Přeshraniční zdravotní zpráva Jižní Morava – Dolní Rakousko

Transkript

Přeshraniční zdravotní zpráva
Jižní Morava – Dolní Rakousko
Grenzüberschreitender
Gesundheitsbericht
Niederösterreich – Südmähren
Přeshraniční zdravotní zpráva
Jižní Morava – Dolní Rakousko
Grenzüberschreitender
Gesundheitsbericht
Niederösterreich - Südmähren
Zdravotní ústav Brno
Ivan Koláčný
Vladimír Marek
Bohumil Pokorný
Gesundheit Österreich Forschungs- und Planungs GmbH
Christian Czirkovits
Ines Grabner
Anton Hlava
Asistence projektu / Projektassistenz
Alexandra Mayerhofer
Brno / Wien, červen / Juni 2011
Upozornění:
Ve dvojjazyčném provedení byla zachována charakteristika českých a rakouských příspěvků,
což vedlo k částečné nehomogenitě jednotlivých kapitol.
Hinweis:
Im Zuge der Übersetzungen wurden die Beiträge in tschechischer bzw. in deutscher Sprache
in ihren Eigenheiten belassen, woraus sich teilweise Inhomogenitäten in den einzelnen
Kapiteln ergeben.
Vorwort
Seit mehr als zehn Jahren werden im Rahmen von grenzüberschreitenden EU-Gemeinschaftsinitiativen grenzüberschreitende Projekte zwischen Südmähren und dem Weinviertel abgewickelt.
In Niederösterreich leben knapp 1,6 Millionen Menschen, in Südmähren knapp 1,2 Millionen. Die
steigende Lebenserwartung in beiden Regionen führt zu besonderen demographischen und epidemiologischen Herausforderungen, die besonders im Bereich der Gesundheitsversorgung nach neuen
Konzepten verlangen. Das Projekt „Zdravi – Gesundheit – grenzüberschreitende integrierte Gesundheitsversorgung“ setzte erste Schritte im Bereich von Krankenhauskooperationen, in der Erfassung
der Gesundheitssituation und im Rettungsdienst zwischen Niederösterreich und Südmähren.
Durch diesen gemeinsam erstellten Gesundheitsbericht wurden erstmals ausgewählte die Gesundheit beeinflussende Kennzahlen im Bereich der Soziodemographie grenzüberschreitend betrachtet
und der Gesundheitszustand, der Lebensstil und die Umweltbedingungen in den beiden benachbarten Regionen Südmähren und Niederösterreich erfasst.
Damit wurde die einzigartige Möglichkeit geschaffen, Übereinstimmungen und Unterschiede im
Gesundheitszustand der Bevölkerung auf beiden Seiten der Grenzen zu identifizieren. Zukünftig soll
dadurch die Kooperation im Gesundheitswesen weiter gestärkt werden um der Bevölkerung den
bestmöglichen Zugang zu Gesundheitsversorgung zu ermöglichen.
Dafür wünschen wir viel Erfolg und alles Gute.
Dr. Erwin Pröll
Mag. Wolfgang Sobotka
Landeshauptmann
Landeshauptmann-Stv.
Předmluva
Váţené dámy, váţení pánové,
touto zdravotní zprávou končí první kapitola spolupráce Jihomoravského kraje s Dolním Rakouskem. Na začátku byla vůle překonat hranice. Hranice jiţ bez ostnatých drátů, ale v hlavách
občanů obou zemí. Překonat vzájemné předsudky, ale také právní bariery mezi oběma státy. Státy,
které sdílely mnoho staletí společnou historii a společné kulturní a společenské tradice. Tyto bariery
odrazovaly od spolupráce také na ploše zdravotnictví. My jsme je popsali a společně se je snaţíme i
touto prací odstraňovat.
Zdravotní zpráva je východiskem do následujících projektů konkrétní spolupráce. Popisuje, v čem
jsme stran zdravotního stavu a podmínek stejní, podobní či odlišní. Přičemţ to lepší má být vzorem
pro druhého partnera.
Práce na projektu Gesundheit-Zdraví vytvořilo nejen tyto závěry, ale především společenství lidí na
obou stranách hranice, kteří dnes jiţ umí sledovat společný cíl, navázali pracovní a mezilidské
přátelské vztahy a poloţili tím základ, na kterém se bude v dalších letech dále stavět.
Děkuji tím za Jihomoravský kraj všem účastníkům projektu a dolnorakouským přátelům za tuto
práci a těším se z další spolupráce.
MUDr. Oldřich Ryšavý
člen Rady Jihomoravského kraje s kompetencí v oblasti zdravotnictví a lázeňství
Obsah / Inhaltsverzeichnis
1
Úvod / Einleitung .................................................................................................................. 1
2
Sociodemografie / Soziodemografie ...................................................................................... 4
2.1
Struktura a vývoj populace / Bevölkerungsstruktur und Entwicklung .......................... 4
2.2
Celková fertilita / Gesamtfertilität ............................................................................. 6
2.3
Vzdělání / Bildung .................................................................................................... 8
2.4
Zaměstnanost podle sektorů / Beschäftigte nach Wirtschaftssektoren ...................... 10
2.5
Nezaměstnanost / Arbeitslosigkeit.......................................................................... 12
2.6
Hrubé příjmy / Bruttoeinkommen ............................................................................ 14
2.7
Čistý disponibilní důchod domácnosti na hlavu /
Verfügbares Haushaltseinkommen pro Kopf ............................................................ 16
2.8
Regionální hospodářská situace / Regionalwirtschaftliche Situation ......................... 19
3
Zdravotní stav / Gesundheitszustand .................................................................................. 21
3.1
Očekávaná délka ţivota / Lebenserwartung ............................................................. 21
3.2
Úmrtnost / Sterblichkeit .......................................................................................... 25
3.3
Kojenecká úmrtnost / Säuglingssterblichkeit ........................................................... 28
3.4
Počet kontaktů mezi lékařem a pacientem /
Anzahl der Arzt-Patienten-Kontakte ....................................................................... 31
3.5
Četnost alergií / Häufigkeit von Allergien ................................................................ 34
3.6
Prevalence diabetu / Prävalenz von Diabetes ........................................................... 38
3.7
Pobyty v nemocnici / Krankenhausaufenthalte ......................................................... 40
3.8
Výskyt rakoviny / Krebsinzidenz ............................................................................. 46
3.9
Infekční onemocnění s ohlašovací povinností /
Meldepflichtige Infektionserkrankungen .................................................................. 50
3.10
Akutní onemocnění dýchacích cest a chřipková onemocnění /
Akute Atemwegserkrankungen und grippeartige Erkrankungen .............................. 53
3.11
Pracovní úrazy a nemoci z povolání /
Arbeitsunfälle und Berufskrankheiten ...................................................................... 56
4
Ţivotní styl a environmentální faktory / Lebensstil und Umwelteinflüsse .............................. 62
4.1
Prevalence nadváhy a obezity /
Prävalenz von Übergewicht und Adipositas .............................................................. 62
4.2
Hypertenze / Bluthochdruck ................................................................................... 65
4.3
Spotřeba alkoholu / Alkoholkonsum ....................................................................... 68
4.4
Podíl aktivních kuřáků / Anteil aktiver Raucher ........................................................ 70
4.5
Počet zraněných a usmrcených osob v silničním provozu /
Anzahl der Verletzten und Todesopfer im Straßenverkehr ........................................ 73
4.6
Zdravotní prevence / Gesundheitsvorsorge ............................................................. 76
4.7
Očkování / Impfschutz ............................................................................................ 80
4.8
Spotřeba elektrické energie obyvatelstva /
Stromverbrauch der Bevölkerung............................................................................. 84
4.9
Podíl zelených a zastavěných ploch na území /
Anteil der Grünflächen und bebauten Flächen.......................................................... 88
4.10
Kvalita vod ke koupání / Qualität der Badegewässer ................................................ 91
4.11
Veřejné vodovody a čištění odpadních vod /
Öffentliche Wasserversorgung und Abwasserklärung ............................................... 97
4.12
Četnost překročení limitů u indikátorů kvality pitné vody /
Häufigkeit der Grenzwertüberschreitung bei Indikatoren
der Trinkwasserqualität ........................................................................................ 101
VII
4.13
4.14
4.15
Území s překročením limitů znečištění ovzduší pro polétavý
prach frakce PM10 a podíl nadlimitně exponované populace /
Gebiete mit Grenzwertüberschreitungen von Feinstaub PM 10
sowie Anteil der exponierten Population ................................................................ 107
Zátěţ z expozice hlukem / Belastung durch Lärmexposition .................................. 114
Hygiena bydlení / Wohnhygiene ............................................................................ 119
5
Zdravotní péče / Gesundheitsversorgung .......................................................................... 123
5.1
Počet lékařů a nemocničních lůţek na 10.000 obyvatel /
Ärzte und Krankenhausbetten pro 10.000 Einwohner ............................................ 123
5.2
Lůţka v domovech důchodců na 100.000 obyvatel (JMK)
resp. 1.000 obyvatel (Dolní Rakousko) /
Betten in Pflegeheimen pro 100.000 Einwohner (Südmähren)
bzw. 1.000 Einwohner (NÖ) ................................................................................... 125
5.3
Paliativní a hospicová péče / Palliativ- und Hospizversorgung ............................... 127
5.4
Velké lékařské přístroje / Medizinische Großgeräte ............................................... 130
6
Seznam pramenů / Quellenverzeichnis .............................................................................. 134
Příloha / Anhang ........................................................................................................................ 137
VIII
Seznam tabulek / Tabellenverzeichnis
Tabulka / Tabelle 2.6.1:
Průměrná hrubá mzda v JMK (absolutní hodnoty) /
Durchschnittlicher Bruttolohn in Südmähren (absolute Werte) .............. 14
Medián hrubého ročního příjmu výdělečně činných
obyvatel Dolního Rakouska v zaměstnaneckém poměru
v období 2004 aţ 2008 /
Medianbetrag des Bruttojahreseinkommens der unselbstständig
erwerbstätigen niederösterreichischen Bevölkerung im Zeitraum
2004 bis 2008 .................................................................................... 15
Čistý disponibilní důchod domácnosti na hlavu v ČR a JMK
v eurech /
Verfügbares Haushaltseinkommen pro Kopf in Tschechien
und in Südmähren in Euro ................................................................... 16
Průměrný disponibilní příjem domácnosti na osobu
v Dolním Rakousku a Rakousku celkově v letech
2004 aţ 2008 (údaje v eurech) /
Durchschnittlich verfügbares Haushaltseinkommen pro Kopf
in Niederösterreich und in Österreich insgesamt in den Jahren
2004 bis 2008 (Angaben in Euro) ........................................................ 17
Hrubý domácí produkt na obyvatele podle regionů v letech
2004 – 2008 (údaje v eurech) /
Bruttoregionalprodukt je Einwohner in Südmähren und
Tschechien insgesamt in den Jahren 2004 bis 2008
(Angaben in Euro) ............................................................................... 19
Hrubý domácí produkt na obyvatele podle regionů v letech
2004 – 2007 (údaje v eurech) /
Bruttoregionalprodukt je Einwohner nach Regionen
in den Jahren 2004 bis 2007 (Angaben in Euro) ................................... 20
Hrubý regionální produkt na obyvatele podle regionů v letech
2004-2007 podle standardů kupní síly
(základ EU-27, údaje v eurech) /
Bruttoregionalprodukt je Einwohner nach Regionen
in den Jahren 2004-2007 nach Kaufkraftstandards
(Basis EU-27, Angaben in Euro) ........................................................... 20
Počet ambulantních vyšetření v JMK v přepočtu
na 100 obyvatel v letech 2004 – 2008 /
Anzahl der ambulanten Untersuchungen in Südmähren pro
100 Einwohner/innen in den Jahren 2004–2008 .................................. 32
Podíl dolnorakouských obyvatel, kteří alespoň jedenkrát
v průběhu posledních 12 měsíců vyhledali lékařku či lékaře,
v letech 2006/2007 podle specializace /
Anteile der niederösterreichischen Bevölkerung, die zumindest
einmal innerhalb der letzten 12 Monate eine Ärztin / einen Arzt
aufgesucht haben, im Jahr 2006/2007 nach Fachrichtungen ................ 33
IX
Hospitalizace ţenské a muţské populace v JMK v období
mezi lety 2004 aţ 2008 u 10 nejčastějších diagnóz, na
100.000 obyvatel, standardizováno podle věku, a
průměrná délka pobytu v nemocnici vyjádřená ve dnech /
Krankenhausaufenthalte der weiblichen und männlichen
Bevölkerung in Südmähren im Zeitraum 2004 bis 2008
nach den 10 häufigsten Hauptdiagnosen, pro
100.000 Einwohner/innen, altersstandardisiert, und
durchschnittliche Aufenthaltsdauer in Tagen ....................................... 41
Hospitalizace ţenské a muţské populace Dolního Rakouska
v období mezi lety 2004 aţ 2008 u 10 nejčastějších
diagnóz, na 100.000 obyvatel, standardizováno podle věku,
a průměrná délka pobytu v nemocnici vyjádřená ve dnech /
Krankenhausaufenthalte der weiblichen und männlichen
niederösterreichischen Bevölkerung im Zeitraum
2004 bis 2008 nach den 10 häufigsten Hauptdiagnosen,
pro 100.000 Einwohner/innen, altersstandardisiert, und
durchschnittliche Aufenthaltsdauer in Tagen ....................................... 43
Poměr vybraných infekčních nemocí podléhajících
ohlašovací povinnosti u obyvatel JMK na
100.000 obyvatel v období mezi léty 2004 aţ 2008
a roční průměr v období mezi léty 2004 aţ 2008 /
Anteil ausgewählter meldepflichtiger Infektionskrankheiten
bei der südmährischen Bevölkerung pro
100.000 Einwohner/innen in den Jahren 2004 bis 2008
und als Jahresdurchschnitt 2004 bis 2008 ........................................... 51
Poměr vybraných infekčních nemocí podléhajících ohlašovací
povinnosti u obyvatel Dolního Rakouska na 100.000 obyvatel
v období mezi lety 2004 aţ 2008 a roční průměr v období
mezi lety 2004 aţ 2008 /
Rate ausgewählter anzeigepflichtiger Infektionserkrankungen
in der niederösterreichischen Bevölkerung pro
100.000 Einwohner/innen im Zeitverlauf 2004 bis 2008
und im Jahresdurchschnitt des Zeitraumes 2004 bis 2008 ................... 52
Tabulka / Tabelle 3.11.1: Počet pracovních úrazů v JMK v letech 2004–2008
u muţů a ţen včetně úrazů smrtelných. Úrazová četnost –
přepočtený celkový počet úrazů v JMK na 100 pojištěnců /
Anzahl der Arbeitsunfälle in Südmähren 2004 bis 2008
bei Männern und Frauen, samt Todesunfällen. Unfallhäufigkeit –
umgerechnete Gesamtzahl der Unfälle in Südmähren pro
100 Versicherungsnehmer ................................................................... 57
Tabulka / Tabelle 3.11.2: Počet nemocí z povolání v JMK v letech 2004–2008 /
Anzahl der Berufskrankheiten in Südmähren 2004 bis 2008................. 57
Tabulka / Tabelle 3.11.3: Nemoci z povolání v JMK v letech 2004–2008 podle
kapitol Seznamu nemocí z povolání /
Berufskrankheiten in Südmähren 2004 bis 2008 nach Kapiteln
im Verzeichnis der Berufskrankheiten .................................................. 57
X
Tabulka / Tabelle 3.11.4: Počet a mnoţství uznaných pracovních úrazů v uţším
smyslu (bez nehod cestou) u dolnorakouských výdělečných
osob pojištěných u AUVA v časovém období 2004 aţ 2008
podle pohlaví /
Anzahl und Rate von anerkannten Arbeitsunfällen im
engeren Sinn (ohne Wegunfälle) von über die AUVA
versicherten niederösterreichischen Erwerbspersonen
im Zeitverlauf 2004 bis 2008 nach Geschlecht ..................................... 59
Tabulka / Tabelle 3.11.5: Druh nejčastějšího uznaného onemocnění z povolání
stejně jako počet a mnoţství uznaného onemocnění
z povolání celkem a onemocnění z povolání s následkem
smrti dolnorakouských výdělečných osob pojištěných u
AUVA v časovém období 2004 aţ 2008 /
Art der häufigsten anerkannten Berufskrankheiten sowie
Anzahl und Rate anerkannter Berufskrankheiten insgesamt
und Berufskrankheiten mit tödlichem Ausgang bei über
die AUVA versicherten niederösterreichischen
Erwerbspersonen im Zeitverlauf 2004 bis 2008 ................................... 60
Hypertenze – dospělí JMK /
Hypertonie – Erwachsene Südmähren ................................................... 66
Juvenilní hypertenze – JMK /
Juvenile Hypertonie - Südmähren ........................................................ 66
Spotřeba alkoholu v litrech čistého lihu / osobu /
Alkoholkonsum in Litern reinen Alkohols / Person ............................... 69
Procento kuřáků a jejich věkové rozloţení /
Prozentzahl der Raucher und deren Altersstruktur ............................... 71
Počty dopravních nehod a osob při nich zraněných
a usmrcených v ČR a JMK /
Anzahl der Verkehrsunfälle und der dabei Verletzten
und getöteten in CZ und JMK ............................................................... 73
Počet a míra závaţnosti poranění osob účastných při silničních
dopravních nehodách na území Dolního Rakouska v období
2004 – 2008 /
Anzahl und Verletzungsgrad der an Straßenverkehrsunfällen auf
niederösterreichischem Gebiet beteiligten Personen im
Zeitraum 2004 bis 2008 ...................................................................... 74
Povinné preventivní prohlídky /
Verpflichtende Vorsorgeuntersuchungen ............................................. 77
Povinná očkování dle Vyhlášky č. 537/2006 Sb. /
Verpflichtende Impfungen lt. Verordnung Nr. 537/2006 Slg. ............... 81
Všeobecný očkovací plán pro kojence dle rakouského
očkovacího plánu 2011 /
Allgemeiner Impfkalender für Säuglinge entsprechend
Österreichischem Impfplan 2011 ......................................................... 82
XI
Všeobecný očkovací plán pro kojence dle rakouského
Allgemeiner Impfkalender für Kleinkinder entsprechend
Všeobecný očkovací plán pro děti školou povinné dle rakouského
Allgemeiner Impfkalender für Schulkinder entsprechend
Všeobecný očkovací kalendář pro dospělé (při ukončené základní
imunizaci) dle rakouského očkovacího plánu 2011 /
Allgemeiner Impfkalender für Erwachsene (bei abgeschlossener
Grundimmunisierung) entsprechend Österreichischem
Impfplan 2011 .................................................................................... 83
Spotřeba elektrické energie v Jihomoravském kraji v GWh,
její rozdělení podle sektorů a průměrná spotřeba na
osobu v JMK v kWh v období mezi lety 2004 aţ 2008 /
Stromverbrauch in Südmähren in GWh, Einteilung nach
Sektoren und durchschnittlicher Verbrauch pro Kopf in
Südmähren in kWh 2004-2008 ............................................................ 84
Koncová energetická spotřeba elektrické energie v Rakousku
a koncová spotřeba v rozdělení podle sektorů (v GWh)
a průměrná spotřeba na osobu v Dolním Rakousku (v kWh)
v letech 2004 aţ 2008 /
Energetischer Endverbrauch elektrischer Energie in
Österreich insgesamt und nach Sektoren sowie Endverbrauch
(in GWh) und durchschnittlicher Pro-Kopf-Verbrauch in
Niederösterreich (in KWh) in den Jahren 2004 bis 2008 ........................ 86
Plocha JMK a podíly dle drulue ploch v letech 2004-2008
v % (v územní struktuře platné k 1.1.2007) /
Fläche Südmährens und Anteile nach Flächenart in den
Jahren 2004-2008 in Prozent (gemäß Flächenaufteilung
zum 1.1.2007) .................................................................................... 88
Plocha Dolního Rakouska celkem a podíly dle druhů ploch
v letech 2004 (hodnoty z počátku roku 2005) a 2008
(hodnoty z počátku roku 2009) /
Fläche Niederösterreichs insgesamt und Anteile nach Flächenart
in den Jahren 2004 (Jahresanfangswerte 2005) und 2008
(Jahresanfangswerte 2009) .................................................................. 89
Tabulka / Tabelle 4.10.1: Kvalita koupacích vod v Jihomoravském kraji vyšetřovaných
podle vyhlášky 168/2006 Sb. v období mezi lety
2004 aţ 2008, vyjádřená jako počet koupacích dnů /
Qualität der gemäß der Verordnung 168/2006 Slg.
in den Jahren 2004 bis 2008 untersuchten Badegewässer
in Südmähren, dargestellt als Anzahl von Badetagen ............................ 94
XII
Kvalita EU-vod ke koupání v oblasti Dolního Rakouska
hodnocená podle směrnice EU 76/160/EHS v období
mezi lety 2004 aţ 2008 /
Qualität der EU-Badegewässer in Niederösterreich entsprechend
der EU-Richtlinie 76/160/EWG in den Jahren 2004 bis 2008 ................ 95
Tabulka / Tabelle 4.11.1: Podíl obyvatel ţijících v obydlích s komplexní starostlivostí
o pitnou a odpadní vodu v období mezi lety 2004 aţ 2008 /
Anteil der Bevölkerung in Gebäuden mit Trinkwasserversorgung
und Abwasserbehandlung von 2004 bis 2008 ...................................... 98
Tabulka / Tabelle 4.11.2: Podíl obyvatel s připojením na veřejnou dodávku vody a
podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a obecní
čistírny odpadních vod /
Anteile der Bevölkerung mit Anschluss an öffentliche
Wasserversorgung sowie Anteile der Bevölkerung mit
Anschluss an öffentliche Kanalisation und
kommunale Kläranlagen ...................................................................... 99
Tabulka / Tabelle 4.12.1: Počty vyšetřených vzorků pitných vod z vodovodů
podléhajících „Safety planu“ v Jihomoravském kraji /
Anzahl der untersuchten Trinkwasserproben aus dem
„Safety Plan“ unterliegenden Wasserleitungen in Südmähren .............. 102
Tabulka / Tabelle 4.12.2: Počty nevyhovujících vzorků v jednotlivých typech podle
členění Vyhl. 252/2004 Sb. v platném znění. /
Anzahl der nicht entsprechenden Proben in einzelnen
Typen gemäß Gliederung der Verordnung 252/2004 Slg.
in der geltenden Fassung .................................................................. 102
Počty nevyhovujících ukazatelů v jednotlivých typech podle
členění Vyhl. 252/2004 Sb. v platném znění /
Anzahl der nicht entsprechenden Indikatoren in einzelnen Typen
gemäß Gliederung der Verordnung 252/2004 Slg.
in der geltenden Fassung .................................................................. 103
Tabulka / Tabelle 4.12.4: Celkové hodnocení kvality pitných vod dozorovaných podle
ustanovení Vyhl. 252/2004 Sb. v platném znění /
Gesamtbewertung der Qualität von überwachten
Trinkwässern gemäß Bestimmungen der Verordnung
252/2004 Slg. in der geltenden Fassung ........................................... 103
Tabulka / Tabelle 4.12.5: Počet zařízení pro dodávku vody (WVA), jakoţ i počet a
důvod pro udělení časově omezené výjimky (ANG), podle
Spolkové sbírky zákonů (BGBI) II 2001/304 v důsledku
chemických překročení limitů /
Anzahl der Wasserversorgungsanlagen (WVA) sowie Anzahl
und Grund für befristete Ausnahmegenehmigungen (ANG)
gemäß BGBl II 2001/304 aufgrund chemischer
Grenzwertüberschreitungen .............................................................. 105
XIII
Tabulka / Tabelle 4.12.6: Počet zařízení pro dodávku vody, které zásobují více
neţ 5.000 obyvatel, respektive ze kterých je odebíráno
více neţ 1.000 m3 vody za den, podíl zásobovaných obyvatel
a počet WVA, u kterých bylo zjištěno překročení limitů
mikrobiologických parametrů /
Anzahl der Wasserversorgungsanlagen, die mehr als
5.000 Einwohner versorgen bzw. aus denen mehr als
1.000 m3 Wasser pro Tag entnommen werden, Anteil der
versorgten Bevölkerung und Anzahl der WVA, bei denen
eine Grenzwertüberschreitung mikrobiologischer Parameter
festgestellt wurde.............................................................................. 105
Tabulka / Tabelle 4.13.1: Počet dnů s překročením 24hodinového limitu v roce
na imisních stanicích JMK /
Anzahl von Tagen mit Überschreitung des
24-Stunden-Grenzwertsan den Imissions-Messstationen
in Südmähren .................................................................................... 109
Tabulka / Tabelle 4.13.2: Podíl plochy kraje na níţ je překročena limitní hodnota
50 µg/m3 pro 35. nejvyšší denní imisní koncentraci v
daném roce /
Anteil der Fläche Südmährens, auf welcher der Grenzwert
50 µg/m3 für die höchste Tages-Immissionskonzentration
zum 36. Mal im jeweiligen Jahr überschritten wurde .......................... 110
Tabulka / Tabelle 4.13.3: Počet dnů s překročením limitu 24hodinového průměru PM10 /
Anzahl der Tage mit Überschreitungen des 24-Stunden
Mittelwertes bei PM10 ........................................................................ 112
Tabulka / Tabelle 4.14.1: Počty osob exponovaných v obou zemích dálničním
hlukem / Anzahl der von Autobahnlärm betroffenen Einwohner
in beiden Ländern ............................................................................. 118
Tabulka / Tabelle 4.14.2: Počty osob exponovaných dopravním hlukem v obou
aglomeracích Vídeň, Brno /
Anzahl der von Verkehrslärm betroffenen Einwohner in den
Ballungsgebieten Wien und Brünn ...................................................... 118
Tabulka / Tabelle 4.15.1: Počet a podíl bytů a obyvatel v jednotlivých kategoriích
dle zařízení bytu v roce 2001 v Dolním Rakousku /
Anzahl und Anteil der Wohnungen und Bewohner nach
Ausstattungskategorien im Jahr 2001 in Niederösterreich .................. 121
Tabulka / Tabelle 4.15.2: Údaje o úrovni bydlení ze sčítání domů, bytů a osob
v roce 2001 v Jihomoravském kraji a Dolním Rakousku /
Angaben über das Wohnniveau aus der Haus-, Wohnungs- u.
Personenzählung in Südmähren und Niederösterreich ........................ 122
Počet lůţek v zařízeních sociální péče / 100.000 obyvatel
v JMK /
Anzahl der Betten in Einrichtungen des Sozialwesens pro
100.000 Einwohner in Südmähren ..................................................... 125
XIV
Hospicová péče v JMK /
Hospizpflege in Südmähren ............................................................... 127
Tabulka / Tabelle 5.3.2
Paliativní medicína a léčba bolesti v JMK /
Palliativmedizin und Schmerztherapie in Südmähren .......................... 128
Počet velkých lékařsko-technických přístrojů v
JMK v letech 2004 – 2008 /
Anzahl medizinisch-technischer Großgeräte in Südmähren
in den Jahren 2004 bis 2008 ............................................................. 131
Počet velkých lékařsko-technických přístrojů v
Dolním Rakousku v letech 2004 – 2008 /
Anzahl medizinisch-technischer Großgeräte in
Niederösterreich in den Jahren 2004 bis 2008 ................................... 132
Počet obyvatel na kaţdé velké lékařsko-technické zařízení
v Jihomoravském kraji (JMK) a Dolním Rakousku (NÖ)
v letech 2004 – 2008 /
Anzahl der Einwohner pro medizinisch-technischem Großgerät
in Südmähren (JMK) und Niederösterreich (NÖ) in den Jahren
2004 bis 2008 .................................................................................. 133
XV
Seznam vyobrazení / Abbildungsverzeichnis
Obrázek / Abbildung 2.1.1:
Struktura obyvatelstva – muţi a ţeny podle širších
věkových skupin v JMK a Dolním Rakousku v roce 2008 /
Bevölkerungsanteile von Männern und Frauen nach breiten
Altersgruppen in Südmähren und Niederösterreich
im Jahr 2008 .................................................................................... 5
Celková fertilita v JMK a Dolním Rakousku v letech
2004 – 2008 /
Gesamtfertilität in Südmähren und Niederösterreich
in den Jahren 2004 bis 2008 ............................................................ 7
Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatelstva ve věku nad
15 let v JMK a Dolním Rakousku v roce 2008 /
Höchste abgeschlossene Bildung der Bevölkerung
in einem Alter ab 15 Jahren in Südmähren und
Niederösterreich im Jahr 2008.......................................................... 9
Zaměstnanost podle sektorů v JMK a Dolním Rakousku
v roce 2008 /
Beschäftigte nach Wirtschaftssektoren in Südmähren und
Niederösterreich im Jahr 2008........................................................ 11
Nezaměstnanost osob ve věku nad 15 let v JMK a
Dolním Rakousku podle pohlaví v období 2004–2008 /
Arbeitslosenrate von Personen in einem Alter ab 15 Jahren
in Südmähren und Niederösterreich nach Geschlecht
im Zeitraum 2004 bis 2008 ............................................................ 13
Disponibilní roční příjem domácnosti na osobu na
jiţní Moravě a v Dolním Rakousku v letech 2004 aţ
2008 se zřetelem na úroveň spotřební kupní síly /
Verfügbares Haushaltsjahreseinkommen pro Kopf
in Südmähren und in Niederösterreich in den Jahren
2004 bis 2008 unter Berücksichtigung konsumbasierter
Kaufkraftstandards ........................................................................ 18
Očekávaná délka ţivota při narození ţen a muţů na
jiţní Moravě a v Dolním Rakousku v letech 2004 aţ 2008 /
Lebenserwartung bei Geburt von Frauen und Männern
in Südmähren und in Niederösterreich in den Jahren
2004 bis 2008 ............................................................................... 23
Nejčastější příčiny úmrtí muţů a ţen na jiţní Moravě
a v Dolním Rakousku v období 2004 aţ 2008
(standardizováno podle věku, na 100.000 obyvatel
obou pohlaví) /
Häufigste Todesursachen von Männern und Frauen
in Südmähren und in Niederösterreich im Zeitraum
2004 bis 2008 (altersstandardisiert, pro
100.000 Einwohner/innen)............................................................. 27
XVI
Kojenecká úmrtnost na 1.000 ţivých narozených
kojenců na jiţní Moravě a v Dolním Rakousku v časovém
období 2004 aţ 2008 /
Säuglingssterblichkeit pro 1.000 Lebendgeborenen
in Südmähren und in Niederösterreich im Zeitverlauf
2004 bis 2008 ............................................................................... 30
Počet nemocných s vybranými alergickými
onemocněními v JMK v letech 2004 – 2008 v přepočtu
na 100.000 obyvatel /
Zahl der Erkrankten mit ausgewählten allergischen
Erkrankungen in Südmähren in den Jahren 2004 – 2008
pro 100.000 Einwohner/innen ....................................................... 35
Vybraná alergická onemocnění v roce 2008 podle
věku nemocných v přepočtu na 100.000 obyvatel /
Ausgewählte allergische Erkrankungen im Jahre
2008 nach Lebensalter der Erkrankten pro
100.000 Einwohner/innen ............................................................. 35
Procentuelní podíl dětí na prvním stupni s výskytem
atopických onemocnění v Dolním Rakousku v roce 2008
(údaje rodičů při celoţivotní prevalenci vlastních dětí) /
Prozentueller Anteil der Kinder in der ersten Schulstufe
mit atopischen Krankheiten in Niederösterreich 2008
(Angaben der Eltern zur Lebenszeitprävalenz
der eigenen Kinder) ....................................................................... 37
Nejčastější důvody pobytu v nemocnici u ţen a muţů
z JMK a Dolního Rakouska v časovém období
2004 aţ 2008 podle kapitoly ICD-10 (věkově standardizováno,
na 100.000 obyvatel) /
Häufigste Gründe für einen Krankenhausaufenthalt von
Frauen und Männern aus Südmähren und Niederösterreich
im Zeitraum 2004 bis 2008 nach ICD-10-Kapitel
(altersstandardisiert, pro 100.000 Einwohner/innen) ...................... 44
Výskyt rakoviny muţů a ţen na jiţní Moravě a
v Dolním Rakousku v časovém období 2004 aţ 2007
(věkem standardizováno, na 100.000 obyvatel,
MKN-10 C00-C97, vyjma C44) /
Krebsinzidenz von Männern und Frauen in Südmähren
und in Niederösterreich im Zeitverlauf 2004 bis 2007
(altersstandardisiert, pro 100.000 Einwohner/innen,
ICD-10 C00-C97, exkl. C44) ......................................................... 48
XVII
Výskyt vybraných rakovinových onemocnění u muţů
a ţen na jiţní Moravě a v Dolním Rakousku v ročním
průměru časového období 2004 aţ 2007 (věkově
standardizováno, na 100.000 obyvatel) /
Inzidenz ausgewählter Krebserkrankungen von
Männern und Frauen in Südmähren und in Niederösterreich im
Jahresdurchschnitt des Zeitraumes 2004 bis 2007
(altersstandardisiert, pro 100.000 Einwohner/innen) ...................... 49
Obrázek / Abbildung 3.10.1: Srovnání sezónního průběhu akutních respiračních
onemocnění v letech 2005 – 2009 v JMK /
Saisonaler Verlauf akuter Atemwegserkrankungen
in den Jahren 2005 – 2009 in Südmähren ....................................... 54
Obrázek / Abbildung 3.10.2: Srovnání sezónního průběhu chřipkových onemocnění
v letech 2005–2009 v JMK (ILI, na 100.000 obyvatel) /
Saisonaler Verlauf grippeartiger Erkrankungen in den
Jahren 2005 – 2009 in Südmähren
(ILI, pro 100.000 Einwohner/innen) ................................................ 54
Prevalence nadváhy v JMK na 100.000 reg. pac. /
Prävalenz von Übergewicht in Südmähren pro
100.000 reg. Patienten .................................................................. 63
Podíl muţských a ţenských obyvatel Dolního Rakouska
podle skupin BMI 2006/2007 /
Anteil der niederösterreichischen Männer und Frauen
nach BMI-Gruppen 2006/2007 ...................................................... 64
Denní spotřeba cigaret u muţů a ţen v
Dolním Rakousku 2006/2007 /
Täglicher Zigarettenkonsum von Männern und Frauen
in Niederösterreich 2006/2007 ...................................................... 71
Obrázek / Abbildung 4.10.1: Vody vhodné ke koupání v Dolním Rakousku
a na jiţní Moravě /
Badegewässer in Niederösterreich und Südmähren ......................... 91
Počet lékařek a lékařů na 10.000 obyvatel
celkem na jiţní Moravě a v Dolním Rakousku
v období 2004 aţ 2008 /
Anzahl der Ärztinnen und Ärzte insgesamt pro
10.000 Einwohner/innen in Südmähren und Niederösterreich im
Zeitverlauf 2004 bis 2008 ............................................................ 124
XVIII
Seznam pouţitých zkratek
AIDS
syndrom akutní imunodeficience
ARI
AT
akutní respirační onemocnění/Acute respiratory infection
Spolková republika Rakousko
BMI
ČDDD
index tělesné hmotnosti/body mass index
čistý disponibilní důchod domácnosti
COR
ČOV
koronární jednotka
čistírna odpadních vod
ČR (CZ)
ČSÚ
Česká republika
Český statistický úřad
ČHMÚ
CT
Český hydrometeorologický ústav
počítačový tomograf
dB
ENHIS
decibel
Environmentální a zdravotní informační systém
EPIDAT
EU
Program k zajištění povinného hlášení, evidence a analýzy infekčních nemocí v ČR
Evropská unie
GWh
H1N1
gigawatthodina
virus chřipky (typ)
HDP
HIS
hrubý domácí produkt
dotazovací šetření o zdravotním stavu
HIV
HRP
virus lidské imunodeficience/Human immunodeficiency virus
hrubý regionální produkt
ILI
JMK
chřipkové onemocnění/Influenza like illness
Jihomoravský kraj
kWh
Laq
kilowatthodina
ekvivalentní hladina hluku
LDEN (TOT)
LN (TOT)
počty obyvatel exponovaných celodennímu hluku
počty obyvatel exponovaných nočnímu hluku
MKN/ICD
MŢP ČR
Mezinárodní klasifikace nemocí/International Classification of Diseases
Ministerstvo ţivotního prostředí ČR
NMR
NÖ
nukleární magnetická rezonance
Dolní Rakousko
NP
NV
nemoc z povolání
nařízení vlády
OZKO
PET
oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
pozitronový emisní tomograf
PM
PM10
polétavý prach
polétavé prachové částice o velikosti do 10 µm
RTG
SZD
rentgenový přístroj
státní zdravotní dozor
SZÚ
TBC
Státní zdravotní ústav
tuberkulóza
TJ
TWh
terajoul
terawatthodina
ÚZIS
VN
Ústav zdravotnických informací a statistiky
vodní nádrţ
WC
WHO
splachovací záchod
Světová zdravotnická organizace/World Health Organization
XIX
Abkürzungsverzeichnis
Aids
erworbenes Immundefektsyndrom
ARI
ANG
akute Atemwegserkrankung (Acute Respiratory Illness)
Ausnahmegenehmigung
ASVG
AUVA
Allgemeines Sozialversicherungsgesetz
Allgemeine Unfallversicherung
AT
BGBl
Österreich
Bundesgesetzblatt
BIP
BMG
Bruttoinlandsprodukt
Bundesministerium für Gesundheit
BMI
BRP
Body-Mass-Index
Bruttoregionalprodukt
bzw.
ca.
beziehungsweise
circa
COR
CT
coronarangiographische Arbeitsplätze (Herzkatheterarbeitsplätze)
Computertomographiegeräte
CZ
dB
Tschechien
Dezibel
d. h.
ECT
das heißt
Emissions-Computer-Tomographiegeräte
EG
etc.
Europäische Gemeinschaft
et cetera
EU
EWG
Europäische Union
Europäische Wirtschaftsgemeinschaft
FSME
GFR
Frühsommer-Meningo-Enzephalitis
Gesamtfertilitätsrate
GÖ FP
GÖG
Gesundheit Österreich Forschungs- und Planungsgesellschaft mbH
Gesundheit Österreich GmbH
GWh
H1N1
Gigawattstunde
Influenza-A-Virus H1N1
HBSC
HIV
Health Behaviour in School-aged Children
Humanes Immundefizienz-Virus
ICD
International Statistical Classification of Diseases
and Related Health Problems
ISCED
ILI
International Standard Classification of Education
grippeartige Erkrankung (Influenza Like Illness)
ILO
ISAAC
International Labour Organization
International Study of Asthma and Allergies in childhood
JMK
kWh
Südmähren
Kilowattstunde
LFK
LFS
Labour-Force-Konzept
European Union Labour Force Survey
MR
NACE
Magnetresonanz-Tomographiegeräte
Nomenclature statistique des activités économiques dans la Communauté euro-
NÖ
péenne
Niederösterreich
NUTS
ÖBIG
Nomenclature des unités territoriales statistiques
Österreichisches Bundesinstitut für Gesundheitswesen
XX
ÖSG
OZKO
Österreichischer Strukturplan Gesundheit
Gebiete mit verschlechterter Luftgüte
PET
PM10
Positronen-Emissions-Tomographiegeräte
Feinstaub
STR
TBC
Strahlentherapie
Tuberkulose
u.v.m.
vgl.
und viele(s) mehr
vergleiche
WHO
WVA
World Health Organisation
Wasserversorgungsanlage
z. B.
zum Beispiel
XXI
1 Úvod / Einleitung
1
Jednou z nejdůleţitějších lidských hodnot je pro kaţdého jeho ţivot proţitý ve zdraví. Zdraví je pro
většinu lidí významnou individuální hodnotou. Lze ovšem připustit, ţe mnoho lidí hodnotu zdraví
podceňuje, ať uţ z nevědomosti nebo pohodlnosti a význam zdraví pochopí, aţ kdyţ onemocní. Je
proto důleţité pomáhat občanům, aby si hodnotu svého zdraví uvědomili, kdyţ jsou ještě zdrávi,
aby si zdraví váţili a naučili se je účinně chránit. Významnou poloţkou „ZHORŠOVÁNÍ ZDRAVÍ“ jak
individuálního, tak i populačního, jsou moderní „civilizační choroby“. Jejich souvislost se způsobem
individuálního ţivota jednotlivce je zcela zřejmá.
Je nesporné, ţe ţivotní styl a podmínky ţivotního prostředí silně ovlivňují zdraví obyvatel. Jakkoliv
významná můţe být pro ţivot jedince individuální genetická náchylnost k některému onemocnění,
společné příčiny pozorovaného zdravotního stavu, které mohou ovlivnit celé populace, leţí převáţně v oblasti socioekonomické a environmentální. Tyto determinanty zdravotního stavu totiţ
nastupují mnohem rychleji neţ pomalé tempo genetických změn, neboť reflektují změny ve způsobu ţivota, jimţ je populace vystavena.
Jde nám zejména o identifikaci pokračujícího vzrůstu zejména chronických neinfekčních onemocnění, jejichţ manifestování je příčinou a zásluhou moderního, stresem nabitého ţivota jednotlivce.
V řadě případů (po zákonitém stabilním poklesu obecně dobře léčitelných infekčních nemocí), je jejich etiologie málo zřejmá a vliv příslušné determinanty nemusí být jednoznačně identifikovatelný.
Systematický růst jejich vlivu na celkové zdraví/nemocnost populace je, v průmyslových zemích
zejména, určujícím faktorem zpomalování růstu průměrného věku doţití příslušné populace.
Obě země jsou historicky úzce spolu spjaty mnohasetletým společným vývojem, který se nutně podepsal na celé řadě stejně zaţívaných historických dějů formujících odezvu jejich obyvatelstva na
tyto společné historické události. Je tedy zřejmé, ţe identifikace a popis základních determinant ovlivňujících zdraví obyvatel můţe na obou stranách česko-rakouské hranice vycházet z jednoho společného rámce a při následném srovnání a posouzení skutečného stavu, jímţ se tyto podmínky projevují na zdraví jimi ovlivňované populace, budeme moci identifikovat případné shody či rozdíly.
Jiţ od vstupu České Republiky do EU probíhá v rámci iniciativ Evropského společenství realizace
různých přeshraničních projektů spolupráce mezi jiţní Moravou a spolkovou zemí Dolní Rakousko.
Mezi jinými je to i projekt rakousko-české spolupráce M00076 Zdraví-Gesundheit, přeshraniční integrovaná zdravotní péče Jiţní Morava - Dolní Rakousko. Jednou ze tří částí komplexně řešeného
projektu „Zdraví-Gesundheit“ je vypracování dvojjazyčné Přeshraniční zdravotní zprávy – Grenzüberschreitender Gesundheitsbericht, v níţ jsme se pokusili kvantifikovat významné zdraví ovlivňující determinanty v oblastech sociodemografie, zdravotní stav, ţivotní styl a environmentální podmínky ve dvou sousedních regionech jiţní Morava a Dolní Rakousko.
Na této části projektu Zdraví-Gesundheit spolupracovali odborníci z obou v projektu zúčastněných
zemí. Dr. Bohumil Pokorný, CSc., Dr. Vladimír Marek, Dr. Ivan Koláčný ze Zdravotního ústavu Brno a
DI Ines Grabner, Mgr. Christian Czirkovicz a DI Anton Hlava ze společnosti Gesundheit Österreich
Forschungs- und Planungs GmbH se sídlem ve Vídni.
1
Autor: Zdravotní ústav Brno
Úvod / Einleitung
1
V tomto projektu se nám naskytla vynikající moţnost posoudit shody a případné rozdíly mezi populacemi, jejich zdravotním stavem a význačnými determinantami, jeţ ho mohou ovlivnit v obou
příhraničních oblastech. Základní metodikou je porovnání vybraného souboru determinant z oblasti
sociodemografických ukazatelů, zdravotního stavu, ţivotního stylu a environmentálních ukazatelů
v obou partnerských oblastech.
Zu den wichtigsten Werten jedes Menschen zählt ein in Gesundheit verbrachtes Leben. Die Gesundheit stellt für die meisten Menschen einen bedeutenden individuellen Wert dar. Viele unterschätzen
jedoch den Wert der Gesundheit, sei es aus Unwissenheit oder aus Bequemlichkeit, und erkennen
die Bedeutung der Gesundheit erst dann, wenn sie krank werden. Deshalb ist es wichtig, den Bürgern dabei zu helfen, sich des Wertes ihrer Gesundheit bewusst zu werden, wenn sie noch gesund
sind, damit sie die Gesundheit schätzen und lernen, sie wirksam zu schützen. Einen bedeutenden
Anteil an der „VERSCHLECHTERUNG DER GESUNDHEIT“, sowohl der individuellen als auch der Bevölkerungsgesundheit, haben moderne „Zivilisationskrankheiten“. Der Zusammenhang mit dem Lebensstil des Einzelnen ist dabei klar ersichtlich.
Es ist unumstritten, dass die Lebensweise und die Umweltbedingungen einen starken Einfluss auf
die Gesundheit der Bevölkerung haben. Die individuelle genetische Neigung zu einer Krankheit mag
zwar für das Leben des Einzelnen von großer Bedeutung sein, aber die gemeinsamen Ursachen des
beobachteten Gesundheitszustandes, die ganze Populationen beeinflussen können, liegen überwiegend im sozioökonomischen Bereich und in der Umwelt. Diese Determinanten des Gesundheitszustandes kommen nämlich viel schneller zum Vorschein als die langsamen genetischen Veränderungen, denn sie widerspiegeln die Veränderungen in der Lebensweise der Bevölkerung.
Es geht uns vor allem um die Identifizierung der ständig zunehmenden nichtinfektiösen chronischen Krankheiten, die als Folge des modernen stressigen Lebensstils des Einzelnen auftreten. In
vielen Fällen (nach einer nachvollziehbaren kontinuierlichen Senkung der allgemein gut heilbaren
infektiösen Krankheiten) ist die Ätiologie dieser Krankheiten wenig klar und der Einfluss der jeweiligen Determinanten nicht eindeutig identifizierbar. Ihr kontinuierlich zunehmender Einfluss auf den
allgemeinen Gesundheits- bzw. Krankheitszustand der Bevölkerung bildet besonders in Industrieländern den maßgeblichen Faktor für den langsamer werdenden Anstieg des durchschnittlichen Lebensalters der jeweiligen Bevölkerung.
Beide Länder sind durch eine jahrhundertelange gemeinsame Entwicklung eng verbunden; die historischen Ereignisse hinterließen bei der Bevölkerung der beiden Länder die gleichen Spuren. Es
liegt also auf der Hand, dass man bei der Identifizierung und Beschreibung der die Gesundheit der
Bevölkerung beeinflussenden Hauptdeterminanten auf beiden Seiten der österreichischtschechischen Grenze von einem gemeinsamen Rahmen ausgehen kann. Der Vergleich und die Beurteilung des gesundheitlichen Ist-Zustandes der Bevölkerung können eventuelle Übereinstimmungen und Unterschiede aufzeigen.
Seit dem EU-Beitritt Tschechiens laufen im Rahmen von Initiativen der Europäischen Gemeinschaft
diverse grenzüberschreitende Projekte der Zusammenarbeit zwischen Südmähren und Niederösterreich. Darunter auch das Projekt der österreichisch-tschechischen Zusammenarbeit M00076 ZdravíGesundheit, die grenzüberschreitende integrierte Gesundheitsversorgung Südmähren – Niederösterreich. Einer von drei Teilen des komplexen Projektes „Zdraví-Gesundheit“ ist die Erstellung eines
zweisprachigen grenzüberschreitenden Gesundheitsberichts, in dem bedeutende, die Gesundheit
beeinflussende Determinanten der Soziodemografie quantifiziert und der Gesundheitszustand, der
2
Lebensstil und die Umweltbedingungen in den beiden benachbarten Regionen Südmähren und Niederösterreich abgebildet werden sollen.
An diesem Teil des Projektes Zdraví-Gesundheit arbeiteten Experten aus beiden beteiligten Ländern
zusammen, Dr. Bohumil Pokorný, CSc., Dr. Vladimír Marek und Dr. Ivan Koláčný vom Gesundheitsinstitut in Brno (Zdravotní ústav Brno) und DI Ines Grabner, Mag. Christian Czirkovits und DI Anton
Hlava von der Gesundheit Österreich Forschungs- und Planungs GmbH mit Sitz in Wien.
Dieses Projekt bietet die einzigartige Möglichkeit, die Übereinstimmungen und eventuelle Unterschiede im Gesundheitszustand und in den wichtigen gesundheitlichen Determinanten der Bevölkerung auf beiden Seiten der Grenze zu beurteilen. Als grundlegende Methodik dient dabei der Vergleich einer ausgewählten Gruppe von Determinanten aus dem Bereich der soziodemografischen
Kennziffern, des Gesundheitszustandes, des Lebensstils und der Umweltkennziffern sowie der Gesundheitsversorgung in den beiden Partnerregionen. Die Beiträge zu den jeweiligen Determinanten
sind einheitlich strukturiert: Nach einer kurzen Einleitung zur Bedeutung der Determinante folgen
Informationen zur jeweiligen Situation in Südmähren und in Niederösterreich. Den Abschluss jedes
Beitrages bildet ein Vergleich zwischen den beiden Regionen, sofern die zur Verfügung stehenden
Datenquellen dies erlauben.
Úvod / Einleitung
3
2 Sociodemografie / Soziodemografie
2.1 Struktura a vývoj populace /
Bevölkerungsstruktur und Entwicklung
Věková struktura a vývoj populace můţe poskytovat důleţité informace, mimo jiné i zákonodárcům
v oblasti politiky zdraví, protoţe celá řada onemocnění se běţně vyskytuje aţ v pozdějším věku.
Stárnutí společnosti není jen výzvou pro organizaci systému zdravotnictví, ale i pro další oblasti, jako je sociální a vzdělávací politika nebo politika trhu práce.
Altersstruktur und Entwicklung einer Bevölkerung stellen wichtige Informationen unter anderem für
gesundheitspolitische Entscheidungsträger dar, da eine Vielzahl von Erkrankungen vermehrt in
fortgeschrittenem Alter auftritt. Eine alternde Gesellschaft ist aber nicht nur eine Herausforderung
für die Organisation des Gesundheitssystems, sondern auch für andere Bereiche wie z. B. Sozial-,
Bildungs- oder Arbeitsmarktpolitik.
JMK / Südmähren
Počet obyvatel JMK v období 2004-2008 narostl z 1.128.098 na 1.147.146 osob, coţ činí 1,6%.
Muţů přibylo z 547.386 na 559.211, tj. o 2,2 %, ţen z 580.712 na 587.935, tj. o 1,2 %. Tyto změny
nelze povaţovat za výrazně významné. Počet dětí poklesl, produktivní kategorie obyvatel se početně
změnily minimálně, vysoký nárůst lze pozorovat v seniorské kategorii. V obou mladších kategoriích
je zastoupeno více muţů, v obou starších je více ţen. V nejstarší kategorii ţeny jednoznačně převaţují nad muţi o více neţ 1/3 počtu. Jihomoravská populace jednoznačně stárne, přírůstek starých
občanů není kompenzován přírůstkem dětí.
Die Bevölkerungszahl in Südmähren wuchs von 2004 bis 2008 von 1.128.098 auf 1.147.146 Personen, d. h. um 1,6 Prozent. Die Anzahl der Männer stieg von 547.386 auf 559.211, d. h. um
2,2 Prozent, jene der Frauen von 580.712 auf 587.935, d. h. um 1,2 Prozent. Diese Veränderungen
können nicht als wesentlich bezeichnet werden. Die Anzahl der Kinder sank, die Kategorien der Bevölkerung im erwerbsfähigen Alter veränderten sich nur geringfügig, eine große Zunahme ist in der
Seniorenkategorie zu verzeichnen. In den beiden jüngeren Alterskategorien sind mehr Männer vertreten, in den beiden älteren mehr Frauen. In der ältesten Kategorie überwiegen die Frauen deutlich,
nämlich um mehr als ein Drittel gegenüber den Männern. Die südmährische Bevölkerung wird eindeutig älter, der Zuwachs an alten Personen wird nicht durch den Zuwachs an Kindern kompensiert.
Dolní Rakousko / Niederösterreich
V Dolním Rakousku, rakouské spolkové zemi s druhým největším počtem obyvatel po Vídni, ţilo v
roce 2008 téměř 1,6 mil. osob – asi 19 procent stálého obyvatelstva Rakouska. Podíl ţen byl kolem
51 procent. Podíl dětí do 15 let činil v roce 2008 15,6 procent, podíl obyvatel v hlavním
produktivním věku (15-64 let) 66,3 procent. 18,2 procent stálého obyvatelstva Dolního Rakouska
bylo starších neţ 64 let. V letech 2004 aţ 2008 vzrostl počet obyvatel Dolního Rakouska o 2,6
procent.
In Niederösterreich, dem nach Wien bevölkerungsreichsten Bundesland Österreichs, lebten im Jahr
2008 knapp 1,6 Mio. Menschen – rund 19 Prozent der Wohnbevölkerung Österreichs. Der Frauen-
4
anteil lag bei rund 51 Prozent. Der Anteil der unter 15-Jährigen betrug im Jahr 2008 15,6 Prozent,
der Anteil der Bevölkerung im Haupterwerbsalter (15-64 Jahre) 66,3 Prozent. 18,2 Prozent der
Wohnbevölkerung Niederösterreichs waren älter als 64 Jahre. Zwischen 2004 und 2008 ist die niederösterreichische Wohnbevölkerung um 2,6 Prozent gewachsen.
Srovnání / Vergleich
Obyvatelstvo JMK vykazuje ve srovnání s dolnorakouským obyvatelstvem menší podíl jak mladých
osob (0-14 let), tak i osob ve věku nad 64 let. Tomu odpovídá, ţe byl v JMK v roce 2008 vyšší podíl
osob v produktivním věku (15 aţ 64 let), a to jak muţů, tak i ţen. Růst obyvatelstva v letech 2004
aţ 2008 byl v JMK s 1,6 procenty o jeden procentní bod menší neţ v Dolním Rakousku (2,6 procent). Jak v JMK, tak v Dolním Rakousku lze ve srovnání s rokem 2004 pozorovat úbytek v populační
skupině 0 – 14letých a nárůst populace ve věku nad 64 let (srov. tab. 2.1 v tabulkové příloze).
Die Bevölkerung Südmährens weist im Vergleich zur niederösterreichischen Bevölkerung einen geringeren Anteil sowohl junger Personen (0-14 Jahre) als auch von Personen in einem Alter von über
64 Jahren auf. Dementsprechend findet sich in Südmähren im Jahr 2008 ein höherer Anteil an Personen im erwerbsfähigen Alter (15 bis 64 Jahre) – sowohl bei Männern als auch bei Frauen. Das Bevölkerungswachstum zwischen 2004 und 2008 war in Südmähren mit 1,6 Prozent um einen Prozentpunkt geringer als in Niederösterreich (2,6 Prozent). Sowohl in Südmähren als auch in Niederösterreich lassen sich im Vergleich zum Jahr 2004 ein Rückgang in der Bevölkerungsgruppe der 0bis 14-Jährigen und ein Anstieg der Bevölkerung in einem Alter von über 64 Jahren beobachten (vgl.
Tab. 2.1 im Tabellenband).
Struktura obyvatelstva – muţi a ţeny podle širších věkových skupin
v JMK a Dolním Rakousku v roce 2008 /
Bevölkerungsanteile von Männern und Frauen nach breiten Altersgruppen
in Südmähren und Niederösterreich im Jahr 2008
Dolní Rakousko – ţeny /
Niederösterreich weiblich
JMK – ţeny /
Südmähren weiblich
Dolní Rakousko – muţi /
Niederösterreich männlich
JMK – muţi /
Südmähren männlich
0%
20 %
0-14
40 %
15-44
60 %
45-64
80 %
100 %
65+
Zdroj / Quelle: ČSÚ Statistické ročenky České republiky / Jihomoravského kraje 2004-2008;
Statistik Austria - Statistik des Bevölkerungsstandes 2008;
Výpočty a zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Berechnungen und Darstellung
Sociodemografie / Soziodemografie
5
2.2 Celková fertilita / Gesamtfertilität
Celkový poměr plodnosti udává, kolik dětí můţe v průměru ţena ve "fertilním věku" mít, za
předpokladu, ţe v dané chvíli je pro okolnosti plodnosti podstatný specifický věk zvaţované
populace, který se předpokládá být konstantní. Za fertilní věk se v České republice povaţuje věkové
rozpětí mezi 15 a 49 lety, v Rakousku je to věk mezi 15 a 45 lety.
Die Gesamtfertilitätsrate (GFR) gibt an, wie viele Kinder eine Frau in „gebärfähigem Alter“ durchschnittlich bekommen würde, wenn die für den gegebenen Zeitpunkt maßgeblichen altersspezifischen Fruchtbarkeitsverhältnisse der betrachteten Population als konstant angenommen werden.
Als gebärfähiges Alter gilt in Tschechien die Spanne zwischen 15 und 49 Jahren, in Österreich ein
Alter zwischen 15 und 45 Jahren.
JMK / Südmähren
V ČR je za rodivý kontingent povaţována věková skupina ţen 15 – 49 let. Ve sledovaném období
2004 – 2008 došlo ke zvýšení celkové fertility z hodnoty 1,195 počtů těhotenství na 1 ţenu na
1,469, coţ představuje průběţně rostoucí trend, odráţející jak zdravotní stav fertilní ţenské populace, tak i zlepšující se socioekonomickou situaci v JMK.
Sledovaná část populace JMK je rozdělena podle jednotlivých sedmi správních okresů. Nad celokrajským průměrem jsou od roku 2004 okresy Brno, Brno-venkov (kde je počet nejvyšší) a Vyškov, nejniţší pak v okrese Hodonín. Do roku 2008 prakticky ve všech okresech sledovaný počet
narůstal, nejvíce opět v okrese Brno-venkov, nejméně opět v hodonínském okrese. Absolutní nárůst
však byl zřetelný ve všech okresech: nejvyšší v okresech Blansko a Brno-venkov shodně o 0,359,
nejmenší na Břeclavsku jen o 0,145.
In Tschechien umfasst die gebärfähige Bevölkerung Frauen im Alter zwischen 15 und 49 Jahren. Im
beobachteten Zeitraum 2004 bis 2008 wuchs die Gesamtfertilität von 1,195 Schwangerschaften pro
Frau auf 1,469, was einen steigenden Trend bedeutet, der sowohl den Gesundheitszustand der fertilen Frauenpopulation als auch die sich verbessernde sozioökonomische Situation in Südmähren
widerspiegelt.
Südmähren ist in sieben Verwaltungsbezirke aufgeteilt. Über dem Kreisdurchschnitt liegen seit
2004 die Bezirke Brno, Brno-venkov (mit der höchsten Anzahl) und Vyškov, die geringste Anzahl
weist Hodonín auf. Bis 2008 wächst die beobachtete Anzahl fast in allen Bezirken, am stärksten
wiederum im Bezirk Brno-venkov, am geringsten im Bezirk Hodonín. Aber eine absolute Zunahme
der Gesamtfertilität war in allen Bezirken zu verzeichnen: die größte in den Bezirken Blansko und
Brno-venkov um 0,359, die kleinste im Bezirk Břeclav nur um 0,145.
Počet dětí, které v Dolním Rakousku přivede na svět ţena v průměrném věku mezi 15 aţ 45 lety,
dosahoval v období mezi lety 2004 aţ 2008 hodnoty necelých 1,5.
Die Anzahl der Kinder, die eine niederösterreichische Frau in einem Alter zwischen 15 und 45 Jahren durchschnittlich zur Welt bringt, belief sich im Zeitraum 2004 bis 2008 auf knapp unter 1,5.
6
V počátečním období tohoto sledování bylo zaznamenáno, ţe úhrnná plodnost v oblasti JMK byla
niţší neţ v Dolním Rakousku, přičemţ v roce 2008 uţ bylo zaznamenáno, ţe statistický počet
očekávaných dětí u ţen ve fertilním věku byl v obou regionech velmi podobný.
Während zu Beginn des vorliegenden Beobachtungszeitraumes in Südmähren noch eine geringere
Gesamtfertilitätsrate als in Niederösterreich zu beobachten war, zeigt sich in beiden Regionen im
Jahr 2008 bereits eine ähnlich hohe Anzahl der statistisch zu erwartenden Kinder pro Frau in gebärfähigem Alter.
Celková fertilita v JMK a Dolním Rakousku v letech 2004–2008 /
Gesamtfertilität in Südmähren und Niederösterreich in den Jahren 2004 bis 2008
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0
2004
2005
JMK / Südmähren
2006
2007
2008
Statistik Austria 2008;
Zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Darstellung
7
2.3 Vzdělání / Bildung
Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání (International Standard Classification of Education,
ISCED) je systém, který umoţňuje mezistátní srovnávací statistiky vzdělávání. Pro účely této zprávy
jsou úrovně ISCED (0-6) shrnuty do následujících skupin:
»
Stupeň 0-2: školka, základní a niţší sekundární vzdělávání,
»
Stupeň 3-4: vyšší sekundární a post-sekundární vzdělávání,
»
Stupeň 5-6: terciární vzdělávání.
Die Internationale Standardklassifikation des Bildungswesens (International Standard Classification
of Education, ISCED) ist eine Systematik, die ländervergleichende Bildungsstatistiken ermöglicht. Für
den vorliegenden Bericht werden die ISCED-Stufen (0-6) in folgenden Gruppen zusammengefasst:
»
Stufen 0-2: Vorschule, Primärbereich und Sekundarstufe I,
»
Stufen 3-4: Sekundarstufe II und Post-Sekundarbereich,
»
Stufen 5-6: Tertiärbereich.
JMK / Südmähren
Z celkového počtu obyvatel JMK činí absolventi středního vzdělání cca 67 %, osob se základním
vzděláním je přibliţně 20 % a cca 13 % obyvatel kraje má vzdělání vysokoškolské. Za sledované období let 2004-2008 došlo ke 2 % sníţení počtu osob se základním vzděláním, počet obyvatel se
středním stupněm vzdělání se zvýšil o necelé 1 %, počet osob s vysokoškolským vzděláním se zvýšil
o něco více neţ 1 %.
In Südmähren haben ca. 67 Prozent der Kreisbewohner einen Mittelschulabschluss, ungefähr
20 Prozent einen Grundschulabschluss und ca. 13 Prozent einen Hochschulabschluss. Während des
beobachteten Zeitraums 2004-2008 schrumpfte die Anzahl der Personen mit Grundschulabschluss
um 2 Prozent, die Anzahl der Personen mit Mittelschulabschluss stieg um knapp 1 Prozent, die Anzahl der Personen mit Hochschulausbildung nahm um über 1 Prozent zu.
V roce 2008 mělo asi 28 procent dolnorakouských obyvatel ve věku nad 15 let nejvyšší ukončené
vzdělání, které podle kódů ISCED spadá do stupňů 0-2 (muţi cca 22 %, ţeny cca 35 %). Kolem 59 %
dolnorakouských obyvatel nad 14 let mělo nejvyšší ukončené vzdělání stupně 3 nebo 4 (muţi cca
64 %, ţeny cca 55 %) a kolem 13 procent nejvyšší ukončené vzdělání ve stupních 5 nebo 6 (muţi cca
16 %, ţeny cca 10 %).
Im Jahr 2008 verfügten rund 28 Prozent der niederösterreichischen Bevölkerung im Alter ab
15 Jahren über einen höchsten Bildungsabschluss, der laut ISCED-Codierung in die Stufen 0-2 fällt
(Männer: rund 22 %, Frauen: rund 35 %). Rund 59 Prozent der über 14-jährigen Niederösterreicher/innen verfügten über einen höchsten Abschluss der Stufe 3 oder 4 (Männer: rund 64 %,
Frauen: rund 55 %) und rund 13 Prozent über einen höchsten Bildungsabschluss in den Stufen 5
oder 6 (Männer rund 16 %, Frauen rund 10 %).
8
Podle ISCED byly v roce 2008 v JMK niţší podíly osob (nad 15 let) s niţším (stupeň 0-2) a středním
(stupeň 3-4) ukončeným vzděláním a vyšší podíl osob s vyšším vzděláním (stupeň 5-6). Jak v JMK,
tak v Dolním Rakousku lze ve zkoumaném období 2004 – 2008 pozorovat úbytek podílu populace
s nízkým vzděláním a nárůst podílů s vyšším vzděláním.
Entsprechend ISCED zeigen sich im Jahr 2008 in Südmähren geringere Anteile an Personen (ab einem Alter von 15 Jahren) mit niedrigem (Stufe 0-2) und mittlerem (Stufe 3-4) Bildungsabschluss
und ein höherer Anteil an Personen mit höherer Ausbildung (Stufe 5-6). Sowohl in Südmähren als
auch in Niederösterreich lassen sich im Beobachtungszeitraum 2004 bis 2008 ein Rückgang der Bevölkerungsanteile mit geringer Bildung und eine Zunahme der Anteile mit höherer Bildung beobachten.
Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatelstva ve věku nad 15 let v JMK a Dolním Rakousku v roce 2008 /
Höchste abgeschlossene Bildung der Bevölkerung in einem Alter ab 15 Jahren
in Südmähren und Niederösterreich im Jahr 2008
Eurostat-databáze, přístup dne 17. 8. 2010 / Eurostat-Datenbank, Zugriff am 17. 8. 2010;
9
2.4 Zaměstnanost podle sektorů /
Beschäftigte nach Wirtschaftssektoren
NACE (z francouzského Nomenclature statistique des activités économiques dans la Communauté
européenne) je systém pro klasifikaci ekonomických činností a jeho cílem je umoţnit srovnávání
vnitrostátních a evropských klasifikací a tím i vnitrostátních a evropských statistik. Klasifikace NACE
se například vyuţívá v obchodních rejstřících i ve statistikách pracovního trhu. V této zprávě jsou
uvedeny následující skupiny NACE, které vyjadřují zaměstnance podle jednotlivých hospodářských
sektorů:
»
NACE A-B: primární sektor (zemědělství, lesnictví, rybářství),
»
NACE C-F: sekundární sektor (průmysl),
»
NACE G-Q: terciární sektor (sluţby).
Die NACE (frz. Nomenclature statistique des activités économiques dans la Communauté européenne) ist ein System zur Klassifizierung von Wirtschaftszweigen und hat zum Ziel, die Vergleichbarkeit
zwischen nationalen und europäischen Klassifikationen und damit zwischen nationalen und europäischen Statistiken zu ermöglichen. NACE-Klassifikationen werden z. B. in Unternehmensregistern
oder Arbeitsmarktstatistiken angewendet. Im vorliegenden Bericht werden folgende NACEGruppierungen zur Darstellung der Beschäftigten nach Wirtschaftssektoren verwendet:
»
NACE A–B: primärer Sektor (Land-, Forstwirtschaft, Fischerei),
»
NACE C-F: sekundärer Sektor (Industrie),
»
NACE G-Q: tertiärer Sektor (Dienstleistungen).
JMK / Südmähren
V průběhu let 2004-2008 došlo v kraji k absolutnímu nárůstu zaměstnaných osob o téměř 30.000
osob. V tomtéţ období však došlo k nepatrným změnám v proporcionalitě zaměstnanosti
v jednotlivých sektorech: poklesla zaměstnanost v primárním sektoru o téměř 2 %, v sekundárním
sektoru o 2 % vzrostla a v terciárním sektoru ke změnám prakticky nedošlo.
Von 2004 bis 2008 wuchs die absolute Anzahl von Beschäftigten um fast 30.000 Personen. In demselben Zeitraum veränderte sich die Aufteilung der Beschäftigten in den jeweiligen Wirtschaftssektoren allerdings geringfügig: Im Primärsektor schrumpfte sie um fast 2 Prozent, im Sekundärsektor
stieg sie um 2 Prozent, und im Tertiärsektor gab es fast keine Veränderung.
Podle výzkumu „European Union Labour Force Survey“ (LFS) v roce 2008 z cca. 800.000 samostatně
výdělečně činných osob a zaměstnanců v Dolním Rakousku (ve věku nad 15 let) pracovalo cca 8
procent v zemědělství a lesnictví (primární sektor), cca 26 procent v průmyslu (sekundární sektor) a
cca 66 procent v sektoru sluţeb (terciární sektor), přičemţ procentní podíly jednotlivých sektorů
nevykazovaly v období 2004 – 2008 ţádné nápadné změny.
Laut „European Union Labour Force Survey“ (LFS) waren im Jahr 2008 von den rund 800.000 selbstständig oder unselbstständig beschäftigten Niederösterreichinnen und Niederösterreichern (im Alter
ab 15 Jahren) rund 8 Prozent in der Land- oder Forstwirtschaft tätig (primärer Sektor), rund
10
26 Prozent in der Industrie (sekundärer Sektor) und rund 66 Prozent im Dienstleistungssektor (tertiärer Sektor), wobei hinsichtlich der prozentuellen Anteile in den jeweiligen Sektoren im Zeitraum
2004 bis 2008 keine auffälligen Veränderungen zu beobachten waren.
V roce 2008 byl podíl osob činných v zemědělství a lesnictví v JMK se 4 procenty jen poloviční oproti
odpovídajícímu podílu v Dolním Rakousku. JMK s 40 procenty naproti tomu vykazuje cca o 14
procentních bodů vyšší podíl zaměstnaných v průmyslu a s cca 56 procenty o 10 procentních bodů
niţší podíl zaměstnaných v sektoru sluţeb.
Im Jahr 2008 war der Anteil der in der Land- oder Forstwirtschaft Tätigen in Südmähren mit rund
4 Prozent nur halb so hoch wie der entsprechende Anteil in Niederösterreich. Südmähren weist hingegen im Vergleich zu NÖ mit rund 40 Prozent einen um rund 14 Prozentpunkte höheren Beschäftigtenanteil in der Industrie und mit rund 56 Prozent einen um 10 Prozentpunkte geringeren Anteil
an im Dienstleistungssektor beschäftigten Personen auf.
Zaměstnanost podle sektorů v JMK a Dolním Rakousku v roce 2008 /
Beschäftigte nach Wirtschaftssektoren in Südmähren und Niederösterreich im Jahr 2008
JMK / Südmähren
3,8 %
8,0 %
26,2 %
40,6 %
55,6 %
65,8 %
Primární (zemědělství, NACE - A, B)
Primární (zemědělství, NACE - A, B)
Primär (Landwirtschaft, NACE - A, B)
Primär (Landwirtschaft, NACE - A, B)
Sekundární (průmysl, NACE - C aţ F)
Sekundární (průmysl, NACE - C aţ F)
Sekundär (Industrie, NACE - C bis F)
Sekundär (Industrie, NACE - C bis F)
Terciární (sluţby, NACE G aţ Q)
Terciární (sluţby, NACE G aţ Q)
Tertiär (Dienstleistungen, NACE G bis Q)
Tertiär (Dienstleistungen, NACE G bis Q)
Zdroj / Quelle: ČSÚ Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2008;
11
2.5 Nezaměstnanost / Arbeitslosigkeit
Pro vyjádření míry nezaměstnanosti bude předloţena zpráva tak zvaného Konceptu pracovní síly
(Labour-Force-Konzept - LFK) Mezinárodní organizace práce (ILO), která bude zpětně upřesněna
prostřednictvím Eurostatu. Podle tohoto Konceptu platí jako výdělečně činné všechny osoby (ve věku
15+), které v referenčním týdnu pracovaly alespoň jednu hodinu za úplatu, pracovaly samostatně či
spolupracujovaly s rodinným příslušníkem anebo sice měly pracovní místo, ale byly na dovolené,
nepřítomny z důvodu nemoci atd., a proto nemohly pracovat. Za nezaměstnané jsou povaţovány
takové nevýdělečné osoby, které aktivně hledají práci a které mohou zahájit práci ihned (ve lhůtě 2
týdnů). Míra nezaměstnanosti je vypočtena jako podíl takto zjištěných nezaměstnaných osob na
součtu všech práceschopných osob (nezaměstnaní plus samostatně výdělečné osoby plus
zaměstnanci).
Für die Darstellung der Arbeitslosenquote wird im vorliegenden Bericht auf das sogenannte LabourForce-Konzept (LFK) der Internationalen Arbeitsorganisation (ILO), präzisiert durch Eurostat, zurückgegriffen. Nach diesem Konzept sind alle Personen (in einem Alter ab 15 Jahren) erwerbstätig,
die in einer Referenzwoche mindestens eine Stunde gegen Bezahlung oder als Selbstständige oder
mithelfende Familienangehörige arbeiteten oder zwar einen Arbeitsplatz hatten, aber wegen Urlaub,
Krankheit usw. nicht arbeiten konnten. Arbeitslos sind jene Nicht-Erwerbstätigen, die aktiv Arbeit
suchen und für die Arbeitsaufnahme (innerhalb von 2 Wochen) verfügbar sind. Die Arbeitslosenquote wird als Anteil der so festgestellten Arbeitslosen an allen erwerbsfähigen Personen (Arbeitslose
plus selbstständig sowie unselbstständig Erwerbstätige) errechnet.
JMK / Südmähren
Ve sledovaném období 2004-2008 byla nezaměstnaností nejvíce postiţena mladší skupina obyvatel
ve věku 15-24 let. Za 5 sledovaných let však poklesla nezaměstnanost v této skupině o 2/3, u osob
starších 25 let o cca 1/3. Celkově činil pokles nezaměstnanosti v roce 2008 cca ½ stavu v roce
2004.
In dem beobachteten Zeitraum 2004-2008 war die jüngste Bevölkerungsgruppe im Alter von 15 bis
24 Jahren am meisten von Arbeitslosigkeit betroffen. In den fünf beobachteten Jahren sank allerdings die Arbeitslosigkeit in dieser Gruppe um zwei Drittel, bei Personen über 25 Jahre um ca. ein
Drittel. Der Gesamtrückgang der Arbeitslosigkeit belief sich 2008 auf ca. die Hälfte der Zahl von
2004.
Z dat zjištěných v rámci Labour Force Survey (LFS) v Dolním Rakousku lze pro období 2004 – 2008
sledovat sniţování míry nezaměstnanosti jak u osob nad 15 let (z 3,5 % v roce 2004 na 2,9 % v roce
2008 u muţů a z 5 % na 4 % u ţen), tak nad 24 let (ze 3 % v roce 2004 na 2,2 % v roce 2008 u muţů
a ze 4,1 % na 3,1 % u ţen). Míra nezaměstnanosti v populační skupině od 15 do 24 let ve
sledovaném období kolísala a v roce 2008 činila u muţů 7,5 procent (po niţších hodnotách v letech
2004 a 2007), u ţen 9,4 procent (po niţších hodnotách v letech 2005 aţ 2007).
Entsprechend den im Rahmen des Labour Force Surveys (LFS) erhobenen Daten lässt sich in Niederösterreich im Zeitraum 2004 bis 2008 ein Rückgang der Arbeitslosenrate beobachten – dies sowohl
bei Personen ab 15 Jahren (von 3,5 % im Jahr 2004 auf 2,9 % im Jahr 2008 bei Männern bzw. von
5 % auf 4 % bei Frauen) als auch bei über 24-Jährigen (von 3 % im Jahr 2004 auf 2,2 % im Jahr 2008
12
bei Männern bzw. von 4,1 % auf 3,1 % bei Frauen). Die Arbeitslosenrate in der Personengruppe der
15- bis 24-Jährigen unterlag im vorliegenden Beobachtungszeitraum Schwankungen und lag bei
Männern im Jahr 2008 bei 7,5 Prozent (nach bereits geringeren Werten in den Jahren 2004 und
2007), bei Frauen bei 9,4 Prozent (nach geringeren Raten in den Jahren 2005 bis 2007).
Jak v Dolním Rakousku, tak i v JMK lze ve sledovaném období pozorovat pokles míry
nezaměstnanosti u ţen i muţů ve věku nad 15 let, přičemţ v JMK téměř dvojnásobná míra na
počátku sledovaného období se na konci sledovaného období přiblíţila hodnotám v Dolním
Rakousku. V obou regionech vykazují ţeny vyšší míru nezaměstnanosti neţ muţi (ve všech
sledovaných věkových skupinách).
In Niederösterreich wie auch in Südmähren lässt sich im vorliegenden Beobachtungszeitraum ein
Rückgang der Arbeitslosenrate bei Frauen und Männern ab einem Alter von 15 Jahren beobachten,
wobei die beinahe doppelt so hohen Raten zu Beginn des Beobachtungszeitraumes in Südmähren
sich gegen Ende des Beobachtungszeitraumes den Raten in Niederösterreich angenähert haben. In
beiden Regionen wiesen Frauen eine höhere Arbeitslosigkeit auf als Männer (in allen betrachteten
Altersgruppen).
Nezaměstnanost osob ve věku nad 15 let v JMK a Dolním Rakousku podle pohlaví v období
2004–2008 /
Arbeitslosenrate von Personen in einem Alter ab 15 Jahren in Südmähren und Niederösterreich
nach Geschlecht im Zeitraum 2004 bis 2008
12 %
10 %
8%
6%
4%
2%
0%
2004
2005
2006
2007
2008
JMK – muţi /
JMK – ţeny /
Zdroj / Quelle: ČSÚ Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2008;
13
2.6 Hrubé příjmy / Bruttoeinkommen
Hrubý příjem zaměstnanců představuje obnos, který získává zaměstnanec/zaměstnankyně
průběţně od zaměstnavatele před sráţkou sociálních odvodů(např. na zdravotní pojištění) a daní.
Das Bruttoeinkommen unselbstständig Beschäftigter bezeichnet jenen Betrag, den eine Arbeitnehmerin / ein Arbeitnehmer vor Abzug von Sozialabgaben (z. B. Krankenversicherung) und Steuern
laufend durch einen Arbeitgeber erhält.
JMK / Südmähren
Výši příjmu na 1 obyvatele v JMK a ČR je moţno definovat pomocí průměrné měsíční nebo roční
mzdy. Pro hodnocení stavu v JMK a ČR v letech 2004 aţ 2008 a jeho srovnatelnost s Rakouskem byl
pouţitý vývoj mezd u obou pohlaví. Za základ (100,0%) hodnocení pouţíváme stav v roce 2004, kdy
průměrná roční mzda muţů byla vyšší cca o 23% neţ u ţen. V následujících letech činil relativní
roční nárůst mezd u muţů i ţen téměř shodnou část základu (2004), v absolutních hodnotách však
docházelo ke kaţdoročnímu zvětšování rozdílu, který na konci sledovaného období (2008) činil
rozdíl více neţ 28%. Je moţno konstatovat celkový jednoznačný rostoucí trend.
Das Einkommen pro Kopf in Südmähren und in der Tschechischen Republik kann als durchschnittlicher Monats- oder Jahreslohn definiert werden. Für die Bewertung der Lage in Südmähren und
Tschechien in den Jahren 2004 bis 2008 sowie für den Vergleich mit Österreich wurde die Entwicklung der Löhne bei beiden Geschlechtern betrachtet. Als Bewertungsbasis (100,0 %) wird der Stand
2004 genommen, wo der durchschnittliche Jahreslohn bei Männern um ca. 23 Prozent höher war als
bei Frauen. In den nachfolgenden Jahren bildete der relative Jahreszuwachs der Löhne einen bei
Männern und Frauen fast identischen Prozentsatz der Ausgangssumme (2004), in absoluten Zahlen
vergrößerte sich allerdings der Unterschied alljährlich, so dass er zum Ende der betrachteten Periode (2008) bei mehr als 28 Prozent lag. Man kann einen eindeutig steigenden Trend feststellen.
Průměrná hrubá mzda v JMK (absolutní hodnoty) /
Durchschnittlicher Bruttolohn in Südmähren (absolute Werte)
medián/Median
2004
2005
2006
2007
2008
roční/pro Jahr
roční/pro Jahr
roční/pro Jahr
roční/pro Jahr
roční/pro Jahr
€
€
€
€
€
celkem/Gesamt
6.273,6
7.074,7
7.887,6
8.629,0
10.238,2
muţi/Männer
6.843,7
7.665,8
8.569,4
9.498,9
11.420,9
ţeny/Frauen
5.550,7
6.270,8
6.954,0
7.557,4
8.898,8
Výpočty: ZÚ Brno, Zobrazení: GÖ FP; ZÚ Brno–eigene Berechnungen, GÖ FP-eigene Darstellung
Ve sledovaném období stoupl hrubý roční příjem zaměstnanců a zaměstnankyň z Dolního Rakouska
ze zhruba 23.000 euro v roce 2004 na zhruba 26.130 euro v roce 2008 (medián). Hrubý roční
příjem výdělečně činných ţen v zaměstnaneckém poměru v Dolním Rakousku byl v období 2004 aţ
2008 průměrně o 40 procent niţší neţ příjem výdělečně činných muţů.
14
Im vorliegenden Beobachtungszeitraum stieg das Bruttojahreseinkommen (Medianbetrag) der unselbstständig beschäftigten niederösterreichischen Bevölkerung von rund 23.000 Euro im Jahr 2004
auf rund 26.130 Euro im Jahr 2008. Das Bruttojahreseinkommen von unselbstständig beschäftigten
Niederösterreicherinnen lag im Zeitraum 2004 bis 2008 durchschnittlich 40 Prozent unter dem der
Niederösterreicher.
Medián hrubého ročního příjmu výdělečně činných obyvatel Dolního Rakouska v zaměstnaneckém
poměru v období 2004 aţ 2008 /
Medianbetrag des Bruttojahreseinkommens der unselbstständig erwerbstätigen
niederösterreichischen Bevölkerung im Zeitraum 2004 bis 2008
2004
2005
2006
2007
2008
Celkem / Gesamt
23.301
23.776
24.378
25.278
26.126
Muţi / Männer
28.176
28.781
29.631
30.773
31.830
Ţeny / Frauen
16.950
17.357
17.861
18.396
19.016
Zdroj / Quelle: Statistik Austria – Statistische Jahrbücher 2007-2011;
Z důvodu rozdílných sociálních odvodů a rozdílného daňového systému v České republice a
Rakousku je srovnávání průměrného hrubého příjmu bezpředmětné.
Aufgrund unterschiedlicher Sozialabgaben- und Steuersysteme in Tschechien und Österreich wird
von einem Vergleich des durchschnittlichen Bruttoeinkommens abgesehen.
15
2.7 Čistý disponibilní důchod domácnosti na hlavu /
Verfügbares Haushaltseinkommen pro Kopf
Dle výpočtových metod regionálních celkových výpočtů (zaloţených na Evropském systému národně
hospodářského celkového výpočtu 1995) se disponibilní příjem domácnosti vypočítává z částky
primárního příjmu (předně plat zaměstnance, provozní přebytky a samostatné příjmy podobně jako
úroky, dividendy a příjmy z nájmů) a sekundárního příjmu (převáţně státní sociální a výkony a
dávky), po odečtení sociálních odvodů, daní z majetku a daní z příjmu odváděných z domácností.
Převedením tohoto obnosu na počet obyvatel sledovaného regionu vychází průměrný disponibilní
příjem domácnosti na osobu.
Entsprechend den Berechnungsmethoden der regionalen Gesamtrechnung (basierend auf dem „Europäischen System Volkswirtschaftlicher Gesamtrechnung“ 1995) errechnet sich das verfügbare Einkommen der Haushalte aus der Summe der Primäreinkommen (insbesondere Arbeitnehmerentgelte,
Betriebsüberschüsse und Selbstständigeneinkommen sowie Zinsen, Dividenden und Mieteinnahmen)
und der Sekundäreinkommen (überwiegend staatliche Sozial- und Transferleistungen), abzüglich
der von den Haushalten zu entrichtenden Einkommens-, Vermögenssteuern und Sozialbeiträge. Das
Umlegen dieses Betrages auf die Einwohnerzahl der jeweiligen betrachteten Region ergibt das in
dieser Region durchschnittlich verfügbare Haushaltseinkommen pro Kopf.
JMK / Südmähren
Výše čistého disponibilního důchodu domácnosti na hlavu se za sledované období v JMK pohybovala
stále nepatrně pod celostátním průměrem ČR (viz Tabulka / Tabelle 2.7.1), procentově vyjádřeno
mezi 95% aţ 98%. Absolutní nárůst v JMK za 5 let činil 2.942 euro, coţ reprezentuje v přepočtu na
rok 2004 cca 70%.
Die Höhe des verfügbaren Haushaltseinkommens pro Kopf im betrachteten Zeitraum lag in Südmähren stets knapp unter dem Landesdurchschnitt Tschechiens (siehe Tabulka / Tabelle 2.7.1), in
Prozentdarstellung zwischen 95 % bis 98 %. Die absolute Zunahme in Südmähren belief sich in diesen fünf Jahren auf 2.942 Euro, was einer prozentuellen Steigerung im Vergleich zu 2004 um 70 %
entspricht.
Čistý disponibilní důchod domácnosti na hlavu v ČR a JMK v eurech /
Verfügbares Haushaltseinkommen pro Kopf in Tschechien und in Südmähren in Euro
€
2004
2005
2006
2007
2008
ČR / Tschechien
4.290
4.830
5.477
6.094
7.284
JMK / Südmähren
4.160
4.716
5.220
5.949
7.102
16
Dle výsledků regionálních celkových výpočtů statistiky Austria byl průměrný disponibilní příjem
domácnosti na osobu v Dolním Rakousku v roce 2008 cca 20 100 euro (asi 600 euro nad hodnotou
Rakouska celkově). Od roku 2004 do roku 2008 stoupl průměrný disponibilní roční příjem
domácnosti na osobu v Dolním Rakousku zhruba o 3 200 euro.
Entsprechend den Ergebnissen der regionalen Gesamtrechnung der Statistik Austria lag das durchschnittlich verfügbare Haushaltseinkommen pro Kopf in Niederösterreich im Jahr 2008 bei rund
20.100 Euro (rund 600 Euro über dem Wert für Österreich insgesamt). Seit dem Jahr 2004 stieg das
durchschnittlich verfügbare Haushaltsjahreseinkommen pro Kopf in Niederösterreich bis zum Jahr
2008 um rund 3.200 Euro.
Průměrný disponibilní příjem domácnosti na osobu v Dolním Rakousku a Rakousku celkově v letech
2004 aţ 2008 (údaje v eurech) /
Durchschnittlich verfügbares Haushaltseinkommen pro Kopf in Niederösterreich und in Österreich
insgesamt in den Jahren 2004 bis 2008 (Angaben in Euro)
2004
2005
2006
2007
2008
17.500
18.300
19.100
20.100
20.700
Rakousko / Österreich
17.100
17.900
18.700
19.500
20.100
Zdroj / Quelle: Statistik Austria –
http://www.statistik.at/web_de/statistiken/volkswirtschaftliche_gesamtrechnungen/regionale_gesamtrechnungen/
nuts2_verfuegbares_einkommen_und_verteilungskonten_der_privaten_haushalte/index.html;
Se zřetelem na rozdílnou úroveň cen konečné spotřeby soukromých domácností v Česku a
Rakousku (spotřební úroveň kupní síly vychází z cen spotřebního koše v 27 zemích EU) byl
disponibilní roční příjem domácnosti na osobu v roce 2008 na jiţní Moravě cca o 9.800 euro niţší
neţ odpovídající příjem v Dolním Rakousku. Na jiţní Moravě i v Dolním Rakousku byl ve sledovaném
období 2004 aţ 2008 zaznamenán nárůst průměrného disponibilního příjmu domácnosti na osobu.
Bei Berücksichtigung der Preisunterschiede im Endverbrauch der privaten Haushalte in Tschechien
und Österreich (konsumbasierte Kaufkraftstandards, basierend auf den Preisen der Warenkörbe in
den EU-27-Ländern) lag das verfügbare Haushaltsjahreseinkommen pro Kopf im Jahr 2008 in Südmähren um rund 9.800 Euro unter dem entsprechenden Einkommen in Niederösterreich. Sowohl in
Südmähren als auch in Niederösterreich ist im Beobachtungszeitraum 2004 bis 2008 ein Zuwachs
des durchschnittlich verfügbaren Haushaltseinkommens pro Kopf zu verzeichnen.
17
Disponibilní roční příjem domácnosti na osobu na jiţní Moravě a v Dolním Rakousku v letech 2004
aţ 2008 se zřetelem na úroveň spotřební kupní síly /
Verfügbares Haushaltsjahreseinkommen pro Kopf in Südmähren und in Niederösterreich
in den Jahren 2004 bis 2008 unter Berücksichtigung konsumbasierter Kaufkraftstandards
25.000
20.000
15.000
10.000
5.000
0
2004
2005
JMK / Südmähren
2006
2007
2008
Eurostat-databáze, přístup dne 12.01.2011 / Eurostat-Datenbank, Zugriff am12. 1. 2011;
18
2.8 Regionální hospodářská situace /
Regionalwirtschaftliche Situation
Hrubý domácí produkt (HDP) je peněţním vyjádřením celkové hodnoty statků a sluţeb nově vytvořených v daném období na určitém území. HDP představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích v činnostech povaţovaných v systému národního účetnictví za produktivní
(tj. včetně sluţeb trţní i netrţní povahy).
Das Bruttoinlandsprodukt (BIP) ist eine finanzielle Darstellung des Gesamtwertes der Güter und
Dienstleistungen, die im jeweiligen Zeitraum auf dem jeweiligen Gebiet neu geschaffen wurden. Das
BIP stellt eine Mehrwertsumme aus Bearbeitung in allen Branchen in Tätigkeiten dar, die im System
des Nationalhaushalts als produktiv gelten (d. h. samt Markt- und Nichtmarkt-Dienstleistungen).
JMK / Südmähren
S nárůstem HDP na 1 obyvatele JMK v eurech od roku 2004 do roku 2008 o 64 % je zřejmé, ţe v JMK
i ČR HDP poměrně rychle narůstá.
Aus dem Zuwachs des BIP pro Kopf in Südmähren in Euro zwischen 2004 bis 2008 um 64 % ist ersichtlich, dass das BIP in Südmähren und Tschechien relativ schnell wächst.
Hrubý domácí produkt na obyvatele podle regionů v letech 2004 – 2008 (údaje v eurech) /
Bruttoregionalprodukt je Einwohner in Südmähren und Tschechien insgesamt
in den Jahren 2004 bis 2008 (Angaben in Euro)
2004
2005
2006
2007
JMK / Südmähren
7.900
8.900
10.100
11.300
ČR / Tschechien
8.600
9.800
11.100
12.300
Zdroj / Quelle: EUROSTAT;
V období 2004 – 2007 vzrostl hrubý regionální produkt (HRP) na obyvatele (v běţných cenách)
v Dolním Rakousku z 23.000 na 26.600 eur. V porovnání s celým Rakouskem vykazuje Dolní
Rakousko obecně niţší ekonomickou sílu, měřeno v HRP. Při srovnávání dat je třeba zohlednit, ţe se
HRP vztahuje k místu výkonu práce, zatímco údaje o obyvatelstvu jsou vţdy vztaţeny k místu
bydliště; osoby dojíţdějící do práce z jiného regionu, coţ je v částech Dolního Rakouska běţné,
zůstávají nezohledněny.
Im Zeitraum 2004 bis 2007 wuchs das Bruttoregionalprodukt (BRP) pro Einwohner (zu laufenden
Preisen) in Niederösterreich von 23.000 auf 26.600 Euro an. Verglichen mit Österreich insgesamt,
zeigt sich in Niederösterreich eine – am BRP gemessen - geringere Wirtschaftkraft. Bei der Betrachtung der Daten ist allerdings zu beachten, dass sich das BRP auf den Ort der Leistungserstellung
(Arbeitsort) bezieht, die Einwohnerzahlen aber auf den Wohnort bezogen sind; d. h., dass regionsüberschreitende Pendlerströme (wie für Teile Niederösterreichs typisch) unberücksichtigt bleiben.
19
Hrubý domácí produkt na obyvatele podle regionů v letech 2004–2007 (údaje v eurech) /
Bruttoregionalprodukt je Einwohner nach Regionen in den Jahren 2004 bis 2007 (Angaben in Euro)
2004
2005
2006
2007
23.300
23.800
25.000
26.600
28.500
29.600
31.000
32.600
Zdroj / Quelle: Eurostat-databáze, přístup dne 12. 1. 2011 / Eurostat-Datenbank, Zugriff am12. 1. 2011;
Za účelem porovnání oblastí JMK a Dolního Rakouska je příslušný HDP vyjádřený ve standardech
kupní síly, čímţ dojde k zohlednění rozdílné cenové úrovně v jednotlivých zemích. Základem pro
výpočet kupní síly jsou průměrné ceny reprezentativního koše zboţí a sluţeb ve 27 zemích EU. Na
základě toho vyplývá, ţe dle standardů kupní síly bylo HDP v roce 2007 v oblasti JMK vyjádřeno ve
výši cca 18.300 euro na jednoho obyvatele, v Dolním Rakousku pak přibliţně na 24.900 euro.
Für einen Vergleich zwischen Südmähren und Niederösterreich wird das jeweilige BIP in Kaufkraftstandards ausgedrückt, wodurch die unterschiedlichen Preisniveaus in den Ländern berücksichtigt
werden. Grundlage für die Berechnung des Kaufkraftstandards sind die Durchschnittspreise für die
repräsentativen Waren- und Dienstleistungskörbe in den 27 EU-Ländern. Dementsprechend lag das
in Kaufkraftstandards ausgedrückte BIP im Jahr 2007 in Südmähren bei rund 18.300 Euro pro Einwohner, in Niederösterreich bei rund 24.900 Euro.
Hrubý regionální produkt na obyvatele podle regionů v letech 2004-2007 podle standardů kupní
síly (základ EU-27, údaje v eurech) /
Bruttoregionalprodukt je Einwohner nach Regionen in den Jahren 2004-2007
nach Kaufkraftstandards (Basis EU-27, Angaben in Euro)
2004
2005
2006
2007
JMK / Südmähren
14.900
15.500
16.700
18.300
ČR / Tschechien
16.300
17.100
18.200
19.900
22.400
22.500
23.800
24.900
27.400
28.000
29.400
30.600
EU-27
21.700
22.500
23.600
24.900
Zdroj / Quelle: Eurostat-databáze, přístup dne 13. 10. 2010 / Eurostat-Datenbank, Zugriff am13. 10. 2010;
20
3 Zdravotní stav / Gesundheitszustand
3.1 Očekávaná délka ţivota / Lebenserwartung
Očekávaná délka ţivota je jedním z klíčových ukazatelů popisujících zdravotní stav populace a je
specifikovaná formou statisticky stanovené očekávané délky ţivota od narození nebo od doby dosaţení určitého věku (další očekávaná délka ţivota). Je zjišťována prostřednictvím stanovení
pravděpodobnosti úmrtí jednotlivých věkových skupin a obou pohlaví v kaţdém sledovaném období
(viz „úmrtnostní tabulky“) na počet obyvatel.
Die Lebenserwartung gilt als einer der zentralen Indikatoren zur Beschreibung der gesundheitlichen
Situation einer Bevölkerung und wird in Form der statistisch erwartbaren Lebensjahre ab der Geburt
oder ab einem bestimmten Alter (fernere Lebenserwartung) angegeben. Sie wird durch Umlegung
der Sterbewahrscheinlichkeiten für jede Altersgruppe und für beide Geschlechter im jeweiligen Beobachtungszeitraum (dargestellt in „Sterbetafeln“) auf die jeweilige Wohnbevölkerung ermittelt.
JMK / Südmähren
V letech 2004–2008 se střední délka ţivota u ţen v Jihomoravském kraji zvýšila o 1,0 rok a sice z
79,6 na 80,6 roku, u muţů ze 72,9 na 74,1 roku tedy celkem o 1,3 roku. Tím se sníţil rozdíl mezi
ţenami a muţi z 6,69 na 6,48 roku. Obecně tedy platí, ţe ţeny se doţívají vyššího věku neţ muţi,
ale tento rozdíl se postupně sniţuje a dochází k vyrovnávání.
Srovnáním s daty pro rok 1995 je střední délka ţivota v JMK u muţů dokonce větší o 3,9 roku a u
ţen o 3,2 roku. Rozdíl mezi muţi a ţenami se sníţil ze 7,2 roku na 6,5 , tedy pokles činil 0,7 roku.
In den Jahren 2004 bis 2008 stieg die Lebenserwartung der Frauen in Südmähren um 1,0 Jahre von
79,6 auf 80,6 Jahre; bei Männern von 72,9 auf 74,1 Jahre, insgesamt also um 1,3 Jahre. Damit reduzierte sich die Differenz zwischen Frauen und Männern von 6,69 auf 6,48 Jahre. Allgemein gilt
also, dass Frauen ein höheres Alter als Männer erreichen, aber diese Differenz wird allmählich kleiner, und es kommt zu einer Angleichung.
Bei einem Vergleich mit den Daten für das Jahr 1995 ist die Lebenserwartung in Südmähren bei
Männern sogar um 3,9 Jahre höher und bei Frauen um 3,2 Jahre. Die Differenz zwischen Männern
und Frauen wurde von 7,2 Jahren auf 6,5 Jahre reduziert, das bedeutet einen Rückgang um
0,7 Jahre.
Další očekávaná délka ţivota v JMK
65 leté ţeny v JMK by se mohly doţít ještě dalších 14,6 roku v roce 2004 a 15,6 roku v roce 2008,
muţi 7,9 roku v roce 2004 a 9,1 roku v roce 2008.
45 leté ţeny v JMK by se mohly doţít v roce 2004 ještě 34,6 a muţi 27,9 roku, v roce 2008 ţeny
35,6 a muţi 29,1 roku.
Zdravotní stav / Gesundheitszustand
21
Fernere Lebenserwartung in Südmähren
65-jährige Frauen in Südmähren konnten im Jahre 2004 erwarten, noch weitere 14,6 Jahre zu leben,
und im Jahre 2008 waren es 15,6 Jahre. Bei den Männern betrug die fernere Lebenserwartung im
Jahr 2004 noch weitere 7,9 Jahre, im Jahre 2008 9,1 Jahre.
45-jährige Frauen in Südmähren konnten im Jahre 2004 erwarten, noch weitere 34,6 Jahre zu leben,
die Männer noch weitere 27,9 Jahre.
Mezi lety 2004 aţ 2008 se v oblasti Dolního Rakouska zvýšila očekávaná délka ţivota ţenské části
obyvatelstva od narození z 81,4 na 82,1 let, očekávaná délka ţivota muţské části obyvatelstva se v
Dolním Rakousku zvýšila ze 75,4 na 76,9 let (viz tabulka 3.1.2 v příloze). Ve srovnání s údaji z roku
1995 to znamená zvýšení průměrné délky ţivota ţen v Dolním Rakousku o 2,5 roku a u muţů o 3,8
let.
Obyvatelka Dolního Rakouska, která v roce 2004 dosáhne věku 65 let, by mohla očekávat dalších
asi 19,4 let ţivota, obyvatelka Dolního Rakouska, která věku 65 let dosáhne v roce 2008, by však
mohla očekávat jiţ dalších 19,9 let ţivota. Další očekávaná délka ţivota 65letého muţe z Dolního
Rakouska v roce 2004 představuje 16,2 let, v roce 2008 představuje 17,0 let (srovnání viz tabulka
3.1.4 v příloze).
Další očekávaná délka ţivota dolnorakouské ţeny, která v roce 2004 dovrší 45 let je 37,5 let, v roce
2008 je to 38 let. Dolnorakouský muţ, který v roce 2004 dosáhne 45 let, můţe počítat s dalšími
32,6 lety ţivota, naproti tomu v roce 2008 s dalšími 33,7 let (viz tabulka 3.1.6 v příloze).
Im Zeitraum 2004 bis 2008 ist die Lebenserwartung bei der Geburt für den weiblichen Bevölkerungsanteil im Bundesland Niederösterreich von 81,4 auf 82,1 Lebensjahre angestiegen, die Lebenserwartung der männlichen niederösterreichischen Bevölkerung von 75,4 auf 76,9 Jahre (vgl.
Tabelle 3.1.2 im Anhang). Verglichen mit den Daten für das Jahr 1995, bedeutete das einen Zuwachs der Lebenserwartung bei niederösterreichischen Frauen um 2,5, bei Männern um 3,8 Jahre
Eine 65-jährige Niederösterreicherin konnte im Jahr 2004 mit etwa 19,4 weiteren Lebensjahren
rechnen, eine im Jahr 2008 65-jährige Niederösterreicherin hingegen bereits mit 19,9 weiteren Jahren. Die fernere Lebenserwartung eines im Jahr 2004 65-jährigen männlichen Niederösterreichers
lag bei 16,2 Jahren, im Jahr 2008 bei 17,0 Jahren (vgl. Tabelle 3.1.4 im Anhang).
Die fernere Lebenserwartung einer im Jahr 2004 45-jährigen Niederösterreicherin lag bei 37,5 Jahren, im Jahr 2008 bei 38 Jahren. Ein im Jahr 2004 45-jähriger Niederösterreicher konnte mit 32,6
weiteren Lebensjahren rechnen, im Jahr 2008 hingegen bereits mit 33,7 weiteren Jahren (vgl. Tabelle 3.1.6 im Anhang).
22
Očekávaná délka ţivota při narození dolnorakouských ţen byla ve sledovaném období 2004 aţ
2008 v průměru o 1,7 roku nad očekávanou délkou ţivota ţeny na jiţní Moravě. Očekávaná délka
ţivota při narození muţe byla v průměru o 3,0 roky nad délkou ţivota muţů na jiţní Moravě.
Rozdíly mezi očekávanými délkami ţivota mezi ţenami a muţi v tomto období byly v Dolním
Rakousku kolem 5,4 a na jiţní Moravě kolem 6,7 let.
Die Lebenserwartung bei Geburt niederösterreichischer Frauen lag im Beobachtungszeitraum 2004
bis 2008 durchschnittlich um rund 1,7 Jahre über der Lebenserwartung von Frauen in Südmähren.
Die Lebenserwartung bei Geburt niederösterreichischer Männer lag durchschnittlich um 3,0 Jahre
über der von Männern in Südmähren. Die durchschnittliche Differenz zwischen der Lebenserwartung von Frauen und Männern in diesem Zeitraum betrug in Niederösterreich rund 5,4, in Südmähren rund 6,7 Jahre.
Očekávaná délka ţivota při narození ţen a muţů na jiţní Moravě a v Dolním Rakousku v letech 2004
aţ 2008 /
Lebenserwartung bei Geburt von Frauen und Männern in Südmähren und in Niederösterreich
in den Jahren 2004 bis 2008
84
82
80
78
76
74
72
70
2004
2005
2006
2007
2008
JMK – muţi /
JMK – ţeny /
Zdroj / Quelle: ČSÚ Statistické ročenky Jihomoravského kraje 2004-2008;
Statistik Austria – Statistik des Bevölkerungsstandes 2004–2008, Todesursachenstatistik 2004–2008;
Další očekávaná délka ţivota v roce 2008 pětašedesátileté Dolnorakušanky (19,9 let) byla o asi o 4,3
roky vyšší neţ odpovídající další očekávaná délka ţivota ţeny na jiţní Moravě (15,6 let). Další
očekávaná délka ţivota v roce 2008 pětašedesátiletého Dolnorakušana (17,0 let) byla skoro o 8 let
delší neţ další očekávané roky ţivota pětašedesátiletého muţe na jiţní Moravě v roce 2008 (9,1 let).
Také další očekávaná délka ţivota v roce 2008 u pětačtyřicetileté osoby byla v Dolním Rakousku
vyšší neţ odpovídající očekávaná délka ţivota na jiţní Moravě (rozdíl ţeny: 2,4 roky ţivota; rozdíl
muţi: 4,6 roky ţivota).
23
Die fernere Lebenserwartung einer im Jahr 2008 65-jährigen Niederösterreicherin (19,9 Jahre) war
um rund 4,3 Jahre höher als die entsprechende fernere Lebenserwartung einer Frau in Südmähren
(15,6 Jahre). Die fernere Lebenserwartung eines im Jahr 2008 65-jährigen Niederösterreichers
(17,0 Jahre) war um beinahe 8 Jahre höher als die weiteren erwartbaren Lebensjahre eines im Jahr
2008 65-jährigen Mannes aus Südmähren (9,1 Jahre). Auch die fernere Lebenserwartung von im
Jahr 2008 45-jährigen Personen lag in Niederösterreich über der entsprechenden Lebenserwartung
in Südmähren (Differenz Frauen: 2,4 Lebensjahre; Differenz Männer: 4,6 Lebensjahre).
24
3.2 Úmrtnost / Sterblichkeit
Úmrtnost v populaci je dalším klíčovým parametrem popisujícím zdravotní stav, mimo jiné proto, ţe
se tento ukazatel vyznačuje obzvláště vysokou mírou platnosti a jedinečnosti, pokud jde o jeho interpretaci. V předloţené zprávě je za účelem diferencovaného pozorování – v souladu s mezinárodně uznávanými pojmy „zbytečná úmrtnost“ („Avoidable Death“), případně předčasná úmrtnost
(„Premature Death“) – vedle celkové úmrtnosti analyzována také úmrtnost osob zemřelých ve věku
do 75 let a do 65 let. Tím je moţné sníţit problémy přiřazení vyplývající z nejasností týkajících se
hlavní příčiny smrti udávané u starých osob s větším počtem chorob, čímţ tato analýza poskytuje
další důleţité informace, jako je například vypracování programů prevence.
Die Sterblichkeit in einer Population ist ein weiterer zentraler Indikator zur Beschreibung des Gesundheitszustandes, unter anderem da sich diese Kennzahl durch besonders hohe Validität und
Eindeutigkeit hinsichtlich ihrer Interpretation auszeichnet. Im vorliegenden Bericht wird für eine differenzierte Betrachtung entsprechend dem international gebräuchlichen Konzept der „vermeidbaren
Sterblichkeit“ („Avoidable Death“) bzw. der vorzeitigen Sterblichkeit („Premature Death“) neben der
Gesamtsterblichkeit auch die Sterblichkeit der im Alter von unter 75 und unter 65 Jahren verstorbenen Personen analysiert. Dadurch lassen sich zum einen Zuordnungsprobleme reduzieren, die sich
aus Unklarheiten bezüglich der Haupttodesursache bei hochbetagten, multimorbiden Personen ergeben, zum anderen stellen diese Analyse wichtige Informationen z. B. für die Ausarbeitung von
Präventionsprogrammen dar.
JMK / Südmähren
U úmrtnosti se projevuje jedna z příčin rozdílu dosahované střední délky ţivota mezi muţi a ţenami, stejně jako úmrtnost do jednoho roku, kde muţi dvojnásobně převaţují. Z analýzy příčin úmrtí
podle diagnóz vyplývá, ţe muţi nejvíce umírají na nemoci oběhové soustavy, téměř 50%, z toho na
ischemické nemoci srdeční, infarkt myokardu a cévní nemoci mozku. Na druhém místě jsou zhoubné novotvary a na dalších místech nemoci dýchací a trávicí soustavy. Obdobně u ţen jsou na prvním
místě nemoci oběhové soustavy ve stejném pořadí jako u muţů. Dále pokračují novotvary a nemoci
dýchacího a trávicího ústrojí.
Bei der Sterblichkeit zeigt sich eine der Ursachen für die Differenz der Lebenserwartung zwischen
Männern und Frauen, wie auch bei der Sterblichkeit im ersten Lebensjahr, wo die Männer die doppelte Zahl erreichen. Aus der Todesursachenanalyse nach Diagnosen ergibt sich, dass die häufigste
Todesursache bei Männern Krankheiten des Herz-Kreislauf-Systems sind, fast 50 Prozent, davon
ischämische Herzkrankheiten, Herzinfarkt und Gehirn-Gefäßkrankheiten. An zweiter Stelle sind
bösartige Neubildungen, danach folgen Erkrankungen des Atmungs- und Verdauungssystems.
Ähnlich wie bei Männern stehen auch bei Frauen Erkrankungen des Herz-Kreislauf-Systems an erster Stelle, danach folgen Neubildungen und Erkrankungen des Atmungs- und Verdauungssystems.
Během sledovaného období mezi lety 2004 aţ 2008 zemřelo v ročním průměru asi 8.160 ţen a
7.250 muţů s bydlištěm v Dolním Rakousku. Nejčastější příčinou úmrtí (míry standardizované podle
věku) byly dle provedeného sledování jak u ţen, tak i u muţů nemoci oběhové soustavy, po kterých
následovala nádorová (převáţně maligní) onemocnění (viz tabulka 3.2.2 v příloze).
25
V ročním průměru zemřelo v období mezi lety 2004 aţ 2008 asi 1.820 ţen a 3.500 muţů s bydlištěm v Dolním Rakousku ve věku do 75 let. Na rozdíl od celkové úmrtnosti bylo nejčastější příčinou úmrtí jak u ţen, tak i u muţů v této skupině nádorové (převáţně maligní) onemocnění. Další
dvě hlavní příčiny úmrtí ţen i muţů představují nemoci oběhové soustavy, jakoţ i úrazy a otravy (viz
tabulka 3.2.3 v příloze).
Ve věku do 65 let zemřelo v tomto období v ročním průměru okolo 875 obyvatelek Dolního Rakouska a asi 1.850 dolnorakouských muţů. Stejně jako v případě předčasné úmrtnosti, i ve skupině
zemřelých do 75 let věku převaţují jako příčina smrti nádorová onemocnění. Zatímco u ţen, které
zemřely do věku 65 let, představují nemoci oběhové soustavy druhou nejčastější příčinu úmrtí, v
muţské populaci jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí v rámci této věkové skupiny úrazy a otravy
(viz tabulka 3.2.4 v příloze).
Im Beobachtungszeitraum 2004 bis 2008 verstarben im Jahresdurchschnitt rund 8.160 weibliche
und rund 7.250 männliche Personen mit Wohnsitz im Bundesland Niederösterreich. Häufigste Todesursache (gemessen an altersstandardisierten Raten) waren sowohl bei Frauen als auch bei Männern Krankheiten des Kreislaufsystems, gefolgt von (überwiegend bösartigen) Neubildungen (vgl.
Tabelle 3.2.2 im Anhang).
Im Jahresdurchschnitt des Zeitraumes 2004 bis 2008 verstarben rund 1.820 weibliche und rund
3.500 männliche niederösterreichische Personen in einem Alter von unter 75 Jahren. Anders als bei
der Gesamtsterblichkeit war die häufigste Todesursache sowohl bei Frauen als auch bei Männern
die Gruppe der (überwiegend bösartigen) Neubildungen. Zu den beiden weiteren häufigsten Todesursachen von Frauen und Männern zählen Krankheiten des Kreislaufsystems sowie Verletzungen
und Vergiftungen (vgl. Tabelle 3.2.3 im Anhang).
In einem Alter von unter 65 Jahren verstarben im vorliegenden Beobachtungszeitraum im Jahresdurchschnitt rund 875 Niederösterreicherinnen und rund 1.850 Niederösterreicher. Wie auch bei
der vorzeitigen Sterblichkeit der in einem Alter von unter 75 Jahren Verstorbenen dominieren in
dieser Personengruppe Neubildungen als Todesursache. Während bei in einem Alter von unter 65
Jahren verstorbenen Frauen Krankheiten des Kreislaufsystems zur zweithäufigsten Todesursache
zählen, ist die zweithäufigste Todesursache in der männlichen Bevölkerung die Gruppe der Verletzungen und Vergiftungen (vgl. Tabelle 3.2.4 im Anhang).
Úmrtnost ţen standardizovaná podle věku byla v ročním průměru sledovaného časového období
2004 aţ 2008 na jiţní Moravě kolem 582 zemřelých, v Dolním Rakousku kolem 469 zemřelých na
100.000 obyvatel. Stářím standardizovaná úmrtnost muţů byla ve sledovaném období na jiţní
Moravě kolem 1.009, v Dolním Rakousku kolem 775 zemřelých na 100.000 obyvatel. Stejně jako na
jiţní Moravě tak v Dolním Rakousku byla nejčastější příčinou úmrtí muţů a ţen onemocnění
systému krevního oběhu a nádorová onemocnění, přičemţ bylo na jiţní Moravě sledováno u
vybraných příčin úmrtí především vyšší počet zemřelých na onemocnění systému krevního oběhu.
Die altersstandardisierte Sterblichkeit von Frauen lag im Jahresdurchschnitt des vorliegenden Beobachtungszeitraums 2004 bis 2008 in Südmähren bei 582 Verstorbenen, in Niederösterreich bei
469 Verstorbenen pro 100.000 Einwohnerinnen. Die altersstandardisierte Sterblichkeit von Männern
lag im vorliegenden Beobachtungszeitraum in Südmähren bei rund 1.009, in Niederösterreich bei
rund 775 Verstorbenen pro 100.000 Einwohner. Sowohl in Südmähren als auch in Niederösterreich
26
stellen Erkrankungen des Kreislaufsystems, gefolgt von Neubildungen, die häufigste Todesursache
von Männern und Frauen dar, wobei sich in Südmähren bei den ausgewählten Todesursachen vor
allem höhere Raten bei an Erkrankungen des Kreislaufsystems Verstorbenen beobachten lassen.
Nejčastější příčiny úmrtí muţů a ţen na jiţní Moravě a v Dolním Rakousku v období 2004 aţ 2008
(standardizováno podle věku, na 100.000 obyvatel obou pohlaví) /
Häufigste Todesursachen von Männern und Frauen in Südmähren und in Niederösterreich
im Zeitraum 2004 bis 2008 (altersstandardisiert, pro 100.000 Einwohner/innen)
muţi / männlich
ţeny / weiblich
I00-I99
I00-I99
C00-D48
C00-D48
S00-T98
J00-J99
J00-J99
S00-T98
K00-K93
K00-K93
0
C00-D48:
I00-I99:
J00-J99:
K00-K93:
S00-T98:
100
200
300
400
500
0
100
200
300
400
JMK /
Dolní Rakousko /
JMK /
Dolní Rakousko /
Südmähren
Niederösterreich
Südmähren
Niederösterreich
500
Novotvary / Neubildungen
Nemoci oběhové soustavy / Krankheiten des Kreislaufsystems
Nemoci dýchací soustavy / Krankheiten des Atmungssystems
Nemoci trávící soustavy / Krankheiten des Verdauungssystems
Poranění, otravy a jiné následky vnějších příčin /
Verletzungen, Vergiftungen und bestimmte andere Folgen äußerer Ursachen
Zdroj / Quelle: ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2004-2008;
Statistik Austria – Statistik des Bevölkerungsstandes 2004–2008, Todesursachenstatistik 2004–2008;
27
3.3 Kojenecká úmrtnost / Säuglingssterblichkeit
Za kojeneckou úmrtnost se povaţuje procento těch dětí, které zemřou před dosaţením věku jednoho roku. Tento podíl se vypočítává podle počtu mrtvých v prvním roce ţivota na 1.000 ţivě narozených dětí a je povaţován za ukazatel stupně rozvoje společnosti a jako měřítko kvality lékařské
péče a jejího vyuţití. Za účelem diferencovaného pozorování se novorozenecká úmrtnost doplňuje o
neonatální kojeneckou úmrtnost, pro kterou je základem počet zemřelých v prvním měsíci ţivota,
jakoţ i o perinatální kojeneckou úmrtnost, která je zaloţena na počtu úmrtí v prvním týdnu po narození a na počtu mrtvě narozených dětí (je vţdy stanoveno vzhledem k počtu ţivě narozených
dětí).
Mit der Säuglingssterblichkeit wird jener Anteil der Kinder erfasst, die vor Erreichen des ersten Lebensjahres sterben. Sie errechnet sich aus der Anzahl der im ersten Lebensjahr Verstorbenen pro
1.000 Lebendgeborenen und gilt als ein Indikator für den Entwicklungsgrad einer Gesellschaft und
als Maßzahl für die Qualität der medizinischen Versorgung und deren Inanspruchnahme. Für eine
differenzierte Betrachtung wird die Säuglingssterblichkeit ergänzt um die neonatale Säuglingssterblichkeit, der die Zahl der im ersten Lebensmonat Verstorbenen zugrunde liegt, sowie um die perinatale Säuglingssterblichkeit, die auf der Zahl der Verstorbenen in der ersten Woche nach der Geburt und der totgeborenen Säuglinge basiert (jeweils zur Anzahl der lebendgeborenen Säuglinge in
Relation gesetzt).
JMK / Südmähren
Průměrná kojenecká úmrtnost do jednoho roku ţivota v letech 2004–2008 činila v JMK 3,1 kojence
na 1.000 ţivě narozených dětí.
Neonatální úmrtnost /počet zemřelých kojenců v prvním měsíci ţivota/ byla v průměru let 2004 2008 v JMK 2,54 kojence na 1.000 ţivě narozených dětí, perinatální úmrtnost /v prvním týdnu po
narození včetně mrtvě narozených/ byla průměrně 2,34 kojence na 1.000 ţivě narozených dětí.
Od roku 1970 do roku 2008 došlo v Jihomoravském kraji k výraznému poklesu všech forem
kojenecké úmrtnosti, která se posledních sledovaných letech téměř ustálila na nízké úrovni. To řadí
Českou republiku v tomto sledovaném údaji na jedno z předních míst na světě.
Die durchschnittliche Säuglingssterblichkeit im ersten Lebensjahr in den Jahren 2004 bis 2008
betrug in Südmähren 3,1 Säuglinge pro 1.000 Lebendgeburten.
Die neonatale Sterblichkeit (Anzahl der gestorbenen Säuglinge im ersten Lebensmonat) betrug in
Südmähren in den Jahren 2004 bis 2008 im Durchschnitt 2,54 Säuglinge pro 1.000 Lebendgeburten, die perinatale Sterblichkeit (in der ersten Woche nach der Geburt einschließlich der
Todgeburten) betrug durchschnittlich 2,34 Säuglinge pro 1.000 Lebendgeburten.
Von 1970 bis 2008 kam es in Südmähren zu einer wesentlichen Senkung aller Formen der
Säuglingssterblichkeit, die sich in den letzten beobachteten Jahren auf einem niedrigen Niveau fast
stabilisierte. Mit diesen Werten rangiert Tschechien an einer der ersten Stellen weltweit.
28
Celkový počet úmrtí v průběhu celého období mezi lety 2004 aţ 2008 představoval 289
dolnorakouských kojenců zemřelých v prvním roce ţivota. Míra dětské úmrtnosti, tj. počet mrtvých
v prvním roce ţivota na 1.000 ţivě narozených dětí, byla v tomto období v průměru 4,1 ročně.
Neonatální kojenecká úmrtnost (počet zemřelých v prvním měsíci ţivota) byla v období mezi lety
2004 aţ 2008 v Dolním Rakousku v průměru 2,9 mrtvých kojenců na 1.000 ţivě narozených ročně,
perinatální kojenecká úmrtnost (počet zemřelých v prvním týdnu ţivota nebo mrtvě narozené děti)
byla v průměru 5,7 zemřelých nebo mrtvě narozených dětí na 1.000 ţivě narozených za rok (viz
tabulka 3.3.1 v příloze).
Insgesamt verstarben im gesamten Zeitraum 2004 bis 2008 289 niederösterreichische Säuglinge im
ersten Lebensjahr. Die Säuglingssterblichkeit, also die Anzahl der im ersten Lebensjahr Verstorbenen pro 1.000 Lebendgeborenen, lag in diesem Zeitraum bei durchschnittlich 4,1 pro Jahr.
Die neonatale Säuglingssterblichkeit (Zahl der im ersten Lebensmonat Verstorbenen) lag im Zeitraum 2004 bis 2008 in Niederösterreich bei durchschnittlich 2,9 verstorbenen Säuglingen pro
1.000 Lebendgeborenen pro Jahr, die perinatale Säuglingssterblichkeit (Verstorbene in der ersten
Woche nach der Geburt oder totgeborene Säuglinge) bei durchschnittlich 5,7 Verstorbenen oder
Totgeborenen pro 1.000 Lebendgeborenen pro Jahr (vgl. Tabelle 3.3.1 im Anhang).
V předloţeném sledovaném časovém období 2004 aţ 2008 byla kojenecká úmrtnost na jiţní Moravě
v průměru s třemi zemřelými na 1.000 ţivých narozených kojenců niţší neţ v Dolním Rakousku
(kolem 4 zemřelých kojenců na 1.000 ţivých narozených kojenců).
Im vorliegenden Beobachtungszeitraum 2004 bis 2008 lag die Säuglingssterblichkeit in Südmähren
mit durchschnittlich rund 3 verstorbenen pro 1.000 lebendgeborenen Säuglingen unter jener in
Niederösterreich (rund 4 verstorbene Säuglinge pro 1.000 Lebendgeborenen).
29
Kojenecká úmrtnost na 1.000 ţivých narozených kojenců na jiţní Moravě a v Dolním Rakousku
v časovém období 2004 aţ 2008 /
Säuglingssterblichkeit pro 1.000 Lebendgeborenen in Südmähren und in Niederösterreich
im Zeitverlauf 2004 bis 2008
5
4
3
2
1
0
2004
2005
JMK / Südmähren
2006
2007
2008
Statistik Austria - Jahrbuch der Gesundheitsstatistik 2008;
Vedle kojenecké úmrtnosti v prvním roce se ukazují v období 2004 aţ 2008 také niţší hodnoty u
perinatální a neonatální kojenecké úmrtnosti na jiţní Moravě oproti Dolnímu Rakousku.
Neben der Säuglingssterblichkeit im ersten Jahr zeigen sich im Zeitraum 2004 bis 2008 auch hinsichtlich der perinatalen und neonatalen Säuglingssterblichkeit in Südmähren geringere Werte als in
Niederösterreich.
30
3.4 Počet kontaktů mezi lékařem a pacientem /
Anzahl der Arzt-Patienten-Kontakte
Počet kontaktů mezi lékařem a pacientem představuje jednak všeobecný ukazatel čerpání zdravotní
péče ze strany populace, na druhé straně lze z tohoto počtu – na základě podrobnějšího (porovnávacího) pozorování a v kombinaci s dalšími zdroji dat - odhadovat také specifické aspekty, jako je
například nedostatečná péče či nabídkou vyvolaná poptávka (nadbytečná péče).
Die Anzahl der Arzt-Patienten-Kontakte ist einerseits ein Indikator für die Inanspruchnahme des
Gesundheitssystems durch die Bevölkerung im Allgemeinen, andererseits lassen sich daraus - anhand detaillierter (vergleichender) Betrachtungen und in Kombination mit weiteren Datenquellen auch spezielle Aspekte wie Unterversorgung oder angebotsinduzierte Nachfrage (Überversorgung)
abschätzen.
JMK / Südmähren
Ze zjištěných údajů počtu návštěv pacientů u lékařů lze konstatovat, ţe základem jsou kontakty se
všeobecnými lékaři, zatímco počet návštěv u stomatologů představuje jenom menší část. Celkový
počet pak představuje v průměru u ambulantních vyšetření 1.344 kontaktů pacientů s lékaři, u stomatologů 207 a celkem 1.551 kontaktů na 100 obyvatel za rok.
Pozitivnější je trend těchto údajů v jednotlivých letech. Vyplývá z něj, ţe celkový počet těchto
návštěv v posledních letech klesá a to ve všech třech ukazatelích. To můţe být odrazem zlepšení
zdravotního stavu anebospíše zavedením určitých regulačních opatření.
Aufgrund der ermittelten Daten über die Anzahl der Patientenbesuche bei Ärzten kann festgestellt
werden, dass die Mehrzahl Kontakte mit allgemeinen Ärzten bilden, während die Anzahl der Besuche bei Zahnärzten nur einen kleineren Teil darstellt. Die Gesamtanzahl belief sich bei den ambulanten Untersuchungen auf 1.344 Arzt-Patienten-Kontakte pro 100 Einwohner/Jahr, bei Zahnärzten
auf 207 und insgesamt auf 1.551 Kontakte pro 100 Einwohner/Jahr.
Bei diesen Daten ist ein positiver Trend in den einzelnen Jahren zu verzeichnen. Das heißt, dass die
Gesamtanzahl dieser Besuche in den letzten Jahren sank, und zwar bei allen drei Indikatoren. Dies
kann auf eine Verbesserung des Gesundheitszustands oder vielmehr auf Einführung bestimmter regulativer Maßnahmen zurückzuführen sein.
31
Počet ambulantních vyšetření v JMK v přepočtu na 100 obyvatel v letech 2004–2008 /
Anzahl der ambulanten Untersuchungen in Südmähren pro 100 Einwohner/innen
in den Jahren 2004–2008
Region
2004
2005
2006
2007
2008
1.393,3
1.407,7
1.376,3
1.322,8
1.218,5
Počet stomat. ambulantních vyšetření v JMKi na 100 obyvatel /
Anzahl der ambulanten stomatologischen Untersuchungen
in Südmähren pro 100 Einwohner
211,8
209,5
215,4
199,2
199,6
Počet ambulantních vyšetření v JMK na 100 obyvatel celkem /
Anzahl der ambulanten Untersuchungen in Südmähren
pro 100 Einwohner insgesamt
1.605,2
1.617,2
1.591,7
1.522
1.418,1
Počet ambulantních vyšetření v JMKi na 100 obyvatel /
Anzahl der ambulanten Untersuchungen in Südmähren pro 100 Einwohner
V souladu s vlastními údaji dotazovaných osob v rámci „Rakouského průzkumu zdraví 2006/2007“
uvádělo vţdy okolo 81 % (propočteno) z přibliţně 687.600 ţen a 648.300 muţů starších 15 let, ţe v
průběhu posledních dvanácti měsíců alespoň jednou vyhledali všeobecnou lékařku či lékaře z
důvodu zdravotních potíţí. Ohledně konkrétních specializac, které byly vypsány v dotazníku ankety,
přibliţně 57 % z dotázaných dolnorakouských ţen uvedlo, ţe v průběhu posledních dvanácti měsíců
navštívily ţenskou lékařku či lékaře alespoň jedenkrát; největší návštěvnost bez ohledu na pohlaví
měli stomatologové (muţi: 58 %, ţeny: 63 %) a oční lékaři (muţi: 27 %, ţeny: 31 %).
Entsprechend den Eigenangaben der befragten Personen im Rahmen der Österreichischen Gesundheitsbefragung 2006/2007 gaben jeweils rund 81 Prozent von den (hochgerechnet) rund 687.600
weiblichen und 648.300 männlichen Personen im Alter ab 15 Jahren an, innerhalb der letzten zwölf
Monate eine Allgemeinmedizinerin / einen Allgemeinmediziner wegen eines eigenen Gesundheitsproblems zumindest einmal aufgesucht zu haben. Hinsichtlich spezieller Fachrichtungen, die im
Frageprogramm aufgelistet waren, gaben rund 57 Prozent der Niederösterreicherinnen an, zumindest einmal in den letzten zwölf Monaten eine Frauenärztin / einen Frauenarzt aufgesucht zu haben; bei geschlechtsunabhängigen Fachrichtungen zeigen sich die höchsten Anteile bei Zahnärztinnen/Zahnärzten (Männer: 58 %, Frauen: 63 %) und Augenärztinnen/Augenärzten (Männer: 27 %,
Frauen: 31 %).
32
Podíl dolnorakouských obyvatel, kteří alespoň jedenkrát v průběhu posledních 12 měsíců vyhledali
lékařku či lékaře, v letech 2006/2007 podle specializace /
Anteile der niederösterreichischen Bevölkerung, die zumindest einmal innerhalb der letzten
12 Monate eine Ärztin / einen Arzt aufgesucht haben, im Jahr 2006/2007 nach Fachrichtungen
Fachrichtung
muţi / männlich
ţeny / weiblich
Všeobecný lékař / Arzt für Allgemeinmedizin
80 %
81 %
Lékař nemocniční či úrazové ambulance / Spitals- oder Unfallambulanz
18 %
19 %
Stomatolog/ Zahnarzt
58,2
62,6
Ţenský lékař / Frauenarzt
0%
57 %
Urolog / Urologe
17 %
4%
Koţní lékař / Hautarzt
13 %
14 %
Oční lékař / Augenarzt
25 %
31 %
Internista / Internist
16 %
15 %
Ortopéd / Orthopäde
9%
11 %
Lékař ORL / HNO-Arzt
Jiný odborný lékař / sonstiger Facharzt
12 %
9%
8%
11 %
Zdroj / Quelle: Statistik Austria - Österreichische Gesundheitsbefragung 2006/2007;
Srovnání výsledků z obou zájmových oblastí není vzhledem k rozdílnosti datových zdrojů
bezprostředně moţné.
Aufgrund unterschiedlicher Datengrundlagen wird von einem Vergleich abgesehen.
33
3.5 Četnost alergií / Häufigkeit von Allergien
Pod pojmem alergie se rozumí alergická reakce imunitního systému proti cizím, původně neškodným látkám. Při alergii dochází prostřednictvím předešlého kontaktu s alergenem (bez výskytu
symptomů) k tvorbě protilátek či specifických imunních buněk (tzv. T-lymfocytů) na běţnou neškodnou látku. Protilátky odpovídají za nadměrnou reakci imunitního systému při novém kontaktu s
alergenem. Příznaky mohou být různé, od koţní reakce, vyráţky a zarudnutí očí přes zduření sliznice, svědění a dýchací potíţe, aţ k poruchám srdečního oběhu a zástavám dechu. Vznik alergií nebyl
ještě s konečnou platností objasněn, jako příčiny jsou mimo jiné uváděny genetické faktory, změny
v imunitním systému, jakoţ i intenzivní kontakt s alergenem.
Unter einer Allergie wird eine Überempfindlichkeitsreaktion des Immunsystems gegen körperfremde, eigentlich unschädliche Substanzen verstanden. Bei einer Allergie kommt es durch einen vorausgegangenen Allergenkontakt (ohne Symptome) zur Ausbildung von Antikörpern oder spezifischen Immunzellen (T-Lymphozyten) gegen eine eigentlich harmlose Substanz. Die Antikörper sorgen bei neuerlichem Kontakt mit dem Allergen für eine überschießende Reaktion des Immunsystems. Die Symptome reichen von Hautreaktionen, Ausschlag und Rötung der Augen über Schleimhautschwellungen, Juckreiz und Atemnot bis hin zu Herz-Kreislauf- und Atem-Stillstand. Die Entstehung von Allergien ist noch nicht endgültig geklärt, als Ursachen werden unter anderem genetische Faktoren, Veränderungen im Immunsystem sowie intensiver Allergenkontakt diskutiert.
JMK / Südmähren
Alergie se stávají významnějším zdravotním rizikem moderního člověka. Zařadili jsme ke sledování
a srovnání čtyři typická a nejčastější alergická onemocnění jako: atopická dermatitis, pollinosa, stálá
alergická rýma a astma.
Allergien werden zu immer wichtigeren Gesundheitsrisiken des modernen Menschen. Zur Beobachtung und vergleichenden Darstellung wurden vier typische und häufigste Allergieerkrankungen
ausgewählt: atopische Dermatitis, Pollinose, chronischer Heuschnupfen und Asthma.
34
Počet nemocných s vybranými alergickými onemocněními v JMK v letech 2004–2008 v přepočtu na
100.000 obyvatel /
Zahl der Erkrankten mit ausgewählten allergischen Erkrankungen in Südmähren
in den Jahren 2004-2008 pro 100.000 Einwohner/innen
3.500
2.500
1.500
500
-500
2004
2005
2006
2007
2008
atopická dermatitis / atopische Dermatitis
Pollinosa / Pollinose
stálá alergická rýma / chronischer Heuschnupfen
astma bronchiale / Asthma bronchiale
Vybraná alergická onemocnění v roce 2008 podle věku nemocných v přepočtu
na 100.000 obyvatel /
Ausgewählte allergische Erkrankungen im Jahre 2008 nach Lebensalter der Erkrankten
pro 100.000 Einwohner/innen
12.000
10.000
8.000
6.000
4.000
2.000
0
0-5 let / Jahre
6-14 let / Jahre
15-24 let / Jahre
25+
atopická dermatitis / atopische Dermatitis
Pollinosa / Pollinose
stálá alergická rýma / chronischer Heuschnupfen
astma bronchiale / Asthma bronchiale
Ze shromáţděných údajů počtu onemocnělých vybranými alergickými nemocemi vyplývá, ţe
pollinosa a alergická rýma zaznamenávají střídavý a spíše klesající trend, atopický ekzém v
posledních letech klesá. Jednoznačný nárůst vykazuje počet nemocných astmatem. Ve vztahu k
věku se uvedená onemocnění vyskytují nejčastěji mezi 6 aţ 24 rokem s vrcholem v intervalu 15 aţ
24 let. Výjimkou je atopická dermatitis, kde s věkem počet nemocných klesá.
Aus den ermittelten Daten über die Krankenzahlen an ausgewählten Allergieerkrankungen geht
hervor, dass die Pollinose und der Heuschnupfen einen schwankenden und eher abfallenden Trend
35
verzeichnen, die atopische Dermatitis tritt in den letzten Jahren weniger häufig auf. Eindeutig ist die
Zunahme der Anzahl von Asthmakranken. Altersbezogen kommen die genannten Erkrankungen am
häufigsten zwischen 6. und 24. Lebensjahr vor, mit einem Höhepunkt zwischen dem 15. und
24. Lebensjahr. Eine Ausnahme stellt die atopische Dermatitis dar, wo die Anzahl der Erkrankten
mit dem Alter abnimmt.
Asi 22 % z dotazovaných osob z Dolního Rakouska v rámci „Rakouského průzkumu zdraví“ uvedlo,
ţe během svého ţivota alespoň jednou alergií onemocněli (muţi: 18 %, ţeny: 27 %). Podíl osob,
které trpí alergií, je ve skupině od 15 do 44 let přibliţně 26 %, coţ je dvakrát vyšší podíl, neţ ve
skupině nad 64 let (13 %).
Z provedeného dotazování rodičů o atopickém onemocnění v rámci studie ISAAC, které se
uskutečnilo v Dolním Rakousku v roce 2008, vyplývá, ţe 4,7 % dětí na prvním stupni (především děti
ve věku 6 či 7 let) jiţ jedenkrát v ţivotě postihlo astma, 4,3 % senná rýma a 11,7 % postihla atopický
ekzém (pokaţdé zjištěno lékařem). S výjimkou atopického ekzému jsou častěji postiţeni chlapci neţ
dívky (viz Haidinger et al. 2009).
Rund 22 Prozent der im Rahmen der „Österreichischen Gesundheitsbefragung“ befragten Personen
aus Niederösterreich gaben an, in ihrem Leben bereits einmal an einer Allergie erkrankt zu sein
(Männer: 18 %, Frauen: 27 %). Der Anteil der an Allergien erkrankten Personen ist dabei in der Gruppe der 15- bis 44-Jährigen mit rund 26 Prozent doppelt so hoch wie in der Gruppe der über 64Jährigen (rund 13 %).
Die im Rahmen der ISAAC-Studie durchgeführte Elternbefragung zu atopischen Krankheiten in Niederösterreich im Jahr 2008 ergibt, dass 4,7 Prozent der Kinder in der ersten Schulstufe (vorwiegend
Kinder in einem Alter von 6 oder 7 Jahren) bereits einmal in ihrem Leben von Asthma, 4,3 Prozent
von Heuschnupfen und 11,7 Prozent von Neurodermitis betroffen waren (jeweils von einem Arzt
festgestellt). Mit Ausnahme der Neurodermitis sind Knaben häufiger betroffen als Mädchen (s. Haidinger et al. 2009).
36
Procentuelní podíl dětí na prvním stupni s výskytem atopických onemocnění v Dolním Rakousku v
roce 2008 (údaje rodičů při celoţivotní prevalenci vlastních dětí) /
Prozentueller Anteil der Kinder in der ersten Schulstufe mit atopischen Krankheiten
in Niederösterreich 2008 (Angaben der Eltern zur Lebenszeitprävalenz der eigenen Kinder)
neurodermitida /
Neurodermitis
senná rýma /
Heuschnupfen
astma / Asthma
0%
2%
4%
chlapci/Burschen
6%
8%
10 %
12 %
14 %
dívky/Mädchen
Zdroj / Quelle: Haidinger et al. 2009;
Srovnání výsledků z obou zájmových oblastí není vzhledem k rozdílnosti datových zdrojů
Aufgrund unterschiedlicher Datengrundlagen wird von einem Vergleich abgesehen.
37
3.6 Prevalence diabetu / Prävalenz von Diabetes
Diabetes mellitus (cukrovka) je označení pro poruchu látkové přeměny, která je doprovázena abnormálním zvýšením hladiny cukru v krvi. Diabetes mellitus vzniká kvůli relativnímu či absolutnímu
nedostatku inzulínu v těle, coţ způsobuje abnormálně vysokou hladinu cukru v krvi. Inzulín je produkován ve slinivce břišní (pankreas). Pokud zanikají buňky slinivky břišní, vzniká tak absolutní nedostatek inzulinu. To je příčinou rozvoje diabetu mellitus 1. typu, coţ je autoimunitní onemocnění,
které nejvíce postihuje především mladou dospělou populaci. Diabetes mellitus 2. typu - také
známý jako cukrovka dospělých - se vyvíjí při progresivní inzulínové rezistenci. K prvním příznakům
patří, kromě zvýšené hladiny cukru v krvi, také ţízeň, zvýšené vylučování moči a hubnutí. Mezi
nejvýznamnější rizikové faktory patří obezita, vysoký krevní tlak a narušená látková výměna tuků.
Diabetes mellitus je vţdy spojen s abnormálním zvýšením hladiny cukru v krvi, coţ ovlivňuje mnoho
orgánových systémů v těle. Pozdní následky zahrnují poškození zraku či ledvin, ztrátu citlivosti,
aterosklerózu, srdeční infarkt a mozkovou mrtvici.
Als Diabetes mellitus (Zuckerkrankheit) wird eine Störung des Zuckerstoffwechsels mit krankhafter
Erhöhung des Blutzuckers bezeichnet. Bei Diabetes mellitus besteht ein relativer oder absoluter
Mangel an Insulin, wodurch es zu krankhaft erhöhten Blutzuckerwerten kommt. Insulin wird in der
Bauchspeicheldrüse (Pancreas) produziert. Gehen die Bauchspeicheldrüsenzellen zugrunde, entsteht
ein absoluter Mangel an Insulin. Dies ist die Ursache für die Entwicklung eines Diabetes mellitus
Typ 1, der eine Autoimmunerkrankung ist und zumeist schon im jungen Erwachsenenalter auftritt.
Diabetes mellitus Typ 2 – auch als Alterszucker bezeichnet – entwickelt sich bei einer fortschreitenden Insulinresistenz. Die ersten Symptome sind neben den erhöhten Blutzuckerwerten starker
Durst, erhöhte Harnmenge und Gewichtsverlust. Die bedeutendsten Risikofaktoren bilden Übergewicht, Bluthochdruck und ein gestörter Fettstoffwechsel. Diabetes mellitus geht immer mit einer
krankhaften Erhöhung des Blutzuckers einher, wodurch zahlreiche Organsysteme geschädigt werden. Spätfolgen sind Augen- und Nierenschäden, Empfindungsstörungen, Atherosklerose, Herzinfarkt und Schlaganfall.
JMK / Südmähren
Koncem roku 2007 bylo v kraji v evidenci diabetologických ordinací a praktických lékařů pro
dospělé více neţ 76 tisíc diabetiků, 34 tisíc muţů a 42 tisíc ţen, coţ představuje 7 % obyvatel kraje
při teoretickém předpokladu evidence léčených podle místa trvalého pobytu.
Na 100 tisíc obyvatel kraje připadalo v průměru 6.699 evidovaných diabetiků; 6.198 na 100 tisíc
muţů a 7.174 na 100 tisíc ţen. Pouze dietou bylo léčeno 26 % diabetiků, perorální antidiabetika
uţívalo 47 % diabetiků, na insulin bylo odkázáno 13 % diabetiků a kombinovanou léčbou
(insulin+PAD) bylo léčeno 14 % diabetiků.
Ende 2007 wurden in südmährischen diabetologischen Ordinationen und bei praktischen Ärzten für
Erwachsene über 76.000 Diabetiker erfasst, davon 34.000 Männer und 42.000 Frauen. Bei der
theoretischen Annahme, dass die Patienten nach dem ständigen Wohnort erfasst werden, würde der
Anteil an Diabetikern 7 Prozent der Kreisbevölkerung ausmachen.
Pro 100.000 Kreiseinwohner waren es durchschnittlich 6.699 erfasste Diabetiker; 6.198 pro
100.000 Männer und 7.174 pro 100.000 Frauen. Nur mit Diät wurden 26 Prozent der Diabetiker
behandelt, perorale Antidiabetika wurden 47 Prozent der Diabetiker verabreicht, 13 Prozent der
38
Diabetiker brauchten Insulin, und die Kombibehandlung (Insulin+PAD) erhielten 14 Prozent der
Diabetiker.
V Dolním Rakousku trpělo podle výsledků „Rakouského průzkumu zdraví 2006/2007“ v době
výzkumu asi 6 procent populace onemocněním diabetes (muţi: kolem 5 %, ţeny: asi 7 %). Zatímco
podíl diabetiků ve skupině od 15 do 44 let v rámci dolního Rakouska představuje přibliţně 1 %
respondentů, s přibývajícím věkem se příslušný podíl zvyšuje na více neţ 15 % ve skupině nad 64
let.
In Niederösterreich waren den Ergebnissen der Österreichischen Gesundheitsbefragung 2006/2007
zufolge zum Zeitpunkt der Befragung rund 6 Prozent der Bevölkerung an Diabetes erkrankt (Männer: rund 5 %), Frauen: rund 7 %). Während der Anteil der Diabetiker in der Gruppe der 15- bis 44Jährigen noch bei rund 1 Prozent der Befragten liegt, erhöht sich der entsprechende Anteil mit zunehmendem Alter auf mehr als 15 Prozent in der Gruppe der über 64-jährigen Niederösterreicher.
Přestoţe prokazují údaje pro jiţní Moravu a Dolní Rakousko na podobně vysoký podíl diabetem
postiţených osob (vţdy 6 procent), odkláníme se od přímého srovnání z důvodu různých pramenů
údajů (lékařské údaje o diagnóze na jiţní Moravě, vlastní údaje v rámci ankety v Dolním Rakousku).
Obwohl die Daten für Südmähren und für Niederösterreich einen ähnlich hohen Anteil an von Diabetes betroffenen Personen ausweisen (jeweils rund 6 %), wird aufgrund der Unterschiedlichkeit der
Datenquellen (medizinische Diagnosedaten in Südmähren, Eigenangaben im Rahmen einer Umfrage
in Niederösterreich) von einem direkten Vergleich abgesehen.
39
3.7 Pobyty v nemocnici / Krankenhausaufenthalte
Počet pobytů v nemocnici představuje - podobně jako počet kontaktů mezi lékařem a pacientem všeobecný ukazatel čerpání zdravotní péče ze strany populace. Prostřednictvím analýzy pobytů
podle dokumentované prvotní diagnózy lze získat další epidemiologické informace o řadě dalších
onemocnění, které jsou vzhledem ke své závaţnosti důvodem pro hospitalizaci. Mimoto je počet a
vývoj pobytů v nemocnici, jakoţ i průměrná doba trvání hospitalizace, vedle onemocnění jako takového důleţitým indikátorem pro rozvrţení lékařské nabídky a plánování zásobování.
Die Anzahl der Krankenhausaufhalte ist – ähnlich der Anzahl der Arzt-Patienten-Kontakte - ein Indikator für die Inanspruchnahme des Gesundheitssystems durch die Bevölkerung. Bei Analyse der
Aufenthalte nach der dokumentierten Hauptdiagnose lassen sich weiters epidemiologische Informationen zu unterschiedlichen Krankheiten gewinnen, die aufgrund ihrer Schwere zu einem stationären Aufenthalt führen. Zudem sind Anzahl und Entwicklung der Krankenhausaufenthalte sowie
durchschnittliche Aufenthaltsdauer bei einzelnen Erkrankungen wichtige Indikatoren für die medizinische Angebots- und Versorgungsplanung.
JMK / Südmähren
Z údajů vyplývá, ţe hlavní příčinou hospitalizace muţů jsou nemoci oběhové soustavy, dále různá
poranění a otravy, nemoci trávící soustavy a novotvary. Obdobně u ţen jsou na prvním místě
nemoci oběhové soustavy, na druhém místě je hospitalizace spojená s těhotenstvím a porodem,
dále nemoci močové a pohlavní soustavy a novotvary.
Pokud se jedná o délku pobytu, je u obou pohlaví v případě duševních poruch nejdelší
hospitalizace, a to 16,1 dne u muţů a 19,2 dne u ţen. Následují nemoci oběhové soustavy jak u
muţů, tak u ţen a novotvary. (Výpočet zahrnuje i takové případy, u kterých proběhlo přijetí i
propuštění z nemocnice ve stejný kalendářní den.)
Aus den Daten geht hervor, dass die Hauptursache der Hospitalisierung bei Männern die
Kreislauferkrankungen sind, weiters verschiedene Verletzungen und Vergiftungen, Erkrankungen
des Verdauungssystems sowie Neubildungen. Ähnlich sind bei Frauen auf dem ersten Platz die
Kreislauferkrankungen, auf dem zweiten Platz befinden sich die Hospitalisierungen im
Zusammenhang mit der Schwangerschaft und Entbindung, weiters Erkrankungen des Harn- und
Geschlechtssystems sowie die Neubildungen.
Was die Aufenthaltsdauer betrifft, so findet sich die längste Hospitalisierung bei beiden Geschlechtern bei den psychischen und Verhaltensstörungen, und zwar 16,1 Tage bei Männern und 19,2 Tage
bei Frauen. Es folgen die Kreislauferkrankungen, sowohl bei Männern als auch bei Frauen, und
Neubildungen. (Die Berechnung enthält auch die Fälle, wo die Hospitalisierung und Entlassung aus
dem Krankenhaus an demselben Kalendertag stattfand.)
40
Hospitalizace ţenské a muţské populace v JMK v období mezi lety 2004 aţ 2008 u 10 nejčastějších
diagnóz, na 100.000 obyvatel, standardizováno podle věku, a průměrná délka pobytu v nemocnici
vyjádřená ve dnech /
Krankenhausaufenthalte der weiblichen und männlichen Bevölkerung in Südmähren im Zeitraum
2004 bis 2008 nach den 10 häufigsten Hauptdiagnosen, pro 100.000 Einwohner/innen,
altersstandardisiert, und durchschnittliche Aufenthaltsdauer in Tagen
Muţi / Männer
Diagnóza /
Diagnose
Ţeny / Frauen
Počet hospitalizovaných /
Anzahl der Aufenthalte
Délka pobytu /
Aufenthaltsdauer
Diagnóza /
Diagnose
Délka pobytu /
Aufenthaltsdauer
I00-I99
3.356,5
S00-T98
2.464,1
9,4
I00-I99
3.178,3
11,9
6,6
O00-O98
2.967,5
K00-K93
5,4
2.285,5
6,7
N00-N99
2.466,4
4,5
C00-D48
2.198,2
8,4
C00-D48
2.351,8
8,5
M00-M99
1.760,2
8,0
K00-K93
2.247,3
6,8
J00-J99
1.744,5
6,9
M00-M99
2.165,4
9,3
N00-N99
1.178,7
6,6
S00-T98
1.804,0
8,9
R00-R99
860,3
5,9
J00-J99
1.305,8
6,9
G00-G99
672,7
8,1
R00-R99
1.032,6
6,3
F00-F99
336,6
16,1
F00-F99
319,1
19,2
20.513,4
7,6
Celkem /
Insgesamt
25.339,0
7,6
Celkem /
Insgesamt
C00-D48:
F00-F99:
G00-G99:
I00-I99:
J00-J99:
K00-K93:
M00-M99:
N00-N99:
O00-O99:
R00-R99:
S00-T98:
Poruchy duševní a poruchy chování / Psychische und Verhaltensstörungen
Nemoci nervové soustavy / Krankheiten des Nervensystems
Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně /
Krankheiten des Muskel-Skelett-Systems und des Bindegewebes
Nemoci močové a pohlavní soustavy / Krankheiten des Urogenitalsystems
Těhotenství, porod a šestinedělí / Schwangerschaft, Geburt und Wochenbett
Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde /
Symptome und abnorme klinische und Laborbefunde, die anderenorts nicht klassifiziert sind
Na základě diagnostické a výkonové dokumentace rakouských nemocnic byl v období mezi lety
2004 aţ 2008 zaznamenán roční průměr přibliţně 268.000 pobytů ţen a přibliţně 234.000 pobytů
muţů s bydlištěm v Dolním Rakousku (výpočet zahrnuje i takové případy, u kterých proběhlo přijetí
i propuštění z nemocnice ve stejný kalendářní den, nula-denní pobyt). Průměrná délka pobytu v
nemocnici představovala v období mezi lety 2004 aţ 2008 6,4 dnů u ţen a 6,8 dnů u muţů.
Nejčastějšími důvody pro hospitalizaci dolnorakouských ţeny – poměr dle standardu podle věku –
byla jako hlavní diagnóza především novotvary (MKN-10 C00-D48), nemoci svalové a kosterní
soustavy a pojivové tkáně (MKN-10 M00-M99), těhotenství, porod a šestinedělí (MKN-10 O00O99), nemoci oběhové soustavy (MKN-10 I00-I99), a také poranění a otravy (MKN-10 S00-T98).
U většiny dolnorakouských muţů jsou důvodem pro hospitalizaci z pozice hlavní diagnózy
především novotvary (MKN-10 C00-D48), nemoci oběhové soustavy (MKN-10 I00-I99), poranění a
41
otravy (MKN-10 S00-T98), nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně (MKN-10 M00M99), a také onemocnění trávicí soustavy (MKN-10 K00-K93).
Nejdelší průměrná délka pobytu v nemocnici v období pozorování mezi lety 2004 aţ 2008 byla u
obou pohlaví zaznamenána z důvodu duševní poruchy a poruchy chování.
Laut Diagnosen- und Leistungsdokumentation der österreichischen Krankenanstalten wurden im
Zeitraum 2004 bis 2008 im Jahresdurchschnitt rund 268.000 Aufenthalte von weiblichen Personen
und rund 234.000 Aufenthalte von männlichen Personen mit Wohnsitz in Niederösterreich verzeichnet (Berechnung inklusive jener Fälle, bei denen Aufnahme und Entlassung am gleichen Kalendertag erfolgte, sog. Null-Tages-Aufenthalt). Die durchschnittliche Aufenthaltsdauer lag im Zeitraum 2004 bis 2008 für Frauen bei 6,4, bei Männern bei 6,8 Tagen.
Die häufigsten Gründe für Aufenthalte von niederösterreichischen Frauen – gemessen an altersstandardisierten Raten - waren Neubildungen (ICD-10 C00-D48), Krankheiten des Muskel-SkelettSystems und des Bindegewebes (ICD-10 M00-M99), Schwangerschaft, Geburt und Wochenbett
(ICD-10 O00-O99), Krankheiten des Kreislaufsystems (ICD-10 I00-I99) sowie Verletzungen und
Vergiftungen (ICD-10 S00-T98) als Hauptdiagnose.
Die meisten Aufenthalte niederösterreichischer Männer erfolgten aufgrund von Neubildungen (ICD10 C00-D48), Krankheiten des Kreislaufsystems (ICD-10 I00-I99), Verletzungen und Vergiftungen
(ICD-10 S00-T98), Krankheiten des Muskel-Skelett-Systems und des Bindegewebes (ICD-10 M00M99) sowie Krankheiten des Verdauungssystems (ICD-10 K00-K93) als Hauptdiagnose.
Die längste durchschnittliche Aufenthaltsdauer ist im Beobachtungszeitraum 2004 bis 2008 bei
beiden Geschlechtern aufgrund psychischer und Verhaltensstörungen zu beobachten.
42
Hospitalizace ţenské a muţské populace Dolního Rakouska v období mezi lety 2004 aţ 2008 u 10
nejčastějších diagnóz, na 100.000 obyvatel, standardizováno podle věku, a průměrná délka pobytu
v nemocnici vyjádřená ve dnech /
Krankenhausaufenthalte der weiblichen und männlichen niederösterreichischen Bevölkerung im
Zeitraum 2004 bis 2008 nach den 10 häufigsten Hauptdiagnosen, pro 100.000 Einwohner/innen,
altersstandardisiert, und durchschnittliche Aufenthaltsdauer in Tagen
Muţi / Männer
Diagnóza /
Diagnose
Ţeny / Frauen
Délka pobytu /
Aufenthaltsdauer
Diagnóza /
Diagnose
Délka pobytu /
Aufenthaltsdauer
C00-D48
4.156
I00-I99
3.918
4,2
C00-D48
3.910
4,0
9,0
M00-M99
3.360
S00-T98
8,4
3.352
6,9
O00-O99
3.168
4,1
M00-M99
2.851
7,5
I00-I99
2.529
8,5
K00-K93
2.535
5,3
S00-T98
2.298
8,1
J00-J99
2.015
6,6
N00-N99
2.220
4,2
N00-N99
1.536
4,3
K00-K93
2.118
5,8
G00-G99
1.282
5,4
J00-J99
1.406
6,6
R00-R99
1.129
3,7
R00-R99
1.164
3,8
F00-F99
1.105
22,5
F00-F99
1.071
17,0
27.781,3
6,8
Celkem /
Insgesamt
27.998,0
6,4
Celkem /
Insgesamt
C00-D48:
F00-F99:
G00-G99:
I00-I99:
J00-J99:
K00-K93:
M00-M99:
N00-N99:
O00-O99:
R00-R99:
S00-T98:
Poruchy duševní a poruchy chování / Psychische und Verhaltensstörungen
Nemoci nervové soustavy / Krankheiten des Nervensystems
Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde /
Symptome und abnorme klinische und Laborbefunde, die anderenorts nicht klassifiziert sind
Zdroj /Quelle: Statistik Austria – Statistik des Bevölkerungsstandes 2004-2008,
BMG – Diagnosen- und Leistungsdokumentation der österreichischen Krankenanstalten 2004-2008;
Věkem standardizované mnoţství pobytů osob s bydlištěm v Dolním Rakousku (muţi celkem pobytů
kolem 27.800, ţeny celkem kolem 28.000 na 100.000 obyvatel) bylo v ročním průměru
sledovaného období 2004 aţ 2008 nad odpovídající hodnotou jihomoravského obyvatelstva (muţi
celkem 20.500, ţeny celkem kolem 25.300 pobytů na 100.000 obyvatel). Vzhledem k pobytům
v nemocnici u muţů lze v obou regionech v Dolním Rakousku i na jiţní Moravě sledovat příčiny na
základě jednotlivých diagnostikovaných skupin u Dolnorakušanů především počty pobytů kvůli
nádorovému onemocnění (ICD–10 C00-D48), nemocí svalového, kosterního systému (ICD-10 M00M99), zranění a otravy (ICD-10 S00-T98). Při srovnání pobytů v nemocnici u dolnorakouských a
jihomoravských ţen se ukazují především vyšší počty pobytů Dolnorakušanek s nádorovým
onemocněním (ICD-10 C00-D48) a nemocemi svalového, kosterního systému v hlavní diagnóze.
Vyšší počty pobytů u jihomoravských ţen se ukazují v ročním průměru časového období 2004 aţ
2008 především kvůli onemocnění systému krevního oběhu (ICD–10 100-199).
43
Die altersstandardisierte Aufenthaltsrate von Personen mit Wohnsitz in Niederösterreich (Männer
insgesamt rund 27.800 Aufenthalte, Frauen insgesamt rund 28.000 Aufenthalte pro 100.000 Einwohner/innen) lag im Jahresdurchschnitt des vorliegenden Beobachtungszeitraum 2004 bis 2008
über der entsprechenden Rate der südmährischen Bevölkerung (Männer insgesamt rund 20.500,
Frauen insgesamt rund 25.300 Aufenthalte pro 100.000 Einwohner/innen). Hinsichtlich der Krankenhausaufenthalte von Männern in den beiden Regionen Niederösterreich und Südmähren lassen
sich bei Betrachtung einzelner Hauptdiagnosegruppen bei Niederösterreichern vor allem höhere
Aufenthaltsraten aufgrund von Neubildungen (ICD-10 C00-D48), Krankheiten des Muskel-SkelettSystems (ICD-10 M00-M99) und Verletzungen und Vergiftungen (ICD-10 S00-T98) beobachten. Bei
einem Vergleich der Krankenhausaufenthalte von niederösterreichischen und südmährischen Frauen
zeigen sich vor allem höhere Raten bei Aufenthalten von Niederösterreicherinnen mit Neubildungen
(ICD-10 C00-D48) und Krankheiten des Muskel-Skelett-Systems (ICD-10 M00-M99) als Hauptdiagnose. Höhere Aufenthaltsraten südmährischer Frauen zeigen sich im Jahresdurchschnitt des Zeitraumes 2004 bis 2008 vor allem bei Aufenthalten aufgrund von Krankheiten des Kreislaufsystems
(ICD-10 I00-I99).
Nejčastější důvody pobytu v nemocnici u ţen a muţů z JMK a Dolního Rakouska v časovém období
2004 aţ 2008 podle kapitoly ICD-10 (věkově standardizováno, na 100.000 obyvatel) /
Häufigste Gründe für einen Krankenhausaufenthalt von Frauen und Männern aus Südmähren und
Niederösterreich im Zeitraum 2004 bis 2008 nach ICD-10-Kapitel (altersstandardisiert,
pro 100.000 Einwohner/innen)
muţi / männlich
ţeny / weiblich
I00-I99
I00-I99
S00-T98
O00-O99
K00-K93
N00-N99
C00-D48
C00-D48
M00-M99
K00-K93
J00-J99
M00-M99
0
C00-D48:
I00-I99:
K00-K93:
M00-M99:
N00-N99:
O00-O99:
S00-T98:
1000
2000
3000
4000
5000
0
1000
2000
3000
4000
JMK /
Dolní Rakousko /
JMK /
Dolní Rakousko /
Südmähren
Niederösterreich
Südmähren
Niederösterreich
5000
Statistik Austria – Statistik des Bevölkerungsstandes 2004–2008,
BMG – Diagnosen- und Leistungsdokumentation der österreichischen Krankenanstalten 2004-2008;
44
Zatímco bylo v období 2004 aţ 2008 mnoţství pobytů v nemocnici v Dolním Rakousku jak celkově
tak u většiny skupin s hlavní diagnózou vyšší neţ na jiţní Moravě, byla průměrná délka
hospitalizace v Dolním Rakousku celkově, ale také u skupin s hlavní diagnózou, kratší neţ na jiţní
Moravě.
Während im Zeitraum 2004 bis 2008 die Raten von Krankenhausaufenthalten in Niederösterreich
sowohl insgesamt als auch bei den meisten Hauptdiagnosegruppen über denen in Südmähren lagen, war die durchschnittliche Dauer von Krankenhausaufenthalten hingegen in Niederösterreich
sowohl insgesamt als auch bei den meisten Hauptdiagnosegruppen geringer als in Südmähren.
45
3.8 Výskyt rakoviny / Krebsinzidenz
Maligní (zhoubné) nádory, respektive maligní tkáně (novotvary), vznikají na základě nesprávné regulace procesu růstu, dělení a ničení buněk v těle. Mezi nejvýznamnější rizikové faktory pro vznik
zhoubných nádorů patří věk, environmentální faktory, faktory ţivotního stylu (např. kouření) a genetické predispozice.
Maligne (bösartige) Tumoren bzw. bösartige Neubildungen von Gewebe (Neoplasien) entstehen
durch fehlerhafte Regulation der Wachstums-, Teilungs- und Zerstörungsprozesse von Körperzellen. Zu den wichtigsten Risikofaktoren zur Ausbildung bösartiger Tumoren zählen Alter, Umwelteinflüsse, Lebensstilfaktoren (z. B. Rauchen) sowie genetische Prädispositionen.
JMK / Südmähren
Nádorová onemocnění – zhoubné novotvary se podílejí na úmrtí občanů vysokým podílem. V
současné době jsou v ČR příčinou kaţdého čtvrtého úmrtí. Jedná se tedy o velmi závaţné
onemocnění, zejména pokud není diagnostikováno včas. Výskyt onemocnění je sledován podle věku
i pohlaví a především také podle kódu diagnózy MKN 10. Údaje lze získat s dvouletým zpoţděním z
důvodu dohledávání, ověřování a kontroly.
Počet nově nemocných zhoubnými novotvary v JMK i v jeho okresech má trvalou tendenci růstu. A
to jak u muţů, tak i u ţen.
Přitom počty u muţů jsou vyšší neţ u ţen. Pokud jde o příčiny, lze je hledat především v rozboru
podle diagnóz. Nejvyšší podíl u obou pohlaví připadá na diagnózu C 44 – jiné ZN kůţe jak u muţů,
tak i u ţen. Tvoří přibliţně polovinu z celkového počtu nemocných. Rozdíly mezi pohlavími jsou
však více způsobeny odlišnostmi muţů a ţen. Zatímco u muţů je na druhém místě ZN prostaty s
výraznou tendencí růstu, u ţen je na obdobném druhém místě s tendencí růstu ZN prsu. U muţů se
dále rozvíjí ZN tlustého střeva s rostoucí tendencí. Další diagnózy u muţů a ţen mají jiţ spíše
ustálený a kolísavý charakter.
Krebserkrankungen bzw. bösartige Neubildungen beeinflussen wesentlich die Mortalität der
Bevölkerung. Zurzeit sind sie die Ursache jedes vierten Todesfalls in Tschechien. Es handelt sich
also um eine besonders schwere Erkrankung, insbesondere wenn sie nicht rechtzeitig diagnostiziert
wird. Das Vorkommen der Erkrankungen wird nach Alter und Geschlecht sowie insbesondere nach
der Diagnose (ICD-10-Code) differenziert. Wegen Nachermittlung, Überprüfung und Kontrolle sind
die Daten erst mit einer zweijährigen Verspätung verfügbar.
Die Anzahl neuer Fälle der bösartigen Neubildungen in Südmähren und den Bezirken weist eine
ständig wachsende Tendenz auf, und zwar sowohl bei Männern als auch bei Frauen.
Dabei sind die Zahlen bei Männern höher als bei Frauen. Was die Ursachen betrifft, können sie
insbesondere in der Analyse der Diagnosen gesucht werden. Der größte Anteil bei beiden
Geschlechtern gehört der Diagnose C 44 – sonstige bösartige Neubildungen der Haut an. Sie stellt
ungefähr die Hälfte der Gesamtanzahl der Kranken dar. Die Unterschiede zwischen den Geschlechtern sind jedoch eher durch die Differenzen bei Männern und Frauen verursacht. Während bei
Männern der Prostatakrebs auf dem zweiten Platz mit einer markant steigenden Tendenz liegt, ist
bei Frauen der Brustkrebs auf dem zweiten Platz, ebenfalls mit einer markant steigenden Tendenz.
46
Bei Männern ist eine Wachstumstendenz auch beim Dickdarmkrebs zu beobachten. Bei den übrigen
Krebsdiagnosen sind keine Trends erkennbar.
Podle rakouské statistiky rakovinových nemocí onemocnělo v období mezi lety 2004 aţ 2007
rakovinou průměrně okolo 3.230 dolnorakouských ţen a asi 3.940 dolnorakouských muţů za rok.
Mezi nejčastější lokalizace nádorů u dolnorakouských ţen patřily zhoubné novotvary prsu (MKN-10
C50, asi 900 ţen za rok), následovaly zhoubné novotvary zaţívacího ústrojí (MKN-10 C15-C26, asi
830 ţen za rok). Mezi nejčastější lokalizace nádorů u dolnorakouských muţů patřily zhoubné
novotvary prostaty (MKN-10 C61, asi 1.030 muţů za rok) a zhoubné novotvary zaţívacího ústrojí
(MKN-10 C15-C26, asi 1.120 muţů za rok).
Laut österreichischer Krebsstatistik erkrankten in den Jahren 2004 bis 2007 pro Jahr durchschnittlich rund 3.230 Niederösterreicherinnen und rund 3.940 Niederösterreicher an Krebs. Die häufigsten Tumorlokalisationen bei niederösterreichischen Frauen waren bösartige Neubildungen der Brust
(ICD-10 C50, etwa 900 Frauen pro Jahr), gefolgt von bösartigen Neubildungen der Verdauungsorgane (ICD-10 C15-C26, rund 830 Frauen pro Jahr). Die häufigsten Tumorlokalisationen bei niederösterreichischen Männern waren bösartige Neubildungen der Prostata (ICD-10 C61, etwa
1.030 Männer pro Jahr) sowie bösartige Neubildungen der Verdauungsorgane (ICD-10 C15-C26,
rund 1.120 Männer pro Jahr).
V ročním průměru sledovaného období 2004 aţ 2008 se prokazuje na jiţní Moravě u muţů a stejně
také u ţen vyšší výskyt rakoviny neţ v Dolním Rakousku, přičemţ v průběhu let 2004 aţ 2007 je na
jiţní Moravě u obou pohlaví patrná stoupající tendence věkem standardizovaných počtů, zatímco
v Dolním Rakousku pozorujeme tendenci sniţování výskytu rakoviny.
Im Jahresdurchschnitt des vorliegenden Beobachtungszeitraumes 2004 bis 2007 zeigt sich in Südmähren sowohl bei Männern als auch bei Frauen eine höhere Krebsinzidenz als in Niederösterreich,
wobei sich im Zeitverlauf der Jahre 2004 bis 2007 in Südmähren bei beiden Geschlechtern ein tendenzieller Anstieg der altersstandardisierten Raten beobachten lässt, während die Krebsinzidenz in
Niederösterreich tendenziell rückläufig war.
47
Výskyt rakoviny muţů a ţen na jiţní Moravě a v Dolním Rakousku v časovém období 2004 aţ 2007
(věkem standardizováno, na 100.000 obyvatel, MKN-10 C00-C97, vyjma C44) /
Krebsinzidenz von Männern und Frauen in Südmähren und in Niederösterreich im Zeitverlauf 2004
bis 2007 (altersstandardisiert, pro 100.000 Einwohner/innen, ICD-10 C00-C97, exkl. C44)
1.000
800
600
400
200
0
2004
2005
2006
2007
JMK – muţi /
JMK – ţeny /
Zdroj / Quelle: ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2004-2008 /
údaje do roku 2006, případně 2007 – dvouleté zpoţdění;
Statistik Austria - Statistik des Bevölkerungsstandes 2004-2007, Krebsstatistik 2004-2007;
Ohledně vybraných rakovinových onemocnění se ukazuje v ročním průměru časového období 2004
aţ 2007 v obou regionech u muţů podobné mnoţství zhoubných nádorových onemocnění prostaty
a zaţívacího ústrojí, větší mnoţství výskytu zhoubného nádorového onemocnění dýchacích orgánů a
zhoubných melanomů vykazuje muţská část jihomoravské populace. Údaje o výskytu rakoviny u
ţen ukazují v předloţené zprávě daného časového období podobné mnoţství zhoubného
nádorového onemocnění dýchacích orgánů u ţenského obyvatelstva jiţní Moravy a Dolního
Rakouska, vyšší mnoţství výskytu zhoubných nádorů prsu, zaţívacích orgánů a také corpus a cervix
uteri u jihomoravských ţen.
Hinsichtlich ausgewählter Krebserkrankungen zeigen sich im Jahresdurchschnitt des Zeitraumes
2004 bis 2007 in beiden Regionen bei Männern ähnlich hohe Raten bei bösartigen Neubildungen
der Prostata und der Verdauungsorgane: Höhere Inzidenzraten weist die männliche südmährische
Bevölkerung bei bösartigen Neubildungen der Atmungsorgane und bei bösartigen Melanomen auf.
Die Daten zur Krebsinzidenz bei Frauen zeigen bei den für den vorliegenden Bericht ausgewählten
Krebserkrankungen ähnlich hohe Raten bei bösartigen Neubildungen der Atmungsorgane in der
weiblichen südmährischen und niederösterreichischen Bevölkerung: Vergleichsweise höhere Raten
in der weiblichen südmährischen Bevölkerung lassen sich bei Neuerkrankungen an bösartigen Neubildungen der Brustdrüse, der Verdauungsorgane sowie von Corpus und Cervix uteri beobachten.
48
Výskyt vybraných rakovinových onemocnění u muţů a ţen na jiţní Moravě a v Dolním Rakousku
v ročním průměru časového období 2004 aţ 2007
(věkově standardizováno, na 100.000 obyvatel) /
Inzidenz ausgewählter Krebserkrankungen von Männern und Frauen in Südmähren
und in Niederösterreich im Jahresdurchschnitt des Zeitraumes 2004 bis 2007
(altersstandardisiert, pro 100.000 Einwohner/innen)
muţi / männlich
ţeny / weiblich
C15-C26
C50
C61
C15-C26
C30-C39
C53 / C54
C43
C30-C39
0
50
100
150
0
50
100
JMK /
Dolní Rakousko /
JMK /
Dolní Rakousko /
Südmähren
Niederösterreich
Südmähren
Niederösterreich
C15–C26:
zhoubné nádorové onemocnění zaţívacího ústrojí¨/Bösartige Neubildungen der Verdauungsorgane
C30-C39:
zhoubné nádorové onemocnění dýchacích orgánů / Bösartige Neubildungen der Atmungungsorgane
C43:
zhoubný melanom kůţe / Bösartiges Melanom der Haut
C50:
zhoubné nádorové onemocnění prsu / Bösartige Neubildung der Brustdrüse
C53 / C54:
zhoubné nádorové onemocnění cervix uteri/corpus uteri /
150
Bösartige Neubildung der Cervix uteri / des Corpus uteri
C61:
Zhoubné nádorové onemocnění prostaty / Bösartige Neubildung der Prostata
Zdroj / Quelle: ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2004-2008 /
údaje do roku 2006, případně 2007 – dvouleté zpoţdění;
Statistik Austria - Statistik des Bevölkerungsstandes 2004-2007, Krebsstatistik 2004-2007;
49
3.9 Infekční onemocnění s ohlašovací povinností /
Meldepflichtige Infektionserkrankungen
Infekční nemoci bývaly do poloviny 20. století nejčastější příčinou úmrtí. Dnes díky očkování,
pouţívání účinných antibiotik a změně ţivotního stylu nejsou jiţ váţnou hrozbou, přesto dodnes
patří k velmi rozšířeným a často vyřazují občany byť jen dočasně z aktivního ţivota.
Infektionskrankheiten waren bis zur Mitte des 20. Jahrhunderts die häufigste Todesursache. Heute
stellen sie dank wirksamer Impfung, Antibiotika und der veränderten Lebensweise zwar keine so
große Gefahr mehr dar, sie sind aber weiterhin stark verbreitet und verhindern häufig das aktive Leben der Patientinnen und Patienten, wenn auch meist nur vorübergehend.
JMK / Südmähren
Z hlášených a evidovaných infekčních onemocnění, které zaznamenává informační systém Epidat,
byly vybrány ke srovnání nejčastější nebo nejzávaţnější onemocnění. Např. z alimentárních nákaz
salmonellózy a shigellózy, kampylobakteriózy, dále všechny typy hepatitid, TBC /Registr
tuberkulózy/ , z pohlavních nemocí syfilis / Registr pohlavních nemocí/, klíšťová encefalitida,
bakteriální meningitida a další. Pro srovnání je uváděna incidence (přepočet na 100.000 obyvatel) a
roční průměr za léta 2004 - 2008.
Hodnocení výskytu přenosných nemocí v JMK a jeho okresech vyplývá z hodnot uvedených v
tabulce. Zatímco jsme konstatovali nárůst počtu pohlavních nemocí jako HIV/AIDS a syfilis u muţů,
mírný nárůst hepatitidy typu C, kapavka a další sledované přenosné nemoci vykazují proměnlivý
výskyt. Pozitivně lze hodnotit pokles výskytu TBC v posledních letech.
Von gemeldeten und im Informationssystem EPIDAT erfassten Infektionskrankheiten wurden die
häufigsten bzw. schwersten Erkrankungen zum Vergleich ausgewählt. So beispielsweise aus den
alimentären Infektionen die Salmonellose und Shigellose, Campylobacteriose, weiters alle Typen der
Hepatitis, TBC (Tuberkulose-Register), aus den Geschlechtskrankheiten Syphilis (Register der
Geschlechtskrankheiten), Zeckenenzephalitis, bakterielle Meningitis und andere. Zum Vergleich wird
die Inzidenz (Umrechnung auf 100.000 Einwohner) und der Jahresdurchschnitt für die Jahre 2004
bis 2008 angegeben.
Die Bewertung des Vorkommens der Infektionskrankheiten im Kreis Südmähren und in seinen
Bezirken geht aus den Werten in der Tabelle hervor. Während ein Anstieg von Geschlechtskrankheiten wie HIV/Aids und Syphilis bei Männern und eine moderate Zunahme der Hepatitis C
verzeichnet wird, ist für Gonorrhoe und andere untersuchte Infektionskrankheiten keine Tendenz
erkennbar. Positiv zu bewerten ist die Abnahme des TBC-Vorkommens in den letzten Jahren.
50
Poměr vybraných infekčních nemocí podléhajících ohlašovací povinnosti u obyvatel JMK na 100.000
obyvatel v období mezi léty 2004 aţ 2008 a roční průměr v období mezi léty 2004 aţ 2008 /
Anteil ausgewählter meldepflichtiger Infektionskrankheiten bei der südmährischen Bevölkerung pro
100.000 Einwohner/innen in den Jahren 2004 bis 2008 und als Jahresdurchschnitt 2004 bis 2008
2004
2005
2006
2007
2008
2004-2008
Salmonelóza / Salmonellose
377,7
396,0
323,0
197,0
112,0
281,1
Kampylobakterióza / Campylobacter
364,0
449,5
211,2
302,4
255,5
316,5
Shigellóza / Shigellose
1,5
0,7
0,4
0,4
1,5
0,9
Hepatitida A / Hepatitis A
0,9
0,4
0,8
0,9
4,6
1,5
Hepatitida B / Hepatitis B
2,8
2,9
1,4
1,5
2,1
2,1
Hepatitida C / Hepatitis C
6,7
12,6
10,9
10,0
10,1
10,1
Kapavka / Gonorrhoe
19,0
17,2
23,1
25,5
14,3
19,8
Lues
12,4
11,6
10,9
10,1
12,5
11,5
Aids
4,4
5,4
6,1
6,7
8,1
6,1
Virová encefalitida / Virusenzephalitis
2,9
4,3
8,4
3,5
5,4
4,9
10,3
10,4
10,6
10,0
8,3
10,0
TBC plicní / Lungen-TBC
TBC ostatní / sonstige TBC
Spála / Scharlach
Bakteriální meningitida / Bakterielle Meningitis
1,0
1,2
1,3
0,8
0,8
1,0
47,2
38,1
26,9
39,2
46,4
39,6
2,1
2,3
1,5
1,8
1,0
1,7
Zdroj /Quelle: ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2004-2008;
Podle statistik infekčních chorob s ohlašovací povinností dle § 1 zákona o epidemii 1950 ve znění
ze dne 15. 6. 2010, bylo doloţeno, ţe z chorob sledovaných v této zprávě se v období od 2004 do
2008 v Dolním Rakousku nejčastěji vyskytovaly salmonelóza a kampylobakterióza (roční průměr za
období 2004-2008 bez výjimky vţdy kolem 860 případů). Mezi onemocněními hepatitidou
dominuje hepatitida typu C (asi 250 případů ročně). Případy pohlavních chorob podléhajících
ohlašovací povinnosti (kapavka, syfilis, AIDS) byly zaznamenány v průměru 33 krát za rok. Případy
klíšťové encefalitidy (KE) způsobené kousnutím infikovaného klíštěte byly mezi lety 2004 aţ 2008
uvedeny v hlášení asi dvakrát ročně, tuberkulóza (především plicní TBC) v průměru asi stokrát za
rok. Počet oznámení spálových onemocnění byl průměrně asi 240 případů ročně, přičemţ v daném
období pozorování se počet ohlašovaných případů zvýšil. Bakteriální meningitida byla v průběhu
daného období pozorování průměrně hlášena asi 14 krát za rok.
Laut Statistik der gemäß § 1 Epidemiegesetz 1950 in der Fassung vom 15. 6. 2010 anzeigepflichtigen Infektionserkrankungen wurden im Bundesland Niederösterreich in den Jahren 2004 bis 2008
von den im vorliegenden Bericht analysierten Erkrankungen am häufigsten Fälle von Salmonellose
und Campylobacteriose dokumentiert (im Jahresdurchschnitt des Zeitraumes 2004 bis 2008 absolut
jeweils rund 860 Fälle). Unter den Hepatitis-Erkrankungen dominierte Hepatitis C (mit rund 250 Erkrankungen pro Jahr). Fälle anzeigepflichtiger Geschlechtskrankheiten (Gonorhrroe, Lues, Aids)
wurden durchschnittlich 33-mal pro Jahr gemeldet. Fälle der durch Zeckenbisse übertragenen Frühsommer-Meningoenzephalitis (FSME) wurde im Zeitraum 2004 bis 2008 jährlich rund zweimal zur
Anzeige gebracht, Tuberkulose (dabei vor allem pulmonale TBC) durchschnittlich rund hundertmal
pro Jahr. Die Anzahl der Scharlach-Meldungen pro Jahr lag durchschnittlich bei rund 240, wobei im
vorliegenden Beobachtungszeitraum ein Anstieg der Meldungen zu verzeichnen ist. Bakterielle Me-
51
ningitis wurde im Jahresdurchschnitt des vorliegenden Beobachtungszeitraumes rund 14-mal pro
Jahr gemeldet.
Poměr vybraných infekčních nemocí podléhajících ohlašovací povinnosti u obyvatel Dolního
Rakouska na 100.000 obyvatel v období mezi lety 2004 aţ 2008 a roční průměr v období mezi lety
2004 aţ 2008 /
Rate ausgewählter anzeigepflichtiger Infektionserkrankungen in der niederösterreichischen
Bevölkerung pro 100.000 Einwohner/innen im Zeitverlauf 2004 bis 2008 und im Jahresdurchschnitt
des Zeitraumes 2004 bis 2008
2004
2005
2006
2007
2008
2004-2008
Salmonelóza / Salmonellose
80,9
61,2
61,2
42,2
28,1
54,6
Kampylobakterióza / Campylobakter
58,1
39,8
56,3
64,5
53,7
54,5
Shigellóza / Shigellose
0,3
0,6
0,4
0,8
0,2
0,4
Hepatitida A / Hepatitis A
1,1
1,7
2,0
1,5
0,8
1,4
Hepatitida B / Hepatitis B
7,4
6,1
9,2
9,2
9,2
8,2
Hepatitida C / Hepatitis C
14,2
13,2
13,0
21,2
16,5
15,6
Kapavka / Gonorrhoe
1,0
1,1
1,2
1,2
0,8
1,1
Lues
0,4
0,6
0,9
0,7
0,7
0,6
Aids
0,4
0,4
0,4
0,3
0,4
0,4
klíšťové encefalitidy / FSME
0,1
0,1
0,2
0,1
0,3
0,1
TBC plicní / TBC pulmonal
6,6
6,8
4,5
5,8
5,6
5,9
TBC ostatní / TBC extrapulmonal
0,5
0,8
0,6
0,5
0,8
0,6
Spála / Scharlach
7,3
4,1
15,3
25,5
24,0
15,3
Bakteriální meningitida / Bakterielle Meningitis
0,8
1,0
0,7
1,2
0,8
0,9
Zdroj / Quelle: BMG – Jahresausweise über angezeigte Fälle übertragbarer Krankheiten 2004-2008;
Statistik Austria – Statistik des Bevölkerungsstandes 2004-2008;
Jak na jiţní Moravě tak v Dolním Rakousku lze ve sledovaném období 2004 aţ 2008 pozorovat u
vybraných infekčních onemocnění nejčastější případy otrav potravinami salmonelou a
campylobakterem, přičemţ odpovídající mnoţství na 100.000 obyvatel na jiţní Moravě v ročním
průměru časového období 2004 aţ 2008 bylo pětkrát vyšší neţ v Dolním Rakousku. S výjimkou
hepatitis B hepatitis C se ukazují v ročním průměru časového období 2004 aţ 2008 také u všech
ostatních vybraných infekčních onemocnění s ohlašovací povinností na jiţní Moravě vyšší hodnoty
neţ v Dolním Rakousku.
Sowohl in Südmähren als auch in Niederösterreich lassen sich im Beobachtungszeitraum 2004 bis
2008 bei den für den vorliegenden Bericht ausgewählten Infektionserkrankungen am häufigsten
Fälle von Lebensmittelvergiftungen durch Salmonellen und Campylobacter beobachten, wobei die
entsprechenden Raten pro 100.000 Einwohner/innen in Südmähren im Jahresdurchschnitt des Zeitraumes 2004 bis 2008 mehr als fünfmal so hoch waren wie in Niederösterreich. Mit Ausnahme von
Hepatitis B und Hepatitis C zeigen sich im Jahresdurchschnitt des Zeitraumes 2004 bis 2008 auch
bei allen übrigen ausgewählten anzeigepflichtigen Infektionserkrankungen in Südmähren höhere
Raten als in Niederösterreich.
52
3.10 Akutní onemocnění dýchacích cest
a chřipková onemocnění /
Akute Atemwegserkrankungen
und grippeartige Erkrankungen
Akutní respirační onemocnění jsou nejčastějšími hlášenými chorobami a to hlavně proto, ţe se přenášejí většinou formou kapénkové infekce nebo špinavýma rukama a ochrana proti nim je obtíţná.
Nejúčinnější ochranou je očkování, pokud je k dispozici. Klade se důraz na osobní hygienu, bohatou
stravu s dostatkem vitamínů a eliminaci moţné nákazy při pobytu v rizikových prostorách a s velkou
koncentrací lidí (nemocnice, škola, dopravní prostředky aj.). Nejzávaţnějším onemocněním z této
skupiny je chřipka, která patří mezi preventabilní infekce. Bohuţel v ČR je proočkovanost populace
kaţdoročně na nízké úrovni.
Zde spíše neţ meziroční průběh je zajímavá nemocnost v průběhu roku vztaţená na 100.000 obyvatel.
Podrobnější zaměření se na onemocnění cest dýchacích je v souladu s četností a závaţností stále
nových forem těchto onemocnění (ptačí, prasečí chřipka atd.) a moţností jejich šíření - vzduchem.
Die akuten Respirationserkrankungen sind die am häufigsten gemeldeten Erkrankungen, und zwar
in erster Linie deshalb, weil sie meistens durch Tröpfcheninfektion oder schmutzige Hände übertragen werden. Wichtig für die Vermeidung dieser Erkrankungen sind persönliche Hygiene und Versorgen mit ausreichend Vitaminen sowie die Vermeidung von Ansteckung in Risikobereichen mit großer Konzentration von Personen (Krankenhaus, Schule, Verkehrsmittel etc.). Die folgenreichste Erkrankung aus dieser Krankheitsgruppe ist die Grippe, die zu den präventiblen Infektionserkrankungen gehört. Wirksamen Schutz bietet die Impfung, in Tschechien ist die Durchimpfungsrate jedoch
niedrig.
Eine detailliertere Untersuchung der Atemwegserkrankungen erfordert eine Beobachtung der Häufigkeit und Ernsthaftigkeit von ständig neuen Formen dieser Erkrankungen (Vogel-, Schweinegrippe
etc.) sowie deren räumlicher Verbreitung.
JMK / Südmähren
Pravidelné údaje o počtech onemocněných dýchacích cest byly získány z EPIDATU z let 2004 aţ
2009, přičemţ byl sledován výskyt a časový průběh jak akutních respiračních infekcí, tak i onemocnění chřipkových.
Vzhledem k tomu, ţe hlášení nemocnosti se uvádí podrobně v týdenních intervalech, byl pro JMK
místo tabulek zpracován graf průběhu nejčastějších onemocnění v příslušném roce. Bylo provedeno
grafické srovnání hodnocených let 2004-2008 po přepočtu na 100.000 obyvatel. Akutní respirační
infekce - ARI, chřipková onemocnění - ILI.
Regelmäßige Daten über Atemwegserkrankungen 2004 bis 2009 wurden aus EPIDAT gewonnen,
wobei Vorkommen und Zeitverlauf sowohl bei akuten Atemwegserkrankungen als auch bei grippeartigen Erkrankungen verfolgt wurden.
53
Da die gemeldete Krankenrate ausführlich in Wochenabständen angegeben wird, wurde anstelle einer Tabelle eine Grafik des Verlaufs der häufigsten Erkrankungen in Südmähren für jedes Jahr erstellt. Grafisch werden die bewerteten Jahre 2004 bis 2008 nach der Umrechnung pro 100.000 Einwohner untereinander verglichen.
Srovnání sezónního průběhu akutních respiračních onemocnění (ARI) v letech 2005–2009 v JMK /
Saisonaler Verlauf akuter Atemwegserkrankungen (ARI) in den Jahren 2005–2009 in Südmähren
4.070
3.570
3.070
2.570
2.070
1.570
1.070
570
70
1
3
5
7
9
11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 47 49 51 53
ARI 2005
ARI 2006
ARI 2007
ARI 2008
ARI 2009
Zdroj / Quelle: ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2005-2009; Epidat rok 2005-2009;
Srovnání sezónního průběhu chřipkových onemocnění (ILI) v letech 2005–2009 v JMK
(na 100.000 obyvatel) /
Saisonaler Verlauf grippeartiger Erkrankungen (ILI) in den Jahren 2005 – 2009 in Südmähren
(pro 100.000 Einwohner/innen)
1.400
1.200
1.000
800
600
400
200
0
1
3
5
7
9
11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 47 49 51 53
ILI 2005
ILI 2006
ILI 2007
ILI 2008
ILI 2009
Zdroj / Quelle: ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2005-2009; Epidat rok 2005-2009;
54
V grafech je dobře patrná sezonalita jak akutních respiračních onemocnění obecně (ARI), tak onemocnění chřipkového typu (ILI). Za pozornost stojí silná chřipková epidemie v prvním čtvrtletí roku
2005 a atypický druhý vrchol ILI před koncem roku 2009 způsobený rozšířením viru H1N1.
Sledování počtu nově vzniklých akutních respiračních onemocnění a grafické vyjádření trendu
umoţňuje předpovídat vznik a rozvoj moţných epidemií a včas reagovat vhodnými protiepidemickými opatřeními. Obdobně je moţné odvodit ústup epidemie a návrat do normálního běţného
stavu onemocnění v populaci.
In der Grafik ist der saisonabhängige Charakter sowohl bei akuten Atemwegserkrankungen im Allgemeinen (ARI) als auch bei grippeartigen Erkrankungen (ILI) zu erkennen. Bemerkenswert sind die
starke Grippe-Epidemie im ersten Quartal 2005 und der atypische zweite ILI-Höhepunkt vor dem
Ende 2009 durch die Verbreitung des Virus H1N1.
Die Verfolgung der neuen akuten Atemwegserkrankungen und die grafische Darstellung der Trends
ermöglichen ein Vorhersages der Entstehung und Entwicklung möglicher Epidemien und ein rechtzeitiges Reagieren mit geeigneten antiepidemischen Maßnahmen. Auf ähnliche Weise kann auch das
Abklingen der Epidemie und die Rückkehr zur normalen Krankenrate in der Bevölkerung festgestellt
werden.
NÖ nemá údaje k dispozi.
Für NÖ stehen keine Daten nicht zur Verfügung.
Vzhledem k tomu, ţe obdobné údaje nemá rakouská strana k dispozici, nelze porovnání provést.
Da für die österreichische Seite keine Daten verfügbar sind, kann kein Vergleich durchgeführt werden.
55
3.11 Pracovní úrazy a nemoci z povolání /
Arbeitsunfälle und Berufskrankheiten
Vliv faktorů pracovního prostředí a pracovních podmínek na lidské zdraví můţe při dlouhodobém
působení vyvolat u zaměstnanců takové poškození zdraví, které nazýváme nemocí z povolání.
Pokud dojde k jinému krátkodobému poškození zdraví, mluvíme o úrazu. Zpravidla si vyţádají
léčení s různou dobou pracovní neschopnosti nebo jsou dokonce smrtelná. Důsledkem můţe být
také invalidita a vţdy to má za následek ekonomické dopady. Proto se u úrazů zpravidla sleduje
jejich počet absolutně i relativně, délka pracovní neschopnosti, a to podle pohlaví. Kromě celkového
počtu úrazů muţů a ţen se evidují i úrazy smrtelné. Pro objektivní moţnost srovnání a trendů jsou
důleţité přepočtené počty na 100 pojištěnců.
Der Einfluss einzelner Faktoren der Arbeitsumgebung und der Arbeitsbedingungen auf die
menschliche Gesundheit kann bei langzeitiger Einwirkung eine Gesundheitsschädigung bei
Arbeitnehmern hervorrufen, die als Berufskrankheit bezeichnet wird. Wenn es zu einer kurzfristigen
Gesundheitsschädigung kommt, spricht man von einem Unfall. Beide erfordern in der Regel eine
Behandlung bei unterschiedlich langer Arbeitsunfähigkeit oder sind sogar tödlich. Sie können auch
zur Invalidität führen; jedenfalls haben sie wirtschaftliche Beeinträchtigungen zur Folge. Deshalb
wird bei Unfällen in der Regel ihre absolute und relative Anzahl sowie die Länge der
Arbeitsunfähigkeit dokumentiert. Neben der Gesamtzahl der Unfälle bei Männern und Frauen
werden auch tödliche Unfälle erfasst. Für einen objektiven Vergleich und die Feststellung von
Trends sind die Umrechnungen pro 100 Versicherungsnehmer wichtig (Tabellen 3.11.1 und 3.11.4).
JMK / Südmähren
Jsou evidovány prošetřené a přiznané nemoci z povolání (Národní registr nemocí z povolání vede
Státní zdravotní ústav Praha). K dispozici jsou celkové počty nemocí z povolání rozdělené dále podle
pohlaví a také přepočtené na 100.000 pojištěnců. Dále jsou členěny podle faktorů, které je
způsobily, případně podle rezortu a zaměření práce. Jsou také k dispozici podle sledovaného
území.
Es werden untersuchte und anerkannte Berufskrankheiten erfasst (das Nationalregister der
Berufskrankheiten wird vom Staatlichen Gesundheitsinstitut Prag geführt). Zur Verfügung stehen
Gesamtzahlen der Berufskrankheiten, aufgeteilt nach Geschlecht und umgerechnet auf 100.000
Versicherungsnehmer. Weiters werden sie nach Ursachen bzw. nach Sparten und Arbeitsschwerpunkt gegliedert. Auch eine gebietsbezogene Aufteilung steht zur Verfügung.
56
Počet pracovních úrazů v JMK v letech 2004–2008 u muţů a ţen včetně úrazů smrtelných.
Úrazová četnost – přepočtený celkový počet úrazů v JMK na 100 pojištěnců /
Anzahl der Arbeitsunfälle in Südmähren 2004 bis 2008 bei Männern und Frauen, samt
Todesunfällen. Unfallhäufigkeit – umgerechnete Gesamtzahl der Unfälle in Südmähren
pro 100 Versicherungsnehmer
muţi / Männer
Úrazy celkem / Unfälle gesamt
2004
2005
2006
2007
4.643
4.747
4.841
4.621
15
17
16
19
18
1.460
1.588
1.592
1.490
1.531
Z toho smrtelné / davon tödliche
ţeny / Frauen
celkem / Summe
4.530
1
1
-
-
2
6.103
6.335
6.433
6.111
6.061
16
18
16
19
20
1,68
1,67
1,65
1,52
1,43
celkem /Summe
2008
Úrazy na 100 pojištěnců /
Unfälle pro 100 Versicherungsnehmer
Zdroj / Quelle: Evidence Inspekce práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj;
Počet nemocí z povolání v JMK v letech 2004–2008 /
Anzahl der Berufskrankheiten in Südmähren 2004 bis 2008
2004
2005
2006
2007
2008
absolutně/
absolut
na / pro
100.000
absolutně/
absolut
na / pro
100.000
absolutně/
absolut
na / pro
100.000
absolutně/
absolut
na / pro
100.000
absolutně/
absolut
na / pro
100.000
115
23,52
88
17,73
92
18,04
71
13,54
88
16,74
muţi /
Männer
48
18,72
46
17,72
38
14,29
37
13,54
32
11,67
ţeny /
Frauen
67
28,82
42
17,74
54
22,12
34
13,54
56
22,27
celkem /
Summe
Zdroj / Quelle: ČSÚ Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2004-2008; Inspekce práce – Evidence pracovních úrazů;
SZÚ Praha – Národní registr nemocí z povolání, roky 2004 – 2008;
Nemoci z povolání v JMK v letech 2004–2008 podle kapitol Seznamu nemocí z povolání /
Berufskrankheiten in Südmähren 2004 bis 2008 nach Kapiteln im Verzeichnis der Berufskrankheiten
2004
2005
1.nemoci z chemických látek / Krankheiten aus chemischen Stoffen
2006
2007
3
2
2008
2.nemoci z fyzikálních faktorů / Krankheiten aus physikalischen Faktoren
29
28
12
21
18
3.nemoci dýchacích cest,plic atd. / Atemwegs-, Lungenerkrankungen etc.
43
21
36
22
14
4.nemoci z povolání koţní / Berufskrankheiten der Haut
21
22
20
10
23
5.nemoci přenosné a parazitární / übertragbare und parasitäre Krankheiten
22
17
21
16
33
6.nemoci způsobené ostatními faktory / Krankheiten aus anderen Faktoren
Celkový počet nemocí z povolání / Gesamtzahl der Berufskrankheiten
0
0
0
0
0
115
88
92
71
88
Zdroj / Quelle: ČSÚ Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2004-2008; Inspekce práce – Evidence pracovních úrazů;
SZÚ Praha – Národní registr nemocí z povolání, roky 2004 – 2008;
57
V tabulce je uveden počet NP u muţů, ţen a celkem v JMK v letech 2004 – 2008. Tento počet se
absolutně pohybuje ve sledovaném období mezi 71 aţ 115 NP a má kolísavý průběh. Mírnou
převahu tvoří ţeny, coţ je dáno strukturou hlášených nemocí z povolání a charakterem pracovních
činností a rizik z práce v našem kraji.
Pokud jde o příčiny, vyplývají z tabulky počtu nemocí z povolání podle kapitol Seznamu nemocí z
povolání, které jsou odrazem typu rizikových faktorů. Výsledek patrný z tabulky staví na první
příčku nejčastějšího výskytu nemocí – nemoci dýchacích cest, dále nemoci z fyzikálních faktorů,
nemoci přenosné a parazitární a nemoci koţní. Chemické látky se na NP v našem kraji téměř
nepodílejí. Tato struktura NP je zcela jiná neţ průměr ČR, kde fyzikální faktory představují 50 %
celkového počtu. Tato struktura svědčí o NP ve zdravotnictví, ale odráţí i zemědělský charakter
kraje.
Pro korekci na počet muţů a ţen byl proveden přepočet na 100.000 pojištěnců. Získané údaje
ukazují na sníţení rozdílu počtů mezi muţi a ţenami a v některých letech na proporcionální a
vyrovnaný počet /roky 2005 a 2007/, ve zbývajících letech počet NP u ţen převyšuje počet NP u
muţů i po přepočtu na 100.000 pojištěnců.
In der Tabelle ist die Anzahl der Berufskrankheiten bei Männern und Frauen sowie insgesamt in
Südmähren 2004 bis 2008 angeführt. Die absolute Anzahl schwankt in dem beobachteten Zeitraum
zwischen 71 und 115 Berufskrankheiten. Die höhere Betroffenheit der Frauen bei den gemeldeten
Berufskrankheiten ist auf die geschlechtsspezifisch unterschiedlichen Arbeitstätigkeiten sowie die
damit verbundenen Arbeitsrisiken in Südmähren bedingt.
Wie aus der Tabelle Tabulka / Tabelle 3.11.3 ersichtlich, stehen auf dem ersten Platz als häufigste
Krankheiten Atemwegserkrankungen, weiters Krankheiten aus physikalischen Faktoren,
übertragbare und parasitäre Krankheiten sowie die Hautkrankheiten. Chemische Stoffe spielen in
Südmähren bei den Berufskrankheiten kaum eine Rolle. Die relativen Häufigkeiten der
Berufskrankheiten weichen stark vom tschechischen Durchschnitt ab, wo die physikalischen
Faktoren 50 Prozent aller Berufskrankheiten verursachen. Dies ist auch auf den landwirtschaftlichen
Charakter der Region zurückzuführen.
Bei der Betrachtung der Berufskrankheiten pro 100.000 Versicherungsnehmer sind die Unterschiede
zwischen Männern und Frauen geringer, in zwei Jahren (2005 und 2007) sind die Raten beider
Geschlechter annähernd gleich hoch, in den übrigen Jahren ist die Anzahl der Berufskrankheiten pro
100.000 Versicherungsnehmer bei den Frauen höher als bei den Männern.
Podle údajů Všeobecné úrazové pojišťovny (AUVA) se událo v roce 2008 kolem 16.650 uznaných
pracovních úrazů v uţším smyslu (bez úrazu na cestě do práce) u závisle a nezávisle výdělečných
osob s bydlištěm v Dolním Rakousku, z čehoţ kolem 80 procent zastupují muţi. Smrtelně skončilo
v roce 2008 27 pracovních úrazů, přičemţ na následky pracovního úrazu umírali převáţně muţi.
Mnoţství úrazů na 100 osob pojištěných u AUVA bylo v časovém období 2004 aţ 2008 kolem 2.
Laut Daten der Allgemeinen Unfallversicherung (AUVA) ereigneten sich im Jahr 2008 rund 16.650
anerkannte Arbeitsunfälle im engeren Sinn (ohne Wegunfälle) bei selbstständig und unselbstständig
erwerbstätigen Personen mit Wohnsitz in Niederösterreich, wovon rund 80 Prozent auf Männer entfielen. Tödlich endeten im Jahr 2008 27 Arbeitsunfälle, wobei überwiegend Männer an den Folgen
58
eines Arbeitsunfalles verstarben. Die Unfallrate pro 100 über die AUVA versicherte Personen lag im
Zeitraum 2004 bis 2008 bei rund 2.
Počet a mnoţství uznaných pracovních úrazů v uţším smyslu (bez nehod cestou) u dolnorakouských
výdělečných osob pojištěných u AUVA v časovém období 2004 aţ 2008 podle pohlaví /
Anzahl und Rate von anerkannten Arbeitsunfällen im engeren Sinn (ohne Wegunfälle) von
über die AUVA versicherten niederösterreichischen Erwerbspersonen im Zeitverlauf 2004 bis 2008
nach Geschlecht
muţi / Männer
ţeny / Frauen
celkem / Summe
celkem /Summe
Úrazy na 100 pojištěnců /
Unfälle pro 100 Versicherungsnehmer
2004
2005
2006
2007
2008
12.589
12.158
12.173
13.121
12.969
30
17
26
21
25
3.059
3.100
3.223
3.183
3.543
-
1
1
-
2
15.648
15.258
15.396
16.304
16.512
30
18
27
21
27
2,00
1,91
1,88
1,94
1,90
Zdroj / Quelle: AUVA – Arbeitsunfälle 2004-2008;
Výpočty a zobrazení: GÖ FP; GÖ-FP-eigene Berechnungen und Darstellung
Počet uznaných nemocí z povolání osob s bydlištěm v Dolním Rakousku se nacházel podle údajů
AUVA kolem 249 na rok, přičemţ u 10 osob vedla nemoc způsobená povoláním k úmrtí.
Nejčastějšími uznanými onemocněními z povolání u dolnorakouských výdělečných osob v období
2004 aţ 2008 byla – dle seznamu onemocnění z povolání podle § 177 a přílohy 1 všeobecného
zákona o sociálním zabezpečení (ASVG) – „nedoslýchavost způsobená hlukem“, následují „koţní
onemocnění“. Poměr uznaných onemocnění z povolání na 100.000 výdělečných osob pojištěných u
AUVA se pohyboval v časovém období 2004 aţ 2008 mezi 17,5 a 28,6.
Die Anzahl der anerkannten Berufskrankheiten von Personen mit Wohnsitz in Niederösterreich belief
sich laut Daten der AUVA im Jahr 2008 auf 249, wobei in zehn Fällen die beruflich bedingte Erkrankung zum Tod führte. Die häufigsten anerkannten Berufskrankheiten niederösterreichischer Erwerbspersonen im Zeitraum 2004 bis 2008 war – entsprechend der Liste der Berufskrankheiten
nach § 177 und Anlage 1 des Allgemeinen Sozialversicherungsgesetzes (ASVG) – „durch Lärm verursachte Schwerhörigkeit“, gefolgt von „Hauterkrankungen“. Die Rate der anerkannten Berufskrankheiten pro 100.000 über die AUVA versicherten Erwerbspersonen schwankte im Zeitraum 2004 bis
2008 zwischen 17,5 und 28,6.
59
Druh nejčastějšího uznaného onemocnění z povolání stejně jako počet a mnoţství uznaného
onemocnění z povolání celkem a onemocnění z povolání s následkem smrti dolnorakouských
výdělečných osob pojištěných u AUVA v časovém období 2004 aţ 2008 /
Art der häufigsten anerkannten Berufskrankheiten sowie Anzahl und Rate anerkannter
Berufskrankheiten insgesamt und Berufskrankheiten mit tödlichem Ausgang bei über die AUVA
versicherten niederösterreichischen Erwerbspersonen im Zeitverlauf 2004 bis 2008
2004
2005
2006
2007
82
77
123
81
143
Koţní onemocnění / Hauterkrankungen
39
27
27
14
37
Alergenními látkami způsobené astma bronchiale /
18
12
11
6
14
Chemickými, dráţdícími nebo toxickými látkami způsobená onemocnění dolních cest dýchacích a plic /
Durch chemisch-irritativ oder toxisch wirkende Stoffe
verursachte Erkrankungen der tieferen Atemwege und
der Lunge
9
10
18
15
8
Zhoubná nádorová onemocnění pohrudnice, plic, hrtanu
způsobená azbestem /
Bösartige Neubildungen des Rippenfells, der Lunge, des
Kehlkopfes durch Asbest
8
12
12
9
16
Nedoslýchavost způsobená hlukem /
2008
Durch Lärm verursachte Schwerhörigkeit
Durch allergene Stoffe verursachtes Asthma bronchiale
Infekční onemocnění / Infektionskrankheiten
Onemocnění z povolání celkově/
Berufskrankheiten insgesamt
Onemocnění z povolání s následkem smrti /
10
4
6
5
8
190
162
223
147
249
8
17
14
9
10
24,3
20,3
27,3
17,5
28,6
Berufskrankheiten mit tödlichem Ausgang
Onemocnění z povolání na 100.000 pojištěných /
Berufskrankheiten pro 100.000 Versicherte
Zdroj / Quelle: AUVA – Berufskrankheiten 2004-2008;
Porovnáním úrazové četnosti /počet úrazů na 100 pojištěnců/ v průměru let 2004 – 2008 je moţné
vyvodit blízkost těchto počtů a celkové úrazovosti v JMK - 1,59 a v Dolním Rakousku – 1,93.
V JMK je tento počet v uvedených letech poněkud niţší, ale v poslední době se opět zvyšuje.
Obdobně u obou území převládá výrazně počet úrazů muţů nad ţenami, coţ je zřetelné zvláště u
úrazů smrtelných. Zde v obou regionech za celé sledované období byly shodně 4 smrtelné úrazy u
ţen.
Obdobně počet nemocí z povolání v přepočtu na 100.000 pojištěnců byl ve sledovaném období v
průměru v JMK 17,9 a v Dolním Rakousku 23,6. Tedy rozdíl asi 5 nemocí z povolání, coţ je velmi
malý rozdíl, který by svědčil o obdobných pracovních rizicích co do velikosti rizikových faktorů.
Rozdílná je však struktura nemocí z povolání. Zatímco v Dolním Rakousku je rozhodující poškození
sluchu, nemoci koţní a Asthma bronchiale, v JMK jsou na prvním místě onemocnění cest dýchacích,
dále nemoci z fyzikálních faktorů jako dlouhodobá, nadměrná a jednostranná zátěţ. Následují
nemoci koţní, přenosné a parazitární.
60
Die Unfallhäufigkeit (Anzahl der Unfälle pro 100 Versicherungsnehmer) im Durchschnitt der Jahre
2004 bis 2008 beträgt in Südmähren 1,59 und in Niederösterreich 1,93.
In Südmähren ist diese Anzahl in den beobachteten Jahren etwas kleiner, in der letzten Zeit steigt
sie allerdings wieder an.
In beiden Regionen verunfallen mehr Männer als Frauen, insbesondere von tödlichen Unfällen sind
Männer in stärkerem Ausmaß betroffen.
Im beobachteten Zeitraum betrug die Anzahl der Berufskrankheiten pro 100.000
Versicherungsnehmer im Jahresdurchschnitt 17,9 in Südmähren und 23,6 in Niederösterreich.
Während in Niederösterreich Gehörschädigungen, Hautkrankheiten und Asthma bronchiale
überwiegen, nehmen in Südmähren die Atemwegserkrankungen den ersten Platz ein, gefolgt von
Krankheiten aus physikalischen Faktoren wie langdauernder und einseitiger Überlastung. Danach
folgen Hautkrankheiten sowie übertragbare und parasitäre Krankheiten.
61
4 Ţivotní styl a environmentální faktory /
Lebensstil und Umwelteinflüsse
4.1 Prevalence nadváhy a obezity /
Prävalenz von Übergewicht und Adipositas
Obezita je definována zmnoţením tělesného tuku, a to nad 25 % u ţen a nad 30 % u muţů. Obezita
vzniká v důsledku pozitivní energetické bilance a je jedním z nejvýznamnějších preventabilních rizikových faktorů v současné populaci. Je spojena se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění, diabetu a jiných metabolických poruch, postiţení pohybového aparátu, chorob gastrointestinálního traktu a některých nádorových onemocnění. Matematickým vyjádřením stupně nadváhy/obezity je hodnota Body Mass Indexu (BMI), ve zdravotní dokumentaci v ČR se však obvykle neuvádí.
Adipositas wird als Überschuss des Körperfetts im Ausmaß von über 25 Prozent bei Frauen und
über 30 Prozent bei Männern definiert. Adipositas entsteht infolge einer länger anhaltenden positiven Energiebilanz und gehört zu den wichtigsten verhütbaren gesundheitlichen Risikofaktoren. Sie
ist verbunden mit einem erhöhten Risiko von Herz-Gefäß-Krankheiten, Diabetes und Stoffwechselkrankheiten, Erkrankungen des Bewegungsapparates, des Verdauungstrakts und einiger Krebserkrankungen. Die mathematische Darstellung des Übergewichtsgrads/Adipositas ist der Body-MassIndex-Wert (BMI-Wert); in der Krankendokumentation in Tschechien wird er allerdings üblicherweise
nicht angeführt.
JMK / Südmähren
Systematicky je v ČR sledována pouze populace dětí ve věkových kategoriích 0-14 a 15-18 let. Pro
dospělé osoby tyto údaje nejsou shromaţďovány a statisticky zpracovávány. U obou věkových
kategorií je patrný nárůst počtu obézních jedinců, větší v kategorii 15-18 let.
Eine systematische Erfassung erfolgt in Tschechien nur bei Kindern in den Alterskategorien 0-14
und 15-18 Jahre. Für Erwachsene werden diese Daten nicht erhoben und statistisch aufbereitet. In
beiden Alterskategorien ist eine Erhöhung der Zahl von Individuen mit Adipositas bemerkbar, stärker in der Kategorie 15-18 Jahre.
62
Prevalence nadváhy v JMK na 100.000 reg. pac. /
Prävalenz von Übergewicht in Südmähren pro 100.000 reg. Patienten
3.500
3.000
2.500
2.000
1.500
1.000
500
0
2004
2005
2006
Děti / Kinder (0-14)
2007
2008
Dorost / Jugendliche (15-18)
V ČR je prevalence nadváhy systematicky sledována jen v populaci do 18ti let věku, a to procentem
případů nadváhy/obezity v dětské populaci. Podíl dětí s nadváhou /obezitou v průběhu sledovaných
let narůstal více a rychleji ve starší věkové 15-18 let (za 5 let z 1,6 % na 3,2 %) u mladších dětí z
1,1 % na 1,6 % vyšetřované populace.
In Tschechien wird die Prävalenz von Übergewicht systematisch nur bei der Population im Alter bis
zum 18. Lebensjahr verfolgt, und zwar mit einer Prozentangabe von Kindern mit Übergewicht/Adipositas. Der Anteil von Kindern der untersuchten Population mit Übergewicht/Adipositas ist im Beobachtungszeitraum in der Alterskategorie der 15- bis 18-Jährigen stärker gestiegen (in 5 Jahren
von 1,6 % auf 3,2 %) als bei den jüngeren Kindern (von 1,1 % auf 1,6 %).
Na základě výsledků „Rakouského průzkumu zdraví 2006/2007“ byl podíl lidí v Dolním Rakousku s
normální hmotností kolem 46 %, podíl osob s nadváhou kolem 37 %. Na základě celorakouského
trendu a trendu v mnoha západních průmyslových zemích, se podíl osob s vysokou nadváhou (obezitou) také v Dolním Rakousku zvýšil a v době průzkumu představoval přibliţně 15 %. Podíl obézních lidí s věkem neustále stoupá, ve skupině od 15 do 44 let byl podíl obézních v době průzkumu
zhruba 9 %, ve skupině nad 64 let to bylo okolo 21%. Zatímco podíl obézních muţů a ţen je v Dolním Rakousku téměř totoţný, je podíl muţů s nadváhou při hodnotě přibliţně 52 % asi o
14 procentních bodů vyšší.
Den Ergebnissen der „Österreichischen Gesundheitsbefragung 2006/2007“ zufolge lag der Anteil
normalgewichtiger Personen in Niederösterreich bei rund 46 Prozent, der Anteil übergewichtiger bei
rund 37 Prozent. Entsprechend dem österreichweiten und dem Trend in vielen westlichen Industrienationen hat sich der Anteil stark übergewichtiger (adipöser) Personen auch in Niederösterreich erhöht, er lag zum Zeitpunkt der Befragung bei rund 15 Prozent. Der Anteil adipöser Personen nimmt
mit steigendem Alter zu; in der Gruppe der 15- bis 44-Jährigen waren zum Zeitpunkt der Befra-
Ţivotní styl a environmentální faktory / Lebensstil und Umwelteinflüsse
63
gung rund 9 Prozent adipös, in der Gruppe der über 64-Jährigen rund 21 Prozent. Während der Anteil adipöser Frauen und Männer in Niederösterreich nahezu ident ist, zeigt sich bei Männern mit
rund 52 Prozent ein um rund 14 Prozentpunkte höherer Anteil an Übergewichtigen.
Podíl muţských a ţenských obyvatel Dolního Rakouska podle skupin BMI 2006/2007 /
Anteil der niederösterreichischen Männer und Frauen nach BMI-Gruppen 2006/2007
Muţi /
Männer
Ţeny / Frauen
0%
20 %
40 %
60 %
80 %
méně neţ 18,5 (hmotnostně podnormální) /
18,5 aţ 25 (normální hmotnost) /
weniger als 18,5 (untergewichtig)
25 aţ 30 (nadváha) /
18,5 bis unter 25 (normalgewichtig)
30 a výše (adipózní) /
25 bis unter 30 (übergewichtig)
30 und höher (adipös)
100 %
Zdroj / Quelle: Statistik Austria – Österreichische Gesundheitsbefragung 2006/2007;
Zobrazení: GÖ FP; GÖ-FP-eigene Darstellung
Plnohodnotné srovnání situace v JMK a NÖ nelze provést, na české straně je k dispozici vývojová řada, na rakouské straně rok 2006/2007.
Ein vollwertiger Vergleich zwischen der Situation in Südmähren und in NÖ kann nicht durchgeführt
werden, da zum Thema Übergewicht/Adipositas auf der tschechischen Seite Daten aus einer Zeitreihe Zeitreihe für 0- bis 18-Jährige und auf der österreichischen Seite Daten für 2006/2007 für die
über 15-jährige Bevölkerung zur Verfügung stehen.
64
4.2 Hypertenze / Bluthochdruck
Arteriální hypertenze, tj. vyšší krevní tlak neţ 140/90, patří mezi nejčastější onemocnění srdce a
cévního oběhu. Je to masově rozšířené onemocnění, které postihuje aţ 25% dospělé populace. Hypertenze svými komplikacemi významně ovlivňuje nemocnost a úmrtnost.
K tomu, aby se hypertenze projevila, je většinou potřeba spolupůsobení genetických dispozic a faktorů zevního prostředí.
Arteriální hypertenze je řazena k civilizačním onemocněním, jejichţ výskyt stoupá úměrně s dosaţeným stupněm civilizačního vývoje společnosti. Je významným rizikovým faktorem řady dalších
onemocnění.
Die arterielle Hypertonie, d. h. Blutdruck über 140/90, gehört zu den häufigsten Herz- und Blutkreislauferkrankungen. Sie ist eine massenhaft verbreitete Erkrankung, die ca. 25 Prozent der Erwachsenen betrifft. Die Hypertonie samt Komplikationen beeinflusst die Morbidität und Mortalität
der Betroffenen erheblich.
Hypertonie ist meistens durch genetische Veranlagung und äußere Faktoren bedingt. Die arterielle
Hypertonie gehört zu den Zivilisationskrankheiten, deren Häufigkeit mit der erreichten Zivilisationsstufe der Gesellschaft zunimmt. Sie ist ein bedeutender Risikofaktor für zahlreiche weitere Erkrankungen.
JMK / Südmähren
Statistické údaje o prevalenci hypertenze u dospělé populace JMK (13,5 – 15,4 % populace) jsou na
dolní hranici hodnot vyspělých průmyslových zemí. Ve sledovaném období absolutní i relativní
počet hypertoniků mírně narůstá, ročně o 7 – 8,5%. Větší část hypertenzní populace nemá kořeny v
dětském období ţivota a za manifestaci své choroby nesou z části vinu svým ţivotním stylem. Procento dětí postiţených juvenilní hypertenzí za sledované období mírně narůstá, jak absolutně tak
relativně; skokový nárůst na cca. 3,5 násobek lze pozorovat u mládeţe mezi 15 – 18 rokem věku.
Vzhledem k nízkému počtu zachycených případů nelze činit zásadní závěry, lze však předpokládat,
ţe v období puberty, kdy dochází k výrazným hormonálním změnám, dochází i k nárůstu nových
případů.
V ČR je problematika hypertenze dlouhodobě kaţdoročně sledována jak u dospělé populace, tak u
dětí. Odtud lze vysledovat ve věkové kategorii 15. – 18. let cca čtyřnásobně vyšší výskyt hypertenze
neţ u mladších dětí. Prevalence hypertenze u dospělé populace v ČR se pohybuje okolo 15%.
Die statistischen Daten über Prävalenz der Hypertonie bei der erwachsenen Bevölkerung Südmährens (13,5–15,4 % der Bevölkerung) befinden sich an der unteren Grenze der Werte der entwickelten
Industrieländer. Im untersuchten Zeitraum kam es zu einem Anstieg der absoluten sowie der relativen Anzahl der Hypertoniker - jährlich um 7 bis 8,5 Prozent. Beim größeren Teil der von Hypertonie
betroffenen Bevölkerung liegen die Wurzeln nicht in der Kinderzeit, und für die Manifestierung ihrer
Krankheit tragen diese Personen zum Teil die Schuld durch ihren Lebensstil. Die Prozentzahl der
durch juvenile Hypertonie betroffenen Kinder steigt in dem verfolgten Zeitraum mäßig, sowohl absolut als auch relativ. Ein sprungartiger Anstieg auf das ca. 3,5-Fache ist bei der Jugend zwischen
dem 15. und dem 18. Lebensjahr zu beobachten. Angesichts der niedrigen Anzahl der festgestellten Fälle können keine grundsätzlichen Schlüsse gezogen werden, es ist jedoch anzunehmen, dass
65
es während der Pubertät, wo bedeutende hormonelle Änderungen eintreten, auch zu einem Anstieg
von neuen Fällen kommt.
In Tschechien wird die Hypertonieproblematik langfristig jährlich sowohl bei Erwachsenen als auch
bei Kindern verfolgt. Daraus kann in der Alterskategorie der 15– bis 18-Jährigen ein ca. vierfach
höheres Vorkommen von Hypertonie als bei jüngeren Kindern gefolgert werden. Die Prävalenz von
Hypertonie bei der erwachsenen Bevölkerung in Tschechien liegt bei etwa 15 Prozent.
Hypertenze – dospělí JMK / Hypertonie – Erwachsene Südmähren
2004
Celkem / Insgesamt
2005
2006
2007
2008
160.170
163.234
168.457
168.345
174.090
10.970
11.482
12.784
12.448
14.546
18.112,7
18.292,2
19.104,2
19.636
19.654,5
Z toho nové příp./100.000 reg. pac. /
davon neue Fälle/100.000 reg.Pat.
1.240,5
1.286,7
1.449,8
1.452
1.642,2
% nových / % neu
6,80 %
7,00 %
7,60 %
7,40 %
8,40 %
Z toho nové příp./ davon neue Fälle
Celkem/100.000 reg. Pacientů /
insgesamt/100.000 reg. Patienten
Juvenilní hypertenze – JMK / Juvenile Hypertonie - Südmähren
2005
Děti (0-14) abs. / Kinder (0-14) absolut
Děti (0-14) počet/100.000 reg. pac. / Kinder (0-14) Anzahl/100.000 reg. Pat.
Dorost (15-18) abs. / Jugendliche (15-18) absolut
Dorost (15-18) počet/100.000 reg. pac. /
Jugendliche (15-18) Anzahl/100.000 reg. Pat.
2006
2007
2008
103
111
139
159
63,5
69,9
90,2
103,4
386
446
411
701,2
852,4
800,7
Asi 22 % obyvatel Dolního Rakouska ve věku od 15 let uvedlo v rámci „Rakouského průzkumu zdraví
2006/2007“, ţe u nich byl v posledních dvanácti měsících praktickým lékařem či jiným
zdravotnickým pracovníkem diagnostikován vysoký krevní tlak (muţi: 23 %, ţeny: 21 %). Pokud jde o
celoţivotní prevalenci vysokého krevního tlaku, přibliţně 24 % dolnorakouské populace uvedlo, ţe
jiţ nejméně jednou v ţivotě měli s touto chorobou zkušenost.
Rund 22 Prozent der niederösterreichischen Bevölkerung in einem Alter ab 15 Jahren gaben bei der
„Österreichischen Gesundheitsbefragung 2006/2007“ an, dass bei ihnen in den letzten zwölf Monaten von einem Arzt oder einem anderen Angehörigen eines Gesundheitsberufes Bluthochdruck diagnostiziert wurde (Männer: rund 23 %, Frauen: rund 21 %). Hinsichtlich der Lebenszeitprävalenz
von Bluthochdruck gaben rund 24 Prozent der niederösterreichischen Bevölkerung an, bereits einmal in ihrem Leben davon betroffen gewesen zu sein.
66
Plnohodnotné srovnání situace v JMK a NÖ nelze provést.
Ein vollwertiger Vergleich der Lage in Südmähren und in NÖ kann nicht vorgenommen werden.
67
4.3 Spotřeba alkoholu / Alkoholkonsum
Etylalkohol náleţí mezi nejfrekventovanější návykové látky historicky konzumované v lidské populaci. Jeho spotřeba per os je obvykle uváděna v objemových jednotkách čistého etanolu na jednoho
obyvatele za kalendářní rok. Z pohledu zdravotnického je podstatná alimentární forma, mnoţství a
frekvence, ve které je alkohol konzumován.
Ethylalkohol gehört zu den häufigsten Suchtstoffen, die in der menschlichen Population verwendet
wurden und werden. Sein peroraler Verbrauch wird in der Regel in Volumeneinheiten des reinen
Ethanols pro Einwohner und Kalenderjahr angegeben. Für das Gesundheitswesen sind Art der konsumierten Getränke, Menge und Häufigkeit des Alkoholverbrauchs bedeutend.
JMK / Südmähren
Spotřeba alkoholu v celé ČR za období 2004-2008 se významně nemění ani v kvantitě ani v typech
konzumovaných nápojů. V obchodní síti v ČR se dosud nevyskytuje zkvašený mošt s nízkým obsahem alkoholu, běţný v západní Evropě včetně Rakouska.
Der Alkoholkonsum in der ganzen Tschechischen Republik hat sich im Zeitraum 2004-2008 nicht
wesentlich geändert, weder in der Quantität noch in der Zusammensetzung der konsumierten Getränke. Anmerkung zu Tabulka / Tabelle 4.3.1: Im Handelsnetz in Tschechien gibt es noch keinen
vergorenen Most mit geringem Alkoholgehalt, der in Westeuropa einschließlich Österreich handelsüblich ist.
Podle údajů z dokumentace drogové prevence Institutu Antona Proksche, kolísala v období pozorování mezi lety 2004 aţ 2008 průměrná roční spotřeba čistého alkoholu na obyvatele v Rakousku v
rozmezí 10,5 aţ 10,9 l. Zhruba polovina z toho byla spotřebována ve formě piva a asi třetina v podobě vína.
Entsprechend den Daten der Suchtpräventionsdokumentation des Anton-Proksch-Institutes
schwankte im Beobachtungszeitraum 2004 bis 2008 der jährliche durchschnittliche Konsum von
Reinalkohol pro Kopf in der österreichischen Bevölkerung zwischen 10,5 und 10,9 Litern. Rund die
Hälfte davon wurde in Form von Bier und etwa ein Drittel in Form von Wein konsumiert.
Spotřeba alkoholických nápojů vyjádřená v litrech čistého alkoholu na hlavu a rok se navzájem příliš
neliší, do statistiky ČR není započítána konzumace lehce zkvašeného moštu, oblíbeného v Rakousku. Jeho podíl na celkové spotřebě alkoholu je však zanedbatelný a konstantní (cca 3% ročně)
viz.Tabulka / Tabelle 4.3.2.
Patrný rozdíl je v alimentární formě konzumovaného alkoholu. Zatímco spotřeba piva je v obou zemích téměř totoţná, u ostatních forem existují rozdíly: v AT se konzumuje více vína neţ lihovin, v
ČR je tomu naopak. Vzhledem k tomu, ţe statistické údaje zahrnují celé státy (AT a ČR), je moţno
očekávat, ţe v čistě vinařských oblastech je spotřeba alkoholu ve formě révového vína vyšší neţ je
celostátní průměr.
68
Der Konsum von Alkoholgetränken, ausgedrückt in Litern reinen Alkohols pro Kopf und Jahr, unterscheidet sich nicht wesentlich; in die Statistik in Tschechien wird der Konsum von (in Österreich beliebtem) leicht vergorenem Most nicht eingerechnet. Dessen Anteil am Gesamtkonsum von Alkohol
ist jedoch geringfügig und konstant (ca. 3 % jährlich) – siehe Tabulka / Tabelle 4.3.2.
Eine bemerkbare Differenz ist bei der alimentären Form des konsumierten Alkohols zu verzeichnen.
Während der Bierkonsum in beiden Ländern fast identisch ist, bestehen bei anderen Formen Unterschiede: In Österreich wird mehr Wein als Spirituosen konsumiert, in Tschechien ist dies umgekehrt.
Angesichts dessen, dass die statistischen Daten die gesamten Staaten umfassen (AT und CZ), ist zu
erwarten, dass in Weinanbaugebieten der Konsum von Alkohol in Form von Wein höher ausfällt als
der gesamtstaatliche Durchschnitt.
Spotřeba alkoholu v litrech čistého lihu / osobu /
Alkoholkonsum in Litern reinen Alkohols / Person
2004
ČR
2005
2006
2007
2008
AT
ČR
AT
ČR
AT
ČR
AT
ČR
AT
Celkem / Gesamt
9,8
10,5
10,2
10,6
10,2
10,9
10,4
10,9
10,4
10,5
Pivo / Bier
4,9
5,6
5,2
5,4
5,0
5,4
5,0
5,4
5,1
5,4
Víno / Wein
1,9
3,2
1,9
3,4
2,0
3,7
2,1
3,7
2,1
3,3
Lihoviny / Spirituosen
3,0
1,4
3,1
1,4
3,2
1,5
3,3
1,5
3,2
1,5
-
0,3
-
0,3
-
0,3
-
0,3
-
0,3
Mošt / Most
Zdroj / Quelle: ČSÚ Statistické ročenky České republiky 2004- 2008;
ÚZIS – HIS CR (Health Interview Surveys – Dotazovací šetření o zdravotním stavu);
Suchtpräventionsdokumentation – Alkohol des Anton-Proksch-Institutes; http://www.api.or.at/sp/tabell_graph/dualkal.htm;
69
4.4 Podíl aktivních kuřáků / Anteil aktiver Raucher
Kouření je dlouhodobě nejrozšířenějším škodlivým návykem v lidské populaci. V ČR jsou za aktivní
kuřáky povaţovány osoby vykazující v dotazníkových šetřeních konzumaci více neţ 1 cigarety
denně. Pravidelně narůstá podíl aktivních kuřáků v dětské populaci do 14 let věku.
Das Rauchen ist seit langem die häufigste schädliche Sucht in der menschlichen Population. In
Tschechien gelten als Aktivraucher jene Personen, die in Fragenbogenerhebungen einen Genuss von
über 1 Zigarette täglich angeben. Dabei wächst ständig der Aktivraucheranteil in der Kinderpopulation unter 14 Jahren.
JMK (resp. ČR) / Südmähren (bzw. Tschechien)
Údaj o aktivních kuřácích není pravidelně statisticky sledován, a proto byly pouţity údaje z HIS studie SZÚ z roku 2009. Podíl aktivních kuřáků ve sledované populaci čítající 1.795 resp. 1.495 osob
obojího pohlaví byl rozšířen o údaj o počátku pravidelného kontaktu s tabákem z dotazníkové akce
v roce 2008.
Dotazníková studie provedená v roce 2008 se týkala celé ČR. Počet kuřáků v ČR není sledován kaţdoročně a netýká se jen JMK. Z výsledků studie vyplývá, ţe podíl kouřící části populace za sledovaných 5 let se pohybuje na úrovni ¼ respondentů, z čehoţ přibliţně 20-25% jsou osoby mladistvé. V
této skupině lze pozorovat výrazný vzestup počtu kuřáků po 15. roku věku. Alarmující je fakt, ţe 1%
mladistvých kuřáků začalo kouřit jiţ v předškolním věku do 6 let. Pro zařazení do skupiny kuřáků
jsou však v ČR zvolena přísnější kritéria, vykouření více neţ 1 cigarety denně.
Da Aktivrauchen nicht regelmäßig statistisch erfasst wird, wurden dazu Daten einer HIS-Studie des
Staatlichen Gesundheitsinstituts aus dem Jahre 2009 entnommen. Der Aktivraucheranteil in der betrachteten Population von 1.795 bzw. 1.495 Personen (beide Geschlechter) wurde durch Daten über
den Beginn des regelmäßigen Tabakgenusses aus einer Umfrage im Jahre 2008 ergänzt.
Die im Jahr 2008 vorgenommene Befragungsstudie betraf ganz Tschechien. Die Anzahl der Raucher
in Tschechien wird nicht jedes Jahr ermittelt und betrifft nicht nur Südmähren. Die Ergebnisse der
Studie zeigen, dass sich der Anteil der rauchenden Bevölkerung in den beobachteten fünf Jahren
etwa bei einem Viertel der Befragten bewegt, wovon annähernd 20 bis 25 Prozent jugendliche Personen sind. In dieser Gruppe kann ein bedeutender Anstieg der Raucheranzahl nach dem
15. Lebensjahr beobachtet werden. Alarmierend dabei ist die Tatsache, dass 1 Prozent der jugendlichen Raucher mit dem Rauchen bereits im Vorschulalter (bis zu 6 Jahren) begonnen hat. Für die
Einordnung in die Rauchergruppe wurden in Tschechien jedoch strengere Kriterien gewählt – das
Rauchen von mehr als 1 Zigarette täglich.
70
Procento kuřáků a jejich věkové rozloţení / Prozentzahl der Raucher und deren Altersstruktur
2004
2005
2006
2007
2008
procento kuřáků /
Prozentzahl der Raucher (%)
27,5
26,3
26,1
26,6
24,0
podíl věkové skupiny kuřáků 15-24 let /
Anteil der Altersgruppe 15–24 Jahre
21,5
19,7
21,6
21,0
23,7
Zdroj / Quelle: Vývoj prevalence kuřáctví v dospělé populaci ČR názory a postoje občanů ČR k problematice kouření
(období 1997 – 2008). Výzkumná zpráva SZÚ, autoři: Sovinová, H. Sadílek, P., Csémy, L. Praha 2009;
V rámci „Rakouského průzkumu zdraví 2006/2007“ uvedlo přibliţně 75 % obyvatel Dolního
Rakouska ve věku od 15 let, ţe jsou nekuřáci. Přibliţně jedna pětina populace kouří aţ dvacet
cigaret denně, podíl silných kuřáků (více neţ 20 cigaret denně) jsou další asi 4 %. Podílu kuřáků z
řad muţské populace Dolního Rakouska s asi 28 % je o 7 procentních bodů vyšší, neţ z řad ţenské
populace, navíc i silní kuřáci (více neţ 20 cigaret denně) jsou především muţi.
Im Rahmen der „Österreichischen Gesundheitsbefragung 2006/2007“ gaben rund 75 Prozent der
niederösterreichischen Bevölkerung in einem Alter ab 15 Jahren an, Nichtraucher zu sein. Rund ein
Fünftel der Bevölkerung raucht bis zu zwanzig Zigaretten täglich, der Anteil der starken Raucher
(mehr als 20 Zigaretten täglich) beträgt weitere rund 4 Prozent. Der Raucheranteil ist mit rund
28 Prozent in der männlichen niederösterreichischen Bevölkerung um 7 Prozentpunkte höher als in
der weiblichen, zudem sind starke Raucher (über 20 Zigaretten pro Tag) vorwiegend Männer.
Denní spotřeba cigaret u muţů a ţen v Dolním Rakousku 2006/2007 /
Täglicher Zigarettenkonsum von Männern und Frauen in Niederösterreich 2006/2007
Muţi /
Männer
Ţeny / Frauen
0%
20 %
40 %
60 %
80 %
Nekuřák nebo bývalý kuřák /
do 10 cigaret denně /
Nicht- oder Exraucher
bis zu 10 Zigaretten pro Tag
11 aţ 20 cigaret denně /
více neţ 20 cigaret denně /
11 bis 20 Zigaretten pro Tag
mehr als 20 Zigaretten pro Tag
100 %
Zdroj / Quelle: Statistik Austria – Österreichische Gesundheitsbefragung 2006/2007;
Analýza údajů z roční studie HBSC (Zdravotní chování školních dětí) ukazuje, ţe jiţ 15 procent
dolnorakouských školáků ve věku 13 let alespoň příleţitostně kouří cigarety, u školáků ve věku
15 let se jedná o více neţ třetinu.
71
Eine Analyse der HBSC-Daten aus dem Jahr 2006 (Health Behaviour in School-aged Children) zeigt,
dass bereits 15 Prozent der 13-jährigen niederösterreichischen Schüler zumindest gelegentlich Zigaretten rauchen, bei den 15-Jährigen bereits mehr als ein Drittel.
Přestoţe studie provedené v České republice mezi roky 2004-2008 i Rakousku v letech 2006/07
nejsou plně srovnatelné, uvádějí přibliţe stejný podíl kuřáků (20-25 %), resp. nekuřáků (cca 75 %) ve
zkoumaném vzorku populace. Alarmující je fakt, ţe kouřit začíná čím dál větší počet dětí a mladistvých.
Obwohl die in Tschechien in den Jahren 2004 bis 2008 und in Österreich in den Jahren 2006/07
vorgenommenen Studien nicht völlig vergleichbar sind, ergeben sie einen annähernd gleichen Anteil
von Rauchern (20-25 %) bzw. Nichtrauchern (ca. 75 %). Alarmierend ist die Tatsache, dass eine immer größere Anzahl von Kindern und Jugendlichen zu rauchen beginnt.
72
4.5 Počet zraněných a usmrcených osob v silničním provozu /
Anzahl der Verletzten und Todesopfer im Straßenverkehr
S rozvojem silniční dopravy narůstá v celém světě i počet dopravních nehod a s nimi spojených
zranění a úmrtí. Významnou roli v tomto směru mnohde hraje stupňující se agresivita řidičů a nerespektování zákonných norem upravujících pravidla silničního provozu.
Mit der Entwicklung des Straßenverkehrs steigt weltweit auch die Anzahl von Verkehrsunfällen und
der damit verbundenen Verletzungen und Todesfälle. Eine bedeutende Rolle spielen vielfach die
steigende Aggressivität der Fahrer und die Nichtbeachtung der Straßenverkehrsordnung.
JMK / Südmähren
Počet dopravních nehod a počet mrtvých a zraněných při dopr. nehodách v ČR a JMK a počet úmrtí z
vnějších příčin je počítaný na evropský standard u muţů a u ţen. Jak je zmíněno výše, vnější příčiny
patří k nejvýznamnějším příčinám úmrtí. Přes jistou nesourodost má tato skupina společnou moţnost značného ovlivnění prevencí. To se týká zejména kategorie úrazů při dopravních nehodách a
úmrtí v jejich důsledku.
Die Anzahl der Verkehrsunfälle und der Toten bei Verkehrsunfällen in CZ und JMK sowie die Anzahl
der Todesfälle mit äußeren Ursachen wurde für Europa altersstandardisiert. Wie bereits erwähnt,
gehören die äußeren Ursachen zu den wichtigsten Todesursachen. Trotz einer gewissen Heterogenität kann diese Gruppe insgesamt durch Prävention erheblich beeinflusst werden. Das betrifft vor
allem die Kategorien der Verletzungen und Todesfällen infolge von Verkehrsunfällen.
Počty dopravních nehod a osob při nich zraněných a usmrcených v ČR a JMK /
Anzahl der Verkehrsunfälle und der dabei Verletzten und Getöteten in CZ und JMK
2004
2005
2006
2007
2008
196.484
199.262
187.965
182.736
160.376
Počet nehod v Jm kraji /
Anzahl der Verkehrsunfälle in Südmähren
31.905
31.078
28.850
28.629
23.859
Počet nehod, při nichţ došlo k usmrcení nebo zranění – ČR /
Verkehrsunfälle, bei denen es zur Tötung oder Verletzung kam – CZ
26.516
25.239
22.115
23.060
22.481
Počet usmrcených osob při všech dopr. nehodách - ČR /
Anzahl der getöteten Personen bei allen Verkehrsunfällen - CZ
1.382
1.286
1.063
1.222
1.076
Počet usmrených osob při všech dopr. nehodách – JMK /
Anzahl der getöteten Personen bei allen Verkehrsunfällen – JMK
235
220
173
234
185
Počet usmrcených/1.000 nehod (ČR) /
Anzahl der getöteten/1.000 Unfälle (CZ)
7,03
6,45
5,66
6,69
6,71
Počet usmrcených/1.000 nehod (JMK) /
Anzahl der getöteten/1.000 Unfälle (JMK)
7,37
7,08
6,00
8,17
7,75
Počet nehod celkem ČR /
Anzahl der Verkehrsunfälle in CZ insgesamt
Zdroj / Quelle: ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2004-2008
ČSÚ Statistická ročenka České republiky / Jihomoravského kraje 2004-2008;
Ze statistiky příčin úmrtí vyplývá, ţe v letech 2004 – 2008 zemřelo v důsledku dopravních nehod
479 muţů – obyvatel JMK a 164 ţen – obyvatelek JMK. Standardizovaný počet zesnulých činil 16,3
muţů a 5,02 ţen / 100.000 obyvatel JMK.
73
Entsprechend der Todesursachenstatistik sind in den Jahren 2004 bis 2008 infolge von Verkehrsunfällen 479 Männer aus Südmähren und 164 Frauen aus Südmähren gestorben. Die standardisierte
Todeszahl betrug 16,3 Männer und 5,02 Frauen / 100.000 Einwohner von Südmähren.
Podle záznamů Kuratoria pro dopravní bezpečnost se v období mezi lety 2004 aţ 2008 stalo celkem asi 74 080 lidí účastníky dopravní nehody, ke které došlo na území Dolního Rakouska, přičemţ
asi 63 % z nich byli muţi. Asi 10 % řidičů, kteří byli účastníky nehody, utrpělo váţné zranění a 1,5 %
účastníků utrpělo smrtelná zranění. Podíl těţce nebo smrtelně zraněných byl vyšší u muţů neţ u
ţen (stejně jako podíl nezraněných osob).
Den Aufzeichnungen des Kuratoriums für Verkehrssicherheit zufolge waren in den Jahren 2004 bis
2008 insgesamt rund 74.080 Personen an Verkehrsunfällen auf niederösterreichischem Gebiet beteiligt, rund 63 Prozent davon waren männlich. Rund 10 Prozent der Unfallbeteiligten erlitten dabei
schwere Verletzungen, und 1,5 Prozent der Beteiligten erlitten tödliche Verletzungen. Der Anteil
schwer oder tödlich Verletzter war bei Männern höher als bei Frauen (ebenso der Anteil nicht verletzter Personen).
Počet a míra závaţnosti poranění osob účastných při silničních dopravních nehodách na území
Dolního Rakouska v období 2004–2008 /
Anzahl und Verletzungsgrad der an Straßenverkehrsunfällen auf niederösterreichischem Gebiet
beteiligten Personen im Zeitraum 2004 bis 2008
Muţi/Männer
absolut
Prozent
Ţeny/Frauen
absolut
Prozent
Celkem/Gesamt
absolut
Prozent
Všichni účastníci nehod / alle Unfallbeteiligten
46.899
100,0 %
27.180
100,0 %
74.079
100,0 %
Bez zranění / nicht verletzt
19.419
41,4 %
6.803
25,0 %
26.222
35,4 %
Lehce zranění / leicht verletzt
16.623
35,4 %
13.967
51,4 %
30.590
41,3 %
4.737
10,1 %
2.432
8,9 %
7.169
9,7 %
Smrtelně zranění / tödlich verletzt
836
1,8 %
244
0,9 %
1.080
1,5 %
Stupeň zranění nerozpoznatelný /
Verletzungsgrad nicht erkennbar
5.284
11,3 %
3.734
13,7 %
9.018
12,2 %
Těţce zranění / schwer verletzt
Zdroj / Quelle: Kuratorium für Verkehrssicherheit – Straßenverkehrsunfälle 2004-2008
Zatímco údaje Kuratoria pro dopravní bezpečnost se vztahují k nehodám, ke kterým došlo na území
Dolního Rakouska (včetně osob s bydlištěm mimo území Dolního Rakouska), povolená statistika
příčin smrti vypovídá o počtu zesnulých občanů Dolního Rakouska v souvislosti s nehodami
dopravních prostředků (MKN-10 V00-V99 ). Na základě těchto údajů zemřelo v období mezi lety
2004 aţ 2008 na následky dopravní nehody celkem 718 muţských obyvatel Dolního Rakouska a
212 dolnorakouských ţen. Míra v závislosti na standardu podle věku osob zesnulých v důsledku
dopravních nehod představovala 18,5 muţů a 5,3 ţen na 100.000 obyvatel.
Während sich die Daten des Kuratoriums für Verkehrssicherheit auf Unfälle beziehen, die sich auf
niederösterreichischem Gebiet ereignet haben (inkl. Personen mit Wohnsitz außerhalb von Niederösterreich), erlaubt die Todesursachenstatistik Aussagen über die Zahl der verstorbenen Niederösterreicher aufgrund von Transportmittelunfällen (ICD-10 V00-V99). Diesen Daten zufolge verstarben im Zeitraum 2004 bis 2008 insgesamt 718 Niederösterreicher und 212 Niederösterreicherinnen
74
an den Folgen eines Verkehrsunfalls. Die altersstandardisierten Raten der an Verkehrsunfällen Verstorbenen beliefen sich damit auf 18,5 männliche und 5,3 weibliche Verstorbene pro 100.000 Einwohner/innen.
Bezpečnost silniční dopravy na území JMK a Dolního Rakouska lze porovnat souhrnným počtem
všech zemřelých v důsledku dopravních nehod za roky 2004 – 2008. Tyto počty ukazují, ţe na
území Dolního Rakouska za celé popsané období zemřelo 1.080 osob, na území JMK 1.047 osob,
coţ jsou čísla zcela vyrovnaná a srovnatelná. Při smrtelných dopravních nehodách v Dolním Rakousku zemřelo celkem 930 Dolnorakušanů (718 muţů a 212 ţen), v JMK za totéţ období zemřelo
643 občanů kraje (z toho 479 muţů a 164 ţen). Hodnotíme-li smrtelné dopravní nehody měřítkem
standardizované úmrtnosti, potom v Dolním Rakousku zemřelo 18,5 muţů / 100.000 muţů (v JMK
16,3 / 100.000) a v Dolním Rakousku 5,3 ţen / 100.000 ţen (v JMK 5,0 / 100.000). Uvedená čísla
standardizované úmrtnosti se navzájem neliší a lze konstatovat, ţe bezpečnost silničního provozu v
obou srovnávaných regionech je téměř identická.
Die Sicherheit des Straßenverkehrs kann man auf dem Gebiet von Südmähren und Niederösterreich
durch die gesamte Anzahl aller Toten infolge von Verkehrsunfällen in den Jahren 2004 bis 2008
vergleichen. Diese Zahlen zeigen, dass auf dem Gebiet von Niederösterreich im Beobachtungszeitraum 1.080 Personen starben, in Südmähren 1.047 Personen, was vergleichbare und ausgeglichene
Zahlen sind. Bei Verkehrsunfällen in NÖ starben 930 Bewohner von NÖ (718 Männer und 212 Frauen), in Südmähren starben in demselben Zeitraum 643 Ansässige (davon 479 Männer und 164
Frauen). Die altersstandardisierte Sterblichkeit auf Grund von Verkehrsunfällen betrug in NÖ 18,5
Männer/100.000 EW und 5,3 Frauen/100.000 EW, in Südmähren bei 16,3 Männern/100.000 EW und
5,0 Frauen/100.000 EW. Die relativ geringen Unterschiede deuten darauf hin, dass die Sicherheit
des Straßenverkehrs in beiden Beobachtungsregionen fast auf demselben Niveau liegt.
75
4.6 Zdravotní prevence / Gesundheitsvorsorge
Kvalitně řešený systém preventivních prohlídek je nezbytnou součástí moderního a efektivního
zdravotnictví, v němţ je věnována dostatečná pozornost primární péči, všem fázím prevence a
včasné diagnostice závaţných onemocnění, umoţňující účinnější a často i nákladově výhodnější
léčbu.
Ein sinnvolles System von Vorsorgeuntersuchungen bildet einen unverzichtbaren Bestandteil eines
modernen und effizienten Gesundheitswesens, in dem der primären Versorgung, allen Phasen der
Prävention und der frühzeitigen Diagnostik schwerwiegender Erkrankungen ausreichende Bedeutung beigemessen wird, um durch Früherkennung von Krankheiten eine wirksamere und häufig
günstigere Behandlung zu ermöglichen.
JMK / Südmähren
Preventivní vyšetření populace ČR nejsou povinná a nejsou ani předmětem statistického sledování a
jejich odlišení od běţné návštěvy lékaře v linii prvního kontaktu s pacientem nebo lékaře specialisty
je tudíţ prakticky nemoţné. Toto se však netýká preventivních prohlídek vázaných na výkon určitého povolání nebo činnosti. V případě obecného ohroţení či jiné výjimečné situace o povinnosti absolvování preventivní prohlídky rozhodují státní orgány péče o veřejné zdraví.
Péči o prenatální vývoj dítěte a zdraví matky řeší Zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, který ukládá u normálně probíhajícího těhotenství v první polovině gravidity prohlídku jednou za 4 – 6 týdnů, ve druhé polovině se intervaly zkracují. Měsíc před termínem porodu jsou pak
prohlídky 1× za týden.
Preventivní péče v ČR je soustředěna převáţně na nejmladší generaci, kde četnost preventivních
prohlídek odpovídá odborným poţadavkům na zdravý vývoj dítěte. S postupujícím věkem je četnost
preventivních prohlídek niţší a od období právní plnoletosti v 18/19 letech věku spadá péče o
vlastní zdraví do odpovědnosti kaţdého jedince. Výjimkou v tomto směru jsou povinné zdravotní
prohlídky při vstupu a výstupu ze zaměstnání a v případě specifických druhů povolání a zájmových
činností, které jsou dány interními předpisy resortů případně pojišťoven.
Die Vorsorgeuntersuchungen der Bevölkerung in Tschechien unterliegen keiner Pflicht und werden
auch nicht statistisch erfasst. Dies betrifft jedoch nicht jene Vorsorgeuntersuchungen, die an die
Ausübung eines bestimmten Berufs oder einer bestimmten Tätigkeit gebunden sind. Im Fall einer
Bedrohung der Öffentlichkeit oder einer anderen Ausnahmesituation entscheiden die staatlichen
Organe für öffentliche Gesundheitsversorgung über die Einführung einer verpflichtenden Vorsorgeuntersuchung.
Zum Schutz der Pränatalentwicklung des Kindes und der Müttergesundheit ist im Gesetz Nr.
48/1997 Slg. über die öffentliche Krankenversicherung geregelt, dass bei einer Schwangerschaft
mit normalem Verlauf in der ersten Hälfte eine ärztliche Untersuchung alle vier bis sechs Wochen
durchzuführen ist. In der zweiten Hälfte der Gravidität sind häufigere Untersuchungen vorgesehen.
Ab einem Monat vor der Entbindung sind wöchentliche Untersuchungen vorgeschrieben.
Die Gesundheitsvorsorge in Tschechien konzentriert sich überwiegend auf die jüngste Generation,
bei der die Häufigkeit der Vorsorgeuntersuchungen den fachlichen Anforderungen an eine gesunde
Entwicklung des Kindes entspricht. Mit steigendem Alter sinkt die Häufigkeit der Vorsorgeuntersu-
76
chungen, und ab der rechtlichen Volljährigkeit Jahren hat jede Person für die eigene Gesundheit zu
sorgen. Eine Ausnahme bilden die verpflichtenden Gesundheitsuntersuchungen bei Beginn sowie
bei Beendigung eines Arbeitsverhältnisses und im Fall von spezifischen Berufen und Hobbytätigkeiten, die in internen Vorschriften der Institution bzw. der Versicherungen aufgelistet werden.
Povinné preventivní prohlídky / Verpflichtende Vorsorgeuntersuchungen
Provádí / durchzuführen von
praktický lékař pro děti a
dorost /
praktischer Kinderund Jugendarzt
Věk / Alter
Rozsah / Umfang
Vyhl.3/2010 Sb. /
Verord.3/2010 Slg.
14 dnů věku / 14 Tage
6 týdnů / 6 Wochen
3 měsíce / 3 Monate
4 měsíce / 4 Monate
5 měsíců / 5 Monate
10 aţ 11 měsíců / 10 bis 11 Monate
3 roky / 3 Jahre
5 roků / 5 Jahre
7, 9, 11 roků / 7, 9, 11 Jahre
13 roků / 13 Jahre
15 roků / 15 Jahre
17 roků / 17 jahre
19 roků / 19 Jahre
praktický lékař pro dospělé /
praktischer Arzt
für Erwachsene
vstupní a výstupní v průběhu zaměstnání /
Ein- und Austrittsuntersuchungen bei unselbstständig Beschäftigten
specifická podle charakteru zaměstnání nebo poţadavků jiných subjektů / spezifische Untersuchung nach Art der Arbeit oder den Anforderungen anderer Subjekte
interní předpisy instituce /
interne Vorschriften
der Institution
Zdroj / Quelle: Vyhláška č. 3/2010 Sb. – Verordnung Nr. 3/2010 Slg.
V Rakousku celkově a speciálně v Dolním Rakousku existují různé moţnosti a nabídky zdravotní
prevence, které jsou následně bez nároků na úplnost krátce popsány.
„Průkaz – matka – dítě“ slouţí zdravotní prevenci těhotných ţen a malých dětí; byl zaveden v roce
1974 s cílem redukovat úmrtnost kojenců a matek. Prohlídky v rámci „Průkazu-matka-dítě“ nabízí
příleţitost včas zjistit a včas ošetřit nemoci a kontrolovat vývoj dítěte. Program prohlídek obsahuje
pět gynekologických prohlídek před porodem (včetně analýzy krve a tří ultrazvukových prohlídek).
Po kontrole zdravotního stavu při porodu následuje devět prohlídek dítěte. Tyto obsahují vedle
základních prohlídek také těţiskové prohlídky podle věku (ortopedická, krční-nosní-ušní, oční
prohlídka). Poslední prohlídkou v rámci „Průkazu – matka- dítě“ se odehrává mezi 58. a 62.
měsícem ţivota dítěte a jejím smyslem je přezkoušení schopnosti docházky do školy. Při nastoupení
dítěte do základní školy následuje jednou do roka povinná školní lékařská prohlídka.
Program „Appolonia 2020“ je program proti zubnímu kazu, který probíhá ve všech dolnorakouských
školkách a základních školách od roku 1989. V rámci tohoto programu navštěvují vychovatelé
v oboru stomatologie nejméně dvakrát do roka školky a školy a zprostředkovávají hravou formou
77
informace a motivaci na téma zdraví zubů a péče o zuby. Ve školkách a zúčastněných základních
školách ţáci první a čtvrté třídy absolvují zubní prohlídku u smluvního zubního lékaře. Jedním
z hlavních cílů projektu je, aby do roku 2020 80% šestiletých dětí mělo zuby bez kazu (cíl WHO).
„Preventivní prohlídku“ mohou podstoupit všechny osoby od 18 let s bydlištěm v Rakousku
jedenkrát ročně bezplatně. Preventivní prohlídka smí proběhnout zásadně pouze u stálých lékařek a
lékařů se speciální pojišťovací smlouvou pro preventivní prohlídky nebo smluvním zařízením
popřípadě zdravotnickým centrem zdravotnické pojišťovny. Program prohlídky obsahuje v zásadě:
»
Včasnou identifikaci rizikových faktorů srdečních onemocnění a onemocnění krevního oběhu
»
Včasnou identifikaci rizikových faktorů metabolických onemocnění (např. diabetes mellitus)
»
Včasnou identifikaci častých rakovinových onemocnění (rakovina děloţního čípku, rakovina
prsu, rakovina střev)
»
Prevenci závislosti
»
Prevenci parodontózy a
»
Prevenci onemocnění ve vysokém věku (např. poškození zraku, sluchu)
V Dolním Rakousku existuje dále moţnost objednat přes iniciativu „Zdravé Dolní Rakousko“ tzv.
„Prevenční balíček“. S tímto prevenčním balíčkem by měla s pomocí jednoduchých a samostatně
proveditelných testů klesnout morální zábrana vůči zdravotnické prevenci a mělo by stoupnout
zdravotní povědomí.
Existuje velké mnoţství dalších nabídek v oblasti podpory zdraví a prevence, které mimo jiné nabízí
Dolní Rakousko (např. preventivní očkování, mateřské a rodičovské poradenství, testy zraku a
sluchu u dětí, příprava na porod), iniciativou „Zdravé Dolní Rakousko (v rámci školek, škol, obecních
a zemských klinik), Dolnorakouskou oblastní zdravotní pojišťovnou (mimo jiné také se zaměřením
na podporu podnikového zdravotnictví) a také odborným pracovištěm pro prevenci závislostí.
In Österreich insgesamt und in Niederösterreich im Speziellen bestehen unterschiedliche Instrumente und Angebote zur Gesundheitsvorsorge, die im Folgenden ohne Anspruch auf Vollständigkeit
kurz beschrieben werden.
Der „Mutter-Kind-Pass“ dient der gesundheitlichen Vorsorge für Schwangere und Kleinkinder und
wurde im Jahr 1974 mit dem Ziel der Reduktion der Säuglings- und Müttersterblichkeit eingeführt.
Die Untersuchungen im Rahmen des „Mutter-Kind-Passes“ bieten Gelegenheit zur Früherkennung
und rechtzeitigen Behandlung von Krankheiten sowie zur Kontrolle des Entwicklungsstandes des
Kindes. Das Untersuchungsprogramm umfasst vor der Geburt fünf gynäkologische Untersuchungen
(inklusive einer Blutuntersuchung sowie drei Ultraschalluntersuchungen). Neben der Überprüfung
des Gesundheitszustandes bei der Geburt stehen danach weitere neun Untersuchungen des Kindes
auf dem Programm. Diese umfassen neben Basisuntersuchungen auch zusätzliche altersgerechte
Schwerpunktsetzungen (orthopädische Untersuchungen, Hals-Nasen-Ohren-Untersuchung, Augenuntersuchungen). Die letzte Untersuchung im Rahmen des Mutter-Kind-Passes ist für das 58. bis
62. Lebensmonat des Kindes vorgesehen und hat als Schwerpunkt die Überprüfung der Schultauglichkeit. Ab Eintritt eines Kindes in die Volksschule erfolgen einmal pro Jahr verpflichtende schulärztliche Untersuchungen.
Das Programm „Appolonia 2020“ ist ein Kariesprophylaxe-Programm, das in allen niederösterreichischen Kindergärten und teilnehmenden Volksschulen seit dem Jahr 1989 durchgeführt wird. Im
78
Rahmen dieses Programmes besuchen Zahngesundheitserzieherinnen die Kindergärten und Schulen
mindestens zweimal pro Jahr und vermitteln spielerisch Information und Motivation zum Thema
Zahngesundheit und –pflege. Im Kindergarten werden alle Kinder, in den teilnehmenden Volksschulen die Schülerinnen und Schüler der ersten und der vierten Klassen alle zwei Jahre zahnärztlich untersucht. Eines der Hauptziele des Projekts ist, dass bis zum Jahr 2020 80 Prozent der Sechsjährigen kariesfreie Zähne haben sollen (WHO-Ziel).
Die „Vorsorgeuntersuchung“ kann von allen Personen ab dem vollendeten 18. Lebensjahr mit Wohnsitz in Österreich einmal jährlich unentgeltlich in Anspruch genommen werden. Die Vorsorgeuntersuchung kann ausschließlich bei niedergelassenen Ärztinnen und Ärzten mit einem eigenen Kassenvertrag für Vorsorgeuntersuchungen oder bei Vertragseinrichtungen beziehungsweise Gesundheitszentren der Krankenkassen in Anspruch genommen werden. Das Untersuchungsprogramm
umfasst im Wesentlichen:
»
Früherkennung von Risikofaktoren für Herz-Kreislauf-Erkrankungen,
»
Früherkennung von Risikofaktoren für Stoffwechselerkrankungen (z. B. Diabetes mellitus),
»
Früherkennung häufiger Krebserkrankungen (Gebärmutterhalskrebs, Brustkrebs, Darmkrebs),
»
Prävention von Suchterkrankungen,
»
Prävention von Parodontalerkrankungen und
»
Prävention von Erkrankungen des höheren Alters (z. B. Seh- und Hörbeeinträchtigungen).
In Niederösterreich besteht weiters die Möglichkeit, über die Initiative Gesundes Niederösterreich
das sog. „Vorsorgepaket“ zu bestellen. Mit dem Vorsorgepaket soll anhand einfach und selbst
durchzuführender Tests die Hemmschwelle zur Gesundheitsvorsorge sinken und das Gesundheitsbewusstsein gestärkt werden.
Zudem besteht eine Vielzahl weiterer Angebote im Bereich der Gesundheitsförderung und Prävention unter anderem durch das Land Niederösterreich (z. B. Schutzimpfungen, Mutter-Eltern-Beratung,
Seh- und Hörtests bei Kindern sowie Fortbildungsmaßnahmen zur Geburtsvorbereitung), durch die
Initiative „Gesundes Niederösterreich (im Rahmen der Settings Kindergarten, Schule, Gemeinde und
Landesklinikum), durch die Niederösterreichische Gebietskrankenkasse (neben anderen auch mit
dem Schwerpunkt der betrieblichen Gesundheitsförderung) sowie durch die Fachstelle für Suchtprävention.
Programy zdravotní prevence jsou v České republice i Rakousku na srovnatelné a vysoké úrovni.
Gesundheitsvorsorgeprogramme sind in Österreich und in Tschechien auf vergleichbarem Niveau
und in hoher Qualität vorhanden.
79
4.7 Očkování / Impfschutz
Očkování má největší význam v dětském věku, jednak proto, ţe některými chorobami, proti nimţ
lze očkovat, jsou ohroţeny zejména děti (např. difterie, pertuse, poliomyelitida), jednak proto, ţe
dostatečná ochrana po některých očkováních přetrvává velmi dlouho, často i celý ţivot (např. virová
hepatitida B).
Die größte Bedeutung hat die Impfung im Kindesalter, einerseits, weil manche durch Impfung vermeidbare Krankheiten vor allem Kinder betreffen (z. B. Diphtherie, Pertussis, Poliomyelitis), andererseits, weil der ausreichende Impfschutz bei manchen Arten lang, häufig sogar lebenslang andauert (z. B. Virenhepatitis B).
JMK / Südmähren
V ČR v letech 2004 – 2008 řešila problematiku očkování Vyhl. 537/2006 Sb. Podle této vyhlášky se
očkování proti infekčním nemocem člení na:
a) pravidelné očkování týkající se všech osob, které dosáhly stanoveného věku,
b) zvláštní očkování týkající se osob, které jsou při svém povolání vystaveny zvýšenému riziku
nákazy,
c) mimořádné očkování, které se vyhlašuje jako mimořádné opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku,
d) očkování při úrazech, poraněních, nehojících se ranách a před některými léčebnými výkony,
e) očkování, provedené na ţádost fyzické osoby, která si přeje být očkováním chráněna proti infekcím, proti kterým je k dispozici očkovací látka.
In Tschechien wurde in den Jahren 2004 bis 2008 die Problematik der Impfung durch die Verordnung Nr. 537/2006 Slg. geregelt. Gemäß dieser Verordnung wird die Impfung gegen Infektionskrankheiten nachfolgend gegliedert:
a) regelmäßige Impfung für alle Personen im festgelegten Alter,
b) Sonderimpfung für Personen, die in ihrem Beruf einem erhöhten Ansteckungsrisiko ausgesetzt
sind,
c) außerordentliche Impfung, die als Maßnahme bei Epidemiegefahr angeordnet wird,
d) Impfung bei Unfällen, Verletzungen, nicht heilenden Wunden und vor einigen Behandlungseingriffen und
e) Impfung auf Antrag einer natürlichen Person, die sich mit Impfung gegen Infektionen schützen
will, gegen die ein Impfstoff zur Verfügung steht.
80
Povinná očkování dle Vyhlášky č. 537/2006 Sb. / Verpflichtende Impfungen lt. Verordnung
Nr. 537/2006 Slg.
Děti / Kinder
TBC (tuberculosis)
do 6. týdne / bis 6. Woche
záškrt / Diphtherie
tetanus / Tetanus
dávivý kašel / Keuchhusten
Haemophilus influenzae
dětská obrna / Kinderlähmung
VHB (HBV) / Hepatitis B
spalničky / Masern
po 15. měsíci / nach 15. Monat
zarděnky / Röteln
příušnice / Mumps
pneumokoková inf. (pneumococcus inf.)
do 5 let věku / bis 5 Jahre
vzteklina / Tollwut
při podezření/ bei Verdacht
Tetanus / Tetanus
při úrazu / bei Unfall
Dospělí / Erwachsene
Tetanus / Tetanus
po 10 – 15 letech ve 3 dávkách / nach 10-15 Jahren, 3 Dosen
při úrazu / bei Unfall
domovy pro seniory, pacienti LDN / Seniorenheime,
Patienten in Heimen für Langzeitkranke
chřipka / Grippe + pneumokoková inf.
(pneumococcus inf.)
domovy pro postiţené a domovy se zvl. reţimem /
Heime für Behinderte und Spezialheime
u vybraných diagnóz / bei bestimmten Diagnosen
vybrané skupiny zaměstnanců / festgelegte Gruppen von Arbeitnehmern
VHB (HBV)
pacienti dialýza / Patienten mit Dialyse
noví klienti domovů pro postiţené + zvl. Reţim / neue Klienten der Heime
für Behinderten und Spezialheime
vzteklina / Tollwut
kdykoli při podezření / jederzeit bei Verdacht
vybraná pracoviště / festgelegte Arbeitsplätze
chřipka / Grippe
vybraná pracoviště / festgelegte Arbeitsplätze
Zdroj / Quelle: Vyhláška č. 537/2006 Sb. – Verordnung Nr. 537/2006 Slg.
V Rakousku v podstatě ţádné povinné očkování neexistuje. Očkovací výbor ejvyšší zdravotní rady
schválil plán očkování (stav 2011), který zahrnuje přehled doporučených očkování pro osoby
různého věku (kojenci, malé děti, školáci i dospělí; viz tabulky: Tabulka / Tabelle 4.7.2; Tabulka /
Tabelle 4.7.3; Tabulka / Tabelle 4.7.4; Tabulka / Tabelle 4.7.5), přičemţ doporučené očkování se ve
věku do 15 let poskytuje bezplatně.
Grundsätzlich besteht in Österreich kein Impfzwang. Der vom Impfausschuss des Obersten Sanitätsrates verabschiedete Impfplan (Stand 2011) enthält allerdings eine Aufstellung empfohlener
Impfungen für Personen in unterschiedlichen Altersgruppen (Säuglinge, Kleinkinder, Schulkinder
und Erwachsene; vgl. Tabellen: Tabulka / Tabelle 4.7.2; Tabulka / Tabelle 4.7.3; Tabulka / Tabelle
4.7.4; Tabulka / Tabelle 4.7.5), wobei die empfohlenen Impfungen bis zum 15. Lebensjahr unentgeltlich erfolgen.
81
Všeobecný očkovací plán pro kojence dle rakouského očkovacího plánu 2011 /
Allgemeiner Impfkalender für Säuglinge entsprechend Österreichischem Impfplan 2011
od /ab 7.
týdne /
Woche
Rotavirus (RTV)
3.
měsíc /
Monat
4.
měsíc /
Monat
5.
měsíc /
Monat
6.
měsíc /
Monat
7.
měsíc /
Monat
ab /od 12.
měsíc /
Monat
2. / 3. RTV (orální očkování / Schluckimpfung)
záškrt / Diphterie (DIP), Tetanus (TET),
černý kašel / Pertussis (PEA),
dětská obrna / Poliomyelitis (IPV),
Maemophilus influenzae B (HIB)
ţloutenka typu B / Hepatitis B / (HBV)
1.
2.
Pneumokokken
1.
2.
3.
3.
*od 6.měsíce ţivota je doporučeno kaţdoroční očkování proti chřipce
*ab dem 6. Lebensmonat wird eine jährliche Influenza-Impfung empfohlen
Zdroj / Quelle: BMG 2011; http://bmg.gv.at/home/Schwerpunkte/Praevention/Impfen/;
Všeobecný očkovací plán pro kojence dle rakouského očkovacího plánu 2011 /
Allgemeiner Impfkalender für Kleinkinder entsprechend Österreichischem Impfplan 2011
13.
měsíc /
Monat
spalničky / Masern, příušnice / Mumps,
zarděnky / Röteln (MMR),
1.
plané neštovice / Varizellen (VZV)
1.
14.
měsíc /
Monat
3.
5.
6.
rok ţivota / rok ţivota / rok ţivota /
Lebensjahr Lebensjahr Lebensjahr
eventuell / případně 2.
2.
4.
1.
ţloutenka typu A / Hepatitis A (HAV)
klíšťová encefalitida / FSME
20.-24.
měsíc /
Monat
2.
Pneumokokken (PNC)
Meningokokken (MEC)
15.-19.
měsíc /
Monat
FSME
1.
2.
FSME
FSME
FSME
Všeobecný očkovací plán pro děti školou povinné dle rakouského očkovacího plánu 2011 /
Allgemeiner Impfkalender für Schulkinder entsprechend Österreichischem Impfplan 2011
rok ţivota / Lebensjahr
záškrt / Diphterie (DIP), Tetanus (TET),
dětská obrna / Poliomyelitis (IPV)
ţloutenka typu B / Hepatitis B (HBV)
7.
8.
9.
10.
Meningokokken (MEC)
spalničky / Masern, příušnice / Mumps,
zarděnky / Röteln (MMR)
Windpocken (VZV)
12.
13.
14.
15.
přeočkování /
Auffrischung
přeočkování / Auffrischung/
základní imunizace / Grundimmunisierung
lidské papilomaviry /
Humane Papillomviren (HPV)
11.
3 krát / mal HPV
FSME
FSME
MEC4
doočkovat, pokud není imunita / nachholen, wenn nicht immun
2 krát, pokud není imunita / 2-mal, wenn nicht immun
82
Všeobecný očkovací kalendář pro dospělé (při ukončené základní imunizaci)
dle rakouského očkovacího plánu 2011 /
Allgemeiner Impfkalender für Erwachsene (bei abgeschlossener Grundimmunisierung)
entsprechend Österreichischem Impfplan 2011
rok ţivota / Lebensjahr
18-20
30
40
50
60
65
70
75 atd. /
usw.
záškrt / Diphterie (DIP),
Tetanus (TET),
lidské papilomaviry /
Humane Papillomviren (HPV)
Influenza
kaţdých 5 let / alle 5 Jahre
kaţdé 3 roky / alle 3 Jahre
HPV pro ţeny / für Frauen
ročně / jährlich
Herpes zoster (VZV)
VZV 1 krát / mal
Pneumokokken (PNE)
PNE
Očkování, jako forma zdravotní prevence, je v ČR a v Rakousku podle předloţených schémat srovnatelná. Podstatný je téměř shodný rozsah očkování novorozenců, kojenců a dětí v předškolním
věku. Ze seznamu povinných, resp. doporučených, očkování na straně ČR vystupuje očkování proti
TBC do 6. týdne věku dítěte, na straně Rakouska je to očkování proti rotavirům a pneumokokům ve
3. měsíci věku. Následující očkování v obou státech včetně časového rozloţení jsou velmi podobná,
rozdíly v podání jednotlivých dávek vakcín jsou zřejmě vázány na jejich typ a pokyny výrobců.
Die Impfprogramme in Tschechien und in Österreich ähneln einander, insbesondere was vorgesehene Impfungen von Neugeborenen, Säuglingen und Kindern im Vorschulalter betrifft. Von den verpflichtenden bzw. empfohlenen Impfungen ist in Tschechien die Impfung gegen TBC bis zur sechsten Lebenswoche des Kindes abweichend, in Österreich ist es wiederum die Impfung gegen Rotaviren und Pneumokokken im dritten Lebensmonat. Die nachfolgenden Impfungen und deren zeitliche
Einteilung sind in beiden Staaten sehr ähnlich, Unterschiede in den verabreichten Impfstoffdosen
dürften auf den Impfstoff und die Empfehlungen des Herstellers zurückzuführen sein.
83
4.8 Spotřeba elektrické energie obyvatelstva /
Stromverbrauch der Bevölkerung
Tato determinanta je zařazena do skupiny environmentálních ukazatelů, neboť její hodnoty
dokumentují míru industriálního zatíţení hodnocené oblasti a z podílu
obyvatelstvem můţeme činit závěry o míře elektrifikace rodin a domácností.
spotřebovaného
Diese Determinante gehört in die Gruppe der Umweltkennzahlen, weil ihre Werte das Maß der industriellen Belastung auf dem betrachteten Gebiet dokumentieren. Aus dem Verbrauchsanteil der
Bevölkerung können Schlüsse über das Maß der Elektrifizierung von Familien und Haushalten gezogen werden.
JMK / Südmähren
Pro hodnocení pouţijeme jednak celkovou spotřebu elektrické energie vyjádřenou v jednotce GWh
pro hodnocenou oblast, dále spotřebované energie na jednoho obyvatele příslušné oblasti vyjádřené
v kWh. K hodnocení stupně industrializace hodnoceného území pouţijeme srovnání podílu spotřeby
průmyslu a podíl, který tvoří spotřeba elektrické energie domácností daného regionu (tedy
malospotřebitelů), na celkové spotřebě.
Für die Auswertung wird zum einen der Gesamtenergieverbrauch (in GWh) in der jeweiligen Region,
zum anderen der Energieverbrauch pro Einwohner in dieser Region (in kWh) verwendet. Für die Beurteilung der Industrialisierungsstufe der jeweiligen Region werden der Verbrauchsanteil der Industrie und der privaten Haushalte (d. h. der Kleinverbraucher) am Gesamtverbrauch herangezogen.
Spotřeba elektrické energie v Jihomoravském kraji v GWh, její rozdělení podle
sektorů a průměrná spotřeba na osobu v JMK v kWh v období mezi lety 2004 aţ 2008 /
Stromverbrauch in Südmähren in GWh, Einteilung nach Sektoren und durchschnittlicher Verbrauch
pro Kopf in Südmähren in kWh 2004-2008
Rok/Jahr
2004
2005
2006
2007
2008
Jihomoravský kraj celkem (GWh) / Südmähren gesamt
4.993,1
7.040,2
5.919,2
6.139,4
6.315,9
Jihomoravský kraj spotřeba na 1 obyvatele/rok
(kWh) / Südmahren Endverbrauch pro Kopf/Jahr
4.420,8
6.228,7
5.233,6
5.407,2
5.522,8
Zemědělství / Landwirtschaft
4,0 %
3,9 %
4,3 %
4,3 %
4,3 %
47,2 %
50,0 %
53,0 %
55,6 %
56,3 %
4,5 %
4,3 %
7,0 %
7,0 %
7,0 %
Sluţby / Dienstleistungsbereich
15,3 %
15,6 %
12,7 %
12,6 %
12,6 %
Spotřeba domácností / Private Haushalte
28,9 %
22,9 %
23,0 %
20,6 %
19,8 %
Spotřeba průmyslu celkem / Industrieverbrauch
gesamt
Doprava / Verkehr
Zdroj / Quelle: Energetický úřad ČR, Český statistický úřad Praha, pobočka Brno
Celková spotřeba elektrické energie v kraji celkem plynule roste aţ k 6,3 TWh v roce 2008. Růst je
však spotřebováván na potřeby průmyslu, který se za období pěti hodnocených let zvyšuje o 16% a
tvoří více neţ polovinu v kraji spotřebovávané elektrické energie, zatímco podíl spotřeby
84
domácností postupně klesá v cílovém roce 2008 proti roku 2004 o více neţ 30% a tvoří pouze
necelou pětinu spotřebované energie (19,8% v roce 2008).
Zaznamenaný pokles relativního podílu spotřeby domácností v Jihomoravském kraji v tomto pětiletí
má nejméně dvě příčiny. Je to zaprvé stále rostoucí jednotková cena elektrické energie pro
maloodběratele, která vede spotřebitele ke změně paliva pro ohřev a otop obydlí. V těchto malých
obcích jsou spalovány odpady a jiná v domácnostech vznikající paliva a jejich obyvatelé se tak podílí
na lokálně zhoršeném stavu imisní zátěţe. Postupná záměna typů vyuţívaných paliv vede ke
znatelnému zhoršování imisní zátěţe v zimním období zejména v malých sídlech, doposud
převáţně odkázaných na individuální zdroje topení. Tento nevhodný stav je opakovaně
zaznamenáván ve výsledcích imisního monitoringu.
Ovšem stále rozhodujícím vlivem se na tomto stavu podílí zvyšující se spotřeba průmyslu, jako
hlavního konzumenta elektrické energie v kraji (56 %ní podíl v letech 2004-8).
Der Gesamtstromverbrauch in Südmähren stieg stetig bis zu 6,3 TWh im Jahre 2008 an. Dieses
Wachstum war von der Industrie verursacht, die in den fünf beobachteten Jahren um 16 Prozent gewachsen ist. Insgesamt verbraucht die Industrie mehr als die Hälfte des in Südmähren verbrauchten
Stroms (56 % in den Jahren 2004-2008). Dagegen sank der Verbrauch der privaten Haushalte
schrittweise (2008 war gegenüber 2004 eine Reduktion um mehr als 30 Prozent zu verzeichnen)
und bildete somit nicht einmal ein Fünftel der insgesamt verbrauchten elektrischen Energie (19,8 %
im Jahr 2008).
Der zurückgehende Verbrauch der privaten Haushalte in Südmähren in diesen fünf Jahren ist auch
auf den stetig wachsenden Strompreis pro Einheit für alle Kleinabnehmer, der die Verbraucher dazu
zwingt, auf andere Brennstoffe für Warmwasseraufbereitung und Heizung auszuweichen, zurückzuführen. In kleinen Gemeinden werden häufig Abfälle und andere in diesen Haushalten entstehende
Brennstoffe verbrannt – somit beteiligen sich die Einwohner an den örtlich steigenden Immissionsbelastungen. Das schrittweise Ausweichen auf derartige Brennstoffe führt zur merkbaren Verschlechterung der Immissionslage in der Winterperiode insbesondere in kleinen Ortschaften, deren
Einwohner bis heute überwiegend auf individuelles Heizen angewiesen sind. Dieser mangelhafte
Zustand wird wiederholt durch Ergebnisse der Immissionsmessungen bestätigt.
Podle údajů energetické bilance rakouského statistického ústavu v období 2004 aţ 2008 činil
celkový roční průměr koncové energetické spotřeby elektrické energie v Rakousku zhruba 212.180
TJ (coţ je ekvivalent asi 58.940 GWh), přičemţ v daném období byl zaznamenán nárůst koncové
spotřeby. Podle jednotlivých odvětví připadlo na výrobu zboţí asi 45 % ročního průměru let 20042008, asi 28 % koncové spotřeby energie na spotřebu v domácnostech.
Podíl Dolního Rakouska na celkové rakouské spotřebě činil v období 2004 aţ 2008 vţdy zhruba
17 %. V přepočtu na počet obyvatel byla spotřeba Dolního Rakouska za sledované období na osobu
průměrně okolo 6.390 kWh za rok.
Entsprechend den Daten der Statistik Austria zu den Energiebilanzen 2004 bis 2008 lag der Endverbrauch von elektrischer Energie in Österreich insgesamt im Jahresdurchschnitt bei rund 212.180
Terajoule (umgerechnet rund 58.940 GWh), wobei sich im vorliegenden Beobachtungszeitraum eine
Zunahme des Endverbrauches beobachten lässt. Unterteilt nach Sektoren, entfielen im Jahresdurch-
85
schnitt 2004 bis 2008 rund 45 Prozent des energetischen Endverbrauches auf die Sachgüterproduktion, rund 28 Prozent entfielen auf private Haushalte.
Der Anteil Niederösterreichs am österreichischen Gesamtverbrauch betrug in den Jahren 2004 bis
2008 jeweils rund 17 Prozent. Umgelegt auf die Bevölkerungsanzahl lag der Pro-Kopf-Verbrauch
der niederösterreichischen Bevölkerung im Durchschnitt des Beobachtungszeitraumes bei rund
6.390 kWh pro Jahr.
Koncová energetická spotřeba elektrické energie v Rakousku a koncová spotřeba v rozdělení podle
sektorů (v GWh) a průměrná spotřeba na osobu v Dolním Rakousku (v kWh) v letech 2004 aţ 2008 /
Energetischer Endverbrauch von elektrischer Energie in Österreich insgesamt und nach Sektoren
sowie Endverbrauch (in GWh) und durchschnittlicher Pro-Kopf-Verbrauch in Niederösterreich
(in KWh) in den Jahren 2004 bis 2008
Rok / Jahr
Rakousko celkem / Österreich gesamt
zemědělství / Landwirtschaft
produkce materiálního zboţí /
Sachgüterproduktion
doprava / Verkehr
2004
56.224
2005
57.713
2006
59.889
2007
2008
60.847
60.024
1,6 %
1,5 %
1,4 %
1,3 %
1,3 %
45,7 %
45,2 %
44,1 %
44,6 %
43,6 %
6,3 %
6,0 %
5,9 %
5,8 %
5,8 %
sluţby / Dienstleitungsbereich
16,9 %
18,0 %
20,5 %
21,4 %
21,9 %
soukromé domácnosti / Private Haushalte
29,5 %
29,4 %
28,1 %
26,9 %
27,4 %
9.876
9.697
10.154
10.413
10.306
Dolní Rakousko na obyv. (kWh) /
Niederösterreich pro Kopf (kWh))
6.343
6.178
6.421
6.551
6.452
Zdroj / Quelle: Statistik Austria – Bilanz der elektrischen Energie,
http://www.statistik.at/web_de/statistiken/energie_und_umwelt/energie/energiebilanzen/index.html;
Hodnocení procentuální skladby spotřeby elektické energie v hodnocených oborech lidské činnosti
je moţno provést pouze kvalitativně. Povaţujeme-li hodnoty uvedené v tabulce 4.8.2 (Tabulka /
Tabelle 4.8.2) pro celé Rakousko za dostatečně informativní i pro Dolní Rakousko, můţeme
konstatovat, ţe jejich skladba je velice podobná spotřebám těchţe odvětví v JMK. Existují ovšem
určité rozdíly, které v hodnocení stojí za zmínku.
Je to v prvé řadě niţší relativní spotřeba energie v průmyslu v Rakousku proti spotřebě v JMK a to o
necelých 10%. V JMK je také v letech 2004-8 evidentní stálý nárůst spotřeby enerie pro průmysl aţ
na 56,3% celkové spotřeby v roce 2008, zatímco podíl spotřeby domácností postupně klesá z
28,9 % v roce 2004 na 19,8 % v roce 2008. Příčiny klesajícího podílu spotřeby elektrické energie
domácnostmi JMK byly diskutovány jiţ výše. Za zmínku rovněţ stojí skokový nárůst podílu spotřeby
elektrické energie v dopravě na nynějších cca 7 %, proti vcelku ustálenému stavu 6 % v Rakousku.
Troj-čtyřnásobně vyšší podíl spotřeby el.energie v zemědělství JMK proti Rakousku je vysoce
pravděpodobně dán převaţujícím zemědělským charakterem Jihomoravského kraje.
Jediným ukazatelem, kterým je moţno hodnotit obě zájmové oblasti je měrná spotřeba elektrické
energie na hlavu v JMK a Dolním Rakousku. Ta je v průměru pěti hodnocených let o cca 16 %
procent niţší v JMK - 5.363 proti 6.389 kWh/osobu/rok v Dolním Rakousku).
86
Die Bewertung der prozentualen Anteile beim Stromverbrauch in den einzelnen Bereichen kann lediglich qualitativ vorgenommen werden. Wenn wir nun die in Tabulka / Tabelle 4.8.2 für ganz Österreich aufgeführten Werte auch für die Bewertung Niederösterreichs als ausreichend aussagekräftig betrachten, kann man feststellen, dass deren Zusammensetzung dem Verbrauch dieser Branchen
im Landkreis Südmähren sehr ähnelt. Trotzdem gibt es einige Unterschiede, die man bei dieser Gegenüberstellung erwähnen sollte.
Zum einen ist es der relativ niedrigere Energieverbrauch der Industrie in Österreich im Vergleich zu
Südmähren (der Unterschied beträgt knapp 10 %). Dazu kommt, dass man in Südmähren in den Jahren 2004 bis 2008 ein stetiges Wachstum des Energieverbrauchs der Industrie bis auf 56,3 Prozent
des Gesamtverbrauches im Jahr 2008 beobachten konnte, während der Verbrauch der privaten
Haushalte schrittweise von ursprünglich 28,9 Prozent im Jahr 2004 auf 19,8 Prozent im Jahr 2008
sank. Die Gründe für den abnehmenden Stromverbrauch in den privaten Haushalten in Südmähren
wurden bereits vorstehend erörtert. Zu erwähnen ist auch der sprunghafte Anstieg des Stromverbrauchs im Verkehr auf derzeit ca. 7 Prozent gegenüber dem insgesamt gleich bleibenden
Verbrauch von 6 Prozent in Österreich. Der drei- bis viermal so hohe Stromverbrauchsanteil der
Landwirtschaft Südmährens gegenüber Österreich ist höchstwahrscheinlich auf den überwiegenden
landwirtschaftlichen Charakter Südmährens zurückzuführen.
Die einzige Kennziffer, die man zum Vergleich beider Gebiete heranziehen kann, ist der spezifische
Pro-Kopf-Energiebedarf in Südmähren und in Niederösterreich. Dieser ist im Schnitt der fünf Bewertungsjahre in Südmähren um ca. 16 Prozent niedriger und beträgt 5.363 kWh/Kopf/Jahr
gegenüber 6.389 kWh/Kopf/Jahr in Niederösterreich.
87
4.9 Podíl zelených a zastavěných ploch na území /
Anteil der Grünflächen und bebauten Flächen
Poměr jednotlivých ploch v hodnoceném území vyjadřuje jeho stupeň urbanizace a zařazení do
škály vyuţívání území. Tato determinanta je zařazena do skupiny environmentálních ukazatelů, neboť uváděné hodnoty rovněţ dokumentují i potenciální moţnosti zatíţení ţivotního prostředí
lidskou činností, ale také zemědělské vyuţití krajiny v hodnocené oblasti.
Die Anteile von Flächentypen im untersuchten Gebiet beschreiben u. a. den Grad der Urbanisierung
und die Flächenwidmung im Gebiet. Diese Determinante gehört in die Gruppe der Umweltkennzahlen, weil ihre Werte das Maß der potenziellen industriellen Umweltbelastung sowie die landwirtschaftliche Nutzung der Landschaft im betrachteten Gebiet aufzeigen.
JMK / Südmähren
Hodnotíme relativní podíl plochy kraje vyuţívané pro zemědělské účely a podíl zalesněné a vodní
plochy k celkové ploše kraje. Nakonec i podíl zastavěné plochy včetně komunikací a dalších tzv.
ostatních ploch v hodnoceném území. Údaje jsou vyjádřené jako procentický podíl příslušného indikátoru z celkové plochy kraje.
Betrachtet wird der relative Flächenanteil der Landwirtschaft, der bewaldeten Flächen und der Wasserflächen im Verhältnis zur Gesamtfläche Südmährens. Anschließend wird der Anteil der bebauten
Flächen einschließlich Straßen in dem beobachteten Gebiet angeführt. Die Daten werden als Prozentanteil des jeweiligen Indikators an der Gesamtfläche der Region dargestellt.
Plocha JMK a podíly dle drulue ploch v letech 2004-2008 v % (v územní struktuře platné k 1. 1. 2007) /
Fläche Südmährens und Anteile nach Flächenart in den Jahren 2004-2008 in Prozent
(gemäß Flächenaufteilung zum 1. 1. 2007)
Jihomoravský kraj / Kreis Südmähren
Plocha kraje celkem /
Fläche des Kreises gesamt
Podíl zemědělské půdy /
Anteil des landwirtschaftl. Bodens
Podíl zastavěných a ostatních ploch /
Anteil der bebauten und sonstigen
Flächen
Podíl lesních a vodních ploch /
Anteil von Wald- u. Wasserflächen
2004
2005
2006
2007
2008
7.196,5 km2
7.196,3 km2
7.196,3 km2
7.195,6 km2
7.195,4 km2
60,04 %
59,97 %
59,87 %
59,74 %
59,65 %
9,91 %
9,98 %
10,04 %
10,14 %
10,21 %
30,04 %
30,05 %
30,09 %
30,12 %
30,14 %
Zdroj / Quelle: ČSÚ Statistické ročenky České republiky / Jihomoravského kraje 2004-2008
Jihomoravský kraj je převáţně zemědělský. Zemědělsky obdělávaná půda tvoří takřka 60 % plochy
kraje. Zastavěná a ostatní plocha tvoří přibliţně 10 % výměry kraje a zbývající podíl 30 % tvoří lesní a
vodní plochy.
Rozloha zemědělské půdy Jihomoravského kraje se pozvolna, ale pravidelně sniţuje. V letech 20042008 je úbytek sice pouhých 0,4 %, ale ten je převáţně ve prospěch soustavného zvyšování podílu
88
zastavěných a ostatních ploch (nárůst o 0,3 %) , potěšitelný je nárůst lesních ploch na jiţní Moravě o
zbylé cca 0,1 %.
Südmähren ist vorwiegend landwirtschaftlich orientiert. Landwirtschaftliche Flächen bilden fast
60 Prozent der Gesamtfläche. Die bebauten und sonstigen Flächen stellen annähernd 10 Prozent
der Gesamtfläche des Kreises dar, den restlichen Anteil von 30 Prozent bedecken Wald- und Wasserflächen.
Die landwirschaftlich genutzte Fläche schrumpft in Südmähren allmählich, aber stetig. In den Jahren
2004 bis 2008 betrug die Abnahme nur 0,4 Prozent vorwiegend zugunsten der ständig wachsenden
bebauten und sonstigen Flächen (Anstieg um 0,3 Prozent). Erfreulich ist der Anstieg der Waldflächen in Südmähren um ca. 0,1 Prozent.
Plocha Dolního Rakouska činila dle údajů rakouského statistického úřadu v roce 2008 (hodnoty z
počátku roku 2009) asi 19.200 km² a od roku 2004 (hodnoty z počátku roku 2005) se změnila
pouze nevýznamně (přírůstek 8,5 km²). V roce 2008 připadalo 5,8 procent plochy země na zastavěné nebo ostatní plochy, 53,0 procent na zemědělsky vyuţívané plochy (včetně zahrad a vinic) a
40,9 procent plochy připadalo na lesní a vodní plochy a také Alpy. Při porování s údaji z roku 2004
lze v roce 2008 pozorovat o 0,4 procenta vyšší podíl zastavěných a ostatních ploch a o 0,7 procenta
menší podíl zemědělsky vyuţívaných ploch.
Die Landesfläche Niederösterreichs umfasste laut Statistik Austria im Jahr 2008 (Jahresanfangswerte
2009) rund 19.200 km² und veränderte sich seit dem Jahr 2004 (Jahresanfangswerte 2005) nur geringfügig (Zuwachs 8,5 km²). Im Jahr 2008 entfielen 5,8 Prozent der Landesfläche auf Bau- oder
sonstige Flächen, 53,0 Prozent auf landwirtschaftlich genutzte Flächen (inklusive Gärten und Weingärten), und 40,9 Prozent der Landesfläche entfielen auf Wald- und Wasserflächen sowie die Alpen.
Verglichen mit den Daten aus dem Jahr 2004, lassen sich im Jahr 2008 ein um 0,4 Prozent höherer
Anteil Bau- und sonstiger Flächen und ein um 0,7 Prozent geringerer Anteil landwirtschaftlich genutzter Flächen beobachten.
Plocha Dolního Rakouska celkem a podíly dle druhů ploch v letech 2004
(hodnoty z počátku roku 2005) a 2008 (hodnoty z počátku roku 2009) /
Fläche Niederösterreichs insgesamt und Anteile nach Flächenart in den Jahren 2004
(Jahresanfangswerte 2005) und 2008 (Jahresanfangswerte 2009)
2004
plocha celkem / Fläche gesamt
19.177,8 km²
zastavěná a ostatní plocha / Bau- und sonstige Flächen
2008
19.186,3 km²
5,4 %
5,8 %
zemědělsky vyuţívané plochy / landwirtschftlich genutzte Flächen
53,7 %
53,0 %
lesní a vodní plochy, Alpy / Wald- und Wasserflächen, Alpen
40,9 %
40,9 %
Zdroj / Quelle: Statistik Austria 2008;
Výpočty a zobrazení GÖ FP; GÖ-FP-eigene Berechnungen und Darstellung
89
Plocha JMK tvoří pouze necelých 40% rozlohy Dolního Rakouska, počítáno včetně plochy brněnské
aglomerace. To je také důvodem téměř dvojnásobného podílu zastavěných ploch na území
Jihomoravského kraje (10 %) proti necelým 6 % v Dolním Rakousku. Při porování zájmových území
lze v obou pozorovat úbytek zemědělské půdy ve prospěch zvyšování podílu zastavěných a
ostatních ploch, coţ absolutně znamená téměř dvojnásobnou ztrátu zemědělské plochy JMK v
těchto letech proti úbytku zemědělských ploch v Dolním Rakousku.
Rovněţ poměr podílů zemědělsky vyuţívané půdy a lesních a vodních ploch je v obou zájmových
územích odlišný. Pro JMK je tento poměr prakticky roven dvěma ve prospěch dvojnásobné plochy
zemědělsky vyuţívané plochy, coţ predikuje JMK jako zemědělský region, proti podílu 1,3 pro Dolní
Rakousko (zde ve prospěch většího podílu lesních a vodních ploch).
Tento stav s potenciálně vyššími expozicemi škodlivých látek uvolňovaných do ţivotního prostředí
pocházejících z intenzivní zemědělské výroby a z relativně větší plochy urbanizovaných
(průmyslových) území, je nutno brát v potaz při hodoncení důvodů současného stavu
environmentální zátěţe území.
Südmähren einschließlich der Fläche des Brünner Ballungsgebiets umfasst nicht ganz 40 Prozent
der Fläche von NÖ. Das ist auch der Grund für den fast doppelten Anteil von bebauten Flächen auf
dem Gebiet von Südmähren (10 %) gegenüber Niederösterreich (knapp 6 %). Beim Vergleich der beobachteten Gebiete kann man bei beiden einen Rückgang der landwirtschaftlichen Flächen zugunsten der Bautätigkeit beobachten. Das bedeutet einen doppelt so hohen Verlust der Landwirtschaftsfläche in Südmähren gegenüber Niederösterreich.
Das Verhältnis von landwirtschaftlich genutzten Flächen zu Wald- und Wasserflächen ist in beiden
Regionen unterschiedlich. In Südmähren ist der Anteil an landwirtschaftlich genutzter Fläche doppelt so groß wie der Anteil der Wald- und Wasserflächen, wodurch die Region als Agrargebiet ausgewiesen wird. In Niederösterreich, wo Wasser- und Waldflächen einen größeren Anteil bedecken
als in Südmähren, beträgt die Relation 1,3. Dieser Zustand mit potenziell größerer Umweltbelastung
aus intensiv betriebener Landwirtschaft und größeren urbanisierten und industrialisierten Flächen
ist bei der Bewertung der derzeitigen Umweltbelastung des Gebietes zu berücksichtigen.
90
4.10 Kvalita vod ke koupání / Qualität der Badegewässer
Kvalita vody ke koupání je významným zdravotním i environmantálním aspektem charakterizujícím
kromě vhodnosti monitorovaného vodního zdroje/vodní plochy ke koupání i celkový stav povrchových vod hodnoceného území.
Legislativně je v Evropě (ve smyslu Směrnice 76/160/EHS o jakosti vod ke koupání) kontrola zabezpečena definováním míst, která jsou vhodná ke koupání – t.zv. koupacích míst. Jejich kontrolou, zaloţenou na pravidelném monitoringu je v ČR pověřena hygienická sluţba, v Rakousku „Bezirksverwaltungsbehörde“ čili okresní správní úřad.
Umístění odběrových profilů v obou oblastech je uvedeno na následujícím obrázku
Die Badewasserqualität ist ein wichtiger Gesundheits- und Umweltaspekt, der neben der Badeeignung der überwachten Wasserquellen und-flächen auch den Gesamtzustand der Oberflächengewässer im betrachteten Gebiet beschreibt.
Aus legislativer Sicht wird die Kontrolle (im Sinne der Richtlinie 76/160/EWG über die Qualität der
Badegewässer) gewährleistet durch Definieren der Stellen, die zum Baden geeignet sind (sogenannte
Badestellen). Mit deren regelmäßiger Überwachung ist in Tschechien der Hygienedienst beauftragt,
in Österreich die Bezirksverwaltungsbehörde.
Die Verteilung der Entnahmestellen in beiden Gebieten ist der nachfolgenden Abbildung zu entnehmen.
Vody vhodné ke koupání v Dolním Rakousku a na jiţní Moravě /
Badegewässer in Niederösterreich und Südmähren
Zdroj / Quelle: Amt der niederösterreichischen Landesregierung;
Krajská hygiernická stanice Jihomoravského kraje, Brno
91
JMK / Südmähren
Vyhláškou 168/2006 Sb. v platném znění je v Jihomoravském kraji definováno celkem 12 vodních
toků a vodních ploch v nichţ je pravidelně monitorována jakost vody a její vhodnost ke koupání za
pomocí ukazatelů jakosti povrchové zdroje vody podle Vyhl. 159/2003 v platném znění. Monitoring
je prováděn vţdy nejméně v jednom profilu vodního toku nebo vodní plochy. Podle závaţností
nálezů a významnosti daného místa jsou však prováděny odběry z více profilů (zejména větší vodní
plochy vodních nádrţí-VN).
Kvalitu vody pro koupání hodnotíme jedním indikátorem, jímţ je délka koupací doby ve dnech, ve
kterých pro dané koupací místo vyhovuje kvalita vody ustanovením Vyhl. 159/2003 Sb. S ukazatelem hodnocení 1 – 3 z doporučené pětibodové škály hodnocení její jakosti, to jest hodnocení:
1.
voda vhodná ke koupání
2.
voda vhodná ke koupání se zhoršenými smyslově postiţitelnými vlastnostmi
3.
zhoršená jakost vody
4.
voda nevhodná ke koupání
5.
voda nebezpečná pro koupání
Datum prvního dosaţení 4. nebo přímo 5. stupně jakosti je pak povaţováno za datum od kterého
není voda vhodná ke koupání.
Koupací sezona na jiţní Moravě obvykle začíná koncem května a trvá v průměru 88 dnů (s rozpětím
39-113 dnů). Nejkratší intervaly jsou identifikovány na VN Brno (brněnská přehrada), kde je voda
vhodná ke koupání jen o něco více neţ 50 dnů, naopak nejdéle je koupací sezona ve výše poloţených nádrţích a koupalištích Jihomoravského kraje (Luleč, rybník Suchý), kde sezona trvá v
průměru více neţ 100 dnů v roce.
Je to tím, ţe nejčastějším důvodem pro nevyhovující hodnocení kvality vody ke koupání je rozvoj
jednobuněčných organismů (řas a sinic) v teplých a slunečných dnech, čímţ je negativně poznamenána zejména brněnská vodní nádrţ, případně další stojaté vodní plochy menších vodních nádrţí.
V následující tabulce jsou uvedeny počty dnů s vyhovující kvalitou vody pro koupání, tedy délka
„koupací sezony“ v jednotlivých rocích. Před rokem 2005 byla kvalita vody hodnocena jiným způsobem, výsledky pro rok 2004 proto nejsou v tabulce uvedeny.
In der Verordnung Nr. 168/2006 Slg. in der geltenden Fassung sind insgesamt zwölf Wasserquellen
und –flächen in Südmähren definiert, in denen Wasserqualität und Badeeignung anhand von Qualitätsindikatoren für Oberflächengewässer gemäß der Verordnung Nr. 159/2003 regelmäßig überwacht werden. Die Überwachung wird immer in mindestens einer Probeentnahmestelle des Wasserlaufes durchgeführt, bei relevanten Befunden und wichtigen Standorten werden Entnahmen aus
mehreren Entnahmestellen vorgenommen (insbesondere bei größeren Stauseen).
92
Diese Determinante wird mit einem Indikator bewertet: Anzahl der Badetage, an denen die Wasserqualität im Badegebiet den Bestimmungen der Verordnung Nr. 159/2003 Slg. mit der Kennzahl 1–3
aus der empfohlenen fünfstufigen Qualitätsskala entspricht, d. h.:
1.
Wasser geeignet zum Baden,
2.
Wasser geeignet zum Baden mit verschlechterten organoleptischen Eigenschaften,
3.
verschlechterte Wasserqualität,
4.
Wasser ungeeignet zum Baden,
5.
Wasser gefährlich fürs Baden.
Ab dem Datum, an dem die vierte oder fünfte Qualitätsstufe erreicht wurde, gilt das Wasser als
nicht zum Baden geeignet.
Die Badesaison in Südmähren beginnt üblicherweise Ende Mai und dauert durchschnittlich 88 Tage
(mit einer Spanne von 39-113 Tagen). Die kürzesten Zeitspannen werden an dem Brünner Stausee
identifiziert, wo das Wasser nur etwas mehr als 50 Tage zum Baden geeignet ist; die Badesaison
dauert am längsten an den höher liegenden Seen und Freibädern von Südmähren (Luleč, Teich
Suchý), und zwar im Durchschnitt mehr als 100 Tage im Jahr.
Die häufigste Ursache für die Einstufung der Gewässer als ungeeignet zum Baden ist die Entwicklung von einzelligen Organismen (Algen und Blaualgen) an warmen und sonnigen Tagen, wovon vor
allem der Brünner Stausee sowie kleinere stehende Gewässer betroffen sind.
In der nachstehenden Tabelle wird die Anzahl von Tagen mit entsprechender Badequalität des Wassers angeführt, d. h. die Länge der Badesaison in den einzelnen Jahren. Bis zum Jahr 2005 wurde
die Wasserqualität auf andere Weise bewertet, die Ergebnisse aus dem Jahr 2004 sind deshalb in der
Tabelle nicht enthalten.
93
Kvalita koupacích vod v Jihomoravském kraji vyšetřovaných podle vyhlášky 168/2006 Sb. v období
mezi lety 2004 aţ 2008, vyjádřená jako počet koupacích dnů /
Qualität der gemäß der Verordnung 168/2006 Slg. in den Jahren 2004 bis 2008 untersuchten
Badegewässer in Südmähren, dargestellt als Anzahl pro Jahr
Název koupacího místa
2004
2005
2006
2007
2008
2004-08
Bezeichnung der Badestelle
1
VN Letovice–Vranová
-
113
112
98
84
102
2
VN Letovice–Svitavice
-
113
112
98
84
102
3
VN Palava
-
113
112
98
84
102
4
Rybník Olšovec
-
71
91
98
84
86
5
Rybník Suchý
-
113
112
98
84
102
6
VN Brno-Sokolské koupaliště
-
66
42
66
39
53
7
VN Brno-Rokle
-
66
42
66
39
53
8
VN Brno-Rakovec
-
66
42
66
39
53
9
VN Brno-Kozí Horka
-
66
42
66
39
53
10
VN N.Mlýny – laguna 1
-
78
112
97
92
95
11
VN N.Mlýny – laguna 2
-
71
112
97
92
93
12
VN Lučina – střed
-
113
112
97
84
102
13
Koupaliště Luleč – U Libuše
-
113
112
104
84
103
14
VN Oleksovice
-
109
112
83
84
97
15
VN Vranov – pláţ Bítov
-
109
112
70
84
94
16
VN Vranov – pláţ Vranov
-
109
112
97
84
101
17
VN Výrovice
-
109
112
97
84
101
18
Koupaliště Vémyslice
-
109
112
97
84
97
VN – vodní nádrţ / Stausee, rybník / Teich, koupaliště / Freibad, pláţ / Strand
Zdroj/ Quelle: Krajská hygiernická stanice Jihomoravského kraje, Brno
Při kontrolách dolnorakouských vod určených ke koupání, které jsou uskutečňovány v souladu s
rakouskou vyhláškou o hygieně veřejných koupališť (Spolkové sbírky zákonů BGBl II 1998/420 v
platném znění), se kontrola kvality provádí měřením vybraných parametrů s vymezenými cílovými a
mezními hodnotami. Z těchto měření vyplynulo, ţe většina z 32 dolnorakouských EU-vod určených
ke koupání měla v sezonách 2004 aţ 2008 velmi dobrou kvalitu vody. V některých případech nebyly
sice dodrţeny směrné hodnoty, ovšem mezní hodnoty nebyly překročeny (coţ ještě stále znamená
dobrou kvalitu vody). V letech 2007 aţ 2008 byly zaznamenány čtyři EU-vody určené ke koupání, u
kterých nebyly dodrţeny mezní hodnoty směrnice EU 76/160/EHS.
Die Kontrolle der niederösterreichischen Badegewässer erfolgt anhand der österreichischen Bäderhygieneverordnung (BGBl II 1998/420 in der geltenden Fassung), in der zur Qualitätskontrolle die
Messung unterschiedlicher Parameter mit entsprechender Definition von Richt- und Grenzwerten
vorgegeben
werden.
Entsprechend
diesen
Vorgaben
wiesen
die
meisten
der
32 niederösterreichischen EU-Badegewässer in den Badesaisonen 2004 bis 2008 eine sehr gute
Wasserqualität auf. In einigen Fällen wurden zwar Zielwerte nicht eingehalten, allerdings die Grenz-
94
werte nicht überschritten (was noch immer eine gute Wasserqualität bedeutet). In den Jahren 2007
und 2008 gab es vier EU-Badegewässer, bei denen die Grenzwerte der EU-Richtlinie 76/160/EWG
nicht eingehalten wurden.
Kvalita EU-vod ke koupání v oblasti Dolního Rakouska hodnocená podle směrnice EU 76/160/EHS
v období mezi lety 2004 aţ 2008 /
Qualität der EU-Badegewässer in Niederösterreich entsprechend der EU-Richtlinie 76/160/EWG
in den Jahren 2004 bis 2008
No
Okres / Bezirk
Vody ke koupání / Badegewässer
2004
2005
2006
2007
2008
1
Amstetten
Neustadl, Hößgang
RW
RW
RW
RW
RW
2
Baden
Erholungszentrum, Oberwaltersdorf
RW
RW
RW
RW
RW
3
Gänserndorf
Badeteich, Hohenau
RW
RW
RW
RW
RW
4
Gmünd
Asangteich, Gmünd
GW
RW
GW
GW
GW
5
Gmünd
Herrenteich, Litschau
GW
RW
n. e.
n. e.
n. e.
6
Horn
Badeteich, Horn
RW
GW
GW
GW
GW
7
Horn
Bergwerksee, Langau
RW
RW
RW
GW
GW
8
Horn
Edlerseeteich, Geras
RW
RW
RW
GW
GW
9
Korneuburg
Badeteich Seeschlacht, Langenzersdorf
RW
RW
RW
RW
RW
10
Krems
Donau, Weißenkirchen
n. e.
GW
GW
n. e.
n. e.
11
Krems
Kamp, Flussbad Langenlois
n. e.
n. e.
GW
n. e.
n. e.
12
Krems
Thurnberger Stausee, Idolsberg
RW
RW
RW
GW
GW
13
Melk
Ausee 1, Blindenmarkt
RW
RW
RW
RW
RW
14
Melk
RW
RW
RW
RW
RW
15
Melk
RW
RW
RW
RW
RW
16
Melk
Donau Altarm, Weitenegg
n. e.
n. e.
RW
GW
GW
17
Mistlbach
Badeteich, Poysdorf
n. e.
RW
RW
GW
GW
18
Mödling
Kahrteich, Wiener Neudorf
RW
RW
RW
RW
RW
19
Mödling
Ozeanteich, Guntramsdorf
RW
RW
RW
RW
RW
20
Mödling
Windradlteich, Guntramsdorf
RW
RW
RW
RW
RW
21
Scheibbs
Lunzer See, Lunz
RW
RW
RW
RW
RW
22
St. Pölten
Badesee, Traismauer
RW
RW
RW
RW
RW
23
St. Pölten
Ebersdorfer See
GW
RW
RW
RW
RW
24
St. Pölten Stadt
Ratzersdorfer See
RW
RW
RW
GW
GW
25
Tulln
Aubad, Tulln
GW
RW
RW
RW
RW
26
Tulln
Donau Altarm, Greifenstein
RW
GW
RW
RW
RW
27
WienUmgebung
Badeteich, Gerasdorf
RW
RW
RW
RW
RW
28
Zwettl
Badeteich, Allentsteig
RW
RW
RW
RW
RW
29
Zwettl
Dobrastausee, Pölla
RW
RW
RW
RW
RW
30
Zwettl
Frauenwieserteich, Langschlag
RW
RW
RW
RW
RW
31
Zwettl
Stausee Ottenstein
RW
RW
RW
n. e.
n. e.
32
Zwettl
Waldbad, Rappottenstein
RW
RW
RW
RW
RW
RW: Minimálně 80 % vzorků v koupací sezóně bylo v souladu se směrnými hodnotami směrnice EU 76/160/EHS. /
Mindestens 80 % der Proben in der Badesaison entsprachen den Richtwerten der EU-Richtlinie 76/160/EWG.
GW: Mezní hodnoty směrnice EU 76/160/EHS byly dodrţeny. /
Die Grenzwerte der EU-Richtlinie 76/160/EWG wurden eingehalten.
n. e.: Mezní hodnoty směrnice EU 76/160/EHS nebyly dodrţeny. /
Die Grenzwerte der EU-Richtlinie 76/160/EWG wurden nicht eingehalten.
Zdroj / Quelle: Amt der niederösterreichischen Landesregierung;
95
Vzhledem k poněkud jinému způsobu hodnocení kvality vod vhodných ke koupání nelze provést
vzájemné vyhodnocení obou zájmových oblastí. Je však moţné konstatovat, ţe kvalita vod v obou
hodnocených oblastech je poměrně dobrá.
V Jihomoravském kraji je v důsledku silné eutrofizace povrchových vod jejich limitujícím ukazatelem
rozvoj řas a sinic.
V Dolním Rakousku byly v letech 2007 a 2008 identifikovány vţdy ze stejných odběrových míst čtyři
vody určené ke koupání, u kterých nebyly dodrţeny mezní hodnoty směrnice EU 76/160/EHS.
Angesichts der unterschiedlichen Art der Bewertung der Badewasserqualität kann eine vergleichende Auswertung beider Gebiete nicht vorgenommen werden. Man kann jedoch festhalten, dass die
Wasserqualität in beiden beurteilten Gebieten verhältnismäßig gut ist.
In Südmähren wird die Qualität der Oberflächengewässer durch die Entwicklung von Algen und
Blaualgen infolge starker Eutrophierung beeinträchtigt.
In Niederösterreich wurden in den Jahren 2007 und 2008 jeweils von den gleichen Probeentnahmestellen vier Badegewässer identifiziert, bei denen die Grenzwerte der EU-Richtlinie 76/160/EWG
nicht eingehalten wurden.
96
4.11 Veřejné vodovody a čištění odpadních vod /
Öffentliche Wasserversorgung und Abwasserklärung
Nakládání s pitnou a odpadní vodou patří k významným environmentálním, ale také zdravotním
ukazatelům. Kvalita pitné vody a moţnost stálého pouţívání vody splňující kvalitativní parametry
pitné vody obyvatelstvem hodnoceného území, je jedním ze základních atributů charakterizujících
starostlivost společnosti o zdraví. Na druhé straně schopnost významnou měrou čistit odpadní vody
na místě jejich vzniku nebo v jeho blízkosti, je základním ukazatelem péče o ţivotní prostředí v
hodnoceném území.
Die Trink- und Abwasserbehandlung gehört zu wichtigen Umwelt- und Gesundheitskennzahlen. Die
Gewährleistung der ständigen Wasserversorgung für die Bevölkerung unter Erfüllung qualitativer
Trinkwasserparameter ist für die Gesundheitsfürsorge der Gesellschaft von großer Bedeutung. Die
Möglichkeit, Abwasser am Entstehungsort oder in seiner Nähe in erheblichem Maße zu reinigen, ist
ein Grundanliegen der Umweltpolitik.
JMK / Südmähren
Pro hodnocení starostlivosti kraje o vodu vycházíme ze statistických údajů ČSÚ pro následující indikátory:
1.
podíl obyvatel napojených na zdroj hygienicky nezávadné vody kontrolované „safety planem“ ve
smyslu Směrnice Rady EU 98/83/ES ze dne 3.11.1998
2.
podíl obyvatel bydlících v obydlích napojených na kanalizaci
3.
podíl obyvatel napojených na funkční čistírnu odpadních vod
4.
podíl čištěných odpadních vod
Údaje se vyjadřují relativně v přepočtu k celkovému počtu obyvatel hodnoceného území. Procento
čištěných odpadních vod je vyjádřeno jako podíl objemu vypouštěných odpadních vod do kanalizace
pro veřejnou potřebu k celkovému objemu odpadních vod (bez vod sráţkových). Výsledky jsou uvedeny v tabulce (Tabulka / Tabelle 4.11.1).
Bei der Bewertung der Wasserversorgung in Südmähren gehen wir von den Daten des Tschechischen
Statistikamtes (ČSÚ) für folgende Indikatoren aus:
1.
Anteil der an hygienisch unbedenkliche, durch den „Safety Plan“ im Sinne der Richtlinie
98/83/EG vom 3. 11. 1998 kontrollierte Wasserquellen angeschlossenen Bevölkerung,
2.
Anteil der Bevölkerung in an die Kanalisation angeschlossenen Gebäuden,
3.
Anteil der an eine funktionsfähige Abwasserkläranlage angeschlossenen Bevölkerung,
4.
Anteil der geklärten Abwässer.
Die Daten werden in relativen Zahlen zur Umrechnung auf die Gesamtbevölkerungszahl im beobachteten Gebiet dargestellt. Die Prozentzahl der geklärten Abwässer wird als Anteil der ins öffentliche Kanalnetz eingeleiteten Abwässer am gesamten Volumen der Abwässer (ohne Niederschlagswässer) angegeben. Die Ergebnisse sind Tabulka / Tabelle 4.11.1 zu entnehmen.
97
Podíl obyvatel ţijících v obydlích s komplexní starostlivostí o pitnou a odpadní vodu v období mezi
lety 2004 aţ 2008 /
Anteil der Bevölkerung in Gebäuden mit Trinkwasserversorgung und Abwasserbehandlung
von 2004 bis 2008
Jihomoravský kraj celkem / Südmähren gesamt
2004
2005
2006
2007
2008
Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů pro veřejnou
potřebu (%) /
Anteil der aus den Wasserleitungen für öffentlichen Bedarf
versorgten Bevölkerung (%)
96,4
96,7
98,1
97,9
98,2
Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci pro
veřejnou potřebu (%) /
Anteil der ans öffentliche Kanalnetz angeschlossenen
Bevölkerung
79,7
83,1
84,1
86,5
87,2
Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na funkční ČOV
(%) /
Anteil der in an funktionsfähige Abwasserkläranlagen
angeschlossenen Häusern wohnenden Bevölkerung (%)
72,6
76,6
77,1
79,9
81,2
Podíl čištěných odpadních vod (%) /
Anteil der geklärten Abwässer (%)
95,6
95,4
95,7
96,5
94,8
Zdroj/Quelle: ČSÚ Statistické ročenky České republiky / Jihomoravského kraje 2004-2008
V Jihomoravském kraji je podíl obyvatel zásobovaných zabezpečenou pitnou vodou vysoký, v
současnosti trvale přesahující 95 %.
Významně se rovněţ v posledním období rozvíjí starostlivost o odpadní vody, jejichţ čištění ve
standardních ČOV jiţ dosahuje rovněţ hodnoty kolem 95 % podílu.
Významnějším ukazatelem je ovšem podíl obyvatel jejichţ komunální odpadní vody jsou standardním způsobem čištěny na ČOV. Tento podíl narostl o 8,6 % za posledních 5 let na hodnotu vzbuzující respekt 81,2 % v roce 2008. Ještě o něco vyšší je podíl obyvatel ţijících v domech s napojením
na kanalizaci pro veřejnou potřebu. Tento výsledek také znamená, ţe u pouhých 6 % obyvatel nejsou ještě na kanalizovaných odpadních vodách postaveny čistící stanice a pro necelých 20 % populace JMK nejsou odpadní vody čištěny vůbec. Jsou to zejména malé obce bez kanalizace nebo bez
čistírny odpadních vod. Ty však vytváří pouhých 5 % podílu vznikajících odpadních vod v kraji.
In Südmähren ist der Anteil der mit Trinkwasser versorgten Bevölkerung hoch, gegenwärtig übersteigt er 95 Prozent.
Eine bedeutende Entwicklung ist auch bei der Abwasserbehandlung zu verzeichnen. Der Anteil der
in standardmäßigen Kläranlagen gereinigten Abwässer erreicht bereits einen Anteil von etwa
95 Prozent.
Ein bedeutenderer Indikator ist jedoch der Anteil der Bevölkerung, deren Kommunalabwasser standardmäßig in einer Abwasserkläranlage gereinigt wird. Dieser Anteil ist in den letzten fünf Jahren
um 8,6 Prozent auf den erfreulichen Wert von 81,2 Prozent im Jahr 2008 gestiegen. Noch etwas höher ist der Anteil der Bevölkerung, die in Häusern mit einem Anschluss an das öffentliche Kanalnetz
lebt. Dieses Ergebnis bedeutet auch, dass lediglich bei 6 Prozent der Bevölkerung für die kanalisierten Abwässer noch keine Kläranlagen errichtet wurden und bei nicht ganz 20 Prozent der Bevölkerung in Südmähren die Abwässer gar nicht gereinigt werden. Es sind vor allem kleine Gemeinden
98
ohne Kanalisation oder ohne Abwasserkläranlage. Diese bilden jedoch nur 5 Prozent am Abwasseraufkommen in der Region.
Zásobování dolnorakouského obyvatelstva pitnou vodou bylo podle rakouské zprávy o pitné vodě
zajištěno v letech 2005 aţ 2007 prostřednictvím více neţ šedesáti provozovatelů zařízení pro dodávku vody, které zásobovaly vţdy více neţ 5.000 obyvatel, respektive ze kterých bylo odebíráno
více neţ 1.000 m3 vody za den, a prostřednictvím přibliţně 3200 zařízení pro dodávku vody, které
zásobovaly vţdy méně neţ 5.000 obyvatel, respektive z nich bylo odebíráno méně neţ neţ 1.000
m3 vody za den. Podíl populace s připojením na tato veřejná zařízení pro dodávku vody činil v letech
2005 aţ 2007 přibliţně 95 % (viz BMG 2009). Podíl populace s napojením na veřejnou kanalizaci a s
připojením na obecní čistírny odpadních vod byl v roce 2006 kolem 90 %, v roce 2008 uţ okolo
91 % (viz Überreiter 2008 a 2010).
Die Trinkwasserversorgung der niederösterreichischen Bevölkerung wurde laut Österreichischem
Trinkwasserbericht im Zeitraum 2005 bis 2007 durch die Betreiber von über sechzig Wasserversorgungsanlagen gewährleistet, die mehr als 5.000 Einwohner versorgen bzw. aus denen mehr als
1.000 m3 Wasser pro Tag entnommen werden, und durch rund 3.200 Wasserversorgungsanlagen,
die weniger als 5.000 Einwohner versorgen bzw. denen weniger als 1.000 m 3 Wasser pro Tag entnommen werden. Der Anteil der Bevölkerung mit Anschluss an diese öffentlichen Wasserversorgungsanlagen betrug in den Jahren 2005 bis 2007 rund 95 Prozent (s. BMG 2009). Der Anteil der
Bevölkerung mit Anschluss an öffentliche Kanalisation und Anschluss an eine kommunale Kläranlage lag im Jahr 2006 bei rund 90, im Jahr 2008 bei rund 91 Prozent (s. Überreiter 2008 und 2010).
Podíl obyvatel s připojením na veřejnou dodávku vody a podíl obyvatel napojených na veřejnou
kanalizaci a obecní čistírny odpadních vod /
Anteile der Bevölkerung mit Anschluss an öffentliche Wasserversorgung sowie Anteile
der Bevölkerung mit Anschluss an öffentliche Kanalisation und kommunale Kläranlagen
2004
2005
2006
2007
2008
Podíl obyvatel s připojením na veřejnou dodávku vody /
Anteil der Bevölkerung mit Anschluss an öffentliche Wasserversorgung
-
96
95
95
-
podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a obecní čistírny odpadních vod /
Anteil der Bevölkerung mit Anschluss an das öffentliches Kanalnetz
und mit Anschluss an kommunale Kläranlage
-
-
90
-
91
Zdroj / Quelle: BMG 2009; Überreiter et al. 2008, Überreiter et al. 2010
V obou hodnocených oblastech je prakticky veškeré obyvatelstvo zásobováno zabezpečenou pitnou
vodou. V Dolním Rakousku jsou k dipozici údaje za roky 2005-2007 v nichţ je podíl takto zásobovaného obyvatelstva roven 95%. V JMK podíl obyvatel zásobovaných zabezpečenou pitnou vodou
plynule stoupal z 96,4% v roce 2004 na pozoruhodných 98,2% v roce 2008.
Významným ukazatelem je také podíl obyvatel, jejichţ komunální odpadní vody jsou standardním
způsobem čištěny na ČOV. V Dolním Rakousku byl tento podíl v letech 2006 a 2008, ze kterých
99
jsou relevantní data uvedená v tabulce (Tabulka / Tabelle 4.11.2), 90-91%. V JMK se situace v tomto
období plynule zlepšovala, podíl za posledních 5 let vzrostl o 8,6% na hodnotu 81,2% v roce 2008.
Lze tedy konstatovat, ţe v obou oblastech je starostlivosti o pitnou vodu a čištění komunálních odpadních vod věnována dostatečná pozornost a prakticky celá populace dnes můţe vyuţívat dodávku
zabezpečené pitné vody a rozhodující část odpadních komunálních vod je jiţ dnes také čištěna na
místech jejiího vzniku nebo v blízkém okolí.
In beiden bewerteten Gebieten wird praktisch die gesamte Bevölkerung mit gesichertem Trinkwasser versorgt. In NÖ stehen die Daten für die Jahre 2005 bis 2007 zur Verfügung, der Anteil der auf
diese Weise versorgten Bevölkerung beträgt 95 Prozent. In Südmähren stieg der Anteil der mit
Trinkwasser versorgten Bevölkerung kontinuierlich von 96,4 Prozent im Jahre 2004 auf bemerkenswerte 98,2 Prozent im Jahr 2008.
Ein bedeutender Indikator ist auch der Anteil der Bevölkerung, deren Kommunalabwässer standardmäßig in Abwasserkläranlagen gereinigt werden. In NÖ betrug dieser Anteil in den Jahren 2006
und 2008, von denen die relevanten Daten in Tabulka / Tabelle 4.11.2 dargestellt werden, 90 bis
91 Prozent. In Südmähren hat sich die Lage in diesem Zeitraum kontinuierlich verbessert, der Anteil
in den letzten fünf Jahren ist um 8,6 Prozent auf 81,2 Prozent im Jahr 2008 gestiegen.
Man kann also festhalten, dass in beiden Gebieten der Trinkwasserversorgung sowie der Abwasserklärung ausreichende Aufmerksamkeit gewidmet wird und dass gegenwärtig praktisch die gesamte
Bevölkerung Trinkwasser mit gesicherter Qualität nutzen kann und die Kommunalabwässer größtenteils am Entstehungsort oder in dessen Nähe gereinigt werden.
100
4.12 Četnost překročení limitů u indikátorů kvality pitné vody /
Häufigkeit der Grenzwertüberschreitung bei Indikatoren
der Trinkwasserqualität
Kvalita pitné vody a její kontrola je jedním ze základních aspektů zdravotní starostlivosti společnosti. Ve vyspělých evropských zemích je zabezpečená pitná voda výsledkem dlouholeté péče o ţivotní prostředí a zdraví obyvatel v něm ţijících. Ne nadarmo patří legislativa spojená s výrobou a
uţíváním zabezpečené, zdravotně nezávadné pitné vody v kaţdém civilizované společnosti k
základním pilířům. Ze statistických dat vyplývá, ţe zdravotně nezabezpečenou pitnou vodou
postrádá , respektivě jejím nedostatkem trpí v zemích Evropy aţ střední Asie (země sdruţené v projektu ENHIS) 30-40 % obyvatel tohoto širokého regionu. Její nedostatek je zde také příčinou na
13.000 ročních úmrtí dětí do 14 let (viz WHO 2007).
Do péče o kvalitní pitnou vodu přístupnou pokud moţno všem obyvatelům v daném území vstupuje
stát se svými dozorovými orgány, které tuto starostlivost zabezpečují.
Závazným podkladem pro hodnocení jakosti pitné vody je Směrnice Rady EU 98/83/ES „o jakosti
vody určené pro lidskou spotřebu“, harmonizovaná v ČR Vyhláškou 252/2004 Sb. v platném znění a
v Rakouské republice zákonem (BGBl) II 2001/304 (zásobování pitnou vodou).
Die Trinkwasserqualität und deren Kontrolle ist einer der grundlegenden Aspekte der Gesundheitsversorgung der Gesellschaft. In entwickelten europäischen Ländern ist gesichertes Trinkwasser das
Ergebnis langjährigen Umweltschutzes und der Gesundheitsversorgung der Bevölkerung. Nicht umsonst gehört die mit der Produktion von unbedenklichem Trinkwasser und der Versorgung der Bevölkerung mit Trinkwasser verbundene Legislative zu den Grundsäulen jeder zivilisierten Gesellschaft. Aus den statistischen Daten ergibt sich, dass 30 bis 40 Prozent der Bevölkerung der weitläufigen WHO-Europaregion (im Projekt ENHIS zusammengeschlossene Länder) ohne gesundheitlich
unbedenkliches Trinkwasser auskommen müssen bzw. an dessen Mangel leiden. Dieser Mangel ist
auch die Ursache für bis zu 13.000 jährlichen Sterbefälle von Kindern bis zum 14. Lebensjahr in
dieser Region (s. WHO 2007).
An der Versorgung mit qualitativ gutem und nach Möglichkeit allen Bewohnern der oben genannten
Region zugänglichem Trinkwasser beteiligt sich der Staat mit seinen für die Versorgung zuständigen Aufsichtsorganen.
Eine verbindliche Unterlage für die Bewertung der Trinkwasserqualität ist die Richtlinie des Rates EU
98/83/EG „über die Qualität von Wasser für den menschlichen Gebrauch“, die in Tschechien durch
die Verordnung 252/2004 Sb. in der geltenden Fassung implementiert wurde und in Österreich
durch das Gesetz (BGBl) II 2001/304 (Trinkwasserversorgung).
JMK / Südmähren
V Jihomoravském kraji je rozhodující hromadné zásobování obyvatelstva pitnou vodu tvořící podíl
více neţ 95 % vodou zásobovaných obyvatel. Podíl podzemních, případně smíšených zdrojů pitné
vody, jejichţ kvalita je vţdy vyšší neţ kvalita povrchových vodních zdrojů, tvoří v kraji převaţující
zdroj (86,8 %) proti situaci v ČR (65 %). To je rozhodujícím předpokladem o nadprůměrné kvalitě
pitné vody přístupné pro drtivou většinu obyvatel kraje.
101
In Südmähren wird die Trinkwasserversorgung der Bevölkerung zu über 95 Prozent über das öffentliche Netz gewährleistet. Der Anteil der Grundwasser- bzw. Mischwasserquellen, deren Qualität
immer höher als die Qualität der Oberflächenwasserquellen ist, überwiegt im Kreis (86,8 %) gegenüber der Situation in ganz Tschechien (65 %). Das entscheidet über die überdurchschnittliche Trinkwasserqualität für die überwiegende Bevölkerungsmehrheit in Südmähren.
Počty vyšetřených vzorků pitných vod z vodovodů podléhajících „Safety planu“ v Jihomoravském
kraji /
Anzahl der untersuchten Trinkwasserproben aus den dem „Safety Plan“
unterliegenden Wasserleitungen in Südmähren
Celkové počty vyšetřených vzork pitných vod /
Gesamtzahlen der untersuchten Trinkwasserproben
2004
2005
2006
2007
2008
počet vyšetřených vzorků vodovodů – SZD /
Anzahl der untersuchten Proben von Wasserleitungen – SZD
1.438
969
541
337
157
počet vyšetřených vzorků vodovodů – provozovatel /
Anzahl der untersuchten Proben von Wasserleitungen – Betreiber
3.779
3.741
3.894
3.772
3.724
Zdroj / Quelle: Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje, Brno
Počty nevyhovujících vzorků v jednotlivých typech podle členění Vyhl. 252/2004 Sb. v platném
znění. /
Anzahl der nicht entsprechenden Proben in einzelnen Typen gemäß Gliederung der Verordnung
252/2004 Slg. in der geltenden Fassung
Početr nevyhovujících vzorků pitných vod /
Anzahl der nicht entsprechenden Trinkwasserproben
2004
2005
2006
2007
2008
5.217
4.710
4.435
4.109
3.881
počet nevyhovujících vzorků - mikrobiologické a biologické ukazatele
(SZD i provozovatelé) /
Anzahl der nicht entsprechenden Proben - mikrobiologische und biologische
Indikatoren (SZD sowie Betreiber)
279
212
260
168
176
počet nevyhovujících vzorků - organické a anorganické ukazatele
Anzahl der nicht entsprechendeentsprechenden Proben – organische
und anorganische Indikatoren (SZD sowie Betreiber)
730
508
616
348
317
28
49
28
17
21
236
108
0
3
0
počet vyšetřených vzorků vodovodů – SZD a provozovatel /
Anzahl der untersuchten Proben von Wasserleitungen – SZD sowie Betreiber
počet nevyhovujících vzorků – organoleptické ukazatele
Anzahl der nicht entsprechendeentsprechenden Proben –
organoleptische Indikatoren
(SZD sowie Betreiber)
počet nevyhovujících vzorků - Ca, Mg, tvrdost (SZD i provozovatelé) /
Anzahl der nicht entsprechenden Proben - Ca, Mg, Härte (SZD sowie Betreiber)
102
Počty nevyhovujících ukazatelů v jednotlivých typech podle členění Vyhl. 252/2004 Sb. v platném
znění /
Anzahl der nicht entsprechenden Indikatoren in einzelnen Typen
gemäß Gliederung der Verordnung 252/2004 Slg. in der geltenden Fassung
Počty nevyhovujících ukazatelů vyšetřených vzorků pitných vod /
Anzahl der nicht entsprechenden Indikatoren
der untersuchten Trinkwasserproben
2004
2005
2006
2007
2008
počet nevyhovujících ukazatelů - mikrobiologické a biologické ukazatele
Anzahl der nicht entsprechenden Indikatoren - mikrobiologische
und biologische Indikatoren (SZD sowie Betreiber)
403
355
416
267
252
počet nevyhovujících ukazatelů - oraganické a anorganické ukazatele
Anzahl der nicht entsprechenden Indikatoren – organische
und anorganische Indikatoren (SZD sowie Betreiber)
984
612
735
456
398
30
70
38
23
35
257
111
0
3
0
počet nevyhovujících ukazatelů - organoleptické ukazatele
Anzahl der nicht entsprechenden Indikatoren – organoleptische Indikatoren
počet nevyhovujících ukazatelů - Ca, Mg, tvrdost (SZD i provozovatelé) /
Anzahl der nicht entsprechenden Indikatoren - Ca, Mg, Härte
Celkové hodnocení kvality pitných vod dozorovaných podle ustanovení Vyhl. 252/2004 Sb. v
platném znění /
Gesamtbewertung der Qualität von überwachten Trinkwässern gemäß
Bestimmungen der Verordnung 252/2004 Slg. in der geltenden Fassung
Celkové hodnocení kvality pitné vody v JMK /
Gesamtbewertung der Trinkwasserqualität in Südmähren
2004
2005
2006
2007
2008
počet vyšetřených vzorků celkem /
Anzahl der untersuchten Proben insgesamt
5.217
4.710
4.435
4.109
3.881
celkový počet nevyhovujících ukazatelů ve všech vyšetřených vziorcích /
Gesamtzahl der nicht entsprechenden Indikatoren
in allen untersuchten Proben
1.674
1.148
1.189
7.49
685
32,1
24,4
26,8
18,2
17,7
podíl nevyhovujících ukazatelů ve vyšetřených vzorcích (%) /
Anteil der nicht entsprechenden Indikatoren in den untersuchten Proben (%)
Laboratorně jsou postupně vyšetřovány ve smyslu platné legislativy všechny veřejné vodovody v
kraji slouţící k zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Četnost laboratorního kontrol je odvislá od
objemu vyrobené pitné vody poskytované ke spotřebě. Výsledky v tabulkách hodnotí stav kvality
pitné vody v Jihomoravském kraji jako stav plně uspokojivý.
Podíl nevyhovujících ukazatelů z celkového počtu vyšetřených vzorků má setrvale sestupnou tendenci, klesá z 32% v roce 2004 na necelých 18% v roce 2008. Na tomto poklesu se nejvíce podílí organické a anorganické ukazatele (z 1.387 ukazatelů na 650), přičemţ také v tomto období klesl
počet nevyhovujících mikrobiologických a biologických ukazatelů, coţ je pro kvalitu pitné vody
významné.
103
Nevyhovující stav v ukazatelích charakterizující tvrdost pitné vody v letech 2004-2005 byl eliminován odstraněním nevhodných zdrojů povrchových vod slouţících k výrobě pitné vody v brněnské
aglomeraci.
Sämtliche öffentlichen Wasserleitungen in der Region, die zur Versorgung der Bevölkerung mit
Trinkwasser dienen, werden im Sinne der gültigen Bestimmungen schrittweise labormäßig untersucht. Die Häufigkeit der Laborkontrollen ist vom Volumen des produzierten und für den Verbrauch
zur Verfügung gestellten Trinkwassers abhängig. Die Ergebnisse in den Tabellen beschreiben den
Qualitätsstand von Trinkwasser in Südmähren als völlig befriedigend.
Der Anteil von nicht entsprechenden Indikatoren an der Gesamtzahl der untersuchten Proben weist
eine sinkende Tendenz aus (von 32 % im Jahr 2004 auf nicht ganz 18 % im Jahr 2008). Am stärksten
gingen die organischen und anorganischen Indikatoren zurück (von 1.387 Indikatoren auf 650),
wobei in diesem Zeitraum auch die Anzahl der nicht entsprechenden mikrobiologischen und biologischen Indikatoren gesunken ist, was für die Trinkwasserqualität bedeutend ist.
Probleme, die mit der Härte des Trinkwassers in den Jahren 2004/2005 im Zusammenhang standen, konnten durch Außerbetriebnahme von zur Produktion von Trinkwasser nicht geeigneten
Quellen von Oberflächenwasser im Brünner Ballungsgebiet reduziert werden.
Podle rakouské zprávy o pitné vodě bylo příslušným orgánem uděleno v roce 2005 - 26, v roce
2006 - 32 a v roce 2007 – 30 časově omezených výjimek dolnorakouským zařízením pro dodávku
vody v souladu s § 8 Spolkové sbírky zákonů (BGBl) II 2001/304 (vyhláška o zásobování pitnou vodou) na základě překročení limitů u chemických parametrů (zejména kvůli překročení jiţ zakázané
pesticidní účinné látky Atrazin a jeho metabolitu Desethylatrazin, jakoţ i z důvodu překročení povolené hladiny dusičnanů).
Laut Österreichischem Trinkwasserbericht wurden im Jahr 2005 26, im Jahr 2006 32 und im Jahr
2007 30 niederösterreichischen Wasserversorgungsanlagen befristete Ausnahmegenehmigungen
entsprechend § 8 BGBl II 2001/304 (Trinkwasserverordnung) aufgrund von Grenzwertüberschreitungen bei chemischen Parametern durch die zuständige Behörde erteilt (vorwiegend aufgrund von
Überschreitungen der nicht mehr zugelassenen Pflanzenschutzmittel‐Wirkstoffe Atrazin und dessen
Metaboliten Desethylatrazin sowie wegen Überschreitungen des zulässigen Grenzwertes von Nitrat).
104
Počet zařízení pro dodávku vody (WVA), jakoţ i počet a důvod pro udělení časově omezené výjimky
(ANG), podle Spolkové sbírky zákonů (BGBI) II 2001/304 v důsledku chemických překročení limitů /
Anzahl der Wasserversorgungsanlagen (WVA) sowie Anzahl und Grund für befristete
Ausnahmegenehmigungen (ANG) gemäß BGBl II 2001/304 aufgrund chemischer
Grenzwertüberschreitungen
Počet WVA (> 5 000 obyvatel,
resp. > 1.000 m3) /
Anzahl der WVA (> 5.000 EW
bzw. > 1.000 m3)
Počet WVA (<5 000 obyvatel,
resp. < 1.000 m3) /
Anzahl der WVA (<5.000 EW
bzw. < 1.000 m3)
Celkem výjimek /
ANG insgesamt
2005
64
3.443
26
2006
67
3.211
32
2007
63
3.121
30
Rok / Jahr
Zdroj / Quelle: BMG 2009;
Co se týká překročení limitů mikrobiologických ukazatelů (např. escherichia coli, koliformních bakterií a enterokoků), byl ve sledovaném období v rakouské zprávě o pitné vodě zaznamenán
významný pokles. Zatímco v roce 2005 došlo u 23 z 64 dolnorakouských zařízení pro dodávku vody, které zásobovaly více neţ 5.000 obyvatel, respektive ze kterých je odebíráno více neţ 1.000 m3
vody za den, k překročení limitů mikrobiologických ukazatelů, v roce 2007 nebylo zjištěno takové
překročení ani u jednoho zařízení pro dodávku vody.
Hinsichtlich der Überschreitungen mikrobiologischer Parameter (z. B. Escherichia coli, coliforme
Bakterien oder Enterokokken) zeigt sich im Beobachtungszeitraum des Österreichischen Trinkwasserberichtes ein deutlicher Rückgang. Während im Jahr 2005 bei 23 der 64 niederösterreichischen
Wasserversorgungsanlagen, die mehr als 5.000 Einwohner versorgen bzw. aus denen mehr als
1.000 m3 Wasser pro Tag entnommen werden, Überschreitungen mikrobiologischer Parameter auftraten, wurde im Jahr 2007 bei keiner einzigen derartigen Wasserversorgungsanlage eine Überschreitung festgestellt.
Počet zařízení pro dodávku vody, které zásobují více neţ 5.000 obyvatel, respektive ze kterých je
odebíráno více neţ 1.000 m3 vody za den, podíl zásobovaných obyvatel a počet WVA, u kterých bylo
zjištěno překročení limitů mikrobiologických parametrů /
Anzahl der Wasserversorgungsanlagen (WVA), die mehr als 5.000 Einwohner versorgen bzw. aus
denen mehr als 1.000 m3 Wasser pro Tag entnommen werden, Anteil der versorgten Bevölkerung
und Anzahl der WVA, bei denen eine Grenzwertüberschreitung mikrobiologischer Parameter
festgestellt wurde
Rok
Jahr
Počet WVA (> 5.000 obyvatel,
resp. > 1.000 m3 /
Anzahl der WVA
(> 5.000 EW bzw. > 1.000 m3)
Podíl zásobovaných obyvatel /
Anteil der versorgten Bevölkerung
Počet WVA s překročením mikrobiologických mezních hodnot /
Anzahl der WVA mit mikrobiologischen
Grenzwertüberschreitungen
2005
64
41
23
2006
67
44
6
2007
63
44
0
Quelle: BMG 2009;
105
Chemická a mikrobiologická zátěţ byla odstraněna prostřednictvím úprav a sanačních opatření,
čímţ by bylo dosaţeno dokonalých hygienických podmínek zásobování koncových spotřebitelůpitnou vodou.
Die chemischen und mikrobiologischen Belastungen konnten durch Aufbereitungs- und Sanierungsmaßnahmen entfernt werden, wodurch einwandfreie hygienische Trinkwasserverhältnisse für
den Endverbraucher erreicht wurden.
Srovnání výsledků z obou zájmových oblastí není vzhledem k rozdílností datových zdrojů
Ein Vergleich der Ergebnisse aus beiden Gebieten ist angesichts der Unterschiedlichkeiten der Datenquellen nicht sinnvoll möglich.
106
4.13 Území s překročením limitů znečištění ovzduší pro
polétavý prach frakce PM10 a podíl nadlimitně exponované
populace /
Gebiete mit Grenzwertüberschreitungen von Feinstaub
PM10 sowie Anteil der exponierten Population
Za nejváţnější zdravotní problém z hlediska čistoty ovzduší je v současnosti v evropských zemích
povaţován prašný aerosol. Soudí se, ţe jeho riziko představuje jedno z váţných zdravotních rizik
obyvatel v Evropě. Nejvíce údajů je nyní k dispozici o plošné imisní koncentraci frakce PM10, coţ
znamená, ţe se jedná o prašné částice do velikosti částic 10 μm, které jsou pro člověka nebezpečné, jelikoţ se po vdechnutí dostávají aţ do plicních sklípků.
Polétavý prach (PM) je tedy jedním ze závaţných rizikových faktorů pro populaci, jehoţ zdroje lze
jen těţko odhalit. Odhady zdravotních rizik ukazují, ţe kaţdé zvýšení dlouhodobé prašnosti o 10
µg.m-3 znamená nárůst předčasných úmrtí v exponované populaci o 0,6%. Podobně jsou také rizikové skokové nárůsty krátkodobých imisí PM10 spojované s mimořádnými meteorologickými vlivy v
atmosféře (inverze, dálkové přenosy, tvorba malých a velmi malých částic).
Z tohoto důvodu při vymezování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší počítá evropská legislativa
(Směrnice Evropského parlamentu 2008/50/ES) s frakcí PM10 jako s velmi důleţitým faktorem. Podle
ní je stanoveno, ţe pokud na daném území hodnota průměrné 24-hodinové koncentrace v jednom
roce více neţ 35krát překročí hodnotu PM10 50 μg/m3, potom toto území spadá do oblasti se
zhoršenou kvalitou ovzduší. Současně je v téţe legislativě limitována jeho nejvyšší nepřekročitelná
průměrná roční koncentrace hodnotou 40 μg/m3.
Emisními zdroji polétavého prachu jsou městské aglomerace se svou dopravou, bodové a plošné
zdroje z průmyslové výroby, ale i dálkové přenosy. Významná je také sekundární prašnost jako vliv
místních okamţitých meteorologických podmínek a starostlivosti obyvatel o své bezprostřední okolí.
Feinstaub (PM) gilt in europäischen Ländern als das wichtigste Gesundheitsproblem im Zusammenhang mit der Luftreinheit. Er wird zu den ernsten Gesundheitsrisiken für die Bevölkerung in Europa
gezählt. Die meisten Daten stehen gegenwärtig für die flächenbezogene Immissionskonzentration
der Fraktion PM10 zur Verfügung – also Staubpartikel bis zu einer Partikelgröße von 10 μm, die für
den Menschen gefährlich sind, da sie nach dem Einatmen bis in die Lungenbläschen vordringen.
Die Quellen von Feinstaub sind nur schwierig identifizierbar. Schätzungen der Gesundheitsrisiken
zeigen, dass jede Erhöhung des langzeitigen Feinstaubgehalts um 10 µg/m3 einen Anstieg von vorzeitigen Sterbefällen in der exponierten Bevölkerung um 0,6 Prozent verursacht. Ähnlich risikoreich
sind die sprunghaften Anstiege von kurzzeitigen PM 10-Immissionen, verbunden mit außerordentlichen meteorologischen Einflüssen in der Atmosphäre (Inversion, Fernübertragungen, Bildung von
kleinen und sehr kleinen Partikeln).
Aus diesem Grunde betrachtet die europäische Legislative (Richtlinie des Europäischen Parlaments
2008/50/EG) die Fraktion von PM10 für einen sehr wichtigen Faktor bei der Festlegung der Gebiete
mit verschlechterter Luftgüte. Gemäß dieser Richtlinie gilt ein Gebiet als eines mit verschlechterter
Luftgüte, wenn darauf die durchschnittliche 24-Stunden-Konzentration mehr als 35-mal pro Jahr
107
den Wert von PM10 50 μg/m3 übersteigt. Gleichzeitig wird in dieser Norm der Grenzwert der durchschnittlichen Jahreskonzentration mit 40 μg/m3 festgelegt.
Zu Emissionsquellen von Feinstaub gehören städtische Ballungsgebiete mit Verkehr, Industrie sowie
Fernübertragungen. Eine Rolle spielt auch die sekundäre Verstaubung als Folge lokaler meteorologischer Situationen.
JMK / Südmähren
Metodika určování plochy s překročeným imisním limitem
Pro hodnocení zdravotního rizika expozice polétavým prachem můţeme vyuţít datové údaje z individuálních imisních měřících stanic, které vhodným matematickým postupem promítneme do hodnocené plochy. Tím je umoţněno identifikovat území charakterizované jako území se zhoršenou
kvalitou ovzduší ve smyslu příslušné evropské a národní legislativy.
Z takto vymezené oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vyjádřené v procentech plochy území se
definuje ta část hodnoceného území, na které došlo k překročení hodnot imisních limitů pro PM 10.
tj. k překročení roční limitní hodnoty pro PM 10 40 µg/m3 a k překročení limitní hodnoty 50 µg/m 3
pro třicátou šestou 24hodinovou imisní koncentraci PM10.
V Jihomoravském kraji je provozován monitoring frakcí polétavého prachu na šestnácti stanicích
imisního měření. Výsledky poskytované těmito imisními stanicemi jako počty dnů s překročením legislativního 24hodinového limitu pro PM10 jsou uvedeny v tabulce (Tabulka / Tabelle 4.13.1).
Methode zur Festlegung der Fläche mit überschrittenem Immissionsgrenzwert
Zur Bewertung des Gesundheitsrisikos der Feinstaubexposition können Daten von individuellen Immissions-Messstationen genutzt werden, die mit geeigneten mathematischen Methoden auf die
bewertete Fläche umgelegt werden. Damit ist es möglich, ein Gebiet als solches mit verschlechterter
Luftgüte im Sinne der entsprechenden europäischen sowie nationalen Legislative zu identifizieren.
Von den auf diese Weise ausgewiesenen Gebieten mit verschlechterter Luftgüte, dargestellt in Prozentangaben der Gebietsfläche, wird derjenige Teil des bewerteten Gebiets definiert, auf dem es zur
Überschreitung der Werte von Immissionsjahresgrenzwerten für PM 10 kam, d. h. zur Überschreitung
des Grenzwerts für PM10 von 40 µg/m3 und zur 36. Überschreitung des Grenzwerts von 50 µg/m3
bei der 24-stündigen Immissionskonzentration von PM10.
In Südmähren wird eine Überwachung der Feinstaubfraktionen an sechzehn ImmissionsMessstationen durchgeführt. Die von diesen Messstationen zur Verfügung gestellten Ergebnisse als
Tagesanzahlen mit Überschreitung des legislativen 24-Stunden-Grenzwerts für PM10 sind in Tabulka / Tabelle 4.13.1 angeführt.
108
Počet dnů s překročením 24hodinového limitu v roce na imisních stanicích JMK /
Anzahl von Tagen mit Überschreitung des 24-Stunden-Grenzwerts
an den Immissions-Messstationen in Südmähren
lokalita / rok – Standort / Jahr
2004
2005
2006
Brno – Arboretum
Brno – Dobrovského
50
53
23
Brno - Krasová ul.
2
46
36
Brno – Lány
29
12
17
14
14
48
40
21
122
109
59
51
48
59
69
40
Brno – Svatoplukova
95
Brno - Úvoz (hot spot)
73
15
41
Lovčice
Mikulov – Sedlec
25
106
Brno – Zvonařka
Kuchařovice
22
47
Brno – Masná
Brno – Tuřany
2008
22
Brno – Kroftova
Brno – střed
2007
40
17
11
34
15
21
17
44
38
15
15
Vyškov
3
37
37
19
17
Znojmo
67
88
70
32
27
Zdroj /Quelle: Český hydrometeorologický ústav Praha, pobočka Brno;
Kontinuálně získávané výsledky ze všech měřících míst dovolují podle platné metodiky Ministerstva
ţivotního prostředí (MŢP) je matematickým postupem projektovat do plochy a tím je moţné vyjádřit
pro kaţdý okres Jihomoravského kraje procento plochy, které je exponováno nadlimitními hodnotami PM10 pro 36. denní (24hodinovou) i průměrnou roční imisní koncentraci frakce PM 10. Toto
území je podle této metodiky posuzováno jako území se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO).
Z takto vypočítané plochy můţeme zjistit podíl nadlimitně exponovaných obyvatel v hodnoceném
území. Odhad exponovaného podílu obyvatel je podle metodiky MŢP ČR proveden tak, ţe se celkový
počet obyvatel města či obce vynásobí podílem území, na němţ byl v daném městě či obci
překročen imisní limit. Takţe např. pokud v obci ţije 100 lidí a limit je překročen na 15 % plochy
obce, je v dané obci započteno 15 lidí. Jednotlivá území jsou pak sečtena a hodnoty jsou uvedeny v
tabulce (Tabulka / Tabelle 4.13.2).
Die kontinuierlich gewonnenen Ergebnisse von allen Messstellen ermöglichen gemäß der gültigen
Methodik des Umweltministeriums (MŢP), diese mit Hilfe eines mathematischen Verfahrens auf die
Fläche umzulegen und für jeden Bezirk der Region Südmähren den Prozentanteil der Fläche darzustellen, wo Grenwertüberschreitungen der 24-Stunden-Konzentration (ab der 36. Überschreitung)
sowie jährliche Immissionskonzentration der PM10-Fraktion gemessen wurden. Solche Gebiete werden als Gebiete mit verschlechterter Luftgüte (OZKO) bezeichnet.
Aus der derartig berechneten Fläche kann der Anteil der über die Grenzwerte hinaus exponierten
Bevölkerung in dem bewerteten Gebiet ermittelt werden. Die Abschätzung des exponierten Anteils
der Bevölkerung wird gemäß der Methodik des Umweltministeriums durchgeführt, indem die Gesamtanzahl der Bevölkerung der Stadt oder der Gemeinde mit dem Anteil des Gebiets multipliziert
wird, in dem in der jeweiligen Stadt oder Gemeinde der Immissionsgrenzwert überschritten wurde.
Wenn also z. B. in der Gemeinde 100 Einwohner leben und der Grenzwert auf 15 Prozent der Ge-
109
meindefläche überschritten wird, werden in der jeweiligen Gemeinde 15 Personen eingerechnet. Die
einzelnen Gebiete werden dann zusammengerechnet und die Werte in Tabulka / Tabelle 4.13.2 angeführt.
Podíl plochy kraje na níţ je překročena limitní hodnota 50 µg/m3 pro 35. nejvyšší denní imisní
koncentraci v daném roce /
Anteil der Fläche Südmährens, auf welcher der Grenzwert 50 µg/m3 für die höchste TagesImmissionskonzentration zum 36. Mal im jeweiligen Jahr überschritten wurde
2004
2005
2006
2007
2008
2,1
58,2
52,3
1,3
0,2
Podíl plochy JMK s překročením roční limitní koncentarce PM 10 (%) /
Anteil der Fläche Südmährens mit Überschreitung der Jahresgrenzwertkonzentration von PM10 (%)
0
< 0,1
< 0,1
0
0
Podíl obyvatel JMK exponovaných nadlimitním počtem denních koncentrací PM10 (%) / Anteil der exponierten Bevölkerung Südmährens
über den Grenzwert der PM10-Tageskonzentrationen hinaus (%)
3,8
80,1
64,9
12,3
2,6
Podíl obyvatel JMK exponovaných nadlimitní roční imisní koncentrcí
PM10 (%) / Anteil der exponierten Bevölkerung Südmährens über den
Grenzwert der PM10--Jahreskonzentration hinaus (%)
0
1,2
0,7
0
0
Podíl plochy JMK s překročením nejvyšší denní koncentarce PM 10 více
neţ 35krát (%) / Anteil der Fläche Südmährens mit Überschreitung
der höchsten PM10-Tageskonzentration mehr als 35-mal (%)
Zdroj /Quelle: Český hydrometeorologický ústav Praha, pobočka Brno;
Jak jiţ bylo uvedeno, monitoruje kvalitu ovzduší v Jihomoravském kraji 16 imisních stanic. Výsledky
měření imisní zátěţe polétavým prachem jsou pro Jihomoravský kraj vcelku příznivé. Na těchto
16 stanicích bylo v letech 2004-8 celkem 1.944 krát naměřeno překročení denní hodnoty imise
PM10 ve výši 50 µg.m-3. Tomu odpovídá i průměrně 22,8 % takto nadlimitně zatěţované plochy kraje. Pro imisní zátěţ ovzduší polétavým prachem je ovšem charakteristická její značná meziroční variabilita. Ta v těchto letech činila nejméně 0,2 % kraje v roce 2008 proti více neţ polovině plochy
kraje v letech 2005 a 2006. Mezi „dobré roky“ lze zařadit i léta 2004 a 2007 , v nichţ byla takto
zatíţena plocha pouze do 2 % kraje. V těchto případech šlo vţdy o plochu středu brněnské
aglomerace. Mimobrněnské okresy byly v těchto letech krátkodobými imisemi zatěţovány přijatelně.
Pokud jde o překročení roční průměrné limitní koncentrace PM10 , je moţno hodnotit Jihomoravský
kraj jako relativně čistý, neboť v nejhorším roce 2005 je překračována hodnota 40 µg/m3 pro roční
imise prachu PM10 jen na necelé 0,1 % plochy kraje.
Wie bereits erwähnt, wird die Luftgüte in Südmähren mit Hilfe von 16 Immissions-Messstationen
überwacht. Die Ergebnisse der Messungen der Immissionsbelastung durch Feinstaub sind für Südmähren relativ günstig. An diesen 16 Stationen wurde in den Jahren 2004 bis 2008 insgesamt
1.944-mal eine Überschreitung des Tageswerts der PM10-Immission in Höhe von 50 µg/m3 gemessen. Dem entsprechen auch die durchschnittlichen 22,8 Prozent der über den Grenzwert hinaus belasteten Fläche der Region. Für die Immissionsbelastung der Luft mit Feinstaub sind jedoch deren
starke zwischenjährliche Schwankungen charakteristisch. Sie betrugen in diesen Jahren mindestens
0,2 Prozent der Region im Jahr 2008 gegenüber mehr als der Flächenhälfte der Region in den Jahren
2005 und 2006. Zu den „guten Jahren“ können auch die Jahre 2004 und 2007 gerechnet werden, in
denen die Fläche derartig nur bis zu 2 Prozent der Region belastet wurde. In diesen Fällen ging es
immer um das Zentrum des Brünner Ballungsgebiets. Die Bezirke außerhalb von Brünn wurden in
diesen Jahren durch kurzzeitige Immissionen in einem akzeptablen Ausmaß belastet.
110
Was die Überschreitung der durchschnittlichen Grenzwertkonzentration von PM10 pro Jahr betrifft,
kann Südmähren als relativ rein bewertet werden, denn im schlechtesten Jahr 2005 wurde der Wert
von 40 µg/m3 für Jahresimmissionen von PM10 auf weniger als 0,1 Prozent der Fläche überschritten.
Na základě sítě NUMBIS slouţící sledování kvality ovzduší (NUMBIS - Dolnorakouský systém ţivotního prostředí, monitorovací a informační systém) vzniklo několik na sobě nezávislých rozsáhlých
technických a organizačních informačních kanálů, které nepřetrţitě shromaţďují nejnovější údaje
monitorování ovzduší pro Dolní Rakousko. Podle záznamů sítě NUMBIS bylo v roce 2004 v jednom
místě měření zaznamenáno více 35 překročení denních průměrných hodnot (koncentrace 50 μg/m³)
PM10, v roce 2005 to bylo ve dvanácti místech měření, v roce 2006 ve čtyřech místech měření, v roce 2007 v jednom místě měření. V roce 2008 nedošlo u ţádného místa měření k více neţ 35
překročením povolených průměrných hodnot. Limit roční průměrné koncentrace 40 μg/m3 nebyl v
období v letech 2004 - 2008 překročen na ţádném místě měření. Výsledky měření imisních stanic v
Dolním Rakousku jsou uvedeny jako počty překročených denních limitních koncentarcí PM10 v tabulce (Tabulka / Tabelle 4.13.3).
Anhand des Luftgütemessnetzes NUMBIS (Niederösterreichisches Umwelt-, Beobachtungs- und Informations-System) werden auf mehreren, voneinander technisch und organisatorisch weitgehend
unabhängigen Informationskanälen laufend die aktuellsten Luftgütedaten für Niederösterreich erhoben. Entsprechend den NUMBIS-Aufzeichnungen wurden im Jahr 2004 an einer Messstelle mehr
als 35 Überschreitungen des Tagesmittelwertes (Konzentration 50 μg/m³) von PM10 registriert, im
Jahr 2005 an zwölf Messstellen, im Jahr 2006 an vier Messstellen, im Jahr 2007 an einer Messstelle.
Im Jahr 2008 kam es bei keiner Messstation zu mehr als 35 Überschreitungen des erlaubten Tagesmittelwertes. Der Grenzwert für den Jahresmittelwert von 40 μg/m³ wurde in den Jahren 2004 bis
2008 an keiner Messstelle überschritten. Die Messergebnisse der Messstellen in Niederösterreich
werden als die Anzahl der überschrittenen Tageshöchstkonzentrationen PM10 in Tabulka / Tabelle
4.13.3 angeführt.
111
Počet dnů s překročením limitu 24hodinového průměru PM 10 /
Anzahl der Tage mit Überschreitungen des 24-Stunden Mittelwertes bei PM10
Lokalita / Standort
2004
2005
2006
2007
2008
Krems
7
10
10
9
23
St. Pölten Eybnerstr.
13
39
57
23
19
St. Pölten Europaplatz
79
85
35
20
20
Wiener Neustadt
6
42
41
26
17
Amstetten
19
44
31
27
17
St. Valentin
2
7
17
15
10
Forsthof am Schöpfl
0
3
5
3
0
Hainburg
9
33
30
30
29
Stixneusiedl
2
25
21
10
9
Großenzersdorf Glinzendorf
5
36
32
25
25
Heidenreichstein
2
14
9
2
2
Pillersdorf
22
37
32
14
15
Stockerau
17
47
32
12
8
Pöchlarn
7
15
26
9
8
Mistelbach
7
24
17
12
17
24
24
Biedermannsdorf
Brunn am Gebirge
7
30
Mödling
23
43
34
18
16
Vösendorf
34
80
28
14
9
Wiener Neudorf
17
Traismauer
29
Trasdorf im Tullnerfeld
26
Neusiedl im Tullnerfeld
23
Streithofen im Tullnerfeld
15
Tulln
23
Zwentendorf im Tullnerfeld
21
22
Himberg
10
37
39
8
14
Klosterneuburg Wiesentgasse
10
25
17
18
24
81
34
23
Klosterneuburg B14
Purkersdorf
13
40
23
11
9
Schwechat
22
42
35
37
26
Mannswörth
12
17
20
27
Zdroj / Quelle: Amt der niederösterreichischen Landesregierung, http://www.noe.gv.at/;
K odhadu počtu osob dotčených překročením limitů PM10 se vychází z počtů obyvatel obcí, ve
kterých došlo více neţ 35 krát k překročení přípustných denních průměrných hodnot. Podle tohoto
výpočtu ţilo v roce 2004 v obcích, ve kterých došlo k překročení limitů, celkem 3,2 % populace
Dolního Rakouska, v roce 2005 to bylo 12,4 %, v roce 2006 7,7 % a v roce 2007 pouze 1 %
populace Dolního Rakouska.
Als Annäherung an die Anzahl der durch PM 10-Überschreitungen betroffenen Personen werden die
Bevölkerungszahlen der Gemeinden, in denen mehr als 35 Überschreitungen des zulässigen Tagesmittelwertes dokumentiert wurden, herangezogen. Demnach lebten in den Gemeinden mit Grenzwertüberschreitungen im Jahr 2004 3,2 Prozent, im Jahr 2005 12,4 Prozent, im Jahr 2006 7,7 Prozent und im Jahr 2007 1 Prozent der Bevölkerung Niederösterreichs.
112
Hodnocení významnosti expozice obyvatel z krátkodobých imisních koncentrací (viz různé plochy
překročení 35. denní imisní koncentarce PM10 pro oblasti JMK uvedené v tabulce 4.13.2 a v příloze)
a údaje počtu překročení této hodnoty na stanicích v Dolním Rakousku v jednotlivých letech
(Tabulka / Tabelle 4.13.3), ukazuje na to, ţe rozhodující je charakter roku s jeho klimatickými
poměry charakterizovaný jeho délkou sněhové pokrývky, teplotou a vlhkostí. Zde je zřejmé, ţe k
„výrazně špatným“ patřily v obou zájmových oblastech roky 2005 a 2006, ve kterých byly obě populace vystaveny významně většímu počtu epizod s nadlimitními denními koncentracemi PM 10 a z toho
pramenícími zvýšenými dýchacími obtíţemi.
Situace v dlouhodobé expozici obyvatel není prozatím kritická. Hodnoty přesahující limitní roční
koncentraci PM10 nejsou pro Jihomoravský kraj, kde jsou k dispozici údaje, nijak výrazné. Limit je
překračován (v souhlasu s krátkodobými expozicemi) pouze ve stejných „špatných letech“ 2005 a
2006, ale i tehdy je tomuto riziku vystavena jen malá část obyvatel Jihomoravského kraje. Z analogie četností překračování denních koncentarcí je moţno dovodit stejné malé riziko nadlimitní dlouhodobé expozice i pro Dolní Rakousko.
Die Bewertung der Signifikanz einer Exposition der Bevölkerung durch kurzzeitige Immissionskonzentrationen (siehe verschiedene Flächen der Überschreitung der 35. täglichen Immissionskonzentration von PM10 für JMK-Gebiete in Tabulka / Tabelle 4.13.2 und im Anhang) und die Daten über die
Anzahl der Überschreitungen dieses Werts an den Stationen in NÖ in einzelnen Jahren (siehe Tabulka / Tabelle 4.13.3) weisen darauf hin, dass der Charakter des Jahres mit seinen klimatischen Verhältnissen (Dauer der Schneedecke, Temperatur und Feuchtigkeit) einen Einfluss auf die Immissionskonzentration ausübt . Es ist offenbar, dass in beiden Gebieten“ die Jahre 2005 und 2006 zu
„bedeutend schlechten“ gehörten, in denen beide Bevölkerungen einer größeren Anzahl von Episoden mit Tageskonzentrationen von PM10 über den Grenzwert hinaus und den daraus folgenden Atmungsschwierigkeiten ausgesetzt waren.
Aus der Sicht einer langzeitigen Exposition der Bevölkerung ist die Lage vorerst nicht kritisch. Die
den jährlichen Grenzwert der PM10-Konzentration übersteigenden Werte sind für die Region Südmähren, wo die Daten zur Verfügung stehen, nicht markant. Der Grenzwert wird (im Einklang mit
den kurzzeitigen Expositionen) nur in den gleichen „schlechten Jahren“ 2005 und 2006 überschritten, aber auch dann wird diesem Risiko nur ein kleiner Teil der Bevölkerung Südmährens ausgesetzt. Aus der Analogie zur Häufigkeiten der Überschreitung der Tageskonzentrationen kann das
gleiche niedrige Risiko einer langzeitigen Exposition über den Grenzwert hinaus auch für Niederösterreich gefolgert werden.
113
4.14 Zátěţ z expozice hlukem /
Belastung durch Lärmexposition
Hluk v ţivotním prostředí je jedním z nejvíce zdraví ohroţujících fyzikálních faktorů, které zatěţují
prostředí i v něm ţijícího člověka. Trvalá a nadměrná expozice hlukem je signifikantní pro celou evropskou populaci. Nejvýznačnějšími zdroji hluku jsou v první řadě všechny typy dopravy, automobilová, ţelezniční, letecká, ale také zdroje stacionárního hluku (většinou průmyslového charakteru).
Ochrana hlukem exponované populace je předmětem legislativních úprav na evropské úrovni
(směrnice 202/49/ES) i na úrovni národní (ČR, NV 148/2006 Sb., Rakousko BGBl. I 60/2005 a BGBl.
II 144/2006).
Vzhledem k tomu, ţe zdrojů hluku je nespočetně a jejich působnost je proměnná, lze jeho intenzitu
plošně kvantifikovat jen obtíţně a s vysokými náklady. Proto se ustálila dvojí forma posuzování expozice. Je to jednak přímým měřením jak u zdroje hluku, tak v bezprostředním okolí obydlí exponovaných osob, a druhým způsobem, jenţ je zaloţen na výpočetních metodách. Chceme-li postihnout plošnou hlukovou zátěţ, musíme vţdy pouţít metody výpočtové, kterou se z naměřených
hodnot nebo z relevantních odhadů zdrojů hluku modeluje jeho šíření do okolí. Tato metoda je obzvláště vhodná k predikci hlukové zátěţe ze všech mobilních zdrojů hluku ve větším území. Tento
proces je také legislativně upraven v Evropské směrnici 2002/49/ES a na ni navazujících národních
legislativách. Jsou pořizovány hlukové mapy velkých měst a aglomerací, leteckého hluku z mezinárodních letišť, ale mapuje se i hluková zátěţ podél nejvýznamnějších silničních a ţelezničních komunikací.
K hodnocení stavu hlukové zátěţe v obou zemích byly pouţity nové údaje z evropského projektu
„Noise Observation and Information Service for Europe“. Protoţe nejsou k dispozici data o plošné
hlukové zátěţi na celé ploše obou zemí, byla k hodnocení a posouzení úrovně hlukové zátěţe
pouţita data z tohoto zdroje o hlukové zátěţi podél dálniční sítě ČR a Rakouska a obou aglomerací
Vídeň a Brno.
Vzhledem k rozdílné délce dálniční sítě v ČR a Rakousku i rozdílnému počtu obyvatel obou aglomerací byl zvolen kromě absolutního počtu exponovaných obyvatel i přepočet této expozice na 1km
dálnice a pro hodnocení závaţnosti expozice v obou aglomeracích je kromě absolutních počtů exponovaných osob vyjádřen i jejich procentní podíl exponované populace v aglomeraci.
Lärm in der Umwelt ist einer der physikalischen Faktoren, welche die Gesundheit am meisten bedrohen und den darin lebenden Menschen belasten. Eine dauerhafte und übermäßige Lärmexposition ist für die ganze europäische Bevölkerung signifikant. Die wesentlichsten Lärmquellen sind in
erster Reihe alle Typen vom Verkehr – Automobil-, Eisenbahn sowie Flugzeugverkehr –, aber auch
stationäre Lärmquellen (meistens von industriellem Charakter).
Der Schutz der durch Lärm exponierten Bevölkerung ist Gegenstand der gesetzlichen Regelung –
auf der europäischen (Richtlinie 202/49/EG) sowie auf der nationalen Ebene (Tschechien, NV
148/2006 Slg., Österreich BGBl I 2005/60 und BGBl II 2006/144).
Angesichts der Tatsache, dass es unzählbare Quellen von Lärm gibt und deren Wirkung veränderlich
ist, ist es schwierig und nur mit hohen Kosten möglich, flächendeckend dessen Intensität zu quantifizieren. Deshalb hat sich eine doppelte Form der Beurteilung seiner Exposition durchgesetzt – einerseits mittels direkter Messungen sowohl bei der Lärmquelle als auch in unmittelbarer Umgebung
114
der Wohnräume von exponierten Personen. Außerdem gibt es eine auf Berechnungsmethoden basierende Weise, die Exposition zu bestimmen. Falls wir die flächenbezogene Lärmbelastung erfassen wollen, müssen wir jeweils eine Berechnungsmethode anwenden, mit der aus Messwerten oder
aus relevanten Schätzungen der Lärmquellen die Verbreitung des Lärms in die Umgebung modelliert
wird. Diese Methode ist besonders geeignet zur Ermittlung der Lärmbelastung aus allen mobilen
Lärmquellen auf einem größeren Gebiet. Dieses Verfahren ist ebenfalls in der europäischen Richtlinie 2002/49/EG und in den daran anknüpfenden nationalen Gesetzgebungen geregelt. Auf diese
Weise werden Lärmkarten von großen Städten und Ballungsgebieten erstellt, von Flugverkehrlärm
aus internationalen Flughäfen, so wird aber auch die Lärmbelastung entlang der bedeutendsten
Straßen und Eisenbahnstrecken ermittelt.
Zur Bewertung der Lärmbelastung in beiden Ländern wurde von den neuen Daten aus dem europäischen Projekt „Noise Observation and Information Service for Europe“ (NOISE) Gebrauch gemacht.
Da keine Daten über die flächenbezogene Lärmbelastung beider Länder zur Verfügung stehen, wurden zur Bewertung und Begutachtung des Niveaus der Lärmbelastung NOISE-Daten über die Lärmbelastung entlang des Autobahnnetzes von Tschechien und Österreich sowie der beiden Ballungsgebiete Wien und Brünn verwendet.
Angesichts der unterschiedlichen Länge des Autobahnnetzes in Tschechien und in Österreich sowie
der unterschiedlichen Bevölkerungszahl beider Ballungsgebiete wurde außer der absoluten Anzahl
exponierter Einwohner auch die Umrechnung dieser Exposition auf 1 km Autobahn gewählt, und für
die Bewertung der Wichtigkeit der Exposition in beiden Ballungsgebieten wird außer den absoluten
Zahlen der exponierten Personen auch deren prozentueller Anteil im Ballungsgebiet dargestellt.
Česká Republika (brněnská aglomerace) / Tschechische Republik (Ballungsgebiet Brünn)
Hodnocení závaţnosti hlukové expozice je provedeno pro obyvatele ţijící v okolí 1.243 km dlouhé
dálniční sítě v ČR. V tabulce (Tabulka / Tabelle 4.14.1) jsou uvedeny údaje o počtu hlukem exponovaných obyvatel pro ekvivalentní hladiny hluku Laq (dB) vyjádřené v odstupňovaných pětidecibelových pásmech. Hodnoty LDEN (TOT) jsou počty celodenním hlukem exponovaných obyvatel v
příslušném hlukovém pásmu. Hodnoty LN (TOT) jsou potom počty obyvatel exponovaných nočním
hlukem.
Zvlášť jsou hodnoceny hlukové expozice obyvatel aglomerace Brno. V tabulce (Tabulka / Tabelle
4.14.2) jsou uvedeny údaje o podílech zde hlukem exponovaných obyvatel z celkového počtu obyvatel brněnské aglomerace, jenţ činí 374.929.
Die Relevanzbeurteilung der Lärmexposition wurde für die in der Umgebung des 1.243 km langen
tschechischen Autobahnnetzes lebende Bevölkerung durchgeführt. In Tabulka / Tabelle 4.14.1 werden die Daten über die Zahlen der lärmexponierten Bevölkerung für äquivalente Lärmpegel Leq (dB)
aufgeführt, abgestuft in 5-Dezibel-Zonen. Die LDEN(TOT)-Werte sind die Zahlen der durch Ganztagslärm exponierten Einwohner der jeweiligen Lärmzone. Die L N(TOT)-Werte stellen dann die Zahlen der durch Nachtlärm exponierten Einwohner dar.
Die Lärmexpositionen der Bevölkerung im Ballungsgebiet Brünn (Gesamteinwohnerzahl des Ballungsgebiets 374.929) werden gesondert bewertet. In Tabulka / Tabelle 4.14.2 werden die Daten
über die Anteile der exponierten Einwohner angeführt.
115
Rakousko (vídeňská aglomerace) / Österreich (Ballungsgebiet Wien)
V Rakouské republice je hodnocena podstatně delší dálniční síť v délce 2.453 km. Hodnoty
příslušných hlukových deskriptorů jsou uvedeny rovněţ v tabulkách (Tabulka / Tabelle 4.14.1, Tabulka / Tabelle 4.14.2). Abychom mohli porovnat podíly exponovaných osob v obou zemích, vyjadřujeme hodnoty exponovaných obyvatel v přepočtu na 1 km dálnice - ukazatelem LDEN a LN(ob/1
km dálnice).
Vzhledem k výrazně většímu počtu obyvatel Vídně – 1.610.578 obyvatel - i zde vyjádříme podíl
vídeňských obyvatel exponovaných celodennímu respektive nočnímu hluku ze všech komunikací jako procentní podíl z celkového počtu obyvatel vídeňské aglomerace. Hodnoty jsou uvedeny v tabulce (Tabulka / Tabelle 4.14.2). pomocí ukazatelů LDEN(%ob.) a LN(%ob.)
In der Republik Österreich wird ein wesentlich längeres Autobahnnetz bewertet: 2.453 km. Die Werte der entsprechenden Lärmdeskriptoren werden ebenfalls in Tabulka / Tabelle 4.14.1 und Tabulka
/ Tabelle 4.14.2 angeführt. Um die Anteile der exponierten Personen in beiden Ländern vergleichen
zu können, werden die Werte der exponierten Einwohner umgerechnet auf 1 km Autobahn dargestellt – Kennzahl LDEN und LN(Einw./1 km Autobahn).
Angesichts der markant höheren Einwohnerzahl von Wien (1.610.578 Einwohner) werden wir auch
an dieser Stelle den Anteil der durch Ganztags- bzw. Nachtlärm exponierten Wiener Einwohner von
allen Straßen in Prozenten der Gesamteinwohnerzahl des Wiener Ballungsgebietes ausdrücken. Die
Werte werden in Tabulka / Tabelle 4.14.2 mittels der Kennzahlen LDEN (% Einw.) und LN (% Einw.) aufgeführt.
Pro hodnocení podílu obyvatel vystavených zdravotnímu riziku dopravního hluku byly vybrány deskriptory LDEN 65 dB pro celodenní expozici a LN 60 dB pro expozici noční. Překračování obou hodnot lze interpretovat jako váţné riziko poškozování zdraví takto exponovaných obyvatel. Pro noční
hluk jsou spojovány s významným nárůstem zdravotního rizika exponovaných osob jiţ hodnoty expozice v pásmu od 60 dB. Při tomto hluku je jiţ významný podíl osob silně obtěţován takovýmto
hlukem a spánek takto exponovaných osob je silně rušen.
Dopravním hlukem kolem dálnic v ČR je exponováno hlukem větším neţ 65 dB více neţ 200.000
osob a nočním hlukem vyšším neţ 60 dB necelých 120.000 osob. V Rakousku jsou tyto hodnoty
niţší jak absolutně (129.000 pro denní hluk a cca 60.000 pro hluk noční), tak i v počtu exponovaných obyvatel na standardizovanou délku dálnice. O podstatně lepším odhlučnění dálničního provozu svědčí pak zejména stav, kdy zdravotně vysoce rizikovými hodnotami hluku nad 70 dB ve dne
a 65 dB v noci je exponováno v ČR téměř 50 obyvatel (30 v noci) na 1 km dálnice, zatímco v Rakousku je to pouze 17 respektive přibliţně 3 obyvatelé v noci a extrémně vysokým nočním hlukem
> 70dB z hluku na dálnici není exponován ţádný obyvatel Rakouska, zatímco v ČR je to více neţ
1.000 obyvatel.
Poněkud jiná expoziční situace je díky rozdílné délce komunikací v obou aglomeracích. V brněnské
aglomeraci je celodenním dopravním hlukem ze všech komunikací o hodnotě > 65 dB exponováno
celkem 70.000 osob a 31.500 osob hlukem nočním vyšším neţ 60 dB. Ve Vídni je to počet objektivně větší – téměř 352.000 obyvatel je exponováno denním hlukem této intenzity a necelých
88.000 obyvatel Vídně hlukem nočním. Vyjádříme-li tento stav v procentech exponované populace
116
obou aglomerací, pak dostaneme hodnoty podílu rizikově exponovaných osob v obou aglomeracích
jiţ téměř srovnatelné. Pro denní expozici je to necelých 20 % obyvatel Brna (18,7) zatímco pro Vídeň
nepatrně více: 21,8 %, ale pro noční dobu je tomu jiţ naopak. Necelých 5 % (4,8) obyvatel Vídně je
exponováno hodnotami hluku většími neţ 60 dB proti téměř dvojnásobnému podílu obyvatel Brna
8,4 %.
To je však pro obě aglomerace stav docela příznivý, zejména pak pro obyvatele Vídně, kteří navíc
téměř nejsou exponováni hlukem vyšším neţ 75 dB ve dne, respektive 70 dB v noční době.
Zur Bewertung des Anteils der dem Gesundheitsrisiko Verkehrslärm ausgesetzten Bevölkerung wurden die Deskriptoren LDEN 65 dB für die Ganztagsexposition und LN 60 dB für die Nachtexposition
ausgewählt. Das Überschreiten beider Werte kann als ernstes Risiko einer Gesundheitsschädigung
bei den derartig exponierten Einwohnern interpretiert werden. Beim Nachtlärm steigt bereits ab
60 dB das Gesundheitsrisiko wesentlich an. Bei dieser Lärmbelastung fühlt sich ein bedeutender
Anteil der Personen stark belästigt, und der Schlaf solcherart exponierter Personen wird stark gestört.
Durch stärkeren Verkehrslärm als 65 dB entlang der Autobahnen in Tschechien werden mehr als
200.000 Personen gestört, und durch Nachtlärm mit mehr als 60 dB sind es knapp 120.000 Einwohner. In Österreich sind diese Werte niedriger, sowohl in absoluten Zahlen (129.000 für Tageslärm und ca. 60.000 für Nachtlärm) als auch in der Anzahl der exponierten Einwohner pro Autobahnkilometer. Von großen Unterschieden in der Qualität der Schalldämmung des Autobahnverkehrs zeugt vor allem die Tatsache, dass in Tschechien fast 50 Einwohner (30 in der Nacht) pro km
Autobahn gesundheitlich sehr hohen, risikobehafteten Lärmwerten von 70 dB bei Tag und 65 dB bei
Nacht ausgesetzt sind, während es in Österreich nur 17 beziehungsweise annähernd 3 Einwohner
nachts sind; durch extrem starken Nachtlärm von mehr als 70 dB durch Autobahnen wird kein österreichischer Einwohner gestört, während in Tschechien mehr als 1.000 Einwohner davon betroffen
sind.
Eine etwas andere Situation bezüglich der Lärmbelastung ist durch die unterschiedliche Länge der
Straßen in beiden Ballungsgebieten gegeben. Im Ballungsgebiet Brünn sind von allen Straßen emittierten ganztägigem Verkehrslärm mit einem Wert von über 65 dB insgesamt 70.000 Personen, und
Nachtlärm mit mehr als 60 dB 31.500 Personen ausgesetzt. In Wien ist die Anzahl objektiv höher –
fast 352.000 Einwohner werden von Tageslärm dieser Intensität und knappe 88.000 Einwohner von
Wien durch Nachtlärm betroffen. Wenn wir diesen Zustand auf die exponierte Bevölkerung beider
Ballungsgebiete umlegen, bekommen wir Werte des Anteils von risikobehaftet exponierten Personen
in beiden Ballungsgebieten, die annähernd gleich hoch sind. Für die Tagesexposition sind es knappe 20 Prozent der Einwohner von Brünn (18,7), während für Wien diese Zahl etwas höher ist
(21,8 %), für die Nachtzeit fällt die Belastung jedoch umgekehrt aus. Fast 5 Prozent (4,8) der Einwohner von Wien werden durch Lärmwerte stärker als 60 dB belastet – gegenüber dem fast doppelten Anteil von 8,4 Prozent der Einwohner von Brünn.
Für beide Ballungsgebiete ist dies jedoch ein ziemlich günstiger Zustand, vor allem für die Einwohner von Wien, die darüber hinaus tagsüber fast gar nicht durch stärkeren Lärm als 75 dB und nachts
kaum durch Lärm mit mehr als 70 dB belastet werden.
117
Počty osob exponovaných v obou zemích dálničním hlukem /
Anzahl der von Autobahnlärm betroffenen Einwohner in beiden Ländern
Pásma / Zonen Laq (dB)
Země / Land
Deskriptor
LDEN(TOT)
ČR
55-59
60-64
65-69
70-74
75 >
363 800
181 400
116 900
60 500
32 200
292,7
145,9
94,0
48,7
25,9
464 000
185 500
84 600
42 300
2 100
189,2
75,6
34,5
17,2
0,9
LDEN(ob/1 km)
LDEN(TOT)
AUT
LDEN(ob/1 km)
Aglomerace /
Ballungsgebiet
Pásma / Zonen Laq (dB)
Deskriptor
LN(TOT)
ČR
50-54
55-59
60-64
65-69
70 >
273 600
156 400
81 100
36 500
1 040
220,1
125,8
65,2
29,4
0,8
233 900
100 700
52 900
6 600
0
95,4
81,0
21,6
2,7
0,0
LN(ob/1 km)
LN(TOT)
AUT
LN(ob/1 km)
Zdroj / Quelle: Projekt „Noise Observation and Information Service for Europe“; http://noise.eionet.europa.eu/index.html
Počty osob exponovaných dopravním hlukem v obou aglomeracích Vídeň, Brno /
Anzahl der von Verkehrslärm betroffenen Einwohner in den Ballungsgebieten Wien und Brünn
Aglomerace /
Ballungsgebiet
Brno
Vienna
Aglomerace /
Ballungsgebiet
Brno
Vienna
Pásma / Zone Laq (dB)
Součet / Summe
Deskriptor
55-59
60-64
65-69
70-74
75 >
LDEN (TOT)
104.700
74.800
45.400
23.600
LDEN (% ob.)
27,9
20,0
12,1
6,3
0,3
LDEN (TOT)
552.900
325.700
291.700
58.600
1.400
LDEN (% ob.)
34,3
20,2
18,1
3,6
0,1
%
1.000
Pásma / Zone Laq (dB)
66,5
76,4
Součet / Summe
Deskriptor
50-54
55-59
60-64
65-69
70 >
LN (TOT)
78.700
46.700
29.200
2.300
0
LN (% ob.)
21,0
12,5
7,8
0,6
0,0
LN (TOT)
350.900
305.400
74.200
3.100
600
LN (% ob.)
21,8
19,0
4,6
0,2
0,0
%
41,8
45,6
Zdroj / Quelle: Projekt „Noise Observation and Information Service for Europe“; http://noise.eionet.europa.eu/index.html
118
4.15 Hygiena bydlení / Wohnhygiene
Ukazatel „hygiena obydlí“ vyjadřuje stupeň dosaţené úrovně vybavenosti obydlí. Tento ukazatel v
sobě nese údaje o dosaţené úrovni obyvatel v uspokojování svých potřeb z hlediska úrovně a vybavenosti jejich obytného prostředí. Tento ukazatel je jen zprostředkovaně a nepřímo spojen s
vlastním zdravotním stavem a environmentálním zatěţováním urbanizovaného území. Je tedy také
zařazen do skupiny environmentálních ukazatelů neboť uváděné hodnoty rovněţ dokumentují do
určité míry i zatíţení krajiny v hodnocené oblasti.
Der Faktor „Wohnhygiene“ soll Aussagen über den Grad der Befriedigung der Bedürfnisse der Bevölkerung, was die Wohnungsausstattung betrifft, ermöglichen. Dieser Faktor ist nur mittelbar und indirekt mit dem eigentlichen Gesundheitszustand und der Umweltbelastung verbunden. Er wird deshalb in die Gruppe der Umweltfaktoren eingeordnet, weil die angegebenen Werte bis zu einem gewissen Grad auch die Belastung der Landschaft im betrachteten Gebiet dokumentieren.
JMK / Südmähren
K hodnocení úrovně vybavenosti bytů v Jihomoravském kraji jsou k dispozici pouze údaje z posledního sčítání domů, bytů a osob, provedeného v roce 2001. Zdroje dat pochází z Českého statistického úřadu. Následující detailně hodnocená úroveň bydlení bude prováděna jednotnou evropskou
metodikou v roce 2011.
Pro hodnocení stavu a úrovně bydlení v Jihomoravském kraji je vyuţito šest indikátorů:
1.
Trvale obydlené byty – počet
2.
Průměrný počet osob ţijících v bytu
3.
Průměrný počet m2 obytné plochy na osobu
4.
Počet bytů vlastnících splachovací WC
5.
Vlastní koupelnu nebo sprchový kout
6.
Ústřední nebo etáţové topení
V kraji byla jiţ v roce 2001 drtivá většina bytů vybavena všemi atributy moderního obydlí nejvyšší
kategorie. Od téměř 100 %ního připojení bytů na tekoucí pitnou vodu a kanalizaci s napojením na
čístírnu odpadních vod (viz také údaje z determinanty 4.12) aţ pro více neţ 80 % vybavenost
ústředním nebo etáţovým topením (viz Tabulka / Tabelle 4.15.2).
Je více neţ jisté, ţe za poslední desetiletí do současnosti se ve všech kategoriích situace dále
zlepšila, skutečné hodnoty však budou známy aţ po skončení letošního censu (2011).
Zur Bewertung des Standards der Wohnungsausstattung in Südmähren stehen lediglich Daten aus
der letzten im Jahr 2001 durchgeführten Volkszählung und der Gebäude- und Wohnungszählung
zur Verfügung. Die Daten stammen vom Tschechischen Statistikamt. Die nächste detaillierte Bewertung der Wohnungsausstattung wird mit Hilfe der einheitlichen europäischen Methodik im Jahr
2011 durchgeführt.
119
Für die Bewertung des Stands und des Wohnniveaus in Südmähren wurden sechs Indikatoren verwendet:
1.
dauerhaft bewohnte Wohnungen – Anzahl,
2.
durchschnittliche in der Wohnung lebende Personenzahl,
3.
durchschnittliche Zahl von m2 Wohnfläche pro Person,
4.
Anzahl von Wohnungen mit Spül-WC,
5.
eigenes Bad oder Duschecke,
6.
Zentralheizung oder Etagenheizung.
In Südmähren war bereits im Jahr 2001 die Mehrzahl von Wohnungen mit allen Attributen einer modernen Wohnung höchster Kategorie ausgestattet, angefangen beim fast hundertprozentigen Anschluss der Wohnungen an fließendes Trinkwasser und ans Kanalnetz mit Anschluss an eine Abwasserkläranlage (siehe auch Angaben mit Determinanten 4.12) bis zu der mehr als achtzigprozentigen
Ausstattung mit Zentral- oder Etagenheizung (siehe Tabulka / Tabelle 4.15.2).
In den letzten zehn Jahren hat sich die Lage in allen Kategorien weiter verbessert, die tatsächlichen
Werte werden jedoch erst nach der Beendigung des diesjährigen Zensus (2011) bekannt sein.
V rámci statistiky, kdy rakouský statistický úřad provedl integrovanou analýzu sčítání lidu, budov a
bytů v roce 2001, byly mimo jiné shromáţděny údaje o kategoriích zařízení bytů rakouského obyvatelstva. Ty v podstatě vyhovují § 15 MRG (zákon o nájemném právu) a lze je rozlišovat takto:
»
Kategorie A: Byt disponuje centrálním vytápěním nebo jiným ekvivalentním topením, koupel
na/sprcha, WC.
»
Kategorie B: Byt disponuje kategorií koupelna/sprcha.
»
Kategorie C: Byt disponuje WC a moţností odběru vody v bytě.
»
Kategorie D: Byt nedisponuje WC neboinstalací vody.
V roce 2001 odpovídalo 86,5 % bytů v Dolním Rakousku kategorii A, přičemţ asi 89 % dolnorakouských obyvatel ţilo právě v takových bytech. Dalších přibliţně 10 % bytů náleţelo do kategorie B
(s přibliţně 9 % obyvatel). Méně neţ 3 % bytů spadala v roce 2001 do kategorií C a D, které rovněţ
obývala méně neţ 3 % populace Dolního Rakouska. Průměrný počet osob na 1 byt se v roce 2001
pohyboval v Dolním Rakousku okolo 2,46. Průměrná dostupná obytná plocha na osobu činila v Dolním Rakousku asi 41 m2 (viz Statistik Austria 2006a).
Im Rahmen der von der Statistik Austria durchgeführten integrierten Auswertungen von Volkszählung und Gebäude- und Wohnungszählung 2001 wurden unter anderem die Ausstattungskategorien der Wohnungen der österreichischen Bevölkerung erhoben. Diese entsprechen im Wesentlichen
§ 15 MRG (Mietrechtgesetz) und lassen sich wie folgt unterscheiden:
»
Kategorie A: Wohnung verfügt über eine Zentralheizung oder eine gleichwertige Heizung,
Bad/Dusche, WC;
»
Kategorie B: Wohnung verfügt über Kategorie Bad/Dusche;
»
Kategorie C: Wohnung verfügt über WC und Möglichkeit zur Wasserentnahme in der Wohnung;
120
»
Kategorie D: Wohnung verfügt über kein WC oder keine Wasserinstallation.
Im Jahr 2001 entsprachen 86,5 Prozent der niederösterreichischen Wohnungen der Kategorie A,
wobei rund 89 Prozent der niederösterreichischen Bevölkerung in einer solchen wohnten. Weitere
rund 10 Prozent der Wohnungen gehörten der Kategorie B an (mit rund 9 Prozent Bewohnerinnen/
Bewohnern). Weniger als 3 Prozent der Wohnungen fielen im Jahr 2001 in die Kategorien C und D,
die von ebenfalls weniger als 3 Prozent der niederösterreichischen Bevölkerung bewohnt wurden.
Durchschnittlich bewohnten in Niederösterreich im Jahr 2001 rund 2,46 Personen eine Wohnung.
Die durchschnittlich pro Person zur Verfügung stehende Wohnfläche betrug in Niederösterreich
rund 41 m2 (s. Statistik Austria 2006a).
Počet a podíl bytů a obyvatel v jednotlivých kategoriích dle zařízení bytu v roce 2001 v Dolním
Rakousku /
Anzahl und Anteil der Wohnungen und Bewohner nach Ausstattungskategorien
im Jahr 2001 in Niederösterreich
Počet bytů /
Anzahl Wohnungen
Podíl bytů /
Anteil Wohnungen
Počet obyvatel /
Anzahl Bewohner
Podíl obyvatel /
Anteil Bewohner
Kategorie A:
534.802
86,5 %
1.348.184
88,7 %
Kategorie B:
60.479
9,8 %
131.704
8,7 %
Kategorie C:
4.986
0,8 %
7.521
0,5 %
Kategorie D:
17.805
2,9 %
32.532
2,1 %
Zdroj / Quelle: Statistik Austria 2006;
V obou zemích proběhlo sčítání domů, bytů a osob v roce 2001. Lze kvalitativně konstatovat, ţe v
obou zájmových oblastech byla jiţ v roce 2001 dosaţena vysoká úroveň bydlení charakterizovaná
stavem, kdy drtivá většina obyvatel ţije v bytech vybavených všemi atributy moderního bydlení.
Vybavenost více neţ 90 % bytů tekoucí pitnou vodou (viz údaje z hodnocení determinanty 4.12.),
splachovacím záchodem a koupelnou (případně sprchovacím koutem) poskytuje oběma populacím
více neţ vhodný obytný standard. Ústřední/etáţové topení, které je vlastní více neţ 80ti procentům
bytů je výrazem vysokého obytného standardu a současně je i dobrým počinem ve sniţování emisí
škodlivin ze standardních lokálních topenišť.
Z údajů rakouské statistiky lze také konstatovat, ţe asi 98 % dolnorakouských obyvatel ţilo v roce
2006 v bytech kategorie A.
Zaznamenatelný rozdíl je ovšem v ukazatelích „průměrný počet osob ţijících v jednom bytě“ a „podíl
obytné plochy připadající na jednu osobu“, ve kterých jsou na tom poněkud lépe obyvatelé Dolního
Rakouska. Zejména více neţ dvojnásobná plocha bytu připadající na jednu osobu je výrazem
vysokého standardu obydlí na rakouské straně.
In beiden Ländern erfolgte die Haus-, Wohnungs- und Personenzählung im Jahr 2001. Aus qualitativer Sicht kann festgestellt werden, dass in beiden betrachteten Gebieten bereits im Jahr 2001 ein
hoher Wohnstandard erreicht wurde. Die meisten Einwohner leben in Wohnungen, die mit allen Attributen einer modernen Wohnung ausgestattet sind. Mehr als 90 Prozent der Wohnungen sind mit
fließendem Trinkwasser (siehe Angaben aus der Bewertung mit Hilfe von Determinanten 4.11), mit
121
Spül-WC und Bad (ggf. mit Duschecke) ausgestattet. Die Zentral-/Etagenheizung, die Bestandteil
von mehr als 80 Prozent von Wohnungen ist, ist ein Ausdruck des hohen Wohnstandards und
gleichzeitig eine gute Initialzündung für die Senkung von Schadstoffemissionen aus üblichen lokalen Feuerungsanlagen.
Aufgrund der Daten der Statistik Austria kann festgestellt werden, dass etwa 98 Prozent der niederösterreichischen Bevölkerung im Jahr 2006 in Wohnungen der Kategorie A gelebt haben.
Eine Differenz zwischen Südmähren und NÖ ist jedoch in den Kennzahlen „durchschnittliche Personenzahl pro Wohnung“ und „Anteil der Wohnfläche pro Person“ zu verzeichnen, wo die niederösterreichische Bevölkerung bessere Werte erreicht. Vor allem die mehr als doppelt so große Wohnungsfläche pro Person ist ein Ausdruck von hohem Wohnstandard auf der österreichischen Seite.
Údaje o úrovni bydlení ze sčítání domů, bytů a osob v roce 2001 v Jihomoravském kraji a Dolním
Rakousku /
Angaben über das Wohnniveau aus der Haus-, Wohnungs- und Personenzählung
in Südmähren und Niederösterreich
JMK /
Südmähren
Trvale obydlené byty / ständig bewohnte Wohnungen
Průměrný počet osob na 1 byt / durchschnittliche Einwohnerzahl pro Wohnung
404.876
Dolní Rakousko /
Niederösterreich
618.072
2,76
2,46
18,7 m2
41,0 m2
splachovací záchod v bytě / Spülklosett in der Wohnung
92,9 %
97,1 %
koupelna (sprch.kout) v bytě / Bad (Duschecke) in der Wohnung
95,6 %
96,3 %
ústřední (etáţové) topení v bytě / Zentral-/Etagenheizung
81,8 %
86,5 %
podíl obytné plochy na 1 osobu / Anteil der Wohnfläche pro Person in
Zdroj / Quelle: Český statistický úřad, pobočka Brno, údaje ze sčítání domů, bytů a osob v roce 2001; Statistik Austria 2006;
122
5 Zdravotní péče / Gesundheitsversorgung
5.1 Počet lékařů a nemocničních lůţek na 10.000 obyvatel /
Ärzte und Krankenhausbetten pro 10.000 Einwohner
Počet lékařek a lékařů stejně jako lůţek v zdravotních zařízeních na osobu patří k základním
indikátorům zdravotní péče.
Die Zahl der Ärztinnen und Ärzte sowie die zur Verfügung stehenden Betten in Krankenanstalten
pro Einwohner/in zählen zu den grundlegenden Indikatoren der Gesundheitsversorgung.
JMK / Südmähren
Průměrný počet lékařů a lékařek v ambulantní i lůţkové sloţce péče o pacienty v JMK je dlouhodobě
vyrovnaný: 31 – 32 lékařů/lékařek ambulantních /10.000 obyvatel, resp. 11 – 13 lékařů/lékařek u
lůţka / 10.000 obyvatel. Celkový počet lůţek akutní i následné péče / 10.000 obyvatel JMK je
moţno označit téţ za vyrovnaný (69,5 – 71,4). Počty lékařů i lůţek jsou však v kraji rozloţeny po
jednotlivých okresech nerovnoměrně. Počty ambulantních lékařů/lékařek mírně narůstají či stagnují,
výraznější nárůst byl zaznamenán u lékařů/lékařek u lůţka v letech 2007-08. Počty lůţek se v
jednotlivých okresech v průběhu let prakticky nemění, i ony se pohybují mezi 60-70 % krajského
průměru.
Die durchschnittliche Anzahl der Ärztinnen und Ärzte im ambulanten Bereich oder auch in der stationären Pflege in Südmähren ist langfristig ausgeglichen: 31-32 Ärzt/innen im ambulanten Bereich
pro 10.000 Einwohner/innen, 11-13 Ärzt/innen im stationären Bereich pro 10.000 Einwohner/innen. Die Gesamtzahl der Krankenhausbetten für akute und folgende Pflege pro 100.000 Einwohner/innen in Südmähren kann man auch als ausgeglichen bezeichnen (69,5-71,4). Die Anzahl der
Ärzte/Ärztinnen ist aber in den einzelnen Bezirken des Kreises Südmähren nicht gleichmäßig verteilt. Die Anzahl der Ärzte/Ärztinnen im ambulanten Bereich wächst langsam oder bleibt konstant;
größere Anzahlen von Ärzten/Ärztinnen im stationären Bereich wurden in den Jahren 2007/2008
verzeichnet. Die Zahl der Betten änderte sich in den einzelnen Bezirken in diesen Jahren praktisch
nicht und bewegt sich zwischen 60 und 70 Prozent des Kreisdurchschnitts.
Počet lékařů a lékařek činných v Dolním Rakousku celkem (včetně stomatologů) činila dle údajů
Rakouské lékařské komory a Stomatologické komory v roce 2004 kolem 6.450 (41,4 na 10.000
obyvatel) a stoupla v roce 2008 na zhruba 7.170 (44,9 na 10.000 obyvatel). Skoro polovina z toho
byli rezidenční lékaři popř. zubní lékaři s vlastní ordinací.
Počet lůţek pro akutní případy v dolnorakouských zdravotnických zařízení bylo v roce 2004 kolem
7.900 (50,6 akutních lůţek na 10.000 obyvatel). V roce 2007 bylo k dispozici v dolnorakouských
zdravotnických zařízeních kolem 8.110 akutních lůţek (51,0 na 10.000 obyvatel). (Srov. VG ÖBIG
2006, VG ÖBIG 2008).
Zdravotní péče / Gesundheitsversorgung
123
Die Zahl der in Niederösterreich tätigen Ärztinnen und Ärzte insgesamt (inklusive Zahnärztinnen/
Zahnärzte) belief sich laut Daten der Österreichischen Ärztekammer und Zahnärztekammer im Jahr
2004 auf rund 6.450 (41,4 pro 10.000 Einwohner/innen) und stieg bis zum Jahr 2008 auf rund
7.170 an (44,9 pro 10.000 Einwohner/innen). Rund die Hälfte davon war als niedergelassene Ärztinnen und Ärzte bzw. Zahnärztinnen und Zahnärzte mit eigener Ordination tätig.
Die Zahl der in niederösterreichischen Krankenanstalten zur Verfügung stehenden Akutbetten belief
sich im Jahr 2004 auf rund 7.900 (50,6 Akutbetten pro 10.000 Einwohner/innen). Im Jahr 2007
standen in niederösterreichischen Krankenanstalten rund 8.110 Akutbetten (51,0 pro 10.000 Einwohnerinnen) zur Verfügung (vgl. GÖG/ÖBIG 2006, GÖG/ÖBIG 2008).
V letech 2004 aţ 2008 byl celkový počet činných lékařek a lékařů (včetně zubních lékařek a lékařů)
na 10.000 obyvatel na jiţní Moravě a v Dolním Rakousku na podobné úrovni (roční průměr JMK:
42,4; roční průměr Dolní Rakousko: 43,0). Jak v JMK, tak v Dolním Rakousku byl ve sledovaném období zaznamenán nárůst počtu lékařek a lékařů na 10.000 obyvatel.
In den Jahren 2004 bis 2008 lag die Anzahl der tätigen Ärztinnen und Ärzte insgesamt (inklusive
Zahnärztinnen/Zahnärzte) pro 10.000 Einwohner/innen in Südmähren und Niederösterreich auf
ähnlichem Niveau (Jahresdurchschnitt Südmähren: 42,4; Jahresdurchschnitt Niederösterreich: 43,0).
Sowohl in Südmähren als auch in Niederösterreich ist im vorliegenden Beobachtungszeitraum eine
Zunahme der Ärztinnen und Ärzte pro 10.000 Einwohner/innen zu verzeichnen.
Počet lékařek a lékařů na 10.000 obyvatel celkem na jiţní Moravě a v Dolním Rakousku v období
2004 aţ 2008 /
Anzahl der Ärztinnen und Ärzte insgesamt pro 10.000 Einwohner/innen in Südmähren und
Niederösterreich im Zeitverlauf 2004 bis 2008
46
45
44
43
42
41
40
39
2004
2005
JMK / Südmähren
2006
2007
2008
Zdroj / Quelle:
ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2004-2008; Österreichische Ärztekammer und Zahnärztekammer 2004-2008;
124
5.2 Lůţka v domovech důchodců na 100.000 obyvatel (JMK)
resp. 1.000 obyvatel (Dolní Rakousko) /
Betten in Pflegeheimen pro 100.000 Einwohner
(Südmähren) bzw. 1.000 Einwohner (NÖ)
Se stoupajícím věkem stoupá potřeba péče a ošetřování. Jestliţe potřebnou péči nemohou vykonávat rodinní příslušníci nebo například mobilní sociální sluţby, můţe být potřebná podpora a péče
zabepečena v pečovatelském domově nebo domově důchodců.
Die Wahrscheinlichkeit von Betreuungs- und Pflegebedürftigkeit steigt mit zunehmendem Alter.
Wenn notwendige Hilfeleistungen durch Angehörige oder beispielsweise mobile soziale Dienste
nicht mehr abgedeckt werden können, bietet die Übersiedlung in ein Alten- oder Pflegeheim eine
Möglichkeit, den notwendigen Unterstützungs- und Pflegebedarf zu decken.
JMK / Südmähren
Vzhledem k narůstajícímu počtu obyvatel vyššího věku je zjevné, ţe počet lůţek tohoto typu v letech 2004-2008 v JMK s 1,13 miliony obyvatel je nedostačující. Tři nejdůleţitější typy zařízení
pečující o nemocné a nemohoucí seniory, tj. stacionáře pro dospělé, léčebny pro dlouhodobě nemocné a hospice v lepším případě počty lůţek udrţují, častěji však je redukují přímo v kontradikci s
demografickým vývojem společnosti. O mnoho optimističtější není ve sledovaných letech pohled do
zařízení pro děti. Rovněţ technické vybavení v řadě případů není na úrovni své doby.
Angesichts der wachsenden Einwohnerzahl in höherem Alter ist es offensichtlich, dass die Anzahl
der Betten dieses Typs in den Jahren 2004 bis 2008 in Südmähren mit 1,13 Mio. Einwohnern unzureichend ist. Die drei wichtigsten Typen von Pflegeeinrichtungen für Kranke und pflegebedürftige
Senioren, d. h. Tagespflege für Erwachsene, Pflegeheime sowie Hospize erhalten bestenfalls ihre
Bettenanzahl, häufiger kommt es allerdings zu einem Abbau, was in direktem Widerspruch zur demografischen Entwicklung der Gesellschaft steht. Kaum optimistischer ist in den beobachteten Jahren auch die Lage in Kindereinrichtungen. Auch die technische Ausstattung entspricht häufig nicht
dem aktuellen Stand.
Počet lůţek v zařízeních sociální péče / 100.000 obyvatel v JMK /
Anzahl der Betten in Einrichtungen des Sozialwesens pro 100.000 Einwohner in Südmähren
Typ zařízení / Art der Einrichtung
stacionáře pro dospělé / Tagespflege für Erwachsene
2004
2005
2006
2007
2008
208
234
234
234
139
Podle „Rakouského strukturovaného plánu zdravotnictví 2006“ bylo v roce 2004 k dispozici 10.440
pečovatelských míst a míst pro přestárlé (kolem 6,7 míst na 1.000 obyvatel celkem, popř. kolem 86
míst na 1.000 obyvatel ve věku od 75 let a výše). Dle vlastního šetření VG ÖBIG byl počet
disponibilních míst v podobných zařízeních v roce 2008 kolem 10.350 (kolem 6,5 míst na 1.000
obyvatel celkem, tedy kolem 79 míst na 1.000 obyvatel ve věku nad 75let).
125
Laut „Österreichischem Strukturplan Gesundheit 2006“ standen in Niederösterreich im Jahr 2004
rund 10.440 Alten- und Pflegeheimplätze zur Verfügung (rund 6,7 Plätze pro 1.000 Einwoher/innen
insgesamt bzw. rund 86 Plätze pro 1.000 Einwohner/innen im Alter von 75 Jahren und darüber).
Entsprechend einer GÖG/ÖBIG-eigenen Erhebung lag die Zahl der zur Verfügung stehenden Plätze
in derartigen Einrichtungen im Jahr 2008 bei rund 10.350 (rund 6,5 Plätze pro 1.000 Einwoher/innen insgesamt bzw. rund 79 Plätze pro 1.000 Einwohner/innen im Alter von 75 Jahren und
darüber).
Vzhledem k rozdílné organizaci sociálních systémů v ČR a v Rakousku a s tím souvisejících rozdílných sociálních zákonodárství a oprávnění vyuţívat pečovatelské sluţby je upuštěno od srovnávání údajů, které jsou k dispozici.
Aufgrund der unterschiedlichen Organisation der Sozialsysteme in Tschechien und Österreich und
damit einhergehend unterschiedlicher Sozialgesetzgebungen und Berechtigungen zur Inanspruchnahme von Pflegeleistungen wird auf einen Vergleich der vorhandenen Daten verzichtet.
126
5.3 Paliativní a hospicová péče /
Palliativ- und Hospizversorgung
Cílovou skupinou hospicové a paliativní péče jsou nejen nevyléčitelně nemocní a umírající lidé a
pacienti v pokročilém stádiu onemocnění se silnými bolestmi, psychickými potíţemi a/nebo jinými
závaţnými symptomy, které omezují ţivotní kvality (= paliativní pacienti), ale také jejich rodinní
příslušníci.
Zielgruppe der Hospiz- und Palliativversorgung sind sowohl unheilbar kranke und sterbende Menschen in einem fortgeschrittenen Erkrankungsstadium mit starken Schmerzen, psychischen Beschwerden und/oder mit anderen die Lebensqualität beeinträchtigenden Symptomen (= Palliativpatientinnen und -patienten) als auch ihre Angehörigen.
JMK / Südmähren
Hospicová péče v JMK nedosahuje potřebné kapacity a kvality hodné tohoto označení. Z tabulky
Hospicová péče v JMK je zřejmé, ţe se počet hospiců a jejich lůţková kapacita v JMK ve sledovaném
období 2004-2008 neměnily, pouze počty zemřelých na 1.000 hospitalizovaných pacientů v
hospicech narůstá, coţ svědčí o závaţnosti onemocnění hospitalizovaných pacientů i odpovědném
výběru ze všech ţadatelů o tuto péči. Funkci hospiců v řadě případů přebírají v řadových
nemocnicích oddělení paliativní medicíny a léčby bolesti. Počet odborných lékařů této specializace
pomalu narůstá, neodpovídá však potřebám současné společnosti JMK.
Die Pflege in den Hospizen erreicht nicht die erforderliche Kapazität und Qualität. Aus Tabulka /
Tabelle 5.3.1 wird deutlich, dass sich die Anzahl der Hospize und deren Bettenkapazität im Beobachtungszeitraum 2004 bis 2008 nicht verändert haben. Nur die Anzahl der Gestorbenen pro
1.000 hospitalisierte Patienten in Hospizen wächst, was die Relevanz der Erkrankungen der hospitalisierten Patienten bezeugt und auch die verantwortliche Auswahl der Antragssteller um diese Pflege
bestätigt. Die Funktion der Hospize übernehmen in vielen Fällen Abteilungen in gewöhnlichen Krankenhäusern, die sich auf Palliativmedizin oder Schmerztherapie ausrichten. Die Anzahl von Fachärzten in dieser Spezialisierung wächst langsam und entspricht nicht den Bedürfnissen der heutigen
Gesellschaft Südmährens.
Hospicová péče v JMK / Hospizpflege in Südmähren
2004
2005
2006
2007
2008
2 / 60
2 / 66
2 / 66
2 / 64
2 / 65
535 / 369
602 / 428
591 / 447
609 / 475
619 / 481
počet pac./10.000 obyv. / Anzahl der
Patienten pro 10.000 Bewohner
4,8
5,3
5,2
5,4
5,4
počet zemřelých / 1.000 pac. / Anzahl
der Verstorbenen pro 1.000 Patienten
689,7
711,0
756,3
780,0
777,1
počet hospiců / lůţek /
Anzahl von Hospizen / Betten
absol. počet pacientů / zemřelí / absolute Anzahl der Patienten / Verstorbene
127
Paliativní medicína a léčba bolesti v JMK / Palliativmedizin und Schmerztherapie in Südmähren
2004
2005
2006
2007
2008
počet lékařů s odbornou způsobilostí /
Fachärzte mit Fachqualifizierung
-
1
5
7
11
počet lůţek / Anzahl der Krankenhausbetten
-
-
-
-
-
V Dolním Rakousku se paliativní a hospicová péče realizuje různými způsoby - formou péče a
nabídkami sluţeb: paliativní stanice, stacionární hospicy, paliativní konsiliární sluţby, mobilní
paliativní týmy a týmy hospiců.
Paliativní stanice je buď samostatnou stanicí, která tvoří součást nemocnice pro akutní pacienty
popř. ve s ní ve spojení s , a specializuje se na paliativní pacienty. Multioborový odborný tým pečuje
celostně o pacienta a jeho rodinné příslušníky. V roce 2008 bylo v Dolním Rakousku k dispozici ve
čtyřech paliativních stanicích celkem 30 lůţek.
Stacionární hospicy jsou zařízení s vlastní organizační strukturou, která mohou být přiřazena
stacionárním pečovatelským zařízením. Ve stacionárních hospicích je v poslední fázi ţivota
pečováno o paliativní pacienty, kteří nevyţadují ošetření akutní nemocnice a péče doma nebo v
domově seniorů jiţ není moţná. V roce 2008 bylo ve čtyřech stacionárních hospicech zřízeno
celkem 26 lůţek.
Paliativní konsiliární sluţba je sestavena z multioborového profesionálního týmu v nemocnici a
zaměřuje se v první řadě na lékařský a pečovatelský personál na stanicích a ambulancích, v druhé
řadě na pacienty a jejich příslušníky. Sluţba pracuje jako poradna a nabízí své zkušenosti v léčení
chronických bolestí, kontrole symptomů, celostní péči a psychosociální poradenské sluţby. V roce
2008 vykonávalo v dolnorakouských zdravotnických zařízeních paliativní konsiliární sluţby 11
týmů, převáţně ve zdravotnických zařízeních, jejichţ součástí jsou paliativní stanice.
Mobilní paliativní týmy jsou multioborové profesionální týmy (lékařský personál, pečovatelé,
psychoterapeuti, příslušníci rodiny), jejichţ nabídka se v prvé řadě zaměřuje na pečovatele doma a
v domovech pro seniory. Týmy pracují jako poradna, podávají instrukce a nabízejí své zkušenosti
v léčení chronických bolestí, kontrole symptomů, paliativní péči a psychosociální činnosti. V roce
2008 pracovalo v Dolním Rakousku 9 takových týmů.
Týmy hospiců se skládají z kvalifikovaných, dobrovolných hospicových poradců a poradkyň a
nejméně jedné koordinující odborné síly z povolání. Nabízejí paliativním pacientům a jejich
příslušníkům mezilidský doprovod a poradnu v době nemoci, bolestí, rozloučení a smutku. Mobilní
týmy hospiců jsou chápany jako součást rozsáhlé pečovatelské sítě a pracují v úzké spolupráci
s jinými odbornými sluţbami v paliativní péči. V roce 2008 bylo v Dolním Rakousku 30 hospicových
týmů.
128
In Niederösterreich erfolgt die Hospiz- und Palliativversorgung durch unterschiedliche Betreuungsund Unterstützungsangebote: Palliativstationen, stationäre Hospize, Palliativkonsiliardienste, mobile
Palliativteams und Hospizteams.
Eine Palliativstation ist eine innerhalb von bzw. im Verbund mit einem Akutkrankenhaus eigenständige Station, die auf die Versorgung von Palliativpatientinnen/-patienten spezialisiert ist. Ein multiprofessionell zusammengesetztes Team kümmert sich in einem ganzheitlichen Ansatz um die Patientinnen/Patienten und deren Angehörige. Im Jahr 2008 standen in Niederösterreich an vier Standorten Palliativstationen mit insgesamt 30 Betten zur Verfügung.
Stationäre Hospize sind Einrichtungen mit eigener Organisationsstruktur, die stationären Pflegeeinrichtungen zugeordnet sein können. In stationären Hospizen werden Palliativpatientinnen/-patienten in der letzten Lebensphase betreut, bei denen eine Behandlung im Akutkrankenhaus nicht erforderlich und eine Betreuung zu Hause oder in einem Pflegeheim nicht mehr möglich ist. Im Jahr
2008 waren an vier Standorten stationäre Hospize mit insgesamt 26 Betten eingerichtet.
Der Palliativkonsiliardienst wird von einem multiprofessionell zusammengesetzten Team im Krankenhaus gebildet und wendet sich in erster Linie an das betreuende ärztliche Personal und an Pflegepersonen in den Stationen und in den Ambulanzen, erst in zweiter Linie an die Patientinnen/Patienten und deren Angehörige. Der Dienst ist beratend tätig und bietet seine Erfahrung in
Schmerztherapie, Symptomkontrolle, ganzheitlicher Pflege und psychosozialer Begleitung an. Im
Jahr 2008 verrichteten in niederösterreichischen Krankenanstalten elf Teams Palliativkonsiliardienste, vorwiegend in Krankenanstalten, die über keine Palliativstation verfügen.
Mobile Palliativteams sind multiprofessionell zusammengesetzte Teams (z. B. ärztliches Personal,
Pflegepersonen, Physiotherapeutinnen/-therapeuten, Angehörige), deren Angebote sich in erster
Linie an die Betreuenden zu Hause und im Heim richten. Die Teams sind beratend und anleitend tätig und bieten ihre Erfahrung in Schmerztherapie, Symptomkontrolle, Palliativpflege und psychosozialer Begleitung an. Im Jahr 2008 waren in Niederösterreich neun derartige Teams tätig.
Hospizteams setzen sich aus qualifizierten ehrenamtlichen Hospizbegleiterinnen/-begleitern und
mindestens einer hauptamtlichen koordinierenden Fachkraft zusammen. Sie bieten Palliativpatientinnen/-patienten und Angehörigen mitmenschliche Begleitung und Beratung in der Zeit von Krankheit, Schmerz, Abschied und Trauer. Mobile Hospizteams verstehen sich als Teil eines umfassenden
Betreuungsnetzwerkes und arbeiten eng mit anderen Fachdiensten in der palliativen Versorgung
zusammen. Im Jahr 2008 waren in Niederösterreich dreißig Hospizteams tätig.
Přestoţe jednotlivé informace naznačují srovnání mezi JMK a Dolním Rakouskem (zatímco v Dolním
Rakousku v roce 2008 byly zřízeny čtyři stacionární hospice s 26 lůţky, v JMK byly k dispozici
2 hospice s 66 lůţky), od přímého srovnání je upuštěno, neboť nabídka hospicové paliativní péče je
kromě stacionárních zařízení doplňována různými dalšími sluţbami (srov. např. hospicové týmy v
Dolním Rakousku).
Obwohl einzelne Informationen einen Vergleich zwischen Südmähren und Niederösterreich nahelegen (während in Niederösterreich im Jahr 2008 vier stationäre Hospize mit 26 Betten eingerichtet
waren, standen in Südmähren zwei Hospize mit 66 Betten zur Verfügung), wird von einem direkten
Vergleich abgesehen, da das Angebot hinsichtlich der Hospiz- und Palliativversorgung neben stationären Einrichtungen durch weitere, unterschiedliche Dienste ergänzt wird (vgl. z. B. Hospizteams
in Niederösterreich).
129
5.4 Velké lékařské přístroje / Medizinische Großgeräte
Moderní medicína je závislá na mnoţství vyspělého a velmi nákladného zdravotnického vybavení.
Jedná se o nejrůznější přístroje pro diagnostiku (RTG, CT, NMR apod.) a pro léčbu (ozařovače, hemodialyzační přístroje apod.), rovněţ jde o kombinovaná zařízení (např. lithotriptory s UZ nebo RTG
naváděním atd.) a mnohé další.
Rozvoj moderní lékařské technologie pokračuje velmi rychle, a zařízení, kterými ještě před nedávnem disponovaly pouze špičkové nemocnice, jsou nyní součástí běţného inventáře. Při zvaţování,
jaké mnoţství kterého zařízení pro které pracoviště (nebo do jaké míry) je optimální, je zajisté třeba
velice důsledně prověřit poměr ceny a uţitku: na jedné straně musí být zajištěna dostupnost pro
veřejnost, na druhé straně je třeba brát zřetel na pořizovací a provozní náklady daného přístroje,
jakoţ i na jeho optimální vyuţití a moţnost zajistit obsluhu dostatečně kvalifikovaným personálem.
Die moderne Medizin hängt von einem Pool fortgeschrittener und sehr aufwendiger Medizintechnik
ab. Es handelt sich um unterschiedlichste Geräte für Diagnostik (RTG, CT, NMR etc.) und Therapie
(Strahler, Hämodialysatoren etc.) sowie um kombinierte Anlagen (Lithotriptoren mit ZU- oder RTGLenkung etc.) u. v. m.
Die Entwicklung moderner Medizintechnik verläuft enorm schnell, und Geräte, über die noch vor
kurzem nur Spitzenkliniken verfügten, gehören heute zum üblichen Inventar. Bei der Erwägung,
welche Menge welcher Geräte für welche Arbeitsstätten (bzw. welche Stufe) optimal ist, muss das
Kosten-Nutzen-Verhältnis allerdings sehr konsequent überprüft werden: Einerseits soll eine möglichst einfache Verfügbarkeit für die Öffentlichkeit gewährleistet sein, andererseits sind die nicht
geringen Beschaffungs- und Betriebskosten dieser Geräte sowie ihre optimale Nutzung und Bedienung durch ein ausreichend qualifiziertes Personal zu berücksichtigen.
JMK / Südmähren
V JMK je moţno v období let 2004-2008 pozorovat v celé oblasti sledované přístrojové techniky
stav svědčící o uspokojení potřeb zdravotnických zařízení a nemocnic s přechodem k průběţnému
racionálnímu dovybavování a nahrazování přístrojového parku nejnovější technikou bez nároků na
jeho podstatné početní rozšiřování.
In Südmähren kann man im Zeitraum 2004 bis 2008 im ganzen Gebiet beobachten, dass die Bedürfnisse in den Gesundheitsanstalten und Krankenhäusern abgedeckt waren und eine rationale
Nachrüstung und Erneuerung des Instrumentenparks mit modernsten Geräten ohne wesentliche
Aufstockung vorgenommen wird.
130
Počet velkých lékařsko-technických přístrojů v JMK v letech 2004–2008 /
Anzahl medizinisch-technischer Großgeräte in Südmähren in den Jahren 2004 bis 2008
přístroje / Geräte
2004
2005
2006
2007
2008
14
15
-
-
-
CT spirální 1-2 řady detektorů
-
-
14
11
8
CT spirální 4-12 řad detekt.
-
-
3
2
2
CT spirální 16 a více řad detekt.
-
-
-
5
8
Magnet. rezonance (tomograf MR)
3
4
-
-
-
Magnet. rezonance (tomograf MR) nad 1 – 1,5 T
-
-
3
4
6
CT spirální
Magnet. rezonance (tomograf MR) pod 0,5 T
-
-
1
1
1
COR
2
2
2
2
2
Radioterapie RTG
2
2
2
2
4
RTG simulátory
3
4
3
3
5
Lineární urychlovač s 1 energií X
1
1
1
1
1
Lineární urychlovač s více energiemi X a s elektrony
2
3
3
3
4
Radionuklidový ozařovač pro teleterapii Co-60
3
3
3
3
3
Radionuklidový ozařovač ALF brachyterapeutický s LDR/MDR
1
1
-
-
-
Radionuklidový ozařovač ALF brachyterapeutický s HDR
2
2
2
2
2
Radionuklidový ozařovač výše nespecifikovaný
1
1
1
1
1
Scintilační gama kamera planární
8
7
7
7
7
Scintilační gama kamera SPECT s 1 detektorem
3
3
3
3
3
Scintilační gama kamera SPECT s 2 a více detektory
6
6
8
9
8
PET
1
1
-
-
-
PET bez CT
-
-
1
1
1
PET s CT
-
-
-
-
1
V Rakousku je definice lékařsko-technických velkých zařízení součástí „Rakouského strukturálního
plánu zdraví“ (ÖSG), který mimo jiné stanovuje kritéria pro speciální zdravotnické vybavení, jako je
například dostupnost daného pracoviště, počet obyvatel na velké zařízení, kvalifikace zaměstnanců
atd. Podle ÖSG jsou následující přístroje povaţovány za velká lékařsko-technická zařízení (viz GÖG
2010b):
»
přístroj počítačové tomografie (CT),
»
přístroj pro magnetickou rezonanci a tomografii (MR),
»
pracoviště koronární angiografie (pracoviště srdeční katerizace, COR),
»
zařízení pro léčbu ozařováním, resp. pro megavoltovou terapii (STR; lineární urychlovač,
Gamma-nůţ)
»
zařízení pro emisní počítačovou tomografii (ECT; včetně ECT-CT) a
»
zařízení pro pozitronovou emisní tomografii (PET; včetně PET-CT).
131
V Dolním Rakousku bylo v období mezi lety 2004 aţ 2008 pořízeno celkem asi 90 takových
přístrojů, necelých 50 % z toho byly CT přístroje.
In Österreich erfolgt die Definition medizinisch-technischer Großgeräte im Rahmen des „Österreichischen Strukturplans Gesundheit“ (ÖSG), der neben den speziellen medizinischen Geräten Kriterien wie z. B. die Erreichbarkeit eines Standortes, Einwohnerzahlen pro Großgerät, Qualifikation des
Personals etc. festlegt. Laut ÖSG gelten folgende Geräte als medizinisch-technische Großgeräte (s.
GÖG 2010b):
»
Computertomographiegeräte (CT),
»
Magnetresonanz-Tomographiegeräte (MR),
»
coronarangiographische Arbeitsplätze (Herzkatheterarbeitsplätze; COR),
»
Strahlen- bzw. Hochvolttherapiegeräte (STR; Linearbeschleuniger, Gamma-Knife),
»
Emissions-Computer-Tomographiegeräte (ECT; inkl. ECT-CT) und
»
Positronen-Emissions-Tomographiegeräte (PET; inkl. PET-CT).
In Niederösterreich waren im Zeitraum 2004 bis 2008 insgesamt rund 90 derartige Geräte eingerichtet, knapp 50 Prozent davon waren CT-Geräte.
Počet velkých lékařsko-technických přístrojů v Dolním Rakousku v letech 2004 – 2008 /
Anzahl medizinisch-technischer Großgeräte in Niederösterreich in den Jahren 2004 bis 2008
2004
2005
2006
2007
2008
Computertomographiegeräte (CT)
43
43
43
43
43
Magnetresonanz-Tomographiegeräte (MR)
21
22
22
22
22
Coronarangiographische Arbeitsplätze (COR)
4
5
6
7
8
Strahlen- bzw. Hochvolttherapiegeräte (STR)
3
3
3
5
5
Emissions-Computer-Tomographiegeräte (ECT; inkl. ECT-CT)
15
15
15
11
11
Positronen-Emissions-Tomographiegeräte (PET; inkl. PET-CT)
2
2
3
3
3
Zdroj / Quelle: GÖG/ÖBIG 2010b;
Rozdělíme-li jednotlivé dostupné typy zařízení v Jihomoravském kraji do primárních skupin, které v
maximální míře odpovídají rakouské definici, lze konstatovat, ţe ve srovnání s Dolním Rakouskem
ohledně zařízení pro počítačovou tomografii (CT), přístrojů pro magnetickou resonanci a tomografii
(MRI) a pracovišť koronární angiografie (COR), připadá v JMK na dostupné zařízení více obyvatel
(méně příznivá situace co do pokrytí), naproti tomu co se týče zařízení pro léčbu ozařováním (STR) a
zařízení pro emisní počítačovou tomografii (ECT), připadá v JMK na jedno příslušné velké zařízení
méně obyvatel (příznivější situaci co do pokrytí).
Bei Zusammenführung der einzelnen in Südmähren verfügbaren Gerätetypen zu Obergruppen, die
weitgehend der österreichischen Definition entsprechen, lässt sich feststellen, dass im Vergleich zu
Niederösterreich bei Computertomographiegeräten (CT), Magnetresonanz-Tomographiegeräten
(MR) und coronarangiographischen Arbeitsplätzen (COR) in Südmähren mehr Einwohner/innen auf
die verfügbaren Geräte entfallen (ungünstigere Versorgungssituation), bei Strahlentherapiegeräten
132
(STR) und Emmissions-Computer-Tomographiegeräten (ECT) hingegen weniger Einwohner/innen
pro entsprechendem Großgerät zu beobachten sind (günstigere Versorgungssituation).
Počet obyvatel na kaţdé velké lékařsko-technické zařízení v Jihomoravském kraji (JMK) a Dolním
Rakousku (NÖ) v letech 2004 – 2008 /
Anzahl der Einwohner pro medizinisch-technischem Großgerät in Südmähren (JMK)
und Niederösterreich (NÖ) in den Jahren 2004 bis 2008
Region
2004
2005
2006
2007
2008
Typ zařízení /
Gerätetyp
CT
JMK
80.578
75.357
66.621
63.363
NÖ
36.208
36.502
36.777
36.967
37.145
MR
JMK
376.033
282.590
283.141
228.107
163.878
NÖ
74.141
71.345
71.883
72.254
72.602
COR
JMK
564.049
565.179
566.282
570.267
573.573
NÖ
389.239
313.919
263.570
227.083
199.655
STR
JMK
75.207
66.492
75.504
76.036
57.357
NÖ
518.985
523.199
527.141
317.916
319.448
ECT
PET
63.730
JMK
66.359
70.647
62.920
60.028
63.730
NÖ
103.797
104.640
105.428
144.507
145.204
JMK
1.128.098
1.130.358
1.132.563
1.140.534
573.573
NÖ
778.478
784.798
527.141
529.860
532.413
Statistik Austria – Statistik des Bevölkerungsstandes 2004-2008, GÖG/ÖBIG;
133
6 Seznam pramenů / Quellenverzeichnis
Seznam českých pramenů / Tschechisches Quellenverzeichnis
ČSÚ Statistické ročenky České republiky / Jihomoravského kraje 2004-2008
ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2004-2008
Epidat rok 2005-2009
Evidence Inspekce práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj
Inspekce práce – Evidence pracovních úrazů
SZÚ Praha – Národní registr nemocí z povolání, roky 2004 – 2008
ÚZIS – HIS CR (Health Interview Surveys – Dotazovací šetření o zdravotním stavu), 2009
Vývoj prevalence kuřáctví v dospělé populaci ČR názory a postoje občanů ČR k problematice kouření
(období 1997 – 2008). Výzkumná zpráva SZÚ, autoři: Sovinová, H. Sadílek, P., Csémy, L. Praha 2009
Vyhláška č. 3/2010 Sb. v platném znění o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních
prohlídek
Vyhláška č. 537/2006 Sb. v platném znění o očkování proti infekčním nemocem
Vyhláška 252/2004 Sb., v platném znění, kterou se stanoví hygienické poţadavky na pitnou a
teplou vodu a četnost a rozsah jejich kontroly
Vyhláška č. 168/2006 Sb., kterou se stanoví povrchové vody vyuţívané ke koupání osob, ve znění
pozdějších předpisů
Energetický úřad ČR, http://www.eru.cz
Český statistický úřad Praha, pobočka Brno, http://www.czso.cz
http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf
Projekt „Noise Observation and Information Service for Europe“;
http://noise.eionet.europa.eu/index.html
Český hydrometeorologický ústav Praha, pobočka Brno – www.chmi.cz
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/tab_roc/tab_roc_CZ.html
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/ozko/ozko_CZ.html
Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje – www.khsbrno.cz
http://www.khsbrno.cz/katalog/koupaliste/tab1.php
134
Seznam rakouských pramenů / Österreichisches Quellenverzeichnis
BMG (Hg.) (2009): Österreichischer Trinkwasserbericht 2005–2007. Bericht des Bundesministers für
Gesundheit zur Information der Verbraucher über die Qualität von Wasser für den menschlichen
Gebrauch (Trinkwasser). Wien;
http://www.bmg.gv.at/home/Schwerpunkte/VerbraucherInnengesundheit/Lebensmittel/Trinkwasse
r/Oesterreichischer_Trinkwasserbericht (23. 9. 2010)
Brandstätter, Manfred; Scheicher, Elisabeth (2009): Jahresbericht der Luftgütemessungen
in Niederösterreich 2008. Amt der Niederösterreichischen Landesregierung (Hg.). Baden
Dalbokova, D.; Krzyzanowski, M.; Lloyd, S. (Hg.) (2007): Childern’s Health and the Environment in
Europe. A baseline assessment. WHO, Regional Office in Europe
Dür, Wolfgang; Griebler, Robert (2007): Gesundheit der österreichischen SchülerInnen im Lebenszusammenhang. Ergebnisse des WHO-HBSC-Survey 2006, Schriftenreihe des Bundesministeriums
für Gesundheit, Familie und Jugend. Wien
GÖG/ÖBIG (2006): Österreichischer Struktuplan Gesundheit 2006. ÖSG 2006. Im Auftrag der Bundesgesundheitsagentur. Bundesministerium für Gesundheit (Hg.). Gesundheit Österreich GmbH /
Geschäftsbereich ÖBIG. Wien
GÖG/ÖBIG (2008): Österreichischer Struktuplan Gesundheit 2008. ÖSG 2008. Im Auftrag der Bundesgesundheitsagentur. Bundesministerium für Gesundheit (Hg.). Gesundheit Österreich GmbH /
GÖG/ÖBIG (2010a): Bericht zur Drogensituation 2010. Im Auftrag der Europäischen Beobachtungsstelle für Drogen und Drogensucht und des Bundesministeriums für Gesundheit. Gesundheit Österreich GmbH / Geschäftsbereich ÖBIG. Wien;
http://www.goeg.at/media/download/berichte/Drogensituation_2010.pdf (12. 1. 2011)
GÖG/ÖBIG (2010b): Österreichischer Struktuplan Gesundheit 2010. ÖSG 2010. Im Auftrag der Bundesgesundheitsagentur. Bundesministerium für Gesundheit (Hg.). Gesundheit Österreich GmbH /
Haidinger, Gerald; Waldhör, Thomas; Vutuc, Christian (2009): Zur Häufigkeit und zum Schweregrad
von Asthma bronchiale, Heuschnupfen und Neurodermitis bei Schulkindern in Niederösterreich.
Schlussbericht der ISAAC-Studie Niederösterreich 2008. Amt der NÖ Landesregierung (Hg.).
St. Pölten;
http://www.noel.gv.at/bilder/d43/ISAACNiederoesterreichEndfassung.pdf (6. 9. 2010)
Hann, Werner; Scheicher, Elisabeth (2007): Jahresbericht der Luftgütemessungen in Niederösterreich
2006. Amt der Niederösterreichischen Landesregierung (Hg.). Baden
Hann, Werner; Scheicher, Elisabeth (2008): Jahresbericht der Luftgütemessungen in Niederösterreich
2007. Amt der Niederösterreichischen Landesregierung (Hg.). Baden
Hann, Werner; Scheicher, Elisabeth, Schmittner Wolfgang (2005): Jahresbericht der Luftgütemessungen in Niederösterreich 2004. Amt der Niederösterreichischen Landesregierung (Hg.). Baden
Seznam pramenů / Quellenverzeichnis
135
Hann, Werner; Scheicher, Elisabeth, Schmittner Wolfgang (2006): Jahresbericht der Luftgütemessungen in Niederösterreich 2005. Amt der Niederösterreichischen Landesregierung (Hg.). Baden
Statistik Austria (2006a): Wohnsituation der Bevölkerung. Ergebnisse der Volks-, Gebäude- und
Wohnungszählung 2001. Wien
Statistik Austria (2007a): Österreichische Gesundheitsbefragung 2006/2007. Im Auftrag des Bundesministeriums für Gesundheit, Familie und Jugend (Hg.) und der Bundesgesundheitsagentur. Wien
Statistik Austria (Hg.) (2006b): Statistisches Jahrbuch Österreichs 2007. Wien
Statistik Austria (Hg.) (2007b): Statistisches Jahrbuch Österreichs 2008. Wien
Statistik Austria (Hg.) (2008): Statistisches Jahrbuch Österreichs 2009. Wien
Überreiter, Ernst; Schwaiger, Karl (2010): Kommunale Abwasserrichtlinie der EU – 91/271/EWG.
Österreichischer Bericht 2010. Gemäß Artikel 16 der Richtlinie 91/271/EWG über die Behandlung
von kommunalem Abwasser für den Zeitraum 2007 – 2008. Bundesministerium für Land- und
Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft (BMLFUW, Hg). Wien;
http://publikationen.lebensministerium.at/article/archive/28609/0? (12. 1. 2011)
Überreiter, Ernst; Windhofer, Georg; Lenz, Katharina; Clara, Manfred; Zieritz, Irene (2008): Kommunale Abwasserrichtlinie der EU – 91/271/EWG. Österreichischer Bericht 2008. Gemäß Artikel 16 der
Richtlinie 91/271/EWG über die Behandlung von kommunalem Abwasser für den Zeitraum 2005–
2006. Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft (BMLFUW,
Hg). Wien;
http://wisa.lebensministerium.at/article/articleview/74935/1/27033 (12. 1. 2011)
Uhl, Alfred; Bachmayer, Sonja; Kobrna, Ulrike, Puhm, Alexandra; Springer, Alfred; Kopf, Nikolaus;
Beiglböck, Wolfgang; Eisenbach‐Stangl, Irmgard; Preinsperger, Wolfgang; Musalek, Michael (2009):
Handbuch Alkohol – Österreich: Zahlen, Daten, Fakten, Trends 2009. 3., überarbeitete und ergänzte
Auflage. Hg. vom Bundesministerium für Gesundheit. Wien
WHO 2010: Health and Environment in Europe: Progress Assessment. World Health Organization,
Regional Office in Europe
136
Příloha / Anhang
Tabulka 2.1.1: Struktura obyvatelstva Jihomoravského kraje 2004
Tabelle 2.1.1: Bevölkerungsstruktur Südmähren 2004
v absoltní hodnotě / absolut
v procentech / in Prozent
dle věkových skupin / nach Altersgruppen
celkem /
insgesamt
0-14
15-44
45-64
celkem /
insgesamt
65+
0-14
15-44
45-64
65+
muži / männlich
Brno
174.520
25.039
77.889
49.023
22.569
100,0
14,3
44,6
28,1
12,9
Brno-venkov
89.529
13.165
42.081
24.998
9.285
100,0
14,7
47,0
27,9
10,4
Blansko
51.429
8.489
23.032
13.767
6.141
100,0
16,5
44,8
26,8
11,9
Břeclav
56.447
9.689
25.789
15.042
5.927
100,0
17,2
45,7
26,6
10,5
Hodonín
77.375
12.299
36.535
20.420
8.121
100,0
15,9
47,2
26,4
10,5
Vyškov
42.624
6.727
19.674
11.529
4.694
100,0
15,8
46,2
27,0
11,0
Znojmo
55.462
9.346
25.369
15.038
5.709
100,0
16,9
45,7
27,1
10,3
547.386
84.754
250.369
149.817
62.446
100,0
15,5
45,7
27,4
11,4
JMK / Südmähren
ženy / weiblich
Brno
193.209
23.988
77.189
55.684
36.348
100,0
12,4
40,0
28,8
18,8
Brno-venkov
91.997
12.509
39.622
25.515
14.351
100,0
13,6
43,1
27,7
15,6
Blansko
53.730
8.061
21.803
14.326
9.540
100,0
15,0
40,6
26,7
17,8
Břeclav
59.414
8.983
24.627
15.679
10.125
100,0
15,1
41,4
26,4
17,0
Hodonín
80.620
11.462
34.061
21.271
13.826
100,0
14,2
42,2
26,4
17,1
Vyškov
44.219
6.619
18.376
11.612
7.612
100,0
15,0
41,6
26,3
17,2
Znojmo
57.523
8.799
24.193
15.112
9.419
100,0
15,3
42,1
26,3
16,4
580.712
80.421
239.871
159.199
101.221
100,0
13,8
41,3
27,4
17,4
JMK / Südmähren
muži a ženy /männlich und weiblich
Brno
367.729
49.027
155.078
104.707
58.917
100,0
13,3
42,2
28,5
16,0
Brno-venkov
181.526
25.674
81.703
50.513
23.636
100,0
14,1
45,0
27,8
13,0
Blansko
105.159
16.550
44.835
28.093
15.681
100,0
15,7
42,6
26,7
14,9
Břeclav
115.861
18.672
50.416
30.721
16.052
100,0
16,1
43,5
26,5
13,9
Hodonín
157.995
23.761
70.596
41.691
21.947
100,0
15,0
44,7
26,4
13,9
Vyškov
86.843
13.346
38.050
23.141
12.306
100,0
15,4
43,8
26,6
14,2
Znojmo
112.985
18.145
49.562
30.150
15.128
100,0
16,1
43,9
26,7
13,4
1.128.098
165.175
490.240
309.016
163.667
100,0
14,6
43,5
27,4
14,5
JMK / Südmähren
Zdroj / Quelle: ČSÚ Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2004
celkem /
insgesamt
0-14
15-44
45-64
celkem /
insgesamt
65+
0-14
15-44
45-64
65+
muži / männlich
Brno
174.286
24.652
77.971
48.622
23.041
100,0
14,1
44,7
27,9
13,2
Brno-venkov
91.216
13.895
42.213
25.208
9.900
100,0
15,2
46,3
27,6
10,9
Blansko
51.448
8.038
23.215
13.900
6.295
100,0
15,6
45,1
27,0
12,2
Břeclav
56.626
9.649
25.758
15.132
6.087
100,0
17,0
45,5
26,7
10,7
Hodonín
77.280
11.978
36.435
20.574
8.293
100,0
15,5
47,1
26,6
10,7
Vyškov
42.614
6.575
19.721
11.557
4.761
100,0
15,4
46,3
27,1
11,2
Znojmo
55.329
8.903
25.504
15.150
5.772
100,0
16,1
46,1
27,4
10,4
548.799
83.690
250.817
150.143
64.149
100,0
15,2
45,7
27,4
11,7
JMK / Südmähren
ženy / weiblich
Brno
192.471
23.585
77.066
55.308
36.512
100,0
12,3
40,0
28,7
19,0
Brno-venkov
93.843
13.132
39.949
25.510
15.252
100,0
14,0
42,6
27,2
16,3
Blansko
53.655
7.633
22.014
14.302
9.706
100,0
14,2
41,0
26,7
18,1
Břeclav
59.607
9.010
24.610
15.723
10.264
100,0
15,1
41,3
26,4
17,2
Hodonín
80.377
11.146
33.920
21.354
13.957
100,0
13,9
42,2
26,6
17,4
Vyškov
44.203
6.483
18.393
11.682
7.645
100,0
14,7
41,6
26,4
17,3
Znojmo
57.403
8.456
24.217
15.179
9.551
100,0
14,7
42,2
26,4
16,6
581.559
79.445
240.169
159.058
102.887
100,0
13,7
41,3
27,4
17,7
JMK / Südmähren
muži a ženy / männlich und weiblich
Brno
366.757
48.237
155.037
103.930
59.553
100,0
13,2
42,3
28,3
16,2
Brno-venkov
185.059
27.027
82.162
50.718
25.152
100,0
14,6
44,4
27,4
13,6
Blansko
105.103
15.671
45.229
28.202
16.001
100,0
14,9
43,0
26,8
15,2
Břeclav
116.233
18.659
50.368
30.855
16.351
100,0
16,1
43,3
26,5
14,1
Hodonín
157.657
23.124
70.355
41.928
22.250
100,0
14,7
44,6
26,6
14,1
Vyškov
86.817
13.058
38.114
23.239
12.406
100,0
15,0
43,9
26,8
14,3
Znojmo
112.732
17.359
49.721
30.329
15.323
100,0
15,4
44,1
26,9
13,6
1.130.358
163.135
490.986
309.201
167.036
100,0
14,4
43,4
27,4
14,8
JMK / Südmähren
celkem /
insgesamt
0-14
15-44
45-64
celkem /
insgesamt
65+
0-14
15-44
45-64
65+
muži / männlich
Brno
174.592
24.215
78.505
48.260
23.612
100,0
13,9
45,0
27,6
13,5
Brno-venkov
91.963
13.905
42.626
25.230
10.202
100,0
15,1
46,4
27,4
11,1
Blansko
51.823
7.843
23.560
13.948
6.472
100,0
15,1
45,5
26,9
12,5
Břeclav
56.634
9.425
25.770
15.257
6.182
100,0
16,6
45,5
26,9
10,9
Hodonín
77.114
11.584
36.347
20.765
8.418
100,0
15,0
47,1
26,9
10,9
Vyškov
42.837
6.451
19.903
11.635
4.848
100,0
15,1
46,5
27,2
11,3
Znojmo
55.439
8.719
25.527
15.305
5.888
100,0
15,7
46,0
27,6
10,6
550.402
82.142
252.238
150.400
65.622
100,0
14,9
45,8
27,3
11,9
JMK / Südmähren
ženy / weiblich
Brno
192.088
23.213
76.929
54.942
37.004
100,0
12,1
40,0
28,6
19,3
Brno-venkov
94.720
13.153
40.457
25.535
15.575
100,0
13,9
42,7
27,0
16,4
Blansko
53.887
7.484
22.203
14.297
9.903
100,0
13,9
41,2
26,5
18,4
Břeclav
59.611
8.813
24.563
15.793
10.442
100,0
14,8
41,2
26,5
17,5
Hodonín
80.121
10.871
33.811
21.328
14.111
100,0
13,6
42,2
26,6
17,6
Vyškov
44.322
6.338
18.539
11.698
7.747
100,0
14,3
41,8
26,4
17,5
Znojmo
57.412
8.242
24.264
15.233
9.673
100,0
14,4
42,3
26,5
16,8
582.161
78.114
240.766
158.826
104.455
100,0
13,4
41,4
27,3
17,9
JMK / Südmähren
Brno
366.680
47.428
155.434
103.202
60.616
100,0
12,9
42,4
28,1
16,5
Brno-venkov
186.683
27.058
83.083
50.765
25.777
100,0
14,5
44,5
27,2
13,8
Blansko
105.710
15.327
45.763
28.245
16.375
100,0
14,5
43,3
26,7
15,5
Břeclav
116.245
18.238
50.333
31.050
16.624
100,0
15,7
43,3
26,7
14,3
Hodonín
157.235
22.455
70.158
42.093
22.529
100,0
14,3
44,6
26,8
14,3
Vyškov
87.159
12.789
38.442
23.333
12.595
100,0
14,7
44,1
26,8
14,5
Znojmo
112.851
16.961
49.791
30.538
15.561
100,0
15,0
44,1
27,1
13,8
1.132.563
160.256
493.004
309.226
170.077
100,0
14,1
43,5
27,3
15,0
JMK / Südmähren
celkem /
insgesamt
0-14
15-44
45-64
celkem /
insgesamt
65+
0-14
15-44
45-64
65+
muži / männlich
Brno
176.035
23.979
80.055
47.867
24.134
100,0
13,6
45,5
27,2
13,7
Brno-venkov
95.506
14.170
44.288
25.542
11.506
100,0
14,8
46,4
26,7
12,0
Blansko
51.904
7.731
23.760
14.039
6.374
100,0
14,9
45,8
27,0
12,3
Břeclav
56.175
9.221
25.799
15.308
5.847
100,0
16,4
45,9
27,3
10,4
Hodonín
77.146
11.338
36.175
20.989
8.644
100,0
14,7
46,9
27,2
11,2
Vyškov
43.098
6.437
19.987
11.745
4.929
100,0
14,9
46,4
27,3
11,4
Znojmo
55.474
8.662
25.497
15.386
5.929
100,0
15,6
46,0
27,7
10,7
555.338
81.538
255.561
150.876
67.363
100,0
14,7
46,0
27,2
12,1
JMK / Südmähren
ženy / weiblich
Brno
192.498
23.105
77.411
54.456
37.526
100,0
12,0
40,2
28,3
19,5
Brno-venkov
98.310
13.379
41.857
25.776
17.298
100,0
13,6
42,6
26,2
17,6
Blansko
53.759
7.459
22.265
14.298
9.737
100,0
13,9
41,4
26,6
18,1
Břeclav
58.824
8.619
24.644
15.813
9.748
100,0
14,7
41,9
26,9
16,6
Hodonín
80.030
10.650
33.654
21.402
14.324
100,0
13,3
42,1
26,7
17,9
Vyškov
44.421
6.243
18.647
11.772
7.759
100,0
14,1
42,0
26,5
17,5
Znojmo
57.354
8.109
24.344
15.329
9.572
100,0
14,1
42,4
26,7
16,7
585.196
77.564
242.822
158.846
105.964
100,0
13,3
41,5
27,1
18,1
JMK / Südmähren
Brno
368.533
47.084
157.466
102.323
61.660
100,0
12,8
42,7
27,8
16,7
Brno-venkov
193.816
27.549
86.145
51.318
28.804
100,0
14,2
44,4
26,5
14,9
Blansko
105.663
15.190
46.025
28.337
16.111
100,0
14,4
43,6
26,8
15,2
Břeclav
114.999
17.840
50.443
31.121
15.595
100,0
15,5
43,9
27,1
13,6
Hodonín
157.176
21.988
69.829
42.391
22.968
100,0
14,0
44,4
27,0
14,6
Vyškov
87.519
12.680
38.634
23.517
12.688
100,0
14,5
44,1
26,9
14,5
Znojmo
112.828
16.771
49.841
30.715
15.501
100,0
14,9
44,2
27,2
13,7
1.140.534
159.102
498.383
309.722
173.327
100,0
13,9
43,7
27,2
15,2
JMK / Südmähren
celkem /
insgesamt
0-14
15-44
45-64
celkem /
insgesamt
65+
0-14
15-44
45-64
65+
muži / männlich
Brno
177.588
24.018
80.962
47.544
25.064
100,0
13,5
45,6
26,8
14,1
Brno-venkov
96.780
14.426
44.658
25.684
12.012
100,0
14,9
46,1
26,5
12,4
Blansko
52.214
7.708
23.799
14.068
6.639
100,0
14,8
45,6
26,9
12,7
Břeclav
56.303
9.085
25.794
15.401
6.023
100,0
16,1
45,8
27,4
10,7
Hodonín
77.138
11.099
35.981
21.170
8.888
100,0
14,4
46,6
27,4
11,5
Vyškov
43.432
6.446
20.056
11.887
5.043
100,0
14,8
46,2
27,4
11,6
Znojmo
55.756
8.600
25.525
15.457
6.174
100,0
15,4
45,8
27,7
11,1
559.211
81.382
256.775
151.211
69.843
100,0
14,6
45,9
27,0
12,5
JMK / Südmähren
ženy / weiblich
Brno
193.004
23.066
77.593
53.965
38.380
100,0
12,0
40,2
28,0
19,9
Brno-venkov
99.747
13.694
42.350
25.833
17.870
100,0
13,7
42,5
25,9
17,9
Blansko
54.034
7.431
22.387
14.256
9.960
100,0
13,8
41,4
26,4
18,4
Břeclav
59.028
8.536
24.632
15.875
9.985
100,0
14,5
41,7
26,9
16,9
Hodonín
79.946
10.422
33.420
21.509
14.595
100,0
13,0
41,8
26,9
18,3
Vyškov
44.625
6.194
18.662
11.910
7.859
100,0
13,9
41,8
26,7
17,6
Znojmo
57.551
8.003
24.426
15.416
9.706
100,0
13,9
42,4
26,8
16,9
587.935
77.346
243.470
158.764
108.355
100,0
13,2
41,4
27,0
18,4
JMK / Südmähren
Brno
370.592
47.084
158.555
101.509
63.444
100,0
12,7
42,8
27,4
17,1
Brno-venkov
196.527
28.120
87.008
51.517
29.882
100,0
14,3
44,3
26,2
15,2
Blansko
106.248
15.139
46.186
28.324
16.599
100,0
14,2
43,5
26,7
15,6
Břeclav
115.331
17.621
50.426
31.276
16.008
100,0
15,3
43,7
27,1
13,9
Hodonín
157.084
21.521
69.401
42.679
23.483
100,0
13,7
44,2
27,2
14,9
Vyškov
88.057
12.640
38.718
23.797
12.902
100,0
14,4
44,0
27,0
14,7
Znojmo
113.307
16.603
49.951
30.873
15.880
100,0
14,7
44,1
27,2
14,0
1.147.146
158.728
500.245
309.975
178.198
100,0
13,8
43,6
27,0
15,5
JMK / Südmähren
Tabulka 2.1.2: Struktura obyvatelstva Dolní Rakousko 2004
Tabelle 2.1.2: Bevölkerungsstruktur Niederösterreich 2004
celkem /
insgesamt
0-14
15-44
45-64
celkem /
insgesamt
65+
0-14
15-44
45-64
65+
muži / männlich
NÖ Mitte
177.444
30.782
76.038
47.182
23.442
100,0
17,3
42,9
26,6
13,2
Waldviertel
71.140
12.192
30.367
17.310
11.271
100,0
17,1
42,7
24,3
15,8
Weinviertel
142.437
24.171
60.491
38.588
19.187
100,0
17,0
42,5
27,1
13,5
Industrieviertel
251.933
43.083
107.611
68.852
32.387
100,0
17,1
42,7
27,3
12,9
Mostviertel
117.561
22.113
52.995
27.276
15.177
100,0
18,8
45,1
23,2
12,9
Niederösterreich
760.515
132.341
327.502
199.208
101.464
100,0
17,4
43,1
26,2
13,3
ženy / weiblich
NÖ Mitte
187.172
29.361
74.880
47.267
35.664
100,0
15,7
40,0
25,3
19,1
Waldviertel
73.231
11.266
28.028
17.021
16.916
100,0
15,4
38,3
23,2
23,1
Weinviertel
147.570
22.966
58.677
37.105
28.822
100,0
15,6
39,8
25,1
19,5
Industrieviertel
267.887
40.929
106.912
70.903
49.143
100,0
15,3
39,9
26,5
18,3
Mostviertel
120.581
20.973
50.309
26.906
22.393
100,0
17,4
41,7
22,3
18,6
Niederösterreich
796.441
125.495
318.806
199.202
152.938
100,0
15,8
40,0
25,0
19,2
NÖ Mitte
364.616
60.143
150.918
94.449
59.106
100,0
16,5
41,4
25,9
16,2
Waldviertel
144.371
23.458
58.395
34.331
28.187
100,0
16,2
40,4
23,8
19,5
Weinviertel
290.007
47.137
119.168
75.693
48.009
100,0
16,3
41,1
26,1
16,6
Industrieviertel
519.820
84.012
214.523
139.755
81.530
100,0
16,2
41,3
26,9
15,7
Mostviertel
238.142
43.086
103.304
54.182
37.570
100,0
18,1
43,4
22,8
15,8
1.556.956
257.836
646.308
398.410
254.402
100,0
16,6
41,5
25,6
16,3
Niederösterreich
Zdroj / Quelle: Statistik Austria - Statistik des Bevölkerungsstandes 2004
celkem /
insgesamt
0-14
15-44
45-64
celkem /
insgesamt
65+
0-14
15-44
45-64
65+
muži / männlich
NÖ Mitte
179.164
30.650
76.238
47.429
24.847
100,0
17,1
42,6
26,5
13,9
Waldviertel
70.943
11.877
30.060
17.336
11.670
100,0
16,7
42,4
24,4
16,4
Weinviertel
144.142
24.100
60.644
38.953
20.445
100,0
16,7
42,1
27,0
14,2
Industrieviertel
255.075
43.292
108.328
68.848
34.607
100,0
17,0
42,5
27,0
13,6
Mostviertel
118.152
21.929
52.811
27.518
15.894
100,0
18,6
44,7
23,3
13,5
Niederösterreich
767.476
131.848
328.081
200.084
107.463
100,0
17,2
42,7
26,1
14,0
ženy / weiblich
NÖ Mitte
188.513
29.177
74.938
47.564
36.834
100,0
15,5
39,8
25,2
19,5
Waldviertel
72.917
10.957
27.841
16.844
17.275
100,0
15,0
38,2
23,1
23,7
Weinviertel
148.917
22.769
59.036
37.378
29.734
100,0
15,3
39,6
25,1
20,0
Industrieviertel
270.700
41.126
107.645
71.046
50.883
100,0
15,2
39,8
26,2
18,8
Mostviertel
121.073
20.822
50.088
27.204
22.959
100,0
17,2
41,4
22,5
19,0
Niederösterreich
802.120
124.851
319.548
200.036
157.685
100,0
15,6
39,8
24,9
19,7
NÖ Mitte
367.677
59.827
151.176
94.993
61.681
100,0
16,3
41,1
25,8
16,8
Waldviertel
143.860
22.834
57.901
34.180
28.945
100,0
15,9
40,2
23,8
20,1
Weinviertel
293.059
46.869
119.680
76.331
50.179
100,0
16,0
40,8
26,0
17,1
Industrieviertel
525.775
84.418
215.973
139.894
85.490
100,0
16,1
41,1
26,6
16,3
Mostviertel
239.225
42.751
102.899
54.722
38.853
100,0
17,9
43,0
22,9
16,2
1.569.596
256.699
647.629
400.120
265.148
100,0
16,4
41,3
25,5
16,9
Niederösterreich
celkem /
insgesamt
0-14
15-44
45-64
celkem /
insgesamt
65+
0-14
15-44
45-64
65+
muži / männlich
NÖ Mitte
180.907
30.465
76.316
47.660
26.466
100,0
16,8
42,2
26,3
14,6
Waldviertel
70.818
11.523
29.695
17.453
12.147
100,0
16,3
41,9
24,6
17,2
Weinviertel
145.636
23.920
60.741
39.345
21.630
100,0
16,4
41,7
27,0
14,9
Industrieviertel
257.856
43.285
108.843
68.931
36.797
100,0
16,8
42,2
26,7
14,3
Mostviertel
118.894
21.693
52.699
27.932
16.570
100,0
18,2
44,3
23,5
13,9
Niederösterreich
774.111
130.886
328.294
201.321
113.610
100,0
16,9
42,4
26,0
14,7
ženy / weiblich
NÖ Mitte
189.723
28.951
74.868
47.948
37.956
100,0
15,3
39,5
25,3
20,0
Waldviertel
72.707
10.737
27.595
16.723
17.652
100,0
14,8
38,0
23,0
24,3
Weinviertel
150.205
22.674
59.176
37.700
30.655
100,0
15,1
39,4
25,1
20,4
Industrieviertel
273.158
41.135
108.285
71.063
52.675
100,0
15,1
39,6
26,0
19,3
Mostviertel
121.518
20.536
49.931
27.490
23.561
100,0
16,9
41,1
22,6
19,4
Niederösterreich
807.311
124.033
319.855
200.924
162.499
100,0
15,4
39,6
24,9
20,1
NÖ Mitte
370.630
59.416
151.184
95.608
64.422
100,0
16,0
40,8
25,8
17,4
Waldviertel
143.525
22.260
57.290
34.176
29.799
100,0
15,5
39,9
23,8
20,8
Weinviertel
295.841
46.594
119.917
77.045
52.285
100,0
15,7
40,5
26,0
17,7
Industrieviertel
531.014
84.420
217.128
139.994
89.472
100,0
15,9
40,9
26,4
16,8
Mostviertel
240.412
42.229
102.630
55.422
40.131
100,0
17,6
42,7
23,1
16,7
1.581.422
254.919
648.149
402.245
276.109
100,0
16,1
41,0
25,4
17,5
Niederösterreich
celkem /
insgesamt
0-14
15-44
45-64
celkem /
insgesamt
65+
0-14
15-44
45-64
65+
muži / männlich
NÖ Mitte
181.999
30.195
75.675
48.298
27.831
100,0
16,6
41,6
26,5
15,3
Waldviertel
70.480
11.082
29.240
17.684
12.474
100,0
15,7
41,5
25,1
17,7
Weinviertel
146.826
23.615
60.484
40.166
22.561
100,0
16,1
41,2
27,4
15,4
Industrieviertel
259.946
43.034
108.598
69.473
38.841
100,0
16,6
41,8
26,7
14,9
Mostviertel
119.130
21.259
52.212
28.567
17.092
100,0
17,8
43,8
24,0
14,3
Niederösterreich
778.381
129.185
326.209
204.188
118.799
100,0
16,6
41,9
26,2
15,3
ženy / weiblich
NÖ Mitte
190.839
28.707
74.558
48.626
38.948
100,0
15,0
39,1
25,5
20,4
Waldviertel
72.325
10.420
27.204
16.938
17.763
100,0
14,4
37,6
23,4
24,6
Weinviertel
151.356
22.396
59.041
38.516
31.403
100,0
14,8
39,0
25,4
20,7
Industrieviertel
274.995
40.881
108.323
71.556
54.235
100,0
14,9
39,4
26,0
19,7
Mostviertel
121.684
20.088
49.595
28.049
23.952
100,0
16,5
40,8
23,1
19,7
Niederösterreich
811.199
122.492
318.721
203.685
166.301
100,0
15,1
39,3
25,1
20,5
NÖ Mitte
372.838
58.902
150.233
96.924
66.779
100,0
15,8
40,3
26,0
17,9
Waldviertel
142.805
21.502
56.444
34.622
30.237
100,0
15,1
39,5
24,2
21,2
Weinviertel
298.182
46.011
119.525
78.682
53.964
100,0
15,4
40,1
26,4
18,1
Industrieviertel
534.941
83.915
216.921
141.029
93.076
100,0
15,7
40,6
26,4
17,4
Mostviertel
240.814
41.347
101.807
56.616
41.044
100,0
17,2
42,3
23,5
17,0
1.589.580
251.677
644.930
407.873
285.100
100,0
15,8
40,6
25,7
17,9
Niederösterreich
celkem /
insgesamt
0-14
15-44
45-64
celkem /
insgesamt
65+
0-14
15-44
45-64
65+
muži / männlich
NÖ Mitte
183.202
29.933
75.240
49.335
28.694
100,0
16,3
41,1
26,9
15,7
Waldviertel
70.178
10.782
28.728
18.060
12.608
100,0
15,4
40,9
25,7
18,0
Weinviertel
148.002
23.295
60.312
41.409
22.986
100,0
15,7
40,8
28,0
15,5
Industrieviertel
261.296
42.647
107.881
70.634
40.134
100,0
16,3
41,3
27,0
15,4
Mostviertel
119.429
20.926
51.646
29.511
17.346
100,0
17,5
43,2
24,7
14,5
Niederösterreich
782.107
127.583
323.807
208.949
121.768
100,0
16,3
41,4
26,7
15,6
ženy / weiblich
NÖ Mitte
192.131
28.482
74.270
49.825
39.554
100,0
14,8
38,7
25,9
20,6
Waldviertel
71.912
10.126
26.751
17.319
17.716
100,0
14,1
37,2
24,1
24,6
Weinviertel
152.550
22.273
59.001
39.704
31.572
100,0
14,6
38,7
26,0
20,7
Industrieviertel
276.708
40.537
108.378
72.464
55.329
100,0
14,6
39,2
26,2
20,0
Mostviertel
121.832
19.748
49.208
28.893
23.983
100,0
16,2
40,4
23,7
19,7
Niederösterreich
815.133
121.166
317.608
208.205
168.154
100,0
14,9
39,0
25,5
20,6
NÖ Mitte
375.333
58.415
149.510
99.160
68.248
100,0
15,6
39,8
26,4
18,2
Waldviertel
142.090
20.908
55.479
35.379
30.324
100,0
14,7
39,0
24,9
21,3
Weinviertel
300.552
45.568
119.313
81.113
54.558
100,0
15,2
39,7
27,0
18,2
Industrieviertel
538.004
83.184
216.259
143.098
95.463
100,0
15,5
40,2
26,6
17,7
Mostviertel
241.261
40.674
100.854
58.404
41.329
100,0
16,9
41,8
24,2
17,1
1.597.240
248.749
641.415
417.154
289.922
100,0
15,6
40,2
26,1
18,2
Niederösterreich
Tabulka 2.3.1: Nejvyšší ukončené školní vzdělání ve věku od 15 let 2004 - 2008 (v absolutní hodnotě, v 1.000)
Tabelle 2.3.1: Höchste abgeschlossene Schulbildung der Bevölkerung in einem Alter ab 15 Jahren 2004 - 2008
(absolut, in 1.000)
2004
2005
2006
2007
2008
2004
2005
muži / männlich
2006
2007
2008
ženy / weiblich
přípravná škola, primární a sekundární stupeň I - stupně 0 - 2 (ISCED 1997) / Vorschule, Primärbereich und Sekundarstufe I - Stufen 0-2 (ISCED 1997)
139,3
141,7
129,9
126,0
130,7
233,7
237,9
251,8
256,3
241,5
734,9
738,4
721,8
738,9
724,3
1.227,4
1.218,6
1.292,9
1.316,2
1.266,7
Jihovýchod / Südosten
95,5
95,9
89,9
86,3
86,6
195,0
187,9
177,9
181,5
174,5
Česká republika / Tschechien
621,3
606,8
593,5
590,4
587,5
1.188,3
1.136,2
1.104,5
1.096,8
1.088,0
sekundární stupeň II a post-sekundární - stupně 3 - 4 (ISCED 1997) / Sekundarstufe II und Post-Sekundarbereich - Stufen 3-4 (ISCED 1997)
373,2
386,0
406,4
417,7
411,3
360,2
362,5
360,7
361,9
377,9
1.903,4
1.965,4
2.007,3
2.016,0
2.042,3
1.878,8
1.914,8
1.877,7
1.879,5
1.922,2
487,6
491,4
498,6
500,1
505,7
459,9
465,0
476,6
473,6
481,0
3.055,1
3.091,1
3.120,8
3.157,1
3.195,4
2.931,0
2.971,6
2.999,1
3.024,2
3.022,2
terciální - stupně 5 - 6 (ISCED 1997) / Tertiärbereich - Stufen 5-6 (ISCED 1997)
106,8
100,6
97,4
96,3
104,3
71,2
69,8
63,6
63,2
67,2
583,0
560,0
566,3
570,9
584,9
396,7
395,2
385,5
383,3
411,1
Jihovýchod /Südosten
87,8
88,1
91,1
98,6
100,3
63,7
68,0
68,4
72,3
76,8
491,9
510,8
531,6
539,2
565,1
367,7
396,2
423,0
435,6
484,9
Zdroj/Quelle: Eurostat-databáze, přístup 17.08.2010 / Eurostat-Datenbank, Zugriff am 17.08.2010
Zobrazení GÖ FP; GÖ FP-eigene Darstellung
Tabulka 2.3.2: Nejvyšší ukončené školní vzdělání ve věku od 15 let 2004 - 2008 (v %)
Tabelle 2.3.2: Höchste abgeschlossene Schulbildung der Bevölkerung in einem Alter ab 15 Jahren 2004 - 2008 (in Prozent)
2004
2005
2006
2007
2008
2004
muži / männlich
2005
2006
2007
2008
ženy / weiblich
přípravná škola, primární a sekundární stupeň I - stupně 0 - 2 (ISCED 1997) / Vorschule, Primärbereich und Sekundarstufe I - Stufen 0-2 (ISCED 1997)
22,5%
22,6%
20,5%
19,7%
20,2%
35,1%
35,5%
37,2%
37,6%
22,8%
22,6%
21,9%
22,2%
21,6%
35,0%
34,5%
36,4%
36,8%
35,2%
14,2%
14,2%
13,2%
12,6%
12,5%
27,1%
26,1%
24,6%
25,0%
23,8%
14,9%
14,4%
14,0%
13,8%
13,5%
26,5%
25,2%
24,4%
24,1%
23,7%
55,0%
35,2%
sekundární stupeň II a post-sekundární - stupně 3 - 4 (ISCED 1997) / Sekundarstufe II und Post-Sekundarbereich - Stufen 3-4 (ISCED 1997)
60,3%
61,4%
64,1%
65,3%
63,6%
54,2%
54,1%
53,4%
53,1%
59,1%
60,2%
60,9%
60,6%
60,9%
53,6%
54,3%
52,8%
52,5%
53,4%
72,7%
72,8%
73,4%
73,0%
73,0%
64,0%
64,5%
65,9%
65,1%
65,7%
73,3%
73,4%
73,5%
73,6%
73,5%
65,3%
66,0%
66,3%
66,4%
65,8%
terciální - stupně 5 - 6 (ISCED 1997) / Tertiärbereich - Stufen 5-6 (ISCED 1997)
17,2%
16,0%
15,4%
15,0%
16,1%
10,7%
10,4%
9,4%
9,3%
9,8%
18,1%
17,2%
17,2%
17,2%
17,5%
11,3%
11,2%
10,8%
10,7%
11,4%
13,1%
13,0%
13,4%
14,4%
14,5%
8,9%
9,4%
9,5%
9,9%
10,5%
11,8%
12,1%
12,5%
12,6%
13,0%
8,2%
8,8%
9,3%
9,6%
10,6%
Zdroj/Quelle: Eurostat-databáze, přístup 17.08.2010 / Eurostat-Datenbank, Zugriff am 17.08.2010
Zobrazení GÖ FP; GÖ FP-eigene Darstellung
Tabulka 2.3.3: Nejvyšší ukončené školní vzdělání ve věku od 15 let 2004 - 2008 (v absolutní hodnotě, v 1.000; v %)
Tabelle 2.3.3: Höchste abgeschlossene Schulbildung der Bevölkerung in einem Alter ab 15 Jahren 2004 - 2008
(absolut, in 1.000; in Prozent)
2004
ISCED
2005
2006
2007
2008
tis./T
%
tis./T
%
tis./T
%
tis./T
%
tis./T
%
1,1
0,1
1,2
0,1
0,6
0,1
1,2
0,1
1,5
0,2
1,2
198,4
20,7
193,8
20,2
183,6
18,9
187,6
19,2
180,3
18,3
součet 0 - 2 / Summe 0 - 2
199,5
20,8
195
20,3
184,2
19
188,8
19,3
181,8
18,5
352
36,8
340,5
35,4
344,5
35,5
329,8
33,8
330
33,5
3, 4 s maturitou/3, 4 mit Matura
284,8
29,8
305,5
31,8
318,6
32,9
325,3
33,3
338,2
34,3
součet 3 - 4 / Summe 3 - 4
636,8
66,6
646
67,2
663,1
68,4
655,1
67,1
668,2
67,8
120
12,5
120,7
12,6
122,1
12,6
132,1
13,5
135,4
13,7
0 + bez vzdělání / 0 + ohne Ausb.
3 bez maturity/3 ohne Matura
5, 6
Zdroj/Quelle: ČSÚ Statistické ročenky České republiky / Jihomoravského kraje 2004-2008
Zobrazení ZÚ Brno; ZÚ Brno-eigene Darstellung
Tabulka 2.5.1: Poměr nezaměstnaných ve věku od 15 let 2004-2008
Tabelle 2.5.1: Arbeitslosenrate der Bevölkerung in einem Alter ab 15 Jahren 2004-2008
2004
2005
2006
2007
2008
2004
2005
muži / männlich
2006
2007
2008
ženy / weiblich
jižní Morava / Südmähren
7,3
6,7
6,5
4,4
3,4
9,7
9,9
9,8
6,8
5,8
7,0
6,5
5,8
4,2
3,5
9,9
9,8
8,8
6,7
5,6
3,5
3,8
3,5
3,1
2,9
5,0
4,8
4,5
4,1
4,0
4,5
4,9
4,3
3,9
3,6
5,4
5,5
5,2
5,0
4,1
Zdroj / Quelle: Eurostat-databáze, přístup dne 17.08.2010 / Eurostat-Datenbank, Zugriff am 17.08.2010
Tabulka 2.5.2: Poměr nezaměstnaných ve věku od 15 - 24 let 2004-2008
Tabelle 2.5.2: Arbeitslosenrate der Bevölkerung in einem Alter von 15-24 Jahren 2004-2008
2004
2005
2006
2007
2008
2004
2005
muži / männlich
2006
2007
2008
6,9
ženy / weiblich
25,0
21,4
19,3
10,5
8,0
23,1
18,0
20,8
11,5
22,2
19,3
16,6
10,6
9,8
19,5
19,1
18,7
11,0
9,9
7,0
9,5
7,8
7,1
7,5
10,8
8,2
8,2
8,2
9,4
9,3
10,7
8,9
8,3
7,9
10,1
9,9
9,3
9,1
8,2
Tabulka 2.5.3: Poměr nezaměstnaných ve věku od 25 let 2004-2008
Tabelle 2.5.3: Arbeitslosenrate der Bevölkerung in einem Alter ab 25 Jahren 2004-2008
2004
2005
2006
2007
2008
2004
2005
muži / männlich
2006
2007
2008
ženy / weiblich
5,3
5,2
5,3
3,8
3,0
8,4
9,1
8,8
6,4
5,7
5,5
5,1
4,8
3,6
2,9
8,9
8,9
7,9
6,4
5,3
3,0
2,9
2,8
2,4
2,2
4,1
4,2
3,9
3,5
3,1
3,8
3,9
3,6
3,2
2,9
4,6
4,7
4,5
4,3
3,4
Tabulka 3.1.1: Očekávaná délka života při narození 1995 - 2008 na jižní Moravě
Tabelle 3.1.1: Lebenserwartung bei der Geburt 1995 - 2008 in Südmähren
1995
2000
2004
2005
2006
2007
2008
1995
2000
muži / männlich
2004
2005
2006
2007
2008
ženy / weiblich
Brno
70,1
72,4
-
74,0
-
-
74,8
76,5
78,4
-
79,4
-
-
80,5
Brno-venkov
69,9
71,8
-
73,0
-
-
74,4
76,5
79,0
-
79,9
-
-
80,6
Blansko
69,6
71,0
-
72,7
-
-
73,6
76,6
78,2
-
78,9
-
-
79,9
Břeclav
68,2
70,9
-
71,4
-
-
72,3
76,5
78,5
-
79,8
-
-
80,5
Hodonín
68,6
71,1
-
71,8
-
-
72,4
76,6
78,6
-
79,4
-
-
80,1
Vyškov
69,4
71,0
-
72,7
-
-
73,8
76,8
78,9
-
79,3
-
-
80,5
Znojmo
68,3
70,2
-
71,8
-
-
73,0
75,9
78,5
-
79,4
-
-
80,1
JMK / Südmähren
70,2
71,9
72,9
73,0
73,2
73,6
74,1
77,4
78,7
79,6
79,7
79,9
80,3
80,6
Zdroj / Quelle: ČSÚ Statistická ročenka Jihomoravského kraje 1995-2008
Tabulka 3.1.2: Očekávaná délka života při narození 1995 - 2008 v Dolním Rakousku
Tabelle 3.1.2: Lebenserwartung bei der Geburt 1995 - 2008 in Niederösterreich
1995
2000
2004
2005
2006
2007
2008
1995
2000
muži / männlich
2004
2005
2006
2007
2008
ženy / weiblich
NÖ Mitte
73,2
75,2
75,8
76,6
76,8
77,2
76,8
79,6
81,2
81,3
81,4
81,7
82,4
82,0
Waldviertel
73,1
75,3
75,5
76,2
76,5
76,1
77,1
79,4
81,3
81,4
81,2
82,5
82,2
82,5
Weinviertel
71,9
74,6
75,4
75,6
76,6
76,1
76,8
79,8
80,7
81,3
81,1
82,3
81,7
81,8
Industrieviertel
73,3
74,3
75,3
76,4
76,5
76,7
76,6
79,4
80,3
81,0
81,2
81,8
81,7
81,8
Mostviertel
73,7
74,6
75,2
76,2
76,4
76,9
77,6
79,8
81,0
82,4
81,6
82,5
82,6
82,7
73,1
74,7
75,4
76,3
76,6
76,7
76,9
79,6
80,8
81,4
81,3
82,0
82,0
82,1
Zdroj / Quelle: STATISTIK AUSTRIA - Demographisches Jahrbuch 1999, Volkszählungen 1991 und 2001, Statistik des Bevölkerungsstandes 2002-2008, Todesursachenstatistik 1995-2008;
GÖ FP-vlastní výpočty / GÖ FP-eigene Berechnungen
Tabulka 3.1.3: Další očekávaná délka života ve věku 65 let 1995 - 2008 na jižní Moravě
Tabelle 3.1.3: Fernere Lebenserwartung in einem Alter von 65 Jahren 1995 - 2008 in Südmähren
1995
2000
2004
2005
2006
2007
2008
1995
2000
muži / männlich
2004
2005
2006
2007
2008
ženy / weiblich
Brno
12,7
14,3
-
15,2
-
-
15,9
15,9
17,4
-
18,1
-
-
18,7
Brno-venkov
12,5
14,0
-
14,2
-
-
15,2
15,7
17,6
-
18,0
-
-
18,6
Blansko
12,4
13,9
-
14,2
-
-
15,0
15,5
17,0
-
17,3
-
-
18,3
Břeclav
12,1
13,3
-
13,5
-
-
14,2
15,8
17,5
-
17,9
-
-
18,4
Hodonín
12,1
13,3
-
13,6
-
-
14,4
15,8
17,1
-
17,8
-
-
18,1
Vyškov
12,5
13,5
-
13,9
-
-
14,9
16,1
17,3
-
17,5
-
-
18,2
Znojmo
12,2
13,3
-
14,0
-
-
14,4
15,5
17,5
-
17,7
-
-
18,3
JMK / Südmähren
12,4
13,8
-
14,1
-
-
14,9
15,7
17,2
-
17,8
-
-
18,4
Tabulka 3.1.4: Další očekávaná délka života ve věku 65 let 1995 - 2008 v Dolním Rakousku
Tabelle 3.1.4: Fernere Lebenserwartung in einem Alter von 65 Jahren 1995 - 2008 in Niederösterreich
1995
2000
2004
2005
2006
2007
2008
1995
2000
muži / männlich
2004
2005
2006
2007
2008
ženy / weiblich
NÖ Mitte
14,8
15,9
16,2
16,7
17,0
16,9
16,9
17,8
18,9
19,6
19,4
19,8
20,2
19,8
Waldviertel
15,2
15,5
16,0
16,7
16,8
16,7
17,4
17,9
18,9
19,3
19,7
19,7
19,8
20,3
Weinviertel
14,6
15,5
16,1
16,2
16,6
16,5
17,0
18,0
18,7
19,2
19,4
20,0
19,6
19,9
Industrieviertel
14,8
15,4
16,2
16,3
16,8
16,8
16,8
18,0
18,8
19,1
19,1
19,5
19,7
19,7
Mostviertel
14,9
16,0
16,5
16,8
16,8
16,8
17,3
18,2
18,9
20,0
19,6
19,9
20,1
20,2
14,8
15,6
16,2
16,5
16,8
16,8
17,0
17,9
18,8
19,4
19,4
19,8
19,9
19,9
Tabulka 3.1.5: Další očekávaná délka života ve věku 45 let 1995 - 2008 na jižní Moravě
Tabelle 3.1.5: Fernere Lebenserwartung in einem Alter von 45 Jahren 1995 - 2008 in Südmähren
1995
2000
2004
2005
2006
2007
2008
1995
2000
muži / männlich
2004
2005
2006
2007
2008
ženy / weiblich
Brno
27,9
29,7
-
30,8
-
-
31,7
33,3
34,8
-
35,6
-
-
36,5
Brno-venkov
27,7
29,0
-
30,0
-
-
31,2
33,2
35,4
-
35,9
-
-
36,5
Blansko
27,4
28,9
-
29,8
-
-
30,7
33,1
34,8
-
34,9
-
-
36,0
Břeclav
26,0
28,2
-
28,4
-
-
29,5
33,1
34,9
-
35,8
-
-
36,3
Hodonín
26,7
28,3
-
29,0
-
-
29,9
33,2
34,8
-
35,6
-
-
36,1
Vyškov
27,1
28,4
-
29,3
-
-
30,5
33,5
34,9
-
35,4
-
-
36,2
Znojmo
26,1
27,9
-
29,0
-
-
29,8
32,7
34,8
-
35,6
-
-
36,0
-
29,4
29,9
30,0
30,2
30,7
31,0
-
35,2
35,6
35,8
36,0
36,2
36,5
JMK / Südmähren
Tabulka 3.1.6: Další očekávaná délka života ve věku 45 let 1995 - 2008 v Dolním Rakousku
Tabelle 3.1.6: Fernere Lebenserwartung in einem Alter von 45 Jahren 1995 - 2008 in Niederösterreich
1995
2000
2004
2005
2006
2007
2008
1995
2000
muži / männlich
2004
2005
2006
2007
2008
ženy / weiblich
NÖ Mitte
30,8
32,4
32,6
33,6
33,9
33,9
33,6
35,7
37,3
37,7
37,4
38,0
38,5
37,9
Waldviertel
31,0
32,1
32,4
33,2
33,3
32,9
33,8
35,9
37,4
37,5
37,7
38,4
38,0
38,6
Weinviertel
29,9
31,9
32,5
32,6
33,3
33,2
33,5
35,8
36,9
37,3
37,4
38,1
37,9
38,0
Industrieviertel
31,1
31,7
32,7
33,2
33,7
33,7
33,5
35,7
36,6
37,1
37,3
37,8
37,7
37,7
Mostviertel
31,1
32,4
32,9
32,9
33,4
33,7
34,2
36,3
37,0
38,3
37,7
38,2
38,5
38,5
30,8
32,1
32,6
33,2
33,6
33,6
33,7
35,8
36,9
37,5
37,4
38,0
38,1
38,0
Tabulka 3.2.1: Věkově standardizovaná úmrtnost1) dle vybraných příčin úmrtí 2004-2008 na jižní Moravě
Tabelle 3.2.1: Altersstandardisierte Sterblichkeit1) nach ausgewählten Todesursachen 2004-2008 in Südmähren
všechny /
alle
A00-B99
C00-D49 D50-D89
I00-I99
J00-J99
K00-K93 Q00-Q99
S00-T98
všechny /
alle
A00-B99
C00-D49 D50-D89
muži / männlich
I00-I99
J00-J99
K00-K93 Q00-Q99
S00-T98
ženy / weiblich
Brno
912,8
6,9
249,6
1,4
415,3
66,3
48,2
1,5
71,0
582,8
4,1
151,7
1,3
297,8
38,1
24,9
1,1
28,3
Brno-venkov
974,8
4,7
270,3
1,3
450,0
69,5
46,8
2,5
70,0
556,1
3,5
146,4
0,7
288,4
31,2
23,5
0,3
29,1
Blansko
1033,2
3,2
252,9
0,6
574,1
44,7
41,3
1,8
79,8
593,0
1,3
135,4
0,8
365,6
19,1
18,8
0,5
27,2
Břeclav
1153,4
5,2
326,4
1,0
546,4
47,1
63,1
2,1
94,5
566,9
2,2
137,1
1,2
323,6
19,1
23,3
0,6
22,2
Hodonín
1115,1
4,0
291,1
-
557,7
43,2
64,5
2,2
93,2
601,2
2,8
152,5
-
346,3
17,6
21,2
2,0
24,5
Vyškov
1044,0
2,0
275,3
2,0
551,0
38,6
46,2
1,9
70,6
590,4
2,8
136,8
0,6
343,8
18,9
23,6
-
23,9
Znojmo
1099,3
3,1
309,9
0,9
527,6
59,9
48,1
1,5
82,6
598,7
1,7
168,4
1,5
327,9
21,6
21,3
2,1
22,3
JMK / Südmähren
1009,4
4,9
273,2
1,1
485,7
57,5
50,7
1,8
78,4
582,0
3,1
148,4
0,9
317,5
27,8
23,0
1,0
26,2
1)
standardní obyvatelstvo = evropské obyvatelstvo, na 100.000 obyvatel / Standardbevölkerung = Europabevölkerung, pro 100.000 Einwohner/innen
Tabulka 3.2.2: Věkově standardizovaná úmrtnost1) dle vybraných příčin úmrtí 2004-2008 v Dolním Rakousku
Tabelle 3.2.2: Altersstandardisierte Sterblichkeit1) nach ausgewählten Todesursachen 2004-2008 in Niederösterreich
všechny /
alle
A00-B99
C00-D49 D50-D89
I00-I99
J00-J99
K00-K93 Q00-Q99
S00-T98
všechny /
alle
A00-B99
C00-D49 D50-D89
muži / männlich
I00-I99
J00-J99
K00-K93 Q00-Q99
S00-T98
ženy / weiblich
NÖ Mitte
760,7
5,0
221,7
1,4
284,8
61,1
41,7
3,2
61,9
466,5
3,2
134,9
0,9
190,4
31,3
19,5
3,1
21,5
Waldviertel
781,0
5,5
218,6
1,9
259,7
58,4
40,6
2,5
84,4
460,6
2,8
127,7
1,7
187,1
24,1
15,1
4,1
19,5
Weinviertel
787,4
5,7
247,6
1,0
267,6
36,5
45,2
3,6
66,8
472,4
3,0
140,4
1,3
184,3
16,5
20,1
3,4
22,1
Industrieviertel
778,0
4,0
231,6
1,0
288,0
42,6
37,9
3,1
62,3
482,8
3,4
139,4
0,8
194,8
23,3
20,4
3,3
20,6
Mostviertel
769,1
3,9
224,3
0,9
267,3
52,1
42,1
4,5
78,1
442,1
2,0
130,1
0,6
180,0
25,1
16,2
4,1
20,1
774,5
4,7
229,9
1,2
277,5
48,9
41,0
3,3
67,6
469,0
3,0
136,1
1,0
188,9
24,3
19,0
3,4
20,9
1)
Zdroj / Quelle: STATISTIK AUSTRIA - Statistik des Bevölkerungsstandes 2004-2008; Todesursachenstatistik 2004-2008;
ICD-10 A00-B99: určité infekční a parazitní onemocnění / bestimmte infektiöse und parasitäre Krankheiten
ICD-10 C00-D49: nádorová onemocnění / Neubildungen
ICD-10 D50-D89: onemocnění krve, onemocnění krvetvorných orgánů a určité poruchy s účastí imunitního systému /
Krankheiten des Blutes und der blutbildenden Organe sowie bestimmte Störungen mit Beteiligung des Immunsystems
ICD-10 I00-I99: onemocnění oběhové soustavy / Krankheiten des Kreislaufsystems
ICD-10 J00-J99: onemocnění dýchací soustavy / Krankheiten des Atmungsystems
ICD-10 K00-K93: onemocnění trávící soustavy / Krankheiten des Verdauungssytems
ICD-10 Q00-Q99: vrozené vývojové anomálie, deformace a chromozomové anomálie / Angeborene Fehlbildungen, Deformitäten und Cromosomenanomalien
ICD-10 S00-T98: zranění, intoxikace a další následky vnějších příčin / Verletzungen und Vergiftungen und bestimmte andere Folgen äußerer Ursachen
Tabulka 3.2.3: Věkově standardizovaná úmrtnost1) osob ve věku pod 75 let-dle vybraných příčin úmrtí 2004- 2008 v Dolním Rakousku
Tabelle 3.2.3: Altersstandardisierte Sterblichkeit1) der unter 75-Jährigen nach ausgewählten Todesursachen 2004 - 2008 in Niederösterreich
všechny /
alle
A00-B99
C00-D49 D50-D89
I00-I99
J00-J99
K00-K93 Q00-Q99
S00-T98
všechny /
alle
A00-B99
C00-D49 D50-D89
muži / männlich
I00-I99
J00-J99
K00-K93 Q00-Q99
S00-T98
ženy / weiblich
NÖ Mitte
401,7
3,6
140,8
0,9
104,3
20,3
31,4
3,3
49,6
201,6
1,9
90,9
0,4
39,6
10,5
11,6
3,2
16,4
Waldviertel
429,2
3,3
136,5
0,8
95,7
23,2
29,0
2,5
68,2
187,7
2,0
84,0
0,5
39,5
6,4
5,5
4,3
11,5
Weinviertel
430,4
4,2
157,1
0,5
97,8
15,1
34,5
3,5
55,3
204,1
1,8
92,5
0,4
38,7
3,8
12,1
3,4
16,1
Industrieviertel
409,9
3,0
149,6
0,6
99,1
13,4
28,6
3,2
50,2
211,7
2,0
95,8
0,4
42,0
7,0
10,9
3,4
13,9
Mostviertel
411,3
2,3
135,2
0,5
98,5
16,5
32,4
4,7
66,5
180,3
0,8
86,0
0,4
35,2
5,7
8,0
4,1
15,2
413,8
3,3
145,7
0,6
99,6
16,7
30,9
3,4
55,2
201,0
1,7
91,6
0,4
39,5
7,0
10,4
3,5
14,8
1)
Tabulka 3.2.4: Věkově standardizovaná úmrtnost1) osob pod 65 let-dle vybraných příčin úmrtí 200č - 2008 v Dolním Rakousku
Tabelle 3.2.4: Altersstandardisierte Sterblichkeit1) der unter 65-Jährigen nach ausgewählten Todesursachen 2004 - 2008 in Niederösterreich
všechny /
alle
A00-B99
C00-D49 D50-D89
I00-I99
J00-J99
K00-K93 Q00-Q99
S00-T98
všechny /
alle
A00-B99
C00-D49 D50-D89
muži / männlich
I00-I99
J00-J99
K00-K93 Q00-Q99
S00-T98
ženy / weiblich
NÖ Mitte
247,8
3,0
79,1
0,7
50,4
9,6
23,0
3,4
45,2
124,6
1,3
59,0
0,2
16,3
4,9
7,4
3,5
Waldviertel
273,6
2,7
82,9
0,6
43,7
11,1
22,3
2,6
62,0
115,2
1,6
52,9
0,3
18,6
2,3
3,8
4,1
9,5
Weinviertel
263,8
3,0
91,4
0,2
44,5
7,6
24,4
3,7
49,2
125,6
1,4
60,0
16,3
1,9
8,0
3,7
14,2
Industrieviertel
254,8
2,6
85,3
0,4
46,5
5,8
20,4
3,3
46,7
126,1
1,2
61,1
17,3
3,3
6,7
3,3
11,7
Mostviertel
263,6
1,5
82,0
0,4
46,3
7,1
23,6
5,0
59,8
110,7
0,4
54,4
16,1
3,0
6,2
4,1
12,7
257,8
2,6
84,5
0,4
46,8
7,6
22,4
3,6
50,2
122,5
1,2
58,8
16,8
3,3
6,8
3,6
12,6
1)
0,2
0,2
13,7
ICD-10 A00-B99: určité infekční a parazitní onemocnění / bestimmte infektiöse und parasitäre Krankheiten
ICD-10 C00-D49: nádorová onemocnění / Neubildungen
ICD-10 D50-D89: onemocnění krve, onemocnění krvetvorných orgánů a určité poruchy s účastí imunitního systému /
Krankheiten des Blutes und der blutbildenden Organe sowie bestimmte Störungen mit Beteiligung des Immunsystems
ICD-10 I00-I99: onemocnění oběhové soustavy / Krankheiten des Kreislaufsystems
ICD-10 J00-J99: onemocnění dýchací soustavy / Krankheiten des Atmungsystems
ICD-10 K00-K93: onemocnění trávící soustavy / Krankheiten des Verdauungssytems
ICD-10 Q00-Q99: vrozené vývojové anomálie, deformace a chromozomové anomálie / Angeborene Fehlbildungen, Deformitäten und Cromosomenanomalien
ICD-10 S00-T98: zranění, intoxikace a další následky vnějších příčin / Verletzungen und Vergiftungen und bestimmte andere Folgen äußerer Ursachen
Tabulka 3.3.1: Úmrtnost kojenců 1970 - 2008 na jižní Moravě a v Dolním Rakousku
Tabelle 3.3.1: Säuglingssterblichkeit 1970 - 2008 in Südmähren und Niederösterreich
1970
1980
1990
2000
2004
2005
2006
2007
2008
počet úmrtí v prvním roce života na 1.000 živě narozených / Zahl der im 1. Lebensjahr Verstorbenen pro 1.000 Lebendgeborenen
2004-2008
pro 1.000
absolut
17,4
15,8
9,1
3,2
2,3
3,0
3,7
3,7
2,8
3,1
184
24,6
16,4
7,8
5,4
4,4
3,6
3,5
4,4
4,7
4,1
289
počet úmrtí v prvním měsíci života na 1.000 živě narozených (neonatální úmrtnost kojenců) / Zahl der im 1. Lebensmonat Verstorbenen pro 1.000 Lebendgeborenen (neonatale Säuglingssterblichkeit)
13,2
10,5
6,2
2,4
1,6
2,2
3,0
3,1
1,6
2,5
138
-
-
4,4
3,9
3,1
2,7
2,1
3,3
3,3
2,9
205
počet úmrtí v prvním týdnu života a počet mrtvě narozených na 1.000 živě narozených (perinatální úmrtnost kojenců) /
Zahl der in der 1. Lebenswoche Verstorbenen und Totgeborenen pro 1.000 Lebendgeborenen (perinatale Säuglingssterblichkeit)
18,0
14,6
8,5
3,8
2,7
2,1
2,9
2,4
1,6
2,3
140
-
-
6,4
6,5
5,9
5,5
4,7
7,0
5,6
5,7
403
Statistik Austria - Jahrbuch der Gesundheitsstatistik 2008;
Tabulka 4.1.1: Prevalence nadváhy / obezity v JMK
Tabelle 4.1.1: Prävalenz von Übergewicht / Fettleibigkeit in Südmähren
Rok /Jahr
2004
Děti (0-14) / Kinder (0-14)
abs.
Děti (0-14) / Kinder (0-14)
počet / Anzahl pro 100.000 reg. Pat.
Dorost (15-18) / Jugendliche (15-18)abs.
Dorost (15-18) / Jugendliche (15-18)počet / Anzahl pro 100.000 reg. Pat.
2005
2006
2007
2008
1.871
2.135
2.427
2.405
2.497
1.132,7
1.316,8
1.527,9
1.561,1
1.624,4
1.114
1.278
-
1.613
1.644
1.555,8
2.321,6
-
3.082,9
3.202,6
Zdroj/Quelle:: ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2004-2008
Tabulka 4.8: Spotřeba elektrické energie na 1 obyvatele JMK a podíl její spotřeby
průmyslem a domácnostmi
Tabelle 4.8: Stromverbrauch pro Kopf in Südmähren und der auf Industrie und Haushalte
entfallende Anteil am Gesamtstromverbrauch
Rok/Jahr
Spotřeba elektrické energie na 1 obyvatele za rok /
Endverbrauch pro Kopf/Jahr (kWh)
2004
2005
2006
2007
2008
4.420,8
6.228,7
5.233,6
5.407,2
5.522,8
Podíl spotřeby domácností / Anteil der privaten Haushalte (%)
28,9
22,9
23,0
20,6
19,8
Podíl spotřeby průmyslu / Anteil der Sachgüterproduktion (%)
47,2
50,0
53,0
55,6
56,3
Obrázek 4.10.1: Délka koupacích sezon v JMK (2004-2008)
Abbildung 4.10.1: Dauer der Badesaison in Südmähren (2004-2008)
Zdroj/Quelle: Energetický regulační úřad
60
7000
6000
spotřeba/Stromverbrauch (kWh)
procenta (%)
50
5000
40
4000
30
3000
20
2000
10
1000
0
0
2004
2005
2006
2007
2008
Podíl spotřeby domácností / Anteil der privaten Haushalte (%)
Zdroj/Quelle:Krajská hygienická stanice Brno
Podíl spotřeby průmyslu / Anteil der Sachgüterproduktion (%)
Spotřeba elektrické energie na 1 obyvatele za rok / Endverbrauch pro Kopf/Jahr (kWh)
Obrázek 4.11.1: Podíl bytů připojených na veřejný vodovod a kanalizaci v roce 2001
v okresech JMK
Abbildung 4.11.1: Anteil der Wohnungen mit öff. Wasserleitung und Kanalisation – 2001
in den Bezirken in Südmähren
Zdroj: ČSÚ Statistické ročenky České republiky / Jihomoravského kraje a SLBD 2001
Obrázek 4.13.1: Počet obyvatel JMK exponovaných nadlimitní 36. denní hodnotou PM10
Abbildung 4.13.1: Anzahl der Einwohner Südmährens mit überschrittenem 36. Tagesgrenzwert fur PM10
Rok/Jahr 2004
Rok/Jahr 2005
Rok/Jahr 2006
Rok/Jahr 2007
Rok/Jahr 2008
Zdroj/Quelle: Český hygrometeorologický )ústav Praha, pobočka Brno;
Tschechisches hydrometeorologisches Institut Prag, Dienststelle Brünn
Obrázek 4.13.2: Průměrný podíl plochy okresů na níž byl v letech 2004-2008 překročen limit pro 36.denní imisní koncentraci PM10
Abbildung 4.13.2: Mittlerer Anteil der Bezirksfläche, wo 2004-2008 der Grenzwert für die PM10-Konzentration zum 36. Mal überschritten wurde
Zdroj: Český hydrometeorologický ústav Praha, pobočka Brno
Obrázek 4.13.3: Počet dnů s překročením limitní koncentrace PM10 50 µg.m-3 v aglomeraci Brno
Abbildung 4.13.3: Anzahl von Tagen mit Überschreitung des Grenzwertes PM10 im Großraum Brünn
Zdroj/Quelle: Český hydrometeorologický ústav Brno
Obrázek 4.13.4: Počet dnů s překročením limitní koncentrace PM10 50 µg.m-3 v Jihomoravském kraji
Abbildung 4.13.4: Anzahl von Tagen mit Überschreitung des Grenzwert PM10 in Südmähren
Zdroj/Quelle: Český hydrometeorologický ústav Brno
Tabulka 4.15.1: Vybrané charakteristiky trvale obydlených domů a bytů podle okresů
Tabelle 4.15.1: Ausgewählte Charakteristiken von ständig bewohnten Häusern und Wohnungen in Bezirken
v tom okresy / darin Bezirke
JMK celkem / Summe
Südmähren
Blansko
Brno-město
Brno-venkov
Břeclav
Hodonín
Vyškov
Znojmo
Trvale obydlené domy / Ständig bewohnte Häuser
205.007
22.517
34.259
37.967
29.916
34.831
20.431
25.086
Trvale obydlené byty / Ständig bewohnte Wohnungen
404.876
37.094
151.724
54.331
41.263
51.797
29.993
38.674
Průměrný počet osob na 1 byt / ø Personenzahl pro Wohnung
2,76
2,88
2,45
2,91
2,99
3,06
2,86
2,92
podíl obytné plochy na 1 osobu m2 / Wohnfläche pro Person in m2
18,7
18,2
17,9
56,6
19,8
18,9
19,1
18,8
398.002
36.759
150.988
53.021
40.089
50.667
29.038
37.440
98,3
99,1
99,5
97,6
97,2
97,8
96,8
96,8
376.309
34.566
146.359
49.031
37.453
47.275
27.087
34.538
92,9
93,2
96,5
90,2
90,8
91,3
90,3
89,3
387.114
35.541
147.147
51.479
39.096
49.568
28.199
36.084
95,6
95,8
97,0
94,8
94,8
95,7
94,0
93,3
331.170
32.163
125.500
45.952
31.354
42.171
24.746
29.284
81,8
86,7
82,7
84,6
76,0
81,4
82,5
75,7
vodovod bytě / Wasserleitung in Wohnung
vodovod bytě(%) / Wasserleitung in Wohnung (%)
splachovací záchod v bytě / Wasserklosett in Wohnung
splachovací záchod v bytě (%) / Wasserklosett in Wohnung (%)
koupelna (sprch.kout) v bytě / Bad (Dusche) in Wohnung
koupelna (sprch.kout) v bytě (%) / Bad (Dusche) in Wohnung (%)
ústřední (etážové) topení v bytě / Zentral-/Etagenheizung in Wohnung
ústřední (etážové) topení v bytě (%) / Zentral-/Etagenheizung in Wohnung (%)
Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů - stav k 1. 3. 2001

Přeshraniční zdravotní zpráva Jižní Morava – Dolní Rakousko

Transkript

Podobné dokumenty