5-6/2012 - Farnost sv. Vojtěcha

ZPRAVODAJ
Římskokatolické farnosti sv. Vojtěcha & Salesiánského střediska mládeže – DDM Č. Budějovice
FÍKOVNÍK
5-6/2012
21. ROČNÍK
Dary jsou sice rozmanité,
ale je pouze jeden Duch.
A jsou rozličné služby, ale
je pouze jeden Pán.
Ty projevy Ducha jsou však
dány každému k tomu, aby
mohl být užitečný."
(1Kor 12, 4-7)
úvodník aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
5-6/2012
Toužím po Duchu svatém?
V poslední květnovou neděli 10 dětí z naší farnosti přijme prvně
svátost eucharistie a několik dospělých přijme svátost biřmování.
Je to v roce, který je věnován svátosti biřmování. Biřmování
(z latinského confirmatio) znamená „posila, stvrzení, upevnění.“
Svátost biřmování uděluje biskup nebo jím pověřený kněz
pomazáním křižmem na čele při současném vkládání ruky a
vyslovení slov: „Přijmi pečeť daru Ducha svatého.“ Znamená to,
že teď naprosto patří Kristu, je navždycky v jeho službách a má
příslib Boží ochrany.
Kdo chce být biřmován, musí být plně připraven k přijetí
tak velké milosti. Má rozumem poznat pravdy víry, na nichž chce
odpovědně budovat svůj život, a má umět obhájit svou víru i před
svým okolím. Má po tomto daru toužit v plné svobodě, celým
srdcem a s jasným úmyslem stát se dospělým křesťanem, který
ví, komu uvěřil a rozhodl se pro Krista a jeho evangelium.
Duch svatý sestoupil na apoštoly o Letnicích, kdy Izraelité
vzpomínali na Mojžíše, který na Sinaji dostal Desatero. Hospodin,
který uzavřel se svým lidem smlouvu, mu dal Zákon. Na Kalvárii
uzavřel Bůh novou smlouvu, kterou potvrdil krví svého Syna.
Nyní ji dovršil novým přikázáním. Dal lidu svého Svatého Ducha,
ducha lásky mezi Otcem a Synem. Žít v Duchu Svatém bude
znamenat žít v lásce. Láska je základním zákonem církve. Podle
ní se má poznat, kdo k církvi patří. Pokud mě láska vede k
porušení Desatera, není to pravá láska. Láska, která se podřídí
Desateru, se očišťuje a zdokonaluje. Láska není jen vznešený
pocit, ale i vůle dělat dobro pro druhé. Ježíš plný Ducha nám
ukázal lásku až do krajnosti. Dal za nás život. Láska miluje i za
cenu oběti či vlastní ztráty.
Je třeba se v dnešní době rozhodnout. Jestli chceme sklízet
plody Ducha, musíme i my žít podle Ducha, a ne podle těla, nebo
ducha světa. Kdo žije podle toho, co chce tělo, nebo duch světa,
sklidí odpovídající plody, mezi které podle sv. Pavla patří:
smilstvo, nečistota, chlípnost, modloslužba, čarodějnictví,
nepřátelství, sváry, žárlivost, hněvy, ctižádost, nesvornost,
stranictví, závist, opilství, hýření a jiné. Chceme-li plody Ducha,
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa1a
úvodník, informace & ohláškyaaa aaaaa aaaaaaaaaaaaaaa
5-6/2012
pak musíme žít jako ti, kteří náleží Kristu a svoje tělo i s jeho
vášněmi a žádostmi ukřižovali. Proto využijme devět dní před
sesláním Ducha Svatého k tomu, abychom se podobali Panně
Marii a apoštolům, kteří společně v modlitbách očekávali tento
úžasný Dar. Modleme se v rodinách novému k Duchu Svatému a
otevírejme se pro Něj, abychom i my byli jeho nástroji a přinášeli
do církve a do společnosti skutečnou a pravou lásku. K tomu
všem žehná
P. Milan Mihulec
V dubnu byli pokřtěni:
Jaroslava Marie Daniela Harazímová, Jitka Marie Vančurová, Eva Růžena
Honsová, Eva Růžena Honsová ml., Marie Kateřina Benešová,
Milan Mašek, Adrian Marcel Berky a Michaela Petra Saitzová
Na věčnost nás předešly:
Růžena Radová a Emílie Somolová
LITURGICKÁ ČTENÍ – ROČNÍ CYKLUS B :
Datum Neděle/svátek
1.čtení
27.5.
3.6.
10.6.
17.6.
24.6.
2.čtení
Evangelium
Sesl. Ducha Svatého
Sk 2,1-11
Gal 5,16-25
J 15,26-27;16,12-15
Nejsvětější Trojice
10. v mezidobí
11. v mezidobí
Nar. Jana Křtitele
Dt 4,32-34.39-40
Gn 3,9-15
Ez 17,22-24
Iz 49,1-6
Rim 8,14-17
2Kor 4,13-5,1
2Kor 5,6-10
Sk 13,22-26
Mt 28,16-20
Mk 3,20-35
Mk 4,26-34
Lk 1,57-66.80
PRAVIDELNÉ BOHOSLUŽBY U SV. VOJTĚCHA:
PO
ÚT
STŘ
ČT
PÁ
SO
NE
19.00
18.00 18.00 18.00 7.30
8.00
- studentská
10.00 - dětská
18.00
Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa2a
světec měsíceaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
5-6/2012
13.5. Sv. Marie Dominika Mazzarellová (1837 - 1881)
Narodila se 9.5.1837 v severoitalském městečku
Mornese jako nejstarší dcera v rodině, která se živila
prací na pronajatých vinicích. Marie Dominika byla
fyzicky mimořádně zdatná a velmi účinně pomáhala
otci na vinicích. Byla inteligentní, ale do školy
nechodila, otec ji pouze naučil číst. V roce 1847 přišel
do farnosti kněz don Pestarino, který se později stal
salesiánem, a ve kterém našla Marie Dominika hlubokého, ale i
náročného duchovního vůdce. Ten založil Družinu Panny Marie
Neposkvrněné, jejíž členky se zavazovaly časnými sliby čistoty a
věnovaly se nemocným, matkám, výchově dětí a výuce náboženství.
Do Družiny vstoupila Dominika a stala se horlivou členkou.
Ve 23 letech těžce onemocněla tyfem při ošetřování
příbuzných. Dostala se na hranici smrti, ale nakonec se postupně
uzdravila, i když ztratila svou dřívější fyzickou výkonnost. Marie
Dominika intenzivně hledala u Boha, jaký životní plán s ní má, a on jí
postupně dával odpověď. S přítelkyní Petronilou se naučily šít a
posléze založily šicí dílnu, kde této dovednosti učily děvčata. Jejich
cílem bylo při společné práci na děvčata výchovně působit. V roce
1864 navštívil Mornese don Bosko a skupina děvčat pod vedením
Marie Dominiky jej zaujala. Zrovna v tu dobu na něj mnozí naléhali, aby
založil řeholní společenství pro výchovu děvčat. Don Bosko duchovně
vedl tuto skupinu a v roce 1872 Marie Dominika spolu s několika
dalšími ženami složily do jeho rukou řeholní sliby.
Nová kongregace se začala věnovat výchově a vzdělání dívek.
Sestry otevřely v Mornese školu, ve které spolu s děvčaty učila i Marie
Dominika. Její životní moudrost i pozornost k Duchu svatému byla tak
veliká, že mohla být představenou a dobře vést sestry i v dalších
domech, které začaly rychle vznikat. Za života Marie Dominiky se
kongregace rozšířila do Francie a sestry se vydaly na misie do
Argentiny a Uruguaye. Dominika zemřela 14.5.1881 a svatořečena
byla roku 1951. Dnes mají sestry salesiánky (oficiální název je Dcery
Panny Marie Pomocnice, italská zkratka - FMA) v 93 zemích světa
14 000 členek.
P. František Ptáček
Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa3a
ze života farnostiaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
a5-6/2012
Lomecké putování
Budiž zde všem na vědomí dáno, že nejen mládež v naší farnosti má svá
spolča, také my, kterým už padesátka zamávala (někomu už hodně dávno),
jedno takové tvoříme, a to už přes dvacet let. Určitě nás znají lidé, kteří
přicházejí do kostela v neděli na desátou, kdy my, ranní ptáčata z osmé, se
rozcházíme po hodince strávené u kávičky a nějakého toho chutného sousta.
Je přece třeba posoudit nejen, jaké bylo kázání, ale také jak se kamarádce
povedla ta nová buchta, že? A nerozhodí nás ani to, že někdo změní bydliště,
třeba i dost zásadním způsobem. Když se před nějakými sedmi lety
přestěhovali Semschovi až do dalekého Olešníka, nejenže nepřestali chodit
mezi nás, ale naopak, polohu svého nového bydliště vzali jako příležitost k
vymyšlení a založení nové tradice, májového putování po trase OlešníkLomec, které se letos uskutečnilo už posedmé, první sobotu v květnu.
Jako vždy bylo zahájeno v pravé poledne u Semschů tradičním
borščem, letos obzvláště řízné chuti, bychom vyrazili na čtyřhodinovou cestu
řádně povzbuzeni a nabuzeni. Chodívá nás vždycky asi sedm, poslední tři
roky i s někdejším čtyráckým panem farářem Bohuslavem Richterem,
rodákem z nedalekých Krtel, který na Lomečku slavil svoji primici a příští rok,
dá-li Bůh, tam s námi oslaví i dvacáté výročí svého kněžského svěcení.
Na poutní cestě máme svůj památeční strom, pod kterým se vždycky
zastavíme, odpočineme a zavzpomínáme. Letos, když nás přepadla docela
vydatná dešťová sprška, jsme zavzpomínali hlavně na předloni tragicky
zahynuvšího akolytu Pepu Cepáka, který byl i duší našeho společenství, a na
jeho slogan: Neexistuje špatné počasí, jen špatně oblečení lidé. Ostatně jaká
by to byla pouť, kdyby nám nebylo dopřáno i trochu toho nepohodlí, mokrých
ponožek a bolavých nohou.
Kolem páté se na Lomci při mši sejdeme s méně fyzicky zdatným, leč
motorovými přibližovadly a řidičáky vybaveným zbytkem našeho spolča a po
organizačně náročném přesunu zakotvíme všichni znovu u Semschů. Vždycky
tam na nás čeká odměna v podobě dobré večeře a požehnaného společenství
stolu vůbec, jelikož nejen chlebem, ale i domácí slivovičkou živ býti může
člověk. To zase mají jako poutní oběť ti, kteří nás pak plné zážitků a bohatě
utvrzeným vědomím, že patříme k sobě a společně Pánu, rozvážejí domů.
A už se těšíme na další setkání na Silvestra na Kleti, o Květné neděli
na křížové cestě v Římově nebo při nějakém výšlapu jen tak. Existuje takové
hezké úsloví: "Přítel je ten, kdo s tebou zpívá, když jsi na vrcholu hory. A
tiše kráčí po tvém boku v údolí."
Blanka Pirnosová
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa4a
jak se žije vysokoškolákůmaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
5-6/2012
„Cordiali saluti da Roma“
aneb „srdečné pozdravy z Říma“ vyřizujeme všem přátelům od Toníka
Pražana! Když jsme se minulý rok dozvěděli, že nás dobrý přítel z řad
salesiánů musí natrvalo opustit kvůli postgraduálnímu studiu a výuce na
univerzitě v italské metropoli, slíbili jsme mu, že ho v novém působišti
navštívíme. Tak jsme také učinili a ve třinácti lidech jsme se za ním vypravili.
Čtyřdenní cestu jsme zahájili v neděli 15. dubna, kdy jsme z brněnského
letiště zamávali rodné zemi. Už západ slunce pozorovaný z letadla byl pro nás
krásným zážitkem, kterých bylo během poměrně krátkého času hodně. Toník
nás v Římě mile přivítal a připravil nám moc hezký program. Doprovodil nás
na proslulá místa, vyhledávaná turisty z celého světa, ale také na místa méně
známá, třebaže neméně pozoruhodná.
Hned v pondělí jsme se vydali po stopách, které v Římě zanechal Don
Bosco. Prohlédli jsme si kněžská roucha, která světec nosil, viděli jsme i deku,
kterou se přikrýval. Pousmáli jsme se, když jsme si uvědomili, že deky
v salesiánském institutu, kde jsme byli ubytováni, vypadaly právě tak. V domě,
kde se Don Bosco zdržoval, jsme slavili mši svatou. Tu jsme společně mohli
slavit každý den, což jistě přispělo k tomu, že celý náš pobyt byl opravdu
požehnaný. V úterý jsme měli možnost začít den mší přímo v chrámu sv.
Petra ve Vatikánu, kvůli níž jsme si rádi přivstali. Spolu s Toníkem ji celebroval
otec František Ptáček, který byl součástí naší výpravy. Po prohlídce chrámu
jsme vystoupali na kopuli vysokou 136 metrů, ze které se nám naskytl krásný
rozhled. Poté jsme zamířili na Velehrad, asi nejobvyklejší útočiště českých
poutníků. Byli jsme laskavě přijati, jako ostatně všude. Velmi vlídného přijetí
se nám dostalo v Centru Aletti, kde během svého života působil slavný
kardinál Tomáš Špidlík. Místní komunita umělců vytváří barevné mozaiky po
vzoru východních ikon. Navštívili jsme baziliku Santa Maria Maggiore a
baziliku sv. Pavla. Vstoupili jsme i na akademickou půdu velkých římských
univerzit a směli jsme se podívat dokonce do obrovské knihovny Biblického
institutu, kde Toník pohroužen do literatury studuje.
Vedle duchovních a kulturních zážitků máme též zážitky gurmánské.
Ochutnali jsme italskou kávu, zmrzlinu a samozřejmě pizzu, která byla o to
lepší, že ji pro nás připravili Toníkovi spolubratři. V poslední den patřila
k programu návštěva Colossea, Fora Romana a Palatina. S Římem jsme se
rozloučili vyhlídkou z takzvané Pomerančové zahrady. S Toníkem jsme se
rozloučili s jinou vyhlídkou, a sice tou, že se snad první týden v červenci, kdy
bude v Čechách, opět setkáme. Čtyři dny jsou jistě málo k tomu, abychom
dobře poznali Řím a těchto pár řádek je málo k tomu, aby se na nich dalo
popsat, co všechno jsme poznat stačili. Ale i tak jsme rádi za to, že jsme tam
mohli být a že se s Vámi o tuto radost můžeme rozdělit.
Katka Brichcínová
Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa5a
nabídka příměstských táborů aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa5-6/2012
Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa6a
chaloupkyaaaaaaa aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa5-6/2012
Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa7a
ve středisku to žijeaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa5-6/2012
Fotbalový turnaj Sv. Jana Boska 12. 5. 2012
V sobotu 12. května 2012 proběhl na českobudějovickém hřišti TJ
Meteor již 17. ročník fotbalového turnaje Sv. Jana Boska, který
pořádalo SaSM-DDM České Budějovice. I když nám počasí nepřálo,
celý turnaj se uskutečnil a dopadl velmi dobře. Celkem se zúčastnilo 11
družstev z jižních Čech. V kategorii mladších žáků (6–10 let) soupeřila
4 družstva. V této kategorii vyhrál tým Větřní, který byl na turnaji
poprvé, na druhém místě se umístil tým Therne Čhave ze SaSM-DDM
ČB a na třetím místě se umístil tým Jeketane z Tábora. Kategorie
starších žáků byla zastoupena ještě početněji. Utkalo se mezi sebou 7
družstev. Na třetím místě skončili chlapci s týmem AC Benga ze
SaSM-DDM ČB, druhé místo obsadil tým Roma (Č. Krumlov) a na
prvním místě skončil opět tým z Větřní. Děkujeme všem dobrovolníkům
a rozhodčím, kteří přispěli k hladkému průběhu akce. Na turnaj se
přijelo podívat mnoho rodičů a příbuzných hráčů, což zřejmě přispělo
k jejich dobré formě.
Veronika Šimečková
Tajemný večer na klubu Oráč a návštěva Ort
V pátek 11.5. začal na klubu Oráč tajemný večer, kdy jsme si pověděli
o symbolech. Symboly jsou všude kolem nás a skrývají významy, nad
kterými jsme se zamysleli. Každý si vytvořil svůj osobní symbol, který si
nechal namalovat na obličej a poté si poskládal symbol z hořících
svíček. Ke svému symbolu ještě ostatním řekl, co ten symbol pro něj
znamená. Symboly účastníků byly o lidských hodnotách a o postoji
k životu. Pak jsme se podívali na horor Zrcadlo a usnuli v kulečníkové
místnosti. Ráno jsme vstali brzy, nasnídali se a vyrazili do deště směr
Hrdějovice. S menšími útrapami jsme došli do Ort. Tam jsme se vrhli
do podzemí a prozkoumali chodby podzemního dolu na kaolín. Stěny
chodeb jsou z pískovce a návštěvníci podzemí do nich už několik let
vyrývají plastiky, sochy, nápisy, symboly. I my jsme si zkusili v jedné ze
slepých uliček nazvané Galerie vmačkáváním kaolínu do stěny napsat
vzkazy. Pak si každý našel v bludišti svou svíčku s mottem a vyrazili
jsme zpět na povrch.
Luděk Beneš
Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa8a
příběhy želvy Loudalky aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa 5-6/2012
Milé děti,
Loudalka dostala krásnou svíčku. Měla z ní
velikou radost a říkala, že chce být stále
hodná, aby v jejím srdíčku bylo hodně světla,
jako ho má její svíčka. Chtěla ji zapálit na stole u oběda, ale svíčka se
začala ošívat: „ Ne, ne, nezapaluj mně, moc by mě to bolelo, už bych
nebyla tak hezká.“ Loudalka se podivila, ale nechala ji být.
Druhý den přišla velká bouřka, někde blízko uhodil
blesk a všude byla tma. Loudalka šla pro svoji svíčku a
říká jí: „Jsi jediná svíčka u nás doma, moc tě teď
potřebujeme, abys nám posvítila, protože je tu všude
tma.“ Ale svíčka zase začala: „Ne, ne, nezapaluj mě,
moc by mě to bolelo a už bych nebyla tak hezká!“ Ale
to se už Loudalka rozzlobila a řekla: „Tak už dost! To
je, jako kdybych dostala bonbon a nemohla ho rozbalit. I kdybych ho
cucala půl roku, stejně bych nevěděla jak chutná. K čemu je svíčka,
která nechce svítit? Budu tě muset hodit do kamen!“ A to se svíčka
polekala a řekla:
„Tak dobře, můžeš mě zapálit, já to zkusím.“ A tatínek ji zapálil a
svíčka svítila všem v domě. A pak řekla: „To bylo krásné a vůbec mě to
nebolelo. Ode dneška už vám chci pořád svítit, když to bude potřeba.“
A Loudalka měla ze své svíčky radost.
Pozítří měla Loudalka divný den. Ve škole
pořád zlobila a zarmoutila paní učitelku. Doma potom
nechtěla jíst a odmlouvala mamince. Nepomohla jí
utírat nádobí, ani když ji o to maminka moc prosila. A
ještě byla drzá. Maminka skoro plakala. Když přišel
tatínek z práce a viděl, co se stalo, už odepínal pásek, že bude
výprask, ale maminka řekla: „Loudalko, vzpomínáš, co jsi slibovala
Pánu Ježíši? Že budeš hodná a že chceš, aby v tvém srdci bylo hodně
světla a radosti od dobrých skutků. A teď jsi na to úplně zapomněla a
jsi jako ta svíčka, co nechtěla hořet.“ Loudalka se celá začervenala,
protože si vzpomněla na svůj slib Pánu Ježíši.
převzato z www.loudalka.op.cz
Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa9a
fíkovníčkův kvízaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
5-6/2012
převzato z: http://www.biskupstvi.cz/kc/pomucky.html
Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa10a
akceaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
5-6/2012
Dovolujeme si Vás pozvat na přednášku Mgr. Hany Imlaufové,
psychoterapeutky, speciální pedagožky, manželské a rodinné poradkyně z
Křesťanské pedagogicko-psychologické poradny z Prahy, na téma:
Nepřítelem zdravé sexuality je mlčení.
Jak hovořit s dětmi v rodině o sexu ?
v neděli 17. června 2012 v 15h, ve farním sále farnosti sv. Vojtěcha
v Českých Budějovicích (Emy Destinové 1, zastávka MHD Vysokoškolské
koleje). Napadá-li Vás nějaký dotaz, můžete ho zaslat již nyní, na email:
[email protected]. Z kapacitních důvodů prosím o předběžné potvrzení
účasti na e-mail: [email protected]. Na přednášce bude vybíráno
dobrovolné symbolické vstupné, na pokrytí režijních nákladů.
Za organizační tým Vás zvou manželé Holcovi
květen
26.5. celostátní Misijní pouť a Misijní den dětí
Svatodušní vigilie v kostele Obětování panny Marie v ČB 17h
červen
1.6.
Noc kostelů – program od 19h i v našem kostele sv. Vojtěcha
Bez vytáček o křesťanství – kostel sv. Rodiny ČB 19.30h
2.6.
červnová pouť Lomec u Vodňan
7.6.
Slavnost Božího těla – Lomec u Voňan
8. - 9.6. pouť chlapů naší farnosti do Valtic ke Sv. Vavřinci :)
9.6.
volejbalový turnaj Dona Boska
13.6. Fatimský den
15.6. pěší pouť do Prachatic
16.6. brigáda na Tampíru (kontakt P. Tomáš Rádl)
září
28 - 30.9. Apalucha - klášter Nové Hrady
říjen
20 - 21.10. duchovní obnova akolytů - Kostelní Vydří
Fíkovník - 21. ročník, č.5-6/2012 vyšlo 20.5., uzávěrka 7-8/2012 je 24.6. 2012, vyjde,
dá li Pán 1.7. 2012 Římskokatolická farnost sv. Vojtěcha a Salesiánské středisko mládeže – DDM
ČB, E. Destinové 1, 370 05 České Budějovice, e-mail: [email protected], odkazy: ctyrak.sdb.cz,
www.sasmcb.cz, minictyrak.sdb.cz, spolcoctyrak.sdb.cz. Redakční úprava časopisu vyhrazena.
Časopis vychází s vědomím českobudějovického biskupství a je registrován na MKČR (E 10380). Tiskne
se v nákladu 200 výtisků. PROSÍME O DOBROVOLNÝ PŘÍSPĚVEK - náklady na jedno číslo jsou 4,- Kč.
Autoři č.4/2012:
L.Beneš, K.Brichcinová, Holcovi, M. Nollová - korektury, P. M.Mihulec, B.Pirnosová, P. F.Ptáček,
V.Šimečková, K.Tahovská