akvajeseň - maniAKVA

Transkript

bulletin občianskeho združenia
KLUB.AKVA.SK
8
/5.11.2007/
REPORTÁŽE:
Výstava bojovníc Martin
AKVA EXPO Rychnov 2007
Akvaristický podzim Brno
Akvárium 2007 Praha
AKVAJESEŇ
n ávšte va u p án a Ešp an dr a
Pro fi- Aq ua ri um – „Pap í k“
Akvár i um B ac h Ho do ní n
PATROX
i r i d i zu jí c í bo jo vn ic e
BLACKWATER akvárium
Neo he te randr ia e le gans
Apistogramma borellii
za ují m avo sti z AQUATABu
editoriál
vychádza ako dvojmesačník v elektronickej podobe /formát .pdf/
Akvárium, číslo 8
KLUB.AKVA.SK
Milé akvaristky, milí akvaristé,
zkrátka to nešlo jinak – museli jsme osmé číslo Akvária
věnovat reportážím z akcí, které letošní podzim přinesl. Museli proto, že jsme jejich návštěvami (a v případě Akvajeseně
samozřejmě i organizací) žili naplno. Ve věku digitálním, kdy
je snadné všechno vyfotit, zdokumentovat a podělit se o své
dojmy s ostatními, by byl hřích to neudělat. Paradoxní je
přitom fakt, že to, co bylo na tomto podzimu obzvlášť krásné
a hodné zachycení, je právě setkávání lidí z masa a kostí.
Zanícené debaty, potřásání rukama a pošilhávání po známých
osobnostech, plány do budoucna, výměny sáčků s rybami...
a hlavně uvolněná a radostná atmosféra. Takže s nadsázkou
řečeno, zvedněte zadky od počítače a běžte taky někdy mezi
lidi – stojí to za to. Třeba zrovna na výstavu rostlin a miniakvárií v rámci chystané Akvazimy v Bratislavě. (pozn. red.
skrytá reklama, vyškrtnout)
Osobně mám ve zvyku si na každém klubovém výletě něco
koupit. A tak si pamatuji, jaké rostliny jsem si koupila loni
v Rychnově, jako památku na výlet k cichlidářům mám
zase šnekáče, z oslav stoletého výročí Cyperu na jaře mám
Pogostemon helferi... a pokračovat by se tak dalo donekonečna. Proč to píšu – letošní podzim byl pro mě bohatý na
úlovky, které jen tak nezapomenu. V důsledku toho teď
každou chvíli vstávám od počítače a obcházím akvária ve
snaze zachytit zase aspoň na zlomek sekundy ten pohled,
který má na akvaristu zázračné účinky.
editoriál
Minulou neděli jsem totiž náhodou zachytila koutkem oka
nějaké pohyblivé čárečky pod hladinou mého nejnovějšího
akvária. No vida, přece jen se ty potvůrky povede rozmnožit,
i když tření jsem neviděla... marná sláva, můžu zírat do
akvária jak se mi zachce, některé ryby si zkrátka svoje
intimity nechávají pro sebe. Čárečky se za ten týden zdvojnásobily a neustále přibývají další – úspěch číslo jedna.
Popravdě řečeno by mi ta radost stačila na dlouhou dobu.
V úterý jsem ale viděla, jak se mi přímo před nosem třou
drobnoústky. Výlet do Hodonína přináší své ovoce!
Ve středu jsem si všimla, že v ulitě jedné ze samiček, které
jsem konečně po roce sehnala mým šnekáčím samečkům
(výlet k Papíkovi), „něco“ leží. Zmizelo mi to z očí a já jsem se
dlouhou dobu snažila zoufale přesvědčovat, že to nebyl
přelud. Nebyl, okolo ulity teď plavou dva krásní prckové.
Jen tak mimochodem, dneska ráno samička akarky zelené
postávala před vchodem do úkrytu, vyparáděná v bojových
barvách a dávající všem okolo najevo, že je mámou.
To doufám vysvětluje všechno – nemám prostě náladu
vymýšlet do úvodníku něco duchaplného. Omluvte mě, ale
musím se teď jít – dneska už po dvanácté – podívat, jak se
všechny ty moje ryby mají. Baví mě to, tenhle podzim mě
to zatraceně moc baví :-)
Příjemné počtení – a těšte se příště na rostliny!
Markéta Rejlková
(Foto: Miloš Chmelko)
Akvárium – dvojmesačník, vydáva KLUB.AKVA.SK – 8. číslo (vyšlo 5.11. 2007)
Redakčná rada:
Branislav Barčin, Norman Durný, Peter Kaclík, Miloslav Pešek, Markéta Rejlková
// [email protected]
Na vzniku tohto čísla sa podieľali:
Branislav Barčin (alias barky), Patrik Bíro (alias Patrox), Dominika, Norbert Dokoupil, Norman Durný (alias Norman), Martin
Haláč (alias roger), Miloš Chmelko (alias Miloš), Tomáš Chuda (alias ToChu, www.splendenspower.cz), Tomáš Jarkovský, Peter
Kaclík (alias skala, www.sozo.sk), Suporn Khumhom, Karel Krček, Peter Máčada (alias Macadlo), Miloslav Pešek (alias milop), Jiří
Plíštil (www.aquatab.net), Markéta Rejlková (alias Raviolka, sweb.cz/maniakva), Roman Slaboch (alias SoRex, www.akvarium.cz/1899),
Khanh Ta (alias Khanh)
Zákaz kopírovania a rozširovania textového či obrazového materiálu bez písomného súhlasu redakcie. © KLUB.AKVA.SK
2
editoriál
KLUB.AKVA.SK
Akvárium, číslo 8:
4
Editoriál..............................................................................2
Obsah.....................................................................................3
Ryby:
Apistogramma borellii...............................................4
Aquadesign:
Blackwater akvárium..................................................9
Z AQUATABu:
Nové importy ryb......................................................12
Hlaváč Gobioides peruanus......................................13
9
Zaujímavosti:
Iridizující bojovnice..................................................14
Živorodky:
Neoheterandria elegans...........................................19
30
Reportáže :
Rychnov 2007 (1): Akva Expo..................................23
Rychnov 2007 (2): Návšteva u pána Ešpandra.......30
Rychnov 2007 (3): Papík..........................................34
Medzinárodná výstava bojovníc v Martine..............36
Akvárium 2007, Praha.............................................39
IV. Medzinárodná výstava halančíkov.....................43
Akvapodzim na Moravě............................................46
Akvaristická jeseň v Bratislave.................................50
57
Klub:
Medzinárodná výstava bojovníc – Akvajeseň..........57
Patrox.......................................................................66
Patrox: Ryby, ktoré sú pre mňa naj.........................70
Recenzie:
66
Christian W. Hofstätter – Garnelen & Krebse.........73
Aktuálne:
Pozvánka na Akvaristickú zimu v Bratislave...........75
Propozície na súťažnú výstavu miniakvárií.............76
ryby
3
KLUB.AKVA.SK
ryby
AKO SA TO KONEČNE PODARILO, ALEBO AKO SOM
ZAČAL CHOVAŤ DROBNÉ JUHOAMERICKÉ CICHLIDY
Norman Durný
Po drobnejších cichlidkách som poškuľoval už dávno,
kvôli spestreniu skladby rybičiek v mojom okrasnom akváriu
v obývačke a aj na reguláciu neustále a nekontrolovateľne sa
množiacich živorodiek, kreviet a pancierničkov. Po naštudovaní niekoľkých knižných publikácií a surfovaní po internete
som sa rozhodol, že najlepšie by bolo začať s tými, ktoré
sú takmer vo všetkých dostupných zdrojoch považované za
bezproblémové a najvhodnejšie pre začiatočníkov. Konkrétne
Apistogramma borellii.
vždy v opačnom konci akvária, ako zvyknem kŕmiť. Nezvyknuté na kŕmenie v novom prostredí sa ho samozrejme
nezúčastňovali a aj keď som sa ich snažil dokrmovať mimo
krmoviska, príliš si na potrave nepochutnali, keďže im
väčšinu extra podávanej potravy vychytali šikovné tetry
a drobnoústky.
Po začiatočných problémoch s kŕmením mi z pôvodného
tria nakoniec ostal pár, čo nebolo teda tragické. Po pár
týždňoch, keď si privykli na kŕmne miesto a čas kŕmenia a
trošku podrástli, začal sa samček zaujímať o samičku.
Táto cichlidka je v anglicky hovoriacich končinách nazývaná „umbrella cichlid“, v preklade „dáždniková cichlida“,
čomu vďačí veľkej chrbtovej plutve samčekov, ktorí ju prezentujú pred samičkou a ostatnými samcami. Dvorenie sa
samičke je teda „podívaná“ ako sa patrí, aj keď väčšinou
netrvá dlho. Dospelý, plne vyfarbený samček farbou svojho
tela a najmä rozmanitosťou odleskov upúta hádam každé oči.
Samčekovo dvorenie sa o niekoľko týždňov dočkalo
úspechu a cichlidky sa vytreli do dutiny koreňa obrasteného
husto jávskym machom. Nanešťastie samček na druhý deň
zahynul bez zjavných príčin. Keďže výter prebehol v spoločenskom akváriu s dodávkou CO2, a teda udržiavaným pH
okolo 6,8 a tvrdosťou cca 10 °dGH, čakal som, či sa z ikier
vôbec niečo vyvinie. Dutinka koreňa bola veľmi malá, takže
sa do nej nemohli dostať prísavníky ani tetry a pred drobnými
slimákmi a krevetkami samička ikry udatne bránila. Po niekoľkých dňoch však ikry zmizli.
Samec A. borellii. (Foto: Norman Durný)
Ako to však väčšinou býva, ak si človek dopredu niečo
vyberie, zrovna to nikde nedostane kúpiť. Moje odhodlanie
však nezlomila ponuka bežnej A. cacatuoides v jej rôznych
chovných formách, ktoré ma našťastie vôbec nepriťahujú;
prírodnú formu, nad ktorou by som ešte uvažoval, už nechová
asi nikto. Na apistogrammy menej často sa vyskytujúce v našich obchodoch, ako napríklad agassizii alebo trifasciata,
som si na začiatok netrúfol.
Čakanie sa mi nakoniec oplatilo. Po niekoľkomesačnom
poškuľovaní po akvapredajniach som konečne na moje
vysnívané A. borellii natrafil. Po zakúpení odporúčaného
„tria“, t.j. samčeka a dvoch samičiek, som ich doma slávnostne vypustil do 350 l bohato zarasteného spoločenského
akvária s tetrami, pancierničkami, prísavníkmi, živorodkami
a rôznymi krevetkami. Chorôb som sa neobával, nakoľko
obchod, odkiaľ som ich mal, je podľa mojich skúseností jeden
z tých poctivých a choré rybky nepredávajú. Čo som však
podcenil bola veľkosť a plachosť mojich nových rybičiek.
Borelky boli spočiatku veľmi utiahnuté a väčšinou schované za interným filtrom alebo v húšti rastlín. Nanešťastie
Samica A. borellii strážiaca ikry v skalnej jaskynke.
(Foto: Norman Durný)
Ikry boli pôvodne prilepené na hornú stenu dutiny, takže
odhrnutím machu a zasvietením baterkou boli jasne viditeľné. Samotná samička začala podnikať dlhšie výlety von,
takže moje očakávanie úspechu značne skleslo.
4
KLUB.AKVA.SK
O ďalších pár dní sa mi však z väčšej vzdialenosti od
akvária podarilo zahliadnuť malý mráčik drobnučkých rybičiek okolo samičky. Ihneď ma to samozrejme potešilo a dalo
nádej, že ešte nie je všetko stratené. Kedže som však nemal
pripravenú žiabronôžku, použil som jemné prachové sušené
krmivo rozmočené vo vode a aplikoval som ho rozprášením
v okolí vchodu do dutiny. Mladé sa mi nepodarilo pozorovať
z blízka, pretože akonáhle samička zaregistrovala nejaký pohyb, ihneď zavelila spiatočku aj s malými do dutiny.
Niekoľko dní samička vodila mladé z dutiny von a zas
naspäť dnu, no už z diaľky mi bolo jasné, že ich každým dňom
ubúda. Rozhodol som sa preto v rámci záchrany dlho zháňaného druhu pre odsatie mladých a ich odchov v samostatnom akváriu, bez cudzích rýb. Odsatie sa však neskončilo
úspešne, keďže koreň bol značne členitý a vodu nasávalo
odvšadiaľ, len nie odtiaľ, kde boli ukryté mladé. Prvý pokus
mať doma A. borellii teda bol bez úspechu a ostala po ňom len
samička.
ryby
Mladé A. borellii vo veku 10-14 dní po odlovení.
Po pár dňoch som spozoroval, ako samička začala vodiť
mladé a samec na mňa „zle zazeral“ pri čelnom skle. Keďže
som už mal tentokrát artémiu pripravenú, začal som po kvapkách prikrmovať pipetou v miestach, kde zrovna bola samička. Podarilo sa a mladé začali artémiu naháňať ihneď po tom,
ako si z nej zobla samička. Vtedy som ich konečne mohol
spočítať. Bolo ich sedem, nie veľa, ale aj to poteší.
Keď mali mladé niečo menej ako centimeter, odlovil som
ich, ostalo ich päť. Postupne som z artémie prešiel na drobný
lovený planktón, prevažne cyklop. Mladé rástli veľmi pomaly,
aj keď po každom kŕmení mali bruchá plné na prasknutie.
Všetkých päť sa mi nakoniec podarilo odchovať.
Moje odhodlanie však aj po tomto neúspechu nekleslo,
avšak v obchode, v ktorom som kúpil tieto cichlidky, ich už
vypredali. No čo, začal som teda znova pátrať, kde by som
ich zohnal. Podarilo sa mi to až náhodou v jednom obchode
v Rakúsku. Rybky boli prekrásne vyfarbené, síce malé, ale
predsa som si kúpil najdrahšiu rybu v mojom živote, nového
samčeka. Po príchode domov som už však poučený s počiatočnou výživovou problematikou dal samca do samostatného
akvária na vykŕmenie, nakoľko bol aj menší od mojej samičky, ktorá medzitým pekne vyrástla. Samček nezaháľal,
a keďže mu spoločnosť robilo len zopár kotúľok, zmohutnel
a podrástol behom pár týždňov.
Malí banditi od boreliek sa sprvu nelíšia od iných
mladých cichlidiek. (Foto: Norman Durný)
Samec A. borellii. (Foto: Norman Durný)
Po neúspechu odchovať mladé v spoločenskej nádrži som
z nej samičku odlovil a vpustil ju do samčekovho kráľovstva.
Nasledovalo jemné oťukanie sa. Po pár dňoch som však zistil,
že samička akosi nechodí žrať. Po chvíľke hľadania v husto
zarastenom akváriu som ju našiel strážiť ikry. Tak sa to
predsa podarilo. Nič som v nádrži nemenil a nechal aj vodu
na pokoji. Teplota bola okolo 24 °C, pH cca 7,5 a 10 °dGH.
5
KLUB.AKVA.SK
Druhý pokus o odchov som sa pokúsil realizovať zhruba
o mesiac, keď už boli rodičia kľudní a samička bola znova
pekne pribratá. Tentoraz som to ale nenechal na náhode.
Pripravil som si termostat nastavený na 27-28 °C, demineralizovanú vodu s pH okolo 5. Nasadil som ohrievač a vymenil
cca 1/3 vody za demineralizovanú, ktorá v akváriu po zmiešaní vytvorila prostredie s cca 5 °dGH a pH pod 7.
Výter na seba nenechal dlho čakať, už na druhý deň som
na spodnej strane kameňa spozoroval ikry a strážiacu samičku, ako ich ovieva. Pridal som teda niekoľko kvapiek
Acriflavínu „pre istou“ a čakal. Keďže kameň bol správne
otočený, aby som doň videl, mohol som kontrolovať priebeh
„vykulenia“ mladých a ich rozplav.
Po rozplávaní som bol veľmi milo prekvapený, koľko sa
rozplávalo mladých. Až neskôr, keď boli mladé počítateľné,
som zistil, že ich bolo okolo osemdesiat. Keď som sa však
priblížil k akváriu, spozoroval som, že samec „požiera“ mladé,
z čoho som bol zhrozený. Po chvíľke som si však vydýchol,
keďže ich len preniesol od čelného skla a „vypľul“ na substrát
na druhej strane akvária. U samičky som bol na takúto starostlivosť zvyknutý, no samec ma prekvapil. Dovtedy som
bol som zvyknutý, že úloha samca je strážiť okolie. Darmo,
možno to bol „rakúsky gentleman“.
Tentokrát pri takej úspešnosti výteru som sa rozhodol
odsať mladé asi po dvoch týždňoch od rozplávania, keďže taký
počet mladých sa mi v husto zarastenom akváriu ťažko kŕmil
a rodičia ich neustále museli premiestňovať, pretože vo vedľajšom akváriu sa neustále naparoval samec Nannacara
anomala. Ten si zo zastrašovania o tretinu menšieho samca
A. borellii vonkoncom nič nerobil, a tak borelkám neostávalo
nič iné, ako neustále premiestňovanie mladých od bočného
skla.
Mladé som odsal do samostatného akvária, no rodičom
som ponechal zopár mladých, pretože po predošlom odlovení
všetkých mladých plávali obaja po akváriu veľmi nešťastne.
Tu však nastal menší problém, čo s toľkými mladými.
Osemdesiat rastúcich rybičiek, ktoré potrebujú veľa krmiva,
v 30 l akváriu nie je práve šťastné riešenie. Takže som musel
kúpiť adekvátne akvárium. V 130 l akváriu to už bolo lepšie,
ale o chvíľku sa už tesnali so stovkou mladých N. anomala,
ktoré sú značne žravejšie, a teda boli znova mladé borelky
značne obmedzované.
ryby
Zhruba toľko ku mojej „akvastory“, ako som s drobnými
juhoamerickými cichlidkami začal. Po tomto „úspechu“ som
ostal tejto krásnej cichlidke verný a neostalo samozrejme iba
pri nej. Medzitým mám okrem klasickej formy A. borellii,
ktorej samci majú telo a plutvy vo farbách zelenkavej a žltej so
slabomodrým leskom na tele a slabomodrou maskou na žltom
podklade hlavy, aj formu A. borellii sp. Opal, ktorej samci
majú výraznú červenú kresbu na hlave a lesklá modrá na ich
tele je podstatne výraznejšia.
Chov a odchov Apistogramma borellii
K samotnému druhu A. borellii môžem len skonštatovať,
že tradovanú jednoduchosť a nenáročnosť chovu a odchovu
musím potvrdiť. Starostlivosť o potomstvo je vskutku vynikajúca. O potomstvo sa starajú pri väčšom počte mladých
obaja rodičia, pri menšom zväčša samička a samček len stráži
okolie a „robí sa dôležitým“.
Dospelé ryby medzi sebou občas zdravo súperia zastrašovaním, občas jemným šťuchnutím, no v žiadnom prípade
som nepozoroval prílišnú bojovnosť vedúcu k zraneniam
či usmrteniu. Taktiež sú samce veľmi ohľaduplné k samiciam,
čo pri iných drobných cichlidkách nie je pravidlom. Niekedy
majú dokonca samičky, ktoré sú zhruba o polovicu menšie,
dokonca miernu presilu. Mladé sú taktiež bezproblémové, bez
šarvátok, či už sa ich pošťastí desať alebo osemdesiat.
Mladé však rastú dosť pomaly a značne sa medzi nimi
prejavuje rozdielnosť rýchlosti rastu. Keď má asi jedna tretina
po 8-9 mesiacoch veľkosť 3-4 cm, nájdu sa jedince, ktoré majú len jeden centimeter, pritom sú rovnako bohato kŕmené
a majú rovnaký apetít.
Mláďa staré približne 2 mesiace. (Foto: Norman Durný)
Za tých niekoľko rokov, čo chovám A. borellii, sa mi ich
nenáročnosť viackrát potvrdila, keď sa niekoľkokrát vytreli
s pozitívnym výsledkom aj v tvrdej bratislavskej vode s cca
16 °dGH. Výtery mávam značne kolísajúce čo do počtu mladých s priemerom okolo 30 kusov; minimum rozplávaných
mladých bolo spomínaných 7 a maximum 80 kusov z môjho
druhého kontrolovaného výteru, ktorý sa mi ani po viacerých
Mláďa približne po mesiaci. (Foto: Norman Durný)
6
KLUB.AKVA.SK
ryby
výteroch nepodarilo prekonať. Ikry nezvyknú plesnivieť, skôr
zaznamenávam ich ubúdanie počas noci, čo pripisujem na
vrub slimákom, keďže mám chovný pár samostatne.
Drobné, čerstvo rozplávané mladé sú svojim maskovaním
majstri v splynutí s podkladom. Keď samica zavelí ľahnúť,
je ťažké nájsť čo i len jedno na štrku, čo niekedy vedie k prekvapeniam v počte mladých.
Mladý samček so začínajúcim vyfarbovaním masky
na hlave. (Foto: Norman Durný)
Mláďa staré približne 2 mesiace. (Foto: Norman Durný)
Približne 4 mesiace staré mladé sa začínajú vyfarbovať.
Chovný pár chovám dlhodobo v 35 l kompletne zariadenom akváriu s rozmermi 45 x 30 x 30 cm, s molitanovým
filtrom poháňaným vzduchom. Akvárium je bohato zarastené
nenáročnými rastlinami Echinodorus uruguayensis a Hygrophila polysperma. Vodu mením 1x týždenne približne jednu
tretinu s parametrami pH cca 7,5 a cca 8 °dGH. Podľa mojich
skúseností nemajú borelky radi príliš starú vodu a pri častejších výmenách sú vitálnejšie s lepšou chuťou do jedla. Vytierajú sa väčšinou na spodok nejakej dutinky, či už ide o kokosovú škrupinu, črepník, skalu, koreň a podobne, no niekedy
aj na nezvyčajnejšie miesta ako napríklad na rúrku filtra.
Pri takejto starostlivosti sa vyskytujú nepravidelné sporadické výtery aj pri teplote medzi 22-24 °C. Pre cielený výter
stačí vymeniť jednu tretinu vody za kyslejšiu demineralizovanú alebo mäkkú a zvýšiť teplotu na 26-28 °C. Výtery
prebiehajú pravdepodobne neskoro podvečer alebo v noci,
ikry nachádzam väčšinou ráno. Aj keď ikry nezvyknú u mňa
plesnivieť, 2-3 kvapky Acriflavinu zvyknem pridať.
Mladé sa liahnu v závislosti od teploty o dva dni, žĺtkový
vačok strávia asi za ďalšie 3-4 dni, kedy sa rozplávajú. Mladé
ihneď po rozplávaní prijímajú nauplie žiabronôžky soľnej
(artémie) a zhruba od dvoch týždňov je možné prejsť na živý
či mrazený jemný cyklop.
Mladý samček vs. samička. (Foto: Norman Durný)
Nie som zástancom príliš „umelých“ odchovov, preto ani
neodlovujem dospelé ryby kvôli výteru do zvláštnych akvárií
a ak je to čo len trošku možné, nechávam mladé s rodičmi
jeden až tri týždne. U boreliek je to bezproblémovo možné pri
dostatočnom priestore až do úplnej dospelosti. Rodičia sú
k mladým tolerantní a dokonca nechajú vplávať mladé
z predošlého výteru do hniezda k novým ikrám. Taktiež sa
mi stalo, že pri čistení akvárií som odsal niekoľko mladých
o veľkosti asi 1 cm a keďže klasickú a Opal formu v tejto
veľkosti nie je možné rozoznať, vrátil som ich do akvária
s klasickou formou a „dospeláci“ nič nepostrehli, pritom som
k nim určite vpustil aj cudzie mladé.
Taktiež keď odlovujem mladé, vždy ich niekoľko ponechám s rodičmi. Jednak títo majú tendenciu sa v priebehu
dvoch týždňov znova vytrieť, ak prídu o všetky mladé; a za
druhé ak je s nimi len zopár mladých, na počudovanie tieto
rastú rýchlejšie – a dokonca aj bez špeciálneho kŕmenia drobnou živou potravou – ako ich odlovení súrodenci. Táto vec mi
doteraz nie je príliš jasná, ako môžu rásť rýchlejšie z menej
potravy, čo si prácne nájdu, oproti ich súrodencom s neustále
napratanými bruškami artémiou alebo cyklopom.
7
KLUB.AKVA.SK
ryby
je v dvoch zadných tretinách prekrytá modro-zelenou, ktorá
mení svoj lesk podľa dopadajúceho svetla. Na hlave majú
nepravidelnú masku tiež v odlesku modro-zelenej. Samci
majú ako väčšina z rodu väčšie a predĺžené chrbtovú, brušné
a análnu plutvu.
Samičky sú sfarbené nenápadnejšie, podkladová farba je
žltá, výraznejšie sú len čierny pásik cez hlavu a v prvých
lúčoch prsných plutiev a chrbtovej plutvy.
Na úspešný odchov nie je potrebné veľa.
A. borellii je vhodná aj do spoločenských akvárií, avšak
najmä zo začiatku je treba sledovať dostatočný prísun potravy. Na samotnú stravu je nenáročný chovanec, potravu
prijíma najradšej z vodného stĺpca, prípadne dna. Bezproblémovo prijíma drobnú granulovanú potravu, mrazené
patentky, mrazený cyklop a iný drobný planktón. Pri vyšších
akváriách prijíma potravu z hladiny veľmi neochotne, najmä
vločkované krmivá, keďže sa zdržuje skôr pri dne a v spodnej
polovici vodného stĺpca.
Obľubuje zarastené akváriá, kde sa cíti bezpečne, no po
udomácnení ju nie je problém pozorovať aj vo voľnej vode.
Najmä ak sa kŕmi pravidelne v rovnaký čas, zvykne chovateľa
čakať. Na parametre vody je z môjho pohľadu nenáročná,
u mňa zvláda bez problémov pH od 6,0 do 8,0 a až 16 °dGH.
Samec A. borellii sp. Opal s výraznejším modrým
zafarbením a červenou farbou na hlave.
Samica A. borellii sp. Opal. (Foto: Norman Durný)
Tak ako však u všetkých zástupcov rodu Apistogramma,
v závislosti od psychického rozpoloženia a zdravotného stavu
sa môžu na bokoch tela vyskytnúť tmavé kresby spolu
s vyblednutím základnej žltej. Pre každý „stav mysle“ je
typický iný vzor, to by však vydalo na ďalší článok.
Tu však ešte spomeniem, že pripravenosť samičky na
trenie sa prejaví jej sýto žltým sfarbením a zvýraznením
spomenutých tmavých pruhov. Farebná variácia samcov
môže u formy sp. Opal obsahovať aj červenú kresbu masky
hlavy a sýtejšie modré vyfarbenie tela.
Čelný pohľad na hlavu samca sp. Opal.
aquadesign
Samci dorastajúci do 7 cm majú mohutnejšiu stavbu tela
ako samičky, ktoré dosahujú maximálne cca 4 cm.
Farebnosť samcov značne varíruje, podkladová farba je
zväčša žltá s tmavým sieťovaním šupín. Základná farba na tele
8
KLUB.AKVA.SK
aquadesign
BLACKWATER
Khanh Ta
Proč vzniklo jsem už nastínil v úvodu. Všechno to ale
začalo tím, že se mi uvolnilo 530 litrové akvárium s prakticky
žádnou dekorací a pouze několika rostlinami. Měl jsem nyní
na výběr spoustu možností, jak akvárium zařídit a jaké
osazenstvo v něm zabydlet. Rostlinné akvárium už mám,
Afrika je lákavá, ale pozadí se mi dělat nechtělo. Tak a co dál?
Chtěl jsem něco zajímavého, ale přitom jednoduchého. První
pokusy o něco nového byly vyloženě škaredé. Už jsem to
málem vzdal. Několik dní na to jsem ale uviděl dokument
o Amazonce a ryby proplouvající mezi kořeny v tmavé vodě
mě naprosto dostaly... Hned jsem měl jasno! Ještě bylo
potřeba nastudovat několik věcí na internetu a hned druhý
den jsem šel na věc.
Rozměry: 160 x 60 x 55 cm (528 l)
Osvětlení: 2 x 36 W Philips blue + Narva oceanic nature
Filtrace: Fluval 404 (biomolitan, vata, rašelina)
Topení: Atman 300 W
Substrát: Aquaclay ground
Rostliny: Pistia stratiotes, Limnobium laevigatum, Najas
guadelupensis
Živočichové: 25 x Paracheirodon axelrodi, 1 x 'Blue
turquoise discus', 3 x 'Green Wild Discus'
Hnojivo: žádné
Výměny vody: 20-30 % týdně
Jako spousta jiných akvaristů jsem už vyzkoušel téměř
všechny typy akvárií. Od akvária bez substrátu s umělými
rostlinami, až po snahu vytvořit „amanovské“ akvárium.
Dnes jsou v módě přesvětlená akvária s uměle nasycenou
vodou CO2, tunou hnojiva a krásnými rostlinami. Ale co
když se člověk tímto až moc nabaží? Nebo jednoduše chce
vyzkoušet něco nového? U mě to byly oba pocity, které mě
dovedly k vytvoření blackwater akvária.
Chtěl jsem vytvořit břeh řeky s vodou čajové barvy a
napadanými kořeny. A protože se mělo jednat o tmavší
blackwater akvárium, zvolil jsem jako pozadí černou tapetu.
Jako u každého akvária nejdříve uvažujeme o vhodném
substrátu. V Amazonce je většinou dno písčité, pokryté silnou
vrstvou kalu a listí. Písek by sehnat problém nebyl, ale věděl
jsem, že pod umělým osvětlením by to bylo příliš světlé a
písek by příliš bil do očí. A my přeci chceme tmavé akvárium.
Úplně černé dno by také nebylo to pravé ořechové...
Trochu jsem zapátral v místních akvaristikách a narazil
jsem na Aquaclay substrát. Zrnitost byla trochu větší, než
jsem si představoval, a barva byla také příliš do červena, ale
jiný tmavý substrát v podobné cenové relaci jsem nenašel.
Koupil jsem dva desetilitrové pytle a jel domů. Po pořádném
proprání jsem jej nasypal do už napuštěného akvária a nechal
usadit jeho nejmenší části.
Takže co vlastně to blackwater akvárium je? Zjednodušeně je to akvárium, které by mělo připomínat černé vody
některých jihoamerických řek. Mělo by být tmavé, téměř bez
rostlin, s velikým množstvím kořenů a listí. Zní to velice
nezajímavě a prostě, že? Tak jestli už nad tím někdo uvažoval a doteď neměl odvahu se pustit do úplného opaku snů
akvaristů o kvetoucí podvodní zahradě, tak Vám zde popíšu
svůj pokus.
Když jsem se rozmýšlel, jakým způsobem tento článek
napíšu, řekl jsem si, co by tak čtenáře mohlo zajímat. Napadly
mě tyto základní otázky: proč takové akvárium vzniklo, jak
probíhala jeho realizace, jaké má výhody a nevýhody a jak se
musí udržovat?
Druhý den jsem šel nakoupit nejdůležitější věc. A tou jsou
kořeny. Nejlepší kořeny, co se týče poměru cena/velikost +
vzhled, jsou podle mě Driftwood. Neplavou a za slušný peníz
lze sehnat velice pěkné rozvětvené kusy. Při první návštěvě
(Foto: Khanh Ta)
9
KLUB.AKVA.SK
Hornbachu jsem si vybral dva hlavní velké kořeny. Nedoporučuji kupovat všechny kořeny najednou, protože potom
v akváriu to nemusí vypadat tak, jak to vypadalo ve Vaší
hlavě v prodejně. Měl jsem v úmyslu vytvořit z těch kořenů
jakoby pozadí, takže jsem je umístil úplně dozadu k zadní
stěně akvária. Nyní jsem měl už dva hlavní kořeny rozmístěné
a měl jasno, jaké další kořeny by se tam asi tak hodily. Další
návštěva Hornbachu už byla rychlejší, než ta předchozí. Měl
jsem jasno, jaké kořeny bych asi potřeboval, což mi velice
urychlilo vybírání.
Výhoda blackwater akvária je, že kořeny koupené
v obchodě nemusíme měsíce vyluhovat a stačí je pouze dobře
vyčistit a propláchnout vařící vodou. Kořeny mají vlastnost,
kterou většina akvaristů vůbec nemá v lásce, a to je taková,
že barví vodu do hnědožluta. V takovém rostlinném akváriu
to není hezký pohled, ale pro naše blackwater akvárium je to
dokonce žádoucí.
aquadesign
Doporučuji sbírat spadané listí a větvičky v lese daleko od
hlavních cestiček. Zde jsou téměř neznečištěné a stačí je před
vložením do akvária upravit jen málo. Listí jsem pouze přelil
vroucí vodou a nechal je několik minut louhovat. Toto jsem
opakoval asi třikrát. Neměli byste ho vařit, jinak se může
rozpadnout a bylo by nepoužitelné.
Listí ale i po louhování stále plave a je nutné ho v akváriu
nějak zatížit. Je to krátkodobé opatření, během pár dní by už
plavat nemělo.
Větvičky jsem zpočátku upravil tak, že jsem odstranil
všechnu kůru a několikrát je přelil vařící vodou. Ale později
jsem zjistil, že pokud seberete čisté větvičky (ne někde u silnice), tak ta kůra se odstraňovat nemusí. Stačí několikrát
přelít vařící vodou. Může se stát, že se na nich bude v akváriu
vytvářet bílý povlak, ale o to se postará nějaký krunýřovec.
Hlavně větvě musí být suché a ne čerstvě utržené!
(Foto: Khanh Ta)
(Foto: Khanh Ta)
Kořeny byly doma a rozestavěné po akváriu, ale stále
tomu něco chybělo. Napadlo mě, že bych mohl nechat nějaké
kořeny viset z hladiny dolů. Byly ale velice velké a nepůsobilo
to přirozeně. Chtělo to něco menšího.
Proto jsem se rozhodl, že si udělám procházku v lese a
nasbírám nějaké suché větvičky. Byl zrovna podzim a při
pátrání v lese po větvích jsem narazil na spoustu opadaného
listí. Listí k blackwater akváriu bezpochyby patří, tak jsem
ho spoustu nasbíral do pytlíku. Jeho výluhy jsou pro ryby
z tohoto prostředí velice prospěšné a dodávají vodě tu čajovou barvu, kterou si přejeme mít.
Větve a listy máme upravené, tak jsem se mohl pustit do
aranžování.
I větve zpočátku plavou. Nejen pár dní, jako listy, ale
klidně i měsíce. Proto se s tím musí při aranžování počítat.
Větvě měly trčet jakoby z hladiny, tak jsem je umístil na
příčné a podélné výztuhy akvária a upevnil. Listy jsem
částečně zatížil lávovými kameny. Ty mají podobnou barvu,
jako Aquaclay substrát, takže to dobře ladilo.
Při zapnutém osvětlení jsem měl ale pocit, že substrát je
velice červený a působí trochu nepřirozeně. To jsem vyřešil
změnou osvětlovacích trubic. Vyměnil jsem původní nafialovělou zářivku za obyčejnou denní bílou; druhou studenou
bílou jsem ponechal.
Stále to nemělo takovou atmosféru, jakou jsem chtěl.
Chtělo to si s tím světlem trochu více pohrát. Denní bílou
zářivku jsem vyměnil za modrou a už se to začalo rýsovat.
Něco mi říkalo, že bude potřeba trochu zelenější barvy, tak
jsem studenou bílou zářivku obalil zeleným tenkým igelitem.
Zářivky napojené na elektronický předřadník tolik nehřejí,
takže jsem se o roztavení igelitu nebál. No a s výsledkem jsem
byl velice spokojený.
(Foto: Khanh Ta)
10
KLUB.AKVA.SK
aquadesign
Jak jsem na začátku říkal, má to být akvárium téměř
bez rostlin, ale přeci jenom tam nějaké mohou být. Já jsem
si vybral plovoucí rostliny Pistia stratiotes a Limnobium laevigatum. Tyto rostliny nejsou moc náročné na mikroprvky
a CO2, ale vyžadují celkem hodně světla. Nyní ještě zkouším
Najas guadelupensis, ale nevím, jestli se chytí.
Celkový vzhled byl tedy uspokojující a mohl jsem začít
řešit rybí osádku. Terčovci se mi líbí už hodně dlouho, ale
kvůli jejich požadavkům na teplotu vody jsem se je v rostlinném akváriu neodvážil dlouhodobě chovat. Nyní se naskytla dobrá šance.
Říkal jsem si, že když už akvárium, které má být skoro
kopií břehu Amazonky, tak by se tam hodili i přírodní formy
terčovců, jenž by doplňovalo hejno neonek červených. Zajel
jsem proto do Dřítěče pro odchyty terčovčů a pro neonky.
Po řádné karanténě jsem je pustil do akvária a mohl se
kochat jeho krásou.
(Foto: Khanh Ta)
Pár nevýhod se zde tedy určitě najde, ale abych Vás
povzbudil, vylíčím zde také několik výhod. Za prvé asi nejpodstatnější věc je, že se ryby většinou v tmavších akváriích
cítí lépe a ve větším bezpečí. A to i díky přítomnosti velkého
množství kořenů, kde si každá ryba může najít svůj úkryt.
Navíc takové akvárium není vůbec náročné na technické
příslušenství. Jediná dražší věc, kterou budete potřebovat,
je výkonný filtr s dostatečně velkým objemem. Nemusíte se
starat o CO2 zařízení ani výkonné osvětlení. Osvětlení je zde
pouze na efekt, pokud tedy nehodláte mít hladinu pokrytou
plovoucími rostlinami.
z AQUATABu
Ještě několik rad na závěr. Hodně lidí se mě ptalo, jak
jsem docílil toho, že akvárium působí velice hluboce a
tajemně. Je to tím, že akvárium je poměrně dost široké. Další
věcí je, že osvětlení nedáváme úplně dozadu, ale spíše
dopředu. Neosvětluje se tím zadní stěna, ale hlavně kořeny
a přední část, a proto to působí tak, že nevidíme, kde zadní
stěna je.
K focení jsem využil 300 W halogenové světlo, protože na
530 litru dvě zářivky s nízkým světelným tokem nestačí.
Přesto ale akvárium ve skutečnosti působí skoro stejně, ať už
s přídavným světlem, nebo bez něj. Atmosféru si zachovává,
jenom je tmavší.
V blackwater akváriu nemusíme chovat jen terčovce.
Velice dobře si tam dokážu představit několik přírodních
forem skalárů nebo rodinku geophagů (potom nezapomeňte
písek). Nemusím asi zmiňovat, že pro většinu krunýřovců je
takové akvárium rájem. V případě menších akvárií to mohou
být různé jihoamerické akary nebo apistogrammy. Voleb je
samozřejmě více. Je jen na Vás, pro co se rozhodnete; já
doufám, že jste aspoň někdo našel odvahu a pustíte se do díla.
(Foto: Khanh Ta)
Akvárium je v porovnání s rostliným akváriem téměř
bezúdržbové. Provádím normální týdenní odkalování a částečnou výměnu vody. Zásadní rozdíl je pouze v obměně listí a
větviček. Listí se poměrně brzy rozloží a větvičky časem
začínají být čim dál tím křehčí. Po pár měsících by měly být
vyměněny za nové. Rychlost rozkladu závisí na teplotě vody
a na tom, jestli máte v akváriu nějaké krunýřovce, kteří si na
dřevě rádi pochutnají. V začátcích se bude voda zabarvovat
docela rychle, proto je nutná častější výměna. Časem se to
ustálí a voda bude lehce zbarvená jako čaj.
Mezi nevýhody blackwater akvária patří to, že byste měli
spíše chovat ryby, které žijí v podobných podmínkách, protože ne všechny typy se tam hodí. Kvůli kořenům a listí se
musí dodržovat pravidelná týdenní výměna vody. Nemáme
zde moc rostlin, které by odbourávaly odpadní látky, a díky
výluhům se voda do dvou týdnů jistě zabarví více, než je
přijatelné. Odpadní látky můžeme odbourávat pomocí plovoucích rostlin, které v blackwater akváriu vypadají velice
hezky a přirozeně. Bohužel musíme ale zainvestovat více do
osvětlení.
(Foto: Khanh Ta)
11
KLUB.AKVA.SK
z AQUATABu
NOVÉ IMPORTY RYB
Jiří Plíštil
Rasbora pauciperforata Weber & de
Beaufort, 1916 – razbora červenopruhá
Pro dnešní díl importů jsem vybral několik druhů z čeledi
Cyprinidae, které k nám byly v poslední době dovezeny.
Všechny zde uvedené druhy ryb jsou mírumilovné a vhodné
do společenských akvárií.
Fotografované ryby pocházejí vesměs z akvárií firmy
Profi-Aquarium – Roman Papík, Dříteč.
Inlecypris auropurpurea (Annandale,
1918) – razbora oranžovopruhá
(Foto: Jiří Plíštil)
Oblast výskytu těchto rybek je poměrně rozsáhlá, táhne
se od Thajska a Kambodži až po Malajský poloostrov a Indonésii. Rybky vyniknou ve větším hejnu a jejich nádherný
oranžový pruh se „rozsvítí“ pouze při horním osvětlení
nádrže. Dorůstají velikosti 7 cm.
Pochází z jezera Inle a jeho přítoků. Rybky dorůstají
velikosti 10 cm. Jsou to velmi živé rybky vhodné do větších
společenských akvárií.
Rasbora trilineata Steindachner, 1870
– razbora průsvitná
Rasbora dorsiocellata Duncker, 1904
– razbora okoskvrnná
Pochází z Malajského poloostrova, Sumatry a Bornea
a dorůstá velikosti 13 cm. V přírodě tyto razbory najdeme
v pomalu tekoucích částech řek a v jezerech.
Tato velmi pěkná razbora pochází z Malajského
polostrova a Indonésie. Rybky dorůstají velikosti 6 cm.
12
KLUB.AKVA.SK
Microrasbora erythromicron
Annandale, 1918 – razborka barmská
z AQUATABu
Eirmotus octozona Schultz, 1959
– parmička osmipruhá
zaujímavosti
Tato překrásně zbarvená rybka pochází z Barmy. Dorůstá
velikosti pouhých 2 cm. V akvarijních podmínkách je to velmi
plachý druh.
Pochází z Thajska a severní části Bornea, dorůstá velikosti
okolo 4 cm. V akvarijních podmínkách se jedná o další poměrně plachý druh.
HLAVÁČ GOBIOIDES PERUANUS
Jiří Plíštil
Do České republiky jej dovezla firma Profi Aquarium –
Roman Papík pod názvem „Peru botia“. Ve chvíli, kdy
importér objednával dodávku, nikdo netušil, jaké ryby dorazí. Soudím, že se s největší pravděpodobností jedná o druh
Gobioides peruanus (Steindachner, 1880).
Potravu přijímá prakticky jakoukoli. Zkoušel jsem
podávat mražené patentky i cyklop; hlaváč nepohrdl ani
vločkovým krmením, které ovšem nepožíral s takovou chutí
jako krmiva přírodní. Přes den je hlaváč ukrytý za filtrem, o
který se dělí se sumci rodu Brachyrhamdia, a prakticky
nevylézá. Nepozoroval jsem ani náznaky rytí v nádrži.
Jeho agresivita vůči ostatním chovancům v akváriu je
téměř nulová. Sice se občas ožene po jiné rybě, ale nepozoroval jsem, že by měl nějaký úspěch. Jeho způsob „plavání“ je
velmi zajímavý. Za neustálého vlnění se pohybuje po dně a
velmi často místo toho, aby se otočil, raději couvá. Občas
využívá svých velmi silných břišních ploutví spojených
v přísavný terč, postaví se na nich a sleduje malýma očkama
okolí. Nepozoroval jsem však, že by se díky svému přísavnému terči udržel přichycen na skle akvária, jako je tomu
u některých jiných druhů čeledi Gobiidae.
Z dosud popsaných druhů rodu se pouze tento vyskytuje
v oblasti Peru, odkud k nám také ryby dorazily. Tito hlaváči
dorůstají do velikosti 45 cm, importované ryby byly dlouhé
zhruba 18 cm. Informace o rodu Gobioides publikoval v ATF
3/2005 Dr. Jaroslav Hofmann. Já bych zde jen rád doplnil
drobné informace z mého pozorování při chovu tohoto
hlaváče v akváriu.
Jak uvádí Dr. Hofmann ve svém článku, hlaváči nejsou
opravdu nijak výraznými lovci, naopak mi připadá, že se
jedná o poměrně líné ryby. Ve chvíli, kdy jsem krmil, povysunul se hlaváč do prostoru a za neustálého otvírání a zavírání
své obrovské tlamy chytal veškerou potravu, která díky proudění vody kolem něj proplouvala.
13
KLUB.AKVA.SK
zaujímavosti
IRIDIZUJÍCÍ BOJOVNICE
Tomáš Chuda
Základem a cílem našich šlechtitelských snah při chovu
bojovnic je dosáhnout čistého a vyrovnaného chovu ve sledovaných znacích. Vyvstává zde ale otázka, jak těchto výsledků
docílit? Nasnadě je i odpověď – tou je genetika. S nadsázkou
lze ale říct, že to jde i bez jakýchkoliv znalostí obecné
genetiky. S náležitou praxí a citem pro věc můžeme vyšlechtit
nespočet krásných variet bojovnice pestré v mnoha různých
tvarových a barevných mutacích, které v několika málo příbuzenských generacích dědičně ustálíme jako čistý kmen.
nými varietami – šlechtitelskými cíli. Sahají-li naše ambice
právě tímto směrem, k prezentaci vlastních odchovů na
výstavách a získání patřičného uznání, měli bychom své
subjektivní vnímání sladit s adekvátními standardy.
Jak již bylo výše zmíněno, pomineme-li tvarové formy,
barevné standardy staví na obecné biologii. V následujícím
textu se pokusím právě tyto elementární informace s důrazem
na iridescentní zbarvení vylíčit tak, aby se s nimi chovatelé
obeznámili a porozuměli jim. Následně pak pochopíme, jak
například správným výběrem ryb a využitím iridescence
vyšlechtíme purpurové či růžové ryby, které zrovna nejsou
prezentovány pouze jedním barevným pigmentem, ale
interakcí několika odlišných chromatoforů generujících
danou barvu.
Práce s iridescencí je takřka neomezená – barevná kresba
mramor (bílá/tmavě modrá). (Foto: Suporn Khumhom)
Jednotlivé variety bojovnic jsou navzájem odlišné v barvě
(depozici rozličných pigmentů a formování guaninu v pokožce) a proporcích ploutví (tvar ploutví, počet a větevní
paprsků). Abychom s tímto mohli cíleně pracovat, akvarista
musí mít alespoň elementární znalosti z všeobecné akvaristické praxe, měl by porozumět stavbě a funkci rybího těla a
paradoxně i těm popíraným znalostem genetiky – alespoň
obecným pojmům a prvním dvěma Mendelovým zákonům o
dědičnosti kvalitativních znaků. Díky nim si snáze uvědomíme základní selekci jedinců, nesoucí kýžené rysy k dosažení
námi vytyčeného cíle, a na početném potomstvu v několika
dalších generacích objevíme genetický potenciál našich ryb
a základy dědičnosti (dominanci a recesivnost) sledovaných
znaků.
Jak by ale měl vypadat náš vytyčený šlechtitelský cíl, co je
vlastně ideálem dané variety? I nepravidelné uspořádání více
barev na uniformě oploutvené a vitální bojovnici může být
pěkný výsledek. Avšak mnohé úzce specializované spolky
ustanovili na základě biologie a fenotypových znaků jednotlivé barevné a tvarové výstavní třídy korespondující s ustále-
Práce s iridescencí je takřka neomezená – vícebarevný
Halfmoon samec. (Foto: Suporn Khumhom)
Šupiny jsou v podstatě průsvitné a pigmentová zrna,
způsobující změnu zbarvení založenou na selektivní absorpci
světla, jsou vsazena převážně až ve spodní vrstvě kůže, kterou
tvoří škára. Zbarvení bojovnice (nyní, obecně platí u všech
ryb) je tvořené rozličnými buňkami vně pokožky, nesoucími
barevný pigment. Každá z nich má zvláštní pojmenování a
souhrnně je označujeme jako chromatofory. Například buňky
obsahující tmavý (černohnědý) pigment melanin se jmenují
melanofory. Chromatofory se vůči sobě vyskytují v různých
vrstvách pokožky, kdy se navzájem překrývají, a vzájemnou
interakcí jednotlivých pigmentů (vč. jejich rozptýlení nebo
nahloučení v cytoplazmě) mohou vytvářet rozličná zbarvení
a jeho odlišné nuance v širokém spektru. V podstatě rozlišujeme tři druhy chromatoforů, kdy čtvrtou a nejsvrchnější
barevnou vrstvu tvoří guanofory (iridofory), známé také jako
iridocyty.
14
KLUB.AKVA.SK
zaujímavosti
Iridescenci nelze považovat za pravý pigment (barvivo),
ale za fyzický fenomén, který je hlouběji ovlivněn pravou
pigmentací. Je to zvláštní typ buněk obsahující bezbarvý,
krystalicky formovaný guanin (C2H5H2O – z pokožky a
ploutví vylučovaná odpadní sloučenina netoxického polymeru
amonia, což je odpadní produkt metabolizmu, vznikající při
rozkladu bílkovin). Díky přítomnosti těchto krystalů dojde
k rozložení a odražení světla o různé vlnové délce, která je
taktéž ovlivněna přítomností melaninu – to je základ, díky
kterému se mnohdy na těle ryb zrcadlí až metalicky modrý
lesk v různých odstínech. Odražené světlo o vlnové délce
530 nm se nám na rybce jeví jako zelená barva; modrá
odpovídá 480 nm vlnové délky. Takovéto barvy jsou často
označovány jako „strukturální barvy“ kvůli odlišení od barev,
vytvořených pravou pigmentací (červené, černé). Obecně je
označujeme jako iridescentní lesk.
Zvláštní mutací iridescentních ryb jsou matně až mléčně
zbarvené rybky (jeví se nám jako bílé), kdy guanin je
v pokožce formován v podobě granulí (nikoliv krystalů) a
nereflektuje světlo. Usazeniny guaninu jsou v pokožce neškodné, pokud ale expandují až do očí (depozice guaninu
roste se stářím), mohou způsobit slepotu. I přes úzkou
souvislost s běžnou iridescencí se rybám bílým, pastelovým a
jejich variacím v tomto článku věnovat nebudeme.
Metalický tmavě modrý Halfmoon Plakat samec s barevným krytím celé hlavy vč. pektorálních a ventralních
ploutví. (Foto: Tomáš Chuda)
Uniformně žluté, červené, černé, modré a další oslnivě
zbarvené bojovnice existují již delší dobu díky horlivému úsilí
zapálených chovatelů a jejich přísné selekci těch správných
jedinců. Žlutá, červená, černá a modrá jsou na buněčné
úrovni právě těmi základními stavebními barvami bojovnic.
Selektivním šlechtěním se pozměnila a zintenzivnila distribuce požadované barvy, zatímco ostatní byly potlačeny, a tím
zavdaly vzniku čistých, uniformě barevných variet. Nediskriminační selekcí a křížením zcela nepříbuzenských linií
vznikali náhodně zbarvené variety a různé mutace v podobě
dnešních ustálených kreseb.
V případě divokých bojovnic je prezence chromatoforů
vně pokožky následující: nejhlubší a nejméně viditelnou
vrstvu chromatoforů tvoří xantofory, obsahující žlutý pigment. Následují melanofory a o vrstvu výše erytrofory,
nesoucí červené barvivo. Žádná z buněk ale nemůže nést
dva nebo více rozličných pigmentů, jako je tomu například
u Xiphophorus helleri, kde se můžeme setkat s xantoerytrofory. Nejsvrchnější barevnou vrstvou je iridescentní vrstva,
reflektující modré zbarvení.
U domestikovaných, jasně zbarvených bojovnic je
rozšíření těchto buněk v jednotlivých vrstvách nepatrně
odlišné od přírodních forem. Nutno také poznamenat, že toto
barevné rozložení do různých vrstev se vztahuje hlavně
k pokožce těla. Protože ploutve jsou značně tenké, prezence
chromatoforů v oploutvení bude zřejmě trochu odlišná.
Pastelový Crowntail samec. (Foto: Suporn Khumhom
Normální distribuce iridescentního lesku na přírodních
formách Betta splendens je vůči domestikovaným formám
sporadická, omezená jen na všechny nepárové ploutve mezi
paprsky tmavočervené barvy a na pár fleků v jednotlivých
řadách šupin (nejvíce patrných podél horních tří řad) téměř
černě zbarveného těla, dále v oblastech hlavy, hlavně na
skřelích a očích. Selektivní šlechtění zavdalo vzniku pozměněného genu zodpovědného za plošné rozprostření
iridescentních barev a jejich hutnější prezenci po celém těle
včetně hlavy, kdy vytvoří kompletní barevnou masku namísto
běžně černé hlavy. Tento gen je dominantní vůči divokému
projevu. Využití a dosažení těchto vloh je nejsnazší u metalicky zbarvených jedinců. Zde barevné krytí zasahuje dokonce
i do párových ploutví včetně pektorálních.
Tmavě modrý Halfmoon samec. (Foto: Suporn Khumhom)
15
KLUB.AKVA.SK
zaujímavosti
Díky adaptaci na podmínky, ve kterých divoké formy
bojovnic z druhové skupiny Betta splendens žijí (kalné vody
močálů, zavlažovacích kanálů a rýžovišť), je jejich zbarvení
pro lepší komunikaci mezi sebou samými křišťálově jasné –
třpytivé, iridizující. To je způsobeno iridofory, jež reflektují
i část žlutého spektra. Paradoxně byly v počátcích šlechtěny čistě modré barvy, kdy se chovatelé snažili právě tento
lesk potlačit.
Zhruba před osmy lety se objevily zcela nové odstíny
iridescentních barev s metalickým leskem. Ty vznikly mezidruhovým křížením domestikovaných forem s divokými
bojovnicemi z druhové skupiny splendens (Betta imbellis,
B. smaragdina nebo B. sp. 'Mahachai'). Na první reference
těchto chovatelských praktik narazíme i v literatuře z 80. let
minulého století. Například v prvním vydání knihy
W. Mauruse – Bettas: A Complete Introduction z roku 1981 –
nebo v knize H. Gonelli a R. Masillamoniho – Kampffische
z roku 1997 – narazíme na typové fotografie závojových,
metalicky modrých hybridů Betta splendens a Betta imbellis.
O stejném mezidruhovém křížení referoval i RNDr. Stanislav
Frank, Csc. dokonce už v roce 1976 v časopise Akvárium
Terárium.
Metalicky modrý samec s barevným krytím celé hlavy
a ventralí. (Foto: Suporn Khumhom)
Jelikož je iridescentní zbarvení v případě přírodních
bojovnic zelené (díky širokému rozsahu barevných tonů ji
lze přirovnat i k tyrkysové), je zřejmé, že modrá a všechny
ostatní odstíny jsou její anomální variací. Domestikované
formy Betta splendens se běžně vyskytují ve třech základních odstínech iridescentních barev. Jimi jsou ocelově modrá
(světlejší až šedomodrá se stříbřitým nádechem), tmavě
modrá a tyrkysová/zelená.
Pouze tyrkysové a kovově modré ryby lze považovat za
ustálený barevný kmen (tyrkys x tyrkys = tyrkys). Mezi sebou
samými ale neprojeví úplnou dominanci jedna vůči druhé.
Navzájem se doplňují a jejich křížením vyprodukujeme nový
odstín modré – tmavě modré, v angličtině chovateli
označované jako „Royal Blue“ (královská modrá). Tento typ
dědičnosti označujeme jako intermediální dominance (neúplná nebo částečná). Známe tady dva mutantní geny,
zodpovědné za projevy modrého zbarvení. Jeden ovlivňuje
samotný odstín iridoforů a druhý jeho plošné rozprostření po
těle ryby.
Betta smaragdina. (Foto: Tomáš Chuda)
V komunitě chovatelů, jež chovají bojovnice pro zápasy,
není hybridizace přírodních forem nic neobvyklého a je
praktikována už desítky let pro získání lepších bojových
vlastností. Teprve v poslední dekádě se křížení přírodních a
domestikovaných forem promítlo i do našeho hobby s cílem
získat nové barevné variety. Asijští chovatelé přísně vybírali
jedince, kteří nesli jasně metalické barvy s natolik těžkou a
hustou prezencí iridoforů, že tyto barevné odstíny v nás
evokovali asociace se zlatem či mědí. Prvně byly vyšlechtěny
krátkoploutvé formy podobné Betta imbellis s rozličným
metalickým zbarvením. Byly nazývány jako „Indo Betta“ nebo
„Copper Imbellis“. Později byli tito metalicky modře zbarvení
hybridi dále kříženi s ocelově modrými homozygoty Betta
splendens. To zavdalo vzniku čistého kmenu té nejkovovější
barvy dnes v angličtině označované jako „Copper“ (měď).
Samci těchto krátkoploutvých forem byly nabízeny už někdy
kolem roku 2002. Horlivou šlechtitelskou prací asijských
chovatelů z nich byly vyšlechtěny i moderní Halfmoon formy.
Tmavě modrý Halfmoon Plakat samec. (Foto: Tomáš Chuda)
16
KLUB.AKVA.SK
zaujímavosti
V roce 2003 tyto závojové formy na aukčním akvaristickém
serveru Aquabid.com způsobily doslova pozdvižení. Barevná
varieta označená jako „Copper Gold“ byla na serveru
vydražena za neuvěřitelných 1000 amerických dolarů! Dnes
jsou hojně rozšířeny i mezi našimi chovateli.
Metalický kovově modrý Halfmoon Plakat samec.
(Foto: Suporn Khumhom)
Měděný Halfmoon Plakat samec; poměrně mladá
metalicky modrá varieta. (Foto: Tomáš Chuda)
Tímto ale rozmanitost iridescentního zbarvení nekončí.
Pár let po tom, co byly metalické mutace ustáleny v uniformě
zbarvené kmeny, se objevily nové variety v angličtině
označované jako „Dragons“. Jejich původ není znám, ale
stejně jako v případě metalických barev bude jejich počátek
v mezidruhovém křížení divokých a domestikovaných forem
bojovnic z druhové skupiny splendens. Jen jejich selekce se
ubírala trochu jiným směrem. Jedná se o natolik hutnou
prezenci iridoforů, že nevstupují v interakci s jinou pigmentací a jsou pro nižší barevné vrstvy zcela neprůsvitné. I struktura krystalů guaninu bude trochu odlišná od jeho nominální
formace. Obchodní označení Dragon, v českém překladu
drak, dokonale vystihuje vzhled prvotních forem (barevná
kresba Dvoubarevný – metalicky „bílá“/červená), které lze
asociovat s draky z pohádek nebo fantasy knih. V nich jsou
popisováni jako rudí ještěři, jež mají z nastřádaného zlata a
dalších drahých kovů opancéřovány šupiny. Tato barevná
varieta se může vyskytovat v mnoha různých kombinacích,
například se žlutou nebo černou.
Samici imponující metalicky zelený samec.
(Foto: Tomáš Chuda)
Tímto jsme se ve stručnosti seznámili s obecnými základy
a podstatou iridescentních ryb. Pro mě osobně jsou uniformně modré a metalicky modré bojovnice jedny z nejpůvabnějších barevných variet. Využití iridescence je nejčastěji
konzultováno ve vztahu k modrým, zeleným/tyrkysovým a
metalickým výstavním třídám soutěžních standardů. Hlavním
cílem je samozřejmě vyšlechtit ryby s co nejbohatší prezencí
iridoforů jednotného odstínu s dostatečně hustým krytím,
kdy všechny základní barvy, obvykle červená nebo černá,
nebudou skrze něj prosvítat. Běžnou chybou těchto variet je
nedostatečné barevné krytí hlavy a hřbetu, na ventralích
můžeme téměř vždy pozorovat červenou a stejně tak i při
trupu těla u kořene všech nepárových ploutvích, hlavně na
ploutvi anální. Tyto chyby jsou snadno pozorovatelné, když
si ploutve prosvítíme příruční baterkou. Takto důkladně
vybíráme i ryby do dalšího chovu.
Nutno si také uvědomit, že sporadická prezence
iridescentního lesku se v případě uniformě barevných neiridescentních variet považuje za chybu. Zelená iridescence se
nám jeví nejvíce reflektivní v širším barevném spektru a
v kontrastu s odlišnou pigmentací je nejvíce postřehnutelná.
Dragon – dnes velmi populární barevná mutace
metalických ryb. (Foto: Suporn Khumhom)
17
KLUB.AKVA.SK
zaujímavosti
Kovově modrý Halfmoon samec. (Foto: Suporn Khumhom)
Práce s iridescencí je takřka neomezená – platinově žlutý
motýlek. (Foto: Suporn Khumhom)
živorodky
Kovově modrý lesk je nejméně reflektivní a více zanedbatelný. Vyšlechtíme-li ale žluté ryby prosté melaninu s celoplošným, nejlépe metalickým krytím, lze je považovat za
metalickou podskupinu dané barvy. Marketingově je můžeme
označit třeba jako „Gold“ (zlaté) nebo „Platinum Yellow“
(platinově žluté). Bez melaninu iridescence ztrácí svůj kontrast a prolíná se s jinou pigmentací. Tím tento lesk interferuje a zavdá vzniku nové, „jednotné“ barvy. Například
fialová ve skutečnosti není fialová. Je to jen souhra červené,
černé a iridescentní pigmentace.
Na závěr a pro pořádek ještě upřesním použité názvosloví. Metalickými barvami označujeme mutantní variety
základních modrých barev, které jsou natolik reflexní, že
v nás skutečně evokují právě tohle označení. Jako kovově
modré běžně označujeme šedavý odstín modré. I přesto, že se
jedná o synonyma, v komunitě chovatelů bojovnic označují
genetickým potenciálem zcela odlišné variety. A měděné
(Copper) zbarvení je natolik specifická varieta metalicky
modrých ryb, že si zaslouží vlastní označení a samostatnou
výstavní třídu.
Interference několika odlišných pigmentů v jednotný
odstín. (Foto: Tomáš Chuda)
Detail iridizující pigmentace metalicky modré samice.
Barevných variet s využitím iridescence může vzniknout
nespočet. V poslední době jsou velmi populární barevné
kresby s kontrastními odstíny metalických a světlých (např.
žlutých) barev. Nejčastěji to jsou barevné kresby jako
„dvoubarevný“ nebo „motýlek“. Metalické barvy získali
v dnešní době natolik na oblibě, že bychom mohli brzy přijít
o staré dobré kmeny kovově modrých a tmavě modrých ryb.
Ne tak docela jejich vytlačením na pokraj našeho zájmu, ale
zavlečením metalických vloh právě do těchto základních
kmenů.
[1] Baum L. L.: The utilization of iridescence. Technical Assistance
Library of IBC.
[2] Buss L: Naming the new metelic gene. Technical Assistance
Library of IBC.
[3] Buss L.: Structural color. Technical Assistance Library of IBC.
[4] Parnell V. (2005): The New Betta. Thimble Publishing.
[5] Goldstein R.J. (2004): The Betta Handbook. Baron’s Educational
Series, New York.
[6] Lucas G.A.: Siamese fighting fish. T.F.H. Publications, New
Jersey.
[7] Hofmann J., Novák J. (1996): Akvaristika, X-Egem, Nova, Praha.
18
KLUB.AKVA.SK
živorodky
INTÍMNE O ŽIVORODKE ÚTLEJ
– NEOHETERANDRIA ELEGANS
Norbert Dokoupil
Vedecký opis
Americký bádateľ A. W. Henn (mimochodom, bol obdivuhodných 17 rokov pokladníkom ASIH – American society of
ichthyology and herpetology) sa r. 1916 stal stanoviteľom
nového rodu Neoheterandria s typovým druhom Neoheterandria elegans.
Holotypom bol jedinec z Rio Truando, ktoré je v Kolumbii
prítokom spodného úseku Rio Atrato [4]. Veda teda druh
poznala, ale akvaristi na jeho znovuobjavenie museli čakať
dlhých 72 rokov.
Príbeh prvých rybiek v Európe
Senzačný import v novodobej histórii druhu sa podaril
viedenskému klenotníkovi a akvaristovi H. Mörthovi. Roku
1988 sa, s cieľom získať pre svoj obchod prvotriedne drahokamy – smaragdy, zafíry a rubíny za výhodnú cenu, vydal na
riskantnú cestu do Kolumbie. Počas cesty na severe krajiny
upútali jeho akvaristickú pozornosť malé, plytké jazierka
dolného Rio Atrato, nachádzajúce sa v blízkosti hraníc s Panamou pri Dariéne. V jednom z nich objavil živý klenot,
v prírode veľmi vzácnu a akvaristicky dovtedy neznámu
živorodku útlu. Žila v spoločenstve s ďalšou živorodkou –
Poecilia butleri.
Mörthovi sa podarilo doviezť rybky živé a úspešne ich
odchovať. Zakrátko od neho získal mláďatá známy viedenský
akvarista O. Böhm. Od neho som už 9. decembra 1988
doviezol do Bratislavy cenný dar – prvých 3 samčekov a
4 samičky – a rozšíril tak počet niekoľkých absolútne prvých
chovateľov [3].
Údaj v Aquarien Atlase [1] o prvom dovoze do Rakúska a
Nemecka r. 1989 nie je správny. Je pravdepodobne iba rokom
dovozu do Nemecka.
Etymológia názvu
Rodový názov neoheterandria je gréckeho pôvodu a značí
noví rozliční samci. Druhový názov elegans, vzťahujúci sa
na obe rovnako (monochromaticky) sfarbené pohlavia, je
latinský. Značí sličný, pôvabný, jemný. Nemecký preklad [6]
„geschmackvoll“ ako vkusný, chutný je nezmysel.
Sfarbenie
Sfarbenie je zrejmé z obrázkov. Je pri oboch pohlaviach
rovnaké. Tvrdenie, že priečne pásiky začínajú v polovici tela,
je nepresné. V skutočnosti začínajú už na úrovni koreňa
prsnej plutvy. Obe pohlavia majú jeden až dva pásiky rozšírené do oválnej škvrny až písmena „Y“ v zlatom poli. Rozdiel
je v tom, že pri samčekovi táto škvrna končí takmer pod
prvým lúčom chrbtovej plutvy, pokým pri samičke je posunutá približne o tri-štyri rady šupín dopredu. Jedinci s dvomi
škvrnami majú túto kresbu zvyčajne iba na jednej stane tela.
Zlaté pole okolia škvŕn pri akváriových populáciách v dôsledku nevhodnej výživy často bledne.
Počet pásikov a intenzita ich sfarbenia v kľude je premenlivá podľa lokality. Súvisí to pravdepodobne s predačným
tlakom a výskytom (či absenciou) submerznej vegetácie.
Kolmé pásiky sfarbenia umožňujú nielen splynúť s prostredím (mimetické sfarbenie), ale súčasne môžu predstavovať
aj ochranný – kryptický vzor. Tieto podmienky sa na rôznych
miestach lokality menia, preto sa mení aj optimálne
sfarbenie.
Samička N. elegans, Rio Atrato. (Foto: Norbert Dokoupil)
Chov
Chov je jednoduchý. Osvedčili sa malé akváriá s obsahom
10-20 litrov, naplnené vodou o tvrdosti 8 až 15 °dGH s pH 7,0
až 7,5. Teplota by nemala byť stála. Rybky potrebujú aj
niekoľkotýždňové obdobie „oddychu“ znížením metabolizmu
Samček N. elegans, Rio Atrato. (Foto: Norbert Dokoupil)
19
KLUB.AKVA.SK
pri nižšej teplote. I keď vyhovuje rozpätie medzi 22-26 °C, pre
intenzívne rozmnožovanie je však na kratšie obdobie vhodná
skôr horná hranica. Osadenie rastlinami nie je podstatné.
Nie je potrebné ani vzduchovanie či filtrovanie. Stačí
obligátna výmena ¼ obsahu vody pri čistení. Spočiatku pri
výmene vody vždy niekoľko dospelých rybiek uhynulo. Je
otázne, či druh je všeobecne citlivý na čerstvú vodu, alebo
takto reagovali vtedajšie, ešte nedomestifikované generácie
F2 a nasledujúce. Mohla to byť tiež reakcia na prudkú zmenu
koncentrácie látok biologickej záťaže. Prípadne sa im jednoducho nepáčila voda z našej siete?
Do nádrže uvedeného obsahu môžeme umiestniť približne
2-5 párov rybiek. Keďže si rodičia mláďatá nevšímajú, i pri
zdanlivo malej plodnosti dokážu 2-3 samičky vo veľmi krátkom čase akvárium zaplniť! Hustota osádky je nesmierne
dôležitým momentom chovu! Zatiaľ čo bežné živorodky sú
k hustote populácie relatívne tolerantné, živorodka útla je
v tomto smere veľmi citlivá. Skúsenosti chovateľov sa
zhodujú v tom, že na prerybnenie reagujú rybky krpatením
v raste a prílišná hustota čriedy je pravdepodobne aj jednou
z príčin porúch rozmnožovacieho cyklu samičiek.
Vo výžive sa osvedčila malá živá potrava – planktón a
žiabronôžka. Keď sa objavili mláďatá, výživu tvorili iba
žiabronôžky. Zo suchej potravy boli vyskúšané viaceré
kvalitné druhy, avšak ani jedno krmivo rybky nežrali
v dostatočnom množstve. Súčasné akváriové populácie sú
už adaptované aj na rôzne druhy jemne rozdrvených vločiek
a granúl.
živorodky
Komplikácie s hermafroditmi
V chove sa objavili aj samičky, ktorým sa síce vytvorilo
objemné bruško, ale sa nemnožili. Proti svetlu bolo vidieť iba
oranžovú brušnú dutinu bez očí budúcich zárodkov (obr. A).
Neskôr sa objem bruška zmenšoval a ritná plutva sa väčšmi
zahrocovala a predlžovala (obr. B). Keď týmto „samičkám“
narástlo gonopódium, bolo jasné, že sú to maskulinizované
samičky – nefunkční hermafroditi (obr. C).
Pri porovnaní koncovej časti gonopódia normálneho a
zmeneného samčeka bol zistený tiež atypický tvar koncových
segmentov. S cieľom preveriť, či takýto jedinec je alebo nie je
plodný, bol pokusne chovaný v osobitnom akváriu s normálnou samičkou. Potomstvo sa nepodarilo docieliť, čím sa
potvrdila jeho sterilita. Pohlavne zmenené rybky mali aj
skrátenú dĺžku života. Ostala mi po nich iba unikátna
fotodokumentácia.
Samička N. elegans. (Foto: Norbert Dokoupil)
(Foto: Norbert Dokoupil)
Epigamné prejavy
Samce sa samičkám nedvoria, pokúšajú sa o párenie tzv.
narážaním. Používajú pritom dve hlavné stratégie:
Vo voľnej vode bez úkrytov začína príprava k páreniu
vyčkávaním šikmo vzadu za samičkou (schéma 1). V tejto
polohe je samček pre samičku zrejme buď menej viditeľný,
alebo využíva jej mŕtvy zorný uhol. Niekedy prechádza do
polohy pred samičku a prehradzuje jej dráhu. Ak sa podarí
ju zastaviť vracia sa späť za ňu, odkiaľ potom začína výpad
s prípadným pokusom o párenie uvedeným spôsobom (viď
schéma 3).
Samček N. elegans. (Foto: Norbert Dokoupil)
20
KLUB.AKVA.SK
živorodky
Superfetácia je typickou formou rozmnožovania malých
druhov, kde v samičke nie je priestor pre „stotorčatá“ naraz.
Vyskytuje sa pri všetkých zástupcoch rodu Poeciliopsis,
niektorých druhov rodov Heterandria, Neoheterandria,
Phalloptychus, Priapichthys, jednoho Dermogenys a prekvapivo aj Hemirhamphodon.
Pri žiadnom druhu poeciliidae, ktorého oplodnené vajíčka
obsahujú dostatok výživných látok pre vývoj zárodku,
superfetácia nebola zistená [9].
Vajíčka živorodky útlej sú chudobné na výživný žĺtok.
Embryá preto musia byť v priebehu vývinu zásobované aj
matkou. To je riešené folikulami, malými hrbolčekmi tkaniva,
umiestnenými v prednej časti bruška každého zárodku.
Podľa tohto patrí živorodka útla k tzv. folikulovému vývinovému typu.
Podľa Böhma [2] „jedno“ oplodnenie stačí na pravidelné
pôrody počas jedného roku. I keď ako „jedno oplodnenie“
chápeme celú sériu oplodnení napr. v priebehu dňa, bolo by
dobré tento údaj preveriť a spresniť cieleným pokusom.
Schéma dvorenia – prehradzovanie dráhy samičke.
(Autor: Norbert Dokoupil)
Šikmý postoj so zmenou strany. (Autor: Norbert Dokoupil)
N. elegans – fáza dvorenia – oboplávanie (samček
otvára ústa). (Foto: Norbert Dokoupil)
Pokus o párenie. (Autor: Norbert Dokoupil)
V zarastenom akváriu samček využíva k nebadanému
priblíženiu sa k samičke zozadu úkryt rastlín, dekorácií či
nerovností dna. V ďalšom okamihu buď striehne za samičkou
s roztiahnutými plutvami (schéma 2), alebo sa hneď pokúša
o párenie. Ak situácia pre kopuláciu nie je priaznivá, so
stiahnutými plutvami obíde samičku (prípadne jej prehradzuje dráhu) a rituál sa môže opakovať.
N. elegans – fáza dvorenia – približovanie z úkrytu
rastlín. (Foto: Norbert Dokoupil)
Rozmnožovanie
Tak ako väčšina živorodiek aj ž. útla má oplodnenie zo
zásoby. Funguje to tak, že zásobné spermie sú uložené
v záhyboch ovária a gonoduktu, odkiaľ sú vajíčka po ovulácii
oplodnené. Viacerí autori sa zhodujú v názore, že samičky
„skladované“ spermie živia. Mláďatá sa však nerodia naraz,
ale postupne tak, ako sa vyvinú. Tento z hľadiska evolučného
vývoja mladší spôsob rozmnožovania „na bežiacom páse“ sa
nazýva superfetácia. Samičky pritom môžu opatrovať
zárodky dvoch až deviatich rozdielnych vývinových štádií.
Rozmnožovacie obdobie prebieha v rôzne dlhých cykloch
(12-32 dní). V tomto období sa rodia, zväčša v odstupe 2-5 dní
(niekedy iba 1 deň), 1 až 4 štíhle a už vyfarbené mláďatá.
V mojom prípade merali 6 mm (TL) a bez problémov požierali najjemnejšie žiabronôžky. Literatúra uvádza veľkosť
2-3 mm. Tieto rozmery, napriek tomu, že reprezentujú pravdepodobne štandardnú veľkosť (SL), sú na úrovni veľkosti
mláďat vajcorodých druhov a zdajú sa mi abnormálne malé.
21
živorodky
KLUB.AKVA.SK
Ich rast je veľmi rýchly. Za 25 dní od narodenia je podľa
gonopódia už možné rozlíšiť samčekov. Dospievajú vo veku
okolo 70-90 dní. Samičky potrebujú do plodného veku
približne 210-230 dní. Rast, a teda aj celková veľkosť (ak
vynecháme genetické vlohy a hormonálne poruchy), je vždy
výrazom podmienok chovu. V dospelosti dorastajú samce
dĺžku až 20 mm a samičky 25 mm, výnimočne až 35 mm.
Rosen a Bailey [9] po prihliadnutí k podobe stavby skeletu
a gonopódia (?) preradili X. umbratilis do rodu Neoheterandria. Pri porovnaní obrázkov gonopódií oboch druhov sa
vynára otázka, kdeže to uvedení páni našli tie markantné
podobnosti? Našťastie chybu napravili Radda a Meyer [7],
ktorí vyňali umbratilis z rodu Neoheterandria a revalidizovali
(uviedli znovu do platnosti) zaradenie Hubbsa.
Areál prírodného rozšírenia druhov
Rozšírenie v prírode nie je presne známe. Pri Neoheterandria tridentiger chýba údaj o typovej lokalite. Preto
poznáme (aj to nedokonale) iba rozšírenie dvoch druhov.
Predpokladá sa rozšírenie v Paname a na malom území
severnej Kolumbie, hraničiacej s Panamou.
Koncová časť gonopódia N. elegans. (Foto: Norbert Dokoupil)
Gonopódium X. umbratilis podla Meyer et al. [6]. Kvôli
chýbajúcim typickým štruktúram ako porovnávacia
predloha takmer nepoužitelná a bezcenná.
(Autor: Norbert Dokoupil)
Súčasná systematika
Po obvyklých presunoch
v rôznych systematických
„škatuľkách” sa v súčasnosti [5] ustálilo nasledovné
rozdelenie:
Tribus: Heterandriini Hubbs, 1925
Rod:
Neoheterandria Henn, 1916
Druhy: Neoheteradria elegans Henn, 1916
– Rio Truando, Kolumbia
Neoheterandria tridentiger (Garman, 1895)
– Panama, typová lokalita?
Neoheterandria cana (Meek et Hildebrand, 1913)
– Rio Satiganti, Cana, Panama
Isté nejasnosti boli pri N. cana. Rosen a Bailey [9]
porovnaním gonopódií N. cana a N. tridentiger zistili, že
N. cana je identický so starším N. tridentiger, a preto je jeho
synonymom. Novší autori však N. cana uznávajú ako samostatný, platný druh.
V období rokov 1963–1981 bola v rode ešte aj Neoheterandria umbratilis. Druh, podľa materiálu z Guapilis v Kostarike, pôvodne opísal Meek (1912) ako Gambusia umbratilis. Hubbs však zohľadnil unikátnu stavbu gonopódia a
roku 1924 vytvoril nový, monotypický rod Xenophallus, do
ktorého Gambusia umbratilis preradil s novým označením
Xenophallus umbratilis.
Pozn.: Vo vedeckej literatúre [8] sa v prehľade druhov
opakovane objavil tvar N. umbritalis. Jedná sa iba o preklep,
ktorý ušiel korektúre.
X. umbratilis – unikátne asymetrické gonopódium
s kosákovitým výrastkom vpravo hore a trnom dole.
reportáže
Literatúra:
[1] Baensch H. A., Riehl R. (1996): Aquarien Atlas, Bd.4, Mergus
Verlag, Melle, p. 514.
[2] Böhm O. (1990): Das Aquarium 24 (5): 7-8.
[3] Dokoupil N. (1991): Akvárium terárium 34 (3): 10-11.
[4] Henn A. W. (1916): Ann, Carnegie Mus., vol.10, nos.1-2, art.9
(93-142).
[5] Lucinda P. H. F., Reis R. E. (2005): Neotrop.Ichthyol. 3 (1): 1-60.
[6] Meyer M. K., Wischnath L., Foerster W. (1985): Lebengebärende
Zierfische, Arten der Welt. Mergus-Verlag, Melle, p.254.
[7] Radda A. C., Meyer M. K. (1981): Aquaria 28 (7): 115-118.
[8] Rauchenberger M. (1989): In: Ecology and evolution of
livebearing fishes (Poeciliidae). Meffe G.K., Snelson F.F.Jr. (Eds.)
Prentice-Hall, Englewood Cliffs, New Jersey, p. 366.
[9] Scrimshaw N.S. (1944): Copeia 1944 (3): 180-183.
22
KLUB.AKVA.SK
reportáže
RYCHNOV 2007 (1): AKVA EXPO
Patrik Bíro
Rok ubehol ako voda cez nový filter a po dobrých
skúsenostiach som sa rozhodol aj tento rok navštíviť bránu
Orlických hôr – Rychnov nad Kněžnou. Ako spolujazdci sa ku
mne pridali Raviolka a Miloš. V sobotu 15.9. ráno sme teda
vyrazili na dlhú cestu k západným susedom. Cesta ubehla bez
komplikácií, a tak sme dorazili do Rychnova v stanovený čas a
zaparkovali pred „Sokolovňou“. Po podaní si rúk s domácimi
sme už vošli dnu a začala prehliadka predajcov.
Dlhšia zástavka nastala pri firme Fytosel u pána Sýkoru,
kde sme objavili u nás ešte horúcu novinku – Utricularia
graminifolia. Po našom odchode mu ostala už len jedna
krabička, ktorú nám nechcel predať, lebo ju sľúbil Jirkovi
Plíštilovi.
Čas tlačil a pred prednáškami sme chceli ešte uzrieť aj
výstavu. A tak naše kroky smerovali na malú prechádzku do
Domu chovateľov, kde bola hlavná časť celej akcie.
Objem výstavy sa oproti predošlému, jubilejnému ročníku
príliš nezmenil. Znovu boli akvária krásne zariadené a bohato
osadené rastlinami. Každé akvaristické srdce muselo plesať.
Návštevníkov bolo dosť a aj kopec už známych tvárí, a tak
popri prezeraní výstavy bol aj čas na srdečné stretnutia (čo
mňa na týchto podujatiach strašne teší). Ale ako vždy čas
nezastavíš, prednášky sa blížili a my sme museli vyraziť na
ďalšiu prechádzku do mestského informačného centra, kde sa
prednášky konali. Trochu sa človek viac zarozpráva a miesto
obeda sa musí znížiť len k nejakému fastfoodu, ale čo človek
neurobí pre svoju záľubu.
Na úvod prednášok sme spoločne zagratulovali k jubileu
členovi rychnovského klubu, Pánovi Ešpandrovi (to veľké P
nie je preklep :-)), ktorý mal na výstave vyhradenú veľkú časť
pre svojich chovancov. Pán Ešpander oslavoval svojich
šestdesiať rokov aktívnej akvaristiky. A potom nasledovala
prednáška nám už známeho Kaja Andersena o jeho cestách
necestách po svete za rybkami. Po jeho nádhernom a
pútavom rozprávaní nasledovala druhá prednáška, skôr
prezentácia firmy Moeller o tom, ako využiť najmodernejšiu
elektroniku v akvaristike. A nakoniec tretia časť – prednášal
Pavel Srb o využitiu odbornej literatúry pre akvaristiku. Keď
sa chce niekto venovať svojím rybkám až na vedeckú úroveň,
tak mu táto prednáška určite pomohla.
V záhrade Domu chovateľov. (Foto: Miloš Chmelko)
Ing. Hulman pri gratulácii pánovi Ešpandrovi k oslave
šestdiesatich rokov aktívnej akvaristiky.
Z teraristickej výstavky. (Foto: Miloš Chmelko)
Kaj Andersen. (Foto: Miloš Chmelko)
Z teraristickej výstavky. (Foto: Patrik Bíro)
23
KLUB.AKVA.SK
reportáže
Po prednáškach sme sa vybrali vybaviť ubytovanie a
navečerať sa. No a potom ešte ostalo dosť času na opätovné
prezretie si celej výstavy v kľude. Nakoniec sme museli
priestory opustiť po tom, čo rybky išli spať.
(Foto: Markéta Rejlková)
Časť expozície pána Ešpandra. (Foto: Markéta Rejlková)
24
KLUB.AKVA.SK
reportáže
Pterophyllum altum. (Foto: Markéta Rejlková)
Výstavku preparovaných lebiek rýb (na snímke je
Osphronemus goramy) pripravil Mgr. Pavel Zuber.
Symphysodon aequifasciatus. (Foto: Miloš Chmelko)
Pterophyllum scalare 'Manacapuru'. (Foto: Miloš Chmelko)
Mikrogeophagus ramirezi. (Foto: Miloš Chmelko)
Symphysodon aequifasciatus.(Foto: Markéta Rejlková)
25
KLUB.AKVA.SK
reportáže
Vieja bifasciata. (Foto: Miloš Chmelko)
Placidochromis phenochilus spolu s Melanochromis
cyaneorhabdos. (Foto: Markéta Rejlková)
Petenia splendida. (Foto: Miloš Chmelko)
Cyrtocara moorii. (Foto: Miloš Chmelko)
Pseudocrenilabrus nicholsi. (Foto: Miloš Chmelko)
Mesonauta festivus. (Foto: Markéta Rejlková)
Trichogaster trichopterus. (Foto: Miloš Chmelko)
Heros efasciatus. (Foto: Markéta Rejlková)
Trichogaster leerii. (Foto: Miloš Chmelko)
26
KLUB.AKVA.SK
reportáže
Puntius sp. 'Odessa'. (Foto: Miloš Chmelko)
Puntius semifasciolatus, 'Barbus' schuberti
(Foto: Patrik Bíro)
Puntius conchonius. (Foto: Miloš Chmelko)
Puntius tetrazona. (Foto: Miloš Chmelko)
Tanichthys albonubes. (Foto: Patrik Bíro)
Danio rerio a Dabio choprai. (Foto: Miloš Chmelko)
Puntius tetrazona – mechová forma. (Foto: Miloš Chmelko)
Puntius denisonii. (Foto: Miloš Chmelko)
Erpetoichthys calabaricus. (Foto: Miloš Chmelko)
27
KLUB.AKVA.SK
reportáže
Polypterus ornatipinnis. (Foto: Patrik Bíro)
Tetraodon palembagensis. (Foto: Miloš Chmelko)
Polypterus senegalus. (Foto: Markéta Rejlková)
Tetraodon suvattii. (Foto: Markéta Rejlková)
Potamotrygon sp. (Foto: Miloš Chmelko)
Hemirhamphodon pogonognathus. (Foto: Markéta Rejlková)
Typhlonectes natans. (Foto: Markéta Rejlková)
Nomorhamphus liemi. (Foto: Miloš Chmelko)
Chaca chaca. (Foto: Markéta Rejlková)
Poecilia velifera 'Marble Copper'. (Foto: Miloš Chmelko)
28
KLUB.AKVA.SK
reportáže
Scleromystax barbatus. (Foto: Markéta Rejlková)
Thayeria boehlkei. (Foto: Patrik Bíro)
Panaque sp. cf. nigrolineatus L027. (Foto: Markéta Rejlková)
Thoracocharax securis. (Foto: Markéta Rejlková)
Cherax papuanus. (Foto: Markéta Rejlková)
Oreichthys sp. (Foto: Miloš Chmelko)
Cherax destructor. (Foto: Miloš Chmelko)
Večerné posedenie v prízemí Domu chovateľov bolo
príjemné ukončenie tohto trochu uzimeného septembrového
dňa. Okrem iného sme sa porozprávali s miestnými akvaristami – pánmi Ešpandrom a Rejfířom a samozrejme s Jirkom
Plíštilom. Záverečná nás zastihla v družnom rozhovore s Jiřím Sýkorom a Milošom Kroupom. A keďže sme mali na
druhý deň naplánovaný dlhý program, tak sme zamierili
na kute.
Synodontis angelicus. (Foto: Miloš Chmelko)
29
KLUB.AKVA.SK
reportáže
RYCHNOV 2007 (2): NÁVŠTEVA U PÁNA EŠPANDRA
Patrik Bíro
Nedeľné ráno sme sa stretli po dohovore s pánom
Sýkorom, ktorý nám vybavil návštevu u pána Ešpandra.
Bohužiaľ, pán Ešpander na nás nemal čas, keďže nás
predbehli nemeckí návštevníci, ktorí mu trošku prerieďovali
akvária. A tak sa sprievodcovstva ujal pán Sýkora a previedol
nás po pivničných priestoroch rodinného domu. Pre mňa to
bol raj – v akváriách plávalo veľa tetričiek, od práve vyfarbených žiarivým pruhom, teda veľkosti necelého 1 cm, až po
dospelé kusy, krásne sfarbené a plné života.
Puntius tetrazona veľkosť 1. (Foto: Miloš Chmelko)
Puntius tetrazona veľkosť 2. (Foto: Miloš Chmelko)
Neónky ešte ako drobizg... (Foto: Patrik Bíro)
A konečne Puntius tetrazona veľkosť 3. (Foto: Miloš Chmelko)
...už väčšie a pekne napapané... (Foto: Patrik Bíro)
Pivnica pána Ešpandra. (Foto: Markéta Rejlková)
...neónková polievka? (Foto: Markéta Rejlková)
30
KLUB.AKVA.SK
reportáže
Gymnocorymbus ternetzi. (Foto: Miloš Chmelko)
Opäť neónky. (Foto: Markéta Rejlková)
Rôzne tetry a mrenky. (Foto: Markéta Rejlková)
Záverečným prekvapením bola návšteva záhrady, kde
bol umiestnený skleník. Ten, miesto aby bol plný paprík,
paradajok, uhoriek, bol plný echinodorov, bacop, hygrophil
a ja neviem ešte akých rastlín. Ale keďže sme mali naplánovaný ďalší program, s prísľubom, že nabudúce si vyhradíme
väčší čas, sme sa rozlúčili s oboma akvaristami.
31
KLUB.AKVA.SK
reportáže
Skleník pána Ešpandra. (Foto: Markéta Rejlková)
Miloš v akcii... (Foto: Patrik Bíro)
32
KLUB.AKVA.SK
Jirka Sýkora a Raviolka pri obhliadke skleníku.
reportáže
Bolo tu naozaj čo fotografovať. (Foto: Markéta Rejlková)
Ďakujeme ešte raz pánovi Sýkorovi za sprievodcovanie.
Veľká vďaka patrí samozrejme aj pánovi Ešpandrovi za to, že
nám umožnil prezrieť si jeho kráľovstvo a fotografovať v ňom.
Patrox skúma vošky na rastlinách.
33
KLUB.AKVA.SK
reportáže
RYCHNOV 2007 (3): PAPÍK
Patrik Bíro
Odubytovanie v Rychnove prebehlo rýchlo a my sme už
nasadali do auta, kde navigácia ukazovala smer Dříteč. Po
krkolomnej ceste, keď prejazd bol zakázaný a po značení
obchádzkovej trasy nebolo ani spomienky, sme dorazili pred
„Papíka“. Že tu bude výnimočne otvorené aj v nedeľu nám
povedali slovenskí kolegovia z bystrického klubu a potvrdil to
aj Miloš Kroupa, ktorý nám mal otvoriť dvere do „raja“. Tu
však nikde nikoho. Našťastie po 10 minútach rozhodovania, či
čakať alebo ísť domov, sa na parkovisku zastavili autá a brána
sa otvorila.
Nebudem popisovať, čo som uvidel, to bolo už popísané
v reportáži v Akváriu č. 3. Tlačil ma trochu čas, pretože som
vedel, že každú chvíľu sem má doraziť autobus z Banskej
Bystrice, a to potom bude dosť tesno. Aj bolo. Nakoniec sme si
vybrali, čo sme sa rozhodli kúpiť, a poniektorí si vystáli aj
dlhý rad, kým zaplatili. Ostalo sa len rozlúčiť a dať sa na
spiatočnú cestu do Bratislavy.
Kŕmenie kapríkov v Dříteči. (Foto: Miloš Chmelko)
Táto ryba mala „zaujímavé“ zuby. (Foto: Markéta Rejlková)
34
KLUB.AKVA.SK
reportáže
Potamotrygon sp. (Foto: Markéta Rejlková)
Nannostomus mortenthaleri. (Foto: Markéta Rejlková)
Živá pyramída. (Foto: Markéta Rejlková)
35
reportáže
KLUB.AKVA.SK
MEDZINÁRODNÁ VÝSTAVA BOJOVNÍC V MARTINE
Peter Kaclík
ZO SZCH AKVA Martin usporiadala medzinárodnú súťaž
samcov bojovníc v dňoch 15.-16.9.2007 v Martine, v priestoroch Centra voľného času Kamarát na ul. A. Kmeťa 22.
Súčasťou akcie bola aj kolekcia niekoľkých výstavných nádrži
a burza akváriových rýb.
Mňa osobne najviac oslovil samec Slávka Boudného.
Okrem bojovníc tu boli pekné nádrže, kde boli napríklad aj
nádherné tetry čiene, perlovky, krásne guramy perleťové,
tetry cisárske. Ponuku pre návštevníkov dopĺňala burza
rybičiek, rastlín a iného akvaristického tovaru. Ostatne
pozrite sa na fotografie nižšie.
Na akcii sme si vymenili informácie najmä s martinskými
kolegami, dokonca aj s pánom Norbertom Dokoupilom z Bratislavy. Veľmi ma teší, že som spoznal Igora Bukového
z martinskej organizácie a pevne verím, že spolupráca s ním
mne aj celému nášmu klubu prinesie osoh.
Dúfam, že sa vám fotografie budú páčiť, a želám vám
úspešný chov.
Sedím v reštaurácii, podotýkam v mexickej, je mi veľmi
dobre. Polievka mi chutí ako málokedy, nevadí, že je štipľavá
ako čert. V uliciach Martina nie je veľmi rušno, vládne
sobotná poludňajšia siesta a ja so Silvom si pochutnávame na
obede. Asi po 5. lyžičke fazuľovej dobroty mi napadlo napísať
svoje dojmy z výstavy v Martine.
Priznávam, že tento rok som, čo sa týka akvaristických
akcií, skôr pokojný, ale Martin som si zaumienil pozrieť.
Slušne som sa, keďže ma chlapci v Martine poznajú, ohlásil
deň vopred.
Našiel som si spoločnosť, bolo mi potešením cestovať so
Silvestrom. Obaja máme radi vzduch a voľný priestor, tak
sme pekne krásne šli vlakom. Keď sme dorazili do Martina,
zašli sme sa hneď ukázať, že sme krásni, zdraví a silní a sme
tu. Samozrejme v Martine. Veleniu výstavy sme oboznámili,
že sme hladní, a keďže vlkov treba nasýtiť, tak sme šli nájsť
nejaké ovečky. Obdoba amerického občerstvenia v matičnom
meste sa nám nijako nepáčila, tak sme hľadali niečo
vhodnejšie. Mali sme trošku problémy s navigáciou, akosi
sme nevedeli podľa smerových šípok nájsť dvere, ani iný
podobný otvor, ale napokon sme sa úspešne ocitli na
masívnom drevenom nábytku miestnej mexičanky. Zrejme
pošleme demarš európskej únii s tým, že máme pocit, že apači
by označkovali cestu na salaš lepšie. Budem galantný, a
poviem, že ja som sa naozaj výborne najedol. Rúno mi síce
nezostalo, ale jedlo bolo božské a aj množstvo sa mi
pozdávalo.
Najúspešnejší chovatelia:
(Poradie Meno Klub Nádrž Varieta Farebná skupina
Body)
1. Alfred Górny
PTAT/PL 53 R CT modrá
71
2. Janusz Oziomek
PTAT/PL 88 F červená
70
3. Holm Arndt
RGC/D
69
4. Katarzyna Oziomek
PTAT/PL 82 R CT červená
66
5. Hans-Jürgen Ende
RGC/D
65
6.-7. Ján Janečko
1 F celofán
30 F červená
SZCH/SK 18 F červená
64
6.-7. Zbigniew Giemza PTAT/PL 23 F červená
64
8. Ľudovít Fujko
63
SZCH/SK 35 F modrá
9.-12. Slavomil Boudný RGC/CZ
3 RCT opalin červená 62
9.-12. Ivan Vyslúžil
SZCH/SK 15 F červená
62
9.-12. Maria Górny
PTAT/PL 62 F zelená
62
9.-12. Róbert Mateidess SZCH/SK 71 F oceľovo modrá 62
Fotoreportáž:
Na výstave nás pekne privítali. Zaujalo ma dobrovoľné
vstupné. Martinský klub sa pochlapil, vyhotovil pre bojovnice
pekné, drevom obložené stojany. Na vrchu sa pýšil nápis
„Medzinárodná súťaž bojovníc Betta splendens Martin 2007“.
Oficiálny názov akcie bol „Medzinárodné majstrovstvá Betta
splendens, 3. kolo Martin 14.9.2007“.
Posudzovali: Holm Arndt, Slavomil Boudný a Ján Budai.
Ako adept posudzovateľ bol prítomný Alfred Górny. Predsedom posudzovateľskej komisie bol Janusz Oziomek. Posudzovalo sa podľa štandardu, ktorý preferuje SZCH a ktorého
takpovediac krstným otcom je Holm Arndt.
Výstavy sa zúčastnilo 39 chovateľov zo štyroch štátov a
ôsmich organizácií, ktorí poslali 90 kolekcií. Náš klub sa
takisto zúčastnil vďaka Branislavovi Barčinovi. Riaditeľom
výstavy bol Ľudovít Fujko.
CVČ Kamarát, Martin. (Foto: Peter Kaclík)
36
KLUB.AKVA.SK
Medzinárodná výstava bojovníc. (Foto: Peter Kaclík)
reportáže
(Foto: Peter Kaclík)
37
KLUB.AKVA.SK
reportáže
Nematobrycon palmeri. (Foto: Peter Kaclík)
Okrasné akváriá. (Foto: Peter Kaclík)
Hyphessobrycon callistus. (Foto: Peter Kaclík)
Z ponuky rýb a vodných rastlín. (Foto: Peter Kaclík)
Trigonostigma heteromorpha. (Foto: Peter Kaclík)
Predaj rýb. (Foto: Peter Kaclík)
Apistogramma cacatuoides. (Foto: Peter Kaclík)
Gymnocorymbus ternetzi. (Foto: Peter Kaclík)
Hemichromis lifalili. (Foto: Peter Kaclík)
38
KLUB.AKVA.SK
reportáže
AKVÁRIUM 2007, PRAHA
Roman Slaboch
Po loňských bouřlivých internetových diskusích na téma
„propadák AkvaFestivalu“ za mnou přišli zástupci Českého
klubu chovatelů terčovců s návrhem, zda bychom v příští
výstavní sezóně nemohli uspořádat výstavu společně. V prostorách skleníků Botanické zahrady PřF-UK v Praze na Slupi
mají totiž akvaristické výstavy mnohaletou tradici, odpovídající kvalitu i očekávanou návštěvnost. Předběžné ano spustilo
více než půlroční kaskádu příprav, plánů, jednání a dohod,
které postupně odhalily další a další alternativy. V okamžiku,
kdy se k tomuto společnému projektu přidala Česká halančíkářská společnost, rozrostly se plány do rozměrů, kterých
jsem se sám zalekl.
Naše (Akvárium zal. 1899) dosavadní výstavy v Botanické
zahradě byly vždy orientovány výhradně na mistrovské
soutěže v chovu šlechtěných gupek a Xipho-Molly (národní,
evropské i světové), které svým rozsahem zpravidla nepřesahovaly 200 nádrží s objemem 20 litrů a doprovodnou obecnou výstavu s maximálně 40-50 akvárii s průměrným
objemem 50 litrů, celkem tedy do 300 relativně malých
nádrží s čistým objemem kolem 6000 litrů. Není to málo, ale
letošní kombinovaná výstava slibovala přinejmenším trojnásobný objem vody. Ve finále jsme se ale dostali téměř na
čtyřnásobek! Konkrétní data najdete v závěru článku.
Sestavené stojany a připravená akvária pro halančíky.
(Foto: Roman Slaboch)
Část kapotovaných akvárií pro terčovce.
Největší výstavní prostor (27 x 15 m). (Foto: Roman Slaboch)
Výstava v plném proudu. (Foto: Roman Slaboch)
Pohled na výstavbu jedné z prodejních částí.
Výstava v plném proudu. (Foto: Roman Slaboch)
39
KLUB.AKVA.SK
Vzhledem k nepříliš početné národní soutěži živorodek
byla první část postavena především na kolekcích studenovodních organismů, které zorganizoval nejmladší člen
našeho spolku, Tomáš Göndör. Spolu s dalšími kamarády,
členy o. s. Laguna, připravil nádrže pro rovných 30 druhů
našich bezobratlých a doplnil je texty s bližšími informacemi
o jejich životě, rozmnožování, nárocích na prostředí atp.
Zřejmě poprvé se tak předvedla veřejnosti tak bohatá sbírka
plžů, mlžů, korýšů, pijavek a larev vodního hmyzu. Tato kolekce byla ještě rozšířena o několik zajímavých druhů našich
ryb, např. zlaté líny a karase, albinotické sumce velké, amury
nebo početné hejno nádherných koljušek tříostných, které
budily opravdu zaslouženou pozornost.
reportáže
Krátkoploutvá gupka. (Foto: Roman Slaboch)
Dlouhoploutvá gupka. (Foto: Roman Slaboch)
Zlatý karas. (Foto: Karel Krček)
Vystavované kolekci 7 druhů divokých mečovek, které
poskytl náš přední specialista na tento rod, Libor Balnar
z Ostravy, dominovali opravdu překrásní samci Xiphophorus
montezumae a nezahualcoyotl. Zajímavé byly jistě i drobné
živoroděnky svítivé (Poeciliopsis prolifica), které byly v ČR
vystavovány vůbec poprvé. Stojan s rovnými 20 druhy
divokých živorodek uzavírala nádrž s mohutnými, 18 cm
dlouhými Belonesox belizanus přítele Zdeňka Fučíka.
„Přírodní“ Poecilia velifera. (Foto: Karel Krček)
Soutěžních nádrží na I. Evropský a III. Český šampionát
chovatelů terčovců bylo 83 a lemovaly větší část výstavní
plochy v délce přibližně 40 metrů. Chovatelé si velmi
pochvalovali sluneční světlo, které dělalo s barvami jejich
terčovců opravdová kouzla. Některé z ryb se dokonce do
druhého dne vybarvily do barev, o kterých ani jejich majitelé
neměli tušení. Sestava soutěžních nádrží byla doplněna
o 3 velká výstavní akvária celkového objemu přes 1000 litrů,
ve kterých byly předváděny chovné skupiny a páry. Některé
z nich se pod vlivem slunečních paprsků začaly připravovat
na tření, a to bez ohledu na rušivý proud návštěvníků
a ťukajících dětí. Terčovcům se v Botanické prostě líbilo.
Mečovka KOI. (Foto: Karel Krček)
40
KLUB.AKVA.SK
reportáže
41
KLUB.AKVA.SK
reportáže
Podrobnější popis halančíkářské části výstavy je součástí
jiného článku, takže za sebe uvedu jenom tolik, že jsem byl
doslova unesen křehkou krásou rybek rodu Oryzias, které
jsou nesmírně zajímavé originalitou rozmnožování a jsou
chovány a vystavovány jen velmi vzácně.
Výstava Akvárium 2007 v datech:
Výstavní plocha: 580 m2
Celková délka všech stojanů: 92 m
Počet akvárií: cca 450
Celkový objem: cca 21 300 litrů vody
Počet druhů vystavovaných ryb: cca 170
Počet vystavovaných ryb: cca 1750
Počet druhů vystavovaných bezobratlých: 30
Celková prodejní plocha: 110 m2
Plocha prodejních pultů: 25 m2
Celkový počet odpracovaných člověkohodin: cca 1100
Návštěvnost: přes 3000
Internetové stránky s dalšími informacemi:
http://vystava.info
Speciální internetové stránky jsme připravili jako pilotní
projekt pro zájemce o zákulisí výstavy. Zájem o ně předčil
všechna očekávání, v průběhu příprav a vlastní výstavy
(16 dní) zaznamenaly tyto stránky přes 29 000 návštěv.
Zájemci na nich jen s minimálním zpožděním několika hodin
viděli, jak se výstava staví, co se vystavuje, prodává, jak se kdo
umístil v soutěžích apod.
[1] www.vystava.info
42
reportáže
KLUB.AKVA.SK
IV. MEDZINÁRODNÁ VÝSTAVA HALANČÍKOV
Peter Máčada
V dňoch 22.9. až 30.9.2007 sa v Botanickej záhrade
Univerzity Karlovy v Prahe konala výstava Akvárium 2007.
Záštitu nad touto akciou a jej organizovanie prevzal klub
Akvárium založeno 1899 v spolupráci s Českým klubem
chovatelů terčovců, Českou halančíkařskou společností,
Českomoravskou společností Guppy, Českomoravskou společností Xipho-molly a Klubem přátel divokých živorodek.
Počas trvania výstavy prebehli nasledujúce akcie „pod
jednou strechou“: Majstrovstvá ČR GUPPY, Majstrovstvá ČR
Xipho-molly, I. Európsky šampionát chovateľov terčovcov,
III. Český šampionát chovateľov terčovcov a IV. Medzinárodná výstava halančíkov. Vzhľadom k tomu, že sa venujem
hlavne chovu halančíkov, tak sa v tomto príspevku zameriam
prevažne na výstavu halančíkov.
Chromaphyosemion poliaki. (Foto: Peter Máčada)
IV. Medzinárodná výstava halančíkov sa už tradične
konala za účasti vystavovateľov z ôsmich krajín Európy
vrátane Slovenska. Zo skúseností z minulých ročníkov sa
organizátori z Českej halančíkarskej spoločnosti rozhodli
posunúť začiatok výstavy až na 27. 9., a to z dôvodu nadmerného zaťaženia vystavovaných rýb pri celotýždňovom
trvaní výstavy.
Celkovo bolo vystavovaných 214 kolekcií v desiatich
skupinách, a to:
1. sk.
2. sk.
3. sk.
Euroázia a ostatné,
rod Rivulus,
rody Nothobranchius, Fundulosoma,
Pronothobranchius,
4. sk. Južná Amerika (Aphyolebias, Leptolebias,
Austrolebias, Simpsonichthys, Nematolebias,
Rachovia, Renova, Terranatos),
5. sk. rody Aplocheilus, Epiplatys, Pachypanchax,
6. sk. rod Aphyosemion I. (podrod Chromaphyosemion),
7. sk. rod Aphyosemion II. (podrody Diapteron, Kathetys,
a skupiny striatum a ogoense),
8. sk. rod Aphyosemion III. (ostatné),
9. sk. rod Fundulopanchax,
10. sk. rody Callopanchax, Scriptaphyosemion,
Archiaphyosemion.
Chromaphyosemion splendopleure. (Foto: Roman Slaboch)
Každú kolekciu pritom predstavoval jeden pár rýb,
prípadne pri chovnej skupinke tri páry alebo dve triá.
V každej skupine vybrala porota prvé tri miesta a jedno
prvé miesto pre chovnú skupinku. Posudzovanie rýb
medzinárodnou porotou prebehlo vo štvrtok 27.9.
Ryby boli vystavované v blokoch lepených nádrží
s oddielmi o objeme cca 10 litrov (20 x 20 x 25 cm).
Epiplatys infrafasciatus radkei. (Foto: Peter Máčada)
Chromaphyosemion bivittatum Funge.
43
KLUB.AKVA.SK
reportáže
Epiplatys dageti monroviae. (Foto: Roman Slaboch)
Aphanius sp. (Foto: Roman Slaboch)
Pseudepiplatys annulatus. (Foto: Peter Máčada)
Nothobranchius rachovii. (Foto: Karel Krček)
Fundulopanchax amieti. (Foto: Roman Slaboch)
Simpsonichthys fulminantis. (Foto: Peter Máčada)
Simpsonichthys magnificus. (Foto: Peter Máčada)
Aphyosemion australe. (Foto: Roman Slaboch)
44
KLUB.AKVA.SK
Hlavný program výstavy – prednášky, odovzdávanie
cien a dražba rýb sa odohrávali v sobotu a v nedeľu.
Prednáškovú časť zahájil p. Wildekamp prednáškou o systematike rodu Nothobranchius, doplnenú množstvom obrazového materiálu z jeho výprav za nothobranchiusmi po Afrike.
Druhou prednáškou nás RNDr. Ondra Sedláček oboznámil
s expedíciou za halančíkami po Kamerune, ktorú podnikol
v máji tohto roku spolu s Pascalom Severom, Pavlom
Berounským a V. Sedláčkem. Prednáška obsahovala okrem
množstva fotografií aj video lovu halančíkov priamo na
lokalitách v Kamerune. Po krátkej prestávke na obed
v neďalekej reštaurácii pokračoval blok prednášok rozprávaním Ing. Vlada Fábryho o jeho expedícií po Francúzskej
Guyane, ktorú podnikol v júni tohto roku. Prednáška bola
robená formou videa, doplneného komentárom autora.
reportáže
(Foto: Peter Máčada)
V nedeľu pokračovala výstava záverečnou prehliadkou
vystavovaných rýb účastníkmi dražby, ktorí mali poslednú
príležitosť vytipovať si ryby, za ktoré budú v nasledujúcej
dražbe licitovať. Samotná dražba prebiehala v duchu
súťaživosti a túžby získať ryby, ku ktorým sa dá len ťažko
dostať. Licitátorom bol už tradične pán Karel Brückler.
Vyvolávacia cena pre jeden pár rýb bola 1 € alebo 30 Kč,
u chovnej skupinky 3 € alebo 90 kč. Vždy po ukončení
dražby jednotlivej vystavovanej skupiny sa pristúpilo k vyplateniu a prebratiu vydražených rýb.
Najvyššia suma padla za párik rýb Rivulus mahdiaensis,
a to 23 €. Tým šťastným dražiteľom som sa stal práve ja.
Po ukončení aukcie, a tým vlastne aj programu výstavy, sa jej
účastníci pomaly začali rozchádzať domov.
Po ukončení bloku prednášok sme sa presunuli do
neďalekej reštaurácie, kde už bolo všetko pripravené na
spoločenský večer a predávanie cien víťazom. Ceny
pre víťazov odovzdávali za Českou halančíkřaskou společnosť
páni Brückler a Horáček. Asi najúspešnejším vystavovateľom
sa stal pán Karel Růžička, ktorý si dohromady z výstavy
odniesol 8 ocenení, z toho tri za 1. miesto. Mne sa podarilo
získať ocenenie klubu APK (Portugalsko) za najlepšiu rybu
Pseudepiplatys annulatus. Spoločenský večer ďalej pokračoval veľkou večerou a posedením s priateľmi halančíkarmi
z Česka aj zo zahraničia.
Čo dodať na záver? Organizátori opäť pripravili pre návštevníkov bohatý a zaujímavý sprievodný program a spolu
s rozsahom samotnej výstavy predpokladám, že si na svoje
prišiel aj ten najnáročnejší návštevník. Týmto by som chcel
poďakovať organizátorom za skvelo odvedenú prácu a rád by
som im poprial veľa šťastia do budúcnosti.
45
KLUB.AKVA.SK
reportáže
AKVAPODZIM NA MORAVĚ
Markéta Rejlková
Na naší bratislavské akci zaznělo mnoho slov z tolika úst,
že si už nevybavím, kdo s tím přišel poprvé – na Moravu prý
jeseň dorazí o dva týdny později, 20. října 2007, kdy se koná
tradiční Akvaristický podzim. Tradicí je tahle přednášková
akce pro pořádající spolek Cyperus [1] a pro mnohé zanícené
akvaristy, kteří se do Brna v říjnu vydávají pravidelně (letošní
Podzim byl v pořadí jedenáctým). Pro nás to bylo poprvé.
tolika nádržemi a vidět okolo sebe to bohatství druhů. Už
jen to vědomí, že výběr je obrovský, že spoustu druhů ještě
vůbec neznám, ale že není kam spěchat, mě pokaždé rozveselí
a vnitřně utvrdí v tom, že akvaristika je krásná a že se s ní
nudit nebudu.
V tak velké prodejně se dojem znásobuje, protože
najednou zjistíte, že se na vás, jak procházíte úzkou uličkou
mezi akvárii, dívají stovky očí. Rybí oči vůbec nejsou studené
– když si při pohledu do nich uvědomíte, že ten tvor je
jedinečný a svůj život prožije tak, jak mu to ten „jeho“
akvarista zařídí, nemůže to ve vás nevyvolat pocit zodpovědnosti. Zodpovědnost a taky touhu běžet domů se podívat
do očí těch vašich ryb a ujistit se, že to neflákáte... Já jsem
těm mým v Hodoníně samou láskou v duchu naslibovala
modré z nebe – a některým jsem ho pak opravdu dala!
Z mnoha teoretických zájemců jsme nakonec jako
„praktikové“ zůstali čtyři – tedy šofér známý pod krycím
jménem Peter-Trnava, velitel zájezdu Norman, fotograf Miloš
a akvaturistka Raviolka.
Po drobném zdržení – pravda, nevím přesně, co ho
způsobilo, když jsem totiž dorazila na místo setkání, byli už
všichni ostatní naštěstí v pořádku naskládaní v autě :-) – jsme
vyrazili směr Hodonín. Tuhle zajížďku jsme zvolili zcela
záměrně, vybavení polystyrenovými přepravkami a tajnými
sny o tom, co ulovíme – v prodejně firmy Akvárium Bach
Hodonín [2].
Reportáž z Hodonína jste si v Akváriu už mohli přečíst
[3]. Četla jsem ji samozřejmě i já, přesto jsem nevěděla,
co od téhle zastávky přesně očekávat. Pamatovala jsem si jen
to, že posledně si odsud naši „klubisti“ dovezli mimo jiné
i hlaváče Chlamydogobius eremius a drobnoústky Nannostomus eques. První druh bych ráda viděla na vlastní oči,
druhý už mám skoro rok, ale krásná devítičlenná skupinka
je složená ze samých samců :-(
Hlaváče jsem nakonec neviděla; beztak jsem na ně ten
den dokonale zapomněla. Prošla jsem polovinu první uličky
a nenašla nic, co by mi zvýšilo tepovou frekvenci. Tušila jsem
fiasko; velmi rychle mě z toho ale vyléčilo pár dalších akvárií,
druhá a třetí ulička a hlavně pohled za zeď, kde těch nádrží
bylo ještě pěkných pár řádek. Hned za rohem bylo jedno
akvárium s Nannostomus eques – desítku pěkně buclatých
rybek jsem si odnesla.
Pancéřníčci, různé tetry, parmičky, duhovky, cichlidy,
čtverzubci, živorodky... snad každý akvarista by si tu přišel na
své. Obzvlášť mi padly do oka ryby z Tanganiky, kterých tu
bylo požehnaně – přehlédnout se třeba nedaly 4 druhy rodu
Julidochromis. Milo Pešek si přál dovézt Neolamprologus
signatus – i tyhle cichlidy jsme našli a byly prostě překrásné.
Ale škoda slov, zlomek toho bohatství si můžete prohlédnout na fotografiích, případně se příště přidat k nám
a vidět Akvárium Bach na vlastní oči. Neodpustím si
poznamenat, že takový zážitek akvaristu potěší, motivuje,
rozveselí a rozesmutní zároveň. Cítila jsem samozřejmě
zoufalství, že nemám všechny ty nádherné ryby kam dát – na
druhou stranu je zkrátka parádní, že se můžu procházet mezi
Mladé Heros sp. (Foto: Miloš Chmelko)
Krab označený jako Sesarma mederi. (Foto: Miloš Chmelko)
46
KLUB.AKVA.SK
Loricaria similimma. (Foto: Miloš Chmelko)
reportáže
Hyphessobrycon bentosi White Fin. (Foto: Miloš Chmelko)
Pestrá směsice. (Foto: Miloš Chmelko)
Colisa lalia. (Foto: Miloš Chmelko)
Pomacea bridgesii. (Foto: Miloš Chmelko)
Nannostomus marginatus. (Foto: Miloš Chmelko)
Tropheus moorii Chimba. (Foto: Miloš Chmelko)
Nannostomus beckfordi. (Foto: Miloš Chmelko)
47
KLUB.AKVA.SK
reportáže
Neolamprologus caudopunctatus. (Foto: Miloš Chmelko)
Julidochromis dickfeldi. (Foto: Miloš Chmelko)
Ale zpátky do auta – sáčky s rybami jsme horko těžko
napěchovali do přepravky – a pokračovat do Brna. První
přednáška by už podle časového rozvrhu měla běžet, ale
utěšovali jsme se tím, že na podobných akcích je zpožděný
začátek téměř pravidlem.
Nakonec jsme dorazili na místo konání až v jedenáct,
zrovna začínala druhá přednáška. Ale pojďme pěkně
popořadě podle programu, který nám organizátoři ze spolku
Cyperus připravili:
Lamprologus ocellatus. (Foto: Miloš Chmelko)
RNDr. Jiří Vítek, Csc., Jaroslav Kadlec:
Rod Aphyosemion – biologie, ekologie, chov a
fotogalerie
Jak už jsem psala, tuhle přednášku jsme si nevyslechli.
Podle ohlasu některých přítomných to byla z velké části spíše
prezentace nového datového CD autorů; nicméně pro
halančíkáře určitě dost zajímavá. Budiž tedy.
Ing. Vlado Fábry:
Francouzské Guyana
Vlado Fábry nám předvedl snímky ze země, kam se asi
většina z nás nikdy nepodívá (i když, nikdy neříkej nikdy).
Jeho vyprávění bylo zajímavé, i když jsem se nemohla ubránit
dojmu, že cestovat takový kus světa jenom kvůli třem či
čtyřem druhům halančíků je celkem úlet. To nemyslím
nijak zle, každý jsme prostě „postižený“ jinak. V druhé části
prezentace jsme viděli film z této cesty – upřímné řečeno,
mohl být trochu kratší, ale jinak se mi tohle médium moc
zalíbilo. Prostředí guyanských tropů jsme si tak mohli osahat
více zblízka. Lov halančíků v kaluži na lesní cestě je
nezapomenutelný :-)
Julidochromis regani. (Foto: Markéta Rejlková)
48
KLUB.AKVA.SK
reportáže
RNDr. Roman Slaboch:
Zajímavosti z jihoamerických lokalit akvarijních ryb
Roman mívá graficky velmi pěkně zpracované prezentace;
nezklamal ani tentokrát. Svižný přehled zajímavostí z různých
lokalit od Argentinu po Nikaraguu se myslím posluchačům
líbil, přednáška měla spád a leckdo (já) asi potají záviděl,
co tenhle pražský živorodkář už stihl procestovat. Bohužel
částečně selhala technika, takže některá zajímavá čísla jsme
neviděli. I tak jsem měla z přednášky dobrý dojem a navzdory
očekávání jsem viděla a slyšela věci, které jsem si z předchozích článků a vyprávění nepamatovala.
MUDr. Vladko Bydžovský:
Drobnoústky
Že je Vladko Bydžovský specialista na tetřičky a drobnoústky jsem věděla – ale že nám ve své prezentaci předvede
takovou plejádu krásných druhů a okoření to notnou dávkou
zkušeností s jejich chovem a odchovem, to jsem netušila.
Mám drobnoústky hodně ráda, takže tahle přednáška mě
potěšila nejvíc. Rozhodně jsem měla nutkání dělat si poznámky; naštěstí velká část přednášky vyšla jako článek ve
sborníku akce, který jsme dostali spolu se vstupenkou.
Přednáška nebyla bohatá na detaily odchovu (i když doporučené parametry vody, snímky zařízení třecích nádržek a
tipy MUDr. Bydžovského samozřejmě nechyběly), ale byla
nabitá fotografiemi a udělaná tak akorát na to, aby případné
váhavce přiměla si nějakou tu drobnoústku opatřit.
O přednášky byl poměrně velký zájem. (Foto: Norman Durný)
Na závěr snad jen tolik, že kdo zůstal tuhle podzimní
sobotu doma, může jen litovat. K podobným akcím patří
neodmyslitelně setkání s jinými, podobně naladěnými lidmi
– debaty o všem a o ničem probíhaly v přestávkách mezi
přednáškami, při obědě (byl zahrnutý v ceně stopadesátikorunové vstupenky), po ukončení akce a potom i v nedaleké
restauraci, kam jsme si šli posedět. Veskrze příjemná akce,
škoda, že den tak rychle uběhl. A abych nalákala i ty z vás,
co si už víkend bez nákupního šílenství nedokáží představit –
součástí akce byla i malá burza s možností koupě ryb a
rostlin.
Slovensko-české posezení. (Foto: Norman Durný)
Dodatek na úplný konec: Já si na tenhle klubový výlet
vzpomenu pokaždé, když se podívám do akvária, kde chovám
Nannostomus eques. Starousedlíci se nejdřív pokusili na nové
spolubydlící zhurta obořit (mimochodem samečci tohoto
druhu jsou poměrně rvaví), ale po prvním kontaktu se jejich
chování totálně proměnilo. Teď je dokonale fascinují oblá
bříška přivandrovalců a přibližují se k nim s posvátnou něhou
a zároveň naprosto konsternovaně, jako by tomu zázraku
ženské přítomnosti nemohli uvěřit. Jak jsem říkala – dovezla
jsem jim z Hodonína modré z nebe...
MUDr. Bydžovský při přednášce. (Foto: Norman Durný)
Jan Burzanovský:
Hledání kolébky cichlid
„Mlynář“ překvapil skoro vědeckou přednáškou – až jsme
místy ztráceli přehled o tom, co je vědecká hypotéza a co
Honzovy domněnky. Pro mnohé přírodovědným vzděláním
netknuté akvaristy mohla být nová a zajímavá informace
o tom, jak vypadala Země kdysi dávno a jaké to má následky
pro rozšíření a příbuzenské vztahy některých skupin ryb
(přednáška se zaměřovala na cichlidy, ale podobné souvislosti můžeme vidět třeba i u teter). Pro mě byla zase nová
informace ta, že zkamenělina cichlidy byla nalezena dokonce
i v Itálii.
[1] www.catfish.cz/cyperus
[2] www.akvariumbach.cz
[3] www.klub.akva.sk/akvarium.php – Durný N. (2007): Akvárium
Bach Hodonín, Akvárium č. 6.
49
KLUB.AKVA.SK
reportáže
AKVARISTICKÁ JESEŇ V BRATISLAVE, 6.-7.10.2007
Peter Kaclík
KLUB.AKVA.SK usporiadal v dňoch 6.-7.10.2007 Akvaristickú jeseň. Keďže sme boli spokojní s miestom konania
našich predchádzajúcich akcií, tak sme aj „Akvajeseň“
pripravili v Dome kultúry Ružinov v Bratislave. Zaznamenali
sme cca 1000 návštevníkov.
Hlavnou časťou podujatia bola Medzinárodná výstava
bojovníc (Betta splendens). Výstava bojovníc niesla jeden
veľmi významný znak – posudzovanie prebehlo prvýkrát
podľa nového štandardu ČLA [1]. Viac o výstave bojovníc sa
môžete dočítať v samostatnom článku.
Snažili sme sa pripraviť výstavu tak, aby sa vám páčila.
Vchod do Domu kultúry zdobil pútač, ktorý informoval
o našej akcii. (Foto: Peter Kaclík)
Josef Ešpandr nás prišiel pozrieť z Rychnova nad Knežnou.
Naľavo vidíme akvatrhový priestor, vpredu je detský
kútik, za ním klubová výstava, fotografie, náučné
materiály. (Foto: Peter Kaclík)
Rozhovor medzi rychnováckym Vladimírom
Hulmanom (naľavo) s našími členmi, Norbertom
Dokoupilom a Miloslavom Peškom. (Foto: Peter Kaclík)
Ako je dobrým zvykom, súčasťou akcie boli akvatrhy,
kde si návštevníci mohli zakúpiť rastliny, rybičky, techniku,
krmivá od 23-och predajcov. Potešil nás záujem „zabehaných
firiem“, aj účasť nových ľudí. Budeme sa aj do budúcnosti
snažiť ponuku vytvoriť tak, aby boli zastúpení aj chovatelia,
Záujem o výstavu bojovníc. (Foto: Peter Kaclík)
50
KLUB.AKVA.SK
reportáže
aj akvaristické firmy. Samozrejmosťou bol klubový stánok,
v ktorom to žilo snáď najviac, predovšetkým množstvom rýb,
rastlín, kreviet. Dostupné boli samozrejme aj živé krmivá,
rôzne chovateľské zlepšováky ako vlastnoručne zhotovené
pôrodničky, ale trebárs aj jelšové šišky.
Niektoré zaujímavé druhy dostupné na akvatrhoch:
Agamyxis pectiniforms
Ancistrus sp.
Barbus titteya
Betta splendens
Caridina cf. babaulti 'Green'
Caridina gracilirostris
Carinotetraodon travancoricus
Colisa lalia
Danio dangila
Danio kyathit
Dario dario
Erethistes jerdoni
Helostoma temminkii
Channa bleheri
Channa orientalis
Chela dadiburjori
Labidochromis caeruleus
Macrobrachium cf. scabriculus 'Chameleon'
Macrobrachium peguensis
Macrobrachium 'Red Banded'
Macrobrachium 'Red Claw'
Macrobrachium scabriculus
Maylandia estherae
Nannacara anomala
Neocaridina cf. zhangjiajiensis var. 'White'
Poecilia reticulata
Pseudosphromenus cupanus
Pterophyllum scalare
Xiphophorus helleri
Xiphophorus maculatus
Xiphophorus variatus
Ten pán v krikľavej košeli nie je nik iný ako Igor Heriban.
V akcii Ivan Vyslúžil a Peťo Benčúrik. (Foto: Peter Kaclík)
Napravo člen nášho klubu Norman za klubovým stánkom.
Akvatrhy v poobedňajších hodinách. (Foto: Peter Kaclík)
Akvatrhy – ponúkalo sa od pozadia cez vodné rastliny,
ryby, krmivá, pH-metre až po lampy a ktoviečo ešte.
Ludvík Šabršula prišiel z Ostravy. (Foto: Peter Kaclík)
51
KLUB.AKVA.SK
reportáže
Peťo Neubauer prišiel síce neskoro, ale neľutoval.
Nabudúce sa snáď polepší. (Foto: Peter Kaclík)
Inventár akvaristiky Slovenska, Dano Holý.
Dušan Andris (naľavo) tentokrát neposilnil rady
predajcov, ale ako vidno, nielenže sa prišiel pozrieť, ale
niečo si aj odniesol domov. (Foto: Peter Kaclík)
Prosím všimnite si, ako jemne drží Dano sieťku!
Jeden z užívateľov fóra Akva.sk so svojimi deťmi.
Bojovnice treba riadne pozrieť, potom je to v poriadku.
52
reportáže
KLUB.AKVA.SK
Náš klub chcel k výstave bojovníc pridať nejaký bonus a
rozhodol sa pre menšiu výstavu labyrintiek a slimákov
zo zásob jednotlivých členov klubu. Verím, že aj táto výstavka
obohatila náš program.
Vystavené boli tieto labyrintky:
Betta sp. mahachai
Betta pugnax
Colisa lalia
Helostoma temminkii
Macropodus opercularis
Pseudosphronemus dayi
Pseudosphronemus dayi sp. Burma
Trichogaster trichopterus
Trichogaster trichopterus 'Gold'
Trichopsis schalleri
Trichopsis vittata
Pseudosphronemus dayi. (Foto: Peter Kaclík)
Pseudosphronemus dayi sp. Burma. (Foto: Peter Kaclík)
Trichogaster trichopterus 'Gold'. (Foto: Peter Kaclík)
Betta pugnax. (Foto: Peter Kaclík)
Trichopsis schalleri. (Foto: Peter Kaclík)
Slimáky:
Clithon sp.
Dreissena polymorpha
Gyraulus sp.
Melanoides granifera
Melanoides tuberculata
Neritina natalensis
Physa sp.
Pisidium sp.
Planorbella sp.
Pomacea bridgesii
Pomacea bridgesii modrá forma
Pomacea cf. lineata
Radix peregra
Sphaerium rivicola
Helostoma temminkii. (Foto: Peter Kaclík)
53
KLUB.AKVA.SK
reportáže
Pomacea bridgesii modrá forma. (Foto: Peter Kaclík)
Radix peregra. (Foto: Peter Kaclík)
Pomacea bridgesii. (Foto: Peter Kaclík)
Melanoides tuberculata. (Foto: Peter Kaclík)
Pomacea cf. lineata. (Foto: Peter Kaclík)
Neritina natalensis. (Foto: Peter Kaclík)
Pisidium sp. si spravilo počas príprav výstavy takúto
cestičku. (Foto: Peter Kaclík)
Physa sp. (Foto: Peter Kaclík)
54
KLUB.AKVA.SK
reportáže
Planorbella sp. (Foto: Peter Kaclík)
Sphaerium rivicola. (Foto: Peter Kaclík)
Clithon sp. (Foto: Peter Kaclík)
Chlapec obdivuje ampulárie. (Foto: Peter Kaclík)
Návštevníci si prehliadajú labyrintky, za nimi sú panely,
na ktorých je zopár bojovníc na fotografiách a tri plagáty
jednotlivých foriem bojovníc. (Foto: Peter Kaclík)
Dreissena polymorpha. (Foto: Peter Kaclík)
55
KLUB.AKVA.SK
Doplnkom podujatia bol detský kútik, v ktorom si deti
kreslili podľa vlastnej fantázie svoje bojovnice. Iste viacerým
rodičom padol vhod tento priestor a deťom sa pritom páčilo.
Samozrejme niektorí dospelí sa takisto výtvarne realizovali.
Najkrajšie z týchto bojovníc budú vystavené na Akvaristickej
zime 8.-9.12.2007.
reportáže
štandard a predovšetkým nové formy, ktoré sú mimochodom
všade medzi chovateľmi rozšírené, dostanú možnosť sa naplno presadiť, a potom sa môžeme tešiť aj na väčšie množstvo
bojovníc na výstavách.
Prednášková sála – vpredu Marián Stieranka.
Druhá prednáška o standarde ČLA. (Foto: Peter Kaclík)
Našu akciu podporili:
shop.akva.sk
Biotop
ČLA – Česká labyrintkářská asociace
splendenspower.cz
Everest Foto
Stein
akvashop.sk
SERA
EXOT HOBBY
Ďakujeme najmä firmám SERA, akvashop.sk, EXOT
HOBBY a shop.akva.sk za vecné ceny pre súťažiacich a návštevníkov. Verím, že sa opäť stretneme na Akvaristickej zime
8.-9.12.2007 a budeme obdivovať vodné rastliny, ktoré budú
hlavným bodom programu tohto podujatia.
klub
(Kresba: Dominika)
V sobotu 6.10. od 13:00 prebiehali dve prednášky. Prvú
prednášku mal Marián Stieranka, ktorý nám porozprával
o štandardoch gupiek – Poecilia reticulata. Druhá prednáška Rostislava Pantůčka a Tomáša Chudu bola venovaná
bojovniciam, konkrétne novému štandardu bojovníc, ktorý
vypracovala ČLA. Tento nový štandard oproti starej, dodnes
používanej metodike „objavil“ nové formy ako napr. populárny crowntail. Tieto formy neboli doteraz hodnotené správne,
pretože takéto formy štandard nepoznal. Verím, že nový
[1] www.splendenspower.cz/viewtopic.php?t=580 – Standard České
labyrintkářské asociace
56
klub
KLUB.AKVA.SK
MEDZINÁRODNÁ VÝSTAVA BOJOVNÍC BETTA
SPLENDENS – AKVAJESEŇ 2007, BRATISLAVA
Branislav Barčin
Čitateľom nášho časopisu určite neušiel fakt, že v rámci
Akvajesene sa konala aj medzinárodná výstava bojovníc, čiže
výstava rybiek druhu Betta splendens a nie bojovne naladených žien alebo dievčat, aj keď to možno na prvý pohľad
viacerým ľuďom napadne :-)
Už na začiatku, keď padol návrh zorganizovať výstavu
bojovníc, sme si povedali, že by sme chceli urobiť niečo nové,
niečo, čo tu ešte nebolo. Aj kvôli tomu sme sa rozhodli, že
súťažné kolekcie budú posudzované podľa nového štandardu,
ktorý je dielom ČLA – čiže Českej labyrintkárskej asociácie.
Tento štandard bol použitý na výstave vôbec prvýkrát, a tak
sme všetci s napätím očakávali, ako súťaž dopadne a ako na
nový štandard zareagujú chovatelia a aj posudzovatelia.
V prípade, že vás tento nový štandard zaujal, môžete ho
nájsť na stránkach splendenspower fóra [1].
Dokopy si prechodné bydlisko vo výstavných nádržiach
našlo 97 samcov ale aj samičiek, ktoré boli zaradené do
jednotlivých súťažných tried. Tých je v štandarde definovaných 9. Treba povedať, že návštevníci mohli na výstave
vidieť len zástupcov 8 súťažných tried, keďže trieda RT –
roundtail (po slovensky je to skrátka forma, ktorá ma okrúhly
chvost) – nebola obsadená.
Viacero návštevníkov sa ma pýtalo, čo vlastne znamená
fakt, že táto výstava je medzinárodná. Odpoveď je jednoduchá – znamená to, že medzi sebou tu súťažilo 25 chovateľov
z viacerých krajín. Aby som bol konkrétnejší, v Bratislave
sa zišli bojovnice od chovateľov zo štyroch rôznych krajín,
a to Slovenska, Českej republiky, Poľska a Indonézie. Prisľúbené boli bojovnice aj z Thajska, žiaľ zásielka bola zadržaná
ešte na colnici v Thajsku.
Branislav Barčin vyhlasuje výsledky. (Foto: Peter Kaclík)
Pohľad na výstavné nádrže. (Foto: Peter Kaclík)
Lenka Vránová a Tomáš Jarkovský, ktorí získali prvé ceny
za triedy HM a CV. (Foto: Peter Kaclík)
Poďme si ale teraz predstaviť
jednotlivých súťažných tried:
Pohľad na výstavné nádrže. (Foto: Peter Kaclík)
57
víťazov
a
víťazky
klub
KLUB.AKVA.SK
(Foto: Tomáš Jarkovský)
Súťažná trieda HM-Halfmoon
Chovateľ – Lenka Vránová
Spolok – ČLA
Číslo nádrže - 14
Počet bodov – 76
Súťažná trieda PK-Plakat
– a zároveň celkový víťaz výstavy
Chovateľ – Hermanus J. Haryanto
Spolok – BCI
Počet bodov – 91
Súťažná trieda DT-Doubletail
Spolok – BCI
Počet bodov – 82
Súťažná trieda CT-Crowntail
Súťažná trieda CV-Kombinované variety
Spolok – BCI
Počet bodov – 87
Chovateľ – Tomáš Jarkovský
Spolok – ČLA
Počet bodov – 81
58
KLUB.AKVA.SK
klub
Ako posudzovatelia boli na výstavu pozvaní Miroslav
Konôpka (SZCH), Tomáš Chuda (ČLA) a Tomáš Jarkovský
(ČLA). Na dodržiavanie pravidiel štandardu pri posudzovaní
dohliadal Marián Stieranka (SZCH) ako medzinárodný posudzovateľ.
Súťažná trieda VT-Veiltail
Chovateľ – Krzysztof Synowski
Spolok – KPR
Počet bodov – 84
Posudzovanie. (Foto: Peter Kaclík)
Posudzovanie. (Foto: Peter Kaclík)
Súťažná trieda STF-Singletail female
Na záver výstavy sa konala dražba vystavených bojovníc
a ukázalo sa, že za kvalitné ryby sú chovatelia ochotní sa
priam pobiť – samozrejme v rámci možností dražby :-)
– a zároveň načrieť do svojej peňaženky dosť hlboko.
Vyvolávacia cena každej bojovnice bola 100 Sk. Najviac sa
prihadzovalo pri samičke z nádrže číslo 74, ktorá bola
vydražená za konečnú sumu 2050 Sk. Ak sa tejto sume čudujete, dodám len, že to bola samička do páru k víťaznému
samcovi :-)
Chovateľ – Tomáš Chuda
Spolok – ČLA
Počet bodov – 78
Súťažná trieda DTF-Doubletail female
Spolok – BCI
Počet bodov – 81
Priebeh dražby. (Foto: Peter Kaclík)
59
klub
KLUB.AKVA.SK
Každý návštevník mal možnosť prostredníctvom hlasovacieho lístka, ktorým bola každá vstupenka, zvoliť si tú svoju
najkrajšiu bojovnicu, dalo by sa povedať niečo ako Miss
sympatia :-)
Túto možnosť využilo 288 návštevníkov Akvajesene, ktorí
vhodili do urny vstupenku s číslom nádrže svojej naj bojovnice. Po vyhodnotení všetkých hlasov nastalo prekvapenie,
ktorého príčinou bola vzácna zhoda vkusu oficiálnych posudzovateľov a vkusu návštevníkov. Určite ste už pochopili, že
aj z hlasovania návštevníkov vyšiel ako víťaz samec z nádrže
s číslom 67.
Ak vás zaujíma, koľko návštevníckych hlasov dostali ostatné bojovnice, prinášame vám prehľad desiatich najúspešnejších rýb. Výsledky ostatných si môžete pozrieť v minigalérii všetkých vystavovaných bojovníc, ktorú nájdete na
konci tohto článku.
Priebeh dražby. (Foto: Peter Kaclík)
Čakanie na výsledok. (Foto: Peter Kaclík)
Umiestnenie
Nádrž
Hlasov
1.
67
33
2.
50
28
3.
63
15
4.
79
13
5.
47
12
6.
82
12
7.
66
11
8.
85
11
9.
61
10
10.
59
9
Spomedzi všetkých hlasujúcich návštevníkov sme vylosovali desiatich šťastlivcov, ktorí vyhrávajú vecné ceny, ktoré
poskytli firmy SERA, AKVASHOP.SK, SHOP.AKVA.SK,
EXOT HOBBY.
Tými desiatimi sú:
Žaneta Kováčiková
Xénia Ozdínová
Martin Kiš
Drahoslav Petrovič
Tomáš Molnár
Frederika Karellová
Jana Samuhelová
Eva Viteková
pán Katuščák
Lukáš Vitek
Milo Pešek sa spokojne usmieva po získaní bojovnice.
Výhercom srdečne gratulujeme!
Keďže sme boli zvedaví, ako sa táto výstava páčila návštevníkom, položili sme otázku zástupcom rôznych spolkov,
ktorí majú s poriadaním podobných výstav už určité skúsenosti a majú teda s čím porovnávať. A tu sú ich reakcie:
Samička z nádrže 74. (Foto: Tomáš Chuda)
60
klub
KLUB.AKVA.SK
Roman Slaboch (Akvárium zal. 1899 - Praha):
Šlo o vůbec první – pilotní – soutěž podle nového
standardu vytvořeného pod záštitou ČLA (Česká labyrintkářská asociace). Přestože jsem sám choval ve větší míře jen
rájovčíky, takže o bojovnicích prakticky nic nevím, musím
říci, že ryby se zde sešly nádherné.
Nový standard bojovnic bohužel neprošel žádnou širší,
natož pak mezinárodní diskusí, takže se nemohu zbavit
dojmu, že i přes všudypřítomné a okázalé poplácávání se po
ramenou jsou jeho autoři na okraji pozornosti etablovaných
evropských klubů. Je to škoda, protože soutěže šlechtěných
forem bojovnic si modernizaci standardu jistě zaslouží.
Vladimír Hulman (Akva-Tera Klub – Rychnov n. K.):
Děkuji nejen za sebe, ale i za p. Ešpandra za příjemné a
velmi přátelské přijetí v Bratislavě. Vaše akce se nám líbila
a domů jsme jeli plni příjemných dojmů. Ještě jednou děkuji.
Tomáš Jarkovský (ČLA – Partizánske):
Jednoducho povedané perfektná akcia. Každý, kto prišiel,
si našiel to „svoje“. Najväčším stredobodom pozornosti sa stalo takmer 100 bojovnic z ôsmich výstavných tried. Členovia
Akva klubu nám dokázali predstaviť a otestovať nový
moderný štandard pre druhovú skupinu rýb Betta splendens,
a otvoriť tak nový trend súťažných podujatí tohto žánru už aj
na Slovensku. Patrí im za to veľké uznanie a verím, že sa
budúci rok stretneme v ešte hojnejšom počte.
Marián Stieranka (SZCH – Banská Bystrica):
Akciu ako takú považujem za veľmi vydarenú. Nemá však
význam hovoriť si len superlatívy. Takže k samotnej súťažnej
časti bojovníc. Nádrže super, čisté, s možnosťou premiestňovania. Množstvo kolekcií na špičkovej európskej úrovni.
Kvalita kolekcií výborná, široký farebný a tvarový sortiment
kolekcií. Osvetlenie nie celkom vydarené (nerovnomerné,
slabá intenzita a jeho vypadávanie vypaľovaním výbojok).
Podcenená doba posudzovania (začalo sa síce skôr ako sa
malo, ale aj to bolo neskoro). Výsledková listina OK. Čo sa
týka predaja, nemám čo vytknúť. Aj napriek týmto pripomienkam, ešte raz opakujem, akcia veľmi vydarená.
Toľko teda z môjho pera, respektíve klávesnice :-)
k Medzinárodnej výstave bojovníc. Po kliknutí na nasledovnú
stránku [2] si môžete pozrieť kompletnú výsledkovú listinu.
Ak vás súťaže bojovníc zaujali, môžem už teraz prezradiť,
že rovnakú súťaž bude KLUB.AKVA.SK organizovať určite
aj v roku 2008.
[1] www.splendenspower.cz
[2] www.klub.akva.sk/vysledky.php
Minigaléria vystavovaných bojovníc (autorom všetkých fotografií je Peter Kaclík)
V popise: číslo nádrže, chovateľ, spolok, výstavná trieda, farebná trieda, body, počet hlasov od návštevníkov
3, Ján Pavlovič, ČLA/SK, STF,
A1, 69, 1
6, Tomáš Jarkovský, ČLA/SK,
HM, B3, 74, 0
1, Ján Pavlovič, ČLA/SK, STF, A1,
67, 1
4, Ján Pavlovič, ČLA/SK, CT,
A8a, 57, 0
CV, A10, 74, 3
2, Ján Pavlovič, ČLA/SK, STF,
A9, 68, 1
CV, A10, 81, 6
HM, A8a, 69, 0
CV, A10, 76, 4
PK1, A8b, 70, 0
61
STF, A5, 62, 1
STF, B3, 59, 0
KLUB.AKVA.SK
18, Lenka Vránová, ČLA/CZ,
HM, A12, 67,5, 0
klub
29, Branislav Barčin, KAS/SK,
CT, A8b, 50, 7
23, Milan Vetrák, SZCH/SK, VT,
A1, 55, 1
13, Lenka Vránová, ČLA/CZ, HM,
A4, 63, 0
HM, B2, 76, 2
A12, 65, 0
19, Ľudovít Fujko, SZCH/SK, VT,
A9, 77, 7
20, Boris Burger, SZCH/SK, VT,
B1, 60, 0
24, Martin Fodor, SZCH/SK, VT,
A1, 62, 0
VT, B1, 58, 0
25, Richard Tokušev, SZCH/SK,
VT, A1, 56, 0
VT, A1, 75, 0
32, Rostislav Pantůček, ČLA/CZ,
CT, B5, 45, 0
21, Boris Burger, SZCH/SK, VT,
B1, 73, 7
26, Miroslav Konôpka,
SZCH/SK, VT, A8a, 59, 0
HM, A12, 75,5, 5
VT, A8a, 71, 2
22, Ľudovít Fujko, SZCH/SK, CT,
A9, 49, 1
27, Marián Stieranka SZCH/SK,
CT, A1, 48, 1
A4, 74, 0
28, Marián Stieranka SZCH/SK,
VT, A10, 72, 0
62
VT, A1, 65, 3
KLUB.AKVA.SK
VT, A1, 67, 3
47, Juraj Bachár, KAS/SK, VT,
A1, 69, 12
klub
53, Miloslav Pešek, KAS/SK,
PK1, A12, 71, 1
40 Tomáš Chuda, ČLA/CZ, PK1,
A12, 73, 1
41, Tomáš Chuda, ČLA/CZ, STF,
A6, 78, 2
DT, A5, 59,5, 0
PK1, A7, 74, 0
48, Juraj Bachár, KAS/SK, VT,
A8a, 56, 2
54, Miloslav Pešek, KAS/SK, CV,
A9x, 78, 3
49, Miloslav Pešek, KAS/SK, CV,
B5, 76, 1
42, Tomáš Chuda, ČLA/CZ, PK1,
A6, 71, 0
55, Katarína Pindrochová,
FREE/SK, VT, A10, 65, 1
A6, 71, 0
50, Miloslav Pešek, KAS/SK, CT,
A8a, 66,5, 28
VT, A4, 68, 2
56, Katarína Pindrochová,
FREE/SK, VT, A8a, 63, 0
44, Tomáš Chuda, ČLA/CZ, VT,
A8b, 67, 0
51, Miloslav Pešek, KAS/SK, PK1,
A8b, 79, 1
57, Anton Domin, SZCH/SK, VT,
A1, 68, 2
A12, 73, 0
PK1, A6, 80, 0
52, Miloslav Pešek, KAS/SK,
STF, A3, 75, 2
46, Juraj Bachár, KAS/SK, VT.
B1, 61, 0
58, Anton Domin, SZCH/SK, VT,
A1, 66, 2
63
KLUB.AKVA.SK
69, Hermanus J. Haryanto, IBC,
PK1, B2, 86, 3
59, Krzysztof Synowski, KPR/PL,
VT, A8a, 84, 9
HM, A1, 73, 6
77, Janusz Oziomek, PTAT/PL,
VT, A1, 68, 1
CT, A12, 87, 11
PK2, B2, 91, 33
STF, A9x, 72, 0
DTF, A1, 81, 5
PK1, A8a, 79, 0
63, Miloslav Pešek, KAS/SK, VT,
B2, 74, 15
STF, B5, 76, 1
CT, B1, 64, 1
PK1, B2, 82, 6
CT, A1, 83, 10
STF, A8a, 70, 1
DT. A1, 82, 7
PK1, A8b, 78, 1
60, Krzysztof Synowski, KPR/PL,
VT, A8a, 65, 0
klub
STF, B2, 75, 0
64
78, Janusz Oziomek, PTAT/PL,
VT, A1, 76, 6
79, Maria Górny, PTAT/PL, CT,
B5, 59, 13
KLUB.AKVA.SK
klub
PK1, A8a, 63, 0
B5, 61, 11
80, Maria Górny, PTAT/PL, VT,
A8a, 63, 5
STF, B3, 73, 0
90, Tomáš Chuda, ČLA/CZ, PK1,
A6, 70, 0
81, Maria Górny, PTAT/PL, VT,
A10, 74, 3
86, Józef Kánia, PTAT/PL, CT,
B5, 56, 4
STF, A10, 72, 0
82, Maria Górny, PTAT/PL, CT,
A8a, 65, 12
HM, A8b, 63, 1
87, Libor Šprysl, FREE/CZ, VT,
B1, 81, 1
STF, B5, 58, 0
HM, A8b, 65, 1
83, Katarzyna Oziomek,
PTAT/PL, VT, A1, 56, 0
A1, 64, 0
STF, B3, 69, 0
84, Katarzyna Oziomek,
PTAT/PL, VT, A8a, 71, 4
85, Alfred Górny, PTAT/PL, CT,
89, Tomáš Chuda, ČLA/CZ, VT,
A1, 60, 1
65
klub
KLUB.AKVA.SK
PATROX
Branislav Barčin, Miloslav Pešek
V rubrike klub by sme vám chceli postupne predstaviť a priblížiť niektorých členov KLUBu.AKVA.SK (teda všetkých, ktorí
budú ochotní spolupracovať a zdôveriť sa :-) !!!). Ich akvaristické zázemie, názory, vízie a nielen to, chceli by sme aj nakuknúť
pod pokrývku ich akvaristickej kuchyne a umenia a s prísľubom, že sa to nikto nedozvie, zistiť od nich nejaké drobné, alebo veľké
tajomstvá o ich akvaristických úspechoch alebo neúspechoch... a tieto pre čitateľov nášho „časáku“ okamžite zverejniť.
V tomto čísle časopisu skúsime nazrieť trochu viac do súkromia jedného z najviac aktívnych členov nášho klubu – PATROXa.
Meno:
Nick:
Bydlisko:
Vek:
Zameranie:
Akváriá:
Patrik Bíro
Patrox
Bratislava
33
Južná Amerika
3
S akvaristikou som sa stretol ešte ako veľmi malý. Môj strýko v tých časoch mal doma malú chovňu... Ako asi všetky deti,
aj ja som drankal od rodičov, že chcem mať nejaké zvieratko. Lenže prvý zádrheľ bol ten, že som panelákové dieťa, a tak koník
neprichádzal do úvahy. Druhý zádrheľ bol môj ocko, ktorý bol veľmi zásadový – a ani pes, ani mačka podľa neho do paneláku
nepatria. Tretí zádrheľ bola mamka, a tak neprichádzali do úvahy ani myšky, škrečky, potkany, pavúky... A keďže strýko mal
rybičky, tak po jednej návšteve sa k nám nieslo jedno malé (cca 60 x 30 x 40 cm) akvárko aj s rybkami. Dodnes si ich
pamätám – 2 skaláre mramorové, gupky, mečúne a tetry citrónové. Z rastliniek to boli hlavne kryptokoryny.
Po veľkom sťahovaní z Ružomberka do Banskej Štiavnice (to som bol štvrták na ZŠ) sa mi podarilo získať povolenie na
ďalšie akvárium, a keďže v tom čase začal strýko s útlmom, tak som si od neho doniesol už pekné akvárko (80 x 40 x 60 cm).
Tam bola potom taká všehochuť – guramy, skaláre, neónky, pancierničky, gupky, prísavníky... Proste rybky, ktoré v tých
časoch (vrcholný socializmus) bolo možné kúpiť bežne v akvaristikách.
Po odchode na VŠ do Bratislavy som akvária zrušil. K aktívnej akvaristike som sa vrátil až cca pred troma rokmi, keď som
sa nasťahoval do vlastného. Momentálne mám doma jedno veľké akvárko (130 x 50 x 50 cm) a jedno malé (50 x 25 x 30 cm);
tretie akvárium mám v robote.
Napísať, ktoré rybky a ktoré rastlinky sa mi páčia, je veľmi ťažké, pretože každá je niečím zaujímavá. Ale predsa len mi
najviac učarovala Južná Amerika so svojimi tetrami, pancierničkami a trpasličími cichlidkami.
Toto o sebe napísal Patrox a je to v podstate jeho malý
akvaristický životopis.
Patrox pre mňa, ale aj pre ostatných členov klubu,
predstavuje človeka, ktorý je vždy ochotný pomôcť, či už
nejakou dobrou radou alebo rovno tým, že priloží ruku k dielu
a spolu s ostatnými tvorí takzvané zdravé jadro nášho klubu,
ktorého osud sprevádza a ovplyvňuje od samotného začiatku.
Okrem iného sa Patroxove meno spája už s takmer tradičným
detským kútikom na našich akciách.
Teraz už ale dáme slovo Patroxovi a pokúsime sa z neho
pomocou nasledujúcich otázok dostať nejaké iné informácie,
zaujímavosti, tajnosti – ktoré nezahrnul do svojho akvaživotopisu.
1. V úvode sme sa mohli dozvedieť, že sa venuješ
najmä rybám z oblasti Južnej Ameriky. Môžeš povedať, prečo práve táto oblasť, a uviesť tri druhy, ktoré
považuješ za svoje naj?
66
KLUB.AKVA.SK
klub
To slovo „venuješ“ je trochu prisilné :-) Povedzme, že
v mojich akváriách plávajú hlavne rybky z oblasti Južnej
Ameriky. Prečo práve tie, ťažko povedať. Už od detstva ma
fascinovala najväčšia rieka sveta – Amazonka. Strašne
rád som vždy pozeral dokumenty z tejto oblasti. A keďže
nemám a ani nikdy som nemal veľa akvárií, tak sa musím
uskromniť. Ale občas ujdem aj do iných oblastí... Zamiloval
som sa do húfu, na jedincovi nezáleží – sila je v počte :-)
A teda tetričky sú moja slabosť. V súčasnosti Paracheirodon
simulans.
Bacopa caroliniana. (Foto: Patrik Bíro)
4. Starší akvaristi hovoria, že voľakedy na akvaristické akcie konané na Slovensku chodilo oveľa viac
ľudí. V čom vidíš dôvod faktu, že dnes je to inak?
Tak to je ťažká otázka. To by mohla byť aj samostatná
téma pre článok. Neviem, ako to bolo v minulosti. Ale
v súčasnosti to ja osobne beriem v dvoch rovinách. Prvá je
propagácia. Bolo to krásne vidieť na poslednej akcii, keď
prišlo veľa ľudí na základe televízie. Darmo, ľudia sú dnes
strašne pohodlní a pokiaľ ich nechytíme za „frňák” a nepritiahneme ich zaň, tak proste pôjdu do obchodného centra.
Druhá rovina je ešte komplikovanejšia. A to hlavne
v ponuke a v pridanej hodnote. Aspoň v Bratislave sa nájdu
akvaristiky, kde ponúkaný sortiment a počet akvárií je
úchvatný a ľuďom to stačí. Prísť na výstavu, kde je menej na
pozeranie ako v obchode... nebudem to rozvádzať. Na druhú
stranu viem, čo to obnáša, a je to neľahká úloha.
Čo sa týka burzy, tam je to tiež zložité. V súčasnosti
každá dobrá akvaristika, keď sa dohodnete, vám zoženie
skoro čokoľvek. A prísť na burzu, kde sa predáva sortiment,
ktorý je skoro v každej akvaristike, tiež moc nepriláka. Áno,
ja viem, ryby a rastliny sú lacnejšie a priamo od chovateľa,
ale pre človeka, čo má jedno 60-80 litrové akvárium, je to
skoro jedno. Už končím....
(Foto: Miloslav Pešek)
2. Čo považuješ za svoj najväčší akvaristický úspech?
Že mám akvárium, ktoré dokáže fungovať, a nemusím
každý týždeň kupovať novú rastlinku alebo rybku.
3. Momentálne sú „moderné“ miniakváriá, nature
akváriá štýlu Amano, aquascaping... ako tieto smery
ovplyvňujú teba a tvoju akvaristiku?
Dalo by sa povedať, že Amano ma trafil priamo do
srdca. Pre mňa boli vždy dôležité nielen rybky, ale aj rastliny. Ohľadne veľkosti nie som prieberčivý. Každé akvárko
sa dá pekne zariadiť. Na druhú stranu viem, že udržať
takéto akváriá je veľmi pracné a vyžaduje si to veľa času.
7/2007. (Foto: Patrik Bíro)
Corydoras nanus. (Foto: Patrik Bíro)
10/ 2007. (Foto: Miloslav Pešek)
67
KLUB.AKVA.SK
klub
7. Zo stránky www.akva.sk ťa poznáme ako šikovného akvadizajnéra – prezradíš nám, kam chodíš
pre inšpiráciu pri zariaďovaní akvária?
Všade okolo nás sú inšpirácie, niekto to vie použiť, niekto
nie, je to ako v maliarstve. Samozrejme veľa inšpirácie som
získal z netu. Základ toho všetkého je dodržať pár
základných pravidiel.
5. Využívaš pri starostlivosti o svoje akváriá nejaké
zvláštne postupy, triky – ktoré by si chcel prezradiť
našim čitateľom? Ako vyzerá starostlivosť o tvoje
akváriá?
Používam jednu veľmi starú a veľmi tajnú (naozaj veľmi
tajnú) metódu, ktorá sa dedí z generácie na generáciu. Túto
metódu z pochopiteľných dôvodov nemôžem prezradiť :-)
Teraz vážne. Žiadne špeciálne postupy nepoužívam.
Aspoň nie pre bežných akvaristov. Filtrujem, svietim, hnojím, kŕmim, mením vodu, prestrihávam... Niekedy sa darí
viac, niekedy sa darí viac riase. A to najdôležitejšie –
kochám sa :-)
6. Čo pre teba znamená akvaristika?
Relax, únik od reality všedných dní. A hlavne stretávanie
sa so super ľuďmi.
10/ 2007. (Foto: Miloslav Pešek)
Apistogramma cacatuoides. (Foto: Patrik Bíro)
68
KLUB.AKVA.SK
klub
pokiaľ by ma niečo naozaj zaujalo a zistil by som, že
dokážem poskytnúť adekvátne podmienky pre život danej
rybke/rastlinke, tak možno by som neodolal...
10. Obľúbená herečka?
Moja akara hnedá v práci.
11. Obľúbený nápoj (nealkoholický a alkoholický)?
Kofola.
12. Fajčíš?
Nie. Na škatuľkách píšu, že to škodí zdraviu, tak si
neprosím.
13. Chcel by si našim čitateľom odkázať, povedať?
Niečo, na čo sme ti neumožnili reagovať prostredníctvom našich otázok?
Ak veľmi chcete, milí čitatelia, tak mi môžete svoje
finančné príspevky posielať na účet. Ten vám pošlem na
požiadanie cez SS na akva.sk :-)
Riccia fluitans. (Foto: Patrik Bíro)
8. Ako by vyzeralo Tvoje vysnené akvárium?
Možno niekoho sklamem, preto že to nebude nič špeciálneho a podobné akvária je možné nájsť aj na nete.
Samozrejme ako hádam každý – čo sa týka objemu, tak ako
hovoril krtko v jednej rozprávke: veľké, vééééľké. Dno by
bolo upravené do konvexného tvaru (pre nematematikov –
v strede nižšie). V jednom zlatom reze by bola umiestnená
buď kompozícia z kameňov, alebo koreňov. Čo sa týka
rastlín, tak len monokultúra Echinodorus tennelus. A na
záver veľké prekvapenie: pár desiatok Paracheirodon simulans. To by mi úplne stačilo a v súčasnosti je to moje top.
9. Ako často navštevuješ akvaristické obchody? A čo
v nich hľadáš? Bez akej ryby alebo rastliny by si z
obchodu neodišiel?
Pomerne často, dalo by sa povedať, že skoro každý
týždeň. Som ale zlý návštevník. Nechodím tam na nákup.
Chodím tam na „čumendu”. Keďže momentálne nemám
možnosť na viac akvárií, tak si to kompenzujem návštevami. Nie som typ, že musím mať niečo stoj čo stoj, ale
Vážení akvapriatelia, to bol náš PATROX. Nabudúce príde
na rad zase niekto „akva–iný“. Ak mate želanie spoznať
niekoho konkrétneho, sem s tipom → píšte na adresu
[email protected]!
Ak nie, potom sa nechajte prekvapiť naším výberom.
69
KLUB.AKVA.SK
klub
RYBY, KTORÉ SÚ PRE MŇA NAJ...
Patrik Bíro
Čo sa týka potravy, nepatria medzi príliš náročné rybky.
Ja poväčšine kŕmim mrazenou potravou, a to patentkou,
koretrou a cyklopom. Občas im spestrím potravu živou artémiou a nejakým suchým krmivkom. Pri konzumácii väčších
častí, ako sú napríklad patentky a koretry, si vedia poradiť
(predsa len sú to príbuzné piraní :-)).
Ako problém vidím to, že v našich zemepisných šírkach
bežný akvarista o túto rybku v predajni nezavadí. Je to podľa
mňa veľká škoda, pretože si myslím, že je vhodnejšia ako
iné druhy, pretože sa akvaristi poväčšine potýkajú všetci
s hlavným problémom, a tým je priestor.
Možno čakáte, že teraz popíšem, ako je to s rozmnožovaním. No sklamem vás. Moja akvaristická prax je na úrovni
okrasných – byt spríjemňujúcich – akvárií. Teda sa nesnažím
o množenie rýb. Ale v súčastnosti nevidím problém, ak by
chcel niekto modré neónky množiť. A pokiaľ máte skúsenosti
s rozmnožovaním axelrodi alebo innesi, tak by sa odchov
mohol podariť aj na prvýkrát.
Simulansky sú ideálne rybky do takzvaných „prírodných“
akvárií, kde svojou veľkosťou a správaním krásne dopĺňajú
podvodnú záhradu. A keďže ma uchvátili takéto typy akvárií
a navyše preferujem rybky z Južnej Ameriky, patrí Paracheirodon simulans medzi moje naj.
Paracheirodon simulans
Čeľaď: Characidae
Veľkosť: 2-3 cm
Výskyt: Južná Amerika, rieky Rio Negro a Orinoco
Paracheirodon simulans, alebo po slovensky neónka
modrá, je pre verejnosť dosť neznáma rybka. Je to menší brat
Paracheirodon axelrodi a Paracheirodon innesi.
Už od doby mojich akvaristických začiatkov ma neónky
fascinovali svojim žiarivým pruhom. „Simulansky“ sa svojou
veľkosťou výborne hodia do stredne veľkých akvárií. Je to
hlavne z dvoch dôvodov: tým, že sú menšie, môžeme si dovoliť
ich mať viac (ako platí pri húfových rybách – čím viac, tým
lepšie); druhý dôvod je, že vďaka svojej veľkosti majú väčšiu
tendenciu tvoriť húf. Pre niekoho môže byť ich veľkosť
naopak nevýhodou, a to z jednoduchého dôvodu – väčšie ryby
ich môžu považovať za výdatné spestrenie svojho jedálnička.
Tvar tela je pretiahnutý a zo strán mierne stlačený. Od oka
sa cez celú hornú časť tela až ku koreňu chvosta tiahne žiarivý
modro-zelený pruh. Brucho je strieborné. Od brušných
plutiev až ku koreňu chvosta sa k žiarivému pruhu pridáva
druhý, načervenalý pruh. Plutvy sú bezfarebné. Rozdiel
pohlaví je obdobný ako u väčších bratov, a síce samička je
plnšia v brušku a predná časť chrbta nastupuje strmšie, ako je
tomu u samčeka.
Čo sa týka náročnosti na chov, z môjho pohľadu nepatria
medzi náročné druhy. Sú spoločenské, ostatných rýb si moc
nevšímajú. Väčšinu času trávia v strednej časti vodného
stĺpca, ale nemajú problém zmeniť pôsobisko či už smerom
hore alebo dolu. Pokiaľ nehľadajú potravu, čas trávia minisúbojmi samčekov (samozrejme je to súboj v podaní tetier,
teda žiadna ostrá výmena názorov) a imponovaním
samičkám.
Ja a moj húfik simulansiek. (Foto: Miloslav Pešek)
70
KLUB.AKVA.SK
klub
Zábavné je taktiež sledovať lov krevetiek (pokiaľ nemáte
veľmi drahé a ťažko sa množiace krevetky). Akonáhle akara
nejakú krevetku zbadá, tak na ňu okamžite nezaútočí, ale
pripláva k nej spôsobom „ja nič ja muzikant“. Tváriac sa
nevšímavo ku krevetke, ako keby tam ani nebola, sa presunie
do najvýhodnejšej polohy a potom bleskurýchle zaútočí. Ale
samozrejme spapajú aj všetky bežné krmivá, ktoré je dostať
na našom trhu, teda nemusíte si kvôli nim zakladať chovňu
kreviet a slimákov :-)
V čase trenia sú rybky viac teritoriálne a snažia sa odohnať
všetky ryby vo svojom okolí. Prípravy na trenie začínajú tak,
že ryby tvoriace pár sa začnú pred sebou triasť, akonáhle sa
k sebe priblížia. Následne si vyhliadnu nejaký kameň, poprípade širší list, ktorý je pri dne, a ten dôkladne očistia.
Znáška ikier je primeraná veľkosti rybiek. O ikry sa starajú spoločne a poctivo ich ovievajú. Tu moje pozorovania
končia, pretože v spoločenskom akváriu nemajú dostatočný
kľud, a tak postupne ikry zmiznú.
Každá akara je individualita (tak ako väčšina cichlíd) a jej
pozorovanie prináša vždy niečo nové a zábavné. Aj vďaka
veľkosti a vlastnostiam, ktoré nie sú až tak vlastné väčším
cichlidám, si táto rybka u mňa vydobyla kúsok akvaristického
srdca.
Cleithracara maronii
Čeľaď: Cichlidae
Veľkosť: 8-10 cm
Výskyt: Južná Amerika, Trinidad, Guyana, Orinoco
Cleithracara maronii – rybka, ktorú starí akvaristi veľmi
dobre poznajú a ktorá sa opäť vracia.
Maronii patrí medzi menšie cichlidy Južnej Ameriky,
čo je pre milovníkov juhoamerických cichlíd s nedostatkom
miesta vynikajúca vlastnosť. A keďže patrí ešte aj medzi
mierumilovné a k rastlinám tolerantné druhy, je veľmi
vhodná do stredných a väčších rastlinných akvárií, kde bude
tvoriť dominantu akvária.
Tvar tela je nie veľmi pretiahnutý obdĺžnik, zo strán
stlačený. Čelo rýchlo stúpa až k chrbtu, kde začína chrbtová
plutva. Je hnedo žltej farby a smerom k bruchu sa zosvetluje.
Od konca čela cez oko až dolu k papuľe sa tiahne tmavohnedý
širší pruh. V zadnej časti pod chrbtovou plutvou je
umiestnená tmavohnedá škvrna, ktorá je „ozátvorkovaná“
dvoma do žlta sfarbenými škvrnami. Táto škvrna sa podľa
nálady rybky vie zmeniť na pás, ktorý končí až pri análnej
plutve. Oči sú výrazné, tmavé, rohovka je naopak číra,
s odleskami podľa toho, ako dopadá svetlo. Plutvy sú
priesvitné s modrozeleným odleskom. Sýtosť farby tela závisí
od nálady rybky. Rozdiel medzi pohlaviami je u mladých rýb
ťažko rozoznateľný. Až neskôr, keď samček zmohutnie a
predĺžia sa mu konce nepárových plutiev, je rozdiel ľahko
zbadateľný.
Chov je bezproblémový, rybky si všímajú len seba a dajú
pokoj aj menším rybkám. No znášky slimákov a menšie
krevety sú pre ne vyhľadávanou pochúťkou. Je zaujímavé
pozorovať, ako rybka prezerá jednotlivé listy rastlín veľmi
dôkladne kúsok po kúsku a akonáhle objaví nejakú anomáliu
na liste, okamžite ju ochutná.
71
KLUB.AKVA.SK
klub
Otocinclus affinis
Čeľaď: Loricariidae
Veľkosť: 4 cm
Výskyt: Južná Amerika, Brazília
recenzie
V dobre zarastenom akváriu ich možno ani nezbadáte,
keďže sa vo voľnej vode veľmi často nevyskytujú. Nedokážu
sa vo vode totiž veľmi dobre vznášať. Teda sa pohybujú
ako „malí žraločkovia“. Ale keď začnete podrobnejšie
prezerať húštiny rastlín vo vašom akváriu, tak ich určite
objavíte zavesené na rastlinách ako ozdoby na vianočnom
stromčeku.
Ďalšia rybka, ktorú milovníci rastlinných akvárií určite
poznajú. Drobný zástupca čeľade Loricariidae je vyhľadávaný
hlavne pre svoj jedálniček – a ten tvoria riasy.
Telo je torpédovitého tvaru. Chýba mu tuková plutvička
(ostatné plutvy má :-)). Papuľka je otočená smerom dolu
a prispôsobená na prisávanie. Brušnú časť má sfarbenú do
bledožlta. Vrchná časť je hnedožltá s menšími nepravidelnými
škvrnkami. Tieto dve farby rozdeľuje po celej dĺžke tela sa
tiahnúci tmavohnedý pruh. Plutvy sú číre až na chvostovú
plutvu, do ktorej čiastočne zasahuje tmavohnedý pruh, a sú
na nej hnedé škvrny. Pohlavie je ťažko rozoznateľné, samička
je o niečo zavalitejšia.
Chov tejto rybky je bez závažnejších problémov, aj keď
sa v literatúre píše, že sú náročnejšie na kvalitu vody. No
pri našej bežnej vode a správnej údržbe akvária by nemal
chov predstavovať nič zložitého. Jediná prekážka môže
byť pri aklimatizovaní, kedy väčšinou majú akvaristi s touto
rybičkou problém.
Svojou veľkosťou sa hodia aj do menších akvárií. Sú to
spoločenské rybky, a preto by sme im mali dopriať viac
príbuzných. Čo je aj pre boj s riasou žiadúce, predsa len sú
dosť malé, a teda toho ani veľa zjesť nedokážu.
Oproti svojim väčším príbuzným majú pre „rastlinného
akvaristu“ veľkú výhodu – neničia rastliny (každý sa už určite
stretol s tým, ako mu veľký prísavník Ancistrus zoškrabal celý
list echinodoru až na žilnatinu).
Otocinclus by u žiadneho akvaristu, ktorého smerovanie je
k rastlinným akváriám, určite nemal chýbať.
72
KLUB.AKVA.SK
recenzie
GARNELEN & KREBSE
Christian W. Hofstätter, KOSMOS Verlag , 2007
Norman Durný
Kniha je už v úvodnom registri delená na niekoľko sekcií
– tém. Samotné témy sú v knihe oddeľované dvojstránkou
s podkladom fotografie, drobným registrom preberaných
otázok v téme a niekoľkými malými obrázkami. Ostatné
stránky s textom obsahujú samozrejme aj ilustračné obrázky,
súvisiace s textom, ktorého je však dostatok.
Kniha v úvode čitateľovi priblíži, čo sú to krevety a raky,
stručne popíše, ako sa líšia a rozdeľujú, a priblíži ich prirodzené biotopy. Ďalej sú popísané najčastejšie chované
druhy kreviet a rakov.
Samotné opisy druhov sú veľmi dobre, avšak nie príliš
odborne spracované. Obsahujú aj najčastejšie synonymá
pomenovaní v nemčine a angličtine, čo menej skúsenému
akvaristovi značne uľahčí orientáciu. Latinské názvy sú podľa
poslednej revízie z konca minulého roka, no pri niektorých
druhoch sú v zátvorke staré názvy. Samozrejmosťou v popisoch sú nároky na chov jednotlivých druhov.
Keďže sa v Európe v posledných rokoch rozmáha obchod
s krevetami, rakmi a krabmi, prichádzajú na trh postupne aj
viaceré knihy a začínajú vychádzať aj časopisy so zameraním
špeciálne na bezstavovce. Rok 2007 bol na knižné publikácie
v tejto oblasti veľmi štedrý a dúfam, že znamenal začiatok
šírenia sa vedomostí od odborníkov a skúsených chovateľov
smerom k nám, bežným akvaristom, aj do budúcnosti.
Moja druhá kniha, ktorú som si tento rok zadovážil, je
GARNELEN & KREBSE od autora Christiana W. Hofstättera.
Na začiatok by som tohto v našich končinách takmer neznámeho autora mierne priblížil. Christian W. Hofstätter je
pôvodom Nemec, avšak dlhodobo žijúci vo Venezuele, kde
vlastní farmu na chov a export kreviet, rakov, krabov a
ulitníkov. Je častým účastníkom expedícií v oblasti Južnej
Ameriky, pri ktorých skúma prirodzené biotopy bezstavovcov.
Samotná kniha je opäť formátu A5 v tvrdej väzbe,
celofarebná a ako to už s Nemcami býva, na kvalite nešetrili.
Kniha má niečo cez 120 strán a jediná reklama v nej je na
predposlednej stránke, decentne upozorňujúca na dve ďalšie
akvaristické publikácie vydavateľstva.
73
KLUB.AKVA.SK
recenzie
chovateľovi kreviet a rakov. Obrázky, ktorých autor je z drvivej väčšiny sám Christian W. Hofstätter, sú kvalitné a
dostatočne detailné.
Knihu by som odporučil širokej akvaristickej verejnosti so
záujmom chovať krevety a raky, či už v akváriu spoločenskom,
alebo druhovom. Poskytne dostatočné informácie začínajúcim aj pokročilejším akvaristom. Vysloveným špecialistom
na krevety či raky bude chýbať obsiahlejší atlas druhov, no
v texte si nájdu aj oni zaujímavé informácie.
Druhá časť knihy sa zaoberá samotnými technickými
prostriedkami potrebnými pre chov, ako sú výber akvária,
potrebná technika a vybavenie akvárií, nákup a udomácnenie
živočíchov, ich vzájomné spolunažívanie.
Jediným hendikepom tejto knihy je opäť v našich končinách nie príliš ovládaný jazyk – nemčina, ktorá však má
v akvaristickej praxi stále „navrch“ oproti angličtine, najmä
v Európe.
Kde nakupovať:
Tretia časť je voľným pokračovaním druhej a poskytne
informácie o vhodnej vode, jej parametroch a znečistení.
Štvrtá časť sa zaoberá komplexne výživou a piata dáva predstavu o zdraví, resp. chorobách a škodcoch kreviet a rakov.
Posledná časť sa zaoberá množením a odchovom. V každej
téme sa vyskytujú aj zvýraznené užitočné „tipy a triky“.
V Nemecku a v Rakúsku menej bežne v lepších kníhkupectvách a v niektorých ZOO obchodoch:
17,- EUR
Na Slovensku v lepších kníhkupectvách na objednávku:
cca 700,- SK
Internetové kníhkupectvá
Jazyk:
Kniha obsahuje rozsiahle vedomosti autora, ktoré sú prezentované veľmi dobrou formou a zvládne ich aj začiatočník.
Informácie sú však obsiahle a pomôžu aj pokročilejšiemu
Hodnotenie:
17,- EUR + poštovné
nemecký
4/5
… a to je všechno! Doufáme, že při čtení našich reportáží jste alespoň na chvíli zatoužili být také při tom,
až se zase v akvaristickém světě bude něco dít.
KLUB.AKVA.SK chystá za měsíc „Akvazimu“ – kromě tradičních akvatrhů a přednášek se můžete
přijít podívat na výstavu rostlin a miniakvárií. A co víc, můžete se sami aktivně zúčastnit příprav a
přispět tak k tomu, že naše akce se stanou také vašimi. Máte pěkné rostliny a chcete je ukázat ostatním?
Máte chuť naaranžovat vlastní miniakvárium? Máte návrhy, jak klubové akce vylepšit? --> Pište nám na
[email protected] a diskutujte s námi na www.akva.sk :-)
74
Akvaristická zima 2007
Bratislava, DK Ružinov, 8.-9.12.2007
Súťažná výstava
miniakvárií
Pravidla súťaže:
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
zúčastniť súťaže sa môže každý priaznivec akvaristiky bez ohľadu na vek;
účastnícky poplatok sa nevyberá
záujemcovia sa musia prihlásiť na e-mailovou adresu [email protected] najneskôr
do 15.11.2007 s uvedením svojho mena a tel. kontaktu
každý účastník môže prezentovať max. 3 miniakvária
súťažné miniakváriá budú mať štandardný rozmer 30 x 20 x 20 cm
a budú opatrené krycím sklom
KLUB.AKVA.SK zabezpečí akvárium, stojan, osvetlenie a vzduchovanie; za každé
akvárium účastník zloží zálohu 150 Sk, ktorá mu bude vrátená po odovzdaní akvária
inštalácia a zariaďovanie miniakvárií bude prebiehať v piatok 7.12.2007
v čase medzi 12:00-22:00
najneskôr do 5.12.2007 musí každý súťažiaci poskytnúť organizátorom zoznam
rastlín a živočíchov, ktoré v miniakváriu použije – organizátori sa zaväzujú
nezverejňovať túto informáciu až do zahájenia výstavy
každý účastník si musí sám zaistiť substrát, rastliny, prípadne živočíchy – ich výber
závisí plne na voľbe súťažiaceho; vzhľadom k veľkosti nádržiek odporúčame
zvoliť živočíchy primeranej veľkosti!
dekorácia a celková štylizácia miniakvárií nie je predpísaná, podmienkou je využitie
minimálne jedného druhu akváriových rastlín
v rámci výstavy je súťažiacim povolený predaj miniakvárií – podmienkou je
ponechanie miniakvária v expozícii až do úplného skončenia výstavy a zaplatenie
10 % z ceny do pokladne KLUBu.AKVA.SK
nedodržanie týchto pravidiel je dôvodom k vylúčeniu účastníka/miniakvária
zo súťažnej výstavy
Hodnotenie vystavených miniakvárií:
●
●
●
●
●
●
●
●
hodnotenie vystavených miniakvárií bude prebiehať hlasovaním verejnosti a poroty
každý návštevník Akvaristickej zimy 2007 po zaplatení vstupného obdrží hlasovací
lístok, ktorého prostredníctvom môže odovzdať hlas jednému súťažnému miniakváriu
kritéria hodnotenia porotou budú zverejňené 15.11.2007 na stránke www.klub.akva.sk
porota vyhlási svoje výsledky v sobotu 8.12.2007 v rámci prednáškového popoludnia
vyhodnotenie hlasovania verejnosťou vykoná Rada KLUBu.AKVA.SK bezprostredne
po ukončení výstavy v nedeľu 9.12.2007 o 15:00
za päť najúspešnejších súťažných miniakvárií budú ich vystavovatelia odmenení
cenami venovanými firmami akvashop.sk, shop.akva.sk, Sera, EXOT HOBBY
zvláštnu cenu KLUBu.AKVA.SK získa najúspešnejší súťažiaci z radov členov klubu
vecné ceny obdrží aj päť vylosovaných návštevníkov, ktorí odovzdajú hlasovací lístok s kontaktnými
údajmi – platné budú len lístky s vyznačením zvoleného súťažného akvária

akvajeseň - maniAKVA

Transkript

Podobné dokumenty

Ústav konzervace potravinvíce informací

Akvárium - maniAKVA

Akvárium - maniAKVA

Akvárium - maniAKVA

Český název Latinský název Velikost Pův. cena Cena s

Akvárium - maniAKVA

Akvárium - maniAKVA

reportáže - maniAKVA

Akvárium - maniAKVA

Akvárium - maniAKVA

to najzaujímavejšie z akva.sk

Objem akvria - AKVARISTA.cz

Akvárium - maniAKVA

Akvárium - maniAKVA

Zapis VH 2012