stáhnout ve formátu pdf zde - Český rybářský svaz

Komentáře

Transkript

stáhnout ve formátu pdf zde - Český rybářský svaz
POZVÁNKA NA ČLENSKÉ SCHŮZE NA
DRUHÉ STRANĚ
-1-
MÍSTNÍ ORGANIZACE ČESKÉHO RYBÁŘSKÉHO
SVAZU MOST
RYBÁŘSKÝ ZPRAVODAJ MÍSTNÍ ORGANIZACE
ŘÍJEN 2010
Kontaktní místo:
ČRS MO Most, J. Seiferta bl. 58; TEL: 777 910 517
e-mail: [email protected];
web: www.rybarimost.com
Hospodář MO: 777 910 515
Předseda MO: 777 910 512
Jednatel MO: 777 014 090
Ekonom MO: 777 910 514
Vedoucí RS: 777 910 513
Rekreační zařízení MO – Nechranická přehrada CHBANY –
VADKOVICE, okr Chomutov, správce tábořiště Jiří Kratěna
tel.: 720 458 143
Skupina
M/2 + M/3
M/4 + M/5
Bečov
L/1+L/2+L/3
L/L
Meziboří
Jiřetín
Lužice
Datum
23.11.
30.11.
27.11.
24.11.
24.11.
24.11.
1.12.
25.11.
Místo
Základní umělecká škola
Základní umělecká škola
U Vaška
Schola Humanitas
Dělnický dům Lom
Kino Meziboří
Kulturní dům Horní Jiřetín
Rybárna Lužice
Čas
17:00
17:00
15:00
18:00
17:00
17:00
17:00
17:00
-2-
TERMÍNY VÝDEJE A SBĚRU POVOLENEK
Most: v úředních hodinách na sekretariátu ČRS MO se sídlem v Mostě, tj.
PONDĚLÍ A STŘEDA 9:30 – 12:00 a 12:30 – 17:00 hodin.
Bečov – sál U Vaška - Odběr a výdej povolenek:
8.1.2011, 13.2.2011
11:00 – 14:00 hodin
LITVÍNOV 1– klubovna Čtyřlístek pod Lesem
4.1.2011, 12.1.2011, 13.1.2011, 22.2.2011
17:00 – 19:00 hodin
LITVÍNOV 2 – Koldům-Formanka
Odběr a výdej povolenek
08.1.2011, 9.1.2011
09:00 – 15:00 hodin
LITVÍNOV 3 – restaurace Na schůdkách v Hamru - Odběr a výdej povolenek
8.a 9.1.2011
14:00 – 17:00 hodin
16.1.2011, 27.2.2011
14:00 – 17:00 hodin
JIŘETÍN – restaurace Pošta Horní Jiřetín - Odběr a výdej povolenek
12.1.2011,15.1.2011
10:00 – 17:00 hodin
MEZIBOŘÍ – MěÚ Meziboří - Výdej a odběr povolenek
5.1.2011,10.1.2011,12.1.2011
15:00 – 17:00 hodin
LOM/LOUKA – Dělnický dům - Výdej a odběr povolenek
15.1.2011,26.2.2011
15:00 – 16:00 hodin
LOUKA – Obecní úřad
12.1.2011,23.2.2011
9:00-16:00 hodin
Lužice – Hospoda Na statku
OD 16:00 DO 20:00 hodin
5.1.-12.1.2011
-3-
INFORMACE Z VÝROČNÍ ČLENSKÉ SCHŮZE ZÁSTUPCŮ
MÍSTNÍCH SKUPIN MÍSTNÍ ORGANIZACE MOST KONANÉ
DNE 20.BŘEZNA 2010.
Vážené kolegyně, kolegové rybáři,
v sobotu 20.března v dopoledních hodinách proběhla ve společenském středisku
Meduza v Mostě výroční členská schůze zástupců místních skupin MO ČRS Most.
Účast na schůzi byla 78,5%, což je určitě jedna z mála výborných účastí na schůzích
v celém územním svazu. Tato účast svědčí o tom, že delegátům z místních skupin na
činnosti MO záleží a za jejich přístup jim patří upřímné poděkování.
Výroční členská schůze měla standardní průběh a protože byla výroční , byl na tomto
jednání volen nový výbor místní organizace a dozorčí komise místní organizace.
Zpráva předsedy MO byla obšírná a obsahovala,krom jiného i ekonomický rozbor
hospodaření a zabývala se i zcela otevřeně vztahem MO k územnímu svazu , potažmo
výboru SÚS. Je to jedna z oblastí, kde je stále co zlepšovat, zejména ku prospěchu
naší místní organizace , dále byly ve zprávě nastíněny i některé změny v dosavadním
chovu ryb. Jde především o ukončení chovu sumce velkého, o umělý odchov pstruha
potočního a duhového a pro naše potřeby i umělý odchov štiky na RCHS Pavel.
RYBÁŘ U OČNÍHO LÉKAŘE
-4-
Zpráva hospodáře MO pak konstatovala výsledky činnosti na tomto úseku, zejména
pak ve výrobě rybích násad a zarybňování revírů.
Zpráva ekonomky MO obsahovala ekonomickou uzávěrku roku 2009 a konstatovala
vyrovnanost rozpočtu MO.
Zpráva dozorčí komise, krom jiného, pak potvrdila ekonomickou uzávěrku a
doporučila výroční členské schůzi ke schválení nový rozpočet na rok 2010.
V organizačním výroční členské schůze bylo navrženo a schváleno zvýšení finanční
náhrady pracovní povinnosti z dosavadních 320,-Kč na 400,- Kč od roku 2011.
Dále byly schváleny návrhy z místních skupin na udělení pamětních listů „Čestný člen
MO“ a to těmto členům MO: paní Miladě Minaříkové a panům Rudolfu Čermákovi,
Petru Weitzovi, Pavlu Ryskovi, Miroslavu Ruskovi a Václavu Holcovi –
Blahopřejeme.
Poté proběhly volby do výboru MO a dozorčí komise MO.
Do výboru MO byli zvoleni:
Brožkovec Vít, Bucha Petr, Dolejš Jindra, Fuksa František, Hoffman Miroslav, Jirsa
Luboš, Kandrová Jana, Magula Rudolf, Polášek František, Sigmund Adolf, Sýkora
Pavel, Trousil Ladislav, Vaculovič Miloš, Vadlejch Václav
Do dozorčí komise byli zvoleni:
Bauer Miroslav, Kováč René, Sigmund Otta, Vostrý Zdeněk.
Dále proběhla volba delegátů na územní konferenci SÚS a návrh našeho zástupce na
celorepublikový sněm ČRS.
Delegáti na konferenci SÚS byli zvoleni předseda a jednatel MO a návrh na
zastoupení na sněmu ČRS pak předseda MO.
Po skončení voleb byla předána některým členům svazová vyznamenání –
blahopřejeme.
Dále pak byla na pořadu diskuse, především na téma omezení výskytu sumce a
zarybňování místních revírů.
Po diskusi bylo předloženo výroční členské schůzi usnesení, které bylo delegáty
jednoznačně přijato.
Na závěr výroční členské schůze předseda MO poděkoval odstupujícím dlouholetým
funkcionářům, členům výroby MO panu Ing. Miloši Urychovi a panu Luboslavu
Trojákovi za jejich přínos pro činnost místní organizace.
A tímto výroční členská schůze zástupců MS skončila.
Ihned po skončení výroční členské schůze bylo svoláno zasedání nového výboru MO
a byla provedena volba stěžejních funkcionářů výboru MO:
Předsedou MO byl zvolen p. František Fuksa
MS Jiřetín
Místopředsedou byl zvolen p. Vít Brožkovec
MS M/3
Jednatelem MO byl zvolen p. Adolf Sigmund
MS M/5
Hospodářem MO byl zvolen p. Ladislav Trousil
MS L/2
Dozorčí komise na svém prvním zasedání zvolila novým předsedou DK MO pana
Zděnka Vostrého.
-5-
POZOR POZOR POZOR DŮLEŽITÉ ! POZNÁMKA
K ČLENSKÝM SCHŮZÍM V MÍSTNÍCH SKUPINÁCH
Kolegyně a kolegové,
jak vyplývá ze zkušeností posledních let je účast členů na členských schůzích MS
více než žalostná a zejména v Mostě a Litvínově se pohybuje i pod hranicí 50% a toto
číslo pak zpravidla bývá vyjádřeno podepsanými členy MS na prezenční listině, ne
však členy, kteří jsou přítomni na jednání.
V čem vidím příčinu této slabé účasti?
Za prvé je to tím, že Stanovy ČRS v § 4 dávají členovi právo zúčastňovat se jednání
členské schůze, tedy již to není povinnost jako v minulosti, kdy se toto kontrolovalo a
účast na členské schůzi byla jednou z podmínek pro výdej povolenky k lovu. Mám za
to, že současné ustanovení Stanov je v pořádku a odpovídá svobodnému rozhodnutí
každého člena, tohoto práva využít. Stanovy ČRS pak ve svém ustanovení dávají
možnost uskutečnit schůzi a přijmout usnesení, i když je přítomno méně než 50%
členů.
Za druhé. Již 6 let vydáváme v naší místní organizaci Zpravodaj a tento tisk přináší
dostatek potřebných informací pro řadové členy MO.
A za třetí. Jak ukazují zkušenosti a činnost místních skupin a jejich vnitrosvazový
život dnes pozbývá na významu. I zde se z mého pohledu odráží celospolečenská
situace a s ní spojená současná neblahá mezilidská separace. Činnost MS jako celku
se dnes odehrává vlastně již 1x za rok, právě na členské schůzi MS a tím to končí.
Přenos informací např.z výboru MO končí ve výboru MS, případně v nejbližším okolí
funkcionářů MS. Mezi široké členstvo se touto cestou nedostává a je zabezpečováno
centrálně z MO prostřednictvím sekretariátu. V minulosti, jak někteří starší členové
pamatují, probíhaly dvě schůze, jak v MS, tak i v MO vždy jedna na jaře a jedna na
podzim. To už by byl skutečně přežitek a důvody proč tomu tak bylo, jsou dostatečně
známé.
V současné době se však obecně změnil přístup členů k vnitrosvazovému dění a
soustřeďuje se pouze na potřeby členů, které lze shrnout do následujících bodů:
Za prvé – mít kvalitně zarybněné revíry.
Za druhé – vyřídit si, co nejjednodušeji potřebné doklady k rybolovu (a pokud možno
vše nahradit finančně).
Za třetí – Informace, které od funkcionářů požadují, se týkají vždy z 99% pouze
rybolovu a kde a jak jsme zarybňovali.
Když shrnu, tyto skutečnosti, vyplývá mi z toho, že se Svaz bude muset tuto otázku
do budoucna velmi vážně zabývat a k zabezpečování těchto potřeb členů to půjde asi
jedině tím, že se vytvoří profesionální týmy funkcionářů MO, kteří budou pro své
členy tyto služby zajišťovat, zejména v tak velkých organizacích jako je ta naše.
Zpátky však k členským schůzím v MS. Protože jsme velká organizace se 3500
členy, jsou v naší MO ustanoveny místní skupiny. Protože uspořádat čl.schůzi MO,
-6-
pro tento počet členů, je technicky zcela nemožné a čl.schůze MO musí probíhat
formou schůze zástupců místních skupin a tato schůze se musí dle Stanov uskutečnit
jako nejvyšší orgán místní organizace, alespoň jeden krát ročně. A tak problém je,
jakým způsobem zajistit potřebné zastoupení delegátů na členské schůzi MO. Zatím
jediný mechanismus je volba delegátů na členské schůzi místní skupiny. Jestli by
někdo přišel na jiný mechanismus volby delegátů neodporující Stanovám ČRS, rád to
přivítám.
S tím souvisí i naše další úvaha, jak lidem od schůzí v MS odlehčit. Do budoucna by
jsme si to představovali třeba tak, že by v MS proběhla vždy jedna členská schůze za
celé čtyřleté období a delegáty pak zvolit na celé toto čtyřleté období, bez rozdílu MS ,
např.delegáti z Mostu, Litvínova atd.
Prozatím však, protože je nutné někde začít, projednali jsme tuto problematiku ve
výboru MO a došli jsme k těmto závěrům:(pozn.za činnost MS zodpovídá výbor MO ,
Stanovy ČRS).
V Mostě konat letošní členské schůze současně vždy dvě MS najednou, a sice MS
M2+ MS M3 a MS M4+MS 5.
V Litvínově pak všechny tři MS L1, L2,L3 najednou.
Výbory těchto MS mají uloženo dohodnout se na řízení a organizaci schůzí a na těchto
schůzí předloží další návrhy na další možnou reorganizaci v MS tak, abychom
členstvo zatěžovali co nejméně.
Pochopitelně, že výbor MO zabezpečí kompletní servis odběru úlovkových listů a
výdeje povolenek, zkoušek nových členů atd. na rok 2011, jak v Mostě tak
v Litvínově.
Zatím neuvažujeme o slučování tzv.periferních MS i když i zde bychom se tomu
nebránili.
Od tohoto opatření si slibujeme větší účast na členských schůzích MS, zejména
v Mostě a Litvínově. Dále pak ušetříme 4x za pronájem a uvědomme si, že jsem pořád
jedna rybářská organizace, s jednotným programem činnosti.
Rádi bychom byli, aby jste se k těmto otázkám vyjádřili, jak na schůzích MS, tak
využijte náš email anebo nám napište případně mě navštivte na sekretariátu.
Fuksa František
Předseda MO ČRS Most
Vážené kolegyně a kolegové,
V průběhu roku 2011 (léto) se bude sekretariát stěhovat do našeho nového rybářského
domova na RCHS Pavel v Litvínově. Pro výdej povolenek a nezbytnou
administrativní činnost pro členy z Mostu budou v průběhu roku 2011 k dispozici
nové prostory v Mostě blok č.265 naproti Rozkvětu. Tyto prostory jsou v přízemí a
jsou dostupné MHD v místě. Přestěhováním sekretariátu sledujeme v prvé řadě, že
budeme ve vlastním a úspora cca 60 000Kč za nájem ročně také není k zahození.
V první polovině roku 2011 však zatím zůstane vše tak, jak to funguje dosud a při
výdeji povolenek 2011 budete písemně informování o všem potřebném.
-7-
Výbor MO ČRS Most
VÝBOR MO ČRS MOST OZNAMUJE:
Rozhodnutím výboru MO ČRS Most se z technických důvodů ruší rybářské závody
Matylda.
Pro členy naší MO doporučujeme účast na závodech v lovu ryb udicí Benedikt 2011
(viz.strana 19).
Výbor MO ČRS Most
ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ MO ČRS MOST (novinky, změny,
zajímavosti)
Začátkem tohoto roku došlo u nás v MO v hospodaření zásadní změně jak
v chovu ryb, tak také ve způsobu vysazování ryb do našeho revíru. Výbor MO
rozhodl, že je zcela zbytečné pro naší MO zabývat se chovem tolika druhů ryb
jak se dosud dělalo. Bylo rozhodnuto věnovat se takovému chovu, který se
nám osvědčí a přinese nám samozřejmě i finanční efekt.
Naše MO přispívá nemalou finanční částkou do SÚS. Naše organizace by jí
měla alespoň část dostat zpět ve formě násad.
Násadu do našeho revíru hradí plně SÚS. Násada do našich RBCHS je
hrazena z prostředku MO ČRS Most.
-8-
MO přestala s chovem těchto druhů ryb:
sumec, mník, štika (rychlená), lín.
Chceme i nadále dobře hospodařit na našich RBCHS ale trochu jiným
způsobem než bylo zvykem. Změna nasazování u lína a štiky rychlené od
SÚS se nám osvědčila.
V letošním roce se nám podařil výtěr našeho kapra a lína v dostatečném
množství, kterého
jsme nasadili do našich komorových rybníků.
Naše RBCHS se konečně dočkaly oprav na které čekaly již léta –
Horní Jiřetín – vybagrování třech rybníků, a osazení kbely
Havran – rozdělení rybníků hrází na dva samostatné
Skršín – ponechán na suchu a řádně vyvápněn
Lužice – tyto RBCHS nám již nepatří ale přesto i zde se muselo vše opravit
(Doporučuji se podívat zejména do Horního Jiřetína a do Lužic jak to tam nyní
vypadá.)
V letošním roce se toho opravdu hodně na RBCHS udělalo. Za to patří
poděkování zejména těm, kteří se o tyto práce zasloužili. Jsou to pan Šmach,
pan Srp, pan Vácha a pan Švarc a všichni ti co jim pomáhali. Velké uznání si
zaslouží pomocník hospodáře na RBCHS Nemilkov 1-2 pak Karel Holderyk.
Důležité upozornění:
Byl ustanoven nový revír na rybníku BOMBA č. 441 107 od 1. 9. 2010. Revír
je označen příslušnou tabulí.
Nasazení ryb do revíru k 20. 9. 2010
Kapr – Horní Jiřetín 2 500 ks
Kapr – Matylda 2000 ks
Štika ŠO – 75 000 ks
Štika R – 25 000 ks
Úhoří monté – 19 800 ks
Okoun 58 kg
Pstruh duhový 300ks
Proběhlé výlovy k 20. 9. 2010
11. 4. – Skršín – plán 15 000 ks Am, 10 000 ks K1
sloveno → Am1 - 0, K1 – 760 ks o průměrné váze 10 dkg
→ Lín gen – 146 ks, kapr gen 8ks
-9-
28. 8. – Lužice – plán 15 000 ks Ca 1
sloveno → 600 ks CA průměr 16 cm, 58 kg OKOUN
5. 9. - Pavel – plán 500 ks Po, 500 ks Pd, Br
sloveno → Po 0, Pd 0, 5 ks Am o průměru 30 cm, 5 ks Po o průměru 27 cm,
9 ks candáta o průměru 30 cm
38 ks Br (perlín, hrouzek razbora)
18. 9. – Nemilkov 2 – plán 20 000 ks K1
sloveno → 32 000 K1 průměr 4 cm, lín 1 3,20 kg průměr 2 cm
Zbývající výlovy v letošním roce:
2. 10. 2010 – Černice
3. 210. 2010 - Havraň
16. 10. 2010 – Nemilkov 1
30. 10. 2010 – Lužice
Nasazení ryb do revíru v roce 2009
kapr
štika
candát
K2 - 3
Š1
CA 1
27364 5602
3700
Plán 2009
27500
9850 9650
amur
bílá
ryba
Am3
360
15500
600
9900
mník
M1
51
1500
pstruh
o
P3
533
500
lín
L3
8686
8500
Úlovky našich členů v roce 2009 na revíru MO ČRS Most
Kapr
Štika
Sumec
Amur
Tostolobik
15 241 ks
708 ks
19 ks
40 ks
4 ks
Lín
Cadát
Pstruh O.
Pstruh D.
Úhoř
1241 ks
204 ks
29 ks
2 ks
260 ks
Přes 100 kg úlovku na jednu povolenku dosáhlo 63 našich členů. Nejvyšší
úlovek byl 876 kg.
Celkem se na našem revíru ulovilo 27 768 ks o váze 44 984 kg.
- 10 -
Úlovky všech členů SÚS na našem revíru MO ČRS Most
Kapr
18 824 ks
39 545 kg
Lín
1484 ks
562 kg
Cejn
1056 ks
360 kg
Okoun
249 ks
80,5 kg
Štika
928 ks
1899 kg
Candát
338 ks
783 kg
Sumec
29 ks
424 kg
Úhoř
279 ks
184 kg
Amur
45 ks
242 kg
Tolstolobik
4 ks
81 kg
Karas
1128 ks
568 kg
Ostatní 3 381 ks o váze 242 kg.
V úlovcích dle statistiky od SÚS v některých druzích ryb zaujímáme čelní
místa.
Přes veškeré kladné hodnocení činnosti hospodaření jsou i některé
nezdary jako například:
Výlov ve Skršíně byl velice slabý oproti předpokladu.
Výlov candáta v Lužici se rovněž nevydařil.
Odchov pstruha na Pavlu již odkrmeného Po a Pd uhynul.
Nezrealizoval se chov karase obecného v Havrani, nesehnal se chovný
materiál.
Byla provedena analýza příčiny nezdarů a učiněny patřičné kroky k nápravě.
Vliv na úspěšný chov není vždy jen na samotné práci jedince ale i příroda
sama nám může připravit nemilé překvapení. Stále se máme co učit.
Trousil Ladislav
Hospodář MO ČRS Most
Zpráva o činnosti rybářské stráže MO ČRS Most.
Vážení rybáři, rok se sešel s rokem a je zde opět náš čas zhodnotit činnost rybářské
stráže naší místní organizace Českého rybářského svazu Most.
Počet členů rybářské stráže je nyní 62, kteří jsou rozděleni na dvě části a to na
mosteckou a litvínovskou oblast, ale není výjjimkou , že se rybářská stráž dostaví i do
druhé oblasti, kde provedou kontrolu dodržování platného rybářského řádu.
- 11 -
V současné době mohu konstatovat, že ubylo pytláctví. Oproti jiným rokům se počet
pytláků rapidně snížil a to až o 50%. Je to dáno i tím, že v oblastech dochází k častým
kontrolám městské a státní Policie, která je nápomocna po dohodě s naší organizací o
provádění kontrol v našem revíru 441005 – Bílina 6.
V letošním roce bylo zatím odebráno 25 povolenek za porušení rybářského řádu,
jednalo se zejména o § 12 Vyhlášky 197/2004 Sb., odst. 2 – Denní doba lovu ryb.
Dále § 13 Zákona 99/2004 Sb., odst. 9 – Docházka, § 14 Vyhlášky 197/2004 Sb. –
Povolený způsob lovu ryb. Spolupráce se státní a městskou Policií je dnes na
profesionální úrovni. Zvláště při nočních kontrolách od 1:00 do 4:00 hodin, kdy se
potýkáme při kontrolách s opilými rybáři. A zde je jeden z prvních problémů, kdy se
ptám Vás rybářů, jdete si k vodě za sportovním rybolovem, odpočinkem nebo se
opít?! Pak jsou to právě ty odebrané povolenky, jak říkáme my rybářská stráž, za
„přesčas“ a výmluvy jako „my jsme zaspali“, na nás bohužel neplatí. A zde je právě
otázka proč. Právě po konzumaci alkoholu, zapomínáte na hodiny, kdy je povolen
rybolov. Kontroly se provádí i za nepříznivého počasí a i zde jsme se potýkali
s otázkou, proč provádíme kontroly, když prší. Právě proto, že si rybáři myslí, že při
nepřízni počasí nikdo nechodí na kontroly, ba naopak, kontroly se provádí i za těchto
podmínek.
V letošním roce jsme rozvinuli spolupráci i s redaktory některých novin a do
příštího roku 2011 se pokusíme navázat i s některými televizními společnostmi,
abychom ukázali naší společnosti, co někteří rybáři dokážou u sportovních vod
provádět za alotria. Myslím si, že to bude prospěšné pro všechny ty, kteří si jdou ke
sportovním vodám odpočinout. Jeden příklad mohu uvést a to dne 24.7.2010 byla
provedena kontrola revíru 441005/8 – Černice v době od 17:00 hodin. Bylo zde
napočítáno 42 stanů a z toho byly pouze 4 rybáři, kteří zde lovili, ostatní byli nerybáři,
kteří zde byli s celou svou rodinou na „dovolené“. Nejvzdálenější dle poznávací
značky bylo
„Nešvar dnešní doby.“
- 12 -
vozidlo ze Svitav. A zde je další problém a to odpadky, které zůstali právě po těchto
lidech: PET lahve, papírové dětské pleny, rozlámané plastové židle, obaly od konzerv,
lahve od alkoholu a další komunální odpad, lidské výkaly a polámané stromky na
dřevo do ohně. Další věc je, že tato stinná stránka je připisována právě rybářům, že za
nepořádek u vody mohou právě oni, i když tomu tak v mnoha případech není.
Dnes již mohu po zkušenostech rozdělit rybáře do několika kategorií. Ta první, jsou
ti poctivci, kteří si jdou k vodě zarybařit a odpočinout. Druhá skupina jsou ti, co berou
vše, co jim na háček přijde. Třetí skupinou jsou ti, co dělají z rybařiny výdělečnou
činnost. Jeden příklad za všechny. V dopravním prostředku městské hromadné
dopravy se bavili dva rybáři:
„Tak Josef, ještě pět kaprů a mám zaplacenou povolenku, členskou známku a brigádu.
No a pak už to bude jen na benzín do mého auta.“
Čtvrtou skupinou jsou ti, co loví „chyť a pusť“. Pátou skupinou jsou bezohlední
rybáři, kteří si vymaňují svoje lovné místo, když náhodou je obsazené jiným rybářem
a naschvál přehazují druhému rybáři jeho pruty. Šestou skupinou jsou ti, co loví z lodí
a nedodržují platný rybářský řád, vzhledem k tomu, že jsou na vodě si myslí, že
mohou lovit jak chtějí, někteří i zůstávají zakotvení na vodě a nikterak se neobtěžují
vrátit se do kotviště i když jim to přikazuje naše směrnice. Touto cestou bych Vás
chtěl upozornit na jednu velice důležitou informaci a to, že povolenku k rybolovu
Vám může odebrat i Police ČR bez přítomnosti člena rybářské stráže pro porušení
platného Zákona o rybářství!
Za dobrou práci je potřeba poděkovat nejaktivnějším členům rybářské stráže a jedná
se o tyto pány:
Brožkovec Vít, Bouda Milan, Pokorný Jiří, Zeman Bohuslav, Babula Václav, Novák
Jan, Podhorný Petr, Fobl Josef, Milovčák Lubomír, Hrádek Slavomír, Husák Jindřich,
Hrdina Josef, Ševčík František, Michálek Miroslav, Šmach Jan, Krimmer Manfred,
Kovač Milan.
Z řad Policie ČR jsou to pánové Petana a Čapek.
Z řad Městské Policie jsou to pánové Holub a Novák.
Na závěr příspěvku bych chtěl apelovat na všechny členy, seznamte se s obsahem
Rybářského řádu, aby se v příštím roce nemuseli odebírat povolenky a řešit přestupky
na Krajském úřadě , odbor životního prostředí. V příštím roce se kontroly zpřísní a to
hlavně na dodržování Rybářského řádu a čistoty v prostoru lovného místa.
S pozdravem „Petrův Zdar“
Vedoucí RS MO ČRS Most
Bucha Petr
- 13 -
ŠKOLENÍ ČLENŮ MÍSTNÍ ORGANIZACE
Kolegyně, kolegové,
Jednou ze základních povinností člena ČRS pro výdej povolenky k rybolovu je i
zúčastnit se rybářského školení. V naší místní organizaci probíhá toto školení již 5 let
prostřednictvím našeho Zpravodaje, protože tento dostane každý člen MO poštou
domů.
V minulých letech jsme jako téma tohoto školení volili některá ustanovení Stanov
ČRS a Rybářského řádu. V následujících letech bychom se rádi zaměřili na témata
týkající se života ryb, které se vyskytují v našich vodách a o všem co s tímto přímo
souvisí. Chceme tímto naším členům, zejména dospělým, oživit znalosti, které se
těchto témat dotýkají.
A tak bychom mohli nazvat první část –
TROŠKU HYDROBIOLOGIE NIKOHO NEZABIJE.
Tekoucí i stojaté vody dodávají každé krajině charakteristický ráz. Studánky, potoky a
bystřiny, nížinné řeky, stará ramena, jezera, přehradní nádrže i rybníky jsou zcela
zvláštním životním prostředím pro mnoho rostlin a živočichů. V těchto vodách žijí
společenstva vodních organismů, v nichž má každý z členů svůj přesně vymezený
úkol. Zelené vodní rostliny asimilují a budují tak novou živou hmotu , přitom neustále
udržují rovnováhu mezi množstvím kysličníku uhličitého a kyslíku ve vodě. Jsou
základní potravou velké skupiny živočichů, kteří rostlinnou hmotu přeměňují
v živočišnou a sami pak slouží za potravu jiným živočichům. Další skupina vodních
organismů se zase živí odumřelými rostlinami a mrtvými těly zvířat. Živiny se tak
uvádějí do nového koloběhu.
Život ve vodě se v mnohém zásadně liší od života na vzduchu. Už sama hustota
vodního prostředí je mnohonásobně vyšší než hustota vzduchu. Vodní živočichové
musí překonávat při pohybu daleko větší odpor než živočichové suchozemští. Jejich
měrný odpor je přitom obvykle zhruba stejný jako měrný odpor vody; to jim
umožňuje vzplývat ve vodě.
Stejně jako vzduch musí i voda splňovat některé důležité podmínky, má-li se v ní
život nejen udržet, ale i zdárně rozvíjet. Musí mít vhodnou teplotu a dostatečný obsah
kyslíku a ostatních anorganických i organických látek.
I když teplota vzduchu kolísá mnohem více než teplota vody, obsah kyslíku v různě
teplém vzduchu je stále zhruba stejný. Naproti tomu ve vodě se zvýšením teploty
kyslíku nápadně rychle ubývá.
Ryby i ostatní vodní živočichové kyslík při dýchání z vody spotřebovávají a
obohacují ji kysličníkem uhličitým – ten pak zelené vodní rostliny převádějí
fotosyntézou v rostlinné bílkoviny a tuky a znovu uvolňují do vody kyslík.
Fotosyntéza však probíhá pouze za světla – v noci také zelené rostliny odnímají vodě
kyslík a vydechují do ní kysličník uhličitý. V tekoucích vodách se kyslík vydatně
doplňuje ze vzduchu, ve stojatých vodách se však někdy zelené řasy a jiné vodní
- 14 -
rostliny nadměrně rozbují a v noci pak poklesne hladina kyslíku ve vodě a ryby i jiní
citlivější vodní živočichové hynou. Všechny druhy ryb nejsou ovšem na kyslík stejně
náročné. Některé druhy ryb, jako jsou pstruzi nebo vranky, potřebují k životu daleko
více kyslíku než např.většina ryb kaprovitých. Však také pstruhy a vranky najdeme
obvykle jen v chladné a kyslíkem bohaté vodě horských potoků a řek; s kapry, cejny,
ploticemi a ostatními kaprovitými rybami se setkáme většinou v teplých, sluncem
prohřátých vodách nižších poloh. Optimální teplota vody pro pstruha potočního je
mezi 12 až 15°C, pro kapra mezi 22 - 25°C. Stoupne-li teplota pronikavě a na delší
dobu nad tuto hranici, hynou ryby udušením. Některé evropské ryby si pomáhají za
nepříznivých podmínek tím, že mohou dýchat vzduch, např. piskoř páskovaný.
Piskoř páskovaný žije v zarostlých a bahnitých strouhách mezi rybníky, v tůních a
ve slepých ramenech řek. Je-li ve vodě nedostatek kyslíku, vyplouvá k hladině a
polyká vzduch; z něho pak vstřebává kyslík bohatě prokrvenou sliznicí střeva.
Karas obecný si však v extrémně špatných kyslíkových podmínkách dovede vyrábět
pro život potřebný kyslík sám. Všimněme si blíže této zvláštní schopnosti.
V zarostlých tůních a ve slepých ramenech řek žije místy velmi hojně jeho zakrslá
forma, dorůstající jen výjimečně délky 10 cm. Na rozdíl od obyčejných karasů má
nízké a poměrně dlouhé tělo. Roste velmi pomalu: délky 10 cm dosahuje obvykle
teprve ve stáří 8 až 9 let. Je opravdu podivuhodné, jak nepříznivé životní podmínky
snáší tato rybka po dlouhá léta beze škody. Po většinu roku žije ve vodě zcela bez
kyslíku; voda zato obsahuje vysoké procento kysličníku uhličitého a sirovodíku.
Každá jiná ryba by se v takovém prostředí začala brzdy dusit a uhynula by. Karásci tu
však žijí díky zvláštní schopnosti: kyslík, potřebný pro život, si vyrábějí sami ve svém
těle štěpením tuku. Takovou schopnost, které říkáme anaerobní metabolismus, mají
pouze někteří bezobratlí živočichové – střevní paraziti, např. tasemnice, škrkavky
apod. u obratlovců je to schopnost zcela ojedinělá.
Zakrslí karásci mohou dokonce na kratší dobu zamrznout mezi rostlinstvem v ledu,
a přece přežijí. Připomínají tím severoamerickou a sibiřskou rybku Dallia pectoralis,
příbuznou naší štice. Ta obživne i po delším zmrazení, nesmějí však přitom zmrznout
její tělní tkáně. Zmrznou-li její tělní buňky, tzn. jestliže voda v jejím těle zkrystalizuje,
ryba zahyne.
Teplota vody hraje důležitou roli i při rozmnožování ryb a rozhoduje vlastně o tom,
zda se ryby vůbec rozmnoží. Určuje také dobu vývoje rybích zárodků v jikrách.
Pstruzi, známí otužilci, se třou v ledové vodě horských potoků v zimních měsících,
kaprovité ryby vyžadují vodu podstatně teplejší; kapři se například vytírají jen tehdy,
stoupne-li teplota vody nad 16°C.
Zásadní vliv má teplota vody na množství rybí potravy. Proto můžeme pozorovat, že
v chladných létech přirůstají ryby daleko méně než v létech teplých. Valná většina
sladkovodních ryb se živí drobnými i většími vodními živočichy. V proudících vodách
potoků, bystřin a řek jsou to drobní živočichové dna, ve stojatých vodách kromě nich i
plankton.
Plankton jsou drobní , volně ve vodě se vznášející živočichové a rostliny, z nichž
většina druhů má svůj vlastní, málo výrazný aktivní pohyb. Jsou to jak organismy
vysloveně mikroskopické, jako jsou vodní jednobuněčné řasy, prvoci nebo droboučcí
- 15 -
vodní červi – vířníci, tak i různí malí vodní korýši. Nejznámější z nich jsou perloočky
a buchanky, které zná každý akvarista. Rostlinným planktonním organismům říkáme
fytoplankton, planktonním živočichům zooplankton.
Další skupina organismů, které nazýváme nekton, jsou živočichové, kteří mají vedle
schopnosti vznášet se ve vodě i schopnost aktivně plavat. K nektonu patří mnohé
vodní larvy hmyzu i někteří vodní brouci, hlavně však ryby. Droboučké organismy,
které žijí v povrchové blance vody, nazýváme neuston; jsou to hlavně někteří prvoci –
bičíkovci. Takové živočichy, kteří používají vodní povrchovou blanku jako podklad,
po němž se pohybují, označujeme jako pleuston. Nejznámějšími živočichy této
skupiny jsou štíhlé dlouhonohé vodoměrky, černí brouci vírníci, ale i některé druhy
perlooček, které plovou zavěšeny zespodu na povrchové vodní blance.
Živočichové dna, zvaní souhrnně bentos, jsou nejdůležitější složkou potravy ryb
v tekoucích vodách. Počítáme mezi ně larvy nejrůznějšího hmyzu, které žijí ve vodě,
např. larvy jepic, pošvatek, chrostíků a pakomárů, vodní korýše blešivce, některé
vodní měkkýše, ploštice a červy. Důležitou potravou pstruhů, lipanů, jelců i jiných ryb
je také hmyz, který spadne na vodní hladinu. Některé druhy těchto ryb, hlavně větší
jedinci, se živí dravě – loví různé drobné rybky, nevyjímaje ani mláďata vlastního
druhu.
V jednotlivých typech sladkých vod žijí rozdílné skupiny živočichů, které
dohromady tvoří živočišná společenstva. Charakteristické živočišné společenstvo žije
např.v prudce tekoucích vodách horských potoků a bystřin s velkým spádem – jeho
životním prostředím jsou chladné a čisté, kyslíkem bohaté vody. Aby nebyli drobní
živočichové strženi prudkým vodním proudem, mají často na břišní straně těla různé
typy přísavek a rovněž jejich tvar těla bývá přizpůsoben silnému proudu – obvykle
mají plochou břišní stranu těla, aby lépe přilnuli k podkladu. Nejpočetnější skupinu
v tomto prostředí tvoří živočichové bezobratlí, hlavně larvy jepic, pošvatek a
chrostíků.
1.Typy vodních životních společenstev:
a – bentos, b – plankton, c - nekton, d – pleuston.
- 16 -
K charakteristickým rybám zde patří pstruh potoční; proto také říkáme pásmu
horských rychle proudících vod s velkým spádem pásmo pstruhové. Kromě pstruhů tu
žijí i další druhy ryb. V tišinách pod kameny se skrývají drobné hlavaté vranky,
v klidných a hlubších tůňkách se můžeme setkat s pestrou a čilou střevlí, dlouhou
vousatou mřenkou, hltavým tlouštěm a drobnou mihulí.
Odlišné životní společenstvo žije v podhorských potocích a řekách nižších poloh; je
tu vyšší stav vody, spád je povlovnější, proudění pomalejší a teplota vody poněkud
vyšší. I v těchto úsecích potoků a řek se setkáváme se pstruhy a některými rybami
horních toků. Typickou rybou těchto horských vod s písčitým nebo štěrkovitým dnem
je však lipan, proto tomuto pásmu řek říkáme pásmo lipanové. Žijí tu i další ryby –
hrouzek, parma, v dunajském povodí pak hlavatka a ostroretka. Toto lipanové pásmo
se však ve všech řekách nevyskytuje.
Typickou rybou větších a hlubokých rychle plynoucích řek pod horami je parma –
podle ní se tento typ vod nazývá pásmo parmové. I tady se běžně setkáváme s dalšími
druhy ryb – s tloušti, štikami, mníky, proudníky, někdy i okouny a dokonce i s kapry.
Nížinné, pomalu tekoucí hluboké vody s četnými slepými rameny a tůněmi jsou
domovem mnoha druhů ryb kaprovitých – cejnů, cejníků, plotic, kaprů, perlínů,
bolenů, podouství, ouklejí. Setkáváme se tu běžně i se štikami, sumci, candáty,
okouny a úhoři. Protože nejběžnější a nejcharakterističtější rybou takových klidných
nížinných vod je cejn, říkáme jim pásmo cejnové.
Velmi podobná společenstva ryb i ostatních živočichů vidíme ve velkým průtočných
energetických údolních nádržích. Zdejší životní podmínky však nepříznivě ovlivňuje
časté kolísání vodní hladiny, které někdy znemožní zdárné rozmnožování mnohých
ryb. Tady se však už ve společenstvu uplatňuje jako potrava značnou měrou i
plankton, stejně jako ve slepých říčních ramenech a tůních. Nejvíce planktonu je však
v rybnících, umělých vodních nádržích, které se rybníkářky obhospodařují, tj.
meliorují, hnojí, vápní a zbavují nežádoucích vodních porostů. Rybníkáři do nich
vysazují hospodářsky cenné druhy ryb (kapry, štiky, líny, candáty). Tyto rybníky a
nádrže se pravidelně vypouštějí a ryby z nich vylovují.
Zcela svérázným biotopem jsou některá horská ledovcová jezera. V alpských,
skandinávských, irských a skotských jezerech žijí různé druhy a formy sivenů, síhů,
potočních i jezerních pstruhů. Zcela zvláštní, takzvané endemické (tj. nikde jinde se
nevyskytující) druhy ryb žijí např. v Ochridksém jezeře – nejpověstnější jsou zdejší
velcí pstruzi.
F.F.:
Použitá literatura:
J.Čihař, J.Malý – Sladkovodní ryby 1978
- 17 -
Rybářské závody 2010 MO ČRS pořádané ve sportovním areálu
Benedikt Most
Vážené rybářky, vážení rybáři, vážená rybářská mládeži,
Dne 25.května 2010 se uskutečnily na revíru 441 005/2 Benedikt tradiční rybářské
závody jednotlivců a družstev členů naší
místní organizace.
Svatý Petr, náš patron, nám na úterní
odpoledne
seslal
krásné
počasí.
K závodům byla vyčleněna po celé délce
pláž pod domkem správce areálu. Ze všech
místních skupin se zúčastnilo 35
závodníků všech věkových kategorií.
Závodníci
soutěžili
jednak
jako
jednotlivci, ale také jako družstva.
Družstev bylo celkem 10. Sportovní revír
Benedikt je velmi dobře zarybněn, což se projevilo i v počtu
ulovených ryb. Bylo jich opravdu mnoho, i když někdy na úkor
velikosti ryby.
Pro zajímavost bychom rádi uvedli výsledky závodů:
Soutěž jednotlivců:
1.místo – Jaroslav Škrabák MS Litvínov 2 (877 bodů)
2.misto – Josef Ševčík MS MO4 (157 bodů)
3.místo – Aleš Dolejš MS MO 2 (147 bodů)
Soutěž družstev:
1.místo – MS Litvínov 2 (Taláč,Škrabák – 877 bodů)
2.místo – MS MO4 (246,5 bodů)
3.místo – MS Litvínov A (213 bodů)
V letošním roce jsme zavedli novinku. Mohlo se
lovit jak na „položenou“, tak na „plavanou“. Mezi
další povolený způsob lovu patřil též lov na
„klouzavý“ splávek. Velikou motivací byly
v letošním závodě ceny. Někteří členové a
zároveň majitelé firem v jedné osobě věnovali do
soutěže krásné a hodnotné odměny. Velké
poděkování patří společnosti ALLKON Meziboří,
spolčenosti BIL BO Šmak s.r.o., společnosti JOEL s.r.o., společnosti RUBYT Most,
rybářským potřebám JETEL Most, společnosti NAJMAN Lom u Mostu a společnosti
MESS GEO s.r.o.
- 18 -
Pořadatelem této velmi vydařené akce byla
poprvé místní skupina č.5 Most. Veliké
poděkování patří všem organizátorům, rozhodčím
a v neposlední řadě též Technickým službám
města
Mostu, akciové společnosti
za poskytnutí nezbytného
technického zázemí po dobu závodu.
Byli bychom velice rádi, kdyby se závody našich členů místní
organizace staly tradicí a příští rok v květnu byla účast na
závodech ještě větší.
Na pořádání příštího závodu v květnu 2011 se na Vás těší…
Adolf Sigmund
Ředitel závodu
RYBÁŘSKÉ ZÁVODY MO ČRS MOST BENEDIKT 2011
ZÁVODY JEDNOTLIVCŮ A DRUŽSTEV
Závody se konají na vodní nádrži Benedikt dne 31.5.2011 od 16:00 do
20:00 hodin.
Loví se na jeden prut na plavanou nebo položenou. Hodnotí se délka
ulovené ryby 1cm=1bod.
Závod je dotován hodnotnými cenami.
Vyzýváme členy MO k hojné účasti.
Výbor MO ČRS Most
Úhoř
Úhoře do říčky Běly nikdo nevysazoval. Do Běly se dostávali tak, jako jiné druhy ryb,
propustí dnes již dávno zaniklého Dřínovského jezera. Samotný Dřínov býval
vyhlášený úlovky velkých úhořů, kteří byli do jezera pravidelně nasazováni a díky
podmínkám, které v jezeře měli, dorůstali úctyhodných rozměrů. K samotné říčce
Běle mne váže ještě jedna vzpomínka. V říčce byly a ještě jsou místa, kde se s oblibou
zdržovaly štiky. Při jedné toulce po březích Běly jsem spatřil na hladině závar a nad
- 19 -
vodu vylétlo několik drobných rybek. Zapamatoval jsem si místo i čas, kdy štika
lovila a hned druhý den jsem stál na místě vyzbrojen čtyřmetrovým bambusovým
prutem a konvičkou, kde se prohánělo několik karásků. V místě, kde štika lovila, se
proud vody stáčel doleva a vytvářel tak malou tišinku, kde voda proudila pomaleji.
Usoudil jsem, že je to pravé místo, kde mohu očekávat záběr dravce. Během chvíle
jsem nastražil na větší trojháček karáska a nahodil. Proud vody zanesl nastraženou
rybku ke břehu, na kterém jsem seděl, ale karásek každou chvíli vytrvale zajížděl do
středu říčky, až ho proud vody, patrně už znaveného, zanesl do blízkosti břehu, kde
zůstal na místě. V tom se to stalo, štikový splávek se náhle prudce potopil a rozjel se
do středu řeky, kde zůstal stát na místě, pozoroval jsem splávek, který proud vody
neustále stahoval pod hladinu. Tohle je záběr, karásek nemohl splávek potopit zůstat
s ním ve středu řeky. Delší dobu byl klid.
„Tohle přece není záběr štiky,“ říkám si jenom pro sebe.
Kontroluji brzdu navijáku, pomalu navíjím vlasec, na druhé straně cítím něco těžkého,
splávek se náhle rozjíždí k protějšímu břehu. Víc už nečekám a razantně zasekávám.
Prut se ohnul do oblouku pod náporem ryby, která se snaží uniknout po proudu. Náhle
se zavlní voda a na hladině se ukázal velký úhoř. Tahem prutu přitahuji rybu k sobě a
vidím, že kus ocelového lanka ji vyčnívá z hlavy. Neodvažoval jsem se vytáhnout
smykem prutu zmítajícího se úhoře z vody, jak jsem to vždy dělával. Místo toho jsem
si lehl a rukou jsem uchopil část lanka pod karabinkou a úhoře odnáším dál od vody,
už si po letech nepamatuji, kolik měřil, ale patřil k těm rybám, které jsem řadil mezi
mé trofejní úlovky. Úhoř zabral na dost velkého karáska nastraženého na větším
trojháčku, určeného štice, kterou jsem tam viděl lovit. O několik let později jsem
ulovil úhoře na kolínka, kterým jsem si vnadil místo, kde jsem lovil cejny. Rybáři,
kteří lovily ryby poblíž, jenom nevěřícně kroutili hlavami.
Ledvina Milan MO MS/5
- 20 -

Podobné dokumenty