Načíst číslo březen 2016

Hvězdy jsou krásné protože jsou neuchopitelné….
Periodikum pro milovníky astronomie na Karlovarsku
Zpravodaj KARLOVARSKÉ HVĚZDÁRNY
ASTR☺PATR☺LA 2☺16
Číslo vychází
9. 3. 2016
BŘEZEN 2016
O PLUTU SE STÁLE MLUVÍ
ANALÝZA DAT SID MONITORINGU
NEJBLIŽŠÍ AKCE A ÚKAZY
www.astropatrola.cz
tel. 375 070 595
SPOLEČNÁ AKCE DDM CHODOV A KARLOVARSKÉ HVĚZDÁRNY
V pátek 8. ledna 2016 uspořádal DDM Bludiště Chodov akci ve spolupráci s hvězdárnou Františka
Krejčího v Karlových Varech. Zúčastnili se děti astronomického a fotografického kroužku při DDM Chodov se
svými rodiči. DDM Chodov zastupoval pan Voleman. Cílem akce bylo jednak seznámit účastníky s karlovarskou
hvězdárnou a její činností, ale také se podívat na odlišnosti fotografické techniky při fotografování vesmíru.
Návštěvníci absolvovali tři přednášky. První byla na téma fotografická technika v astrofotografii, její
odlišnosti od běžně používané techniky, seznámení s astrofotografickým softwarem. Zdůrazněn byl rozdíl mezi
fotografováním planet a objektů hlubokého vesmíru. To bylo pro mnohé velkým překvapením. Mnoho fotografů si
tento rozdíl neuvědomuje. Zbylé dvě přednášky se týkaly základů astronomie a především záření a popisem
činnosti naší hvězdárny. Po přednáškách návštěvníci měli možnou použít dalekohled na naší hvězdárně k prohlídce
noční oblohy. Bohužel nám ale počasí nepřálo, všichni účastníci naštěstí stihli prohlídku Plejád, ale zhoršující se
viditelnost ukončila pozorování. Následovala tedy prohlídka našich monitorů ionosférických poruch a přístroje na
měření magnetického pole Slunce. Toto vybavení zaujalo především technicky nadané rodiče.
Celkově se akce líbila, při odchodu bylo často slyšet odcházející účastníky akce, jak si plánují další
návštěvu naší hvězdárny. Trochu nás mrzí, že se z akce nestihly pořídit žádné fotografie. Bylo toho tolik, že ani
členové z fotokroužku nestihli nic vyfotit. Na květen je ale již nyní již domluveno několik termínů, při kterých děti
z obou kroužků přijedou na hvězdárnu a budou si fotografovat zde pokusně objekty noční oblohy, zejména planety
Jupiter, Saturn a Mars a potom zde ty nejlepší fotografie zveřejníme.
Jaroslav Maxa, vedoucí astronomického kroužku při DDM Chodov
ASTRONAUT „KRTEČEK“ NAVŠTÍVIL 13. ÚNORA HVĚZDÁRNU
V pátek 12. února 2016 se měla konat
přednáška Petra Horálka o krásách jižní oblohy.
Protože Petr Horálek odjížděl neočekávaně na stáž
do ESO, podařilo se nám zajistit náhradní
přednášku na téma 30 let od havárie raketoplánu
Challenger se kterou přijel pan Milan Halousek.
Několik dnů před samotnou přednáškou,
jsme se s lektorem dohodli na druhém povídání pro
rodiče s dětmi v sobotu 13.2.2016, kdy se přijel
představit
Krteček,
který
absolvoval
let
raketoplánem v roce 2011. Obě přednášky měly
velký úspěch, navštívilo je celkem 40 lidí.
V DUBNU OPĚT POŘÁDÁME MEZINÁRODNÍ KONFERENCI
IBWS 2016, NEBO-LI INTEGRAL–BART WORKSHOP
Konference se uskuteční v termínu 18. – 21. 4. 2016 v prostorách Krajské knihovny ve Dvorech. Program
je volně přístupný a je určen pro odbornou veřejnost. Jednacím jazykem je angličtina. Bližší informace najdete
http://www.ibws.cz/
Na https://youtu.be/UFx8-5PPiYU najdete bezesporu zajímavou upoutávku od přímých
účastníků konference z předcházejících let, kteří pracují na zahraničních observatořích.
Ve večerních hodinách 19. 4. 2016 bude probíhat společenský program na hvězdárně. Kromě
společenského večera zde ale budou mít prostor členové našeho výzkumného týmu, kteří budou
prezentovat výsledky našich měření pomocí SID monitorů v loňském roce. O práci výzkumného týmu se
můžete dočíst i v seriálu autorských článků, které otiskujeme postupně v letošních zpravodajích.
www.astropatrola.cz
tel. 375 070 595
NAVŠTIVTE DALŠÍ ASTRONOMICKÝ KLUB
tentokrát v pátek 18.3.2016 ve 20:00 hodin proběhne přednáška
www.astropatrola.cz
tel. 375 070 595
HVĚZDÁRNA FRANTIŠKA KREJČÍHO
VYPISUJE VÝBĚROVÁ ŘÍZENÍ
na níže uvedené pracovní pozice
s možným nástupem od 1.4.2016
1. Průvodce astronomickými programy pro veřejnost
Pracovní pozice pro tzv. demonstrátora (pracovníka, jež demonstruje návštěvníkům astronomické
poznatky). Požadavky: Minimální věk 17 let, student SŠ nebo VŠ. Zkušenosti s prací průvodce na hradech a
zámcích výhodou, zájem o astronomii a částečná znalost v oboru astronomické techniky podmínkou. Výhodou
znalost a schopnost provádět v Rj, Aj nebo Nj, řidičský průkaz skupiny B.
2. Odborní pracovníci hvězdárny
a) Webmaster – grafik a redaktor webových stránek www.astropatrola.cz
b) Redaktor a vydavatel zpravodaje hvězdárny pro veřejnost
c) Realizátor vzdělávacích astronomických programů pro veřejnost
d) Pozorovatel noční oblohy - operátor webcastu (astronomického vysílání)
Všichni výše uvedení odborní pracovníci by měli být v kontaktu s děním na hvězdárně. Požadavky:
Minimální věk 17 let, může jít o studenta SŠ nebo VŠ. Předchozí pracovní zkušenosti dle zvolené pracovní pozice
jsou podmínkou. Uchazeč by měl být schopen samostatné práce v dané oblasti.
3. Hlavní vedoucí astronomických táborů a akcí pro děti
Požadavky: Minimálně ukončené pedagogické vzdělání SŠ nebo VŠ. Několikaleté zkušenosti s prací na
letních táborech jiných neziskových organizací. Hlavní vedoucí je srdcem týmu táborových pracovníků, program
připravuje po dohodě s vedením pořádající společnosti. Hodnotí také své podřízené a stanovuje podklady k výši
jim vyplacených odměn.
4. Oddílový vedoucí a zdravotník akcí pro děti
Tito externí pracovníci jsou hledáni výhradně pro práci o prázdninách. Požadavky: Minimálně ukončené
pedagogické vzdělání SŠ nebo VŠ. Oddílový vedoucí by měl mít také kurs zdravotníka, na těchto táborech
dochází ke kumulaci obou funkcí.
5. Kuchař
Tento externí pracovník je hledán i pro celoroční spolupráci pro různé jednorázové akce mimo letní
tábory. V tomto roce stále hledáme kuchaře pro běh letního tábora od 14. do 20. 8. 2016. Požadavky:
Potravinářský průkaz pro práci v kuchyni, schopnost zajistit stravování (snídaně, obědy, večeře) pro kolektiv cca
25 osob. Vhodný také řidičský průkaz skupiny B a vlastní automobil pro nákupy a dovážení potravin do tábora.
U uchazečů o pracovní pozice 3-5 (tedy pro letní tábory) očekáváme ochotu k celoroční spolupráci na
přípravách tábora a účast alespoň na jednom školení a přípravném soustředěních během školního roku.
V případě zájmu o spolupráci na některé pracovní pozici postačí na adresu
[email protected]
poslat do 25. 3. 2016 vlastní strukturovaný životopis a motivační dopis s uvedením důvodů, proč
má uchazeč zájem o danou pracovní pozici a jaké má v tomto oboru zkušenosti.
www.astropatrola.cz
tel. 375 070 595
O PLUTU SE STÁLE MLUVÍ
13. března si opět připomeneme význačné datum triumfu nebeské mechaniky. V souvislosti
s červencovým průletem sondy New Horizons proto můžeme uzavřít jednu kapitolu dějin astronomie.
Když ve 40. letech 19. Století francouzský matematik Urbain Le Verrier zkoumal nepravidelnosti
v oběžné dráze Uranu, pochopil, že jejich příčinou bude jiná, ještě neobjevená planeta, v tomto případě Neptun.
Na konci 19. století znovu astronomové přepočítali už opravenou dráhu Uranu a našli další odchylky, které je
vedli k domněnce, že naše soustava má ještě jednu, devátou planetu.
Příležitosti objevit devátou planetu se „chytil“ Percival Lowell, americký astronom a bohatý člověk.
K tomu v roce 1894 založil Lowellovu observatoř ve Flagstaffu ve státě Arizona. Zde začal od roku 1906
s pravidelným pozorováním s cílem objevit planetu“X“, jak jí přezdívali.
V roce 1909 už měli s dalším astronomem Williamem
H. Pickeringem vytipováno na obloze několikero souřadnic, na nichž by se
mohla nacházet. Netušili, že už 19.3.1915 se jim podařilo pořídit dva
snímky, ve kterých ovšem devátou planetu nepoznali. To bylo mimo jiné
dáno i tím, že při výpočtech oběžných drah Uranu došlo k několika chybám,
a tak byla vinou nesprávných výpočtů očekávána planeta větší.
Bohužel Percival Lowell v roce 1916 umírá, ve své poslední vůli
odkazuje 1 milion dolarů observatoři. Tuto poslední vůli soudně napadla
jeho vdova a na deset let bylo hledání planety zastaveno.
Hledání Planety X se tak znovu rozběhlo až roku 1929, kdy se ho
ujal Clyde Tombaugh, kterého za tímto účelem pozval ředitel hvězdárny,
Vesto Melvin Slipher. Úkolem Tombaugha bylo velmi systematické
fotografování noční oblohy. Pořizoval vždy dva snímky stejného místa
oblohy, ale časovým odstupem. Potom dvojice se snímků porovnávaly, zda
na nich nějaký objekt nezměnil svou pozici. Díky přístroji, nazývaném blink
komparátor, mohl při prohlížení fotografických desek rychle přecházet tam
a zpět, takže se u objektů, které změnily svou pozici, vyvolávala iluze jejich
Percival Lowell
pohybu. 18. února 1930, téměř po roce hledání, nakonec Tombaugh nalezl
pohybující se těleso na deskách pořízených 23. a 29. ledna toho roku. Objev
deváté planety pochopitelně vyvolal patřičnou pozornost a bylo dalším úkolem astronomů nově objevené planetě
dát jméno.
Nakonec bylo vybráno jméno Pluto, které navrhla jedenáctiletá Venetie Burneyová z Oxfordu. Ta totiž
nezapomněla na Percivala Lowella a ve jméně planety jsou tak vlastně jeho iniciály.
Také astronomický symbol Pluta (
) byl vytvořen složením písmen P a L.
Podívejme se na Pluto očima astronoma. Pluto kolem Slunce oběhne za 248 pozemských let. Zatímco
dráhy ostatních planet obíhajících Slunce jsou skoro kruhové, u Pluta můžeme mluvit o velké výstřednosti. Jeho
dráha je vedena po velmi výstřední a velmi nakloněné dráze, svírající s ekliptikou úhel větší než 17°. V důsledku
této výstřednosti se také v malém úseku své dráhy nachází blíže Slunci, než Neptun. Navíc je planeta velmi malá,
menší než náš Měsíc. To byly základní argumenty, proč bylo na kongresu Mezinárodní astronomické unie v roce
2006, který se konal v Praze, rozhodnuto o tom, že Pluto už nebude patřit mezi planety, ale trpasličí planetky.
www.astropatrola.cz
tel. 375 070 595
Pluto má pět známých měsíců, největším je Charon,
objevený v roce 1978, ostatní nesou jména Nix, Hydra, Kerberos a
Styx. Všechno podle antické mytologie.
To, že Pluto už není planetou, ale nevadila vědcům, Pluto
zůstávalo tajemným objektem, lákajícím k prozkoumání. Dne 19. 1.
2006 odstartovala sonda New Horizons. Po takřka deseti letech
dorazila k Plutu a zahájila výzkum.
Nejblíže se k planetě dostala 14.7.2015, kdy dálkové
snímkování pořídilo globální mapu Pluta a Charona s rozlišením 40
km. Kolem trpasličí planety proletěla v minimální vzdálenosti
12 500 km.
Data pořízená sondou jsou vysílána zpět na Zemi rychlostí
zhruba 1 kilobit/s. Aby signál astronomové vůbec zachytili,
používají přesně namířené radioteleskopy o průměru 60 metrů.
Kompletní přenos naměřených dat bude díky nízké přenosové
rychlosti trvat více než 16 měsíců.
Vědecky nejcennější data jsou navíc vysílána prioritně tak, aby se snížila případná ztráta vědeckého
materiálu v případě neočekávané poruchy sondy. Musíme si uvědomit, že sonda pracuje ve velmi nehostinných
podmínkách už dlouhou dobu. Na kompletní analýzu dat a vědecké závěry se tedy budeme muset ještě nějaký ten
měsíc počkat. Momentálně se sonda pohybuje do oblasti Kuiperova pásu k objektům, které byly v září 2014
vybrány jako další potenciální cíle mise. K tělesům o velikosti několik desítek km by sonda měla doletět v lednu
2019.
Zajímavosti kolem mise:
•
•
•
•
•
•
•
•
Sonda nese kompaktní disk se 430 000 jmény zájemců, kousek lodi SpaceShipOne a vedle dalších
předmětů i vlajku Spojených států.
Vedoucí vědců Alan Stern potvrdil, že sonda nese i ampuli s popelem objevitele Pluta - Clyda
Tombaugha.
Snímkováním a průzkumem Pluta, sonda provedla historicky nejvzdálenější průzkum hmotného
tělesa - ve vzdálenosti cca 4,9 miliardy km.
Vzhledem ke vzdálenosti sondy od Země bylo jednosměrné zpoždění radiové komunikace cca 4,5
hodiny.
Pro velkou vzdálenost od slunce není sonda napájena solárními panely, ale radioizotopovým
generátorem, záložním kusem z mise Cassini.
Sonda je tělesem, kterému byla při vypuštění ze Země udělena nejvyšší úniková rychlost. Těsně
po vypuštění byla její relativní rychlost vůči Zemi 16,21 km/s tedy 58 350 km/h.
Sonda New Horizons byla vypuštěna jen několik měsíců před tím, než astronomové na kongresu v
Praze reklasifikovali Pluto jako trpasličí planetu. Někteří členové týmu New Horizons, jako Alan
Stern, s tímto nesouhlasí a považují Pluto dál za planetu.
Nově objevené měsíce Pluta, Nix a Hydra, mají iniciály N a H, stejně jako mise New Horizons.
Článek připravil Jaroslav Maxa, odborný pracovník hvězdárny
www.astropatrola.cz
tel. 375 070 595
STRUČNÝ ÚVOD DO MATEMATICKÉ ANALÝZY MĚŘENÍ
Astronomie je věda, kde mají všechny hypotézy a teorie matematický a fyzikální základ. Proto je nutné
nejen efektivně sestavit a zapojit detektory, a získat tak určité množství dat, ale i umět data správně vyhodnotit. K
tomu nám obecně slouží matematické modely. Používají se při řešení různých problémů, na jejichž řešení buď
nemáme k dispozici všechny informace, nebo si nejsme schopni všechny ověřit. V mnoha případech také mohou
zjednodušit řešený problém.
Matematický model se skládá ze tří základních, navzájem navazujících částí: skutečná získaná data, rovnice,
kterými se je snažíme popsat, a model vycházející z rovnic. Častou matematickou funkcí je derivování. Derivace je
základem matematické analýzy. Zjednodušeně řečeno nám říká, jak se mění funkce v téměř nekonečně malém
úseku. Kdybychom tak měli například graf dráhy v závislosti na čase, je okamžitá rychlost v úseku rovna
derivaci polohy. Derivace se často zapisuje řeckým písmenem .
První a nejjednodušší otázka, která nás ve výzkumu zajímá, je souvislost mezi vysokoenergetickými jevy ve
Sluneční soustavě a chováním zemské ionosféry. V matematickém modelu si vždy na začátku klademe otázku,
jestli jsou zkoumané jevy soumístné nebo současné. V tomto případě nejde ani o jeden z případů.
Vysokoenergetické jevy mají svůj původ na Slunci nebo na Jupiteru. Současnost událostí je jedna z
nejzákladnějších tezí speciální teorie relativity. Nám ale postačí představa velkých vzdáleností ve Sluneční
soustavě. Světlo ze Slunce na Zemi letí přibližně 8 minut a vzdálenost těchto těles je 1 astronomická jednotka (asi
150 milionů kilometrů). Vzdálenost Jupiteru od Země je téměř čtyřnásobná - 3,94 AU. V návaznosti na to na Zem
také déle letí radiové vlny či jiné elektromagnetické záření pocházející z této planety.
Protože oba zkoumané jevy nejsou současné, nestačí pouze vynést naměřené hodnoty do jednoho grafu, kde
jsou body popsány časovými souřadnicemi a hodnotami hladiny intenzity zvuku. Potřebujeme zjistit změnu těchto
hodnot pro velmi malé časové úseky neboli zkonstruovat tečny k těmto křivkám. Jinými slovy nás zajímá právě
derivace.
Toto si ukážeme na příkladu analýzy měření ze dne 28.7.2015. SID monitory i radioteleskop zaznamenaly
sluneční erupci třídy M. Na obrázcích níže je znázorněno, jak jsme při zpracování dat postupovali. Nejprve jsme si
orientačně vynesli do grafu neupravené naměřené hodnoty (radioteleskop je vždy červená křivka). Následně jsme
derivovaly obě křivky hladiny intenzity zvukových signálů. Potvrdil se náš předpoklad, že křivky budou zdánlivě
promítnuty do sebe. Poté, co jsme provedli derivaci i u časových souřadnic, jsme získali výsledky, které sice opět
korespondovaly s našimi předpoklady, byly ale značně nepřehledné. Je to proto, že funkce popisující zkoumanou
časovou závislost je pravděpodobně aproximačně složena z více funkcí najednou. Výsledné souřadnice jsou tedy
součtem různých hodnot a pro jejich zobrazení si nevystačíme s rovinnými grafy. 3D grafika již poskytuje o
poznání lepší data.
Obrázek 1: Grafický výstup SID a radioteleskopu
www.astropatrola.cz
Obrázek 2: Derivace křivek dle časových souřadnic
tel. 375 070 595
Obrázek 3: Derivace křivek dle nových souřadnic
Obrázek 4: Prostorové znázornění výsledného grafu
Naše hypotéza týkající se souvislosti výskytu intenzivních radiových vln doprovázejících
vysokoenergetické jevy ve Sluneční soustavě a poruchami v zemské ionosféře se potvrdila. Nyní máme již exaktní
matematické důkazy, které jsme se stručně pokusili popsat v tomto článku a které nás opravňují k tomuto tvrzení.
Je očividné, že míry diferenciace intenzity radiových vln pocházejících ze Slunce a intenzity zvukových signálů
měřených v zemské ionosféře byly stejné či velmi blízké.
Nyní se můžeme věnovat modelům, které nás navedou k dalším poznatkům. Zajímáme se o to, jak
ovlivňuje poloha Jupiteru, Ió a Země výskyt magnetických bouří a chování ionosféry. Také se věnujeme výpočtům
změn energie provázející radiové vlny a změnám elektronové hustoty v ionosféře. Výpočty na takovéto úrovni
nicméně přesahují námi vytyčený rozsah tohoto seriálu.
Zájemcům z řad veřejnosti, kteří navštíví hvězdárnu během veřejných prezentací a jiných akcí, rádi
poskytneme odbornější výklad. Na tomtéž se lze domluvit i během běžné otevírací doby.
Autor článku: Vojtěch Laitl, Gymnázium Ostrov
Představte si, že přijdete domů a vaše dítko
vám oznámí
„Mami, tati, já chci radioteleskop !!!“
... a vy se vyděsíte, protože pod pojmem
radioteleskop
si
nejspíš
představíte
něco
podobného jako je na obrázku. Takový radioteleskop
se vám určitě nevejde do bytu, do domku, a i na
zahrádce by zabral opravdu hodně místa. Takové
zařízení slouží k mnoha účelům - radiový průzkum
vesmíru,
spojení
s
družicemi
a
satelity,
telekomunikační přenosy a podobně. Takže už kvůli
velikosti si takový radioteleskop nepořídíme...
SÁHNI SI
NA VESMÍR...
Přitom si často stačí jen uvědomit, co chceme sledovat, měřit a vyhodnocovat. Ideální je
takový systém, který nejen, že měří a ukazuje nějaké aktuální hodnoty, ale umí naměřená data
ukládat i k pozdějšímu zpracování a to nejlépe zcela automaticky, bez naší přítomnosti. Jeho
výroba není zase až tak náročná, jak by se mohlo zdát a k detekci nám stačí dokonce jen běžný
počítač a zvuková karta... Nevěříte? Jak je to možné? To se dozvíte v našem novém vzdělávacím
projektu.... Bližší Informace vám sdělíme po telefonu či e-mailu.
www.astropatrola.cz
tel. 375 070 595
FÁZE MĚSÍCE V BŘEZNU 2016
16.6.
24.6.
15.3.
23.3.
První čtvrť
Úplněk
31.3. 9.3.
Poslední
čtvrť
Nov
9. 3. 2016
02:53 h
Měsíc v novu - úplné zatmění Slunce (u nás nepozorovatelné)
10. 3. 2016
08:00 h
Měsíc v přízemí (359 521 km)
15. 3. 2016
18:02 h
Měsíc v první čtvrti
23. 3. 2016
13:00 h
Měsíc v úplňku - polostínové zatměni Měsíce (u nás nepozorovatelné)
25. 3. 2016
15:00 h
Měsíc v odzemí (406 109 km)
31. 3. 2016
16:16 h
Měsíc v poslední čtvrti
POZOROVATELNÉ ÚKAZY NA OBLOZE V BŘEZNU
Viditelnost planet
Merkur
Venuše
Mars
Jupiter
Saturn
Uran
Neptun
nepozorovatelný
nepozorovatelná
ve druhé polovině noci
po celou noc
ve druhé polovině noci
počátkem měsíce večer nízko nad západním obzorem
nepozorovatelný
9.3.
Nov
Zajímavé úkazy na obloze většinou pozorovatelné okem nebo malým dalekohledem (tištěné tučně)
8. 3. 2016
12 h Jupiter v opozici se Sluncem
8. 3. 2016
19 h
Jupiter nejblíže Zemi (663,5 milionu km)
18. 3. 2016
2h
Měsíc v konjunkci s β Gem (Pollux 12,0˚ severně)
20. 3. 2016
20 h
Měsíc v konjunkci s α Leo (Regulus 3,0˚ severně)
22. 3. 2016
4h
Měsíc v konjunkci s Jupiterem (Měsic 2,8° jižně)
23. 3. 2016
21 h
25. 3. 2016
4h
28. 3. 2016
20 h
Měsíc v konjunkci s Marsem (Měsic 3,6° severně)
28. 3. 2016
24 h
Měsíc v konjunkci s α Sco (Antares 9,2˚ jižně)
29. 3. 2016
16 h
Měsíc v konjunkci se Saturnem (Měsic 3,0° severně)
Merkur v horní konjunkci se Sluncem
Měsíc v konjunkci s α Vir (Spica 4,2˚ jižně)
Změna astronomických ročních období
20. 3. 2016
5:30 h Slunce vstupuje do znamení Berana, Jarní rovnodennost, začátek astronomického jara
Důležitá změna v občanském životě
27. 3. 2016
2:00 h Změna SEČ na Letní středoevropský čas (LSEČ), posun času o hodinu dopředu.
www.astropatrola.cz
tel. 375 070 595
PROGRAM HVĚZDÁRNY PRO VEŘEJNOST
D UB E N 2 016
„NOČNÍ POZOROVÁNÍ OBLOHY“
Večerní pozorování oblohy dalekohledem
Noční fotografická pozorování oblohy
Každou noc v individuálně dohodnutý čas
Registrujte se denně od 13:00 do 16:00 hodin
telefonicky na čísle 357 070 595 a možná ještě ten večer pro Vás
připraví obloha zajímavý program!
telefon 357 070 595
[email protected]
www.astropatrola.cz
astro-webcast.eu
Výstava s problematikou světelného znečištění
„TEMNÁ OBLOHA JAKO ZA KARLA IV.“
je pro veřejnost přístupná od 8. 4. do 31. 8. 2016
v rámci programu 180 minut astronomie.
„180 MINUT ASTRONOMIE“
VE STŘEDU 15:00 – 20:00, SOBOTU 16:00 – 20:00, NEDĚLI 15:00-18:00
Začátky programů vždy v celou hodinu, poslední vstup hodinu před koncem otvírací doby
Odpolední prohlídka hvězdárny a pozorování Slunce za jasné oblohy. Od 18.4. je k dispozici veřejnosti také
výukový Simulátor průletu sluneční soustavou a nové programy v rámci projektu Sáhni si na vesmír.
„120 MINUT ASTRONOMIE PRO DĚTI“
KAŽDOU SOBOTU VŽDY OD 14:00 HODIN
Odpolední především astronomický pohádkový program vhodný především pro děti a jejich rodiče. Doporučený
věk od 5 let.
ASTRONOMICKÝ KLUB NA HVĚZDÁRNĚ
Přednášky jsou přístupné široké veřejnosti, v případě jasné oblohy také pozorování
V pátek 8.4.2016 ve 20:00 hodin přednáška pro veřejnost
„Uvidí naši potomci ještě temnou hvězdnou oblohu?“
V sobotu 9.4.2016 v 15:00 hodin povídání pro rodiče s dětmi
„Počítejme spolu hvězdy ve městě a na horách. Proč jich ve městě vidíme míň?“
Lektor obou akcí Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR, v.v.i.
Obě přednášky jsou vernisáží výstavy.
Rezervace skupin od počtu 8 osob
na programy je nutná telefonicky
alespoň 7 dnů předem
www.astropatrola.cz
tel. 375 070 595