Květen 2012 - Obchodní Centrum Apollo Mohelnice






LIŠKA ZE STÍTEŽSKÝCH LES
Stítežská mstská myslivna
V našem kraji každý ví, že slavná liška Bystrouška žila
koncem 19. století v mohelnických mstských lesích na
Stíteži a svoje mládí strávila v zajetí na dvoe revírního
myslivce. Ten ji našel nedaleko myslivny jako opuštné mlád,
které pak vychovával mezi domácími zvíaty. Bylo s ní však
jen a jen trápení, protože Bystrouška se nechovala jako
ukáznné slepice, husy a kozy, ale považovala všechno, co v
myslivn našla, za svj majetek a pedevším za souást
potravinového etzce. Tak docházelo mezi liškou a
revírníkovou rodinou k velmi astým neshodám, které
vyvrcholily jejím útkem na svobodu a volným pobytem ve
stítežských houštinách, loukách, pasekách a žlebech.
Stítežský revírní myslivec asto vypravoval svému kolegovi,
revírníku Gustavu Koínkovi (1859 - 1929) z nedalekého
Veselí o její neuvitelné chytrosti, ipernosti a záludnosti. Od
Koínka se tento píbh dozvdl palonínský rodák, pozdjší
akademický malí Stanislav Lolek, který u nj v roce 1890
sloužil ve Veselí jako mladý myslivecký adjunkt. Lolka
vyprávní o lišce natolik zaujalo, že o ní nakreslil celý soubor
(dnes bychom urit použili módního slova comics) v potu asi
200 karikaturních obrázk.
povídku Liška Bystrouška, která vycházela v Lidových
novinách na pokraování a získala si mezi tenái znanou
oblibu. K pravidelným tenám Lidových novin patil také, už
tehdy vhlasný hudební skladatel, Leoš Janáek (1854 1928), který hned v roce 1921 zaal dlat nárt scénáe nové
opery o Bystroušce a pracovat na jejím libretu. Píhody lišky
Bystroušky mly svtovou premiéru v brnnském divadle 6.
listopadu 1924, a tak se stítežská liška stala postupn
svtoznámou. Tžko peložitelné jméno hrdinky zpsobilo, že
název opery zní v anglitin Cunning Little Vixen a v nmin
Das Schlaue Füchslein.
Za necelých devadesát sezón si tato Janákova opera
vydobyla ve svtovém žebíku TOP 100 místo na tyicáté
píce a ocitla se mezi díly tak významných skladatel, jako
byl Mozart i Wagner.
O popularit a vysoké umlecké hodnot svdí letmý pohled
na neúplný seznam pedních svtových operních scén, které v
sezón 2011 - 2012 zaadily Bystroušku do svého programu.
Byly to: Bayerische Staatsoper München, Mnichov (DEU),
Komische Oper Berlin, Berlín (DEU), Long Beach Performing
Arts Center, Kalifornie (USA), Regional Opera Glasgow,
Glasgow, Skotsko (UK), OPER LEIPZIG, Lipsko, Nmecko
(DEU), Teatro Comunale in Florence, Florencie (ITA), Santa
Fé Opera, Santa Fé, Arizona (USA), Glyndebourne Opera,
Edinbourgh, Skotsko (zpíváno 15. dubna esky), NIMBY
Opera, Wellington, Nový Zealand, New York Philharmonic,
New York (USA) a Sydney Chamber Opera, Sydney (AUS).
Sydney Chamber Opera (Austrálie)
S.LOLEK
R.tSNOHLÍDEK
L.jANÁEK
Dlouhá léta ml u sebe Lolek tyto kresby založeny, až teprve v
roce 1920 je od nj získal pro Lidové noviny jeho pítel,
spisovatel Bohumil Markalous (1882 - 1952), známý pod
pseudonymem Jaromír John. Šéfredaktor "Lidovek" pak
rozhodl o tom, že je s Lolkovými kresbikami teba "nco
udlat" a tímto úkolem povil spisovatele Rudolfa
Tsnohlídka (1882 - 1928). Ten na jejich podklad napsal
Leoš Janáek se stal lenem eské akademie vd a umní,
Pruské akademie umní, dopisujícím lenem The School of
Slavonic Studies v Londýn a pedsedou Klubu moravských
skladatel. Jeho stžejní díla byla poctna mnoha cenami.
Masarykova univerzita v Brn mu za jeho celoživotní tvrí
odkaz udlila estný doktorát filosofie. Na myslivnách ve
Veselí a na Stíteži byly naší lišce umístnny pamtní desky, z
Palonína vede pes stítežské lesy nauná stezka a letos v
beznu byla v Lošticích na námstí slavnostn otevena
kavárna a umlecká galerie Lišky Bystroušky. V lesích mezi
Veselím, Vranovou a Stíteží, u Lišího mostu a na Liší cest
dodnes žijí potomci slavné lišky Bystroušky.
Ctirad Štipl, kroniká msta Mohelnice
OBJEKTIV MOHELNICE - kvten 2012 - str. 2
NAŠI DOPISOVATELÉ - P. PAVOL KAVEC
P. Pavol Kavec se narodil
v roce 1963 ve slovenském
mst Rajec nedaleko Žiliny.
Ješt ped rokem 1989 se
pipravoval na svoji další
práci v Misijní spolenosti
sv. Vincence de Paul. Jako
knz byl vysvcen v roce
1990
v Banské
Bystrici.
Nkolik let pak psobil na
Slovensku a na výzvu
eských biskup spolen
s fr. Jozefem Števicou odjel
do naší republiky vypomáhat
v pastoraní innosti. Naped
psobil v Dobrušce a od 14.
srpna 2000, po dohod mezi olomouckým arcibiskupem Mons.
Janem Graubnerem s pedstaveným Slovenské provincie
Misijní spolenosti sv. Vincence de Paul (CM), psobí
v nedaleké ímskokatolické farnosti v Lošticích. Tato misijní
spolenost (otcové vincentíni) nepsobí za zdmi klášter
uzaveni ped veejností v tzv. klauzue, jak by si možná
nkteí mysleli, ale naopak jejím úkolem je psobit v terénu
pímo mezi lidmi a to pedevším ne jako jednotlivci, ale jako
komunita. A tak tuto partu výborných a dobrosrdených lidí,
mžeme bžn potkat v docela obyejném obleení nenosíce
žádný eholní hábit. Svým zpsobem se nikterak neliší od
místních knží. V roce 2005 se k této komunit pidal ješt
jeden spolubratr a tak dnes to v sousedních Lošticích vypadá
tak, že dva knží vyjíždí autem v rzných intervalech na misie
po celé R a to tam, kde je pozvou, a tetí zstává v loštické
farnosti, aby byl všem potebným neustále k dispozici a
užitený i ostatním knžím v celém zábežském dkanátu.
Otcové vincentíni mají svj doasný domov na loštické fae,
kde dodržují uritý ád.
Pavol, kterému íkáme Pavel, je docela obyejný lovk. Má
rád country, dechovku, dobrou muziku, dobré filmy, dobré
pivo, obas si zajede na kole do pírody, rád chodí na híbky,
rád vaí ve farní kuchyni a to chutné pokrmy všeho druhu nebo
pipravuje rzné speciality na grilu na farní zahrad. Svým
zpsobem se stal díky svému kuchaskému umu
„šéfkuchaem loštické farnosti“.
A my jsme rádi, že nám náš kamarád Pavel spolehliv a
pravideln posílá své píspvky do Objektivu Mohelnice, za
což mu chceme touto cestou moc podkovat.
PAN
Otcové vincentíni z Loštic - zleva: Kaplan P. ubomír
Konfederák - len misijního týmu, eholní bratr Fr. jozef
Števica - pastoraní asistent, kaplan P. Pavol Kavec - editel
lidových misií, P. Miroslav Obšivan - administrátor farnosti
Loštice a Moraviany
NEKORUNOVANÝ KRÁL
ESKÉ DECHOVKY
SLAVÍ 80. NAROZENINY
Nejenom lenm mohelnické dechovky
„Mohelanka“, ale všem píznivcm
dechové hudby by nemly ujít kulatiny
zpváka, herce a moderátora, milovníka
eské dechovky, JOSEFA ZÍMY. Kdo by
neznal stateného prince Radovana
z pohádky o „Princezn se zlatou
hvzdou“ (1959)?
Náš jubilant se narodil 11. kvtna 1932 v Praze. Jeho rodie,
Josef a Marie byli oba uitelé a muzicírovali. Josef studoval
herectví na pražské DAMU, od roku 1950 sólov zpíval
s Orchestrem Jaroslava Ježka. V roce 1959 pežil svoji vlastní
tžkou dopravní nehodu… Pak plných ticet let byl v angažmá
v pražském Komorním divadle (1962-1992). Po známé
písnice z pohádky se prosadil hitem Jiího Suchého „Pro
tebe“. Nazpíval adu známých písní s Pavlínou Filipovskou,
Petrou Jan a dalšími. Za svj dosavadní život natoil asi 200
písní, získal 3 zlaté a 1 platinovou desku. Ve filmu se prosadil
v pohádce Princezna se zlatou hvzdou, ta naše písnika
eská, Ženu ani kvtinou neuhodíš, Pnika a Paraplíko,
Híšní lidé msta pražského, Hrátky s ertem, kde nebojácnou
Káu hrála Eva Klepáová, která se stala jeho životní
partnerkou. Starší a stední generace nezapomíná na jeho
poady „Sejdeme se na Vlachovce“, na relaci „Kdyby ty muziky
nebyly, „Píšt u Vás…“
A jak si na svou lásku k dechovce vzpomíná on sám?
„Dechovka – to jsou propady a vzestupy. Pamatuji si na doby,
kdy byla absolutn na dn. Každou novou písniku za
minulého režimu schvalovalo mnoho lidí. V pražské restauraci
Savarin (Na Píkop 10) se konaly schzky Svazu skladatel.
Zpíval jsem jednou ped komisí. Karla Vacka pi debat o písni
tzv. „odborníci“ naštvali. Akoli to byl mírný lovk, práskl
tehdy dvemi, šel dom a napsal písniku „Zsta tu s námi,
muziko eská.“Díky Bohu, že tato muzika s námi zstala, na
rozdíl od tzv. „schvalovatel.“ Potom pišla renesance
dechovky, díky televiznímu dramaturgovi Františku Živnému a
Bohuslavu Nádvorníkovi. Na známou restauraci v Praze 8, kde
jsme natáeli poad „Sejdeme se na Vlachovce“, se sjíždli
lidé z celé republiky. Vlachovka mla tehdy vtší sledovanost
než Karel Gott ve Slaném.
Díky dechovce jsem poznal veliký okruh velikán eské
dechovky: josefa Poncara, Karla Vacka, jaromíra Vejvodu.
Málokdo napíklad ví, že Vacek hrával zadarmo. Peníze
dostávali jen jeho muzikanti, nebo za n kupoval nástroje pro
dechovku. Rád vzpomínám na Ladislava jacuru a „krále
jihoeské dechovky“, pana Ladislava Kubeše.
Co Vaše záliby? „Hlavní je hudba. Doma si pouštím teba
klasiku. Aktivn jsem sportoval, jezdil na kole z Prahy do
eských Budjovic. Když mi operovali koleno, jsem rád, že
mžu ješt chodit na vycházky.
Máte životní krédo? „Nemám, i když mnohé myšlenky se mi
pímo nabízejí. jan Werich, u kterého jsem ml tu est 5 let
hrát divadlo, íkal: „Život se musí žít.“ tak se ho snažím žít
poctiv a písnikou pinášet radost do dnešního, tak
uspchaného svta.“
Jubilantu - Josefu Zímovi - pejeme hodn zdraví duše i
tla. Kéž i jeho piinním, pomáhá vnášet „ta naše
písnika eská“, radost do života!
Pavel Kavec
A propos: V nedli 22. dubna 2012 ml v KD v Lošticích Josef
Zíma koncert. Jeho známé hity doprovázela domácí kapela
Loštická Veselka. Peplnný sál odmnil umlce srdeným
potleskem. Po autoru lánku posílá „princ Radovan“ svj
pozdrav redakci a všem tenám Objektivu Mohelnice!
OBJEKTIV MOHELNICE - kvten 2012 - str. 3
17. RONÍK
MORAVSKÉHO VRABCE 2012
V sobotu 28. dubna se loštickém kulturním dom uskutenil již
17. roník známé postupové soutže Moravský vrabec. O tuto
dnes již velice známou soutž v oblasti folk, country a
trampské muziky zpoátku projevovaly zájem výhradn
hudební skupiny z Moravy, ale postupn se do soutže hlásily
kapely i z ech, ze Slovenska a v poslední dob i z Polska.
Letošní roník Moravského vrabce má celkem ti oblastní kola,
ze kterých pak kapely postupují do finále, které se letos
uskutení 16. ervna v Karviné v rámci tradiní kulturní akce
Dny Karviné. Moravský vrabec má za sebou již 1. oblastní kolo
(Frenštát pod Radhoštm), 2. oblastní kolo (Loštice) a 3.
oblastní kolo v Turzovce (Slovensko).
Do oblastního v Lošticích se pihlásilo 13 kapel z ech a
z Moravy. Z dvod nemoci nkterých muzikant si do Loštic
nakonec pijelo soutžit 12 kapel. Nejvzdálenjší kapela pijela
až z Ústí na Labem. Každá kapela zahrála, jak divákm, tak i
porot, ti soutžní písniky. Odborná porota ve složení: Josef
Sandy Nosek a Antonín Schindler z eského rozhlasu
Olomouc, Ota Šejk Maák - kapelník hudební skupiny
Sluníko Bohumín, Aleš Quack Kubis - kapelník skupiny
Domino a nakonec Pavel Aligátor Nenkovský - kapelník
mohelnických Smola, poadatel Mohelnických dostavník® a
navíc garant tohoto loštického oblastního kola.
Akci uspoádalo Mstské kulturní stedisko Loštice a záštitu
nad akcí pevzal starosta msta Loštic PhDr. Ctirad Lolek,
který pehlídku zahájil. Z pozice diváka si pak postupn
poslechl všech 12 soutžících kapel a nakonec pedal svou
cenu mladé a perspektivní skupin z Litomyšle - VNEBAND.
Diváci ve svém hlasování dali hlasy kapele, která je nejvíce
zaujala a tou byla skupina DRUGA z Prahy - nováek
letošního roníku Moravského vrabce.
1.WELCOME DRINK z Václavova u Bruntálu,
2. R.A.Š. z Leštiny u Ústí nad Labem
3. VNEBAND Litomyšl.
Další postup do finále v Karviné si po zásluze vybojovala
skupina NOACO z Litovle a FREÁCI ze Zábeštní Lhoty u
Perova. Celou soutž nahrával eský rozhlas Olomouc a
písniky, které zde zaznly, pak budete mít možnost
poslechnout si na rozhlasových vlnách této rozhlasové
stanice. Více z jednotlivých kol a ostatní zajímavosti se
mžete dozvdt z www.moravskyvrabec.cz
PAN, Foto: Zdenk „Senior“ Praus
59. roníku celostátní soutže nekomerního filmu eské
republiky s názvem ESKÝ VIDEOSALON 2012 pedcházela
v 1. tvrtletí jednotlivá krajská kola. Krajské kolo pro filmae
Olomouckého a Mravskoslezského kraje poádá již 20 let
Mohelnické kino amatérských film za spoluúasti odboru
kultury Krajského úadu v Olomouci. Letos bylo 21. dubna v
penzionu LENKA celkem promítnuto 17 film, z nichž nejvyšší
úrove mly dokumenty. Porota psobila ve složení: Mgr.
Jana Konená z odboru kultury Krajského úadu v Olomouci,
Jaroslav Bouše ze Studia JBS Kladno a Milan Dubový,
dlouholetý poadatel filmového festivalu s názvem Mladá
kamera z Uniova rozhodla takto:
SEZNAM POSTUPUJÍCÍCH FILM 2012
01 * MOHELANKA - Milan Konený (dok.)
02 * LEGENDA O ONDRÁŠOVI - PhDr. Eduard Mocek (dok.)
03 * DENÍK OTY WOLFA A OSUDY JEHO RODINY - Ludk
Štipl a Jaroslav Dubský (dokument)
01 * cena neudlena (reportáž)
02 * MJ PÍTEL K - Jaroslav Dubský (reportáž)
03 * FILM O FILMU aneb JAK JSME NATÁELI PÍSNIKU Bohuslav Cihla (reportáž)
estné uznání
* MALETÍN - SVOJANOV - Zdenk Zbranek (reportáž)
* KVTNÁ ZAHRADA V KROMÍŽI - Jiina a Zdenk
Lejskovi (reportáž)
Soutž tradin a stále bravurn uvádl moderátor z Karviné
Josef MLOK Grim. Odborná porota po docela nároném
bedlivém posuzování výkon všech jednotlivých kapel pak
urila toto poadí:
01 * cena neudlena (hraný film)
02 * ZEBRA - Patrick Brouwers a Ctirad Štipl (hraný film)
03 * cena neudlena (hraný film)
estné uznání * TO CHCE KLID - Zdenk Gatk (hraný
film)
OBJEKTIV MOHELNICE - kvten 2012 - str. 4
MOHELNICKÝ ÚASTNÍK
PRVNÍHO ODBOJE
EDMUND REITTER
svtoznámý entomolog
narozený 22. íjna 1845 v MOHELNICI
Entomologie je nauka o hmyzu, který tvoí nejvtší skupinu
organism naší planety. Celkový poet jeho druh se
odhaduje na 6 -10 milion a existence lovka je do znané
míry vázána na jejich pítomnost. Systematická urení a
vdecká zaazení jsou výsledkem dlouhodobé práce expert,
kteí dosud determinovali více než milion druh hmyzu. Pi
putování po rzných kontinentech jsme s mými kolegy
vyhledávali tamní entomology. Diskutovali jsme s nimi na
rzná, nejastji entomologická témata. Pi tchto debatách
tito lidé asto s úctou vyslovovali jméno našeho,
mohelnického rodáka EDMUNDA REITTERA. K jeho
docenní na pd našeho msta došlo až pi slavnostním
odhalení pamtní desky 23. ervna 1996 v míst jeho, dnes již
neexistujícího, rodného domu na Tebovské ulici (travnatý
parík vedle . p. 20). Hlavním iniciátorem tohoto aktu byl
entomolog Radim Šigut z Paskova, Msto Mohelnice a
Mstské kulturní stedisko.
Edmund Reitter se pi svém studiu a urování druh hmyzu
zamil hlavn na brouky palearktické oblasti. Sbírka více než
30 000 druh a dalších 5000 poddruh je uložena v Národním
muzeu v Budapešti. Byl rovnž dlouholetým vydavatelem
odborného asopisu „ENTOMOLOGISCHEN ZEITUNG“.
Krom toho se stal lenem entomologické spolenosti v
Berlín, Vratislavi, Rotterdamu a Petrohrad. Spolupracoval s
národním muzeem v Opav, kde vzniklo jeho nejvtší dílo
„FAUNA GERMANICA“, které vyšlo v nákladu 35 000 výtisk
se 168 barevnými tabulemi. Bhem svého života publikoval
1029 odborných prací, a jeho vydání urovacích klí
posunulo entomologické vdní svta výrazn kupedu.
Cestování mu umožnilo popsat 6411 nových druh hmyzu.
Jako lovk, byl mírný a pátelský. Za první svtové války
zídil vlastními náklady nemocnici.
Mnohé byly i jeho
dary muzeím a
školám. V mládí
byl také lyrikem. V
r. 1865 vyšel svazek jeho básní.
Dlouhá léta žil a
pracoval v Paskov, kde také 15. 3.
1920 zemel. Zde
v Paskov nechali
souasní entomologové Radim Šigut a Jií Janáek
umístit na jeho
poest
pamtní
desku.
jií Obr snr.
Ped tyiceti lety, 9. ledna 1972, zemel na Kypru na srdení
infarkt Franz Kukula z Mohelnice. Narodil se jako nejmladší
potomek sedláka zvaného Pros-Kukula na rodové selské
usedlosti na Vodní ulici 1. ledna 1895. Po absolvování obecné
a mštanské školy vystudoval obchodní akademii v Olomouci
a pak pešel na roní studium jazyk na vysoké obchodní
škole v Lipsku.
Odtud se na jae osudového roku 1914 vydal na Kypr, kde se
stal obchodním manažerem jedné rakouské firmy pro úpravu
azbestu. Brzy nato však vypukla první svtová válka a
dvaadvacetiletý mohelniák Kukula se stal, jako pedstavitel
nepátelského státu, zajatcem anglické armády. Zajatecký
tábor ležel v nedalekém Egypt a byl se všech stran obklopen
pouští, která bez velkých investic znemožovala jeho
obyvatelm pokusy o pípadný útk.
Pro France Kukulu se jednotvárný a bezvýchodný pobyt v
lágru stal místem zásadního obratu v jeho život. Jednoho dne
piletlo ped bránu objektu vojenské letadlo, ve kterém sedl
s pilotem i njaký britský dstojník povený inspekcí. Letadlo
však pi pistávacím manévru havarovalo a stroj zaal hoet.
Mezi prvními zachránci byli samozejm internovaní zajatci,
kteí mli v poušti pomrn volnou možnost pohybu. A byl to
práv Kukula, kdo oba zranné vojáky vytáhl ven z kabiny jen
chvíli ped tím, než bojový dvouplošník vyrobený, jak tehdy
bývalo zvykem, z drát a pekližky, zaal hoet doopravdy.
Zanedlouho poté navštívil zajatecký tábor velící generál
britských sil na území Egypta, který nechal všechny
internované nastoupit k rozkazu a pitom vyvolanému Kukulovi
podkoval za jeho hrdinské chování, podal mu ruku a oznámil
mu, že byl nejen propuštn ze zajetí, ale bylo mu nabídnuto i
britské obanství. Jako britský oban pak vstoupil Kukula
dobrovoln do armády své nové vlasti a sloužil zde na úseku
logistiky až do slavného vítzství v roce 1918, které oslavil v
hodnosti kapitána Jeho velienstva krále Jiího V.
Stal se ovšem z hlediska Rakousko-uherské íše
vlastizrádcem stejn tak jako naši legionái v Rusku, v Itálii a
ve Francii, i když nikdy nebyl v Rakousku vojákem a nebyl tím
pádem ani pod písahou. V každém pípad však mžeme
tohoto našeho slavného rodáka považovat za úastníka
prvního odboje.
Po válce byla na Kypru obnovena innost, nyní už britských,
azbestových podnik a Franz Kukula byl poven jejich
vedením. Stal se tak velmi mladým generálním editelem
nkolikatisícového
výrobn
obchodního
komplexu
azbestových závod a mezi svými podízenými proslul
nesmírnou popularitou a pezdívkou "táta". Zavedl zde
osmihodinovou pracovní dobu, budoval byty, školy, nemocnice
a obchody a podnikatelsky se zde, na Blízkém východ,
choval stejn jako v jeho staré vlasti Tomáš Baa.
Jeho druhá manželka byla rodilá ekyn a jeden z jejich syn
se stal vysokoškolským profesorem na universit v Chicagu a
druhý uplatoval svoje umlecké skolny bhem celoživotního
pobytu v Itálii. Významnými hosty oslav jeho 77. narozenin byl
velící generál britských vojenských sil umístných na Kypru a
jeden z velitel britských vzdušných sil v oblasti Air Marshall of
RAF.
Franz Wilhelm Kukula zemel týden po oslav svých 77.
narozenin a pohben je na Kypru, který se mu stal jeho
druhým domovem.
Osud kluka, který pomáhal svým rodim pi zemdlských
pracech ve statku na Vodní ulici a chytal raky na Mírovce by
mohl být námtem na Holywoodský film. A pro naše mladé
souastníky, kteí se narodili už do svobodného svta je jeho
osud struným návodem, jak dál: "Vystudujte mohelnickou
Obchodní akademii, naute se anglicky a vyrazte na velký
vandr. Pobytem doma za pecí díru do svta neudláte!"
Ctirad Štipl, kroniká msta Mohelnice
OBJEKTIV MOHELNICE - kvten 2012 - str. 5
OSOBNOSTI Z USA A IZRAELE
UCTILY PAMÁTKU
MOHELNICKÉHO RODÁKA.
Pietního aktu se zúastnila také dcera Felicitas Wolfové paní Eva
Vavreková z USA
V pondlí 2. dubna 2012 byla za úasti významných host
z USA a Izraele odhalena pamtní deska mohelnickému
rodáku Ottu Wolfovi a jeho rodin. Pietní akce se konala
nedaleko Olomouce v Tršicích, kde se Wolfovi v letech 1942 1945 ukrývali ped nacisty.
Otto Wolf se narodil se v Mohelnici 27. ervna 1927. Pocházel
ze židovské rodiny. V Mohelnici bydlel s rodii, bratrem Kurtem
a sestrou Felicitas až do roku 1933. Wolfovi se hrd hlásili
k eské národnosti a to i v tehdy pevážn nmecké Mohelnici.
Úastnili se vlasteneckých akcí a jejich dti cviili v Sokole.
V ervnu 1942 mli nastoupit do transportu do koncentraního
tábora. Z nástupu však utekli a až do konce války se ukrývali
v Tršících a okolí, v lesních bunkrech, boudách a pdách.
Pežívali s pomocíi svých kesanských pátel a známých.
Otto byl nešastnou náhodou dopaden gestapem a vojenskou
jednotkou donských kozák (Vlasovc) necelé ti týdny ped
koncem války. 20 dubna 1945 byl spolu s dalšími 18 muži ze
Zákova a okolí zavraždn. Pes ukrutné muení nikdy
neprozradil svoje jméno, úkryt rodi ani jména tch, kteí jim
pomáhali, ímž je všechny zachránil od jisté smrti.
Bhem okupace si Otto psal deník, kde poctiv zaznamenal
všechny události. Když zaal psát svj deník bylo mu 15 let.
Jeho práce je významným a ojedinlým svdectvím o soužití
žid a kesan v dob okupace. Deník Otty Wolfa je v
mnohém srovnatelný s deníkem Anny Frankové. Ann bylo
13, když zaala psát, Ottovi 15, oba svj deník zaínají psát
v lét roku 1942, oba zahynuli tsn ped koncem války atp.
Zatímco Deník Anny Frankové vyšel knižn záhy po skonení
války, byl peložen do mnoha jazyk a stal se jednou
z nejznámjších knih, Deník Otty Wolfa u nás pes veškeré
snahy vyjít nemohl. První vydání se objevilo až po sametové
revoluci.
Ottv starší bratr Kurt studoval medicínu na Masarykov
univerzit v Brn a na poátku okupace uprchl pes Polsko do
Sovtského svazu. Mezi prvními se pihlásil do Svobodovy
armády. V beznu 1943 padl hrdinou smrtí v bitv u Sokolova.
Byl povýšen do hodnosti poruíka in memoriam, dostal estný
doktorát a byl vyznamenán mj. eskoslovenským váleným
kížem 1939, ádem Rudého praporu a s. vojenským ádem
Bílého lva „Za vítzství“.
V roce 1947 byla bratrm Wolfovým odhalena na Ottov
rodném dom v Mohelnici v Nádražní ulici . 6 pamtní deska
Dalo by se oekávat, že hrdinové jako brati Wolfovi budou
alespo ve školách ve svých regionech pipomínáni a poslouží
uitelm jako morální vzory pro výchovu mládeže. Bohužel je
nutno íci, že až na estné výjimky, vtšina žák a student a
asto ani pedagog o nich nemá ani tušení.
Odhalení pomníku se mj. zúastnili amerití studenti
z programu The Holocaust Study Tour, Alexandra Zapruder z
US Holocaust Memorial Museum ve Washingtonu, Shalmi
Barmor - historik a zakladatel oddlení pro vzdlávání v
památníku holocaustu Yad Vashem v Jeruzalém, potomci
rodiny Wolfovy a mnozí další významní hosté.
Pi píležitosti 70. výroí židovských transport z Olomoucka
do Terezína sdružení Respekt a tolerance vydává ilustrovaný
soubor Výbor z deníku Otty Wolfa a Felicitas Wolfové. Volba
text vychází z výbru, který pro svoji knihu Salvaged Pages
zpracovala americká spisovatelka Alexandra Zapruder ve
spolupráci se setrou Otty Wolfa Felicitas. Kopie rukopisu
deníku získalo sdružení z washingtonského muzea
holocaustu, kde se nyní dílo mohelnického rodáka nachází.
Publikace je obohacená o DVD prezentaci a základní text je
doplnn o komentáe, slovník pojm a metodickou i obrazovou
pílohu. Píbhy žáky zpravidla zaujmou, tím spíše, že se
jedná o hrdiny z našeho regionu, a navíc je seznámí nejen
s obdobím nacistické okupace, ale i s pomry, které u nás
panovaly ped válkou a po roku 1948. Publikace a DVD tvoí
interaktivní vzdlávací soubor, který vznikl za podpory
Nadaního fondu obtem holocaustu a Nadace Židovské obce
v Praze.
Ludk Štipl, Respekt a tolerance
SMRT NÁMONÍKA
Dne 14. dubna 1942 se jednadvacetiletý
svobodník
ponorkového námonictva Richard Weigel, bytem Mohelnice,
Museumstrasse 1 (dnes S. K. Neumanna - Základní umlecká
škola) stal jedním z 218 oban Mohelnice, kteí zbyten
položili svj život za Velkonmeckou íši a jejího vdce Adolfa
Hitlera. Na svou poslední bojovou plavbu vyjel 21. bezna z
francouzského pístavu St. Nazaire jako jeden ze 24 len
posádky, které velel 26tiletý kapitán Eberhard Greger. Tito
nacismem našení kluci potopili 10. dubna torpédem norskou
civilní nákladní lo jedoucí z USA do Evropy mimo konvoj a
zabili tak všech 33 jejich mladých námoník. Za tyi dny nato
je u mysu Hatteras v severním Atlantiku našel americký
torpedoborec ROPER, naež se jejich U 85 (typ VII B) musela
ponoit a zastavit stroje. Ponorka v této situaci nemá proti
torpédoborci žádnou šanci a posádka musí zticha ekat,
dokud se ti chlapci nahoe do nich poádn netrefí, a nebo se
rozhodnout odjet. Ti amerití chlapci však tentokrát nepestali,
dokud se na hladin neobjevila olejová skvrna, která
signalizovala plný zásah. Po celou tu dobu ti nmetí chlapci
dole vali hrzou a celí zpocení ekali, až je z toho všeho smrt
vysvobodí. A tak se i Richard Weigel dokal okamžiku, kdy
jedna z nejlepších nmeckých ponorek pukla jako žalud a on
se dusil vtékající vodou tak dlouho, až umel. Pidal se tak se
svými spolubojovníky k norským námoníkm, které sami
pozabíjeli ped tymi dny. Spolen tak pedali lidstvu další
dkaz o blbství války a nacionalistické ideologie. Nebýt tohoto
blbství, mohli dnes dchodci Richard Weigel a Otto Wolf
chodit spolu po mohelnickém parku a vzpomínat na to, jaké to
bývalo za první republiky.
Ctirad Štipl, kroniká msta Mohelnice
OBJEKTIV MOHELNICE - kvten 2012 - str. 6
7
®
MOHELNICKÝ
DOSTAVNÍK
GENERÁL FAJTL
V MOHELNICI
PO ROČNÍ ODMLCE OPĚT PŘIJEDE
V loňském roce se
tento známý festival
trampské,
country,
folkové hudby nemohl uskutečnit z důvodu mé dlouhodobé
nemoci. Společně se
svým týmem věrných
kamarádů a pořadatelů hodlám po roční
odmlce uskutečnit 37. Mohelnický dostavník® tradičně o posledním prázdninovém víkendu a to ve dnech 30. srpna - 2.
září 2012. Bližší informace o konkrétním programu a o účasti
Dvojka a sudá ísla vbec mla v životopise jednoho z
mnoha
známých kapel či osobností se dozvíte v dostatečném
našich nejslavnjších voják nepochybn magickou moc.
předstihu.
ale můžete
těšitlety
navčtvrteční
tradiční
František Již
Fajtlteď
sese
narodil
ped sto
roce 1912,
stal rese
citály
na
hradě
Bouzově
a
pak
na
páteční
narozeninový
velitelem 122. britské perut v roce konícím na dvojku akonv r.
cert
KAMELOT
(30 sestelen.
let – spojený
1942známé
byl vebrněnské
vzdušnémskupiny
boji nkde
na Francií
Jehos
křtem
nového
CD „Proti
proudu“). Pro návštěvníky
chystáme
jmenování
velitelem
1. eskoslovenského
stíhacího
pluku v
několik
poprvé byl
Mohelnický
dostavník®
SSSR anovinek.
úast veLetos
Slovenském
národním
povstání
pak bylozave znamení sudých letopot stejn tak, jako jeho
pronásledování a vznní. Teprve až po událostech roku
1989 si mohl opt obléknout umiformu, po dlouhé dob si na
ni zase pipnout zasloužené medaile a sejít se opt se svými
kamarády. K jednomu takovému setkání došlo i v kvtnu
1995 v Mohelnici, kdy se zde sešli ti, kteí byli za svoje
zásluhy odmnni dlouholetými tresty na svobod v
mírovské vznici. Zde si prohlédli pamtní tabuli
pipomínající hned u vchodu jejich zdejší nedobrovolný pobyt
a vyslechli ukolébavku, kterou pro svoje dti složil jeden z
nich, a kterou jim zazpívala dvata z pveckého sdružení
Mgr. Jásenské. Popovídali si se zdejším vedením vzeské
služby a prošli si svobodn na starém hrad ta místa, která
pro n byla vždy symbolem nesvobody a nespravedlnosti. O
tom, že je zdravá mysl a hoký humor neopustil, svdí i to,
že se na druhém dvoe seadili do kruhu a zopakovali si po
letech nco, co bylo kdysi zcela vážn nazýváno vycházkou
a emu tito bývalí vzové íkali hovorov "dupání kola".
Jejich návštva v našem kraji má veliký význam už proto, že
se této akce zúastnila ada našich mladších i starších
známých a soused, kteí si dnes s uspokojením mohou íct:
řazen
projektu
po festivalovém
souhvězdí“.
Jde
"vidl do
jsem
je, byl „Putování
jsem u toho"
a pedávat pak
toto posleství
odál.
novou společnou iniciativu několika českých, slovenskýchŠa
polských hudebních festivalů. A právě v rámci této zahraniční
spolupráce k nám do Mohelnice, kromě některých známých
slovenských kapel, přijede bezesporu nejpopulárnější polský
indiánský soubor CATAWBA (více na www.kondor.hm.pl).
Předesílám, že známý multižánrový festival Zahrada Náměšť
na Hané, který se po svém stěhování ze Strážnice konal v
nedaleké Náměšti na Hané nepřetržitě 14 let, se letos neuskuteční ! Sdělil to ve své tiskové zprávě pořadatel FM Production, s.r.o., z Prahy, který se takto rozhodl z ekonomických,
personálních, zdravotních a dalších důvodů. Všem těm, co
mne
doposud v mém konání podporovali a věřím, že budou
Generálové si po letech na nádvoí Mírova opakují "dupání kola"
dle svých možností podporovat i nadále, upřímně touto cestou
moc děkuji. Děkuji rovněž i za trvalou přízeň Olomouckému
kraji, městu Mohelnici a mnoha menším či větším sponzorům.
Děkuji Radě města Mohelnice, že na základě mé žádosti za
samozřejmost považovala, že i letos pořadateli Mohelnického
dostavníku® poskytne bezplatný pronájem a zázemí areálu
městských sadů. Mohelnický dostavník® je akce, která dělala a doufám, že i nadále bude dělat našemu městu dobrou propagaci daleko za jeho hranicemi. Těším se na Vás na
všechny, kterým loni tento festival scházel. Věřím, že se letos
koncem letních prázdnin sejdeme a společně prožijeme krásný víkend plný pěkných písniček a kamarádství.
Starosta L.Kavík pedává dar plk. Smutnýmu
Mohelnice
PavelzAligátor
Nenkovský
V sobotu 21. 4. 2012
se v Hradci Králové
v hlavním sále Muzea Labyrint divadla
DRAK uskutečnila jubilejní 10. valná hromada Českého sdru-V sobotu 21. 4. 2012 se v Hradci
žení přátel
betlémůsále Muzea Labyrint divadla DRAK
Králové
v hlavním
(ČSPB). Součástí
uskutenila
jubilejníto-10. valná hromada eského sdružení
hoto pětihodinového
pátel betlém (SPB). Souástí tohoto ptihodinového
zasedání byla i velice
zasedání
i velice
zajímavábyla
video
pre- zajímavá video prezentace informující o
projektu
zentaceMinisterstva
informující okultury R - databáze eských betlém,
projektu
Ministerstva
dále
podrobná
informace o sthování Tebechovického
kultury ČR
databáze
betlému
a - seznámení
s projektem vybudování nového
českých betlémů, dále
Tebechovického muzea betlém. To by mlo být dokoneno
podrobná informace o
v kvtnu
rokuTřebecho2013. Msto Tebechovice pod Orebem získalo
stěhování
v roce
2010
dotacia z fond Evropské unie urenou na
vického betlému
seznámení
s
projektem
vybudování
nového Třebechovického
výstavbu nové a zcela
reprezentativní
budovy dnes již
muzea
betlémů.
To
by
mělo
být
dokončeno
květnu roku
2013.
svtoznámého Tebechovického muzea vbetlém.
S výstavbou
Město Třebechovice pod Orebem získalo v roce 2010 dotaci z
bylo zapoato v listopadu roku 2011 a pedpokládaná
fondů Evropské unie určenou na výstavbu nové a zcela reprekolaudace
budovy
je světoznámého
plánována naTřebechovického
kvten roku 2013.
zentativní nové
budovy
dnes již
Celková
hodnota Sprojektu
je 58,6
mil. K svtím,
že dotace
muzea betlémů.
výstavbou
bylo započato
listopadu
roku EU
2011
a předpokládaná
kolaudace
nové
budovy
iní
49,6
mil. K, podíl našeho
státu
je 4,4
mil. je
Kplánována
a spoluúast
na květen
roku 2013. Celková
hodnotajeprojektu
je 58,6
msta
Tebechovice
pod Orebem
4,6 mil.
K. mil.
Krom
Kč
s
tím,
že
dotace
EU
činí
49,6
mil.
Kč,
podíl
našeho
bžného programu na valné hromad probhla volbastátu
nového
je 4,4 mil. Kč a spoluúčast města Třebechovice pod Orebem
pedsednictva
SPB běžného
na další programu
tíleté funkní
období
(2012 –
je 4,6 mil. Kč. Kromě
na valné
hromadě
2014).
Pedsedou
sdružení
byl zvolen ČSPB
Ing. Ludvík
z Ústí
proběhla
volba nového
předsednictva
na dalšíMátl
tříleté
funkční
období
(2012 – 2014). Předsedou
byl zvolen a
nad
Orlicí,
1. místopedsedkyní
PhDr.sdružení
Zita Suchánková
Ing. Ludvík
Mátl zmístopedsedy
Ústí nad Orlicí, 1.
PhDr.
dalšími
dvma
semístopředsedkyní
stala paní Mgr.
Silive
Zita
Suchánková
a
dalšími
dvěma
místopředsedy
se
stala
Dušková (editelka Tebechovického muzea betlém) a Pavel
paní Mgr. Silive Dušková (ředitelka Třebechovického muzea
Nenkovský
(pedseda
regionální
z Mohelnice).
betlémů) a Pavel
Nenkovský
(předsedapoboky
regionální pobočky
z
V Mohelnice).
programu Vvalné
hromady
byla
rovnž
prohlídka
programu valné hromady byla rovněž prohlíd-nov
vybudovaného
muzea muzea
loutekloutek
„Labyrint“
Drak a
ka nově vybudovaného
„Labyrint“divadla
divadla Drak
a
samozřejmě
tradiční
betlemářská
burza
s
nabídkou
široké
samozejm tradiní betlemáská burza s nabídkou široké
škály různých
artefaktů
(vystřihovacích
betléškály
rznýchbetlemářských
betlemáských
artefakt
(vystihovacích
mů, vyřezávaných betlémů, publikací, katalogů a pohlednic).
betlém,
vyezávaných betlém, publikací, katalog a
ČSPB má za sebou bohatou a záslužnou činnost a je rovněž
pohlednic).
SPBfederace
má za sebou
bohatou
a záslužnou
členem Světové
betlémářů
se sídlem
v Římě innost
(UN- a
je FOE-PRAE).
rovnž lenem
Svtové byla
federace
betlémá
se sídlem
Valná hromada
rovněž výbornou
příležitostí
k získání(UN-FOE-PRAE).
nových kontaktů a podnětů
další zlepšení
v ím
Valná pro
hromada
byla činrovnž
nosti tohoto
betlémářského
sdružení.
výbornou
píležitostí
k získání
nových kontakt a podnt pro
V sob
Králové v hlavním sále
uskutenila jubilejní 10. va
pátel betlém (SPB).
zasedání byla i velice zajím
projektu Ministerstva kultur
dále podrobná informace
betlému a seznámení s
Tebechovického muzea be
v kvtnu roku 2013. Msto
v roce 2010 dotaci z fon
výstavbu nové a zcela
svtoznámého Tebechovic
bylo zapoato v listopad
kolaudace nové budovy je
Celková hodnota projektu j
iní 49,6 mil. K, podíl naše
další zlepšení innosti tohoto betlémáského sdružení.
msta Tebechovice pod
bžného programu na valn
pedsednictva SPB na d
2014). Pedsedou sdružen
nad Orlicí, 1. místopeds
dalšími dvma místoped
Dušková (editelka Tebech
Nenkovský (pedseda re
V programu valné hroma
vybudovaného muzea lo
samozejm tradiní betle
Ing.
PhDr.
Vladimír
Vaclík
Ing.jaroslav
jaroslavtesa
tesař(betlémá
(betlémářz Olomouce),
z Olomouce),
PhDr.
Vladimír
(zakladatel
SPB
a
estný
pedseda
sdružení)
a
Pavel
Nenkovský
škály
rzných
betlemá
Vaclík (zakladatel ČSPB a čestný předseda sdružení) a Pavel
(místopedseda
SPB).
Nenkovský (místopředseda
ČSPB).
betlém,
vyezávaných
pohlednic). SPB má za se
OBJEKTIV MOHELNICE - kvten 2012 - str. 7
GENERÁL FAJTL V MOHELNICI
Dvojka a sudá ísla vbec mla v životopise jednoho z
našich nejslavnjších voják nepochybn magickou moc.
František Fajtl se narodil ped sto lety v roce 1912, stal se
velitelem 122. britské perut v roce konícím na dvojku a v r.
1942 byl ve vzdušném boji nkde na Francií sestelen. Jeho
jmenování velitelem 1. eskoslovenského stíhacího pluku v
SSSR a úast ve Slovenském národním povstání pak bylo
ve znamení sudých letopot stejn tak, jako jeho
pronásledování a vznní. Teprve až po událostech roku
1989 si mohl opt obléknout umiformu, po dlouhé dob si na
ni zase pipnout zasloužené medaile a sejít se opt se svými
kamarády. K jednomu takovému setkání došlo i v kvtnu
1995 v Mohelnici, kdy se zde sešli ti, kteí byli za svoje
zásluhy odmnni dlouholetými tresty na svobod v
mírovské vznici. Zde si prohlédli pamtní tabuli
pipomínající hned u vchodu jejich zdejší nedobrovolný pobyt
a vyslechli ukolébavku, kterou pro svoje dti složil jeden z
nich, a kterou jim zazpívala dvata z pveckého sdružení
Mgr. Jásenské. Popovídali si se zdejším vedením vzeské
služby a prošli si svobodn na starém hrad ta místa, která
pro n byla vždy symbolem nesvobody a nespravedlnosti. O
tom, že je zdravá mysl a hoký humor neopustil, svdí i to,
že se na druhém dvoe seadili do kruhu a zopakovali si po
letech nco, co bylo kdysi zcela vážn nazýváno vycházkou
a emu tito bývalí vzové íkali hovorov "dupání kola".
Jejich návštva v našem kraji má veliký význam už proto, že
se této akce zúastnila ada našich mladších i starších
známých a soused, kteí si dnes s uspokojením mohou íct:
"vidl jsem je, byl jsem u toho" a pedávat pak toto posleství
dál.
Š
OBJEKTIV MOHELNICE - k
KÁCENÍ MÁJE V MOHELNICI
ANEB STALO SE PED 21 LETY
Prastarý zvyk stavní a kácení máje zná asi pomrn
znaná ást našich tená. Ale asi jen málokdo si
vzpomene, kdy se tento tradiní zvyk uskutenil i v našem
mst a to pímo na námstí Svobody. Stavní máje pímo
v centru msta se naposledy uskutenilo v sobotu 25. kvtna
1991 v 19 hod. Pi této píležitosti vystoupil se svým
hudebním programem soubor Úsvit, Meandr a Smolai
z Mohelnice. V sobotu 1. ervna 1991 v 17 hod. pak byla
v rámci zábavného odpoledne s kapelami Náhoda Podolí a
Smolai Mohelnice tato májka stojící uprosted námstí
skácena. Bylo to pi píležitosti „Slavnostního otevení pší
zóny ve mst“. Zavedení pší zóny na námstí Svobody a
v jeho pilehlých ulicích, si daly do svého volebního
programu v roce 1990 tém všechny politické strany, které
kandidovaly v komunálních volbách. A tak trochu symbolicky
byla pší zóna otevena (zprovoznna) práv na svátek
Mezinárodního dne dtí. Slavnostního aktu se zúastnil a
celé námstí osobn pšky prošel (ímž pší zónu „otevel“)
známý pešiak a chodec, rekordman a reportér Juraj Puci.
Vlastní skácení máje pak provedli spolenými silami tehdejší
místostarosta msta prof. Václav Kupka, Eduard Weinlich
(konferenciér Smola), Pavel Nenkovský (len kulturní
komise) a samozejm náš host a kamarád Juraj Puci.
Stavba májky, kácení máje a program s tím související
organizan zabezpeila kulturní komise a Mstské kulturní
stedisko Mohelnice (tehdy se sídlem v historické budov na
kostelním námstí – klub NA HRADBÁCH – vedoucí Leopold
Protiva). V naší republice bylo, a nkde doposud stále je,
stavní a kácení máje, známou a velikou tradicí. Rzn
vysoké májky se kácely vtšinou na konci kvtna, ale nebylo
výjimkou, že se tyto májky porouely k zemi klidn i po pl
roce na podzim nap. pi píležitosti posvícení. Nkde bylo
zase zvykem, že tatínkové stavli máje svým dcerám a to
v takovém potu, kolik mli doma sleen (dcer) na vdávání.
asto bývalo vcí obrovské prestiže, aby na té které návsi
byla májka co nejvyšší a rovnž bylo nutné ji neustále hlídat.
V korun takové májky býval umístn vnec z chvojí a
s barevnými pentlemi. Od 25. kvtna do 1. ervna roku 1991
byl takový vnec na vysoké májce k vidní i v centru našeho
msta
PAN Foto František Suchomel
Generálové si po letech na nádvoí Mírova opakují "dupání kola"
Starosta L.Kavík pedává dar plk. Smutnýmu z Mohelnice
Kácení máje v rámci otevení pší zóny na nám. Svobody:
Václav Kupka, juraj Puci, Pavel Nenkovský a Eda Weinlich
V APOLLU ROZDÁVÁME DÁRKY JAKO NA VÁNOCE
akce kvten - erven
ke každému barvení hloubkový regeneraní zábal s jemnou masáží hlavy
ZDARMA
V našem kadenictví pracujeme s profesionální kosmetikou WELLA, a pro tento msíc máme pro Vás od této firmy jedinenou
nabídku speciálního regeneraního zábalu zdarma ke každému barvení vlas. Tento zábal obsahuje olivový olej a výtažek
z list olivovníku vyživující a chránící vlasy. Jejich antioxidaní úinek pomáhá snížit škody, které na vlasech a vlasové pokožce
páchá špatné životní prostedí. Maska úinkuje také na suché a poškozené vlasy, dodá jím hedvábn jemný, zdravý vzhled.
Kosmetické výrobky s olivovým olejem jsou skvlým požitkem pro Vaše vlasy. Díky rozmanitým vlastnostem oliv mají antioxidaní
a hydrataní úinky, vlasm a pokožce dodávají zdraví a krásu.
! AKCE NA BRAZILSKÝ KERATIN BYLA PRODLOUŽENA !
Keratínová léba je proces, který nejen uzdravuje vlasy, ale zárove uhladí vlnité a porézní vlasy a to až na nkolik msíc.
Brazilský keratín krom tvarování vlas také vlasy extrémn regeneruje a chrání ped škodlivými vlivy.
Aplikace konopného zábalu zaruí dokonalé vstebání úinných látek do hlubokých vrstev pokožky. Vaše tlo bude zbaveno
naptí, uvolníte se od stressu a naerpáte energii. Tento druh zábalu je jedna z nejuznávanjších forem tepelné terapie, pi
které dochází k uvolnní svalových kontrakcí, detoxikaci, regeneraci celého organismu a relaxaci.
Zábaly se doporuují pi bolestech zad a kloub, pi poruchách prokrvení, pi zvýšené náchylnosti k nemocem a pi velkém
pracovním zatížení. Pomáhají pi kožních problémech a zlepšují hydrataci a regeneraci pokožky. Dochází pi nich ke
hlubokému prohátí a uvolnní vazivové tkán, což znan zvyšuje efekt pro následnou masáž.
AKNÍ CENY SPECIÁLNÍCH KOMBINOVANÝCH MASÁŽÍ PRO TENTO MSÍC,
KTERÉ NENAJDETE NIKDE V OKOLÍ!
OKO masáž + oko zábal + masáž lávovými kameny (60 min. - 379 K)
DYNALERM + medová detoxikaní masáž + medový zábal chodidel + masáž chodidel: (60 min. - 379 K)
KONOPNÝ ZÁBAL + ástená masáž zad konopným olejem + prohívaný konopný zábal chodidel + masáž (60 min. - 379 K)
Cenová bomba msíce: ÁSTENÁ MASÁŽ ŠÍJE (20 min. - 99 K)
APOLLO, Námstí Tyrše a Fügnera 2, Mohelnice - tel.: 777 124 467
OBJEKTIV MOHELNICE, Vydavatel: Jií Obr, nám. Tyrše a Fügnera 193/2, 789 85 Mohelnice, I: 44771398, Registrace: MK
R E 20390, Redakce: APOLLO, nám. Tyrše a Fügnera 193/2, 789 85 Mohelnice <[email protected]>. Redakce se
nemusí vždy ztotožovat s názory v jednotlivých láncích našich dopisovatel. Redakce dbá pouze na to, aby nebyly
otištny texty v rozporu se zákonem. Nepodepsané lánky (anonymy) zásadn nezveejujeme. N E P R O D E J N É !