Hanácké slovnik z Mezêc

+
Jak se v Mezêcich hanáckê mlovivávalo, mlovi a snať eště
nejakó dobô mlovit bôde.
Jak ta doba bôde dlóhá, těško řict. Přémê si, abê bêla co nédelši, a záleži to jenom
na nás, na Hanákách. Tymto slovničkem bêch chtěl přêpomenót našém potomkum,
jak mlovilê jejich přetci.
Na óvot
Slovniček je ôrčené pro fšeckê Hanákê, přiznifce hanáčťênê ê tem, kerém se
hanáčťêna lébi nebo keři se o ňô zajimajó. Hanákama só mêšleni ti, co hanáckê
mlovijó nebo aspoň ômijó, ale aj ti, co se za Hanákê považôjó. Je pravdó, že Hanáku
ôbévá. Staři ômirajó a z mladéch mlovi hanáckê málogdo. Naôčet se vêslovovat
typickê hanácky samohláskê ê a ô je možny jenom v děckym věkô. V rodinách,
gde jenom jeden z rodiču ômi hanáckê, ôš to svy děcka věčinó nenaôči. A gde ômijó
obá, só nélepši podminkê, abê se ê jejich potomci naôčêlê mlovit hanáckê. Je velêká
škoda, že to věčinó nedělajó.
V době myho mládi v Mezêcich skoro všeci mlovilê hanáckê. Spominám jenom
paňmámô Vaňkovô, a možná bêlo ê nekolêk dalšich lêdi, keři „mluvili česky“, a
pantátô Královiho, keré jako jediné v dědině „mlovile čohácke“. Kolêk lêdi v dědině
fčêlká mlovi hanáckê je těšky odhadnót, ale mêslim si, že jich moc néni. Rát bêch se
mélêl.
Pišmê jak mlovimê
Mym cilem bêlo co névěrňéš zachêtit véslovnosť hanáckéch slof. Proto só psany tak,
jak se vêslovôjó, bes ohledô na mlovnicky pravidla, pokuť nejaky v hanáčťêně vůbec
egzistôjó. Nekery hanácky slova psany podlevá této zásadê se Vám mužó zdát
trochô divny.
Zásadni odlêšnosťó hanáčťênê od češťênê je poôžéváni samohlásek ê a ô. Podle
odborné literaturê to je šêroky středopatrovy e a šêroky o. Chtěl bêch ôpozornit, že
têto samohláskê se ojediněle vêslovôjó zdlóha. Pro ně sem poôžêl znakê è a ὸ.
Poôžéváni techto samohlásek v textô je dobry pro jejich snadňéši čteni, správnó
véslovnosť jednotlêvéch slof a negdê ê rychléši pochopeni jejich vyznamô.
1
Takê bêch chtěl ôpozornit na psani zněléch sóhlásek b, d, ď, h, v, z, ž. Na koncô slof
se têto sóhláskê zásadně vêslovôjó nezněle, a to ê f češťêně. Zatimco v českéch
tekstech mosimê podle pravidel spisovné češťênê psat co nevêslovôjemê, dovolêl
sem si f tymto slovničkô psat to, co slêšimê, tj. sóhláskê p, t, ť, ch, f, s, š. Obdobně
je to ze zněléma sóhláskama na koncô slabik a na koncô předložek. Tam je to ale
nepravidelny a záleži na tym, kerá následôje hláska.
Mêslim si, že je takê zbêtečny, abê hanácká abeceda měla pismenka q, x , w. Misto
q se dá psat kv, misto x pak ks nebo gz, záleži jak gde se to vêslovôje, a misto w bê
se muhlo psat jednodôchy v. Ȏ cêzich slof nebo ô slof s cêzim puvodem bêch se
přêkláněl je takê psat tak, jak se vêslovôjó.
Psani samohlásek ě, i, y a jejich véslovnosť ve spojeni s nekeréma sóhláskama bê
mělê fšeci ômět za školê. Je to ale zbêtečně složity a dělá se f tym hodně chêp.
Pokus o změnô psani hanáčťênê oproti českém pravidlum ôdělal pan Borocké ve
svym slovnikô. A ôdělal to z grôntô. Uplně přestal ôžévat samohláskô ě a poôžévá
jenom měky i. Misto bě, pě, vě se piše bje, pje, vje , misto mě, mně se piše mňe a
misto dě, tě, ně poôžévá ďe, ťe, ňe. Obdobně di, ti, ni je nahrazeny ďi, ťi, ňi.
Hláskô y věčinó nahrazuje e. Néni ale patrny, jak se vêslovôje. Toto se mně zdálo na
Hanákê moc „revolučni“. Zustal sem ô zažêtyho a ôdělal vyjimkô s přêjaté zásadê:
piš jak mloviš.
K opsahô
Dalšim mym cilem bêlo poôkázat na rozdilê mezê hanáčťênó a spisovnó češťênó a
proto sem všeckê hanácky slova porovnával ze slovnikem spisovnyho českyho
jazêka. Přê rôce sem měl osmidilné „Slovník spisovného jazyka českého“, ôš trochô
starši, vêdané v rokô 1989, keré opsahôje přes 190 000 hesel.
Ȏkázalo se, že čêstě hanáckéch slof, kery nemajó ve spisovné češťêně obdobô, néni
zas tak moc. Ve slovničkô só všeckê, kery znám a na kery sem si spomněl. Tê sem
zvyraznil červenym pismem. Ȏ nekeréch bêlo těšky najit spisovny česky slovo
s odpovidajicim vyznamem a nebo vubec vêjádřêt vyznam teho slova.
Věčina hanáckéch slof je podobnéch
s českéma. Ȏ tech sem se snažêl ôvist
spisovné tvar a negdê sem ôpřesnil ê jejich vyznam a nebo ôvedl vyznam dalši.
Protože techto slov je hodně, nemužó bêt ve slovničkô všeckê, a tak sem mosêl
2
zvažovat, kery do něho zařadim a kery nè. Snažêl sem se přednostně ôvádět slova
z hanáckéma samohláskama ê a ô.
Só ê slova, kery majó spisovné české tvar, ale v hanáčťêně se poôžévajó v inčim
vyznamô. Tê só psany normálnim pismem, nè klôstym.
A obráceně só slova, o keréch sem si mêslêl, že majó hanácké tvar. Ale gdêš sem
zjistil, že majó spisovné české tvar, tak sem je do tehoto slovničkô nezařadil.
Literatura
Inspiracó a pomocnikama přê zestavováni slovničkô mně bêlê:
-
ôš spiš zminěné „Slovník spisovného jazyka českého“, spracované „Ústavem
pro jazyk český ČSAV“, vêdané bêl v rokô 1989 v nakladatelstvi ACADEMIA
-
hanácké slovniček v knišce „Hanáčtěna pro každé deň“, autorem je pan Jiří
Chlebníček z Lešťênê, vêdaná bêla sókromym nákladem v rokô 2003
-
kniška „Hanácký slovníček“, autorem je pan Pavel Pospěch a spoluautoři,
vêdala jô v rokô 2008 „Společnost přátel vesnice a malého města“
-
„Slovník nářečí obce Kobylí a okolí“, prezentované na vebovéch stránkách,
autorem je Prof. Ing. Josef Coufal, CSc
-
„Hanácké slovňik, hanácký slovník středohanáckého nářečí“, jehoš autorem je
pan Josef Borocký, prezentované je takê na vebô
-
„Kolik řečé naděláš, tolekrát seš Hanákem (první očebnica hanáčtěne na
zaročeně hanáckym servro)“, ômistěná na vebovéch stránkách Olomóca,
autorem je pan Libor Smital
Závěrem bêch Vás chtěl požádat, abêste se zamêslêlê nat budócnosťó hanáčťênê a
třeba ê pomuhlê, podle svéch možnosti, jô zachovat.
A ôš předem děkôjô všeckém, keři mě ôpozornijó na hanácky slova, kery sem do
slovničkô nezařadil, a nebo se Vám ô nekeréch slof lepšê podaři vêjádřêt jejich
vyznam a nebo najit vyznamê dalši.
Předmlovô napsalê a zestavováni slovničkô dokončêlê v dôbnô rokô 2013
pantáta Fantôlu z Mezêc.
3
Slovniček
A
abê
abêch, abês abêsmê, abêste
agát
aji
alêja
ancêjáš
árešt
aby
abych, abys, abychom, abyste
akát
aj, a také
alej
ďábel, čert
arest, vězení
B
babóňat
brzy ráno vstávat;
v noci nespat, ponocovat
babôšêt se; za- (se)
chumlat se
bácnót
bácnout, bacit, bouchnout;
spadnout
bacôlatět; za- se; z
baculatět
bacôlka
baculatá, plnoštíhlá osoba
baček
tlustá osoba
bačmachê
rozchozené, zablácené boty
bagón
bagoun;
ušpiněnec
bachroň
bachráč, tlouštík, tlusťoch, břicháč
bakôla
bakule, kulovité těleso, boule;
hodně něčeho
bakôlaté
baculatý
bakôlêt; na- se, zjíst (o dítěti)
balamôtit; na-; o- (se)
balamutit, obelhávat, klamat, šálit
balda
hůl na rážení ořechů
balêt; do-; na-; od-; o-; ô-; pře-; přê- (si); roz- balit
(se); vê- (si); z- (se); za- (se,si)
balêt; na- si; -z
balit;
projevovat zájem (o děvče)
bambule, věc kulatého tvaru;
nemotora, hlupák, budižkničemu
bančit, bít, tlouct
kukaň pro kvočnu
velké břicho
postel, lůžko
mazlivé oslovení dítěte
bambôla
bančêt; do-; na-; zbaňka
banděro, banďór
barák
baróšek; barôška
4
bartušek
bašťêt; do-; na- se; pře- se; zbázlêvé
bažêna
béčák
béčňa
bék
bělka
bes
běsêt se; o- (se)
běsêt se; na- se
béváni
bévat; do- (se); na-; o-; od-; ô-; po-; pře-;
košík
baštit, hodně nebo s chutí jíst
bázlivý, bojácný, ustrašený, lekavý, nesmělý
bažina
býkovec, karabáč upletený z býčích žil
těžká práce
býk
pletýnka z kynutého těsta
bez, šeřík
běsit se, věšet se
běsit se, tahat se s něčím
bydlení
bývat;
přê-; z-; za- se;
bydlet
bè
bé, bečení ovce
bê
by
bêblat se; ô- (se); po- (se); roz- (se); za- (se) mazat se, lepit se
bêčet; ô- se; na- se; roz- se; za- (si)
bečet;
brečet, plakat
bêdlêt; do-; vê-; za- (se)
bydlet
bêdlo
bidlo;
bydlo
bêdylko
bidýlko
bêch, bês, bêsmê, bêste
bych, bys, bychom, byste
bêk, bêkot
brek, brekot
bêt; do- (se); na-; nado-; poz-; pře-; přê-; ô-; být
vê-; vêdo-; z-
bêtelné
bêť
biskôp
bytelný, pevný, důkladný
byť, ač, ačkoli, i když
biskup;
zadek u drůbeže
blemcat, blembat, blômbelat; roz- se
houpat, komíhat, sem tam se kývat
bléskat (se); na- (se); roz- (se), vêblýskat se, třpytit se
bléské; blêšši
blízký; bližší
blésko; bléš
blízko; blíž
blézat; do-; na- se; o-; ô- (se); vêlízat
blêšťêt se; ros- se; za- se
blyštit se, zářit, lesknout se, třpytit se
blêšťêvé
blyštivý, třpytivý
blôncala
toulavý člověk
blôncat
bloncat, pohybovat se bez cíle, toulat se,
bloumat
blôncat (se)
bloncat, houpat, komíhat
blôt
blud, mylný názor, klam
blôt; do- (se); na-; po- (se); vê- (se); z- se
blít, zvracet
blvoň
blboun, hlupák, blbec
bóchat; do- (se); na-; od-; přê-; roz-; vê-; z- bouchat, tlouct
bóchat; na- se; pře- se; roz- se; zhodně jíst
5
bóchat se
potulovat se;
ztěžka chodit
bloumat
naboso
bouřka;
prejt
buben;
krach
bublat
bubnovat
bubřet
buclatý hrnec
buclatět
bučet;
hlasitě brečet
budík
budit
bóňat
boskê, poboskê
bóřka
bôben
bôblat; do-; pro-; pře-; vê-; zabôbnovat; do-; roz- se; vê-; zabôbřêt; na- (se)
bôclák
bôclatět; zbôčet; do-; roz- se; zabôdik
bôdit (se); na- (se); po-; pro- (se); vê- (se),
z- (se)
bôdóci
bôdovat; do-; pře-; vê-; z-; zabôchan
bôchánek
bôchta
bôk
bôlák
bôlêt; za- (si)
bômbela
bômtat
bôntovat; na-; zbôrcovat; vê-; zbôrda
bôšêt; na- se; roz- se; zabôť; bôťto
brablenec
brajgl
brčet; zabréle
brêčet; o-; ô- se, po- si; roz- se; za- si
brênda
brêndák
brêndat; po- (se); za- (se)
brôcan
brôčet; roz-se; za- (si)
brômlat; za- (si)
brôs
brôtvan
brucók
budoucí
budovat
bochník
bochánek
buchta
buk
baňatý hrnec
bulit, plakat, brečet
neobratný, pomalý člověk
odmlouvat, dávat najevo nespokojenost
buntovat, navádět, podněcovat
burcovat
dům na spadnutí
bušit
buď; buďto
mravenec
nepořádek
odmlouvat, reptat
brýle
brečet
brynda, nechutný nápoj
bryndák, uvazuje se dětem pod krk
bryndat, nevhodně rozlévat
nepodařená buchta
bručet
brumlat, bručet
brus
pekáč
batoh, ruksak
6
brykôle
břéskat; roz- se; za- (si)
březôlka
břêtva
břôch; břôšêsko
budák
buch
bylêna
bzdina
bzôčet; do-; roz- se; zabžônda, žbrônda
drahoty, okolky
vřískat
přírodní barva na velikonoční vajíčka
břitva
břicho, velké břicho
neprůbojná osoba
bůh
bylina
skoro nic, malé množství
bzučet
žbrunda, nedobrý nápoj
C
cabnót
cabnót se
cahél
cachtat se
caloň
cálovat; zacamfrňoch
kopnout
minout se, netrefit se
poslední při jídle
vychloubat se
výrostek
platit
kousek něčeho;
malé dítě
cancour, kus hadru, útržek látky
kousek něčeho
trhat
třást, třepat
trhat, cuckovat
namáhat se, tahat se (s něčím)
cavyky, okolky, drahoty
cibule
malá cibule;
nakrájená smažená cibule
napomínat, vychovávat
dcera
cedník;
kropítko na konvi
cedítko, malý cedník
plakat, brečet
proud tekutiny
malý proud, pramínek
proudem
cikán
cikánit, lhát, podvádět, klamat
hrozen
-cizit
cancór
cancórek
cápat; na-; o-; ô-; roscaplovat; o-; ôcaplovat; roscaplovat se; ô- (se)
cavykê
cebôla
cebôlka
cepovat; vêcera
cezan
cezátko
cêconit; na- se; ros- se
cêcór
cêcórek
cêcórem
cêgán
cêgánit
cêmbál
-cêzêt; ot-; s7
cêzi
cibrovat; vêcimbat; vê- se
cingat; ros-; zacirátê
cityrovat
cizí
komandovat, pořádat, učit mravům
platit; zaplatit hodně peněz
cinkat
ciráty, okolky, drahoty
citýrovat, nadměrně rozkazovat, přikazovat,
sekýrovat
mít rýmu, smrkat
hltavě pít;
čistit studnu
couvat
cosi
cucák, ještě pije mateřské mléko
cucat
cucek, kousek
cuckovat, trhat na kousky
cicmat se, mazlit se
nedojedené jídlo
cuchat, mačkat, muchlat;
nechávat zbytky
cuchta, neupravená žena
cukr
cukrář
cukrovat
culík
klátit se, kolébat se
chodit od ničeho k ničemu
culit se, usmívat se
cumel, dudlík
cumlat
malé zakrnělé zvíře
cop
cupitat
cupkat
cupovat
rozlévat vodu, šplíchat vodou
máchat se ve vodě
malá místnost, komůrka
trocha, kousek
zpátky, dozadu
piškotová buchta
shon, rychlé pobíhání
cmrchtat
códit; vêcófat; vê-; zacosê, cosêk
côcák
côcat; o-; ô-; ros-; vêcôcek
côckovat; na-; roscôcmat se
côchan
côchat; po-; roscôchta, côchtla
côkr
côkrář
côkrovat; do-; na-; o-; po-; pře-; přê-; vêcôlék
côlêmbat se
côlênovat se
côlêt se; ô- se
cômel
cômlat; o-; pocôňár
côp
côpitat; do-; pře-; přê-; otcôpkat; do-; pře-; přê-; otcôpovat; roscôrdat ; na-; ros-; vêcôrdat se; po- se; ô- se; vê- se; za- se
côrdik
crcek
curyk
cvibôch
cvrkot
8
Č
čácha; čáchora
čáchat
čáchnót
čamčet; do-; ô- se; po- si; ros- se; začančat (se); na- (se)
čárat, čárovat
čepéřêt se; na- (se); ros- (se)
česněk
čést; ode-; pře-; přê-; vêčê
čêčufka
čênit; ot-; ô-; vêčênit se; přê- se
čêsté
čêstit; do-; o- (se); pře-; vê-; začibět; na- se; o-; ô-; ros- se; vê- se; za- (si)
čisê
člampat; do-; ô-; po-; přê-; ros-; s-; vê-; začlôn
člôpek, šlôpek
čmajdat; ros- (se); s-; začmajdê
čmód, čmad
čmóchat; vê-, za- (si)
čmôchat; vê-
noha; velká noha
něčím mlátit
udeřit, praštit
plakat, břečet
strojit se, zdobit se
chodit rázně sem a tam
čepýřit se
česnek
číst
či, anebo
čočka
činit, konat
činit se, snažit se
čistý
čistit
plakat
čísi
šlapat
člun
stupínek, schodek
šmajdat, pajdat, pokulhávat
sešlapané boty
čmoud, dým, kouř
kouřit (cigaretu)
čmuchat, slídit;
čenichat, větřit
člověk
čubat, švihat (bičem)
rychle chodit;
krást
čubnout, švihnout, udeřit;
ukrást
čubrnět, dívat se překvapeně
čučet, překvapeně hledět
čoudit
čudlík
čuhácký
nářečí, kterým mluví Čuháci
Čuhák, přezdívka části Hanáků na jih od
Olomouce
špatně hořet
nesrozumitelně mluvit
čich
čověk
čôbat; do-; na-; sčôbat
čôbnót
čôbrnět
čôčet
čôdit; do-; o-; vê-; začôdlék
čôhácké
čôháčťêna
Čôhák
čôhélat; dočôhlat; začôch
9
čôchat; do-; na- (se); o- (se); vêčôchnót (si); na- (se); ô-; přê- (si); vê-; začôchta
čôchtat; do-; ô-; začôchtat
čôchtat se
čômák
čômákovat
čômět; za- se
čôňa
čôpr, čôprné
čôpřêna
čôt; ô-; vê-; začubr
čuna
čichat
čichnout
hustá polévka nebo omáčka;
upovídaná osoba
míchat dohromady
mluvit jedno přes druhé
šťárat se v něčem, přehrabovat se v jídle
čumák, čenich;
huba
čumákovat, nečinně přihlížet, dlouho čekat
čumět, upřeně hledět
huba, tlama
čupr, svěží, čilý
čupřina, kadeř, kštice
cítit
vrabec
čuně, ušpiněná osoba;
prasnice
D
daf
děfčêsko
dêbê
dêbêste
dêbêsmê
dêcinkê
dêcky
dêčka
dêka
dêkl
dêndat, dyndat; vêdêňa
dêť
dêš
difka
dinsťákê
divós
diža
dlábit se; nadlachmat; dodlachmit, drachmit; ô-; zadlôho; dyl; nédyl
dlôch
dlôžêt; ot- (se); pře- (se); za- (se)
dav
děvčice
kdyby
kdybyste
kdybychom
dycinky, vždycky
dycky, vždy
dečka
deka
dekl, poklop, víko
mámit, škemrat
dýně
vždyť
když
dívka, děvečka
kompot z jablek
divous, podivín, mrzout
díže, dřevěná nádoba na mísení těsta
hltavě jíst
tisknout, mačkat (dívku)
mačkat
dlouho; déle; nejdéle
dluh
dlužit
10
dneská, dnesky
dobêtek
dochramostit
dochtor
dolêna
domaraščěné
domrza
doranec
dosaváť
dostôpné
došêroka
doškê
dožebračêt se
dožhrat se
dôp
dôben
dôdan
dôdê
dnes
dobytek
zřídit, zranit
doktor
dolina
dotlučený
osoba působící mrzutosti, stále něco chce
durancie, druh švestky
dosud, doposud
dostupný
doširoka
došky, slaměná krytina
zmrzačit se
dožrát se, silně se rozzlobit, dopálit se
dub
duben
dudlík
dudy;
velká prsa
duha
duch
duchna, peřina
tahat dudlík, pít z dudlíku
dunět
durdit se, zlobit se, hněvat se
duřet, opuchávat, otékat
dusno
dusit
dôha
dôch
dôchna
dôndat; do-; na- se; ô- se; vê-; za- si
dônět; roz- se; zadôrdit se; roz- se; za- se
dôřêt; na- (se); z- (se)
dôsno
dôsêt (se); do- (se); na-; ô- (se); pře-; přê(se); vê-; za- (se)
dôša
dôšovat se; za- se
dôt; do-; na- (se); pře-; vê- (se); vz- (se); z-
duše
dušovat se, zapřísahávat se
dout, foukat, fouknout
(se); za-
dôté
dôtina
dôžêna
drêjáčnica
drêják
drndit; na- se, za- si
dróška
drôhé
dršťkovat; na-; vêdrvárnik
dřif
durch
dyl
dutý
dutina
dužnina
uhádaná, ukřičená ženská
dryák, silné pití
klevetit
družička
druhý
nadávat, hubovat
dřevník
dříve
skrz naskrz
déle
11
dylka, zdylka
dynko
dyšť
dyšťofka, dyšťufka
džgat; na-; pře-; vêdžiganec, džoganec
džigat, džignót, džognót
délka
prkénko na krájení
déšť
dešťová voda
cpát
píchanec
píchnout, bodnout
Ď
ďóra
ďóravět; proďórečka
ďórka
ďórkovač
ďórkované
ďórované
ďôbat; do-; ôďôbat, ďôbnót; po-; pro-; vê-; zaďôbat, ďôbnót; do-; o-; ô-; po-; vêďôbek, ďôpka
díra
děravět
dírečka
dírka
dírkovač
dírkovaný
děrovaný
ďobat, něco drobného dělat;
ďobat, slabě klepat;
ďobat, zobat, klovat
tečka, malá skvrnka;
důlek na tváři po neštovicích
zadnice
tečkovaný
tečkovat
ďôpa
ďôpkované
ďôpkovat; do-; na-; o-; po-; vê-
E
egzistovat
eklovat se
ešlê
ešlêpak
ešlêže
eštěže
existovat
protivit se
jestli
jestlipak
jestliže
ještěže
Ȇ
ê
ênô
ênôbať
i
inu
inu ano
12
F
f
ffagôla
fajčák
fajčêt; do-; pro-; vê-; za- si
fajfka
fanzól, fônzól
v, předložka
v-, předpona
fagule, pochodeň, velký oheň
oheň z bramborové natě
kouřit
noha
(tvrdé jak f.)
hodně tvrdý
fajn, příjemně, pěkně, dobře
plechová nádoba na sádlo
fáč, obvaz
fazole
vcelku
včela
včelařit
včerejšek
včil, nyní, teď
fejfara, píšťala, trubka
fidlat, neuměle hrát
fidlat, neuměle řezat
velký nos
pískat
stříhat
flák, velký kus
flákanec, ještě větší kus
flákat, bít, tlouct
flákat, sekat
flákat se, potulovat se, vyhýbat se práci
fláknout, udeřit, uhodit, praštit;
spadnout
žena běhající za muži, běhna
záplata;
pokuta;
trest ve vězení;
dlažební kámen
dláždit;
záplatovat
flinta, puška
flok;
krátký špičatý kolík
flusat, plivat
brečet, plakat
faň
faska
fášek
fazôla
fcelkô
fčela
fčelařêt; dofčeréšek
fčêl, fčêlká, fčêlky
féfara
fidlikat; do-; za- (si)
fidlikat; do-; ô-; pře-; vê-;
fifák
fifôlêt; do-; ô- se; zafikat; do-; na-; o-; ô-; ot-; po-; pro-;ros-; vêflág
flagan, flaganec
flágat; do-; na-; po-; přê-; ros-; s-; zaflágat; do-; na-; po-; pře-; ros-; vêflágat se
flágnót
flandra, flôndra
flastr
flastrovat; zaflênta
flôk
flôsat; po-; o-; vêfňágat, fňágávat; po-
13
fňôkat, fňôčet; do-; na- se; ros- se; za- (si) fňukat, poplakávat
stále naříkat
fňôkna
osoba stále naříkající
fóňa
fouňa, nadutec, nafoukanec
fós
vous
fôčet; na-; ros-se; zafučet, prudce vanout
fôk
fuk, mezera
fôkéř
fukéř, silný vítr
-fôkovat; do-; na- (se); o- (se); ot- (si); ô-;
-fukovat
pot-; pře-; přê-; ros-; s-; vê- (se); zafônět; ros- se; za-
funět
futrál, pouzdro
futro, zárubeň dveří;
krmení pro dobytek
futrovat, krmit dobytek
uprostřed
vepředu
troufat si
nadávat na něco, stěžovat si, kecat
vybíravá osoba
velký nos
smrkat
fracek, spratek
vskutku, opravdu
všichni
všechny
všední
všelijak
všivák, darebák
všude
všudy
pták
vteřina
fusekle, ponožka
fúrie, rozezlená, rozlícená osoba
neustále, pořád
fôtrál
fôtro
fôtrovat; do-; nafprostřetkô
fpředô
frcat si
frflat
frňák
frgôla
frgôlêt; vê- (se)
frôcek, frôcan
fskôtkô
fšeci
fšeckê
fšedni
fšelêjak
fšêvák
fšôdê
fšôdêma
fták
fteřêna
fusakla
furêja, furija
furt
G
g
gábl
k (někomu, něčemu)
jídlo;
kabel
jíst
gáblovat; na- (se)
14
gajst
elektřina;
síla;
něco dobrého;
oči
malé katě;
kalhotky
kaval, velký kus
ještě větší kus
kdákat
kdesi
kdyby
kdysi
kdosi
vlohy, schopnosti
kebule, hlava
kecnout, spadnout;
tvrdě dosednout
hustá omáčka;
upovídaná osoba
mazlavý
hloupě mluvit, kecat hodně povídat
mazat se, špinit se
hltavě jíst
velký kus
hustá polévka nebo omáčka
rozbředlý
blbě mluvit
klevetit, vybavovat se, dlouho povídat
klátit se, viklat se;
být volný, větší než třeba (boty, oblečení)
široké kalhoty;
klevety
kus chleba, buchty
hustá omáčka
lok
hltavě pít, lokat
hltavě pijící osoba
krém na boty
kór, docela, hodně
kořala, náruživý piják kořalky
kořalka
gracka, široká motyka
síla
ruka
nešikovný
okraj kachlových kamen
opadávat od pusy
gále
gaťkê
gaval
gavalec
gdákat; vê-; zagdesê
gdêbê
gdêsê
gdosê
gebirê
gebôla, gebeňa
gecnót, gêcnót; zgêgla
gêglavé
gêglat
gêglat (se); po- (se); ô- (se); za- (se
glábit; na- se
gláf, gláfoň
glaga
glaglavé
glachtat; vêglajdat
glajdat se; roz- (se); vê- (se)
glajdê
glápit
glêchta
glg
glgat; do-; na- se; vêglgoň
glóbin
gór
gořala
gořalka
graca
grádê
gramla, gremla
gramlavé
granec
grêndat; po15
grêntat; po- (se); ô- (se)
grêntê
grgat
gróška
slintat
sliny
krkat, říhat
kroužek;
prstýnek
kroužek na řetězu k uvázání dobytka
základ
grunt, statek
gruntovat, důkladně uklízet
chlapisko, statný chlap
kousnout
prak
kuráž, smělost, odvaha
kvečeru
k vůli
gróža, grôža
grônfešt
grônt
grôntovat; vêgryc
gřajfnót; ô-; pře-; za- se
gumišic
guráš
gvečerô
gvulê, gvulêvá
H
hábê
hadlák
hafôl, hafôla
hagnózek
hajsák, hajsón, hajsoň
hajsat, hajsovat
hákat
háklêvé
haklovat; ô-; přê-; z-; zahalastrón
halat; vê- se
halôs, halôza
šaty, oblečení
trhan, ošusta
mnoho
náhrdelník, přívěsek
výrostek
chodit, běhat po vesnici
pomalu a špatně číst
háklivý, choulostivý, náchylný
plést, háčkovat, šít
vysoký dospívající kluk
hajat, ležet
haluz, větev;
vysoká postava
hamáry, mrzutosti, nepříjemnosti, spory
hampejz
hrbol na cestě
almara, skříň
slaneček
nestydatý muž
nestydatá žena
haraburdí, nepotřebné věci;
krámy
almara, skříň
hartusit
hazuka, kabát, hábit
hýbat
hamárê
hampés
harmara
harênek
haňbola, haňbôla
haňbolêna, haňbôlêna
harabózi
harmara
hartôsêt; zahazuk, hazór
hébat; na-; o-; od-; ô-; pro- (se); pře-; přê-;
roz-; vê-; za-; zo-
16
heftnót; přê-; zhéhôla
hemzat
hemzê
héné
hések
heskê
-hêbat; doo-; na- (se); nao-; o- (se); od-; ô-;
lehce šitím přichytit
hejhula, hrubý, neohrabaný člověk
kecat, hloupě mluvit, žvanit
kecy, tlachy
hajný
hejsek, lehkomyslný, povrchní mladík
hezky
-hýbat
pod-; pro- (se); poo-; pře-; přê-; roz-; vê- (se);
za-; zo-
hêbno
hêkat; zahênót; ô-; po-; vê-; z-; zahêzdit; o-; z- (se); zohlésta
hlêna
hlópš, hlóbjéš
hlôběnka
hlôčné
hlôché
hlôpši
hmla
hneť
hnikat se
hnipat, hňápat
hnôti
hnujsko
hnyst; ô-; vêhňácat; na-; ôhňápnót
hňôp
hóba
hóhat; vêholčêčka
holôp
hořčêca, hořťêca
hospodêňa
hôba
hôbaté
hôbička
hôbit; vê-; zahôblék
hôblovat; na-; o-; od-; ô-; pře-; přê-; vê-; zhôbnót; z-; vê17
honem, rychle
hekat
hynout
hyzdit
hlísta, žížala
hlína
hlouběji
hlubší miska
hlučný
hluchý
hlubší
mlha
hned
pošťuchovat se, škádlit se
podřimovat
hnutí
hnojiště
hníst
mačkat
spadnout;
uhodit
hňup, velký hlupák
houba
plýtvat, nešetřit
holčička
holub
hořčice
hospodyně
huba, ústa;
houba
hubatý, prostořeký
hubička, polibek
hubit
hoblík
hoblovat
hubnout
hôbovat; vêhôčet; roz- se; za-
hubovat
hučet;
hlasitě mluvit
hôdica, ôdica
udice
hôdirna
udírna
hôdlat
hudrovat, projevovat nespokojenost, durdit se,
hubovat
hôdit; ô-; roz-; vê-; z- se
udit
hômno
humno;
stodola
hôhlat ; zahuhlat, tlumeně, nezřetelně mluvit
huhňat; zahuhňat, mluvit nosem
hôlék
malá úzká místnost
ulička
hôlêt; vê-; z- se; zahulit, silně čadit, silně kouřit
hôpkat; do-; ot-; pře-; přêhopkat
hôpsat; do-; ot-; pře-; přê-; vê-; zahopsat
hômpat; -hômpnót; po-; z-; zahoupat
hôngat (se); za- (se)
hongat, houpat, kývat
hôntovat; z- (se)
huntovat, ničit, kazit
hôňa
houně, pokrývka z hrubého sukna
hôňaté
huňatý
hôsa
husa
hôsté
hustý
hôstit; do-; na-; pře-; přê-; z-; zahustit
hôtné
hutný
hôtnit; do-; ô-; zhutnit
hôť
huť
hôzel
uzel, ranec
hôzeny
uzené maso
hratva
návštěva, beseda
hrbócet; zahřmět, rachotit, burácet
hrbócet se
trmácet se
hrdlêt se, hrdlačêt se
hrdlit se, namáhat se, lopotit se
hrêzat; do-; o-; ô-; pro-; pře-; vêhryzat
hrnčór
velký hrnec
hrôbé
hrubý
hrôbá
velká, hlavní mše v neděli
hrôda
hrouda
hrôška
hruška
hřébat; do-; na-; o-; ô-; pro-; pře-; vêhryzat, kousat
hřêp
hřib
hřêva
hříva
hřit (se); do- se; o-; ô- (se); přê-; pro-; roze- hřát
(se); vê-; za- (se); ze- (se)
18
CH
chabašti
chábi
chalôpa
chalôpnik
charabél
chebzi
chêba
chêbit; pochêbět; pochêbné
chêbovat; po-; zapochêcené
chrastí, drobné větve
chabí, křoví, roští
chalupa
chalupník
vetchý člověk
šeřík
chyba
dělat chybu
chybět
chybný, špatný
chybovat
chycený;
připitý
chêstat (se); do- (se); na- (se), ô-; přê- (se); chystat
chêtat (se); do; na- (se), o-; ot-; ô-; po-; ros- chytat
se; s-; vê-; za- si
chlástat; do-; na-; přê-; zachlástnót; přê-; s-; za-
padat
padnout
chléb
chlév
chlubit se
chlup
chmuřit se
chňapnout, uchopit
praštit něčím ve zlosti;
spadnout
chudý
chuděra, chudinka, ubožačka
chuchvalec
chomáč
chumel, shluk, tlačenice
chumelit, hustě sněžit
chumlat, mačkat, muchlat
chundel, chumáč
churavý
churavět
dávat chuť
chutnat
chutný
chuť
chuťovka
chrastí;
křoví
chlip
chlif
chlôbit se; po- se
chlôp
chmôřêt se; za- se
chňapnót; ôchňápnót
chôdé
chôdera
chôchvalec
chômáč
chômel
chômelêt (se); do-; na-; přê-; zachômlat (se); za- (se)
chôndel
chôravé
chôravět; ochôtit; o-; do-; přê-;
chôtnat; o-; vê- si; zachôtné
chôť
chôťofka
chrašti
19
chróst
chroust;
hubená malá osoba
stříkat;
hodně pršet
mít průjem
(je jak ch.)
chvistat; na-; o-; po-; vê-; za
chvistat; po- se; vê- se; za- se
I
ináč
inači
jinak
jinačí;
v jiném stavu
zcela jiný, odlišný
jiný
jindy
jinde
injekce
inkoust
jinudy
inčéši
inči, iné, inši
indá, indová
inde
inekca
ingóst
inôdêma
J
ja
jádřênec
jagbê
jachat
jakésê
jaksê
jalufka
jančêt; z- se
japčák
japčêsko
ano
jádřinec
jakoby
jechat, chvátat, spěchat
jakýsi
jaksi
jalovice
jančit, plašit se, být neklidný
jablčák, víno z jablek
pole s bramborami;
velká brambora nebo jablko
jablko
rajče
brambor
jářku
jazyk
ječmen
jednotlivý
jehličí
jelito
jeskyně
jesličky
jíst
japko strômovy
japko rajsky
japko zemsky
jářkô
jazêk
ječmeň
jednotlêvé
jehlêči
jelêto
jeskêňa
jeslêčkê
jest; do- (se); na- se, ô-; po-; pro-; pře- se;
vê-; za-
20
ješêtné
jetrnica
jè
jèda
jèmine
jèžiši
jèžišmárjajὸzêf
jônda
jôš, ôš
ješitný
jitrnice, jaternice
jé, vyjadřuje podiv, radost, povzdech
jejda
jémine
ježíš, vyjadřuje údiv, překvapení
ježíšmarjájosef
junda, švanda, legrace
už
K
kabilka
kabuš
kalénica
kalêch
kalêndář
kalôš, kalôha
kameň
kanapél
kaňór
kabelka
kabát, spíš nevzhledný
kalenice, hřeben střechy
kalich
kalendář
kaluž
kámen
dřevěná rozkládací lavice na spaní
kaňour, kanec;
prasák
kapalina
kaplička
karb, dřevěná nádoba na rozpouštění vápna
kedluben
hrst klásků nebo trávy
kyška
který, kdo
kterýsi
kývat
kyčel
neskočená, zdrclá buchta
kydat, házet;
pomlouvat
kydnout
kandat, tlachat, žvanit
kynout
kypět
kysat, kvasit
kyselina
kyd, kydnutí;
pomluva, lež
kýta
kapalêna
kaplêčka
karbovňa
kedlôp
késtka
kéška
keré
kerésê
kévat; do-; ot-; po-; ros-; vê-; zakêčla
kêdan; kêdanec
kêdat; do-; na-; po-; vê-; za-;
kêdnót; vê
kêndat; vêkênót; na-; pře-; vêkêpět; na-; pře-; vêkêsat; do-; na-; pře-; s-; vê-; zakêselêna
kêt
kêta
21
kêtka
kytka, malá kýta
kytice
kêtiska
velká kýta
kêvadlo
kyvadlo
kchél
kél, kapusta
klačêt; do-; f-; na-; o-; ot-; ô-; pro-; pře-; přê-; tlačit
s-; vê-; za-
klén
klên
kliště
klín
klín na štípání dřeva
klíště;
kleště
klnout, nadávat
kloub
tlouct
klnót; zaklóp
klóct; do-; f-; na-; o-; ô-; po-; pro-; přê-; s-;
vê-; za-
klóček
klíč, klíček;
klouček, malý chlapec
klódné
kloudný;
pořádně velký
klóhat; ôklouzat
klóstnót; stloustnout
klóšťka
tloušťka
-klózet; doô-; ot-; ô-; po-; poot-; poô-; pos-; -klízet
pozô-; rosô-; s-; vêklôbat (se); na-; vê- (se)
klubat se
tlučený
klučina, chlapec
klučisko, velký chlapec
klika u dveří
-klidit
klohnit, neuměle a ledabyle vařit
kluk
klubko
kluzký
tlustý; tlustší; nejtlustší
klovnout
kňučet
kočičinec
kočičky, větvičky jívy v květu
kobyla
kobylinec
kobliha
tenké větve k topení
prchlivá osoba
kolik
kolikrát
větší a těžší předmět než ostatní
klôčené
klôčena
klôčêsko
klôčka
-klôdit; ot-; ô-; po-; s-; vêklôhnit; ôklôk
klôpko
klôské
klôsté; klôšči; néklôšči
klvnót; ô-; vêkňôčet; zakočêčênec
kočêčkê
kobêla
kobêlênec
koblêch
koléči
koler
kolêk
kolêkrát
kolômbač
(např. balík slámy)
22
kómat; pro-; vêkomiňář
konva
konyfka
kópelňa
kopêsť
koráp
korêto
koróhva
koróhvit se; za- se
korotva
korôna
kóřêt; do-; o-; po- si; pro-; pře- se; vê-; zakosêsko
kosêt; do-; po-; skostn
košla
košôla
kót
kotê
kozêčkê
kožôch
kôdêma
kôdêsê, kôdêsêma
kôdêmasê
kôdlêt; po-; zakôdrna
kôdrnaté
kôchař
kôchat; do-; vêkôchêňa
kôchtit; do-; ôkôla
kôlaté
kôlêčka
kôlêch
kôlêska
kôlêt; do-; na-; ot-; pře-; přê-; s-; vê-; zakôlhat; do-; přê-; ot-; zakôlka
kôlovat (se); do- (se); s- (se)
kômšt
kôna
koumat, přemýšlet nad něčím
kominík
konev
konvička
koupelna
kopist, tyč na míchání těsta nebo sádla
truhlík na sekání brambor
koryto
korouhev
vrtět se, otáčet se
koroptev
koruna
kouřit
kosiště, násada na kosu
kosit, séct kosou
prádelník
brusle
košile
kout, roh
rosol, sulc, huspenina
kozičky, květy černého bezu
kožich
kudy
někudy
neznámo kam
kudlit, tahat za vlasy
kudrna
kudrnatý
kuchař
kuchat
kuchyně
kuchtit
koule
kulatý
kulička
kulich
velká koule
kulit
kulhat
kulka
koulovat se
kumšt, dovednost, umění
kuna;
chyba
pluvit planě, mluvit nasmysly
kupčit
kôndat; vêkôpčêt
23
kôpec
kôpovat; do-; na-; ot-; pře-; s-; vêkôrnik
kôřák
kôře
kôřênec
kôs
kôsadlo
kôsêsko
-kôsêt; o-; po- se; s-; zakôt; do-; na-; o-; ô-; pot-; pře-; přê-; ros-; s-;
kupec
kupovat
kurník
kuřák
kuře
kuřinec
kus
kusadlo
velký kus
-kusit
kout, kovat
vê-
kôták
kôtálet; do-; na-; pře-; přê-; s- se; vê-; zakôtat; do-; na-; pře-; pro-; ros-; s-; vê-; zakôtchan
kôtit; ôkôtloch
kôžel
kraďó
krbál
nástroj ke kutání, pohrabáč
kutálet
kutat
kuthan, nízká nádoba na pečení
kutit
kutloch, malá nevzhledná místnost, brloh
kužel
kradmo, potajmu
sukovitý kus dřeva;
starý strom
křída
krýt
krytina
chlívek pro prase
krokev
krombožinec, lejno, výkal
knoflík;
malé dítě
rozporka na zavěšení prasete při zabíjačce
něco zakrouceného
kručet
kruhadlo
krunýř
krupice
krušný
krutý
krev
křapět, křaplavě znít
křičet
křik
křivit se; prohýbat se
křivdit
křivka
křivý
krêda, křêda
krêt; do-; po-; ot-; ô-; ros-; s-; vê-; zakrêtina
krmec
krokva
krombožênec
kromflék
kromholec
krôcánek
krôčet; zakrôhadlo
krônyř
krôpica
krôšné
krôté
kryf
křapčet; zakřêčet; do-; ô- se; ros- se; vê-; zakřêk
křévat se; do- se; po- se; s- se
křêvdit; ôkřêfka
křêvé
24
křêvit (se); do-; na-; po-; s- (se); vê-; za-
křivit
(se)
křêžovat se; pokřipopa
křupák, křupoň, křôpoň
kširê
kširovat; nakširovat se
kulňa
kvičeró
kystna
kyvlat (se); vê- (se)
křižovat se
příkop
křupan, venkovan, chrapoun
kšíry, koňský postroj
kšírovat, strojit do postroje
zdlouhavě se oblékat
kůlna
kvečeru
bedna
viklat
L
labákovat
jít pozdě spát;
brzy vstávat
labuť
lajsna, lať, prkno
velké zvíře
laterna, lucerna
lávka
léčit, uzdravovat
líčit, natírat
nicnedělání, pohoda
židle
lelík, pletenec vlasů, cop
lépe
lístek
lejta, nádoba na vyvážení močůvky
líto
lýtko
lítost
- li, spojka a částice
libovat si
lid, lidi
lichý
liják
lýko
lípa
lysina
liskanec, políček na tvář
liskat, políčkovat, fackovat
lisknout, uhodit, dát facku
list
labôť
lajstna
lamór
laterňa
lafka
léčêt; do-; pře-; vêléčêt; do- (se); na- (se); ob-; po-; vê-; zalébuňk
legát
lelék
lepšê
léstek
léta
léto
létko
létosť
- lê
lêbovat si
lêt, lêdi
lêché
lêják
lêko
lêpa
lêsêna
lêskanec
lêskat; do-; na-; vê-; zlêsknót, lêšťêt
lêst
25
lêstina
lêšêt se; od- (se); rozlêška
lêšta
lêt; do-; na-; ô-; pře-; vê-; zalêtovat; o-; po-; zalêzačka
ličêt; vêličêt; na-; polist; -lizat; do-; na-; ô-; od-; pod-; pro-; pře-;
listina
lišit se
liška
lišta
lít
litovat
lízačka, polotovar při vaření povidel
líčit, vyprávět
líčit , nastražovat
lézt; -lézat
přê-; s-; v-; vê-; za-
litányja
litánie
litat; do-; na-; nad-; pod-; ob-; od-; pro- (se); létat
pře-; přê-; s- (se); v-; vê-; vzlitat; ob-; ô- se; po-
rychle běhat
lito
léto
lóbat; lóbnót; políbat
lóbanec
polibek
lóčêt se; - lôčovat se; od- (se); roz- se; vê- loučit se; -lučovat se
lódna
bedna, přepravka
lohnót
lohnout, ukrást
lóchat; na- se; vêhltavě pít
lochna
díra v něčem
lochnit si
užívat si, dělat si pohodlí
lópáni
natrhané listy řepy ke krmení dobytka
lopón
velké ucho
lopuch, lopón
lopuch
lóža
louže;
lóže
lôčêna
lučina
lôbové
libový
lôdařêt; zludařit, upadat, lajdat
lôkša
lukše, nudle
lôna
luna, měsíc
lôncat
toulovat se, potloukat se
lônt
lunt, doutnák;
hubená osoba;
kus něčeho;
pobuda, trhan
lôňák
luňák, dravý pták;
míchadlo při vaření švestek v kotli;
kosa na sečení obilí
lôp
lup, kořist
lôpat, lôpnót; zalupat; lupnout
lôpeň
lupen
lôpinek
lupínek
lôpê
lupy, šupinky pokožky ve vlasech
26
lôska
lôskat, lôsknót; zalôšťêt; do-; roz-; vêlôža
ludra
lusk
luskat, lusknout
luštit
močůvka
nadávka, mrcha, neřád, lump
M
mácnót
máčka
mačôra
madraca
maglajs
machomét
majôlena
malêna
marhôla
marastit; do-; zmarêjáš
mašina
mateni, mateny
matička
matynka
uhodit, udeřit
bojácná osoba
nechutná omáčka
matrace
maglajz, pranice, rvačka, nepříjemnost
popletená, zmatená osoba
majolena, hezká, zdravá, kyprá žena
malina
meruňka
bít, tlouct, zraňovat
mariáš
široká, tlustá ženská
smíchané krmivo pro dobytek
popletená osoba
popleta;
matenice, svázaná zmrvená sláma
medveť
medvěd
megotat se
blýskat se, třpytit se
měchéř
měchýř
mél
i-mail, elektronická pošta
mélêt se; po- se; z- se
mýlit se
melhôba
melhuba, tlachal, žvanil
mélka
mýlka, zmýlená
měřêca
měřice, výměra pozemku (asi 0.2 ha)
mět (se); po- se
mít
mezê, mezêvá
mezi
mê
my
mêčet; zamečet
mêdlêt (se); na- (se); vê- (se)
mydlit
mêdlêt (se); do- se; z- (se)
bít se
mêdlo
mýdlo
mêslêt (si); do- (si); od- si; ôs- si; pro- (si); myslet
roz- (se,si); vê- (si); za- se
mêš
myš
mêšlenka
myšlenka
mêt (se); do- (se); o- (se); ô- (se); pro-; pře-; mýt
s-; vê-
27
migat; o-; na-; vê-
práskat;
stříhat, sekat
mignót (se)
praštit, hodit
mino
jméno
minôlé
minulý
minôlosť
minulost
minôta
minuta
mist; na-; o-; od-; ô-; roz-; s-; vê-; zamést
mist
utíkat
mišek
sáček, pytel;
nepořídná, trochu popletená osoba
mišenina
směska obilí s vikou
mizêna
mizina
mláskat; do-; na-; roz-; vê-; zpráskat, bít
mlásknót
uhodit, praštit
mličeň
mlíčen, cíp košile čouhající z kalhot
mliko
mléko
mlikárňa
mlékárna
móčnica
moučnice, dřevěný truhla na mouku
modlêdba
motlitba
módré
moudrý, chytrý
moja
manželka
móka
mouka
morós
morous, mrzout, podivín
mosêt
muset
mozêka
muzika, hudba;
taneční zábava
mózovat
mouzovat, potulovat se
môckat (se); po- (se)
muckat, tisknout, mačkat, muchlat
môčêt (se); zmučit
môcha
moucha
môchat se
zavazet, překážet
môchlat; do-; po-; z-; zamuchlat, mačkat
môchlat se; po- se
muchlat se, tisknout se k sobě
mômlat; zamumlat, nesrozumitelně mluvit
môška
muška
môš
muž
mrančet; zanaříkat, plakat;
mňoukat
mrkva
mrkev
mrňóchat se
toužit po partnerovi (o kočkách)
mrôčet; zamručet
mrzôtosť
mrzutost
muct; do- se; po- (si); pře- (se); vê- si; z- (se) moci
muj
manžel
28
N
nabôbřelé
nabuňkat
nabřênkat
nacimbané
nacvekované
nabubřelý
nabaňkat, navést, nabalamutit
nabřinkat, nabít, natlouct
napitý
nacpaný, naplněný;
přesycený jídlem
náčiní, nádobí
navádět
načichlý
načumovat, nahlížet, nakukovat
nad, předložka
nad-, předpona
nadbytek
nadýchnout se
najezený
najíst se
nadlouho
nadutý, nafouklý, nafučený
nafučený, nafoukaný, nahněvaný
urazit se
náfuka, nafoukanec
hodně najezený
nahluchlý
nahrubo
nachlup, úplně, docela, navlas
náchylný
nachlazený
nalicho, naprázdno
úplně, na kousky
nanejvýš
nauka
náušnice
natrefit, přistihnout
naschvál
navádět
napučený;
uražený, nahněvaný
napuklý
napuštěný
udělat špatně, zkazit
najednou, současně
náruč
naruby, naopak
náčeni
načôčovat
načôchnôté
načômovat
nat
natnadbêtek
nadêchnót se
nadláblé
nadlábnót se
nadlôho
nadôté
nafôčené
nafôčêt se
náfôka
naglábené
nahlôchlé
nahrôbo
nachlôp
náchêlné
nachrblané, nachrmlané
nalêcho
namancárê
nanévéš
naôka
naôšnica
napotpádit
napotvorô
napózet
napôčené
napôklé
napôštěné
naprasêt
naranô
nárôč
narôbê
29
narychtovat
připravit, nastražit;
nastavit (budík, hodiny)
násilí
nakukovat, nahlížet
nastydlý
neuspořádaný
uložit něco neuspořádaně
návyk
nachlazený
nazbyt
naživu
nej-, předpona
nejblíže
nejbližší
necudný
nedobytný
neduh
nejdéle
nehet
někde
někdo
některý
nekňuba, nemotorný, loudavý člověk
několik
někudy
nejkrásněji
nejjépe
nejmenší
nejméně
nejprve, nejdříve
nejraději
neřkuli
největší
nejvýš
nestyda
nevychovaný
podmíněné ne
důrazné ne
nikdy
nikdo
nížina
nůžky
nu;
ano
váhavé ano
nucený
násêli
nasisovat
nastêdlé
nastrmačené
nastrmačêt
návêk
nazdechané
nazbêt
nažêvô
nénébléš
néblêšši
necôdné
nedobêtné
nedôch
nédyl
necht
negde
negdo
nekeré
nekňôba
nekolêk
nekôdêma
nékrásňéš
nélepšê
némenši
némiň
néprf
nérač, nérači
neřkôlê
névěči
névéš
nestêda
nevêcválané
nè
nêê
nigdá, nigdê
nigdo
nižêna
nožéce
nô
nὸ
nôcené
30
nôda
nôdit (se); ô- se; z- se
nôdné
nôtit (se); do- (se); přê- (se); v- (se); vê- (si)
nôtné
nôtnosť
nôzné
nuškê
nyst (se); do-; na-; od-; ô-; po-; popo-; povz-
nuda
nudit
nudný
nutit
nutný
nutnost
nuzný
nůžky
nést
(se); pře-; přê-; roz-; s-; vê-; vz- (se); za-
Ň
ňahňat; na-; ôňóma
ňôfat
ňôhňat
ňôchat; o-
nedbale mačkat
ňouma, nekňuba, nemehlo
očichávat
ňuhňat, nesrozumitelně mluvit
ňuchat, čichat
O
ocaplované
oblôda
oblôpkovat
obêčej
obêčéné
obêvatel
obôt (se)
óbrati
obróbek
obrôba
obrôč
obrykôle
obřislo
otrhaný
obluda
opečovávat, obskakovat
obyčej
obyčejný
obyvatel
obout
úvratí
okraj nádoby
obruba
obruč
drahoty
povříslo;
ztřeštěná ženská
obvyklý
obživa
odtamtud
odsud
očičko, malé oko
očisko, velké oko
očumovat, okukovat
odbyt;
odbýt
odevždy
obvêklé
obžêva
ocamcáť
ocáť, ocaváť, ocuť
očêčko, očênko
očêsko
očômovat
odbêt
oddêcky
31
odrbětka
drobek, kousek;
drobné děvče
odulý
pohlavkovat
pohlavek, facka
otálet, váhat
nezralé ovoce
ohnutý
ohyb
ohyzda
velký koš na plevy a ohrabky
ohryzek
drahoty
ochechule, nadávka pro ošklivou ženu
mlátit, bít
ochomýtat se, kolem něčeho chodit, motat se
úklid
úmysl
odnož, výhonek;
malý chlapec
opuchlina
obsluha
pořádek
osýpky, spalničky, neštovice
úzky; užší; nejužší
sychravé počasí
ostych
ostuda
ostružina
rádlo
osud
osuška
ošumělý, obnošený, opotřebovaný
ošuntělý, obnošený, opotřebovaný
ošusta, otrhanec
nepříjemnost; ostuda
urýpaná, nepříjemná osoba
urýpaná osoba
ostružina
krátce ostříhat
okoralý
od, předložka
od-, předpona
úterý
odkdy
odjakživa
odôlé
oflancovat; do-; na-; zoflanec
ofónět se
ogrzlêna
ohnôté
ohêp
ohêzda
ohrabečňák
ohrêzek, ohřêzek
ochcapinkê
ochechôla
ochlovat; naochométat se
óklôt
ómêsl
oplégr
opôchlêna
opslôha
ornunk
osépkê
óské; ôšši; néôšši
osôhlêna
ostêch
ostôda
ostrôžêna
ostrôška
osôt
osôška
ošômělé
ošôntělé
ošôsta
oštara
oštarné
ostrôžêna
oštucovat
ošťorané
ot
otóteré, óterek
otgdê
otjakžêva
32
otkáť, otkaváť, otkuť
otkôp
otkuťsê
otôžêlé
otrôbê
otsôn
otstôp
ottamtáť, ottamtuť
ožôlêt, obžôlêt
odkud
odkup
odkudsi, odněkud
otužilý
otruby, odpadek při mletí obilí
odsun
odstup
odtamtud
obehrát (v kartách)
Ȏ
ô
ôôbahnót si
ôbêt
ôbit
ôbožák
ôblêžovat
ôcaplované, ôcasnované
ôcapkané
ôcaprtané
ôcmôchtané
ôčaběné, ôčiběné, ôčibené
ôčamčené
ôčebňa
ôčebnica
ôčeň
ôčêt (se); do- (se); na- (se); odna- (se); po-
u, vedle
u-, předpona
umínit si, usmyslet si
ubýt
ubít
ubožák
ubližovat
utahaný, unavený, vysílený
ucapkaný, unavený chůzí
uchozený
špinavý, neupravený
uplakaný
umrančený, ukňouraný
učebna
učebnice
učeň
učit
se; přê- se; vê-se; za- (se)
ôčêtel
ôdálosť
ôderêt
ôdôdané
ôdôndané
ôfňôkané
ôfóknót
ôhli
ôcháč
ôchál
ôchélêt se
ôcho
ὸja
ôjimáni
učitel
událost
udeřit
zašpiněný na puse
uspaný únavou
ufňukaný, plačtivý
ufouknout, tajně zmizet
uhlí
ucháč, velký hrnec s uchy
kluk, chlapec
uchýlit se
ucho
ó ano
ujímání, křečovitá bolest
33
ôklôt
ôkêndané
ôlebedit se
ôlêca
ôlêčka
ὸnè
ôondané
ôpajtnót
ôplkané
ôprdolêt se
ôráčêt se
ôráška
ôrčêt
ôrčêtě
ôřknót
ôsêlovné
ôsjižděné
ôsotonit se
ôsotoněné
ôš
ôšêt
ôškobrtané
ôškrančené
ôšňôpané
ôšôbrtané
ôšôbrtat se
ôšôš
ôšôšněné
ôštárané, ôšťórané
ôšťôřovat se
ôšvajcnót
ôtěkat; doôtnót
ôtrajdané
ôtréch
ôťáplé
ôvelebit se
ôtěrák
ôzlêna
ôzmót
ôzolené
ôžďôbovat
ôžêtečné
ôžirat se
úklid
upovídaný
ulebedit se, pohodlně se usadit
ulice
ulička
ó ne
uondaný, unavený, vysílený
sebrat, ukrást
uplkaný, upovídaný
usádlit se
uráčit se
urážka
určit
určitě
uřknout, uhranout
usilovný
často chodící nebo jezdící
usatonit se, unavit se, utahat se
unavený, udýchaný
už, již
ušít
uchozený, unavený, utahaný
umrančený
umazaný na puse
špinavý
ušpinit se
už už, již již
ušušněný, ušpiněný, usmrkaný
ušťouraný, urýpaný
učuřovat se, usmívat se, ušklebovat se
uříznout, ustřihnout
utíkat
utnout, useknout
často chodící nebo jezdící
utrejch, nedobré pití nebo jídlo
zakřiknutý, zamlklý, pod pantoflem
ulebedit se, pohodlně se usadit
ručník
uzlina
sebrat
umazaný, ušpiněný
uždibovat
užitečný
užírat se, trápit se
34
P
pácnót
páčêt; vê-; zapáčêt se; zapachl
pachlovat
pajtovat; na-; ôpajzat; do-; na-; po-; o-; ôpajznót; ô-; zapajzoň
pakátl
pakostit; po-; spalazór
palêca
palêcovat se
paliska
pančucha
pankét
panštok, pônštok
spadnout
páčit, vyvracet
páčit se, líbit se
podvod
podvádět v kartách
krást
řezat
říznout
pajzák, nůž
malá osoba
dělat něco potajmu
parazol, slunečník, deštník
palice
poflakovat se
dřevěná líska na ovoce nebo brambory
punčocha
příkop
pantok, úzká sekera s dlouhým toporem
(hlópé jak p.)
(hodně hloupý)
pánva
papôla
paskřêvec
pašťêka
pánev
papula, huba, tlama, tlustý obličej
nezbeda
paštika;
paštěka, huba, tlama
nadávat, hubovat
tableta léku
pavučina
pazour, pařát;
velký nehet
pazoura, ruka
kýchat; kýchnout
peroutka, pírko na pomašťování
pera z křídla na ometání
pýr
peřina
utíkat, pelášit
petlice
petržel
piplat, zdlouhavě dělat
mazat se
pašťêkovat; na-; vê-; za- si
paták
pavôčêna, póčêna
pazór
pazóra
pčikat; pčiknót; zaperótka
péř
peřêna
petat
petlêca
petrôželi
pêplat (se); ô-; do-; vêpêplat (se); do- (se); na- (se); ô- (se); po(se); za- (se)
pêsk
pêšné
pysk
pyšný
35
pêtel
pêtlačêt; na-; ôpicnót
picnót se
pict; do-; na-; o-; ô-; s- se; vê-; zapidlat, pidlikat; do-; o-; ôpiglovat; do-; na-; vêpchat; pchnót; ô-; přê-; vê-; zapilênê
pinkosárek
pinožêt se; ô-
pytel
pytlačit
picnout, střelit
opít se
péct
fidlat, neuměle řezat
čistit, leštit
píchat; píchnout
piliny
malý chlapec
pinožit se, pachtit se, plahočit se;
marně se snažit
péro
pistole
piznout, uhodit, udeřit, praštit
říznout se
popleteně mluvit
přeházet , míchat
velký plech na pečení
tyčka v plotě
plížit se
plynout
plyskýř, puchýř
plést, splétat
piro
pistôla
piznót
piznót se; ôplantat (se); do-; po- se; s-; vêplantat; do-; s-;
plešêsko
pléšťka
pléžêt se; do- se; f- se; přê- se; pro- se
plênót; do-; ô-; s-; vêplêskéř
plist; do-; f-; na-; nat-; o-; ot-; op-; ô-; po-;
pro-; pře-; přê-; ros-; s-; vê-; zaplist se; do- se; po- se; s- se
plést se, mýlit se
plíšek, malý nebo tenký plech;
plech na pečení
široké kalhoty;
žvásty, tlachy
plošina
ploužit se
pluh
plundra, běhna, flundra
plundrovat, drancovat, pustošit
plivat, plivnout
plout
plužit
naboso
povřiskovat, pokřikovat
potud
při práci spíš zavazet než pomáhat
podšívka;
poťouchlá osoba
rozdělit, dát všem
strop
potečkovaný, podůlkovaný
plišek
plkê
plošêna
plóžêt se; do-; přêplôch
plôndra
plôndrovat; do-; splôt; do-; na-; vê-; zaplôt; do-; f-; pot-; obe-; vê-; zaplôžêt
poboskê
pobřêskovat
pocáť, pocuť
pocmrndovat
počéfka
počidit
podlaha
poďôpkované
36
pohêp
pók
pokáť, pokaváť
pokôšeni
pokôta
polifka
pomlôva
poňókat
poôporêbné
poróbat
pohyb
pavouk
pokud
pokušení
pokuta
polévka
pomluva
ponoukat, popouzet, svádět
pou-, předpona
porybný
udělat hodně práce;
posekat
porôčêt
poručit, nařídit
pořáť
pořád
posépka
posýpka
posêla
posila
postôp
postup
postřêk
postřik
pošáblé
přihlouplý
pošáblênec
přihlouplá osoba
pošôšňat si
pošušňat si, pochutnat si
pot
pod, předložka
potpod-, předpona
potôtelné
potutelný
potpózet
podpichovat
poťápané
poblblý
poťóchlé
poťouchlý, úskočný, záludný
pozétřkô
pozítří
pozdlš
podél
pôcovat; do-; na-; pře-; vê-; zapucovat, čistit
pôčet; ros- se; vêpučet
pôčêt; vêvystrkovat (zadek)
pôch
puch, zápach
pôchéř
puchýř
- pôchnót; na-; o-; s-puchnout
pôchřêt; spuchřet, trouchnivět
pôkat; pôknót; po-; vêpukat, praskat
pôkat; do-; po- si; za- si
kouřit, bafat
pôklêna
puklina
pômpa
pumpa
pômpelêch
pampeliška
pônk
ponk
pôpek
pupek
pôstit (se); do-; f-; na-; po-; o-; ot-; ô-; pro-; pustit
pře-; přê-; ros- (se); s- (se); vê- (se); za- (se)
pôtna
putna, větší nádoba s popruhem
37
pôtovat; do-; na- se; ot-; po- si; přêpôtynka
putovat
putýnka, dřevěná oválná nádoba s jedním
uchem
pradleňa
prádelna
prančêt; do-; na-; o-; ô-; pře-; přê-; ros-; vê- smažit, péct
prachél
čert
(stoji to za staré p.)
prasêt se; o-
(nestojí to za nic)
prasit se, vrhat selata
dřít se, namáhat se
špatně dělat, kazit
šidit
kazit se
často střídat partnery
teplé spodní dlouhé kalhotky
zabíjačková tmavá polévka
prdolit, breptat, žvanit
prasêt se (z nečém); na- se
prasêt (neco); do-; na-; sprčêt; oprčêt se; do- (se), po- (se); s- (se)
prčêt se
prčákê
prdelačka
prdolêt, prdôlêt; do-; na-; po- (si); s- (si);
vê-
prdola, prdôla,
prdolêna, prdôlena
prďôla
kdo prdolí, nesrozumitelně mluví
upovídaná žena
prďola, kdo prdí;
starý drobný muž
tlačenka
tlachat
proud
přeskládat, přerovnat, přestěhovat
předsíň mezi kuchyní a dvorem??
při, předložka
při-, předpona
přičinlivý
osoba malé postavy
přihlouplý
přitom
příčina
pes
psout, spílat, pomlouvat, hanět
půjčit
půjčovat
preřbuřt
prndat; vêprót
přehrbócet
přésaňek
přê
přêpřêčênlêvé
přêprcatělé
přêtróblé
přêtym
přičêna
psék
psôt; po-; zepučêt (si); vê- (si); zapučovat (si); na- (si); po- (si); povê- (si);
poza-; vê- (si); za- (si)
pučovňa
půjčovna
R
rablovat; zarabózet; zarabôšêt
dělat rámus
dělat hluk
dělat, těžce pracovat;
kramařit
38
rači
rafičêt; narafičêt se; do- se; na- se; vê- se
rafnót; ôráchlêt se; ô- se
rajbovat; vêrajdat (se); do- (se); po-; přê- se; roz-; s-;
raději
rafičit, nastražovat
chystat se, strojit se
rafnout, kousnout
sádlit se, usazovat se
drhnout, čistit
špatně chodit, chromat;
vê-; zašlapáním ničit
rajzat, rajzovat; pospouzet, často cestovat
rani
ranní mše
rázňéš
rázněji
rdósêt; ô-; po-; zardousit
réč
rýč
rédovat; ô-; vêrejdovat, řídit
recht
pravda
répanec
rýpanec
réža
rýže
rêba
ryba
rêbařêt; na- se; za- si
rybařit
rêbnik
rybník
rêčet; zaryčet, řvát;
rêčet; nahodně téct, pršet
rêdlo
rydlo
rêchtář
rychtář
rêchna; rychna
zápach, smrad
rêna
rýna, okap
rênek
rynek, náměstí
rêpadlo
rýpadlo
rêpák
rypák, velký nos;
dvourohé rycí vidle na řepu a zeleninu;
osoba ohrnující nos
rêšavé
ryšavý
rêt; do-; na-; o-; ob-; od-; ô-; po-; pod-; pro-; rýt
pře-; přê-; roz-; s-; vê-; z-; za-
rêzák
rêzevět; o-; ô-; zrêzi
róbat; róbnót; na-; ô-; po-; pře-; vêroklêna
rópê
ropôcha
roséfka
roschlôpacené
roskrôša
rosochál
rostlêna
ryzák
rezavět
ryzí
sekat
roklina
roupy, chutě
ropucha
rozsívka, nádoba na osivo při setí
neučesaný
ženská chodící zeširoka
rozsocha, vidlicovitě rozrostlá větev
rostlina
39
roščeřópené
roščilêt (se)
rozbóchané
rozbrókané
rozglábené
rozvêlé
rožit, rožnót
rôp
rôčêčka
rôčka
rôčêt; do-; po-; za- (se)
rôčêtel
rôčnik
rôda
rôdé
rôch
rôka
rôkavica
rômpál
rômplovat
rôšec
rozpuklý
rozčílit
tlustá osoba
rozdivočelý
dokořán otevřený
nezbedný
rozsvítit
rub
ručička
ručka
ručit
ručitel
ručník
ruda
rudý
ruch
ruka
rukavice
rumpál
rumplovat, tlouct, bouchat
(slané jak r.)
rôšêt; na-; od-; po-; pře-; z-
(velmi slaný)
rušit
rušno
růžička
uhodit, udeřit
příkop
kárat, nadávat
chystat, připravovat
žito
rôšno
ružêčka
rybnót (se)
rygól
rychtovat; porychtovat (se); na- (se)
ryš
Ř
řáchnót, řuchnót
řbet
řbitof
řečťêna
řetkva
řict; do-; od-; ô- se; pro- se; pře- se; za- se
řičêca
řêčet; zařênót se; přêřêť
řóchanec
řachnout, spadnout
hřbet
hřbitov
řečtina
ředkev
říci
řičice, síto na obilí
řičet, pronikavě plakat
řinout se, proudit
řiť, zadnice
úder do zad
40
S
sádlêt se; ôscat; na-; po- (se); vê- se
scat; do-; nasciplé
sádlit se, usazovat se
močit
silně pršet
scíplý, uhynulý;
vyhublý, špatně vypadající
scíplotina, uhynulý tvor;
vyhublá, neduživá osoba
sčuchnout se, sblížit se, spřátelit se
sedlina
sýr
pobledlá, pohublá osoba
světnice
syčák
syčet
sykot
síla
sílit
silný
silnice
-silovat
syn
synek, chlapec
sypat
sciplêna
sčôchnót se
sedlêna
sér
sérinek
setnica
sêčák
sêčet; do-; zasêkot
sêla
sêlêt; po- (se); vê- se; zesêlné
sêlnica
-sêlovat; ô-; po-; vê- (se); ze- (se)
sên
sênek
sêpat; do-; f-; na-; o- se; op-; ot-; ô-; po-;
pot-; pře-; přê-; ros-; vê- (se); za-; ze-
sêpké
sêra
sêrka
sêrňa, syrňa
sêrotek
sêrové
sêsel
sêté
sêtit (se); do- (se); na- (se); pře- (se)
sêto
schlôbné
schoř
schořêca
sict; do-; na-; po-; ot-; ô-; vê-; zesimat
sypký
síra
sirka, zápalka
studená místnost
sirotek
syrový
sysel
sytý
sytit
síto
schlubný, chlubivý
tchoř
skořice
síci, kosit
snímat, odebírat karty z talonu;
stahovat sádlo z kůže
koukat, hledět
stále někam chodit nebo jezdit
skýva, krajíc
sisat; -sisovat; na-; vêsjiždět
skêva
41
sklinka
sklipek
sklóhnót
sklókat; na-; poskrajek
skřévané
skopičêna
skosêt
skóška
skôčet; zaskôhrat
skôlêna
skôsêt
skôtečně
skôtek
skřéplé
skřêdla
skřêdylka
skřêvan
skřisêt
slêp
slêbovat; na-slêchnót; do- se; po- (si); otpo-; pře-; vê-
sklenice
skrojek chleba
sklouznout
stloukat
ukrojená nať řepy
zkřivený
skopičina, rozpustilý, hloupý kousek
skosit
zkouška
skučet
skuhrat
skulina
zkusit
skutečně
skutek
skřípnutý
poklice
malá poklice
skřivan
vzkřísit
slib
slibovat
-slechnout
(si); za-
slêmák
slêna
slênit; do-; na-; o-; ô-; po-; zaslêntat; do-; na-; o-; ô- se; po- (se); za- (se)
slêšet; ô-; vê-; zaslêtovat se
slict (se); vê- (se)
sliknót (se); vê- (se)
slôčovat; poslôha
slôch
slôka
slôpka
slônko
slôšet
slôška
slôšné
slôžba
smêčka
smêsl
smiřêt se; ôsmôtek
42
slimák, hlemýžď
slina
slinit
slintat
slyšet
slitovat se
svléci
svléknout
slučovat
sluha
sluch
sluka
slupka
slunko
slušet
služka
slušný
služba
smyčka
smysl
smířit se
smutek
smôtné
smrknót se
sněhôlák
sněst
snôbni
sodufka
sokêňa
sópeřêt
sóžêt se; ôsóžêti
sôt
sôdé
sôchar
sôcho
sôk
sôkňa
sôkovat; do-; nat-; po-; zasômtět; zasôpět; zasôšák
sôšênka
sôšêt (se); do- (se); na-; o- (se); ô- (se); vê-
smutný
setmět se
sněhulák
sníst
snubní
sodovka, limonáda
sokyně
soupeřit
soužit se
soužití
sud
sudý
suchar
sucho
suk
sukně
sukovat
sumtět, funět
supět, těžce oddychovat
sušák
útlá osoba, vyzáblá
sušit
(se); ze- (se)
sôť
sôžovat (se); ô- (se)
spěčovat se
spichat; po-
suť
sužovat
vzpírat se, odporovat
spěchat;
spíchat
přít se, dohadovat se
dříve
splknout si, popovídat si
spodní deska vozu
zasyrova
zasucha
lézt někam, lozit
spucovat, sníst;
vynadat
stále někam lozí
zpražit, rázně odbýt, zakřiknout
pokažený
vzpříčený
stečený;
vzteklý
vzteklina;
vzteklá osoba
stejný
stejně
spirat se
spiš
splknót si
spodnica
sposêrova
sposôcha
spózet; pospôcovat
spôzan
spražêt
sprčené
spřičené
steklé
steklêna
sténé
sténak
43
steřêt
stêdět se; za- se
stončêt
stôdené
stôdit; ô-; po-; zastôdňa
stôha
zteřet, ztrouchnivět
stydět se
podrůstat stonky (u drůbeže)
studený
studit
studna
stoh, kupa;
stuha, mašle;
ztuha, těžce
stupeň
stopka
strniště
stroužek
smutno, truchlivo
stručný
struhadlo
strup
střechýl, rampouch
připitý
potřeštěná osoba
třešeň
stříhat
stôpeň
stôpka
strmisko
stróček
stródem
strôčné
strôhadlo
strôp
střechél
střéknôté
střempidlo
střešňa
střêhat (se); do- (se); na-; o- (se); ô-; po(se); pro-; pře-; ros-; vê- (se); zastřêhnót; ô-; pro-; pře-; ros-; -vê-; za-
střihnout
střik
napjatě čekat, vyhlížet
květináč
lehká mlha
rozčílit se, rozzuřit se
svatba
svatyně
svědčit
lesklý, blyštivý
střêk
střihnót
střipek
střižêha
styct se
svajba
svatêňa
svěčêt; do-; o- se; ô- (se), pře- (se); přêsviťavé
Š
šabarovat
ščava
něčím mávat, pohybovat
šťáva;
kysele se tvářící ženská
křížaly
opakovaně viklat nebo pohybovat (např. klikou)
dát se dohromady, sblížit se
škytat
osychat, korat
usmívat se
ščepánê
ščôdlat, šťôdlat; do-; vê-; zaščôchnót se
ščôkat; šťôkat; zaščôrat, šťôrat; oščôrět se, šťôřêt se; ô-; za44
ščvrklé
ščvrknót se; zešebela
šebelêt; do-; vêšédrem
šéřêt; rosšeřêt se; ros- se; s- se
šéstrok
šéza
scvrklý
scvrknout se
brepta
breptat, hodně povídat
nakřivo
šířit
šeřit se
šejtrok, sedadlo na voze pro kočího
druh kočáru;
(je jak š.)
(je hodně tlustá)
šêdit (se); na-; o- (se); vêšêdlo
šêk
šêkovat se
šêkovné
šêroké; šêrši; néšêrši
šêšečkê
šidit
šídlo
šik
hodit se
šikovný
široký; širší, nejširší
malé šišky;
knedlíčky do polévky
šiška;
knedlík
šišlat
šištička
šít
šêška
šêšlat; zašêšťêčka
šêt; do-; f-; na-; nat-; op-; ot-; ô-; po-; pot-;
pro-; pře-; přê-; roze-; s-; vê-; za-; zapo-; ze-
šêzuňk
šiblé
šifrák
širê
škafka
škarnót
škatôla
škêtat; zašklôbat; o-; vêškňóřêt se; za- se
škôban, šklôban
škôbat; oškôdlêt; oškrablena
škramla, škramôša
škrknót; ot-; pot-; pře-; vê-; zaškrknót
škrôčet; zaškrôntat (se); do- (se); o-; přê- se; zeškrôntê
škrôta
šléžek
šizunk, kdo podvádí, šidí
přihlouplý
břidlicová taška
kšíry, koňský postroj
škytavka
sáček
škatule
škytat
šklubat, trhat
mračit se
škuban, trhan, otrhanec
škubat
škudlit
opotřebovaná březová metla
stará škaredá ženská
škrtnout
utéct
škručet
škruntat, jít šouravě
staré ochozené boty
ledová kra
šlejška
45
šlêchta
šlihovica
šlôma
šmahôla
šmanďa
šmarovat
šmédit; pro-; vêšmelêna
šmérat; pošmidlikat; zašmikustr
šmôdla
šňořêt se; na- se; vê- se
šňôpák
šlichta, špatné řídké jídlo
slivovice
hustá omáčka
smaženice
levák
pochodovat
šmejdit, hledat
šmelina
šimrat
šmidlat, neuměle hrát
šmigrust, pomlázka
šmudla, špinavý nepořádný člověk
šňořit se, krášlit se, fintit se
šňupák, velký nos, rypák;
ten kdo ohrnuje nos nad jídlem
šňupat
prohledávat
šňupka, trocha, špetka
šnytlík, pažitka
loudat se
loudal
malý kluk
třít prsty
šourat, šoupavě něčím pohybovat
šourat se, pomalu jít, vléci se, belhat se
šourem, šikmo, napříč;
pěšky
chodit a nic nedělat, dělat pomalu
šufan, naběračka
návlek na prst při poranění
šulit, klamat, podvádět
šum
šunt, bezcenná věc, brak
šupina
šupka, slupka;
velká rána
šupotat, šelestit;
potichu jít
šustit
pěkně oblečená žena
šustnout se, znenadání se stát nebo objevit
zaschlé okvětí na ovoci;
malý chlapec;
něco malého;
uschlý sopel
dělat něco drobného
zdlouhavě něco dělat, piplat se
šňôpat; o-; vê-; za- si
šňôpat; pro-; vêšňôpka
šnytlich
šókat se
šókala
šolda
šomolêt; ošórat; do-; pře-; přê-; zašórat se; do- se; ô- se; přê- se, vê- se
šórem
šôbrnkovat se
šôfan
šôlek
šôlêt; o-; vê-; zašôm
šônt
šôpina
šôpka
šôpotat
šôstit; zašôstka
šôstnót se
šôšeň
šôšnit
šôšnit se
46
šperkê
štréchované
štrôcilka
štverka
štychovat (se)
štymovat (se)
šťépat; šťépnót; ot-; ô-; pře-; vê-; zašťépnót
šťóplé
šťóplêna
šťór, ščór
šperky, výslužka;
pokrmy ze zabíjačky
špejle
hlasitě se smát
šplouchat
neupravená, špinavá žena
šporhert, sporák
pulec
špulit
špunt, zátka;
malé dítě
špuntovat
máčet se
kvedlat
dřevěný nástroj na rozmíchání pokrmů
šprušle, příčka žebříku
škrabat nožem
hra s mincemi jako hráči na desce
silný proud vody;
podkladní omítka;
nástroj k plnění jitrnic a jelit
šmajdat, pajdat
šle;
sopel pod nosem
šikmina
kus uzeného masa
úzký rýč
čtyři
čtyřicet
štířit se, smát se, chichotat se
študák
studovat
studium
štont, být s to, být v stavu, schopen
trochu odřený;
připitý
plný po okraj
malý bochník
čtyřka
předhánět se
hodit se, pasovat
štípat; štípnout
ukrást
štíhlý
štíhlá osoba
šťovík
(kêselé jak š.)
(velmi kyselý)
špélek
šplechtat se; ô-; zašplôchtat (se); o-; vêšplôňa
šporhélt
špôlec
špôlêt; na-; vêšpônt
špôntovat; ot-; zašprndat se; vê-; zašprndlat; šprôndlat; rosšprôndlák
šprôšel
šprncat; našprtec
špryc
šrajdat (se); do- (se)
šrákê
šréga
šrutka
štêchar
štêrê
štêrêcet
štiřêt se; za- se
štôdák
štôdovat; do-; na-; vêštôdyjum
štônt
štréchlé
47
šťórat; pro-; vê-
šťourat, v něčem hrabat, rýpat;
prohledávat;
kritizovat
spokojeně se usmívat
šklebit se po kyselém
škytavka
škytat
šuplík, zásuvka
švestková povidla
šťôřêt se; za- se
šťóřêt se; za- se
šťôkafka
šťôkat; zašuflék
švestkê
T
tabôla
táhle, tamle
takê
takle
tamtôdê, tamtôdêma
tašťêčka
tédeň
tekôté
tekôtina
teorêja
těpat se
těpnót
teprof, teprová
teť, teťká, teťky
tê
têčêt se; vê-; vs- (se)
têčka
têlo
têto
tihlêčka
tabule
tamhle
taky
takhle
tamtudy
taštička
týden
tekutý
tekutina
teorie
popichovat se, pošťuchovat se
tepnout, jemně udeřit, plácnout
teprv
teď
ty
tyčit se
tyčka
týl
tyto
cihlička;
žehlička
tlukot
tlumit
tohleto, toďto
tuhle, nedávno, onehdy
tyhle ty
tohle to
tu, zde
tucet, dvanáct kusů
tučný
tudy
tudyhle
tuhý
tlôkot
tlômit; ô-; přê-; s-; zatotok
toť, toťká, toťky
toťtê
toťto
tô
tôcet
tôčné
tôdê
tôdêma, tôdêmato
tôhé
48
tôhnót; přê-; s-; vê-; zatôchnót; s-; zatôlák
tôlêpán
tôlêt se; přê- se; s- se
tômáš
tôpé
tôpit; o- (se); s- (se)
tôplák
tôšeni
tôšêt; vêtôtlat; ôtôze
tôžêdlo
trachta
trachtór
trachtyr
trcek
trhlêna
tróba
tuhnout
tuchnout, stávat se ztuchlým
tulák
tulipán
tulit se
tumáš
tupý
tupit
tuplák
tušení
tušit
tutlat
tuze, velmi
tužidlo
hostina
traktor
trychtýř
malý kousek, troška
trhlina
trouba;
hlupák
trochô
trochu
trokê
troky, necky
trôhla
truhla
trôchlêt
truchlit
trômbela
trumbela, přihlouplý
trôs
trus
třeskôté
třeskutý
třešťêt; vêtřeštit
třê
tři
třêcet
třicet
třist; do-; na-; po-; pře-; o-; ô-; s-; vê-; za-; ze- třást
třizbé
střízlivý
tutan
neprůbojná osoba
tvargl
tvarůžek
tyct; do-; f-; na-; o-; op-; ot-; ô-; po-; pot-;
téct
pro-; pře-; přê-; ros- se; s- se; vê-; za-
tyntêch
průsvitná látka
Ť
ťafnót; ôťápat; na- se; s-
chytit
hltavě jíst;
těžce jít;
padat
49
ťápnót
ťápnout, neobratně šlápnout
spadnout
ťôhék
ťuhýk
ťôkanec
následek ťuknutí
ťôkat; do-; na-; o-; ô-; po-; přê-; ros- ; s-; vê-; ťukat
za-
ťôknót; do-; na-; o-; ô-; po-; přê- (si); ros-; s ťuknout
(se); vê-; zaťôlêt se; přê- se
tulit se
mačkat
ťôlkat; ô-
U
ubêtek
udif
uhên
uhos, óhos
uchêt
uchêtka
ukas
umêsl, ómêsl
uras
uřat, óřat
usměf
ustřêžek
utočêt; zauvot, óvot
užech
úbytek
údiv
úhyn
úhoz
úchyt
úchytka
úkaz
úmysl
úraz
úřad
úsměv
ústřižek
útočit
úvod
úžeh
V
vaglat (se); ô- (se); vê- (se); zaváškê
véce, véco
věčinó
vedléši
vedlevá
velêčajzné
velêčêna
velêké
velêkánské, velêkánánské
velêt; ot-; pře-; zavéměna
venkô
viklat
váhy
vejce
většinou
vedlejší, sousední
vedle
velmi velký
veličina
veliký
velikánský
velet
výminek
venku
50
vépočet
vérat; zavěrô
věsêt; po-; na-; pro- se; pře-; roz-; s-; vê-; zavésirek
véslôška
véstôha
véšplechtê
větr
větva
vévos
vê
vêvêbahovat si
vêbřeskovat
vêcajchnovat se
vêčênit
vêčôčovat
vedêndat, vêdyndat
vêfédrovat
vêfiknót se
vêflôkovat
vêflôsat se
vêfóknót
vêka
vêlitat
vêmátat
vêmrčovat si
vêpict (nekeho)
vêplknót
výpočet
vejrat, upřeně se dívat
věru, opravdu, vskutku
věsit
hubená pobledlá osoba
výslužka
výztuha
výšplechty, tlachy
vítr
větev
úvoz
vy, předložka
vy- , předpona
stále něco požadovat, vymýšlet si
halasně vykřikovat
vyznamenat se, ukázat se
vyčinit, vyhubovat, důrazně vytknout
vyčnívat
vymámit
vystěhovat, vyhodit
nastrojit se
vyznačit floky
vysílit se
vyfouknout, ukrást
veka
vylétat, vyběhat, obstarat
hledat pravdu
vymýšlet si, být stále nespokojen
vypéct, oklamat, napálit
vyplknout, vyžvanit, vybreptat;
snést (vejce)
vêprdolêt se
pomalu se vypravit
vêslepičêt
vyzradit co nebylo třeba
vêsmradit se
vyvětrat se, jít na čerstvý vzduch
vêsočajzné
hodně vysoký
vêt; do-; zavýt
vêvěchťovat
osušit koně věchtem
vêvrznót se
nenápadně zmizet
vêziblêna
vyzáblá osoba
vêžhrané
tlustý, bachratý
vidlêčka
vidlička
vichřêca
vichřice
vist; do-; na-; od-; pod-; pro-; pře-; přê-; roz-; vést;
s-; vê-; zavézt
vlápnót (si)
sednout
vlaštufka
vlaštovka
51
vnôk
vnôknót
vňéši
vrêp
vrôp
vrôt
vuňa
vžêté
vnuk
vnuknout
vnější
vryp
vrub
vrut
vůně
vžitý
Z
zabácnót
zabácnót se
zabéčené
zabéčêt se
zádôcha
záglechtka
záhê
záhêp
zahôčet
zálôdnosť
zálôsk
zapšknôté
zaracené
zaratit
zarpôtilé
zaskê, zasky, zasék
záslôha
zasmôšêlé
zásnôbê
zašmórané
zátêlek
zaviják
zazôbané
zážêtek
zbéčêt se
zbêtek
zbléska
zbóřêt se
zbózet se
zbrčenec, zbrkloň
zbrôsô
zdêchat
zdôřelé
zatknout, zavřít do vězení
zamilovat se
zatvrzelý
zatvrdit se
záducha, dýchavičnost
zásmažka
záhy, brzy, časně
záhyb
zahučet, někam spadnout
záludnost
zálusk
zaražený
ztracený, schovaný
ztratit, někam schovat
zarputilý, tvrdohlavý
zase
zásluha
zasmušilý
zásnuby
umouněný
zátylek
zavinutá buchta
zazobaný, zámožný, zbohatlý
zážitek
zdivočet
zbytek
zblízka
vzbouřit se
vzbouzet se
zbrklá osoba
zbrusu, zcela, úplně
vzdychat
zduřelý, opuchlý
52
zdôt se
vzedmout se;
rozzlobit se, rozčílit se
zdrachtit
odradit
zdrôžêt se
sdružit se
zdylka
délka
zelêna
zelina, zelená bylina;
pobledlá osoba
zelchovňa
udírna
zem
podlaha
zemsky
zemák, brambora
zétřéšek
zítřejšek
zêglêt; do-; na-; po-; pře-; vêčistit, leštit
zêma
zima
zgarbê
nepotřebné věci, harampádí
zgebnót
zemřít, zahynout
zgrblék, zgrbloň
skrblík
zgrblêt; na-; ôskrblit, lakotit
zhôsta
zhusta, často
zhôrta
zhurta, rázně, prudce
zhurô
vzhůru
zhviždělé
divoký, rozpustilý
zlêkat; ô- se; roz- se; za- (si)
vzlykat
zohéralé
zpovykaný
zohlé
zohnutý
zôbák
zobák
zôbat; do-; na-; o-; ô-; po-; roz-; vê-; zezobat
zôbit se; za- se
zubit se
zôp
zub
zôřêt; roz- (se); vê- se
zuřit
zôřêvé
zuřivý
zôt (se); na- (se); pře- (se); vê- (se); ze- (se) zout se
zráchnót, zréchnót
zmoknout
zrachovat
spočítat
zungat; zungnót; na- se; vênaráz pít
zvěčêt; zvěčovat
zvětšit; zvětšovat
zvêk
zvyk
zvêkat; zvêknót
zvykat; zvyknout
zvêsoka
zvysoka
zvihnót; nat-; ot-; ô-; přê-; vêzdvihnout, zvednout
zvichořêt
vynadat
zvizityrovat
zkontrolovat
zypst; ô-; zazábst
53
Ž
žalôt
žbôlêna
žbrdol, žbrdolec
žbrônda
ždóchnót; od- (se); přê-; vê- ; zažďôbat; na-; o-; ô-; vêždrcat, ždrcnót
žédlék
žédlo
žêca
žalud
bublina
trocha tekutiny, hlt nápoje
žbrunda, nechutná polévka, špatný nápoj
žduchnout, postrčit
ďoubat, štárat
drcat, drcnout
žejdlík
zřídlo, vodní pramen
velká lžíce
zednická lžíce
žêčka
lžíce
žêčenka
lžička
žêla
žíla
žêt
žid, skvrna, šmouha, flek na malbě
žêt; do- se, o-; ob-; ô- (se,si); po-; poô-; pro-; žít
pře-; v- se; vê- se; vêô-; z- se; za-; zneô-
žêtnisko
žêto
žêvé
žêvit (se); do- (se); o- (se); ô- (se); přê- (se);
pšeničné pole
pšenice
živý
živit
vê- (se)
žêvnosť
žêvobêti
žêvočêch
žêvořêt
žêvot
žingla
žgrdlêt, žgrdlačêt
žhrat; do- (se), na- se; o- (se); ô- (se); po-
živnost
živobytí
živočich
živořit
život
žengle, výraz pro tenkost, štíhlost
škudlit, šetřit, schraňovat
žrát, hodně jíst;
hodně pít
trápit se
žloutek
žluč
žluklý
žlutý
žně
žuchla, mluvka, žvanil
žuchlat
žužlat, žmoulat
žvachel, chuchvalec
požvýkané jídlo;
pomačkaná věc
(si); pře- (se); ze-
žhrat se; ô- (se)
žlódek
žlôč
žlôklé
žlôté
žňa
žôchla
žôchlat; zažôžlat; do-; o-; ô-; po-; vê
žvachôlec
žvêchan
54
55