TELEGRAM POLICIJA Přidružnikam šansu dać

Transkript

TELEGRAM POLICIJA Přidružnikam šansu dać
SERBSKE NOWINY
www.serbske-nowiny.de
WUTORU, 22. MEJE 2012
NJEWOTWISNY WJEČORNIK ZA SERBSKI LUD
Sakske ministerstwo za kultus dźěła na programje
INTERVIEW
Přidružnikam šansu dać
Lobbyjowe dźěło
FUEN jara trěbne
Budyšin (SN/MiR). W Budyskim regionalnym zarjedźe Sakskeje kubłanskeje
agentury (SBAB) předleži tuchwilu 341
próstwow wo přistajenje jako wučer
na wšelakich šulach. Mjez tutymi požadarjemi su tež někotři ze serbskorěčnymi kmanosćemi. Něhdźe třećina
wšitkich zajimcow su přidružnicy z druhich powołanjow. „Tute hodźa so mjez
druhim w powołanskich šulach zasadźić. Za wuwučowanje w powšitkownje
kubłacych šulach pak je trěbne pedagogiske powołanje“, rjekny rěčnica
SBAB Angela Ruscher. Tuchwilu pruwuja w zarjedźe předležace próstwy
wo přistajenje.
W mnohich zwjazkowych krajach
Němskeje maja za přidružnikow wosebite programy. W Sakskej tajki dotal
njepředleži. Na naprašowanje SN pak
statne ministerstwo za kultus a sport
zdźěli, zo na tajkim dźěłaja. Ministerstwo
Ralf-René Weingärtner je direktor wotrjada za čłowječe prawa a antidiskriminaciju w Europskej radźe. Milenka Rječcyna je so z nim na 57. kongresu Federalistiskeje unije europskich narodnych
mjeńšin (FUEN), kotryž wotmě so wot
16. do 20. meje w Moskwje, rozmołwjała.
Ruska je europsku chartu regionalnych abo
mjeńšinowych rěčow podpisała. Z ratifikowanjom tutoho dokumenta pak so wona
dliji. Hdy ličiće z podpisanjom?
R.-R. Weingärtner: Na prašenje za konkretnym časowym wotběhom njeje
lochko wotmołwić. Njewěmy dotal ani
hišće, kotremu ministerstwu so mjeńšiny
přirjaduja, hač budu w ministerstwje
za regionalne wuwiće abo w prezidialnym zarjedźe, štož njeby ani najhubjeńša
warianta była. Ratifikowanje budźe wotwisne wot toho, hač Ruska chartu jako
woprawdźitu šansu zrozumi, zo móže
z tym mjez druhim na to pokazać, što
za škit swojich mjeńšin a mjeńšinowych
rěčow čini.
Jedne ćežišćo kongresa bě zakładne prawo
na rěč. Kak přesadźenje tohole prawa
w Ruskej posudźujeće?
R.-R. Weingärtner: Ruski prezident
Wladimir Putin je wotpohladam znapřećiwił, rušćinu jako hłownu rěč a dalše
rěče jako přidatne definować. Wón je so
zdobom k artiklej we wustawje wuznał,
kotryž multirěčny kaž tež etniski multistat škita. To je po mojim widźe jara
pozitiwny aspekt.
Kotry nadawk ma FUEN při tym, Rusku
pohnuć, dokument ratifikować?
R.-R. Weingärtner: FUEN móže wažnu
rólu hrać, a to nic jeno za Rusku, ale
za wšitke dalše sydom krajow, kotřiž
su chartu podpisali, ju pak dotal njeratifikowali. Organizacija měła sylne lobbyjowe dźěło wukonjeć a mjez mjeńšinami
wědomje zbudźić, zo je instrumentow,
kotrež móža za škit swojich zajimow
wužiwać. A to nic jenož na polu folklory,
ale tež na juristiskej runinje.
Što zwjazuje Was z Łužicu?
R.-R. Weingärtner: Sym sej hižo jako
student w Berlinje často do Błótow wulećał. Wažu sej hospodliwosć Serbow
a jich bohaty poskitk folklory.
Wutrobny dźak!
TELEGRAM
Podarmo na lětadło čakali
Choćebuz. Tež dźensa dopołdnja su
w Choćebuzu podarmo na wojerske
transportne lětadło airbus A400M čakali.
Poprawom měješe mašina hižo wčera
z francoskeho Toulousa na něhdyšim
Choćebuskim wojerskim lětanišću přizemić. Tam běchu pospyty planowane,
wšako su w Choćebuzu tež přizemjenja
na trawniku móžne. Kaž dopołdnja
zdźělichu, steji lětadło hišće w Toulousu.
Namjetuja kubłansku radu
Berlin. Fachowcy hospodarstwa a politiki
su so za załoženje Narodneje kubłanskeje
rady wuprajili. Tajki gremij wědomostnikow a politikarjow, kotrychž dyrbjał
zwjazkowy prezident powołać, móhł
k lěpšemu zhromadnemu dźěłu Zwjazka
a krajow w kubłanskich prašenjach přinošować, kaž załožba Roberta Boscha
dźensa w Berlinje připowědźi.
Kopańcu wotpokazali
Praha. W lońšim lěću spytachu ekologiscy aktiwisća w čěskim narodnym parku Šumava zadźěwać pušćenju štomow,
LĚTNIK 22 · ČISŁO 98 · 0,35 EUR
wothłosuje tuchwilu wuhotowanje naprawow kubłanskeho paketa 2020. „To
płaći tohorunja za program za přidružnikow“, zdźěli zastupowaca nowinarska
rěčnica ministerstwa dr. Susann Mende.
„Tajki program pak ma so tak ruče kaž
móžno předstajić“, wona piše. Dokładne
informacije wo tym, hač, hdy a z kotrym
wobsahom so program za přidružnikow
w swobodnym staće zawjedźe, pak ministerstwo tuchwilu hišće žane njepodawa.
Sakska je studijne městna na polu wučerstwa trajnje wot 1 000 na 1 700 rozšěriła. Ličba referendarnych městnow ma
so hač do lěta 2014/15 na 2 050 powjetšić
a tak podwojić. Zdobom wupraja ministerstwo garantiju přistajenja: Štóž so
tuchwilu za studij we wobłuku zakładne,
srjedźne abo spěchowanske šule rozsudźi, ma najlěpše šansy, zo jeho/ju
po studiju ako wučerja/wučerku w Sakskej přistaja.
Za tydźenjej zahaja twarske dźěła na Žitnych wikach
Wobchadny koncept předstajili
Tole je trofeja europeady 2012, wo kotruž wubědźuje so 20 mustwow narodnych
mjeńšin z cyłeje Europy wot 16. do 24. junija pola nas we Łužicy. Wona wobsteji
hłownje ze zornowca a lipoweho drjewa a, kaž referent Domowiny za kulturu a wukraj
Clemens Škoda pokal pokazujo praji, tež wotpowědnje wjele waži. Foto: SN/M. Bulank
Pokal a medalje za europeadu oficialnje předstajili
Kusk Łužicy a rjana dopomnjenka
Chrósćicy (SN/JaW). Zornowc a drjewo
stej hłownej maćiznje, z kotrejuž wobsteji dobyćerski pokal 2. europeady.
Wo tym su so wčera čłonojo přihotowanskeho wuběrka lětušeho łužiskeho
sportoweho wjerška na prěnjej oficialnej
prezentaciji wudźěłkow w Chrósćicach
přeswědčili. Zdźěłał je wulki pokal rězbar Alojs Šołta ze Žuric.
Nimo pokala dóstanu prěnje tři dobyćerske mustwa europeady, kotraž wotměje so wot 16. do 24. junija we Łužicy,
tež medalje. Zhotowił je medalje za europeadu Wotrowčan Marijan Wjenk,
za čož wužiwaše blidarski mišter přewažnje lipowe drjewo. „Tak dóstanu
dobyćerjo lětušeje europeady kusk Łužicy a rjanu dopomnjenku na, tak so
nadźijamy, wulkotny turněr narodnych
mjeńšin Europy pola Serbow sobu dopotrjechenych wot skórnika (Borkenkäfer). Při tym dóńdźe k zdźěla namócnym rozestajenjam z policiju – sudniske
jednanja wokoło podawka so donětka
wjedu. „Změrcowski“ namjet nawodnistwa narodneho parka, koparsku hru
mjez aktiwistami a policistami zarjadować, pak wobě stronje wotpokazujetej.
moj“, rěkaše k tomu wčera z wuběrka.
Wulki dobyćerski pokal kaž tež medalje
stej Sakske statne ministerstwo za kultus
a sport kaž tež Budyski Lions Club financnje podpěrałoj.
Poslednje přihoty na wusahowacy
sportowy podawk přichodny měsac
z połnej paru běža. Předpředań zastupnych lisćikow, kotrež poskićeja mjez
druhim w sportowym wobchodźe Gräfe
w Kamjencu, derje běži. Hladajo na paralelnje so wotměwace koparske europske
mišterstwa w Pólskej a Ukrainje poskićeja zamołwići za hrajnišća wšěm fanam
kopańcy wosebity serwis, tak mjenowany public viewing. Po skupinskich
hrach europeady móža sej wšitcy zajimcy
we wjacorych stadionach hry koparskich
europskich mišterstwow na wulkich
sćěnowinach zhromadnje wobhladać.
Budyšin (CK/SN). Twarske dźěła na Žitnych wikach zahaja so 4. junija, hdyž
přihotuja twarske dno. Najprjedy maja so
dalnoćopłotne powody a druhe medije
přepołožić. Wot kónca awgusta chcedźa
twarsku jamu wuzběhować a hišće do hód
dnownu platu za hłubokogaražu zleć.
Budyska bydlenjotwarska towaršnosć
(BWB) chce na Žitnych wikach 20,
na arealu bywšeho Domu mody, bydlenski a wobchodniski dom natwarić.
Hinak hač pola planowaneho Lawskeho
centera přewažuje mjez wobydlerjemi
přihłosowanje za tónle projekt, a to snano
tež tohodla, dokelž je so BWB wočiwidnje poradźiło, z Edeku přićahliwe
žiwidłowe wiki w nutřkownym měsće
zasydlić. „To je za Budyšin wulke
zbožo“, rjekny jednaćelka BWB dr. Regine Rohark. Nastać maja hišće dalše
wobchody, 16 bydlenjow a praksy. Njeporadźi-li so, wšitke běrowowe rumnosće
wotnajeć, je po słowach dr. Rohark tež
móžno, zo BWB na Žitne wiki přećehnje.
Wobydlerjo boja so hary a poćeženja
přez přidatny wobchad. Wo aktualnym
stawje projekta su so zajimcy wčera
na informaciskim zarjadowanju měšćanskeho zarjadnistwa na radnej žurli
Budyskeje sukelnicy informować móhli.
Twarski knjez a planowar staj na jich
prašenja wotmołwiłoj. „Do wuhotowanja
Kupjel tydźeń zašo wotewrěli
POLICIJA
We wulkim stilu kradnyli
Skandalna hra před sudnistwom
Frankfurt n. M. K juristiskej zwadźe
dóńdźe dale wokoło relegaciskeje kopańcy wo městno w prěnjej zwjazkowej lize
mjez Herthu BSC a Fortunu Düsseldorf,
po kotrejž je Fortuna postupnik. Sportowe sudnistwo Němskeho koparskeho
zwjazka je protest Herthy BSC wotpokazało, kiž chce partiju wospjetować, dokelž běchu fanojo Fortuny do wothwizdanja hry na trawnik přiběželi.
Łužiska jězorina woblubowana
Wojerecy. Łužiska jězorina je na najlěpšim puću k mjezynarodnje připóznatemu wodosportowemu centrumej. Dźeń
a wjace wuznamnych sportowcow z tua wukraja so za wodosportowe zarjadowanja na łužiskich jězorach přizjewja,
kaž zarjadowarjo zdźěla. Tak hotuja so
tuchwilu na Łužiski płachtakowanski
swjedźeń, kotryž wotměje so wot 2. hač
do 10. junija na Lejnjanskim jězorje.
Dienstag, 22. Mai 2012 keine Farbseparation sn2205-1
z dweju dźělow wobstejaceho twarjenja
smy tójšto pokiwow přiwzali, bjeztoho
zo so wot zakładneje ideje zdalujemy“,
zwěsći twarski planowar Falko Hinz.
To płaći zdobom za hłubokogaražu
ze 122 městnami, z kotrychž budu połojcu kruće wotnajeć. Po zwukoškitnym
posudku su planowanja hišće raz přeměnili. Hač do kónca lěta dźěłaja na optiměrowanju wodźenja wobchada.
Twarski měšćanosta Peter Hesse na to
skedźbni, zo njemóža planowanja za tónle objekt tak dołho wróćo stajić, doniž
wobchadny koncept za cyłe nutřkowne
město njepředleži.
Wobchadny planowar Dirk Ohm liči
wšědnje ze 450 wozydłami kupcow a dodawarjow, kotřiž chcedźa k nowotwarjej
BWB. Cyłkownje wupokaza prognoza
za Žitne wiki wšědnje 15 000 awtow.
To je tójšto, ale mjenje hač nětko, dokelž
wudani so přichodnej dwě lěće wobjězdka města, je Dirk Ohm přeswědčeny.
Wulku kedźbnosć wěnuje wón optimalnym zwiskam za pěškow mjez nowym twarjenjom BWB Žitne wiki 20,
Centerom na Žitnych wikach kaž tež
planowanym Lawskim centerom, zo bychu so wšitke tři mjezsobu wožiwili.
Planowanja za Žitne wiki budu jedna
tema na junijskim posedźenju Budyskeje
měšćanskeje rady.
Hladajo na lěćne temperatury su Kulowsku lěsnu kupjel dźensa připołdnju,
tydźeń zašo hač předwidźane, wotewrěli.
Dopołdnja je kupanski mišter Uwe
Mickel poslednje dźěła při 93 metrow
dołhim suwadle wobstarał. Kupjel je
wšědnje hač do 20 hodź. přistupna. Jeje
wosebitostka je, zo wuńdu tam bjez che-
mije, dokelž ćeče woda ze žórła w Dubrjenskim bahnu.
Foto: U. Herzger
Swobodne dny minjeneho kónca tydźenja
wužichu njeznaći w Narću za padustwo
we wulkim stilu. Woni zadobychu so
do tamnišeje přemysłoweje přestrěnje
a spakosćichu z twarnišća 200 metrow
koporoweho kabla a 100 metrow tak
mjenowanych KG-rołow. Při tym načinichu firmje nimale 20 000 eurow
škody. Prjedy hač móžachu skućićeljo
kabl sobu wzać, dyrbjachu so do milinoweho kašćika łamać, zo bychu milinu
wotpinyli.
Tohorunja w Narću kaž tež w bliskich
Bjezdowach wotklumpachu njeznaći
zašłe dny diesel z pjeć bagrow a dalšich
twarskich mašinow. Kaž wčera rano
zwěsćichu, „natankowachu“ paduši
na te wašnje dohromady něhdźe 220
litrow ćěriwa.
WJEDRO
słónčne
16 do 14 °C
26 do 28 °C
SERBSKE NOWINY
WUTORU, 22. MEJE 2012
strona 2
Barack Obama na wjeršku G8 Europje pomoc poskićił
Wjeršk NATO w Chicagu zakónčeny
Dowěru inwestorow zaso zdobyć
Zjednoćenstwo zesylnjene
Chicago/Berlin (dpa/SN). Prezident USA
Barack Obama je Europskej uniji pomoc
w prócowanju wo hospodarski rozróst
poskićił. Na wjeršku wosom wjedźacych
industrijnych statow (G8) w Camp David
běše bjezdwěla jasne, „zo trjebaja strategiju rozrósta, kotraž je wjazana na trěbnu
etatowu disciplinu“, praji Obama wčera
wječor w Chicagu. EU budźe na wosebitym wjeršku jutře w Brüsselu wo postupowanjach wuradźować. „Smy konsultacije, technisku pomoc kaž tež ideje
za stabilizaciju wikow poskićili“, zwurazni Barack Obama. Štož so w Grjekskej
stawa, ma tež wuskutki na Zjednoćene
staty Ameriki, je sej prezident wěsty.
„Překupcy při inwesticijach wahaja, dokelž widźa mnoho njewěstosće na druhim
boku Atlantika. Njewědźa, hač wozna-
mjenja to druhu globalnu recesiju. Obama
je měnjenja, zo měli so druhe kraje
w Europje njeměrnych wikow dla škitać. Tohorunja měli so banki z dosahacym
kapitalom zastarać, tak zo maja inwestorojo zaso trěbnu dowěru. Europa měła
spóznać, zo njeje euro jenož měna, ale zo
sej tež skutkowacu koordinaciju w etatowej politice a politice rozrosta žada.
Mjeztym sćěhuje nawoda grjekskich
radikalnych lěwicarjow Alexis Tsipras
přeprošenju němskeje Lěwicy dźensa
w Berlinje. Planowane su rozmołwy
mjez druhim z nawodu Lěwicy Klausom
Ernstom kaž tež z šefom frakcije Lěwicy
Gregorom Gysijom. Alexis Tsipras nawjeduje zwjazk wolerjow Syriza, kotryž
ma dobre šansy, 17. junija wólby
w Grjekskej dobyć.
Chicago (dpa/SN/K). Wažna etapa nastupajo antiraketowu tarč, plan za Afghanistan a kooperowanje w produkciji brónjow – to su najwažniše wuslědki wjerška
NATO w Chicagu. Prezident USA Barack
Obama rjekny: „Wopušćimy Chicago
z NATO, kotraž je sylniša, wukonliwiša
a přihotowana na přichod.“
Z wjele tysac wukubłarjemi a z pomocnymi miliardami chce NATO po skónčenju bojoweho zasadźenja demokratiski
nowonatwar Afghanistana podpěrać.
Hižo wot srjedź 2013 maja afghaniske
wěstotne mocy – hromadźe z mjezynarodnym škitnym wójskom ISAF – přećiwo radikalno-islamistiskim talibanam
wojować. Za mjerzanje w debaće wo Afghanistanje je so Francoska postarała,
kotraž swoje bojowe jednotki prjedy wot-
woła; nowy prezident François Hollande
chce je hižo kónc lěta 2012 doma měć.
Kanclerka Angela Merkel (CDU) njewidźi wšak w tym žadyn zasadny problem mjez Berlinom a Parisom. „Dobre
zhromadne dźěło njewuzamkuje rozdźělne pozicije“, wona rjekny.
Při wotwobaranju raketow je NATO
wažnu kročel doprědka přišła. System –
škitna tarč před nadpadami ze stron tak
mjenowanych złóstniskich statow kaž
Irana a Sewjerneje Koreje – je mjeztym
dźělnje zasadźomny. Ruska bě hižo do
toho jasnje zwurazniła, zo wotwobarnu
tarč wotpokazuje. Puć pokazowace za
nowe wusměrjenje NATO su předewšěm
wobzamknjenja nastupajo brónjenske
projekty. Pola wjace hač 20 procentow
z nich je wuša kooperacija wotmyslena.
Sofija (dpa/SN/K). Dwaj dnjej po ćežkim
zemjerženju w Italskej su dźensa rano
razne storki zemje tež Bołharsku potrjechili. Statny rozhłós rozprawja, zo docpěchu wone sylnosć 5,9 do 6,0. Epicentrum
ležeše něhdźe 25 kilometrow južnje stolicy Sofije njedaloko městačka Pernik.
Zranjenych po prěnich rozprawach žanych njeje. Lěkarjo su pak wjacorych
ludźi hladać dyrbjeli, dokelž běchu čuwy
zhubili. Rženje je w cyłym zapadźe a juhozapadźe kraja pytnyć było. Wjetše škody pak njeje načiniło. Na někotrych twarjenjach su puknizny nastali. Wjacore
wuhenje su so sypnyli. Wobydlerjow stolicy je rženje w třećej hodźinje ze spara
torhnyło. Njedźiwajcy dešća su mnozy
jeno lochko zwoblekani z domow ćěkali.
Sčasami njeje miliny a interneta było.
SERBSKE NOWINY
Wudawaja so w Domowina-Verlag GmbH
Ludowym nakładnistwje Domowina.
Jednaćelka: Marka Maćijowa
Spěchowane wot Załožby za serbski lud, kotraž dóstawa lětnje přiražki Zwjazka, Swobodneho stata
Sakskeje a Kraja Braniborskeje.
Šefredaktor: Janek Wowčer 577 232/33
Naměstnik šefredaktora: Axel Arlt 577 238
Zamołwitaj redaktoraj w zmysle nowinarskeho zakonja: J. Wowčer: kultura, lokalki, sport, fota
a přiłohi; A. Arlt: politika, hospodarstwo, cyrkwinske
naležnosće, dopisy a wosebite přiłohi
Adresa redakcije a nakładnistwa:
Sukelnska 27, 02625 Budyšin
Adresse der Redaktion und des Verlages:
Tuchmacherstraße 27, 02625 Bautzen
Zamołw. za rozšěrjenje: Manja Bujnowska 577 262
Předań nawěškow: Lucija Rubinowa 577 220
Ćišć: Lausitzer Druckhaus GmbH, Łužiska ćišćernja,
Hornčerska 35, 02625 Budyšin
Postvertriebsnummer: 2B 2560 B
SERBSKE NOWINY wuchadźeja pjeć króć wob
tydźeń. – W padźe wyšeje mocy abo dźěłoweho boja
njewobsteji žadanje dodawanja abo zarunanja. – Za
nawěški płaći płaćiznowa lisćina čo. 11 z 01. 10.
2007. – Za njepožadane manuskripty njerukujemy.
Zwonka redakciskeho časa docpějeće nas přez telefonowy wotmołwjak, faks a e-mail:
tel.: 03591 / 577 232
faks: 03591 / 577 202
e-mail: [email protected]
www.serbske-nowiny.de
Roznošowanski
serwis
0160 / 90 92 04 51
Choćebuz (dpa/SN/ch). Bywši studenća
informatiki zetkaja so 8. junija składnostnje 20lětneho wobstaća studija informatiki na Braniborskej techniskej uniwersiće (BTU) z profesorami a komilitonami, zo bychu so wo nowšich trendach
w slědźenju a w předewzaćach wuměnjeli. Absolwenća, kiž aktiwnje w powołanskim žiwjenju steja, chcedźa tuchwilnym studentam wo swojich nazhonjenjach při zastupje do powołanja rozprawjeć. Studenća z tutych rozmołwow
profituja. Tola tež hižo etablěrowani pytaja kontakt k młodym; někotryžkuli
namaka dorost za swójske předewzaće.
Turizm dale rosće
Proces přestorčeny
TO A TAMNE
Cyłu francosku wjes kupił je wuměłc
z Južneje Koreje. Kaž powěsćernja dpa
zdźěli, je muž wopušćenu wjes w zapadnej Francoskej za 520 000 eurow při přesadźowanju dobył. Wjacori zajimcy běchu swoje poskitki za wopušćene sydlišćo
wotedali, w kotrymž je 21 starych statokow. Hižo před lětami chcyše inwestor tam hoberski wólnočasny a sportowy
park natwarić. Wón pak zbankrotowa.
20 lět studij informatiki
Bórkowy (dpa/SN/ch). Turistiska branža
w Braniborskej zhladuje tež lětsa na přiběracu ličbu hosći. Hač do měrca je
633 800 wopytowarjow do Braniborskeje přichwatało, zdźěli wčera statistiski
zarjad w Podstupimje. Z tym mějachu
hospody a campingowanišća 5,9 procentow wjace hosći hač loni w samsnym
času. Ličba přenocowanjow je wo 6,4
procenty na 1,67 milionow rozrostła.
Statistiku nawjeduje jězorina WódraSprjewja z 107 200 wopytowarjemi. Tola
tež Błóta zhladuja na spochi přiběracu
ličbu wopytowarjow, praji minister za
hospodarstwo Ralf Christoffers (Lěwica).
W Bołharskej
zemja ržała
Rozhněwana njeskazanych wabjenskich
telefonatow dla je 61lětna žona w Pirmasensu loni w awgusće z hwižkom do telefonoweho słuchatka zaduła – a ma nětko
mjerzanje ze sudnistwom. Sobudźěłaćerka callcentera ma z toho časa stajnje
zwuk we wuchu, kaž rěčnik sudnistwa
w Pirmasensu zdźěli. Dokelž njeje 61lětna jej napołoženu pokutu 800 eurow
akceptowała, rozsudźi nětko sudnistwo.
ŁUŽICA
Dotal njeznaći su minjene dny w Budyšinje pućniki z nalěpkom „A serbsce?“ přelěpili. Čerwjene nalěpki při tym němske napisma
zdźěla zakryja. Potrjechene su tafle do směra na Drježdźany, Biskopicy abo do Budyskeho centra. Štó za akciju tči, njeje dotal
znate. Jako přikład móhła podobna akcija we Walesu słužić, hdźež sej wobydlerjo na tajke wašnje nimo jendźelskorěčnych tež
waliziske napisy žadachu.
Foto: SN/M. Bulank
Altmaier powołany
Lěkarjo wuradźuja
Sakska Lěwica přesłapjena
Berlin (dpa/SN/ch). Politikarja CDU Petera Altmaiera su dźensa w w Berlinje
na noweho ministra za wobswět, přirodoškit a reaktorowu wěstotu powołali.
W hrodźe Bellevue přepoda jemu zwjazkowy prezident Joachim Gauck w přitomnosći kanclerki Angele Merkel
(CDU) pomjenowanske wopismo. Merkel bě dotalneho ministra Norberta Röttgena (CDU) pušćiła, po tym zo bě wón při
wólbach krajneho sejma w Sewjerorynsko-Westfalskej zwrěšćił. Dotalny frakciski jednaćel, 53lětny Altmaier, ma na
polu wobswěta dotal mało nazhonjenjow.
Nürnberg (dpa/SN/ch). Němscy lěkarjo
chcedźa prěni króć swójske předstawy
k přichodźe chorobneho zawěsćenja
w Němskej wuwić. Tole je centralna
tema 115. Němskeho zjězda lěkarjow
z 250 delegatami, kotryž zahajichu
dźensa w Nürnbergu. Prezident Zwjazkoweje lěkarskeje komory Frank Ulrich
Montgomery a zwjazkowy strowotniski
minister Daniel Bahr (FDP) staj swoje
pozicije předstajiłoj. Hač do pjatka
chcedźa delegaća žadanja k aktualnym
předewzaćam koalicije a k zakonjej
za prawa pacientow wobzamknyć.
Drježdźany (dpa/SN/ch). Sakska Lěwica
je přesłapjena wo boju wo wjednistwo
zwjazkoweje strony. „Mam přeco hišće
nadźiju, zo politikarjo kompromis namakaja“, praji wčera krajny předsyda Lěwicy Rico Gebhardt. Njedźelu wječor bě so
zetkanje naměstnika frakcije w zwjazkowym sejmje Dietmara Bartscha a bywšeho šefa strony Oskara Lafontaina bjez
wuslědka skónčiło. Prěni króć je nětko
tež žona oficialnje swoju kandidaturu
wo stronske předsydstwo wozjewiła. Jedna so wo saksku zapósłanču w zwjazkowym sejmje Sabinu Zimmermann.
Poskitki kolesowarjam w Zhorjelskim wokrjesu
Slepjansku wosadu sej wotkryć
Rychbach (AK/SN). Zhorjelski wokrjes
angažuje so dale jara za kolesowanski
turizm. 9. junija přeprošuje na 9. hwězdne kolesowanje. Wobdźělnicy startuja
w Hamorje, Rěčicach, Rózborku, Wodowych Hendrichecach, Budyšinje a na dalšich městnach. Woni budu tohorunja
z kónčiny wokoło Lubanja, Pieńska
a Zgorzelca w Pólskej kaž tež z čěskeho
Hradeka nad Nisou. „Zaměr je Lubijska
krajna zahrodna přehladka, centralne
turistiske zarjadowanje w regionje“,
podšmórny Holger Freymann, nawoda
zarjada za wokrjesne wuwiće, wutoru
w Rychbachskim domje Via regia
při předstajenju koncepta. Wobdźělnicy
smědźa sej zahrodnu přehladku za zastupny pjenjez dweju eurow wobhladać.
Wuměnjenje je, zo nazběraja sej po puću
na pozastanišćach tři kołki. Z Lubija
samoho smě jenož jedyn kołk być. Loni
bě so 3 500 ludźi na hwězdnym kolesowanju wobdźěliło. Lětsa chcyli po słowach Freymanna 5 000 starterow witać.
Najebać ćežke połoženje hospodarskeho plana chce Zhorjelski wokrjes, kiž je
zamołwity za pokazowaki a zwičnjenje,
kolesowanski turizm dale spěchować.
Dienstag, 22. Mai 2012keine Farbseparationsn2205-2
19 wodźenych kolesowanjow je we wokrjesnym teritoriju wupokazanych. Ze
46 kilometrami je čara 8 kołowokoło
kulturneje kupy Einsiedel w Zentendorfje nad Nysu přez Nisku a Rózbork
najdlěša. Najkrótšej stej tura 10 Chołmske wyšiny a tura 11 Kwětanečanski
spjaty jězor. Tura 1 wjedźe po 27 kilometrach po Slepjanskej wosadźe, ze Slepoho
přez Lěsk, Dźěwin, Brězowku, Trjebin,
Miłoraz, Mułkecy a Rowno wróćo do
Slepoho. „Nawjazujemy tule na historisku pućowansku čaru“, rozłoži Andrea
Teinze, sobudźěłaćerka wěcneho wobłuka wjesne wuwiće/wjesny rum Zhorjelskeho wokrjesa. Zapřijatej stej Nepilic
statok w Rownom a Serbski kulturny
centrum w Slepom. Po puću wotkrywa sej
kolesowanski turist drohoćinki kaž Dźěwinski lěsny jězor, wočerstwjenišćo Brězowski jězor a Reinertec ranch w Trjebinje. Flajer skedźbnja nimo toho na serbske wosebitosće kónčiny.
Dohromady 19 wodźenjow ma wobydlerjam poskitk być, so hłubšo ze swojim regionom zeznajomić. Zdobom je to
poskitk turistam/kolesowarjam, wuzběhny Holger Freymann.
Teroristam bój
připowědźił
Sanaa (dpa/SN). Jemenski prezident
Abed Rabbo Mansur Hadi je teroristam
organizacije Al-Kaidy bój připowědźił.
W narěči k 22. róčnicy zjednoćenja
Sewjerneho a Južneho Jemena rjekny
wón dźensa: „Wójna přećiwo terorej
budźe tak dołho trać, doniž njebudźe
tutón fenomen doskóčnje zničeny, njech
płaći štož chce.“ Sebjemordarski atentatnik bě so wčera w stolicy Sanaa při generalce za wojersku paradu k róčnicy
wosrjedź nastupjenych wojakow rozbuchnył. Po informacijach powěsćernje
Al-Arabja zahiny 96 ludźi. Wojersku
paradu dźensa najebać wčerawši krawny
nadpad přewjedźechu, byrnjež w mjeńšej formje.
K nadpadej je so teroristiska organizacija Al-Kaida wuznała. W internetnym
poselstwje zdźělichu, zo chcychu zakitowanskeho ministra Mohammeda Nassera
Alija morić. Minister, kotryž přisłušeše
tež knježerstwu wotstupjeneho prezidenta Ali Abdullah Saliha, je hižo wjacore
atentaty přežiwił.
Prezident USA Barack Obama je mjeztym swoju starosć hladajo na połoženje
w Jemenje zwuraznił. Jemen je wažny za
stabilitu wšeho regiona, wón rjekny.
Choćebuz (dpa/SN/ch). Proces přećiwo
třom wobskorženym pašowarjam cigaretow su wčera před Choćebuskim krajnym
sudnistwom přestorčili, dokelž njeje
jedna přisydnica přeprošenje dóstała.
Před krajnym sudnistwom ma so cyłkownje wosom wobskorženych zamołwić. Jim wumjetuja pašowanje 33 milionow ilegalnych cigaretow z Pólskeje
do Němskeje. Jednanje přećiwo třom
wobskorženym w starobje 43, 46 a 55
lět bu najprjedy wot cyłkowneho kompleksa dźělene. Nětko ma so proces
přećiwo wšěm wosom wobskorženym
po lěćnej přestawce w awgusće zahajić.
Trenuja we Łužicy
Choćebuz (dpa/SN/ch). Dźěl chinskeho
lochkoatletiskeho narodneho mustwa
chce so wot kónca meje hač do srjedź
junija w treningowym lěhwje w Choćebuzu na olympiske hry w Londonje
přihotować. Choćebuz wočakuje swjatkownu póndźelu 18 atletow a 16 trenarjow chinskeho lochkoatletiskeho
zwjazka. Mustwu přisłušataj mějićelka
aziskeho rekorda w mjetanju hlebije Li
Huihui a štwórty we wysokoskoku halowych swětowych mišterstwach 2012
Zhang Guowei. 30. meje a 13. junija
Chinjenjo na regionalnych wubědźowanjach w Choćebuzu sobu startuja.
SPOMNJEĆE
Johann Gottlieb Fichte
Wuznamny němski filozof narodźi so
19. meje 1762 jako syn chudeho tkalca
w hornjołužiskim Ramnowje, hdźež je
nětko jeho muzej. Swobodny knjez von
Miltiz zmóžni jara nadarjenemu hólcej
wopyt wjerchowskeje šule a studij we Wittenbergu, Lipsku a Jenje, hdźež jeho 1794
za profesora powołachu. Fichte bě zahorjeny přiwisnik francoskeje byrgarskeje rewolucije 1789, ale kruty přećiwnik pozdźišich
wójnow Napoleona. Hižo 1792 wozjewi wón
swój prěni filozofiski spis „Kritika wšěch
wuznaćow“, dwě lěće po tym „Wučbu
wědomosćow“ a 1800 „Zawrjeny wikowanski kraj“ wo swojich předstawach doprědkarskeho byrgarskeho stata. Fichte
pokročowaše z „filozofiju swobody“ Kanta a žadaše sej wot europskich monarchow
swobodu myslenja. Wón bě tón najbóle
bojowniski a kritiski zastupnik němskeho
idealizma. Wot lěta 1808 namołwješe Fichte na Berlinskej uniwersiće w sławnych
čitanjach „Narěče k němskemu narodej“
do runoprawneho kubłanja a za wozrodźenje Němskeje. 1811 bu rektor Berlinskeje
uniwersity, 29. januara 1814 zemrě. ML
SERBSKE NOWINY
WUTORU, 22. MEJE 2012
strona 3
Wuchodosakske finale we wubědźowanju „Młodźina trenuje za olympiju“
Koparjo Serbskeho gymnazija bronzu misnyli
W minjenych dźesać lětach je so koparske
mustwo Serbskeho gymnazija w starobnej klasy III (6. do 8. lětnik) druhi raz
za wuchodosakske finale skwalifikowało. Po grandioznym wuspěchu před lětomaj, jako so přesadźi a so měsac pozdźišo
na krajnym finalu wobdźěli, wubědźi sej
nětko štwórte městno.
Dobyćerjo jednotliwych wokrjesow
wuhrachu nětko we Wojerecach swojeho dobyćerja. Turněr štyrjoch cyłkow,
při kotrymž hraješe kóždy přećiwo
kóždemu dwójce sydom minutow, bě jara
wurunany. Tak docpěchu naši hólcy
přećiwo pozdźišemu prěnjemu, gymnazijej Großröhrsdorf, njerozsudne 2:2.
Prěnje wrota třěli aktiwny kopar Toni
Rudolf z Wulkeje Dubrawy. Šuler 7. lětnika přetwori rjanu kombinaciju přez
tři stacije z praweje strony. A w druhim
połčasu zešlachći so Tadejej Špitankej
ze Zejic jědnatku přetworić. Jemu
skićeše so dwě mjeńšinje do kónca tež
šansa na dobyće. Jeho mócnu třělwu
z něhdźe 25 metrow pak Großröhrsdorfski wrotar wulkotnje wotwobara.
Tež přećiwo Lubijskim gymnaziastam
pokazachu serbscy šulerjo wotewrjenu
partiju, kotruž 1:2 snadnje přěhrachu.
Znowa bě Toni Rudolf wuspěšny. Tu
wšak njebě jenož wurunanje móžne,
ale samo dobyće. W poslednich třoch
mjeńšinach mějachu naši nadběho-
Koparjo Serbskeho gymnazija Budyšin wróćichu so ze štwórtym městnom z wuchodosakskeho finala šulow Sakskeje z Wojerec.
Stejo wotlěwa: Józef Krawc, Toni Rudolf, Oskar Hawš, Julius Jendrewski, William Hartmann, Maksimilian Mikel, Leon Sobotta,
Tadej Špitank, Gabriel Zahrodnik, Michał Neter; prědku wotlěwa: wrotar Matej Cyž, Janek Süß, Maximilian Kraus, Maximilian
Jurack, Valentin Hänel a sportowy wučer Měrko Korjeńk
Tekst a foto: -MKwarjo dwě wulkej składnosći, wrota
pak njetrjechichu.
Tak je rozestajenje ze SŠ Niskej wo
bronzowej medali rozsudźiło. Mjerzace
Serbska wubranka
jutře hraje
Europeada so bliži a na njej hraje tež
serbska koparska wubranka. Po 1:3 přećiwo Budissy Budyšin II w Njeswačidle
změje wona na jutřišej srjedźe dalšu
testowu hru w Kamjenskim „Stadionje
młodźiny“ přećiwo krajnemu ligistej Jednoće Kamjenc. Zakop budźe we 18.30
hodź. Zamołwitaj trenarjej serbskeho
„narodneho mustwa“ Frank Ričel
a André Strelow změjetaj kruh hrajerjow
k dispoziciji, kotřiž přińdu ze wšěch
jednotkow, kiž staja koparjow za wubranku, kaž Njebjelčicy, Ralbicy/Hórki,
Marijina hwězda, Radwor, Budissa Budyšin II, Kamjenc abo Biskopicy. „Budźemy zwučować wosebje defensiwne
nastajenje, dokelž najskerje přewjele
ofensiwnych podźělow njezmějemy“,
praji Frank Ričel k naležnosći w tutej
treningowej partiji.
„Mamy wšak wšitko jenož hrajerjow
ze sedmeje, wosmeje, dźewjateje abo
dźesateje ligi“, wopisuje trenar kruh hrajerjow. Nimamy žaneho stajneho hrajerja
z wyšeje abo krajneje ligi, doda Frank
Ričel ke kruhej koparjow. Někotři njemóža tež dla dźěła pódla być. Po hrě je
za fotografow a zastupjerjow medijow
składnosć, zo zhotowja wobraz wo serbskej wubrance.
MŠtr
Kloß „złote“ wrota třělił
Wojerecy 1919 – FSV Oderwitz 1:0 (1:0)
W koparskej wobwodnej lize wuchod je
mustwo Wojerowskeho SV kónc tydźenja
doma přećiwo FSV Oderwitzej z 1:0
dobyło a z tym swój zastatk k načolnikej
Budissy Budyšin II dale znižiło, přetož
rezerwa wyšeho ligista dyrbješe doma
při 1:1 přećiwo Wopakej dypk wotedać.
Scena z dypkoweje hry wobwodneje
likgi mjez načolnym mustwom Wojerowskeho SV a hosćimi z Oderwitza
wjene ansamble z Lutherowym skutkowanišćom a wuchadźišćom reformacije.
Puć swobody kročić
Spiritualita z cyłeho swěta
Wittenberg (B/SN). Pod motom „Wosrjedź žiwjenja“ přeprošuje Lutherowe
město Wittenberg w lěću znowa na hudźbny festiwal ze spirituelnym spěwanjom
z cyłeho swěta. Předwidźane je wot 6.
do 15. julija wosom wulkich koncertow
kaž tež wobšěrny přewodźenski program,
wozjewi projektowy běrow. Tematiske
ćežišća tworja wšelake nabožiny a jich
wšědne rituale. Organizatorojo wočakuja
skupiny a wuměłcow ze Šwicarskeje,
Ruskeje, Běłoruskeje, Japanskeje a Łaćonskeje Ameriki. Wotewrjenski koncert
změje swětoznaty wokalny ansambl
The Kings Singers z Wulkeje Britaniskeje.
Přičina hudźbneho festiwala je hač
do lěta 2017 trajaca Lutherowa dekada.
Spěwanje, pytace za spriritualitu, steji
w srjedźišću. Při tym dźe kaž loni wo
dialog awtentiskich etniskich wuměłcow
a w europskim kulturnym kruhu zakót-
bě, zo docpě přećiwnik dwoje wrota
přez konter. Tež w tutej partiji bě
za Budyskich gymnaziastow wjace
móžno. Njetrjebaja pak zrudni być,
Vatikan (B/SN). Benedikt XVI. je njedawno w lisće kubanskemu statnemu
prezidentej Raulej Castrej kraj namołwjał, „dale kročić po puću swobody,
solidarity a přezjednosće“. Nimo toho
přeje wón ludej Kuby „derjeměće a postup“, citowaše radijo Vatikan z lista.
Měšnikow pušćili
Philadelphia (B/SN). Katolske arcybiskopstwo Philadelphije je pjeć měšnikow
seksualneho znjewužiwanja dla pušćiło.
Tuchwilu do dowola pósłani měšnicy
njesmědźa žane zjawne nadawki přewzać, smědźa pak so w Romje na wyše
sudnistwo powołać, informuje arcybiskop Charles Chaput. Třo dalši pak
smědźa dušepastyrske dźěło wukonjeć.
W dźewjeć padach wočakuja bórzomne
rozrisanje.
Miliony ludźi hłód tradaja
Nairobi (B/SN). UNO je namołwjała
k nuznej pomocy hłód tradacym w afriskim regionje Sahel. Dźeń wote dnja
Dienstag, 22. Mai 2012keine Farbseparationsn2205-3
Prěnju šansu su měli domjacy w 3. min.,
hdyž bu třělwa Kruseho runje hišće wotprěčena. Tež w dalšim wotběhu hry postajowachu Wojerowscy sceneriju. Wólny kop Floriana Kloßa w 11. min. z 18 m
je šoł wyše łaty, sćěhowaše dwě mjeńšinje pozdźišo rjana kombinacija mjez
Christopherom Heinzu, Christopherom
Franku a Maikom Schönwaldom, kotrehož třělwa pak je snadnje wrota misnyła.
Hosćo z Oderwitza buchu prěni króć
strašni we 18. min., ale jich třělwa je
snadnje horni kut wrotow misnyła.
W 25. min. bě wšorozsudna scena hry.
Manuel Zeschke bě na lěwym boku šansu
přihotował a před wrota flankował,
tam steješe Florian Kloß, kotryž z hłowu
bul k „złotym“ wrotam do syće storči.
W 27. min. so potom wrotar domjacych
Stefan Liebsch wuznamjeni, jako zamóh
„granatu“ Oderwitza runje hišće znješkódnić. Mjeńšinu do přestawki nasta
wulka rozpjeršenosć před wrotami hosći,
ale jenož meter před wrotowej liniju
njezamó nichtó bul přez liniju kopnyć.
Tak wosta k połčasej při 1:0.
W druhim połčasu je niwow hry widźomnje popušćił. Mustwo HSV ze snadnym předskokom w chribjeće po wšěm
zdaću wjace nochcyše a hosćo z Oder-
pomjeńšuja so móžnosće, žiwjenje bědnych wuchować, rjeknyštaj direktorka
za Swětowy zežiwjenski program Eartarin Cousin a ćěkanski komisar António
Guterres na kóncu jězby po tutej kónčinje. Nanajručišo maja so spjelnić financne připrajenja mjezynarodneje towaršnosće. Pasmo suchoty ćehnje so prěki přez cyłu Afriku, wot Atlantika hač
k Čerwjenemu morju, hdźež na 15 milionow ludźi hłód trada.
Drohotna biblija wustajena
Lipsk (B/SN). Dotal njeznata biblija
z wobsydstwa Johanna Sebastiana Bacha
(1685–1750) je hač do 29. julija
w Lipšćanskim Bachowym muzeju prěni
raz zjawnje wustajena. Je to rědki eksemplar Swjateho pisma z lěta 1704 z přispomnjenjom mějićela a wobsydnika-komponista. Wuhotowana je biblija z wjace
hač 200 drohotnymi ilustracijemi bibliskich scenow wot Matthäusa Meriana.
Wudaće bě Passauski zběrar loni nazymu
přez internetny awkciski dom w USA
kupił a je za wustajeńcu přewostajił.
Nowinki
Bambergska cyrkej bu 6. meje před runje
tysac lětami poswjećena. Na swjatočnej
wšako běchu ze wšěch startowacych najmłódši. A mnozy z nich móža přichodne
šulske lěto znowa w tutej starobnej klasy
wo dobyće hrać.
witza njemóžachu hižo w nadběhu akcenty stajeć. Jenička rozbudźaca bě situacija, hdyž steještaj hrajerjej hosći samaj
před wrotarjom Stefanom Liebschom
a trjebaštaj jeho jenož hišće wuhrać. Wón
pak wosta dobyćer w tutej poslednjej
naspomnjenja hódnej scenje hry. „Za nas
bě to dospołnje zasłuženy wuspěch,
třeći za sobu. Z toho smy zbožowni“,
měnješe po hrě trenar domjacych Karsten
Stroczek.
Tekst a foto: WM
Derje wobstali
Großröhrsdorf – SJ Njebjelčicy 1:1 (0:1)
Zestawa hosći: D. Ričel – Hrjehor, Najč,
D. Kral (70. Deleńk), Cyž, Lejnart,
F. Ričel, Gräfe, Korjeńk (85. S. Kral),
Steglich, Smoła
K wonkownej hrě sobotu přewodźeše
koparjow a nawodnistwo SJ Njebjelčic
ćežki dóńt. Trenar prěnjeho mustwa
Volker Wielert dyrbješe w nocy do toho
do chorownje. Tež wjace hač połojca
stajnych hrajerjow ze wšelkich přičin pobrachowaše. Tak přewza Frank Ričel
městno trenarja a režiju w partiji samej.
Po hratych dźesać mjeńšinach prasny bul
po wólnym kopje Ričela, hišće wot wrotarja wotfalšowany, do žerdźe wrotow.
We 18. min. zasłuži sej we wrotach
Daniel Ričel chwalbu, jako wotpjasćowa
rezolutnje strašny nadběh domjacych. Pjeć
mjeńšin pozdźišo poradźi so Steglichej
nawjedowanje 0:1. Po wótrje před wrota
třělenym róžku Lejnarta sadźi wón bul
nimale ze zakładneje linije wótrje pod łatu.
Dalši wólny kop Ričela domjacy wrotar
Füssel jeno z wulkej prócu znješkódni
(28.). Do přestawki wuznamjeni so wrotar
Ričel hišće trójce při spěšnych a strašnych
nadběhach Großröhrsdorfa.
W druhim połčasu domjacy dale a bóle
přewažowachu. Po spěšnym konteru
a po diagonalnej přihrawce běžeše Stanij
Smoła sam na přećiwniske wrota, zwrěšći
pak na dobrym wrotarju (55.). Na to
wuhrachu hosćićeljo krasny nadběh, ale
swobodnje stejo zhłójčkowa Eckart přez
prózdne wrota. Po dalšim konteru běžeše
Handrij Korjeńk samlutki na wrota,
zběhny pak trochu lochkomyslnje bul
nimo wrotarja a tež nimo wrotow (69.).
Štwórć hodźiny do kónca hry skićeše so
po foulu přećiwo Steglichej dalša šansa,
ale Lejnartowa třělwa zleća nimo. Wotnětka běchu Njebjelčenjo jenož hišće
na škitne pasmo wjazani a dyrbjachu
w 90. min. 1:1 přijimać.
Sobotu do swjatkow wočakuje SJ Njebjelčicy přećiwnika z Ottendorfa a dyrbi
dale bjez trenarja wuńć.
-tk-
Wažne dobyće
ST Marijina hwězda – 1911 Großröhrsdorf II 4:2 (0:2)
Zestawa domjacych: O. Schmidt –
Łušćanski, Czapik (78. Robel), T. Jurš,
Lipič, Gattner, Škoda, Rab, P. Schmidt
(46. Richter), D. Jurš, Šwejda
Při słónčnym wjedrje a na rjanym
trawniku běchu sej wšitcy koparjo Marijineje hwězdy wědomi, zo móže jim
w zestupnym boju jeničce dobyće pomhać. Tuž chcychu spěšnje nawjedować.
Tež hosćo mějachu někotrych nazhonitych hrajerjow w swojich rjadach.
W 30. min. docpěchu woni 1:0 a po solu
w 32. min. samo na 2:0 zwyšichu. Hra
bě dale jara wurunana. Krótko do přestawki měješe P. Šwejda wulku šansu
k wrotam, ale z hłójčkowanjom wón
wrota snadnje misny (43.).
W 49. min. je znowa Šwejda po rjanej
přihrawce Škody na 1:2 znižił. Nadobo
pokazachu domjacy wolu a dowěru do
swójskich wukonow. Zaso bě to Šwejda,
kotryž po wólnym kopje w 55. min.
k wažnemu wurunanju trjechi. Marijina
hwězda je w jenož někotrych mjeńšinach
zažny zastatk změniła do nawjedowanja.
A třeći króć so Šwejda wuznamjeni, jako
w 60. min. w padnjenju přetwori. Nětko je
tež zadnje mustwo Marijineje hwězdy
suwerenišo hrało a měješe dalše móžnosće,
předskok powjetšić. Tajku je Dawid Jurš
w 87. min. k 4:2 wužił. Hosćićeljo mějachu hru jasnje pod kontrolu a su sej po sylnym druhim połčasu wažne dobyće wuwojowali. – Swjatki dyrbja Pančičenjo w Sepicach nastupić, hdźež chcedźa dobry wuslědk docpěć.
mar
Božej mši wobdźěli so 20 katolskich
biskopow a abtow z dźewjeć narodow.
Arcybiskop Ludwig Schick wěriwych
w prědowanju namołwi, być „misionska
cyrkej ze žiwych kamjenjow“. Katedrala
z pózdnjeje romaniki a zažneje gotiki
słuša ze swojimi štyrjomi wěžemi k swětowemu kulturnemu herbstwu.
*
Swoboda před runosću steji pola młodych
ludźi w Němskej na prěnim městnje. To je
wuslědk studije Instituta za demoskopiju
Allensbach. Za čo bychu so młodostni
w zmysle socialneje sprawnosće w dwělomnym padźe rozsudźili? 45 procentow
woprašanych by swobodu woliło, 44 %
runohódnosć. Mjez hišće młódšimi bě
samo 52 % prašanych za swobodu.
*
Lětstotki trajacy přećiwk mjez katolikami a protestantami je so tež rěčnje wuskutkował. Přisłušnicy wobeju konfesijow su wšelaku němčinu wužiwali, wuslědźichu wědomostnicy Münsterskeje
uniwersity. Po tym měještej wobě konfesiji hač dosrjedź 18. lětstotka wšelake
předstawy wo „lěpšej němčinje“. Tak bě
za protestantiskich rěčespytnikow Mišnjanska němčina, kaž je ju Martin Luther
rěčał, najčisćiši dialekt. Katolikojo pak
mějachu tak mjenowanu hornjoněmčinu
za lěpšu němčinu. Tež w Serbach mamy
rozdźěle mjez ewangelskimi a katolskimi
rěčnymi formami, předewšěm nastupajo
liturgiju.
*
Program za dobrowólnikow startujetej
katolski pomocny skutk, Hwězdni spěwarjo a missio. Přichodnje smě 20 do 25
młodostnych lětnje na specielnych projektach přez lěto sobu dźěłać. Wobdźělnicy maja 18 do 28 lět stari być a wotzamknjene šulske abo powołanske wukubłanje měć. Nadrobniše informacije
pod telefonowym čisłom 0241/ 446 126.
*
Wosebita wustajeńca k Bambergskej katedrali „Njebjesam napřećo“ z 200
eksponatami wo jeje 1000lětnym traću
skići nazorny dohlad do tohole wulkeho
twara. Tak předstaja tetrakran młodym
hosćom, kak bu tajka cyrkej tehdy technisce twarjena. Štóž njemóže sam
do Bamberga přijěć, móže pod internetnej adresu www.bamberger-dom.de Boži
dom wirtuelnje wopytać.
*
Najwjetši archiw křesćanskeje popoweje
hudźby změja w Lipsku, wozjewi Zjednoćena ewangelsko-lutherska cyrkej Němskeje (VELKD). Jeje liturgisko-wědomostny institut na teologiskej fakulće
Lipšćanskeje uniwersity zběrku z něhdźe
36 000 titulemi přewozmje. Tak nastanje
po cyłej Němskej najwjetši archiw tohole
razu z něhdźe 5 000 zynkonošakami.
SERBSKE NOWINY
WUTORU, 22. MEJE 2012
strona 4
Myto za wosebity angažement na polu strowotnistwa
Medicinarjo tójšto zhonili
Kamjenc (SN/mwe). Pjeć subudźěłaćerkam Kamjenskeje chorownje maltezow –
Mari Domašcynej, Ireen Gersdorf, Katrin Hermann, Heike Schöne a Hańži
Hermanowej – spožčichu wčera myto
za jich angažement na polu strowotnistwa. Spočatk meje wotmě so w chorowni
„dźeń strowoty“, kotryž běchu projektowi sobudźěłaćerjo zawodneho strowotniskeho spěchowanja hromadźe z chorobnej kasu Barmer za přistajenych organizowali. Za projekt zamołwići zestajachu wobšěrny prewenciski program
za přepytowanje wutroby, fyzioterapeuća
přewjedźechu wšelake zwučowanja nastupajo nordic walking abo předstajichu
móžnosće chribjetneje gymnastiki. Nimo
toho informowachu medicinski personal
wo strategijach k přewinjenju stresa
a wujasnjowachu hojensku móc zelow.
Mjenowanym dobyćerkam přepodachu
najwšelakoriše myta. W dźaknych słowach zwurazni wobwodny jednaćel Barmer Ronny Scharntke, zo su mytowani
přepytowanske a informaciske poskitki
přikładnje wužiwali a wuslědki přewšo
derje dokumentowali. „Wjele sobudźěłaćerjow je z wulkim zajimom poskitki
strowotniskeho dnja wužiło – to je woprawdźe wulkotne“, so hladanska direktorka Kamjenskeje chorownje maltezow
Beate Mögel wjeseli. Wona je projektowy
dźeń sobu organizowała a projektowe
mustwo nawjedowała. Zaměr zarjadowanja zdobom bě, zo přistajeni chorownje to dožiwja, štož pacientam za lěpše
hojenje wšědnje radźa. „Strowotniski
dźeń je pokazał, zo naši sobudźěłaćerjo
swoje strowotniske nadawki jara swědomiće spjelnjeja, a to chcemy dale spěchować“, rjekny Regina Klaus, jednaćelska direktorka chorownje.
Nawěšk
Lětuše mejemjetanje w Blunju su minjeny kónc tydźenja z mejskim swjedźenjom jězoriny zwjazali. Z mejskim kralom sta so Sven
Zippack, kotryž wuzwoli sej Lindu Wogawec za kralownu.
Foto: M. Kašpor
Mejemjetanje wjeršk swjedźenja łužiskeje jězoriny było
Jědnaće porow młodostnych po wsy ćahnyło
Bluń (mka/SN). We wobłuku mejskeho
swjedźenja łužiskeje jězoriny dožiwichu
wopytowarjo w Blunju minjenu sobotu
mejemjetanje po serbskim wašnju, štož
bě jedyn z wjerškow kónctydźenskeho
zarjadowanja. Jědnaće porow młodostnych bě so zwólniwych wuprajiło předstajić tradicionalne mejske reje. Holcy
běchu swjedźensku drastu Wojerowskich
ewangelskich Serbow woblečene. Zwoblěkali běchu je Helmut Kurjo, Marja
Domanowa, Gizela Hatulowa, Marja Nowakowa a Marja Thumannowa. Z přewo-
dom dujerskeje kapały z Wjelceje ćehnjechu młodostni po wsy k swjedźenišću.
Stara wjesna cyrkej skićeše při tym wosebje požadany pozadk za fotowy motiw.
Po tym zo bě meja do praweho směra
padnyła, bě Sven Zippack jako prěni při
wjeršku a hrabny sej oranžobarbne rubiško. Jako mejski kral wuzwoli sej Lindu
Wogawec za kralownu. W Blunju je z
wašnjom, zo móža sej štyrjo dalši młodostni móhłrjec česć 2. mejskeho krala
wubědźić, hdyž sej štyri dalše rubiška z
dalšeho wěnca wottorhnu. Wšitcy zhro-
madnje zaćahnychu na to do swjedźenskeho stana a wotewrěchu reje. Hinak hač
zašłe lěta njejsu tónraz mejski štom přesadźowali, ale wulosowali.
Mejski swjedźeń běchu pjatk ze zetkanjom seniorow zahajili, na kotrež witachu
nimale 200 staršich ludźi. Po njedźelnych
kemšach pokazachu w Blunju přehladku
starych traktorow a dalšich oldtimerow.
Popołdniši program je mjez druhim
Židźinska drastowa skupina sobu wuhotowała. Do toho su sej mnozy k wobjedu
chrěn z howjazym mjasom słodźeć dali.
Poćežowanja wotpadkow dla mjeńše hač wočakowane
Lisćiki za „Nalěćo“
Protest njewoprawnjeny był?
Drježdźany. Zajimcam, kotřiž njejsu dotal oratorij „Nalěćo“ w nowej orchestraciji pod nawodom Judity Kubicec dožiwić
móhli, poskići so z duchownym koncertom 19. awgusta w 15 hodź. w cyrkwi
Našeje knjenje w Drježdźanach dalša
składnosć, wujimki z oratorija zasłyšeć.
Samsnu njedźelu w 11 hodź. móža wopytowarjo na kemšach w tamnišej cyrkwi
duchowny koncert Jana Bulanka „Missa
Sorabica“ dožiwić, kotryž zanjese chór
Serbskeho ludoweho ansambla. Bohužel
je so při ćišćenju lisćikow ze stron zarjadowarja koncerta zmylk stał. Dopołdniši
koncert ansamblowcow bě so z popołdnišim zaměnił a tak je město oratorija
„Nalěćo“ „Missa Sorabica“ na lisćik
ćišćana. SLA prosy tuž wo zrozumjenje!
Skazane lisćiki za popołdniši koncert
„Nalěća“ móža so w SLA wotewzać.
Budyšin (UM/SN). Hišće derje w pomjatku je rozhorjenje wobydlerjow w zwisku
ze zawjedźenjom noweho systema wotpadkoweho hospodarstwa a popłatkow za
to po cyłym Budyskim wokrjesu. Nětko
su žołmy protesta po wšěm zdaću zhładkowane. Tak wobkrući Wilfried Gröbner, regionalny předsyda towarstwa Dom
a ležownosć a jedyn z najwótrišich kritikarjow, we wobydlerskej hodźinje naprašowanjow na zašłym posedźenju Budyskeho wokrjesneho sejmika, „zo njejsu
so popłatki za wotpadki tak zwyšili, kaž
běchmy to wočakowali“. Tež předsyda
frakcije Lěwicy Hans-Jürgen Stöber konstatowaše, zo je so něštožkuli „relatiwizowało“. Po słowach Stöbera je wokrjesne
zarjadnistwo jara zamołwiće dźěłało.
Wosebje wón wuzběhny, zo je kóžda
domjacnosć swoje šěre wotpadkowe sudobje přerěznje dźesać króć wuprózdnić
dała, a to najebać fakt, zo bě postajenje
šěsć winowatostnych wuprózdnjenjow
hotowy protestny wichor wubudźiło.
„Zakład kalkulacije je so jako prawy
wopokazał“, móžeše tež krajny rada Michael Harig (CDU) zwěsćić. Jeno 26 000
eurow mějachu loni nastupajo wotpadki
mjenje dochodow hač wudawkow, štož je
hladajo na cyłkowne sumy w milionowym wobłuku přewšo snadna diferenca.
Ze 190 000 domjacnosćow je 391
znapřećiwjenjow dóšło. Z nich bu 322
cofnjenych a 15 wotpokazanych. Tuchwilu so zarjadniske sudnistwo hišće ze
štyrjomi skóržbami zaběra. „Naš zjednotnjeny system je so jako dobry wopokazał a skići wulku prawnisku wěstotu“,
rjekny krajny rada. Přiwšěm Gerhard
Lemm (SPD) pominaše přichodnje nimo
wulkosće bydlenja tež ličbu wosobow
sylnišo wobkedźbować, zo by wotpadkowy popłatkowy system hišće sprawniši
był.
Prěni raz w narodnej drasće
Prapremjerje zaklinčitej
Smochćicy. Wosebita chłóšćenka čaka na
wopytowarjow serenadoweho koncerta
sobotu, 26. meje, w 16 hodź. w Smochčanskim Domje biskopa Bena. Prapremjernje zaklinčitej twórbje Bjarnata
Krawca za smyčkowy orchester. Jej bě
husler Emilio Percan w archiwje SLA
našoł. Pod jeho nawodom předstaja
hudźbnicy SLA nimo toho kompozicije
Kocora, Kobjele, Nagela a Dvořáka. Pěsni
Kocora „Jenajke lubosće, jenajke podeńdźenje“ a „Dobra nóc“ zanjese mecosopranistka Tanja Donatec, kiž je jej za
smyčkowy orchester wobdźěłała.
Nawěšk
pisana
polyesterowa žida
trodle za rubiška
klokej a čorny satinowy
banćik
bałmjany płat
knefle, žida k šiću
a zasmyki
Wjace hač sto wopytowarjow zetka so minjenu njedźelu k mejemjetanju w Nowej
Wjesce. We wjesnym klubje dachu sej najprjedy kofej a tykanc słodźeć, kotryž běchu
wjesne žony napjekli. Wosom porow wjetšich dźěći předstaji na to znate reje, a to prěni
raz w serbskej narodnej drasće. Młódše dźěći wobraz wobrubichu. Mejski kral bu
Emanuel Bryl, kotryž wuzwoli sej Lizu Hickec za kralownu. Ze zhromadnej reju so
oficialny dźěl zakónči. Při krasnym mejskim wjedrje wopytowarjo hišće dołho
bjesadowachu a sej poskićene jědźe słodźeć dachu.
Tekst a foto: P. Šwejdźina
Dienstag, 22. Mai 2012keine Farbseparationsn2205-4
Karla Marxowa 6
02625 Budyšin
telefon: (0 35 91) 4 10 38
SANITARNA TECHNIKA
TEPJENJE
KLEMPNARNJA
TŘĚCHIKRYĆE
Florian
Šołta
we Worklecach
hladanje čisćenskich małopřiprawow
z laborowymi přepytowanjemi
Młynski puć 8 • tel. (035796) 9 63 55 • faks 9 89 67
www.klempner-scholze.de
Wo wosebitymaj domomaj dźensa w telewiziji
Prominentny wopyt mějachu tele dny w Škodowskim bydlenskim přistawje
nad Lejnjanskim jězorom.
Tam zajimowaše so moderatorka wusyłanja MDR
„Einfach genial“ Ulrike
Nitzschke (2. wotlěwa) ze
swojim natočenskim teamom za tamnišej płuwanskej domaj typa ar-cheaqua. Što je wo nimaj wuslědźiła a kak so w nimaj
bydli, widźiće dźensa
w 19.50 hodź. na MDR,
hdyž steji wusyłanje pod
hesłom „Wosebite domy“.
Foto: U. Herzger
Němčanske wjesne swjedźenske hry z nowosćemi
Młódši zamołwitosć přewzali
Němcy (aha/SN). Z wjacorymi nowosćemi su organizatorojo 38. wjesnych
swjedźenskich hrow w Němcach zašły
kónc tydźenja swojich hosći překwapili.
Po tym zo bě wot časa přewróta blidarski
mišter Bernd Grofa hłownu zamołwitosć
měł, přepoda ju nětko do młódšich rukow. Daniela Kummera a Andreasa Korcha, kotrajž mjeztym wjesny klub nawjedujetaj, wón derje poradźowaše. Zhromadnje z młodźinskim klubom a wohnjowej woboru zaručichu třidnjowski
wotměnjawy program Němčanskich
swjedźenskich hrow. Na wulkimaj transparentomaj wopytowarjow dwurěčnje, a
to najprjedy serbsce, do wsy witachu.
Do swjedźenja su po 13 lětach znowa
zapřijeli, zo po starej tradiciji hižo pjatk
cyłkownje 50 porow-nowačkow do
Němčanskeje wjesneje zhromadnosće
witachu. Wjele ludźi dožiwi sobotu, prjedy hač meja padny, wjesne dźěći, kotrež
jich ze swojej hru „Zajac a jěžik“ zawjeselichu. Hudźba serbskeje dujerskeje kapały Horjany přewodźeše dwanaće porow
młodostnych při jich rejach wokoło meje.
Dawno znate je, zo wokoło Kulowa na
wosebje wysoke meje dźiwaja. 38 metrow wysoku Němčansku mějachu mnozy za najwyšu. Pacholjo wšak trjebachu
tuž wosebje dobru kondiciju, smalić k
wjerškej a tam za serbskej chorhoju hrabnyć. Jako najspěšniši wopokaza so Chrystof Kochta, kotryž sej Mariju Čižankec
za mejsku kralownu wuzwoli.
Město tradicionalneho wubědźowanja
na Čornym Halštrowje mějachu lětsa pokazku wušiknych wodźerjow dumperow
z Lejna, kiž zakónči so z njewšědnym
wubědźowanjom. 30 metrow měješe so
dumper po swjedźenskej łuce ćahnyć,
a mjez pjeć mustwami wědźachu Lejnjenjo jězdźidło najspěšnišo pohibować.
Dlěje hač dwaj dnjej trajace kehelowanje
wo myta rozsudźištaj mjez
mužemi Frank Šiman z Němcow a mjez žonami Chantell
Bielitz z Brětnje. Štóž měješe
zbožo při mjeztym dwanatym
napřemopłuwanju gumijowych kačkow po Čornym
Halštrowje, móžeše so nad
mytom wjeselić, wot sornjaceje pječenje hač k walčkej
słomy. Njedźelu popołdnju bě
wulki stan połnje wobsadźeny, jako předstajichu wjesnjenjo pod nawodom Silwije
Scheibe, Ramony Marienfeld
a Karla-Heinza Richtera zaChrystof Kochta a Marija Čižankec staj lětuši mejski bawny program pod hesłom
por w Němcach.
Foto: aha „Němcy pytaja super por“.

Podobné dokumenty

POLICIJA telegram

POLICIJA telegram wukubłanje – kładźerjo kachlicow, wuhotowarjo rumnosćow abo rjedźerjo twarjenjow – zesamostatniło. Kaž šef zwjazka König dźensa zdźěli, njeměješe 80 procentow potrjechenych „žanužkuli fachowu kwali...

Více

Serbska wubranka nastajena

Serbska wubranka nastajena Naměstnik šefredaktora: Axel Arlt 577 238 Zamołwitaj redaktoraj w zmysle nowinarskeho zakonja: J. Wowčer: kultura, lokalki, sport, fota a přiłohi; A. Arlt: politika, hospodarstwo, cyrkwinske naležn...

Více