J. Bažata: Mám rád trvalé hodnoty a kvalitní věci

PARTNER
časopis skupiny Skanska v ČR a SR, 2/2007, roč. 15
J. Bažata: Mám rád trvalé
hodnoty a kvalitní věci
Průhlednost s lehkostí i šarmem
Jak vyzrát na azbest
Editorial
Vážení čtenáři,
číslo, které právě otvíráte, je poněkud zvláštní.
Prolínají se jím totiž tři celkem nestavařská témata – víno, ženy a zpěv. Všechna však se stavebnictvím nějak souvisejí.
Víno, ale i ženy a možná i zpěv patří k Jiřímu Bažatovi, firemnímu pamětníkovi a řediteli nově
vzniklé divize Pozemní stavitelství. Před pár lety
dával dohromady českou divizi pozemního stavitelství, dnes je v podobné situaci – staví „na
nohy“ nyní už jen jednu, zato superdivizi. Rozhovor s ním bude určitě lákadlem.
Stavební firma a zpěv? Moc to spojení neladí,
že? Zato ale hudba ladí k Igoru Timkovi, zpěvákovi a frontmanovi slovenské populární skupiny
No Name, která vystoupila na letošním plese
společnosti. Košičtí hoši to umějí pěkně rozjet,
když chtějí, a mají dobře našlápnuto – i za hra-
nice vlasti. Rozhovor se šťastným otcem Igorem
rozhodně nevynechejte, protože stojí za přečtení
– třeba v něm někteří z vás najdou recept na
spokojený život.
Zbývají ženy. My jsme se v tomto čísle věnovali
superženě, slalomářské jedničce a špičkové závodnici Šárce Záhrobské. Její letošní vítězství
na mistrovství světa ve švédském Aare bylo vítaným a milým překvapením. Skanska Šárku
podporuje už od jejích 14 let, stejně jako už
třetím rokem podporuje program Strom života.
A tedy i anketu Strom roku, jejíž šestý ročník
právě odstartoval. Tak nezapomeňte poslat tip
na váš strom.
Přejí pěkné jaro a příjemné čtení.
Eva Vítková
PARTNER, časopis skupiny Skanska v ČR a SR
Vydavatel: Skanska CZ a.s.; šéfredaktor: Ing. Eva Vítková; předseda redakční rady: Mgr. Oto Linhart; spolupracovníci tohoto čísla: Ing. Beáta Voskárová, Kamila
Havlínová (Živé stavby); Ing. arch. Věra Kešnerová (Po stopách architektury), Marcela Mádrová (Skanska ve světě, Zajímavosti), Petra Braunová (Rozhovor);
Bohumila Weilová (jazyková úprava); obrazový materiál: není-li uveden jiný zdroj, pochází z archivu Skanska CZ a.s.; adresa redakce: Kubánské nám. 11,
100 05 Praha 10; tel.: 267 095 441, fax: 267 310 644, e-mail: [email protected]; registrační značka: MK ČR E 12503;
ISSN 1802-419X; design: Petr Štěpán /Studio Najbrt/; sazba: Miroslav Leixner; tisk: Tiskap, Na Louži 2a, 101 00 Praha 10-Vršovice,
tel.: 267 216 800, 271 724 259, fax: 271 721 264. Foto na titulní straně: Jan Kroupa, ČSOB; foto na této straně: Tomáš Kubeš
Vychází 6x ročně. Toto číslo předáno do výroby: 30. března 2007
Událo se
Chodovec City nabízí nové byty
Nabídka bytů společnosti Skanska se rozrostla
o projekt Bytové domy Chodovec City v městské části Praha 11. Ve čtyřech budovách s jedním podzemním a čtyřmi nadzemními podlažími
vznikne celkem 136 komfortních bytů v dispozici od 1+kk do 4+kk. Díky půdorysu ve tvaru písmene F bude v bytech dostatek denního světla.
Sluneční paprsky budou pronikat i na schodiště,
a to díky luxferovým stěnám. Přístup do vyšších
podlaží umožní výtah. Suterénní prostory poskytnou celkem 33 parkovacích míst v každém domě.
Jednotlivé části budov budou odlišeny různým
barevným a materiálovým provedením. Na fasádách se vystřídá světle olivová doplněná šedou
barvou a pískově oranžová. Balkóny pak zvýrazní
červené desky. „Bytový areál Chodovec City v budoucnu obklopí moderní administrativní budovy,
které budou rozmístěny tak, aby vytvořily bariéru, jež omezí hluk z nedalekých komunikací.
Tak vznikne klidné prostředí pro rodinný život,“
sdělil výkonný ředitel divize Project Development
Petr Fanta. Celý areál bude doplněn o množství zeleně a pěších tras, které budou příjem-
za rok 2006 získala společnost Skanska. Cenu
Rhodos za image roku vyhlašuje konsorcium, jehož členy jsou společnosti GfK Praha, Ogilvy CID
a Bison & Rose Public Relations. Hlavním mediálním partnerem je společnost Economia.
Cenu získávají společnosti na základě výsledků
výzkumného šetření prováděného společností
GfK Praha. Firmy jsou vybírány pomocí dotazníkového šetření a jejich pořadí je sestaveno na
základě výsledků hodnocení. Image firem hodnotí top manažeři, kteří tvoří reprezentativní vzorek top manažerů v České republice.
Do soutěže bylo letos zařazeno 10 kategorií,
které tvoří průřez spotřebitelským trhem výrobků
a služeb. Výsledky letošního, desátého ročníku
této prestižní celonárodní soutěže potvrdily,
První místo v kategorii Stavební firmy prestižní
národní soutěže Rhodos o nejpůsobivější image
Střecha ČSOB se zazelená
že pozitivní image je společně s vysokou kvalitou nabízených výrobků a poskytovaných služeb
a šíří sortimentu nedílnou součástí celkového
obrazu úspěšných podnikatelských subjektů.
Ocenění může být užíváno jako součást loga
firmy po dobu jednoho roku.
Ideální místo pro život
S přicházejícím jarem se chýlí ke konci práce na
budově ČSOB v Radlicích, kterou Skanska vybudovala během období od února 2005 do prosince loňského roku. Na střeše nového ústředí
banky jsou nyní vysazovány vzrostlé stromy
a keře, po kterých bude následovat položení
2,5 tisíce čtverečních metrů trávníku. Na střeše
budovy tak vznikne park, kombinující středomořskou a severskou vegetaci, zavlažovaný recyklovanou a dešťovou vodou.
První bankéři se začnou do nové budovy stěhovat počátkem dubna. Poslední divize banky by se
ným místem pro relaxaci a procházky. Pěší trasy
se přirozeně napojí i na nedaleké parkové plochy
u Košíkovského potoka.
Cena za image
bude tvořit kombinace světlých a tmavých odstínů nebo různobarevné deskové obklady. Byty
budou mít dostatek denního světla, a to díky velkým balkónovým oknům.
V okolí projektu bude v budoucnu vysázeno rovněž množství zeleně a vznikne zde místo pro příjemné procházky a sporty. Nedaleko Bytových
domů Romance II se nacházejí vodní plochy Markéta a Podleský rybník.
měla v ekologicky šetrné budově objevit v srpnu.
V městské části Praha 22-Uhříněves mezi ulicemi K Netlukám a K Uhříněvsi vzniknou
moderní bytové domy projektu Bytové domy Romance II. Projekt je rozdělen do několika navazujících etap. Jako první nabízí Realitní kancelář
Skanska dům s označením A, jenž bude ze
všech domů největší. Sedmipodlažní objekt nabídne celkem 133 bytových jednotek v dispozicích od 2+kk do 4+kk, přičemž největší byty
budou situovány v nejvyšších patrech. V suterénních prostorách pak bude 135 parkovacích míst
a sklepní kóje.
Každý byt bude mít zapuštěný balkón či lodžii.
V domě budou výtahy a schodiště. Fasádu domu
Skanska Facility se stará
o objekty Telefónica O2
Na začátku února 2007 zahájila Skanska Facility, jež vyhrála ve výběrovém řízení, působení
v budovách společnosti Telefónica O2 Czech Republic. Jedná se o významnou zakázku v oblasti facility managementu, a to nejen rozsahem
poskytovaných služeb, ale především počtem
spravovaných objektů, který přesahuje stovku.
Objekty Telefónica O2 Czech Republic jsou totiž
rozmístěny po celém území České republiky.
Skanska Facility zajišťuje komplexní správu,
údržbu a opravy nemovitostí v hlavním městě,
v Praze-východ i Praze-západ, v Ústeckém, Libereckém, Královéhradeckém a Pardubickém kraji.
PARTNER 2/2007 03
Postavili jsme
Základní údaje o stavbě
Název
Dopravně obchodní centrum Mercury Center
České Budějovice
Projektant
Atelier 8000 spol. s r.o.
Zahájení
Září 2005
Dokončení
Listopad 2006 – retailová část
Březen 2007 – nádraží
Investor
CB – Mercury center s.r.o.
Realizační tým
Divize Pozemní stavitelství, PT 21,
Ladislav Kratochvíl – projektový manažer
Subdodavatelé
Topgeo Brno – zakládání, Lumen – elektro,
Skanska CZ a.s. divize Technologie – TZB,
HSF – střešní plášť, Hochtief – zemní práce
Charakteristika stavby
Unikátní spojení nákupního centra a autobusového nádraží vytváří multifunkční objekt se
dvěma podzemními a dvěma nadzemními podlažími o celkové užitné ploše 60 016 m2. V suterénu jsou parkovací plochy – část jich je vyhrazena pro občany se sníženou pohyblivostí.
Ve druhém podzemním patře jsou i technické
místnosti. V nadzemních podlažích se nacházejí prodejní plochy, supermarket a restaurace.
V nejvyšším patře je kompletní zázemí pro autobusové nádraží a pro přepravce, společnost
ČSAD Jihotrans. Odbavovací hala pro cestující,
kanceláře zaměstnanců a vlastní autobusové
nádraží včetně přístřešků je na střeše objektu.
Autobusy na střechu objektu přijíždějí po speciální zastřešené rampě.
Zajímavost stavby
Stavba je založena cca 6 m pod hladinou
spodní vody. Rampa pro výjezd autobusů na
střechu je koncipována jako samostatný monolitický celek; tvoří ji uzavřený monolitický
tubus, který má velmi členitý tvar a je navržen
jako předpjatá mostní konstrukce uložená na
elastomerových ložiscích. Ocelové konstrukce,
na něž jsou pomocí lan napnuté plachty, pak
vytvářejí přístřešky. Výhodou je, že autobusové nádraží je podchodem propojeno s vlakovým nádražím.
PARTNER 2/2007 04
Ladislav Kratochvíl
Narodil se v r. 1972. Vystudoval Střední průmyslovou školu stavební v Praze 5. Prvním pracovním působištěm byly Montované stavby Praha
(1991), které se později staly součástí IPS a poté
společnosti Skanska.
Ladislav Kratochvíl začínal jako mistr a postupně
se přes pozice stavbyvedoucí, specialista, vedoucí střediska vypracoval až na dnešního projektového manažera. Podílel se na výstavbě Hotelu Butterfly v Mariánských Lázních, obchodního
centra KOC – Nový Smíchov, chirurgického pavilonu kolínské nemocnice či Terminálu Sever 2 letiště Praha-Ruzyně. Dopravně obchodní centrum
České Budějovice je jeho poslední stavbou.
L. Kratochvíl je rozvedený, má dva syny. Jako
mnoho jeho kolegů relaxuje při sportu – rád
sjíždí svahy na snowboardu, chodí po horách
a také miluje rychlá kola, ať jde o bicykl či motorky.
PARTNER 2/2007 05
Základné údaje o stavbe
Názov
Dodávka a montáž VZT – Punch Campus
Námestovo, hala 5 – fáza 4
Projektant
Ing. arch. Ronald Ružička
Začiatok
Október 2006
Ukončenie
Marec 2007
Investor
Punch Námestovo, spol. s r.o.
Dodávateľ
Zipp Bratislava
Subdodávatelia
Skanska Technológie a.s.
Realizačný tím
Ing. Martin Prokša – projektový manažér,
Ing. Karol Tomasch – zodpovedný
projektant VZT
Charakteristika stavby
Je to výrobná hala s rozmermi 216 x 108 x
x 10 m, v ktorej sme realizovali vetranie, chladenie a vykurovanie jednotlivých častí haly 5,
vrátane sociálno-administratívnej časti a skladových priestorov. Hala má dve časti. V priemyselnej hale sa budú vyrábať komponenty
pre automobilku – výlisky do interiéru áut
a elektroinštalácia. Druhá časť má slúžiť na
výrobu a montáž plošných spojov.
Zaujímavosť stavby
Pre úpravu vzduchu sú použité VZT. jednotky
s rotačným rekuperátorom o priemere 2,1 m.
Rozvod vzduchu je riešený hranatým potrubím o rozmeroch 1600 x 1600 mm, vedenom
po obvodom plášti, ktorý prechádza do kruhového potrubia spiro vedeného v odľahčených
prievlakoch vo výške cca 9 m. Uvedené riešenie zabezpečí optimálnu distribúciu vzduchu
s možnosťou inštalácie mostových žeriavov
v jednotlivých lodiach haly. V časti pre výrobu
plošných spojov je distribúcia vzduchu riešená
veľkoplošnými výustkami, osadenými priamo
na úrovni podlahy. Taktiež je zabezpečená aj
regulácia vlhkosti v priestore.
PARTNER 2/2007 06
Foto: K. Tomasch
Postavili jsme
Ing. Martin Prokša
Vyštudoval Žilinskú univerzitu, odbor Energetická
technika. Po ukončení štúdia v roku 2003 nastúpil do spoločnosti Klimavex na pozíciu projektového manažéra. V súčasnosti pôsobí ako projektový manažér v sekcii Ľahká vzduchotechnika
Západ. Podieľal sa na stavbách, ako sú rekonštrukcia Nemocnice Ružinov, Matador Púchov
a na výstavbe UNI Bánk v rôznych častiach Slovenska. Stavba ,,VZT Punch Campus Námestovo
v hale 5–fáza 4“ patrí k jeho najvýznamnejším
stavbám od pôsobenia v spoločnosti.
Martin Prokša je ženatý, má jedneho syna. Vo
svojom voľnom čase sa venuje rodine a rôznym
športovým aktivitám, z ktorých najobľúbenejšou
je lyžovanie.
PARTNER 2/2007 07
Mám rád trvalé hodnoty
a kvalitní věci
PARTNER 2/2007 08
Foto: T. Kubeš
Představujeme
Pozemní stavitelství má ve Skanska za sebou asi nejdramatičtější
rok v historii, který vyvrcholil vytvořením jediné divize. Stále větší
kolos závodů, společností, středisek a týmů řídí Jiří Bažata, nyní
ředitel s nevděčnou úlohou integrátora a krizového manažera.
Navenek působí téměř bez emocí, při hlubší konverzaci ale
důkladnou znalost oboru kombinuje se zaujatým vyprávěním
o víně, rodinném životě … a motorkách.
Jak se vám vstávalo?
Dnes? Jako obvykle – nedobře. Jsem spíš noční
typ, rozhodně nejsem skřivan. Nerad ráno vstávám, nerad se budím, nerad rychle začínám den.
Než se dostanu do normálního tempa, chvilku to
trvá. Potřebuji zkrátka čas na probuzení. Proto
mám rád soboty a neděle, kdy je vše v klidu
a kdy si ráno, snídani a vše s tím spojené mohu
mnou chodí na pracovní společenské akce, absolvuje se mnou i některé pracovní povinnosti
a je schopna mi dokonce dělat i vrbu. Tím, že
může být doma, je pak o něco snadnější být tolerantní… Určitě by to bylo jiné, kdyby i ona chodila
do práce a měla své pracovní problémy. Uznávám, že pokud má tento model fungovat, jeden
z partnerů se musí trochu obětovat, vzdát se své
uznávám totiž, když rodiče chtějí prostřednictvím
svých dětí uskutečnit své ambice, když děti tlačí
tam, kam ony samy nechtějí.
dosyta užít.
pracovní kariéry. Ve vztahu, kdy oba netolerantní
partneři chtějí budovat svoji kariéru, to podle mě
fungovat nemůže. Jeden se musí obětovat, a my
chlapi to většinou děláme neradi, i když tedy
znám i případy, kdy je tomu naopak.
ten klasický postup od mistra až na šéfa divize.
Po škole jsem začínal jako mistr – byl jsem asistentem stavbyvedoucího. To byla tehdy taková
pozice, protože vysokoškoláci neměli nastupovat na pozice mistrů, tak pracovali na postech
asistentů, ale v podstatě dělali práci mistra.
Pak jsem dělal stavbyvedoucího a další funkce.
Je pravda, že párkrát, tedy přesněji jednou či
dvakrát, maximálně třikrát, jsem chtěl odejít.
Vždy jsem se rozhodl zůstat právě kvůli lidem.
Někdo, koho jsem si vážil, za mnou v pravý čas –
a to je zajímavé – přišel, promluvil se mnou
a přesvědčil mě, že by nebylo dobré odcházet.
A tak jsem zůstal.
Jste ředitelem velké divize. Jste v práci „od nevidím do nevidím“, nebo máte svoji hranici?
Já tu hranici nemám přesně definovanou, v podstatě je velmi pohyblivá. Nemohu si říci: je pět
hodin, práce končí a jdu domů k rodině. Práce
se stala součástí mého života a jako mnoho
mých kolegů si ji i já nosím v myšlenkách domů.
Přesto zastávám názor, že mezi prací a soukromým životem by měla být rovnováha. Myslím, že
je to důležité, hlavně proto, aby si člověk uchoval
zdraví a byl spokojený.
Přesto si práci nosíte domů. Snáší se to se soukromým životem?
Naštěstí rodina moji práci respektuje a tolerance
mé ženy je nesmírná – souvisí s tím i to, že se
A vy byste to dokázal?
Otázka na tělo… Asi ne. Jsem možná sobecký,
ale nedokázal bych to.
Máte dvě dcery. Půjde některá z nich ve vašich
šlépějích?
Ani jedna – a ani jsem to po nich nechtěl. Mám
na výchovu dětí poměrný jasný názor – je to jejich volba a jejich věc, co budou dělat. Tento
přístup jsem si odnesl ze své rodiny – otec se ke
mně také tak choval. Proto mi nevadí, že moje
děti jdou jinou cestou než já, respektuji to. Ne-
Jste u firmy už čtvrt století. Určitě jste měl za
tu dobu chuť na změnu, nebo ne?
No vidíte, já to ani nepočítám… Aspoň jste mi
to připomněla! Je to dlouhá doba. Mám takový
Jste takto stálý i v ostatních oblastech?
Ano, jsem poměrně stálý člověk. Mám rád, když
jsou věci kvalitní, hodnotné a trvají určitou dobu,
PARTNER 2/2007 09
Představujeme
a vážím si toho. Stejně tak si vážím vztahů, trvalých svazků a přátelství. Proto mám také několik
dlouhotrvajících dobrých přátelství, a s mojí ženou jsme spolu také už 25 let.
Máte představu, jak?
Zdánlivě jednoduchá odpověď: dát správné lidi na
správná místa, prosazovat samostatnost jednotlivých částí divize. To je podle mě základ úspěchu.
Závody se na regionálním trhu musejí lépe prosadit. Máme nyní nastaven základní systém řízení divize, kdy jsme zakotvili ve dvoustupňovém řízení:
divize – závod, divize – řízená společnost/projektový tým. Nemáme závod projektových týmů, ale
jako top management řídíme divizi, všechny její závody, společnosti a přímo řízené projektové týmy.
Obchodní úsek divize obchodně zastřešuje závody
a shání práci pro projektové týmy.
Věříte spíše v lidi, nebo v dobré a osvědčené
manažerské postupy?
Já jsem jednoznačně naladěný na lidi. Manažerské postupy jsou důležité, ale podle mě je ze
všeho nejdůležitější člověk – je-li dobrý hráč.
A jak to poznáte?
To je těžké… A přiznávám, že se občas i spletu.
Párkrát jsem se skutečně spálil, když jsem věřil,
že mnou vybraný člověk se hodí na danou pozici;
byť měl dobré vzdělání, manažerské postupy,
lidsky pak naprosto vybouchl. Nejlepší je kombinace dobrých charakterových vlastností a manažerské předpoklady, ovšem to je sen každého
manažera.
Vloni byly spojeny dvě dříve samostatné divize,
z nichž jedna – moravská – byla v dost velkých
problémech. Bylo to pro vás těžké rozhodnutí
stanout v čele nově vzniklé superdivize, nebo
to bylo nařízení?
Rozhodnutí o sloučení divizí bylo kolektivním rozhodnutím představenstva, čili nebylo co zvažovat. To přinesl život.
Před pěti lety jste se stal ředitelem dosti nesourodé divize Pozemní stavitelství Čechy,
PARTNER 2/2007 10
která vznikla sloučením pěti dříve samostatných závodů. Dnes jste na tom podobně… Není
to trochu váš osud?
Máte pravdu, jsem opět někde na začátku. Při
vzniku české divize pozemního stavitelství byla
spousta problémů – lidských, s výrobní náplní…
Myslím, že dnes jsme někde jinde a já bych
chtěl, abychom i dnešní, kvalitativně novou situaci zvládli stejně úspěšně. Nebude to vůbec
jednoduché, protože každý závod, každá organizační jednotka divize je v jiném vývojovém stadiu. Celou divizi je potřeba stabilizovat ve všech
oblastech její činnosti.
Změní se tím něco pro našeho zákazníka?
Ne, nezmění. Stejně tak jako je jedna divize Dopravní stavitelství, Technologie, Betonové konstrukce a Project Development, je i jedna divize
Pozemní stavitelství. Naši zákazníci se samozřejmě v rámci divize budou potkávat s lidmi,
které znají, jiná je jen organizační struktura.
Jak se na pozemním stavitelství podepsala
loňská krize v oblasti subdodávek, materiálu
a lidí?
Musím připustit, že jsme tuto skutečnost vnímali
velmi intenzivně, zejména od poloviny loňského
roku. Nedostatek subdodavatelských kapacit,
zejména pak zedníků, fasádníků a obkladačů,
byl velmi citelný. Na některých stavbách nám
dalo velkou práci se s těmito výpadky vyrovnat.
Proto chceme posílit vlastní dělnické kapacity,
Má podle vás pozemní stavitelství jako obor
budoucnost? Je vůbec poptávka po generálním
dodavatelství?
Pozemní stavitelství je z nejrozsáhlejších oblastí stavebnictví. Jeho budoucnost je, myslím,
jasná a zřetelná. Jiná věc je vlastní organizace
výstavby pozemních děl. Chceme-li v budoucnu
uspět, budeme se muset naučit pružně reagovat
na přání našich zákazníků a v rámci generální
dodávky nabízet díla a veškeré modely generálního dodavatelství. Zejména co se vlastního
stavění (hlavní stavební výroby) týče, budeme se
muset vrátit k zajištění těchto činností vlastními
silami, čili mít vlastní dělnické profese.
Říkáte, že věříte v lidi. Jak široký okruh svých
spolupracovníků znáte?
Dobře znám užší vedení divize, projektové manažery a ředitele závodů. Chtěl bych znát daleko širší
okruh pracovníků divize, ale bohužel zápasím s časem. Jediná možnost je na firemních akcích. Pravidelně se s lidmi z divize potkáváme dvakrát za
rok na celodivizních akcích, jedna je v létě a druhá
před Vánocemi. Tam se snažím maximálně komunikovat se zaměstnanci, poznávat je.
Mimochodem, účastníte se i tenisových turnajů. Tenis hrajete, nebo je to jen formální
a společenská účast?
Tenis mám rád a hraji ho dnes už jen rekreačně. U sportu se příjemně odreaguji, stejně jako
u sklenky dobrého vína. Víno nejlépe chutná,
když je člověk pije v dobré společnosti, toho
jsem také zastáncem. Když se bavíme o koníčcích, přiznávám, že i mně učarovala rychlá
kola. Ano, na „stará kolena“ jsem se zbláznil do
motorek. Ale vyznávám motorky pomalé, takzvané motorky na kochání – choppery, harleye.
Jednoho z nich – konkrétně Harley Davidson
– vlastním. Velmi rychlé motorky ale fakt nemusím.
Foto: T. Kubeš
abychom měli dostatek našich vlastních pracovníků a mohli těmto situacím lépe čelit.
Takže se rád projíždíte. A vaše paní s vámi
jezdí?
Ano. Sice mám pocit, že jsem ji v tomto ohledu
trochu „znásilnil“, že to úplně nebyla její velká
a přirozená touha, ale ona je natolik bezvadná,
že se přizpůsobila a dokonce v tom našla zalíbení.
Kde jste byl na velké poznávací cestě?
Zatím jsem jezdec osamělý vlk, prohánějící se
po vlastech českých, do zahraničí to zatím nevyšlo… Nejezdím s žádnou partou motorkářů,
ne proto, že bych nechtěl, ale zatím jsem si nevytvořil dostatek přátel, kteří mají stejného koníčka, abychom jezdili společně. Samozřejmě,
že bych rád jezdil se skupinou stejně naladěných lidí. Nemusím ale mít partu za každou
cenu. Ale nějakou pěknou velkou cestu si určitě
naplánuji.
Ing. Jiří Bažata
Vystudoval Stavební fakultu ČVUT, obor
konstrukce a dopravní stavby. Po absolvování
v r. 1982 nastoupil na pozici asistent – mistr
do tehdejšího závodu 09 – IPS. Od r. 1985 do
r. 1991 pracoval jako stavbyvedoucí, poté jako
vedoucí střediska. V letech 1996–98 byl
výrobním náměstkem odštěpného závodu 09,
od r. 1999 jeho ředitelem. V roce 2002 se stal
výkonným ředitelem divize Pozemní stavitelství
Čechy.
Jiří Bažata je ženatý, má dvě dcery. Žije a bydlí
v Praze 5.
PARTNER 2/2007 11
Živé stavby
Ústav může být i moderní, ale přitom domácký
Ve východočeském Opočnu se staví nový ústav sociální péče pro ženy. Výstavba probíhá na čtyřech samostatných staveništích. Centrální část ústavu, již tvoří dva objekty pro hospodářské a správní účely a dva ubytovací pavilony pro méně samostatné
klienty, bude v lokalitě Opočno – Ořechová. V Českém Meziříčí budou dva dvojdomky
a v obci Přepychy se stavějí další dvojdomky – Přepychy I a II. Každý dvojdomek je
řešen jako běžný rodinný dům, to znamená, že je zde obývací pokoj s kuchyní a jídelnou, v přízemí a v podkroví jedno- či dvoulůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením o celkové kapacitě 18 osob. Na společenský prostor v přízemí navazuje zimní
zahrada. Toto uspořádání umožňuje klientkám žít podobným životem jako v domácím
prostředí.
V současné době je stavba v Českém Meziříčí již předána a je v užívání. Lokality Přepychy I a II jsou před dokončením, které se očekává v průběhu dubna. Na stavbě
v Opočně jsou dokončeny hrubé stavby a v současné době se provádějí omítky, hrubé
podlahy a práce na vnitřních instalacích.
Základní údaje o stavbě
Název stavby
ÚSP Opočno – nová výstavba ústavu
Lokalita
Opočno – Ořechová, České Meziříčí, Přepychy
Investor
Ústav sociální péče pro dospělé, Opočno
Zhotovitel
Divize Pozemní stavitelství, závod Skanska CZ
region Brno s.r.o.
Projektant
BKN s.r.o., Vysoké Mýto
Projektový tým (manažer)
PT 1571, Ing. Petr Kadič
Doba realizace
září 2005–červen 2007
Přestavba kláštera v centru Prahy běží naplno
Luxusní pokoje v klášteře ze 13. století, stinné zahrady, vyhlídka na katedrálu
sv. Víta, špičkové služby. Právě takový pětihvězdičkový hotel světové sítě Rocco
Forte Hotels se nyní staví přímo v srdci hlavního města, v augustiniánském klášteře
v Letenské ulici. Hostům nabídne celkem 100 prostorných pokojů na dosah od Karlova mostu a Pražského hradu. Projekt představuje náročnou rekonstrukci šesti
budov. V tuto chvíli byly na stavbě téměř dokončeny bourací práce a demolice, bylo
provedeno statické zajištění objektů včetně podchycení základů, probíhají práce
na rekonstrukci stávajících historických krovů střech a dřevěných stropů ve spolupráci s pracovníky Národního památkového ústavu. Pokud objekty, resp. krovy nejsou historicky cenné, dostávají střechy nové. „Postupně provádíme nové přípojky
inženýrských sítí a budujeme hrubou stavbu, kterou tvoří monolitické konstrukce,
plechobetonové stropy, zděné konstrukce. Zároveň probíhá pokládka ležaté kanalizace a výstavba suterénů, vyzdívají se příčky, sanují se stávající konstrukce. Na
řadu přicházejí i restaurátorské práce,“ popsal stav prací Milan Vaňkát, projektový
manažer.
Základní údaje o stavbě
PARTNER 2/2007 12
Název stavby
Svatý Tomáš – hotel sítě Rocco Forte
Lokalita
Praha, Malá Strana, Letenská ulice
Investor
SC Master
Zhotovitel
Divize Pozemní stavitelství
Projektant
Omicron-K
Projektový tým (manažer)
PT 22, Milan Vaňkát
Doba realizace
říjen 2006–listopad 2007
Kvalitní práce otevírá dveře
Areál bývalého Měšťanského pivovaru v Holešovicích prochází velkými stavebními úpravami. Buduje se tu totiž Arena Pivovar Holešovice, která nabídne bytové domy a administrativní budovy, vše včetně prostor pro parkování. Zajištění stavební jámy provádějí
odborníci ze Závodu speciální zakládání společnosti Skanska. „Založení představuje
provedení 2440 m2 záporového pažení. Zápory tvoří 302 ks ocelových profilů IPE 330,
360 a 400 zajištěných přes ocelové převázky pomocí dočasných horninových lanových
kotev. Celkem zde bylo zabudováno 1 096 běžných metrů dvou-, tří- a čtyřpramencových lanových kotev předepnutých na 250, 300 a 450 kN,“ popsal proces projektový
manažer Vladislav Pinkas. Objekt je založen na železobetonových pilotách o průměrech
620, 900, 1200 a 1500 mm; dohromady bylo zhotoveno 4,5 km pilot! Na stavbě současně byly nasazeny čtyři vrtné soupravy. „Spokojenost zákazníka s průběhem stavby
a hlavně dodržení požadovaného termínu usnadnilo závodu Monolitické konstrukce
získat zakázku na provedení hrubé stavby,“ podotkl projektový manažer.
Základní údaje o stavbě
Název stavby
A7 Arena Pivovar Holešovice
Lokalita
Praha 7-Holešovice
Investor
ARENA Real Estate Development, a.s.
Zhotovitel
Skanska CZ a.s., divize Betonové konstrukce,
Závod speciální zakládání
Projektant
Cmc-architects a.s.
Projektový tým (manažer)
Vladislav Pinkas, Čechmánek Josef,
Ing. Dočkalová Michaela
Doba realizace
listopad 2006–listopad 2007
Rekonštrukcia kanalizácie v srdci Bratislavy
V centre Bratislavy na námestí SNP sa začalo s rekonštrukciou kanalizácie. Vzhľadom k historickej lokalite sa práce vykonávajú banským spôsobom, aby sa v čo najmenšej miere narušila plynulosť dopravy a život v meste. Rekonštrukciu kanalizácie,
ktorá bude Bratislavskú vodárenskú spoločnosť stáť 14 mil. Sk, dokončí prievidzská
Skanska BS v apríli 2007. Jestvujúca kanalizácia, ktorá sa rekonštruuje, odvádza
splaškové vody z objektov od Manderlu, prvého bratislavského výškového obytného
domu, po Starú tržnicu, v ktorej blízkosti sa nachádzajú vykopávky kostola sv. Jakuba. „Stavba sa nachádza priamo pod električkovou traťou. Mikroštôlňu razíme
v hĺbke 3,5 až 5 m. Priečny profil v rozsahu približne 3,5 m2 a v dĺžke 80 metrov bol
navrhnutý tak, aby sanačné práce mali čo najmenší vplyv na okolité objekty a aby
sa čo najmenej obmedzil život v meste. Razíme prevažne manuálne, klasickým banským spôsobom,“ dodal Marián Oravec, projektový manažér stavby. Súčasná stoka,
ktorá je v havarijnom stave, bude nahradená sklolaminátovým potrubím DN 400. Súčasťou rekonštrukcie sú i štyri revízne šachty.
Základné údaje o stavbe
Názov stavby
Bratislava, Námestie SNP, rekonštrukcia
kanalizácie DN 300/450
Lokalita
Bratislava
Investor
Bratislavská vodárenská spoločnosť a.s.
Zhotoviteľ
Skanska BS a.s., Prievidza
Projektant
Inprokon s.r.o., Bratislava
Projektový manažér
Marián Oravec
Doba realizácie
január 2007–apríl 2007
PARTNER 2/2007 13
Jak vyzrát na azbest
PARTNER 2/2007 14
Foto. T. Kubeš
Významné projekty
Potkáte-li na stavbě muže v bílé kombinéze a kukle, s největší
pravděpodobností se jedná o specialistu na likvidaci azbestu.
Nebezpečné účinky azbestu jsou známé již řadu let, jeho používání je pozůstatkem architektury minulého století. Odborníci
z divize Technologie nyní dokazují, že jej lze rychle a účinně
odstranit z fasády, a to i za plného provozu budovy.
Děje se tak již od května loňského roku v sídle
Generálního ředitelství cel ČR v Budějovické ulici
v Praze 4. Azbest je zde součástí tzv. boletických
panelů, které tvoří fasádu této budovy z osmdesátých let dvacátého století. Jeho likvidace je
součástí rekonstrukce a vnějšího zateplení budovy.
Likvidace pod plachtou
Jak tedy náročná likvidace probíhá? Na desetipodlažní budově byl nejprve proveden stavebně
technický průzkum na výskyt azbestu, na jehož
základě vznikla projektová dokumentace a podrobný technický postup likvidace azbestu. Na
fasádě postupují technologové vertikálně po
jednotlivých etapách, což klade zvýšené nároky na množství geodetických bodů, kterých je
v každé etapě dvacet. V příslušné části fasády
vytvoří na lešení pomocí plachty o rozměrech
34 × 20 metrů a vnitřních příček vzduchotěsné
ochranné pásmo, které je napojené na filtrační
zařízení a odděluje kontrolované pásmo od
zbytku budovy s normálním pracovním režimem
investora. Součástí tohoto pásma jsou i materiálové a přechodové komory. Po zkoušce těsnosti
jednotlivých stěn zahájí vlastní likvidaci materiálů obsahujících azbest. Poté provede akreditovaná laboratoř měření úspěšnosti likvidace
a může se pokračovat v rekonstrukci a zateplování fasády.
Měření je základ
Podrobnosti a průběh měření přítomnosti azbestu přibližuje ředitel společnosti Skanska
Foster Bohemia Petr Balvín: „Během likvidace
azbestu provádíme sérii měření. Nejprve změříme účinnost odsavačů, v průběhu sanace měříme koncentraci azbestu v ochranném pásmu
a po dohodě s investorem i mimo ně, abychom
ověřili, že veškerá opatření jsou účinná, a po
ukončení sanace ještě provedeme kontrolní měření. V první fázi rekonstrukce proběhlo celkem
33 měření a veškerá ověření účinnosti vyhovovala limitům. Ve všech etapách rekonstrukce
předpokládáme celkem dvě stovky měření.“
nových okenních rámů z hliníkových profilů. Členění fasády se tak zcela změní z vertikálního na
horizontální. Součástí projektu je také demolice
dnes již nevyužívaného spojovacího mostu se
sousední budovou, demontáž a opětná instalace
bezpečnostního a protipožárního systému, rekonstrukce části vzduchotechniky, úprava interiérů operačního centra a výpočetního střediska
sádrokartonovými příčkami a protihlukové a protipožární přechody jednotlivých kanceláří.
Rekonstrukce už je bezpečná
Po odstranění boletických panelů se odkryje
základní ocelová konstrukce, kterou je nutno
staticky zesílit a opatřit protikorozním nátěrem.
Další částí rekonstrukce bude montáž ohnivzdorných zateplovacích panelů Trimoterm a osazení
Po ukončení rekonstrukce v říjnu 2007 tak
v sídle GŘC nebude po azbestu ani památky.
Všechny boletické panely budou bezpečně odstraněny a vyměněny. Fasáda bude zateplená
a nebude docházet k neúnosným tepelným ztrátám.
PARTNER 2/2007 15
Najlepší košický vývozný artikel:
No Name
PARTNER 2/2007 16
Foto. T. Kubeš
Rozhovor
Čert vie, čím rodičia Timkovci z Košíc kŕmili svojich štyroch chlapcov,
ale isté je, že zo všetkých vyrástli nadaní muzikanti, ktorí tvoria
jadro slovenskej kapely No Name. O tom, že táto skupina má šancu
dostať sa veľmi vysoko, sa mohli presvedčiť zamestnanci firmy
Skanska na plese v pražskom Obecnom dome, kde títo slovenskí
„chalani“ roztancovali celú sálu.
Rozhovor so spevákom kapely No Name Igorom
Timkom prebehol tesne pred koncertom. Igor je
bezprostredný, hovorí rýchlo, prudko gestikuluje, dokonca si trúfnem povedať, že mu svietia
oči. Je vidieť, že je absolventom hereckej školy
a že je v súčasnosti absolútne šťastný.
Vy ste skutočne pokrvní bratia?
Nedokážem odpovedať, či od jedného otca, ale
matku máme spoločnú určite.
Prečo je vám Slovensko malé?
Je to výzva. Slovensko má predsa len päť miliónov obyvateľov. Pre nás však bolo vôbec fantastické dostať sa za hranice vlastného mesta,
Košíc, potom sme pokorili hlavné mesto, Bratislavu… Nasledovalo Brno, Praha… Človek by sa
nemal zastavovať. Predstava, že si v päťdesiatke
zapálim cigaru a poviem si: je škoda, že sme neskúsili Taliansko ani to Poľsko, mi vadí. Ale keď
si budem môcť povedať: nevyšlo to, ale skúsili
sme to!, budem spokojnejší – lepšie sa odoberiem pod tú hlinu…
Takže je pre vás Česko len prestupnou stanicou, chystáte sa ďalej do sveta?
Skúšame ísť ďalej, aj keď je to ťažké. Modelky
a tenisti to majú, myslím si, jednoduchšie, pretože je ten boj o kráse alebo o športových vý-
konoch, a nie o pôvodnej tvorbe. V hudbe je to
trochu aj o politike, najväčšie hviezdy sú Briti,
prípadne Íri a Američania. A kto diktuje svetové
pravidlá? Londýn, Washington a tak ďalej.
Kde ste sa už snažili presadiť?
Skúšame Taliansko, Poľsko.
Spievate vo svojej materčine, alebo texty prekladáte?
Prekladáme. Spievame taliansky, poľsky. Je to
pre nás veľkou motiváciou, byť populárni aj tam.
S akým úspechom?
Zatiaľ je to stále iba o rokovaniach, je totiž naivné myslieť si, že Poľsko čaká práve na šiestich
Slovákov, aby im vyžierali slávu.
Prečo nespievate aj česky?
To nemá zmysel – Češky milujú slovenčinu! Vy
nám rozumiete. Slovenčina je v Čechách do istej
miery exotika – to je ako keď usadne jedna černoška medzi päť belošiek – všetky sa dívajú na
ňu. A navyše, slovenčina je nádherný ľubozvučný
jazyk.
Máte nejaké hudobné vzory?
S tým sme jeden čas bojovali, ale potom sme si
povedali: prečo? Sme svoji a vytvorme niečo, čo
chceme my, o nikoho sa neopierajme. Samozrejme, že všetky tie veľké slávne skupiny sú
našimi vzormi, ale skôr v tom pragmatizme, ako
fungujú. Sú to fenoméni, ktorí neprestali pracovať. Ale hudobne nechceme znieť rovnako. Netreba sa báť, odvážnemu šťastie praje.
Pre aké hráte publikum?
My sa na nikoho nezameriavame. Hráme muziku, ktorá sa páči nám. Muzika nefunguje ako
výpočet nejakých informácií, nedá sa povedať
– tak teraz napíšeme pesničku, ktorá každého
chytí za srdce – a predáme sto tisíc nosičov…
Spätne sa dá popísať, že napríklad pesnička
„Čím to je“ má fantastický nápad, dobrý text,
aranžmá, zvuk – ale vyrobiť ho na zákazku nefunguje. Nás počúvajú deti od piatich rokov,
ktoré sa o nás dozvedia od starších súrodencov,
až po osemdesiatročných seniorov, ktorí sa nehanbia prísť na náš koncert. To je, myslím si, dôvod, prečo do pražskej Sazka Areny prišli tisíce
ľudí… Ale v poslednom čase sledujem, že na nás
chodia páry – to je úžasné.
Ale niekde na začiatku vás musela niečia
hudba osloviť, alebo nie?
Náš otec hral dvadsať rokov na svadbách a na
zábavách všetko možné od Elánu až po Beatles,
v podstate sme to my, deti, logicky vnímali.
PARTNER 2/2007
1/2005 17
15
Foto: T. Kubeš
Rozhovor
kou by niekto z Čechov alebo Slovákov mohol
urobiť dieru do sveta. Kapiel, ktoré hrajú britský
pop, je milión. To je, akoby sme sa hanbili za to,
odkiaľ pochádzame, za svoju prirodzenosť. Je
potrebné byť slobodný, či už pri tvorbe, alebo
pri obliekaní…
Prečo nemáte žiadne meno? Prečo „no
name“?
Hrali sme hudbu, skladali pesničky a nemali
sme meno. Tesne pred festivalom Košický zlatý
poklad v roku 1996, keď už sa uzatvárali prihlášky, museli sme si nejaké meno do polhodiny vymyslieť. Nič nás nenapadlo, tak teda
preto medzinárodné „no name“. Dnes vieme, že
existuje kapela „No Name“ z Venezuely, z Čiernej Hory, z Japonska – keď nám dôjde inšpirácia, tak dáme tieto kapely dokopy a založíme
„No Name fest“.
Ten košický festival ste vyhrali. Boli ste nad-
Takže ste zdedili talent po otcovi?
Otec hral na gitare, my sme ako chalani behali medzi káblami… Otcov sen bol, aby sme šli
v jeho stopách, aby sme si zarábali hraním tak
ako on – tri stovky za večer. Všetci máme preto
hudobné vzdelanie.
Čo vašej sláve dnes hovorí?
Je z toho úplne mimo (smiech). Pred pol rokom
mi povedal, že by ho nikdy nenapadlo, kam až
to dotiahneme, že budeme hrať s takými ľuďmi,
ako je Peter Nagy, Vašo Patejdl, skupina Elán,
Olympic… My sme dôkazom toho, že sa to môže
podariť aj obyčajným ľuďom, ale musí sa pracovať. Najazdíme aj sto tisíc kilometrov za rok od
Ašu až po Michalovce. Minulého roku sme odohrali 143 koncertov.
PARTNER 2/2007 18
Zmenila vás sláva, a teda bohatstvo?
Ja som si zarábal šoubiznisom od desiatich rokov, keď som ako desaťročný „súdruh“ vyhral
konkurz do „Zlatej brány“ – ja som iný život nezažil. Zarábal som už ako malý chlapec – kúpil
som vtedy rodičom práčku… Bol som vlastne
vždy samostatný. Ale jedna zmena je evidentná
– mal som kedysi krásne kučeravé vlasy – a kde
sú?
Hráte len pôvodnú tvorbu?
Áno. Nepáči sa nám, keď sa české alebo slovenské kapely za každú cenu snažia hrať britský pop – to je blud – to nie je naša prirodzenosť! Slovanská melodika je nádherná, také
melódie sú v nás. Slovanský folklór je pre cudzinu vzácny. Myslím si, že práve touto melodi-
šení?
Áno. Aj keď ja som už taká „zožratá hviezda“, ja
už dnes iba bilancujem a píšem pamäti. Ale je
fakt, že ten festival odštartoval našu profesionálnu dráhu, na ktorú sme sa vydali o dva roky
neskôr.
V Čechách ste prerazili pesničkou Žily. Je za
ňou nejaký osobný príbeh?
Áno. Tú pesničku som písal vo chvíli, keď som
bol veľmi sklamaný z jednej veľkej lásky, brat Roman, ktorý je spoluautor, tiež. Z tých emocionálnych výkyvov vznikajú tie najväčšie bomby.
Možno to veľa ľudí nepochopilo, ale je to recept na to, ako to NEurobiť, recept na sklamanú
lásku. Keď je mi dievča, ktoré milujem, neverné,
tak mi nestojí ani za to, aby som sa jej pozdravil,
nie ešte aby som si kvôli nej podrezal žily.
Foto: T. Kubeš
Aké ženy sa vám páčia?
Všetky, beriem to „rad-radom“. Každá žena je
krásna. To, čo máte vy, nemá moja manželka,
to, čo má ona, nemáte vy. Pán Boh to tak šikovne zariadil, že každému niečo chýba, ale je
jedinečný. Niektoré ženy sú také škaredé, až
sú krásne. Češky majú napríklad v priemere
väčšie prsia na meter štvorcový ako Slovenky
– a všetky sú krásne. Ale odvtedy, čo som sa
oženil, tak som verný – len sa dívam. Moja žena
mi porodila krásneho zdravého syna, prežívam
nádherné obdobie.
Vyzeráte veľmi spokojne.
Som spokojný! Som úspešný, som zdravý – mám
všetko, čo chcem mať.
Vy asi máte veľa sebavedomia.
A prečo nie, mám. Je to však len otázka popisu
– darí sa nám, tak si to užívam. To nie je sebavedomie – to je pokoj. Živí ma to, čo je mojím
koníčkom. Nie som nikomu nič dlžný. Život je
úžasný, je potrebné ho žiť, je potrebné sa milovať, sex je skvelá vec, ktorú nám Pán Boh nadelil.
Veríte v Boha?
Áno.
O čom budete písať teraz, keď ste taký
šťastný?
O šťastí, o čom inom! Nebudem sa predsa rozvádzať kvôli tomu, že je potrebné vydať novú
platňu!
A čo keď tá sláva pominie?
Je to možné, to iste. Uvedomujem si to na každom koncerte. Som pokojný, môžem pokojne
zomrieť…
PARTNER 2/2007 19
Stromy jako symbol
PARTNER 2/2007 20
Foto: Š. Špic
Ekologie
Stromy a zeleň jsou považovány za symbol života. Jsou spojovány
se zdravým životním prostředím, čistotou, budoucností planety.
Pohled na zdravý strom uklidní, stromy nám dodávají energii.
Proto se jim věnuje tolik pozornosti, proto vznikají Aleje národů,
nové zelené návsi a prostranství, proto se volí Strom roku.
Alej národů se rozrůstá
Ve čtvrtek 29. března nemusely děti ze Základní školy v Trnávce do školy. V obci byla
ten den velká sláva: sázelo se tu dalších 92
stromků do Aleje národů – stromořadí, které
lemuje dálkovou cyklostezku Greenways Krakow –Morava – Vídeň, by se v budoucnu mělo
stát nejdelší alejí v Evropě. „Stromy, které
dnes vysazujeme, jsou vzpomínkou na loňské
stromů. Pokud se podaří každý rok nashromáždit
500 tisíc korun, potrvá výsadba celé aleje 80 let.
Poté se Alej národů stane nejdelším stromořadím Evropy. Zatím bylo vysázeno 350 stromů,
u Bystrovan na Olomoucku a mezi obcemi Přísnotice a Vranovice na jižní Moravě.
Vánoce, kdy lidé využili možnost adoptovat
strom jako vánoční dárek pro své blízké. Společnost Skanska pak částku na jarní výsadby
navýšila o 250 tisíc korun, které ušetřila posíláním elektronických PF místo běžných papírových. Dalšími prostředky přispěl Prague
International Marathon,“ uvedl Michal Veselý
z Nadace Partnerství. Nově vysazované stromy
budou sloužit cyklistům, bruslařům a běžcům,
kteří stezky aktivně využívají. Budou přirozeně
vyznačovat stezku, působit jako větrolamy,
v horkém létě poskytovat stín a na podzim své
plody. Každý ze stromů bude také označen
kartičkou nesoucí jméno „adoptivního rodiče“,
který na památku obdrží dárkový certifikát
a fotografii svého stromu.
Na osázení celé trasy Greenways z Krakova
až do Vídně bude potřeba vysadit na sto tisíc
také na návsi v Dřevčicích, které jsou částí
města Dubá na Českolipsku. Projekt Zelená náves Osadního výboru Dřevčice a Sdružení Dubská volba je jedním z projektů programu Strom
života, podporovaného Nadací Partnerství. „Inspirací k oživení návsi se stala fotografie z roku
1928, která prostor zachycuje se třemi řadami
stromů. Stromy se podařilo podle původního návrhu obnovit i přesto, že bylo nutné kvůli výsadbě
odstranit část stávající vozovky. „Bez finanční pomoci – grantu od Nadace Partnerství a finanční
částky – města Dubá – bychom se do práce pustit nemohli,“ přiznala Jana Samcová z Poradenského centra pro venkov, která se na projektu
výrazně podílela. Podmínkou pro získání grantu
od Nadace Partnerství je spoluúčast či zapojení
místních iniciativ – sdružení, spolků, škol a veřejnosti. Pro organizátory bylo komunitní pláno-
Dřevčická náves se zazelená
Nové, mladé stromky přibyly na konci března
vání, tedy postup, kdy se místní občané účastní
plánování i samotných úprav prostranství, první
podobnou zkušeností. „Do plánování projektu se
zapojila téměř polovina občanů Dřevčic. Hodně
lidí přišlo pomoci i s výsadbou, zúčastnili se dokonce i členové místního sboru dobrovolných
hasičů,“ upřesnila Samcová. V příštích letech
chce Sdružení Dubská volba upravit i druhou
část návsi.
Strom roku 2007
Letos už pošesté běží anketa Strom roku. Anketa, kterou vyhlašuje Nadace Partnerství, má
upozornit na význam stromů pro životní prostředí
a vzbudit v lidech zájem o krajinu, ve které žijí.
Své tipy do ankety Strom roku 2007 mohou lidé
letos zasílat od prvního jarního dne. Nezapomeňte tedy ani vy nominovat svého kandidáta
na Strom roku!
Nadace Partnerství letos na podporu výsadeb
stromů a obnovy veřejných prostranství a přírodních lokalit v rámci programu Stromu života rozdělí 4,1 milionu korun. Generálním partnerem
programu Strom života je společnost Skanska,
která na něj v letošním roce věnuje 6,1 milionu
korun.
PARTNER 2/2007 21
Průhlednost
s lehkostí i šarmem
PARTNER 2/2007 22
Foto: J. Kroupa
Po stopách architektury
Od vzniku prvních skleněných perliček prošlo sklářství pozoruhodným technologickým, řemeslným i výtvarným vývojem. Nikdy ale
nebyla výroba skla poznamenána tolika převratnými objevy jako
ve druhé polovině 20. století. Sklo se zasloužilo o rozvoj vědy a
techniky, změnilo tvář architektury, ovlivnilo životní styl lidí. Ve
výtvarném umění se autorské ateliérové sklo stalo součástí dneška.
Výroba skla nejen na našem území byla zpočátku doménou církve a mnichů. Hutě „uměly“
jednoduché okenní terčíky do kostelů a klášterů, později perličky a duté sklo. Ve 13. století
vznikají první světské sklárny a nedlouho poté
už nejstarší české hutě tavily téměř čiré draselnovápenaté sklo a zhotovovaly z něj malovaná
kostelní okna, číše a poháry. Patrně někdy kolem
roku 1370 v dnes neznámé sklárně byla za pomoci specialistů z Benátek utavena sklovina pro
mozaiku na Zlaté bráně svatovítské katedrály na
Pražském hradě.
Skleněná mozaika
z historie sklářství v Čechách
Na začátku 14. století výroba skla, do té doby
vzácného, značně pokročila. Její rozvoj se dává
do přímé souvislosti s rozkvětem řemesel za
vlády Karla IV. (1316–1378). Objevují se vyšší
číše s plastickými nálepy, v oknech kostelů barevné vitráže. K nejvýznamnějším počinům však
patří ozdobení katedrály sv. Víta největší exteriérovou skleněnou mozaikou (1370–1371) ve
střední Evropě – Posledním soudem. Její chemické rozbory prokázaly, že není provedena
z benátského sodného, ale z tradičního českého
draselného skla. V 16. století byli nositeli nejkvalitnějšího skla Benátčané. V Čechách v té
době pracovalo asi 34 hutí, které vyráběly drahé
i obyčejné sklo, okenní terče a na Šumavě také
skleněné perle – pateříky. Čeští skláři ve snaze
vyrovnat se kvalitou sklu benátskému zdokonalili
konstrukci pecí a tavili sklo lépe odolné vůči žáru
a chemickým vlivům. Z té doby pocházejí poháry
a číše zdobené vypalovanými pestrobarevnými
smalty a malované sklo s rodovými znaky a dalšími motivy. Domácí skláři získali výhradní právo
na výrobu plochého skla z válců metodou, jíž se
ve Francii začalo říkat „procédé de Boheme“.
Na přelomu 16. a 17. století pozval Rudolf II. do
Prahy mezi jinými umělci i řezače drahokamů
a první rytce skla. O sto let později už zastínili
čeští skláři kvalitou svých výrobků do té doby
bezkonkurenční benátské sklo. Především ale
vynikali ve zdobení křišťálového skla rytými figurálními nebo ornamentálními dekory a v českých hutích se podařilo utavit tzv. „český křišťál“
– čiré draselné sklo, vlastnostmi a vzhledem
ukázkou je pražský Obecní dům, zdobený mozaikou a uvnitř s krásnými secesními osvětlovacími tělesy. Pověstné lustry z Kamenického
Šenova v klasickém i netradičním provedení
ozářily ve dvacátých a třicátých letech interiéry
operních budov v Římě, Miláně, Bruselu a luxusních hotelů ve Spojených státech, reprezentační
prostory nejvýznamnějších rezidencí i vládních
úřadů na mnoha dalších exotických místech. Čechy se po Francii a USA staly třetí sklářskou velmocí ve výrobě secesního skla. Nový revoluční
způsob strojní výroby plochého skla se v Evropě
dočkal průmyslového využití ve sklárně v Hostomicích už v roce 1919, kde se vyrábělo toto sklo
Fourcaultovou metodou. Uspořádání podstrojo-
připomínající přírodní křišťál. Zruční čeští skláři
dosáhli na přelomu 17. a 18. století s novými
výrobky bezkonkurenčního postavení na rozhodujících evropských trzích a pronikli s nimi i do
zámoří. Například roku 1743 vznikl nový, po panovnici Marii Terezii pojmenovaný ověskový lustr
bez středové nosné tyče, který se jen s malými
konstrukčními úpravami vyrábí dodnes. V první
polovině 19. století čeští skláři přispěli k technologickému vývoji skla několika vynálezy (barevné
lazury, zatavené pasty, černý a červený hyalit)
a na Sázavě utavil F. Kavalír první chemicky
odolné sklo na světě.
vých komor bylo označeno jako „český kříž“. Dvacátá a třicátá léta byla obdobím rozkvětu výroby
a praktického využití plochého stavebního skla
a skleněných tvárnic především v moderní funkcionalistické architektuře, která odrážela nový
trend – více skla na fasádu. Propagátory byli
architekti jako Le Corbusier, Mies van der Rohe
a další. U nás se tento směr odráží v díle architekta O. Polívky hlavně na palácových stavbách
z meziválečného období minulého století v Praze
a Brně. Vznikala vynikající monumentální umělecká díla, vitráže a první mozaiky z české mozaikové skloviny pro historickou (katedrála svatého
Víta na Pražském hradě) i současnou architekturu. Z nich k nejznámějším a stále obdivovaným
patří vila Tugendhat v Brně z roku 1930 s obřím
(5 × 3,1 m) plochým zrcadlovým sklem. Při budování elegantních pražských pasáží se v hojné
Více světla do interiéru, více skla na fasádu
Začátkem minulého století ovládla evropský životní styl secese a uplatnila se zdařile i v architektuře, hlavně jako dekorativní prvek. Skvělou
PARTNER 2/2007 23
Po stopách architektury
míře uplatnily klenby ze skleněných tvárnic, na
jiných místech portálová skla do té doby neví-
Unionu Teplice v Řetenicích od r. 1969) přinesla
vynikající materiál architektům pro stavby s pro-
palác a použitý způsob zavěšení tabulí plaveného skla Spektrofloat o výšce téměř 8 m na
daných rozměrů (až 4 × 8 m), ale i skla opaktní
a ohýbaná. Na světové výstavě v roce 1937
v Paříži postavila firma St. Gobain celý skleněný
palác.
sklenými fasádami, ale také automobilovému
průmyslu.
fasádu. Neopominutelné jsou nové budovy Národního divadla v Praze (Ing. arch. K. Pragner),
které poslouží jako důkaz, jak se sklářská výroba
s dlouholetou tradicí dokázala dokonale přizpůsobit atypickým požadavkům architekta. Fasáda z velkoplošných panelů tepelně izolačního
skla (240 × 188 cm) a u Nové scény ze skleněných kvádrů (80 × 60 cm, hmotnost 42 kg)
ze skla SIMAX rozhodně upoutá. Netradiční řešení s předsazenou fasádou je unikátní z technického hlediska. Příkladů je celá řada. Nelze
opomenout tři stanice pražského metra trasy B
(Náměstí Republiky, Národní třída a Karlovo náměstí) se speciálními obklady ve tvaru obrazovek (sklo Float), a mohli bychom pokračovat…
Sklo je jedinečný stavební materiál, uplatnitelný
téměř všude, s nesmírně ceněnou vlastností,
a tou je průhlednost spojená s lehkostí a šarmem. Je architektonickým a uměleckým artefaktem, který mnozí tvůrci pokládají za rukavici
hozenou jejich invenci, kterou stojí za to zved-
Rozmanitost a účelnost stavebního skla
Velmi početná výrobková základna stavebního
skla se díky svému dekoračnímu účinku významným a často jedinečným způsobem uplatňuje
v architektonickém ztvárňování interiérů a exteriérů v širokém spektru od běžných druhů užitkového skla, prvků pro konstrukční a izolační
účely až po sklo osvětlovací a umělecké. Podle
technologie výroby se stavební sklo dělí na sklo
ploché, lisované, skleněná vlákna a pěnové sklo.
Nejpočetněji zastoupenou druhovou skupinou
je sklo ploché (tažené a lité, válcované, tvrzené,
tabule rovné a ohýbané). Patří sem vrstvené
tepelně izolační sklo, protisluneční, protihlukové, bezpečnostní, protipožární (okna, dveře,
stěny) a prosklené rámové konstrukce (skleníky,
Ploché sklo zdobí české stavby
Ploché sklo vstupuje do stavebnictví již ve středověku, a to pestře zbarvenými barevnými chrámovými okny. Od poloviny 19. století, kdy došlo
k rozmachu hutnictví železa, proniká ploché sklo
výrazným způsobem do zasklívání kovových konstrukcí. Koncem 19. století se objevuje na stavbách lité válcové sklo, a to nejen v barevném
provedení, ale i jako lité sklo s drátěnou vložkou.
U nás bylo vzorované barevné lité a válcované
sklo poprvé použito v roce 1891 pro zasklení
pražského Průmyslového paláce. Nástup strojní
výroby taženého skla systémem Fourcault ve
20. letech minulého století a současné rozšíření
železobetonových staveb umožnily používání plochého skla pro velké plochy. Typickým příkladem
je pražský Veletržní palác, vedle toho se s úspěchem začalo používat sklo i k obkladům obvo-
průmyslové stavby), výplně fasádních panelů
a také skleněná stavební mozaika na dekorační
obklady. Nejpoužívanější ve stavebnictví jsou
výrobky z lisovaného skla – skleněné tvárnice
(plné nebo duté – ty byly vynalezeny v r. 1887),
tvarovky (čtvercové, kulaté) pro sklobetonové
konstrukce a výplně, skleněné střešní tašky,
dlaždice a kruhové čočky (podlahy, ploché střechy, stropy, vlysy). Profilované stavební sklo může
být opatřeno drátěnou vložkou (stěny, parapety…). Skleněná vlákna jsou základem pro další
početnou skupinu stavebních materiálů na bázi
skla – skleněnou vlnu, izolační rohože, lepenky
a provazce. Tabulové pěnové sklo je materiálem
pro izolace střech, podlah, stropů a stěn (použito
bylo např. při stavbě československého pavilonu
na světové výstavě v Bruselu v roce 1958). Automatizovaná výroba plaveného skla Float (ve Sklo
dových zdí exteriérů i interiérů – viz budova SVÚ
sklářského v Hradci Králové (návrh Ing. arch.
J. Reichler v r. 1930). Po nucené přestávce došlo teprve v polovině minulého století k oživení
stavebnictví. Mimořádný úspěch československého skleněného pavilonu na světové výstavě
EXPO 58 v Bruselu nastartoval další rozvoj stavebního skla a sklářského průmyslu u nás. Do
popředí se dostává výstavba veřejných budov,
například bývalého Federálního shromáždění
v blízkosti Národního muzea s velkoplošným provedením fasády s použitím skleněných tabulí
velkého formátu ze sklárny Chudeřice (systém
Bicheroux). Jinou ukázkou je VÚ makromolekulární chemie v Praze na Petřinách, kde šlo
o první provedení skleněného obvodového pláště
tohoto druhu (sklárna Chodov u Karlových Varů).
Do výčtu jistě patří i členitý pražský Kongresový
PARTNER 2/2007 24
nout. Soudobá moderní architektura velkých staveb skleněným prvkům opravdu přeje. Vidíme to
na každém kroku.
Foto: Archiv architektury NTM v Praze
Adolf Benš, Josef Kříž: Horní osvětlení
administrativní haly v paláci Elektrických
podniků, Praha-Holešovice / 1927–1935
Ladislav Machoň: Horní osvětlení obchodní
pasáže na třídě Míru v Pardubicích / 1923
Ludvík Kysela: Prosklená fasáda paláce Alfa
(„U Stýblů“) na Václavském náměstí v Praze /
1927–1929
Kovové okno v Sanatoriu dr. Šilhana v Brně od
Jana Víška / 1932–1935
Josef Kaplický: Vitráž ve vestibulu Ředitelství
státních drah v Hradci Králové, navrženého
architektem J. Gočárem / 1927–1932
Richard F. Podzemný: Obytný dům pro úředníky
Zemské banky (tzv. „Skleňák“) v Praze-Dejvicích
/ 1937–1938
PARTNER 2/2007 25
Skleněná dominanta Varšavy
PARTNER 2/2007 26
Zloté Terasy, Foto. H. Staffansson
Skanska ve světě
Ve Varšavě byly letos v únoru otevřeny Zlaté terasy, jedno
z nejmodernějších nákupních center ve střední Evropě. Elegantní
zvlněná kupole skleněné střechy nákupního centra se klene
nad 200 obchody a 20 kavárnami a restauracemi včetně Hard
Rock Café. V den slavnostního otevření navštívilo nové nákupní
centrum více než 100 000 lidí.
Stavbu, jejímž vlastníkem je ING Real Estate, zahájila Skanska koncem roku 2002. Kromě nákupního centra, které bylo dokončeno jako první,
zahrnuje projekt také kancelářské prostory,
které budou dokončeny v polovině roku 2007. Výhledově se počítá také s výstavbou kina s osmi
projekčními plátny a fitness centra.
Komplex se rozkládá v centru polského hlavního
města mezi Hlavním nádražím a Zlatou ulicí na
ploše 225 000 m2, z nichž téměř polovina připadne na obchody a kanceláře. Impozantní zvlněná střecha ze 4 750 skleněných desek má
plochu 10 250 m2.
Ve čtyřech nadzemních podlažích se nacházejí obchody a restaurace. V podzemí je parkoviště se 1 650 parkovacími místy a další dvě
podlaží obchodů. Kanceláře budou umístěny
ve třech budovách – ve třiadvacetipodlažní věži
a ve dvou dvanáctipodlažních půlkruhových budovách obrácených do Zlaté ulice. Srdcem projektu je terasovité nádvoří zastřešené skleněnou
střechou, které dalo celé stavbě jméno. Zcela
nový nápad, velmi netradiční zvlněná střecha,
vzhledem ke svým rozměrům a tvaru vyžadoval
řešení, jaké v Polsku dosud nebylo použito. Je
jakousi metaforou městských parků a kopíruje
tři vrcholy viděné z ptačí perspektivy. Nejvyšší
budova je vysoká 100 metrů. Střecha spočívá na
11 sloupech připomínajících stromy. Její kupole
je vytvořena z tisíců pravoúhlých ocelových profilů a přibližně z pěti tisíc skleněných trojúhelníků. Použité sklo má čtyři stupně propustnosti
slunečního záření, aby se zabránilo „efektu
skleněné čočky“ – přehřívání uvnitř nákupního
centra. Střecha je vybavena systémem bránícím
sesouvání sněhu a speciálními okapy pro odvádění dešťové vody.
Zlaté terasy jsou největším víceúčelovým komplexem, který kdy byl v Polsku postaven. Hlavním cílem projektu bylo vytvořit živoucí veřejné
prostory v centru města. Zastřešené restaurace,
bary a obchody se budou prolínat se zelení oživenou vodními hrátkami, to vše dohromady vytvoří skvělé místo pro schůzky a posezení u kávy,
večerní procházky i umělecká vystoupení.
PARTNER 2/2007 27
Zajímavosti
Ocenění pro dobrou architekturu
Lokalita je stále důležitějším faktorem pro přilákání zájemců o bydlení. Stále více lidí si přeje bydlet v jedinečném prostředí. Hodnotu zvyšuje také přizpůsobení designu lokalitě. „Protože chceme být nejlepší,
snažíme se brát na tyto parametry ohled,“ říká vedoucí rozvoje strategie a obchodu Skanska Residential Development Nordic Urban Hammarlund.
Tři zajímavé oblasti na západě Švédska, Östra
Trollåsen, Snäckeberget a Ullstorps Gårdar,
nabízejí několik cenových segmentů. Jejich
design vychází z lokality a také z poptávky na
trhu, z čehož vyplývá větší hodnota pro klienty.
Každý projekt je výsledkem práce jiného týmu,
všechny nicméně využívají stejné metody práce
PARTNER 2/2007 28
a bez ohledu na odlišný charakter jsou založeny
na stejném konstrukčním základě. V začátku
procesu se všechny projekty a lokality probírají
v „tvůrčí místnosti“. Zdrojem inspirace pro novou
lokalitu mohou být dojmy, zkušenosti a příklady
jiných úspěšných projektů. Když je lokalita a její
charakteristika jasně definována, je čas myslet
na další dva významné faktory úspěchu. Je to
industrializace výroby a design. Spojení těchto
faktorů vede ke spokojenosti zákazníků a k rychlému prodeji bytů.
Je třeba snížit náklady a zároveň zvýšit hodnotu.
Efektivitu výroby zvyšují unifikované platformy,
zatímco hodnotu pro zákazníka zvyšuje unikátní
design. Může se zdát těžké tyto dvě věci spojit,
Skanska však již dokázala, že umí zkombinovat
větší industrializaci se zaměřením na zákazníka.
„Základním požadavkem je přizpůsobení lokalitě
a jedinečný design. Tím, že zvyšujeme efektivitu
výroby, si uvolňujeme čas a zdroje pro design
a pro opatření dotvářející charakter místa. Je
ovšem zapotřebí vytvořit potřebné podmínky pro
rozvoj kreativity,“ říká Urban Hammarlund.
Tvůrčí síly jsou zastoupeny projektanty, architekty, lidmi z marketingu a obchodu, prodejci, inženýry, dekoratéry, designéry, zahradními architekty i stavaři. Jejich společným cílem je maximální
hodnota pro zákazníka a každá akce je krokem
k tomuto cíli. Nejprve je nutno analyzovat okolní
podmínky a přizpůsobit projekt tvaru pozemku.
Pak je třeba navrhnout vnější i vnitřní prostory,
vše musí navzájem ladit. „Někdo přirovnává naši
práci ke vztahu mezi orchestrem a dirigentem,“
říká Urban Hammarlund. „My ovšem pouze
společně nehrajeme, my i skládáme.“
Takový přístup se pozitivně odráží na celkovém
výsledku. Projekt Snäckeberget byl nominován
na Cenu Pera a Almy Olssonových za dobrou
architekturu.
Recept na špeciálny betón
neprezradia
Spoločnosť Skanska DS používa pri stavbe vozovky pred vjazdom do tunela Sitina v Bratislave
špeciálnu cementobetónovú zmes. Na Slovensku je cementobetónová vozovka mimo tunela
raritou, cesty sa doteraz stavali z asfaltu. „Táto
technológia je na Slovensku použitá prvýkrát.
V Česku sa táto technológia používa bežne,“
vysvetlil novinárom na brífingu hlavný projektový
manažér stavby Dušan Lehocký.
tunela. Finišer Wirtgen SP 1600 spraví za
ideálnych podmienok až 300 m novej vozovky
denne. Cementobetónový kryt je hrubý
27 centimetrov a robí ho na jedenkrát. Stroj
automaticky vkladá do betónu oceľové tŕne
priečne na každých päť a pol metra a takisto
dáva tŕne v pozdĺžnom smere. Zariadenie spotrebuje na 100-metrovú cestu približne 90 m3
betónu. Špeciálnu betónovú zmes vyrába
Skanska vo vlastnej betonárke, ktorú postavila
za mostom Lafranconi v Petržalke. „Ide o špeciálnu receptúru, ktorá má určité dávkovanie
cementu, vody a štrkopiesku, ktorý musí mať
určitú krivku zrnitosti. Betón musí byť v takej
konzistencii, aby ju mohol stroj klásť,“ doplnil
Lehocký. Betón vozí na stavbu 15 veľkokapacitných nákladných „tatroviek“. Do 24 hodín sa
po vozovke už dá chodiť. Zaťažená však môže
byť až po niekoľkých dňoch.
Projekt D2 Lamačská cesta – Staré Grunty, ktorého súčasťou je i tunel Sitina, bude verejnosti
odovzdaný do užívania v druhej polovici júna
2007.
Cena pro Aquapark Barrandov
Nový betónový koberec bude na dvoch úsekoch dlhých 650 metrov a širokých 10,75 m
na diaľnici pred severným portálom. Robotníci
momentálne pracujú na pravom jazdnom
pruhu v smere od Brna k severnému portálu
Sportovní centrum Barrandov Praha 5, který
postavila divize Technologie společnosti
Skanska, získal první místo v soutěži Bazén
roku. Jde o soutěž, díky které se odborná
i laická veřejnost může seznámit s kvalitními
projekty v oblasti bazénové výstavby v České
republice a s nimi i s jejich investory, projektanty a dodavatelskými subjekty. Hlavními kritérii soutěže je architektonická a funkční úroveň a zejména kvalita a jakost realizovaného
stavebního díla. Výsledky 2. ročníku soutěže
Bazén roku byly vyhlášeny na společenském
večeru ve čtvrtek 8. 3. 2007, který se konal
u příležitosti 4. ročníku mezinárodního veletrhu BAZÉNY, SAUNY, SOLÁRIA & WELLNESS.
Ocenění za provedení projektu převzal vedoucí
sekce 06 divize Technologie Jan Šturma. Areál
Sportovního centra – aquapark Barrandov
nabízí plavecký bazén 25 × 8 m, dva tobogány, dojezdový bazén, relaxační bazén, vířivku
a dětské brouzdaliště.
PARTNER 2/2007 29
Zajímavosti
Protihlukové stěny jsou skutečná věda
Protihluková stěna není pouhá betonová bariéra u silnice. V dnešní době se vlastnostmi, výrobou, designem či optimální variantou použití protihlukových stěn zabývá řada odborníků.
Spolu se samozřejmým snižováním hladiny hluku v blízkosti komunikace, které je důležité nejen pro
lidi, ale i pro zvířata, se protihlukové stěny mohou stát výraznou estetickou dominantou okolí, přispívat
k bezpečnosti provozu nebo lze při jejich výrobě využívat recyklované suroviny.
Důležitá je volba materiálu
Materiály, které se dají při stavbě protihlukových
stěn použít, se liší z hlediska umístění komunikace – zda se nachází ve městě, na jeho okraji nebo
mimo město. Mimo město se často uplatňují
přírodní prvky, jako jsou stromy a keře, dřevo, kameny nebo hlína. Uvnitř města se častěji používá
beton, plasty, cihly nebo ocel, ale ve stále vyšší
míře i záměrně vysazované stromy a keře.
Stěny z plastů? Proč ne!
Při výrobě plastových protihlukových stěn se
v rámci snížení ekologické zátěže využívají plasty
z recyklovaného komunálního a průmyslového
odpadu. Plastové stěny jsou nejen ekologicky
šetrné, ale v porovnání s ostatními běžnými
materiály (beton, hliník, dřevo apod.) nabízejí
nejlepší protihlukové vlastnosti, jsou finančně
nenáročné, vysoce odolné a jejich instalace je
jednoduchá. Vyrábějí se v široké barevné škále
a lze je osadit např. popínavými rostlinami.
Problém číslo jedna: hluk
Hlavním zdrojem nadměrného hluku dnes již
nejsou motory automobilů, ale zvuk, který vzniká při kontaktu pneumatik s vozovkou. S nárůstem intenzity silničního provozu stoupá i počet míst, kde je vhodné instalovat protihluková
opatření. Nemusí se přitom jednat pouze o lo-
PARTNER 2/2007
4/2006 30
28
kality v bezprostřední blízkosti rezidenčních oblastí. V určitých místech se totiž hluk může šířit
až na vzdálenost stovek metrů, přičemž dobře
umístěná protihluková stěna pohltí v okolí frekventované silnice či železnice hluk ve výši 7 až
8 decibelů.
Setkání mají smysl
O technických vlastnostech a výrobě protihlukových stěn diskutovalo počátkem března v Troubelicích na Olomoucku více než sedmdesát
odborníků na specializovaném Technickém dni.
Zástupci investorů a projekčních firem se zde
mohli seznámit také s evropskými normami pro
protihlukové stěny, s vlivem barevného designu
stěn na řidiče a možnostmi využití tříděného
odpadu pro výrobu PHS. Setkání uspořádaly
společnosti Skanska DS a MOSEV plast ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu a Centrem
stavebního inženýrství.
Nemocnice Podlesí
už jede naplno
Na fínskej E18
prerazený ďalší tunel
Nemocnice v Třinci-Podlesí je moderní zdravotnické zařízení s nadstandardními službami
pro pacienty. Stavební rekonstrukci objektu
provedla již vloni divize Technologie společnosti Skanska. Letos na ni navázala druhá
Na diaľnici E18 medzi Turku a Helsinkami pracovníci zo Skanska BS intenzívne pracujú na
dvoch tuneloch – Orosmäki a Karnainen. Prvý
z nich po necelých deviatich mesiacoch vo
februári úspešne prerazili. Dĺžka tunelových rúr
je 653 m. Profil tunela je 108. „Aj napriek tomu,
že sme raziť začali s dvojmesačným oneskorením, práce sme ukončili v plánovanom termíne.
Z dôvodu zimných opatrení však tunely neboli
prerazené na plný profil,“ upresnil Juraj Ježek,
vedúci pobočky Skanska BS vo Fínsku. Druhý tunel – Karnainen, na ktorom Skanska pracuje, je
najdlhší zo siedmich tunelov na uvedenej trase.
Dĺžka rúr je 2 200 m a profil 108. Razia ho zo zá-
fáze obnovy, během níž byly ve čtyřpodlažní
budově lůžkového charakteru s bezbariérovým
přístupem, která je součástí nemocničního
areálu, provedeny drobné stavební úpravy
dilatačních celků. Dispoziční uspořádání pokojů
bylo změněno tak, aby lépe vyhovovalo současným potřebám, zrenovována byla i hygienická
jádra včetně dlažeb, obkladů i omítek. Nové
i stávající pokoje jsou nyní vymalovány a laděny
do „veselých odstínů“, které mají kladný vliv
na psychiku a tím i na úspěšný průběh léčby.
V celém objektu byly vyměněny rozvody vnitřního a požárního vodovodu, odpadů, kanalizace,
dále elektroinstalace lůžkových pokojů a vzduchotechnika. Veškeré práce byly provedeny během jednoho kalendářního měsíce! Plný provoz
byl ve zmodernizovaném nemocničním objektu
obnoven 1. března 2007.
padnej strany, oproti ním idú fínski tunelári. Prerazenie sa predpokladá na máj 2007.
Projekt E18 je ďalší z PPP projektov realizovaných vo Fínsku. Ide o dobudovanie diaľničného
spojenia medzi Turku a Helsinkami, ktoré ďalej
pokračuje do Štokholmu, resp. St. Petersburgu.
Dĺžka posledného úseku je 51 km, na trase sa
nachádza 7 tunelov a viac ako 70 mostných objektov.
Nástup do letadel
bude pohodlný
Na pražském letišti Ruzyně buduje divize Pozemní stavitelství společnosti Skanska šest nových
nástupních mostů pro letadla. Celkový počet
mostů, které nahradí autobusy, jež vozí cestující
k letounům, tak vzroste na 26.
Mosty budou na jihozápadní straně nového Terminálu Sever 2. Pevné části mostů budou tvořit
dvě úrovně a každá z nich bude ústit do jiného
podlaží terminálu – horní do odletového a spodní
do příletového. Na pevnou část každého mostu
bude navazovat společná část teleskopická,
která jej spojuje přímo s letadlem. „Projekt bude
dokončen letos v létě a zahrnuje také úpravy
v objektu nového Terminálu Sever 2, jako je
dodávka souvisejících technologií a doplnění
informačního systému,“ říká Roman Hindrich,
projektový manažer divize Pozemní stavitelství,
který má tuto akci na starosti.
PARTNER 2/2007 31
Sázka na jedničku
PARTNER 2/2007 32
Foto: Reuters
Ze společnosti
V půli února v závodu mistrovství světa ve slalomu ve švédském Aare suverénně zvítězila dvaadvacetiletá Šárka Záhrobská. Poprvé v kariéře
získala na světovém šampionátu zlatou medaili.
Splnil se tak sen mnoha fanoušků sjezdového lyžování, mezi které patří i společnost Skanska.
„Šárku Záhrobskou podporujeme již od jejích
14 let, sledovali jsme její první úspěchy v juniorských závodech a stále se zlepšující výkony v posledních letech. Naše sázka na tuto mladou a
nadějnou sportovkyni se vyplatila. Její jméno
znali donedávna jen skalní fanoušci tohoto
sportu, poté, co přivezla domů první zlatou medaili letošního roku a stala se mistryní světa ve
slalomu, je Šárka doslova na roztrhání. Vítězství
je o to cennější, že sjezdové lyžování bylo dosud
doménou seveřanů a sportovců z alpských zemí
a Šárka je historicky první Češkou, která získala
v tomto sportu mistrovský titul,“ komentoval
úspěchy sympatické sportovkyně Zdeněk Burda,
generální ředitel společnosti Skanska.
Šárka patří ke sjezdařské špičce – ve svých dvaadvaceti letech je i držitelkou několika významných titulů a ocenění, například Sjezdařka roku
2003 a 2004 či Objev roku 2003. Šárce Záhrobské gratulujeme a přejeme jí mnoho dalších vítězství a medailí!
Ples: krásné ženy, No Name a ceny
Každoroční vrcholnou společenskou událostí
společnosti Skanska je její ples, který se
koná – dá se říci, že už tradičně – na počátku
března. Letos se v Obecním domě v Praze
sešlo téměř ke dvěma tisícovkám hostů. Ples
je dobrou příležitostí pro setkání s obchodními
partnery, pro poděkování za spolupráci nejen
investorům a spolupracovníkům, ale i zaměstnancům firmy. Proto zde také byli vyhlášeni
a oceněni jak nejlepší zaměstnanci roku, tak
i vítězové interních soutěží Velký šéf a Golden
Hard Hat. Zlatým hřebem bylo vystoupení
populární slovenské skupiny No Name, jejíž
„frontman“ Igor Timko dokázal přítomné
dostat doslova „do varu“. Inu, kdo umí…
Všichni se příjemně bavili, tančili, seznamovali
se a užívali si plesové atmosféry do pozdních
nočních hodin.
PARTNER 2/2007 33
Kaleidoskop
Skanska se představila
na veletrhu Bydlení 2007
Bytový areál Jahodnice, Řadové domy Romance,
Rezidenční čtvrť Botanica II a III či Slunný vrch
– vily Černošice, to jsou projekty, o němž měli
návštěvníci výstavy Bydlení 2007 největší zájem. Tento veletrh se koná na přelomu zimy
a jara a na pražském Výstavišti má své místo.
Skanska se zde prezentovala formou 3D modelů
a vizualizací. Lidé se tak seznámili se všemi developerskými projekty firmy, jak s aktuálními, tak
i připravovanými. Návštěvníci veletrhu se zajímali
také o chystané projekty Bytový dům Petřiny či
Obytný soubor Milíčovský háj – sever. Nechyběly
ani informace o ojedinělé Hypotéce Skanska 20+
a Klientském centru Skanska. Vyplatilo se vydržet – bezesporu příjemným překvapením pro
návštěvníky a zároveň zájemce o bydlení byla
speciální akce – darovací šek na novou kuchyň
do budoucího domova od Skanska.
Rok 2006 – vyšší tržby a více
prodaných bytů
Navýšení tržeb o téměř 7,5 procenta na 36,5 miliardy korun, nové zakázky za bezmála 36 miliard
korun a nárůst prodeje bytů o 44 procent dokazují, že společnosti Skanska se v České republice vloni dařilo. „V roce 2006 jsme získali nové
zakázky za více než 36 miliard korun, což je o třetinu více než předloni. Máme tak dobrý základ
pro budoucnost,“ říká generální ředitel Skanska
Zdeněk Burda. Provozní zisk EBIT v roce 2006
poklesl o čtvrtinu na 1,3 miliardy korun, a to především z důvodu zvýšených nákladů v pozemním stavitelství. V loňském roce prodala Skanska
rekordních 624 bytů, přičemž největší poptávka
byla po bytech v dispozicích 2+kk a 3+kk. „Zájem o byty postupně rostl během celého roku,
v jednu chvíli jsme byli dokonce blízko vyprodání
PARTNER 2/2007 34
celé nabídky. Po dlouhé době opět nastává stav,
kdy je projekt téměř vyprodán už na začátku výstavby,“ říká ředitelka rezidenčního developmentu Skanska Naděžda Ptáčková.
Nové bytové projekty, které se loni objevily v nabídce Realitní kanceláře Skanska, jsou například Bytový areál Jahodnice v Praze 14 se 136
byty v první etapě, druhá etapa projektu Botanica v Praze-Jinonicích se 158 byty a třetí fáze
téhož projektu. Skanska ve spolupráci s Komerční bankou navíc loni začala poskytovat
Hypotéku 20+, neboli nejen stoprocentní financování koupě nového bydlení, ale navíc úvěr ve
výši až 20 procent z kupní ceny bytu určený na
vnitřní vybavení.
Počet zaměstnanců Skanska v České republice se meziročně zvýšil o 3 % na 7 249, zároveň
stoupl o 5,5 % i objem stavebních prací v zahraničí na 4,5 miliardy korun. Většinu z těchto tržeb
představuje Slovensko, Skanska se ale angažuje
i na slovinském a finském stavebním trhu, kde
dokončila modernizaci jaderné elektrárny Loviisa
nebo silniční a železniční tunel u Vuosaari. Skupina Skanska v ČR a SR vytváří 8,8 % tržeb celosvětové skupiny Skanska.
U Rakovníka vyrůstá nová
skladová a distribuční hala
Ve výrobním areálu Rako firmy Lasselsberger v Lubné u Rakovníka začala letos v březnu
Skanska stavět novou logistickou halu, která
umožní optimální průběh manipulace a skladování zboží – keramických obkladů a dlažby. Po
dokončení v červenci 2007 moderní skladová
hala nahradí dosavadní technicky a kapacitně
nevyhovující skladování na zpevněné venkovní
ploše. „V nové administrativní části navíc vzniknou komfortní kanceláře pro zaměstnance,“ říká
stavbyvedoucí Vladimír Krch z divize Technologie
společnosti Skanska, která dílo provádí.
Expediční a skladová hala navazuje na severozápadní straně na stávající výrobní areál RAKO III
a je členěna na tři části. První je střední skladovací a expediční hala o půdorysu 75 × 60,5 metru a výšce 10 metrů. Na jižní straně bude na
každé straně fasády umístěno pět expedičních
můstků. Mezi nimi bude situována třípodlažní
administrativní vestavba (téměř 400 čtverečních metrů užitné plochy) se sociálním a technickým zázemím. Na střední halu navazují na obou
stranách zastřešené skladovací zpevněné plochy o rozměrech 88 × 88 metrů, každá o celkové
kapacitě více než 15 tisíc europalet. Z výrobního
závodu budou obklady a dlažba přemísťovány
pomocí nového dopravníkového můstku v délce
83 metrů, který překonává výškový rozdíl 2 x 5
metrů. Součástí projektu je také oplocení areálu, sadové úpravy a výstavba příjezdových komunikací.
Hostětín boduje
Čestné uznání za trvalý přínos v prosazování
energetických principů do veřejného života získala divize Technologie společnosti Skanska (jakožto realizátor) a základní organizace ČSOP
Veronica (investor), a to za projekt polyfunkčního areálu „Centra modelových ekologických
projektů pro venkov v Hostětíně“. Cenu udělili pořadatelé soutěže „Energetický projekt roku
2006“ – Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
a Nadace ABF. Letošního 5. ročníku se zúčastnilo 17 projektů. „Pasivní dům Hostětín“ slouží
nejen jako školicí centrum, ale i jako praktický
příklad aplikace ekologických zásad při výstavbě.
Komplex současně získal, v souladu s ČSN
730540, tzv. Energetický štítek budovy, kde je
hodnocen jako „mimořádně úsporná budova“.
Lyžovačka po slovensky
Tradiční Zimní hry Skanska se letos konaly
nedaleko Štrbského Plesa, ve slovenském
středisku Plejsy u Krompachů. Do tohoto
moderního střediska, které je i dějištěm Evropského poháru v lyžování, přijelo okolo
sta sportovců a sportovkyň ze společnosti
Skanska. První den se soutěžilo v běhu na lyžích. Závodní tratě areálu Štrbského Plesa
rozhodně nebyly jednoduché a daly všem pořádně zabrat; ženy běžely pětikilometrový
okruh jednou, muži si jej dali dvakrát. Druhý
den byla připravena slalomová trať. Noční mrazík ji učinil vskutku zajímavou; ranní jízdy byly
pro některé i zkouškou odvahy. I přes letošní
nepřízeň sněhu se počasí vydařilo, závody
také, a tak dvoudenní sportovně společenské
setkání svůj účel – poznat se navzájem – rozhodně splnilo.
Summary
In the sections What Has Happened (page 3)
and What We Have Built (page 4–7), we introduce interesting projects that are getting underway, and structures that have already been
completed.
I like quality and lasting values, says the director of the “young” Building Construction superdivision, Jiří Bažata. In an interview on page 8,
he admits that his family is as important to him
as his work, that he likes quality wine and good
company, and that he adores “slow” motorbikes,
on which a ride can be truly enjoyed.
How to get the better of asbestos? That you can
find out in an article on page 14, which will also
tell you how the renovation of the building of the
General Customs Inspectorate in Prague’s Pankrác is being done, and why the building is crawling with funny men in white “space suits”.
Who knows what those Timko parents from
Košice fed their boys. What is certain is that they
have grown up to be fine musicians, who form
the core of the No Name Band. The band was a
guest at Skanska’s annual ball this year. Read
an interview with the frontman, Igor Timko, on
page 16.
Glass is an interesting, aesthetically appealing
and, at the same time, highly practical material.
From where has it come? When was it first used
in this country? How did its technology develop
and improve? Find answers to those questions
in the section In Architecture’s Footsteps. For
more, see page 22.
Glass is the theme of yet another article – Warsaw’s Glass Landmark. Skanska recently
completed a very interesting project: the construction of a shopping centre in the heart of
the Polish metropolis. For more, see the section
Skanska in the World, on page 26.
Matters of Interest presents brief reports from
home and abroad: you will learn new things
about projects in the Czech Republic, Slovakia,
as well as Finland; find out what houses are being built and awarded, up north in Sweden, and
why sound barriers are a real science. For more,
see page 28–31.
The excellent and talented downhill skier, this
year’s gold medallist, Šárka Záhrobská, is a true
champion. Skanska bet on her, and did well. For
more, read page 32.
The Events section on page 35 brings snippets
of news from events in the Skanska Group in the
Czech Republic and Slovakia.
Generální partner programu
.
L
a
e
a
p
o
r
u
E
a
Tili a evropská
Líp
Možná Vás bude zajímat, že lipové listy
spařené vodou a smíchané s vínem se
používají jako obklady při popáleninách
a svalových křečích.
. ročník celostátní ankety
Strom roku 
Nominujte svůj oblíbený strom na prestižní ocenění Strom roku.
Vaše návrhy přijímáme do . května.
Strom roku  se koná pod záštitou ministra životního prostředí.
Nadace Partnerství, Údolní ,   Brno
[email protected], www.stromzivota.cz