č.2 Červen

Komentáře

Transkript

č.2 Červen
ČERVEN 2002
SPOLEČNOST PŘÁTEL USA
SOCIETY OF FRIENDS OF THE USA
ČÍSLO 2
ROČNÍK 13
NÁZORY - INFORMACE - DISKUSE - HISTORIE - DOPISY
Stojí při vjezdu do horního newyorského zálivu mezi New Jersey a New Yorkem. Její výška 50 metrů
z ní činí nejvyšší bronzovou sochu na světě. V pravé ruce pochodeň, v levé s knihou deklarace nezávislosti, s čelenkou sedmi moří a sedmi kontinentů s přetrženými řetězy tyranie a otroctví u nohou,
stojí zde na Ostrově Svobody* od 28. 10. 1886. Zná ji celý svět. Statue of Liberty.
CESTY ZA SVOBODOU
DO ZEMĚ
PRUHŮ A HVĚZD
Give me your tired, your poor, your huddled masses
yearning to breathe free...
116 let vítá miliony pronásledovaných a utlačovaných,
kteří pro své svobody a nové myšlenky museli opustit domovy. Přinesli své zvyky, tradice, kulturu, své sny.
Tak vznikala a vzniká Amerika. Nekonečný proces státu
nezávislých, iniciativních lidí, bránících své svobody, svou
víru splnit svůj velký sen. Americký sen.
Jsou to oni, kteří každý den zápasí o svoji budoucnost a
věří slovům vytesaným v podstavci Sochy Svobody, která
jsou příslibem nového života v Americe a jejichž autorkou je
básnířka Emma Lazarusová.
Pošli mi své unavené, bědné, stísněné masy
toužící po volném vydechnutí.
Ubohý odpad svého zalidněného břehu.
Pošli tyto vyvržené a bouřemi zmítané ke mně.
Svým světlem jim odkryji zlatou bránu.
V roce 1890 je státem spravované newyorské přistěhovalecké
přístavní středisko vzhledem k neúnosné míře korupce uzavřeno a
nově zřízený "Federální přistěhovalecký úřad Spojených států" se
ujímá přijímací procedury. O dva roky později, r. 1892 je na ostrově - Ellis Island, který je vzdálen asi 1,7 km od Manhattanu a 400 m
od Sochy Svobody vybudováno nové přijímací středisko, kterým
po dobu jeho činnosti, tj. rok 1954 prošlo asi 12 000 000 přistěhovalců. Prameny Přistěhovaleckého a naturalizačního úřadu
Spojených států uvádějí, že 40 % Američanů má předky, kteří přišli na půdu Spojených států právě přes Ellis Island. Stejný zdroj
uvádí, že na americkou půdu vstoupilo od roku 1918 do roku
1989** 145 223 emigrantů z Československa a je zřejmé, že nebylo v zájmu minulého režimu cokoliv o těchto číslech a tím i lidech
publikovat. Jen velice málo bylo známo o osudech těchto emigrantů a o jejich dramatických cestách za svobodou a již vůbec nic o jejich úspěších. Ani po roce 1989 nenašla publicistika zde v Čechách
Z OBSAHU:
● Globální oteplení mezi velmocemi ● Pozoruhodná výstava v Litomyšli ● Nacisté se pomstili na letcích ●
● Z akcí vzdělávacího střediska SP USA ● Nové knihy a filmy
mi, ve kterých bojoval p. p. I. Mašín u 1. čsl. pluku v Rusku, tzn. že
i 2. 6. 1917 v bitvě u Zborova. Ppl. Josef Mašín, držitel čtyř křížů
řádu sv. Jiří, pokračoval po roce 1939 v protifašistickém odboji v
legendární skupině "Tří králů" ppl. Balabán + ppl. Mašín + škpt.
Morávek. Tři lidé, kteří přiváděli Gestapo a komisaře Fleischera do
stavu nepříčetnosti.
CESTY ZA SVOBODOU
dostatek vůle a prostoru dát za příklad osudy těchto lidí národu.
Lidí, kteří bojovali v armádě Spojených států proti diktaturám v
Evropě i Asii. Začteme-li se do análů námořní pěchoty (USMC),
najdeme pod datem 18. 7. 1918 jméno Čecha, seržanta Matěje
Kocaka, který byl za hrdinství v boji vyznamenán jedním z nejvyšších vyznamenání Medailí cti. Zůstaneme-li u vysokých vyznamenání v USMC, najdeme další jména:
por. USMC Josef Jachym, 1942, Guadalcanal
por. USMC Michal J. Sinka, 1950, Posak, Korea
kapt. USMC Sam Jaskilka, Incon, Korea
podpl. USMC Max Volcasek, Soul, Korea - velitel letectva
USMC
voj. USMC Robert Simanek, Tomae-Ri, Korea, vyznamenaný osobně prezidentem Eisenhowerem
Medailí cti (za 3 roky bojů v Koreji
uděleno pouze 42 Medailí cti)
des. USMC Dan M. Reeves, 1965, Vietnam, vyznamenán prezidentem Eisenhowerem Stříbrnou
hvězdou a Vietnamským křížem)
V USMC sloužilo více Čechů, ale byla tu také 3. armáda, která
osvobodila západní Čechy.
ser. Theodor Dobol, slavná 1. pěší divize (velká červená jednička)
ser. Raymond Strojny, 2. pěší divize (Indianheat)
pluk. Prazak, 2. pěší divize, velitel nemocnice
voj. Josef Ulach, 9. obrněná divize
voj. Rudolf Cervený, 9. obrněná divize
major Fred Pribil, kapitáni Richard Levy a Herbert Kasper
npor. Robert Kus a Charles Otto, por. Josef Webber, ser. Pavel
Houdek, Ed Kudrna a J. Rubin, svob. Charles Koren, Josef
Studel, John Urban a Frant. Plavec.
Všechna uváděná jména a mnoho jiných jsou spojena s 3. armádou, V. sborem a s osvobozením západních Čech. Byla tu
ovšem 2. armáda a letectvo Spojených států, kde jsou česká jména hojně zastoupena.
Navštívíte-li Washington a zastavíte-li se u Památníku vietnamských bojovníků - Vietnam Veterans Memorial, který je postaven
vpravo od Lincolnova pomníku, najdete zde mezi 58 209 jmény
padlých mnohá česká jména. Nelze popsat všechny Čechy, kteří
pod vlajkou pruhů a hvězd bojovali, ale rozhodně by neměli být
zde, u nás v Evropě, zapomenuti a naopak by měli být vzorem.
Je zde třetí odboj a emigrace probíjející se přes Šumavu ke
svobodě. Legenda lidu Pošumaví a nekorunovaný "král Šumavy"
pan Josef Hasil ze Zabrzdí u Prachatic, který pracoval pro americkou zpravodajskou službu jako kurýr pod krycím jménem "König",
kterou řídil Čech plukovník Kašpar Pátý. Král Šumavy emigroval do
USA v roce 1953. Nejprve do Bridgeportu, později do Chicaga. Za
svou letitou práci kurýra převedl stovky lidí přes šumavskou hranici.
Dalším Šumavákem, který toužil po svobodě, byl pan Uhlík z
Lín, který s podomácku předělaným pásákem přejel 25. 7. 1953
trojnásobnou hradbu z ostnatých drátů v těsném sousedství kulometné věže. Tento výtvor pana Uhlíka byl později převezen do
Spojených států, kde sklízel zasloužený obdiv.
Ovšem v tomto vozidle nebyl autor sám, ale i jeho manželka a
dvě děti, dále paní Libuše Hrdonková, která byla 26. 11. 1949 provdána za příslušníka US Army Leonarda Clouda a které nebyl vydán pas. Paní Cloudová snad dosud žije v Sioux City. Dalšími členy posádky byli pan Hora, Písařík a Krejčík. Všichni ve
Springfieldu, Massachusetts.
Jedním z mála, kdo se snaží připomenout minulost svojí publikační činností je pan Ota Rambousek, agent chodec, který pracoval pro CIC. Byl udán a okusil 15 let komunistického vězení, aby v
roce 1969 podruhé emigroval do Spojených států. Ve své knize
"Jenom ne strach" připomíná historii rodu Mašínů, počínaje legie-----------------------------------------------------------------------* Do roku 1956 Bedloeův ostrov po majiteli.
** Do roku 1918 občané Rakousko-Uherska.
Skupina, která se nesmazatelně zapsala do historie 2. odboje a
stala se opravdovou legendou. Ppl. Mašín byl popraven 30. června 1942 a nikdo nemohl tušit, že synové podplukovníka Mašína
Ctirad a Josef za deset let po smrti slavného otce budou do stavu
hysterie přivádět StB a policii v Čechách a 17 000 mužů
"Volkspolizei" se 17 000 vojáky Sovětské armády ve Východním
Německu. To vše na rozloze 400 km2. Bratři Mašínové, Milan
Paumer, Zbyněk Janata a Václav Švéda + čtyři pistole se šedesáti náboji proti 34 000 ozbrojencům, tankům a technice. Proti 28
dnům v dešti bez jídla, spánku a skrývání se v nepřátelském území opuštěni, ale s vírou dostat se na druhý břeh.
Rekapitulace, čtyři mrtví "VOPO", zranění Švéda a Janata, kteří byli zadrženi v polovině útěku a komunistickou justicí popraveni
2. 5. 1955. Mašínové a Paumer svoji nezvykle zvolenou cestu ke
svobodě od hory Sv. Kateřiny na sever do Západního Berlína dlouhou asi 250 km dokončili 31. 10. 1953, kdy je vzali pod ochranu
Američané. Všichni tři v roce 1954 odletěli do Spojených států, kde
požádali o přijetí u výsadkových jednotek a byli zařazeni ke
"Special Forces" 82 airborn Division, ze kterých vznikly "zelené barety". Mašínové i Paumer aktivně bojovali proti komunismu v Čechách a chtěli bojovat i v americké armádě, ovšem události dostaly jiný směr a tak po ukončení svého závazku v roce 1959 odešli
z armády a žijí ve Státech.
Zde u nás se po roce 1989 vedly rozsáhlé diskuse, jak že se
Mašínové chovali v době koncentráku a poprav padesátých let.
Vyskytly se otázky, zda je přijmout na milost, tolerovat, vyznamenat, zatratit či soudit. Tyto otazníky zaznívají v době, kdy bývalí komunisté a agenti StB dostávají po roce 1989 na Hradě nejvyšší
státní vyznamenání. Mašínové jednali tak, jak byli vychováni, podle svého svědomí a svého věku.
Bojovali proti diktatuře jako jejich otec, jejich boj byl veden za
ideály a proti zločinecké organizaci a pokud je uznán třetí odboj,
tak oni v něm patří na čelné místo a zaslouží úctu, která třetímu odboji přináleží.
Společnost SP USA chce svým časopisem "Bulletin" oslovit Čechy ve Spojených státech, kteří byli nuceni opustit Českou republiku v padesátých a šedesátých letech z politických důvodů nebo ty,
kteří bojovali v americké armádě v první i druhé světové válce, ve
Vietnamu, Koreji a Evropě, aby nám napsali o svých bojích a
cestách za svobodou. Vaše příběhy by měly oslovit mladší českou
generaci duchem ideálů, odvahy a smyslem pro spravedlnost, která zde v jisté míře chybí.
Velice přesný a hodný naplnění je výrok T. G. Masaryka: Mějme
v úctě vlajku, bume Američany, kteří neskloní vlajku před nikým
na světě. Je nutné projet, projít, nalézat se kdykoliv, na kterémkoliv místě Spojených států, aby Evropan pochopil tento Masarykův
výrok. Americká vlajka je na stožáru stejně v "Death Valley", které
je -85 m pod hladinou moře, jako na vrcholcích Grand Teton v
Rocky Mountains u stanice Rangers. Vlaje 24 hodin denně u každé benzínové pumpy, ranče, obchodu, stejně jako na Kapitolu.
Vyvěšují ji běloši, černoši, indiáni, hispánci stejně jako židé, mormoni, protestanti, katolíci či muslimové a to na devíti miliónech
čtverečních kilometrů plochy Spojených států.
Závěrem těchto řádků je výzva pro vás, Yankees, kteří pocházíte z Čech, odkud jste museli v určitém čase uprchnout a kteří jste
převzali ideály a symboly země jménem Spojené státy americké.
Napište nám o vaší cestě za svobodou, o třetím odboji, napište
o bojích vašich otců a dědů v Normandii, Ardenách, Plzni. Napište
o bojích v Tichomoří, Guadalcanálu, Koreji, Vietnamu a pokud historie vašich předků sahá do let 1861 - 1865, války Severu proti
Jihu, napište, protože i tam zněla česká jména a to jak v modrých
uniformách Unionistů, tak v šedých konfederačních.
Napište, protože my věříme, že vaše příběhy o odvaze se
k nám dostanou a nezůstanou zapomenuty ani zde v Evropě.
Jaroslav Bláha, SP USA Praha
2
Globální oteplení mezi velmocemi
Jiří Payne
15. 5. 2002
Spojené státy a Rusko budou opět snižovat počty jaderných hlavic ze 7000 a 6000 kusů na 1700 až 2200. Říká se,
že tím končí studená válka
Historicky nevídaná stabilita rovnováhy dvou supervelmocí za studené války spočívala na principu vzájemného odstrašení. Smlouva ABM o protibalistické obraně fixovala vzájemnou zranitelnost - v případě konfliktu byly obě strany
schopny se navzájem zničit. Způsobené škody na obou stranách by byly tak vysoké, že by se vítězství stalo pohromou.
Rusko americké nepřátelství se zdálo být donedávna nezměnitelným faktem. V této logice věčného střetu a představy Ruska ohrožujícího Evropu kdysi náš prezident v USA prohlásil, že nám Spojené státy nejlépe pomohou, když
pomohou Rusku. V rámci stejné logiky se také nedávno postavil proti zařazení Ruska mezi kandidátské země NATO.
Evropská unie v argumentaci proti zamýšlené balistické obraně USA trvala na zachování smlouvy ABM jako fundamentálního dokumentu světové stability se stejnou logikou, ačkoli ABM je smlouva pouze mezi oběma velmocemi.
Ukazuje se, že americká diplomacie je otevřenější, než kdo očekával a že svou trpělivostí získala na svou stranu i
Rusko. V některých oblastech je dnes spolupráce USA-RF hlubší, než se zeměmi EU. Oba státy chápou, že odstrašení, které fungovalo mezi státy, neodstraší šílené politiky či teroristy.
Důvodem je skutečnost, že americká zahraniční politika vychází namísto předsudků z přesné specifikace národních
zájmů, což nijak nesouvisí s nacionalismem nebo vlastenectvím. Rusko používá do značné míry podobný způsob utváření zahraniční politiky. Protože existují společné zájmy, je mezi nimi možná spolupráce. Je například pravděpodobné, že může vzniknout navzdory fundamentalistickému odmítavému postoji EU protibalistická obrana, na které se
částečně bude podílet i Rusko. Bude-li nainstalována, ztrácí jaderná výzbroj obou velmocí do značné míry význam.
Proto je možné snížit jejich počet na minimum.
České ministerstvo zahraničních věcí začalo používat fráze jako např. "hájíme národní zájmy", ale doposud nepředložilo dokument, který by naznačil jaké zájmy vlastně hájí. Protože neexistuje specifikace národních zájmů, nemůže o nich ani vzniknout konsensus politických stran.
emigranti z východních Čech postavili kostel Holly Trinity
Church Litomyšl a přivezli si do něj originály obrazů malíře
Umlaufa z Dolní Dobrouče. Tato část výstavy byla doplněna
tablem všech farářů, kteří se v něm od té doby až do dneška vystřídali (nejméně 7 - 8 mělo česká jména) a farníků ze
současné doby. Na dalším panelu byl prezentován rukopis J.
W. Mikuleckého rovněž z roku 1940, popisující "Rané dny v
české osadě Caledonia (Wisconsin)" v letech 1852 až 1917.
Další byl věnován přehledu americké emigrace
a exilu.Nejméně 2 panely byly věnovány kulturním akcím,
které naše menšiny organizují v různých státech USA.
Zaujaly mne zejména Smetanovy oslavy, které jsou každoročně pořádány v hlavním městě Minnesoty Minneapolis St. Paul a vystupuje na nich Smetana String Ensemble (Číňanka a tři Američani) s programem české hudby, folklorní
Nebraska Czech Festival, Český a slovenský taneční soubor
z Colorado Springs, kulturní pořady v městečku Pilsen ve
státě Kansas nebo dožínky v New Prague (Minn.) či "Kolacky
Days" v Montgomery (Minn.). Značná část výstavy byla věnována fotografické reportáži z návštěvy prezidenta Havla v
Minnesotě v říjnu 1995. Vrcholným exponátem výstavy bylo
badatelské dílo našich krajanů z Dolní Čermné v okrese Ústí nad Orlicí - kniha obsahující 40 000 jmen rodin Falteisků a
Balcarů a jejich genealogie. Doplněno fotografiemi a kopiemi
rodných listů a dalších materiálů, výsledky téměř 50 letého
výzkumu. Členové litomyšlské pobočky SP USA byli badatelům také nápomocni.
Pozoruhodná výstava
v Litomyšli
V minulém čísle Bulletinu jsme vás, členy SP USA a čtenáře našeho periodika, pozvali do Litomyšle, kde působí velmi aktivní pobočka SP USA. Důvodem byla vernisáž výstavy
o životě Čechů ve Spojených státech a zejména s obci
Litomyšl ve státě Minnesota. Prezident litomyšlské pobočky
SP USA pan Josef Zölfl "vylepšil" ještě celou akci zajištěním
prohlídky místního nádherného renesančního zámku, který
je v seznamu památek UNESCO a rodného bytu Bedřicha
Smetany v zámeckém pivovaře. Výlet do Litomyšle se uskutečnil v sobotu 6. dubna. Na tomto místě musím pochválit pobočku Brno, odkud přijelo 8 členů, naproti tomu Praha byla
zastoupena pouze dvěma členy, ostatní pobočky, bohužel,
nevzaly tuto příkladnou akci vůbec na vědomí?
Všichni účastníci se shodli na tom, že zažili krásný víkendový den! Litomyšlský zámek sám o sobě je perlou české renesance. Většinou jeho sbírky známe, ale i tak jsme se znovu pokochali vznosnou krásou zámeckého divadla, bohatými
křišálovými lustry, které zámku věnoval slavný režisér Miloš
Forman i reprezentačními sály, které hostily nedávné setkání prezidentů středoevropských zemí. V bývalém zámeckém
pivovaře jsme složili hold zakladateli české klasické hudby
Bedřichu Smetanovi, abychom se s jeho odkazem setkali i
na výstavě amerických Čechů, kvůli níž jsme do Litomyšle
přijeli.
Vernisáž zmíněné výstavy byla zahájena v Zámeckém
muzeu ve 14.30 hod. za účasti našich členů a místních občanů. Úvod obstarali ředitel muzea a pan Josef Zölfl, který
popsal návštěvníkům, jak výstava vznikla a jak jejich pobočka SP USA spolupracuje s krajany z obce Litomyšl v
Minnesotě. O této záslužné činnosti litomyšlské pobočky vás
budeme ještě v Bulletinu informovat.
Výstava představila na 8 panelech život našich krajanů v
Minnesotě i v dalších státech USA. V roce 1940 si například
Srdečně blahopřeji litomyšlské pobočce a jmenovitě panu
Josefu Zölflovi k uspořádání této úspěšné výstavy. Zároveň
bych ji chtěl dát za vzor ostatním pobočkám. Bohužel neúčast dalších poboček (s výjimkou Brna) svědčí o tom, že jinde se výstavní činnost podceňuje, i když by mohla být využita k našemu zviditelnění.
Ing. Josef Klička
3
OHLASY V TISKU
Američtí Litomyšlané se rádi
vracejí ke svým kořenům
Na počest amerických občanů, kteří mají český původ a
jejichž předkové v 19. století odešli z naší oblasti, aby daleko za Atlantickým oceánem založili osadu s názvem
Litomyšl, je věnována výstava v prostorách litomyšlského
muzea.
"U mnoha etnických skupin, které se usadily na jihu
Minnesoty poblíž města Owatonna, jsou Češi těmi, kdo se
nejlépe starají o své tradice, zajímají se o historii a s úctou
vzpomínají na své předky a starou vlast," říká Josef Zölfl,
předseda Společnosti přátel USA v Litomyšli, která výstavu
připravila. "První osadníci přišli do této oblasti roku 1853 a o
dvanáct let později již bylo v okolí usazeno na tři sta padesát
českých rodin. Většinou pocházeli z okolí Litomyšle, ale i z
Dolní Dobrouče, Dlouhé Třebové, České Třebové, Přívratu,
Němčic nebo Svinné. Prvními osadníky byli bratři Antonín,
Jan a František Seykorovi, Václav Vaňous, Josef Huderlík,
Antonín Fišer, František a Josef Skalický, Bernard Pirkl, Jiří
a František Motlovi," dodává Zölfl.
Předkové dnešních amerických Litomyšlanů se v rodné
zemi věnovali převážně zemědělské výrobě nebo tkalcovství. V době, kdy se do továren začala zavádět textilní výroba a kdy lidé postupně přicházeli o práci, rozhodli se svoji
vlast opustit. Jen z Dolní Dobrouče, ve které žily tři tisíce obyvatel, odešlo do Ameriky šest set lidí.
Farmářské osadě, kterou v žádném případě nelze srovnávat s historickou Litomyšlí v Čechách, dal jméno Josef Šimek z Hylvát u Ústí nad Orlicí. "Tehdy byla Litomyšl důležitým centrem. Tkalci z Podorličí přicházeli prodávat své výrobky právě sem," vysvětluje Josef Zölfl. Není však jediným
městem, které přistěhovalce inspirovalo při zakládání nových
osad - na mapě Minnesoty najdeme například i Veselí,
Novou Prahu, Tábor či Beroun. Řada potomků českých osadníků dosáhla významného postavení ve společnosti pan Přibyl se například stal v Coloradu poradcem senátora
za Demokratickou stranu. "Většina rodin se chlubí tím, že téměř všechny jejich děti vystudovaly vysokou školu.
V Owatonně je nejvíce uznávaná rodina Kaplanů, původem
z České Třebové, která kdysi v tomto správním středisku
Litomyšle založila továrnu na nástroje pro opravu aut. Pan
Hlávka z Kalifornie, který pochází ze Sloupnice, pracoval
v NASA na projektu Mercury, v době, kdy do vesmíru létali
první američtí astronauté," potvrzuje úspěchy Čechů za oceánem Josef Zölfl.
Farní škola sv. Isidory v Litomyšli z roku 1958, která byla
mimochodem první svého druhu ve Spojených státech amerických, není podporována státem a na svůj provoz si musí
sama vydělat. Proto farníci každoročně připravují březnový
"Český den", kdy si připomínají výročí narození Bedřicha
Smetany, a červencový "Litomyšlský letní festival". Těchto oslav se zúčastňují hudební soubory, které mají ve svém repertoáru českou hudbu. "Litomyšlští pochopitelně vítají účast
českých souborů, na slavnostech již zahrály Chodovanka,
Mistříňanka, Budvarka a další," říká Josef Zölfl, který tuto oblast v roce 1997 osobně navštívil a dodnes je s našimi krajany v úzkém kontaktu. Pomáhá jim vyhledávat v českých archívech údaje o jejich předcích a tím se dostat k vlastním rodovým kořenům. "Je třeba říci, že tito lidé při návštěvách staré vlasti nešetří chválou. Mottem celé výstavy by se tak mohl stát výrok pana Wencla, rodáka z americké Litomyšle, který řekl 'Naši prarodiče museli být strašně chudí, když opustili tak překrásnou zem'," uzavírá Josef Zölfl.
Ivan Hudeček
Výstava přibližuje mimo jiné i historii dřevěného kostela,
s jehož stavbou započali čeští osadníci v roce 1878. O šest
let později k němu byla přistavena zvonice a stavba byla přejmenována na kostel Nejsvětější trojice. Dnes je v americké
Litomyšli kostel kamenný. Také ten si čeští přistěhovalci postavili společnými silami, když na jeho stavbu přispěla vlastním kamenem každá rodina z farnosti.
Prezídium SP USA
Další zasedání prezídia Společnosti přátel USA se
uskutečnilo v sobotu 11. května v zasedací místnosti
Vzdělávacího střediska SP USA v Praze. Jednání se zabývalo řešením situace vzniklé omezením dotací, upřesněním podmínek pro zájezd do USA, přípravou zájezdu
do Francie "Po stopách invaze spojeneckých vojsk v
Normandii" (rok 2003 - informace v příštím čísle Bulletinu).
Velmi pozitivně byla hodnocena výstava, kterou uspořádala pobočka SP USA v Litomyšli a věnujeme se jí podrobně na jiném místě tohoto Bulletinu.
-li-
Opět Litomyšl!
V roce 1990 navštívili rodný byt Bedřicha Smetany v zámeckém pivovaru v Litomyšli Carola a Robert Prokopec. Do
pamětní knihy se zapsali jako obyvatelé Litomyšle
v Minnesotě. Naštěstí tam nechali i adresu a tak pro nás začal první kontakt mezi Litomyšlí v USA a SP USA Litomyšl.
Následovaly návštěvy krajanů, kterým jsme pomáhali shánět
potřebné údaje o jejich předcích, ale i kontakty na vzdálené
příbuzné. V roce 1994 jsme našim krajanům nabídli zajímavou akci, která spočívala v tom, že oni realizují výstavu
o Litomyšli v Čechách, na kterou jsme dodali fotografie současné Litomyšle a mnoho reprodukcí obrazů Quido Šimka,
které představují Litomyšl v době odchodu jejich předků do
Ameriky. Naopak Američané nám zaslali materiály o aktivitách krajanů a o historii Litomyšle ve Spojených státech.
Náplň expozice potom prezentuje vystěhovalectví z našeho
regionu do USA. Ohlas na tuto výstavu je velmi dobrý a kromě kabelové TV byly články v několika novinách a jejich publicita nás dovedla k názoru, že výstava bude prodloužena do
2. 6. 2002
Josef Zölfl, prezident SP USA Litomyšl
Prezident SP USA Krnov pan Dr. Dobroslav Židek nám
zaslal dvě fotografie ovšem již do zcela zaplněného
Bulltetinu. Redakce děkuje za navázání kontaktu a těší se
na další názory a dopisy členů SP USA Krnov.
Bláha
4
NEZNÁMÁ FAKTA
Nacisté se pomstili na letcích
Bombardéry B-17G “FLYING FORTRESS”
v doprovodu “Mustangu” míří k cíli.
Blížil se rozbřesk 21. července 1944. Den předtím zažil válčící
svět mnoho pohnutých událostí. Rudá armáda postoupila o 210 kilometrů a pronikla až na polské území. 4. německá armáda utrpěla těžké ztráty. Říší otřásl atentát na Adolfa Hitlera a pokus o protihitlerovský puč.
Fighter Wingu a umožňují bombardérům odpoutat se z leteckých
soubojů a pokračovat k cíli.
Právě v tu dobu zazněl z německého rozhlasu projev o nezdařeném puči a atentátu na milovaného vůdce. Projev Hitlerův,
Göringův a Dönitzův vzbudil ve zfanatizované části německého
obyvatelstva emoce a vlnu nenávisti k jakýmkoli nepřátelům vyvolené rasy.
Atentát provedený oberstem von Staufenbergem se nezdařil.
Hitler vyvázl jen s malým zraněním a šokem. Téhož dne byl Von
Staufenberg zastřelen a generál Beck, strůjce puče, spáchal sebevraždu. V Německu a na jím okupovaných územích zahájili fanatičtí soukmenovci, jichž bylo v NSDAP na několik milionů, hon na
protihitlerovské spiklence.
Čáry vedoucí k Mostu
Přes všechny nástrahy se letouny 15. AF nezadržitelně blížily
k cíli. V několika skupinách se jich nakonec dalo napočítat 143.
Nad střední Evropou vládlo krásné slunečné letní počasí.
Hlásná služba Luftwaffe pracovala rychle. Telefonní kabely předávaly zprávy do celé Evropy o předpokládaných směrech letů
spojeneckých letounů. I na stanovištích protiletadlové obrany na
Mostecku se na skleněných tabulích velitelských stanoviš Flaku
objevily čáry směřující do střední Evropy. K Mostu.
V oblasti byl vyhlášen předběžný letecký poplach a zároveň
s ním spěchaly osádky německých protiletadlových děl do okopů
připravit se k palbě. V tu chvíli se také stalo něco, co bylo v tuto
roční dobu neobvyklé. Začala se zvedat silná mlha. Vedení chemického komplexu v Záluží u Mostu udělalo po prvním náletu na
tuto továrnu několik opatření, aby zamezilo zaměření cílů. V okolí
továrny STW začal působit systém umělého zamlžení. Tím bylo ale
dáno, že cíl bude sice špatně zaměřen, ale bude zasažena civilní
oblast.
Od 12. 5. 1944, kdy při prvním náletu bránilo Mostecko jen 44
těžkých děl, byl Flak několikanásobně posílen. Skvěle připraveným
kanonýrům mlha nevadila - jejich střelba byla naváděna paprsky
radarů.
Hřmění nad Itálií
Časně po východu slunce začaly na letištích 15. letecké armády USA v osvobozené části Itálie přípravy na bojové lety. Kromě jiných obvyklých cílů mají těžké bombardéry 15. letecké armády 21.
7. 1944 poprvé napadnout i mostecký závod na výrobu syntetických paliv, zvaný Sudetenländische Treibstoff Werke. Operace je
plánována grandiózně. Nad cíl v severozápadní části Československa se připravují stroje 5., 49. a 304. bombardovacího Wingu.
Postupně z italských základen startuje okolo 400 letounů na
Mission Brux.
Cestou do střední Evropy musí plně vytížené čtyřmotorové
Liberatory a Flying Fortressy překonat nástrahy německé protivzdušné obrany i alpské velehory. Nad Alpami je špatné počasí,
komplikované malou dohledností. Velká část pracně zformovaných
leteckých skupin se zde trhá a rozděluje na menší skupiny. Některé
z nich ztrácejí styk s vedoucími letouny formace, tzv. Pathfindery
(hledači cesty a cílů) a rozhodují se pro útok na sekundární, příležitostné cíle v severní Itálii. Ostatní překonávají potíže a míří přes
Rakousko k Mostu.
Smrt v troskách
Již nad Ost Mark, jak Němci nazývají okupované rakouské území, jsou skupiny amerických bombardérů, roztažených na velkou
vzdálenost, napadeny stíhači Luftwaffe. Několik B-17 Flying
Fortress padá k zemi. Do boje se zapojují americké stíhačky 306.
Mlhou nad Mosteckem prosvítaly sluneční paprsky, když se
ozval tón sirény ohlašující akutní letecké nebezpečí. Bílou "tmou"
spěchali lidé do krytů. Začaly pálit Flaky a vracející se střepiny je-
5
jich vybuchlých šrapnelů zněly ve vzduchu jako podivné zvuky mohutných varhan.
Z dálky se začalo ozývat silné dunění již spadlých bomb. To první formace letounů shazovaly svůj náklad. Pumy následkem umělé mlhy dopadaly daleko od cíle, do polí a civilní oblasti. Mlha se
postupně zvedala a další formace bombardérů shazovala smrtonosný náklad. Zásahy se stále více blížily k cíli. Těžce zasažena
byla i baterie Flaků u Kopist, vzdálených asi jen kilometr od STW.
Zároveň s nimi šlo několik řad pum do domů v Kopistech.
Ve výšce okolo 6000 metrů se nacházela i formace 454. BG.
Její letouny B-24 Liberator odhodily pumy do cílové oblasti podle
zaměření jejich vedoucího letounu, když několik strojů bylo poškozeno palbou německých děl. Jeden z Liberatorů, pojmenovaných
osádkou Final Approarch, se začal ztrácet z dohledu ostatním letounům a padal k zemi. Sedm letců vyskočilo na padácích a snášelo se k zemi - čekal je osud válečných zajatců - měli relativní
štěstí. Palubní inženýr Tunis Gaalswyk a radista Robert O. Finley
však zůstali s pilotem Leonem Polinskim v řítícím se letounu. Stroj
dopadl na pole mezi vsi Radovesice a Mukov poblíž Bíliny a vybuchl. Polinski byl vymrštěn z kabiny a dopadl na zem mrtev.
Gaalswyk a Finley zemřeli v troskách. Mezitím se stále ozývaly výbuchy bomb i střelba protiletadlových děl. Formace dalších bombardérů přilétávaly ze západního směru.
Pilot Sidney H. Brooks (stojící první zprava) se svou
osádkou na italské základně. Jejich letadlo bylo sestřeleno nad Teplicemi a několik letců bylo na místě ubito.
Foto archiv musea Litvínov.
Teplice, kde se ostatním osádkám jejich bombardovací skupiny
ztratila z dohledu. Rychle klesala k zemi směrem ke Krušným
horám v levé zatáčce jakoby zpět k bombardovanému cíli. Z jejího trupu vyskakovali postupně členové osádky. Na padácích je
vítr zanesl na různá místa - boční střelec Casimer E.
Milaszewski dopadl u obce Souš nedaleko Mostu a podle výpovědí svědků se stal obětí lynče; radio-operátor Robert W.
Buchholtz dopadl nedaleko obce Loučná u Litvínova a po krátkém útěku, jímž se chtěl vyhnout zajetí, se dostal až do blízkosti hřbitova v Oseku. Právě u něj byl Buchholtz chycen místními
příslušníky Schutzpolizei a zastřelen ranou do týla policistou
Albertem Antonem. Poté, co část osádky vyskočila, stal se letoun neovladatelným a explodoval ve vzduchu. Jeho trosky dopadly do blízkosti vsi Křižatky poblíž Litvínova. Do téhož místa
spadli také další letci.
Srážka ve vzduchu
Nad tvrdě a přesně bráněný cíl se nyní blížila letadla B-24 ze
456. Bomb Group. Dvacet pět strojů svrhlo do cílového prostoru
60,5 tuny pum typu GP, ale zásahy se pro kouř nad cílem nedaly
pozorovat. Liberatory dokončily přelet cíle a obracely se na zpáteční cestu. Všichni očekávali, že se celá formace stočí doprava,
ale Ableův Box zabočil vlevo, přímo do směru nejhustší palby
Flaků. Bakerův Box točil prudce vpravo, tak jak bylo původně v plánu.
Ve 12.09 došlo k zásahu Liberatoru 746. Squadrony pojmenovaného Porky. Pilot Sidney H. Brooks však stále držel těžce poškozený stroj ve formaci, která se stáčela nad Teplice-Šanov. Tři
minuty poté se letoun "306" stal neovladatelným, dostal se do skluzu skrz letovou formaci a srazil se s jiným letounem v Charlieově
Boxu. Porky přešel do ploché vývrtky a zanedlouho narazil do země. Při vzdušné kolizi druhý, Porkym nabouraný Liberator explodoval přímo ve vzduchu.
Jeho osádka ani nestačila celá opustit trosky na padácích. Ve
vzduchu se objevilo devět otevřených padáků z obou letadel.
Zanedlouho se snesly na zem i trosky vybuchlého B-24 nesoucího
jméno Judy Ann, následovány letci na padácích. Od Zeiss Werke
a Písečného vrchu v Teplicích se začala valit oblaka kouře z hořících trosek obou bombardérů.
Ani pro letce na padácích z osádky Brookse, ani pro osádku
Gunnara Eida (pilota "Judy Ann") však neznamenalo dosažení země to, že přežijí. Pouze 4 (!) letci z 18 nakonec přežili a stali se válečnými zajatci podle Ženevské konvence.
Kolem Američanů, kteří dopadli na padácích do Teplic, se shromáždil rozvášněný dav. Emoce, vyprovokované honem na
Hitlerovy atentátníky, podporované veřejnými prohlášeními
Goebelse, Bormanna a Himmlera, že německé obyvatelstvo se má
s takzvanými teroristy vypořádat samo, vyústily do lynče.
Několik letců bylo na místě ubito, jeden z letců byl zastřelen příslušníky Reichsarbeitdienstu (RAD), a dalšího příslušníci pořádkové policie (Schutzpolizei) přivázali k automobilu a jízdou po ulicích
Teplic jej usmýkali k smrti.
Davovému šílenství unikli jen pilot Sidney Brook, jeho bombometčík James J. Duston a druhý pilot Judy Ann James N. Dingwall
s radistou Leo A. Powellem. Přes všechny hrůzy to však nemělo
ještě být poslední dějství tohoto strašlivého krvavého představení.
Několik z nich poté vyšlo z lesa vzdát se blížícím se německým ozbrojencům. Ti však na jejich zdvižené ruce nad hlavou reagovali střelbou. Tak pravděpodobně zahynuli pilot John. J.
Cunningham a navigátor Gerald W. Milburn, kteří byli poté pohřbeni na rozcestí poblíž místa jejich zavraždění.
Těžce raněn byl zadní střelec William D. Riber. Pád letounu
sice přežil, ale zraněním podlehl 18. 8. 1944 v teplické nemocnici. Z Cunninghamovy osádky přežil druhý pilot Gibson a další
čtyři letci.
Den plný děsu končí
Nedaleko místa dopadu Cunninghamovy létající pevnosti se
pod Krušnými horami pomalu zvedala umělá mlha. Ze zasaženého chemického komplexu STW stoupal hustý kouř a začínaly
se zjišovat škody. Konec náletového nebezpečí byl sirénami odhoukán ve 12.54. Vedení STW konstatovalo, že zamlžení splnilo účel - uchránilo důležitý závod na výrobu syntetických paliv,
kterými je zásobováno německé vojsko, od větších poškození.
To, že vlastně tímto aktem bylo obětováno civilní obyvatelstvo
v okolí, nikoho nevzrušovalo. Přes všechna opatření však na továrnu dopadlo toho dne 900 pum, způsobilo škody za 21 200
000 říšských marek a vyřadilo výrobu skoro na měsíc z provozu.
Následkem umělého zakrytí cíle mlhou dopadlo 3100 pum mimo
cíl. V oblasti zemřelo 195 lidí. 22 amerických letců ze čtyř sestřelených bombardérů v okolí Mostu našlo smrt - většina z nich
byla lynčována zfanatizovaným německým obyvatelstvem.
Pouze šestnáct sestřelených letců přežilo a stalo se den po
atentátu na Adolfa Hitlera válečnými zajatci.
Další oběti lynče
Zanedlouho po odletu sestavy Liberatorů 456. BG od hořícího cíle se nad oblastí objevila skupina Létajících pevností
(Flying Fortress) 97. BG. Při příletu nad cíl byl protiletadlovým
granátem zasažen letoun B-17G ze 414. Squadrony pilotovaný
Johnem J. Cunninghamem. Ten pevně držel řízení stroje s číslem 297531, i když byl letoun těžce poškozen a hořel. Pevnost
se udržela v sestavě svého boxu ve výši asi 8000 metrů až nad
Radovan Helt
6
v Praze a v Milovicích.
Enigma. Rok výr. 2001, koprodukce s Nizozemskem,
Velkou Británií a Německem, prem. 11. 4. 2002. Režie
Michael Apted a Arthur Wooster. Hrají Dougray Scott,
Kate Winsletová aj. Zákulisí luštění německého šifrovacího stroje Enigma v Anglii v roce 1943.
Jay a Mlčenlivej Bob vrací úder. Pův. název Jay
and Silent Bob Strike Back. Rok výr. 2001, prem. 11. 4.
2002. Režie Kevin Smith. Hrají Jason Mewes, Kevin
Smith, Shannon Elizabethová aj. Kultovní dvojice komiků v bázlivé parodii mnoha hollywoodských filmů.
Léto k nepřežití. Pův. název Wet Hot American
Summer. Rok výr. 2001, prem. 11. 4. 2002. Režie David
Wain. Hrají Janeane Garofaloová, David Hyde Pierce aj.
Parodie milostných hrátek v prázdninovém táboře.
Milionový závod. Pův. název Rat Race. Rok výr.
2001, prem. 11. 4. 2002. Režie Jerry Zucker a Mickey
Gilbert. hrají Rowan Atkinson, John Cleese, Whoopi
Goldbergová aj. Situační komedie o bizarním závodu
bohatých klientů kasina v Las Vegas, NV.
Protiúder. Pův. název Collateral Damage. Rok výr.
2001, prem. 11. 4. 2002. Režie Andrew Davis a Billy
Burton. Hrají Arnold Schwarzenegger, Elias Koteas,
Francesca Neriová aj. Akční thriller o kolumbijských teroristech v Los Angeles a Washingtonu.
Impostor. Rok výr. 2001, prem. 18. 4. 2002. Režie
Gary Fleder a Rick Bota. Hrají Gary Sinise, Madeleine
Stoweová aj. Sci-fi thriller o boji s mimozemšany v roce
2079. Český význam názvu je "podvodník" nebo "dvojník".
Na křídlech vážky. Pův. název Dragonfly. Rok výr.
2002, prem. 18. 4. 2002. Režie Tom Shadyac. Hrají
Kevin Costner, Joe Morton, Ron Rifkin, Linda Huntová
aj. Fantastický psychologický horor o pokusu navázat
kontakt s manželkou, která zahynula ve Venezuele.
Nové filmy USA v našich kinech (6)
Z Filmového přehledu vybral Jan Helbich
Banditi. Rok výr. 2001, prem. 31. 1. 2002. Režie
Barry Levinson a Conrad E. Palmisano. Hrají Bruce
Willis, Billy Bob Thornton, Cate Blanchettová aj. Krimi
komedie o dvou svérázných bankovních lupičích.
Policajtka. Pův. název Angel Eyes. Rok výr. 2001,
prem. 7. 2. 2002. Režie Luis Mandoki a Spiro Razatos.
Hrají Jennifer Lopezová, Jim Caviezel, Sonia Bragaová
aj. Psychologický milostný příběh chicagské policistky.
Původní název. Rok výr. 2001, prem. 7. 3. 2002.
Režie Tim Blake Nelson. Hrají Mekhi Phifer, Josh
Hartnett, Julia Stilesová aj. Drama parafrazující
Shakespearova Othella v současném Charlestonu, SC
o intrikách kolem černého studenta s přezdívkou a jeho
bílé milenky.
Ti druzí. Rok výr. 2001, koprodukce se Španělskem,
prem. 7. 3. 2002. Režie Alejjandro Amenábar. Hrají
Nicole Kidmanová, Fionnula Flanaganová aj. Duchařský
horor z britského ostrova Jersey v roce 1945.
Dannyho paráci. Pův. název Ocean's Eleven. Rok
výr. 2001, prem. 7. 3. 2002. Rež. Steven Soderbergh.
Hrají George Clooney, Brad Pitt, Julia Robertsová aj.
Krimi komedie o partě Daniela Oceana chystající vyloupení kasin v Las Vegas, NV.
Taková zvláštní rodinka. Pův. název The Royal
Tenenbaums. Rok výr. 2001, prem. 14. 3. 2002. Režie
Wes Anderson. Hrají Gene Hackman, Anjelica
Hustonová, Ben Stiller, Gwyneth Paltrowová, Luke
Wilson aj. Hořká komedie o svérázné rodině Royala
Tenebauma v New Yorku.
Formule! Pův. název Driven. Rok výr. 2001, prem.
21. 3. 2002. Režie Renny Harlin a Spiro Razatos. Hrají
Sylvester Stallone, Burt Reynolds, Kip Pardue, Stacy
Edwardsová aj. Akční drama z prostředí automobilových
závodů.
Bulšit. Pův. název Not Another Teen Movie. Rok výr.
2001, prem. 21. 3. 2002. Režie Joel Gallen. Hrají Chyler
Leighová, Chris Evans, Jaime Presslyová aj. Vulgární
parodie studentských komedií s výstižným českým názvem ve smyslu Blbost.
Návrat do Země Nezemě. Pův. název Return to
Never Land. Rok výr. 2002, prem. 21. 3. 2002. Režie
Robin Budd a Donovan Budd. Animovaná pohádka o
věčném boji Petera Pana proti pirátům, volné pokračování filmu Peter Pan z roku 1953.
Spy Game. Rok výr. 2001, koprodukce s Německem,
Japonskem a Francií, prem. 21. 3. 2002. Režie Tony
Scott a John Wildermuth. Hrají Robert Redford, Brad
Pitt, Catherine McCormacková aj. Dlouholetý agent CIA
zachraňuje přítele z čínského vězení.
Křižovatka smrti 2. Pův. název Rush Hour 2. Rok
výr. 2001, prem. 28. 3. 2002. Režie Brett Ratner a
Conrad E. Palmisano. Hrají Chris Tucker, Jacke Chan
aj. Akční komedie odehrávající se v Hongkongu, Los
Angeles a Las Vegas, pokračování filmu z roku 1998.
Hartova válka. Rok výr. 2002, prem. 4. 4. 2002.
Režie Gregory Hoblit a David Rosenbloom. Hrají Bruce
Willis, Colin Farrel, Terrence Howard aj. Soudní drama,
rasové předsudky a hrdinství Američanů v nacistickém
zajateckém táboře koncem války. Z velké části natočeno
Nové čtení o USA (6)
Z časopisů o knižních novinkách vybral Jan Helbich
Brahová, Marie: Indiánská zamyšlení. Nové Město n.
Met.: Rodomax. 158 s. Váz. Cena neuvedena. Dojmy autorky z cesty po indiánských rezervacích.
Haňka, Ladislav: Lovil jsem v Americe. Břeclav:
Moraviapress. 216 s., bar. foto v textu. Váz. 229 Kč. Druhá
kniha autora žijícího v USA od 1951:
Molyneaux, Brian - Jones, David: Americká mytologie.
251 70 Dobřejovice: Rebo Productions CZ. 256 s. Váz. 599
Kč. Ilustrovaná encyklopedie mytologie různých národů
Severní, Střední a Jižní Ameriky.
Asbury, Herbert: Newyorské gangy. Neformální dějiny
newyorského podsvětí. Přel. Petra Diestlerová. Praha: BBart. 290 s. Vás. 189 Kč.
Summers, Anthony: Bohyně. Tajné životy Marilyn
Monroe. Praha: BB-art. 440 s., obr. příl. Váz. 299 Kč. Životopis slavné herečky (1926 - 1962) až k záhadné smrti.
Originál vydán 1985 a slovensky vyšel již 1989.
Bingham, Howard L & Wallace, Max: Největší boj
Muhammada Aliho. Přel. Jiří Sedláček. Praha: BB-art. 260
s., obr. příl. Váz. 199 Kč. Nejslavnější boxer 20. století (původním jménem Cassius Clay, nar. 1942) odmítl v roce
1966 bojovat ve Vietnamu a dočasně přišel o titul mistra
světa (od r. 1964, znovu mistrem 1974 - 1979).
7
King, Greg: Sharon Tateová, Polanski a Mansonovi
vrazi. Přel. Lukáš Hodek. Praha: Garamond. 360 s. Brož.
269 Kč. Rituální vražda herečky (nar. 1943), manželky režiséra Romana Polanského (nar. 1933) sektou Charlese
Mansona v Los Angeles 1969.
King, Stephen: O psaní. memoáry o řemesle. Přel. Iva
Pekárková. Praha: Beta-Dobrovský & Ševčík, 230 s. Váz.
199 Kč. Autobiografické vyprávění o vývoji světoznámého
spisovatele narozeného 1947 v Portlandu, ME.
Amidon, Stephen: Nové město. Přel. Yvetta Nováková.
Praha: BB-art. 384 s. Váz. 199 Kč. Dramatický příběh z fiktivního městečka Newton, MD zrozeného z představ o rasové harmonii.
DeLillo Don: Podsvětí. Přel. Eva Mikolášková. Praha:
BB-art. 645 s. Váz. 299 Kč. Působivý román o současné americké společnosti.
Harling, Michael: Jaromír Jágr. Přel. J. Jurečková.
Havlíčkův Brod: Fragment, edice Hokejoví hrdinové. 48 s.,
bar. foto. Brož. 95 Kč.
Bodansky, Yossef: Bin Ládin, muž který vyhlásil válku
Americe. Přel. T. Horáková, Z. Fučík a H. Ondráčková.
Červený Kostelec: Mervart Pavel. 400 s. Brož 329 Kč.
Felt, K. - Krůta, J. - Kézr, M. - Škorpil, Š.: Zimní olympijské hry Salt Lake City 2002. Praha: Hart. 184 s., 200
bar. foto (Eduard Erben). Váz. 399 Kč. Podrobný dokument
o průběhu ZOH, úplná statistika výsledků, informace o
všech členech české výpravy, historie všech ZOH, vývoj jejich televizních zachycení.
WRITING CONTEST FINALISTS 2002
We are very pleased to announce that the following students have been chosen an finalists in this year's Writing
Contest! Congratulations on a job well done. Many thanks,
as well, to all the other students who entered but did not in
the end make the final cult. Very many of the 400 stories
and essays entries we received were truly excellent, but unfortunately only those few with the very highest totals from
three independent readers can be invited for the second
round. We encourage all of you to keep on writing and give
our contest a try again next year.
In order to be eligible for any of the top three prizes (including, of course, the four-week summer course at
International House in England), the finalists in the middle
and senior categories will need to take part in a second
round of writing on Friday, April 19, at SPUSA, from 1 - 3
p.m. The second round for the junior category will take place on Saturday, April 27, from 2 - 4 p.m.
We ask middle and senior category finalists to inform us
by phone (02/24210813) or e-mail no later than Tuesday,
April 16, as to whether they will be able to participate in the
second round. We will need confirmation from junior category finalists by Tuesday, April 23.
We are looking forward to hearing from (and reading more from) all of our contestants in the future.
SENIOR CATEGORY (19 - 26)
1. Augustinová, Růžena (Plzeň)
2. Borková, Olga (Praha)
3. Douša, Michal (Tábor)
4. Geiger, Květoslav (Pardubice)
5. Koblížek, Tomáš (Jablonné nad Orlicí)
6. Kvapilová, Jana (Zlechov)
7. Procházková, Monika (Brno)
8. Prentis, Philip (Kladno)
9. Strýčková, Jana (Uherské Hradiště)
10. Sklenář, Jan (Praha)
11. Švejdarová, Ida (Praha)
12. Wachtl, Jiří (Praha)
13. Wdowyczynová, Magda (Písek)
SPOLEČNOST PŘÁTEL USA
SOCIETY OF FRIENDS OF THE USA
Rytířská 10, Praha 1, 110 00 Czech Republic
Tel.: +420-2-2421 0813, fax: +420-2-2421 5561
e-mail: [email protected], www.czechia.com/spusa
MIDDLE CATEGORY (16 - 18)
1. Antošová, Martina (Trutnov)
2. Bouchal, Petr (Lipůvka)
3. Budková, Lenka (Velké Meziříčí)
4. Hofmanová, Anna (Velký Vřešov)
5. Horáček, Václav (Praha)
6. Hurábová, Milena (Dobroměřice)
7. Chmelík, Pavel (Ústí nad Labem)
8. Paloncý, Pavel (Šumperk)
9. Pospíšilová, Martina (Přerov)
10. Růžek, Adam (Podivín)
11. Smrčková, Michaela (Telč)
12. Sterec, Pavel (Praha)
13. Tříšková, Alena (Hrušovany nad Jevišovkou)
14. Urbánek, Vojtěch (Duchcov)
JUNIOR CATEGORY (9 - 15)
1. Bičíková, Romana (Jablonec nad Nisou)
2. Dudysová, Agáta (Třinec)
3. Fidlerová, Kateřina (Česká Lípa)
4. Holečková, Anna (Habartice)
5. Hořínová, Markéta (Praha)
6. Jískra, Petr (Praha)
7. Khol, Filip (Liberec)
8. Kužvart, Jan (Praha)
9. Mrňousová, Michaela (Liberec)
10. Matulová, Kateřina (Praha)
11. Paulusová, Hana (Libčany)
12. Přibylová, Jana (Karlovy Vary)
13. Safranová, Lenka (Svidník, Slovakia)
14. Smetana, Martin (Praha)
15. Souček, Jiří (Neratovice)
16. Štěpánková, Jitka (Plzeň)
Příspěvky pro Bulletin zasílejte:
SP USA - Bulletin
J. Bláha, Rytířská 10, Praha 1
110 00 Czech Republic
Redakční uzávěrka 13. srpna 2002

Podobné dokumenty

Ve znamení Nechuštána - Apoštolská církev, sbor Karviná

Ve znamení Nechuštána - Apoštolská církev, sbor Karviná autem z návštěvy u své matky, přistoupili k němu čtyři střelci. Zasypali jeho auto kulkami a beze stopy zmizeli. Od té doby o nich nikdo neslyšel. Aktivisté pro lidská práva popsali pátrání po nich...

Více

KLASICISMUS (NEOKLASICISMUS) Úvod:

KLASICISMUS (NEOKLASICISMUS) Úvod: a ředitel zemského stavebního úřadu, G. Fischer-profesor na stavovské a ředitel zemského stavebního úřadu)-musely se již dodávat stavební dokumenty na úřady ROMANTISMUS Úvod: -krize racionalismu za...

Více

Práci lidé hledají marně

Práci lidé hledají marně Uherském Hradišti si letos připomíná devadesát let od zahájení provozu. Své malé výročí může slavit i ředitel Petr Sládek, který v jejím čele stojí rok. „Ještě máme rezervy ve službách, ale výrazně...

Více

č.4 Prosinec

č.4 Prosinec Panel s velkou fotografií generála Pattona, jedné z největších postav druhé světové války, charismatického velitele, který neznal slovo porážka a který jako první přesvědčoval své nadřízené, že por...

Více