zde - Asociace společenské odpovědnosti
Transkript
zde - Asociace společenské odpovědnosti
CSR brunch na téma „Sociální inovace“ 11. února 2016, PwC, City Green Court, Praha “Sociální inovace předkládají řešení naléhavých společenských výzev. Dávají prostor novým přístupům, inovačním odpovědím a ukazují nové cesty. Reagují na nové sociální otázky nebo řeší již známý problém novými způsoby. Vytvářejí tak trvale udržitelná řešení, která jsou příkladem i inspirací pro ostatní.“ (Definice sociálních inovací, Nadace Unruhe Privatstiftung) CSR brunch vznikl jako většina aktivit Asociace společenské odpovědnosti (A-CSR) organicky. Na říjnovém společensky odpovědném networkingu v Proseči bylo téma sociálních inovací jedním z pěti, kterým jsme se věnovali (výstup z Proseče zde. Padlo tvrzení, že sociální inovace jsou i pro korporace stále “vyšší dívčí”. Tehdy Anna Kadeřábková, ředitelka Centra inovačních studií VŠEM, poznamenala, že společnost potřebuje “více pozitivních deviantů”, kteří kontinuálně narušují zaběhlé a stereotypní způsoby uvažování a přicházejí s novými a účinnějšími řešeními. Věděli jsme, že máme téma, které je třeba šířit nejen mezi členy, ale i mezi další hráče v ekosystému sociálních inovací. Sociální inovace jsou jedním z hlavních nástrojů řešení globálních Cílů udržitelného rozvoje (SDGs), i proto jsme chtěli dát prostor k jejich rozvoji na lokální úrovni. Cílem bylo také otočit pozornost směrem k inovační CSR, tedy novému a účinnějšímu způsobu, kterým mohou organizace řešit průřezové výzvy v oblasti klimatu, chudoby, konfliktů i nerovnosti. Tradiční CSR je na straně donorů i příjemců profesionalizovaná, má jasně nastavené mechanismy, pravidla i odpovědné osoby. Obě strany se naučily vykazovat a komunikovat výstupové ukazatele například v objemu finančních a nefinančních darů, hodin a dnů dobrovolnické práce nebo hodin péče zajištěné z prostředků donora. Inovační CSR je v Česku teprve v počátcích. Korporace hledají způsob, jak zvyšovat svou hodnotu (ekonomickou i sociální) skrze sociální byznys strategie, jak měřit hodnotu, kterou korporace přináší a současně bere společnosti, jak měřit, vyhodnocovat a komunikovat impakt sociálně inovačních projektů, které realizují nebo do kterých investují. pokračování na další straně CSR brunch jsme uspořádali ve spolupráci s Vysokou školou ekonomie a managementu (VŠEM) a Česku inovací. V PwC Česká republika se sešlo více než 60 lidí z byznysu (např. MSD, Vodafone, ROSSMANN, Škoda Auto, Tesco, PwC), neziskových organizací, sociálních podniků, zástupců veřejné správy i akademického sektoru. Naše pozvání přijali a na akci vystoupili: Anna Kadeřábková, odborná konzultantka MPSV pro oblast sociálních inovací, členka poroty Ceny SozialMarie a ředitelka Centra sociálních inovací na VŠEM, Libor Kašparovský, ředitel České inovace, Madlen Kordová, koordinátorka Ceny SozialMarie pro Česko a Markéta Pěchoučková, vedoucí oddělení projektů sociálních inovací na Ministerstvu práce a sociálních věcí. “Vystoupení Anny Kadeřábkové bylo fundamentální a frustrující současně”, uvedla Adriana Dergam, ředitelka korporátní komunikace a společenské odpovědnosti Vodafone ČR. Dále zaznělo důležité zhodnocení stávajícího sociálního kapitálu v České republice. Anna Kadeřábková v rámci svého vystoupení poznamenala, že tradiční neziskové organizace mají nízkou efektivitu v řešení sociálních problémů a nízkou ekonomickou hodnotu těchto řešení. Jde o řešení, která jsou velkoryse podporována v rámci strukturálních i nadačních fondů a firemního sponzoringu. Děti opouštějící ústavní péči se naučí psát životopis a vystupovat na pohovoru u zaměstnavatele, sociální služba si vybaví dílnu keramickou pecí, zaměstnanci sociální služby jdou na stáž a získají kompetence v odborných kurzech. Sociální podnikatelé mají sice vyšší efektivitu v řešení sociálních problémů, na druhé straně však nízkou ekonomickou hodnotu a nejsou schopni fungovat bez dotací z veřejných zdrojů. Anna zdůraznila, že hlavní rozdíl mezi tradičními ač inovativními projekty a skutečnou sociální inovací je v tom, že sociální inovace je realizovaná sociální změna s měřitelným a udržitelným impaktem. Je řešením příčin sociálního problému. Po tomto řešení existuje objektivní poptávka, zapojují se do něj všichni stakeholdeři a má vyšší nákladovou efektivitu oproti stávajícím přístupům. Příkladem uvedla sociální inovaci společnosti A-GIGA, která přímo ve Věznici Vinařice zřídila call centrum, kde zaměstnala vězně, kterým po propuštění nabídla práci, pomohla zajistit bydlení, poskytla zálohu na mzdu a psychosociální podporu. Měřitelným ukazatelem impaktu bylo snížení recidivy této cílové skupiny. Dalším příkladem je globální projekt Autism at Work, na kterém v České republice spolupracují společnost SAP BSCE, Specialisterne a Národní ústav pro autizmus (NAUTIS). SAP BSCE poprvé v historii Autism at Work nabízí lidem s vysoce funkčním autismem a s Aspergerovým syndromem administrativní pozice v oblasti HR a financí. Jana Sirotková z NAUTIS zdůraznila, že “společnost SAP BSCE ukotvila projekt Autism at Work v strategickém HR nikoliv v dílčích CSR iniciativách.” Madlen Kordová krátce pohovořila o Ceně SozialMarie, kterou vyhlašuje rakouská nadace Unruhe. SozialMarie je nejstarší cenou, předávanou sociálně inovativním projektům, a je udělována každoročně od roku 2005 celkem 15 výjimečným projektům z oblasti sociálních inovací. Vedle finanční odměny v celkové výši 54 000 EUR nabízí SozialMarie zviditelnění projektům, které inovativním způsobem reagují na společenské výzvy. Do Ceny SozialMarie 2015 je nyní přihlášeno 46 projektů z České republiky. Aby mohly sociální inovace fungovat, potřebují živnou půdu, tzv. ekosystém sociálních inovací, který zahrnuje tvůrce legislativy, sociální investory, veřejnost, byznys a zprostředkující subjekty, které podporují zvyšování sociálního kapitálu. Na závěr Anna Kadeřábková pojmenovala klíčové limity sociálních inovátorů v Česku: znalosti, odvahu, důvěru, impakt a upscaling. Na Annu Kadeřábkovou navázal Libor Kašparovský, který její vystoupení shrnul trefně, a sice jako „masopustní manifest sociálních inovací, který nesmí zapadnout“. Libor představil činnost České inovace a nový koncept ČINovací. Zdůraznil nutnost realizace inovace, konkrétního činu, jelikož bez něho je inovace prázdným slovem. „Inovace jde proti systému, je drahá, málokdy se povede, přesto má naprosto zásadní smysl a je cestou k lepšímu životu u nás v Česku“. Za Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, které je v současné době majoritním sociálním investorem, vystoupila Markéta Pěchoučková. Díky ní známe podmínky výzvy 24 na podporu sociálních inovací. Datum ukončení příjmu předběžných žádostí o podporu je 31. 3. 2016 a ukončení příjmu (plných) žádostí je 30. 6. 2016. MPSV nabízí sociálním inovátorům výraznou podporu již ve fázi přípravy inovačního záměru, neboť je v jeho zájmu, aby inovační projekty generovaly sociální hodnotu a současně snižovaly nároky na veřejné zdroje. CSR brunch jsme zakončili krátkou, ale velice zajímavou, diskuzí na téma, kde je v organizační struktuře ukotveno CSR. Radka Pokorná ze společensky prospěšného podniku KOKOZA trefně podotkla, že „CSR není záležitostí izolované skupiny lidí v organizaci, ale přístup, který prostupuje celou organizací, je součástí každého procesu, služby a produktu“. A i o tom je inovační CSR. Děkujeme všem řečníkům a účastníkům za důvěru, odvahu a ochotu sdílet své znalosti a zkušenosti. Jsme na dobré cestě k inovační CSR! Zveme vás na Aukci sociálních inovací, která proběhne 21. 3. 2016 ve spolupráci Asociace společenské odpovědnosti, Ceny SozialMarie a Centra sociálních inovací VŠEM v MSD IT Global Innovation Center. Více již brzy na www.spolecenskaodpovednost.cz a www.inovacevsem.cz. OUTC OME METR ICS Příští CSR snídaně proběhne 7. dubna 2016 ve spolupráci s T&CC v restauraci Eska (Karlín) na téma Udržitelný leadership. Více zde. ce ’ inova soci ln