Š PI LB E R K 20 0 4 - grafika

Transkript

Š PI LB E R K 20 0 4 - grafika
P r o g r a m ov ù ka t a l o g / C a t a l o g u e o f p r o g r a m m e s
5. M H F
áPILBERK
2 0 0 4
5. mezin‡rodn’ hudebn’ festival
5th International Music Festival
áPILBERK
2 0 0 4
Programovù katalog
Catalogue of programmes
5 . M E Z I N ç R O D N ê H U D E B N ê F E S T I V A L / 5 TH I N T E R N AT I O N A L M U S I C F E S T I V A L
áPILBERK 2004
P R O G R A M O V ø K ATA L O G / C ATA L O G U E O F P R O G R A M M E S
ZçáTITA
Petr Pithart Ð pÞedseda Sen‡tu Parlamentu ‰R
Petr DuchoË Ð prim‡tor Statut‡rn’ho mžsta Brna
Pavel Rychetskù Ð pÞedseda òstavn’ho soudu ‰R
OFICIçLNê PARTNEÛI
Skanska DS, a.s.
‰eskomoravskù cement, a.s.
Prvn’ brnžnsk‡ stroj’rna Velk‡ B’teä, a.s.
Kooperativa pojiäéovna, a.s.
Service On-line
Dopravn’ stavby Brno, spol. s r.o.
Jonat‡n, grafickŽ sdruìen’
SNIP&Co., reklamn’ spole‹nost, spol. s r.o.
Premiera sweet
POÛADATEL
St‡tn’ filharmonie Brno
SPOLUPOÛADATELƒ
Muzeum mžsta Brna
Kulturn’ a informa‹n’ centrum mžsta Brna
GENERçLNê MEDIçLNê PARTNER
EuroAWK, spol. s r.o.
FESTIVAL FINAN‰N• PODPOÛILI
Statut‡rn’ mžsto Brno
Jihomoravskù kraj
MEDIçLNê PARTNEÛI
‰eskù rozhlas Brno
‰eskù rozhlas 3 Ð Vltava
Harmonie
Kiss H‡dy 88,3 FM
LidovŽ noviny
Opus musicum
Radio Proglas
Rovnost
MEDIçLN• PODPOÛILI
Avi servis
Design centrum ‰eskŽ republiky, Brno
Mates e-shop
Studio Blok
rodní h
ERK 2004
ná
i
z
e
DOPRAVU ZAJIáèUJê
Brnocar, a.s.
Dopravn’ podnik mžsta Brna
m
KV•TINOVç VøZDOBA
Kvžtiny Gelnarov‡
no
e
fes tival Š
í
n
b
P
Br
ud
‰ESTNø VøBOR
Dana Filipi Ð ‹lenka Rady mžsta Brna
a pÞedsedkynž komise Rady mžsta Brna pro kulturu
Ludžk Bogdan Ð pÞedseda pÞedstavenstva
a.s. ‰eskomoravskù cement
Pavel Ciprian Ð Þeditel Muzea mžsta Brna
Rostislav Fianta Ð gener‡ln’ Þeditel
a.s. ‰eskomoravskù cement
Vlastimil Chl‡dek Ð
Þeditel Dopravn’ch staveb Brno, spol. s r.o.
Stanislav Jur‡nek Ð hejtman JihomoravskŽho kraje
Martin Kutnohorskù Ð obchodn’ Þeditel
agentury Brno, pojiäéovny Kooperativa, a.s.
Milan Machol‡n Ð gener‡ln’ Þeditel
a pÞedseda pÞedstavenstva PBS Velk‡ B’teä, a.s.
JiÞ’ Mor‡vek Ð Þeditel reklamn’ spole‹nosti
SNIP&Co., spol. s r.o.
Jan Nov‡‹ek Ð povžÞenù veden’m
Kulturn’ho a informa‹n’ho centra mžsta Brna
Frantiäek Pol‡ch Ð
1. n‡mžstek hejtmana JihomoravskŽho kraje
BedÞich Prokeä Ð gener‡ln’ Þeditel
Dopravn’ho podniku mžsta Brna
Rostislav Slavot’nek Ð
1. n‡mžstek prim‡tora mžsta Brna
Richard Svoboda Ð n‡mžstek prim‡tora mžsta Brna
Milan áimonovskù Ð ministr dopravy a spojó
Miroslav Weber Ð poradce v oblasti managementu
Michael Wolf Ð Þeditel z‡vodu 76, Skanska DS, a.s.
Rudolf ë‡k Ð pÞedseda pÞedstavenstva Brnocar, a.s.
ILB
•
5.
PartneÞi / Partners
GENERçLNê INTENDANT
Bohuä Zoubek Ð Þeditel St‡tn’ filharmonie Brno
MANAGER FESTIVALU
Martin Foretn’k Ð manager marketingu SFB a P.R.
PRODUKCE
Jana Alexov‡
Jana Bal‡‹ov‡
Lucie KovaÞ’kov‡
Vladim’ra Kubeäov‡-Vojt’äkov‡
Sylvie Posp’äilov‡
Ludmila Proch‡zkov‡
Be‡ta Sonderlichov‡
JiÞ’ Beneä
JiÞ’ Brumovskù
Jan Ûih‡k
Petr Z‡klasn’k
UM•LECKø VøBOR
Jindra B‡rtov‡ Ð profesorka Hudebn’ fakulty JAMU
Alena átžp‡nkov‡-Vesel‡ Ð
pÞedsedkynž Mezin‡rodn’ interpreta‹n’ soutžìe MHFB
Petr Altrichter Ð äŽfdirigent St‡tn’ filharmonie Brno
Igor Ardaäev Ð klav’rn’ virtuos
Arnoät Parsch Ð profesor Hudebn’ fakulty JAMU,
prezident Direktoria MHFB
Miloä átždroË Ð profesor FilozofickŽ fakulty
Masarykovy univerzity, hudebn’ skladatel
Bohuä Zoubek Ð Þeditel St‡tn’ filharmonie Brno
PROJEKCE, AUDIO A VIDEO ZçZNAMY
Karel ápalek
TECHNICKƒ ZçZEMê
Alena Hanouskov‡
V‡clav B‡tovskù
Leonard Danzinger
Martin Charv‡t
Martin Sp‡lenka
Jan Urban
Stanislav Zahradn’k
4
Obsah
Zdravice / Greetings
6
Mžsto Brno / The City of Brno
8
P
10
1. ‰tvrtek / Thursday
2. Nedžle / Sunday
3. òterù / Tuesday
4. ‰tvrtek / Thursday
5. Sobota / Saturday
rodní h
13
17
21
25
29
Program 6. MHF ápilberk 2005 /
Programme of 6th IMF ápilberk 2005
35
Vùstava fotografi’ Tom‡äe TichŽho /
Exhibition Ð photo Tichù
36
m
ná
i
z
e
ERK 2004
Vùstava JKC / Exhibition Ð JKC
37
SFB Ð program sezony 2004/2005 /
Brno Philharmonic Orchestra Ð
Programme of the Season 2004/2005
38
SFB na cest‡ch /
Brno Philharmonic Orchestra on Tour
40
SFB Ð diskografie /
Brno Philharmonic Orchestra Ð Discography
42
PartneÞi / Partners
44
no
•
5
12. 8. 2004
15. 8. 2004
17. 8. 2004
19. 8. 2004
21. 8. 2004
5. MHF áPILBERK
2004
O b s a h / C o n te n t s
PROGRAMY / PROGRAMMES
Br
eb
ní fes tival Š
ILB
ud
St‡tn’ filharmonie Brno /
Brno Philharmonic Orchestra
5.
5 . M E Z I N ç R O D N ê H U D E B N ê F E S T I V A L / 5 TH I N T E R N AT I O N A L M U S I C F E S T I V A L
áPILBERK 2004
fes tival Š
í
n
b
P
rodní h
ná
i
z
e
m
•
5.
Pavel Rychetskù
PÞedseda òstavn’ho soudu ‰eskŽ republiky
Chairman of the Constitutional Court of the Czech Republic
ERK 2004
Dear lovers of classical music, dear friends
In the forthcoming August days we shall again have the marvellous
opportunity not only to admire the beauties of Brno in summer,
but also to take part in the 5th International Music Festival, ápilberk 2004.
I would like to assure you all that I feel greatly honoured to be a patron
of this momentous event that has acquired a formidable international
reputation and ranks among the most respected meetings of classical music
lovers in the Czech Republic as well as on the European stage.
This year is the first time that the festival is held in the Czech Republic
as a member-state of the European Union and I strongly believe that it will
bring unique artistic experiences, not only to its faithful and regular
audiences but also to all newcomers from abroad. Let us listen to the sublime
tones of music by Anton’n DvoÞ‡k, Leoä Jan‡‹ek, Pyotr Ilyich Tchaikovsky,
Antonio Vivaldi and other masters endowed with the precious gift
of bestowing beauty and love upon us.
Dear classical music lovers,
This is not the first time I have been asked to act as a patron
of the International Music Festival, ápilberk, now entering its fifth year.
It has always be a great honour for me.
This time I would like to point out that five years is a long enough time
for us to start speaking about the birth of a new tradition.
The ápilberk summer festival of symphony orchestras, held against
the historic backdrop of the castle overlooking the Moravian metropolis,
has become a prestigious event in the musical world and I have no doubt
that its reputation will continue to grow.
I wish most rewarding experiences both to the organizers of the festival
and performers, and to the festival concert-goers.
no
e
V‡ìen’ a mil’ pÞ‡telŽ kr‡snŽ hudby,
nen’ to poprvŽ, kdy poskytuji z‡ätitu Mezin‡rodn’mu hudebn’mu
festivalu ápilberk, kterù se v letoän’m roce kon‡ uì pop‡tŽ.
Vìdy si tŽto cti nesm’rnž v‡ì’m.
Chtžl bych tentokr‡t pÞipomenout, ìe pžt let je dost, abychom mohli za‹’t
mluvit o zrodu tradice. ápilberskù letn’ festival symfonickùch orchestró
poÞ‡danù v historickùch kulis‡ch hradu nad moravskou metropol’
je dnes uì v hudebn’m svžtž opravdu pojmem a nepochybuji o tom,
ìe jeho povžst s kaìdùm pÞibùvaj’c’m ro‹n’kem poroste.
PÞeji väem, kdo se pod’lej’ na pÞ’pravž festivalu a kdo na nžm œ‹inkuj’,
stejnž jako n‡vätžvn’kóm väech festivalovùch koncertó
ty nejkr‡snžjä’ z‡ìitky.
Br
ud
V‡ìen’ a mil’ milovn’ci kr‡snŽ hudby, mil’ pÞ‡telŽ!
V nast‡vaj’c’ch srpnovùch dnech budeme m’t znovu velkolepou moìnost
obdivovat nejen kr‡su letn’ho Brna, ale œ‹astnit se i V. ro‹n’ku Mezin‡rodn’ho hudebn’ho festivalu ápilberk 2004. Chtžl bych väechny ujistit,
ìe pro mne je velikou ct’ pÞevz’t z‡ätitu nad tak vùznamnou ud‡lost’,
kter‡ si jiì z’skala mezin‡rodn’ povžst a Þad’ se v naä’ zemi i v evropskŽm
prostoru mezi nejkvalitnžjä’ setk‡n’ milovn’kó v‡ìnŽ hudby.
PoprvŽ se tento festival kon‡ v ‰eskŽ republice jako ‹lenskŽ zemi
EvropskŽ unie a jsem hluboce pÞesvžd‹en, ìe pÞinese neopakovatelnŽ
a neväedn’ umžleckŽ z‡ìitky nejen vžrnùm a pravidelnùm n‡vätžvn’kóm
väech koncertn’ch festivalovùch prostor, ale i väem novùm a zahrani‹n’m
hostóm. Zaposlouchejme se do kr‡snùch t—nó džl Anton’na DvoÞ‡ka,
Leoäe Jan‡‹ka, Petra Ilji‹e ‰ajkovskŽho, Antonia Vivaldiho a dalä’ch mistró,
kteÞ’ mžli ten vz‡cnù dar ä’Þit mezi n‡s kr‡su a l‡sku.
ILB
Z d r av i c e / G r e e t i n g s
P R O G R A M O V ø K ATA L O G / C ATA L O G U E O F P R O G R A M M E S
Petr Pithart
PÞedseda Sen‡tu Parlamentu ‰eskŽ republiky
Chairman of the Senate of the Czech Parliament
6
ud
m
•
5.
Petr DuchoË
Prim‡tor Statut‡rn’ho mžsta Brna
Mayor of the Statutory City of Brno
no
ná
i
z
e
Welcome
to this yearÕs International Music Festival, ápilberk 2004.
I hope that the weather will smile kindly on our little jubilee as we celebrate
the festivalÕs fifth year. And I trust that you will spend five evenings enjoying
music that will bring you much pleasure and great experiences enhanced
by the grandeur that is ápilberk Castle.
I would like to extend my gratitude to all who have participated
in the preparations of this musical feast, the Statutory City of Brno,
the Region of South Moravia, the City of Brno Museum, the Cultural
and Information Centre, and to all partners of the festival as well as the team
of organizers. Let me wish you a wonderful festival.
Br
Dear citizens and visitors,
In the midst of August when the summer culminates, the Great Courtyard
of ápilberk Castle hosts the concerts of the international music festival
of the same name Ð ápilberk. Entering its fifth year, the festival has already
established its tradition and firm place in the cultural calendar of the city
and has earned an excellent reputation not only in this region, but abroad.
Being a Brno patriot, I take great pride in this because the festival makes
the city all the more attractive.
This yearÕs programme includes a wide selection of music,
compositions different both as to the time of their origin
Ð from the 17th to 20th centuries Ð and their themes, so each evening
will have its own particular atmosphere.
I trust you will be able to make your choice.
ERK 2004
rodní h
ILB
e
fes tival Š
í
n
b
P
Bohuä Zoubek
Ûeditel St‡tn’ filharmonie Brno
Director of the Brno Philharmonic Orchestra
7
5. MHF áPILBERK
2004
Z d r av i c e / G r e e t i n g s
V’t‡m V‡s, v‡ìen’ poslucha‹i,
na letoän’m 5. ro‹n’ku Mezin‡rodn’ho hudebn’ho festivalu ápilberk 2004.
VžÞ’m, ìe i pÞi tomto malŽm jubileu Ð p‡tŽm ro‹n’ku Ð n‡m bude pÞ‡t po‹as’
a v pžti ve‹erech vyslechnete hudbu, kter‡ V‡s potžä’ a spolu s prostÞed’m
hradu ápilberk umocn’ Vaäe z‡ìitky.
R‡d vyjadÞuji podžkov‡n’ väem, kdoì se na pÞ’prav‡ch hudebn’ho setk‡n’
pod’leli a pod’l’: Statut‡rn’mu mžstu Brno, JihomoravskŽmu kraji,
Muzeu mžsta Brna, Kulturn’mu a informa‹n’mu centru,
väem partneróm festivalu a takŽ tùmu organiz‡toró.
PÞeji V‡m kr‡snŽ z‡ìitky.
V‡ìen’ BrËanŽ a n‡vätžvn’ci mžsta,
v polovinž srpna, v dobž vrchol’c’ho lŽta, patÞ’ VelkŽ n‡dvoÞ’ brnžnskŽho
hradu ápilberku pravidelnž koncertóm mezin‡rodn’ho hudebn’ho festivalu
stejnŽho n‡zvu Ð ápilberk. Letos se festival odehraje pop‡tŽ, m‡ tedy uì svoji
tradici, pevnŽ m’sto v kulturn’m kalend‡Þi mžsta a dobrŽ renomŽ pÞesahuj’c’
hranice regionu aì do zahrani‹’. To mž jako brnžnskŽho patriota velice tžä’,
protoìe Brno tak z’sk‡v‡ na pÞitaìlivosti.
Letoän’ program zahrnuje äirokou hudebn’ nab’dku Ð skladby vzniklŽ
od 17. aì po 20. stolet’ a pomžrnž rozd’lnŽ i svùm tŽmatem,
takìe kaìdù ve‹er navod’ trochu jinou n‡ladu.
VžÞ’m, ìe si tedy z róznorodŽho reperto‡ru vyberete.
5 . M E Z I N ç R O D N ê H U D E B N ê F E S T I V A L / 5 TH I N T E R N AT I O N A L M U S I C F E S T I V A L
áPILBERK 2004
s’dlem Muzea mžsta Brna a proch‡z’ n‡ro‹nou rekonstrukc’.
V jiì zpÞ’stupnžnùch prostor‡ch mohou n‡vätžvn’ci obdivovat
expozice o äpilberskŽm vžzeËstv’ 18. a 19. stolet’, historickùch
mezn’c’ch z džjin Brna, jeho umžn’ a architektuÞe. Na hradn’ch
n‡dvoÞ’ch se konaj’ v letn’ch mžs’c’ch divadeln’ pÞedstaven’,
koncerty a dalä’ kulturn’ a spole‹ensk‡ setk‡n’.
Na protilehlŽm kamennŽm ostrohu se ty‹’ druh‡ brnžnsk‡
dominanta, katedr‡la sv. Petra a Pavla, typick‡ siluetou dvou
ät’hlùch vžì’. Póvodn’ rom‡nsk‡ trojlodn’ bazilika byla postupnž
pÞestavžna v gotickŽm slohu a vùraznou zmžnu znamenaly
i œpravy z konce 19. stolet’. VeÞejnosti je dnes pÞ’stupn‡ takŽ
chr‡mov‡ krypta a z vžìe se naskùt‡ kr‡snù pohled na mžsto
i äirokŽ okol’.
K pozoruhodnùm svžtskùm stavb‡m vnitÞn’ho mžsta patÞ’
Star‡ radnice, tŽmžÞ äest stolet’ s’dlo mžstskŽ spr‡vy. Zaujme port‡l
Antona Pilgrama z roku 1511, v prójezdu n‡s pozdrav’ drak a kolo,
symboly mžsta, ochoz radni‹n’ vžìe nab’dne dalä’ ze zaj’mavùch
pohledó na mžsto. V brnžnskùch ulic’ch a na brnžnskùch
n‡mžst’ch se setk‡me s pam‡tkami väech stavebn’ch slohó,
s pÞipom’nkami vùzna‹nùch ud‡lost’ i osobnost’, kterŽ v Brnž ìily
a pracovaly, ‹i Brno navät’vily. JmŽna hudebn’ho skladatele Leoäe
Jan‡‹ka, pÞ’rodovždce ÛehoÞe Mendla, vyn‡lezce Viktora Kaplana,
architekta Adolfa Loose, matematika Kurta Gšdela, stavitele mostó
Gustava Lindenthala ‹i pÞ’rodovždce a filozofa Ernsta Macha
symbolizuj’ pÞ’nos BrËanó ke svžtovŽmu kulturn’mu dždictv’.
PhDr. Miroslava Menä’kov‡
rodní h
m
ná
i
z
e
ERK 2004
•
8
no
e
fes tival Š
í
n
b
P
Br
ud
Brno vzniklo na kÞiìovatce obchodn’ch cest z Podunaj’ jako
trhov‡ ves s hradem, kterù je p’semnž poprvŽ zm’nžn k roku 1091.
Vznikaj’c’ stÞedovžk‡ osada leìela v próse‹’ku starùch kulturn’ch
spojnic mezi Berl’nem, Prahou, V’dn’ a Budapeät’ a Krakovem,
V’dn’, átùrskùm Hradcem a Terstem v pomyslnŽm stÞedu Evropy,
coì vùznamnž ovlivËovalo jej’ rozvoj. DosaìenŽ spr‡vn’, pr‡vn’,
hospod‡ÞskŽ i politickŽ postaven’ Brna potvrdil kr‡l V‡clav I.
v lednu 1243 vyd‡n’m mžstskŽho privilegia, kterŽ bylo pro mžsto
z‡rukou dalä’ho pÞ’znivŽho vùvoje. K ochranž mžsta pak na kopci
nad Brnem vyrostl po polovinž 13. stolet’ zemžpanskù hrad
ápilberk, jehoì vojenskù vùznam nad‡le ovlivËoval džjinnù vùvoj
mžsta: ud‡losti tÞicetiletŽ v‡lky, kdy spolu s n’m odolal dvakr‡t
ävŽdskŽmu oblŽh‡n’, u‹inily Brno jedinùm hlavn’m mžstem
Moravy.
SoustÞedžn’ dóleìitùch st‡tn’ch a hospod‡Þskùch œÞadó
v 18. stolet’ pÞineslo mžstu pozoruhodnù rozvoj vùroby a obchodu.
Rozv’jej’c’ se textiln’ a stroj’renskù prómysl v 18. a 19. stolet’
znamenal vznik modern’ho velkomžsta ozna‹ovanŽho jako
ãrakouskù ManchesterÒ. Tento rozkvžt podpoÞilo i otevÞen’
ìelezni‹n’ trati BÞeclav - Brno v roce 1839 jako prvn’ odbo‹ky
z dóleìitŽ Severn’ Ferdinandovy dr‡hy spojuj’c’ V’deË s Hali‹’.
Hospod‡Þskù rozvoj mžsta pÞinesl i jeho nebùvalù œzemn’
rozmach, kterù od poloviny 19. stolet’ vyvolal vùznamnŽ
urbanistickŽ zmžny. Zbour‡n’ hradeb uvolnilo prostor pro Þeäen’
mžstskŽho okruhu, kam se soustÞedily novŽ reprezenta‹n’ stavby;
ty patÞ’ dodnes k ozdob‡m mžsta: Besedn’ dóm se svou kr‡snou
koncertn’ s’n’, kdysi centrum spole‹enskŽho a kulturn’ho ìivota
‹eskùch obyvatel Brna v 19. stolet’, je dnes s’dlem St‡tn’
filharmonie Brno; v Praì‡kovž pal‡ci prezentuje Moravsk‡ galerie
svŽ sb’rky ‹eskŽho umžn’ 20. stolet’. Sou‹‡st’ brnžnskŽ okruìn’
tÞ’dy na opa‹nŽ stranž centra se stala (1882) budova mžstskŽho
divadla, d’lo evropsky proslulŽho tandemu divadeln’ch architektó
Fellner-Hellmer; toto divadlo bylo jako prvn’ na svžtž osvžtleno
vùhradnž elektrickùm svžtlem podle projektu paÞ’ìskŽ pobo‹ky
Edisonovy spole‹nosti.
Roku 1928 se Brno stalo m’stem nejvžtä’ vùstavn’ akce
meziv‡le‹nŽho obdob’, Vùstavy soudobŽ kultury v ‰eskoslovensku.
Bylo vybr‡no nejen pro svŽ zemžpisnŽ postaven’ pobl’ì stÞedu
republiky, ale i jako uzn‡vanŽ stÞedisko svŽbytnŽ modern’
architektury. CelŽ vùstaviätž se stalo pÞehl’dkou ‹eskŽho
funkcionalismu a dodnes zóst‡v‡ jedn’m z nejkr‡snžjä’ch
vùstavn’ch a veletrìn’ch are‡ló v Evropž.
Tis’ce zahrani‹n’ch n‡vätžvn’kó pÞij’ìdžj’c’ch kaìdoro‹nž
do Brna jiì z d‡lky upoutaj’ dvž brnžnskŽ dominanty. Starobylù
ápilberk ve svŽ v’ce neì sedm stolet’ dlouhŽ historii plnil œlohu
zemžpanskŽho hradu, nedobytnŽ pevnosti a poslŽze smutnž
proslulŽho vžzen’ habsburskŽ monarchie - v povžstnŽm ãìal‡Þi
n‡rodóÒ trpžli mimo jinŽ i Ma“aÞi, ItalovŽ a Pol‡ci, kteÞ’ v 19. stolet’
usilovali o osvobozen’ a sjednocen’ svùch zem’. Dnes je ápilberk
ILB
5.
M ž s to B r n o / T h e C i t y o f B r n o
P R O G R A M O V ø K ATA L O G / C ATA L O G U E O F P R O G R A M M E S
no
rodní h
m
ná
i
z
e
•
9
ERK 2004
5.
The economic development of the city caused an unprecedented boom, which, from the mid 19th century brought about
significant town planning changes. The demolition of the city walls
freed up space to build the wide circular boulevards where a new
concentration of grand buildings was built. They were designed
by the same architects who were working on the buildings
on ViennaÕs Ring. These buildings on the Brno ring continue to be
among the architectural highlights of the modern city. The Besedn’
dóm (Meeting House) with its magnificent concert hall, was
the centre of the social and cultural life of the Czech citizens
of 19th century Brno: it is now the home of the Brno Philharmonic
Orchestra. In the nearby Praì‡k Palace, the Moravian Gallery
displays its collection of 20th century Czech art. On the other side
5. MHF áPILBERK
2004
M ž s to B r n o / T h e C i t y o f B r n o
fes tival Š
í
n
b
P
Br
e
of the Ring, there is the city theatre, which was designed
by the famous pair of theatre architects, Fellner and Hellmer. It was
the first theatre in the world to be lit solely by electricity Ð it was
a project of the Paris branch of the Edison Company.
In 1928 Brno was the venue for the greatest exhibition
of the interwar period, the Contemporary Exhibition
of Czechoslovak Culture. It was chosen not only for its geographical
location, being in the centre of the country, but also for its
reputation as a centre of modern architecture. The whole fair
grounds became an exhibition of functionalist architecture
and it remains one of the most beautiful exhibition and trade fair
venues in Europe.
Every year the thousands of foreign visitors who come to Brno
are fascinated by its two commanding features. The old-world
Spilberk Castle, in its more than seven century history, has served
as a margraveÕs castle, an impregnable fortress and lastly
as the lamentably infamous prison of the Habsburg monarchy.
In the egregious ãGaol of NationsÓ, Hungarians, Italians, Poles,
among others were condemned to suffer. In the 19th century they
were striving for the emancipation and unification of their lands.
In contrast, today sees Spilberk as the headquarters of the City
Museum of Brno even while it is still undergoing extensive
reconstruction. In the declassified spaces, visitors can admire
the exhibition of Spilberk prison in the 18th and 19th centuries,
milestones in the history of Brno, its art and architecture.
Performances of theatre, concerts and other cultural events take
place in the castleÕs central courtyard in summer.
With its typical silhouette of two slender spires, the Cathedral
of Saints Peter and Paul, the other dominant feature of Brno, stands
on the opposite outcrop. The originally Romanesque triple aisle
basilica was gradually converted into gothic style and there have
been further major changes since the end of the 19th century.
Nowadays there is public access to the crypt as well as to the spires
which command sweeping views over Brno and its surroundings.
One of the most remarkable secular buildings of the inner city
Ð the Old Town Hall Ð has been the seat of city administration for
almost six centuries. Also of interest is the Anton Pilgram Portal
(1511), through which we are greeted by the dragon and the wheel,
symbols of the city, while the gallery of the Town Hall tower offers
another interesting view of the city. In the city streets and squares
we find landmarks in all styles of construction, with memorials to
significant events and personalities who have lived and worked in
Brno Ð or just visited. Such names as the composer Leoä Jan‡‹ek,
the natural scientist Gregor Mendel, the inventor Viktor Kaplan,
the architect Adolf Loos, the mathematician Kurt Godel, the bridge
builder Gustav Lindenthal and the natural scientist-philosopher,
Ernst Mach, symbolize the contributions of some of BrnoÕs citizens
to world cultural heritage.
PhDr. Miroslava Menä’kov‡
ILB
ud
Brno arose as a market village with a castle at the crossroads
of the trade routes from the Danube basin. Its first written mention
dates from 1091. The developing mediaeval settlement lay
at the intersection of the old cultural routes joining Berlin, Prague,
Vienna, Budapest and Krakow, Vienna, Graz and Trieste, a fact
which had a significant influence on the townÕs development.
In January 1243, King Wenceslas I confirmed the administrative,
legal, economic and political status of Brno through royal decree
making it a city and thereby guaranteeing it further propitious
progress. In the middle of the 13th century, the building of Spilberk
Castle began. It was established on a hill above the city
so as to guard it, and its military significance had longterm
consequences. The events of the Thirty Years War, when Brno
and the castle twice withstood Swedish sieges, made Brno the only
capital centre in Moravia.
In the 18th century, a concentration of important state
and financial institutions brought the town remarkable
manufacturing and economic development. The expansionary
textile and engineering industries in the 18th and 19th centuries saw
the establishment of the large modern city being labelled the
Manchester of Austria. This growth was further supported when
a new railway line from BÞeclav to Brno was opened in 1839; it was
the first subsidiary line from the important Southern Ferdinand line
joining Vienna with Galicia.
5 . M E Z I N ç R O D N ê H U D E B N ê F E S T I V A L / 5 TH I N T E R N AT I O N A L M U S I C F E S T I V A L
áPILBERK 2004
St‡tn’
filharmonie
Brno
rodní h
m
ná
i
z
e
•
10
ERK 2004
japonskŽ vl‡dy, kterù pÞispžl ke zkvalitnžn’ jej’ho n‡strojovŽho
vybaven’. V letoän’m roce na podzim vyjede St‡tn’ filharmonie Brno
na velkŽ asijskŽ turnŽ, kterŽ obs‡hne äest zem’ D‡lnŽho Vùchodu Ð
Singapur, Tchaj-wan, Vietnam, Jiìn’ Koreu, Hongkong a Filip’ny.
Diskografie orchestru je za pólstolet’ pr‡ce v nahr‡vac’ch
studi’ch uì velmi obs‡hl‡; zrcadl’ väak jeho celkovŽ reperto‡rn’
zamžÞen’ na hudebn’ tvorbu dvac‡tŽho stolet’ a na ‹eskou hudbu
vóbec. Pozoruhodnù je zejmŽna jan‡‹kovskù soubor s BÞetislavem
Bakalou (posmrtnž ‹esk‡ GRAMY CLASSIC Õ93), opery Bohuslava
Martinó s Charlesem Mackerrasem, kompakt ‹eskùch klasikó
s Yehudi Menuhinem, tÞ’d’lnù komplet Jan‡‹kova symfonickŽho d’la
s Frantiäkem J’lkem (GRAMY CLASSIC Õ93) nebo dva velmi œspžänŽ
CD s titulem ãJan‡‹ek nezn‡mùÒ s Leoäem Sv‡rovskùm.
Od po‹‡tku roku 2002 je äŽfdirigentem St‡tn’ filharmonie
Petr Altrichter, kterù pÞevzal jej’ veden’ z m’sta äŽfdirigenta
Kr‡lovskŽ filharmonie Liverpool.
no
e
fes tival Š
í
n
b
P
Br
ud
St‡tn’ filharmonie Brno, letos ve svŽ osma‹tyÞic‡tŽ
sezonž, je nositelkou velkŽ orchestr‡ln’ tradice, zaloìenŽ kdysi
œsil’m mladŽho Leoäe Jan‡‹ka. Ve druhŽ póli dvac‡tŽho stolet’
se stala hlavn’m centrem brnžnskŽho koncertn’ho ìivota, v novŽm
tis’cilet’ nav’c zaloìila ve svŽm mžstž mezin‡rodn’ hudebn’ festival
na n‡dvoÞ’ hradu ápilberka, jedinù vùlu‹nž symfonickù festival
v ‰eskŽ republice.
Filharmonie sama je se svùmi 115 hr‡‹i jedn’m z nejvžtä’ch
stÞedoevropskùch orchestró; rozsahem a œrovn’ svŽho pósoben’
se Þad’ nejen k orchestróm praìskùm, ale takŽ k proslulùm tžlesóm
z nedalekŽ V’dnž. Jej’ umžleckù profil modelovala cel‡ Þada
vynikaj’c’ch dirigentskùch osobnost’; vedle trvalŽho pósoben’
st‡lùch dirigentó se na nžm pod’lelo opakovanŽ hostov‡n’ nžkolika
des’tek nositeló nejzvu‹nžjä’ch dirigentskùch jmen od legend‡rn’ho
Charlese Muncha aì po Yehudi Menuhina.
V jubilejn’m roce ‰eskŽ hudby 2004 vystoupila filharmonie
pod veden’m Sira Charlese Mackerrase; pÞi pÞ’leìitosti festivalu
Jan‡‹kovo Brno provedla Glagolskou mäi.
Do zahrani‹’ vyj’ìd’ od svŽho zaloìen’ prómžrnž sedmkr‡t
ro‹nž; hr‡la tak opakovanž skoro ve väech evropskùch zem’ch,
Spojenùch st‡tech, Japonsku, Jiìn’ Koreji, Argentinž a v Uruguayi.
Vedle vùzna‹nùch dom‡c’ch festivaló (PraìskŽ jaro, Moravskù
podzim) navätžvuje mezin‡rodn’ festivaly v Berl’nž, Innsbrucku,
Bratislavž, Mnichovž, Antverp‡ch, Santiagu de Compostela
a v Interlakenu, m‡me-li jmenovat aspoË nžkterŽ. K jej’m
nejvùzna‹nžjä’m zahrani‹n’m akc’m patÞ’ koncert ve Vatik‡nu,
kterù byl proveden v jubilejn’m roce 2000 jako dar SvatŽmu Otci.
V n‡sleduj’c’m roce z’skala jako prvn’ ‹eskù orchestr velkorysù grant
ILB
5.
St‡tn’ filharmonie Brno / Brno Philharmonic Orchestra
P R O G R A M O V ø K ATA L O G / C ATA L O G U E O F P R O G R A M M E S
5. MHF áPILBERK
2004
rodní h
m
ná
i
z
e
St‡tn’ filharmonie Brno / Brno Philharmonic Orchestra
no
•
11
ERK 2004
Brno Philharmonic Orchestra,
now in its 48th season, is the bearer of a great orchestral tradition
established through the efforts of the young Leoä Jan‡‹ek.
Since the second half of the 20th century it has been the local point
of the BrnoÕs concert scene. In the new millenium it has initiated
its own international music festival at the courtyard of the ápilberk
castle, the only exclusively orchestral festival in the Czech Republic.
Today the Brno Philharmonic Orchestra with its
115 musicians is one of the Central EuropeÕs largest orchestras.
In the breadth and quality of its activities it rivals the Prague
orchestras, as well as the famous orchestras in nearby Vienna.
The artistic profile of the orchestra has been shaped by many
excellent conductors; in addition to the work of resident conductors,
the orchestra has also hosted some of the worldÕs greatest conductors, from the legendary Charles Munch to Yehudi Menuhin.
In 2004, the year of Czech Music, the orchestra appeared at
Br
ud
fes tival Š
í
n
b
P
ILB
e
the Jan‡‹kovo Brno festival with the Glagolitic Mass under
Sir Charles Mackerras.
Abroad it travels approximately seven times a year.
It has already toured almost all the European countries, the USA,
Japan, South Korea, Argentina and Uruguay. Besides the festivals
in the Czech Republic (Prague Spring, Moravian Autumn)
it is a regular guest artist at international festivals in Berlin,
Innsbruck, Bratislava, Munich, Antwerp, Santiago de Compostela
and Interlaken, to name but a few. To the most important events
belongs the concert in Vatican performed in the year 2000
as a present to the Holy Father. In the following year the Brno
Philharmonic as the first Czech orchestra gained a generous grant
of the Japanese government which enabled to improve the quality
of the instrumental equipment. This autumn the Brno Philharmonic
Orchestra is going to a great Asia tour round six countries of the Far
East Ð Singapore, Tchai-wan, Vietnam, the South Korea, Hongkong
and the Philippines. In the season 2001Ð02 we played three times
in Germany (especially in the major cities), once in Spain
and for the first time also in the Lichtenstein. In the last season
we visited France, twice Switzerland and Austria.
The discography of the orchestra after more than fifty years
of studio work is very extensive: it reflects, however, a general
concentration on 20th century production and on Czech music
as a whole. Especially noteworthy are works by Jan‡‹ek recorded
under BÞetislav Bakala (posthumously awarded the Czech GRAMY
CLASSIC Õ93), the operas of Martinó with Sir Charles Mackerras,
a CD ãMenuhin Conducting Czech MusicÒ, the three-part collection
of Jan‡‹ekÕs complete symphonic works with Frantiäek J’lek
(GRAMY CLASSIC Õ93) and a double set, ãUnknown Jan‡‹ekÒ,
with Leoä Sv‡rovskù.
Since the beginning of 2002, the Brno Philharmonic
Orchestra appointed Petr Altrichter, the former chief conductor
of the Royal Liverpool Philharmonic as the principal conductor.
5.
5 . M E Z I N ç R O D N ê H U D E B N ê F E S T I V A L / 5 TH I N T E R N AT I O N A L M U S I C F E S T I V A L
áPILBERK 2004
m
ná
i
z
e
Br
no
•
12
ERK 2004
rodní h
e
fes tival Š
í
n
b
P
ILB
ud
P R O G R A M O V ø K ATA L O G / C ATA L O G U E O F P R O G R A M M E S
5.
NIKOLAJ ANDREJEVI‰ RIMSKIJ-KORSAKOV
áEHEREZçDA, symfonick‡ suita op. 35
40Õ
pÞest‡vka
25Õ
PETR ILJI‰ ‰AJKOVSKIJ
LABUTê JEZERO, suita z baletu op. 20
30Õ
òvod Ð MoÞe a Sindib‡dóv kor‡b
(Largo e maestoso Ð Allegro non troppo)
Poh‡dka o princi-kalenderovi (Lento)
L‡ska kn’ìete a princezny (Andantino quasi allegretto)
Sv‡tek v Bagd‡du Ð Ztroskot‡n’ Ð Z‡vžr (Allegro molto)
12 . 8 . 2 0 0 4
1. ScŽna
2. Val‹’k
3. Tanec labut’
4. ScŽna
5. Uherskù tanec
6. ápanžlskù tanec
7. Neapolskù tanec
8. Fin‡le
/ ‰ t v r te k , 2 0 h o d . / T h u r s d ay, 8 p . m .
1
s—listŽ
Pavel Wallinger Ð housle
Pavel áabackù Ð violoncello
hraje
STçTNê FILHARMONIE BRNO
dirigent
PETR ALTRICHTER
13
5 . M E Z I N ç R O D N ê H U D E B N ê F E S T I V A L / 5 TH I N T E R N AT I O N A L M U S I C F E S T I V A L
áPILBERK 2004
P R O G R A M O V ø K ATA L O G / C ATA L O G U E O F P R O G R A M M E S
1
Nejzn‡mžjä’ skladba Nikolaje
Andrejevi‹e RimskŽho-Korsakova
(1844Ð1908) je z‡roveË perlou ruskŽho
symfonickŽho reperto‡ru, pÞestoìe se
charakteristicky zabùv‡ orient‡ln’
exotikou; ‹lenovŽ proslulŽ ãmocnŽ
hrstkyÒ, k n’ì skladatel patÞil, dok‡zali
ve druhŽ póli devaten‡ctŽho stolet’
oìivit evropskŽ hudebn’ myälen’ pr‡vž
exotickùmi podnžty a pÞedpovždžt tak
v mnohŽm francouzskù hudebn’
impresionismus. Mladù Rimskij nav’c
poznal orient‡ln’ oblasti takÞ’kaj’c
z autopsie: jako n‡moÞn’ kadet
absolvoval na plachetnici cvi‹nou j’zdu
kolem svžta; nen’ divu, ìe v nžm pak
‹etba pÞ’bžhó z Tis’ce a jednŽ noci
vyvol‡vala vzpom’nky velmi inspiruj’c’
a nav’c propojenŽ pÞedstavou plavby,
Sindib‡dova kor‡bu.
Petr Altrichter diriguje St‡tn’ filharmonii Brno
PETR ALTRICHTER
(1951, Frenät‡t pod Radhoätžm) studoval na ostravskŽ
konzervatoÞi hru na lesn’ roh a dirigov‡n’ a potŽ na Jan‡‹kovž
akademii mœzickùch umžn’ v Brnž Þ’zen’ orchestru a sboru.
V roce 1976 na sebe upozornil skvžlùm um’stžn’m v proslulŽ
dirigentskŽ soutžìi v Besanc,onu. Po studi’ch nastoupil (1978)
jako asistuj’c’ dirigent do St‡tn’ filharmonie Brno,
v n‡sleduj’c’ch letech pósobil v ‰eskŽ filharmonii jako asistent
V‡clava Neumanna, v gottwaldovskŽ Filharmonii Bohuslava
Martinó, v Komorn’ filharmonii Pardubice a ‹tyÞi roky opžt
v brnžnskŽ filharmonii, od roku 1987 v praìskŽm FOKu,
v letech 1990Ð91 jako äŽfdirigent. V letech 1993Ð2004
byl umžleckùm Þeditelem Jihoz‡padn’ nžmeckŽ filharmonie
v Kostnici, od roku 1997 do konce roku 2001 st‡l takŽ v ‹ele
Kr‡lovskŽho liverpoolskŽho symfonickŽho orchestru. V lednu
2002 byl jmenov‡n äŽfdirigentem St‡tn’ filharmonie Brno.
V sou‹asnŽ dobž je rovnžì hlavn’m dirigentem
Praìskùch symfonikó (FOKu). Û’dil orchestry po celŽm svžtž,
hostoval na velkùch festivalech v PaÞ’ìi, Madridu, Chicagu,
Curychu, Salcburku, V’dni, Seville, St. Etienne, Avignonu,
Palermu, Praze, Edinburku a v AtŽn‡ch. V britskùch äpi‹kovùch
tžlesech se uplatËoval zejmŽna jako propag‡tor ‹eskŽ hudby.
Spolupracuje s rozhlasovùmi a televizn’mi spole‹nostmi.
dobrodruìstv’, jejichì hudebn’
reminiscence v’Þ’ kolem jeho stžìËó
v rostouc’ bouÞi. Podlehne j’ oväem
a velkolepž ztroskot‡; nad vlnami, jeì se
nad n’m zavÞou, zjev’ se motiv
áeherez‡din, symbol b‡snickŽ fikce Ð
a motiv krutŽho sult‡na, jenì v próbžhu
skladby postupnž jihnul, se s n’m te“
sm’Þen spojuje. Hudba œvodu se opakuje
jakoby v opa‹nŽm poÞ‡dku
a podivuhodnŽ akordy dÞev z œvodu
se st‡vaj’ nejj’mavžjä’m rozlou‹en’m.
Labut’ jezero, prvn’ ze svùch tÞ’
epoch‡ln’ch baletó, napsal Petr Ilji‹
‰ajkovskij (1840Ð93) uì jako zralù
tvórce, po Evìenu Onžginovi; a jako
takovù zpracoval dramatickù pÞ’bžh,
kterù se odehr‡v‡ pÞed div‡kem celù
ve‹er, hudbou, kter‡ nen’ jen l’bivùm
zvukovùm doprovodem, ud‡vaj’c’m takt
baletn’m kreac’m, nùbrì jednot’c’
nositelkou dramatickŽho napžt’
a smyslu. V tehdejä’m Rusku (kterŽ si
na balety potrpžlo) to byla novinka Ð
a snad pr‡vž proto se premiŽra
nejbaletnžjä’ho ze väech baletó
nesetkala ani zdaleka s takovùm
pÞijet’m, jakŽ bychom si pÞedstavovali.
NicmŽnž pr‡vž Labut’m jezerem
po‹’naj’c pÞestaly bùt väechny
vùznamnžjä’ balety ruskùch mistró
Nikolaj Andrejevi‹ Rimskij-Korsakov
Skute‹nž jednot’c’m ìivlem ‹tyÞd’lnŽ
suity je väak postava áeherez‡dy,
nžìnŽ a moudrŽ vez’rovy dcery, j’ì jej’
tvór‹’ fantazie noc co noc tis’ckr‡t
zachraËovala ìivot a postupnž z’skala
l‡sku a obdiv nejmocnžjä’ho muìe zemž;
jej’ tŽma z œvodn’ho houslovŽho s—la
(je tu protikladem nepއtelsky
hrozivŽmu tŽmatu sult‡novu)
se ve skladbž mnohokr‡t vr‡t’ jako
ohnisko barvitŽho vznik‡n’. Hned
v œvodu vyvol‡ tato hudba obraz
Sindib‡dova kor‡bu; ten se bl’ì’
po vln‡ch arpeggiovŽho próvodu svùm
majest‡tn’m tŽmatem, aì kone‹nž
proj’ìd’ pÞ’mo pÞed o‹ima
poslucha‹ovùma, un‡äeje jeho
pÞedstavivost do svžta orient‡ln’ch
dobrodruìstv’. JednotlivŽ scŽny dalä’ch
‹‡st’ skladatel sice póvodnž pojmenoval,
ale pak od jejich ozna‹en’ ustoupil, aby
snad jejich hudba nebyla vn’m‡na pÞ’liä
popisnž; stejnž si väak móìeme
pÞedstavit pÞ’bžhy kn’ìete pÞevle‹enŽho
za ìebravŽho mnicha kalendera nebo
milostnŽ kon‡n’ vzneäenŽho p‡ru.
Z kaleidoskopickŽ zmžti posledn’
vžty (Sv‡tek v Bagd‡du) se vynoÞ’ zase
Sindib‡dóv kor‡b, tentokr‡t jakoby
pÞet’ìenù n‡kladem proìitùch
14
Petr Ilji‹ ‰ajkovskij
v‡z‡ny na divadeln’ scŽnu a jejich hudba
se stala sou‹‡st’ symfonickŽho
reperto‡ru Ð v pÞ’padž StravinskŽho
Svžcen’ jara nebo Prokofjevova Romea
dokonce kl’‹ovž vùznamnou pro celù
jeho dalä’ vùvoj.
Suita z Labut’ho jezera zjevuje
ve svŽ œvodn’ ScŽnž (v baletu jde
o setk‡n’ zakletŽ labutž s princem
na jezern’m bÞehu) osudovù œstÞedn’
motiv skladby; ten je pÞ’tomen takŽ
v lehkonohŽm Val‹’ku, jinak zase
v poetickŽm scherzu Labut’ho tance
a v milostnŽ ScŽnž p‡tŽho ‹’sla.
Po tÞech charakteristickùch tanc’ch,
UherskŽm (‹ard‡äi), ápanžlskŽm
a NeapolskŽm se zjev’ zase
v dramatickŽm fin‡ln’m vùjevu spole‹nŽ
smrti milencó v jezern’ch vod‡ch a zn’
pak nakonec jako baladickù doslov.
12. 8. 2004
Nikolai Andreyevich RimskyKorsakovÕs (1844Ð1908) most famous
composition is considered the pearl
of the Russian symphony repertoire
despite its Oriental theme: RimskùKorsakov was one of RussiaÕs legendary
ÒMighty FiveÓ who enlivened late-19thcentury European music with exotic
1. vyd‡n’ Sadka RimskŽho-Korsakova
motifs, in many ways anticipating
French Impressionism. The young
Rimsky had taken in the Orient from up
close: as a naval cadet he sailed on a tall
ship around the world. Later, reading
the Thousand and One Nights,
his recollections inspired him to set to
the rise and fall of SinbadÕs fabled cog
to music.
The unifying element of this suite
in four movements is the persona
of Scheherazade, a gentle and wise
vizierÕs daughter, whose fertile
imagination saved her life a thousand
times, night after night, and earned her
the love and admiration of the
worldÕs most powerful man. Her theme
in the initial violin solo (set against the
threatening motif of the sultan) returns
time and again in the composition like
a bright flame of renewal. Right at the
outset the music suggests a vision of
SinbadÕs ship approaching through
waves of arpeggio accompaniment with
majestic ease until it sails up right before
the eyes of the listener, sweeping you off
to the land of Oriental adventure. The
composer originally gave names to the
movements, but later declined to apply
them lest the music be interpreted too
literally; even so, we can still make out
a prince disguised as an itinerant monk,
and the timeless endearments of two
exalted lovers.
Out of the kaleidoscopic gale of the
final movement (The Festival of
Baghdad) SinbadÕs carvel reappears,
now overloaded with the burdens of the
long adventure, musical recollections
/ ‰tvrtek, 20 hod. / Thursday, 8 p.m.
of his voyages swirling around the little
craft in a gathering storm. Finally he
goes down, dashed to pieces on the
rocks in a glorious shipwreck. As the
waves close over him, the theme of
Scheherazade reappears Ð together with
the song of a cruel sultan who has given
his heart during the course of the story.
Reconciled, the two unite. The music of
the introduction is repeated as it were in
reverse, and the stirring opening chords
of the woodwinds return to bid the
lovers farewell.
Swan Lake was the first of three
epochal ballets composed by Pyotr
Ilyich Tchaikovsky (1840Ð93);
he wrote it as a mature artist, after
Eugene Onegin. The dramatic story
unfolds before the viewer all evening;
the music is not just a pleasant
accompaniment giving rhythm to the
dancerÕs movements, but a unifying
conveyor of dramatic tension
and meaning. In the Russia of the day,
which cared deeply for ballet, this was
a new thing Ð which is perhaps the
reason why the premier of this most
classic of classical ballets did not get
the positive reception we might imagine.
Even so, beginning with Swan Lake,
ballets by the great Russian masters
ceased to be bound to the theatre stage,
and their music became part of the
symphonic repertoire Ð even, as in the
case of StravinskyÕs Rite of Spring or
ProfkofievÕs Romeo, themselves
becoming milestone symphonic works.
Karikatura Petra Ilji‹e
1
Petr Altrichter
PETR ALTRICHTER
(1951, Frenät‡t pod Radhoätžm) studied the horn
and conducting at conservatory in Ostrava, then orchestra
and choir conducting at the Jan‡‹ek Academy of the
Performing Arts in Brno. He drew attention in 1976 with
an excellent showing at the famous conducting workshop
in Besanc,on. After his studies he became assistant conductor
at the Brno Philharmonic Orchestra (1978), then served
at the Czech Philharmonic Orchestra as understudy to V‡clav
Neumann, and afterwards at the Bohuslav Martinó
Philharmonic in Gottwaldov, the Pardubice Chamber
Philharmonic, and another four years at the Brno
Philharmonic Orchestra. From 1987 he was conductor
at the Prague Symphony Orchestra FOK, serving as chief
conductor there in 1990Ð91. In 1993Ð2004 he was the artistic
director of the Southwest German Philharmonic in Konstanz;
from 1997 to 2001 he headed the Royal Liverpool
Philharmonic Orchestra. In January 2002 he was named chief
conductor at the Brno Philharmonic Orchestra. At present
he is also chief conductor of the Prague Symphony Orchestra
FOK. He has worked all over the world, the guest of leading
festivals in Paris, Madrid, Chicago, Zurich, Salzburg, Vienna,
Seville, St. Etienne, Avignon, Palermo, Prague, Edinburgh,
and Athens. As an orchestra conductor in Great Britain,
he has been a leading proponent of Czech music.
He appears often on radio and television.
The Suite from Swan Lake in the first
scene presents the compositionÕs central
motif, which occurs again in the
sprightly Waltz, as well as the poetic
scherzo Swan Dance, and the love
scene. After three dances, the
Hungarian, Spanish, and Neapolitan,
the motif appears again as a balladic
epilogue in the final scene.
15
5. MHF áPILBERK
2004
5 . M E Z I N ç R O D N ê H U D E B N ê F E S T I V A L / 5 TH I N T E R N AT I O N A L M U S I C F E S T I V A L
áPILBERK 2004
P R O G R A M O V ø K ATA L O G / C ATA L O G U E O F P R O G R A M M E S
MalŽ ohlŽ dnut ’ z a a t m o s f Žr o u
1. MHF á P I L B E R K 2 0 0 0
GENERçLNê INTENDANT: BOHUá ZOUBEK ¥ MANAGER FESTIVALU: LUKçá HERINK
Mezin‡rodn’ hudebn’ festival ápilberk vznikl z popudu Þeditele St‡tn’ filharmonie Brno Bohuäe Zoubka,
‹estnŽho dirigenta SFB Caspara Richtera a tehdejä’ho äŽfdirigenta SFB Alda Ceccata.
Hlavn’ myälenkou bylo obohatit letn’ kulturn’ džn’ moravskŽ metropole v kr‡snŽm historickŽm prostÞed’ velkŽho n‡dvoÞ’ hradu,
a tak vznikl ojedinžlù festival, nab’zej’c’ svùm poslucha‹óm pouze velkŽ symfonickŽ kusy pod ve‹ern’ letn’ oblohou.
Ve ‹tyÞech z pžti ve‹eró prvn’ho ro‹n’ku se pÞedstavila St‡tn’ filharmonie Brno,
jednou to byl Gustav Mahler Jugendorchester; vystoupilo jeden‡ct s—listó a ‹tyÞi dirigenti.
Prvn’ ve‹er byl vžnov‡n ‹eskŽ hudbž Ð Jan‡‹kovùm Laäskùm tancóm a Putov‡n’ duäi‹ky s houslovùm s—lem Ivana ëenatŽho
a DvoÞ‡kovž dev‡tŽ symfonii Z NovŽho svžta. St‡tn’ filharmonii Þ’dil Vladim’r V‡lek.
Ve druhŽm ve‹eru si poslucha‹i vyslechli d’la Mahlera, Wagnera, Bart—ka a Skrjabina v proveden’ Ml‡deìnickŽho orchestru Gustava Mahlera
pod taktovkou dirigenta Stefana Antona Recka. S—listou ve‹era byl basbarytonista Albert Dohmen.
Verdiho Rekviem znžlo hradn’m n‡dvoÞ’ pÞi tÞet’m ve‹eru. St‡tn’ filharmonii Brno a äŽfdirigenta Alda Ceccata
podpoÞil ‰eskù filharmonickù sbor Brno a s—listŽ Francesca Scaini, Hana átolfov‡-Bandov‡, Donald Litaker a Peter Mikul‡ä.
Beethoven, Mahler, Strauss Ð nab’dka ‹tvrtŽho ve‹era festivalu, to väe pod veden’m Ralfa Weikerta.
S—lovù mezzosopr‡n si zazp’vala Iris Vermillion.
Z‡vžr prvn’ho ro‹n’ku ohromil väechny Beethovenovou Symfoni’ ‹. 9 s îdou na radost.
Brnžnskou filharmonii dirigoval opžt Aldo Ceccato, s—listy Zdenu Kloubovou, Doubravku áeparovi•,
Vladim’ra Doleìala a JiÞ’ho Sluìenka doplnil Brnžnskù akademickù sbor.
Barevnou te‹kou za prvn’m ro‹n’kem novŽho brnžnskŽho
letn’ho festivalu byl ohËostroj.
16
(vùbžr)
Overture Ð Menuetto II.
HENRY PURCELL
ABDELAZER ANEB POMSTA MOUÛENêNOVA
9Õ
(vùbžr ze suity)
Ouverture Ð Air Ð Rondeau
BENJAMIN BRITTEN
PRñVODCE ORCHESTREM PRO MLçDEë
variace na tŽma Henryho Purcella
18Õ
pÞest‡vka
25Õ
ROBERT HENDERSON
11Õ
EINSTEINOVY HOUSLE
OTTORINO RESPIGHI
ÛêMSKƒ PINIE
Pinie u Villy Borghese (Allegretto vivace)
Pinie u katakomby (Lento)
Pinie na Janikulu (Lento)
Pinie na Via Appia (Tempo di marcia)
hraje
STçTNê FILHARMONIE BRNO
dirigent
MISCHA DAMEV
17
26Õ
P r o g r a m ov ù ka t a l o g / C a t a l o g u e o f p r o g r a m m e s
HUDBA KE KRçLOVSKøM OHÅOSTROJñM 9Õ
/ N e d ž l e , 2 0 h o d . / S u n d a y, 8 p . m .
GEORG FRIEDRICH H€NDEL
15 . 8 . 2 0 0 4
2
5 . M E Z I N ç R O D N ê H U D E B N ê F E S T I V A L / 5 TH I N T E R N AT I O N A L M U S I C F E S T I V A L
áPILBERK 2004
P R O G R A M O V ø K ATA L O G / C ATA L O G U E O F P R O G R A M M E S
2
Mischa Damev
Jako pravù barokn’ umžlec snaìil se
Georg Friedrich HŠndel (1685Ð1759)
stupËovat œ‹in svŽ hudby spojen’m
s dalä’mi smyslovùmi z‡ìitky Ð pokud
moìno senza‹n’mi Ð nebo naopak
napom‡hat svou hudbou jejich
pósoben’. Vrcholn‡ pÞ’leìitost se mu
naskytla pÞi oslavž c‡äskŽho m’ru v roce
1749: anglickù kr‡l JiÞ’ pro ni naÞ’dil
velkolepù ohËostroj v londùnskŽm
Green Parku a HŠndla povžÞil hudebn’m
doprovodem. Skladatel se œkolu podjal
s velkùm osobn’m nasazen’m: neälo ani
tak o novou velkolepou Hudbu ke
kr‡lovskùm ohËostrojóm, jako
o skute‹nost, ìe k jej’mu proveden’
se mu podaÞilo soustÞedit a zvl‡dnout
neuvžÞitelnŽ mnoìstv’ hudebn’kó
(24 hobojistó, 12 fagotistó, po dev’ti
kornistech a truba‹’ch Ð a tÞi
tymp‡nisty). Dalä’ nezamùälenŽ ud‡losti
pak moìn‡ poruäily hladkù próbžh
slavnosti, ale zcela zapadaj’ do stylu
hŠndlovskùch historickùch senzac’:
gener‡ln’ zkouäka byla prov‡zena
veÞejnùmi vùtrìnostmi, pÞi nichì
zasahovala policie, vlastn’ pÞedstaven’
pak prudkou bouÞ’ s lijavcem a nav’c
jeätž poì‡rem pavilonu, kterù byl
postaven pro tuto pÞ’leìitost.
MISCHA DAMEV (1963 v Sofii)
z’skal prvn’ hudebn’ vzdžl‡n’ u svŽho džde‹ka, zn‡mŽho
bulharskŽho dirigenta. Studoval pak hru na klav’r
na konzervatoÞ’ch v Curychu a v Basileji (abs. 1986), potŽ
u Alexise Weissenberga v PaÞ’ìi a u Nikity Magaloffa v ëenevž.
V roce 1993 za‹al studovat dirigov‡n’ u Karla …sterreichera
ve V’dni a v n‡sleduj’c’ch letech œzce spolupracoval s Marissem
Jansonsem, äŽfdirigentem PittsburskŽho symfonickŽho
orchestru. Û’dil moskevskù Symfonickù orchestr ‰ajkovskŽho,
jehoì je nyn’ st‡lùm hostuj’c’m dirigentem, Slovinskou
filharmonii v Lublani, Z‡hÞebskou filharmonii, Rozhlasovù
orchestr v Sofii, sofijskou St‡tn’ operu a v posledn’ dobž
dirigoval ve velkùch italskùch mžstech.
MISCHA DAMEV (born 1963 in Sofia)
received his first musical education from his grandfather,
the well-known Bulgarian conductor. He then studied piano
at conservatories in Zurich and Basel (graduating in 1986),
then under Alexis Weissenberg in Paris, and Nikita Magaloff
in Geneva. In 1993 he began to study conducting under Karel
…sterreicher in Vienna, and in subsequent years under Mariss
Jansons, chief conductor of the Pittsburgh Symphony
Orchestra. He has conducted the Tchaikovsky Symphony
Orchestra in Moscow, where he is a regular guest conductor,
as well as the Slovenian Philharmonic in Ljubljana, the Zagreb
Philharmonic, and the Radio Orchestra and the State
Orchestra in Sofia. He has recently conducted in several
of the great cities of Italy.
D’k velkolepŽmu zpósobu, j’mì se
HŠndel zapsal do anglickŽho hudebn’ho
ìivota, jej pÞijala za svŽho takŽ anglick‡
hudebn’ historie. Ta m‡ väak v œdob’
baroka Ð jeätž pÞed HŠndlem Ð takŽ
svou vlastn’ osobnost evropskŽho
vùznamu, anglickou nejen póvodem
a pósoben’m, nùbrì takŽ charakterem
hudby, zahrnuj’c’m Þadu vlastnost’
typicky anglickùch: Henry Purcell
(1659Ð95) ji zanechal v des’tk‡ch
skladeb prov‡zej’c’ch dobovŽ divadeln’
kusy. Jedna z nich, k dramatu
Abdelazer aneb pomsta
mouÞen’nova, vstoupila do anglickŽ
hudby znovu ve dvac‡tŽm stolet’ jako
hlavn’ myälenka snad nejzn‡mžjä’
symfonickŽ skladby Benjamina
Brittena (1913Ð76) Próvodce
orchestrem pro ml‡deì. Jde
o variace a fugu na Purcellovo tŽma,
velmi n‡zornž pÞedv‡džj’c’ jednotlivŽ
n‡stroje a jejich skupiny v modern’m
velkŽm symfonickŽm orchestru:
Purcellóv monument‡ln’ n‡pad
je svžÞov‡n postupnž nejprve celùm
n‡strojovùm skupin‡m (smy‹có, dÞev,
ìeséó a bic’ch) a potŽ Ð uì v podstatnùch
promžn‡ch Ð jednotlivùm n‡strojóm
podle partitury; ty pak v z‡vžre‹nŽ
18
ponžkud vùtrìnickŽ fuze defiluj’ pÞed
poslucha‹em jeätž jednou, zahuäéuj’ce
hudebn’ proud k nepÞehlednosti. Nad
znžj’c’ zmatek se pak v z‡vžru velebnž
vznese zase Purcellovo tŽma ve svŽ
póvodn’ podobž.
Robert Henderson (1948) z Los
Angeles za‹al svou profesion‡ln’ kariŽru
jako hr‡‹ na lesn’ roh v hollywoodskùch
studi’ch (nat‡‹el takŽ s Igorem
Stravinskùm), ale pak dal pÞednost
dirigov‡n’ (od 1979 v Utah Symphony,
od 1981 hudebn’m Þeditelem Arkansas
Symphony); komponuje od
studentskùch let sb’raje za svŽ skladby
nejróznžjä’ ceny. Mezi äesti finalisty
londùnskŽ Masterprize, snad
nejproslulejä’ skladatelskŽ soutžìe
dneän’ho svžta, se vloni ocitl d’k svŽ
skladbž Einsteinovy housle,
symfonickŽmu scherzu inspirovanŽmu
amatŽrskùm z‡jmem geni‡ln’ho fyzika
o houslovou hru (Martinó pro nžj napsal
nžkolik skladeb). Minimalisticky pojat‡
brilantn’ skladba pracuje s dvoj’m
motivickùm ìivlem: energickù ãtvór‹’Ò
prvek, nesenù ostin‡tn’m sextolovùm
pohybem, œst’ ve svŽm rozvoji pokaìdŽ
do nekontrolovatelnùch erupc’;
v okamìiku nejvžtä’ho chaosu zas‡hne
vìdy prostinkù a nevinnù motivek
ãhousl’Ò a d‡ vzedmutŽ tvór‹’ energii
ì‡douc’ smžr.
Û’mskŽ pinie jsou druhou ze tÞ’
symfonickùch b‡sn’-suit, jimiì Ottorino
Respighi (1879Ð1936) oslavil velkou
minulost i sou‹asnù barvitù póvab
Vž‹nŽho mžsta. Italskù souputn’k
francouzskùch impresionistó, äkolenù
nav’c v orchestraci u RimskŽhoKorsakova, pÞispžl nejv’c pr‡vž tžmito
tÞemi skladbami k dosaìen’ c’le svŽ
skladatelskŽ generace Ð vr‡tit italskŽ
n‡strojovŽ hudbž vùznam potla‹enù
stalet’mi opern’ho kultu. Ve ‹tyÞech
‹‡stech Pini’ (1924) vsazuje pÞedstavu
stromu, jehoì charakteristick‡
ãdeätn’kov‡Ò silueta prov‡z’ džjiny Û’ma
po tis’cilet’, do m’stn’ch n‡ladovùch
nebo historickùch situac’: zahrada
u Villy Borghese je dnes proslulùm
mžstskùm parkem, jehoì pinie st’n’
m’sta rozpustilùch džtskùch her;
melancholick‡ pinie u vchodu do
katakomb vnuk‡ pÞedstavu zpžvu
starovžkùch kÞeséanó skrùvaj’c’ch se
v podzem’ pÞed pron‡sledov‡n’m,
piniov‡ alej na Janikulu nad sp’c’m
mžstem je džjiätžm poetickŽ no‹n’ scŽny
se slavi‹’m zpžvem a v posledn’ ‹‡sti
lemuj’ pinie historickou Appijskou
silnici, po n’ì kdysi t‡hla vojska
svžtovl‡dnŽho Û’ma.
15 . 8 . 2 0 0 4
Like a true Baroque artist, Georg
Friedrich HŠndel (1685Ð1759) sought
to heighten the impact of his music by
accompanying it with sensory Ð or
sensational Ð sideshows; other times it
was the music that was accessory to the
main event. His great opportunity came
with the celebration of the Peace of
Aix-la-Chapelle in 1749: King George of
England ordered a giant fireworks show
in Green Park, and HŠndel was engaged
to provide the music. The composer
went Òall outÓ: not only did he compose
a new, magnificent Music for the
Royal Fireworks, but he also managed
/ N e d ž l e , 2 0 h o d . / S u n d a y, 8 p . m .
nationality, but in the character of his
music as found in the dozens of pieces
he wrote to accompany theatre
performances. One of these works,
written for the drama Abdelazer or
the MoorÕs Revenge, found its way
back into English music in the twentieth
century as the main motif of Benjamin
BrittenÕs (1913Ð76) best-known
Benjamin Britten
Georg Friedrich HŠndel
to assemble and conduct an oddly large
numbers of musicians: 24 oboes,
12 bassoons, 9 cornets, 9 trumpets Ð and
3 tympanums. A series of unanticipated
events disrupted the festivities, but in
a manner somehow quite in keeping
with HŠndelÕs characteristic
sensationalisms: the dress rehearsal was
accompanied by public rowdiness which
required police intervention; the actual
performance was marred by a storm
and torrential downpour; and finally,
the pavilion that had been built for
the occasion caught fire.
symphonic work, The Young
PersonÕs Guide to the Orchestra.
As variations and fugue on PurcellÕs
theme it introduces the individual
instruments and their grouping within
a large, modern symphony orchestra.
PurcellÕs monumental theme is given
first to entire sections of instruments
(strings, woodwinds, brass, and
percussion), and is then passed on Ð
now going through significant changes Ð
to the individual instruments; in the
final, raucous conclusion, they file past
the listener one more time, gradually
fusing into an raging torrent of music.
At the very end, PurcellÕs theme is heard
again, rising above the chaos once more
in its original form.
he found himself among the six finalists
for LondonÕs Masterprize, perhaps
todayÕs most prestigious composersÕ
competition, with his work
EinsteinÕs Violin, a symphonic
scherzo inspired by the great
physicistÕs amateur interest in the
instrument (Martinó wrote several
pieces for him). This brilliant,
minimalistically-concieved composition
works with two basic motifs: an
energetic, ÒcreativeÓ element, carried
by an insistent, repeated sextola that
develops over and over into an
uncontrollable eruption; and a sweet,
innocent ÒviolinÓ motif that always
intervenes at the most chaotic moment
to give the conjured energy a welcome
direction.
2
The Pines of Rome is the second of
three poetic suites written by Ottorino
Respighi (1879Ð1936) to celebrate the
glorious past and colourful present of
the Eternal City. An Italian fellowtraveller of the French Impressionists,
schooled in orchestration by RimskyKorsakov, with these three works
Respighi succeeded in achieving the
great ambition of his generation of
composers: to restore lustre to Italian
instrumental music, stifled for centuries
by the cult of opera. In the four
movements of the Pines (1924),
he employs the idea of a tree whose
characteristic ÒumbrellaÓ silhouette
is a witness to Roman history through
the centuries, expressed in suggestive
or historical situations: in the garden at
the Villa Borghese, shading the places
where children play their wild games;
the melancholy Pines at the entrance
to the catacombs listening to the song
of the first Christians taking refuge from
persecution; the alee of pines on the
Janiculus above the sleeping city,
listening to the song of the nightingale;
and finally, the pines along the historic
Appian Way that recall the passing
armies of Imperial Rome.
Robert Henderson
Henry Purcell
English music history has long
devoted much attention to HŠndel
and his flamboyant mannerisms,
and adopted him as its own. But
England also has its own outstanding
Baroque composer, Henry Purcell
(1659-95). He was English not only in
Robert Henderson (1948), a native
of Los Angeles, began his professional
career playing the French horn
at Hollywood studios (he also recorded
with Igor Stravinsky), but later switched
to conducting (from 1979 at the Utah
Symphony, and from 1981 as director
of the Arkansas Symphony). Since his
student days he has been winning
awards for his compositions. Last year
19
Ottorino Respighi
5. MHF áPILBERK
2004
5 . M E Z I N ç R O D N ê H U D E B N ê F E S T I V A L / 5 TH I N T E R N AT I O N A L M U S I C F E S T I V A L
áPILBERK 2004
P R O G R A M O V ø K ATA L O G / C ATA L O G U E O F P R O G R A M M E S
MalŽ ohlŽ dnut ’ z a a t m o s f Žr o u
2. MHF á P I L B E R K 2 0 01
GENERçLNê INTENDANT: BOHUá ZOUBEK ¥ MANAGER FESTIVALU: LUKçá HERINK
Zahajovac’ koncert Mezin‡rodn’ho hudebn’ho festivalu áPILBERK patÞil dom‡c’ St‡tn’ filharmonii Brno
a ‹eskŽ hudbž. Symfonickou b‡seË Z ‹eskùch luhó a h‡jó ze Smetanova cyklu M‡ vlast vystÞ’dal
DvoÞ‡kóv Violoncellovù koncert v pod‡n’ brnžnskŽ roda‹ky Michaely Fuka‹ovŽ. Ve druhŽ polovinž
ve‹era zaznžla Jan‡‹kova Sinfonietta. Koncert Þ’dil Petr Altrichter.
Na druhŽm koncertž jako host vystoupil Symfonickù orchestr ‰eskŽho rozhlasu se svùm äŽfdirigentem
Vladim’rem V‡lkem. Pro letn’ ve‹er na n‡dvoÞ’ brnžnskŽho hradu si pÞipravil program impresionismu
a romantismu. Û’mskŽ slavnosti Itala Ottorina Respighiho zobrazuj’ lidovŽ sv‡tky, jeì oìivovaly Û’m
v róznùch dob‡ch jeho historie a v róznùch ro‹n’ch obdob’ch. V Klav’rn’m koncertu Maurice Ravela
se pÞedstavil tÞicetiletù Paul Gulda, syn i ì‡k legend‡rn’ho rakouskŽho pianisty. Druh‡ polovina ve‹era
patÞila P‡tŽ symfonii Petra Ilji‹e ‰ajkovskŽho.
TÞet’ z koncertó rovnžì patÞil hostóm. Uì podruhŽ se v r‡mci tŽto akce pÞedstavil svžtovž proslulù
Ml‡deìnickù orchestr Gustava Mahlera. S dirigentem ma“arskŽho póvodu Iv‡nem Fischerem si pÞipravil
na brnžnskŽ vystoupen’ n‡ro‹nŽ skladby svùch reperto‡rovùch patronó Ð Richarda Strausse
a Gustava Mahlera, v jehoì 4. symfonii se jako s—listka pÞedstavila vynikaj’c’ anglick‡ sopranistka
Amanda Roocroft, zn‡m‡ takŽ z tituln’ch rol’ oper Leoäe Jan‡‹ka.
‰tvrtù ve‹er se zcela soustÞedil na italskŽho skladatele Giuseppe Verdiho, od jehoì œmrt’ uplynulo
100 let. Program nejzn‡mžjä’ch sboró, pÞedeher a baletn’ hudby z jeho oper, v‹etnž sboru zajatùch
ëidó z Nabucca a jinùch obl’benùch melodi’ z Macbetha, S’ly osudu, Aidy a dalä’ch, zaznžly v pod‡n’
dom‡c’ St‡tn’ filharmonie Brno za Þ’zen’ mladŽho rakouskŽho dirigenta Roberta Paternostra.
Spoluœ‹inkoval ‰eskù filharmonickù sbor Brno, jehoì sbormistrem je Petr Fiala.
Z‡vžre‹nùm ve‹erem zaznžla dvž d’la 20. stolet’. Krati‹kou Fanf‡ru pro oby‹ejnŽho ‹lovžka
od Ameri‹ana Aarona Coplanda vystÞ’dala rozs‡hl‡ kant‡ta Carmina burana
od nžmeckŽho skladatele Carla Orffa. PÞedstavili se v nžm pžve‹t’ s—listŽ sopranistka
Yvetta Tannenbergerov‡, kontratenorista Gunther Schmid a barytonista Ivan Kusnjer,
d‡le Praìskù filharmonickù sbor (sbormistr Jaroslav Brych) a džtskù sbor KantilŽna
(sbormistr Ivan Sedl‡‹ek); St‡tn’ filharmonii Brno Þ’dil hostuj’c’
rakouskù dirigent Martin Sieghart.
20
LEOá JANç‰EK
TARAS BULBA,
slovansk‡ rapsodie
23Õ
pÞest‡vka
25Õ
Smrt Andrijova
Smrt Ostapova
Proroctv’ a smrt Tarase Bulby
ANTONêN DVOÛçK
SYMFONIE ‰. 9 E-MOLL
op. 95 ãZ NovŽho svžtaÒ
Adagio Ð Allegro molto
Largo
Molto vivo
Allegro con fuoco
42Õ
hraje
JANç‰KOVA FILHARMONIE OSTRAVA
17. 8 . 2 0 0 4
dirigent
/ ò t e r ù, 2 0 h o d . / Tu e s d a y, 8 p . m .
3
PETR VRONSKø
21
5 . M E Z I N ç R O D N ê H U D E B N ê F E S T I V A L / 5 TH I N T E R N AT I O N A L M U S I C F E S T I V A L
áPILBERK 2004
P R O G R A M O V ø K ATA L O G / C ATA L O G U E O F P R O G R A M M E S
3
Jan‡‹kova filharmonie Ostrava
JANç‰KOVA FILHARMONIE OSTRAVA
vznikla v roce 1954 z rozhlasovŽho orchestru, kterù mžl
za sebou dlouhù vùvoj, a dos‡hla tud’ì v kr‡tkŽ dobž vysokŽ
profesion‡ln’ œrovnž. Jej’ umžleckù profil formovali pÞedevä’m
jej’ äŽfdirigenti (prvnimi byli Otakar PaÞ’k a JiÞ’ Waldhans,
ale takŽ vùzna‹n’ dirigentät’ hostŽ Ð V‡clav Neumann, V‡clav
Smet‡‹ek, JiÞ’ Bžlohl‡vek, Zdenžk M‡cal, Charles Mackerras,
Arvid Jansons, Vladimir Fedosejev, Serge Baudo, Roberto Benzi
nebo Helmut Rilling. S komorn’mi soubory, kterŽ se kolem n’
seskupily, a jako poÞadatelka Jan‡‹kova hudebn’ho m‡je
je nejdóleìitžjä’m ohniskem hudebn’ho ìivota
v severomoravskŽm regionu. Jeho hranice pÞekra‹uje œ‹ast’
na nejvùznamnžjä’ch ‹eskùch festivalech a z‡jezdy
do zahrani‹’: od roku 1958 navät’vila opakovanž skoro väechny
evropskŽ zemž, SpojenŽ st‡ty, Japonsko, Jihokorejskou
republiku a Tchajwan. Jej’ reperto‡r zrcadl’ des’tky
kompaktn’ch desek vydanùch firmami Panton, Rosa, Direkt,
Centaur, Naxos a Palatina.
THE JANç‰EK PHILHARMONIC ORCHESTRA,
OSTRAVA was established in 1954. Having started
as a radio orchestra with a long tradition, it reached
professional heights in a very short time. Its artistic profile
was formed above all by its chief conductors (the first two
being Otakar PaÞ’k and JiÞ’ Waldhans) as well as distinguished
guest conductors Ð V‡clav Neumann, V‡clav Smet‡‹ek,
JiÞ’ Bžlohl‡vek, Zdenžk M‡cal, Charles Mackerras, Arvid Jansons,
Vladimir Fedosejev, Serge Baudo, Roberto Benzi and Helmut
Rilling. As the organizer of the Jan‡‹ek Musical May,
the Orchestra is the centrepiece of musical life in North
Moravia, together with its associated chamber ensembles.
The Orchestra often travels beyond its regional borders when
taking part in major Czech festivals and foreign tours: since
1958 it has repeatedly visited nearly every European country
as well as the United States, Japan, South Korea and Taiwan.
It has recorded much of its repertoire on CDs released
by Panton, Rosa, Direkt, Centaur, Naxos and Palatina.
Z douhŽ Þady podnžtó, jeì poskytla
Leoäi Jan‡‹kovi (1854Ð1928) rusk‡
literatura, dostalo se jenom Gogolovž
obs‡hlŽ pov’dce o z‡poroìskŽm
koz‡ckŽm atamanu symfonickŽho
ztv‡rnžn’. Taras Bulba zaujal
skladatele pÞedevä’m popisem troj’ho
um’r‡n’: smrt, kterou se za nžco plat’,
kterou se nžco vykupuje, se
v Jan‡‹kovùch skladb‡ch objevuje skoro
poÞ‡d. Gogolova l‡tka takto vnukla
Jan‡‹kovi (v posledn’m roce v‡lky, 1918)
myälenku na koncertantn’ symfonii,
v jej’chì tÞech vžt‡ch by se postupnž
s—listicky uplatnily tÞi smy‹covŽ n‡stroje
Ð housle, viola a violoncello. V próbžhu
pr‡ce se väak tento n‡pad uk‡zal jako
pÞ’liä form‡ln’ a ke slovu se naplno
dostal nenapodobitelnù jan‡‹kovskù
orchestr ve svŽ nejvùraznžjä’ podobž,
s varhanami, zvony a œchvatnùmi s—ly
housl’, kontrabasu, anglickŽho rohu
nebo es klarinetu.
Leoä Jan‡‹ek
R‡zovitù proud Jan‡‹kovy hudby se
vyhùb‡ jako vìdy kaìdŽmu popisu
a œzkou lini’ dramatickŽho ostÞ’ m’Þ’
rovnou k j‡dru kaìdŽho pÞ’bžhu. V prvŽ
‹‡sti je j’m l‡ska, osudov‡, jak se
u Jan‡‹ka rozum’: Tarasóv mladä’ syn
Andrij j’ podlŽh‡ od prvŽho spatÞen’
kr‡snŽ Polky v kyjevskŽm kostele
a zóst‡v‡ j’ vžren i v okamìiku, kdy ho
vlastn’ otec v bitvž trest‡ smrt’ za zradu.
Prvorozenù Ostap um’r‡ zajat a umu‹en
na varäavskŽm n‡mžst’; syrov‡ realita
tohoto obrazu m‡ u Jan‡‹ka daleko
k teatr‡lnosti romantickùch pochodó na
popraviätž, postihuje väak stesk,
heroismus a smrtelnou œzkost,
vykoupenou bohatùrskùm hlasem
Bulbovùm.
22
Ten pak vyroste k vžäteckŽ velikosti
v z‡vžre‹nŽm obraze Tarasovy vlastn’
smrti: zasko‹en nepÞ’telem, pÞibit ke
stromu a upalov‡n hÞ’m‡ z plamenó
jeätž rozkazy svùm koz‡kóm Ð podoba
s’ly a nepÞemoìitelnosti. Pro tento
okamìik si nechal Jan‡‹ek snad nejsladä’
ze svùch melodi’; zn’ uprostÞed
slavnostn’ho vyzv‡nžn’ a chor‡ln’
velkoleposti, opakov‡na a opÞ‡d‡na
s—lovùmi houslemi, jako poselstv’
nadäen’, v’ry a kr‡sy.
Anton’n DvoÞ‡k
Bžhem svŽho tÞ’letŽho pobytu ve
Spojenùch st‡tech byl Anton’n DvoÞ‡k
(1841Ð1904) v zenitu svùch tvór‹’ch sil;
mohutnù pÞ’liv novùch inspirac’ tak dal
vzniknout sŽrii skladeb, z nichì kaìd‡
vyvrcholila ve svŽm oboru nejen
DvoÞ‡kovo tvór‹’ d’lo, ale svùm
zpósobem i romantickŽ devaten‡ctŽ
stolet’ v samŽm jeho z‡vžru. S pl‡nem
symfonie, posledn’ ze svùch dev’ti,
DvoÞ‡k do Ameriky uì odj’ìdžl, teprve
väak s’la a novost americkùch z‡ìitkó
daly jej’ hudbž vzruäuj’c’ obsah
a vùrazovŽ napžt’ pod monument‡ln’
stavebnou klenbou.
òstÞedn’ hudebn’ myälenkou
symfonie je fanf‡rovŽ tŽma NovŽho
svžta; vynoÞuje se v pomalŽm œvodu
jako nezn‡mù svžtad’l z moÞe zraku
poutn’kovu a vrac’ se pak v róznùch
podob‡ch ve väech symfonickùch
‹‡stech: v prvn’ jako hlavn’ tŽma,
ovl‡daj’c’ a poÞ‡daj’c’ pÞ’val novùch
dojmó, ve druhŽ, inspirovanŽ
indi‡nskou smute‹n’ slavnost’
z Longfellowovy P’snž o Hiawathovi,
jako patetickŽ ur‹en’ m’sta a osudu,
ve vùbuänŽm scherzu (s nžìnou
vzpom’nkou na vzd‡lenou vlast ve
snovž tane‹n’m triu) jako neklidn‡
pÞipom’nka a ve velkolepŽm fin‡le
jako ohromuj’c’ pozn‡n’ s’ly, kter‡ se
v kontinentu probouz’ a kter‡ bude
v nadch‡zej’c’m stolet’ ur‹ovat
džjiny svžta.
17. 8 . 2 0 0 4
Russian literature was a major source
of inspiraton for Leoä Jan‡‹ek
(1854Ð1928), but only once did he opt
for a symphonic treatment of a literary
subject, and that was GogolÕs lengthy
novel about a Zaporozhian ataman.
The composer found Taras Bulba
interesting in particulary for its
depiction of three deaths, death being
the ultimate price. Redemption through
death is a recurring theme in Jan‡‹ekÕs
works. In the last year of the Great War
Ð 1918, GogolÕs novel inspired Jan‡‹ek
to write a symphony concertante
in whose three movements three
instruments Ð violin, viola and
violoncello Ð were to appear as soloists.
However, as the work on the symphony
proceeded this idea turned out to be too
formalistic and the inimitable Jan‡‹kian
orchestra prevailed at its most
expressive, with organ and bells and
ravishing violin, double bass, English
horn and E-flat clarinet solos.
As usual, the striking flow of
Jan‡‹ekÕs music avoids descriptive
word-painting and cuts razor-sharp
directly into the dramatic core of each
story. Love is the theme of the first part,
a fateful love, as always with Jan‡‹ek:
TarasÕs younger son Andri falls for
a beautiful Polish girl the moment he
sees her in a Kiev church, and remains
faithful to her even as his father metes
out the ultimate punishment for this
betrayal. The first-born Ostap
is captured and tortured to death in
a Warsaw square: the stark reality of this
scene is a far cry from the theatricality
of romantic marches to the scaffold,
yet Jan‡‹ek movingly captures yearning,
heroism and deathly anguish, redeemed
by BulbaÕs stentorian voice.
The voice then grows in stature,
reaching prophetic proportions in the
final depiction of TarasÕs own death.
Surprised by the enemy and nailed to
a tree, he shouts orders to his Cossacks
while being burnt to death, a symbol
of his strength and invincibility. For this
moment Jan‡‹ek reserved one of his
sweetest melodies, weaving its line
amidst the celebratory pealing of bells,
and choral splendour, returning
and undulating in the solo violin as
a message of fervour, faith and beauty.
/ ò t e r ù, 2 0 h o d . / Tu e s d a y, 8 p . m .
During the three years that Anton’n
DvoÞ‡k (1841Ð1904) spent in the
United States, he was at the zenith of his
creative powers. He had a colossal wave
of inspiration from which a series of
compositions was spawned, and every
one representing the pinnacle of its
genre, not only in DvoÞ‡kÕs own terms
but for the whole romantic period of the
19th century as it came to a close. With
a plan for a symphony, to be the last
of his nine, Dvoއk set off for America,
only the power and the newness of his
experiences in American gave the music
an exciting content and an expressive
tension within a monumental structural
arching.
3
Petr Vronskù
PETR VRONSKø (1946)
za‹al svou hudebn’ dr‡hu jako houslista, velmi œspžänù
v Þadž dom‡c’ch soutžì’. Jednadvacetiletù väak za‹al studovat
na praìskŽ AMU dirigov‡n’ a œspžchy v mezin‡rodn’ch
dirigentskùch soutžì’ch (1971 Besanc,on, 1973 Berl’n) mu
z’skaly jmŽno. Jako dirigent pósobil v plzeËskŽ opeÞe, jako äŽf
(od 1974) v œsteckŽ; v letech 1979Ð91 dirigoval brnžnskou
St‡tn’ filharmonii (od roku 1983 jako äŽfdirigent) a absolvoval
v jej’m ‹ele z‡jezdy po tÞech kontinentech; v brnžnskùch letech
se vžnoval takŽ pedagogickŽ ‹innosti na Jan‡‹kovž akademii
mœzickùch umžn’. Od z‡Þ’ 2002 je äŽfdirigentem Jan‡‹kovy
filharmonie Ostrava.
PETR VRONSKø (1946)
DvoÞ‡kóv rukopis
The pivotal concept of the symphony
is its fanfare theme, of the New World;
it looms in the slow introduction like
an unknown continent emerging
from a sea of pilgrims sight/vision
and then it returns in various guises
throughout the symphony. In the first
it appears as the main theme governing
and organising a flood of new
impressions. In the second, inspired
by an Indian funeral pageant from
LongfellowÕs Song of Hiawatha (1855)
its renders a passionate meaning
to place and fate.
In the fulminating scherzo (with its
faint reminiscences of a far away land
in the dreamy dance trio) it appears
as a restless reminder, and in the
magnificent finale like a spectacular
acknowledgment of the might which
is awakening across the continent and
which will determine the history of the
world in the dawning century.
23
started his musical career as a violinist, with successes
in a number of national competitions. At the age of 21
he took up conducting at the Prague Academy of Performing
Arts and gained a considerable reputation in conducting
competitions (1971 Besanc,on 1973 Berlin). He was conductor
at the PlzeË Opera, held the position of chief conductor
at the Opera in òst’ nad Labem from 1974. He conducted
the Brno Philharmonic Orchestra from 1979 to 1991,
and was the chief conductor from 1983 Ñ together they
toured three continents. During his years in Brno he also
taught at the Jan‡‹ek Academy of Performing Arts.
He has been chief conductor of the Jan‡‹ek Philharmonic
Orchestra since September 2002.
5. MHF áPILBERK
2004
5 . M E Z I N ç R O D N ê H U D E B N ê F E S T I V A L / 5 TH I N T E R N AT I O N A L M U S I C F E S T I V A L
áPILBERK 2004
P R O G R A M O V ø K ATA L O G / C ATA L O G U E O F P R O G R A M M E S
MalŽ ohlŽ dnut ’ z a a t m o s f Žr o u
3. MHF á P I L B E R K 2 0 0 2
GENERçLNê INTENDANT: BOHUá ZOUBEK ¥ MANAGER FESTIVALU: áçRKA MOTALOVç
Po œspžchu druhŽho ro‹n’ku pÞipravila St‡tn’ filharmonie Brno uì tÞet’ Mezin‡rodn’ hudebn’ festival
áPILBERK 2002, jedinù letn’ festival velkŽ symfonickŽ a kant‡tovŽ tvorby v ‰eskŽ republice.
Na koncertech tohoto ro‹n’ku vystoupily tÞi symfonickŽ orchestry (vedle dom‡c’ St‡tn’ filharmonie
Brno takŽ ‰esk‡ filharmonie z Prahy a N‡rodn’ symfonickù orchestr PolskŽho rozhlasu Katovice)
s pžti vùzna‹nùmi dirigenty Ð Alexandrem Rahbarim, dom‡c’m Petrem Altrichtrem,
Arildem Remmereitem, Vladim’rem V‡lkem a Gabrielem Chmurou, dvžma mezin‡rodnž proslulùmi
s—listy Ð houslistkou Bin Huang, klarinetistkou Ludmilou Peterkovou a ìenskou ‹‡st’
PraìskŽho filharmonickŽho sboru.
Slavnostn’ zah‡jen’ patÞilo milostnŽmu tŽmatu Romeo a Julie a takŽ Bernsteinovy West Side Story
(symfonickùm tancóm). Druhù koncert pÞinesl pestrù reperto‡r sp’äe folklorn’ho zamžÞen’ (nechybžl
Leoä Jan‡‹ek i Pol‡k Wojciech Kilar, zn‡mù jako autor filmovŽ hudby). TÞet’ poÞad obr‡til pozornost
poslucha‹ó k no‹n’ obloze. Holstovy Planety doplnila umžleck‡ videoprojekce. Nejen planety, ale takŽ
mlhoviny a dalä’ zaj’mav‡ seskupen’ vesm’ru doprovodily (v naä’ zemi poprvŽ) na dvou pl‡tnech v’ce
neì pades‡timinutovou skladbu. Hostóm patÞily posledn’ dva koncerty. Zaznžla na nich ãst‡liceÒ mezi
skladbami symfonickŽho reperto‡ru: DvoÞ‡kóv Houslovù koncert a takŽ Obr‡zky z vùstavy
M. P. MusorgskŽho. N‡rodn’ symfonickù orchestr PolskŽho rozhlasu Katovice pÞednesl
symfonickou b‡seË Step od polskŽho autora Zygmunta NoszkowskŽho
a celù festival uzavÞel Berliozovou Fantastickou symfoni’.
24
CARMEN MEZI MUZIKçLY
4
CLAUDE MICHEL SCHOENBERG
Stars (Hvžzdy)
GEORGES BIZET Ð FRANCIS BORNE
Fantazie z ãCarmenÒ pro flŽtnu a orchestr
GEORGE GERSHWIN
ItÕs Wonderfull (Je to n‡dhernŽ)
HOAGY CARMICHAEL
Star Dust (Hvžzdnù prach)
ANDREW LLOYD WEBBER (Jesus Christ Superstar)
Vzpom’nka
HARRY WARREN (Zasnžìen‡ romance Ð Sun Valley Serenade)
Chattanooga Choo Choo
pÞest‡vka
25Õ
HAROLD ARLEN (Kouzeln’k ze zemž Oz Ð The Wizard of Oz)
Over the Rainbow (Tam za tou duhou)
CHARLIE CHAPLIN (Svžtla ramp Ð Limelight)
Svžtla ramp
GILBERT BƒCAUD (Zemž, odkud pÞich‡z’m)
Zemž odkud pÞich‡z’m
ENNIO MORRICONE (Tenkr‡t na Z‡padž Ð Once Upon A Time
In The West)
Jednoho dne se vr‡t’ä (americk‡ lidov‡)
(arr. FRANTIáEK PREISLER)
American Patrol (Americk‡ hl’dka)
GLENN MILLER
Seren‡da mžs’‹n’ho svitu (Moonlight Serenade)
FRANCIS LAI (PÞ’bžh l‡sky)
Love Story
ANDREW LLOYD WEBBER (Jesus Christ Superstar)
King HerodÕs Song (P’seË Heroda kr‡le)
JIMMY VAN HEUSEN
Mal‡ smžs
JOHN KANDER
New York, New York
JERRY BOCK (áumaÞ na stÞeäe Ð Fiddler on the Roof)
áumaÞ na stÞeäe
GLENN MILLER
In the Mood (V n‡ladž)
s—listŽ
JANA MUSILOVç, IGOR ONDÛê‰EK Ð zpžv
MARTINA MATUáêNSKç Ð flŽtna
hraje
STçTNê FILHARMONIE BRNO
dirigent
FRANTIáEK PREISLER jun.
25
19 . 8 . 2 0 0 4
Suita (arr. JACK MASON)
Somewhere (Kdesi)
/ ‰ t v r te k , 2 0 h o d . / T h u r s d ay, 8 p . m .
LEONARD BERNSTEIN (West Side Story)
5 . M E Z I N ç R O D N ê H U D E B N ê F E S T I V A L / 5 TH I N T E R N AT I O N A L M U S I C F E S T I V A L
áPILBERK 2004
P R O G R A M O V ø K ATA L O G / C ATA L O G U E O F P R O G R A M M E S
JANA MUSILOVç
4
ze Svitav vystudovala gymn‡zium a Jan‡‹kovu akademii
mœzickùch umžn’ jako zpžva‹ka a here‹ka na katedÞe
syntetickùch ì‡nró. Po absolutoriu (1990) nastoupila
do angaìm‡ v MžstskŽm divadle Brno, kde vytvoÞila do dneäka
dlouhou Þadu vùraznùch muzik‡lovùch rol’; uì dvakr‡t (v letech
1998 a 2000) tam z’skala (prostÞednictv’m div‡ckŽ ankety)
cenu ãKÞ’dlaÒ pro nejpopul‡rnžjä’ here‹ku sezony. Televizn’
div‡ci znaj’ jej’ hlas pÞedevä’m z dabovanŽ role agentky
ScullyovŽ ze seri‡lu Akta X, ale takŽ z dalä’ch seri‡ló Ð PobÞeìn’
hl’dka, Dallas, Doktor z hor, PÞ’teli mój nebo z filmó ‰okol‡da,
Podoby l‡sky, Max a Kevin, Doh‡n’ä mž k ä’lenstv’; vystupovala
v ‹eskùch seri‡lech Detektiv Martin Tomsa, O poklad Aneìky
‰eskŽ, Potlach, Zp’v‡n’ na farmž, ç‹ko, Rozto‹me to! Ned‡vno
vydala CD s francouzskùmi p’snžmi a äansony ëivot je b‡je‹nù.
Zp’vala se St‡tn’ filharmoni’ Brno a se zl’nskou Filharmoni’
Bohuslava Martinó.
Leonard Bernstein
IGOR ONDÛê‰EK
Jana Musilov‡
z Prostžjova absolvoval ateliŽr muzik‡lovŽho herectv’
na Jan‡‹kovž akademii mœzickùch umžn’ a uì bžhem studia
se stal ‹lenem souboru MžstskŽho divadla Brno. UplatËuje
se tam jak ve velkùch rol’ch ‹inohern’ch (Rostand,
Shakespeare, Ostrovskij, Feydau, Stroupeìnickù, Schiller),
tak muzik‡lovùch (Kabaret, Kamennù host, West Side Story,
Babylon, Svžt plnù andžló). Hostoval ve Vùchodo‹eskŽm divadle
v Pardubic’ch, v praìskŽm i brnžnskŽm N‡rodn’m divadle,
vystupuje v televizn’ch (‰etnickŽ humoresky, Sedmero krkavcó,
Duhov‡ panna) a rozhlasovùch inscenac’ch. Hr‡l v Nžmecku,
ápanžlsku, Portugalsku, Rakousku, Holandsku, Finsku, It‡lii,
Slovinsku a na Slovensku.
Od po‹‡tku letoän’ho roku je äŽfem zpžvohry
MžstskŽho divadla Brno.
Georges Bizet
George Gershwin
MARTINA MATUáêNSKç
Igor OndÞ’‹ek
z Ostravy za‹ala v džtstv’ s klav’rem, ale od roku 1980
se vžnuje flŽtnž. V letech 1983Ð1987 vystudovala ostravskou
konzervatoÞ a potŽ Jan‡‹kovu akademii mœzickùch umžn’
ve tÞ’dž Arnoäta Bourka; v roce 1991 se stala s—loflŽtnistkou
St‡tn’ filharmonie Brno. S t’mto orchestrem hr‡la v mnoha
evropskùch st‡tech, v Jiìn’ Americe a na D‡lnŽm Vùchodž;
jako komorn’ hr‡‹ka spoluœ‹inkovala s pÞedn’mi ‹eskùmi
instrumentalisty i soubory na koncertn’ch p—di’ch
i v nat‡‹ec’m studiu. S—listicky vystupuje bu“ v recit‡lech
nebo ve spolupr‡ci s dom‡c’mi i zahrani‹n’mi orchestry.
Hoagy Carmichael
FRANTIáEK PREISLER
Martina Matuä’nsk‡
z Olomouce vystudoval varhann’ oddžlen’ brnžnskŽ
konzervatoÞe a dirigov‡n’ na JAMU v Brnž; soukromž studoval
zpžv a hru na trombon; mistrovskù dirigentskù kurz absolvoval
ve V’dni. Pósobil nejdÞ’ve v operetž, brzy nato v opeÞe
N‡rodn’ho divadla v Brnž. V roce 1994 nastudoval a ve dvou
stech pades‡ti repr’z‡ch dirigoval Webberóv muzik‡l Jesus
Christ Superstar. Dva roky pak pósobil jako äŽfdirigent
Hudebn’ho divadla v Karl’nž, v roce 1995 se stal dirigentem
opery praìskŽho N‡rodn’ho divadla, v Þ’jnu 1999 pÞijal
na kratä’ ‹as funkci äŽfdirigenta PlzeËskŽ filharmonie.
Od roku 2002 je äŽfdirigentem MoravskŽ filharmonie
v Olomouci. K jeho zahrani‹n’m aktivit‡m patÞ’ vystoupen’
na Slovensku, v Nžmecku, Japonsku, Tchajwanu,
Slovinsku, Chorvatsku, Ûecku, Rakousku a Rusku.
Andrew Lloyd Webber
Harold Arlen
26
19. 8. 2004
/ ‰tvrtek, 20 hod. / Thursday, 8 p.m.
JANA MUSILOVç,
Charlie Chaplin
4
a native of Svitavy, studied at gymnasium, and at the Jan‡‹ek
Academy of the Performing Arts as a singer and actress. After
graduating in 1990 she took an engagement at the Municipal
Theatre in Brno, where she has since shone in a long series
of important musical roles; twice she has won the ÒWingsÓ
award (in 1998 and 2000) as most popular actress of the
season on the basis of audience polls. Television viewers know
her as the dubbed voice of agent Scully from The X Files,
as well many other television and movie roles, and she has
appeared in several Czech-made television serials. She has sung
with the Brno Philharmonic Orchestra, and with the Bohuslav
Martinó Philharmonic in Zl’n.
IGOR ONDÛê‰EK
Gilbert BŽcaud
of Prostžjov graduated from the atelier of music drama
at the Jan‡‹ek Academy, and even as a student he became
a member of the cast at the Municipal Theatre in Brno.
There he has appeared in major dramatic roles (Rostand,
Shakespeare, Ostrovsky, Feydau, Stroupeìnickù, Schiller) and
in musicals (Cabaret, Kamennù host, West Side Story, Babylon,
Svžt plnù andžló). He has been a guest at the East Bohemian
Theatre in Pardubice and the National Theatres in Prague
and Brno; he also records for television and radio. He has
played in Germany, Spain, Portugal, Austria, the Netherlands,
Finland, Italy, Slovenia, and Slovakia. At the beginning
of this year he became the head of the department of musical
drama at the Municipal Theatre in Brno.
MARTINA MATUáêNSKç
Glenn Miller
Francis Lai
Jimmy van Heusen
of Ostrava began on the piano as a child, but switched
to the flute in 1980. In 1983Ð1987 she studied at the Ostrava
Conservatory, and then at the Jan‡‹ek Academy in Brno with
Arnoät Bourek; in 1991 she became a soloist
at the Brno Philharmonic Orchestra. With this orchestra she
has played in many European countries, in South America, and
in the Far East; as a chamber musician
she has worked with the leading Czech instrumentalists
and ensembles, both on the concert stage
and in the recording studio. As a soloist she appears
at recitals, and with Czech and foreign orchestras.
FRANTIáEK PREISLER,
a native of Olomouc, studied organ at the Brno Conservatory,
and conducting at the Jan‡‹ek Academy. He studied privately
on voice and trombone, and took master courses
in conducting in Vienna. At first he worked with the operetta,
and then caught on with the opera of the National Theatre
in Brno. In 1994 he studied and conducted WebberÕs musical
Jesus Christ Superstar through two hundred and fifty
performances. For two years he was chief conductor
of the Music Theatre in Karl’n, conducted opera
at PragueÕs National Theatre in 1995, and served
for a short time in 1999 as chief conductor
of the Pilsner Philharmonic. Since 2002 he has been chief
conductor of the Moravian Philharmonic in Olomouc.
He has performed internationally in Slovakia,
Germany, Japan, Taiwan, Slovenia, Croatia,
Greece, Austria, and Russia.
Frantiäek Preisler
Jerry Bock
27
5. MHF áPILBERK
2004
5 . M E Z I N ç R O D N ê H U D E B N ê F E S T I V A L / 5 TH I N T E R N AT I O N A L M U S I C F E S T I V A L
áPILBERK 2004
P R O G R A M O V ø K ATA L O G / C ATA L O G U E O F P R O G R A M M E S
MalŽ ohlŽ dnut ’ z a a t m o s f Žr o u
4. MHF á P I L B E R K 2 0 0 3
GENERçLNê INTENDANT: BOHUá ZOUBEK ¥ MANAGER FESTIVALU: MARTIN FORETNêK
V pžti koncertech ‹tvrtŽho ro‹n’ku vystoupily tÞi symfonickŽ orchestry s pžti vùzna‹nùmi dirigenty
a dev’ti mezin‡rodnž proslulùmi s—listy.
òvodn’ ve‹er n‡leìel St‡tn’ filharmonii Brno s JiÞ’m Bžlohl‡vkem a Dagmar Peckovou:
proveden’ Berliozovùch P’sn’ letn’ch noc’ stalo se o‹ek‡vanùm tžìiätžm francouzskŽho poÞadu.
Obsahem druhŽho koncertu bylo p‡smo melodi’ ze slavnùch muzik‡ló a filmó, pe‹livž komponovanŽ
a Þ’zenŽ svùm hlavn’m protagonistou Casparem Richtrem; St‡tn’ filharmonie prov‡zela trojici
zahrani‹n’ch muzik‡lovùch hvžzd (Isabel Dšrfler, Coleen Bessett a Richard Morris).
Hostuj’c’ Dolnorakouskù orchestr hudebn’ch umžlcó (TonkŸnstler Orchester Niederšsterreich)
Þ’zenù norskùm dirigentem Olou Rudnerem, äŽfem Tasm‡nskŽho symfonickŽho orchestru,
pÞivezl na tÞet’ koncert uprostÞed svŽho standardnž pÞitaìlivŽho programu (Schubert-Bizet-Liszt)
novinku Jamese McMillana napsanou
pro svžtozn‡mou perkusionistku Evelyn Glennie; jej’m interpretem byl mladi‹kù Martin Grubinger,
kterù si uì takŽ z’skal mezin‡rodn’ povžst.
DruhŽ hostuj’c’ tžleso, Symfonickù orchestr hlavn’ho mžsta Prahy FOK,
provedlo se svùm francouzskùm äŽfdirigentem Serge Baudem poÞad,
jehoì ryze ‹eskù charakter (Smetana-DvoÞ‡k-Jan‡‹ek) bylo zaj’mavùm protžjäkem
francouzskŽho programu JiÞ’ho Bžlohl‡vka. Z‡vžre‹nù ve‹er festivalu probžhl
za Þ’zen’ Petra Altrichtera, äŽfdirigenta St‡tn’ filharmonie;
po wagnerovskŽ prvn’ ‹‡sti poÞadu
nastoupila brilantn’ ‹tveÞice americkùch hornistó
se Schumannovùm Koncertn’m kusem
a z‡vžr festivalu patÞil
‰ajkovskŽho Slavnostn’ ouvertuÞe
s pÞedepsanùmi efekty zvonó.
28
Fortuna imperatrix mundi
I. Primo vere
Uf dem Anger
pÞest‡vka
25Õ
II. In taberna
III. Cours dÕamours
Blanciflor et Helena
Fortuna imperatrix mundi
s—listŽ
MARIA HAAN Ð sopr‡n
MICHAL LEHOTSKø Ð tenor
VLADIMêR CHMELO Ð baryton
zp’vaj’
‰ESKø FILHARMONICKø SBOR BRNO
sbormistr Petr Fiala
KANTILƒNA, sbor džt’ a ml‡deìe pÞi SFB
sbormistr Jakub Klecker
hraje
SLOVENSKç FILHARMONIE
dirigent
TOMçá HANUS
29
P r o g r a m ov ù ka t a l o g / C a t a l o g u e o f p r o g r a m m e s
CARMINA BURANA (Bur‡nskŽ p’snž) 65Õ
/ S o b o t a , 2 0 h o d . / S a t u r d ay, 8 p . m .
CARL ORFF
21. 8 . 2 0 0 4
5
5 . M E Z I N ç R O D N ê H U D E B N ê F E S T I V A L / 5 TH I N T E R N AT I O N A L M U S I C F E S T I V A L
áPILBERK 2004
P R O G R A M O V ø K ATA L O G / C ATA L O G U E O F P R O G R A M M E S
MARIA HAAN
JAKUB KLECKER
vystudovala zpžv a klav’r na koäickŽ konzervatoÞi
a opern’ zpžv ve tÞ’dž Evy BlahovŽ na bratislavskŽ
VáMU. Je laure‡tkou nžkolika mezin‡rodn’ch soutžì’
a nositelkou ceny ãLibuäkaÒ z Festivalu ‹eskŽho
hudebn’ho divadla v roce 1995. Jako s—listka St‡tn’
opery Praha vytvoÞila postavy Gounodovy MarkŽtky,
Verdiho Gildy a Violetty, Fiorilly v Rossiniho opeÞe
Turek v It‡lii, Isabely v Meyerbeerovž Robertu “‡blovi,
Princezny v ZemlinskŽho Byl jednou jeden, Anetty
ve Weissovž PolskŽm ìidovi a OfŽlie v Thomasovž
Hamletovi.
absolvoval dirigov‡n’ na brnžnskŽ konzervatoÞi
a pokra‹uje ve studiu u Radomila Eliäky na praìskŽ
AMU. V KANTILƒN• za‹al roku 1993 jako zpžv‡‹ek,
pozdžji v n’ pósobil jako korepetitor, posledn’ch sedm
let jako sbormistr.
5
MICHAL LEHOTSKø
zavräil soukromŽ studium zpžvu (1995) recit‡lem
v Bratislavž, potŽ absolvoval studijn’ pobyt
na Mozartovž akademii v Krakovž, mistrovskŽ kurzy
v Pieäéanech a Bayreuthu.
Je laure‡tem pžveckùch soutžì’ M. Schneidra
TrnavskŽho a Emy DestinnovŽ. Ve svŽm koäickŽm
angaìm‡ 1996Ð2001 vytvoÞil Þadu stžìejn’ch
postav velkŽho opern’ho reperto‡ru; roku 2001
nžkolikr‡t vystoupil v irskŽm Wexfordu, v posledn’ch
letech hostoval v Nžmecku, Rakousku, Ma“arsku
i v ‰eskŽ republice. Od letoäka je ‹lenem opery
SlovenskŽho n‡rodn’ho divadla v Bratislavž.
VLADIMêR CHMELO
je absolventem JAMU v Brnž, mistrovskùch kurzó
v italskŽ Sienž u prof. Ferra a st‡ìe u rumunskŽho
barytonisty Iordachesca, laure‡tem mozartovskŽ
soutžìe v Praze, karlovarskŽ DvoÞ‡kovy a Tagliaviniho
v Rakousku. V desetilet’ 1987Ð97 byl s—listou
Jan‡‹kovy opery, v sou‹asnosti je st‡lùm hostem
opery praìskŽho a bratislavskŽho N‡rodn’ho divadla.
Zp’val Rakousku, Nžmecku, ve ávŽdsku, v Izraeli,
Norsku, ve VelkŽ Brit‡nii, Japonsku, It‡lii, ápanžlsku,
Lucembursku, Francii a ve ávùcarsku. V roce 1998
z’skal Cenu Th‡lie, v Þ’jnu 2000 zp’val se St‡tn’
filharmoni’ v Ceccatovž nastudov‡n’ Lisztova Krista
ve Vatik‡nu pro papeìe Jana Pavla II.
KANTILƒNA
vznikla v roce 1956 jako álapanickù džtskù sbor.
Roku 1967 se ze äkoln’ho stalo vùbžrovŽ tžleso
s nynžjä’m n‡zvem a roku 1983 za‹alo pósobit
pÞi St‡tn’ filharmonii Brno. Za necelùch pžt desetilet’
svŽ existence absolvovalo v’c neì 1200 samostatnùch
koncertó doma, v devaten‡cti evropskùch zem’ch,
Japonsku, USA a Kanadž. Zakladatelem a umžleckùm
vedouc’m KANTILƒNY je Ivan Sedl‡‹ek (1932),
jenì se vžnuje pžstžn’ džtskŽho sborovŽho zpžvu
jako svŽmu ìivotn’mu posl‡n’ a jenì se zaslouìil
o skvžlŽ œspžchy sboru na vùznamnùch
mezin‡rodn’ch soutžì’ch.
TOMçá HANUS (1970)
absolvoval housle a dirigov‡n’ na konzervatoÞi
v rodnŽm Brnž a pokra‹oval pak ve studiu
ve Spojenùch st‡tech na Aspen Music School a u JiÞ’ho
Bžlohl‡vka na JAMU. Pósobil nejprve ve zl’nskŽ
filharmonii, od roku 1994 byl dirigentem novž zÞ’zenŽ
PraìskŽ komorn’ filharmonie, s n’ì absolvoval z‡jezdy
do Japonska, Francie, Jord‡nska a Nžmecka a jej’mì
je podnes pravidelnùm hostem. Vystupoval
s filharmoniemi v Praze, Brnž a Bratislavž, zahrani‹n’
orchestry dirigoval v Nžmecku, ávùcarsku, It‡lii
a v Polsku. Jako st‡lù host pósob’ v opeÞe praìskŽho
N‡rodn’ho divadla a od loËskŽ sezony je dirigentem
SlovenskŽ filharmonie. Nat‡‹’ pro rozhlas a televizi
a nžkterŽ z jeho sn’mkó vyäly na CD; s ‹eskùmi
interpreta‹n’mi äpi‹kami (Suk, Koìen‡, Peterkov‡,
çghov‡) nat‡‹’ pro vydavatelstv’ LOTOS.
Maria Haan
Michal Lehotskù
‰ESKø FILHARMONICKø SBOR BRNO
zp’v‡ od roku 1990 a ve spolupr‡ci s vùzna‹nùmi
dom‡c’mi i zahrani‹n’mi dirigentskùmi osobnostmi
a orchestr‡ln’mi tžlesy vyv’j’ intenzivn’ ‹innost;
vystoupil ve vžtäinž evropskùch zem’, v Argentinž
a Uruguayi, je pravidelnùm œ‹astn’kem nžkolika
vùzna‹nùch evropskùch festivaló.
PETR FIALA, jeho zakladatel, umžleckù Þeditel
a sbormistr je absolventem brnžnskŽ konzervatoÞe
a JAMU. Vedle ‹innosti pedagogickŽ a kompozi‹n’
se vžnuje pÞedevä’m dirigov‡n’ a Þ’zen’ vlastn’ho
sboru; je takŽ pravidelnùm ‹lenem soutžìn’ch porot.
Vladim’r Chmelo
SLOVENSKç FILHARMONIE
vznikla v roce 1949 a o jej’ umžleckou œroveË se
zaslouìil V‡clav Talich (äŽfem v letech 1949Ð52) spolu
s »udov’tem Rajterem (1949Ð76, umžleckùm äŽfem
v letech 1952Ð61). Z hostuj’c’ch dirigentó, kteÞ’
dotv‡Þeli jej’ profil, lze jmenovat Abbada, Celibidache,
Danona, Zecchiho, Mata‹i‹e, Doratiho, Mutiho,
Masura, Conlona nebo Svžtlanova. Na svùch ‹astùch
zahrani‹n’ch z‡jezdech hr‡la uì v osmn‡cti
evropskùch zem’ch, na Kypru, v Turecku, Spojenùch
st‡tech a v Japonsku; pravidelnž se œ‹astn’
vùzna‹nùch festivaló Ð PraìskŽho jara, V’deËskùch
slavnostn’ch tùdnó, Brucknerovy slavnosti v Linci,
KorutanskŽho lŽta ve Villachu, Berl’nskùch
slavnostn’ch dn’. Nat‡‹’ pro Slovenskù rozhlas
a na desky pro Opus, Supraphon, Panton,
Hungaroton, JVC, Victor RCA a Pacific music.
Jakub Klecker
KantilŽna
30
Tom‡ä Hanus
Slovensk‡ filharmonie
Sbormistr Ivan Sedl‡‹ek
21. 8 . 2 0 04
/ S o b ota , 2 0 h o d . / S a t u rd ay, 8 p . m .
‰eskù filharmonickù sbor Brno a sbormistr Petr Fiala
MARIA HAAN
studied piano at conservatory in Koäice, and opera
singing as a student of Eva Blahov‡ at the VáMU
in Bratislava. She has won many international
competitions, and received the ãLibuäkaÒ Prize from
the Czech Music Theatre Festival in 1995. As a soloist
at the Prague Opera she has sung the roles
of GounodovÕs MarkŽtka, VerdiÕs Gilda and Violetta,
Fiorilla in RossiniÕs opera The Turk in Italy, Isabel
in MeyerbeerÕs Robert le Diable, the Princess
in ZemlinskùÕs Once Upon a Time, Anetta in WeissÕs
The Polish Jew, and Ophelia in ThomasÕs Hamlet.
JAKUB KLECKER
studied directing at the Brno Conservatory,
and continues his studies with Radomil Eliäka
at the AMU in Prague. He began with KANTILƒNA
in 1993 as a child singer, then as a singing coach,
and for the last seven years as choir conductor.
TOMçá HANUS (1970)
studied violin and conducting at the conservatory
in his native Brno, and continued his studies
at the Aspen Music School in the USA,
and with JiÞ’ Bžlohl‡vek at the JAMU.
MICHAL LEHOTSKø
He worked first at the philharmonic in Zl’n; from
competed his private voice studies in 1995 with
1994 he was conductor of the newly-established
a recital in Bratislava, then went on to study
Prague Chamber Philharmonic, with which
at the Mozart Academy in Cracow, and master courses he travelled to Japan, France, Jordan, and Germany,
in Pieäéany and Bayreuth. He has been laureate
and where he continues to be a regular guest.
of both the M. Schneider Tmavskù and Ema
He has performed with orchestras in Prague, Brno,
Destinnov‡ competitions. During his engagement
and Bratislava, and has conducted foreign orchestras
in Koäice (1996Ð2001) he studied many of the major
in Germany, Switzerland, Italy, and Poland. He is
roles in the opera repertoire; in 2001 he made several a permanent guest of the opera at PragueÕs National
performances at the Wexford Festival in Ireland.
Theatre, and is conductor this year at the Slovak
During the years since then he has performed
Philharmonic. He records for radio and television,
in Germany, Austria, Hungary, and the Czech Republic. and some of these recordings have come out on CD.
This year he became a member of the opera
He records with the finest Czech musicians
at the Slovak National Theatre in Bratislava.
(Suk, Koìen‡, Peterkov‡, çghov‡) on the LOTOS label.
VLADIMêR CHMELO
is a graduate of the JAMU in Brno. He took master
courses in Siena, Italy under Prof. Ferro, and studied
with Romanian baritone Iordachescu; he has been
a laureate at the Mozart competition in Prague,
the DvoÞ‡k Prize in Karlovù Vary, and the Tagliavini
competition in Austria. During the decade 1987Ð1997
he was a soloist at the Jan‡‹ek Opera in Brno,
and today appears regularly at the National Theatres
in both Prague and Bratislava. He has sung in
Austria, Germany, Sweden, Israel, Norway, Great
Britain, Japan, Italy, Spain, Luxembourg, France,
and Switzerland. In 1998 he won the Thalia Prize,
in 2000 he sang with the State Philharmonic
in CaccataÕs production of LisztÕs Christ
at the Vatican for Pope John Paul ii.
KANTILƒNA
began in 1956 as the álapanice ChildrenÕs Choir.
In 1967 it was moved to Brno, renamed, and became
a selective body requiring auditions. In 1983 it was
brought under the Brno Philharmonic Orchestra.
During its nearly 50 years it has performed over
1200 independent concerts at home and in twelve
European countries, Japan, the USA, and Canada.
The founder and artistic director of KANTILƒNA is Ivan
Sedl‡‹ek (1932), an artist whose lifeÕs calling has
been childrenÕs choral music. Under his direction,
KANTILƒNA has enjoyed many great successes at
important international competitions.
CZECH PHILHARMONIC CHOIR
OF BRNO
has been in existence since 1990, and, in cooperation
with outstanding domestic and foreign orchestras
and conductors, maintains a demanding schedule:
it has performed in most of the European countries,
in Argentina and Uruguay; it is a regular participant
at a number of important European festivals.
Its founder, artistic director, and choirmaster is
PETR FIALA, a graduate of the Brno
Conservatory and JAMU. In addition to composing
and teaching, he conducts and directs his own choir,
and is a regular jury member at several competitions.
SLOVAK PHILHARMONIC ORCHESTRA
was founded in 1949, and its artistic quality was
overseen by V‡clav Talich (chief conductor 1949Ð52)
and »udov’t Rajter (1949Ð76, artistic director
1952Ð61). The list of guest conductors includes
names such as Abbad, Celibidach, Danon, Zecchi,
Mata‹i‹, Dorati, Muti, Masur, Conlon, and Svžtlanov.
Its frequent tours abroad have taken it to eighteen
European countries, Cyprus, Turkey, the United States,
and Japan; it regularly takes part in the important
festivals: Prague Spring, Vienna Festival Weeks,
the Bruckner Festival in Linz, Corinthian Summer
in Villach, and the Berlin Festival Weeks. It has
recorded for Slovak Radio and for the labels Opus,
Supraphon, Panton, Hungaroton, JVC, RCA Victor,
and Pacific Music.
31
ScŽnickŽ kant‡ty Carla Orffa
(1895Ð1982) pÞedstavuj’ v hudbž
dvac‡tŽho stolet’ velmi svŽr‡znù a tžìko
napodobitelnù typus. Jeho nžkdejä’
novost a dosud senza‹n’ nevadnouc’
svžìest netkv’ snad v pohrd‡n’
tradicemi, nùbrì naopak v nadobro
nekonven‹n’m a napoÞ‡d aktualizuj’c’m
pÞ’stupu k nejœctyhodnžjä’m tradic’m
väeho druhu Ð antickùm, stÞedovžkùm,
renesan‹n’m, folklorn’m. Prvn’ a dnes
nejproslulejä’ z tžchto skladeb,
Bur‡nskŽ p’snž (Carmina burana),
sice pÞi svŽ frankfurtskŽ premiŽÞe v roce
1937 narazily na ofici‡ln’ estetiku
Hitlerovy TÞet’ Þ’äe, ale jeätž za v‡lky si
naäly cestu k nžmeckŽmu a po v‡lce
k evropskŽmu publiku: to uì byly
sou‹‡st’ trilogie Trionfi uvedenŽ poprvŽ
v mil‡nskŽ Scale roku 1953.
Textovùm podkladem Bur‡nskùch
p’sn’ je vùbžr stÞedovžkŽ latinskŽ
poezie, j’ì se Þ’k‡ vagantsk‡ podle
potulnùch studentó-vagantó, kteÞ’ ji
ponejv’ce pžstovali (psali ji väak takŽ
dvorät’ b‡sn’ci z povol‡n’ a vóbec
stÞedovžc’ intelektu‡lovŽ;
nejvydatnžjä’m pramenem je dnes
takzvanù Bur‡nskù rukopis (Codex
buranus) uchovanù v bavorskŽm
kl‡äteÞe Benediktbeuern (latinsky Bura).
Orffóv vùbor ‹erp‡ ve svùch tÞech d’lech
ze tÞ’ nej‹astžjä’ch tematickùch okruhó
tŽto poezie: z oslavy jara, z pij‡ckùch
p’sn’ a z milostnŽ poezie. Zar‡mov‡n je
monument‡ln’m hymnem o promžnlivŽ
pÞ’zni átžstžny, skepticky filozofuj’c’
b‡snickou skladbou, jeì znamenitž
postihuje ìivotn’ postoj vagantskùch
autoró. Zvl‡ätn’m kontrastem, jejì
podtrhuje Orff i hudebnž, pósob’
vÞazen’ nžkolika staronžmeckùch
lidovùch textó do druhŽ ‹‡sti
prvn’ho d’lu.
Podstatou Orffovy tvór‹’ aktualizace
tžchto textó nen’ jen jejich vùbžr
a dramaturgicky promyälenŽ seÞazen’
s pósobivùmi kontrasty, prodlevami,
gradacemi a vrcholy, nùbrì odv‡ìnž
a vtipnž raìenù pomžr mezi tradi‹n’mi
hodnotami a soudobou hudebn’
mluvou. Archaick‡ prostota n‡pžvu je
podtrìena harmoni’ a instrumenta‹n’m
n‡padem; vzneäenù sp‡d latinskŽ dikce
ztr‡c’ svou odtaìitost vynalŽzavùm
a ‹asto vùtrìnickùm rytmickùm
‹lenžn’m. PodstatnŽ väak je, ìe pÞi
tžchto n‡ro‹nùch souvislostech a ‹asto
ironickŽm odstupu postihuje ustavi‹nž
ìivù hudebn’ proud vùraz ìivotn’ plnosti
a s’ly, opojnù a strhuj’c’ pr‡vž svou
bezprostÞednost’.
5
5. MHF áPILBERK
2004
5 . M E Z I N ç R O D N ê H U D E B N ê F E S T I V A L / 5 TH I N T E R N AT I O N A L M U S I C F E S T I V A L
áPILBERK 2004
P R O G R A M O V ø K ATA L O G / C ATA L O G U E O F P R O G R A M M E S
5
The stage cantatas by Carl Orff
(1895Ð1982) bring a very distinctive
and almost inimitable style to music of the
20th century. Its some-time newness and
hitherto sensational and eternal freshness
resides perhaps not in a contempt for
traditions, but, conversely, in an entirely
unconventional and continual updating
of the attitude towards the most venerable
traditions of all styles Ð ancient, medieval,
renaissance and folklore.
The textual basis of the first and still
the most famous of these compositions,
Carmina Burana, is a selection of
medieval Latin poetry which is called
ÔvagantÕ after wandering student goliards
who produced much of it. It was also
written by court professional poets and
by medieval intellectuals in general. The
richest source today is the so-called Codex
Buranus, preserved in the Bavarian
monastery Benediktbeuern (Latin: Bura).
For the three sections of the work
OrffÕs selection draws on the three most
common themes in the poetry: spring
celebrations, drinking songs and love.
Framing the work is a monumental hymn
to the changeable grace of Fortune, the
sceptical philosophising in poetry which
admirably expresses the goliard authorsÕ
attitude to life. In striking contrast, which
Carl Orff
CARL ORFF
Orff underlines musically, several old
German folk texts are incorporated into
the second half of the first part.
The heart of OrffÕs creative updating
of these texts lies not only in the selection
of the dramaturgically sophisticated
arrangement, with its impressive contrasts
of peaks and troughs, but also in the
boldly and humorously forged
relationship between traditional values
and OrffÕs contemporary musical
language. The archaic austerity of the
melodies is underlined by his
conceptualisation of harmony
and orchestration. The imaginative
and rowdy rhythmic structure erodes the
otherwise lofty cadence of Latin diction.
Importantly, despite such challenging
juxtapositions and often ironic
detachment, the incessant spontaneity
of the musical flow manages to render
the plenitude and strength, both heady
and stirring, expressed in the poetry.
CARMINA BURANA / BURçNSKƒ PêSN•
FORTUNA IMPERATRIX MUNDI
áT•ST•NA VLçDKYN• SV•TA
1 O Fortuna, velut luna,
statu variabilis,
semper crescis aut decrescis;
vita detestabilis
nunc obdurat et tunc curat
ludo mentis aciem,
egestatem, potestatem
dissolvit ut glaciem.
1 î átžstžno, jsi jak mžs’c
stavu promžnlivŽho,
st‡le rosteä nebo ubùv‡ä;
ten zatracenù ìivot
mne jednou hlad’, jednou zrad’,
ostÞ’m svŽ hravŽ mysli
chudobu i svžtskou moc
rozpouät’ jako led.
Sors immanis et inanis,
rota tu volubilis,
status malus, vana salus
semper dissolubilis,
obumbrata et velata
michi quoque niteris;
nunc per ludum dorsum nudum
fero tui sceleris.
Osude, krutù a nicotnù,
to‹ se, ty nest‡lù,
väechna mizerie i marnŽ nadžje
v tobž splùvaj’,
zast’nžnù, zahalenù,
jednou mne obdaÞ’ä,
ale te“ pro tvou faleänou hru
chod’m s holùm zadkem.
Sors salutis et virtutis
michi nunc contraria,
est affectus et defectus
semper in angaria.
Hac in hora sine mora
corde pulsum tangite;
quod per sortem sternit fortem,
mecum omnes plangite!
òdžl œspžchu a ctnosti
mi nen’ pÞisouzen,
bùv‡m nadäen a zase skl’‹en,
ale poÞ‡d v tr‡pen’.
V tŽto chv’li bez odkladu
sledujte srde‹n’ tep;
ìe n‡s osud sraz’ v plnŽ s’le,
se mnou väichni bždujte!
2 Fortune plango vulnera
stillantibus ocellis,
quod sua michi munera
subtrahit rebellis.
Verum est, quod legitur,
fronte capillata,
sed plerumque sequitur
Occasio calvata.
2 Lk‡m nad ranami osudu
s uslzenùma o‹ima,
protoìe mi svŽ dary
vzpurnž odp’r‡.
Leccos ‹lovžk nasb’r‡
s hlavou plnou vlasó,
ale PÞ’leìitost se naskytne
teprve pleäatŽmu.
In Fortune solio
sederam elatus,
prosperitas vario
flore coronatus;
quicquid tamen florui
felix et beatus,
nunc a summo corrui
gloria privatus.
Na stolci átžstžny
jsem sedžl povznesenž,
väeho zdaru rozmanitùm
kvžtem ovžn‹en;
aé uì jsem väak rozkvetl jakkoliv,
äéasten a blaìen,
te“ jsem se z vrcholu zÞ’til
zbaven vä’ sl‡vy.
Fortune rota volvitur:
descendo minoratus;
alter in altum tollitur;
nimis exaltatus
rex sedet in vertice Ð
Kolo átžstžny se to‹’:
j‡ kles‡m pon’ìen,
jinù stoup‡ vzhóru,
ätžst’m bez sebe.
Na vrcholu sed’ kr‡l,
32
1
caveat ruinam!
nam sub axe legimus
Hecubam reginam.
aé se stÞeì’ p‡du Ð
vìdyé tam dole vid’me
kr‡lovnu Hekubu!
I. PRIMO VERE
I. PÛêCHOD JARA
3 Veris leta facies mundo
propinatur, hiemalis acies victa iam
fugatur in vestitu vario Flora
principatur, nemorum dulcisono
que cantu celebratur.
3 Radostn‡ tv‡Þ jara
se bl’ì’ svžtu,
krutost zimy poraìena prch‡.
V pestrŽm h‡vu zas vl‡dne Flora
a h‡je ji oslavuj’ hudbou a zpžvem.
Flore fusus gremio Phebus novo more
risum dat, hoc vario iam stipatur flore
Zephyrus nectareo spirans in odore.
Certatim pro bravio curramus
in amore.
V jej’m kl’nž zrozenŽ slunce
se nanovo usm’v‡;
obklopen róznùm kv’t’m
dùäe Zefyr nektarovou vóni.
Bžìme o z‡vod pro odmžnu v l‡sce!
Cytharizat cantico dulcis philomena,
flore rident vario prata iam serena,
salit cetus avium silve per amena,
chorus promit virginum iam gaudia
millena.
V p’sni trylkuje sladk‡ Philomena,
pestrùm kv’t’m se usm’v‡
vesel‡ louka,
hejna pt‡kó se m’haj’ lesn’mi póvaby
a sbor d’vek zjev’ tis’cerou rozkoä
4 Omnia sol temperat purus
et subtilis,
nova mundo reserat facies Aprilis,
ad amorem properat animus herilis
et iocundis imperat deus puerilis.
4 Slunce väechno zjemËuje,
‹istŽ a nžìnŽ,
duben ukazuje svžtu novou tv‡Þ;
muìnù duch spžje k Amorovi
a ten chlapeckù bóh kraluje miluj’c’m.
Rerum tanta novitas in solemni vere
et veris auctoritas iubet nos gaudere;
vias prebet solitas, et in tuo vere
fides est et probitas tuum retinere.
Väechno se obnovuje v slavnŽ jarn’
dobž a ta n‡m vel’, abychom se radovali; samota skùt‡ takŽ ve tvŽm jaru
cestu uchovat si vžrnost a po‹estnost
Ama me fideliter, fidem meam nota
de corde totaliter et ex mente tota.
Sum presentialiter -absens in remota.
Quisquis amat taliter, volvitur in rota.
Pohle“ na mou vžrnost a miluj mne
takŽ z celŽho srdce a z celŽ mysli.
Jsem te“ totiì daleko a ten,
kdo takto miluje, vìdy se v kole to‹’.
5 Ecce gratum et optatum
ver reducit gaudia,
purpuratum floret pratum,
sol serenat omnia,
iamiam cedant tristia!
estas redit, nunc recedit
hyemis sevitia.
5 Hle, póvabn‡ a vytouìen‡
vesna navrac’ radost,
louka vzkvŽt‡ nachem,
slunce väechno rozjasËuje.
Smutek aé uì ustoup’!
LŽto se vrac’ a zah‡n’
krutosti zimy.
Iam liquescit et decrescit
grando, nix et cetera,
bruma fugit, et iam sugit,
ver estatis ubera:
Uì taj’ a miz’ kroupy,
sn’h a väechno ostatn’,
zimn’ tmy prchaj’ a jaro
z Ëader lŽta saje.
21. 8 . 2 0 04
CARL ORFF
/ S o b ota , 2 0 h o d . / S a t u rd ay, 8 p . m .
CARMINA BURANA / BURçNSKƒ PêSN•
illi mens est misera,
qui nec vivit, nec lascivit
sub estatis dextera.
Ubohou m‡ mysl,
kdo neìije a nelaäkuje
pod vl‡dou lŽta.
Gloriantur et lenantur
in melle dulcedinis
qui conantur, ut utantur
premio Cupidinis;
simus jussu Cypridis
gloriantes et letantes
pares esse Paridis.
Uì se chlub’ a uì’v‡ si
v medovŽ sladkosti,
komu se podaÞilo nžco vytžìit
z Kupidovy ceny.
Poslechnžme Kypridu,
budeme se holedbat a uì’vat si
jako kdysi s‡m Paris.
UF DEM ANGER
NA TRçVNêKU
6 Tanz
6 Tanec
7 Floret silva nobilis
floribus et foliis.
Ubi est antiquus meus amicus?
Hinc equitavit, eia, quis me amabit?
7 Kvete les uì vzneäenù
kvžty a list’m.
Kde je mój d‡vnù pÞ’tel?
Pry‹ odcv‡lal, —, kdo mne pomiluje?
Floret silva undique,
nach mime gesellen ist mir we.
Gruonet der walt allenthalben,
wa ist min geselle alse lange?
Der ist geriten hinnen,
owi, wer sol mich minnen?
Väude kvete les
a mnž se tak stùsk‡ po milŽm!
Väude kvete les
a kde je mój milù tak dlouho?
Pry‹ odcv‡lal,
—, kdo mne pomiluje?
8 Chramer, gip die varwe mir,
diu min wengel roete,
da mit ich die jungen man
an ir dank der minnenliebe noete.
Seht mich an, jungen man!
Lat mich iu gevallen!
8 Kup‹e, dej mi barvu
na ‹erveË mùch tv‡Þ’,
abych tak pÞimžla
ml‡dence k milov‡n’.
Pod’vejte se na mne, hoäi,
aé se v‡m l’b’m!
Minnet, tugentliche man,
minnecliche frouwen! Minne tuto
iu hoch gemuot unde lat iuch
in hohen eren schouwen.
Seht mich anÉ
Milujte, opravdov’ muìovŽ,
pomilov‡n’hodnŽ ìeny!
Pos’l’ v‡m to sebevždom’
a dos‡hnete velkùch poct.
Pod’vejte seÉ
Wol dir werlt, das du bist
also freundenriche!
Ich will dir sin undertan
durch din liebe immer sicherliche.
Seht mich anÉ
Sl‡va tobž, svžte, ìe jsi
tak bohatù radostmi.
Chci se ti poddat, abych mžla
svou l‡sku poÞ‡d jistou.
Pod’vejte seÉ
9 Reie
Swaz hie gat umbe,
daz sint alles megede,
die wellent an man
allen disen sumer gan.
9 Rej
Ty, co tu rejd’,
to jsou väecko džv‹ata,
co chtžj’ bez chlapa
chodit celŽ lŽto!
Chume, chume, geselle min!
ih enbite harte din,
chum , chum, geselle min.
PÞij“ jen, pÞij“, mój pÞ’teli,
tak moc tž ‹ek‡m,
pÞij“ jen, pÞij“.
Suzer rosenvarwer munt.
Chum unde mache mich gesunt,
suzer rosenvarwer munt.
Sladk‡ rud‡ œsta,
pÞij“te a uzdravte mne,
sladk‡ rud‡ œsta.
Swaz hie gat umbeÉ
Ty, co tu rejd’É
10 Were diu werlt alle min
von deme mere unze an den Rin,
des wolt ih mih darben,
daz iu chŸnegin von Engellant
lege an minen armen.
10 Kdyby mój byl celù svžt
od moÞe aì po Rùn,
nechal bych to väechno plavat,
kdyby mi anglick‡ kr‡lovna
leìela v n‡ru‹i.
II. IN TABERNA
II. V NAáê KR‰M•
Mihi cordis gravitas
res videtur gravis;
iocus est amabilis dulciorque favis;
quicquid Venus imperat,
labor est suavis,
que nunquam in cordibus
habitat ignavis.
2
V‡ìnost se mi zd‡ pÞ’liä tžìkou vžc’,
ìerty jsou póvabnŽ, sladä’ neì med;
Venuäe n‡m vel’ k l’beznŽmu d’lu,
a to nen’ nic pro mal‡tn‡ srdce.
5
Via lata gradior more iuventutis,
inplicor et vitiis immemor virtutis,
voluptatis avidus magis
quam salutis,
mortuus in anima curam gero cutis.
Jdu äirokou cestou
podle mravu ml‡d’,
zapleten v neÞesti,
zapomnžl jsem na ctnost;
ì‡dostiv jsem rozkoäe
v’c neì svŽ sp‡sy,
v duäi mrtev,
db‡m jen o svou kóìi.
12 Olim lacus colueram
olim pulcher extiteram,
dum cignus ego fueram.
Miser, miser!
modo niger et ustus fortiter!
12 Kdysi jsem obùval rybn’k,
kdysi vynikal jsem kr‡sou,
kdyì jsem jeätž bùval labut’.
B’dnù, b’dnù!
Te“ väak ‹ernù a hodnž sp‡lenù!
Girat, regirat garcifer;
me rogus urit fortiter:
propinat me nunc dapifer,
Miser, miserÉ
KuchaÞ se mnou to‹’ sem a tam,
ohniätž mž hroznž p‡l’
a ‹’än’k mž polŽv‡ tukem.
B’dnù, b’dnùÉ
Nunc in scutella iaceo,
et volitare nequeo,
dentes frendentes video:
Miser, miserÉ
Te“ leì’m na m’se
a uì nikdy nepolet’m;
slyä’m chroupat zuby.
B’dnù, b’dnùÉ
13 Ego sum abbas Cucaniensis,
et consilium meum est cum bibulis,
et in secta Decii voluntas mea est,
et qui mane me quesierit in taberna,
post vesperam nudus egredietur,
et sic denudatus veste clamabit:
13 A j‡ jsem opat bumb‡lkovickù,
a s bumbaly sed‡v‡m v radž.
a v Deciovž odboru jsem doma
a kdo mž r‡no vyhled‡ v kr‹mž,
bude ve‹er nahù vyveden
a tak z äató svle‹en zavol‡:
Wafna, wafna!
quid fecisti sors turpissima?
nostre vite gaudia abstulisti omnia!
Str‡ìe, str‡ìe!
Cos to sp‡chal, pitomù osude?
Sebrals mi väechno potžäen’ ìivota!
14 In taberna quando sumus
non curamus quid sit humus,
sed ad ludum properamus,
cui semper insudamus.
Quid agatur in taberna,
ubi nummus est pincerna,
hoc est opus ut queratur,
si quid loquar, audiatur.
14 Kdyì jsme v kr‹mž,
na hÞbitov nemysl’me,
ale posp’ch‡me ke hÞe,
pÞi n’ì se vìdy zapot’me.
Co se džje v tŽ kr‹mž,
kde je pen’z äenkùÞem,
stoj’ vžru za dotaz:
poslyäte, co Þ’k‡m.
Quidam ludunt, quidam bibunt,
quidam indiscrete vivunt.
Sed in ludo qui morantur,
ex his quidam denudantur,
quidam ibi vestiuntur,
quidam saccis induuntur.
Ibi nullus timet mortem,
sed pro Bacho mittunt sortem:
Jedni hraj’, jedni pij’,
jin’ prostop‡änž ìij’.
Z tžch, co tady sed’ pÞi hÞe,
jsou nžkteÞ’ svlŽk‡ni,
nžkteÞ’ se oblŽkaj’,
jin’ jsou navle‹eni do pytló.
Smrti se tady nikdo neboj’,
pro Bakcha väak vzd‡ se väeho:
Primo pro nummata vini;
ex hac bibunt libertini,
semel bibunt pro captivis,
post hec bibunt ter pro vivis,
quater pro Christianis cunctis,
quinquies pro fidelibus defunctis,
sexies pro sororibus vanis,
septies pro militibus silvanis.
Za prvŽ Ð za toho, kdo plat’,
na zdar pij’ propuätžnci,
za druhŽ se pije za zajatŽ,
za tÞet’ Ð za ty, co pÞeìili.
Za ‹tvrtŽ Ð za kÞeséany vóbec,
za p‡tŽ - za vžrnŽ zemÞelŽ.
áest‡ za veselŽ sestÞi‹ky,
sedm‡ za lesn’ ch‡sku.
Octies pro fratribus perversis,
nonies pro monachis dispersis,
decies pro navigantibus,
11 Estuans interius ira vehementi 11 V nitru planu mocnùm hnžvem undecies pro discordantibus,
in amaritudine loquor mee menti:
a v hoÞkosti hovoÞ’m s‡m k sobž:
duodecies pro penitentibus,
factus de materia, cinis elementi,
stvoÞen z hl’ny a popela, podob‡m
tredecies pro iter agentibus.
similis sum folio, de quo ludunt venti. se listu, s n’mì si hraj’ vžtry.
Tam pro papa quam pro rege
bibunt omnes sine lege.
Cum sit enim proprium viro sapienti Zat’mco moudrù muì stav’
supra petram ponere sedem
z‡klad svŽho s’dla na sk‡le,
Bibit hera, bibit herus,
fundamenti, stultus ego comparor flu- rovn‡m se, j‡ hlup‡k,
bibit miles, bibit clerus,
vio labenti, sub eodem tramite num- plynouc’ Þece
bibit ille, bibit illa,
quam permanenti.
a nikdy nevydrì’m na stejnŽ cestž.
bibit servus cum ancilla,
Osm‡ za zvr‡cenŽ bratÞ’‹ky,
dev‡t‡ za mnichy ute‹ence,
des‡t‡ za n‡moÞn’ky,
jeden‡ct‡ za sudi‹e,
dvan‡ct‡ za trestance,
tÞin‡ct‡ za pocestnŽ.
Taky za papeìe a za kr‡le
pijeme, jak z‡kon k‡ìe.
Feror ego veluti sine anuta navis,
ut per vias aeris vaga fertur avis;
non me tenent vincula,
non me tenet clavis,
quero mihi similes et adiungor pravis.
pije pilnù, pije l’nù,
pije b’lù, pije ‹ernù,
pije zdejä’, pije tul‡k,
pije prosé‡k, pije chytr‡k.
Jsem un‡äen jako lo“ bez pos‡dky,
jako bludnù pt‡k vzduänùmi
drahami; nedrì’ mne pouta, nezastav’ z‡mek, hled‡m sobž rovnŽ
a patÞ’m k lumpóm.
33
bibit velox, bibit piger,
bibit albus, bibit niger,
bibit constans, bibit vagus,
bibit rudis, bibit magnus.
Pije p‡n, pije pan’,
pije voj‡k, pije p‡ter,
pije onen, pije tato
pije sluha, pije sluìka,
5. MHF áPILBERK
2004
5 . M E Z I N ç R O D N ê H U D E B N ê F E S T I V A L / 5 TH I N T E R N AT I O N A L M U S I C F E S T I V A L
áPILBERK 2004
P R O G R A M O V ø K ATA L O G / C ATA L O G U E O F P R O G R A M M E S
CARL ORFF
CARMINA BURANA / BURçNSKƒ PêSN•
Bibit pauper et egrotus,
bibit exul et ignotus,
bibit puer, bibit canus,
bibit presul et decanus,
bibit soror, bibit frater,
bibit anus, bibit mater,
bibit ista, bibit ille,
bibunt centum, bibunt mille.
Pije chudù a nemocnù
pije ätvanec, bezejmennù
pije chlapec, pije äedivù,
pije biskup, pije džkan,
pije sestra, pije bratr,
pije b‡ba, pije m‡ma,
pije tato, pije tenhle,
pij’ stovky, pij’ tis’ce.
Parum sexcente nummate
durant, cum immoderate
bibunt omnes sine meta.
Quamvis bibant mente leta,
sic nos rodunt omnes gentes
et sic erimus egentes.
Qui nos rodunt confundantur
et cum iustis non scribantur.
áest set plnùch sklenic
neposta‹’, kdyì tak nezÞ’zenž
bez konce tu väichni pij’.
Jakkoli väak pijeme s veselou mysl’,
stejnž n‡s pomluv’ väechna pokolen’
a budou z n‡s nuz‡ci.
Ti, co n‡s pomlouvaj’, aé se zmatou
a aé se neÞad’ k spravedlivùm!
III. COUR DÕAMOURS
III. DVñR LçSKY
15 Amor volat undique,
captus est libidine.
Iuvenes, iuvencule
coniunguntur merito.
15 Amor lŽt‡ väude,
uchv‡cen ì‡dost’,
jeho z‡sluhou se druì’
ml‡denci a d’vky.
Siqua sine socio,
caret omnis gaudio,
tenet noctis infima
sub intimo cordis in custodia:
fit res amarissima.
Kter‡ je bez druha,
postr‡d‡ väechnu radost,
chov‡ v noci nejhlubä’
tajemstv’ svŽho srdce
a to je to nejtrp‹’.
16 Dies, nox et omnia
mihi sunt contraria,
virginum colloquia
me fay planszer,
oy suvenz suspirer,
plu me fay temer.
16 Den, noc a väechno
je proti mnž;
co si holky pov’daj’,
nut’ mž k pl‡‹i,
takìe ‹asto vzdych‡m
a jeätž v’c se boj’m.
O sodales, ludite,
vos qui scitis dicite,
mihi mesto parcite,
grand ey dolur,
attamen consulite
per voster honur.
Kamar‡di, ìertujte a vy,
kdoì v’te, povžzte,
potžäte mž smutnŽho;
velk‡ je m‡ bolest.
Tak mi pÞece pora“te
- na svoji ‹est!
Tua pulchra facies,
me fey planser milies,
pectus habens glacies,
a remender, statim vivus fierem
per un baser.
3
Amore sucrescente,
pariter e medio
propulso procul tedio,
fit ludus ineffabilis
membris, lacertis, labiis.
Se vzróstaj’c’ l‡skou,
svornž a rovnou,
daleko väeho ostychu
doch‡z’ k nevyl’‹itelnŽ
hÞe œdó, paì’, rtó.
20 Veni, veni,
venias,
ne me mori facias,
hyrca, hyrce, nazaza,
trillirivosÉ
20 PÞij“ uì, pÞij“,
tak jen pÞij“,
nenechej mž um’rat,
hopsasa, hejsasa,
tralalaÉ
Pulchra tibi facies,
oculorum acies,
capillorum series,
o quam clara species!
Tvoje tv‡Þ je kr‡sn‡,
v o‹’ch m‡ä blesk,
proudy vlasó,
—, a jak ladnou postavu!
Rosa rubicundior,
lilio candidior,
omnibus formosior,
semper in te glorior!
Rudžjä’ neì róìe,
bžlejä’ neì lilie,
nade väechny kr‡snžjä’!
Vìdy budeä mou pùchou!
21 In trutina mentis dubia
fluctuant contraria
lascivus amor et pudicitia.
Sed eligo quod video,
collum iugo prebeo;
ad iugum tamen suave transeo.
21 V pochybnostech mysli
m’haj’ se protivy:
nev‡zan‡ l‡ska Ð a stud.
Zvol’m si väak, co uvid’m,
sklon’m ä’ji pod jaÞmo,
ale pod to sladkŽÉ
22 Tempus est iocundum,
o virgines,
modo congaudete
vos iuvenes.
22 ‰as je pÞ’vžtivù,
— panny,
tak se s n‡mi veselte,
vy ml‡denci!
Oh - oh,
totus floreo,
iam amore virginali
totus ardeo,
novus, novus amor est,
quo pereo.
Och, och, och,
celù rozkvŽt‡m
a uì l‡skou
k pannž planu;
je to nov‡ l‡ska,
kterou um’r‡m.
Mea me confortat promissio,
mea me deportat negatio.
Oh - ohÉ
Sl’b’m-li, hned mž to pos’l’,
odm’tnu-li, budu skl’‹ena.
Och, ochÉ
Pro tvou kr‡snou tv‡Þ
pl‡‹u tis’ckr‡t,
hru“ plnou ledu;
zachraË mž, hned bych oìil
Ð jedn’m pol’ben’m.
Tempore brumali
vir patiens,
animo vernali
lasciviens.
Oh - ohÉ
V zimn’m ‹ase
bùv‡ muì stÞ’zlivù,
na jaÞe
je rozvernù
Och, ochÉ
17 Stetit puella
rufa tunica;
si quis eam tetigit,
tunica crepuit.
Eia.
17 St‡la d’venka
v ‹ervenŽ sukni,
a kdyì se j’ nžkdo dotkl,
suknž zaäustila.
Hola, hola, hola, hola!
Mea mecum ludit
virginitas,
mea me detrudit
simplicitas.
Oh Ð ohÉ
MŽ panenstv’
si se mnou pohr‡v‡,
m‡ prostomyslnost
mž zrazuje.
Och, ochÉ
Stetit puella,
tamquam rosula;
facie splenduit
et os eius floruit.
Eia.
St‡la d’venka
jako róìi‹ka,
tv‡Þ j’ z‡Þila
a œsta jen kvetla.
Hola, hola, hola, hola!
Veni, domicella,
cum gaudio,
veni, veni, pulchra,
iam pereo.
Oh Ð ohÉ
PÞij“, m‡ nejbliìä’,
s potžäen’m,
pÞij“ uì, kr‡sn‡,
hynu!
Och, ochÉ
18 Circa mea pectora
multa sunt suspiria
de tua pulchritudine,
que me ledunt misere.
18 Kolem mŽ hrudi
je to samù vzdech
pro tvou kr‡su;
a to mž zoufale trùzn’.
23 Dulcissime,
totam tibi subdo me!
23 Mój nejsladä’,
cel‡ se ti odd‡m!
Manda liet, manda liet,
min geselle chumet niet.
Ajajaj,
mój milù nepÞich‡z’.
BLANZIFLOR ET HELENA
BLANCIFLOR A HELENA
Tui lucent oculi
sicut solis radii,
sicut splendor fulguris
lucem donat tenebris.
TvŽ o‹i z‡Þ’
jako paprsky slunce,
jako kdyì blesku jas
osvžtluje temnoty.
Manda lietÉ
AjajajÉ
24 Ave formosissima,
gemma pretiosa,
ave decus virginum,
virgo gloriosa,
ave mundi luminar,
ave mundi rosa,
Blanziflor et Helena,
Venus generosa!
24 Bu“ zdr‡va, nejztepilejä’,
perlo drahocenn‡,
bu“ zdr‡va, ozdobo panen,
panno proslaven‡,
bu“ zdr‡va, svžtlo zemž,
róìe svžta,
Blanciflore a Heleno, vzneäen‡
Venuäe!
Vellet deus, vellent dii,
quod mente proposui.
Ut eius virginea reserassem vincula.
Dejì bóh, dejteì bozi,
co jsem si pÞedsevzal,
totiì otevÞ’t jej’ panensk‡ pouta.
FORTUNA IMPERATRIX MUNDI
áT•ST•NA VLçDKYN• SV•TA
Manda lietÉ
AjajajÉ
25 O Fortuna!...
25 î, átžstžno!...
19 Si puer cum puellula
moraretur in cellula,
felix coniunctio.
19 Kdyì chlapec s d’venkou
prodlŽvaj’ v komórce,
äéastnŽ to spojen’!
5
34
1 / 15. 8. 2005
6. mezin‡rodn’
hudebn’ festival
StvoÞen’ svžta
Faunovo odpoledne
Francouzsk‡ suita
Pavana za zesnulou infantku
Divertissement
PRAëSKç KOMORNê FILHARMONIE
dirigent Michel Swierczewski
áPILBERK 2005
2 / 17. 8. 2005
á‰EDRIN
VERDI
15.Ð25. srpna
VelkŽ n‡dvoÞ’ hradu ápilberk
vìdy ve 20.00 hodin
Carmen, suita podle Bizeta
S’la osudu, pÞedehra
La Traviata, ‡rie
Komedianti, intermezzo
‡rie Neddy
Manon Lescaut, intermezzo
BohŽma, ‡rie Mimi
Nžm‡ z Portici, pÞedehra
LEONCAVALLO
PUCCINI
AUBER
e
f e s t3i v a l Š
í
n
b
P
/ 20. 8. 2005
JANç‰EK
ZAWINUL
Symfonie Dunaj
PÞ’bžhy od Dunaje
ILB
rodní h
ERK 2005
sopr‡n v jedn‡n’
ZAWINUL BAND
STçTNê FILHARMONIE BRNO
dirigent Arild Remmereit
ná
i
z
e
4 / 23. 8. 2005
MASSON
VIVALDI
Koncert pro bub’nek a orchestr
Koncert pro zobcovou flŽtnu
(vibrafon)
Symfonie ‹. 4
Evelyn Glennie Ð bic’ n‡stroje
STçTNê FILHARMONIE BRNO
dirigent Christoph Campestrini
no
m
‰AJKOVSKIJ
Br
ud
Adriana Kohœtkov‡ Ð sopr‡n
STçTNê FILHARMONIE BRNO
dirigent Petr Altrichter
5 / 25. 8. 2005
•
MOZART
ònos ze serailu
MENDELSSOHN-BARTHOLDY
Houslovù koncert
BEETHOVEN
Symfonie ‹. 8
Pavel áporcl Ð housle
NOVø CURYáSKø ORCHESTR
dirigent Martin Studer-MŸller
35
6. MHF áPILBERK
2005
P r o g r a m 6 . M H F á p i l b e r k 2 0 0 5 / P r o g r a m m e o f 6 th I M F á p i l b e r k 2 0 0 5
MILHAUD
DEBUSSY
POULENC
RAVEL
IBERT
6.
5 . M E Z I N ç R O D N ê H U D E B N ê F E S T I V A L / 5 TH I N T E R N AT I O N A L M U S I C F E S T I V A L
áPILBERK 2004
VYi
VødSn’TKA
n
le otnic
v hra
e
fes tival Š
í
n
b
P
Br
m
ná
i
z
e
ERK 2004
rodní h
ud
na 2. n‡dvoÞ’
ILB
no
•
5.
V ù s t ava f o to g r a f i ’ To m ‡ ä e T i c h Ž h o / E x h i b i t i o n Ð p h o to T i c hù
P R O G R A M O V ø K ATA L O G / C ATA L O G U E O F P R O G R A M M E S
Brnžnskù fotograf TOMçá TICHø se vžnuje umžleckŽ fotografii. Na vùstavž v hradn’ Klenotnici se pÞedstav’
souborem, kterù odkrùv‡ z‡kulis’ ìivota brnžnskŽ filharmonie. / TOMçá TICHø, a photographer from Brno,
devotes himself to artsitic photography. At the exhibition in the Jewelry you can see a set of pictures
from the life of the Brno Philharmonic Orchestra.
36
JKC
Realizace Jan‡‹kova kulturn’ho centra vùraznž oìiv’
kulturn’ a spole‹enskù ìivot v Brnž, z‡roveË s t’m
i turistickù ruch a podnikatelskŽ aktivity.
UzavÞen’m nedokon‹enŽ z‡stavby vùraznou veÞejnou
budovou a pÞem’stžn’m st‡vaj’c’ho parkoviätž pod zem
je zde potenci‡l z‡sadnž oìivit celou lokalitu
a d‡t vzniknout silnŽmu kulturn’mu mžstskŽmu prostoru,
jako zn‡me z italskùch renesan‹n’ch mžst nebo napÞ.
z Lincolnova Centra v New Yorku. JKC se stane kulturn’
a turistickou ikonou mžsta.
ATELIER M1 ARCHITEKTI s.r.o.
www.atelierm1.cz
37
EVÛENY
VøSTAVY JSOU OT
êCH
B•HEM GENERçLN
KONCERTñ
ZKOUáEK A V DOB•
FESTIVALU
5. MHF áPILBERK
2004
V ù s t ava J KC / E x h i b i t i o n Ð J KC
•
m
Funk‹n’ n‡plË budovy:
¥ v’ceœ‹elovù s‡l pro 1500 poslucha‹ó
s pÞirozenou akustikou svžtovùch parametró
¥ v’ceœ‹elovù s‡l Ð zkuäebna, pro 250 poslucha‹ó
¥ konferen‹n’ salony, z‡zem’ hudebn’kó,
provozn’ z‡zem’ a kancel‡Þe spr‡vy objektu
¥ restaurace pro cca 180 m’st,
propojen‡ s kav‡rnou na stÞeän’ terase
¥ stÞeän’ terasy, umoìËuj’c’ d’ky jedine‹nŽ pozici pobl’ì
n‡mžst’ Svobody poÞ‡d‡n’ rautó, letn’ch koncertó apod.
v kontextu panoramatu historickŽho j‡dra a ápilberku.
¥ prodejna CD a literatury
¥ podzemn’ veÞejnŽ gar‡ìe pro 416 automobiló.
no
ná
i
z
e
ERK 2004
rodní h
fes tival Š
í
n
b
P
Br
e
Jan‡‹kovo kulturn’ centrum (JKC) je projektem
polyfunk‹n’ kulturn’ budovy, navrìenŽ v tžsnŽ symbi—ze
s novùm veÞejnùm prostorem, situovanŽ v jedine‹nŽ pozici
mezi n‡mžst’m Svobody a Husovou tÞ’dou
v nedokon‹enŽ z‡stavbž Besedn’ a VeselŽ ulice.
Prim‡rn’m posl‡n’m budovy je vytvoÞen’ koncertn’ho s‡lu
pro 1500 poslucha‹ó s akustikou svžtovùch parametró
jako domovskŽ scŽny St‡tn’ Filharmonie Brno.
Jan‡‹kovo kulturn’ centrum je navrìeno
jako v’ceœ‹elov‡ budova, to znamen‡,
ìe kromž hlavn’ho koncertn’ho s‡lu obsahuje dalä’ funkce,
tak aby tento objekt byl maxim‡lnž vyt’ìen
a doprovodnŽ aktivity umoìnily financovat
provoz koncertn’ho s‡lu.
Jelikoì v ‰R dnes chyb’ modern’ koncertn’ s‡l
s akustikou svžtovùch parametró,
vùstavba JKC pÞit‡hne do Brna k hostov‡n’
svžtovŽ symfonickŽ orchestry a t’m pos’l’ pozici
‹eskŽ kulturn’ scŽny v evropskŽm kontextu.
JKC tŽì vytvoÞ’ podm’nky pro poÞ‡d‡n’
hudebn’ch festivaló róznùch ì‡nró,
ale i festivaló divadeln’ch, opern’ch a filmovùch.
Koncepce centra umoìn’ i poÞ‡d‡n’
velkùch mezin‡rodn’ch kongresó.
Pro zklidnžn’ m’sta je dóleìitŽ um’stžn’ st‡vaj’c’ch
parkovac’ch m’st do suterŽnu,
kde jsou navrìeny hromadnŽ veÞejnŽ gar‡ìe
s kapacitou 416 st‡n’.
ILB
ud
J a n ‡ ‹ kovo k u l t u r n ’ c e n t r u m Ð
resumŽ architektonickŽho Þeäen’
5.
SFB Ð program sezony 2004Ð2005 / Brno Philharmonic Orchestra Ð Programme of the Season 2004Ð2005
St‡tn’ filharmonie Brno
Program sezony 2004Ð2005
VSC Ð Velkù symfonickù cyklus
Jan‡‹kovo divadlo, 19.30 hodin
1 / 25. a 26. 11. 2004
MILOSLAV IáTVAN: Hry, sedm obrazó
pro symfonickù orchestr
BOHUSLAV MARTINñ: Koncert pro smy‹covŽ kvarteto
a orchestr (H. 207)
ANTONêN DVOÛçK: Symfonie ‹. 5 F dur
JANç‰KOVO KVARTETO
dirigent Mischa Damev
2 / 9. a 10. 12. 2004
FRANZ LISZT: Preludia
ZOLTçN KODçLY: Tance z Galanty
PETR ILJI‰ ‰AJKOVSKIJ: Symfonie ‹. 4 f moll op. 36
dirigent Petr Altrichter
3 / 27. a 28. 1. 2005
VçCLAV RIEDLBAUCH: Pokuäen’ a ‹in
(Macbethovsk‡ paralela)
ROBERT SCHUMANN: Koncertn’ kus
pro 4 lesn’ rohy a orchestr op. 86
FELIX MENDELSSOHN-BARTHOLDY: Symfonie ‹. 5 D dur
op. 107 ãReforma‹n’Ò
‰ESKƒ HORNOVƒ KVARTETO
dirigent Tadeus Strugala
4 / 17. a 18. 2. 2005
ANTON von WEBERN: Pžt kusó pro orchestr op. 10
MIKLîS RîZSA: Koncert pro housle a orchestr
LUDWIG van BEETHOVEN: Symfonie ‹. 6 F dur
ãPastor‡ln’Ò op. 68
Frantiäek Novotnù Ð housle
dirigent Christoph Campestrini
5 / 7. a 8. 4. 2005
JOHANNES BRAHMS: Koncert a moll op. 102
pro housle, violoncello a orchestr
DMITRIJ áOSTAKOVI‰: Symfonie ‹. 15 A dur op. 141
Mihaela Martin Ð housle
Franz Helmerson Ð violoncello
dirigent Petr Altrichter
6 / 26. a 27. 5. 2005
ALAN HOVHANESS: Tajemnù vrch
PHILIP GLASS: Koncert pro housle a orchestr
BOHUSLAV MARTINñ: Polo‹as (H. 142),
Symfonie ‹. 2 (H. 295)
Pavel áporcl Ð housle
dirigent Caspar Richter
MSC Ð Malù symfonickù cyklus
Jan‡‹kovo divadlo, 19.30 hodin
1 / 16. a 17. 12. 2004
FRYDERYK CHOPIN: Koncert pro klav’r a orchestr
‹. 2 f moll op. 21
SERGEJ RACHMANINOV: Symfonie ‹. 2 e moll op. 27
Dinorah Varsi Ð klav’r
dirigent Petr Altrichter
2 / 10. a 11. 2. 2005
GIOACCHINO ROSSINI: Lazebn’k sevillskù, pÞedehra
JUAN CRISîSTOMO ARRIAGA: Symfonie d moll
ALBERTO GINASTERA: SymfonickŽ studie op. 35
MAURICE RAVEL: Bolero
dirigent Leoä Sv‡rovskù
3 / 10. a 11. 3. 2005
ANTONêN DVOÛçK: Holoubek, symfonick‡ b‡seË op. 110
JOHANNES BRAHMS: Variace na Haydnovo tŽma op. 56a
IGOR STRAVINSKIJ: Svžcen’ jara
dirigent JiÞ’ Kout
4 / 5. a 6. 5. 2005 / Koncert na pÞ‡n’
GEORGES BIZET: ArlŽzanka, suity I. a II.
nebo MANUEL de FALLA: TÞ’rohù klobouk, suity I. a II.
CARL MARIA von WEBER: Koncert pro klarinet a orchestr
‹. 2 Es dur op. 74
ARAM CHA‰ATURJAN: GajanŽ, vùbžr z baletu
Ludmila Peterkov‡ Ð klarinet
dirigent Petr Altrichter
SSC Ð Sv‡te‹n’ symfonickù cyklus
k vùro‹’m ‹eskŽ hudby v roce 2004
Jan‡‹kovo divadlo, 19.30 hodin
1 / 16. 9. 2004 / Zahajovac’ koncert
ANTONêN DVOÛçK: BiblickŽ p’snž op. 99
BOHUSLAV MARTINñ: Kytice (H. 260)
Iveta JiÞ’kov‡ Ð sopr‡n
Marta BeËa‹kov‡ Ð alt
Jozef Kundl‡k Ð tenor
Peter Mikul‡ä Ð bas
KANTILƒNA
PRAëSKø FILHARMONICKø SBOR
dirigent Petr Altrichter
2 / 2. 12. 2004
Koncert k 80. vùro‹’ brnžnskŽho rozhlasovŽho studia
a k ukon‹en’ Jan‡‹kova jubilejn’ho roku
ANTONêN DVOÛçK: Zlatù kolovrat,
symfonick‡ b‡seË op. 109
JAN NOVçK: Capriccio pro violoncello a malù orchestr
LEOá JANç‰EK: áumaÞovo d’tž,
suita z opery ãZ mrtvŽho domuÒ
Michaela Fuka‹ov‡ Ð violoncello
dirigent Petr Altrichter
3 / 1. 1. 2005 / Novoro‹n’ koncert
JOHANN STRAUSS: Netopùr, pÞedehra op. 362
FRANZ DRDLA: Kubel’kova seren‡da
LUBOá FISCHER: Jiìnž od Alp, suita
OSKAR NEDBAL: Vinobran’, pÞedehra
PABLO de SARASATE: Cik‡nskŽ melodie op. 20
JACQUES OFFENBACH: Orfeus v podsvžt’, pÞedehra
Pavel Wallinger Ð housle
dirigent Miloä Machek
4 / 12. 5. 2005 / Z‡vžre‹nù koncert
LUDWIG van BEETHOVEN: Koncert pro klav’r a orchestr
‹. 1 C dur op. 15
JOSEF SUK: Asrael, symfonie ‹. 2 c moll op. 27
V‡clav M‡cha Ð klav’r
dirigent JiÞ’ Bžlohl‡vek
KOC Ð Komornž orchestr‡ln’ cyklus
Besedn’ dóm, 19.30 hodin
1 / 21. a 22. 10. 2004
WOLFGANG AMADEUS MOZART: Seren‡da c moll
pro dechy KV 388
JEAN FRANC,AIX: ExotickŽ tance
JOSEF MYSLIVE‰EK: Dechovù oktet
ANTONêN DVOÛçK: Seren‡da d moll pro dechy op. 44
dirigent Jakub Klecker
2 / 20. a 21. 1. 2005
VOJT•CH JêROVEC: Semiramis, pÞedehra
JIÛê BçRTA: Koncert pro violu a orchestr
JAN AUGUST VITçSEK: Menuety
ANTONêN DVOÛçK: Seren‡da E dur pro smy‹ce op. 22
Jan Ûezn’‹ek Ð viola
dirigent Stanislav VavÞ’nek
3 / 24. a 25. 2. 2005
HUGO WOLF: Italsk‡ seren‡da
WILLIAM WALLACE: Koncert pro housle, klarinet,
klav’r a orchestr
FELIX MENDELSSOHN-BARTHOLDY: Symfonie ‹. 4 A dur
op. 90 ãItalsk‡Ò
Marie Gajdoäov‡ Ð housle
Emil Dr‡pela Ð klarinet
Dana Dr‡pelov‡ Ð klav’r
dirigent Tom‡ä Netopil
38
4 / 14. a 15. 4. 2005
EVëEN ZçME‰NêK: Musica concertante
WOLFGANG AMADEUS MOZART: Koncert pro klav’r
a orchestr ‹. 25 C dur KV 503
JOSEPH HAYDN: Symfonie ‹. 101 D dur ãHodinyÒ
Hob. I:101
Ivan Moravec Ð klav’r
dirigent Petr Altrichter
5 / 19. a 20. 5. 2005
EDWARD ELGAR: Seren‡da e moll op. 20
pro smy‹covù orchestr
JOAQUêN RODRIGO: Pastor‡ln’ koncert
pro flŽtnu a orchestr
LUDWIG van BEETHOVEN: Symfonie ‹. 4 B dur op. 60
Martina Matuä’nsk‡ Ð flŽtna
dirigent Petr Altrichter
6 / 2. a 3. 6. 2005
RICHARD STRAUSS: Mžäé‡k älechticem op. 60
PAVEL NOVçK-ZEMEK: Seren‡da pro anglickù roh
a orchestr Ð 1. proveden’
FRANZ SCHUBERT: Symfonie ‹. 6 C dur (D 589)
Zdenžk N‡den’‹ek Ð anglickù roh
dirigent Christoph Campestrini
7 / 16. a 17. 6. 2005
MILAN SLIMç‰EK: Son‡ta pro hoboj a smy‹ce
ERICH WOLFGANG KORNGOLD: Mnoho povyku pro nic
WOLFGANG AMADEUS MOZART: Haffnerova seren‡da
KV 250
Hana Barton’kov‡ Ð hoboj
Pavel Wallinger Ð housle
dirigent Caspar Richter
NC Ð Netradi‹n’ cyklus
Besedn’ dóm, 19.30 hodin
1 / 4. a 5. 11. 2004 / Kam’nek v dlani
‰’m se liä’ a v ‹em si rozumžj’
HRADIáèAN Ð umžleckù vedouc’ JiÞ’ Pavlica
a STçTNê FILHARMONIE BRNO
2 / 6. a 7. 1. 2005 / Cesta po Evropž
WOLFGANG AMADEUS MOZART, HENRY PURCELL,
FRANTIáEK TñMA, JOHANN SEBASTIAN BACH,
CLAUDE DEBUSSY, MODEST PETROVI‰ MUSORGSKIJ,
JAROSLAV JEëEK, BEATLES, JOE ZAWINUL
BRASS 6 Ð umžleckù vedouc’ Robert Koz‡nek
3 / 3. a 4. 2. 2005 / Romantick‡ trubka
ALEXANDER BORODIN, CARL MARIA von WEBER,
ENNIO MORRICONE
V‡clav Tùfa Ð trubka
STçTNê FILHARMONIE BRNO
dirigent Frantiäek Preisler ml.
4 / 24. a 25. 3. 2005 / Muzik‡lov‡ straäidla
FRANZ SCHUBERT: ‘‡blóv letohr‡dek
CAMILLE SAINT-SAENS: Tanec mrtvùch
FRANZ LISZT: Tanec mrtvùch
MODEST PETROVI‰ MUSORGSKIJ: Noc na LysŽ hoÞe
LƒO DELIBES: Val‹’k z CoppŽlie
FRYDERYK CHOPIN: Andante spianato
GIOACCHINO ROSSINI: VilŽm Tell, pÞedehra
Hong-Chun Youn Ð klav’r
STçTNê FILHARMONIE BRNO
dirigent Ernest Hoetzl
5 / 9. a 10. 6. 2005 / Symfonickù JablkoË
MICHAL N•MEC, INGO BELLMANN, PETR CHLOUBA,
MARTIN CARVAN
PÞ’hon, Bl‡znivù val‹’k, S‡zava, Û’kadla, N‡vraty,
Pulitr, Pad‡n’, Velmi nesmžl‡, Dopis VžÞe,
Lov na labutž, Koloto‹, Kdopak n‡m zazp’v‡,
Pop’ rondo, Baba Aga, Aplaus na rozlou‹enou
JABLKOÅ
a STçTNê FILHARMONIE BRNO
dirigent Aleä PodaÞil
KC Ð Komorn’ cyklus
Besedn’ dóm, 19.30 hodin
1 / 9. 11. 2004 / HouslovŽ talenty
JOHANN SEBASTIAN BACH: Son‡ta III.
pro housle s—lo BWV 1015
EUGÈNE-AUGUSTE YSA¬YE: Son‡ta-balada
pro housle s—lo op. 27/3
Milan Pa¼a Ð housle
GIUSEPPE TARTINI: ‘‡blóv trylek
LUBOá SLUKA: Samota Ð 1. proveden’
HEINRICH WILHELM ERNST: Posledn’ róìe lŽta
Adam Nov‡k Ð housle
Martina Mergentalov‡ Ð klav’r
2 / 18. 1. 2005 / Dvakr‡t ‹tyÞi plus hostŽ
JOHANN SEBASTIAN BACH, DIONøS WEBER,
WOLFGANG AMADEUS MOZART, DUKE ELLINGTON,
GEORGE GERSHWIN, LOWELL E. SHAW, CHARLIE PARKER,
VLADIMêR HNILI‰KA, JOSEF AUDES, MOJMêR BçRTEK,
RICHARD MLYNçÛ
NOSTALGIA QUARTET
BRN•NáTê HORNISTƒ
JindÞich Petr‡ä j. h., Tom‡ä Kopeckù j. h. Ð lesn’ roh
3 / 15. 2. 2005 / Ve‹er smy‹covŽho kvarteta
JOHANNES BRAHMS: Kvartet ‹. 2 a moll op. 51/2
BOHUSLAV MARTINñ: Kvartet ‹. 5 (H. 268)
PETR ILJI‰ ‰AJKOVSKIJ: Kvartet ‹. 1 D dur op. 11
MORAVSKƒ KVARTETO
4 / 26. 4. 2005 / Klav’rn’ recit‡l
SERGEJ RACHMANINOV: Etudy-obrazy op. 39 (vùbžr)
ROBERT SCHUMANN: Kreisleriana op. 16
JOHANNES BRAHMS: áest klav’rn’ch kusó op. 118
Martin Kas’k Ð klav’r
5 / 31. 5. 2005 / TÞi smy‹ce a É
LUDWIG van BEETHOVEN: Trio c moll op. 9/3
JIÛê MATYS: Smy‹covŽ trio
JIÛê DRUëECKø: Kvartet F dur pro basetovù roh a smy‹ce
JOSEPH HAYDN: Divertimento F dur
GIDEON KLEIN: Smy‹covŽ trio
TRIO GIDEON
Luk‡ä DaËhel Ð basetovù roh
KRD Ð Koncerty pro rodi‹e s džtmi
Besedn’ dóm, 10.30 hodin
1 / 16. 10. 2004
Jon‡ä a Melicharov‡ v opeÞe
Jitka Molavcov‡ a JiÞ’ Suchù
STçTNê FILHARMONIE BRNO
dirigent Roman V‡lek
2 / 6. 11. 2004 / Svžt o‹ima džt’
ZDEN•K POLOLçNêK: Do us’n‡n’
VLADIMêR SOMMER: Co Þ’k‡ mateÞ’douäka džtem
BOHUSLAV MARTINñ: Hra na vl‹ka (ápal’‹ek)
PETR EBEN: Na naäem s‡dku
HANS KRçSA: Brundib‡r, mal‡ opera pro džti
KANTILƒNA
sbor džt’ a ml‡deìe pÞi SFB
Tom‡ä KoÞ’nek Ð tenor
Eva PodaÞilov‡ Ð klav’r
KOMORNê SOUBOR SFB
dirigent Jakub Klecker
3 / 4. 12. 2004 / Brnžnsk‡ tajemstv’
WOLFGANG AMADEUS MOZART, LEOá JANç‰EK,
JAROSLAV JEëEK, ANTONêN DVOÛçK, PAUL HINDEMITH,
ANTONIO VIVALDI, GEORGES BIZET,
MODEST PETROVI‰ MUSORGSKIJ
Roman Novoz‡mskù Ð fagot
Petr Hlad’k, Martin Oprä‡l Ð bic’ n‡stroje
FAGOTI BRUNENSES
STçTNê FILHARMONIE BRNO
dirigent a moder‡tor Miloä Machek
4 / 5. 3. 2005 / Snžhurka a sedm muzikantó
GORDON JACOB, LUDWIG van BEETHOVEN,
FLORIAN GASSMANN, JAN KÛTITEL VAÅHAL,
CHRISTOPH WILLIBALD GLUCK, PETR ILJI‰ ‰AJKOVSKIJ,
ANTONêN DVOÛçK
STçTNê FILHARMONIE BRNO
dirigent »ubom’r Mikeska
5 / 21. 5. 2005 / V Þ’äi po‹’ta‹e
RONALD BINGE, NIKOLAJ RIMSKIJ-KORSAKOV,
GIANNI FERRIO, WOLFGANG AMADEUS MOZART,
SERGEJ PROKOFJEV, EDVARD HAGERUP GRIEG,
PETR ILJI‰ ‰AJKOVSKIJ, GEORGES BIZET
Elena Gazd’kov‡ Ð sopr‡n
STçTNê FILHARMONIE BRNO
dirigent a moder‡tor Miloä Machek
KK Ð Koncerty KANTILƒNY
Besedn’ dóm (1,3), katedr‡la sv. Petra a Pavla (2)
1 / 6. 11. 2004 v 17.00 hodin
Podzimn’ koncert v Besedn’m domž
JIÛê PAUER: Kaleidoskop
CTIRAD KOHOUTEK: Na rozhlednž
ANTONêN DVOÛçK: MoravskŽ dvojzpžvy (vùbžr)
HANS KRçSA: Brundib‡r, mal‡ opera pro džti
Tom‡ä KoÞ’nek Ð tenor
Zdenžk N‡den’‹ek Ð hoboj
Eva PodaÞilov‡ Ð klav’r
Z‡kladn’ umžleck‡ äkola KANTILƒNA
sbormistrynž Valeria Maéaäov‡
KOMORNê SOUBOR SFB
Þ’d’ Jakub Klecker
2 / 25. 12. 2004 v 16.30 hodin
V‡no‹n’ koncert v katedr‡le
‰esk‡ a anglick‡ v‡no‹n’ hudba
CHARLES BURNEY: Hark! The Herald Angels Sing
ORLANDO di LASSO: Benedictus
JACOBUS HANDL GALLUS: Natus est nobis, Ave Maria
MARTIN MADAN: Lo! He Comes
TOMçá PçLKA: V‡no‹n’ kant‡ta Ð 1. proveden’
BENJAMIN BRITTEN: Ceremony of Carols (vùbžr)
lidovŽ koledy
spoluœ‹inkuj’
Pavla Barton’kov‡ Ð harfa
Jakub Janäta Ð varhany
Þ’d’ Jakub Klecker
3 / 16. 4. 2005 v 10.30 hodin
Jarn’ koncert v Besedn’m domž
JIÛê MATYS: Zdravotn’ abeceda, P’snž pro džti
PETR ÛEZNê‰EK: Tato teta
BOHUSLAV MARTINñ: Vyn‡äen’ smrti z baletu ápal’‹ek,
Otv’r‡n’ stud‡nek
ARNOáT PARSCH: V‡lka s mloky
ZDEN•K POLOLçNêK: Missa brevis
spoluœ‹inkuj’
Richard Nov‡k Ð bas
Eva PodaÞilov‡ Ð klav’r
á‡rka Kr‡lov‡ Ð klav’r
Jakub Janäta Ð varhany
Z‡kladn’ umžleck‡ äkola KANTILƒNA
sbormistrynž Valeria Maéaäov‡
Þ’d’ Jakub Klecker a Ivan Sedl‡‹ek
39
KSPH Ð Koncerty
Spolku pއtel hudby
Besedn’ dóm, 19.30 hodin
1 / 19. 10. 2004
Dvž jubilea Ð Theodor Schaefer a Leoä Jan‡‹ek
THEODOR SCHAEFER: Dechovù kvintet op. 3,
MilostnŽ balady op. 18
LEOá JANç‰EK: ë‡rlivost, Moravsk‡ lidov‡ poezie
v p’sn’ch, Pochod modr‡‹kó, Ml‡d’
Jana átef‡‹kov‡ Ð mezzosopr‡n
Petr Pomkla Ð pikola
Luk‡ä DaËhel Ð basklarinet
á‡rka a Jan Kr‡lovi Ð klav’r
DechovŽ kvinteto PHOENIX
2 / 7. 12. 2004 / ‰esk‡ hudba 2004
ANTONê DVOÛçK: Sonatina G dur op. 100
pro housle a klav’r
JOSEF SUK: ‰tyÞi kusy pro housle a klav’r op. 17
JAN NOVçK: Sonata tribus
BOHUSLAV MARTINñ: Madrigalov‡ son‡ta (H. 291)
Petr Pomkla Ð flŽtna
Marie Gajdoäov‡ Ð housle
Bohuslav Matouäek Ð housle
JiÞina Kolmanov‡ Ð klav’r
Karel Koä‡rek Ð klav’r
3 / 11. 1. 2005 / Hraj’ Ardaäevovi
BOHUSLAV MARTINñ: Son‡ta ‹. 3 pro violoncello a klav’r
(H. 340)
BEDÛICH SMETANA: Polka a moll a Polka F dur
z ‰eskùch tancó, Macbeth a ‹arodžjnice
SERGEJ RACHMANINOV: SymfonickŽ tance op. 45
Nat‡lie Ardaäevov‡ Ð violoncello
Renata Ardaäevov‡ Ð klav’r
Igor Ardaäev Ð klav’r
4 / 22. 2. 2005 / Ve‹er smy‹covùch kvartetó
WOLFGANG AMADEUS MOZART: Smy‹covù kvartet G dur
KV 156
ALBAN BERG: Smy‹covù kvartet op. 3
FRANZ SCHUBERT: Smy‹covù kvartet G dur op. 161
(D 887)
BENNEWITZOVO KVARTETO
5 / 15. 3. 2005 / Klav’rn’ recit‡l
JOHANN SEBASTIAN BACH: Preludium a fuga Cis dur
BWV 848
LUDWIG van BEETHOVEN: Son‡ta As dur op. 26
JOHANNES BRAHMS: Variace na Paganiniho tŽma op. 35
LEOá JANç‰EK: Po zarostlŽm chodn’‹ku (1. Þada)
V‡clav M‡cha Ð klav’r
6 / 19. 4. 2005 / Ve‹er klav’rn’ch tri’
JOSEF SUK: Trio c moll op. 2
BEDÛICH SMETANA: Trio g moll op. 15
ANTONêN DVOÛçK: Trio e moll op. 90 ãDumkyÒ
GUARNERI TRIO
7 / 17. 5. 2005 / Mlad’ brnžnät’ umžlci
FRANZ STRAUSS: Nokturno op. 7
ROBERT SCHUMANN: Adagio a Allegro op. 70
LUDWIG van BEETHOVEN: Son‡ta F dur op. 17
pro lesn’ roh a klav’r
Karel Hofmann Ð lesn’ roh
Jana Goli‡äov‡ Ð klav’r
JOHANN SEBASTIAN BACH: Preludium a fuga Es dur
BWV 552
MARCEL DUPRƒ: Suite Bretonne op. 21
Radka Slaninov‡ Ð varhany
STçTNê FILHARMONIE BRNO
SFB Ð program sezony 2004Ð2005 / Brno Philharmonic Orchestra Ð Programme of the Season 2004Ð2005
6 / 23. a 24. 6. 2005 / Ve v’ru tance
CARL MARIA von WEBER, GEORGES BIZET (arr. BORNE),
JOHANN SEBASTIAN BACH, PETR ILJI‰ ‰AJKOVSKIJ,
WOLFGANG AMADEUS MOZART, JOHANN STRAUSS,
EMILE WALDTEUFEL, JOHANNES BRAHMS,
EDVARD HAGERUP GRIEG, JULIUS FU‰êK,
BEDÛICH SMETANA, ANTONêN DVOÛçK, OSKAR NEDBAL,
CHARLES GOUNOD
Carlo Jans Ð flŽtna
STçTNê FILHARMONIE BRNO
dirigent Miloä Machek
St‡tn’ filharmonie Brno
S F B n a c e s t ‡ c h / B r n o P h i l h a r m o n i c O r c h e s t r a o n To u r
SFB na cest‡ch
ZAHRANI‰Nê KONCERTY A TURNƒ
STçTNê FILHARMONIE BRNO
PO ROCE 1996É
CONCERTS OR TOURS
OF THE BRNO PHILHARMONIC ORCHESTRA
AFTER 1996É
SEZONA 1996/97
Polsko, Slovensko, Rakousko, Nžmecko,
ávùcarsko, Lichtenätejnsko, Belgie,
Francie, It‡lie
SEASON 1996/97
Poland, Slovakia, Austria, Germany,
Switzerland, Lichtenstein, Belgium,
France, Italy
SEZONA 1997/98
Rakousko, ápanžlsko, Nizozem’,
Lucembursko, Belgie, Francie, It‡lie
SEZONA 1998/99
Slovensko, Nžmecko, Belgie, Nizozem’
SEZONA 1999/00
Polsko, Rakousko, Nžmecko,
Lucembursko, Chorvatsko, Francie
SEZONA 2000/01
Slovensko, Rakousko, Nžmecko, Francie,
It‡lie-Vatik‡n Ð koncert pro SvatŽho otce
SEZONA 2001/02
Rakousko, Nžmecko, ápanžlsko, ávùcarsko
SEZONA 2002/03
Rakousko, ávùcarsko, Francie
SEZONA 2003/04
Nžmecko, Rakousko
SEZONA 2004/05
SEASON 1997/98
Austria, Spain, Netherlands, Luxembourg,
Belgium, France, Italy
SEASON 1998/99
Slovakia, Germany, Belgium, Netherlands
SEASON 1999/00
Poland, Austria, Germany, Luxembourg,
Croatia, France
SEASON 2000/01
Slovakia, Austria, Germany, France,
Italy-Vatican Ð Concert for the Holy Father
SEASON 2001/02
Austria, Germany, Spain, Switzerland
SEASON 2002/03
Austria, Switzerland, France
SEASON 2003/04
Germany, Austria
SEASON 2004/05
Singapur, Tchajwan, Vietnam,
Korejsk‡ republika, Hongkong, Filip’ny,
Singapore, Taiwan, Vietnam,
South Korea, Hongkong, Philippines,
Nžmecko, Rakousko, Nizozem’, Slovensko
Germany, Austria, Netherlands, Slovakia
40
ASIJSKƒ TURNƒ Ð TOYOTA CLASSICS 2004
27. 10.Ð11. 11. 2004
Singapore, Taiwan, Vietnam,
South Korea, Hongkong, Philippines
S F B n a c e s t ‡ c h / B r n o P h i l h a r m o n i c O r c h e s t r a o n To u r
Singapur, Tchajwan, Vietnam,
Korejsk‡ republika, Hongkong, Filip’ny
ASIA TOUR Ð TOYOTA CLASSICS 2004
October 27 ÐNovember 11, 2004
41
STçTNê FILHARMONIE BRNO
S F B Ð d i s ko g r a f i e / B r n o P h i l h a r m o n i c O r c h e s t r a Ð D i s c o g r a p h y
St‡tn’ filharmonie Brno
S F B Ð d i s ko g r a f i e
42
S F B Ð d i s ko g r a f i e / B r n o P h i l h a r m o n i c O r c h e s t r a Ð D i s c o g r a p h y
PÞedstavujeme v‡m nepatrnù zlomek
z rozs‡hlŽho vùbžru naäich hudebn’ch nosi‹ó.
NžkterŽ z nich si móìete zakoupit
v hudebn’ch prodejn‡ch
nebo pÞed koncerty SFB.
We would like to present a small sample
of the large choice of our CDs.
Some of them you can buy
in the music shops or before the concerts
of the Brno Philharmonic Orchestra.
43
STçTNê FILHARMONIE BRNO
5 . M E Z I N ç R O D N ê H U D E B N ê F E S T I V A L / 5 TH I N T E R N AT I O N A L M U S I C F E S T I V A L
áPILBERK 2004
P R O G R A M O V ø K ATA L O G / C ATA L O G U E O F P R O G R A M M E S
OFICIçLNê PARTNEÛI
www.skanska.cz
ud
m
no
•
www.snip.cz
www.premiera.cz
44
Br
ná
i
z
e
www.koop.cz
ERK 2004
rodní h
e
fes tival Š
www.pbsvb.cz
í
n
b
P
ILB
5.
PartneÞi / Partners
www.cmcem.cz
GENERçLNê MEDIçLNê PARTNER
PartneÞi / Partners
www.euroawk.cz
45
5. MHF áPILBERK
2004
5 . M E Z I N ç R O D N ê H U D E B N ê F E S T I V A L / 5 TH I N T E R N AT I O N A L M U S I C F E S T I V A L
áPILBERK 2004
P R O G R A M O V ø K ATA L O G / C ATA L O G U E O F P R O G R A M M E S
MEDIçLNê PARTNEÛI
www.rozhlas.cz/brno
fes tival Š
í
n
b
P
ud
Br
m
ná
i
z
e
www.kisshady.cz
ERK 2004
rodní h
e
ILB
no
5.
www.czechia.com/opusmusicum/
•
PartneÞi / Partners
www.muzikus.cz
Brno 107,5 FM ¥ www.proglas.cz
www.rovnost.cz
46
MEDIçLN• PODPOÛILI
KÞenov‡ 42, Brno
no
www.dpmb.cz
Br
m
ná
i
z
e
www.brnocar.cz
ERK 2004
rodní h
DOPRAVU ZAJIáèUJê
PartneÞi / Partners
e
fes tival Š
í
n
b
P
ILB
ud
www.e-mates.cz
•
5.
KV•TINOVç VøZDOBA
Květiny
Gelnarová
PalackŽho tÞ. 39, Brno
47
5. MHF áPILBERK
2004
ud
ná
i
z
e
ERK 2004
rodní h
ILB
e
fes tival Š
í
n
b
P
Br
m
P r o g r a m o v ù k a t a l o g
5. mezin‡rodn’ho hudebn’ho festivalu
no
•
5.
á P I L B E R K
2
0
0
4
Vydavatel ¥ St‡tn’ filharmonie Brno
Rok ¥ 2004
N‡klad ¥ 1 000 vùtiskó
Redakce ¥ Martin Foretn’k
Texty ¥ JiÞ’ Beneä a Martin Foretn’k
Anglickù pÞeklad ¥ James Edward Thomas,
Todd Hammond, Hana Nesn’dalov‡
Foto ¥ archiv SFB, Martin Foretn’k,
Michaela DvoÞ‡kov‡
Grafickù n‡vrh ¥ © V‡clav Mekyska
GrafickŽ zpracov‡n’ a produkce ¥
Jonat‡n, tel./fax 545 245 324
Tisk ¥ TED, s.r.o.

Podobné dokumenty