zemědělské aktuality ze světa - Nastavit jako titulní stránku

2001
Z OB SAHU
Krátké zprávy
Zemìdìlství ve svìtì
Poznatky ze svìta
Lidská výživa
Zahradnictví
Pøíloha
1
7
23
33
34
35
Slovensko požádá EU
o pøíspìvek na prevenci
BSE
Krátké
zprávy
Vliv rozšíøení EU na
zemìdìlství Rakouska
Možnosti
inzerce
naleznete na
posledních
stranách pøed
pøílohou
zemìdìlské
aktuality
ze svìta
Vydává Ústav zemìdìlských a potravináøských informací,
Slezská 7, 120 56 Praha 2, [email protected],
v elektronické podobì pouze jako soubor PDF.
Vychází mìsíènì, cena 23 Kè, celoroèní pøedplatné 250 Kè
ISSN 1213-2896
Slovenská republika požádá Evropskou unii o uhrazení pøíspìvku
na testování skotu na BSE. Požadavek pøednese ministr zemìdìlství
P. Koncoš na nejbližším setkání zemìdìlských ministrù èlenských
zemí CEFTA, které se má uskuteènit v záøí. V souèasnosti pracovníci slovenského ministerstva bilancují objem finanèních prostøedkù potøebných na realizaci veterinárních opatøení proti zavleèení
a šíøení nemoci BSE na Slovensku. Ministerstvo také bilancuje škody, které vznikají prvovýrobcùm pøi realizaci tìchto opatøení. Podle
mluvèí ministerstva zemìdìlci vyèíslili vyšší hodnotu ztrát než ministerstvo, proto musí ještì jednat Komoditní rada pro maso a posoudit požadavky prvovýroby. Po dokonèení bilancí a jejich zhodnocení pøedloží Ministerstvo zemìdìlství SR materiál na jednání vlády,
a to ještì do konce srpna. Pøíslib pøíspìvku ze strany EU zaznìl poprvé v Bruselu 21. èervna 2001. Pøedmìtem rokování byla smìrnice, která obsahuje povinnost testovat zvíøata starší než 24 mìsícù
v pøípadì rizikových a uhynulých kusù. Náklady na realizaci této
smìrnice bude Unie èásteènì hradit èlenským státùm, a pokud by
smìrnici aplikovaly kandidátské zemì, mohou rovnìž získat pøíspìvek z fondù EU.
Ro¾. Nov., 2001, è. 153, s. 1
(Jav)
Studie rakouského Ústavu pro hospodáøský výzkum dospìla
k závìru, že na jednotlivých agrárních produktech vyrábìných
v Rakousku se projeví následky oèekávaného rozšiøování EU velmi
rozdílnì. Zatímco pìstitelé hroznù a ovoce budou profitovat z vìtšího trhu, pìstování obilovin, chov skotu a mlékárenský prùmysl budou muset poèítat s vìtším tlakem nabídky a cen. Integrace zemí
SVE bude mít sice z krátkodobého a støednìdobého hlediska ménì
rozhodující vliv na rakouské zemìdìlství než mìl vstup Rakouska
do Unie v roce 1995, ale dlouhodobì by však toto rozsáhlé rozšíøení
EU mohlo ovlivnit rakouské zemìdìlství silnìji než pøistoupení
k Unii. V souèasnosti se ve støední a východní Evropì vyrábí
a spotøebuje jen malé množství vína. Vstup tìchto zemí do EU, jehož
následkem mùže být pøíznivìjší hospodáøský vývoj a rùst pøíjmù
obyvatel, zpùsobí též zvýšení odbytu. Z tìchto nových odbytových
šancí by mohlo mít výhody rakouské vinaøství. Kromì toho zákaz
vysazování nových vinohradù zakotvený v pravidlech vinaøského
trhu EU omezí expanzivní možnosti nových èlenských státù v tomto
odvìtví. Pìstování obilovin v zemích SVE si tradiènì vyžaduje mnohem nižší náklady než v západní Evropì. Po zaèlenìní sousedních
zemí do EU budou rostoucí pøebytky obilovin tlaèit na rakouský obilní
trh a souèasnì konkurovat rakouskému exportu. Tato situace vyvolá
tlak na pokles cen rakouských výrobcù. Problémy nastanou také na
trhu s hospodáøskými zvíøaty, masem a mlékem s omezením odbytových šancí pro rakouské produkty. Z krátkodobého hlediska sice budou existovat prodejní možnosti pro vysoce kvalitní potraviny vyrobené v Rakousku, z dlouhodobého hlediska se musí poèítat se ztrátou podílù domácích výrobcù na rakouském trhu.
Ro¾. Nov. (Vídeò, tasr), 2001, è. 153, s. 5
(Jav)
Mezinárodní srovnání cen
mléka
Deficit agrárního obchodu
Chorvatska narùstá
Krátké
zprávy
Rozdíly v nákupních cenách mléka mezi Dánskem, Nìmeckem, Francií a Nizozemskem se v posledních letech zmírnily. Uvádí to dánské
oborové sdružení mlékáren Mejeriforeningen Aarhusu ve výroèním
mezinárodním srovnání. Dánská nákupní cena placená výrobcùm za
litr mléka se zvýšila v roce 2000 o 1,2 %, zatímco ve tøech srovnávaných zemích stoupla o 5,2 %, 2,6 % a 3 %. V Dánsku dosáhla prùmìrná nákupní cena 65,15 fenikù za kg mléka v pøepoètu na standardní
obsah 4,2 % tuku a 3,4 % bílkovin. V Nìmecku a Nizozemsku byla
prùmìrná cena 63 fenikù za kg mléka stejného standardu a ve Francii získali výrobci v pøepoètu 62 fenikù za kg mléka.
Mezinárodní srovnání cen mléka zahrnuje jedenáct zemí, mezi nimi
tøi mimoevropské (USA, Japonsko a Nový Zéland). Z evropských zemí
zùstává ve Švédsku cena mléka na nejvyšší úrovni 70 fenikù za kg. Ve
Finsku byla cena o nìco nižší, a to 67,89 fenikù za kg. Nejménì dostali zaplaceno za mléko výrobci z Velké Británie, a to 56 fenikù. Druhou èlenskou zemí EU s nejnižší cenou je Rakousko, kde za kg mléka
platily mlékárny v prùmìru 58,7 fenikù. Absolutnì nejvyšší nákupní
cena byla zaznamenána v Japonsku, kde zemìdìlci prodali kg mléka
za 1,50 DEM. Naproti tomu na Novém Zélandu pøes zvýšení ceny proti roku 1999 o 20,5 % byla nákupní cena abnormálnì nízká a ve srovnání s ostatními zemìmi nejnižší, a to 33,5 fenikù za kg. V USA se
cena placená farmáøùm za mléko pohybovala v prùmìru kolem
60,9 fenikù za kg.
DLZ – Mitt., 2001, è. 8, s. 8
Chorvatský zahranièní obchod se zemìdìlskými produkty a potravinami byl v roce 2000 opìt deficitní – záporné saldo se zvýšilo proti
roku 1999 o 3 mil. USD (+1 %) na 281 mil. USD. Státní statistický
úøad Chorvatska udává, že hodnota dovozu agrárních komodit klesla
o 1,4 % na asi 687 mil. USD, hodnota exportu byla o 3 % nižší
a dosáhla celkem jen 406 mil. USD. Nejdùležitìjším dodavatelem zemìdìlských produktù a potravin na chorvatský trh byla Itálie
s podílem 13 %, následovalo Slovinsko s 10 % a Maïarsko s 9,8 %.
Hlavním odbytovým trhem pro chorvatské agrární produkty byla Bosna-Hercegovina (30 %), do Slovinska šlo 19 % celkového agrárního
exportu a do Federální republiky Jugoslávie 8 %.
Ve zbožové struktuøe exportu zaujímaly nejvìtší podíl tabák a tabákové výrobky, obiloviny, nápoje vèetnì alkoholických, masné a rybí
produkty, ryby a další moøští živoèichové. Tìchto pìt skupin komodit
se podílelo na celkové hodnotì agrárního exportu více než 50 %. Export obilovin se proti roku 1999 zvýšil 2,5krát. Struktura importu
byla rozmanitìjší. Mezi dovozními komoditami mìly významnìjší pozici mléko a mléèné produkty, živá zvíøata, výsekové maso, ovoce
a citrusy, káva, èaj a koøení, zeleninové a ovocné produkty, nápoje
(pøibližnì stejná hodnota importu jako exportu), krmiva, tabák a tabákové výrobky. Podíl obilovin na celkovém agrárním importu byl
velmi malý (1,3 %). Nejvìtší pøírùstek proti roku 1999 byl zaznamenán u dovozu živých zvíøat (+56 %).
AgraFd. E. Eur., 2001, è. 223, s. 19–30
Prùmìrná spotøeba alkoholu
na Slovensku
(Jav)
(Jav)
Podle oficiálních statistik každý obyvatel Slovenské republiky vypije
v prùmìru roènì okolo 10 litrù 40% lihovin. Do prùmìru jsou zapoèítáni všichni obyvatelé vèetnì dìtí, žen, kojencù a abstinentù. Tento
údaj však pøesnì nevystihuje skuteènost, protože podle odhadù Sdružení výrobcù lihu a lihovin se kromì oficiálnì sledovaného obchodu
prodá za rok pøibližnì 15 mil. litrù alkoholu na èerném trhu, za který
nikdo nezaplatil spotøební daò a daò z pøidané hodnoty. Stát tak každoroènì pøichází zhruba o 1,6 mld. SKK. Základní pøíèinou rozsáhlého nezdanìného obchodování je výška spotøební danì, která je
250 SKK za litr 95% lihu a za finální výrobek se odvádí ještì 23 %
DPH. Formy distribuce „èerného“ alkoholu jsou velmi rùzné. Èasto se
využívá fingovaného exportu do zahranièí, kdy se líh deklaruje jako
látka, která nepodléhá spotøební dani. Neregistrované, ale technicky
dobøe vybavené výrobny alkoholických nápojù získanou surovinu zpracovávají, naplní do lahví, okolkují a zajistí prodej. Nejèastìjšími prodejními místy jsou stánky a tržištì. Èasto se takový nezdanìný alko-
hol prodává i v restauracích nižších cenových kategorií. Kupující jsou
zlákáni nízkou cenou, která zaèíná u 50 SKK za litr 40% destilátu.
Takovou cenu není možné nabídnout pøi dodržování všech povinných
daòových odvodù ani pøi nulovém zisku z prodeje. Je víc než atraktivní vìnovat se obchodu s „èerným“ alkoholem a nezøídka se k tìmto
praktikám uchylují i legální výrobci alkoholických nápojù. Na daném
stavu má vinu vedle nedostatkù daòového systému také neochota
úøadù a ministerstev øešit tento problém. Podle odpovìdných kritikù
souèasné situace na Slovensku je nutné, aby stát koneènì zakroèil, a
už zavedením daòových skladù, pøes které by se distribuoval veškerý
alkohol do prodejní sítì, nebo zavedením finanèních záruk pro subjekty podnikající v tomto oboru. Rezervy jsou též v kontrole podnikatelù, kteøí se zabývají produkcí lihu a lihových nápojù a zejména
kontrole a pøísnými postihy obchodníkù s tìmito produkty.
Ro¾. Nov. (TASR/OTS), 2001, è. 111, s. 2
Testování skotu na BSE
v Chorvatsku
Krátké
zprávy
Chorvatský ministr zemìdìlství Božidar Pankretiè prohlásil u pøíležitosti zahájení provozu laboratoøe pro rychlé testování skotu na BSE,
že nemá obavy z rozšíøení této nemoci do východní Evropy, protože
v Chorvatsku je riziko pøenesení BSE na domácí chovy minimální.
Monitorování a kontrola skotu nebyla v zemi nikdy tak dobrá jako
v souèasné dobì, a jde o import zvíøat nebo jatky. Podle posledních
naøízení ministerstva jsou porážky skotu povoleny pouze v 54 registrovaných jatkách. Všechna poražená zvíøata starší než 30 mìsícù jsou
testována na BSE. V Chorvatsku dosud platí zákaz dovozu masa
z vìtšiny evropských zemí, který byl vyhlášen na zaèátku letošního
roku.
Laboratoø pro rychlé testování skotu na BSE je situována v Chor- vatském veterinárním ústavu. Její vybudování stálo kolem 3,5 mil. HRK.
Roènì má být testováno asi 4 000 kusù skotu, náklady na test jednoho zvíøete jsou 400 HRK. Vzhledem k vysokým nákladùm se jedná
o jejich budoucí rozdìlení mezi vládu, jatky a zpracovatele. Všechno
maso ze zvíøat testovaných na BSE musí mít úøední oznaèení
s uvedením, že zvíøe nebylo pozitivní.
AgraFd. E. Eur., 2001, è. 224, 226, s. 24, 25
Fekální vùz Joskin
(Jav)
(Jav)
Nová øada fekálních cisteren Joskin je nyní vybavována uzavøeným
okruhem hydraulického systému, který vyluèuje míchání oleje pøi
pøipojování rùzných traktorù
k tomuto pøívìsu. Tento systém rovnìž zaruèuje dostateèný hydraulický výkon pro øezaèku kejdy nebo pro plnicí jednotku turbo. Pohon hydraulického èerpadla obstarává stejný
vývodový a kloubový høídel,
který se používá pro pohon vakuového èerpadla. V této hnací jednotce je rovnìž i elektromagnetická spojka, umožòující, aby hydraulické èerpadlo
mohlo pracovat samostatnì.
Farmers Weekly, 134, 2001, è. 26,
s. 57
(Š)
Uzavøený hydraulický systém Joskin
Význam imprintingu
v klonování
Klonování využívající technologie pøenosu bunìèných jader je málo
úèinný proces, ve kterém vìtšina klonù hyne pøed narozením
a u pøeživších jedincù se èasto projevují abnormality rùstu. To je pøipisováno genetickému imprintingu – urèité geny v jádru donora jsou
permanentnì „zapínány nebo vypínány“. Jeví se, že imprinting kolísá
mezi jádry donora a odtud pochází neúèinnost klonovacího procesu.
V úsilí uvést v soulad genový projev nadmìrného rùstu plodù a pøeživších jedincù, David Humpreys a kol. (Science, 6, July) zkoumali
expresi imprintovaného genu jak u myší klonovaných nukleárním
!
transferem, tak u populací donora bunìk embryonálního kmene, ze
kterých byly odvozeny. Bylo zjištìno, že genová exprese v genomu
bunìk embryonálního kmene byla extrémnì nestabilní, jako v pøípadì vìtšiny klonovaných myší. Pøekvapuje, že pøes rozsáhlou disregulaci pøežila mnohá z tìchto zvíøat do dospìlosti, a to naznaèuje silnou
odolnost savcù pøi vývoji. Jeden ze závìrù této práce je, že dokonce
i zdánlivì normální klonovaná zvíøata by mohla mít drobné abnormality genového projevu.
Trends in Biotechnology, 19, 2001, è. 9, s. 331
Pokles rezistence bakterií
vùèi antibiotikùm v Dánsku
Krátké
zprávy
Antibiotika jsou široce používána v krmivech pro hospodáøská zvíøata k podpoøe jejich rùstu. Avšak obavy z jejich vlivu na vzrùst rezistence bakterií vùèi antibiotikùm podnítily dánskou vládu k zákazu
jejich používání u prasat a drùbeže v roce 1995. Nyní výzkumníci
z Dánských veterinárních laboratoøí v Kodani publikovali dùkazy, že
tento zákaz vedl k poklesu infekcí zpùsobených bakteriemi rezistentními vùèi antibiotikùm. Napø. rezistence bakterie rodu Enterococcus, žijící ve støevì prasat, vùèi antibiotiku tylosin poklesla z 94 %
v roce 1995 na 28 % v roce 2000. U kuøat rezistence vùèi jinému
antibiotiku – avoparcinu klesla bìhem téhož období ze 73 % na 6 %.
Avšak z tìchto výsledkù není jasné, zda pokles rezistence bakterií
vùèi antibiotikùm u zvíøat povede také k poklesu této rezistence
u lidí.
Trends in Biotechnology, 19, 2001, è. 9, s. 331
Biologické ozdravování
pùdy zneèištìné
benzenem
(Vo)
Výzkumníci ze spoleènosti Martek Biosciences v Columbii v USA
publikovali zprávu o moøské øase geneticky modifikované lidským
genem – transportérem glukózy, která mùže využívat cukr jako živinu – a pøežívat ve tmì. Výzkumníci vložili tento gen do øasy Phaeodactylum tricornutum, která je sice schopna rozkládat glukózu, ale
nemùže ji normálnì získávat z prostøedí. S pøizpùsobeným genem –
transportérem glukózy již Phaeodactylum tricornutum nepotøebuje
svìtlo ke stimulaci produkce biomasy a žije na základì glukózy. Taková modifikace potenciálnì znamená, že ve tmì žijící øasa mùže být
fermentována ve velkém a mùže být využívána pro produkci dùležitých krmných živin a farmaceutických látek.
Trends in Biotechnology, 19, 2001, è. 9, s. 331
Obchodní bilance
firmy Lemken
(Vo)
Mnoho bakterií je využíváno pro bioremediaci kontaminované pùdy,
ale vìtšina z nich jsou aerobní organismy. Avšak mají-li být ošetøeny
pùdy a sedimenty zneèištìné vysokým obsahem uhlovodíkù, jsou potøeba anaerobní druhy. Výzkumníci z univerzity v Southern Illinois
publikovali zprávu o izolování dvou nových kmenù anaerobní bakterie Dechloromonas, které rozloží karcinogenní polutant benzen. Oba
tyto dva druhy využívají nitráty jako náhradní zdroj kyslíku a anaerobnì oxidují benzen na oxid uhlièitý, pøièemž nitrát pùsobí jako pøíjemce elektronù.
Trends in Biotechnology, 19, 2001, è. 9, s. 331
Moøská øasa schopná
žít ve tmì
(Vo)
(Vo)
Ve stínu nemocí BSE a SLAK v roce 2000, kdy souèasnì došlo
i k poklesu prodeje zemìdìlských strojù ve Velké Británii, oznámila
firma Lemken zvýšení svého zisku ze 4,8 mil. DEM v roce 1999 na
8,5 mil. DEM v roce 2000, zatímco obrat klesl ze 138 mil. na 131 mil.
DEM ve stejném období. Stroje Lemken se prodávaly velmi dobøe zejména ve východní Evropì a v døívìjším Sovìtském svazu, zejména
na Ukrajinì, kde došlo k významné ekonomické reformì. V tìchto
zemích souèasnì s expandujícími obchodními pøíležitostmi v Severní
Koreji došlo ke zvýšení prodeje až o 50 %. Naproti tomu prodej ve
Francii a ve Velké Británii byl v tomto období slabší vlivem BSE
a SLAK a posílení GBP.
Farmers Weekly, 135, 2001, è. 1, s. 72
(Š)
"
Zmìna výrobního
sortimentu firmy Lely
Známý výrobce zemìdìlských strojù na zpracování pùdy, setí a hnojení Lely plánuje v pøíštích šesti mìsících vyprodat výrobní linky na
tyto stroje a soustøedit se na výrobu strojù na pìstování a sklizeò
píce a na zdokonalování a výrobu robotizovaného dojicího systému.
Spoleènost prohlašuje, že nastolila strategii volného pøechodu na dokonalejší a silnìjší servis pro farmáøe s chovem dojnic. Tento pøechod nazvala vzletnì „píce do skla“. Zemìdìlské stroje jako žací stroje Splendimo, pohrabovaèe Hibiscus, obraceèe a shrnovaèe Lotus,
balíkovací lisy Welger a balièky Attis budou mít pro to ty nejlepší
pøedpoklady. Zbavení se linek strojù na zpracování pùdy, secích strojù a rozmetadel bude rovnìž znamenat, že výrobní závod Lely bude
rekonstruován.
Farmers Weekly, 135, 2001, è. 1, s. 69
Traktory McCormick
Krátké
zprávy
Traktory McCormick CX a MC jsou nyní vybavovány klimatizaèním
zaøízením a mohutnìjším pøedním závìsem, které zlepšují jak pohodlí øidièe, tak zvyšují i univerzálnost použití traktoru. Tyto klimatizaèní systémy se instalují do traktorù s kabinami LP (nízkoprofilovými), a to za sedadlo aniž omezují prostor pro øidièe. Kabiny LP jsou
o 20 cm nižší než modely Deluxe s vìtším prostorem nad hlavou øidièe. Velké okno nabízí dokonalý výhled i pøi práci s nakládaèem ve
zvednuté poloze.
Tuto novou kabinu doplòuje mohutný pøední závìs s nosností 3 tuny.
Je vybaven dvojèinnými hydraulickými válci, které pøi nastavení plovoucí polohy vykyvují samostatnì. Vývodový høídel má 1 000 ot.min–1.
Je pohánìn pøímo od klikového høídele pøes hydraulicky ovládanou vícekotouèovou spojku.
Základní cena traktoru se zvyšuje o 931 GBP za klimatizaèní zaøízení
a o 1 960 GBP za pøední závìs.
Farmers Weekly, 134, 2001, è. 26, s. 57
Nezamìòujte rez plevovou
s fuzárii!
(DK)
Vìdeètí pracovníci z Pennsylvania State University vyvinuli nové fosforeèné hnojivo, které nejenže urychluje rùst koøenù, ale také zlepšuje odolnost rostlin zejména vùèi suchu. V prvních polních pokusech
vìdci zjistili, že novì vyvinuté hnojivo se pøizpùsobí pùdním podmínkám a poskytuje rostlinám pouze tolik živiny, kolik právì potøebují.
To je umožnìno vazbou fosforu na granulát oxidu hlinitého, což zaruèuje omezený pøísun tohoto prvku stejnì jako snížení zneèištìní podzemních vod o více než 90 %.
Toto hnojivo zásobuje rostliny pouze fosforem. V souèasné dobì vìdci pracují na variantách zásobování rostlin také jinými živinami – dusíkem a draslíkem.
DLZ Agrar magazin, 2001, è. 8, s. 16
Houby v ochranì proti
háïátkùm
(Š)
Výskyt rzi plevové na tritikale a pšenici je v letošním roce v SRN
vyšší než v minulých letech. Ve spektru ras, které vyvolávají tuto
chorobu, zøejmì došlo k urèitým zmìnám, takže byly napadeny také
odrùdy, které byly dosud tolerantní.
V neošetøených porostech se vyskytuje rez plevová dokonce
i v klasech a nesmí být zamìòována za fuzariózy. Na rozdíl od fuzarióz je však po otevøení kláskù dobøe patrná žlutá masa spor. Rez plevová pùsobí znaèné problémy pøedevším v biologickém zemìdìlství,
protože žádný pøirozený antagonista této houby není dosud znám. Je
proto potøeba dát pøi výsevu zejména tritikale a pšenice pøednost tìm
odrùdám, které jsou vùèi rzi plevové ménì náchylné.
Top Agrar, 2001, è. 8, s. 23
„Inteligentní“ hnojivo
(Š)
(DK)
Již brzy budou mít pìstitelé cukrovky v SRN k dispozici novou biologickou metodu k ochranì proti háïátkùm. Ta je založena na vytvoøení kulièek s øepným semenem, které obsahují houbu Hirsutella rhossiliensis. Parazitická houba pøedstavuje díky postupnì trouchnivìjícím celulózovým kulièkám pro háïátka v poèáteèních fázích vývoje
ochranu a potravu. Pozdìji vyrùstá houbové pletivo ven a infikuje
háïátka. Napadená háïátka hynou.
#
První pokusy ve sklenících a v polních podmínkách byly úspìšné.
K tomu, aby bylo možné dosáhnout pozitivních výsledkù za rozmanitých pøírodních podmínek, je zapotøebí ještì dalších pokusù.
Metoda byla vyvinuta ve spolupráci Spolkového výzkumného ústavu
pro zemìdìlství (FAL), Biologického spolkového ústavu (BBA) a firmy
Wolf Cellulosis GmbH.
Top Agrar, 2001, è. 7, s. 11–12; Top Spezial, 2001, è. 7, s. 4–5
Zmrzlina s rybím tukem
Ameriètí výzkumníci chtìjí vyvinout mražený krém, který obsahuje
rybí olej, aby zajistili zásobení osob, které nemají rády ryby, omega-3
mastnými kyselinami. Výhody tìchto kyselin pro zdraví se týkají hlavnì kardiovaskulárního systému, ale také urèitých funkcí mozku
a antidepresivních úèinkù. Takže jde o to poskytnout populaci oblíbený výrobek. Protože tyto mastné kyseliny jsou znaènì nestabilní, výzkumníci zvolili potravinu, která je uskladòována v chladu, konzumuje se studená a hned. Výzkumníci nyní navazují kontakty
s mlékárenským prùmyslem.
Schweiz. Milchztg, 127, 2001, è. 32; Le Laitier Romand, s. 1
Sklizeò obilovin v Rusku
pøekroèila oèekávání
Krátké
zprávy
(Jav)
Statistický úøad SR spolu s Ministerstvem zemìdìlství a Slovenskou
zemìdìlskou a potravináøskou komorou pøipravují strukturální census zemìdìlských podnikù, který se má provádìt letos na podzim.
Uskuteèní se ve všech jednotkách s ekonomickou aktivitou
v zemìdìlství a dotkne se i domácností, které vlastní nebo mají
v pronájmu zahradu èi jinou zemìdìlsky využitelnou plochu. Sbìr
údajù budou provádìt vyškolení sèítací komisaøi v listopadu až prosinci formou osobního pohovoru. Cílem sèítání je podle slov ministra
zemìdìlství získání komplexnìjších údajù o slovenském zemìdìlství
a podrobné zachycení zmìn, k nimž dochází v procesu transformace. Kromì toho však získá ministerstvo zemìdìlství údaje, které budou kompatibilní s údajovou základnou Evropské unie a dokonèí se
plná harmonizace statistiky slovenského zemìdìlství s EU. Úspìšné
provedení censu pomùže podle ministra Koncoše vytvoøit lepší pøedpoklady pro jednání s Bruselem o budoucím rozvoji regionù, zvláštì
venkova.
Ro¾. Nov., 2001, è. 161, s. 2
Potenciální vliv margarinu na
zdraví
(Vo)
Zemìdìlské podniky v Rusku letos sklidí podle pøedbìžných hodnocení celkem 72 až 75 mil. t obilovin, což by znamenalo pøekroèení
loòských výsledkù o 6,6 mil. t (+10 %). Tento odhad uveøejnil námìstek ministerského pøedsedy a ministr zemìdìlství Ruska Alexej Gordìjev v srpnu u pøíležitosti ukonèení žní v jihoruské oblasti Krasnodaru, která patøí k hlavním pìstitelùm obilovin v Rusku. V této oblasti se letos sklidilo pøibližnì 7,7 mil. t obilovin, což je nejlepší výsledek za posledních deset let. Pokud jde o celoruské odhady letošních žní, pøedèily dosavadní výsledky døíve oèekávanou sklizeò pro
letošní rok 65 až 70 mil. t. V minulém roce se sklidilo pouze 65,4 mil.
t.Moskevský ústav pro agrární marketing odhaduje sklizeò obilovin
2001 na 74 mil. t, což je nejlepší výsledek od roku 1998 a proti minulé sezonì o 13 % vyšší. Pokud se dosavadní odhady relativnì vysoké
letošní skliznì splní, mohlo by Rusko v tržním roce 2001/02 vstoupit
na mezinárodní trhy s obilovinami jako exportér.
Agra Eur., 2001, è. 34, s. MM/3–4
Census zemìdìlských
podnikù na Slovensku
(DK)
(Jav)
Australská studie, vypracovaná na základì prùzkumu témìø 1 000
dìtí pocházejících ze dvou klimaticky odlišných regionù, dovoluje
pøedpokládat, že zvýšená konzumace margarinu a jiných rostlinných
tukù by mohla podpoøit projevy astmatu u dìtí. Tento projev by mohl
nastat kvùli pøíliš zvýšenému podílu omega-6 mastných kyselin, které pøispívají k tvorbì inflamatorních látek. Podle autorù studie je
však tøeba tento pøedpoklad ovìøit dalším výzkumem.
Schweiz. Milchztg, 127, 2001, è. 32; Le Laitier Romand, s. 3
(Vo)
$
Každý den pistácie
Stanovisko americké
Asociace pro drùbež
a vejce ke GMO
Krátké
zprávy
Nìkolik pistáciových oøíškù dennì mùže napomoci snížení hladiny
cholesterolu. Toto konstatování je jedním z výsledkù studie provádìné v nemocnici Inova Fairfax ve Virginii a zveøejnìné na výroèní konferenci Experimentální biologie 2001 v Orlandu, Ontario. Výzkum
potvrdil vìdecky prokázaný fakt, že mononenasycený tuk mùže, bez
snížení celkového tuku, vykazovat pøíznivé zdravotní úèinky. Zdrojem mononenasycených tukù jsou mimo pistácie kupø. i avokádo
a olivový olej. Jedna porce pistácií (ca 28,5 g) obsahuje více než 10 %
denní dávky potravní vlákniny, vitaminu B6, thiaminu, hoøèíku, fosforu a mìdi. Pistácie mají rovnìž nízký obsah nasycených tukù
a neobsahují cholesterol.
http://www.foodnavig.com
Americká asociace pro drùbež a vejce (US PEA) pøijala na svém posledním zasedání následující stanovisko ke geneticky modifikovaným
organismùm: Genetické modifikace rostlin nebo zvíøat, provádìné
šlechtìním, hybridizací nebo genovými manipulacemi, pøinášejí významné zvýšení produkce (výnosù), prodloužení životnosti a zvýšení
nutrièní jakosti øady potravin. Dosud neexistuje žádný vìdecký dùkaz, který by naznaèoval, že konzumace geneticky modifikovaných
organismù pøedstavuje jakékoliv nebezpeèí pro lidský organismus.
Asociace pro drùbež a vejce je pøesvìdèena, že zdokonalení zemìdìlské techniky a technologie, vèetnì využití GMO, je jediným zpùsobem, jak producenti potravin budou schopni zabezpeèit požadavky
neustále rostoucí svìtové populace. Proto PEA požaduje, aby veškerá
rozhodnutí, týkající se použití GMO metod byla provádìna na vìdeckém základì a nebyla ovlivòována nepodloženými obavami a spekulacemi. Pro budoucí generace by bylo velmi riskantní tyto progresivní
technologie odmítnout.
Egg Industry, 106, 2001, è. 3, s. 8
Zemìdìlství Rakouska
Zemìdìlsví
ve svìtì
(kop)
(kop)
Oficiální název státu: Republik Österreich, Rakouská republika, Republic of Austria
Obecná charakteristikaRakouska
Rozloha 83 858 km2, z toho 82 738 km2 pùda, 1 120 km2 vodní plocha; hustota osídlení 96,6 obyvatel/km 2 .
Délka hranic: 2 562 km, sousední zemì: ÈR 362 km, Nìmecko
784 km, Maïarsko 366 km, Itálie 430 km, Lichtenštejnsko 35 km,
Slovensko 91 km, Slovinsko 330 km, Švýcarsko 164 km.
Pøírodní podmínky jsou dány rozdìlením území do pìti specifických
oblastí. Soustava Alp vytváøí nìkolik pásem od západu k východu,
oddìlených od sebe podélnými údolími. Dále až k Dunaji sahají alpská pøedhùøí a pahorkatina s mnoha jezery a morénami (asi 20 %
území). Severní èást Rakouska zhruba až k Dunaji vyplòuje výbìžek
Èeské vysoèiny, pro který jsou charakteristická široká otevøená údolí. Urèitou specifiènost má Vídeòská pánev. Na východì zasahuje na
rakouské území Panonská nížina (asi 10 % rozlohy Rakouska). Extrémní výškové rozpìtí: nejnižší bod 115 m Neusiedler See, nejvyšší
bod Grossglockner 3798 m. Vzhledem k èlenitému reliéfu území se
projevují znaèné klimatické rozdíly jednotlivých oblastí, prolínání
kontinentálního a pøímoøského podnebí, prùmìrné roèní srážky od
2 000 do 600 mm. Pro zemìdìlství lze využít pouze asi polovinu veškeré pùdy. Více než 13 % pùdy zaujímá zcela neproduktivní povrch
horských høebenù.
Nerostné bohatství: železná ruda, nafta, døevo, magnezit, uhlí, olovo,
hnìdé uhlí, vodní zdroje, energie.
Obyvatelstvo: celkový poèet 8 103 tis. (rok 2000), roèní pøírùstek
0,25 %, prùmìrná délka života muži 77,68 rokù, ženy 80,99 rokù.
Národnostní složení: 99,4 % Rakušanù, 6,6 % cizincù (vystìhovalci
z bývalé Jugoslávie, Turci, Nìmci). V Burgenlandu žije maïarská
a chorvatská menšina, v Korutanech a Štýrsku slovinská menšina,
ve Vídni èeská a slovenská menšina. Pøi sèítání obyvatel uvedlo èeštinu jako svou obcovací øeè 8 030 obyvatel, asi 1 mil. obyvatel je pùvodem z Èech, Moravy a Slovenska.
Náboženství: øímskokatolické 78 %, evangelické 5 %, ostatní islámské, starokatolické, židovské.
%
Úøední jazyk: rakouská spisovná nìmèina; hovorové dialekty se od ní
výraznì odchylují. Podle zákona o menšinách z r. 1976 se v nìkterých
oblastech pøipouští jako úøední jazyk menšiny (maïarština, slovinština, chorvatština).
Penìžní jednotka: 1 Schilling/šilink (ATS) = 100 Groschen/grošù.
Rakouský šilink je stabilní mìna, v zahranièním obchodì se nejèastìji používá DEM, USD a ATS. Od pøístupu Rakouska k mìnové unii
(1. 1. 1999) je šilink vázán na euro.
Smìnný kurz k 23. 8. 2001: 1 USD = 14,9609 ATS;
1 DEM = 7,0355 ATS;
1 EUR = 13,7603 ATS;
1 CZK = 0,401 (1 ATS = 2,492 CZK)
Státní a politický systém
Zemìdìlsví
ve svìtì
Právní základ Rakouské republiky tvoøí spolková ústava, státní smlouva z r. 1945 a zákon o neutralitì zemì z téhož roku. Spolková ústava
je shodná s ústavou z r. 1920, doplnìnou v r. 1929 a poslední zmìnou z r. 1998. Vychází z demokratického principu oddìlené státní
moci zákonodárné, výkonné a soudní. Rakouská republika je spolkovým státem v èele se spolkovým prezidentem. Je parlamentní demokracií, založenou na dvoukomorovém parlamentním systému (Národní rada, Spolková rada).
Prezident je volen pøímou volbou na 6 let; od roku 1992 Thomas Klestil, ve volbách 1998 znovu zvolen na další funkèní období 64 % hlasù.
Vláda je tvoøena kancléøem, jeho zástupcem vicekancléøem a jednotlivými ministerstvy. Od 4. února 2000 nová vláda, kancléø Wolfgang
Schlüssel (ÖVP), 14 ministerstev.
Ministrem zemìdìlství, lesního a vodního hospodáøství a životního
prostøedí a vodohospodáøství je Wilhelm Molterer (ÖVP) – 46 let,
v pøedposlední vládì ministr zemìdìlství a lesnictví, vystudoval sociální vìdy, v roce 1981 se stal referentem Zemìdìlského svazu. V roce
1987 nastoupil do kanceláøe spolkového ministra zemìdìlství, od roku
1993 generální tajemník ÖVP. Do jeho pøedešlého resortu pøibyla agenda životního prostøedí. Je povìøencem spolkové vlády pro naplòování
dohod z Melku, týkajících se JE Temelín.
Hlavní politické strany: sociálnì demokratická strana Rakouska (SPÕ),
Rakouská lidová strana (ÖVP), Svobodná strana Rakouska (FPÖ)
a Zelení (Grüne).
Zákonodárná a výkonná moc je rozdìlena mezi spolek (Bund)
a
9 spolkových zemí (Bundesländer): Burgenland (Burgenland), Kärnten (Korutany), Niederösterreich (Dolní Rakousy), Oberösterreich
(Horní Rakousy), Salzburg (Salcburk), Steiermark (Štýrsko), Tirol
(Tyrolsko), Vorarlberg (Vorarlbersko) a Wien (Vídeò). Podle spolkové
ústavy je v kompetenci spolkových zemí všechno, co není výslovnì
záležitostí celorakouskou. Zákonodárným orgánem spolkové zemì je
zemský snìm, který je jednokomorový. Každá spolková zemì má svou
zemskou vládu, v jejímž èele stojí zemský hejtman (Landeshauptmann).
Administrativnì správní uspoøádání je dvoustupòové, celé Rakousko
je rozdìleno na 97 okresù pøímo spadajících pod pravomoci pøíslušných spolkových zemí.
Hlavní mìsto Vídeò 1,608 mil. obyvatel (rok 2000).
Zahraniènì politická orientace
Rakousko je èlenem témìø všech organizací v rámci OSN, z nichž
øada sídlí ve Vídni. Vláda má eminentní zájem na zachování Vídnì
jako sídla tìchto organizací, což je nejen prestižní, ale i ekonomickou
záležitostí. Dále je èlenem dalších mezinárodních a svìtových organizací a finanèních organizací.
Od 1. 1. 1995 je Rakousko øádným èlenem Evropské unie a od 1. 1.
1999 je èlenem Evropské mìnové unie; k 1. 1. 2002 pøechází plnì na
j e d n o t n o u e u r o m ì n u . R a ko u s ko s e p ø i p o j i l o 2 7 . ø í j n a 1 9 9 7
k Schengenské dohodì a odpovídá za bezpeènost hranice EU na
1259,2 km dlouhém úseku vùèi sousedním zemím SVE (ÈR, Maïarsko, Slovinsko, Slovensko) a 201,3 km vùèi Švýcarsku a Lichtenštejnsku.
&
Ekonomika
Rakousko má rozvinutou tržní ekonomiku a vysokou životní úroveò
obyvatelstva s rozsáhlým systémem sociálního zabezpeèení, který je
podporovaný z veøejných prostøedkù.
Ekonomika je zejména po pøístupu Rakouska k EU tìsnì svázána
s èlenskými státy, zejména s Nìmeckem. Èlenství v EU a zapojení
do jednotného trhu povzbudilo pøíliv zahranièních investorù. Základní makroekonomické ukazatele vypovídají o relativnì pøíznivém vývoji ekonomiky, i když mezi jednotlivými roky se projevuje v rùstu
HDP znaèné kolísání.
Z celkového poètu obyvatel je 47,3 % ekonomicky èinných, z nich
zamìstnává: zemìdìlství a lesnictví 3–4 %; prùmysl a øemesla 29 %;
služby 68 %.
Na tvorbì hrubého domácího produktu v hodnotì 2 712 mld. ATS
v roce 1999 se podílely: zemìdìlství a lesnictví 1,3 %, prùmysl 31,4 %
a služby 66,3 %.
Základní makroekonomické ukazatele Rakouska
HDP, stálé ceny mld. ATS
HDP, pøírùstek v %
HDP na obyvatele v EUR
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2 370,7
2 450,0
2 513,5
2 614,6
2 712,0
2 838,0
1,6
2,0
1,3
3,3
2,8
3,3
21 500
22 100
22 700
23 500
24 000
25 600
Míra inflace v %
2,2
1,9
1,3
0,9
0,6
2,4
Míra nezamìstnanosti v %
6,6
7,0
7,1
7,2
6,7
10,081
10,587
12,204
12,379
11,86
Prùmìrný kurz ATS k USD
1)
6,5
13,577
1)
pøepoèet podle fixního kurzu ATS k EUR (13,7603)
Pramen: WIFO (Internet, Ekonomický servis MZV)
Prùmysl
Zemìdìlsví
ve svìtì
Prùmyslová výroba vèetnì øemesel pøispívá pøibližnì jednou tøetinou
k tvorbì hrubého domácího produktu. Rozhodující prùmyslové podniky se koncentrují zejména v mìstských aglomeracích (Vídeò-Schwechat, Linz, Graz, Steyr), ménì prùmyslu je v západní èásti Rakouska
(Innsbruck, Bregenz, Dornbirn). Dolní Rakousy a východní èást státu jsou pøevážnì zemìdìlské, v západní èásti se provozuje pøedevším
turistické podnikání a lesní hospodáøství.
Soukromý sektor prùmyslu je tvoøen pøevážnì akciovými spoleènostmi A.G. (nìkteré se státní úèastí) a spoleènostmi s ruèením omezeným GmbH. V drobném zpracovatelském prùmyslu a živnostenském
podnikání jsou silnì zastoupeny podniky s jedním majitelem (Einzelunternehmen), z nichž nejvìtší význam mají komanditní spoleènost
KG a veøejná obchodní spoleènost OHG. Stále je pomìrnì silný státní
podnikový sektor, ve kterém však dochází zejména po vstupu do EU
k privatizacím velkých podnikù a pronikání zahranièního kapitálu.
Èlení se na spolkové podniky – Rakouské spolkové dráhy, pošta, tabákový prùmysl, státní lesy, spolkové lékárny, státní tiskárna apod.
a zestátnìné podniky – ropný prùmysl, hutní prùmysl, tìžké strojírenství apod. K zestátnìní došlo za výrazného politického a veøejného konsensu v roce 1946 (šlo hlavnì o nìmecké podniky). Zestátnìný prùmysl byl po válce hnacím motorem rakouského hospodáøství
a vykazoval v letech 1956 až 1982 podstatné odvody do státní pokladny. Už delší dobu jsou státní podniky málo rentabilní a staly se
pøíspìvkovým chránìným sektorem hlavnì kvùli udržení zamìstnanosti (10 % aktivnì èinného obyvatelstva). Vláda souèasné rakouské
koalièní vlády ÖVP a FPÖ zdùrazòuje urychlení privatizace podnikù
se státní úèastí a prohlašuje, že pøíjmy z privatizace budou sloužit
k odbourání vysokého státního dluhu.
Služby
Sektor služeb má rozhodující podíl (asi dvì tøetiny) na tvorbì HDP.
Podíl nejdùležitìjších služeb na tvorbì HDP: obchod 13 %, ubytovací
a pohostinské služby 4 %, doprava a komunikace 6 %, penìžnictví
30 %, ostatní12 %.
Pomìrnì velkým zdrojem pøíjmù je cestovní ruch – v roce 2000 èinily
pøíjmy z této aktivity 147,7 mld. ATS, výdaje 125,6 mld. ATS, èisté
'
pøíjmy 22,0 mld. ATS. Významná je agroturistika a dovolené na selském dvoøe.
Infrastruktura
Silnièní doprava: velmi hustá a kvalitní sí silnic, v nákladní dopravì
tvoøí 50 % tranzit v rámci EU (celkem 200 000 km). Železnièní sí
6 123 km (polovina elektrifikována). Letecká doprava: nejvíce využíváno mezinárodní letištì Vídeò-Schwechat (75 % cestujících), celkem
22 letiš s pevnou ranvejí, jen 6 významnìjších.
Vodní doprava: nejdùležitìjší Dunajská cesta 336 km, celkem 838 vodních cest. Mìstská doprava: metro ve Vídni, mìstské autobusy.
Telekomunikace na vysoké a kvalitní úrovni. Ve všech významnìjších
podnicích Internet a e-mail. Pøíznivá cenová dostupnost. Od 1997 byly
postupnì privatizovány telekomunikaèní sítì, nyní všechny 4 jsou
soukromé.
Zdroje elektrické energie: 31,46 % fosilní paliva, 65,92 % vodní energie, ostatní 2,62 %, nukleární 0 %. Ropovody 777 km, plynovody
840 km.
Zahranièní obchod
Bilance zahranièního obchodu vykazuje trvale pasivní saldo, které se
v roce 2000 zvýšilo o 1,4 % a dosáhlo 70,4 mld. ATS. Evropská unie
se podílela na celkovém rakouském exportu 61 % a na importu 66 %.
Ze státù Unie je nejvìtším obchodním partnerem Nìmecko. Zemì SVE
se na rakouském exportu podílejí 13,2 % a na importu 16,6 %; v této
skupinì zemí je nejvýznamnìjší obchod s Maïarskem, na druhém
místì je Èeská republika. V komoditní struktuøe vývozu i dovozu
je na prvním místì skupina stroje a dopravní zaøízení (43,8 %
a 41,1 %).
Obchodní bilance (vývoz, dovoz, saldo) Rakouska
1995
Vývoz, mld. ATS
580,0
Dovoz, mld. ATS
Saldo, mld. ATS
1996
1997
1998
1999
2000
612,2
715,0
774,7
829,3
951,6
668,0
712,8
790,3
842,1
898,7
1022,0
–88,0
–100,6
–75,3
–67,4
–69,4
–70,4
Poznámka: hodnota obchodu ve skupinì potraviny a živá zvíøata, nápoje a tabák, živoèišné a rostlinné tuky 2000:
vývoz 45,22 mld. ATS (4,75 %); dovoz 54,72 mld. ATS (5,35 %), saldo 9,5 mld. ATS (13,50 % na celkovém záporném
saldu)
Pramen: Ekonomický servis MZV (ÖSTAT duben 2001)
Zemìdìlsví
ve svìtì
Zahranièní obchod se zemìdìlskými produkty a potravinami
Hodnota agrárního obchodu Rakouska za posledních deset let vzrostla, a to jak na stranì exportu (2,5krát), tak importu (1,8krát). Zvýšil
se také podíl agrárního obchodu na celkovém exportu a importu. Bilance je však trvale negativní.
Po roce 1995 se agrární obchod orientuje zvýšenou mìrou na trhy
èlenských státù EU. V roce 1999 smìøovalo z celkového rakouského
agrárního exportu 71,3 % zboží do EU a dovozy z EU tvoøily
77,1 % celkového agrárního importu Rakouska. Saldo obchodu s EU
je dlouhodobì negativní (v roce 1999 dosáhlo – 14 881 ATS). Mezi
státy EU je hlavním obchodním partnerem Nìmecko (asi 50 %). Zemì
støední a východní Evropy (vèetnì zemí bývalého Sovìtského svazu)
se na agrárním exportu podílely 17,3 % a na importu 6,8 %, saldo
Rakouska bylo v roce 1999 pozitivní (+1 308 mil. ATS). Mezi kandidátskými zemìmi je nejvìtším obchodním partnerem Maïarsko (maïarský agrární export do Rakouska je dvojnásobnì vìtší než import
z Rakouska), na druhém místì je Èeská republika (import z Rakouska je dvojnásobnì vìtší než export do Rakouska).
Ve zbožové struktuøe pøevažují na stranì exportu skupiny nápoje,
mléèné produkty, maso a masné produkty (dohromady 43 %), na stranì dovozu je komoditní struktura mnohem èlenitìjší.
Vývoj agrárního obchodu Rakouska 1990–1999
1990
1995
1997
1998
1999
Import, mld. ATS
32,14
43,39
54,68
56,84
58,63
Export, mld. ATS
15,89
24,75
33,78
36,75
42,54
Saldo, mld. ATS
16,09
16,29
18,64
20,90
20,09
% z celkového importu
5,8
6,5
6,9
6,8
6,5
% z celkového exportu
3,4
4,3
4,7
4,7
5,1
Pramen: Grüner Bericht, s. 182–184, výpoèty ÚZPI Jav
Agrární obchod Rakouska s Èeskou republikou
Ze strany Rakouska je obchod se zemìdìlskými výrobky a potravinami dlouhodobì aktivní, to znamená, že do ÈR se vyváží více zboží než
se dováží. V roce 1999 byl podíl ÈR na celkovém agrárním exportu
Rakouska 2,6 % a na celkovém agrárním importu Rakouska jen
0,9 %.
Vývoj agrárního obchodu Rakouska s Èeskou republikou – údaje v mil. ATS
Dovozy z ÈR
Vývozy do ÈR
Saldo
1993
552
584
+ 32
1994
558
752
+ 194
1995
381
921
+ 540
1996
387
988
+ 601
1997
478
1 079
+ 601
1998
455
954
+ 499
1999
528
1 087
+ 559
Pramen: Grüner Bericht, s. 183
Zemìdìlsví
ve svìtì
Rakousko intenzivnì obchoduje také se døevem a výrobky ze døeva –
bilance je aktivní. Od roku 1990 se hodnota obchodu s touto komoditou podstatnì nemìnila, r. 1999 èinil export 30 696 mil. ATS (podíl
EU 69 %), import 18 665,5 mil. ATS (podíl EU 52 %, zemì SVE 42 %).
Agrární struktura
V roce 1997 byl provádìn v Rakousku stejnì jako v ostatních èlenských státech EU podrobný census zemìdìlských podnikù a pùdy.
V zemìdìlství a lesnictví bylo celkem 252 110 podnikù, z nichž èást
obhospodaøovala vedle zemìdìlské pùdy také lesy (199 754 podnikù).
Zemìdìlské a lesní podniky hospodaøily na 7 541 448 pùdy, z toho na
3 422 449 ha zemìdìlské a 3 274 266 ha lesní pùdy. Od roku 1990
ubylo 29 800 podnikù (–10,6%).
Prùmìrná výmìra jednoho podniku se zvýšila z 24,2 ha pùdy (v tom
12,6 ha zemìdìlské) na 26,8 ha (13,7 ha). Pøes tyto zmìny je pro strukturu rakouského zemìdìlství charakteristická rozdrobenost pozemkù a pøevaha malovýrobních hospodáøství. Více než polovina podnikù
o b h o s p o d a ø u j e m é n ì n e ž 1 0 h a p ù d y ( v è e t n ì l e s n í ) . Po u z e
6 500 podnikù (2,6 %) má výmìru 100 a více ha, z nich ve skupinì
200 a více ha bylo 3 215 podnikù (1,3 %) všech podnikù.
Vìtšina podnikù (176 296, to je 70 % z celkového poètu všech podnikù) byla zaøazena do tzv. oblastí s ménì pøíznivými podmínkami
a zvláštním režimem pøímých státních dotací v rámci spoleèné zemìdìlské politiky EU. Z tìchto podnikù 155 131 obhospodaøovalo
2 316 174 ha zemìdìlské pùdy (68 % celé plochy zemìdìlské pùdy
v Rakousku). Z celkového poètu podnikù v ménì pøíznivých oblastech se nacházelo 128 997 v horských oblastech (51 % všech zemìdìlských a lesních podnikù v Rakousku), kde obhospodaøovaly
5 315 653 ha (70 % z celkové zemìdìlské a lesní pùdy Rakouska),
v tom 1 955 077 ha zemìdìlské a 2 596 526 ha lesní pùdy. Témìø
všechny podniky v horských oblastech (90 %) se zabývají vedle zemìdìlství také lesním hospodáøstvím.
Pøíjmy ze zemìdìlské produkce staèí jen menší èásti podnikù k uživení
rodiny. V Rakousku je velmi rozšíøený typ podnikù tzv. Nebenerwerbsbetriebe, kde èást (v mnoha pøípadech vìtší èást) pøíjmu získává zemìdìlec z vedlejších zdrojù. Tìchto podnikù s vedlejšími zdroji pøíjmu a pøi vynakládání práce mimo vlastní hospodáøství bylo v dobì
sèítání 165 876 (65,8 %).Ve skupinì podnikù, které jsou hlavním zdrojem pøíjmu zemìdìlce, tzv. Haupterwerbsbetriebe, bylo 77 771 podnikù (30,8 %). Naprostá vìtšina obou typù podnikù jsou rodinná hospodáøství, která jen výjimeènì používají námezdní pracovníky. Podnikù
právnických osob bylo v celém sektoru 8 464 (3,4 %), z nich
5 069 využívalo 631 068 ha zemìdìlské pùdy (124 ha na jeden podnik) a 6 887 hospodaøilo na 1 502 202 ha lesní pùdy (218 ha na jeden
podnik).
Pracovní síly v zemìdìlství a lesnictví
Zemìdìlsví
ve svìtì
Podle sèítání v r. 1997 žilo v zemìdìlských domácnostech celkem
893 000 osob, z nichž 594 000 èásteènì nebo na plný úvazek pracovalo v zemìdìlských podnicích (jejich souèástí je zpravidla také lesní
hospodáøství). Ve srovnání s rokem 1995 ubylo 37 000 pracovníkù
(–6 %). Vìková struktura vedoucích zemìdìlských podnikù je sice nepøíznivá, ale ve srovnání se zemìmi EU je podíl vedoucích zemìdìlských podnikù v nejvyšší vìkové kategorii nad 65 let pomìrnì malý
(10,2 %, prùmìr v EU 28,4 %, v Itálii 35,9 %). V rakouských zemìdìlských a lesních podnicích pracuje a pomáhá 128 500 penzistù
a rentiérù (22 % z celkového poètu pracovních sil).
Ve struktuøe pracovníkù naprosto pøevažují rodinné pracovní síly
(v roce 1997 celkem 547 000 osob, to je 92 %). Z nich bylo 242 000
hospodáøù a 305 000 ostatních pøíslušníkù rodiny, kteøí v podniku
zpravidla jen pomáhají, ale hlavní zamìstnání mají mimo. Vedoucí
zemìdìlských podnikù, pro které je zemìdìlství a lesnictví hlavním
zamìstnáním (50 a více % pracovního èasu vynaloží v podniku), se
podíleli asi 46 % na celkovém poètu, z ostatních pøíslušníkù pracovalo naplno v rodinném podniku jen 21 %.
Námezdních pracovních sil bylo v sektoru zamìstnáno jen
46 000 (7,7 %). Z nich 26 000 pracovalo v zemìdìlských a lesních
podnicích pravidelnì (bìhem dvanácti mìsícù pracují minimálnì každý týden v mìsíci v zemìdìlském podniku), zbývajících 20 000 pracovalo nepravidelnì, vìtšinou v sezonách: pøi žních, sklizni vína, senoseèi apod. Námezdním pracovníkùm poskytovaly trvalou pracovní
pøíležitost témìø výhradnì velké podniky s výmìrou nad 200 hektarù. Relativnì vysoký podíl námezdních pracovníkù zamìstnávaly také
menší podniky s intenzivním zahradnictvím. Hlavním zamìstnavatelem pracovníkù za mzdu byly podniky právnických osob – pøipadlo
na nì 61 % všech stálých námezdních pracovních sil.
Statistika pracovních sil v zemìdìlském sektoru se podstatnì liší
podle toho, jakému úèelu slouží a podle jakých hledisek se provádí.
Vedle nahoøe uvedených údajù získaných pøi podrobném agrárním
sèítání podnikù, pùdy a zvíøat v roce 1997 byly zveøejnìny také výsledky sèítání lidu z roku 1999, které zpracoval Rakouský ústav pro
výzkum národního hospodáøství (WIFO) na základì údajù ministerstva práce a sociálních vìcí. Ve statistickém pøehledu WIFO se uvádí,
že v roce 1999 zamìstnával agrární sektor celkem 145 900 osob, které mìly zemìdìlství a lesnictví jako hlavní pracovní náplò. Z tohoto
poètu pøipadalo 120 100 na rodinné pracovní síly a 25 800 na nám e z d n í p r a c o v n í k y. P r o t i r o ku 1 9 9 5 t o j e o 1 9 8 0 0 m é n ì
(–11,9 %), v tom rodinných pracovních sil o 19 600 ménì (–14 %)
a námezdních pracovníkù o 200 ménì (–0,8 %). Podle této statistiky
bylo v zemìdìlství a lesnictví zamìstnáno v roce 1991 asi 6,0 %
z celkového poètu pracovníkù v národním hospodáøství, v roce 1995
klesl tento podíl na 4,6 % a v roce 1999 na 4,1 %.
Výsledky mikrocensu, který provádí Rakouský ústøední statistický
úøad (ÖSTAT), se liší od dvou pøedchozích zjištìní o pracovních silách
v zemìdìlství a lesnictví. Podle pøedbìžných údajù z roku 1999 bylo
v zemìdìlství a lesnictví zamìstnáno celkem 223 100 pracovních sil
(6,2 % z celkového poètu) ve srovnání s 271 000 (7,7 %) v roce 1991
a 243 700 (6,7 %) v roce 1995.
V mikrocensu ÖSTAT jsou zahrnuti samostatnì èinní pracovníci, rodinní pøíslušníci a námezdní pracovníci s normální týdenní pracovní
dobou, za kterou se považuje minimálnì 12 odpracovaných hodin
v podniku, pokud pøíslušný pracovník nevykonává žádné jiné zamìstnání s vyšší týdenní pracovní dobou, pøípadnì nenavštìvuje školu.
Rozdíl ve srovnání se statistikou WIFO je zpùsoben pøedevším zachycením vìtšího poètu pomáhajících rodinných pøíslušníkù.
Pro srovnávání pracovních sil v èlenských státech EU používá Eurostat jednotný ukazatel „pracovní jednotka“, to znamená pøepoèet
celkového poètu pracovníkù na plnì zamìstnanou pracovní sílu. Podle této metodiky bylo v rakouském zemìdìlství a lesnictví r. 1997
celkem 175 100 pracovních jednotek (Eurostat, výsledky agrocensu
z roku 1997, in Statist. Jahrbuch E., L. F. 2000, s. 421). Tento ukazatel je smìrodatný pro rùzné pøepoèty pøi komparaci výsledkù
a subvencování zemìdìlství mezi státy EU 15.
Zemìdìlská a lesní pùda
Zemìdìlsví
ve svìtì
Více než 40 % celkového území Rakouska tvoøí lesy. Nejvíce zalesnìnými spolkovými zemìmi jsou Štýrsko a Korutany, kde lesy pokrývají
více než polovinu celkové plochy.
Zemìdìlsky využívané pozemky tvoøí 41 % z celkového území Rakouska.
Podle výsledkù agrárního censu z roku 1997 bylo do zemìdìlské pùdy
zaøazeno celkem 3 422 449 ha, z toho 1 397 357 ha orné pùdy. Na
jednoho obyvatele pøipadalo v prùmìru 0,42 ha zemìdìlské a 0,17 ha
orné pùdy. Vìtší èást zemìdìlské pùdy zaujímají trvalé travní porosty, procento zornìní zemìdìlské pùdy (41 %) je relativnì nízké. Rozmístìní orné pùdy je velmi nerovnomìrné. Nejvìtší èást leží ve východním Rakousku, napø. podíl orné pùdy v Burgenlandu tvoøí
77 % celkové zemìdìlské pùdy, zatímco ve spolkových zemích na západì (Salcburk, Tyrolsko a Vorarlbersko) jen 2 až 3 %. Do zemìdìlské
pùdy se zaøazuje celkem asi 2 mil. ha trvalých travních porostù
(57 % zemìdìlské pùdy), které mají nestejnou užitnost. Rozlišují se
hospodáøsky udržované intenzivní víceseèné louky a kulturní pastviny a extenzivní louky a pastviny, jež jsou vìtšinou v podhùøí a horách a sekají se jen jednou do roka, nebo slouží jen pro pastvu. Kultivované louky a pastviny se podílejí pouze 27 % na celkové rozloze zemìdìlské pùdy, nejvìtší podíl mají v Horních Rakousích
(44 %).
Extenzivní trvalé louky a pastviny se podílejí 29 % na zemìdìlské
pùdì, nejvìtší èást tvoøí alpské louky a pastviny (Almen), které zaujímají pøibližnì jednu ètvrtinu celkové výmìry zemìdìlské pùdy
v Rakousku a v západních spolkových zemích vìtšinu zemìdìlské
pùdy (Tyrolsko 63 %, Salcburk 61 %, Vorarlbersko 60 %, Korutany
45 %).
Víceleté kulturní porosty (ovocné sady, zahrady, školky, vinice) zabírají jen 2 % celkové zemìdìlské pùdy, pøièemž nejvìtší èást zaujímají
vinice (52 494 ha), které se nacházejí hlavnì ve spolkových zemích na
východì Rakouska.
Struktura zemìdìlsky využívané pùdy v Rakousku
Plocha, ha
Podíl, %
Zemìdìlsky využívaná pùda
3 422 449
100,00
Orná pùda
1 397 357
40,82
Trvalé travní porosty
1 943 443
56,78
938 318
27,42
870 568
25,44
– intenzivnì obhospodaøované
z toho: louky seèené vícekrát do roka
kultivované pastviny
– extenzivnì využívané
z toho: louky seèené jednou do roka
alpské louky a pastviny (Almen)
67 750
1,98
1 005 125
29,36
58 066
1,70
851 128
24,86
Vinice
52 194
1,52
Ovocné sady a plantáže
18 297
0,53
Zahrady a zahrádky
8 778
0,26
Školky ovocných stromkù a révy
1 487
0,04
595
0,00
Lesní školky
Poznámka: Celková plocha Rakouska 8 273 800 ha, z toho zemìdìlská pùda 41,4 %, lesní pùda v zemìdìlských
podnicích 39,6 %, ostatní pùda v zemìdìlských podnicích (nevyužívané zelené plochy, neobhospodaøované slatiny,
pozemky pod budovami a dvory v zemìdìlských usedlostech, rùzné neproduktivní plochy) asi 9,8 %. Na jednoho
obyvatele pøipadá 0,42 ha zemìdìlské a 0,17 ha orné pùdy.
Pramen: Grüner Bericht, s. 60
!
Podle zjištìní agrárního censu z roku 1997 hospodaøily rakouské
zemìdìlské podniky na 22,8 % pronajaté pùdy a 77,2 % byla jejich
vlastní pùda. Podle Eurostatu èinilo nájemné v roce 1998 prùmìrnì
243,39 EUR (3 349,12 ATS) za 1 ha orné pùdy. Kupní cena zemìdìlské
pùdy není uvedena, trh se zemìdìlskými pozemky je v Rakousku velmi slabý, pokud se pøihlíží k poètu transakcí formou koupì a prodeje
za rok. Pùda mìní majitele vìtšinou dìdictvím.
Prùmyslová hnojiva a pesticidy
Spotøeba prùmyslových hnojiv v zemìdìlství (kg è. ž. na hektar zemìdìlské pùdy)
1990/91
1996/97
1997/98
1998/99
Rakousko
Hnojiva celkem (NPK)
87
70
71
75
– dusíkatá (N)
39
36
33
38
– fosforeèná (P2O 5 )
21
16
16
17
– draselná(K2O)
27
18
19
20
101
103
110
Spotøeba dusíkatých hnojiv (N) v zemích s nejvyšší spotøebou
Nìmecko
99
Nizozemsko
194
203
188
178
Belgie/Lucembursko
123
114
117
113
72
72
70
71
EU 15 prùmìr
Poznámka: v Rakousku se celková spotøeba NPK snížila z 312,6 tis. t v roce 1990/91 na 214, 1 tis. t (–98,5 tis. t,
tj. –31 %), spotøeba dusíkatých hnojiv (N) ze 135 tis. t na 128 tis. t (–7 tis. t, tj. –5 %)
Pramen: Statist. Jahrbuch Ern., Land., Forsten 2000, s. 430
Užití pesticidù v rakouském zemìdìlství (v tunách úèinných látek)
1995, t
Herbicidy
1999, t
Zmìna v tunách Index 1999:1995
1607,1
1659,0
+ 51,9
1)
1409,9
1394,9
– 15,0
99
Minerální oleje a parafíny
245,4
269,4
+ 24,0
110
Insekticidy
222,8
87,7
– 35,1
71
17,3
12,3
– 5,0
71
Fungicidy a baktericidy
Regulátory rùstu
Rùzné
Celkem
1)
103
1,0
2,7
+ 1,7
270
3403,6
3418,4
+ 14,8
100
vèetnì pøípravkù na ošetøení osiv
Poznámka: celková spotøeba pesticidù na l ha zemìdìlské pùdy asi 1 kg úèinných látek (rok 1999)
Pramen: Grüner Bericht 1999, s. 218
Mechanizace a investice
Zemìdìlsví
ve svìtì
Zemìdìlské stroje: v roce 1999 se v zemìdìlství používalo celkem
352 400 traktorù a 24 000 obilních sklízecích mlátièek. Od roku 1990
se poèet traktorù v podstatì nezmìnil, poèet obilních sklízecích mlátièek se snížil o 3 000. Na l traktor pøipadá asi 9,6 ha zemìdìlské pùdy,
na sklízecí mlátièku 33,7 ha obilovin. Prùmìrné stáøí traktorù se pohybuje kolem 15 rokù, prùmìrný výkon 40 kW, podíl „aktivních strojù a pøístrojù“ z celkového majetku zemìdìlských a lesních podnikù
èiní 11 %.
Investice do zemìdìlského sektoru byly zamìøeny hlavnì na obnovu
a modernizaci strojového parku a rekonstrukci a výstavbu nových
zemìdìlských a obytných budov. Z tabulky vyplývá, že více než polovina celkových investic byla urèena na stavební èinnost a ménì než
polovina na mechanizaèní prostøedky. V roce 1999 pøipadalo na 1 ha
zemìdìlské pùdy 7 723 ATS celkových investic, z toho 3 045 ATS do
mechanizaèních prostøedkù a 4 678 ATS do staveb.
V Rakousku existuje už tradiènì rozvinutý systém vzájemné pomoci
zemìdìlcù ve formì strojních kroužkù a pomocných služeb pro zemìdìlské podniky (Maschinenringe und Betriebshilfe). V roce 1999 pùsobilo na území Rakouska celkem 137 kroužkù, z nichž 129 bylo øízeno profesionálním vedoucím. Poèet èlenù z øad zemìdìlcù trvale
stoupá. V roce 1999 bylo v kroužcích zapojeno celkem 72 923 èlenù
(asi 29 % všech zemìdìlských podnikù). S nasazenými stroji v rámci
"
Hrubé investièní náklady do strojù a staveb v zemìdìlství a lesnictví Rakouska (mil. ATS)
Stroje
Stavby
2)
1)
3)
Celkem
1990
10 972
10 360
21 332
1991
11 040
10 850
21 890
1992
10 013
11 402
21 415
1993
9 421
11 326
20 747
1994
9 434
11 950
21 384
1995
9 311
12 272
21 583
1996
11 069
14 401
25 470
1997
11 638
18 530
30 168
1998
10 570
15 696
26 266
1999
10 295
15 818
26 113
bez danì z pøidané hodnoty
2)
traktory, zemìdìlské stroje, dopravní prostøedky a rùzné stroje
3)
hospodáøské a obytné budovy, cesty a pozemkové úpravy
Pramen: Grüner Bericht 1999, s. 217
1)
Zemìdìlsví
ve svìtì
kroužkù bylo odpracováno za rok 1999 celkem 4 449 542 hodin,
v rámci podnikové výpomoci bylo odpracováno celkem 2 336 678
hodin pøi hospodáøské èinnosti a 932 982 hodin pøi sociálních službách (nemoc, dovolená, opatrování dìtí apod.).
Zemìdìlská výroba
Podle Zelené zprávy dosáhla v roce 1999 hodnota finální zemìdìlské
produkce 48,8 mld. ATS, z toho rostlinná produkce 18,3 mld. ATS
(38 %), živoèišná produkce 30,5 mld. ATS (62 %).
Míra sobìstaènosti v potravinách a krmivech,%
1994/95
Obiloviny celkem
– pšenice
– ostatní obiloviny
Luštìniny
Brambory
6)
1995/96
1996/97
1997/98
1998/99
101
105
99
103
106
111
129
124
126
131
97
97
92
96
99
96
84
86
101
103
80
87
90
88
86
118
134
146
136
138
Zelenina 2)
54
58
59
64
…
Ovoce
56
65
59
64
…
97
81
86
71
107
144
132
148
140
141
105
99
100
103
105
64
71
75
79
80
…
…
…
…
77
110
103
107
108
110
88
89
84
83
84
98
99
100
101
103
103
87
85
84
84
87
13
102
99
99
198
100
125
117
117
44
53
56
49
42
Cukr
1)
2) 3)
Víno
Hovìzí a telecí maso
Vepøové maso
4)
4)
Ovèí a kozí maso
4)
Drùbeží maso
Maso celkem
4)
Vejce
Èerstvé mléko
5)
Sýry
Máslo
Odstøedìné sušené mléko
Rostlinné oleje a tuky
v ekvivalentu bílého cukru
2)
vèetnì konzerv, šáv a dalších zpracovaných produktù v pøepoètu na èerstvou zeleninu a ovoce
3)
bez citrusového ovoce
4)
v jateèné hmotnosti
5)
vèetnì ostatních èerstvých mléèných produktù (jogurty, zakysané výrobky apod.)
6)
rostlinné produkty lomené roky, živoèišné produkty kalendáøní roky
Poznámka: podle Grüner Bericht míra sobìstaènosti za rok 1998: 103 %, víno 81 %, øepka 126 %, sluneènicové
semeno 122 %, sójové boby 151 %, rostlinné oleje 49 %, bramborový škrob 80 %
Pramen: Stat. Jahrbuch Ern., Land. Forsten 2000, s. 460–462
1)
Hodnota finální zemìdìlské produkce bez DPH = produkce vyrobená
v zemìdìlských podnicích po odeètení spotøeby zemìdìlských produktù ve výrobním procesu uvnitø zemìdìlství (spotøeba krmiv, osiv,
#
obnova stáda hospodáøských zvíøat a ztráty uvnitø odvìtví). Zahrnuje
hodnotu tržní produkce vèetnì exportu, vlastní spotøebu zemìdìlských
domácností, zmìny v zásobách a stavech hospodáøských zvíøat.
Jednotlivá odvìtví se na hodnotì celé produkce podílela takto: mléko
23 %, skot a telata pro maso 16 %, prasata 14 %, víno 9 %, zahradní
produkty a polní zelenina 8 %, ovoce 7 %, drùbež a vejce 6 %, obiloviny 6 %, okopaniny 5 %, rùzné rostlinné produkty 3 %.
Objem zemìdìlské produkce (ve stálých cenách) se proti poèátku
90. let pøes meziroèní kolísání mírnì zvyšoval. Index podle FAO (základ 1989–1991 =100) v letech následujících po roce 1991: 100,0;
100,3; 103,7; 102,6; 102,0; 104,6; 106,7; 105,8 (rok 1999).
Z údajù agrárního zahranièního obchodu vyplývá, že vlastní zemìdìlská produkce Rakouska nestaèí u nìkterých produktù saturovat
vlastní potøebu, u jiných produktù se trvale produkují pøebytky. Následující údaje o míøe sobìstaènosti ukazují, která odvìtví jsou pøebytková a která deficitní. Živoèišných produktù až na drùbeží maso
a vejce se vyrábí více, než staèí vstøebat domácí trh, u rostlinných
produktù není situace tak jednoznaèná. Pøebytky jsou hlavnì
v odvìtví cukru a pšenice. Rakouští zemìdìlci se obávají pøílivu nìkterých pøebytkových produktù na jejich trh z kandidátských zemí
a naopak urèité perspektivy vidí v možnostech odbytu zejména zpracovaných kvalitních produktù na trzích tìchto zemí, zvláštì zemí sousedících s Rakouskem.
Zemìdìlsví
ve svìtì
Rostlinná výroba
Ve skladbì osevních ploch mají trvale hlavní podíl obiloviny. Pro živoèišnou výrobu, zejména pro chov skotu, má podstatný význam pìstování pícnin s vysokým výnosem na orné pùdì (pøes 200 000 ha) rozsáhlé plochy kultivovaných a pøirozených trvalých travních porostù
na loukách a pastvinách (1,9 mil. ha, 57% podíl na zemìdìlské pùdì).
Prùmìrné hektarové výnosy základních plodin jsou nad úrovní EU
15, ale nedosahují špièkových výsledkù zemí s nejintenzivnìjší rostlinnou produkcí (Nizozemsko). Ve srovnání s tìmito zemìmi je však
Plochy plodin na orné pùdì (ha)
1990
1999
2000
Obiloviny
949 528
809 662
818 400
58,42
Luštìniny
53 750
49 146
44 400
3,55
Olejniny
40 844
129 764
…
9,36
– øepka olejná
40 844
64 775
51 800
4,67
– sluneènice
23 336
24 249
22 300
1,75
9 271
18 541
15 500
1,34
– tykev olejná
8 957
12 004
10 400
0,87
– mák
2 567
1 175
…
0,08
6 871
8 027
…
0,58
– sója
– rùzné
1)
Chmel
% z orné pùdy rok 1999
242
226
…
0,02
1 091
1 727
…
0,12
Brambory
31 760
23 180
23 700
1,67
Cukrovka technická
49 758
47 047
43 200
3,39
Krmná øepa
3 845
1 275
1 000
0,09
Zelenina
9 763
10 369
8 600
0,75
0,04
Technické plodiny
2)
Kvìtiny a okrasné rostl.
898
535
…
Jahody
891
1 489
…
0,11
204 242
203 121
205 100
14,66
0,68
Pícniny na orné pùdì
3)
Úhory bez podpory
Subvencované úhory (set-aside)
Orná pùda celkem
4)
5 925
9 366
12 100
14 616
97 075
98 700
7,00
1 406 394
1 385 845
1 382 000
100,00
saflor, len olejný, sezam a další maloobjemové olejniny
len na vlákno, konopí apod.
3)
kukuøice na silហa zeleno 76 485 ha, jetelotrávy 56 899 ha, vojtìška 7 376 ha, jetele 7 413 ha, tráva 51 608 ha,
rùzné pícniny na orné pùdì 3 340 ha
4)
èást tìchto ploch mùže být na základì smìrnic EU využita k pìstování nepotravináøských plodin – v roce 1999 byly
takové plodiny (konopí, sluneènice, øepka, heømánek apod.) pìstovány na 9 565 ha (asi 9,8 % ploch set-aside).
Prameny: Grüner Bericht 1999, s. 219;Mber. österr. Landw., 2000, è. 9, s. 574
1)
2)
$
Zemìdìlsví
ve svìtì
rostlinná produkce v Rakousku šetrnìjší k uchování zdravého pøírodního prostøedí, což je zøejmé z podstatnì menší spotøeby prùmyslových hnojiv (zvláštì dusíkatých) na hektar.
Produkce základních plodin v Rakousku (tuny)
1990
1999
Obiloviny celkem
5 289 752
4 806 140
4 500 000
– mìkká pšenice
1 306 353
1 317 759
1 251 250
–5,0
98 115
98 441
43 400
–55,9
1 520 554
1 152 801
244 117
152 381
117 810
1 620 237
1 699 584
1 851 651
+8,9
–
120 006
134 750
+12,3
162 002
268 860
219 331
–18,4
101 527
194 264
125 353
–35,5
57 462
64 066
54 960
–14,2
– tvrdá pšenice
– jeèmen
– oves
– kukuøice zrno
2)
– tritikale
Olejniny celkem
3)
– øepka olejná
– sluneènice semeno
– tykev olejná
2000
Zmìna 2000:1999 v %
1)
–7,7
–25,8
–22,7
3 013
10 529
6 175
–41,2
Brambory rané a èasné
278 031
340 692
305 832
–10,2
Brambory pozdní
515 505
371 037
388 777
+4,8
Cukrovka technická
2 494 366
3 216 731
2 559 600
–20,4
Silážní kukuøice
4 289 257
3 728 567
3 530 673
–5,3
pøedbìžný údaj
2)
od 1995 zahrnuta CCM (corn-cob-mix)
3)
produkce sójových bobù v r. 2000: 32 843 t, prùmìr let 1991–2000: 58 437 t
Pramen: Grüner Bericht 1999,s.220; Mber. õsterr.Landw., 2000, è. 12, s. 789
1)
Prùmìrné hektarové výnosy základních plodin v Rakousku (t . ha –1)
1990
Obiloviny celkem
5,58
1995
5,51
1998
5,70
1999
5,95
– mìkká pšenice
5,12
5,13
5,15
5,48
– tvrdá pšenice
4,25
3,88
3,96
4,93
– žito
4,26
4,09
3,99
3,90
– ozimý jeèmen
5,81
5,12
5,12
5,39
– jarní jeèmen
4,90
4,25
4,26
4,42
– oves
3,94
3,96
4,05
4,29
8,18
8,50
9,61
9,60
–
4,51
4,95
5,09
Ozimá øepka olejná
2,49
3,01
2,48
2,97
Jarní øepka a øepice
2,38
2,34
1,78
1,92
Sluneènicové semeno
2,46
2,14
2,57
2,64
Tykev olejná semeno
5,30
6,00
8,70
8,80
23,43
22,86
26,26
29,70
– kukuøice zrnová
1)
– tritikale
Brambory rané a èasné
Brambory pozdní
25,91
29,73
32,78
34,20
Cukrovka technická
44,35
48,99
54,14
55,05
Silážní kukuøice
40,04
43,87
48,71
48,75
od r. 1995 vèetnì corn-cob-mix
Pramen: Grüner Bericht 1999, s. 220
1)
Produkce ovoce v Rakousku 1990–1999(1 000 t)
1990
Ovoce celkem
1995
1998
1999
562,1
656,7
699,1
– z intenzivních ploch
137,5
181,8
180,0
221,5
– z extenzivních ploch
424,6
474,9
519,1
458,5
1)
680,0
Jablka celkem
337,8
384,0
416,5
409,7
Hrušky celkem
100,6
123,6
132,3
114,0
84,5
115,9
116,1
116,7
39,3
33,4
34,2
39,6
Peckové ovoce
Bobuloviny celkem
2)
bez jahod
2)
bílý, èervený a èerný rybíz, angrešt, maliny, ostružiny
Poznámka: produkce všeho ovoce (bez jahod) na obyvatele 84 kg (rok 1999)
Pramen: Grüner Bericht 1999, s. 222
1)
%
Produkce vína
1990
1995
1997
1998
1999
Plocha vinic celkem, ha
18 188
56 979
56 979
56 979
56 979
– z toho plodící (sklízené)
54 942
48 552
47 729
47 928
47 926
Výnos vína hl/ha
57,6
45,9
37,8
56,4
58,5
Produkce vína, 1 000 hl
3 166,3
2 229,0
1 801,8
2 703,2
2 803,4
– bílé, 1 000 hl
2 562,7
1 809,9
1 277,7
2 093,3
2 093,4
603,6
419,1
524,0
710,1
710,0
– èervené, 1 000 hl
Poznámka: nejvìtší plocha vinic je ve spolkové zemi Dolní Rakousko (32 879 ha, tj. 57,7 %) s roèní produkcí
1 865,6 tis. hl, tj. 66,5 % (údaje za rok 1999); produkce na obyvatele 34,6 litrù
Pramen: Grüner Bericht, s.221
Produkce zeleniny
Plocha, ha
Plocha, ha
1)
2)
Sklizeò celkem, t
1996
9 701
12 386
394 101
1997
8 894
12 726
457 801
1998
9 453
12 197
411 180
1999
10 071
13 111
527 960
2000
8 636
13 008
498 832
Prùmìr 1999–2000
9 351
12 686
457 975
1)
sklizeò jednou do roka
sklizeò vícekrát do roka
Poznámka: produkce v letech 1999–2000: zelí 51 509 t; okurky 39 239 t; mrkev 51 432 t; saláty 52 527 t; rajèata
19 674 t, èínské zelí 28 803 t; produkce zeleniny celkem na obyvatele 58 kg
Pramen: Mber. õsterr. Landw., 2000, è.12, s.793
2)
Živoèišná výroba
Zemìdìlsví
ve svìtì
Dominantním odvìtvím živoèišné výroby je chov skotu pro maso
i mléko, který má dlouhodobou tradici ve šlechtitelství a dobré podmínky pro chov ve zdravém pøírodním prostøedí. Intenzita chovu zvíøat podle poètu VDJ na 100 ha zemìdìlské pùdy (82 VDJ) v roce 1997
je pod prùmìrem EU (90 VDJ) a hluboko pod úrovní Nizozemska (382
VDJ) nebo Belgie (319 VDJ), ale vyšší než v Øecku, Španìlsku, Francii, Itálii, Portugalsku, Finsku a Švédsku. Koncentrace chovu zvíøat
v jednom podniku je podstatnì nižší než v prùmìru EU a èlenských
státù (kromì Øecka a Portugalska). Prùmìrná užitkovost dojnic
4 716 kg mléka je pod úrovní EU 15 (5 666 kg) a vìtšiny èlenských
státù s výjimkou Irska a Øecka. V pøepoètu na obyvatele je však produkce všech živoèišných výrobkù (až na drùbeží maso) relativnì vysoká a dostateèná pro zásobování vnitøního trhu.
Stavy hospodáøských zvíøat v Rakousku (poèet zvíøat v 1000, stav koncem prosince)
1995
1999
2 326
2 153
2 155
706
698
621
20,6
3 706
3 433
3 348
247,9
Ovce
365
352
339
10,4
Kozy
54
58
56
1,7
Konì
73
74
…
2,2
Slepice nosnice
5 937
5 580
…
402,9
Drùbež celkem
12 000
14 000
…
1 010,8
Skot celkem
– dojnice
Prasata
1)
2000
Poèet na 100 ha
1) 2)
63,7
stav v roce 1999
skot, dojnice, konì, ovce a kozy: poèet zvíøat na 100 ha zemìdìlské pùdy; prasata, drùbež, slepice na 100 ha orné
pùdy
Poznámka: prùmìrný poèet zvíøat na jeden zemìdìlský podnik s pøíslušným chovem (r. 1997) v Rakousku ve srovnání s EU: skot 20 (EU prùmìr 47, Nìmecko 55, Nizozemsko 85); dojnice 8 (EU prùmìr 24, Nìmecko 28, Nizozemsko 44); prasata 37 (EU prùmìr 106, Nìmecko 118, Nizozemsko 723)
Pramen: EUROSTAT, Thema 5, rok 2001, è. 10, 11,12
2)
&
Produkce živoèišných výrobkù v Rakousku (1 000 t)
1995
1996
1997
1998
1999
802
842
834
866
884
– hovìzí a telecí
209
239
221
210
219
27,06
– vepøové
454
462
465
488
500
61,79
– drùbeží
12,73
Maso celkem
kg/na obyvatele
109,24
99
98
104
107
103
– ovèí a kozí
7
7
8
8
7
0,87
– koòské
1
1
1
1
1
0,12
3 168
3 055
3 106
3 276
3 349
413,87
Mléko kravské
2 292
2 392
2 419
2 448
2 537
313,40
– % tržní produkce
– prodáno
72,35
78,30
77,88
74,73
75,70
–
– prùm. dojivost, kg
4 217
4 346
4 510
4 548
4 716
–
103
98
100
99
…
12,23
271
275
275
275
…
–
1)
Vejce slepièí
– prùm. snáška, kusy
užití celkové produkce mléka r. 1999: dodáno na trh 75,70 %, spotøeba na farmách jako potraviny 8,7 %, jako
krmiva 14,1 %, ztráty 1,5 %
1)
Poznámka:
Systém mléèných kvót EU:
1998/1999
1999/2000
– roèní kvóta pro Rakousko, 1 000 t…… 2 436,8
2 602,0
– dodáno do mlékáren,1 000 t ………….
2 543,8
2 621,4
– pøekroèení kvóty EU, 1 000 t …………
+106,9
19,3
– plnìní kvóty EU, %…………………..
104,4
100,7
Nejvìtším výrobcem mléka v Rakousku je spolková zemì Horní Rakousko,
kde v roce 1999 dosáhla hrubá produkce 1 029 tis. t (30,7 %) pøi prùmìrné
dojivosti 4 779 kg/dojnici. Nejvyšší dojivost 5 522 kg/dojnici byla zaznamenána ve Vorarlbersku, ale tato zemì se podílela na celorakouské produkci mléka
jen 4,4 %.
Pramen: Grüner Bericht 1999, s.225
Zemìdìlsví
ve svìtì
V Rakousku se do letošního èervence nevyskytl žádný pøípad BSE.
Od ledna do èervna 2001 byly provedeny u 4 461 rizikových kusù
skotu a 90 905 kusù zdravého skotu testy, nebyl zjištìn žádný pozitivní pøípad.
Spolková vláda projednávala letos na jaøe problém finanèní úhrady
ekonomických škod a nákladù na naøízená opatøení v souvislosti
s BSE (rychlotesty, náhrada masokostních mouèek v krmivech atd.),
které byly odborníky pùvodnì vyèísleny na 1,5 mld. ATS. Nakonec
vláda redukovala celkovou sumu státních výdajù na 700 mil. ATS roènì. Ze spolkového rozpoètu bude financováno 200 mil. ATS, z fondu
katastrof 250 mil. ATS (z toho pøipadá 60 % na stát a 40 % na spolkové zemì) a zbývajících 250 mil. ATS bude hrazeno ze zvýšených poplatkù jatek.
Ve veterinárních službách pùsobí celkem 1 728 veterinárních lékaøù,
z nichž je 246 zamìstnáno ve veøejných službách, ostatní mají soukromou praxi. Výdaje zemìdìlcù na medikamenty, inseminaci a veterinární služby dosáhly podle úèetních výkazù podnikù v roce 1999
celkem 1,48 mld. ATS.
Biologické zemìdìlství
Rozvoj biologického zemìdìlství v Rakousku pøedèil všechny evropské zemì pokud jde o poèet podnikù hospodaøících podle zásad biologického (organického) zemìdìlství i pokud jde o podíl zemìdìlské
pùdy obdìlávané tímto zpùsobem. V roce 1999 patøilo do skupiny
biologického zemìdìlství asi 20 000 podnikù, z nichž 18 962 bylo
podporováno v rámci ÖPUL (to je 8,5 % podnikù). Ostatní podniky
nejsou zaøazeny do podpùrných opatøení, protože mají výmìru menší
než 2 ha a nevztahuje se na nì pøísná kontrola AMA, která je podmínkou pro získání subvencí. V roce 1999 bylo podporováno z titulu biologického hospodaøení celkem 267 993 ha, což je 10 % zemìdìlské
pùdy (bez alpských luk a pastvin, které jsou vyòaty z této podpory,
protože jsou subvencovány z jiného titulu). V biologickém zemìdìlství pøevažuje produkce krmiv s odpovídajícím chovem hospodáøských
zvíøat. V sortimentu bioproduktù pøevažuje hovìzí maso a mléko.
Z celkového množství bioproduktù vyrobených v Rakousku se asi
jedna tøetina exportuje.
'
V roce 1999 šlo na export 30 mil. litrù mléka, 3 000 t brambor,
1 000 t karotky, 1 200 t cibule a další bioprodukty. Celkové pøíjmy
z tohoto exportu dosáhly za rok asi 500 mil. ATS.
Podle údajù INVEKOS (Integrierte Verwaltungs und Kontrollsystem)
držely biopodniky celkem 104 182 dojnic a 65 096 kojných krav, což
je 14 % z celkového stavu dojnic a 30 % z celkového stavu kojných
krav. Nejvìtší poèet biopodnikù je ve spolkové zemi Tyrolsko (4 681),
následuje Štýrsko (3 351) a Dolní Rakousy (2 905). Od roku 1995 se
poèet podporovaných biopodnikù v celém Rakousku zvýšil o 3 044,
to je o 19 %.
Ekonomická situace zemìdìlského odvìtví
Zemìdìlsví
ve svìtì
Výroèní Zelená zpráva rakouského ministerstva zemìdìlství hodnotí
každým rokem podrobnì vývoj všech základních ekonomických ukazatelù sektoru a pøípadné pøíèiny nìkterých nepøíznivých trendù.
Rakouské zemìdìlství muselo po vstupu zemì do EU èelit silnému
konkurenènímu tlaku ostatních èlenských státù EU. Pøizpùsobení
spoleèné zemìdìlské politice pøineslo vedle vìtší ochrany trhu a pøíspìvku z fondù EU na podporu zemìdìlství také øadu negativ. Všeobecnì se snížily maloobchodní ceny potravin, ale ještì více klesly nákupní ceny zemìdìlských produktù. Zemìdìlcùm hrozil kolaps
v dùsledku prudkého snížení dùchodù. Aby se zabránilo zruinování
mnoha podnikù, pøípadnì celého sektoru, byl zaveden vedle všech
bìžných podpùrných opatøení na pøechodnou dobu ètyø let zvláštní
degresivní kompenzaèní pøíspìvek, který mìl zemìdìlským podnikùm
vyrovnávat pøípadné škody vyvolané zapojením do spoleèného zemìdìlského trhu a náhlým poklesem domácích zemìdìlských cen. Rakousko získalo pro zemìdìlství ještì další pøechodná opatøení, napøíklad vyplácení podpory na dobu 10 let pro oblasti s nejhoršími pøírodními podmínkami (pøedevším v horských a podhorských oblastech). Pøes všechny úlevy se ekonomická situace zemìdìlského sektoru nevyvíjela od vstupu do EU pøíznivì a nebyla pøekonána ani
v roce 1999.
Podle Výzkumného národohospodáøského ústavu WIFO byl celkový
ekonomický výnos rakouského zemìdìlství v roce 1999 o 22 % nižší
než v roce 1995, dùchody v pøepoètu na jednoho plnì zamìstnaného
zemìdìlce klesly o 11 % a z odvìtví odešlo asi 11 % pracovních sil.
V roce 2000 došlo podle velmi pøedbìžných odhadù (pøes všeobecnì
známé problémy evropského zemìdìlství s hovìzím masem)
k lehkému ozdravení ekonomiky rakouského zemìdìlství. Tìžké ztráty z let 1996–1999 však pravdìpodobnì nebyly ani v roce 2000 pøekonány. Kvalifikovaný pøehled o vývoji ekonomiky se teprve zpracovává a bude obsažen v Zelené zprávì 2000, která vyjde na podzim
2001. Nyní jsou k dispozici údaje za rok 1999.
V roce 1999 klesl celkový dùchod v zemìdìlství a lesnictví proti pøedchozímu roku o 3 % (po poklesech ve tøech pøedchozích rocích)
a hodnota finální zemìdìlské a lesní produkce klesla o 1 % na celkem
62,4 mld. ATS (zemìdìlství 48,8 mld. ATS, lesnictví 13,6 mld. ATS).
Zatímco odvìtví živoèišné výroby utrpìlo ztráty hlavnì kvùli krizi na
trhu vepøového masa, rostlinná výroba zaznamenala rùst. Pøímé dotace zemìdìlským podnikùm byly sníženy o 6,7 mld. ATS na 17,3 mld.
ATS. Podíl zemìdìlství a lesnictví na hrubém domácím produktu zùstal na úrovni 1,4 %. Podle WIFO poèet osob plnì zamìstnaných
v sektoru klesl o 2,3 % na 145 900 a jejich podíl na celkové zamìstnanosti klesl ze 4,2 % na 4,1 %. V agrárním obchodu byl zaznamenán úspìch, nebo hodnota exportu se zvýšila o 15,7 %, zatímco hodnota jen o 3,1 %. Obchod se zemìdìlskými produkty a potravinami
byl nadále deficitní, ale pasivní saldo se snížilo z 20 mld. na
16 mld. ATS. Vnitøní obchod s potravinami prodìlává velké zmìny
smìrem k mimoøádnì vysoké koncentraci. V roce 1999 tento trend
pokraèoval a pro malé zemìdìlce je stále obtížnìjší garantovat adekvátní dodávky produktù. Rostoucí ekologické pøístupy rakouských
obyvatel a jejich vyšší citlivost s ohledem na nezávadnost potravin,
pùvod produktù, výrobní metody a èerstvost potravin však na druhé
stranì poskytují dobrou pøíležitost pro odbyt místních vysoce kvalitních zemìdìlských produktù.
Hlavní výsledky zemìdìlského a lesního sektoru za rok 1999
Hodnota finální produkce ............................................... 62,4 mld. ATS
z toho zemìdìlství ......................................................... 48,8 mld. ATS
lesnictví .............................................................. 13,6 mld. ATS
Pøímé platby (dotace) ...................................................... 17,3 mld. ATS
Èistá pøidaná hodnota (pøíspìvek agrárního sektoru
k národnímu dùchodu) .................................................. 31,2 mld. ATS
Vývoj èistého dùchodu agrárního sektoru ................................. –3,0 %
Podíl sektoru na hrubém domácím produktu ............................. 1,4 %
Vývoj cen placených výrobcùm ................................................... –1,7 %
z toho zemìdìlské produkty ...................................................... –2,1 %
døevo .................................................................................. ±0,0
Pracovní síly (plnì zamìstnané) .............................................. 145 900
z nich rodinné pracovní síly ................................................... 120 100
Vývoj poètu pracovníkù ................................................................... –2,3
Podíl sektoru na celkové zamìstnanosti ..................................... 4,1 %
Poznámka: všechny procentní zmìny v roce 1999 ve vztahu k roku 1998
Pramen: Grüner Bericht, WIFO (pøedbìžné hdnoty)
Zemìdìlsví
ve svìtì
Prùmìrné dùchody sektoru zemìdìlství a lesnictví v pøepoètu na jeden podnik se v Rakousku za rok 1999 proti pøedchozímu roku snížily o 3,8 % na 254 804 ATS a na rodinnou pracovní sílu o 3,1 % na
155 609 ATS. K takovému poklesu došlo pøedevším kvùli snížení tzv.
degresivních kompenzaèních plateb, které byly poskytovány rakouským zemìdìlcùm v rámci pøechodného období po vstupu do EU,
a poklesu cen na trhu prasat. Na druhé stranì zvýšení výnosù
z prodeje mléka, pšenice, kukuøice, brambor, zeleniny a døeva èásteènì kompenzovalo ztráty. Výdaje podnikù byly o nìco vyšší než
v roce 1998.
Subvence a dotace z veøejných zdrojù (ze státního rozpoètu, z prostøedkù spolkových zemí a EU) v pøepoètu na jeden zemìdìlský podnik byly v roce 1999 o 7,2 % nižší a èinily v prùmìru 166 011 ATS,
na jednu rodinnou pracovní sílu 101 383 ATS a na l ha zemìdìlské
pùdy asi 7 990 ATS. Zatímco na základì plateb z ekologického programu vlády (ÖPUL) se podpora podnikù v roce 1999 dále zvyšovala,
došlo k dalšímu plánovanému zkrácení (témìø odbourání) pøechodných kompenzaèních plateb.
Subvencování zemìdìlství a lesnictví v roce 1999
Politika rakouské vlády zahrnuje pomìrnì vydatnou podporu zemìdìlského sektoru. Zemìdìlská politika se øídí po vstupu Rakouska do
EU pøedevším zásadami spoleèné zemìdìlské politiky, ale souèasnì
zahrnuje nìkterá národní specifická opatøení vycházející z jedineèných podmínek zemì. Na financování se podílejí v podstatì tøi zdroje: státní (federální) rozpoèet, spolkové zemì a spoleèný zemìdìlský
fond EU. V roce 1999 se na celkové sumì 26,7 mld. ATS podílely stát
6,4 mld. ATS, spolkové zemì 6,7 mld. ATS a EU 13,6 mld. ATS (24,0 %
: 25,2 % : 50,8 %). Úhrnná výše podpory zemìdìlského a lesního odvìtví se za období 1995 až 2000 postupnì snižovala, což se pøièítá
hlavnì postupnému omezování zvláštních podpor, které byly poskytovány bìhem tzv. pøechodného období pro plné pøizpùsobení rakouské zemìdìlské politiky Evropské unii, které trvalo pøibližnì 5 let.
Z celkové sumy podpory zemìdìlství a lesnictví v roce 1999 pøipadalo 23,4 % na vyrovnávací platby a prémie podle pravidel spoleèné
zemìdìlské politiky; 28,1 % na strukturální opatøení; 32,2 % na ekologická opatøení a zlepšení kvality; 16,3 % na rùzné úèely (subvencování skladovacích nákladù; podporu marketingu a zpracování, podporu lesnictví, náklady na výzkum, poradenství a vzdìlání; degresivní vyrovnávací pøíspìvky, náhrady škod, pojištìní proti krupobití atd.).
Agrární obchod mezi Èeskou republikou a Rakouskem
Podle Èeského statistického úøadu je Èeská republika ve vztahu
s Rakouskem dlouhodobì èistým dovozcem zemìdìlských produktù
a potravin. Význam agrárního obchodu na celkovém obchodu ÈR
s Rakouskem vyplývá z relativnì malého podílu na exportu (1,86 %
Vývoj podpory rakouského zemìdìlství a lesnictví za období 1995–2000 (mil. ATS)
1995
1996
1997
1998
1999
Celková podpora pro zemìdìlství a lesnictví
36 845
32 169
29 012
28 353
26 661
24 700
2000
– prostøedky EU
13 581
14 868
13 468
14 016
13 558
12 838
– prostøedky spolk. státu
14 733
10 211
8 732
7 487
6 421
6 132
– prostøedky spolk. zemí
8 531
7 090
6 813
6 849
6 682
5 730
24 772
22 667
20 299
18 579
17 341
…
26 773
24 441
21 963
21 133
18 598
…
1)
Pøímá podpora vyplacená zemìdìlcùm
– podle WIFO
2)
– podle BMLFUW
2)
pøedbìžný rozpoèet, bez èástky asi 3 mld. ATS, která mùže být podle rakouského finanèního zákona uvolnìna na
základì zmocnìní vlády
2)
definice pøímých plateb podle BMLFUW (ministerstva zemìdìlství): všechny podpory, které jdou na konto zemìdìlcù, jsou považovány za pøímé podpory (platby); v údajích WIFO nejsou do pøímých plateb zapoèítány pøíspìvky
na investice a subvencování úroku pro podniky
Pramen: Grüner Bericht, s. 268
1)
Podpora rakouského zemìdìlství a lesnictví z veøejných prostøedkù podle opatøení, rok 1999 (mil. ATS)
Podpùrná opatøení
EU
Vyrovnávací platby a prémie podle spoleèné zem. politiky
Spolkový stát
(Bund)
Spolkové zemì
(Länder)
Celkem
6 082,5
66,3
88,8
6 237,6
Náklady a pøíspìvek na skladování
1 075,1
34,4
–
1 109,5
Ekologická opatøení šetøící životní prostøedí
3 669,9
2 572,4
1 898,4
8 140,7
8,1
210,9
218,8
437,8
1 579,54
2 900,6
3 019,2
7 499,3
578,5
1 328,8
887,3
2 784,6
86,0
287,7
506,6
880,3
–
260,0
751,7
1 011,7
1 313,9
Zlepšení kvality rostlinných a živoèišných produktù
Strukturální opatøení
– vyrovnávací pøíspìvek
– investice jednotlivcù a kolektivù
1)
– doprava ve venkovských oblastech
– opatøení v oblastech, cíle l a 5b
489,6
483,7
340,7
Podpora lesnictví
60,6
248,6
153,4
462,6
Výzkum, vzdìlání a poradenství
10,5
229,1
840,8
1 080,5
Rùzné formy podpory
Celková suma
1 072,2
158,5
462,6
1 393,2
13 558,4
6 420,8
6 682,0
26 661,2
1)
zahrnuje také èistì národní prémie na plochy a zvíøata
Prameny: BMLUFW, Rechnungsabchluss 1999 (EU und Bund); Mitteilungen derBundesländer, Verwendungsnachweis der AMA; Grüner Bericht, s. 151
Zemìdìlsví
ve svìtì
v roce 2000) a pomìrnì vìtšího podílu na importu (4,45 % v roce
2000). Zatímco v roce 2000 a 1999 se dosáhlo podle naší statistiky
obratu smìrem k aktivnímu saldu celkového obchodu s Rakouskem,
byl i v tìchto dvou letech agrární obchod deficitní.
V agrárním zahranièním obchodu se respektuje bilaterální Dohoda
o provádìní Smlouvy o ochranì údajù o pùvodu, oznaèení pùvodu
Vývoj obchodu ÈR s Rakouskem v období 1997–2000 (mil. CZK)
Obchod
celkem
Agrární obchod
celkem
Živá zvíøata
a potraviny
Nápoje
a tabák
Export do Rakouska
1997
46 361
1 096
905
155
1998
53 505
938
728
184
1999
59 684
1 032
851
150
2000
66 933
1 244
1 076
123
Import z Rakouska
1997
52 488
2 210
1 926
222
1998
54 437
2 294
1 939
215
1999
55 878
2 482
2 011
322
2000
61 419
2 736
2 135
436
Saldo
1997
–6 127
–1 114
–1 021
–67
1998
–932
–1 356
–1 211
–31
1999
+3 806
–1 450
–1 160
–172
2000
+5 514
–1 492
–1 059
–313
Pramen: Roèenka zahranièního obchodu Èeské republiky, ÈSÚ listopad 2000; výpoèty ÚZPI
Živoèišné
a rostlinné tuky
36
26
31
45
62
140
149
165
–26
–114
–118
–120
Zemìdìlsví
ve svìtì
a jiných oznaèení zemìdìlských a prùmyslových výrobkù odkazujících na pùvod, která vstoupila v platnost 17. 7. 1979.
Prameny:
Grüner Bericht 1999, Bundesministerium für Land und Forstwritschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft, Wien 2000
The agricultural situation in the European union. 1999 Report, Brussels 2001
Statistisches Jahrbuch über Ernährung, Landwirtschaft und Forsten
2000
Ländlicher raum, 2001, è. 1–6
Der Fõrderungsdienst, 2000, è. 9
Marktbericht Getreide und Ölsaaten, 2000, è. 11
Monatsberichte über die österreichische Landwirtschaft, 2000, è. 12
Internet http://www.export.cz/jtiok00/71/71_2.htm, http://www.bmlf.gv.at
Zahranièní obchod Èeské republiky – Roèenka 1999, vol. 1, ÈSÚ listopad 2000
Zpracovala: J. Javùrková, ÚZPI ([email protected])
Pokrok v pøípravì programu
SAPARD v kandidátských
zemích
Vìtšina kandidátských zemí
støední a východní Evropy
pravdìpodobnì dostane z pøedvstupních fondù EU na program SAPARD finanèní pøíspìvek už koncem roku 2001.
Poznatky
ze svìta
Èlenským státùm EU byla
vyplacena pøedbìžná
kompenzace za škody
zpùsobené SLAK
Evropská unie vyplatila dopøedu èlenským státùm urèité
odškodné za ztráty zpùsobené
rozšíøením slintavky a kulhavky v cel-kové sumì 400 mil.
EUR, z níž dostaly Velká Británie 355 mil. EUR, Nizozems ko 3 9 m i l . E U R, F r a n c i e
3,3 mil. EUR a Irsko 2,7 mil.
EUR.
Výjimkou jsou tøi zemì (Maïarsko, Slovensko, Rumunsko), jejichž
národní agentury pro øízení programu budou akreditovány Komisí
EU až na jaøe 2002. Toto stanovisko je obsaženo ve výroèní zprávì
o souèasné situaci a vyhlídkách programu SAPARD, kterou uveøejnila Komise tento mìsíc. Podle pøedstavitelù Komise by mohly dvì zemì
(Litva a Lotyšsko) dostat pøíspìvek bìhem nìkolika nejbližších týdnù, o nìco pozdìji Polsko a ke konci roku má pøijít na øadu Èeská
republika a Slovinsko. První zálohu 13 mil. EUR už v kvìtnu dostalo
Bulharsko na realizaci urèitých opatøení a také Estonsko (3 mil. EUR).
Komise potvrdila, že skonèilo interní jednání o koneèném termínu
pro využití fondù nespotøebovaných bìhem roku 2000, který má vypršet do konce roku 2003. Tento oddálený poslední termín pro výplatu nevyužitých pøíspìvkù musí být ještì potvrzen v bilaterálních roèních dohodách 2001 se zemìmi støední a východní Evropy.
Zemìdìlský komisaø EU Franz Fischler zdùraznil dlouhodobý pøínos
projektu SAPARD pokud jde o zkušenosti se spravováním fondù, takže kandidátské zemì budou po vstupu do EU schopny snadnìji realizovat mechanismus podpor v rámci spoleèné zemìdìlské politiky.
V hodnotící zprávì se uvádí, že kandidátské zemì uèinily v roce 2000
velký pokrok pøi konstruování systémù vhodných pro zacházení
s nástroji SAPARD, aby prostøedky mohly být správnì využity.
F. Fischler také pøipomenul, že kandidátské zemì vynaložily velké
úsilí a že ze strany orgánù EU byly podhodnoceny práce potøebné pro
kvalitní pøípravu agentur SAPARD. Dosažený pokrok umožòuje, aby
peníze z fondù EU na realizaci programù byly uvolnìny už v nejbližší
dobì. V Estonsku se konal „akreditaèní semináø“ (18. až 21. èervence) se zvláštním zøetelem na výmìnu informací se zemìmi, které již
dokonèily nutné kroky k zahájení programu, jmenovitì s Bulharskem
a Estonskem.
Roèní orientaèní pøíspìvky z fondù EU pro jednotlivé zemì zùstávají
beze zmìny (údaje v mil. EUR a stálých cenách r. 2000 pro celé období): Bulharsko 53,026; Èeská republika 22,445; Estonsko 12,347;
Maïarsko 38,713; Litva 30,345; Lotyšsko 22,226; Polsko 171,603;
Rumunsko 153,603; Slovinsko 6,447; Slovensko 18,606; celkem
529,00.
Plné znìní výroèní zprávy na adrese:
http://europa.eu.int/comm/agriculture/publi/reports/sapard2000/index_en.htm
Agra Focus, 2001, è. 66, s. 33–34
(Jav)
Pøi stanovení tìchto pøíspìvkù se vycházelo z pøedpokladu, že Unie
uhradí nejménì 60 % škod, které byly vyèísleny v jednotlivých èlenských státech. Komise EU však zdùraznila, že koneèný celkový pøíspìvek pøipadající na jednotlivé státy bude stanoven teprve tehdy, až
budou provedeny finanèní a veterinární kontroly v pøíslušných zemích a až obdrží definitivní oficiální návrhy na odškodné. Pøedem
poskytnuté pøíspìvky se tedy mají považovat za pøedbìžnou splátku.
!
Stálý veterinární výbor se pøimlouval za to, aby podpory byly vyplaceny už v polovinì èervence.
Výpoèty Komise zahrnují do ztrát zvíøata, která musela být poražena
do 30. èervna 2001. Velká Británie nahlásila 2,70 mil. ovcí,
535 000 kusù skotu a 125 000 prasat nucenì poražených a likvidovaných kvùli SLAK. V pøípadì Irska se jedná o 47 300 ovcí, 1 000 kusù
skotu, 5 300 prasat a 1 300 koz, zatímco ve Francii byly zaregistrovány vynucené porážky 67 000 ovcí, 1 300 kusù skotu a témìø 10 000
prasat. Náhradu škody Komise kalkuluje na základì odhadu prùmìrné hodnoty poraženého zvíøete nebo se kalkuluje na základì hodnoty
udané národním oprávnìným úøadem. Odškodné však nemùže být
vyšší než hodnota (cena) vyhlášená Komisí. Toto pravidlo je pro èást
pøíjemcù podpory nepøíjemné. Tak Francie udala prùmìrnou cenu ovce
v jateèné hmotnosti 76 EUR; standardní cena, kterou vypoèítala Komise, je však 100 EUR. Také ceny skotu v jateèné hmotnosti udané
irskou a nizozemskou vládou byly pod cenou Komise. Nizozemsko pøi
národní prùmìrné cenì 751 EUR za kus skotu se muselo spokojit se
60 % prùmìrné ceny stanovené Unií, Irsko pøi národní cenì 635 EUR
dostalo ještì menší odškodné, zatímco Británie a Francie s vyšší národní cenou mohla dostat za kus skotu odškodné rovnající se cenì
1 000 EUR, kterou Komise uznala jako základní cenu. Na dotazy
o odškodném Komise potvrdila, že prùmìrné ceny poražených zvíøat
v rámci potírání SLAK budou ještì pøi dalším procesu vyplácení náhrad korigovány. Komise dále oznámila, že pøi výpoètu ceny poražených hospodáøských zvíøat rozhodnì vycházela z cen, které platily
v den porážky zvíøat.
Poznatky
ze svìta
Agra Eur., 2001, è. 34, s. EN/8
Pokrok ekologického
zemìdìlství v EU
Z aktuálních statistických údajù Ústavu ekologie a Zemìdìlství (Stiftung Ökologie & Landbau – SÖL) vyplývá, že ekologické zemìdìlství v EU se pomìrnì rychle rozšiøuje, i když
podle nìkterých obhájcù tohoto systému hospodaøení (zvláštì podle nìmecké ministrynì
zemìdìlství R. Künastové) by
mìl být pokrok ještì výraznìjší.
(Jav)
Na konci roku 2000 obdìlávalo témìø 130 000 podnikù celkem
3,7 mil. ha zemìdìlské pùdy podle zásad ekologického zemìdìlství.
Z celkového poètu zemìdìlských podnikù v EU je to 1,9 %
a z celkového plochy zemìdìlské pùdy 2,9 %. Jedna tøetina ekopodnikù a více než jedna ètvrtina ekologicky obdìlávané zemìdìlské pùdy
EU se nachází v Itálii. Avšak nejvìtší podíl ekoprodukce na celkové
produkci je v Rakousku, kde ekologickým zpùsobem hospodaøí 7 %
zemìdìlských podnikù, které obdìlávají 8 % zemìdìlské pùdy.
V Nìmecku hospodaøí ekologickým zpùsobem 3 % podnikù na 3,2 %
celkové výmìry zemìdìlské pùdy. SÖL dále uvádí s odvoláním na údaje
Dr. N. Lampkina v Organic Centre Wales, že výmìra ekologicky obdìlávané pùdy v EU se od roku 1995 do roku 2000 zvìtšovala roènì
v prùmìru o 25 %. V roce 2000 se však tempo rozšiøování ekologického zemìdìlství zpomalilo. Pro rok 2001 SÖL poèítá s obnovením
rychlého pøírùstku. Vychází z pøedpokladu, že krize BSE vede
k posílení zájmu spotøebitelù o zdravé potraviny a že vlády èlenských
Ekologické zemìdìlství v Evropské unii (stav 31. prosince 2000)
Belgie
Plocha ekologicky
Podíl z celkové
Poèet
Podíl z celkového
obdìlávané pùdy, ha
plochy zem. pùdy, %
ekopodnikù
poètu podnikù, %
20 263
1,5
628
Dánsko
165 258
6,2
3 466
0,9
5,5
Nìmecko
546 023
3,2
12 732
2,9
Finsko
147 423
6,8
5 225
6,6
Francie
370 000
1,3
9 360
1,4
0,6
Øecko
24 800
0,7
5 270
472 515
2,6
3 182
1,4
Irsko
32 355
0,8
1 014
0,8
Itálie
1 040 377
7,0
49 790
2,1
1 030
0,8
51
1,7
Vel. Británie
Lucembursko
Nizozemsko
Rakousko
Portugalsko
Švédsko
27 820
1,4
1 391
1,5
271 950
8,0
19 031
7,1
50 002
1,3
763
0,2
171 682
6,3
3 329
3,7
Španìlsko
380 838
15
13 424
1,1
EU celkem
3 722 336
2,9
128 556
1,9
"
státù budou intenzivnìji podporovat ekologický smìr zemìdìlské
a potravinové produkce.
Mezinárodní obchodní centrum (ITC) uveøejnilo aktuální údaje o obratu ekopotravin na mezinárodních trzích. Celkový obrat tìchto produktù dosáhl v roce 2000 asi 20 mld. EUR (39,1 mld. DEM), což je
dvojnásobek proti roku 1997. V Evropì dosáhl obrat ekoproduktù
v kalendáøním roce 2000 asi 7 mld. EUR (13,7 mld. DEM), z nichž na
samotné Nìmecko pøipadá 2,8 mld. EUR (5,5 mld. DEM). ITC
z dosavadního vývoje vyvozuje, že v pøíštích letech by se prodej
ekoproduktù na evropských trzích mohl zvyšovat roènì o 20 %.
Agra Eur., 2001, è. 34, s. MM/l
Slovenská vláda schválila
tzv. zelené zprávy
Slovenská vláda projednala
v posledním srpnovém týdnu
tzv. zelené zprávy z jednotlivých odvìtví resortu.
Poznatky
ze svìta
Zprávu o zemìdìlství a potravináøství schválila bez pøipomínek, další
dva obdobné materiály o situaci v lesním a vodním hospodáøství pøijala s pøipomínkami. Ministerstvo zemìdìlství SR ve zprávì o zemìdìlství a potravináøství uvádí, že v roce 2000 se odvìtví zemìdìlské
prvovýroby podílelo na tvorbì hrubého domácího produktu
4,34 %. Podíl pøidìlených agrárních dotací na HDP èinil až 1,3 %.
Vedle pøedem øádnì schválených subvencí jsou v celkové sumì dotací zahrnuty také náhrady za škody zpùsobené suchem, z nichž agropodnikatelé dostali na založení úrody a eliminaci pøímých škod
2,9 mld. SKK. Zvýšení dotaèních podpor se promítlo do meziroèního
zlepšení celkového hospodáøského výsledku agrárního resortu; ztráta z roku 1999 ve výši 2,040 mld. SKK klesla v roce 2000 na
591 mil. SKK. Na zlepšení zemìdìlského dùchodu mìlo vliv také zmírnìní dlouhodobého otevírání cenových nùžek mezi vstupy a výstupy.
Loòské sucho ovlivnilo pokles hodnoty hrubé zemìdìlské produkce
z 51,4 mld. SKK r. 1999 na 44,3 mld. SKK. Napøíklad sklizeò obilovin
klesla z 2,829 mil. t na 2,201 mil. t. Kladem loòského hospodaøení je
rùst objemu investic v odvìtví z 5,8 mld. SKK na 7,4 mld. SKK. Pøesto
však opotøebení základních fondù prohloubilo ze 47,8 na 49 %. Potravináøi s výnosem 98,128 mld. SKK uzavøeli hospodaøení loòského
roku se ztrátou 411 mil. SKK, proti roku 1999 se ztráta potravináøského prùmyslu snížila o 514 mil. SKK.
Ro¾. Nov., 2001, è. 163, s. 1
Chemická desikace natì
brambor není vhodná pøi
stresu ze sucha!
Pro výnos a kvalitu skliznì je
nejpøíznivìjší dosažení zralosti pøirozenou, tj. fyziologickou
cestou.
(Jav)
(Jav)
Zemìdìlci jsou však èasto nuceni v ještì zelených, fyziologicky vysoce aktivních (a tím citlivých ke stresu) porostech brambor pøistoupit
k pøedèasnému ukonèení vegetace, aby bylo dosaženo požadované
kvality. V takových pøípadech se mohou vyskytnout potíže –
u nezralých hlíz dochází èasto k pøerušení látkové výmìny, což se
vyskytuje tím spíše, èím døíve je na znièena. Je tøeba si uvìdomit, že
rostlinì se tím navodí šok, který by se mìl pokud možno co nejvíce
zmírnit. Proto je dùležité, aby se na neodstraòovala pøi stresu rostlin ze sucha, nýbrž pøi dostateèné pùdní vlhkosti a zásobení rostlin
vodou.
Po obdobích sucha se musí èekat tak dlouho, až je ornice po srážkách
dostateènì provlhèená, deficit vody v rostlinách pomine a pøíznaky
vadnutí zmizí. To zpravidla nenastává ihned po dešti, ale až po nìkolika dnech od ukonèení období sucha.
Pøípravky urèené k desikaci natì (Reglone, Basta) se nesmìjí aplikovat ani pøi vysokých denních teplotách, ani za intenzivního sluneèního svitu. Postøiky by se mìly provádìt za mírného poèasí, nejlépe ve
veèerních nebo èasných ranních hodinách. Ranní postøiky mají tu
výhodu, že rostliny jsou díky rose svìží.
Rozsáhlé pokusy vìdeckých pracovníkù Univerzity Göttingen ve spolupráci s KTBL v Dethlingenu prokázaly, že pokud se pøípravek aplikuje za sucha na zvadlé listy, musí se pøedevším u brambor, které
nedosáhly plné fyziologické zralosti, poèítat s pøíslušnou reakcí hlíz.
Nevhodná aplikace pøípravku Reglone mùže podporovat hnìdnutí
cévních svazkù, v pøípadì nesprávné aplikace pøípravku Basta mùže
docházet k nekrotizaci pupkové èásti hlíz.
Top Agrar, 2001, è. 7, s. 60–63
(DK)
#
Biologická dezinfekce pùdy
Již nìkolik let pracují nizozemští odborníci na vývoji biologické metody, která by mìla sloužit k ochranì proti èetným
pùdním fytopatogenním houbám a háïátkùm.
Princip spoèívá v tom, že rozkládající se rostliny spotøebovávají kyslík. Vzduchotìsným uzavøením pùdního povrchu vzniká v pùdì nedostatek kyslíku, v jehož dùsledku vše živé hyne. Z pùvodcù chorob,
nacházejících se v hloubce 15 cm, bylo možné tímto zpùsobem zlikvidovat pøes 70 %, ale èasto i 100 % zástupcù hub r. Fusarium, Rhizoctonia, Sclerotinia, Verticillium a rùzných druhù háïátek.
Je zapotøebí nejménì 40 t organické hmoty. Pokusnì se dosud pìstovaly na zelené hnojení trávy, øedkev olejná, Tagetes, popø. byly na
pokusný pozemek navezeny. Vhodná doba je polovina èervna až konec
srpna, kdy jsou teploty nejvyšší a rozklad rostlinného materiálu mùže
probíhat rychle.
Za použití pluhu se materiál co možná nejrovnomìrnìji zapraví do
pùdy do hloubky 25–30 cm. Pùda není vìtšinou dostateènì vlhká, proto
je pøed zakrytím zapotøebí závlahy (30–50 mm). Zakrývací fólie musí
být alespoò 0,12 mm silná, okraje se musí pøekrývat. Speciálním pøístrojem se mìøí, jestli pùda již neobsahuje žádný kyslík. Pokud není
fólie poškozena, mìlo by toto opatøení pøinést za nìkolik týdnù požadovaný výsledek.
Nizozemští odborníci dokládají výsledky výzkumu na pìstování chøestu: po zapravení 100 t trávy 80 cm hluboko byl v následujícím roce
zjištìn výraznì lépe vyvinutý koøenový systém. Fuzárii bylo místo
61 % koøenù napadeno pouze 14 %.
Gemüse, 37, 2001, è. 5, s. 24
Proti nebezpeèí fuzarióz
chemickými pøípravky?
K ochranì proti parciální hluchosti klasù (Fusarium culmorum a F. graminearum) jsou
v souèasné dobì v SRN povoleny fungicidy Folicur, Caramba, Pronto plus a Juwel Top.
Poznatky
ze svìta
Dostateèného úèinku (mezi 45 a 70 % v nejlepším pøípadì) spoèívajícího ve snížení napadení a omezení tvorby mykotoxinù je však dosaženo pouze tehdy, pokud se aplikace uskuteèní v optimálním termínu. Fungicid totiž musí proniknout na nejcitlivìjší orgán – kvìt, resp.
blizny a tyèinky. Je zapotøebí, aby k ošetøení byla použita systémová
úèinná látka, která je rozvádìna od plev pøes tvoøící se obilku do klasového vøetena. Kvìty patøí k nejohroženìjším rostlinným orgánùm,
proto je nutné zajistit ochranu od konce metání do konce kvetení.
Vìdecké výzkumy však ukázaly, že úèinná látka je rozvádìna do listù
a stébel obilnin, zatímco do klasù to prokázáno nebylo. Proto také
snížení napadení a tím i možnost potlaèení tvorby mykotoxinù kolísá. Kromì známých pøíèin je zde tedy další faktor, který by mohl pìstitelùm objasnit nedostateènou jistotu úèinku.
Aplikace fungicidu ve fázi kvetení pšenice je nutná pouze pøi vysoké
pravdìpodobnosti infekce. Pomocí preventivních pìstitelských opatøení je zapotøebí riziko infekce klasù fuzárii snížit na co možná nejmenší míru. Pouze pìstování málo náchylných, v budoucnu snad i rezistentních odrùd pšenice, poskytuje potøebnou ochranu. Šlechtìní by
tak mohlo pøispìt rozhodující mìrou k produkci vysoce kvalitního
a nekontaminovaného zrna.
DLG–Mitt., 2001, è. 8, s. 42
Nebezpeèí skryté v pùdì
Již v 80. letech se v Evropì rozšíøily další dva pùdní viry, které pøedevším v porostech pšenice ve Francii a Itálii dosáhly
znaèného hospodáøského významu: Wheat spindle streak
mosaic virus (WSSMV) a Cereal
soil–borne
mosaic
virus
(SBCMV).
(DK)
(DK)
Tyto dva nové viry byly nalezeny také v Nìmecku, Polsku a Dánsku,
avšak dosud výhradnì v oblastech pìstování žita. Infikovány byly
pøevážnì rostliny žita a tritikale, zatímco v porostech pšenice se objevily pouze ojedinìle.
Pùdní viry se objevují ve srovnání s viry pøenášenými hmyzem nebo
roztoèi nejprve jen velmi sporadicky na jednotlivých rostlinách. Pokud se však v pùdì vyskytnou, šíøí se zpracováním pùdy a pøedstavují stálou hrozbu pro pìstování náchylných odrùd.
Pøi znaèném zamoøení pùdy mohou být všechny náchylné rostliny již
bìhem klíèení infikovány pùdními viry. Proto je nebezpeèí infekce
a s tím spojené hospodáøské ztráty vyšší než u vìtšiny jiných virù
(napø. virus žluté zakrslosti jeèmene pøenášený listovými mšicemi).
Symptomy vyvolané pùdními viry na žitu, tritikale a pšenici jsou velmi podobné symptomùm žluté zakrslosti jeèmene. Koncem zimy se
nejprve na mladých listech objevují drobné proužky. S rùstem listù
se proužky zvìtšují a jejich poèet pøibývá. Intenzivní žloutnutí, známé u jeèmene infikovaného pùdními viry, nebylo u žita a tritikale zjištìno, u nìkterých odrùd pšenice však pozorováno bylo.
Zkrácení stébel v závislosti na odrùdì a nìkdy znaèné rozdíly ve snížení výnosu až na ménì než 50 % (podle odrùd) – to jsou další pøízna-
$
Poznatky
ze svìta
Potøeba hoøèíku
a stopových prvkù
u brambor
Brambory mají velmi vysokou
potøebu hoøèíku.
ky napadených rostlin. Ke snížení výnosù pøispívá rovnìž zvýšená
citlivost vùèi mrazu. U extrémnì citlivých odrùd mùže docházet
k vyzimování více než poloviny rostlin, objevuje se mezerovitost porostù. Bylo zjištìno, že WSSMV pùsobí škody pøedevším na jaøe, zatímco SBCMV v pozdních mìsících.
V posledních deseti letech se napadené plochy výraznì zvìtšily.
K šíøení dochází pøedevším zavleèením pøi zpracování pùdy, výdrolem obilnin náchylných odrùd, ale také vìtrnou erozí, kdy jsou pùdní
èástice transportovány na velké vzdálenosti. Vzhledem k tomu, že se
žito a tritikale pìstují v prvé øadì na lehkých pùdách, nesmí být vìtrná eroze z hlediska šíøení virù podceòována.
Tyto viry, které napadají jak pšenici, tak i žito a tritikale, jsou rozšíøeny po celé Evropì. Podle jejich specializace na hostitelskou rostlinu je možné Evropu diagonálnì rozdìlit od severovýchodu
k jihozápadu. Smìrem na východ od této linie jsou ohroženy žito
a tritikale, smìrem na západ je ohroženou plodinou pšenice. Co je
pøíèinou tohoto jevu? Výzkumy ukázaly, že nejde o regionálnì rozdílné kmeny tìchto virù. Odborníci se spíše domnívají, že dosud bìžnì
používaný pozdìjší termín výsevu pšenice minimalizuje napadení (dùvodem jsou potom již nižší teploty) a že pravdìpodobnì existují rùzné
rasy pùdní houby Polymyxa graminis (vektor virù). Je možné, že urèité rasy této houby škodí jen na žitu a jiné jen na pšenici. Tato domnìnka je nasnadì proto, že mnohdy na extrémnì lehkých pùdách,
vhodných pøedevším pro pìstování žita, se pšenice zpravidla nepìstuje.
Pøímá ochrana proti virùm není možná, stejnì jako proti pùdním houbám (pøenašeèùm virù). Dùvodem je jejich znaèné rozšíøení. K tomu,
aby bylo dosaženo trvalého úèinku, je potøeba desinfikovat pùdu všech
napadených polí do hloubky 50 cm.
Pro pozemky, které již byly zamoøeny, není co možná nejpozdìjší termín výsevu øešením. V úvahu nepøicházejí ani pìstitelská opatøení.
V nezamoøených oblastech však mùže pozdìjší termín výsevu pøispìt
ke zpomalení plošného rozšíøení tìchto virù.
Jediným opatøením, vedoucím k zajištìní výnosù, je pìstování rezistentních odrùd. Rozsáhlé pokusy vedly k selekci odrùd, popø. linií
žita a tritikale. Na pokusných pozemcích ve Francii byl rovnìž testován sortiment nìmeckých odrùd pšenice, u nichž byla zjištìna velmi
dobrá tolerance vùèi obìma virùm. Tyto odrùdy byly následnì použity pro další šlechtìní. Pøedpokladem rychlého úspìchu však je nepøihlížet pouze ke genetickým vlastnostem rostlin, nýbrž brát v úvahu
i jiná kritéria.
DLG–Mitt., 2001, è. 8, s. 48–49
(DK)
Hoøèík se však snadno z pùdy vymývá, a tak mùže èasto docházet
k jeho deficitu. Jak na tuto situaci reagovat, jak se uplatní hnojení
na list (hoøkou solí) a kterým dalším prvkùm vìnovat pozornost, hodnotí pøíspìvek nìmeckého odborníka.
Sklizní brambor ve výši 40 t . ha –1 se odebere z pùdy okolo 40 kg
MgO. Dalších 20 až 30 kg MgO . ha–1 se roènì vyplaví do hlubších
vrstev pùdy. Hoøèík se podílí rozhodujícím zpùsobem na tvorbì chlorofylu a je proto nezastupitený pøi pøemìnì svìtla na chemickou energii. Nedostateèné zásobení rostlin hoøèíkem vede proto k omezení
asimilace a pøedèasnému dozrávání brambor.
Již latentní deficit Mg pùsobí negativnì na obsah škrobu. Pøi nedostateèném pøísunu hoøèíku pøijímají rostliny nadmìrnì draslík. To
znamená další nepøíznivý vliv na obsah škrobu.
Rostliny nepøijímají hoøèík koøeny aktivnì, a proto jsou odkázány na
pøísun vodorozpustné formy Mg pùdním roztokem. Na rozdíl od jiných živin pøijímají brambory hoøèík pomaleji a ke konci fáze kvetení
pøijmou teprve asi 60 % z jeho celkové potøeby. Brambory proto vyžadují pøísun hoøèíku i po kvìtu.
S nedostatkem hoøèíku se lze setkat pøedevším na kyselých, na hoøèík chudých písèitých pùdách. Mùže se však vyskytovat i na pùdách,
které nejsou kyselé a mají støední nebo dokonce vysokou zásobu hoøèíku. Dùvodem je pøirozený antagonismus mezi draslíkem a hoøèíkem. Vysoký obsah draslíku vyvolává deficit hoøèíku, je-li pomìr K :
%
Mg v pùdì vyšší než 2,5 : 1. Avšak také hnojení dusíkem ve formì
amonné, moèoviny, roztoku ledku amonného nebo kejdy omezuje pøíjem hoøèíku rostlinami. Pøíèinou je pøirozená „protihra“ mezi hoøeènatými a amonnými ionty, a proto by jejich vzájemný pomìr v pùdì
mìl èinit 3 : 1. Skuteèný stav však mùže prokázat pouze rozbor pùdy.
Jaká hnojiva volit?
K pokrytí potøeby ve výši 40 až 60 kg MgO . ha –1 u støednì zásobených pùd a 60 až 100 kg MgO . ha –1 u nedostateènì zásobených pùd je
možno využít rùzných druhù hnojiv. Nìmecký odborník uvádí mj. tato
hnojiva: Kalimagnesia s 10 % MgO, Kornkali s 5 % MgO (obsahuje
chlór, proto je nutná jeho podzimní aplikace), Kieserit s 27 % MgO,
P– a PK– hnojiva s obsahem hoøèíku. Použít lze i vápenatá hnojiva
s obsahem hoøèíku (dolomitický vápenec). Další možností je pak listová aplikace hoøèíku ve formì hoøké soli.
Hnojení Mg na list všestrannì úèinné
Hlavní podíl potøeby hoøèíku musí být pokryt z pùdní zásoby a hnojením. Avšak dostupnost hoøèíku pro rostliny mùže být i pøi dostateèném obsahu Mg v pùdì – v dùsledku nepøíznivých rùstových podmínek nebo jednostrannì vysokého pøísunu draslíku – natolik omezena,
že mùže vést k (latentnímu) deficitu Mg.
Úèinné, rychle pùsobící opatøení, pøedstavuje listová aplikace hoøké
soli, a to 5% roztok jako postøik spoleènì s fungicidy. Hnojení na list
je zvláštì úèinné tehdy, pokud se hoøká sùl udrží co nejdéle v tekutém
stavu na povrchu listù. To znamená dlouhou dobu pøíjmu rostlinou.
Proto jsou postøiky pøi podmraèném poèasí, nebo v ranních, popø.
veèerních hodinách vhodnìjší než ve velmi teplých dnech a pøi silném
sluneèním záøení.
Poznatky
ze svìta
Nevápnit pøímo k bramborám
Právì lehké, písèité bramboráøské pùdy vykazují èasto velmi nízké
hodnoty pH. K zajištìní dlouhodobì spolehlivých výnosù na tìchto
pùdách je zapotøebí, aby pìstitel vìnoval pozornost pravidelnému
a dostateènému vápnìní.
Vápník má pozitivní vliv nejen na vývoj koøenù, ale také na skladovatelnost brambor. Podle pozorování nizozemských odborníkù má na
sprašových pùdách také hodnota pH vliv na výskyt deformovaných
hlíz – èím je hodnota pH vyšší, tím nižší je podíl popraskaných (puklých) hlíz a hlíz s dalšími vadami. Vzhledem ke zvýšenému nebezpeèí
strupovitosti je však nutné, aby se vápnìní uskuteènilo s co nejvìtším odstupem od pìstování brambor. Na písèitých pùdách se pro nì
platná optimální hodnota pH nesmí v žádném pøípadì pøekroèit.
Na støednì tìžkých a tìžkých pùdách se doporuèuje aplikace páleného vápna v dávce 1,2 až 1,5 tuny na hektar. Pálené vápno napomáhá
k tvorbì stabilní drobtovité struktury pùdy. Mnohá stanovištì
s lehkými a støednì tìžkými bramboráøskými pùdami jsou v dùsledku
geologického podloží chudá na vápník a hoøèík. Zde se doporuèuje
dávka 2 až 3 t . ha –1 uhlièitanu hoøeènatovápenatého.
Co dodávají do pùdy kejda a chlévský hnùj?
Brambory využívají dobøe i organická hnojiva. Aplikace chlévského
hnoje pøed pìstováním brambor bývala standardním postupem. Pøi
pìstování konzumních, sadbových a prùmyslových (škrobárenských)
brambor by se mìlo pokud možno upustit od jarní aplikace kejdy,
a to z tìchto dùvodù: možnost dodateèného pøísunu dusíku, snížení
obsahu škrobu vlivem chloridu, zpoždìné dozrávání nebo podpora
napadení koøenomorkou bramborovou (Rhizoctonia solani) vzhledem
k výskytu organických zbytkù. Aplikace kejdy je naopak vhodná
k meziplodinám na podzim pøed pìstováním brambor. V každém pøípadì je tøeba zapoèítat živiny pocházející z organických hnojiv (P
a K) v plné míøe do dávky aplikované k bramborám, u dusíku pak
s ohledem na èasový odstup. Zelené hnojení pøed pìstováním brambor se obecnì hodnotí pøíznivì.
&
Deficit stopových prvkù je možný i pøi dobrém zásobení pùdy
Poznatky
ze svìta
Zvýšené náklady pøi
pìstování geneticky
modifikovaných rostlin?
Výsledky výzkumu, který realizoval WWF (World Wildlife
Fund) se ve Švýcarsku staly
podnìtem pro obnovení diskuse o aplikaci geneticky zmìnìných organismù v zemìdìlství.
Brambory se èasto pìstují na lehkých písèitých pùdách. Ty mívají ve
srovnání s hlinitými pùdami nižší obsah živin v pùdní zásobì. To
platí zejména pro stopové prvky, u nichž se navíc zvyšuje riziko vymývání pøi hodnotì pH nižší než 5,0. V praxi se proto stalo bìžným
zásobení rostlin manganem. Pøi výnosu 40 t . ha –1 odeberou brambory
z pùdy následující množství stopových prvkù: mangan (Mn)
60 g . ha –1 , zinek (Zn)135 g . ha–1, bór (B) 125 g . ha–1, mìï (Cu)
70 g . ha–1, molybden (Mo) 3 g . ha–1.
Odbìr sklizní však není roven potøebì rostlin. U manganu èiní napø.
jeho odbìr rostlinou 600–1 200 g . ha–1 a u ostatních živin asi trojnásobek.
Deficit manganu je pøitom typický na humózních hlinitých pùdách
s vysokou hodnotou pH. Pøi nedostatku bóru se horní listy zbarvují
temnì zelenì a stáèejí se dovnitø.
V dùsledku rozšíøení nových herbicidù bez obsahu manganu se výraznì snížil pøísun tohoto prvku. A v dùsledku zmìn v aplikovaných
hnojivech platí – ve srovnání s døívìjšími lety – totéž i pro ostatní
stopové prvky. To znamená vysoce koncentrovaná jednoduchá nebo
komplexní hnojiva místo napø. Thomasovy strusky.
Stanovištì s deficitem stopových prvkù vìtšinou jsou: písèité pùdy
s vysokým podílem organické hmoty; rašelinité pùdy, zèásti silnì
podzolové pùdy, humusovité zelináøské pùdy; pùdy s hodnotou pH
nad 7, vápenaté pùdy nebo pùdy s vysokým nadbytkem fosfátu (Zn).
Problém spoèívá v tom, že zásobení brambor koøeny rostlin není vždy
uspokojivé, a to z tìchto dùvodù:
1. Rostliny brambor mají malý objem koøenù, který dosahuje pouze
do hloubky asi 60 cm. Zhruba tøi ètvrtiny koøenù se nacházejí
v oblasti hrùbkù, zatímco pøibližnì pouhá ètvrtina koøenù dosáhne do prostoru mezi hrùbky. Maximální koøenové hmoty dosahují
rostliny asi dva až tøi týdny po fázi kvetení.
2. Obsah živin v pùdní zásobì, zvláštì na lehkých pùdách, je nízký.
3. Dostupnost živin závisí na poèasí. Pøi suchu se ve vodì rozpustné
stopové prvky nedostanou k rostlinám, pøi vysokých srážkách dochází k jejich vymývání z koøenové zóny.
Opatøení proti výskytu deficitu jsou u stopových prvkù obtížná. Pøi
vydatných srážkách se mohou dodaná hnojiva vymýt, jako napø. bór.
Mangan je na hlinitých pùdách obsažen v dostateèném množství,
avšak ne vždy je dostupný. V závislosti na vlhkosti pùdy a hodnotì
pH pøechází buï do pùdního roztoku, nebo je vázán ve formì oxidu.
DLZ Agrar mag., 52, 2001, è. 3, s. 76–80
(DK)
Byla provedena analýza oblasti genetické modifikace organismù. Do
analýzy byly zahrnuty tyto produkty: pšenice, kukuøice, øepka, brambory, vepøové maso a mléko.
Povìøená poradenská firma Basler & Partner dospìla k závìru, že rolníci používáním GMO nezískají žádné výhody, ale naopak, jejich náklady se nepomìrnì zvýší. Toto zvýšení vznikne potøebou oddìlovat
GMO od tradièních plodin, náklady na získávání surovin, na deklaraci a rozlièné kontroly. Pøitom bude hrát nemalou úlohu i otázka bezpeènosti potravin. Aby se zabezpeèila produkce bez GMO, je tøeba
porosty chránit pøed opylením pylem GMO rostlin. V maloplošném
zemìdìlství, které je pro Švýcarsko typické, bude možné zabezpeèit
„soužití“ obou zpùsobù produkce pouze s vynaložením velkého úsilí
a vysokých nákladù.
Požadavek WWF nepoužívat GMO v zemìdìlské výrobì podpoøila
i Unie švýcarských producentù (Union des Producteurs Suisse), dále
spoleènost Bio Suisse a nadace na ochranu spotøebitele. Švýcarský
svaz rolníkù oznámil, že souhlasí s výsledky studie a podporuje požadavek, aby se do roku 2010 nepovolilo komerèní uvolnìní GMO.
Organizace GenSuisse a InterNutrition zpochybòují výsledky WWF
a považují je za tendenèní.
Agrar.de News, 14. 6. 2001
(Š)
'
Aktivní sledování BSE skotu
v Nizozemí
Na základì rozhodnutí Rady
evropských ministrù zemìdìlství uvedla Evropská unie aktivní sledovací systém pro BSE
u skotu starého 30 mìsícù a
staršího.
Poznatky
ze svìta
Výzkum prionù – nadìje
pro pacienty s CreutzfeldJakobovou nemocí
V druhé polovinì srpna letošního roku byly ve vìdeckých èasopisech publikovány zprávy
o zásadních objevech, které
by v budoucnosti mohly vést
k možnosti léèení smrtelné
Creutzfeld-Jakobovy choroby
(CJD), lidské varianty nemoci
BSE.
V roce 1999 vyhodnotila ètyøi testovací procedury pro rychlé testování BSE u skotu. Pro využití v aktivním sledování BSE skotu v EU
byly schváleny tøi testy. Ty jsou všechny biologickými zkouškami založenými na detekci PrPRES nebo PrPSc, formy prionového proteinu
rezistentního vùèi proteáze a jsou známé pod názvem Enfer, Prionics
a test CEA. Komerèní verze testu CEA (verze Bio–Rad) je také schválena pro užívání pøi sledování BSE v EU.
Od poèátku epidemie BSE ve Velké Británii bylo sledování BSE
v Nizozemí nejprve založeno hlavnì na zjišování zvíøat s klinickými
symptomy BSE a následných histopatologických a imunohistochemických potvrzujících zkouškách.
V rámci tohoto pasivního sledovacího systému byl v Nizozemí od roku
1 9 9 7 d o r o ku 2 0 0 0 z j i š t ì n c e l ko v ý p o è e t d e v ì t ku s ù s ko t u
s BSE. Bìhem roku 2000 bylo v aktivním sledovacím programu realizovaném v malém mìøítku od øíjna 2000 testováno celkem více než
700 kusù skotu a ke konci roku 2000 byl tak zjištìn jeden pøípad
BSE. V prosinci roku 2000 byl v Nizozemí zvolen pro aktivní sledování rychlý test Prionics hlavnì kvùli døívìjším zkušenostem a praxi,
jeho dostupnosti, prokázané úèinnosti v jiných zemích a specifiènosti. Všechna zvíøata s nálezem BSE se narodila v období prosinec 1991
– øíjen 1994.
Od 2. ledna 2001 zaèal navíc k pasivnímu sledovacímu programu
v Nizozemí program aktivního sledování BSE v širokém mìøítku. Do
1. dubna bylo testováno více než 100 000 kusù skotu vèetnì všeho
poraženého skotu a velké èásti skotu, který uhynul na farmách. Bìhem prvních tøí mìsícù r. 2001 byla v tomto aktivním sledovacím
systému testem Prionics zjištìna jako pozitivní ètyøi zvíøata a v systému pasivního sledování byla jako pozitivní na BSE zjištìna jedna
testovaná kráva. Diagnózu u všech pìti krav potvrdily histologické
a imunochemické testy. Všechna zvíøata s nálezem BSE se narodila
v období èerven 1995 – prosinec 1996.
Veterinary Quar terly, 23, 2001, è. 3, s. 134–138
(Vo)
Tato nemoc je spojena s konzumací hovìzího masa infikovaného BSE,
nemoci o které panuje názor, že je šíøena infekèními priony.
Dne 14. srpna 2001 oznámili výzkumníci z kalifornské univerzity
v San Francisku (UCSF), že získali federální schválení klinických
zkoušek k léèení CJD u lidí, pøi kterých jsou využívány dva dobøe
známé léky (studie této univerzity byla publikována 14. srpna 2001
ve vìdeckém èasopisu Proceedings of the National Academy of
Sciences).
V další zprávì oznámili pracovníci výzkumného ústavu Scripps Research Institute (SRI) a UCSF, že identifikovali protilátku, která zabraòuje infekci prionù a mùže zvrátit její vlivy dokonce i po infikování. Dosud práce výzkumného týmu SRI probíhala na úrovni bunìèných kultur v laboratorních pokusech (to bylo publikováno
v britském vìdeckém èasopise Nature).
Výzkumníci zjistili, že antimalarický lék clorpromazin a antipsychotický lék quinacrin, v souèasnosti užívaný k léèení schizofrenie, mùže
poskytnout nadìji pacientùm s vCJD. Oba léky jsou v humánní terapii dobøe známy a jsou již federálnì schváleny pro užívání v humánní
medicínì. Oba léky procházejí hematoencefalickou bariérou, což je
rozhodující záležitost v léèení CJD, která zpùsobuje degeneraci mozku. Tyto léky mohou být také úèinné proti jiným nemocem zpùsobovaných priony, jako napø. nemoc kuru, která byla zjištìna u domorodcù v Nové Guinei.
Výzkumníci z univerzity oznámili, že byli úspìšní pøi laboratorním
užívání tìchto dvou lékù v pokusech s bunìènými kulturami z myší
infikovaných priony zpùsobujícími nemoc. V téže dobì bylo federálnì schváleno provádìní pokusù u lidí, které budou zahrnovat ca
36 pacientù v kritickém stadiu CJD.
V této práci byl quinacrin v bunìèném modelu prionové nemoci desetkrát úèinnìjší než clorpromazin. Ale pro léèení pacientù by se clorpromazin mohl ukázat jako užiteènìjší, protože prochází hematoencefalickou bariérou snadnìji, a proto by mohl dodat vyšší dávku léku
do mozku.
!
Poznatky
ze svìta
Univerzita oznámila v druhé polovinì srpna, že dva pacienti (jeden
ve V. Británii a jeden v USA) jsou již léèeni clorpromazinem podle
zvláštního režimu, který dovoluje užití experimentálních lékù
v poslední fázi nemoci. Rodina britského pacienta oznámila, že se
ukázalo významné zlepšení.
Výzkumníci usilují o okamžité provádìní klinických zkoušek na pacientech umírajících na vCJD. Opírají se pøitom o výsledky výzkumu
a skuteènost, že léky jsou užívány již dlouhou dobu pro jiné podmínky. Vìdci z výzkumného ústavu SRI oznámili 16. srpna 2001, že pøi
laboratorních pokusech identifikovali protilátku, která mùže zabraòovat prionové infekci, která zpùsobuje pøenosné spongiformní encephalopathie (TSE) – BSE, scrapie a CJD. Tyto nemoci se objevují, když
infekèní priony pøinutí normální priony (u zvíøat nebo u lidí), aby
zmìnily formu a nahromadily se ve smrtelných množstvích
v nervových tkáních vèetnì mozku.
Výzkumníci zjistili, že protilátka FabD18 zastavovala celý proces
a zabraòovala infekci tím, že znemožòovala prionùm infikovaným TSE
navázat se na normální priony. Normální buneèná mašinérie významnì odbourávala všechno, co infekèní priony zanechaly, a to naznaèuje,
že protilátka má potenciál odstranit již vytvoøenou infekci.
Tento výzkum pùvodnì vyvinul nìkolik protilátek, aby prozkoumal
strukturu a biochemickou stránku prionových proteinù. Práce zahrnovala prùzkum zpùsobu, kterým se infekèní priony vážou na priony
normálnì se vyskytující v lidském tìle.
Feedstuffs, 73, 2001, è. 35, s. 1
Systém kolejových øádkù
u cukrovky
Po tøech letech zkoušení techniky setí systémem kolejových
øádkù na Glent-worth Scottish
Farms byla zøetelnì prokázána
výhoda používání tohoto systému také pøi pìstování cukrovky.
Systém byl zkoušen na 12øádkovém secím stroji Kleine vybaveným
elektronicky pohánìnou výsevní jednotkou, která umožòovala automatické vypínání všude tam, kde bylo tøeba nastavit kolejový øádek.
Tento systém je velmi výhodný zejména pro preemergentní aplikace.
Øidiè traktoru pøi chemickém ošetøování postøikovaèem nebo pøi pøihnojování ví pøesnì kudy jet, aby nedocházelo k pøekrývání nebo
vynechávání. Velmi mu to usnadòuje a zjednodušuje práci, protože
pøi sledování tlaku v postøikovaèi ještì nemusí poèítat øádky, aby
správnì najel do porostu. Také v pozdním létì, když je plodina bohatì olistìna, jsou kolejové øádky dobøe vidìt a usnadòují provádìní
dalších operací se stejnou pøesností jako u jakékoliv jiné plodiny.
Farmers Weekly, 134, 2001, è. 25, s. 72
Automatický systém øízení
pleèek
Nechtìné vyorávání hodnotných rostlin pøi pleèkování by
mohlo být brzy minulostí po
zavedení automatického navádìní pracovních orgánù.
(Vo)
(Š)
Pøímé vedení pracovních orgánù mezi øádky rostlin vyžaduje zkušeného øidièe meziøádkových kypøièù (pleèek). Nervózní škubání volantem mùže snadno zpùsobit vyorání nìkolika metrù mladých rostlin
v øádku. Pleèky jsou proto vybavovány nesèetnými elektronickými
øídicími systémy, které bezpeènì vedou pracovní orgány v øádku.
V souèasné dobì se velký dùraz klade na mechanické ošetøování plodin bez používání chemických pøípravkù zejména u systémù
s organickým zemìdìlstvím, pøi pìstování zeleniny a okopanin.
A proto se tyto systémy, které velmi omezují chemický zákrok zaèínají prosazovat.
Pan Garford nabízí pro pleèky systém RVG (Robocrop Video Guidance). Tento systém je vyvrcholením ètyøletého výzkumu v Silsoe Research Institute. Je pøesný pøi projíždìní øádkù cukrovky ve stadiu
dvou pravých lístkù. Robocrop používá èidla citlivá na rùznou barvu,
podle které identifikuje rostlinu. Je spolehlivý v širokém spektru
svìtla i pùdních typù. Displej v kabinì informuje øidièe o poloze pracovních orgánù. Systém Robocrop mìní polohu pleèky na tøíbodovém
závìsu traktoru pomocí hydraulicky ovládaného mechanismu a udržuje pracovní orgány ve správné poloze uprostøed øádkù pøi rychlosti
vìtší než 12 km . h–1. V extrémnì zapleveleném poli, kde je nemožné
identifikovat jednotlivé rostliny, Robocrop informuje øidièe.
Advanced Tool Control (ATC) je stejnì moderním automatickým navádìcím systémem jako Robocrop. Je to výrobek dánské firmy EcoDan. Používá optický systém navádìní a snímaè s kolem. Optický
systém zamìstnává dvì kamery èelnì na rámu nad øádky. Každá kamera kontinuálnì snímá 1,1metrové dílky, které se pomocí poèítaèe
porovnávají s referenèním øádkem uloženým v pamìti poèítaèe. Po-
!
èítaè pak kontroluje polohu pleèky ve
vztahu k referenènímu øádku a jakoukoli
odchylku vysílá do hydraulického systému traktoru, který okamžitì reaguje
a pracovní orgány pleèky nastavuje pevnì mezi øádky. Navádìcí systém Eco-Dan
používá vnitøní a vnìjší rám tvaru A, který oddìluje kypøiè od tøíbodového závìsu traktoru. Vychýlení pracovních orgánù se provádí hydraulicky a mùže èinit
až 15 cm na každou stranu od støední
polohy. Tento systém je zejména výhodný pøi práci na mírném svahu.
Senzor s kolem je umístìn vpøedu, aby
informoval, zda stroj pracuje nebo je
spouštìn nebo zvedán. Systém ATC je
rovnìž specifikován jako Combi-Vision
systém, který sleduje rýhu od znamenáku v pùdì. Systém ATC stojí 3 950 GBP.
Eco-Dan systém firmy Tony Deptford Agricultural Marketing
Nejnovìjší verze traktorem neseného
meziøádkového kypøièe TRV firmy Kongskilde UK nabízí rovnìž automatizovaný systém vedení pracovních orgánù pleèky v øádcích. Automatické pletí se provádí tím, co firma oznaèuje za systém Vision
Control Steering (VCS), tzn. optický systém založený na èinnosti poèítaèe, který øídí plecí jednotky a umožòuje jim zpracovávat pùdu tìsnì
podél mladých rostlin v øádku. Systém VCS používá dvì digitální kamery umístìné na rámu kypøièe asi 70 cm nad øádkem. Obì kamery
jsou napojeny na ovládací skøínku v kabinì traktoru, která umožòuje øidièi nastavit systém podle šíøky øádkù a podle druhu pìstované
plodiny.
Digitální kamery identifikují rostliny jako øádky s barevnou rozlišovací schopností. Po jejich identifikaci kamery vyšlou signál do hydraulického systému, který koriguje polohu pleèky pomocí hydraulicky do stran posouvaných ramen mezi tøíbodovým závìsem
a pleèkou. Použitím digitálních kamer systém umožòuje provádìt velmi
rané kypøení, kdy jsou rostliny vysoké pouze 2 až 2,5 cm. Rovnìž
umožòují øidièi pracovat rychlostí 10 až 14 km . h –1. Pleèka TRV pro
meziøádkovou kultivaci je k dispozici v 6, 12 a 18øádkovém provedení. Mùže zpracovávat øádky široké od 25 do 75 cm.
Poznatky
ze svìta
Farmers Weekly, 134, 2001, è. 26, s. 58
Vznìtové motory pro
traktory
Výrobce Iveco nabízí zcela novou øadu motorù, které by mohly pohánìt bìhem tøí let až
40 % traktorù ve Velké Británii.
(Š)
Tuto øadu motorù nazval (NEF – New Engine Family). Bude pohánìt
traktory a stroje New Holland. Dále jsou tyto motory silnými kandidáty pro traktory CASE. Firma je bude rovnìž nabízet pro další zemìdìlské stroje jako samojízdné postøikovaèe a teleskopické nakládaèe
– manipulátory.
Motory øady NEF vyhovují nastupujícím vysokým emisním požadavkùm EU, které budou zavedeny v roce 2004. Jsou rovnìž nejtišší ve
své výkonové tøídì. Úèinnost paliva je zlepšena použitím nejnovìjšího vstøikovacího systému používajícího
vstøikovací tlaky 160 MPa se servisními intervaly po
500 hodinách.
Motory, jejichž vývoj stál 24 milionù GBP jsou v tøí,
ètyø a šestiválcovém provedení. Pokrývají neobvykle
široké výkonové pásmo od 30 do 205 kW. Tyto motory
budou vyrábìt závody Fiat Iveco v Itálii, ale byly vyvinuty ve Velké Británii Evropskou motorovou aliancí
financovanou firmami Iveco, New Holland a Cummins.
Motory urèené pro zemìdìlství i pro nákladní automobily jsou k dispozici s rùznými specifickými prvky. Pøehled konstrukèních provedení zahrnuje ètyøventilové typy, standardní typy nebo typy pøeplòováním. Motory jsou rovnìž vybavovány elektronickou regulaèní jednotkou (ECU), která reguluje pøívod paliva
za použití senzorù monitorujících témìø každý aspekt
Motor Iveco øady NEF pro traktory New Holland
!
provozu motoru. Jednotka ECU rovnìž identifikuje poruchy nebo závady na motoru a tak provádí významným zpùsobem trvalou diagnostiku motorù.
Produkce automobilových motorù NEF zaèala již v bøeznu a motorù
pro zemìdìlské úèely zaène na podzim. Iveco pøedpokládá roèní produkci 600 000 tìchto motorù do roku 2005 proti nynìjším 200 000.
McCormick pokraèuje ve
výrobì traktorù
Novì oživená firma McCormick
rozšiøuje øadu CX o další modely CX50 a CX60, které jsou
vybaveny tøíválcovými motory
o výkonech 39 a 47 kW; volitelný je dvou nebo ètyøkolový pohon.
Farmers Weekly, 135, 2001, è. 1, s. 69
(Š)
Podobnì jako modely CX70 jsou standardnì vybavovány osmistupòovými popø. i 16stupòovými pøevodovkami. Tyto typy mají tlaèítkovì
ovládaný dìliè, který zdvojuje každý pøevodový rozsah a souèasnì
zaøizuje hladké øazení pod zatížením. Obì pøevodovky jsou vybaveny
synchronizovaným reverzérem pro rychlou zmìnu smìru jízdy. Podobnì jako ostatní modely øady CX mají i tyto elektronicky ovládaný
tøíbodový závìs. Výkon hydraulického èerpadla je 53 l . min–1 a maximální síla zdvihu tøíbodového závìsu je u modelu CX70 2 040 kg.
Ceny modelù CX50 a CX60 jsou 15 873 a 17 609 GBP.
Traktory McCormick øady CX
Výkon motoru, kW
CX50
39
CX60
47
Pøevodovka
8x8
8x8
Výkon èerpadla, l . min–1
53
53
Farmers Weekly, 135, 2001, è. 2, s. 69
(Š)
Poznatky
ze svìta
Lidská výživa
Traktor McCormick se zametacím kartáèem
Cereální snídanì mohou
snižovat riziko nìkterých
zdravotních problémù
Konzumace snídaòových cereálií, obohacených kyselinou listovou (folovou), je velmi vhodným zpùsobem snižování hladiny homocysteinu v organismu.
Mléèné nápoje pro
speciální výživu
Portugalská mlékárenská spoleènost Lactogal rozšíøila existující øadu svých mléèných nápojù s dlouhou trvanlivostí
o dva nové výrobky, takže její
portfolio nyní èítá devìt položek.
Homocystein, aminokyselina produkovaná lidským organismem, je
spojován se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních problémù, Alzheimerovy choroby a osteoporózy. Pøi výzkumu, kterého se zúèastnilo
65 osob s vysokou hladinou homocysteinu byla po dobu 12 týdnù dodávána kyselina listová ve tøech formách , a to jako
– obohacené snídaòové cereálie,
– suplementy kyseliny listové,
– potraviny bohaté na pøírodní kyselinu listovou.
V prvním pøípadì došlo ke snížení hladiny homocysteinu o 24 %,
v druhém o 21 % a ve tøetím o 9 %. I když denní pøíjem kyseliny
listové ve skupinì konzumující obohacené cereálie byl o 30 % nižší
než ve zbývajících dvou skupinách, bylo snížení hladiny homocysteinu u „cereální“ skupiny stále nejvyšší.
http://www.wheatfoods.org
(kop)
První z nových výrobkù – mléko Mamãs je polotuèné mléko obohacené vápníkem, kyselinou listovou a vitaminy B6, C a D, je urèeno speciálnì pro tìhotné a kojící ženy. Druhý výrobek – Diogestão Fácil je
mléèný nápoj s redukovaným obsahem laktózy, zvýšeným obsahem
vitaminu D a ?-3 mastných kyselin. Nová mléka jsou, stejnì jako všechny speciální výrobky spoleènosti Lactogal baleny do kartónových kra-
!!
Lidská výživa
Nové Centrum pro sójové
potraviny
Pøestože zájem spotøebitelù
o sójové potraviny neustále
vzrùstá a pro nejbližší budoucnost se pøedpokládá celosvìtový dramatický nárùst poptávky
po sójových výrobcích, øada potravináøských spoleèností dosud nemá témìø žádné zkušenosti s jejich vývojem, zpracováním, marketingem, distribucí, propagací atd.
Zahradnictví
bic se systémem otevírání ReCap. Výrobky jsou opatøeny reklamním
sloganem „Speciální mléko vyhovující všem vašim požadavkùm“. Modifikované UHT mléko se na portugalském trhu neochuceného mléka
podílí více než 7 %.
Dair y Industry, 66, 2001, è. 3, s. 11
K tomu, aby se plnì využilo výjimeèných nutrièních vlastností sóji,
zbývá vykonat ještì mnoho práce. Zásadní krok k nápravì v tomto
smìru uèinila Fakulta zemìdìlských, spotøebitelských a environmentálních vìd pøi univerzitì v Illinois vybudováním nového Centra sójových potravin. Program illinoiského Centra je zamìøen na vývoj nových výrobních a obchodních technik, seznamování spotøebitelù
s pøednostmi sóji a sójou obohacených pokrmù, pøedevším s øadou
pøíznivých úèinkù na zdraví. Centrum bude pracovat jako integrovaná, multidisciplinární instituce a její èinnost bude financována illinoiskou Radou pro potravináøský a zemìdìlský výzkum (C-FAR) prostøednictvím Grantového programu. Dále bude podporováno Výzkumnou laboratoøí pro sójové boby pøi univerzitì v Illinois. Mimoto bude
využívat poznatkù a navazovat na zkušenosti získané v rámci Mezinárodního sójového programu (INTSOY) a programu „Funkèní potraviny pro zdraví“. Témata poøádaných kurzù budou zahrnovat výrobní
technologie, marketing a zlepšování senzorických atributù sójových
potravin jako prostøedkù zvyšování pøitažlivosti výrobkù pro spotøebitele.
Soyafoods, 12, 2001, è. 2, s. 2
Oøešák vlašský nás chrání
proti komárùm
Stromy oøešáku vlašského se
chrání proti živoèišným škùdcùm tøíslovinami a éterickými
oleji obsaženými v listech.
Ve vrcholném létì jsou mnohé
keøe bobulovin, napø. èerného
a èerveného rybízu zcela bez
listù.
(kop)
Tento ochranný mechanismus prospívá také èlovìku. Vùnì, které vydávají statné stromy, odpuzují úèinnì hmyz. Kdo si vybuduje odpoèívadlo pod korunou oøešáku, udìlá dobøe – nebude totiž obtìžován
mouchami ani komáry. Mùže také sedìt pod hustou korunou, i když
prší, nebo ta jej dobøe ochrání. Naši pøedkové dobøe vìdìli, proè si
vysazovali právì oøešák na dvory svých obydlí. Døíve se listy vlašských oøešákù vkládaly mezi prádlo, aby odpuzovaly moly, vši a štìnice. Døevo oøešáku vlašského je velmi hodnotné, nebo vyniká cennými vlastnostmi.
Mein schöner Gar ten, 29, 2000, è. 1, s. 78
Proè shazují keøe bobulovin
v létì náhle listy?
(kop)
(ES)
Pøíèinou tohoto jevu je choroba antraknóza rybízu. Je vyvolána houbou Pseudopezisa ribis. Tato choroba se projevuje malými kruhovitými nahnìdlými skvrnami. Listy nejprve sežloutnou, srolují se
a odpadnou. Houba pøezimuje na opadlých listech a mùže od kvìtna
znovu infikovat mladé výhony. Preventivnì by se proto mìly všechny
staré listy hrabat a ze zahrady odstranit. Pøi zvláštì silném napadení
by se mìl po sklizni použít fungicidní pøípravek.
Mein schöner Gar ten, 29, 2000, è. 8, s. 66
(ES)
zemìdìlské aktuality
ze svìta
Øídí redakèní rada:
PhDr. J. Rydlo – øeditel
ing. P. Michal
Ing. V. Pokorný, CSc.
Redaktoøi:
Dr. J. Javùrková, CSc.
Prof. Ing. P. Kic, DrSc.
Mgr. D. Koubová
PhDr. A. Kubaèák, CSc.
Ing. S. Mihulka, CSc.
Ing. P. Schneiderová
Ing. M. Šastný
Ing. Š. Vondrášková
Ing. I. Fantyšová (tech.
redakce)
tel.: 02/27 01 03 15
Podmínky inzerce
Ceny celobarevné inzerce, v závorce jednobarevné.
A4 vèetnì fotografií
10 000 Kè (6 000 Kè)
A4
9 000 Kè (6 000 Kè)
A5 na šíøku vèetnì fotografií
7 000 Kè (3 000 Kè)
A5 na šíøku
6 000 Kè (3 000 Kè)
A6 na výšku vèetnì fotografií 4 500 Kè (2 250 Kè)
A6 na výšku
3 500 Kè (2 250 Kè)
!"
Pøíloha
Nìkteøí škùdci, choroby, užiteèný a zákonem chránìný hmyz
P O N R AV Y A D R Á T OV C I
Q
R
1. Ponrava chroustka letního (Rhizotrogus solstitialis) žije obvykle dva roky v pùdì, nìkdy
i v kompostech, a škodí jako všechny ponravy
okusováním podzemních orgánù plodin –
zelenin, ovocných i okrasných rostlin. Pokud
však naleznete podobnou ponravu v zetlelém hnoji, jedná se obvykle o ponravu zlatohlávka, která není škodlivá.
2. Ponrava chrousta obecného (Melolontha
melolontha) žije v pùdì obvykle 3–4 roky
a škodí podobnì jako pøedchozí druh.
S
3. Larva kovaøíka tmavého (Agriotes obscurus),
nazývaná jako vìtšina larev kovaøíkù drátovec,
patøí mezi nejškodlivìjší pùdní škùdce. Drátovci žijí v pùdì obvykle nìkolik let a škodí na
osení, øepì, bramborách, vojtìšce, mrkvi, salátu a jiných zeleninách apod.
!#
Evropští tesaøíci
Text a foto Jiøí Zahradník
Kniha pøedstavuje výbìr evropských druhù této zajímavé èeledi (Cerambycidae). Uvádí jejich velikost,
variabilitu zbarvení, pøípadnì sexuální dimorfismus,
výskyt, hostitelské rostliny a rozšíøení. Je to jen malièký výsek z obrovské tøídy hmyzu, a pøece je to pøekrásná ukázka živé pøírody. Pøívlastek „živé“ je tu na
místì: všechny fotografie zobrazují živé jedince, buï
z pøírody, nebo vypìstované v domácím insektáriu pøes
celý vývojový cyklus: vajíèko – larva – kukla – imago.
Fotografie z pøírody znamenají èasto hodiny strávené
v terénu èekáním na svìtlo a pøíhodný okamžik, spoustu fotografického materiálu na jediný obrázek, ale žádnou síku, smrtièku ani špendlík. A tak mùžete knihou
listovat s pøíjemným pocitem, že kvùli ní nebyla pøíroda ochuzena ani o jediný exempláø tìchto krásných
broukù.
144 stran, 158 barevných fotografií, køídový papír,
pevná vazba, 399 Kè
Objednávky vyøizuje Granit, Drtinova 10,
150 00 Praha 5, tel./fax: 02 573 135 12
e-mail: [email protected]
www.granit-publishing.cz
!$