Ke stažení

Transkript

Ke stažení
Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD)
Elaborát nálezové zprávy (NZ)
Uložení NZ: WWW: <http://monumnet.npu.cz/opd/opdlist.php?new=1&IdOpdPam=3211
Dle metodiky OPD: WWW: <http://www.npu.cz/pp/pridruz/opd/metodika/nz/nz050216/
Evidenční list
1È/(=29È=35È9$OPD
/RNDOLWD2EHFþiVWREFH
JIMLÍN – NOVÝ HRAD
2EMHNW
Nový hrad
þ
2NUHV.UDM
Louny / Ústecký
zámek
čp. 1
NXOWXUQtSDPiWND
>6RXĜDGQLFH@
50°19´12“ s.š13°45´02“ v.d.
þUHMVWĜtNX42390/5-1155
=NRXPDQiþiVWREMHNWX3UYHN
A) Kaple v přízemí jižního křídla třetího nádvoří/ zazdívka v západní obvodové zdi.
B) Západní ohradní zeď třetího nádvoří / zazdívka vjezdové brány.
C) Úřední dům na druhém nádvoří / zazdívka vstupu v severním průčelí.
1i]HYDNFH1=
Sanace omítek / Zazdívky 2015
=SUDFRYDODXWRULQVWLWXFH
'DWXPDNFH'DWXPY\GiQt1=
PhDr. Kamil Podroužek Ph.D.
leden 2015 / únor 2015
Hana Ptáčková
Oddělení průzkumů a výzkumů
NPÚ ČR ú.o.p. v Ústí n.L.
2]QDþHQt1=HYþYDUFKLYX]SUDFRYDWHOH
0tVWRXORåHQtRULJLQiOX1=
13Òý5~RSYÒVWtQ/293'ýHVNi/tSD
=DGDYDWHO23'RVREDLQVWLWXFH
3RþHWVWUDQWH[WX3RþHWOLVWĤSĜtORK
11 Mgr. Lucie Radová, NPÚ ÚOP. v Ústí n.L.
Charakteristika výsledků / Anotace
3ĜLNRQWUROQtPGQXSUREtKDMtFtFKVWDYHEQtFK~SUDYYLQWHULpUHFKSĜt]HPtMLåQtKRNĜtGOD1RYpKR+UDGX
Y-LPOtQČ E\O NRQVWDWRYiQ QiOH] ]D]GtYN\ RWYRUX Y]iSDGQt REYRGRYp ]GL NDSOH 3ĜL GRNXPHQWDFL D
LQWHUSUHWDFL RWYRUX D MHKR ]D]GtYN\ 3K'U .DPLOHP 3RGURXåNHP 3K' GQH XSR]RUQLO
VSUiYFHREMHNWXS9tW3iYHNQDGDOãtGYČþiVWHþQČRGKDOHQp]D]GtYN\Y]iSDGQtREYRGRYp]GLPH]L
GUXKêP D WĜHWtP WĜHWtKR QiGYRĜtP X YČåH D YSUDYp NUDMQt RNHQQt RVH VHYHUQtKR SUĤþHOt ÒĜHGQtKR
GRPX QD GUXKpP QiGYRĜt 9ãHFKQ\ RWYRU\ D MHMLFK ]D]GtYN\ E\O\ VWDYHEQČ D IRWRJUDPPHWULFN\
]DPČĜHQ\DY\KRGQRFHQ\9SĜtSDGČNDSOHVHMHGQiRQDNOiGDFtFKRWYRUUDQČEDURNQtFKNDFKORYêFK
NDPHQ WRSHQêFK QHSĜtPR ]SDUNiQX 9SĜtSDGČ ]iSDGQt REYRGRYp ]GL PH]L GUXKêP D WĜHWtP
QiGYRĜtP VH MHGQi R YMH]GRYRX NXOLVRYRX EUiQX SDWUQČ SR]GQČ JRWLFNRX þL UDQČ UHQHVDQþQt D
YSĜtSDGČÒĜHGQtKRGRPXVHMHGQiRYQČMãtYVWXSGRREMHNWX]WpKRåREGREt
Obsah tohoto díla je duševním majetkem autora a jako takový je chráněn příslušnými zákony.
1. Úvod
Okolnosti realizace
OPD
Stav věci v době OPD
Podklady
Metody dokumentace
2. Popis
Poloha zkoumané věci
1.01 Podnětem k provedení OPD byla probíhající sanace
degradovaných vlhkých omítek v kapli v přízemí
východního křídla Nového hradu v Jimlíně, vnějšího líce
západní ohradní zdi třetího nádvoří a severního průčelí
Úředního domu ve druhém nádvoří. OPD byla provedena
na základě žádosti Mgr. Lucie Radové, Oddělení péče o
nemovité kulturní památky NPÚ ÚOP v Ústí n. L., ze dne
5.1. 2015. Nálezy byly zdokumentovány a analyzovány
dne 22.1. 2015. Dokumentace probíhala v součinnosti se
správcem objektu.
1.02 A. kaple: interiérová omítka západní obvodové zdi
otlučena v nepravidelném horizontu do výše cca 2 – 2,5m,
odhalené režné zdivo nezačištěno (foto 1, 2).
B. ohradní zeď: exteriérová omítka západní stěny ohradní
zdi otlučena v nepravidelném horizontu do výše cca 2 –
2,5m, odhalené režné zdivo začištěno (foto 5, 6).
C. Úřední dům: exteriérová omítka západní stěny ohradní
zdi otlučena v nepravidelném horizontu do výše cca 1m,
odhalené režné zdivo nezačištěno (foto 8). Práce na
odhalování líce zdiva probíhaly.
1.03 Plánová dokumentace:
Umělecko-historické hodnocení objektu, SÚRPMO 1968.
Stavební zaměření výchozího stavu bývalého úřednického
domu na zámku Nový Hrad v Jimlíně, Huml & Vaníček,
architektonický a projektový ateliér, 11/2006, z toho jen:
půdorys přízemí.
Literatura:
DURDÍK, Tomáš. Encyklopedie českých hradů, LIBRI
Praha, 1995, s. 196.
PÁVEK, Vít. Historie zámku Nový Hrad, on-line:
http://www.zameknovyhrad.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_
org=450043&id=1005 [05.01.2015].
KYNCL, Tomáš Dendrochronologické datování
konstrukcí Nového Hradu v Jimlíně, on-line:
http://www.dendrochronologie.cz/databaze?stext=Jiml%E
Dn&kde=1&search=filtr [05.01.2015].
VLČEK, Pavel. Ilustrovaná encyklopedie českých zámků,
LIBRI Praha, 1999, s. 395.
1.04 Verbální popis. Kótovaný náčrt. Fotodokumentace:
kótovaná situace, kótované detaily, fotoplán.
Techniky: Barevná fotografie, stavební měření.
2.01
Zámecký areál tvaru protáhlého lichoběžníku
západovýchodního směru je trojdílný. Nejzápadnější část
tvoří první nádvoří, uzavřené na západní a částečně i na
severní a jižní straně přízemními barokními
hospodářskými budovami. Hlavní vstup je veden od
Souvislosti zkoumaných
věcí
2.02
západu průjezdní branou, na vnější straně patrovou, s
trojúhelníkovým frontonem.
První a druhé nádvoří jsou oddělena barokními
úřednickými budovami, které otvírá štukem zdobená
druhá průjezdní brána. Druhé nádvoří vzniklo za Gustava
Adolfa z Varrensbachu na místě zrušeného hradebního
příkopu. V zasypaném příkopu byly vybudovány
podzemní stáje pro koně, přístupné vstupem při jižním
okraji nádvoří.
Vlastní hradní jádro tvoří nejvýchodnější část areálu a
obklopuje třetí nádvoří, od druhého nádvoří oddělené
raně barokní kulisovou třetí bránou s bohatou štukovou
výzdobou a aliančním znakem Gustava Adolfa
Varrensbacha a jeho manželky Marie Sidonie rozené
Šlikové. Vstup do třetího nádvoří flankuje hranolová věž
v severozápadním rohu hradního jádra s okosenými
nárožími. Její spodní podlaží jsou gotická, nástavba s
balustrádovým ochozem barokní. Na jihu hradního jádra
je situován mohutný objekt gotické tvrze, trojprostorový
věžovitý palác, který je dnes výškově sjednocen s
ostatními obytnými budovami zámku. K jihu vystupují
dva podkovovité polygonální rizality, které jsou
interpretovány jako kaple. Východní křídlo je pozdně
gotické, s mladší představěnou arkádovou chodbou.
Východní a jižní křídlo byly spojeny při renesanční
zámecké přestavbě v 16. století. Severní křídlo bylo k
hradbě přistavěno až v polovině 17. století premonstráty.
V řadě místností východního křídla se dochovány raně
barokní záklopové stropy, patrně z 30. let 17. století,
malované rostlinnými a ptačími motivy.
A. kaple: Zazděný otvor je umístěn v západní obvodové
zdi přízemí západního polygonálního rizalitu jižního
křídla zástavby třetího nádvoří a otvírá druhé pole od
severu, vymezené vtaženými pilíři, které vynášejí klenbu.
Otvor byl prolomen obvodní zdí na parkán.
B. ohradní zeď: Zazděný otvor je umístěn při severním
nároží ohradní zdi mezi druhým a třetím nádvořím,
v těsném sousedství jižního boku věže.
C. Úřední dům: Zazděný otvor je umístěn v pravé krajní
ose severního průčelí Úředního domu, na úrovni parteru.
Tvrz byla vystavěna pravděpodobně v polovině 14. stol.
rytířem Závišem z Jimlína. Po smrti posledního
příslušníka rodu v roce 1453 získali panství Kolovratové.
V letech 1465 - 1474 přestavěl Albrecht Bezdružický z
Kolovrat a Opočna tvrz na pozdně gotický Nový hrad, po
kterém se začali psát příslušníci jeho větve. Novohradští
z Kolovrat drželi hrad do roku 1573 a poslední z rodu
Volf Novohradský z Kolowrat, zahájili již v roce 1556
renesanční přestavbu na zámek, v níž pokračovali i další
majitelé, Jan z Lobkovic a Václav Strážský z Liběchova.
Ten vedl v roce 1581 soudní spor s lounským stavitelem
Vincencem Strašrybou o úhradu za dokončené stavební
práce. Stejné datum renesanční přestavby zámku udává i
Johann Gottfried Sommer. Páni z Liběchova prodali v
roce 1588 panství i s hradem Šebastiánovi Vřesovci z
Vřesovic. Z roku 1616 pochází strop hlavního sálu
zámku. V majetku Vřesovců zůstal Nový Hrad až do
roku 1630, kdy ho císařský rada Volf Illburk z Vřesovic
prodal polnímu maršálovi Janu z Aldringen. Z této doby
pocházejí i dřevěné zdobené záklopové stropy ve
východním křídle a ve druhém patře jižního paláce. Jan z
Aldringen zemřel 22. 7. 1634 a dle testamentu připadlo
panství i se závazky premonstrátskému klášteru na
Strahově s podmínkou vyplacení klášterů ve Vídni a
Luxemburku.
Raně barokní přestavba Nového hradu byla zahájena z
podnětu strahovského opata Kryšpína Fuka z Hradiště
výstavbou patra východního křídla a kaple sv. Josefa před
rokem 1651.
Strahovští premonstráti získali panství Nový hrad na
základě testamentu Jana z Aldringenu. Císařský polní
maršál Jan z Aldringenu, který zakoupil Nový hrad od
generalvachmistra saského kurfiřta Volfa Illburka a
Vřesovic v roce 1630. Maršál zahájil přestavbu jižního
křídla zámku, ale dne 22. července1634 padl v bitvě proti
Švédům u Landshutu v Horní Falci. Vzhledem ke
složitému dědickému řízení, které dělení majetku
bývalého Valdštejnova generála a nakonec také
protivníka provázelo, a také vzhledem k překotným
událostem v místě, ke kterým lze počítat rozsáhlé
povstání poddaných v roce 1639, při kterém byl Nový
hrad vyrabován, lze počítat s další stavební aktivitou na
Novém hradě až po této době. Königsmarkův vpád v roce
1648 a následná švédská okupace severních Čech trvající
do podzimu 1650, stavební aktivity opět přerušily.
Premonstráti se ujali faktické správy panství opět až na
podzim roku 1650, ale již v následujícím roce prodal opat
Kašpar z Questenberka panství Christianu Wilhelmovi z
Hohenzollernu, markraběti braniborskému. Ten
pokračoval v dostavbě sídla, stejně jako po jeho smrti
v roce 1665 jeho dědic bratranec Bedřich Vilém. Dne 2.
července 1670 zakoupili Nový hrad Gustav Adolf
Varrensbach a jeho manželka Marie Sidonie rozená
Šliková a dokončili reprezentativní části zámku na třetím
nádvoří. Kaple byla dle dochované datace dokončena
v roce 1687. Z tohoto období pochází honosná štuková a
malířská výzdoba reprezentačních sálů i kaple, brána do
třetího nádvoří a přestavba věže. Do roku 1688 jsou
datovány sluneční hodiny v jižním průčelí severního
křídla. Koncem roku 1715 koupila zámek i panství s pěti
dvory a devíti vesnicemi Anna Barbora z Löweneggu.
Zámek zůstal honosným šlechtickým sídlem, na kterém
Charakteristika věci
2.03
se žilo tak bouřlivě, že na příkaz samotného císaře musel
proti ní a jejím důvěrným přátelům, pánům z Vacínova,
zasáhnout krajský hejtman. Socha sv. Jana Nepomuckého
před první branou, kterou dala Anna Barbora zhotovit na
důkaz svého pokání, ani její usmíření s manželem, který
trávil většinu času ve Vídni u dvora, úpadek panství již
nezastavilo. V roce 1757 navíc zámek vydrancovalo
pruská vojsko.
Další rozsáhlá přestavba se dotkla zmíněných části sídla
po roce 1767, kdy 31. března koupil zbídačené panství
kníže Josef Schwarzenberg. Třebaže zámek jako panské
sídlo novému majiteli nevyhovoval, prošel v letech 1783
– 1788 rozsáhlou rekonstrukcí, kterou zakončila oprava
krovů v polovině 90. let 18. století. Byly vystavěny nové
střechy nad kaplí, hospodářskými budovami na prvním
nádvoří, opraveny střechy jižního a východního křídla na
třetím nádvoří, zdvojena okna a opravena věž. Zámek se
stal se sídlem vrchnostenské správy, pro kterou zde byly
vybudovány byty a kanceláře. V letech 1813 -1816 za
napoleonských válek sloužil zámek jako vojenský lazaret,
což se opět negativně odrazilo na jeho stavu. V roce 1851
se vrchnostenská správa přestěhována do Postoloprt a
zámek sloužil až do roku 1866 jako kasárna císařské
jízdy. Po odchodu armády byl zámek využíván pouze
hospodářsky. V roce 1879 proběhlo ne příliš zdařilé
restaurování fresek a raně barokních štuk. Vyvlastnění
zámku proběhlo v roce 1947 na základě zákona Lex
Schwarzenberg a v zámku začalo hospodařit zemědělské
družstvo. Dlouhodobě zanedbaná údržba i neodborné
stavební zásahy se projevily na mnoha jeho částech a
vedly až havarijnímu stavu některých konstrukcí.
Základní ale voluntárně vedené renovační práce se
uskutečnily v roce 1974. S větší intenzitou pokračovaly
za přispění dobrovolníků až v roce 1986. Koncepční
renovace se ovšem Nový Hrad dočkal až po roce 1994,
kdy přešel pod správu Okresního úřadu v Lounech. Po
zrušení okresních úřadů připadl od 1. 1. 2003 Ústeckému
kraji. Do roku 2012 byl zámek ve správě Oblastního
muzea v Lounech a v tomtéž roce se stal samostatnou
příspěvkovou organizací kraje.
A. kaple: Vylámaný průraz v čedičovém zdivu západní
obvodové zdi polygonálního rizalitu, vystupujícího přes
parkán k jihu, byl vystrojen cihlovou vyzdívkou
segmentově sklenutého otvoru. Otvor byl zazděn cihlami
stejných charakteristik, jako je vystrojení jeho podlahy,
špalet, záklenku a čelní plenty nad ním.
B. ohradní zeď: Zazdívka kulisové vjezdové brány
v těsném jižním sousedství předstupující věže.
C. Úřední dům: Vstup v krajní pravé ose severního
průčelí byl vystavěn spolu s domem, jak nasvědčuje
vazba zdiva a stojek ostění. To je vyzděno z mohutných
Popis věci
2.04
Funkční uspořádání
2.05
nepravidelných kamenných bloků, které nejsou lícovány
do vazby, ale pouze do fasády a vstupního otvoru.
Zazdívka vstupu z druhotně užitých pískovcových a
opukových podélných kvádrů, z nichž spodní má zřetelný
důlek pro krepny a polodrážku v levé horní hraně, tvoří
parapet okna.
A. kaple: Obvodová západní zeď polygonálního rizalitu,
uzavírající z východu jižní parkán je zděna z lámaného
čediče, který je skládán do líce přitesávanými bosami.
Zeď je zpevněna vtaženými pilíři, otočenými do interiéru
(příloha 1). Ty jsou v líci upraveny do formy pilastrů
s vysokými patkami, které jsou vyzděny v lící červenými
tvrdě pálenými cihlami, ukončené štukovými římsami,
profilovanými oblouny a výžlabky (foto 4, příloha 3).
Obvodová zeď je zděna na tvrdou vápennou maltu.
Přibližně v ose druhého pole se charakter zdi proměňuje.
Půl metru nad úrovní podlahy je střed stěny vyzděn
v nepravidelném fleku červenými měkce pálenými
cihlami až do úrovně metru a půl nad úrovní podlahy
(foto 1, 2. příloha 2). Na hubenou maltu je vyzděna
spodní vrstva skládaná do běhounové vazby a další tři
konstrukčně odlišné části: segmentový záklenek
roznášející tíhu horní části vyzděné na vazákovou vazbu,
a armování, do něhož se záklenek opírá patkami, zděné z
cihel na štorc a na vazákovou vazbu. Na jíl je vyzděna
střední část pod záklenkem mezi armováním, skládaná na
nepravidelnou polskou vazbu.
B. ohradní zeď: Obvodová ohradní zeď je vyzděna ze
středně velkých a malých opukových kvádrů a ploten. K
armování vnější hrany špalet brány jsou proti sobě ve
výšce cca 200 cm nad úrovní stávajícího terénu užity
pravidelné opukové kvádry. Kvádr patrný u jižní špalety
brány je opatřen důlkem pro krepny. Zazdívka brány je
z totožného materiálu i shodné struktury, jako ohradní
zeď.
C. Úřední dům: Ostění vstupního otvoru je tvořeno
z mohutných nepravidelných kamenných bloků, které
nejsou lícovány do vazby. Ta je skládána
z nepravidelného lomového kamene střední a malé
hrubosti na hubenou maltu, s pečlivě šíbrovaným úzkým
spárořezem. Ačkoli je kámen ukládán po sedimentačních
vrstvách, není patrná snaha po řádkování vazby.
Odhalení zdiva do 1m výšky nad terénem neumožnilo
nalézt ukončení šáry. Parapet okna je vyzděn z druhotně
použitých pískovcových kvádrů, výrazně podélného
obrysu (překlady? krakorce? armování nároží?), z nichž
spodní má zřetelný důlek pro krepny, tvoří parapet okna.
A. kaple: Zazdívka nakládacího otvoru nepřímého
vytápění kachlových kamen v kapli. Kamna byla topena
z parkánu.
B. ohradní zeď: Vjezdová kulisová brána uzavřená
Dílčí prvky věci
2.06
Rozměry věci
2.07
Materiál(y)
2.08
Doklady výrobních
postupů.
2.09
zazdívkou z lomového kamene.
C. Úřední dům: Vnější vstup přezděný vložením parapetu
na okno.
A. kaple:
1. obvodová zeď kaple z lomového kamene.
2. vyzdívka nakládacího otvoru se skládá z cihlové
dlažby podesty, cihlové armatury špalet, segmentového
záklenku a cihlové lícové dozdívky kaverny nad otvorem.
3. cihlová zazdívka nakládacího otvoru kamen.
B. ohradní zeď:
1. ohradní zeď z opukového zdiva.
2. kulisová vjezdová brána.
3. armování otvoru vjezdové brány.
4. zazdívka z opukového zdiva
5. kamenná plenta kryjící zvětralý líc ohradní zdi.
C. Úřední dům:
1. zdivo severní obvodové zdi.
2. ostění vstupu.
3. podokenní parapet.
4. okno.
A. kaple: nakládací otvor – šířka 48 cm, výška k
vrcholnici záklenku 45 cm, výška po patku 32 cm, výška
otvoru nad podlahou 54 cm (příloha 1, 2).
Rozměry zdících cihel otvoru i jeho zazdívky odečtené ze
zlomků dosahují 6,5 – 7,5 x 14 x 27 cm.
B. ohradní zeď: šířka zazděné kulisové brány 274 cm,
výška cca 357 cm.
C. Úřední dům: šířka dveřního otvoru 80 cm, výška
kvádrů zazdívky 20 cm, polodrážka spodního kvádru
zazdívky 5x8 cm.
A. kaple: a) Obvodová západní zeď je vyzděna
z lámaného ostrohranného čediče na tvrdou vápennou
maltu. Lomové zdivo je v líci pačokováno vápnem a
překryto měkkou vápennou jednovrstvou omítkou.
Plnivem omítky je kopaný písek.
b) Vylámaný otvor má špalety a korunu
parapetu vyzděny z červených, měkce pálených cihel,
zděných na hubenou vápennou maltu.
c) Zazdívka otvoru je provedena z typově
shodných cihel a jejich zlomků, zděných na jíl.
B. ohradní zeď: a) ohradní zeď je vyzděna z opuky
(prachovce) na jíl.
C. Úřední dům: a) Obvodová severní zeď je vyzděna
z opuky (prachovce).
b) Ostění vstupu je z pískovcových bloků.
c) Parapet je vyzděn z pískovcových
lámaných kvádrů a opukových ploten.
A. kaple: lasturové trasologické stopy po přisekání líce
čedičové zdi, odtesky použity jako šíbry.
B. ohradní zeď: důlek po zaseknutí krepen na armovacím
kvádru při pravé špaletě vjezdového otvoru kulisové
Výrobní značky
Povrchové úpravy
Doklady změn povrchu
Úpravy věci
Stopy funkce
Závady
Stratigrafie
brány.
C. Úřední dům: lasturové trasologické stopy po přisekání
opukových kvádrů a ploten. Důlek pro krepnu na
spodním kvádru zazdívky.
2.10
nebyly nalezeny
2.11
A. kaple: spodní vrstvu tvoří vápenné líčko, které je
natažené pouze na lomové čedičové zdivo. Další vrstvu,
dochovanou v drobných reliktech na čedičovém zdivu, na
cihlovém záklenku a cihlové plentě nad ním, tvořila
tenká vápenná omítka. Třetí vrstvou je jílová stěrka,
přetahující cihlovou vyzdívku také pod segmentovým
záklenkem. Čtvrtou vrstvou je stávající vápenná omítka
sjednocující po otlučení starších omítek plochu zdi. Tato
vrstva zabíhá pod cihlovou přizdívku patek, přes níž je
přetažena svrchní vrstva z tvrdé vápenné omítky.
B. ohradní zeď:
C. Úřední dům: kromě novodobé omítky, nebyly jiné
povrchové úpravy nalezeny.
2.11.1 A. kaple: Otlučení omítkových vrstev pod čtvrtou vrstvou
dokládají na několika místech dochované drobné starší
omítkové krusty.
B. ohradní zeď: Natažení novodobé omítky.
C. Úřední dům: Natažení novodobé omítky.
2.11.2 A. kaple: Nepravidelný tvar cihlové vyzdívky
šmorcované po řádcích zdiva dokládá prosekání kaverny
či otvoru do vnitřního líce zdi.
B. ohradní zeď: Odsekání tenké vápenné omítky z líce
zdi.
C. Úřední dům: Dozdění zdiva pod stojkami vstupu
drobnými opukovými kameny naznačuje, že by mohl být
ze vstupu odstraněn práh, který by zasahoval pod obě
stojky.
2.12
A. kaple: V horní části cihlové zazdívky a v místě vpravo
nad ní, kde je několik vypadlých menších lomových
kamenů, se projevují z jádra zdi vystupující sazové
depoty. Cihly záklenku a několik cihel těsně nad
záklenkem mají žárem zvětralý líc.
B. ohradní zeď: Na pravé špaletě kulisové brány nalezena
tenká interiérová omítka.
C. Úřední dům: Tvar a šířka otvoru je symptomatická
jeho funkci, typ ostění vstupní otvor rámcově datuje.
2.13
Otlučení omítek bez předcházejícího hloubkového
průzkumu.
2.14
A. kaple:
1. obvodová zeď z lomového čediče.
2. nalíčení východní stěny zdi vápenným líčkem.
3. vylámání kaverny a průrazu v obvodové čedičové zdi.
4. vyzdění cihlové podlahy otvoru.
5. vyzdění cihlového armování a špalet otvoru.
6. vyzdění cihlového záklenku.
7. vyzdění cihlové plenty nad záklenkem.
Nápisy, symboly
Seznam prvků
2.15
2.16
Popisy sond
2.17
3. Interpretace
Datace a význam
zkoumané věci
3.01
8. natažení tenké vápenné omítky.
9. zazdívka segmentově sklenutého otvoru cihlami.
10. natažení stěny jílovou mazaninou.
11. otlučení starších omítek.
12. natažení stěny vápennou omítkou s hrubým jádrem.
13. přizdění patek vtažených pilířů cihlovými plentami.
14. natažení novodobé omítky.
15. otlučení novodobé omítky dle mapy zavlhčení.
B. ohradní zeď:
1. kulisová brána při věži je současná západní ohradní zdi
2. omítka špalet brány
3. zazdívka otvoru brány
C. Úřední dům:
1. ostění vstupu je současní severní obvodové zdi
2. vložený parapet okenního otvoru
3. okenní výplň
nebyly nalezeny
A. kaple: c - obvodová zeď z lámaného čediče
d - cihlové špalety, podlaha a záklenek
nakládacího otvoru kamen
e - cihlová zazdívka nakládacího otvoru
f - přizdívka vnějšího líce západní zdi kaple
B. ohradní zeď: g - armování zazděné kulisové brány
h - omítka špalet kulisové brány
i - zazdívka kulisové brány
j - opadlý vnější líc ohradní zdi
C. Úřední dům: k - ostění zazděného vstupu v pravé
krajní ose
l - přezdění vstupního na okenní otvor
Sondy nebyly prováděny. Pro účely fotodokumentace
bylo zdivo stěny začištěno rýžovým koštětem.
A. kaple: Do západního rizalitu, který má výraznou
štukovou a malířskou výzdobu, je situována raně barokní
kaple sv. Josefa z poloviny 17. století, dokončená
Gustavem Adolfem z Varrensbachu v 70. či 80. letech
17. století. Této dostavbě náleží vybavení kaple kamny.
B. ohradní zeď: Jedná se patrně o gotickou vjezdovou
bránu při věži. Brána byla zazděna nejpozději po roce
1670 za Gustava Adolfa Varrensbacha při vystrojení
druhé vjezdové brány na třetí nádvoří.
C. Úřední dům: Dle Tomáše Durdíka byl gotický hrad
dvojdílný, druhé nádvoří, oddělené od předhradí valem a
příkopem, existovalo před Varrensbachovou přestavbou
po roce 1670. Odhalená armování vstupu naznačují, že
část pozdějšího Úředního domu byla součástí zástavby
před touto přestavbou. Dům je patrně v jádře pozdně
gotický. Lze uvažovat o tom, že budova byla vystavěna
na jižní hraně nádvoří jako jednotraktová, teprve v další
stavební etapě nakročila zadním traktem na jižní parkán,
resp. terasu. Jednoznačně datovatelné prvky nebyly
nalezeny.
Autorské připsání
Stavební vývoj
4. Potenciál
Potenciál
Doporučení pro péči
Doporučení pro další
průzkumy
7. Přílohy
Přílohy
3.02
3.03
Nebylo zjištěno.
A. kaple: Na rozdíl od závěrů SHP mám za to,
polygonální západní rizalit podkovovitého půdorysu byl
vystavěn již v pozdní renesanci a náleží éře Jana
z Lobkovic či po Šebastiána Vřesovce z Vřesovic, který
zámek vlastnil od roku 1588. Předpokládám, že objekt
vznikl jako dělostřelecká bašta. Na kapli byl upraven
v letech 1650 - 1651. Nález zazděného vytápěcího otvoru
kamen spojuji s úpravami kaple za Varensbachů.
Razantní úpravu také předpokládám na konci 18. století,
neboť dřevo stávajícího krovu kaple bylo totiž káceno na
přelomu let 1795/96.
B. ohradní zeď: Po zrušení vjezdové brány, nejpozději za
Gustava Adolfa z Verrensbachu po roce 1670, vznikly
v jejím těsném západním sousedství zaklenuté prostory
suterénu, které byly patrně vloženy do středověkého
šíjového příkopu. Vstupní šíje ústící do suterénu je
barokní, zděné schodiště klasicictní. Výraznou
renesanční úpravu prodělala horní část západní obvodní
zdi třetího nádvoří (hradba), která byla prolomena
arkádou.
C. Úřední dům: Pozdně gotický dům hospodářského
předhradí s barokní přestavbou interiéru po roce 1670,
během níž bylo přeřešeno komunikační schéma domu,
včetně přezdění sledovaného vnějšího vstupu v pravé
krajní ose severního průčelí na okno.
4.01 Restaurátorský průzkum východního a západního rizalitu
v přízemí jižního křídla zástavby 3. nádvoří objektu.
Hloubkový stavebně historický průzkum v místech
předpokládaných stavebních úprav.
5
Průzkum předcházející stavebním zásahům, průběžná
dokumentace nálezových situací při stavebních zásazích.
6
Archivní rešerše zaměřená na hospodářské stavby areálu,
dovedená minimálně do roku 1948 je předpokladem všech
dalších průzkumů i stavebních aktivit.
7.01 1. Půdorys raně barokní kaple s vyznačeným nakládacím
otvorem kamen a jeho zazdívkou. Zaměření: PhDr. K.
Podroužek Ph.D., kresba: H. Ptáčková, 2015.
2. Fotoplán a pohledový plán vnitřního líce západní
obvodové zdi raně barokní kaple s vyznačeným
nakládacím otvorem kamen a jeho zazdívkou.
Zaměření: PhDr. K. Podroužek Ph.D., kresba: H.
Ptáčková, 2015.
3. Profilace štukových říms a cihlové přizdívky patky
4.
5.
6.
7.
Fotodokumentace
7.02 1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
vtaženého pilíře západní obvodové zdi raně barokní
kaple. Zaměření: K. Podroužek, kresba: H. Ptáčková,
2015.
Půdorysný plán zazdívky vjezdové brány do 3. nádvoří.
Zaměření: Ing, arch. Jarkovský, doměření: PhDr. K.
Podroužek Ph.D., kresba: H. Ptáčková, 2015.
Fotoplán a pohledový plán zazdívky vjezdové brány do
3. nádvoří. Zaměření: PhDr. K. Podroužek Ph.D.,
kresba: H. Ptáčková, 2015.
Půdorysný plán přízemí Úředního domu na 2. nádvoří.
Zaměření: Ing, arch. Jarkovský, doměření: PhDr. K.
Podroužek Ph.D., kresba: H. Ptáčková, 2015.
Fotoplán a pohledový plán zazdívky vstupu v krajní
pravé ose severního průčelí. Zaměření: PhDr. K.
Podroužek Ph.D., kresba: H. Ptáčková.
Situace vnitřního líce západní obvodové zdi kaple.
Foto K. Podroužek, 2015.
Celek nakládacího otvoru barokních kamen a jeho
zazdívky v západní obvodové zdi kaple. Foto K.
Podroužek, 2015.
Detail prolámaného čedičového zdiva západní
obvodové zdi kaple a cihlová vyzdívka kaverny. Foto
K. Podroužek, 2015.
Patka vtaženého pilíře západní obvodové zdi kaple
obezděná cihlami. Foto K. Podroužek, 2015.
Situace raně barokní kulisové brány a odhaleného
vnějšího líce ohradní zdi třetího nádvoří. Foto K.
Podroužek, 2015.
Celek zazdívky starší kulisové brány u věže v ohradní
zdi třetího nádvoří. Foto V. Pávek, 2014.
Detail omítky na pravé špaletě zazděné kulisové brány
u věže v ohradní zdi třetího nádvoří. Foto V. Pávek,
2014.
Situace zazdívky vnějšího vstupu v pravé krajní ose
severního průčelí Úředního domu. Foto K. Podroužek,
2015.
Popisky příloh NZ
3ĜtORKD1=23'
þ
/RNDOLWD2EHFþiVWREFH
2NUHV.UDM
1RYê+UDG-LPOtQ
/RXQ\ÒVWHFNê
2EMHNW1RYê+UDG
]iPHN
=NRXPDQiþiVWREMHNWX3UYHN
,QWHULpURYiVWČQD]iSDGQtREYRGRYp]GLNDSOHQDNOiGDFtRWYRUNDFKORYêFKNDPHQVH]D]GtYNRX
=SUDFRYDO3K'U.DPLO3RGURXåHN3K'
þRULJYDUFKLYX]SUDF
3RSLVSĜtORK\
3ĤGRU\VUDQČEDURNQtNDSOHVY\]QDþHQêPQDNOiGDFtPRWYRUHPNDPHQDMHKR]D]GtYNRX=DPČĜHQt3K'U.3RGURXåHN
3K'NUHVED+3WiþNRYi
3RXåLWêSRGNODG6Ò53028PČOHFNRKLVWRULFNpKRGQRFHQtREMHNWX3OiQRYiGRNXPHQWDFH
0HWRGDGRNXPHQWDFH3ĜHNUHVOHQtGR&$'GRPČUN\
'DWXPDNFHOHGHQ
3ĜtORKD1=23'
þ
/RNDOLWD2EHFþiVWREFH
2NUHV.UDM
1RYê+UDG-LPOtQ
/RXQ\ÒVWHFNê
2EMHNW1RYê+UDG
]iPHN
=NRXPDQiþiVWREMHNWX3UYHN
,QWHULpURYiVWČQD]iSDGQtREYRGRYp]GLNDSOHQDNOiGDFtRWYRUNDFKORYêFKNDPHQVH]D]GtYNRX
=SUDFRYDO3K'U.DPLO3RGURXåHN3K'
þRULJYDUFKLYX]SUDF
3RSLVSĜtORK\
)RWRSOiQ D SRKOHGRYêSOiQYQLWĜQtKROtFH]iSDGQtREYRGRYp]GLUDQČEDURNQtNDSOHVY\]QDþHQêPQDNOiGDFtPRWYRUHP
NDPHQDMHKR]D]GtYNRX=DPČĜHQt3K'U.3RGURXåHN3K'NUHVED+3WiþNRYi
3RXåLWêSRGNODGNyWRYDQêQiþUWGLJLWiOQtIRWRJUDILH
0HWRGDGRNXPHQWDFHMHGQRVQtPNRYiIRWRJUDPPHWULH
'DWXPDNFHOHGHQ
3ĜtORKD1=23'
þ
/RNDOLWD2EHFþiVWREFH
2NUHV.UDM
1RYê+UDG-LPOtQ
/RXQ\ÒVWHFNê
2EMHNW1RYê+UDG
]iPHN
=NRXPDQiþiVWREMHNWX3UYHN
,QWHULpURYiVWČQD]iSDGQtREYRGRYp]GLNDSOHQDNOiGDFtRWYRUNDFKORYêFKNDPHQVH]D]GtYNRX
=SUDFRYDO3K'U.DPLO3RGURXåHN3K'
þRULJYDUFKLYX]SUDF
3RSLVSĜtORK\
3URILODFHãWXNRYêFKĜtPVDFLKORYpSĜL]GtYN\SDWN\YWDåHQpKRSLOtĜH]iSDGQtREYRGRYp]GLUDQČEDURNQtNDSOH=DPČĜHQt
.3RGURXåHNNUHVED+3WiþNRYi
3RXåLWêSRGNODGNyWRYDQêQiþUWGLJLWiOQtIRWRJUDILH
0HWRGDGRNXPHQWDFHMHGQRVQtPNRYiIRWRJUDPPHWULH
'DWXPDNFHOHGHQ
3ĜORKD1=23'
þ
/RNDOLWD2EHFþiVWREFH
2NUHV.UDM
1RYê+UDG-LPOtQ
/RXQ\ÒVWHFNê
2EMHNW1RYê+UDG
]iPHN
=NRXPDQiþiVWREMHNWX3UYHN
=iSDGQtREYRGRYiKUDGEDQiGYRĜtVHYHUQtYMH]GRYiEUiQDVH]D]GtYNRX
=SUDFRYDO3K'U.DPLO3RGURXåHN3K'
þRULJYDUFKLYX]SUDF
3RSLVSĜtORK\
3ĤGRU\VQêSOiQ]D]GtYN\YMH]GRYpEUiQ\GRQiGYRĜt=DPČĜHQt,QJDUFK-DUNRYVNêGRPČĜHQt3K'U.3RGURXåHN
3K'NUHVED+3WiþNRYi
3RXåLWêSRGNODG=DPČĜHQt,QJDUFK-DUNRYVNêGRPČĜHQt3K'U.3RGURXåHN
0HWRGDGRNXPHQWDFHNyWRYDQêQiþUWVWDYHEQtPČĜHQt
'DWXPDNFHOHGHQ
3ĜtORKD1=23'
þ
/RNDOLWD2EHFþiVWREFH
1RYê+UDG-LPOtQ
2EMHNW1RYê+UDG
2NUHV.UDM
/RXQ\ÒVWHFNê
]iPHN
=NRXPDQiþiVWREMHNWX3UYHN
=iSDGQtREYRGRYiKUDGEDQiGYRĜtVHYHUQtYMH]GRYiEUiQDVH]D]GtYNRX
=SUDFRYDO3K'U.DPLO3RGURXåHN3K'
þRULJYDUFKLYX]SUDF
3RSLVSĜtORK\
)RWRSOiQ D SRKOHGRYê SOiQ ]D]GtYN\ YMH]GRYp EUiQ\ GR QiGYRĜt =DPČĜHQt 3K'U . 3RGURXåHN 3K' NUHVED +
3WiþNRYi
3RXåLWêSRGNODGNyWRYDQêQiþUWGLJLWiOQtIRWRJUDILH
0HWRGDGRNXPHQWDFHMHGQRVQtPNRYiIRWRJUDPPHWULH
'DWXPDNFHOHGHQ
3ĜtORKD1=23'
þ
/RNDOLWD2EHFþiVWREFH
1RYê+UDG-LPOtQ
2EMHNW1RYê+UDG
2NUHV.UDM
/RXQ\ÒVWHFNê
]iPHN
=NRXPDQiþiVWREMHNWX3UYHN
6HYHUQtSUĤþHOtÒĜHGQtKRGRPXQDQiGYRĜtYVWXSDMHKR]D]GtYNDYSUDYpNUDMQtRVH
=SUDFRYDO3K'U.DPLO3RGURXåHN3K'
þRULJYDUFKLYX]SUDF
3RSLVSĜtORK\
3ĤGRU\VQê SOiQ SĜt]HPt ÒĜHGQtKR GRPX QD QiGYRĜt =DPČĜHQt,QJDUFK-DUNRYVNêGRPČĜHQt3K'U.3RGURXåHN
3K'NUHVED+3WiþNRYi
3RXåLWêSRGNODGVWDYHEQt]DPČĜHQt,QJDUFK-DUNRYVNêNyWRYDQêQiþUW
0HWRGDGRNXPHQWDFHVWDYHEQtPČĜHQtNyWRYDQêQiþUW
'DWXPDNFHOHGHQ
3ĜtORKD1=23'
þ
/RNDOLWD2EHFþiVWREFH
2NUHV.UDM
1RYê+UDG-LPOtQ
/RXQ\ÒVWHFNê
2EMHNW1RYê+UDG
]iPHN
=NRXPDQiþiVWREMHNWX3UYHN
6HYHUQtSUĤþHOtÒĜHGQtKRGRPXQDQiGYRĜtYVWXSDMHKR]D]GtYNDYSUDYpNUDMQtRVH
=SUDFRYDO3K'U.DPLO3RGURXåHN3K'
þRULJYDUFKLYX]SUDF
3RSLVSĜtORK\
)RWRSOiQDSRKOHGRYêSOiQ]D]GtYN\YVWXSXYNUDMQtSUDYpRVHVHYHUQtKRSUĤþHOt=DPČĜHQt3K'U.3RGURXåHN3K'
NUHVED+3WiþNRYi
3RXåLWêSRGNODGNyWRYDQêQiþUWGLJLWiOQtIRWRJUDILH
0HWRGDGRNXPHQWDFHMHGQRVQtPNRYiIRWRJUDPPHWULH
'DWXPDNFHOHGHQ
3ĜtORKD1=23'
þ
/RNDOLWD2EHFþiVWREFH
2NUHV.UDM
1RYê+UDG-LPOtQ
/RXQ\ÒVWHFNê
2EMHNW1RYê+UDG
]iPHN
=NRXPDQiþiVWREMHNWX3UYHN
,QWHULpURYiVWČQD]iSDGQtREYRGRYp]GLNDSOHQDNOiGDFtRWYRUNDFKORYêFKNDPHQVH]D]GtYNRX
=SUDFRYDO3K'U.DPLO3RGURXåHN3K'
þRULJYDUFKLYX]SUDF
3RSLVSĜtORK\
6LWXDFHYQLWĜQtKROtFH]iSDGQtREYRGRYp]GLNDSOH)RWR.3RGURXåHN
&HOHNQDNOiGDFtKRRWYRUXEDURNQtFKNDPHQDMHKR]D]GtYN\Y]iSDGQtREYRGRYp]GLNDSOH)RWR.3RGURXåHN
3RXåLWêSRGNODGGLJLWiOQtIRWRJUDILH
0HWRGDGRNXPHQWDFHEDUHYQiGLJLWiOQtIRWRJUDILH
'DWXPDNFHOHGHQ
3ĜtORKD1=23'
þ
/RNDOLWD2EHFþiVWREFH
2NUHV.UDM
1RYê+UDG-LPOtQ
/RXQ\ÒVWHFNê
2EMHNW1RYê+UDG
]iPHN
=NRXPDQiþiVWREMHNWX3UYHN
,QWHULpURYiVWČQD]iSDGQtREYRGRYp]GLNDSOHQDNOiGDFtRWYRUNDFKORYêFKNDPHQVH]D]GtYNRX
=SUDFRYDO3K'U.DPLO3RGURXåHN3K'
þRULJYDUFKLYX]SUDF
3RSLVSĜtORK\
3UROiPDQpþHGLþRYp]GLYR]iSDGQtREYRGRYp]GLNDSOHFLKORYiY\]GtYNDNDYHUQ\)RWR.3RGURXåHN
3DWNDYWDåHQpKRSLOtĜH]iSDGQtREYRGRYp]GLNDSOHREH]GČQiFLKODPL)RWR.3RGURXåHN
3RXåLWêSRGNODGGLJLWiOQtIRWRJUDILH
0HWRGDGRNXPHQWDFHEDUHYQiGLJLWiOQtIRWRJUDILH
'DWXPDNFHOHGHQ
3ĜtORKD1=23'
þ
/RNDOLWD2EHFþiVWREFH
2NUHV.UDM
1RYê+UDG-LPOtQ
/RXQ\ÒVWHFNê
2EMHNW1RYê+UDG
]iPHN
=NRXPDQiþiVWREMHNWX3UYHN
=iSDGQtREYRGRYiKUDGEDQiGYRĜt]iSDGQtOtFVHVHYHUQtYMH]GRYRXEUiQRXD]D]GtYNRX
=SUDFRYDO3K'U.DPLO3RGURXåHN3K'
þRULJYDUFKLYX]SUDF
3RSLVSĜtORK\
6LWXDFHUDQČEDURNQtNXOLVRYpEUiQ\DRGKDOHQpKRYQČMãtKROtFHRKUDGQt]GLWĜHWtKRQiGYRĜt)RWR.3RGURXåHN
&HOHN]D]GtYN\VWDUãtNXOLVRYpEUiQ\XYČåHYRKUDGQt]GLWĜHWtKRQiGYRĜt)RWR93iYHN
3RXåLWêSRGNODGGLJLWiOQtIRWRJUDILH
0HWRGDGRNXPHQWDFHEDUHYQiGLJLWiOQtIRWRJUDILH
'DWXPDNFHOHGHQ
3ĜtORKD1=23'
þ
/RNDOLWD2EHFþiVWREFH
2NUHV.UDM
1RYê+UDG-LPOtQ
/RXQ\ÒVWHFNê
2EMHNW1RYê+UDG
]iPHN
=NRXPDQiþiVWREMHNWX3UYHN
=iSDGQtREYRGRYiKUDGEDQiGYRĜt]iSDGQtOtFVHVHYHUQtYMH]GRYRXEUiQRXD]D]GtYNRX
6HYHUQtSUĤþHOtÒĜHGQtKRGRPXYVWXSSĜH]GČQêQDRNQRYSUDYpNUDMQtRVHSUĤþHOt
=SUDFRYDO3K'U.DPLO3RGURXåHN3K'
þRULJYDUFKLYX]SUDF
3RSLVSĜtORK\
'HWDLORPtWN\QDSUDYpãSDOHWČ]D]GČQpNXOLVRYpEUiQ\XYČåHYRKUDGQt]GLWĜHWtKRQiGYRĜt)RWR93iYHN
6LWXDFH]D]GtYN\YQČMãtKRYVWXSXYSUDYpNUDMQtRVHVHYHUQtKRSUĤþHOtÒĜHGQtKRGRPX)RWR.3RGURXåHN
3RXåLWêSRGNODGGLJLWiOQtIRWRJUDILH
0HWRGDGRNXPHQWDFHEDUHYQiGLJLWiOQtIRWRJUDILH
'DWXPDNFHOHGHQ
Ϭϭ
ϬϮ
їϬϯ
їϬϰ
Ϭϱ
Ϭϲ
їϬϳ
їϬϴ

Podobné dokumenty