2/2010 - ZO Zlín

2/10
Vážení členové ZO Zlín,
dostáváte další číslo MIAU. Opět jsme se snažili zajistit pro Vás novinky a zajímavé informace z kočičího
světa.
Chci moc poděkovat všem, kteří pomáhali s přípravou a zajištěním naší výstavy. Bez Vaší pomoci by
výstava nebyla možná. I přes extrémní zájem návštěvníků je naše výstava kladně hodnocena, MVDr.
Mahelková nás chválí při každé příležitosti . Spokojena je většina vystavovatelů, všichni posuzovatelé.
Abych citoval:“ a to je vaše první výstava? Tak to blahopřeji, výstavu s takhle hladkým průběh, bez
zdržování, to jsem ještě nezažila.“ I z hlediska financí můžeme konstatovat, že jsme byli úspěšní. Naše ZO
opět ukázala všem, že umí.
Podrobnosti ohledně financí výstavy projednáme na členské schůzi.
Jak víte, už pracujeme na přípravě další, tentokrát už mezinárodní výstavy. Opět Vás budeme žádat o
pomoc. Dva úkoly bych měl už teď: zamyslete se nad výstavou, co by se mělo zlepšit či změnit a pošlete
mi Vaše návrhy. Víc očí víc vidí. Úspěšná výstava je vizitkou nás všech a laťku jsme si nasadili dost vysoko.
A určitě nikdo z nás nechce slevit a pořád výstavu horší. Navíc budou výstavy více kontrolovány a
povolení uspořádat výstavu bude vázáno na splnění daných podmínek. Tyto podmínky budou zveřejněny
v IZ č. 2. Zatím nám nejsou známy. A druhý úkol, nebo spíše prosba – shánějte sponzory. Každá koruna
bude dobrá.
Všechny Vás žádám o důsledné dodržování Chovatelského řádu. Je naší povinností mít jen zdravé
odchovy, dbát na čistotu chovu, udržovat genofond. Ti, kteří používají dlouhodobě, někdy i devět let,
neustále stejné chovné páry nemají nárok na označení chovatel a jen vrozená slušnost mi brání označit je
výstižněji. Pro takové mezi námi nebude místo.
Přeji Vám všem radost a pohodu.
za MIAU team Zdeněk Krajča
Výstavy březnu a dubnu:
V ČR
20. – 21. 3. 2010 PRAHA, v kongresovém sále hotelu PYRAMIDA, Bělohorská 24, Praha 6 – Břevnov,
Malovanka
propozice: http://www.1ok.cz/vystavy2010.html
8.3. 2010
p. Brambilla (IT) II+III, pí Kaae (DK) I+II+IV, pí Zuurveld (NL) II, Dr. Kabina (CZ) I-IV, p. Reijers (CZ) I-IV, pí
Riznar Resetic (HR) I-IV, Ing. Mahelka (CZ) I-IV
Libuše Kittrichová, Střešovická 48, 160 00 Praha 6, telefon: +420 774 666 517 (volat od 16 do 20 hodin),
fax: +420 233 910 116, e-mail: [email protected]
pořádá 1. OK, ZO Praha 2
17. 4.. 2010 OSTROV národní výstava, Reduta na Masarykově náměstí
propozice: http://www.schk.cz/schk/prop_10/propozice%20NVK%20Ostrov%20%202010.DOC
6. 4. 2010
Dr. Říhová (CZ) I-IV, pí Knýová (CZ) III+IV, Dr. Ivanková (SK) I+II, Ing. Šanda (CZ) I+II
MUDr. Walentina Choulíková, Dobrovského 14, 360 17 Karlovy Vary
tel: 602 100 313, fax: 353 220 370 (po 16. hodině)
e-mail: [email protected]
Pořádá Klub koček Karlovy Vary
24. 4. 2010 OSTRAVA, Výstaviště Černá Louka, pavilon A
tato výstava pokračuje druhý den v Žilině
propozice: http://www.schk.cz/schk/prop_10/ovajaro2010.pdf
12. 4. 2010
p. Flechter (AR) I-IV, p. Roca-Folch (FR) I-IV, pí Anciau (BE) I-IV, p. Lubrano (FR) I+II+IV, p. I. Pruchniak (PL)
I+II+III, p. S. Pruchniak (PL) I+II, p. Lindelőf (SE) II+III
Mgr. Hana Urbanková, Mickiewiczova 11, 736 01 Havířov
tel./fax: 596 828 901, mobil: 737 274 628
e-mail: [email protected]
pořádá ZO Ostrava
V zahraničí
Rakousko
6. - 7. 3. 2010 Wieselburg , ÖVEK
Info: http://www.oevek.at/
03. - 4. 4. 2010 Bregenz/Lauterach, KKÖ
Info: http://www.kkoe.org/
Uzávěrka rakouských výstav je 8 dní před výstavou
Německo
13. – 14. 3. 2010 Göppingen RKS e.
27. -28. 3. 2010 Grömitz . Cats a Co
10. – 11. 4. 2010 Bindlach KfB e.V.
17 . – 18. 4. 2010 Paderborn, 1. DEKZV e.V.
Info: http://www.dekzv.de/
Uzávěrka německých výstav je 14 dní před výstavou
Polsko
6. – 7. 3. 2010 Wroclaw, CCW-Wroclaw FPL
Propozice: http://www.catclubwroclaw.pl/dokumenty/opole-2010.pdf
13. -14. 3. 2010 Zamosc, LKKR-Lublin FPL
Propozice: http://lkkr.prv.pl/
11. 4. 2010 Katowice, SKMKR Katovice FPL
Propozice: http://www.skmkr.eu/Mi%C4%99dzynarodowa-Wystawa-Kot%C3%B3w-RasowychChorz%C3%B3w-2010,96.html#post
17. – 18. 4. 2010 Szczecin, CC Pomerania- Szczecin FPL
Propozice : http://www.catclubszczecin.pl/dokumenty/wystawa2010.pdf
Slovensko
13. – 14. 3. 2010 Bratislava
propozice: http://www.szch-macky.sk/
25. 4. 2010 Žilina
propozice: http://www.mackyzilina.sk/vystavy/index.htm
Pořádá SZCH
Bulharsko
27. – 28. 3. 2010 Plovdiv, NFFe
Info: http://www.nffe-bg.com/
Maďarsko
10. 11. 4. 2010 Gyór
http://www.macskaegyesulet.hu/aktual/showflyer_de_en.pdf
Pořádá FH MME
Rumunsko
24. – 25. 4. 2010 Bucharest
http://www.sofisticat.ro/
Pořádá Sofisticat Felis Romania
Kočka roku ZO Zlín:
Výsledky kočky roku ZO Zlín 2009
15
108 Orava
SP Andy Hairy Love
14
109 Krajča
Naerea Skrůfux
13
110 Kopecká Bryna Allergo
12
113 Hlaváčová CH Sarah Lovely Panther
11
119 Botková
Micka
10
120 Orava
Elzička
9
122 Pokorná Emotion of Beauty Wizards
8
131 Botková
Charlotte
7
165 Báčová
Filip
6
183 Hlaváčová Cassidy Nalim
5
387 Říhová
Mona
4
514 Krajča
Jolly Jocker z Kamínků
3
673 Říhová
Heaven
2
1116 Kopecká CH Bastien Baghera from Eli's Castle
1
1337 Báčová
Grace Dajeka
Všem vítězům blahopřejeme 
Další ročník Kočky roku bude vyhlášen na nejbližší členské schůzi.
Novinky v SCHK:
Na plénu SCHK 20. 2. 2010 jsme byli požádáni, abychom upozornili naše členy, že předčasné opouštění
výstav bez povolení výstavního výboru může být, dle pravidel FIFe, pokutováno částkou 110 €.
Pokud máte importované zvíře a ještě nemá registraci na naší plemenné knize, je nutné do přihlášek na
výstavy psát údaje z původního rodokmenu. „Zažádáno“ se může použít pouze pro koťata do 6 měsíců
věku.
Nepropásněte Informační zpravodaj, v čísle 1 tohoto roku vyjde aktualizovaná verze Výstavního řádu,
v čísle 3 pak Chovatelský řád.
Od 1. 1. 2011 je zavedena nová výstavní třída 18, která nahrazuje dosavadní třídu 13c. Třída 13c byla
FIFe určena pouze pro kontrolu barvy. Všechny importy z nonFIFe organizací musí projít třídou 18. Do
této třídy je možné přihlásit se pouze se souhlasem plemenné knihy. Postup zůstává stejný.
Plemenná kniha prosí o pečlivé vyplňování všech zasílaných dokladů, např. čísla mikročipů.
Vzhledem ke změně generálního sekretáře ČSCH byla všem zaměstnancům, tedy i pí Šimkové, změněna
pracovní doba. Plemenná kniha je otevřena do 16 hod. Předsednictvo SCHK hodlá zajistit vyjímku, aby
aspoň některý den byla Plemenná kniha otevřena do 18 hodin. Prosíme o trpělivost, než se tento
problém vyřeší.
POZNEJTE TY, KDO POMÁHAJÍ
Několikrát jsme byly vyzvány, abychom napsaly něco o ekonomické stránce depozitování – jaké jsou asi tak
náklady na jednu kočku (od přijetí do umístění) – jaké jsou náklady na provoz velkého depozita atd.
Takže co se děje poté, když k nám nějaká kočička přijede? V první řadě je nováček prohlédnut a ošetřen proti
vnitřním a vnějším parazitům. Ve velkém depozitu si nemůžete dovolit, aby na vás začala útočit bleší armáda.
K odstranění parazitů můžete dojít různými a různě drahými cestami – buď kapkou spot-on – používáme většinou
Stronghold – je sice dražší, ale ke kočkám šetrnější – zde se zbavíte ušního svrabu, pobíhajícího hmyzu a kroutících
se červíků (pouze škrkavek) najednou. Pak je ještě lacinější, ale pracnější cesta – Frontline (blechy, všenky) plus
injekce (musí se opakovat) nebo kapičky (musí se opakovat ještě častěji) na ušní svrab a odčervovadlo na vnitřní
červíky. Suma sumárum jsme někde na 150 - 250 Kč, jenom než se zbavíme různých zvířátek, která přišla i s
novým přírůstkem.
Málokteré zvířátko (i když i takové výjimky jsou :-)) se dostane do depozita zdravé jako rybička. S velkou většinou
nových přírůstků putujeme na veterinu – rýma, průjem a podobné „nenáročné“ nemoci – prohlídka od 100-400
Kč, ATB – většinou okolo 50 – 100 Kč (záleží samozřejmě na veterináři a na tom, jak velkou slevu u něj máme
vyjednanou :-)). Pokud je onemocnění těžší, žádáme odběr a vyšetření krve, sonografické vyšetření, rentgen atd. a
částky potom šplhají do jiných úrovní. Nebo se dělají odběry a stěry, které se posílají do laboratoře, což také stojí
nemalé peníze.
Každá kočička před umístěním je minimálně jednou očkována základní trojkombinací, některé jsou v depozitu i
přeočkovány. Cena očkování se pohybuje od 150 Kč – do v průměru 400 Kč (tedy ne, že by nebyli i dražší
veterináři, ale těm se snažíme vyhýbat :)).
Každé dospělé zvíře je kastrováno – cena kastrace se pohybuje u kocoura od 350 – 1000 Kč a cena kastrace kočky
od 450 – 1500 Kč (i tady se dá zaplatit i více, ale na to většinou nemáme).
Takže, když to sečtu – kotě můžu připravit k odběru (jen po veterinární stránce) za 500,- (ale to málokdy a
málokde) až 1500,- Kč (a jsou případy, které jdou opravdu do tisíců jen za veterinární péči).
Dospělou kočku za 650,- až 3000,- Kč (za nekomplikované a prakticky zdravé případy).
V depozitu, kde máme stabilně něco mezi 30 – 50 kočkami, denně „rozsypeme“ dvě až tři kila granulí (snažíme se
krmit alespoň prémiovkami). Granule mají kočky pořád k dispozici. Granule se v našem množství pohybují v ceně
od 50 -100 Kč za kilo.
Teď máme nového a dobrého :) dodavatele na mražené maso a konzervy, takže dospělé kočky a odrostlá koťata
dostávají někde jednou denně - většinou k večeru - zhruba dvě kila masa a nebo adekvátní množství konzerv (v
hradeckém depozitu mají konzervy či maso 2x denně a náklady jsou vyšší úměrně většímu počtu zvířátek).
Malá koťata, březí a kojící kočky jsou krmeny min. třikrát denně – konzervami či masem, samozřejmě při
permanentním přístupu ke granulím. Když nepočítáme tyto zvláštní strávníky – tak v mokrém krmení zkrmíme
(stále mluvíme „pouze“ o 30 – 50 kočkách) denně 50, Kč za maso, 150,-Kč za konzervy Kč denně (v Hradci opět
více).
Takže na jaké denní částce jsme? 200,- Kč – 450,- Kč/ jeden jediný den.
Dále v tomto množství spotřebujeme měsíčně do 25 kočičích WC minimálně tři balení 40 l steliva Cast Best Oko
plus (při pořizovací ceně 500 – 600 Kč/1 balení).
Tedy - depozitum velikosti 30 – 50 kočiček měsíčně vydá něco mezi 6000,- až 13.500 Kč „jenom“ za krmení, 1500,Kč za stelivo a když jde všechno dobře (jakože skoro nikdy nejde), tak se vejde do 10.000 Kč za veterinu, ale
bohužel skoro každý měsíc je někdo více nemocný nebo potřebný větší veterinární péče, tzn., že obvykle vydáme
víc.
Nezahrnujeme zde náklady na „provoz“ - praní (pereme momentálně mnohem častěji než jsme praly, když byly
dcery mimina (každá máme dvě dcery) – a to jsme z generace, kdy se používaly látkové plenky :-)), úklidové
prostředky, odvoz odpadků (denně vysypeme plnou igelitku nebo i dvě výkalů a steliva), ošetřování – odčervování,
odblešování stálých členů smečky, nadstandardní očkování vlastních koček (a těch, které u nás musí zůstat, neboť
jsou z nějakého důvodu neumístitelné) a veterinární péče o ně (také se bohužel setkávají s více nemocemi a riziky,
se kterými by se, nebýt našeho depozitování, nesetkaly). Není zde částka za projetý benzín při cestách na veterinu
a i při různých „svozech“ přírůstků. Také zde není částka, kterou „zaplatíme“ za telefon.
Neustálá výměna pelíšků a škrabadel – protože provoz a opotřebení na nich je opravdu veliké. Nákup nových
přepravek a záchodů…
A určitě jsme na mnoho jiných výdajů zapomněly.
Snažíme se o co nejúspornější využití finančních prostředků – vyhledáváme dodavatele, kteří nám dají slevy a jsou
co nejlevnější při zachování kvality. Získáváme i slevy u veterinárních lékařů.
V roce 2009 jsme přijali do své péče 453 koťat i dospělých koček, umístili jsme 378 a zemřelo nám 45 koček
(většinou koťat). Naprostá většina do dvou měsíců věku – jsou tam umělé odchovy a i problémy při odchovech
koťat matkou. Ve třech depozitech jsme měli letos panleukopenii, naštěstí se nikde nemohla moc šířit, protože
počet koťat v jednotlivých depozitech nebyl velký. Také umíraly kočičky velmi staré, starší třinácti let, v hradeckém
depozitu třeba kočička, které bylo 22 let. Když to spočítáte, tak máme úmrtnost okolo 10 % - což je myslím celkem
dobrý výsledek.
Závěrem bychom Vás chtěly požádat o finanční pomoc k našemu snažení. Víceméně záleží na každém z Vás, kolika
kočičkám budeme moci (jako Kočičí naděje) pomoci. Depozitování je a bude pro všechny z nás především drahým
„koníčkem“ – i když do depozitování dáváme (a budeme dávat) každá z nás vše, co můžeme (nebo i to, co
nemůžeme :-)) v rodinných rozpočtech postrádat. Přesto všechno pořád vidíme, jak veliký je „převis“ kočiček,
které venku čekají na něčí pomoc.
Nebudu psát, že chceme pomoci každé kočičce, o které se doslechneme – to absolutně není v našich a obávám se,
že ani v žádných lidských silách, ale s Vaší pomocí se podaří zachránit o něco více kočičích životů. Abychom
vyhověly všem zákonům a nařízením této republiky, požádaly jsme o schválení veřejné sbírky, která začala dnem
1.1.2010 a peněžní prostředky vybrané na jejím základě budeme shromažďovat na transparentním účtě č.
4906049001/5500, je to účet, na který bude vidět naprosto každý – kdo přispěl a na co peníze šly.
Pavla Hybská a Mgr. Hana Smejkalová
www.kocicinadeje.cz
Od Vás pro Vás
Dnes přinášíme článek týkající se daní a chovu, tyto informace jsou běžně nedostupné, autorce moc
děkujeme.
Daň z příjmů
Za příjmem z chovu koček je považován nejen příjem za prodej koťat, ale i přijatý krycí poplatek za
kocoura.
Příjem z chovu koček na základě živnostenského listu podléhá zdanění podle § 7 odst. 1 písm. b)
zákona o daních z příjmů jako příjem z každé jiné živnosti. Výdaje je možné uplatňovat buď skutečné,
dle dokladů nebo je možné uplatnit výdaje paušální sazbou ve výši 60% z příjmů. Kdo má zkušenosti s
chovem koček, ví velmi dobře, že výše paušálu rozhodně nemůže pokrýt náklady s chovem spojené. Z
tohoto příjmu se také platí zdravotní pojištění a může být i předmětem sociálního pojištění.
Pokud chovatel zároveň podniká i v jiném oboru a zdaňuje příjmy podle §7, musí použít při uplatňování
výdajů stejný režim, tj. buď skutečné výdaje nebo paušál. Pokud je chovatel zároveň plátcem DPH, musí i
z prodeje koťat odvést DPH. Prodej zvířat, která nejsou zařazena jako hospodářská zvířata (nejí se), je
zařazen do vyšší sazby daně, tj. v roce 2009 19% DPH, v roce 2010 20% DPH.
Pokud chov koček není provozován na živnostenský list, je příjem zdaňován podle § 10 (chov koček se
považuje pro účely daně z příjmů za zemědělskou výrobu) s možností uplatnit buď skutečné výdaje
(výdaje musí být v roce, za který se přiznává příjem) nebo paušální výdaje ve výši 80% . Pokud takový
příjem (nikoli zisk po odečtení výdajů!) nedosáhne 20 tis. Kč za rok, je od daně osvobozen. Není ani
předmětem sociálního a zdravotního pojištění.
Za skutečné výdaje lze považovat např.:
 nákup kotěte pro další chov,
 nákup krmiva (množství musí zhruba odpovídat spotřebě vlastněných koček chovatele),
 nákup hygienických potřeb (stelivo, záchodky, čistící prostředky,...)
 nákup pelíšků a škrabadel
 výdaje za veterináře (očkování, odčervení, čipování, operace,...),
 výstavní poplatky (výstavy jsou nutné pro uchovnění a reklamu chovatelské stanice),
 poplatky za krycího kocoura,
 doprava na výstavu či za kocourem (pokud za auto není placena silniční daň, tak je možné uplatnit
jen jízdenky za vlak, autobus, letadlo,...)
 členské poplatky ZO a ČSCH
 poplatky plemenné knize (rodokmeny, šampionáty,...)
Autor článku: Kateřina Miturová
Na tento článek se vztahuje autorský zákona a jakékoliv neautorizované zveřejňování a kopírování obsahu tohoto článku je
bez svolení autora zakázáno.
Kočičí příbuzenstvo (2. díl)
Ing. Michal Orava
Kočka rybářská
Prionailurus viverrinus (Bennett, 1833)
Fishing Cat
(„malé kočky“)
Fisch(er)katze
Podčeleď: Felinae
foto: autor (fotografováno v r. 2009 v ZOO Praha)
Kočka rybářská je středně velká kočka dorůstající Rozšíření: Asie (Pákistán, Indie, Srí Lanka, Nepál,
včetně ocasu až přes 1 metr. Samci přitom bývají Bangladéš a dále až po indonéské ostrovy Sumatru a
větší než samice. Žije samotářsky.
Jávu).
I kočka může mít ráda vodu!
Biotop: močály, mokřiny, břehy potoků a řek,
mangrovové porosty. Závislost na specifickém
Kočka rybářská se živí převážně rybami (+ také
prostředí je (společně s pytláctvím) jednou z příčin
měkkýši, korýši, vodním hmyzem, žábami či
jejího mizení ve volné přírodě (vysoušení močálů,
menšími savci) ‒ zajímavostí je, že má mezi prsty
kácení vegetace).
plovací blány, které jí umožňují rychlý pohyb ve
vodě, a naopak nemá plně zatažitelné drápky. Pro Rozmnožování: Po 63 dnech březosti rodí 1 až 4
svou kořist se dokáže i potápět.
mláďata. Ta se osamostatňují ve věku 10 měsíců.
Dožívá se 12 let.
Kam se za ní podívat?
- ZOO Praha
- ZOO Děčín
- ZOO Olomouc
- ZOO Ostrava
- ZOO Ústí n./Labem
(sponzorujte mobilem „DMS ZOO Kocka“
87777)
(vede plemennou knihu koček rybářských v rámci EAZA)
(3. 7. 2009 se zde narodila tři koťátka)
(chov v rámci Evropského záchranného programu EEP)
(v březnu 2009 se narodila tři koťátka)
Vetrinární rady:
Eutanázie – poslední chvilky s vaším miláčkem
Naše životní pouť je většinou natolik dlouhá, že obsáhne několik životů našich zvířecích přátel.
Pokud si přivedeme domů štěně či kotě, nevědomky nám do duše začínají vrůstat kořeny vztahu – vazby
na svého psa, na svou kočku. V této chvíli svůj entuziasmus posilujeme představami o dlouhém životu
našeho miláčka, pokud přiletí stín, tak ve formě vnitřního hlasu: „Nedovedu si představit mého malého
pejska jako starého psa“ či „Mé kotě se přeci nemůže stát nemocným stárnoucím kocourem“. Od
samého počátku se tolik obáváme ztráty přítele, který pro nás tolik znamená. Nicméně tento čas jednou
nastane a my, lidé sdílející s našimi zvířecími přáteli společný úděl, musíme čelit jejich smrtelnosti. Často
uvažuji, jak báječné by bylo, kdyby můj kocour žil 60 let.
Každý majitel se vyrovnává s tímto posledním dnem v životě svého zvířete odlišně. Pokud nebudeme
zmiňovat bytosti řešící své pohodlí odhozením obtížného zvířete (ano, i tací existují, naštěstí v
omezeném množství), setkáváme se s celou řadou rozličných postojů. Na jedné straně kamenný, zcela
objektivní přístup, bez známky respektu a soucitu. Těžké pochopit, zvlášť pokud jde o eutanázii zvířete, s
kterým dotyčný strávil 15 let života. Možná je to maska, možná ne, málokdo z této skupiny však chce být
se svým zvířetem v době jeho posledního vydechnutí, v době, kdy bezprostředně odchází. Jsme v tomto
případě se svým zvířetem natolik spjati, že svou lidskost a smrtelnost spatřujeme v jeho posledních
chvílích a odcházíme proto, že v nás odchod zvířete evokuje naši vlastní smrt?
Na druhé straně, zdánlivě silný, emoce neprojevující člověk, který zcela ztrácí své sociální zábrany a
propadá ryzímu pudovému žalu v době loučení se svým psem.
Představme si naši reakci na tuto smutnou událost, mějme v paměti, že to je vysoce individuální a
osobní zkušenost. Rozhodněte se, co je nejlepší pro vás a pro vaše zvíře. I pro mne je to pokaždé
emočně velice obtížné, ale musím reagovat zcela objektivně. Nedokážu však odpovědět na otázku:
„Poraďte mi prosím, co mám dělat, co byste dělal na mém místě vy?“ Má obvyklá reakce je:
„Poslouchejte svůj vnitřní hlas. Jednejte podle svého srdce. Váš miláček byl velice dlouhou dobu součástí
vašeho života a není lehké udělat poslední krok.“
Neexistují žádné objektivní návody, žádné koleje, kterými se máme řídit v době, kdy nás náš přítel
opouští. V následujícím textu se pokusím zmínit několik obecných zásad, které by vám měly pomoci v
rozhodování v době nejtěžší.
Ohlášení na pracovišti
Při očekávání poslední návštěvy upozorněte všechny zúčastněné. Vaše návštěva by neměla kolidovat s
největším provozem v ordinaci daný den. Potřebujete klidné prostředí. Vhodné je požádat o poslední
ordinační dobu v daný den nebo první možný termín ráno. Sdělte nám, že jste se s takovou událostí
nikdy nesetkali a potřebujete vědět, jak přesně procedura probíhá. V každém případě budete podrobně
informováni.
Máte právo odnést si poté svého miláčka domů a pohřbít jej na svém pozemku. Existuje také několik
zařízení (Praha, Brno), nabízejících kremaci nebo pohřeb zemřelého zvířete. Pokud zanecháte tělo
zvířete na pracovišti, je bezprostředně odvezeno asanační službou. Nikdy se nepoužívá pro žádné
experimentální nebo laboratorní účely, tyto mýty musím důrazně vyvrátit. Neexistují žádné laboratoře,
které by odebíraly mrtvá těla a neexistuje žádný smysluplný experiment, který by mohl veterinární lékař
provádět na zemřelém zvířeti. Pokud je příčina nemoci vedoucí k eutanázii neznámá, je možné a Vaším
souhlasem podmíněné provést po smrti pitvu vedoucí k odhalení této příčiny. Máte právo vědět, jak
bude s mrtvým tělem naloženo, vaše dotazy musí být zodpovězeny.
Eutanázie v domácím prostředí
Každý je připraven udělat maximum pro to, aby byly poslední okamžiky jeho miláčka co nejméně
stresující a co nejpohodlnější. Můžeme provádět eutanázii v domácím prostředí? Samozřejmě, je zde
však také řada věcí, které je nutno zvážit.
1. Jak naložit s mrtvým tělem po uspání.
2. Dokážete pomoci s šetrnou fixací, aby bylo možno provést bezpečnou nitrožilní aplikaci?
3. Většinou můžeme provádět návštěvy u chovatele po skončení ordinačních hodin. Pohotovostní
režim takové návštěvy je pro vás nákladnější.
4. Po provedení eutanázie dochází k uvolnění moči a někdy i trusu. Na klinice to není problém
5. Na klinice většina zvířat akceptuje, že jsou mimo své teritorium, méně se brání a bezpečná fixace
je poté mnohem jednodušší než za stejných okolností doma.
6. Je vhodné pacienta sedovat (zklidnit léky) před vlastní nitrožilní aplikací uspávacího prostředku.
Tuto možnost volíme téměř vždy v domácím prostředí a většinou i na klinice. Významně se omezí
stres z celé procedury.
Rozhodování – být u toho či nebýt u toho?
Je to vaše volba, zda budete přítomni při posledním úkonu, kdy je do žíly aplikována látka pro eutanázii.
Mnoho lidí tento okamžik se svým mazlíčkem nemůže sdílet. Někteří raději setrvají v čekárně a poté se
se svým přítelem krátce rozloučí o samotě. Jestli si nejste jisti, zda tyto okamžiky sdílet, zamyslete se
pečlivě nad tím, jak byste se cítili teď, kdyby bylo vaše zvíře již uspané. Někdo striktně odmítá
přítomnost v době eutanázie a poté má výčitky, které se mu nějaký čas vracejí. Bude vás mrzet, pokud v
této chvíli se svým přítelem nebudete?
Nikomu se smrt nezamlouvá a zvláště pak vašemu veterináři a personálu kliniky, který bojuje se smrtí
každý den. Váš stres z tohoto okamžiku by proto neměl ovlivňovat vaše rozhodování, zda zůstat se svým
miláčkem. Mnoho klientů je překvapeno, jak je profesionálně vedená eutanázie pro pacienta
nestresující, klidný a rychlý akt.
Upřímně řečeno, je zcela normální a akceptovatelné plakat. Často se divím, proč se majitel za každou
cenu brání pláči a případně se za své emoce omlouvá. Je to velmi smutná událost. Věřte, že i personál
kliniky, často s pacienty sdílející jejich poslední dny a mající k nim určitá pouta, nemůže někdy pláč zcela
potlačit. Nikdo není adaptovaný na to bez soucitu utratit zvíře. Nemusíte proto bránit svým citům a
potlačovat jejich uvolnění, když se uvnitř cítíte strašně.
Můžete svého miláčka nechat v autě a jít se dopředu přesvědčit, zda nevznikne nějaká prodleva na
veterinárním pracovišti. Není nutné trpělivě vysedávat v čekárně se svým trpícím přítelem čekajícím na
poslední službu v náručí. V těchto případech je vhodné nestresovat psa či kočku pobytem v čekárně, je
možné požádat o přímý přístup do ordinace pro minimalizaci pobytu pacienta v pro něj nepříjemném
prostředí.
Pokud máte obavu, že stres bude pro vašeho přítele příliš veliký, požádejte dopředu veterinárního lékaře
o bezpečné sedativum. Existují tablety, které se mohou podat pár hodin dopředu v domácím prostředí a
samotná cesta je poté mnohem klidnější. Pro podání roztoku pro eutanázii je nutné napíchnout žílu.
Látka je vyrobena tak, aby účinkovala rychle a bezbolestně, ale musí být podána do žíly. Pro nitrožilní
aplikaci je nutné, aby se pacient příliš nebránil. Navrhujeme-li tedy předtím sedaci (injekce sedativa do
svalu), je to proto, aby zákrok proběhl klidně, bez stresu a utrpení pro vás i vaše zvíře.
Poslední chvíle
Když je veterinární lékař připraven aplikovat roztok do žíly, asistent mu pomáhá zaškrtit žílu, obvykle na
přední končetině. To umožní zpřehlednění žíly a hladké zavedení jehly. Po zavedení jehly začíná pomalá
aplikace látky. Mnozí majitelé v této chvíli pomáhají přidržovat svého miláčka a preferují blízký kontakt v
této poslední chvilce. Chceme naprosto vyhovět vašim přáním v tomto okamžiku, mějte však na paměti,
že pro hladký průběh je třeba naprosto jistá nitrožilní aplikace. Pokud je pacient velmi neklidný, lze
zavést do žíly kanylu, která nám umožní bezpečnou a hladkou kanylaci.
Během úvodních sekund po aplikaci se pacient několikrát hlouběji nadýchne a lehce se zatřese. Poté se
uvolní, dýchání je mělčí až upadne do stavu hlubokého spánku. Ačkoliv je nyní ve stavu hlubokého
bezvědomí, může ještě slabě dýchat a srdce může několik minut slabě bít.
Někteří majitelé preferují vyčkání v čekárně během aplikace a poté chtějí setrvat se svým přítelem po
dobu těchto několika minut po aplikaci látky. Pokud přicházíte k uspanému pejskovi či kočce, vězte, že
oči nejsou zavřené. Po smrti zůstávají oční víčka otevřená, oproti spánku.
V této chvíli je zvlášť důležitá empatie a podpora majitele personálem kliniky. Vždy se ptáme majitele,
zda chce strávit několik minut o samotě se svým přítelem. Někteří chtějí, jiní ne. Pokud si majitel odváží
tělo domů, zabalí se poté do vhodného obalu. Pomůžeme vám s transportem do vašeho vozu. Pokud
majitel volí kremaci u specializované firmy, je třeba vyplnit formuláře o příčině smrti a zkrácený
chorobopis. Některá krematoria nabízí i odvoz těla, kremaci a dopravu urny bez účasti majitele.
Pokud máte někoho, kdo vás při tomto smutném aktu doprovodí, nechte se raději domů odvést. Je
velmi těžké koncentrovat se na řízení po emočně těžkých chvílích, které jste absolvovali.
Zármutek
Velmi mnoho majitelů zažívá velmi silný a dlouhodobý pocit bolesti a zármutku. Část jejich potíží spočívá
v tom, že pouze nemnozí lidé v okolí skutečně chápou hluboký pocit zármutku, kterým trpí. I blízký přítel
může tvrdit „pořídíš si jiného“ nebo „vždyť to byla jen kočka“. Může to být velmi osamělý a soukromý
zármutek, protože majitelé často nechtějí odhalit své pocity ze strachu z posměchu nebo údivu okolí. A
dále, je velmi obvyklé, že majitelé doma svého miláčka i poté slyší a venku vidí ve svých představách.
Když někdo osobně neprodělá ztrátu milovaného přítele, není často schopen sdílet hluboký zármutek s
vámi.
Někteří lidé mají poté tendenci dívat se na svůj zármutek kriticky a své pocity zlehčovat. To však může
vést k začarovanému kruhu smutku, bezmoci a někdy i depresi.
Naše zvíře je pro nás důležité a nemusíme se za tento pocit nikomu zpovídat ani omlouvat!!! Nebojte se
proto se svým zármutkem svěřovat, nejste na to sami. Děkujeme za důvěru.
MVDr. Jan Bicek
Publikováno se svolením Veterinární kliniky Písek
http://www.veterina-pisek.cz/