Table of contents - Frontex

Souhrnná zpráva za rok 2012
Evropská agentura pro řízení
operativní spolupráce
na vnějších hranicích členských států Evropské unie
Rondo ONZ 1
00-124 Varšava, Polsko
[email protected]
www.frontex.europa.eu
Katalogové číslo TT-AE-13-001-CS-N
ISBN 978-92-95033-75-7
ISSN 2314-940X
DOI 10.2819/32341
Obsah
Úvodní slovo předsedy správní rady
Úvodní slovo výkonného ředitele
1. Úvod
1.1 Obecně o agentuře Frontex
1.2 Účel zprávy
2. Vývoj
2.1 Situace na vnějších hranicích v roce 2012
2.2 Vývoj na politické úrovni
2.3 Vývoj agentury
3. Shrnutí rozpočtových a personálních otázek za rok 2012
3.1 Rozpočtová situace
3.2 Využití prostředků z roku 2011 převedených do roku 2012
3.3 Lidské zdroje
4. Dosažené výsledky: vytvořena síť Evropské unie pro boj proti podvodům
s doklady (EDF)
5. Přílohy
Příloha A. Seznam členů správní rady
Příloha B. Seznam rozhodnutí správní rady přijatých v roce 2012
Příloha C. Seznam společných operativních činností za rok 2012
Příloha D. Srovnávací analýza společných operací v roce 2012
Příloha E. Seznam hlavních projektů výzkumu a vývoje v roce 2012
Příloha F. Zpráva za rok 2012 o pokroku v oblasti základních práv
Příloha G. Výroční zpráva o přístupu k dokumentům
Příloha H. Rozpočtové prostředky v roce 2012
Příloha I. Přehled zaměstnanců podle oddělení k 31. prosinci 2012
Příloha J. Přehled dočasných zaměstnanců podle oddělení k 31. prosinci 2012
Příloha K. Zkratky používané v této souhrnné zprávě
4
4
4
4
5
5
5
6
7
13
13
14
14
15
18
18
19
20
21
23
24
27
28
28
29
29
Úvodní slovo předsedy správní rady
Rok 2012 přinesl agentuře a členským státům výzvy v oblasti operativní i správní. Situace na vnějších hranicích EU byla velmi ovlivněna posílením
správy hranic na řecko-turecké pozemní hranici, což mělo za následek významné snížení nelegálních vstupů. Zároveň správní rada a agentura
provedla mnoho nových ustanovení pozměněného nařízení o agentuře Frontex, aniž na tuto činnost obdržela jakékoli nové finanční prostředky.
Debata o Schengenu ukázala, jak je ochrana vnějších hranic EU zásadní pro zajištění svobody pohybu v rámci Evropy. Třebaže za ochranu
vnějších hranic přímo zodpovídají členské státy, agentura Frontex zastává stále významnější úlohu.
Zájem veřejnosti o činnosti agentury a členských států stále roste a agentura a správní rada na to s potěšením reagují. Pod svým novým logem
informovala agentura Frontex řadu celoevropských sdělovacích prostředků, nevládních organizací a zainteresovanou veřejnost o své činnosti,
konkrétních operacích a migračních trendech a reagovala na kompetentní kritiku. Usilujeme o co největší transparentnost činnosti agentury a
snažíme se zveřejňovat úsilí a výsledky agentury a členských států v rámci mandátu agentury.
Zřízení poradního fóra pro otázky základních práv a jmenování odborného a nezávislého úředníka pro otázky základních práv představovalo další
kroky v rozvoji strategie agentury Frontex pro základní práva. Agentura nabízí řadu školení a seminářů i základních dokumentů o standardizaci
s cílem harmonizovat společnou kulturu správy hranic mezi členskými státy při vysoké úrovni dodržování lidských a základních práv, jež Evropa
jako společenství hodnot požaduje.
Na tomto místě bych chtěl vyjádřit mimořádné poděkování především členským státům: svou pružnou podporou a solidaritou v podobě
poskytnutých operačních sil, technického vybavení a odborných znalostí, a to i v době omezených zdrojů, pomohly zajistit úspěch a pokračující
pokrok společné a integrované správy hranic.
Rád bych také poděkoval členům správní rady za jejich aktivní a konstruktivní přispění k pečlivě cílenému rozvoji agentury Frontex.
Bývalý výkonný ředitel, zástupce výkonného ředitele a ostatní zaměstnanci navíc svou vynikající podporou orientovanou na zajištění služby a
odbornými znalostmi pevně ustavili agenturu Frontex, a tím i celkovou správu vnějších hranic EU, jako zásadní prvek evropského prostoru svobody,
bezpečnosti a práva.
Ralf Göbel
předseda správní rady
Úvodní slovo výkonného ředitele
Rok 2012 byl pro agenturu Frontex rokem přelomovým. Po šesti letech nepřetržitě rostoucího rozpočtu agentura vstoupila do období, které lze ve
zpětném pohledu označit za konsolidační. Jestliže předchozí rok bude připomínán kvůli arabskému jaru a výzvám v operativní oblasti, které tyto
události pro agenturu Frontex představovaly, rok 2012 byl poznamenán novými rozpočtovými omezeními a velmi reálnými problémy, které takové
změny přinášejí. Přísnější finanční podmínky však také přišly v rámci nových rolí a odpovědností. S hrdostí mohu oznámit, že agentuře Frontex se
podařilo nejen splnit její nové povinnosti, ale dokonce je překročit a prakticky tak dokázat více s menšími prostředky.
Pozměněné nařízení o agentuře Frontex, které vstoupilo v platnost na konci roku 2011, dosáhlo během roku 2012 své hlavní prováděcí etapy.
V rámci agentury byly na strukturální úrovni patrně nejviditelnějšími změnami zřízení poradního fóra pro otázky základních práv, jmenování
úředníka pro otázky základních práv a obnovení závazků, které s sebou tento vývoj přinesl. A to byl důležitý krok v naplňování strategie agentury
Frontex pro základní práva. V zákulisí si však vyžádal mnoho úprav a dolaďování. Umožnil nejen pokračovat v operacích, ale také zlepšit v roce
2012 efektivitu, i přes nulový růst lidských a finančních zdrojů. Znamenal nebývalé přesuny zaměstnanců a změny v prioritách činností.
Navzdory náročné situaci agentura dokázala poskytovat služby členským státům a dalším zúčastněným subjektům se zvýšenou kvalitou svých
hlavních činností. Současně agentura Frontex opět prokázala svou schopnost reagovat na měnící se situaci na vnějších hranicích EU. Agentura
Frontex si zde udržovala silnou operativní přítomnost, a to zejména na jižních pozemních a námořních hranicích a ve stále větší míře ve
víceúčelových operacích, v nichž byla laťka pozvednuta na novou úroveň, co se týká odhalování přeshraniční trestné činnosti, především pašování
drog a jiného kontrabandu.
Při pohledu do budoucna bude jako jeden z klíčových bodů vývoje roku 2012 připomínán pokrok programu Eurosur. Tento inovativní projekt, který
má být spuštěn v roce 2013 a bude znamenat revoluční přelom v kontrole na evropských hranicích, poprvé přináší plně celoevropský rozměr
situačního povědomí o stavu na hranicích kontinentu v reálném čase. Tento důležitý nástroj umožní sdílení informací a spolupráci mezi orgány
hraniční kontroly členských států, přičemž zajistí přidanou hodnotu jednak pro jejich společnou schopnost reagovat ihned na vývoj událostí, jednak
plánovat dopředu s větší jistotou. Umožní také vývoj strategičtějšího rámce pro účinnou koordinaci a přidělování zdrojů do budoucna.
Ilkka Laitinen
výkonný ředitel
1. Úvod
1.1 Obecně o agentuře Frontex
Poslání
Agentura Frontex podporuje, koordinuje a rozvíjí evropskou správu hranic v souladu s Listinou základních práv EU.
Agentura Frontex podporuje členské státy (ČS) při dosahování účinné, vysoké a jednotné úrovně ochrany hranic.
* Pojem „členský stát“ zahrnuje členské státy Evropské unie a země přidružené k Schengenu.
Agentura Frontex koordinuje operativní opatření a opatření na úrovni EU za účelem společné reakce na mimořádné situace na vnějších hranicích.
Agentura Frontex rozvíjí kapacity na úrovni členských států a na evropské úrovni jako kombinované nástroje pro řešení náročných úkolů v oblasti
migračních toků a závažné organizované trestné činnosti a terorismu na vnějších hranicích.
Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie byla zřízena nařízením Rady (ES)
č. 2007/2004**.
** Nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské
unie, ve znění nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 863/2007 ze dne 11. července 2007 a nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 1168/2011 ze dne
25. října 2011.
Vize
Agentura Frontex je důvěryhodnou agenturou evropských hranic, která posiluje evropský prostor svobody, bezpečnosti a práva tím, že podporuje
členské státy při plnění jejich povinností.
Agentura Frontex uplatňuje koncepci integrované správy hranic a prosazuje kulturu evropské pohraniční stráže založenou na plném dodržování
základních práv EU.
Profesionální pracovníci a soubor operativních a administrativních kapacit umožňují agentuře Frontex poskytovat Evropské unii přidanou hodnotu.
Agentura Frontex podporuje, koordinuje a rozvíjí správu evropských hranic v souladu s Listinou základních práv EU.
Hodnoty
V rámci týmově zaměřené práce, kterou umožňuje otevřená komunikace, zaměstnanci agentury Frontex sdílejí a uplatňují hodnoty své organizace.
V důsledku toho vykonávají svou činnost vysoce profesionálním způsobem. Lidská stránka propojuje činnosti agentury Frontex s prosazováním a
dodržováním základních práv jako bezpodmínečnou a nedílnou součástí efektivní integrované správy hranic, která vytváří důvěru v agenturu
Frontex.
1.2 Účel zprávy
Souhrnná zpráva agentury Frontex za rok 2012 vychází z pracovního programu na rok 2012, ale jejím smyslem není informovat o plnění
jednotlivých vytčených cílů. Poskytuje čtenáři široký přehled o činnostech prováděných v roce 2012 a dále upozorňuje na jednotlivé operativní
činnosti a dosažené úspěchy. Tyto informace jsou pak doplněny obecnými finančními informacemi a přílohami, které představují seznamy různých
typů činnosti, srovnávací analýzu společných operací a také podrobné údaje o rozpočtu a lidských zdrojích. Některé informace se v jednotlivých
kapitolách z důvodu uvedení souvislostí opakují.
Souhrnná zpráva za rok 2012 obsahuje vedle obvyklých částí tyto nové prvky:

novou kapitolu o Evropském systému ostrahy hranic (Eurosur),

zprávu za rok 2012 o přístupu veřejnosti k dokumentům,

podkapitolu o ochraně údajů,

seznam rozhodnutí správní rady přijatých v roce 2012,

zprávu za rok 2012 o pokroku v oblasti základních práv.
2. Vývoj
2.1 Situace na vnějších hranicích v roce 2012
Nelegální překračování vnějších hranic EU v roce 2012 prudce pokleslo na přibližně 72 500 zjištěných případů, tj. na polovinu počtu hlášeného
v roce 2011. Vůbec poprvé od roku 2008, kdy začal systematický sběr údajů, klesl roční počet zjištěných případů pod 100 000. Pokles byl
způsoben především zvýšenou ostrahou řecko-turecké pozemní hranice v druhé polovině roku 2012.
V posledních čtyřech letech býval zjišťován značný počet migrantů při nelegálním překračování státní hranice mezi Tureckem a Řeckem, po tzv.
východní středomořské trase. Situace se dramaticky změnila v srpnu roku 2012, kdy řecké orgány mobilizovaly na své pozemní hranici s Tureckem
nebývalé množství prostředků, včetně nasazení 1 800 dalších policistů. Počet zjištěných případů nelegálního překročení hranic rychle klesl z asi
2 000 během prvního srpnového týdne na méně než deset případů týdně v říjnu 2012.
Zlepšené kontroly na řecko-turecké pozemní hranici vedly k mírnému nárůstu zjištěných případů nelegálního překročení hranic v Egejském moři a
na pozemní hranici mezi Bulharskem a Tureckem, ale díky současně probíhajícím opatřením ke zmírnění důsledků v Turecku a Bulharsku se
podařilo příliv vysídlenců zvládnout. Objevily se zprávy upozorňující na mnoho migrantů čekajících v Istanbulu na ukončení řeckých operací, takže
riziko obnovení nelegálních přechodů hranic na východní středomořské trase nadále trvá. Na úrovni Evropské unie byl od září 2012 pozorován
mírný nárůst odhalených případů cestujících, kteří při letech z Istanbulu využívají falešné doklady, což znamená, že migranti, kteří uvízli v Turecku,
se uchylují k propracovanějšímu způsobu vstupu do EU.
Mnoho migrantů, kteří nelegálně překročí hranici do Řecka, pokračuje do jiných členských států EU, a to buď pozemní trasou přes západní Balkán,
nebo prostřednictvím námořních spojení do Itálie nebo letecky do jiných členských států schengenského prostoru. Na rozdíl od řecko-turecké
pozemní hranice nedošlo k poklesu v počtu zjištěných případů nelegálního přechodu hranic na západobalkánské trase.
Velký a náhlý nárůst počtu odhalených případů v roce 2011 v oblasti centrálního Středomoří, v důsledku „arabského jara“ a následující migrace
z Tuniska a Libye, se podařilo do konce roku snížit. Po celý rok 2012 však počet odhalených případů stabilně narůstal a na konci roku dosáhl více
než 15 000. Stejně jako v posledním čtvrtletí roku 2012 byly počty odhalených případů na trase centrálního Středomoří v porovnání s ostatními
trasami na prvním místě. Většinou se jednalo o migranty ze zemí subsaharské Afriky, kteří cestovali z Libye.
V oblasti západního Středomoří mezi severní Afrikou a Španělskem poklesl počet zjištěných případů nelegálních přechodů hranic oproti roku 2011
téměř o čtvrtinu, zůstal však nad úrovněmi zaznamenanými v předchozích letech. Většina migrantů na této trase byli státní příslušníci Alžírska a
zemí subsaharské Afriky, kteří cestovali z Maroka a Alžírska.
V roce 2012 byli i nadále nejčastěji odhalovanou národnostní skupinou Afghánci, pokud jde o nelegální přechody hranic na úrovni EU, avšak jejich
počet oproti roku 2011 výrazně klesl. Většina Afghánců překračujících nelegálně hranice do EU totiž cestovala přes Turecko a byla přímo postižena
zvýšenou ostrahou na východní středomořské trase.
Výrazný je rovněž počet Syřanů, u nichž byl v porovnání s rokem 2011 zaznamenán velký nárůst zjištěných nelegálních přechodů hranic. Mnoho
Syřanů požádalo v EU o azyl na útěku před pokračujícím násilím ve své zemi.
Po diplomatickém sporu mezi EU a Běloruskem v březnu 2012 běloruské úřady patrně uvolnily ostrahu svých hranic, což vedlo ke zvýšení počtu
zjištěných případů nelegálních přechodů hranic do Litvy a Polska. Ve srovnání s rokem 2011 se počet zjištěných případů na východní pozemní
hranici zvýšil asi o 60 %, když celkově dosáhl asi 1 700, avšak tento údaj představuje jen asi 2 % všech odhalených případů v EU.
K velkým nárůstům došlo také v počtu případů odepření vstupu na polských pozemních hranicích s Běloruskem (v důsledku nárůstu počtu případů
odepření vstupu Gruzíncům, který vyvrcholil v říjnu) a s Ukrajinou. Toto zvýšení však bylo kompenzováno poklesem počtu případů odepření vstupu
na dalších úsecích hranic, který v porovnání s rokem 2011 na úrovni EU vyústil v celkově stabilní údaj (-3 %, 115 000 případů odepření vstupu).
Počet případů odhalení osob nelegálně pobývajících v EU, který činil v roce 2012 asi 350 000, vykazuje od roku 2008 stabilní, avšak mírně
sestupný trend. Naprostá většina migrantů byla odhalena uvnitř EU, nikoli na hranicích, a proto se předpokládá, že se jednalo o osoby dlouhodobě
překračující povolenou délku pobytu, které nevyvinuly snahu EU opustit. Druhým nejčastějším místem odhalení při opuštění EU byly vzdušné
hranice a dále pozemní hranice, kudy se nelegálně pobývající migranti pokoušeli opustit EU. Většina případů odhalení nelegálně pobývajících
migrantů byla hlášena z Německa, Švédska, Řecka, Francie a Španělska, přičemž počty zjištěných případů v Německu a ve Švédsku vykazují od
počátku roku 2011 nepřetržitě stoupající trend. Většina odhalených migrantů nelegálně pobývajících v EU byla z Afghánistánu nebo z Maroka.
I přes 10% nárůst v období 2011 až 2012 počet odhalených zprostředkovatelů nelegální migrace od roku 2008 nepřetržitě klesá, když v roce 2012
dosáhl celkem asi 7 700. Tento dlouhodobý pokles může být zčásti důsledkem všeobecného posunu ke zneužívání legálních cest a podvodů
s doklady pro dosažení falešného legálního vstupu do EU, což má za následek to, že zprostředkovatelé mohou pracovat na dálku a nenápadně
namísto toho, aby doprovázeli migranty při vysoce rizikových činnostech, jako jsou nelegální přechody hranic po zelené (pozemní) hranici.
V roce 2012 bylo odhaleno asi 8 000 migrantů používajících podvodné doklady při pokusu o nelegální vstup do EU nebo schengenského prostoru,
což je nejvyšší počet od roku 2009, kdy začal systematický sběr údajů. K tomuto nárůstu přispěly dva faktory: za prvé, pod dohledem projektu
Evropské unie zaměřeného na boj proti podvodům s doklady (European Union Document-Fraud, EDF) členské státy neustále zvyšovaly rozsah,
míru podrobnosti a efektivnost svých protokolů hlášení, a za druhé, došlo k výraznému nárůstu v odhalování padělaných razítek hraničních
přechodů používaných albánskými státními příslušníky (kteří od roku 2011 již ke vstupu do EU nepotřebují vízum) s cílem vytvořit historii cesty a
prodloužit pobyt. Migranti nejčastěji spojení s podvody s doklady byli z Albánie, Maroka, Sýrie, Ukrajiny, Nigérie, Pákistánu a Íránu, přičemž největší
nárůst byl zaznamenán u migrantů ze Sýrie, kteří se v podvodech s doklady nyní řadí na úrovni EU na druhé místo.
Předběžné údaje o žádostech o azyl v porovnání s předchozím rokem nasvědčují celkovému nárůstu asi o 7 %. Přestože největší národnostní
skupinu žadatelů i nadále představují Afghánci, významná část tohoto nárůstu oproti předchozímu roku byla způsobena zvyšujícím se počtem
žádostí podaných syrskými a srbskými občany. Od ostatních žadatelů o azyl, většinou mladých svobodných mužů, byli odlišitelní Syřané, kteří na
útěku před násilnými střety ve své zemi cestovali v rodinných skupinách. Počet žádostí o azyl podaných v EU občany západního Balkánu, většinou
Srby, zůstal v roce 2012 nezměněn. V důsledku toho, v návaznosti na provádění dohody o zjednodušení vízového režimu s pěti zeměmi západního
Balkánu, která vstoupila v platnost na konci roku 2009, nyní v EU probíhají diskuse ohledně možného znovuzavedení vízového režimu.
V roce 2012 byl zaznamenán stabilní trend na úrovni asi 150 000 státních příslušníků třetích zemí fakticky navrácených do třetích zemí. Tento
celkový počet nezahrnuje faktické návraty mezi členskými státy. Stejně jako v roce 2011 bylo členským státem, který provedl největší počet
návratů, Spojené království. Největší počet návratů osob stejné státní příslušnosti však vykázalo Řecko, které navrátilo do Albánie více než 7 000
albánských přistěhovalců nelegálně pobývajících v Řecku.
2.2 Vývoj na politické úrovni
Poté, co v prosinci vstoupilo v platnost pozměněné nařízení o agentuře Frontex, se agentura v roce 2012 nadále zaměřovala především na
provádění svého revidovaného mandátu. Budoucí vývoj agentury byl rovněž utvářen při jednáních ohledně nařízení o systému Eurosur, které má
poskytnout právní rámec pro evropský systém ostrahy hranic. Vyjednávací úsilí v roce 2012 dovedlo aktéry legislativního procesu blízko k dohodě o
právním textu, k jehož oficiálnímu přijetí by mělo dojít během roku 2013.
V rámci vývoje politik EU v oblasti správy hranic v roce 2012 výrazně pokročily diskuse o technických změnách Schengenského hraničního kodexu,
navržených Komisí v roce 2011. V září Evropský soudní dvůr zrušil rozhodnutí Rady (EU) č. 252/2010, kterým se doplňuje Schengenský hraniční
kodex, pokud jde o ostrahu vnějších námořních hranic v kontextu operativní spolupráce koordinované Evropskou agenturou pro řízení operativní
spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, což povede k novému návrhu Evropské komise v roce 2013. Soud však rozhodl,
že účinky rozhodnutí zůstávají v platnosti až do přijetí nového rozhodnutí Rady. Agentura Frontex a členské státy proto při společných námořních
operacích koordinovaných agenturou Frontex uplatňují ustanovení tohoto rozhodnutí.
Dalším významným mezníkem ovlivňujícím fungování schengenského prostoru bylo úspěšné dokončení testování systému SIS II, které by mělo
vést k zahájení provozu nového informačního systému na začátku roku 2013. Ještě dříve, před koncem roku 2012, začala v prostoru svobody
bezpečnosti a práva působit také nová Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů (eu-LISA).
Revidovaný řecký akční plán v oblasti azylu a přistěhovalectví z roku 2012 zohlednil pokrok v podpoře, kterou Řecku poskytly agentury EU (EASO
a Frontex) v oblasti řízení migrace a azylu. Důležitým politickým mezníkem v této oblasti bylo dosažení dohody Rady pro spravedlnost a vnitřní věci
v dubnu 2012 o akčním plánu nazvaném „Činnost EU zaměřená na migrační tlaky – strategická reakce“, který má zvýšit konzistentnost opatření EU
v oblasti snižování a komplexního řešení jevů nelegální migrace. Dále bylo dosaženo významného pokroku, pokud jde o některé z nejdůležitějších
nástrojů balíčku týkajícího se zřízení společného evropského azylového systému (CEAS) (např. Dublinské nařízení), a spolu s tím nabrala na
tempu práce nově vzniklého úřadu EASO.
Cyklus politiky EU v boji proti organizovanému zločinu, který vznikl v roce 2011, byl poprvé řádně uveden do praxe v roce 2012 při provádění
operačních akčních plánů zaměřených na různé strategické priority, které jsou definovány Radou. V čele tohoto provádění stojí členské státy EU,
za podpory evropských agentur působících v oblasti SVV pod strategickým vedením Stálého výboru pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní
bezpečnosti (COSI).
Jednou ze strategických priorit v této oblasti je boj proti obchodování s lidmi. V červnu Evropská komise přijala sdělení „Strategie EU k vymýcení
obchodu s lidmi (2012–2016)“, po němž v říjnu následovalo přijetí závěrů Rady v této věci. Při provádění strategie byla hlavní úloha svěřena
evropskému koordinátorovi pro boj proti obchodování s lidmi.
Vnější rozměr v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí byl v roce 2012 ovlivněn probíhajícím dialogem o migraci, mobilitě a bezpečnosti se zeměmi
jižního Středomoří (tj. Tuniskem, Marokem) a Jordánskem. Agentura Frontex aktivně rozvíjela kontakty s příslušnými orgány těchto zemí a snažila
se ve vhodných případech zahájit oficiální jednání s cílem uzavřít pracovní ujednání.
Vnější rozměr SVV také utvářela probíhající jednání s Tureckem o readmisní dohodě s EU a také dohody s EU o zjednodušení vízového režimu
s prioritními třetími zeměmi a další zavádění Vízového informačního systému (VIS) do nových regionů (Blízkého východu a Perského zálivu).
V této souvislosti na základě dlouhého a složitého procesu vyjednávání podepsala agentura Frontex memorandum o porozumění s Ministerstvem
zahraničních věcí Turecké republiky, a dala tak vzniknout oficiálnímu, pružnému rámci, který umožní vývoj operativní spolupráce s příslušnými
tureckými orgány. Provádění memoranda o porozumění již začalo v oblasti analýzy rizik. Mezitím řecké a turecké orgány vytvořily operativní
kontaktní místa na společných pozemních a námořních hranicích a pořádají pravidelné schůzky, kterých se zúčastňují také zástupci operativní
kanceláře agentury Frontex.
V rámci rozvoje sítí svých partnerů mezi třetími zeměmi završila agentura Frontex v roce 2012 pracovní ujednání s Imigrační službou Nigérie a
Národní bezpečnostní radou Arménie. Pracovní ujednání s orgánem správy hranic Ázerbájdžánu bylo parafováno a přijato správní radou agentury
Frontex se záměrem dokument podepsat. Agentura navázala přímé kontakty s příslušnými orgány ve Spojených arabských emirátech, Thajsku a
Hong Kongu, kde se nacházejí důležitá uzlová letiště s přímými lety do Evropy, s cílem prozkoumat možnosti praktické spolupráce v oblasti správy
vzdušných hranic.
V rámci pracovních ujednání dosud uzavřených s orgány třetích zemí byla dále posilována operativní spolupráce v záležitostech týkajících se
správy hranic s cílem rozvíjet vzájemně prospěšná a udržitelná partnerství. Hmatatelných výsledků bylo dosaženo především v oblasti sdílení
informací, odborné přípravy a společných operativních činností.
Pokud jde o spolupráci s ostatními agenturami EU v roce 2012, agentura Frontex předsedala kontaktní skupině evropských agentur působících
v oblasti SVV, jejímž cílem je posílit mnohostrannou spolupráci a diskutovat o společných tématech zájmu, jako je strategické plánování, vnější
vztahy, ochrana údajů a obchodování s lidmi. V tomto rámci agentura Frontex uspořádala několik koordinačních setkání, konferenci odborníků o
ochraně údajů a každoroční setkání ředitelů agentur působících v oblasti SVV* a zástupců GŘ pro vnitřní věci, GŘ pro spravedlnost, sekretariátu
Rady, kyperského předsednictví a nastupujícího irského předsednictví. Pro naplnění těchto činností agentura Frontex aktualizovala a předložila
v rámci výboru COSI srovnávací přehled evropských agentur působících v oblasti SVV obsahující prvky oblastí spolupráce, jako je např. provádění
finančních nástrojů a předpisů, sady nástrojů a odborná příprava v oblasti základních práv, zvyšování povědomí a komunikace o práci těchto
agentur a společná odborná příprava pro příslušníky vnitrostátních donucovacích orgánů.
* CEPOL, EASO, EIGE, EMCDDA, EUROJUST, EUROPOL, FRA, eu-LISA
Zvláště v oblasti obchodování s lidmi dosáhla agentura Frontex značného pokroku při provádění společného prohlášení u příležitosti Evropského
dne boje proti obchodování s lidmi v roce 2011, kterého se agentura držela. Po tomto společném prohlášení Evropská komise ve spolupráci
s agenturami působícími v oblasti SVV vypracovala společnou zprávu s podrobným přehledem činnosti agentur působících v oblasti SVV, která
byla poprvé představena agenturou Frontex během Evropského dne boje proti obchodování s lidmi v roce 2012 v Bruselu a později ve výboru
COSI. Agentura Frontex se aktivně zapojila do operativního akčního plánu boje proti obchodování s lidmi a vyvinula se všemi agenturami
působícími v oblasti SVV, zejména s agenturami Europol, CEPOL a Eurojust, několik produktů pro budování kapacit a v oblasti zpravodajství a
výzkumu. Agentura rovněž nominovala svého koordinátora pro boj proti obchodování s lidmi, který se pravidelně schází se zástupci dalších agentur
a evropským koordinátorem pro boj proti obchodování s lidmi, aby projednal pokrok a koordinoval činnosti směřující k provádění „Strategie EU
pro vymýcení obchodu s lidmi (2012–2016)“ a společného prohlášení.
Fotografie: Podpis pracovního ujednání mezi Imigrační službou Nigérie a agenturou Frontex, 19. ledna 2012
Co se týká dvoustranné spolupráce, rozvíjela agentura Frontex dále spolupráci s různými agenturami a mezinárodními organizacemi, přičemž se
zaměřovala jak na boj proti organizovanému zločinu, tak i na oblast migrace a azylu. V posledním čtvrtletí roku 2012 bylo podepsáno pracovní
ujednání s Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu (EASO). Spolupráce s úřadem EASO se zaměří vedle dalších úkolů na hodnocení a
operativní reakce, vývoj metod pro lepší identifikaci případů osob, které potřebují mezinárodní ochranu v kontextu smíšených migračních toků,
výměnu informací o profilech a složení skupin odborníků, sdílení osvědčených postupů ohledně fungování skupin odborníků a metodik pro sběr a
výměnu údajů.
Agentura Frontex rovněž podepsala pracovní ujednání s Úřadem OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC), které předpokládá spolupráci v oblasti
analýzy rizik, budování kapacit, odborné přípravy a výměny informací. Úřad UNODC se specializuje na celosvětový boj proti nelegálním drogám a
proti nadnárodnímu organizovanému zločinu.
Pokud jde o Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), byly učiněny první kroky směrem k operativní spolupráci, zejména v oblasti analýzy
rizik a výměny dat o přeshraniční trestné činnosti a činnosti celních orgánů. Co se týká Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), agentura
Frontex se zapojila do jejích činností a přispěla ke zpracování různých příruček. Vzhledem k tomu, že EU podepsala s organizací ICAO v září roku
2011 memorandum o spolupráci, má oficiální partnerství s touto organizací zvláštní strategický význam. V kontextu systému Eurosur jsou
projednávány dvě dohody o úrovni poskytovaných služeb, a to s Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA) a Satelitním střediskem
Evropské unie (EUSC).
Fotografie: Podpis pracovního ujednání mezi úřadem EASO a agenturou Frontex, 27. září 2012
Dále se agentura Frontex podílela na přípravných činnostech prováděných a koordinovaných Evropskou službou pro vnější činnost (ředitelství pro
řešení krizí a krizové plánování) s cílem zahájit v Libyi civilní misi v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky v oblasti bezpečnosti hranic.
V této souvislosti se agentura podílela na zjišťovací misi do Tripolisu pod vedením ESVČ s cílem zjistit možná opatření, která by měla být v Libyi
provedena na podporu místních orgánů při rozvoji efektivního systému správy hranic.
Agentura Frontex pokračovala ve spolupráci s dalšími mezinárodními a evropskými partnery (např. agenturou FRA, úřadem UNHCR) na budování
kapacit a v oblasti hraničních kontrol z pohledu základních práv.
Na úrovni širší politiky vnějších vztahů EU se agentura Frontex úzce zapojila do klíčových iniciativ EU v oblasti migrace, správy hranic a politických
dialogů, jako jsou např. partnerství v oblasti mobility, východní partnerství, budování partnerství v oblasti migrace, i do dalších projektů se třetími
zeměmi (USA, Ruskou federací a zeměmi západního Balkánu). V roce 2012 poskytovala agentura podporu regionálním programům, projektům a
misím EU ve třetích zemích (EUROMED, EUBAM, EULEX, BSRBCC, BSCF) a členským státům zapojeným do iniciativ v oblasti spolupráce se
třetími zeměmi.
2.3 Vývoj agentury
Mandát a úkoly agentury Frontex byly pozměněny nařízením (ES) č. 1168/2011, které vstoupilo v platnost dne 12. prosince 2011. V roce 2012
uskutečnila agentura řadu správních a operativních kroků s cílem provádět ustanovení tohoto nařízení. Z operativního hlediska byly nejdůležitější
tyto změny:

zřízení evropských jednotek pohraniční stráže (EBGT) a zavedení koncepce vyslaných hostujících příslušníků,

zřízení souborů technického vybavení s celkovým minimálním množstvím prostředků poskytovaných členskými státy pro společné
operace,

poskytování pomoci při rozvoji a provozu Evropského systému ostrahy hranic (Eurosur),

posílení právní hodnoty operačních plánů a zavedení funkce koordinačního důstojníka pro společné operace,

zavedení průběžného operačního plánu pro návraty,

poskytnutí možnosti nasazovat styčné důstojníky agentury Frontex ve třetích zemích a spustit projekty technické pomoci ve třetích
zemích,

zřízení poradního fóra,

jmenování úředníka pro otázky základních práv.
Bylo vytvořeno a přijato mnoho nových koncepcí a postupů na úrovni správní rady (viz příloha B) a na úrovni výkonného ředitele s cílem uvést
ustanovení pozměněného nařízení o agentuře Frontex do praxe. Ke dni 31. prosince 2012 se na několika málo ustanoveních tohoto nařízení ještě
pracovalo, protože vyžadují komplexní přístup, analýzu, nebo spolupráci s poradním fórem, které začalo pracovat teprve na konci roku.
2.3.1 Operace
Operativní kancelář agentury Frontex
Správní rada agentury Frontex prodloužila trvání pilotního projektu operativní kanceláře agentury Frontex v řeckém Pireu do 31. prosince 2013.
Správní rada vzala na vědomí pokrok, kterého bylo dosaženo, konstatovala úspěchy této operativní kanceláře a rozhodla, že tato decentralizovaná
podpora poskytovaná členským státům v centrálním a východním Středomoří, zejména Řecku, bude pokračovat.
Nákladová efektivnost
V rámci úsilí o naplnění strategického cíle zlepšit svou nákladovou efektivnost vypracovala agentura Frontex strategické pokyny pro úhradu nákladů
při účasti na společných operacích koordinovaných agenturou Frontex.
Uvedené pokyny jsou zaměřeny mimo jiné na sledování možných překryvů různých nástrojů evropského financování, způsobilé náklady při
společných operacích agentury Frontex a význam operativních cílů a efektivnosti při rozhodování o výši náhrady. Základním pravidlem
uplatňovaným při tvorbě dokumentu byla zásada operativní solidarity mezi agenturou Frontex a členskými státy.
Dohodnuté pokyny poskytnou všem partnerům orientaci ohledně nejefektivnějšího využití finančních prostředků, a tím zajistí, aby koordinace
operativních činností pokračovala efektivnějším způsobem, který znamená přínos pro všechny partnery a daňové poplatníky EU.
Evropské týmy pohraniční stráže a rezerva technického vybavení
Bývalé společné podpůrné týmy agentury Frontex (FJST) a rezervy pohraničních jednotek rychlé reakce (RABIT) byly sloučeny do společných
rezerv evropských jednotek pohraniční stráže (EBGT), které zahrnují na jedné straně operativní lidské zdroje poskytnuté členskými státy k nasazení
do společných operací a pilotních projektů, včetně rychlých zásahů, a na druhé straně vyslané hostující příslušníky, jimiž do těchto rezerv přispěla
agentura Frontex.
V roce 2012 byly zřízeny rezervy evropských jednotek pohraniční stráže v souladu s ustanoveními pozměněného nařízení o agentuře Frontex,
podle něhož mohou být na činnosti koordinované agenturou Frontex vysíláni jako součást těchto rezerv pouze příslušníci jmenovaní svými
členskými státy. Jelikož správní rada agentury Frontex musela nejprve odsouhlasit profily a celkový počet příslušníků rezerv, byla pověřena úkolem
vyvinout soubor profilů ve spolupráci se všemi interními a externími zúčastněnými subjekty. Celkem bylo definováno třináct profilů v souladu
s operativními potřebami agentury a celkový potřebný počet příslušníků rezerv byl stanoven na 1 850. Po řádném zvážení požadavků interních a
externích zúčastněných subjektů začala agentura Frontex vyvíjet metodiku pro zřízení a využití rezerv evropských jednotek pohraniční stráže.
Následně byly členské státy vyzvány, aby vybraly své odborníky podle třinácti daných profilů a nominovaly je do rezerv evropských jednotek
pohraniční stráže prostřednictvím systému OPERA, komplexního databázového systému sloužícího jako platforma pro správu sdílených zdrojů
(lidských zdrojů a technického vybavení), kterou vyvinula agentura v úzké spolupráci s členskými státy. Agentura Frontex přispěje do rezerv
evropských jednotek pohraniční stráže vyslanými hostujícími příslušníky. Ti budou vysíláni do agentury Frontex na dobu nejvýše šesti měsíců za
účelem nasazení ve společné operaci (společných operacích) jako hostující příslušníci. Nemohou být nasazováni do ústředí agentury Frontex,
jejích operativních kanceláří nebo do svého domovského členského státu.
Zřízení mechanismu vyslaných hostujících příslušníků hraje v celkovém procesu vytváření rezerv evropských jednotek pohraniční stráže klíčovou
roli. V roce 2012 představovalo zřízení tohoto mechanismu společné úsilí na různých úrovních v rámci agentury Frontex, v úzké spolupráci
s členskými státy, jehož cílem bylo stanovit kompletní scénář týkající se možných variant k dosažení co nejvyšší flexibility a operativní efektivity.
Souběžně s prací na koncepční složce mechanismu vyslaných hostujících příslušníků byla prováděna pilotní fáze s cílem testovat a definovat
všechny praktické stránky. Během pilotní fáze bylo vybráno třináct pilotních vyslaných hostujících příslušníků pro společné operace koordinované
na pozemních a námořních hranicích. Výsledky pilotního projektu byly zohledněny při zpracování pravidel pro vyslané hostující příslušníky, která
byla schválena správní radou v listopadu 2012. První oficiální výzva k vyslání těchto příslušníků v roce 2013 byla zaslána všem členským státům
v prosinci 2012.
Od roku 2013 budou do činností koordinovaných agenturou Frontex vysíláni pouze příslušníci z těchto rezerv. Zřízení rezerv evropských jednotek
pohraniční stráže představuje základní kámen v procesu provádění pozměněného nařízení o agentuře Frontex.
Pro zřízení rezerv technického vybavení byly zjištěny pádné důvody, když všechny údaje z bývalého ústředního rejstříku technického vybavení
(CRATE) byly revidovány a přeměněny na rezervy technického vybavení s použitím databáze OPERA.
Správní rada přijala v září 2012 rozhodnutí o celkových minimálních množstvích technického vybavení (Overall Minimum Numbers of Technical
Equipment, OMNTE), které budou plně financovány a využívány pro operace roku 2013. Celkové minimální množství technického vybavení lze
chápat jako objem prostředků, které zajišťují účinnou podporu EU při správě hranic členských států; obecný mechanismus plánování však zůstává
pružný, aby bylo možné reagovat na mimořádné situace a potřeby přesahující původně plánovaný rámec. K tomu, aby si agentura Frontex vytvořila
své vlastní technické prostředky, bude v roce 2013 spuštěn pilotní projekt nájmu vybavení, které má být v operacích nasazeno.
Analýza rizik
V oblasti analýzy rizik a s cílem dále posílit analytické schopnosti agentury Frontex byl postupně spouštěn komplexně aktualizovaný model
společné integrované analýzy rizik (CIRAM 2.0), který vytvořila agentura Frontex spolu s analytickými odborníky členských států. Díky tomuto
vývoji, který zahrnoval překlad hlavních prvků modelu do vybraných jazyků EU a vytvoření digitalizované verze, agentura Frontex zdokonalila práci
sboru analytiků zabývajících se hranicemi EU v rámci sítě analýzy rizik agentury Frontex (FRAN) a modernizovala jeden ze základních kamenů
efektivní správy hranic do budoucnosti.
Agentura Frontex také začala vyvíjet koncepci zpracování osobních údajů a pravidla jejich ochrany během zpracování pro analytické účely, včetně
předávání Europolu.
V roce 2012 agentura zvýšila spolupráci jak s členskými státy, a to vytvořením nové sítě a díky související výměně informací v rámci EU o
podvodech s doklady, tak i se třetími zeměmi, zejména v rámci zpravodajské služby agentury Frontex v Africe (AFIC), vytvořené se
západoafrickými zeměmi, jejíž první společná zpráva byla vydána v roce 2012. Po podpisu memoranda o porozumění s Tureckem byly dále
položeny základy posílené spolupráce s tureckými orgány hraniční kontroly, a to během série jednání a během technického semináře o definicích a
šablonách používaných v sítích analýzy rizik agentury Frontex.
Za situace rozpočtových omezení, která ovlivnila operativní činnosti, a to zejména na vzdušných hranicích, byla úloha shromažďování a analýzy
informací pro umožnění odpovídajících operativních reakcí naprosto zásadní. S tímto cílem na zřeteli byl zdokonalen týdenní sběr operativních
údajů z letišť EU nazvaný Pulsar, který v současné době podle odhadu pokrývá až 90 % všech údajů o nelegální migraci na vzdušných hranicích.
Týdenní zprávy systému Pulsar, distribuované zúčastněným letištím, jsou považovány za zdroj poskytující nejaktuálnější možný obraz o situaci na
vnějších vzdušných hranicích a umožňují agentuře Frontex zjišťovat náhlé změny v migračních vzorcích, které vyžadují opatření na úrovni EU
koordinovaná touto agenturou.
Operativní činnosti
V roce 2012 došlo v porovnání s rokem 2011 k poklesu námořních operací, přičemž operačních dnů bylo o 5 % méně, rozpočet byl zkrácen o 48 %
a člověkodnů bylo o 23 % méně. Navzdory těmto omezením byly mezi klíčovými činnostmi, které probíhaly s nasazením prostředků hraniční
kontroly, vyhledávací a záchranné operace, při nichž bylo zachráněno 5 575 migrantů.
Těžištěm společných operací na pozemních hranicích zůstaly nadále řecko-turecké a bulharsko-turecké hranice. Počet nasazených odborníků byl
významně nižší (o 24 % méně než v roce 2011), a to hlavně kvůli mohutnému nasazení řeckých příslušníků na pozemní hranici v rámci operace
„Aspida“ (Štít).
Přestože rozpočet pro společné operace na vzdušné hranici byl o 17 % nižší než v roce 2011, podařilo se agentuře Frontex oproti roku 2011 zvýšit
počet operačních dnů o 13,3 %.
Jako významný problém z hlediska operativní flexibility a koordinační schopnosti se ukázal vývoj migrační situace na jižní a východní vnější hranici
EU. Změny tras, složení migračních skupin a nárůst migračních toků až do léta 2012 si vyžádaly úpravu analýzy rizik a změny v nasazení
odborníků a prostředků, které byly provedeny s přispěním orgánů členských států, což svědčí o vysoké míře flexibility.
Tato situace byla zvláště patrná na hranicích mezi Řeckem, Bulharskem a Tureckem, kde se v porovnání s předchozími roky projevila významná
změna. Vedle toho představovala také syrská krize výzvu z hlediska poskytování informací o situaci a pravděpodobného vývoje na strategické a
operativní úrovni. Vznikla poptávka po poradenství ohledně odpovídající operativní reakce a připravenosti na možné příchody smíšených
migračních toků s vyššími počty osob, které potřebují mezinárodní ochranu. Zároveň si provádění řeckých operací „Aspida“ (Štít) a „Xenios Zeus“
od začátku srpna 2012 navíc vyžádalo flexibilní operativní reakci na přilehlých úsecích hranic, například na hranici mezi Bulharskem a Tureckem,
stejně jako na námořní hranici mezi Řeckem a Tureckem, kde byly zaznamenány okamžité dopady vytlačení migračních toků.
Vyjádřeno konkrétněji, během druhé poloviny roku 2012 byla provedena následující opatření. Dočasné nasazení 1 881 dalších řeckých policistů a
technického vybavení v regionu Evros posílilo hraniční kontroly v oblasti, kde v roce 2012 proběhla společná pozemní operace Poseidon. Posílená
ostraha hranic a činnosti hlídkování na řecko-turecké pozemní hranici, prováděné od prvního týdne v srpnu 2012, vedly k zásadnímu poklesu počtu
zadržených migrantů na téměř zanedbatelnou úroveň. Začal však narůstat počet odhalených nelegálních přechodů řecké námořní hranice
s Tureckem a pozemní hranice mezi Bulharskem a Tureckem, což naznačuje slabý dopad vytlačení migrantů z řecko-turecké pozemní hranice.
Tyto dopady na migrační toky umožnily po září 2012 snížit počty nasazených příslušníků z členských států EU / zemí přidružených k Schengenu na
řecko-turecké pozemní hranici a vyžádaly si přesun odborníků a technického vybavení do přilehlých oblastí hranic, zejména na řecké ostrovy a
bulharsko-tureckou pozemní hranici.
Souběžně s tím došlo v létě 2012 k výraznému nárůstu migračních toků z Turecka přímo na italskou pevninu a také ve formě druhotných pohybů
z Řecka do tohoto regionu. Stručně řečeno, tuto neočekávanou zvýšenou potřebu operativních reakcí v několika oblastech nemohl běžný rozpočet
agentury Frontex prakticky pokrýt. Agentura proto požádala v srpnu 2012 o uvolnění částky 4,5 milionu EUR z rozpočtové rezervy, což znamená
50 % rezervy, kterou rozpočtové orgány vytvořily, aby bylo možné reagovat na mimořádné operativní potřeby. Rozpočtové orgány EU nakonec
schválily uvolnění a tato částka rezervy byla efektivně využita k urychlenému posílení společných operací na úsecích námořních a pozemních
hranic.
Hromadné sportovní události – mistrovství Evropy ve fotbale 2012
V roce 2012 agentura mohla přidat do svého seznamu společných operací pořádaných při hromadných sportovních akcích nový prvek: zimní
olympijské hry 2006 v Itálii, mistrovství světa ve fotbale 2006 v Německu, mistrovství Evropy ve fotbale 2008 v Rakousku a Švýcarsku a konečně
mistrovství Evropy ve fotbale v Polsku a na Ukrajině 2012.
Agentura Frontex se již od počátku roku 2011 podílela na plánování opatření posílené hraniční kontroly v souvislosti s touto hromadnou sportovní
událostí. Pod souhrnným označením „Eurocup 2012“ byly plánovány a provedeny společné operace, jejichž cílem bylo zajistit podporu Polska jako
pořádajícího členského státu na pozemních hranicích a koordinovat nasazení ukrajinských pozorovatelů na několika letištích členských států, aby
získali zkušenosti se správou hranic podle schengenského acquis. Vedle toho byl významný počet příslušníků pohraniční stráže, včetně odborníků
na doklady, vyslán na ukrajinská letiště s cílem usnadnit plynulé provádění hraničních kontrol a monitorovat pohyb fotbalových příznivců
přijíždějících z EU. Hlavním cílem společné operace „Eurocup 2012“ bylo posílit bezpečnostní opatření na hranicích v souvislosti s fotbalovými
zápasy.
Aby agentura Frontex racionalizovala nasazení lidských zdrojů na vzdušných hranicích podle operativních potřeb, zavedla téměř plně flexibilní
koncepci nasazování zdrojů nazvanou „mechanismus Flexi Force“. Z praktického hlediska při této společné operaci nasazování a přesuny
příslušníků mezi letišti probíhaly na základě denních výsledků zápasů a řídily se pohybem fotbalových fanoušků.
Od začátku června nasadila agentura Frontex na polsko-ukrajinské hranici 130 příslušníků ze 23 členských států EU, aby pomáhali při hraničních
kontrolách a při ostraze hranic. Zároveň pracovaly pohraniční stráže z různých členských států a třetích zemí na klíčových letištích v Polsku a na
Ukrajině i na dalších významných letištích EU.
Operativní činnosti byly vyhodnoceny jako velmi účinné, jelikož nedošlo k žádným velkým incidentům souvisejícím s migrací a obecně byly toky
cestujících na akci EURO 2012 řízeny plynule. Stojí za zmínku, že sdílení správných postupů týkajících se hraničních kontrol, včetně konkrétních
opatření při hromadných sportovních akcích, která vypracovala agentura Frontex v rámci příručky Argonauts, zajistilo přidanou hodnotu a posílilo
spolupráci s pohraničními orgány Ukrajiny.
2.3.2 Eurosur
V únoru 2008 zahájila Evropská komise iniciativu Eurosur. Politická priorita systému Eurosur byla následně při několika příležitostech potvrzena,
zejména ve Stockholmském programu, sdělení Komise o strategii vnitřní bezpečnosti a v závěrech Evropské rady ze dne 23. a 24. června 2011.
Myšlenkou programu Eurosur je vytvořit mechanismus sdílení informací a spolupráce umožňující orgánům členských států, které vykonávají
činnosti ostrahy, a agentuře Frontex spolupracovat na taktické, operační a strategické úrovni. Cílem je:

zvýšit vnitřní bezpečnost EU předcházením přeshraniční trestné činnosti,

snížit počty neodhalených nelegálních migrantů do schengenského prostoru,

podstatně snížit nepřijatelné ztráty na životech migrantů na moři.
Program Eurosur má poskytnout členským státům operativní a technický rámec, který zvyšuje jejich situační povědomí a zlepšuje reakční
schopnost vnitrostátních orgánů kontrolujících vnější hranice členských států EU. Eurosur by také měl usnadnit spolupráci mezi vnitrostátními
donucovacími orgány uvnitř členských států a mezi členskými státy (např. pohraniční stráž, policie, celní správa, pobřežní hlídky) pro účely vnitřní
bezpečnosti.
Cílem programu Eurosur agentury Frontex je připravit agenturu Frontex a členské státy na vstup nařízení o systému Eurosur v platnost, a tím také
podpořit vývoj právních předpisů. Práce na systému Eurosur probíhá ve velmi úzké součinnosti s Evropskou komisí a členskými státy, zejména
s národními koordinačními středisky (National Coordination Centres, NCC).
Klíčové složky technického rámce systému Eurosur jsou tyto:

Národní koordinační středisko (NCC), které má být zřízeno v každém členském státě a které má koordinovat 24 hodin denně 7 dní v týdnu
činnost všech vnitrostátních orgánů vykonávajících ostrahu vnějších hranic a které si vyměňuje informace s ostatními národními
koordinačními středisky a agenturou Frontex. Národní koordinační střediska tvoří páteř systému Eurosur.

Agentura Frontex poskytuje národním koordinačním střediskům služby, např. evropský situační obraz (ESP) a společný předhraniční
zpravodajský obraz (CPIP)*.

Agentura Frontex poskytuje národním koordinačním střediskům služby pro společné uplatňování nástrojů ostrahy na úrovni EU.

Síť Eurosur, zahrnující uzly v národních koordinačních střediscích a v agentuře Frontex, poskytuje komunikační nástroje a umožňuje
výměnu dat mezi národními koordinačními středisky a agenturou Frontex.

Agentura Frontex přispívá k budování kapacit členských států pro příslušnou operativní reakci podle situačních obrazů a jejich dopadu na
bezpečnost hranic.
* V této fázi práce na nařízení o systému Eurosur lze evropský situační obraz (ESP) a společný předhraniční zpravodajský obraz (CPIP) definovat jako informace a
analýzu relevantní pro účely odhalování nelegálního překračování hranic a boje proti přeshraniční trestné činnosti na vnějších hranicích EU; informace mohou zahrnovat
údaje poskytnuté příslušnými členskými státy, agenturou Frontex, styčnými důstojníky, evropskými a mezinárodními organizacemi, partnery ze třetích zemí apod.
Síť Eurosur
Síť Eurosur se používá od prosince 2011. Od března 2012 byla síť používána pro výměnu operativních informací. V průběhu roku 2012 byla síť
rozšířena z původních šesti zemí (Španělsko, Francie, Itálie, Slovensko, Polsko a Finsko) na osmnáct (Portugalsko, Španělsko, Francie, Itálie,
Malta, Slovinsko, Řecko, Kypr, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Finsko a Norsko).
Ve všech těchto zemích byla vytvořena národní koordinační střediska v souladu s návrhem nařízení. Síť je ve své podstatě funkční 24 hodin denně
7 dní v týdnu. Uzly nasazené do národních koordinačních středisek a vytvářející tuto síť jsou vybaveny sadou nástrojů, které umožňují uživatelům
využívat sdílené informace. V roce 2012 bylo dodáno pět aktualizací sady aplikací podporujících tuto síť. V roce 2013 bude probíhat další vývoj
analytických nástrojů. Technologie a řešení, která mají být zavedena, poskytnou uživatelům nástroje pro efektivní využívání dostupných informací a
vytváření analytického obsahu pro strategické a/nebo operativní použití.
Za dva dobré ukazatele úspěchu sítě Eurosur lze považovat skutečnost, že se ztrojnásobil počet uzlů v síti a mezi prvním a druhým pololetím roku
2012 se zdvojnásobil počet předaných událostí a dokladů o nelegální migraci a související hraniční trestné činnosti.
Evropský situační obraz (ESP) a společný předhraniční zpravodajský obraz (CPIP)
Zatímco národní koordinační střediska členských států vkládají do systému incidenty, k nimž dochází mimo společné operace agentury, agentura
Frontex zadává informace o incidentech a další údaje týkající se nelegální migrace a přeshraniční trestné činnosti v operativních oblastech
společných operací. To se dříve pravidelně provádělo ručně, od února 2013 však bude tato činnost probíhat pomocí poloautomatického datového
spojení s aplikací hlášení společných operací (Joint Operation Reporting Application, JORA), kterou agentura Frontex vyvinula během roku 2012.
Agentura Frontex také naplní operativní vrstvu evropského situačního obrazu situačními zprávami, operativními oblastmi a operačními plány.
V průběhu roku 2012 zadala agentura Frontex do systému Eurosur více než 4 500 položek.
Současně agentura Frontex pracovala na rozšíření působnosti cílených služeb, které mají být poskytovány členským státům, proaktivně a na
požádání, a to prostřednictvím systému Eurosur. To se týká systému agentury Frontex pro určování polohy (Frontex Positioning System, FPS),
který udává polohu prostředků, jako jsou letadla a lodě, a kompatibilního operativního obrazu agentury Frontex (Frontex Compatible Operational
Image, FCOI), který umožňuje z operativních prostředků přenášet video záběry i celou řadu dalších dat, jako jsou satelitní snímky, data satelitního
systému automatické identifikace, předpověď počasí a aktuální počasí, zjištěné anomálie a údaje o prostředí.
To se děje v souladu se zásadou „jednoho místa vstupu a výstupu“ agentury Frontex, kdy se provádí fúze požadovaných dat s cílem umožnit
členským státům požadovat a přijímat reálné, plnohodnotné informační služby pokrývající jejich specifické potřeby.
Analytická vrstva je v rostoucí míře naplňována daty a v průběhu roku 2012 agentura Frontex vytvořila a sdílela celkem 270 produktů různých typů:
informační sdělení, regionální monitory, trasy, popisy tras, analýzu případů napomáhání k nelegálnímu překročení hranic, profily migrantů, údaje o
hlavním vývoji a mapy hodnocení rizik.
Společné nástroje ostrahy
V průběhu roku 2012 se významná část práce agentury Frontex se společnými nástroji ostrahy zaměřovala na dosažení dohod o úrovni služeb
s Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA) a Satelitním střediskem Evropské unie (EUSC) ohledně lodních systémů hlášení a
satelitních snímků a na rozšíření koncepce operací, která byla vytvořena v roce 2011 se zaměřením na odhalování malých lodí.
Dále začala agentura Frontex rozvíjet technické schopnosti pro přenos dat z nástrojů ostrahy prostřednictvím fúze služeb a pro další zobrazování
kombinovaných služeb přizpůsobených potřebám v systému Eurosur, a také postupy umožňující, aby členské státy mohly využívat výše uvedeného
vývoje co nejefektivněji.
Úroveň dopadu a reakce
Podle ustanovení návrhu nařízení je důležitou součástí systému Eurosur úkol propojit informace ostrahy s operativní reakcí. Na základě analýzy
rizik provedené agenturou Frontex a po dohodě s dotyčným členským státem agentura přiřadí úroveň dopadu jednotlivým úsekům vnějších
pozemních a námořních hranic členských států nebo tuto úroveň dopadu změní. Agentura vizualizuje úroveň dopadu přiřazenou vnějším hranicím
v evropském situačním obrazu.
Vývoj úrovní dopadu začal ve skupině uživatelů analytické vrstvy (Analysis Layer Users Group, ALUG). První verze úrovní dopadu vytvořená v roce
2012 bude testována počínaje druhým čtvrtletím roku 2013 a zavedena do praxe ke dni vstupu nařízení v platnost. Avšak metodika přiřazování
úrovní dopadu – včetně přeshraniční trestné činnosti – se bude v následujících letech dále vyvíjet. V roce 2013 se budou také vyvíjet a testovat
postupy pro vyřizování žádostí členských států.
2.3.3 Budování kapacit
Agentura Frontex působí jako správce osvědčených postupů v oblasti správy hranic. Jedním z jejích hlavních cílů je posilování kapacity členských
států v oblasti správy hranic díky využití všech dostupných nástrojů – operativních, výcvikových nebo výzkumných. Pomoc, kterou agentura Frontex
členským státům poskytuje, může mít mnoho různých forem, jako jsou např. modely společné integrované analýzy rizik, osnovy, vývoj rámců pro
výměnu informací a přizpůsobené projekty budování kapacit, jako např. Attica, zaměřené na rozvoj kapacity zajišťování odborné přípravy (viz
příloha D).
Odborná příprava
V roce 2012 nadále pokračovalo úspěšné provádění mandátu agentury v oblasti odborné přípravy, a to i přes pokles rozpočtu o přibližně 20 %
v porovnání s rokem 2011. Jak je uvedeno v pracovním programu na rok 2012, byla intenzita některých činností odborné přípravy v roce 2012
snížena tak, aby odpovídala rozpočtovým omezením a výzvám vyplývajícím z pozměněného nařízení o agentuře Frontex (vývoj a zajišťování
odborné přípravy evropských jednotek pohraniční stráže (EBGT)).
Během roku 2012 v rámci tří programů zahrnujících 19 projektů uspořádala agentura Frontex 207 akcí odborné přípravy, na kterých bylo 2 980
účastníků. Celkem zúčastněné subjekty věnovaly oblasti činnostem odborné přípravy asi 13 300 člověkodnů, což je údaj srovnatelný s počtem
12 900 v roce 2011.
V rámci kariérního vzdělávání příslušníků pohraniční stráže dokončila agentura Frontex vývoj odvětvového rámce kvalifikací pro ochranu hranic,
který je prvním svého druhu v EU. Jedná se o zastřešující rámec pro vzdělávání a odbornou přípravu pohraniční stráže, se zvláštním důrazem na
integraci zásad dodržování základních práv. Odvětvový rámec kvalifikací navazuje na vzdělávací standardy stanovené na úrovni EU v rámci
kodaňského a boloňského procesu (viz kapitola 4).
Na základě příslušných standardů odvětvového rámce kvalifikací byl dále rozvíjen společný studijní program zakončený společnými tituly. Společně
s osmi partnery, vesměs z vysokoškolských institucí, vytvoří agentura Frontex konsorcium, jehož cílem bude poskytovat program evropského
společného magisterského studia v oboru strategické správy hranic. Bude vytvořena společná evropská ověřovací komise (European Joint
Validation Panel), která bude akreditovat společný studijní program zakončený společnými tituly, a umožní tak všem partnerům udělovat
magisterský titul společně. Osnovy zpracovává skupina odborníků z více než dvaceti členských států a několika partnerských organizací, např.
EASO, OBSE, UNHCR a ODHIR.
Stockholmský program dává agentuře Frontex spolu s Evropskou policejní akademií (CEPOL) mandát pro vývoj a provádění evropského systému
odborné přípravy (ETS). V roce 2012 se agentura Frontex aktivně podílela na vývoji evropského systému odborné přípravy a jeho čtyř částí*, aby
zajistila harmonizovaný přístup v rámci tohoto procesu. Agentura Frontex bude nadále garantovat další rozvoj a realizaci systému evropského
systému odborné přípravy v souladu s myšlenkou Stockholmského programu.
* Evropský systém odborné přípravy má tyto cíle: I) jasně definovat, jaké základní odborné způsobilosti by měli mít všichni příslušníci donucovacích orgánů pracující
v přeshraničních věcech a jaké by měly být specifické odborné způsobilosti pro konkrétně předem definované cílové skupiny, II) stát se evropskou složkou obecného a
specifického vzdělávání, kterého by se mělo dostat příslušníkům donucovacích orgánů způsobilým zabývat se přeshraničními věcmi, III) poskytovat odbornou přípravu,
která doplňuje stávající vzdělávání v oblasti vymáhání práva nebo je do něj integrována, a to na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, IV) usilovat o zlepšování znalostí,
dovedností a hodnot.
V květnu 2012 byly aktualizované společné hlavní osnovy pro základní odbornou přípravu pohraniční stráže vydány k provádění na vnitrostátní
úrovni. Aktualizovaná verze zohledňuje vývoj vyplývající z Lisabonské smlouvy a Stockholmského programu a byla přezkoumána se zaměřením na
integraci zásad dodržování základních práv. Celý proces aktualizace prováděla a vedla agentura Frontex společně s odborníky z členských států a
zemí přidružených k Schengenu, jakož i odborníci z agentur a nevládních organizací s odbornými znalostmi v příslušných oblastech.
V roce 2012 bylo také navrženo kariérní vzdělávání pro týmy psovodů pohraniční stráže EU a byly schváleny a zveřejněny společné hlavní osnovy
pro instruktory týmů psovodů pohraniční stráže EU. Osnova je zaměřena na vytvoření společného systému certifikace na základě standardů
odborné přípravy, které by měly společným operacím koordinovaným agenturou Frontex přinést vysoce výkonné týmy psovodů.
Novým prvkem zavedeným do pozměněného nařízení o agentuře Frontex je mechanismus evropských jednotek pohraniční stráže (EBGT). V rámci
řešení nových požadavků agentura Frontex vyhodnotila obsah a metodiku odborné přípravy pohraničních jednotek rychlé reakce (RABIT) a
vytvořila novou koncepci odborné přípravy příslušníků evropských jednotek pohraniční stráže (EBGT), aby zajistila úspěšnost společných operací
koordinovaných agenturou. Aktivity odborné přípravy evropských jednotek pohraniční stráže začaly v roce 2012 a budou dále rozvíjeny v roce
2013. (viz kapitola 4)
Zpracování příručky o základních právech pro školitele příslušníků pohraniční stráže první a druhé linie pokročilo do závěrečné fáze. Balíček
obsahuje příručku a sadu nástrojů pro školitele. Provádění bude zahájeno, jakmile bude dokončen překlad, a bude se držet filozofie „školení
školitelů“, aby všichni dotčení příslušníci pohraniční stráže probírali stejnou látku ve svém mateřském jazyce.
Podpora příslušníků doprovodu nasazovaných při společných návratových letech bude od roku 2012 usnadněna díky speciálním osnovám
vypracovaným společně s odborníky členských států v této oblasti. Při shromažďování společných standardů byl důraz kladen především na
zajištění individuálních práv navracených osob, posílení bezpečnosti návratových letů a harmonizaci odborných způsobilostí příslušníků
návratových operací mezi členskými státy.
V rámci další odborné přípravy a specializace pohraniční stráže zahájila agentura Frontex vývoj nástroje odborné přípravy pro odhalování
odcizených vozidel na pokročilé úrovni (ADESVET). ADESVET je moderní vzdělávací nástroj, který lze použít i v této oblasti. Nabízí celou řadu
teoretických informací, od situačního obrazu, přes modus operandi a obecné informace o registraci vozidla včetně dokladů až po podrobné
informace o konkrétních vozidlech (viz kapitola 4).
Agentura Frontex zahájila vývoj složek elektronického vzdělávání pro provádění činností odborné přípravy. To umožní modernější a nákladově
efektivnější poskytování prvků odborné přípravy agentury Frontex. Nakonec budou pohraniční stráže moci navštěvovat přednášky a používat
nástroje odborné přípravy prostřednictvím internetu, a to před kurzem, během něho a po něm, nebo v některých případech dokonce i místo fyzické
přítomnosti na kurzu. Další úsilí bylo věnováno vývoji nástroje elektronického vzdělávání pro Schengenský hraniční kodex, který umožní
pohraničním strážím nacvičovat hraniční kontroly v rámci virtuální simulace.
V oblasti odborné přípravy došlo v roce 2012 k vytvoření nástroje odborné přípravy pro výuku anglického jazyka na střední úrovni pro pohraniční
stráž na letištích a k vydání příručky školitelů pro oblast boje proti obchodu s lidmi (zpracované v roce 2011). Ta byla přeložena do 14 národních
jazyků.
Výzkum
V roce 2012 agentura Frontex i nadále hrála významnou roli v evropském výzkumu v oblasti bezpečnosti, v úzké spolupráci s Evropskou komisí a
také se zástupci výzkumné a technické komunity.
Agentura Frontex i nadále sledovala výzkum v oblasti kontroly a ostrahy vnějších hranic a přispívala k němu. Jádrem jejích výzkumných a
vývojových aktivit je průzkum potenciálu nových technologií správy hranic při naplňování dvojího cíle: zvýšit bezpečnost a usnadnit cestování.
V rámci dvou programů řízených agenturou – provádění hraničních kontrol a ostrahy hranic – se uskutečnilo několik projektů, které vedly mimo jiné
ke zpracování devíti zpráv a studií.
Program hraničních kontrol byl hnacím motorem procesu harmonizace a vývoje standardů pro hraniční kontroly, a to jak operativních, tak
technických.
V roce 2012 pod vedením agentury Frontex vytvořila pracovní skupina pro automatizované hraniční kontroly „Operativní pokyny k osvědčeným
postupům pro automatizované hraniční kontroly“ a „Technické pokyny správné praxe pro automatizované hraniční kontroly“. Tyto dva dokumenty
představují souhrn hlavních zásad osvědčených postupů pro navrhování, zavádění a provoz systémů automatizované hraniční kontroly a jsou
zaměřeny na různé skupiny odborníků (projektové manažery, techniky a operátory apod.).
Dále agentura Frontex a Evropská komise společně v říjnu 2012 ve Varšavě uspořádaly první celosvětovou konferenci o automatizované hraniční
kontrole (Border Crossing as Easy as ABC). Cílem konference bylo poskytnout platformu pro zahájení mezinárodního dialogu o otázkách
souvisejících s automatizovanou hraniční kontrolou mezi všemi zúčastněnými stranami a podporovat diskusi o komplexním řešení do budoucna (viz
kapitola 4).
Pracovní skupina pro předběžné informace o cestujících pod vedením agentury Frontex Advance se věnovala přípravě nástrojové sady pro
začátečníky k předběžným informacím o cestujících „API (Advanced Passenger Information) Starter's Kit“, koncipované tak, aby usnadnila
zavádění těchto systémů. Byly již vydány dva produkty: „Analýza nákladů a přínosů pro podporu rozhodovacího procesu“ a „Pokyny týkající se
používání Fondu pro vnější hranice k podpoře rozhodovacího procesu“. Co se institucionálního rozměru týká, byla poskytována cílená podpora
členským státům a třetím zemím, které o ni požádaly agenturu Frontex v záležitostech předběžných informací, a to v oblasti technické i operativní.
Obdobně také agentura Frontex přispěla ke studii o provádění směrnice o předběžných informacích o cestujících, kterou zadala Evropská komise.
V neposlední řadě byl završen vývoj koncepce virtuální hranice při formování budoucnosti hraničních kontrol a ta je nyní připravena podstoupit
vzájemné hodnocení a ověření. Hlavním cílem virtuální hranice je umožnit úplné odbavení cestujících založené na hodnocení rizika, a to
prostřednictvím: (1) včasného a spolehlivého ověření totožnosti cestujícího, (2) provádění kontrol v předstihu, a (3) usnadnění procesu cesty.
Virtuální hranice označuje široce koncipovaný přístup správy hranic, který jednotlivým zúčastněným subjektům nabízí řadu služeb usnadňujících
cestování, přínosy v oblasti bezpečnosti a nákladovou efektivnost.
V rámci projektu IDCHECK usnadňovala agentura Frontex výměnu informací mezi agenturou, členskými státy EU a Ministerstvem vnitřní
bezpečnosti Spojených států amerických ohledně používání biometrických údajů na hranici společným pořádáním specializovaných seminářů ve
Varšavě a ve Washingtonu D.C.
Dále uspořádala agentura Frontex, společně s britským národním útvarem pro boj proti podvodům s doklady, cvičení nazvané „Document
Challenge“ („Soutěž v odhalování podvodů s doklady“). Během cvičení byl prověřován výkon 26 odborníků na doklady v porovnání s deseti
automatizovanými systémy kontroly při rychlé identifikaci pravých nebo falešných „reálných“ dokladů.
Další simulační cvičení bylo uspořádáno s cílem zjistit, jak se příslušníci pohraniční stráže v první linii hraničních kontrol rozhodují a jak si vede stroj
při posuzování důvěryhodnosti, a zda se příslušníci pohraniční stráže mohou s pomocí stroje lépe rozhodovat. V rámci cvičení změřili své
dovednosti odborníci pohraniční stráže ze čtrnácti členských států schengenského prostoru se systémem AVATAR (Automated Virtual Agent for
Truth Assessments in Real Time, automatizovaný virtuální agent pro posuzování pravdivosti v reálném čase), který byl vyvinut na Arizonské
univerzitě, při vyhledávání a provádění kontrol v první a druhé linii. Výsledkem bylo vypracování dokumentu „Technical Report on Simulation on
Passenger Risk Assessment, Joint Operation Champions League 2012“ („Technická zpráva o simulaci posouzení rizik cestujících v rámci společné
operace Liga mistrů 2012“).
V rámci projektu fóra pro výzkum a vývoj agentura Frontex nadále usnadňovala činnost pracovní skupiny složené z odborníků členských států
s vnějšími pozemními hranicemi, přičemž sledovala naplnění dvojího cíle: 1) vypracovat soupis postupů hraniční kontroly na pozemních hraničních
přechodech a 2) určit v možných případech několik „správných postupů“ prováděných v členských státech v určitých aspektech procesu kontroly.
Výsledky tohoto šetření byly uvedeny ve zprávě nazvané „Good Practices in border checks at EU land BCPs“ („Správné postupy při hraničních
kontrolách na pozemních hraničních přechodech EU“) (připravuje se k vydání v prvním čtvrtletí roku 2013).
Projekt Vízového informačního systému (VIS) prostřednictvím své pracovní skupiny členských států úspěšně vytvořil dokument nazvaný „Good
Practices in practical implementation of the Visa Information System“ („Správné postupy při praktickém provádění Vízového informačního
systému“).
Těžištěm druhého programu, nazvaného Border Surveillance (Ostraha hranic), byl pokračující vývoj vzdušných a pozemních systémových řešení
pro ostrahu hranic.
Projekt ALL EYES 2012 splnil svůj cíl poskytovat členským státům informace o novém technickém vývoji v oblasti technologií dálkového snímání a
zjišťování a zároveň usnadnit nasazení (vyzkoušení) nových technologií pro ostrahu hranic v členských státech a v kontextu společných operací
organizovaných agenturou Frontex. Cíle poskytnout příležitosti k výměně názorů, zkušeností a potřeb mezi koncovými uživateli a odvětvím bylo
dosaženo uspořádáním konferencí a seminářů, jako byl například „workshop o ostraze hranic pomocí dálkově pilotovaných leteckých systémů“,
pořádaný ve spolupráci s generálním ředitelstvím pohraniční policie Bulharska.
V roce 2012 poprvé odvětví představilo technologie pro ostrahu pozemních hranic v operativním prostředí společné operace koordinované
agenturou Frontex během workshopu a ukázky ostrahy zelené hranice v řeckém Alexandroupolisu. Technologie zahrnovaly letecké systémy
s živým přenosem videa, bezobslužná pozemní čidla (seismická, magnetická, pasivní infračervená, tlaková atd.), čidla pro detekci pohybu, řešení
systémů ostrahy (skládající se z bezobslužných pozemních čidel a bezpečnostních kamer nebo radarů ve spojení s bezpečnostními kamerami),
přenosnou věž ostrahy a různé nové technologie pro napájení čidel umístěných ve vzdálených lokalitách. Činnost těchto systémů byla
demonstrována v denních hodinách i v noci.
V rámci téhož projektu byla připravena studie pod názvem „Study on Remotely Piloted Aircraft Systems (RPAS) deployment for European border
surveillance“ („Studie nasazení dálkově pilotovaných leteckých systémů při ostraze evropských hranic“). Studie podává technické, operativní a tržní
informace týkající se různých kategorií dálkově ovládaných leteckých systémů i analýzu výkonnosti a efektivnosti nákladů spojených s jejich
používáním.
Další projekt v rámci programu ostrahy hranic, s názvem „Intelligence and Communication“ („Zpravodajství a komunikace“), zkoumá řešení, která
urychlí procesy související se shromažďováním, šířením a sdílením informací týkajících se bezpečnosti hranic mezi všemi členskými státy. V roce
2012 vytvořila agentura Frontex rámec pro vytěžování dat o událostech ze zpráv v reálném čase (Frontex Real-time News Event Extraction
Framework), který je schopen získávat strukturované informace z široké škály událostí týkajících se bezpečnosti hranic z on-line sdělovacích
prostředků v osmi světových jazycích. Vytěžené informace jsou pak připojeny k pilotní síti pro výměnu informací v systému Eurosur pro účely
zkoumání a naplnění systému informacemi z otevřených zdrojů o incidentech týkajících se hranic.
Agentuře Frontex se také podařilo vyvinout první verzi BorderTechNet, internetové platformy pro sdílení, výměnu a šíření informací na poli výzkumu
a vývoje v oblasti bezpečnosti hranic. Platforma byla vyvinuta s použitím pouze otevřeného softwaru, aby bylo možné udržet vysokou nákladovou
efektivitu této činnosti.
2.3.4 Správa
Správní služby agentury Frontex nadále pružně a agilně podporovaly její hlavní činnosti. Oddělení lidských zdrojů zabezpečilo splnění personálních
požadavků pro rok 2012 v rámci politiky nulového růstu. Oddělení financování zajistilo, aby na programy, projekty a služby byly vyčleněny
dostatečné finanční prostředky. Správa agentury Frontex poskytovala pomoc a podporu při každodenním provozu agentury, ať už na ústředí ve
Varšavě, ve styčné kanceláři agentury Frontex v Bruselu nebo v operativní kanceláři agentury Frontex v řeckém Pireu.
Vedle toho bylo v roce 2012 úspěšně dokončeno výběrové řízení na nové prostory pro ústředí agentury Frontex, které bylo zahájeno v roce 2011.
V polovině prosince roku 2012 podepsal výkonný ředitel agentury Frontex s vítězným uchazečem nájemní smlouvu o poskytování kancelářských
prostor pro nové sídlo agentury. Nové sídlo má být připraveno do konce roku 2014, přičemž agentura má zahájit svou činnost v novém působišti od
ledna 2015.
2.3.5 Transparentnost a přístup k informacím
Vizuální identita agentury Frontex
V březnu 2012 schválila agentura Frontex nové logo, čitelnější a při reprodukci nákladově efektivnější, které kombinuje obraz propojených mostů
v různých barvách, vyjadřující – v duchu odůvodnění původního loga – tři různé hranice (vzdušné, pozemní, námořní), se slovem Frontex
vyobrazeným v novém fontu. Logo je podpořeno vlajkou Evropské unie, která zdůrazňuje, že Frontex je agenturou EU.
Požadavek na nové logo přišel v roce 2010 společně se zahájením procesu změny nařízení o agentuře Frontex, který předjímal nový směr vývoje
agentury, jakmile nové nařízení vstoupí v platnost. Ukázalo se, že nová vizuální prezentace agentury Frontex byla nutná nejen proto, aby lépe
odrážela to, čím agentura je a jak funguje, ale i kvůli sjednocení komunikace agentury Frontex, a to prostřednictvím okamžitě rozpoznatelného
vzoru.
Poskytování informací veřejnosti
V roce 2012 agenturu Frontex pravidelně kontaktovali novináři, občané a organizace občanské společnosti, aby získali informace o činnostech
agentury Frontex, konkrétních operacích a trendech migrace.
Agentura poskytovala informace, pořádala rozhovory a umožnila více než stovce poboček sdělovacích prostředků návštěvy v operativních
oblastech v Evropě i mimo ni. Stejně jako v předchozích letech přitahoval největší zájem vývoj na řecko-tureckých hranicích. Činnosti agentury
Frontex a informace o migraci poskytované publikacemi agentury Frontex se proto objevily v nejrůznějších sdělovacích prostředcích po celé
Evropě.
V roce 2012 byla vysoká poptávka po informacích o činnostech agentury Frontex, a to nejen ze strany sdělovacích prostředků a občanů, ale také
od rostoucího počtu výzkumných pracovníků a studentů. Agentura odpověděla na více než 200 žádostí o informace a uspořádala asi 30 schůzek
s jednotlivými výzkumnými pracovníky a skupinami studentů. Mnoho akademických institucí, např. akademie pohraniční stráže a policejní
akademie, zahrnulo studijní návštěvy agentury Frontex do svých učebních osnov.
The Border Post, měsíčník pro praktické pracovníky z oblasti hraniční kontroly a aktuální otázky týkající se migrace, dále získával nové čtenáře ze
společenství příslušníků pohraniční stráže v Evropě a ve světě.
V roce 2012 agentura Frontex nově upravila své internetové stránky, aby byly uživatelsky přívětivější a komplexnější. Nové internetové stránky nyní
mají audiovizuální obsah a nabízejí pravidelně vkládaná krátká videa a různé fotografie ilustrující činnosti agentury Frontex. Nové video „Fair play at
the border“ („Fair play na hranici“) ukázalo, jak příslušníci evropské pohraniční stráže spolupracovali během fotbalového šampionátu EURO 2012.
Akce Evropský den pohraniční stráže (ED4BG) se konala v květnu a přilákala více než 600 příslušníků pohraniční stráže z EU a přidružených zemí
Schengenu.
Přístup k dokumentům agentury Frontex v roce 2012
V roce 2012 obdržela agentura Frontex šestnáct žádostí o přístup k dokumentům na základě nařízení (ES) č. 1049/2001.
Jedenáct žádostí se týkalo pracovních ujednání agentury Frontex se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, dvě se týkaly výukových
materiálů agentury Frontex, jedna se týkala operačních plánů agentury Frontex, jedna jejích vztahů s odvětvím a poslední se týkala přístupu
k příručce o analýze rizik agentury Frontex.
Profily žadatelů byly různé, od studentů po výzkumné pracovníky a nevládní organizace.
Plný přístup k požadovaným dokumentům byl udělen jedenácti žadatelům, částečný přístup čtyřem žadatelům a v jednom případě byl přístup
zamítnut.
Důvodem pro zamítnutí žádosti byla ochrana veřejného zájmu kvůli veřejné bezpečnosti, jak stanoví čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (ES)
č. 1049/2001.
Nebyla předložena žádná potvrzující žádost a evropskému veřejnému ochránci práv nebyla podána žádná stížnost.
Sdílení informací je pro agenturu Frontex velmi důležité; jedním z cílů agentury je poskytovat spolehlivé informace o své činnosti v oblasti správy
hranic všem zúčastněným subjektům, včetně široké veřejnosti (viz příloha G).
2.3.6 Ochrana údajů
Agentura Frontex přikládá otázkám ochrany údajů zvláštní význam. Inspektor ochrany údajů agentury Frontex zajišťuje nepřetržitý dohled nad
prováděním ochrany údajů v agentuře a zajišťuje jeho soulad s evropským rámcem pro ochranu údajů. Zvyšování povědomí o ochraně údajů
v rámci agentury Frontex vedlo k rozšíření funkce inspektora ochrany údajů o jeho zástupce, kterého výkonný ředitel jmenoval v září 2012.
Inspektor ochrany údajů se nadále aktivně podílel na koordinaci každodenního zpracování údajů v agentuře Frontex, přičemž kladl nejvyšší důraz
na otázky týkající se zaměstnanců a zpracování údajů souvisejících s hlavní činností agentury. Inspektor ochrany údajů podporoval interní správce
údajů agentury Frontex při přípravě hlášení ohledně ochrany údajů, a to jednak prostřednictvím individuálních konzultací, jednak vypracováním
příručky pro správce údajů, která obsahuje pokyny a praktické postupy vyvinuté s cílem zajistit vysoké standardy zpracování údajů. Inspektor
ochrany údajů se podílel na uspořádání odborné konference agentur EU působících v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí na téma ochrany údajů,
která se konala v sídle agentury Frontex v září 2012.
Agentura Frontex udržovala spolupráci s evropským inspektorem ochrany údajů (EIOÚ) při provádění jím vydaných návrhů a stanovisek, a to
zejména s ohledem na dříve provedená oznámení v rámci předběžné kontroly. Inspektor ochrany údajů agentury Frontex s ohledem na doporučení
evropského inspektora ochrany údajů dále rozvíjel vnitřní pravidla, politiky a postupy týkající se zpracování údajů s cílem dosáhnout vyšší úrovně
souladu s rámcem EU pro ochranu údajů, a to zejména s nařízením (EU) č. 45/2001.
2.3.7 Základní práva
Dodržování a prosazování základních práv ve všech činnostech agentury Frontex zůstává jednou z jejích hlavních priorit. Proto se agentura
Frontex aktivně podílela na provádění strategie pro základní práva a ustanovení pozměněného nařízení o agentuře Frontex. Posledně jmenovaný
dokument předpokládal zřízení poradního fóra, které má pomáhat výkonnému řediteli a správní radě v otázkách základních práv. Toto poradní
fórum vytvořilo v září 2012, v návaznosti na otevřenou výzvu k vyjádření zájmu, šest specializovaných organizací (mezinárodních organizací a
agentur EU) a devět organizací občanské společnosti. V souladu s nařízením byl správní radou určen nezávislý úředník pro otázky základních práv
(podávající zprávy přímo správní radě a poradnímu fóru), jehož úkolem je přispívat k mechanismu sledování základních práv.
V oblasti operativních činností také došlo k vývoji v podobě posílení hlediska základních práv v šabloně operačního plánu a přijetí standardního
operačního postupu, aby bylo zajištěno dodržování základních práv v činnostech agentury Frontex (společných operacích a pilotních projektech).
Vedle „Kodexu chování pro všechny osoby zapojené do činností koordinovaných agenturou Frontex“ byl vypracován nový kodex chování pro
společné návratové operace a předložen ke konzultaci poradnímu fóru.
V oblasti odborné přípravy byla v roce 2012 vytvořena celá paleta nových nástrojů a příruček odborné přípravy. Prvním počinem byla aktualizace
společných hlavních osnov, dalším zpracování příručky odborné přípravy pro oblasti základních práv, obchodování s lidmi pro příslušníky
pohraniční stráže a kurzy odborné přípravy v oblasti základních práv pro evropské jednotky pohraniční stráže a zaměstnance agentury Frontex.
Rok 2012 byl především rokem spuštění strukturální oficiální spolupráce s organizacemi občanské společnosti působícími v oblasti migrace a
základních práv. Nyní má agentura k tomu, aby zohledňovala aspekt základních práv a zajistila jejich dodržování, úplnou sadu nástrojů, kterou
bude v roce 2013 a v letech následujících dále rozvíjet, zpřesňovat a revidovat (viz příloha F).
2.3.8 Etika a bezúhonnost
V roce 2012 přijala agentura Frontex „Kodex chování zaměstnanců agentury Frontex“, když sloučila několik stávajících kodexů do jednoho
komplexního souboru zásad a pravidel, jimiž se chování zaměstnanců agentury Frontex řídí. Kodex zohledňuje všechna ustanovení „Evropského
kodexu řádné správní praxe“, který vypracoval evropský veřejný ochránce práv.
Kodex chování zaměstnanců agentury Frontex pomáhá zaměstnancům agentury pochopit a provádět zásady veřejné služby a poskytuje čtenářům
vodítko ohledně toho, jak reagovat na dotazy a jak vykonávat povinnosti nezávisle a nestranně. Kodex se rovněž zabývá otázkou střetu zájmů,
přičemž doplňuje další vnitřní pravidla a pokyny v této věci, a dává návod, jak plnit zákonné povinnosti v souvislosti s nabídkami darů a
pohostinnosti.
Kodex je doplněn o „Kodex chování pro všechny osoby zapojené do činností koordinovaných agenturou Frontex“.
Jako doplňkové opatření uspořádala agentura pro všechny zaměstnance povinné školení o etice a bezúhonnosti, jehož cílem bylo zvýšit povědomí
a osvěžit potřebné znalosti týkající se etiky a střetu zájmů.
3. Shrnutí rozpočtových a personálních otázek za rok 2012
3.1 Rozpočtová situace
Rok 2012 lze charakterizovat jako rok nulového růstu, a to z hlediska finančních i lidských zdrojů (původní rozpočet 85 milionů EUR) vymezených
pro činnosti uvedené v pracovním programu agentury Frontex na rok 2012, takže udržení činností v chodu zejména z pohledu pozměněného
nařízení o agentuře Frontex přineslo značné výzvy.
Správní rada agentury Frontex přijala dne 19. března 2012 opravný rozpočet 2012 N1 s ohledem na další personální požadavky (osm míst
dočasných zaměstnanců) kvůli provádění dalších úkolů očekávaných od agentury v důsledku pozměněného nařízení o agentuře Frontex, avšak
s rozpočtově neutrálním dopadem. Tento opravný rozpočet 2012 N1 nebyl naplněn; proto Evropská komise zahrnula některá z požadovaných míst
do rozpočtu agentury Frontex na rok 2013.
Správní rada přijala dne 31. října 2012 druhou změnu rozpočtu (rozpočet 2012 N2) na dalších 4,6 milionu EUR, které byly požadovány, a
rozpočtový orgán tuto změnu v listopadu 2012 schválil. Konečný rozpočet na rok 2012 tak činil 89,6 milionu EUR. Tato změna rozpočtu byla
založena na částečném uvolnění rezervního fondu ve výši 9 milionů EUR zřízeného rozpočtovým orgánem při schvalování rozpočtu agentury
Frontex na rok 2012 a byla spojena s těmito podmínkami: „Prostředky vložené do rezervy nebo jejich části budou uvolněny v případě, že to bude
nezbytné k tomu, aby agentura zajistila pokračování operací ve Středozemním moři a na hranicích mezi Tureckem a Řeckem“.
Při porovnání konečných rozpočtů minulých let lze konstatovat, že rozpočet se až do roku 2011 nepřetržitě zvyšoval. V roce 2011 byly uvolněny
dodatečné finanční prostředky ve výši 31,8 milionu pro zajištění reakce na severoafrickou krizi. V roce 2012 bylo přidělení rozpočtových prostředků
vyšší, než byl původní rozpočet z roku 2011 před změnou.
Agentura díky společnému přístupu a úsilí dosáhla situace, kdy do 31. prosince 2012 bylo přiděleno 99 % položek závazků a 75 % těchto
prostředků bylo čerpáno na platby. Čerpání prostředků na platby jako procentuální část řádného rozpočtu se oproti roku 2011 zvýšilo o 9
procentních bodů. To znamená oproti předchozím rokům lepší plnění rozpočtu agenturou. Konečné skutečné čerpání prostředků bude vyšší,
protože agentura Frontex má příležitost provádět platby z převáděných prostředků až do 31. prosince 2013.
Obr. 1: Vývoj rozpočtu
3.1.1 Souhrnný rozpočet
Obr. 2: Rozdělení konečného rozpočtu
Ve výše uvedené tabulce odráží rozdělení rozpočtu na rok 2012 význam připisovaný operativním činnostem: poměr rozdělení prostředků mezi
operativní a správní výdaje činí 67:33.
3.1.2 Operativní rozpočet
Obr. 3: Rozdělení operativního rozpočtu
Z operativního rozpočtu roku 2012 ve výši 59,8 milionu EUR bylo přiděleno 80 % dostupných finančních prostředků na společné operace (pozemní,
námořní, vzdušné hranice a spolupráce při návratových operacích), jak je uvedeno v následujícím grafu. Toto přidělení prostředků vychází
z víceletých a ročních pracovních programů agentury Frontex přijatých správní radou agentury.
3.2 Využití prostředků z roku 2011 převedených do roku 2012
Na konci rozpočtového roku 2012 agentura Frontex zjistila celkové využití prostředků na platby obdržených v roce 2011. Z celkové částky
převedené z roku 2011 do roku 2012 bylo v roce 2012 vyplaceno 31,7 milionu EUR, zatímco částka 7,1 milionu EUR musela být zrušena. Hlavní
důvod zrušených částek souvisí se skutečností, že příjemci grantu požadovali nižší částky, než se na začátku operativní činnosti předpokládalo.
Celkové čerpání rozpočtových prostředků, které měla agentura Frontex v roce 2011 k dispozici, dosáhlo výše 93 %.
3.3 Lidské zdroje
Rok 2012 přinesl mnoho agentuře Frontex v oblasti lidských zdrojů řadu výzev, které byly všechny efektivně a úspěšně vyřešeny. Sektor lidských
zdrojů přispěl k personálnímu řízení ve třech hlavních oblastech: nábor a výběrová řízení, rozvoj zaměstnanců a odborná příprava a správa
zaměstnanců. Vedle toho byla dokončena standardizace popisů pracovních míst v celé agentuře, stejně jako druhý roční průzkum mezi
zaměstnanci, který ukázal výrazně zlepšenou míru odezvy.
Celkový počet
zaměstnanců Plán pracovních
k 31. prosinci
míst 2011
2011
Nábor na nová
místa 2012
v roce 2012
Volná pracovní
místa
v roce 2012
TA
141
143
0
13
CA
85
88
0
SNE
78
83
0
304
314
0
Celkem
Celkový počet
zaměstnanců
k 31. prosinci
2012
Nábor
(nahrazení)
v roce 2012
Plán pracovních
míst 2012
9
137
143
10
9
84
87
14
19
82
83
37
37
303
313
[Legenda: TA: dočasný zaměstnanec, CA: smluvní zaměstnanec, SNE: vyslaný národní odborník]
Obr. 4: Údaje o náboru za rok 2012
3.3.1 Nábor
Celkem bylo přijato 1 812 přihlášek na volná pracovní místa – dočasných zaměstnanců, smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků.
Bylo zahájeno třicet dva výběrových řízení (přijato 37 osob), dalších šestnáct zahájených by mělo být dokončeno v roce 2013. Bylo uskutečněno
114 pohovorů. Celkový počet zaměstnanců na konci roku 2012 byl 303 z celkově schváleného počtu 313.
Členění zaměstnanců podle oddělení agentury Frontex a počet dočasných zaměstnanců jsou uvedeny v příloze I a příloze J.
3.3.2 Další rozvoj a odborná příprava zaměstnanců
Ve sledovaném období se 290 zaměstnanců zúčastnilo 76 kurzů (21 obecných a 55 speciálních). Dále proběhlo 20 jazykových kurzů a 8 školení
etiky.
Memorandum o porozumění mezi agenturou Frontex a GŘ pro informatiku (Evropskou komisí), které rozšíří možnosti odborné přípravy pro
zaměstnance agentury Frontex, se připravuje k podpisu na začátku roku 2013.
On-line hodnocení zaměstnanců, které bylo zavedeno v roce 2010, bylo vylepšeno na základě zpětné vazby získané od zaměstnanců a byla
provedena reklasifikace, která vedla k povýšení pěti zaměstnanců.
Z celkového počtu 300 žádostí bylo v roce 2012 přijato 26 stážistů, kteří výrazně přispěli k oblastem, do nichž byli přiřazeni.
Politika obnovování smluv byla upravena a standardizována s ohledem na zkušenosti získané v tomto procesu v roce 2011.
3.3.3 Správa zaměstnanců
Čerpání rozpočtu v hlavě 1 (Výdaje související se zaměstnanci) dosáhlo úrovně 99 %, přičemž všechny platby byly provedeny včas a správným
způsobem.
Databáze lidských zdrojů a aplikace pro správu nepřítomnosti byly dále rozvíjeny a poskytovaly lepší efektivitu dané oblasti.
Na základě zvýšených nároků operativních oblastí agentury Frontex byla podepsána smlouva s externí společností o krátkodobém poskytování
dočasných personálních služeb. K dnešnímu dni se tato skutečnost projevila v podobě přijetí osmi „dočasných“ externích zaměstnanců.
4. Dosažené výsledky: vytvořena síť Evropské unie pro boj proti podvodům
s doklady (EDF)
Příslušníci společenství pohraniční stráže v EU považují podvody s doklady obecně za důležité, a to z několika důvodů. Za prvé, podvody s doklady
umožňují migrantům v neregulérním nebo nezákonném postavení vstoupit na území členského státu, a případně i se volně pohybovat v rámci
schengenského prostoru. Za druhé, osoby, které získají falešnou totožnost a působí na černých trzích, vážně ohrožují vnitřní bezpečnost a narušují
mezinárodní vyšetřování trestných činů i vnitrostátní sociální systémy a schopnost každého státu zajišťovat efektivní správu a ochranu pro své
bezúhonné občany. A konečně, podvody s doklady jsou zdrojem zisků a postupně si nárokují užší a silnější vazby na skupiny organizovaného
zločinu, jelikož moderní doklady vyžadují kvalifikovanější a nákladnější techniky výroby kvalitních padělků.
Až do nedávné doby však mezi členskými státy neexistovala žádná pravidelná nebo konsolidovaná výměna informací, a proto není dostupná ani
celková analýza trendů v oblasti podvodů s doklady na úrovni EU. Pro řešení tohoto informačního deficitu a v návaznosti na úspěch zvláštní
analýzy rizik v oblasti podvodů s doklady v roce 2010 byla na začátku roku 2012 vytvořena síť Evropské unie pro analýzu rizik v oblasti podvodů
s doklady (European Union Document-Fraud Risk Analysis Network (EDF-RAN)), která má sloužit jako platforma pro výměnu informací mezi
členskými státy.
Pod vedením agentury Frontex se během roku 2012 setkalo 28 členských států / zemí přidružených k Schengenu, aby si při třech různých
příležitostech vyměnily informace, mimo jiné včetně akce pořádané kyperskými orgány během předsednictví. Tato síť také iniciovala a udržovala
podrobný a komplexní program měsíční výměny údajů pokrývající všechny odhalené případy podvodů s doklady na vnějších hranicích a na všech
mezinárodních letech. Tato výměna údajů byla podpořena přísnými definicemi a pokyny, k nimž se všechny členské státy / země přidružené
k Schengenu zavázaly. V květnu 2012 byly tyto údaje použity oddělením analýzy rizik ke zpracování první roční analýzy EU týkající se rizik
podvodů s doklady (EDF-ARA), která významně zvýšila situační povědomí o rozsahu a povaze podvodů s doklady používanými pro nelegální vstup
do EU / zemí přidružených k Schengenu.
Systém PULSAR pro sběr údajů zajišťuje přidanou hodnotu pro situační povědomí
S ohledem na omezený počet operativních činností na vnějších vzdušných hranicích v roce 2012 nabývá ve stále větší míře na významu výměna
informací nezávislá na operativních činnostech. Pulsar je mechanismus týdenního sběru údajů, který získává údaje o nelegální migraci z více než
110 letišť v EU a některých třetích zemích, a to v široké škále parametrů. Údaje jsou shromažďovány a analyzovány v týdenní zprávě distribuované
všem zúčastněným zemím. Tyto zprávy poskytují v současné době nejaktuálnější dostupný situační obraz činnosti na vnějších vzdušných hranicích
Evropské unie.
Shromážděné údaje dávají do souvislosti jevy nelegální migrace s trasami a leteckými společnostmi, což umožňuje členským státům i agentuře
Frontex soustředit operativní činnosti na konkrétní lety, které byly identifikovány jako rizikové.
V roce 2012 se zlepšilo využití softwarových nástrojů pro analýzu s cílem poskytnout jasnější a přesnější obraz. Ještě důležitější je skutečnost, že
tak vznikl systém výstrahy o trendech, který umožňuje včas předávat informace o nových jevech zjištěných na letištích v EU členským státům.
Systém agentury Frontex pro určování polohy
Systém agentury Frontex pro určování polohy je jednotný, v reálném čase pracující, automatizovaný systém pro sledování prostředků nasazených
ve společných operacích koordinovaných agenturou Frontex a zobrazení polohy těchto prostředků v reálném čase. Počítá také operativní náklady
těchto prostředků, takže umožňuje automatizované postupy pro slučování a vykazování finančních údajů v rámci společných operací. Stane se také
nástrojem, který přispívá do operativní vrstvy systému Eurosur poskytováním informací o prostředcích nasazených ve společných operacích.
Pro tento účel musí být všechny prostředky nasazené ve společných operacích vybaveny přenosným zařízením pro určování polohy / satelitním
transceiverem, který se nainstaluje do daného prostředku.
Informace o prostředku (čas, poloha, rychlost, směr, výška, typ) zasílané prostřednictvím přenosného zařízení jsou přijaty v mezinárodním
koordinačním středisku / národním koordinačním středisku nebo na jiném místě definovaném v operačním plánu a jsou zobrazeny na obrazovce
přenosného operačního modulu v reálném nebo téměř reálném čase. Systém tak může zvýšit povědomí o prostředcích a poskytovat odpovědným
osobám včasné, přesné a úplné informace, na kterých mohou založit každodenní rozhodování, což usnadní provozní cyklus společných operací.
Rovněž to přispěje k efektivnějšímu zapojení těchto prostředků do pátracích a záchranných operací v příslušných případech.
Software tohoto systému umožňuje automatický výpočet nákladů spojených s prostředky, a tím usnadňuje finanční řízení společných operací.
Cílem první fáze pilotního projektu bylo vytvořit prototyp systému sledování s finančním modulem, aby se usnadnilo operativní a finanční řízení
společných operací koordinovaných agenturou Frontex, a tento cíl byl splněn.
Cílem druhé fáze pilotního projektu je pokračovat v práci na již existujícím prototypu systému agentury Frontex pro určování polohy za účelem
ověření jeho plné operativní schopnosti a jeho přiměřenosti a vhodnosti pro společné operace koordinované agenturou Frontex a další činnosti.
Kompatibilní operativní obraz agentury Frontex
Základní myšlenkou kompatibilního operativního obrazu agentury Frontex (Frontex Compatible Operational Image, FCOI) je zavést zabezpečený
přenos operativního obrazu z nasazeného technického prostředku v rámci společné operace koordinované agenturou Frontex do koordinačních
středisek v reálném čase. Oblastem rozhodování, plánování zaměstnanců a schopnosti reakce bude poskytovat úplnější povědomí o situačním
obrazu, a sníží tak ztráty na životech na moři a počet neodhalených nelegálních migrantů vstupujících do EU.
Hlavním cílem pilotního projektu je prostudovat a později vyvinout platformu, která dokáže spojit všechny údaje shromážděné nasazenými
prostředky a vyslat je v reálném čase do koordinačního střediska (středisek) na regionální nebo vnitrostátní úrovni.
Během pilotní fáze v roce 2012 byl kompatibilní operativní obraz agentury Frontex zaveden s cílem ověřit jeho plnou operativní schopnost a jeho
vhodnost pro společné operace koordinované agenturou Frontex. Souběžně s tím jsou stále zkoumány možnosti usnadnění výměny operativních a
zpravodajských informací o incidentech s poskytováním operativního obrazu v reálném čase do systému Eurosur, evropského situačního obrazu
a/nebo vnitrostátního situačního obrazu a v tomto směru bude vedeno intenzivní úsilí.
Vybrané členské státy účastnící se společných operací koordinovaných agenturou Frontex poskytly své vlastní technické vybavení, které umožnilo
bezpečný přenos operativního obrazu z nasazeného prostředku do pozemního přijímače a poté s použitím zařízení pro zabezpečení údajů
poskytnutého agenturou Frontex do koordinačního střediska.
Odborná příprava pro příslušníky evropských jednotek pohraniční stráže: zaškolovací kurz odborné přípravy a profilová odborná
příprava evropských jednotek pohraniční stráže
Pojem evropských jednotek pohraniční stráže (EBGT) zavedlo pozměněné nařízení o agentuře Frontex. Evropské jednotky pohraniční stráže zvýší
kvalitu společných operací a všichni vyslaní příslušníci nasazení ve společných operacích musí být členy této rezervy. Aby bylo zajištěno, že těmto
příslušníkům bude moci být poskytnuta odpovídající odborná příprava, vytvořila agentura Frontex zaškolovací kurz pro všechny příslušníky i
specializovanou odbornou přípravu pro některé ze třinácti profilů příslušníků rezerv evropských jednotek pohraniční stráže (viz obr. 5: Profily
příslušníků evropských jednotek pohraniční stráže – str. 41).
Zaškolovací kurz odborné přípravy evropských jednotek pohraniční stráže
Zaškolovací kurz odborné přípravy příslušníků evropských jednotek pohraniční stráže má zajistit trvale vysokou úroveň znalostí a dovedností
požadovaných od příslušníků pohraniční stráže EU, aby svou práci mohli efektivně vykonávat jako příslušníci evropských jednotek pohraniční
stráže.
Poskytuje příslušníkům odbornou přípravu ohledně relevantních unijních a mezinárodních právních předpisů, včetně základních práv a přístupu
k mezinárodní ochraně a pokynů pro účely identifikace osob žádajících o ochranu a jejich odeslání do příslušných zařízení. Podle nařízení musí
tyto znalosti mít ještě předtím, než se zúčastní operativních činností. Dále zaškolovací kurz připravuje příslušníky pro praktickou práci při
společných operacích.
Odborná příprava je rozmanitá a náročná, pokrývá širokou škálu témat – od základních práv a obchodování s lidmi přes operační plán a
připravenost k nasazení až po kodex chování agentury Frontex a povědomí o riziku. Tento zaškolovací kurz odborné přípravy evropských jednotek
pohraniční stráže je otevřen všem členům evropských jednotek pohraniční stráže bez ohledu na jejich odborný profil.
Vývoj odborné přípravy byl zahájen v listopadu 2011 a na konci května 2012 proběhl kurz, který byl koncipován jako pilotní. Během následujících
šesti měsíců bylo 259 příslušníků rezerv evropských jednotek pohraniční stráže vyškoleno a vybaveno znalostmi k plnění povinností při společných
operacích na evropských hranicích.
Profilová odborná příprava pro příslušníky evropských jednotek pohraniční stráže
Vedle zaškolovacího kurzu odborné přípravy evropských jednotek pohraniční stráže poskytuje agentura Frontex příslušníkům evropských jednotek
pohraniční stráže profilovou odbornou přípravu pro vybrané profily. Tento druh odborné přípravy je koncipován tak, aby řešil konkrétní operativní
potřeby, a zajišťuje soulad požadavků na odbornou způsobilost s aktuálně nabízenou úrovní zdatnosti. Profilová odborná příprava pokrývá
kompletní rozsah specializovaných odborných znalostí, usnadňuje uplatňování osvědčených postupů pro vymezené pracovní dovednosti a rovněž
by mohla být inspirací pro zavedení určitých profilů na vnitrostátní úrovni.
Od roku 2011 uspořádala agentura Frontex následující specializované kurzy odborné přípravy: odborníci pro podávání hlášení (vyškoleno 55
odborníků z 19 zemí); odborníci na prověřování (vyškoleno 78 odborníků z 24 zemí); vyšetřovací odborníci druhé linie (vyškoleno 47 odborníků z 19
zemí).
Od roku 2012 jsou všechny tyto tři oblasti odborné přípravy považovány za specializovanou profilovou odbornou přípravu pro příslušníky
evropských jednotek pohraniční stráže. Pro usnadnění rychlé, úplné a nákladově efektivní přípravy odborníků navazuje na každý z uvedených
kurzů profilové odborné přípravy aktualizační školení příslušníků evropských jednotek pohraniční stráže.
Odvětvový rámec kvalifikací pro ochranu hranic
Agentura Frontex spolu se skupinou 40 odborníků z oblasti odborné přípravy a operací z členských států a zemí přidružených k Schengenu
v loňském roce vyvinula odvětvový rámec kvalifikací pro příslušníky pohraniční stráže, první svého druhu v oblasti vymáhání práva EU.
Jejich cílem bylo vybudovat rámec, který by usnadnil vnitrostátní integraci společných standardů odborné přípravy agentury Frontex a prosazoval
evropské osvědčené postupy v oblasti návrhu a rozvoje odborné přípravy, a to v souladu se zásadami boloňského a kodaňského procesu.
Odvětvový rámec kvalifikací je evropský referenční rámec pro veškeré vzdělávací požadavky a profesní standardy příslušníků pohraniční stráže.
Odvětvový rámec kvalifikací zahrnuje všechny úrovně kvalifikací získané v odborném a akademickém vzdělávání i odborné přípravě v oblasti
ochrany hranic. Aby bylo možné překlenout propast mezi výukou a praxí, zmapovali tvůrci odvětvového rámce kvalifikací všechny známé úkoly při
ochraně hranic, což zajistí, aby všechny kurzy odborné přípravy vypracované v budoucnosti a vycházející z odvětvového rámce kvalifikací byly
z operativního hlediska relevantní.
Odvětvové rámce jsou jedním z hlavních nástrojů zavedených boloňským procesem k dosažení harmonizace a mobility výuky v oblastech různých
profesí. Odvětvový rámec kvalifikací pro ochranu hranic jasně vymezuje rozsah odborné přípravy, vzdělávání a profesních standardů pohraniční
stráže, bez ohledu na další organizační povinnosti. Vytváří tak možnost akreditovat a validovat všechny kurzy odborné přípravy a poskytovat
osvědčení o absolvování odborné přípravy, která mohou být uznávána všemi evropskými zeměmi a vnitrostátními vzdělávacími systémy.
Při vývoji nebo přezkumu budou s odvětvovým rámcem kvalifikací sladěny všechny produkty odborné přípravy agentury Frontex (např. osnovy,
kurzy, příručky).
Automatizované hraniční kontroly
Agentura Frontex a Evropská komise společně ve Varšavě ve dnech 25. až 26. října uspořádaly první celosvětovou konferenci o automatizovaných
hraničních kontrolách, nazvanou „Border Crossing as Easy as ABC“. Této dvoudenní akce se zúčastnilo více než 200 zástupců členských států a
agentur, třetích zemí, 10 mezinárodních organizací a normalizačních úřadů, 21 poskytovatelů technologií a 11 výzkumných institucí, aby diskutovali
o operativních a praktických problémech a rizicích spojených s používáním automatizace, o potřebě a výhodách globální interoperability a
způsobech, jak jí dosáhnout a jak ji podporovat. Přednášející přijeli až z Austrálie, Kanady, Hong Kongu, Nového Zélandu, Ruské federace,
Saúdské Arábie a Spojených států, aby se podělili o své zkušenosti a postupy s cílem nalézt společná řešení a cesty dalšího vývoje.
Celosvětová konference o automatizovaných hraničních kontrolách byla první iniciativou na globální úrovni na podporu diskuse o potřebách
harmonizace a interoperability řešení automatizovaných hraničních kontrol po celém světě. Jako jednotící prvky konference vystoupila do popředí
řada témat. Z hlediska harmonizace, standardizace a interoperability byla jednotně vyjádřena potřeba jediného globálního subjektu. V oblasti
výměny osvědčených postupů a praktické spolupráce byla agentura Frontex identifikována jako jediný subjekt, který jako takové fórum jedná a řídí
harmonizaci z hlediska uživatele. Agentura Frontex byla vyzvána, aby i nadále hrála tuto úlohu a pracovala v této oblasti.
Konference měla vynikající ohlas a zpětnou vazbu od účastníků, kteří vyjádřili přání, aby byla uspořádána návazná akce a aby se konala
každoročně. Agentura Frontex proto plánuje uspořádat v listopadu 2013 další ročník celosvětové konference o automatizovaných hraničních
kontrolách.
ADESVET: Odborná příprava pro odhalování odcizených vozidel na pokročilé úrovni
Každý rok je v EU odcizeno více než 1,2 milionu motorových vozidel. Významná část těchto vozidel je skupinami organizované trestné činnosti
odcizena, převedena a přepravena do zahraničí.
Aby agentura Frontex podpořila boj proti této formě organizovaného zločinu, zahájila vývoj nástroje odborné přípravy pro odhalování odcizených
vozidel na pokročilé úrovni (ADESVET). ADESVET je moderní nástroj odborné přípravy, který lze použít i během operací. Nabízí celou řadu
teoretických informací, od situačního obrazu přes modus operandi a obecné informace o registraci vozidla včetně dokladů až po podrobné
informace o konkrétních vozidlech.
Tento nástroj odborné přípravy byl vyvinut díky rozsáhlému zapojení odborníků z členských států do strategických workshopů, jednání expertních
skupin a testů v terénu. Nástroj ADESVET poskytuje pohraniční stráži snadno přístupné podrobné údaje nezbytné k identifikaci odcizených vozidel.
Tento nástroj podporuje konzistentnost vzdělávacích postupů tím, že slaďuje vzdělávání školitelů, výukové materiály a postupy hodnocení.
Program odborné přípravy pro odhalování odcizených vozidel na pokročilé úrovni je v podstatě obecně použitelný a vhodný k úpravě pro různé
vnitrostátní podmínky se zaměřením na konkrétní místní problémy. Tento nový nástroj odborné přípravy otevírá nové způsoby výuky (elektronické
vzdělávání) pro mnoho příslušníků pohraniční stráže pomocí interaktivních nabídek, audio a video záznamů a trojrozměrných obrazů vozidel.
Systém podporuje sekvenční a hierarchické vazby mezi moduly a sekcemi a je podporován a aktualizován prostřednictvím internetu. ADESVET
nabízí oproti tradičním příručkám a prezentacím v aplikaci PowerPoint mnoho dalších možností, jak procházet výukové materiály.
Tento nástroj je primárně určen pro účely odborné přípravy, dá se však použít nezávisle při operacích v terénu a jako referenční materiál pro
odborníky členských států a byl záměrně vyvinut v obecném formátu a modulárně, aby se usnadnil překlad a přizpůsobení místním a vnitrostátním
podmínkám. Proces zavádění zahrnuje kontextualizaci, překlad, validaci a odbornou přípravu koncových uživatelů.
Fotografie: Ustavující zasedání poradního fóra v sídle agentury Frontex, říjen 2012
Zřízení poradního fóra pro otázky základních práv
Zatímco šest specializovaných organizací (mezinárodních organizací a agentur EU) bylo přizváno do výboru přímo rozhodnutím správní rady ze
dne 23. května, dalších devět organizací občanské společnosti bylo vybráno speciálně vytvořeným návrhovým výborem v červenci po otevřené
výzvě k vyjádření zájmu v květnu. Výbor rovněž sestavil náhradní seznam a rejstřík organizací, které by mohly být přizvány ad hoc jako odborníci
při projednávání konkrétních bodů programu.
Důležité bylo omezit počet členů poradního fóra, aby jeho práce byla efektivnější. Proto byla v procesu výběru upřednostněna účast evropských
nebo mezinárodně působících organizací občanské společnosti, které samy o sobě mohly v ideálním případě zastupovat více než jednu organizaci
(zastřešující organizace). Členy poradního fóra Frontex pro otázky základních práv jsou:















pobočka Amnesty International při evropských orgánech
Caritas Europa
Církevní komise pro migranty v Evropě
Rada Evropy
Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu
Evropská rada pro uprchlíky a exulanty
Agentura Evropské unie pro základní práva
Mezinárodní katolická komise pro migraci
Mezinárodní komise právníků
Mezinárodní organizace pro migraci
Jezuitská služba uprchlíkům
Úřad OBSE pro demokratické instituce a lidská práva
Platforma pro mezinárodní spolupráci v oblasti nelegálních migrantů
Evropská kancelář Červeného kříže
Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky
Pracovní metody a způsoby předávání informací poradnímu fóru byly projednány se členy poradního fóra na předběžném zasedání dne 5. září
2012 a po jejich vyjádření byly správní radou agentury Frontex dne 27. září 2012 přijaty.
Poradní fórum oficiálně zahájilo svou činnost po ustavujícím zasedání ve Varšavě dne 16. října 2012.
Obr. 5: Profily příslušníků evropských jednotek pohraniční stráže
Odborník na podávání hlášení
Příslušník provádějící výslech osoby, která nelegálně překročila nebo se pokusila nelegálně překročit vnější hranici, jehož cílem činnosti je shromáždit informace pro zvýšení
operativního povědomí nebo pro analytické účely.
Odborník na prověřování
Příslušník provádějící výslech osoby bez dokladů, která nelegálně překročila nebo se pokusila nelegálně překročit vnější hranici, a zjišťující předpoklady k určení
nejpravděpodobnější národnosti této osoby.
Vyšetřovací odborník druhé linie
Příslušník, který provádí dotazování státních příslušníků třetích zemí v druhé linii hraničního přechodu v rámci kontroly při vstupu nebo výstupu a během této činnosti také
shromažďuje informace pro zpravodajské účely.
Příslušník podpory agentury Frontex pro nasazení a logistiku
Příslušník, který podporuje agenturu Frontex při nasazování a řízení operačních prostředků (odborníků a/nebo technických prostředků) v rámci rychlého zásahu nebo
společné operace buďto v sídle agentury, nebo v operativní oblasti.
Příslušník letištní kontroly v druhé linii
Příslušník, který provádí hraniční kontroly v druhé linii na letištích a který má zkušenosti s kontrolami na vnějších vzdušných hranicích.
Příslušník kontroly v první linii
Příslušník, který má zkušenosti s prováděním hraničních kontrol v první linii na hraničních přechodech, nebo namátkových kontrol na území některého členského státu, jehož
cílem je zajistit, aby osobám, včetně jejich dopravních prostředků a předmětů v jejich držení, mohlo být uděleno povolení ke vstupu na toto území nebo k opuštění tohoto
území.
Odborník pokročilé úrovně na doklady
Příslušník, který má zkušenosti s prováděním důkladného prověřování dokladů všeho druhu souvisejících s přechodem hranic a který poskytuje podporu příslušníkům v první
linii.
Příslušník ostrahy hranic
Příslušník, který vykonává službu ostrahy hranic na vnějších hranicích nebo na území některého členského státu, jehož cílem je zabránit nedovolenému překračování hranic,
čelit přeshraniční trestné činnosti a přijímat vhodná opatření.
Příslušník podpory agentury Frontex v situačním středisku agentury
Příslušník, který má dovednosti potřebné k tomu, aby poskytoval asistenci službu konajícímu příslušníkovi podpory agentury Frontex při plnění následujících úkolů:
i) zpracování operativních informací a vytváření operativních zpráv
ii) použití nástrojů ostrahy poskytovaných v rámci systému Eurosur a koordinace interních a externích zúčastněných subjektů, řízení aktivace těchto nástrojů a zpracování
získaných informací.
Příslušník podpory agentury Frontex
Příslušník, který pomáhá agentuře Frontex při plnění jejích povinností a který je nasazen do operační lokality, odkud lze poskytovat podporu nejefektivněji, aby bylo zajištěno
účinné provádění operativních činností.
Příslušník mobilní operativní jednotky
Příslušník, který podporuje vnitrostátní orgány hostitelského členského státu při shromažďování informací o zadržení nelegálních migrantů, s cílem identifikovat osoby
podezřelé z účasti při usnadňování nelegální migrace, obchodování s lidmi a dalších přeshraničních trestných činů.
Příslušník pro odhalování odcizených vozidel
Příslušník, který má zkušenosti v důkladném prověřování vozidel a jejich dokladů s cílem zjistit, zda byla odcizena.
Terénní tiskový koordinátor
Příslušník, který usnadňuje práci novinářů zajišťujících zpravodajské pokrytí operací koordinovaných agenturou Frontex na místě akce a který je ve spojení s tiskovou
kanceláří agentury Frontex. Terénní tiskový koordinátor bude vyžadován pro operace, které přitahují vysoký zájem sdělovacích prostředků, jako jsou například rychlé zásahy.
5. Přílohy
Příloha A. Seznam členů správní rady
Země
Jméno
Pozice / Hodnost
Instituce
Peter Muyshondt
nahradil jej
Vrchní superintendant
Ředitelství správní policie a operací,
Federální policie
Tony Muton
od 1. května 2012
Superintendant
Ředitelství správní policie a operací,
Federální policie
Zaharin Penov
Vrchní komisař, ředitel
Hlavní ředitelství pohraniční policie
Vladislav Husák
nahradil jej
Plukovník, ředitel
Ředitelství služby cizinecké policie
Milan Majer
od 17. srpna 2012
Plukovník, ředitel
Ředitelství služby cizinecké policie
Ole Andersen
nahradil jej
Asistent státního komisaře
Dánská státní policie
Richard dsterlund la Cour
od 14. listopadu 2012
Vrchní superintendant
Dánská státní policie
Estonsko
Tõnu Hunt
Náměstek generálního ředitele,
plukovník pohraniční stráže
Rada policejní a pohraniční stráže
Finsko
Jaakko Kaukanen
Velitel finské pohraniční stráže,
generálporučík
Finská pohraniční stráž
Francie
François Lucas
Ředitel pro otázky přistěhovalectví
Ministerstvo pro imigraci, integraci, národní identitu
a solidární rozvoj
Irsko
John O`Driscoll
Vedoucí úřadu,
Vrchní superintendant
Státní imigrační úřad
Itálie
Salvatore Guglielmino
Ředitel pohraniční policie
a cizinecké služby
Ministerstvo vnitra
Emilios Lambrou
nahradil jej
Vrchní superintendant
Kyperská policie
Glykerios Leontiou
od 2. dubna 2012
Superintendant A
Kyperská policie
Litva
Vainius Butinas
Velitel
státní služby pohraniční stráže
Státní služba pohraniční stráže ministerstva vnitra
Lotyšsko
Normunds Garbars
Plukovník, velitel
státní pohraniční stráže
Pohraniční stráž
Lucembursko
Pascal Schumacher
Poradce pro spravedlnost a vnitřní věci
Stálé zastoupení Lucemburského velkovévodství při
Evropské unii
Maďarsko
József Hatala
Vrchní komisař
státního policejního ředitelství,
generálporučík
Maďarská národní policie
Malta
Neville Xuereb
Superintendant
Maltská policie, Speciální oddělení
Ralf Göbel
Předseda správní rady agentury Frontex od Spolkové ministerstvo vnitra,
26. dubna 2012, náměstek generálního
Generální ředitelství
ředitele
pro spolkové policejní záležitosti
Dick Van Putten
nahradil jej
Generálporučík
Holandská královská policie
J.A.J Hans Leijtens
od 1. února 2012
Generálmajor
Holandská královská policie
Leszek Elas
nahradil jej
Brigádní generál, vrchní velitel pohraniční
stráže
Polská pohraniční stráž
Dominik Tracz
od 22. května 2012
Generál, vrchní velitel
pohraniční stráže
Polská pohraniční stráž
Manuel Jarmela Palos
Místopředseda správní rady agentury
Cizinecká a pohraniční služba
Frontex do 14. února 2012, Státní ředitel pro
Belgie
Bulharsko
Česká
republika
Dánsko
Kypr
Německo
Nizozemsko
Polsko
Portugalsko
Země
Jméno
Pozice / Hodnost
Instituce
přistěhovalectví a pohraniční službu
Rakousko
Robert Strondl
Předseda správní rady agentury Frontex do
25. dubna 2012, generálmajor, vedoucí
Ministerstvo vnitra
oddělení „Operativní záležitosti“
Rumunsko
Ioan Buda
Generální inspektor
Generální inspektorát rumunské pohraniční policie
Vasileios Kousoutis
nahradil jej
Brigádní generál
Ředitelství řecké policie / Cizinecká divize
Elias Papaspiropoulos
od 14. září 2012
Brigádní generál
Ředitelství řecké policie / Cizinecká divize
Slovensko
tudovít Biro
Ředitel cizinecké a pohraniční policie
Ministerstvo vnitra
Slovenské republiky
Slovinsko
Marko Gaŝperlin
Místopředseda správní rady agentury
Frontex od 15. února 2012, vyšší policejní
superintendant, náměstek ředitele
Ministerstvo vnitra,
Generální policejní ředitelství
Tom Dowdall
nahradila jej
Ředitel
Pohraniční stráž
Jacqueline Luetchford
od 25. října 2012
Ředitelka
Pohraniční stráž
Juan Enrique Taborda Alvarez
nahradil jej
Generální komisař
pro cizince a hranice
Státní policie
Emilio Baos Arrabal
od 13. ledna 2012
Generální komisař
pro cizince a hranice
Státní policie
Klas Friberg
Ředitel švédské
kriminální policie
Švédská kriminální policie
Řecko
Spojené
království
Španělsko
Švédsko
Stefano Manservisi
Generální ředitel pro vnitřní věci
Evropská komise
Evropská
komise
Belinda Pyke
Ředitelka pro migraci a hranice, GŘ pro
vnitřní věci
Evropská komise
Island
Sigrídur Björk Gudjónsdóttir
Okresní komisařka
Policejní okres Sudurnes
Lichtenštejnsko Mario Büchel
Ředitel divize bezpečnosti
a dopravy
Státní policie
Norsko
Stein Ulrich
Hlavní poradce státního komisaře policie pro
Ředitelství státní policie
zahraniční věci
Švýcarsko
Héribert Wider
Vedoucí operativního útvaru
Švýcarská pohraniční služba
Příloha B. Seznam rozhodnutí správní rady přijatých v roce 2012
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
Rozhodnutí správní rady o převedení prostředků z rozpočtu na rok 2011
do rozpočtu na rok 2012
Rozhodnutí správní rady o přijetí ročního požadavku Irska pro rok 2012
Rozhodnutí správní rady o přijetí ročního požadavku Spojeného království na rok 2012
Rozhodnutí správní rady o přijetí dodatku č. 1 pracovního programu 2012 a rozpočtu na rok 2013
Rozhodnutí správní rady o přijetí předběžného pracovního programu agentury Frontex na rok 2013
Rozhodnutí správní rady o přijetí návrhu příjmů a výdajů pro rok 2013
Rozhodnutí správní rady o pilotním projektu operativní kanceláře agentury Frontex
Rozhodnutí správní rady o přijetí souhrnné zprávy za rok 2011
Rozhodnutí správní rady o zřízení návrhového výboru pro přípravu analýzy a hodnocení výročního posouzení rizik 2011 správní radou
Rozhodnutí správní rady o přijetí strategie a víceletého plánu agentury Frontex na období 2013–2016
Rozhodnutí správní rady, kterým se stanoví profily a celkový počet příslušníků pohraniční stráže, kteří mají být k dispozici evropským jednotkám
pohraniční stráže
Rozhodnutí správní rady o zřízení a složení poradního fóra agentury Frontex
Rozhodnutí správní rady o vytvoření a povýšení pozice vedoucího odboru
Rozhodnutí správní rady o podpisu memoranda o porozumění s Tureckem
Rozhodnutí správní rady o přijetí analýzy a hodnocení zprávy schvalujícího osoby o předchozím finančním roce (výroční zpráva o činnosti za rok
2011)
Rozhodnutí správní rady o přijetí stanoviska správní rady ke konečné účetní závěrce za rok 2011
Rozhodnutí správní rady o jmenování úředníka pro otázky základních práv
Rozhodnutí správní rady o pracovních metodách poradního fóra agentury Frontex a způsobech předávání informací poradnímu fóru agentury
Frontex
Rozhodnutí správní rady, kterým se stanoví postupy pro přijímání rozhodnutí týkající se operativních úkolů agentury výkonným ředitelem
Rozhodnutí správní rady, kterým se stanoví pravidla týkající se technického vybavení určeného k nasazení v operativních činnostech
koordinovaných agenturou Frontex v roce 2013
Rozhodnutí správní rady, kterým se přijímá obsah a modus operandi průběžného operačního plánu pro společné návratové operace
Rozhodnutí správní rady o přijetí plánu termínů pro zasedání správní rady v roce 2013
Rozhodnutí správní rady, kterým se přijímá disciplinární postup agentury Frontex
Rozhodnutí správní rady o přijetí dodatku č. 2 pracovního programu na rok 2012 a rozpočtu na rok 2012
Rozhodnutí správní rady, kterým se stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků s úkoly a pravomocemi vyslaných příslušníků do agentury
Frontex
Rozhodnutí správní rady o pravidlech týkajících se nákladů na příslušníky evropských jednotek pohraniční stráže
Rozhodnutí správní rady o přijetí pracovních ujednání s Ázerbájdžánem
Rozhodnutí správní rady o přijetí pracovního programu na rok 2013 a rozpočtu na rok 2013
8. února 2012
16. března 2012
16. března 2012
19. března 2012
19. března 2012
19. března 2012
20. března 2012
20. března 2012
20. března 2012
16. dubna 2012
23. května 2012
23. května 2012
23. května 2012
23. května 2012
25. června 2012
28. června 2012
26. září 2012
26. září 2012
26. září 2012
27. září 2012
27. září 2012
27. září 2012
27. září 2012
31. října 2012
28. listopadu 2012
28. listopadu 2012
28. listopadu 2012
21. prosince 2012
Příloha C. Seznam společných operativních činností za rok 2012
Vzdušné hranice
Název
projektu
Trvání
Zúčastněné členské státy a třetí země
42 dnů
Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko,
Francie, Itálie, Litva, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko,
Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko,
Spojené království, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko
Operační modul Visa
Hostitelský členský stát: Belgie, Česká republika, Francie, Itálie,
Integrity pilotního
Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko
programu Flexi Force
28 dnů
Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Litva,
Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko,
Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko
Třetí země: Albánie, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Srbsko,
Chorvatsko, Černá Hora
Operační modul
Hostitelský členský stát / třetí země: Česká republika, Itálie,
Eurocup pilotního
Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Ukrajina
programu Flexi Force
29 dnů
Česká republika, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Polsko,
Portugalsko, Španělsko, Švédsko
Třetí země: Chorvatsko, Ruská federace, Ukrajina
357 dnů
Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko,
Francie, Kypr, Island, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta,
Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko,
Rumunsko, Řecko, Slovensko, Španělsko, Švýcarsko
Třetí země: Chorvatsko, Moldavsko, Ukrajina
Operativní oblast
Operační modul
Hostitelský členský stát: Belgie, Bulharsko, Finsko, Francie, Itálie,
Hubble pilotního
Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko,
programu Flexi Force Rumunsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko
Společné vzdušné
operace kontaktních
míst
Hostitelský členský stát / třetí země: Albánie, Belgie, Bosna, Bulharsko,
Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Česká republika, Finsko,
Francie, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Moldavsko, Německo,
Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko,
Řecko, Srbsko, Španělsko, Švýcarsko, Ukrajina
Pozemní hranice
Název projektu
Operativní oblast
Trvání
Rozšíření společné pozemní operace
Poseidon 2011
Jihovýchodní vnější pozemní hranice EU
(Řecko, Bulharsko)
88 dnů
(v roce
2012)
Společná pozemní operace Poseidon
2012
Jihovýchodní vnější pozemní hranice EU
(Řecko, Bulharsko)
279 dnů
(v roce
2012)
Společné pozemní operace
kontaktních míst v roce 2012 (včetně
rozšíření společné pozemní operace
kontaktních míst v roce 2011)
Projekt koordinačních bodů 2012
Určené hraniční přechody a oblast zelené
hranice. Hostitelský členský stát: Bulharsko,
Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko,
Norsko, Polsko, Rumunsko, Řecko,
Slovensko, Slovinsko
Určené hraničních přechody Chorvatska,
Moldavska a Ukrajiny
365 dnů
(trvalá
operace)
36 dnů
Společná operace Eurocup 2012
Polsko a Ukrajina, Česká republika, Německo,
Itálie, Portugalsko, Španělsko, Nizozemsko
29 dnů
Společná operace Jupiter 2012
Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko,
Slovensko, Maďarsko, Rumunsko
23 dnů
Společná operace Neptun 2012
Slovinsko
23 dnů
Zúčastněné členské státy a třetí země
Řecko (hostitel), Bulharsko (domovský a hostitelský ČS), Belgie, Česká
republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko,
Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko,
Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Spojené
království, Švýcarsko
Řecko (hostitel), Bulharsko (domovský a hostitelský ČS), Belgie, Česká
republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Litva, Lotyšsko, Maďarsko,
Malta, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko,
Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko,
Švýcarsko
Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie,
Itálie, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko,
Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko,
Španělsko, Švédsko, Švýcarsko
Třetí země: Albánie, Chorvatsko, Moldavsko, Ukrajina
Estonsko, Itálie, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko
Třetí země: Chorvatsko, Moldavsko, Ukrajina
Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie,
Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko,
Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko,
Španělsko, Švédsko, Švýcarsko
Třetí země: Ukrajina, Chorvatsko, Ruská federace
Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Litva, Lotyšsko,
Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko,
Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko
Třetí země: Ukrajina
Bulharsko, Česká republika, Francie, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko,
Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko, Švýcarsko
Třetí země: Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Černá Hora, Srbsko
Námořní hranice
Název
projektu
Trvání
Zúčastněné členské státy a třetí země
91 dnů
Itálie (hostitel), Finsko, Francie, Portugalsko, Rumunsko
91 dnů
Itálie (hostitel), Island, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Španělsko
91 dnů
Řecko (hostitel)
67 dnů
Kypr (hostitel), Nizozemsko
275 dnů
Řecko (hostitel), Dánsko, Francie, Gruzie, Chorvatsko, Itálie, Litva, Lotyšsko,
Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko,
Rakousko, Rumunsko, Spojené království, Švédsko, Ukrajina
Hraniční přechody čtyř ČS:
Rumunska, Bulharska,
Španělska a Litvy
219 dnů
Belgie, Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Norsko, Rumunsko, Španělsko
Kanárské ostrovy a
západoafrické pobřeží
168 dnů
Španělsko (hostitel), Island, Lucembursko
Západní Středomoří
169 dnů
Španělsko (hostitel), Belgie, Francie, Island, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Malta,
Portugalsko, Rumunsko, Slovensko
Operativní oblast
Rozšíření společné operace Evropské
Centrální Středomoří
sítě hlídek Hermes 2011
Rozšíření společné operace Evropské
Centrální Středomoří
sítě hlídek Aeneas 2011
Rozšíření společné námořní operace
Východní Středomoří
Poseidon 2011
Rozšíření společné námořní operace
Kypr
kontaktních míst 2011
Společná námořní operace Poseidon
Východní Středomoří
2012
Společná námořní operace
kontaktních míst
2012
Společná operace Evropské sítě
hlídek
Hera 2012
Společná operace Evropské sítě
hlídek
Indalo 2012
Společná operace Evropské sítě
hlídek
Minerva 2012
Společná operace Evropské sítě
hlídek
Aeneas 2012
Společná operace Evropské sítě
hlídek
Hermes 2012
Západní Středomoří (přístavy) 55 dnů
Španělsko (hostitel), Albánie, Belgie, Bulharsko, Černá Hora, Česká republika, Estonsko,
Finsko, Francie, Gruzie, Itálie, Litva, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko,
Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Švédsko, Švýcarsko, Ukrajina
Centrální Středomoří
167 dnů
Itálie (hostitel), Albánie, Dánsko, Finsko, Francie, Island, Lucembursko, Německo,
Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Spojené království, Španělsko
Centrální Středomoří
183 dny
Itálie (hostitel), Finsko, Francie, Gruzie, Island, Litva, Polsko, Portugalsko, Rakousko,
Rumunsko, Spojené království, Španělsko, Švýcarsko
Návratové operace
Gruzie a Arménie
Rakousko
Rakousko, Bulharsko, Francie, Švédsko, Maďarsko
Počet
navrácených
osob
25
Kosovo
Německo
Německo, Rakousko, Švédsko, Norsko, Maďarsko
50
Kolumbie a Ekvádor
Španělsko
Španělsko, Francie, Itálie
99
Nigérie
Itálie
Itálie, Německo, Norsko, Irsko, Španělsko
35
Srbsko
Německo
Německo, Švédsko
71
Gruzie a Ukrajina
Španělsko
Španělsko, Itálie, Švédsko, Francie, Německo, Rakousko, Maďarsko
48
Nigérie
Rakousko
Rakousko, Španělsko, Malta, Německo, Francie, Irsko, Nizozemsko, Norsko
56
Srbsko
Německo
Německo, Švédsko, Francie
77
Gruzie a Arménie
Rakousko
Rakousko, Německo, Francie, Švýcarsko, Maďarsko
25
Uzbekistán
Švédsko
Švédsko, Finsko
6
Srbsko
Německo
Německo, Švédsko, Belgie, Itálie
92
Nigérie
Nizozemsko
Nizozemsko, Irsko, Španělsko, Lucembursko, Francie
33
Nigérie
Itálie
Itálie, Německo, Švédsko, Rakousko
46
Kosovo
Německo
Německo, Rakousko, Maďarsko, Rumunsko
72
Gruzie a Ukrajina
Španělsko
Španělsko, Irsko, Rakousko, Německo, Francie
44
Nigérie
Itálie
Itálie, Malta
33
Srbsko
Německo
Německo, Švédsko, Francie
100
Nigérie
Rakousko
Rakousko, Německo, Rumunsko, Malta
28
Nigérie
Norsko
Norsko, Německo, Švédsko, Španělsko, Finsko, Nizozemsko, Řecko
30
Arménie a Gruzie
Rakousko
Rakousko, Francie, Německo, Itálie, Rumunsko, Maďarsko
34
Kolumbie a Ekvádor
Španělsko
Španělsko, Portugalsko
103
Nigérie a Ghana
Rakousko
Rakousko, Švédsko, Irsko, Francie, Malta
47
Kosovo
Německo
Německo, Rakousko, Švédsko, Francie
68
Nigérie
Itálie
Itálie, Francie, Německo, Řecko, Norsko, Polsko
46
Gruzie a Ukrajina
Španělsko
Španělsko, Rakousko, Norsko, Francie, Německo, Portugalsko, Irsko
43
Srbsko
Německo
Německo, Švédsko, Lucembursko, Francie
72
Nigérie
Rakousko
Rakousko, Polsko, Malta, Maďarsko, Česká republika, Španělsko, Francie,
Irsko, Norsko, Finsko, Německo
54
Kosovo
Německo
Německo, Švédsko, Rakousko, Norsko, Maďarsko
58
Nigérie
Itálie
Itálie, Francie
33
Gambie
Německo
Německo, Spojené království, Finsko, Švédsko
0 (*)
Gruzie
Rakousko
41
Nigérie
Nizozemsko
Ekvádor a Kolumbie
Španělsko
Rakousko, Irsko, Švýcarsko, Německo, Itálie, Švédsko, Španělsko, Francie
Nizozemsko, Německo, Norsko, Švédsko, Francie, Španělsko, Řecko,
Portugalsko
Španělsko, Nizozemsko
Pákistán
Španělsko
Španělsko, Irsko, Polsko, Belgie, Francie, Švédsko, Řecko
59
Srbsko
Německo
Německo, Lucembursko, Švédsko
87
Kosovo
Německo
Německo, Rakousko, Švédsko, Norsko, Maďarsko
72
Srbsko
Švédsko
79
Nigérie
Rakousko
Švédsko, Německo
Rakousko, Řecko, Německo, Norsko, Bulharsko, Francie, Rumunsko,
Nizozemsko
Arménie a Gruzie
Rakousko
Rakousko, Švýcarsko, Francie, Polsko, Španělsko, Německo
45
Cílová země
Organizující země
Zúčastněné státy (s navracenými osobami)
42
107
50
*Společný návratový let do Gambie byl na poslední chvíli zrušen, protože nedostal povolení k přistání.
Příloha D. Srovnávací analýza společných operací v roce 2012
Na námořních hranicích
S cílem usnadnit interoperabilitu a pružnou reakci na fenomén nelegální migrace a přeshraniční trestné činnosti bylo v roce 2012 provedeno sedm
společných námořních operací a sedm individuálně přizpůsobených pilotních projektů, a dále koordinace vnitrostátního hlídkování v předem
definovaných oblastech Evropské sítě hlídek.
Počet operačních dnů v námořních operacích v roce 2012 mírně poklesl, a to o 5 % v porovnání s rokem 2011 (1 941 v roce 2012 / 2 060 v roce
2011). Obecně platí, že při srovnání je třeba vzít v úvahu, že rok 2011 byl poznamenán migrační krizí vyvolanou revolucemi v Severní Africe a
vyžádal si posílení balíčku operativních reakcí.
Počet členských států EU / zemí přidružených k Schengenu, které se zúčastnily společných námořních operací, zůstal téměř stejný jako v roce
2011 (28 v roce 2012 / 27 v roce 2011). V roce 2012 se do námořních operací zapojilo také pět třetích zemí (tři v roce 2011).
Co se týká financování operativních činností, rozpočet na rok 2012 se výrazně snížil o 48 % na 24 965 000 EUR (2011: 48 322 500 EUR). Rozdíl
v rozpočtu je třeba vnímat s ohledem na změnu rozpočtu v roce 2011, která měla čelit nutnosti operativní reakce na masový příliv migrantů
z důvodu nestabilní situace v severní Africe.
Rozpočet určený na spolufinancování dalších činností zúčastněných členských států se podstatně zvýšil na 63 % (2011: 50 %).
Vzhledem k nižšímu rozpočtu a poklesu migračního tlaku byl rozsah nasazených technických prostředků v porovnání s předchozím rokem omezený
(32 694 hodin hlídkování v roce 2012 / 44 065 v roce 2011).
Bylo nasazeno méně odborníků (324 / 530), kteří odpracovali o 23 % méně člověkodnů (17 196 / 22 590). V roce 2012 byla průměrná doba
nasazení jednoho odborníka 39 dnů (43 dnů v roce 2011). Vedle toho bylo při společných námořních operacích nasazeno 1 295 členů posádek
(2011: 1 644), kteří odpracovali 40 255 člověkodnů (2011: 63 571).
Celkem bylo v průběhu společných námořních operací v roce 2012 zadrženo 18 064 migrantů (asi 49 migrantů denně), což představuje výrazný
pokles oproti roku 2011 (60 605 migrantů (asi 168 migrantů denně)). Je však třeba zdůraznit, že vysoký počet nelegálních migrantů v roce 2011 byl
důsledkem výjimečných migračních tlaků, a to zejména v centrálním a západním Středomoří. Dále bylo během společných námořních operací
zadrženo 258 osob podezřelých ze zprostředkování (2011: 327).
Vedle toho byl zaznamenán výrazný nárůst migračních toků během společné operace Evropské sítě hlídek Indalo (95% nárůst celkového počtu
migrantů a 300% nárůst počtu nezletilých dětí a žen, většina žen přitom byla v pokročilém stadiu těhotenství).
Co se týká společné námořní operace Poseidon 2012, vytlačení migračních toků z řecko-turecké pozemní hranice na námořní hranice v srpnu 2012
výrazně ovlivnilo počet nelegálních migrantů ve třetím a čtvrtém čtvrtletí roku 2012.
Záchrana lidí v nouzi na moři byla jedním z klíčových prvků, na něž byl při společných námořních operacích kladen důraz. Například při společné
operaci Evropské sítě hlídek Hermes bylo ve 46 pátracích a záchranných akcí zachráněno 3 391 migrantů.
Ve všech námořních operacích v roce 2012 proběhlo 169 pátracích a záchranných akcí a 5 757 migrantů v nouzi se podařilo zachránit. To
znamená, že v průměru se prostředky koordinované agenturou Frontex podílely na záchraně přibližně 16 lidí denně.
Během námořních společných operací byly odhaleny některé další druhy přeshraniční trestné činnosti. Vedle toho bylo zadrženo 382 osob
podezřelých z pašování drog. Množství zadržených drog přesahovalo 46 tun a mělo hodnotu 72,6 milionu EUR. Převážnou část tohoto množství
tvořil hašiš: téměř 44 tun drog v hodnotě 68 milionů EUR. Objevila se také menší množství konopí, heroinu a kokainu: celkem 2 tuny v hodnotě
téměř 5 milionů EUR. Většina drog byla zachycena v oblasti západního Středomoří.
Vedle toho bylo během společné námořní operace Poseidon, společné operace Evropské sítě hlídek Indalo, společné operace Evropské sítě hlídek
Minerva a společné námořní operace kontaktních míst odhaleno 38 případů pašování cigaret/tabáku. Zachycený kontraband 2,4 milionu balíčků
cigaret měl hodnotu 5,6 milionu EUR.
Na pozemních hranicích
Intenzita činností na vnějších pozemních hranicích zůstala v roce 2012 na přibližně stejné úrovni jako v roce 2011; stejně jako v roce 2011 bylo
prováděno sedm společných činností.
Těžištěm byly řecko-turecké a bulharsko-turecké pozemní hranice, kde byla průběžně po celý rok prováděna rozšířená společná pozemní operace
Poseidon 2011 a společná pozemní operace Poseidon 2012. Tyto operace byly zaměřeny na specializovanou ostrahu zelené hranice a činnosti
podávání hlášení, zatímco hraniční kontroly a utajené odhalování na příslušných hraničních přechodech byly začleněny v rámci společné pozemní
operace kontaktních míst 2012. Díky tomu se podařilo lépe plánovat nasazení a lépe koordinovat a také lépe využívat zdroje členských států.
Masivní nasazení dalších řeckých příslušníků na řecko-turecké pozemní hranici v rámci operace „Aspida“ (Štít) začalo prakticky 5. srpna 2012
spolu s rozsáhlým využitím táborů jako dočasných zadržovacích zařízení. Turecké úřady také využily další technické vybavení a lidské zdroje
k průzkumu oblasti na turecké straně hranice.
Proto byl zaznamenán dočasný pokles příspěvků členských států pro nasazení plánované od října do prosince 2012. V tomto ohledu je třeba
podtrhnout flexibilní přístup a připravenost domovských členských států (vysílajících příslušníky/prostředky). Jedna část pozastavených nasazení
byla převedena do společné námořní operace Poseidon a část zůstala v pohotovosti pro okamžité posílení společné pozemní operace Poseidon
2012 po ukončení operace Aspida nebo konečném odeznění odstrašujícího účinku v této operaci.
Počet hostitelských členských států / zemí přidružených k Schengenu se zvýšil z jedenácti v roce 2011 na dvanáct v roce 2012, zatímco počet
zúčastněných členských států / zemí přidružených k Schengenu mírně poklesl (27 v roce 2012, 28 v roce 2011). Ve stejném období zůstal počet
operačních dnů (849) na stejné úrovni (843 v roce 2011) v důsledku zrušení druhých fází společné operace Jupiter 2012 a společné operace
Neptune 2012.
Celkový počet nasazených odborníků významně klesl (na 1 303 v roce 2012 z počtu 1 704 v roce 2011). Tento pokles byl způsoben částečným
snížením úrovně nasazení v rámci společné pozemní operace Poseidon 2012 ve druhém pololetí.
Provádění činností v roce 2012 zaznamenalo mírný nárůst přiděleného rozpočtu (10 420 000 EUR v roce 2012 / 10 188 000 EUR v roce 2011).
Víceletý program kontaktních míst na období 2010–2013 sloužil jako platforma pro další rozvoj spolupráce se třetími zeměmi (nasazení
pozorovatelů pro shromažďování zkušeností a osvědčených postupů). Program navíc podpořil provádění dalších regionálních operací zahájených
ve stejných operativních oblastech a umožnil posílení úseků hranic postižených nelegální migrací.
Zájem třetích zemí o účast ve společných operacích na vnějších pozemních hranicích zůstává vysoký, a to s počtem osmi zemí (devíti v roce
2011). Navíc třetí země vyjádřily ochotu podílet se na projektu „Koordinační místa 2012“ jako hostitelé.
Na vzdušných hranicích
Operativní činnosti na vnějších vzdušných hranicích EU byly zesíleny, když počet operačních dnů ve společných operacích na vzdušných hranicích
vzrostl o 13,3 % v porovnání s rokem 2011 (2012: 3 654 / 2011: 3 226).
Počet nasazených příslušníků (298/319) byl o 6,6 % nižší, avšak doba nasazení, zejména v souvislosti se společnou operací kontaktních míst, se
prodloužila. Počet zúčastněných členských států / zemí přidružených k Schengenu zůstal velmi vysoký (29/30) a společných operací se zúčastnilo
dalších devět třetích zemí.
Souhrnně za celý rok rozpočet útvaru vzdušných hranic klesl z 2,45 milionu EUR (2 870 000 EUR v roce 2011) na pokrytí nákladů činností, včetně
těch, které souvisejí s reakcí na migrační toky ze Sýrie.
Spolupráce s Interpolem byla dále posílena společnou vzdušnou operací kontaktních míst, a to nasazením dvou příslušníků Interpolu se znalostí
arabštiny a „cestovní sady pro odcizené a ztracené cestovní doklady“ („SLTD travel kit“, Stolen and Lost Travel Documents) k provádění
koordinované operativní akce na letišti v Bukurešti.
Víceletý program Pulsar strukturovaně, dynamicky a flexibilně spojuje společné operace na vzdušných hranicích a několik pilotních projektů
s pohledem založeným na analýze rizik. Jedním z nově vytvořených prvků byl pilotní projekt Flexi Force. Jeho hlavním cílem bylo provést
doporučená opatření, tím umožnit rychlé přijetí/změnu různých operativních modulů podle měnících se zpravodajských ukazatelů, a zvýšit tak
synergické spolupůsobení informačního systému a systému reakce.
Mechanismus Flexi Force byl navržen tak, aby umožnil začátek společné činnosti do deseti pracovních dnů k zajištění účinného dopadu na
nelegální přistěhovalectví a sítě trestné činnosti, přičemž ponechává „otevřené dveře“ dokonce i pro kratší nasazení a přeřazení (rekord dosažený
při provádění společné vzdušné operace Eurocup 2012 byl méně než jeden den) s cílem zvýšit účinnost hraničních kontrol na letištích Evropské
unie. Mechanismus rovněž posílil operativní spolupráci se třetími zeměmi, agenturami EU a mezinárodními organizacemi.
Během pilotního projektu Flexi Force byly v období od 18. dubna do 4. července 2012 na různých letištích členských států a na Ukrajině provedeny
tři operativní moduly:
1.
Modul Hubble – se zaměřením na všechny toky nelegální migrace přicházející z vysoce rizikových uzlových letišť ve třetích zemích
2.
Modul Visa Integrity – se zaměřením na problémy týkající se víz
3.
Modul společné vzdušné operace Eurocup 2012 – podporující polské a ukrajinské orgány letištní pohraniční kontroly při posilování
opatření v oblasti bezpečnosti hranic během fotbalového šampionátu EURO 2012
Celkem se provádění projektu Flexi Force zúčastnilo 24 členských států a 7 třetích zemí, přičemž bylo nasazeno nebo přeřazeno 107 příslušníků
pohraniční stráže a zaznamenáno 1 020 incidentů.
Během společné vzdušné operace kontaktních míst 2012 dosáhla účast členských států a zemí přidružených k Schengenu úrovně 189 odborníků
nasazených na různých letištích v rámci Evropské unie i mimo ni. To přispělo k posílení integrované správy hranic a ke zvýšení operativní
koordinace na vnějších hranicích Evropské unie prostřednictvím zřízení systému stálých kontaktních míst. Do společné vzdušné operace
kontaktních míst se zapojily také Moldavsko a Ukrajina a dále země západního Balkánu (na základě úzké spolupráce s regionálním střediskem
iniciativy MARRI), a to tím, že coby hostitelské země přijaly příslušníky EU jako pozorovatele na svých hlavních letištích, a dále nasazením svých
příslušníků na letištích v EU, s cílem zlepšit výměnu informací, zkušeností a osvědčených postupů.
Návratové činnosti
V roce 2012 bylo dosaženo stabilní úrovně společných návratových operací. Počet navrácených osob se mírně zvýšil na 2 110 (2011: 2 059).
Společné návratové operace v zásadě vycházejí z myšlenky sdílení stávajících kapacit a jsou založeny na ochotě členských států organizovat je.
Jako organizující země v roce 2012 poprvé působilo Norsko, a to při společné návratové operaci do Nigérie.
Síť přímých kontaktních míst pro otázky návratových operací v roce 2012 prokázala svou prospěšnost, když přinesla přidanou hodnotu zajištěním
rychlé komunikace ohledně společných návratových operací a výměnu informací souvisejících s návratem. Dále byla využita pro účely dotazů mezi
členskými státy na různá témata související s návraty.
Pro lepší plánování a provádění společných návratových operací navrhla agentura Frontex nový transparentní nástroj „průběžný operační plán“,
který byl přijat správní radou. Tento nástroj má členským státům poskytnout nezbytnou operativní podporu a strukturovat jejich potřeby pomoci.
Spolupráce s orgány třetích zemí byla v roce 2012 zvýšena s cílem podpořit přijetí a pochopení společných návratových operací.
V roce 2012 nepřetržitě probíhal projekt Attica, za účasti až patnácti členských států / zemí přidružených k Schengenu a s nasazením tlumočníků
z IND (Nizozemsko). Hlavním cílem projektu bylo podpořit Řecko při budování jeho kapacity návratových operací, například poskytováním pomoci
při organizování vnitrostátních návratových letů, odborné přípravě doprovodu, získávání cestovních dokladů a vytvořením fondu kvalifikovaných
odborníků na vyšetřování pro identifikaci státní příslušnosti odhalených nelegálních migrantů (prověřování). Vedoucí roli při plánování a provádění
činností prověřování na řeckých/tureckých pozemních hranicích zastávali po celý rok 2012 řečtí koordinátoři prověřování. Vzhledem k nízkému
počtu zadržených nelegálních migrantů a zvýšené kapacitě vyškolených řeckých odborníků na prověřování byl počet odborníků na prověřování
nasazených členskými státy snížen.
Dále byla poskytnuta pomoc Maltě ve spolupráci s delegacemi třetích zemí při provádění identifikací a získávání cestovních dokladů pro odmítnuté
žadatele o azyl.
Příloha E. Seznam hlavních projektů výzkumu a vývoje v roce 2012
Program hraničních kontrol
Kontrola totožnosti (částečné pokračování programu Dognose 2011)
Projekt byl zaměřen na technologii a metody odhalování falešných dokladů a podvodů s totožností a podvodného chování na hraničních
přechodech. Cílem bylo pomoci příslušníkům pohraniční stráže v první linii přijímat informovaná rozhodnutí při použití kritérií pro vstup uvedených
v Schengenském hraničním kodexu: ověření pravosti dokladů, ověření totožnosti držitele dokladu a účelu cesty a posouzení individuální míry rizika
do té doby neznámých potenciálních hrozeb.
Předběžné informace
Cílem projektu předběžných informací pro rok 2012 je pomoci zaplnit mezeru v nasazení systémů předběžných informací o cestujících v EU
poskytnutím řešení pro hlavní překážky zjištěné během výzkumu provedeného v roce 2011, a to:

vývojem startovacího balíčku předběžných informací o cestujících pro členské státy, které v současnosti takový systém nemají
zaveden,

podporou rozhodujících činitelů při vývoji politiky předběžných informací o cestujících.
Automatizované systémy na hraničních přechodech (ABC) a biometrika
Jednalo se o druhou fázi projektu (operativní a technické pokyny pro osvědčené postupy vytvořené v roce 2011), jejímž cílem bylo tyto dokumenty
dále rozvíjet do různých oblastí, v nichž členské státy již zavádějí či budou zavádět řešení (např. automatizované systémy na hraničních
přechodech pro státní příslušníky třetích zemí) nebo tam, kde Evropská komise předloží legislativní návrhy (např. v souvislosti s programem
registrovaných cestujících).
Vízový informační systém (VIS)
Vízový informační systém byl spuštěn pro pohraniční stráž v říjnu 2011. Projekt svedl dohromady vnitrostátní projektové manažery Vízového
informačního systému a úředníky pohraniční stráže pověřené úkolem tento systém zavést, aby se dohodli na hlavních výzvách, vymezili/vyvinuli
pokyny ohledně osvědčených postupů pro provádění Vízového informačního systému a praktické využití v operačním kontextu a posoudili případné
potřeby odborné přípravy.
Fórum pro výzkum a vývoj
Projekt fóra pro výzkum a vývoj poskytuje členským státům platformu pro diskusi o stávajících mezerách a jeho hlavním cílem je vymezit ty oblasti,
kde by vývoj osvědčených postupů a pokynů nebo poskytování lepších informací mohly zaplnit nebo pomoci zaplnit stávající mezery. Byly
vymezeny dvě hlavní oblasti: postupy na pozemní hranici a známé neznámé.
Program ostrahy hranic
All Eyes; vzdušná, pozemní a námořní ostraha – čidla a platformy
Tento projekt navázal na projekty technologie dálkového snímání a zjišťování (2010 a 2011) a zahrnoval aktuální vývoj v oblasti čidel, platforem,
fúzí dat a integrovaných systémových řešení pro ostrahu hranic.
Hlavním cílem bylo vymezit více nákladově efektivních a účinných operativních řešení pro leteckou ostrahu hranic, zvláště bezpilotních systémů
(Unmanned Aircraft Systems, UAS) s volitelně pilotovanými prostředky (Optional Piloted Vehicles, OPV), které by mohly být případně použity
(umožní-li to právní předpisy) v budoucích společných (námořních a pozemních) operacích koordinovaných agenturou Frontex. Byly uspořádány
praktické testy v terénu a proběhlo posouzení nejnovějších a nejefektivnějších technologií pro ostrahu pozemní hranice.
Zpravodajské a informační služby
Pozornost se v roce 2012 zaměřila především na další vývoj získávání informací a schopností správy členských států a/nebo agentury Frontex.
Předpokládané činnosti byly přizpůsobeny dalšímu vývoji systému Eurosur a hraniční sítě Technet, platformy pro výměnu informací v oblasti
výzkumu a technologií souvisejících s bezpečností hranic.
Příloha F. Zpráva za rok 2012 o pokroku v oblasti základních práv
Úvod
Dne 25. listopadu 2010 se správní rada agentury Frontex rozhodla zřídit návrhový výbor, který by poskytoval technické poradenství a odborné
znalosti ústředí agentury Frontex při návrhu její funkční strategie pro základní práva. Výbor se skládal ze jmenovaných odborníků členských států,
specializovaných organizací a agentur* a jejich práce vedla k tomu, že strategii agentury Frontex pro základní práva správní rada v březnu 2011
schválila.
* Belgie, Finsko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko; Evropská komise, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), Agentura Evropské
unie pro základní práva (FRA), Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Hlavním nástrojem při provádění strategie pro základní práva byl později vypracovaný akční plán. Tento akční plán stanovil řadu již probíhajících
činností, které byly upraveny nebo revidovány s cílem integrovat cíle strategie pro základní práva stejně jako příslušná nová ustanovení obsažená
ve změnách nařízení o agentuře Frontex**, z nichž některá sama o sobě byla převzata z dříve schválené strategie (tj. zřízení poradního fóra).
**Nařízení Rady (ES) č. 1168/2011 ze dne 25. října 2011 (Úř. věst. L 304, 22. 11. 2011, s. 1).
Strategie pro základní práva i akční plán (bod 37, resp. opatření 18) odkazují na výroční zprávu o pokroku v oblasti základních práv, která má
sledovat pokrok dosažený v oblasti základních práv a má být předložena správní radě, schválena správní radou a zveřejněna. Jelikož akční plán
byl přijat v listopadu 2011, současná první výroční zpráva o pokroku se týká období od ledna do prosince 2012.
Zpráva je rozdělena do pěti hlavních částí:
1.
Opatření, kterými se provádí pozměněný právní mandát, jmenovitě článek 26a nařízení o agentuře Frontex
2.
Opatření v operativních oblastech
3.
Opatření v oblasti budování kapacit
4.
Opatření týkající se spolupráce se třetími zeměmi
5.
Další opatření
Na základě této zprávy má být strategie pro základní práva přezkoumána správní radou po konzultacích s poradním fórem a úředníkem pro otázky
základních práv.
I. Provádění článku 26a: zřízení poradního fóra a jmenování úředníka pro otázky základních práv
Poradní fórum a úředník pro otázky základních práv jsou dvěma hlavními nástroji agentury Frontex pro zohledňování aspektu základních práv a
zajištění jejich dodržování ve všech jejích činnostech. Přestože se v úloze a funkcích liší, jsou klíčovými činiteli při provádění ustanovení nařízení o
agentuře Frontex souvisejících se základními právy a při naplňování cílů strategie pro základní práva.
a) Zřízení poradního fóra
Poradní fórum má za úkol pomáhat výkonnému řediteli a správní radě v otázkách základních práv a mají s ním být vedeny konzultace o dalším
rozvoji a provádění strategie agentury Frontex pro základní práva, kodexu chování a společných hlavních osnov.
Dne 8. února 2012 rozhodla správní rada agentury Frontex o zřízení návrhového výboru pro přípravu příslušných rozhodnutí o zřízení poradního
fóra. Návrhový výbor se skládal ze zástupců několika členů správní rady* a ze zástupců úřadu EASO, agentury FRA a úřadu UNHCR, přičemž
zástupci posledně jmenovaných organizací byli přizváni k členství v poradním fóru v souladu s pozměněným nařízením o agentuře Frontex.
* Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Španělsko a Evropská komise
Práce návrhového výboru se zaměřila především na identifikaci organizací, které budou vyzvány, aby se staly členy poradního fóra, identifikaci
kritérií a postupů výběru organizací občanské společnosti se zájmem o účast a pracovních metod a postupů pro předávání informací.
Složení poradního fóra vycházelo z předpokladu, že fórum by mělo být efektivním a operativním orgánem, který bude nápomocen správní radě
agentury Frontex a výkonnému řediteli a bude jim poskytovat strukturální poradenství v otázkách základních práv, nabízet strategická doporučení a
soubor informací o tom, jak může agentura Frontex strukturálně zlepšit dodržování základních práv ve svých různých činnostech.
Zatímco šest specializovaných organizací (mezinárodních organizací a agentury EU) bylo přizváno přímo rozhodnutím správní rady ze dne
23. května, dalších devět organizací občanské společnosti bylo vybráno návrhovým výborem v červenci po otevřené výzvě k vyjádření zájmu
zveřejněné v květnu. Návrhový výbor rovněž sestavil náhradní seznam a rejstřík organizací, které by mohly být přizvány jako odborné subjekty při
projednávání konkrétních bodů programu.
Výběr organizací občanské společnosti vycházel z kritérií způsobilosti a výběrových kritérií podrobně popsaných v dokumentaci k přihlášce a
v příslušném rozhodnutí správní rady. Důležité bylo omezit počet členů poradního fóra, aby jeho práce byla efektivnější, a proto návrhový výbor při
výběru upřednostnil evropské nebo mezinárodně působící organizace občanské společnosti, které samy o sobě mohly v ideálním případě
zastupovat více než jednu organizaci (zastřešující organizace).
Jak je uvedeno dále, a podle rozhodnutí správní rady ze dne 23. května a 27. září 2012, jsou členy poradního fóra agentury Frontex tyto
organizace:

pobočka Amnesty International při evropských orgánech

Caritas Europa

Církevní komise pro migranty v Evropě

Rada Evropy

Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu

Evropská rada pro uprchlíky a exulanty

Agentura Evropské unie pro základní práva

Mezinárodní katolická komise pro migraci

Mezinárodní komise právníků

Mezinárodní organizace pro migraci

Jezuitská služba uprchlíkům

Úřad OBSE pro demokratické instituce a lidská práva

Platforma pro mezinárodní spolupráci v oblasti nelegálních migrantů

Evropská kancelář Červeného kříže

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky
Pracovní metody a způsoby předávání informací poradnímu fóru byly projednány se členy poradního fóra na předběžném zasedání, které se
konalo dne 5. září 2012, a po jejich vyjádření byla správní radou agentury Frontex dne 27. září 2012 přijata.
Poradní fórum oficiálně zahájilo svou činnost po ustavujícím zasedání dne 16. října 2012 ve Varšavě, kterého se zúčastnili zástupci Evropské
komise (GŘ pro spravedlnost) a Evropského parlamentu a kde poradní fórum přistoupilo k volbě předsedy a místopředsedy (agentura FRA, resp.
služba JRS).
b) Určení úředníka pro otázky základních práv
V souladu s čl. 26a odst. 3 nařízení o agentuře Frontex měl být správní radou určen úředník pro otázky základních práv, aby tak přispíval
k mechanismu sledování základních práv ve všech činnostech agentury Frontex.
Úředník pro otázky základních práv má v agentuře Frontex nezávislé postavení a podává zprávy přímo správní radě. Úředník pro otázky základních
práv je také pověřen úkolem podávat pravidelně zprávy poradnímu fóru i výkonnému řediteli agentury Frontex jako orgánu oprávněnému ke
jmenování.
Výše uvedený návrhový výbor také připravil příslušné dokumenty vedoucí k určení úředníka pro otázky základních práv. Návrhový výbor se zaměřil
především na objasnění úkolů úředníka pro otázky základních práv podle nařízení o agentuře Frontex a na kritéria způsobilosti a výběrová kritéria
výběrového řízení včetně některých jeho specifik. Výběrová komise zřízená pro toto výběrové řízení zahrnovala dva pozorovatele ze správní rady
agentury Frontex a jednoho řádného člena agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) a zaměstnance agentury Frontex.
Výběrová komise doporučila seznam tří vhodných žádostí, které byly prezentovány na zasedání správní rady dne 26. září, kde byl správní radou
jeden upřednostňovaný kandidát určen jako úředník pro otázky základních práv a druzí dva zařazeni na seznam náhradníků.
V důsledku toho výkonný ředitel jmenoval určenou kandidátku, Inmaculadu Arnaezovou, která se ujala funkce dne 17. prosince 2012.
II. Operace
Jelikož operativní činnosti koordinované agenturou Frontex přitahují větší pozornost, co se týká základních práv, byl ve strategii i v nařízení o
agentuře Frontex kladen na tuto část práce agentury větší důraz.
a) Společné operace
1. Základní práva v operačních plánech (OPLAN)
Kodex chování pro všechny osoby zapojené do činností koordinovaných agenturou Frontex, se zvláštními ustanoveními o dodržování základních
práv a přístupu k mezinárodní ochraně, byl přijat správní radou v březnu 2011 a tvoří nedílnou součást standardního operačního plánu.
Vedle toho v roce 2012 standardní operační plán akcentoval znění v této oblasti a zavedl odstavec o „základních právech v činnosti agentury
Frontex“ definující „povinnosti agentury Frontex“ a „povinnosti všech osob zapojených do činností agentury Frontex“ ve vztahu k základním právům.
Navíc byl v červenci vytvořen standardní plán pro poskytování instrukcí / přijímání hlášení, včetně odstavce týkajícího se základních práv, který je
rovněž připojen k operačnímu plánu jako příloha.
Proces podávání „hlášení o závažném incidentu“ („Serious Incident Report“, SIR), které je připojeno jako příloha k operačnímu plánu, byl upraven
podle stanovených povinností hlášení ohledně údajných porušení základních práv a katalog hlášení o závažném incidentu byl odpovídajícím
způsobem pozměněn.
2. Přijetí standardního operačního postupu (SOP) s cílem zajistit dodržování základních práv při činnostech agentury Frontex ve
společných operací a pilotních projektech.
Standardní operační postup pro údajná porušení základních práv byl vyvinut s cílem vytvořit mechanismus pro hlášení možných porušení
základních práv při operativních činnostech a pro odpovídající reakci agentury Frontex na povinnost stanovenou v článku 3 nařízení o agentuře
Frontex.
Po shromáždění faktů operativními jednotkami, právním posouzení ze strany oddělení agentury Frontex pro právní záležitosti a posouzení
úředníkem pro otázky základních práv je poslední fází standardního operačního postupu v případě závažného nebo přetrvávajícího porušování
základních práv doporučení výkonnému řediteli společnou operaci pozastavit nebo ukončit.
Standardní operační postup byl přijat v červenci 2012 a jeho první přezkum po zpětné vazbě na základě praktického provádění a vyjádření
úředníka pro otázky základních práv se předpokládá v první polovině roku 2013.
3. Společné návratové operace
Návrh kodexu chování pro společné návratové operace, včetně hlediska sledování nuceného navracení, byl vypracován v roce 2012 a předložen
poradnímu fóru k předběžným připomínkám v lednu 2013. Po předložení návrhu odborníkům na návratové operace z členských států se
předpokládá jeho přijetí správní radou agentury Frontex v první polovině roku 2013.
4. Účast partnerských organizací v operativních činnostech
Od roku 2011 se agentury EU a mezinárodní organizace, jako je Agentura pro základní práva (FRA), Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a
Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zúčastňují briefingů před nasazením ve společných operacích organizovaných agenturou
Frontex (např. ve společné operaci Evropské sítě hlídek Minerva a pilotním programu Vega).
Pracovní program Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) na období 2010–2011 zahrnoval projekt zaměřený na základní práva a
zacházení se státními příslušníky třetích zemí na vnějších hranicích EU. Následně, a to s cílem poskytnout agentuře FRA poznatky a možnosti
hovořit s pracovníky řídícími operace, zaměstnanci agentury FRA sledovali námořní hlídky koordinované agenturou Frontex při společné námořní
operaci Poseidon a společné operaci Evropské sítě hlídek Indalo. Výsledky jejich rozhovorů budou převedeny do podoby studie o zacházení
s nelegálními migranty přicházejícími k evropským hranicím.
b) Analýza rizik
Dále byl rozvíjen sběr údajů a jejich analýza s přihlédnutím k aspektům základních práv, např. žádosti o azyl (údaje úřadu UNHCR), obchodování
s lidmi a situace v zemích původu. Byla vydána aktualizovaná příručka o profilech obětí obchodování s lidmi.
V roce 2012 během kurzu odborné přípravy na podávání hlášení před začátkem společných operací obdrželi nasazení odborníci na podávání
hlášení pokyny, jak postupovat v případech osob žádajících o mezinárodní ochranu a zranitelných jedinců nebo skupin, jež potřebují ochranu nebo
speciální péči. Vedle toho vyslaní příslušníci ve společných operacích pravidelně dostávají nejnovější analytické výsledky, aby podle nich svou
činnost upravovali.
Konaly se pravidelné schůzky se styčným úředníkem úřadu UNHCR v agentuře Frontex s cílem sdílet názory na analytické výsledky a aspekty
lidských práv, které mají být zahrnuty, a také kvůli plánování budoucí společné práce v případě potřeby.
III. Budování kapacit
Do činností budování kapacit, zejména odborné přípravy, kdy byla vyvinuta řada produktů, včetně částí speciálně zaměřených na základní práva,
se strukturálně a aktivně zapojili všichni významní partneři, např. agentura FRA, úřad UNHCR, organizace IOM a další.
a) Aktualizace společných hlavních osnov
Společné hlavní osnovy na rok 2012 byly doplněny o několik nových témat základních práv a tento nový obsah byl zaveden v členských státech /
zemích přidružených k Schengenu a devíti partnerských zemích.
b) Zpracování příručky odborné přípravy o základních právech
Příručka odborné přípravy o základních právech pro školitele pohraniční stráže byla zpracována v roce 2012 a bude dokončena a vydána v roce
2013. Příručka bude přeložena do národních jazyků a její zavedení se předpokládá v roce 2013.
Při zpracování této příručky probíhaly pravidelné konzultace s několika agenturami EU a organizacemi (FRA, EASO, IOM, ODIHR, OHCHR a
UNHCR).
c) Dokončení příručky o boji proti obchodování s lidmi pro příslušníky pohraniční stráže
V roce 2012 byla dokončena a vydána příručka pro školitele boje proti obchodování s lidmi. Byla přeložena do čtrnácti jazyků EU a dvacet pět
vnitrostátních školitelů bylo vyškoleno a certifikováno k provádění vnitrostátních vzdělávacích kurzů v patnácti členských státech.
Ve spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi, jako je úřad UNODC, úřad UNHCR a organizace IOM, byla také vypracována příručka o
profilech obětí obchodování s lidmi pro rok 2012.
d) Odborná příprava evropských jednotek pohraniční stráže v oblasti základních práv
V roce 2012 byly aktualizovány profily rezervy odborníků tak, aby zahrnovaly kritéria týkající se odborné přípravy v oblasti základních práv a
přístupu k mezinárodní ochraně.
Vedle toho byla rozvíjena složka odborné přípravy evropských jednotek pohraniční stráže zahrnující lekce zaměřené na dodržování a uplatňování
základních práv v praxi a také lekce zaměřené na zvyšování povědomí o potenciálních obětech pašování a obchodování s lidmi.
e) Odborná příprava v oblasti základních práv pro zaměstnance agentury Frontex
Odborná příprava zaměstnanců agentury Frontex v oblasti základních práv byla vyvinuta ve spolupráci s Agenturou Evropské unie pro základní
práva (FRA) a Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Po výběrovém řízení bylo přijato rozhodnutí o zadání zakázky a
předpokládá se, že pilotní kurz odborné přípravy proběhne v dubnu.
f) Studie o etice a hraničních kontrolách a protikorupčních opatřeních při hraničních kontrolách
Studie zveřejněné v roce 2010, resp. v roce 2012
IV. Vnější vztahy se třetími zeměmi
Do všech pracovních ujednání nebo memorand o porozumění, která agentura Frontex formálně uzavřela (s Nigérií, Arménií a Tureckem) nebo
parafovala (s Ázerbájdžánem) v roce 2012 po vstupu pozměněného nařízení o agentuře Frontex v platnost, bylo vloženo zvláštní ustanovení o
zásadě dodržování základních práv.
Na jednáních a setkáních se zástupci partnerů ze třetích zemí, která se konala v roce 2012 v rámci vnější spolupráce agentury Frontex, byla úloha
agentury Frontex dodržovat a prosazovat základní práva řádně zdůrazňována.
Agentura prováděla neustálé konzultace s GŘ pro vnitřní věci a Evropskou komisí, aby zajistila plné sladění činností spolupráce agentury Frontex
a orgánů třetích zemí s politikou vnějších vztahů EU, včetně hlediska dodržování základních práv.
Budoucí zapojení agentury Frontex do vytváření a provádění projektů technické pomoci ve třetích zemích bude rovněž náležitě zohledňovat
prosazování a dodržování základních práv.
V. Horizontální otázky
a) Ochrana osobních údajů
Agentura Frontex rozvíjí svoji schopnost zpracovávat osobní údaje pro operativní účely v souladu se svým revidovaným právním mandátem. V říjnu
2012 byl společně s dalšími agenturami působícími v oblasti SVV a partnery, např. evropským inspektorem ochrany údajů a společnými kontrolními
orgány úřadu Europol a jednotky Eurojust, uspořádán workshop ke sdílení osvědčených postupů a získaných ponaučení pro řádné provádění
standardů ochrany údajů.
b) Obchodování s lidmi
Agentura Frontex se aktivně podílí na iniciativách a projektech zaměřených na tento tematický okruh a přispěla také k úsilí všech agentur
působících v oblasti SVV, aby jednaly jednotněji a odhodlaně bojovaly proti obchodování s lidmi a také upřednostňovaly přístup zaměřený na oběti.
Agentura Frontex se pravidelně účastní konferencí, seminářů či workshopů za přítomnosti různých organizací občanské společnosti, kde je
věnována zvláštní pozornost hraničním kontrolám a ochraně základních práv.
Závěry
Jak lze z této zprávy vyrozumět, agentura Frontex se již dlouhou dobu podílí na prováděných opatřeních v oblasti základních práv a řada opatření,
která vyplývají ze strategie nebo nařízení, probíhala již před vstupem těchto dokumentů v platnost.
Nyní, kdy agentura Frontex má do svého portfolia zavedeny hlavní nástroje pro zohledňování aspektu základních práv a pro zajištění jejich
dodržování, bude navíc řada opatření dále rozvíjena, zpřesňována a revidována.
Rok 2012 byl především rokem spuštění strukturální oficiální spolupráce s organizacemi občanské společnosti působícími v oblasti migrace a
základních práv.
Příští zpráva o pokroku za rok 2013 má být vypracována ve spojení s první výroční zprávou o činnosti poradního fóra a pravidelným podáváním
zpráv úředníka pro otázky základních práv.
Příloha G. Výroční zpráva o přístupu k dokumentům
Úvod
Tato zpráva, vypracovaná v souladu s článkem 17 odst. 1 nařízení (ES) č. 1049/2001, se týká období od 1. ledna do 31. prosince 2012 a vychází
ze statistických údajů, které jsou shrnuty v příloze níže.
Nařízení Rady (ES) č. 1049/2001 Evropského parlamentu a Rady ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského
parlamentu, Rady a Komise doporučuje, aby všechny agentury vytvořené těmito orgány uplatňovaly zásady, které stanoví toto nařízení.
V souladu s článkem 28 nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na
vnějších hranicích členských států Evropské unie postupuje agentura Frontex při vyřizování žádostí o přístup k dokumentům, které má organizace
v držení, podle nařízení (ES) č. 1049/2001.
Dne 21. září 2006 přijala správní rada agentury Frontex praktická opatření pro uplatňování nařízení (EU) č. 1049/2001.
Agentura Frontex dostává žádosti o dokumenty prostřednictvím buďto „kontaktního formuláře“ na svých internetových stránkách, nebo přímo emailem zaslaným do poštovní schránky útvaru pro informovanost a transparentnost.
Útvar pro informovanost a transparentnost, který zpracovává všechny žádosti, vede konzultace s příslušnými odborníky v rámci agentury Frontex a
vypracovává návrh odpovědi k revizi oddělením pro právní záležitosti. Po revizi oddělením pro právní záležitosti je odpověď odeslána žadateli.
Přístup k dokumentům agentury Frontex v roce 2012
V roce 2012 obdržela agentura Frontex šestnáct žádostí o přístup k dokumentům na základě nařízení (ES) č. 1049/2001.
Jedenáct žádostí se týkalo pracovních ujednání agentury Frontex se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, dvě se týkaly výukových
materiálů agentury Frontex, jedna se týkala operačních plánů agentury Frontex, jedna vztahů s odvětvím a poslední se týkala přístupu k příručce o
analýze rizik agentury Frontex.
Profil žadatelů byl různý, od studentů přes výzkumné pracovníky až po nevládní organizace.
Plný přístup k požadovaným dokumentům byl udělen jedenácti žadatelům, částečný přístup čtyřem žadatelům, a v jednom případě byl zamítnut.
Důvodem pro zamítnutí jedné žádosti byla ochrana veřejného zájmu kvůli veřejné bezpečnosti, jak stanoví čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (ES)
č. 1049/2001.
Nebyla předložena žádná potvrzující žádost a evropskému veřejnému ochránci práv nebyla podána žádná stížnost.
Sdílení informací je pro agenturu Frontex velmi důležité; jedním z cílů agentury je poskytovat spolehlivé informace o své činnosti v oblasti správy
hranic všem zúčastněným subjektům, včetně široké veřejnosti.
Obr. 5: Statistiky týkající se uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001 v roce 2012
Původní žádosti:
16
Původní žádosti přijaté
Výsledky:
11
Přístup udělen
4
Částečný přístup
1
Přístup odepřen
Potvrzující žádosti:
(–)
Potvrzující žádosti přijaté
Zamítnutí s uplatněním výjimky:
1
Čl. 4 odst. 1 písm. a) Ochrana veřejného zájmu pokud jde o veřejnou bezpečnost, obranné a vojenské záležitosti, mezinárodní vztahy, finanční, měnovou nebo
hospodářskou politiku Společenství nebo členského státu
Příloha H. Rozpočtové prostředky v roce 2012
Rozpočtová položka
(částky v tisících EUR)
Původní Opravný
rozpočet rozpočet
2012
2012 n15
Opravný
rozpočet
2012 n2
Převody
rozpočtových
prostředků
Dostupné
rozpočtové
prostředky
(A)
(B)
(C)
(D)
(E)
Částka k převodu
Závazky
Nevyužito
Platby
(C2)1
1
(F)
(F)/(E)
(G)
(G)/(E) (H)
(C8)3
Celkem
(I)
(J)=(H)+(I) (J)/(E)
2
(K)
Hlava 1
Zaměstnanci
20 550
0
0
239
1%
20 789
20 630
99 %
20 422
98 %
0
208
208
1%
159
1%
Hlava 2
Ostatní správní výdaje 10 077
0
0
-1 008
-10 %
9 069
8 887
98 %
6 864
76 %
0
2 023
2 023
22 %
182
2%
Hlava 3
Operativní činnosti
54 333
0
4 618
769
1%
59 720
59 039
99 %
40 106
67 %
497
19 029
19 526
33 %
184
0%
84 960
0
4 618
0
89 578
88 556
99 %
67 392
75 %
497
21 260
21 757
24 %
525
1%
Celkový součet řádného rozpočtu
Rozdělení prostředků v hlavě 3
30
Operace
42 493
0
4 500
948
2%
47 941
47 941
100 % 32 568
68 %
0
15 450
15 450
32 %
0
0%
3 000
Pozemní hranice
5 000
0
800
4 733
95 %
10 533
10 533
100 % 7 284
69 %
0
3 254
3 254
31 %
0
0%
3 010
Námořní hranice
25 050
0
3 700
-3 785
-15 %
24 965
24 965
100 % 16 707
67 %
0
8 321
8 321
33 %
0
0%
3 020
Vzdušné hranice
2 200
0
0
250
11 %
2 450
2 450
100 % 2 013
82 %
0
437
437
18 %
0
0%
3 050
Spolupráce při
navracení
10 243
0
0
-250
-2 %
9 993
9 993
100 % 6 564
66 %
0
3 438
3 438
34 %
0
0%
310
Analýza rizik
1 400
0
0
-175
-13 %
1 225
1 220
100 % 629
51 %
0
591
591
48 %
5
0%
311
Situační středisko
agentury Frontex
1 050
0
0
555
53 %
1 605
1 225
76 %
45 %
379
499
878
55 %
1
0%
320
Odborná příprava
4 000
0
0
425
11 %
4 425
4 425
100 % 2 711
61 %
0
1 732
1 732
39 %
0
0%
330
Výzkum a vývoj
1 032
0
0
48
5%
1 080
804
74 %
56 %
118
196
314
29 %
158
15 %
331
Program Eurosur
1 308
0
0
942
72 %
2 250
2 250
100 % 1 972
88 %
0
278
278
12 %
0
0%
340
Sdílené zdroje
1 000
0
0
-408
-41 %
592
589
99 %
353
60 %
0
236
236
40 %
3
1%
341
Nasazování
pohraničních
jednotek rychlé
reakce
0
0
0
250
0%
250
250
100 % 241
96 %
0
9
9
4%
0
0%
350
Různé operativní
činnosti
150
0
118
-158
-105 % 110
110
100 % 104
95 %
0
6
6
5%
0
0%
351
Operativní projekty IT 1 500
0
0
-1 465
-98 %
35
18
51 %
0%
0
18
18
51 %
17
49 %
352
Evropský den
pohraniční stráže
0
0
-193
-48 %
207
207
100 % 193
93 %
0
14
14
7%
0
0%
400
726
609
0
1 (E) = (A) + (B) + (C) + (D)
2 Jinak než automaticky (C2)
3 Automaticky (C8)
4 (K) = (E) – (F) – (H)
5 Žádost o zaměstnance, rozpočtově neutrální
Příloha I. Přehled zaměstnanců podle oddělení k 31. prosinci 2012
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Oddělení
AA1 CA TA SNE CA TA SNE CA TA SNE CA TA SNE CA TA SNE CA TA SNE
Oddělení společných operací
0
1
8
Správní služby
3
7
10 0
33
7
12 32
10
19
33
11
23
35
20
18 0
26
20
0
33
25
0
Lidské zdroje a služby
IKT
11
23
35
11
23
34
26
11
0
28
10
0
6
17
0
6
16
0
Analýza rizik
1
1
5
12
2
13 17
3
12
14
6
17
18
8
17
18
8
17
203
Podpora vedení
0
2
6
3
3
8
3
3
10
5
6
14
4
6
14
5
6
15
5
Financování a zakázky
1
3
7
0
3
9
0
5
9
0
6
13
0
7
10
0
5
11
0
Odborná příprava
0
1
2
6
2
4
5
2
5
4
3
8
7
3
9
7
3
8
7
Situační středisko agentury Frontex
0
0
1
0
3
1
2
4
6
3
5
11
3
9
11
4
8
11
7
Sdílené zdroje
0
0
2
3
0
2
3
1
2
4
1
5
5
1
5
5
1
5
4
Výzkum a vývoj
0
1
2
4
1
1
3
1
7
2
1
12
2
1
12
1
1
11
2
Právní záležitosti
0
1
1
0
1
2
2
1
3
0
1
3
1
1
3
1
1
2
1
Vnitřní audit / Řízení jakosti
0
0
1
0
2
1
0
1
2
0
3
2
0
3
2
0
3
2
0
Ředitelství
0
0
2
0
0
5
0
3
5
1
3
6
1
3
7
2
3
6
2
Celkem
5
17
47 61
44
76 67
60
100 66
79
139 76
85
141 78
84
137 82
Příloha J. Přehled dočasných zaměstnanců podle oddělení k 31. prosinci 2012
Funkční
skupina a
platová třída
AD 15
AD 13
AD 11
AD 9
AD 7
AD 5
AD celkem
AST 10
AST 8
AST 6
AST 4
AST 2
AST celkem
CELKEM
2011
2012
Povoleno v rámci rozpočtu EU
Obsazeno ke dni 31. 12. 2011
Povoleno v rámci rozpočtu EU
Obsazeno ke dni 31. 12. 2012
Dočasná pracovní
Dočasná pracovní
Dočasná pracovní
Dočasná pracovní
Stálá pracovní místa
místa
Stálá pracovní místa
místa
Stálá pracovní místa
místa
Stálá pracovní místa
místa
-
1
6
12
18
3
2
87
8
14
5
56
143
-
1
3
10
4
1
2
86
6
11
4
55
141
-
1
3
9
1
2
3
87
5
10
5
56
143
-
1
4
8
6
2
1
83
6
14
4
54
137
Příloha K. Zkratky používané v této souhrnné zprávě
ABC
ADESVET
AFIC
AI
ALUG
AP
API
AVATAR
BCP
BSCF
BSRBCC
CA
CCC
CEAS
CEPOL
CF
CIRAM
COSI
CPIP
CRATE
ČS
DC
DCP
DPO
EASO
EBGT
ED4BG
EDF ARA
automatizované hraniční kontroly (Automated Border Control)
nástroj odborné přípravy pro odhalování odcizených vozidel na pokročilé úrovni (Advanced level training tool for the detection of stolen vehicles)
zpravodajské služby agentury Frontex v Africe (African Frontex Intelligence Community )
předběžné informace (Advance Information )
(skupina uživatelů analytické vrstvy (Analysis Layer Users Group)
akční plán (Action Plan )
předběžné informace o cestujících (Advanced Passenger Information)
automatizovaný virtuální agent pro posuzování pravdivosti v reálném čase (Automated Virtual Agent for Truth Assessments in Real-time)
hraniční přechod (Border Crossing Point)
fórum pro spolupráci pohraniční a pobřežní stráže (Border / Coast Guard Cooperation Forum)
spolupráce při hraničních kontrolách v regionu Baltského moře (Baltic Sea Region Border Control Cooperation)
smluvní zaměstnanec (Contract Agent)
společné hlavní osnovy (Common Core Curriculum)
společný evropský azylový systém (Common European Asylum System)
Evropská policejní akademie (The European Police College)
poradní fórum agentury Frontex pro otázky základních práv (Frontex Consultative Forum on Fundamental Rights)
model společné integrované analýzy rizik (Common Integrated Risk Analysis Model)
Stálý výbor pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti (EU Council Standing Committee on Internal Security)
společný předhraniční zpravodajský obraz (Common Pre-Frontier Intelligence Picture)
ústřední rejstřík technického vybavení (Centralised Record of Technical Equipment)
členský stát
návrhový výbor (Drafting Committee)
přímé kontaktní místo (Direct Contact Point)
inspektor ochrany údajů (Data Protection Officer)
Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (European Asylum Support Office)
evropské jednotky pohraniční stráže (European Border Guard Teams)
evropský den pohraniční stráže (European Day for Border Guards)
roční analýza EU týkající se rizik podvodů s doklady (European Union Document-Fraud Annual Risk Analysis)
EDF RAN
síť Evropské unie pro boj proti podvodům s doklady (European Union Document-Fraud Risk Analysis Network)
EIOÚ
evropský inspektor ochrany údajů
EMSA
Evropská agentura pro námořní bezpečnost
EPN
evropská síť hlídek (European Patrol Network)
ESP
evropský situační obraz (European Situational Picture)
ESVČ
Evropská služba pro vnější činnost
ETS
evropský systém odborné přípravy (European Training Scheme)
EUBAM
mise Evropské unie pro pomoc na hranicích Moldavska a Ukrajiny (European Union Border Assistance Mission to Moldova and Ukraine)
EULEX
mise Evropské unie v Kosovu na podporu právního státu (European Union Rule of Law Mission)
eu-LISA
Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů
EUROJUST Jednotka Evropské unie pro justiční spolupráci
EUROMED Evropsko-středomořské partnerství (Euro-Mediterranean Partnership)
Eurosur
Evropský systém ostrahy hranic
EUSC
Satelitní středisko Evropské unie
FCOI
kompatibilní operativní obraz agentury Frontex (Frontex Compatible Operational Image)
FJST
společné podpůrné týmy Frontex (Frontex Joint Support Teams)
FOO
operativní kancelář agentury Frontex (Frontex Operational Office)
FPS
systém agentury Frontex pro určování polohy (Frontex Positioning System)
FRA
Agentura Evropské unie pro základní práva
FRAN
síť analýzy rizik agentury Frontex (Frontex Risk Analysis Network)
FRO
úředník pro otázky základních práv (Fundamental Rights Officer)
FRS
strategie pro základní práva (Fundamental Rights Strategy)
FSC
situační středisko agentury Frontex (Frontex Situation Centre)
FSO
příslušník podpory agentury Frontex (Frontex Support Officer)
GŘ
Generální ředitelství
HQ
ústředí (Headquarters)
HR
lidské zdroje (Human Resources)
ICAO
Mezinárodní organizace pro civilní letectví (International Civil Aviation Organisation)
ICC
mezinárodní koordinační středisko (International Coordination Centre)
IKT
informační a komunikační technologie
IOM
Mezinárodní organizace pro migraci (International Organisation for Migration)
JDSP
společný studijní program zakončený společnými tituly (Joint Degree Study Programme)
JO
společná operace (Joint Operation)
JORA
aplikace hlášení společných operací (Joint Operation Reporting Application)
JRO
společná návratová operace (Joint Return Operation)
JRS
Jezuitská služba uprchlíkům (Jesuit Refugee Service)
MARRI
Regionální iniciativa v oblasti migrace, azylu a uprchlíků (Migration, Asylum, Refugees Regional Initiative)
MB
správní rada (Management Board)
MEP
poslanec Evropského parlamentu
MoC
MoU
NCC
NGO
OBSE
ODIHR
OHCHR
OLAF
OMNTE
OPLAN
OPV
PP
RABIT
RPAS
SAC
SAR
SGO
SIR
SIS
SNE
SOP
SQF
SVV
TA
TC
TEP
THB
UAV
UGS
UNHCR
UNODC
VaV
VFA
VIS
WG
WM
memorandum o spolupráci (Memorandum of Cooperation)
memorandum o porozumění (Memorandum of Understanding)
národní koordinační středisko (National Coordination Centre)
nevládní organizace
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
Úřad OBSE pro demokratické instituce a lidská práva
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva
Evropský úřad pro boj proti podvodům
celkové minimální množství technického vybavení (Overall Minimum Number of Technical Equipment)
operační plán (Operational Plan)
volitelně pilotovaný prostředek (Optional Piloted Vehicle)
Program Pulsar
pohraniční jednotky rychlé reakce (Rapid Border Intervention Teams)
dálkově pilotované letadlo (Remotely Piloted Aircraft System)
země přidružené k Schengenu (Schengen Associated Country)
pátrání a záchrana (Search and Rescue)
vyslaný hostující příslušník (Seconded Guest Officer)
hlášení o závažném incidentu (Serious Incident Report)
Schengenský informační systém
vyslaný národní odborník (Seconded National Expert)
standardní operační postup (Standard Operating Procedure)
odvětvový rámec kvalifikací pro ochranu hranic (Sectoral Qualifications Framework for Border Guarding)
spravedlnost a vnitřní věci
dočasný zaměstnanec (Temporary Agent)
třetí země (Third Country)
rezerva technického vybavení (Technical Equipment Pool)
obchodování s lidmi (Trafficking in Human Beings)
bezpilotní systém (Unmanned Aircraft System)
bezobslužné pozemní čidlo (Unattended Ground Sensor)
Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky
Úřad OSN pro drogy a kriminalitu
výzkum a vývoj
dohoda o zjednodušení vízového režimu (Visa Facilitation Agreement)
Vízový informační systém (Visa Information System)
pracovní skupina
pracovní metody a způsoby předávání informací (Working Methods and Modalities for the Transmission of Information)