Úterý 29. 7. 2014

Filmové listy
Úterý 29. 7. 2014
3 Dotazník
Jan Jendřejek
4 Rozhovor
Olgierd Łukaszewicz
7 Fokus
Ignacio Navarro
7 Visegrád
Peter Dubecký
9 Spektrum
Todd Solondz
9 Visegrád
Novinky českého,
slovenského,
polského a
maďarského filmu
10 English Friendly Page
Zapáleni filmem
www.lfs.cz
Černý ků
kůň
ň
Sobota 2
2. 8
8. Hvězd
zda 8.30
30
Solond
dzův slov
vníč
ček
k
Zdají se vám repliky fi lmů Todda Solondze moc drsné? Následující řádky vám vysvětlí, že americký režisér to zas tak
zle nemyslí.
Vítejte v domečku pro panenky
„Why do you hate me?“ – „Because you‘re ugly.“
Nesnáším tě, protože jsi ve všech ohledech menší sráč než já.
Štěstí
„I wake up happy, feeling good... but then I get very depressed, because I‘m living in reality.“
Ještě že existuje xanax.
Černý kůň
„I should stop trying to slit my wrists, give up on a literary
career, give up on hope, ambition, success, independence,
self-respect. I should just get married and have children.“
Život je nádherný, když se máte na co těšit.
Souttěžž!
Dopro
ovo
odná díln
na
věk
ku kin
nemak Prav
tografi
fie
mladá delikventka a její přítel, jsou tak trochu jako
Bonnie a Clyde francouzského podsvětí 60. let.
Kino Reduta 13.00
I dnes máte šanci prohlédnout si nejen cameru obscuru, ale i další obskurní vynálezy z prehistorie i méně
dávné historie filmu. K nabuzení fantazie správného
cinefila jistě stačí vyslovit
názvy jako zoetrop nebo praxinoscop...
Sněhu
urk
ka a s
sedm
trpajzzlík
ků – divadlo
o
b
Koráb
VOST
TO5
5
Šapitó Letní poloha 21.00
Stand‘artní kabaret seskupení VOSTO5 bude rozhodně
nestandardní zážitek. Představení se ponese na vlnách
improvizace, humoru, divadla a hudby. Doprovodná kapela Snaha je složená z členů
VOSTO5.
Nestane se
Šapitó Kabinet Múz 14.00
„Hry se hrají především pro
zábavu, ale mohou také sloužit ke vzdělávání,“ říká encyklopedie. Tak hrajte, kromě
zábavy a vzdělání nabízíme
taky ceny – konkrétně DVD
Dva nula a knihu Ostře sledované vlaky. Na e-mail fi [email protected] nám napište
odpovědi na dvě otázky. Pokud vás vylosujeme, ozveme
se vám.
1. Podívejte se na fi lm Final
Cut – Dámy a pánové (Klub
kultury 21.00) a všimněte si:
Jaké české filmy György
Pálfi použil do své střihové
koláže? (Stačí nám jeden.)
2. Co je to kosárek?
a) péro na krojovém
klobouku
b) malý srp
c) šuhaj, který se nebojí
zimy
Sněhurka, trpajzlíci, zlá královna, která chce být nejkrásnější na světě, a myslivec, co v sobě najde kousíček
odvahy. To vše v podání veselých loutek vedených vtipnými herci z divadla Koráb.
Jakou lepší společnost si pro
sebe a svoje děti můžete přát
na dnešní brzké odpoledne? Zvlášť když pohádka trvá příjemných šedesát minut
a vstup je zdarma.
DVA
Ank
ketta
Hudební stage LFŠ 19.30
Pro Solondze není žádné téma tabu, ani pedofilie,
znásilnění a sebevraždy. A co na to říkáte vy?
Je nějaké téma, o kterém by se neměly točit filmy?
Jsou to takoví DVA. Jsou manželé, hrají folklór neexistujících národů, dostali Anděla
v kategorii alternativní hudba a za soundtrack k Botanicule získali cenu na festivalu
nezávislých her v San Franciscu. Prokoncertovali kus světa a teď přijeli do Uherského
Hradiště. Nepropásněte je,
jsou zadarmo! Oba!
Kabarrett Astra
agal
Lucie Přibyslavská
Ondřej Novák
produkční
herec z Fair Play
Myslím si, že by ve fi lmu nemělo být žádné tabu. Mělo by být na každém, aby se
mohl svobodně rozhodnout,
jestli chce být natáčen nebo
následně říct, jestli to chce
vidět. Mně osobně by nejvíc
vadilo sledovat reálné záběry
zneužívání dětí.
Incest ani erotické scény mi
nevadí. Když se dívám na cizí
film, tak jakékoliv tabu můžu
překonat tím, že zavřu oči.
Pro mě by největší tabu bylo
vidět sám sebe třeba v dokumentech o drogově závislých
nebo o nevyjasněných úmrtích.
2
Šapitó Kabinet Múz 20.00
Zběsilá milostná jízda životem! Podle skutečných
životních osudů francouzské spisovatelky Albertine
Sarrazinové vznikla osobitá
hra Městského divadla Zlín
v režii mladé režisérky Anny Petrželkové, několikrát
nominované na Cenu Alfréda Radoka. Hlavní hrdinové,
Infomix
Lenka Klodová, která měla v Redutě 2 mít dnes svoji
„performativní praktickou
přednášku“ Porn-art: Nabíječka, si bohužel zlomila palec
a nemůže vystoupit. Omlouváme se všem milovníkům
porna a umění a Lence Klodové přejeme brzké „nabití“
sil.
Debata u kávy s Janem H.
Vitvarem, původně plánovaná na dnešek, proběhne v Kavárně Respekt až ve čtvrtek.
Přepište si tedy datum v diáři a Vitvara nepropásněte –
vedoucí kulturní rubriky časopisu Respekt patří k respektovaný m v ý tvar ný m
kritikům a je to prý laskavý
člověk a výborný kuchař.
Třetí rušení se týká Cinema Royal. Povětrnostní, atmosférické a jiné neočekávatelné jevy byly v několika
posledních dnech proti tomu, aby se tato speciální akce mohla uskutečnit. Ti, kteří
si už chystali kostýmy, dostanou své peníze zpět na pokladnách, kde si vstupenky
koupili. Ti, kteří mají lístky
z internetu, mají napsat na
[email protected]. Děkujeme za pochopení a omlouváme se.
Dramaturg sekce studentských filmů Jan
Jendřejek má na Filmovce na starost i Summer
Film Camp a shipping filmů, což obnáší
komunikaci s distributory a zajištění podmínek
dopravy kopií na festival. Má rád porno? A jakou
bizarní přezdívku si pro sebe zvolil?
Jaký název fi lmu vystihuje váš charakter? Malý unavený Joe.
Pokolikáté jste na Letní filmové škole? Na Filmovce jsem pracovně poosmé nebo posedmé… Sám nevím. Kdo to má pořád
počítat. Jaké je vaše oblíbené místo v Uherském Hradišti?
Sklep v kině Hvězda. Který filmový hrdina je vaše alter ego?
Pan Kopfrkingl ze Spalovače mrtvol. Proč pracujete na Filmovce? Co jiného dělat v létě? Přece nepojedu na dovolenou někam
k moři. Jaký fi lmový žánr je pro vás španělská vesnice? Romantické komedie. Nechápu jejich naivitu. Váš nejoblíbenější
film z letošního programu LFŠ je? Klauni, protože Viktor Tauš
natočil film, který nejednoho překvapí. Jaké by bylo vaše umělecké jméno? Pupik. Sangría, nebo býčí krev? Pivo, bo míchat
by se nemělo. Porno, nebo art? Art na bílém gauči.
Hlas a obraz
Hradiště
sledujte nás na:
f /letnifilmovaskola
@lfskola
@letnifilmovaskola
Nezastavujeme a i přes
občasné přeháňky jedeme
dál pod oficiálními hashtagy #lfs2014 a #zapalenifilmem. Navíc je tu znovu
možnost získat knížky,
DVD, trička nebo festivalové tašky – 5 nejzajímavějších fotek na Twitteru
nebo Instagramu vítězí!
Soutěžní hashtag je
#lfszmrzlina.
Z pondělních tweetů vybíráme:
@KaPowMonkey Takový nečekaný zájem o nový polský film #Slib!
To tak zabrala ona vhodně zvolená
narážka na seriál Beverly Hills
90210 v anotaci? #lfs2014
@NafukaciKotatko Zombie
hardcore gay porno. To proste
nemuze byt spatny. #lfs2014
@markoscz Dneska je konecne prijemne. Takovy poloJasny
pocasi... Vojtechu, takhle vydrz!
#lfs2014 #zapalenifilmem
@RipnakovaBarbor Třetí ráno na
#lfs2014. Třetí probuzení
s akreditací na krku. Nesundavám!
#zapalenifilmem
Infomix
Screwball a výprava, to jsou
klíčová slova dnešního odborného programu, který se koná
vždy v Redutě 2. „Screwball“
znamená „míč rotující ve falši“ a tenhle původně baseballový termín zastřešuje hollywoodské veselohry 30. a 40.
let, které představují výstřední hrdiny ve výstředních situacích, používají rysy frašky
a občas i satiricky šlehnou.
Mnohem víc k nim od 11.30
řekne historik Národního
filmového archivu Věroslav
Hába v přednášce Screwball:
Americká komedie ve 30. letech. Od 13.30 bude na stejném
místě pokračovat Letní fi lmová akademie, která dneska
představí práci fi lmových architektů. O výpravě a dekoracích promluví architekt Jan
Vlček, jehož rukopis nesou
tak rozdílné snímky jako Lidice nebo Okresní přebor. „Moje
práce je dobrá, když si jí nikdo
nevšimne. Prostor má sloužit
ději, postavě, ne na sebe lacině
strhávat pozornost,“ zní Vlčkovo krédo. „Při práci na fi lmu je pro mě zásadní scénář,
z něj vycházím. Jednotlivým
postavám vytvořím odpovídající prostředí podtrhující jejich
osobnost danou autorem.“(šk)
Pozvánka na:
Slovenský den
I naši sousedé točí zajímavé
fi lmy. Dnes se jich bude promítat celkem šest. Pět z nich
natočila výrazná dokumentaristka Zuzana Piussi, která na
Filmovku taky přijede. Od Fica do Fica je neradostná studie
společenského klimatu v období mezi lety 2010 až 2012.
Babička představuje starší
ženu, která si podala inzerát,
v němž shání sexuální partnery od 18 do 24 let. Na Piussi je zajímavé, jak nezaujatě
ke svým hrdinům přistupuje,
o čemž se můžete přesvědčit
i v Kolibě, Nemoci třetí moci
a snímku Andělé pláčou. Slovenský den pak doplní taktéž
dokument Všechny moje děti
o faráři Mariánu Kuffovi, který podniká mise do zapomenutých romských osad. Zájemci
o slovenskou kinematografi i
by měli mrknout i do prodejního stánku Slovenského filmového ústavu v kině Hvězda. Za
akční cenu tam najdou knižní
publikace i DVD tvůrců z nové vlny. Celkově Filmovka letos uvádí 15 slovenských a koprodukčních titulů.
(klk)
3
Herce Olgierda Łukaszewicze
u nás i doma v Polsku proslavila
paradoxně komediální role v oblíbeném snímku Sexmise. Většina
dalších postav, kterými se zapsal
do divácké paměti, ovšem byli
romantičtí hrdinové, často s tragickými osudy. Na Filmovku přijel
uvést čtyři své filmy, rozdat autogramy fanynkám a ochutnat místní dobroty servírované ve sklípku,
v němž probíhal náš rozhovor.
4
Iva Přivřelová, Veronika Trestrová
Kinematografi i se věnuje i váš bratr, dvojče Jerzy,
který je kameraman. Jak
jste se dostali k fi lmu?
V rodině jsme žádné umělce
neměli. Ale my s bratrem jsme
svoji vášeň projevili, už když
nám bylo patnáct. O prázdninách jsme potkali režiséra
Władysława Ślesického, který
natočil známý seriál pro mládež Pouští a pralesem, a ten
udělal bratrovi přednášku na
téma fotografie. Moji rodiče
pak dávali Jerzymu peníze na
fi lmový materiál, což jsem mu
záviděl. Maminka nám dovolila, abychom měli na na stěně plátno a tam jsem se poprvé viděl „ve fi lmu“. Sám jsem
Rozhovor
k němu napsal i scénář. Hodně jsem recitoval poezii, organizoval středoškolský kabaret a chtěl jsem být hercem.
Bratr mi říkal, že se jím nikdy
nestanu, protože jsem moc
vysoký. Pravda, když jsem měl
ve svém prvním fi lmu Dancing
v bytě Hitlera políbit na pláži
svou partnerku, museli pode
mnou vykopat důlek.
Rodiče vás ve vašem snu
podporovali?
Otec byl lékař, mlčky souhlasil, i když spíš chtěl, abych se
stal režisérem. Ale moje první
fi lmové úspěchy ho přesvědčily. Rodiče z nás neudělali
umělce vědomě, ale snažili se
Lifebox
Herec Olgierd Łukaszewicz (1946) ztvárnil za
svou sedmačtyřicetiletou hereckou kariéru
přes dvě stě filmových
a televizních rolí, k tomu
rád a často hraje i na divadle. Na začátku kariéry zaujal ve snímku Sůl
černé země režiséra Kazimierze Kutze, taky rodáka ze Slezska, s nímž
spolupracoval i později.
Točil s předními polskými režiséry, herecky
vynikl ve filmech Andrzeje Wajdy, v Horečce
Agnieszky Hollandové
či ve snímku Janusze
Majewského Lekce mrtvého jazyka. V 80. letech
emigroval do Německa
a poté do Rakouska, po
revoluci se vrátil domů,
kde v současnosti předsedá profesnímu Svazu
polských divadelních
umělců.
náš vnitřní svět otevřít hudbě, obrazům a umění obecně.
Byl jste už někdy na českém
fi lmovém festivalu?
Právě fi lm Dancing v bytě Hitlera reprezentoval Polsko na
festivalu v Karlových Varech
v roce 1968. Tehdy přijela
spousta hvězd ze Západu, podal jsem si tam ruku s Tonym
Curtisem! O dva roky později
jsem byl na stejném festivalu
s fi lmem režiséra Kazimierza
Kutze Sůl černé země o polsko-německých vztazích. Ten ovšem tehdejší porota diskvalifi kovala a jako důvod uvedla
polský nacionalismus. Rozhodl o tom britský i sovětský kritik. Já přitom ten fi lm považuju za geniální.
V Hradišti jste letos doprovodil mj. Březový háj Andrzeje Wajdy, se kterým
jste pak spolupracoval i na
fi lmu Veselka. Je to opravdu
tak energický režisér, jak
herci říkají?
Ano, opravdu má nějakou speciální energii, kterou dokáže
hercům předat. Energii, která vychází z důvěry. Andrzej
vždycky říkal: „Zahraj mi tu
scénu,“ a až na základě toho se
rozhodl, kam postaví kameru.
To třeba někteří němečtí režiséři, s nimiž jsem po emigraci
spolupracoval, všechno sami
věděli nejlíp a nejradši by si to
snad i sami zahráli.
Nejen v Březovém háji jste
se představil jako umírající romantický hrdina. Nepřipadalo vám, že jste byl
v tomto typu zaškatulkován?
Pravdou je, že jsem umíral
i v rozhlasových hrách. Ale ty
role byly odlišné. Třeba Lekce
mrtvého jazyka je mollový film,
kdežto Březový háj durový,
i když tam umírám na stejnou
nemoc. Teď jsou známé hlavně
tyhle role slabých romantiků,
hrál jsem ovšem třeba i narkomana. Při natáčení Březového
háje mi Wajda ale říkal: „Podívej se na Olbrychského, ten
by se všemi boxoval, takových
máme v Polsku plno. Ty budeš
hrát něco jiného.“
Pro vás netypickou roli jste
pak hrál i v populární komedii Sexmise. Jak jste se
k té úloze dostal?
Režisér Sexmise Juliusz Machulski spolupracoval i na
filmu Lekce mrtvého jazyka.
Bydleli jsme spolu tenkrát
v takovém kempinkovém domě, a když poznal můj zásadový charakter a smysl pro
spravedlnost, který ho velice
bavil, napadlo ho obsadit mě.
Všichni se divili, že jsem to
pak přijal, měl jsem totiž tenkrát hrát v divadelní hře Josepha Conrada Oči západu. Ale
kameramanem Sexmise byl
můj bratr a scénář se mi moc
líbil. Teď jsem překvapený já,
že ten fi lm tak dlouho fascinuje diváky. Vím, že v několika
polských školách z něj studenti udělali divadelní hru.
Další fi lm, který na LFŠ
uvádíte, je historické drama Generál Nil o Emilovi A. Fieldorfovi, válečném hrdinovi popraveném
Rozhovor/Němá kapela
v padesátých letech. Jak
jste se na takovou významnou úlohu připravoval?
Přečetl jsem o něm tisícistránkovou knihu. To byla
ale jediná biografie, která vyšla; napsala ji dcera jeho sestry. Fieldorf je typický pro celou generaci vojáků té doby.
Spousta důstojníků byla zastřelena nebo zahynula v polských vězeních, rozkazem stalinovských soudců. Generál Nil
je prvním snímkem, který tuto
tematiku v Polsku otvírá. Nyní
jsem jako herec často zván na
akce spojené se Zemskou armádou, takže jsem do té role
vrostl. Dcera generála Fieldorfa proti tomu fi lmu nejdřív bojovala, ale potom napsala článek, v němž se ptala, jak jsem
věděl, že její otec byl přesně
takový. Část příběhu ve filmu je samozřejmě fi kce. Ale
pro Polsko jde o velmi důležitý snímek, a to kvůli morální
potřebě rehabilitovat ony tzv.
prokleté vojáky. Dlouho bylo
tabu, že soudci z tehdejších
procesů byli židovského původu. Myslím, že existuje ještě spousta tabuizovaných témat z nedávné polské historie,
které se zanedlouho stanou
náměty scénářů. Třeba nyní,
v roce sedmdesátého výročí
Varšavského povstání se ozývají hlasy, že bylo celé nesmyslné, že šlo o zločin proti lidskosti. Proběhlo z důvodu jisté
vojenské kalkulace a mělo by
dojít k přehodnocení situace
tehdejších vojenských vůdců,
kteří o něm rozhodovali. V dobách komunismu se útrapám
civilního obyvatelstva nepřikládal velký význam.
Obrat do historie je pro polský fi lm typický. Jak byste
charakterizoval hlavní rysy
českého fi lmu?
U nás se vaše kinematografie
pojí s distancem a lidským humorem. Naše polská martyrologie utrpení se pak s českým
fi lmem často porovnává. A řekl bych, že právě proto, že má
blíž obyčejnému člověku a nezabývá se jen historií, je vaše
kinematografie lepší.
Němá
kapela
Tomáš
Vtípil
Mladý multiinstrumentalista
a skladatel Tomáš Vtípil z Brna má za sebou už hodně uměleckých zkušeností. Tou nejvýznamnější je jeho působení
v legendární undergroundové
kapele DG 307, v níž hraje na
housle. Básníka Pavla Zajíčka
přitom hudebně doprovází i na
jeho literárních čteních. Zároveň hraje se skupinou Urband
a spolupracuje s Monikou Načevou. K fi lmu má blízko – za
své skladby ke snímku Pouta
Radima Špačka byl nominován na Českého lva. Poslechnout Tomáše Vtípila si můžete
dnes – jeho hraní bude doprovázet německý snímek o krásné tanečnici Lulu. Film natočil
v roce 1923 Leopold Jessner na
motivy divadelní hry Franka
Wedekinda. Hlavní roli ztvárnila Dánka Asta Nielsenová,
svého času nejoblíbenější herečka střední Evropy.
(vet)
Lulu
Hvězda 14.30
5
Granta ochotného udělat vše
proto, aby si schopnou kolegyni udržel. Ze zábavné ironické komedie o žurnalistice
se tím stala ještě zábavnější
screwballová komedie o souboji dvou silných osobností
a stylů života.
(ivp)
Vítáme vás,
Robert Bresson si v roce 1962
jinou cestu. Své vyprápane Marsha
Marshalle! vybral
vění opřel o dobové dokumen- Všechny moje
ty z procesu i následné rehaReduta
a 1 11.30
bilitace, která byla zahájena děti
Původní zadání znělo natočit
lidový fi lm, který by odstartoval kariéru mladé tanečnice fl amenca Lolity Sevilly.
Začínající Luis García Berlanga spolu s kamarádem a spoluscenáristou Juanem Antoniem Bardemem (strýcem
současné hollywoodské hvězdy Javiera Bardema) se ovšem
rozhodli úkol zpracovat po
svém a natočili sžíravou satiru o obyvatelích jisté kastilské
vesnice, kteří se snaží zalíbit
očekávané americké delegaci
a získat peníze z poválečného
plánu obnovy, tzv. Marshallova plánu. Výslednému snímku aplaudoval frankistický
režim i levicová opozice, přičemž obě strany v něm viděly
výsměch těm druhým. Američané ho zase vnímali jako protiamerický. Co lepšího si mohl
mladý Berlanga přát…
(šk)
Jana z Arku
Slo
ová
ácké
é div
vadlo 14
4.3
30
Janě z Arku se věnovalo hned
několik filmů – od Dreyerova němého klaustrofobního
dramatu po Bessonovo akční
pojetí s Millou Jovovichovou.
6
devatenáct let po upálení slavné vojevůdkyně stoleté války.
V jeho pojetí je Jana silná hrdinka s velkou vnitřní silou,
která je schopna dlouho vzdorovat tlaku svých vyslýchatelů – i když je jí čím dál tím víc
jasné, že pokud nepopře svá
vidění, hranici se nevyhne.
Pro Bressona není zásadní
věrnost historickým detailům
– tvrdil, že ze svých snímků
nechce mít žádné „maškarády“. Na rozdíl od jiných ale nevykresluje Johančiny soudce
jako jednolitý sbor naplněný
zlobou, a hledá v nich názorové napětí.
(klk)
Jeho dívka
Pátek
Slo
ová
ácké diva
adlo
o 17.00
0
Divadelní veselohra Bena
Hechta a Charlese MacArthura Na titulní straně se dočkala několika filmových verzí.
V jedné se spolu hádali Jack
Lemmon a Walter Matthau
pod dohledem Billyho Wildera.
Ten sice uměl točit skvělé komedie, přesto mám radši tuto
adaptaci z roku 1939. Howard
Hawkse v ní změnil nejen název hry, ale především pohlaví
jedné z hlavních postav. Z novináře, který se chce místo
své vzrušující, ale často poněkud amorální práci věnovat už
jen rodinnému životu, se tak
stala novinářka. A zároveň
bývalá manželka cynického
šéfredaktora v podání Caryho
Hvězzda 20.30
V rozmezí několika měsíců
měly premiéru dva celovečerní dokumenty, jejichž hrdinou je Marián Kuffa. Nejdřív
se ve Varech ukázal fi lm Jany
Ševčíkové Opři žebřík o nebe,
v Hradišti uvede svůj pohled
režisér Ladislav Kaboš. Neortodoxní slovenský farář, jemuž se přezdívá Matka Tereza v montérkách, si ale takový
zájem zaslouží. Bývalého horolezce a milovníka koní Kuff u hraniční životní zkušenost
přivedla k úplnému oddání se
pomoci těm, kteří to nejvíc potřebují. Výsledky jeho práce
v romských ghettech, jejichž
obyvatele se farář pokouší
motivovat k odpovědnosti za
svůj život, nejsou často vidět.
Neúnavný kněz ale svým příkladem ukazuje cestu k řešení
problémů, které nespraví plané řeči, jen činy.
(jg)
Lekce mrtvého
jazyka
jazyka
Redutta 1 21.00
0
Syrový snímek polského režiséra Janusze Majewského se
Redakce doporučuje
odehrává na konci první světové války. Válečné krveprolití se ale ve fi lmu objevuje už
jen ve vzpomínkách hlavního
hrdiny, mladého c. a k. poručíka Kiekeritze, kterého kvůli
postupující tuberkulóze převeleli do malého haličského
města. Zato jsme svědky následků války – třeba v deprimující scéně rehabilitujících
se vojáků s amputovanýma
nohama. Postava Kiekeritze,
vzdělaného estéta a sběratele umění, kontrastuje s primitivností městečka a zdejších
lidí. Film zachycující poslední měsíce života mladého člověka inspiroval stejnojmenný
román Andrzeje Kuśniewicze. Zážitek umocňuje tísnivá
hudba a skvělý herecký výkon
Olgierda Łukaszewicze, hosta
LFŠ, který zde ztvárnil jednu
ze svých nejlepších rolí. (vet)
Trn v srdci
zí t ra
Redu
uta 9.0
00
Víte, co je skvělého na tom
být režisérem fi lmů, jako jsou
Věčný svit neposkvrněné mysli nebo Nauka o snech? Můžete natočit portrét své tetičky
a místo, aby skončil v domácím archívu, projede po festivalech celý svět. Film o vesnické učitelce Suzette nejde
nikdy úplně na dřeň, ale nenásilně se dostává i k rodinným traumatům a osobním
zklamáním. Titulním „trnem
v srdci“ je pro protagonistku
dokumentu ne úplně ideální
vztah s jejím homosexuálním
synem. Typickou Gondryho
hravost zastupují ve snímku
jen animované vsuvky nebo
výjevy s nošením „neviditelného oblečení“. Bude to příznivcům přebujelé režisérovy imaginace stačit? „Myslím, že na
mé tetě a tomhle dokumentu
není nic nudného,“ věří si Gondry.
(jg)
„Digitalizaci našich filmů natočených do roku
1991 naštěstí podporují levicové i pravicové
vlády,“ říká o své práci Peter Dubecký, generální
ředitel Slovenského filmového ústavu. Rukama SFÚ prošlo už 58 národních celovečerních snímků, které po „ústavní“ péči
skončí zrestaurované, digitalizované a v HD kvalitě. Třiatřicet z nich je k tomu promítatelných i v moderních kinech
(a dostupných taky na DCP).
Kromě této renovační práce
má Dubeckého tým na starosti i schraňování všech distribučních slovenských audiovizuálních výstupů – v jejich
archivu byste tak našli fi lmy,
scénáře i dialogové listiny. Kolika prostředky taková organizace disponuje? „Na digitalizaci máme jeden a půl milionu
eur ročně. Na ostatní projekty
je to další milion,“ vysvětluje
Dubecký. Díky SFÚ tak mají i další generace možnost podívat se na
snímky jako Slnko v sieti, Slávnosť v botanickej záhrade nebo
Vtáčkovia, siroty a blázni. Dubecký se z principu své práce
zabývá hlavně kinematografií
minulého století. Co ale říká
na tu současnou? V Česku si
debutanti často stěžují na to,
že fond podporuje především
už známé fi lmaře nebo etablované produkční společnosti.
Na Slovensku je, zdá se, situace jiná: „Audiovizuální fond
se nevyhýbá podpoře začínajících tvůrců. V tomto směru to
jsou hlavně studenti Vysoké
školy múzických umění v Bratislavě. Nezapomíná se ale ani
na animátory, což je podle mě
skvělé, protože vznik takové
jedné animované minuty je
hrozně náročný. Jejich kraťasy
jsou pak často promítány před
hlavním filmem – to dělá třeba
Projekt 100.“
Přesvědčit se, jak vypadají výsledky fi lmového ústavu
našich sousedů, můžete dnes
na Slovenském dni. Význam
takové organizace je však nasnadě: „Každá společnost by
měla usilovat o uchování svého kulturního dědictví,“ říká
Dubecký. Přejeme našim „bratom a sestrám“, že se tak zodpovědně starají o svá kinematografická díla, a pomrkáváme
směrem k našim zákonodárcům.
(klk)
Visegrad/Fokus
Dramaturgie jedné z podsekcí Fokusu letošní
LFŠ, Současného španělského filmu, vznikla
díky přispěvatelům španělského webu El
Antepenúltimo Mohicano, šéfredaktorovi
Emiliu Lunovi a redaktorům Juanovi Josému
Ontiverosovi a Ignaciu Navarrovi. Právě Navarro
přijel do Uherského Hradiště osobně, aby
projekce vybraných titulů uvedl.
„Náš web je poměrně mladý, vznikl teprve před pár lety,“ vysvětluje. Velmi rychle
se ale rozrostl, tým dnes tvoří přibližně třicet lidí. „Píšeme nejen recenze, věnujeme
se obecně fi lmové publicistice
i reportážím z festivalů, jako
jsou Sundance, Benátky, San
Sebastian nebo Karlovy Vary.“ Přestože původně se Mohykáni zabývali v první řadě
nezávislým fi lmem, dnes je jejich záběr mnohem širší, a autoři se tak nevyhýbají ani reflexi hollywoodských trháků.
„Já osobně jsem se v počátcích
soustředil hlavně na severskou kinematografi i a okrajovější žánry, ale v současnosti
už to úplně neplatí,“ doplňuje
Ignacio Navarro.
Pro Filmovku s kolegy vybrali
snímky mimo střední proud,
které spojuje téma ženské hrdinky vržené do nepříznivé situace: „Snažili jsme se ukázat
jinou tvář španělského fi lmu.
a v rámci ní i něco jiného, než
na co jsou lidé zvyklí. Obvykle
od Španělska čekají veselí,
slunce, zábavu. My sáhli spíš
po snímcích, které jsou tlumenější a vážnější.“ Přes původní záměr promítat jen debuty
nebo druhé filmy jde nakonec
o pestrou směs veteránů i začínajících autorů – vedle sebe
stojí zkušený Jaime Rosales se
snímkem Samota a debut Diamantový blesk režiséra Carlose
Vermuta.
Sám Navarro si Letní filmovou školu hodlá užít i jako divák. V programu si zakroužkoval hlavně britské sociálně
realistické snímky a francouzského klasika Bressona. „U něj
mě zajímají hlavně Čtyři noci
jednoho snílka, které by měly
údajně být velmi podobné fi lmu V Sylviině městě, jenž jsme
vybrali do naší španělské sekce. Z britských pak Můj bratr
ďábel a Sobecký obr,“ vypočítává. „Ale dobré je tu vlastně
všechno – měli byste zkusit
stihnout co nejvíc filmů!“ (ol)
7
Hrát, či nehrát,
to je
je, oč tu běžíí
Ani v jedné
vlasti Polko
Polkou
Režisérka Krystyna Krauzeová mluvila s publikem v Klubu kultury už před uvedením
svého snímku Návrat Agnieszky H. Světoznámá fi lmařka
Hollandová se v něm ve společnosti polských spolužáků
vrací na místa, jež ji formovala během jejího studia na pražské FAMU v letech 1966–1971.
Krauzeová uvedla, že skupina
polských studentů, která se
zapojila do odporu proti okupaci (a do níž Hollandová patřila), byla polským antisemitským režimem označována za
Židy. StB na Hollandovou zase vedla spis pod krycím jménem Češka. „V Polsku byla za
Židovku, v Praze za Češku: ani
v jedné ze svých dvou vlastí tedy Agnieszka nebyla Polkou,“
dodala Krauzeová.
(jg)
Cesta
do prav
pravěku
Cvakání projektoru odstartovalo výstavu a workshopy Pravěk kinematografie. Přístroje
jako zoetropy, praxinoscopy
či thamatropy jsou ještě z dob,
kdy byl fi lm brán jako cirkusová kratochvíle. „Snažíme se
postihnout vývoj kinematografie a zahrnout do něj techniku
jak pro velké filmy, tak ty malé,
domácí,“ uvedl koordinátor Roman Prokeš. Dnešní workshop
camer y obscur y star tuje
v 13.00 v Redutě 1.
(aka)
Pět let
každod
každodennosti
Nejen fanoušci polského herce
Olgierda Łukaszewicze si včera mohli poslechnout jeho Lekci filmu. Herec známý z komedie Sexmise se však hned na
úvod zmínil o divadle; včera
totiž slavil 45 let svého jevištního hraní. Tomu fi lmovému
se věnuje dokonce o dva roky
déle. Právě o odlišnostech mezi těmito dvěma typy herectví
hovořil velkou část přednášky. „Být, nebo hrát?“ To je podle něj otázka, která tento rozdíl vystihuje. V divadle by měl
Vědeckofantastick
fantastický
Východ
herec hrát, ve fi lmu spíš být.
Kamera se totiž dokáže herci
podívat do očí a vidět vše. Filmové postavy můžete potkat
na ulici, naproti tomu divadelní musí být výrazně vykresleny. V parafrázi na Hamleta
pak zadeklamoval: „Hrát, či
nehrát, to je, oč tu běží.“ Herec podle něj žije, když hraje.
A když vidíte Łukaszewicze
ve fi lmu nebo osobně zde na
Filmovce, pochopíte, že patří
k umělcům, pro které by život
bez hraní nebyl životem. (vet)
Připadá vám nápad Richarda
Linklatera natáčet fi lm Chlapectví dvanáct let geniální?
Podobný princip použil i Michael Winterbottom. Své Everyday točil pět let. Film sleduje rodinu s otcem ve vězení.
„Nedozvíme se, proč tam je.
Drama se vyhýbá moralismu.
Na rozdíl od jiných sociálních
snímků ani necharakterizuje
postavy skrz jejich společenské postavení,” upozornil David Tucker, filmový teoretik
z univerzity v Sheffieldu. (ivp)
První film,
se kterým
byl Bresson
Bresso
spokojený
V čem je specifické východoevropské sci-fi? To se včera
dozvěděli ti, co přišli na přednášku o výsledcích bádání
českých studentů v rámci projektu sci-f EAST. Podle mladých vědců byly východoevropské sci-fi filmy dost odlišné
od těch ze Západu. Prakticky
tu nebyla žánrová tradice, na
niž mohly navázat, a zároveň
8
často reagovaly na aktuální
politickou situaci – ať už poplatně době s notnou dávkou
technooptimismu, nebo spíš
kriticky ve snaze vyjádřit se
ke komunistické ideologii.
Řada snímků z bývalého východního bloku uváděných
na Filmovce tak funguje jako
žánrové hybridy.
(ol)
Sál Slováckého divadla při
včerejší projekci vězeňského
dramatu Roberta Bressona
K smrti odsouzený uprchl praskal ve švech. Promítání uvedla Mylène Bressonová, vdova
po slavném režisérovi. „Je to
jeho první fi lm, se kterým byl
opravdu spokojený,“ zavzpomínala. Natáčelo se dva měsíce a část scén se odehrává ve
Stalo se
skutečném vězení. „S ministerstvem spravedlnosti se to
dojednávalo rok. Sám Robert
byl ve vazbě a to pro něj představovalo zásadní zkušenost.
Na tomto fi lmu je ale nejzajímavější, jak se hrdinovi podaří utéct – bez pomoci spoluvězňů by totiž neměl šanci,“ řekla
Bressonová.
(klk)
všechna Solondzova díla, proto skočme rovnou k jeho poslednímu snímku Černý kůň
(2011), který osobně považuju
za návrat do brilantní formy
výše uvedených titulů. Film
vypráví o třicátníkovi Abeovi, nepraktickém fanouškovi
Hvězdných válek, žijícím u rodičů. S pouhou antitezí apatowovských konejšivých hollywoodských fantazií se Solondz
samozřejmě nespokojí. Zároveň vás donutí, abyste se o obhroublého a obtloustlého mladíka opravdu zajímali.
I když – s odkazy na něčí fyziognomii to u Solondze rozhodně nezkoušejte. Nesnáší,
když Dawn Wienerovou popisovali novináři jako ošklivou,
protože se tím prý dostali na
úroveň sedmáků, kteří ji šikanovali. A boj proti mentalitě
sedmáků – necitlivosti a krutosti, které jsou lidé vůči sobě
schopni – se zdá být nejbytostnějším Solondzovým krédem.
(jg)
Spek
ktrrum: Retrros
spek
ktiva
a:
Todd Solond
dz
Filmy Todda Solondze mají jednu vlastnost. Těžko vám
budou lhostejné. Čtyřiapadesátiletý rodák z newjerseyského Newarku jde ve svých
fi lmech ještě dál než řada kolegů, kteří se taky zabývají
kritikou středostavovského života na amerických předměstích. Zatímco většina z nich se
zastaví na tom, že pojmenují
povrchnost a prázdnotu existence svých hrdinů, Solondz
udělá ještě o krok víc. Snaží se
diváky získat na stranu svých
outsiderských, nešťastných
a mnohdy zcela asociálně se
chovajících postav.
Jeho filmy a hrdinové často
vtipně nastaví zrcadlo nějakému společenskému jevu, ale než
se začnete úlevně smát, smích
vám ztuhne na rtech, protože
v tom pokřiveném obrazu najednou uvidíte sami sebe.
V krystalicky čisté podobě se tato terapie šokem objevuje v Solondzově druhém
a komerčně nejúspěšnějším
snímku Vítejte v domečku pro
panenky (1995). Jeho hlavní
hrdinka, dvanáctiletá Dawn
Wienerová, je na pohled jasná oběť dysfunkčních rodinných poměrů a nerealistických představ o světě a o sobě
samé. Jenže Solondz ji vykresluje tak, že se v jejím pocitu nepatřičnosti a trapnosti
snadno poznáme. Šílená není
tahle pubertální outsiderka,
ale svět kolem ní. Z dramatu
o dospívání se najednou stává obecnější metafora toho, co
znamená vést jakoukoli společenskou interakci. Všechny
nás nějakým způsobem deformují vztahy v rodině, ve škole nebo v práci a všichni máme do jisté míry nerealistické
představy o tom, jak nás vnímají jiní lidé, a podléháme nesmyslným snům.
A Solondzovy fi lmy působí
jako rána na solar právě proto,
že všechny nejniternější iluze,
které skrýváme před okolím
i před sebou samým, vytahuje na světlo. V ironicky nazvaném fi lmu Štěstí (1998) testuje
limity našich sympatií k postavám ještě víc. Jiní fi lmaři
by pro tyto nešťastníky nenašli nic než ironický výsměch
nebo moralistické odsouzení. Ale i pedofi l nebo sexuální
úchyl mají v Solondzově podání s námi diváky víc společného, než by nám bylo příjemné
přiznat.
Rozměr tohoto textu nedovoluje krátce analyzovat
Program
Viseg
grá
ádsk
ký ho
oriizo
ontt: No
ovink
ky
Nonsensový titulek vyjadřuje nemožnost shrnout v krátkosti hradišťskou nadílku
nových fi lmů, které se v uplynulém roce urodily v zemích
Visegrádu. Tuzemské snímky
různých žánrů už povětšinou
profrčely kiny. Výjimku tvoří
komedie Parádně pokecal Tomáše Pavlíčka a další díly ze
série České století, které poskytují nekonformní pohled
na moskevská jednání po ruské okupaci a okolnosti vzniku
Charty 77. Diváci LFŠ se tak
jako první můžou přesvědčit,
zda Marek Daniel v roli Václava Havla ráčkuje stejně roztomile jako originál.
Slovenské filmy jsou rozkročeny mezi svět bratislavské vysoké politiky (Kandidát) a lidské bídy v romském
ghettu (Všechny moje děti).
Polská kinematografie se ráda zabývá traumaty národní minulosti. Příběh bývalé
komunistické prokurátorky
(Ida) vytváří zajímavý kontrast k dramatickému osudu
nejznámějšího polského špiona CIA (Jack Strong). O tom,
že život je úžasný, přesvědčí
diváky stejnojmenný fi lm o tělesně postiženém Mateuszovi,
jenž sbírá na festivalech jednu
diváckou cenu za druhou.
Maďary zastupují formálně progresivní fi lmy a experimenty. Drsné sondy do života mládeže charakterizují
už jejich názvy: Hardkor Disko
a Bouřlivá země. Pokud už jste
vybouřeni, skočte si na Maďarský knír, vtipný pohled na hrdé nositele symbolů mužnosti. A pokud si chcete střihnout
nejen všechny visegrádské,
ale hned několik set fi lmů najednou, nabízí vám Györg Pálfi svůj Final Cut. Takže s chutí
do kina, ladies and gentlemen.
(jg)
9
All My
Childre
Children
Good News
Everybody
Hvězzda 8:3
3 0 pm
Slovak Day
If you don’t believe they make
interesting fi lms in Slovakia, you’ll be surprised — just
come to see the documentaries The Granny directed by
Zuzana Piussi and All My Children by Ladislav Kaboš.
The Granny tells a story of
a middle-aged woman who
placed an ad in the papers
to fi nd sexual partners aged
18—24. All My Children is
a portrayal of a priest who
visits Roma settlements, trying to teach the locals to accept responsibility for their
own lives.
You can buy discounted
DVDs with films from the
Czechoslovak New Wave at
the stand of the Slovak Film
Archive in Hvězda.
DVA
Music Stage SFS, 7:30pm
DVA is actually a married
couple who plays “folk songs
of non-existent nations”. The
duo received a Czech music
award for alternative music,
and yet another award at the
Independent Game Festival
in San Francisco for their
PC game soundtrack. They
toured the world and now
they’re in Uherské Hradiště.
Don’t miss the opportunity!
Free admission.
Bad News Everybody
Cinema Royal has been cancelled. Weather and other
conditions have recently
conspired against us, and
so we have to call this event
off. Those who were getting
their costumes ready will
get their money back at the
place where they bought the
tickets. Who bought the tickets on the Internet, please
write to info@cinemaroyal.
cz. Thank you for your understanding.
10
10
This Polish actor became famous for his comedy
character featured in Sexmission but in fact, he’s
mostly played romantic heroes with tragic fates.
Now he’s at the SFS to introduce four of his many
films.
Your twin brother Jerzy is
a cinematographer, you’re
an actor. How did it all
start?
When we were 15, we met
the director Wladysław Ślesicki, who gave my brother
a lecture on photography. We
installed a fi lm screen in our
room, and there I saw myself
“cast” for the fi rst time. But
my brother said I’d never be
an actor, because I was too
tall. True, when I was to kiss
my partner on the beach in
my fi rst fi lm called Dancing
in Hitler’s Flat, they had to dig
a hole under my feet.
You also introduced The
Birch Wood by Andrzej Wajda. Is he as vigorous a director as they say?
Yes, he does seem to possess a special kind of energy
that rubs off on the actors.
It’s the energy built on trust.
Andrzej always said, “Show
me what you’ve got,” and only
after he’d seen you play the
scene out, he decided where
to place the camera.
Didn’t you feel that you
were being typecast, that
you’d be forever playing dying romantic heroes?
But every character was different. Lesson of a Dead Language, for example, is a downbeat fi lm, whereas The Birch
Wood is upbeat, although
I die in both from the same
The director Ladislav Kaboš
will introduce his documentary portrayal of Marián
Kuffa, an unorthodox priest,
who’s called Mother Teresa in
overalls, keeps trying — with
mixed results — to inspire
people living in Roma ghettos to accept responsibility
for their lives. He knows from
his own experience that problems can’t be solved by words
but only by action.
illness. These characters are
romantic weaklings but I also
played a drug addict, for instance.
The Granny
And suddenly you appeared
in a comedy, Sexmission,
playing a very different
character. How did it happen?
Juliusz Machulski, the director of Sexmission, worked
with me previously, when
we were shooting Lesson
of a Dead Language, and we
shared a room which meant
we had an ample opportunity
to get to know each other —
and we had a really good
time. Then he thought of
a part for me. Everybody was
surprised when I accepted,
but I really liked the script.
Men can do it without being
judged but when a woman
decides to do the same, it’s
something to be talked about,
something that “everybody
righteous” feels compelled to
condemn. 55-year-old Tamara
advertised that she was looking for sex partners aged 18—
24 years. She received 650
favourable responses. Why is
it so controversial?
How did you prepare for the
part in General Nil about
Emil A. Fieldorf, a war hero
executed in the 1950s?
I read a thousand-page book
about him. In a way, Fieldorf
symbolizes the whole generation of soldiers of his time;
indeed, there were many officers who died on the orders
of Stalinist judges. General
Nil is the fi rst fi lm that opens
this issue in Poland. And
I think there are a lot of other
taboo issues from recent Polish history that will soon be
reflected in our cinema.
Redu
uta
a, to
omorro
ow 9 am
English friendly
Sporr to
ovn
ní ha
ala
a 12am
m
The Thorn in
the Heart
the
This fi lm tells a story of Suzette, who works as a teacher, and manages to open
family wounds and show
personal disappointment
without being unnecessarily severe. And what is Suzette’s “thorn in the heart”?
Her less than ideal relationship with a homosexual son.
Gondry’s playfulness is reflected in animated intermezzos and scenes with “invisible
clothes”.
Kecy po dvou deci
Rozdupala jsem ho.
Nemá smysl předstírat štěstí, když je člověk vnitřně prázdný
a nikoho ve skutečnosti nezajímá.
Proč už si nehraješ
s tim pěknym domečkem pro panenky, co
jsem ti vyrobil?
Výborně. Tak si běž
hrát s plyšákama.
Fillmovka
čty
yřice
etile
etá!!
2001–20
003
„Průměrná čekací doba na
ak reditaci je 214 minut
a 3 sekundy,“ psali jsme roku
2001 ve Filmových listech.
Ani to neodradilo tři tisícovky návštěvníků, kteří za pár
hodin čekání získali přístup
k bezmála pěti stovkám fi lmů, desítce vzácných hostů
a bezpočtu zážitků. Poprvé
se taky udílely Výroční ceny
osobnostem domácí a světové kinematografie a hlavním
tématem v novém miléniu
se stal Film a erotika. „Film
je voyeurismus, co jiného,“
prohlásila v debatě o fi lmové erotice francouzská režisérka Catherine Breillatová. Následující ročník se
do historie zapsal třeba tím,
Hlavní pořadatel
Hlavní partneři
že pořadatelé Jiří Králík a Ivo
Andrle vytvořili obdobu fi lmového manifestu Dogma
2002 ušitou na míru Letní
fi lmové škole, aby se vymezili vůči rostoucí komercionalizaci fi lmových festivalů.
Roku 2003 přijel slavný polský režisér Krzysztof Zanussi
a při přebírání Výroční ceny
skromně prohlásil, že si ji
sice nezaslouží, ale stejně ji
má rád. Tytéž vavříny získal
i český režisér Jiří Krejčík,
který ovšem zareagoval lapidárněji: „Dostal jsem mnoho
cen za celoživotní dílo… Každá taková cena jako by dávala pokyn ,Odejdi!‘. Ale mně se
odcházet nechce.“
(šk)
Finanční podpora
Hlavní mediální partneři
Mediální partneři
Regionální
mediální partneři
Ofi ciální
pivo
Partner
komunikace
Partner
techniky
1MBLÈUPWBDÓQMPDIZQPDFMÏė3
Spolupráce
Filmové listy No5 pro vás vytvořili: Iva Přivřelová (šéfredaktorka), Klára Kolářová, Jan Gregor, Adéla Kabelková, Štěpán Kučera, Ondřej Lipár,
Veronika Trestrová (redaktoři), Denisa Streublová (korektury), Martina Neradová (překlad), Elmar Tausinger (grafika), Ondřej Lipár, David Kumermann, Marek Malůšek,
Jan Prokopius (fotografové), Klára Měsíčková, Martina Bubíková (asistentky), Jakub Plachý (kresba komiksu), Adéla Kabelková, Klára Kolářová (text komiksu). Agentura NP (tisk)
První poslední
11
ef
čas/místo
str. brožury/R
název cz/en
typ/délka/rok
ef
time/place
brochure page/R
name cz /en
type/lenght/year language
jazyk
hosté
guests
Úterý
8.30
Kino Hvězda
Slovácké divadlo
43 / Pá 1. 12.00
51 / Pá 1. 23.30
Národní puška
Zuzanka v nesnázích / The Major and the Minor
cv/95/1977
cv/100/1942
španělsky
anglicky
Rafael Maluenda
ef
69 / Čt 31. 11.30
77 / St 30. 17.30
Alexander Hammid: Pásmo 2 - Česká léta
Od Fica do Fica
blok/64/
cv/80/2012
česky
slovensky
59
Somers Town
cv/71/2008
anglicky
David Forrest
97
96
Poslední školní autobus / The We and the I
Generál Nil
cv/103/2012
cv/125/2009
anglicky
polsky
Olgierd Lukaszewicz
42 / Čt 31. 09.00
110
61
Vítáme vás, pane Marshalle!
Screwball: Americká komedie ve 30. letech
Za ty v nebezpečí / For Those in Peril
cv/95/1952
přednáška/90/
cv/92/2013
španělsky
česky
anglicky
Rafael Maluenda
Věroslav Hába
David Forrest
83
77
77 / Čt 31. 15.30
Maria Stock
Babička / The Granny
Andělé pláčou
sf/50/2013
cv/74/2009
cv/54/2005
česky
česky
slovensky
Zuzana Piussi
127
Doprovodná dílna k výstavě Pravěk kinematografie
výstava/300/
bez dialogů
111
Letní filmová akademie: Výprava
přednáška/90/
česky
117
Sněhurka a sedm trpajzlíků - divadlo Koráb
divadlo/120/
česky
53
48 / So 2. 08.30
Lulu (hudební doprovod: Tomáš Vtípil)
Proces Jany z Arku / Trial of Joan of Arc
sf/68/1923
cv/62/1962
bez dialogů
francouzsky
Mylene Bressonová
75 / Út 29. 15.00
75
61
Ropáci
Vlčí bouda
Sobecký obr / The Selfish Giant
kf/20/1988
cv/92/1986
cv/91/2013
česky
česky
anglicky
David Forrest
89 / Čt 31. 15.00
41 / Pá 1. 08.30
Show!
V Sylviině městě / In the City of Sylvia
cv/68/2013
cv/84/2007
česky
španělsky
Ignacio Navarro
76
51
Cyklus
Jeho dívka Pátek / His Girl Friday
cv/82/2012
cv/92/1939
maďarsky
anglicky
78 / Pá 1. 12.00
78 / Pá 1. 12.00
80
Koliba
Nemoc třetí moci
Krásno
sf/45/2009
sf/52/2011
cv/119/2014
slovensky
slovensky
česky
62
40
Chlípné deníky / Dirty Diaries
Já jsem ta Juani
cv/101/2009
cv/91/2006
švédsky
španělsky
121
DVA
koncert/90/
119
Městské divadlo Zlín - Albertine Sarrazinová: Kabaret Astragal
divadlo/120/
bez dialogů
81
48
Všechny moje děti / All My Children
A co dále, Baltazare / Au Hasard Balthazar
cv/90/2013
cv/92/1966
slovensky
francouzsky
Ladislav Kaboš
Mylene Bressonová
96
83
82 / Čt 31. 09.00
124
Lekce mrtvého jazyka
Maďarský knír / Hungarian Moustache
Final Cut – Dámy a pánové / Final Cut: Ladies and Gentlemen
VOSTO5: Stand´artní kabaret + kapela Snaha
cv/96/1979
kf/31/2012
cv/84/2012
divadlo/120/
polsky
maďarsky
anglicky
bez dialogů
Olgierd Lukaszewicz
62 / So 2. 18.00
Bedways
cv/75/2010
německy
Všiváci / Lousy Bastards
„Marečku, podejte mi pero!“
cv/98/2014
cv/93/1976
česky
česky
89 / Čt 31. 09.30
59
74
123
Koyaanisqatsi
Taková je Anglie / This is England
Ikarie XB 1
Dr. Balkan, Už Aj (Bassta Fidli) + visuals: Pola Puk-Puk
cv/86/1983
cv/101/2006
cv/82/1963
party/150/
anglicky
anglicky
česky
bez dialogů
62 / So 2. 15.30
55
Q
Temná sekta
cv/107/2011
cv/87/1982
francouzsky
španělsky
44
47
Za sklem
Andělé hříchu / Angels of Sin
cv/110/1986
cv/97/1943
španělsky
francouzsky
97
60
Trn v srdci / The Thorn in the Heart
Everyday
cv/86/2009
cv/90/2012
francouzsky
anglicky
71 / Pá 1. 18.00
65
Alexander Hammid: Pásmo 5 - Ve službách Úřadu válečných informací
Život za časů války / Life During Wartime
blok/106/
cv/98/2009
anglicky
anglicky
48
111
96
Muška / Mouchette
Beseda s Mylene Bressonovou
Karamazovi
cv/78/1967
beseda/60/
cv/113/2008
francouzsky
francouzsky
česky
Mylene Bressonová
Mylene Bressonová
Ivan Trojan
76
77
Na stříbrném glóbu
Křehká identita
cv/157/1987
cv/70/2012
polsky
slovensky
Zuzana Piussi
9.00
Kino Reduta 1
Klub kultury
9.30
ef
Sportovní hala
11.00
ef
Kino Hvězda
Slovácké divadlo
11.30
ef
Kino Reduta 1
Kino Reduta 2
Klub kultury
12.00
ef
Kino Mír
Sportovní hala
Sportovní hala
13.00
Kino Reduta 1
13.30
Kino Reduta 2
Jan Vlček
14.00
Šapitó Kabinet Múz
14.30
ef
Kino Hvězda
Slovácké divadlo
15.00
ef
Kino Reduta 1
Kino Reduta 1
Klub kultury
15.30
ef
Kino Mír
Sportovní hala
17.00
ef
Kino Hvězda
Slovácké divadlo
17.30
Kino Reduta 1
Kino Reduta 1
Klub kultury
Zuzana Piussi
Ondřej Sokol, Martin Finger, Zuzana Stavná, ad
18.00
ef
Kino Mír
Sportovní hala
19.30
Hudební stage LFŠ
20.00
Šapitó Kabinet Múz
20.30
ef
ef
Kino Hvězda
Slovácké divadlo
21.00
ef
ef
Kino Reduta 1
Klub kultury
Klub kultury
Šapitó Letní poloha
ef
Sportovní hala
21.30
22.00
ef
Letní kino RWE
103
Letní kino Smet. sady 105
ef
ef
Kino Hvězda
Kino Reduta 1
Slovácké divadlo
Šapitó Kabinet Múz
23.30
David Forrest
23.59
Klub kultury
Sportovní hala
Středa
8.30
ef
Kino Hvězda
Slovácké divadlo
ef
ef
Kino Reduta 1
Klub kultury
9.00
David Forrest
9.30
ef
ef
Kino Mír
Sportovní hala
ef
Kino Hvězda
Kino Reduta 2
Slovácké divadlo
11.00
11.30
Kino Reduta 1
Klub kultury
Veškerý program včetně odborného je veden v českém jazyce, případně tlumočen, projekce pak s českými titulky.
EF – English Friendly, CV – celovečerní snímek/full-length film, SF – středometrážní film/medium lenght film, KF – krátký film/short film, R – repríza/reprise
Program dne / Daily Programme