Odpady.ihned.cz Téma - Mechanizace zemědělství

Transkript

Odpady.ihned.cz Téma - Mechanizace zemědělství
OD01
3.9.09
2:08 PM
Page 1
MĚSÍČNÍK
VYDAVATELSTVÍ ECONOMIA
cena 80 Kč
3,72 EUR (112 Sk)
9/2009
O D B O R N Ý Č A S O P I S P R O N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y A Ž I V O T N Í P R O S T Ř E D Í
Téma:
Technika
pro zpracování
odpadů
Katalog odpadů –
skupina 01
Otázky kolem
povolování
zařízení
Radnicím nezbývá
než platit
Integrované
systémy
pro města
Odpady.ihned.cz
OD02
4.9.09
7:58 AM
Page 1
OD000444
OD000443
OD03
3.9.09
2:10 PM
Page 3
OBSAH
Vážení čtenáři,
SPEKTRUM
4
Nové knihy
27
Schéma měsíce: Cena za kompost
27
Recyklohraní slaví první narozeniny
28
Co nového ve Sbírce zákonů
28
vítám vás po letní přestávce u nového čísla
časopisu Odpady. Byli
jsme přes prázdniny
pilní a připravili jsem
novou rubriku Katalog
odpadů. Při přemýšlení, jak časopis oživit Jarmila Šťastná,
šéfredaktorka
a přiblížit skutečnému
životu v oboru, jsme si uvědomili, jak často se
zabýváme odpady skupiny 20 (podle Katalogu) a jak málo odpady jiných skupin. Proto
jsem se rozhodli zařadit do každého čísla časopisu informace o jedné skupině odpadů.
V tomto, zářijovém čísle začínáme skupinou
01, tedy těžebními odpady. V říjnu budeme pokračovat skupinou 02 a tak dále (doufejme)
příštích dvacet měsíců až po skupinu 20.
Už při první skupině jsme si uvědomili, jak
obtížným úkolem je získání relevantních statistických údajů nebo nalezení odborníků,
kteří jsou schopni o této skupině říci něco zajímavého tak, aby příloha byla přínosná pro
všechny.
Druhým cílem, který jsme si dali, je přiblížit
náš časopis více podnikové praxi a problémům, které denně řeší lidé z oboru. Proto jsem
navázali spolupráci se společností INISOFT,
která dodává software pro odpadové hospodářství velkému množství klientů u nás. Díky
tomu disponují velikým přehledem o problémech a potížích v praxi, nedostatcích v legislativě a vůbec věcech, které vás denně trápí
v práci. Každý měsíc přineseme článek o některém z takových problémů a doufáme, že pro
vás budou pomocí a přínosem. Již první článek analytika Inisoftu Ing. Kvítka napovídá,
že dokáže jít přímo k jádru věci.
Chtěla bych vás požádat o spolupráci při přípravě obsahové náplně časopisu. Možná máte
námět, či téma, které by bylo vhodné pro časopis zpracovat – administrativní problém, se
kterým se potýkáte i nebo třeba novou technologii, zabývající se odpady z dané skupiny katalogu odpadů. V tom případě prosím neváhejte, a napište nám na e-mailovou adresu
[email protected]. Za každou reakci a názor budeme vděční, neboť nám umožní časopis
dále zlepšovat.
Zápach na čistírnách odpadních vod
29
Srdečně
T É M A : T E C H N I K A P R O Z P R A C O VÁ N Í O D PA D Ů
Nový systém pro pět měst severní Moravy
7
Jarmila Šťastná
Automobilka investuje do recyklace
9
Výzvy operačního programu se zahušťují
10
Rekonstrukce spalovny v Brně
10
N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y
Primární otázkou je, jak naložit s produkty systému
11
Odborníci u kulatého stolu
13
Vysoké pokuty snížily nelegální dovozy
13
Ojeté pneumatiky: Radnicím nezbývá než za ně platit
14
Ivan Ryšavý
K ATA L O G O D PA D Ů – S K U P I N A 0 1
Nová právní úprava pro těžební odpady
19
Ing. Jan Kaňka
Nejsou to odpady, jak je známe
21
Jarmila Šťastná
Těžební odpady ve zjišťování ČSÚ
22
Miloslava Veselá
MANAGEMENT
Výbušné otázky kolem povolování zařízení
23
Ing. Jiří Kvítek
Provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů
25
Ing. Zdeněk Fildán
SERVIS
Bc. Renáta Kollarczyková
Do diáře
30
Jarmila Šťastná
Uzávěrka tohoto čísla 31. 8. 2009
o d p a dy. i h n e d . c z
O D PA DY 9 / 2 0 0 9 – 3
OD04_06
3.9.09
2:10 PM
Page 4
SPEKTRUM
OPŽP rozděluje dotace
Řídící výbor Operačního programu Životní prostředí během července přidělil dotace ve výší 766 milionů Kč 62 projektům ze tří prioritních os.
V prioritní ose zaměřené na zlepšování kvality ovzduší a omezování
emisí, omezování průmyslového znečištění a regeneraci urbanizované
krajiny se předpokládají celkové náklady ve výši 1,8 miliard Kč. Nejvyšší dotaci - přes 200 milionů – by měla dostat CENIA, česká informační agentura životního prostředí, na projekt Celostátní informační
systém sběru a hodnocení znečištění životního prostředí. Tato informační báze bude zabezpečovat provoz integrovaného systému plnění
ohlašovacích povinností (ISPOP).
Přes půl miliardy korun směřuje do 53 projektů na zlepšování kvality
ovzduší a omezování emisí. Projekty se zaměřují zejména na rekonstrukci lokálních kotelen včetně případného zlepšení energetických
vlastností obálky budov, budování rozvodů tepla za účelem napojení nových odběratelů tepla z centrálních zdrojů tepla, rekonstrukci velkých
spalovacích zdrojů znečištění, instalaci filiačních zařízení na nespalovací zdroje znečištění a v neposlední řadě instalaci zařízení na odstraňování těkavých organických sloučenin VOC pomocí katalytické oxidace.
V Příbrami sanují
staré ekologické zátěže
V Kovohutích Příbram začala sanace skládky sodné strusky (SSS),
která je poslední starou ekologickou zátěží v areálu firmy. Po této akci
bude vnitřní areál Kovohutí kompletně vyčištěn. Přilehlé haldy v okolí
podniku by pak měly být součástí ekologické superzakázky Ministerstva financí.
Při sanaci bude šetrným způsobem odtěžena sodná struska. Celkový
objem skládkovacího prostoru je přibližně 38 000 m3 a je v něm uloženo téměř 20 tisíc tun sodné strusky a kalů z čistírny odpadních vod.
Dodavatelem prací je společnost HOCHTIEF CZ, která provede práce
včetně inženýringu, projektu, získání potřebných povolení, rekultivace,
následného monitoringu a dalších smluvně ujednaných záležitostí. Sanací skládky sodné strusky se zamezí znečišťování přilehlé říčky Litavky. Sanace by měla být ukončena v červenci příštího roku.
Kovohutě se chlubí tím, že již několik let nenarušují okolní životní
prostředí (na obr. lití finálních produktů rafinace olova)
Rubriku zpracovali – kce– , – jhm– a –sya–
4 – O D PA DY 9 / 2 0 0 9
Nejvíce projektů z prioritní osy 2 OPŽP je směřováno na rekonstrukce místních kotelen
Největším projektem z prioritní osy 2 je rekonstrukce kotlů s využitím prvků fluidní techniky v Teplárně Strakonice (celkové uznatelné
náklady 0,5 miliardy, celková výše dotace 161 milionů). Doporučení
řídícího výboru k přidělení dotací musí ještě schválit MŽP a podepsat
ministr. V tomto stadiu se rozhodování o dotacích velmi zpomaluje.
Datové schránky jsou tady
Od 1. července 2009 nabyl účinnost nový zákon o elektronických úkonech a autorizované
konverzi dokumentů, kterým je implementován
systém korespondence prostřednictvím tzv. datových schránek. Používání datových schránek pro
komunikaci mezi orgány veřejné moci a právnickými osobami zapsanými v obchodním rejstříku
bude povinné od 1. listopadu letošního roku.
Prezident Hospodářské komory České republiky „Podnikatelé buPetr Kužel uvedl pro ČTK: „Datové schránky dou schopni vyřídit
přináší tuzemským firmám zjednodušení v ob- potřebné záležitoslasti jejich komunikace s veřejnou správou, kdy ti rychleji, levněji a
papírovou formu nahrazuje forma elektronická. efektivněji než doposud,“ říká Petr
Dochází ke zrovnoprávnění papírového a elek- Kužel
tronického dokumentu.”
Datovou schránku si tak nyní mohou zřídit fyzické osoby podnikající i nepodnikající, právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku i orgány veřejné moci. Zřízena bude Ministerstvem vnitra ČR bezplatně do
tří dnů od podání žádosti. Žádost o zřízení je možné zaslat na ministerstvo elektronicky přes odkaz „Žádost o zřízení datové schránky“ na
www.datoveschranky.info, poštou na adresu Ministerstva vnitra ČR
anebo osobně na kterémkoli kontaktním místě veřejné správy. Kontaktní místa veřejné správy budou také zajišťovat tzv. autorizovanou konverzi dokumentů, tj. převedení papírového dokumentu do jeho elektronické verze a obráceně.
Datová schránka je elektronické úložiště, které je určeno k doručování a k provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci.
Tento způsob komunikace od 1. 11. 2009 nahradí klasický způsob
korespondence v listinné podobě mezi právnickými osobami a orgány
veřejné moci a orgány veřejné moci navzájem.
Hospodářská komora České republiky připravuje pro podnikatele cyklus seminářů na téma implementace datových schránek. Série akcí
proběhne ve všech krajských městech, aktuální informace naleznete na
www.komora.cz
o d p a dy. i h n e d . c z / s p e k t r u m
OD04_06
3.9.09
2:10 PM
Page 5
SPEKTRUM
Bioenergetické rostliny
jsou podezřelé
Evropský klimatický balíček předpokládá, že se podíl obnovitelných energetických zdrojů zvýší v Evropě do roku 2020 na 20 procent celkové spotřeby. Využití obnovitelných zdrojů zahrnuje rovněž
pěstování plodin pro výrobu biopaliv, proto je nutné uvažovat také
o environmentálních dopadech jejich pěstování.
Nedávno byla dokončena na Havaji studie, která použila metodiku
Weed Risk Assessment (vyhodnocení rizik plevelů, WRA) pro bioenergetické plodiny. Studie porovnala riziko invazivnosti u 40 potenciálních energetických plodin a 40 ne-energetických plodin. Výsledky ukazují, že bioenergetické plodiny jsou 2-4 invazivnější, než
plodiny běžně se vyskytující.
Metodu WRA lze snadno
adoptovat na místní poměry.
Funguje po celém světě,
v různých klimatických pásmech, včetně Evropy.
Zjištění podporují již dříve
zveřejněné obavy, že bioenergetické plodiny jsou více invazivní než rostliny běžné.
Jsou totiž šlechtěny na mnoho
znaků, které jsou vlastní i invazivním rostlinám – rezistenci vůči škůdcům, vysokou
produkci biomasy, snášení Zatím se jako biopaliva používají
zbytky ze zemědělství. S rozvojem
těžkých podmínek a schop- alternativních postupů však bude
nost vytvořit rozsáhlou mono- bylo nutné pěstovat je ve velkém
kulturu. Extenzivní pěstování
takových plodin by mohlo invazi podpořit. Studie proto doporučuje zodpovědným úřadů, aby pečlivě uvážily podporu extenzivního
pěstování bioenergetických rostlin, zejména poblíž citlivých oblastí
s velkou biodiverzitou.
AVE CZ posiluje na Moravě
Od 1. července převzala společnost AVE CZ odpadové hospodářství,
s. r.o., zabezpečení odpadového hospodářství ve městě Frenštát pod
Radhoštěm a přilehlých obcích Trojanovice a Tichá. Svozová oblast
představuje přibližně 15 000 obyvatel. Od původního provozovatele,
společnosti Miroslav Strnadel, převzala také asi 240 smluv, které byly
uzavřeny s místními drobnými podnikateli a firmami.
Společnost AVE CZ
odpadové hospodářství, s.
r.o., je dceřinou společností předního rakouského infrastrukturního koncernu Energie AG Oberösterreich. V oblasti odpadového hospodářství
a sanací se AVE CZ řadí
ke špičce na českém trhu.
V roce 2008 společnost
Pro zhruba 15 000 obyvatel pod Beskyda- zajišťovala odstranění odpadu pro zhruba 1 250 000
mi se změnil provozovatel odpadového
hospodářství
obyvatel ČR.
o d p a dy. i h n e d . c z / s p e k t r u m
Nelegální dovozy odpadů
jsou běžné
Brazilský vládní institut pro
životní prostředí (Ibama) oznámil, že z Velké Británie do
Brazílie bylo dopraveno nelegálně přes tisíc tun odpadu.
Jak uvádí Ekolist, do hlavního brazilského přístavu Santos
ve státě Sao Paulo dorazilo 16
kontejnerů. Čtyři desítky dal- Při nelegální přepravě jsou odpady
ších kontejnerů s odpadem při- často deklarovány jako plast pro repluly do státu Rio Grande. cyklaci
Všechny měly falešnou dokumentaci na recyklovatelný plast. Ve 293
tunách odpadu dopraveného do Santosu byly především komunální odpady, například obaly. V přístavu v Rio Grande však bylo nalezeno
750 tun zdravotnického odpadu, který obsahoval zejména injekční jehly.
Brazílie dovoz takového odpadu zakazuje, proto dovozní společnosti
dostaly každá pokutu 78 000 dolarů. Kromě toho budou muset odpad
vypravit zpátky do Velké Británie nejpozději do deseti dnů.
Také u nás na Frýdlantsku stále leží tisíce tun nelegálně dovezeného odpadu z Německa. Skládky v Dolní Řasnici a v Černousích dokonce vyhořely. Majitel skládky mohl dostat až padesátimilionovou pokutu, zaplatit však má 150 tisíc korun. Podmínkou je, aby do konce roku
prohořelý odpad odvezl, což by mělo stát více než milion korun. Danuše Hráská z oddělení odpadového hospodářství ČIŽP Liberec v tisku
upozornila, že pokud odpad nezmizí, mohou vysoké pokuty ještě přijít.
Nový portál
o průmyslových emisích
Modernizovaný
informační
portál www.ippc.cz provozovaný
Ministerstvem průmyslu a obchodu by měl umožnit firmám jednodušší přístup k informacím o průmyslových emisích.
Portál zaměřený na integrovanou prevenci a omezování znečištění v průmyslu v nové podobě
změnil strukturu, grafickou podobu i navigaci. Součástí portálu je
nově i diskusní fórum s tematikou IPPC. Informace na portál
dodávají kromě MPO také ministerstva životního prostředí a zemědělství, Česká inspekce životního prostředí a agentura CENIA.
„Díky novému portálu firmy na
Nový portál slouží zejména těm
jednom místě naleznou například průmyslovým podnikům, na kteinformace o nejlepších techni- ré se vztahuje zákon o IPPC
kách, které jsou v současné době
dostupné v Evropské unii. To jim pomůže uzpůsobit výrobní postup
tak, aby produkovaly co nejméně látek, které znečišťují životní prostředí,« informoval náměstek MPO Erik Geuss.
O D PA DY 9 / 2 0 0 9 – 5
OD04_06
3.9.09
2:10 PM
Page 6
SPEKTRUM
Nová kompostárna v Ostravě
Veškerý zelený odpad ze sedmnácti ostravských sběrných dvorů se
sváží na zpracování do nové kompostárny městské společnosti OZO
v Ostravě-Hrušově. »Zprovozněním kompostárny máme kapacitu na
zpracování veškeré zeleně z Ostravy, jak od občanů města, tak i z veřejných ploch. Díky špičkové technice jsme schopni vyrobit kvalitní
kompost, který budeme používat pro rekultivaci skládky nebo ho budou Ostravské městské lesy používat pro výsadbu zeleně,« uvedl v tisku ředitel OZO Karel Belda.
Množství odpadu ze zeleně v posledních letech prudce stoupá. V roce 2007 svezla společnost OZO Ostrava ze sběrných dvorů přes tisíc
tun tohoto odpadu. Vloni už to však bylo 1680 tun, tedy o téměř šedesát procent více než předchozí rok. Nejvíce zeleného odpadu přijmou
sběrné dvory mezi květnem a říjnem. Právě v říjnu lidé odevzdávají zeleně nejvíce.
Nová kompostárna stála
17 milionů korun. Devět milionů korun bylo potřeba na
výstavbu
kompostárny
a dalších osm milionů na
strojní vybavení, drtiče, překopávače, síta. Její kapacita
je osm tisíc tun zeleně ročně. Kompost bude společnost OZO využívat pro rekultivaci městské skládky,
veřejnou zeleň a náspy dálnic a silnic. Po provedení
atestů se ukáže, zda kompost
z Hrušova bude vhodný
Vloni sesbírali v Ostravě skoro 1700
i na zahrádky.
tun zelených odpadů
ChemLog v Praze
Logistikou chemických látek ve střední a východní Evropě se zabývala 1. mezinárodní konference ChemLog, která proběhla v červnu
v Praze. Do tříletého projektu ChemLog je zapojeno sedm zemí (Česká
republika, Itálie, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko a Slovensko)
a je podporován z evropských fondů.
Z výsledků SWOT analýzy, na jejíž přípravě se podílely všechny
spolupracující subjekty, vyplynulo, že v rámci vnitrostátní dopravy
chemických látek převažuje využití silniční dopravy. Po silnici se přepraví téměř 90 % chemikálií. Zbývající část přeprav připadá na železnici. V mezinárodní přepravě je více využívána železnice a kombinovaná přeprava. Import i export byl téměř shodný a činil zhruba 3 mil. tun
chemikálií. Železniční dopravy bylo využito k přepravě více než 40 %
nákladu. Na tento stav má pozitivní vliv nejen přeprava materiálů na
delší vzdálenosti, ale i rozvoj dopravy kombinované. Vnitrostátní říční
doprava je využívána jen v omezené míře pro přepravu průmyslových
hnojiv a širšímu využití brání nedostatečná splavnost Labe.
Výsledky SWOT analýzy jsou základem pro další práce, které vyústí
v řadu návrhů a doporučení. Jedná se hlavně o posílení přepravy chemických látek v ose východ – západ, kde je nutné dobudování infrastruktury. Odborníci se mohou zapojit i do regionálních setkání, která
budou probíhat minimálně jedenkrát za šest měsíců. Výstupy SWOT
analýzy i všechna vystoupení přednesená na konferenci naleznete na
webových stránkách Svazu chemického průmyslu.
6 – O D PA DY 9 / 2 0 0 9
Náklady na sanaci uranových odkališť u nás jdou do miliard korun, a to jsou nepoměrně menší než ty ve střední Asii
Kdo vyrobí bombu?
Na území čtyř středoasijských států – Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu – je uloženo téměř 800 milionů tun
odpadního uranového kalu. Tento odpad po těžbě uranové rudy či
po jejím zpracování je dědictvím sovětské éry je toxický a radioaktivní. Skladuje se pod širou oblohou, v nádržích a přehradách, jejichž hráze nejsou dostatečně pevné, navíc v hustě osídlených oblastech v blízkosti řek a vodních zdrojů.
S rozpadem Sovětského svazu by se o tyto odpady měly starat
nástupnické státy. Zabezpečení úložišť a likvidace odpadu je však
mimořádně drahá a obtížná. V Ženevě před časem proběhla konference této středoasijské čtyřky, kde se státy dohodly, že uranový odpad zabezpečí, ale zároveň vyzvaly k zvýšení zahraniční pomoci.
Nejde jen o dopady na zdraví obyvatelstva a na životní prostředí.
Z uranového kalu se dá vyrobil tzv. špinavá radiologická bomba,
o niž prokazatelně usilovala Al-Káida a o jejímž možném použití se
spekulovalo po 11. září. Dá se tedy s určitostí předpokládat, že Západ bude Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu
v jejich potížích s odpadním uranovým kalem i nadále ochotně pomáhat. Pomoc jde také od Světové banky, americké a japonské vlády i z Moskvy, která má na vzniku problémů s nebezpečným uranovým odpadem lví podíl.
Zdroj: Český rozhlas
Na konferenci ChemLog se sešli odborníci z několik států Evropy
o d p a dy. i h n e d . c z / s p e k t r u m
OD07_10
3.9.09
2:11 PM
Page 7
TÉMA
TECHNIKA
PRO ZPRACOVÁNÍ
ODPADŮ
Foto Briklis
Nový systém pro pět
měst severní Moravy
Do roku 2015 by měl být v Moravskoslezském kraji
vybudován integrovaný systém nakládání s odpady, který
zahrnuje pět největších měst: Ostravu, Opavu, Karvinou,
Havířov a Frýdek-Místek.
Z
áměrem projektu KIC Odpady (Krajské
integrované centrum) je vybudovat zařízení s ověřenou a nejlepší dostupnou technologií na energetické využívání komunálních
odpadů o kapacitě 190 000 t/rok. Bude umístěno v Karviné u bývalého Dolu Barbora. Vybudováno bude také pět překládacích stanic,
které zefektivní dopravu odpadů. Zařízení naváže na vybudované systémy třídění odpadů
v obcích a bude využívat zbylou směs komunálního odpadu po vytřídění využitelných složek.
Důvody výstavby
o d p a dy. i h n e d . c z / t e m a
Financování
Náklady na projekt se odhadují na zhruba pět
miliard korun. Záměr počítá se získáním dotace z Operačního programu Životní prostředí
a částečně peněz z vlastních zdrojů. Značnou
část by mohl pokrýt úvěr od Evropské investiční banky, u níž už je předjednán úvěr na
50procentní krytí stavby. Podle náměstka
hejtmana Miroslava Nováka, který je zároveň
předsedou dozorčí rady společnosti KIC Odpady, si zařízení na splátky úvěru vydělá prodejem tepla a elektrické energie a příjmem
z plateb za zpracování odpadů. Potřebné je
proto zajistit zejména vstupní, poměrně velkou investici.
Plán financování naráží na neochotu Ministerstva životního prostředí podporovat projekty tohoto typu (což je ostatně zakotveno
i v Plánu odpadového hospodářství). Na jaře
tohoto roku označila Jarmila Krebsová z tiskového oddělení MŽP záměr za „nedosta-
▲
Pro budování systému jsou podle Moravskoslezského kraje dva hlavní důvody. Ten první
je legislativní: evropská směrnice, národní legislativa (plán odpadového hospodářství ČR,
zákon) i POH kraje požadují snižovat skládkování biologicky rozložitelných odpadů
a zvyšovat jeho materiálové využití. Splnění
těchto cílů se podle Moravskoslezského kraje
neobejde bez zařazení jednotky na energetické využití směsného zbytkového odpadu.
Další důvod je ryze praktický. Materiály
společnosti KIC Odpady uvádějí: „Díky výstavbě Krajského integrovaného centra se kraji, městům i obcím podaří razantně snížit
skládkování a získat teplo a elektrickou energii pro zásobování domácností v Moravskoslezském kraji. Dojde k úspoře fosilních paliv,
sníží se emise skládkových plynů z ukládaných odpadů a kraj i města získají v zařízení
záruku ekologičtějšího naložení s odpadem
než jeho prostým skládkováním a ubíráním si
tak prostoru pro jiné a lepší záměry využití
svého území. Jedním z hlavních efektů vybudování centra je náhrada klasického zdroje
tepla spalujícího uhlí. Emisní parametry zařízení na využívání odpadů jsou kvalitativně
úplně jiné než parametry pro běžnou teplárnu
a s jistotou lze říci, že emise do ovzduší všech
znečišťujících látek jsou mnohonásobně nižší
než u stávající klasické teplárny.“
Zařízení mimo jiné částečně nahradí klasický teplárenský zdroj, který zásobuje teplem
Karvinou a Havířov a spaluje černé uhlí. Vybudování „spalovny“ by paradoxně mohlo
zlepšit kvalitu ovzduší v okolí.
O D PA DY 9 / 2 0 0 9 – 7
OD07_10
3.9.09
2:11 PM
Page 8
T É M A : T E C H N I K A P R O Z P R A C O VÁ N Í O D PA D Ů
Produkce a nakládání s komunálními odpady v Moravskoslezském kraji
Pokles o 180 tis. tun
skládkovaných komunálních
odpadů
Zisk:
teplo 1 136 000 GJ/rok
elektřina 23 000 Mwh/rok
Produkce
Dnes
Po dokončení KIC Odpady
▲
tečně integrovaný“, protože zahrnuje pouze spalovnu s využitím energie. »Projekt by
musel počítat například s tříděním bioodpadu
a jeho využitím v bioplynové stanici či kompostárně,“ řekla tehdy pro ČTK. Zařazení
těchto prvků by však znamenalo vybudovat
vedle spalovny také mechanicko-biologickou
úpravu, tedy technologii, kterou MŽP dlouhodobě prosazuje.
Tomu oponoval Tomáš Kotyza, vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu.
»Součástí centra nebude mechanicko-biologická úprava. Třídění odpadové směsi přímo
Pět měst podílejících se na projektu KIC
Odpady uzavřelo Memorandum
deklarující vzájemnou spolupráci.
Motto memoranda:
◆ Společný konsensuální postup všech
partnerů.
◆ Regionální rozsah.
◆ Signatáři memoranda mají závazek do
spalovny dodat odpad.
◆ Na úkor preference zisku minimalizovat
ceny za odpady.
◆ Všichni signatáři k projektu přistupují
s vědomím, že se za žádných okolností
nebude jednat o investici ekonomicky
výhodnou. Jedná se o nákladnou investici
do ekologie pro příští generace, z velké
části řešící odpadové hospodářství
v regionu s jistou mírou stability
a únosnosti pro akcionáře.
Technická data projektu
Kapacita
Počet technologických linek
Každá linka
Roční fond provozní doby
Energetické využití
Dodávky do elektrické sítě
Dodávky tepla
Technologie
Životnost
8 – O D PA DY 9 / 2 0 0 9
Skládkováno
v centru by bylo neekonomické a neekologické,« vysvětlil ČTK. Jeho postoj potvrdila
i rozsáhlá studie, zveřejněná v loňském roce,
která ověřovala použitelnost MBÚ v našich
podmínkách.
V oblasti získávání dotací z evropských
zdrojů se možná situace zlepší, neboť MŽP
již je ochotno diskutovat o změně POH.
Vzhledem k dlouhé době přípravy projektu by
však ke změně mělo dojít co nejdříve, aby bylo vůbec možno peníze z fondů získat.
Bez evropské dotace by byla spalovna klasickým komerčním projektem, financování by
musela zajistit města, která se na projektu podílejí. Karvinská radnice však již deklarovala, že počítají s evropskou dotací a finančně se
podílet na výstavbě zařízení nehodlají, protože město nemá dostatek peněz. I přes zatím
nevyjasněné financování příprava projektu pokračuje.
Hotová je studie proveditelnosti a proběhlo
zjišťovací řízení, jež má za cíl co nejotevřeněji seznámit veřejnost s projednávaným záměrem a vyjasnit, zda existují důvody pro posouzení záměru v celém rozsahu. K záměru se
sešlo sedm připomínek, z toho tři od neziskových organizací jako zástupců veřejnosti (mezi nimi například sdružení Frygato, Arnika
Duha). Záměr výstavby je nyní posuzován
v celém rozsahu zákona o EIA, což bude trvat
zhruba tři čtvrtě roku.
Jarmila Šťastná
192 000 t komunálního odpadu (KO)/rok
2 (s předpokladem dostavby třetí linky)
12 tun KO/h
8000 hodin
kombinovaná výroba elektrické energie a tepla
3 x 6,3 kV, 50 Hz
1,0 MPa/230° C
roštové spalování odpadu
stavební část zhruba 50 let, technologická část zhruba 25 let
o d p a dy. i h n e d . c z / t e m a
OD07_10
3.9.09
2:11 PM
Page 9
T É M A : T E C H N I K A P R O Z P R A C O VÁ N Í O D PA D Ů
Automobilka investuje do recyklace
Briketovací lisy instalované v automobilce Škoda Auto
zhodnocují dříve opomíjený odpad. Třísky z obrábění hliníku
se lisují do kovových briket, z nichž se získává více
roztaveného kovu než při tavení třísek volně sypaných. Při
lisování se navíc zachycuje chladicí olej, který dříve odcházel
v nezpracovaných třískách.
R
ozsah a komplexnost dodávky, náročnost
na umístění, omezené časové možnosti
pro montáž byly velkou výzvou pro všechny
firmy, které se přihlásily do výběrového řízení
pro dodávku této technologie. Výběrové řízení pro briketování hliníkových třísek vyhrála
společnost BRIKLIS především proto, že byla schopná nabídnout technologickou linku,
která řešila zadání investora komplexně.
Vlastní vývojové a konstrukční oddělení firmy dokázalo vnímat požadavky zákazníka
a pružně přizpůsobit vlastní technologické zařízení potřebám investora a doplnit je vhodně
dalšími výrobky do uceleného výrobního celku. Předmětem dodávky bylo komplexní vybavení dvou oddělených pracovišť pro zpracování hliníkových třísek s obsahem oleje
a vodní emulze. Zadání zakázky obsahovalo
požadavky na připojení ke stávající technologii, separaci nežádoucích předmětů, možnost
přidávání materiálu z jiných pracovišť, vysoký
výkon zařízení, automatizaci provozu a minimalizaci obsahu hladicí kapaliny v briketách.
V rámci nabídkového řízení byla provedena
zkouška zpracování 20 tun hliníkových třísek.
Na základě této zkoušky se upravila konstrukce briketovacího lisu. Byla testována kvalita
briket, především z pohledu obsahu oleje
v briketě, který po zpracování třísek s nejvyš-
ším podílem oleje byl 4,5 až 6,8 hmotnostních
procent.
Doprava třísek je zcela
automatizována
První pracoviště zpracovává 260 kg znečistěných třísek za hodinu. Byl zde instalován briketovací lis HLS METAL 500, který kontinuálně zpracovává třísky odcházející ze tří
filtračních stanic, kde se částečně oddělují
třísky od oleje. Materiál je dopravován do lisu
ze stávající technologie sběrným šnekovým
dopravníkem se třemi vstupními klapkami
přes přijímací násypku. Do přijímací násypky
může být pomocí speciální zdviže přidáván
materiál v kontejnerech z ostatních provozů.
Na druhém pracovišti je doprava kovových
třísek řešena kontejnery, které jsou vyklápěny
zdvihacím zařízením do příjmové násypky lisu HLS METAL 800 s požadovaným výkonem 350 kg za hodinu. Lisy mají velmi rychlý
pracovní cyklus a vyrábí brikety s hmotností
800–1000 g se specifickou hmotností 2250–
350 kg/m3.
Zpracování třísek z obrábění
se vyplácí
Ekonomika celého procesu zpracování hliníkových třísek spočívá ve dvou základních pří-
Nové zařízení na lisování třísek v mladoboleslavské autmobilce
nosech - v úspoře základní suroviny ve slévárně a v úspoře chladícího oleje, který odcházel
ze závodu v nezpracovaných třískách. Instalace briketovacích lisů umožnila recyklaci drahých surovin. Během nabídkového řízení bylo
velmi pečlivě posuzováno, zda investice do
briketování splňuje kritéria ekonomické návratnosti předepsaná v podnicích koncernu.
Přestože nebyla sdělena žádná konkrétní čísla,
BRIKLIS byl ujištěn, že návratnost technologie se bude počítat v měsících, nikoliv v rocích.
Škoda Auto, a. s., investovala do technologie pro zpracování odpadů v ekonomicky složité době a zároveň v době, kdy se mění vztah
firem k životnímu prostředí. Jde novou cestou,
přínosnou pro celou společnost.
– brs –
OD000401-4
BRIKETOVACÍ
LISY
PRO LISOVÁNÍ KOVOVÝCH TŘÍSEK Z OBRÁBĚNÍ
umožní recyklaci kovových třísek a brusných kalů
vytlačí a zachytí řezné kapaliny, sníží propal při tavbě
zvýší výkupní cenu odpadu, šetří náklady za přepravu
Briketovací lisy HLS METAL
❚ pro lisování třísek z litiny, oceli, barevných kovů
❚ působí tlakem 400 MPa, výkon 200 až 800 kg/h
PRO VELKOOBJEMOVÉ KOMUNÁLNÍ ODPADY
Lisy PRESTO, výrobce KAMPWERTH NĚMECKO
Briketovací lisy HLS METAL 3000 – NOVINKA
❚ samolisovací kontejnery, horizontální balíkovací lisy
❚ pro lisování hliníku, oceli, mědi a drátků z pneumatik
❚ výkon 1200 až 3500 kg/h podle druhu materiálu
PRO VÝROBU PALIVOVÝCH BRIKET ZE SPALITELNÝCH ODPADŮ
Briketovací lisy BrikStar CM
❚ pro lisování třísek z hliníku
❚ působí tlakem 140 MPa, výkon 50 až 150 kg/h
Využijte dotaci z OPŽP pro odpadové hospodářství
o d p a dy. i h n e d . c z / t e m a
Briketovací lisy BrikStar, sušárna pilin BUS
❚ výkon 25 až 400 kg/h, výkon sušárny 200 až 1000 kg/h
❚ brikety tvaru válce i kvádru
BRIKLIS, spol. s r.o.
391 75 MALŠICE 335
http://www.briklis.cz
e-mail: [email protected]
tel.: 00420 381 278 050
fax: 00420 381 278 325
O D PA DY 9 / 2 0 0 9 – 9
OD07_10
3.9.09
2:11 PM
Page 10
T É M A : T E C H N I K A P R O Z P R A C O VÁ N Í O D PA D Ů
Výzvy operačního
programu se zahušťují
O
d srpna až do konce září bude Státní
fond životního prostředí přijímat projekty pro jedenáctou vlnu žádostí Operačního
programu Životní prostředí. Otevřeny budou
dvě ze sedmi prioritních os OP ŽP, a to prioritní osa 3 a 4.
Peníze jsou proto určeny pro projekty v oblasti zkvalitnění nakládaní s odpady, odstraňování starých ekologických zátěží a udržitelného využívání zdrojů energie. V oblasti
odpadů mohou žadatelé předložit projekty,
které vytvářejí systémy odděleného sběru,
skladování a manipulace s odpady, budují nová zařízení na úpravu nebo využívání odpadů,
zejména na třídění, úpravu a recyklaci odpadů
nebo rekultivují staré skládky. Pro tuto oblast
podpory je vyčleněno z Fondu soudržnosti 1,5
miliardy korun, další 1,5 miliardy korun čeká
na projekty, které inventarizují kontaminovaná místa nebo sanují vážně kontaminované lokality.
V prioritní ose 3 unie bude dotováno mj.
zateplování veřejných budov, výstavba a rekonstrukce lokálních zdrojů tepla využívajících OZE pro vytápění, chlazení a ohřev teplé
vody, a zavádění technologií pro využití odpadního tepla (např. rekuperace, výměníky na
využití odpadního tepla apod.). Pro projekty
zaměřené na úspory energie je vyčleněno
z Fondu soudržnosti 5 miliard Kč.
Jan Kříž, ředitel odboru fondů ministerstva
životního prostředí k nové výzvě vysvětlil, že
Ministerstvo životního prostředí »zahustilo«
plán výzev na rok 2009 jako jedno z protikri-
zových opatření. »A právě tato výzva s dominancí podpory projektům z oblasti úspory
energie představuje značný potenciál pro
rychlý přísun tolik potřebných finančních stimulů do české ekonomiky«, uvedl.
SFŽP ČR oznámilo, že u prioritní osy 3
může být příjem žádostí v případě velkého zájmu ukončen již před 30. zářím 2009. »Pokud
bude dosaženo u písemně došlých žádostí objemu požadované dotace z prostředků EU
7,5 mld. Kč – tedy žádosti dosáhnou objemu
150 % alokované částky, příjem žádostí bude
zastaven. Opatření má přispět k menšímu počtu odmítnutých žádostí z důvodu vyčerpání
alokace a větší jistotě žadatelů,« vysvětlil
opatření Petr Štěpánek, ředitel SFŽP ČR.
Žádosti o dotace budou přijímat krajská
pracoviště SFŽP ČR dle místa realizace projektu. Všechny závazné dokumenty a celý text
XI. výzvy jsou k dispozici na internetových
stránkách OPŽP (www.opzp.cz).
Zdroj: MŽP
Rekonstrukce spalovny v Brně
O
Během odstávky spalovny poputují odpady ze všech brněnských domácností na
skládky. »Uzavřeli jsme smlouvy s nejbližšími skládkami v okolí Brna tak, aby byly ceny za dopravu co nejnižší. Odpadky skončí
v Žabčicích, Bratčicích a Ivanovicích,« vysvětlil pro www.newsportal.cz ředitel divize
spalovny SAKO Milan Koňařík.
Podle předsedkyně představenstva firmy
Jany Drápalové musí nyní město doplácet na
provoz spalovny až 80 miliony korun. Výkonnější kotle by však měly snížit cenu spalování
a provoz zefektivnit. Spalovna má záměr stát
se regionálním zařízením, kam budou vozit
odpady nejen obce a města z Jihomoravského
kraje, ale také z Vysočiny a Olomouckého
kraje.
Projekt za dvě a půl miliardy korun je nejrozsáhlejší modernizací spalovny ve střední
a východní Evropě. Jeho velkou část financuje Evropská unie. Ta poskytla téměř padesát
sedm milionů eur. Zbytek zaplatí město Brno
a také firma SAKO.
–jhm–
OD000442
d poloviny září budou ve spalovně SAKO
odstaveny všechny tři kotle spalovny.
Do konce roku by je měly nahradit kotle nové.
V lednu pak podle plánu začne oživování provozu nového zařízení a od prvního dubna bude
spalovna ve zkušebním provozu. Pokud proběhne vše v pořádku, měl by být nový provoz
zkolaudován koncem června 2010. Instalace
nových kotlů a dalších zařízení zvýší kapacitu
spalovny dvojnásobně, stejně se zvýší i produkce páry. Nově bude instalována turbína na
výrobu elektrické energie a dotřiďovací linka.
OD11_13
3.9.09
2:11 PM
Page 11
N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y
Primární otázkou je,
jak naložit s produkty systému
Plán odpadového hospodářství ČR, který je jedním ze
základních dokumentů oboru, požaduje vytvořit integrované
systémy nakládání s odpady. Ty by měly vzniknout na
regionální úrovni a být propojeny do celostátní sítě. Vznikají
však u nás takové systémy?
N
a počátku bychom se měli hlavně zeptat,
co to vlastně je integrovaný systém nakládání s odpady. Zmiňovaný POH ho přímo
nedefinuje, ale popisuje způsoby, jak systému
dosáhnout. Na druhé straně Svaz měst a obcí
přináší definici ve své strategii nakládání s komunálními odpady (viz box). O otázce, co je
to vlastně integrovaný systém, jaké typy odpadů by měl zahrnout a kam až by měl sahat,
diskutovalo v červnu na konferenci Odpady
a obce v Hradci Králové několik odborníků.
Přinášíme část jejich diskuse.
Diskuse se zúčastnili:
Ing. Pavel Bartoš, Hospodářská komora ČR
RNDr. Zdeňka Bubeníková, PhD, Ministerstvo životního prostředí
Ing. Radim Kovařík, FITE, a. s., Ostrava
RNDr. Martina Vrbová, PhD, AOS EKOKOM, a. s.
o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy
◆ Kam až by měl IS sahat? Měl by rozsah
procesů, který zahrnuje, sahat až do koncové výroby nových výrobků ze suroviny?
Bartoš:
Nepřeceňujme hierarchii odpadů, zejména
rozdělení na jejich materiálové a energetické
využití. U ropy není stanoveno, že materiálové využití (například na výrobu plastů) by
mělo být předřazeno energetickému využití,
tedy výrobě energie. Cítíte, že takhle dělit
zpracování a využití ropy je nesmysl? U odpadů to však takhle nastaveno máme a někdy až
křečovitě hledáme materiálové využití jen
proto, že má v hierarchii formální přednost
před energetickým. Je nesmysl si nadefinovat
růžový systém využívání odpadů, který je nereálný a nerealizovatelný. Jen se tím odsu-
▲
◆ Co je to integrovaný systém nakládání
s odpady a jaké druhy odpadů by v něm
měly být zahrnuty?
Bubeníková:
Z pohledu Ministerstva životního prostředí je to žhavá otázka.
Evropská unie nemá
normu, kde by integrovaný systém přesně
definovala. Nechává to
na státech, které mohou tuto otázku řešit podle vlastního uvážení.
Proto ani u nás není integrovaný systém
nějak konkrétně definovaný a nechystáme takovou definici ani v navrhovaném novém zákoně o odpadech. Chceme se stejně jako dnes
zaměřit spíše na Plán odpadového hospodářství, kde by měl být zejména pro kraje návod,
jak si řešení integrovaných systémů představujeme. Co se týče druhů odpadů, které jsou
v takových systémech zahrnuty, v ostatních
zemích se většinou týkají jen komunálních
odpadů.
Bartoš:
Definice, kterou tady prezentoval za Svaz
měst a obcí Marek Sýkora, je dobrá, ale dá
se do budoucna změnit. Integrovaný systém
by se měl definovat co
nejotevřeněji, protože
místní podmínky jsou
velice různé. V oblasti, jako je například
Šumpersko, kde je poměrně řídké osídlení
a
hornatý povrch
a velmi obtížné propojení jednotlivých oblastí, musí logicky
vzniknout jiný integrovaný systém, než například v aglomeraci Ostravy a okolních
měst s hustým osídlením, dopravní infrastrukturou a silným zastoupením průmyslu.
Každá oblast vyžaduje něco jiného a pro budování integrovaných systémů lze stanovit
jen obecné zásady, ale ne nějaká pevná pravidla. Pokaždé je ho nutné budovat nově v závislosti na místních podmínkách.
Vždy však funguje řetězec surovina (energie) – výrobek – odpad – surovina. S trochou
nadsázky by bylo ideální, kdyby si spotřebitel výrobek z tohoto řetězce vlastně jen půjčoval na dobu použití a pak ho kompletně zase
odevzdal do systému, který by se o použitý
výrobek dále postaral.
Integrované systémy by se však rozhodně
neměly týkat jen komunálních odpadů. Přinejmenším by do něj měly být zahrnuty živnostenské odpady, které představují až 40 %
tuhého komunálního odpadu. Živnostenské
odpady nejsou jen svým složením „podobné
komunálnímu“, systému nakládání s komunálním odpadem se týkají i věcně. Pokud nemá živnostník uzavřenou smlouvu s obcí
a nezapojí se do jejího systému, parazituje
na obecním systému
a zvyšuje obci náklady.
Vrbová:
Pojem integrovaného systému nakládání
s komunálním odpadem vznikl při tvorbě
prvního Plánu odpadového hospodářství. Tímto termínem je míněno
nakládání v celém odpadovém bloku. Je to
vlastně jakési hospodářství, kde má každý pr-
vek své místo. Obrazně by se dal integrovaný
systém přirovnat k hospodářství jako na farmě
– výroba produktů, jejich spotřeba i využití
odpadů jsou navzájem propojeny, odpad je
zdrojem pro další produkty a vše je založeno
na ekonomické únosnosti, či výhodnosti.
Do integrovaného systému bych zahrnula
všechny odpady, které vznikají na území obce činností obyvatel a dalších subjektů. Patří
sem tedy podle katalogu odpadů hlavně odpady skupiny 20, dále skupiny 17 (stavební
a demoliční odpad), ale také skupiny 19 (odpady ze zařízení na zpracování odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod).
Zda tam patří také výrobky podléhající zpětnému odběru, nebezpečné odpady nebo autovraky, to už není tak
jisté.
Kovařík:
Do integrovaného
systému patří podle
mého názoru zejména
skupina 20 Katalogu
odpadů (komunální
odpady - odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů, včetně složek
z odděleného sběru). Ostatní druhy tvoří doplněk tohoto celku, jsou do něj integrovány.
Dělení by však mohlo být i jiné. Když jsme
připravovali plány odpadového hospodářství
měst a obcí, vytvořili jsme si dva subsystémy.
V jednom byly záležitosti, které jsou plně
v kompetenci obcí. V druhém byly záležitosti
v kompetenci krajů. To jsou zařízení regionálního významu, na které obec nestačí, a musí být
proto řešeny integrovaně na vyšších úrovních.
O D PA DY 9 / 2 0 0 9 – 11
OD11_13
3.9.09
2:11 PM
Page 12
N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y
▲
nuje skutečné řešení problémů odpadového
hospodářství.
V integrovaném systému by měly být zahrnuty procesy, které pomůžou dosáhnout toho,
co od systému potřebujeme. Primární otázkou
je, co budeme dělat s výstupy ze systému, jak
využijeme produkty ze systému, ať jsou to vytříděné složky, energie, zbytky z třídění a jakékoliv další komodity. Cíle se ovšem musí
definovat reálně – ekonomicky, ekologicky
i sociálně. Taky je třeba vyjít z toho, co už
jsme vybudovali, protože současný systém
funguje a není založen špatně.
Kontury integrovaného systému by neměly
být stanoveny rigidně. Fungující systém se
hodně dotýká podnikatelského prostředí. To
už však nejsme v oblasti dopadů, ale ve zpracovatelském průmyslu. Pro jeho úspěšnost je
Plán odpadového hospodářství říká o integrovaném systému (část 4):
V zájmu dosažení cíle vytvořit integrované systémy nakládání s odpady na regionální úrovni
a jejich propojení do celostátní sítě :
◆ Dobudovat celostátní síť zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady
◆ Nová zařízení podle nejlepších dostupných technik
◆ Využít stávající zařízení, která jsou na odpovídající technické úrovni.
◆ Budovat po dohodě s kraji zařízení na celostátní úrovni pokud to bude ekonomicky
a technicky účelné.
◆ Dávat přednost odvozovému systému sběru tříděného komunálního odpadu před ostatními.
◆ Požadovat ekonomickou rentabilitu navrhovaného zařízení za daných podmínek provozu,
financování a kapacity.
◆ Zařízení zanášet do výstupů územního plánování.
◆ Neohrožovat provozem zařízení a dopravou odpadů zdraví a životního prostředí.
◆ Nepodporovat výstavbu nových spaloven komunálního odpadu a skládek odpadů ze státních
prostředků.
◆ Umožnit materiálové využívání odpadů v zařízeních, která nejsou zařízením na využívání
odpadů ve smyslu zákona.
◆ Zajistit dostatečnou síť pro tříděný sběr využitelných složek komunálního odpadu
i vybraných výrobků.
◆ Vhodné odpady zpracovat na palivo, není-li vhodnější jejich materiálové využití.
◆ Zajistit vhodné technologie k využívání paliv z odpadů.
◆ Podporovat pilotní projekty na ověření v ČR neprovozovaných technologií.
Zdroj: POH ČR, redakčně kráceno
Integrovaný systém nakládání s komunálními odpady (ISNKO)
Svaz měst a obcí ČR definuje integrovaný systém jako systém na sebe navazujících procesů
nakládání s odpady, konkrétně sběru, přepravy, úpravy, využití a odstranění odpadů pokud
možno soustředěném v daném území, ale především organizovaném a zřízeném v daném
území umožňující dlouhodobě udržitelné hospodaření s odpady, které je environmentálně, ale
rovněž tak ekonomicky a sociálně únosné ve zmiňovaném a vymezeném území.
ISNKO lze popsat z technického hlediska:
◆ procesy nakládání s odpady (sběr, svoz, úprava, zpracování, využití, odstranění),
◆ komoditami odpadů v režimu původce odpadů nebo v režimu zpětného odběru,
◆ vhodnými technologiemi pro procesy a komodity s ohledem na environmentální
a ekonomické dopady.
Do INSKO vstupují:
◆ Obce jako původci odpadů, spolu s kraji jako hlavní organizátoři ISNKO
◆ Občané - jako spotřebitelé
◆ Průmysl jako původce odpadů, realizátor odpadových služeb a zajišťovatel zpětného odběru
◆ Stát pro vymezení žádoucího rámce nakládání s odpady a pro kontrolu
Integrované systémy odpadového hospodářství musí vzniknout především na základě domluvy
jejich hlavních aktérů, tedy samospráv měst a obcí a krajů v daném území. Vymezení daného
území nemusí být vždy ohraničeno správními územími (např. krajů), ale důležitá je dohoda
a konsensus hlavních aktérů, tedy samospráv obcí (především velkých měst) a krajů. Součástí
integrovaných systémů musí být všechny odpady (včetně odpadů a výrobků v rámci systémů
zpětných odběrů), které jsou produkovány obcemi (primárně jejich obyvateli). Popis
integrovaného systému nakládání s odpady by měl být součástí aktualizace Strategie nakládání
s odpady v obcích a městech České republiky. Chceme, aby právě samosprávy měst, obcí
a krajů samy navrhly, co integrovaný systém nakládání s komunálními odpady je.
Marek Sýkora, Svaz měst a obcí ČR
12 – O D PA DY 9 / 2 0 0 9
nutné stabilní podnikatelské prostředí a fungující tržní vztahy, jen tak budou soukromníci
ochotni investovat.
Bubeníková:
V integrovaném systému je stále problém
definovat koncové výrobky. Základem je poznat a posoudit toky odpadů v rámci systému
při jejich zpracování. U některých odpadů je
to jasné: např. bioodpad, který se zpracovává
a vyrábí se z něj kompost, je za určitých daných podmínek výrobkem k dalšímu použití.
Pro integrovaný systém při nakládání se šrotem, který končí v hutích, je podobně třeba
stanovit, kdy se z kovošrotu stane výrobek.
Vrbová:
Integrovaný systém musí reflektovat místní
a regionální podmínky, zejména demografickou strukturu obyvatel a jejich ekonomickou
sílu, vybudovaná funkční zařízení a také geografické podmínky regionu, které systémy
hodně ovlivňují.
Zdůraznila bych návaznost na existující zařízení. Je nesmysl říkat: „Máme dost sběrového papíru, postavíme si papírnu.“ To by byla
v každém kraji nová papírna s nejistou budoucností. Pro každou komoditu zahrnutou do
integrovaného systému musíme mít zajištěn
sběr, ale hlavně odběr. Není-li s odběratelem
dohodnuta spolupráce (nejlépe dlouhodobá),
není možné komoditu sbírat, protože základní
otázkou vždy je, co budeme dělat s produkty
vycházejícími ze systému.
Bartoš:
Můžeme jít ještě dál – v rámci Evropské
unie by neměly mít zvláštní význam ani hranice států. Jako příklad může sloužit Český
Těšín a polský Těšín. Je to v podstatě dvojměstí, rozdělené hranicí. Kvůli ní vozí polský
Těšín své odpady 60-70 km do vnitrozemí,
místo aby využil systému na druhé straně hranice. Přeshraniční systémy už začínají fungovat v oblasti vodního hospodářství – dodávky
vody i kanalizace. Proč by nemohly fungovat
i v oblasti komunálních odpadů?
Vrbová:
Česká republika má 6000 samostatných
municipalit. S každou z nich máme samostatnou smlouvu, zatímco podobné systémy v zahraničí mají na celý stát 300-400 smluv. Na
jednu stranu je úžasné, že má každá obec samosprávu. Pro budování integrovaného systému, který vyžaduje stavbu regionálních nebo
nadregionálních zařízení, je to ale katastrofa.
Dojednání, vybudování a administrativa takového systému jsou velmi složité. Jako cestu
vidím integraci samostatných obcí do větších
celků, typu spolku obcí, které už mohou organizovat systémy a zařízení nadregionálního
rozsahu.
Zpracovala – jhm o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy
OD11_13
3.9.09
2:11 PM
Page 13
N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y
Odborníci kolem kulatého stolu
Ladislav Miko svolal v červenci kulatý stůl s názvem
„Efektivní nástroje plnění cílů odpadového hospodářství
v České republice v perspektivě roku 2020“. Hospodářská
komora to označila za první pozitivní krok k řešení situace
v odpadovém hospodářství.
K
jednání u kulatého stolu byli přizváni
přední odborníci na odpadové hospodářství a také zástupci všech významných zainteresovaných skupin - Hospodářské komory České republiky, Svazu měst a obcí ČR, Asociace
krajů ČR, Svazu průmyslu a dopravy, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, EKO-KOM,
Svazu průmyslu druhotných surovin, České
asociace odpadového hospodářství a dalších.
Diskuse přispěje k vyjasnění
priorit
„V odpadovém hospodářství ČR je potřeba
rozumně posunout diskusi k vytvoření celkového rámce a komplexního přístupu k přípravě strategických a následně legislativních materiálů. Toto první jednání za účasti ministra
životního prostředí velmi vítáme,“ uvedl po
jednání viceprezident Hospodářské komory
České republiky Pavel Bartoš. „Do celkového
přístupu k řešení situace v odpadovém hospodářství se musí navrátit environmentální, sociální a ekonomické aspekty,“ dodal.
Účastníci kulatého stolu se shodli a ministerstvu prezentovali několik základních směrů, kterými by se mělo rozhodování v oblasti
nakládání s odpady dále ubírat. Shodli se na
tom, že je nutné bezodkladně začít přípravy
na změnu Plánu odpadového hospodářství.
Odstranění zákazu podpory spaloven komunálního odpadu ze státních prostředků umožní
splnit povinnost snižování biologicky rozložitelné složky ukládané na skládky. Navázat by
měly změny v implementačním dokumentu
OPŽP, což by umožnilo financování zejména
pro integrované systémy nakládání s odpady.
Na jednání také padl požadavek, aby vznikl
mezirezortní orgán pro řešení otázek OH
a druhotných surovin, složený ze zástupců ministerstev, samospráv, odborných organizací
a podnikatelských reprezentací.
Nová dlouhodobá koncepce
Závěry kulatého stolu shrnul materiál SMO,
odeslaný k ministrovi. Mimo jiné doporučuje zpracovat novou dlouhodobou koncepci
odpadového hospodářství a využít přitom dokument Strategie rozvoje nakládání s odpady, který je společným materiálem Svazu
měst a obcí a Asociace krajů. „Nelze doporučit, aby se na přímém zpracování koncepce
podílela nevládní a nezisková organizace,
která nenese jakoukoliv přímou odpovědnost
za nakládání s odpady, ani není všeobecně
uznávanou odbornou institucí“ říká se v dokumentu SMO.
Do doby přijetí této dlouhodobé koncepce
pak účastníci kulatého stolu navrhli nezahajo-
Ministr Ladislav Miko přislíbil brzy další
jednání o odpadech
vat ani nepokračovat v opatřeních, která by
mohla destabilizovat fungující systém třídění
komunálních odpadů, jako je např. zavádění
záloh na obaly, povinné třídění více komodit
nebo změna koncepce zákonného poplatku za
ukládání odpadů.
Urychleně by měly začít práce na transpozici nové evropské směrnice o odpadech, a to
formou novelizace stávajícího zákona, nikoliv
vytvořením zákona zcela nového. Nutná je také novela zákona o místních poplatcích,
umožňující zvýšení platby od občanů alespoň
na 1250 Kč. Jen tak je možno zajistit financování systémů v městech a obcích.
MŽP přislíbilo v nejbližší době další setkání. Optimistický výhled poněkud brzdí vědomí nadcházejících říjnových voleb.
- kce -
Vysoké pokuty snížily nelegální dovozy
V
roce 2008 provedla ČIŽP přes 14 tisíc
kontrol. Nejvíce pokut bylo uděleno na
úseku odpadového hospodářství. Z více než
3000 kontrol, provedených v tomto oboru,
bylo uděleno 759 pokut ve výši přesahující 64
milionů korun. Hlavními problémy bylo nezákonné ukládání odpadu do terénu a nedovolené nakládání se stavebním odpadem.
Počet kontrol ve všech složkách životního
prostředí, i počet kontrol na jednoho inspektora ČIŽP se každý rok snižuje. V roce 2005 bylo provedeno přes 17 tisíc kontrol (oproti loňským 14 tisícům). Počet kontrol na jednoho
inspektora klesl ze 40 v roce 2005 na loňských 34 kontrol. Podle mluvčí ČIŹP Ivany
Awwadové je to důsledkem vzrůstající náročnosti prováděných kontrol i následných správo d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy
ních řízení. Odráží se zde také snaha ČIŽP zaměřovat se zejména na případy s velmi významným vlivem na stav životního prostředí,
což dokládá rostoucí objem uložených pokut
i rostoucí průměrná výše pokut. Nejvíce pokut
udělily oblastní inspektoráty v Praze (přes
29 mil. Kč) a Brně (přes 23 mil. Kč), tedy
v oblastech s vyšší koncentrací průmyslu a environmentálních problémů. Celkem byly uloženy pokuty za více než 142 milionů korun,
což je o zhruba 20 mil. korun méně než v roce
2007.
V odpadovém hospodářství se podařilo snížit nelegální dovozy odpadů na naše území.
To se odrazilo ve snížení celkové výše pokut,
ukládaných převážně za tyto případy. Zatímco
v roce 2008 byly uděleny pokuty za 64 mil.
korun, v předchozím roce to bylo více než 76
mil. Kč (v roce 2005 však pouze necelých třicet milionů korun). Výsledky také odrážejí
strategii inspekce, která šetří roblematické případy, v nichž jde často o vysoké pokuty. Část
těchto případů je v současné době ve fázi odvolání a inspekce čeká na rozhodnutí odvolacího orgánu.
Kromě sankcí vydává inspekce také rozhodnutí nápravného charakteru. V roce 2008
bylo takových rozhodnutí vydáno 427 (503
v roce 2007). V jednapadesáti případech byl
zastaven provoz (66 v roce 2007). Zastavení
škodlivé činnosti či provozu je krajní možností, jak může správní orgán reagovat na rozpor
se zákonem. Tomu odpovídá i jejich podíl na
celkovém počtu rozhodnutí.
- kce O D PA DY 9 / 2 0 0 9 – 13
OD14_15
3.9.09
2:12 PM
Page 14
N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y
Ojeté pneumatiky:
Radnicím nezbývá než za ně platit
Celkem 76 375 tun pneumatik bylo v roce 2007 umístěno na
českém trhu. Uvádí to CENIA, česká informační agentura
životního prostředí. Údaje za loňský rok k dispozici dosud
nejsou, nicméně se předpokládá, že půjde o zhruba 80 tisíc
tun.
M
álo se ví a ještě méně doceňuje, že
účinnost zpětného odběru pneumatik
u nás činí neuvěřitelných 65 %. (Pro porovnání: Účinnost zpětného odběru například tužkových baterií dosahuje 11 až 12 %). Přesto
obce musí vynakládat mnoho peněz na shromažďování a následnou likvidaci ojetých
pneumatik, které »kdosi« odložil na jejich
území.
Systém zpětného odběru opotřebených
pneumatik v ČR je pojat poněkud jinak než
například obcemi oceňovaný zpětný odběr
elektroodpadu pocházejícího z domácností.
Jednotlivé povinné osoby, jak je definuje zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, se smluvně
dohodnou na tom, že jedna z nich povinnosti
ostatních převezme na sebe včetně zpracování
Společné roční zprávy o plnění povinnosti
zpětného odběru pneumatik za kalendářní rok.
Velké společnosti jako Barum Continental, ale
třeba také Michelin, Goodyear, Bridgestone,
Pirelli, Nokian či Matador tak ve své prodejní
síti a v provozovnách svých smluvních obchodních partnerů zajišťují zpětný odběr
pneumatik a jejich následné zpracování.
Byly by smlouvy likvidační?
Obce, které ze zákona nejsou osobami povinnými ke zpětnému odběru pneumatik, do
systému prakticky nemají možnost vstoupit.
Zákon o odpadech sice, jak poukazuje ředitel
odboru vnějších vztahů a tiskový mluvčí Ministerstva životního prostředí (MŽP) ČR Mgr.
Jakub Kašpar, v paragrafu 38 umožňuje do
systému zpětného odběru (i pneumatik) zahrnout rovněž obec. Jenže ta by k tomu musela
uzavřít smluvní vztah s povinnou osobou. Dokonce i takový kolos, jakým je největší evropský výrobce pneumatik – společnost Barum
Continental, spol s r. o., přiznává, že spolupracovat v tomto smyslu s obcemi by pro ni bylo
»likvidační«. »Protože povinná osoba musí ze
zákona zpětně odebírat pneumatiky bez ohledu na značku (výrobce), jako nejznámější výrobce, na něhož by se obce určitě se žádostí
o uzavření tohoto smluvního vztahu obracely
nejdříve, bychom tak při spolupráci se sběrnými dvory obcí museli platit likvidaci praktic-
14 – O D PA DY 9 / 2 0 0 9
ky všech opotřebených pneu na celém území
republiky,« shodují se Ing. Jan Pavlíček, ředitel ESH (ochrana životního prostředí, ochrana
zdraví, bezpečnost práce a požární ochrana),
a Ing. Richard Kosina, oba ze společnosti Barum Continental.
Kdo parazituje na systému?
Tato společnost beztak už na provozování
systému zpětného odběru opotřebených pneumatik ročně vynakládá 75 mil. Kč (údaj za rok
2008). Na těchto nákladech nemalou měrou
doslova parazitují různí, obvykle menší dovozci a prodejci (včetně těch internetových):
Do systému zpětného odběru totiž sami neinvestují, sami žádné opotřebené pneumatiky
neodebírají a ani se nikterak nepodílejí na jejich dalším zpracování. Protože česká legislativa nenařizuje povinnou registraci výrobců,
dovozců a prodejců pneumatik, nelze tyto
»černé pasažéry« snadno odhalit. Jinými slovy řečeno, menší importér doveze z Číny nekvalitní pneumatiky, umístí je na tuzemském
trhu, ale náklady a starost o jejich sběr a likvidaci, až (zpravidla velmi brzy) doslouží, svalí
na bedra jiných.
Zdeněk Ševčík, jednatel společnosti TASY,
s. r. o., zabývající se dlouhodobě i sběrem, tříděním a zpracováním pneumatik, upozorňuje
na další problém: »V ČR lze povinnost zpětného odběru plnit také jen formálně. To znamená, že můžete uzavřít smlouvy, od zákazníkům však opotřebené pneumatiky odmítáte
a pouze jednou ročně sepíšete hlášení, že vás
nikdo o zpětný odběr nepožádal. Pokud by
však legislativa stanovila alespoň nějaké minimální procento plnění, každá povinná osoba
by pak zpětný odběr skutečně prováděla. Těm,
kdo dnes plní na 100 %, by jejich plnění poněkud kleslo – což považuji za spravedlivé. Naopak pokoutní prodejci například částečně
opotřebených pneumatik by potom zřejmě
svůj „business“ nebyli schopni realizovat vůbec – což bych považoval za přínos.«
Limity by pomohly
Se Zdeňkem Ševčíkem souhlasí Ing. Jan Pavlíček a Ing. Richard Kosina: »Zavedení těchto
Společnost Barum Continental loni zpětný
odběr pneumatik přišel na 75 mil. Kč. Největší evropský výrobce pneumatik otevřeně přiznává, že využívání obecních systémů
sběru a třídění odpadů ke splnění jeho povinnosti zpětného odběru pneumatik na základě písemné dohody s obcemi by jej však
stálo ještě víc.
minimálních limitů by určitě věci prospělo,
zejména kdyby každá povinná osoba musela
na konci roku vypracovat hlášení, jehož součástí by byl i výpočet doplatku za neodebrané
pneu do stanoveného limitu. Základní sazba
poplatku by měla být výrazně vyšší než skutečné náklady. Tím by byla zajištěna motivace
dalších povinných osob ke skutečnému provádění zpětného odběru pneumatik.«
Oba zástupci společnosti Barum Continental dodávají: »V celkem 286 sběrných místech
naší společnosti odebíráme opotřebené pneumatiky zdarma a bez ohledu na značku (výrobce). Tuto naši činnost velmi bedlivě kontrolují státní orgány. Pokud, jak tvrdí zástupci
některých měst, někde koncoví prodejci či
pneuservisy odmítají, byť v rozporu se zákonem, přebírat opotřebené pneumatiky, zejména jde-li o značky, které neprodávají, uměli
bychom si představit, že se tak děje v malých
soukromých pneuservisech, které nejsou začleněny do sběrných míst a většinou se „živí“
prodejem pneumatik dovezených ze zahraničí. Případná neochota jiných prodejců může
být způsobena vícepracemi, náklady na likvidaci pneu či omezenými skladovacími možnostmi.«
Dva tisíce za tunu
V těchto slovech se možná skrývá i částečná
odpověď na to, proč Lubomír Střelec, radní
města Vsetín a zároveň vedoucí provozu Logistického centra odpadů Mikroregionu Vsetínsko (LCO), odhaduje, že alespoň 60 proo d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy
OD14_15
3.9.09
2:12 PM
Page 15
N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y
cent ojetých pneumatik, které zaměstnanci
města nacházejí odložené u popelnic nebo
kontejnerů přistavovaných k pravidelným svozům velkoobjemového odpadu, určitě nepochází od občanů, nýbrž z podnikatelského
sektoru. »Neboť co jiného si máme myslet,
najdeme-li v přistaveném kontejneru hned 17
pneumatik s odvrtanými výrobními čísly?«
ptá se nahlas Lubomír Střelec.
A protože podle zákona o odpadech každý
odpad odložený na místo obcí určené se stává
jejím odpadem (majetkem), nejen vsetínské
radnici nezbývá nic jiného, než se o takto odložené pneumatiky postarat. Za zmínku stojí
ještě jedna zkušenost ze Vsetína – podstatně
méně než u kontejnerů se ojeté pneumatiky
vyskytují na černých skládkách. Podle Lubomíra Střelce jde o vcelku zanedbatelné množství v řádu kusů.
Ve snaze předcházet vzniku černých skládek i odkládání pneumatik u popelnic či kontejnerů a zasazovat se o zdravější životní prostředí město Vsetín raději opotřebené
pneumatiky od občanů přijímá ve sběrném
dvoře zdarma. Spolu se starými pneumatikami odloženými na území města se jich tak ročně nashromáždí přibližně 37 tun. Přitom za
každou odvezenou a zlikvidovanou tunu radnice zaplatí příslušné firmě zhruba dva tisíce
korun. To však nejsou jediné náklady, které
opotřebené pneumatiky městu způsobují.
Když se na sběrný dvůr dostanou i pneumatiky na starých rezavých discích, město ze svého zaplatí za ruční stažení každého kusu 150
až 200 Kč. Pneuservisy v obavě o poškození
svých stahovaček o tuto práci nemají zájem.
Možných cest je víc
Mgr. Pavel Drahovzal z oddělení legislativněprávního Kanceláře Svazu měst a obcí ČR poznamenává: »Povinnost uzavřít smlouvu
o zpětném odběru pneumatik mezi obcí a povinnou osobou nemá ani jedna z těchto stran.
Pokud není této možnosti ze strany povinných
osob využito, musí samozřejmě svou povinnnost zpětného odběru povinná osoba zajistit jinak než prostřednictvím obecního systému. Problém u pneumatik nastává zejména
v tom, že není zákonem vymezena možnost
použití kolektivních správců povinností jako
například u elektrozařízení nebo odpadu
z obalu, a proto ani neexistuje jistota, zda je to
právně vůbec možné. Někteří producenti k tomu přistoupili i bez zákonné úpravy, a to ve
zpětném odběru olejů (společnost REKLA,
s. r. o.), ale i tak jsou odpovědni přímo oni.
Problém zřejmě nastává tam, kde si společnosti vyhodnotí, že spolupráce s obcemi by finančně mohla být nákladnější než jimi provozovaný systém přes poslední prodejce
o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy
a servisy, nebo to vzhledem k povaze výrobku
není obcemi možné zajišťovat. Třeba u olejů,
neboť jde o nebezpečné látky, které už vyžadují vyšší standard odbornosti při nakládání
s nimi. Ale vše je o dohodě, povinnosti jsou
dány, možnost využít obecního systému nakládání s odpadem ze strany povinných osob
rovněž. Nic tedy nebrání, aby probíhala
smluvní jednání.«
Svaz měst a obcí má však ještě jeden recept.
»Obecní úřady obce s rozšířenou působností
podle § 79 odst. písm. e) zákona o odpadech
přece mohou kontrolovat, jak jsou právnickými osobami, fyzickými osobami oprávněnými
k podnikání a obcemi dodržována ustanovení
právních předpisů a rozhodnutí ministerstva
a jiných správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství,« připomíná Mgr. Pavel Drahovzal. »V praxi to znamená, že podnět občana by obec měla předat obecnímu úřadu obce
III. typu (není-li jí sama), a ta provede kontrolu, sepíše protokol a spis postoupí České inspekci životního prostředí, která jediná podle
§ 76 odst. 1 písm. a) a § 66 odst. 3 písm. g) zákona o odpadech může povinné osobě za nezajištění zpětného odběru použitých výrobků
určených ke zpětnému odběru nebo nesplnění
jiné povinnosti související se zpětným odběrem udělit pokutu až ve výši 10 mil. Kč.«
Mluvčí MŽP Mgr. Jakub Kašpar doplňuje,
že pokud kdokoliv odkládá odpad na jiná než
určená místa, dostává se do rozporu se zákonem o odpadech a může být sankcionován.
Obecní úřad totiž v souladu s ustanovením §
80 odst. 1 písm. a) zákona o odpadech kontroluje, zda právnické osoby a fyzické osoby
oprávněné k podnikání využívají systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním
odpadem pouze na základě písemné smlouvy
s obcí a zda fyzická osoba, která není podnikatelem, se zbavuje odpadu pouze v souladu
s tímto zákonem.
S takovými postupy obcí by souhlasil i Zdeněk Ševčík, jednatel společnosti TASY. Podle
jeho názoru chybí více důsledných kontrol zejména rizikových »garážových minipneuservisů«, neboť Česká inspekce životního prostředí raději stále dokola kontroluje dobře
fungující firmy, bez nichž by naopak zpětný
odběr pneumatik nefungoval.
Co by se tedy ještě mělo změnit v legislativě a jaké právní nástroje by měly dostat obce,
aby odložených opotřebených pneumatik na
svém území měly co nejméně?
Sběrné dvory budí spory
Lubomír Střelec je pro takovou změnu zákona, která by umožnila přijmout obecní sběrné
dvory do systému zpětného odběru pneumatik
a přenést financování likvidace, případně dal-
ší zpracování ojetých pneu na výrobce a prodejce, kteří beztak tyto náklady už skrytě kalkulují do ceny zboží. »Tak by se zřejmě vyřešily
i
problémy
menších
servisů
s hromadnými odvozy pneumatik ve větším,
nejlépe kamionovém množství k dalšímu
zpracování,« míní vsetínský radní.
Mgr. Jakub Kašpar z MŽP v té souvislosti
upozorňuje, že záměrem nového zákona o odpadech připraveného resortem ještě v době,
kdy jej vedl Martin Bursík, je mimo jiné rozšíření povinností povinné osoby uzavřít
smlouvu o zpětném odběru pneumatik s každou obcí, která o její uzavření projeví zájem
a v níž jsou pneumatiky povinné osoby prodávány.
Proti tomu, aby obce shromažďovaly pneumatiky ve svých sběrných dvorech by však
tvrdě byla společnost Barum Continental.
»Možná by to bylo optimální řešení pro drobné dovozce pneumatik, kteří nemají možnost
provozovat vlastní sběrnou síť – ale pak by tuto službu museli obci hradit,« konstatovali
Ing. Jan Pavlíček a Ing. Richard Kosina. »Plnohodnotným sběrným místem pro opotřebené pneumatiky musí být pouze servisní místo.
Pneumatiky jsou sofistikovaným výrobkem,
který občan není schopen odborně a bezpečně
na kolo namontovat. Servisní střediska jsou
dnes běžně dostupná do dvaceti kilomerů od
bydliště každého zákazníka, což je pro něho
opravdu komfortní vzdálenost. Legislativa
především musí stanovit přesná pravidla pro
výrobce, dovozce a prodejce, aby se museli
zaregistrovat a podílet na zpětném odběru
pneumatik a jejich likvidaci. Dokud tohle nebude platit, všechny povinné osoby, které své
povinnosti při zpětném odběru plní, se budou
dalšímu případnému rozšiřování svých aktivit
v této oblasti bránit,« podotýkají oba zástupci
Barum Continental.
Mgr. Pavel Drahovzal ze Svazu měst a obcí
uzavírá: »Pokud jde o zpětný odběr a jeho
právní úpravu v návrhu nového zákona o dopadech, měla by být především dohodnuta
s výrobci, prodejci, distributory. Obce ve zpětném odběru vidí pozitiva v tom, že odpadá
jedna ze složek komunálního odpadu, o kterou
nemají zákonnou povinnost se starat, ale je to
věcí povinných osob – výrobců, prodejců, distributorů. Bez spolupráce s obcemi nebude
žádný zpětný odběr plně efektivní. Pokud jde
o návrh v novém zákoně, pak pozitivum pro
obce představuje zejména možnost požádat
kolektivní systém o uzavření smlouvy o zajištění zpětného odběru za obdobných podmínek
jako u jiných obcí. Kolektivní systém by potom měl povinnost smlouvu uzavřít.«
Ivan Ryšavý
O D PA DY 9 / 2 0 0 9 – 15
OD000411
OD16
3.9.09
2:12 PM
Page 1
OD17
3.9.09
2:13 PM
Page 1
OD18_22
3.9.09
2:13 PM
Page 18
KATALOG ODPADŮ
Skupina 01 - Odpady z geologického průzkumu, těžby,
úpravy a dalšího zpracování nerostů a kamene
Tato skupina zahrnuje rozsáhlou oblast průmyslu od
těžby nerostů až po zpracování kamene a vrtné práce.
Podle statistických údajů se
zdá, že jejich objemy jsou
zanedbatelné, to je však
pouze optický klam – do statistiky se dostávají pouze,
když překročí bránu závodu,
kde vznikají, a dostanou se
pod dikci zákona o odpadech. Přístup k těžebním
odpadům změnil nedávno
přijatý těžební zákon, o něm
v příloze rovněž přinášíme
informace.
Odpady skupiny 01, u nichž je hlášena produkce v databázi ISOH (rok 2007)
Katalogové číslo odpadu
010101 Odpady z těžby rudných nerostů
010102 Odpady z těžby nerudných nerostů
010304 Hlušina ze zpracování sulfidické rudy obsahující kyseliny nebo kyselinotvorné látky
010306 Jiná hlušina neuvedená pod čísly 01 03 04 a 01 03 05
010307 Jiné odpady z fyzikálního a chemického zpracování rudných nerostů obsahující
nebezpečné látky
010407 Odpady z fyzikálního a chemického zpracování nerudných nerostů obsahující
nebezpečné látky
010408 Odpadní štěrk a kamenivo neuvedené pod číslem 01 04 07
010408 Odpadní písek a jíl
010410 Nerudný prach neuvedený pod číslem 01 04 07
010411 Odpady ze zpracování potaše a kamenné soli neuvedené pod číslem 01 04 07
010412 Hlušina a další odpady z praní a čištění nerostů neuvedené
pod čísly 01 04 07 a 01 04 11
010413 Odpady z řezání a broušení kamene neuvedené pod číslem 01 04 07
010499 Odpady jinak blíže neurčené
010504Vrtné kaly a odpady obsahující sladkou vodu
010505 Vrtné kaly a odpady obsahující ropné látky
010506 Vrtné kaly a další vrtné odpady obsahující nebezpečné látky
010508 Vrtné kaly a odpady obsahující chloridy neuvedené pod čísly 01 05 05 a 01 05 06
Přehled odvalů, výsypek a odkališť v ČR
Počet odvalů
Objem odvalů
Brno
210
Kladno
70
Liberec
29
Most
11
Ostrava
19
45
Plzeň
4
Příbram
Sokolov
Trutnov
Celkem ČR
18 – O D PA DY 9 / 2 0 0 9
432
7
19
801
(tis. m3)
22 072
57 400
4 724
719
274 054
752 000
42
1
55
46 209
402
087
252
710
Počet výsypek
Objem výsypek (tis. m3)
7
1 005
22
11
3
1 841 052
8 213 219
953 500
35
1
79
1 905 093
8 050
12 921 919
Objem odkališť (tis. m3)
18 859
3 500
22 841
2 050
14 518 650
1 449 000
32
1
26
16 076
539
973
977
389
o d p a dy. i h n e d . c z / k a t a l o g o d p a d u
OD18_22
3.9.09
2:13 PM
Page 19
K ATA L O G O D PA D Ů
Nejsou to odpady,
jak je známe
Ing. Pavel Benkovič ze společnosti Geotest Brno, a. s., se
dlouhodobě věnuje posuzování rizika využívání odpadů pro
povrchové úpravy terénu a působí i jako soudní znalec.
Položili jsme mu několik otázek, týkajících se těžebních
odpadů.
◆ Podle údajů statistického úřadu tvoří těžební odpady jen zlomek celkového množství průmyslových odpadů, takže se zdá, že
jako problém k řešení jsou marginální.
Základním problémem a věcí do diskuse je,
jestli jsou skutečně tyto odpady marginální.
Při striktním posouzení to samozřejmě není
pravda. Jen velmi malé množství těžebních
odpadů, resp. odpadů vznikajících při těžbě a
úpravě nerostných surovin, se dostane do režimu zákona o odpadech a jsou potom jako
odpady vykazovány ve statistice. V Katalogu
odpadů je sice uvedeno pět skupin odpadů,
vznikajících při těžbě, zákon o odpadech však
už v §2 říká, že se nevztahuje na odpady z
hornické činnosti, ukládané v odvalech, výsypkách a odkalištích. Naprostá většina těchto materiálů vždy byla upravována báňskými
předpisy. Proto také například haldy po těžbě
uhlí nejsou z pohledu zákona o odpadech považovány za skládky a materiál na nich není
odpad.
◆ Myslíte, že by tyto materiály měly teoreticky pod zákon odpadech spadat?
Rozhodně by to bylo dražší. Není tomu tak
ani v rámci celé EU. Při těžbě jde o obrovská
kvanta materiálů. Vůbec si nedovedu představit, že by to mohlo být v režimu současného
zákona o odpadech. Nově přijatá směrnice EP
a Rady č. 98/2008 přesouvá problematiku odpadů z těžby z působnosi zákona o odpadech
a do působnosti nového specializovaného zákona. Transpozice musí proběhnout v členských státech do 12. 12. 2010. U nás je tím
specializovaným zákonem nedávno přijatý zákon o těžebních odpadech, který se týká jen
těch materiálů, které nespadají obecně pod zákon o odpadech. Evidentně je šitý spíš na odkaliště a úložiště, než na materiály vytěžené
při dobývání nerostů.
◆ Když haldy nejsou považovány za skládky, nevztahují se na ně žádné požadavky na
ochranu životního prostředí, jako je tomu
u skládek.
Donedávna tomu tak do jisté míry bylo. Až
nový zákon o těžebních odpadech tyto požao d p a dy. i h n e d . c z / k a t a l o g o d p a d u
davky nějak definuje, vyžaduje zpracování
plánů nakládání, kde se předpokládá a kontroluje splnění požadavků na ochranu životního
prostředí. Zabezpečení vůči okolí bylo dosud
předepisováno například u radioaktivních odpadů z těžby uranu, což je ale úplně jiná kategorie a mají svůj vlastní zákon. Také pro budování odkališť existují normy a předpisy, ale
co se týká hlušiny odpadů z těžby, ukládaných
na haldách a odvalech, byla u nich ochrana životního prostředí řešena v obecných předpisech báňské správy a nebyla upravena jdnoznačně ani v EU. Haldy a odvaly nebyly vždy
z toho pohledu kontrolovány.
Na druhou stranu – před lety jsme na Ostravsku analyzovali rizika spojená se zavážením těžených prostor různými materiály –
hlušinou, flotačními zbytky z úpravy nerostů
i některými stavebními odpady atd. Výsledky
významnější riziko neprokázaly.
Je kamenivo hlušina?
Z výkladu Ministerstva životního prostředí:
Dotaz: Lze považovat za hlušinu například
kámen, vytěžený při stavebních pracích
(hloubení stavební jámy, ražení tunelů atd.) ve
skalních horninách? Je hlušinou i kamenivo
z podsypů železničních tratí, z násypů
vozovek a obecně kamenivo, jež už bylo
jednou zabudované do nějakého stavebního
objektu?
Výklad: Ve vyhlášce č. 381/2001 Sb., Katalog
odpadů, je hlušina uvedena pod katalogovým
číslem 17 05 05 * respektive 17 05 06.
Kámen vytěžený při stavebních pracích je dle
katalogu zařazen pod číslem 17 05 03*
respektive 17 05 04. Kamenivo z podsypu
železničních tratí je dle katalogui zařazeno
pod číslem 17 05 07* respektive 17 05 08.
Kamenivo, jež už bylo jednou zabudované do
stavebního objektu, se dle katalogu zařazuje
pod číslem 17 09 04, 17 09 01*, 17 09 02*
respektive 17 09 03*. Kámen vytěžený při
stavebních pracích, kamenivo z podsypu
železničních tratí, z náspů vozovek a obecně
kamenivo, jež už bylo jednou zabudované do
stavebního objektu, nelze tedy považovat za
hlušinu
»Těžební odpady marginálně jen vypadají,«
říká Ing. Pavel Benkovič
◆ Podívejme se blíže na otázku hlušiny.
Zdá se, že na ni různé legislativní normy
nahlíží odlišně.
Ano. Báňské předpisy definují hlušinu jako materiál, který je nežádoucí příměsí v surovině. Vytěží se, dále se neupravuje a uloží
se na haldu. Hlušina je takto vnímána i v geologii a hornictví.
Nový zákon o těžebních odpadech však stanovuje, že hlušina je zbytek po úpravě nerostu. Neříká se striktně, jaká ta úprava musí být
– chemická, nebo jen mechanická (oddělení
hlušiny od nerostu). Každopádně nějakou
úpravu předpokládá a hlušinu definuje jako
zbytek po úpravě.
V zákoně o odpadech, respektive v Katalogu odpadů, jsou odpady z těžby uvedeny jako
kategorie, na kterou se nemusí vztahovat
úprava. Mohou být jen vytěženy a nemusí být
upravovány. Takže je zde určitá disproporce
mezi dvěma normami. Ta odlišnost je však
nejspíš můj subjektivní dojem. Legislativci
nepovažovali za nutné definice sjednotit a nevím, jestli by se mnou souhlasili.
◆ Jako hlušina se však také někdy označuje materiál ze stavebních činností
Kamenivo, které se vytěžilo při těžbě tunelu nebo hloubení stavební jámy, by z pohledu stavbařů mohlo být hlušinou. Žádal jsem
proto o výklad Ministerstvo životního prostředí (viz rámeček). Pro stavební firmy, které dělají výkopové práce, není výklad MŽP
příznivý. Když potřebují dopravit vytěžený
materiál třeba jen pár set metrů mimo vlastní
stavbu, stává se z něj odpad se všemi důsledky, které z toho plynou.
Jarmila Šťastná
O D PA DY 9 / 2 0 0 9 – 19
OD18_22
3.9.09
2:13 PM
Page 20
K ATA L O G O D PA D Ů
Těžební odpady podle ČSÚ Na starých
výsypkách
Zjišťování produkce a nakládání s odpady realizované
Českým statistickým úřadem vychází ze zákona o odpadech.
leží 75 mld.
tun hlušiny
P
P
rodukce a nakládání s těžebním odpadem
je z působnosti tohoto zákona vyjmuto
a je od letošního roku nově upraveno zákonem
č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem (dříve upraveno vyhláškou č. 104/1988
Sb.). Pokud se tedy ve statistickém zjišťování
o odpadech vyskytnou data v odvětví dolování a těžba, jsou jejich hodnoty velmi nízké,
protože se jedná pouze o odpad ve smyslu výše uvedeného zákona o odpadech. Do zjišťování ČSÚ vstupuje těžební odpad (skupina 01
Katalogu odpadů – Odpady z geologického
průzkumu, těžby, úpravy a zpracování nerostů) pouze v případě, že těžební společnost předává tento odpad mimo svůj areál jako katalogový odpad k dalšímu nakládání, což je velmi
zřídka se vyskytující případ.
Podle zjišťování ČSÚ tedy odpad v odvětví
dolování a těžba činil v roce 2007 pouze
1,5 % celkové produkce podnikových odpadů
(viz tabulka níže). Podle druhu odpadu bylo
v tomto odvětví vyprodukováno nejvíce staProdukce odpadů skupiny 01 podle
jednotlivých odvětví
Podniková produkce skupiny 01
celkem 107,8 tis. tun
Ostatní 6,5 %
Stavebnictví
5,2 %
Dolování a těžba
33,8 %
Výroba ostatních
nekovových
minerálních
výrobků 18,8 %
Výroba kovů vč. hutního zpracování 35,7 %
vebního odpadu (40 %) a odpadu z tepelných
procesů (36 %). Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a zpracování nerostů
(skupina 01) jsou zastoupeny pouze 11 % (viz
tab. 1).
Odvětvové členění
Pro správné pochopení odvětvového členění
je třeba podotknout, že podniky spadající
do statistického zjišťování jsou tříděny do odvětví podle převažující ekonomické činnosti,
která je uvedena v registru ekonomických
subjektů. Pokud např. těžařské podniky vykážou odpady z další vedlejší činnosti, jsou i tyto započítány do odvětví dolování a těžba, tedy do odvětví převažujícího, a naopak
netěžařský podnik (např. podnik s převažující
činností stavebnictví) může produkovat odpady skupiny 01.
Statistická data umožňují dvojí pohled. Buď
můžeme vycházet z odvětvového členění podniků, jak je uvedeno výše, potom lze z dat získat informaci o všech odpadech vzniklých
v daném odvětví. Je však také možné se zaměřit na druh odpadu či skupinu odpadů dle Katalogu odpadů (v našem případě skupinu 01),
a pak stanovit produkci odpadu skupiny 01
napříč všemi sledovanými odvětvími. I z tohoto hlediska do statistického zjišťování vstupují
poměrně nízké objemy produkce, protože většina je upravena zákonem č. 157/2009 Sb., jak
již bylo vysvětleno dříve.
Tab. 2 uvádí, jak se podílí jednotlivá odvětví na produkci odpadu skupiny 01 Katalogu
odpadů v roce 2007. Odpady z odvětví dolování a těžby činily necelých 34 %.
Miloslava Veselá,
oddělení statistiky životního prostředí,
Český statistický úřad
Produkce odpadů podle odvětví v roce 2007
Produkce podnikových odpadů celkem, z toho:
Zemědělství a lesnictví
Odpad z dolování a těžby
Zpracovatelský průmysl
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
Stavebnictví
Doprava
Odpad z odstraňování odpadních vod, pevného odpadu a čištění měst
tis. tun
21 651
275
327
5927
1825
9066
% z celku
100
1,3
1,5
27,4
8,4
41,9
896
1237
4,1
5,7
Pozn.: „z toho“ znamená, že nejsou vyjmenována všechna odvětví podílející se na produkci
podnikových odpadů.
20 – O D PA DY 9 / 2 0 0 9
ři těžbě nerostných surovin musí být odstraněna značná množství materiálu - ornice, skrývky, odpadní kámen. Značná je však
i produkce hlušin po úpravě nerostů. Odhaduje se, že v Evropské unii přesahuje jejich
celkový v roční objem 400 mil tun.
Některé z těchto odpadů jsou inertní, jiné
frakce mohou obsahovat velké množství nebezpečných látek, např. těžkých kovů. Těžbou
a následnou úpravou se kovy a kovové sloučeniny stávají více chemicky dostupnější. Důsledkem skladování těchto materiálů proto
mohou být úniky kyselých nebo alkalických
výluhů, úniky zbytkových chemikálií po úpravě a zvýšená hladina kovů. Hlušiny jsou často skladovány na hromady nebo do velkých
nádrží, což má vliv na ztrátu produktivity půdy a dopady na ekosystémy. Odvaly a výsypky jsou zdroji prachu a je u nich značné nebezpečí eroze.
V České republice orgány báňské správy
nevedly souhrnnou dokumentaci o všech existujících odvalech, výsypkách a odkalištích
(viz tabulka str. 18). Proto bylo nutno údaje
získat od organizací. Na základě těchto pokladů (prostřednictvím obvodních báňských úřadů) byl získán přehled o množství a objemu
odvalů, výsypek a odkališť. Do tohoto přehledu byly zařazeny pouze větší odvaly, výsypky
a odkaliště (obvykle nad tisíc m3), které evidují existující báňské organizace. Přehled tedy
neobsahuje někdy i rozsáhlé historické odvaly
a výsypky z dobývání dnes zaniklými organizacemi – např. rozsáhlé odvaly po těžbě chudých železných rud v oblasti Rokycanska.
Podle této dokumentace je v ČR na odvalech, výsypkách a odkalištích uloženo více
než 75 miliard m3 hmot vzniklých při hornické činnosti. Nalezneme je ve všech regionech ČR, zdaleka nejvíce je jich však na Ostravsku.
Odvaly, výsypky a odkaliště jsou postupně
sanovány a rekultivovány, aby bylo možno je
zapojit zpět do funkčního využití v krajině.
Podle údajů ČBÚ je z 19 % odvalů, výsypek
a odkališť provedena úplná rekultivace, u 41 %
byla provedena částečně. Na rekultivaci a sanaci zatím čeká na 40 % těchto prostor.
Zdroj: Český báňský úřad, Praha
o d p a dy. i h n e d . c z / k a t a l o g o d p a d u
OD18_22
3.9.09
2:13 PM
Page 21
K ATA L O G O D PA D U
Nová právní úprava pro
těžební odpady
Odpady vznikají při každé činnosti, tedy i při hornické,
přičemž odpady z této činnosti byly nejčastěji ukládány na
odvaly nebo odkaliště. Odvaly se staly výraznou krajinnou
dominantou na mnoha místech naší republiky, o většině
odkališť se mnohdy ani neví, že v daném místě existují.
Typickým příkladem mohou být odkaliště ve Chvaleticích,
která unikají pozornosti cestujících vlakem na trati KolínPardubice.
P
rovoz odvalů a odkališť se až donedávna
neřídil pravidly, která by řešila celou
problematiku kompletně. Bílá místa v odpadové legislativě a nakládání s těžebními odpady nyní vyplňuje zákon č. 157/2009 Sb.,
o nakládání s těžebním odpadem a o změně
některých zákonů (dále jen »zákon«), který
zavedl do českého práva směrnici Rady
2006/21/EU o nakládání s odpadem z těžebního průmyslu.
Přijetím tohoto zákona byla doplněna řada
platných předpisů, které se zabývají problematikou provozu odvalů a odkališť jako míst, kam
je ukládán odpad. S pojmy odval nebo odkaliště však zákon přímo nepracuje. Zavádí pro ně
nový pojem - »úložné místo«. I nadále platí požadavky na provoz odvalů a odkališť ve smyslu současných právních norem (viz rámeček 1).
Právní úprava pro odkaliště
Odkaliště jsou zároveň vodním dílem, místem k provozování hornické činnosti (§ 1 vyhl. č. 51/1989 Sb.) a úložným místem pro
ukládání kalů po úpravě nerostů.
Odkaliště i nadále zůstávají vodními díly
podle vodního zákona (§ 55 zákona číslo
254/2001 Sb.). Technické požadavky na stavbu odkaliště určuje několik legislativních norem (viz rámeček). Odkaliště je vodním dílem bez ohledu na to, jakým způsobem se
ukládá materiál do odkaliště, např. plavením
vodou nebo navážením nákladními automobily. Nerozhoduje ani to, že ukládání bylo v minulosti ukončeno a další materiál se již do odkaliště neukládá.
Pod působnost zákona o těžebních odpadech byla také začleněna rašelina, která není
v ČR považována za nerost. Zákon stanoví, že
schvalovat nakládání s rašelinou a jejími odpady bude Ministerstvo zemědělství (podle §
17 odst. 1 písm. c).
Definice pojmů
V § 2 zákona č. 157/2009 Sb. se vymezují definice pojmů užívaných tímto zákonem. Nejdůležitějším z nich je pojem »těžební odpad«.
Je definován dvěma podmínkami. Jednak se
musí jednat o odpad, kterého se provozovatel
zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se ho
zbavit. Za druhé musí tento odpad vznikat při
činnostech uvedených v § 2 odst. 1 písm. a)
nebo b). Pokud je obdobný materiál prodán jako skutečný katalogový odpad anebo použit
jako výrobek ve smyslu příslušných nařízení
vlády, zákon o těžebních odpadech se na takový odpad nevztahuje.
Kromě již zmíněného pojmu »úložné místo« bylo nezbytné definovat pojem »hlušina«,
neboť se objevuje v mnoha předpisech, avšak
nesprávně použit. Ve světě, jakož i v EU, se za
hlušinu považuje pouze materiál, který prošel
procesem úpravy. Není tedy do budoucna
možné, aby za hlušinu byl považován např.
vytěžený, ale neupravený materiál.
V § 3 zákona o těžebních odpadech jsou
stanoveny obecné požadavky na ochranu životního prostředí a lidského zdraví, které by
mohly být negativně ovlivněny provozem
úložných míst. Nově je zde požadavek, aby
při nakládání s těžebními odpady bylo využí-
o d p a dy. i h n e d . c z / k a t a l o g o d p a d u
Plán nakládání
Stejně jako v evropské směrnici, i náš zákon
zavádí pro provozovatele povinnost zpracovat
plán pro nakládání s těžebními odpady (§ 5).
Jeho cílem je minimalizace, zpracování, využití a odstraňování těžebního odpadu. Může
být součástí jiného dokumentu, např. plánu
otvírky, přípravy a dobývání. Plán schvaluje
v případě těžby a úpravy nerostů OBÚ, v případě těžby rašeliny pak Ministerstvo zemědělství.
Plán musí obsahovat podmínky pro omezování vzniku odpadu a jeho škodlivosti, které
berou v úvahu způsoby těžby, nakládání s těžebním odpadem a další okolnosti.
Znalost vlastností těžebních odpadů bude
rozhodující při zařazování úložných míst do
kategorií. Inertní odpady by neměly být ukládány v úložném místě kategorie I.
Provoz úložného místa budou povolovat
OBÚ, neboť tyto úřady povolují i další hornickou činnost. Povinností OBÚ bude informovat veřejnost v rámci povolovacího řízení (§ 9
odst. 5) prostřednictvím portálu veřejné zprávy. Účast veřejnosti se řídí správním řádem
a zákonem o ochraně přírody a krajiny. Zákon
pamatuje i na případné nepříznivé přeshraniční dopady nakládání s těžebními odpady.
Kompetence jsou zde stanoveny především
pro ČBÚ. Jedná-li se úložné místo kategorie I,
může se k povolovacímu řízení vyjadřovat
i veřejnost jiného státu.
Ukončení provozu
Provoz úložného místa lze řádně ukončit až po
dokončení sanačních a rekultivačních prací.
Plán by měl nově řešit monitoring úložného
místa po ukončení provozu. Rozsah monitoringu stanoví prováděcí předpis, který by měl
ještě letos společně připravit ČBÚ a Ministerstvo životního prostředí.
Aby mohly být sanace a rekultivace provedeny, musí být na ně vytvořeny finanční prostředky. Povinnost jejich tvorby v souladu se
směrnicí ukládá § 13 zákona, a to obdobným
způsobem, jak stanoví horní zákon. Výši rezervy finančních prostředků provozovatel
▲
Legislativa pro provoz odvalů a odkališť
◆ zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem
◆ zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
◆ vyhláška č.104/1988 Sb. (§ 3, § 4, příloha 1), o racionálním využívání výhradních ložisek
◆ vyhláška č. 51/1989 Sb. (§ 28, 30 apod.), o bezpečnosti práce při úpravě a zušlechťování
nerostů
Technické požadavky na stavbu odkališť
◆ vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla (§ 3 až 5 a § 15)
◆ norma ČSN 75 3310
váno nejlepších dostupných technik a technologií. Záleží pouze na provozovateli, kterou
z technik zvolí. Hlavní úkoly v této oblasti byly svěřeny Českému báňskému úřadu, nicméně i obvodní báňský úřad (OBÚ) může navrhnout aktualizaci vydaného povolení k provozu
úložného místa, pokud má k dispozici informace o nových BAT, které by šly uplatnit
u provozovatele. Paragraf také obsahuje zákaz poškozování a vstupu do úložných míst.
Tento paragraf je fakticky závazný již od prvního srpna 2009.
O D PA DY 9 / 2 0 0 9 – 21
OD18_22
3.9.09
2:13 PM
Page 22
T É M A : S TAV E B N Í A D E M O L I Č N Í O D PA D
▲
se souhlasem obvodního báňského úřadu
upraví jednou za 5 let. Tato rezerva nesmí být
použita na jiné účely, podobně jako u skládek.
Paragraf 16 přebírá požadavky čl. 10 směrnice týkající se ukládání těžebních odpadů jinam než na úložná místa. I nadále ale bude
platit, že pro ukládání jiných odpadů než těžebních do vytěžených prostor platí směrnice
skládková, zavedená vyhláškou č. 294/2005
Sb. Do povrchových vod bude možno ukládat
těžební odpady jen v podobě kalů, a to navíc
jen při splnění podmínek stanovených vodním
zákonem.
Zahlazování činnosti
Zákon kromě úložných míst řeší v § 16 i situace, které se týkají zahlazování hornické
činnosti, kdy jsou vytěžené prostory při rekultivačních nebo stavebních pracích vyplňovány zpětně těžebním odpadem. Provozovatel
přitom musí zajistit stabilitu těžebního odpadu, předcházet znečištění půdy a vod a zajistit monitorování.
Úložišť, která mají závažný nepříznivý vliv
na životní prostředí nebo která by mohla představovat hrozbu, je mnoho a velmi se různí.
Proto lze náklady na provedení jejich monitoringu odhadnout pouze orientačně. Česká
geologická služba–Geofond zpracovává od roku 2001 Databázi hald, na kterou od roku
2006 navazuje Databáze deponií po těžbě
a úpravě nerostných surovin. V současné době
je zpracována pro polovinu území České republiky a v registru je evidováno 4147 objektů (deponií). Lze předpokládat, že po dokončení bude obsahovat kolem 8500 objektů,
z toho do 400 může být hodnoceno jako »pozitivní«, tj. vykazovat zvýšená rizika. Údaje
o těchto místech budou tvořit registr, který
zveřejní MŽP společně s ČBÚ. Termín je stanoven na 1. 5. 2012.
Pro vytvoření registru bude třeba provést
jednak technické práce (3-4 vrty v okolí objektu při nákladech 2000-4000 Kč/m a celkové hloubce vrtání 50 m) nebo rozbory (v průměru 10 kompletních analýz při nákladech do
2000 Kč za vzorek), hodnocení objektu z hlediska rizik (kolem 10 000 Kč/objekt) a technicko-administrativní práce (do 40 000 na jeden objekt). Orientačně lze říci, že celkové
náklady na jeden objekt dosáhnou 215 000
Kč, což při 400 rizikových objektech představuje částku 86 mil. Kč. Potřeba těchto prostředků se předpokládá v letech 2009 až 2012,
kdy má ČR podle směrnice dopracovat a zveřejnit registr úložných míst. Na úhradu těchto
nákladů budou využity finanční prostředky
z úhrad za vydobyté nerosty, které jsou podle
horního zákona ve výši 25 % odváděny do
státního rozpočtu na odstranění škod způsobe22 – O D PA DY 9 / 2 0 0 9
V České republice je zhruba 8000 deponií po těžbě a zpracování nerostů, z tzoho asi 400 je
rizikových pro zdraví a životní prostředí
ných dobýváním. Lze ale očekávat, že se podaří do závěrečného výběru zařadit jen asi
polovinu původně uvažovaného množství, tj.
kolem 200 úložných míst, čímž by se snížily
i dopady na státní rozpočet. Výběr však bude
jen prvním krokem. Jako druhý krok by měly
být provedeny takové úpravy úložných míst
a jejich okolí, aby se riziko, které pro svoje
okolí představují, snížilo.
Na co se zákon nevztahuje
Správní delikty v oblasti těžebních odpadů (§
19, 20 a 21) jsou upraveny u fyzických osob
i právnických osob a podnikajících fyzických
osob. Nejvyšším finančním postihem je částka 5 mil. Kč.
Pro zákon byla stanovena přechodná opatření, která obecně začínají rokem 2008 a končí rokem 2018. Většina úložných míst ve správě státních podniků PKÚ a DIAMO bude
splňovat požadavky § 23 odst. 4 a naplní výjimku podle § 23 odst. 2 zákona, což se příznivě projeví v dopadech na státní rozpočet.
Zákon neřeší otázku těžebních odpadů po
těžbě a zpracování uranových rud, na něž se
vztahuje atomový zákon. Nevztahuje se také
na některé oblasti, jako je těžba a úprava nerostů v moři, vtláčení vod nebo ukládání odpadů na skládky, kde v souladu s právem EU
platí i nadále tzv. skládková směrnice
1999/31/ES, která byla implementována vyhláškou č. 294/2005 Sb., a novelou vyhlášky
č. 99/1992 Sb.
Zákon se také nevztahuje na hmoty, využívané jako např. skrývkový materiál k rekultivaci nebo sanaci, i když by mohl být považován podle směrnice za odpad. Tento
požadavek je formulován v § 1 odst. 2 písm.
f) tak, že se zákon nevztahuje na »hmoty,
které byly získávány při těžbě a úpravě nerostů podle zvláštního zákona, při vyhledávání
nebo skladování nerostů nebo při těžbě, úpravě a skladování rašeliny a jsou podle plánu otvírky, přípravy a dobývání nebo plánu využití
ložiska určeny pro sanační a rekultivační práce (nebo jsou jejich součástí) nebo pro zajištění nebo likvidaci důlních děl.«
Zákon se rovněž nevztahuje na materiály,
které vznikají při těžbě a úpravě, ale jsou to
typické odpady, jako stará výdřeva, zbytky
elektroinstalace, které se mohou dostat díky
technologické nekázni na povrch např. společně se separátně odtěženým kamenem z příprav.
Související novely
Přijetí zákona o těžebním odpadu si vyžádalo
i dílčí změnu zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). Dochází zejména k zakotvení výslovné
kompetence obvodních báňských úřadů k povolování staveb úložných míst (s výjimkou
odkališť) mimo hranice těžby.
Bylo třeba novelizovat vodní zákon. Mezi
povolované činnosti podle vodního zákona se
dostává i ukládání těžebního odpadu do povrchových vod (ty jsou definovány v § 2 vodního zákona), dále je to souhlas ke stavbám,
k nimž není třeba povolení podle vodního zákona a které mohou ovlivnit vodní poměry,
což tedy budou úložná místa – odkaliště.
Krajské úřady budou navíc stanovovat podmínky i pro vypouštění průsaků z úložných
míst.
Spolu s přijetím zákona o těžebních odpadech bylo třeba novelizovat rovněž zákon
o odpadech. Jedná se o dílčí zpřesnění zákona z hlediska terminologického i věcného,
a o jeho provázání s nově přijatým zákonem
o těžebních odpadech.
Ing. Jan Kaňka,
Český báňský úřad
o d p a dy. i h n e d . c z / t e m a
OD23_24
3.9.09
2:14 PM
Page 23
MANAGEMENT
Výbušné otázky kolem
povolování zařízení
Proces povolování zařízení k využívání, odstraňování, sběru
a výkupu odpadů bývá odbornou veřejností přijímán
s rozpaky a toto téma si zaslouží více pozornosti. Budeme
se věnovat jenom zařízením povolovaným podle zákona
o odpadech, nikoliv problematikou integrovaných povolení
– na to by nám nestačila ani celková plocha tohoto čísla.
P
ovolování zařízení mělo svůj historický
vývoj. Pojetí prvního zákon o odpadech
(č. 238/1991 Sb., účinný do 1. 1. 1998, kdy
byl nahrazen zákonem č.125/1997 Sb.), bylo
velmi praktické. Tehdejší okresní úřady
(OkÚ) zajišťovaly zásadní část státní správy
v odpadovém hospodářství. Zajímavé na tom
modelu bylo to, že OkÚ mohly sledovat zá-
měr provozovatele již od fáze územního řízení, přes stavební řízení, až po řízení kolaudační. To umožnilo provádět výkon státní správy
s efektivitou, kterou může současný model veřejné správy jen závidět. Převod kompetencí
OkÚ mezi krajské úřady (KÚ) a obecní úřady
obcí s rozšířenou působností (ORP) způsobil
roztříštěnost výkonu veřejné správy, se kterou
Legislativní členění typů
zařízení – realita versus
paragrafy
Jak jsem již naznačil, zákon o odpadech definuje zařízení k využívání, odstraňování, sběru
a výkupu odpadů. Ale v praxi je třeba rozlišovat i jiné typy zařízení, např. zařízení k úpravě
odpadů. KÚ pak musí i tak běžnou operaci, jako je úprava odpadů, »napasovat« do zmiňovaných typů a někdy není lehké najít kompromis mezi paragrafy a zdravým rozumem.
Krajské úřady již několik let upozorňují na
další problém: neexistuje jednotný způsob
označování zařízení ve vztahu k technologii
nakládání s odpadem. Proto z jejich stany přišla iniciativa, která byla pracovně označena
jako »Katalog zařízení«. Jeho zavedení by
umožnilo razantní zjednodušení evidence
a ohlašování odpadů.
Povolování a existence
mobilních zařízení
Mobilní zařízení jsou spolehlivou rozbuškou
každé odborné diskuse. Povolovat, nebo nepovolovat? Zrušit jejich statut v zákoně, nebo
ne? Je to nutnost, nebo jenom maskovaná přeprava spojená s pouhým dealerstvím odpadu?
I tady už řadu let melou legislativní mlýny na
prázdno. Dokonce se vyskytl legislativní názor, že mobilní zařízení rovná se užitkové vozidlo, které přepravu odpadu zajišťuje (což je
ovšem v rozporu s homologací vozidla). V kuloárech kolují nejrůznější účelové výklady, jejichž skutečná hodnota je minimální. Není divu, že KÚ rozhodují nejednotně a každý
podle svého uvážení. Pokud však neexistuje
jednotný výklad, nemají na vybranou.
Novinky v legislativě – sběr
a výkup odpadů
Legislativní tsunami roku 2008 a 2009 přineslo změny, které ne všichni zaregistrova-
OD000439-3
▲
Účastník řízení – definice podle správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.)
Účastníkem řízení je
◆ žadatel (v řízení o žádosti) a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo
povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu (to je náš případ),
◆ v řízení z moci úřední jsou to dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit
právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají, anebo nemají,
◆ účastníky jsou též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve
svých právech nebo povinnostech,
◆ účastníky jsou rovněž osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon (i to je náš případ).
Účastníci řízení mají stejná práva i povinnosti:
◆ dotčené osoby mají při uplatňování svých procesních práv rovné postavení. Správní orgán
postupuje vůči dotčeným osobám nestranně a vyžaduje od všech dotčených osob plnění
jejich procesních povinností rovnou měrou,
◆ účastníci jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do
vydání rozhodnutí,
◆ účastníci mají právo vyjádřit v řízení své stanovisko,
◆ účastníkům musí být před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se
k podkladům rozhodnutí,
◆ účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že je rozhodnutí ve
věci již v právní moci; s tím je spojeno i právo činit si výpisy,
◆ určením lhůty nesmí být ohrožen účel řízení ani porušena rovnost účastníků,
◆ účastník může proti rozhodnutí podat odvolání.
se stávající zákon o odpadech dosud uspokojivě nevyrovnal.
o d p a dy. i h n e d . c z / m a n a g e m e n t
O D PA DY 9 / 2 0 0 9 – 23
OD23_24
3.9.09
2:14 PM
Page 24
MANAGEMENT
▲
li. Rád bych se zastavil u jedné novinky.
Podle novely zákona o odpadech č. 383/2008
Sb., je obec účastníkem řízení o vydání souhlasu k provozování zařízení ke sběru nebo
výkupu odpadů a s jeho provozním řádem, na
jejímž území má být zařízení provozováno.
Co to vlastně znamená? Jaký to má praktický dopad? Abychom si mohli uvědomit
všechny důsledky této změny, musíme si vysvětlit, co znamená pojem »účastník řízení«
a jaké má povinnosti (viz rámeček 1). Už chápete novou roli obce v řízení o vydání souhlasu? Může například podat odvolání proti zmíněnému souhlasu, protože nemusí souhlasit
s povolením další sběrny na území obce. Může dojít dokonce k tomu, že zřízení nové sběrny bude v rozporu s veřejným zájmem. Nezapomeňte, že v obci již může existovat
zavedený systém nakládání s odpady, a ten už
sběr může řešit jinak. Takovou delikátní situaci odvolacímu orgánu opravdu nezávidím.
Velmi specifická situace je v hlavním městě. Praha je současně krajským úřadem a obcí. Obojí zatím zajišťuje její magistrát
(MHMP). Jsou to profesionálové, proto postačí podat žádost a MHMP si sám vyžádá stanovisko příslušného odboru, který zastupuje Prahu jako obec. Žadatel s tím nemá žádné
starosti navíc. Až dojde ke změně zákona
o hlavním městě, bude kompetence obce přenesena na 22 městských částí Prahy.
Omezení sběru a výkupu
odpadů
Značný zmatek způsobují i další legislativní
úpravy, např. novela zákona o odpadech číslo
383/2008 Sb., ve vztahu k její prováděcí vyhlášce č. 478/2008 Sb. Lidově jsou označovány jako »zákaz výkupu«, ale to je nepřesné
označení. Zmíněná vyhláška vyjmenovává typy odpadů, které není možné od počátku roku
2009 vykupovat od fyzických osob.
Podstatné jsou dvě povinnosti: identifikace
odebíraných nebo vykupovaných odpadů
a osob, od kterých má v úmyslu odpady odebrat nebo vykoupit, a zákaz poskytování úplaty v hotovosti. V normě je však řada dalších
omezení. Provozovatel sběrny například nesmí po dobu 48 hodin určitá zařízení a předměty rozebírat. Identifikační údaje je provozovatel povinen evidovat a uchovávat po dobu
pěti let.
Když zvážíte výše uvedená omezení, otázkou zůstává, co vlastně bude provozovatel
sběrny sbírat nebo vykupovat. Sběr a výkup
od fyzických osob činil před účinností těchto
omezení podstatnou část podílu přijímaných
odpadů.
Názory těch, kterých se to
týká
Ve svém článku jsem se záměrně dotknul témat, která jsou výbušná. Velmi bych uvítal,
kdyby se ozvali zástupci těch, kterých se to týká nejvíce: pracovníci KÚ, žadatelé o vydání
souhlasu k provozování některého z citovaných zařízení a jejich zmocněnci (poradci
v oblasti životního prostředí). Jedině tak se
naši legislativci dozvědí, co praxe vlastně potřebuje. Nejde o teorii od zeleného stolu, okořeněnou odkazy na direktivy EU. Jde o nikdy
nekončící diskusi s odbornou veřejností
a oboustrannou snahu najít technicky i ekonomicky proveditelný kompromis.
Bylo by dobré se poučit z případů, které
měly soudní dohru - proto by svoje místo
v diskusi měli mít i soudní znalci, kteří se setkali s odpady v okamžiku, kdy už šlo opravdu
»do tuhého«. Myslím si, že jejich doporučení
mohou být dobrou prevencí před mnohdy zbytečnými problémy. Mám na mysli hlavně ty,
kteří se do sporu se zákonem dostali hlavně
z nevědomosti (ne každý se v legislativním
soukolí orientuje). Ten, kdo chce úmyslně
podvádět, bude podvádět stejně.
Ing. Jiří Kvítek,
analytik společnosti
INISOFT, s. r. o.
Termín EU pro uzavření skládek vypršel
Osm let měly členské státy EU na to, aby skládky, které
existovaly před platností evropských právních předpisů
o skládkách, uvedly do stavu odpovídajícího normám, nebo
je úplně uzavřely.
O
d 16. července 2009 mají všechny provozované skládky v EU splňovat požadavky směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů. Některé země - Bulharsko,
Polsko a Rumunsko - však mají vyjednané
prodloužené lhůty s meziročně klesajícím cílovým množstvím odpadu zlikvidovaného na
některých skládkách, které neodpovídají normám EU .
Komise kontroluje dodržování normy sběrem dat v jednotlivých zemích . Nejnovější
statistické údaje byly shromážděny v roce
2008 a týkají se dvanácti nových členských
států. Byla při nich odhalena existence přibližně 1600 skládek, které neodpovídají normám.
Obraz o situaci ve všech členských státech bude jasnější ke konci roku, až budou k dispozici úplné údaje.
Komise nyní monitoruje soulad s normami
v celé EU. Pokud skládky v členských zemích
budou i nadále provozovány bez toho, aby odpovídaly evropským normám, bude Komise
zvažovat právní kroky proti dotyčným členským státům. V poslední době Komise podnikla právní kroky proti Španělsku, Francii,
Itálii, Irsku a Řecku.
Ke stejnému termínu, tedy 16. červenci,
musely členské země splnit i povinnost snížit
objem biologicky rozložitelného komunálního
odpadu na skládkách o polovinu v porovnání
Prodloužené lhůty pro skládky, které neodpovídají normám EU
Stát
Počet skládek
Lhůta do
Bulharsko
14 skládek
31. prosinec 2014
Polsko
305 skládek
31. prosinec 2011
Rumunsko
101 skládek
16. červenec 2017
24 – O D PA DY 9 / 2 0 0 9
s úrovní roku 1995. Česká republika má na
dosažení tohoto cíle ještě čtyři roky, protože
získala výjimku. Čtyřletý odklad má celkem
čtrnáct států (Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Irsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maltu,
Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko a Spojené království), které v roce
1995 využívaly skládky pro odstraňování více
než 80 % komunálního odpadu. Tyto státy
musí dosáhnout 25% snížení do roku 2010
a následně snížení o 50 % do roku 2013.
Biologicky rozložitelný odpad, který zahrnuje zahradní, kuchyňský a potravinový odpad, může vytvářet methan, který je jako skleníkový plyn 25krát silnější než oxid uhličitý.
Plyn ze skládek se na emisích skleníkových
plynů v EU podílí více než 2 %.
Snížení množství skladovaného biologicky
rozložitelného komunálního odpadu znamená
přechod na jiné formy nakládání s odpadem,
které jsou šetrnější k životnímu prostředí, jako
je například kompostování nebo spalování
s energetickým využitím. Rovněž plnění tohoto cíle Komise monitoruje. Biologicky rozložitelný odpad představuje přibližně 40 % komunálního odpadu v celé Evropě.
– jhm–
o d p a dy. i h n e d . c z / m a n a g e m e n t
OD25_26
3.9.09
2:14 PM
Page 25
MANAGEMENT
Provozování zařízení k využívání,
odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů
Z
ařízení k využívání, odstraňování, sběru
nebo výkupu odpadů lze provozovat pouze na základě souhlasu k provozování zařízení
a s jeho provozním řádem. Tento souhlas uděluje krajský úřad. Souhlas k provozování zařízení může být nahrazen integrovaným povolením podle zákona č. 76/2002 Sb.,
o integrované prevenci. Bez souhlasu k provozování nemůže být vydán kolaudační souhlas,
vydávaný podle stavebního zákona pro stavby určené k využívání, odstraňování, sběru
nebo výkupu odpadů. Změní-li zařízení provozovatele, musí ten požádat do třiceti dnů od
převodu užívacího práva o nový souhlas.
Dosavadní souhlas k provozování zařízení přitom dále platí i pro nového provozovatele, dokud krajský úřad neudělí souhlas nový.
Účastníkem řízení o vydání souhlasu k provozování zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů a s jeho provozním řádem je obec, na jejímž území má být zařízení provozováno.
U skládek nebezpečných odpadů se souhlas
uděluje na dobu určitou, nejvýše na 4 roky.
Tato lhůta se prodlužuje na základě žádosti
provozovatele nejvýše na další 4 roky za podmínky, že jsou splněny povinnosti při provozování skládky stanovené zákonem o odpadech a vyhláškou č. 294/2005 Sb.
V předchozím odpadovém zákoně (číslo
125/1997 Sb.) byly souhlasy upraveny jinak
než dnes. Přestože je »nový« odpadový zákon
v platnosti již hezkou řádku let, stále se najdou zařízení provozovaná bez příslušného
souhlasu krajského úřadu. Nejčastěji se jedná
o sběrny a výkupny odpadů.
Původní souhlasy podle zákona č. 125/1997
Sb. (tj. rozhodnutí vydaná do 31. 12. 2001)
měla platnost omezenou do 31. 12. 2003. Jednalo se o souhlasy k provozování zařízení ke
Co je v žádosti
Obsah žádosti o souhlas k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo
výkupu odpadů stanovuje vyhláška číslo
383/2001 Sb. Žádost musí obsahovat důkladnou identifikaci žadatele (mj. obchodní firmu
nebo název, právní formu a sídlo, identifikační číslo žadatele, adresy všech provozoven,
včetně doložení právního vztahu, a identifikaci osoby, oprávněné jednat). Požadují se také
kopie živnostenského listu, výpisu z obchodního rejstříku nebo zřizovací listiny a doklady o odborné způsobilosti odpadového hospodáře.
Technický popis zařízení (včetně všech
souvisejících) má obsahovat také popis technologického postupu nakládání s odpadem
v zařízení, popis přístupových tras, způsob
skladování odpadů v zařízení a zejména seznam druhů odpadů podle Katalogu odpadů,
se kterými bude zařízení nakládat.
Nezbytný je i návrh sledování (monitoringu) vlivu provozu zařízení na okolní životní
Dělení zařízení podle obsahu provozního řádu
Skupina A Zařízení ke sběru a výkupu odpadů - sběrna, výkupna, sběrný dvůr pro odkládání
nebezpečných složek komunálního odpadu
Skupina B Zařízení, kde jsou uplatňovány technologie k využívání a odstraňování odpadů –
kódy R1, R2, R3, R4, R5, R6, R7, R8, R9, R11, R12, D2, D8, D9, D10, D11,
D13, D14 (přílohy č. 3 a 4 vyhlášky č. 383/2001 Sb)
Skupina C Zařízení k využívání odpadů podle technologie R10
Skupina D Zařízení k odstraňování odpadů podle technologie D1, D3, D4, D5, D6, D12
o d p a dy. i h n e d . c z / m a n a g e m e n t
prostředí a zdraví lidí, plán odborného vzdělávání pracovníků zařízení a návrh provozního
řádu a provozního deníku.
Při žádosti o souhlas k provozování skládky
odpadů je kromě uvedených náležitostí potřeba doložit také celkovou kapacitu skládky odpadů podle projektové dokumentace, předpokládané množství odpadů, které naplní její
kapacitu, hydrogeologický a inženýrsko-geologický popis a geotechnické podmínky místa
skládky, návrh plánu na uzavření skládky
a následnou péči o skládku.
Provozní řád a provozní
deník
Oba dokumenty jsou nutnou podmínkou
k udělení souhlasu s provozem. Jejich obsah
se liší pro různé typy zařízení a je uveden
v příloze č. 1 vyhlášky č. 383/2001 Sb. Provozní řád zařízení k využívání bioodpadů stanovuje vyhláška č. 341/2008 Sb. U zařízení
ke sběru a zpracování autovraků stanovuje
obsah provozního řádu vyhláška č. 352/2008
Sb. Zařízení pro nakládání s odpady se pro
účely stanovení obsahu jejich provozního
▲
Dosavadní zařízení
sběru a výkupu nebezpečných odpadů, zařízení ke zneškodňování odpadů a zařízení k úpravě a využívání nebezpečných odpadů, včetně
souhlasů s provozními řády. Od počátku roku
2004 proto měli provozovatelé těchto zařízení
získat nový souhlas, tentokrát již podle současného zákona o odpadech č. 185/2001 Sb.
Pro některá zařízení nebyl podle zákona č.
125/1997 Sb. třeba souhlas příslušného orgánu státní správy. Jednalo se o zařízení k využívání nebo úpravě odpadů kategorie ostatní.
I u těchto zařízení však vyžadoval „nový“ zákon č. 185/2001 Sb. po prvním lednu 2003
získání souhlasu k provozování. Totéž platí
pro sběr nebo výkup odpadů – osoby, které ho
prováděly, byly povinny získat souhlas podle
„nového“ zákona do konce roku 2002.
Legislativa
Souhlas k provozu zařízení
Předpisy: § 14 odst. 1, § 19 odst. 2, § 39
odst. 3-6 zákona o odpadech, vyhláška č.
383/2001 Sb.
Zařízení, která nejsou určena k nakládání
s odpady
Předpis: § 14 odst. 2 zákona
OD000386-4
Na zařízení, která jsou určena pro nakládání s odpady, se
vztahuje celá řada požadavků. V tomto článku se zaměříme
na základní požadavek – souhlas k provozu zařízení.
O D PA DY 9 / 2 0 0 9 – 25
OD25_26
3.9.09
2:14 PM
Page 26
MANAGEMENT
▲
Zařízení k využívání odpadů jsou provozovány na základě souhlasu krajského úřadu (ilustrační foto ODES, s. r. o.)
26 – O D PA DY 9 / 2 0 0 9
řádu dále dělí do skupin A, B, C, D. V provozním řádu musí být zaveden provozní deník, který slouží k dennímu dokumentování
provozu. Dokumenty dokladující kvalitu přijatých odpadů se archivují po dobu 5 let, v případě skládek po dobu 30 let.
▲
Obsah provozního řádu
Zařízení skupiny A, včetně skladů odpadů
◆ Základní údaje o zařízení: název zařízení, identifikační údaje vlastníka, identifikační údaje
provozovatele zařízení včetně údajů o statutárních zástupcích a telefonním spojení na ně,
jména vedoucích pracovníků zařízení, významná telefonní čísla (hasiči, orgány ochrany
veřejného zdraví, lékařská záchranná služba, policie apod.), údaje o sídlech příslušných
dohlížecích orgánů (ČIŽP, orgán místní samosprávy - obecní úřad, příslušný orgán státní správy
apod.), adresa a údaje o pozemcích, na nichž je zařízení umístěno (č. p. p. a kat. území), údaj
o ukončení stavby zařízení (kolaudační rozhodnutí, č.j., datum vydání), základní kapacitní údaje
zařízení, údaj o časovém omezení platnosti provozního řádu.
◆ Charakter a účel zařízení: přehled druhů odpadů, pro něž je zařízení určeno (zatřídění podle
Katalogu odpadů a seznamu nebezpečných odpadů), účel, k němuž je zařízení určeno.
◆ Stručný popis zařízení: popis technického a technologického vybavení zařízení (skladovací
prostředky, manipulační prostředky, způsob ochrany horninového prostředí v místech nakládání
s odpady, zařízení určené pro přejímku odpadů (váha, laboratoř, apod.)
◆ Technologie a obsluha zařízení: povinnost obsluhy zařízení při všech technologických
operacích v zařízení, přejímka odpadu - administrativní postup a praktický postup kontroly
kvality odpadu, povinnosti obsluhy (např. zjistit hmotnost odpadu, provést vizuální kontrolu,
vystavit příslušné dokumenty, způsob a postup zápisu do provozního deníku), další nakládání
s odpadem - způsob označení odpadu, balení odpadu, umísťování odpadů do zařízení.
◆ Monitorování provozu zařízení - výběr ukazatelů předpokládaných vlivů provozu zařízení na
okolí a způsob a četnost jejich sledování a dokumentování (např. spotřeba energie, spotřeba
vody, měření hlukových emisí, sledování množství a kvality emisí do ovzduší v souladu se
zvláštními předpisy, sledování množství a kvality odpadních, podzemních a povrchových vod
v souladu se zvláštními předpisy, meteorologické ukazatele apod.).
◆ Organizační zajištění provozu zařízení.
◆ Vedení evidence odpadů přijímaných do zařízení i v zařízení produkovaných odpadů.
◆ Opatření k omezení negativních vlivů zařízení a opatření pro případ havárie.
◆ Bezpečnost provozu a ochrana životního prostředí a zdraví lidí.
Zařízení skupiny B
Mimo náplň provozního řádu uvedenou pro zařízení skupiny A musí provozní řád zařízení ze
skupiny B obsahovat:
◆ Podrobná kvalitativní charakteristika odpadů umožňující jejich přijetí do zařízení.
◆ Suroviny využívané v zařízení (mimo přijímané odpady).
◆ Využitelné materiály (nebo energie) získávané v zařízení z odpadů a jejich množství ve vztahu
k přijímaným odpadům (např. kW/t odpadu).
◆ Energetická náročnost zařízení v přepočtu na hmotnostní jednotku přijímaných odpadů.
◆ Odpady, odpadní vody a emise do ovzduší vystupující ze zařízení a jejich skutečné vlastnosti
včetně popisu způsobu jejich řízení.
◆ Hmotnostní podíl odpadů vystupujících ze zařízení včetně hmotnostního toku emisí do
ovzduší a objemu vypouštěných odpadních vod ve vztahu k hmotnosti přijímaných odpadů.
Minimální rozsah denních záznamů
v provozním deníku
◆ Skutečnosti, charakteristické pro provoz
zařízení - jména obsluhy.
◆ Údaje o sledování provozu zařízení spotřeba energií, vody, množství přijatých
odpadů, teplota zakládky při kompostování,
záznamy o směru a síle větru, o množství
srážek.
◆ Údaje z monitorování provozu zařízení
včetně výsledků monitorování provozu
zařízení ve zkušebním i trvalém provozu.
◆ Záznamy o školení pracovníků zařízení,
o kontrolách v zařízení apod.
◆ Záznamy o zvláštních událostech
a poruchách v provozu s možným dopadem
na životní prostředí, včetně jejich příčin
a nápravných opatření.
Zařízení, která nejsou
určena k nakládání s odpady
V těchto zařízeních je možné využívat pouze
odpady, které splňují požadavky pro vstupní
suroviny. Při nakládání nesmějí být porušeny
zvláštní právní předpisy, podle nichž je zařízení provozováno, ani předpisy na ochranu
zdraví lidí a životního prostředí (například zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 86/2002 Sb., zákon č. 258/2000 Sb.). K provozování takovýchto zařízení není požadován souhlas
k provozování zařízení podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech.
Provozovatelé takových zařízení mají povinnost zaslat údaje o zařízení obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 2 měsíců
od zahájení nebo ukončení provozu tohoto zařízení. Povinné je i vedení průběžné evidence
o odpadech a způsobech nakládání s nimi.
Evidence se archivuje po dobu nejméně 5 let
(viz bod 5.15 a 5.16). Zařízení také musí
splňovat požadavky stanovené v § 4-7 vyhlášky č. 383/2001 Sb. (technické požadavky na
zařízení).
Ing. Zdeněk Fildán,
Envi Group, s. r. o.
Pravidelně vám přinášíme přehled povinností
firem v oblastech odpadového hospodářství,
včetně odkazů na prováděcí předpisy. Uvedený článek pochází z publikace Povinnosti firem v podnikové ekologii. Více informací na
www.envigroup.cz
o d p a dy. i h n e d . c z / m a n a g e m e n t
OD27
3.9.09
2:15 PM
Page 27
SERVIS
První kniha na téma LCA u nás
P
ublikace Posuzování životního cyklu Life Cycle Assessment – LCA shrnuje základní metodické postupy metody LCA. Autorem této unikátní publikace, jaká u nás
dosud nevyšla, je doc. Ing. Vladimír Kočí,
PhD, pedagog Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Finální podobu získala publikace po připomínkách a pečlivě zpracované recenzi Ing.
Květoslavy Remtové, CSc., pedagožky Vysoké školy ekonomické v Praze, která říká:
„Publikace vysvětluje podstatu metody a postup při její praktické aplikaci. Největší pozornost je zaslouženě věnována nejdůležitější části metody, a to způsobům hodnocení
dopadu na životní prostředí. Důraz je přitom
kladen na pochopení specifičnosti metody, tj.
na principy kategorií dopadu. Velkým příno-
sem publikace je popis a kritické zhodnocení
existujících charakterizačních modelů včetně
uvedení jejich specifických rysů a optimálních oblastí použití. Krátká kapitola je věnována také databázím a software LCA. Publikace je napsána čtivě a srozumitelně. Její
vydání považuji za velmi užitečné.“
Kniha včetně vysvětlivek použitých zkratek, slovníku vybraných termínů, věcného
rejstříku a seznamu použité literatury má
rozsah 264 stran. Je vybavena řadou rovnic,
grafů a tabulek a vychází ve vhodném příručním formátu B5.
Cena bez DPH 606 Kč.
On-line objednávku naleznete na adrese
www.ekomonitor,cz/publikace.
- eko -
Schéma měsíce
Kompost vysoké kvality
Skleníky
20-40 eur
Cena za kompost
Ceny za kompost pro zemědělské
využití v Evropě jsou zřídka vyšší, než 5 eur za tunu kompostu,
Ačkoliv je často kompost dáván
farmářům zadarmo, jeho zemědělská hodnota může být podstatně vyšší. Nízká cena silně limituje vzdálenost, do které má
doprava kompostu pro zemědělské využití ekonomický význam.
Pokud nemůže být kompost prodán na jiné trhy, než na zemědělské, pak finanční výhodnost
kompostárny závisí na vstupních
poplatcích účtovaných za zpracování odpadů na vstupu.
Zdroj: CEHO - VÚV TGM,
agentura ZERA
o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s
Sportovní plochy
15-40 eur
Kompost vysoké kvality
Pěstitelské školky
15-35 eur
Půdní směsi a substráty
10-15 eur
Zahrádkářství
5-20 eur
Biofarmy
2-6 eur
Vysoká cena trhu
Nízká cena trhu
Sady a vinice
2-4 eur
Povrch skládek
0-4 eur
Zemědělství
0-4 eur
O D PA DY 9 / 2 0 0 9 – 27
OD28_29
3.9.09
2:16 PM
Page 28
SERVIS
Recyklohraní slaví první
narozeniny
Co nového
ve Sbírce zákonů
Školní recyklační program »Recyklohraní«, který zahájil svoji
činnost v září roku 2008 se záměrem rozšířit ekologickou
výchovu na základních a středních školách v České
republice, oslaví své první narozeniny.
B
ěhem roku se do něj zapojilo 1610 základních a středních škol z celé České republiky, které reprezentují více než 400 000
žáků a studentů. Recyklohraní funguje jako
vzdělávací program o třídění a recyklaci odpadů a zpětném odběru elektrozařízení a baterií,
který kombinuje vzdělávání se zábavou. Školy se mohou po velmi snadné registraci do
projektu účastnit různých činností, za jejichž
splnění získávají body. Nasbírané body pak
mohou vyměnit v internetovém katalogu za
věcné ceny související se školní výukou, propagační materiály, nebo vstupenky do muzeí,
zoologických zahrad a podobně. Během jediného roku bylo školám vydáno téměř 2 miliony bodů.
Organizátoři projektu se snaží odpovědně
zapojovat školy do činností, které mohou žákům a studentům přiblížit moderní a zábavnou formou problematiku odpadového hospodářství. Hlavními aktivitami jsou plnění
tematických úkolů, účasti na exkurzích a sběr
elektrozařízení a baterií. V rámci projektu Recyklohraní se využívá zejména elektronická
komunikace.
Prostřednictvím
portálu
www.recyklohrani.cz jsou zadávány úkoly
a soutěže, kterých se škola se svými žáky může zúčastnit.
Proběhla literární soutěž na téma nakládání
s vyřazeným elektrozařízením s názvem
»Kam s ním?«, přičemž nejlepší práce se mi-
Prezentace programu Recyklohraní na konferenci Odpady a obce v Hradci Králové
28 – O D PA DY 9 / 2 0 0 9
mo jiného dočkaly i autorského čtení a byly
vydány ve zvláštní brožuře. Následovaly i výtvarné a tvůrčí soutěže. Žáci navrhovali nové
modely košů na tříděný odpad, a ty nejzajímavější byly vystaveny na konferenci Odpady a obce v Hradci Králové. Žáci a studenti
prováděli interní audit škol a zjišťovali produkci odpadů ve škole, včetně toku odpadů.
Svoje poznatky pak předali ve formě zpráv,
prezentací, nebo dokonce videonahrávek, které se v naprosté většině případů vyznačovaly
vysokou profesionální kvalitou.
Program Recyklohraní však také hodnotí
samostatnou aktivitu škol při vzdělávání žáků
a studentů v ekologické výchově, kterou škola
doloží krátkou a výstižnou zprávou nebo reportáží. Škola se může zapojit i do sběru baterií a elektrozařízení do nádob, které jsou
v rámci projektu školy bezplatně zapůjčeny
a obsluhovány. Žáci a studenti tak získají
praktické zkušenosti se zpětným odběrem
těchto výrobků. V loňském roce se díky projektu Recyklohraní přímo na školách podařilo sebrat a odevzdat k recyklaci téměř 51 tun
použitých baterií a 190 tun vysloužilého elektrozařízení.
Zapojení školy do programu a její účast
v něm je naprosto dobrovolné a bezplatné.
Škola si navíc sama může vybrat, kterých
aktivit a činností se zúčastní, a proto záleží
jen na ní, kolik bodů svojí aktivitou získá.
Počet zapojených škol a jejich aktivní účast
při plnění úkolů ukazuje, že Recyklohraní se
skutečně setkalo s velkým úspěchem a to nejen z řad žáků, kteří prokázali svoji kreativitu a literární i výtvarné dovednosti, ale také
z řad pedagogů, kteří získali materiály
a podněty jak žákům předávat poznatky
o třídění a recyklaci odpadu. Recyklohraní
proto bude pokračovat i ve školním roce
2009/2010.
Projekt Recyklohraní vznikl za spolupráce
společností ASEKOL, s. r. o., , ECOBAT, s. r.
o., EKO-KOM, a. s., a EKOLAMP, s. r. o.,
což mimo jiné představuje naprosto unikátní
spojení kolektivních systémů za účelem výchovy a vzdělávání dětí a mládeže v celorepublikovém měřítku.
Částka 49 ze dne 12. června 2009
164 – Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí
zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška)
Částka 53 ze dne 22. června 2009
179 – Úplné znění zákona č. 215/2004
Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti
veřejné podpory a o změně zákona
o podpoře výzkumu a vývoje, jak vyplývá
ze změn provedených zákonem číslo
109/2009 Sb.
Částka 57 ze dne 26. června 2009
194 – Vyhláška o stanovení podrobností užívání a provozování informačního
systému datových schránek
Částka 60 ze dne 3. července 2009
205 – Vyhláška o zjišťování emisí ze
stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší
Částka 63 ze dne 14. července 2009
211 – Úplné znění zákona č. 130/2002
Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o podpoře
výzkumu a vývoje), jak vyplývá z pozdějších změn
Částka 65 ze dne 20. července 2009
216 – Zákon, kterým se mění zákon
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
217 – Zákon, kterým se mění zákon
č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech
jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění
pozdějších předpisů, a další související
zákony
218 – Zákon kterým se mění zákon č.
99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve
znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
- eko o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s
OD28_29
3.9.09
2:16 PM
Page 29
SERVIS
Zápach na čistírnách odpadních vod
Koncem července se měřila kvalita ovzduší na deseti
čistírnách v jižních Čechách.
C
ena každého měření včetně vyhodnocení
činí 13 500 korun. Kontroly na čistírnách
s větší kapacitou stojí 18 tisíc až 30 tisíc korun. Povinnost měřit kvalitu ovzduší nařizuje
u čistíren s kapacitou nad 2000 připojených
obyvatel provozovatelům zákon o ochraně
ovzduší č. 86/2002 Sb. a na něj navazující vyhláška.
Měření se provádí tzv. olfaktometrickou
metodou. „Vzorky se odebírají ze tří až osmi
míst s největší koncentrací zápachu v rámci
jedné čistírny. Každý odběr trvá zhruba 5 až
10 minut. Vzduch se nasaje pomocí vývěvy
trubičkou do speciálního odběrového vaku.
Vak se po naplnění vzduchem uzavře do chladicího boxu a nejpozději do 30 hodin musí být
analyzován v autorizované laboratoři v Brně.
Koncentrace pachových látek se provádí metodou dynamické olfaktometrie. Specialisté,
nazývaní také »čichači«, hodnotí v laboratoři
míru zápachu podobně jako například degustátoři v potravinářství.
»Problémy mívají většinou starší čistírny
s nedokonalou technologií. Pokud by byl zápach příliš velký a ohrožoval kvalitu ovzduší
obyvatelům v okolí, musela by se přijmout
opatření. Ta spočívají především v hledání nových technologických řešení nebo i v částeč-
Odebírání vzorku pro hodnocení zápachu
ném či úplném zakrytí čistírny s možností následného čištění plynných emisí,« upřesnil Jiří
Stejskal, ekolog společnosti VAK JČ.
Náklady na měření i případná opatření na
omezení zápachu se pochopitelně promítnou
do nákladů majitelů čistíren, tedy obcí a měst,
potažmo do výše stočného. Současná legislativa nestanovuje žádné limity ani sankce za
naměřené hodnoty, platí pouze povinnost tato
měření provést.
Bc. Renáta Kollarczyková,
VAK JČ, a. s.
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Odpady
na 12 měsíců za cenu 880 Kč včetně DPH 9 %
Předplatné se automaticky prodlužuje, dokud není zrušeno.
ADRESA
KÓD:
2512
OBJEDNAVATELE:
PLATBY:
FAKTURA
PLATEBNÍ KARTA
SIPO
NÁZEV ORGANIZACE:
TITUL:
ÚDAJE
ULICE , Č. P.:
OBEC:
SLOŽENKA
spoj. č.
Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International.
Pro doplnění čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat.
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
ZPŮSOB
PSČ:
PROFESE:
PRO FAKTURACI:
IČ:
DIČ:
Č. ÚČTU:
ADRESA
PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele, nevyplňovat)
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
E-MAIL:
✄
ULICE , Č. P.:
OBEC:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7.
Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022,
internet – http://www.economia.cz a e-mail: [email protected]
o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s
KONTAKT:
TELEFON:
TITUL:
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu
deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších
předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení
výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS
zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli
odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO ) NE )
O D PA DY 9 / 2 0 0 9 – 29
OD30
4.9.09
8:13 AM
Page 30
ODPADY®
SERVIS
Do diáře
22. 9.
VÚV T. G. M. v. v. i. , Praha 6
Evidence odpadů – původci, zpracovatelé
OEEZ a autovraků
Seminář, vstup volný
Kontakt: http://ceho. vuv. cz
25. 10. – 1. 11.
Praha
Pražské brány - Brány ekologie
3. ročník multikulturního festivalu - Pražské brány/Brány ekologie, hlavním hostem je filosof David Abram.
24. 9. 2009 – 21. 1. 2010
Kutná hora, Ekodomov
Minimalizace odpadů
Pátý cyklus akreditovaného vzdělávacího programu Minimalizace odpadů
Kontakt:www. ekodomov. cz
Kontakt: www. prazskebrany. cz
1. – 2. 10.
Velké Bílovice
Optimalizace návrhu a provozu stokových sítí
a ČOV
Konference
Kontakt: http://mestskevody. ardec. cz/
DrSc.
6. – 7. 10.
Štrbské Pleso, Hotel Patria
Enviro-management
Zhodnocování odpadů, skládky a staré environmentální zátěže
Kontakt: www. nmc. sk
Seminář, vstup volný
11. 11.
Praha, ČVUT kongresový sál FS, 14:00 hod
Racionálně o globálním oteplování
Vnímání a realita ochrany zemského klimatu a životního prostředí, prof. Ing. Miroslav Kutílek,
Kontakt: www. cvut. cz
12. 11.
VÚV T. G. M. v. v. i. , Praha 6
Evidence odpadů – státní správa
Kontakt: http://ceho. vuv. cz
12. 11. – 13. 11.
Trenčín, výstaviště
8. 10.
Praha
Zákon o odpadech po další novele včetně novelizovaných prováděcích předpisů
Seminář s lektorkou JUDr. Danou Římanovou
Kontakt: www. agentura-dav. cz
Wasteco
Veletrh odpadového hospodářství
Kontakt: www. expocenter. sk
l8. – 19. 11
Praha, Fakulta strojní ČVUT
Energetika a biomasa
15. – 16. 10.
Třeboň, Lázně Aurora
Výstavba a provoz bioplynových stanic
X. ročník mezinárodní konference
Kontakt: www. czba. cz
Mezinárodní konference - biopaliva pro energetiku, zplyňování a pyrolýza, ekonomie energetického využití biomasy
Kontakt: www3. fs. cvut. cz/web/index
Hnutí DUHA si Vás dovoluje pozvat na exkurzi:
Bioodpady a obce v praxi - úspěšné projekty zlínského kraje
Exkurze se uskuteční 19. října 2009 ve Zlíně a je
tematicky zaměřena na zkušenosti obcí s bioodpady.
Na účastníky čeká:
◆ představení úspěšných systémů odděleného
sběru bioodpadu ve Zlíně a Starém Městě
◆ Uherského Hradiště u prohlídka komunitní
kompostárny na městskou zeleň
◆ prohlídka aerobního fermentoru EWA na zpracování bioodpadu ve Zlíně
Exkurze je určena pro představitele státní správy,
zástupce obecních a městských úřadů, neziskových organizací a odborné veřejnosti. Místa jsou
početně omezena, zájemce prosíme o přihlášení
do konce září.
Podrobnější informace a přihlášky:
Nikola Marková, Hnutí DUHA,
email: [email protected],
web: www.hnutiduha.cz/obce,
tel: 545 214 431
Seznam inzerentů
FIRMA
TEL.
LUX-PTZ s.r.o.
SOME J.Hradec s.r.o.
BRIKLIS, spol. s r.o.
Renault Trucks ČR s.r.o.
JOGA LUHAČOVICE
Inisoft,s.r.o.
ORRESANT
Mercedes - Benz
465
384
381
577
-
30 – O D PA DY 9 / 2 0 0 9
FAX
676 655
372 029
278 050
132 602
465 641 421
381 278 325
-
STR.
2
8
9
10
16,17
23
25
32
Odborný časopis
pro nakládání s odpady a životní prostředí
Číslo 9. Ročník XIX
Vychází 11. 9. 2009
V období červenec–srpen vychází jako dvojčíslo
v měsíci červenci
Cena výtisku ve volném prodeji 80 Kč
Roční předplatné 880 Kč
Adresa redakce:
Dobrovského 25, 170 55 Praha 7
tel.: 233 071 427, fax: 233 072 012
e-mail: [email protected]
http://odpady.ihned.cz
Ředitelka divize odborného tisku:
Ing. Sylvie Šmeráková
Šéfredaktorka:
Ing. Jarmila Šťastná
Grafická úprava:
Libor Hofman
Manažer titulu:
Petr Pfleger
tel.: 233 071 403, fax: 233 072 012, 603 198 873
e-mail: [email protected]
Redakční rada:
Ing. Pavel Bartoš, Ing. Zdeněk Horsák
RNDr Petr Kratochvíl, RNDr Miloš Kužvart
doc. Ing. Miroslav Škopán, CSc.,
RNDr. Martina Vrbová, PhD
Ing. Jiřina Vyštejnová
Vydává:
ECONOMIA, a. s.,
Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, IČO: 00499153
Inzerce:
Dobrovského 25, 170 55 Praha 7
Příjem inzerce:
tel.: 233 071 703, 233 071 788, fax: 233 072 730
e-mail: [email protected]
Komerční přílohy:
tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780
e-mail: [email protected]
Tiskárna:
Uniprint, Rychnov nad Kněžnou
Distribuce:
Dobrovského 25, 170 55 Praha 7
Volný prodej:
tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001
e-mail:[email protected]
Ve volném prodeji rozšiřují:
Společnosti PNS, a. s.
Předplatné, nové objednávky:
tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009
e-mail: [email protected], www.economia.cz
Zákaznická linka:
tel.: 800 110 022
Objednávky do zahraničí:
tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009
e-mail: [email protected]
Doručování předplatného provádí:
Mediaservis, s. r. o., Česká pošta,
s. p. - střediska Postservis
Předplatné a distribuci v SR zajišťují:
L.K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia, s. r. o.
Internetový online archiv:
Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7
tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected]
Internetová inzerce:
Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7
tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected]
Nevyžádané příspěvky se nevracejí.
Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názor redakce. Neoznačené fotografie – archív redakce.
ISSN 1210-4922 MK ČR 6330
Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho
rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem
v kterémkoli tištěném a/nebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní
i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi
honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. Autorská práva k časopisu náleží vydavateli. Přetiskování a přebírání článků, včetně provádění překladů, je zapovězeno.
© 2009 ECONOMIA, a. s.
o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s
OD000445
OD31
4.9.09
7:59 AM
Page 1
OD000440-3
OD32
3.9.09
2:16 PM
Page 1

Podobné dokumenty

komunální odpady - Mechanizace zemědělství

komunální odpady - Mechanizace zemědělství Skládka v Chotíkově, kam se vozí odpady z Plzně, by se měla zaplnit do tří let. Zatím není rozhodnuto, jak se bude poté s odpady nakládat. Drápela označil možné rozšíření skládky za neekonomické, v...

Více

B - Místo pro život

B - Místo pro život prostředí, zdravotnictví a sociální síť, péče o děti a vzdělávání, volnočasové aktivity a turismus, rozvoj infrastruktury, občanská společnost a tolerance, podmínky práce a bezpečnost. Vedle samotn...

Více

cenik CZ

cenik CZ Náplň do automatické čistící jednotky

Více