KSS_A5_booklet_cz_FINAL

Dnešní koncert je součástí projektu
ZPÍVEJME!, série koncertů a hudebních
workshopů se společenským přesahem
a multikulturním zaměřením. Kühnův
smíšený sbor, autor projektu, je jediným
profesionálním sborovým tělesem podpořeným grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Více informací na
http://www.kuhnchoir.cz/Zpivejme.
O EHP a Norských fondech
Prostřednictvím Finančních mechanismů
EHP a Norských fondů přispívá Norsko,
island a Lichtenštejnsko ke snižování
ekonomických a sociálních rozdílů
v Evropě a k posilování bilaterálních
vztahů mezi dárcovskými a přijímacími
zeměmi. Zmíněné tři dárcovské státy
jsou partnerské země EU na základě
Dohody o Evropském hospodářském
prostoru (EHP).
V letech 2009–2014 byly formou těchto
dotací podpořeny projekty za 1,79 mld.
eur. Norsko poskytuje 97% těchto
finančních prostředků určených pro
neziskové organizace, výzkumné i akademické instituce a subjekty veřejného
i soukromého sektoru ve státech střední
a jižní Evropy. Na programech, které je
možné realizovat do roku 2016, úzce
spolupracují organizace dárcovských
a přijímajících států.
GALAKONCERT
Mezi prioritní programové oblasti
patří životní prostředí a problematika
klimatických změn, výzkum a stipendia,
občanská společnost, zdravotnictví, děti
a mladiství, rovnost žen a mužů, právo
a ochrana kulturního dědictví. Více
informací na http://www.eeagrants.cz.
KOSTEL SV. ŠIMONA A JUDY, DUŠNÍ, PRAHA 1
Manažerky projektu ZPíVEJME! EVA VELICKÁ, MARKÉTA LAJNEROVÁ
4. listopadu 2015 OD 19.30
PROGRAM:
JAROSLAV UHLÍŘ / ZDENĚK SVĚRÁK: Když jsem já šel do lidušky
Dětský sbor MODRÁ ŠKOLA
(ZŠ Kupeckého, Praha, sbormistryně RADKA DIMITROVOVÁ)
Dětský sbor SKŘIVÁNCI
(ZUŠ Klapkova, Praha, sbormistryně ALICE STAVĚLOVÁ)
Diriguje RADKA DIMITROVOVÁ, klavír MILOŠ ORSON ŠTĚDROŇ,
klarinet ADAM RIETHOF
Norský skladatel
KNUT NYSTEDT (1915–2014),
který zemřel na konci roku
2014 ve svých 99 letech,
patří ke klasikům severské
vokální hudby.
Moderátorký vstup PETR KADLEC
KNUT NYSTEDT: O crux, op. 79 (1978)
JAN RYANT DŘÍZAL: De Monstris Marinis (2015), světová premiéra
ALFRED JANSON: Sonnet No. 76 (2000), česká premiéra
MILOŠ ORSON ŠTĚDROŇ: Kouzla (2015), světová premiéra
ZDENĚK LUKÁŠ: Requiem, op. 252 (1992), části Requiem aeternam,
Dirigují TONE BIANCA SPARRE DAHL (Nystedt, Janson)
MAREK VORLÍČEK (Ryant Dřízal, Orson Štědroň, Lukáš)
Nystedt se narodil v Kristianii (dnešním Oslu), kde vyrůstal obklopen
křesťanstvím a klasickou hudbu. Jeho
skladby pro sbor či sólové hlasy jsou
většinou založeny na textech z Bible
či duchovní tematice. Studoval mezi
jinými také u Aarona Coplanda, na
jeho hudební styl měl však zásadní
vliv zvláště Palestrina a gregoriánské
zpěvy. Nystedt byl v letech 1946–1982
varhaníkem v kostele v Oslu a v letech
1964–1985 vyučoval sbormistrovství
na Universitě v Oslu. Založil a mezi
Barytonové sólo PETR SVOBODA (Ryant Dřízal, Janson)
O crux, op. 79 pro smíšený sbor (1978)
Dies irae, Lacrymosa a Agnus Dei
KÜHNŮV SMÍŠENÝ SBOR
O Crux, splendidior cunctis astris,
Koncert bude zaznamenán Českým rozhlasem a vysílán v rámci Evropské vysílací unie
po celé Evropě.
Příprava hudebního nastudování LENKA NAVRÁTILOVÁ
Program sestavila Eva Velická
2
mundo celebris, hominibus multum
amabilis, sanctior universis; que
sola fuisti digna portare talentum
mundi: dulce lignum, dulces clavos,
dulcia ferens ponderasalva
presentem catervam, in tuis hodie
laudibus congregatam.
Alleluia, Alleluia.
lety 1950–1990 řídil významné soubory Det Norske Solistkor a Schola
Cantorum (soubor, který v současnosti
řídí host dnešního večera Tone Bianca
Sparre Dahl). Nystedt získal za své dílo
mnoho ocenění, včetně ceny Grammy.
Skladba O crux z roku 1978 dává jasnou představu o Nystedtově stylu.
Ve skladbě na latinský text zaznívají
zvukové i harmonické postupy 20.
století, svým myšlenkovým světem se
však dovolává velkých renesančních
mistrů polyfonie.
Ó Kříži, nad všechny hvězdy krásný,
po celém světě slavný,
lidmi velmi milovaný,
nade všechno posvátný,
jenž jediný jsi byl hoden nést váhu světa,
líbezné dřevo nesoucí líbezné hřeby,
líbezné břímě, spas zástup přítomný,
dnes k tvé chvále shromážděný.
Alleluia, Alleluia.
(český překlad © Jiří K. Kroupa, 2015)
3
JAN RYANT DŘÍZAL:
De Monstris Marinis (Mořská monstra) (2015)
Sborový cyklus na středověké texty Tomáše z Cantimpré
I. Primo Generaliter
Monstra marina sunt ab omnipotente Deo in
ammiracionem orbis data. In hoc enim magis
ammiranda videntur, quia raro conspectibus
homini offeruntur
I. Nejprve obecně
Všemohoucí Bůh stvořil mořská monstra, aby
vzbuzovala na světě úžas. A je třeba nad nimi
žasnout tím píše, že se jen málokdy naskytnou
lidskému zraku.
II. De Cervo Marino
Cervus marinus est, ut dicit Liber Kyrannidarum, qui dicitur polinotarius. Hic super fluctus
cornutum caput erigit et sollicitat aves, ut
super se sedeant tamquam ad quiescendum
vel comedendum carnes suas. Illas autem quiescentes subito rapit et devorat interemptas.
II. Mořský jelen
Mořský jelen je podle Knihy Kyranid to zvíře, kterému se říká polinotarius. Zdvihá hlavu s parohy
nad vodní hladinu a láká ptáky, aby na ni usedli
k odpočinku nebo se nakrmili jeho masem. A když
se pak ptáci v klidu usadí, mořský jelen se na ně
nečekaně vrhne, zabije je a sežere.
III. De Serra (Serra)
A re nomen habet, eo quod serratam cristam habet. Hec bestia occulte subternatans
navibus eas in fundo secat, ut intrante aqua
homines dolosa astucia mergat et eorum
cadaveribus sacietur.
III. Serra
Jmenuje se podle svého vzhledu, protože má
hřeben připomínající zuby pily. Tento živočich
podplouvá nepozorovaně lodě a řeže jim do dna.
Jeho lstivá a úskočná povaha totiž touží po tom,
aby do lodi vnikla voda, lidé se utopili a on se pak
mohl nasytit jejich mrtvými těly.
IV. De Monachis Maris (Mořský mnich)
Monachi maris monstra marina sunt ex re
nomen habencia. Formam piscis habent in
inferioribus, in superioribus vero speciem
ex parte humanam. Monstrum illud libenter
allicit homines super ripas maris ambulantes
luditque coram eis et saltibus appropinquat.
Si autem in ammiracione ductum appropinquare viderit hominem, trahicit in profundum, sicque eius carnibus saciatur.
IV. Mořský mnich
Mořští mniši jsou mořská monstra nazvaná podle
svého vzhledu. V dolní části vypadají jako ryba,
v horní však mají do jisté míry lidskou podobu.
Toto monstrum s oblibou pokouší lidi, kteří se
procházejí po břehu moře: hraje si před nimi,
skáče ve vodě a postupně se k nim přibližuje.
A když uvidí, že toho člověka přilákal obdiv až
do jeho blízkosti, stáhne ho do hlubin a nakrmí
se jeho masem.
V. De Luligine (Luligo)
Luligo monstrum est marinum, sicut Adellinus dicit, adeo mirabile, ut naturam in hoc
lusisse credas cercius. Hoc enim animal
squamosum cute cum / gregibus piscium
scrutatur profunda maris. Cum vero aquas
maris fastidierit, elevat se cum alis pennigeris, quas illi in hoc natura dědit, et cum
volucribus scandit ethera.
V. Luligo
Luligo je podle Aldhelma tak zvláštní mořské
monstrum, že se může zdát, jako by si v jeho
případě příroda spíše hrála. Toto zvíře se
šupinatou kůží prozkoumává totiž společně
s hejny ryb hlubiny moře, když se mu však mořské vody omrzí, zdvihne se pomocí křídel, která
mu nadělila příroda, nad hladinu a společně
s ptáky se vznese do vzduchu.
VI. Conclusio
Nec credendum est, sicut quidam opinati
sunt, huiusmodi monstra ex adulterinis
commixcionibus generata, sed Deum hec
omnia inter primordiales creaturas originaliter procrease.
VI. Závěr
A není důvod si myslet, jak soudí někteří lidé,
že se taková monstra zrodila z nepřirozeného
spojení odlišných druhů, nýbrž je třeba věřit, že
Bůh dal vzniknout všem těmto tvorům zároveň
s ostatními již při stvoření světa.
4
Mladý český skladatel
JAN RYANT DŘÍZAL (*1986),
dokázal ve své svěží a moderní
skladbě doslova oživit
středověká monstra.
Ryant Dřízal patří k úspěšným tvůrcům té nejmladší generace. Je autorem scénické hudby i řady koncertních
skladeb, absolventem FAMU a studentem kompozice na HAMU. Jeho
skladba pro velký symfonický orchestr
Kuře melancholik zvítězila v soutěži
České filharmonie a poprvé byla uvedena v pražském Rudolfinu 7. října
2015. Sborový cyklus o šesti částech
De Monstris Marinis (Mořská monstra)
byl dokončen v létě roku 2015 a je
věnován Kühnovu smíšenému sboru.
Sám autor své dílo charakterizuje
takto: „Jedná se o vybrané drobné
portréty ze středověkého bestiáře
Tomáše z Cantimpré (1201–1272).
Tomáš na těchto podivuhodných
tvorech dokládá jednak rozmanitost
Božího stvoření a jednak hledá paralely k lidskému chování. Celý cyklus se
nese v duchu hravé nadsázky, humoru
a grotesknosti, kdy může sbor využít
všechny pěvecké možnosti a finesy.
Formálně jsem těžil ze starých forem,
v cyklu se tak nachází pseudofuga,
organum, hoquetus ad. Vše je ale
v novém podání, ovlivněném Veljo
Tormisem, Meredith Monk i Björk.
Přál bych si, aby i přes jisté technické
obtíže byla tato skladba pro sbor
radostí a zábavou a podařilo se mu
vykouzlit pro posluchače atmosféru
dávných moří a jejich obyvatel.“
5
ALFRÉD JANSON:
Sonnet No. 76 pro sbor a barytonové sólo (2000)
na text sonetu Williama Shakespeara
ALFRÉD JANSON (*1937),
norský skladatel, klavírista
a akordeonista. V jeho
skladbách se odráží vliv jazzu
i klasické soudobé hudby.
S Shakespearovým sonetem
pracuje sónicky, aniž by se
vzdal melodie a rytmu.
Why is my verse so barren of new pride,
So far from variation or quick change?
Why with the time do I not glance aside
To new-found methods and to compounds strange?
Why write I still all one, ever the same,
And keep invention in a noted weed,
That every word doth almost tell my name,
Showing their birth and where they did proceed?
O, know, sweet love, I always write of you,
And you and love are still my argument;
So all my best is dressing old words new,
Spending again what is already spent:
For as the sun is daily new and old,
So is my love still telling what is told.
Proč jsou mé verše tak chudé na novou krásu,
pročpak jim chybí vzruch a stále nový dech?
Pročpak se nepídím – abych šel s duchem času
po nových způsobech a zvláštních obratech?
Proč píšu o jednom jediném stále znova
a dávám myšlenkám týž dávno známý šat,
takže je patrné z každého mého slova,
od koho pochází a kdo je mohl psát?
Ó vězte, že já vždy píšu jen o vás, sladký,
a vy a láska jste můj námět dál a dál;
umím jen ze starých slov skládat nové řádky
a dávat poznovu, co jsem již dávno dal.
Slova mé lásky jsou jako slunko na nebi,
každý den staré a přece zas nové vždy.
(překlad Jan Vladislav)
6
WILLIAM SHAKESPEARE
(1564–1616)
Mezi jeho rané skladby patří také
několik, napsaných přímo pro jazzové
ansámbly. Od roku 1962 však začal
komponovat spíše klasickou technikou a ihned na sebe obrátil pozornost,
jeho díla začala být hrána na významných festivalech po celém světě. Je
obtížné zařadit Jansona do nějaké
stylové kategorie, jeho dřívější tvorba
byla nesena více duchem modernismu,
zatímco později v ní začal převažovat
spíše tonální charakter. Obě autorova
tvůrčí období se symbioticky setkávají
ve skladbě pro sbor a baryton na
Shakespearův Sonnet No. 76. Ta je
také zdánlivě mixem modernistické
a tradiční klasické hudby, zároveň
se však jedná o stylově i formálně
naprosto svébytnou a vytříbenou
skladbu. A přesně v těchto postupech
tkví Jansonova jedinečnost. První
dvě třetiny skladby pracují s redukcí
tónového spektra s převažujícím diatonickým principem. V místě zlatého
řezu však dojde ke změně stylu na
chromatický. Celý kus je také příznačný
svým důrazem na sóničnost anglického
textu. Sólista je jakými „kazatelem“,
který přednáší Shakespearův sonet,
zatímco sbor ho dekonstruuje.
7
MILOŠ ORSON ŠTĚDROŇ:
Kouzla pro smíšený sbor (2015)
na básně Ivana Blatného
Doménou autorské činnosti
MILOŠE ORSONA ŠTĚDRONĚ
(*1973) je tvorba pro divadlo,
přičemž si ke svým hudebnědivadelním dílům píše text
i hudbu. Také v Kouzlech si
pohrává s až divadelními efekty.
PODVOD
Když se dům po výbuchu mění v korálový útes
uhlí a cement tvrdne v iluminaci
Leklé ryby břichem nahoru
plují kolem růžového praporu
Čarodějnice na pometle
mhouří oči v tomto prudkém světle
THE EBB
Pretty maidens all in a row
are waiting for the parade at the female-barracks
cockleshells too
Tom Jones may kiss them on the secret spots
he is to love
po velkém vzbouření.
SURREALISMUS
Surrealismus, i když myslí,
svět, který voní, i když smysly.
A barn-awl, named Titan:
nepotopí se jako Titanic.
Orchestr ještě hraje anglickou hymnu.
Open the cabaret.
KOUZLA
Viděl jsem navečer
několik per a džber
v postranní ulici u Sacré-Coeur.
Když ráno v pět
hřbitovní peří letí zpět
z lesních rohů a flét
orchestr ještě živý sedí u karet.
8
IVAN BLATNÝ
(1919–1990)
Orsonova tvorba je pravidelně oceňována – naposledy získala jeho hra
Velvet Havel v Divadle Na zábradlí
5 cen Divadelní kritiky včetně té za
nejlepší hudbu, nejlepší českou hru
a nejlepší inscenaci roku 2014. Orsonův přístup k textům jeho oblíbeného
básníka Ivana Blatného (1919–1990)
ve skladbě Kouzla pro smíšený sbor
(věnováno Kühnovu smíšenému sboru)
je taktéž do určitě míry divadelní. Sám
autor k tomu dodává: „Na Ivanu Blatném mě napřed možná víc než jeho
básně zajímal jeho osud – prožít čtyřicet let v sanatoriích či „blázincích“
v Anglii je přinejmenším zvláštní.
Blatný byl mladou vycházející hvězdou poválečné československé poezie,
jakýmsi korunním princem Nezvala
a Halase. Poté, co se jako člen oficiální
delegace spisovatelů v březnu 1948
nevrátil z návštěvy Londýna, jakoby
pro svou vlast zemřel (v 50. letech
u nás dokonce vyšlo několik nekrologů). Teprve v 90. letech se začalo
jeho jméno a hlavně jeho básně znovu
častěji objevovat. Na Blatném mě
vždy fascinovala úžasná lehkost veršů
a naprosto originální jazyk, vlastně
spíše směsice jazyků, která významně
spoluvytváří formu básní. Na jeho
verše jsem napsal několik písňových
cyklů a hlavně autorský Kabaret Ivan
Blatný, kde jsem jeho poezii nejen
zhudebnil, ale dal jí i divadelní tvar
(hrál se v letech 2007–2010 v pražském divadle Komedie v režii Jana
Nebeského). Sborový cyklus Kouzla
je hudebním spojením poetismu,
surrealismu a nádechu tajemna, který
je pro Blatného tolik typický.“
9
O účinkujících
Na závěr koncertu zazní
v největším obsazení Kühnova
smíšeného sboru výběr
z jednoho z klíčových českých
sborových děl — Requiem,
op. 252 skladatele a sbormistra
ZDEŇKA LUKÁŠE
(1928–2007).
Lukáš ho skládal nadvakrát a na vznik
Requiem vzpomínal se smíchem.
Osudného dne měl dokončený rukopis
s sebou v restauraci. Na chvíli se vzdálil, a když se vrátil, kabela s notami
byla pryč. Někdo ji ukradl. Lukáš to
časem, po počátečním šoku, pochopil
jako znamení. První verze byla prý
totiž příliš pompézní, určená vedle
sboru také pro velký orchestr. Během
října a listopadu roku 1992 tedy
zkomponoval dílo výrazně prostší,
pokornější. Oproti jiným zhudebněním také plné milosrdenství, lásky
a naděje. Toho Lukáš docílil i zvlášt-
10
ním výběrem textu, kdy například
důsledně vynechává verše se slovem
mors/smrt. Kromě své atmosféry je
dílo sceleno také formou hudební.
S návratem pracují nejen jednotlivé
části, ale společné hudební téma spojuje též úvod se závěrem. Zatímco se
však Requiem aeternam vlévá do fis
moll, Agnus Dei ústí do prosvětleného
fis dur. Et lux perpetua luceat eis…
Skladba legendy českého sborového
umění tak potvrzuje smysl a poselství
dnešního koncertu – sborové zpívání
je povznášející pro všechny, kdo ho
provozují i poslouchají.
Partnerem projektu
Zpívejme! a vzácným
hostem dnešního
koncertu je významná
norská hudební pedagožka,
dirigentka a sbormistryně
TONE BIANCA SPARRE
DAHL.
Diplom v oboru sbormistrovství získala na Norské hudební akademii,
poté se jako zpěvačka a klavíristka
v Maďarsku specializovala na Kodályho metodu. Od roku 2002 řídí sbor
Schola Cantorum, po dobu jednoho
funkčního období byla ředitelkou
Norské studentské sborové společnosti. V letech 2012–2013 byla diri-
gentkou Norského mládežnického
sboru. Vyučuje na Norské hudební
akademii, a také na hudebním
oddělení Waldorfské školy v Oslu.
Pravidelně je zvána na koncerty
a semináře po celém Norsku i v zahraničí. Je autorkou knihy The Choir.
Singing–Leading–Communicating.
11
Hlavním sbormistrem
Kühnova smíšeného sboru je
MAREK VORLÍČEK
(*1979).
Po maturitě na gymnáziu a soukromých studiích sbormistrovství a dirigování u Zdeňka Vimra a Václava Cibulky
absolvoval Pražskou konzervatoř
u profesorů Hynka Farkače, Miroslava
Košlera a Miriam Němcové, a následně
také pražskou Akademii múzických
umění. Absolvoval též sbormistrovské kurzy Winfrieda Tolla. V letech
1994–1997 byl sbormistrem dětského
klášterního sboru v Domažlicích. Od
roku 1997 je sbormistrem tamějšího pěveckého sboru Čerchovan,
s nímž podnikl desítky a cappellových
i vokálně-instrumentálních koncertů
u nás i v zahraničí a natočil dvě CD
duchovní hudby (Šimon Brixi, Jakub
Jan Ryba, Georg Lickl). Za tuto práci
obdržel národní sbormistrovskou
12
cenu Unie českých pěveckých sborů.
Působil jako sbormistr Oratorienchoru
v bavorském Schwandorfu. Dirigentsky
spolupracoval s Plzeňskou filharmonií,
Komorní filharmonií Pardubice, Jihočeskou komorní filharmonií, Filharmonií Hradec Králové a Pražskou komorní
filharmonií. V prosinci 2006 byl jmenován sbormistrem Kühnova smíšeného sboru, s nímž nastudoval řadu
a cappellových i vokálně-instrumentálních děl (Dvořák, Martinů, Händel,
Haydn, Orff), realizoval CD nahrávky
kompozic současných zahraničních
skladatelů i natáčení pro Český rozhlas. Je také chrámovým varhaníkem
a vyhledávaným varhanářem.
KÜHNŮV SMÍŠENÝ SBOR se řadí mezi
špičková pěvecká tělesa a do hudebního světa
patří již přes půl století.
Vznikl v roce 1959 připojením mužských
hlasů k původně ženskému komornímu
sboru, který založil ještě během svých
studií na AMU v roce 1958 Pavel Kühn
(1938–2003). Kühn se sborem pracoval
nepřetržitě 45 let až do svého předčasného úmrtí. Tím výrazně ovlivnil zvukově barevný ideál sborového zpěvu.
Sbor se postupně stal průkopníkem
v uvádění a cappellových děl světového romantismu v koncertních sálech
i nahrávacích studiích a prokázal své
kvality také v repertoáru oratorním
a kantátovém, jenž se vyvíjel a stále
vyvíjí především v úzké spolupráci se
Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy
FOK. Těleso bylo partnerem řady prestižních symfonických těles domácích
a zahraničních. V 80. letech 20. století
byl sbor přizván k několika projektům
Nederlands Dans Theater, podílel se
i na představeních choreografa Jiřího
Kyliána. Neméně důležitou aktivitou
sboru byla také účast na nahrávání
filmové hudby a oper. Provádění
novinek soudobé hudby patřilo vždy
k samozřejmým činnostem; od počátku
své existence těleso inspirovalo vznik
řady děl soudobých skladatelů, na
svém kontě má řadu znamenitých
nahrávek ze všech stylových období
(mj. kompletní sborové dílo B. Martinů).
Od roku 2009 pořádá Kühnův smíšený
sbor vlastní pravidelné sborové koncerty v Českém muzeu hudby.
13
Koncertní sezóna
2015
2016
10. 9. 2015
Don Giovanni (W. A. Mozart) | Rudolfinum
Freiburger Barockorchester, dirigent: René Jacobs
8. 1. 2016
Orango & Antiformalistický jarmark (D. Šostakovič)
Nová scéna Národního divadla, dirigent: Jan Kučera
27. 9. 2015
Svatováclavský koncert 2015 | Chrám Sv. Víta v Praze
Te Deum, světová premiéra (Jiří Laburda)
dirigent: Václav Blahunek
14. 1. 2016
Lost Objects (premiéra) | Nová scéna Národního divadla,
dirigent: Petr Kofroň
24. 1. 2016
6. 10. 2015
Orango & Antiformalistický jarmark (D. Šostakovič)
Nová scéna Národního divadla, dirigent: Jan Kučera
Lost Objects (premiéra) | Nová scéna Národního divadla,
dirigent: Petr Kofroň
9. 2. 2016
4. 11. 2015
Galakoncert Kühnova smíšeného sboru | Kostel sv. Šimona
a Judy, dirigenti: Tone Bianca Sparre Dahl, Marek Vorlíček
Orango & Antiformalistický jarmark (D. Šostakovič)
Nová scéna Národního divadla, dirigent: Jan Kučera
16. 2. 2016
Mše c moll (W. A. Mozart) | Kostel sv. Šimona a Judy
dirigent: Misha Katz
9. 3. 2016
Orango & Antiformalistický jarmark (D. Šostakovič)
Nová scéna Národního divadla, dirigent: Jan Kučera
23. 3. 2016
Stabat Mater (A. Dvořák) | Obecní dům
dirigent: Petr Vronský
24. 4. 2016
Zahajovací koncert festivalu Hudební léto Borska 2016
dirigent: Marek Vorlíček
6. 8. 2016
Závěrečný koncert Mezinárodního hudebního festivalu
Český Krumlov 2016 Carmina burana (C. Orff)
17. 11. 2015 Panychida (Petr Koronthály) | Katedrála Sv. Víta v Praze,
dirigent: Miriam Němcová
18. 11. 2015 Orango & Antiformalistický jarmark (D. Šostakovič)
Nová scéna Národního divadla, dirigent: Jan Kučera
2. 12. 2015
Orango & Antiformalistický jarmark (D. Šostakovič)
Nová scéna Národního divadla, dirigent: Jan Kučera
7. 12. 2015
Kytice & Otvírání studánek (B. Martinů) | Pardubice
dirigent: Petr Altrichter
9. 12. 2015
Kytice & Otvírání studánek (B. Martinů) | Pardubice
dirigent: Petr Altrichter
17. 12. 2015 Lost Objects (premiéra) | Nová scéna Národního divadla
dirigent: Petr Kofroň
19. 12. 2015 Lost Objects (premiéra) | Nová scéna Národního divadla
dirigent: Petr Kofroň
STAŇTE SE ČLENEM KÜHNOVA SMÍŠENÉHO SBORU A PODÍLEJTE SE SPOLU S NÁMI
NA ZAJÍMAVÝCH HUDEBNÍCH PROJEKTECH! VICE NA WWW.KUHNCHOIR.CZ.
PARTNEŘI
22. 12. 2015 Star Wars | Rudolfinum
dirigent: James Shearman
Koncert je také součástí vlastní sborové série SOUVISLOSTI V ODLIŠNOSTECH.
25. 12. 2015 Česká mše vánoční (J. J. Ryba)
dirigent: Jaroslav Brych
Mediální partner sboru
14
15