Haiti – znamení doby Händlův „Mesiáš” Misijní výzva z USA Dětský

Zpravodaj Brněnské tiskové misie č.100
Händlův „Mesiáš”
Misijní výzva z USA
Haiti – znamení doby
Bible, Žalm 19, 1
Dětský kvíz
Na úvod…
Bílý kamének
Bosé děti běží o závod ve slepé ulici.
Přeskakují kalužinu nebo se vezmou do křížku.
Jde jim o čest, o jadérko oříšku.
O nic, o všecko.
A to je cena v každém opravdickém boji.
Prohraje ten, kdo se zlatem uspokojí.
Milí přátelé,
v letošním roce je před námi malé jubileum – na Velikonoce budeme
rozesílat jubilejní stou kolekci letáčků. Jak ten čas letí! Vzpomínáme na
nelehké začátky budování centrály v roce 1992, na potíže, které jsme
museli překonat v době chaotického přerodu společnosti z totalitního
režimu. První zásilky jsme balili v obývacím pokoji, adresy ručně vypisovali,
stáli fronty (i přes noc) na vyřízení celních formalit při dovozu letáčků
z tiskárny v Německu a pak na poště složitě vypisovali průvodní listy pro
odeslání zásilek. Dnes už je vše jen historie a pár fotografií. Díky know-how Marburgské misie
i pokroku u nás jsme za 18 let trvání vybudovali moderní evropskou tiskovou misii. Je to
také díky Vám, našim odběratelům. Děkujeme za modlitby i finanční podporu, bez obojího
bychom tuto práci nemohli vykonávat. Jsme velmi vděčni i za stálou finanční podporu
Marburgské misie. Myslete na to, abychom se mohli co nejdříve finančně osamostatnit.
Rádi bychom vyhověli přání německé misie co nejdříve přesunout dotace pro misijní
potřeby do některého z dalších států za
bývalou železnou oponou. Děkujeme za
modlitby a pomoc v letošním roce.
Neboť nad metál pro chrabré,
RNDr. Petr Kolek,
vedoucí Brněnské tiskové misie
v němž se slunko blyští,
je bílý kamének, menší než dlaň.
Ležel na smetišti, než kdo vyryl naň
jméno vítěze.
Patří-li tobě, dozvíš se až v ono ráno,
kdy bosé děti zatroubí: DOBOJOVÁNO.
Jindřich Mánek
Jindřich Mánek (1912-1977) byl český biblista a hebraista, profesor na
Dar pro BTM
Vážíme si spolupráce se všemi církvemi, pro které BTM na biblickém základě připravuje
misijní texty. Cítíme se jako jedna rodina. Koncem minulého roku nás velmi potěšil
a povzbudil dárek, který jsme dostali při příležitosti naší prezentace v katolické církvi
v Brně na Petrově. Mohli jsme převzít
krásnou knihu „Vánoční variace“ od
jejího autora, brněnského biskupa
Mons. ThLic. Vojtěcha Cikrleho.
Ceníme si osobní přání a požehnání
pro pracovníky a práci BTM. Těšíme
se na další setkání, z nichž první bude
14. března 2010 ve 14 hod. v Centru
pro rodinu a soc. péči brněnského
biskupství a kabinetu seniorů na
Josefské ulici. Srdečně zveme na tuto
prezentaci BTM.
Husově čs. bohoslovecké fakultě (dnes Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy).
3
Přečetli jsme za Vás...
Přečetli jsme za Vás...
HÄNDLŮV MESIÁŠ
Spisovatel Stefan Zweig ve své knize „Hvězdné hodiny lidstva“ vypráví pohnutou historii
vzniku Händlova „Mesiáše“ (knihu u nás vydalo Karmelitánské nakladatelství). Své čtenáře uvádí do Londýna 18. století a působivě
líčí vznik jedné z nejvýznamnějších skladeb
hudební historie.
Životní krize
Georg Friedrich Händel byl nepochybně úspěšným skladatelem v Londýně. Později však začala
jeho hvězda z různých důvodů pohasínat. Příčinou
první krize byla mrtvice, která vedla k těžkému
zdravotnímu zhroucení. Po úspěšném lázeňském
pobytu v Cáchách začala opět aktivní a úspěšná éra jeho tvorby. Začal komponovat,
ale úspěch nepřicházel. Ocitl se znovu v další těžké finanční i tvůrčí krizi.
Uprostřed noci je začátek dne
Jedné noci r. 1741 pospíchal sehnutý muž temnými ulicemi Londýna. Tím mužem
byl Georg Friedrich Händel, velký hudebník. Byl ponořený do sebe, v jeho nitru spolu
zápasily naděje a zoufalství. Přízeň vznešeného anglického světa se od něj odvrátila.
Händel zakoušel tísnivou bídu. Jeho tvůrčí jiskra vyhasla. Nebylo mu ještě šedesát
roků, cítil se už starý a unavený životem. Bez naděje se vrátil do svého chudobného
bytu. Tu padl jeho pohled na těžký balík. Otevřel jej. „Duchovní oratorium!“ zněl
název. Händel se rozzlobil na podřadného básníka a zvláště na jeho poznámku: „Bůh
mě pověřil tímto úkolem.“ Lhostejně listoval v textu. Najednou jeho oči spočinuly na
jedné řádce: „Byl v opovržení a pohrdání u lidí… kdekdo se ho zřekl… jeho rány nás
uzdravily.“ Händel četl dál. Tato slova – bez výjimky citáty z Bible – se dotkla jeho srdce. Nitro jeho zničené existence bylo jimi hluboce zasaženo a vedlo jej k osobnímu setkání s Bohem.
Slova, která vedou k životu
Z jednotlivých citátů měl dojem, že byly napsány přímo pro něj. A když četl dále:
„Já vím, že můj Vykupitel je živ… jásej Haleluja!… hoden jsi, Pane, přijmout slávu,
čest i moc“, tu všechna slova v Händlovi ožívala. Ze slov byly tóny a jeho nitro bylo
naplněno nádhernými zvuky. Jiskra shora v něm roznítila oheň. Händel sáhl po peru
a začal psát. S neuvěřitelnou rychlostí se stránka za stránkou plnila notami. Příštího
rána jej našel jeho sluha skloněného nad psacím stolem. Postavil podnos s jídlem
tak, aby byl Händlovi po ruce a odešel. V poledne tu stál ještě nedotčen. Händel psal
a psal. Občas vyskočil ze židle, vrhl se ke svému cembalu, běhal sem a tam, mával
rukama a zpíval z plného hrdla: „Haleluja, haleluja!“ Sluha se obával, že se Händel
zbláznil, když mu řekl, že se otevřely brány nebe a sám Bůh že je nad ním.
4
Partitura „Mesiáše“ a cembalo zachovalé v londýnském domě Georga Friedricha Händla.
Obdiv krále
Tři týdny pracoval Händel jako posedlý, takřka bez odpočinku a stravy. Potom padl
vyčerpán na lůžko. Před ním ležela hotová partitura. Premiera Händlova „Mesiáše“
zazněla 13. dubna 1752 v Dublinu v rámci série dobročinných koncertů. Při jednom
z prvních uvedení v Londýně se král Jiří II. při sborové písni „Haleluja“ zvedl ze svého sedadla a celé publikum ho následovalo. Toto znamení obdivu pro úchvatné
Händlovo dílo je v Anglii běžné dodnes.
Nejen zábava
Traduje se, že lord Kinnoull prý vychvaloval Händlovo dílo jako ušlechtilou zábavu.
Händel po chvíli zamyšlení řekl: „Bylo by mně líto, kdyby moje dílo posluchače jen
pobavilo. Přál bych si, aby zásadně ovlivnilo jejich život.“ To se děje dodnes. Při poslechu jeho díla se Duch Boží dotýká srdce posluchačů. Ústřední témata Mesiáše jsou
až dodnes vysoce aktuální. Bůh nám v Ježíši Kristu poslal Mesiáše – Vysvoboditele,
který jako zmrtvýchvstalý a živý Pán mění život člověka. Kdo přijme Ježíše jako svého
Pána a Spasitele, pozná, že Bůh jej miluje, nezapomněl na něj a jako živý Bůh chce být
v jeho blízkosti a žehnat mu.
Velký pátek
Pod Händlovým vedením byl Mesiáš uveden čtyřiatřicetkrát. Skladatelových fyzických sil pomalu ubývalo. Nakonec oslepl, ale jeho tvůrčí činnost neochabla. Naposled
slyšel své vlastní dílo v londýnské Covent Garden 6. dubna 1759, osm dní před svou
smrtí. Dirigoval tenkrát sám, oči vyhaslé. Když se vyčerpaný vrátil domů, byl stižen
náhlou slabosti a přál si, aby zemřel na Velký Pátek. Toho roku připadal Velký pátek na
13. dubna. Když si Händel uvědomil, že před dvaadvaceti lety ve stejný den ochrnul
a pět let poté opět v tento den „vstal z mrtvých“ při premiéře svého Mesiáše, věděl,
že v ten den chce také zemřít – zemřít v naději, že bude vzkříšen k životu věčnému.
Na Velký pátek se mu skutečně výrazně přitížilo a den poté odešel na věčnost. Händel
odcházel k Bohu, kterého tak úchvatně opěvoval a který se zmocnil jeho srdce. Teď už
mohl jásat: „Vím, že můj Vykupitel je živ!“
5
Misijní impulzy...
Vánoce v USA
Při mém nedávném soukromém pobytu v USA, jsem
jako nový pracovník BTM využil příležitosti a zajímal
se o misijní aktivity amerických křesťanů. Zvláště mě
zaujala výzva, která jde napříč celými Spojenými státy:
‚Každý křesťan zvěstuje, každý člověk slyší evangelium
– do roku 2020!“ Hodně jsme na toto téma hovořili,
potěšilo mě, že se bratři a sestry živě zajímali i o evangelizační úsilí
v zemích za bývalou železnou oponou.
Splněná přání
Naše dcera Hanka se provdala do USA. Její manžel je
nejen učitelem církevní historie, ale dnes i presidentem
církevního semináře v Clevelandu, ve státě Georgia.
Nejstarší vnuk, kterému už bylo sedm let, dostal spolu
s ostatními ve škole úkol: formulovat tři největší
„vánoční přání“. Seřadil je takto: poslouchat více Pána
Boha, dostat jako dárek počítačovou hru, a nakonec
– aby na Vánoce přijeli dědeček a babička z Česka.
Nevím, jak se mu daří dnes v naplňování prvního přání,
ta druhá dvě se mu splnila beze zbytku.
Církvi jde o hodně!
Byli jsme spolu s manželkou velice vděční za možnost prožít Vánoce a vstup do
nového roku 2010 v rodině dcery. Stejně tak jsme byli vděční za možnost být
v tento čas s Boží rodinou. Bylo to znovu velice povzbuzující a občerstvující.
Ptáte se proč? Především proto, že církevní společenství, kam patří i naši
příbuzní, je společenstvím, kterému o něco jde. Nikdy se nespokojí s daným
stavem věcí. Na „americké“ poměry je to menší společenství. Má pouze kolem
500 členů. Většinou velmi obyčejných lidí, kteří neváhají pravidelně přijíždět
i mnoho mil za „svojí“ duchovní rodinou. Nejvíce mě zaujala společná duchovní vize celého společenství pro nastávající období: „Zpřítomňovat druhým Krista skrze změněný život!“. Takovým způsobem bylo zformulováno
soustředěné misijní úsilí všech, kteří zde našli svůj duchovní domov. Tedy
to, o co jim jde na prvním místě. Hned při příjezdu k modlitebně a zejména
pak při odjezdu z parkoviště zpět domů jsem si nemohl nevšimnout velkých
tabulí s nápisem: „Nyní již vjíždíš do svého misijního pole“. Teď opouštíš
církevní půdu, teď se prakticky začne projevovat to, jak budeš aplikovat
obsah evangelia v každodenním životě.
6
Misijní impulzy...
Neuskutečnitelná vize?
Kazatel církevního společenství,
bratr Jim Holmes, který se kdysi
rozhodoval pro profesionální kariéru hráče golfu, je dnes vynikajícím kazatelem. Tak jej alespoň
přijímají jeho posluchači. Když
začne kázat, tak z něho nespustíte oči, zapomenete na čas a na
všechny svoje problémy. Jeho kázání jsou „přísně“ christocentrická – tedy vždy výrazně oslavující Ježíše Krista,
jeho dílo spasení. Není neděle, aby po kázání nepřišla naprosto jasná a konkrétní výzva k odevzdání se Kristu, k obnově vztahu s Ním. A lidé přicházejí
kupředu. Kazatel i starší se s nimi modlí, potom jsou velmi stručně a citlivě
představeni celému společenství. Následují modlitby – vyslání těch, kteří na
Vánoce a Nový rok odjíždějí na krátkodobé misijní cesty – tentokráte na Ukrajinu a do Holandska. Budou potřebovat mimořádné Boží ochrany a vedení.
Všichni to hluboce prožívají spolu s nimi. Ti, kteří odjíždějí na Ukrajinu, potom
přichází za námi a ptají se nejen na počasí, které je tam v zimě čeká, ale i na
poměry, ve kterých budou sloužit. Snažíme se je spolu s manželkou co nejvíce
povzbudit i proto, že víme, jak velká potřeba misijní práce na Ukrajině stále je.
Aktuální výzva
Po skončení dopolední bohoslužby
ještě zůstávám v předsálí a sahám
po církevním tisku. Zjišťuji, že snad
není v USA misijní organizace, která
by se nezabývala otázkami nových
přístupů, nové koncepce misie v neustále měnících se podmínkách
současného života, do kterých je
třeba více než kdy jindy přinést „tu
starou víru, která všechněm postačí
k záchraně a spasení“. Proto i ta vize – výzva, která je vlastní nejen místním
bratřím a sestrám, ale jde napříč celými Spojenými státy:
„Každý křesťan zvěstuje,
každý člověk slyší evangelium
– do roku 2020!“
7
Nabídka nových letáčků…
Velikonoce 2010
Proč slavíme Velikonoce? (H119)
V dějinách světa je mnoho významných dní a událostí. Je
však jeden den, který přehlížíme, i když natrvalo změnil
běh dějin naší planety. Je to velikonoční neděle. Co se
doopravdy událo v tento den? Text Jana Titěry o smyslu
Velikonoc. (Doporučená cena 3,30 Kč)
Nabídka starších letáčků…
Velikonoční pozdrav
(DK49)
+mini
CD
Velikonoce – největší dar (DKx97)
Dvojitá
karta s
přílohou
Peníze patří k životu. Hovořil o nich i Ježíš. V rozhovorech vedl své posluchače k tomu, aby pochopili,
že v životě jsou mnohem vyšší hodnoty. Velikonoční
karta s přílohou čokoládové mince. (Doporučená
cena 7 Kč, lze objednat i bez přílohy za 4,90 Kč)
Život za třicet stříbrných (RT76)
Letáček líčí smutný příběh Jidáše a následně dramatické
události ukřižování Ježíše Krista. Od té doby platí pro každého
Kristova nabídka – pozvání na cestu k věčnému životu. Text
napsal Jan Titěra. (Doporučená cena 2,70 Kč)
Malý velikonoční kvíz (DT56)
Soutěžní kvíz je určen pro mladší děti. V tajence je ukryto jedno
z pojmenování Ježíše Krista. Soutěžící, kteří připojí vyprávění
o velikonočních událostech a nakreslí obrázek, budou zařazeni do
slosování o ceny. Sestavil Petr Kolek. (Doporučená cena 2,70 Kč)
Hle, beránek Boží… (P3)
Panoramatický pohled z nové série VÍRA, LÁSKA,
NADĚJE. Biblický verš: „Hle, beránek Boží, který
snímá hřích světa.“(Jan 1, 29) je na rubu doplněn
krátkou úvahou o symbolu beránka jako Kristovy
oběti. Do volného místa lze připsat vlastní přání
k Velikonocům. (Doporučená cena 5,50 Kč)
Tučňáci kamarádi (PN34)
Básnička Oldřišky Koudelové je doplněna veršem: „Bůh chce, abychom se měli rádi a pomáhali si“. (volně podle listu Galatským 6, 2) (Doporučená cena 2,70 Kč)
Velikonoční naděje (PT60)
Lidé mají strach a obavy z budoucnosti. Na každého čeká stejný osud – smrt. Bible – Boží slovo
však má pro nás tu nejúžasnější zprávu – že život smrtí nekončí. (Doporučená cena 2,70 Kč)
Doporučená cena za zásilku (včetně poštovného):
časopis Nové perspektivy - 15 Kč, časopis + ukázka letáčků - 54 Kč
Letáčky jsou neprodejné, zasíláme je za dobrovolný dar.
8
Dvojitá karta s veršem „Bůh nám dal věčný
život, a ten život je v jeho Synu.“ (1.list
Janův 5, 11). Hovoří o jedinečnosti osoby
Ježíše Krista – Božího Syna. I když jeho
život, byl zcela jiný než kohokoli z nás. Karta
je doplněna velikonočním mini CD. Písně
jsou vybrány z CD „Ať každý to ví“(Hudební
skupina BTM). Kartu lze objednat i bez CD.
(Doporučená cena s CD 19 Kč, bez CD 4,90 Kč)
DOTISK ÚSPĚŠNÉHO LETÁČKU
Ukřižovaný a zmrtvýchvstalý (RT56)
Některým lidem Ježíš Kristus nedá spát. Snaží se vyvrátit skutečnosti
Ježíšova života, na kterých křesťané staví svou víru. Popírají jak jeho
smrt na kříži, tak i zázračné vzkříšení. Mohou vůbec křesťané svoji
víru opřít o nějaké pádné důkazy? Text podle knihy L. Strobel: Kauza
Kristus napsal Karel Novák z BTM. (Doporučená cena 2,70 Kč)
Už svitlo jitro nedělní (DT38)
Velikonoční píseň pro děti Luďka Rejchrta z ČCE v Praze. Letáček
ilustrovala Alena Lančová. (Doporučená cena 2,70 Kč)
Cesta k životu (H92)
Co nás čeká po smrti? Podle Bible máme dvě možnosti. Tou první je
nebe – prožívání harmonie, bezpečí, pokoje, radosti a lásky. Druhou
možností je peklo – stav věčného zoufalství, výčitek svědomí,
nenaplnění, a nenávisti. Do nebe vede pouze jedna cesta a tou je
Ježíš Kristus. Autorem textu je Ignác Mucha z Pastoračního střediska
při Arcibiskupství pražském. (Doporučená cena 3,30 Kč)
Vítězství života (RT38)
Mnoho lidí dnes o Ježíšově vítězství nad smrtí vůbec nic neví,
nebo o něm pochybují. Velikonoce se pro ně staly pouhými
svátky jara. Pohled do jarní přírody je úchvatný. Po dlouhém
zimním spánku se vše probouzí k životu a rozkvétá… Autorem
textu je Ludvík Kolek. (Doporučená cena 2,70 Kč)
Chlapec a ovečka (DT32)
Příběh o zatoulané ovečce v přitažlivé podobě textu
s vloženými obrázky. Děti se doví biblické poselství,
že Pán Ježíš Kristus je dobrým Pastýřem, který chce
zachránit každého člověka. (Doporučená cena 2,70 Kč)
Důvěra (DK32)
Dvojitá karta s básní Jana Matušky ze sboru CB v Říčanech u Prahy a biblickým veršem „Svou cestu
svěř Hospodinu, doufej v něho, on sám bude jednat“ (Žalm 37,5). (Doporučená cena 4,90 Kč)
9
Aktuálně…
Aktuálně…
Haiti – znamení doby?
„Nebe a země pominou,
ale slova má nepominou.“ (Matouš 24, 35)
Počátek druhé dekády třetího tisíciletí se zapsal do historie lidstva velmi smutným písmem. 12. ledna 2010 došlo na ostrově
Haiti ke zničujícímu zemětřesení o síle 7,3 Richterovy stupnice,
které srovnalo se zemí velkou část haitského hlavního města
Port-au-Prince a mnoho dalších míst. Počet obětí se odhaduje na
více než dvěstě tisíc. V každém případě se jedná o nejtragičtější
zemětřesení ve světě za poslední půlstoletí.
Celý svět svoji pozornost obrátil k Haiti, nejchudší zemi západní polokoule. „Haiti je světem zapomenutá země, o kterou se
nikdo nestaral. Teď se nám to vrací,“ řekl představitel amerických
záchranářů televizní stanici CNN při hledání cest k co nejrychlejší
pomoci. Po celém světě i v ČR se zvedla veliká vlna solidarity.
Byly to nejen dodávky potřebného materiálu, vyslání specialistů
a uvolnění finančních prostředků vládou ČR, především překvapila výše dobrovolných sbírek vyhlášených českými humanitárními organizacemi. Vynesly
již přes 72 milionů korun. Nelze přehlédnout i církve, které uvolnily a zaslaly další velké
částky. Ukazuje se, že v tomto ohledu patříme mezi nejaktivnější na světě.
Pravidelně se však v této souvislosti objevují otázky adresované věřícím lidem: „Jak mohl
Bůh něco takového dopustit? Co všechny ty nevinné oběti?“ Také v řadě textů BTM jsme
se pokusili na takové otázky odpovědět. Například v letáčku „Jak Bůh mohl něco takového
dopustit“ jsme se vyjadřovali k 11. září 2001. K současné situaci mne však velice zaujala odpověď předsedy České biskupské konference a olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera.
V souvislosti se zemětřesením na Haiti mluvil o „znamení“, které jako věřící lidé přijímáme
z Boží strany. Volá nás především k účinné pomoci
všem trpícím na Haiti v duchu Kristovy lásky. Současně
cituje z Lukášova evangelia, z oddílu„O Božích trestech“,
kde je zaznamenáno Ježíšovo slovo: „Myslíte, že tito
Galilejci byli větší hříšníci než ti ostatní, že to museli
vytrpět? Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání,
všichni podobně zahynete.“ (Lukáš 13,2-3) Nikdo z nás
si nemůže myslet, že ten druhý je větší hříšník, a proto
si trest zaslouží. Naopak, Haiti je pro nás upozorněním,
že nemáme své životy ve svých rukou. Žijeme dnes
a denně z Boží milosti a je otevřená šance k pokání,
tedy ke změně našeho smýšlení, našeho vztahu k Bohu,
bližnímu a světu kolem nás. Máme stále ještě příležitost
zemřít svému sobectví a nabubřelé pýše, povýšenosti
a domnělé nezávislosti. Teprve pak můžeme v pokoře
zvolat: „Bože, buď milostiv mně hříšnému!“ a začít žít
Haiti: nedotknutý kříž v moři trosek pro druhé.
10
Vancouver ZOH 2010
„Nestydím se za evangelium!“
(Římanům 1:16)
Zimní olympijské hry 2010 – největší sportovní
událost roku, která hýbe nejen celým sportovním
světem. Zvykáme si, že při každé další olympiádě se
objevují nejrůznější „nej“ také z českého pohledu:
nejpočetnější výprava, nejsilnější výprava, největší
ambice na počet získaných medailí, nejrozsáhlejší zpravodajství ze ZOH apod. Čteme
o našich největších nadějích, sledujeme jejich životní příběhy a v posledních dnech téměř
každý jejich krok. Jistě, budeme jim fandit, budeme rádi, když se jim bude dařit, a když
proslaví naši republiku. Možná si i dlouho zapamatujeme jejich jména: Bauer, Sáblíková,
Kraus, Churavý a další.
Podívejme se však na všechno také z jiného úhlu. Stále ještě platí lidové rčení „světská
sláva polní tráva“. Bible nám to říká úplně jasně: „Neboť všichni lidé jako tráva a všechna
jejich krása (sláva) jako květ trávy. Uschne tráva, květ opadne, ale…“ A Bible dále mluví
o tom, že na rozdíl od všeho časného a pomíjejícího je tu něco trvalého, věčného: „Ale
slovo Hospodinovo zůstává na věky“. Těmto nepomíjejícím hodnotám dobře rozuměl
apoštol Pavel, nejednou přirovná náš život víry ke sportovnímu zápolení, zejména běhu.
Především zdůrazňuje: vytrvat, dokončit běh – nikdy to nevzdávat. Na rozdíl od Vancouveru každý, kdo doběhne do cíle, je vítěz: „Dobrý boj jsem bojoval, běh jsem dokončil, víru
zachoval. Nyní je pro mne připraven vavřín spravedlnosti, který mi dá v onen den Pán, ten
spravedlivý soudce. A nejen mně, nýbrž všem, kdo s láskou vyhlížejí jeho druhý příchod.“
(2. list Timoteovi 4,8)
Za všechny věřící sportovce, kteří se modlí a za svoji víru se nestydí jsme vděční. Takoví
budou jistě i ve Vancouveru. Snad se najdou i mezi českými sportovci. Jsme velmi vděční
také za vancouverské křesťany, kteří se poctivě chystají na olympiádu. Nezapomeňte se
modlit za jejich službu! Chtějí nejrůznějšími způsoby přiblížit účastníkům ZOH 2010 Boží
lásku, zjevenou v Ježíši Kristu. Ukázat na
to, že „vavřín spravedlnosti“ je víc než
zlatá olympijská medaile.
Vzpomínáme na podobnou příležitost –
loňskou evangelizační akci při konání Mistrovství světa v lyžování v Liberci. Byla to velká
příležitost křesťanů k misii jak sportovců, tak
i diváků. BTM připravila k této akci letáčky se
svědectvím věřících sportovců. Věříme, že
Boží slovo v našich letáčcích oslovilo mnohé
účastníky – jak návštěvníky, tak i sportovce.
Rádi bychom navázali a opět vydali další
svědectví věřících sportovců k podobným
příležitostem.
Foto z loňské evangelizace na MS v Liberci
11
Dětský kvíz…
Tisková misie A-Z (seriál)…
Vyhodnocení dětského kvízu
Na této stránce najdete ukázky kreseb dětí z minulého velikonočního kvízu.
Děkujeme dětem, že nám za celý rok posílají vyluštěné kvízy, dnes jsme vybrali
následující výherce, kterým zasíláme malou odměnu.
Jednotlivci 7-15 let:
Bezděková Barbora, Vyškov, 15 let
Dobešová Michaela, Moravský Písek, 10 let
Hampala Samuel, Horní Suchá, 11 let
Janovská Veronika, Říčany, 10 let
Kováčová Barbora, Brumov-Bylnice, 8 let
Pohlová Annette, Šumperk, 11 let
Poláková Lucie, Žatec, 9 let
Smejkalová Klára, Hudčice, 10 let
Šprochová Kateřina, Český Těšín, 10 let
Vincenc Vojta a Kačka, Praha, 6 a 9 let
Ze skupin dětí a ostatní:
Doubková Anna, Most, 4,5 roku
Pospíšil Tobiáš a Justýna, Nový Malín, 3 a 6 let
Děti z „minispolča“, Vlkoš u Kyjova
Scholička Pampelišky, Sobůlky u Kyjova
Duchovní principy evangelizace
V Bibli najdeme mnoho doporučení, kdy je nejvhodnější chvíle ke
zvěstování evangelia. Někdy máme hovořit s lidmi okamžitě, jindy je
lépe vyčkat. Univerzální recept neexistuje. Každá situace je jiná, musíme vycházet z okolností, prostředí, povah lidí atd. Jen Duch Boží
nás může vést v konkrétní situaci, dává nám moudrost, zvolí ten
nejlepší přístup. S jeho pomocí budeme v pravý čas na správném
místě. Podívejme se na některá biblická doporučení:
Využijme čas milosti
Čas je velmi drahocenný. Bible nám připomíná, že ho máme dobře využít. Ne vždy to umíme, ne
vždy se nám to daří. Naléhavost Písmo označuje termínem „vykupujme čas“ (Efezským 5, 16). Je
to vážné slovo, máme se vždy snažit, abychom nepromarnili žádnou příležitost. Nikdy nevíme, kolik času máme my, ani ti, kterým přinášíme evangelium. Děkujme za čas milosti, který dosud trvá.
Jednejte moudře ve styku s okolním světem a využijte čas vám svěřený (List Koloským 4, 5)
Neboť přijde doba, kdy lidé nesnesou zdravé učení, a podle svých choutek si seženou učitele,
kteří by vyhověli jejich přáním. (2. list Timoteovi 4, 3)
„Budete mi svědkové“
Pamatujme také na Ježíšův příkaz: „Budete mi svědkové!“ Kdo je vlastně svědek? Jakou má úlohu?
Svědek většinou mluví, až je tázán, až je vyzván, až ho všichni chtějí poslouchat. Teprve tehdy
přijde jeho chvíle a on může vydat soustředěně a v klidu svědectví před těmi, kteří se chtějí něco
bližšího ozvědět. Ne vždy se nám při zvěstování evangelia podaří být první „na tahu“. Někdy nám
situace umožní být aktivní, jindy moudře vyčkávejme.
Ale přijmete moc Ducha svatého, přicházejícího na vás, a budete mi svědkové, i v Jeruzalémě,
i ve všem Judstvu, i v Samaří, a až do posledních končin země (Skutky apoštolské 1,8)
Buďte stále připraveni k obhajobě před každým, kdo by od vás žádal, abyste vydali počet
z naděje, kterou máte. (List Petrův 3,15 - NS)
Boží slovo se nevrátí s prázdnou
Dvořáková Alžběta, Ml. Boleslav, 11 let
Wieczorek Jan, Šenov, 8 let
I když se nám zdá, že nemáme okamžitý úspěch, musíme se spolehnout na Boží zaslíbení, že
vyřčené, zvěstované Boží slovo je zaseto do lidských srdcí, a že v pravý čas přinese užitek. To platí
i o Slovu ve formě darovaného letáčku.
Tak tomu bude s mým slovem, které vychází z mých úst: Nevrátí se ke mně s prázdnou, nýbrž
vykoná, co chci, vykoná zdárně, k čemu jsem je poslal. (Izajáš 55, 11)
Buďme trpěliví
Často také nevíme, jak dlouho se ještě máme někomu věnovat. Brzy ztrácíme trpělivost. Vytrvejme!
Prosme za moudrost. Trpělivě navštěvujme a hovořme s lidmi a ve vhodnou chvíli jim opětovně
nabízejme i letáčky.
Bočková Veronika, Doubravník, 10 let
12
Služebník Kristův se nemá hádat, nýbrž má být laskavý ke všem, schopný učit a být trpělivý.
(2. List Timoteovi 2, 24)
Kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě. (Matouš 5, 41)
13
Tisková misie A-Z (seriál)…
Svědectví…
Téma: Děti a letáčky
V poslední době misijní organizace věnují svou
pozornost stále více dětem. Je to důležitá strategie, vždyť děti jsou nepopsaný list papíru a podle
toho, k jakým hodnotám je budeme vést, taková
bude i naše příští generace. Je proto důležité,
aby se děti co nejdříve seznámily s evangeliem a
s křesťanskými hodnotami, které jsou základem
dobré společnosti. Jsme rádi, že k tomu letáčky
BTM přispívají, že se dětem líbí. Uvádíme několik
ohlasů od dětí, ale i od dospělých, kteří letáčky
využívají při službě dětem.
*
Milí přátelé z BTM, děkuji Vám za zaslání nové série letáčků s velikonoční tematikou,
Současně Vám chci poděkovat za Váš letáček s básničkou o kočičce od Oldřišky Koudelové. Můj
desetiletý syn si měl do školy vybrat libovolnou básničku k přednesu. Po hledání v několika dětských časopisech jsme nakonec sáhli po básničce Kočka z Vašeho letáčku. Měla ve škole velký
úspěch, paní učitelka syna pochválila, že už dlouho neslyšela tak pěknou básničku. Zdraví a vše
nejlepší přeje. E. Ch., Nové Město na Moravě
*
Anetce je 10 let a moc se jí vaše kartičky líbí – dává je svým kamarádům ve škole!!!
Děkujeme A. M., Kostelec n/O
*
Milí přátelé,chtěl bych Vás touto formou pozdravit a popřát zároveň hodně inspirace,
moudrosti a požehnání v nádherné prezentaci Božích zázraků vykonaných skrze svědectví mnohých autorů, životních příběhů a zkoušek. Už mnoho let využíváme s manželkou materiálů BTM
především v práci mezi dětmi. Netušil jsem však, že pár let před důchodovým věkem, postaví
přede mne Pán nový úkol – vést děti k víře prostřednictvím sportu. A moc se mi proto hodí letáčky o sportovcích. Ty bych potřeboval do své sbírky. Každý klub se snaží děti něčím obdarovat
a letáčky BTM sem patří. Potřebuji letáčky se sportovním zaměřením (Herrlich, Kaká, Paulo Sergio
apod.) nejlépe po 20 ks. Mějte se moc fajn. Z Frýdku zdraví K. M.
* Dobrý den, já bych vás chtěl poprosit, jestli byste mi neposílali letáčky. Je mi 11 let. Adresu
mám – M. K., Polná.
* Dobrý den, před časem jsem vám psala, jaké požehnání přinesla básnička Oldřišky Koudelové naší 9-leté dceři, když s básničkou VOSA vyhrála okresní kolo recitační soutěže. Minulý týden
proběhlo krajské kolo (účastnily se desítky dětí z celého Jihomoravského kraje) a básnička paní
Koudelové v podání naší Pavlínky přinesla opět vítězství. Prosím, vyřiďte paní Koudelové tuto zprávu i náš pozdrav a dík. Ten samozřejmě posíláme i vám :-)). E. K., Klobouky u Brna
* Ahoj! Píšu z Hradce Králové s prosbou. Teď je mi 14 let, když mi bylo 8-9let, do rukou se
mi dostaly letáčky „Poznat Boha, ale jak?“... Moje mamka uvěřila, když mi byly tři roky, takže mi
o Ježíši říkala už od mala, ale naplno jsem uvěřila až jsem byla starší. Teď k věci. S holkama z církve, jakožto „dorosťáci“ chystáme jednu akci. Chceme přivézt k Ježíši naše přátele,
na kterých nám samozřejmě moc záleží. Moc by nám pomohli i kluci, protože jeden z nich hraje
na kytaru a druhý na bubny. Ještě nemáme vše vymyšlené, ale prosba, s kterou jsem se na Vás
obrátila je ta, jestli byste nám poslali letáčky, které mám teď před sebou. Je to: „Proč číst Bibli?“
a „Poznat Boha, ale jak?“ Vaše letáčky by nám moc pomohly! Moc děkuji a Bůh Vám žehnej! L. Š.
14
Stalo se to v prváku na gymplu. Jednou jsem šel po
vyučování domů a cestou jsem potkal kluka z naší třídy.
Jmenoval se David. Vypadalo to, že nese domů všechny
své učebnice. Myslel jsem si: „Kdo by odnášel v pátek
všechny knížky? Musí to být pěkný trouba.“ Jak tak jdu,
uviděl jsem bandu kluků, co utíkali jeho směrem. Když
ho doběhli, vytrhli mu knížky z rukou, podrazili mu nohy
a on přistál v blátě. Jeho brýle odlítly o kus dál do trávy.
Podíval se na mě a já uviděl ten strašný smutek v jeho očích. Rvalo mi to srdce. Přiběhl jsem mu na pomoc.
Jak se plazil a hledal brýle, uviděl jsem v jeho očích slzy.
Podal jsem mu brýle a řekl: „Tihle kluci jsou pěkní darebáci, neumí se normálně chovat!“ Podíval se na mě,
řekl: „Díky!“ a na jeho tváři se objevil úsměv. Byl to jeden z těch úsměvů, co projevují skutečnou vděčnost. Pomohl jsem mu sebrat knížky a zeptal
se, kde bydlí. Ukázalo se, že nedaleko mě. Ptal jsem se, proč jsem ho nikdy předtím nepotkal. Prý chodí na soukromou školu. Nesl jsem mu pár knížek a celou cestu jsme si povídali. Ukázalo se, že je to prima kluk. Ptal jsem se, zda si nechce zítra zahrát fotbal. Prý „jo!“
Celý víkend jsme byli spolu venku a já poznal Davida víc a oblíbil si ho. I mí přátelé ho vzali.
V pondělí ráno šel David s hromadou knížek zpátky. Zastavil jsem ho a se smíchem řekl, že
bude mít dobré svaly. Jen se smál a polovinu knížek mi naložil. Během čtyř let jsme se stali
nejlepšími přáteli. Poslední rok jsme přemýšleli o nějaké vysoké škole. David se rozhodl pro
Prahu a já pro Brno. Věděl jsem, že vždycky budeme přáteli a ty kilometry nebudou žádným
problémem. On se chtěl stát lékařem a já hodlal využít stipendia na práci kolem fotbalu. David
byl premiantem třídy, tedy si musel připravit proslov na závěrečnou slavnost školy. Zlobil jsem
ho, že si zamachruje, ale byl jsem rád, že to nemusím být já, kdo bude mluvit na pódiu.
Závěrečný den byl tady. Viděl jsem Davida, vypadal skvěle! Zesílil a moc mu slušely brýle.
Byl velice oblíbený mezi spolužáky, až jsem někdy žárlil. Dnes byl ten den! Viděl jsem, jak je
nervózní z proslovu, tak jsem šel za ním, poplácal ho po zádech a řekl: „Hej, chlape, budeš
dobrej!“ Podíval se na mě tím vděčným pohledem. Začátek proslovu měl za sebou, odkašlal
si a pokračoval: „Je čas, abychom poděkovali všem, co nám pomohli přes tyto těžké roky.
Rodičům, učitelům, sourozencům, ale hlavně přátelům. Jsem tady, abych vám všem, kteří
jste někomu přítelem, řekl, že, to je jeden z největších darů, který můžete druhému dát!
Řeknu vám příběh.“ Díval jsem se nevěřícně na svého přítele, když začal vyprávět o dni, kdy
jsme se poprvé potkali. Plánoval, že se o víkendu zabije. Mluvil o tom, jak si vyklidil školní
skříňku, aby jeho máma s tím neměla později starosti a nesl si věci domů. S vážností se na
mě podíval a malinko se usmál. Pokračoval: „Díky Bohu jsem potkal přítele. Ten mě zachránil
od mého nevysloveného rozhodnutí!“ Cítil jsem to zděšení v davu, když ten příjemný a populární kluk nám řekl vše o svém nejslabším životním momentu. Viděl jsem jeho mámu a tátu,
jak se na mě dívají s vděčností v očích. Dodnes si neuvědomuji hloubku svého činu.
Nikdy nepodceňujte sílu okamžiku. Jedním jediným gestem můžete změnit život člověka.
Někdy k lepšímu a taky občas k horšímu. Bůh nám posílá do cesty mnohé lidi, abychom
zasáhli, když je třeba. Máme být takovou Boží prodlouženou rukou. Máme včas ukázat
na toho nejlepšího Přítele, který má moc zachránit člověka nejen od pozemského trápení
a smrti, ale i od věčné smrti, duchovní.
15
Závěrem…
Z tvorby
Marie Plotěné
VYLOSOVÁNÍ VÝHERCŮ KŘÍŽOVKY
Ze správných odpovědí na křížovky
v letáčcích Hledání, jsme tentokrát
vylosovali tyto výherce:
Hladíková Martina, Polná
Holinská Anna, Velichovky
Janoušek Tomáš, Valdice
Jizbová Zuzana, Praha
Musil Petr, Velká Bíteš
Obrová Jitka, Sobůlky
Výhercům blahopřejeme a zasíláme
malý dárek.
Dosud jsme zařadili křížovky do následujících letáčků řady Hledání, které si můžete objednat také pro své známé:
H94 - Tajemství života
Konečně se zjevil samým jedenácti,
když byli u stolu;
káral jejich nevěru a tvrdost srdce,
poněvadž nevěřili těm,
kteří ho viděli vzkříšeného.
Markovo evangelium 16, 14
H97 - Odpuštění - cesta z bludiště
H98 - Adam a Eva
H99 - Tesař z Galileje
H100 - Kain a Ábel
H102 - Noe - muž spravedlivý
H103 - Abraham - zkouška víry
H104 - Lot a jeho žena
H105 - Izák, Bohem zaslíbený syn
H108 - Jákob a Ezau – příběh nenávisti…
H109 - Apoštol Pavel – misionář světa
H110 - Josef – zachránce Egypta
H112 – Mojžíš - cesta do země zaslíbené
H114 – Jozue - dobytí Jericha
H115 – Gedeon - Hrdina víry
H118 – Samson a Dalila - příbě o lásce a zradě
Všem našim odběratelům přejeme radostné prožítí
velikonočních svátků a prosluněné dny
Boží přítomností.
Nové perspektivy – Zpravodaj BTM č. 100. Vydává BRNĚNSKÁ TISKOVÁ MISIE, o.s., křesťanská ekumenická nezisková společnost.
Vychází sedmkrát ročně. Počet příloh variabilní. Adresa redakce: BTM, P. O. Box 64, 638 00 BRNO, tel/fax: 545 224 222, E-mail: [email protected],
internet: www.btm.cz. Odpovědný redaktor: RNDr. Petr Kolek. Bankovní spojení: KB Brno-Černá Pole, č.ú. 94532621/0100.
Toto číslo vyšlo v únoru 2010. Tisk: DEKAMERON, Brno. Distribuce: firma Vlastislav Dvořák, PP 601-115/97, 621 00 Brno 21. (Obchodní psaní).
16