Recept na krizi: šetřeme na provozu státu, ne na lidech

Recept na krizi: šetřeme na provozu státu, ne na lidech

Svoboda. Solidarita. Spravedlnost.
www.cssd.cz
Recept na krizi: šetřeme na
provozu státu, ne na lidech
Světová hospodářská krize zasáhla do života každého z nás
bez ohledu na to, jestli jsme ji
zavinili, nebo jsme její obětí.
Dopad na Českou republiku
prohloubila skutečnost, že Topolánkova vláda nástup krize
dlouho ignorovala a popírala,
místo aby připravovala veřejné
finance na horší časy.
Jiří Paroubek
předseda ČSSD
Důsledkem těchto chyb je, že
reálný schodek státního rozpočtu
za loňský rok se vyšplhal na rekordní 224 miliardy korun. Ideální
řešení není seškrtat bez rozdílu
veškeré výdaje státu, sebrat peníze rodinám s malými dětmi, zaměstnancům nebo důchodcům.
Taková politika nejen že trestá ty,
kteří krizi nezavinili, ale navíc povede k jejímu rychlému a tvrdému návratu. Poklesne-li poptávka obyvatelstva, nebude odbyt
a výrobci budou propouštět další
zaměstnance.
Namísto utíkání od zodpovědnosti musíme přijmout strategii
změny. Potřebujeme opatření,
kterými zabráníme návratu krize
a tomu, aby za chyby investičních
spekulantů stále znovu platili daňoví poplatníci. Nastal čas určit
správnou míru regulace finančních
trhů. Hledejme cesty, které nebudou trhy omezovat, ale zároveň
zkrotí chamtivost a nezodpovědnost finančníků. Kromě regulace
musíme hledat cestu k určité formě „zdanění“ finančního sektoru.
Takto získané peníze budou sloužit
k tomu, aby stát napříště nemusel
štědře dotovat krachující banky, ale
aby pomohl přímo svým občanům
a podnikům.
Ekonomická krize a propad státního rozpočtu nemůže sloužit jako
záminka k tomu, aby se stát rozprodejem majetku zbavil kontroly
nad základními strategickými odvětvími – energetikou, dodávkou
Pomozme Haiti
ropy a plynu či dopravou. Stát také
nadále musí garantovat standard
v oblasti sociálního a důchodového
Ekonomická
krize nemůže
být záminka
k tomu, aby se
stát rozprodejem
majetku zbavil
kontroly nad
základními
strategickými
odvětvími
pojištění, zdravotnictví a školství,
ale také financovat vědu a výzkum.
Zároveň bychom měli, pokud jde
o zajištění hospodářského růstu
země, přestat spoléhat na nadnárodní společnosti. Podpořme rozvoj
středního a malého podnikání s jasnou vlastnickou strukturou a odpovědností ke svému působišti.
Nezbytné je hledat úspory
ve státních institucích. Musíme
znovu zvážit, jaké podpůrné programy a veřejné zakázky se vyplácejí a jaké plýtvají penězi. Neméně
důležité je zajistit rychlou vymahatelnost spravedlnosti pro všechny
bez rozdílu a vyhlásit nesmiřitelný
boj korupci. Právě korupce ve veřejných zakázkách a dalších oblastech znamená pro státní rozpočet
těžko vyčíslitelnou ztrátu.
Cílem ČSSD je vytvářet stabilní,
spravedlivý a demokratický stát
pro všechny bez rozdílu věku,
světového názoru, příjmu nebo
pohlaví. Říkáme to důrazně: nedopustíme, aby účet za ekonomickou
krizi platili ti, kteří jsou oběťmi, a viníci dostali od státu zelenou k dalšímu bezstarostnému „podnikání“
na účet nás všech.
Jiří Paroubek
Návrh ODS na zvýšení DPH povede k drastickému zdražování
Jako ve špatném filmu si musí
připadat občané poté, co se
Mirek Topolánek opět „připomenul“ veřejnosti svým návrhem na sjednocení sazby DPH
na 17 procent. Tento návrh totiž
vzácně kombinuje absurditu
s asociálností.
Nezapomínejte prosím na lidi, kteří
se ocitli v nouzi, a přispějte na některou
z humanitárních sbírek na pomoc obětem
ničivého zemětřesení na Haiti.
Ten ovšem, jak známo, nedodrželi a mnohonásobně překročili, takže finální deficit činil
192,2 miliardy. Tedy pětinásobek toho navrhovaného.
ovšem zjevně ne, ač je tím, kdo nese
hlavní odpovědnost za toto ekonomické fiasko. Sám opět přichází
s návrhy, které jsou v čase hospodářské krize mimořádně asociální.
Milan Urban
místopředseda ČSSD
Absurdní je proto, že pan Topolánek měl spolu s „nejlepším ministrem financí na světě“ dost času
ukázat, jak vypadají podobné ekonomické experimenty v praxi. Díky
zrušení progresivního zdanění příjmů tak státní pokladna přišla o 80
miliard korun ročně, které nyní
v rozpočtu zoufale chybí.
Je přitom nutné znovu a znovu připomínat, že právě Mirek
Topolánek a Mirek Kalousek
(který se nyní k těmto pokusům
příliš nehlásí) připravili na loňský rok rozpočet s deficitem
pouhých 38,1 miliardy korun.
Foto: Wikipedia
ČSSD přispěla částkou 50 tisíc korun
Sjednocení sazeb DPH povede ke mimo jiné ke skokovému zdražení léků
V takové situaci by většina lidí šla
nejspíš trochu do sebe a přemýšlela, jak je vůbec možné udělat tak
obrovskou chybu. Mirek Topolánek
Sjednocení DPH na 17 % by
totiž samozřejmě vedlo ke skokovému zdražení potravin,
léků, jízdného ve veřejné dopra-
vě a bydlení o 7 %. Na druhou
stranu by ovšem klesla například cena spotřební elektroniky.
V této souvislosti si nelze než
vzpomenout na oblíbené rčení
z dob normalizace, podle kterého je „zdražení másla kompenzováno zlevněním rychlíkových
lokomotiv“.
Bohužel věc je příliš vážná, aby
se o ní dalo takto vtipkovat. Praktické uskutečnění tohoto návrhu
by totiž vedlo k drastickému snížení životní úrovně nízko a středně příjmových skupin obyvatelstva. Jinými slovy to znamená, že
výše uvedené daňové experimenty, na kterých profitovalo pouze
oněch pomyslných „horních deset
tisíc“, by nyní museli zaplatit obyčejní lidé.
Na závěr si dovolím parafrázovat
krásný citát, který vznikl ve Francii
po nástupu Ludvíka XVIII. a takzvané restauraci monarchie: „Nic
nového se nenaučil, ale nic starého
nezapomněl“. Na Mirka Topolánka
to lze vztáhnout beze zbytku.
Topolánkovo a Kalouskovo zadlužování země musí skončit
Loňský deficit státního rozpočtu
ve výši 192,2 miliardy korun nelze objektivně a korektně srovnávat v časové řadě s deficity
státního rozpočtu dosaženými
v roce 2007 a dříve.
Bohuslav Sobotka
místopředseda ČSSD
Pokud bychom pro definici
schodku státního rozpočtu použili
rozpočtová pravidla a metodiku,
obojí platné v období let 1993 –
2007, dosáhl by reálný schodek
státního rozpočtu v roce 2009 rekordní částky 223,9 miliard korun!
Optického snížení deficitu dosáhla Topolánkova vláda jednorázovou účetní operací v únoru
2009, kdy do příjmů státu zapojila
zbytek rezervních fondů ministerstev ve výši 31,7 miliardy korun.
Stejný účetní trik použil ministr
Kalousek i v roce 2008, kdy rozpuštěním 47 miliard z rezervních fondů opět opticky snížil rozpočtový
schodek na rok 2008 na výsledných 19,4 miliardy korun, přičemž
reálný deficit v tomto roce dosáhl
více než 67 miliard.
Tyto účetní triky Topolánkovy
vlády zamlžují skutečný rozsah
deficitů v letech 2008–2009. Jde
totiž o jednorázovou, neopakovatelnou účetní operaci, která neřeší strukturální problém státního
rozpočtu. V roce 2010 již podobné
kreativní postupy možné nebudou, neboť rezervní fondy shromážděné v době vlády ČSSD byly
tímto postupem zcela rozebrány
(přitom ještě k 1.1. 2008 bylo v rezervních fondech více než 90 miliard korun).
Metodicky korektní časová řada
deficitů státního rozpočtu (bez
kreativních operací s rezervními fondy) proto vypadá následovně:
2007 – 66,4 miliardy (rozpočet
připraven ještě vládou J. Paroubka
v srpnu a září 2006)
2008 – 67 miliard (rozpočet připraven vládou M. Topolánka)
2009 – 223,9 miliardy (rozpočet
připraven vládou M. Topolánka)
2010 – 163 miliardy (rozpočet připraven vládou J. Fischera)
Deficit státního rozpočtu v roce
2009 je nejvyšší od vzniku České republiky v roce 1993. Má však ještě
jedno smutné prvenství, jde o největší chybu v odhadu reálných příjmů a výdajů, které se kdy vláda a ministerstvo financí dopustili. V letech
2002–2007 přitom skončilo hospodaření státu vždy s nižším schodkem,
než počítal příslušný zákon o státním
rozpočtu schválený poslanci.
Ministr Kalousek a premiér Topolánek postavili svůj návrh stát-
Vývoj deficitu státního rozpočtu
66,4 mld
67 mld
223,9 mld
Rok 2007
(rozpočet připraven ještě
vládou ČSSD)
Rok 2008
(vláda ODS)
Rok 2009
(vláda ODS)
ního rozpočtu na předpokladu,
že naše ekonomika poroste v roce
2009 o 4,8 %, vysoce nadhodnotili daňové příjmy a předpokládali
schodek ve výši 38 miliard korun
(skutečný výsledek 192,2 respektive 223,9 miliardy korun).
Nebyla to chyba, byl to politický kalkul. Před krajskými a senátními volbami v říjnu 2008
nechtěla Topolánkova vláda
přiznat, že její daňové a rozpočtové reformy neumožní sestavit
v roce 2009 rozpočet s nižším
schodkem, než byl v roce 2008.
Zpochybnilo by to totiž zásadním způsobem úspěšnost celé
vládní fiskální a daňové politiky
(včetně tzv. rovné daně).
Navíc by tváří v tvář hrozícím výpadkům daňových příjmů musela
vláda škrtat, což by před regionálními volbami mohlo opět zavést
debatu ke skutečným výsledkům
Topolánkova vládnutí. Premiér
a jeho ministr financí proto zvolili
pohodlnou cestu ignorování již
v té době široce dostupných ekonomických dat a připravili zcela
nerealistický rozpočet, založený
na překonaných makroekonomických odhadech vývoje v roce 2009.
ČSSD od počátku označovala
rozpočet za fiktivní a příjmovou
stránku za výrazně nadhodnocenou. Topolánek tuto kritiku označil
za šíření poplašné zprávy a Miroslav Kalousek hovořil o ostrůvcích
stability uprostřed krize. Vláda
odmítla upravit rozpočet i v lednu a únoru, kdy ji k tomu ČSSD
opětovně vyzvala. Jednoznačnou
ní daně z příjmů firem připravilo
rozpočet o několik desítek miliard
korun, jež mohly celkový veřejný
dluh snížit.
Podíl veřejného dluhu na HDP
29 %
30 %
35,6 %
Rok 2007
(rozpočet připraven ještě
vládou ČSSD)
Rok 2008
(vláda ODS)
Rok 2009
(vláda ODS)
odpovědnost za výši deficitu tak
nese bývalý ministr financí Kalousek, bývalý premiér Topolánek
a koaliční poslanci, kteří pro rozpočet v prosinci 2008 (kdy už všude kolem zuřila recese) hlasovali.
Výše schodku neodráží jen dopady hospodářské krize, ale také
důsledky chybné daňové politiky
prosazené Topolánkovou vládou
po 1.1. 2008 v tzv. batohu. Zavedení rovné daně, příliš nízko nastavené stropy na odvody a sníže-
V letech 2006–2007, před Topolánkovými reformami na konci
období vlád ČSSD, byl podíl veřejného dluhu na HDP 29 %. Od té
doby bohužel roste. V roce 2010,
po započtení dopadů z roku 2009,
dosáhne veřejný dluh cca 36 %
HDP. Taková bilance je jak pro Kalouska, tak pro Topolánka úplným
rozpočtovým fiaskem. ČSSD udělá
vše proto, aby tato politika nekontrolovaného zadlužování státu
příštími volbami skončila.