zde - Obecní dům
Transkript
zde - Obecní dům
Přítomná secese ukazuje, jak Čerpala inspiraci z minu|ých s|ohů a také z říše fauny, coŽ v tomto dámském saIonku dok|ádají empírem ov|ivněné |ustry s gir|andami a neobvyk|é tvary štukových supů a kozorohů' ,,Za;ímavé je',, podotýká A|e. na Pazderová, ,že každá z míst- .nlt1" ností má základní ornament, qYl OF Llt který je pro ni určující,a to často v různých druzích pouŽitého materiá|u. Třeba tady na stro- pě je dvojitý štukový z|acený kruh s květinkou, stejný motiv je na závěsech, a pak taky na dřevěném ob|oŽení a o kus dá| v kovu." A ted'si řekněme, proč v obec- nÍm domě vůbec by|y dámské salonky. Budovu totiŽ vystavě|i nejen jako ku|turní, a|e i coby po|itické centrum, kde pánům s|ouŽi|y karetní, biIiárové, kuřácké sa|ony a k|ubové místnosti. Nepředpok|áda|o se tedy, že by re skv$st na náhnďetrtíku Pnmhy Víc neŽ stc iet se Praha pyšníbudovou, která nejen z ar. clritektonického hIediska patří k vůbec nejvýznamněj. ším,jaké h|avnímesto šlechtía pCIctivě mu s|ouŽí' Sotva V*jd€me, obejrne nás atmosféra secesního skvostu, jenŽ 5e staI nezpCIchybniteInou nárndní památkou. ,,Vpravdě reprezentační dům hIavního města Prahy by| vystavěn v |etech 1905 až 19'l2 pod|e návrhů Antonína Ba|šánka a os- va|da Po|ívky. Renomovaní ar- práci,,, seznamuje nás hned na začátku se stavitelským pok|adem paní AIena Pazderová, která v obecním domě provádÍ návštěvy. chitekti navrhli budovu ve stylu Dárnám tu bylo,,hěi', secese a historismu. Pooravdě řečeno _ v době, kdy se dům ''V tom vidím hodnotu domu dostavoval, nebyl tenhle sloh _ nejenŽe byl do posIedního detai|u, k|iky či zarážky u dveří uŽ tak avantgardní, ani tak vřeIe přijímán širokou veřejností. navržen v secesní podobě,,, poVyčíta|amu, že secese je pří|iš dotýká naše průvodkyně, ,,aIe přezdobená, jenŽe vedení měs- v jeho exteriéru i interiéru by|a ta bylo pyšné, když zvítěziI prá- použita řada roz|ičných uŽitých vě Ba|šánkův a Polívkůvnávrh. A to i proto, že právě secese pouŽívá nejen spoustu různých materiá|ů, a|e především práci výtvarných umě|ců i těch, co dokonaIe ov|ádají řemesInou umění.', Však se stačírozh|édnout a vidíme dřevo, kámen, štuk, zlacení, křišťá|, sk|eněné vitráŽe' zpraco- vání kovů'.. A|e to uŽ vcházíme do dám- ského sa|onku nazývaného Cuk- rárna, který upoutá |íbeznou výzdobou |aděnou do bí|a se z|acením. A ted' si s fotografem Mirkem Martinovským připadá- me ošá|eni.'. osaháváme bí|ý mramor na stěnách, a|e on to v|astně není mramor, nýbrŽ štuk _ tak dokona|á je i|uze řemeslné práce! ,,obecní dům proše| nák|ad- nou rekonstrukcí v poIovině by| zejména nábytek v 90. Iet minulého století a tehdy některých případech, stejně jako tady, nahrazen replikami. Tadyhle na stoIku se zIaceným kovovým podstavcem je kararský mramor, jeden z má|a importovaných materiá|ů, protoŽe snaha českých v|astenců, kteří se podí|eIi na výzdobě domu, by|a dodávat sem českémateriá|y.,, je sem dámy doprováze|y a za' ha|eny kouřem z doutníků s nimi diskutovaly o politice.. . Motivy krojů a národní barvy opouštímeprvní dámský saa stojíme před ma|bou |onek Vác|ava Jansy Tábo1 ,,...protože prý Čechy neby|y nikdy tak české, jako v době husitských vá|ek a potom při výstavbě obecnÍho domu,,, vysvět|uje oprávněnost obrazu oaní Pazderová. Druhý dámský sa|onek je Moravsko.slovácký a výzdoba vyvěrá z Iidového uměnítéto ob|asti: motivy z krojŮ, vinných sk|ípků, které rozeznáme na závěsech nade dveřmi, doplňují křišťá|ové korá|ky. Na stropě je zase nama|ovaná krajka. V místnosti je i akvárium, momentá|ně bez ';"''-''a''.'"--"' otsFcNl DUM Potřeba mít svůj v|astní - český,,Dům,,nadešla v době vrcho|í- cího napětí mezi českým a německým obyvatelstvem Českého krá|ovství. Šloo protiváhu německého Kasina v u|ici Na Příkopě. V sousedství gotické Prašnébrány město využi|o parce|y bývalého Krá|ovského dvora, středověkého sídla českých pa. novníků. Díky rozvinutému průmyslu i připojení okrajových obcí si Praha moh|a dovo|it tak obrovskou investici, navíc město vedIo - ne úpIně v souladu s oficiá|ní habsburskou - svou v|astní po|itiku... Pro zajímavost: Praha si v oné době- vyda|a dopisní papír s h|avičkou, na nížby| český lev, symbo| Ceského království! V časech habsburského Rakouska-Uherska to by|o ne|egá|ní. Na stavbu obecního domu si kromě v|astních finančních prostředků vza|a rovněŽ půjčku,která mě|a být sp|acena v roce 1976. rybích nájemníků, jenže pokud si chcete salonek pronajmout i s rybičkami, za patřičný finanč. ní obnos vám to v obecním domě umoŽní. A jsme v trojúhe|níkovémsa- |onku Boženy Němcové, s fontánou v nice a mozaikovým obk|adem ze sk|a. Zdobí ji drobná gIazovaná spisovate|Čina soška. Mísa, kde ústívodotrysk, je z čer- veného a bí|ého mramoru, dvou dominantních barev ce|é budovy _ národních barev Čechů. Tak Orientá|ní' nebo Srbský sa|onek? Vítá nás orientální saIonek. ,VŽdyť orientá|ní prvky jsou tu patrné na prvnípohled. VýmaIba na stěnách připomíná zavěšené turecké tkané koberce. Fi|igrán- ské vyřezávání na nábytku, na ob|oŽení stěn, na sto|ečcích,štuky dop|něné barveným sklem. A|e není tu žádné vyobrazené zvíře, protože tady by|a inspirací is|ámská ku|tura. I věŽičky na lustrech zase připomínají minarety. A proč salonek dosta|jméno Srbský? A proč? ProtoŽe Ceši na zák|adě s|ovanské vzájemnosti v té době fandili Srbům! JenŽe po,Sarajevu'v roce 'l914 se tenh|e název nesmě| pouŽívat a sta| se z něho orientá|ní salonek,,, vysvětIuje AIena Pazderová. místnost by|a navržena pro 'Tato sto|ní hry a je pos|edních z dámských sa|onků.Z jejích oken vidíme Prašnou bránu.,, Na místě Krá|ovskáho dvora bránu vystavě|i na ,,Prašnou .|5. konci sto|etí, kdyŽ na tomto místě by| Krá|ovský dvů1 a je jediným viditelným pozůstatkem někdejšíhoměstského opevnění. V Krá|ovském dvoře zbudovaném Vác|avem |V. v průběhu sta |et žily čtyři generace českých krá|ů.,, Krá|ovská rezidence chátrala, ji roku 1902 necha|o strhnout a získalo tím významné místo pro své záměry. takže město Navíc mělo strach, aby tu různí _ dnes jim říkáme deve|opeři _ dIe svého pok|es|ého vkusu nestavě|i podobné dobové hrů- zy, jaké se vyroji|y i ve Žhavé současnosti... ,,Uvědomme si, Že to by|a pro Prahu unikátní pozice ve středu města, a to na Starém Městě, které by|o odjakživa české,na rozdí| od spíše německého Nového Města, takŽe i po|itické pozadí hrá|o svou ro|i.,, od Ženíškových nástropních alegorií... V Grégrově sá|u se posadíme na Žid|i _ ne proto, abychom samým údivem z jeho výzdoby neupad|i. a|e chví|i se tu zdržíme. |nspirován římskými vilami i Pompejemi při návštěvě |tá|ie architekt Po|ívka navrhI právě ta. kový sá|' kde mimo jiné 6. '|. 19,l8 Generá|ní sněm českých říšských a zemských poslanců přijal takZVanou Tříkrá|ovou dekIaraci, s odvo|áním na princip práva národů na sebeurčenížádaIa samostatný českosIovenský stát. ostatně deklarace by|a podpořena i americkým prezidentem Woodrowem Wilsonem. (Vídeňská v|áda ji ale prohlási|a za ve|ezrádnou a dala ji konfiskovat.) obecní dům však přispě| k soumraku Rakouska-Uherska! Výzdobu sá|u, původně urče. která ného pro Měšťanskou besedu iniciátorku stavby obecního _ domu _ svěřiIi Františku Ženíškovi. Ten se jízmocniI se všívervou, kdyŽ vytvořiI nástropní alegorie Život, Poezie a Smrt, a co víc - zemského ráje se koupou ženy nanejvýš ,,nahoře bez,,, zatímco muži nabízejí svá odha|ená pozadí avítězný mladík s kopím na bí|émkoni má co dě|at, aby se mu červený hábit nesvezl z tě|a, jeŽ taktak zakrývá, a neodha|il jeho muŽství'.. tr$mfiř *ařgbF fu1ru*h&w mm.&-$*cký mďkmx! A ted' uŽ je nám dopřáno vstoupit do Primátorského sá|u, nejpůsobivější,a z h|ediska výzdoby taky nejdiskutovanější prostory obecního domu. ,,Jako . uKmÝvnN.Ý. e4F{AM(}ffi Pamětní deska obsahuje první dva odstavce z projevu právníka Františka Ladis|ava Riegra v Zemském par|amentu roku . 1867. Erudovaně hovořiI o přirozeném právu Čechůna státní ' samostatnost. Říká se, Že deska by býva|a by|a trnem v oku . za německé okupace. Pravděpodobně mě|a být odstraněna, jenže v|astenciji zachrániIi. Jak? VyrobiIi dubovou desku, která . mramorovou překry|a tak dokona|e, že na svém místě zůsta|a . i po vá|ce, a nejen po ní. Mramorový originá| by| objeven tepr. ve při rekonstrukci v 90. |etech minulého sto|etí... Mnozí pak l říkali - ještě, Že to bylo zakryto i těch čtyřicet |et komunistické 1 tota|ity, kdo ví, jak by to s deskou dopad|o. Mozaika Kar|a Špi|ara Ho|d městu Praze na baIkoně domu. Žena představující Prahu držíkorunu Krá|ovství českého. jediný je třeba zdobený stříbrným kováním, a tak ivnitřní strana dveří mořená na tmavo je zrkášlená zadřeným stříbrným prachem.', To a|e zní ve|koryse, vid'te? JenŽe Primátorský sá| není významný jen tím, Že ho můŽe vyuŽívat pražský primáto1 ostatnástěnný triptych Píseň milostnó, Píseň vólečnó a Píseň smuteční, ně primátoři se mění spo|u s poIitikou, ona jedinečnost tkví ve znázorňující vývoj Života od zroskutečnosti, že jeho výzdobu du aŽ po jeho konec. obstaral Alfons Mucha a ten tady Fr*is$ercwy kraji*tp bude navŽdyckyl " ""do ssx &E ,,Například návrhy z bílémoPod dojmem okázaIosti Gré- sazi jsou typicky muchovské, grova, vcházíme do sálu, kde sa|onek je zdobený maskarony na nás sh|ížíMys|bekova bysta - p|astickými výzdobnými moFrantiška Pa|ackého, jemuŽ je tivy půvabných dívčíchob|ičetenhIe sá| věnován. VyzdobiI jej jů _ i ornamenty inspirovanými jeden z nejosobitějších zak|ada- přírodními prvky. Nemáte pote|ů českéhomoderního umění cit, jako by se dekorativní bysta Jan Preis|er. Díváme se do ná. u zrcad|a oodoba|a samotnému stěnné krajiny snů s přev|ádající Muchovi?,, ptá se paní Pazde. ze|enou barvou. Někdo spočítal, rová. Nemohu neŽ přitakat, že že odstínůtéto barvy je na dvou je to jistě umě|cův autoportrét, zdejších maIbách rovných tři který zde pro nás zanecha|. Náramný ba přímo bombasstal Mimořádně kvalitní rozměrné ma|by vznik|y v |etech 1910 tický poh|ed snad z nejúŽasnějaž 1912. A|ena Pazderová dává šíhopraŽského ba|konu, na nějŽ k dobrému komentář: ,,Preis|er se vchází z Primátorského sá|u, budu závidět sám sobě, proto' by| ov|ivněný francouzskou ma|bou, a|e s jedním rozdÍ|em - za- že určitě Zapomenu domy a uIitímco Francouzi ma|ovali nahé ce jemně ponořené do m|hy (v době našínávštěvy by|o duženy, u PreisIera najdeme spousty nahých muŽů...', A opravdu, šičkovépočasí),aIe nikdy ne ten když se pozorněji zadíváme, je pocit! Umocňujího veIebné tóny Smetanovy Mé v|asti, které se to zřejmé: ve vysněné krajině po. po celou dobu linou z ,,jeho" koncertní síně, kde orchestr zkouší. Když na baIkoně zak|oníme h|avu, nad námi se skví mozaika Kar|a Soi|ara Ho|d městu Praze. představite|é občanských ctnos. tí _ Jan Hus, EIiška Přemyslovna s ma|ým VácIavem (pozdějším |V.), Jan Zižka, Jan Amos Komenský Chodové nebo krá|em Kar|em Jiříz Poděbrad. SymboIika kruhu Žena představující Prahu držíko- u Muchy znamená, že coko|i č|ověk dobrého začne, v dobrém runu Krá|ovství Českého. Vracíme se do Muchova Pri- se k němu zase vrátí,,, popisuje mátorského sá|u, k oranžovo- maIby panÍ průvodkyně. -černomodrým barvám, jež Nechť to p|atí i pro novoman- prostoru dodávají sIavnostní Žele, kteří si Primátorský saIon také někdy pronajímají! stěnné maIby inspirované texty Syna svého, svata matko nóroda, přijmi lósku a nadšení! Pokořenó a zmučenó vzkřÍšena budeš, siró vlasti! a Silou k svobodě, lóskou T,mjenxstrrí ffi **gnmwa s&fi w Na vlně dobré ná|ady vp|ouváme do Riegrova sálu s dvo- váŽnosti, a hIedíme na nástropní fresku S/oyonská svornost.i ná. k svornosti! ,,Slovanskou svornost ukazuje kruh na stropě, a pod ním jsou jicí nástěnných maIeb Maxe Svabinského Jaro českékultury. Lze rozeznat spisovateIe, ma|í ře, hudebníky. V tomto sá|e se opakuje dekorativní techno|o- gie zadÍeníkovu do dřeva, tentokrát zIatého' Vedle bysty veIké osobnosti našípoIitiky ]9. stoIetí si nemůŽeme nevšimnout skvostných Iustrů, ani pamětní mramorové desky se zajímavou historií. A nechybí národnÍ symbol _ Iipový |ist _ třeba na kIikách dveří, ve štuku či na všech kovo- korespondencí by| někde úp|ně jinde: architekti Ba|šánek s Po|ív. kou ŽádaIi peníze, aby mohIi najmout da|šího ma|íře, ale město, kde se tou dobou uŽ stavěly kubistické budovy, odpovede|o, že v rozpočtu už na Žádného umě|ce peníze zkrátka nejsou. To však by|o potom, co krá|ovsky zapIatiIi zenrsKa a lvlucnu. Nevadí. ,,Architekti si s prostorem po- vých prvcích. I právník, novinář a poIitik Ka- re| Sladkovský se ve svém sále dočkaI bysty, kterou najdeme na krbové řÍmse. ,,Pódium SIadkovského sá|u by|o navrŽeno pro koncertní pro. gram či konference. Jakojedinýje bez dekorativní obrazové výzdoby. Protože se začal měnit obec- ný vkus. Moderní architekti totiŽ mIuviIi o přep|ácanosti: všude, kde mohI zůstat kousek vo|ného místa, naplác|i nějakou nahou fi. 9uru... JenŽe důvod pod|ožený ř :'" hráli a dokázaIi vybalancovat p|ochu tak, Že jeho proporce nabízejí dojem obřadního, navýsost reprezentativního sá|u. Taky není divu, Že si sá| v době jeho největšís|ávy _ ve 20. aŽ 30. |etech 20' stoIetí _ pronajímaIy pro sve akce zahraniční mise, třcba Japonci,,, dop|ňuje A|ena Pazde. rová zasvěcený výk|ad. ,,Mám fotku ze 70. let' kdy jsem tu zaŽi|a ,taneční,a nepa' matuji se, Že bych třeba býva|a vidě|a nějaké vitráŽe. (A nejen ty _ ce|ý obecnídůmpřipomÍnaI zaš|énádraŽí či jinou zanedba- nou budovu.) Ani jsem je vidět nemoh|a, protože by|y pokryty Vrstvou dehtu z cigaretového kouře...,,, připojí na konto soci- aIistického reŽimu trpkou vzpomínku naše mi|á průvodkyně. Vida _ při rekonstrukci někdy stačiIo jen vytáhnout čisticípro- středky a čistit a drhnout! Do očíbijícídok|ad toho, Že špína někdejšího reŽimu neby|a jen poIitická a morá|nÍ, ale skutečná. ,,Co se muselo doplnit, byly poIámané Či chybějící křišťá|ové ověsky na lustrech, kterých sk|áři museli pro ce|ý obecní dům vyrobit jedenáct kilometrů. A|e uŽ v době vzniku budovy se nešetřiIo na moderních technoIogiích, takŽe zde své up|atnění naš|a eIektřina, napojení na potrubní poštu, ústřední topení, dokonce centrá|ní vysavač. To všechno stá|o ve|ké peníze, a jak mě| obecní dům své příznivce, mě| i kritiky neustá|e navyšovaného rozpočtu, aŽ někdo řek|: ,KuIe :r: .{. :. l*' \ ,' {F |ť ,rji l.i jiŽ jednou vystře|ená nedá se zastaviti'' TakŽe jedni objekt po- pisovali jako maják, jenŽ bude osvětIovat českékrá|ovství, jiní kritizovaIi, Že je to dům u zakopaných miIionů''' KdyŽ se před námi otevřou dveře k z|atému hřebu _ Smeta_ nově síni, známé nejen kaŽdoročnímzahajováním i zakončováním festivaIu PraŽské 1aro, právě končízkouška orchestru. Jako by to by| nenápadný pokyn, abychom naši návštěvu posvěcenou řediteIem obecního domu někdejším šéfredaktoremNašírodiny Vlastimilem JeŽkem _ ukončiIi právě zde. Její s|áva v neslavných dobách po komunistickém puči v roce 1948 přispěla k zachování obecnÍho domu, který mě| být coby přeŽitek buržoazní ku|tury srovnan se zemt... Foto MirosIav '.í' ť .1' -jlď.ii Zdeněk Leb| Martinovský