březen - duben 2014 ke stažení ZDE

BAŤÁK
Studentský časopis SPŠ Zlín
Dvouměsíčník – březen, duben 2014
Vychází 14. dubna 2013
Ročník IV.
Redakce
Michal Řihák, 3. G
e-mail: [email protected], web. archiv: spszl.cz
Grafická úprava: Michal Řihák
Redakční rada
Mgr. Oldřiška Taláková
Mgr. Ivona Stuchlíková
Mgr. Jitka Kadlečíková
Eva Martincová
Vážení čtenáři, milí přátelé!
Nacházíme se v poslední čtvrtině školního roku 2013/2014. To pravé (a mnohými očekávané) jaro je opravdu v plném
proudu. Vždyť také přicházíme s bohatou náloží nejrůznějších zpráv, které každého provedou událostmi minulými,
aktuálními i těmi očekávanými. Přečíst si můžete o našich soutěžích, čtenářském měsíci, školním plese a přinášíme i
jeden cestovatelský tip. V pravidelné rubrice Mapa školy pak představujeme obor velmi mladý – totiž informační
technologie.
Přejeme sluníčkem prosvícené čtení, které, jak doufáme, přinese spoustu radosti!
Úvodní text Michal Řihák; úvodní fotografie Dominik Řihák
Mapa školy
V našem časopise si pravidelně můžete prohlížet rubriku
Mapa školy. Podle tohoto pomyslného plánku Vás navigujeme na důležitá, ale někdy i nenápadná místa na naší
škole.
Kdo by neznal pocit frustrace, když se vám učení informatiky ve škole zdá jako zbytečná kopa nezajímavých
dat, které nemají nic společného s vaším skutečným
životem a vašimi současnými potřebami a znalostmi
počítačových aplikací? Pokusme se odstranit bariéry
nepochopení, možná porozumíme, možná objasníme
i obtížnější souvislosti. K tomu směřuje naše dnešní
počáteční „mapování“ obsáhlého tématu Informatika
na naší škole.
Kukátko do historie
Počátky výuky informatiky ve škole zažil Ing. Ladislav
Svoboda, který zde působí od roku 1985. Společně s ním
se do počátečních příprav k výuce informatiky zapojil
Ing. Miroslav Mikulík (léta působení 1977 až 2003). To
byla éra ředitelů Ing. Františka Hrnčíře a Ing. Jaroslava
Lednického.
Informační technologie jsou oborem mladým, a to jak
ve všech oblastech, kde se využívají, tak ve školství a
na naší škole. Na zlínské průmyslovce se dějiny informatiky začaly psát ve školním roce 1985/1986, kdy
byla studentům nabídnuta jako nepovinný předmět.
Ing. Ladislav Svoboda tehdy využíval kabinet v budově
A a pro práci ve zmíněných hodinách sloužily počítače
TNS, které vyrábělo slušovické JZD.
Následovalo období, kdy se pozornost informatiků
zaměřila na dnešní sklad školního bufetu. Tam se
nacházel kabinet Ing. Ladislava Svobody, kterému
v letech 1996 až 2001 asistoval Mgr. Miroslav Lednický. V sousední učebně bylo několik počítačů
s připojením k Internetu. V této fázi se pracovalo na
platformě Linux se síťovým klientem Novell.
Ve školním roce 1994/1995 došlo ke zlomové události. Koaxiálním kabelem byly propojeny počítače
v budově A s těmi v budově D. V roce následujícím
došlo k obnovení techniky – do provozu byly zařazeny
počítače s procesory o taktu 66 MHz a 100 MHz.
Hlavní školní switch se strukturovanou kabeláží
Posledním milníkem, který přivedl školní síť do stavu,
který vidíme dnes, byla přístavba čtvrtého nadzemního
podlaží u budov C, D, a E. Během ní byl vybudován kabinet D308 a propojení počítačů pomocí strukturované
kabeláže. Následujícímu vývoji napomáhal také Mgr. Jiří
Volf (na SPŠ Zlín v letech 2001 až 2003). V současnosti
provozuje škola servery na platformách Linux Debian,
Windows Server 2008 R2 a Novell.
Jaká je správná hranice mezi tím, co je třeba se naučit a
tím, co studenty skutečně zajímá? O nových postupech
ve výuce rychle se vyvíjejícího předmětu, o osobních
zkušenostech z doby studentské a o dění v současném
počítačovém světě jsme si povídali s Ing. Petrem Vilímkem.
S jakými znalostmi a dovednostmi přicházejí žáci ze
základní školy na naši průmyslovku v oblasti počítačové techniky?
Musím říct, že na výjimky je to poměrně bída. Informatika se na základních školách vyučuje někdy už v šesté
třídě a tím to končí! Někteří žáci se pak s informatikou
setkají už jen v rámci volitelného předmětu. Základní
ovládání počítače dnes zvládá každý žák, ale například
vytvořit slušně vypadající dokument ve Wordu, s tím už
má hodně žáků problém. Vyhledat informaci na Internetu v dnešní době dokáže i malé dítě, ale efektivně už
málokdo. O hardwarové vybavení počítače se zajímá jen
zlomek žáků. Znalosti a dovednosti žáků jsou tedy velmi
povrchní. Najdou se však výjimky.
Máte pocit, že u současných studentů naší školy jsou
vyučovací předměty týkající se informatiky dominantní
nebo dokonce nejdůležitější? (z hlediska posuzování
jednotlivých předmětů)
Takový pocit nemám. Mezi nejdůležitější předměty stále
patří předměty všeobecné, jako je matematika, cizí jazyky, fyzika a pak předměty odborné. V technickém
lyceu se zaměřením na informační technologie jsou pak
předměty týkající se informatiky těmi nejdůležitějšími.
Škoda, že nemáme na škole i samostatný obor se zaměřením na informační technologie.
Mám dojem, že neexistuje jednoznačně uznávaná kvalitní učebnice, která by učitele metodicky dobře vedla
jak v praktické, tak v teoretické výuce. Jak jste si
s tímto problémem poradil vy?
Máte pravdu. Taková učebnice opravdu neexistuje.
Možná je to proto, že tím jak jde vývoj v této oblasti
rychle dopředu, nevyplatí se autorům takovou učebnici
vytvořit. Každá škola používá různý software na jednotlivé oblasti informatiky, a to je další problém pro vytvoření jednotné učebnice. Nezbývá mi
nic jiného, než sledovat, co se
v jednotlivých oblastech děje a vytvářet si své vlastní výukové materiály a příklady, které pak žákům předkládám v elektronické podobě prostřednictvím e-learningového portálu Moodle. Díky tomuto systému pak
lépe komunikuji s žáky a žáci mají
všechny potřebné výukové materiály
na jednom místě a díky Internetu
jsou přístupné odkudkoliv a kdykoliv
přes libovolné komunikační zařízení.
Každý nový nástroj ověření znalostí
žáka v informatice se mi dnes jeví
jako přínosný. Podle mě například
didaktické testy s výběrem odpovědí nemohou studenta prověřit
v praktických dovednostech. Co
považujete za optimální systém
hodnocení?
Jako optimální systém hodnocení mi
přijde kombinace všech druhů hodnocení. I didaktické testy mají svůj význam. Hodnocením by měli učitelé, tak i žáci získat zpětnou vazbu. Mělo by žáky motivovat a sloužit jako podklad o momentálním prospěchu a úrovni znalostí a vědomostí žáka. Ve
své výuce používám pro hodnocení bodový systém.
Považuji tento systém za spravedlivější, lepší a kvalitnější. Bodový systém na rozdíl od běžných známek má žáky
více motivovat. Žák každým úkolem prokazuje své vědomosti a znalosti a čím více jich je, tím více bodů získává. Má tedy možnost nasbírat určitý počet bodů a na
základě toho dostane na konci pololetí známku. Žák
musí být stále ve střehu a snažit se „urvat“ co nejvíce
bodů. Bodový systém přináší pro žáka i učitele celou
řadu výhod a vylepší oproti běžnému známkování. Pro
žáka je příjemnější dostat 1 bod než pětku! Učitel nemusí například řešit, jestli za prokázané znalosti dát
ještě jedničku nebo by bylo spravedlivější dát už dvojku.
Každý úkol je za určitý počet bodů a ty buď žák získá
anebo ne.
Do hodin kterého předmětu se více těšíte („obyčejná“
informatika nebo odbornější programování či stavba
mikropočítačů)?
No, tak to je opravdu složitá otázka. Většinou se těším
do každé hodiny. Nerozlišuji tedy, jestli jde o obyčejnou
informatiku, nebo programování. Důležitější je, s jakým
pocitem odcházím z hodiny.
Máte mezi svými studenty také schopné „samouky“,
tedy žáky s velkými znalostmi z digitálního světa? Co je
nejvíce zajímá?
Ano, mám i takové žáky. To co mohu já ve svých hodinách žákům předat, jsou jen základní informace a poznatky z oblasti informačních technologií. Učiva je hodně a vyučovacích hodin je jen určitý omezený počet.
Proto se každý z žáků může nadchnout
něčím jiným a může se tomu věnovat ve
svém volném čase. Máme ve škole žáky,
které chytne programování a makají na
sobě. Jiní se věnují počítačové grafice,
tvorbě webových stránek, a nebo se
zajímají o komunikační zařízení, jako jsou
tablety apod. Jsou i takoví žáci, kteří
většinu svého volného času promrhají
hraním počítačových her nebo vysedáváním na Facebooku.
Na co ze střední školy rád vzpomínáte?
Studoval jsem na elektro průmyslovce v Rožnově pod
Radhoštěm obor Elektronické počítačové systémy. Tento obor byl hodně podobný našemu oboru elektro. Nejraději vzpomínám na intr, ve kterém jsem bydlel. Byli
jsme tam dobrá parta a zažili spoustu legrace. Rád
vzpomínám taky na učitele, kteří mě učili. Je pravdou, že
Co by mohlo být pro mne přitažlivé na
moderním programování? Jak mě nalákáte, když víte,
že jsem jen pasívní uživatel všemožných
aplikací?
Jak to může být přínosné pro každodenní život?
Porozumím pak lépe problematice informatiky?
Jsou lidé, kteří aplikace vyvíjejí a ti, kteří je využívají.
Programování není vhodné pro každého. Programátor je
osoba, na kterou jsou kladeny vysoké nároky a požadavky. Jedná se o zaměstnání, které je psychicky hodně
náročné a myslím si, že se nedá dělat celý život. Na druhou stranu je to zaměstnání zajímavé a perspektivní.
Programováním určitě dokonale porozumíte informatice. Je to ale „řehole“, pro kterou se musíte nadchnout.
Tu pravou přitažlivost v něm najdou jen někteří a ty
není třeba lákat.
tehdy jsem neměl všechny v oblibě. Postupem času si
uvědomuji, jak i ti „nároční a přísní“ byli pro mne důležití a potřební.
Máte (v informatice) raději „staré dobré“ nebo „hudbu
budoucnosti“?
V informatice nebo spíše v informačních technologiích
mám raději novinky. Rád je poznávám a rád se s nimi
setkávám. Nepatřím mezi ty, kteří neradi opouštějí své
naučené postupy. Těším se na nové technologie i užitečné programy.
daly masivněji používat. Na základních
školách je tato situace o něco lepší. Dobrou pomůckou je tablet pro vyhledávání
informací a ke komunikaci a spolupráci
mezi žáky a učiteli.
Jaké jsou další způsoby objevování, zachytávání, vytváření a předávání znalostí
ve výuce našich učitelů v oboru informačních technologií, vám popíšeme
v dalším čísle našeho časopisu.
Co je podle vás nejdůležitější pro výběr vysoké školy?
Co radíte studentům?
Důležité je, vybrat si obor, který má uplatnění a dá se
předpokládat, že i v budoucnu jej bude mít. Dnešní nabídka je široká a existuje spousta oborů, které jsou
prakticky k ničemu. Existují školy, které jsou prestižnější
a jiné méně. Uplatnění na trhu práce hledají stejně
všichni. Nejde jen o to školu vystudovat, ale taky být
v tom oboru dobrý. No a dobrý může být jen ten, koho
ta oblast, kterou studuje, baví a věnuje se jí naplno.
Takový absolvent vysoké školy má pak snazší uplatnění.
Studentům bych poradil toto: vyber si to, co tě baví a
čemu se chceš naplno věnovat.
Jak moc vás pohltily nové technologie? Budete mít
chůvičku pro děti v noci u postýlky, naprogramovanou
na přehrávání ukolébavek?
Jak už jsem říkal, nové technologie mám rád. Baví mě a
rád je poznávám. Má to však své hranice . Chůvička
asi nebude! Pro uspávání bych zvolil lidštější postupy.
Ještě nevím, jaké přesně, ale určitě s manželkou na něco přijdeme. Stejně ty dětské hračky s písničkami vydávají někdy dost divné zvuky.
Jaký máte názor na výuku pomocí tabletů?
Existují pilotní školy, kde výuka probíhá bez učebnic a
sešitů a používají se pouze tablety. Uvidíme, k jakým
závěrům tyto pilotní školy dojdou. Já bych se tak silného
nasazení trochu obával. Na druhou stranu, tablety své
místo ve výuce určitě mají. Do některých předmětů se
hodí více, do jiných méně. V současné době neexistuje
dostatek didaktických aplikací pro střední školy, aby se
Na otázky elektronicky odpovídal Ing. Petr Vilímek.
Článek /historie/ vznikl na základě rozhovoru s Ing. Ladislavem Svobodou. Text a fotografie: MA, Michal Řihák,
archiv SPŠ Zlín. Koláž na pozadí: Michal Řihák s využitím
archivu SPŠ Zlín a Icon Archive - dostupné na webu
<http://www.iconarchive.com/show/refresh-cl-icons-bytpdkdesign.net/System-Map-icon.html>.
Březen – měsíc čtenářů
Názory a komentáře
Žijeme v poněkud zvláštní době. Hlavním a zásadním
rysem současnosti je uplatňovaný názor, že skoro nic
z minulostí neplatí. Rychlost, s jakou se staré stává
opovrhovanou vykopávkou, je čím dál tím větší. Otázka
je, zda to platí i pro čtení a obsáhlý svět literatury,
informačních databází, mediaték. Následující text je
služba čtenáři, možná jeho četbou získáte nové
podněty.
Ověřte si, zda jste tak chytří, jak si myslíte
Na internetu je zaznamenána
informace o neurologickém
výzkumu z Emory University,
kde vědci dokázali změny na
mozku změřit. Tvrdí, že po
přečtení románu byly na levém
mozkovém
laloku
změny
zaznamenatelné po dobu pěti
dní. Soustavné čtení knih - jako
každá opakovaná činnost vytváří v nervové soustavě
stopu
intenzivnější.
Podle
psychologů
čtení
rozvíjí
verbální inteligenci, zvyšuje vaši
potřebnou
gramotnost
v záplavě informačních tsunami. To znamená
porozumění textu, tvoření textu, zachycení logických
vazeb.
Americký vědec Nicolas Can tvrdí, že internet
předrátoval naše mozky a vrací nás do stavu, ve kterém
se lidé nacházeli v divočině: neustálá připravenost
vystartovat, neschopnost udržet soustředěnost a touha
být zabaven vnějšími stimuly. Generace narozená po
roce 1993 prý už neumí lineární disciplíny jako je čtení a
dlouhé psaní. Jejich mozek funguje jako skákání ve
virtuální krajině.
Odkaz
Služba pro výuku rychlého čtení. Studujte lépe s menší
námahou.
www.rozectise.cz
Stará, ale dobrá
Ing. Libor Mráz pro výuku používá skoro 70 let starou
učebnici Technickou nauku o teple, o které tvrdí, že
doposud nebyla překonána. Posuďte sami, co v úvodu
říká její autor: „ Za nesčetná staletí, v nichž se vyvíjela
kultura, bylo získáno mnoho zkušeností. Uložením do
knih předává je starší mladším. Dvanáct svazků
technické fyziky povede nás širokou cestou myšlenky,
kterou proklestili nesčetní učenci, seznámí nás
s vědeckou pravdou a hlavně s vhodným způsobem
technického uvažování, jemuž
říkáme dobrý styl v myšlení.
Vyhnete se tak chybám, jímž
podléhají objevitelé nových
věcí, prostě se učíte na
zkušenostech otců.“
DOBROVOLNÝ,
Bohumil:
Technická nauka o teple.
Základy mechaniky tepla a
thermodynamiky
pro
technickou praxi i theoretické
studium.
Praha, Ústav pro
učebné pomůcky průmyslových
a odborných škol, 1946. 463 s.
Názor studenta: „Nemusím číst knihy a dlouze je
studovat, na internetu najdu všechno už hotové, jak to
potřebuji.“
Já pracuji s internetem každý den už mnoho let.
Doposud neznám vyhledávač, který by pochopil
uživatelův záměr. Vědci teprve pracují na vytváření
inteligentních počítačových systémů pro řešení
problémů a úkolů. Elektronické mozky se mohou oproti
těm lidským zvětšovat neomezeně připojováním dalších
procesorů a propojováním do větších sítí, takže umělá
inteligence bude bez omezení narůstat. Ale je to věc
budoucnosti, zatím je nutné použít naše mozky vlastní.
Trénovat můžete na revolučním znalostním vyhledávači
Wolfram Alpha. Na rozdíl od hlavních velkých
vyhledávačů (Google a spol.) totiž jeho cílem není projít
internet a poskytnout seznam stránek, kde se objevuje
zadaný výraz. Wolfram Alpha hledá přímé odpovědi.
Umí vizualizovat data a spoustu jiných užitečných věcí.
Tvůrcem byl matematik. Něco více si o vyhledávači
můžete přečíst na www.inflow.cz/wolframalpha fascinující možnosti WolframAlpha.
Google a moderní technologie jako součást
napínavého příběhu v knihách 21. století
Největší světový vyhledávač Google se stal důležitou
součástí amerického knižního hitu Robina Sloana
Nonstop knihkupectví pana Penumbry. Mladý geek Clay,
webdesigner s několika exgoogláky vyvinuli v San
Franciscu software na výrobu a pečení ideálních bagelů
v dokonalém kruhovém tvaru. Nakonec se ukázalo, že
lidé chtějí staromódní, kypré, šišaté bagely. Exgoogláci
ale byli zvyklí na úspěch a odmítali se jen tak vzdát.
Firmu přejmenovali, algoritmus vyhodili z okna, ale
stejně zkrachovali. A tak Clay Jannon přijal podřadné
místo na noční směnu v podivném knihkupectví,
protože v tu chvíli byl vděčný za cokoliv. Ukázalo se, že
knihkupectví je jen zástěrkou něčeho většího. Z chování
zákazníků vypozoroval zvláštní vzorec, který jej dovedl
k šifrovaným zprávám. S pomocí přátel Neela,
podnikatele ze Silicon Valley a Kat, specialistky na
vizualizaci v Googlu se pokusil tajemství pana Penumbry
rozluštit.
Ukázka z knihy z návštěvy v Googlu:
- Když Raj promluví, působí najednou o deset let starší.
Jeho hlas zní úsečně a přímočaře: „Takže co děláš?“
Doufal jsem, že tahle otázka tady bude zapovězená, že ji
nahradí nějaký svérazný googlovský ekvivalent, třeba: „
Jaké je tvoje oblíbené prvočíslo?“ Ukazuji na svou
kartičku a přiznávám, že pracuji na protilehlém břehu.
„Hm, knížky.“ Raj se na chvíli odmlčí a žvýká. Potom mu
v mozku něco secvakne. „Víš, staré knihy jsou pro nás
velký problém. Staré znalosti obecně. Říkáme jim OK.
Jako old knowledge – OK. Věděl jsi, že devadesát pět
procent internetu vzniklo teprve v posledních pěti
letech? Ale víme, že pokud jde o celkové vědomosti
lidstva, poměr je přesně opačný. OK vlastně tvoří
většinu toho, co lidi znají a co kdy znali.“ … „Takže
otázka zní, kde jsou. Kde je OK? Jednak ve starých
knížkách,“-… „ a potom taky v hlavách lidí, tomu říkáme
tradice, TK.“ Kreslí malé překrývající se kruhy a označuje
je zkratkami. „ Představ si, jaké by to bylo, kdybychom
dokázali zpřístupnit OK a TK kdykoliv a komukoliv. Na
webu, po telefonu. Už by se nikdy nestalo, že na
nějakou otázku nebude odpověď.“ -
Tak co? Jste pouze internauti nebo i čtenáři, dychtící
rozkrýt tajemný rébus v knize? Pokud platí obojí,
zmiňovanou knihu najdete v naší školní knihovně:
SLOAN, Robin. Nonstop knihkupectví pana Penumbry. 1.
vyd. Z anglického originálu přel. Petra Jelínková. Brno,
Host 2013. 312 s.
Skvělý byznys
Únorové číslo časopisu Forbes zveřejnilo exkluzivní
žebříček 30 pod 30, neúspěšnější podnikatelské projekty
lidí mladších třiceti let. Mezi nimi najdete
spoluzakladatele projektu SCRIBD Tripa Adlera. Tento
saxofonista a biofyzik z Harvardu říká, že lidé mají
přemýšlet o tom, „co si přečtou, a ne, co si koupí.“ Za
8,99 dolarů měsíčně si můžete (jako dalších 80 milionů
uživatelů) číst libovolné množství ze 100 tisíc e-knih.
„Chceme se stát největší digitální knihovnou na světě.“
www.scribd.com
Obdivujete dystopické vize světa?
Dystopie jsou protiváhou utopických představ o
dokonalé lidské společnosti.
Hlavní hrdinové se hlavně rádi baví, nesnáší nudu, jsou
mladí a chytří, ale znalosti a zkušenosti trivializují.
Kladou velký důraz na vzhled, vystupování. Používají
krátké, úderné věty, zkratkovitost, rychlost milují.
Poznáváte se?
Inspiromat pro nečtenáře
„Nezkoušejte své problémy řešit. Spalte je.“
Ray Bradbury, 451° Fahrenheita
„Z věku uniformity, z věku osamocení, z věku Velkého
bratra, z věku doublethinku – zdravím vás.“
George Orwell, 1984
„Proč bojujeme?“
„Přece abychom vyhráli.“
„ Aha… už chápu.“
Webkomiks Gone with the Blastwave
Dobře napsaná kniha obsahuje vše, co publikum žádá:
informace, inspiraci pro vaši představivost, zábavu,
pocit uspokojení.
Redakce / MA
Stavbařské proměny
Zase píši o stavbě. Podruhé a
naposledy. Znám totiž, co řekl
apoštol Jan v Novém zákoně:
„Dobrá jsou jen slova, která přežijí kámen!“ Tenkrát ale neznali
beton. Slibuji, přenechám slovo
odborníkům, já jsem laik. Ale
zase mě zajímá, jak se prostaví
750 milionů. Poreferuje vám pan
Kužela, který první objevil, že
stavbu lze nejlépe monitorovat
z oken knihovny.
Stavba mě fascinuje, každý den
je jiná. Dlouho trvalo, než se
zvedla, protože základ prý čítají 9
vrstev.
Dnes už však vesele mrakodrapuje a skelet ozdobený různými druhy bednění působí
docela futuristicky. Šedou strohost betonu, zjemnilo se
na zdech růžové zateplení. Barva obkladů asi nehraje
jinou než rozlišovací roli jednotlivých druhů a různých
tepelných a izolačních funkcí.
Celé staveniště slouží po celou dobu škole jako názorná
pomůcka pro výuku stavařů. Při pozorování zakládání
stavby, různých stavařských úkonů už zažili dramatické
chvilky s padajícím lešením. Mají také jedinečnou možnost z oken knihovny pozorovat rituály mistrů jeřábníků. Jejich výstup do výškové ovládací kabiny připomíná
horolezecký výstup. Co 21 kroků vzhůru je pauza, snad
z bezpečnostních důvodů.
Jak stavba vypadá dnes, už si za měsíc nikdo nevzpomene. Fotografické momentky zůstanou.
Redakce / MA
Pouliční hip hop
Hola, hola, co ta naše škola.
Nezlom vaz, jdeš na doraz.
Někdy tu maká žirafa,
není to křehká karafa
na beton. Dej bacha, dej Bacha!
Kemo, teď jede GEMO.
Pozor, tady Zapa beton,
ne kameny, žádnej pop tón.
Kdepak Zappa s Plastic People,
to jen kdos do země rýpl
a tys hned o tom všem pípl.
MC Rhythm Thief
Kemo, GEMO zbombili dobrej Tag. Až na ten Character. To je ale Xeroxboy !!!
(Volný překlad z pouliční řeči Graffiti do češtiny: Kamaráde, společnost GEMO má Design manuál, dobré
grafické firemní logo. Až na tu postavu. To je ale napodobenina (kopie)!!!)
Ze školního plesu
Byl den, pátek 14. březen 2014.
Byl to den jako každý jiný, avšak
večer měl být nevšední. Oblékli
jsme se jako gentlemani a vydali
se na 16. reprezentační ples SPŠ
Zlín. Večer jsme však zahájili
všedně, a to v hospodě. Dali
jsme si kýbl čaje a pomalejším
krokem se blížili na ples. Tam ale
dorazili jen ti nejvytrvalejší. Někteří z nás, ti se slabší kondicí,
nezdolali kopec k hotelu a
v průběhu večera už jsme o nich
nic neslyšeli.
Noc byla dlouhá. Většinu času
jsme strávili s vyhlášeným DJ
Zlínského kraje Ondrou Albrechtem za přítomnosti dobré hudby, přátel a kvalitního pití.
Ač řada z nás byla již velmi společensky unavená, překonali jsme sami sebe a spolu s ostatními večer zakončili
ve Flipu.
Byl to poslední ples našich středoškolských let a můžeme říct, že se opět vydařil. Doufáme, že příště potkáme i
ty, kteří tento ročník zmeškali.
Kolektiv 4. K
Když tanec, tak tanec!
Naši hvězdní reportéři na plese raději tančili a tančili,
než aby pečlivě dokumentovali průběh večera.
Baťák si umí poradit! Nemáme ohromující fota z plesu,
ale ukážeme vám jiný taneček!
A tak se na internetovém GIF obrázku můžete podívat,
jak se tancuje, když je nějaké slavnosti přítomen prezident USA.
Redakce / MA
Aprílová školička
Důležité upozornění redakce
Studenti školy prošli soutěžním skupinovým testem,
přestože byli motivováni výhrou, prokázali malou
schopnost invenční písemné komunikace. Neumí pracovat se svou fantazií, pro jejich tvorbu je
většinou oporou internet. Proto vedení
školy od 1. dubna tohoto roku vyhlásilo
opatření. Hlavně pro studijní obory strojírenství doporučuje učitelům v každé
hodině po dobu 15 minut studentům
valit šrouby do hlavy, případně je dusit
ve vlastní šťávě obtížnými testy. Pokud
zjistí kterýkoliv z vyučujících, že žáci mají
nevyhovující studijní výsledky, může
využít likvidační možnosti dle následujícího názorného příkladu: „Borku, vy nestudujete, hoďte si radši ten váš mozeček na cibulku!“
Redakce / MA
Aprílová soutěž Baťáku
Máme pro Vás vyhodnocení Aprílové soutěže. Celkem
jsme dostali 35 příspěvků, za které všem moc děkujeme.
Rozdělování cen
Slíbené ceny od nás obdrželi:
 flash disc - Michaela Vítková z 1. G
 flash disc - Kateřina Vrágová ze 4. K
 poukázku na 300 Kč – Jan Šalanda ze 4. F
Všem výhercům gratulujeme. Vybrané příběhy si samozřejmě nenecháme jen pro sebe, můžete si je přečíst na
následujících stránkách.
Redakce / KA
Aprílová soutěž
Co se týče aprílových vtípků, tak jejích fanda moc nejsem. Takže pro mě 1. duben je den jako každý jiný. Ale
je pravda, že se mi do paměti zaryl jeden aprílový vtípek, který mi vyprávěl bývalý pan učitel angličtiny a
tělocviku.
Na škole patřil k oblíbeným učitelům a bylo o něm známo to, že nepokazí žádnou srandu. A tak si pro něho
jedna třída, která byla plná holek, připravila aprílové
překvapení.
Když šel na hodinu, měl jisté tušení, že se něco bude dít,
ale tohle opravdu nečekal. Ve chvíli kdy vešel do třídy,
se mu naskytl pohled na žákyně v minisukních, jak sedí
v tureckém sedu na svých stolech a s napětím očekávají
učitelovu reakci. Avšak ten se nenechal vyvést z míry.
Přišel ke svému stolu, vyhrnul si nohavice a sedl si do
tureckého sedu na svůj stůl taky. Děvčata jen nevěřícně
hleděla s otevřenými pusami. A pan učitel s naprostým
klidem otevřel třídnici a zeptal se: „Tak, kdo nám tu
dneska chybí?“.
Napsala Kateřina Vrágová, 4. K
Nikdy mě na apríl pořádně nikdo nenapálil, až minulý
rok. Měli jsme hodinu tělocviku. Zůstal jsem poslední,
protože jsem musel uklidit hokejky po florbale. Když
jsem přišel do šatny, sprchy byly plné. Nikam jsem nespěchal. Byla velká přestávka. Konečně se ve sprše
uvolnilo místo. Bylo mi divné, že když jsem do ní přišel,
všichni se pomalu vytratili. Měl jsem na sprchu ale klid a
čas, a tak jsem se tím neznervózňoval.
Až jsem se vrátil do šatny, bylo mi všechno jasné. Celá
šatna byla vyklizená. Všichni se stihli opravdu rychle
převléct. Jediná ponožka mi nezůstala v šatně. Zůstal
jsem tam stát s malým ručníkem kolem pasu. To nejhorší mělo ale teprve přijít. Začaly přicházet holky na další
hodinu tělocviku. Neměl jsem moc na vybranou. Vydal
jsem se hledat své věci. Musel jsem projít celou chodbu
plnou holek až o poschodí níž. Samozřejmě se nemohly
přestat smát. Aspoň apríl splnil svou pointu.
Od té doby mám apríl červeně zakroužkovaný
v kalendáři. Tento rok si dám na apríl opravdu pozor.
Jan Šalanda, 4. F
Michaela Vítková, 1. G
Cimrmanova teorie externismu potvrzena
Doslova explozi způsobila ve světě filosofického bádání
zpráva, že Cimrmanova teorie externismu, na niž se
mnozí vědci dívali skrz prsty, je tím nejpřesnějším popisem věci o sobě (Ding an sich), tedy věci v její nejčistší
podstatě. V pozůstalosti Járy Cimrmana (Hry a semináře, Paseka 2010) čteme: „Věc je tam, kde se domníváme, že není, a není tam, kde se domníváme, že je. Populárně řečeno: držím-li v ruce například křídu, pak tato
křída souvisle vyplňuje celý prostor svého okolí a jedině
v místě, které vidíte, tato křída není.“
Cimrmanovo odvážné tvrzení, jež bylo více než sto let
opomíjeno a jež Ludwig Wittgenstein bez váhání označil
jako nesmyslné, podrobila před nedávnem zkoumání
nadnárodní skupina filosofů v čele s prof. Fuchskopfem.
A třebaže si od vědecké práce této nevelké skupiny nikdo nic nesliboval, výsledky byly ohromující. Prof.
Fuchskopf k tomu dodává: „Rozhodli jsme se Cimrmanovu teorii chápat v souvislostech jeho života, zejména
pak s ohledem na jeho kariéru pedagoga. Vydali jsme se
proto do školního prostředí a snažili se přijít na to, jak
Cimrmanovo odvážné tvrzení obhájit.“
Rozhodnutí prof. Fuchskopfa se ukázalo být správným,
byť musíme připustit, že ke zdárnému výsledku přivedla
vědce náhoda. Když po dopolední práci zhltli své svačiny
a vydali se směrem ke koši, aby vyhodili odpadky, všimli
si zarážejícího faktu. Zatímco odpadkový koš zel prázdnotou, kolem se válela spousta sáčku, obalů, lahví,
ohryzků a slupek. Doc. Vrkoč se neudržel a zaláteřil, že
slušně vychovaný člověk přece vyhazuje odpadky do
koše. „Dodnes se za svá slova stydím,“ pronáší smutným
hlasem, „nedošlo mi, jak se věci ve skutečnosti mají.“
Prof. Fuchskopf naštěstí vše pochopil: „Žáci se chovají
zcela správně, o špatné výchově nemůže být řeč. Odhazují odpadky do koše, jenže koš – v souladu
s Cimrmanovou teorií – vyplňuje prostor všude kolem,
jen ne tam, kde bychom ho očekávali. Externismus
přestal být prázdným pojmem a stal se skutečností.“
Že se nejedná o chybnou domněnku, to dokázala
sekundární kontrola, jejímž cílem bylo zjistit, zda se
Cimrmanova teorie uplatňuje i ve výuce. Cimrman tvrdí
(Hry a semináře, Paseka 2010): „Základním pojmem
poznání je omyl, zpočátku samozřejmě přesný. Jak se
naše poznání prohlubuje, dostáváme se do druhé fáze
poznávacího procesu, v němž omyl vyvracíme. Na konci
poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic.“
Tato domněnka byla beze zbytku doložena důkladnou
analýzou 2 386 písemných prací. Více než v 80 % případů byly odpovědi žáků chybné (přesný omyl), což po
kontrole učitelem (vyvrácení omylu) vyústilo v poznání,
že žáci nevědí nic.
Ale nenechme se mýlit, nejedná se o jev, který bychom
měli zavrhovat: „To, že na konci poznání nevíme nic, je
jen logickým důsledkem externismu. V procesu poznání
se totiž, jak jsme si ukázali na křídě, blížíme k místu, kde
věc není. Dojdeme-li tedy až k objektu samému, nedostaneme se k jádru věci, nýbrž šlápneme do prázdna.
Takže na konci poznávacího procesu nevíme sice nic, ale
zato to víme správně.“
Prof. Fuchskopf zastává názor, že se vzdělávací proces
ubírá správným směrem a není na něm potřeba nic
měnit: „Neznalost žáků je ve skutečnosti znalostí a popírání tohoto zjištění by bylo krokem zpátky (nezaměňovat s krokem stranou, jejž ve své teorii aplikuje Jára
Cimrman). Cíl vzdělání („víme vše: nevíme nic“) přece
dokonale odpovídá Sokratovu závěru „Vím, že nic nevím“.
Citáty na měsíc duben
„Kostky jsou vrženy.“ Pablo Picasso
„Nemohu nabídnout nic než krev, dřinu, slzy a pot.“ Hrabě Dracula
„Království za koně.“ Josef Váňa
„Bylo to o prsa.“ Dolly Buster
Rozšíření soustavy SI
Podle vyjádření Mezinárodního úřadu pro míry a váhy
má v roce 2015 přibýt ke stávajícím sedmi jednotkám
soustavy SI jednotka hlouposti. „Vycházíme z potřeb a
poznatků dnešní doby,“ uvádí mluvčí BIPM. „Hloupost
lze pomocí nejnovějších přístrojů měřit stejně přesně
jako délku či hmotnost. Chovat se, jako by neexistovala,
už nemá smysl – je třeba z ní učinit předmět exaktního
zkoumání. Jediným problémem, který je ještě potřeba
vyřešit, zůstává fakt, že základní jednotka hlouposti
dosud nebyla pojmenována. V návaznosti na kelvin a
ampér jsme se však už rozhodli jednotku pojmenovat
podle osobnosti, jež v daném oboru dosáhla největších
úspěchů. Pokud si myslíte, že jste to právě vy, napište
na adresu našeho úřadu. Vhodný kandidát
pro pojmenování jednotky bude vybrán na základě konkurzu, jenž by se měl uskutečnit koncem listopadu tohoto roku.“
Autor příspěvků Cimrmanova teorie externismu potvrzena, Citáty na měsíc duben a Rozšíření soustavy SI je
Jiří Novotný.
O Divadlu Mandragora
Divadlo Mandragora tvoří soubor studentů Zlínské vyšší
odborné školy umění. Svá představení hraje v prostorách Dílny 9472 známé jako „divadelní klub“. Dostanete
se do něj tak, že obejdete budovu Městského divadla
Zlín a naproti kašně vejdete do budovy, vyjdete do prvního patra a jste tam. Vaše rezervované vstupenky si
můžete vyzvednout před představením u stolku přímo
před vstupem do sálu. Před představením, o pauze nebo po představení si můžete zakoupit občerstvení a vzít
si ho do divadelního sálu s sebou. Těšíme se na vás!
Rezervace vstupenek
tel: 724 100 270
mail: [email protected]
Vstupenky můžete též rezervovat na Facebooku přímo
na Fudálosti nebo zprávou Divadlu Mandragora. Cena
vstupenky po předložení studentského průkazu: 30 Kč,
plná cena 60 Kč.
Repertoár
Jingle Bells. Den osmý. - autorská hra studentů a jejich
pedagožky, režisérky Vandy Kavkové-Drozdové. Vánoce
ještě nejsou tak daleko, abychom se na ně nemohli podívat jinýma očima.
Maturanti - zkouška dospělosti není jediným problémem, kterému musí šestice studentů gymnázia čelit.
Komplikace v osobním životě i vyhrocené vtahy mezi
spolužáky dokážou získání maturitního vysvědčení výrazně zkomplikovat. Autor: Matěj Randár, režie: Konrád
Popel, dramaturgie: Vladimír Fekar.
Kytice - klasika, jak jste ji ještě neviděli. Básně K. J. Erbena převyprávěné herci divadla Semafor nastudovala s
třetí generací absolventů ZSVOŠU režisérka a současná
umělecká šéfka Městského divadla Zlín Hana Kovaříková. Muzikálovou podobou budete vtaženi do příběhů,
kde se setkává láska, zločin i trest.
Pokojíček - J. A. Pitínského je autorem divadelní hry
Pokojíček, ve které odkrývá dusné rodinné drama plné
náznaků, napětí skrytého pod povrchem zoufale povrchních kuchyňských hovorů. S mladými herci pečlivě
nastudovala režisérka Barbara Herz.
Program – duben a květen 2014
úterý 22. 4. – Kytice, 6. repríza
úterý 29. 4. – Pokojíček, 4. repríza
středa 8. 5. – Pokojíček, 5. repríza
Příspěvek zaslala Mgr. Alena Langrová
Kroužek KOVO
Tento kroužek se nezabývá pouze kovodílnami, jak bychom si mohli myslet.
Kroužek KOVO se týká téměř všech dílen
naší školy. Jmenovitě jsou to kovárna a
svařovna, zámečnická dílna, dílna strojního obrábění a také dřevodílny.
Dílna strojního obrábění
Zde si můžete vyzkoušet spousty věcí. Jednou z nich je
třeba broušení nožů na elektrické brusce, ale hlavní
v této učebně jsou asi soustruhy a frézky.
Na soustruhu si lze vyrobit miniaturní vázičku, káču
nebo dokonce i činku. Pokud chcete zkusit i něco na
frézce, můžete zkusit udělat například obyčejnou klíčenku.
Dřevodílna
V této učebně můžete všelijakými způsoby upravovat
dřevo. Lze jej třeba řezat, brousit, hoblovat.
Takže například není problém vyrobit si zde vařečku,
rám na fotku, či dřevěnou repliku meče.
Michal Koukal, 1. E
Kovárna a svařovna
V této dílně si můžete vyzkoušet drobné kovářské práce a tepelné zpracování kovů. Tudíž je možné si zde
vyrobit například klínek do kladívka, podkovu a spousty dalších věcí.
Dále jsou tu svařovny, kde je možné si otestovat různé
typy spojování kovů.
Zámečnická dílna
Tato učebna se zabývá hlavně střiháním plechů, ale je
zde také možnost vrtání, dělání závitů či ohýbání plechů do různých tvarů.
The Picture of Dorian Gray
Pesa Link II
Motorová jednotka Českých drah řady 844
Firma Pesa Bydgoszcz začala vyrábět v roce 2011 motorové jednotky typu Link II pro České dráhy. Jednotky po
dodání do České republiky obdržely řadové označení
844 a v průběhu roku 2013 staly obvyklými i na trati
z Otrokovic do Vizovic.
jízdním řádu vlaku. Jednotky Pesa Link II se řadí do skupiny nejbezpečnějších kolejových vozidel – před stanovištěm strojvedoucího je připravena deformační zóna,
což ovlivnilo i design čela. Právě proto vypadá celá souprava tak netypicky.
Přestože má jednotka množství kladných vlastností, je
Vozidla s oficiální přezdívkou RegioShark jsou určena
pro dopravu na regionálních tratích rychlostí do
120 km/h. Jednotka je tvořena dvěma neoddělitelně
spojenými motorovými vozy s celkem třemi dvounápravovými podvozky, z nichž dva jsou hnací. Pohon jednotky obstarávají dva vznětové motory s výkonem po
160 kW. Nástupní hranu mají RegioSharky (nebo také
Žraloci) oproti normálním vozům sníženou na 550 mm
nad temenem kolejnice. Výhodou oproti již poměrně
známým jednotkám řady 814 Regionova je klimatizace
nebo přítomnost první vozové třídy, ve které je pro
cestující připraveno devět míst k sedění. Ve druhé třídě
je pak připraveno míst 111. Vůz má také ve velkoprostorových oddílech nainstalované LCD panely, které poskytují cestujícím informace o aktuální rychlosti, trase a
bohužel také velmi poruchová. Poruchy se vyskytují na
klimatizačních jednotkách, brzdovém systému i při startech motorů. Kvůli některým závadám musí jednotka
absolvovat cestu až do výrobního závodu v polské Bydgoszczi, kde závady odstraňují zaměstnanci výrobce.
Do depa ve Valašském Meziříčí bylo dodáno pět jednotek řady 844, které můžete potkat na tratích Valašské
Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm, Kojetín – Valašské
Meziříčí, Hulín – Staré Město u Uherského Hradiště,
Otrokovice – Vizovice a Staré Město u Uherského Hradiště – Bojkovice.
Dominik Řihák; obrázek na pozadí: SŽDC, s. o.
Tři „nej“ místa ve Španělském království
Zastavení první – největší město
Hlavní město španělského království – Madrid - je sídlem královské rodiny. Za zhlédnutí stojí prostorný palácový komplex Palacio Real, největší v západní Evropě.
Dalším významným historickým místem je kastilská Plaza Mayor, čtvercové hlavní náměstí z 16. století a katedrála Almudena. Toto město se třemi a půl miliony obyvatel nabízí řadu kulturních i duchovních památek. Je
zde možnost návštěvy muzea Prado, které vystavuje
mnohé výtvory nejvýznamnějších evropských umělců.
Naleznete zde díla Goyi, Rembrandta van Rijna,
Velasquéze, Rubense či Hieronyma Bosche. Hned za
muzeem je rozsáhlý park, kde je možné si po celodenním putování odpočinout nebo se projet na lodičce.
Další významnou galerií je Muzeum královny Sofie, které vystavuje díla od Picassa.
Pro pohyb po centru města a
jeho poznání je nejlepší chůze
a pro rychlejší přesuny můžete využít i jednu z deseti linek
metra, které mají barevné
odlišení.
Zastavení druhé – největší
přístav
Barcelona je hlavní město Katalánska, současně je
i hlavní město stejnojmenné provincie. Leží při pobřeží
Středozemního moře na severovýchodě Španělska.
V moderní době je známá díky množství originálních
architektonických staveb. K nejznámějším dílům Gaudího patří chrám Sagrada Familia, symbol města a mistrovské dílo, které dodnes
není dokončeno (jeho výstavba stále probíhá, protože je
financována pouze z darů,
práce postupují pomalu).
Gaudí dal tomuto objektu od
roku 1883 až do své smrti v
roce 1926 veškerou svou
tvůrčí sílu. Mohutná stavba
s osmi vysoko čnějícími věžemi se mezitím stala nejvýraznějším bodem v siluetě
Barcelony. Z jeho věží, kam se
stoupá po točitých schodech, je pěkný výhled na celé
město a jeho okolí.
Neméně zajímavý je pohled na město i moře z vrchu
Montjuic, z místa, kde se v roce 1929 konala světová
výstava a které bylo v roce 1992 hlavním centrem
olympijských her.
Z míst, která je dobré navštívit, můžeme vyjma městské
pevnosti zmínit pavilon Poble Espanyol, a to pro výstavu
1929, kde jsou kopie slavných španělských staveb, či
německý pavilon Pavello Mies van der Rohe. Zajímavé
je i Národní muzeum katalánského umění s cennou
sbírkou raně středověkého umění, kde čerpal inspiraci
pro svou tvorbu Juan Miró.
Nejrychlejší a cenově přijatelná cesta od nás je možná
přes letiště Girona-Costa Brava. Dopravu do Barcelony
moderními autobusy od
všech letů zajišťuje společnost Barcelona Bus.
Zastavení třetí – nejvyšší
hora
Na ostrově Tenerife se nachází nejvyšší hora celého Španělska - sopka El Teide, dosahující 3 718 metrů nad mořem. Pokud toužíte po nádherné vyhlídce bez nutnosti
zdolávat strmé chodníčky, je možnost vyjet autobusem
k dolní stanici lanovky Teleferico El Teide a za několik
minut se již ocitnete ve výšce 3 555 metrů. Na samotný
vrchol ke kráteru sopky El Teide je možno za pár minut
dojít, ale je nutno mít předem rezervované a vytisknuté
povolení.
Autobusy jezdí z několika míst
a je možno také vystoupit na
dalších zastávkách v tomto
obrovském kráteru sopky.
Ostrov je celoročně vyhledávaným cílem turistů a je to
nejvzdálenější místo, kam
můžete cestovat v rámci EU
bez pasové kontroly.
Miroslav Řihák
Nová soutěž Baťáku
Pro ty, kteří mají chuť s námi soutěžit i nadále, přinášíme další soutěž.
Tentokrát z trochu jiného soudku. O následující úkol jsme poprosili paní
učitelky Michaelu Pekařovou a Hanu Dírerovou.
Abyste v naší nové soutěži mohli uspět, je potřeba vyřešit nachystanou
matematickou úlohu:
V obchodě bylo několik chlebů. Polovinu z nich plus půl chleba
koupila paní kuchařka pro kuchyni. Ze zbylých chlebů polovinu
plus půl chleba koupil pan Novák. Poslední chleba si koupila paní
Malá. Kolik chleba bylo v obchodě na začátku?
Postup řešení úlohy s vypočteným výsledkem budeme očekávat na
e-mailu redakce:
[email protected]
Případně je řešení možné odevzdat paní učitelce Jitce Kadlečíkové, kterou najdete v kabinetě A 209.
Termín uzávěrky soutěže je 29. dubna 2014.
Ze správných odpovědí budou vylosováni tři výherci, kteří obdrží poukázky na nepeněžní odměny v hodnotách 500, 300
a 200 korun.
Redakce / KA
Michal Řihák
300 Kč
200 Kč
500 Kč
Velikonoce
Velikonoce byly vždy především svátky jara, kdy se příroda probouzí k životu. V minulosti různými úkony na poli a obvyklými rituály lidé zabezpečovali dobrou úrodu právě probíhajícího roku. V radostném jarním očekávání z rozkvetlé přírody
i dnes krášlíme okna květináči s jarními petrklíči, maceškami, narcisy a zdobíme stoly velikonočními dekoracemi.
Znáte pohanskou legendu Velikonoc? Ze jména pohanské bohyně plodnosti Eostre vznikl název Easter – anglické označení Velikonoc. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, umrzlého ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé
jaro kladl vejce jako pták. Vajíčko je tedy odpradávna prastarý symbol života, plodnosti a vděku. Magickou moc vajíček
zvyšuje barvení a zdobení.
Všem našim čtenářům přejeme, aby je Velikonocemi provázelo sluníčko, aby je prožili radostně a ideálně podle svých
představ. Krásné velikonoční prázdniny i úspěchy během jara 2014!
Redakce / MA
Michal Řihák