neuznávají, jsou s jeho základy
neustále konfrontováni v každodenní praxi. Freud je autorem dodnes uznávané metody volné
asociace, nebo platné terminologie Ego, Superego, nevědomí, podvědomí atd. Jeho dílo bylo
ve své době zcela revoluční a položilo základy hlubinné psychologii. Často je mu vytýkána
přílišná soustředěnost na roli sexuality v lidském životě. Terčem takové kritiky se stalo i jeho
brilantní dílo "Výklad snů". V tomto téměř čtyřsetstránkovém díle, zabírá však tolik
kritizovaná sexuální symbolika méně než desetinu celé jeho práce.
Příklad výkladu snu dle Freuda:
"Poněkud pochmurný sen mi vyprávěla jiná pacientka, rovněž jako námitku proti teorii o
splnění přání. " Víte, že má sestra má nyní jen jednoho chlapce, Karla. Staršího syna Otu
ztratila, když jsem bydlela ještě u ní. Ota byl mým miláčkem, vlastně jsem ho vychovala.
Mladšího mám také ráda, ovšem ne jako zemřelého. Dnes v noci se mi zdálo, že před sebou
vidím Karla, jak leží v malé rakvi se sepjatýma rukama, kolem něho svíčky, prostě docela tak
jako tehdy malý Ota, jehož smrt mnou tak otřásla. Řekněte mi prosím, co to znamená? Vy mě
přece znáte, jsem tak špatná, abych své sestře přála ztrátu jediného dítěte, které jí zbylo? Nebo
sen znamená, že bych si spíše přála smrt Karlovu než Oty? Po krátkém přemýšlení jsem jí
mohl vysvětlit správný výklad snu, který potom potvrdila. Podařilo se mi to proto, že jsem
znal pacientčinu minulost ..."
"Dívka časně osiřela a byla vychována v domě své mnohem starší sestry, mezi přáteli a
návštěvníky domu se také setkala s mužem, který zapůsobil trvalým dojmem na její srdce.
Určitou dobu se zdálo, že tento sotva vyslovený vztah skončí svatbou, ale šťastný konec
zmařila sestra, jejíž pohnutky nikdy nebyly docela objasněny. Po rozchodu se muž, milovaný
naší pacientkou, vyhýbal onomu domu a pacientka se nějakou dobu po smrti malého Oty, k
němuž mezitím obrátila svou něžnost, osamostatnila. Nepodařilo se jí však osvobodit se od
závislosti, do které se dostala náklonností k příteli své sestry. Její pýcha jí přikazovala, aby se
mu vyhýbala, ale bylo pro ni nemožné přenést svou lásku na jiné muže, kteří se o ni později
ucházeli. Ohlásil-li milovaný muž, který byl literátem, někde přednášku, byla jistojistě mezi
posluchači, a také jinak využívala každé příležitosti, aby ho mohla z dáli vidět. Vzpomněl
jsem si, že mi včerejšího dne vyprávěla, že profesor půjde na jistý koncert a že tam chce jít
také, aby se zase jednou potěšila pohledem na něho. To bylo v den snu, toho dne, kdy mi
vyprávěla sen, se měl koncert konat. Proto jsem mohl snadno zkonstruovat výklad a ptal jsem
se jí, zda ji napadá nějaká událost, která se přihodila po Otově smrti. Hned odpověděla:
Zajisté, tehdy, profesor po dlouhé přestávce opět přišel, u Otíčkovy rakve jsem ho zase jednou
spatřila. Bylo to zcela tak, jak jsem očekával. Vyložil jsem sen takto: "Kdyby nyní zemřel
druhý chlapec, opakovalo by se totéž. Strávila by celý den u sestry, profesor by nepochybně
přišel vyslovit svou soustrast, a spatřila byste ho za stejných okolností jako tehdy. Sen
nevyjadřuje nic jiného než toto přání, znovu ho spatřit, proti kterému vnitřně bojujete. Vím, že
máte v kabelce vstupenku na dnešní koncert. Váš sen je snem z netrpělivosti: shledání, k
němuž má dnes dojít, urychlil o několik hodin."
K zahalení svého přání si zřejmě zvolila situaci, v níž taková přání obyčejně potlačujeme,
situaci, ve které jsme tak plni smutku, že nemyslíme na lásku. A přece je velmi snadno
možné, že ani v oné skutečné situaci, kterou sen věrně napodobuje, u rakve prvního, vroucněji
milovaného hocha, nemohla potlačit něžné city k dlouho postrádanému návštěvníkovi ... "
(str. 95, Výklad snů)
Fáze spánku
Elektrické vlny
Svalové
napětí
Bdělý stav
Beta-vlny o vysoké
frekvenci, malé napětí
vysoké,
rychlé,
vědomě
zprava
kontrolované doleva
vědomé vnímání a
jednání
Fáze usínání
velmi pravidelné Alfavlny, vyšší napětí, na
konci přechod k
pomalejším théta vlnám
celkově
pomalé,
ochablé
nahoru a
svalové
dolu
napětí,
přerušené
občas náhlým
záškubem
zúžené vnímání,
snové fantazie – tzv.
hypnotické
halucinace
uvolněné
Mělký spánek Théta vlny občasně
přerušované jednotlivými svaly
silnými vlnami tzv.„K-
Pohyby
očí
Subjektivní pocit
minimální žádný, ale spící se
nechá lehce vzbudit
Komplexy“
Théta vlny s vyšším
Středně
napětím pozvolna
hluboký
spánek (10-15 přecházející na Delta vlny
minut)
Delta vlny
Hluboký
spánek (30-40
minut)
minimální
minimální žádný, spící se
svalové napětí nebo žádné vzbudí jen díky velmi
intenzivním
podnětům zvenčí
Delta vlny, krátce
REM fáze
přerušované Alfa vlnami
(první
nastupuje cca
90 min. po
usnutí a trvá
5-10 minut)
žádné napětí, rychlé,
90 % lidí má živé,
dokonalá
stejné jako bohaté sny se silným
relaxace
při bdění emocionálním
nábojem
snížené napětí žádné
svalů
žádné nebo jen
náhodné snové
obrazy, často
související s
událostmi
předchozího dne,
spící je jen velmi
těžko k probuzení
Zajímavosti o snech










první sny se objevují pravděpodobně už v prenatálním stadiu, okolo 28. týdne
pomocí EEG (elektroencefalogramu) se zjistilo, že v průběhu spánku dochází k
poměrně výrazným změnám spontánní elektrické aktivity mozku
snění umožňuje činnost mozkové kůry a subkortikálních struktur, zastoupené podobně
jako při myšlení za bdělosti
organická mozková onemocnění vyvolávají v 93 % případů změnu snění, ztráta snění
často přichází hned na začátku akutní choroby
jako spáč procházíme několika periodami, které se opakují přibližně po 70-90
minutách
REM fáze se v průběhu spánku po každém opakování prodlužuje, proto se nám zdá
nejvíce snů k ránu před probuzením
ženy si pamatují sny lépe než muži, přičemž pro vybavování snů je důležitější levá
hemisféra
sny se odehrávají v reálném čase, tzn. k převyprávění snu, potřebujeme přibližně
přesně tolik času, kolik času sen trval podle EEG
naše kritické JÁ, morální soud a etické cítění se jeví ve snu jakoby „vypnuté“
prožívané emoce jsou svou intenzitou hodnoceny shodně jako při bdění
Příklady snů klientů, které sehrály významnou roli v terapeutickém procesu z praxe paní Mgr.
Ludmily Haňková, privátní poradenské psycholožky působící v Institutu pro výzkum rodiny.
Cesta
Paní Gabriela přišla do poradny s tím, že manžel má dlouhodobý mimomanželský poměr a
jejich vztah je už několik let pouhou formalitou. Manžel o rozvod nestál, ona by ho uvítala,
ale s podmínkou, že se o rozvod postará sám a finančně se s ní dobře vypořádá. Vzít na sebe
odpovědnost za rozvod paní Gabriela rozhodně nechtěla. Byla také na manželovi zcela
finančně závislá. Nejdříve se snažila se vzniklou situaci smířit, zvyknout si, ale v manželském
trojúhelníku se stále cítila špatně. Pak vymýšlela způsoby jak zmanipulovat manžela tak, aby
se s ní sám chtěl rozvést, nechal jí půlku majetku a bydlení. V tomto období se jí opakovaně
zdál sen, jak letí letadlem, ale let neprobíhá dobře. Buď letadlo má poruchu a opakovaně
nouzově přistává, nebo nemůže pořádně vzlétnout a letí nebezpečně nízko, nebo se ve
vzduchu rozpadá a snící má strach že z něj vypadne. Tento sen dobře kopíroval její vnitřní
přání být nad věcí, dívat se na situaci manželského trojúhelníku s nadhledem, což se jí ani v
životě, ani ve snu nedařilo. Zároveň cesta letadlem zřejmě symbolizovala přání rychle,
zkratkou dosáhnout cíle a vyhnout se zbytečným "zážitkům" z cesty. V bdělém životě si přála,
aby manžel zařídil rozvod sám, bez ní a ona pak jen mohla podepsat smlouvu, která bude pro
ní výhodná. Nic z toho se však nedělo. Rozvodu se také bála, nedokázala si představit jak
bude žít sama. Bála se, že se neuživí, že jí bude večer samotné smutno a že si už nikdy
nenajde lásku.
Po dvou měsících terapie se jí zdál sen, ve kterém sedí za volantem svého vlastního auta (v té
době neměla ani řidičák) a řídí auto po dálnici. Prožívá obrovskou úzkost a strach, že cesta
nedopadne dobře, že nabourá nebo zabloudí. Přes svůj strach ale stále jela po dálnici zařazená
jako všichni bez sebemenších potíží. Při rozboru tohoto snu si najednou uvědomila, že má na
to řídit svůj vlastní život sama i přesto, že cítí obrovský strach. Úzkost zákonitě doprovází
každý nový krok do neznáma a je třeba s ní počítat. Ve velice krátké době si s manželem
vyjednala podmínky rozvodu, začala si hledat práci a přihlásila se do autoškoly.
Zmražené pocity
Pan Filip byl velice nespokojený v manželském vztahu a stěžoval si na stavy prázdnoty,
marnosti, ztráty smyslu a chutí do života. Partnerku popisoval jako velice hádavou až
hysterickou, která pořád křičí, vyčítá a je sním stále nespokojená. On její chování nechápe,
považuje ho za iracionální a nerozumné. Konflikty řeší tak, že své stanovisko klidným hlasem
pořád dokola vysvětluje. Partnerka na to reaguje vztekem. Chtěl abych ho naučila tomu, jak
přimět partnerku, aby se chovala stejně jako on. Pan Filip se přímo nerozčiloval, ale používal
strategii pasivní agrese. Téměř nikdy partnerce nesplnil to, co slíbil, chodil všude pozdě, často
zapomínal nakoupit apod.
Po několika sezeních měl sen, ve kterém je kapitánem na lodi a vydává se na noční plavbu. Je
jako kapitán svátečně oblečen a sám se sebou velmi spokojen. Najednou ale začíná silná
bouře a on natáčí svou loď proti obrovské vlně s jistotou, že to hravě zvládne. Jenomže v
jednom okamžiku vlny zmrznou a on s lodí zůstává zaklíněný mezi obrovské kusy ledu. Má
pocit bezmocí, zoufalství a prázdnoty. Během analýzy snu došel k závěru, že kapitán lodi
představuje silnou racionální stránku jeho osobnosti. Sebejistota, kterou jako kapitán cítí
vyjadřuje jeho přesvědčení, že racionalita má neomezenou moc. Zmrzlý oceán symbolizoval
zcela opomenutou a potlačenou emocionalitu. Pan Filip téměř nikdy necítil vztek a už
dlouhou dobu ani radost. Zaklíněná loď odrážela jeho současný psychický stav - depresi. Sen
mu napověděl, že pokud „nerozmrazí“ své pocity, nedostane se dál. Pan Filip byl v dětství za
projevy lítosti a vzteku trestán. Vyrostl v přesvědčení, že emoce jen komplikují život, a proto
je dobře raději nic necítit. Po nějaké době měl další sen, ve kterém byl vojákem a účastnil se
krvavé bitvy. Páchal to nejkrutější násilí a měl z toho dobrý pocit. Tento sen ho velice
pohoršil, protože v životě nikomu neublížil, ani v myšlenkách. Sen zde pravděpodobně plnil
hned dvě úlohy. Zaprvé sloužil jako určitý ventil pro odreagování agresivních pocitů, které
během terapie začaly vycházet na povrch, a za druhé naznačil snícímu, že pokud si dovolí
dávat vztek najevo, bude spokojenější. Brutalita scény, zřejmě signalizovala naléhavost
problému. Méně výrazný sen by snící nechal bez povšimnutí. Individuální práce s panem
Filipem trvala ještě půl roku. Postupně se učil akceptovat své emoce, včetně agresivity, hledal
způsoby, jak otevřeně projevovat své pocity, aniž by někomu ublížil. Začal být méně pasivněagresivní a více asertivní. Po čase požádal o zařazení do psychoterapeutické skupiny, kde
úspěšně spolupracuje dodnes a je podstatně spokojenější v partnerském vztahu.
Eva Kubová (1976)
Žurnalistka s psychologickým vzděláním, místopředsedkyně KVN Syndikátu novinářů ČR.
Prošla tříletým psychoterapeutickým výcvikem ve skupinové terapii, vystudovala publicistiku
v Praze, pracovala jako manažerka populárního ženského časopisu. V posledních deseti letech
byla činná doma i v zahraničí (z toho pět let ve Frankfurtu nad Mohanem), její specializací se
stala publicistika s psychologickou a sociální tématikou.
(publikováno v Psychologii Dnes, září 2008)
Literatura:
Freud S. (1994), Výklad snů, Nová tiskárna Pelhřimov, s.r.o.
Wikipedia - http://cs.wikipedia.org
www.solen.cz, Snění v neurologické praxi
doc. MUDr. Karel Šonka, DrSc. Neurologická klinika, Karlova Univerzita,
1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice, Praha
Výklad snů
Za dobu existence lidstva lze zaznamenat v každé epoše, ve které člověk dokázal souvisle a
cíleně přemýšlet o jevech jemu blízkých, velice časté snahy vykládat významy snů. Z
historického hlediska můžeme rozdělit tuto tendenci na tři směry:
[editovat] Symbolický výklad snů
Při tomto postupu je předmětem zkoumání obsah snu jako celku. Obvykle se pohlíží na
události, které se ve snu odehrály, v kontextu skutečné - reálné situace. Často se předpokládá,
že sen přináší informace o dějích následujících současné situaci, tedy nahlíží do budoucnosti,
věštecký. Tento přístup je značně nespolehlivý, protože dva různí vykladači, ač použijí stejný
postup, mohou dojít k naprosto rozdílným, klidně i opačným závěrům (což ovšem platí i při
analytickém výkladu snů, kde i jeden vykladač, jsou vlastně dva, analytik a klient, mohou
dojít k několika výkladům snu).
Za příklad takového postupu lze označit tvrzení, ke kterému došel biblický Josef při výkladu
faraonova snu. Sen zobrazuje, jak za sedmi tlustými kravami jde sedm hubených, které pohltí
prvé. Sen je vykládán jako očekávání příchodu sedmi let nouze, které pohltí veškerý nadbytek
vyprodukovaný předešlými velice úrodnými sedmi lety.Podobně Josefův sen o dvanácti
snopech, jeden stál a ostatní se mu klaněli, vypovídá o jeho výjimečném postavení mezi
dvanácti syny jeho otce Jákoba (ten ostatně Josefovy bratry popudil natolik, že ho prodali do
otroctví).
[editovat] Šifrovací výklad snů
Šifrovací metoda výkladu snů se již snaží postupovat smysluplněji. Z celého děje vybírá
důležité předměty a děje (otázkou je, podle čeho rozhoduje, že jsou důležité), které pomocí
klíčovací metody překládá do srozumitelného jazyka. Protože předmětů a obecných událostí,
které se ve snech vyskytují, je veliké množství, je k výkladu zapotřebí snář. Snář je v podstatě
slovník, který u každého hesla obsahuje symbolický výklad. Postupným překladem všech
významných prvků získáme spoustu informací. Je ovšem na vykladači, který tuto metodu
používá, aby dal jednotlivé informace do souvislostí a vytvořil tak smysluplný celek. Z tohoto
důvodu je tato metoda, stejně jako předchozí symbolická, považována za neobjektivní,
nevědeckou a značně naivní.
Např. u hesla Had lze dohledat následující informaci: být ovinut hadem je předpovědí tvé
bezbrannosti vůči intrikám nepřátel.
[editovat] Analytický výklad snů
Analytickou metodu definoval Sigmund Freud ve své knize Výklad snů, tam postatně uvedl a
interpretoval téměř 40 svých vlastních snů (vedle toho tam formuloval svou teorii o
nevědomí, předvědomí, vědomí, censoru a vytěsnění, tedy základy tzv. topografického
modelu mysli). Tato metoda je jedinou věrohodnou a vědeckou metodou. Výklad snů tímto
postupem velice pomohl k pochopení struktury mysli člověka, objevení rozdělení vědomí,
předvědomí a nevědomí. Metoda rozebírá sen na dílčí děje a objekty, které samostatně
zkoumá na základě volných nápadů (asociací) snícího.
V některých rysech se možná podobá šifrovací metodě, ale netrvá na univerzální platnosti
snových symbolů: jsou určité směrnice (špičaté a hranaté je falické, duté a prohloubené je
vaginální, rytmické je koitální), ale v zásadě sen interpretuje individuálně, na základě volných
asociací (správněji volných nápadů) snícího: rytíř s kopím může znamenat kupř. falického
muže, kopí může symbolizovat penis a kůň pudovou sílu, ale zrovnatak může znamenat kůň,
kopí a brnění silnou potřebu ochranných a obranných opatření, která chrání slabé Já (Self)
snícího, a to vše m.j.
Příklad - jden ze snů pacientky, má přítele Petra, nebývá moc doma, cítí se v životě
osamocena, je sečtělá, zdá se jí: sedí na vyšehradské skále, pod ní jezdí vlaky a tramvaje, duní
to, vidí, jak teče vltavská voda. Náš výklad je, na základě asociací: skála je Petr (petra,ae,f. je
latinsky skála, známo z Nového Zákona jí i mně,voda by mohla být pláč z osamění,ale také
mařený čas, který se nevrátí; vlaky a tramvaje jsou jednak plné lidí, kteří se neznají, další
ozvuk její samoty a jejich vzdálenosti ve vztahu, navíc někoho k někomu mohou vézt; jednak
pohyb vlaku a tramvají je symbolem koitální aktivity, tedy těsného sblížení, které jí schází,
bylo by lze i rozvíjet asociace ve směru N.Z. ((Ty jsi skála=Petr, na tobě vystavím církev
svou.)), tedy otázku narcismu, jejího nebo jejího přítele , navíc opět otázku společenství,
tentokrát symbolizovaného církví - to ovšem záleží na tom, kam interpretujícího vedou
asociace snícího, co v něm vyvolávají, předevěím po stránce emoční a tělesné, a co potvrzují
a co zamítají, nikoli ovšem jeho vědomý souhlas nebo nesouhlas. Freud přirovnává sen k
halucinacím, tedy ke stažení libida z objektů a k tvorbě nových vnitřních objektů. Jako hlavní
funkci snu vidí jeho funkci strážce spánku, sen umožňuje libidinozním přáním, aby se v
zastřené (jinak, jiným způsobem zastřené, než za bdělého stavu) podobě dostala do vědomí a
nerušila proto spánek. Pro Freuda analýza snů byla královskou cestou do nevědomí, která,
využívajíc tzv. zbytků ze dne (událostí předchozího dne), zobrazuje vnitřní uspořádání
nevědomých obsahů v lidské duši.
Freudův žák, přívrženec, a později odpadlík, Carl Gustav Jung se věnoval hluboce výkladu
snů svých analyzandů (klientů), vytvořil techniku amplifikace, rozvinul teorii o subjektovém a
objetovém významu snu (subjektový význam znázorňuje v různých prvcích snu rozličné
aspekty analyzandova Já/bytostného Jám objektový spíše jeho situaci interpersonální, jistě
obecně pojatou tak, jak ji má ve svém nevědomí). Významně teorii snu a snění rozšířil
kleiniánský psychoanalytik Thomas Ogden (cílem psychoanalýzy je dovolit
pacietovi=analyzandovi, aby přerušené a nedosněné sny dosnil)
[editovat] Reference
1. ↑ KASSIN, Saul M.. Psychologie. Brno : Computer Press, 2007. ISBN 978-80-2511716-3. S. 140.
[editovat] Související články






Spánek
Noční můra
Halucinace
Představa
Carl Gustav Jung
Sigmund Freud
[editovat] Externí odkazy