xxii.pražské - Congress Prague

Transkript

XXII.
PRAŽSKÉ
CHIRURGICKÉ DNY
(Jiráskovy dny)
18. – 19. května 2015
Praha, Clarion Congress Hotel Prague
Programový sborník
Organizace
Congress Prague
ISBN 978-80-260-8030-5
www.prazskechirurgickedny.cz/2015
programový sborník
Vítáme Vás na XXII. pražských chirurgických dnech
Jménem výboru České chirurgické společnosti ČLS JEP, I. chirurgické kliniky 1. LF UK v Praze, jménem děkana 1. lékařské fakulty
Univerzity Karlovy a ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Vás srdečně vítáme na XXII. pražských chirurgických dnech
a přejeme Vám příjemný pobyt v Praze.
prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc.,
předseda České chirurgické společnosti ČLS JEP
prof. MUDr. Zdeněk Krška, DrSc.,
předseda organizačního a vědeckého výboru kongresu,
koordinátor odborného programu sekce lékařů
as. MUDr. Jan Ulrych,
koordinátor odborného programu sekce lékařů
PhDr. Dagmar Škochová, MBA,
koordinátor odborného programu
konference zdravotnických pracovníků
nelékařských profesí
XXII. pražské chirurgické dny podpořili…
Hlavní partneři:
C Z E C H
Aspen Europe
R E P U B L I C
B. Braun Medical
Medin
Olympus Czech Group
sanofi-aventis
Partneři:
Hartmann – Rico
Takeda Pharmaceuticals Czech Republic
Veolia Česká republika
Mediální partneři:
Fresenius Kabi
Časopis Florence
Časopis Zdravotnické noviny
Časopis Zdravotnictví a medicína
proLékaře.cz
Účastníky kongresu zveme na prohlídku expozic vystavovatelů…
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Alpha – křesla CZ
Aspen Europe
B. Braun Medical
Baxter Czech
Bioxa Therapeutics
Coloplast A/S
ConvaTec Česká republika
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
Covidien ECE
Fresenius Kabi
G.P.S. Ofa
Galén
Grada Publishing
Hartmann – Rico/Dansac
Medin
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
Olympus Czech Group
Panep
Rous Surgical
S.A.B. Impex
sanofi-aventis
Takeda Pharmaceuticals Czech Republic
Veolia Česká republika
XXII. PRAŽSKÉ CHIRURGICKÉ DNY 2015
… na sponzorované přednášky firem
Roche I + II, 18. května od 14.30 v kongresovém sále Zenit
VZP, 18. května od 15.00 v kongresovém sále Zenit
Baxter Czech, 19. května od 10.15 v kongresovém sále Zenit
Hartmann – Rico, 18. května od 13.00 v kongresovém sále Nadir
ConvaTec, 18. května od 13.30 v kongresovém sále Nadir
Základní informace
Pořadatelé
I. chirurgická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a Traumatologicko-ortopedická sekce ČAS
Společenská záštita
Kongres se koná pod záštitou rektora Univerzity Karlovy prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc. MBA,
České chirurgické společnosti ČLS JEP a České asociace sester
Spolupracující odborné společnosti ČLS JEP
Česká chirurgická společnost
Česká společnost úrazové chirurgie
Česká onkologická společnost
Česká společnost pro trombózu a hemostázu
Společnost ranných infekcí
Organizační výbor kongresu
• prof. MUDr. Zdeněk Krška, DrSc., předseda organizačního a vědeckého výboru, [email protected]
• as. MUDr. Jan Ulrych, koordinátor odborného programu v sekci lékařů, [email protected]
• MUDr. Filip Burget, garant multidisciplinárního bloku kongresového programu, [email protected]
• PhDr. Dagmar Škochová, MBA, koordinátor odborného programu konference zdravotnických pracovníků nelékařských
profesí, [email protected]
• doc. MUDr. Jan Šváb, CSc., vědecký sekretář kongresu, [email protected]
Oficiální webová adresa kongresu: www.prazskechirurgickedny.cz/2015
Vědecký výbor
Představitelé české chirurgie a vybraní hosté
Organizační a technické informace a pokyny
Audiovizuální technika
Organizátor kongresu zajišťuje audiovizuální techniku a její obsluhu pro všechny prezentace v kongresových sálech.
Předávání prezentací obsluze techniky probíhá v kongresových sálech Zenit a Nadir. Prezentace se předávají na CD/DVD nebo
USB klíčích nejpozději 30 minut před termínem prezentace dle programu. Z důvodu bezpečnosti nejsou jiné nosiče přípustné.
Abstrakta
Tento Programový sborník s abstrakty obdrží každý registrovaný účastník v registračním centru.
Certifikáty
Certifikáty o účasti obdrží každý registrovaný účastník v časech uvedených v programu kongresu v registračním centru (výhradně po skončení odborného programu kongresu).
Občerstvení
Všem registrovaným účastníkům je v přestávkách programu k dispozici občerstvení s kávou.
Kongresový bufetový oběd v ceně 500 Kč je možné si koupit v registračním centru do 18. května 11.00 hodin na dny 18. a 19. 5.
za sníženou kongresovou cenu 350 Kč (cena je včetně DPH).
Společenský program
18. května od 19.00 hod
Společenská večeře pořádaná I. chirurgickou klinikou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecnou fakultní nemocnicí
v Praze a Traumatologicko-ortopedickou sekcí ČAS pro zájemce z řad účastníků XXII. pražských chirurgických dnů 2015.
Staropražský restaurant Baráčnická rychta na pražské Malé Straně (Praha 1 – Malá Strana, Tržiště 23/555).
Program
• Oficiální zahájení
• Hudební program
• Bufetová večeře s nápojovým servisem v originální staropražské hospodě
• Prezentace vín z Velkopavlovické oblasti a další…
Společenská večeře není součástí programu XXII. pražských chirurgických dnů 2015 a koná se mimo program
kongresu.
Pro účast na společenské večeři je nutné si koupit vstupenku.
Zbývající vstupenky bude možné si koupit v registračním centru kongresu do 18. května 14.00 hod. (počet vstupenek je však
limitován kapacitou prostor restaurantu Baráčnická rychta, v němž se společenský večer koná).
Cena vstupenky 375 Kč (zahrnuje DPH).
Dostupnost
Pro ty, kteří s námi nepojedou z hotelu Clarion autobusy DP HMP ….
Nejpohodlněji se do restaurantu Baráčnická rychta dostanete tramvají č. 22 (zastávka Malostranské náměstí) a odtud 400 m
pěšky: podchodem v Hartigovském paláci v levém horním rohu náměstí a dále po ulici Tržiště.
Organizační zajištění kongresu
Organizátor
Congress Prague, s.r.o., se sídlem Nad Obcí I/24, 140 00 Praha 4, tel.: 241 445 815, fax: 241 445 806
Koordinátoři pro registraci a ubytování:
Michaela Mottlová, Lucie Helešicová, Michaela Trčková, Petra Revická, e-mail: [email protected], GSM: 607 948 924
Koordinátoři pro organizaci, program a doprovodnou výstavu firem:
Pavel Revický, Roman Bolek a Jakub Dušek, e-mail: [email protected], GSM: 724 264 870
Registrace na kongresu
Registrační centrum – foyer Lobby, 3. poschodí Clarion Congress Hotel Prague
Provoz: 17. května: 18.00 – 21.00
18. května: 07.00 – 18.00
19. května: 07.30 – 13.30
Ostatní pravidla pro účast na kongresu
• Při registraci na místě se k platnému registračnímu poplatku účtuje doplatek 100 Kč.
• Vstupovat do kongresových sálů, na doprovodnou výstavu firem a čerpat ostatní služby určené účastníkům kongresu je
možné výlučně s platným registračním průkazem.
• Pořadatel a organizátor kongresu žádají účastníky, aby v kongresových prostorách Clarion Congress Hotel Prague nenechávali bez dozoru osobní věci, doklady, cennosti, notebooky, mobilní telefony apod. Pořadatel a organizátor kongresu
nenesou žádnou odpovědnost v případě jejich ztráty, odcizení nebo poškození. Věci a materiály vnesené nebo odložené
účastníkem kongresu v kongresových prostorách Clarion Congress Hotel Prague nejsou předmětem majetkového ani jiného
pojištění.
• Všem účastníkům bude ve foyer Lobby (3. poschodí) po celou dobu kongresu k dispozici šatna s obsluhou.
• Bez výslovného souhlasu pořadatele nebo organizátora kongresu není dovoleno pořizovat záznamy (zvukem, obrazem)
prezentací přednášených v kongresových sálech.
• V mimopracovní době kongresu jsou kongresové sály uzamčeny.
• Ve všech prostorách Clarion Congress Hotel Prague určených pro kongres je přísný zákaz kouření.
Program kongresu
REGISTRACE, DOPROVODNÁ VÝSTAVA, ORGANIZACE
(foyer Lobby, 3. poschodí)
Neděle 17. května
18.00 – 21.00 Registrace (foyer Lobby, 3. poschodí)
18.00 – 22.00 Instalace doprovodné výstavy (Meridian, foyer Lobby, 3. poschodí)
18.00 – 20.00 Instalace posterové sekce (foyer Lobby, 3. poschodí)
Pondělí 18. května
07.00 – 08.30 Instalace doprovodné výstavy (Meridian, foyer Lobby, 3. poschodí)
07.00 – 09.00 Instalace posterové sekce (foyer Lobby, 3. poschodí)
09.00 – 17.00 Doprovodná výstava (Meridian, foyer Lobby, 3. poschodí)
09.00 – 17.00 Posterová sekce (foyer Lobby, 3. poschodí)
17.00 – 17.30Výdej certifikátů za jednodenní účast 18. května
Úterý 19. května
09.00 – 13.00 Doprovodná výstava (Meridian, foyer Lobby, 3. poschodí)
09.00 – 13.00 Posterová sekce (foyer Lobby, 3. poschodí)
12.00 – 13.30Výdej certifikátů
SEKCE LÉKAŘŮ
(KS Zenit, 3. poschodí)
09.00 – 09.15
09.15 – 10.45
Zahájení
1. PROGRAMOVÝ BLOK
Téma: Komplikace anastomóz GIT – horní GIT
Předsedající: Krška Z., Kothaj P., Loveček M.
Komplikace střevních anastomóz
Kothaj P.
FNsP F.D. Roosevelta, Banská Bystrica, SR
Časné a pozdní komplikace ruční a polomechanické staplerové nitrohrudní
ezofagogastrické anastomozy
Haruštiak T., Pazdro A., Šnajdauf M., Lischke R.
III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol, Praha
Komplikace anastomóz po resekčních výkonech na jícnu a žaludku
Vrba R.1/, Neoral Č.1/ , Aujeský R.1/, Stašek M.1/, Vomáčková K.1/ , Černá M.2/
1/
I. chirurgická klinika FN Olomouc
2/
Radiologická klinika FN Olomouc
Totální gastrektomie a rizikové faktory dehiscence anastomózy
Pazdro A., Šnajdauf M., Haruštiak T., Pafko P., Lischke R.
III. chirurgická klinika 1. LF UK Praha a FN Motol
Vliv pankreatojejunální anastomózy na morbiditu, mortalitu a délku hospitalizace
u resekcí pro vývodový karcinom hlavy pankreatu
Loveček M., Skalický P., Klos D., Neoral Č., Havlík R.
I. chirurgická klinika FN Olomouc
Zánětlivé komplikace a pankreatická píštěl u nemocných podstupujících
pankreatoduodenektomii
Skalický P., Loveček M., Tesaříková J., Lovečková Y., Kolář M., Havlík R., Neoral Č.
I. chirurgická klinika FNOL a LF UP Olomouc
Biliární leak a jeho řešení po HJA pro poranění žlučových cest
Malý T., Loveček M., Skalický P., Klos D., Havlík R., Neoral Č., Köcher M., Černá M.
I. chirurgická klinika, Radiologická klinika FN Olomouc
10.45 – 11.00
Přestávka s kávou
11.00 – 12.10
2. PROGRAMOVÝ BLOK
Téma: Komplikace anastomóz GIT – dolní GIT a pooperační peritonitida
Předsedající: Ulrych J., Adámková V.
Post-operative peritonitis
Sartelli M. Department of Surgery, Macerata Hospital, Italy
Specifika pooperační peritonitidy z pohledu mikrobiologa
Adámková V.
Klinická mikrobiologie a ATB centrum 1. LF UK a VFN, Praha
Biochemická diagnostika pacientů s peritonitidou
Brodská H.
ULBLD 1. LF UK a VFN, Praha
Komplikace kolorektálních anastomóz, onkologické výsledky
Levý M., Trubač M., Pevná P., Jaremenko P., Šimša J.
Chirurgická klinika 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice, Praha
Řešení leaku po robotické LAR
Rejholec J., Moravík J., Maleček R., Tschakert D.
Centrum robotické chirurgie KZ Ústí n. L., Chirurgické oddělení nemocnice Děčín o.z.
12.10 – 13.00
Přestávka na oběd
13.00 – 14.15
3. PROGRAMOVÝ BLOK
Téma: Chirurgická onemocnění tenkého střeva
Předsedající:Oliverius M., Kasalický M., Lukáš K.
Nádory tenkého střeva
Krška Z., Hoskovec D., Ulrych J., Škrha J., Šváb J.
I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK, Praha
Transplantace tenkého střeva
Oliverius M.
Klinika transplantační chirurgie, IKEM, Praha
Problematika Crohnovy choroby tenkého střeva
Lukáš K.
IV. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze
Laparoskopicky asistované intestinální resekce u nemocných s nespecifickými
střevními záněty
Kasalický M.1,2/, Koblihová E.1/, Kalvach J.1/, Lukáš M.3/
1/
Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN v Praze
2/
Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Trnavská Univerzita, Trnava
3/
ISCARE, Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty, Praha
Konsiliární chirurgické řešení komplikací anastomóz a iatrogenního poranění
tenkého střeva
Klos D., Halama J., Skalický P., Loveček M., Neoral Č.
I. chirurgická klinika FN a LF UP, Olomouc
14.15 – 14.30
14.30 – 15.30 4. PROGRAMOVÝ BLOK
Sponzorované firemní přednášky
Erivedge – průlom v léčbě lokálně pokročilých forem basaliomu
Nováková L.
Přednáška je podporovaná firmou Roche
Maligní melanom a nové možnosti jeho léčby
Nováková L.
Přednáška je podporovaná firmou Roche
Novinky v komplexním pojištění lékařů od Pojišťovny VZP, a.s.
Kovalčíková J.
Přednáška je podporována VZP
15.30 – 15.45 Přestávka s kávou
Téma: Kožní nádory – komplexní interdisciplinární pohled
Předsedající: Krajsová I., Šuk J.
Maligní melanom z pohledu dermatologa
Krajsová I.
Dermatovenerologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha
Elektivní a terapeutická exenterace inguiny u maligního melanomu
Šuk J.1/, Schwarzbacherová I.1/, Staňková Š.1/, Kimleová K.1/, Krajsová I.2/, Šuková T.2/
1/
I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN, Praha
2/
Dermatovenerologická klinika VFN, Praha
Plastický chirurg u rozsáhlých kožních nádorů
Staňková Š.
Kožní nádory – přehled a základní problematika
Kimleová K.1/, Krajsová I.2/
1/
2/
Dermatovenerologická klinika VFN, Praha
19.30
Společenská večeře s programem
Úterý 19. května
08.30 – 10.00
6. PROGRAMOVÝ BLOK
Téma: Sportovní úrazy
Předsedající:Třeška V., Höschlová K., Burget F.
Horská letecká záchrana v alpských lyžařských střediscích
Höschlová K.
Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje; Centre Médical d’Avoriaz, Mt. Blanc Helicopteres,
Francie; Záchranná služba ASČR Praha-Západ; Společnost horské medicíny; Katedra urgentní
medicíny IPVZ, Praha; 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Poranění periferních cév
Třeška V., Moláček J., Čertík B., Houdek K.
Chirurgická klinika FN Plzeň
Ortostatický šok u pacientů po dlouhodobém visu v sedacím úvazu
Burget F.
I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN v Praze
Sportovní poranění jater na Chirurgické klinice FN Plzeň 2010 – 2014
Fichtl J.1/, Třeška V.1/, Skalický T.1/, Liška V.1/, Tupý R.2/
1/
Chirurgická klinika FN Plzeň
2/
Klinika zobrazovacích metod FN Plzeň
Septické komplikace u nitrohrudních poranění
Vyhnánek F., Jírava D., Očadlík M.
Chirurgická klinika 3. LF UK, Praha
Závažná cévní poranění v souvislosti se sportovními aktivitami
Moláček J., Třeška V., Čertík B., Šulc R., Houdek K., Baxa J., Duras P.
Chirurgická klinika FN v Plzni
Aktuální zranění na halovém mistrovství světa v ledním hokeji 2015
Baňař P., Matek J.
10.00 – 10.15
10.15 – 10.45
7. PROGRAMOVÝ BLOK
Sponzorované firemní přednášky
Aktuální arsenál hemostatik
Škaryd A.
Chirurgické centrum, Krajská nemocnice Liberec, a.s.
Přednáška je podporovaná firmou Baxter Czech
10.50 – 11.50
8. PROGRAMOVÝ BLOK
Téma: Komoce mozku – interdisciplinární pohled – round table
Předsedající: Zeman M., Plas J., Růžička E., Klener J., Džupinková M.
Panelová diskuze na téma komoce mozková za přítomnosti obecného chirurga,
neurochirurga, neurologa, právníka
Úvod: Commotio cerebri, současný náhled
Doc. MUDr. Ing Jaroslav Plas, CSc
Neurochirurgická klinika ÚVN a 1. LF UK, Praha
Commotio cerebri- pohled neurologa
Prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc
Neurologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha
Commotio cerebri- stanovisko neurochirurga
Prim. MUDr. Klener Jan PhD, MUDr. Tomáš Robert
Neurochirurgické odd. Nemocnice Na Homolce Praha
Forenzní přístup k hodnocení závažnosti difuzního poranění mozku
Vajtr D.1/, Matek J.2/
1/
Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN v Praze
2/
Otřes mozku z pohledu právníka
Džupinková M.
Všeobecná fakultní nemocnice
Ambulantní neurorehabilitace
Lippert-Grüner M., Maršálková A.
Klinika rehabilitačního lékařství VFN a 1. LF UK v Praze
Téma: Varia
Předsedající: Ulrych J., Kraus J.
Kritické místo cyklodopravy v Praze
Kraus J., Kudrna K., Burget F.
Liečba zlomenín distálneho rádia 23-C podľa AO – naše skúsenosti
Fábry V., Krempaský M., Ridoško J.
Odd. úrazovej chirurgie FN Trenčín, SR
Poranění Achillovy šlachy – lze léčit konzervativně?
Foltán O.
Uzávěr laparotomie podle evidence based medicine
East B.1/, Muysoms F.2/, Hoch J.1/
1/
Chirurgická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha, ČR
2/
Surgery department AZ Maria Middelares Hospital, Ghent, Belgie
Infarkt sleziny – raritní náhlá příhoda břišní
Sirový M., Pospíšil J., Jurčinová D.
Chirurgické oddělení Oblastní nemocnice Jičín
Open abdomen jako následek anastomotické komplikace na trávicím traktu
– kazuistiky
Bébarová L., Stašek M., Řezáč T., Klementa I., Neoral Č.
I. chirurgická klinika LF UP a FN Olomouc
13.00 – 13.10 Zhodnocení a závěr kongresu
Krška Z.
Konference ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ NELÉKAŘSKÝCH PROFESÍ (KS Nadir, 3. poschodí)
09.00 – 09.15 Zahájení programu
Svobodová D.
09.15 – 10.45
1. PROGRAMOVÝ BLOK
Předsedající: Dolejší L., Opatřilová G.
Historické mezníky světového ošetřovatelství
Škochová D., Zachová V., Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Péče o pacienta s jejunostomií
Grigárková S., Fakultní nemocnice Olomouc
Crohnova choroba a její specifika
Souhradová E., Brodníčková K., I. chirurgická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
Infekční komplikace v hrudní chirurgii z pohledu sestry
Škůrková Z., Vojáčková I., Fakultní nemocnice Olomouc
11.00 – 12.10
2. PROGRAMOVÝ BLOK
Předsedající:
Škochová D., Jindráková M.
Katameniální pneumothorax
Kohutková N., Naftová G., Fakultní nemocnice Olomouc
Sestra a hojení ran
Jerhotová T., Mitášová V., I. chirurgická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
Efektivní terapie exudátu
Čurdová K., Součková M., I. chirurgická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
Zdravotnická rizika a migrace
Polanecký V., IPVZ Praha
12.10 – 13.00 Přestávka na oběd
13.00 – 14.15
3. PROGRAMOVÝ BLOK (Sponzorované firemní přednášky)
Předsedající: Camprová P., Illková L.
Hydroterapie
Červinková K., Hartmann – Rico
Účinná zbraň na biofilm
Nováková M., ConvaTec Česká republika
Esteem CMT
Hamrová M., ConvaTec Česká republika
14.15 – 14.30
14.30 – 15.45
4. PROGRAMOVÝ BLOK
Předsedající:Trnková H., Poledníková B.
Zdravotnictví optikou nového občanského zákoníku II.
Široká L., Šustek & Co., advokátní kancelář
Melanom – skryté nebezpečí
Špičková M., Menyházová D., I. chirurgická klinika, Fakultní nemocnice Olomouc
Stručný přehled transplantací
Michňová M., Kaiferová J., Fakultní nemocnice Hradec Králové
19.30
Společenská večeře s programem
Úterý 19. května
Předsedající: Čurdová K., Brzicová V.
Sportovní úrazy na trumatologickém oddělení
Malíková M, Navrátilová J., I. chirurgická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
Aj nevinná sánkovačka sa môže zmeniť na boj o život
Marková K., Matúšová A., Kirková Z., Oddelenie úrazovej chirurgie, Fakultná nemocnica Trenčín
Ergoterapie na traumatologickém odděleníÍ
Uhlířová J., Nováková P., Klinika rehabilitačního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
a 1. LF UK
Ambulantní rehabilitace pro pacienty s traumatickým poškozením mozku
Lippert-Grüner M., Západočeská univerzita Plzeň a Gemeinnützige Therapiezentren Bonn GmbH
Předsedající: Součková M., Výborná J.
Bezpečí v našich rukách
Zachová V., Škochová D., Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Charcotova osteoartopatie
Hachová I., Šabatová., Ortopedická klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové
Komplikace léčby Warfarinem na traumatologickém oddělení
Brzicová V., I. chirurgická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
11.45 – 12.00 Závěr programu
Škochová D.
POSTEROVÁ SEKCE
(Kongresové foyer, 3. poschodí)
1.
Jubilejní světový kongres International College of Surgeons
Novák K., Vokurka J., Šebor J., Vokurková J., Hájek Mar., Červinka V., Malý I., Krška Z., Levý Z.,
Kindelmann L.
Česká sekce ICS, Praha
2.
Transanální endoskopická mikrochirurgie a karcinom rekta
Starý L., Vysloužil K., Klementa I., Zbořil P., Skalický P., Neoral Č.
I. chirurgická klinika, FN Olomouc
3.
Přínos PET/CT v diagnostice a léčbě karcinomu jícnu
Vomáčková K., Neoral Č., Aujeský R., Vrba R., Stašek, M.
I. chirurgická klinika, fakultní nemocnice Olomouc
4.
Ileus tenkého střeva, diagnostika a léčba
Zbořil P., Skalický P., Klementa I., Neoral Č.
I. chirurgická klinika FN a LF UP Olomouc
5.
Markery podílející se na angiogenezi a vzniku metastáz u adenokarcinomu
Tesaříková J.1/, Skalický P. 1/, Loveček M. 1/, Neoral Č. 1/, Škarda J. 2/, Kolář Z. 2/
1/
I. chirurgická klinika LF UP a FN Olomouc, 2/Ústav klinické a molekulární patologie LF UP a FN Olomouc
SBORNÍK ABSTRAKT
sekce lékařů
Komplikácie črevných anastomóz
Kothaj P.
Fakultná nemocnica F. D. Roosevelta Banská Bystrica, Slovensko
Problém:
Komplikácie črevných anastomóz sú reprezentované ich stenózou alebo dehiscenciou. Stenóza anastomózy sa prejavuje
rôznym stupňom črevnej obštrukcie a prejavuje sa v neskoršom pooperačnom období. Dehiscencia anastomózy sprevádzaná únikom črevného obsahu do peritoneálnej dutiny alebo pod panvové dno máva rôzny spôsob manifestácie – od
včasnej, dramatickej a klinicky zjavnej manifestácie, až po neskoré prejavy ťažko odlíšiteľné od iných pooperačných infekčných komplikácií. Preto v literatúre reportované incidencie anastomotického leaku tak významne varírujú.
Cieľ a metóda:
Účelom zhodnotenia viacerých publikovaných randomizovaných klinických štúdií o komplikáciách črevných anastomóz a
ich metaanalýz je zhodnotiť súčasný stav vedomostí o tomto probléme, za účelom stanovenia presnej incidencie a spôsobov prezentácie anastomotických leakov, ako aj stanovenia účinných spôsobov predchádzania
a liečby týchto komplikácií.
Výsledky:
Pri porovnávaní najnovších randomizovaných klinických štúdií a metaanalýz sme dospeli k týmto záverom: Výskyt anastomotického leaku varíruje v literatúre medzi 2% - 10% a závisí od typu anastomózy – pri nízkych ileorektálnych, ileoanálnych a koloanálnych anastomózach je výskyt až 23% a doporučuje sa vždy protektívna stómia, ktorá znižuje mortalitu na z
12% na 2%. Doba diagnózy anastomotického leaku je u klinicky zjavných v priemere na
7. pooperačný deň, u tých ktoré sa zistia až rádiologicky je to v priemere na 16. deň. Kým pri zisťovaní dehiscencie kolorektálnej anastomózy kontrastná klyzma pomôže v 40%, CT sken až v 89% prípadov. Dehiscencia kolorektálnej anastomózy
pri karcinóme rekta zvyšuje rekurenciu ochorenia ako aj prežívanie pacientov. Z pohľadu EBM kým randomizované klinické
štúdie v rokoch 1986 a 1991 ukazovali nesignifikantný rozdiel medzi ručne šitou
a mechanickou anastomózou v mortalite, morbidite a výskyte anastomotického leaku, štúdie v roku 2010 už zistili špecifické rozdiely v závislosti od typu anastomózy: pri ileokolických anastomózach je u staplovaných anastomóz nižšie %
leaku (p=0.02), ale rovnaký výskyt iných komplikácií (mortalita, doba hospitalizácie) ako u ručne šitých. Pri Crohnovej
chorobe je nižší výskyt reoperácií pri mechanickej anastomóze ako po ručne šitej (18% vs 49%), rovnaké percento leaku
(7%) pri oboch spôsoboch šitia a menšie % leaku pri anastomózach side-to-side. U kolorektálnych anastomóz je výskyt
leakov rovnaký po ručne šitých aj mechanických anastomózach (klinicky zjavné leaky 7% vs 7%, rádiologicky zistené
leaky 13% vs 13%), nerovnaké sú však čas operácie a výskyt pooperačných striktúr (mechanické 8%, ručne šité 2%).
Pri anastomózach vykonávaných pre traumu sa ukázal vyšší výskyt leaku u staplovaných anastomóz ako u ručne šitých,
tieto štúdie však nie sú randomizované (sú to štúdie z rokov 1991 a 2001). Hladina 1a EBM doporučuje pri pravostrannej
hemikolektómii pre karcinóm použitie staplovanej side-to-side ileokolickej anastomózy. Hladina 1a EBM ukazuje, že pre
kolorektálnu anastomózu sú mechanická a ručne šitá anastomóza rovnocenné. Hladina 1b EBM predpokladá, že staplovaná side-to-side anastomózy je výhodnejšia pri resekcii pre Crohnovu chorobu. Hladina 3 EBM predpokladá, že ručne šitá
anastomóza tenkého čreva po jeho resekcii spôsobuje menší výskyt leaku než stapling technika. Rizikovosť bakteriálnej
kontaminácie anastomózy spočíva nielen v riziku infekcie okrajov, ale najmä v pôsobení kolagenázy produkovanej baktériami a zdôrazňuje sa význam predoperačnej špecifickej bakteriálnej dekontaminácie čreva. Pri operáciách pre IBD sú
rizikovými faktormi dehiscencie kolorektálnej anastomózy histologicky pozitívne okraje, predoperačná hladina albumínu
pod 3g/dl, perioperačná strata krvi nad 200 ml, operačný čas nad 200 minút a potreba krvnej transfúzie. Ak je prítomných
3 a viac rizikových faktorov, doporučuje sa vykonať protektívnu stómiu. Doporučovaný liečebný postup pri dehiscencii
kolorektálnej anastomózy závisí od klinických prejavov a prítomnosti drénu pri nej. Pri akýchkoľvek známkach infekcie je
indikovaná toaleta a drenáž panvy resp. peritoneálnej dutiny (v prípade abscesu panvy srkavá drenáž) a vykonanie protektívnej ileostómie na 3 – 6 mesiacov.
Závery:
Rizikové faktory dehiscencie stále zostávajú ischémia okrajov a tenzia spojenia, ktorým sa treba vyhnúť mobilizáciou
čreva, pri ľavostranných kolických resekciách sa doporučuje mobilizácia lienálnej flexúry. U rizikových anastomóz treba
intenzívnejší chirurgický surveillance, lebo anastomotické leaky sa môžu demaskovať až po prepustení pacienta z nemocnice.
Časné a pozdní komplikace ruční a polomechanické staplerové nitrohrudní ezofagogastrické anastomozy
Haruštiak T., Pazdro A., Šnajdauf M., Lischke R.
III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol, Praha
Úvod:
Literární data ukazují, že ezofagektomie s krční ezofagogastrickou anastomozou konstruovanou polomechanicky užitím
lineárního stapleru má nižší riziko vzniku časné insuficience a pozdní striktury anastomozy ve srovnání s ručně šitou
spojkou. Zda-li je tento rozdíl patrný i u nitrohrudní anastomozy je z literatury méně zřejmé. Cílem této práce je srovnání
chirurgických výsledků ručně šité a polomechanické lineárně staplerové nitrohrudní ezofagogastroanastomozy.
Metodika:
Provedli jsme retrospektivní analýzu prospektivně zbíraných dat všech pacientů, kteří podstoupili transtorakální resekci
jícnu s ručně šitou (R) nebo polomechanickou lineárně staplerovou (S) nitrohrudní ezofagogastroanastomozou (EGA) pro
neoplazii jícnu v letech 2005 – 2012. Integrita anastomozy byla rutinně vyšetřována kontrastní ezofagografií 7. pooperační den. Insuficience anastomozy byla radiologicky a klinicky klasifikována jako nezávažná nebo závažná. Hodnotili jsme
celkovou incidenci insuficience anastomozy, incidenci závažné insuficience anastomozy, pooperační morbiditu, mortalitu,
délku hospitalizace a incidenci endoskopicky definované pozdní striktury anastomozy. Univariační a multivariační analýzou jsme hodnotili předoperační a operační rizikové faktory insuficience a striktury anastomozy.
Výsledky:
Resekci jícnu s hrudní EGA jsme provedli u 415 pacientů, z toho 134 pacientů mělo ručně šitou a 281 pacientů polomechanickou anastomozu. Insuficienci anastomozy jsme zjistili u 56 nemocných (13.4%) , signifikantně častěji po ručně šité
anastomoze ve srovnání s polomechanickou (21% proti 10%, p=0.02). Incidence závažné insuficience nebyla signifikantně rozdílná (9% po R proti 5.7% po S, p=0.216). Celková morbidita, hospitalizační mortalita ani délka hospitalizace
nebyly ovlivněny technikou anastomozy. Kontrolní gastroskopii jsme provedli u 248 pacientů (60%). Strikturu anastomozy
jsme detekovali u 24 pacientů (9.7%), významně častěji u ručně šité anastomozy ve srovnání s polomechanickou (20%
proti 6.3%, p=0.002). Multivariační analýzou předoperačních a operačních proměnných jsme jako rizikový faktor celkové
insuficience anastomozy identifikovali obezitu a techniku ručně šité anastomozy; nenalezli jsme žádný rizikový faktor
predikující závažnou insuficienci anastomozy a jako rizikový faktor pozdní striktury anastomozy jsme identifikovali jenom
techniku ručně šité anastomozy.
Závěr:
Naše retrospektivní studie prokázala, že polomechanická nitrohrudní ezofagogastrická anastomoza je výhodnější ve
srovnání s tradiční ručně šitou anastomozou pro nižší celkovou incidenci insuficience anastomozy a nižší tendenci k vývoji
pozdní striktury. Považujeme jí za preferovanou metodu nitrohrudní spojky.
Komplikace anastomóz po resekčních výkonech na jícnu a žaludku
Vrba R.1/, Neoral Č.1/ , Aujeský R.1/, Stašek M.1/, Vomáčková K.1/ , Černá M.2/
1/
I. chirurgická klinika FN Olomouc, 2/Radiologická klinika FN Olomouc
Autoři ve svém sdělení prezentují výskyt komplikací u anastomóz na horní etáži zažívacího traktu po resekčních a rekonstrukčních výkonech pro maligní onemocnění jícnu a žaludku. Na sestavě nemocných operovaných na I. chirurgické klinice
FN Olomouc pro karcinom jícnu transtorakálním a transhiatálním přístupem jsou referovány komplikace anastomózy
konstruované v hlubokém krčním prostoru. U nemocných s karcinomem žaludku jsou popisovány komplikace anastomózy
po totální, subtotální a proximální gastrektomii. V prezentaci je popisována klinická symptomatologie, diagnostika a
terapie komplikací anastomóz uvedených malignit.
Totální gastrektomie a rizikové faktory dehiscence anastomózy
Pazdro A., Šnajdauf M., Haruštiak T., Pafko P., Lischke R.
III. chirurgická klinika 1. LF UK Praha a FN Motol
Úvod:
Dehiscence anastomózy po totální gastrektomii (TGE) je závažná a život ohrožující komplikace. Identifikace předoperačních a operačních rizikových faktorů může mít vliv na výsledek operace.
Cíl:
Cílem této studie bylo identifikovat rizikové faktory, které mohou být spojené s dehiscencí anastomózy po TGE.
Metoda:
Provedli jsme retrospektivní analýzu po sobě jdoucích pacientů, kteří podstoupili TGE pro malignitu za 15 let (od 1998 do
2012). Rizikové faktory jsme hodnotili ve dvou skupinách - předoperační komorbidity jako diabetes melitus (DM), ischemická choroba srdeční (ICHS), infarkt myokardu (IM) a CHOPN stadia II a vyšším a operační rizika jako je způsob obnovení
kontinuity trávicího traktu (Roux-Y esofagojejunoanastomóza versus rekonstrukce Omega kličkou), lokalizace anastomózy
(nitrohrudní proti nitrobřišní), technika anastomózy (ručně šitá proti staplerová) a splenektomie. Únik z anastomózy byl
identifikován radiologicky na rutinním pooperačním polykacím aktu 7. pooperační den nebo, v případě klinického podezření, na urgentním CT vyšetření.
Výsledky:
Ve sledovaném období bylo provedeno 215 totálních gastrektomií u 84 žen (39%) a 131 mužů (61%), s průměrným
věkem 62 let (rozmezí 28-85). Celková mortalita (in-hospital mortality) byla 3,19% (n = 7) a únik z anastomózy byl
identifikován u 35 nemocných (16,3%).
Přítomnost diabetu u 46 pacientů (21,4%) ve srovnání s 167 pacientů bez DM (78,6%) byla spojen se statisticky významným zvýšení počtu dehiscencí anastomózy (26,7% oproti 12,7%, p = 0, 02). Neidentfikovali jsme žádný jiný signifikantní
rozdíl v předoperačních komorbiditách ve vztahu k nedostatečnosti anastomózy. Typ Roux Y rekonstrukce (n = 185,
86,1%) ve srovnání s Omega kličkou s Braunovou anastomózou (n = 30, 13,9%) byla významně zatížen vyšší přítomností
dehiscence anastomózy (18,3% oproti 6,9 %, p = 0,048). Splenektomie byla provedena v 72 případech (33,5%). Nedostatečnost anastomózy byla častější u pacientů se splenektomii než bez ní (22,7% oproti 12,4%, p = 0.046). Nebyl prokázán
žádný vztah mezi lokalizací anastomózy a technikou její konstrukce a dehiscencí anastomózy.
Závěr:
Statisticky signifikantní negativní význam pro hojení anastomózy jsme v našem souboru prokázali u pacientů s diabetem
(p=0,02) dále u nemocných s provedenou splenektomií (p=0,046) a u rekonstrukce podle Rouxe Y (p=0,048) která je
považována za „více standardní“ použití Omega kličky s Braunovou anastomózou.
Vliv pankreatojejunální anastomózy na morbiditu, mortalitu a délku hospitalizace u resekcí pro vývodový
karcinom hlavy pankreatu
Loveček M., Skalický P., Klos D., Neoral Č., Havlík R.
I. chirurgická klinika FN Olomouc, přednosta prof. MUDr. Č. Neoral, CSc.
Úvod:
Pankreatojejunální anastomóza (PJA) je označována za „Achillovu patu“ pankreatoduodenektomie. Pankreatická píštěl
(PF) je její obávanou komplikací. Charakter, závažnost a způsob její léčby odráží klasifikace podle ISGPF. Pro objektivní
hodnocení komplikací je využita klasifikace Clavien-Dindo.
Cíl:
Porovnat výsledky standardizované konstrukce PJA na současné skupině pacientů oproti původní nestandardizované
technice. Implementace objektivních kritérií pro hodnocení krátkodobých výsledků chirurgické léčby.
Metodika:
Srovnání vlastní sestavy pacientů radikálně operovaných pro PDAC v letech 2006-2009 (A) nestandardizovanou technikou
PJA se sestavou se standardizovanou technikou konstrukce PJA (duct to mucosa, 2 vrstevná, jednotlivé stehy) v letech
2013-2015 (B). Pro klasifikaci PF jsou použita kritéria podle ISGPF u skupiny B. Skupina A je hodnocena retrospektivně,
skupina B prospektivně včetně aplikace CD klasifikace.
Výsledky:
Skupina A: n=60, všichni PJA. Mortalita 1 (1,7%), morbidita (s vědomím nepřesnosti retrospektivního hodnocení) 48,3%.
CD: I 4 (13,8%), II 14 (48,3%) IIIa 3 (10,3%) IIIb 7 (24,1%) IV 0, V 1 (3,4%). Klinicky relevantní pankreatická píštěl: 3 (5%)
= PFC. Reoperace 8/60 (25%), dokončení pankreatektomie 3/60 (5%) (mortalita 1/3). Délka hospitalizace byla průměrně
16,77 dne (10-45), medián 14,5. Délka hospitalizace u nemocných s píštělí: jeden nemocný zemřel 6. den po primární
operaci a 2. den po salvage pancreatectomy, zbývající 2 měli délku hospitalizace 30 a 45 dnů.
Skupina B: n=32, všichni PJA standardizovanou technikou. Mortalita 0, morbidita 16 (50%). CD prospektivně: I 3 (18,7%),
II 13 (81,3%), IIIa 0, IIIb 0, IV 0, V 0. Pankreatická píštěl dle ISGPF (trojnásobná hodnota ams v sekretu z drénu 3. a další
dny): PFA 3 (9,3%), PFB 0, PFC 0. Reoperace 0. Délka hospitalizace prům. 13,12 dne (8-31), medián 12. Nekomplikovaní
prům. 10,5 dne (8-13), medián 11. Komplikovaní prům. 15,62 dne (10-31), medián 14. Délka hospitalizace u nemocných s
píštělí prům. 12 dnů (8-14), medián 14 dnů.
Diskuse:
Standardizovaným způsobem konstrukce PJA bylo docíleno ve skupině nemocných podstupujících pankreatoduodenektomii pro PDAC významné redukce výskytu závažné pankreatické píštěle, redukce komplikací plynoucí z píštěle, eliminace
reoperací a reintervencí vůbec. Došlo ke zkrácení doby hospitalizace. Aplikací CD klasifikace byl dosažen reálný přehled
o komplikacích, které jsou v aktuální sestavě prakticky jen méně závažné (stupeň I a II). K prodloužení hospitalizace u
nemocných s komplikací došlo u 12-ti (75%) o 5,25 dne oproti mediánu hospitalizace. Na prodloužení hospitalizace měly
vliv jiné komplikace než plynoucí z PJA (4x opožděná evakuace žaludku: 17,21,25,31 dnů).
Závěr:
Standardizace konstrukce PJA vedla k významnému zlepšení výsledků chirurgické léčby nemocných s resekabilním PDAC
hlavy pankreatu na našem pracovišti.
Zánětlivé komplikace a pankreatická píštěl u nemocných podstupujících pankreatoduodenektomii
Skalický P., Loveček M., Tesaříková J., Lovečková Y., Kolář M., Havlík R., Neoral Č.
I. chirurgická klinika FNOL a LF UP Olomouc
Úvod:
Zatímco mortalita pacientů podstupujících pankreatoduodenektomii v high-volume centrech klesla na úroveň 0-3%,
morbidita spojená s tímto výkonem je nadále vysoká (27-47%).Infekční komplikace se přitom podílí na morbiditě značnou mírou. V této souvislosti je diskutován vliv předoperační drenáže žlučových cest na bakteriální kontaminaci žluči a
související riziko vzniku pankreatické píštěle.
Soubor pacientů a metody:
Do studie bylo zařazeno celkem 100 pacientů, u kterých byla v období let 2012-2014 provedena pravostranná pankreatoduodenektomie. Pacienti byli prospektivně sledováni a byla u nich vyhodnocena pooperační morbidita se zaměřením
na výskyt pankreatické píštěle a pooperačních infekčních komplikací. U všech 100 nemocných byl proveden peroperační
odběr žluči na kultivaci. 69 z těchto pacientů mělo předoperačně provedenu drenáž žlučových cest. Byla provedena ana-
lýza výskytu jednotlivých patogenů obsažených ve žluči včetně in vitro stanovené antibiotické rezistence. Současně byl
vyhodnocen vliv bakteriální kontaminace žluči na incidenci pankreatické píštěle, pooperačních zánětlivých komplikací
(nitrobřišní abscesy, ranné infekce, pneumonie, močové infekce) a délku hospitalizace.
Výsledky:
Pozitivní kultivace odebrané žluči byla u 77 pacientů. Většina z nich měla provedenu předoperační drenáž žlučových cest
(68 vs. 9 pacientů), naproti tomu ve skupině pacientů s negativní kultivací byla předoperační drenáž provedena pouze
u jednoho z nich (1 vs. 22 pacientů). V našem souboru nebyl pozorován rozdíl v riziku vzniku pankreatické píštěle mezi
pacienty s pozitivní (13/77) a negativní kultivací žluči (6/23). Byl zjištěn statisticky signifikantní rozdíl ve výskytu pooperačních zánětlivých komplikací mezi skupinami pacientů s pozitivní a negativní kultivací – ranné infekce (22/77 vs. 4/23),
pneumonie (13/77 vs. 2/23), močové infekce (15/77 vs. 2/23). Obdobně byla prokázána delší doba hospitalizace ve skupině pozitivní kultivace žluči (průměr 19,65 vs. 16,26 dne).
Závěr:
Infekční komplikace se zásadně podílejí na pooperační morbiditě nemocných podstupujících pankreatoduodenektomii,
přičemž vysoký podíl tvoří endogenní infekce se zdrojem v oblasti žlučových cest. Předoperační drenáž žlučových cest
zvyšuje riziko bakteriální kolonizace žluči a následných pooperačních zánětlivých komplikací, a proto je nutno k indikaci
předoperační drenáže přistupovat racionálně. Vzhledem k poměrně vysoké antibiotické rezistenci bakteriálních patogenů
se jeví jako vhodný peroperační odběr vzorku žluči na kultivaci jako podklad pro časnou cílenou terapii v případě výskytu
infekčních komplikací.
Biliární leak a jeho řešení po HJA pro poranění žlučových cest
Malý T., Loveček M., Skalický P., Klos D., Havlík R., Neoral Č., Köcher M., Černá M.
I. chirurgická klinika, Radiologická klinika FN Olomouc
Cíl:
Prezentace vlastního souboru poranění žlučových cest v letech 2005-2014,které byly řešeny rekonstrukcí pomocí HJA.
Materiál a metoda:
V letech 2005-2014 byla provedena rekonstrukce žlučových cest pomocí HJA sec. Roux pro jejich poranění celkem 26. V
7 případech se jednalo o muže, v 19 případech o ženy. Ve dvou případech došlo k poranění při klasické cholecystektomii,
23x byly žlučové cesty poraněny při laparoskopické cholecystektomii a 1x šlo přimárně o těžké poranění jater s vynucenou
pravostrannou hemihepatektomií, kde v krátkém odstupu došlo k striktuře levého hepatiku, s následnou rekonsstrukcí
HJA s našitím na levý hepatikus.
Výsledky:
Po těchto 26 rekonstrukcích pomocí HJA sec.Roux se biliární leak objevil 8x . 2x došlo ke zhojení při ponechaných biliárních
dlahách a drenáži podjaterní krajiny, 6x byla zavedena PTD drenáž, na které došlo ke zhojení v průběhu 10 - 21 dnů.
Striktura HJA se projevila 4x (v rozmezí 6-12 měsíců). Striktury byly řešeny dilatací pomocí PTC-PTD ( i opakovaně) včetně
1x zavedeného metalického stentu.
Závěr:
Rekonstrukce žlučových cest po jejich předchozím poranění je náročnou kapitolou současné rekonstrukční chirurgie.
Radiologické metody současné medicíny jsou velmi nápomocny v úspěšném řešení této obtížné kapitoly biliární chirurgie.
Komplikace kolorektálních anastomóz, onkologické výsledky
Levý M., Trubač M., Pevná P., Jaremenko P., Šimša J.
Chirurgická klinika 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice, Praha
Úvod:
Výsledky kolorektální chirurgie pro nádorová i zánětlivá onemocnění se postupem doby stále zlepšují díky předoperační
přípravě, antibiotické profylaxi, chirurgickým technikám i lepší pooperační péči. Nicméně anastomotické komplikace se
stále objevují. Cílem práce je popsat rizika, řešení a výsledky anastomotických komplikací na souboru pacientů operovaných za období 1 roku na jednom pracovišti. Dále budou předloženy onkologické výsledky v závislosti na komplikacích u
většího souboru pacientů.
Materiál a metody:
Na Chirurgické klinice 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice bylo v roce 2014 provedeno 220 operací na tlustém střevě, z
toho 199 výkonů s kolo-kolo či kolo-rektální anastomózou, 64 z nich akutních. Anastomóz na rektu bylo 27, z toho 25x
staplerová, 2 x ručně šitá. Bez jakýchkoliv komplikací bylo 89 pacientů, 110 pacientů mělo alespoň jednu komplikaci
(55%), revizi si vyžádalo 41 komplikací (20%). V pooperačním průběhu zemřelo 16 pacientů (8%), z toho bylo 14 pacientů
operovaných akutně.
Onkologické výsledky komplikací byly hodnoceny na souboru R0 operovaných pacientů v období 1996-2012 (1321 pacientů). Pro určení vlivu komplikací na vznik recidivy onemocnění jsme tyto komplikace rozdělili na méně závažné (Clavien-Dindo klasifikace I,II), středně závažné (Clavien-Dindo III) a závažné septické komplikace: sepse, peritonitis. Pro tyto
pacienty a také pro 864 pacientů bez pooperačních komplikací byly vypočítány Kaplan-Meierovy křivky přežití. Dalších 255
pacientů (19,3%) mělo jinou, nezánětlivou komplikaci (embolie plicní, ileus, srdeční selhání a jiné).
Výsledky:
Anastomotických komplikací – dehiscence, leak bylo celkem 24 (12%), z toho 7 bylo u akutních výkonů. U kolo-kolo
anastomóz bylo 16 anastomotických komplikací (9%), z toho 7 u akutních výkonů, u kolorektálních anastomóz bylo 8
komplikací (29%), polovina z nich byla u pacientů neoadjuvantně ozářených. Jeden pacient měl leak řešen konzervativně,
ostatní byli revidováni.
Signifikantně horší DFI jsme zaznamenali u pacientů se závažnými septickými komplikacemi. Méně závažné septické
komplikace také zvyšují riziko vzniku recidivy, ne však statisticky významně.
Závěr:
Pooperační zánětlivé komplikace u nemocných s KRC mají nepříznivý vliv na další průběh onemocnění ve smyslu vzniku
relapsu. Mimo to závažné komplikace zvyšují pooperační mortalitu, prodlužují hospitalizaci, zvyšují náklady na léčbu.
Co je pro prognózu onemocnění také velmi důležité prodlužují dobu do nasazení adjuvantní chemoterapie nebo ji zcela
kontraindikují.
Nejhorší prognózu mají pacienti, u kterých došlo k rozvoji sepse. Jiné potenciálně septické komplikace jako je insuficience
anastomózy nemají tak zásadní vliv na vznik recidivy, proto je třeba nejen minimalizovat výskyt anastomotických komplikací, ale zejména pokud k insuficienci anastomózy dojde tuto situaci řešit urgentně tak, abychom rozvoji sepse předešli.
Řešení leaku po robotické LAR
Rejholec J., Moravík J., Maleček R., Tschakert D.
Centrum robotické chirurgie KZ Ústí n.L., Chirurgické oddělení nemocnice Děčín o.z.
Úvod:
V práci hodnotíme soubor pacientů odoperovaných v centru robotické chirurgie KZ pro zhoubný nádor rekta s leakem
anastomzy
Metodika:
Retrospektivní analýza resekčních výkonů pro karcinom rekta od 1.1.2009 do 30.3.2015 Celkem bylo operováno 175
pacientů s karcinomem rekta , ze souboru byli vyřazeni pacienti s provedeným paliativním výkonem. V daném souboru je
rozebráno 23 leaků .
Výsledky:
Soubor je rozebrán ve smyslu zhodnocení použitých řešení k terapii leaku a zhodnocení eventuální možné alternaticny
řešení leaku.
Závěr:
Řešení leaku po robotické resekci pro nízký karcinom se nijak neliší od řešení leaku po jiným způsobem provedené resekce.
Nádory tenkého střeva
Krška Z., Hoskovec D., Ulrych J., Škrha J., Šváb J.
I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK, Praha
Úvod:
Ačkoli tenké střevo (TS) tvoří 80 % délky GIT a slizniční plocha 90 %, nádory jsou vzácné.
Tvoří pouze 5 % ze všech neoplazmat GIT a pouze 1-3 % malignit GIT. Ročně se jen v USA objevuje okolo 5500 nových
malignit TS a umírá na ně 1100 osob. Podíl pohlaví je symetrický. Průměrný věk je okolo 62 let a u malignit 57 let (USA).
Geograficky je incidence nejvyšší u Maorů na Novém Zélandu a etnických obyvatel Havaje, nejnižší ve východní Evropě a
Indii. Obecně je zaznamenán vzestup nádorů TS ve všech regionech od osmdesátých let minulého století.
Vlastní problematika:
Diagnostika obecná
Horní endoskopie, angiografie, CT, kontrastní vyšetření horního traktu, kapslová diagnostika, enteroskopie. Speciální dg
pak využívá především biochemické markery (např. u NEN).
Benigní nádory
Asymptomatické, incidentální nálezy, většinou diagnostikovány až při sekci.
Pokud klinika, pak krvácení do GIT. Nejčastěji lokalizovány v distálních částech TS, ale z hlediska oblasti TS pak v duodenu.
Nejčastějšími nádory jsou adenomy, GIST (leiomyomy), hamartomy, lipomy, hemangiomy. Rozbor klinických projevů,
závažnosti a léčby.
Maligní nádory – NEN
2 % všech GI neoplasmat, 35-42 % neo TS. Většinou nalezena při emergentní LT nebo vyšetřování při CUP u jaterních meta
nejasné etiologie. Klasický karcinoidový syndrom u 20-30 %. Prospektivní studie stran strategií chirurgické léčby nejsou,
ale retrospektivní prokázaly, že jak kurativní, tak paliativní resekce zlepšují prognózu a kvalitu života. Je nutné zabránit
sy krátkého střeva a na druhé straně provést LA! NEN ilea- vzhledem k LA podél RCA přistupuje HCE dx. Jejunum, proxim
ileum- klínovité resekce s LA. Duodenum- až extenzivní výkony- (obecněji- do l cm bez regionální lymf postižení- segmentární resekce, jinak široká resekce včetně závěsů).
Maligní nádory – adenokarcinom
Tvoří 1 % GI malignit, 50 % z něho adenoca duodena, 40 % neo TS.
Nejčastější lokalita- D2- ampulární oblast (až 90 %), 60 % ve stadiích III, IV. Dlouhodobá symptomatologie je typická
(hubnutí, anemizace…). Rozbor rizikových faktorů, diagnostických a léčebných množností. Léčba – resekce. Analýza
možností resekčních výkonů. Neresekabilní nálezy – přežití 6,7 měsíců, pětileté přežití u resekabilních 86 % (u ostatních
duodenálních malignit 90 %), u neresekabilních 0 %.
Maligní nádory - lymfomy, sarkomy, vzácné nádory metastázy
Rozbor kliniky diagnostiky a léčby. Analýza vlastního souboru nádorů tenkého střeva.
Závěr:
Benigní a hlavně maligní nádory TS se díky pokroku ve vyšetřovacích metodách stávají nejen problémem akutní chirurgie
či nahodilým nálezem, ale posouvají se k elektivní medicíně. S rostoucím počtem je nutné na ně myslet při nejasné symptomatologii horního GIT, hubnutí, únavnosti a anemizaci. Výkony se liší od paliativních až po rozsáhlé, většinou (dle dg) s
významnou lymfadenektomií. Je nutné být připraven na možný extenzivní, multiorgánový výkon. Zkoumá se i genetické
pozadí a především ERBB2 antagonisté mohou zřejmě v budoucnu promluvit do diagnostiky a léčby.
Laparoskopicky asistované intestinální resekce u nemocných s nespecifickými střevními záněty
Kasalický M.1,2/, Koblihová E1/, Kalvach J1/, Lukáš M3/
1/
Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN v Praze, 2/Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Trnavská Univerzita, Trnava,
3/
ISCARE, Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty, Praha.
Úvod:
Laparoskopicky asistované (LA) operace v kolorektální chirurgii u nemocných s idiopatickými střevními záněty (IBD) jsou
v poslední době stále populárnější, zvláště u nemocných s Crohnovou chorobou v případě první chirurgické intervence v
ileocékální oblasti. Vzhledem k povaze onemocnění IBD má miniinvazivní přístup a technika operování svá specifika. Při
indikaci je nezbytná úzká spolupráce chirurga, gastroenterologa, radiologa eventuálně nutričního specialisty.
Metoda:
K LA operacím byli indikováni nemocní bez předchozí laparotomické intervence v dutině břišní. V období 2009-2015 bylo
na Chirurgické klinice 2. LF UK a ÚVN pro IBD LA operováno celkem 194 nemocných. V souboru bylo 134 žen a 75 mužů s
průměrným věkem 31,8 let (18-62). U 19 (9,8 %) nemocných bylo nutno primárně LA výkon konvertovat na laparotomický přístup pro pevné fibrózní adheze.
Výsledky:
Celkem bylo LA dokončeno 134 (69,1 %) ileokolických resekcí, 27 (13,9 %) hemikolektomií a 14 (7,2 %) subtotálních
kolektomií. Téměř všechny anastomózy byly z minilaparotomie šity ručně metodou „side to side like end to end“. Průměrná doba operace byla 105 minut (65-215 min), krevní ztráty 125 ml (50-450ml). Průměrná doba obnovení činnosti zažívacího traktu bylo 3,5 dne (1-5. den). U 4 (2 %) nemocných byl infekt v ráně, u 3 (1,5 %) se vznikla kýla v minilaparotomii. U
tří nemocných byla laparoskopicky zrušena enterokolická píštěl.
Závěr:
Ve shodě s dalšími autory lze říci, že LA operace u nemocných s IBD jsou bezpečné, s minimální traumatizací v dutině
břišní. Ukazuje se, že jsou indikovány především u nemocných s postižením v ileokolické oblasti. Dále se ukazuje, že i u
nemocných s postižením tračníku ať Crohnovou chorobou nebo u nemocných s UK je LA kolorektální chirurgie v indikovaných případech pro pacienta velkým benefitem. Jde o metodu volby s rychlejší obnovou činnosti zažívacího traktu, kratší
morbiditou.
Podpořeno projektem: MO1012.
Konsiliární chirurgické řešení komplikací anastomóz a iatrogenního poranění tenkého střeva
Klos D., Halama J., Skalický P., Loveček M., Neoral Č.
I. chirurgická klinika FN a LF UP, Olomouc
Úvod:
Chirurg je ve své praxi často konfrontován s mnohdy velmi obtížným řešením komplikací chirurgických výkonů prováděných na jiných než přímo chirurgických pracovištích a to především u onkourologických a onkogynekologických operačních
výkonů. Úměrně s tím jak roste počet a rozsah radikálních onkochirurgických operačních výkonů v urologii a gynekologii,
narůstá také počet komplikací anastomóz a iatrogenních lézí postihujících především tenké střevo. Napomáhá tomu i
rozvoj a rozmach moderních operačních technologií a postupů s cílem minimalizace operačního traumatu, především tedy
postupů laparoskopických a robotických. V onkourologii jsou nejčastějšími pooperačními stavy vyžadující revizi chirurga
stavy po cystektomiích, ať už izolovaných či v rámci exenterací malé pánve, využívající k derivaci moči exkludované kličky
tenkého střeva. V oboru urogynekologie jsou to pak především stavy po rozsáhlých cytoredukčních operacích u tumorů
ovaria, které často zasahují i serózu tenkého střeva. Komplikovanými stavy jsou také iatrogenní léze tenké kličky při laparoskopických a robotických operačních výkonech nerozpoznané při primární operaci samotné.
Case reports:
Prezentujeme komplikovaný průběh nemocného po cystektomii s následným rozvojem ileózního stavu vyžadující chirurgickou revizi a v druhém případě pak prezentujeme komplikovaný pooperační průběh u ženy po robotické hysterektomii
a bilaterální adnexektomii s nerozpoznanou iatrogenní lézi jejuna způsobené trokarem při jeho zavádění do dutiny břišní.
Oba dva případy vedly k trvalé invalidizaci nemocných s nutností složitých operačních revizí, protrahovanou intenzivní
péčí a následnou dlouhodobou ošetřovatelskou a rehabilitační péčí.
Závěr:
Cílem sdělení je upozornit na nutnost multioborové spolupráce při řešení komplikací operačních výkonů primárně neřazených pod všeobecnou chirurgii, kde však zkušenosti a znalosti chirurga s řešením komplikací anastomóz a iatrogenních lézí
tenkého střeva jsou rozhodujícím a vůdčím momentem v úspěšném zvládnutí těchto operačních neúspěchů.
Erivedge – průlom v léčbě lokálně pokročilých forem basaliomu
Nováková L.
Roche
Kožní nádory jsou nejčastější nádory vůbec. Mnoho z nich patří k benigním, jiné jsou svým chováním velmi maligní .
Basocelulární karcinom (BCC) tvoří 80% nemelanomových kožních nádorů. BCC představuje široké spektrum onemocnění
– od drobných uzlíků snadno odstranitelných chirurgicky až po formy lokálně destruktivní, které devastují velké plochy
včetně usurace chrupavek i kostí. I drobné nálezy BCC mohou být problematické z důvodu tendence k rekurenci . Léčebné
možnosti lokálně pokročilých forem BCC byly do nedávné doby velmi omezené, chirurgické řešení komplikované, často za
cenu velké devastace. V lednu 2012 FDA na základě studie Erivance zaregistrovala vismodegib ( Erivedge) pro léčbu metastatického, lokálně pokročilého BCC nevhodného pro radioterapii a resekci. Z výsledků studie : OR (objektivní odpověď) u
60% pacientů, z toto 53% pacientů reaguje úplnou odpovědí (CR). DOR (trvání odpovědi ) 26 měsíců ve skupině lokálně
pokročilého BCC. Erivedge je inhibitorem signální dráhy, patří do katergorie cílené biologické léčby. Užívá se perorálně.
Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří svalové spasmy, alopecie, poruchy chuti. Předepisování léku je v kompetenci onkologa, dermatologa. V současné době je v Erivedge v ČR registrován, stanovení úhrady se očekává. Probíhají další studie
zkoumající podání Erivedge v intermitentním režimu, i jako neoadjuvatní léčba.
Maligní melanom a nové možnosti jeho léčby
Nováková L.
Roche
Maligní melanom (MM) je závažné onkologické onemocnění. Nádor vychází z melanocytů. Incidence MM celosvětově
dramaticky narůstá. V ČR v roce 2012 bylo zjištěno téměř 20 nových onemocnění na 100tis.obyvatel. Pro porovnání v 70.
letech bylo toto číslo okolo 3 nových onemocnění. V etiologii hraje roli sluneční záření. Je nutné nabádat k rozumnému
pobytu na slunci, používaní účinné fotoprotekce, vyvarovat se užívání solárií. Existuje mnoho klinických typů MM, nejčastější jsou superficiální, nodulární, lentigo maligna melanom. V diagnostice se uplatňuje vizuální vyšetření a dermatoskopie. Lze uplatnit ABCDE pravidlo. Mezi základní prognostické faktory patří tloušťka nádoru – hodnota Breslow. U tloušťky
nad 1mm je prognóza přežití pacienta zásadně horší. Každý podezřelý nález by měl být vyšetřen zkušeným dermatologem
ještě před chirurgickým zákrokem. U závažných stavů interdisciplinární komise (nejčastěji na úrovni krajských nemocnic)
rozhodne o nejsprávnějším postupu pro pacienta. Primární léčbou MM je excize s dostatečným bezpečnostním lemem a
histologické vyšetření nálezu. U podezřelých nálezů je excize a vyšetření sentinelové uzliny ideálně provedeno v jednom
kroku. V ČR je každoročně diagnostikováno cca 90 nových případů pokročilých forem MM a cca 300 zreabuje z časných
stadií. Léčba pokročilých forem MM historicky byla velmi málo účinná. Doba přežití léčených pacientů se zásadně nelišila
od pacientů ponechaných bez léčby. K průlomovým změnám v léčbě pokročilých forem MM došlo v posledních letech.
K dispozici jsou léky ovlivňující imunitní systém a BRAF inhibitory. Použití těchto nových léků vedlo z významnému prodloužení doby do progrese i celkového přežití. BRAF inhibitory (na trhu dostupné Zelboraf, Dabrafenib) jsou učinné pouze
u pacientů s pozitivitou mutace BRAF. Těchto pacientů je cca 40%. Vyšetření mutace se provádí z metastázy či excidované
kožní tkáně v histologických laboratořích. Komerčně dostupný Yervoy je zástupce léků ovlivňující imunitní systém. Další
nové molekuly, či nové kombinace existujících jsou předmětem mnoha studií. Ačkoli se v posledních letech v léčbě MM
událo mnoho převratného, prevence zůstává základním opatřením.
Kožní nádory – přehled a základní problematika
Kimleová K., Krajsová I.
I. chirurgická klinika hrudní, bříšní a úrazové chirurgie, Dermatovenerologická klinika, VFN, Praha
Cílem přednášky je uvést účastníky do problematiky kožních nádorů, která jsou v chirurgii často vnímána pouze okrajově,
ačkoliv jejich chirurgické ošetření patří v našem oboru k nejvíce zastoupeným výkonům. Kožní nádory jsou nejčastější
nádory vůbec. Klasifikujeme je podle struktur kůže, ze kterých vycházejí.
První skupinou jsou epitelové kožní nádory a jejích zástupci jsou bazaliom vycházející ze stratum basale epidermis a
spinaliom vycházející ze stratum spinosum. Mají makroskopicky podobný klinický obraz. Tyto dva velmi příbuzné nádory s
různým typem biologického chování jsou nejčastějšími kožními nádory. Morbus Bowen a Erytroplasia Qeyrat jsou intraepidermální karcinomy. Příčinou známého karcinomu z merkelových buněk je Merekel cell polyomavirus.
Druhou skupinou jsou nádory vycházející z kožních adnex, kam patří Pagetova nemoc. Ta postihuje primárně prsní dvorec
a bradavku. Agresivní apokrinní karcinom vychází z apokrinních žláz.
Třetí skupinu kožních nádorů tvoří mezenchymové nádory. Známe řadu benigních jako hemangiom, fibrom nebo lipom.
Maligní je expanzivně rostoucí dermatofibrosarkoma protuberans, rychle matastazující fibrosarkom, častor ecidivující
maligní fibrózní histiocytom nebo Kaposhiho sarkom typicky se vyskytující u imunosuprimovaných jedinců.
Čtvrtou skupinou kožních nádorů jsou neurektodermové nádory. Benigní neurofibrom je poměrně vzácný ale mnohočetně
se vyskytující u Recklinhausenovy nemoci. Ne příliš často se může zvrhnout na neurofibrosarkom. Maligní melanom je
neuroektodermový nádora. Je známo mnoho typů od povrchově se šířícího melanomu, přes lentigo maligna melanom po
nodulární melanom a další.
Poslední skupinou jsou lymfomy postihující kůži. Vzácný T-buněčný lymfom Mycosis Fungoides postihuje kůži od jemných
svědivých makul až po rozsáhlé léze, které již vyžadují i chirugické ošetření.
Horská letecká záchrana v alpských lyžařských střediscích aneb „medicína přes péřovou bundu“
Höschlová K.
Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje; Centre Médical d’Avoriaz, Mt.Blanc Helicopteres, Francie; Záchranná služba
ASČR Praha-Západ; Společnost horské medicíny; Katedra urgentní medicíny IPVZ, Praha; 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Prezentace představuje systém záchrany v horské oblasti Portes du Soleil, Grand Massif a Bas Chablais ve Francii.
Oblast čítá 25 lyžařských středisek situovaných mezi Ženevským jezerem a masívem Mont Blancu.
Záchranu zraněných zajišťuje převážně letecká záchranná služba Mont Blanc Helicopteres, která angažuje lékaře ze zdravotního střediska Centre Medical v Avoriaz.
Sezónně bývá ošetřeno a pomocí LZS transportováno 800 pacientů, z toho cca 250 vyžadují lékařský zásah.
Medicína v terénu má svá specifika. Je charakterizovaná velmi nízkým pracovním komfortem v chladném prostředí,
limitovanými vyšetřovacími metodami a vysokou zodpovědností za konečné směřování pacienta, které vzhledem k náročnému terénu může trvat pozemní cestou mnoho hodin.
V části týkající se péče o traumatizovaného v terénu je představen způsob základní diagnostiky, analgesie a evakuace
traumatizovaných v náročných podmínkách horského prostředí.
Ortostatický šok u pacientů po dlouhodobém visu v sedacím úvazu
Burget F., Král M.
I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN v Praze, ZZS hl. m. Prahy
Úvod:
Autoři ve svém sdělení seznamují s problematikou ortostatického šoku u poraněných ve volném visu na laně v sedacím
nebo kombinovaném úvazku a předkládají výsledky dotazníkové akce zaměřené na znalost ortostatického šoku.
Metodika:
Dotazník sestávající se ze 6 otázek ohledně ortostatického šoku byl předložen jak profesionálním zdravotníkům(lékaři,
záchranáři), tak i nezdravotníkům z řad horolezců.
Výsledky:
Celkem bylo dotázáno 53 respondentů, z toho 23 záchranářů pražské záchranné služby, 5 lékařů a 25 horolezců. Nejlepší
znalosti ortostatického šoku ve visu a jeho první pomoci překvapivě prokázala skupina z řad horolezců.
Závěr:
Ortostatický šok u pacienta ve visu v sedacím úvazu je poměrně raritní poranění. Nicméně jedná se o život ohrožující stav,
který lze při včasném rozpoznání poměrně úspěšně léčit a tudíž by aspoň základní znalost této problematiky měl znát
každý zdravotník, který může s takovýmto úrazem přijít do styku.
Sportovní poranění jater na Chirurgické klinice FN Plzeň 2010 – 2014
Fichtl J., Třeška V., Skalický T., Liška V., Tupý R.*
Chirurgická klinika FN Plzeň, *Klinika zobrazovacích metod FN Plzeň
Úvod:
Poranění jater představuje závažnou traumatologickou diagnózu. Tato nosologická jednotka má přes rychlý transport, kvalitní včasnou diagnostiku a moderní přístrojové vybavení, stále vysokou mortalitu (5-10%). Nejčastějšími příčinami vzniku
jsou dopravní nehody, pády z výše a působení přímého násilí (např. kriminální trauma). Dalším možným mechanismem
jsou tzv. sportovní traumata, tedy poranění jater způsobené při sportu. Incidence těchto poranění během let postupně
narůstá. Pacienti s podezřením na poranění jater by měli být transportováni přednostně do traumatologických center.
Metodika:
Retrospektivně jsme zhodnotili soubor hospitalizovaných pacientů na Chirurgické klinice Fakultní nemocnice Plzeň s
traumaty jater. Sledovali jsme období posledních pěti let (2010-2014). Vybrali jsme ty nemocné, kde poranění jater bylo
způsobeno při sportu.
Výsledky:
Na Chirurgické klinice FN jsme celkem hospitalizovali v tomto období 156 nemocných s poraněním jater, z toho 20,5%, tj.
32 nemocných bylo poraněno během sportu. Jako nejčastější mechanismus úrazu byl nalezen pád s kola (43,75%). Průměrný věk v době nehody byl 28 let (6,4-72,9 roku). Operační řešení bylo indikováno u 9 pacientů (28%). Průměrná doba
hospitalizace byla 16 dní. Zásadní informací je mortalita celého souboru, která byla nulová.
Závěr:
Diagnostika, léčba a základní ošetření poranění jater by měla spadat do znalostí všeobecného chirurga, přesto větší
poranění (III. a více stupňů dle Moora) patří minimálně do traumatologických center ideálně pokud mají zázemí lékařů se
zkušenostmi s jaterní chirurgií.
Septické komplikace u nitrohrudních poranění
Vyhnánek F., Jírava D., Očadlík M.
Chirurgická klinika 3. LF UK, Praha
Úvod:
Infekce představuje významnou příčinu komplikací po tupém i penetrujícím poranění hrudníku. Mezi septické komplikace
u poranění hrudníku patří infekce, které vznikly v souvislosti s úrazem:
1. Poúrazový empyém hrudníku /infikovaný retinovaný hemotorax, infekce při penetrujícím poranění/,
2. Infikovaný intrapulmonální hematom /traumatický absces plicní /,
3. Mediastinitida /při poranění jícnu /.
Další a častější skupinou jsou infekce nozokomiální / pneumonie, parapneumonický empyém /.Cílem sdělení je zhodnocení incidence poúrazového empyému a jeho léčení na základě retrospektivní analýzy.
Nemocní, metoda a výsledky:
V období 1996- 2014 bylo operováno 196 nemocných s empyémem hrudníku. Nejčastější příčinou byl u 135 / 70 %/
nemocných parapneumonický empyém. Poúrazový empyém byl chirurgicky léčen u 32 pacientů / 16 % /. Nemocní byli
operováni a podle stadia poúrazového empyému byla provedena buď videotorakoskopie / odstranění fibrinu, dekortikace,
cílená drenáž /, nebo torakotomická revize / dekortikace, dekortikace + resekce plíce /. V pooperačním období byl nejčastější komplikací protrahovaný únik vzduchu z plíce.
Závěr:
Empyém hrudníku u nitrohrudních poranění vzniká buď v souvislosti s nitrohrudním poraněním nebo jako komplikace
pneumonie. Cílem chirurgické léčby u empyému hrudníku je podle stadia onemocnění vedle evakuace výpotku dekortikace s následnou reexpanzí plíce.
Závažná cévní poranění v souvislosti se sportovními aktivitami
Moláček J., Třeška V., Čertík B., Šulc R., Houdek K., Baxa J., Duras P.
Chirurgická klinika FN v Plzni
Úvod:
Cévní chirurg řeší celou řadu poranění tepen a žil způsobených nejčastěji dopravními nehodami (32 % v našem pětiletém
souboru z let 2010-2014), dále poranění sklem v ebrietě (14%), kriminálními činy (12%) a suicidiem (6%). Bez významu
není ani mechanismus sportovních úrazů (11 %).
Metody:
Retrospektivně jsme zhodnotili 5-letý soubor nemocných ošetřených s cévním poraněním na Chirurgické klinice FN v Plzni
v období od roku 2010 do 2014. Pátrali jsme po sportovních mechanismech úrazů, diskutovali optimální diagnostiku a
terapii.
Výsledky:
Od 1.1.2010 do 31.12.2014 jsme na Chirurgické klinice FN v Plzni a ve spolupráci s Klinikou zobrazovacích metod ošetřili
15 nemocných se závažným poraněním cévního systému, u nichž se jednalo o sportovní mechanismus úrazu. Jednalo se o
11% všech závažných poranění cévního systému v daném časovém období. Nejčastěji se jedná o mladé nemocné, průměrný věk byl 24 let. Z pohledu mechanismu traumatu jde nejčastěji o pád (z kola, lyží, snowboardu, skateboardu..atd.).
Příčinou poranění cévy je nejčastěji její přetažení či zhmoždění při luxaci velkého kloubu nebo poranění kostním fragmentem při fraktuře kosti. Poranění magistrálních tepen na končetinách se projeví často závažnou ischemií. Mnohem častěji je
postižena horní končetina (42% všech úrazů) než dolní (14%). Jako primární úspěch léčby (ať již chirurgické, endovaskulární nebo konzervativní) jsme považovali záchranu končetiny u poranění cév končetin či záchranu života u poranění trupu
a krku. V našem souboru byla primární úspěšnost léčby 100%, nemuseli jsme žádnou končetinu amputovat, 30 denní
mortalita byla 0%. Primární průchodnost cévních rekonstrukcí byla v našem souboru 100%. Důvodem zhoršené funkce
poraněné části těla bylo sdružené poranění nervového či pohybového aparátu, nikoliv cévní trama.
Shrnutí:
S narůstajícím množstvím a dosažitelností sportovních odvětví roste i počet úrazů způsobených při těchto aktivitách.
Traumata cévního systému patří mezi nejzávažnější poranění, která vyžadují rychlou diagnostiku i optimální léčbu. Cílem
nezůstává pouze záchrana života a končetiny, ale plné zachování funkčnosti poraněné části těla a návrat zraněného k
běžným pracovním i sportovním aktivitám.
Liečba zlomenín distálneho rádia 23-C podľa AO – naše skúsenosti
Fábry V., Krempaský M., Ridoško J.
Odd. úrazovej chirurgie FN Trenčín, SR
Základným cieľom liečby zlomenín distálneho radia je obnova anatomických pomerov a zabezpečiť dostatočnú stabilitu
zlomeniny, pri minimalizácii poškodenia tkanív za cieľom čo najrýchlejšej mobilizácie a tým obnovenia funkcie končatiny.
V prípade intraartikulárnych zlomenín, ide v prvom rade o obnovu integrity artikulačnej plochy, so zámerom dosiahnutia
absolútnej stability zlomeniny. Na prvé miesto za posledné desaťročie sa dostalo dlahovanie princípom ORIF /z 16 na 70-80%
/, vytesňujúc na druhé miesto externé fixátory /10-15%/ následované MIO /5-10%/. Cieľom našej štúdie je retrospektívna
analýza operačnej liečby zlomenín distálneho rádia podľa klasifikácie AO typ 23-C, na našom oddelení od 1.1.2011 do
31.12.2014. Celkovo sme odoperovali 355 pacientov, pričom u 136 pacientov išlo o zlomeninu typu 23 C podľa AO klasikácie.
Prevažnú vačšinu pacientov sme odoperovali technikou ORIF za pomoci najnovších LCP dláh. V menšom počte bol použitý
vonkajší fixátor a to hlavne u tých, ktorí mali vyšší stupeň poškodenia mäkkých tkanív alebo u pacientov s polytraumou.
Po roku boli pacienti predvolaní a následne podľa DASH skorovacieho systému sme hodnotili výsledný efekt liečby.
Poranění Achillovy šlachy – lze léčit konzervativně?
Foltán O., Burget F.
I. chirurgická klinika VFN v Praze
Achillova šlacha je nejsilnější a nejpevnější šlacha v lidském těle. Léze či ruptura této šlachy se objevuje nejen u profesionálních sportovců, ale v naprosté většině postihuje pacienty, kteří aktivní sporty provozují jen rekreačně. S incidencí
přibližně 7/100 000 obyvatel není tato problematika nikterak vzácná. Ač se léčba, sutura a následná imobilizace po dobu
několika týdnů jeví jako dostatečná a vyhovující, je třeba zhodnotit, zda je každý pacient pro tento způsob terapie vhodný
a zda stále převažuje benefit nad rizikem potenciálních komplikací. Cílem této prezentace je seznámit s možnostmi konzervativní léčby ruptury Achillovy a srovnat jejich výsledky s léčbou operační. Především ale zahrnout tyto možnosti do
terapeutické rozvahy těch, kteří se s touto problematikou setkávají.
Uzávěr laparotomie podle evidence based medicine
East B.1/, Muysoms F.2/, Hoch J.1/
1/
Chirurgická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha, ČR; 2/Surgery department AZ Maria Middelares Hospital, Ghent, Belgie
Úvod:
Selhání laparotomie a vznik kýly v jizvě je jednou z nejčastějších chirurgických komplikací, které postihnou zhruba pětinu všech operovaných pacientů. Vzhledem k nepříznivým dlouhodobým výsledkům nespočtu možných plastik se jako
nejefektivnější jeví prevence vzniku kýly v jizvě. Ta začíná již volbou chirurgického přístupu a samozřejmě spočívá i ve
správném uzávěru dutiny břišní.
Materiál a metoda:
V roce 2013 vznikla na konferenci Evropské kýlní společnosti v Gdaňsku pracovní skupina, která dedikovala rok práce
tomu, aby systematicky analyzovala doposud publikovanou literaturu týkající se uzávěru laparotomie ve vztahu k možným
komplikacím, zejména vzniku kýly v jizvě. Tuto skupinu tvoří přední evropští specialisté společně se skupinou mladých
lékařů, kteří se kýlou v jizvě zabývají zejména v rámci svých postgraduálních prací.
Výsledky:
Výsledkem roční práce pracovní skupiny jsou Doporučené postupy pro uzávěr laparotomie, které byly publikovány v lednu
2015 v časopise Hernia a jejich české znění v únorovém čísle Rozhledů v chirurgii. Tyto guidelines jsou rozděleny do 21
kapitol postihujících celou problematiku od volby laparotomie přes její uzávěr po indikace k profylaktickému použití sítě,
nošení břišního pásu, nebo problematiku ran po laparoskopických výkonech.
Závěr:
Výsledkem chirurgické práce by neměl být jen správně provedený resekční výkon, onkologicky radikální operace nebo
precizně provedený rekonstrukční výkon. Výsledkem by měl být pacient bez kýly v jizvě a i počet těchto kýl by se v budoucnosti mohl stát jedním z měřítek kvality naší péče.
Infarkt sleziny – raritní náhlá příhoda břišní
Sirový M., Pospíšil J., Jurčinová D.
Chirurgické oddělení Oblastní nemocnice Jičín
Úvod:
Infarkt sleziny je neobvyklá příčina náhlé příhody břišní. Nejčastěji bývá spojena s hematologickým onemocněním nebo
je důsledkem tromboembolické nemoci. Typicky je provázena bolestí v levém podžebří spojenou se vzestupem teplot a
anemií. V laboratoři bývá nejčastěji leukocytosa a trombocytosa.
Kazuistika:
uvádí případ 69letého muže po recidivující ischemické CMP, po nefrektomii pro Grawitzův tumor, přijatého na chirurgické
oddělení Oblastní nemocnice Jičín pro náhle vzniklé kruté bolesti pod levým žeberním obloukem. Vstupní UZ vyšetření
bylo bez výraznější patologie. Pro progredující bolesti a elevaci zánětlivých markerů bylo doplněno CT s nálezem uzávěru
lienální arterie s nekrosou sleziny. Dále nevelká pseudocysta v oblasti kaudy pankreatu a zesílená stěna žaludku. Byla
provedena operační revize se splenektomií.
7. pooerační den je pro změnu charateru odpadu z břišního drénu a opětovnou elevaci zánětlivých markerů provedeno CT
vyšetření, které prokazuje leak kontrastní látky v oblasti velké kurvatury žaludku. Při následné revizi je nalezena nekrosa
velké kurvatury žaludku v povodí a. gastroepiploica sinistra. Byla proveden resekce žaludku. Následně se pacient zhojil.
Diskuze:
Diagnostika infarktu sleziny vychází z klinického nálezu a vyšetření CT angiografie, které je metodou volby. Další terapie
záleží na klinickém obrazu a laboratorním nálezu. V našem případě vzhledem k progresi fyzikálního nálezu na břiše byla
indikována operační revize. Celkový stav byl následně komplikován nekrosou stěny žaludku. U pacienta bylo vyloučeno
hematologické onemocnění stejně tak i kardiologické onemocnění ve smyslu srdečních arytmií. Domníváme se, že mohlo
dojít k embolizaci lienální arterie na podkladě paroxysmální fibrilace síní nebo k její akutní trombóze v důsledku exacerbace chronické pankreatitidy. Nekrózu velké kurvatury žaludky dáváme do souvislostí s velmi raritním cévním zásobením.
Open abdomen jako následek anastomotické komplikace na trávícím traktu – kazuistiky
Bébarová L., Stašek M., Řezáč T., Klementa I., Neoral Č.
I. chirurgická klinika LF UP a FN Olomouc
Úvod:
Jako open abdomen je označován stav, kdy je dutina břišní otevřená na povrch těla a nitrobřišní orgány jsou tedy v přímém kontaktu s atmosférickým vzduchem. V současnosti je open abdomen akceptovanou metodou primárního ošetření
u kriticky nemocných pacientů, nejčastěji u stavů spojených s rozvojem abdominálního compartment syndromu. Open
abdomen může vzniknout i v důsledku anastomotických komplikací na trávícím traktu, konkrétně anastomotického
leaku, nejčastěji u anastomóz na tenkém a tlustém střevě. Přitom často dochází k rozvoji peritonitidy, edému nitrobřišních
orgánů, zhoršení intestinální perfuze, rozpadu sutury břišní stěny a expozici nitrobřišních orgánů vůči vnějšímu prostředí.
V takovém případě se často nejedná o primárně kontrolovaný stav, respektive cílený léčebný postup, a výrazně se zde
zvyšuje riziko retrakce facie, rozvoje nitrobřišní infekce, vzniku enteroatmosférické píštěle a monstrózní kýly, coby pozdního následku takového stavu.
Kazuistiky:
Prezentujeme případy 2 pacientů operovaných na I.chirurgické klinice LF UP a FN Olomouc, kteří podstoupili akutní,
respektive plánovanou revizi dutiny břišní s resekčním výkonem na tlustém střevě s následnou dehiscencí anastomózy,
rozvojem akutní peritonitidy a vznikem open abdomen řešeným dočasným uzávěrem pomocí podtlakové terapie.
POSTERY
Jubilejní světový kongres International College of Surgeons
Novák K., Vokurka J., Šebor J., Vokurková J., Hájek Mar., Červinka V., Malý I., Krška Z., Levý Z., Kindelmann L.
Česká sekce ICS, Praha
Cíl:
Cílem posteru je informovat o mimořádné mezinárodní chirurgické akci v zří 2015 v České republice
Pozadí:
Prof. Arnold Jirásek, po kterém jsou nazvány Pražské chirurgické dny, byl spoluzakladatelem a prvním prezidentem nejstarší světové chirurgické organizace International College of Surgeons (ICS). Česká národní sekce ICS, která v současné
době patří k nejaktivnějším na světě, byla poctěna právem zorganizovat k 8O. výročí od založení ICS v roce 1935 v Ženevě
poprvé v historii této organizace její světový kongres v České republice.
Hlavní téma kongresu zní: Perspektivy chirurgie ve 3.tisíciletí na všech kontinentech z interdisciplinárního pohledu.
Způsob realizace:
Kongres, začínající 9. září 2015 v Praze,bude mít jak významnou část odbornou, tak nepostradatelnou slavnostní část
společenskou, k níž přispěje umístění jeho poloviny do Plzně, Evropského hlavního města kultury 2015. Očekává se účast
chirurgů ze 30-50 států světa, mezi nimiž budou výrazné osobnosti různých chirurgických specializací. Namátkou lze uvést
jména jako Hong Ho, Talbot, Pribaz, Maeda, Yamamoto, Hakim, Schlitt, Schulze, Maruotti, Chan a řadu dalších. Pro diskusi
s plejádou osobností je připravena řada atraktivních společenských příležitostí.
Záštitu převzala řada osobností veřejného, odborného i akademického života České republiky
v čele s ministrem zdravotnictví, rektorem Karlovy univerzity, primátorkou Hlavního města Prahy, předsedou České lékařské společnosti J.E.Purkyně a dalšími.
Výsledky:
Definitivní výsledky bude možné shrnout až po kongresu samotném.
Aktivní účast již přislíbila a svá sdělení registrovala celá řada významných českých osobností, jako např. Prof. Pirk, Dr.
Pomahač, Doc. Froněk, Prof. Krška, Prof. Ulčová-Galová, Prof. Dvořák a mnoho dalších. Bude možné porovnat úroveň české
chirurgie a vyspělými i méně vyspělými zeměmi.
Pro české chirurgy i další lékaře jsou vytvořeny mimořádně příznivé finanční podmínky a zejména pro mladou generaci je
připravena možnost publikovat zkrácené verze ústních i vývěskových sdělení v impaktovaném časopisu European surgery.
Celkový úspěch kongresu bude závislý nejen na účasti ze světa, ale i z České republiky.
Transanální endoskopická mikrochirurgie a karcinom rekta
Starý L., Vysloužil K., Klementa I., Zbořil P., Skalický P., Neoral Č.
I. chirurgická klinika, FN Olomouc
Cíl:
Zhodnotit naše zkušenosti s transanální endoskopickou mikrochirurgickou technikou (TEM) při chirurgické léčbě karcinomu rekta.
Materiál a metoda:
Autoři prospektivně hodnotí soubor 131 nemocných s karcinomem rekta operovaných metodou TEM.
Výsledky:
Na chirurgické klinice FN Olomouc bylo od ledna 2002 do června 2014 pro maligní nádor rekta operováno TEM technikou
131 nemocných, z toho 77 (59%) mužů a 54 (41%) žen.
Stádium T1 histolog potvrdil v 106 (81 %) a T2 v 20 (15 %) případech, v pěti (4 %) preparátech bylo popsáno stádiumT3.
Grading ani v jednom případě nepřekročil stupeň G2.
Lokální recidivu po transmurální resekci jsme zaznamenali u stádiu T1 ve 3 (3%), T2 rovněž ve 3 (15%) případech. Taktéž
měli recidivu 3 (60%) nemocní operovaní touto metodou ve stádiu T3.
Komplikace v souboru nemocných s maligním nádorem rekta nastaly u 12 (9 %) nemocných. Úmrtí jsme nezaznamenali
ani v jednom případě.
Závěr:
Transanální endoskopická mikrochirurgie se zařadila mezi standardní léčebné postupy. V onkochirurgii časných stádií
tumorů rekta je rovnocennou alternativou konvenční chirurgie s výhodou minimální morbidity, mortality, pooperačních
komplikací, sexuálních a urologických poruch. To však ale platí za přísného respektování indikačních kritérií se zachováním
zásad radikality resekce.
Klíčová slova: transanální endoskopická mikrochirurgie, operační rektoskop, karcinom rekta, lokální léčba nádorů rekta
Markery podílející se na angiogenezi a vzniku metastáz u adenokarcinomu pankreatu
– první výsledky
Tesaříková J. 1/, Skalický P. 1/, Loveček M. 1/, Neoral Č. 1/, Škarda J. 2/, Kolář Z. 2/
1/
I. chirurgická klinika LF UP a FN Olomouc, 2/ Ústav klinické a molekulární patologie LF UP a FN Olomouc
Úvod:
Adenokarcinom pankreatu je nádorové onemocnění s velmi špatnou prognózou. Tato souvisí zejména s agresivní biologickou povahou nádoru a jeho pozdní diagnostikou. Jedinou potenciálně kurativní metodou je léčba chirurgická spočívající
v radikální resekci tumoru, kterou v závislosti na stádiu onemocnění doplňuje adjuvantní léčba onkologická. Vzhledem
k vysokému počtu recidiv onemocnění i u pacientů s nižšími stádii (např. T2NOM0) je diskutována otázka minimální
reziduální choroby případně mikrometastáz v době operace. To je spojeno s hledáním nových prediktorů metastazování
duktálního adenokarcinomu. Jejich znalost a také znalost jejich regulace může být důležitým krokem v rozvoji nových
terapeutických strategií, zejména individualizace adjuvantní onkologické léčby.
Metodika:
V projektu, ve kterém jsme spolupracovali s Ústavem klinické a molekulární patologie LF UP Olomouc, jsme se zaměřili na
průkaz potenciálních prediktorů metastáz do lymfatických uzlin. Zabývali jsme se studiem exprese Vascular Endothelial
Growht Factor (VEGF ), matrix metaloproteinasy 2 (MMP2) a Transforming growth factor β (TGF beta) v epiteliální a
stromální komponentě nádoru a v normální nenádorové tkáni. K detekci exprese těchto proteinů byla použita metoda
standardní dvoustupňové imunohistochemické metody za použití diaminobenzidinu jako chromogenního substrátu
v preparátu zalitého do parafínu. Výsledkem vyšetření bylo zjištění míry exprese těchto proteinů, která byla dále korelována s výskytem uzlinových metastáz, stupněm diferenciace tumoru, TNM stádiem a délkou přežití nemocných. Studie byla
retrospektivně-prospektivní. Bylo do ní zařazeno celkem 77 pacientů s duktálním adenokarcinomem hlavy pankreatu,
u kterých byla v letech 2007-2013 provedena pravostranná duodenohemipankreatektomie. Těchto 77 pacientů bylo
rozděleno do dvou skupin. První skupinu tvořilo 49 pacientů s adenokarcinomem pankreatu bez přítomnosti nádorového
postižení lymfatických uzlin v definitivním preparátu, druhou skupinu potom 28 pacientů s pozitivními lymfatickými
uzlinami. Ke statistickému zpracování byla použita metoda Coxovy regresní analýzy.
Výsledky:
Ve výsledcích jsme prokázali, že exprese MMP 2 byla výrazně vyšší v invazivní složce ve srovnání s nenádorovou tkání
pankreatu. V okrscích tumoru, kde byla přítomna perineurální invaze byla pozorována signifikantně vyšší intenzita exprese
VEGF.
Intenzita exprese MMP2 a VEGF korelovala s vyšším gradingem tumoru. Při srovnání míry exprese VEGF a MMP2 v nádorové tkáni nebyl zjištěn statisticky signifikantní rozdíl mezi pacienty s N0 a N1 stadiem. Současně byla prokázána statisticky
signifikantní závislost délky přežívání nemocných na expresi MMP2 a VEGF v tumoru.
Závěr:
Exprese proteinů MMP2 a VEGF v nádorové tkáni pacientů s duktálním karcinomem pankreatu představuje negativní
prognostický faktor výrazně ovlivňující přežívání těchto pacientů. V naší analýze se ukázal jako nezávislý ve vztahu k nádorovému postižení lymfatických uzlin. Z tohoto důvodu se jeví jako perspektivní ukazatel, který by mohl přispět k predikci
prognózy nemocných a případně individualizaci pooperační onkologické terapie.
Podpořeno grantem IGA/LF/2014/024
Přínos PET/CT v diagnostice a léčbě karcinomu jícnu
Vomáčková K., Neoral Č., Aujeský R., Vrba R., Stašek M.
I. chirurgická klinika, fakultní nemocnice Olomouc
Cíl studie:
Posouzení významu PET/CT pro iniciální staging karcinomu jícnu s důrazem na metastatické postižení uzlin a průkaz
vzdálených metastáz. Dále bylo cílem ověřit význam PET/CT při hodnocení efektu neoadjuvantní léčby.
Metodika a soubor:
V prospektivní studii byl sledován soubor 354 nemocných s karcinomem jícnu, kteří byli vyšetřeni na I. chirurgické klinice
LF UP a FN Olomouc v letech 2006 – 2013. Vstupní PET/CT vyšetření bylo provedeno u 349 nemocných. Analyzovali jsme
přínos vyšetření ke stanovení stagingu onemocnění a v závislosti na něm jsme stanovovali strategii léčby. Na základě
vstupního PET/CT byl u 102 nemocných zjištěn různý stupeň generalizace a byli indikovaní k paliativní či symptomatické
terapii. U 247 pacientů bylo zjištěno omezení nádoru na jícen ev. regionální uzliny. Po posouzení celkového stavu byla dále
u 188 nemocných indikovaná neoadjuvantní radiochemoterapie, léčbu nedokončilo 32 nemocných. U 156 pak bylo v průměrném odstupu 8,4 týdnů od ukončené neoadjuvantní terapie provedeno kontrolní vyšetření PET/CT. Na základě tohoto
vyšetření bylo kompletní vymizení známek nádoru zjištěno u 38 vyšetřených (24,4%), regrese u 89 (57,0%), stacionární
nález u 10 (6,4%) a progrese u 19 (12,2%). K chirurgické léčbě bylo indikováno 97 pacientů, z toho resekce jícnu bylo
možné provést u 85 a u 12 byl výkon pouze paliativní resp. se jednalo o exploraci.
Výsledky:
Vstupní PET/CT vyšetření u 349 pacientů u naprosté většiny správně posoudilo rozsah onemocnění v souhlase s histologicky
ověřenou diagnózou. Falešně negativní výsledek byl jen u 5 nemocných (1,43%). Při hodnocení efektu neoadjuvantní léčby
byli pacienti rozděleni do skupin dle nálezu při kontrolním PET/CT po neoadjuvanci a bylo vyhodnocováno jejich přežívání. Byl
zjištěn signifikantní rozdíl v přežívání mezi skupinami s rozdílnou reakci na neadjuvantní léčbu (CR (n=38), Regrese (n=89),
Stacionární nález (n=10), Progrese (n=19) bez ohledu na další léčbu po neoadjuvanci, ve prospěch pacientů s lepší reakci
na neadjuvantní léčbu. Signifikantní rozdíl v přežívání byl zaznamenán i mezi skupinou pacientů po neoadjuvanci radikálně
operovanými (n=85) a neoperovanými (n=59) ve prospěch operovaných. Nejdelšího průměrného přežívání 38,6 měsíců bylo
dosaženo ve skupině operovaných po neoadjuvanci, kde kontrolní 2. PET/CT ukázalo CR. Nebyl však prokázán signifikantní
rozdíl ve výsledcích mezi skupinami operovaných s rozdílnou reakcí na neadjuvantní léčbu (regrese, stacionární nález). Počet
případů v jednotlivých hodnocených skupinách není zatím natolik velký, abychom získané výsledky mohli považovat za
jednoznačně průkazné a ve sledování a zařazování dalších nemocných do studie budeme dále pokračovat.
Závěr:
Práce dokumentuje význam a přínos PET/CT v iniciálním stagingu karcinomu jícnu, zejména v průkazu metastatického
onemocnění. PET/CT má velký význam pro stanovení léčebné strategie. Dále byl ověřen významu PET/CT vyšetření při
hodnocení efektu neadjuvantní léčby.
Ileus tenkého střeva, diagnostika a léčba
Zbořil P., Skalický P., Klementa I., Neoral Č.
I. chirurgická klinika FN a LF UP Olomouc
Úvod:
Ileus tenkého střeva patří mezi časté diagnózy, pro které je pacient akutně ošetřen. Až 20% pacientů, vyšetřených pro
chirurgické obtíže, má poruchu pasáže tenkých kliček. Ileus tenkých kliček postihuje především pacienty po nitrobřišních
operacích (70%), přičemž až 25% pacientů po velkých nitrobřišních operacích má poruchu pasáže. Nejčastější příčinou
poruchy pasáže jsou adheze, vazivové pruhy - strangulace, hernie a invaginace.
Léčba ileu:
Vzhledem k tomu, že porucha pasáže tenkým střevem může mít různé příčiny a klinický obraz bývá rozmanitý, je třeba
vždy pečlivě uvážit vhodnou strategii léčby. V zásadě volíme mezi chirurgickou revizí dutiny břišní a konzervativní léčbou.
Rozhodnutí by měl provádět zkušený chirurg, po zhodnocení klinického stavu pacienta a výsledků vyšetření.
Diskuze a závěr:
Efektivita konzervativní léčby ileu tenkého střeva je 40-70%. Kontrastní vyšetření (vodná kontrastní látka – Gastrografin)
má nejen diagnostický význam, ale i výrazně zvyšuje efektivitu konzervativní terapie. Pacienti zaléčeni konzervativně, s
dobrým efektem, mají kratší dobu hospitalizace oproti pacientům, kteří jsou při tuto diagnózu operováni. Na druhé straně
pacienti léčeni konzervativně mají vyšší riziko recidivy poruchy pasáže. Dále u nich mohou přetrvávat chronické pasážové
obtíže, jako je pocit plnosti břicha, křeče, bolesti. Je nutné pečlivě uvážit způsob léčby u jednotlivých pacientů s ohledem
na riziko v kontextu s celkovým stavem pacienta.
konference zdravotnických pracovníků nelékařských profesí
Historické mezníky světového ošetřovatelství
Škochová D., Zachová V.
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Ve sdělení se ohlédneme do 19. století, které je charakteristické vznikem profesionálního ošetřovatelství a dále se budeme
věnovat dvěma osobnostem, které si v letošním roce připomínáme; Florence Nightingaleová (195. výročí narození), Matka
Tereza (105. výročí narození).
Florence Nightingaleová (1820-1910), zakladatelka ošetřovatelství v Anglii, jež bez ohledu na hrůzy a strádání, které jí
obklopovaly, pomáhala ostatním lidem. Dokázala se vyrovnat s neobyčejně silnými předsudky, válečnými nebezpečími
a nesnesitelnými životními podmínkami v krymské válce. Traduje se, že mnoho zraněných vojáků nezemřelo nejen díky její
ošetřovatelské péči, ale i její neochvějné víře, že přežijí.
Další pozoruhodnou ženou je Matka Tereza, která se narodila v Albánii v roce (1910 – 1997). V osmnácti letech odešla do
Indie učit do klášterní školy v Kalkatě, kde v roce 1937 složila závěrečný řádový slib. V roce 1948 opustila klášter,
aby mohla pracovat s chudými lidmi přímo. V roce 1950 založila řád milosrdenství. Krátce nato otevřela “dům pro umírající“ a v roce 1957 se začala věnovat těm, co se dostali na samý okraj lidské společnosti – malomocným. Získala Nobelovu
cenu míru za službu lidstvu.
Ošetřovatelství má i u nás bezpochyby bohatou historii, české sestry pokračují v započatém díle a snaží se udržovat péči o
nemocné na vysoké úrovni.
Péče o pacienta s jejunostomií
Grigárková S.
Fakultní nemocnice Olomouc
Jejunostomie je katétr, který je operačně zavedený do tenkého střeva pro podávání enterální výživy pro pacienty, kteří
nemohou přijímat potravu per os.
Prezentace představuje základní anatomii tenkého střeva s ilustracemi. Asi nejzajímavější částí této prezentace jsou
fotografie pořízené klinickým lékařem na operačním sále založení jejunostomie s popisem. Další částí jsou základní
indikace, které mohou vést k založení jejunostomie. Poté častá indikace k založení jejunostomie na I. Chirurgické klinice.
Popis ošetřovatelské péče o pacienta s jejunostomií, kde se zabývám především komplikace, které mohou nastat a způsob
podávání léků do sondy.
K jejunostomiím neodmyslitelně patří enterální výživa, kterou jsem do práce také stručně zahrnula, především co se týká
kontinuální výživy do jejunostomie. Pro pacienty s výživovým katétrem tohoto typu je nutný dostatek informací, přísun
informací dostávají pacienti formou edukace. Na I. Chirurgické klinice působí edukační sestra, která předává užitečné
informace s různými doporučeními a provádí nácvik péče o jejunostomii. V poslední části této prezentace se zabývám
posláním edukační sestry.
Zdrojem informací pro moji prezentaci, byly vlastní zkušenosti z pracoviště a odborná konzultace s lékařem.
Crohnova choroba a její specifika
Souhradová E., Brodníčková K.
VFN Praha, I. chirurgická klinika, oddělení JIP
Úvod:
Crohnova choroba je závažné zánětlivé střevní onemocnění, které nejčastěji postihuje mladé lidi mezi 20. až 30. rokem života. V České republice, ale i v Evropě, narůstá počet nemocných Crohnovou chorobou. Přibývá nemocných dětí i adolescentů.
Střevní onemocnění významně zhoršuje kvalitu života svými klinickými projevy, komplikacemi či nutnými četnými hospitalizacemi. Vyžaduje změnu stylu života a zasahuje také intimní oblast nemocného.
Hlavní obsah:
V hlavním obsahu představíme Crohnovu chorobu a její specifika. Zmíníme se, co je pro nemocné důležité a jaké mají potřeby. Uvedeme několik kazuistik.
Závěr:
Pro zlepšení kvality života nemocných s Crohnovou chorobou je důležitá včasná diagnostika onemocnění a dostatečná informovanost o onemocnění. Neméně důležité je nebát se o onemocnění diskutovat s lidmi, kteří s ním mají zkušenost, a nebát
se zkoušet i nové možnosti v léčbě a zlepšení kvality života.
Infekční komplikace v hrudní chirurgii z pohledu sestry
Škůrková Z., Vojáčková I.
Fakultní nemocnice Olomouc
Infekce v hrudní chirurgii jsou závažným problémem pro pacienta, lékaře i sestru. Neznamenají pouze zhoršení zdravotního stavu pacienta, ale také zvýšené náklady na léčbu a komplikace v psychické a sociální oblasti života nemocného.
Cílem této práce je seznámení ostatních zdravotnických pracovníků s metodami a postupy v léčbě a ošetřovatelské péči o
pacienta po hrudní operaci na I. chirurgické klinice ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Předkládá se v ní výčet nejčastějších
infekčních komplikací v hrudní chirurgii, jejich stručná charakteristika a seznamuje s hlavními úkoly a kompetencemi
sestry v ošetřovatelské péči.
První část sdělení rozebírá infekční komplikace, jako jsou pneumonie, plicní absces, empyém hrudníku, mediastinitida se
zaměřením na prevenci těchto onemocnění, jejich symptomatologii, diagnostiku a léčbu. Práce dále pojednává o možnostech léčby infikované operační rány pomocí VAC systému. Druhá část přednášky je zaměřena na ošetřovatelskou péči o
pacienta po hrudních výkonech a kompetence sestry v této oblasti.
Zdrojem k této práci byly především zkušenosti z našeho pracoviště a odborné práce našich lékařů.
Sestra a hojení ran
Jerhotová T., Mitášová V.
I. chirurgická klinika VFN v Praze
Rána je definována jako porucha kožní integrity, způsobená nejčastěji vnějšími nebo vnitřními činiteli
a definována i stavem vývoje hojení. S vývojem ošetřovatelských a léčebných postupů, které znamenají kvalitu péče a
snazší hojení ran se pojí rozvoj multioborové spolupráce v léčbě ran.
V dnešní době přibývá mnoho sester, které se na hojení ran specializují. V posledních letech se stále zvyšuje úroveň dosažených výsledků v ošetřování ran. A to nejen díky mnoha různým druhům vlhkého terapeutického krytí na rány, které jsou
v praxi k dispozici. Při léčbě ran je automaticky zohledňována dostatečná výživa, celkový stav a přidružená onemocnění
pacientů. V souvislosti s tím se stále zdokonaluje „Záznam o ošetření rány“ a hodnotící tabulky tak, aby v ošetřovatelské
dokumentaci sestry nalezly všechny potřebné informace o stavu rány i jejím ošetření.
Znalosti a dovednosti všeobecných sester nejsou předurčeny jen věkem, pomyslné pravidlo čím starší sestra, tím více
znalostí a dovedností již neplatí. Neocenitelné a nepostradatelné jsou znalosti a dovednosti v péči o rány, které sestry
získávají samostudiem nebo navštěvováním odborných akcí. V dnešní době jsou potřebné poznatky získávány formou
certifikovaných kurzů, kde sestry ranhojičky získávají i potvrzení určitých kompetencí. Z hlediska dlouhodobého výsledku
je důležité i sjednocení záznamu hodnocení a popisu jednotlivých ran.
Efektivní terapie exudátu
Čurdová K., Součková M.
I. chirurgická klinika, VFN Praha
Úvod:
Význam exsudátu v procesu hojení je veliký, jeho tvorba je během čistící fáze hojení přirozená a v určité míře žádoucí. Avšak
příliš malá nebo naopak nadměrná exsudace vede ke zpomalení procesu hojení.
Pro optimální hojení rány je potřebné optimální vlhké prostředí. Exsudát chrání spodinu rány před vysycháním, napomáhá
migraci buněk nově se tvořící tkáně a poskytuje základní živiny pro hojení. Jak nadměrná, tak nedostatečná vlhkost povrchu
rány narušuje hojení. Nedostatečná produkce exsudátu má za následek vysychání spodiny rány. Příčin nadměrné produkce
exsudátu je celá řada. Velice často se na ní podílí přítomná bakteriální kolonizace a infekce. O charakteru a velikosti rané
sekrece nás informuje znečistěné primární a sekundární krytí. V přednášce bychom Vás chtěli seznámit s druhy krytí používaných k řešení exudátu u chirurgických ran.
Závěr:
Hojení exsudujících ran využívá materiály, které udrží jejich optimální vlhkost a zároveň dokáží ránu ochránit před vstupem
sekundární infekce. Terapie exsudátu nespočívá pouze ve výběru vhodného výběru, důležité je také dodržování dalších
zásad, které vedou ke snížení jeho tvorby.
Zdravotnická rizika a migrace
Polanecký V.
IPVZ Praha
Globalizační efekt v oblasti zdravotnictví při ochraně veřejného zdraví se projevuje nejen v oblasti imigrace řízené, imigrace nelegální, ale i v turistických souvislostech při možnosti zavlečení nákaz a zvláště vysoce virulentních nákaz z tropů a
subtropů.
Současně může dojít k zavlečení nákaz potravinami, sexuálními hetero a homosexuálními službami, další ovlivnění může
přicházet v úvahu i klimatickými změnami, posunem vyšších teplot od rovníku k pólům a tím i posunem hmyzu, hlodavců,
plísní z oblastí, kde se běžně vyskytují, do střední Evropy.
Západoevropské statistiky uvádějí, že až cca 30% imigrantů jsou nemocní akutně, či chronicky, včetně infekčních onemocnění. Doklady o zdravotním stavu ze zemí původu jsou nevalidní a nelze je použít pro odhad rizika. Rovněž údaje dětí o
očkování jsou neprůkazné.
Komplikace navíc představují podle amerických a západoevropských statistik také onemocnění rakovinou, nemoci srdce a
oběhu, diabetes a hormonální onemocnění.
V úvahu přichází rovněž celá řada běžně i méně často se vyskytujících infekčních onemocnění dětí i dospělých. Proto je
třeba připravit systém opatření proti šíření nákaz a systém péče pro ostatní onemocnění.
Účinná zbraň na biofilm
Nováková M.
Nadměrný exsudát a velká biozátěž byly hodně dlouho považovány za příčinu faktorů, které prodlužují hojení rány a
chronicitu ran. Přestože se výrobci krytí snaží nabídnout efektivní antimikrobiální materiál, stále zůstává velký podíl
obtížně ošetřovatelných ran. V posledním desetiletí nám vzrůstá počet důkazů zaměřených na existenci bakterií v ranách a
resistentní biofilm, který má větší vliv než bakterie planktonické.
Prezentace ja zaměřena na krytí vyrobené společností ConvaTec, které používá průlomovou AG+ technologii zaměřenou
na management exsudátu, infekci a biofilm.
Esteem CMT
Hamrová M.
Esteem®+ tvarovatelný je jediná jednodílná stomická pomůcka s tvarovatelnou technologií. Kombinuje výhody jednodílného systému a účinné ochrany před podtékáním. Mezi její další výhody patří tvarování otvoru bez nutnosti používání
nůžek; otvor se přizpůsobí jakémukoli tvaru a velikosti stomie; vytvarovaná elastická manžetka jemně a přitom těsně obemkne stomii a tím eliminuje podtékání a chrání peristomální kůži. Navíc je manžetka z hmoty Stomahesive® podporující
hojení.
Zdravotnictví optikou nového občanského zákoníku II.
Široká L.
Šustek & Co., advokátní kancelář
Cílem přednášky je seznámit účastníky s aktuálními medicínsko-právními problémy, které v současnosti řeší veřejnoprávní
autority a dále s vlivem občanského zákoníku na vztah zdravotnický pracovník – pacient.
Melanom – skryté nebezpečí
Špičková M., Menyházová D.
FN Olomouc 1. chirurgická klinika, Olomouc
Vznik a výskyt melanomu v závislosti na moderní dobu, včasná diagnostika, léčba, prevence.
Kazuistika – melanom v mladém věku, osobní omezení v životě, reakce okolí na informaci o onemocnění.
Stručný přehled transplantací
Michňová M., Kaiferová J.
Fakultní nemocnice Hradec Králové
Co je transplantace?:
Legislativa:
Typy transplantací:
Dárce - kdo?:
Waiting list:
Kostní štěpy ortopedie FNHK 2014:
Závěr:
Sportovní úrazy na trumatologickém oddělení
Malíková M., Navrátilová J.
VFN, 1. chirurgická klinika, Praha
Úrazy rozdělujeme na poranění měkkých tkání-kam patří poranění nervově cévních svazků, kůže, svalů a šlach.
Dále poranění skeletu-patří sem zlomeniny otevřené, zavřené, také luxace a dále jsou to poranění kombinovaná.Úrazy
mohou vzniknout při rekreační pohybové aktivitě spontánního charakteru např. jízda na kolečkových bruslích, rekreační
hry, ale také při organizovaných formách tělesné výchovy a sportu 1) nezávodivé formy cvičení/školní TV, aktivity ve
fitcentrech/2) vrcholová úroveň/horolezectví, fotbal, hokej, atletika atd/.Nejčastější sportovní úrazy jsou poranění kolene,
ramene, kotníku, zad a hlavy. Prevencí úrazu je nejen opatrnost, ale také používání ochranných pomůcek.
Aj nevinná sánkovačka sa môže zmeniť na boj o život
Marková K., Matúšová A., Kirková Z.
Fakultná nemocnica – Oddelenie úrazovej chirurgie, Trenčín, Slovensko
Cieľom prednášky je poukázať na riziká pri predpokladaných relatívne bezpečných zimných športoch. V práci je prezentovaná veľmi zaujímavá kazuistika. Podelíme sa o informácie získané počas hospitalizácie 21 ročnej pacientky, ktorá
utrpela úraz pri sánkovaní. Poukazujeme na niektoré ošetrovateľské problémy súvisiace s danou tématikou, ako napríklad
starostlivosť o sfinktery, permanentný močový katéter, invazívne vstupy a operačnú ranu. Taktiež sme sa zamerali na
ošetrovateľskú starostlivosť, riziká vzniku komplikácií a ich prevenciu.
Ergoterapie na traumatologickém oddělení
Uhlířová J., Nováková P.
Klinika rehabilitačního lékařství VFN a 1. LF UK
V rámci traumatologie se setkáváme s nejrůznějšími následky úrazů na končetinách i v oblasti trupu. Imobilizace v kterékoliv oblasti může pro pacienta znamenat na několik týdnů větší, či menší ztrátu soběstačnosti. V řadě případů vypomůže
pacientovi na přechodnou dobu rodina. Setkáváme se ale často i s pacienty, jež žijí osamoceni bez rodiny, a nebo jim blízcí
nemohou vypomáhat. V takovém případě je na místě intervence ergoterapeuta, který provede evaluaci pacientovy životní
a sociální situace, soběstačnosti a zhodnotí jeho motorické a kognitivní funkce. Na základě tohoto hodnocení může s
pacientem nacvičit různé kompenzační strategie vykonávání běžných denních činností (ADL), doporučí pacientovi vhodné
kompenzační pomůcky, či odkáže na sociální služby skrze sociálního pracovníka. Ergoterapeut tak může v řadě případů
urychlit návrat pacienta do jeho přirozeného prostředí. V tomto akademickém roce se při 1. lékařské fakultě Univerzity
Karlovy otevřelo vůbec poprvé v České republice navazující magisterské studium ergoterapie. Studenti v rámci svých
praxí navštěvují také I. chirurgickou kliniku hrudní, břišní a úrazové chirurgie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Rádi
bychom se s vámi podělili o první zkušenosti, které společně se studenty na tomto oddělení získáváme v práci s traumatologickými pacienty. Ergoterapeutickou intervenci zde nejvíce provádíme u pacientů se zlomeninou pažní kosti, stehenní
kosti a bederního popř. hrudního obratle. V neposlední řadě terapie probíhá u pacientů po amputacích, především dolních
končetin. Zmíněny budou některé příklady ergoterapeutické intervence v oblasti soběstačnosti u pacientů s traumatem
horní končetiny, dolní končetiny a páteře.
Koncepty ambulantní Neurorehabilitace
Lippert-Grüner M., Maršálková A.
Západočeská univerzita Plzeň a Gemeinnützige Therapiezentren Bonn GmbH
Následky mozkového poskozeni jsou velmi různorodé a potřebují intenzivní a komplexní neurologickou rehabilitaci, která
začíná již během akutní fáze. Pokud to stav pacienta dovolí a pokud nehrozí nebezpečí cerebrální hypertenze, začínáme
okamžitě s intenzivní rehabilitací s cílem nejprve profylaxe, následně s terapií, která cílí, pokud možno na co nejrychlejší
dosažení samostatnosti a mobility.
Po propuštění z hospitalizace, pokračuje rehabilitace formou stacionární, nebo ambulantní. Důležité je, aby rehabilitační
terapie byla prováděna s kontinuitou a aby nevznikaly žádné preruseni. Fáze stacionární rehabilitace trvá v průměru 3
mesice, následně je ve většině případů nutné pokračovat v terapii ve formě ambulantní rehabilitace. Mozkove poskozeni
může mít různé nasledky. Na první pohled viditelné jsou nejvíce tělesné omezení ve formě hemiparézy, dale poruchy
senzitivity, zraku (často ve formě hemianopsie), polykání a poruchy řeči. Vedle těchto „viditelných“ deficitů existuje další
množství různých symptomů, které nejsou na první pohled diagnostikovatlné. Jsou to tzv. poruchy neuropsychologické,
které se týkají zejmena procesu myšlení a jednání. Tato skupina deficitů je pro postižené i pro jejich příbuzné velmi zatezujici, zrovna tak, jako skupina tak svanych „viditelných“ poruch. V rehabilitaci jsou samozřejmě problémy obou skupin spolu
uzce spjaty.
Rehabilitační léčba se týká zlepšení senzorickych, motorickych a neuropsychologickych funkcí a možností jako základ
úspěšné reintegrace.
Ambulantní neurologická rehabilitace klade důraz zejména na vyrovnani pacienta se změnami způsobenými onemocněním a tvorbu novych kompetencí a schopností, jak take snížení s onemocněnm souvisejících psychologických a environmentálních překážek.
Podmínky prijmu pacienta je zajisteni domácí péče a to zejména v noci a o víkendech, dostatečná schopnost psychofyzické
zateze (cca 4-5 hodin), dostatečná mobilita a základní připravenost k léčbě.
Bezpečí v našich rukách
Zachová V., Škochová D.
Příspěvek je věnován osobním ochranným pracovním pomůckám, které jsou pro práci profesionálu ve zdravotnictví
naprosto nepostradatelné. „Osobní ochranné pracovní pomůcky (OOPP) jsou ochranné prostředky, které musí chránit
zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem,“ říká odst. 1 § 104 zákona č. 262/2006 Sb. Vyšetřovací i operační rukavice můžeme
dělit podle mnoha kritérií: druhu materiálu, tloušťky, velikosti, indexu AQL, délky, vnějšího či vnitřního povrchu, obsahu
pudru či dalších látek. Rukavice mají chránit pacienta, ale i zdravotníka, proto je jejich výběr zásadním z hlediska prevence
přenosu profesionálních nákaz. Zdůraznit musíme zejména riziko bodných a řezných poranění, která během chirurgických
intervencí mají nejčastější incidenci a významný dopad na psychické a fyzické zdraví. Rizika nákazy krví přenosných
onemocnění jsou i přes očkování např. proti hepatitis typu B významná. Ruce zdravotnických pracovníků musíme chránit
nejen před biologickými činiteli, ale i před chemickými látkami. O účinné ochraně rukou nemůžeme hovořit bez souvislosti
s hygienickou a chirurgickou dezinfekcí rukou.
Charcotova osteoartropatie
Hachová I., Šabatková H.
FN Hradec Králové, Ortopedická klinika
Charcotova osteoartropatie:
Chronické, progresivní onemocnění kostí kloubů a měkkých tkání nejčastěji v oblasti nohy a hlezna, vzniklé na podkladě
periferní neuropatie, kdy nejčastější příčinou je diabetes.
Toto onemocnění je charakteristické lokálním zánětlivým procesem v časné fázi a postupným rozvojem kostních destrukcí,
kloubních dislokací a fixovaných deformit.
Tyto deformity mohou vést k tvorbě infikovaných ulcerací a následně k osteomyelitis. Obecně však může být postižena
kterákoliv jiná část skeletu.
Příznaky:
Liší se v akutní nebo chronické fázi
Akutní fáze:
•
teplá noha (rozdíl teplot mezi oběma DK až o několik stupňů)
•
jednostranný otok nohy
•
může být i zarudnutí a bolestivost
Chronická fáze:
•
fixované deformity nohy
•
Ulcerace
Diagnostika:
•
Vychází z anamnestických údajů (na Charcotovu osteoartropatii je nutné myslet vždy u pacientů s těžší diabetickou neuropatií).
•
Klinické vyšetření.
•
Zobrazovací metody (RTG vyšetření, magnetická rezonance – v časné fázi onemocnění, CT, třífázová či čtyřfázová scintigrafie).
Léčba:
Konzervativní léčba
V aktivní fázi:
•
Spočívá v imobilizaci postižené končetiny formou speciální sádry nebo individuálních ortéz.
•
Jako prevenci přetížení druhé končetiny lze použít invalidní vozíky.
•
Rekalcifikace kombinací vápníku a vitamínu D.
V klidové fázi:
•
Dle závažnosti deformit a přítomnosti ulcerace lze využít protetického vybavení typu ortopedické
obuvi, či upravené standardní obuvi, speciálních vložek do bot.
•
Edukace nemocného (péče o DK).
•
Dispenzarizace, pravidelné kontroly v podiatrické ambulanci.
Chirurgická léčba
V současné době se rozvíjí operační metody léčby vedoucí k záchraně končetiny - kostní resekce, rekonstrukce nohy pro
oddálení bércové amputace. Na našem oddělení při rekonstrukčních operačních výkonech je vedle zevních fixátorů také
používaná technika rekonstrukce se stabilizací axiálními šrouby a následným přiložení sádrové fixace. Po sejmutí fixace je
zhotovena individuální ortéza. Vhodná doba používání ortézy je v obou případech až jeden rok, poté je většinou zhotovena individuální ortopedická obuv. Na našem pracovišti provádíme tyto operační výkony pouze v klidovém stádiu.
Kazuistika:
Základní anamnéza:
Průběh hospitalizace:
Závěr:
Charcotova osteoartropatie je onemocnění, které je často poddiagnostikováno nebo diagnostikováno pozdě.
Nutné je časně stanovit diagnózu a zahájit příslušnou terapii.
Včasná diagnóza a správná terapie může zabránit těžkým deformitám nohy a jejich následkům v podobě ulcerací, infekcí
a často i amputací.
Komplikace léčby Warfarinem na traumatologickém oddělení
Brzicová V.
Přednáška se snaží ukázat specifickou komplikaci při léčbě Warfarinem a tou je kompartmen syndrom. Kompartment
syndrom je soubor příznaků vznikající při zvýšení tlaku v uzavřeném anatomickém prostoru, kdy dochází k vaskulárním
okluzím působícím lokální ischemii. Terapie spočívá ve snížení tkáňového tlaku před tím, než dojde k ireverzibilním
ischemickým změnám. Náročnost léčby i ošetřovatelské péče se snažíme přiblížit ve dvou kasuistikách, kdy bylo nutné
provést fasciotomi, tedy chirurgický zákrok, kdy se provádí široké otevření subfasciálních prostorů a efektivní dekomprese.
U obou pacientek v uvedených kazuistikách se vyvinul kompartment syndrom na podkladě úrazu. Obě pacientky byly
polymorbidní a v době úrazu užívaly Warfarin. Jejich následná léčba byla velmi komplikovaná a časově náročná. Rány po
fasciotomi jsme hojili pomocí nejnovějších prostředků na vlhké hojení ran. U první pacientky se rána zhojila ještě před
překladem na následnou péči, u druhé pacientky provádíme hojení a převazy ambulantně, protože její poranění bylo
závažnější a dosti rozsáhlé.
Chirurgické staplery
CSC - Zahnutý cirkulární stapler
Systém rotační čepele RBS™. Snadné a přesné provedení řezu.
Vestavěná automatická bezpečnostní pojistka ASL™. Zabraňuje nechtěnému odpalu.
Hřídel PSS™ ve tvaru okvětních lístků. Snadné zavedení s pevným uchycením.
Regulovatelná výška uzavřené svorky v rozmezí od 1 do 2,5 mm.
LC - Lineární katr a zásobníky
BLC™ - Vyvážený pákový systém ovládání. Zajišťuje paralelní uzavření vidlic nástroje.
TPC™ - Vroubkování pro správné umístění tkáně. Zabraňuje sklouznutí tkáně mezi
vidlicemi nástroje.
SLR™ - Bezpečná vzdálenost okraje a břitu. Zvyšuje bezpečnost linie svorek.
B. Braun Medical s.r.o. | Divize Aesculap | V Parku 2335/20 | CZ-148 00 Praha 4
Tel. +420-271 091 111 | Fax +420-271 091 112 | www.bbraun.cz
6.
hemofilický den
s mezinárodní
účastí
19. – 20. listopadu 2015
Kongresové a kulturní centrum, Lázeňská Kolonáda,
Poděbrady, náměstí T. G. Masaryka 433/II
GPS: 50°8’33.828″ N, 15°7’6.29″ E
Odborná konference České společnosti pro trombózu a hemostázu ČLS JEP
pořádaná ve spolupráci s Českou hematologickou společností ČLS JEP
a Českým svazem hemofiliků
ČESKÝ SVAZ
HEMOFILIKŮ
www.congressprague.cz/csth2015
THUNDERBEAT
OPEN EXTENDED JAW
Pokročilá elektrotechnologie
pro sofistikovanou chirurgii
Propracovaný tvar čelistí umožňuje přesnou,
jemnou disekci a optimální manipulaci tkáně
Nejrychlejší ve své třídě - protnutí a bezpečné zatavení
tkáně pomocí unikátní kombinace ultrazvukové
a bipolární energie
Řešení sekundární hemostáze pomocí
samostatné bipolární energie
Navštivte náš stánek a dozvíte se více!
OLYMPUS CZECH GROUP, S.R.O., ČLEN KONCERNU
Evropská 176/16, 160 41 Praha 6, tel.: +420 221 985 111, e-mail: [email protected], www.olympus.cz

xxii.pražské - Congress Prague

Transkript

Podobné dokumenty

Program kongresu

Dotazník pro dárce krve nebo krevních složek

Výroční zpráva 2012 - IV. interní klinika

2009 - rotman.cz

sborník abstrakt - 42. Česko-slovenský chirurgický kongres

24. Pelikánův seminá - Společnost horské medicíny

abstrakta ke stažení - Nakladatelství GEUM

Sborník abstrakt

Červen 2010 1.7 MB,

anotace přijatých projektů soutěže iga 2015

Skriptum - Projekt endoskopie

Karel Makoň - SLADKÉ JHO III. Setkání s Bohem 2