onYCHoDYSTroFiE

pohled do...
veterina
SYMETRICKÁ LUPOIDNÍ
ONYCHODYSTROFIE
Charakteristika onemocnění:
Symetrická lupoidní onychodystrofie (SLO) je
autoimunitní onemocnění, způsobující vážné postižení drápů u jinak klinicky zdravých
psů. Při onemocnění SLO tělo produkuje protilátky, které napadají vlastní buňky drápku.
Výsledkem tohoto procesu je uvolnění drápku v jeho závěsném aparátu a jeho následná
ztráta (onychomadesis), nejprve na jedné či na
dvou končetinách, ale během několika týdnů
může dojít ke ztrátě i všech drápů.
Nejčastěji jsou postiženi psi ve věku mezi
šesti měsíci až osmi lety. Onemocnění se vyskytuje u všech plemen včetně kříženců, ačkoliv u některých plemen je incidence vyšší
než u ostatních (např. rhodéský ridgeback,
velký knírač, gordon setr, bearded kolie, německý ovčák, greyhound).
SLO není infekční ani nakažlivé, není možné ho „chytit“ od jiného psa. Příčinou SLO je
vlastní imunitní systém produkující protilátky napadající keratin – tvořící buňky, kvůli
čemuž se tato vrstva stává velmi slabou
a postižené drápy se uvolňují ze závěsného
aparátu. V současnosti není potvrzené ani
vyloučené, že SLO je dědičné.
Projevy onemocnění:
Typickým znakem tohoto onemocnění je uvolnění drápů z lůžka a jejich ztráta (nejprve jed-
36
psí sport y 2/2012
noho či dvou), která se může posléze během
pár týdnů rozšířit až na všechny drápy. Následuje chronická onychodystrofie – drápy jsou
měkké, krátké, deformované, křehké, drobivé
konzistence, se změnou barvy a může docházet ke krvácení z drápového lůžka. Zajímavá je
skutečnost, že u různých pacientů pozorujeme
rozdílnou citlivost na toto onemocnění.
Asi polovina pacientů je výrazně bolestivá,
na postiženou končetinu nechce našlapovat a tlapky si opakovaně líže. U části pa­
cientů bolestivost částečně chybí, drápy se
uvolňují postupně bez krvácení. V případě,
že se k lupoidní onychodystrofii přidruží sekundární bakteriální infekce, může být patrný také výrazný zápach.
Diferenciální diagnostika:
V rámci diferenciální diagnostiky je třeba
brát v úvahu plísně, bakteriální zánět, jiné autoimunitní onemocnění, vaskulitidy a lékové
reakce. Definitivní a 100% diagnózu nám potvrdí histologické vyšetření. Aby mohlo být
vyšetřeno drápové lůžko, je potřeba odebrat
rohový toulec společně s drápovou kostí.
Terapie:
Nejprve je potřeba odstranit všechny poškozené drápy. U pacientů s bolestivostí je
vhodné toto učinit v narkóze. U některých
jedinců dochází k postižení drápů postupně
a lze je odstraňovat ambulantně.
Obnažené lůžka a pahýly drápů je vhodné
chránit botičkami po dobu, než začne proces
rohovatění. Potom lze na nově tvořenou rohovinu nanášet bezbarvý zpevňující lak na nehty.
Celková terapie se opírá o podávání více
látek, které se kombinují dle stavu onemocnění. Je potřeba zdůraznit, že jde o léčbu
zdlouhavou, vyžadující trpělivost majitele
a pravidelné kontroly u veterinárního lékaře
se zkušeností s tímto onemocněním.
Bohužel, někteří pacienti jsou léčeni již od
začátku léky, které se podávají jen ve výjimečných případech a které zatěžují organismus nemocného jedince.
Prognóza:
Prognóza obnovy drápků je dobrá, někdy
lze terapii ukončit již po šesti měsících.
V ostatních případech je potřeba v léčbě
pokračovat dlouhodobě.
Připravili MVDr. Klára Myšková a MVDr.
René Finsterle, HKVet, s. r. o.
psí sport y 2/2012
37
Nejlepší péče,
na kterou
je spolehnutí.
“
Preventivní čištění a
vytrhávání chloupků
provádíme jen u psů
predisponovaných nebo
postižených záněty
zevního ucha.
Onemocnění uší
Onemocnění uší, zejména onemocnění
vnějšího ucha, představuje v praxi velice častý problém. V závislosti na ročním
období může představovat 5–20 % pacientů navštěvujících veterinární ordinace.
K nejčastějšímu postižení ucha dochází vlivem zánětu (otitidy), méně
často pak onemocněním ušního boltce
othematomem nebo traumatem.
V závislosti na anatomickém členění
ucha se otitidy člení na záněty vnějšího zvukovodu (otitis externa), záněty
středního ucha (otitis media) a záněty vnitřního ucha (otitis interna).
1. Zánět vnějšího zvukovodu –
otitis externa
Zvukovod si lze představit jako trubici povlečenou na vnitřní straně kůží. Uvnitř této trubice
panuje určité mikroklima, které v ideálním případě udržuje v rovnováze mikroflóru osídlující
zvukovod na straně jedné (bakterie a kvasinky)
a obranné mechanismy organismu na straně
38
druhé. Na toto mikroklima působí několik skupin faktorů, které rozdělujeme na:
a) faktory predisponující
Tyto faktory nezpůsobují samy o sobě onemocnění, ale zvyšují riziko vzniku onemocnění. Patří sem:
– konfigurace ušního boltce – povislé nebo
silně ochlupené uši
– plemenná příslušnost – dlouhý ušní kanál
u ovčáckých plemen, zúžený vertikální kanál šarpejů, převislé uši španělů
– klimatické podmínky – zvyšující se teplota a vlhkost zvyšují incidenci zánětů zvukovodu. K projevům onemocnění dojde většinou s určitým zpožděním. Do této skupiny
patří i plavání.
– negativní efekt terapie a nevhodná
prevence – časté a dráždivé čištění (např.
používání smotků vaty na špejli, iritující vyplachovací roztoky), neuvážené používaní
antibiotických preparátů, vyúsťující v přemnožení rezistentních kmenů bakterií.
– onemocnění způsobující ucpávání zvukovodu – nádory a polypy.
– celková onemocnění – virová onemocnění,
horečka, celkové oslabení a onemocnění imunitního systému.
b) primární faktory onemocnění
Jsou bezprostředně odpovědné za vznik zánětů zvukovodu
– paraziti – podle četnosti výskytu lze původce rozdělit do dvou skupin. Do té první řadíme
typické parazity, pro které je zvukovod častým
místem výskytu (strupovka ušní, zákožka svrabová, svrabovka kočičí). Do druhé můžeme
zařadit méně časté původce, kteří se většinou
vyskytují na jiných částech těla, ale příležitostně mohou ve zvukovodu působit (trudník psí,
sametka zarděnková). Charakteristické projevy:
výrazná svědivost, tvorba zvýšeného množství
mazu, který mívá charakter kávové sedliny.
Oboustranné postižení.
– cizí tělesa – části rostlin, především semena,
pluchy a osiny, jsou časté v letních měsících.
”
a vertikálního kanálu, při chronicitě ztluštění kůže. Časté je oboustranné postižení.
– onemocnění žláz s vnitřní sekrecí – nejčastěji nedostatečná činnost štítné žlázy, méně
často dysbalance pohlavních hormonů
– autoimunitní onemocnění – v naprosté
většině tento typ onemocnění postihuje ušní
boltec, bez výrazného zánětu zvukovodu.
– onemocnění kožních žláz – jak snížená, tak
zvýšená tvorba sekretu kožních žláz může
vyvolat otitidu. Příkladem jsou chronické záněty u plemene americký kokršpaněl.
c) sekundární faktory – mezi tyto faktory patří
mikroorganismy (bakterie a kvasinky), nadměrná produkce ušního mazu a nealergické kontaktní reakce. Mezi nejčastější druhy bakterií
patří stafylokoky (Staphylococcus intermedius,
Staphylococcus epidermis) streptokoky, pseudomonády, E.coli. Kvasinky jsou nejčastěji zastoupené druhem Malassezia pachydermatis a Candida albicans. Je důležité si uvědomit, že bakterie
a kvasinky se vyskytují i ve zdravém zvukovodu.
Existuje rovnováha mezi organismem a jednotlivými mikroorganismy. Teprve při působení primárních a spolupůsobení predispozičních faktorů se bakterie a kvasinky začínají uplatňovat
a vyvolají zánět. Tento poznatek je potřebný pro
dokonalé vyléčení otitidy a říká nám, že je nutné pátrat po primárních příčinách onemocnění,
jinak se vystavujeme nebezpečí, že se záněty
zvukovodu budou neustále opakovat.
© Photo : Thierry Rajic
Celoročně se jako cizí tělesa mohou uplatnit
chlupy, zrnka písku, kousky vatového smotku a jiné nečistoty. Charakteristické projevy:
akutní nástup s výraznými příznaky, naklánění hlavy, často jen jednostranné postižení.
– hypersenzitivita (alergie) – atopie, alergie na krmivo a kontaktní alergie jsou velice
častými příčinami otitid. Zánětem zvukovodu trpí 50 až 80 % atopických pacientů.
Onemocnění zvukovodu se projevuje až
u 80 % psů s alergií na krmení a typický je
nástup tohoto problému ve velmi mladém
věku (4–6 měsíců). Kontaktní alergie většinou vzniká po lokálním dráždění různými
látkami, obsaženými v čistících a terapeutických preparátech. Charakteristické projevy: výrazná svědivost, začervenání boltce
inzerce
Detail boltce psa s atopií.
Typické je zarudnutí, výrazné
zhrubnutí kůže ( lichenifikace) a
ztluštění kůže. Postižený jedinec
si vnitřní stranu boltce škrábe a
tře o podložku. Typické je i větší
postižení boltce než vlastního
zvukovodu.
* Kočky: starší než 8 týdnů a vážící více než 1 kg. Psi: starší než 8 týdnů a vážící více než 2 kg.
veterina
Proti blechám a klíšťatům. Ošetření jedinou pipetou FRONTLINE Combo®
nebo FRONTLINE® zajišťuje dlouhodobou ochranu psa i kočky po několik
týdnů. Při pravidelném použití umožňuje jednoduchý a účinný způsob
likvidace blech a klíšťat na zvířatech i preventivní ochranu domácnosti
(FRONTLINE Combo®) před zamořením cizopasníky. Pro psy a kočky
všech velikostí, plemen i každého věku* poskytuje FRONTLINE Combo®
nebo FRONTLINE® nejlepší péči, na kterou je spolehnutí.
Výhradní zastoupení a distribuce
pro ČR a SR
www.frontlinecz.com
psí sport y 2/2012
U
v a š e h o
v e t e r i n á ř e
n e b o
v
l é k á r n ě
veterina
d) chronické udržovací faktory – jsou faktory,
které v kombinaci umožňují patologickému
procesu přejít do chronicity. Mezi nejzávažnější
patří ztluštění a eroze kožního epitelu, záhyby,
kostnatění chrupavčitého základu zvukovodu,
patologické stavy na bubínku, komunikace se
středním uchem, záněty středního ucha.
2. Zánět středního ucha – otitis media
Chronický zánět zvukovodu. Zhrublá
a ztluštěná kůže zvukovodu u psa plemene
americký kokršpaněl. Tento zvukovod se
obtížně čistí, je bolestivý a svědivý. Často
se stává, že při nedostatečné léčbě dojde
k postupnému ukládání vápníku do stěny
zvukovodu a k nevratným změnám.
40
3. Zánět vnitřního ucha – otitis
interna
Projevy zánětů zvukovodu:
Mezi hlavní klinické příznaky onemocnění
zevního zvukovodu patří škrábání postiženého ucha nebo uší, třepání hlavou, naklánění
hlavy na více postiženou stranu. Pacient reaguje na dotyk bolestivě a brání se manipulaci
s postiženým uchem. V počátcích pozorujeme mírné zarudnutí, zmnožení produkce ušního mazu, může se objevit zápach, mnohdy
nepříjemný. Při neléčeném zánětu dochází
k rozvoji bakteriální infekce s tvorbou hnisavého sekretu, popřípadě tvorbou strupů.
Můžeme pozorovat také postižení okolí báze
ušního boltce, jako následek škrabání (srst je
ulámaná nebo vznikají lysá místa).
Příznaky postižení středního ucha jsou velmi
různorodé a ve většině případů jsou překryty
postižením zevního zvukovodu. V některých
případech dojde ke zvýraznění příznaků a postižený jedinec vykazuje poruchy chůze, naklánění hlavy a zúžení zorniček.
Diagnostika a vyšetření
Anamnéza a klinické vyšetření – důležité otázky:
– je to opakující se problém?
– netrpí pacient celkovým onemocněním?
– má pacient jiné kožní problémy?
– je pacient ve styku s jinými zvířaty, případně jsou také postižena?
– jakou stravou majitel krmí?
– jakým způsobem se provádí toaleta uší?
Po zjištění těchto důležitých údajů by mělo následovat podrobné klinické vyšetření, při kterém si lékař všímá celkově zvířete, hlavně jeho
kůže a srsti. Některá celková onemocnění se
projevují i na jiných místech těla (alergie – meziprstní prostory, parazitózy – okolí očí).
Poté se provádí již konkrétní vyšetření zvukovodu, které se opírá o otoskopii. Otoskopie je
vyšetření, při kterém pomocí otoskopu prohlížíme vertikální a horizontální kanál zvukovodu
a pokud je to možné, tak i bubínek. Lékař by měl
posoudit množství a charakter ušního mazu, zarudnutí zvukovodu, vyloučit výskyt cizích těles
a posoudit zduření kůže zvukovodu. Na základě
otoskopie se volí další vyšetření, která zahrnují
kožní seškrab, cytologické a mikrobiologické
vyšetření, popřípadě RTG a kožní biopsii.
Velice důležité pro další terapii je cytologické
vyšetření. To umožňuje posoudit, zda je přítomen zánět a jaký typ mikroorganismů se na
něm podílí. Při cytologickém vyšetření lékař
vytře zvukovod vatovým tamponem, který následně otiskne na podložní sklo, obarví jej speciálním barvením a odečítá pod mikroskopem.
Sleduje typ a počet mikroorganismů – kvasinky, kokovité a tyčkovité bakterie a odezvu organismu – typ a počet bílých krvinek a buňky
zvukovodu. Při výskytu tyčkovitých bakterií je
dále indikováno mikrobiologické vyšetření se
stanovením citlivosti k antibiotikům.
U
POR ČU
U psů dochází ke vzniku zánětu středního ucha
ve většině případů přestupem mikroorganismů z vnějšího zvukovodu přes porušený bubínek. U akutních zánětů vnějšího zvukovodu se
vyskytuje otitis media v 20 % případů, u chronických ve více jak 50 %. Zánět středního ucha
představuje problém hlavně z hlediska chronicity, protože dostupnost středního ucha pro
terapii je obtížnější a střední ucho se tím stává
významným rezervoárem mikroorganismů.
Pokud se ve zvukovodu nachází velké množství ušního mazu, popřípadě nečistot, je nutné
zvukovod vyčistit. Toto je velmi důležité z hlediska úspěšné léčby (medikamenty nemohou
pronikat přes výpotek ke kůži zvukovodu,
uvnitř nečistot jsou také bakterie a paraziti hůře
dostupní, hnis a zánět může některé složky medikamentů inaktivovat) a dalšího vyšetření.
U mírných znečištění stačí výplachy prováděné
majitelem za pomocí dostupných komerčních
preparátů.
U pacientů se silným znečištěním je indikován hluboký výplach zvukovodu, prováděný
v sedaci spojené s lokální anesY DO tezií nebo v celkové anestezii.
T
R
Pokud na počátku terapie
dochází k opakovaným zne-
Í SP O
Typickým plemenem
s atopií je zlatý retrívr.
Opakující se svědivé
záněty zvukovodu
a kůže boltců mohou
být jediným příznakem
tohoto alergického
onemocnění.
Dalším nesmírně důležitým vyšetřením je
kožní seškrab, který vyloučí nebo potvrdí
výskyt parazitů.
V některých případech, hlavně u akutních onemocnění, je vyšetření pro pacienta velmi bolestivé
a je vhodně ho provádět v sedaci nebo anestezii.
Může se také nejprve léčebně zmírnit bolestivost
a vyšetření provést s odstupem 4–5 dní.
PS
– preventivní čištění a vytrhávání chloupků provádíme jen
u psů predisponovaných nebo postižených záněty zevního
ucha. U psů bez známek onemocnění chloupky necháváme (mají ochrannou funkci a při vytrhnutí vznikají mikrotraumata, která mohou vyústit v zánět).
– čištění neprovádějte vatovými tampony (nebezpečí poranění, zatlačování nečistot do horizontálního kanálu, možnost zanechání vláken ve zvukovodu, kde působí jako cizí
tělesa).
– čištění provádějte komerčními vyplachovacími roztoky
(naším oblíbeným je APTUS ORISOLVE) a případné nečistoty
na vnitřní straně boltce odstraňte gázou. Vyplachovací roztok nesmí zvukovod dráždit, měl by umět rozpouštět ušní
maz a měl by mít antiseptické vlastnosti.
– při příznacích zánětu neodkládejte návštěvu veterinárního
lékaře (velmi nepříjemný stav pro vašeho pejska, chronický
proces se déle léčí, nebezpečí vzniku nevratných změn).
– nestřídejte bez porady s lékařem otologické preparáty
(možnost vzniku rezistentních kmenů bakterií, možnost
iritace zvukovodu nevhodným preparátem).
– pokud je to indikováno, nebraňte se anestezii vašeho
pejska, usnadníte tím důkladné vyšetření a vyčištění zvukovodu.
– pokud je to indikováno, nebraňte se případnému chirurgickému řešení – ve většině případů velmi výrazně omezí
trápení vašeho pejska).
Otoskopické vyšetření za pomocí otoskopu.
Sledujeme stav zvukovodu –barvu,
charakter ušního mazu, cizí předměty
a pokud je to možné i stav bubínku.
JÍ
Několik
důležitých zásad
čištěním zvukovodu, je nutné tyto hluboké výplachy několikrát opakovat.
Léčba zánětu zvukovodu
Terapie onemocnění vnějšího ucha spočívá
v odstranění sekundární bakteriální a kvasinkové infekce, v odstranění nebo ošetření primární příčiny, v cíleném působení proti udržujícím faktorům, v preventivním působení
pro udržování zdravého zvukovodu, a pokud
je indikováno, tak v chirurgickém řešení.
Odstranění sekundární infekce se provádí buď
lokální formou – na trhu je celá řada otologických
preparátů, které většinou obsahují kombinaci
kortikosteroidů, antibiotik, fungicidních a antiparazitárních látek. Volba těchto přípravků by měla
vždy následovat po vyšetření lékařem. Lékař by
měl vždy indikovat použití těchto preparátů na
základě cytologického vyšetření. U chronických
procesů, rozvinutých proliferativních změn je
doporučena celková terapie antibiotiky, popřípadě glukokortikoidy a antimykotiky.
Pro odstranění primární příčiny je nutné její
odhalení. Většinou nečiní problémy nalezení cizího tělesa a při správně vedeném vyšetření ani nález parazitů.
Pro stanovení hypersenzitivity je nutné zahrnout do diagnostiky kožní alergický test,
hypoalergenní dietu, popřípadě diagnostickou terapii.
Pokud není odstraněna primární příčina,
onemocnění se bude s velikou pravděpodobností opakovat.
Prevence
Prevence je důležitým krokem při onemocnění
zevního zvukovodu a spočívá v pravidelném
a technicky správně prováděném čištění a minimalizaci predisponovaných faktorů (stříhání
srsti vnější strany boltců u jedinců s převislými
boltci). Důležitou úlohu hraje i léčení a prevence primárních příčin onemocnění (dodržování
hypoalergenní diety, desensibilizace, pravidelná kontrola parazitárního napadení).
Chirurgické řešení otitid
Operativní ošetření je indikováno v případech,
kdy selhává konzervativní terapie. Nejčastěji je to
u chronických nebo opakujících se procesů, u případů zvápenatění zvukovodu, při výskytu nádorů
a polypů ve zvukovodu a u anatomických defektů způsobujících výrazné zúžení zvukovodu. Nezbytné je chirurgické řešení u zánětů středního
ucha, nereagující na medikamentózní terapii.
Je několik chirurgických technik, které se
volí na základě charakteru onemocnění
a vyšetření zvukovodu:
– odstranění části stěny vertikálního kanálu
je indikováno u pacientů s malým zbytněním
kůže ušního kanálu nebo při výskytu útvaru
v této krajině. Tento zákrok zvyšuje ventilaci
zvukovodu a usnadňuje aplikaci lokálních preparátů do horizontálního kanálu.
– odstranění celého vertikálního kanálu se neprovádí tak často, a je indikováno u nádorového procesu postihující jen vertikální kanál.
– odstranění celého zvukovodu se provádí
u pacientů s chronickou bakteriální infekcí nereagující na terapii antibiotiky (pseudomonádové
záněty), u pacientů s výrazným zbytněním kůže
zvukovodu, případně s jeho zvápenatěním či
anatomickým zúžením. Taktéž je nutné tento
zákrok provést při nálezu nádorového procesu
zahrnujícího celý zvukovod. Provádí se na jednom nebo obou uších a měl by se spojit i s otevřením a vyčištěním dutiny středního ucha. Po
tomto zákroku pacient na operované ucho neslyší, ale úleva po odstranění patologického
procesu tento fakt naprosto převáží.
Připravil MVDr. René Finsterle, HKVet, s. r. o.
inzerce
ORISOLVE VET
150 ml
roztok na čištění uší
pro psy
a kočky
psí sport y 2/2012
Orion Oyj organizační složka, Zelený pruh 95/97, 140 00 Praha, tel.: +420 227 027 263, fax: +420 227 230 661 www.orionvet.cz
www.aptuspet.com