Biblické úkoly č. 3

DNEŠEK
V BIBLICKÉ
PERSPEKTIVÌ
I/3
Biblické úkoly pro mládež
1
DNEŠEK V BIBLICKÉ PERSPEKTIVÌ I/3
Biblické úkoly pro mládež
Pøeklad a úprava Pavla Šustková
Ilustrace Olga Pazerini
Technická redakce Stanislav Bielik, Miroslav Priehradný
Vydal Advent-Orion s.r.o., Vrútky
pro oddìlení mládeže Èesko-Slovenské unie CASD
Tisk Tlaèiareò alfa PRINT, Martin
ISBN 80-88960-45-2
2
OBSAH
Okultismus
1.
2.
3.
4.
5.
Všední tajemno .................................................................................... 7
Formy okultismu ................................................................................ 15
Vliv mimozemského ........................................................................... 23
Dùvìøovat vìštkyni .............................................................................. 31
Okultismus ........................................................................................ 39
Biblické pojmy
6.
7.
8.
9.
Víra ....................................................................................................
Láska .................................................................................................
Pravda ................................................................................................
Milosrdenství ......................................................................................
47
55
63
71
Jak èlovìk vládne
10.
11.
12.
13.
Èlovìk a životní prostøedí .................................................................... 79
„Návod k údržbì“ ................................................................................ 87
Když má èlovìk odpovìdnost .............................................................. 95
Já – a ten druhý ............................................................................... 103
3
4
JAK NA TO?
Každý úkol je tematicky ucelený a rozdìlený do jednotlivých dní. A na jeden den
je studijního materiálu tak akorát dost. Nechat si to vše na pátek veèer by byl ten
nejvìtší nesmysl. Asi jako bys chtìl nìkolikahodinovým tréninkem dohnat týden
neèinnosti. V tom pøípadì bys z toho nemìl požehnání, nanejvýš „duchovní svalovou køeè“.
Podívejme se na úkol. Jsou v nìm následující znaky:
Najdeš zde základní text a úvodní otázku. Proè jsme ho za tebe nevypsali? Ne, že bychom šetøili papírem. Když si však otevøeš svou Bibli,
urèitì tam objevíš mnohem více než jen odpovìï na jednu otázku.
V poznámce najdeš mnoho informací. Podtrhni si, co je pro tebe nové
a podnìtné. A nestyï se o tom mluvit s kamarády. Možná budeš pøekvapen jejich reakcí.
I bìhem dne si mùžeš vzpomenout na to, co jsi studoval ráno. A veèer
už budeš možná mít svou pøesnou odpovìï. Vra se k úkolu a poznamenej si na volné místo dole na stránce, k èemu jsi dospìl.
Nejdùležitìjší informace zkrácené do nìkolika heslovitých poznámek.
Ty si ale musíš nutnì uložit. Jinak se ti celotýdenní bádání ztratí
v záplavì informací, které ti v prùbìhu týdne prošly hlavou.
Otázky k diskuzi by mìly pomoct rozbìhnout diskuzi na dané téma
v tøídì mládeže. Ještì dùležitìjší jsou však otázky, které si vytvoøíš ty
sám.
Poznamenej si, co bylo pro tebe nové:
Èemu jsi nerozumìl, v èem jsi zmìnil dosavadní názor, co nového jsi
zjistil...
K èemu ses tento týden na základì biblického studia rozhodl? S jakým
úspìchem? Vyzkoušel sis to?
A co v sobotu?
Když pøi se pøi probírání v sobotní škole dokážeš podìlit s ostatními o své obavy,
zážitky, rozhodnutí, úspìchy a zklamání, potom se pro tebe tøída mládeže stane
kolektivem dobrých pøátel a hodina biblického studia tou nejhezèí èástí soboty.
5
6
20. století bývá nazýváno stoletím letù do vesmíru a vìdy o atomu.
Lidé se dívají s nadhledem na poznatky svých otcù; zvykli jsme si
totiž, že rok co rok se musíme uèit novým vìcem. Poznatky a pøístupy, které ještì nedávno platily jako nemìnitelné, zastaraly.
Mnohé se však zachovalo z døívìjších èasù lidstva až po souèasnost
a udržuje se s obdivuhodnou zarputilostí. Co bylo v antice takøka pochováno, slaví v našich dnech velkolepé vzkøíšení. Máme na mysli vzrùstající poèet forem okultismu. Zájem o okultismus se zdá být dnes vìtší, než byl kdysi v Babylonii zájem o astrologii nebo v Øímì o vìštectví.
„Pøibližnì pro ètvrtinu všech žákù v západní èásti Berlína je na denním
poøádku provozování okultních praktik jako pohyb sklenièek, vykládání
karet nebo èerné mše. Ohroženy jsou pøedevším dívky ve vìku mezi
13 až 17 lety, které èastìji než ostatní mládež vyhledávají konakt s nadpøirozenými silami.“ (epd, 8.10.1990)
7
Nedìle
Dan 2,27.28a
Jaký vidíš rozdíl mezi tím, co vìdí vìštci, a tím, co ví
Danielùv Bùh?
Co je to okultismus?
Termín okultismus pochází z latinského occultus, což znamená temný, skrytý, utajený. Okultismus je tedy studium skrytých, tajných,
nadpøirozených sil. Toto poznání je vyhraženo jen zasvìceným.
Jak víš, na nebi i na zemi je mnoho fenomenù, kterým nerozumíme a nemùžeme
je vysvìtlit. Je tedy ještì mnoho vìcí, které jsou èlovìku skryty. Ani Pána Boha
plnì neznáme.
Ale v okultismu nemyslíme na Boha ani na to, co dosud neobjevila vìda. Jde
spíše o nadpøirozené - paranormální jevy. Zdá se, že tato oblast pøesahuje naše
smysly a naše bìžné pojetí prostoru a èasu.
Okultismus není eskamotérství (kouzelnictví), „podfuky“ pro zábavu, ale projev
démonských sil, které pùsobí prostøednictvím urèitých osob. Jde tedy o nadpøirozenou oblast.
Existuje více typù okultismu: vìštìní a jasnovidectví (vnímání skrytého v minulosti, pøítomnosti èi budoucnosti); spiritismus (spojení s duchy mrtvých); mágie (používání nadpøirozených sil ve prospìch èlovìka nebo proti nìmu, magnetismus
(uzdravování nemocných). Rozlišení mezi tìmito oblastmi není snadné. Vìtšina
lidí, kteøí se tím zabývají, se vìnuje více oblastem. Tak mùže být astrologie spiritistická nebo se magnetizér vìnuje vìštìní.
K zamyšlení
u
Existují fenomeny, které se vymykají pøírodním zákonùm?
u
Èti Dan 2,27.28; 5,5-30; 5 Moj 29,18.
8
Pondìlí
2 Tes 2,9.10; Mat 24,4.5.24
Jak je možno nedat se svést zlými mocnostmi nebo
spiritistickým klamem?
Okultismus je v módì
Jelikož je okultismus vázán na démonské síly, mùžeme øíct, že je
starý jako lidstvo samo. Pøedstavil se už národùm v starovìku ve všech
formách. Nicménì v posledních tøiceti letech registrujeme jeho skuteènou explozi. Uvedeme nìkolik pøíkladù, které dokazují, jak velkému zájmu se
okultismus tìší.
1. Na trhu je obrovská nabídka knih, které pojednávají o paranormálních jevech.
Každý knihovna mùže nabídnout desítky ditulù.
2. Okultismus má mnoho pøívržencù a sympatizantù. Odhaduje se, že v Anglii je
do tohoto fenomenù nejak vtaženo 80 % obyvatelstva. Ve Spojených státech
je velmi populární vše, co se týká duchù.
3. Náboženská shromáždìní a noèní setkání „èarodìjnic“ v anglo-saských a skandinávských zemích zahrnují nìkdy i lidské obìti.
4. Zøízení prvního satanského sboru v evropské køesanské zemi, v Holandsku,
v malém, starém reformovaném kostele.
5. Stoupající zájem o astrologii. Ve Spojených státech se prodá roènì milion
astrologických revue.
Zkrátka, okultismus je v módì.
K zamyšlení
u
Všiml sis, že by tyto vìci zajímaly tvé pøátele?
u
Pokud ses setkal s nìkým, kdo byl nadšen okultismem, jak jsi reagoval?
9
Úterý
1 Moj 3,4.5
Jak postupoval had, aby ženu svedl a podvedl?
Nebezpeèí
Tento známý pøíbìh nám ukazuje, že nejsnadnìji lze svést tak, že se
do lži pøimíchá trošku pravdy. Proto je dùležité si uvìdomit, že první
nebezpeèí okultismu je tato smìsice pravdy a bludu.
Jedna slavná americká vìštkynì prohlašuje, že za svùj dar vdìèí Bohu, ale zdùrazòuje více astrologii, vidìní a vibrace než Bibli.
Mnoho spiritistù a jasnovidcù ochotnì cituje Bibli, a tak klamou lidi. Nìkterá
mystická východní náboženství oslavují také Ježíše. Považují se za obohacení
køesanství.
Èti Dan 1,6.7. Když jsou Daniel a jeho pøátelé seznámeni s babylónskou kulturou, obdrží všechni ètyøi nová jména. Hebrejská jména, která vyjadøovala smlouvu
s Bohem, jsou nahražena jmény pøestavujícími babylónská božstva.
To byla forma vymývání mozku. To je druhé nebezpeèí okultismu. Nìkteøí rodièe
najednou nejsou schopni rozumìt vlastnímu dítìti (které dostalo jiné jméno), protože to už není ono. Nepoznávají ho.
K zamyšlení
u
Jak mùžeš odhalit smìsici pravdy a bludu?
10
Støeda
1 Tes 5,1.2
Co vìdìli vìøící v Soluni, kterým Pavel psal?
Proè ten zájem?
Proè je v naší dobì tolik zájmu o okultní záležitosti? To má prostý
dùvod, øíkají pøíznivci tìchto praktik, blížíme se konci vìku Ryb, který
nastolil Ježíš. Vstupujeme do vìku Vodnáøe.
Toto tvrzení je založeno na astrologických údajích zvìrokruhu (zodiaku). První
køesané používali symbol ryby jako znamení víry. Proto se tedy mluví o køesanské éøe jako o vìku Ryb.
Mnoho astrologù má velmi optimistický pohled na budoucnost. Bude to doba
míru, harmonie, mezinárodní spolupráce a prospìchu celé planety. Podle nìterých už tato doba nastala.
Jsou reálné nadìje? Odkud pocházejí?
u z pohledu exaktních vìd a materialismu,
u ze strachu z budoucnosti nebo ze zklamání køesanství,
u z oreintálních vlivù a ze soumraku západní kultury,
u z užívání drog spojeného èasto s okultními projevy,
u z duševní køehkosti moderního èlovìka.
Lidé se neptají: Je to dobré? Je to pravda? Ale spíše: Funguje to? Pomáhá to?
Vše, co uvádíme, vede k tomu, že okultismus je velkou výzvou pro køesany.
K zamyšlení
u
Jsou tvé pøedstavy o budoucnosti optimistické? Z jakých dùvodù?
11
Ètvrtek
1 Tim 4,1.2
Pøed jakými jevy poslední doby varuje apoštol Pavel?
Okultismus a poslední doba
Podle nìkterých lidí žijeme nyní ve fázi pøechodu z vìku Ryb do vìku
Vodnáøe. To se má projevovat rùznými nadpøirozenými projevy.
Zároveò miliony køesanù vìøí, že nyní žijí v dobì konce, to znamená
v posledním úseku dìjin èlovìka, pøed návratem Ježíše Krista.
Je pozoruhodné, že tyto dva postoje jsou souèasné. Mùžeme je biblicky vysvìtlit. Vzestup okultismu vždy provázel duchovní a morální úpadek spoleènosti. Tak
je tomu v naší dobì.
Èti 1 Petr 4,5 a 5,8. Je tøeba vìnovat pozornost tomu, co se dìje. Potøebujeme
spolehlivé informace a ostražitost.
Èti Zj 12,10. Jan nás informuje, s kým mají lidé co do èinìní.
Èti Luk 22,31. Toto tøíbení provádí satan. Týká se pøedevším doby konce, kdy
bude používat duchy, kteøí budou svádìt, a bludné uèení. I køesané mohou být
zneužiti, køesané, kteøí nemají pevnou víru, kteøí se stavìjí proti pravdì.
Èti 2 Tim 3,1-8. Podobnì jako pøed tím, než vstoupil Izrael do zaslíbené zemì,
nastal obrat k okultismu, obrátí se lidé k paranormálnímu, než pøejde Boží lid na
novou zemi.
K zamyšlení
u
Jak mùže køesan zvítìzit, když satan útoèí? 1 Petr 5,8-11
12
Pátek
Mat 24,11.24
Jak mùže vypadat duchovní svod v dobì konce?
Doba konce
Ježíš mluví o znamení konce v církvi i ve svìtì zvláštì v této kapitole.
Když se ho uèedníci ptají, èím se bude vyznaèovat doba konce a jeho
pøíchodu, popisuje Ježíš nebezpeèí a svody. Mluví o falešných prorocích, falešných Kristech, kteøí budou dìlat zázraky a divy.
Kdo je pùvodcem tìchto znamení a zázrakù? Pavel øíká jasnì, že je to satanova
práce.
Èti 2 Tes 2,3-11. Starý zákon popisuje práci lživých duchù jako zdroj spiritistické
inspirace, astrologie, vìštìctví a falešného prorokování.
Èti 1 Jan 2,18; Zjev 12,12; 13,11-14; 18,1-4. Jan prohlašuje, že okultní síly a vlivy
budou pøed Kristovým návratem silnì pùsobit.
Je dobøe, že Boží slovo je jasné a objektivní. Jenom díky Bibli je možno rozlišit
pravdu a lež. Bible obsahuje jednoznaèné údaje týkající se této problematiky.
Navíc ti Bùh nabízí sílu a ochranu pøed pádem (Juda 24.25).
K zamyšlení
u
Co by sis myslel o jasnovidci, jehož pøedpovìdi se plní? Je to pravý
nebo falešný prorok? Proè?
13
Uložit
1. V souèasné dobì roste zájem o okultismus. Bylo to v Bibli pøedpovìzeno.
2. Okultismus se projevuje v rùzných formách: vìštectví, spiritismus, mágie
a magnetismus.
3. Okultismus je velmi populární, ale nebezpeèný. Tím, že obsahuje dobré i zlé,
pravdu i blud, je velmi svùdný. Je více faktorù, které vysvìtlují zájem o okultismus.
4. Podle Bible se vliv okultismu zvýší v dobì konce, kdy budou zázraky a nadpøirozené síly hrát významnou roli.
Otázky k diskuzi
1. Jaký je podle tvých znalostí rozdíl mezi zázraky a tajemstvím, o kterých mluví Bible, a tìmi, které produkuje okultismus?
2. Kristus, apoštol Pavel, Jan a Petr nás varují pøed okultními fenomeny
poslední doby. Proè se, podle tvého názoru, lidé o to tolik zajímají?
Zajímá to i tebe?
3. Jak se mùžeš bránit stratégii pravda-lež? Èti Iz 8,20. Co pro tebe vyplývá z tohoto textu?
4. Pravda má nedocenitelnou hodnotu. Bùh respektuje svobodu èlovìka.
Jak svobodný je èlovìk, jehož pøesvìdèení nevychází z biblických informací? Èti Gal 5,1.13-15; 2 Kor 3,17.
5. Jaký je rozdíl mezi následujícími èinnostmi: vychovávat, uèit a vymývat mozek?
6. Co pro tebe znamená skuteènost, že existují tak zrádné vìci jako je
okultismus?
- Nechci na to nijak reagovat.
- Cítím, že je tøeba znát lépe Bibli.
- Úkol mì vedl k pøemýšlení, ale napovažuji za správné výraznì se tìmito zápornými jevy zabývat.
7. Proè jsou zázraky tak lákavé? Mìlo by být v církvi více zázrakù?
Pro mnì nové:
Neporozumìl jsem:
Moje rozhodnutí:
14
Øeknou vám: „Dotazujte se duchù zemøelých
a jasnovidcù, kteøí sípají a mumlají.“ Což se lid nemá
dotazovat svého Boha? Na živé se má ptát mrtvých?
K zákonu a svìdectví! Což oni neøíkají takové slovo, že
mu z nìho nevzejde jitøní záøe?“ Iz 8,19.20
V obchodním svìtì si výrobce odìvù nemùže dovolit nesledovat módní
trendy. Výrobce automobilù zase musí vìnovat èas a peníze vývoji nových automobilù. Kromì toho, jak je výrobek finanènì výhodný, jak splòuje kritéria pohodlí a výkonu, zajímá kupujícího také vzhled.
To platí o automobilech, odívání a jiném zboží. Vztahuje se to i na okultismus. Nepøítel ochotnì mìní kabát, ale stále zùstává satanem. Mìní
vzhled a pøizpùsobuje se okolnostem. V údobích neznalosti a povìry
používal jiné formy, v naší dobì vìdy a techniky používá sofistikovanìjší
metody. Navíc zná lidské sklony lépe než my sami.
Je tedy dùležité rozpoznat rùzné formy okultismu, které se vyskytují
v souèanosti: reinkarnace, spiritismus, astrologie, levitace aj.
15
Nedìle
Jan 8,44
Jak Kristus shrnuje charakteristiku satana? Jaké je
klíèové slovo tohoto textu?
Velký podvod
Kristus mluví o satanu velmi otevøenì. Bytost, která inspirovala všechny formy okultismu, snadno lže. Sama lže a iniciuje ke lži lidi. Ve
Starém zákonì se øíká, že vìštci lživì vykládají a zatìžují lidi svými
výroky.
Èti Zach 10,2. Deváté pøikázání ukazuje, že èlovìk není vždy èestý. Nejstarší lež,
kterou se zatížil nepøítel, je popsána v první knize Bible. Èti 1 Moj 3,1-6; 2,16.17.
Silná satanova zbraò spoèívá ve spojení pravdy a lži. Tomu, kdo lže stále, se
nevìøí. Snadnìji poslechneme toho, kde spojuje neoddiskutovatelné argumenty
s polopravdmi.
Satan øekl Evì, že Bùh je chce jen postrašit, ale že smrt nepøipadá v úvahu.
Naopak, ona i Adam budou podobní Bohu. Tato vìkovitá lež má stále velký úspìch.
Je také základem urèitých forem okultismu.
K zamyšlení
u
Proè nachází pùvodní satanova lež stále tolik ohlasu?
16
Pondìlí
Mal 3,23 (4,5)
Kdo podle Malachiáše pøijde, než nastane Boží den
soudu?
Život pøed životem
Kde jsi byl ve svém minulém životì? Kolik životù jsi již prožil? Podivné
otázky, že? Pro nás podivné, ale ne pro toho, kdo vìøi v reinkarnaci
(pøevtìlování). Pro nìj se èlovìk rodí neustále znovu. Tento cyklus se
stále opakuje, aniž by nìkdo proti tomu nìco zmohl. Existuje ovšem nadìje, že
v dalším životì uspìje lépe.
Lidé obecnì netvrdí, že byli v minulém životì prostými lidmi, ale vìtšinou významnými státníky, bohatými osobami... Pøesto není víra v reinkarnaci tak pøíjemná,
jak by se na první pohled zdálo. Pro obyvatele Východu je to vìtšinou tìžké
bøemeno. V Indii vede kastovní systém lidi k fatalismu (víra v osud). Fatalismus
uzavírá nejvìtší poèet lidí definitivnì do nejchudší vrstvy. Tak je tomu pøedevším
i hindù, ménì u buddhistù.
Uèení o reinkarnaci je velmi staré. Má ve svìtì miliony pøívržencù. Toto hnutí se
rozšiøuje i v západních zemích. Vznikly dokonce snahy o vìdecké vysvìtlení
reinkarnace a snahy dát jí modernìjší vzhled. Ale víra v tuto doktrinu je jen opakováním první lži: èlovìk neumírá, pøechází pouze z jednoho života do druhého.
V Bibli nenacházíme nic, co by potvrzovalo reinkarnaci.
K zamyšlení
u
Jaká nebezpeèí vidíš v uèení o pøevtìlování?
17
Úterý
3 Moj 19,31
Platí tento zákon ještì nyní?
Život po životì
Uèení o pøevtìlování pøedpokládá život pøed životem, který žijeme nyní.
Spiritismus dodává další aspekt, že totiž ihned po tomto životì život
pokraèuje. Duch opouští mrtvé tìlo a zaèíná nová existence ve svìtì
duchù. Není to typické jen pro spiritismus, protože nìkteøí køesané sdílejí uèení
o nesmrtelné duši.
Spiritismu je však vlastní, že vyhledává vìdomý kontakt s tìmito duchy. Tento
kontakt má dokázat, že èlovìk po smrti žije dál. Smrt tedy neexistuje!
Spiritismus je velmi starý, tak starý jako satan. Had byl prvním médiem. Tato
myšlenka se nachází v mnoha kulturách. Ale Bible nás vážnì varuje pøed dùvìrou
v tyto jevy. Èti 3 Moj 20,6.27; 5 Moj 18,9-13; Iz 8,19.20.
Podle uèení Bible je mezi životem a smrtí propast. Smrt není novým životem, ale
naopak. Proto není možná komunikace mrtvých s živými. Kaz 9,5.6
Jakmile nìkdo zemøe, neví nic. Všechno pøestává fungovat: tìlo i duch. Ježíš
uèil, že mrtvý zùstává v hrobì a spí až do vzkøíšení. Èti Jan 11,11-15. Ožije až ve
chvíli, kdy ho Bùh zavolá.
Pokud není komunikace mezi mrtvými a živými uskuteènitelná, proè nás Bùh
varuje pøed tìmito praktikami? Duchové, kteøí komunikují s živými, nejsou duchové mrtvých, ale zlí duchové, duchové démonù, padlých andìlù (Zjev 16,14). Je
tedy pøirozené, že nás Bùh pøed takovou praxí varuje!
K zamyšlení
u
Proè myšlenka spojení s mrtvými pøitahuje tolik lidí?
18
Støeda
2 Tim 4,3.4
Naplòuje se dnes Pavlova pøedpovìï? Mùžeš uvést
pøíklady?
Žít po smrti
Pavel popisuje v dopise Timoteovi, co se bude dít v poslední dobì.
Kostely a modlitebny se budou vyprazdòovat, protože lidé budou dávat pøednost okultnímu pojetí. Mùžeme konstatovat, že se to dìje.
Spiritismus je starý jako lidstvo, ale od 19. století znovu pøitahuje zájem. Malá
Margaret a Kate Foxovy slyšely 31. bøezna 1848 zvuky, na které odpovídaly podle velmi jednoduchého kódu. Tak zaèal velkolepý rozvoj moderního spiritismu.
Pøesto šlo o dívky, které s rodièi navštìvovaly køesanskou církev! Nejdøíve byly
vùèi spiritismu výhrady, ale jeho vliv se rapidnì šíøil. V roce 1870 se poèítalo již
s deseti miliony pøívržencù v Americe. Pøedpokládá se, že dnes je jich na svìtì
50 - 100 milionù.
Mnoho vìøících se od spiritismu distancuje. Ale duchové se pøizpùsobují okolnostem. Již v 19. století napsala Ellen Whiteová, že spiritismus oblékl køesanský
kabát. Pøeèti si o tom 37. kapitolu v knize Vítìzství lásky Boží „Mùžeme mluvit
s mrtvými?“.
Nìkteré skupiny spiritistù mají v nedìli dopoledne shromáždìní, ètou Bibli, zpívají a modlí se... - Nejvýznamnìjší shromáždìní ve spiritismu je séance, kde se
„duchové mrtvých“ projevují prostøednictvím média a pøedávají svá poselství.
Duchové se pøizpùsobují moderní dobì: podávají informace prostøednictvím nahrávek. Spiritismus je v módì, ale spoèívá na lži.
K zamyšlení
u
Proè se spiritismus objevil pøímo v církvi? Dokazuje to slabost církve
nebo satanovu moc?
19
Ètvrtek
Zjev 13,14a
Která moc svede v dobì konce mnoho lidí?
Zahrávání s duchy
V tomto biblickém textu, je pøedpovìzeno, že šelma vystupující z moøe,
která symbolizuje Ameriku, bude dìlat velké zázraky, aby svedla vìøící. Moderní spiritismus skuteènì vznikl v Americe a zavinil, že mnoho
køesanù sešlo z cesty.
Mnoho spiritistù popírá, že v jejich støedu dochází k podvodu. Je ale jisté, že
spiritismus spoèívá na ïábelském vlivu. Padlí andìlé, démoni, jsou schopni reprodukovat hlasy zemøelých a tak podrývat víru èlovìka a pøivést ho ke zrádným
praktikám.
Kniha Zjevení jasnì ukazuje, že èím budou problémy ve spoleènosti a v církvi
vážnìjší, tím více bude spiritismus nabízet spolupráci a pomoc pøi spojování
a bratrství národù. Bude podvádìt a ohlupovat lidi projevy rùzných mocností, znameními, zázraky a divy.
2 Tes 2,9.10. Nepøítel se pøevlékne, bude vypadat dùvìryhodnì, jeho pùsobení
bude mít zajímavé vìdecké a ekonomické aspekty. Nenech se obloudit falešnými
tvrzeními. Bùh nám dal dostatek svìtla. Nepøítelovy projevy nazývá „ohavnost“.
Spiritistické praktiky pøinášejí vždycky strašné dùsledky.
Bible slibuje vìèný život. To je velké povzbuzení, ale vìèný život zaène pøi vzkøíšení, až se Ježíš vrátí. Ne døív! To je biblická jistota. Vše ostatní je jen lež, i kdyby
mìla pøitažlivý vzhled! Èti Mat 4,1-11.
K zamyšlení
u
Jak Ježíš obstál pøed svody satana?
20
Pátek
Jan 11,14.43
Odkud Ježíš zavolal Lazara? Z nebe? Z pekla? Z hrobu?
Žít mezi životem a smrtí
Je opravdu škoda, že jsme tu událost nezažili. Mohli bychom se Lazara zeptat, co prožil, když umíral. - Co se dìje pøi smrti? Dr. Raymond Moody ve své knize Život po životì uvádí øadu svìdectví osob,
které byly klinicky mrtvé. I když se zážitky liší, jedno mají spoleèné a to se dá
popsat takto: umírající náhle cítí, že prochází jakýmsi tunelem, vystupuje ze
svého tìla a dostává se do pøekrásného prostoru s nebeskou hudbou. Potkává
nebeskou bytost, která ho utìšuje a øíká mu, aby se vrátil do svého tìla. A on to
také udìlá.
Tyto zkušenosti po lékaøském a psychologickém rozboru dokazují, že èlovìk
nezemøel. Prošel možná podivným tunelem, ale prostì žije dál. - Kromì toho, že
k podobným zážitkùm dochází v okultismu, pøi hypnóze nebo narkóze, musíme
také pøiznat, že víme ještì pøíliš málo o chemických reakcích a procesech, které
probíhají v našem tìle, když umíráme.
Navíc nebyly umírající osoby ve všech analyzovaných pøípadech mrtvy déle než
23 minut. A už vùbec ne ètyøi dny jako Lazar. Nemohou být považovány za skuteènì mrtvé a nemohly poznat nic „na druhé stranì“. Mùžeme vyvodit, že se
jedná o fázi mezi životem a smrtí.
K zamyšlení
u
Jak by bylo možno vysvìtlit prožitek èi pocit blížící se smrti?
21
Uložit
1. Silnou stránkou okultismu je skuteènost, že se snadno pøizpùsobuje novým
okolnostem, souèasným tendencím a fenomenùm. Jinak øeèeno: satan se
pøizpùsobuje.
2. Od mistra lži nikdy neèekej plnou pravdu! Nanejvýš malou èást pravdy a to má
èlovìka zmást.
3. Pøevtìlování nemá v Bibli místo.
4. Spojení s mrtvými je vylouèeno.
5. Na konci èasu bude pøibývat paranormálních jevù.
Otázky k diskuzi
1. Je-li satan „otcem lži“, jsme odpovìdni za své drobné nepravdy?
Jan 17,15-19
2. Které biblické texty mùžeš uvést na adresu uèení o reinkarnaci?
3. Jaké teorie o stavu po smrti znáš? Co mají spoleèného? Na které potøeby èlovìka tyto teorie odpovídají?
4. Zdá se ti biblické uèení o tìchto vìcech
- povzbudivé?
- zneklidòující?
- neefektivní?
Proè?
5. Je pro tebe existence andìlù a démonù evidentní? Zasahují do života
lidí?
6. Je evangelium pro dnešního èlovìka také tak „lákavé“ jako okultismus? Proè ano, proè ne? Èti 1 Kor 9,19-23. Snaží se Pavel, aby „jeho“
evangelium bylo „lákavé“?
Pro mnì nové:
Neporozumìl jsem:
Moje rozhodnutí:
22
„Budou znamení na slunci, mìsíci a hvìzdách.“
Luk 21,25a.
Možná sis nìkdy pøedstavoval, jak by bylo pìkné potkat pøátelského
marana. Pøedstava o setkání s bytostmi z jiných planet je úchvatná.
Lidé vyprávìjí, že vidìli létající talíøe...
Co nám to mùže øíct?
- Jsme tak ovlivnìní mimozemskými bytostmi?
- Jaký vliv mají na nás nebeská tìlesa?
- Je naše budoucnost zapsána ve hvìzdách?
- Je horoskop hodnovìrný?
- Mají mimozemské jevy rozhodující vliv v našem životì?
Budeme se snažit najít odpovìdi na tyto otázky a zùstat pøitom obìma nohama na zemi.
23
Nedìle
Luk 21,11
Jaká mohou být znamení z nebe, o kterých mluví Ježíš?
Létající talíøe nebo UFO
I když fenomen UFO (Unidentified Flying Object - nezjištìný létající
pøedmìt) nebudí tolik pozornosti jako asi pøed dvaceti lety, obèas se
ve zprávách objeví, že se tu èi tam objevilo UFO. Tyto neidentifikovatelné pøedmìty byly nejrùznìji popsány.
Podávají se tøi vysvìtlení:
- jde o vesmírné lodi z jiné planety,
- jsou to tajné zbranì jiných národù,
- pùvod tìchto pøedmìtù je nadpøirozený.
Vìdci analyzovali tento fenomén. Jeden z nich, John Keel, zahájil svou práci
v roce 1966. Podle nìho UFO evidentnì existují:
1. UFO vidìlo vždycky více lidí. I kdybychom zpochybnili hodnovìrnost 98 %
tìchto pøípadù (halucinace, fantasie, pøeludy), stále zùstává øada zpráv pilotù,
policistù i celých skupin, kde se urèitì nejedná o falešná svìdectví.
2. UFO, která opisují pøesnou dráhu, musí být øízena. Dávají pøednost málo obydleným územím a nechtìjí být pøekvapena. Návštìvníci nìkdy mluví cizím jazykem a pøipomínají glosolálii.
3. UFO je možno rozdìlit do dvou skupin: pevné pøedmìty a pøedmìty mìkké,
jejichž rozmìry se mìní.
Zkušenosti lidí, kteøí vešli do styku s ufony, se podobají zkušenostem spiritistických medií a mystikù. Stávají se jim podivné vìci: mají dìsivé sny, halucinace,
ztrácejí se jim pøedmìty atd.
K zamyšlení
u
Jaký význam pøipisují takovým jevùm tvoji spolužáci?
24
Pondìlí
Zjev 13,13
Jaké svody budou charakterizovat dobu konce?
Proè se ukazují UFO?
Existuje vztah mezi UFO a okultismem. Falešné zprávy, které sdìlili,
byly stejného charakteru. Bytosti, které pøicházejí z UFO, mají mnoho podobného s bytostmi ze spiristických séancí.
Moderní èlovìk se svým zájmem o prostor a technologie se mùže stát snadnou
obìtí „návštìvníkù z jiných svìtù“. Fenomén UFO je projevem okultismu v kosmické epoše. Je možno øíct, že je to moderní kabát spiritismu.
Lidé, kteøí byli kontaktováni, nelžou, ale jsou to obìti, na nichž se projevil démonský, mimozemský vliv. Mùže dojít až k popøení individuality. UFO nejsou hmatatelné, pevné pøístroje. UFO i samotné jejich studium mohou být nebezpeèné.
Mohou navodit pocit podmanìní (zotroèení), který se stane obsesí. Analýzy vedou ke stejným závìrùm: UFO jsou založeny na spiritistických fenoménech.
Bible nás varuje, že na naší planetì budou na konci dìjin falešní proroci, bude
docházet k podivným zázrakùm a divùm i znamením v prostoru. (Luk 21,11.2528; Zj 13,13.14)
K zamyšlení
u
Co si mysíš o zkoumání UFO?
25
Úterý
5 Moj 18,10.11
Které další praktiky jsou zde jednoznaènì zakázány?
Opravdu je to „napsáno ve hvìzdách“?
Astrologie nebyla nikdy tak populární jako dnes. Obecnì se jedná
spíše o kouzelnictví, zábavu nebo prostì o výdìlek. Pøedevším pokud
jde o horoskopy, které jsou velmi obecné a neurèité. Uznávají to
i stoupenci astrologie. (Vypráví se, že jeden redaktor velkého deníku byl velmi
zneklidnìn, když nedostal do redakce vèas horoskop na pøíslušný den. Nerad,
ale použil starý text, který už vyšel døíve. Nedostal žádnou stížnost, až po tøech
mìsících se kdosi ohlásil, že to „moc nesedìlo“.)
Je však dùležité vìdìt, že skuteèná astrologie není vìda, ale vychází z náboženského pojetí. Je velmi stará. Setkáváme se s ní již v 7. století pø. Kr. v Babylónu.
Na vysokých vìžích byla zbudována místa pro sledování hvìzd a nebeských tìles. Lidé chtìli poznat vùli božstev. Tyto myšlenky se rozšíøily v Øecku a v Øímské øíši.
Køesané nemìli v té vìci vždy jasno. Nìkteøí papežové pøipisovali astrologii velký
význam. Luther a Kalvín byli rozhodnì proti. Luther øekl o astrologii: „Ezau a Jákob
mìli stejného otce a matku, narodili se ve stejnou hodinu pod stejnou hvìzdou,
a pøece mìli rùzné povahy, pøedpoklady a sklony.“
Astrologie dostala ránu objevy Koperníka a Galileiho. Zemì nezaujímá ústøední
postavení. S vìdeckými pokroky 18. a 19. století ztratila astrologie na hodnovìrnosti. Pøesto se v naší dobì znovu objevuje zájem o tuto oblast.
K zamyšlení
u
Co si myslíš o Lutherovì poznámce k astrologii?
26
Støeda
Zjev 14,6.7
Kdo má být oslaven? Jakou výzvu adresuje andìl všem
lidem?
Na èem spoèívá astrologie?
Základní nejdùležitìjší idea astrologie je, že Bùh není oddìlen od vesmíru. Bùh je vesmír. Všechno ve vesmíru ovlivòuje èlovìka. Tím dochází k oslavì stvoøení, a ne Stvoøitele.
Èti Øím 1,20-25; 5 Moj 17,2.3. Podle astrologù je vše na zemi odrazem vesmíru.
Bible nás však uèí, že Bùh øídí život. Podle astrologù je budoucnost vymezena
postavením a drahami hvìzd. Jejich postavení pøi narození jedince je velmi dùležité. Urèuje jeho osud a charakter. Proto ten velký zájem o horoskopy, které vycházejí z data narození. Mnoho mladých lidí pravidelnì horoskopy ète.
Astrologie nezná Boží odpuštìní, protože také neví, co je høích. Podle ní se
soustavnì rozvíjíme, až budeme rovni Bohu. Èlovìk dostává, co zaslouží. Ale
Bible øíká, že vìøící získává skrze Boží milost mnohem více, než si zaslouží.
Astrologické údaje nebo horoskop mohou ovlivnit lidi. Tento vliv však nevychází
z hvìzd, ale z autosugesce nebo z mimozemského, démonského pùsobení.
K zamyšlení
Kde je hranice mezi správným zájem o vesmír a nebezpeènou ideou
astrologie?
u
27
Ètvrtek
1 Tim 6,20.21
Jakou vzácnou radu dává Pavel Timoteovi?
Vìdecké protiargumenty
Pavel èasto ve svých dopisech prohlašuje, že poznání není jen dobré.
Vše, co se za vìdecké vydává, není vìdecké. To jistì platí o astrologii.
Pøemýšlej o následujících argumentech:
1. Od doby Galileiho je opuštìna pøedstava svìta, v nìmž je Zemì støedem.
2. Znamení zvìrokruhu se pomalu pohybují. Spojitost se starými astrologickými
kalendøi neplatí.
3. Znamení zvìrokruhu nemají žádný vztah ke struktuøe vesmíru.
4. Astrologie je zcela iracionální. Dvì osoby, které se narodí za stejných okolností pod stejným postavením planet a hvìzd, nejsou nikdy úplnì stejné.
I u dvojèat jsou velké rozdíly.
5. Proè používá astrologie jako výchozí bod datum narození (a ne poèetí, což by
se zdálo logiètìjší)?
6. I když má slunce mimoøádný význam pro zemi, v astrologii je si rovno s jinými
planetami.
7. Astrologické pøedpovìdi jsou vždy vágní a nejednoznaèné.
V roce 1975 desítky astronomù, význaèných vìdcù, jasnì prohlásily, že astrologie není vìda. Jako je astrologie pro astronomii nepravá vìda, je pro køesanskou
víru nepravou vírou.
K zamyšlení
u
Když není astrologie ani vìda, ani víra - jak bys ji nazval?
28
Pátek
Jer 10,2
Jaké nebezpeèí nám prorok hlásí?
Povìry, nebo biblická víra?
Pro Jeremjáše má víra v Boha vìtší význam než astrologická znamení. Tato znamení jsou zdrojem úzkosti a strachu. Nebezpeèí astrologie je dvojí:
1. Astrologie odvrací dùvìru v Boha k „otci lži“. Horoskop zdùrazòuje kariéru,
peníze, sentimentální život.
2. Astrologie mùže mít hrùzné dùsledky. Obìti èasto nevìdomì, nìkdy i vìdomì, spolupracují na naplnìní pøedpovìdi.
Bible prohlašuje, že Bùh øídí život èlovìka a že èlovìk je nadán svobodnou vùlí.
Nedá se mluvit o fatalismu! Astrologie je modloslužba. Pøipisuje hvìzdám a planetám to, co mùže konat pouze Bùh. Èti 5 Moj 18,8-14; Dan 2,2.10; Iz 47,9-15.
Starý zákon nazývá astrologii ohavností. Tóra zakazuje výuku astrologie. Daniel
ukazuje, že jen Bùh mùže oznámit budoucnost. Izajᚠukazuje na neschopnost
astrologù.
Èti u Mat 6,25-34, jaký máme mít postoj k budoucnosti. Èti 2 Petr 1,19 a Ef 5,14.
Pravý mimozemský vliv, dobrý a pozitivní, pøichází od Boha. Skuteènou hvìzdou,
která pro nás záøí, je Kristus, Hvìzda jitøní. On je naší jistotou pro budoucnost.
K zamyšlení
u
Co si myslíš o horoskopech?
29
Uložit
1. UFO, které byly pozorovány, vykazují okultní fenomény.
2. Astrologie je èasto šejdíøství, ale má náboženské prvky.
3. V astrologii není místo pro høích, milost, ani smíøení.
4. Astrologie není vìdecká ani køesanská.
5. Astrologie je založena na lži a poèítá s fatalismem. Bible ji proto odmítá.
Otázky k diskuzi
1. Které vysvìtlení jevu UFO chápeš jako nejvìrohodnìjší? Proè?
2. Èti 2 Tim 4,3.4. Jak je možné, že v naší dobì, kdy je vìda na tak vysoké
úrovni, bere mnoho lidí astrologii vážnì?
3. Èti 2 Petr 3,18. Co mᚠpøedevším studovat a poznávat?
4. Èti 1 Moj 1,14-19. Jaké místo zaujímají hvìzdy v Boží stvoøitelské èinnosti? Jak jsou zde jmenovány slunce a mìsíc? K èemu mají sloužit?
5. Proè se Bible staví proti astrologii?
Pro mnì nové:
Neporozumìl jsem:
Moje rozhodnutí:
30
„Jakmile však pøijde on, Duch pravdy, uvede vás do
veškeré pravdy, nebo nebude mluvit sám ze sebe, ale
bude mluit, co uslyší. A oznámí vám, co má pøijít.“
Jan 16,13
Americký žurnalista Alvin Toffler napsal knihu s názvem Šok z budoucnosti. Snaží se v ní pøipravit svìt na budoucnost. Toffler je nyní profesorem na fakultì futurologie (vìda, která se zabývá budoucností). Øada
podnikù žádá služby futurologù.
Jakou hodnotu pøipisujeme proroctvím? Co když pocházejí od astrologù, vìštcù, spiritistù nebo jiných? Jaká kritéria nám pomohou urèit dùvìryhodnost pøedpovìdí budoucnosti? Bible nám radí, jak rozlišovat mezi
pravými a falešnými proroky.
Vìštìní znaly už starovìké národy. V Babylónì se vìštilo podle nebeských tìles (astrologie), v Egyptì používali nádoby s vodou, Øímané sledovali let ptákù a Øekové mìli Delfské orákulum (vìštírnu). Primitivní
národy prohlížely vnitønosti urèitých zvíøat.
31
Nedìle
Mich 3,7
Jaká je moc vìštcù?
Vidìt díky smyslùm a - kartám!
Zájem o vìštìní je obrovský. Pøedpokládá se, že v Paøíži je asi 50 tisíc
vìštcù. Vìštìní má (kromì astrologie) rùzné formy:
1. Jasnovidectví. Jedná se o schopnost vidìt, slyšet a cítit urèité vìci
nebo události, které jiní lidé nepostøehnou. Zdrojem této schopnosti je èasto okultismus.
2. Hádání z ruky (chiromantie) neboli schopnost èíst z linií na ruce. Je to velmi
stará praxe. Pøišla k nám do Evropy z Indie, Èíny, Babylóna a Øecka. Jedním
z nejvìtších „pøípadù“ byla pøedpovìï jedné cikánky, která rozpoznala velké prorocké schopnosti osmileté dívky Jeane Dixonové.
Jako u jiných forem vìštectví je možné, že intuice a urèité psychologické pøedpoklady jsou také zdrojem jasnozøivosti. Èasto jde o podvod, šejdíøství. Nejzávažnìjší je ale, že zde mùže najít prostor pøímý démonský vliv. Jde o vážné nebezpeèí autosugesce a fatalismu.
3. Vykládání karet neboli umìní èíst v kartách. Tato praxe je ponìkud novìjší.
Èasto se jedná o podvod nebo intuici. Nìkteré osoby, které ètou v kartách, používají paranormální vnímání. Existuje mnoho metod, jak táhnout a vysvìtlovat karty. Hra taroky je velmi známá, ale mùže být obdobnì nebezpeèná jako hádání
z ruky.
K zamyšlení
u
Bibliètí proroci jsou èasto nazýváni „vidoucí“. Porovnej jasnovidce
(paranormální aktivity) s biblickými proroky. V èem se liší?
32
Pondìlí
Jer 29,8.9
Co øíká Bùh o pøedpovìdích vìštcù Jeremjášovy doby?
Vidí díky sklenìné kouli, èíslùm a snùm
Nyní zvážíme další trojici vìšteckých praktik:
1. Vìštìní ze sklenìné koule neboli umìní vidìt ve skle: v zrcadle,
v lahvi, ve sklenìné kouli nebo dokonce v lesklých nehtech. Ve støedovìku církev silnì kritizovala tuto praxi. Koule ve skuteènosti nic neukazuje. To
osoba pùsobí jako vìdomý indikátor nebo pod hypnózou èi sugescí, eventuelnì
pod démonským vlivem.
2. Vìštìní z èísel neboli symbolismus èísel. Moderní numerologie je založena na
Pythagorovì filozofii, na židovské kabale a na smìsici pohanských a køesanských idejí. Vše se toèí kolem okultistické myšlenky vibrujícího vesmíru, na který
je vše navázáno (jako v astrologii). Proto je dùležitá doba zrození a její chvìní,
jakož i numerická hodnota jména dítìte.
3. Vìštecké sny. Bùh mùže dát sny. Vzpomeò si na faraóna, na pekaøe, na
Nébukadnezara a proroky.
Sny, o kterých zde mluvíme, se vždy váží na nepøíznivé a smutné události. Podobnì jako u spiritistických médií a v astrologii ani ve vìštectví nejde pøedevším
o dùvìru k Bohu, ale v lidské èinitele, v intuici nebo démonské moci. To je tedy
protibiblické a velmi nebezpeèné!
K zamyšlení
u
Jak reaguješ na èíslo 13? Znᚠlidi, kteøí se v pátek tøináctého vyhnou
urèitým èinnostem? Vysvìtli to.
33
Úterý
Jer 27,9.10
Proti jakým vešteckým praktikám mluví Pán Bùh? Proè?
Vìštectví a Bible
V mnoha biblických statích, pøedevším ve Starém zákonì, se mluví
o vìštectví. A ve všech pøípadech je posuzováno velmi zápornì a zamítavì.
Èti 3 Moj 20,27, 5 Moj 18,9-22.
V první stati se mluví o vìštectví v souvislosti se spiritismem. Nad osobou, která
praktikuje vìštectví, je vyøèen rozsudek smrti. V 5 Moj je vìštectví pøedstaveno
jako falešné prorokování. Našli bychom je u pohanských národù jako byli Pelištejci a Babylóòané.
Pokaždé Bùh tyto praktiky odsuzuje skrze své vìrné proroky. Používají slova
jako: lež, podovod, svod, bláznovství, marnost atd., aby bylo jasné, jak Bùh tuto
èinnost zavrhuje. Èti Ez 12,24; Zach 10,2; Skut 16,16-19.
Rozdíl mezi Božím proroctvím a vìštectvím jasnì vystupuje v pøíbìhu Daniela.
Pouze Bùh Izraele je schopen pøedpovídat budoucnost, a to i staletí dopøedu.
Bible odmítá velmi dùraznì vìštectví.
K zamyšlení
u
Proè Bùh vydává tak tvrdý rozsudek nad vìštci? (3 Moj 20,27)
34
Støeda
2 Petr 1,20.21
Jak mohou prorocí mluvit jménem Boha? Co potøebují?
Co to je proroctví?
Hebrejské slovo prorok oznaèuje èlovìka povolaného Bohem. Prorok
mluví tedy jménem Boha, který ho povolal. Obdrží Boží zjevení a pøedává je jiným lidem. Jinak bývá prorok oznaèován jako: vidoucí, muž
Boží, služebník Hospodinùv, strážce atd. Dùležitá skuteènost, která odlišuje proroka od vìštce nebo astrologa, je to, že jeho poselství pochází od Boha. Èti 5 Moj
18,18.
Proroctví je víc než vìštìní, netýká se pouze budoucnosti, ale prostupuje i pøítomnost a minulost. Zjevuje se v nìm Boží vùle. Závažnou èást Bible tvoøí proroctví.
Proroctví se nemá používat k pøedpovídání budoucnosti. Cílem proroctví není pøedpovídat budoucnost, ale posílení víry vìøících, kteøí vidí splnìní Božích pøedpovìdí.
Jan 13,19; 14,29.
Proroctví nám mohou pomoct urèit správný smìr, kterým se máme dát. Když
napøíklad Bible øíká, že pøijdou falešní proroci, než se Ježíš vrátí, vede nás to
k opatrnosti vùèi lidem, kteøí se vydávají za proroky. Ale hlavní úèel proroctví je
posílení naší víry. Jeho naplnìním se víra utvrzuje.
K zamyšlení
u
Jak mùžeš dnes poznat, že urèitá osoba je opravdu poslaná od Boha?
35
Ètvrtek
Jer 18,7.8
Je Pán Bùh ochoten zmìnit svùj postoj?
Jak zacházet s proroctvími?
Všechna proroctví se nenaplnila! Je tøeba se dívat moudøe na ta, která
se ještì nesplnila. Nìkterá lze pochopit, až když se naplní. Jiná jsou
vázána na splnìní podmínek. Díky Jonášovì hrozbì Ninivským, jejíž
splnìní se zdálo neodvratné, mìsto Ninive nebylo zboøeno.
Èti Joel 2,28-32. Nìkterá proroctví mají nìkolikeré naplnìní. Zaslíbení Ducha svatého se podle Petra splnilo o Letnicích. Ale Joelovo proroctví se má splnit ještì
jednou, a to pøed Ježíšovým pøíchodem. Neudivuje nás proto, že se satan snaží
pøedstavit dnes svìtu všechna možná falešná proroctví. I Ježíš varoval, že pøed
jeho pøíchodem pøijdou falešní proroci.
Proroctví jsme nedostali pro spekulaci, ale pro posílení víry.
K zamyšlení
u
Splní se všechna biblická proroctví?
36
Pátek
1 Jan 4,1
Jakou odpovìdnost mají vìøící?
Podle jakých kritérií poznat proroka?
Èti 1 Kor 14,29-33. Znovu si klademe otázku, jak mùžeme rozeznat
Božího proroka od falešného. Oba vykazují urèitou schopnost objasòovat tajemství. Pøedpovídají budoucnost a øíkají, že je inspiroval Bùh.
Bible uvádí urèitá kritéria, která nám umožní toto ovìøování. Kritérií mùžeme uvést
pìt.
1. V souladu s Biblí (Iz 8,19.20). To, co prorok øíká nebo píše, musí být
v souladu s Písmem svatým. Pravý prorok nikdy neodporuje Božímu slovu.
2. Splnìní (Jer 28,9; 5 Moj 18,21.22). Pozor však na podmínìná proroctví.
3. Viditelné ovoce (Mat 7,15-20). Proroka je možno poznat podle jeho ovoce, to
znamená podle zpùsobu života a výsledkù jeho práce pro Boha.
4. Kristus je støedem (1 Jan 4,1-3). U pravého proroka je støedem všeho Kristus.
Prorok vìøí, že Bùh se stal èlovìkem v Kristu.
5. Respekt k Božím pøikázáním (Jan 14,15.21). Kdo mluví z Božího Ducha, respektuje Boží vùli, která je obsažena v pøikázáních.
Prorok musí splòovat všechna kritéria. Když jedno nebo dvì chybí, nejedná se
o pravého proroka.
K zamyšlení
u
Myslíš, že nyní poznᚠpravého proroka?
37
Uložit
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Boží prorok je skuteènì hoden dùvìry.
Vìštìní má mnoho forem.
Vìštìní odporuje Bibli.
Prorok mluví v Božím jménu a nemluví pouze o budoucnosti.
Proroctví mohou být podmínìná. Proroctví se mohou naplnit vícekrát.
Každý prorok má být provìøen.
Otázky k diskuzi
1. Jak vysvìtlíte úspìšné hádání z ruky?
2. Podle teologa Kocha je 95 % jasnovidectví pouhým podvodem. Máme
si tedy s tímto pøedmìtem vùbec dìlat starosti? Vysvìtlete svou odpovìï.
3. Souèasné okultní filmy a knihy jsou také záležitostí obchodu. Vynáší to
hodnì. V knize Skutkù èteme, že lidé spálili okultní knihy, když se obrátili. Co si myslíte o této reakci? Má èetba takových knih nebo sledování
takových filmù vliv na chování a prožívání?
4. Jak se vyjadøovat o proroctvích, která se dosud nenaplnila? Ježíš se
napøíklad dosud nevrátil? Co byste k tomu øekli?
Pro mnì nové:
Neporozumìl jsem:
Moje rozhodnutí:
38
Tu pøišel pokušitel... On však odpovìdìl: „Je psáno: ...“
Mat 4,3.4.
Žijeme na zemi, kde se dìlá mnoho zlých i škodlivých vìcí. Vládne zde
satan. Biblické znalosti nám umožni rozlišovat mezi svìtem dobra
a svìtem zla. Jen Boží síla je schopna odolat moci satana, a se projevuje jakýmkoli zpùsobem. Jak jsme vidìli v minulých lekcích, formy
okultismu jsou rùzné a pronikají do všedního života.
Když byl Ježíš po køtu pokoušen ïáblem, demaskoval nepøítele. Jak
lze rozeznat podvod satana, který vtahuje tolik lidí do zmatku? Jedná
se vìtšinou o lidi, kteøí se snaží o zlepšení své finanèní situace, o bohatší
život.
Mají køesané tìmto lidem co nabídnout?
39
Nedìle
Luk 10,27
Kde našel Ježíš odpovìï na otázku zákoníka?
Komu svìøím své emoce, vùli a myšlení?
Pán Bùh èeká, že jej budeme milovat z celého svého srdce, celou
schopností myšlení, ze všech sil. Bùh nám nechává svobodnou volbu,
ale existuje také jiná síla, která nás chce pøitáhnout. Satan chce získat naši dùvìru. Pùsobí na naše city, vùli a rozum.
Èti 1 Moj 3,15. Je rozdíl mezi svìtem dobra a zla zøetelný? Nebo jsou zde velmi
jemné nuance? Víš vždy, v rukou koho se nacházíš?
Lidé se mohou mýlit, ale Boží slovo ne. Když budeš brát Boží slovo vážnì, najdeš život. Èti Pøísl 8,35; Mat 22,15.16.
Ježíš sklízel nenávist, posmìch a nevdìènost za pomoc a lásku, kterou pøinesl
na zem. Moc satanova se projevuje nad lidmi i stvoøením. Èti Mat 8,28-34.
Satan se snaží pøevrátit Ježíšùv plán záchrany a jeho pùsobení. Tento nepøítel má
všechny typické rysy podovodníka. Má sobecké cíle, není však možno je provždy
utajit, jednoho dne budou zjeveny. Nyní se snaží pùsobit na naše emoce, vùli
a myšlení. V podstatì jde o dùvìru. Èti Øím 8,38.39.
K zamyšlení
u
Podle èeho se rozhoduješ, komu mᚠdùvìøovat? Jak aplikuješ svá
kritéria pøi volbì knih, které èteš, filmù, na které se dívᚠaj.?
40
Pondìlí
1 Sam 28,5-7
Proè použil Saul tento postup?
Proè okultismus?
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Okultismus mùže lidi pøitahovat z více dùvodù. Mùže jít o emocionální
dùvody, o duchovní touhu nebo o intelektuální vyniknutí. Uveïme nìkteré motivy:
Reakce na souèasný racionalismus a materialismus, které ignorují vše, co se
nedá mìøit a vážit.
Zklamání v køesanství. Církve neposkytují lidem uspokojující odpovìdi na životní otázky. Proto hledají lidé odpovìdi jinde: u vìštcù, spiritistù, dùvìøují mágii
a èekají uzdravení rùzných léèitelù.
Nechu k západní kultuøe nese s sebou hlubší zájem o orientální náboženské
praktiky.
Emocionální napìtí. Tváøí v tváø svìtové krizi žádají lidé nadpøirozené rady. Po
smrti blízkého èlovìka hledají kontakt prostøednictvím média.
Èlovìk je v podstatì náboženský. Když ztratí duchovní a morální hodnoty,
snaží se naplnit duchovní prázdnotu okultismem.
Propaganda. Když magnetizér nìkoho uzdraví, když horoskop správnì poradí,
když se splní pøedpovìï jasnovidce, vzbudí to dùvìru. Ten, komu bylo pomoženo, se neptá, zda je to dobøe nebo špatnì, ale všichni o tom mluví a on to
chápe jako úspìch.
K zamyšlení
u
Co si myslíš o uvedených dùvodech, pro které se lidé obracejí
k okultismu? Jsou to pøíèiny duchovní, rozumové nebo citové?
41
Úterý
Jan 8,44
Pøed kterým satanovým rysem Kristus varuje?
Satan a jeho velké odhalení
Okultismus se pøedstavuje v mnoha formách. Uvádíme nìkolik z nich
(o nìkterých jsme již mluvili podrobnì):
u
u
u
u
u
u
u
u
u
vìštìní, jasnovidectví,
kontakt s „duchy zemøelých“,
vysvìtlování èísel - numerologie,
auralogie,
paranormální uzdravování - vzhledem k minulým životùm,
kyvadlo ap.,
astrologie,
hypnóza - návrat do pøedchozích životù,
vidìní v prostoru a èase.
K zamyšlení
u
Mùžeš jasnì øíct, co nebiblického je na uvedených praktikách?
42
Støeda
Zjev 16,13.14a
Jak popisuje Jan duchy, kteøí svádìjí lidstvo?
Spiritismus
Uvádíme zde program nizozemské spoleènosti „harmonie duchù“:
„Naše pøesvìdèení o autenticitì spiritismu je založeno na faktech,
které se prezentují formou paranormálních jevù. Díky této zkušenosti
víme, že osobnost èlovìka po smrti žije a vìdomì se rozvíjí.
Zemøít na zemi znamená jít dál vzhùru. Prostøednictvím média mùžeme získat
spojení s duchý zemøelých.
Ti, kteøí jsou v jiném svìtì, se snaží navázat kontakt a urèují, jak bude probíhat.
Proto sami duchy nevoláme. Každá živá osoba mùže získat pomoc z onoho
svìta.
Spiritismus nabízí plnou svobodu, co se týká náboženského pøesvìdèení.“
Jak mùžeš vyvrátit tato tvrzení biblickými argumenty? Pøeèti si následující texty.
Také kapitolu o spiritismu v kniha Vítìzství lásky Boží.
1 Moj 2,17-19; 3,4; Kaz 9,5; Žalm 104,29; 1 Tes 4,16; 1 Kor 15,51-53; Jan 5,28.29.
K zamyšlení
u
Spiritismus jakoby odpovídá na otázky a problémy èlovìka. Co krásného
vidíš na nabídce, kterou dává v Bibli Pán Bùh?
43
Ètvrtek
Luk 10,19
Jakou zvláštní schopnost dal Ježíš uèedníkùm?
V pasti
Lidé, kteøí hledají radu u jasnovidcù, si pøipravují problémy. Riskují, že
se dostanou do pasti.
Když se to stane, mùže takové osobì znovu pomoci jen dùvìra v Boha.
Dotyèný musí radikálnì pøetrhat vazby s okultismem a uznat, že tyto aktivity
jsou falešné. Potøebuje modlitby a plnou dùvìru v Ježíšovo jméno. A potom se
musí uèit zùstat u svého Osvoboditele.
K zamyšlení
u
Jsi v životì natolik blízko Pánu Ježíši, že víš, jak jeho nabídky, rady
a zaslíbení pokrývají potøeby èlovìka a ukazují cestu dál i v krizích?
Kdyby mìli i jiní tuto zkušenost, nehledali by zrádná øešení.
44
Pátek
Mat 4,4
Jakou moc využil Ježíš, když musel èelit svodùm
nepøítele?
Ježíšovo a naše jednání
Ježíš musel èelit satanovým vlivùm. Na poušti, po køtu byl Spasitel
velmi zranitelný. Byl fyzicky zeslaben dlouhým pùstem. Nepøítel to
využil a øekl: „Pokud jsi Boží Syn...“ Ale Ježíš je jednoznaèný, Písmo
je jeho smìrnicí. Prokazuje tak, že žije s Bohem. Jenže i satan cituje Písmo!
Pøesto se Ježíš nechytá do pasti. Dobøe zná Boží vùli obsaženou v Písmu a ví, že
dùvìry èlovìka je hoden pouze Bùh a že jen on má právo na uctívání.
Ježíš mohl obstát díky dùvìøe, poslušnosti a lásce, které mìl vùèi Bohu. Používal
znalosti Božího slova jako úèinnou zbraò.
Závìr
Okultismus je jedním z projevù satanovy práce. Poznali jsme však, že
u spojení s Bohem dává jistotu,
u poznání Boží vùle z Bible nám dá pokoj a schopnost jasnì se vyjádøit proti zlu,
u nemusíme pochybovat,
u nemáme vstupovat do diskuse s nepøítelem,
u nejdùležitìjší je mít Krista jako svùj vzor a jako Vítìze.
K zamyšlení
u
Proè je Pán Ježíš tak rezolutní v postoji k satanu, když se setkává
s pohany a s lidmi, kteøí nežijí dobøe? Luk 4,31-37
45
Uložit
1. Na koho v životì spoléháš?
2. Existuje více dùvodù, které v dnešní dobì umožòují rozvoj okultismu:
- dùraz na racionalismus,
- zklamání,
- vlivy východních náboženství,
- emocionální napìtí,
- duchovní a morální prázdnota.
3. Okultismus se projevuje více zpùsoby. Spiritismus je jednou z nejvýraznìjších
forem.
4. Okultismus je past.
5. Ježíšova dùvìra k Otci a znalost jeho Slova jsou dobrým pøíkladem pro dnešní
mladé lidi v jejich boji proti zlu.
Otázky k diskuzi
1. Jaký je rozdíl mezi psychiatrickým onemocnìním a okultním nebo démonským vlivem?
2. Satan pùsobí prostøednictvím lidí. Jak se k nim chovat, pokud by ses
s nimi setkal?
3. Poznamenej si otázky a myšlenky, které tì napadly pøi studiu, abyste
o nich mohli mluvit v sobotu ve tøídì.
4. Proè jsou dnes lidé tak emocionálnì køehcí? Jak mùžeme vést zdravý
duševní život?
Pro mnì nové:
Neporozumìl jsem:
Moje rozhodnutí:
46
„Vìøit znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si
jisti tím, co nevidíme.“ Žid 11,1
Dnes není mnoho lidí, které by zajímala víra. Slova „církev“ a „náboženství“ pro nì nemají žádný význam. O vìøících a jejich chápání hodnot se èasto mluví s nadhledem, nìkdy s ironií.
Pøesto zaèíná zvláštì mezi mladými lidmi rùst zájem o víru jako
o absolutní hodnotu, jako o základ duchovního života. Proto je dobré
se tìmito pojmy zabývat. Nejen kvùli sobì samému, ale také kvùli
druhým.
Polož v pøíštím týdnu nìkomu otázku: „Co je to podle tebe víra?“ Zeptej se nìkolika rùzných lidí a zapiš si jejich odpovìdi.
47
Nedìle
Žid 10,25
Proè chodí lidé do modlitebny, kostela, sboru?
Chodit do kostela
Znáte to od svých spolužákù nebo jste to tak sami chápali: mít víru to
znamená chodit do kostela. Když se vás nìkdo zeptá, „jaký ste víry,“
myslí tím, do jaké církve patøíte. A tak se mluví napøíklad o katolické,
evangelické aj. víøe.
Mnoho lidí však do kostela, do modlitebny nechodí. Neznamená to vždycky, že
nejsou vìøící. Chápou to ale tak, že návštìva církevního spoleèenství není pro
duchovní život nutná. Nebo je neuspokojuje zpùsob bohoslužeb. Øíkávají, že Pána
Boha najdou i jinde, nejen v kostele.
Jsou také lidé, kteøí se považují za vìøící, ale o víøe se jim tìžko mluví. Trochu se
stydí. Když s nimi chce nìkdo na toto téma mluvit, brání se èasto: „To je moje
vìc. Do toho nikomu nic není.“ Jiní øíkají: „O víøe se mluví v kostele.“
K zamyšlení
u
u
Proè se mají vìøící úèastnit shromáždìní? (Èti znovu Žid 10.25)
Èím je pro tebe víra? Má víra své místo i mimo církevní spoleèenství?
Vysvìtli to.
48
Pondìlí
Žid 11,1
Jaký je vztah mezi vírou a nadìjí?
Spolehnout se na to, v co doufáme
Když se mluví o víøe v Bibli, nemyslí se tím typ køesanské církve,
církevního vyznání.
Pøeètìme si definici víry (Žid 11,1) v ekumenickém a v kralickém pøekladu:
„Vìøit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co
nevidíme.“
„Víra pak jest nadìjných vìcí podstata a dùvod neviditelných.“
Víra je vázána na nadìji, doufání. Nadìje umožòuje žít. Nadìje obrací tvou pozornost k budoucnosti, k dobrým událostem, které mají nastat. Nadìje tì drží a dává
ti sílu pokraèovat. Nadìje je otevøená budoucnost.
Nemluvíme tady o nadìji, ale pøedevším o víøe. Víra je jistota toho, v co doufáme;
vírou se upínáme k nadìjným vìcem a nadìje nás nese. To zažila øada lidí.
O nìkterých z nich se píše v Bibli.
K zamyšlení
u
Mùžeš uvést pøíklad èlovìka, kterého držela nadìje?
u
Potøebujeme my a lidé kolem nás nadìji? Rozveï svou odpovìï.
49
Úterý
Kol 1,5
Je køesanova nadìje køehká nebo má solidní základ?
Proè?
Mám nadìji, že...
Dnešní verš je tøeba si pøeèíst v souvislostech. Pochopíš, že Pavel je
opravdu vdìèný za jistotu, kterou dává víra. Mluví o nadìji, kterou mohou
mít lidé, co se týká pøíchodu Božího království. Jako v epištole Židùm
autor zde spojuje víru s nadìjí. Øíká vlastnì, že nadìje, to, v co doufáme (øekneš:
nic jistého), se ve víøe stává jistotou.
Bìžnì øíkáme:
„Myslíš, že udìlᚠtu zkoušku?“ - „Doufám, že jo!“
„Pojedeš letos na prázdniny?“ - „Doufám, že ano!“
„Myslíš, že tì tam vemou?“ - „Doufám, že jo!“
Co o tom víš? Nic moc. Ale úplnì jiné to je, když je tvá nadìje založená na víøe.
Nadìje v Bibli není vágní a nejistá, ale má dùvod, na kterém je možno stavìt.
K zamyšlení
u
Uveï nìkolik vìcí, jimiž si èlovìk vùbec nemùže být jist.
u
Když nemùžeš dokázat Boží existenci, jak s ní mùžeš poèítat?
50
Støeda
Žid 11,1
Jaký je vztah mezi tím, co vidíme, a tím, v co vìøíme?
Solidní základ
Je to tak dùležitý text, že ho chceme studovat ještì jednou.
V uzavøených a opuštìných dolech se pomalu sesouvají štoly. Výsledkem je, že základy domù a budov v okolí se mírnì posouvají, zdi
a stropy praskají. Je to jasnìjší než den: když není jistý základ, je lépe zbourat
budovu, pokud se už nesesula sama.
Podobné je to s nadìjí, když se ztratí její základ víry. Nemùžeme mluvit o nadìji
na druhý Kristùv pøíchod, když mu nevìøíme. Naopak víra dìlá z nadìje skuteènost a nadìje zase dává smysl víøe.
Ale tím naše definice nekonèí. Víra je vlastnì dùkazem vìcí, které nemùžeme
vidìt. Možná øekneš: „Už o tom nechci slyšet! Jak mùžeš dokázat to, co nevidíš?“ Odpovídám: Proè by to s Pánem Bohem nemohlo být jako s pùsobením
vìtru? Autor dopisu Židùm øíká, že vírou mùžeš potvrdit, že Bùh existuje.
K zamyšlení
Co bys odpovìdìl na námitku, že Boží království je jen symbol? Uveï
nìjakou událost ze svého života, kdy tvoje víra ožila.
u
51
Ètvrtek
1 Petr 1,21
Co nám umožòuje vìøit v Boha?
Co dokazuje zkušenost
Tedy ještì jednou: víra a nadìje spoleènì utvrzují jistotu, že Bùh je.
Jde jen o to, že toto je osobní, subjektivní dùkaz. Tìžko ho mùžeš
pøedat nìkomu jinému. Ovìøení víry spoèívá v lidské zkušenosti. Jsmeli èestní, musíme uznat, že se nám pøihodily neobvyklé vìci. Øekli jsme si: „To
není náhoda!“ Potom vìtšinou lidé docházejí k závìru, že události jsou propojeny
spoleènou linií.
Èti Mat 27,54.
Øímští vojáci u paty køíže museli uznat: „On byl opravdu Boží Syn!“ Prožili zkušenost a díky ní vìøili. Nerozumìli celé pravdì o Mesiáši, ale... uvìøili. Jak? V události Golgaty vidìli Boží ruku. Rozumíte, co chci øíct?
Když dáváme pozor, jak se odvíjí nᚠživot (a to je dùležitá podmínka), zaèneme
vnímat Boží pøítomnost v našem životì. To je víra. Všechno se ti nepodaøí vysvìtlit
a zdùvodnit, je to subjektivní, osobní, ale pøesto je to jisté.
Vìøíš ve sboru, v církvi, kde se o Bohu mluví. Ale kdybys vìøil jen tam, byl by to
chudý život. Vìøit nebo mít víru - to se prostì provìøuje v životì.
K zamyšlení
u
u
Jaký je vztah mezi vírou a zkušeností èlovìka?
Jak bys vysvìtlil skuteènost, že mnoho Ježíšových souèasníkù ho vidìlo,
ale neuvìøili?
52
Pátek
Øím 4,18
Proè je Abraham pøedstaven jako vzor víry?
Nemožné se stává možným
Abraham byl právem nazván otcem vìøících. Byl vyzván k nìèemu, co
bylo vlastnì nemožné. Ale nemožné se stává možným právì pro toho
- kdo má víru.
Nejdøíve Bùh Abrahamovi slíbil, že bude praotcem velkého národa. Víš, kolik mìl
Abraham dìtí, když umíral? Dvì: Izáka a Izmaele. Ale zaslíbení se vztahovalo jen
na Izáka. - Na to, že mìl být Abraham otcem velkého národa, nebyl jeden syn nic
moc. To je dùvod k pochybám. Ale Abraham nepochybuje. Vìøí Bohu a jeho
slibùm.
Potom mu Bùh slibuje, že jeho potomci budou vlastnit celou kenaánskou zemi.
Dovedeš si pøedstavit, jak rozsáhlé pozemky vlastnil Abraham v Kenaánu, když
umíral? Jen hrob, kde byl pohøben vedle své ženy Sáraj.
Dostal ještì jiný slib od Boha: v nìm budou požehnány všechny národy zemì.
Ani naplnìní tohoto zaslíbení Abraham bìhem svého života nevidìl. Ale uvìøil
Bohu.
Èti 1 Moj 15,6.
Víra má nedozírné dùsledky. Když nìkdo vìøí (a ta víra ho vede až na hranici
možného), Bùh ho prohlásí za spravedlivého. My nejsme spravedliví, ale když
žijeme ve víøe, Bùh nám tu víru poèítá za spravedlost.
Víra je mnohem víc než úèast na bohoslužbì. Je to jistota budoucího života
u Ježíše. Víra znamená žít s tímto Ježíšem už dnes. A zopakujme si ještì jednou: vìøit, mít víru - to se ovìøuje v životì.
K zamyšlení
u
u
Mùžeš uvést nìjakou událost z Abrahamova života, která ukazuje jeho
víru?
Jak mohou bohoslužby posílit tvou osobní víru?
53
Uložit
1. Svou víru musíme živit. Proto je potøebné chodit do shromáždìní. Ale víra je
mnohem více než chození do sboru.
2. Když máme víru, projeví se to pøíslušností k církvi a aktivní úèastí na jejím
životì. Ale víra je mnohem víc než to.
3. Víra je hluboce propojena s nadìjí. Víra dává jistotu nadìji, která by bez víry
zùstala vágní a nejistá.
4. Víra je základem nadìje. Je také projevem toho, co není vidìt.
5. Životní zkušenost nám umožní získat místo nejasné víru živou jistotu.
6. Víra nám umožní vìøit tomu, co se zdá nemožné; zvláštì tomu, že Bùh nás
vidí jako spravedlivé, i když sami spravedliví nejsme.
Otázky k diskuzi
1. Jaké jsou vztahy mezi vírou a církevním shromáždìními?
2. Jaké jsou vztahy mezi vírou a pøíslušností k církvi?
3. Na èem jsou založeny tvoje nadìje? A tvé jistoty? Dokazují nìco zázraky?
4. Apoštol Tomᚠnechtìl uvìøit, dokud neuvidìl. Co si myslíš o tomto
postoji? Co o tom øekl Ježíš? Jan 20,24-29
5. Prožil jsi události, zkušenosti, které stimulovaly tvou víru? Pøiprav se,
aby ses mohl o nì s nìkým podìlit (co tøeba ve tøídì sobotní školy?).
6. Jak pomoci víøe, aby rostla? Mohou k tomu pøispìt bohoslužby? Jak?
Pro mnì nové:
Neporozumìl jsem:
Moje rozhodnutí:
54
„A tak zùstává víra, nadìje, láska - ale nejvìtší z té trojice
je láska.“ 1 Kor 13,13
Láska? Tìšíš se na ni? Nebo jsi ji už potkal? Vrátí se? Máme ji jen na
pøídìl?
Bùh se nám snaží sdìlit, že existuje láska, která je pramenem všech
našich nejlepších citù, vztahù, zásad a postojù – i naší lidské lásky.
Spíše jen tušíme její hloubku a rozsah. A pøesto se nám prostì a bez
podmínek nabízí. Je tvoøivá, myslící, zodpovìdná, odvážná, obìtavá.
Láska Boží.
Vstoupila už do tvého života?
55
Nedìle
Øím 13,10
Jaký je vztah mezi zákonem a láskou?
Duchovní zákonitosti
Zdá se nám nepochopitelné, jak se mùže øíct, že láska a zákon spolu
souvisí. Copak lze lásku pøikázat? Nebo zakázat? Pokusme se tomu
trochu rozumìt.
Bible nám vysvìtluje, že jiné bytosti ve vesmíru se pohybují v prostøedí lásky.
Respekt, úcta, láska a solidarita mezi nimi a láska Boží k nim i jejich láska
k Bohu umožòuje jejich existenci.
Jde o vesmírnou zákonitost, o které mnoho nenadiskutujeme. Podobnì jako neoddiskutujeme, že na vodì se udržíme, jen když umíme plavat nebo nás nese
nadlehèující pøedmìt. To je zákonitost, které se máme poddat. Jinak to prostì
nelze.
Èti k tomuto tématu známý rozhovor Ježíše Krista s mužem, který dobøe znal
Písmo: Mat 22,36-40.
K zamyšlení
u
u
Toužíme my lidé po tom, aby na zemi platily jen zákonitosti lásky?
Proè ano, proè ne?
Toužím po tom já? Jsem schopen zapojit se do vesmírných zákonitostí
lásky?
56
Pondìlí
1 Jan 4,18
Z èeho má èlovìk strach?
O potøebì lásky a o tom, jak se nedaøí ji pokrýt
Od malièka po celý život potøebujeme lásku pøijímat. Jinak nesmírnì
strádáme.
Máme také potøebu lásku dávat. Ale i tahle potøeba je všelijak pokøivena. Èím? Sobectvím. A hlavnì strachem o sebe. Bojíme se, že nebudeme pøijati
takoví, jací jsme, uzavíráme se, neumíme milovat a zase proto strádáme.
Jindy jsme agresivní a za své všelijak nejisté city si chceme vynutit lásku jiných.
A tak strádají oni i my.
Na naší zemi nejsme schopni dostát zákonitostem lásky. A lásky stále ubývá.
Pøeèti si o tom z Mat 24,12. Je to jev, který prorokoval Ježíš Kristus.
K zamyšlení
u
Kteøí tvoji kamarádi postrádají lásku? Postrádᚠji také?
u
Jaká láska by toto strádání mohla vyøešit?
57
Úterý
Jer 8,22
Èemu se prorok diví? (Èti i kontext: verše 19-21)
Copak není øešení?
Když prorok Jeremjᚠnaøíká, jaké rány má „dcera jeho lidu“, diví se,
proè nikdo nezajde pro lék, proè se nezajde pro lékaøe. To je totiž
horší než rány, které dcera má. Nepøijímat nabízené øešení.
Je pravda, že dokud budeme na zemi, zákon lásky bude stále atakován zákonitostmi zla. Pøesto mùžeme nìkam chodit èerpat. Nìkde je zdroj. Podle Jeremjáše: V Gileádu je balzám i lékaø. Rána mùže být zahojena. Nejsme na to sami.
I Ježíšùv milý Jan napsal, že na to nejsme sami. My nezaèínáme milovat. Nìkdo
miloval už pøed námi a my se do té lásky rodíme. On miloval první. „My milujeme
jej, protože Bùh napøed miloval nás.“ (1 Jan 4,19) „Láska je z Boha:“ (1 Jan 4,7)
Bùh nám posílá lidi, ve kterých nás miluje. Vìtšinou naše rodièe a pak urèitì
ještì nìkoho. Jen abychom si vùbec všimli, že tu nìkdo je! Nìkdo je možná je
ochoten za nás dýchat, ale my to nevnímáme. Vzpomeòte si na starou Noemi,
jak naøíkala nad vším, co ji postihlo. Pøitom neøekla: „Ale mám tady tu Rút, která
šla se mnou a pomáhá mi.“ (Možná, že Rút kvùli tomu nìkde tiše plakala.) Neopakujme chybu Noemi, vnímejme lásku lidí. Važme si lásky, je vzácná. A byla
zde už pøed námi.
K zamyšlení
u
Jaké jsou podle tebe nejvìtší rány, které mùže èlovìk utržit?
u
Které rány léèí láska èlovìka? Které rány léèí Boží láska?
58
Støeda
1 Kor 13,1-4
Setkal ses s takovou láskou?
Jak vypadá láska?
„Je trpìlivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá... A se dìje cokoliv, láska vydrží, láska vìøí, láska má nadìji, láska vytrvá.“ Je to reálné? Už jste vidìli takovou lásku?
Když listujeme Biblí, uvìdomujeme si, že taková láska má tváø. Tváø, kterou jsme
nevidìli ve skuteènosti, ale vystupuje pøed námi právì na stránkách Božího slova:
u „Nalomenou tøtinu nedolomí, nezhasí knot doutnající. Soud vyhlásí podle pravdy. Neochabne, nezlomí se...“ (Iz 42,3)
u „Miloval jsem tì odvìkou láskou...“ (Jer 31,3)
u „V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bùh poslal na svìt svého jediného
Syna, abychom skrze nìho mìli život.“ (1 Jan 4,9)
u „Ani já tì neodsuzuji. Jdi a už nehøeš.“ (Jan 8,11)
u „Miloval své, kteøí jsou ve svìtì, a prokázal svou lásku k nim až do konce.“
(Jan 13,1)
u „Otèe, odpus jim, nebo nevìdí, co èiní...“ (Luk 23,34)
K zamyšlení
u
Co jsi vidìl v Ježíšovì tváøi?
59
Ètvrtek
Pís 8,6.7
Milostná láska je výjimeèný projev lásky. Existuje riziko,
že ji zamìníme s krátkodobým pocitem?
Pocity, nebo zásada?
Když se cítíme dobøe, když jsme „v pohodì“, jsme schopni udìlat
rùzné správné vìci, nìkdy dokonce mimoøádné. To dokážeme být pøíjemní, pomáhat lidem, dávat jim pøednost.
Když se necítíme dobøe, když nás nìkdo rozladil, když je všechno jinak, než má
být, jednáme vìtšinou jinak.
Co vlastnì platí, které z našeho jednání je to pravé - naše? Jací vlastnì jsme?
Podívejme se do Kristova života. Byl tichý a pokorného srdce (Mat 11,29). A pøesto
smìnárníkùm v chrámì rozházel mince, stoly zpøevracel a prodavaèùm holubù
poruèil: „Pryè s tím odtud!...“ Jeho uèedníci si vzpomnìli, že je psáno: „Horlivost
pro tvùj dùm mne stráví.“
Ježíšova tichost nebyla slabost. Ježíšùv hnìv nebyla samolibost ani zloba. Zásadou, principem jeho tichosti byla láska k èlovìku. A k rozhnìvání v chrámu jej
vedla láska k Bohu a jeho domu.
Ani my nemusíme být obìtí své mírnosti, protože ji vymezuje zásada lásky, respektu, vùle udìlat pro bližního dobré. Nemusíme být aní obìtí svého hnìvu, když
ho vymezíme zásadou úcty ke svatým vìcem.
City a pocity mají v lidském životì významnou hodnotu. Ale skuteènou náplò jim
dávají urèité zásady, principy. Jinak bychom byli otroky svých pocitù.
K zamyšlení
u
Chybí ti spíše hluboký cit, nebo nìkolik pevných zásad?
60
Pátek
Žid 13,1; 10.24.25
Mùže se èlovìk ve spoleèenství lidí cítit sám?
Ten èlovìk u cesty
Znᚠho z podobenství. Leží u cesty a nemùže se hnout, asi už ani
nevolá o pomoc. Je možno se mu vyhnout, je možno se na nìho ani
nepodívat. Taky je ale možno vzít to, co mᚠ(nic víc dát nemùžeš),
a být tu chvíli pro toho bezmocného. Teï ho nese tvùj osel, tvùj olej je v jeho
ranách, svými penìzi jsi zaplatil za nìj. To je dobøe, protože ten ranìný - to byl
Ježíš. „Co jste uèinili jednomu z tìchto mých nepatrných bratøí, mnì jste uèinili,“
øekne Ježíš, až se vrátí.
Snad sis v tu chvíli vùbec nevzpomnìl na slovo „láska“. To je jedno. Hlavnì, že jsi
tu byl pro nìho.
„Nemùžeme dìlat velké vìci, mùžeme dìlat jen malé vìci s velkou láskou.“ (Matka Tereza) Je ale tøeba, abychom udìlali nìco konkrétního pro konkrétního èlovìka. Láska není vágní pocit, ale alespoò malý èin, malé povzbuzení, malá, ale
dotažená pomoc k životu.
Ve sborovém spoleèenství máme milovat jedni druhé. To znamená konkrétního
èlovìka. Tam se to mùžeme dobøe uèit. Nevzdávejme se života sboru, církve.
Kristus miluje svou církev, protože církev pracuje pro svìt, pro lidi, kteøí Kristovu
lásku ještì nepoznali.
K zamyšlení
u
Není to dost smutné, když projevujeme lásku jen v tìžkých situacích?
Jak ji lze projevovat, když „se nic nedìje“?
61
Uložit
1. Láska je vesmírná zákonitost, která je na naší zemi narušována. Potøebujeme
se k ní vracet.
2. Èlovek žije z lásky druhých a z lásky Boží. Naplno mùže žít, když sám také
lásku projevuje.
3. Víme, že sami milovat neumíme. Ale je øešení. Nìkdo miloval už pøed námi.
Z tohoto zdroje smíme èerpat.
4. V údivu hledíme do Kristovy tváøe, který pøišel projevit, jak nás miluje Otec.
Tuto tváø poznáváme v Božím slovì.
5. Život je èasem, v kterém máme vnímat lásku Boží i lásku lidí. Nebuïme
k tìmto láskám slepí.
6. Lásku jako hlubokou, trvalou zásadu nesmíme zamìnit za povrchní krátkodobé pocity.
7. Lásky na svìtì ubývá, protože se èlovìk oddìlil od jejího zdroje. Pøesto se
Král bude pøi svém návratu ptát, jak jsme jej milovali v jeho nejmenších bratøích.
Otázky k diskuzi
1. Kdybys psal 13. kap. 1 Kor, jak bys popsal lásku?
2. Mìli jste možnost poznat prostøednictvím vìøících Boží lásku?
3. Jaké rány lidé mají? Mohou se zahojit? Pomohou si lidé sami?
Rozveïte své odpovìdi.
4. Jak vnímají lidé kolem vás milujícího Spasitele?
Považujš to za závažné?
5. Co èekᚠod sboru, od církve? Co èekᚠod bratrù a sester? Co jim
chceš pøinést ty?
Pro mnì nové:
Neporozumìl jsem:
Moje rozhodnutí:
62