Uložit soubor

Transkript

Uložit soubor

Občasník pro nedospělé i dospělé čtenáře, který vás chce pobavit a možná i přimět
k zamyšlení.
_______________________________________________________________________________________
Číslo 2
prosinec 2013
face2face
Vánoce vychází z křesťanské
tradice oslavy narození Ježíše
Krista. Slaví se od 25. prosince
do první neděle po 6. lednu.
První oslava Vánoc má
prastarou historii a datuje se k
roku 336, kdy se Vánoce poprvé
slaví v Římě. Ve Střední Evropě
slavíme Vánoce už od Štědrého
dne, tedy 24. prosince, což je
předvečer samotného
křesťanského svátku.
Před Vánocemi již tradičně
probíhá Advent, čtyřtýdenní
doba čekání a příprav na
Vánoce.
A nejedná se jen o pečení
cukroví, úklid bytu a shon po
obchodech, ale v křesťanské
tradici je spíše míněna příprava
duchovní, příprava na přivítání
Ježíše.
Ale pro nás je většinou hlavní to,
že Ježíšek nosí dárky. Menší děti
mu píšou dopisy s často velmi
neskromnými požadavky
z oblasti elektrotechniky a
drahých hraček. Chudák
Ježíšek. Bývaly časy – asi tak
v dobách našich babiček, kdy
se každé dítě spokojilo s jedním,
většinou praktickým dárkem.
Ježíšek to celkem pohodlně
donesl v jednom pytli na
zádech do celé ulice. Ale
běda! Kdyby chtěl dnes splnit
všechna přání, musel by tam
couvnout kamionem.
Strana 1
A kolik by ho to stálo, o tom raději
neuvažujme. Ale o tom přece
Vánoce tak úplně nejsou. Dárků se
asi nevzdáme, ale pojďme se
zamyslet, jestli bychom o letošních
Vánocích nemohli udělat někomu
radost nějak jinak. Třeba před
Vánocemi umýt okno starší
sousedce u nás v domě. Pomoci jí
přinést velký nákup nebo se prostě
zeptat někoho, o kom víme, že má
zdravotní problémy, jestli něco
nepotřebuje. Pro ty, kdo mají rádi
Titulek
popisující
zvířátka, doporučujeme
venčení
obrázek nebo
pejsků v útulku nebo aspoň
grafiku
rozvěšení pochutin pro ptáčky na
stromy v okolí. Ale hlavně se k sobě
zkusme chovat pěkně,
zapomenout na hloupé spory a
snažit se aktivně přispívat k vánoční
pohodě. A teď se ještě vraťme
k tradicím.
Nejoblíbenější tradice - zdobení
vánočního stromku, k nám přišla z
Německa. První vánoční stromek
ozdobil pro své hosty v roce 1812
majitel Libeňského zámečku.
Jesličky se poprvé stavěly už v roce
1560 v kostele sv. Klimenta v Praze.
Podle prastaré tradice se smí od
vánoční tabule vzdálit pouze
hospodyně. Pod talíř se dává
mince či šupina, která má přinést
hojnost pro příští rok.
Se Štědrým večerem se pojí mnoho
dalších zvyků - například lití olova a
pouštění ořechových lodiček,
házení střevícem, rozkrajování
jablíček, sfoukávání svíček, a
mnoho dalších, často i mírně
odlišných podle jednotlivých
oblastí.
A na závěr jedna zajímavá tradice.
Aby Ježíška nalákaly a neminul je,
chystají pro něho některé děti pod
stromeček malé pohoštění, třeba
cukroví, ale je znám i případ, že
Ježíšek měl pod stromečkem rohlík
Obsah:
1,Vánoce, vánoce
přicházejí…
2. Ježíšek u protinožců
3, Vůně knihy
4. Líbí se vám tetování?
5, „Reklama“
6. Rozhovor měsíce
„Canisterapie“
7. Oheň – pokračování
8. Čekání - báseň
9. Móda v Japonsku
10. Vegetariáni
11. Něco o Asterixu
12. Pro zasmání
Prosinec 2013 ● Ročník 1, číslo 2 ● Face2Face
se sýrem. A chudák maminka ho před večeří
musela sníst, aby dětem nezkazila radost.
A ještě je tady problém zdravotní.
Svátky pohody a štěstí strávené v rodinném
kruhu. Tak by měly vypadat Vánoce, které jsou
důležité nejen pro křesťany. V současné době
však česká veřejnost vnímá tuto dobu jako
chvíle, kdy si mohou dopřát úplně vše. Teď si asi
řeknete ,,proč ne?‘‘ Problém vězí v tom, že lidé
si pod pojmem ,,pohoda‘‘ představí absolutní
nečinnost a celodenní konzumaci jídla. Opět
by na tom nebylo nic tak špatného, kdyby se o
vánočních svátcích tolik nezvýšil počet lékařsky
ošetřených žlučníkových záchvatů nebo
Dokonce infarktů. Připusťme si, že pro náš
organismus není zrovna nejlepší, když se celý
rok snažíme udržovat správnou životosprávu a
pak během pár dnů do svého těla dostaneme
tolik škodlivin, jež není téměř schopno strávit.
Ale nepokouším se tvrdit, že taková rizika
přiměje lid k změně svého stylu stravování
během Vánoc. Vždyť jednou za rok si můžeme
dovolit téměř vše, no ne? Záleží tedy na
zdravotním stavu a chuti každého z nás.
Když to ale vezmeme z té druhé strany, co by
to byly za Vánoce bez jídla? Vánoce jsou
přece také svátky pohostinství a tepla a jídlo
k nim prostě neodmyslitelně patří. A tak osobně
neshledávám nic špatného na tom, když se
člověk o svátcích uvolní a na chvíli
zapomene na všechny ty zákazy a starosti,
které má po zbytek roku.
Tohle všechno ale není tak podstatné, jako to,
že Vánoce jsou hlavně o solidaritě a pomoci
druhým. Dovedete si představit, že by někdo
v dnešní době vzal k sobě domů na
štědrovečerní večeři pocestného? Nebo že by
se sebral a šel pomáhat třeba do azylového
domu? Já ne a přiznejme si, i když víme, že
bychom měli, nikdo z nás to nejspíš neudělá.
Každý se mnohem víc zaměřil sám na sebe a
ani o Vánocích tomu není jinak. Rčení: ,,O
Vánocích nemá být nikdo sám.‘‘ dnes už
bohužel neplatí…
Stránka 2
Rybí polévka a kapr s bramborovým salátem,
cukroví, ovoce a ořechy. Různé tradice jako
rozkrajování jablíček, pouštění lodiček,
sfoukávání svíček.... každý z nás to zná.
Ale zná snad někdo z vás průběh třeba
australských Vánoc?
Je jasné že v Austrálii je skoro všechno jinak,
hlavně je tam úplně jiné, teplejší podnebí.
I když Australané si jako křesťané také
Vánocemi připomínají narození Ježíše.
Ale své typické Vánoce nemají, jejich vzorem
jsou britské zvyky, které s sebou přivezli první
kolonisté.
Dárky jim nosí Otec Vánoc, který je naděluje
v noci mezi 24. a 25. prosincem. Děti je najdou
ráno v předem připravených punčochách, a
když jsou dárky rozměrnější, tak třeba i
v povlacích na postel
Čím se australské Vánoce od našich liší nejvíce
je atmosféra. O idylicky zasněžené krajině není
ani řeči. U protinožců je v době Vánoc parné
léto se vším, co k tomu patří.
Proto není výjimkou, že se rodiny k vánoční
oslavě scházejí na pláži nebo při zahradních
slavnostech. A tradičním vánočním jídlem v
Austrálii jsou mořské plody, ryby všeho druhu a
tropické ovoce.
Nu, jiný kraj, jiný mrav.
I sem se už bohužel z Ameriky tlačí Santa Claus
se svými soby, který původně k australským
Vánocům nepatří a bude jim tady asi dost
teplo. Stejně by ale bylo super zkusit to někdy
jinak, že? Ale jen zkusit, protože by se nám asi
brzy začalo stýskat po našich bílých Vánocích.
Nad Vánocemi se zamyslela celá redakce
Je obecně známo, že současná generace
mladých a náctiletých zavrhuje knihy, jako
by čtení byla nějaká obtížná činnost. Přitom
je to tak jednoduché. Stačí se řídit několika
jednoduchými kroky:
1)
2)
3)
4)
Vybrat si vhodnou knihu
Uchopit ji do rukou
Otevřít na první straně
Číst
Když si položíme otázku, proč mladí lidé
méně a méně čtou, zjistíme, že důvodů je
víc.
Čtení rozvíjí představivost, ale stojí úsilí a čas
a lidé jsou stále pohodlnější a netrpělivější.
Pro mnoho lidí je to tak velké úsilí, že čtení
knih zcela zavrhují a informace a vědomosti
získávají pouze zprostředkovaně
z internetových a televizních médií, což
není sice rychlé a pohodlné, ale vůbec to
nepodporuje jazykový cit, rozvoj slovní
zásoby a především fantazii. Jestli bude
,,nečtivost‘‘ stále stoupat, pak nebude brzy
nikdo schopen dát dohromady jedinou
kloudnou větu v rodném jazyce a už vůbec
si lidé nebudou umět představit něco, co
dosud neviděli. A proč by se taky
namáhali, že ? Raději počkají, až se podle
knihy natočí film. Nebo ještě hůř, prostě
kouknou na internet na obsah knihy,
případně si přečtou něco málo ve
Wikipedii a je hotovo. Jsou z nich hotoví
vzdělanci ! Ale existují způsoby, jak si čtení
alespoň trochu zpříjemnit. Například
stahování knih v audioverzi nebo používání
elektronické čtečky, kterých je na trhu
spousta a jejich nabídka se stále rozšiřuje.
V tomto bodě se názory taktéž rozcházejí.
Jedni je vítají a jsou unešení jejich
praktičností a využitím, druzí je naopak
odsuzují z obavy, že vytlačí z trhu klasické
papírové knihy. Na druhé straně je čtečka
jakýsi kompromis, který může uspokojit
zapřisáhlé odpůrce papíru a milovníky
Stránka 3
techniky. A určitě může pomáhat těm, kteří
hůř vidí. Jenže upřímně. Knihu to nenahradí.
Dostanete se sice k informacím rychle a
nemusíte skladovat objemné svazky. Ale co
z toho, když čtečky nevoní !
Představte si tu pohodu : je podzimní
ušmouraná sobota, na stolku vedle křesla
voní zázvorový čaj a skořicové perníčky, vy
máte v ruce napínavý příběh a on voní ! Ne
skořicí a zázvorem, ale má svou úžasnou
vůni tajemství a pohody, jaké se v té
podzimní plískanici nic nevyrovná. A to
mám opravdu ráda a osobně doufám, že
ještě dlouho budeme moci číst normální
knihy.
A taky pevně doufám, že i když počet lidí,
kteří nečtou stále stoupá, nás čtenářů je
pořád dost na to, abychom zabránili zániku
knihtisku.
Katka
Líbí se vám tetování?
Pro některé lidi nesmírně důležitá součást
zdobení těla, pro některé ošklivost, hnus a
nepochopení.
Proč se lidi nechávají vůbec tetovat?
To nelze snadno vysvětlit, protože důvody
mohou být různé. Někteří si tetováni
nechávají dělat kvůli tomu, aby si někoho
nebo něco připomínali či hlásali svou
příslušnost k nějaké skupině nebo hnutí, další
chtějí zdůraznit některé části svého těla, jiní
se chtějí prostě zkrášlit.
Někdy si však lidi vypěstují na tetování
závislost a dělají si ho tak často, až jsou jím
jejich těla úplně pokryta a jsou tím také
v očích běžných lidí zohaveni. Takové
extrémní tetování si ale nechává dělat
málokdo. Jak se ale vůbec tetování
provádí?
Vše začíná tak, že si vyberete motiv. Místo
vám tatér vydezinfikuje a mezitím si připraví
své nástroje.
Tetovací přístroj, sadu jehel, barvu nebo
barvy, pokud to chcete barevně, gázu,
popřípadě ještě dezinfekci a samozřejmě
předlohu.
Natáhne si lékařské rukavice,aby vpichy
neinfikoval, naplní přistroj barvou a začne.
Jehla taterského přístroje se vpichuje pod
kůži a do vpichů se nanáší barva.
Následně vzniká motiv, který se obváže
gázou a obvazem.
No, tetování je provedeno, zahojilo se, sice
to bolelo, ale jsme přece stateční a máme
to šťastně za sebou. Určitě nechceme vaše
rozhodnutí zpochybňovat, ale nezměníte
časem názor?
Je nám kolem dvaceti a jsme sami se
sebou spokojeni. Jenže ouha! Je nám skoro
třicet, začali jsme pracovat ve
zodpovědném zaměstnání, pomýšlíme na
založení rodiny a najednou už se nám to
tetování vlastně ani tak moc nelíbí. Jednak
se nedávno jeden kluk, co se nám líbí ušklíbl
a nelichotivě se vyjádřil o „tetovaných
příšerkách“ a jednak se nám už ten obrázek
trochu omrzel. Znáte to, ne? I to nejpěknější
tričko se časem okouká a my ho odložíme
nebo někomu darujeme, protože už je
okoukané. Jenže ještě jednou Ouha !
Tetování neodložíš ani nedaruješ! A v těch
krásných svatebních šatech se moc
vyjímat nebude, určitě nebudete vypadat
jako princezna.
Takže co teď ? Jediná možnost je
podstoupit velmi drahý a bolestivý zákrok
na plastické chirurgii. A taky to trvá měsíce i
roky, protože se tetování musí odstraňovat
po malých kouscích. Takže každý si musí
rozmyslet, co si dá vytetovat, aby s později
nelitoval.
A na závěr ještě malá, ale moc důležitá
rada. Jestli už se pro tetování někdo
rozhodne, měl by se v každém případě
svěřit do rukou odborníka. Přece jen se
jedná o vpichy do těla a to není legrace.
Kristýna
KM
Stránka 4
Všichni je známe. Většinou nás pěkně
otravují, když ruší sledování napínavých
filmů. Ale jak asi reklamy vznikají?
Takhle si to představuje Kristýna:
Začínáme! Objevuje se režisér, scenárista,
herci a herečky (měli by si najít pořádnou
práci). Celá scéna se odehrává v jednom
z přístavů, kde je připravená
jachta,houpající se na vlnách.
Začínáme v maskérně. Herečky sedí na
židličkách, jsou obskakované maskéry,
kadeřníky a stylisty a doslova nezavřou
pusu. Klábosí o tom jak úžásné to bude,
jak budou populární, jako kdyby točili
hollywoodský film.
Asi po hodině vypadají jako normální lidé
a ne jako čarodějnice a začíná se.
Načančaný pár se prochází po jachtě.
Pak uvidí ženu oblečenou v zářivě
červených šatech. Následují typické věty:
Ty šaty jsou nové? (Ne, vyhrabané z
popelnice!)
Ne! Vyprané v P……! Nepovídej! Má
odpovědět žena.
Připraveni? Začínáme!
Mladičká herečka vratce dokluše na
houpající se palubě a chytne se partnera.
Na sobě má sněhobílé šaty, asi taky
vyprané v tom zázraku, a bílé lodičky.
A.. akce!
Herečka má opravdu co dělat aby si na
podpatcích nenamlátila. Nohy se jí viklají
do strany na nezvykle vysokých
podpatcích. Modelka to zřejmě nebude.
Když dojdou k ženě s červenými šaty,
začíná typický dialog.
Podívej! Zahrká nervózně dívka, Ty šaty
musí být nové! Ale to přece není možné!
Zvolá příliš afektovaně herec.
Ne, jsou vyprané v P……..! Řekne herečka
v červených šatech a strhne si ze zadku
láhev P…......
Krhghh! Ozve se zvuk trhání látky. Herečka
si roztrhla šaty vyprané v P…..... Snaží se
dělat jako by nic.
Strana 5
Ale jelikož kameraman zabírá část jejího
zadku, nevydrží to a začne se šíleně smát.
Herečka zrudne a je červenější, než slavné
šaty.
Stop! Ozve se. Dívka utíká za stylistou a kryje
si přitom zadek. Za chvíli se vrací s novými
šaty. Všichni se uchichtavají.
Celá scéna probíhá znovu.
Tentokrát lépe. No vlastně je to pěkné až
do chvíle, kdy mladičká herečka zavrávorá
na podpatcích, zapletou se jí nohy a
přepadne přes zábradlí po hlavě do vody.
Cáká rukama ve vodě a make-up jí stéká
po tvářích.
Režisér začíná ztrácet trpělivost. Chytne se
za hlavu. Scénarista neví, co má dělat, jestli
se má smát nebo plakat.
Holce pomůžou na molo a osuší ji. Scéna se
točí znova. Tentokrát úspěšně. A všichni
jsou spokojeni. Až na diváky, kteří jsou z té
reklamy vytočení.
Kristýna
Místo teček si libovolně doplňte název
oblíbeného pracího prostředku ☺.
Rozhovor o Canisterapii s paní Karin
Mikolášovou
připravila Adélka Mikolášová
1. Od kdy se věnuješ Canisterapii?
Věnujeme se jí s manželem, který je dětský
psycholog a pracuje i se seniory a
handicapovanými už dlouho, aniž bychom
zpočátku věděli, že se jedná o canisterapii.
Profesionálně jsme začali v roce 2007, kdy
jsme získali osvědčení a začali jsme se dále
intenzivně v tomto oboru vzdělávat.
2. Co znamená slovo Canisterapie?
Canisterapie je léčebný kontakt psa s
člověkem, který se ocitl v nepříznivé životní
situaci. Lidé ať už v nemocnici nebo v
ústavu, mohou po čase propadat depresi na
terapeuta klient nemusí vždy reagovat
pozitivně a pes v takovém případě pomáhá
navazovat kontakt. Tato fáze zvláště u
seniorů může trvat i několik měsíců. Ale
podaří-li se, je obnovena duševní pohoda
klienta, dochází k uvolnění a celkovému
zkvalitnění jeho života. Terapie svým
působením u klienta zlepšuje motoriku,
uvolňuje napětí, působí motivačně, navozuje
lepší náladu a poskytuje úlevu.
3. Jaký byl tvůj první pes na canisterapii?
Byl to komondor Achill Varpus, po všech
stránkách mimořádný představitel svého
plemene. Měl skvělou povahu, byl současně
krásným psem a dokonce zvítězil na Světové
výstavě psů, kde získal titul Nejlepší pes
plemene a Světový vítěz 2006. Zanechal po
sobě i několik potomků, kteří jsou stejně
úspěšní. Kráčel mi po boku v začátcích a
díky jeho úžasnému charakteru jsem se
začala canisterapii věnovat a dnes jsem
zkušební komisařkou v občanském sdružení
Podané ruce, o. s.
4. Může se pro Canisterapii použít každý
pes?
Ano, pro canisterapii lze využít každé
plemeno psa i křížence, ale měl by být
dokonale ovladatelný svým psovodem a mít
vyrovnanou přátelskou povahu. Jeho reakce
na nečekané podněty nesmí být agresivní
Stránka 6
5
nebo nepřiměřeně bázlivé a neměly by mu
činit problémy ani změny prostředí. Pokud je
pejsek přátelský, povahově vyrovnaný a
nemá špatnou zkušenost, která jej negativně
ovlivnila, většinou není problém jej připravit
na zkoušky a navyknout např. na invalidní
vozík, nemocniční prostředí a nečekané
reakce klientů.
5. Co bys doporučila budoucím majitelům
pejska pro Canisterapii?
Na zkouškách jsem se setkala s pejsky, které
si jejich majitelé vzali z útulku. Tito pejsci si
opravdu vážili dobrého zacházení a lásky
svých majitelů, díky tomu, že měli vhodnou
povahu a nebyli negativně poznamenáni
svou minulostí, byli pro tuto práci vhodní.
Jejich majitelé však netrvali na tom, že se
musí canisterapii věnovat. A byli připraveni
zvolit si jinou alternativu, pokud zkoušky
nesplní. Měli své psy rádi takové jací jsou. A
tak by to mělo být. Psa bychom si měli
vnímat jako svého nejlepšího přítele, od
štěňátka si s ním budovat krásný a pevný
vztah a nenechat se ovlivnit malými
neúspěchy. Pokud se náš pejsek nehodí na
práci či sport, kterému jsme se chtěli
věnovat, můžeme zvolit jiný. Ale vztah
přetrvává.
6. Na co by si měli dávat pozor majitelé psů?
Každý majitel by měl dobře znát svého psa a
předvídat jeho reakce. I zkušený, spolehlivý
canisterapeutický pes nemusí mít „svůj
den“, může být unavený a majitel by se
neměl zdráhat odvolat předem domluvenou
canisterapii v zařízení, pokud vidí, že jeho
pejsek není v úplné pohodě. Svého psa
nepřetěžujte a po práci mu dopřejte
činnosti, při kterých se odreaguje. Práce
v canisterapii je psychicky náročná, klienti
mohou mít nečekané reakce.
Nezapomínejte, že tvoříte tým, který by měl
být sehraný a navzájem se doplňovat.
Děkujeme za zajímavý rozhovor.
V některém z příštích čísel uveřejníme
fotografie pejsků rasy Komondor ☺
Listopad
Prosinec 2013 ● Ročník 1, číslo 1
2 ● Face2Face
Umělecká tvorba našich redaktorů
Oheň
pokračování z 1. čísla
…Jay mi hodil kombinézu.
Takovou nevýraznou, v barvě psích
bobků. Chytím ji, vzápětí natáhnu a
prohlížím si ji. Mé oblečení není tak
špatné, řeknu s úšklebkem. Tohle je
speciální kombinéza, odvětí Inna,
stojící opodál. V čem speciální?
Zeptám se. Odolná proti ohni odpoví.
Kde jste ji vzali? A to už jste věděli, že
se tady objevím? Nestarej se a oblíkej
se, řekne Jay a popostrkává mě do
malého pokojíčku vedle. Musíme si
pospíšit. Zavřu si zatahovací dveře. A
sundávám si krapet víc ohořelé
oblečení a oblékám si kombinézu. Je
kupodivu uvnitř zateplená, pohodlná,
pevná a trochu šustí, ale to celkem
nevadí. Vyjdu ven, oba už jsou taky
oblečeni v kombinézách. Inna má
však narozdíl ode mně zelenou
kombinézu, ve které vypadá úžasně.
S kaštanovými vlasy, šedýma očima
a plnými rty(Grrr!). Jay mi hodí mi
černé kanady a Inna mi podává
gumičku do vlasů. Dávám si vlasy do
culíku a chystám si obout kanady,
ale v tu chvíli ke mě přijde Inna. Vlasy
z culíku tě budou šlehat do obličeje,
zapletu ti je do copu, řekne a začne
svými obratnými prsty splétat cop.
Kupodivu mi vlasy v copu drží.
Šněruju si kanady. Jsou pohodlné,
aspoň už vím, proč emaři nosí ty své.
Co máš v batohu, zeptá se Jay.
Natáhnu se pro něj. Nějaké jídlo a
oblečení odpovím. Rozepínám
zip a vytahuju obsah. Inna chodí
jak smrt. Tiše a nečekaně.Přichází
z kuchyně s náručí plnou jídla.
Každý si rozdělíme příděly jídla,
léků a užitkových věcí, řekne, a
položí jídlo na zem. Dělíme se a
Inna se mi zároveň snaží vysvětlit,
k čemu jsou dobré některé léky.
Dostávám baterku, zápalky,
dvoulitrovou láhev vody,podivný
malý kotouč s vyrytými znaky a
tyčku o velikosti řasenky. Co jsou
ty dvě věci, zvednu kotouč a
tyčku. To ti řeknu pak, mávne
rukou Jay. Strčím věci do batohu
a dávám si ho na záda. Tak
jdeme, usměje se Inna. Chceme
vyrazit, ale v tu chvíli rozrazí
dveře speciální jednotka
policistů. Nehýbejte se! Ruce
nahoru! Všichni sebou trhneme.
Inna však neváhá, bere nás za
ruce a vyskakujeme s ohlušujícím
hlukem výstřelů z okna.Sklo se
tříští a my padáme do temnoty.
Za námi jsou slyšet hlasy a
dopadání kousků skla.Čekám, že
Inna použije svoje schopnosti,
aby nás teleportovala někam
jinam. Ale nic. Dopadáme tvrdě
na zem. Cítím ostré bodnutí do
břicha. Mám vyražený dech.
Opatrně se zvedám a zděšeně si
uvědomuju, že mám v břiše
zabodnutý velký střep. Lapám
po dechu. Točí se mi hlava. Jay
Stránka 7
Strana
7
Stránka
6
Chvilka poezie
Čekání
si toho všímá jako první. Panebože,
vyhrkne. Inna na to jen zírá. Všímám
si, že i Inna má v ruce zabodnutý
střep. Ale ne tak velký. Panebože,
panebože, opakuje Jay. Rychle ke
mě přiskočí. Podpírá mě.
Jednou rukou si vytahuju z levého
boku nad podbříškem střep.
Začínám krvácet ještě víc. Vrávorám.
Všichni slyšíme hlasy linoucí se
z chodby paneláku. Jay mě popadá
do náruče. Drží mě silnýma pažema.
Hnědé, melírované, nagelované
vlasy mu začínají trochu vadit tím, že
mu padají do obličeje. Hnědýma
očima si mě vážně prohlíží. Inna
mezitím vyskočila na nohy. Teď už
utíkáme.Běžíme k lesu. U lesa
vyskočím Jayovi z náruče a jsem
rozhodnutá utéct po svých.
Rozdělíme se, navrhuje Inna, i když to
spíše přikazuje. Pokusím se nabrat
energii z Kruxxe, abych vás mohla
vyzvednout. Než se stačím dozvědět,
co je to ten Kruxx, slyším řev policajtů.
Jay mě popadne za ruku a dáváme
se do běhu. Skučím bolestí při
každém kroku. Jay se mě pokusil
během běhu několikrát popadnout
do náruče, aby mi ulehčil. Ale já se
nedám, běžím sama, protože bych
Jaye jen zatížila a chytli by nás
rychleji. Najednou se mi Jay stratil.
Neviděla jsem ho ve tmě.
Panikařím ale stále utíkám. Ozve se
výstřel. A další. Kulky mi sviští kolem
uší. Najednou však padám na zem a
kolem mě je spousta krve. Cítim
bolest...
pokračování příště…
Stránka
8
Strana
8
Žila dívka,
byla šťastná,
nad míru šťastná.
Životem s úsměvem kráčela,
Ničeho se nebála.
Radost rozdávala.
Pak přišla rána!
Nevěděla co počít si má,
jestli je vzhůru
Nebo se jí to jenom zdá.
Myslela, že má jen noční můru,
Opak se pravdou stal !
Život jí ránu dal
A smysl žití vzal.
,, Proč? Proč já?‘‘
,, Proč já mám snášet tu bolest
a utrpení za jiné?‘‘
Sebrala poslední síly zbylé,
zvedla se ze samého dna,
před očima jí zůstala jen tma.
Začala bloudit,
celá zmatená,
byla navždy ztracená…
Čeká na Tebe,
Až zachránit ji přijdeš,
až ji najdeš.
Do života ji vrať
a tu strašnou kletbu zvrať.
Čeká na Tebe jako princezna spící.
Nauč ji žít,
aby skutečnou mohla konečně být.
Zatím umí jen snít,
snít o tom, že se jednou možná zjevíš,
a její osud změníš…
Katherina Dark Machů
Okénko do světa
MLADÁ MÓDA V JAPONSKU
Japonsko je země na hony nám
vzdálená kilometry i svou tradiční
kulturou. Ale i tam už pronikají vlivy
západního světa a hodně se to
projevuje v oblékání mladých lidí.
posuďte sami nakolik se liší móda v
Japonsku od té naší.
LOLITA
Lolita styl je asi nejrozšířenější v celém
Japonsku. Jejich šaty jsou plné
krajek, mašliček, volánků,
starodávných motivů a inspirují se
módou viktoriánské a edwardiánské
éry, taktéž rokokem. Lolity svůj vzhled
ladí do detailů- od krásných účesů
plných lokýnek a extravagantních
ozdůbek do vlasů, až po speciálně
vybrané botky se spousty mašliček a
ozdob. Lolita se snaží vypadat jako
porcelánové panenky a řadí se do tří
podstylů- nejsladší je sweet lolita,
jako panenka zase vypadá classic
lolita a nejtemnější je gothic lolita.
DEKORA
Decory jsou známé především svou
přeplácaností. Obklopují se spousty
náramků, prstýnku, sponek, čelenek,
náhrdelníků, ale i třeba plyšáky či
barevnými příčesky. Decora bývá
barevná- kombinuje různé barvy a
potisky, ikdyž k sobě neladí.
Nakonec ale ze směsice různých
kousků oblečení a doplňků vyjde
zajímavý a ucelený outfit, který
kupodivu nevypadá jako splácanina.
Decora je hned po Lolitě druhý
nejrozšířenější styl v Japonsku
DOLLY KEI
Dolly Kei je nová tokijská móda- je
slušivá a poukazuje na bohatou
západní historickou tradici. Tento styl
sedí všem milovníkům japonské
módy, bez ohledu na věk. Je
inspirovaný starými evropskými
panenkami a pohádkami. Kombinuje
se ze starobylých květinových vzorů,
starožitností, kožešin. Tento styl
ukazuje roztomilost - v podivné,
pohádkové, lesní podobě.
GANGURO
Tento trend zahrnuje co nejvíce
falešného opálení ve snaze, aby
nositelka byla tmavá, jak jen to je
možné, blond nebo oranžové - vlasy
a velmi, velmi odvážné líčení. Existuje
však nebezpečí - Mnoho dívek se
stávají posedlými opáleným
vzhledem tohoto stylu, a to v rozsahu
nákupu pilulek, které ztmavší pleť.
Někteří nešťastníci - dívky a chlapci, z
toho onemocněli... Je to jeden z
nejextrémnějších stylů japonské
módy.
Z dostupných materiálů připravila Hedvika
Stránka 9
Poznáte je ?
Stránka 10
Sedí u stolku, pojídají zeleninu a
brambory. Je jasné, že maso na
jejich talíři ani v jídelníčku
nenajdete. Lidé naproti nim si
nechápavě klepou na hlavu , proč
nejí maso, když je to tak dobré.
Takový dozlatova vypečený bůček
nebo grilovaná žebírka! A což
teprve kachnička s červeným zelím
a knedlíkem … Mňam, mňam!
Zřejmě to nechápou také někteři z
vás...
Být vegetariánem je obvykle otázka
přesvědčení . Většinou jsou
vegetariani milovníci zvířat a
nesnesou ten pocit, že mají na talíři
zvíře, které muselo kvůli ním zemřít.
I když je to kuře, prase či kráva. Zvíře
je to tak či tak.
Nadopované hormony, aby rychleji
vyrostlo, pak následně zabito, aby
jím lidé nasytili své žaludky.
Dalším důvodem bývá zdraví. Při
některých nemocech může být
dobré maso, hlavně tučné, omezit.
Je totiž těžké na zpracováni pro
lidský žaludek. Sice máme z masa
hodně živin, hlavně bílkovin, ale v
některých rostlinách se vyskytují
také a dají se tak doplnit.
chutná jídla se z nich dají připravit.
Bylo prokázáno že vegetariánům se
po krátkém čase výrazně zlepšila
pleť, jejich orgány měly větší výdrž
do stáří a celkově byli v lepší
kondici.
I když vás možná tento styl života
zaujal, nedoporučuje se příliš, aby
děti a mladiství zkoušeli
experimentovat se stravou. V době
dospívání potřebuje tělo nejvíc živin
a maso je jejich nejlepší zdroj.
Kristýna
Existují různé rostlinné bílkoviny nahrážky masa jako je třeba Seitan,
Tofu, Tempeh apod., které se dají
koupit v obchodech se zdravou
výživvou a i někteří zapřísáhlí
masožravci by byli překvapeni, jaká
Strana 11
Nakonec něco pro zasmání …
Tohle logo určitě znáte ! Můžete ho vidět
nejen na obou budovách Střediska
volného času Asterix v Havířově, ale také
na nabídkách kroužků, pozvánkách na
akce pro děti i mládež a také třeba při
celoměstských akcích na náměstí
Republiky. Asi nosíme dříví do lesa, ale
přece jen chceme o Asterixu něco napsat.
Je totiž domovským místem našich novin.
Tady se scházíme, připravujeme články do
časopisu, povídáme si o životě kolem nás
a hledáme nápady pro další číslo
časopisu.
Asterix má dvě střediska: Na Nábřeží 41 a
na ul. M. Kudeříkové 14. V obou je celý
týden živo. Na pravidelné schůzky kroužků
sem každý týden chodí skoro 1 000 dětí !
A může si vybrat opravdu každý.
Výtvarníci, tanečníci, sportovci, modeláři,
ajťáci, chovatelé pejsků a drobných
domácích zvířátek a dokonce i milovníci
koní. Teď se asi trochu divíte. Ne, nemáme
ve středisku stáj s koňmi, některé kroužky
se schází mimo budovu. Ale třeba pejskaři
chodí k nám a dokonce mají vlastní tábor,
kam mohou vzít i své mazlíčky. Aha, když
jsme u těch táborů – na tábor s Asterixem
můžete jet na podzim, na jaře i v létě, do
hor i k moři a také můžete být celý den na
příměstském táboře a noc trávit ve vlastní
postýlce. ☺
Pracovníci Asterixu pro vás také každý
měsíc připravují řadu zábavných akcí a
soutěží.
Informace o naší nabídce můžete získat
na www.asterix-havirov.cz a také
v Radničních listech. A pozor – stále
hledáme nové redaktory našeho časopisu.
Stránka 12
Omylem spadne paní učitelka do pekla.
Celá bezradná chodí, bloumá, až najde
nenápadný koutek, kam se uchýlí, v klidu
sedí a mlčky pozoruje celé dění. V tom přijde
na kontrolu sám Lucifer. Když spatří paní
učitelku, zděšeně se ptá: "Ženská co vy tady
děláte, vy patříte do nebe a tady je peklo!"
"Tohle že je peklo?" diví se paní učitelka, "a já
myslela, že je velká přestávka! "
Přijde nevidomý do obchodu, na vodítku
slepeckého psa. Postaví se doprostřed
místnosti, popadne psa za ocas a roztočí ho
nad hlavou.
Prodavač se ho ptá: "Co to děláte?"
"Jenom se tak trochu rozhlížím," odpoví slepec.
Kroužek na klíče je starý dobrý vynález, který
nám umožňuje ztratit všechny klíče najednou...
Pro chytré hlavičky…
V šuplíku je 32 červených ponožek a 32
modrých ponožek. Levá a pravá ponožka jsou
k nerozeznání. Taháte po tmě ponožky z
šuplíku. Kolik jich musíte vyndat, aby jste měli
jistotu, že až se na ně podíváte, máte pár
stejné barvy?
Odpověď v příštím čísle☺
☺
______________________________________________
Redakční rada:
Kristyna Malyszová
Katka Machů
Hedvika Osvěčíková
Adéla Mikolášová
Valérie Koubová
Vladimíra Hoferiková
Neprodejné.

Uložit soubor

Transkript

Podobné dokumenty

pro 2. týden

Mgr. RADKA NOVÁ, vlastním jménem KOLÁČNÁ, rozená

3. číslo časopisu Elvis

Přepestrý je svět tetování, jež doprovází lidstvo od nepaměti