Seznam Literatury - Holocaust Education Trust Ireland

Seznam Literatury
Clifton House, Lower Fitzwilliam Street, Dublin 2, ireland
tel: +353 1 6690593 email:[email protected] Website: www.hetireland.org
this material has been produced with support from the Department of education and Skills, ireland
Co-funded by the europe for Citizens programme of the european union
Kunsill Lokali Qrendi
Qrendi Local Council
eko Centru Qrendi
Qrendi Eco Center
© 2014 Holocaust education trust ireland. all rights reserved.
no part of this publication may be reproduced, stored in a retrieval system or transmitted in any form by any means without permission in writing.
Projekt Krokus – Seznam Literatury
O hrůzách druhé světové války a o holocaustu z pohledu židovských dětí
a mládeže byly napsány stovky knih. některé příběhy jsou podobné
osudu anny Frankové. některé knihy vypráví o přeživších, o těch, kterým
se podařilo uprchnout nebo o statečných lidech, jenž se rozhodli
perzekvovaným pomáhat. mnoho příběhů je založeno na skutečných
příbězích. nacisté pronásledovali Židy, ale pronásledovali i další skupiny
společnosti: černochy, homosexuály, romy a handicapované osoby.
Cílem nacistických útoků byli rovněž spisovatelé, novináři, socialisté,
odboráři a političtí odpůrci.
existuje mnoho webových stránek se seznamy literatura vhodné pro
mládež. zde jsou některé z nich:
Odkazy v českém jazyce:
www.neztratitviru.net
www.holocaust.cz/cz2/resources/bib/bib
Další knihy naleznete v informačních systémech knihoven, např.:
www.jib.cz
www.nkp.cz
Odkazy v anglickém jazyce:
www.fcit.usf.edu/holocaust/resource/books.htm
www.classroomhelp.com/holocaust/books.html
Knihy, které jsou v tomto seznamu literatury,
jsou výlučně o holocaustu. Doporučujeme, aby
si pedagogové knihy vždy dříve, než je budou
číst ve třídě, sami přečetli.
1
2
Projekt Krokus – Seznam Literatury
Deník anny Frankové
V roce 1944 požádal tehdejší nizozemský ministr školství Gerrit
Bolkestein prostřednictvím rádia Oranje nizozemskou populaci, aby
všechny texty o svých každodenních zkušenostech za války uchovávala.
zmínil hlavně deníky a dopisy. Jeho vysílání slyšela dívka anna Franková,
které se společně s rodinou a známými ukrývala v tzv. zadním traktu
rodinného domu v amsterdamu. anna si deník vedla už od roku 1942.
annu nápad Bolkesteina nadchne: „Jen si představte, jaké by to bylo, kdybych vydala povídku o
Zadním traktu!“ V květnu 1944 nápad dostal konkrétnější podobu: „Kitty, víš přece už dlouho o mém
zamilovaném přání stát se novinářkou a potom slavnou spisovatelkou. Rozhodně chci po válce
zveřejnit knihu Zadní trakt. Je ještě otázka, zdali se to podaří, můj deník však bude podkladem díla“.
Poté, co byla rodina zatčena, nalezla deník v zadním
traktu miep Giesová. Deník u sebe schovala a poté, co se
Otto Frank, otec anny, vrátil do amsterdamu, mu deník
předala. Deník přečetly tisíce lidí po celém světě.
Deník Anny Frankové
překlad: miroslav Drápal, michaela Jacobsenová,
triáda, 2006 (od 11 let)
Další knihy o anně Frankové
Zachránit! Příběh ženy, která ukrývala rodinu Anny
Frankové Giesová miep, Goldová aliso, Leda, 2010
(od 14 let)
Po okupaci Holandska miep Giesová dva roky ukrývala
rodinu anny Frankové v zadní části budovy firmy Otto
Franka, pro kterého i pracovala. Do úkrytu nosila jeho
obyvatelům potraviny a obstarávala jim všechno, co
potřebovali. Její prostý a přesný popis okupační všednosti
je neobvykle dramatický: každý běžný úkon je
nebezpečným dobrodružstvím. Úsilí o záchranu
nevinných nezná zoufalství, úzkost ani beznaděj. miep,
podvyživené dítě z vídeňské periferie, byla v době hladu
po první válce poslána k holandským farmářům a v
Projekt Krokus – Seznam Literatury
Další příběhy s tematikou holocaustu
Holandsku už zůstala. První zaměstnání
získala právě ve firmě pana Franka a zde
také zůstala – s pronásledovanou židovskou
rodinou. Statečnost? Odvaha? miep
nerozumí… pomáhat je přece samozřejmé.
A chtěla jsem létat jako motýl
naomi morgensternová, ke stažení na
www.yadvashem.org (od 8 let)
Kniha pojednává o osobním a rodinném
příběhu Hanny Gofritové. Prostřednictvím
příběhu se dozvídáme o historii holocaustu,
přiměřeně věku studentů.
O chlapci, který se nestal číslem
Bedřich Fritta, Židovské muzeum v Praze,
1998 (od 8 let)
ilustrovaná knížka, kterou věnoval malíř
Bedřich Fritta roku 1944 v terezínském ghettu
svému
synovi
tomášovi
ke
třetím
narozeninám. na první straně je nakreslený
narozeninový dort se třemi svíčkami, pak otec
nabízí synkovi přání na rok 1944 - obrázky
sochy Svobody, láhve jahodové šťávy, holubice
s olivovou větví v zobáčku a obrovského
slunce. a na další straně namaloval Fritta
tommymu celou stránku dobrot k dalším
narozeninám. redaktorka časopisu Ha'arec, v
němž vyšel velký článek o tomášovi F.
Haasovi, nazvala knihu ilustrovanou poslední
vůlí. Jako by otec věděl, že to jsou poslední
narozeniny, kdy je se synem. na dalších
stránkách totiž přemýšlí o tom, čím tommy
bude, až vyroste. možná, že budeš inženýr.
nebo slavný detektiv? Boxer? malíř? Hlavně
nebuď obchodník, prosí otec a přidává
nelichotivý obrázek pruského obchodníka...
Hanin kufřík
Karen Levine, Portál, 2005 (od 10 let)
Příběh desetiletých sourozenců Hanky a
Jiřího Bradyových, kteří se po deportaci
rodičů rázem octli v novém městě na
moravě sami. Ovšem po několika měsících i
je odvezli do terezínského ghetta. Jiří
nakonec díky mnoha šťastným náhodám
válku přežil, v osmačtyřicátém před
komunisty utekl do Kanady, kde se
postupem
času
vypracoval
na
respektovaného podnikatele. O své
milované sestře ale nedokázal vypátrat
žádné zprávy. až desítky let po válce ho
našla Fumiko išioka, zakladatelka tokijského
centra pro zkoumání holocaustu, které nedal
spát tajemný kufr s jménem Hana Brady. ta
po mnoha letech pátrání našla Jiřího a
zrekonstruovala i osud jeho malé sestry.
Sen
eva erbenová, G plus G, 2001 (od 10 let)
Kniha na rozhraní vzpomínek a vyprávění –
formou „dokumentu pro děti“ – líčí události první
republiky, druhé světové války a holocaustu
pohledem dítěte. autorka v knize přepracovala
a rozšířila první verzi svých vzpomínek
Vyprávěj mámo, jak to bylo (Sefer, 1994).
Pozitivní ohlas mezi dospělými a dětskými
diváky získal také dokumentární film Pavla
Štingla O zlém snu (2000), který je volnou
adaptací vzpomínek evy erbenové.
Příběh zachycuje období autorčina dětství,
život rodiny v pražských Střešovicích na konci
30. let, dobu holocaustu, terezín, Osvětim i
zázračné zachránění na samém sklonku
války. není však vyprávěním chmurným a
tragickým, ale příběhem plným porozumění,
naděje a odhodlání poprat se se životem.
Cesta – cíl neznámý
marie Bezchlebová – anita Franková –
eva Štichová, akademia, 2005 (od 12 let)
Čítanka obsahuje texty dětí uvězněných v
terezíně, vzpomínky mladých
vězňů, dokumenty o lidech, kteří
dokázali čelit zlu, ukázky z
literární tvorby významných
českých spisovatelů a kresby
terezínských dětí.
Motýla jsem tu neviděl.
Kresby a básně
terezínských dětí
anita Franková –
Ludmila Kybalová –
Hana
Povolná,
Židovské
muzeum
v Praze, 2006 (od 12
let)
Výběr z 4 600 dětských
kreseb a řady básní z
3
4
Projekt Krokus – Seznam Literatury
terezína, které jsou ve
Židovského muzea v Praze.
sbírkách
Maus
art Spiegelman, torst, 1997 (od 14 let)
Komiksovou formou ztvárněný příběh
Vladka Spiegelmana a jeho ženy, kterým
se podařilo přežít holocaust, a Vladkova
syna, kreslíře, jenž se snaží vyrovnat s
otcem, jeho hrozivým příběhem i dějinami
jako takovými. místo lidí vystupují v
příběhu zvířata, každá vystupující
národnost je spodobněna jiným zvířetem
(např. nacisté jsou zobrazeni jako kočky,
Židé jako myši). autor popisuje
každodenní realitu strachu v ghettu, vinu,
kterou pociťuje za to, že přežil, úlevu a
také neuvěřitelný zázrak, že přežil.
Deník mého bratra (Petra Ginze)
eva (Chava) Pressburger-Ginzová,
trigon, 2005 (od 14 let)
Petr Ginz pocházel ze smíšeného
manželství a po dosažení 14 let byl
deportovaný do ghetta v terezíně a poté
do auschwitz. Kniha seznamuje s nově
nalezenými, dosud nepublikovanými
Petrovými deníky, které si vedl v Praze v
letech 1941-1942 před svou deportací do
ghetta terezín. Samotné deníky jsou
uvedeny vzpomínkovým textem Petrovy
sestry evy (Chavy), jsou zde publikovány
výňatky terezínských deníků obou
sourozenců a výběr z Petrových
literárních prací, kreseb a linorytů a
rodinné dobové fotografie.
Návštěva z pravěku
Petr Ginz, nakl. Franze Kafky, 2007 (od
14 let)
tento unikátní rukopis – inspirovaný
Petrovým nejoblíbenějším spisovatelem
Julesem Vernem – zaujme jak napínavou
zápletkou se šťastným koncem, tak
bohatou fantazií, vírou v dobro a
spravedlnost i bohatým, v mnohém
zvláštním jazykem. a přirozeně tragickým
osudem
svého
autora.
autorem
předmluvy je arnošt Goldflam.
Dospívání nad propastí
Jiří münzer, radioservis, 2002 (od 14
let)
Deník židovského chlapce Jiřího
münzera. Když jej začal psát, bylo mu
necelých třináct. Sešit v hnědých
plátěných deskách zaplňoval zážitky ze
školy, z kina a divadla, z výletů s
kamarády i rodiči. roku 1939 se však
situace prudce mění a životní prostor je
krok za krokem omezován. Postupně jsou
Židé vylučování ze společnosti. toto však
Jirka přesně a věcně zaznamenává, za
výčtem událostí však téměř na každé
stránce vnímáme smutně palčivou
otázku: „Proč?“
Děvčata z pokoje 28. Přátelství, naděje
a přežití v Terezíně, Praha 2007.
Hannelore
Brenner-Wonschick,
Barrister & Principal, 2008 (od 14 let)
Věříš mi – věřím ti,
víš a vím,
buď jak buď,
nezradíš – nezradím.“
tuto tajnou přísahu svěřila Helga
Pollaková jako dvanáctiletá svému
deníku. Jí i dalším děvčatům z pokoje 28
v koncentračním táboře v terezíně
skýtala tato přísaha v nejobtížnější etapě
jejich života důvěru, naději a sílu přežít.
Jen patnáct dívek z šedesáti, které
obývaly pokoj 28, přežilo. Deset z nich se
každoročně schází. Dbají na to, aby
vzpomínka na ně všechny žila dál.
Je mojí vlastí hradba ghett?
marie Křížková – Jiří Kotouč – zdeněk
Ornest, aventinum 1995 (od 14 let)
Básně, próza a kresby terezínských dětí.
Perličky z dětství
Věra Gissingová, Odeon, 1992 (od 14
let)
Deník školačky, který popisuje akci
nicholase Wintona očima dítěte, které se
stalo přímým účastníkem transportu a
následně pobytu v anglii během ii.světové
války.
Projekt Krokus – Seznam Literatury
Zítra
jedeme
synu,
pojedeme
transportem
egon redlich, Doplněk, 1995 (od 15 let)
Sugestivní deník autora internovaného v
terezíně vznikal v letech 1942-1944.
nalezen byl až o čtvrt století později a stal
se mimořádným svědectvím lidského
utrpení.
Treblinka, slovo jak z dětské říkanky
richard Glazar, G plus G, 2007 (od 15
let)
10. října 1942 vystoupil r. Glazar z
transportního vlaku na rampě stanice
treblinka. Přežil onemocnění tyfem i
povstání v srpnu 1943 a podařilo se mu s
kamarádem uniknout, oba si vyměnili
jména a polská policie je poslala na práci
do německa. tam se stala neuvěřitelná
věc: oba mladí muži přežijí v zemi, z níž
nacisté organizují „konečné řešení
židovské otázky“, až do konce války. už
brzy po ní si r. Glazar napsal poznámky a
zachytil vzpomínky na obě části svého
válečného „neživota“.
Deník Otty Wolfa 1942–1945
Otto Wolf, Sefer, 1997 (od 15 let)
Vydání originálního, ve světě ojedinělého
textu: deníku patnáctiletého Otty Wolfa,
který si začal psát v létě 1942, když se –
spolu s rodiči a starší sestrou Felicitas –
uchýlil do úkrytu v okolí obce tršic u
Olomouce. Otto deník vedl skoro po tři
roky (ve střídajících se úkrytech v lese a v
zahradě, přímo v obci a nakonec v blízké
osadě zákřově) až do své násilné smrti v
dubnu 1945. záznamy jsou dokumentem
o osudu jedné židovské rodiny, o
pozoruhodné solidaritě desítek prostých
lidí, kteří riskovali životy, aby Wolfovy
zachránili před transportem a téměř jistou
smrtí. Jako by v pozadí se odehrává život
vesnice se svými pohřby, svatbami, žněmi
či nečekanými vstupy gestapa, i válečné
dění, které otřásá celou evropou.
Je-li toto člověk
Primo Levi, Sefer, 1995 (od 15 let)
Prvotina italského autora pokládaná za
klíčový literární dokument o životě v
koncentračním táboře. autor popisuje
každodenní existenci v Osvětim, kam byl
deportován roku 1944, jeho obyvatele,
společenské "kasty" i způsob, jak lidé
přežívali, dokládá, jak bylo těžké uchovat
si v nelidských podmínkách lidskou tvář.
Zlodějka knih
markus zusak, argo, 2009 (od 15 let)
Silný, jímavý a neobyčejně čtivý příběh,
jehož vypravěčem je Smrt. Smrt je
zdánlivě
nezúčastněný
divák,
s
dokonalým odstupem, s osobitou
perspektivou; má všechny předpoklady
pro to být svědkem a vypravěčem. ale
příběh Liesel memingerové je tak
mimořádný, že i Smrt si musí přiznat
zájem o živé lidi a dojetí z jejich utrpení.
Liesel ve sněhu na hrobu svého malého
bratra nalezne knihu, a stane se tak
zlodějkou i dalších knih...
Moje dlouhé mlčení
erika
Bezdíčková,
Kartuziánské
nakladatelství, 2010 (od 16 let)
Příběh eriky Bezdíčkové, která jako
dívenka
přišla
v
nacistických
koncentrácích o většinu rodiny, touto
knihou končí. Její autorka se rozhodla
promluvit nejen k evropským studentům,
kterým dodnes při svých četných
přednáškách vypráví o hrůzách totalitních
režimů, jimiž sama prošla. nebylo to pro ni
lehké, strašlivé zážitky zůstaly dodnes
velmi živé.
Člověk bez
osudu
i m r e
Ker t es z,
a k ad em i a,
2003 (od 16
let)
Stěžejní
dílo
významného
maďarského
spisovatele, jemuž
byla udělena v roce
2002
nobelova
cena za literaturu. V
Kertészově díle je
5
6
Projekt Krokus – Seznam Literatury
zobrazen koncentrační tábor z pohledu
patnáctiletého chlapce a líčen ve stylu téměř
nezúčastněného věcného kronikáře. název
odkazuje na stav kolektivního osudu, v němž
je člověk zbaven možnosti individuální volby.
Obchod na korze
Ladislav Grosman, academia 2009 (od
16 let)
Obchod na korze se odehrává během
druhé světové války v malém městečku
Sabinov na Slovensku. základním
motivem novely je dilema hlavního hrdiny,
truhláře tóny Brtka, zda dokáže
odporovat
zlu
ztělesněnému
protižidovskými
zákony
a
jejich
vykonavateli – hlinkovskými nacisty – a
odolá výhodné šanci, která se mu nabízí:
získat postavení a majetek na úkor
druhého člověka, hluché majitelky
galanterie,
Židovky
rozalie
Lautmannové. tóno Brtko pod nátlakem
své ženy a vysoce postaveného švagra
získává arizační dekret na obchod a
majetek právě paní Lautmannové. V
obchodě i přes jeho nevýnosnost zůstává
a nepřestává věřit v tradiční hodnoty –
úctu ke stáří a k práci. Starou paní chrání
před ostatním světem a nacistickým
nebezpečím. Brzy však přijde den, kdy
všichni Židé obdrží předvolání do
transportu…
Až budu velká, napíšu román
alena Ludvíková, G plus G 2006 (od 16
let)
alena se narodila ve smíšeném
manželství a po rozvodu rodičů žila s
matkou. Předvolání do transportu,
kterého se obě tolik obávaly, přišlo v lednu
1944, ale jen pro matku a alenka zůstala
v Praze v rodině svého otce. Osamění v
novém prostředí i strach ji přiměl k psaní
deníku. Otevřeně v něm píše o vztahu k
otci, o dění ve škole, popisuje svět
dětských her, první milostná vzplanutí, ale
zazní tu také úvahy o kolaboraci či
očekávaném konci války. zároveň s
alenčiným deníkem vznikaly zápisky její
matky v terezíně: „už jsem se zařekla, že
nebudu psát, napíši-li svoje zážitky, tu si
je vlastně teprve uvědomuji, a to bolí,
hrozně bolí...“ Lítost, strach, horečnatá
vyznání i prosby se v nich mísí s věcným
popisem života v ghettu.
Jsem, protože musím... Napsala jsem
si ve čtrnácti do lágrového deníku
Kateřina Pošová, Prostor, 2003 (od 16
let)
V centru této knížky je deník, který si v
prosinci 1944 začala psát čtrnáctiletá
Katka
Bárkányová
v
pracovním
koncentračním
táboře
Glöwen
u
Wittenbergu. Deník psaný formou dopisů
otci, kterého viděla naposledy na
osvětimské rampě v červnu téhož roku a
o němž byla přesvědčena, že se s ním po
válce setká. Smutnou skutečnost o smrti
matky, s níž byla do srpna 1944 vězněna
v koncentračním táboře riga-Kaiserwald
víceméně tušila, ale nepřipouštěla si ji.
Projekt Krokus – Seznam Literatury
Doplňte seznam o vaše oblíbené knihy
název
autor
nakladatel
název
autor
nakladatel
název
autor
nakladatel
název
autor
nakladatel
název
autor
nakladatel
název
autor
nakladatel
Doplňte seznam o vaše oblíbené we sové stránky
7
8
Projekt Krokus – Seznam Literatury
Doplňte seznam o vaše oblíbené knihy
název
autor
nakladatel
název
autor
nakladatel
název
autor
nakladatel
název
autor
nakladatel
název
autor
nakladatel
název
autor
nakladatel
Doplňte seznam o vaše oblíbené we sové stránky
Clifton House, Lower Fitzwilliam Street, Dublin 2, ireland
tel: +353 1 6690593 email:[email protected] Website: www.hetireland.org
this material has been produced with support from the Department of education and Skills, ireland
Co-funded by the europe for Citizens programme of the european union
Kunsill Lokali Qrendi
Qrendi Local Council
eko Centru Qrendi
Qrendi Eco Center
© 2014 Holocaust education trust ireland. all rights reserved.
no part of this publication may be reproduced, stored in a retrieval system or transmitted in any form by any means without permission in writing.