Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Transkript

Místo,
kde začíná cesta za
úspěchem
INFORMAČNÍ MÍSTA PRO PODNIKATELE
Systém InMP je tvořen celorepublikovou sítí kontaktních míst, kde podnikatelé najdou proškolené
pracovníky, kteří jsou připraveni poskytnout odbornou pomoc nebo alespoň kvalifikovanou radu,
kde lze případně odbornou asistenci získat.
Podnikatel může se svým dotazem kontaktovat regionální informační místo osobně, telefonicky,
pomocí elektronické pošty nebo prostřednictvím formuláře na internetové stránce: inmp.komora.cz.
Příručky InMP
Na informačních místech je pro malé a střední podnikatele v jednotlivých
oborech připraveno na 300 oborových příruček, které postihují aktuální
zákonné předpisy pro provozování dané živnosti, informují o nových
trendech v oboru a rozkrývají obsah živnosti srovnáním praxe s pojetím
popsaným v živnostenském zákonu.
Oborové příručky obvykle obsahují vymezení oboru, formy podnikání
v daném oboru a jejich specifika, právní předpisy, technické požadavky,
ekologické, bezpečnostní a protipožární standardy a zároveň i praktická
pravidla a rady pro chování a jednání českých podnikatelů v oboru.
Bližší informace:
www.komora.cz
inmp.komora.cz
[email protected]
PŘÍKLADY:
• Archivace a skartace
• Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
• Činnost účetních poradců, vedení účetnictví
• Drezura zvířat
• Elektronická zařízení
• Fotografické služby
• Grafické a kresličské práce
• Holičství, kadeřnictví
• Internetový obchod
• Jaderná zařízení
• Kovářství
• Legislativa – bezpečnost potravin
• Maloobchod se smíšeným zbožím
• Nákup, prodej a skladování paliv a maziv
• Opravy silničních vozidel
• Překladatelská a tlumočnická činnost
• Reklamní činnosti a marketing
• Směnárenská činnost
• Topenářství a vodoinstalatérství
• Ubytovací služby
• Výroba oděvů a oděvních doplňků
• Zprostředkování obchodu
Pro Hospodářskou komoru ČR, odbor IMP, připravil OIZ pro Bezpečnost a ochranu zdraví při práci, požární
ochranu, životní prostředí a komerční bezpečnost
Autorsky zpracovali: PhDr. Lidmila Kleinová, CSc., a kolektiv odborníků Komory BOZP a PO České republiky
POSLEDNÍ AKTUALIZACE: ČERVENEC 2006
Příručka
Základní informace pro
podnikatele včetně práv a povinností
Bezpečnost a ochrana
zdraví při práci
a Zákon o inspekci práce
str. 1
PŘÍRUČKA BOZP A ZÁKON O INSPEKCI PRÁCE
Obsah
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci _______________________________________________________________________________________ 02
1. NÁRODNÍ POLITIKA BOZP ________________________________________________________________________________________________________
1.1. Základní právní předpisy BOZP_________________________________________________________________________________________________
1.2. Cíle a úkoly Národní politiky BOZP v České republice ______________________________________________________________________________
1.3. Vývoj BOZP po vstupu do EU __________________________________________________________________________________________________
1.4. Základní směrnice EU pro oblast BOZP _________________________________________________________________________________________
2.POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE A ZAMĚSTNANCŮ __________________________________________________________________________________
2.1. Povinnosti zaměstnavatele ____________________________________________________________________________________________________
2.2. Práva a povinnosti zaměstnanců _______________________________________________________________________________________________
2.3. Zakázané práce ženám a mladistvým ___________________________________________________________________________________________
3. STÁTNÍ ODBORNÉ DOZORY ______________________________________________________________________________________________________
3.1. Inspekce práce ______________________________________________________________________________________________________________
3.2. Státní zdravotní dozor (SZD): __________________________________________________________________________________________________
3.3. Pokuty ukládané státními odbornými dozory: _____________________________________________________________________________________
4. ÚLOHA ODBORŮ V OBLASTI BOZP ________________________________________________________________________________________________
5. PRACOVNÍ ÚRAZY, JEJICH EVIDENCE, ŠETŘENÍ A ODŠKODŇOVÁNÍ ___________________________________________________________________
5.1. Pracovní úrazy_______________________________________________________________________________________________________________
5.2. Povinnosti zaměstnavatele a zaměstnanců _______________________________________________________________________________________
5.3. Evidence a hlášení pracovních úrazů ____________________________________________________________________________________________
5.4. Odškodňování pracovních úrazů _______________________________________________________________________________________________
5.5. Úraz zaměstnance jiného zaměstnavatele ________________________________________________________________________________________
5.6. Pracovní úrazy zaměstnanců agentur ___________________________________________________________________________________________
5.7. Povinné pojištění pro pracovní úraz a nemoc z povolání ____________________________________________________________________________
5.8. Zdravotní pojištění ve vztahu k pracovním úrazům _________________________________________________________________________________
6. PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ; KATEGORIZACE PRACÍ ______________________________________________________________________
6.1. Základní požadavky na pracoviště a pracovní prostředí ____________________________________________________________________________
6.2. Rizikové faktory pracovních podmínek___________________________________________________________________________________________
6.3. Kategorizace prací ___________________________________________________________________________________________________________
6.4. Závodní preventivní péče ______________________________________________________________________________________________________
7. PRACOVNÍ RIZIKA _______________________________________________________________________________________________________________
7.1. Základní pojmy ______________________________________________________________________________________________________________
7.3. Potenciální rizika _____________________________________________________________________________________________________________
8. OSOBNÍ OCHRANNÉ PRACOVNÍ PROSTŘEDKY (OOPP) ______________________________________________________________________________
8.1. Základní pojmy ______________________________________________________________________________________________________________
8.3. Povinnosti zaměstnanců ______________________________________________________________________________________________________
9. VÝCHOVA K BOZP _______________________________________________________________________________________________________________
9.1. Vstupní a opakovaná školení ___________________________________________________________________________________________________
9.2. Speciální školení _____________________________________________________________________________________________________________
10. POŽADAVKY BOZP NA PROVOZ STROJŮ A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ ________________________________________________________________
10.1. Povinnosti výrobce __________________________________________________________________________________________________________
10.2. Povinnosti dovozce/dodavatele/distributora _____________________________________________________________________________________
10.3. Povinnosti zaměstnavatele/provozovatele _______________________________________________________________________________________
11. SKLADY A SKLADOVÁNÍ ________________________________________________________________________________________________________
11.1. Zásady bezpečné práce ve skladu _____________________________________________________________________________________________
11.2. Místní řád skladu ___________________________________________________________________________________________________________
12. POŽADAVKY NA PROVOZOVÁNÍ DOPRAVY DOPRAVNÍMI PROSTŘEDKY ______________________________________________________________
02
02
02
03
03
04
04
05
06
06
06
06
06
07
07
07
07
07
08
08
08
08
08
09
09
09
11
12
12
12
12
12
13
13
13
14
14
14
14
14
14
15
15
15
15
16
16
Zákon o inspekci práce _______________________________________________________________________________________________________ 17
1. ORGÁNY INSPEKCE PRÁCE ______________________________________________________________________________________________________
1.1. Působnost a příslušnost Státního úřadu a inspektorátů ____________________________________________________________________________
1.2. Práva a povinnosti při kontrole _________________________________________________________________________________________________
2. PRÁVA A POVINNOSTI PODNIKATELE ______________________________________________________________________________________________
2.1. Povinnosti a práva podnikatele spojené s výkonem kontroly ________________________________________________________________________
2.2. Přestupky a správní delikty právnických (a fyzických) osob __________________________________________________________________________
17
17
18
18
18
19
Platné právní předpisy BOZP _________________________________________________________________________________________________ 24
1. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci _______________________________________________________________________________________________ 24
2. Ochrana veřejného zdraví _________________________________________________________________________________________________________ 25
3. Další související právní předpisy ____________________________________________________________________________________________________ 25
Srovnávací tabulka porovnávající starý a nový zákoník práce
zejména z hlediska nových povinností podnikatelů souvisejících s BOZP ________________________________________ 28
str. 2
BEZPEČNOST A OCHRANA
ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
1. NÁRODNÍ POLITIKA BOZP
- NV, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání
strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí,
- NV, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů,
které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními
prostředky,
- NV o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
a další.
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) je velmi široký mezivědní
obor, který
- zahrnuje veškeré aspekty ochrany zdraví člověka spojené s výkonem práce, tzn. aspekty zdravotní, technické, technologické, organizační, včetně
jejich dokumentování,
- odhaluje rizika ohrožující zdraví člověka v pracovním procesu,
- hledá a navrhuje opatření technická, technologická, organizační a zdravotní pro odstraňování rizik nebo jejich minimalizaci, včetně navrhování
zlepšování pracovního prostředí a pracovních míst,
- informuje různými formami, písemně, elektronicky, prostřednictvím internetu nebo formou různých školení o právech a povinnostech zaměstnanců,
vedoucích zaměstnanců a managementu v oblasti BOZP.
Vyhlášky
jsou zaměřeny na specifické problémy, např.:
- stanovují podmínky pro zařazování prací do kategorií,
- týkají se základních požadavků pro zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení,
- stanovují odborné způsobilosti v elektrotechnice,
- stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím
ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým,
a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání, a další.
1.1. Základní právní předpisy BOZP
V květnu roku 2003 schválila vláda ČR Zásady národní politiky BOZP. Na
základě přijatých „Zásad“ uložila Ministerstvu práce a sociálních věcí zřídit
a jmenovat Radu vlády pro BOZP a zpracovat Národní akční plán BOZP.
stanovují práva a povinnosti zaměstnanců, vedoucích zaměstnanců a managementu v oblasti BOZP:
- Zákoník práce
- Zákon o ochraně veřejného zdraví
- Zákon o inspekci práce
- Nařízení vlády
- Vyhlášky
Zákoník práce
je základním právním předpisem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci, zejména Hlava pátá, která stanovuje povinnosti zaměstnavatele, práva
a povinnosti zaměstnanců a obsahuje další ustanovení týkající se:
- prevence rizik,
- osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP),
- bezpečnostních značek a signálů,
- pracovních úrazů,
- pracoviště a pracovního prostředí,
- výrobních a pracovních prostředků a zařízení,
- zvláštní odborné způsobilosti,
- rizikových faktorů pracovních podmínek a kontrolovaných pásem,
- zákazů některých prací,
- organizace práce a pracovních postupů,
- účasti zaměstnanců na řešení otázek BOZP,
- kontroly odborových orgánů.
Zákon o ochraně veřejného zdraví
obsahuje, kromě ustanovení týkajících se zdraví obyvatelstva, např.:
- povinnost pro zaměstnavatele zařadit všechny činnosti, které provozuje,
do kategorií,
- stanovuje ochranu před hlukem, vibracemi a neionizujícím zářením,
- stanovuje předpoklady a podmínky pro provozování činností epidemiologicky závažných (tzn. stravovacích služeb, výroba potravin, uvádění
potravin do oběhu, výroba kosmetických prostředků, provozování úpraven
vody, provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, kosmetických,
masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb, provozování živností, při nichž je porušována integrita kůže, a provozování živnosti, ve které
se používají k péči o tělo speciální přístroje – solária, myostimulátory),
- definuje rizikové práce,
- stanovuje požadavky pro ubytovací služby, osobní hygienu zaměstnanců,
- definuje orgány ochrany veřejného zdraví, jejich povinnosti a pravomoci,
včetně výkonu státního zdravotního dozoru.
Nařízení vlády
jsou prováděcími právními předpisy k zákonům; pro oblast BOZP byla přijata
NV, týkající se např.:
- NV, kterými se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci,
- NV, kterým se stanoví rozsah a podmínky OOPP, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků,
- NV, kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamů o úrazu,
- NV, kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů,
1.2. Cíle a úkoly Národní politiky BOZP v České republice
str. 3
práce,
- podporovat rozvoj vědy a výzkumu v oblasti BOZP,
- vytvořit informační systém pro celou problematiku BOZP;
d) v oblasti prosazování a vynucování pravidel BOZP:
- podporovat efektivní dodržování předpisů BOZP,
- komplexně hodnotit vlivy na zdraví lidí na pracovištích a vlivy pracovní
činnosti na zdraví celé společnosti,
- podporovat odstraňování formalismu při prosazování plnění právních předpisů BOZP na pracovištích,
- posílit a zracionalizovat činnosti SOD integrací přístupů a zjednodušením
postupů;
e) v oblasti zahraniční a mezinárodní spolupráce:
- podporovat tyto spolupráce na všech úrovních,
- vytvořit personální i ekonomické podmínky pro účast českých odborníků
v mezinárodních organizacích, projektech a aktivitách,
- zajistit spolupráci na národní i mezinárodní úrovni při postupech stanovených Evropskou komisí,
- využívat informace Evropské agentury v Bilbau a Evropského fondu
v Dublinu,
- harmonizovat statistiku ČR se statistikou EU;
f) v oblasti odpovědných orgánů:
- pověřit MPSV koordinací všech ostatních zúčastněných státních orgánů,
- zřídit Radu vlády pro BOZP z odborníků z praxe, státních orgánů, vědy,
školství a sociálních partnerů.
CÍLE:
- vytvořit funkční komplexní systém BOZP včetně nového modelu inspekce
práce,
- podporovat ekonomickou zainteresovanost a motivování zaměstnavatelů,
- podporovat meziresortní spolupráci jednotlivých orgánů inspekce práce,
- vytvářet podmínky pro zajištění ústavních práv účastníků pracovního
procesu,
- podporovat spoluzodpovědnost za zdraví vlastní i ostatních osob všude
tam, kde by mohlo být ohroženo činností nebo poskytováním služeb,
- posilovat prvky kultury práce,
- rozvíjet systémy analýzy, hodnocení a prevence rizik,
- podporovat ekonomickou zainteresovanost a motivování zaměstnavatelů,
- prosazovat vyšší trestní odpovědnost za porušování předpisů BOZP,
- vytvořit lepší podmínky pro rozvoj závodní preventivní péče a ostatních
služeb BOZP, včetně poradenských a konzultačních,
- zlepšovat systém výchovy a vzdělávání k BOZP v rámci celoživotního
vzdělávání,
- zavádět a podporovat zdokonalování systémů řízení BOZP v podnicích
(preventivní programy, rozšiřování dobré praxe vedoucí ke zlepšování
BOZP apod.).
ÚKOLY:
a) v právní oblasti:
- komplexní harmonizace práva ČR s právem EU, ratifikovanými úmluvami
MOP (ILO) a doporučeními SZO (WHO),
- zahájit práce na komplexní zákonné úpravě pro oblast BOZP,
- zpracovat návrh zákona o inspekci práce,
- zpracovat právní předpis k zajištění bezpečnosti technických zařízení,
- zpracovat návrh zákona o službách BOZP,
- zpracovat jednotný terminologický slovník pro oblast BOZP a prosazovat
jeho používání;
b) v oblasti ekonomických nástrojů podporujících BOZP:
- vytvořit ekonomické fondy na podporu BOZP v MSP,
- využít fondy EU na podporu BOZP,
- vytvořit nástroje ekonomické motivace (daňové úlevy, úrazové pojištění
apod.),
- prohlásit požadavky BOZP za součást kritérií pro poskytování dotací,
úvěrů, výběrových řízení a při zadávání veřejných zakázek,
- zrušit příplatky za ztížené pracovní prostředí,
- vytvořit podmínky pro rozvoj kvalitních externích odborných služeb BOZP;
c) v oblasti propagace, osvěty a poradenství:
- vést kampaně k prevenci pracovních úrazů, nemocí z povolání a nemocí
spojených s prací a ke zvyšování povědomí vlastní odpovědnosti za své
zdraví,
- vypracovat národní příručku pro zavádění systému řízení BOZP v podnicích,
- zajistit efektivní spolupráci dozorových orgánů, profesních zaměstnavatelských svazů, odborových a ústředních orgánů při působení na své členy,
- vybudovat systém výchovy a vzdělávání k BOZP od základního po vysoké
školství,
- vytvořit podmínky pro výchovu a vzdělání odborníků pro výkon inspekce
1.3. Vývoj BOZP po vstupu do EU
Současný stav a vývojové trendy
Vstup České republiky do Evropské unie se stal v květnu 2004 skutečností
i pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), která je nedílnou
součástí nejen sociální politiky na úrovni Evropské unie a politiky jednotlivých
členských států, ale i politiky a image společností a firem, podnikajících
v různých oborech lidské činnosti.
Směrnice Rady jsou pro členské státy Evropské unie závazné.
Cílem směrnic je harmonizovat národní legislativy s právem EU s přihlédnutím k zásadě subsidiárnosti. Každý stát má právo doplnit minimální
požadavky stanovené směrnicemi o ustanovení vyplývající z národních tradic
a zvyklostí.
Další vývoj po vstupu kandidátských států do Evropské unie je velmi těžké
odhadnout, přesto již v současné době se začínají v oblasti BOZP projevovat trendy, které lze shrnout do několika následujících bodů:
a) důraz na dodržování legislativy, pravidel a pokynů i na zvláštnosti a potřeby konkrétních firem v daných podmínkách, které budou klást nové
a zvýšené nároky na zaměstnavatele i inspekci práce,
b) úloha odborů se v různých zemích v oblasti BOZP liší, přesto by se u nás
měl zvýšit podíl zástupců zaměstnanců na řešení BOZP a jejich zájem
o zlepšování úrovně BOZP ve firmách i snaha ovlivňovat vztah zaměstnanců k ochraně svého zdraví,
c) zvyšují se a budou se dále zvyšovat nároky na znalosti specialistů BOZP
a kvalitu jejich služeb, které mj. povedou k hledání snadnějšího přístupu
k informacím a následně k jejich sdružování s cílem vyměňovat si zkušenosti nejen na národních úrovních (např. v roce 2003 vznikla Komora
BOZP a PO České republiky), ale i na mezinárodní úrovni (např. ISSA
– International Social Safety Association, ENSHPO – European Network
for Safety and Health Professional Organizations, a další),
d) ze strany specialistů BOZP se v členských státech již nyní zvyšuje tlak na
ovlivňování evropské legislativy v oblasti BOZP a na promítnutí zejména
principů „dobré praxe“ nejen do národních legislativ, ale i do směrnic EU,
e) zvyšuje se počet společností a firem, u nichž systém řízení BOZP se již
stal součástí systému řízení firmy; stále více se objevují pokusy integrovat ve firmě systém řízení BOZP se systémem řízení jakosti a životního
prostředí,
f) připravují se programy BOZP pro malé a střední podniky (MPS) na národních i evropské úrovni.
Již v průběhu roku 2004 se začaly postupně objevovat tendence přizpůsobit existující evropské směrnice nové situaci. Tzn. očekává se, že
bude analyzován obsah dosavadních směrnic a že „nové“ země budou chtít
přinést do oblasti BOZP něco ze svých zkušeností. Jak dlouho bude tento
proces trvat a jaký bude výsledek, lze v tuto chvíli těžko odhadnout. Přesto
jedním z cílů výše uvedené evropské organizace ENSHPO je podpora
procesu aktualizace evropských směrnic pro BOZP na základě zkušeností
nových zemí zejména v oblasti tzv. „dobré praxe“ a kultury práce.
1.4. Základní směrnice EU pro oblast BOZP
K „dobrovolnému“ dodržování pravidel BOZP se dospělo vývojem a poznáním, že „bezpečná a zdraví neohrožující práce“ se ekonomicky vyplácí.
Kromě poznání a ekonomických důsledků přispěl k dobré úrovni BOZP
v mnoha členských zemích EU i tlak daný přijetím společných minimálních
pravidel formou evropských směrnic.
V roce 1989 byly přijaty a ratifikovány první směrnice EHS (Evropského hospodářského společenství) se zaměřením na bezpečnost a ochranu zdraví při
práci pro všechny jeho členské státy:
a) RÁMCOVÁ SMĚRNICE 89/391/EHS – směrnice Rady z 12. června
1989 o provádění opatření ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, která kromě všeobecných zásad stanovila
povinnosti zaměstnavateli, zaměstnancům a odborníkům poskytujícím
služby BOZP a v článku 16 definovala témata, kterých se mají týkat dílčí
směrnice:
- pracoviště a pracovní místo,
- výrobní prostředky, stroje a technická zařízení,
- osobní ochranné pracovní prostředky,
- práce s přístroji vybavenými obrazovkou,
- manipulace s břemeny,
- staveniště a mobilní staveniště,
- rybolov a zemědělství,
b) 89/654/EHS – směrnice Rady z 30. 11. 1989, týkající se minimálních
požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovištích. První
samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 směrnice EEC/89/391,
c) 89/655/EHS – směrnice Rady z 30. 11. 1989, týkající se minimálních
požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci při používání
pracovního zařízení pracovníky při práci. Druhá samostatná směrnice
ve smyslu čl. 16 směrnice EEC/89/391,
d) 89/656/EHS – směrnice Rady z 30. 11. 1989, týkající se minimálních
požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při používání osobních ochranných prostředků pracovníků na pracovišti. Třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 směrnice EEC/89/391.
Po roce 1990 byly přijaty další dílčí směrnice. Některé, např. 89/655/EHS,
byly doplněny novými směrnicemi. Např.:
- 90/269/EHS – směrnice Rady o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při ruční manipulaci s břemeny, kde se zejména vyskytuje riziko poškození páteře. Čtvrtá samostatná směrnice podle
čl. 16 směrnice EEC/89/391,
- 90/270/EHS – směrnice Rady o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na zařízeních s obrazovkovými displeji. Pátá
samostatná směrnice podle čl. 16 směrnice EEC/89/391,
- 92/57/EHS – směrnice Rady o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na dočasných nebo mobilních staveništích. Osmá samostatná směrnice podle čl. 16 směrnice EEC/89/391,
- 95/63/EHS – směrnice Rady o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při používání pracovního zařízení při práci. Směrnice Rady pozměňující směrnici 89/655/EHS (Změny se
týkají např.: revizí a kontrol pracovních zařízení, pracovních poloh, mobilních
pracovních zařízení, např. VZV, zdvihacích zařízení apod.),
- 01/45/EHS – směrnice Rady o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při používání pracovního
zařízení při práci.
Změny se týkají především práce ve výškách s důrazem na:
• rizika spojená s touto činností,
• ochranná zařízení před pádem z výšky,
• způsoby ochrany,
- a další.
Příklady směrnic EHS (později EU) jsou zde uvedeny především jako ukázka
témat patřících do oblasti BOZP, která jsou předmětem nejen právních
předpisů evropských, ale i českých.
Výsledky analýzy obsahu evropských směrnic a českých právních předpisů
BOZP lze shrnout do několika bodů:
a) evropské směrnice obsahují oproti českým předpisům obecnější formulace a ponechávají zaměstnavateli možnost plnit stanovené povinnosti způsobem a metodami, které si sám zvolí a které odpovídají jeho ekonomic-
str. 4
kým možnostem, prostředí, oboru, potřebám, systému řízení firmy apod.,
b) naše právní předpisy jsou detailnější, obsahují formulace typu „musí – nesmí“, různé rozměry a limity, které v evropských směrnicích obsaženy
nejsou,
c) žádná z evropských směrnic neobsahuje „kategorizaci prací“ ani hlediska
a limity pro zařazení prací do kategorií,
d) až na malé výjimky jsou české a evropské právní předpisy BOZP tematicky téměř identické, a pokud se týká obsahu směrnic, nevyplývají z nich
žádné nové povinnosti, které by již v průběhu minulých let nebyly obsaženy v českých právních předpisech.
Rozdíly vyplývají ze vztahu zaměstnavatelů a zaměstnanců k oblasti BOZP
ve vyspělých zemích EU a v ČR:
a) Zaměstnavatelé v zemích EU:
- považují BOZP za součást politiky firmy/společnosti,
- někteří z nich se snaží v poslední době integrovat systém řízení BOZP zavedený nebo budovaný ve firmě/společnosti do celkového systému řízení
firmy/společnosti,
- hlediska BOZP jsou součástí výběrových řízení na národní i mezinárodní úrovni,
- BOZP se stává součástí image firem/společností,
- BOZP je ekonomickou záležitostí (zdravý a spokojený zaměstnanec,
kterému firma poskytla další školení a tím i zvýšení kvalifikace, podává lepší
výkony a jeho produktivita práce je vyšší než u zaměstnance nemocného
nebo v rekonvalescenci po pracovním úrazu, protože náklady spojené
s nemocností související s prací nebo s pracovními úrazy jsou mnohanásobně vyšší než náklady spojené s prevencí, zlepšováním pracovního
prostředí apod.),
- dodržování pravidel BOZP se vyplácí, protože inspekce práce vyžaduje
jejich plnění; v případě zásadních pochybení ukládá tvrdé sankce;
b) Zaměstnanci v zemích EU:
- zejména zaměstnanci renomovaných firem jsou si vědomi, že požadavky
BOZP stanovené zaměstnavatelem musí plnit – jsou součástí jejich povinností ve firmě,
- po kampaních vedených v posledních 10–15 letech si uvědomují cenu
svého zdraví,
- mnozí se sami aktivně zapojují do sledování BOZP na svém pracovišti
a nechávají se volit do funkce „zástupce zaměstnanců pro BOZP“ ve firmě.
2. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE
A ZAMĚSTNANCŮ
2.1. Povinnosti zaměstnavatele
– stanovené zákoníkem práce č. 65/1965 Sb. v posledním platném
znění:
a) Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci (BOZP) s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života
a zdraví spojená s výkonem práce.
b) Povinnost zaměstnavatele zajišťovat BOZP se vztahuje na všechny osoby,
které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.
c) Za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o BOZP odpovídají vedoucí
zaměstnanci zaměstnavatele na všech stupních řízení v rozsahu svých
funkcí. Tyto úkoly jsou rovnocennou a neoddělitelnou součástí jejich
pracovních povinností.
d) Zaměstnavatel je povinen vytvářet podmínky pro zdraví neohrožující pracovní
prostředí vhodnou organizací BOZP a přijímáním opatření k prevenci rizik.
e) Prevencí rizik se rozumí všechna opatření s cílem předcházet rizikům,
odstraňovat je nebo minimalizovat (viz kap. 7).
f) Zaměstnavatel je povinen:
- vyhledávat rizika,
- zjišťovat jejich příčiny a zdroje,
- přijímat opatření k jejich odstranění nebo minimalizaci,
- omezovat jejich vznik,
- nahrazovat fyzicky namáhavé práce novými technologickými a pracovními
postupy,
- nahrazovat nebezpečné technologie, pracovní prostředky, suroviny a materiály méně nebezpečnými nebo méně rizikovými,
- udílet pokyny k zajištění BOZP.
g) Zaměstnavatel je povinen pravidelně kontrolovat úroveň BOZP ve své firmě.
h) Zaměstnavatel musí přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiné vážné nebezpečí
a evakuace zaměstnanců.
i) Zaměstnavatel je povinen zajistit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště
potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci,
zajišťují přivolání zejména lékařské pomoci, hasičů a policie a organizují
evakuaci zaměstnanců. Zaměstnavatel zajistí jejich vyškolení a vybavení
odpovídající pracovním rizikům.
j) Zaměstnavatel je povinen:
- nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce neodpovídající jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti,
- sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje závodní
preventivní péči, jakým druhům očkování a jakým lékařským preventivním
prohlídkám jsou povinni se podrobit, a umožnit jim je,
- zajistit zaměstnancům školení BOZP, které se týká jejich práce a pracoviště; pravidelně ověřovat jejich znalost a soustavně vyžadovat a kontrolovat
jejich dodržování (viz kap. 9),
- zajistit zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, mladistvým
a jejich zákonným zástupcům dostatečné a přiměřené informace a pokyny
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, seznámení s riziky a s opatřeními
na ochranu před působením těchto rizik,
- zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci,
- nepoužívat způsob odměňování, jehož použití by vedlo k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců,
- zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích,
- vést dokumentaci o školeních, informacích a pokynech.
k) Nelze-li rizika odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky
nebo organizačními opatřeními, je zaměstnavatel povinen poskytnout
zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky (viz kap. 15).
l) Nelze-li rizika možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců odstranit
nebo dostatečně omezit, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní
značky a zavést signály týkající se BOZP a seznámit s nimi zaměstnance.
m) Zaměstnavatel je povinen vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního
úrazu za účasti zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, a za
účasti příslušného odborového orgánu (pokud jsou odbory ve firmě) nebo
zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (viz kap. 5).
n) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby odpovídala bezpečnostním
a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště (viz kap. 6).
o) Pokud se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, je
zaměstnavatel povinen měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty
a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší
rozumně dosažitelnou míru (viz kap. 6).
p) Zaměstnavatel je povinen umožnit příslušným odborovým orgánům nebo
zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo přímo
zaměstnancům účast při jednáních týkajících se BOZP anebo jim poskytnout informace o takovém jednání (viz kap. 4).
q) Zaměstnavatel je povinen organizovat nejméně jednou v roce prověrky
BOZP na všech svých pracovištích a zařízeních a zjištěné nedostatky
odstraňovat.
– stanovené vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 20/1989 Sb.:
Úmluva o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí
(č. 155/1981), část IV. Opatření na úrovni podniku (články 16–20):
a) Na zaměstnavatelích je třeba vyžadovat, aby, nakolik je to prakticky uskutečnitelné, pracoviště, stroje, zařízení a pracovní postupy, které podléhají
jejich kontrole, neohrožovaly bezpečnost a zdraví pracovníků.
b) Na zaměstnavatelích je třeba vyžadovat, aby, nakolik je to prakticky uskutečnitelné, chemické, fyzikální a biologické činitele a látky, které podléhají
jejich kontrole, neohrožovaly zdraví, pokud je zajištěna vhodná ochrana.
c) Na zaměstnavatelích je třeba vyžadovat, aby v případě potřeby poskytovali vhodné ochranné oděvy a ochranné pracovní prostředky, aby se,
nakolik to je prakticky uskutečnitelné, předcházelo ohrožení z úrazů nebo
účinků škodlivých pro zdraví.
d) Na zaměstnavatelích je třeba vyžadovat, aby, pokud je toho třeba, učinili
opatření umožňující čelit nenadálým případům a nehodám, včetně prostředků dostačujících ke zvládnutí první pomoci.
e) Spolupráce zaměstnavatelů a pracovníků, popř. nebo jejich zástupců,
v podniku má být základním prvkem organizačních a jiných opatření
učiněných při provádění článků 16 až 19 této úmluvy.
– stanovené zákonem o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb.
v platném znění, nařízením vlády č. 178/2001, jímž se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci ve znění nařízení vlády
č. 523/2002 Sb. a č. 441/2004 Sb., vyhláškou MZ ČR č. 432/2003,
kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií ...
str. 5
a) Zákon upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti
ochrany a podpory veřejného zdraví a soustavu orgánů ochrany veřejného
zdraví, jejich působnost a pravomoc.
b) Kontrolovaná fyzická nebo právnická osoba je povinna informovat orgán
ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa činnosti o odstranění závady. Orgán ochrany veřejného zdraví provede kontrolu, a je-li závada odstraněna, může kontrolovaná osoba obnovit činnost (provoz) nebo užívání.
c) Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců,
a podle jejich rizikovosti se práce zařazují do čtyř kategorií (viz kap. 6).
d) Výše citovaná nařízení vlády obsahují stanovené rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, hygienické limity, způsob jejich zjišťování
a hodnocení, minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnanců,
rozsah a bližší podmínky poskytování ochranných nápojů a hygienické
požadavky na pracovní prostředí a pracoviště (viz kap. 6).
e) Objekty určené pro pracovní činnost musí být zásobeny pitnou vodou
v množství postačujícím pro pokrytí potřeby pití zaměstnanců a zajištění
první pomoci. Zaměstnavatel musí dále zabezpečit teplou vodu pro osobní hygienu zaměstnanců.
f) Na pracovištích s rizikem infekce, na prašných pracovištích a na pracovištích, na nichž se pracuje s látkami, které mohou poškodit zdraví zaměstnanců (např. způsobit podráždění pokožky, alergizaci, toxické a vysoce
toxické chemické látky, biologické činitele, karcinogeny a mutageny), musí
být zajištěna tekoucí voda přímo na pracovišti.
g) Na pracovištích s žíravinami musí být zajištěna i možnost vyplachování očí
pitnou vodou.
h) Pracoviště musí být vybavena sanitárními a pomocnými zařízeními v rozsahu daném přílohou č. 11 k výše citovaným nařízením vlády.
i) Pracoviště, na nichž se používají zobrazovací jednotky (např. počítače),
musí odpovídat požadavkům stanoveným v příloze č. 7a k výše citovaným
nařízením vlády.
2.2. Práva a povinnosti zaměstnanců
Práva zaměstnanců:
a) Každý zaměstnanec má právo odmítnout práci, o níž se domnívá, že by
mohla ohrozit jeho zdraví, nebo dokonce život nebo zdraví či život jeho
kolegů.
b) Každý zaměstnanec může odmítnout pracovat v prostředí, o němž se domnívá, že by mohlo negativně ovlivnit jeho zdraví, např. hlukem, zvýšenou
nebo vysokou prašností, chladem, horkem apod.
c) Každý zaměstnanec má právo být informován o rizicích spojených s:
- prací, kterou vykonává,
- pracovním místem, jeho vybavením a uspořádáním, kde práci vykonává.
d) Každý zaměstnanec má právo sdělit svá podezření svému nadřízenému,
jehož povinností a povinností celého managementu firmy je:
- odstranit příčiny odmítnutí práce nebo ohrožujících faktorů pracovního
prostředí,
- vysvětlit pracovní postup/postupy, které s daným pracovním úkolem souvisí/souvisejí (znovu zopakovat jednotlivé kroky),
- seznámit s pracovními riziky a všemi opatřeními, které firma provedla
k jejich odstranění nebo minimalizaci, včetně osobních ochranných prostředků, které musí zaměstnanec obdržet před započetím práce a s jejich
funkcí a použitím být v rámci instruktáže seznámen,
- kontrolovat, zda zaměstnanci opatření dodržují,
- vyžadovat, aby je dodržovali.
e) I v případě, že se zaměstnanec mýlí v odhadu vlivů práce na své zdraví či
život, nesmí zaměstnavatel:
- odmítnutí práce posuzovat jako nesplnění jeho pracovní povinnosti,
- ani ho žádnou formou šikanovat, např. snížením odměny za práci, výpovědí či jiným způsobem.
Povinnosti zaměstnanců:
a) Pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností a plnit
pokyny svých nadřízených.
b) Dodržovat právní a ostatní předpisy vztahující se k jejich práci; řídit se
zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi a pokyny
zaměstnavatele.
c) Dbát na své zdraví a bezpečnost i na zdraví a bezpečnost osob, jichž se
bezprostředně týká jednání nebo opomenutí při práci.
d) Účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem v zájmu bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci a podrobit se ověření jejich znalostí.
e) Dodržovat stanovené pracovní postupy a používat stanovené pracovní
a dopravní prostředky.
f) Používat osobní ochranné prostředky a ochranná zařízení a tyto neměnit
ani nevyřazovat z provozu.
g) Oznamovat svému nadřízenému nedostatky a závady na pracovišti, které
by mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví při práci, a podle svých možností se účastnit jejich odstraňování.
h) Nepožívat alkoholické nápoje ani jiné návykové látky na pracovišti a v pracovní době i mimo něj.
i) Podrobit se na pokyn příslušného vedoucího zaměstnance zjištění, zda
nejsou pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek.
j) Nekouřit na pracovištích, kde pracují také nekuřáci.
k) Oznamovat svému nadřízenému svůj (pokud to zdravotní stav dovolí)
nebo pracovní úraz jiné osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při
vyšetřování jeho příčin.
l) Podrobit se předepsaným lékařským prohlídkám.
Zaměstnancům je zakázáno:
a) Přinášet a požívat alkoholické nápoje na pracovišti; na výzvu zaměstnance (uvedeného v pracovním nebo organizačním řádu či jiném interním
dokumentu zaměstnavatele) jsou povinni podrobit se zkoušce nebo
vyšetření, zda nejsou pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných prostředků. Požívání alkoholu nebo návykových látek na pracovištích firmy
považuje zaměstnavatel za závažné porušení pracovní kázně a za důvod
k okamžitému přerušení pracovního poměru.
b) Kouřit na pracovištích, kde pracují také nekuřáci.
c) Vstupovat na pracoviště a do prostorů, kam nebyli pracovně vysláni.
2.2.1. Další obecné povinnosti zaměstnanců:
a) Udržovat svěřené stroje, nástroje, nářadí, technická zařízení a pracoviště
v pořádku, v dobrém provozuschopném stavu. Vzniklé závady ihned
hlásit nejblíže nadřízenému vedoucímu zaměstnanci.
b) Neuvádět do chodu stroj nebo zařízení, pokud se zaměstnanec nepřesvědčil, že tím neohrozí zdraví nebo život svůj či někoho jiného.
c) Neobsluhovat stroje nebo zařízení, pro které nejsou zaškoleni ani zaučeni.
Dodržovat požadavky bezpečné práce pro obsluhu strojů a technických
zařízení.
d) Odstraňovat nebo poškozovat bezpečnostní zařízení, kryty na strojích
a bezpečnostní značky.
e) Neprovádět práce, pro které nemají předepsanou kvalifikaci nebo odbornou způsobilost, např. sváření.
f) Přidělené elektromechanické nářadí předkládat k revizím a kontrolám
v určených termínech a pracovat s ním jen podle návodu k obsluze; poškozené nářadí včas vyřadit z používání a zjištěný stav ihned hlásit nejblíže
nadřízenému vedoucímu zaměstnanci.
g) Při práci používat pouze správné a schválené osobní ochranné pracovní
prostředky (OOPP) a pracovní pomůcky; vadné včas vyřadit z používání
a zjištěný stav ihned hlásit nejblíže nadřízenému vedoucímu zaměstnanci;
dodržovat určená odkládací místa i způsob odkládání.
h) Udržovat v čistotě a pořádku osobní a pracovní skříně, hygienická sociální
zařízení a své okolí.
i) Používat pouze vyhrazené cesty a komunikace, zdržovat se pouze na
vykázaných místech a pracovištích, neprocházet nebezpečnými technologickými místy a prostorami, dodržovat a respektovat bezpečnostní značky
a signály.
j) V případě pracovních pochůzek dodržovat stanovené postupy a směry. Při
příchodu na cizí pracoviště se řádně ohlásit vedoucími zaměstnanci, řídit
se jeho pokyny a nezdržovat se bezdůvodně na rizikových místech.
POZOR:
1. Před započetím každé nové práce si zaměstnanec musí vyžádat
u svého nejblíže nadřízeného vedoucího zaměstnance pokyny,
jak bezpečně pracovat.
2. Nerozumí-li něčemu nebo není-li mu něco zcela jasné, musí
požádat tohoto vedoucího o vysvětlení. Povinností vedoucího
zaměstnance je podat požadované vysvětlení.
3. Povinností vedoucího zaměstnance je seznámit všechny své
podřízené s riziky vyskytujícími se na pracovišti nebo souvisejícími s prováděnou činností.
4. Vedoucí zaměstnanec je povinen zajistit vybavení zaměstnance před započetím práce osobními ochrannými pracovními
prostředky (vždy ve vztahu k pracovnímu riziku na pracovišti
nebo související se zadanou prací) a mycími, popř. i čisticími
prostředky (pokud nejsou tyto prostředky dostupné jiným způsobem).
str. 6
Zaměstnanci agentur
O zajištění BOZP u dočasně přidělených zaměstnanců agentur u uživatelů
pojednává zákoník práce § 38a) a § 38b).
Z ustanovení toho předpisu vyplývají níže uvedené povinnosti.
Povinnosti agentury
a) Agentura musí mít povolení ke zprostředkování zaměstnání od Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.
b) Agentura činí vůči svému zaměstnanci právní úkony.
c) Agentura práce přiděluje zaměstnance k dočasnému výkonu práce u uživatele na základě písemného pokynu, který obsahuje zejména:
- název a sídlo uživatele,
- místo výkonu práce u uživatele,
- dobu trvání dočasného přidělení,
- určení vedoucího zaměstnance uživatele oprávněného přidělovat zaměstnanci práci a kontrolovat ji,
- podmínky jednostranného prohlášení o ukončení výkonu práce před uplynutím doby dočasného přidělení, byly-li sjednány v dohodě o dočasném
přidělení zaměstnance agentury práce (§ 38a odst. 2 písm. g),
- informaci o pracovních a mzdových podmínkách srovnatelného zaměstnance uživatele.
d) Agentura práce nemůže téhož zaměstnance dočasně přidělit k výkonu
práce u stejného uživatele na dobu delší než 12 kalendářních měsíců po
sobě jdoucích.
e) Toto omezení neplatí v případech, kdy o to agenturu práce požádá zaměstnanec agentury práce, nebo jde-li o výkon práce na dobu zastupování za zaměstnance uživatele, který čerpá mateřskou nebo rodičovskou
dovolenou.
Uživatel (klient agentury) musí mít s agenturou dohodu o dočasném přidělení
zaměstnance v písemné podobě.
V oblasti BOZP uživatel pro zaměstnance agentur zajišťuje:
a) seznámení s právními a ostatními předpisy týkajícími se výkonu práce
(tzn. školení vstupní i opakovaná), případně zajišťuje ověření znalostí, a to
v jazyce srozumitelném zaměstnanci agentury,
b) seznámení s návody na obsluhu strojů a zařízení, a to v jazyce srozumitelném zaměstnanci agentury,
c) přijetí takových opatření, aby použité bezpečnostní značky a signály byly
v jazyce srozumitelném zaměstnanci agentury,
d) způsob dorozumívání mezi zaměstnanci navzájem (tzn. zaměstnanci
s rozdílnými jazykovými schopnostmi), je-li to třeba k zajištění BOZP,
e) preventivní lékařské prohlídky (jsou-li potřebné pro výkon práce),
f) poskytování OOPP, seznámení s návody na jejich použití, jejich údržbu,
g) poskytování mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných
nápojů,
h) poskytnutí první pomoci,
i) prostory pro osobní hygienu, převlékání, odpočinek a stravování.
2.3. Zakázané práce ženám a mladistvým
Vyhláška č. 288/2003 Sb. stanovuje práce a pracoviště, které jsou zakázány
těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po
porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto
práce konat z důvodu přípravy na povolání.
Všem ženám jsou zakázány práce spojené se zvedáním a přenášením břemen, při nichž jsou překračovány ukazatele, které jsou uvedeny v kapitole
6.2, části E, bodu 10.
Mladistvými jsou označováni zaměstnanci mladší 18 let, především učni
a studenti. Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat tyto osoby pracemi a na
takových pracovištích, jež se zřetelem k fyziologickým a anatomickým
zvláštnostem tohoto věku jsou pro mladistvé nepřiměřené nebo škodlivé
jejich zdraví nebo ohrožující jejich vývoj a při nichž jsou mladiství vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo by mohli vážně ohrozit bezpečnost
a zdraví jiných osob.
3. STÁTNÍ ODBORNÉ DOZORY
Státní odborné dozory je obecný termín pro
- inspekci práce, kterou vykonávají Oblastní inspektoráty práce (OIP) jako
orgány tohoto dozoru,
- Státní zdravotní dozor, který provádějí krajské hygienické stanice,
- Českou obchodní inspekci (ČOI), která dozoruje z hlediska BOZP pouze
kvalitu osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) především
z hlediska technických požadavků na tento typ výrobků podle Zákona
o technických požadavcích na výrobky; vybavení zaměstnanců jednotlivými druhy OOPP ve vztahu k rizikům spojeným s prací, evidence OOPP,
kontroly používání apod. jsou předmětem dozoru IBP.
3.1. Inspekce práce
Inspekce práce je nový termín pro činnost státního odborného dozoru nad
bezpečností a ochranou zdraví při práci (BOZP) jako kontrolního orgánu pro
plnění vynutitelných povinností zaměstnavatelů a dalších osob stanovených
pracovněprávními a dalšími předpisy k zajištění BOZP a pro posuzování
systémového přístupu zaměstnavatelů při vytváření bezpečného, nezávadného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, včetně pracovních
podmínek.
Zásadními změnami je širší vymezení působnosti orgánů inspekce práce,
nové metody a způsoby činnosti orgánů inspekce práce, nová koncepce
spolupráce a součinnosti orgánů inspekce práce s ostatními inspekčními
orgány státní správy v oblasti BOZP.
V polovině roku 2005 byl přijat nový Zákon o inspekci práce. Vše, co
souvisí s tímto zákonem, je uvedeno v druhé části příručky nazvané Zákon
o inspekci práce.
3.2. Státní zdravotní dozor (SZD):
a) dozírá, zda zaměstnavatel plní povinnosti stanovené k ochraně veřejného
zdraví tímto zákonem nebo na jeho základě;
b) může zakázat činnost, kterou byly porušeny povinnosti v ochraně veřejného zdraví, a to do doby odstranění závady; !
c) může zakázat používání vody, a to do doby odstranění závady;
d) může zakázat provoz nebo používání zdroje hluku, vibrací nebo zdroje
neionizujícího záření, a to do doby odstranění závady;
e) může uložit určení a měření faktorů životních a pracovních podmínek ke
zjištění, zda není ohroženo veřejné zdraví, nebo určení příčiny poškození
zdraví; !
f) může rozhodnout o zastavení nebo omezení užívání stavby nebo provozu,
je-li ohroženo veřejné zdraví, a to do doby odstranění závad;
g) může nařídit k ochraně zdraví zaměstnance provedení opatření k omezení
rizik plynoucích z fyzikálních, mikroklimatických, chemických nebo biologických faktorů pracovních podmínek, fyzické nebo duševní zátěže a ze
souvisejících pracovních podmínek; !
h) jde-li o výkon rizikových prací, může zaměstnavateli nařídit mimořádné
a následné lékařské preventivní prohlídky a upravit způsob a rozsah sledování zátěže organismu faktory pracovních podmínek. !
V případech označených výše vykřičníkem je kontrolovaná fyzická nebo
právnická osoba povinna informovat orgán ochrany veřejného zdraví
příslušný podle místa činnosti o odstranění závady. Orgán ochrany veřejného zdraví provede kontrolu, a je-li závada odstraněna, může kontrolovaná
osoba obnovit činnost (provoz) nebo užívání.
3.3. Pokuty ukládané státními odbornými dozory:
Státní úřad inspekce práce (SÚIP) rozhoduje ve správním řízení o přestupcích nebo správních deliktech a Oblastní inspektoráty práce (OIP)
prostřednictvím svých inspektorů jsou oprávněny ukládat fyzické osobě
jménem orgánu inspekce práce pořádkovou pokutu za nesplnění povinností
kontrolované osoby.
Pokuty za přestupky a správní delikty na úseku BOZP se pohybují až
do výše 2 000 000 Kč. (Podrobnosti jsou uvedeny v další příručce „Zákon
o inspekci práce“).
Státní zdravotní dozor (SZD) je oprávněn:
a) za uvedení nepravdivých údajů a informací podnikajícím fyzickým a právnickým osobám uložit pokutu až do výše 100 000 Kč,
b) za nesplnění nebo porušení povinností stanovených Zákonem o veřejném
zdraví nebo na jeho základě a za nesplnění povinností stanovených dalšími právními předpisy uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč,
c) došlo-li nesplněním nebo porušením povinností ze zákona a dalších
právních předpisů k poškození zdraví fyzických osob, vzniku nebo hrozbě
epidemie, uložit pokutu až do výše 3 000 000 Kč.
str. 7
4. ÚLOHA ODBORŮ V OBLASTI
BOZP
Pokud u zaměstnavatele existuje odborová organizace, mají odborové
orgány právo:
a) kontrolovat:
- plnění povinností zaměstnavatele v oblasti BOZP,
- pracovní podmínky,
- hospodaření s OOPP,
- šetření pracovních úrazů, včetně jejich odškodňování,
- zakázané práce ženám a mladistvým,
b) požadovat odstraňování závad na strojích a zařízeních,
c) zakázat práci přesčas a práci v noci, pokud ohrožuje zdraví zaměstnanců,
d) účastnit se jednání o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci,
e) účastnit se při prověrce BOZP prováděné 1x za rok.
Zaměstnavatel je povinen informovat odbory o:
a) vyhodnocení rizik a způsobech jejich minimalizace,
b) organizaci školení BOZP zaměstnanců a managementu,
c) zaměstnancích, kteří byli vyškolení pro poskytování první pomoci,
d) zajišťování preventivní lékařské péče.
5. PRACOVNÍ ÚRAZY, JEJICH
EVIDENCE, ŠETŘENÍ
A ODŠKODŇOVÁNÍ
5.1. Pracovní úrazy
Pracovním úrazem je takové poškození zdraví nebo smrt, k nimž došlo při
plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
5.2. Povinnosti zaměstnavatele a zaměstnanců
Povinnosti zaměstnavatele:
a) vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu,
b) přijímat opatření proti opakování pracovního úrazu,
c) vést v knize úrazů evidenci o všech pracovních úrazech svých zaměstnanců, tzn. i o takových pracovních úrazech, jimiž
- nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo
- pracovní neschopnost nepřesáhla 3 kalendářní dny,
- o pracovních úrazech, o kterých je nutné vyhotovit záznamy o PÚ – viz
bod následující, tzn. bod d),
d) vyhotovovat záznamy o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo
- ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní
dny nebo
- k úmrtí zaměstnance,
e) způsob a rozsah náhrady škody projednat bezodkladně
- s příslušným odborovým orgánem nebo zástupcem zaměstnanců pro
BOZP,
- s postiženým zaměstnancem.
Povinnosti zaměstnanců:
a) bezodkladně ohlásit svému nadřízenému (telefonicky, e-mailem, osobně)
svůj pracovní úraz, pokud to zdravotní stav dovoluje, pracovní úraz kolegy, jehož byl svědkem;
b) zajistit poskytnutí první pomoci nebo ji postiženému kolegovi poskytnout,
pokud byl zaměstnanec sám předem odborně vyškolen; následně ohlásit
svůj pracovní úraz, pokud to zdravotní stav dovoluje, nebo pracovní úraz
kolegy svému nadřízenému nebo osobě určené evidovat pracovní úrazy
v knize úrazů;
c) pokud došlo k pracovnímu úrazu s pracovní neschopností delší než
3 kalendářní dny, musí postižený zaměstnanec popsat, jak k pracovnímu
úrazu došlo, a podepsat záznam o svém pracovním úrazu (pokud to
zdravotní stav dovoluje), který zpracovává jeho přímý nadřízený; sám musí
obdržet kopii tohoto záznamu.
5.3. Evidence a hlášení pracovních úrazů
Smrtelným pracovním úrazem je takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky zaměstnanec zemřel nejpozději
do 1 roku.
Pracovním úrazem není úraz, který se stane na cestě:
a) do zaměstnání a zpět do místa bydliště,
b) mimo areál pracoviště do stravovacího zařízení (pokud nejde o pracovní oběd, který je součástí pracovních povinností nebo účast na tomto
obědě či večeři je nařízena vedením firmy),
c) do zdravotnického zařízení mimo objekt zaměstnavatele (pokud
není lékařská prohlídka nebo očkování součástí preventivní lékařské péče
nařízené vedením firmy).
Pro stanovení, co je považováno za cestu do zaměstnání a zpět do místa
bydliště v případě pracovní cesty, platí následující pravidla pro vedoucí
zaměstnance i zaměstnance:
- v případě, že zaměstnanec musí nejprve navštívit své pracoviště a odtamtud odchází nebo odjíždí na pracovní cestu, není problém určit, co je
cestou do zaměstnání, tzn. každodenní cesta z místa bydliště do místa
svého stálého zaměstnání;
- v případě, že zaměstnanec odjíždí na pracovní cestu bez předchozí návštěvy svého stálého pracoviště a použije některý z prostředků hromadné
dopravy (vlak, autobus či letadlo), je za cestu do zaměstnání považována
cesta z místa bydliště do haly dopravního prostředku (cokoliv by se zaměstnanci přihodilo v hale, např. pád s následkem poškození např. nohy,
je tento úraz chápán jako pracovní; pokud by se úraz stal před vstupem
do haly, tak se o pracovní úraz nejedná);
- v případě, že zaměstnanec k pracovní cestě smí použít firemní vozidlo,
záleží na tom, zda je firemní vozidlo zaparkované na parkovišti, které určil
zaměstnavatel; v tomto případě je za cestu do zaměstnání považována
cesta z místa bydliště na určené parkoviště;
- v případě, že zaměstnanec k pracovní cestě smí použít firemní vozidlo
nebo své vlastní vozidlo (pouze v případě, že tato skutečnost vyplývá ze
smlouvy mezi zaměstnavatelem a tímto zaměstnancem) a může i firemním
vozidlem parkovat v místě svého bydliště, pak cestou do zaměstnání je
cesta z bytu k zaparkovanému vozidlu; odemknutí vozidla je považováno
za „překročení prahu pracoviště“.
a) Evidence všech pracovních úrazů
- je vedena v knize úrazů,
- kniha úrazů musí obsahovat všechny údaje potřebné k sepsání záznamu
o úrazu, tzn. minimálně musí obsahovat údaj o místě, kde k úrazu došlo,
všechny základní údaje o postiženém a podrobný popis pracovního úrazu
(tzn. všechny údaje z části D záznamu o pracovním úrazu),
- zaměstnavatel určí osobu pro evidování pracovních úrazů,
- zaměstnavatel je povinen informovat všechny zaměstnance o místě uložení
knihy úrazů a o osobě, která je určena k provádění evidence pracovních
úrazů.
Osoba určená pro evidování pracovních úrazů musí evidovat:
- pracovní úrazy bez následné pracovní neschopnosti (tzn. drobná poranění
jako např. škrábnutí, říznutí, bodnutí apod., jež si zaměstnanec sám ošetří
pomocí léků uložených v lékárničce na pracovišti);
- pracovní úrazy s pracovní neschopností kratší než 3 kalendářní dny;
- pracovní úrazy s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny nebo
pracovní úrazy, při nichž došlo k úmrtí zaměstnance, bez ohledu na to,
že nejblíže nadřízený postiženého zaměstnance vypisuje pro tyto druhy
pracovních úrazů záznamy o pracovním úrazu.
Evidence úrazu v knize úrazů má zásadní význam pro pozdější uplatňování nároků na náhradu škody. V případech pracovních úrazů s kratší než
třídenní pracovní neschopností je zápis v knize úrazů jediným dokladem pro
pojišťovnu, která provádí odškodnění ve smyslu ustanovení § 205d zákoníku
práce.
b) Záznam o úrazu
- musí zaměstnavatel (obvykle prostřednictvím nejblíže nadřízeného) sepsat
do 5 pracovních dnů po oznámení pracovního úrazu,
- postupovat podle vzoru v příloze k NV č.494/2001 Sb.
c) Hlášení pracovního úrazu
Zaměstnavatel ohlásí pracovní úrazy (ne smrtelné) bez zbytečného odkladu:
- státnímu zástupci nebo územně příslušnému útvaru Policie ČR v případě
podezření, že v souvislosti s PÚ byl spáchán trestný čin,
- odborovému orgánu nebo zástupci zaměstnanců pro BOZP,
- zaměstnavateli, který zaměstnance, jemuž se pracovní úraz stal, vyslal
k práci u jiného zaměstnavatele,
- organizační jednotce příslušné pojišťovny, u níž je zaměstnavatel pojištěn
str. 8
na pracovní úrazy, tj. pojišťovně Kooperativa, a. s., nebo České pojišťovně,
- příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce (IBP), popř. příslušnému obvodnímu báňskému úřadu (pracovní úraz, který se stal při práci v podzemí),
vyžaduje-li poškození zdraví hospitalizaci zaměstnance delší než 5 dnů.
Smrtelný pracovní úraz ohlásí zaměstnavatel rovněž bez zbytečného
odkladu:
- územně příslušnému útvaru Policie ČR,
- odborovému orgánu nebo zástupci zaměstnanců pro BOZP,
- zaměstnavateli, který zaměstnance, jemuž se pracovní úraz stal, vyslal
k práci u jiného zaměstnavatele,
- příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce (IBP), popř. příslušnému
obvodnímu báňskému úřadu,
- příslušné zdravotní pojišťovně,
- organizační jednotce příslušné pojišťovny, u níž je zaměstnavatel pojištěn
na pracovní úrazy, tj. pojišťovně Kooperativa, a. s. nebo České pojišťovně.
d) Zaměstnavatel zašle záznamy pracovních úrazech za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do 5. dne následujícího měsíce:
- příslušnému IBP, popř. příslušnému obvodnímu báňskému úřadu,
- zdravotní pojišťovně postiženého.
e) Zaměstnavatel zašle záznam o smrtelném PÚ nejpozději do 5 pracovních dnů po jeho ohlášení:
- územně příslušnému útvaru Policie ČR,
- příslušnému IBP, popř. příslušnému obvodnímu báňskému úřadu,
- příslušné zdravotní pojišťovně.
5.4. Odškodňování pracovních úrazů
Povinnost odškodnit pracovní úraz vyplývá z § 193 zákoníku práce.
Došlo-li u zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti
s nimi k poškození zdraví nebo k jeho smrti úrazem (pracovní úraz), odpovídá za škodu tím vzniklou zaměstnavatel, u něhož byl zaměstnanec
v době úrazu v pracovním poměru.
Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti za škodu při pracovních
úrazech:
a) zcela, prokáže-li, že
- zaměstnanec porušil svým jednáním právní předpisy BOZP, interní předpisy nebo pokyny firmy, ačkoliv byl s nimi prokazatelně seznámen, a
- zaměstnavatel jejich dodržování soustavně dodržoval a kontroloval,
- zaměstnanec požil alkohol nebo jiné návykové látky,
uvedené skutečnosti byly jedinou příčinou škody.
b) zčásti, prokáže-li, že
- zaměstnanec porušil svým jednáním právní předpisy BOZP, interní předpisy nebo pokyny firmy, ačkoliv byl s nimi prokazatelně seznámen, a
- zaměstnanec požil alkohol nebo jiné návykové látky,
- zaměstnanec si počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování nebo
jednal lehkomyslně,
tyto uvedené skutečnosti byly jednou z příčin škody. V tomto případě
určí zaměstnavatel část škody, kterou nese zaměstnanec podle míry jeho
zavinění.
Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc
z povolání, je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu za:
a) ztrátu na výdělku:
- po dobu pracovní neschopnosti činí rozdíl mezi průměrným výdělkem
zaměstnance před pracovním úrazem a plnou výší nemocenského,
- po skončení pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu musí
dosáhnout výše průměrného výdělku před pracovním úrazem;
b) bolest a ztížení společenského uplatnění (na základě bodového ohodnocení, které provádí ošetřující lékař zraněného); náhrada je vyplacena
jednorázově po skončení pracovní neschopnosti;
c) účelně vynaložené náklady spojené s léčením jsou vyplaceny tomu, kdo je
vynaložil. Tvoří je např. poplatky za lékařské posudky, cestovné do místa
rehabilitace nebo speciální lékařské prohlídky, kterou určil ošetřující lékař,
apod.;
d) věcnou škodu – za věcnou škodu vzniklou při pracovním úrazu je považována ztráta osobní věci (např. kabátu, kabelky apod.) nebo poškození
této věci.
Pokud si zaměstnanec zaviní pracovní úraz
a) v důsledku požití alkoholu nebo návykových látek – NEMÁ NÁROK NA
ODŠKODNÉ!!!
b) nedodržením pracovního nebo technologického postupu nebo interních
předpisů či pokynů zaměstnavatele – snižuje se odškodné o míru
zaměstnancova zavinění, kterou zjišťuje a stanovuje komise k tomuto
účelu ustavená zaměstnavatelem; pokud existují ve firmě odbory, stává
se jejich zástupce členem této komise; pokud ve firmě funguje zástupce
zaměstnanců pro BOZP, stává se on členem komise.
5.5. Úraz zaměstnance jiného zaměstnavatele
a) Zaměstnavatel, v jehož prostorách nebo na jehož pracovištích došlo
k úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele, nemusí provádět vyšetřování okolností vzniku tohoto úrazu.
b) Vyšetření úrazu a jeho příčin musí provést zaměstnavatel postiženého
zaměstnance.
Zaměstnavatel vyšetřující úraz svého zaměstnance se neobejde bez spolupráce se zaměstnavatelem, u kterého k úrazu došlo. V případě, že by tento
zaměstnavatel neumožnil provést vyšetření příčin úrazu, popř. jeho rekonstrukci, může zaměstnavatel postiženého zaměstnance požádat o pomoc
inspektorát bezpečnosti práce (IBP) nebo Policii ČR.
5.6. Pracovní úrazy zaměstnanců agentur
str. 9
(souvislost s nařízením vlády č. 494/2001) a v důsledku toho i ke zvýšení
nákladů na zdravotní péči, s výjimkou těch pracovních úrazů nebo nemocí
z povolání, jejichž příčina je nezjištěna nebo k nimž došlo ohrožením zvířaty nebo přírodními živly anebo v důsledku protiprávního jednání třetích
osob.
b) Příslušná zdravotní pojišťovna vyměří zaměstnavateli podle odst. 1 přirážku k pojistnému až do výše 5 % z podílu na jím hrazeném pojistném
všech zaměstnanců.
c) Zaměstnavatelé jsou povinni příslušné zdravotní pojišťovně zasílat kopie
záznamů o pracovních úrazech, a to najednou za uplynulý kalendářní
měsíc, vždy nejpozději do pátého dne následujícího měsíce.
d) Při nesplnění této povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit
zaměstnavateli pokutu až do výše 100 000 Kč.
6. PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ; KATEGORIZACE PRACÍ
6.1. Základní požadavky na pracoviště a pracovní prostředí
Povinnosti uživatele při vzniku pracovního úrazu zaměstnance agentur:
a) Uživatel zajišťuje poskytnutí první pomoci a ošetření zaměstnance.
b) Uživatel neprodleně oznámí agentuře vznik pracovního úrazu.
c) Uživatel eviduje úrazy v knize úrazů.
d) Uživatel vyšetřuje příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu za účasti
zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje.
e) Uživatel přijímá opatření proti opakování pracovních úrazů.
Doporučené činnosti upravené písemnou dohodou:
a) Záznam o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny
a Záznam o smrtelném pracovním úrazu vyhotovuje agentura ve spolupráci s uživatelem.
b) Záznamy o úrazu zaměstnanců odesílá agentura.
c) Dokumentaci o pracovních úrazech vede a archivuje agentura.
5.7. Povinné pojištění pro pracovní úraz a nemoc z povolání
a) Zaměstnavatelé zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance jsou pojištěni podle § 205, písm. d) zákoníku práce pro případ své odpovědnosti za
škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Ti, kteří sjednali pojištění před 31. 12. 1992, jsou pojištěni u České pojišťovny, a. s. Ostatní
zaměstnavatelé jsou pojištěni u družstevní pojišťovny Kooperativa, a. s.
Pojištění pro pracovní úraz a nemoc z povolání není pojištěním smluvním, ale povinným. Jeho placení se nevztahuje pouze na zaměstnavatele
– státní orgány.
b) Podmínky a sazby pojistného jsou stanoveny Ministerstvem financí
vyhláškou č. 125/1993 Sb. ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb. a vyhlášky
č. 98/1996 Sb. Výši pojistného si podle návodu vypočítává zaměstnavatel
sám ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti podle zákona č. 589/1992 Sb. ve znění pozdějších
předpisů.
c) Zaměstnavatel má právo, aby za něho příslušná pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle § 190 zákoníku
práce a podle vyhlášky MFČR č.125/1993 Sb. v pozdějším znění.
d) Zaměstnavateli se ukládá povinnost, aby bez zbytečného odkladu podal
předepsané informace o průběhu úrazové události podle nařízení vlády
č. 494/2001Sb. Poruší-li zaměstnavatel nařízením vlády mu uložené
povinnosti, má pojišťovna vůči němu právo na přiměřenou náhradu. Při
splnění všech povinností zaměstnavatelem poskytuje náhradu škody
zaměstnanci pojišťovna.
5.8. Zdravotní pojištění ve vztahu k pracovním úrazům
Zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění souvisejících zákonů v pozd. znění obsahuje v části sedmé ustanovení
týkající se pokut a přirážek k pojistnému v důsledku opakovaného výskytu
pracovních úrazů:
a) Příslušná zdravotní pojišťovna může vyměřit přirážku k pojistnému zaměstnavateli, u něhož došlo v uplynulém kalendářním roce k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin
Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby:
a) Pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak,
aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti, hygieny
a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním požadavkům a hygienickým limitům na pracovní prostředí a pracoviště.
b) Místnosti pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace měly stanovené
rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané.
c) Pracoviště byla řádně osvětlena, pokud možno denním světlem.
d) Pracoviště měla stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud
jde o objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou.
e) Prostory pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí,
odpočinek a stravování zaměstnanců měly stanovené rozměry, provedení
a vybavení.
f) Na pracovištích byla zajištěna pravidelná údržba, úklid a čištění.
g) Pracoviště byla vybavena v rozsahu dohodnutém s příslušným zařízením
poskytujícím závodní preventivní péči prostředky pro poskytnutí první
pomoci a vybavena prostředky pro přivolání zdravotnické záchranné
služby.
h) Nouzové východy a dopravní komunikace k nim byly stále volné.
i) Dodržovat stanovené teplotní limity na pracovištích, např.:
- kanceláře: 22 ± 2 °C,
- prodejny: 20 ± 2 °C,
- jídelny: 22 ± 2 °C,
- kuchyně: 20 ± 2 °C,
- apod.
6.2. Rizikové faktory pracovních podmínek
jsou stanoveny v nařízeních vlády č. 178/2001 Sb. ve znění NV č. 523/2002
Sb.
Osvětlení
a) Konstrukce a uspořádání pracovišť je nutné řešit tak, aby bylo zajištěno
denní osvětlení pracovišť a byla omezována tepelná zátěž zaměstnanců
slunečním zářením. Osvětlení nesmí být příčinou oslňování.
b) Osvětlení pracovišť denním, umělým, popř. sdruženým osvětlením musí
odpovídat nárokům vykonávané práce na zrakovou činnost, pohodu
vidění a bezpečnost zaměstnanců v souladu s normovými hodnotami.
Normovou hodnotou se rozumí konkrétní technický požadavek obsažený
v příslušné technické normě.
c) Pracoviště, na kterých nemohou být splněny normové hodnoty pro denní
a sdružené osvětlení a předpokládaná doba práce zaměstnance na těchto pracovištích je delší než 4 hodiny za pracovní dobu, se mohou zřizovat
a provozovat jen v případě, že jde o:
- pracoviště pouze s nočním provozem,
- pracoviště, které musí být z technologických důvodů umístěno pod úrovní
terénu,
- pracoviště, jehož účel nebo konstrukce neumožňuje zřídit dostačující
počet osvětlovacích otvorů,
- pracoviště, na němž zpracovávaný materiál, povaha výrobků nebo činností
vyžadují vyloučení denního světla nebo zvláštní požadavky na osvětlení,
které nelze docílit denního světla, nebo
- zajištění ochrany zdraví zaměstnanců před nepříznivými vlivy, jejichž
zdrojem je technologie nebo před pronikáním škodlivin z výrobní nebo jiné
činnosti (velíny).
d) Osvětlovací soustavy a části vnitřních prostor pracoviště odrážející světlo
musí být pravidelně čištěny ve lhůtách odpovídajících nejméně normovým
hodnotám a trvale udržovány v takovém stavu, aby vlastnosti osvětlení
byly zachovány.
e) Pracoviště, na nichž jsou zaměstnanci při výpadku umělého osvětlení
vystaveni ve zvýšené míře možnosti úrazu nebo jiného poškození zdraví,
musí být vybavena dostačujícím nouzovým osvětlením.
Tepelná zátěž a zátěž chladem
a) Na trvalých pracovištích musí být zajištěno dodržování přípustných
mikroklimatických podmínek s výjimkou mimořádně teplých a mimořádně
chladných dnů.
b) Za mimořádně chladný den se považuje den, kdy venkovní teplota dosáhla hodnoty nižší než -15 °C.
c) Za mimořádně teplý den se považuje den, kdy venkovní teplota dosáhla
hodnoty vyšší než +30 °C.
d) Přípustné teploty smí být překročeny za mimořádně teplých dnů. Nesmí
být však překročeny hodnoty dlouhodobě a krátkodobě únosné tepelné
zátěže.
e) Při trvalé práci na pracovištích, na nichž je operativní teplota 4 °C a nižší,
musí být zřízeny ohřívárny s vybavením pro prohřívání rukou; na pracovištích s operativní teplotou od 10 °C do 4 °C musí být zřízeny ohřívárny.
f) Ochranný oděv zaměstnanců vystavených chladu a proudění vzduchu,
které překračuje 1,8 m.s-1, musí mít takové izolační vlastnosti, které chrání
teplotu lidského organismu v rozmezí 36–37 °C.
g) Jestliže korigovaná teplota klesne pod 4 °C, musí být zaměstnanci vybaveni vhodným typem ochranných rukavic.
h) Vystavení nechráněné kůže vzduchu, jehož korigovaná teplota je nižší než
-20 0C, nesmí překročit 20 minut.
i) Práce nelze vykonávat na pracovištích, na kterých je korigovaná teplota
nižší než -30 °C.
j) Vstupy do hal s trvalými pracovišti, jež se během směny otevírají přímo do
venkovního prostoru, musí být v zimě zabezpečeny proti vnikání studeného vzduchu.
k) Na pracovišti musí být zajištěny mikroklimatické podmínky, jejichž parametry odpovídají přípustným hodnotám stanoveným pro daný typ práce.
l) Na pracovištích třídy I a IIa ( musí být dodrženy ještě tyto požadavky:
- rozdíly teplot vzduchu mezi úrovní hlavy a kotníků nesmí být větší než 3 °C,
- asymetrie radiační teploty od oken nebo jiných chladných svislých povrchů
nesmí být větší než 10 °C,
- asymetrie radiační teploty od teplého stropu nebo jiných vodorovných
povrchů nesmí být větší než 5 °C,
- intenzita osálání hlav nesmí být větší než 200 W.m-2.
Poznámka:
třída práce I: sezení s mírnou aktivitou, uvolněné stání (např.: kancelářské
práce)
třída práce IIa: činnost vstoje nebo při chůzi spojená s přenášením lehkých
břemen nebo překonáváním malých odporů (např. prodavači,
práce v pokladně apod.)
Ochranné nápoje
a) Ochranné nápoje se poskytují zaměstnancům k ochraně zdraví před
účinky tepelné zátěže či zátěže chladem.
b) Ochranné nápoje musí být snadno a bezpečně dostupné.
c) Ochranné nápoje se poskytují:
- při trvalé práci zařazené do třídy II b a vyšší, pokud je vykonávána za
podmínek, kdy jsou překračovány max. přípustné operativní teploty, tj.
27 °C,
- když se dokáže měřením, že při práci dochází ke ztrátě tekutin potem
a dýcháním vyšším než 1,25 litru za směnu,
- při trvalé práci na venkovních pracovištích, pokud venkovní teplota naměřená ve stínu v časovém rozmezí 10–17 hodin je vyšší než 26 0C,
- při trvalé práci na uzavřených pracovištích s teplotou 4 0C a nižší,
- při trvalé práci na venkovních pracovištích s teplotou 4 0C a nižší v průběhu pracovní doby.
d) Ochranné nápoje:
- musí být zdravotně nezávadné,
- musí mít vhodnou teplotu,
- nesmí obsahovat více než 6,5 % cukru,
- množství alkoholu nesmí překročit 1%,
- pro mladistvé nesmí obsahovat žádný alkohol.
str. 10
Větrání pracoviště
a) Na všech pracovištích musí být k ochraně zdraví zaměstnance zajištěna
dostatečná výměna vzduchu přirozeným nebo nuceným větráním. Množství vyměňovaného vzduchu se určuje s ohledem na vykonávanou práci
a její fyzickou náročnost tak, aby byly, pokud je to možné, pro zaměstnance zajištěny vyhovující pracovní podmínky již od počátku pracovní
doby. (Limitní hodnoty mikroklimatických podmínek a nejvyšší přípustné
koncentrace jsou uvedeny v přílohách 1 až 3 k výše citovaným nařízením
vlády).
b) Nucené větrání musí být použito vždy, pokud přirozené větrání prokazatelně nepostačuje k celoročnímu zajištění ochrany zdraví zaměstnanců.
(Požadavky na nucené větrání a místní odsávání jsou stanovené v příloze
č. 4 k výše citovaným nařízením vlády).
c) Plynné chemické látky a aerosoly, které vznikají při činnosti strojů, technických zařízení nebo jiné technologické činnosti, musí být dle technických možností zachyceny přímo u zdroje jeho zakrytím nebo vybavením
místním odsáváním.
d) Při místním odsávání s odvodem vzduchu do venkovního prostoru musí
být zajištěn přívod venkovního vzduchu tak, aby byly dodrženy požadavky
na mikroklimatické podmínky a na tlakové poměry ve větraném prostoru.
Přiváděný vzduch nesmí zhoršovat kvalitu pracovního ovzduší.
e) Vzduch přiváděný na pracoviště vzduchotechnickým zařízením musí
obsahovat takový podíl venkovního vzduchu, který postačuje pro snížení
koncentrace plynných látek a aerosolů pod hodnoty přípustných expozičních limitů a nejvyšších přípustných koncentrací (viz příloha č. 4 k výše
citovaným nařízením vlády).
f) V klimatizovaných prostorech se zvláštními nároky na čistotu ovzduší s počtem zaměstnanců nepřevyšujícím 10 zaměstnanců se připouští snížení
podílu venkovního vzduchu v rozsahu stanoveném v příloze č. 4 k výše
citovaným nařízením vlády.
Ruční manipulace s břemeny
a) je činnost spojená:
- s přepravováním nebo nošením břemene jedním nebo více zaměstnanci
včetně jeho zvedání, pokládání, strkání, tahání, posunování nebo
- s přemisťováním, které v důsledku vlastností břemene či nepříznivých ergonomických podmínek může vést k poškození páteře nebo pohybového
aparátu zaměstnance.
b) Pokud je ruční manipulace s břemeny nevyhnutelná, musí být pracoviště
uspořádáno tak, aby manipulace s břemeny byla co nejbezpečnější a neohrožovala zdraví zaměstnanců.
c) Na pracovišti musí být provedena vhodná organizační opatření a použity
takové mechanizační prostředky, aby došlo k omezení rizika zejména
poškození páteře.
d) Před zahájením prací musí být posouzeny a vyhodnoceny vlastnosti
břemen a přijata opatření především k ochraně bederní páteře před jejím
poškozením nebo před onemocněním pohybového aparátu.
e) Podle výsledků hodnocení zdravotního rizika musí být:
- upraveny pracovní podmínky vhodnými organizačními opatřeními,
- zaměstnanci vybaveni osobními ochrannými pracovními prostředky,
- pracoviště vybavena vhodnými technickými prostředky, tj. takovými
mechanickými prostředky, které vylučují ruční manipulaci s břemeny nebo
ji omezují.
f) Nelze-li ruční manipulaci s břemeny nahradit vhodnými technickými prostředky, musí být ruční manipulace řešena:
- s ohledem na hmotnost břemen,
- četnost a způsoby manipulace s břemeny,
- možnosti jejich uchopení,
- s ohledem na energetický výdej za pracovní dobu.
g) Zaměstnanci musí být před zahájením ruční manipulace s břemeny seznámeni:
- s pokud možno přesnými údaji o hmotnosti a vlastnostech břemen,
- se správným uchopením a zacházením s břemeny,
- s nebezpečím, jemuž jsou vystaveni při nesprávné ruční manipulaci s břemeny, zejména:
• s možností poškození bederní páteře při otáčení trupu, prudkém pohybu břemen, při vratkém postoji, při zvýšené fyzické
námaze, při excentrickém umístění těžiště břemene,
• s nedostatky, které ztěžují manipulaci, např. nedostatek prostoru ve svislém směru, práce na nerovném, kluzkém nebo
vratkém pracovním povrchu, práce v nevyhovujících mikroklimatických podmínkách,
• se stavy, které zvyšují riziko poškození páteře, např. příliš častá
nebo dlouhotrvající fyzická námaha, nedostatečný tělesný
odpočinek, nedostatečná doba na zotavení a vnucené pracovní
tempo.
h) Přípustné hodnoty ručně přenášených břemen muži – hmotnost břemen nesmí překročit při dobrých úchopových možnostech:
- při občasném zvedání a přenášení 50 kg,
- při častém zvedání a přenášení 30 kg,
- kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen nesmí u mužů
překročit 10 000 kg za pracovní dobu.
i) Hmotnost a podmínky pro zvedání a přenášení břemen ženami, těhotnými ženami, matkami do konce 9. měsíce po porodu a mladistvými jsou
stanoveny vyhláškou MZ č. 288/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů
(viz kap. 2.3).
j) Obecně lze říci, že:
- při občasném zvedání a přenášení břemene ženou by neměla jeho hmotnost překročit 20 kg,
- nepřetržité zvedání břemen o hmotnosti 10–15 kg nesmí překročit
10 minut; mezi pracovními úseky se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 15 minut,
- při častém zvedání a přenášení by se hmotnost břemene měla pohybovat
mezi 5–15 kg,
- nepřetržité zvedání břemen o hmotnosti 5–10 kg nesmí překročit
15 minut; mezi pracovními cykly se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 10 minut,
- kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen nesmí u žen překročit maximální celkovou hmotnost břemen 6000 kg za pracovní dobu.
- nejvyšší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen ženami:
• pro hmotnost 15 kg = 10 m,
• pro 10 kg = 15 m a
• pro 5 kg = 20 m.
Občasným zvedáním a přenášením břemen se rozumí práce vykonávaná
přerušovaně po dobu celkově kratší než 30 minut za pracovní dobu.
Častým zvedáním a přenášením břemen se rozumí práce vykonávaná po
dobu celkově delší než 30 minut za pracovní dobu.
Kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen nesmí překročit
maximální celkovou hmotnost břemen za pracovní dobu, a to ani při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby.
Faktory psychické zátěže
Mezi faktory psychické zátěže související s prací náleží:
a) Práce ve vnuceném tempu, kterou se rozumí práce, při níž si zaměstnanec nemůže volit pracovní tempo a jeho činnost je podřízena rytmu
strojního zařízení nebo jiných osob.
b) Monotónní práce, kterou se rozumí pracovní činnost, pro niž je charakteristické opakování stále stejných úkonů pohybových nebo úkolových
s omezenou možností zaměstnance zasahovat do průběhu této činnosti.
c) Práce pod časovým tlakem spojená s vysokým pracovním tempem,
s omezenými možnostmi přestávek a odpočinku, což je příčinou únavy
a nedostatečného zotavení organismu.
d) Práce ve třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu.
e) Práce pouze v nočních směnách.
f) Práce uvedené v bodech a) a b) musí být:
- přerušovány bezpečnostními přestávkami v trvání alespoň 5 až 10
minut po každých 2 hodinách nepřetržité práce nebo
- zajištěno střídání činností, případně zaměstnanců.
Zdravotní rizika na zařízeních se zobrazovacími jednotkami
a) Prací na zařízeních se zobrazovacími jednotkami se rozumí práce na
soustavě zařízení obsahující:
- zobrazovací jednotku,
- klávesnici či jiné vstupní zařízení,
- software,
- další příslušenství včetně stolu nebo pracovní plochy, pracovního sedadla,
- bezprostřední pracovní okolí.
b) Hodnocení rizik práce na výše uvedených zařízeních se musí týkat zejména vyhodnocení možností nepříznivého vlivu na zrak, psychickou zátěž
a pohybový aparát a hodnocení uspořádání pracovního místa, včetně
přihlédnutí k možnosti současného působení jednotlivých faktorů.
c) Práce na uvedených zařízeních musí být během pracovní doby přerušována bezpečnostními přestávkami v délce 5–10 minut po každých
2 hodinách nepřetržité práce nebo změnami činnosti či střídáním
zaměstnanců.
d) Pracoviště vybavené počítači musí být plošně i prostorově řešeno tak,
aby zaměstnancům umožňovalo snadný přístup k pracovnímu místu,
str. 11
změnu pracovní polohy, střídání pohybů a volný pohyb na pracovišti.
e) Mezi faktory zrakové zátěže patří:
- velikost kritického detailu,
- náročnost na diskriminaci detailů,
- nároky na adaptaci zraku.,
- nároky na akomodaci a okohybné svaly,
- práce za zvláštních světelných podmínek,
- neodstranitelné oslňování.
f) Při práci na PC či monitorech musí být rovněž hodnoceno, zda jsou vytvořeny odpovídající světelné podmínky, které jsou podmíněny technologicky, kdy např. pracovní postup vyžaduje zvláštní druh osvětlení, případně
se práce provádí v trvale umělém nebo sdruženém osvětlení nebo práce
vyžaduje rozlišování barev, odstínů či detailů. Kromě toho je nutné hodnotit
i možnost nepřetržitého trvání práce více než 4 hodiny za pracovní dobu
nebo rušení zrakového úkolu vibracemi, které sice nepřekračují nejvyšší
přípustné limity, zhoršují však zrakové vnímání.
g) Na obrazovce se nesmí vyskytovat závady, např. kmitání, plavání či
poskakování znaků, řádků, střídání jasů apod. Jas a kontrast mezi znaky
a pozadím obrazovky musí být snadno regulovatelný. Obrazovka musí
svou konstrukcí umožňovat posunutí, natáčení a naklánění podle potřeby
zaměstnance a být umístěna tak, aby na ní nevznikaly reflexy svítidel či
jiných zdrojů.
h) Svítidla na pracovišti musí být umístěna tak, aby nedocházelo k oslnění
a odrazům na obrazovkách. Parametry osvětlení pracoviště musí odpovídat hodnotám obsaženým v příslušných technických normách.
i) Okna ani jiné otvory, průhledné či světlo propouštějící stěny, barevně
světlé stěny, nábytek apod. nesmí způsobovat přímé oslnění ani odrazy na
obrazovkách. Okna musí být vybavena regulovatelnými žaluziemi k tlumení
denního světla.
j) Při obvyklých kancelářských pracích nesmí být vzdálenost obrazovky od
očí menší než 400 mm, jas obrazovky nesmí být menší než 35 cd/m2.
k) Klávesnice musí být oddělena od obrazovky, aby zaměstnanci umožnila zvolit nejvhodnější pracovní pohyby a polohu. Volná plocha mezi
klávesnicí a předním okrajem desky stolu musí umožňovat opření rukou
(zápěstí). Povrch klávesnice musí být matný, aby na něm nevznikaly
reflexy. Písmena, číslice a symboly na tlačítkách musí být dobře čitelné
a kontrastní proti pozadí.
l) Výška pracovní desky a prostor pro dolní končetiny musí umožňovat
zaměstnanci pohodlnou pracovní polohu. Rozměry desky stolu musí být
zvoleny tak, aby bylo možné proměnlivé uspořádání obrazovky, klávesnice a dalších zařízení. Deska pracovního stolu a dalších zařízení musí být
matné, aby na nich nevznikaly reflexy. Držák pro písemnosti musí být
umístěn co nejblíže k obrazovce, aby pohyby hlavy a očí byly omezeny na
minimum.
m) Konstrukce pracovního sedadla musí být stabilní, s výškově nastavitelným sedákem. Zádová opěrka musí být nastavitelná jak výškově, tak
úhlem sklonu. Opěrka pro dolní končetiny musí být poskytnuta každému,
kdo ji vyžaduje.
n) Hladina hluku na pracovišti musí být snížena na co nejnižší rozumně
dosažitelnou úroveň; hladina hluku však nesmí překračovat hodnoty stanovené pro daný typ práce, tj. 85 dB s korekcí podle druhu vykonávané
činnosti (viz příloha 2 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb. o ochraně zdraví
před nepřípustnými účinky hluku a vibrací).
o) Na pracovišti musí být zajištěny mikroklimatické podmínky, jejichž parametry odpovídají přípustným hodnotám stanoveným pro daný typ práce
v nařízení vlády č.178/2001 Sb., příloze 1: např.: pro třídu práce I (sezení
s mírnou aktivitou, uvolněné stání, tj. např. kancelářské práce, práce
v dozornách, šití, montáž lehkých dílců apod.) s průměrným minutovým
energetickým výdejem M(W.m-2) nižším nebo rovnajícím se hodnotě 80 se
rozmezí přípustných tepelně vlhkostních podmínek pohybuje
- pro chladné období roku mezi 18–24 °C (při rychlosti proudění vzduchu
< 0,1m.s-1 a relativní vlhkosti vzduchu 30–70 %),
- pro teplé období roku mezi 20–28 °C (při rychlosti proudění vzduchu
0,1–0,2 m.s-1 a relativní vlhkosti vzduchu 30–70 %).
p) V souvislosti s prací na PC a s monitory je nutné hodnotit úroveň psychické zátěže, spojené zejména s:
- vnuceným pracovním tempem přímo závislým na technologických
podmínkách a procesech, např. zaměstnanec nemůže opustit své místo
bez vystřídání, čas na pracovní operaci je limitovaný apod.,
- monotónními pracemi, při nichž se opakují stále stejné úkony pohybové
nebo úkolové,
- časovým tlakem, např. při zpracování informací v časové tísni, při neočekávaných poruchách řízeného systému nebo při soustředěném monitorování trvajícím déle než 4 hodiny za pracovní dobu apod.,
- prací na dislokovaných pracovištích nebo prací spojenou se sociální
dislokací bez možnosti styku s lidmi v trvání více než 50 % pracovní doby
denně, např. práce na počítači prováděné doma;
q) Při navrhování, výběru a nákupu softwaru a při tvorbě úkolů s použitím
zařízení s obrazovkou musí zaměstnavatel vzít v úvahu tyto zásady:
- software musí být vhodný pro daný pracovní úkol,
- software musí být snadno použitelný a v případě potřeby i přizpůsobitelný
znalostem či zkušenostem zaměstnance; bez vědomí zaměstnanců nemá
zaměstnavatel používat žádné kontrolní zařízení ke kvantitativní nebo kvalitativní kontrole zaměstnanců,
- systémy musí poskytovat zaměstnancům zpětnou vazbu o jejich činnosti,
- systémy musí zobrazovat informace v podobě a rychlosti, které jsou
přizpůsobeny operátorům,
- zejména při zpracování dat musí být uplatňovány zásady ergonomie
softwaru.
Zdravotní rizika spojená s chemickými faktory a prachem
a) Hodnocení zdravotního rizika pro zaměstnance, kteří jsou při práci
vystaveni účinkům chemických látek a prachu, které se považují za zdraví
škodlivé, zahrnuje:
- zjištění přítomnosti chemické látky nebo prachu na pracovišti,
- zjištění nebezpečných vlastností chemické látky nebo prachu, které mohou
mít vliv na zdraví zaměstnanců,
- využití údajů z bezpečnostních listů,
- zjištění úrovně, typu a trvání expozice,
- popis technologických a pracovních operací s určitou chemickou látkou
s vývinem prachu, včetně jejich množství,
- posouzení účinku opatření, která byla stanovena příslušným orgánem
ochrany veřejného zdraví,
- využití závěrů již provedených lékařských prohlídek a vyšetření a dalších
informací z dostupných zdrojů.
b) Hodnocení zdravotního rizika musí být provedeno i s ohledem na další
činnosti vykonávané na pracovišti, jako je například údržba nebo úklid,
u nichž lze z jejich povahy předpokládat, že mohou být spojeny s možností značného zvýšení expozice zaměstnanců chemickým látkám nebo
prachu. Pokud nedostačují dostupná technická opatření k omezení této
expozice, musí být přijata další opatření k ochraně zdraví, např.:
- do doby odstranění příčin zvýšené expozice omezit počet zaměstnanců
jen na ty, kteří provádějí nezbytné práce,
- vybavit zaměstnance osobními ochrannými pracovními prostředky, které
odpovídají dané chemické látce nebo prahu a míře expozice,
- vymezení prostoru prováděných činností kontrolovaným pásmem, kterým
se rozumí část pracoviště, oddělená od ostatního prostoru, viditelně označená, aby do ní nemohly vstupovat nepovolané osoby.
6.3. Kategorizace prací
a) Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců,
a podle jejich rizikovosti musí zaměstnavatel zařadit práce čtyř kategorií:
(Do kategorie se nezařazují práce prováděné na pracovištích staveb prozatímně užívaných ke zkušebnímu provozu, který nepřekročí jeden rok.) !
- do první kategorie zařazuje zaměstnavatel práce, při nichž podle současné úrovně poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví zaměstnance,
- do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel práce, při nichž podle
současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen
výjimečně, zejména u vnímavých jedinců, tedy práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity faktorů stanovené zvláštními právními předpisy,
a práce naplňující další kritéria pro jejich zařazení do kategorie druhé podle
přílohy 1 příslušné vyhlášky,
- do třetí kategorie se zařazují práce, při nichž jsou překračovány hygienické
limity, a práce naplňující další kritéria pro zařazení do kategorie 3 podle
přílohy 1 výše citované vyhlášky, přičemž expozice fyzických osob, které
práce vykonávají, není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod
úroveň těchto limitů, a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné
využívat osobní ochranné pracovní prostředky, organizační a jiná ochranná
opatření, a dále práce, při nichž se vyskytují opakovaně nemoci z povolání nebo statisticky významně častěji nemoci, jež lze pokládat za nemoci
související s prací,
- do čtvrté kategorie se zařazují práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení
zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření.
b) O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví na základě návrhu předloženého zaměstnavate-
str. 12
lem do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací.
c) Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel, a to:
- do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení práce do druhé kategorie, nebo
- do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného
zdraví.
d) Zaměstnavatel je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu
ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie, a údaje
rozhodné pro toto zařazení.
e) Kategorie, do níž má být práce zařazena, se v případě, že jde o práci
spojenou s expozicí několika faktorům, stanoví podle nejméně příznivě
hodnoceného faktoru.
f) Na návrh zaměstnavatele nebo z vlastního podnětu je příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví oprávněn rozhodnout o:
- zařazení práce, o níž má zaměstnavatel za to, že je prací první nebo druhé
kategorie, do vyšší kategorie,
- tom, že práce druhé kategorie je prací rizikovou,
- tom, že práce dosud zařazené do třetí nebo čtvrté kategorie již nejsou
pracemi této kategorie.
g) Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté
kategorie nebo změn zařazení prací do těchto kategorií, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel provést jen prostřednictvím
držitele osvědčení o akreditaci nebo držitele, pokud není sám takto
kvalifikovaný.
i po uskutečnění bezpečnostních opatření nebo která nelze předvídat.
IDENTIFIKACE RIZIKA – soubor kroků vedoucích k odhalení situací nebo
událostí či okolností, které by se mohly stát příčinou poškození zdraví, analyzujících prováděné činnosti z hlediska možného ohrožení zdraví,
posuzujících stroje a technická zařízení a jejich používání z hlediska možného ohrožení zdraví, analyzujících dřívější úrazy, nehody a onemocnění apod.
HODNOCENÍ RIZIKA – proces určení velikosti, tj. míry rizika na základě
analýzy možných následků jednotlivých situací, událostí, používání technických zařízení či dodržování technologických postupů apod. a rozhodnutí,
zda riziko přijmout nebo jej navrženými opatřeními omezit na přijatelnou
úroveň.
V rámci hodnocení rizika je nutno posuzovat:
- dobu jeho působení, tj., zda riziko působí na zaměstnance po celou pracovní dobu nebo po část či zlomek pracovní doby,
- faktory, které zdraví zaměstnance ohrožují, např. hluk, teplota na pracovišti, vibrace, mechanická ohrožení související s používáním strojů a technických zařízení, používané technologie, chemické látky apod.,
- účinky, které toto riziko na zdraví může mít.
MÍRA RIZIKA je určována jako součin několika proměnných, a to:
- pravděpodobnosti výskytu rizika (PV),
- počtu ohrožených osob (PO),
- frekvence/četnosti/doby, po kterou jsou osoby vystaveny riziku
(FV),
- stupněm možného poškození zdraví (PZ).
6.4. Závodní preventivní péče
Zaměstnavatel je povinen:
a) Zajistit pro své zaměstnance závodní preventivní péči, včetně ochrany
zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními
zdraví z práce a prevenci úrazů.
b) Spolupracovat při poskytování první pomoci se zařízením závodní
preventivní péče, zejména při vyškolení zaměstnanců, kteří organizují
poskytnutí první pomoci.
c) Sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje závodní
preventivní péči a jakým druhům očkování a jakým lékařským preventivním prohlídkám souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit.
d) Místně příslušný hygienik stanovuje zaměstnavateli pro výkon rizikových
prací (tj. prací zařazených do třetí a čtvrté kategorie nebo prací zařazených do druhé kategorie, o níž takto rozhodne příslušný orgán veřejného
zdraví) minimální rozsah a termíny sledování faktorů pracovních podmínek
a lhůty a minimální náplň vstupních, periodických, výstupních a následných
lékařských preventivních prohlídek osob, které provádějí rizikové práce.
e) Zajistit závodní preventivní péči navázáním smluvního vztahu se státním
i nestátním zdravotnickým zařízením, tedy i soukromým praktickým lékařem. Smlouvu může uzavřít podle občanského zákoníku (§§ 51 a 491,
odst. 1 a 2).
a) Zaměstnavatel je povinen vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné
a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k prevenci rizik.
b) Zaměstnavatel je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje
a přijímat opatření k jejich odstranění. K tomu je povinen pravidelně
kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav
technické prevence a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek,
a dodržet metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle
zvláštního právního předpisu.
c) Nelze-li rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout
opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví
zaměstnanců bylo minimalizováno.
d) Při přijímání a provádění technických, technologických, organizačních
a jiných opatření k prevenci rizik vychází zaměstnavatel ze všeobecných
preventivních zásad, kterými se rozumí:
- omezování vzniku rizik,
- odstraňování rizik u zdroje jejich původu,
- přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem
omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví,
- nahrazování fyzicky namáhavých prací a prací ve ztížených pracovních
podmínkách novými technologickými a pracovními postupy,
- nahrazování nebezpečných technologií, pracovních prostředků, surovin
a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky,
- omezování počtu zaměstnanců vystavených působení faktorů překračujících nejvyšší přípustné hodnoty a dalších škodlivých faktorů na nejnižší
počet nutný pro zajištění provozu,
- plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí,
- přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti
prostředkům individuální ochrany,
- provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,
- udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
7. PRACOVNÍ RIZIKA
7.1. Základní pojmy
PREVENCE RIZIK – všechna opatření vyplývající z právních a ostatních
předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a opatření
zaměstnavatele, jejichž cílem je předcházet rizikům, odstraňovat je nebo je
minimalizovat na přijatelnou míru.
RIZIKO – kombinace pravděpodobnosti a rozsahu možné události
(ohrožení životního prostředí, škody na majetku, havárie, provozní nehody,
skoronehody apod.), zranění nebo jiného poškození zdraví zaměstnance
vystaveného v pracovním procesu jednomu nebo více potenciálním zdrojům
ohrožení zdraví.
NEBEZPEČÍ – zdroj (např. vlastnost nebo schopnost stroje, materiálu, pracovní činnosti apod.) nebo situace, která se může za určitých okolností stát
příčinou poškození zdraví člověka, majetku či životního prostředí a v jejich
důsledku způsobit ekonomické ztráty (nebezpečí je zdrojem rizika).
OHROŽENÍ – stroje, materiály, technologie a pracovní činnosti, které představují určité nebezpečí; uvedou-li se do provozu a je-li této vlastnosti nebo
schopnosti vystaven člověk, jedná se o ohrožení.
POŠKOZENÍ – fyzické zranění a/nebo poškození zdraví nebo majetku.
RIZKOVÁ UDÁLOST – událost, která může být příčinou poškození.
BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ – soubor způsobů, metod, prostředků a procesů odstraňujících nebo snižujících působení rizik na zdraví člověka.
ZBYTKOVÁ RIZIKOVOST / ZBYTKOVÁ RIZIKA – rizika, která zůstávají
7.3. Potenciální rizika
a) ORGANIZAČNÍ NEDOSTATKY – příklady:
- neexistence nebo nejasnosti ve stanovení zodpovědnosti vedoucích
zaměstnanců za BOZP na jednotlivých úrovních řízení,
- nedostatky v koordinaci práce,
- nejasnosti v pracovních pokynech, postupech, příkazech,
- nedostatky v zaškolení,
- nedostatky v organizaci práce na odloučeném pracovišti,
- nedostatky v organizaci zajišťování a poskytování první pomoci,
- apod.
str. 13
b) NEDOSTATKY V USPOŘÁDÁNÍ PRACOVIŠTĚ – příklady:
- nedostačující manipulační pracovní plocha (2 m2 nezastavěné plochy, 1 m
od stroje),
- nevyznačené dopravní cesty,
- neoznačené schody nebo neodlišené barvou povrchu (první a poslední
stupeň schodiště),
- neprůchodné únikové cesty a východy,
- pády na rovině v důsledku znečištění nebo nerovnosti povrchu, nepoužívání přidělené ochranné pracovní obuvi, nepořádku způsobeného např.
poházeným materiálem apod.,
- pády způsobené zřícením či převrhnutím stanoviště obsluhy posunutím
stanoviště, přelezením zábradlí, prolomením střechy, nezajištěním volného
okraje (konce) apod.,
- stísněný prostor v důsledku nedodržení odstupů od stěn, nábytku, strojů
a jiných technických zařízení,
- apod.
c) NERESPEKTOVÁNÍ ERGONOMICKÝCH POŽADAVKŮ – příklady:
- tělesná námaha při zdvihání a přenášení břemen nad stanovený limit (viz
kap. 6.2, písm. E),
- zátěž opakujícími se pracovními operacemi,
- svalová námaha při vysoké frekvenci,
- vnucené polohy, zvláště podřep, klečení, skrčení, ruce nad hlavou, záklon
apod.,
- nevhodné osvětlení, zvláště oslnění, nerovnoměrnost, stíny, směr světla,
barevnost apod.,
- nedostatečné bezpečnostní a požární značení, tj. značky, výstražné signály, ukazatele apod.,
- chybné v dorozumívání mezi zaměstnanci, snížená pozornost, nadměrné
množství informací, chybné rozlišování informací apod.,
- apod.
d) MECHANICKÉ OHROŽENÍ – příklady:
- nezakryté pohyblivé části v místě rázu, střihu, tlaku, seku, průrazu a utažení apod.,
- zasažení, zachycení chybným upnutím,
- nebezpečný povrch, rohy a hrany, vč. otřepů a hrotů bodce, drsný povrch,
úlomky skla,
- ohrožení dopravními prostředky (převrácením, převržením, přitlačením, sražením, přejetím, odhozením, uhořením apod.), pádem břemene z dopravního prostředku při jeho nezajištění nebo při chybném uložení na ložnou
plochu, chybným zavěšováním břemen apod.,
- neprovádění kontrol pohyblivých částí strojů, technických zařízení, dopravních prostředků, které se např. vyklápějí, kývou, mohou se uvolnit, apod.,
- sklouznutí, zakopnutí, pády na nerovném a neudržovaném povrchu,
- apod.
e) OHROŽENÍ EL. PROUDEM – příklady:
- obnažené části kabelů a přívodních či prodlužovacích šňůr,
- část zařízení pod proudem s vodivou částí,
- nevhodná izolace,
- oblouk při zkratu, přetížení apod.,
- při svařování el. proudem,
- apod.
f) OHROŽENÍ CHEMICKÝMI A BIOLOGICKÝMI LÁTKAMI – příklady:
- škodlivé účinky chemických v tuhém, kapalném či plynném stavu,
- zasažení a poškození dýchacích cest, poškození sliznic, zasažení vnitřních
orgánů požitím chemických látek,
- zasažení a poškození pokožky rukou, nohou a celého těla, vstřebání do
kůže,
- zasažení a poškození očí vlétnutím či vstříknutím těchto látek,
- poškození zdraví účinky virů, bakterií, hub, plísní a hnilobných látek,
- přenos virů a bakterií z infikovaných zvířat nebo nemocných osob,
- působení kontaminovaného odpadu,
- apod.
g) OHROŽENÍ POŽÁREM, VÝBUCHEM – příklady:
- hořlavé látky,
- výbušné látky a výbušné směsi:
• plyn – vzduch
• prach – vzduch
• páry – vzduch
h) OHROŽENÍ FYZIKÁLNÍMI JEVY – příklady:
- hluk,
- vibrace,
- neionizující záření (ultrafialové, infračervené, laserové),
- ionizující záření (rentgenové),
- elektromagnetická pole vysokonapěťových zařízení,
- apod.
i) ZATÍŽENÍ PSYCHICKÉ – příklady:
- monotónnost práce,
- poruchy v pracovním procesu,
- pracovní přetížení
- časová tíseň,
- rozhodování pod nátlakem,
- strach o pracovní místo,
- vztahy na pracovišti, řešení konfliktů, sexuální obtěžování, nedostatečná
komunikace,
- práce v noci, přesčasová práce, práce na směny,
- požívání alkoholu a drog, léků,
- apod.
j) JINÁ OHROŽENÍ – příklady:
- lehkomyslnost, rivalita, nebezpečné chování, nepřipravenost nést riziko
nebo čelit riziku,
- úmyslné napadení,
- apod.
8. OSOBNÍ OCHRANNÉ PRACOVNÍ
PROSTŘEDKY (OOPP)
8.1. Základní pojmy
Osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen OOPP) jsou
ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí
ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené právním předpisem, tj. NV č. 495/2001 Sb.
OOPP poskytuje zaměstnavatel podle vlastního seznamu zpracovaného na
základě zhodnocení rizik a konkrétních podmínek na pracovišti.
OOPP musí:
- být po dobu používání účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich používání nesmí představovat další riziko;
- odpovídat existujícím podmínkám na pracovišti;
- respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnanců;
- být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců.
OOPP jsou určeny k ochraně:
- hlavy, tj. lebky, sluchu, zraku, dýchacích orgánů, obličeje a celé hlavy;
- horních končetin, tj. rukou, paží;
- dolních končetin, tj. chodidel, nohou;
- různých částí těla, tj. pokožky, trupu/břicha, parenterálních cest;
- celého těla.
Zaměstnavatel je povinen
a) bezplatně poskytovat OOPP svým zaměstnancům pro vykonávání
činností, při nichž je nelze chránit technickými či organizačními opatřeními
před riziky nebo v prostředí, v němž obuv či oděv podléhají mimořádnému
opotřebení nebo znečištění;
b) vydávat OOPP na základě zhodnocení pracovních rizik s přihlédnutím
k povaze práce, konkrétním potřebám a specifickým podmínkám daných
pracovních činností; tam, kde přítomnost více než jednoho rizika vyžaduje, aby zaměstnanci používali současně více ochranných prostředků, musí
být tyto ochranné prostředky vzájemně slučitelné;
c) informovat zaměstnance o pracovních rizicích a o opatřeních přijatých
k jejich odstranění či minimalizaci; v této souvislosti seznámit zaměstnance s OOPP, které jim budou přiděleny, a s požadavky na hospodárné
zacházení;
d) prostřednictvím vedoucích zaměstnanců kontrolovat používání OOPP;
e) při přidělování OOPP dodržovat hygienické zásady, zajišťovat jejich čištění, dezinfekci a opravy, aby je zaměstnanci měli vždy k dispozici v čistém
a funkčně nezávadném stavu; použití některých OOPP pro více zaměstnanců je možné pouze v případě, že byla učiněna opatření, která zamezí
ohrožení přenosnými chorobami;
f) OOPP přidělovat buď k trvalému používání, nebo na dobu nezbytně
nutnou pro výkon práce. OOPP jsou majetkem firmy; při vyřazování
jednotlivých OOPP např. z důvodu ztráty jejich užitných vlastností může
zaměstnavatel trvat na jejich vrácení;
g) zaniknou-li příčiny pro vybavování zaměstnance OOPP, např. v důsledku
str. 14
změny pracoviště nebo zajištěním jiné formy ochrany zdraví při práci, vyžadovat vrácení OOPP ve stavu, který odpovídá přiměřenému opotřebení;
h) požadovat náhradu škody za OOPP, kterou zaměstnanec způsobil ztrátou, nesprávným nebo nedbalým zacházením či úmyslným poškozením
v rozsahu stanoveném platnými právními předpisy;
i) vést evidenci o OOPP předaných zaměstnancům na evidenčních listech,
které zaměstnanci stvrzují svými podpisy;
j) předkládat na vyžádání nebo v rámci inspekce orgánům státního odborného dozoru Směrnici o poskytování OOPP a evidenční listy přidělených
OOPP ve firmě;
k) v případě nastalých změn, které ovlivňují bezpečnost a zdraví zaměstnanců při práci, provést znovu zhodnocení pracovních rizik a na základě takto
získaných výsledků vybavit zaměstnance odpovídajícími OOPP;
l) pokud je při trvalé práci, zařazené jako riziková, nezbytné, aby zaměstnanec nepřetržitě používal OOPP k omezení působení rizikových faktorů,
musí být během této práce zařazeny bezpečnostní přestávky, při nichž
může zaměstnanec OOPP odložit; počet bezpečnostních přestávek se
upravuje podle charakteru práce a pracovních podmínek; po dobu trvání
bezpečnostních přestávek nesmí být zaměstnanec vystaven expozici
rizikových faktorů, které překračují hygienické limity;
m) poskytovat zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky podle
seznamu, který zaměstnavatel zpracoval na základě zhodnocení rozsahu znečištění zaměstnanců při práci nebo jejich ohrožení dráždícími
látkami; za dezinfekční prostředky se považují též ochranné masti.
8.3. Povinnosti zaměstnanců
Zaměstnanci jsou povinni:
a) používat OOPP pouze pro práce, pro které byly určeny, pečovat o ně
a řádně s nimi hospodařit;
b) provádět vizuální kontrolu a drobnou denní údržbu OOPP;
c) odkládat OOPP na místech k tomu určených;
d) žádat o výměnu, pokud OOPP ztratilo své funkční vlastnosti a v důsledku
toho by mohlo dojít k ohrožení života nebo zdraví;
e) při rozvázání pracovního poměru vrátit přidělené OOPP zaměstnavateli ve
stavu, který odpovídá přiměřenému opotřebení;
f) s ohledem na § 135, odst. 2 zákoníku práce mají právo odmítnout práci,
jestliže nejsou vybaveni vhodnými a funkčními OOPP a mají důvod se domnívat, že práce bezprostředně a vážně ohrožuje jejich život nebo zdraví.
9. VÝCHOVA K BOZP
Zaměstnavatel je povinen zajistit pro management, vedoucí zaměstnance
a zaměstnance školení:
a) o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, neboť doplňují kvalifikační předpoklady a požadavky
pro výkon práce,
b) pravidelně ověřovat jejich znalosti a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování; školení jsou obvykle zakončená testy nebo ústním
pohovorem; testům je dávána přednost z důvodu objektivnosti a prokazatelnosti.
9.1. Vstupní a opakovaná školení
Školení managementu a vedoucích zaměstnanců je prováděno:
a) po jmenování do funkce,
b) formou opakování v intervalu minimálně 1x za 3 roky.
Zaměstnavatel však může stanovit i kratší intervaly a určuje jeho obsah.
Školení zaměstnanců je prováděno:
a) po nástupu do nového zaměstnání formou vstupní instruktáže, kterou
provádí většinou přímý nadřízený, při níž seznamuje nového zaměstnance s pracovními povinnostmi, tzn. s
- platným pracovním řádem nebo jinak nazvanými platnými interními předpisy a pokyny,
- pracovním místem a jeho uspořádáním,
- pracovními a technologickými postupy,
- riziky spojenými s pracovními a technologickými postupy a s opatřeními
k jejich minimalizaci,
- právními a technickými normami pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci,
- zásadami BOZP;
b) následně formou opakovaného školení v pravidelném intervalu mini-
málně 1x za 2 roky, které provádí buď specialista BOZP, nebo vyškolený
vedoucí zaměstnanec a které je zaměřeno především na:
- zopakování základních pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
- změny, dodatky a aktualizaci platných právních předpisů a technických
norem,
- proces snižování, minimalizace, popř. odstraňování rizik na pracovištích
firmy,
- aktualizaci a změny interních pravidel BOZP firmy;
c) následně formou opakovaných školení (seznámení, informování) v nepravidelném intervalu (tzn. data ani časový interval nelze předem určit),
která jsou zaměřena především na určitý okruh/okruhy (skupiny) zaměstnanců nebo se provádějí při přeřazení zaměstnance na jiné pracoviště
firmy a týkají se:
- šetřených pracovních úrazů, jejich příčin, zdrojů, následných opatření
a rizik možného opakování,
- změn technologie nebo technického vybavení ihned po jejich uvedení do
provozu s důrazem na rizika spojená s jejich používáním,
- činností a rizik s nimi spojených na novém pracovišti zaměstnance.
9.2. Speciální školení
Formou školení pro speciální profese, např. řidiče z povolání, řidiče motorových vozíků, obsluhu stavebních strojů, jeřábníky a vazače, zaměstnance
pracující ve výškách a další profese; intervaly a obsah těchto školení jsou
stanoveny nařízeními vlády, vyhláškami a technickými normami zaměřenými
na pravidla BOZP pro dané profese.
10. POŽADAVKY BOZP NA PROVOZ
STROJŮ A TECHNICKÝCH
ZAŘÍZENÍ
10.1. Povinnosti výrobce
a) Poskytnout o stroji nebo technickém zařízení stanovené informace, které jsou nezbytné pro jejich ovládání a musí být:
- jednoduché, jednoznačné a pochopitelné,
- přiměřeně dlouhé, aby obsluhu nepřetěžovaly,
- obsahovat upozornění na rizika spojená s jeho používáním.
b) Vybavit stroj / technické zařízení výstražnými zařízeními (pokud jimi
stroj musí být vybaven), která musí splňovat tyto základní požadavky:
- být jednoznačná, snadno vnímatelná a nezaměnitelná,
- splnit požadavky právních předpisů týkajících se barev a typů bezpečnostních signálů,
- obsluha musí mít možnost provést kontrolu jejich funkcí.
c) Uvést o stroji / technickém zařízení stanovené údaje a umístit je na něm:
- identifikační údaje o výrobci (obchodní jméno nebo název firmy výrobce,
sídlo, stát),
- označení CE (tj. vyjádření, že splňuje technické požadavky stanovené
v právních předpisech a že byl při posouzení shody dodržen stanovený
postup),
- označení série nebo typu,
- výrobní číslo (pokud existuje),
- rok výroby,
- další důležité informace, např.:
• maximální rychlost otáčení rotujících částí,
• maximální průměr připojovaných nástrojů,
• hmotnost stroje,
• hmotnost částí fungujících jako zdvihací zařízení,
• apod.
Jestliže je stroj určen pro používání v prostředí s nebezpečím výbuchu
– musí být tato skutečnost na něm vyznačena.
d) Vybavit stroj / technické zařízení technickou (průvodní) dokumentací, která musí obsahovat následující informace:
- obchodní název, popř. označení jednotlivých částí,
- úroveň jakosti,
- užitné vlastnosti,
- bezpečnost stroje / technického zařízení,
- rozměry,
- provedené zkoušky, kontroly a použité zkušební metody, včetně informací
o emisích hluku (nebo hodnotu stanovenou na základě měření) a o vibracích,
str. 15
- podmínky používání včetně návodů k montáži, obsluze, čištění, údržbě,
seřizování, provádění oprav,
- způsoby likvidace, tj. možnost recyklace, zneškodnění, popř. opětovné
použití,
- posouzení shody s právními předpisy a technickými normami,
- certifikace.
e) Zpracovat návod k použití, který musí obsahovat minimálně následující
informace:
- zopakování údajů, kterými je stroj / technické zařízení označeno,
- předpokládané použití stroje / technického zařízení,
- stanoviště, která musí být obsazena obsluhou,
- pokyny týkající se bezpečnosti při:
• uvádění do provozu,
• používání,
• manipulaci, s uvedením údajů o hmotnosti stroje / technického zařízení
a jeho různých částí, pokud jsou nebo mohou být odděleně přepravovány,
• montáži, demontáži,
• seřizování, údržbě (servisu a opravě),
- další informace:
• pokyny pro výcvik obsluhy,
• základní charakteristiky nástrojů, které mají být připojeny ke stroji / technickému zařízení,
• upozornění na nepřípustné způsoby použití stroje / technického zařízení,
- návod k použití musí být vypracován v jednom z jazyků zemí EU a přeložen
do jazyka země, v níž bude stroj / technické zařízení používáno,
- nákresy a schémata nezbytná pro uvedení do provozu, pro údržbu, revize,
kontroly správného fungování, popřípadě i pro opravu strojního zařízení,
- požadavky na instalaci a montáž s ohledem na snižování hluku nebo vibrací (například použití tlumičů, druhy a hmotnost základových bloků apod.),
- předpokládá-li výrobce, že stroj / technické zařízení bude použito v prostředí s nebezpečím výbuchu, musí návod k použití obsahovat veškeré
nezbytné informace,
- předpokládá-li výrobce, že stroj / technické zařízení bude používat i nekvalifikovaná obsluha, musí text a úprava návodu k použití brát v úvahu
úroveň všeobecného vzdělání a schopnosti chápání, kterou lze důvodně
očekávat u takové obsluhy, přičemž je třeba respektovat všechny ostatní
výše zmíněné základní požadavky.
f) Zpracovat prohlášení o shodě s technickými předpisy a o dodržení
stanoveného postupu posouzení shody, které musí být zpracováno před
uvedením stroje / technického zařízení na trh a obsahuje:
- obchodní jméno a adresu výrobce,
- název, typ, popř. výrobní číslo výrobku,
- popis funkce výrobku,
- prohlášení o:
• bezpečnosti výrobku a o shodě s právními předpisy,
• vlastnostech výrobku a o shodě s technickými požadavky, které se na něj
vztahují, včetně soupisu právních předpisů,
• vlastnostech výrobku a o shodě s harmonizovanými českými technickými
normami,
• postupech posouzení shody,
- jméno a adresa autorizované (notifikované) osoby a datum vydání certifikátu.
g) Certifikát autorizované / notifikované osoby
- certifikace je činnost autorizované osoby prováděná v rozsahu vymezeném technickým předpisem, při níž se vydáním certifikátu osvědčí, že
výrobek je v souladu s technickými požadavky uvedenými v certifikátu,
- autorizací se rozumí pověření právnické osoby k činnostem při posuzování shody výrobků zahrnujícím i posuzování činností souvisejících s jejich
výrobou, popř. s jejich opakovaným použitím, a vymezených v technických
předpisech,
- notifikovanou osobou se stává autorizovaná osoba, která byla členským
státem EU oznámena orgánům Evropského společenství a všem členským
státům Evropské unie jako osoba pověřená členským státem EU k činnostem při posuzování shody výrobků s technickými požadavky,
- certifikát je osvědčení o shodě výrobku s technickými požadavky obsaženými v technických předpisech.
10.2. Povinnosti dovozce/dodavatele/distributora
a) Dovézt stroj / technické zařízení bez poškození.
b) Předat provozovateli technickou (průvodní) dokumentaci včetně návodu
k obsluze a uvedení délky záruční doby.
c) Pokud výrobce nedodal překlad technické dokumentace, zajistit překlad
do jazyka země, v níž se stroj / technické zařízení bude používat.
d) Pokud výrobce nedodal prohlášení o shodě, je povinen jej před uvedením
na trh vydat.
e) Pokud výrobce nezajistil označení stroje / technického zařízení českou
značkou shody, je oprávněn jej označit.
10.3. Povinnosti zaměstnavatele/provozovatele
Provozovatel – zaměstnavatel je z hlediska BOZP povinen:
a) Instalovat stroj podle technické (průvodní) dokumentace dodané výrobcem.
b) Provést kontrolu bezpečnosti provozu stroje / zařízení před jeho uvedením
do provozu (tj. provozní zkoušky), následné opravy, kontroly a revize, zejména elektrických strojů, zařízení a nářadí nebo elektrických částí strojů
a zařízení, provádět v termínech a způsobem stanoveným v průvodní
dokumentaci výrobce.
c) Pokud tato dokumentace není k dispozici, např. u starších strojů / zařízení, stanovit zkoušky, kontroly, revize, způsoby provádění oprav, údržby
apod. v místním provozním bezpečnostním předpisu, zpracovaném
provozovatelem.
d) Následnou kontrolu stroje / zařízení provádět nejméně 1x za 12 měsíců
v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem,
nestanoví-li průvodní dokumentace nebo česká technická norma jinak.
e) Vyškolit obsluhu stroje podle návodu výrobce a v souladu s technickou
(průvodní) dokumentací dodanou ke stroji.
f) Vyžadovat a kontrolovat, aby obsluha stroje pracovala podle návodu
výrobce; návod musí mít zaměstnanec k dispozici v českém jazyce.
g) Zajistit bezpečný přístup obsluhy ke stroji / zařízení a dostatečný manipulační prostor kolem stroje (min. 0,8 m).
h) Identifikovat a vyhodnotit rizika spojená s prací na stroji / technickém zařízení v daných podmínkách a pracovním prostředí, navrhnout a realizovat
opatření k jejich odstranění nebo minimalizaci.
i) V souladu s riziky vybavit obsluhu osobními ochrannými prostředky (OOP),
vyžadovat a kontrolovat jejich používání.
j) Vybavit stroj / zařízení ochranným zařízením tam, kde existuje riziko kontaktu nebo zachycení zaměstnance pohybujícími se částmi zařízení nebo
pádu zpracovávaného materiálu.
k) Vybavit nebo upravit stroj / zařízení tak, aby zaměstnanci nebyli vystaveni
nepohodlné pracovní poloze.
l) Ovladače mít výrazně označeny, udržovat v čistotě a chránit před zneužitím (např. uzamčením hlavního vypínače).
m) Kontrolovat funkčnost sdělovačů, tj. teploměrů, ukazatelů tlaku apod.
n) Dbát na stabilitu stroje, tzn. upevnit, ukotvit nebo jinak zajistit stroj.
o) Dbát na osvětlení pracovního místa u stroje.
p) Udržovat provozní komunikace volné a nezmenšovat jejich rozměry např.
odloženým zbožím nebo jinými předměty (min. šířka pro pohyb zaměstnanců činí 1,1 m).
q) Zajistit protiskluznou úpravu podlah, zejména v místech s velkou frekvencí
pohybu osob, a dbát na jejich čistotu.
r) Chránit obsluhu před nebezpečím dotyku u zařízení pod napětím a před
jevy vyvolanými účinky elektřiny.
s) Zajistit, aby opravy, seřizování, údržba a čištění stroje byly prováděny
v době, kdy je stroj / zařízení odpojeno od přívodů energií; v případě, že
to není technicky možné, je nutno provést vhodná ochranná opatření.
t) Nepřekročit stanovenou hladinu hluku, tj. 85 dB; hlučné stroje, pokud
je to možné, oddělit od ostatních prostor a snížit hladinu hluku zejména
technickým řešením; pokud to nelze, vybavit zaměstnance příslušnými
OOP na ochranu proti hluku.
u) Provozní dokumentaci uchovávat po celou dobu provozu strojů a technických zařízení.
11. SKLADY A SKLADOVÁNÍ
11.1. Zásady bezpečné práce ve skladu
Pokud je prostor zkolaudován jako sklad a je užíván pro skladování zboží určeného k expedici, musí pro něj a pro práci v něm platit následující pravidla:
a) Vybavení skladu musí svým provedením, uspořádáním a svou nosností
odpovídat skladovanému materiálu a být odolné proti zhroucení či převrácení.
b) Manipulační prostory musí být udržovány v pořádku a čistotě; ve skladech s provozem motorových vozíků je nutno odstraňovat olejové skvrny,
aby se zabránilo uklouznutí lidí nebo smyku vozíků.
c) Skladovací plocha musí být vybavena vodorovnou podlahou s dostateč-
str. 16
nou nosností a odolností proti bodovému zatížení.
d) Povrch podlah a dopravních cest musí být rovný, bez výtluk a přiměřeně drsný; vodorovnost podlahy musí být dodržena na 0,50 a rovinnost
2 mm na vzdálenost 1 m; podlahy musí být odolné proti otěru, trvanlivé,
bezprašné a čistitelné; nesmí být kluzké.
e) Na skladovací plochu se mohou ukládat přepravky, palety, ukládací bedny
vybavené stohovacím systémem, bedny, krabice, kotouče, desky apod.
plošně nebo do stohů, tj. do vrstev na sebe, které na sobě musí spočívat
celou plochou.
f) Uličky, dopravní cesty, užitné skladovací a manipulační plochy musí být na
podlaze vyznačeny obrysovými čarami (100–120 mm širokými).
g) Komunikace, tzn. uličky a dopravní cesty, musí zůstávat stále volné, být
udržované a čištěné.
h) Šířka dopravních cest ve skladech a uliček mezi regály musí být dimenzována s přihlédnutím k provozním podmínkám, technickým parametrům
použitých manipulačních prostředků a doporučení výrobce /výrobců
těchto zařízení.
i) Zásadně platí:
- šířka uliček, kterými projíždějí vozíky, musí být minimálně o 0,40 m širší, než
je maximální šířka vozíku s nákladem,
- v uličkách, kterými projíždějí vozíky, se nesmějí pohybovat lidé,
- minimální šířka uliček, kterými se přenášejí břemena ručně v jedné ruce,
má činit 0,85 metru,
- minimální šířka uliček, kterými se přenášejí břemena ručně v obou rukách
(po boku), musí činit 1,00 m,
- při obousměrném provozu je nutno šířku cest zvýšit o 0,15 m,
- skladovaný materiál nesmí přesahovat do prostoru uliček.
j) V zájmu bezpečného provozu se doporučuje vyznačit zúžené profily.
k) Na nebezpečných místech se doporučuje použít vhodná optická a akustická signalizační zařízení, závory apod.
l) Provozy s průjezdy vozíků dveřmi – tyto dveře je nutno vybavit automatickým otevíráním pomocí fotobuněk nebo létacími dveřmi z pryžových nebo
plastických materiálů.
m) Přepravní a skladovací prostředky musí být soustavně kontrolovány.
Poškozené a neopravitelné musí být vyřazeny.
n) Skladovací prostory musí být řádně osvětleny (250–500 lx) podle obtížnosti ukládání skladovaného materiálu.
o) Regály
- musí být stabilní, tzn. musí být upevněny, „ukotveny“ proti převrácení;
stabilita nesmí být zajišťována pouhým vzájemným opřením, popř. opřením
o různé konstrukce,
- nesmějí být přetěžované jako celek, ani jejich části,
- nosnost regálové buňky a regálového sloupce musí být vyznačena na
viditelném místě trvanlivě a čitelně,
- nosnost regálu musí být prokázána,
- do regálů je zakázáno lézt nebo na ně vystupovat,
- regály ve špatném technickém stavu nesmějí být používány,
- regály musí být kontrolovány:
• před jejich uvedením do provozu,
• při každém přemístění nebo přestavění,
• nejméně 1x za rok, zda jsou v pořádku stabilita, tuhost spojů, svislost,
vodorovnost, ukotvení a nosnost; o výsledku kontroly musí být proveden
záznam,
- při odebírání materiálu z regálu nebo při jeho delším skladování musí být
materiál zabezpečen proti sesuvu,
- šířka uliček mezi regály a stohy musí odpovídat způsobu ukládání materiálu, tzn. že musí být dodržena min. šířka, tj. 800 mm; pro průjezd dopravních vozíků mezi regály musí být ulička min. o 400 mm širší než šířka
vozíku nebo nákladu,
- přístup či příjezd k regálům musí být volný, nic nesmí bránit zakládání
a odebírání materiálu z regálu,
- ruční obsluha částí regálu ve výšce nad 1 800 mm musí být prováděna
z bezpečných zařízení (žebříky, pojízdné schody, manipulační plošiny
apod.),
- materiál nesmí z regálu přečnívat a zasahovat do prostoru uličky nebo
komunikace, rozměry a druhy zakládaného materiálu musí odpovídat
provedení regálu.
p) Stohování
- při stohování palet, přepravek a ukládání beden nesmí být překročena
jejich stanovená stohovací nosnost a stohovací výška,
- vytvořený stoh musí být stabilní,
- zajišťovat stabilitu stohů manipulačních jednotek podpíráním, vzájemným
podpíráním a opíráním o různé konstrukce se nedovoluje,
- výška stohu manipulačních jednotek, tj. speciálních přepravek, se řídí
pokynem, který je uveden na štítku každé z nich,
- v místech, kde výška stohu přesahuje 2 m, musí zaměstnanci používat
ochranné přilby.
q) Bezpečnostní opatření
- do skladu je povolen vstup pouze zaměstnancům skladu a příslušným
vedoucím zaměstnancům, ostatním osobám je vstup dovolen pouze v doprovodu vedoucího skladu nebo pověřeného zaměstnance,
- v době naskladňování a vyskladňování je nutné se ve skladu pohybovat se
zvýšenou pozorností a opatrností,
- všechny plochy skladovací zóny musí být udržovány čisté a rovné,
- skladovaný materiál nesmí přesahovat do prostoru komunikace,
- zaměstnanci skladu jsou povinni používat přidělené osobní ochranné
pracovní prostředky (OOPP),
- v celém skladu je stanoven zákaz kouření a manipulace s plamenem,
- v případě požáru se zaměstnanci řídí ustanoveními požární poplachové
směrnice,
- důležitá telefonní čísla jsou uvedena v požární poplachové směrnici v části
č. 6,
- přenosné hasicí přístroje musí být řádně zajištěny proti pádu a musí k nim
být zajištěn vždy volný přístup,
- zeužívání hasebních prostředků je zakázáno,
- lékárnička je umístěna na snadno přístupném místě, tzn.: ... (uvede se
konkrétní místo uložení lékárničky).
11.2. Místní řád skladu
Musí dle ČSN 26 9030 odpovídat daným podmínkám, činnostem a musí
obsahovat následující části:
a) Jména a kontakty na osoby odpovědné za provoz skladu, údržbu, opravy
a prohlídky skladovacích zařízení a prostředků.
b) Organizační a bezpečnostní opatření pro bezpečný provoz skladu, které
se týkají, např.:
- manipulace při příjmu zboží (příjem – výdej),
- manipulačních jednotek (přepravky, bedny, obaly apod.),
- skladovacích zařízení a prostředků (regály, stohy),
- pohybu dopravních prostředků v prostorách skladu (dopravní/přepravní
prostředky, dopravní cesty),
- pohybu osob ve skladu (zaměstnanců, zákazníků),
- pravidla pro používání skladu, včetně úklidu, údržby a osvětlení,
- termíny prohlídek a kontrol používaných zařízení a prostředků,
- členění plochy skladu na provozní a neprovozní,
- pravidla pro vybavení a použití OOP ve skladu,
- stanovení organizace kontrol, školení a přezkušování zaměstnanců,
- bezpečnostní a požární požadavky (umístění lékárničky a knihy úrazů,
rozmístění přenosných hasicích přístrojů-PHP, pokyny apod.).
c) Jméno statutárního orgánu nebo jím pověřené osoby, která schválila daný
místní řád skladu a den jejího schválení.
12. POŽADAVKY NA PROVOZOVÁNÍ
DOPRAVY DOPRAVNÍMI
PROSTŘEDKY
Zaměstnavatel je povinen při používání dopravních prostředků při provozování svých pracovních činností nebo při provozování silniční dopravy:
a) Zajistit způsob organizace práce a pracovních postupů při používání
dopravních prostředků.
b) Určit prostory pro bezpečné nakládání a vykládání přepravovaného
zboží.
c) Vydat organizační pokyny pro vykládku a nakládku zboží.
d) Vybavit v případě potřeby výstražnými tabulkami a dopravními značkami pracoviště mimo pozemní komunikace.
e) Vybavit světly, odrazkami nebo odrazovými deskami místa v terénu,
která při snížené viditelnosti jsou nebezpečná.
f) Vydat místní provozní bezpečnostní předpis (např. dopravní řád), který
musí stanovit pracovní a technologické postupy pro bezpečné provozování dopravy a pokyny pro bezpečné provádění jednotlivých pracovních
operací včetně pravidel dorozumívání mezi zaměstnanci při pracovních
operacích.
g) Zaměstnavatel musí zajistit, aby zaměstnanci:
- neodstavovali dopravní prostředky na nevhodná místa z hlediska bezpečnosti práce (např. v místě ochranného pásma inženýrských sítí),
str. 17
- nevjížděli na místa, kde povrch terénu není dostatečně pevný, široký
a sjízdný,
- používali při výstupu na ložnou plochu a při sestupu z ní žebřík nebo jiné
vhodné zařízení,
- zajistili bezpečné otáčení nebo couvání,
- prováděli kontrolu spojení a zajištění závěsného zařízení dopravního prostředku a po jeho odpojení jej zajistili proti samovolnému pohybu,
- při odstraňování poruch, k nimž došlo během jízdy na pozemních komunikacích, používali výstražné vesty s vysokou viditelností.
h) Zaměstnavatel musí zajistit, aby zaměstnanci, kteří řídí dopravní prostředky, ale nejsou řidiči z povolání:
- nepřekročili max. dobu řízení, tj. 4,5 hodiny, a přerušili ji bezpečnostní
přestávkou v délce nejméně 30 minut (lze ji rozdělit do dvou částí v trvání
nejméně 15 minut),
- během bezpečnostní přestávky nevykonávali žádnou činnost kromě
dozoru na vozidlo a jeho náklad nebo se občerstvili,
- vedli denní evidenci o době řízení dopravního prostředku a bezpečnostních přestávkách.
ZÁKON O INSPEKCI PRÁCE
Tato část příručky podrobně informuje o inspekci práce, tzn. jak o institucích, které ji provádějí, předmětu inspekce na úseku pracovního práva
a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), právech a povinnostech
inspekčních orgánů, tak povinnostech a právech kontrolovaných osob,
kterými podle nového zákona mohou být:
- zaměstnavatelé a jejich zaměstnanci, právnické osoby a fyzické, u kterých
jsou vykonávány veřejné funkce,
- fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy též pracují,
- fyzické nebo právnické osoby podnikající podle živnostenského zákona
a nikoho nezaměstnávající,
- spolupracující manžel nebo dítě,
- vysílající a přijímající organizace a dobrovolníci při výkonu dobrovolnické
služby,
- právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení,
- právnické nebo fyzické osoby, u nichž se uskutečňuje praktické vyučování
žáků středních škol, odborných učilišť nebo vyšších odborných škol,
- věznice, právnické nebo fyzické osoby zaměstnávající odsouzené a na
odsouzené,
- právnické a fyzické osoby, u kterých je prováděn výkon umělecké, kulturní,
sportovní a reklamní činnosti dětmi.
Zároveň obsahuje i tabulky, které uvádějí soupis nedostatků (tj. přestupků
a právních deliktů) a maximální výši pokut, které mohou inspekční orgány
podnikatelům udělit. Jsou doplněny i návrhy opatření a doporučeními, jak
přestupkům a právním deliktům předcházet. Samozřejmě, že tato doporučení jsou na obecné úrovni.
1. ORGÁNY INSPEKCE PRÁCE
1.1. Působnost a příslušnost Státního úřadu a inspektorátů
1.1.1. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)
a) je nadřízeným služebním úřadem vůči Státnímu úřadu inspekce práce
(SÚIP), který nahrazuje Český úřad bezpečnosti práce (ČÚBP),
b) schvaluje roční program kontrolních akcí,
c) koordinuje kontrolní priority; za tím účelem spolupracuje se státním zdravotním dozorem,
d) přezkoumává správní rozhodnutí vydaná SÚIP v prvním stupni,
e) shromažďuje a projednává podněty příslušných odborových orgánů a organizací zaměstnavatelů týkající se kontroly podle tohoto zákona.
1.1.2. Působnost Státního úřadu a Oblastních inspektorátů práce
Působnost Státního úřadu a inspektorátů se vztahuje na
f) zaměstnavatele a na jejich zaměstnance, na právnické osoby, u kterých jsou
vykonávány veřejné funkce, a na fyzické osoby vykonávající veřejné funkce,
g) fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy též pracují,
h) fyzické nebo právnické osoby podnikající podle živnostenského zákona
a nikoho nezaměstnávající,
i) spolupracujícího manžela nebo dítě,
j) vysílající a přijímající organizace a dobrovolníky při výkonu dobrovolnické služby,
k) právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení,
l) právnické nebo fyzické osoby, u nichž se uskutečňuje praktické vyučování
žáků středních škol, odborných učilišť nebo vyšších odborných škol,
m) věznice, právnické nebo fyzické osoby zaměstnávající odsouzené a na
odsouzené,
n) právnické a fyzické osoby, u kterých je prováděn výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi.
Státní úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů:
a) z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo
radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích,
b) o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů
zaměstnancům (s výjimkou právních předpisů o zaměstnanosti a právních
předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů),
c) stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku,
d) o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců
pečujících o děti,
e) o zaměstnávání zaměstnanců, kteří prokázali, že sami dlouhodobě pečují
o převážně nebo úplně bezmocnou osobu,
f) k zajištění bezpečnosti práce,
g) k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou
ohrožení života a zdraví,
h) o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení,
i) upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi
(podle zákona o zaměstnanosti).
Státní úřad a inspektoráty rovněž kontrolují dodržování:
a) kolektivních smluv v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů,
b) vnitřních předpisů zaměstnavatelů, u nichž nepůsobí odborová organizace,
c) vnitřních předpisů vydaných podle zákona o mzdě, odměně za pracovní
pohotovost a průměrném výdělku, zákona o platu a odměně za pracovní
pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech nebo zákona o cestovních náhradách, jestliže zakládají nároky
zaměstnanců.
Státní úřad a inspektoráty jsou oprávněny výjimečně přibrat k účasti na
výkonu kontroly specializovaného odborníka, který pomáhá inspektorovi.
Odborník nesmí být vůči kontrolované osobě podjatý, nesmí se seznamovat
s utajovanými skutečnostmi a je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, s nimiž se seznámil při kontrole, a to i po skončení činnosti pro
inspektorát nebo pro úřad.
1.1.3. Státní úřad inspekce práce (SÚIP)
SÚIP je vůči inspektorátům nadřízeným služebním úřadem a
a) řídí inspektoráty, odborně je vede a poskytuje jim technickou pomoc,
b) zpracovává roční program kontrolních akcí, který projednává s vyššími odborovými orgány a organizacemi zaměstnavatelů, a předkládá jej
ministerstvu ke schválení,
c) koordinuje kontrolu prováděnou inspektoráty ve vztahu k činnosti jiných
správních úřadů, v jejichž působnosti je dozor nebo kontrolní činnost na
úseku bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí nebo
pracovních podmínek,
d) je oprávněn vyžadovat od jiných správních úřadů, v jejichž působnosti
je dozor nebo kontrolní činnost na úseku bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí nebo pracovních podmínek, informace
potřebné k výkonu kontroly,
e) vydává a odnímá průkazy inspektorům opravňující inspektory k výkonu kontroly podle tohoto zákona,
f) je oprávněn vykonávat kontrolu ve stanoveném rozsahu (viz subkapitola 1.1.2),
g) ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určuje
přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyžaduje podání písemné zprávy
o přijatých opatřeních,
h) kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků,
i) rozhoduje ve správním řízení:
- v prvním stupni o přestupcích nebo správních deliktech,
- přezkoumává rozhodnutí o přestupcích nebo správních deliktech vydaná
str. 18
inspektorátem,
j) přezkoumává ve správním řízení rozhodnutí o:
- uložení pořádkové pokuty vydaná inspektorem úřadu,
- zákazu vydaná inspektorem úřadu.
1.1.4. Oblastní inspektorát práce (OIP)
a) vykonává kontrolu ve stanoveném rozsahu (viz subkapitola 1.1.2),
b) ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určuje
přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyžaduje podání písemné zprávy o přijatých opatřeních,
c) kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků,
d) přezkoumává závazné pokyny a zákazy odborových orgánů vydané
podle zákoníku práce,
e) je oprávněn kontrolovat příčiny a okolnosti pracovních úrazů, popřípadě se zúčastňovat šetření na místě úrazového děje,
f) poskytuje úřadu údaje o:
- pracovních úrazech, včetně jejich organizačních a technických příčin,
- rizicích při výkonu práce zjištěných kontrolou a o opatřeních přijatých
k jejich odstranění,
g) předkládá úřadu podněty ke zlepšení právních předpisů,
h) poskytuje informace a zpracovává zprávy o plnění svých úkolů,
které předkládá úřadu,
i) vyjadřuje se k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob,
zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce
a technických zařízení,
j) uplatňuje při povolování staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu
nebo jako pracoviště fyzických osob požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení,
k) poskytuje zaměstnavatelům a zaměstnancům bezúplatně základní
informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek,
l) rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o přestupcích nebo
správních deliktech,
m) přezkoumává ve správním řízení rozhodnutí o:
- uložení pořádkové pokuty vydaná inspektorem inspektorátu,
- zákazu vydaném inspektorem inspektorátu.
n) provedl-li inspektorát kontrolu na základě písemného podnětu, informuje
písemně o výsledku toho, kdo podnět podal.
1.2. Práva a povinnosti při kontrole
1.2.1. Oprávnění inspektora práce
Inspektor je oprávněn
a) vykonávat kontrolu, je-li při jejím zahájení přítomen
- člen statutárního orgánu kontrolované osoby,
- zástupce kontrolované osoby,
- zaměstnanec kontrolované osoby,
- spolupracující rodinný příslušník nebo
- jiná fyzická osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnosti kontrolované
osoby; na místech, na kterých by mohlo dojít k bezprostřednímu ohrožení
života nebo zdraví inspektora, může být kontrola vykonána jen za doprovodu fyzické osoby pověřené k tomu kontrolovanou osobou,
b) vstupovat bezplatně do objektů, zařízení a výrobních prostorů kontrolovaných osob za účelem výkonu kontroly,
c) požadovat na kontrolovaných osobách poskytnutí pravdivých a úplných
informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech,
d) při kontrole ověřovat totožnost fyzických osob uvedených v písmenu a)
podle občanského průkazu, cestovního pasu, popřípadě služebního
průkazu státního zaměstnance,
e) požadovat na kontrolovaných osobách, aby v určených lhůtách předložily originální doklady, popřípadě tyto doklady úředně ověřené, a další
písemnosti, záznamy dat na paměťových médiích prostředků výpočetní
techniky, jejich výpisy a zdrojové kódy programů, vzorky materiálů, látek
nebo výrobků, potřebné ke kontrole,
f) pořizovat kopie části dokladů nebo výpisy z dokladů pro potřebu doložení
neplnění nebo nedostatečného plnění povinností zjištěných při výkonu
kontroly; za tím účelem použít technické prostředky na zhotovení fotodokumentace, obrazových nebo zvukových záznamů,
g) v případech hodných zvláštního zřetele, popřípadě nebezpečí hrozícího
z prodlení
- zajišťovat doklady; jejich převzetí musí kontrolované osobě písemně potvr-
dit a ponechat jí kopie převzatých dokladů,
- odebírat k rozboru nezbytně nutné množství vzorků materiálů, látek nebo
výrobků; jejich převzetí musí kontrolované osobě písemně potvrdit,
- nařizovat provedení měření, prohlídek, zkoušek nebo revizí,
h) dotazovat se zaměstnanců kontrolované osoby bez přítomnosti dalších
fyzických osob, zástupce příslušného odborového orgánu nebo zástupce
pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na záležitosti související
s vykonávanou kontrolou,
i) nařizovat zachování místa úrazového děje v původním stavu až do skončení šetření o pracovním úrazu nebo po dobu nezbytnou k zadokumentování místa úrazového děje,
j) vydat rozhodnutí o zákazu
- používání objektů, pracovišť, výrobních, pracovních prostředků nebo
zařízení, pracovních nebo technologických postupů, látek nebo materiálů,
vykonávání prací nebo činností, které bezprostředně ohrožují bezpečnost
zaměstnanců nebo dalších fyzických osob zdržujících se s vědomím
kontrolované osoby v jejích prostorech, a to až do doby odstranění závady
(s výjimkou pevných trakčních zařízení a trakčních vozidel na drahách a ve
veřejné silniční dopravě, lodí a letadel); za tím účelem mohou nařídit, aby
přítomné fyzické osoby ihned opustily prostory, ve kterých je bezprostředně ohrožena jejich bezpečnost; vyžaduje-li to nebezpečí hrozící z prodlení,
lze rozhodnutí oznámit ústně (následně pak písemně v dílčím protokolu),
odvolání nemá odkladný účinek,
- práce přesčas, práce v noci, práce zaměstnankyň a mladistvých zaměstnanců,
k) ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných
při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyžadovat
podání písemné zprávy o přijatých opatřeních; mohou rovněž navrhovat
potřebná technická a jiná opatření k odstranění rizik,
l) ukládat fyzické osobě jménem orgánu inspekce práce pořádkovou pokutu
za nesplnění povinností kontrolované osoby,
m) používat telekomunikační zařízení kontrolované osoby v případech, kdy je
jejich použití nezbytné k výkonu kontroly,
n) seznamovat se s utajovanými skutečnostmi, prokáží-li se osvědčením pro
příslušný stupeň utajení těchto skutečností.
1.2.2. Povinnosti inspektora práce
Inspektor je povinen
a) prokázat se při výkonu kontroly svým průkazem inspektora,
b) informovat příslušný odborový orgán nebo radu zaměstnanců nebo
zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci o zahájení
kontroly, jestliže u kontrolované osoby působí,
c) chránit práva kontrolované osoby,
d) zachovávat mlčenlivost o totožnosti toho, kdo podal podnět k provedení
kontroly,
e) zabezpečit řádnou ochranu pořízených kopií částí dokladů a jejich výpisů
a zajištěných originálních dokladů proti ztrátě, zničení, poškození nebo
zneužití,
f) vrátit neprodleně kontrolované osobě zajištěné doklady, pominou-li důvody jejich zajištění; o pořízení kopií částí dokladů a pořízených výpisech
provést záznam do protokolu o provedené kontrole,
g) zjistit při kontrole skutečný stav a doložit kontrolní zjištění,
h) pořídit o výsledku kontroly dílčí protokol a protokol; dílčí protokol musí být
součástí protokolu,
i) seznámit kontrolovanou osobu s obsahem protokolu a předat jí jeho
stejnopis; odmítne-li kontrolovaná osoba seznámit se s protokolem nebo
seznámení s ním potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v protokolu,
j) zachovávat mlčenlivost o osobních údajích vztahujících se k fyzickým osobám a o obchodním tajemství, o kterých se při výkonu kontroly dověděl.
2. PRÁVA A POVINNOSTI
PODNIKATELE
2.1. Povinnosti a práva podnikatele spojené s výkonem kontroly
2.1.1. Povinnosti kontrolované osoby
a) vytvořit podmínky k výkonu kontroly1),
b) poskytnout součinnost odpovídající oprávněním inspektora2),
c) zajistit, aby při zahájení výkonu kontroly byla přítomna minimálně jedna
z uvedených osob:
str. 19
- člen statutárního orgánu kontrolované osoby,
- zástupce kontrolované osoby,
- zaměstnanec kontrolované osoby,
- spolupracující rodinný příslušník nebo
- jiná fyzická osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je
předmětem činnosti kontrolované osoby;
d) umožnit inspektorovi ověřit totožnost fyzických osob uvedených v bodě
3 podle občanského průkazu, cestovního pasu, popřípadě služebního
průkazu státního zaměstnance,
e) zajistit, aby na místech, na kterých by mohlo dojít k bezprostřednímu
ohrožení života nebo zdraví inspektora, byla kontrola vykonána jen za
doprovodu fyzické osoby pověřené k tomu kontrolovanou osobou,
f) umožnit specializovanému odborníku, aby se podílel spolu s inspektorem
na výkonu kontroly3),
g) poskytnout materiální a technické zabezpečení pro výkon kontroly (např.
technické prostředky na zhotovení fotodokumentace, obrazových nebo
zvukových záznamů, telekomunikační zařízení apod.) v nezbytném rozsahu odpovídajícím povaze provozované činnosti a technickému vybavení,
h) zajistit poskytnutí pravdivých a úplných informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech,
i) předložit ve lhůtách určených inspektorem originální doklady, popřípadě
tyto doklady úředně ověřené a další písemnosti, záznamy dat na paměťových médiích prostředků výpočetní techniky, jejich výpisy a zdrojové kódy
programů,
j) odebrat k rozboru nezbytně nutné množství vzorků materiálů, látek nebo
výrobků,
k) zajistit provedení měření, prohlídek, zkoušek nebo revizí nařízených
inspektorem,
l) umožnit, aby se inspektor dotazoval zaměstnanců kontrolované osoby
bez přítomnosti dalších fyzických osob, zástupce příslušného odborového
orgánu nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
na záležitosti související s vykonávanou kontrolou,
m) respektovat rozhodnutí (i ústní) o zákazu používání objektů, pracovišť,
výrobních, pracovních prostředků nebo zařízení, pracovních nebo
technologických postupů, látek nebo materiálů, vykonávání prací nebo
činností, které bezprostředně ohrožují bezpečnost zaměstnanců nebo
dalších fyzických osob zdržujících se s vědomím kontrolované osoby
v jejích prostorech, a to až do doby odstranění závady,
n) respektovat nařízení (i ústní), aby přítomné fyzické osoby ihned opustily
prostory, ve kterých je bezprostředně ohrožena jejich bezpečnost,
o) zajistit, aby oprávnění zaměstnanci, popřípadě zástupci kontrolované
osoby, se na žádost inspektorů dostavili v určeném termínu k projednání
výsledků kontroly,
p) seznámit se s protokolem a potvrdit jej svým podpisem; v případě nesouhlasu s uvedenými skutečnostmi vyznačit tyto skutečnosti v protokolu,
q) po kontrole Státního úřadu či inspektorátů podat do stanoveného termínu
písemnou zprávu o přijatých opatřeních,
r) jako kontrolovaná osoba nést náklady vzniklé v souvislosti s výkonem
kontroly.
2.1.2. Práva kontrolované osoby
a) Do 5 pracovních dnů ode dne seznámení se s protokolem, pokud
nestanoví inspektor lhůtu delší, písemně požádat inspektora o přezkoumání protokolu4).
b) Do 15 pracovních dnů ode dne, kdy byla kontrolovaná osoba o výsledku přezkoumání protokolu vyrozuměna, podat námitky k vedoucímu
inspektorovi, který o námitkách rozhodne5).
c) Ze závažných důvodů lze prominout zmeškání lhůty podle odstavce 2, jestliže kontrolovaná osoba podala námitky a požádala o prominutí zmeškané
lhůty do 3 pracovních dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání.
d) Uhradit náklady za kontrolní vzorek odebraný pro účely kontroly
kontrolované osobě inspektorátem nebo úřadem, který vykonal kontrolu,
částku ve výši ceny, za kterou kontrolovaná osoba materiály, látky nebo
výrobky běžně na trhu prodává nebo za kterou je pořídila, jestliže o náhradu požádala do 6 kalendářních měsíců po odebrání; jinak právo
na úhradu zaniká6).
e) Odpovědnost za škodu vzniklou kontrolovaným osobám v souvislosti
s výkonem kontroly se řídí zvláštním právním předpisem7).
f) Postup při výkonu kontroly podle tohoto zákona se řídí částí třetí zákona
o státní kontrole8).
g) Fyzické osobě, která zavinila, že kontrolovaná osoba nesplnila povinnosti podle § 9 zákona o inspekci práce, může být uložena
pořádková pokuta až do výše 50 000 Kč9). Pořádkovou pokutu lze
uložit i opakovaně, nebyla-li povinnost splněna ani v nově určené lhůtě.
Pořádková pokuta je příjmem státního rozpočtu.
2.1.3. Poznámky a vysvětlivky ke kapitolám 1 a 2.1
Podnikatelé by si měli uvědomit, že vždy po kontrole Státního úřadu či inspektorátů je jejich povinností podat do stanoveného termínu písemnou
zprávu o přijatých opatřeních!
Podnikatel si musí uvědomit, že inspektor není povinen ho informovat
předem o zahájení kontroly, přesto musí plnit povinnosti spojené s kontrolou. JAK JE BUDE PLNIT, aniž ví předem, že je plnit má, zákon neříká
nic! Možná, že v budoucnosti bude vztah inspektor – podnikatel upraven
metodickými pokyny nebo jinou podzákonnou formou. Ale o této možnosti
či povinnosti není v zákoně zmínka ani odkaz.
Inspektor má právo, aby při zahájení kontroly byly přítomny osoby (viz
kapitola 1.2, část Práva, bod a), ale o zahájení kontroly má povinnost
informovat odborový orgán nebo zástupce pro BOZP nebo radu
zaměstnanců (viz § 8, písm. b, zákona o inspekci práce, zde viz kapitola
1.2, část Povinnosti, bod b).
Pracovištěm kontrolované osoby se pro účely zákona o inspekci práce
rozumí místa určená nebo obvyklá pro výkon činnosti kontrolované osoby.
Za činnost kontrolované osoby se považuje zajišťování výroby nebo
poskytování služeb či jiná činnost vykonávaná podle zvláštních právních
předpisů.
2)
Fyzická osoba nemá tuto povinnost, jestliže by jejím splněním způsobila
nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým, protože se na ni
vztahují §§ 116 a 117 občanského zákoníku.
3)
Negativní hodnocení zajištění BOZP u podnikatele (kontrolované osoby),
které pro něho provádí buď jeho zaměstnanec, nebo externí fyzická či
právnická osoba (outsourcing), nemusí znamenat, že skutečně je zajištění
BOZP špatné. Četné zkušenosti z dosavadní praxe (zatím bez „specializovaného odborníka“) naznačují, že by mohlo dojít k situaci, kdy by negativní
hodnocení „specializovaného odborníka“, doprovázejícího inspektora,
mohlo být vedeno jeho zájmem o „nové působiště“ nebo o rozšíření svého
vlivu na inspektora tím, že doporučí jeho kamaráda, nebo dokonce „rodinného příslušníka“.
4)
Povinností inspektora je přezkoumat protokol a vyrozumět o výsledku
kontrolovanou osobu.
5)
Rozhodnutím o námitkách může být výsledek přezkoumání protokolu
změněn nebo zrušen, jinak se námitky zamítnou. Při zrušení výsledku
přezkoumání protokolu vedoucí inspektor (nebo v případě, že kontrolu
vykonal úřad, generální inspektor) zajistí došetření věci. Proti rozhodnutí
vedoucího inspektora nebo generálního inspektora nelze podat další
námitky.
6)
Ceny se řídí zákonem č. 526/1990 Sb. o cenách ve znění pozdějších
předpisů.
7)
Zákon č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu
veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti
(notářský řád) ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 552/1991 Sb. o státní kontrole ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zatím není jisté, zda „fyzickou osobou“ je míněn zaměstnanec či osoba,
poskytující služby (outsourcing), nebo obě možnosti.
1)
2.2. Přestupky a správní delikty právnických (a fyzických) osob
Část čtvrtá zákona o inspekci práce se jmenuje „Přestupky a právnické
delikty právnických osob“ a obsahuje zcela stejně formulované přestupky
a delikty, jichž se mohou dopustit fyzické a právnické osoby a za které
mohou být pokutovány částkami o stejné výši. Proto obsah této kapitoly se
týká fyzických i právnických osob.
str. 20
str. 21
2.2.1. Přestupky a správní delikty na úseku pracovního práva
Přestupky fyzických osob a Správní delikty právnických osob
Pokuty
(až do výše Kč)
Návrh opatření
na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance tím,
že
- poruší povinnosti vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců
nebo zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající
z § 18, 18a, § 25c odst. 4 a 5, § 52 a § 250 odst. 1 ZP;
200 000
Pokud má zaměstnavatel ve své firmě odborovou organizaci, platí pro něj citované paragrafy.
Pokud nemá odbory ani radu zaměstnanců,
bude muset pověřit nebo nechat zvolit jednoho
zaměstnance tzv. zástupcem pro oblast
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále
jen BOZP). Ten se může stát kontaktní osobou
nejen pro inspekci práce, ale i např. pro služby
BOZP (a PO), které mu mohou dodavatelsky
zajistit plnění všech úkolů spojených s BOZP,
popřípadě i s PO, fyzické samostatně podnikající nebo právnické osoby.
na úseku rovného zacházení tím, že
a) nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní
podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního
nebo jiného postupu v zaměstnání,
b) diskriminuje zaměstnance (§ 1 odst. 4 ZP),
c) postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem
domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,
d) neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců
jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního
vztahu;
na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo
pracovní poměr tím, že
- poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti;
na úseku odměňování zaměstnanců tím, že
a) neposkytne zaměstnanci za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty stejnou
mzdu nebo plat jako jinému zaměstnanci,
b) neposkytne zaměstnanci mzdu nebo plat, alespoň ve výši minimální mzdy,
popřípadě minimálního mzdového tarifu nebo plat ve stanovené výši,
c) neposkytne zaměstnanci ve stanoveném termínu mzdu nebo plat nebo
některou její složku,
d) neposkytne zaměstnanci mzdu nebo plat nebo náhradní volno za práci
přesčas,
e) neposkytne zaměstnanci náhradní volno za práci ve svátek nebo mzdu za
práci přesčas anebo příplatek k platu za takovou práci,
f) neposkytne zaměstnanci příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém
pracovním prostředí a za práci v noci,
g) neposkytne zaměstnanci příplatek k platu, ačkoli k tomu má povinnost podle
zvláštního právního předpisu,
h) poskytne zaměstnanci složku platu, kterou právní předpisy neupravují, nebo
mu poskytne složku mzdy nebo platu, na kterou mu nevznikl nárok, anebo ji
poskytne způsobem, který právní předpisy nedovolují,
i) provede ze mzdy nebo platu zaměstnance bez dohody o srážkách ze mzdy
nebo platu jiné než stanovené srážky,
j) neposkytne zaměstnanci odměnu za pracovní pohotovost nebo ji neposkytne
ve stanovené výši,
k) nezajistí podmínky stanovené pro normování práce, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
l) odmění mladistvé zaměstnance v rozporu s § 166 odst. 2 zákoníku práce,
m) neposkytne zaměstnanci odměnu za vykonanou práci podle dohody o práci
konané mimo pracovní poměr;
400 000
300 000
a) = 500 000
b) = 2 000 000
c) = 2 000 000
d) = 1 000 000
e) = 1 000 000
f) = 2 000 000
g) = 2 000 000
h) = 1 000 000
i) = 2 000 000
j) = 500 000
k) = 1 000 000
l) = 2 000 000
m) = 2 000 000
Pro každého zaměstnavatele bude výhodné,
když ve svém interním materiálu/materiálech
zaměřených na personální otázky ve své firmě
(např. ve směrnici, pravidlech apod. – nezáleží
na názvu) zdůrazní plnění všech skutečností
uvedených v jednotlivých buňkách této tabulky
a citovaných v §§ zákona:
- 11, 24,
- 12, 25,
- 13, 26,
- 14, 27,
- 15, 28,
- 16, 29,
- 18, 31.
Pokuty (až do
výše Kč)
na úseku náhrad tím, že
- neposkytne zaměstnanci náhradu mzdy6) nebo platu7) nebo
- náhradu výdajů spojených s výkonem práce, ačkoli k tomu má povinnost
podle zvláštního právního předpisu;
200 000
na úseku pracovní doby tím, že
a) nestanoví jednotlivým zaměstnancům pracovní dobu podle režimu jejich práce nebo nedodrží délku směny, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního
právního předpisu,
b) nezajistí splnění podmínek při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, ačkoli
k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
c) uplatňuje-li pružnou pracovní dobu, nestanoví v pracovním řádu podmínky
pro její uplatňování,
d) započte překážky v práci na straně zaměstnance při pružné pracovní době
v rozporu se zvláštním právním předpisem,
e) nestanoví začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn,
f) nepřihlédne při zařazení zaměstnanců do směn k potřebám zaměstnanců
pečujících o děti,
g) neposkytne zaměstnancům přestávku v práci na jídlo a oddech nebo bezpečnostní přestávku,
h) odečte u prací, které nemohou být přerušeny, z pracovní doby dobu na jídlo
a oddech,
i) nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec stanovený nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, ačkoli k tomu má povinnost podle
zvláštního právního předpisu,
j) nařídí zaměstnanci výkon práce ve dnech pracovního klidu v jiných než stanovených případech,
k) zahrne nesprávně svátky do pracovní doby,
l) nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec stanovený
nepřetržitý odpočinek v týdnu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního
m) nevede evidenci pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního
n) nařídí zaměstnanci pracovní pohotovost v rozporu s § 95 ZP, kolektivní
smlouvou, popřípadě se zákonem o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě,
o) nařídí zaměstnanci práci přesčas v rozporu s § 96 odst. 1 ZP,
p) nařídí zaměstnanci práci přesčas ve vyšším rozsahu, než je její týdenní nebo
roční rámec vyplývající ze ZP,
q) vyžádá nebo umožní, aby byla práce přesčas konána nad rámec ZP,
r) poruší zákaz zaměstnávat těhotné zaměstnankyně a zaměstnankyně pečující
o dítě mladší než 1 rok prací přesčas,
s) zaměstná mladistvé zaměstnance prací přesčas,
t) zaměstná mladistvé zaměstnance prací v noci, nejde-li o jejich výchovu
k povolání,
u) nezajistí, aby pracovní doba zaměstnance pracujícího v noci nepřekročila
stanovenou hranici, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního
předpisu,
v) nezajistí, aby zaměstnanec pracující v noci byl ve stanovených případech
vyšetřen lékařem,
w) neprojedná s příslušným odborovým orgánem nebo zástupcem pro oblast
BOZP otázky BOZP a organizaci práce v noci,
x) nevybaví pracoviště, na kterém se pracuje v noci, prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou
lékařskou pomoc;
na úseku dovolené tím, že poruší stanovené povinnosti vztahující se k
- délce dovolené za kalendářní rok,
- dovolené za odpracované dny,
- dodatkové dovolené nebo další dovolené,
- čerpání dovolené nebo určení jejího nástupu;
a) = 2 000 000
b) = 2 000 000
c) = 300 000
d) = 300 000
e) = 2 000 000
f) = 300 000)
g) = 1 000 000
h) = 2 000 000
i) = 1 000 000
j) = 1 000 000
k) = 1 000 000
l) = 1 000 000
m) = 400 000
n) = 400 000
o) = 2 000 000
p) = 2 000 000
q) = 1 000 000
r) = 1 000 000
s) = 2 000 000
t) = 1 000 000
u) = 400 000
v) = 1 000 000
w) = 300 000
x) = 400 000
200 000
Návrh opatření
Zvláštním právním předpisem jsou míněny tyto
předpisy:
6
) zákon č.1/1992 Sb. o mzdě, odměně za
pracovní pohotovost a o průměrném výdělku,
ve znění pozdějších předpisů,
7
) zákon č.143/1992 Sb. o platu a odměně za
pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve
znění pozdějších předpisů.
str. 22
na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců tím, že
a) nepřevede těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni do konce devátého měsíce po porodu nebo zaměstnankyni, která kojí, na jinou práci, ačkoli k tomu
má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
b) poruší postup při vysílání těhotné zaměstnankyně, zaměstnance pečujícího
o dítě, zaměstnance, který prokázal, že převážně sám dlouhodobě pečuje
o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu, na pracovní cestu nebo
postup při přeložení stanovený v § 154 ZP,
c) neplní povinnost vyhovět žádosti zaměstnance pečujícího o dítě mladší než
15 let, těhotné zaměstnankyně, zaměstnance, který prokázal, že převážně
sám dlouhodobě pečuje o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu,
o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby, přestože jí
v tom nebrání vážné provozní důvody,
d) neposkytne mateřskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou nebo ji
poskytne v rozporu s § 157 až 160 ZP,
e) neposkytne přestávky ke kojení nebo je poskytne v rozporu s § 161 ZP,
f) zaměstná mladistvé zaměstnance nepřiměřenými pracemi v rozporu s § 165
ZP,
g) nezabezpečí lékařské vyšetření mladistvého zaměstnance v případech stanovených v § 168 odst. 1 ZP,
h) při zaměstnávání mladistvých zaměstnanců se neřídí lékařským posudkem;
na úseku umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti tím, že
- umožní dítěti výkon této činnosti bez povolení nebo podmínky tohoto povolení
poruší.
Pokuty
(až do výše Kč)
str. 23
Návrh opatření
a) = 1 000 000
b) = 500 000
c) = 300 000
d) = 500 000
e) = 1 000 000
f) = 1 000 000
g) = 500 000
h) = 300 000
2 000 000
Povolení vydává příslušný úřad práce.
Upozorňujeme, že řešení tohoto problému je
uvedeno především v §§ 121 až 124 zákona
č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti.
2.2.2. Přestupky a správní delikty na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP)
na úseku bezpečnosti práce
a) nezajistí s ohledem na možné ohrožení života nebo zdraví bezpečnost fyzických osob zdržujících se s jejím vědomím na jejích pracovištích,
b) neplní informační povinnost stanovenou v § 132 odst. 4 ZP,
c) nezajistí spolupráci osob na jednom pracovišti, aby byli kromě jejích zaměstnanců chráněni také zaměstnanci jiné osoby,
d) přenese náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci na zaměstnance,
e) nezajistí přijetí opatření potřebných k prevenci rizik, ačkoli k tomu má povinnost podle § 132a ZP,
f) nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v § 133 ZP,
g) neposkytne bezplatně osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy
a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky nebo ochranné nápoje, ačkoli
k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
h) nesplní povinnost udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu nebo nekontroluje jejich používání,
i) neumístí bezpečnostní značky nebo nezavede signály, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
j) nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu, ačkoli k tomu má povinnost
podle zvláštního právního předpisu,
k) nevyhotoví záznam o pracovním úrazu nebo nevede dokumentaci ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního
předpisu,
l) nepředá vyhotovení záznamu o pracovním úrazu postiženému a v případě
smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům,
m) nevede evidenci o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
n) neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a institucím,
o) nepřijme opatření proti opakování pracovních úrazů,
p) nevede evidenci fyzických osob, u nichž byla uznána nemoc z povolání,
q) neplní povinnosti týkající se pracoviště a pracovního prostředí stanovené
v § 134 ZP a v nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný
provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí,
Pokuty
(až do výše Kč)
a) = 1 000 000
b) = 300 000
c) = 300 000
d) = 2 000 000
e) = 2 000 000
f) = 2 000 000
g) = 1 000 000
h) = 2 000 000
i) = 2 000 000
j) = 1 000 000
k) = 1 000 000
l) = 400 000
m) = 400 000
n) = 400 000
o) = 2 000 000
p) = 400 000
q) = 1 000 000
r) neplní povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních a pracovních prostředků a zařízení stanovené v § 134a ZP,
s) poruší povinnost týkající se organizace práce a pracovních postupů stanovenou v § 134e ZP, nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce
a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat, nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace
práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci
v lese a na pracovištích obdobného charakteru, a nařízení vlády, kterým se
stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky,
t) nepřizná právo odmítnout výkon práce, o níž lze mít důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje život nebo zdraví zaměstnanců,
popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob,
u) zaměstná mladistvé zaměstnance pracemi, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických osob,
v) nepřizná odborovým orgánům právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rozsahu stanoveném v § 136 ZP,
w) nepřizná zaměstnancům právo účasti na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci, ačkoli k tomu má povinnost podle § 18
odst. 1 a § 136a ZP,
x) nezajistí na pracovištích dodržování zákazu požívat alkoholickénápoje nebo
zneužívat jiné návykové látky;
Pokuty
(až do výše Kč)
r) = 1 000 000
s) = 1 000 000
t) = 1 000 000
u) = 2 000 000
v) = 300 000
w) = 300 000
x) = 300 000
na úseku bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení
života a zdraví tím, že
- nezajistí, aby technická zařízení stanovená zvláštním právním předpisem, která
představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví, obsluhovaly jen zdravotně
způsobilé a zvlášť odborně způsobilé fyzické osoby;
Návrh opatření
Povinnosti uvedené v 1. sloupci zleva nejsou
pro zaměstnavatele zcela nové, byly uvedeny
v zákoníku práce (dále jen ZP) již řadu let. Přesto
je nutné si uvědomit, že každý odstavec a každé
písmeno obsahují dílčí povinnosti, které jsou pokutovatelné do výše, jež je uvedená ve sloupci 2.
Proto je nutné, aby každý zaměstnavatel i osoba
samostatně fyzicky činná si uvědomili, že musí
mít BOZP ve své firmě v pořádku. Z toho plyne
doporučení zejména pro malé a střední podniky
– obrátit se na odborníka a nechat si zpracovat
dokumentaci, která bude odpovídat požadavkům tohoto zákona. Povinnost mít pouze vlastního specialistu pro BOZP již několik let neplatí.
V této souvislosti je nutné upozornit všechny
podnikatele, že i přesto, že si nechají zpracovat dokumentaci odborníkem, který jim bude
zároveň zajišťovat i preventivní kontroly na jejich
pracovištích, ještě neznamená, že inspektor,
který v rámci inspekce bude hodnotit výsledky,
bude spokojen. Nutno si uvědomit, že „spokojený“ inspektor = „špatný“ inspektor z hlediska
jeho nadřízených, státní rozpočet je deficitní
a všechny pokuty jsou jeho součástí (a možná
i záchranou) a v neposlední řadě nespokojenost s prací odborníka může vést (a bohužel
již nyní často vede) k doporučení ho nahradit
jeho kamarádem, dokonce častěji rodinným
příslušníkem. Bude na každém podnikateli, jak
se k těmto problémům postaví.
2 000 000
na úseku vyhrazených technických zařízení tím, že
a) v rozsahu oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování
vyhrazených technických zařízení nezajistí provedení prohlídek, revizí nebo
zkoušek ve stanoveném rozsahu,
b) bez oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného
dozoru na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování vyhrazených technických zařízení provádí ve stanovených případech prohlídky, revize
nebo zkoušky,
c) nedodrží určenou lhůtu pro odstranění závad zjištěných při kontrole.
Návrh opatření
a) = 200 000,
jakož i zákaz
činnosti a odnětí oprávnění
vydaného organizací státního odborného
dozoru
b) = 2 000 000
c) = 1 000 000
Tyto paragrafy patří také do oblasti BOZP. V současné době nejsou v žádném právním předpisu
definována zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví. Přesto je nutno chápat
např. všechna elektrická zařízení nebo zařízení
s elektrickými částmi jako ta, co patří do uvedené kategorie, a respektovat jak ZP, tak vyhlášku
č. 50/1978 Sb. Pro obsluhu všech dalších strojů
a technických zařízení je nutno zajistit seznámení
jejich obsluhy s návody pro obsluhu zpracované
výrobcem a skutečnost, že obsluha byla s nimi
seznámena, je nutno prokazatelně dokladovat,
tzn. jmenovitým seznamem zaměstnanců s jejich
podpisy, datem seznámení a jménem toho, kdo
seznámení provedl.
Rovněž upozorňujeme, že se k této problematice vztahují další platné právní předpisy, na které
tento zákon „zapomněl“, a to:
- vyhláška č. 48/1982 Sb.,
- vyhláška č. 324/1990 Sb.,
- NV č. 378/2001 Sb.,
- NV č. 24/2003 Sb.,
- NV č. 101/2005 Sb.
Obsah těchto paragrafů patří rovněž do BOZP.
Upozorňujeme, že se k nim stále vztahují
vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 18 až 21/1979 Sb.,
které nebyly dosud zrušeny ani nahrazeny jiným
právním předpisem.
str. 24
2.2.3. Společná ustanovení o přestupcích a správních deliktech
právnických (a fyzických) osob
- Přestupky nebo správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává inspektorát; jestliže kontrolu vykonal úřad, projednává je úřad.
- Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby
nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení o odpovědnosti
a postihu právnické osoby.
- Právnické osobě nelze uložit pokutu za správní delikt, jestliže jí byla již za
totéž porušení právního předpisu uložena pokuta nebo jiná majetková
sankce jiným orgánem podle zvláštního právního předpisu.
- Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k jejím poměrům,
k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho
následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
- Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, uplynul-li 1 rok od
zahájení řízení, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
- Pokuty vybírá a vymáhá příslušný územní finanční orgán.
- Pokuta je příjmem státního rozpočtu.
PLATNÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY
BOZP
1. Bezpečnost a ochrana zdraví při
práci
- zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, v platném znění
Poznámka:
V roce 2006 byly vyhlášeny, avšak dosud nenabyly účinnosti, následující
zákony:
- zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (účinnost od 1. 1. 2007 – k tomuto datu ruší zákon č. 65/1965 Sb. v platném znění a řadu dalších
provádějící právních předpisů), srovnávací tabulka porovnávající starý
a nový zákoník práce zejména z hlediska nových povinností podnikatelů
souvisejících s BOZP je včetně poznámek přílohou této příručky
- zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti
s přijetím zákoníku práce (účinnost od 1. 1. 2007)
- zákon č. 266/2006 Sb. o úrazovém pojištění zaměstnanců (účinnost od
1. 1. 2008)
- zákon č. 267/2006 Sb. o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona
o úrazovém pojištění zaměstnanců (účinnost od 1. 1. 2008)
- zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo
pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci, účinnost od 1. 1. 2007)
- zákon č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění (účinnost od 1. 1.
2007)
- zákon č. 179/2006 Sb. o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího
vzdělávání)
- vyhláška MF č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu
nebo nemoci z povolání v platném znění
- nařízení vlády č. 333/1993 Sb. o ustanovení minimálních mzdových
tarifů a mzdových zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém
pracovním prostředí a za práci v noci v platném znění
- nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony v platném znění
- nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí
z povolání
- vyhláška MZd č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání
nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto
nemoci uznávají ve znění vyhlášky č. 38/2005 Sb.
- vyhláška MZd č. 440/2001 Sb. o odškodnění bolesti a ztížení společen-
ského uplatnění ve znění vyhlášky č. 50/2003 Sb.
- nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany
zdraví zaměstnanců ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb., č. 441/2004
Sb.
- nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na
bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
- nařízení vlády č. 464/2001 Sb. o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po
skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí
z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní
neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku)
- nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence,
hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů,
kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu
- nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích,
čisticích a dezinfekčních prostředků
- vyhláška MPSV č. 498/2001 Sb., kterou se zrušují některé právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
- nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů ve znění nařízení vlády č. 405/2004
Sb.
- nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci
související s chovem zvířat
- nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci
v lese a na pracovištích obdobného charakteru
- nařízení vlády č. 523/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany
zdraví zaměstnanců (doplňuje a aktualizuje NV č. 178/2001 Sb.)
z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní
neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku)
- vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které
jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do devátého
měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství
výjimečně tyto práce vykonávat z důvodu přípravy na povolání
z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě
náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při
invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku)
- nařízení vlády č. 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
- nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o bližších požadavcích na BOZP na
pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
- zákon č. 120/1962 Sb. o boji proti alkoholismu ve znění zákona
č. 37/1989 Sb.
- zákon č. 167/1998 Sb. o návykových látkách v platném znění
- zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami
působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými
látkami a o změně souvisejících zákonů
- zákon č. 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností
práce, v platném znění (úplné znění vyšlo jako zákon č. 338/2005 Sb.)
- vyhláška MPSV č. 398/2001 Sb. o stanovení poplatků za činnosti organizací státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností
vyhrazených technických zařízení ve znění vyhlášky č. 112/2005 Sb.
- zákon č. 251/2005 Sb. o inspekci práce
- vyhláška č. 266/2005 Sb., kterou se stanoví vzor a provedení průkazů
inspektorů Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce
- zákon č. 253/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti
s přijetím zákona o inspekci práce
- zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti v platném znění
Vyhlášky k vyhrazeným technickým zařízením:
- vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená
tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
v platném znění
str. 25
- vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací nařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
v platném znění
- vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
v platném znění
- vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená
plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
v platném znění
- nařízení vlády č. 352/2000 Sb., kterým se mění některé vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů, ve znění nařízení vlády č. 42/2003 Sb.
Další právní předpisy BOZP:
- vyhláška MSv č. 77/1965 Sb. o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh
stavebních strojů
- vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb.
- vyhláška ČÚBP č. 85/1978 Sb. o kontrolách, revizích a zkouškách
plynových zařízení ve znění NV č. 352/2000 Sb.
- vyhláška ČÚBP č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky
k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, v platném znění,
- vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb. o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích ve znění vyhlášky č. 363/2005 Sb.
- vyhláška ČÚBP č. 91/1993 Sb. k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách
- vyhláška č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád
určených technických zařízení), v platném znění
- vyhláška ČBÚ č. 55/1996 o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým
způsobem v podzemí v platném znění
- vyhláška č. 38/2003 Sb., kterou se zrušují některé právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
- zákon č. 18/2004 Sb. o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států EU a o změně některých
zákonů (zákon uznávání odborné kvalifikace) v platném znění
2. Ochrana veřejného zdraví
- zákon č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu v platném znění
- zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví (BOZP se týkají
zejména § 30–44) v platném znění
- směrnice MZd č. 49/1967 Věstníku MZd o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění směrnic MZd č. 17/1970 Věstníku MZd ČR
- vyhláška MZd č. 56/1997 Sb., kterou se stanoví obsah a časové rozmezí
preventivních prohlídek, ve znění vyhlášky č. 183/2000 Sb., vyhlášky
č. 372/2002 Sb.
- vyhláška MZd č. 439/2000 Sb. o očkování proti infekčním nemocem ve
znění vyhlášky č. 478/2002 Sb., č. 30/2004 Sb.
- nařízení vlády č. 480/2000 Sb. o ochraně zdraví před neionizujícím
zářením
- vyhláška MZd č. 490/2000 Sb. o rozsahu znalostí a dalších podmínkách
k získání odborné způsobilosti v některých oborech ochrany veřejného
zdraví
- vyhláška MZd č. 26/2001 Sb. o hygienických požadavcích na kosmetické prostředky, o náležitostech žádosti o neuvedení ingredience na obalu
kosmetického prostředku a o požadavcích na vzdělání a praxi fyzické
osoby odpovědné za výrobu kosmetického prostředku (vyhláška o kosmetických prostředcích) v platném znění
- vyhláška MZd č. 38/2001 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky
určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění vyhlášky č. 186/2003
Sb., č. 207/2006 Sb.
- vyhláška MZd č. 84/2001 Sb. o hygienických požadavcích na hračky
a výrobky pro děti ve věku do 3 let ve znění vyhlášky č. 521/2005 Sb.
- vyhláška MZd č. 106/2001 Sb. o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění vyhlášky č. 148/2004 Sb.
- vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických,
fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb
- nařízení vlády č. 138/2003 Sb., kterým se stanoví vzor služebního průkazu zaměstnanců orgánů ochrany veřejného zdraví
- vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování
prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních
testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických
expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými
činiteli
- vyhláška č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na
koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, ve znění vyhlášky č. 292/2006 Sb.
- vyhláška č. 137/2004 Sb. o hygienických požadavcích na stravovací
služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných
- vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na
pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly, ve znění vyhlášky č. 187/2005
Sb., č. 293/2006 Sb.
- vyhláška č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení
vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz
zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče
- vyhláška č. 409/2005 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody
- vyhláška č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na zařízení a provozovny pro výchovu a vzdělávání mladistvých
- nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými
účinky hluku a vibrací
- zákon č. 96/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu
činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
3. Další související právní předpisy
- zákon č. 18/1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) v platném znění
- zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění v platném
znění
- nařízení vlády č. 487/2000 Sb., kterým se stanoví hodnoty bodu a výše
úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění pro
1. pololetí 2001
- vyhláška č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení
okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění
zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na
činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně
postupu propočtu tohoto limitu, ve znění vyhlášky č. 656/2004 Sb.,
č. 519/2005 Sb.
- zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky v platném
znění
- nařízení vlády č. 426/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky
na radiová a na telekomunikační koncová zařízení, ve znění nařízení vlády
č. 483/2002 Sb., č. 251/2003 Sb.
- nařízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na
výrobky z hlediska emisí hluku, ve znění nařízení vlády č. 342/2003 Sb.,
č. 198/2006 Sb.
na stavební výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003
Sb., č. 128/2004 Sb.
na elektrická zařízení nízkého napětí
na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility
na hračky
na jednoduché tlakové nádoby
na osobní ochranné prostředky
na spotřebiče plynných paliv
na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu
str. 26
na strojní zařízení
na účinnost nových teplovodních kotlů spalujících kapalná nebo plynná
paliva, ve znění nařízení vlády č. 126/2004 Sb., č. 42/2006 Sb.
na tlaková zařízení, ve znění nařízení vlády č. 621/2004 Sb.
na výtahy, ve znění nařízení vlády č. 127/2004 Sb.
na přepravitelná tlaková zařízení, ve znění nařízení vlády č. 251/2003 Sb.,
č. 541/2004 Sb.
na zdravotnické prostředky a kterým se mění NV č. 251/2003 Sb., kterým
se mění některá nařízení vlády k provedení zákona č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků v platném
znění
- zákon č. 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích v platném znění
- vyhláška č. 164/2004 Sb., kterou se stanoví základní metody pro zkoušení nebezpečných vlastností chemických látek a chemických přípravků
z hlediska hořlavosti a oxidační schopnosti, ve znění vyhlášky č. 10/2006
Sb.
- vyhláška č. 219/2004 Sb. o zásadách správné laboratorní praxe ve znění
vyhlášky č. 279/2005 Sb.
- vyhláška č. 220/2004 Sb., kterou se stanoví náležitosti oznamování
nebezpečných chemických látek a vedení jejich evidence
- vyhláška č. 221/2004 Sb., kterou se stanoví seznamy nebezpečných
chemických látek a nebezpečných chemických přípravků, jejichž uvádění
na trh je zakázáno nebo jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo používání je
omezeno, ve znění vyhlášky č. 109/2005 Sb., č. 78/2006 Sb., 284/2006
Sb.
- vyhláška č. 222/2004 Sb., kterou se u chemických látek a chemických
přípravků stanoví základní metody pro zkoušení fyzikálně-chemických
vlastností, výbušných vlastností a vlastností nebezpečných pro životní
prostředí, ve znění vyhlášky č. 389/2005 Sb.
- vyhláška č. 223/2004 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení
rizika nebezpečných chemických látek pro životní prostředí
- vyhláška č. 231/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a chemickému přípravku, ve
znění vyhlášky č. 460/2005 Sb.
- vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění vyhlášky
č. 369/2005 Sb.
- vyhláška č. 234/2004 Sb. o možném použití alternativního nebo jiného
odlišného názvu nebezpečné chemické látky v označení nebezpečného
chemického přípravku a udělování výjimek na balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků
- vyhláška č. 426/2004 Sb. o registraci chemických látek ve znění vyhlášky
č. 12/2006 Sb.
- vyhláška č. 427/2004 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení
rizika chemických látek pro zdraví člověka
- vyhláška č. 428/2004 Sb. o získání odborné způsobilosti k nakládání
s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické
- zákon č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených nebezpečnými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000
Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
ve znění pozdějších předpisů
- vyhláška č. 103/2006 Sb. o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu
- vyhláška č. 250/2006 Sb., kterou se stanoví rozsah a obsah bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu nebo zařízení zařazených do skupiny
A nebo skupiny B
- nařízení vlády č. 254/2006 Sb. o kontrole nebezpečných látek
- vyhláška č. 255/2006 Sb. o rozsahu a způsobu zpracování a hlášení
o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie
- vyhláška č. 256/2006 Sb. o podrobnostech systému prevence závažných havárií
- zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění
- vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu,
dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb.
- vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady, ve
znění vyhlášky č. 41/2005 Sb., č. 294/2005 Sb., č. 353/2005 Sb.
- nařízení vlády č. 197/2003 Sb. o plánu odpadového hospodářství České
republiky
- zákon č. 477/2001 Sb. o obalech v platném znění
- nařízení vlády č. 111/2002 Sb., kterým se stanoví výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů
- vyhláška č. 116/2002 Sb. o způsobu označování vratných zálohovaných
obalů
- nařízení vlády č. 184/2002 Sb., kterým se zrušuje nařízení vlády
č. 31/1999 Sb.
- vyhláška č. 237/2002 Sb. o podrobnostech způsobu provedení zpětného
odběru některých výrobků, ve znění vyhlášky č. 505/2004 Sb.,
č. 353/2005 Sb.
- vyhláška č. 641/2004 Sb. o rozsahu a způsobu evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence
- zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě v platném znění
- vyhláška MDS č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění vyhlášky č. 55/2003 Sb.
- zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích v platném znění
- zákon č. 266/1994 Sb. o dráhách v platném znění
- zákon č. 12/1997 Sb. o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích v platném znění
- zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích v platném znění
- vyhláška MD č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních
komunikacích, v platném znění
- nařízení vlády č. 527/2004 Sb., kterým se stanoví výše poplatku za
užívání dálnice a rychlostní silnice silničními motorovými vozidly
- zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v platném znění
- zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích
a o změnách některých zákonů v platném znění
- zákon č. 247/2000 Sb. o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel v platném znění
- vyhláška MD č. 167/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb.,
ve znění vyhlášky č. 152/2003 Sb., č. 298/2006 Sb.
- zákon č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních
komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění
- nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace
práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při
provozování dopravy dopravními prostředky
- zákon č. 441/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 247/2000 Sb. o získávání a zdokonalování
odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých
zákonů ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony
- zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému
a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona
č. 20/2004 Sb.
- vyhláška MV č. 328/2001 Sb. o některých podrobnostech zabezpečení
integrovaného záchranného systému ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb.
- zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů
str. 27
(krizový zákon) ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb.
- zákon č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění
- vyhláška č. 111/1981 Sb. o čištění komínů
- vyhláška Min. pro místní rozvoj č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí
některá ustanovení stavebního zákona, ve znění vyhlášky č. 492/2002 Sb.
- vyhláška Min. pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu
- vyhláška Min. pro místní rozvoj č. 135/2001 Sb. o územně plánovacích
podkladech a územně plánovací dokumentaci ve znění vyhlášky
č. 570/2002 Sb.
- vyhláška Min. pro místní rozvoj č. 369/2001 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou
schopností pohybu a orientace
- zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – od 1. 7. 2006 účinné jen §§ 143, 144, 145, 147 a 151
Poznámka: zákon č. 183/2006 Sb. nabývá účinnost od 1. 1. 2007 (k tomuto datu ruší zákon č. 50/1976 Sb. v platném znění)
- zákon č. 186/2006 Sb. o změně některých zákonů souvisejících s přijetím
stavebního zákona a zákona o vyvlastnění – od 1. 7. do 31. 12. 2006 mění
zákon č. 50/1976 Sb. v platném znění
Poznámka: zákon č. 186/2006 Sb. nabývá účinnost od 1. 1. 2007
str. 28
str. 29
Srovnávací tabulka porovnávající starý a nový zákoník práce zejména
z hlediska nových povinností podnikatelů souvisejících s BOZP
(3) Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek,
zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění
a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud
zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení
pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových
faktorů podle prováděcího právního předpisu.
(4) Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby
ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech
činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první
vede zaměstnavatel dokumentaci.
(5) Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik vychází zaměstnavatel ze všeobecných
preventivních zásad, kterými se rozumí
a) omezování vzniku rizik,
b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu,
c) přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví,
d) nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy,
e) nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně
rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky,
f) omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické
limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu,
g) plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu
pracovního prostředí,
h) přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany,
i) provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení,
j) udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
(6) Zaměstnavatel přijímá opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí;
při poskytování první pomoci spolupracuje se zařízením poskytujícím pracovnělékařskou péči. Zaměstnavatel je povinen zajistit
a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují
přivolání zejména zdravotnické záchranné služby, Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky
a organizují evakuaci zaměstnanců. Zaměstnavatel zajistí ve spolupráci se zařízením poskytujícím pracovnělékařskou péči jejich
vyškolení a vybavení v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovišti.
(7) Zaměstnavatel je povinen přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a zajišťovat
zlepšování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek.
Zcela nové povinnosti
jsou vyznačeny tuč-
(1) Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce; za tím účelem
zajišťují zejména
a) zřízení, údržbu a zlepšení zařízení pro zaměstnance,
b) zlepšení vzhledu a úpravy pracovišť,
c) vytváření podmínek pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmů zaměstnanců,
d) pracovnělékařskou péči.
§ 224, odst. 1 navazuje
na odst. 7 § 102 a není
součástí Části páté
věnované BOZP.
Písm. c ) = návrat před
rok 1989 !!!
§ 225
Odborová organizace spolurozhoduje se zaměstnavatelem, který podle zvláštního právního předpisu73) vytváří fond kulturních
a sociálních potřeb, o přídělu do tohoto fondu a o jeho čerpání.
73
§ 227
Zaměstnavatel pečuje o odborný rozvoj zaměstnanců. Péče o odborný rozvoj zaměstnanců zahrnuje zejména
a) zaškolení a zaučení,
b) odbornou praxi absolventů škol,
c) prohlubování kvalifikace,
d) zvyšování kvalifikace.
Tento a další §§ týkající
se odborného růstu
zaměstnanců nejsou
identické s § 142 a dalšími starého ZP! Jsou
jinak formulovány.
Zaškolení a zaučení
(1) Zaměstnance, který vstupuje do zaměstnání bez kvalifikace, je zaměstnavatel povinen zaškolit nebo zaučit; zaškolení
nebo zaučení se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.
(2) Zaměstnavatel je povinen zaškolit nebo zaučit zaměstnance, který přechází z důvodů na straně zaměstnavatele na nové pracoviště nebo na nový druh práce, pokud je to nezbytné.
I zde platí poznámka
k § 227.
Zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce
§§
Citace
Komentář/Doporučení
§ 41
Převedení na jinou práci
(1) Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci,
a) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného zařízením pracovnělékařské
péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále
dosavadní práci,
b) nesmí-li podle lékařského posudku vydaného zařízením pracovnělékařské péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu,
který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro
ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší
přípustné expozice19),
c) koná-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu
práci, kterou nesmějí být tyto zaměstnankyně zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo
mateřství,
d) jestliže to je nutné podle lékařského posudku vydaného zařízením pracovnělékařské péče nebo rozhodnutí příslušného správního
úřadu v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před přenosnými nemocemi,
e) jestliže je toho třeba podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku,
f) je-li zaměstnanec pracující v noci na základě lékařského posudku vydaného zařízením pracovnělékařské péče uznán nezpůsobilým pro noční práci,
g) požádá-li o to těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po
porodu, která pracuje v noci.
V novém ZP se objevuje nový pojem „pracovnělékařská péče“ (starý
ZP používal pojem
„závodní preventivní
péče“).
(1) Má-li zaměstnanec při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávku podle zvláštních právních předpisů, započítává se tato
přestávka do pracovní doby.
(2) Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítá se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby.
Ve starém ZP se
přestávka na oddych
a jídlo nezapočítávala
do pracovní doby.
Práce v noci
(2) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen lékařem pracovnělékařské péče
a) před zařazením na noční práci,
b) pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně,
c) kdykoliv během zařazení na noční práci, pokud o to zaměstnanec požádá.
Úhrada poskytnuté zdravotní péče nesmí být na zaměstnanci požadována.
(3) Zaměstnavatel je povinen zajišťovat pro zaměstnance pracující v noci přiměřené sociální zajištění, zejména možnost občerstvení.
(4) Pracoviště, na kterém se pracuje v noci, je zaměstnavatel povinen vybavit prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc.
Nic nového, poněkud
zjednodušený text.
(1) Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení
jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen „rizika“).
(2) Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli podle odstavce 1 nebo zvláštními právními předpisy je
nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních
míst, která zastávají.
(3) Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně
informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné
dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně
bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění.
(4) Každý ze zaměstnavatelů uvedených v odstavci 3 je povinen
a) zajistit, aby jeho činnosti a práce jeho zaměstnanců byly organizovány, koordinovány a prováděny tak, aby současně byli chráněni
také zaměstnanci dalšího zaměstnavatele,
b) dostatečně a bez zbytečného odkladu informovat odborovou organizaci nebo zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci, a nepůsobí-li u něj, přímo své zaměstnance o rizicích a přijatých opatřeních, které získal od jiných
zaměstnavatelů.
(5) Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho
vědomím zdržují na jeho pracovištích.
(6) Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.
Text označený kurzívou
je nový, doplňující
původní text.
(1) Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou
organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.
původní text.
(§ 37,
odst.1)
§ 89
(§ 89,
odst. 4,5)
Obsahově je § 41,
odst.1 identický s původním § 37, odst.1.
§ 224
§ 94
(§ 99,
odst.
4,5,6)
§ 101
(§ 132)
§ 102
(§ 132a)
(2) Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.
jsou vyznačeny tučnou
kurzívou.
(§ 139,
odst.1
– bez
bodu c)
(§ 142)
§ 228
(§ 142)
nou kurzívou.
) Vyhláška č.
114/2002 Sb., o fondu
kulturních a sociálních potřeb, ve znění
pozdějších předpisů.
NOVÝ §!
Návrat před rok 1989 !!!
str. 30
§ 230
(§ 143)
§ 103
(§ 133)
str. 31
Prohlubování kvalifikace
(1) Prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci
výkon sjednané práce; za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování.
(2) Zaměstnanec je povinen prohlubovat si svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce. Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci
účast na školení a studiu, nebo jiných formách přípravy k prohloubení jeho kvalifikace, popřípadě na zaměstnanci požadovat,
aby prohlubování kvalifikace absolvoval i u jiné právnické nebo fyzické osoby.
(3) Účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za
který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.
4) Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace hradí zaměstnavatel. Požaduje-li zaměstnanec, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, může se na nákladech prohlubování kvalifikace podílet. Ustanovení odstavce 3 tím
však není dotčeno.
§ 143 není identický
s novým § 230, ale
obsahuje povinnosti zaměstnavatele
spojené se zvyšováním
kvalifikace.
(1) Zaměstnavatel je povinen
a) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti,
b)
předpis32),
c) zajistit, aby práce v případech stanovených zvláštním právním předpisem vykonávali pouze zaměstnanci, kteří mají platný zdravotní průkaz, kteří se podrobili zvláštnímu očkování nebo mají doklad o odolnosti vůči nákaze,
d) sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje pracovnělékařskou péči a jakým druhům očkování a jakým
pracovnělékařským prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům
podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím
příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví,
e) nahradit zaměstnanci, který se podrobí pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování podle písmene d), případnou
ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu podle § 192
nebo nemocenským a průměrným výdělkem,
f) zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně
přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné
a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů32), zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která
se týkají jejich práce a pracoviště,
g) zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele vykonávající práce na jeho pracovištích obdrželi před jejich zahájením
vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o přijatých opatřeních, zejména
ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuace fyzických osob v případě mimořádných událostí,
h) jestliže při práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod v těle matky, informovat o tom zaměstnankyně. Těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí, a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu je dále
povinen seznámit s riziky a jejich možnými účinky na těhotenství, kojení nebo na jejich zdraví a učinit potřebná opatření, včetně
opatření, která se týkají snížení rizika psychické a fyzické únavy a jiných druhů psychické a fyzické zátěže spojené s vykonávanou
prací, a to po celou dobu, kdy je to nutné k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví dítěte,
i) umožnit zaměstnanci nahlížet do evidence, která je o něm vedena v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci,
j) zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci,
k) nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví
a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců,
l) zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy33),
Informace a pokyny je třeba zajistit vždy při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek,
změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů. O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.
(2) Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce
a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Školení podle věty první zaměstnavatel zajistí při nástupu zaměstnance do práce, a dále
a) při změně
- pracovního zařazení,
- druhu práce,
b) při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo
pracovních postupů,
c) v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
(3) Zaměstnavatel určí obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno; v případech uvedených v odstavci 2 písm. c) musí být školení
provedeno bez zbytečného odkladu.
(4) Zaměstnavatel je povinen těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu přizpůsobovat na pracovišti prostory pro jejich odpočinek.
(5) Zaměstnavatel je povinen pro zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, zajišťovat na svůj náklad technickými
a organizačními opatřeními, zejména potřebnou úpravu pracovních podmínek, úpravu pracovišť, zřízení chráněných pracovních
míst a dílen, zaškolení nebo zaučení těchto zaměstnanců a zvyšování jejich kvalifikace při výkonu jejich pravidelného zaměstnání.
původní text.
§ 108,
(§ 136a)
jsou vyznačeny tučnou
kurzívou.
) = § 37 Zákona č.
258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
ve znění pozdějších
předpisů.
32
POZOR na odst. 2,
který obsahuje povinnosti spojené se školeními BOZP – nejsou
zcela nové, přesto
nebyly v ZP nikdy
takto formulovány!
§ 321
) Zákon č. 379/2005
Sb., o opatřeních
k ochraně před
škodami způsobenými
tabákovými výrobky,
alkoholem a jinými
návykovými látkami.
33
(§ 136)
§ 322
(§ 136)
Zaměstnavatel je dále povinen:
(2) Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo přímo
zaměstnancům umožnit
a) účast při jednáních týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo jim poskytnout informace o takovém jednání,
b) vyslechnout jejich informace, připomínky a návrhy na přijetí opatření týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
zejména návrhy na odstranění rizik nebo omezení působení rizik, která není možno odstranit,
c) projednat:
- podstatná opatření týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
- vyhodnocení rizik, přijetí a provádění opatření ke snížení jejich působení, výkon prací v kontrolovaných pásmech a zařazení prací
do kategorií podle zvláštního právního předpisu38),
- organizaci školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
- určení odborně způsobilé fyzické osoby k prevenci rizik podle zvláštního právního předpisu.
(3) Zaměstnavatel je dále povinen odborovou organizaci nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo
přímo zaměstnance informovat o
a) zaměstnancích určených k organizování poskytnutí první pomoci, k zajištění přivolání lékařské pomoci, hasičského záchranného
sboru a Policie České republiky a k organizování evakuace zaměstnanců,
b) výběru a zajišťování pracovnělékařské péče,
c) určení odborně způsobilé fyzické osoby k prevenci rizik podle zvláštního právního předpisu,
d) každé další záležitosti, která může podstatně ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
(5) Zaměstnavatel je povinen organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele v dohodě s odborovou organizací nebo zástupcem zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zjištěné nedostatky odstraňovat.
(6) Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zajistit školení umožňující jim řádný výkon jejich funkce a zpřístupnit jim právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
a doklady o
a) vyhledávání a vyhodnocení rizik, opatřeních k odstranění rizik a k omezení jejich působení na zaměstnance a k vhodné organizaci
bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci,
b) evidenci a hlášení pracovních úrazů a uznaných nemocí z povolání,
c) výkonu kontroly a opatřeních orgánů, kterým přísluší výkon kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci podle zvláštních
právních předpisů36).
(7) Zaměstnavatel je povinen umožnit odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních právních předpisů36), přednést své připomínky.
38
) § 39 Zákona č. 258/
2000 Sb., o ochran veřejného zdraví ve znění
pozdějších předpisů.
(1) Odborové organizace dbají o dodržování tohoto zákona, zákona o zaměstnanosti, právních předpisů o bezpečnosti a ochraně
zdraví při práci a ostatních pracovněprávních předpisů.
(2) Odborové organizace mají právo vykonávat u zaměstnavatelů kontrolu nad dodržováním právních předpisů uvedených
v odstavci 1, vnitřních předpisů a závazků vyplývajících z kolektivních smluv. Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci
umožnit výkon kontroly a za tím účelem jí zajistit
a) vstup na svá pracoviště,
b) předání potřebných informací a podkladů příslušnými vedoucími zaměstnanci a potřebnou součinnost k výkonu kontroly,
c) podání zprávy o tom, jaká opatření byla přijata k odstranění závad zjištěných kontrolou nebo k provedení návrhů opatření, které
podaly odborové organizace vykonávající kontrolu.
(3) Týká-li se kontrola osobních údajů zaměstnance, které jsou předmětem ochrany podle zvláštního zákona, je možné údaje poskytnout jen s předchozím souhlasem zaměstnance.
(4) V objektech důležitých pro obranu státu mohou vykonávat tuto kontrolu jen ty odborové organizace, kterým je podle zvláštních
předpisů povolen vstup do takových zařízení.
Tento § navazuje na
předchozí § 108, odst. 7.
Původní § 136 byl trochu jinak formulován.
(1) Odborové organizace mají právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých
zaměstnavatelů. Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci umožnit výkon kontroly a za tím účelem jí
a) zajistit možnost prověření toho, jak zaměstnavatel plní své povinnosti v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a zda soustavně vytváří podmínky pro bezpečnou a zdraví neohrožující práci,
b) zajistit možnost pravidelně prověřovat pracoviště a zařízení zaměstnavatelů pro zaměstnance a kontrolovat hospodaření zaměstnavatelů s osobními ochrannými pracovními prostředky,
c) zajistit možnost prověření toho, zda zaměstnavatel řádně vyšetřuje pracovní úrazy,
d) zajistit možnost účastnit se zjišťování příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání, popřípadě je objasňovat,
e) umožnit zúčastňovat se jednání o otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
(2) Odborové organizace jsou oprávněny
a) požadovat závazným pokynem na zaměstnavateli odstranění závad v provozu na strojích a zařízeních, při pracovních postupech a v případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců zakázat další práci,
b) zakázat práci přesčas a práci v noci, která by ohrožovala bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců.
3) O opatřeních provedených podle odstavce 2 jsou odborové organizace povinny neprodleně vyrozumět příslušný orgán kontroly
podle zvláštních právních předpisů36). Požádá-li o to zaměstnavatel orgán inspekce práce, je tento orgán povinen přezkoumat opatření odborové organizace; až do jeho rozhodnutí platí opatření odborové organizace.
(4) Náklady vzniklé výkonem kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci hradí stát.
I tento § navazuje na
předchozí § 108, odst. 7.
Původní § 136 byl trochu
jinak formulován.
Žádný § neřeší, kdo
zaplatí zaměstnavateli náklady vzniklé
chybným rozhodnutím
odborové organizace!!!
) Např.: Zákon
č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, Zákon
č. 61/1988 Sb.
o hornické činnosti,
výbušninách a o státní
báňské správě, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 18/1997 Sb.,
atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů.
36
Odst.4 říká, že náklady
spojené s kontrolou
odborů nad BOZP
platí stát = my všichni
daňoví poplatníci!
Žádný § neřeší ODPOVĚDNOST ODBORŮ
za svá rozhodnutí
a činy!!!
str. 32
§ 273
str. 33
DALŠÍ POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE jsou obsaženy v mnoha dalších §§:
(1) Plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z dohod o pracích konaných
mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty.
(2) Plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců,
popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti
výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.
Tento § opakuje
znovu, sice zhuštěně,
některá ustanovení
z Části páté!!!
(1) V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo
nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané
v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření ve zdravotnickém zařízení prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření
v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět. Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání
a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k nim a zpět, pokud není konána v objektu
zaměstnavatele.
(2) V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů je školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo odborovou
organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné připravenosti.
I tento § opakuje
z Části páté !!!
(1) Zaměstnavatel je povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní
úkoly bez ohrožení zdraví a majetku; zjistí-li závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění.
(2) Zaměstnavatel je z důvodu ochrany majetku oprávněn v nezbytném rozsahu provádět kontrolu věcí, které zaměstnanci k němu
vnášejí nebo od něho odnášejí, popřípadě provádět prohlídky zaměstnanců. Při kontrole a prohlídce podle věty první musí být
dodržena ochrana osobnosti podle § 11 občanského zákoníku. Osobní prohlídku může provádět pouze fyzická osoba stejného
pohlaví.
I tento § opakuje
z Části páté !!! Ale již
byl i ve starém ZP.
(1) Zaměstnavatel je povinen při určení množství požadované práce a pracovního tempa vzít v úvahu fyziologické a neuropsychické možnosti zaměstnance, předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a čas na přirozené potřeby,
jídlo a oddech. Množství požadované práce a pracovní tempo je možné určit také normou spotřeby práce.
(2) Zaměstnavatel je povinen zabezpečit, aby podmínky podle odstavce 1, popřípadě norma spotřeby práce, byla-li jím určena, byly vytvořeny před zahájením práce.
(3) Množství požadované práce a pracovní tempo, popřípadě zavedení nebo změnu normy spotřeby práce určuje zaměstnavatel, nejsou-li sjednány v kolektivní smlouvě, po projednání s odborovou organizací.
Nový §!
§ 305
(1) U zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace, může vnitřní předpis stanovit mzdová nebo platová práva
a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec. Vnitřní předpis může stanovit práva podle
věty první také tehdy, jestliže to na něj bylo kolektivní smlouvou přeneseno. Vnitřní předpis nesmí ukládat povinnosti jednotlivým zaměstnancům.
(2) Vnitřní předpis musí být vydán písemně, nesmí být v rozporu s právními předpisy ani být vydán se zpětnou účinností, jinak je
zcela nebo v dotčené části neplatný. Nejde-li o pracovní řád, vydá se vnitřní předpis zpravidla na dobu určitou, nejméně však
na dobu 1 roku; vnitřní předpis týkající se odměňování může být vydán i na kratší dobu.
(3) Vnitřní předpis je závazný pro zaměstnavatele a pro všechny jeho zaměstnance. Nabývá účinnosti dnem, který je v něm
stanoven, nejdříve však dnem, kdy byl u zaměstnavatele vyhlášen.
(4) Zaměstnavatel je povinen zaměstnance seznámit s vydáním, změnou nebo zrušením vnitřního předpisu nejpozději do 15
dnů. Vnitřní předpis musí být všem zaměstnancům zaměstnavatele přístupný. Zaměstnavatel je povinen uschovat vnitřní
předpis po dobu 10 let ode dne ukončení doby jeho platnosti
Nový §!
§ 309
(1) Po dobu dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele ukládá zaměstnanci agentury práce
pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci uživatel. Uživatel však nesmí vůči zaměstnanci agentury práce činit právní úkony
jménem agentury práce.
Oba §§ jsou identické.
Výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel; způsobil-li škodu vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem
nebo jeho zástupce, sám nebo společně s podřízeným zaměstnancem, určí výši náhrady škody ten, kdo statutární orgán nebo jeho
zástupce na pracovní místo ustanovil.
§ 262 a odst.1 § 185
jsou identické.
(1) Výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla
nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá.
(2) Uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované
zaměstnavatelem, jestliže svůj závazek nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně,
jinak je neplatná.
(3) Výši požadované náhrady škody a obsah dohody o způsobu její úhrady s výjimkou náhrady nepřesahující 1 000 Kč je zaměstnavatel povinen projednat s odborovou organizací.
§ 263 a odst.2-4 § 185
jsou identické.
(1) Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním
porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.
(2) Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci též za škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem.
3) Zaměstnavatel neodpovídá zaměstnanci za škodu na dopravním prostředku, kterého použil při plnění pracovních úkolů nebo
v přímé souvislosti s ním bez jeho souhlasu. Rovněž neodpovídá za škodu, která vznikne na nářadí, zařízeních a předmětech
zaměstnance potřebných pro výkon práce, které použil bez jeho souhlasu.
Oba §§, starý i nový,
jsou identické.
§ 274
§ 248
(§179)
§ 300
(§ 38b)
§ 262
(§ 185,
odst.1)
§ 263
(§ 185,
odst.2-4)
§ 265
(§ 187)
Tento § je NOVÝ
a zbytečný!!!
§ 266
(§ 175)
§ 104
(§ 133a)
Tento § je NOVÝ
a zbytečný!!!
§ 104
(§ 133a)
§ 105
(§ 133c)
§ 380
odst. 3
= § 190
odst. 2
§ 387
(1) Zaměstnavatel odpovídá za věcnou škodu, kterou utrpěl zaměstnanec při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo
nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, jestliže škoda nevznikla úmyslným jednáním zaměstnance a zaměstnanec si počínal způsobem přiměřeným okolnostem. Ustanovení věty první se vztahuje i na účelně vynaložené náklady.
(2) Právo na náhradu škody podle odstavce 1 má i zaměstnanec, který takto odvracel nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, jestliže
by za škodu odpovídal zaměstnavatel.
Nový § je trochu jinak
formulovaný než § 175.
Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje
(1) Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce,
je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu
práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.
(2) V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci,
poskytuje zaměstnavatel jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv.
(3) Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůže
a oděvu; na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím
právním předpisem, též ochranné nápoje.
(4) Zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání.
Text tohoto § je zcela
shodný s původním
paragrafem starého ZP.
(5) Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje poskytne zaměstnavatel
zaměstnanci bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce.
Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním.
(6) Vláda stanoví nařízením bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů.
Poznámka k odst. 6:
Vláda již takový právní
předpis přijala = NV
č.495/2001 Sb.
Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání
(1) Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností
vzniku pracovního úrazu. O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele zaměstnavatel podle věty první bez
zbytečného odkladu uvědomí zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožní mu účast na objasnění
příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámí ho s výsledky tohoto objasnění.
2) Zaměstnavatel vede v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla
způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.
(3) Zaměstnavatel vyhotovuje záznamy a vede dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo
a) ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo
b) k úmrtí zaměstnance.
Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá zaměstnavatel postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho
rodinným příslušníkům.
(4) Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.
(5) Zaměstnavatel je povinen přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů.
(6) Zaměstnavatel vede evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovištích, a uplatní
taková opatření, aby odstranil nebo minimalizoval rizikové faktory, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc
z povolání.
(7) Vláda stanoví nařízením způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí,
kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu.
původní text.
(1) Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví zaměstnance, k němuž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů.
(2) Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.
(3) Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.
(4) Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu.
Tento § byl vložen
za text povinností
zaměstnavatele při PÚ
a nemocech z povolání,
protože obsahuje definici PÚ a odst.
3 opakuje ze starého
ZP, že PÚ na cestě do
a ze zaměstnání není
považován za pracovní
úraz.
1) Cestou do zaměstnání a zpět se rozumí cesta z místa zaměstnancova bydliště (ubytování) do místa vstupu do objektu
zaměstnavatele nebo na jiné místo určené k plnění pracovních úkolů a zpět; u zaměstnanců v lesnictví, zemědělství a stavebnictví také cesta na určené shromaždiště a zpět.
(2) Cesta z obce bydliště zaměstnance na pracoviště nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem pracovní cesty, pokud
není současně obcí jeho pravidelného pracoviště, a zpět se posuzuje jako nutný úkon před počátkem práce nebo po
jejím skončení.
Tento § je NOVÝ
a objasňuje, co znamená cesta do zaměstnání a zpět do místa
bydliště.
jsou vyznačeny tučným
červeným písmem.
Poznámka k odst. 7:
Vláda již takový právní
předpis přijala = NV
č. 494/2001 Sb.
str. 34
§ 366
(§ 190,
odst. 3,
4, 5)
§ 367
(§ 191)
§ 368
str. 35
Rozsah odpovědnosti a zproštění se odpovědnosti
(1) Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních
úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
(2) Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.
(3) Jako nemoc z povolání se odškodňuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše 3 let před jejím zařazením do seznamu.
(4) Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se odpovědnosti zcela nebo zčásti nezprostí.
Vzhledem k tomu, že
odpovědnost za PÚ
a nemoc z povolání má
zaměstnavatel, zařadili
jsme tyto §§ za téma
související s PÚ.
(1) Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že škoda vznikla
a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo
b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.
(2) Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zčásti, prokáže-li, že škoda vznikla
a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody,
b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo
ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel
vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné
považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.
(3) Zprostí-li se zaměstnavatel odpovědnosti zčásti, určí zaměstnavatel část škody, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho
zavinění; v případě uvedeném v odstavci 2 písm. b) uhradí však zaměstnavatel alespoň jednu třetinu škody.
Tento § je zcela identický s § 191 starého ZP.
Zaměstnavatel se nemůže zprostit odpovědnosti zcela ani zčásti v případě, kdy zaměstnanec utrpěl pracovní úraz při odvracení
škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozící životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav úmyslně nevyvolal.
Druhy náhrad
(1) Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém za
škodu odpovídá, povinen poskytnout náhradu za
a) ztrátu na výdělku,
b) bolest a ztížení společenského uplatnění,
c) účelně vynaložené náklady spojené s léčením,
d) věcnou škodu; ustanovení § 265 odst. 3 platí i zde.
(2) Způsob a výši náhrady škody je zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s odborovou organizací a se
zaměstnancem.
(1) Zemře-li zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, je zaměstnavatel povinen v rozsahu své
odpovědnosti poskytnout:
a) náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčením,
b) náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem,
c) náhradu nákladů na výživu pozůstalých,
d) ednorázové odškodnění pozůstalých,
e) náhradu věcné škody; ustanovení § 265 odst. 3 platí i zde.
(2) Práva vyplývající z odstavce 1 nejsou závislá na tom, zda postižený zaměstnanec před svou smrtí uplatnil ve stanovené lhůtě svá
práva na náhradu škody.
(2) Jde-li o náhradu škody při nemoci z povolání, má zaměstnavatel, který škodu uhradil, právo na náhradu vůči všem
zaměstnavatelům, u nichž postižený zaměstnanec pracoval za podmínek, z nichž vznikla nemoc z povolání, kterou byl postižen, a to v rozsahu odpovídajícím době, po kterou pracoval u těchto zaměstnavatelů za uvedených podmínek.
(3) Jde-li o jinou škodu na zdraví než z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, platí pro způsob a rozsah její
náhrady ustanovení o pracovních úrazech.
Nový ZP nedefinuje, co
je míněno jinou škodou
na zdraví než z důvodu
PÚ. Tento odstavec je
NOVÝ!
Doporučení:
Při výběru a přijímání
nového zaměstnance
vyžadovat přehled
předchozích zaměstnavatelů. Vyžadovat,
aby nový zaměstnanec
přinesl lékařský posudek
o svém zdravotním stavu
a v případě pochyb jej
vyslat ke svému pracovnímu/smluvnímu lékaři.
§ 106
(§ 135)
(§ 193)
§ 375
(§ 197)
§ 108,
odst.1
(§ 136a)
§ 278
(§ 24)
§ 301
§ 384,
odst. 2, 3
(§ 205c,
odst. 2)
(§ 73,
odst.1)
§ 249
(§ 171)
§ 250
§ 393,
odst. 3
(3) Právo na náhradu škody vzniklé pracovním úrazem mají fyzické osoby, které dobrovolně v rámci akce organizované územním samosprávným celkem vypomáhají při plnění důležitých úkolů v zájmu společnosti, například fyzické osoby, které dočasně vypomáhají
při zvelebování obcí a utrpí při těchto činnostech úraz. Za škodu vzniklou tímto úrazem jim odpovídá ten, pro koho v době tohoto
úrazu pracovaly.
PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE
(1) Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace
o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná.
(2) Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje
) Zákon č.168/1998
Sb. o návykových
látkách.
35
povinnosti zaměstnance.
(3) Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to
zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci.
(4) Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví
fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností
vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je
nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Zaměstnanec je povinen
a) účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci včetně ověření svých
znalostí,
b) podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy32),
c) dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl
řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele,
d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu,
e) nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky35) na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato
pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde
jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují
v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž
požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno,
f) oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci, zejména hrozící vznik mimořádné
události nebo nedostatky organizačních opatření, závady nebo poruchy technických zařízení a ochranných systémů určených
k jejich zamezení,
g) s ohledem na druh jím vykonávané práce se podle svých možností podílet na odstraňování nedostatků zjištěných při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních právních předpisů36),
h) bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav
dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin,
i) podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod
vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek33),35).
(§ 192)
§ 369
Nový §!
(§ 172)
(1) Zaměstnanci mají právo se účastnit na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím
odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Oba první odstavce
obou §§ jsou identické.
DALŠÍ PRÁVA ZAMĚSTNANCŮ
(1) K zajištění práva na informace a projednání si mohou zaměstnanci zaměstnavatele, u něhož nepůsobí odborová organizace,
zvolit radu zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle § 281.
(4) Zaměstnanci mají před uskutečněním opatření právo požadovat dodatečné informace a vysvětlení. Zaměstnanci mají
rovněž právo požadovat osobní jednání se zaměstnavatelem na příslušné úrovni řízení podle povahy věci. Zaměstnavatel,
zaměstnanci a zástupci zaměstnanců jsou povinni si poskytovat součinnost a jednat v souladu se svými oprávněnými zájmy.
Odst. 4 § 278 je
NOVÝ!
ZAMĚSTNANCI JSOU POVINNI
a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci,
b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly,
c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané,
pokud s nimi byli řádně seznámeni,
d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením,
ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.
§ 301 je zcela identický
s § 73, odst.1 starého
ZP.
Další povinnosti zaměstnanců
(1) Zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku ani k bezdůvodnému obohacení.
Hrozí-li škoda, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance.
(2) Je-li k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli neodkladně třeba zákroku, je zaměstnanec povinen zakročit; nemusí tak učinit,
brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo ostatní zaměstnance, popřípadě
osoby blízké podle § 116 občanského zákoníku.
(3) Zjistí-li zaměstnanec, že nemá vytvořeny potřebné pracovní podmínky, je povinen oznámit tuto skutečnost nadřízenému vedoucímu zaměstnanci.
(1) Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních
úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
(2) Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí.
str. 36
§ 251
(§ 175 pro
odst.1)
(1) Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo
nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby
se podílel na náhradě škody, která byla zaměstnavateli způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není
možné nahradit jinak.
(2) Zaměstnanec neodpovídá za škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem.
Citované §§ ze starého
ZP jsou identické
s § 251.
(1) Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen
„dohoda o odpovědnosti“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny,
odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách.
(3) Dohoda o odpovědnosti musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.
(4) Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho
zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat.
Text starého § 176 byl
trochu jinak formulován.
(1) Zaměstnanec odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které mu
zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení.
(2) Předměty podle odstavce 1, jejichž cena převyšuje 50 000 Kč, mohou být zaměstnanci svěřeny jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů.
(4) Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.
(5) Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela
nebo zčásti bez jeho zavinění.
odst. 2-4 NOVÉ!!!
§ 256
(§177)
(1) Zaměstnanec, který uzavřel dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, může od ní odstoupit, jestliže mu zaměstnavatel nevytvořil podmínky k zajištění ochrany svěřených předmětů proti jejich ztrátě. Odstoupení musí být oznámeno zaměstnavateli písemně.
§ 177 byl trochu jinak
formulován.
§ 257
(§ 179)
(1) Zaměstnanec, který odpovídá za škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích,
jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.
(2) Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se
čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení
neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.
(3) Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat, kromě částky uvedené v odstavci 2, i náhradu ušlého
zisku.
Kromě textu kurzívou
v odstavci 3, nedošlo
k žádné změně!!!
§ 258
§ 258 byl trochu jinak
formulován.
(§ 175)
Při určení výše náhrady škody podle § 251 se přihlédne zejména k okolnostem, které bránily splnění povinnosti, a k významu škody
pro zaměstnavatele. Výše náhrady škody však nesmí přesáhnout částku rovnající se trojnásobku průměrného měsíčního
výdělku zaměstnance.
§ 259
(§ 181)
Zaměstnanec, který odpovídá za schodek na svěřených hodnotách nebo za ztrátu svěřených předmětů, je povinen nahradit schodek na svěřených hodnotách nebo ztrátu svěřených předmětů v plné výši.
§ 260
(§ 182,
(odst. 1-3)
(1) Při společné odpovědnosti za schodek se jednotlivým zaměstnancům určí podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých
výdělků, přičemž výdělek jejich vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši.
(2) Podíl náhrady stanovený podle odstavce 1 nesmí u jednotlivých zaměstnanců, s výjimkou vedoucího a jeho zástupce, přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku před vznikem škody. Neuhradí-li se takto určenými podíly celá
škoda, jsou povinni uhradit zbytek vedoucí a jeho zástupce podle poměru svých dosažených hrubých výdělků.
(3) Zjistí-li se, že schodek nebo jeho část byla zaviněna některým ze společně odpovědných zaměstnanců, hradí schodek tento
zaměstnanec podle míry svého zavinění. Zbývající část schodku hradí všichni společně odpovědní zaměstnanci podíly určenými
podle odstavců 1 a 2.
§ 261
(§ 178a)
(1) Zaměstnanec, který je stižen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky.
(2) Zaměstnanec, který se uvede vlastní vinou do takového stavu, že není schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho
následky, odpovídá za škodu v tomto stavu způsobenou.
(3) Za škodu odpovídá i zaměstnanec, který ji způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům.
§ 316,
odst.1
(1) Zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení. Dodržování zákazu podle věty první je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat.
Nový §!
§ 302
Vedoucí zaměstnanci jsou dále povinni
a) řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky,
b) co nejlépe organizovat práci,
c) vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
d) zabezpečovat odměňování zaměstnanců podle tohoto zákona,
e) vytvářet podmínky pro zvyšování odborné úrovně zaměstnanců,
f) zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů,
g) zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele.
§ 302 je zcela identický
s § 74, starého ZP.
(§ 178b
pro odst.
2)
§ 252
(§ 176)
§ 255
(§ 178,
(odst. 1
a 5)
(§ 74)

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Transkript

Podobné dokumenty