0" "

»
C
m
0
:0
C.
::I
<:.. ren
» -<.
r
(I)
rn U
or -(.
<
0
III r
l>
o :3
0
l> -i
r
:3
0
D
-I U
(I) 0
z
,.
...
x
"
,.
&II
W
Z
)::0­
0
<
-<
<
::J:
0
,.,
"
",....
0
c:
I
C
»
1"11
()
r
(J)
u
0
~
CAe 0
'.
<
»,
n
"(5
»
c
N
0
<
0
I
Z
III
0
(f)
0
~
1ft
N
C
...
0
m
CIt
~
0g
<
Z
@)
o
B 5 A H
Desatero pro dobreho fidice
Technicka data
Motor:
Mazani mo!oru -- dopliiovani oleje
Jakos! motorO\'eho oleje
Vym~na olele .
Olejovy filtr
SeI'izovani rozvodu
Zabrouseni ven.lilil
Obsluha a sei'izovani zapatoval1i
Pofad zapalovani .
3
4
5
5
/)
n
benzinu . SpojOca
Spojovaci hfidel s 4tlouby
Rychlostni pfevody
Zadni .nliprava •
2{)
Plednl n'prava
Sblhav08t kol
23
24
24
20
23
il'izeni
~.
:.
Boodnova nadd a palivo
Baterie
Elektricke zaltzeni •
Kontrolni zaroVlka 24
20
26
27
28
28
RozjiZd~ni
29
Reflektory
29
29
30
bu bater!e . Jizda bez dynama . OvlAdlini klaxonu a ukazovatele Snleru
Pojistky Pedaly, paky, klouby, pera atd.
Pneumatiky a kola .
Polr.)'tly pii jizde O§etleni karoserie . OSetteni sti'eehy OSetteni politaiovani Oiletfeni oken . PfiIohy: Schema elektrieke Insllalace.
Schema mazani chassis.
II. Mente olej v organech, osefrujte olej.ovy Hltr motoru a pro­
mazave'jte cely Vliz pi'esne dIe n;ivodu tovfur,n.y.
12
12
13
15
16
17
CistK nduchu Ventilator a dynamo Spoui,eni motoru Motor v zim! . Poruchy pi'! b!hu motoru Lakovan! 1. Pro(!lete si dUlkladne navod .k obslu:ze vydany tov,lrnOu pro
ka'My typ. Ikdyz jsrte odbornikem, naleznele tam nove a
uzite(!ne in,fomla·ce.
9
10
10
II
II
Karbura!or Bndy
Cblazeni
Desatero pro dobr6ho fidice I
6
7
Kontrolni zarovka l!:apalovanj
Cisti~
POlORI :'10
31
32
~
33
33
• 34
34
III. Nez'rychI4Jjte ni'kdy novy vuz behem prv.nkh 1500 'kilometri'l
pies 45 'k1m za hodilllu na pTimy zAber, aby se ce'J.e htnad
ustroji mohl,o pri hojnem mazani dobfe zabehnouti.
.
IV. V zilme nejezdete plnou rychlosti, dokud se olej v motoru
<!iWldadne n~prohi'al
V. Nilkd.y nenechte motor tociti naJpra'zdno na vysoke otacky,
zejmen-a je-Ii cMadny.
VI. Pred <leIs! jiiZd.ou vuz vzdy promazte a vezmete sseboo za­
sobtl oleje.
Vll. Vuz nitkdy neopi'etez,1.IIjte, i'id'te se vidy tidaji tovamy, af jii
jde 0 viiz osobni ci nakladni.
VIII. Jezdete rozwm'nou rychlosti, die ,povahy cesty, na niz se na­
chazite, nespolehejte se na brzdy, lIobry i'itHe u.Hva brzd co
neJmen.e.
IX. Casto vuz cistete. Prj tom najdete casto droblle zavady, vcasne opraven·i predejde pozdejsim X. Alespon jednou za rok vuz rad.ne prohlednete, catstecne rozeberte a presvedCte se, ie je vse \' poi'ad~u.
Za tecltto podminek udriite si vuz dloubil leta v bezvadnem
stavu, uaponte si zbyteene vydaje a zvysite jeho trvanJivost, ren­
labiUiu a spolehlivost!
0'
3
Motor.
Technicka data vozu Skoda-Popular.OHV Mazani motoru. Doplnovani oleje.
Pocet v<ilcu motOrll
Vrtani vakd
Zdvih pistu
Obsah v<ilcu
Druh motoru
V)"kon na hrzde
Blok valci.'i
Material vloiky valcil
65 rnm
75 mm
1 litr
\' ce}ku
Sf
27 ks
svrskem klikove skfin':
nitro-vana §eda Iitrna
snimaCi
ventild .
Pocet loiisek kli-koveho htidele .
Po kaidych ujetych 200 km dolevejtc plnkim hrdlem, umis­
po leve strane motom, motorovy olej, v lete letnr, v zime
z.mni, tak dJ.ouho, at do su'Cha oti'enoiJ kontrolni tycinkou, umis­
tenou vedle plnidho hrdla a opatrenou dvcma kontro~nimi rYI$­
kami, sc zFsti spravny (maxim:ilni) stay oleje (horni ryska).
Hladina oleje neSimi za zadn)'ch okolnosti klesnouti pod spodni
rys'~u na kontrolnf tycilnce. - Pred naJevanim oleje pi'esvedcte
se, neni-Ii site v natevacim hrdle zneeisteno a pTipadne je vy­
cist·ete.
v hlave
2
obezne, tlakove
Mauni motoru
Za-palo-vani
baterio-ve, 6 V
Spoj'ka
Nej.vetsi rychlust jizdy na rovine
Nejmensi rychlost na primy z.Aber
(,:izeni
Mazlilni chassis
Brzdanoini
Bnda rucni
Kola
Zas'Ohhi kolo
Rafek kola
fJire·ctni opneumatiky
Zadni pneumatiky
Roz.chod kol v.predu
R{)zchod kol vzadu
diskova, sucha. .
asi 100 km/hod.
ae.i 10 km/hod.
. vysokotlake
na 4 kola
Jakolt motorov'ho oleje.
n4 z8idni kola
hvezdicava (plemovA)
1
Letni olej. Ja,ko vhodny olej pro mazan! motom v \e~e hod!
se .nektery z ,miner.al'flf.ch .o),eju dobrych znaeek, ,prosty vseclI iiiC­
chanickyc'h- neeistot, S ohsa,hem popel·u max. 0.01 %, kyseHn .max.
0.Ql % (S03)} viskosity 7-11° E (stupm"! viskosity) pri 50') C.
Tento letni oIej odpovida normali:sovanemu mineralrrimu oleji
C2X, dIe CSN 1156.
3.00 0 X
. SUPERBALONY .5.00 . SUPERBALONY 5.00 -
16
16
16
.1050 mm
.1140 mm
.2440 rmn
3920 mm
Nejvetsi de!ka vozu
Ne}vetsi siiika vozu
.1400 mm
vySka vozu (zavreneho)
.1520 mm
cca 800 kg
Vaha zavfeneho vozu, 'k jizde pi'i.praveneno
4
Pocet sedadel v 'karoserii .
Spot:rcba benz,j,nu na 100 km, v rovine, -pri prdmeru 50 km/h.od.
asi 8
Sporreba olejc na 100 km, po zahehnuti motoru .
. a.si 0.2 I
nezavame,
Po dopl'neni stavu, oleje je nutno vioko opet dobre Uizavi'Hi,
jinak by ne~uiJ1govala ventil.ace motom.
na prave stral1!!
RoZ'vor napra'V .
4
Mazllni motoru je zcela samocinne a urln.e s-p-olehlive, ie vsak
nutno dhat! teehto pokynu:
. ctyf'doby
Hlava valei'!
Odaje tyto jsou
TrvanHvost a bezvatlnost provozu alltomobilu zaVISI v prvni
fade na dokona,losti mazani motoru. Nedbale mazani muze
sobiti va.ine poruchy i upIne zni~eni motom.
-1
konstruktlvni a line
zmeny
51 vybraiuJemel
I
.,
I
Zimni olej. V zime dopofU'cujeme po'U'zivati oleje, jehoz bod
t.uhnut[ jest nejmene minus 15n C a ktery pri 50" C ma viskositu
4-7" E, prj 0° C 100 az 200" E. Ta.kovy zimni olej odpovkla
normalisovanemu minenBnimu o]ejj COXZ dIe CSN 1156. Pi'i ji.nak
stejny.rh vlastnostech rna se dati prednost oleji, jehoz viskosita
pri nizke teplote jest mensI.
Nvkdy ncmkhejte mi'neralni olej S olejem rostHnnYm. Kdyz mi::­
nife jednotlivc znacky oleje mineralni,ho, vypust'te na.pi'ed stary
olej ta-k, aby olt.."jc rtlzoych znacek nebyly miseny.
5
Vymina oleje.
Pouiivan{m se u!cj \' motoru cascm znehodnocuje, Proto j,:
flu'tno vypustiti jej za urcitou dobu z klikove ski'ine a nahratlili
cerstvYI1l· U noveho vow rna se to diti po prve po 400 krn. po
dlmoe po da,\sich 800 km, po tieti po dalsiC'h 1500 krn a pak nor­
milJtne vzdy .po IJjetych 2000 km. Olej se vY'pousti zatikou na dn~
~podn\lho vtka klikove skfine thned po s·koncene jf;zd.e, dokiucl jc
Jeste hork}' a dobi'e tekuty. Motorovou s,~rii'l v}'lplikhnete pak
i'kIikyrn cbstym olejem, nilkoHv ale benzinern nebo petrolejem, a
nechte motor befeti s Umto olejem jednu az dIVe minuty na volno­
beh. Pa'k vypusfte a naplfi.te motor cerstvym o\ejem, nacel jej o.pel
nechte mal'oll chvj.Ji bezet na ma~e ota.cky, aiby se vsechna ole­
jova vedeni ,n31plnila cerstvym olejem.
OleJovy filtr.
Motor 1}Ie opatren olcjovjm nltrem, zap.ustenym .po pray!! strane
do skUne ·motON. Fmrovan.i dl* se vci\c-ovou vloikou, sestavClljici
z hustt~ pisti. Po ujeti max. 4000 km, pripadne idi'ive, nutno iiltr
vycpstiti. Za tim t.1tetem povoli sepi'irvodni olejovepotrllbf (prc­
hozn! matka) a dtva srouby lpfiirwby HUru. Pak (·ze eety Ultr ze
Slkfi.rue vytjmouti. Na to ;povofi se spodnima'tkla u eel1'trittnrho sta­
hovadho sroutbu,sejme ,plechova podloZika, 'pero a stahovad pod­
!Qzka. Nytni moino filtralni telesl() z drlPkovatneho .plechiU vysun'Quti
ia diilkJ.adn.e proprati u,vniti i zevne v benzinl.l. Pak je nutno ne­
ichati it> fadne lusohnouti, ab-y vsechen benzin se. v}'lpafil.
I ostatnf s'Oocasti filtr.u proplkhnou se d'obi'e v benz-inu. Pri
:o.petne monta'zi fiHru je nutno, ahy centralni stahovaei mat,ka mnru
!byla ·dobfe utazena, a take privodni o~ejove potrwbi aby doole
tesnj,fo.
NejiPozdeji po u~etych IO.OOOkm ma byti vlozka filtru nahra­
zena novou.
i
Serlzovani rozvodu.
Rozvod j!e z tovamy presnc senzen a neipoti'ebuje - ktrOO1e
ObCCliSll'eho seri'zeni yule mezi venHlovou pa~kou a ventilem
z,hl'ne obs.l,uhy. Tato vule ma obnaseti pit studenem motoru
0.15 mm u ssadho a 0.2 mill u vYfu:kov6ho ventf(u. Upozori'iu­
jeme, a,hy po provedenem sertzeni byla pri1u,zna matke na ven­
tHovcm vahad1e velmi sitne utaiena.
6
Seilzeni rozvodu mot(}ru.
Je-li fl'utno po demontAlii motor;u !p,rov!!S'ti nov~ sefi.zovani roz­
vodu, nastaVt se obe retezova kola 'pro pohon V1a~koveho hiidele
t<llk. aby mezi :wby ko(, oZlnacenymi diHcDk,y, bylo 11. retezovyoh
~la11'kll (viz obrazek). Palk provede se doda'tecna kontrota venti­
lovbho 'fOZVodlU. pri niiZ musi ssaci venti! otvl.ra t prvblDzne tutez
kterou v.Yf;utkovy venti:1 za'Yrra po
hocklotu pled horni Uv.rati,
horn! iltr.3lti.
Potohu horni irvraie he i pri event. namontovane hlave Vak!"l
zjtstiti Urn 2'lpU.sobem, ze iPO vysrowbovani sVi'oky prvniho v~lce
('Po~itano od chhl'dice), otaef sek('~k-ovy.m hii'fdel,em, re'sp. setrvac­
nDkem tak d')ouho, poku'Cf. otvorem p·ro svi.cklu unika vzdu,eh, naeel
se setrvaenvk pooto~i taik, z.e se na .nern vyra'zena z'l1atka 0 do­
sta·ne 'pod znaokJu vyrazenou na za.dn'm nosiei motoru.
°
°
Zabrouieni ventilu.
Ventily majt se normalne asi po 5000 ujetych kill' kontrolovati,
nenastCllla-1i nejaik.i a'bnormit)ni pricrna, ktera by. zptlsobiJa jejicn
7
ndesnost v st:dkch. Praviuelne sc shlcda, ic v~ntily i scdla jSOH . V poi'<i<lku a neni nmno jc zabrousiti. Jen v tom vyjimecnclll pri­ pade, ie hy netcsnily, nutno tak u~initi a pak znovlI sl'fiditi spravnol! vLlli venti1{L Pr(lviLll'iinou prohlidknu ueidi sc i sedla \' dobrem stavlI a shleda
Zl: vvt"rii bez zabroll~en mnoho desilek lisle kilometrd.
'
Prj prohlhlce ventilu nutno sejmouti hlavu va\cu a jeji t~sneni.
Pri tom sc postupul}e takto:
Nejprvc se vypt:sti vada z chladite a motor.u, odpoji gumova
hadicl: k chladi.ci, sejme remen ventilatoru, demontuje trubicka
pro rnazfllli ventilovych vahadel (na zadni stram"! hlavy), vyfukove
potmbi, privod ben.zinu ke karburatoru a lanicko pro pohon star­
teru. Pak se sejme horni p'rechove vicko, vyjmoll se zvedaci ty­
cinky (pri stla~en·em vt'ntillU), nacez je mozno pfikrocit k POVIJ­
lovani ma1ek ventilove hlavy.
Snimani ventilove hlavy rna se dit at po uplnem vychladnuti
motom.
Kclyz byla ventilova hlava scjmu'ta, je moino kontrolovat sedla
ventilu, jsou-li tesna, pHpadne je zabrousit a vyCistit jejich vedenf.
Ventily se vymontujI zma~knutim ventilovych pruzio a v)'ijmu­
tim klinku. VentUy, ventilove vedeni a sedla ventHu se iadne o~.sti,
nej.¢pe m~k,kym ha.cmkem a pet.rolejem. Pfi znacnem z'Ue~i~teni
sedel ventilu j·est 1(IlUtno us&zeny ka'rbon oskrillb&ti. Kasi z jemneho
smiIlku a oleje, nebo kOUipenou .pastoupoti'ou se dosedaci plochy
ventHu a sedlo a za stal:t~ho ata.'cenl (obema amery) a pritlocovani
ventili't na sedlo se venHI zabntsuje tak dlouho, ai ventill i sedlv
dostane 'kolem dokola sOllvpslou a hladkou dosedad ploSlou. PalK
po nalezitem oci.gteni hilavy valeti a ventillil se ventiIty vmontuji
do h~avy, ocps·tj se d'osedacipJochy na vflld i Idave, vlozi se ne­
pOTUisene teSinenf a hlava se na valce posacU. Jest velmi du.(e;zito,
aby .pri opHne montaii hlavy bylo doci:leno ddkonaleho utesncni.
KaZda netesnost mohla by zpu60biti vnilknuti vody do vaIcu a
ohroziti tark chod motoru. Vnitknuti byf i jen nepatJ1ne v~hkosti
k svioka.m z.pusohuje uz nemne ,poflhchy pH na1aceni motoru. Ue­
montovane tcsn·eni - ma-I'i byti znovu s u~pechem pouiito
fiu,si byti velmi pe~live ehnlneno pied jakymko~iv mecha.nkkym
poskozenim. - ~ Matke sroubll hlavy vakil utrumou se pri mOl1­
tazi napi'ecl lehee, pa,k teprve pev'ne. Pii dotahovani postutpuje se
kfizem a symetricky od s:tieduk obema kondm hlavy.
Po pritazcni hlavy pi'imontuji se i ostatni odmontovane dny a
nastavi sc i spnivnfl vule ventillu.
se,
8
Po kratkem behu motoru. dotahnou 51: vsechny matke znovll
a·s citern; toto dota!hovani opakuje se asi po 500 a 1000 llijetych
km. I pri dal!si:n proV02lU dopomcuje Se dotazeni matic na hlavt­
vake obtas kontrolovati.
Diileiite upozommi: Pl'i demontaii hlavy neni nutno povolo­
vati koz!i:ky vahadel ventnu, nebof po vyjmuti ventilovych tycinek
je moino povoliti vsechny matky ventilove hlavy a vyjrnouti pak
i ventily. Byly-Ii vsak kozliky ventilovych vahadel povoleny, jest
pri o,petne mon-tazi dlbciti toho, aby hfideli'k ventilovych vahadel
byl namon-tovan piesne v puvoduli poloze, t. j. aby ryska na konci
tohoto hiidetiku smerovala smerem nahoru. nrn zarue! se spr<ivn.e
mazani ventiloveho mecha,nrsmu.
KOl"koV'e tesneni hornilho viika motoru musi byt .prj demontazi
a opetne monta,zi velrmi peclive ch.raneno pled .poskozenim, nebof
jeho netesnost by mohla Zlpusobiti ztraiiu motoroveho oleje a tim
vazn,e poskozeni motom.
.
Oblluha a seiizovani zapalovani.
Bab!riOve zapaIov3ni je z tov.rmy piesn.e sefizeno a nevyia­
duje iadne hezne pete.
Primerni proud z baterie nebo dynama prochazi pres rozva­
dki skli'i'IIIlcJua zapalovad chllku do .prerusovace. pre'J1Usov.antm
tndiImJje se v sekundernijm vinlUlti ciV'ky 'proud 0' vysokem napHi,
ktery je rozdelov~em lpfwaiden ·k jednotlivym sviCkam.
o ma:?an.} row/!;).oyace vitz pouceni v pfilozene broiui'e
triok.em zafiz-en! V07Ju.
0
elek­
Na ~:inem m~te, nel v naiVodu udlilno, nesmi byti roz~lova~
za zadnyoh okolllOSlti mazan. Zejlffiena musi byti zabraneno vnik­
nwti oleje 'k mechanismu preru,sova.ce a mezi kontakty. Ta'kie ,pied
praohem a nefoistotou ffiiusi byti premsl)Vac uplne chranen; rnA
byti vzdy uplne ~isty a suchy!
Po ujeti cca 10.000 km dQPorutujeme obrousHi lehce kontakty
prurutSovace velmi jemnjm plochym pilnr,ckem a velmi dobfe je
pak ocilstiti. Talo pra:ce, jakoi j nastaven,i spravne vu,}e mezi kon­
taikty mely by bjti p.rovaoony vidy v odborne dUne.
Inoo'keni civka baterioveho z8Ipalovani nevyiad'U1je vubec iad­
neho oseHeni.
·9
Je-li Ilutno soucasti pohonu rozdelovacl' rozebrati, jest
opetnc mont,lii dbati toho, ab~' byly opel stejnym zpusohell1 ZH­
montovany. Aby to bylo L\slladneno, je- na rozdelovaci i na
lnzisku provedeno oznaeen! spravne polohy vyseknutou ryskou.
Bylo-li nutno sefiditi zapalovilni uplne znovu, jest d;bati tullu.
aby okamzik zazehu byl postaven na horni llvral' pfstu. Antoma­
ticky regulator postan'! se sam, aby predstih byl p'fizpus-obcn oka­
mzityrn otackam motorl1.
Jest vel'mi dulezite, any vsechny kabely, vedou.ci 0(\ civky,
k rozlh~lovaci a k rozvildeci skrrnce, mely dobry dotyk a svorky
byly doNe utazeny.
Dais! podrobnosti 0 Qsetioviml baterioveho zapalovani jlsou
obsaieny ve zvlcistni priloiene broiure. Vi'z tei schema za'pojcni
elektricke instalace.
Porad zapalovani,
Potad zapal'ovani jest I, 3, 4, 2, 1. j. za;palovani smesi deje se
postupn.e v iprvnim, tfetim, etvrtem a druhe:m vaki, pocitano od
chLadice. Jest tedy veden ka\bel od Slv(>J.1ky ei,s. 1 na rozd:el:ova~i
ve svilcce 1. v.ake, k.aJbel' svorkiy c,i:s. 2 na rozdJelova~i ke svicce
3. vaIce, 'kabel ,sVOJ1ky tis. 3 na rDZldielovaCi 'k-e svi.cce 4. a krubef.
svortky cis. 4. na rozcJielovaci ke sVfcce 2. va-Ice. Spravne za'pojen!
svitkovych ,ka'belil je ve1mi dit:lezite, nehof jsou-H ptehozeny, mo­
tor jde bud' Inepra.videJne, nebo vubec ne.
'.
Kontrolni iarovka zapalovani.
ZalStavi.. Jj se motor, anii by se vytazenFm klicku pfenusHo za­
piMtovani, t. j. ok!r,uih ip'rimerniih.o proudu, jest nebez:pe~i, ze 3C
baterie. zcela vybije a civka vazne poskodi. Proto je bezpodttHM
neene .utno vytihnooti klitek vZdy, kdyz motor stoji! Zvyknete
si motor zastaviti vidy uplnym vytaZenim kli&u. Zapalovani za­
~te vzdy bezprosttedne pled s~tenlm motom. Z beZipec­
nostlnkh duvodil nach~i 'se na pri<Sltrojove desce kontrol'lli za­
fOvka. Stoj.Hi vuz a neni-ii rozsviceno nektere s>v.etlo, nema tato
za,rov'ka svftiti, 'nebof to by hyl-o zn amen iltTI, ie zapalovani n~ni
vysU'lllitirn kHcku vY'pnuto.
i
Karburator.
Karburator jt: horiwillitini rypu Zenith. vzoru VEH 26. Sc­
stava Zt' tiVOli hlavnirh c;lsti: horn! tV{)/'i viku rlovako\'l' komory
a hrdlo Sc skrtici klapkoll, spud,ni cast tvori p!ovakovoll kOlllOru
a nesc vsechny elementy pro rcgulaci karburatorll. Plovitkovou
komoru Ize po povoleni obou s.roulbU se ctyrhrannou hlavou velmi
snadno sejmouti, a trysky karburatoru povoliti jednim z obol!
sro'U'bll, ktery na svem konci lIla ctyrhran. od~poviclajici ctyfhran­
nemu otvoru v tryskach.
Cisteni trysek ma se diti profouoknutim nebo protazenim zinG,
niikdy vsak ostrym nastrojem.
Karburator jest opatren zvlastnim zarizenim (sta.rterern) pro
usnadneni spousteni motoru za chladneho pocasi. Uv.i>Cii se v c1n­
nost vytaienillTI knomku Ila Cl!r-matuml desce a pOsohi na zvlasrni
startovaci trysku, jiz se obohacuje nassavana smes pri vo1no­
behu. V kap,itole 0 s.poUisteni motoru (vi,z str. 12) je funkce star­
tem bliZe popsana a lI!pozorneno zvla'ste na to, ze rna byt pouzi­
van je :p·ro spousteni, z nouze a jen vyjimecne pro pocateeni jizdu,
nei se motor zah'reje, a ze jeho pouzitim zvys'1.l'je se s;poti'eba
benzillu.
Karburator je jii v tovalfll.e presne seii-zen a opatfen touto
reguJ.aci pro norm,Uni pomery a: ,normal'ni paHva:
85
Hlavni tryska .
Vyrovna,vaci trY'ska
. 80
Vzduchovy kalisek .
22 mm
Podrobnejsi popis ka:rburatoru a jelIo oosluhy lze na)ezti v p'ri­
lozene brozuife. Postwp pri spou,steni motor:u je popsan ve zvlastn.i
ka:pitoJe (viz daJe).
PfirvOti pali-va do ka·rbu.ratoru deje se vla:stnim spadem z na­
(\ide, umilSte-ne pod kaJpotou.
Cistic bellzinu.
Cistic benzil1'u· je montovan primo n.a kalrhuratoru. Pusobi dvo­
jim zpusobem, ze jednak odJ1ucuje hrubeneci;stoty z 'pa:l,jva, ktere
se hromadi na dine skJenene n<IJdobky, jedna,k za·branuje hustym
sitem, aby se jemne necistoty nedostaly do karburatoru a do tr~
sek Chceme-li benzinovy fiUr vycistiti, uzavi'eme nejdrive bel1\"
zinovy kohout a povolime matku trmenu, kterou je pritazena na­
10
11
dot-~ka filtru. Pak je pfiStUP110 jemncsito, ktere vyjmeme a vycis­
time v benzinu. Take vnitrek sklencn& nadul"}ky dohre vycistfme
a vyplachneme benzineill. - Jest dOleZite. aby pri cistcni filtru
IH:bylo poruseno korkovc ll:sni::ni sklencn{> nadobky. nebot' mohlo
by to zpiisobiti ztratu bcnzil1l1.
Cistic yzduchu.
Na ssacim hnlle karb.uratoru je nemontova·n spccielni vzelu­
chovy fil\r, ktery pusobi tez jako f\.umi.c ssanL Vzduchov)' filtr
rna zvl<i-Stni vloz'ku z kovove vlny, na niz se zachy<:u'je prach a
neeistoty, obsazene v nassavan.em vzdu(:hu, takze moter je na­
najen vzdy jen nejCitsim vzduchem.
Vidy po ujeti cca 2000 km, za nepriznivych pomeru (prasne
silnke) jii ,po ·cca 1000 km je n,utno eilstie vzduchu s lwdla, kar­
bunitoru sejmouti, v)'lprati dobte v benzinu a kovovo.u vl.ozku na­
v~htiti smesi 50% oleie a 50% benzinu. Navtheeni samotnym
olejem se nedopof-Uicuje, nebof by to snizilo vykon HUru a mohlo
by i zvysit Sipotrebu benzinu.
Ventilator a dynamo.
Ventilator a dynamo joou pohaneny spoleen,YIm pryzovym kli­
novym reme-nem, od i'emenice na kH,kovem h.i'ideIi.
Hritdel ventilt..itor-u je ma!z,ilt Staniferovou maznid, ktera se
naplni tuikem a ,pfita/ltuje my ,po llIjetf oca 1000 Icm. SOUl~asn~ se
n.amaze rutni t1aJkov ou, pumpou i kul. loii·&ko i'emenke ventilatoru;
k tomu se rna pouzit Slpecielniho t'lliku pro kulickova lozfska.
Natpinimi remene ventilatoJ1u docili se pootoeenirn dyna·ma kl)­
lem s,podniho zave:meho eepu. Nejd.i'ive se demontuje srou!b hor­
nibo n.apinacilho t~hla a pa'k sepovon spodni matlka vpredu na
zavesn,em ~epu. Tim ·se ulvo~ni cele dynamo, ktere mozno palk na­
to~H a thn femen na.pnout. Po zaji.steni polohy napill1acim ta/hlem,
opati'enym nekoHka otvory, pritAhne se ope! spodni matka za­
vl:sneho ~epu.
Mazani dynama provadi se pouze pripi'i,lezitosti jeho celkove
.,vise. Loiis.ka dynama jsou opati'ena tUlkovou na-pln!, ktera vy­
drzi vel'fI1i dlloll'hou dobu. Osetreni dyna.ma (revise uhliikll a pod.)
provadi se podlc zv!. p.fiIoieneho ·navodu.
12
Vl'lmi di'llditc jc, aby kabcly zapujl!l1i dynama nchyly pre­
hozeny a aby s'Pojcni byla bezvad-na. (Viz piiloiene sch.ema elek­
trkkeho spojeni.) V opacnem pi'ipadi': hy dynamo nefungovalQ,
pi'ipadn~ by 5C muhlo i s rt:gulaentm pffstrojem Slpaliti.
Spouitini motoru.
Chci:.'tc-li motor privesti do chod-u, ,postupujte ta.kto:
I. PiesvedCte se nej'l'rve, je-Ii v chladici dostatek vody, v kli­
kove Slkrini dostl'ttek oleje, v midrzi dostatek benzinu. Presvedete
se tez, ze ben.zinovy kohout je otevren.
2. ZaSl.Inte klicek do pi'epi·nad s,klfine elelktrickeho zai'izeni a
v poloze 1 zastr~te jej pies oba zoubky zcela dovnitf.
3. Vytahnete knofHk starteru 'karburatoru (na prave stran~
arm. desky) zcela yen a pTi tom
4. stislmtHe levou nohou pedal elektriokeho s-poustece, ktery
se nachazf nad ped;Mem spojkovym. PJynovy pedaJ nechte pri tom
naprosto v klidu.
5. Ja.kmile m{ltor naskoei., povolte pedal elektr. Spou1stece,
knoflilk starteru karbuil'ator·u nechte vsatk dosud povytazeny a pa1k
teprve pomalu pi'idavejte plyn lebkym pfitlacenim na akcelera­
torovy pedal.
Kdyby se motor pri tom zastavil, je to znameni, ie je .prHis
st·udeny. OpakuJte Spollstcni s vytazenym knofli.ktm starteru a
nechte motor talk dlouho bezet, az se zahi'ej,e a SIIlese p:i'jdani
plynu.
6. NenalSlkocil-J.i by motor po nekoHkerem spoustt::ni -s.hora na­
znaeeny,m z,pifsobem, je to zn.ameni, ie je presycen benzinetn. Pak
o;>akujte spousten1j bez pOll'ziti sta·rteru karhuratoru, tedy bez vy­
taieni knoflilro, avsa.k s plynovym peda:lem pine stlaeen)rm.
7. Je-Ii motor za·hrAty, dopomeuje se pri startova·ni nepouzi­
vati startcru karburatoru a startovati elektrickym Slpoustecem pri
mirnem stlaeen[ plynoveho peda~.
Jestliie ni!kdy motor ani po ni!koli(ka startO'vacich pokusech
dIe ptedchozi,ho postupu nes.pustf, mUle byti zavada v to 111 , Zil
pfi.lisnym prcsycenim mptoJ1u ben,zincm sc vypl{lchne se sten ValCH
vsechen olej a pistni k1rouzky pak propollsti. V takovern p-ri;)ade
13
Ilu!no ztraceny olej nahradit, a sice nejji.·ll!wdussin: zpiHW));:11l tak. ,
7C 51:' odsroulhujf ~vicky ;! lli) kailicl10 \fllet: Sl' nalije asi 2 CIll
fid.keho motorovt'l1o n1t:jl'. (Hej st' roztc6: po dnl'ch pistll na ploch:;
I'i\ku; jest dohrl' protociti mOIOr nckolikritt roztaeeci 'kHkou, ab\'
5e valce namastify a pak teprve po zailfOuhovani ~wicek Ilormain::
opet startovati. Pri vysroubovani sc sdcky prohlednou, ne:,sou-!i
na elektrodach mokrc a pi'ilpadne se otrou slIchvm nema.stnvl~l
had<~em.
•
•
Upozonlujeme pii teto piileiirosti, ze velkou dtileiitosf; ,pro
bezvadne spousteni ma volba spritvneho oteje 'V motoru. Tak piitis
Itusty olej, zv18ste za chtadnejsiho poeasi, miite mit :rra spouiteni
velmi neblahy vliv. - 0 s.pou~teni motoru v zime viz nas,ledujici
kapitollU.
Ja,lcmile motor naskoci a kratkou: dohu s vytazenym knomkem
starteru beii, doporu·cujc se tento knof!i.k zcela zasllnout, ahy
nebyla zvysena Slpotrcba paliva.
Montazi Ikarburatoru St' startcrem docioli se nejen nejrychIejsiho
a spolehliveho nastartovani, ale ponech<i-Ii se za studeneho po­
casi t~hlo starteru i n,ckoliik ,prvych min.ut ji'Zdy povyta.zeno, ie
moino i ·se zcda studenym motorem il\1lned po nast3lrtovani odjeti
a to pfUlzne a bez obalvy, ie se motor zastaovi. Teprve, k·dyZ se
motor zahreje, zasu'ne se ta,hla starteru (ma se to vsak stati co
nejmive) .
AvSak z dtivodu, ktere jSO.U bliie popsAny v nasledujici bpi­
tole 0 ~ru v zime, varujeme dutklive, aby tent<> zpUsob jizdy
se studeny.m motorem a vytaZenyru tahlem st:a.rrem byl beine
pouiiviln.
Upo~Qriiu,jeme, ze cinnost startcru projevuje se pri kazdem
povoleni 'plyn,u i·ntensivnim sycenlm karburatoru, Nmi jezdec jest
u.pozorni:n, aby starter vypnu:l. Pi'ilis dlouhe pouliti startern zvy­
suje totii taJke spotreb.u benzinu' a prispi'Va ,k pred~a-snemu vy··
behimi valcu.
Doporocujeme velmi c\iitklive n.enechati bezet novy. nezabl:'h­
nuty motor na veloke otacky na.pra,zdno, nebof mohlo by to vesti
k vaznemu jehoposkozeni, aniz by to melo 'prakti,dky cenu. To
plati ve' zvysene mire v prvych 1000-1500 km ji.zdy.
Spravny chod motoru zavisi na spravne tungll~'kidl1 mazani,
zapalovani, dobrc kompresi a chlazcni. Snaodne naskoccni motom
a kHdny, vyrovnany chod svcdci 0 tom, ie motor je v poradku.
14
Motor v zime.
Spoustcni motoru v ZHI1ol.' JC nbtiZnl'jSi, nebo!, steny valcu a
nassavany vzduch jsou stll{lene a smes se nesnadno za:paluj'2.
Proto je zvlasf v z~me nutno dba·ti tol1o, aby m~l11o pouzivani prvo­
tfidniho zimni,ho oleje hyla i bat~rie udrzovfllla v poi'adk<ll a ven­
tily fad-ne tesnily. Splneni techto pozadavkii rna priznivy vliv na
spousteni a chad motoru v zime, kdy ostatni vnejsi podminky
js()ou nepriz-nivc.
Pri s.poLlsteni je nutno motor nejprv\.' rucne n·i!kolikrat pro­
toeiti, aby se (my motoru uvoln~ly. Pak teprve je mozno startovat
elektrickym spoustecem normal'1lt!, jak popsano. Rucni protoceni
dopontcuje se za chla.dn~j!Siho pocasi v 'kaidem p,ripa<i'e, nebol'
se jim vel'l1li u.seti'i baterie.
Pi'i obzvlas1e velfkych mrazech nastnkne se do valctl olej, na­
plni se chladic horkou vodou, do motom naleje se teply olej, ohi'~ji
a OSUSl se svicky atd. Je-li vsa'k motor v poradku, t. j. ma-li do­
konale tesnid ventily a hlaJvy vMclt, neopntrebovany zimni olej
nejlepsi jakosti, dohroukompresi, i'adne oseti'ovanou baterii a za­
palnvant v dobrem stavu, nejsou tato opati'eni nu-tna a motor po
ru6nim protoceni i v stuidenem staVlI' lehee naS/koeL
Kdyby se stal·o, ze po deHiim nata'ceni elektrickym starterem
vycenpal'a se bateri.e talk, ie eletrilCky starter Slpra:vn.e neza;bira,
je radno roz:tociti motor nocni kli1kou. I v tom priJpade vS<rk. k.c\yi
je baterie ji.z .pi'ilisslalba ik sta,rtovani, ImU'ze miti dosti proudu
k bezvadnemu z3lpalovanf.
Vehni dUleiite upozorn.eni: V zime nebo pri ch:ladlllem pocasi
nesmi byti motor nukdo/ hilled IPO nastartova.ni bna'll na .pln.e ota:cky.
ZjitsHIo se totiz, ie hlavni vin.u na predfasnem vybehani vMcu m:.
oezohledny 7JpIlsob,kterympo spU'steni za studena je mG:tor ~hned
hnan na vysake ota.aky. V takovem prilpade ,"ema studeny a proto
h·:!'Sty o~ej dostatek ca·su, a.byse dosta'} na plochy vaiJeu , nebof
to se muze stat. teprve po jeho porohraU a zridnuti. Pisty pohylJ.uji
se tedy na sucho a 2!pusobi rychlejsf a pi'edtasnejs! opotfebeni
valcu. Toto .opoti'ebeni se zvetSUlje koros! od nedokonaleho spa­
IO'/Ani za stuidene:ho stavu motoru, a to ve vetsi mi're jestt! pri
pouziti li-hobenzi'nove smesi.
Aby bylo tedy docileno co <nejvl!gi trvanJiovosti vAletl a pistu,
doporucujemc co nej-vetSi- opatrnust a ohledUlplnost pri s·poustcni.
Pred ,pocatkem jiz:dy ,rna se vzcly vyckati, ai se motor pfi malych
otackach zahi'eje a olej zHdne,
15
Vseobt:cne jt! platna z<1'Sada, it! motonl vic skodi piechlaz~ni.
neZli prchh\ti, pokud toto ovsem ncui pimilne, takze by zpuso­
bovalo ztratu chla.dici vody. Jako nejpriznivl'jsi teplotu vody
v horni ~asti chladicc povazujeme 85-90" ·C.
Poruchy prJ bihu moloru.
Pi'ectete si ,pozorn(:predchozi kapitoly a startova-ni a 0 Oto-'
tom v zime a POSw.pu:jte preooc podle mivo-du, ktery je tam
uveden.
Presvedcte se, je-Ii v karbunitoru dost benztfllu. Doparutuje
se ta!ke naplnit p)ovakovou komom zcela ~erst'Vym benzinem.
Presvecttte se, je-Ii kliCetk zapalovfmi Z'cela zasunut (v poloze
1).
Pfesvedtte se, neni-Ii ucpanobenzinove vedeni, sitka, trysky
karbW'atoru atd. (Vi·z ,ptilozenooU brozUt.k,u 0 karburatoru.)
PfesvcdNe se, je-li zapalovani v PQfadku. Zaolejovane nebo
za;pe~enesvicky 06sti se v benzinu.
Vzdialenost ele'ktrod rna obnl3set 0.5-0.6 mm. Svi~ky sprask­
lou isol.aci n[utno vylIDenit. Kabely svicek nesmi mit nikde ikralke
~pojeni, vadlne 'kalbely je ootno vymen iti.
PfeS've~te se, jsou-H venHly U~snte, neni-Ii tesneni hi'a'Vy vililcu
poruseno .3 tmalji-li v~eoky ~tY'fi vake dO'brou kompresi. Nej!sou-li
kontakty pfeJ'u;~ov3lCe leSlk1e tiste, nutno je obrousit velmi jemnrm
pidnookem nebo jemnym smiJ1k;iovym platnem a veltmi dobie je pak
oti'stH. Tuto prAci pfenechte vsak odiborne dUne, 'ktera ,provede
za-roven spravne seri'Zenl kontalkto..
M()tor klepe a mlati.
Tento ukaz S'ved~i 0 vain6m defektu (vytekla loiis,ka, zadfene
pisty, vytJrl.llCene tepy, vo.ne vilko ojnke atd.), a musi byti od­
stranen odlbornnkem. Siahe kovove klepani muze byti zatvineno .
prins vellkrm predsUhem - piekontrolovat senzen! zapalovani.
Mot
0
r
i
e z a h I' [ v A, z chI a d i ~ est
0
u pap it r a.
Pres\'ed~te se, je-Ii remen ventiJatorl.l a ventilator v pOiadku,'
je-Ii v chladiCi dostatek vo(\y, nejsou .. Ji ucpany vodni ka.naly nebo
chl<\dic, neni-li za·palovani 'postaveno na zpozdeny zazeh, je-Ii ma­
zani v poi'a(~k:u a v motoru dostate~ne mnoZstvi oJeje.
16
ola~ky.
Kontrol\.llj1e mazllni, slav olejc a vody \' chladi~i. ProMedniHe
zapalovani, ncni-Ii kratkc spojeni v kabelech. Zkontrolujte rozoe ..
lova~ a kontakty pi'erusova~e.
Motor sti'ili.
Mot 0 r n est art u j e.
~islo
Motor ztraci
Nedostate~ny pfitok benzinu. Presvt:d~te se 0 stavu benz.inu
v mi:drzi, neni-Ii ji·z normcilni Z31S0ba vy~erpana, pi'ipadnc prepnete
benzinovy kohout na »reservni zasobu« (viz str. 27). Presvedcte
se, nen-i-Ii ucpa:n benzinovy ikohout, benzinove potwbf, benzinovy
filtr a trysky a neni-Ii v benlZinu voda. Prohlednete kalbely svicek,
nejsou...n poskozeny a svfeky, nenlialji.. Jj, beltke spojeni a nepie­
hiivaji-Ii se, ptLpadne je vymeiite za vhodn.e. jsou-Ji ventHy ne­
tesne neho Z'u'8tilvaji viset, ie flutino je zabroUisit a vy6stit ve ve­
denk·h: ~kontrol'U9te vWli mezt ventilem a zdvihatkem (0.15 mm
u ventilu ssadho, 0.20 mm u ventilu vyfukoveho pri stooenern
motom).
Spojka.
Spojka ~f:! suchA jednodiskova a nevyzaduje norma~ne vubec
obsliUby. V ,pfipade, ie by se treei plochy zamastily a s.poj'ka ,klou­
zata, je nutno benzinem ~proplachnouti za pomaleho ot.ace ni roz­
taced ·k;likou. K~ou'Zani rna se za 'ka,zdy,ch okotnosti za.oraniti,
netbof sepii to'm spojllca abnormal·ne zahTiva a muze se Valne
poSikoditi.
V)"pionaci loiisko spoj'ky nama·ie se vZdy po ujeti c-ca 2000km
z konvK'ky olejem,ktery se naJk<llpe do m<ll~ni&y, vycnivajiei noo
stredem pedalove podlahy.
.
SpoJka rna byti vYlPItuta Ijen pri meneni rychlosti, jinak rna byti
stale zapnuta.. PH vypimlni spojky se plynu ubini, a1by se motor
v)"pnuthm spoj'ky pme od:lehCen, pfHis nerozbehl. Pii 1..apiruini
spojky IIUtno plynu zase pfidati, ponevadlZ se motor znovu za..
tezule.
Prolduzoviuti spojky, na ,pC. pri poma-Ie jizde za povoze.m
a pod., zpusobuje jeji rychle opoHebeni, pi'ipadnc i pos·kozeni.
Proto nesmi byti pouzivano.
17
Spojovaci hfidel s kardanovymi klouby.
Spojo\'aci hrll:el s k'a.nlanovymi kloll.by nevyza'duje - az na
obtasnou prohliLiku ~rollbo\'}'ch spojeni a otglL'ni - vUhec zadne
ohsluhy.
Prevodova skfin.
Prevodova slkrii'l tvori se skrini zatlni mi.pravy je'diny celck.
Udriovani prevodove ski'ine omezuje se na doph'iova'ni zasoby mi­
nerit-lnfho oleje, ktcry se naleva zAtkou na horcni plose ski'ine.
Za Llcelem pristlllpu k teto zatce vyjme se zad.ni sl'dadllo a otevie
se I}ri.klop. Nmi cel<i ski'iti pi'evodii a zadni napravy je vdmi dobre
pfislupna.
Dopomoujcmc, aby pro mazani zad.ni napra.vy a ".revoctove
skfine IJy~o pouzito specieln.ilho milner;Unibo ~Ieje dobre zna~ky,
ktery jednotJive firmy doporu<!uji pro prevodove s:k:iine se syn­
chroni'saci. Upozcrnujeme, ie rna byt volen druh takO'veho oleje,
ktery je .pokud moino dobre tekuty a ktery ani v zime za mrazu
netuhne. Vo.ba piiH§ tuhe.ho oleje moola by zpusobovat potiie
pri startova'l1i vow za mra.zu.
K urteni spnwne hladiny oleje sl(mii zAUka na leve strane
pfevodoveS'kiin.e. Olej na"'~va se hornim otvorem, pomaLu a tak
dlouho, ai potne vytekat postlannirn otvorem, z nehoi byla zatka
v YSTQuibova.na.
Zasobo maziva kontrolujte vidy po ujl'ti 1000 km; je-Ii v po­
r~htku. palk po 2000 km olej ciopli'lle. Po 4000 km budiz olej vy­
pU'sten a po duk'iadnem proplAchnuti skfinepetrolejem, nebo lepe
~Il\esi ben.zj'nu a benlO~u, ski'iil naplnl'na opet cerstvym olejem.
D{'kladneho proplachnuti se docili nejlepe zvednutim zadnich kol,
spusti:'nim moto.flu na male otilcky a zasouva-nim jednotlivycn
rYChlosti. Upotreben.eho' oleje Ize po. peclivem pfefiltrovani a do­
plll1cni ct."rstvYm olejem opet pOllzili k mazani pfevodovc skfinc
,1 zadni osy.
-Ryrhlostni prevully maji Hi stupm:· vprcLl a zpCtn)' chod. Jed­
!lotlivc polohy zasollvaci ,pii'ky jsou na jcji rukojeti IH\Zna:~eny.
Pi'L'vudy bl'zi nl.'!llutnl', aonormalni hluk l11iiZe poch,izeti od
nedostatku maziva ndlo rra l'Iktill Ii kulicky lozis'ka a casto od 11\"­
20
spavnc obsluhy. V tUIll Jlfipad~· j('SI Ilutnu ih!I~'d Sl' :'i'~svedcili
z<ivainosti dekktu.
Pro sna<lne iatleni rychlosti jt: pfevodova skfin opatrcna syn­
chronisaci u II. a III. rychlosti. Z\'lastni kuielove tfeci spojky vy­
rwna{i nestejnosl otatek ozubenych kol pied jejkh zasunutflll.
timz Sf doeili bezhlutnost. Tyto kuielon! spojky zrychluji rcs­
pcktive zpozd'uji jen casti hnaciho mechanismu, nikoliv vsak IM­
tor. Je tedy bezpodmine61e nutno pfi pi'esouvani vypnouti SpOjk~l
vozu u synchrcnisovane sktine stejne jako u sknne normalni.
Postup radeni u sYllchronisovane skfine lis! sc poneku(j od pc­
stuP:l p/'i skrini normatni, a to hlame pri prechodll z rychlosti
vyssi na nizsi.
Pii iadl::ni na vyssi ryehlost (napi. z I. na 11.), ma SL' po
v}'lpn.uti spojky za sou~asneho ubrfmi pIynu a po vys:.Jnuti ozu­
beneho kola ze zab.eru se zasouvaei pa,kou v jeji streuni potoz!.;'
ponekud vyekati (za Licdcm z;pomaleni jen vlastni setrvacnosti
beiiciho predlohov&ho hiidclc) a pak teprve se ma zasllnouti
vyssi rychlost a to pomalym a stejnomernym pohY'bem. ai p'aka
dos3hne sve krajni polohy. Pri zasouvitni ze stfedni )Jolohy po­
dti se ne,itprve mi'lllY odpor, a to v okamz~kll. kdyz na sebe dt)­
sedly kuzelove plochy synchronilSaCllich spojek, t. j. kd'yz nastavA
pochod synchronisace oboll kol, 'kteril se m<ltji spojiti. Jakmil;~
ten to odpor se zmen~r, za'sum se dalsim pohybem pA'ky vys~i
rycblost, zapne se Slpoj'ka a pi'kM plyn. .
Pri radeni na ntiS! rychlost z 111. na
je fun:kce syncnroni­
sCilCnilho mechanism.u zvlAM vyhodna, ne~f bpz tohoto zaffzeni
bylo by nutnoprovAdet presouv3,ni rychlosti dvojim vyslapova­
nnn SiPoj'ky, aby nedoslo k nt'pfijemnemu zara>choceni z:ubii. U pft~­
vodove Slkiine se synchronisacnim zai'izenim ;postupuje se pri fa­
deni z III. rychlosti na II. rychlost takto: ·Nej·prv~ vysunt' sc pi'i
vyslapn'llte 9pojce ru~ni paka rychle do neutralni poloily, a pak
opet po~lym a stejnomt:rnyrn pohybem presouva se do krajlli
polohy ,. rychlosti. I zdt:: jl' cHit l1lirn)' odpor v tom okarnzi'~{U,
kdyz na sebe dosednou kuzelove plochy synchronisacni s.pojky
a vyrovna'V~i navza1em otacky obou pl'evodovych soutasti, ktl'rf
sc maji pevne spojiti. Jakekoliv misi.ne prekonavani tohoto ud­
poru rychlym pohybern zasoovaci paky znemQinilo by pOchod syn­
chronisace - kte-ry vyzaduje urciteho Casu - a zpilsobilo by
hluene zarachocenl ko1. Tcprv(' tl'hdy. kdyz od.por l1a zasouvaci
paceklesnc, jt' nutno palku rychlt· pres.unout do kr<ljni polohy.
Pa'k, kdyz byl motor dtive zrychlen pi'idanim plynu, zaplll' Sl' (lp~,t
hla\'nl spojka VOZll.
lJ
'ii'.
21
Pi'i ph:chodu z II. rychlosti na l. rychlost postupuje s~ jako
u norrmHni pfevodove skrint-. Pri tomto v praksi pri jizde vdmi
fid'kem pripa.du prospiva bezhlucnosti, kdyi: se mezi opetovanym
vypn·uti:m spojky a za prevodu na volnem chodu zryehli predlo­
hovy Ilrldd ehvHkovym pHdanim plyou: ponejprv se vy·pne
normaine pied vysunutim puvodni, vyssi rychlosti (na pi'. It.).
pak se spojka pri zasollvaci pace v neutralni poloze na okamzik
zapne s pfidanim plynu (za ucelem zryehleni jen vlastn! setrva~­
nosti bl?iidho predlohoveho hffdele), hned po te SI:! spoj!ka za~(!
(po (Jruhe) a nyni teprve se zasune nova, niisi ryehlost
a spojka se opet za pi'idfini plyn.u za:pne. Vseehny tyto ll·kony
mus! nasledovati rye hIe za sebou, nebof be-hem nieh (od prvniho
vypnuti ai do dmheho zapnuti sp<>j,ky) beil VllZ jen svou setrvae­
nost! a otalenim by se prHi,§ zpomaJiI.
Vseobecne tlU plati zasada, ie pfi tadeni naboru je moZ110
a casto za·hodno postupovati pomaleji proto, ie vuz ske bezi be­
hem vyse Urvedeneho vyokavani jen svou setrvacnosti, ale za ne­
zvyseneho odporu trati (tpravidlem na rov;ne) a za zryehlovani
VOliU (na pi'. pii rozjiideni). Naopak zase pii iadeni doli je nutno
postupovati rychleji (s vyjimkou okamilku, kdy d.eje se synchro­
n.~sace, jak vyse popsano), nebor vUiz beil pri tom jen svou se­
trvaenosti, ale nyn! za zvyseneho odlporu a casto i za 2lpomalo­
Van! VOZU, na IP·i'. pi'i stowpa.ni.
NeW zaSJunete zpateCni rydtlost, je numo vuz nej\prve uplne
zastavit, nebor jina·k m()hla by ·byt vci,ine pos'kozena ozubenci kola
rych!ostnk'h p!revodu.
pre.d zasunutim prve rychlosti je f'IIutno po vysun.uti spojky
tlon~kud vyckati, ai se spojovaci hHdel 7..a.stavi.
Brzdini motorem.
Pfevodove Slki'ine lze pri jizde s kopce pouzit k ucinnejsimu
tom k odlehceni a setteni brLd. Zasunutfm dmhe
nebo v krajnim priipad;e prve rychtosti vyuziva se zvysencho 0<.\­
pom motom k vydatnemu a stejno'IDernemu brzdeni. Doporucuje
se vsa!k, aJby pred zasuln,utim t0chto nizslch rychlosti byl vuz u.pln~
zastaven. V zad·nem pfilpade nesmi se pi'i jizde s kopce rychlostni
paka v)"pnout do neutralni polohy, ponevadi se tim zcela ztraci
brutid lleinek Illotoru a vuz za nepredvidanych okolnosti mohl
by se tak zrychlit, ze by Sl' op~tne za·sunuti rychlosti jii nepo­
da·rHo.
22
ladni naprava.
Ski'ift zadni napravy tvorl s prevoclovou skfini jediny celek,
a take mazani t~C'hto dvou organii c1cje se ze spolecne zasoby
Vnejsi lozisko nahoj.: .
oleje (viz odstavec () prcvodove skfini).
kcl maze se ru~ni tlakovou pumpou vzdy po ujeti cca 2000 km,
t. j., kdyz se doplnuje, resp. obnovllJje zasoba maziva v prevodov6
ski'ini a zad.nf na'pravt!. Maznicka tohoto loiiska nachazi 51;: na
vniti'ni stran~ nillboju. pod nosnou tmbkou zadni napravy a
ze zadu vozu velmi snadno pi'istUlpna. eepy zadnich per a
z;iv.esii je nutno namazat vzdy po ujeti cca 500 km rueni
pUITIlp.Du. Pi'islusne maznieky jsou pfi'stupny ze zadu vozu. eepy
vidUc obou polonaprav jsou mazany olejem z vnitrku pi'evodove
skrine. Sou~asne se proma.zi i ~e'pY brzdoveho kHee mazniekou
na pfedni strane nosi.ce brzdovych ceHsti. Na tomto mistc je nlltno
mazivem setfit, aby se ne<lostalo do brzdovy,ch buhnit a nezhor­
silo lIei.nek brzdenf.
Predni naprava.
Vzdy ,po utjeU 500 kim je nutno i'adn€! promazati t1a1kovou. maz­
nid v§echna mazaci mfsta predni napravy, opatfe-na ma:znickami.
JSou to oba eepy pi'edn.i natpravy (tak zv. »svisle«) a Ikulove
klouby spojovaci tyee prednieh kol, a sice na obou koncich, tedy
jalk iU pflcky rizeni ·na otoenyeh Cepoch, tak i na rizeni za sUedni
casU predniho pera. Tyto mazni>6ky jsou vsechny ze zadlu snadlIlo
prj-stupny, da1i-li se kola stridave do prarveho a leveho kra'jnilho
rejdu. Dale jsou na kazd.e strane jeste tii dalsi mazni.ce, a to:
eeru ·pera a obou ce,pit horeniho kyvaveho ramene. - TClikc tyto
maznicky je ",utno vZdy .po 500 km ji.zdy i'.idne promazati tu!kem,
a to stejnym zpii:sobem, ja1ko ostatni maznicky. Soucasne 51:' pro­
maii i eepy brzdo~ho kli.(':e maznickou vp.fedu pod brzdovou pfl­
kou. Ta'ke zde je nutno mazivem seUiti; a!by se nedostalo do brzd.
Treci tlu.ffiiee, montovane na vnitrnim ee·pu hoi'eniho kyvaveho
ramene Ize dotazenim nebo povolenim perove hvezdice lehec na­
regulovat. Po provedene regulaei je nuino korunko1ic matky hvez­
dke op'et lIobre poj:istit zaivla.okou.
Po 4000km lTwi byti od-sroubovana mihojova uzaverka pred­
n.ich kol a \' naboji doplncna zasoha tll'ku pro mazani kuielovy-ch
lozisek.
t
23
Sbihavost kol.
tom, nebrzdi-li brzdy i pri nesesl.apnutem pedalu. V tom pfi­
padc j-sou brzdove buhny jii po kratkc jtzdc horke a je nutno
provesti prodlollieni jednotlivych brzdovych Ian.
Doporu~uje se take pi'esvi!dCiti se, nezustavaji-li brzdove kHte
ve svy-ch loziska>Ch viseti.
Osinko-kovove oblozeni brzd se jen vel'l11i nepatrnt? opotfebuje.
Pro u~i:nnost brzd~ni je cluldite, aby byJo ,p)ne tiste, hlavne aby
se nedostalo do styku s olejem a tuokem. Lanka pi'edlni brzdy mali
byti v kovove hadid, kterou prochazeji, mazana vidy po ujeti
asi 1000 km. Za tim lltelem jsou ha.dilce opati'eny maznickami.
Take ostatni lana, ktera nejsou vedena v kovove hadici, maji
byti ka~dych 1000 km promaJzana. Za tim llcelem zbavi se su­
ch)'i1TI< kartacem prachlU' a blata a paJk naUou zevne stetcem hust­
slm strojnim oleJem.
LoiiSlka pred.lohovY<:h hridelu brzd je !lutno vzdy po 1000 km
namazati rueni tlakovou mazntci. MazniCky jsou pi'istUlpny ze
spodu .po obou stranach VOliU.
(J
Predni kcJa maji byti tak postavcna, aby vzdalenost mezi po­
slrannimi boky pneumaHk byla vpredu asi 0 4--5 mm mensi nei
vzadu (ipredpoklad zachoval'e pneumaHky, ji.nak lepe merit na
ok:ra;ji rMku). Toto postaveni kol nutno ~as od ~asu- kontro).ovati,
zvlaste kltyi b.ylo pozorovano ztiiene neb nejisle rizeni a ahnor­
malni cpoti'ebeni pi'ednich pneumatik, nebet' !1ajetim na okraj
chodiniku neho vetsi pi'ekatku muze naslati deformace pak a ty~i
i'fzeni, ktcni porusi predepsatne postaveni kot
Rizen(.
Skiift Hzeni plni se tla'kovou maznici vzdoy, kdyi se plni
i ostatni mazniCky predni na'pravy, tedy asi kaidych 500 km jizdy.
Na fi.zeni jsou cel1kem dye maznice: jedna na telese fizeni na
prave stram~ VOZll, druha na leve stra;ne VOZU, na ochnl!nne tmoc!!
i'idki ty~e. Obe tyto maznice jsou -pfistUipny stejnym zpusobem,
ja'ko mazni:ce pi'edni n~pravy.
Brzdy.
Brroy jlsou' z tovarny presne sefizeny.
je-Ii porUiSeno sefizeni brzd na jednotlivy·ch kolech mezi se­
bou., zvedlnou se obe napravy vozu a podloi! spal~ky tak, aby
kola se volne otacela. Brzdovy pedal se sesta1pne a zaji,sti v po­
laze asi na ctvrt zdvitw. Pak se zkousi, jak jednotliva kola brzdi,
temi sr zikracuji neb prodluz·uji jednoUiva lana stavecpmi
mat,kami na kondch la·n.
Poneva.:H zali'lli Gsa nema difirenciililU, brzdi obi! zadni kol<t
vzdy stejn!? a je nlutno brzoy nasta-veti tak, aby pri z-koll'seni
hrzden! pri zvednutem voze bylo cHit na zaonim kole asidvoj­
nasobny odpor nei na kole prcdnim.
U vozll opatfenych diferencialem rna byt od-por na vscch tty­
tech kolt!ch stejny.
Po p-rovedenem sdizeni brzdvyz:kousi Sf jejich spravna vy.
konncst na silnici, pi'i ce'll1~ St' dopom~u~t! presvi:d,citi se tez
24
Chlazeni.
Chiazeni je vod'ni, samocinne, thermosyfoncve, podlporovane.
ventiM.torem. K chlazeni hodi se nejlepe cisti. mekka voda, neJ­
h~pe i'itni nebo dcit'ova. Z tvrde vody usazuje se v chladiti v mo­
torupo case vodni kamen, ktery (I~tnnost chl-adj~e velmi zhor­
sUlj'e. - Vodnikamen odstrani' se nejle:pe horkym octem ncb
vehmi zfedenoukyselinou solnou, kte-ra. se pal( mus! horkym rOz­
tokem sody opet zneutralisovati. Chladt~ :1'utno pa.k dobfe pro­
pl,kllnouti.
Jsou.-li otvory v chladiCi lIcpan,y b!atem, vyei'sti se
proudem vodly, ni'kdy vsak ostrym kovovym na~trojem, kterym b)
se mohly jemne I.amely chladi~e poskoditi.
Dopli'iovani vod:y, ktera se odparila, ma sc diti pred kazdoll
jizaou, nejlepe, je-Ii motor jeStc stndeny. Nilhlym stykem stu­
dene vody s horkou stenou vaJ.CE' mohla by stt"na v;ilce popra,skati.
I pri jizdie, zVlaste v ohti'znem a hornatem terenu, kontroluit,~
obCa's vodu v chladici a pi'ipadn~' dorlntc 113 normalni stay.
V zime, zvl<i.slC je-li vflz v nevytoJ1ene garazi, je n'\ltno vsechm!
vodu z chladice i valeI.' vypustiti. K tomu (I~eluiest u>vnitf pod
kapotou po pravc strane motoru dole na chladrti ulj}ravcn vypnu­
st~ci ;kohout. Upozoriiujel11e. ahy pri vyp()u~ti!ni vody byla ote­
25
horni lIdl\'~rka hrdla chl::tdICl· . .iillak by \'oda vytekala \'l'lll!i
pOlllaJ,u, pfipadne by c.ist rll:vytekla viilJ(·c.
Ntlli-li flI0Z1l0 \'odu z chiadicl' \'YP(JLISt~ti, doporucuje Sl' 11<1­
hraditichladici \'otlu nektcroll z Illrazu\'zL!ornych smesL Nt::jrnz­
sirenejsi je smC:s denaturovaneh,o lillL! neho giyc('rinu s vodol!.
Pri mensich I11razcch (az do - 10" C) pustaci smes 3 d:ill
vody a I diJ.u denaturovanellO lihu, nebo stejny pomer 6st('ho
neutralisovaneho glycerinu. Pro vetsi mrazy \az do - 20" C} jt·
nutno podil Iihu zvySiti na 65%, ntbo poem glycerinu na 45'/:.
Na .iare nutno pi:! pOllziti glycerino\'eho roztoku
vyplachnollti. Pri p,ouzinini denatllrovaneho lihu nutno pamato­
vati na to, ze pri vysoke teplote vady, ktcn'l prave v zime je za­
dOlld, velmi ryehle vypafuje, pfipadnc zadanou vysokou fep.lofu
vody vubec neumoznuje. Nutno jej tedy castu dopliiovati, nejlepl2
smesi 1: 1.
Za ehladneho pocasi a jmenovite v lime za mrazu je bezpod­
minecne nutno, aby byla cast nebo i eely chladic a kapota za­
kryta. Nazar, ie teplota chladiei vody motofu rna byt n[zka, je
toHZ z.cela mylny. Spravna teplota vody po dei'si ceste, kdy' po­
mery jsou lIst,Heny, ma byti eea 85-000 C .Je-Ii teplota vody
trvale .n[·zsi, nez 7(Y C, ma byti jii cast chladiee zakryta. Pfechla­
zen! motom ZipusobiJ.o by znaene z'Vyseni spoUeby benzinu a
zmenseni jeho vykonu, a take neumerne opotiebni valcu. PH Ztt­
kryvanf chladice nilkdy VSCllk nesnimejme i'el11ell \'enm,atoru, nehlJf
tim by byJo vyrazeno dynamo z provoz;u.
\'ft'IICl
Benzinova nadr! a palivo.
Ncidri pojme cca 30 litru paHva.
Dbejte, aby se do nildrie nedostala zadn..;! neeistota, af lj.z pri
nalevciJni benzinlU, neho jinde. Ben.z~n dopor:.lcejeme nallevati pr.::s
hUist'e situ nebo jeleni ku.zi, eim'.! se odstrani v~echny mechanic-I.e
neei,stoty. Na lI'zcWe'r'ce benzinove nadrie se r.ach:az[ mala dirka,
kterou nadri je odvzdluSnena. Tato dirka nesmi se ucpati, jinak
by benzin neprite'kal do -karburatoru.
Do ben:zinoveho vedeni je za1pojen kohout, ktery sc nachazi
uprostfed pod armaturni des'kou. Tento kohout slouii k (Iplnemll
uza'vreni oritoklu benzi.nu do henzinove pumpy (na pl'. pri eisteni
filtru) a slouzi tei k tomu, aby u'r~ozornil ri·di-ce, i:e
dochazi zasoba btn.zinu v nadrii.
26
kohoutu Jl' talo:
Funkc!.!
I. Ie-Ii mkojef ko/1uLltu (n: svislc po]()ze) ZCe!a ZRSUrlllta, j;;:
bcnzinu kt: karbllratnru zcela l1za\'fcn.
II. Je-li mkojet' povytazena az k naraZCt; {stredni pololn).
je pi'itok hlavniho mnozstvi benzinu otevrcn, v naddi ZUStilV,1
jcste reservni mnozstvl benzinu na cca 60 km jizdy,
III. Pootoccnimtlacitka (poloha Ill. a) ·proti smyslu rucictk
hodinovych a jeho vytazenim (poloha Ill. b) do krajni polohy,
otevre se i pritok reservni'ho ml10zstvi benzil1u. JNlnotlive polohy
kohoutu jsou znazarneny na rIlazacim schema chassis.
Pi'epinimi kohoutu nelllil se provadi!t nasilni!, aby se kohout
neposkodii.
DopOrUtClljeme jednou rocne i'iI<1n.i'! propl;khnouti benzinoV!.:u
na·drz, jakoz i demontovati a vyCistiti benzinove potwbi od 'D­
ekze :ke karburatoru.
To pIaU ve zvysene mire pri pouzivani Lhobenzinovc smcsi,
nebof pri nahodnem vzrustu obsahu vody v pa\ivu mch.ly by
vzniknouti znacne poUze v provozu.
Baterie.
Peee 0 akumulatorovou baterii patri mt!zi nej!iuleii,ejsi po­
vinnosti ridi~ovy. Spravne udriovani baterie jest jednoduche, za­
nedbimim vi5ak moh{)u vzniknouti .poruchy v zapalovani, s:pou,stcni
a v osviHlovacim a elektri-ckem za-l'izeni vybec, po pHpade [ uplna
zkAza baterie.
Baterii stac! prohil.e.anouti v Iete za 2-.. 3 tydn y, v z~'ffiC 7.:1
4-5 tYd:mi. jest u'mist.ena vpredu pod karotou a tedy velmi
sna-dno pristllpna. NejlPrve uvolnime trmen, sej,meme vi:ko a od­
pajime oba ,kalbely, a to nejdiive kla<lny, pak zaporny. Pri tom
dbejte, alby na 'kladn,em polu nevzniklo kratke s.pojeni.: Paik vy­
sro1.llbujeme zatky zplnicich otvorll akontrclujeme, je-Ii kysr.lina
v no rm,Hni vysi, to jest 15-20 mm nad hornim hra.naml deseh.
Je-Ii kyseHny millo, doplnime clanky vzdy jen destUovanou vodou.
Pro destHovanou vodu (k dol.evani) Simi se pouZiti jen ciste nft­
doby Slklenen,e, celtuloidove nebo kamtninove. Ni'kdy nrsr.1ime do­
plnovati obyeejnou vod{)u. Zi'edcnoll kyseiinou sirovou, chemicky
cistou (hustoty 1.24, t. j. 28 st. Be) sm! se doplno\'ati jen tehuy,
kdyz byla z elfmku rozlila nebo vylita. V baterii zcela natbite mft
27
.
kyselina hustotu 1.24 (28 st. B~). Podlc hustoty kyseliny
mozno posouditi, jak je baterie vybita. nei}of s postu!pujidm vy­
bijenim klesa i hustota kyseliny. Hustotu kyseliny mefime nasos-­
kovym h<ustomerem, tvoridm sou.cast v}'bavy vozu. Mimo to mozll'.)
voltmetrem .kontrolovati, ma-likazdy ~Ianek napeti 2.10 V. V zimi:>
n<l byti baterie obzvl.:iste dobre nabita, ponevad'z ve vybite ba­
terii je ridsi kyselina, kteni snadneji zmrzne nez husta kyselina
nabite baterie. Kc.tyz "byla nciJplii. kyseliny prekontrolovana, ocis­
time sroubove zeHky, propichneme jeji.ch ventilacni otvory dratem
a pa,k plnici orvory opel dobre u·zavreme.
Povrch baterie je treba h:.ldrem peclivt! do sueha oUiti tl
svorky lehee namastiti vaseUnou. Na za~evaci hmotu baterie nesmi
so! dostati ani olej, ani ben.zoL
Pak ;pripojilme opet obakabeI'y. Pri tom musi byti kladny pul
baterie pi'ipojen k vniti'ni svor<:e, zaporny k vnejsi svoree (spojeni
na h<motu). Pa1k nasadime opet v'ko, pf'tloii-mc plsH:nou vloZiku
a baterii dobre pi'itaihneme trmenem. I za provozu se olX3JS pi'e­
s.vt'dicLme, zdali baterie pevne sedi a podlie poti'eby ji pritahneme.
Jestlize se baterie tim to Zlpusobem pravide~n.e a d,ulkladne pro­
hJ.iii, zamezi se je-jt poruchy.
Podrobne udaje 0 s.pra·vnem zaehazeni a udrzovani baterie jsou
obsazeny v pfilozene brozurce.
Neu1iiva-H se docasne baterie, musi'se vidy po ctyre<:h tydnech
nonnalnim proUidem n3Jb,ti a to IPodle potfeby ze zvlastniho zdroje
PrDUidoveho.
o Slp\llStt:ni motorupri ·poskozcne neb vypm·tt~ baterii viz dale.
Jlllti
pnuto a motor bezi na nizsi otacky, nd odpovtda rychlosti cca
15--20 kmhod. na primy zaber. Jakmilc otacky motoru a tim
i dynama stou'pnou, zar-ovka zhasne, COl je znamenim, ze
je dodavan dynamem a baterie se dobi·ji. Sviti-Ii zarovka i pri
vyssi rychlosti vow nez 20 km/hod., joe to znamenim, ie elektricke
zafizeni nenr v poi'a. d'ku a je nutno vadu ihned odstralnitL V prve
fade se pi'esvedcte. je-li klinovy eemen dynama v poradku, ne­
jsou-li :kabely na dynamu prehozeny a take vseehny ostatni k.:J.­
bely dobi'e pi'ipojeny. Je-Ii vse v poradkll, je vada jinde (dynamo,
regula·cni pristroj) a nutno ji dat co nejdfive (ldstranit.
Aby se baterie nevybila, vyt:Ahnere. klicek vidy, kdyz motor
stoli.
Vytafeni kH(!ku rna se stati v poloze })o«.
Rozjiidini bez baterie.
Pouzj.Hm dynama s regu,laci napeti jest dana moinost jiz.dy
i bez baterie na proud dod.:Wa!ny dyn3Jmem. Je nutn.o neja'kS~m zpu­
sobem (bud' roztlacenim nebo ,pu.stenim s kop<:e) pfi'Vesti vuz
do dostate~ne ryehlosti (20 km/hod. na primy zaber, reSlp. II a
6 km na II. nebo l. r)'!Chlost ) a udriovati motor na otackach,
odpovidajki:ch temto rychlostem (eea 1000 ot./min.). Pri 1Pi'i­
padnych zastalVkach VOZ'll je nutno nechati motor bezeti na tyto
otACky dale, a·by byl.o IlISpoeeno nove roztiaceni.
Jizda bez dynama.
Elektricke zaffzenf.
o elektricky·ch a:paratech za:palovadch (rozdelovac a civka) ,
jakoi i 0 dynamu jest zmillllka' v pri'slusnych odstavci,eh motom,
o ji,ch obsluze, mazani a spnivnem z3ipojeni viz pfilozene broiu,ry
o elek~ricke vyzbroji apriloiene sdtema elektrickeho spojenL
Kontrolni iarovka.
Kontroj'ni zarovka na armatumi tlesce rozsviti Sl! vidy, kdy~
motor stoji a za-palovani neni vypnuto, nebo je-Ii zapalovani za­
28
Pri .porUiSe dynama ncbo eemenu ventil<Horu je mozno - l1e­
poda,H-li se vadu odstraniti
jeti jestc asi tii hodiny na proud,
dodavany baterii, jsou-Ii rozsvicena jen thumena ·sviWa reflek­
toru. V tom pfipade je nutno zanechati startovani e1ektrickym
spoustecem a nezapinati dalsi zdroje spotieby elektrkkeho prot:,du.
Re,lektory
jsou zarizeny na pOlliiti tI'vouvliiknovych zarovck pro nlkt': a ttu­
IlH.:ne S'vetlo.
29
Ov'adanl klaxonu a ukazatele smaru.
TJacitko elektricke hou,kalky jest umistt!no ve stfedu fkHciho
kola. Pfepin.ac pro ulkazatele smeru nachazi se na pi'istrojove
desee.
Pojistky.
Vsechny .d!uleiite vetve okmhu proudu jsou ehrfmeny pojist­
kami, ltmistenymi na prave strane pod armatur. deskou. Z piilo­
zeneho schema elektriekeho spojeni je videti, ke kterym sou.cast­
kailTI elektricke vyzbroje vow jednotlive pojist!ky pam. V pripade,
ie nektery ~poti'ebitel proudu nefungUlje, nutno se pfesvedciti, ne­
ni-Ii jeho pojistka spalena.
Pedaly, paky, klouby, para atd.
Vsechna drive Ilvedena mazad mi,sta, opatfena mazn)ckami,
majl byti vzdy po ujeti 1000 km ,prom3lzima tIakovou rueni maz­
niei. Jsou to zejimkna take loziska ,predlohy brzd.
N3Jboje rucni brzdove pil!ky, vedeni presunovani rychlosti, jakoz
i vsechny ostatni klouby brzdoveho a a'cceleraenibo mechanismu
nama-zf se aSlpoi'i vzdly .po 2000 km olejem z rucnf olejniOky.
Vozova pera dopomcuje se namazat vzdy po ujeti eea 4000 km
a sice SmeS! oleje a :petrolteje (1 dU strojniho oleje na 2 dHy
petroleje). Mazati 1llll'i1ze se bud' steteem anebo Jevnou ru~n.! roz­
pra-sovaci ,puITIlpiokoli. Neni' Ueba listy per od sebe roztaihovati,
nebof .petrolejova smes vnikne dovnitr per.
Vidy po ujeti 10.000 'Iom, aneb jednou za, sezonu, j~ krome
toho nutno demontovat predltli 'pero z vow, rozebrat jednotlive
Usty a po dobrem otisteni, prohHdce a proma'zanil je opet za­
montovat.
Ohebnamatice pro pohon pocitace kilometni promaze se vzdy
po ujeti eea 10.000 km, nejllepe hustym tU!kem dohre kvality.
V pi'ipojelHbm pfehledu jsoll lIvedena vsechna mista, ktera nulno
pravklelni! mazati.
30
Pneumatiky a kola.
PneumaHky vyzaduji opatrnosti a setreni, jinak zpusobuii pfi
jizde .nepfiiemne obtioze a z,dra'zuji p·odstatn~ provoz. Jest nutno
vsechna poskozeni okamiite napraviti, jinak se pneumati'ka muze
upln.e znititi.
Hlavne je dbAti toho, aby pneumatiky byly nahusteny na
spravny tlak. Tento t1ak rna byti vpredu 1.2 at. a vzadu 1.4 at.
Kontrolu1te dennt! tento tlak manometrem, ktery tvori soucast
vyzbroje vozu. Spravny tlak pneumatik rna vel'ky vyz,nam pm bez­
vadne perovani,. Pi'iIi,s vysoky t13!k u pi'ednich pneul11atik mohl by
oaroziti trvanlivost piedniho pera.
Neni-Ii motno vyhnouti se jizde po cerstve sterkovanych a
spatnych cest;ich, jezdete po nich VOline, nemajl-Ii pneumatiky
tl'lpeti.
Po kazde j.zoe a pri zastitvkach je dobre prohleooouti plastt!,
ne:jsou-li v nkh zaraieny ostre predmety, hrebiky atd., a ihned
je vytAhnollti, aby pri da~f jizde pneumati.ky dale nepomsovaly.
Poskozene misto jest palk nutno co nejdi'ive opravUi.
Jest tez nutno chraniti pneurnatiky pi'ed stykem s olejem a ben­
zinem, pied 'kyseUnami a solemi, ktere kallicUlk rozeZfraljli.
Dislkova ,kola jsou snadtno vy.menitelna. UvoLilOvani a utabo­
va.ni matic deje se kolovratkem, ktery je vytvoren zaroveii co
1Iozta~ec[ kHka motoru. Pri vym~ne kol je nlltno po projeti kratsi
drany uta.hnouti matice ~roubu a nor.mt:tlne toto utazenl obcas
kontrolovati.
Matice .maji na prave strane VOZlt pravy zavit, na leve stlan;;:
levy zavit. Pri vymene kol namaze se zavir tukem, ahy povolo­
vani a utalhovani rna tic se usnadnilo.
Stoji-Ii Vliz deliSi dobu bez pouiiti, maji se obe napravy zdvih­
nout a 'podlozit ~i'ev~nymi spaliky, truk, aoby se pneumatilky upIne
odleh~i1y. Jdte Je.pe je ipneumatiky se'imou!i a uloiiti na tmavem
a studenem misti!. Pri tom dopomcuje se ocistiti dokonale vnitfek
rMku kola a natriiti jej barvou, vzdorujici rezu.
Pouziti retero v zime ina se omeziti pouze nil jizdu snehelll
a za naledi. ~etezy majI byti sej.muty ihned, jakmile nejsou nt:­
zbytne nutn,e.
Navod k montovan! a oSnimani pneumaUk jest uveden v pri­
lozene br-ozure. Reservni kolo rna by-ti obcas nalllontovano, aby
se jeho guma nekazila (nestarla).
31
Lakovani:
Pokyny pri jizdi.
spll~t0ni
Jllotnru (viz str. 13) sdlapne se
nohou
spojkGv)' pedAl, prava ruka uchop[ i'idici kolo, leva zasune I. ryelt­
lost (vycl<ati, az se predlohovy hride\ zastavi!) a povoli mcn!
brzdu. Pedal spojky se pomalu spousti a zaroven se pravou nohou
pi'idavft p\ynu - vuz Sl! rozjiidi. Po zryehleni na eea 10 km za­
sune sc II. rychlost a po novem zrychleni na eea 15-20 km,
III. rYi::hlost.
Zvykejte si poktadati levou oohu na spojkovy pedal jen v oka­
mfiku vypinani spojky a nepHpusfte, aby spojka klouzala.
Pii pcmale jizdt:' mestem regulujtc rychlost pouze plynem a
brzdou a shledate, ze vykon a pruznost motoru dovoli i velmi pu­
malou jiz-du a zna,cne zryehleni na primy zaber.
o zasou'vani jcdn.otlivyeh rychlosti na n~isf a vyssi ryehlost
viz stranku· 21 a 22.
Za prvnich 1500 km neprek'rocte maximalni hodinovou ryeh·.
lost 45 km na !primy zaber, 25 km na n. ryehlost, 13 km na
I. ryehlost, 3.Iby se mechan.smws doMe zabehn.u~. V iadnem pri­
pade 'nejezdete vsak tyto rychlosti naplny plyn. nm zvysi se
znacne zi'votni do-ba vsech strojnich SOUICasti.
Na velmi spatnych eestach a pii pieka.'zkaeh (rigolech, pi'e­
jezdeoh dra,hy atd.) zmirnete patficne rychl,ost ubranim plynu,
pNpadnt' i pribrZ'denim. Pri jizd~ s 'kopee Ize pouzit moto,flU prj
zapnute spojce jako brzdy. Noini brzdu mejte vMy ta'k serizenu,
abyste pouzivali rucni brzdy jen ve vyjimecnych prf'pOO'eeh a 'k za­
jisteni stc,iiciho vozu.
K zasiaveni vozu se u'bere plynu, scslapne se Slpoj~ka, vysune
se zasouvad ,pelika do ,stfedni polohy a sil'ne utahne rocn! brzda,
Vytazenim kliCku vypne se zapalovani a pa'k se uza'Vre 'kohout
benzin-oveho vcdeni. - V zime za mrazu vypusti se voda z chla­
dice, neni-li v chladk~i pouiita mraztlvzdorne smesi.
ItvOL1.
Oietreni karoserie.
Vzhled karoserie, blatnikll, kapoty, tedy vzhled cdeho VOZtl
vyzaduje Gb~asncho osetreni la,kovaneho povrchu. Rovncz i pol-·
st.Hovcl'ni Illltn\) cas od CaSll oset'riti, aby (Iprava vozu zustala
pokud mozno neidelc ladna.
32
Osti'j,kejte vuz proudel1l ciste vody ihncd po ukonceni jzdy.
nejmene vsak jednou za tYden. Vuz zbaveny veskereho blata a
prachu· oUete mekkou hou.bou a osuste srnci kozi. Nestirejte prach
a btato pouze hou,bou, treba mokrou. kremiCita, ostra zrnka praehll
proskr3ibou lakovani. Skvrna po oleji odstrani se z lakovani Iestici
vodickou. Vadne misto se namocenym hadi'ikem vyti'e az do sucha.
Obcas, za mesic nebo dva - pri castych a dlou:hych jizdaeh
i drive, rna byti k osvHeni laku pouzito lestid'ia (.poli.rky). Tim
odstranite skraJbanee i skvrny zpusobene olejem, libobenzinovou
smesi., nebo mechankkym zpusobem.
Pro leSteni tdivejte vodi.cek spolehlivych jakosti, ktere nepo­
ruslIlji ta'k a ktere yam na pi'ani doporucime.
Lesteni prova<H se v kmhovyeh ta.z.iich a po dohrem rozetfeni
lestime plochu suchy'ffi., jemnym flaneJem tak dlouho, az doeilime
jasneho a vys.okeho lesku.
Motorovou :kapotu lestete az po vych!ladnuU
ne za tepla.
Usnadnite si prado
Kaidy odstin laJku na vzduchw oxyduge a povrch matovatf.
Lesti.ci vodiakou se tato vrstva ods~rani a proto se pri pocat.ku
pra.ce hadff!k nel«ly ponekud zalba.rv•.
Oietfeni stfechy pevntch vozu:
Strecha zhotovena jest z ne.pTomakaveho platna, stHkaneho
z vell'ku laJkem cernyrm, neb v b3Jrv'f karoserie.
Cd praCihu a bl'ata oeisti se proude-m ciste vody, osusi houbou
a SIOChym hadrem.
Slwrny od spiny odstrani se vlaznou vodou a terpetynovym
mYdlem.
Skv.rny od oleje a mastnoty odstrani se hadHkem namocenym
do cjsteho terpentynu.
Vyeilstena a osme'na sti'echa poUe se siaM hadi'i'kem namo­
cenym v ci'stem ol'ilVovem o\eji, dostane tim novello leskleho
VZ:h'ledu.
Oielieni sliechy skl.daci:
Stfechovke ocisti se od blata a prachu nejprve proudem ciste
vooy. Po vysuseni se ocisti spinava mista terpentynovym mydlem
a vtaz.nou vodou.
33
Skvrny mastne odstrani se vytrenirn haclHkem, narnocenyrn
\' cistern terpenlynu,
Neodstranujte mastne skvmy na stfechovici beozinem! Benzin porusuje gumovou mezivloiku a sttechovice zWei oa oe­
promokavosti.
Strechu po oSt:treni uhlad'te vlasovS'm kartacem.
Oietfeni politarovani:
Opery sedadla obcasne vyjmetc a proklepejte ra·koskou. Uvol­
neny prach oc\straiit(! karta~em na prach.
Mastne skvrny odstrani se benzinem.
Spinave S1kvrny odstran.i se terpentynovym mydlem a vlainou
vodou.
VYCistclle poltarovani uhlad'te jemnym karta.cem ve srneru
lfltkoveho vlasu.
Koiene polstarovani vycisti se od prachu sU'ch,ym hadrem.
Skvrnyodstrani se terpentynovym mydlem a vlainou vodou.
Vyci.stelle kozene calouneni pleHe se slabe namocenym hadfi­
kern v ciste vaseline, n,eb olivovem oleji. Po natreni suchym ha­
cirikern pak nutno vyldtiti.
Oietreni oken:
Pruhled·nost oken zajistite si omytim vlainou vodou. Po osu­
seni vytrou se bezvlasyrn hadHkem namoeenyrn v HhlI.
Voditka s,pousteckh oken ad prachu pe.clitve o!!istena promas-·
time obcasne cistym lojem. Usnadni se tim pohyb spoustecich
oken.
Obcas prohlednete odtokove otvory na spodni hrane dveri.
Zahranite Jim poskozeni vniti'nih(} potahu.
Zavesy, ziltl1llky, ob.cas promaite CiIStou vaselinou, zarnezite
ski'ip·ani ~e,pu a ziltmku.
Budete-li dbati tecbto pokynii, ucllorite si krasny vzhled sveho
vozidla.