Stáhnout

M A G A Z Í N A S EKO L
přílohy
E c o b a t a e k o l a mp
2/2010
Recyklace solárních panelů
Víme, co s nimi jednou uděláme?
Domy postavené z odpadu
Představujeme vize Mika Reynoldse
Magnetofon Sonet duo
Legenda českého bigbítu
Si
Křemík (lat. Silicium) je polokovový prvek. Poprvé ho identifikoval roku 1787 Antoine Lavoisier jakožto složku pazourku a jiných křemíkatých hornin. V čisté podobě se v přírodě nevyskytuje, setkáváme se jen s jeho sloučeninami. Po kyslíku je druhým nejvíce zastoupeným prvkem v zemské kůře (26–28 %). Světová roční produkce křemíku
přesahuje 5 milionů tun, k největším producentům se řadí Rusko a Čína. Křemík patří mezi biogenní prvky, v těle
dospělého člověka je ho přibližně 1 gram, a to především v kostech, chrupavkách a zubní sklovině. Mineralogicky
je nejvýznamnějším zástupcem křemen, chemicky oxid křemičitý SiO2. Křemík s příměsí jiného prvku funguje jako
polovodič a tvoří základ součástek, jako jsou diody, tranzistory či fotovoltaické články. Rovněž slouží jako surovina pro výrobu skla a významná součást keramických a stavebních materiálů. Křemík použitý v elektrozařízeních
lze velmi dobře recyklovat. Například v České republice je ve vysloužilých mobilních telefonech skryto přibližně
105 tun této látky, termická recyklace čeká v dohledné době také na velké množství vysloužilých fotovoltaických
článků. Vytěžit lze až 85 % křemíkových desek, a tím snížit spotřebu energie na výrobu nových panelů až o 70 %.
EDITORIAL
OBSAH
Milí čtenáři,
mám radost. A důvodů je hned několik. Předně časopis
Zpětný odběr zvítězil v soutěži firemních publikací Zlatý
středník. Je to jedna z nejpříjemnějších forem ocenění
za hodiny práce strávené nad tvorbou časopisu a hlavně
důkaz, že se líbí nejen čtenářům, ale i odborné porotě,
a tím pádem, že jeho vydávání má smysl.
Úspěchy sklízí i Muzeum spotřebičů, termíny pro
uskutečnění výstavy v letošním roce byly zaplněny velmi
rychle a v následujícím roce jich volných zbývá už jen
několik. Mám radost, že ohlasy na Muzeum jsou tak
příznivé.
Zamysleli jste se někdy nad tím, jak skutečně pomáháme
životnímu prostředí, když odevzdáme vysloužilý
elektrospotřebič k recyklaci? Jako první kolektivní systém
v Evropě jsme vypočítali, kolik sběrná místa zapojená
do našeho systému ušetřila elektrické energie, ropy, vody
či primárních surovin, o kolik snížila produkci skleníkových
plynů nebo nebezpečného odpadu. Přečtěte si více na str.
16–17 a uvidíte, že výsledek potěší i Vás.
Radost mi udělaly i krajské úřady. S obrovským elánem
se pustily do vzájemné soutěže ve sběru nepotřebných
mobilních telefonů v rámci projektu Věnuj mobil. Soutěž
právě probíhá a jsem zvědavá, který kraj v ní zvítězí.
I když to už je předem jasné – vítězem totiž bude každý,
kdo nějaký přístroj odevzdá, protože renovované mobilní
telefony budou dále sloužit dětem z dětských domovů.
Čeká nás stěhování, sídlo v Dobrušské ulici už nám je delší
dobu těsné, a tak s radostí přesídlíme o kousek na jih
do Modřan, kde budeme mít více prostoru pro svou práci.
Osobně se raduji, že konečně přichází léto. Snad bude
důvod k radosti i po volbách, ale to už záleží na nás.
Mějte se krásně a radujte se i z maličkostí.
S pozdravem
8
8
Téma: Recyklace
Téma:
slunečních kolektorů
xxx
Využívání
solární energie
u nás v masovějším
Zrekapitulujeme-li
si působení
ASEKOLu
měřítku
začalo
teprve
nedávno,
proto
od jeho založení až po současnost, problém
recyklace
vysloužilých
panelů zatím
zjistíme, jak
velký kussolárních
cesty jsme
příliš
řešit nemusíme.
to však přijde.
ve zpětném
odběru Jednou
elektrozařízení
urazili.
18
12
A SEKOL info:
Z pohledu obce:
Mobily míří
Inspirace z jižních Čech
do dětských domovů
Malebné město Písek se vedle nejstaršího
Všichni, jimž se v šuplících válí nepotřebné
českého mostu může pochlubit také
mobilní přístroje, je mohou v rámci projektu
příkladným přístupem k třídění a recyklaci
Věnuj mobil zdarma odeslat do ASEKOLU.
odpadu.
14
26
Pro
Proškoly:
školy: Ideální
elektrospotřebič
Z povídek
vznikla knížka
Děti,
žáci knihy
a studenti
mateřských,byli
základních
V Domě
Kanzelsberger
vyhlášeni
a středních
škol zapojili
svouo nejlepší
fantazii a vytvořili
vítězové
literární
soutěže
kresby
a 3D
modely těch
nejlepších
elektropovídku
či fejeton
na téma
třídění
spotřebičů,
jaké siv domácnostech.
jen lze představit.
elektrozařízení
22
Příloha
PřílohaEcobat
Ecobat
Představujeme
dvě Ecobat
rozdílnépředstavuje
technologie reKolektivní systém
cyklace
přenosných
baterií. S ředitelem
divize
své aktivity
a upozorňuje
na pár
recyklace
v Kovohutích
Příbram
Ing. Zdeňkem
podstatných
skutečností,
o nichž
jste
Kunickým
si povídáme o chystaném projektu
nejspíše nevěděli.
recyklace zinkových baterií.
24
Příloha
Příloha Ekolamp
Ekolamp
Ohlížíme se
sedíky
za minulým
rokem,
Dočkáme
navrhované
novelezamýšlíme
zákona
se nad novelou
zákona
o odpadechsystému
o odpadech
konečně
transparentního
a s jednatelem
společnosti
sběru
odpadu, nad
nímž budouAlexandrem
mít výrobci
Eva Zvěřinová
Hanouskem hovoříme o rozšíření sběrné
dohled?
sítě.
Zpětný odběr, magazín společnosti ASEKOL, číslo 2/10 vyšlo 31. 5. 2010 v Praze, vychází 3× ročně,
evidenční číslo MK ČR E 17603, Vydavatel: ASEKOL, s. r. o., IČ: 27373231, Dobrušská 1, 147 00 Praha 4,
Šéfredaktorka: RNDr. Eva Zvěřinová, Redakční rada: Mgr. Jan Vrba, RNDr. Eva Zvěřinová, Hana Ansorgová,
Náměty a dotazy: [email protected], tel.: 261 303 251, 261 303 254, Produkce a výroba: Boomerang
Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, 171 00 Praha 7, www.bpublishing.cz. Údaje jsou platné ke dni uzávěrky.
Změny uvedených údajů nebo tiskové chyby jsou vyhrazeny.
ZPRÁVY / NOVINKY
Čeští prodejci odebírají
elektroodpad vzorně
Průzkum Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) zaměřený na to, zda a jak prodejci
elektra zpětně odebírají vysloužilé elektrospotřebiče, dopadl nad očekávání dobře.
Obstálo 99 % prodejců, více než tři pětiny z nich přitom nabídly nadstandardní servis.
V rámci průzkumu, který byl financován z grantu uděleného Fondem ASEKOL, navštívili letos v březnu terénní
pracovníci SOS, tzv. komisaři monitoringu, přesně 133 prodejen s elektrospotřebiči po celé ČR, aby zjistili, jak prodejci plní své zákonné povinnosti. Podle zákona o odpadech
totiž musejí od spotřebitele odebrat vysloužilé elektrozařízení v případě, že zákazník v prodejně zakoupí spotřebič
stejného typu. Alternativně mohou zákazníka odkázat
na nejbližší sběrný dvůr.
„Výsledky průzkumu pro nás byly překvapivé. Zákon dodržuje 99,1 % prodejců. Přes 60 % respondentů bylo ochotno
od našich terénních pracovníků převzít spotřebič k recyklaci bez jakýchkoliv podmínek, třetina souhlasila s odběrem formou „kus za kus“ a jenom 4,5 % prodejců zákazníka
poslalo na nejbližší sběrný dvůr. Zpětný odběr elektrospotřebičů funguje dobře a dává možnost spotřebitelům
uplatnit zákonem dané právo na ekologickou recyklaci
elektroodpadu,“ shrnuje výsledky průzkumu Světlana Rysková ze Sdružení obrany spotřebitelů.
Průzkum ukázal, že prodejny nemají se zpětným odběrem
žádné vážnější problémy, nejčastěji uváděnou stížností
byl nedostatek letáků a propagačních materiálů. Na druhém místě pak byl nedostatek místa pro skladování odebraných spotřebičů. Z hlediska možnosti uplatnění práva
spotřebitele na zpětný odběr starších elektrospotřebičů
lze konstatovat, že zákazníci smluvních prodejen ASEKOL
mají možnost bezproblémového zpětného odběru v 94,7 %
případů, ve 4,5 % případů pak dostanou informaci o nejbližším jiném místě odběru. Takový výsledek lze z hlediska
možnosti spotřebitelů realizovat své právo na zpětný odběr hodnotit jako velmi dobrý.
První část monitoringu probíhala anonymní formou podobnou mystery shoppingu, kdy komisař navštívil prodejnu jako běžný zákazník a dotázal se, zda může v prodejně
odevzdat starší elektrospotřebič, případně za jakých podmínek. Pokud prodejna elektrospotřebič nebyla ochotna
odebrat, dotazoval se, zda je možný odběr kus za kus, tedy
při nákupu nového. Pokud ani takový odběr prodejna nenabídla, měl komisař zjistit, zda mu prodejna dokáže podat
informaci o nejbližším místě zpětného odběru. Ve druhé
fázi monitoringu se komisař představil, prokázal se pověřením a zjišťoval, zda mají prodejny se zpětným odběrem
problémy, případně jaké.
4
ZPĚTNÝ ODBĚR
2/2010
Fond ASEKOL podpořil
31 projektů
Třetí ročník grantového řízení Fondu ASEKOL opět podpoří veřejně
prospěšné projekty zaměřené na zlepšení efektivity sběru elektroodpadu.
Celkem 31 subjektů obdrží pomoc ve výši více než 2 200 000 korun.
Finančně podpořené projekty
Název projektu
Žadatel
Stanovení environmentálních efektů činnosti společnosti ASEKOL
na vybraných druzích elektrozařízení metodou LCA
Ing. Marie Tichá, MT KONZULT
Rekonstrukce kontejnerových stání na separovaný odpad
Statutární město Plzeň – Městský obvod Plzeň 1
Zabezpečení místa zpětného odběru EEZ
Město Nové Město na Moravě
Rekonstrukce oplocení pro sběrný dvůr odpadů v Chotěboři – II.
Etapa
Technická a lesní správa Chotěboř s.r.o.
Instalace moderního zabezpečovacího kamerového systému
na sběrném dvoře Nový Bydžov
Technické služby města Nový Bydžov
Kamerový systém sběrného dvoru
Město Český Těšín
Kamerový systém skládka Brunka Humpolec – zpětný odběr
Technické služby Humpolec
Začlenění monitoringu Sběrového dvoru Městského kamerového
dohlížecího systému
Město Benátky nad Jizerou
Kamerový systém sběrného dvora Bystřice nad Pernštejnem
TS města a.s.
Instalace kamerového dohlížecího systému na Sběrném dvoře TSM
Kralup nad Vltavou
Technické služby města Kralup nad Vltavou
Sběrný dvůr pod kontrolou
Město Úpice
Sběrový dvůr Chelčického – zastřešení úložného místa na drobné
elektrozařízení
Technické služby města Olomouce, a.s.
Instalace kamerového systému na sběrném dvoře Havířská, Havlíčkův
Brod
Instalace kamerového systému
HBH odpady s.r.o.
Obec Petrovice
Pohádková recyklace
Rosa – spol. pro ekologické informace a aktivity, o.p.s.
Odpady – víme co s nimi, zpětný odběr elektrozařízení
Krátce
Aktuálně z pracovních skupin WEEE Fora
ASEKOL je aktivním členem dvou pracovních
skupin organizovaných evropským sdružením kolektivních systémů WEEE Forum. První skupina,
kterou vede jednatel ASEKOLu Jan Vrba, se podílí
na přípravě standardů pro zpracování CRT televizí
a počítačových monitorů. Druhá se věnuje standardům pro zpracování plochých televizí a počítačových
monitorů. Jedním z cílů připravovaných standardů
je nastavení limitních hodnot pro nebezpečné látky
v těchto spotřebičích tak, aby nedocházelo k poškozování zdraví zaměstnanců ve zpracovatelských
firmách a ke znečišťování životního prostředí. Dále
v obou pracovních skupinách probíhá diskuse o nastavení vhodných forem kontroly, zda byly v průběhu
zpracování odstraněny nebezpečné látky v požadovaném rozsahu. Jednání jsou ztížena rozdílnostmi
v legislativách napříč jednotlivými členskými státy
Evropské unie.
E-boxy doplní nádoba na sběr baterií
E-boxy, tedy kontejnery sloužící ke sběru drobného elektrozařízení budou v následujících měsících doplněny o nádobu na sběr baterií. Malý kontejner na baterie se jednoduše nasune na stávající
E-box, bude mít samostatný vhoz a jeho obsah se
bude odvážet ke zpracování společně při svozu
elektrozařízení. E-boxy jsou dodávány zdarma firmám a institucím po vyplnění objednávky umístěné
na webu. V současnosti má ASEKOL těchto míst zpětného odběru 2070.
Technické služby Karviná
Zlato v odpadkovém koši
Čmelák – Spol. přátel přírody
Osvětová kampaň „Zpětný odběr elektrozařízení v Chrudimi"
Technické služby Chrudim 2000 spol. s r.o.
Odpadový kalendář – rok 2011
Město Dvůr Králové nad Labem
Informační brožura Zpětný odběr elektrozařízení a náklady s odpady
v Žamberku
Město Žamberk
Kolektivní systémy zveřejnily výsledky
sběru elektrospotřebičů za rok 2009
ASEKOL
17 186 t
tj. 1,64 kg/obyvatele
Ekolamp
1 053 t
tj. 0,1 kg/obyvatele
Sběrný dvůr Rousovice – projektová dokumentace
Město Mělník
Elektrowin
28 515 t
tj. 2,72 kg/obyvatele
Stabilní místo pro zpětný sběr elektrozařízení – Pod Barevnou
Město Bystřice
REMA
6 327 t
tj. 0,6 kg/obyvatele
Retela
5 042 t
tj. 0,48 kg/obyvatele
Poběžovice – sběrný dvůr
Město Poběžovice
Zřízení místa zpětného odběru ve městě Ralsko – část Kuřívody
Město Ralsko
Žadatelé, kterým bylo nabídnuto nefinanční plnění – E-domek
Místo zpětného odběru ve Valašských Kloboukách
Město Valašské Klobouky
Zabezpečení sběrného dvora Chrást
Obec Chrást
E-domek v Růžové
Obec Růžová
Přístřešek na zpětně odebrané elektrospotřebiče
Obec Stráž nad Ohří
Zapůjčení E-domku – varianta A
Město Jílové
E-domek
Město Jablonné v Podještědí
E-domek
Markvartice
Rekonstrukce
Intenzita
Osvěta
Výměna kontejnerů
Na Kladně a v Olomouci byly vyměněny stacionární kontejnery. Původní nádoby, které sem byly
instalovány v minulých letech v rámci pilotních projektů byly nahrazeny modernějšími, které také obsahují samostatný vhoz pro sběr baterií.
Výzkum
5
ZPRÁVY / NOVINKY
Zpětný odběr opět vyhrál
Zlatý středník
Již podruhé za poslední tři roky obsadil časopis Zpětný odběr první místo
v prestižní soutěži firemních magazínů Zlatý středník.
Soutěž hodnotí a oceňuje firemní periodické a neperiodické publikace určené k reprezentaci společnosti
či prezentaci výrobků a služeb vůči zákazníkům, obchodním partnerům nebo zaměstnancům. V kategorii Nejlepší časopis státní, veřejné a neziskové sféry se za Zpětným odběrem na druhém místě umístil
časopis TecniCall vydávaný Českým vysokým učením
technickým v Praze, třetí byl magazín Rescue Report
určený záchranářům, hasičům, policistům a krizovým manažerům. Ocenění převzala na slavnostním
večeru v pražském divadle Archa šéfredaktorka
Zpětného odběru Eva Zvěřinová. Časopis vychází
třikrát ročně, jeho produkci a výrobu má na starosti
firma Boomerang Publishing, s. r. o.
Krátce
Dny Země
Stejně jako v minulých letech i letos se ASEKOL
účastnil akcí organizovaných po celé republice u příležitosti Dnů Země. Ani tentokrát v menších městech a obcích nemohly chybět informační stánky
s lektory, prezentačními tiskovinami o zpětném
odběru a recyklaci a jednoduchými hrami pro děti.
Ty větší mohly na magnetické tabuli skládat puzzle
s námětem životního cyklu výrobku, menší děti zase sestavovaly z písmen název elektrospotřebiče.
Oproti předchozím letům navíc ASEKOL pro města
zajistil i účast pojízdného návěsu Světa recyklace.
Elektrošrot Band na turné
Elektrošrot Band, kapela, která vznikla, aby
podpořila aktivity ASEKOLu, tedy sběr elektrozařízení, se fanouškům představí na letních festivalech.
Nejprve vystoupí na Trnkobraní 20. – 22. 8. 2010
(vystoupení Elektrošrot Bandu proběhne hned první den – 20. 8.), druhým festivalem bude Rock for
Churchill (27. – 28. 8. 2010).
Svět recyklace slaví úspěch
v českých školách i na náměstích
Interaktivní návěs Svět recyklace letos vyrazil na osvětovou pouť.
Navázal tak na turné Šrotonátor přichází 2009, jehož byl součástí.
Svět recyklace se od začátku dubna aktivně účastní akcí oslavujících Den Země v různých českých městech.
Svou cestu doplňuje návštěvami škol zapojených do Recyklohraní, kde zábavnou formou komunikuje s dětmi. „Pro školy jsme připravili zábavný půlhodinový program. Děti se rozdělí na dvě skupiny a pod dohledem
moderátorů mezi sebou soutěží. Týmy například musí vyjmenovat všechny spotřebiče v přívěsu, odpovídají
na otázky ohledně recyklace elektrozařízení nebo soutěží v hodu mobilem do speciálního kontejneru. Během půl hodiny se tak nenásilným způsobem dozví vše podstatné o recyklaci elektroodpadu a ještě se dobře
pobaví,“ říká Hana Ansorgová, manažerka komunikace ASEKOLu. Reakce žáků i veřejnosti na Svět recyklace
je velmi pozitivní, jak dokládají i některé pochvalné dopisy a emaily.
ZŠ Klášterec nad Orlicí: „Se vším jsme byli spokojeni. Moderátoři dokázali zaujmout i vhodně ukáznit „machry“, kteří se chtěli předvádět. Mě osobně nejvíce zaujalo vybavení „jako v bytě“ a obrazovky. Byli jsme moc
rádi, že tato akce se mohla uskutečnit i v naší malé venkovské škole.“
ZŠ Bronzová: „Ráda bych reagovala na Váš pořad Svět recyklace. Přívěs byl ke škole přistaven včas a bez
problémů, moderátoři byli skvělí a z řad žáků i učitelů byly na Svět recyklace jen kladné ohlasy. Jsem přesvědčená, že pro děti měl program velký přínos.“
Svět recyklace letos navštíví 70 měst po celé České republice. Číslo však nemusí být konečné. Pokud si přejete, aby vaše město, nebo škola byla zařazena na cestu tohoto putovního přívěsu, kontaktujte Jitku Šimkovou
na e-mailu [email protected].
6
ZPĚTNÝ ODBĚR
2/2010
Zpráva na MŽP
Společnost ASEKOL splnila svou zákonnou povinnost a podala za výrobce elektrozařízení v souladu s vyhláškou č. 352/2005 Roční zprávu o plnění
povinností zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu za rok 2009.
Sběr tonerů pomáhá mentálně postiženým
V minulém čísle Zpětného odběru jsme vám
v rámci hlavního tématu zaměřeného na recyklaci
tonerů představili také ekologicko-charitativně zaměřený projekt SBÍREJ-TONER.CZ, který organizuje
firma OTTO Office CZ s.r.o. a ASEKOL je jeho partnerem. Všichni, kteří se do projektu zapojí, přispějí
nejen k ochraně životního prostředí, ale pomohou
i sociálně potřebným, neboť výtěžek projektu poputuje do ústavů mentálně postižených v jednotlivých
krajích. Na konci prvního čtvrtletí tohoto roku již činil celkový výnos z akce 144 792 Kč. Pokud máte zájem se do projektu zapojit, více informací naleznete
na www.sbirejtoner.cz.
legenda / text: Lucie Kettnerová / FOTO: archiv ASEKOL, Profimedia
Magnetofon Sonet duo ovlivnil český bigbít
Vlastnit magnetofon Tesla Sonet duo ANP 210 bylo v 60. letech snem každého
bigbíťáka. I když přístroj vážil 12 kg, byl jednoduše přenosný a daly se na něj
zaznamenávat jak nahrávky z Radia Luxembourg, tak vlastní skladby. Protože
sehnat akordy k písním Beatles či Rolling Stones bylo v té době nemožné,
stalo se opětovné poslouchání jedinou možností, jak se skladby naučit.
První, i když ještě velice nedokonalý magnetofon
byl představen už v roce 1899 dánským inženýrem
Valdemarem Poulsenem. Záznam byl prováděn
na kovový drát, proto se zařízení také říkalo drátofon. Z té doby se dochovalo např. pár slov císaře
Františka Josefa I. ze Světové výstavy v roce 1900.
Teprve později se nahrávalo na podlouhlý pás feromagnetického materiálu a na speciální magnetofonové pásky. Pro dosažení potřebné kvality záznamu
se nejprve používala poměrně vysoká rychlost záznamového materiálu 76,2 cm/sec. S vývojem kvalitnějších materiálů bylo možné používat nižší rychlost posuvu pásku a menší šířku stopy.
mechanismus zastavil pásek okamžitě a bez prokluzu i při rychlém převíjení. Počítadlo odvinutého
pásku umožňovalo snadno najít požadovanou část
záznamu. Úroveň zvuku kontroloval elektronkový
indikátor (hovorově nazývaný magické nebo zelené
oko). Ve své době prostě Sonet duo patřil ke špičce
kufříkových magnetofonů vyráběných v rámci východní Evropy.
K magnetofonu Tesla Sonet duo ANP 210 bylo dodáváno následující příslušenství: plátěný ochranný
obal na kufřík, olejnička s olejem, kabely pro připojení k rozhlasovému přijímači, jinému magnetofonu
či gramofonu a externí dynamický mikrofon.
Technický klenot východního bloku
Dnes již legendární kufříkový dvoustopý dvourychlostní cívkový magnetofon Tesla Sonet duo ANP 210
se vyráběl v letech 1959 až 1965. Označit ho bylo možné za přenosný, ovšem při hmotnosti
12 kilogramů to nebyla žádná legrace. Přesto
úspěšně sloužil při nahrávání koncertů, novinářům při reportážích z terénu i na divokých muzikantských mejdanech.
Ovládání funkcí se provádělo tzv. šoupátky, což byl československý patent. Šoupátkový mechanismus nedovoloval
zařadit chybnou funkci, velmi spolehlivá byla i robustní mechanika
magnetofonu. Účinný brzdový
Změna k horšímu
V 70. letech začaly cívkovým magnetofonům postupně šlapat na paty magnetofony kazetové. V 80. letech většina firem ukončuje
výrobu cívkových magnetofonů pro domácí použití
a přechází na kazetové
přístroje. Hudební
fajnšmekři tuto změnu zpočátku velmi těžce nesli,
neboť kazetový záznam měl nižší kvalitu, slyšitelný
šum a největším nedostatkem nové technologie
pak byla nemožnost stříhání pásku při zpracování
záznamu. Nezapomenutelná éra Sonetu duo však
přesto definitivně skončila.
Hlasy rockerů
„To byl vynález, kterej byl nezničitelnej. Já
sám jsem na něm jezdil na klouzačce a pořád hrál. Ten magneťák trávil veškerej čas
s muzikantama. Chodil s náma na mejdany...
Ota Bezloja vždycky sehnal nahrávku, která
se mu líbila, a rozhod, že to budem dělat.
Takže jsem podle magneťáku oposlouchal
a naučil se tu písničku. Pak magneťák cestoval ke druhýmu kytaristovi, ke zpěvákovi,
k bubeníkovi, a až se to naučila celá kapela,
tak se teprve začalo zkoušet.“
Radim Hladík, kytarista (Matadors, Blue
Effect)
„Byla to taková kovářská práce. To se
hodilo hrající ze čtvrtýho patra a ono to při
dopadu hrálo dál.“
Miki Volek, zpěvák (Crazy Boys, Olympic)
Pozn.: vybráno z 11. dílu dokumentárního
seriálu Bigbít
7
TÉMA ČÍSLA: LIKVIDACE HRAČEK
8
ZPĚTNÝ ODBĚR
2/2010
TÉMA ČÍSLA / recyklace Slunečních kolektorů
Vysloužilé solární
elektrárny: nová
hrozba, nebo výzva?
Fotovoltaické panely jsou v současnosti obecně
považovány za čistý, prospěšný zdroj elektrické
energie. Ovšem až doslouží, stane se z nich
elektroodpad jako například z vysloužilého
televizoru, rádia nebo mobilního telefonu.
Na rozdíl od těchto elektrospotřebičů se ovšem o vysloužilé sluneční
elektrárny nepostará žádný kolektivní systém ani jejich výrobce.
Nikde nejsou připraveny peníze na jejich ekologickou recyklaci
jako u běžných domácích elektrospotřebičů. Jejich provozovatel
by je tedy po skončení jejich životnosti měl ekologicky zlikvidovat
na vlastní náklady.
9
TÉMA ČÍSLA / recyklace Slunečních kolektorů / text: Pavel Baroch, Aktuálně.cz / FOTO: profimedia
Jak funguje
fotovoltaická
elektrárna
Každý rok dopadne v České
republice na jeden čtvereční
metr přímé sluneční záření
v celkovém úhrnu mezi 850
a 1200 kilowatthodinami.
Ročně tak na Zemi dopadne
1,5 trilionu kilowatthodin
sluneční energie, což je
15 000krát více, než činí
energetická spotřeba lidstva.
Solární elektrárny pracují
na systému přeměny sluneční
energie v elektrickou, čemuž
se také říká fotovoltaický
efekt. Hlavním stavebním
materiálem solárního článku
je křemík, který se získává
tavením písku, naprosto běžné
suroviny.
Částice světla, kterým se
říká fotony, přímo dopadají
na solární článek a svojí energií
z něj „vyrážejí“ elektrony.
solárních elektráren může v roce 2010
narůst až pětinásobně.
I ministerstvo životního prostředí přitom
připouští, že existují možnosti, jak se majitel sluneční elektrárny může vyhnout
tomu, aby se o „vyhořelé“ panely postaral, až doslouží.
„Hrozí například nebezpečí, že investor
pošle sám sebe do konkurzu, a vyhne se
Celá Evropa, která zažívá nebývalý rozvoj solárních elektráren, teď začíná řešit,
co s tím. V Česku tento problém ještě
není tak ožehavý, protože jejich masivní
rozmach začal přece jen později, teprve
před několika lety. I tak sami výrobci
panelů volají po tom, aby se tato otázka řešila i u nás a řešení se nenechávalo
na poslední chvíli. Aby to nakonec nepřineslo zbytečné náklady pro stát nebo
obce, které by se musely postarat o vysloužilé panely, jejichž majitel „zmizel“
a nepostaral se o ně. Majitel by totiž mohl inkasovat jen dotované výkupní ceny
za provoz solární elektrárny, ale za její
likvidaci by platit nechtěl, čímž by maximalizoval svůj zisk.
„Otázku ekologické likvidace fotovoltaických elektráren je nutné urgentně řešit. Solární elektrárny nesmí skončit jako
ekologická zátěž na bedrech státu a obcí, jako je tomu u jiných průmyslových
provozů,“ konstatuje Jaromír Řehák,
předseda představenstva České fotovoltaické průmyslové asociace.
Na počátku dubna přitom úřady evidovaly několik tisíc solárních elektráren o výkonu 491 megawattů, které v přepočtu
zabírají plochu asi 595 fotbalových hřišť.
A to panelů bezpochyby bude nadále přibývat. Odhaduje se, že počet a kapacita
covatelé vysloužilých solárních článků
– oba v Německu. Recyklace solárních
panelů je přitom velmi obdobná recyklaci LCD televizí a monitorů, což by do budoucna mohlo znamenat jejich společné
zpracování.
„Největší podíl hmotnosti panelů připadá na sklo (63 %) a hliníkový rám (22 %).
Oba tyto materiály jsou běžně recyklo-
Dosud se v Evropě recyklují spíše vadné nebo poškozené
panely, takže se likvidovalo jen několik stovek tun.
tak odstraňování stavby,“ řekla mluvčí
ministerstva životního prostředí Petra
Roubíčková.
Ministerstvo životního prostředí připravuje příslušná legislativní opatření, která
by vedla k odpovědnému chování všech
subjektů v solárním sektoru. Je nutné vybudovat sběrná místa, kde bude možné
panely odevzdat k recyklaci a následně
zajistit jejich ekologické zpracování.
Jak na recyklaci?
Po podobných předpisech, ovšem
na unijní úrovni volají i evropští zástupci
solárního průmyslu. V Evropě jsou přitom zatím jen dva specializovaní zpra-
vány. Ostatní jen částečně,“ konstatovali
experti z obou zmiňovaných organizací.
„Podstatnou součástí při výrobě modulů
je křemík, jehož pořizovací cena výrazně
ovlivňuje prodejní cenu nových panelů.
Při recyklaci se podstatná část křemíku
získává zpět,“ řekl Aleš Spáčil ze společnosti Conergy.
Až 85 procent pro nové využití
Dále obsahují panely stříbro, cín, měď,
některé technologie i kadmium či telur.
„Energetická i materiálová náročnost
recyklace je srovnatelná s výrobou z primárních surovin. Recyklace je však nutná
z jiných důvodů. Těžké kovy jsou toxické,
ŘEZ SOLÁRNÍM PANELEM
Polovodičová struktura
článku pak uspořádává pohyb
sluneční
světlo
elektronů na využitelný
stejnosměrný elektrický proud.
I proud
Ten se pak odvádí například
do rozvodné sítě.
krycí
sklo
průhledné
lepidlo
antireflexní
vrstva
vrchní
kontakt
– elektron
polovodič typu N (křemík)
polovodič typu P (křemík)
10
ZPĚTNÝ ODBĚR
2/2010
+ díra
spodní
kontakt
Historie
slunečních
elektráren
Pojem fotovoltaika pochází ze
dvou slov, řeckého phos, což
znamená světlo, a ze jména
italského fyzika Alessandra
Volty.
Objev fotovoltaického jevu se
ovšem připisuje francouzskému
fyzikovi Alexandru
Becquerelovi, který ho odhalil
Panely, které dnes stavíme na všechny možné i nemožné plochy, z nich
jednou budeme muset umět také ekologicky šetrně odstranit
a je proto nutné je izolovat ze životního
prostředí. Mimoto zejména u stříbra lze
očekávat v blízké budoucnosti vyčerpání
ekonomicky těžitelných zásob a v důsledku toho růst nákladů na těžbu,“ připomínají lidé z Czech RE Agency a společnosti Solartec.
Dodávají, že nejpokročilejší metodou recyklace panelů je takzvaný termický proces. Jde o metodu, která je použitelná pro
všechny současné konstrukce panelů.
„Recyklační proces je energeticky náročný, lze však vytěžit až 85 procent článků
pro nové použití, a tím snížit spotřebu
energie na výrobu nových panelů až
o 70 procent,“ připomínají odborníci ze
zmiňovaných organizací.
Recyklaci je rovněž možné provést pomocí konstrukčních úprav, jejichž smyslem je usnadnit demontáž celých článků
na konci životnosti panelu. Existuje metoda se zapouzdřením článků bez laminace nebo dvojité zapouzdření do materiálu s nízkou přilnavostí.
Do budoucna se jeví jako největším
problémem to, že se předpokládá postupné ztenčování desek, takže se s ni-
mi bude při ekologické recyklaci hůře
manipulovat.
Zatím jen rozbité panely, ale…
Dosud se v Evropě recyklují spíše vadné
nebo poškozené panely, takže se dosud
likvidovalo jen několik stovek tun solárních panelů. Letos by se to ovšem mělo
změnit a recyklační linky se roztočí naplno.
Už v roce 2007 vzniklo sdružení výrobců
PV Cycle, které se zabývá právě recyklací a likvidací solárních panelů. Počátkem letošního roku zastupovalo zhruba
50 významných evropských firem, které
představují přes 85 procent solárního
trhu na starém kontinentě. Je mezi nimi
například i společnost Conergy, která
před nedávnem vstoupila rovněž na český trh.
Recyklace až 132 tisíc tun
Asociace už zkraje listopadu vypsala
výběrové řízení na zpětný odběr a likvidaci fotovoltaických panelů, prozatím
v objemu 3 tisíc tun ročně. „Cílem našeho ambiciózního projektu je postupem
při svých experimentech, když
mu bylo pouhých 19 let.
času zpětně odebrat až 65 procent solárních projektů instalovaných v Evropě
od roku 1990 a recyklovat z nich 85 procent materiálů,“ okomentoval recyklační plány prezident asociace Karsten
Wambach.
Jedním z prvních větších projektů,
na nichž se mohou vyzkoušet vyvíjené
metody recyklace, je obnova solárního
vyhřívacího systému z roku 1983 v belgické provincii Chevetogne. S demontáží
bezmála 2 tisíc solárních modulů, které
pokrývají 922 metrů čtverečních, začalo
sdružení PV Cycle už v uplynulém roce.
V roce 2010 má systém začít plně fungovat také v Německu. Jako první bude
vytvořena sběrná síť.
To je ovšem teprve začátek. Recyklace
fotovoltaických panelů má podle expertních odhadů narůstat raketovým
tempem.
Zatímco až do současnosti se v celé Evropě likvidovalo jen několik stovek tun
panelů ročně, v roce 2015 se očekává
nárůst vyřazovaných panelů na zhruba 35 tisíc tun a v roce 2030 dokonce
na 132 tisíc tun ročně.
Typy solárních panelů
Nejrozšířenější technologií na trhu jsou fotovoltaické články první generace, které dosahují poměrně vysoké účinnosti, a to
16 až 19 procent, u speciálních struktur dokonce až 24 procent. Ačkoli je jejich výroba stále poměrně drahá (hlavně kvůli
krystalickému křemíku), budou v následujících letech nejspíš stále dominovat. Impulzem pro vznik druhé generace solárních
elektráren byla hlavně snaha o snížení výrobních nákladů úsporou drahého křemíku. Články druhé generace jsou 100krát až
1000krát tenčí, jejími představiteli jsou podle Czech RE Agency například články z amorfního a mikrokrystalického křemíku.
S úsporou materiálu ovšem přišel i pokles účinnosti, který nepřesahuje 10 procent. „Pokus o fotovoltaickou revoluci představují solární články třetí generace,“ uvedla Czech RE Agency. Hlavním cílem je nejen snaha o maximalizaci počtu absorbovaných fotonů a následně generovaných párů elektronů, ale i maximalizace využití energie dopadajících fotonů. Výzkumy
se například zabývají vícevrstevnými solárními články nebo články s vícenásobnými pásy.
V roce 1904 tento jev fyzikálně
popsal Albert Einstein. V roce
1921 mu byla za „práce pro
rozvoj teoretické fyziky,
zejména objev zákona
fotoelektrického efektu“ udělena
Nobelova cena.
První pokusy s fotočlánky
spadají do 70. let 19. století
a v roce 1883 byl sestrojen první
selenový fotočlánek s tenkou
vrstvou zlata.
První patent na solární
článek byl podán v roce 1946
Russellem Ohlem, který v roce
1941 stál u zrodu křemíkových
solárních článků.
První skutečně fotovoltaický
článek s účinností 6 procent
byl vyroben z krystalického
křemíku v roce 1954
v Bellových laboratořích.
Větší rozvoj nastává v 60. letech
minulého století s nástupem
kosmického výzkumu, sluneční
články slouží jako zdroj energie
pro družice. První družicí
využívající k získávání energie
slunce byl ruský Sputnik 3.
11
ASEKOL info / Lucie Kettnerová / FOTO: ???
Věnuj mobil,
pomůžeš přírodě i dětem
Mobilní telefony patří co do počtu mezi nejrychleji rostoucí předměty běžné spotřeby na světě. Většina
z nás má doma nepoužívaný nebo nefunkční mobilní telefon, který leží někde v šuplíku, ale správně by měl
být odevzdán k recyklaci. Proto ASEKOL spustil projekt Věnuj mobil, jehož cílem je upozornit na zbytečné
plýtvání nerostným bohatstvím a současně informovat o možnostech opětovného využití mobilních
telefonů. Nepoužívané funkční mobily navíc pomohou dětem z dětských domovů.
Penetrace trhu přesahuje hranici 100 % – na deset
obyvatel připadá přibližně třináct mobilů. To znamená, že mnozí z nás mají dva a více telefonů.
Ačkoli životnost mobilního telefonu je několik let,
odhaduje se, že v Česku slouží telefon maximálně
tři roky, průměrná doba používání ve světě se dokonce pohybuje jen mezi 12 a 18 měsíci. Důvodem
pořízení nového přístroje tedy nebývá nefunkčnost toho stávajícího, ale touha po novějším, modernějším modelu. I když se uživatel už k původnímu přístroji nikdy nevrátí, schová si jej do šuplíku.
V českých zásuvkách takto odpočívá kolem 8 milionů nepoužívaných mobilů, tedy okolo 870 tun
odpadu, který by mohl být recyklován.
Úspornější a levnější recyklace
Zpětně využít lze až 80 % mobilního telefonu. „Zatímco zejména drahé kovy pro použití v telefonech
se musí náročně těžit, recyklací se dají získat mno-
12
ZPĚTNÝ ODBĚR
hem levněji a k přírodě šetrněji. Například těžba
jednoho gramu zlata generuje téměř tři tuny odpadu, přičemž stejné množství lze získat recyklací
pouhých devětadvaceti mobilů,“ vysvětluje Jan
Vrba, jednatel kolektivního systému ASEKOL.
Kdyby všichni čeští majitelé nepoužívaných mobilních telefonů vrátili přístroje, o něž už nemají
zájem, k recyklaci, nemuselo by se například zbytečně vytěžit 2700 kg stříbra, 300 kg zlata, 152 kg
palladia a 8 kg platiny. Recyklace navíc ochrání
přírodu před jedovatými látkami jako olovo, arzen
nebo šestimocný chrom.
uvolňovat toxické látky, například nikl z baterií,
rtuť z osvětlovacích trubic pod displejem a bromové zpomalovače hoření. Tyto látky pak mohou
jednoduše prosáknout do spodních vod. Jeden jediný mobilní telefon přitom dokáže kontaminovat,
a tím zcela znehodnotit až 132 tisíc litrů pitné vody!
Kontaminovaná voda se pak může dostat do půdy,
na níž pěstujeme zemědělské plodiny, nebo ji vypijí zvířata, která budou následně trápit různá onemocnění nebo přímo za velkých bolestí zemřou.
Na savce totiž působí toxické látky obdobně jako
na člověka.
Nebezpečné toxické látky
I když mobilní telefon patří k nejmenším elektrozařízením (jeden váží průměrně 100 gramů), jeho pohození do popelnice může způsobit velkou škodu.
Když se dostane na skládku, začnou se z něj vlivem
mechanického porušení i vlivem počasí postupně
Obálky míří do regionů
Aby to bylo ještě jednodušší, přišel ASEKOL s dalším způsobem, jak dostat nevyužité přístroje na recyklační linku. V rámci projektu Věnuj mobil začala
předplacené obálky na vysloužilé mobily distribuovat přímo do domácností. Prvních 88 000 obá-
2/2010
ASEKOL info / text: Lucie Kettnerová / FOTO: archiv asekol
Projekt Věnuj mobil v číslech
doposud bylo osloveno přes 850 000 občanů
bylo získáno téměř 11 000 mobilů
funkčních mobilů bylo zhruba 10 %
Drahé kovy vytěžené z mobilů prostřednictvím kampaně Věnuj mobil, které byly
použité jako druhotné suroviny:
Měď
158 kg
Stříbro
3,5 kg
Zlato
300 gramů
Palladium
148 gramů
Platina
4 gramy
Z přístrojů jsou nejprve opatrně vyjmuty
baterie, s nimiž se zachází jako s nebezpečným
odpadem. Ukládají se do označených uzavíratelných kontejnerů a jejich odvoz a další
lek putovalo v roce 2008 do domácností v Kladně,
Berouně, Mladé Boleslavi, Příbrami, Kolíně, Kutné
Hoře, Mělníku, Čáslavi, Mnichově Hradišti a Lysé
nad Labem. Středočeši odeslali 3458 nevyužívaných mobilních telefonů, z toho zhruba 150 jich
bylo funkčních. Ty ASEKOL bezplatně nabídl Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých
(SONS).
Projekt pokračoval i v roce 2009, kdy se do něj
zapojily Magistrát města Brna, časopisy Extra PC
a Mobility, strakonický radniční Zpravodaj, město Písek a Jizerský zpravodaj. Obálky byly přidány
i k prvnímu letošnímu číslu Zpětného odběru. Aby
byli držitelé starých mobilů ještě více motivováni
k jejich odeslání, mohli se po vyplnění anketního
lístku zapojit do soutěže o zajímavé ceny. Od zahájení projektu se zatím podařilo vybrat téměř
11 000 nevyužitých mobilů. „Výsledný počet sebraných telefonů ale pro nás není hlavní prioritou.
Chceme především občany informovat o tom,
že třídění mobilů a potažmo elektroodpadu by
se mělo stát běžnou součástí jejich životů,“ zdůrazňuje Jan Vrba.
zpracování zajišťují akreditované firmy, které
dokážou garantovat, že tyto složky budou
zlikvidovány bezpečně pro lidské zdraví i šetrně
ve vztahu k životnímu prostředí.
Další demontáž probíhá ručně, odděleny jsou
postupně plastové a kovové součásti. Jednotlivé
demontované komponenty následně putují
do drtiče a dále pak na separátory, na kterých
se oddělují drobné kusy plastů a kovů. Rozdrcené a separované plasty je poté možné rovnou
použít jako druhotnou surovinu. Kovy se musejí
ještě dále zpracovat hutní nebo chemickou
separací.
Co obsahuje mobil
Mobilní telefon je hmotnostně složen z 56 %
plastů, 13 % mědi, 5 % železa, 2 % hliníku. Mobil
obsahuje i drahé kovy – 0,35 % tvoří stříbro,
0,034 % zlato a 0,013 % palladium.
Mobily do dětských domovů
Sběrová kampaň získala i sociální rozměr. Funkční
vrácené telefony jsou renovovány a věnovány dětem z dětských domovů. „Řada dětských domovů
se potýká s nedostatkem financí, přičemž prioritou
je zajistit dětem základní péči a vzdělání a připravit
je na plnohodnotný život ve společnosti. Nadstandardní vybavení se prostřednictvím sponzorských
darů podaří sehnat jen těm šťastnějším,“ vysvětluje pohnutky pomoci Lucie Faktorová z občanského
sdružení Život dětem, které se na kampaních podílí. „Mobilní telefon je dnes zcela běžným vybavením téměř každého člověka, zejména pak mladší
generace. Bohužel však musíme z rozpočtu preferovat zásadnější věci. Jsem proto rád, že se naše
děti díky daru organizátorů sběrové akce budou
ve škole zase o něco více cítit jako plnohodnotná
součást kolektivu,“ říká ředitel dětského domova
ve Frýdlantu Tomáš Kahan, který převzal sedm
renovovaných přístrojů. „Pro nás je také důležité,
že dětem budeme moci snadněji pomoci s problémy, které po opuštění domova řeší,“ doplňuje
jej Mojmír Hojač, ředitel dětského domova v Se-
milech, kde se budou děti moci radovat rovněž ze
sedmi mobilů. Díky podpoře společnosti T-Mobile
dostanou dětské domovy ke každému mobilnímu
telefonu získanému v rámci kampaně Věnuj mobil
zdarma také SIM kartu a třistakorunový dobíjecí
kupon.
Pokračujeme i letos
T-Mobile se v návaznosti na obor svého podnikání
rozhodl podpořit projekt Věnuj mobil i mezi svými zaměstnanci. V rámci akce ke Dni Země, který
se celosvětově slaví 22. dubna, odstartoval interní kampaň podporující zpětný odběr a recyklaci
mobilů. V sídle společnosti v Praze-Roztylech byly do konce května umístěny sběrné kontejnery,
do nichž mohli zaměstnanci vhodit nepoužívané
mobilní telefony. Význam recyklace pak osvětlily
tři informační panely.
Ve spolupráci se státní správou jsou naplánovány
ještě dvě velké sběrové kampaně. V květnu byla vyhlášena soutěž mezi krajskými úřady, které
do svých prostor umístily sběrné nádoby. V září
budou obálky distribuovány do všech domácností
v kraji Vysočina.
Chcete se také zapojit?
Do projektu se může nezávisle na probíhajících akcích zapojit každý zájemce. Stačí si jen
na stránkách www.venujmobil.cz zdarma objednat obálku a v ní pak poslat telefon nazpět
k recyklaci.
Jak připravit mobilní telefon k odeslání
vymažte paměť telefonu
vyjměte SIM kartu a paměťovou kartu
baterii ponechte v telefonu
Jak odeslat mobilní telefon
vložte mobilní telefon do doručené předplacené obálky
vyplňte anketní lístek a vložte jej do obálky
s mobilním telefonem, tím se zapojíte do soutěže o zajímavé ceny
obálku bezplatně odešlete společnosti
ASEKOL
Předání repasovaných mobilů dětem z jihočeských dětských domovů ve Volyni
13
pro školy / TEXT: Lucie Kettnerová / FOTO: archiv asekol
Školáci vědí, jak vypadá
ideální spotřebič
Přemýšleli jste někdy nad tím, jak by měl vypadat váš oblíbený elektrospotřebič, aby se mu nedalo nic
vytknout? Žáci a studenti šesti stovek mateřských, základních a středních škol si tuto otázku položili a své
představy ztvárnili kresbou, malbou nebo vytvořením 3D modelu.
Další úkol v projektu Recyklohraní, který byl vyhlášen na leden a únor školního roku 2009/2010,
umožnil dětem naplno rozvinout fantazii. Soutěžilo se ve dvou kategoriích. Děti z mateřských škol
a 1. stupně základních škol měly za úkol nakreslit,
namalovat či vyrobit svůj nejoblíbenější elektrospotřebič, bez kterého si nedovedou představit život.
Žáci 2. stupně ZŠ a studenti středních škol vytvářeli
3D modely sci-fi přístrojů – ideálních spotřebičů,
které umějí všechno, co chceme. Pak už stačilo jen
14
ZPĚTNÝ ODBĚR
doplnit vysvětlující popisky a výtvory naskenovat či
nafotit.
Do data uzávěrky se do soutěže zapojilo na 600
škol, z nichž po náročném výběru postoupilo do finále 50 prací z každé soutěžní kategorie. Odborná
porota složená ze zástupců společnosti ASEKOL,
kterou doplnil David Kabele věnující se na ČRo Leonardo výtvarným tématům a pořadům pro děti,
měla opravdu nelehký úkol. Zaslané návrhy překvapily jak svou nápaditostí, tak způsobem zpracování.
2/2010
Je libo ledničkouklízečkokávovar?
V kategorii mladších soutěžících děti zpodobňovaly
nejčastěji běžné domácí spotřebiče, jako jsou lednička, žehlička nebo sporák. Překvapivě se velmi často
objevoval i vysavač, za nejoblíbenější přístroj byla
označena i rychlovarná konvice. Chybět samozřejmě
nemohly ani počítače a notebooky.
Některým malým konstruktérům již funkce jednoho
přístroje nestačila, a tak vznikly kafeluxohřívačtelevizory a ledničkouklízečkokávovary. Potěšit nás může,
že nebyla opomenuta ani ekologie.
Žáci 10. ZŠ Plzeň například navrhli
Robotuse Humuse – nového pojízdného robota pro sběr a třídění odpadu na ulicích.
Malí, ale šikovní
S obrovským nasazením se do soutěžního úkolu pustili v MŠ Bratří
Čapků v Žatci. Předškoláci přirozeně
a roztomilou formou řešili, co trápí
děti jejich věku. Tušíte, co je robot
skříňooblékač? „Skříň s oblečením
má knoflíky se šipkami a velikostmi
oblečení. Navolíme, namačkáme
přání, a skříň nám vysune oblečení přímo do ruky.“ Jak praktické.
Holčičky by rády pečovaly o svou
krásu. Proto navrhly skleněný box,
„do kterého dívka vstoupí a on ji
sám učeše, nalíčí, oblékne a obuje
podle jejího přání. Když pak z něho
vystoupí, je krásná.“ Třída Sluníček
dokonce přibrala na pomoc rodiče, kteří se mimochodem v místní
školce do projektu Recyklohraní
zapojují pravidelně. A tak vznikl
univerzální robot. „Co všechno
dělá? Pere a sám si sbírá špinavé
prádlo, čisté usuší, vyžehlí, složí
a uklidí (to byl nápad a přání maminek), zpívá, přehrává pohádky, vaří
dobroty, hlásí počasí, hlídá dům…
umí toho spoustu, vlastně vše, co
je právě potřeba. Zkrátka ideální
pomocník v domácnosti.“ Za své
návrhy si žatecká MŠ oprávněně
odnesla 1. místo.
Zdroj energie? Solární nebo
šlapací pohon
Ani ti starší se nenechali zahanbit.
Jejich návrhy byly technicky propracovanější, v názvech se objevovaly
anglické termíny a mladí vynálezci
mysleli také na ekologii. Příkladem
může být úsporný Magic Cooker,
který je dílem žákyně 6. třídy ZŠ Napajedla: „Do červeného kouzelného
kotouče pošeptej, jaké chceš jídlo,
a magické ruce ti ho připraví na fialovém sporáku poháněném sluneční
energií a vhodí do přichystané krabičky.“ ZŠ Slovenská zase razila heslo
„Když má být spotřebič ideální, tak
není na elektřinu“, a proto vymysleli
šlapací pohon, který ovládají samy
děti.
Pradávný sen
Obě kategorie měly jedno téma společné. Sen každého školáka – robot
na učení. Žáci 1. stupně ZŠ praktické v Králíkách zkonstruovali a demonstrovali UCITEX 2010. „Přístroj
pracuje na solární pohon, stačí se
obléknout do pocitové kombinézy,
navléknout speciální helmu a spustit daný program. V nabídce je učivo
českého jazyka, matematiky, vlastivědy nebo přírodovědy,“ popsali přístroj jeho tvůrci. Robot ovšem myslí
i na rodiče. „Pro maminku je tu třeba
kuchařka, tatínek jistě ocení denní
tisk, který je tam také naprogramován. Díky tomu má hned přečtené
noviny a může si pak s námi hrát.“
1
2
3
Dříve ideál, dnes standard
Podle posledního průzkumu Českého statistického úřadu vlastní pračku
již 96,5 % domácností, telefon (ať pevnou linku nebo mobil) 96,8 % rodin
a barevný televizor už může sledovat dokonce 98,6 % českých rodin. Po dalších
spotřebičích lidé touží, ale zatím si je příliš nedopřávají. Myčku nádobí vlastní
jen 19,8 % domácností, prádlo do sušičky může dát jen 1,9 % uživatelů. Co
ale dnes platí ještě tak trochu za luxus, bude ve vlastních domácnostech
dnešních školáků standardem.
Důkazem toho, jak může během několika let zamávat technický pokrok
s jednotlivými spotřebiči, je např. radiomagnetofon. Zatímco v roce 1990
patřil k nadstandardně vybavené domácnosti, vlastnilo ho jen 18 % rodin, tak
v roce 2009 byl již vyškrtnut ze statistik, které sledují životní úroveň českých
rodin a jejich vybavenost. Ne že by z domácností postupně mizel, ale proto,
že jich má každý několik.
Za účast body do soutěže
Každá škola, která se zúčastnila úkolu a doručila na adresu Recyklohraní
svůj ideální elektrospotřebič, obdržela 80 bodů. Tři vítězné práce z obou
soutěžních kategorií (MŠ, 1. stupeň ZŠ a 2. stupeň ZŠ a SŠ), které vybrala
odborná komise, získaly navíc bonus. Za 1. místo si školy připíší bonus 1000
bodů, 2. místo obdrží 500 bodů a práce na 3. místě získají bonus 300 bodů.
Univerzální robot
Sám pere, vaří, žehlí i přehrává pohádky
LCD televize
Vyrobili i vysílají žáci ZŠ Březinova
UCITEX 2010
Robot na učení, který využijí i rodiče
1
2
3
MYŠLENKOMAT
Umí vše, nač si jen vzpomenete
MUPZA 9 C
Všechny elektrospotřebiče pěkně v jednom
Snižovač napětí v domácnosti
Doma už se nikdo nehádá
A to není zrovna málo, protože za 1000 prémiových bodů si škola může
z katalogu odměn vybrat např. 100 sešitů formátu A5, 2 fotbalové míče nebo
DVD přehrávač a k tomu dvoje pastelky.
Výsledky soutěže
Kategorie MŠ a 1. stupeň ZŠ:
1. místo M
Š Bratří Čapků 2775, Žatec za aktivní a vážné pojetí úkolu
a za zapojení rodičů do práce
2. místo ZŠ Březinova 31, Jihlava za vtipnost a rovnoměrné zapojení všech dětí
do práce
3. místo Praktická ZŠ Králíky za náročnost a detailnost zpracování
Kategorie 2. stupeň ZŠ a SŠ:
1. místo ZŠ a MŠ Potštát za komplexnost zpracování a vyhotovení skoro
definitivního „návodu k použití“ navržených přístrojů a za zapojení celé
školy
2. místo ZŠ Slavičín za vtipnost popisků a ohled na šetrnost k životnímu
prostředí
3. místo ZŠ Svratka za vtipnou funkci spotřebiče – snížení napětí mezi členy
domácnosti
15
asekol info / Text: Petr Holeček / FOTO: ???
Závěry analýzy LCA
jsou ohromující
Představte si patnáct cisteren jedoucích za sebou. Slušná kolona. Do každé se vejde dvacet tisíc litrů pitné
vody. Obrovský objem tři sta tisíc kubíků však jejich řidiči nakonec zbůhdarma někde vypustí. Čistě pro
představu, takhle nějak by to totiž vypadalo, kdyby ASEKOL v minulém roce zpětně neodebral přes čtyři sta
tisíc starých televizí.
Odborníci z ASEKOLu mají na stole nové výsledky
analýzy LCA, podle které se řídí všechny environmentálně orientované firmy. Zkratka LCA (Life
Cycle Assessment) v překladu z angličtiny znamená Posuzování životního cyklu. Je to metoda porovnávající dopady výrobků na životní prostředí,
přičemž studuje celý jejich životní cyklus, zjednodušeně řečeno od kolébky do hrobu.
Zvažovány jsou emise do všech složek životního
prostředí během výroby, užívání i odstraňování
16
ZPĚTNÝ ODBĚR
produktu, v našem případě recyklace. A zahrnovány jsou také dopady na něj při získávání surovin,
výrobě materiálů a spotřebě energie a paliva při
všech dalších přidružených procesech.
Příběh staré televize
Abychom došli k závěru, že se při recyklaci staré televize ušetří 745 litrů pitné vody, je potřeba jít ještě hlouběji. LCA studie pro nakládání
s odpadem začíná až na sklonku života výrobku.
2/2010
Tedy vyzvednutím vysloužilého elektrozařízení
na sběrném dvoře. Končí, až když se všechny jeho
části recyklují a zpětně využijí k nějakému účelu.
Konkrétně k analýze posloužily televize a monitory, protože tvoří suverénně největší počet, 80 %
všech odebraných elektrozařízení. ASEKOL cesty
vysloužilých obrazovek analyzoval osm měsíců
a byl prvním kolektivním systémem v Evropě, který tak kdy učinil. Analýza přesně vyčíslující dopady
sběru a recyklace elektrozařízení na životní pro-
-800
Úspora vody je spojená především se získáváním mědi a vzácných kovů
z vyřazených počítačových monitorů.
asekol info / Text: Petr Holeček / FOTO: Profimedia
100
Spotřeba/úspora vody při zpětném odběru
počítačových monitorů (v litrech)
Kategorie dopadu na globální oteplování při zpětném odběru
televizorů (CO2 ekv)
5
materiál./energ. využití a odstranění výstupů ze zpracování
0
-100
-200
ěr
o
m
De
Sb
áž
nt
í
kc
ra t
a f nen
v
a o
pr p
Do kom
a
0
t
as
Pl
o
lez
Že
ík
in
Hl
lo
Sk
vy
ěď o
M vz. k
a
-5
o
r
m
De
ě
Sb
-300
-10
-400
-15
-500
áž
nt
í
kc
fra nt
va one
a
pr p
Do kom
a
o
ev
Dř
t
as
Pl
o
lez
Že
ík
in
Hl
lo
Sk
vy
ěď o
M vz. k
a
-20
-600
-25
-700
-30
-800
Úspora vody je spojená především se získáváním mědi a vzácných kovů
z vyřazených počítačových monitorů.
K největšímu snížení dopadu na globální oteplování dochází při recyklaci skla
a získávání mědi a vzácných kovů, kde je tento efekt spojený zejména se značnou
úsporou energie.
dost velké překvapení. Když se totiž čísla předvedou na konkrétních případech, bijí do očí. Že se
Kategorie dopadu na globální oteplování při
zpětném
odběru
zpětným
využitím
součástí staré televize ušetří
televizorů
(CO2 ekv)
stovky litrů vody, už víme. Ale to není všechno.
Jak analýza
probíhala
5
Například když pošlete do dalšího kola monitor,
Konkrétně byly vyčísleny dopravní vzdálenosti ze
ušetříte energii, která by stačila 60wattové žárovvšech sběrných dvorů, prodejen, servisů a mobil0
ce na svícení po dobu tří měsíců. A zároveň se zbyních sběrů
ke všem dvaadvaceti smluvním zpraí
c
tečně nevyhodí 163 kilogramů nebezpečných odcovatelským zařízením. Bylo zkoumáno,
jak
emise
k
ra t
a f nen
-5
ž zatěžují
v
vy
á
padů, což v průměru
nákladních
automobilů
životní
prostředí.
a o
t
ěď o udělá 41 domácností za rok.
pr p
o
on
o
M vz. k
ík
t
m
Do kom
ěr
ev recyklační
lez
lo
in
as
l
e
ř
l
k
b
a
e
Další
zajímavé
konkrétní
příklady z analýzy LCA si
Pak se zpracovaly
údaje,
jak
fungují
linS
H
D
Ž
a
D
S
P
-10 jsou jejich nároky na spotřebu elektřiny,
prohlédněte v tabulce.
ky a jaké
plynu, vody, chemikálií, náhradních dílů nebo naf-15
Každý se dozví, jak pomohl
ty na jeden
určující průměrný televizor a monitor.
Analýza mapující náklady a dopady výrobku na žiStejný postup byl zachován u následného zpracovotní prostředí je pro firmy velmi užitečná. Slouží
vání -20
elektroprvků a kabelů. Náhrada primárních
k dalšímu strategickému plánování a rozhodování,
surovin a paliv byla vypočítána při materiálovém
pomáhá při vývoji ekodesignu výrobků nebo při
a energetickém
využití
všech
získaných
součás-25
porovnávání různých alternativ, kam a jak investotek, včetně obrazovkového skla a podílu bohatého
vat. ASEKOL se rozhodl využít výsledky pro systém
na barevné
a vzácné
kovy.
-30
K největšímu snížení dopadu na globální oteplování dochází
při recyklaci skla
environmentálního
účetnictví. Každé sběrné místo
a získávání mědi a vzácných kovů, kde je tento efekt spojený zejména se značnou
zapojené
do kolektivního
systému ASEKOL obdržeZpětný odběr
se
vyplatí
úsporou energie.
lo společně s výroční zprávou kolektivního systéExperty z ASEKOLu, kteří samozřejmě moc dobře
mu za rok 2009 také individuální vyúčtování svého
vědí, že se recyklace elektrozařízení vyplatí, výpřínosu pro životní prostředí, který byl vypočítán
sledky nepřekvapily. Pro laickou veřejnost a věčné
na základě výše uvedené studie.
pochybovače však už nejspíše budou představovat
středí byla hotova v roce 2009 a podílela se na ní
řada externistů.
Když výsledky přiložíme na celkové množství monitorů a televizí v roce 2009 (649 660 kusů), dojdeme
k těmto údajům:
TV
Počet sebraných kusů za rok 2009
Úspora elektrické energie (kWh)
Úspora ropy (l)
Úspora primárních surovin (t)
Úspora vody (m )
3
Monitory
409 286
Celkem
240 374
66 464
30 056,4
1 182 836,5
733 140,7
649 660
96 520,4
1 915 977
3982
334
4316,5
304 918
181 963
486 881,2
39 181
98 527,4
Snížení produkce nebezpečného odpadu (t)
59 346,5
Snížení produkce skleníkových plynů (t CO2 ekv)
18 008,6
7 764,1
25 772,7
Díky zpětnému odběru
jedné televize…
… dojde k úspoře elektrické energie ve výši
162,39 kWh. Takové množství energie vytvoří
například nepřetržitá manuální práce silného
muže za půl roku, pokud pracuje osm hodin
denně.
… bude vytěženo méně ropy. Konkrétně
nebude třeba vytěžit 2,89 litru ropy a 4,38 kg
uhlí. Stejné množství ropy se například spotřebuje k ujetí 22 kilometrů v autě s běžnou
spotřebou.
… dojde k úspoře primárních surovin. Nevytěží se celkem 9,73 kilogramu surovin, jako je
písek, vápenec či železo.
… se ušetří pitná voda. Recyklací televize
dojde k úspoře 745 litrů pitné vody, čímž nevznikne stejné množství znečištěných odpadních vod.
… bude snížena produkce nebezpečných
odpadů o 145 kilogramů. Takové množství
odpadu vyprodukuje za rok 36 domácností.
… dojde ke snížení produkce skleníkových
plynů o 44 kilogramů. Stejné množství CO2
vytvoří vlak, který ujede stošedesátkrát
vzdálenost mezi Prahou a Ostravou.
17
reportáž / text: Petr Holeček / foto: archiv asekol
odstartovalo z letiště
Unikátní expozice starých spotřebičů se z pražského letiště přestěhovala do brněnského AVION Shopping
Parku a nyní pokračuje na Krajském úřadě ve Zlíně. Zatímco v Brně ji obdivovali lidé, kteří jsou pro sběr
a recyklaci vysloužilých elektrozařízení nejdůležitější, tedy zákazníci, kteří tam hned v několika obchodech
nakupovali novou elektroniku, ve Zlíně se u vitrín zastavují zaměstnanci a návštěvníci úřadu. Dvě různé
skupiny lidí, ale zájem a nadšení z výstavy lze pozorovat všude stejný.
Od letadel mezi regály
Muzeum spotřebičů je interaktivně koncipovaná
unikátní putovní výstava vytvořená ve spolupráci
ASEKOLu a Technického muzea v Brně. Z odletové haly pražského ruzyňského letiště se historické
kousky elektroniky přesunuly do brněnského AVION
Shopping Parku. „Měla jsem možnost vidět výstavu
na letišti v Praze a velice mě zaujala,“ říká marketingová manažerka obchodního centra AVION Martina Procházková. „Proto jsem ráda, že se ji podařilo
přesunout i k nám. Věřím, že si návštěvníci odnesli
z výstavy řadu poznatků o nakládání s vysloužilými
spotřebiči.“ Sedm stovek metrů čtverečních, na kterých byla výstava umístěna, nabídlo pro tuto akci zajímavý prostor. „Oproti letišti se v obchodním centru nacházejí jiní lidé, kteří mají jiný cíl. Jsou tu kvůli
nakupování, což v případě upozorňování na výhody
recyklace spotřebního zboží hraje významnou roli,“
vysvětluje Hana Ansorgová z ASEKOLu. „Navázání
spolupráce s AVION Shopping Parkem otevřelo další
možnosti, jak posunout naše aktivity směrem k obyčejným lidem. Navíc to byla nová cesta pro prezentaci brněnského technického muzea,“ dodává.
Tři čtvrtě milionu návštěvníků
Muzeum, do kterého nemusejí lidé chodit, ale které jde za nimi, zhlédlo v Praze tři čtvrtě milionu lidí,
včetně stovek studentů ze šedesáti základních a odborných škol, pro které zde byly organizovány exkurze s průvodcem. Letiště bylo pro výstavu jako stvořené, je totiž samo jakousi technickou vymožeností
a hodně dbá na ekologii. Navíc zde čekají denně tisíce lidí na své letadlo a pobyt si mohly zpříjemnit
zábavnou, a hlavně poučnou výstavou.
Zleva: Milena Kovaříková, radní Zlínského kraje, pan Petr Nekuža z Technického muzea v Brně a Hana Ansorgová z ASEKOLu při
slavnostním otevírání Muzea spotřebičů ve Zlíně
18
ZPĚTNÝ ODBĚR
2/2010
Ojedinělé muzejní putování
Technické muzeum v Brně bylo odborným garantem
při výběru a datování exponátů, kterých je na výstavě kolem stovky. Provedlo restaurační a konzervátorské zásahy na elektrospotřebičích. „Výstavu jsme
také doplnili exponáty z našich sbírek,“ říká kurátor
Jiří Macek. „Před deseti lety jsme uspořádali putov-
O výstavě telegraficky
Vývoj elektrických zařízení od počátku minulého století do současnosti je zobrazen na devíti
panelech zaměřených na gramofony, magnetofony, rádia, přenosné přehrávače, telefony, televize a počítače. Ústředním bodem je část týkající
se recyklace spotřebičů. Na panelech je u každého spotřebiče umístěno několik informací nejen
o exponátu, ale také o době, v níž vznikl. Cílem
Muzea spotřebičů není představit komplexní historii elektrozařízení, ale hlavně poškádlit návštěvníkům smysly, zpříjemnit jim den a připomenout,
že vysloužilé spotřebiče nepatří do koše.
Kam dále?
Ve Zlíně se Muzeum zdrží do 2. července, poté se přesune do AVION Shopping Parku
v Ostravě, následovat bude
OC Olomouc City, OC Plaza
Liberec, Informační centrum
v Ústí nad Labem a Krajský
úřad Vysočina. O výstavu je
velký zájem a velmi rychle se
už zaplňují termíny na rok 2011.
eko
Nově vzniklá Eko-centra
V období instalace výstavy v brněnském centru
byla sjednána i další společná aktivita ASEKOLu
a AVIONu, a to zapojení do projektu Eko-centrum.
Před nákupní areály v Brně a Praze byly umístěny
venkovní stacionární kontejnery určené ke sběru
entrmodrobných elektrozařízení – počítačových-c
myší,
bilních telefonů, klávesnic, elektronických hraček
a dalších. Kontejnery jsou umístěny v AVION Shopping Parku Praha a Brno před vstupem do centra.
„To mě moc těší, stali jsme se vůbec prvním nákupním centrem v Brně, kde je kontejner na zpětný odběr elektrozařízení umístěn,“ dodává Martina Procházková z brněnského AVION Shopping Parku. Obě
centra obdržela za zodpovědný přístup k životnímu
prostředí a zpětnému odběru výrobků certifikát
společenské odpovědnosti.
um
Od regálů mezi šanony
Další zastávkou na pouti Muzea spotřebičů je Baťův
mrakodrap ve Zlíně. Kdysi druhá nejvyšší budova
Evropy, dnes sídlo krajského úřadu, poskytla Muzeu
zázemí ve 2., 3. a 11. patře. Od pondělí 10. května
až do začátku prázdnin má k výstavě přístup kaž-
dý zdarma, a to během otevíracích hodin budovy.
„Uspořádání výstavy historických spotřebičů s ekologickým poselstvím v sídle Zlínského kraje vystihuje naše aktivity v této oblasti. Náš region se totiž
v třídění elektroodpadu podle statistik dlouhodobě
objevuje mezi nejlepšími kraji v České republice. Věřím, že vizuálně velmi atraktivní expozice zpříjemní
čas strávený v budově krajského úřadu každému návštěvníkovi, který si sem najde cestu,“ říká Milena
Kovaříková, radní Zlínského kraje pro oblast zemědělství, životního prostředí a rozvoje venkova.
-centr
um
ní výstavu po muzeích, ale v obchodním centru jsme
ještě nikdy nevystavovali. Je to samozřejmě zajímavá
cesta, jak se dostat k lidem. Na nabídku spolupráce
jsme reagovali ihned, moc se nám to zamlouvalo,“
pokračuje Macek a vzpomíná na pochvalný e-mail
od jednoho z návštěvníků. „Pán mi psal, že navštívil
i Technické muzeum ve Vídni, které je na velmi vysoké úrovni, a kvituje, že podobnou expozici mohl
zhlédnout i v brněnském obchodním centru.“
eko
Výstava byla v brněnském obchodním centru AVION rozmístěna
na ploše sedmi set metrů čtverečních
Nejcennější kousek
Nejvzácnější exponát, který dodal ASEKOL, je
stará promítačka z roku 1900. Muzeum techniky
v Brně se ale pyšní vůbec nejstarším exponátem
celého Muzea spotřebičů – fonografem Thomase
Alvy Edisona. Přístroj k nahrávání a reprodukci
hlasu byl vynalezen už v roce 1877. Záznam na fonografu byl uchováván na válečku, čímž se lišil
od pozdějšího gramofonu, kde médiem byla plochá deska. Gramofon vynalezl nezávisle na Edisonovi v roce 1888 berlínský herec Emile Berliner.
19
rozhovor / text: MILAN MACHATÝ / FOTO: archiv ZEOS
Chceme nabízet ty nejlepší
a nejefektivnější služby
V minulém čísle jsme si na těchto stránkách povídali se zástupci maďarských
kolektivních systémů, tentokrát nás zajímalo, jak to se zpětným odběrem
elektrozařízení chodí v jedné z ekonomicky nejúspěšnějších a nejrozvinutějších
postkomunistických zemí, ve Slovinsku. Vypravili jsme se proto do Lublaně,
kde nás ve své kanceláři přivítal Emil Šehič, ředitel ZEOSu – největšího
kolektivního systému zpětného odběru elektrozařízení ve Slovinsku.
Mohl byste krátce popsat systém zpětného odběru ZEOS?
ZEOS je organizace, v níž jsou zastoupeny společnosti odpovědné za zpětný odběr elektrospotřebičů. Cílem je zajistit, že zakladatelé a další
účastníci budou splňovat příslušné právní normy
v oblasti zpětného odběru elektrických a elektronických spotřebičů. ZEOS provádí odběr a zpracování elektrospotřebičů prostřednictvím sjednaných smluv s poskytovateli komunálních služeb
a jejich dodavateli. Tato síť zajišťuje sběr spotřebičů, jejich dopravu, třídění, recyklaci a zpracování. Tím naplňuje zákonné požadavky vztahující se na společnosti, které jsou v organizaci
ZEOS zastoupeny. ZEOS dohlíží také na správnost
a ekonomičnost likvidace elektroodpadu. Zejména pak sjednává smlouvy s dodavateli na zajištění sběru, dopravy, zpracování a recyklace s cílem
dosáhnout těch nejkvalitnějších a cenově nejvýhodnějších služeb pro celý systém. Dohlíží na plnění pravidel, smluv, závazků a všech procedur
nutných pro běh tohoto systému a monitoruje jeho finanční stabilitu. Systém provozovaný organizací ZEOS představuje zhruba 70 procent veškerého elektroodpadu uvedeného na slovinský trh
v roce 2009. Od založení společnosti v roce 2005
do rozjezdu sběru v únoru 2007 jsme pečlivě naplánovali všechny kroky pro vytvoření funkčního
efektivního sběru elektroodpadu a jeho přepravy
k dalšímu zpracování.
Jak jste spokojeni se současnou slovinskou legislativou pro zpětný odběr elektroodpadu?
Po třech letech provozu víme, že systém sběru
a zpracování není bez chyb, na což jsme v průběhu loňského roku také několikrát upozorňovali
příslušné státní úřady. Hlavně je zapotřebí zlepšit spolupráci mezi sběrnými místy a kolektivními systémy. V příštím roce budou naše aktivity
Emil Šehič představuje nádobu na sběr baterií
20
ZPĚTNÝ ODBĚR
2/2010
Emil Šehič řídí největší systém zpětného odběru elektrozařízení ve Slovinsku
směřovat k vylepšení systému: chceme nabízet ty
nejlepší a nejefektivnější služby jak svým členům,
tak obecně slovinské společnosti.
Co v oblasti legislativy považujete za nejpalčivější problém, který by měl být pokud možno
vyřešen co nejdříve?
V blízké budoucnosti je naším největším problémem zajistit sběr cílového množství elektroodpadu požadovaného evropskou směrnicí
a připravit a implementovat ve Slovinsku tzv.
„clearing house“, tedy zúčtovací středisko. První
problém je spíše technické povahy a jsme přesvědčeni, že systematickým přístupem s pomocí
komunikačních a PR kampaní se nám společně
s WEEE Forem podaří toto vyřešit. Co se týče
zúčtovacího centra, to je problém složitější, leč
velice důležitý. V současné době totiž stále nemůžeme říci, že jednotlivé systémy zpětného odběru ve Slovinsku mají z hlediska soutěže stejné
podmínky. Některé systémy se vyhýbají plnění
svých povinností jak při sběru, tak při dalším
zpracování elektroodpadu.
Jak byste hodnotil výsledky odběru za loňský rok?
Společnost ZEOS v roce 2009 splnila svůj plán, jímž
bylo rozšíření působnosti a spuštění aktivit v jihovýchodní Evropě. Objem elektroodpadu, který
jsme odebrali, vzrostl o 33 procent. Toto zvýšení
je výsledkem rozvoje aktivit a zvyšování povědomí
spotřebitelů, mezi nimiž ZEOS provádí osvětu.
Elektroodpad odebraný systémem ZEOS
v minulých letech (v kg)
2007
3 262 061
2008
4 271 268
2009
5 797 355
Poznámka: Slovinsko má 2 040 000 obyvatel
Další významné úspěchy dosažené v roce 2009
okončení aktivit v oblasti zpětného odběru baterií a akumulátorů; 20. listopadu 2009 byla
D
společnost ZEOS zaregistrována pro zpětný odběr a likvidaci baterií a akumulátorů, díky čemuž
mohla začít v této oblasti působit.
Nastavení cílů pro obchodní rozvoj v jihovýchodní Evropě.
čelné vedení osvětové kampaně v oblasti spolupráce s prodejci, výrobci a školami. Společnost
Ú
úspěšně splnila cíle vyplývající ze statutárních ustanovení: zvýšit objem elektroodpadu o více než
30 procent; objem elektroodpadu činí téměř 3 kg na hlavu podle plánu ZEOS.
S polečnost provádí sběr a likvidaci elektroodpadu způsobem, jenž je v souladu s evropskou směrnicí
a legislativou životního prostředí ve Slovinsku i dalších zemích.
V roce 2009 se do systému ZEOS připojilo dalších 18 firem. Ke konci roku měl ZEOS již 202 členů.
21
příloha Ecobat
Jak se recyklují přenosné baterie?
Všechny baterie a akumulátory fungují na elektrochemickém principu tzv. galvanických článků.
Vhodnými a nejčastěji používanými látkami pro
zápornou elektrodu jsou zinek, kadmium, lithium
a hybridy různých kovů, pro kladnou elektrodu pak
burel (MnO2), nikl a stříbro. Smyslem recyklace je
tedy z opotřebovaných baterií tyto kovy a kovové
látky získat.
Pro různé chemické typy baterií existují většinou
specializované technologie, proto je nesmírně důležité pečlivé předtřídění baterií, které ECOBAT
provádí v centrálním skladu baterií na Kladně.
Více než 70 % ze sebraných baterií tvoří obyčejné
zinkouhlíkové nebo alkalické „monočlánky“. Ty se
mohou recyklovat dvěma rozdílnými technologickými postupy.
Pyrometalurgie (AFE VALDi, Francie)
HYDROmetalurgie (RECUPYL, Francie)
(hutnické zpracování za vysokých teplot bez
předchozí mechanické úpravy)
(loužení jemnozrnné černé hmoty po předchozím
drcení a separaci kovů, plastu a papíru)
z 1 tuny baterií získáme:
z 1 tuny baterií získáme:
ZnO prášku
167 kg
oceli
363 kg
Fe, Mn, Ni slitiny
210 kg
zinku
57 kg
Mn koncentrátu
205 kg
manganu
15 kg
niklu a mědi
237 kg
ECOBAT = zelená pro obce
Od letošního roku, kdy podle § 31 odstavce g)
zákona o odpadech vešly v platnost nové požadavky
na zpětný odběr přenosných baterií a akumulátorů,
zareagoval i kolektivní systém ECOBAT. Obcím
a městům, které projeví zájem, nabízí uzavření
bezplatné smlouvy o využití systému sběru a třídění
komunálních odpadů.
A co to znamená řečí laika?
Jednoduše řečeno, na území obce či města vzniká jednotný sběrný
systém s předem danými pravidly.
ECOBAT bezplatně dodá obci pro
všechna předem domluvená sběrná
místa sběrné boxy, samolepky pro
jejich označení a také shromažďovací
nádobu. Obec zabezpečí pravidelný
čtvrtletní (popřípadě i mimořádný)
svoz z těchto míst na shromažďovací
místo ve sběrném dvoře. Vzájemnou
spoluprací se zajistí správný chod vytvořeného systému, který ovlivní celkovou odměnu pro obec. Kromě finanční podpory ECOBAT všem obcím
světlá pod ještědem
194 g/ob.
velké poŘíčí
240 g/ob.
1504 g/ob.
praha
Obchody s převahou
elektro
73 t
18 g/ob.
ústí nad orlicí
kamenné žehrovice
Černošín
971 g/ob.
třinec
477 g/ob.
57 g/ob.
506 g/ob.
úsov
228 g/ob.
nové veselí
244 g/ob.
vacov
kyjov
814 g/ob.
22
A která obec se stala tou nejpilnější
a posbírala v roce 2009 v přepočtu
na jednoho obyvatele nejvíce vybitých baterií?
První tři obce obsadily v celkovém
hodnocení skutečně „medailové“
posty. Ostatní města byla vybrána
dle největší výtěžnosti ve zbývajících
krajích ČR.
Obchody
s převahou
potravin
29 t
92 g/ob.
Litoměřice
otovice
nabízí možnost uspořádání pokusu
o překonání rekordu ve sběru baterií,
poradenství a pro základní či střední
školy zapojení do atraktivního recyklačního programu.
ZPĚTNÝ ODBĚR
218 g/ob.
2/2010
zubří
151 g/ob.
Průmysl
130 t
Obce
153 t
Kovohutě Příbram chystají
recyklaci zinkových baterií
Donedávna musely být zinkochloridové a alkalické baterie k recyklaci
vyváženy do zahraničí, neboť v ČR neexistovalo vhodné zařízení na jejich
materiálové využití. To by se mělo v brzké době změnit díky iniciativě
renomované příbramské recyklační firmy. Proto jsme se na podrobnosti
zeptali Ing. Zdeňka Kunického, ředitele divize Recyklace.
Vaši firmu známe především jako dlouholetého recyklátora autobaterií, jak vznikl nápad věnovat se
i malým přenosným bateriím?
Z recyklace olověných baterií vzniká jako odpad
akumulátorová kyselina sírová, která je odebírána
odbornou firmou, my však platíme za její odběr
poměrně vysoké částky. Před několika lety jsem
na jakési odpadářské konferenci vyslechl přednášku o vývoji technologie loužení zinku z galvanických kalů kyselinou sírovou a následně jsme s paní
doc. Jandovou z VŠCHT Praha domluvili zahájení
prací na vývoji technologie využívání naší kyseliny.
A po zahájení prací nás jako jedna z možných surovin
napadly produkty třídění zinkouhlíkových baterií.
Můžete stručně popsat princip recyklace monočlánků?
K recyklaci dostáváme směs zinkouhlíkových a alkalických baterií, oba druhy jsou podobné a obsahují významné obsahy zinku. Baterie jsou rozdrceny
kladivovým drtičem, magnetickým separátorem je
odděleno železo a následně sítováním drobný podíl
(směs burelu, grafitu a solí) od směsi zinku a plastů
s papírem tvořícím obal baterií.
Toto je technologie, která je již k dispozici. Pro splnění podmínky padesátiprocentního materiálového
využití, povinného od září 2011, však separační technologie nestačí, proto pracujeme na doplnění technologie o 2 stupně: odstranění zinku ze směsi plastů
s papíry elektrodynamickým separátorem (provozní
zkoušky dopadly velmi úspěšně) a loužení podsítného odpadní kyselinou sírovou s cílem převést obsažený zinek do prodejného produktu. Vyvíjíte vlastní technologii, nebo hodláte pořizovat recyklační linku ze zahraničí?
Pro drcení a třídění baterií jsme technologii
vyvíjeli. Použili jsme vlastní kladivový
drtič pořízený původně pro jiný
účel a delší dobu nevyužívaný, linku jsme doplnili
potřebnými
dopravníky
a separátory. V současné
době s Aquatestem Mníšek zkoušíme technologii
separace zinku ze směsi s plasty elektrodynamickým separátorem, doplnění linky chceme zajistit
v tomto roce.
VŠCHT Praha pro nás vyvinula technologii loužení zinku z podsítného. Navržená technologie je již
zpracovávána do realizačního projektu pilotního
zařízení, která chceme postavit a zprovoznit rovněž
do konce tohoto roku. Financujete výzkum a vývoj nové technologie pouze z vlastních zdrojů?
Financování mechanické části projektu provádíme
z vlastních zdrojů. Od Ministerstva průmyslu a obchodu jsme získali v rámci programu Impuls podporu na výzkum technologie využití odpadní akumulátorové kyseliny. Projekt končí v letošním roce
a v jeho rámci chceme již pilotní zařízení na loužení
zprovoznit.
Na kdy plánujete úplné zprovoznění nové recyklační linky?
Kompletní linku bychom rádi zprovoznili ještě
do konce letošního roku, úplný náběh kompletní technologie očekáváme v prvním pololetí roku
příštího. Pokud se vše podaří, současným zpracováním dvou druhů nebezpečných odpadů získáme
několik produktů a žádný z nich by neměl být již nebezpečným odpadem.
Jak se vám spolupracuje s kolektivním systémem
ECOBAT?
K řešení projektu bychom bez spolupráce s ECOBATEM vůbec nepřistoupili. Od samého počátku jsme
s ECOBATEM projekt konzultovali, získávali informace o situaci v tuzemsku i zahraničí a o používaných
technologiích. Přestože konečné řešení není
pro Kovohutě nijak ekonomicky zajímavé
(předpokládaná návratnost investičních
prostředků je velmi dlouhá),
ECOBAT pro nás znamená jistotu, že tento odpad (a pro
nás surovina) bude i do budoucna pro nás jako zpracovatele za přijatelných
podmínek k dispozici.
Krátce
Rekord opět překonán
V letošním roce byl hned třikrát za sebou překonán rekord ve sběru vybitých baterií. Nejprve jej
s hodnotou 42,8 g/ob. drželo pouhých 24 hodin
město Vysoké Mýto. Poté jej 44,21 g/ob. překonali obyvatelé Nového Jičína. Aktuálně se do české
knihy rekordů zapíše Česká Třebová s výsledkem
62,33 g/ob. Rekord v celkové hmotnosti posbíraných
baterií obhájilo a stále drží město Ústí n. Labem.
Rozšiřujeme nabídku sběrných nádob
Od května nabízíme v katalogu sběrných nádob nový typ
boxu. Jde o náhradu
dosavadního devítilitrového plastového Orinboxu.
Nový box tzv. KPbox o objemu šesti
litrů má atraktivnější design. Největší výhodou jsou jeho
rozměry, které umožní snadné umístění kdekoliv,
i v prodejnách s malou prodejní plochou.
Hlavní čísla ECOBATU
141
aktivně spolupracujících klientů
760
aktivně spolupracujících
smluvních partnerů
2638
tun baterií uvedených do oběhu
386
tun celkem sesbíraných baterií
293
tun (76 %) materiálově využito
celkem míst zpětného odběru
11 015
administrativní budovy
339
prodejny elektro
1620
prodejny ostatní (drogerie, hobby
centra atd.)
1058
prodejny s převahou potravin
3393
provozní budovy
540
sběrné dvory a obce
1100
školy
2947
zpracovatelé baterií
18
23
Příloha ekolamp
Dočkáme se transparentního
systému sběru?
V Česku nadále platí nejednoznačná legislativa o zpětném odběru elektroodpadu,
která neumožňuje výrobcům efektivní dohled nad fungováním celého systému.
24
ZPĚTNÝ ODBĚR
Povinnosti výrobců spojené se zpětným odběrem
nefunkčních elektrozařízení u nás platí od srpna
2005. Promítnutí evropské směrnice do české
legislativy se však neobešlo bez problémů, které komplikují naplňování smyslu zákona. Odpovědnost za zpětný odběr je zákonem přenášena
na výrobce, ale dosavadní právní úprava v této
oblasti umožňuje obcházení některých povinností. Systému tak kvůli nejasným výkladům pravidel
hry hrozí kolaps. Ministerstvo životního prostředí
(MŽP) se sice v uplynulých letech několikrát zabývalo různými novelami, dokonce se uvažovalo
o úplném přepracování zákona, ani jedna z těchto
změn se však kvůli rozličným zájmovým skupinám
a nerozhodnosti MŽP neuskutečnila.
Pro plnění některých povinností si může výrobce
svobodně zvolit, zda je chce plnit sám, nebo je
přenese na kolektivní systém. Při jednoduchém
porovnání efektivnosti však vychází levněji řešení pomocí kolektivního systému, který plní stejné
povinnosti pro mnoho výrobců dohromady, a platí
tak veškeré náklady pouze jednou. Přičemž např.
budování a provozování sběrné sítě po celém území České republiky není zrovna levnou záležitostí.
Zárukou neustálého rozvoje sběrné sítě a aktivit
na poli zpětného odběru kolektivními systémy je
mimo jiné skutečnost, že tyto nesmějí svoje přebytky hospodaření rozdělit mezi zakladatele či
výrobce, ale investují je právě do dalších činností
podporujících pozitivní vývoj zpětného odběru.
Letos se však objevila nová naděje. V předvolebním
čase se na program jednání Poslanecké sněmovny
dostala poslanecká novela zákona o odpadech.
Šlo v ní o pouhé zpřesnění některých zákonných
ustanovení a větší transparentnost celého systému sběru elektroodpadu. Proto se za ni postavila
i vláda. Funkční systém zpětného odběru je totiž
zcela v zájmu ČR, která musí v této oblasti dostát
svým mezinárodním závazkům. Novela zákona má
zvýšit dohled výrobců nad fungováním sběrného
systému, a podtrhnout tak i jejich odpovědnost
za výrobky, které již dosloužily.
Nyní je již jasné, že na schválení novely nebude mít
sněmovna do voleb dost času. Moderní společnost ale potřebuje mít funkční systém nakládání
s vysloužilým elektrozařízením, který bere ohled
na životní prostředí a je současně dostatečně finančně stabilní a důvěryhodný, aby dostál závazkům výrobců i v příštích desetiletích. Vždyť nyní
sbíráme a recyklujeme výrobky již neexistujících
firem a za deset let určitě zaniknou zase někteří
ze současných výrobců či dovozců. Kdy tedy u nás
konečně takový systém podpořený legislativou
vznikne?
2/2010
Školy posuzovaly kvalitu
osvětlení ve třídách
Světlo – tak se jmenoval poněkud netradiční úkol, který pro školní
projekt Recyklohraní v dubnu připravil kolektivní systém EKOLAMP.
Kvalita osvětlení hraje velmi důležitou roli
nejen ve školních zařízeních. Vzhledem
k tomu, že až 80 % všech informací
vnímáme prostřednictvím zraku, může
nevhodné osvětlení značně ovlivňovat
výkonnost a pohodu žáků ve třídách. Při
špatném světle se zrak rychle unaví, žáci
a studenti mohou trpět bolestmi hlavy
nebo být nesoustředění.
V rámci již zmíněného soutěžního úkolu,
který se skládal ze tří částí, měli studenti
nejprve vybrat jednu třídu ve své škole
a poté ověřit, zda splňuje požadavky
normy na osvětlenost tříd. Dále měli vypočítat
finanční úsporu a množství emisí CO2, kterého by
se docílilo v případě výměny klasických žárovek
za úspornější kompaktní zářivky, a poté i počet
stromů potřebný k pohlcení takového množství
CO2. V poslední části pak bylo úkolem vyhledat
tři nejbližší sběrná místa a určit jejich vzdálenost
od školy.
EKOLAMP si je vědom, že tento úkol rozhodně nepatřil mezi nejjednodušší, a tak
kromě standardní odměny ve formě bodů byly navíc správné odpovědi zařazeny
do slosování o zajímavé ceny od společnosti APIN – pro tři školy osvětlovací tělesa do vybrané učebny a pro
dalších pět škol zpracování projektu pro
nové, vyhovující osvětlení třídy.
Recyklohraní je dlouhodobý recyklační program se zaměřením na školy, který zaštiťuje
MŠMT. Jeho cílem je jak osvětová činnost
v problematice nakládání s odpady v českých
školských zařízeních, tak i samotná realizace zpětného odběru baterií a drobného elektrozařízení.
Společnost EKOLAMP vstoupila do druhého ročníku projektu v září 2009. Zapojené školy získávají
body směnitelné za zajímavé ceny, a to za sběr baterií a elektrozařízení, účast v soutěžích či plnění
nejrůznějších úkolů, jež se vztahují k problematice
třídění a recyklace odpadů.
AMPER 2010
Krátce
Loňské výsledky – samé dobré zprávy
V roce 2009 se prostřednictvím kolektivního
systému EKOLAMP podařilo zrecyklovat 743 tun
světelných zdrojů a 333 tun průmyslových svítidel, což představuje oproti roku 2008 nárůst 22 %
v množství osvětlovacích zařízení. V minulém roce
se navíc podařilo významně zlepšit i celkovou míru materiálového využití elektroodpadu. Ta v loňském roce dosáhla u průmyslových svítidel 83 %
a u světelných zdrojů dokonce 94 %.
Internetová mapa sběrných míst
Od září loňského roku se neziskové společnosti EKOLAMP v tuzemsku podařilo rozmístit již více
než 530 malých sběrných nádob, do nichž mohou
lidé odevzdávat vysloužilé úsporné zářivky z domácností. Každý občan si nyní na nové internetové
stránce www.ekolamp.cz/mapa může najít nejbližší místo zpětného odběru osvětlovacích zařízení v okolí svého bydliště. Komplexní sběrná síť
kolektivního systému EKOLAMP v současnosti pokrývá 84 procent všech obyvatel České republiky.
Jedná se již o více než 2140 sběrných míst ve větších obcích a městech a dalších 3134 menších obcí,
které jsou obsluhovány mobilním svozem. Nenašli
jste sběrné místo ve svém okolí a víte o veřejně
přístupném místě, které se hodí pro sběr světelných zdrojů? Kontaktujte pracovníky EKOLAMPU,
kteří se s majitelem objektu pokusí dohodnout
na vytvoření nového místa zpětného odběru.
EKOLAMP se již tradičně
zúčastnil pravidelného
mezinárodního veletrhu
elektrotechniky a elektroniky AMPER 2010.
Veletrh se konal 13.–16. 4. 2010 v Pražském veletržním areálu v Praze-Letňanech. Expozice společnosti EKOLAMP
byla zaměřena na výsledky práce kolektivního systému za uplynulých pět
let a spolupráci se všemi zapojenými
subjekty. Zájem blíže poznat činnost
společnosti projevilo několik stovek
návštěvníků veletrhu. Nejvíce je zaujala malá sběrná nádoba, která se tak
stala důležitým prvkem celé expozice
EKOLAMP.
25
Architekt odpadu
„Připadám si jako člen stáda bizonů, které se žene krajinou k útesu a co nevidět začne přepadávat přes jeho
okraj. Říkám si, že přece musí existovat i jiná cesta. Takže přemýšlím, jak bych mohl přesvědčit své stádo, aby
se vydalo jinudy. To, co dělám, dělám proto, abych si zachránil život. A to je sakra silná motivace.“
Mike Reynolds není v žádném případě běžný člověk, tím méně běžný architekt. Píše se rok 1970, na jeho diplomu z univerzity v Cincinnati ještě nezaschl
inkoust a mladý radikál už budí mezi kolegy rozruch. Cítí, že architektura, kterou vystudoval, se vzdálila lidským potřebám a životní prostředí už nerespektuje vůbec. „Dochází nám ropa, dochází nám voda, mění se klima planety,
a my pořád děláme, jako by se nic nestalo,“ říká a netuší, že během následujících čtyřiceti let se toho moc nezmění.
Vizionář, který upotřebí cokoli
O příběhu Michaela Reynoldse vznikl v roce 2007 dokumentární film Garbage
Warrior (česky byl uveden jako Architekt odpadu). Jedna ze scén ho zachycuje před novostavbou domu v poušti Nového Mexika. „Podívejte se,“ ukazuje.
„Máme tady dům, do kterého nic nevede. Žádné dráty, žádné vodovodní potrubí, žádný plyn. Nevychází z něj odpadní potrubí, nespotřebovává žádnou
energii. Přesto je v něm vždy dostatek vody, rostou v něm potraviny, odpady jsou recyklovány a využity. Rodina v něm může žít, aniž by musela vyjet
byť jen na nákupy. A teď si představte, že se takový dům dá postavit kdekoli
a kýmkoli, navíc z věcí, které společnost považuje za odpad.“
K uspokojivému řešení se ovšem vizionářský architekt dopracovával po dlouhá léta naplněná řadou pokusů a často i omylů. Základní myšlenkou jeho filozofie je nízká energetická náročnost staveb. Jako stavební materiál proto
používá odpadní materiály v nezpracované podobě. Například jeho první
projekt Thumb House z roku 1972 byl stavěn z tvárnic vzniklých z hliníkových
plechovek svázaných drátem. Technologie obdržela o rok později celosvětový
patent, ale zároveň pobouřila stavitelské asociace natolik, že ho donutily stavbu přerušit. Reynolds ovšem nepolevuje a studuje dál vlastnosti různých odpadních materiálů. Sám tvrdí, že prožil „osvícení“ ve chvíli, kdy zjistil, že může
26
ZPĚTNÝ ODBĚR
2/2010
použít v podstatě jakýkoli předmět – plastovou lahev nebo třeba pneumatiku.
„Stačí do ní napěchovat hlínu a máte dokonalý stavební materiál s výbornými
izolačními vlastnostmi, který vás nestojí ani cent.“
Experimenty v Novém Mexiku
V 70. letech se Reynolds stěhuje do pouště nedaleko městečka Taos v Novém
Mexiku a začíná experimentovat. Místní úřady byly jeho projektům nakloněny a umožnily mu získat výjimky ze stavebních regulací. Vznikla řada domů
postavených z pneumatik, plastových i skleněných lahví, plechovek od nápojů
a dalších materiálů. Kolem architekta se tvoří komunita stejně smýšlejících
lidí a společným úsilím vyvíjí systémy energetické soběstačnosti, testují nové
technologie recyklace vody a odpadů. Do domů zasazují živé rostliny, energii
jim dodávají solární panely a větrné turbíny. Reynolds vzpomíná na okamžik,
kdy se do prvního funkčního prototypu nastěhoval: „Seděl jsem v domě a říkal si – neodebírám vodu ani energie, jídlo mi roste samo v domě. V tu chvíli
jsem se cítil naprosto svobodný.“ Z euforie ovšem přichází drsné vystřízlivění.
Ve chvíli, kdy Reynoldsův tým stojí před takřka hotovým konceptem Zemědomu, přicházejí problémy.
Pod kopyty úředního šimla
Přestože Reynolds vždy zdůrazňoval svým klientům, že jeho stavby jsou experimenty, neváhali ho někteří z nich zažalovat za nedostatky, které se na hotových stavbách projevily. K tomu se přidaly problémy s dříve shovívavým
stavebním úřadem. Mění se úředníci, výjimky jsou odňaty, nové projekty zastaveny, komunita se rozpadá. Aby se vyhnul soudnímu procesu, vzdává se
Reynolds licence architekta. „Samozřejmě jsem porušoval vyhlášky,“ vysvětluje. „Porušoval jsem je, protože vím, že věci mohou fungovat jinak a lépe.
ASEKOL info / JIŘÍ HOLUBEC / FOTO: PROFIMEDIA
Moje stavby vyrůstají v Novém Mexiku, kde jsou obrovské plochy země vymezeny pro testování jaderných zbraní. Proč tedy není možné vyhradit kus země,
abychom mohli testovat domy?“
Po marném boji s úředníky se Mike Reynolds podvoluje, absolvuje zdlouhavý
administrativní proces a stává se developerem nízkoenergetických, ale typizovaných staveb. Zároveň začíná lobbovat za změnu stavebního zákona, který by
umožňoval stavbu a testování experimentálních budov. Po nekonečných měsících strávených obcházením senátorů zákon neprochází kvůli obstrukcím opozice ve zcela jiné záležitosti.
ASEKOL zábava
Křížovka
Znění tajenky vyplňte do formuláře umístěného na stránkách
www.zpetnyodber.cz. Deset vylosovaných, kteří elektronickou cestou
odešlou do 31. 7. 2010 správné řešení, obdrží věcné ceny.
Z vyhnance hrdina
Duch experimentátora se ve frustrovaném Reynoldsovi probouzí v dubnu 2005.
Společně se sedmi dobrovolníky odlétá na Andamanské a Nikobarské ostrovy, indické území uprostřed oceánu s nedostatkem pitné vody, kde už tak nedostatečnou infrastrukturu prakticky zlikvidovala ničivá vlna tsunami. Ve třech týdnech,
které zbývají do začátku období dešťů, dokáže Reynoldsův tým vyvinout projekt
domu z pneumatik, plastových lahví a bambusu, který si sám vyrábí pitnou vodu
a který má vlastní odpadní i větrací systém. Technologie, jejichž použití v USA
znemožnilo pletichaření politiků, tu zachraňují stovky životů. Architekt, kterého
doma pohrdavě označovali za „přestárlého hipíka“, je tu oslavován jako hrdina.
Coby uznání za zásluhy na Andamanech a Nikobarech je Reynoldsovi v roce 2007
obnoveno členství v Komoře architektů a ve stejný rok Senát konečně schvaluje
jeho návrh změny zákonů umožňující stavět experimentální soběstačné domy. Když
se ho někdo ptá, jak si může být jistý, že jeho netypické domy budou fungovat, odpovídá: „V jednom z nich bydlím už pětadvacet let. Stojí v poušti, kde je v létě vedro
a v zimě venkovní teplota klesá hluboko pod nulu. Náklady na provoz domu mě za to
čtvrtstoletí přišly na pár dolarů za dříví do krbu, které si zapálíme na Vánoce.“ Možná si řeknete, že to není špatný způsob, jak ušetřit rodinné finance. Mike Reynolds
ovšem připomíná, že hlavní motivací je šetření naší stále více zatěžované planety.
Koncept Zemědomu (Earthship)
Materiál
Na Zemi se nachází několik miliard nepoužívaných pneumatik. Po naplnění
upěchovanou hlínou se z nich stává prakticky věčný, voděodolný a ohnivzdorný stavební materiál s vynikajícími izolačními vlastnostmi. Reynolds dokáže
stejným způsobem využívat plastové
i skleněné lahve a další odpadní materiály.
Voda
Nevyužívá se zásobování z centrálního
vodárenského systému. Vodu zachycují ze srážek, kondenzace a vlastních zdrojů. V domě potom fungují tři okruhy: pitná voda (zachycovaná voda upravovaná
ve filtračních zařízeních), užitková voda (recyklovaná pitná voda, která je přečištěna v biočističce a je používána například na splachování toalet) a odpadní
voda (voda z toalet je svedena do speciálního biosystému, kde je upravována
a vyvedena v podobě hnojiva do osázených polí před budovou).
Energie
Zemědomy jsou vytápěny pasivním příjmem slunečního záření. Elektřinu
získávají z obnovitelných zdrojů – hlavně solárních panelů a větrných turbín
– a uchovávají ji ve speciálních akumulátorových polích. Pro případ nouze je
k dispozici generátor.
Klima a ventilace
Na udržení klimatu je používaná řada systémů od vestavěných větracích šachet, tepelně kondenzačních polí až po vnitřní skleníky s živou vegetací.
Podrobnější informace najdete na webové adrese earthship.org
Sudoku
6
8
4
1
9
3
1
1
8
8
2
9
5
7
4
5
6
9
9
6
5
2
2
3
9
4
Správné znění tajenky z minulého čísla: Kam zmizí
Výherci z minulého čísla: Marie Sítková, Hlohovec; Karel Horčička, Loket; Alena
Svobodová, Jablonec nad Nisou; Pavel Ondrák, Telč; Jana Bambuchová, Valašské Meziříčí;
Hana Vojáčková, Stachy; Lenka Kestřánková, Bystřec; Jana Procházková, Komárov; Jan
Vitner, Rakovník; Emilie Marková, Drahov
27
ZAVZPOMÍNEJTE SI…
10. 5. – 25. 6. 2010
Výstava historických elektrospotřebičů
Krajský úřad Zlínského kraje, 2., 3. a 11. patro
Další zastávka AVION Shopping park Ostrava
více infrmací na: www.muzeumspotrebicu.cz
Magnetofon
TESLA B4 ANP 221
Rok výroby 1970
Rozhlasový přijímač
VEGA VEF 206
Rok výroby 1972–75