podlahové konstrukce - Časopis stavebnictví

2009
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Český svaz stavebních inženýrů
Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
02/09
stavebnictví
časopis
MK ČR E 17014
Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs
podlahové
konstrukce
s tavba roku: Regiocentrum
Královéhradeckého kraje
Fórum českého stavebnictví
www.casopisstavebnictvi.cz
Plánujte s námi!
Zvýrazněné téma:
Energeticky úsporné stavění
Reklamní partner:
14. mezinárodní
stavební veletrh
Hlavní mediální partner:
10. mezinárodní
veletrh technických
zařízení budov
21.–25. 4. 2009
Brno – Výstaviště
www.stavebniveletrhybrno.cz
Mediální partneři: ČASOPIS PRO TEPELNOU TECHNIKU A INSTALACE
®
Cena 40 Kč
CECH TOPENÁŘŮ A INSTALATÉRŮ ČR – AUTORIZOVANÉ SPOLEČENSTVO
®
Vážení čtenáři,
náhlá, nečekaná a lehce absurdní
smrt architekta Jana Kaplického
se musela nějakým způsobem
dotknout každého, kdo se pohybuje v oblasti stavebnictví.
Koneckonců se dotkla i mnoha
lidí mimo stavební svět, jelikož
se z architekta, žijícího ve Velké Británii, stala od zveřejnění
jeho vítězného návrhu budovy Národní knihovny na Letné
plnohodnotná česká celebrita.
A to se všemi pozitivy i negativy,
která tento společenský status
obnáší. Díky vlně popularity,
která sice pěnila více tahanicemi
okolo realizace a nerealizace
návrhu budovy Národní knihovny
a Kaplického intimními vztahy, se
v České republice rozpoutala diskuze o (nejen) české architektuře
a politickoekonomických faktorech ovlivňujících výstavbu.
Tato diskuze, jež se pohybovala
na různých úrovních odbornosti
i neodbornosti, což ovšem
není až tak podstatné, skončila (prozatím) pro mě osobně
skličujícím dojmem. Většina
lidí s možností rozho dovat
o budoucnosti architektonických návrhů je konzervativní až
ustrašená. Těžko říct, jak se tento postoj kryje s míněním „lidu“,
ale jedno si troufnu tvrdit: v dohledné době nevznikne v České republice (v dobrém slova
smyslu) monument moderní
architektury, který by reprezentoval počátek jedenadvacátého
století. Přeji si, abych se mýlil,
ale Kaplického smrt je pro mě
metaforou toho, že demonstraci
možností nakonec utne „vyšší
moc“ právě před vykročením
z pouhé možnosti.
Na obálce časopisu je krásná
fotografie repasované historické
podlahy v Nostickém paláci.
Je to samosebou odkaz na tematickou část únorového čísla,
která je zaměřena na podlahové
konstrukce. Tento stavební segment se může zdát v porovnání
s ostatními částmi projektových
dokumentací staveb jako minoritní. A je to tak trochu pravda. Na
druhou stranu, nejvíce stížností,
reklamací a soudních posudků
v oblasti bytové výstavby se
týká právě podlah! To okamžitě
vyvolává otázku, zdali to není
důsledek jakési samozřejmosti
či druhořadosti problematiky
podlahových konstrukcí. Proto
je publikace odborných textů na
toto téma naprosto legitimní.
K únorovému číslu Stavebnictví
vychází další z řady speciálů – tematických příloh, tentokrát zaměřený na montované domy. Obsah
tohoto speciálu byl vytvořen ve
spolupráci se členy Asociace
dodavatelů montovaných domů
a zahrnuje odborné články stejně jako prezentace nejnovějších
produktů v oblasti montovaných
domů. Tento druh výstavby, pohříchu v drtivé většině jen bytové,
je v prostředí České republiky
stále poměrně málo využíván.
Vzhledem k drtivé převaze výchozího materiálu u montovaných
domů – dřeva – je jejich malá oblíbenost celkem záhadou, protože
na nedostatek lesů si Čechy ani
Morava stěžovat nemohou. Přitom mnohokrát omleté rčení, že
v jednoduchosti je síla, v případě
montovaných domů na bázi dřeva
velmi často platí.
inzerce
editorial
Hodně štěstí přeje
Jan Táborský
šéfredaktor
[email protected]
stavebnictví 02/09
3
obsah
02/09
únor
2009
stavebnictví
časopis
11–17
3 editorial
4 obsah
5 aktuality
8Architekt Jan Kaplický (*1937–†2009)
18Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe: mimořádný projekt
je stále aktuální
stavba roku
11Úřad v pivovaru
Proměny zdevastovaného pivovaru
„Byla to stavba, která vás potká jednou, možná dvakrát za život,” shodli
se projetkoví manažeři z firmy Skanska. Kromě náročné rekonstrukce
museli řešit i zapeklitou konzervaci archeologických nálezů.
speciál
management
20Změna uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku
téma: podlahové konstrukce
23Podlahy – současná situace a nové trendy
28Nové znění normy ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení
33Podlahy v polyfunkčním domě L’Ocelot
36Poruchy betonových průmyslových podlah a možnosti jejich
sanace
4 2Restaurování historických podlah budovy Nostického paláce
v Praze
46Geometrická přesnost podlah
49Vysušování zdiva vzduchovými systémy: Podpodlahové sanační
dutinové systémy
kauza soudního znalce
58Pád střechy kina v Bruntále zatížené sloupcem vody
Příloha Montované domy
Ve spolupráci s Asociací dodavatelů montovaných domů vznikla příloha
únorového čísla s tematikou montovaných domů – staveb, které jsou
na českém trhu stále mírně podceňované.
58–61
systémy
62K tvorbě environmentálních plánů v přípravě staveb
cena IAČR
66Cena Inženýrské akademie České republiky za rok 2008
68 infoservis
70 numerikon
72 firemní blok
74 v příštím čísle
Havárie střechy bruntálského kina
Konstrukce střechy bruntálského kina nevydržela nápor vodního sloupce,
který ji zatěžoval. A to i přesto, že podle projektové dokumentace měla
být dimenzována na podstatně větší zátěž.
4
stavebnictví 02/09
foto na titulní straně: interiér Nostického paláce, Tomáš Malý
aktuality
text a foto: redakce
Bienále Industriální stopy 2009
Koncentrovaný a mnohovrstevnatý program nabídne letošní, v pořadí již páté bienále
Industriální stopy naplánované
na 8. až 14. října. V hlavním
centru bienále – v pražském
Ekotechnickém muzeu – se
bude konat jednodenní od borná konference věnovaná
průmyslov ým technologiím.
I na dalších místech v Praze
se uskuteční výstavy a zároveň program performing arts,
o nějž se postarají pořadatelé
zavedeného festivalu 4+4 dny
v pohybu.
„Oproti poslednímu ročníku
2 0 0 7, kd y j s m e d o Č e s ké
re p u b lik y p ř i ve d li n ej v ě t š í
kapacity průmyslové archeolo gie, bud eme letos mén ě
akademič tí. Společně s organizátory z dalších měst se
chceme zaměřit na konkrétní
příklady konverze industriální
architek tur y i ukázk y mož ností využití těchto objektů,“
konstatuje Benjamin Fragner
z Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT (VCPD),
jež je společně s Kolegiem
pro technické památky ČK AIT,
Č SSI a Národním památko v ým ústavem zakladatelem
a úspěšným pořadatelem bienále Industriální stopy.
Svatopluk Zídek z Kolegia pro
te c h n i c ké p a m á t k y, j e d e n
z pr ů ko pní k ů o c hrany pr ů myslové architektury v České
republice, považuje za největší
úspěch bienále rozšíření do dalších měst, a to i mimo tradiční
partnery akce. „Kromě Prahy,
Kladna a Ostravy pracujeme
na programu v Ústí nad Labem,
na Jablonecku a Liberecku, ve
Zlíně a v Žatci. Je možné, že
počet míst se ještě rozroste.“
Personální změny ve Skanska CS
Pořadatelé Industriálních stop
už nyní mohou oznámit několik programov ých tipů. Patří
k nim například pokračování
nesmírně úspěšné publikační
řady Industriálních průvodců.
Po Praze a Libereckém kraji
renomovaní auto ř i z VC P D
zmapovali dochované, p ře stavěné i stržené průmyslové
objekty v ústeckém regionu.
Známé je rovněž téma jed nodenní konference v Eko technickém muzeu. Zástup ci v ybraných fakult Č V U T
a Národního technického muzea budou diskutovat o technologiích, strojích a dalších
nedílných a nezřídka přehlí žených součástech průmyslových staveb. K velice oblíbené
nabídce Industriálních stop,
které v roce 20 07 př ilákaly
na 26 tisíc návštěvníků, patří
kulturní a společenské akce
v autentických prostorách industriálních staveb. Letos se
publikum může těšit například
na vizuálně atraktivní a interaktivní projekty v rámci festivalu
4+4 dny v pohybu. Výmluvný
název pak ponese výstava „Co
jsme si zbořili“, na které VCPD
přiblíží nenávratně ztracené
skvosty průmyslové architektury v posledních deseti letech.
Výstavu doplní přednášk y
a exkurze.
Veškeré programové detaily
budou průběžně zveřejňovány
na www.industrialnistopy.cz.
5. bienále se koná za přímé finanční podpory Mezinárodního
visegrádského fondu. ■
Skupina Skanska v České a Slovenské republice mění klíčové
manažery. Novým předsedou
představenstva a generálním ředitelem Skanska DS se od 1. ledna
2009 stal Michal Reiter (vlevo).
Nového předsedu představenstva
a generálního ředitele má od téhož
data také Skanska Reality, stal se
jím Björn Mattsson (vpravo). Oba
se také současně stali členy představenstva mateřské společnosti
Skanska CS.
Michal Reiter, dosavadní ředitel
Direkce Morava, nahradil dosavadního generálního ředitele
Josefa Hájka a obchodního ře-
ditele Milana Matzenauera, kteří
ze skupiny Skanska odcházejí.
Michal Reiter se od téhož data
stal předsedou představenstva
Skanska DS a členem představenstva Skanska CS.
Novým předsedou představenstva a generálním ředitelem
Skanska Reality a členem představenstva Skanska CS se od
1. ledna 2009 stal Björn Mattsson, který přichází z obdobné
funkce ve Skanska Residential
Development Nordic. Petr Fanta,
dosavadní generální ředitel Skanska Reality, ze skupiny Skanska
odešel k 31. lednu 2009. ■
inzerce
[:ajsinýn:]
tak se vyslovuje revoluční technologie zateplování
REVOLUČNÍ
TECHNOLOGIE
ZATEPLOVÁNÍ
klasická izolace
tepelná izolace Icynene®
neuvěřitelně rychlá aplikace
snižuje spotřebu energie
na vytápění až o 50 %
zamezuje kondenzaci vlhkosti
zabraňuje vzniku nebezpečných plísní
funguje jako vzduchová bariéra
akusticky izoluje stavby
extrémně rychlá ap
apli
aplikace
lika
kace
ce
www.zazracnapena.cz
Navštivte nás na veletrhu
DŘEVOSTAVBY 2009
PVA, Praha - Letňany, 26.2. - 1.3. 2009
hala 2, stánek číslo 2B28
TVmag_inz_90,5x125mm
LIKO-S, a.s.
Slavkov u Brna
tel.: 544 22 11 11
e-mail: [email protected]
stavebnictví 02/09
5
Územní rozhodnutí pro stavbu
CITY EPOQUE RESIDENCE
Společnost ECM Real Estate
Investments A. G. získala územní
rozhodnutí pro stavbu luxusní rezidenční budovy CITY EPOQUE,
která je součástí projektu CITY na
Pankrácké pláni v Praze. Územní
rozhodnutí již nabylo právní moci
a není proti němu odvolání.
CITY EPOQUE je s výškou 104 m
výjimečným projektem, a to nejen svým vzhledem. Stavba bude
mít celkem 30 pater a nabídne
široký výběr exkluzivního bydlení,
jehož společným znakem bude
luxus, prostor, světlo, výhled
a v neposlední řadě i bezpečnost.
V objektu vznikne 153 moderních
bytových jednotek od malých
studií až po velkoprostorové
mezonetové byty, jejichž cena
se pohybuje v závislosti na výšce
podlaží a vybavení.
Plánovaný standard vybavení
bude odpovídat moderním trendům pro bydlení nejvyšší kvality.
Budoucí uživatelé budou moci,
mimo jiné, dálkově ovládat světla,
nastavovat rolety či regulovat topení. Samozřejmostí je centrální
recepce s 24hodinovou ostrahou,
bezpečnostní kamerový systém
a protipožární opatření. K dispozici budou podzemní garážová stání
s úložnými prostory v blízkosti
každého automobilu. V budově je
rovněž navrženo privátní sportovně relaxační centrum s fitness,
saunou a plaveckým bazénem.
Architektem budovy je Radan Hubička, který je například autorem
bytového domu XY v Praze Na
Hřebenkách nebo villy Juárezova
v Praze-Bubenči.
Stavební práce rezidenčního
projektu CITY EPOQUE budou
zahájeny ihned po obdržení stavebního povolení, jež se očekává
ve 4. čtvrtletí letošního roku.
Dokončení stavby se předpokládá v roce 2012, přičemž stavební
náklady se odhadují na částku
1,5 mld. Kč. ■
PSJ postaví zastupitelský úřad v Brazílii
PSJ, a.s., provede pro Ministerstvo zahraničních věcí ČR
rekonstrukci Zastupitelského
úřadu ČR v Brasílii. Zakázka
v hlavním městě Brazílie představuje v pořadí již třinácté
ve l v y s l a n e c t v í re a l izov a n é
pod značkou PS J a zároveň
vstup na pát ý kontinent po
Evropě, Asii, Africe a Severní
Americe.
„Kontrakt jsme získali na základě vítězství ve veřejné soutěži v konkurenci dalších pěti
6
stavebnictví 02/09
stavebních společností, a to
na základě nejnižší nabídkové
ceny 90 milionů korun. Termín
realizace byl stanoven od 16.
ledna do 5. září 2009. Záměrem ministerstva je provést
celkovou rekonstrukci zastupitelského úřadu s výrazným
nav ý š ením k valit y provozu
a s modernizací interiérů budovy,“ uvedl projektový manažer
Divize export PSJ, a.s., Ing.
Jaroslav Řičánek. „Stejně jako
v Nairobi budeme odkázáni na
dopravu materiálů či technologií námořními kontejnery. Ty
budou na místo určení cestovat
zhruba jeden a půl až dva měsíce, což nás staví před nutnost
do nejmenších detailů dopředu
domyslet každý transpor t
a maximálně se tak vyvarovat
případné absence nezbytných
prvků nebo materiálů. Zvláště
když hodláme provést většinu
stavebních a řemeslných prací
s využitím vlastních kapacit či
českých řemeslníků.“
Česká ambasáda se nachází
v jižním zastupitelském sektoru m ě st a Brasí lia. N áv rh
nového urbanistického řešení
vychází ze změny způsobu užívání hlavní budovy a související úpravy přístupu do areálu.
Zatímco původně sloužil tento
d voupodlažní objek t s plo chou střechou pouze k bydlení
a byl umístěn v nejzazší části
s p o l e č n é h o č e s ko - s l ove n -
s ké h o p o ze m k u , n y n í p l n í
i funkci administrativní. Přístup
k němu však nebyl optimální,
tudíž u příjezdové komunikace
vyroste menší vstupní objekt
s oddělením víz a s vrátnicí.
Z funkč ní ho hlediska bude
hlavní atriová budova zastupitelstva rozdělena na severní
trakt s administrativní a diplomatickou funkcí a jižní trakt
s funkcí oby tno,u nabízející
čtyři byty a dvě garsoniéry.
Atrium s okrasným bazénkem
bude nadále sloužit, jak obytné, tak administrativní části,
a bude v něm umístěno technické zázemí objektu.
Architektonické řešení rekonstrukce vychází z maximálního
respektu k původní vrcholně
modernistické stavbě z 60. let
minulého století. Snahou
bude zachovat a znovu obnovit původní estetické kvality
objektu. ■
BAU 2009: krize se výrazně
neprojevila, obavy trvají
Ve dnech 12. až 15. ledna 2009 se
konal na Výstavišti Neue Messe
v Mnichově hlavní evropský stavební veletrh BAU, věnovaný letos
podle sloganu „Future Building“ budoucnosti stavebnictví. V sedmnácti
pavilonech, rozdělených podle typu
stavebních materiálů a oborových
témat, se představilo 1924 firem na
180 000 m². Mezi vystavovateli bylo
rovněž několik firem působících na
území České republiky, které chtějí
uspět v tvrdé konkurenci evropského trhu. Jejich manažeři se víceméně shodli, že hospodářská krize se
na samotném veletrhu dramaticky
neprojevila, což ale neznamená přítomnost či blízký příchod recese.
„Na Bau pravidelně vystavujeme
již od roku 1992, kdy jsme se stali
součástí evropské skupiny výrobců
Liapor. Letos jsme zaznamenali
zájem především o tepelně izolační
tvarovky Liapor SL pro obvodové
stěny a o protihlukové stěny Liadur. Pokles na německém trhu ale
pociťujeme již několik let. Je zaviněný pokračující recesí s propadem
stavební výroby,“ konstatoval Pavel
Bursík, vedoucí střediska marketing, obchod Lias Vintířov, lehký
stavební materiál, k.s.
„Veletrhu jsme se zúčastnili podruhé a zájem o naše výrobky byl veliký.
Naše produkce představuje hlavně
okna a dveře pro nízkoenergetické
a pasivní domy a po sortimentu tohoto druhu je velká poptávka. Nicméně
je jasné, že v Německu v současné
době určitě k propadu poptávky dochází,“ řekl Tomáš Kunert, jednatel
společnosti TTK CZ, s.r.o.
„My v zásadě pokles poptávky
nepociťujeme,“ mínil naopak Vít
Šidlák, marketingový manažer
firmy Kronospan CR, spol. s r.o.
„Zákazníci jsou spíše náročnější
v požadavcích na kvalitu, výhody
jednotlivých produktů, rychlost
dodávek, kvalitu služeb apod.
Vzhledem k velké konkurenci je
boj o zákazníka těžší,“ dodal s tím,
že na stánku firmy Kronospan byl
zájem hlavně o OSB desky, o HPL
kompaktní desky a parapety i laminované dřevotřískové desky.
Firma Wild Stone s.r.o. byla jako
jediná z dotázaných letos na BAU
poprvé. „Účast považujeme za
úspěšnou. Zájem o výrobky naší
firmy, která se zabývá výrobou
a prodejem obkladových kamenů,
byl příjemným překvapením. Co se
týká hodnocení současné situace
na německém stavebním trhu, tak
na něj právě vstupujeme, a proto
je pro nás těžké hodnotit,“ sdělil
zástupce Wild Stone Tomáš Jirák.
Každopádně všichni oslovení se
shodli na tom, že se příštího ročníku veletrhu BAU hodlají opět
zúčastnit. ■
EuroSkills – olympiáda pro mladé řemeslníky
Chronický nedostatek kvalifikované pracovní síly ohrožuje
rozvoj a stabilizaci sektoru drobného a malého podnikání, pro
který je charakteristický vysoký
podíl řemeslné práce.
V září 2007 Hospodářská komora ČR získala oficiální souhlas od Ministerstva školství
mládeže a tělovýchovy ČR
ke zřízení Národního centra
CzechSkills při HK ČR, které
mělo za úkol zajišťovat národní
soutěže mladých řemeslníků
v odborných dovednostech
a iniciovat národní soutěže
a vysílat vítěze na mezinárodní
soutěže EuroSkills. Zároveň se
Česká republika prostřednictvím
HK ČR stala členem organizace
ESPO (European Skills Promotion
Organization), která mezinárodní
soutěže pořádá. Už více než
padesát let symbolizují vrchol nejvyšší kvality odborného výcviku
olympiády dovedností, oficiálně
nazývané WorldSkills. Každé dva
roky se stovky mladých, perspektivních lidí z celého světa shromáždí v doprovodu svých „trenérů“,
odborníků v daném oboru, aby
veřejnosti prezentovali své dovednosti. Na základě výběru
z regionálních a národních soutěží,
které jsou pořádané ve více než
45 zemích, představují tito mladí
lidé tu nejlepší odbornou úroveň
mezi svými vrstevníky.
EuroSkills navazují na tradici celosvětových WorldSkills, odlišnost
je zejména v důrazu na týmovou
spolupráci. Česká republika se dosud mezinárodních soutěží takového formátu jako WorldSkills nezúčastnila. To se změnilo s konáním
soutěže EuroSkills 2008. Národní
centrum CzechSkills při HK ČR
zaregistrovalo 30 soutěžících
a jednoho náhradníka na soutěž
EuroSkills 2008, která se konala
v září v Rotterdamu. Více než
čtyřicet tisíc návštěvníků mělo
možnost živě spatřit dovednostní soutěže v akci a současně se
i zúčastnit různých interaktivních
ukázek a názorných předvedení.
Událost EuroSkills je založena
na konceptu vidím, provádím
a informuji. Celkem se soutěží zúčastnilo více než 415 soutěžících
a soutěžilo se ve 49 profesích.
Členové české výpravy soutěžili
například v oborech Instalatér,
Elektrikář, Mechanik chladicích
zařízení, Truhlář, Malíř, Tesař,
Klempíř, Zedník, Obkladač nebo
Dopravní stavitelství.
Úspěchy mladých řemeslníků
ze stavebních oborů: čtvrté
místo získal instalatér Marek
Kalinko ze Střední školy polytechnické Brno a čtvrté místo
získal klempí ř Petr Sadílek
z týmu Stavba domku ze SOŠ
a SOU Hradec Králové. Další
čtvrté místo získal tým z Dopravního stavitelství, Václav
Kabourek a Jan Vintr ze společnosti Eurovia Services, Stavby
silnic a železnic. ■
stavebnictví 02/09
7
Architekt Jan Kaplický (*1937–†2009)
Jan Kaplický se do povědomí široké veřejnosti
dostal díky neobvyklému návrhu nové Národní
knihovny v Praze. Zeleným blobem či chobotnicí rozdělil český národ na dva tábory. První
skupina návrh odsuzuje, druhá v něm vidí
zajímavé architektonické řešení a zpestření
Letenské pláně.
Kaplický si přál, aby v Česku bylo
postaveno jeho dílo, ale namísto
toho se setkal s nesouhlasem
a nelibostí. Jediným odkazem
Kaplického tvorby v rodné zemi
tak zůstává dům s ateliérem pro
F. Dvořáka v Praze z roku 1967.
Jan Kaplický se narodil 18. dubna
1937 v Praze. Poměrně rychle
si vybral zaměření své budoucí
kariéry – architekturu a design.
Domácí prostředí mu naprosto
vyhovovalo, oba rodiče byli umělci, svého talentovaného syna
podporovali. Zásadní vliv na něj
měl otec Josef, který živil rodinu
jako malíř, sochař a architekt.
Jakmile vzal mladý Jan tužku
do ruky, bylo jasné, že připraví
učitele o mnoho energie. Přeučit
ho z leváka na praváka se jim nikdy nepodařilo, naopak přispělo
k pozoruhodné dovednosti. Jan
Kaplický dokázal v krizových situacích vzít tužky do levé i pravé
ruky a současně kreslit. V roce
1956 byl přijat na Vysokou školu
uměleckoprůmyslovou v Praze.
V období studia svůj talent rozvíjel například i módními návrhy pro
studentky. U plavek se přednostně inspiroval minimalizmem.
Cesta do
Velké Británie
Po ruské okupaci odcestoval
Jan Kaplický do Londýna. Střet
s volností, ale zároveň nedůvěřivostí k přistěhovalcům znamenal
období mizerných platů. Měl však
štěstí, kam přišel, tam během
krátké chvíle přesvědčil kolegy
i zaměstnavatele o svém nesporném talentu. Za zmínku stojí
působení v ateliéru Renza Piana
8
stavebnictví 02/09
a Richarda Rodgerse, s nimiž se
podílel na realizaci Centre Georges Pompidou v Paříži.
Ale touha po vlastním ateliéru
byla mnohem větší. Spolu s Davidem Nixonem založili v roce 1979
společnost Future Systems.
V následujícím desetiletém období publikovali množství prací,
absolvovali přednášky a výstavy,
čímž se Future Systems a zvláště
Kaplický dostali do povědo mí odborné veřejnosti. Zájem
o spolupráci dokonce projevil
americký Národní úřad pro letectví
a kosmonautiku (NASA), pro který
Kaplický navrhl například skládací
stůl přizpůsobený k používání
v prostředí s nulovou gravitací.
Přestože Kaplický vyrůstal v prostředí českého funkcionalizmu,
tak tímto slohem se nikdy ovlivnit nenechal. Nápady hledal na
jiných místech.
„Příroda i lidské tělo nezná rovné
křivky,“ neuznával Kaplický strohost a účelovost funkcionalizmu.
Kaplický ve svých plánech prosazoval tzv. organickou architekturu
bez rovných čar a přímek.
V roce 1989 vstoupila do týmu
Future Systems Amanda Levete,
která se stala jeho pracovní i na
nějaký čas životní partnerkou.
S jejím příchodem nastalo období úspěchů. Přibývaly zakázky
a ocenění. Vítězství v architektonických soutěžích sice nadále
unikalo, ale druhá a třetí místa
bohatě stačila k upoutání pozornosti. Dům Hauer & King v Londýně, postavený v roce 1992,
patří mezi první významné realizace Future Systems. Schodiště
čtyřpodlažního domu je umístěno
kolmo ke vstupu, čímž se získaly
prostory navíc pro obytné míst-
nosti. Dojem křehké stavby budí
fasáda, která je tvořená z luxferů.
V řadové zástavbě si domu Hauer
& King nelze nevšimnout.
Vrchol kariéry
Zásadní zvrat v působení Jana
Kaplického a Future Systems
se stal v roce 1994. Zatímco
mnozí jeho vrstevníci přemýšleli
o klidném prožití stáří, Kaplický
naopak zvyšoval své nasazení.
Plovoucím mostem pro pěší
v Docklands dokázal, že profesionalitu a zároveň pokrokovost
staveb si dokáže udržet i v pokročilém věku. Most je vybudován
z prefabrikovaných dílů. Tento
systém Kaplický koneckonců
vždy upřednostňoval. Lehká ocelová konstrukce stojí na čtyřech
pěnou vyplněných pontonech,
ukotvených v betonových pilotách. Noční pohled na most je
díky jeho zelené barvě impozantní, pravidelně rozmístěné osvět-
lení vytváří nepřehlédnutelnou
spojku mezi oběma břehy.
Nejlepší i nejhorší
stavba
Za další významnou zakázku Jana
Kaplického lze považovat tiskové
centrum NatWest Media Centre
na kriketovém stadionu Lord’s
Cricket Club v Londýně. Centrum
připomíná periskop s výhledem
na celé hřiště. Jedná se o poloskořepinovou budovu vyrobenou
z hliníkových prefabrikátů, každý
z dílů o rozměrech 3x20 m váží až
6 t. Hladkého a lesklého povrchu se
dosáhlo precizním přebroušením
a bílým nátěrem. „Oko nad stadionem“ stojí na dvou betonových
pilířích, které ve svém nitru ukrývají
schodiště a výtahy. Přední část
budovy je zasklená laminátovým
tvrzeným sklem v úhlu 25°. Kaplický
se tím chtěl vyvarovat případným
odleskům slunce a zabezpečit
ojedinělý výhled na hrací plochu. Po
skončení životnosti tiskového centra
by mělo být možné až 80 % budovy
recyklovat. Za realizaci, která ovšem
dvojnásobně překročila původní
rozpočet, získal Kaplický prestižní
britskou cenu za architekturu Stirling
Prize. Za zmínku určitě stojí i květinářství Wild at Heart v Londýně.
Jednoduchý bílý interiér s květinami
zapuštěnými do různě tvarovaných
polic se ale nedochoval.
Snad nejznámější Kaplického
stavba stojí v Birminghamu, jedná
se o obchodní centrum Selfridges
z roku 2003. To, podobně jako
v České republice Národní knihovna, přitáhlo obrovskou pozornost
laiků i odborníků a v Británii se
postaralo o solidní mediální rozruch
(naštěstí pro Kaplického tentokrát
až po realizaci stavby). Po boku novogotického kostela utváří Selfridges kontrast mezi minulostí
a budoucností stavebnictví a architektury. Oblým tvarům dominuje
pozoruhodná fasáda z anionizovaného hliníku, jednotlivé tabule jsou
připevněny na betonovém skeletu
a odrážejí světlo. Každé patro nese
rukopis jiného architekta z Future
Systems, proto je interiér jedinečný stejně jako exteriér. Novodobou
architekturu, buď lidé milují, nebo
ji nenávidí. V lepším případě si na
nezvyklé dílo uprostřed historické
zástavby zvyknou. V Birminghamu si však lidé na šest let staré
obchodní centrum zatím nezvykli,
Kaplického Selfridges bylo zvoleno
nejhorší stavbou Velké Británie.
V současné době probíhá realizace
muzea Enza Ferrariho v Modeně.
O první spolupráci s nejslavnější
automobilkou světa se ale nejedná.
V roce 2001 navrhl ateliér Future
Systems veletržní stánek pro
automobilové značky Ferrari a Maserati. Základním požadavkem byla
převaha červené barvy za předpokladu, že stejně zbarvené vozy
vyniknou. O tři roky později se Jan
Kaplický zúčastnil architektonické
soutěže na zmiňované muzeum.
Projekt zvítězil a v letošním roce
by měla být stavba dokončena.
Muzeum Enza Ferrariho, kde najdou trvalé útočiště vozy a závodní
monoposty Maserati, nepobuřuje,
naopak se velmi těžko hledá negativní názor na v zemi zapuštěný
odkaz italské značky. Vstup do muzea je orientován přes zakřivenou
▲ Tiskové centrum NatWest Media Centre znamenalo prestižní britskou cenu za architekturu Stirling Prize
▲ Nepochopený kontrast: obchodní dům Selfridges vedle novogotického kostela znamenal „ocenění“ za nejhorší
stavbu Velké Británie
skleněnou stěnu, která návštěvníkům nabídne dokonalý přehled
o rozmístění exponátů. Přístup
denního světla zajišťují střešní
světlíky. Kaplický ve fázi projektování nevycházel z přírody, nýbrž
přímo z vozu Maserati. Celkový pohled na vizualizaci silně připomíná
„vytrhnutou“ kapotu z padesát let
starého monopostu formule 1.
Enzo Ferrari Muzeum je tak poslední stavbou, jejíhož realizování
se Jan Kaplický dožil. Ačkoliv byl
především architektem a designérem, který navrhoval „do šuplíku“,
každou uskutečněnou stavbou
vzbudil ohlas. Možná se Česká republika nakonec dočká a v Českých
Budějovicích vyroste koncertní
a kongresové centrum Antonína
Dvořáka. Možná se dostane i na
Národní knihovnu, ale zde stojí
návrh nejen proti silným soupeřům
z oboru, ale hlavně proti silným
soupeřům z politického prostředí,
pro něž by paradoxně křivé, pokroucené a zahnuté linky měly být
relativně přirozenými tvary. ■
Aleš Sirný, 4stav.cz
stavebnictví 02/09
9
inzerce
Energetické úspory na
Stavebních veletrzích Brno
Energetický průkaz a energetický štítek
budovy by měl sloužit pro jednoduché,
průhledné a pochopitelné hodnocení
budovy z hlediska jejích potřeb energií.
Energetický průkaz a energetický štítek
budovy umožňují porovnávat jednotlivé
budovy z hlediska kvality tepelně technických a energetických vlastností, a tím
i předpokládaných nároků na energii potřebnou pro vytápění. Dům hodnotí podle
potřeby energie na vytápění v přepočtu
na m2.
láře) a grafického znázornění energetické náročnosti budovy. Transparentním
způsobem tak ukáže celkové množství
energie dodané do budovy za rok při jejím standardizovaném užívání bilančním
hodnocením. Celková roční dodaná energie se při bilančním hodnocení stanoví
jako součet jednotlivých vypočtených dílčích spotřeb dodané energie pro všechny
časové intervaly v roce a pro všechny vytápěné, chlazené, větrané či klimatizované zóny budovy. Pro vzájemné porovnání
energetické náročnosti budov stejného
typu se stanovuje měrná roční spotřeba
energie budovy.
„Oba dokumenty by měli zpracovávat
odborníci v oblasti energetiky budov, aby
výpočty respektovaly české i evropské vyhlášky a normy,“ doporučuje P. Zemene
ze Sdružení EPS a dodává: „Energetický
štítek je velmi přehledný dokument, je
okamžitě srozumitelný i pro naprostého
laika a jako takový bude v budoucnu při
prokázání energetické náročnosti stále
důležitější.“
Stupeň energetické náročnosti STN (%)
Klasifikace energetické náročnosti budov
Slovní vyjádření klasifikace budovy
≤ 40 A
mimořádně úsporná
≤ 60 B
velmi úsporná
≤ 80 C
úsporná
≤100 D
vyhovující
≤120 E
nevyhovující
≤150 F
výrazně nevyhovující
>150 G
mimořádně nevyhovující
Průkaz, štítek a co dál
Každý, stávající i budoucí, vlastník budovy by měl vědět, že počínaje lednem
2009 musí mít jeho budova průkaz energetické náročnosti (dále jen průkaz ENB).
V současné době existují dva dokumenty,
které bývají s tímto novým průkazem ENB
zaměňovány: energetický průkaz budovy
podle § 9 vyhlášky č. 291/2001 Sb.,
který je povinný a měl by být vždy součástí dokumentace pro stavební povolení.
V druhém případě se jedná o energetický štítek a protokol podle ČSN 73 0540.
Ten je graficky podobný průkazu ENB,
ovšem zahrnuje pouze tepelně technické
vlastnosti budovy a hodnotí pouze potřebu energie na vytápění pomocí celkové
měrné roční potřeby tepla na vytápění,
a navíc nejde o povinnou součást stavební
dokumentace. Stručně – v současné době
existují dva dokumenty, z nichž energetický průkaz budovy přestává platit 31. 12.
2008. Od 1. ledna 2009 bude plně nahrazen průkazem ENB, který se skládá
z protokolu (ve formě vyplněného formu-
Je pochopitelné, že zejména dřevěné stavby mají ty nejvyšší ambice na kategorii A
v hodnoticí škále energetických štítků, nicméně pro stavby z kategorie rodinných domů
a menších obytných staveb (pod 1000 m2
plochy) tato povinnost nenastává. Přesto
již samotný fakt, že v souvislosti s ekologií
staveb se o nich hovoří, pomáhá trendu
k preferování ekologických kritérií drobných
stavebníků bez ohledu na legislativu a na
to, že pro ně je tato cesta „nepovinná“. Loňská OUVERTURA Stavebních veletrhů Brno
2008 navíc poukázala na výrazný krajinotvorný efekt a tématem „Dřevěné stavby
určují ráz české a moravské krajiny“ předznamenala dnes již nezanedbatelný proud
ekologického stavění. Rovněž oslavy 10 let
brněnského Stavebního centra EDEN 3000
se nesly v podobném duchu a služby Stavebního poradenského centra v pavilonu V
nebo Informačního a poradenského centra
Cechu topenářů a instalatérů ČR v pavilonu
F patří k tomu, co laikům i odborníkům poskytuje jako „přidanou hodnotu“ vrcholová
akce tuzemského stavebnictví.
plochou než 1000 m2 a při prodeji a nájmu budov.
Jakou máte ledničku? „Áčko“? Dokonce
A+! A pračku? A – co dům? Že je to nesmysl, že domy nejsou takhle značené?
Ale ano, jsou – tedy, už brzy budou!
Přinejmenším ty nově realizované. Je to
logické vyústění trendu sjednocování tuzemských předpisů s legislativou Evropské unie.
Nutnost řešit situaci změn klimatu dala EU
najevo jasnými legislativními pravidly, na
něž Česká republika reagovala vyhláškou
č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov, která navazuje na směrnice
Evropského parlamentu a Rady EPBD. Kritéria nastavená vyhláškou definují podmínky zařazení objektu do energetické třídy
a vymezují parametry pro vnější i vnitřní
zateplení objektů. Od 29. 3. 2006 platí
zákon číslo 177/2006, který novelizuje
zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření
energií, a v červnu tohoto roku byla přijata prováděcí vyhláška číslo 148/2007
Sb., o energetické náročnosti budov.
Ovšem kdo žil až dosud v představě, že
pouhým zateplením budovy uspoří spoustu energie a že to stačí, aby budova odpovídala normám a byla dobře prodejná,
mýlil se. Vyhláška o energetické náročnosti budov jde mnohem dál.
Energetický štítek budovy klasifikuje objekty do sedmi kategorií od velmi úsporných (A) až po mimořádně nehospodárné (G). „Štítek“ se vztahuje ke splnění
požadovaných hodnot srovnávacích ukazatelů tepelně technických vlastností budovy a jejích konstrukcí, podmiňujících
plnění požadavků na tepelnou ochranu
a nízkou energetickou náročnost budovy.
Druhým nástrojem je energetický štítek
obálky budovy. S účinností od 1. 1. 2009
se oba štítky stanou povinnou součástí
dokumentace při výstavbě nových budov,
rekonstrukcích objektů s větší podlahovou
10
stavebnictví 02/09
stavba roku
text: Ing. arch. Jiří Dařbuján
foto: Tomáš Malý, Ondřej Polák, archiv autora
byl komplex rozšířen výstavbou
haly lahvovny a dalšími přístavbami,
které porušily původní půdorys
bloku budov. Výroba byla ukončena
po neúspěšné privatizaci koncem
20. století. V roce 2004 se lokalita,
která se mezitím stala „černou
dírou“ města, nabízela vhodnou
polohou i předpokládanou kapacitou užitné plochy jako možné sídlo
správních orgánů Královéhradeckého kraje. Problém financování velké
stavby byl vyřešen (na základě
ověřovacích bilančních studií) leasingem, poskytnutým na dvacet let
finanční společností, kdy se nájemné započítává do ceny stavby.
Popis areálu
Regiocentra
▲ Bývalé sušicí věže pivovaru se staly výraznou dominantou Regiocentra (panoramatická fotografie)
Úřad v pivovaru
Areál Regiocentra Nový pivovar, sídla správy
Královéhradeckého kraje, vznikl přestavbou
pivovaru, situovaného uprostřed nejstarší
zástavby města Hradce Králové nad soutokem
Labe a Orlice. V původním komplexu se nacházely měšťanské domy s právem várečným
i pozdější přístavby a přestavby, související
s technologií výroby piva.
Rekonstrukce
historických budov byla doplněna novou zástavbou, dotvářející
areál jako správní
a společenské centrum. Zachování
archeologických reliktů naznačuje
možnosti kompromisního řešení
pro budoucí výzkum.
Historie stavby
Pivovar zahájil výrobu v první polovině 19. století. Kolem roku 1970
Areál pivovaru, postavený na vyvýšeném terénu, představoval uzavřený komplex nesourodých budov
na ploše 1 ha. Využitím prostoru
uvnitř zástavby, po sanaci staveb
z 20. století, vzniklo nové náměstí.
Ostatní budovy byly rekonstruovány, ubourány nebo dostavěny.
Zdůrazněna byla silueta původního
pivovaru, budově sídla správy Královéhradeckého kraje dominují dvě
bývalé sušicí věže. Celý areál má
čtyři podzemní a pět nadzemních
podlaží. Součástí komplexu se stala
i původní vodárenská věž pivovaru,
která byla znovu dostavěna a slouží
jako zásoba vody pro hašení v případě požáru. V nových budovách
našla, kromě správy kraje, svoje
místo i katedra výtvarné výchovy
Univerzity Hradec Králové s multifunkčním sálem a terasou pro
venkovní instalace, dále restaurace
a další komerční plochy. Důležitou
součástí areálu jsou čtyřpatrové
podzemní garáže, které využívají
různých úrovní terénu. Vjezd do
garáží je umožněn z úrovně 4. PP
dvěma vjezdy, z ulice Čs. armády
a ulice Komenského. Z garáží lze
přímo projít do vstupní haly hlavní
budovy správy kraje. Hala je zapuštěna v 1. PP a její půdorys zasahuje
pod náměstí. Ve vstupní hale je
centrála informačního systému
areálu, podatelna, galerie výtvarného umění s venkovním atriem
a stálou instalací soch hradeckého sochaře Vladimíra Preclíka,
malý pivovar a relikt zachovalé
stavebnictví 02/09
11
▲ Virtuální prohlídka vstupní haly Regiocentra na www.casopisstavebnictvi.cz
části gotického základu opevnění,
zakomponovaný do interiéru. Ze
vstupní haly je možné se dostat
do všech administrativních budov
areálu. Jednotlivé budovy i vnitřní
prostory jsou díky různé době vzniku velmi rozmanité, takže náměstí,
přesto že je nové, působí přirozeně
jako historicky rostlé. Po celou dobu
zpracovávání projektové dokumentace i realizace stavby probíhaly
konzultace s orgány památkové
péče o možnostech zásahů do
historických staveb a o tvarech nově
navržených budov. Nově přistavěna
byla nástavba 4. NP hejtmanství.
Zcela nová je víceúčelová budova,
podzemní parking se vstupní halou
pod celou plochou náměstí a nové
schodiště na terasách.
Umělecké instalace
a připomenutí
historie
Vstupní hala hejtmanství je schodištěm spojena s hlavním vstupem,
▼ Jižní schodiště se světelnou a zvukovou instalací Zpívající stromy
jenž ve své konstrukci reflektuje historii pivovaru. Na nosnou konstrukci
vstupu byly použity stávající pivovarnické litinové sloupy. Tento vstupní
pavilon je ozdoben velkoplošnými
grafickými polepy – graficky upravenými dobovými fotografiemi,
nalezenými ve státním archivu,
které zachycují poetiku původního
pivovaru i jeho interiérů. Autorkami
tohoto výtvarného díla jsou akad.
mal. Milada Gabrielová a Ing. arch.
Helena Dařbujánová. Nové náměstí
se stalo živou součástí města,
umožňující nové propojení jeho
částí. K Regiocentru vedou dvě
venkovní schodiště – ze západní
strany historické schodiště Kozinka
a z jižní strany schodiště po terasách,
které vzniklo na místě bývalé trafostanice. Terasy se staly prostorem
pro svébytné umělecké dílo – světelnou a zvukovou instalaci Zpívající
stromy. U vstupů na schodiště jsou
umístěna čidla, která zaznamenávají
pohyb a aktivují světelnou instalaci
a hudbu z reproduktorů, umístěných
do stěn teras. Hudba byla komponována speciálně pro tento účel, jako
hudební nástroj jsou symbolicky
použity pivní lahve. Dalším výrazovým prostředkem je barevné světlo,
které způsobuje plastické změny
prostoru. Autorkou této instalace je
MgA. Jana Matějková.
Důležitou součástí stavby areálu,
ovlivňující náklady i dobu výstavby,
byly výsledky archeologického výzkumu a zachování alespoň části nálezů. Součástí areálu se neplánovaně
stal sarkofág o rozměrech 6x6x2,5 m
se zbytky jílového valu z období
před 5000 lety a gotická parkánová
bašta, která se stala součástí interiéru vstupní haly. Zajištění sarkofágu
a jeho zachování „in situ“, jež bylo
podmínkou památkových orgánů, bylo technicky velmi náročné
a nesmírně finančně nákladné a jen
budoucí generace zhodnotí, zda vynaložené prostředky byly účelné. ■
Základní údaje o stavbě
Investor:
Immorent ČR, s.r.o.
Projektant: 3Q PROJECT, a.s.,
Hradec Králové
Architektonická část:
Ing. arch. Pavel Tušl,
Ing. arch. Jiří Dařbuján, Ing. arch. Helena
Dařbujánová, Ing. arch.
Miloslav Dědek
Stavební část:
Ing. Bohuslav Říčař,
Ing. Miroslav Stehno
Statika:
Ing. František Futera,
Ing. Milan Mužík
Generální zhotovitel:
Skanska CZ a.s.
Projektový manažer: Ing. Martin Krumnikl
Výrobní příprava: Ing. Marian Martynek
Hlavní uživatel: Krajský úřad Královéhradeckého kraje
Celkové náklady: 1,48 miliardy Kč (leasing)
Doba realizace: 04/2004–10/2007
12
stavebnictví 02/09
Archeologické nálezy v Regiocentru KHK
Hradecký měšťanský pivovar
(založený roku 1844) se stavebně formoval v několika etapách.
Z původního jádra (měšťan ské domy a věž horní městské
hradby, bývalá vodárenská věž
a městská sladovna) se pivovar
během druhé poloviny 19. a ve
20. století dále rozšiřoval východním a především západním
směrem (ležácké sklepy, nová
sladovna, varna, sila a další).
Po ukončení výroby v pivovaru
na konci 20. století byla po předběžné geologické sondáži roku
2004 realizována první etapa
záchranného archeologického
v ýzkumu v prostoru nádvoří
pivovaru. Na základě výsledků
přistoupilo Muzeum východních
Čech v Hradci Králové ve spolupráci se stavebníkem i dalšími
organizacemi k v ypracování
strategie postupu archeologického výzkumu a možné záchrany
alespoň vybraných částí původního terénu.
V prostoru pivovaru byla, mimo
jiné, nalezena parkánová bašta
podkovovitého půdorysu, jejíž
poloha i podoba odpovídá historickým vyobrazením. Podle
zlomků keramiky nalezených
v základovém vkopu pro zeď
i podle vzhledu a charakteru zdiva
lze předpokládat její vybudování
ve druhé polovině 15. či na počátku 16. století.
Na ploše bývalého pivovarského
nádvoří však byla většina nálezů
výrazně starších a pocházela
z pravěku. Již v té době bylo návrší osídleno a podél svého obvodu
opatřeno opevněním ze dřeva
a hlíny. Z něho se dodnes dochovalo pod mladšími navážkami
a sídlištními situacemi mohutné
valové těleso. Podle keramických
nálezů lze toto opevnění datovat
do mladší doby bronzové (zhruba
kolem roku 1000 př. n. l.). Na bázi
celé situace se dokonce objevily
nálezy keramiky z období staršího
eneolitu (pozdní doba kamenná,
cca 3500 př. n. l.) včetně žlábku
(snad palisády), což potvrzuje, že
hradecké návrší bylo opevněné
již v tomto období. Celková šířka
odkryté pravěké hradby činila cca
4–6 m, lze však předpokládat,
že vlivem recentních narušení
(stavba lahvovny atd.) se zdaleka
nedochovala celá. Dochovaná
výška tělesa pravěkého opevnění byla 2–3 m a ani v tomto
případě se zcela jistě nejedná
o původní rozměr, neboť z prostoru pivovarského nádvoří téměř
zcela chybí doklady o využití
pravěkého opevnění v raném
středověku, jak je známe z jiných
částí okraje návrší. I to bylo zaviněno odtěžením příslušných částí
terénu již v období středověku či
raného novověku.
Již v průběhu výzkumných prací
se ukázalo, že odkryté nálezy jsou
natolik významné a neopakovatelné, že je nutné alespoň jejich části zachovat v původní poloze pro
další generace. Jednání všech
zainteresovaných stran byla komplikovaná a výsledné řešení bylo
technicky i finančně náročné.
Prvním zachovaným nálezem je
blok cca 6x6 m obsahující části
pravěkého valového opevnění
z mladší doby bronzové. V tomto
případě přímá prezentace nebyla
možná, a proto byl vybraný vzorek uzavřen do železobetonového
sarkofágu, kde zůstane uchován.
Druhý zachovaný nález, část středověké bašty, mohou návštěvníci
Regiocentra zhlédnout mezi
recepcí a garážemi. ■
Mgr. Radek Bláha
Muzeum východních Čech
v Hradci Králové
▲ Rozlehlé náměstí Regiocentra je novým městotvorným prvkem Hradce Králové
▲ Jednací síň Rady Královéhradeckého kraje
▼ Grafické polepy na novostavbě vstupního pavilonu vycházejí z dobových
fotografií a spolu s původními litinovými sloupy evokují poetiku pivovaru
▼ Schodiště ze skla a kovu před sálem zastupitelů Královéhradeckého kraje
je svébytným uměleckým prvkem
stavebnictví 02/09
13
▲ Pohled na zachovanou část pivovaru a novou víceúčelovou budovu
▼ Řezopohled areálem Regiocentra – podélný řez
14
stavebnictví 02/09
▼ Řezopohled areálem Regiocentra – příčný řez
stavebnictví 02/09
15
6
1
8
5
4
2
3
7
▲ Pohled na Regiocentrum po přestavbě: 1 – restaurace, multifunkční budova s komerčními prostorami; 2 – správa KHK; 3 – univerzitní budova; 4 – pavilon
vstupu do správy KHK; 5 – kancelářské a komerční prostory; 6 – vodárenská věž; 7 – schodiště s instalací Zpívající stromy; 8 – nové Pivovarské náměstí
▼ Půdorys areálu pivovaru s přístavbami ve 20. století, které byly při přestavbě ubourány (demolice značeny žlutě)
16
stavebnictví 02/09
Konzervace valu znamenala evropský
stavební unikát i značné vícenáklady
„Přestavba bývalého pivovaru
v Hradci Králové na administrativní centrum byla realizace, která vás potká jednou nebo dvakrát
za život,“ shodují se projektoví
manažeři Ing. Marian Martynek
a Martin Krumnikl ze závodu
Morava společnosti Skanska
CZ. „Museli jsme řešit možné
i nemožné komplikace.“
Průběh realizace komplexní
přestavby areálu bývalého královéhradeckého pivovaru, skládajícího se z mnoha budov různého
stáří a různého stupně opotřebení (areál nebyl pět let využívaný), své obtíže s narušením
časového harmonogramu prací
a prodražením stavby generoval
především kvůli tomu, že se
nachází v památkově chráněné
zóně. Realizace přestavby pivovaru na administrativní centrum
Královéhradeckého kraje začala
v únoru roku 2004. Po několika
měsících ji částečně přerušil
téměř rok trvající archeologický
průzkum, který měl za výsledek
velké množství cenných artefaktů, ale také několik velkých
změn v dalším postupu stavby.
Dva podstatné archeologické
nálezy totiž byly zbytky bašty
parkánových hradeb z konce
patnáctého století a hlavně
zbytky jílového valu o rozměrech
cca 6x6 m staré zhruba pět
tisíc let. Rozhodnutí krajského
památkového úřadu zachovat
tento val pro výzkum příštích
generací formou absolutní konzervace v betonovém sarkofágu
o rozměrech 6x6x2,5 m bylo pro
stavbaře poněkud nepochopitelné. Val byl totiž podle projektové
dokumentace situován v 1. PP
a 1. mezaninu a zasahoval tak
vstupní halu a především pod ní
umístěné čtyřpatrové podzemní
garáže. To znamenalo zajistit
val tak, aby v podstatě „visel“
v obestavěném prostoru.
„Hledali jsme po Evropě, zdali
někdo takový problém již řešil,
ale nakonec jsme museli ve spolupráci s projektanty z ateliéru
3Q PROJECT vymyslet unikátní
řešení šité přesně na míru královéhradecké stavby,“ vzpomíná
Martin Krumnikl.
Před zahájením prací byly zachovávané artefakty zalité do
vyztuženého betonu, tak aby
při následných probíhajících pracích nedošlo k jejich poškození.
Podle návrhu projektantů byly
nejdříve kolem celého pravěkého valu navrtány mikropiloty
o délce 14–16 m, následně se
pod valem těsně vedle sebe
protlačily ocelové trubky o průměru 300 mm, do nichž byly
instalovány I profily, které byly
zality cementovým mlékem.
Takto zajištěný val se pak hornickým způsobem poddoloval,
konstrukce mikropilot byla zavětrována a nakonec odbagrována zemina do hloubky 4. PP.
Rozpadnutí monolitu bylo zabráněno spřažením „nosných“
mikropilot ocelovým věncem.
Po zhotovení základové desky
a vybudování čtyř pater garáží
byla celá ocelová konstrukce
rozřezána a odstraněna.
Stejným způsobem stavbaři postupovali i v případě středověké
parkánové bašty, která ovšem
nebyla, na rozdíl od valu, uzavřena do betonového sarkofágu. Po
ošetření konzervační technikou
byla bašta zakomponována do
interiéru tak, že je zčásti vizuálně
přístupná skleněnou stěnou, za
níž je udržována stálá teplota
i vlhkost vzduchu.
„Hradecká konzer vace valu
‚in situ’ je podle mého soudu
evropským stavebním unikátem,“
míní Marian Martynek. „Nicméně celá akce vedla k zásadnímu prodloužení doby výstavby
a s tím byla samozřejmě spojená kompletní reorganizace
práce. Co se týká vícenákladů
zapříčiněných konzervací historických artefaktů, tak v případě
nepřímých nákladů jde o desítky
milionů korun. Přímé náklady
pak činí zhruba dvacet milionů
korun.“ ■
▲ řez tělesem pravěkého valového opevnění, šipka ukazuje na svislý otisk
čelní dřevěné stěny
▲ V současnosti je val dokonale ukryt, nachází se v prostoru za cihlovou
stěnou
▼ Fotografie z průběhu konzervace valového opevnění. Vlevo betonový sarkofág
se zbytky valu, vpravo konstrukce pro konzervaci zbytků parkánové bašty.
▼ Část nálezu bašty parkánových hradeb je na rozdíl od pravěkého valu vizuálně
přístupná návštěvníkům
stavebnictví 02/09
17
aktuality
text: Hana Dušková
foto: Plavba a vodní cesty o.p.s.
Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe:
mimořádný projekt je stále aktuální
plavidel není pří liš v ysok ý.
V současné době jsou v provozu
tisíce plavidel tohoto druhu. Velké námořní „Gas Carriers” naloží zpravidla okolo 150 000 m 3
zkapalněného plynu (množství
ekvivalentní téměř 100 mil. m 3
plynu). Běžné říční nebo říčněnámořní lodě používané na Rýně
či v USA naloží asi 4000 m 3 ,
tj. asi 2,5 mil. m 3 paliva v plynném stavu.
Výhodou přeprav y plynu po
moř i a vodních cestách ve
srovnání s plynovody je velká
flexibilita, umožňující širokou
Výhodnost vybudování a využí- nejen plynovody, ale také vodní diverzifikaci zdrojů a operativní
vání moderního propojení Duna- dopravou, a to jak po moři, tak předcházení krizovým situacím.
j–Odra–Labe se ukazuje nejen po vnitrozemsk ých vodních Pro Českou republiku to znamev oblasti zajištění dostupnosti cestách. Plyn se přepravuje ná napojení na dunajskou vodní
levné a výkonné dopravy pro zásadně v kapalném stavu při cestu prostřednictvím pr vní
export a import plynu, ropy, ale teplotě –164 o C. Tím se jeho etapy D–O–L, která je navržei a dalších surovin. Tímto způso- objem zmen ší š estsetkrát. na v bezprostřední vzdálenosti
bem by mohl být zabezpečen Výhodou plavidel je, ve srov- od kapacitních podzemních
promyšlený a kontinuální rozvoj nání s pozemními dopravními zásobníků plynu na Slovensku
sítě vodních cest EU, a to při prostředky, možnost vestavění (Záhorie-Láb) a v oblasti Hoplném respektování požadavků mimořádně velkých izolova - donína (Kostice, Tvrdonice).
na zlepšení životního prostředí ných nádrží (příznivější poměr V této oblasti by tedy mohl být
mezi objemem a povrchem při- plyn výhodně skladován nebo
v dotčené oblasti – viz obr. 2.
spívá k udržení nízké teploty). převáděn do distribuční sítě.
K témuž účelu se př ipouští Přísun je možný přes rumunurčitý „odparek”, který je ener- ský přístav Konstanca (např.
Náhradní zdroj
zemního plynu pro ČR geticky využit k pohonu lodi. z Alžírska, Austrálie, ze zdrojů
Specifická hmotnost zkapalně- v arabsk ých st átech) neb o
D álková p ře p r ava zemní h o ného plynu je nízká (0,45 t/m 3 ), přes nizozemský Rotterdam.
plynu se může uskutečňovat takže ponor specializovaných Představitelný je překlad z námořních lodí v uve▼ Obr. 1. Mapa trasy vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe s etapami a variantami
dených námořních
přístavech do lodí
říčních, stejně tak
jako využití říčněnámořních lodí,
které by se mohly
uplatnit hlavně na
Dunaji při přepravě
z bliž ších zdrojů
(Alžírsko, Perský
záliv) a mohly by
být konstruovány
tak, aby naložily až
téměř 20 000 m 3
zkapalněného plynu.
Krize dodávky plynu do Evropy na počátku
roku 2009 – ale nejen ona – znovu připomněla,
jak je důležité, aby Evropa a zejména Česká
republika měla k dispozici dostatečně diverzifikované dopravní cesty a tím i zdroje surovin
a odbytiště výrobků. V takových situacích
je zvláště patrný český handicap, kterým
je nedostupnost moře, resp. špatné spojení
s nejvýznamnějšími evropskými přístavy,
které jiným vnitrokontinentálním oblastem
poskytují kvalitní vodní cesty.
18
stavebnictví 02/09
Voda se stává strategickou surovinou
Pro funkci vodohospodářskou
je vodní koridor D–O–L velmi
významný ve třech oblastech:
■ protipovodňová ochrana přilehlých území a rozsáhlých
průmyslových a městských
oblastí;
■ udržení vody v krajině. Pozitivní vodohospodářská bilance
vodního koridoru D–O–L se
nejvýrazněji projeví v oblastech jižní a střední Moravy.
Obecně se však dá říci, že
vodní koridor D–O–L zajistí,
aby „ani kapka“ vody neodtekla z české části povodí
Morav y, Odry a Labe nad
ústím Vltavy;
■ p řečerpávání vody. Vodní
koridor D – O –L pomocí reverzibilních čerpacích stanic
na jednotlivých plavebních
stupních umožní přečerpávat
vodu z jediného vodního zdroje ve střední Evropě, tj. z řeky
Dunaje. Tato praxe je ověřena
na průplavu Dunaj–Mohan,
kde se přečerpává 21 m 3 /s.
V budoucnu lze očekávat obchodování s vodou z Dunaje
jako obchodování s emisemi
nebo přidělování rozhlaso vých frekvencí či televizních
kanálů. Jako varování může
v sou č asné plynové krizi
sloužit vyprodaná produkce
norského plynu na dvacet let
dopředu.
Energetická funkce
vodního koridoru
Energetická funkce vodního
koridoru D – O –L je přínosem
obnovitelné elektrické energie
v průtočných i přečerpávacích
elektrárnách a svou pohotovostí
například může okamžitě krýt
▲ Obr. 2. Propojená soustava transevropských vodních cest a stávajících i plánovaných plynovodů. Schematická mapa hlavních transevropských vodních cest
a plynovodů včetně budovaného průplavu Seina-sever a plánovaného vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe. Plánovaný plynovod Nabucco ze střední Asie
do Vídně přesně kopíruje existující říčně námořní trasu přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko.
pravidelný výpadek větrných
a solárních elektráren.
Existence koridoru
a zaměstnanost
v Evropské unii
Jeden z účinných prostředků
k obnovení hospodářské stability ve všech zemích světa a ve
všech historických epochách
byla výstavba veřejných staveb.
Mezi nimi vždy dominovaly infrastrukturní stavby, tj. silnice,
železnice a vodní cesty. Příznivý
vliv výstavby i provozu vodního
koridoru D–O–L na zaměstnanost v Evropské unii vynikne
zvláště v současném období
začínající hospodářské recese
(moderní „hladová zeď“). Podle
zvoleného scénáře výstavby
lze počítat s 39 600 pracovními
místy po dobu 27 let, nebo se
79 200 pracovními místy po
dobu 14 let.
Vodní koridor
v kontextu
Evropské unie
■ Česká republika je jedinou
zemí z 27 států EU, která není
přímo nebo nepřímo spojena
kvalitní vodní cestou s mořem.
■ Na území České republiky leží
nejnižší místo mezi rozvodím Dunaje a Odry – Moravská brána.
■ Jde o jeden z nejvýznamnějších evropských projektů, který
chybí k dokončení propojené sítě
evropských vodních cest.
■ Po roce 2013 bude mít Česká republika možnost čerpat
z fondu Evropské unie pouze
na velké nadnárodní projekty.
Pro projekt vodního koridoru je
vhodný Fond soudržnosti EU,
který může poskytnout až 85 %
z investičních nákladů (pro vodní
koridor D–O–L se tyto náklady
odhadují na 8,9 miliard eur).
Hypoteticky to znamená mož-
▲ Obr. 3. Menší říčně-námořní loď na přepravu 2 500 m3 kapalného plynu,
tj. 1 500 000 m3 plynu.
nost čerpání až 266 miliard Kč,
přičemž náklady prvních etap
Dunaj–Hodonín–Přerov nepřesáhnou 1,66 miliardy eur/rok po
dobu deseti let, tj. 0,16 miliardy
eur/rok – a z toho pouze 15 % ze
státního rozpočtu, tj. 24 milionů
eur/rok.
■ V současné době Česká republika předsedá Evropské unii,
a je tedy nejvhodnější doba tento
mimořádně významný evropský
projekt začít v rámci návrhu
Usnesení vlády ČR o Politice
územního rozvoje České republiky s EU projednávat.
Zpracováno na základě podkladů
společnosti Plavba a vodní cesty
o.p.s. ■
stavebnictví 02/09
19
management
text: Ing. Petr Vrbka, RTS, a.s.
Změna uzavřené smlouvy
na veřejnou zakázku
V minulém ročníku časopisu Stavebnictví jsme
se několikrát zabývali za pomoci odborníků ze
společnosti RTS, a.s., problematikou veřejných
zakázek. Tento příspěvek je dalším pokračováním tohoto „nekonečného“ tématu.
V praxi bý vá většina smluv
o dí lo na provedení stavby
následně upravována dodatk y ke s m l o u v ě, k te ré ř e š í
nejč astěji aspekt y věcné,
časové nebo cenové, v yplývající z podmínek provádění
stavby. Obě strany, Zhotovitel
a Objednatel, tak napravují
a aktualizují smluvní vztah podle skutečných podmínek, jež
v době sjednání smlouvy většinou známy nebyly, vyskytly
se z objektivních příčin nebo
z jiných důvodů na jedné či
druhé smluvní straně. Uzavření dodatku je projevem svo bodné vůle obou smluvních
stran změnit některé z práv
či povinností v původně uzavřené smlouvě a víceméně do
jejich obchodního vztahu by
neměl nikdo nijak (snad s výjimkou soudu) zasahovat.
Jak je však tomu u veřejného zadavatele, kdy smlouva
vznikla jako výsledek zadávacího řízení v hospodářské soutěži dodavatelů? Donedávna
byla i taková změna smlouvy
o dí lo považována za zcela
obvyklou v případě, kdy je vyvolána objektivními příčinami,
např. pozdějším př idělením
finančních prostředků, pozdějším než předpokládaným
vydáním stavebního povolení,
p o p ř í p a d ě n e o č e k á v a ný m i
a neovlivnitelnými cenovými
v ýk y v y na trhu (viz prudk ý
okamžit ý vzestup cen oceli
v roce 2006, popř. extrémní
nárůst cen pohonných hmot).
Smlouva o dílo na dodávku
stavby byla uzavřena za určitých podmínek, a pokud se
20
stavebnictví 02/09
tyto podmínky z objektivních
příčin výrazně změní, pak by
měla smlouva na tyto změny
reagovat a dodatkem sjednat,
jak se změní na základě no v ých skutečností. Obchodní
vztah není založen na principu,
kdy by jedna strana měla na
druhé „v ydělat“, ale má jít
o vyvážený vztah obou smluvních stran, kd y za k valitně
a vč as odvedenou práci by
měla být zaplacena přiměřená
cena. Takto to vypadá logicky
jasně, ale v současné době se
začínají objevovat pochybnosti, zda veřejný zadavatel, tedy
ten, kdo hradí stavbu z veřejných prostředků, má v takovém případě (změna smlouvy)
právo na svobodnou vůli.
Obecné úvahy
k uzavření dodatku
Každá smlouva na veřejnou
z a k á z k u ( s n a d s v ý j i m ko u
smluv na veřejné zakázk y
malého rozsahu) je v ýsled kem zadávacího řízení, kde
do d avatelé p ředklád ají své
n a b í d k y, ze j m é n a c e n o v é ,
k teré odpovídají zadávacím
podmínkám. Za předem, pro
všechny shodně, nastavených
podmínek zpracují svoji cenovou, popřípadě časovou kalkulaci, vypracují návrh smlouv y a p ře dloží je z ad avateli
k posouzení a v yhodnocení.
Zadavatel si vybere nejvhodnější nabídku, která nejlépe
s p l nil a z a d áv a c í p o d m í nk y
a nabídla nejvhodnější hodnoty,
a uzavře smlouvu. Nastane-li
zm ě na p o dmínek , za nichž
byla smlouva uzavřena, zdálo
by se logické, že dodatkem se
takov ý stav napraví. Přesto
nelze nemít na paměti některé
poměrně zvláštní, ale právně
asi možné, názory Úřadu pro
ochranu hospodářské soutěže
(ÚOHS), které jsou prezentovány v Rozhodnutí R087/2007/0214942/2007/310-Hr ze dne 20.
srpna 2007:
K a rg u m e nt a c i d o d av a te l e
uvádím, že Úřad v napadeném
rozh o d nu t í n e ř í k á , že k a ž d ý d o d atek ke sm l o u v ě je
novou smlouvou, ostatně
takov ý názor by nebyl právně obhajitelný. Úřad vnímá
dodatky k smlouvě v souladu
s obecnou právní teorií jako
dodatečnou dohodu smluv ních stran, k terou se mění
původní smluvní vztah a ten
je nutno nadále interpretovat
pouze ve znění předmětného
dodatku. Pokud je tedy dodatkem změněn obsah původně
uzavřené smlouv y, je nutno
na ni od okamžiku podpisu
dodatku nahlí žet ohledně
jejího působení do budoucna
tak, jako by od počátku byla
uzavřena ve znění modifiko vaném dodatkem. Uzavřením
dodatku se tak proces rea lizace veřejné zakázky vrací
do okamžiku před uzavřením
smlouvy na plnění předmětu
veřejné zakázky, a je proto třeba znovu posoudit znění takto
změněné smlouvy v intencích
§ 66 odst. 2 zákona, tedy zda
je v souladu se zadáním a vybranou nabídkou.
Ta kov á to te o ret i c k á ú v a h a
prakticky zcela vylučuje uzav ření d o d atku n a ve řejnou
z a k á zk u , p roto ž e j a k á ko l i v
d o d ate č n á d o ho d a , by ť by
m ěnila jen systém p ředání
a převzetí díla či jinou „smluv-
ně nevýznamnou“ dohodu, je
v rozporu s původními zadávacími podmínkami.
V této souvislosti znovu je
třeba zdůraznit, že ustanovení § 66 odst. 2 zákona nelze
posuzovat pouze z pohledu
časové souvztažnosti jednotlivých kroků zadavatele, tedy
že je zadavatel tímto ustano vením vázán pouze v okamžiku uzavření smlouvy na plnění
p ředm ětu veřejné zakázk y,
kter ý bezprostředně časově
n av a z u j e n a c e l ý z a d áv a c í
proces a uzavírá jej. Povinnost
zadavatele uzav řít smlouvu
v souladu se zadáním a vybranou nabídkou je nutno chápat
funkč n ě, te d y že p o celou
d o bu re aliz ace ve řejné z a kázky musí být tato smlouva
v souladu s původními zadávacími podmínkami a podanou
v í t ě z n o u n a b í d ko u , j i n ý m i
slovy že veřejná zakázka musí
být realizována za podmínek,
které byly sjednány v rámci
zadávacího řízení (zveřejně ním zadávacích podmínek
a podáním vybrané nabídky),
a nikoliv za podmínek, které
budou v pr ů b ě hu realizace
veřejné zakázky zadavatelem
libovolně a svévolně měněny.
O p a č ný v ý k l a d us t an ovení
§ 66 odst. 2 zákona by zásadn í m z p ů s o b e m z p o c hy b n i l
smysl celého zadávacího řízení a potažmo zákona, neboť by
umožňoval stranám smlouvy
na plnění předmětu veřejné
zakázky měnit formou dodatků podmínky, za kterých byla
zakázka zadána, a v ýsledk y
zadávacího řízení by se tak
fakticky staly pro zadavatele
zcela nezávazné.
Zde jde v názoru ÚOHS ještě
dál, možná právně správně,
ale logicky naprosto bez ohledu na povahu, rozsah a charakter plnění veřejné zakázky.
Př i vlastní realizaci veřejné
zakázky může z objektivních
příčin, nezávisle na vůli stran
nastat mnoho okolností, které si přímo v y žadují změnu
smlouvy, ale podle výše citovaného veřejná zakázka musí
být realizována za podmínek,
které byly sjednány v rámci
zadávacího řízení (zveřejně ním zadávacích podmínek
a podáním vybrané nabídky),
a nikoliv za podmínek, které
budou v pr ů b ě hu realizace
veřejné zakázky zadavatelem
libovolně a svévolně měněny.
Pak by nikdy nemohlo dojít ke
změně této smlouvy jinak než
novým zadávacím řízením. To
je samozřejmě holý nesmysl.
Je pravda, že smluvní volnost
stran umožňuje zneužití ustanovení § 82 zákona v tom, že
by mohlo dojít k účelov ým
změnám smluv na veřejnou
zakázku, ale ani tento před poklad nemůže bý t důvo dem zákazu změny obchodní
smlouvy, pokud to objektivní
okolnosti vyžadují.
Změna rozsahu
předmětu veřejné
zakázky
Často, kvůli systému veřej ného investování v České republice, je zadavatel zejména
z č a s ov ýc h d ů vo d ů n u c e n
z a d áv a t ve ř ej n o u z ak á zk u ,
u níž nemá naprostou jisto tu, že k její úhrad ě o b dr ží
finanční prostředk y. Takov ý
stav není nijak v ýjimečný
a zadavatelé jej řeší tak, že do
zadávacích podmínek vkládají
klauzuli, kterou sdělují všem
d o d av a te l ů m , ž e re a l iz a c e
zadávané veřejné zakázk y
je podmíněna přidělením
finan č ních prostředků, aby
každý dodavatel mohl zvážit
riziko, zda do tak to nejisté
zakázky jít, či nikoliv. Obezřetnější zadavatel pak v obchodních podmínkách podmiňuje
účinnost smlouvy přidělením
finančních prostředků. V mnoha případech však zadavatelé
kalkulují i s rizikem, že nabídkové ceny všech dodavatelů
p řekro č í množ st ví p ř id ě le ných finančních prostředků
a toto případné zvýšení nad
rámec výše dotace by musel
zadavatel hradit z vlastních
prostředků, k teré v mnoha
případech nemá. V zadání si
tedy zadavatel pro tyto případy vyhrazuje právo na omezení
roz s ahu p ř e d m ě tu ve řejn é
zakázk y (díla) a obdobně si
t akové právo definuje jako
obchodní (smluvní) podmínku.
Pomineme-li naprosto nepo chopitelnou možnost systému
veřejných investic, že umožňuje zadávat i veřejné zakázky,
kde doposud není s určitostí
rozhodnuto o přidělení finančních prostředků, musíme brát
v úvahu i možnou modifikaci
jednotlivých dotačních titulů,
tedy snížení či dokonce zrušení dotace vlivem neočekávaných objektivních okolností.
Zd álo by se te d y správ né,
že se zadavatel chrání před
úč inností smlouv y, na její ž
úhradu nemá peníze, nebo
pokud se chrání před možným
finančním problémem formulací na sní žení rozsahu díla
(samozřejmě o ucelenou část,
která nebude bránit užívání
dalších částí díla). Všichni do davatelé vědí o této podmínce
předem a je na jejich vůli, zda
nabídku na takovou veřejnou
zakázku podají, či ne. Bohužel
existují i právní názory, které
t akov ý p o s tu p p ov a ž u j í z a
postup v rozporu se zákonem
o veřejných zakázkách (citac e z R ozh o d nu tí p ře d se d y
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže R /167/2007/022 2 9 0 8 / 2 0 0 7/ 31- K K ze d n e
6 . prosince 20 07 ): Jakmile
zadavatel zjistil, že z důvodu
nedostatku finanč ních pro středků nemůže předmět veřejné zakázky realizovat vůbec
nebo nikoliv v tom rozsahu,
s jakým počítal při jejím zadání, je na místě, aby zadávací
řízení na tuto nerealizovatelnou veřejnou zakázku ještě
před uzavřením smlouvy zrušil
a poté vyhlásil nové zadávací řízení na nově vymezený
předmět plnění. Podobně jako
orgán dohledu tedy nemohu
než trvat na tom, že změna
předmětu plnění oproti zadání veřejné zakázky a vybrané
nabídce je nepřípustná, a to
s odkazem na § 66 odstavec
2 zákona (zákon č. 40/20 04
Sb., o veřejných zakázkách,
a o b d o b n ě § 8 2 o d st a v e c
2 záko n a č. 137/ 2 0 0 6 S b.,
o veřejných zakázkách – pozn.
autora), podle nějž zadavatel
uz av ře p í s e m n o u s m l o u vu
s vybraným uchazečem v souladu se zadáním a vybranou
nabídkou.
p o r u s v í tě zn o u n a b í d ko u .
Tak by se d alo p ok ra č ovat
i v jiných oblastech smlouvy.
Takov ýto závěr jasně v yluču je možnost zadavatele mě nit, by ť jen zč ásti, předmět
plnění veřejné zakázk y, a to
jak co do množst ví, tak co
do k valit y. Nelze totiž, než
souhlasit s názorem předse dy ÚOHS obsaženým v další
č ásti citovaného rozhod nutí, že nelze jednozna č ně
prokázat, že na změněný
(k vantit ativn ě č i k valit ativ ně) předmět nemohl podat
v ýhodnější nabídku jiný do d a v a t e l . N e l z e t a ké t e n t o
závěr asi moc paušalizovat,
p roto že ka žd ou z akázku je
třeba posuzovat individuálně
ve všech souvislostech, ale
odůvodnění v ýše popsa né je jasné a jednoznač né. Celý šetřený případ byl
zkreslen dalšími vadami,
k teré konstatoval ÚO H S ,
ale z obecného hlediska lze
v y vodit jasný závěr: změna
p ř e d m ě tu ve ř ejn é z ak á zk y
je dodatkem ke smlouvě ne přípustná, pokud není prove dena v souladu se zákonem.
Přitom jak zúžení, tak rozšíření předmětu veřejné zakázky
je změnou a takový dodatek
v ždy je v rozporu s původní mi zadávacími podmínkami.
Stejně se chová i změna
č asu plnění. Nikdo nemůže
v yloučit, že někter ý dodava tel namítne, že kdyby stavbu
mohl realizovat později, na bídl by jinou, možná že i nižší
cenu. Upravit dodatkem
č as pln ě ní je p o dle tohoto
názoru ve stejném rozporu
se zákonem jako úprava
rozsahu díla. L ze tedy i k ní
v ztáhnout závěr učiněný ve
v ýše popsaném rozhodnutí?
Zcela jistě, protože realizace
veřejné zakázk y v jiném než
původně avizovaném čase je
v rozporu s původními zadá vacími podmínkami i v roz-
Na celou problematiku je
potřeba pohlí žet z hlediska
logiky (právo je bohužel někdy
k logice hluché) a smyslu změny smlouvy. Změny smlouvy
neovlivňující žádnou z rozhodných okolností a nezvýhodňující dodavatele proti původním
zadávacím podmínkám jsou
zcela jistě přípustné a nemají
žádný vztah k zákonu o veřejných zakázkách. Jakmile však
změna smlouvy mění některá
ustanovení ve prospěch do davatele nebo mění některé
ze smluvních ujednání, které
bylo předmětem hodnocení
n a b í d ek , p ak j d e o zm ě nu
podstatnou a taková změna
je p o suzován a j ako zm ě n a
nepřípustná bez provedení nového zadávacího řízení. Ale ani
takové konstatování nemůže
být jednoznačné, a to zejména
v případech, kdy:
■ z měna, by ť podstatná, je
v y volána objek tivní okol ností bez vlivu zadavatele
nebo d o d a v a t e l e ( n a p ř.
změna času plnění v důsledku vyšší moci);
■ z měna je předvídána v uzavřené smlouvě (obchodní
podmínky, na jejichž základě
smlouva vznikla, byly pro
všechny dodavatele shod né) a sml o u v a v y m ezu je
princip uplatnění této změ ny (např. vývoj ceny vlivem
inflace, změna subdodavatele apod.).
Podstatné a nepodstatné změny
smlouvy
Tak to komplikovaný v ýklad
neposkytuje zadavateli žád nou právní jistotu v tom, jaký
dodatek může, či nemůže bez
obav uzavřít. Evropské a asi
i české právní prostředí v oblasti veřejných zakázek bude
spíše nakloněno zákazu změn
smluv na veřejné zakázky, takže zadavatelům nezbývá, než
se tomuto názoru přizpůsobit
stavebnictví 02/09
21
a v y v í jet m a x im ální sn ahu
minimalizovat změny smluv.
Bohužel nikdo zatím nesdělil
ani nenaznačil, co s uzavřenou
s m l o u vo u , u ní ž z a d av ate l
chce podstatně změnit její
obsah. Modelová může bý t
n a p ř í k l a d s i t u a c e , kd y z a davatel v dobré ví ře uzavřel
smlouvu na realizaci veřejné
zakázky, ale v průběhu realizace z jakýchkoliv důvodů pozbyl
č ást finan č ních prostředků
n a její úhr a du. L o g ické by
bylo, aby smlouvu v takovém
případě změnil, změnil rozsah
předmětu smlouvy a případně
i č as provedení a možná
i jiné náležitosti smlouvy tak,
aby realizoval zakázku v takovém rozsahu, který odpovídá
jeho finančním možnostem
(samozřejmě za předpokladu,
že částečné plnění je smysluplné). Takováto změna je
však změnou podstatnou
a byla by – posuzováno podle
současných názorů – změnou
nepřípustnou, protože nelze
vyloučit, že na menší zakázku
by se přihlásilo podstatně více
soutěžitelů, a nelze vyloučit,
že by výhodnější nabídku podal někdo jiný. Realizace takto
prove d ené zm ě ny by m ě la
bý t tedy provedena nov ým
zadávacím řízením. Co však
s původní smlouvou? Nebude
mít odstoupení od ní ekonomicky negativnější dopad na
zadavatele? I tyto aspekty by
m ě ly bý t p ředm ětem úvah
a rozh o d ov á ní , zd a z m ě nu
smlouvy provést, či nikoliv.
Vztah dodatku
ke smlouvě
Jednou z povinností zadavatele v rámci zadání veřejné zakázky je vymezení obchodních
podmínek. Pomineme-li tento
jednostranný diktát zadavatelů, jejichž obchodní podmínky
mají hodně daleko k zásadám
poctivého obchodního styku,
tak i ve Všeobecných obchodních podmínkách v ydaných
pod záštitou Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR, které
m ají snahu v y jád ř it rov no -
22
stavebnictví 02/09
právný vztah dvou smluvních
stran, jsou definovány možnosti změny smlouvy, tedy jak
rozšíření, tak snížení předmětu
smlouv y, nebo je definován
princip změny času realizace.
Pokud některá z podmínek,
obchodními podmínkami definovaná, nastane, pak by měly
smluvní strany dále pokračovat podle těchto obchodních
podmínek a smlouvu změnit,
protože se na tom na počátku
dohodly v souladu s pod mínkami zadávací ho ř ízení.
Ta ko v ý d o d a te k b y n e m ě l
bý t v rozp oru s p ů vo dními
zadávacími podmínkami ani
s vítěznou nabídkou, protože
ta to ve svém návrhu smlouvy
předpokládala a umožňovala.
Co má pak přednost? Ustano vení uzavřené smlouvy, nebo
zákon o veřejných zakázkách
popsaný ve výše uvedeném
odůvodnění?
Co dál?
Není úmyslem tohoto člán ku kritizovat nebo negovat
rozhodnutí ÚOHS či jeho
p ře d se d y, ale jd e o sn ahu
najít pro všechny přijatelné,
logické a smysluplné řešení.
Postavit kteroukoliv rozsáhlejší stavbu bez jakékoliv změny
původních podmínek je skoro
nemožné. Bát se uzavřít jakýkoliv dodatek ke smlouvě jenom proto, že by tím zadavatel
mohl porušit původní zadávací
podmínky, je nesmyslné. Jeli změna smlouv y v y volána
objektivními příčinami (např.
prodloužení lhůt y v ýstavby
vlivem extrémně nepříznivých
klimatických podmínek, kdy
n e b y l o m o ž n é z te c h n o l o gického hlediska pokračovat
v provádění), pak by měly mít
obě smluvní strany svobodnou
možnost uzavřít dodatek ke
smlouvě i z a p řed p okladu,
že to bude mít vliv na cenu
dí la (jsou - li objek tivně jiné
podmínk y, může bý t objektivně i jiná cena, protože
nemá být záměrem objednatele „vydělat“ na zhotoviteli).
Pouze svévolné změny, jasně
a jednoznačně zmírňující pro
dodavatele původní podmínky
zadání, by mohly a měly být
předmětem zkoumání, ale kdo
z nás je tím „pomazaným“,
který dokáže odlišit svévolné
od objektivního?
Bylo by vhodné vyvolat diskuzi na téma dodatků ke smlouvám, protože jde o jev zcela
běžný a v budoucnu by se pro
mnohé mohl stát předmětem
zby te č nýc h ko m p lik a c í. J e
třeba najít jasné a jednoznač né řešení, které však nemůže
být v tom, že by se dodatky
uzavírat nesměly.
Pravomoc ÚOHS
Je otázkou, zda je vůbec Úřad
p r o o c h r a n u h o s p o d á ř s ké
s o u tě že o p r áv n ě n v yd áv at
k d o d a t k ů m ke s m l o u v á m
svá rozhodnutí, zda je vůbec
oprávněn přezkoumávat po stup zadavatelů při uzavírání
dodatků ke smlouvám. Úřad
vykonává dohled nad dodržováním zákona (§ 112), zákon
upravuje postupy při zadávání zakázek (§ 1), zadáváním
zakázek se rozumí závazný
postup zadavatele v zadávacím řízení, jehož účelem je
zadání veřejné zakázky, a to
až do doby uzavření smlouvy
nebo do zrušení zadávacího
řízení (§ 17 písmeno m). Lze se
tedy poměrně logicky dobrat
k závěru, že postup zadavatele
po uzavření smlouvy již není
v pravomoci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (tím
samozřejmě není dotčeno právo kontroly jiných kontrolních
orgánů podle zvláštních právních předpisů). Proti tomuto
závěru však stojí názor předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže prezentovaný
v Rozhodnutí R087/2007/0214 9 42 / 20 07/ 310 - Hr ze dne
20. srpna 2007: Současně je
nutno zdůraznit, že pravomoc
Ú řadu přezkoumávat úkony
zadavatele v průběhu zadávacího procesu, tedy do okamžiku
uzavření smlouvy na plnění
p řed mětu veřejné zakázky,
nelze chápat a vnímat pouze
ve smyslu časové souslednosti
jednotlivých kroků zadavatele,
ale je třeba chápat je funkčně. Pokud tedy nějaký úkon
smluvních stran (zadavatele
a vybraného uchazeče), který
je u č iněn p o uzavření této
smlouvy, ale svými právními
účinky mění obsah právních
úkonů zadavatele, které spadají
do působnosti zákona, a tedy
právní poměry stran tzv. „vrací v čase“ do okamžiku před
uzavření smlouvy na plnění
předmětu veřejné zakázky (jako
například uzavřením dodatku
ke smlouvě, který mění některou z podstatných částí této
smlouvy), pak je bezpochyby
dána pravomoc Úřadu takový
dodatečný úkon zadavatele
a dodavatele přezkoumat z pohledu jeho souladu se zákonem, konkrétně s ustanovením
§ 66 odst. 2 zákona. Opačný
výklad by byl obcházením účelu
zákona, neboť strany smlouvy
by mohly učinit veškeré úkony
v rámci zadávacího řízení řádně a v souladu se zákonem,
a po uzavření smlouvy tuto
dodatkem změnit bez jakékoliv
vázanosti zadávacími podmínkami. Pokud totiž zákon akcentuje transparentní a nediskriminační stanovení podmínek
zadání veřejné zakázky, činí tak
bezpochyby nejen proto, aby
v souladu s těmito pravidly byla
uzavřena smlouva na plnění
předmětu veřejné zakázky, ale
především proto, aby v souladu
s těmito pravidly byla veřejná
zakázka následně fakticky realizována. Nelze se proto dovolávat absolutní smluvní svobody
stran soukromoprávního aktu –
smlouvy, neboť tato smluvní
svoboda je modifikována povinností zadavatele realizovat
veřejnou zakázku v souladu se
zákonem.
Z citovaného lze tedy dovodit,
že do pravomoci kontroly orgánu dohledu spadá i uzavírání
dodatků, a zejména možná
kontrola toho, zda odpovídají
původním zadávacím podmínkám (obdobně se k dodatkům
vyjadřují i evropské kontrolní
orgány). ■
podlahové konstrukce
text: Jiří Dohnálek, Petr Tůma
foto: archiv autora
Podlahy – současná situace a nové trendy
Doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc. (*1948)
Vedoucí odd. stavebních materiálů
na Kloknerově ústavu ČVUT v Praze.
Od roku 2006 pořádá jako odborný
garant konferenci „PODLAHY“.
E-mail: [email protected]
Spoluautor:
Ing. Petr Tůma, Ph.D.
E-mail: [email protected]
Podlahové konstrukce jsou konstrukčním prvkem, na který je kladeno nepochybně největší
spektrum funkčních požadavků – jejich povrchová úprava musí plnit estetické požadavky,
staticky zatížené nosné podkladní souvrství
musí zajišťovat dlouhodobou stabilitu a funkčnost v daném objektu či místnosti. Vývoj za
posledních patnáct let mnohonásobně zvětšil
spektrum materiálů jak pro nášlapné vrstvy,
tak vrstvy podkladní.
Výrazně se zvýšila i variabilita zatěžovacích stavů, ať již u podlah
bytových staveb nebo občanské či průmyslové výstavby. Používání
typových skladeb, často prosazovaných v 70. a 80. letech minulého
století, je za tohoto stavu prakticky vyloučené.
Podlahová konstrukce významně ovlivňuje provozní pohodu
v budově i její celkově vnímané vnitřní prostředí. Pro architekta je dominantním prvkem nášlapná vrstva, a to jak z hlediska
materiálového, tak z hlediska povrchové struktury, barevnosti
i estetického působení. Již v této fázi však může být významně
ovlivněna také celková funkčnost, provozuschopnost i finální vzhled. Výběr materiálu totiž musí nezbytně zohledňovat
i mechanické zatížení podlahy, potřebnou protiskluznost povrchu i jeho čistitelnost. Pokud je tedy materiál volen výhradně
s ohledem na jeho estetické působení, je často výsledkem situace
zcela opačná. Například když je u podzemních garáží nášlapná
vrstva tvořena světlým odstínem a struktura současně odpovídá
potřebám protiskluznosti, dochází prakticky okamžitě po zahájení
provozu k takovému znečišťování povrchu, které vyžaduje buď
velmi intenzivní a časté čištění, nebo je po krátkém čase vzhled
nášlapné vrstvy z estetického hlediska velmi problematický.
V tomto případě se tedy osvědčuje volit odstíny tmavší, na nichž
stopy pneumatik budou méně výrazné či zcela nepatrné. Případné
světlé barevné odlišení jednotlivých podlaží je možné bez problémů
realizovat nátěry stěn, které nejsou provozem nijak podstatněji
atakovány.
Pro běžného projektanta je podlahová konstrukce obvykle méně
významným prvkem, který je často ve výkresové dokumentaci
charakterizován pouze skladbou s uvedením tlouštěk jednotlivých
vrstev, bez jejich přesnější materiálové specifikace. V technické
zprávě pak obvykle bývá podlahám věnována jen minimální pozornost. Projektová dokumentace by přitom měla řešit řadu detailů, jež
následně mohou vyvolávat problémy, které podlahovou konstrukci
mohou značně znehodnocovat.
Při návrhu skladby a tlouštěk jednotlivých vrstev je nezbytné uvažovat s geometrickými tolerancemi, aby i v případě nepříznivých
odchylek nebyla tloušťka například podkladních vrstev zmenšena
pod únosnou mez. Podobně je nezbytné řešit v projektové dokumentaci také uložení prvků a rozvodů technického zařízení budov.
Návrh musí vzít v úvahu jejich časté křížení, aby se v těchto místech
nepřijatelně nezeslabila tloušťka nosných vrstev.
Projektová dokumentace by měla také obsahovat rozmístění dilatačních a smršťovacích spár v podlahových vrstvách, jejich úpravu
i požadavky na rovinnost podkladních vrstev. V platné normě jsou
uvedena kritéria pouze pro nášlapné vrstvy. S tím souvisí i posouzení, zda standardní technologie pokládky podkladních vrstev může
předepsané odchylky od rovinnosti splnit. V případě průmyslových
podlah je nezbytné i statické posouzení na základě znalosti vnějšího
užitného zatížení a kvality podkladních vrstev.
Z hlediska dodavatele jsou podlahy v bytové a občanské výstavbě
prakticky vždy vázány na dva různé subdodavatele. Obvykle jedna
z firem provádí tepelné, resp. zvukové izolační vrstvy a vrstvu nosnou, jiný subdodavatel pak provádí pokládku vrstev nášlapných.
Je pravidlem, že kvalita podkladních nosných vrstev není většinou
nijak kontrolována, a to jak z hlediska dosažených mechanických
vlastností, tak i z hlediska rovinnosti. Při pokládce nášlapných vrstev pak následně dochází k velmi častým sporům, zda má podklad
vyhovující, či nevyhovující parametry.
Z pohledu investora patří mezi hlavní kritéria zakázky cena
a termíny. Představa, že při jakémkoliv stlačení ceny budou užitné
vlastnosti podlahové konstrukce zejména z dlouhodobého hlediska
vždy zachovány, je jistě iluzorní. Přesto je z pochopitelných důvodů
prioritní vždy diskuze o ceně.
Z hlediska termínů je situace často ještě absurdnější. Návrh tyto
otázky obvykle neřeší a harmonogramy prací nerealisticky kalkulují
s takovou rychlostí zrání cementobetonových či anhydritových
podkladních vrstev, která není při jakékoliv snaze dodavatele splnitelná. Proto často dochází ke kladení nášlapných vrstev na ne
zcela ideálně vyzrálé či vyschlé podklady, a následné reklamace
jsou tedy zcela logické. Při provádění a dokončování podlahových
konstrukcí dochází na stavbě k souběhu mnoha profesí a pro
provádění podlah, tj. jejich ošetřování i zrání, jsou vytvořeny ty
nejhorší možné podmínky. Velmi často dochází k tomu, že čerstvě položená keramická či teracová dlažba bývá prakticky vzápětí
intenzivně zatěžována, i když by zrání a ošetřování mělo probíhat
v klidu minimálně několik dnů. Z hlediska soudního znalce jsou
podlahové konstrukce prvkem, který bývá nejčastěji reklamován –
ať již z důvodů estetických, či provozních. Tato situace je zcela
pochopitelná, uvážíme-li množství hledisek, která se při návrhu,
výběru materiálů, technologií i vlastní realizaci podlahové konstrukce prolínají
V této složité hře technických požadavků i vztahů mezi jednotlivými účastníky výstavby hraje samozřejmě významnou
roli i často akcentovaný lidský činitel. O výsledku nerozho duje jenom brilantní návrh či použití kvalitních materiálů, ale
i kvalitní realizace, dodržení technologických postupů i prosté
řemeslné poctivosti. Přitom se nejedná vždy o rutinní práci.
stavebnictví 02/09
23
▲ Ukázky užití kamenné mozaiky k výzdobě podlah
Při kladení keramické dlažby s prvky o rozměru 100x100 mm
je situace nepochybně zcela jiná než př i kladení dlažby
s dlaždicemi s půdorysnými rozměry 600x600 mm či většími.
Často se i identická podlahová konstrukce realizuje v různorodých teplotních a vlhkostních podmínkách, v jiném souběhu profesí a s jinými termínovými požadavky. Profesionalita
a solidnost dodavatele tak často vyžaduje, aby některá navrhovaná řešení či požadavky byly odmítnuty, protože v dané konfiguraci
okolností by s jistotou vedly k následným problémům.
Podlahové konstrukce by proto měly být vnímány jako náročná
disciplína, která vyžaduje od všech zúčastněných profesionalitu
a pochopení pro technické i časové možnosti použitých materiálů
i používaných technologií.
Skladba podlahy v občanské a bytové výstavbě
Podlahu nelze vnímat pouze jako povrchovou tzv. nášlapnou vrstvu,
ale jako souvrství, které vcelku zajišťuje širokou škálu vlastností. Od
dlouhodobé trvanlivosti, snadné čistitelnosti, bezpečnosti provozu
na povrchu, až po akustické a tepelně izolační vlastnosti.
V případě občanské a bytové výstavby se obvykle jedná o plovoucí
podlahy, kdy je na stropní konstrukci položena lehká a relativně
měkká vrstva, jež je překryta tuhou nosnou vrstvou (např. cementovou nebo anhydritovou mazaninou, montovanými deskami apod.).
Povrch je pak tvořen nášlapnou vrstvou, zvolenou s ohledem na
využití interiéru. Kromě plovoucích podlah byly v dřívější době, ze-
24
stavebnictví 02/09
jména v panelových domech, využívány tzv. nulové podlahy, které
jsou tvořeny pásy PVC a tenkou měkkou podložkou, položenou přímo
na nosné konstrukci. Na druhé straně v poslední době, zejména ve
spojení s výstavbou komerčních kancelářských prostor, došlo k rozšíření využití zdvojených podlah, kde je nosná vrstva podlahy uložena
na podložky. Vzniklý prostor je pak využíván pro nejrůznější rozvody,
které jsou tak přístupné prakticky na libovolném místě.
Při návrhu podlahy je třeba myslet na její statickou únosnost, tj.
na mechanické vlastnosti a tloušťku nosné vrstvy. Zde si je třeba
uvědomit, že čím stlačitelnější je podklad nosné vrstvy, tím větší
tloušťku, resp. lepší mechanické vlastnosti, musí nosná vrstva mít.
Při provádění je třeba si uvědomit, že o únosnosti, resp. o vzniku
trhlin v podlaze rozhoduje její nejslabší místo.
V případě, že je podlahová konstrukce součástí konstrukce oddělující
interiér od vnějšího prostředí (např. podlaha na terénu nebo podlaha na
stropní konstrukci nad nevytápěnými prostory apod.), musí celá oddělující konstrukce splňovat požadavky na tepelný odpor a na prevenci
kondenzace vodní páry v konstrukci. Důležitým tepelně technickým
parametrem v místnostech s trvalým pobytem osob je tepelná jímavost
podlahy. Tento parametr popisuje rychlost odnímání tepla z chodidla
a je dominantně závislý na tepelné vodivosti nášlapné vrstvy.
Podle něj lze podlahy rozdělit na velmi teplé, teplé, méně teplé
a studené.
Obdobně jako v případě tepelně technických vlastností je třeba
k podlahové konstrukci přistupovat i při hodnocení akustických
vlastností, tj. zohlednit podlahovou konstrukci jako součást zvukově dělící konstrukce. Zde se sledují dva nezávislé parametry:
vzduchová neprůzvučnost a kročejová neprůzvučnost. Vzduchová
neprůzvučnost závisí zejména na plošné hmotnosti dělicí konstrukce, případně ji lze vylepšit pomocí zvukově izolačního podhledu.
Kročejová neprůzvučnost, tj. neprůzvučnost konstrukce proti hluku
vznikajícímu chůzí nebo jinými rázy, naopak na plošné hmotnosti
oddělující konstrukce závislá není. Tento parametr se zajišťuje
oddělením nášlapné vrstvy podlahy (a s ní spojených tuhých vrstev) od ostatních konstrukcí (stropní konstrukce, stěny, prostupy
apod.) zvukově izolačním materiálem, který je relativně měkký
a špatně vede zvuk.
Z hlediska uživatele podlahové konstrukce jsou velmi důležité
vlastnosti povrchu. Kromě vzhledu podlahy je to zejména skluznost, která je přímo parametrem bezpečnosti pohybu po podlaze,
a dále odolnost proti bodovému namáhání a tvrdost povrchu, které
souvisejí s odolností nášlapné vrstvy. Tvrdost povrchu je třeba volit
v závislosti na typu použité nášlapné vrstvy a na předpokládaném
provozu na podlaze podle specifikace výrobce nášlapné vrstvy.
Kromě výše uvedených vlastností musí celá podlahová konstrukce
splňovat hygienické požadavky, tj. nesmí být zdrojem škodlivin
v interiéru. Dále musí splňovat požadavky na odolnost proti biologickým vlivům (nesmí docházet k růstu plísní, napadení hmyzem
nebo jinými živočichy apod.), odolnost proti chemickým vlivům
(vzájemný kontakt materiálů nesmí vyvolávat nepříznivé chemické
změny a podlaha musí odolávat agresivním látkám, které na ni
budou působit) a musí být odolná proti vodě a vlhkosti, případně
musí být přístup vody či vlhkosti vyloučen nebo omezen. V některých případech je vhodné bránit pronikání vodní páry stropem
pomocí parotěsné zábrany. Některé materiály jsou citlivé na vlhkost
podkladu (např. materiály na bázi dřeva, epoxidové pryskyřice,
PVC a další).
▲ ▼ Ukázky užití kamenné mozaiky k výzdobě podlah
Rovinnost povrchu
Je třeba rozlišovat mezi pojmy „rovinnost povrchu“ a „místní
rovinnost povrchu“.
V případě rovinnosti povrchu se sledují odchylky výškové úrovně
náhodně vybraných bodů skutečně provedené podlahy od výškové
úrovně definované v projektové dokumentaci. Tento parametr je
důležitý zejména pro návaznost podlahy na okolní konstrukce, např.
dveře. Maximální dovolené odchylky od rovinnosti nášlapné vrstvy
je třeba stanovit v návrhu podlahy, a to v závislosti na konkrétních
podmínkách. Pro omezení možných sporů je doporučeno rovněž
definovat maximální odchylky od rovinnosti povrchu pro ostatní
vrstvy, zejména pro povrchy, kde na sebe budou navazovat dodávky různých firem. V praxi často dochází k tomu, že na nosnou
vrstvu tvořenou cementovým nebo anhydritovým potěrem zbude
pouze několik málo centimetrů, které nemohou zajistit dostatečnou
únosnost podlahy. Při užívání, v lepším případě již během stavby,
pak dochází k překročení únosnosti nosné vrstvy a ke vzniku trhlin
v podlaze.
V případě místní rovinnosti povrchu se sledují odchylky povrchu podlahy od proložené úsečky reprezentované dvou metrovou latí. Tento parametr nevypovídá nic o tom, v jaké
výškové úrovni byl povrch podlahy proveden, ale je důležitý
pro provoz na podlaze a komfort jejího používání. Návrh podlahy by měl dále obsahovat požadavky na mezní odchylky
místní rovinnosti i pro ostatní vrstvy podlahy. Tyto hodnoty
je třeba stanovit v závislosti na požadavcích výše položené
vrstvy na podklad. Pokud zamýšlenou technologií není možné
dosáhnout rovinnosti potřebné pro správné položení následné vrstvy, je třeba v návrhu podlahy počítat s vyrovnávací vrstvou.
stavebnictví 02/09
25
smršťování horního a dolního povrchu desky, které má za následek
tzv. zkroucení desek. To se obvykle projevuje nadzdvižením rohů
desky, méně často jejich zanořením do podkladu, nebo nadzdvižením střední oblasti.
Průmyslové podlahy
Průmyslová podlaha je definována jako podlahová konstrukce,
která je zatížena rovnoměrným zatížením větším než 5 kN/m2,
nebo pohyblivým zatížením (manipulačními prostředky), jejichž
celková hmotnost je větší než 2000 kg. Průmyslové podlahy jsou
většinou tvořeny železobetonovou nosnou deskou vyztuženou
buď klasickou výztuží, nebo pomocí drátků, a nášlapnou vrstvou
zajišťující odolnost povrchu. Neopomenutelné jsou rovněž vlastnosti podloží.
▲ Ukázky užití kamenné mozaiky k výzdobě podlah
Třetím parametrem popisujícím rovinnost podlahy je mezní rozdíl
rovinnosti nášlapné vrstvy v dilatační nebo smršťovací spáře.
Stanovení tohoto parametru má za cíl vyloučit nerovnosti nášlapné
vrstvy, v nichž by hrozilo zakopnutí uživatele podlahy.
Dilatační a smršťovací spáry v podlahách
občanské a bytové výstavby
V případě spár v podlaze je nutné rozlišovat na spáry smršťovací,
které umožňují, aby proběhly přirozené objemové změny materiálů
(zejména betonu), a spáry dilatační, které umožňují teplotní dilataci
jednotlivých konstrukčních celků, buď pouze podlahy, nebo celé
konstrukce.
Dilatační spáry musí zajistit volnost pohybu po celou dobu životnosti konstrukce. Spáry pouze v podlahách se provádí po obvodu
místnosti, kde zajišťují obvykle rovněž funkci izolace proti přenosu
kročejového zvuku. V případě velkých prostor je třeba postupovat
podle příslušných materiálových norem, v případě betonu podle
ČSN EN 1992 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí
a podlahu rozdělit na dilatační celky. V případě využití podlahového
topení je nutné dilatační spárou oddělit vytápěnou část podlahy
od nevytápěné a dilatační spára musí být provedena i v místě
dilatační spáry v konstrukci, na níž je podlaha uložena. V těchto
spárách se obvykle osazují speciální kovové profily, které zabraňují
olamování hran spáry a vnitřní prostor se vyplní trvale pružným
materiálem.
Na rozdíl od dilatačních spár mají smršťovací spáry dočasnou
funkci. Je třeba je provádět zejména u monolitických vrstev na bázi
cementu (cementové potěry, litá teraca apod.). Rastr smršťovacích spár se obvykle provádí pravoúhlý. Poměr stran obdélníku by
neměl být větší než 1:2,5. V případě nevyztužených cementových
potěrů by delší strana obdélníku smršťovacího pole neměla být
větší než čtyřicetinásobek tloušťky vrstvy cementového potěru.
Řezání smršťovacích spár se doporučuje provést do 24 hodin od
zamíchání směsi. Vzdálenost smršťovacích spár lze zvětšit dostatečným vyztužením potěru. Naopak smršťování jemnozrnných
materiálů (maximální zrno kameniva 4 mm a menší) je obvykle
větší než u tradičních hrubších materiálů, a smršťovací spáry je
tedy třeba provádět v hustším rastru. Po odeznění smršťování je
vhodné smršťovací spáry vyplnit tuhou zálivkou.
Při větší vzdálenosti smršťovacích spár nebo při použití směsi vykazující větší smršťování je potřeba věnovat pozornost i rozdílnému
26
stavebnictví 02/09
Skladba průmyslové podlahy
V návrhu podlahy se musí specifikovat tloušťky a kvality jednotlivých vrstev. Nosná vrstva (prakticky vždy betonová deska) musí
být navržena na základě statického výpočtu a musí být zřetelně
uvedeno, na jaké zatížení je navržena. V případě pohyblivého zatížení musí být k dispozici zatěžovací schéma dopravního prostředku
a hodnoty kolových sil, včetně průměru kol a typu materiálu kol.
Pro statické posouzení musí být známy deformační vlastnosti podloží v celé aktivní zóně sedání, případně tyto vlastnosti musí být
v návrhu podlahy definovány jako požadavky na úpravu podloží.
Nášlapnou vrstvu podlahy je třeba posoudit na lokální únosnost
porovnáním pevnosti v tlaku s kontaktním napětím pod koly dopravních prostředků, které budou na podlaze provozovány. Kontaktní
napětí pod koly nesmí překročit pevnost použitého materiálu
v tlaku, v případě nášlapných vrstev s nižším modulem pružnosti
(např. PVC, textilní podlahoviny apod.) musí být kontaktní napětí
menší než 40 % pevnosti nášlapné vrstvy v tlaku, aby toto zatížení
nevyvolávalo trvalou deformaci nášlapné vrstvy.
Obdobně jako u podlah v občanské a bytové výstavbě je třeba splnit
hygienické požadavky a požadavky na odolnost proti biologickým
a chemickým vlivům a samozřejmě před nanášením citlivých
materiálů věnovat pozornost vlhkosti podkladu.
Dilatační a smršťovací spáry v průmyslové
podlaze
Základní rozdíl mezi smršťovacími a dilatačními spárami a základní požadavky na jejich návrh byly popsány. U průmyslových
podlah je třeba vyřešit ještě způsob přenosu posouvajících sil
mezi jednotlivými dilatačními úseky. To se obvykle řeší vložením kluzných trnů nebo jiných kluzných prvků, které zasahují do
betonové desky na obou stranách dilatační spáry.
Smršťovací spár y se ve většině případů provádí řezáním.
U průmyslových podlah, kde případné trhliny obvykle představují závažnější provozní závadu a zůstanou vizuálně patrné i na
opravené podlaze, se tyto spáry obvykle navrhují v maximální
vzdálenosti, která je třicetinásobkem tloušťky nosné betonové
desky, maximálně 6 m. Poměr stran smršťovacího pole by neměl
přesáhnout 1:1,5. Případná větší vzdálenost smršťovacích spár
musí být podložena výsledky statického výpočtu. Lze ji dosáhnout
opět pomocí většího vyztužení desky. Ve výjimečných případech
se ve světě používají směsi s kompenzovaným smršťováním.
Návrh podlahy by měl definovat jak polohu a způsob řešení dilatačních spár, tak i polohu, hloubku prořezu a způsob řešení (kdy a jak
vyplnit, ponechat nevyplněné apod.) smršťovacích spár. Při návrhu
podlah s vysokou intenzitou provozu manipulačních prostředků je
třeba vzít v úvahu, že požadavky na rovinnost v oblasti spár musí
být výrazně vyšší. Jakékoliv nerovnosti zde totiž při pojezdu vyvolávají doplňující dynamické účinky, které mohou podlahu v těchto
oblastech poškodit. To se v plné míře týká i spár mezi betonovými
nebo keramickými dlaždicemi.
Eliminace kročejového hluku
Nové trendy lze zaznamenat i v oblastech návrhu a provádění
podlahových konstrukcí. V současnosti se v zahraničí mimořádně
akcentuje eliminace kročejového hluku, tedy všech akustických
mostů, kterými mohou být z podlahy, ale i ze schodišť přenášeny
zvuky a otřesy do okolních prostor. Ukazuje se, že i u exkluzivně
vybavených bytů a precizně provedených staveb může kročejový
hluk mimořádně negativně ovlivňovat životní pohodu a problematizovat využívání jinak exkluzivních prostor.
Nové trendy
Podobně jako v ostatních oblastech stavebnictví, dochází
i v oblasti podlahových konstrukcí, a to jak pokud se týče materiálů, tak technologií, k postupným inovacím, které jsou často málo
postřehnutelné, ale přesto jsou významným pokrokem z hlediska
těch užitných vlastností, jež nejsou na první pohled patrné.
Asfaltové mazaniny
Novinkou v tuzemských podmínkách jsou nepochybně asfaltové mazaniny, resp. asfaltová teraca, která se dlouhodobě
a s úspěchem využívají v sousedním Německu. Pojivem je bitumen, jehož obsah ve směsi se pohybuje mezi 7 až 10 váhovými
procenty, plnivem pak minerální moučka, písek a zejména pak
kamenná drť v různých zrnitostech, obvykle od 2 do 11 mm.
Jejich mechanické vlastnosti jsou charakterizovány především
třídou tvrdosti. Mají překvapivě velmi dobrou požární odolnost,
jsou prakticky nehořlavé a odolné proti jiskrám při svařování
nebo žhavým nedopalkům. Po vychladnutí mají konečnou pevnost. Jsou zcela vodotěsné, nenasákavé a v podstatě parotěsné.
Neposkytují žádné prostory pro mikroby, bakterie nebo hmyz.
Mají vysoký elektrický odpor. Jsou odolné proti většině kyselin,
louhů i posypovým solím. Povrch nepráší a nepotřebuje téměř
žádné ošetřování. Jejich aplikaci v exteriéru umožňuje výborná
mrazuvzdornost. Asfaltové mazaniny neobsahují žádné fenoly
a dehty a na základě provedených odborných posudků v SRN
neobsahují měřitelné zdraví škodlivé výpary a jsou zdravotně
nezávadné. Používají se jak při rekonstrukci starých budov, tak
i v reprezentativních prodejních či společenských prostorách. Prvním příkladem jejich aplikace ve větším rozsahu v ČR jsou prostory
nově dokončené Národní technické knihovny v Praze 6 – Dejvicích,
jejichž otevření pro veřejnost se připravuje v tomto roce.
Izolační materiály z lisovaných
anorganických práškových hmot
Další nenápadnou, ale přesto velmi významnou inovací je používání
izolačních materiálů z lisovaných anorganických práškových hmot,
jejichž izolační vlastnosti se významně zlepší odsátím – vakuováním
vzduchu. Tepelná vodivost těchto materiálů je na úrovni 0,005 W/m2K.
Tloušťka vakuové desky se tak v běžné podlahové konstrukci
může pohybovat na úrovni 23 mm. Předností těchto vakuovaných
izolačních panelů v podlahových konstrukcích je i mimořádné
zlepšení kročejového hluku. Formáty těchto izolačních desek
se pohybují obvykle v intervalu 1000x600 mm až 500x300 mm.
Desky mohou být buď nalepeny na podkladovou konstrukci nebo
na ní volně položeny. Je zcela zřejmé, že panely se nesmějí řezat
ani vrtat.
Sledování vlivu podlahových konstrukcí na
životní prostředí ve vnitřních prostorách
Dalším trendem je sledování vlivu podlahových konstrukcí na
životní prostředí ve vnitřních prostorách. V současnosti se výběr
nášlapných vrstev řídí celou řadou faktorů, ale otázku uvolňování škodlivých látek z nášlapných vrstev do ovzduší prakticky
nikdo neposuzuje. Zkouškami v zahraničí bylo identifikováno až
900 prchavých organických látek, které se vyskytují v bytových
prostorách v důsledku jejich uvolňování ze stavebních materiálů. Bylo prokázáno, že podlahové konstrukce jsou významným
zdrojem chemického znečištění v budovách. Současná úroveň
chemického znečištění produkovaného podlahovými konstrukcemi je vzhledem na vliv uvolňovaných látek velmi znepokojivá.
Výrobci materiálů pro nášlapné vrstvy, projektanti i dodavatelé
podlahových konstrukcí by proto měli i tento aspekt vnímat jako
do budoucna velmi závažný.
Z uvedeného nástinu je patrné, že podlahové konstrukce jsou
živým, stále se vyvíjejícím oborem, který vyžaduje od všech
zúčastněných sledování odborných informací a novinek. V žádném případě se nejedná o rigidní obor, v němž lze bez pečlivé
analýzy aktuálních požadavků stavebníka opakovat „dlouhodobě
osvědčená“ řešení. ■
english synopsis
Floors – Current Situation and New Trends
Floor constructions represent a construction element that needs to
fulfil the widest spectrum of functional requirements – their surface
finish must be aesthetical, the statically loaded load-bearing bed must
provide for long-term stability and functionality in the given building
or room. The development of the past fifteen years has multiplied
the spectrum of materials both for the walking surface and for
the floor beds.
klíčová slova:
podlahové konstrukce, dilatační a smršťovací spáry podlah, rovinnost
povrchu podlah
keywords:
floor constructions, dilation and shrinkage floor joints, floor surface
planarity
odborné posouzení článku:
doc. Ing. Jiří Bydžovský, CSc.
Ústav technologie stavebních hmot a dílců Fakulty stavební
Vysokého učení technického v Brně
stavebnictví 02/09
27
podlahové konstrukce
text: Jiří Dohnálek, Petr Tůma
Nové znění normy ČSN 74 4505
Podlahy – Společná ustanovení
Doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc. (*1948)
Vedoucí odd. stavebních materiálů
na Kloknerově ústavu ČVUT v Praze.
Od roku 2006 pořádá jako odborný
garant konferenci „PODLAHY“.
E-mail: [email protected]
Spoluautor:
Ing. Petr Tůma, Ph.D.
E-mail: [email protected]
EN, na které je odkazováno tak, aby ustanovení revidované normy
nebyla v žádném případě v rozporu s těmito dokumenty. Do normy
je zapracován i odkaz na změnu Z3 ČSN EN 206-1, která vyšla
v tomto roce, atd. Autoři se domnívají, že nová norma významně
posunuje možnosti projektantů i realizátorů navrhovat a provádět
podlahové konstrukce podle nejaktuálnějších kritérií a s minimem
závad. Revidovány, resp. aktualizovány, byly i zkušební postupy,
které jsou pro kontrolu kvality dokončených podlahových konstrukcí
nezbytné.
Nejpodstatnější změny v novém znění normy
Příspěvek představuje nové znění ČSN 74 4505
Podlahy – Společná ustanovení, platné od 1. srpna
2008 a jeho hlavní odlišnosti oproti starému znění.
Norma ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení je v praxi velmi
využívaná, avšak její znění z roku 1994 bylo již zastaralé a v některých
pasážích dokonce nepoužitelné. Proto se Český normalizační institut
rozhodl zařadit do plánu normalizace její revizi ve vztahu k základním
ČSN a EN, technickým předpisům a současným technickým požadavkům. S žádostí o její vypracování v loňském roce oslovil České
vysoké učení technické v Praze a Kloknerův ústav. Práce na revizi
normy navázaly na již provedený rozborový úkol, který analyzoval
znění z roku 1994, a to především ve vztahu k současným platným českým normám a k harmonizovaným normám evropským.
Kromě rozborového úkolu, který byl řešen Ing. Marií Jurajdovou z ITC
Zlín, autoři vycházeli především z vlastních odborných zkušeností
a dlouhodobých kontaktů s odborníky z oblasti podlah. V tomto směru si vytkli za cíl především v aktualizovaném znění normy upravit
formulace v následujících oblastech:
■ reálně vymezit kritéria na rovinnost podlahových konstrukcí;
■ p řesně definovat metodiku zjišťování rovinnosti podlahových
konstrukcí;
■ definovat požadavky na mechanické vlastnosti nosných vrstev
podlah v návaznosti na platné harmonizované normy;
■ zreálnit hodnoty vlhkosti podkladních vrstev, požadované při pokládce nášlapných vrstev;
■ poskytnout projektantům vodítko při návrhu tloušťky nosné podlahové vrstvy;
■ nově doplnit partii týkající se tzv. průmyslových podlah, která
nebyla ve stávající normě vůbec pojednána.
Vzhledem k tomu, že se materiálová základna v oblasti podlahových
konstrukcí i její různorodost rychle rozvíjí, odvisí kvalita aktualizované normy i od co nejúplnějšího připomínkování návrhů normy nejširším spektrem odborníků jak z okruhu projektantů, tak i dodavatelů.
Předkládaná norma prošla mnohastupňovým připomínkováním
a oponenturou odborníků, kteří se pohybují v různých materiálových
oblastech (dřevěné podlahy, betonové podlahy, plastové povrchy
podlah. Byly prověřeny všechny ČSN, resp. harmonizované ČSN
28
stavebnictví 02/09
Předmět normy
Předmět normy byl nově přeformulován, a to takto: Tato norma
stanovuje požadavky pro navrhování, provádění a zkoušení podlah
ve stavebních objektech. Norma rozlišuje dva druhy podlah: podlahy
v bytové a občanské výstavbě a průmyslové podlahy. Norma se
nevztahuje na nemovité kulturní památky a na objekty pro ustájení
zvířat. Norma nezohledňuje specifické požadavky sportovních činností na podlahy.
Z definice předmětu normy je zřejmé, že největší změnou je rozšíření
normy o problematiku průmyslových podlah. Ta nebyla v předchozím
znění ČSN 74 4505 vůbec zohledněna.
Termíny a definice
Kapitola Termíny a definice je důležitou součástí každé normy.
Měla by zajistit, aby terminologii použitou v normě chápali všichni
její uživatelé stejně, a bylo tak minimalizováno riziko nedorozumění
v důsledku špatného pochopení textu. Nejdůležitějšími změnami
oproti verzi z roku 1994 je zavedení termínu průmyslová podlaha,
definování pojmu podlahový potěr (podlahová mazanina) a rozdělení
spár v podlaze na smršťovací a dilatační.
Nová ČSN 74 4505 rozděluje podlahy na dva druhy. Kapitola 5 se
věnuje podlahám v bytové a občanské výstavbě, kapitola 6 pak
podlahám průmyslovým. Rozlišení, do které z nich spadá konkrétní
podlaha, je specifikováno právě v definici pojmu průmyslová podlaha, která uvádí: Průmyslová podlaha je podlahovou konstrukcí,
která je zatížena rovnoměrným zatížením větším než 5 kN/m2, nebo
pohyblivým zatížením – manipulačními prostředky, jejichž celková
hmotnost je větší než 2000 kg. Průmyslovou podlahou je i konstrukce se zvláštními požadavky na odolnost proti obrusu, kontaktnímu
namáhání, chemickému působení, a to i v případě, že zatížení je
menší než výše uvedené hodnoty.
Ostatní podlahy pak spadají do kategorie podlah v bytové a občanské
výstavbě. Na oba názvy druhů podlah je tedy třeba se dívat jako na obvyklé umístění podlahy, kritériem pro rozdělení je zatížení. Může nastat
situace, že například podlaha v kuchyni pro hromadné stravování bude
muset mít větší únosnost než 2000 kg/m2 a bude muset být navržena
a provedena podle ustanovení pro průmyslové podlahy.
Z připomínek, které autorům v rámci jednotlivých kol přípravy textu
normy došly, bylo zřejmé, že pojmy podlahový potěr a podlahová
mazanina, či konkrétně cementový potěr a betonová mazanina,
nejsou v povědomí odborné veřejnosti významově pevně ukotveny. Na základě zkušeností z připomínkových řízení i z vlastní praxe
a rozhovorů s lidmi z oboru se autoři domnívají, že pojmy podlahový potěr a podlahová mazanina jsou synonyma, která technicky nic neříkají
o vlastnostech příslušných vrstev ani o technologii jejich pokládky.
To potvrzují například i technické slovníky, které při překladu do němčiny oba termíny překládají jako Estrich, do angličtiny jako screed.
V případě spár v podlaze je třeba rozlišovat na spáry smršťovací,
které umožňují, aby proběhly přirozené objemové změny materiálů
(zejména betonu), a spáry dilatační, které umožňují teplotní dilataci
jednotlivých konstrukčních celků, buď pouze podlahy, nebo celé
konstrukce. Dilatační spáry musí zajistit volnost pohybu po celou
dobu životnosti konstrukce. Obvykle se osazují speciálními kovovými
profily, které zabraňují olamování hran, a vnitřní prostor se vyplní
trvale pružným materiálem. Na rozdíl od nich mají smršťovací spáry
pouze dočasnou funkci, je třeba je provádět zejména u monolitických
vrstev na bázi cementu (cementové potěry, litá teraca apod.) a po
odeznění smršťování je vhodné tyto spáry vyplnit tuhou zálivkou.
Technické požadavky
Tak jako celá norma, doznala i tato kapitola významné změny. Rozsah
příspěvku nedovoluje věnovat se všem technickým parametrům,
celkem jich je v kapitole 4 popsáno osmnáct. V následujícím textu
jsou proto zmíněny ty, které autoři považují za nejdůležitější.
První dva odstavce se týkají vzhledu podlahy, tedy parametru, který
je častým předmětem sporů. Zde je řešen případný vznik trhlin, který
je obecně považován za nepřípustnou vadu. Výjimkou jsou betonové
podlahy, v jejichž případě se norma odkazuje na základní normy
pro navrhování betonových konstrukcí ČSN 73 1201 Navrhování
betonových konstrukcí a ČSN EN 1992-1-1 Eurokód 2: Navrhování
betonových konstrukcí – Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro
pozemní stavby. Při postupu například podle ČSN 73 1201 je třeba
definovat příslušnou kategorii požadavku na odolnost proti trhlinám.
Pokud tento parametr není v zadání uveden, lze využít rozdělení
popsané v ČSN 73 1201, které postupuje podle použité výztuže,
a tedy podle nebezpečnosti jejího napadení korozí. Pro jednotlivé
kategorie jsou definovány příslušné limitní šířky trhlin. Pro dimenzování je zároveň uvedeno, při jakých kombinacích zatížení je třeba
je posuzovat. V odstavci Stálobarevnost je reflektována přirozená
vlastnost dřeva měnit svůj odstín pod vlivem osvětlení, respektive
oslunění. Při nerovnoměrném osvětlení může dojít k nerovnoměrné
změně barevného odstínu dřevěných podlah.
Další dva odstavce se věnují rovinnosti povrchu vrstvy a místní
rovinnosti povrchu. Zde je nutné upozornit, že se jedná o dvě rozdílné vlastnosti, které mají jak rozdílný vliv na užívání podlahy, tak
i odlišný způsob zkoušení. Autoři by chtěli zvláště poděkovat
Ing. Šandovi z firmy Gefos a doc. Matějkovi, kteří významně přispěli
k textu těchto odstavců a příslušných odstavců z kapitoly Zkoušení.
V případě rovinnosti povrchu se sledují odchylky výškové úrovně
náhodně vybraných bodů skutečně provedené podlahy od výškové
úrovně definované v projektu. Tento parametr je důležitý zejména
pro návaznost podlahy na okolní konstrukce, např. dveře. Maximální
dovolené odchylky od rovinnosti nášlapné vrstvy je třeba stanovit
v návrhu podlahy, a to v závislosti na konkrétních podmínkách. Pro
omezení možných sporů doporučujeme rovněž definovat maximální
odchylky od rovinnosti povrchu pro ostatní vrstvy, zejména pro povrchy, kde na sebe budou navazovat dodávky různých firem. V praxi
často dochází k tomu, že na nosnou vrstvu tvořenou cementovým
nebo anhydritovým potěrem zbude pouze několik málo centimetrů,
které nemohou zajistit dostatečnou únosnost podlahy. Při užívání,
v lepším případě již během stavby, pak dochází k překročení únosnosti nosné vrstvy a ke vzniku trhlin v podlaze.
V případě místní rovinnosti povrchu se sledují dva parametry. Prvním
je odchylka povrchu podlahy od proložené úsečky reprezentované
dvoumetrovou latí (viz tabulka 1). Tento parametr nevypovídá nic
o tom, v jaké výškové úrovni byl povrch podlahy proveden, ale je
důležitý pro provoz na podlaze a komfort jejího používání. Druhým
pak je požadavek na mezní rozdíl rovinnosti nášlapné vrstvy v dilatační
nebo smršťovací spáře a ve spárách mezi dlaždicemi (viz tabulka 2).
Stanovení tohoto parametru má za cíl vyloučit nerovnosti nášlapné
vrstvy podlahy, ve kterých by hrozilo zakopnutí uživatele podlahy,
případně drncání přepravních prostředků, které by způsobovalo nadměrné namáhání hran. Oba tyto parametry byly předmětem mnoha
připomínek, které se lišily zejména podle přístupu autora připomínky
buď ze strany dodavatele podlahy, nebo ze strany zákazníka. Autoři
dokonce obdrželi zcela opačné připomínky (příliš benevoletní/příliš
přísné) od pracovníků jedné větší firmy. Je vhodné, aby návrh podlahy obsahoval požadavky na oba parametry místní rovinnosti i pro
ostatní vrstvy podlahy. Tyto hodnoty je třeba stanovit v závislosti na
požadavcích výše položené vrstvy na podklad. Pokud zamýšlenou
technologií není možné dosáhnout rovinnosti potřebné pro správné
položení následné vrstvy, je třeba v návrhu podlahy počítat s vyrovnávací vrstvou.
Typ podlahy
Mezní odchylka
Podlahy v místnostech pro trvalý pohyb osob
(byty, kanceláře, nemocniční pokoje, kulturní
2 mm
zařízení, obchody, komunikace uvnitř objektu
apod.)
Ostatní místnosti
3 mm
Výrobní a skladovací haly
5 mm
▲ Tab. 1. Mezní odchylky místní rovinnosti nášlapné vrstvy
Typy podlah
Mezní rozdíl
Podlahy v místnostech pro trvalý pohyb osob
(byty, kanceláře, nemocniční pokoje, kulturní
2 mm
zařízení, obchody, komunikace uvnitř objektu
apod.)
Ostatní místnosti
2 mm
Výrobní a skladovací haly
2 mm
▲ Tab. 2. Mezní rozdíly ve výškové úrovni nášlapné vrstvy v dilatační nebo
smršťovací spáře a mezní rozdíly ve výškové úrovni hran sousedních
dlaždic
Předepsaná
tloušťka
mm
10
15
20
25
30
35
40
45
50
60
70
80
Tloušťka vrstvy potěru
mm
Nejmenší hodnota
Průměr
≥a
≥ 10
≥a
≥ 15
≥ 15
≥ 20
≥ 20
≥ 25
≥ 25
≥ 30
≥ 30
≥ 35
≥ 30
≥ 40
≥ 35
≥ 45
≥ 40
≥ 50
≥ 45
≥ 60
≥ 50
≥ 70
≥ 60
≥ 80
≥ předepsaná
>80b
≥a
tloušťka
a
Musí být odsouhlaseno projektantem podle konkrétních podmínek
b
U cementových potěrů by měly být vzaty v úvahu zásady technologie betonu vedené v ČSN EN 206-1
▲ Tab. 3. Dovolené odchylky od projektem předepsané tloušťky vrstvy potěru
stavebnictví 02/09
29
Neméně zajímavá a důležitá je specifikace parametrů Tloušťka vrstvy
potěru a Mechanická odolnost a stabilita, které jsou významné pro
statickou únosnost nosné vrstvy podlahy. Pro tloušťku vrstvy potěru
definuje spodní mez skutečného provedení tabulka (viz tab. 3), horní
mez pak je omezena 120 % tloušťky předepsané v návrhu podlahy.
Zde je třeba si uvědomit, že podlahový potěr je relativně těžký
konstrukční prvek. Proto je při případném zvětšení tloušťky třeba
posoudit statickou únosnost konstrukce, která podlahu nese.
Zcela nově formulovaný je odstavec týkající se skluznosti. V částech
budov, které jsou veřejně přístupné, platí přísnější požadavky, uvnitř
bytů a pobytových místností pak požadavky méně přísné (viz tab. 4).
Důležité je, že požadované hodnoty musí být splněny i při běžném
zašpinění podlahy při provozu budovy nebo u vlhké podlahy.
Součinitel smykového
tření
Výkyv kyvadla
Úhel kluzu
Veřejné
prostory
Byty a pobytové
místnosti
≥ 0,5
≥ 0,3
≥ 40
≥ 10°
≥ 30
≥ 6°
▲ Tab. 4. Požadavky na skluznost podlah
V souvislosti s technickými parametry je třeba odkázat na kapitolu 7,
která má název Zkoušení a obsahuje buď odkazy na příslušné zkušební normy, nebo popis zkušebních metod pro stanovení velikosti
příslušných parametrů. To je velmi důležité, protože jiné zkušební
postupy mohou vést k jiným výsledkům (viz například problematika
stanovování vlhkosti).
Podlahy v bytové a občanské výstavbě
Podlahy popisované v kapitole 5 normy jsou prakticky vždy podlahy
plovoucí, kdy je nosná vrstva uložena na relativně měkké vrstvě tepelné
nebo zvukové izolace. Kapitola je rozdělena na dvě části vztahující se
k návrhu podlahy a k jejímu provádění. V první části, jsou předepsány
skutečnosti, které návrh podlahy musí specifikovat, a to:
a) p
odmínky úspěšné funkce podlahy po dobu její předpokládané
životnosti;
b) s kladbu podlahové konstrukce, tj. jednotlivé vrstvy, jejich tloušťky,
kvalitu, popřípadě i složení vrstev a pracovní postupy pro jejich zhotovení. Skladba podlahové konstrukce musí být navržena tak, aby
podlaha splňovala požadavky, které jsou na ni kladeny, i v případě,
že bude vyrobena s nepříznivými odchylkami tlouštěk vrstev;
c) rozmístění dilatačních a smršťovacích spár v podlaze, nebo v jejích
vrstvách, a jejich úpravu;
d) řešení dilatačních spár nosné konstrukce, které prochází podlahou.
Dilatační spára musí umožnit pohyb nosné konstrukce;
Materiál potěru
Litý potěr na bázi
síranu vápenatého
Potěr na bázi
síranu vápenatého
Cementový potěr
nevyztužený
Třída pevnosti v tahu
za ohybu podle
ČSN EN 13813
Plošné zatížení
≤ 2,0 kN/m2
F4
F5
F7
F4
F5
F7
F4
F5
F7
≥ 35
≥ 30
≥ 30
≥ 45
≥ 40
≥ 35
≥ 45
≥ 40
≥ 35
e) řešení prostupů podlahou (prostupy potrubí, technologických
zařízení apod.);
f) napojení podlahy na stěnu;
g) způsob uložení prvků a rozvodů technického zařízení budov umístěných do podlahové konstrukce;
h) požadavky na místní rovinnost povrchu podlahových vrstev (ne
nášlapné vrstvy). Požadavky musí vycházet z požadavků následné
vrstvy na podklad. Pokud požadavky na podklad nejsou technologií spodní vrstvy splnitelné, musí být mezi tyto vrstvy vložena
vyrovnávací vrstva.
Body a, b, c, d, e, g jsou prakticky totožné s požadavky původní normy
z roku 1994. Nově byly přidány body f, h. Za zdůraznění stojí zejména
bod h, protože místní rovinnost povrchu jednotlivých vrstev je častým
předmětem sporů na stavbě a zároveň má konkrétní finanční dopad
v nutnosti provádět vyrovnávací vrstvu. Vzhledem k tomu, že norma
nemůže postihnout celou škálu individuálních podmínek na stavbě, ani
zahrnout požadavky všech vrstev na podklad, je povinnost předepsat
požadavky kladena na autora návrhu podlahy, tedy obvykle projektanta.
Předpokládá se, že to bude osoba, která bude nejlépe obeznámena
s konkrétními požadavky stavby i použitých materiálů a technologií.
Doporučeno je definování ještě následujících dvou bodů:
■ požadavky na místní rovinnost povrchu nášlapné vrstvy, pokud
jsou přísnější než požadavky uvedené v normě;
■ požadavky na rovinnost povrchu jednotlivých vrstev podlahy a její
dovolenou odchylku.
Dobrou pomůckou pro navrhování potěrů může být tabulka uvádějící nejmenší návrhové tloušťky plovoucích potěrů (viz tab. 5).
Z vlastních zkušeností však autoři doporučují uvedené hodnoty
považovat za naprosto minimální. Spolehlivé konstrukce lze takto
provést pouze při kvalitní a velmi pečlivé pokládce, kdy je tloušťka
potěru opravdu dodržena a zároveň vlastnosti materiálu odpovídají
požadované třídě v celé tloušťce vrstvy. V praxi se bohužel velmi
často stává, že dobře zhutněný je pouze povrch potěru a hlouběji
je potěr relativně mezerovitý. Pak potěr není dostatečně únosný
a riziko vzniku poruch je velké.
Druhá část, Provádění, definuje požadavky na firmu provádějící
pokládku podlahy nebo některých jejích vrstev. Nová je povinnost
sepsat při převzetí staveniště zápis obsahující alespoň údaje jako
rovinnost podkladu, tloušťky zadávaných vrstev a rovinnost a místní
rovinnost povrchu nejvyšší prováděné vrstvy. Mezi požadavky na
provádění podlahy patří i vytvoření rastru smršťovacích spár ve
vrstvách z materiálů podléhajících smršťování. Tyto spáry jsou preventivním opatřením proti vzniku smršťovacích trhlin a zhotovují se
buď pomocí bednění, nebo dodatečným nařezáním (nutno provést
ještě před vznikem poruch, tj. u cementových potěrů obvykle do
Předepsaná tloušťka potěru
Plošné zatížení
Plošné zatížení
≤ 4,0 kN/m2
≤ 3,0 kN/m2
Bodové zatížení
Bodové zatížení
≤ 2,0 kN
≤ 3,0 kN
≥ 50
≥ 60
≥ 45
≥ 50
≥ 40
≥ 45
≥ 65
≥ 70
≥ 55
≥ 60
≥ 50
≥ 55
≥ 65
≥ 70
≥ 55
≥ 60
≥ 50
≥ 55
Plošné zatížení
≤ 5,0 kN/m2
Bodové zatížení
≤ 4,0 kN
≥ 65
≥ 55
≥ 50
≥ 75
≥ 65
≥ 60
≥ 75
≥ 65
≥ 60
▲ Tab. 5. Nejmenší návrhové tloušťky plovoucích potěrů při stlačitelnosti podkladních vrstev ≤ 3 mm (≤ 5 mm pro plošné zatížení ≤ 2 kN/m2 a ≤ 3 kN/m2)
30
stavebnictví 02/09
24 hodin). Dobře se osvědčilo pravidlo požadující pro obvyklé nevyztužené cementové potěry vzdálenost smršťovacích spár maximálně
třiceti- až čtyřicetinásobek tloušťky vrstvy. Vytvořením smršťovacích
spár samozřejmě není dotčena potřeba ošetřování potěru.
Předepsána je zde nejvyšší dovolená vlhkost podkladu pro pokládku
běžných nášlapných vrstev, a to pro cementový potěr a pro potěr
na bázi síranu vápenatého (viz tab. 6). Tyto požadavky byly výrazně
přepracovány. Oproti normě z roku 1994 byly opraveny chybné
hodnoty pro cementový potěr pod dlažbu a pro anhydritové potěry
a doplněny byly požadavky pro lité podlahoviny a textilie. Hodnoty
pro cementový potěr lze použít i pro vrstvy ze standardního betonu.
Pokud je součástí podlahy systém vytápění, je třeba požadavky
uvedené v tabulce snížit.
Nášlapná vrstva
Kamenná nebo
keramická dlažba
Lité podlahoviny
na bázi cementu
Syntetické lité podlahoviny
Paropropustná textilie
PVC, linoleum, guma, korek
Dřevěné podlahy, parkety,
laminátové podlahoviny
Cementový
potěr
Potěr na bázi
síranu
vápenatého
5,0 %
0,5 %
5,0 %
Nelze provádět
4,0 %
5,0 %
3,5 %
0,5 %
1,0 %
0,5 %
2,5 %
0,5 %
▲ Tab. 6. Nejvyšší dovolená vlhkost cementového potěru nebo potěru na bázi
síranu vápenatého v hmotnostních % v době pokládky nášlapné vrstvy
V části Provádění jsou uvedeny ještě požadavky na výsledky kontrolních zkoušek kvality provedeného podlahového potěru pro nejčastěji
používané třídy. Protože rozhodujícím parametrem těchto potěrů
je třída pevnosti v tahu za ohybu F, jsou požadavky vztaženy právě
k tomuto parametru. Jeho dodatečné zkoušení není snadné, zejména
pro obtížnost odebírání vzorků potěru pro výrobu zkušebních těles
(trámků 40x40x160 mm). Proto jsou v kapitole Technické požadavky
uvedeny požadavky na výsledky alternativních zkoušek pevnosti v tahu
povrchových vrstev pro cementové potěry. U třídy pevnosti F4 musí
být průměrná hodnota pevnosti v tahu povrchových vrstev větší než
1,25 MPa, u třídy F5 větší než 1,75 MPa a u třídy F7 větší než 2,25 MPa.
Tyto alternativní zkoušky doporučujeme doplnit o sondu pro ověření
kvality zhutnění vrstvy potěru v jejích spodních partiích.
Průmyslové podlahy
Problematika průmyslových podlah nebyla v předcházejícím znění
ČSN 74 4505 vůbec zmíněna. Text článku 6 – Průmyslové podlahy
v novém znění ČSN 74 4505 je zcela nový a vychází jak ze zkušeností
zpracovatelů normy, tak z řady konzultací s odborníky, kteří se této
oblasti dlouhodobě věnují. Zpracovatelé normy by zvláště chtěli poděkovat Ing. Novotné z firmy Panbex a Ing. Fárovi z firmy Coming, kteří
významně přispěli jak připomínkami, tak i oponenturou celého textu
této kapitoly. Tak, jako v řadě předcházejících článků normy i v kapitole
Průmyslové podlahy, se v připomínkách střetávaly různé názory, které
prosazovaly změkčení, resp. zpřísnění některých kritérií.
Zpracovatelé normy považují za zcela zásadní článek 6.1.2, ve
kterém je přesně definováno, co musí návrh průmyslové podlahy
obsahovat. V projektové dokumentaci minulých let se velmi často
zjišťuje, že návrhu průmyslové podlahy je věnována jen minimální
pozornost a její standardní statický návrh je spíše výjimečný. Velmi
často je tloušťka i kvalita betonu nosné podlahové desky navrhována intuitivně, velmi často zcela chybí požadavky na míru zhutnění
podloží. Za významné aspekty, které musí obsahovat projektová
dokumentace, je třeba považovat:
■ požadavky na úpravu a vyplnění smršťovacích spár po dokončení
podlahové konstrukce;
■ vzdálenost a hloubku prořezu smršťovacích spár;
■ polohu a konstrukční řešení dilatačních spár;
■ způsob přenosu posouvajících sil mezi jednotlivými dilatačními úseky.
Právě improvizace v těchto výše uvedených bodech vede velmi často
k poruchám, které jsou předmětem reklamací ihned po dokončení
podlahové konstrukce nebo krátce po zahájení provozu.
Norma zřetelně upozorňuje, že: požadavky na rovinnost povrchu
nášlapné vrstvy mohou být stanoveny přísněji než v tabulkách 1 a 2 ČSN 74 4505.
Dále je třeba upozornit na významný požadavek, kdy v článku 6.1.4
se požaduje u průmyslových podlah s vyšší intenzitou pohybu manipulačních prostředků nebo pohybu dopravních prostředků s vyššími
kolovými tlaky porovnání kontaktního napětí pod koly dopravních prostředků s pevností v tlaku povrchových vrstev. Požadovaná vzdálenost
smršťovacích spár je uvedena v článku 6.1.9 jako třicetinásobek tloušťky
nosné betonové desky, největší vzdálenost smršťovacích spár se pak připouští 6 m. Je častou realitou, že řezané smršťovací spáry jsou prováděny
pouze v osách svislých nosných prvků, i když k tomu není žádný racionální
ani estetický důvod. V případě použití větších vzdáleností mezi svislými
podporami je tak často vzdálenost řezaných smršťovacích spár na úrovni
devět a více metrů, což zákonitě vede ke vzniku nežádoucích smršťovacích
trhlin v mezilehlých oblastech, které jsou příčinou oprávněných reklamací.
V kapitole 6.2 se uvádějí základní požadavky na provádění a ošetřování
betonových podlahových desek, zdůrazňuje se, že betonová směs, použitá
pro nosnou podlahovou desku, musí být uložena vždy do počátku tuhnutí.
Upozorňuje se na nezbytnost ošetřování, které musí omezit rychlý odpar záměsové vody a na včasné provedení řezaných smršťovacích spár. V kapitole
6.3 jsou stručně charakterizovány požadavky na povrchové úpravy, a to tvořené jednak bezespárými syntetickými podlahovinami, jako jsou nátěry, lité
a stěrkové podlahoviny, polymermaltové a polymerbetonové podlahoviny,
dále pak tzv. minerální vsypy. U syntetických podlahovin má zásadní význam
požadavek na vlhkost podkladu. Její hodnota není obecně definována
a odkazuje se zcela přirozeně na požadavky výrobce podlahoviny. Dále se
upozorňuje, že u syntetických podlahovin z polymerových směsí a polymermalt se připouští mírný rozdíl odstínů při navazování jednotlivých dávek směsí.
Současně se upozorňuje, že tyto nášlapné vrstvy si mohou zachovat svou
barevnost pouze při pravidelném čištění v intervalech a způsobem předepsanými výrobcem nátěrů, že trvalý provoz dopravních prostředků s gumovými
pneumatikami může vést v některých partiích k trvalému znečištění těchto
podlahovin, což nelze považovat v daném případě za jejich vadu.
V případě minerálních vsypů je uveden explicitní požadavek na tloušťku minimálně 1,5 mm. To odpovídá minimální spotřebě minerálního
vsypu cca 3 kg/m2. Obrusné vrstvy menších tlouštěk již nemohou
dlouhodobě plnit svoji funkci a deklarovat takto provedenou podlahovou konstrukci jako podlahu s minerálním vsypem by bylo nekorektní.
Velmi podstatným ustanovením je konstatování, že: nejednotnost
barevného odstínu povrchu je přirozenou vlastností minerálních vsypů
a není pokládána za funkční vadu díla.
Právě tato okolnost je velmi často reklamována a u mnoha investorů
i projektantů vzniká na základě předkládaných malých referenčních vzorků
dojem, že výsledný odstín betonové podlahy s minerálním vsypem bude
zcela jednotný, a často je snaha zařazovat požadovaný odstín i do barevného
vzorníku podle RAL. To je pochopitelně s ohledem na povahu používaných
cementů i kameniva zcela nereálné. Odstíny cementů, které jsou významnou pigmentační složkou minerálního vsypu, jsou totiž významně závislé
na řadě okolností, mimo jiné obsahu oxidu železitého v surovině používané
pro výrobu cementu. Vzhledem k tomu, že i v relativně homogenním
stavebnictví 02/09
31
surovinovém ložisku obsah těchto složek kolísá, nemůže být barevný odstín
cementu stejného výrobce i stejné třídy zcela identický.
Podobně častým zdrojem reklamací je i vznik jemné sítě mikrotrhlin
(tzv. fajáns, krakeláž, crazing) ve vrstvě minerálního vsypu. Norma v čl. 6.3.3 zřetelně uvádí, že výskyt těchto trhlin s šířkou do
0,1 mm je přirozenou vlastností vsypových povrchů a není funkční ani
estetickou vadou. V závěru tohoto článku se upozorňuje, že povrch
betonové desky s minerálním vsypem vždy obsahuje určité množství
otevřených pórů, proto je jeho čistitelnost částečně omezena, i když
jeho povrch velmi často působí jako zcela hutný a uzavřený.
Zkoušení
V kapitole 7 Zkoušení je celkem uvedeno dvacetři funkčních parametrů, které lze u podlahových konstrukcí ověřovat. Jedná se o množinu
vizuálních i fyzikálně mechanických parametrů, při jejichž stanovení je
převážně odkazováno na platné ČSN, resp. harmonizované ČSN EN.
Jsou to:
■ charakteristika viditelného povrchu;
■ stálobarevnost;
■ rovinnost vrstvy;
■ místní rovinnost vrstvy;
■ přímost spár;
■ tloušťka vrstvy;
■ pevnost v tlaku a pevnost v tahu za ohybu;
■ pevnost v tahu povrchových vrstev;
■ přídržnost povrchové úpravy;
■ odolnost proti dlouhodobě působícímu statickému zatížení;
■ tvrdost povrchu;
■ odolnost proti opotřebení;
■ tepelný odpor, tepelná jímavost, difuze a kondenzace;
■ vlhkost;
■ nasákavost;
■ vzduchová a kročejová neprůzvučnost;
■ činitel odrazu světla;
■ lesk plochy;
■ odolnost proti biologickým vlivům;
■ elektrické a magnetické vlastnosti;
■ reakce na oheň;
■ požární odolnost;
■ skluznost.
Významná změna se týká zejména měření místní rovinnosti vrstvy, což je
velmi často reklamovaný parametr. Podle článku 7.4 se odchylky místní
rovinnosti stanovují pomocí dvoumetrové latě, na jejichž koncích jsou podložky o výšce 20 mm o půdorysné ploše 10x10 mm. Pomocí posuvného
měřítka se změří maximální a minimální vzdálenost mezi povrchem vrstvy
a spodním lícem latě. Plocha kontaktu mezi měřítkem a vrstvou je čtvercová o rozměrech 10x10 mm. Minimální a maximální odchylky se stanovují
odečtením hodnoty 20 mm (výška koncových podložek latě) od změřených
hodnot. Požaduje se nejméně pět měření na každých 100 m2.
Zcela nově v článku 7.7 definuje norma požadavky na stanovení
pevnosti v tlaku a pevnosti v tahu za ohybu. Dosud je pravidlem, že
v bytové a občanské výstavbě není kvalita podlahových potěrů
prakticky vůbec kontrolována. To samozřejmě nijak nestimuluje
dodavatele k dodržování elementárních technologických zásad
a výsledkem jsou potěry, které svými mechanickými vlastnostmi
oproti parametrům deklarovaným výrobcem potěrové směsi jsou na
třetinové, maximálně poloviční úrovni. Norma proto požaduje, aby při
zhotovování podlahových potěrů na každých 100 m2 byla zhotovena
jedna sada zkušebních těles podle ČSN EN 13 892-2. Při betonáži
32
stavebnictví 02/09
průmyslových podlah se požaduje zhotovení jedné kontrolní krychle
o hraně 150 mm na každých 250 m3 uložené betonové směsi.
Nově je zavedena v článku 7.8 i metoda měření pevnosti v tahu povrchových vrstev tzv. odtrhovými zkouškami, a to podle ČSN 73 2577. Stanovení
vlhkosti podle článku 7.14 se požaduje gravimetrickou metodou podle
ČSN EN ISO 12 570 a použití jiné metody je možné pouze v případě,
pokud je prokázáno, že vede ke stejným výsledkům jako tato metoda.
Pro informaci se v článku uvádí orientační přepočet mezi gravimetrickou
a karbidovou metodou. Řada výše uváděných kvalitových parametrů je
stanovována s menší frekvencí a vyžaduje speciální zkušební postupy.
Typickým příkladem je např. měření skluznosti (článek 7.23). Po řadě
konzultací se specialistkou v této oblasti Ing. Kotorovou z TZÚS Plzeň
byla nakonec v normě ponechána pouze velmi obecná formulace, a to,
že: skluznost se zkouší podle zkušebních metod uvedených v příslušných
normách pro jednotlivé výrobkové skupiny.
Jakákoliv podrobnější specifikace by popisovanou normu nežádoucím
způsobem komplikovala.
Celkové závěry a další perspektiva
Provedená revize ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení se
snažila promítnout do nového znění jak poznatky a zkušenosti zpracovatelů normy, tak i širokého spektra odborníků, kteří znění normy
v jednotlivých fázích připomínkovali. Díky elektronické korespondenci
dostalo příležitost vyjádřit své stanovisko více než 300 jednotlivců
zastupujících široké spektrum dodavatelských i projekčních firem. Z pochopitelných důvodů norma nemohla zabíhat do podrobností, např.
pokud se týče cementových či anhydritových potěrů, nebo podrobně rozebírat jednotlivé zkušební metody. Norma si klade za cíl být obecným vodítkem
pro projektovou i dodavatelskou sféru tak, aby eliminovala nejpodstatnější
pochybení při projektování a provádění podlahových konstrukcí. Zpracovatelé očekávají připomínky i konstruktivní kritiku a jsou připraveni po třech
letech zpracovat revizi těch ustanovení, která se ukážou jako nepřesná nebo
jejichž požadavky se ukážou jako příliš měkké či naopak přísné. Zpracovatelé
normy děkují všem, kteří se podíleli na vzniku nového znění ČSN 74 4505,
a zejména pak Ing. Syrové z ČNI, která svými zkušenostmi a průběžným
kontaktem s autory přispěla ke vzniku normy podstatným dílem. ■
english synopsis
New Wording of ČSN 74 4505 Standard Floors –
Common Provisions
The article introduces the new wording of ČSN 74 4505 standard on
Floors – Common Provisions, and the main differences in comparison
to the previous wording. The performed revision of the standard tries
to reflect in the new wording knowledge and experience of both the
authors of the standard and a wide range of experts commenting on
the standard in the individual stages of its preparation.
klíčová slova:
norma ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení, pochozí povrchy,
toleranční limit
keywords:
ČSN 74 4505 standard – Floors – Common Provisions, walking
surfaces, limit tolerance
odborné posouzení článku:
doc. Ing. Jiří Bydžovský, CSc.
Ústav technologie stavebních hmot a dílců Fakulty stavební
Vysokého učení technického v Brně
podlahové konstrukce
text: Martin Procházka
foto: archiv autora
Podlahy v polyfunkčním domě L’Ocelot
Ing. Martin Procházka (*1975)
Po absolvování středního odborného
učiliště v oboru Truhlář a nástavbového studia s maturitou vystudoval
MZLU Brno. V současné době je
ředitelem společnosti Dřevovýroba
Podzimek s.r.o.
E-mail: [email protected]
Polyfunkční dům L’Ocelot se nachází v blízkosti říčky Rokytky v nově navrženém parku,
který je součástí území Zelený ostrov, nově
vznikajícího v okolí O2 areny.
Budova zaujme pozorovatele již na první pohled svojí netradiční architekturou a především výraznou barevnou fasádou na jižní straně. Další překvapení nabízejí zbylé tři strany, jejichž opláštění tvoří pláty ze speciální oceli,
které se zcela záměrně nechaly zkorodovat, čímž se vytvořily zajímavé
fasádní obrazce. Vnitřek budovy tvoří téměř šedesát nadstandardních
bytových jednotek různých velikostí a dispozičních řešení, včetně bytů
mezonetových a střešních ateliérů. Součástí domu je malá kavárna-restaurace a podzemní garážové stání. Byly-li v případě fasády použity netradiční
materiály, pak v interiéru se naopak ve velké míře využil tradiční přírodní
materiál – dřevo, které dominovalo při pokládce dřevěných podlah.
■ terasová prkna MASSARANDUBA 21x145 mm a nosné hranoly
42x70 mm ANGELIM PEDRA.
Technologický postup montáže dřevěných
podlah
■ Příprava podkladu – anhydritu přebroušením (odstranění nečistot a mastné
vrstvy na povrchu, která brání nasákavosti penetrace a přilnavosti lepidla)
brusným papírem zrnitosti 16 (tato zrnitost je velmi důležitá a doporučena jako
jediná správná) a následné penetrování tohoto podkladu penetrací Uzin PE 317
(pod jednosložkové lepidlo) nebo Uzin PE 420 (pod dvousložkové lepidlo).
■ Celoplošné lepení dřevěných palubek nebo platíček průmyslové
mozaiky jednosložkovým lepidlem Uzin MK 73 (použito pro dub) nebo
dvousložkovým lepidlem Uzin MK 92 S Dunkel (použito pro exotické
dřeviny) nepravidelně na tzv. volný řemen. Velmi důležité bylo zachovat
u stěn a navazujících konstrukcí dilatační spáru min. 15 mm. U podlahových topných konvektorů byly podlahy čistě dořezávány s přiznanou
spárou cca 5 mm. Tato spára byla vyplněna dilatačním korkem.
■ Broušení podlah a celoplošné tmelení podlah směsí tmelu Pallmann UNI-KITT s brusným prachem. Pro finální broušení byly použity
tříkotoučové brusky Lägler TRIO.
■ Povrch se upravil jednosložkovým olejem Pallmann SOYABASE
PLUS. Olej byl nanesen jednokotoučovou bruskou a rozleštěn tzv.
padováním. Díky oleji, na rozdíl od laku, mají zejména dubové podlahy teplý „medový“ odstín, který časem ještě dozraje. Olej navíc
poskytuje dřevěné podlaze prodyšný povrch.
■ Poslední fází byla montáž a kompletace soklových lišt, přechodových lišt a podle potřeby a požadavků tmelení akrylovými tmely
v barvě dřeva (např. u soklových lišt ve styku s podlahou apod.).
Dřevěné podlahy v polyfunkčním domě L’Ocelot
Dřevěné podlahy a terasy (decking) jsou použity v budově L’Ocelot
na celkové ploše téměř 4000 m². Podle pokynů a výběru projektanta,
Ing. arch. Petra Suskeho, byl výběr jednotlivých dřevin a rozměrů
podlahových prvků následující:
■ průmyslová mozaika, DUB 15x280x280 mm;
■ průmyslová mozaika, IPÉ 15x280x280 mm;
■ průmyslová mozaika, MASSARANDUBA 15x280x280 mm;
■ průmyslová mozaika JATOBA 15x280x280 mm;
■ palubky DUB 22x56x300–1400 mm, kvalita RUSTIKAL, tzn. barevně
netříděné dřevo s přirozenou kresbou, s rostlými suky a s bělí;
▼ Polyfunkční dům L'Ocelot se zajímavou skladbou fasád
Technologický postup montáže dřevěných teras
Pro terasy byla vybrána na základě doporučení a zkušeností dodavatele brazilská dřevina Massaranduba, která je pro tento účel léty
ověřena a je příznivá jak cenově, tak i svými vlastnostmi. Montáž
dřevěných venkovních teras tzv. deckingu (resp. jejich kotvení) je
možné provést několika způsoby, z nichž nejspolehlivější je kotvení terasových prken přiznanými nerezovými vruty rozměru např.
5x50 mm do podkladního nosného roštu. Nehrozí tak nebezpečí odtržení prken od hranolů (ketré je reálné např. při použití nejrůznějších
skrytých plastových prvků). Ideálním postupem je také kotvení nosných
hranolů napevno do podkladu (betonových patek, ocelové pozinkované
konstrukce apod. Zabrání se tak nežádoucím tvarovým změnám terasy
při pracování a kroucení dřeva vlivem klimatických změn) v kombinaci
s pryžovými podložkami, které mohou být vkládány mezi podklad
a nosný hranol. Dalším možným způsobem je tzv. volné ložení dřevěné
terasy do kačírku. Právě tento postup byl zvolen v budově L’Ocelot.
Vlastní postup montáže dřevěných teras
■ Vyrovnání podkladu (kačírkového lože) na vyhovující rovinnost, tzn.
s max. odchylkou 2 mm/2 bm.
■ Formátování a uložení nosných hranolů s rozestupem cca 500 mm
(tato vzdálenost jednotlivých hranolů závisí na rozměru, resp. průřezu
terasových prken. Obecně platí čím tenčí a užší terasové prkno, tím
menší rozestup hranolů).
stavebnictví 02/09
33
■ Formátování a kotvení terasových prken do hranolů přiznanými
nerezovými vruty skrz z pohledové strany. Mezi jednotlivými prkny
byly ponechány mezery cca 8 mm.
■ Dřevěné terasy nebyly záměrně napuštěny žádnou nátěrovou
hmotou, aby tak bylo docíleno vlivem povětrnosti typické našedlé
patiny. Je samozřejmě možné dřevo napustit např. teakovým olejem,
tento proces šednutí se tak zpomalí. ■
Základní údaje o stavbě
Název: Polyfunkční dům L’Ocelot
Místo:
Ocelářská ulice, Praha 9
Investor: L’Ocelot, a.s.
Projektant: SEA Architekt s.r.o.
Generální dodavatel: Podzimek a synové s.r.o.
Dodavatel dřevěných podlah a teras:
Dřevovýroba Podzimek s.r.o.
Dodavatel chemie pro pokládku dřevěných podlah: UZIN s.r.o.
Termín výstavby: 11/2006–05/2008
▼ Interiér: palubky DUB
▼ Interiér: průmyslová mozaika Ipé (detail)
34
stavebnictví 02/09
english synopsis
Floor Constructions of Poly-Functional Building
of L’Ocelot
The interiors of the residential house L’Ocelot make extensive use
of traditional natural materials such as timber dominating in wooden
floor laying. Wooden floors and decks cover the total area of nearly
4.000 m² in the house. Following the recommendation of the supplier
the decks have been covered with Brazilian timber called Massaranduba, time-tested and showing convenient price and property setting.
The article describes interior floor laying and deck building.
klíčová slova:
bytový dům L‘Ocelot, podlahy dřevěné, terasy dřevěné, montáž
podlah, dřeviny exotické
keywords:
poly-functional house L’Ocelot, wooden floors, wooden decks,
floor assembly, exotic timber
▼ Interiér: průmyslová mozaika Ipé (celek)
VZT
My
L
P
My
L
L
P
P
My
My
L
L
P
P
My
L
P
P
My
L
▲ Exteriér: brazilská dřevina Massaranduba (detail)
P
▼ Exteriér: brazilská dřevina Massaranduba (celek)
My
L
▲ Půdorys typického nadzemního podlaží
▼ Příčný řez budovou L’Ocelot
stavebnictví 02/09
35
podlahové konstrukce
text: Vítězslav Vacek
foto: archiv autora
Poruchy betonových průmyslových
podlah a možnosti jejich sanace
Ing. Vítězslav Vacek, CSc. (*1963)
Absolvent FSv ČVUT Praha – obor
Pozemní stavby se specializací na technologie a provádění staveb, 1988–1993
vědecká příprava v Kloknerově ústavu
ČVUT Praha – nauka o nekovových
materiálech a stavebních hmotách,
1993–1994 Chladicí věže Praha a.s. –
divize REKO. V současné době je vedoucím technické přípravy CSI group a.s.
E-mail: [email protected]
S hospodářským rozvojem předchozích let
byla spojena velká poptávka po průmyslových
podlahách. Vzhledem k příznivému poměru
ceny a užitných parametrů se velmi často jednalo o podlahy betonové. Příspěvek se zabývá
analýzou příčin vzniku některých opakujících
se typických poruch těchto podlah a představuje možnosti jejich sanací.
Průmyslové provozy lehké i středně těžké výroby a skladování velmi
často vystačí s obyčejnou betonovou podlahou. Těžká výroba již
obvykle potřebuje podlahy speciální, i když zpravidla pouze lokálně –
ve vazbě na technologii výroby. Zvláštním případem je pak oblast chemické výroby, kde často obyčejný beton dostatečně nevyhovuje. Jinou
skupinou je např. náročná výroba elektroniky s požadavky na antistatické
vlastnosti, potravinářské provozy, nemocnice apod. s vysokými nároky
na čistotu provozu. Samostatnou skupinou jsou hromadné garáže.
Betonová podlaha je většinou použita jako primárně konstrukční část
i v provozech, kdy beton jako materiál svými vlastnostmi nestačí, a je
pak následně opatřena dalšími vrstvami, tvořenými stěrkami, nátěry,
speciálními dlažbami apod., tzn. obrusnými, resp. nášlapnými vrstvami,
nebo jsou provedeny úpravy odpovídající požadovaným parametrům
daného prostředí. Z hlediska místních podmínek lze podlahy členit na
novostavby a opravy nebo rekonstrukce, resp. výměny podlahy v prostorách se stejným nebo nově odlišným využitím. Z konstrukčního hlediska
je základním členěním rozdělení podlah na desky na terénu, nejčastěji
u výrobních či skladovacích hal, a podlah vícepodlažních budov, kde je
často podlaha již přímo upraveným povrchem stropu, např. hromadné
garáže, nebo některé vertikálně řazené průmyslové technologie.
Návrh průmyslové podlahy
Průmyslová betonová podlaha je svou funkcí velmi důležitou částí
stavby, neboť její stav bezprostředně ovlivňuje provoz (např. výroby
nebo skladování), kterému má sloužit. Jejímu návrhu je tedy třeba
věnovat potřebnou pozornost, protože zdánlivá úspora ve stavebních
36
stavebnictví 02/09
nákladech může přinést citelné provozní ztráty. Návrh průmyslové podlahy by měl mít na zřeteli bezpečné přenesení zatížení
z povrchu do podzákladí při zachování tvaru, tj. omezené deformaci.
Pro splnění této funkce je třeba docílit spolupůsobení vlastní horní
obrusné vrstvy s vrstvami podkladními dostatečně plynulou změnou
tuhosti souvrství. Mimo zatížení pojezdem a skladovaným materiálem je u průmyslových podlah významný účinek tzv. nesilových
zatížení (zejména od změny teploty a vlhkosti) a v této souvislosti
i interakce s vlastní konstrukcí haly nad podlahou (obr. 1, 2). Nedořešení těchto detailů, resp. nesplnění předpokladů návrhu se
během provozu často projeví významnými poruchami. Základním úkolem projektanta je vyřešit všechny detaily a návaznosti,
protože – jak kdysi řekl jeden z nestorů českého stavitelství profesor Hruban: „Betonová konstrukce je kvalitní, když je kvalitní
v každém provedeném detailu.“ Což platí dodnes a bez výjimky
i u průmyslových podlah.
Následující část příspěvku je zaměřena na dva hlavní typy betonových
podlah. Prvním z nich jsou drátkobetonové podlahy skladovacích
a výrobních hal, druhým pak nulové podlahy hromadných parkovacích garáží.
Drátkobetonové podlahy skladovacích
a výrobních hal
Širší rozvoj použití drátkobetonu pro průmyslové podlahy u nás
začal v devadesátých letech minulého století. K jeho výhodám patří
snadná realizace s možností dopravy čerstvé směsi čerpadly a větší
odolnost proti vzniku, ale hlavně rozvoji trhlin než u prostého betonu. Drátkobeton v obvyklém provedení nemá ohybovou únosnost
oboustranně vyztužené desky, ale v řadě aplikací svými parametry
postačuje. Jeho realizace s minimem betonářské výztuže – obvykle
jen dovyztužení některých detailů rovnými pruty nebo svařovanými
sítěmi – je rychlá a jednoduchá.
Jelikož jsou skladové podlahy často vystaveny velkému obrusu tvrdými koly manipulační techniky, uzavírá se povrch podlahy při hlazení
abrazi odolnou vrstvičkou vsypu. Pro eliminaci trhlin od smrštění se
hotová podlaha v prvních 24 hodinách po dokončení nařeže jalovými
řezy. Pokud se tak učiní vzhledem k podmínkám hydratace betonu
pozdě, vznikne první porucha – ve formě tzv. divoké trhliny. K rozvoji
trhlin přispívá rovněž nedokonalé ošetřování hotové podlahy v době
zrání. Zde je dobré připomenout, že trhlina v betonu je přirozená
a nevyhnutelná. Ovlivnit je možné jejich rozdělení – četnost a šířku.
Z hlediska mechanického chování i trvanlivosti podlahy je lépe dosáhnout většího počtu malých trhlin, něž několika velkých, které by
byly výraznou nehomogenitou celé podlahové konstrukce.
Při realizaci tenkých desek do tl. 150 mm, ale stává se to i u desek
tl. až 200 mm, vznikají při následném vysychání miskovité deformace
jednotlivých nařezaných čtverců, které se projevují zvednutím rohů.
Ty jsou pak obvykle ulomeny při pojezdu vozíků, a vzniknou tak charakteristické trhliny. Jakákoliv nerovnost takto provozovaných podlah
se při přejezdu vozíků stává potenciálním zdrojem výtluku. Nejčastěji
se tak děje u spáry s nestejnou výškou obou navazujících ploch,
nebo u pracovní spáry s vloženým ocelovým prvkem, vytvářejícím
lokální skokovou změnu tuhosti. Údery tvrdých kol těžkých vozíků
pak svým dynamickým účinkem nejprve odlomí hranu spáry, ale
postupně vytvářejí plošně rozsáhlý výtluk (obr. 6, 7).
Pokud je podlaha špatně navržena – dimenzována ve vazbě na podloží, nebo je provozována pod vyšším zatížením, než bylo uvažováno
při návrhu (těžší vozíky, větší skladovaná zátěž apod.), může dojít
i k její celkové destrukci, jak ukazují obr. 3–7.
Trhliny a jalové řezy by měly být upraveny tak, aby při přejezdu kola
vozíku přenášela spára vzájemně účinky zatížení do sousedních
desek. Tento stav nenastává, pokud jsou spáry ponechány volné –
odlamují se hrany, nebo pokud je výplň příliš poddajná – např. PU
nebo akrylátový tmel (obr. 9). Renomovaní výrobci dodávají k tomuto
účelu speciální semirigidní zálivky, které na prudkou změnu zatížení
reagují jako tvrdý materiál, ale na pomalejší účinky, např. od změny
teploty, reagují elasticky. Analogicky je tedy možné vyplnit jak řezy
předem připravené, tak dodatečně provedené v místě divoké trhliny.
Taková oprava je úspěšná u běžných trhlin, nikoli u významných
konstrukčních poruch, třeba nad rozhraním podloží, na styku výrazně
rozdílně zatížených oblastí apod.
Plošná porucha je v omezeném rozsahu opravitelná lokálním vybouráním a novou betonáží příslušného pole. Pro lokální výtluky je možné
k náhradě rozdrceného materiálu použít speciálních sanačních hmot
na cementové nebo polymerem modifikované bázi, určených k opravě pojížděných ploch. Jejich volba je obtížná v tom, že oprava by se
měla svými vlastnostmi co nejvíce blížit okolní podlaze. Zvolíme-li
materiál málo pevný, bude se porucha zanedlouho opakovat v témže
místě. Pokud vybereme materiál příliš pevný, objeví se postupně
poruchy před a za opraveným místem a nastane jev označovaný
někdy jako stěhování výtluků. Pokud podlaha provoznímu zatížení
neodpovídá a dochází k její destrukci (obr. 3, 4), je na místě ji vybourat
a provést nově, včetně potřebné úpravy podloží a změny dimenzí drátkobetonové desky. Krátkodobě je možné provoz zajistit provizorním
položením plechů na poškozená místa, ale i tlusté plechy se postupně
deformují a jsou překážkou pro malá kola vozíků (obr. 8).
▲ Obr. 1. Garáž za provozu v zimě – trhlina v nátěru
▲ Obr. 2. Totéž místo – detail průsaku zespodu
Bezespáré podlahy z válcovaného betonu
a polymerem modifikované vrchní vrstvy
Velmi podobným typem podlah jsou tzv. bezespáré podlahy z válcovaného betonu a polymerem modifikované vrchní vrstvy. Ani
tyto betonové podlahy nejsou objemově stálé. Ačkoli spáry na
počátku nemají, postupně se v nich vytvoří trhliny v linii oslabení –
jako jsou pracovní spáry, řady sloupů apod. Ty se potom v průběhu
času rozšiřují a postupně si vyžádají opravu. Zprvu je to jen zalití
řezu, později, když se dále rozestupují, je někdy snaha je spojovat
sponami (obr. 10). Sponkování těchto podlah pomocí kramliček
je problémem, protože spony není do čeho chytit – modifikovaná
vrstva je tlustá jen asi 30 mm a válcovaný beton pod ní má malou
pevnost. Někteří zhotovitelé tedy místo spon používají jenom prutu
zalitého v drážce. Taková oprava pohyb často nezastaví a je nutné
přistoupit k radikálnějšímu zásahu ve větší šířce opravy (obr. 11).
Výběr vhodného materiálu a návrh tvaru průřezu zde patří do rukou
odborníka, který předem zhodnotí konkrétní situaci a její vývoj. Kvalitní oprava trhlin podlahy je provozní nutností, protože jinak dochází ke
zvýšeným nákladům na opravy kol manipulační techniky (obr. 12).
Provozní zatížení zejména skladových podlah obrusem je poměrně
intenzivní, a tak by těmto podlahám měla být věnována také potřebná údržba. Pokud přesto časem dojde k odbroušení vsypové
vrstvy chránící podlahu proti abrazi, je možné ji nahradit tenkou
▲ Obr. 3. Rozlámaná drátkobetonová podlaha ve vjezdu skladu
▼ Obr. 4. Rozlámaná drátkobetonová podlaha pod rampou
stavebnictví 02/09
37
▲ Obr. 5. Detail rozvoje lomové poruchy drátkobetonové desky
▲ Obr. 6. Plošný rozvoj poškození rozlámané drátkobetonové desky
▲ Obr. 7. Odlomené rohy drátkobetonové desky a rozvoj výtluku
▲ Obr. 8. Nouzová oprava položením plechu
▲ Obr. 9. Odlamování hran spáry vyplněné pružným tmelem
▲ Obr. 10. Oprava trhliny bezespáré podlahy sponkou a zalitím
▼ Obr. 11. Druhá fáze opravy ve větší šířce
▼ Obr. 12. Trhliny v podlaze vedou ke značným škodám na podvozcích
38
stavebnictví 02/09
▲ Obr. 13. Třetí fáze opravy opět ve větší šířce
▲ Obr. 14. Poškození podlahy pootočením malé betonové patky
▲ Obr. 15. Poškození podlahy u paty ocelového sloupu
▲ Obr. 16. Charakteristické trhlinky betonové podlahy v ploše
polymerní stěrkou s vysoce odolným plnivem, podobným původnímu vsypu.
Uvedené poruchy a způsoby jejich oprav jsou uplatnitelné nejen
u podlah novějších, ale v přiměřené míře i u podlah starých. Jestliže
není stará betonová podlaha příliš polámána na drobné elementy
nebo silně kontaminována, ale má i do větší hloubky letitým provozem narušený povrch, je možné uvažovat – pokud to dovoluje světlá
výška a návaznost na další části stavby – o její opravě novým přebetonováním. Nová vrstva může být se stávající podlahou svázána,
nebo může být navržena jako separovaná. Výběr z těchto možností
je věcí hodnocení projektanta, který zváží všechny místní podmínky.
Pokud by byla nová betonová vrstva příliš tlustá, je za předpokladu
funkční hydroizolace možné provést opravu povrchu tenčí, vícevrstvou stěrkou na polymerní bázi. Jestliže by stará podlaha byla příliš
poškozena a nebylo by ji možné přebetonovat nebo by docházelo ke
zvýšení provozního zatížení, pak je obvykle třeba starou betonovou
desku odstranit a realizovat celou podlahu nově.
Zhodnocení možnosti opravy v porovnání s novou podlahou je často
velmi složité a nezřídka bývá komplikovanost provedení, cena a časová náročnost opravy tak vysoká, že se jeví rychlejší a levnější provést
podlahu novou, na kvalitativně lepší úrovni. Praktické zkušenosti
ukazují, že opravit se vyplatí jen podlahu v poměrně slušném stavu,
popř. poškozenou lokálně, nebo tam, kde si to vynucují provozní
omezení – možnost krátké odstávky, nepřístupnost apod.
Většinou se jedná o vícepodlažní budovy, kde k parkování slouží
základová deska, mezistropy a často i střecha. Některé parkovací
domy založené jinak než na desce mají – podobně jako výše uvedené
haly – spodní podlahu na terénu.
Posledních zhruba deset let je již i v ČR výstavba hromadných
garáží poměrně intenzivní. Většinou jde o železobetonové monolitické, nebo prefabrikované, ale zpravidla o kombinované
systémy konstrukcí. Často jsou to spodní – podzemní podlaží
hotelů, bank, administrativních a obchodních center, ale také
pouze garážové objekty s podzemními, nadzemními podlažími
a pojížděnou střechou. Tyto podlahy jsou převážně navrhovány
jako nulové, tzn. že jde přímo o zahlazený povrch nosné železobetonové konstrukce, bez dalších vyrovnávacích, roznášecích
a podobných podkladních vrstev. Určitě progresivní zjednodušení skladby svislého řezu stropu přispívá k jeho odlehčení
o balastní podlahové vrstvy, ale přináší i nové nároky na kvalitu
a způsob provádění betonářských prací a ochranu betonové
konstrukce v sekundárním smyslu. Jedná se o tuhost konstrukcí,
jejich průhyb, sklon povrchu atd. Podlaží těchto objektů jsou vertikálně propojena rampami nebo nákladními výtahy. Půdorysně jde
o celky malé i značně rozlehlé.
Charakteristickým zatížením garážových prostor je kromě vlastní
tíhy a účinků dopravy – cyklického pohyblivého zatížení, i expozice mokrým procesům, především v souvislosti s chemickými
rozmrazovacími látkami a sněhem, někdy i prudkým změnám
teplot při nedostatečně regulovaném větrání. Jejich společným
jmenovatelem je úplná absence, nebo existence jen provozně
nedostatečného systému odvodnění. Investoři obvykle společně s projektanty předpokládají strojní úklid, který je však reálně
prováděn s dostatečnou intenzitou jen v menšině malých staveb.
Podlahy hromadných parkovacích garáží
Druhým charakteristickým, v současnosti často frekventovaným
typem betonových průmyslových podlah jsou hromadné garáže.
stavebnictví 02/09
39
▲ Obr. 17. Dokončený stěrkový systém podlahy včetně vodorovného dopravního značení
▲ Obr. 18. Paprskovité trhliny okolo styku podlahy se svislými konstrukcemi
▲ Obr. 19. Zesilující pásek membrány na pohyblivé trhlině – spáře
▼ Obr. 20. Příprava betonového podkladu brokováním
▼ Obr. 21. Tmelení smršťovacích trhlin a spár
40
stavebnictví 02/09
Z hlediska opotřebení povrchu abrazí je situace poněkud lepší
než u shora uvedených hal, protože podvozky aut jsou opatřeny
pneumatikami.
Podcenění uvedených fenoménů ve spojení s nevhodným a technicky
nepochopitelným uplatňováním normových kritérií mezních šířek trhlin
(pro vnitřní prostory budov) ve vodorovných konstrukcích takových
budov vede ke vzniku typické, systematicky se opakující poruchy –
protékání vody a vodných roztoků stropními konstrukcemi shora dolů.
První problémy se projeví poškozením laku dole parkujících vozidel
vápenatými výluhy, ale jsou těsně následovány i korozí výztuže,
a tedy mnohem nebezpečnějšími důsledky pro samotnou nosnou
funkci konstrukce. Koroze ocelové výztuže působením agresivních
vodných roztoků je poměrně intenzivní (obr. 22). U několika zahraničních staveb již dokonce došlo ke zřícení takto poškozených
stropů garáží.
Samotná betonová podlaha garáží tedy není schopna plnit
všechny potřebné funkce. Proto se železobetonová konstrukce
doplňuje systémem přímo pojížděné izolace. Jedná se o tenkou pružnou vrstvu, odolnou proti vodě, rozmrazovacím látkám
a provozním náplním vozidel, která plní funkci podlahy ve smyslu
jejího vzhledu, barevnosti, neskluznosti apod., ale hlavně také
ochrannou funkci ve vztahu k nosné železobetonové konstrukci.
Toho je dosaženo především řešením všech detailů a vyvedením
stěrkového systému na soklík svislých konstrukcí, čímž je vytvořena mělká ochranná vana, schopná pružně přenést všechny
deformace nosné konstrukce.
Ochranný systém pojížděné izolace není pouhým barevným nátěrem, ale musí mít schopnost bez porušení těsnosti překlenout
pohyblivé trhlinky. Málo pružný a příliš tenký nátěrový systém
nelze úspěšně opravit. Dále musí mít i potřebnou mechanickou
odolnost a samozřejmě i přídržnost k podkladu. Bez těchto vlastností není možné dosáhnout potřebné funkčnosti ani životnosti
podlahy.
Kromě plošné mozaiky drobných trhlin jsou na železobetonových
konstrukcích typické i trhliny od vázaného smrštění (obr. 18), které správně navržený systém pojížděné izolace ošetří již předem,
podobně jako pracovní spáry (obr. 19). Kvalitní systém přímo pojížděné izolace podlahy garáží je tvořen vrstvou penetrace, pružnou
hydroizolační membránou, obrusnou vrstvou s pískovým vsypem
a uzavíracím nátěrem. Na závěr je hotová podlaha zpravidla doplněna
ještě systémem vodorovného dopravního značení (obr. 17). Příprava
podkladu se obvykle děje brokováním s odsáváním prachu (obr. 20).
V této fázi se odhalí síť trhlin, dříve skrytých cementovým šlemem
z hlazení, která se před provedením stěrkového systému opraví
pružným tmelem (obr. 21).
Pokud se projeví nějaké vady garážových stěrkových podlah, opravy se zpravidla provedou opakováním technologického postupu,
jako v případě první realizace. Příčinami poruch mohou být chyby
při aplikaci, nejčastěji nedodržení aplikačních podmínek (teplota,
vlhkost), ale i vady materiálu a v neposlední řadě i poruchy nosné
železobetonové konstrukce spojené se sedáním, dotvarováním nebo
malou tuhostí stropů. Pokud je příčinou poruchy změna předpokládaného chování konstrukce, je zpravidla nutné upravit lokálně celý
systém, aby respektoval nový stav a mohl opět zajistit všechny, tedy
i ochranné funkce podlahy.
▲ Obr. 23. Dokončený garážový dům
Závěr
Betonové průmyslové podlahy jsou samostatnou částí konstrukce
se specifickými užitnými parametry, jejichž dosažení je podmíněno správným návrhem i provedením, ve vazbě na podklad i další
okolní konstrukce. Mají životnost limitovanou intenzitou provozu
a kvalitou prováděné údržby. Současné betonové podlahy jsou, především v logistických centrech, poměrně hodně zatěžované, ale při
odpovídající péči a včasné opravě mohou sloužit svému účelu velmi
dlouho. Za použití moderních sanačních technologií je opravitelná
prakticky každá porucha betonové podlahy, avšak někdy taková
oprava nemusí být cenově rentabilní. ■
english synopsis
Defects of Industrial Floors and Options
of their Rehabilitation
The article deals with analysis of causes of selected repeated typical
defects of these floors and introduces options of their rehabilitation.
Industrial concrete floors form a separate part of the building construction
with specific utility parameters whose achievement is conditioned by
appropriate design and its implementation in relation to the floor bed and
surrounding constructions. The life of industrial floors is limited by intensity of traffic and quality of maintenance. Modern rehabilitation technologies
are able to repair virtually any damage to concrete flooring but sometimes
the repair may be inconvenient from the cost point of view.
klíčová slova:
podlahy betonové průmyslové, poruchy podlah betonových, podlahy
hromadných parkovacích garáží, podlahy skladovacích a výrobních hal
keywords:
industrial concrete floors, defects of concrete floors, floors in parking
garages, floors in warehouses and manufacturing halls
odborné posouzení článku:
doc. Ing. Pavel Svoboda, CSc.
Vedoucí katedry technologie staveb Fakulty stavební
ČVUT v Praze
▼O
br. 22. Schéma rozvoje koroze výztuže na trhlině
stavebnictví 02/09
41
42
stavebnictví 02/09
podlahové konstrukce
text: Martin Procházka
foto: Tomáš Malý, archiv autora
Restaurování historických podlah
budovy Nostického paláce v Praze
Ing. Martin Procházka (*1975)
Po absolvování středního odborného
učiliště v oboru Truhlář a nástavbového studia s maturitou vystudoval
MZLU Brno. V současné době je
ředitelem společnosti Dřevovýroba
Podzimek s.r.o.
E-mail: [email protected]
Budova Nostického paláce, dnešního sídla
Ministerstva kultury ČR, byla postavena jako
barokní novostavba v šedesátých letech
17. století a slohová kritika připisuje tuto
stavbu Franceskovi Carattimu. Rekonstrukce
paláce představovala plnou rehabilitaci
prostorové struktury a dochovaných interiérů.
Významnou část rozsahu díla tvořily, po předchozím důkladném
průzkumu, nejrůznější restaurátorské práce včetně restaurování
původních podlah. V polovině roku 2002, kdy byla rekonstrukce
prostor Nostického paláce téměř před dokončením, se při letní
povodni vylila z břehů řeka Vltava. V srpnu 2002 byl tak suterén
Nostického paláce zatopen v celé výšce, přízemí bylo zaplaveno
zhruba do výše 0,6 m.
Vzhledem k faktu, že všechny podlahy v suterénu a v přízemí byly
vystaveny dlouhodobému působení vody v důsledku záplav, došlo
u postižených dřevěných podlah k jejich nabobtnání, radikální změně rozměrů a k jejich vydutí a zvlnění. Protože je proces bobtnání
a vysychání dřeva nereverzibilní, nebylo možné docílit původního
rozměru dřevěných segmentů ani po případném vysušení na vyhovující hodnotu (cca 9 %). Proto byla oprava formou repase na místě
zamítnuta. Byl zvolen radikální postup. Stávající dřevěné podlahy byly
demontovány, podkladní vrstvy vysušeny a následně položeny nové
dřevěné podlahy. Nezbytnou součástí těchto oprav byla i výměna
podkladních tesařských podpodlah včetně vložení nových izolačních
materiálů (ty nebylo rovněž možné na místě vysušit).
Vzhledem k historické hodnotě paláce, který je zapsán jako nemovitá
kulturní památka č. 1-847, byly veškeré práce prováděny pod přímým
dohledem pracovníků Národního památkového ústavu a zvláštní
komise ustanovené Ministerstvem kultury ČR. V roce 2003 byla tato
stavba oceněna titulem Stavba roku.
Obecně lze říci, že rekonstrukce podlah byla, stejně jako řada
jiných činností prováděných při rekonstrukci Nostického paláce,
časově, technologicky a po odborné stránce velice náročná a také
permanentně sledovaná a kontrolovaná všemi zúčastněnými subjekty (investor, generální dodavatel, Národní památkový ústav atd.).
Celkem bylo restaurováno cca 3000 m² dřevěných podlah v šesti
podlažích. Jednalo se o několik typů a vzorů dřevěných podlah ve
dvou kvalitách (Výběr a Standard) a v provedení celomasívní 19 mm
nebo sendvič 22 mm:
■ čtverce Vídeň – dub, smrk;
■ čtverce Dvojitý Kříž – dub;
■ čtverce Chotkův palác – dub, modřín;
■ palubky dub 19x60x800 mm, 21x100x1000 mm,
21x100/200x1500–3000 mm;
■ bordury;
■ repase původních intarzovaných parket.
Celý průběh restaurování dřevěných podlah tvořilo celkem šest na
sebe navazujících a vzájemně propojených procesů.
Restaurátorský záměr
Stav dřevěných podlah před restaurováním
Z převážné většiny byly parketové čtverce a ostatní dřevěné podlahy
ve velmi špatném stavu, tzn. znečištěné, uvolněné, popraskané,
poškrábané, pera a drážky rozlámané, okraje rozšlapané, chyběly
některé části čtverců. Přibližně 20 % parket bylo původně vyrobeno
z měkkého dřeva a nášlapná vrstva byla velmi opotřebená.
Postup restaurování
■ Nejdříve byla provedena tzv. Pasportizace – technická inventura
stavu (fotodokumentace a výkresová dokumentace). Fotodokumentace zachycovala:
– směr kladení jednotlivých segmentů podlah;
– nutné detaily;
– návaznost na ostatní místnosti;
– označení jednotlivých segmentů čísly.
■ Následovalo vypracování výkresové dokumentace, jež zobrazovala:
– osy založení parket;
– přesné rozměry jednotlivých segmentů;
– směr kladení;
– nutné detaily;
– očíslování jednotlivých segmentů podlah.
Pro potřebu nezaměnitelné identifikace byly jednotlivé parkety v každé místnosti označeny zároveň číslem a písmenem.
■ Třetí fází restaurátorských prací byla demontáž – opatrné oddělení
jednotlivých segmentů od slepé podlahy a očíslování segmentů –
každý segment byl trvale označen raznicí. Zajištění celistvosti segmentů vhodným způsobem (lepicí páskou, provázkem apod.). Pokud
nebylo možné segment udržet v celku, byly jednotlivé části uloženy
do pytlů s příslušným číslem.
■ Čtvrtým krokem byla doprava a uskladnění. Po převozu do dílen
zhotovitele byly segmenty uskladněny v klimatizovaných skladech.
stavebnictví 02/09
43
▲ Vzkaz truhláře z roku 1899 svým budoucím kolegům
▲ Stav parketové mozaiky před její repasí
▲ Parketová mozaika reprezentativního sálu Nostického paláce po rekonstrukci
▼ Parketová mozaika reprezentativního sálu Nostického paláce po rekonstrukci (detail)
▲ Provizorní uskladnění dochovaných parket
▼ Podlaha po odkrytí parket
44
stavebnictví 02/09
■ Následovaly samotné restaurátorské
práce. Jednotlivé segmenty byly rozděleny
na opravitelné a neopravitelné. Z neopravitelných čtverců se použitelné části využily
jako materiál k doplnění opravitelných čtverců. Každý opravitelný čtverec byl rozebrán
a restaurován tak, aby nedošlo k záměně
jednotlivých parket ve čtvercích – v průběhu restaurátorských prací byly označené
čtverce pohromadě, přičemž byla dodržována tato pravidla: byla-li poškozena hrana
parkety, byla tato poškozená hrana ořezána
(úbytek cca 3 %) a nahrazena nákližkem ze
stejné dřeviny (důležitá byla hustota dřeva
a směr probíhajících vláken). Přednostně bylo
použito dřevo z nepoužitelných parket. Jednotlivé parkety byly spojeny buď prolepením
v drážce a peru, nebo byly k sobě přisponkovány z rubové části segmentu. V případě, že
nebyla poškozena obvodová hrana parkety,
se formátování neprovádělo. U jednotlivých
prvků byly drážky po obvodu očištěny a podle
potřeby znovu prořezány. Části vícevrstvých
čtverců, které nezůstaly přilepené v celé ploše ke střední vrstvě, byly vyměněny a řádně
přilepeny. Chybějící části se nahrazovaly
stejnou dřevinou. Spáry mezi jednotlivými
▲ Detail skladby parketové mozaiky v reprezentativním sále Nostického paláce
lamelami čtverců byly tmeleny pouze do
šířky 1 mm. Pokud měla spára rozměr
větší než 3 mm, byla vyšpánována tak, aby byla zachována dřevina
Investor: Ministerstvo kultury ČR
i kresba vzoru (špičky ve špánách musely navazovat, některé špány byly
Generální dodavatel: Metrostav a.s., Divize 9
retušovány tónovaným olejem). Doplněné a opravené segmenty čtverců
Projektant: Architektonický ateliér Pavly Kupky,
byly zpětně sesazeny a tloušťkově egalizovány broušením.
Ing. arch. Pavel Kupka
Dodavatel dřevěných podlah: ■ Finální fází restaurátorských prací byla montáž. Jednotlivé zrestau
Dřevovýroba Podzimek s.r.o.
rované segmenty byly dopraveny na stavbu před montáží minimálně
Doba výstavby: 09/1998–03/2003
dva týdny, aby došlo k aklimatizaci podlahy. Segmenty se kladly zpět ve
stejném spárořezu podle vypracované dokumentace. Nově vyrobené
Užitečné odkazy
http://www.metrostav.cz/cz/reference/referencni_stavby/
segmenty byly umístěny v jednotlivých místnostech tak, aby jejich
www.podzimek.cz/drevovyroba
rozmístění co nejméně narušovalo výsledný dojem. V každém případě
bylo jejich rozmístění konzultováno jak s pracovníkem autorského dozoru
projektanta, tak s pracovníkem Pražského ústavu památkové péče.
Skladby podlah byly v jednotlivých místnostech různé. Zrestaurované
segmenty byly pokládány buď přímo na beton, stávající hrubou podlahu
(prkenný záklop v kombinaci s kročejovou izolací), nebo na novou podpodlahu tvořenou dvěma vrstvami laťovek nebo OSB desek v kombinaci
Conservation of Historic Floors
s pryžovými podložkami. Segmenty dřevěné podlahy se k podkladu
in Nostic Palace in Prague
lepily a přistřelovaly sponami (45°) nebo přibíjely hřebíky k prknům
The building of the former Nostic Palace, now the seat of the Ministry of
Culture of the Czech Republic, was built as a Baroque new development
slepé podlahy. Pokud se jednotlivé segmenty lišily a vznikla mezi nimi
in 1660s. The reconstruction of the palace required full rehabilitation of
spára větší než 3 mm, byla spára vyšpánována. Spáry menší než 3 mm
the spatial structure and the preserved interiors. A significant proportion
byly ponechány. Po položení došlo k přebroušení parket a k celoplošof the work was represented by various conservation works based of
nému zatmelení některých podlah. Přitom byly respektovány určité
profound preliminary survey, including conservation of the original floonerovnosti vzniklé dlouhodobým užíváním parket. Po přebroušení byly
ring of the building. In the middle of 2002, when the reconstruction of
dřevěné podlahy ve dvou vrstvách olejovány. Některé plochy se musely
Nostic Palace was nearly finished, the building was extensively damaged
with flood, especially the basement and the ground floor.
i po přebroušení, vzhledem k enormním zbytkům hydrovosku, vymýt
a vydrátkovat teplou vodou s přidáním sody a teprve poté bylo možné
klíčová slova:
dokončit olejování. Na závěr byly instalovány dřevěné soklové lišty. ■
english synopsis
Základní údaje o stavbě
Název:
Rekonstrukce a rehabilitace
Nostického paláce, Praha 1,
Maltézské nám. 1/471
Nostický palác v Praze, rekonstrukce, podlahy dřevěné, restaurace
historických podlah, repase dřevěných parket
keywords:
Nostic Palace in Prague, renewal, wooden floors, conservation
of historic flooring, wooden parquet restoration
stavebnictví 02/09
45
podlahové konstrukce
text: Zdeněk Matějka
Geometrická přesnost podlah
Doc. Ing. Zdeněk Matějka, DrSc. (*1935)
Absolvent VUT Brno, postgraduální
studium VŠE Praha, výzkumný pracovník ve Výzkumném a vývojovém
ústavu SZ Praha, vědecký pracovník
v Prognostickém ústavu ČSAV Praha.
Od roku 1991 má vlastní poradenskou kancelář. Předseda technické
normalizační komise TNK 24
Geometrická přesnost staveb.
E-mail: [email protected]
Jednou z významných vlastností, které ovlivňují výslednou jakost budov a jejich jednotlivých částí během užívání, je přesnost geometrických parametrů, zjednodušeně označovaná
jako geometrická přesnost staveb (někdy je
tato problematika zúženě popisována jako
tolerance ve stavebnictví). Hodnoty přesnosti
geometrických parametrů (rozměrů, tvarů,
orientace), jejich odchylky a tolerance ovlivňují spotřebu materiálů a práce během zhotovení, mají vliv na potřebu a rozsah oprav
a údržby budov a tím i na jejich životnost.
Geometrická přesnost a systém jejího
zabezpečení
Základním předpokladem, ze kterého celý systém zabezpečení geometrické přesnosti vychází, je znalost požadavků na výslednou geometrickou
přesnost (jaká musí být přesnost geometrických parametrů na dokončeném
objektu a proč), která umožní plnění potřebných funkcí během celé požadované doby životnosti (z hlediska spolehlivosti, bezpečnosti, trvanlivosti,
slučitelnosti – sestavitelnosti – zhotovitelnosti, estetiky atd.). Měly by být
známy tzv. funkční geometrické parametry a jejich mezní hodnoty. Pokud
na stavbě budou u těchto vybraných geometrických parametrů skutečné
odchylky nebo tolerance větší než předepsané, dojde k neplnění výsledné
funkce, bude docházet k poruchám, snížení předpokládané životnosti,
nutnosti neplánovaných oprav, výměn částí atd. Čím vyšší (přísnější) jsou
požadavky na funkční parametry, tím se zužují realizační možnosti.
Při zajištění zhotovitelnosti musí být zváženy možnosti realizačních procesů, tj. přesnost použitých dílů a dílců, prvků, přesnost postupů vytyčení,
rozměření, osazení, uložení atd. na staveništi, musí být tedy zodpovězena
otázka, jakým způsobem bude výsledné přesnosti dosaženo. Určí se tzv.
technologické geometrické parametry výrobků, vytyčení, rozměření,
osazení včetně mezních odchylek nebo tolerancí. Vzájemné sladění
požadavků a možností je obsahem metod optimalizačního procesu při
navrhování, včetně výpočtu geometrické přesnosti. Zásadou je, aby
návrhy přesnosti geometrických parametrů, od nichž je odvislá výsledná
funkce, stejně jako návrhy přesnosti geometrických parametrů, jež jsou
výsledkem procesů při zhotovení, byly navrženy tak, aby mohly být pro-
46
stavebnictví 02/09
kázány při kontrole měřením s určenou přesností měření. Nemá praktický
význam navrhovat přesnost takových geometrických parametrů, které
nedokážeme při realizaci měřit, vyhodnotit a porovnat s návrhem. Čím
je stavba složitější a kde na výslednou přesnost působí více vlivů, tím se
zvyšuje význam kvalitního návrhu geometrické přesnosti. Poznatky ze
současné praxe bohužel ukazují, že posouzení nebo výpočet geometrické
přesnosti je vzácnou výjimkou.
Navrhování přesnosti, zajištění v realizačních
procesech, kontrola a hodnocení
Není úmyslem autora zbytečně zvýrazňovat význam navrhování
a posuzování staveb z hlediska geometrické přesnosti, tedy stanovení
odchylek rozměrů, tvarů a orientace konstrukcí. Je však vhodné položit
si otázku, proč se stále opakují určité problémy, když je k dispozici souhrn
podkladů, které mohou být nástrojem pro předcházení nepřesnostem. Je
nutné se zmínit o normativních podkladech, nebo lépe o výkladu norem.
V praxi je bohužel často zdůrazňována buď „nezávaznost ČSN“, nebo se
naopak berou jako závazné i hodnoty informativních příloh norem, snad
i bez předchozího čtení patřičné normy. Pokud se týká norem geometrické
přesnosti ve stavebnictví, při přejímání norem ISO byla často zjišťována
jejich metodická podoba. Lze konstatovat, že pokud by některé ze
soustavy norem geometrické přesnosti, zejména norma pro navrhování
(ČSN 73 0205 Navrhování geometrické přesnosti) byla použita jen jako
metodika, celá řada problémů by se nevyskytla. Přitom k systému norem
byla vydána i metodická pomůcka [1]. V této souvislosti bývá mnohdy
diskutována absence výkladu nebo komentářů k normám.
Pro navrhování geometrické přesnosti je k dispozici citovaná norma ČSN
73 0205 Geometrická přesnost ve výstavbě – Navrhování geometrické
přesnosti (březen 1995). Tato norma je pokládána za nejdůležitější normu
celého souboru. Obsahuje základní charakteristiky přesnosti, funkční
požadavky, schéma návrhu, zásady pro navrhování při výchozím odhadu
i podrobném návrhu přesnosti, zásady výpočtu přesnosti. Zvýrazňuje
význam kritických parametrů. Obsahuje ustanovení o předpisování
kontroly přesnosti a dokumentaci požadavků na přesnost. Informativní
příloha pak uvádí doporučené hodnoty funkčních charakteristik přesnosti
(mezní odchylky) a druhá informativní příloha obsahuje metodické principy
výpočtu přesnosti.
Konstrukční řešení (dispozice, tvar a materiál dílců, styků a spojů,
postup a technologie provádění) je podle normy třeba navrhnout tak,
aby se pokud možno omezil nepříznivý vliv nepřesností a odchylek při
výrobě, vytyčování a realizaci, popř. aby se snížil nepříznivý vliv objemových změn. Z tohoto hlediska je účelné při návrhu usilovat o:
■ co nejmenší počet kritických parametrů;
■ určení intervalů funkčních tolerancí vyhovujícím funkčním požadavkům;
■ zvážení možnosti navazujících konstrukcí (technologická zařízení ad.);
■ navržení nezbytně nutného počtu kontrol;
■ m ožnosti vzájemného vyrovnávání spár, styků (rektifikace)
a návazností.
Pro navrhování geometrické přesnosti se podle ČSN 73 0205 rozlišují tři
možné postupy:
■ Geometrická přesnost se nenavrhuje; zde jde o konstrukce, u nichž se
nevyskytují žádné kritické geometrické parametry, nebo konstrukce, jejichž
přesnost je prověřena na předchozích analogických stavbách.
■ Je zpracován výchozí odhad přesnosti, jehož cílem je prověřit technologické možnosti dosažení požadované přesnosti omezeného počtu
kritických geometrických parametrů, v projektové dokumentaci je navržen
přiměřený rozsah kontrol.
■ Je řešen podrobný návrh přesnosti, pří kterém se požadovaná přesnost
ověřuje u všech kritických parametrů, předepisuje se způsob kontroly (plán
kontrol) včetně metod hodnocení výsledků a metrologického zabezpečení
provádění kontrol.
Při návrhu je nutné zvážit nejen s jakou přesností (jednotlivých rozměrů,
případně tvarů) vstoupí do procesu na staveništi dílce a výrobky zhotovené předem, jaká bude přesnost vlastních procesů na staveništi, ale i jaká
bude přesnost přístrojů a pomůcek, které budou použity při vytyčování,
rozměřování a osazování.
Nejčastější konzultované vady na stavbách
Největší množství dotazů a expertiz k problematice geometrické přesnosti
se týká zejména monolitických betonových konstrukcí, detailů osazování
výplní, vestavěných konstrukcí, rovinnosti podlah, schodišť atd. Vyplývá
z nich absence povědomí o významu geometrické přesnosti, mnohdy
i neznalost dostupných podkladů pro řešení této problematiky, často
i zcela laxní přístup k technické normalizaci nejen daného oboru.
Dochází pak, zejména při přejímce prací a konstrukcí, ke zcela zbytečným sporům mezi smluvními partnery, případně k dodatečným,
zpravidla účelovým výkladům normativních ustanovení. Bohužel
nízké povědomí o oboru geometrické přesnosti je dáno i tím, že se
tato problematika až na výjimky prakticky nepřednáší ani na středních
a vysokých školách. Je podceňována skutečnost, že nemá praktický
význam navrhovat přesnost takových geometrických parametrů, které nedokážeme při realizaci měřit, vyhodnotit a porovnat s návrhem.
V současné době užívání automatizace výpočtů, aplikace interaktivního projektování a dalších metod se předpokládá, že optimalizační
proces projektování je zvládán a zvýšená pozornost pak může být
věnována kontrole. Je ovšem nutné tento předpoklad v projektové
i realizační praxi skutečně naplnit. Naprosto ojediněle je přijat v praxi fakt, že geometrický parametr, ať funkční, nebo technologický,
je náhodnou veličinou, která může být popsána charakteristikami
přesnosti. V celém systému zabezpečení geometrické přesnosti od
projektu s výpočtem až po kontrolu a hodnocení může být využíván
aparát počtu pravděpodobnosti a matematické statistiky. Skutečné (dosažené, naměřené) hodnoty by pak mohly být zpracovány
statistickou analýzou a mohly být použity pro statistickou přejímku
a u opakovaných procesů pro statistickou regulaci.
S rostoucími požadavky na finální jakost staveb je častým předmětem
sporů posuzování rovinnosti povrchů, zejména podlah. Problémy nastávají
již v různém výkladu terminologie. V ČSN ISO 1803 (73 0201) Pozemní
stavby – Tolerance – Vyjadřování přesnosti rozměrů – Zásady a názvosloví
jsou definovány:
■ odchylka přímosti – algebraické rozdíly mezi skutečnou polohou skupiny vybraných bodů na čáře a přímkou proloženou dvěma body na
této čáře;
■ odchylka povrchu – algebraické rozdíly mezi skutečnou polohou skupiny určených bodů na skutečném povrchu a body na předepsaném
povrchu;
■ odchylka rovinnosti – algebraické rozdíly mezi skutečnou polohou
vybraných bodů na povrchu rovinné plochy a odpovídajícími body na
referenční rovině.
Norma ČSN 73 0202 Geometrická přesnost ve výstavbě – Základní
ustanovení používá pro vyjádření odchylky přímosti, rovinnosti (případně
kruhovitosti) termíny:
■ odchylka od obalového geometrického útvaru – jako největší skutečná
kolmá vzdálenost mezi obalovým geometrickým útvarem a skutečným
profilem nebo plochou ve vztažné délce nebo ve vztažné ploše, stanovené kolmo k obalovému geometrickému útvaru;
■ odchylka od referenčního geometrického útvaru – jako skutečná kolmá
vzdálenost mezi referenčním geometrickým útvarem a skutečným
profilem nebo skutečnou plochou v určeném místě ve vztažné délce
nebo vztažné ploše stanovená kolmo k referenčnímu geometrickému
útvaru. Referenčním útvarem je stanovený geometrický útvar (přímka,
rovina, případně kružnice a další), který prochází smluveným bodem
nebo body skutečných profilů či ploch určeným směrem, nebo přiléhá
ke skutečnému profilu (skutečnému povrchu plochy), nebo vyrovnává
skutečný profil (skutečnou plochu), po případě je definován obecně
z hlediska metodiky měření nebo výpočtu.
Z hlediska měření rovinnosti jsou rozlišovány metody pro celkovou a místní
rovinnost podle ČSN 73 0212-3 Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 3: Pozemní stavební objekty.
Doporučené normativní hodnoty celkové i místní rovinnosti uvádí již
citovaná ČSN 73 0205 v informativní příloze. V normě jsou rozlišeny
odchylky celkové rovinnosti pro podlahy budov pro pobyt osob nejen
v bytových prostorách, ale i v pracovnách, jednacích místnostech
budov občanského vybavení, společenských prostorách a pro
podlahy k nim vedoucí, jako chodby, vstupní haly a další. Mezní odchylky rovinnosti podlah s dokončeným povrchem jsou pak udány
pro intervaly rozměrů (větší rozměr měřené plochy) v metrech [2].
Pro doplnění lze uvést, že v ČSN 73 0210-2 Geometrická přesnost
ve výstavbě – Podmínky provádění, Část 2: Přesnost monolitických
betonových konstrukcí jsou uvedeny informativní hodnoty celkové
i místní rovinnosti nedokončených povrchů stěn a stropů, pro vyšší nároky je zde odvolávka na stanovení podle funkčních nároků.
Pro betonové konstrukce je odchylka rovinnosti (pro povrch bez
a ve styku s bedněním) a přímosti uváděna i v evropské normě
ČSN EN 13670-1 (73 2400) Provádění betonových konstrukcí, Část 1:
Společná ustanovení.
Je třeba znovu připomenout zásadu, že navrhovány (předepisovány) by
měly být takové parametry a odchylky, které mohou být prokázány při kontrole měřením s určenou přesností měření. Zejména jde o význam měření
navržených malých odchylek geometrických parametrů. Charakteristikou
přesnosti kontroly geometrických parametrů je mezní odchylka kontroly
podle ČSN 73 0212-1 Geometrická přesnost ve výstavbě – Kontrola
přesnosti, Část 1: Základní ustanovení. Hodnota pro kontrolu přesnosti
se odvozuje buď od předepsané tolerance, nebo (není-li předepsána),
na základě směrodatné odchylky kontrolního měření. Norma stanovuje
přesnost těchto kontrol, přičemž charakteristikou přesnosti kontroly geometrických parametrů je mezní odchylka kontroly δxmet, která se stanovuje
dvěma způsoby:
■ v případě, že je předepsána tolerance Δx kontrolovaného parametru,
pak pro hodnotu mezní odchylky kontroly platí δxmet = 0,2 ∆x;
■ v případě, že není předepsána tolerance, se hodnota mezní odchylky
stanovuje na základě směrodatné odchylky kontrolního měření σxmet
δxmet = tσx,met,
kde t = 2 se použije u jednoduchých a snadno kontrolovatelných geometrických parametrů, kde lze zanedbat systematické odchylky, t = 2,5 se
použije u parametrů obtížněji kontrolovatelných, t = 3 se použije při měření za nepříznivých podmínek a při obtížném vyloučení systematických
odchylek. Je-li například předepsána tolerance ∆x = 2,0 mm, pak mezní
odchylka kontroly bude δxmet = 0,2x2,0 = 0,4 mm.
Poznámka: u vytyčení vodorovné roviny směrodatná odchylka σxmet závisí
na typu nivelačního přístroje a může být 1 až 3 mm. Zvlášť je nutné dbát
na přesnost přístrojů a pomůcek na staveništi.
stavebnictví 02/09
47
Vliv geometrické přesnosti na podlahové
konstrukce
Ze systémového pojetí zabezpečení geometrické přesnosti může být
jakost finální podlahy (zejména rovinnost), pokládána za jeden z vyžadovaných funkčních geometrických parametrů, který zejména u náročných
interiérů zasluhuje vysokou pozornost (vodotěsné povrchové úpravy podlah
v mokrých provozech patří v oblasti vnitřních stavebních součástí dokonce
mezi skupiny pro technické posuzování v nařízení Evropského parlamentu
a rady, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních
výrobků na trh). V praxi, zejména projektové, bohužel v mnoha případech
nejsou zváženy vlivy, které na přesnost podlah působí, je podceňován
souhrn vlivů od vytyčení, provedení nosné konstrukce, případně dalších
návazných konstrukcí. Přesnost podlah bývá uvažována bez vazby na
další parametry, které ji ovlivňují. Je tudíž posuzován (navrhován) výsledný
detail bez vazby na celek – v případě podlah například kvalita nášlapné
vrstvy. Přitom základem je úroveň nosného podkladu (stropu apod.), která
ovlivňuje výběr vyrovnávacích vrstev (stěrkové, vyrovnávací, vyhlazující
a samonivelační i mazaninové hmoty). Výšková úroveň stropu je dále
ovlivněna vytyčením a technologiemi provedení nosné konstrukce
budovy. Příkladem mohou být odchylky konstrukčních výšek podlaží.
Ty se v současné praxi pohybují v intervalu ±5 až ±30 (40) mm (tolerance
od 10 do 60–80 mm). Pokud je při provádění hrubé stavby vyrovnávána
výška podlaží podle maximální výškové úrovně, dochází ke zvyšování
výšky podlaží a problémům u dalších konstrukčních prvků. Doporučené
hodnoty norem (uvažme pro výšku do 4 m) uvádějí mezní odchylky ve
výškových rozměrech:
■ ČSN 73 0205 (funkční odchylka ve výšce) ±25 mm;
■ ČSN 73 0210-2 (monolit – výška podlaží) ±15 mm;
■ ČSN EN 13670-1 (monolit, závazná) ±20 mm.
Poznámka k ČSN EN: tolerance výškové polohy se vztahují k sekundárním
přímkám výškovým, např. k vynesenému váhorysu. Každý požadavek na
sekundární přímky se musí stanovit v projektové dokumentaci. Dalším
příkladem může být schodiště. Skutečně dosažené hodnoty odchylek ve
výšce způsobují problémy při vyrovnání úrovně podlahy mezi podestou,
případně mezipodestou a prvním nebo posledním stupněm schodiště
a následně potíže při vyrovnání podlah. Při vyrovnávání nepřesností horního
líce stropní desky (rovinnosti, tloušťky) při provádění podlahových konstrukcí
(je použita „technologická extremalizace“) dochází i ke zmenšení světlých
výšek podlaží (finálního geometrického parametru na stavbě) s vlivem na
návazné konstrukce vnitřního vybavení. Z naměřených (dosažených) hodnot
odchylek světlé výšky podlaží na dokončených stavbách, které se v současné době pohybují zpravidla od –25 do +25 mm, lze usuzovat nejen o kvalitě
podhledu stropů, ale i podlahových konstrukcí. Z posudků, dotazů i diskuzí
na seminářích vyplývá, že významným vlivem na geometrickou přesnost
konstrukcí je právě citované podcenění nebo neřešení této problematiky
při navrhování, jehož příčinou je zčásti buď neznalost, nebo přehlížení,
opomenutí či osobitý výklad norem. S tím souvisí i neúplnost nebo chyby
ve specifikacích při vzniku obchodního vztahu. Největší množství dotazů a
expertiz k problematice geometrické přesnosti se týkalo v posledním období
(2007–2008) zejména monolitických betonových konstrukcí. Z výsledků
měření na provedených a prováděných objektech je rozpětí dosahovaných
odchylek některých vybraných parametrů pro informaci uvedeno v tab. 1.
Je nutné upozornit na skutečnost, že na jednotlivých stavbách hodnoty
uvedených geometrických parametrů nejsou všechny v minimálních
hodnotách. Neplatí, že pokud je vzdálenost líců stěn (a) s odchylkami
±5 mm, je dosahována i konstrukční výška s odchylkami ±3 mm. Nelze
tudíž podle jednoho parametru usuzovat o jakosti celé konstrukce. Lze
konstatovat, že v delším časovém období je zvyšování přesnosti evidentní,
nikoliv však dostačující. Dosahované odchylky uvedených vybraných
48
stavebnictví 02/09
Parametr
a) vzdálenosti líců stěn
b) excentricita
c) uložení nosníků a stropů
d) konstrukční výška
e) celková svislost
e) rovinnost celková
f) svislost dílců (sloupů, stěn)
Odchylky ± mm
±5–30
±5–25
±6–25
±3–30 (40)
±5–40
±3–30
±1,5–10
▲ Tab. 1. Dosahované odchylky vybraných funkčních geometrických parametrů
geometrických parametrů mají pak vliv na detaily osazování návazných
konstrukcí (výplní, vestavěných konstrukcí), samozřejmě i podlah. Mimo
uvedené vybrané parametry jsou ještě další, které se vyskytly jako problematické, i když pro ně nejsou k dispozici naměřené hodnoty v delších časových řadách. Jedná se o průhyb, pravoúhlost a vodorovnost. Je zřejmé, že
s ohledem na provádění následných podlahových konstrukcí jsou významné
zejména parametry d) konstrukční výška a e) celková rovinnost horních
povrchů stropů. Nelze opomenout ani průhyb a odchylky vodorovnosti
a sklonu. Pro přesnost podlahových konstrukcí se stále opakují zejména
problémy při navrhování a prokazování rovinnosti a vodorovnosti.
Závěr
Pro řešení problémů nejen geometrické přesnosti podlah jsou nutné tyto
okruhy opatření:
■ v normalizační činnosti posoudit znovu vazby mezi normami návazných
oborů;
■ k některým vybraným normám vydat pro praxi pomůcky (dřívější komentáře) nebo doplnit stávající vydávané, zejména pro projektování;
■ vydat pro praxi metodiky měření;
■ pokračovat dále v doplňování dalšího celoživotního vzdělávání. ■
Použité literatura
[1] Matějka, Z., Šanda, V.: Přesnost geometrických parametrů ve výstavbě.
ČKAIT IP 5 2006
[2] Matějka, Z.: Vliv geometrické přesnosti na jakost podlah. In: Podlahy
2006, sborník příspěvků
[3] Matějka, Z.: Parametry geometrické přesnosti podlah. In: Podlahy
2007, sborník příspěvků
[4 ] Matějka, Z.: Požadavky na geometrickou přesnost. Obkladač. Středisko
celoživotního vzdělávání Horní Bříza 2007-07-26
[5 ] Matějka, Z.: Geometrická přesnost ve výstavbě – analýza příčin a důsledků na přesnost podlah. In: PODLAHY 2008, sborník příspěvků
english synopsis
Geometric Accuracy of Floors and System
of Its Assurance
Accuracy of geometrical parameters is one of the significant properties
affecting the resulting quality of buildings and their parts and quality
of their utilisation. The accuracy values of geometrical parameters
(dimensions, shapes and orientation), their tolerances etc. affect material
consumption during construction, as well as the scope of subsequent repairs and maintenance, in effect affecting the overall life of the buildings.
klíčová slova:
přesnost geometrických parametrů, geometrická přesnost podlah,
podlahové konstrukce
keywords:
accuracy of geometrical parameters, geometric accuracy of floors, floor
constructions, security
odborné posouzení článku:
Ing. Václav Šanda
GEFOS a.s. Praha
podlahové konstrukce
text: Michael Balík
foto: archiv autora
▲ Obr. 1. Budovy bývalého pivovaru jsou tvořeny několika objekty. Jsou situovány v terénním spádu tak, že úroveň 1. NP se stává částečným suterénem.
Vlhkost se projevuje v celém rozsahu obvodů a téměř u všech nosných zdí klasickými vlhkostními mapami.
Vysušování zdiva vzduchovými systémy:
Podpodlahové sanační dutinové systémy
Ing. Michael Balík, CSc. (*1943)
Vystudoval Stavební fakultu ČVUT
v Praze. Je majitelem ateliéru pro návrhy
sanace zdiva, ochrany fasád a všech
souvisejících vlivů, autor sedmi odborných publikací v daném oboru. Předseda
odborné společnosti pro odvlhčování
staveb ČSSI. Je expertem Českého
egyptologického ústavu FFUK.
E-mail: [email protected]
V úvodu seriálu o odvlhčování budov (č. 03/08)
bylo konstatováno, že žádné dodatečné
opatření není účinné samostatně – vždy
se jedná o kombinace několika metod.
Cílem těchto úprav je snížení vlhkosti zdiva tak, aby nebyl nadále
zhoršován stav vnitřního prostředí daných prostor a nepokračovala
degradace stavebního materiálu.
V neposlední řadě se jedná o úpravy povrchového vzhledu ploch
zdiva. Přestože jsou předmětem předkládaného článku úpravy
dodatečné, je třeba konstatovat, že právě systémy vzduchových
úprav bývaly prováděny často i současně s původní výstavbou.
To je možná jedním z důvodů jejich velké obecné oblíbenosti.
Dutiny, ve kterých se pohybuje vzduch, a tím podporuje difuzi
vlhkosti z ploch zdiva, bývaly často přirozenou součástí historických staveb.
Historické vzduchové sanační úpravy
Byly-li vzduchové úpravy budovány spolu se stavbou, jako její
konstrukční součást, znamená to, že podmínky stavby a opatrnost
stavebnictví 02/09
49
■ nahrazen novým řešením s tím, že původní bude po opravě sloužit
jako exponát technického řešení minulosti;
■ doplněn tak, aby se zvýšila jeho funkčnost a zároveň nebyla porušena jeho podstata.
Nebude-li třeba chránit dřívější vzduchové opatření, anebo to již nelze, vzniká
volný prostor pro návrh vhodné metody, která může znamenat i celkové
zrušení pro dnešní stav nevyhovujícího odvlhčovacího opatření. Může
však také znamenat pouze jeho dílčí konstrukční úpravy. Taková řešení
jsou obvyklá u domů z konce 19. století a pozdějších, u nichž se téměř
zásadně budovaly podlahové dutinové systémy. Ty se však vesměs celé
nedochovaly a často jsou ještě cestami šíření mikrobiologických škůdců.
Druhy vzduchových sanačních metod
Základními principy těchto historicky nejstarších doložených opatření jsou:
■ zvětšení plochy, ze které může difundovat vodní pára do atmosféry;
■ podepření tohoto procesu prouděním (zajištěním výškovými nebo
tepelnými rozdíly).
▲ Obr. 2. Jižní průčelí je tvořeno srostlicí budov z několika časových údobí
a má výrazně průmyslový charakter
stavitele vyžadovaly tuto úpravu vzhledem k vlastnostem staveniště.
V současnosti je tedy třeba posoudit, jak dalece se tyto podmínky
změnily – pravidlem bývá, že jsou horší než v době výstavby. Vliv
blízkých vozovek a neprodyšných chodníků se často kombinuje
s vlivem nevhodných stavebních opatření i přímých zásahů do
vzduchových systémů.
Obvyklý nález
■ Porušené rozvody vzduchu dodatečným zazděním. Tyto starší
úpravy jsou svědectvím o nepochopení původního systému.
■ Dodatečně provedené vstupy do dutin pro potřeby instalací,
nových otvorů apod.
■ Difuzně neprodyšné povlaky, obklady, sokly, povrchy chodníků
a zejména dvorů. Tyto úpravy poruší systém podstatným snížením
možnosti vydýchávání vlhkosti z povrchů stěn a podlah.
Při zhodnocení nálezů z hlediska technického je nutné vycházet
z posouzení historicko-památkového. Často je nalezený vzduchový
systém chráněn i přes jeho nefunkčnost.
Možná řešení
Obecně je možné dřívější opatření respektovat a použít k odvlhčení
současnému. Po posouzení, zda je toto řešení vhodné z hlediska
technického, je třeba dále posoudit jeho účinnost pro současný stav
zdiva a pro současné využití.
Nebude-li vyhovovat daný historický systém, může být:
50
stavebnictví 02/09
Vhodné odvětrávací systémy jsou budovány jako:
■ Dutina v interiéru s přívodem i odvodem vzduchu do atmosféry.
Může být spojena s „dutinovým soklem“ (je třeba počítat s dílčí
změnou mikroklimatu z hlediska tepelně technického).
■ Vzduchová dutina pod úrovní terénu. V případě rozdílných nivelet
částečně nebo v celé výšce s přívodem vzduchu z interiéru. Řešení
je vhodné za předpokladu odvodu vzduchu do atmosféry. Dno kanálku se doporučuje odvodnit, strop budovat ve spádu od stavby,
se zamezením průniku dešťové vody. Tyto metody nejsou zásadně
vhodné v oblastech s výskytem volné podzemní vody.
■ Soklové části s využitím „vzduchové dutiny“. Velmi časté řešení,
jehož účinnost je znásobena eventuálním propojením s interiéry. Tato
úprava je doporučená v co nejširším rozsahu.
▼ Obr. 3. Stávající stav objektů bývalého pivovaru
■ Celodutinové podlahy s pasivním prouděním vzduchu pomocí
„vdechových“ a „výdechových“ otvorů.
Hodnocení vzduchových metod obecně
■ Vzduchové metody jsou zásadními stavebními opatřeními
a vyžadují obvykle zásahy do konstrukcí podlah, terénů, soklové
části zdiva atd.
■ Jejich účinnost je individuální. I velmi radikální systém např. podpodlahových dutin propojených vdechy a výdechy s atmosférou
dokáže snížit hmotnostní vlhkosti ve zdivu (cca 400–600 mm nad
podlahami a v hloubce cca 40 mm) o max. 2,5–3 %.
■ Pokud jsou dutiny aplikovány v interiérech, znamená to omezení
provozu (je třeba prostory vyklidit). V exteriéru se musí počítat s nutnou pracovní plochou (zábor).
■ Vzduchová opatření jsou z hlediska metodiky památkové ochrany
vhodná, navazují na systémy historické, často však vyžadují zásadní
zásahy do zdiva (omezeními bývají např. chráněné podlahy, dlažby,
sokly atd). Velmi vhodné je takto ošetřovat například režné zdivo,
plochy s malbami a freskami (tam, kde vlhkost nepřesáhne 6 %).
V následujících dílech seriálu budou jednotlivé úpravy postupně
popisovány, vždy na příkladech projektů nebo realizací, většinou
obnov památkově chráněných staveb.
Návrh podpodlahového dutinového systému
budovy bývalého pivovaru v Jindřichově Hradci
Nejúčinnějším druhem dodatečných sanačních úprav, které využívají proudění vzduchu – nejlépe pasivního, jsou celoplošné dutiny pod
podlahami. Jistým problémem, který komplikuje takovéto sanační
návrhy, je potřeba tyto dutiny „zprovoznit“, tj. navrhnout systém
▲ Obr. 5. Detail obnoveného sousedního objektu a nosné zdi pivovaru
▼O
br. 4. Rozsáhlé interiéry v 1. NP, klenby stažené do kamenných pilířů. Obvodové zdi jsou v celém rozsahu poškozované vlhkostí, často až do výšky celého
podlaží.
stavebnictví 02/09
51
▲ Obr. 6. Analýza poruch zdiva v úrovni 1. PP. Barevně jsou vyznačeny kategorie poruch, které vycházejí z měření hmotnostní vlhkosti a salinity. Místa měření
jsou zvýrazněna.
▼ Obr. 7. Schématický návrh sanačního opatření v úrovni 1. PP
52
stavebnictví 02/09
▲O
br. 8. Výdechový otvor – trasa proudění vzduchu v návaznosti na plošnou
dutinu pod podlahami s vytvořením potřebného výškového rozdílu a s kombinací s instalací minusové elektrody systému mírné elektroosmózy
▲ Obr. 9. Výdechové otvory z prostoru pod podlahami, které využívají parapetů oken
▼O
br. 10. Přímé vyústění podpodlahové dutiny, jako nádechový otvor, v kombinaci s minusovou elektrodou systému mírné elektroosmózy
▼ Obr. 11. Otvory pro vstup vzduchu do podpodlahového systému situované
v interiéru
stavebnictví 02/09
53
▲ Obr. 12. Varianta 1 – Skladba podlahy pro větší zatížení, s tepelnou izolací a ještě další, pojistnou hydroizolací. Ve skladbě jsou využity dva nosné prvky, tj.
systém IPT desek s betonem a další betonová deska s vloženou ocelovou sítí.
▼ Obr. 13. Varianta 3 – Skladba podlahy s plošnou dutinou bez tepelné izolace
vdechových a výdechových otvorů. Tento systém je účinný za
předpokladu, že se využijí výškové rozdíly podlah a nivelet terénů,
a s ohledem na tepelně technické vlastnosti zdiva. Návrhy výšky
vzduchové mezery, vzdálenosti nasávacích a výdechových otvorů
a jejich dimenze jsou dány celkovou plochou daného prostoru, jeho
kubaturou a zejména potřebami budoucího využití. Předmětem
tohoto článku nejsou výpočty, autor se soustředil na reálný příklad
sanačního návrhu.
Budova bývalého pivovaru je historickou srostlicí starších objektů situovaných v podhradí, v severním terénním zářezu. Na straně západní
je stavba umístěna vysoko nad terénem při řece. Úrovně jednotlivých podlaží jsou tedy navzájem relativně komplikované. Například
suterén v úrovni –4,4 m je, z hlediska nástupu od jihu, přízemím.
Do jihozápadní části dispozice zabíhá další objekt, který není předmětem řešení.
Budova je v současnosti opuštěna a její stav byl z hlediska stavebního
ovlivněn změnami způsobu jejího využívání v minulosti. Prováděné
stavební úpravy (betonové podlahy, různé základy, difuzně tvrdé
omítky atd.) měly negativní dopad na stav konstrukcí. Budova také
trpí dlouhodobým neudržováním a vandalizmem – dešťové svody,
blízké okolí stavby apod.
54
stavebnictví 02/09
Zdivo je zavlhlé zejména při obvodě na jihu a na straně východní,
tj. ve spádu do ulice. K této situaci je třeba přiřadit poruchy na straně
severní, tj. na zdivu hluboko pod terénem.
Podklady pro sanační návrh
Základními podklady, které obsahovaly výchozí informace pro sanační
návrhy jsou:
■ projektová dokumentace návrhu obnovy;
■ vlastní šetření na místě a konzultace s autory architektonickostavební části projektu;
■ předchozí stavebně technické průzkumy;
■ nejdůležitější informace však byly obsaženy ve výsledcích –
protokolech o měření vlhkosti a salinity a zkušenosti s účinností
navržených metod u budov srovnatelného stáří, lokalizovaných
v podobném prostředí.
Měření hmotnostní vlhkosti prokázalo vysoké a velmi vysoké hodnoty
v označených oblastech (viz obr. 7) a vysoké obsahy vodorozpustných solí,
zejména dusičnanů a chloridů v oblasti východního a severního obvodu
▲ Obr. 15. Realizace plošné dutiny s využitím IPT desek
▼ Obr. 16. Jednotlivé desky jsou kladeny na zhutněné štěrkové lože nebo na
jalovou betonovou vrstvu tak, aby byla umožněna přiměřená difuze vlhkosti
ze spodních vrstev. Desky jsou spojovány „sešíváním“ (v případě použití
ještě další hydroizolace) nebo svařováním horkým vzduchem. Dutinové
prvky se zalévají betonem a tím vzniká nosná deska. Její dimenze je dána
zatížením podlahy – viz varianty skladeb.
▲ Obr. 14. Varianta 2 – Skladba podlahy pro běžné zatížení, ve které se
počítá s utěsněním proti vlhkosti samotnými IPT deskami a s jejich přiměřenými nosnými vlastnostmi ve spolupůsobení s betonem. Vložená
tepelná izolace je chráněna parozábranami.
stavby. Vysoký obsah síranů je ve všech měřených vzorcích. Jedná se tedy
o dlouhodobé poškozování zdiva vlivem živočišných produktů, zimní údržby
nejbližšího okolí budovy a vlastnostmi zdicího materiálu. K vysokému zasolení v oblasti dusičnanů rozhodně přispělo i využívání budovy v minulosti,
zejména skladování zemědělských chemickým materiálů apod.
Základní příčiny poruch
Základní příčinou poruch zdiva z hlediska vlhkosti je:
■ voda vzlínající do zdiva z podzákladí (pravděpodobně relativně vysoká hladina náhlé spodní vody – jev, při kterém se po vydatných
deštích hladina spodní vody dočasně zvýší);
■ voda, která se kumuluje v nejbližším okolí a druhotně do zdiva vzlíná;
■ v ysoká salinita.
Návrhy sanačního opatření
Návrhy sanačního opatření jsou přímo odvozeny z kvalifikace poruch
a z potřeb budoucího provozu. Při jejich volbě bylo nutné počítat
stavebnictví 02/09
55
s památkovou ochranou nejenom budov jako celku, ale i z hlediska
historických materiálů. Metody úprav tedy musely být šetrné. Byla
zvolena kombinace dvou základních úprav a doplňující povrchové
opatření aplikací sanačních omítek.
Základní sanační metodou, která zajistí dílčí vysušení nosného zdiva,
je vybudování dutiny ve skladbě pod podlahami. Další úpravou, kterou
lze kvalifikovat jako druhou metodu základní, je aplikace systému
mírné elektroosmózy na určené části nosného zdiva – zejména
obvodového, viz obr. 8.
Podpodlahová dutina bude vdechovými a výdechovými otvory
propojena s atmosférou. Vdechové otvory budou řešeny dvakrát
zalomenou drážkou. Budou umístěny v interiérech suterénů ve výšce
150 mm nad úrovní podlahy. Výdechové otvory budou umístěny do
fasád ve výšce 600 mm nad úrovní terénu a budou mít srovnatelné
parametry s otvory vdechovými. Otvory budou opatřeny ochrannými
mřížkami.
Skladba navrženého IPT systému:
■ beton B20 se sítí;
■ hydroizolační fólie;
■ tepelná podlahová izolace, extrudovaný polystyren PSB-S-25;
■ betonový potěr B15;
■ IPT desky;
■ geotextilie 300 g/m2;
■ z hutněný štěrkopískový podsyp.
Na obrázcích charakteristických řezů (obr. 9–11) jsou uvedeny
jednotlivé typy vdechových a výdechových otvorů v návaznosti na
podpodlahovou dutinu. Na obr. 12–14 jsou uvedeny skladby navrženého systému s ohledem na budoucí využití – zatížení podlah
v jednotlivých prostorech.
Zhodnocení navržených sanačních úprav
Navržené řešení je kombinací historicky snad nejstarších úprav –
vzduchových a metody novodobé – mírné elektroosmózy. Obě tato
opatření jsou z hlediska památkové péče, tj. ochrany samotné stavby
a jejích historických konstrukcí, velmi šetrná. Při budování vzduchových opatření – podpodlahové dutiny se však nelze obejít bez nutných
otvorů, vdechových a výdechových, které se objeví na fasádách.
Autor návrhu a tohoto článku není příznivcem vytvářením tzv. falešných svodů, které nahrazují vysekávání drážek v historickém zdivu.
Svoji roli zde hrají nepříznivé tepelné vlastnosti a podmínky v různých
časových obdobích. Celoplošná dutina zajistí účinné odvětrání vody,
která difunduje z podzákladí, snížení vlhkosti zdiva je dílčí – částečné,
avšak trvalé. Kritické vlhkosti (ne však pronikání volné vody) zajišťuje
v daném případě elektroosmóza a sanační omítky.
V dalším díle seriálu o odvlhčování budov bude představeno řešení
systémem podélných vzduchových dutin na příkladu sanace obvodových zdí a obnovy fasád budovy bývalých koníren v Malé pevnosti
NKP Terezín. ■
Základní údaje o projektu
Architektonicko-stavební část:
VSP – projekt v.o.s.
Část sanace:
Ing. Michael Balík, CSc.
english synopsis
Masonry Drying with Air Systems:
Under-Floor Rehabilitation Cavity Systems
No additional measure for de-humidifying of walls is effective alone –
all measures are combinations of several different methods. The purpose is to reduce humidity of masonry for minimisation of worsening
of interior environment and continuing degradation of construction
materials. The most effective type of additional rehabilitation measures
making use of air flow is represented by floor-wide cavities under the
floor. There is a problem making these rehabilitation designs more
complicated and that is how to make these cavities “operational”,
i.e. how to design a system of air intakes and outlets. This system is
effective on condition of utilisation of elevation differences between
individual floors and ground levels and thermal technical properties of
the masonry. The application of this method is presented through an
example of a designed under-floor cavity system in the building of the
former brewery in Jindřichův Hradec.
klíčová slova:
dodatečné sanace zdiva, podpodlahové sanační dutinové systémy
keywords:
additional rehabilitation of masonry, under-floor rehabilitation cavity
systems
odborné posouzení článku:
doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D.
Fakulta stavební, Vysoká škola báňská –
Technická univerzita Ostrava
inzerce
Výrobce
podlahov ých roštů
všech typů
• lávky, plošiny,
• schodiště,
• spirálová schodiště
• speciální
architektonické
• aplikace
P OVRCHOV É ÚPR AV Y DLE P OŽ ADAVK Ů Z ÁK A ZNÍK Ů. T ECHNICK É P OR ADENS T V Í A SERV I S .
Lichtgit ter C Z spol . s r.o., U Lékár ny 1, 735 35 Hor ní Suchá, Tel .: 596 496 511, Fa x: 596 496 538, 39
56
stavebnictví 02/09
inzerce
Fórum Českého stavebnictví 2009 – Jsme vůbec
připraveni na energeticky úsporné stavění?
Stavebnictví v Evropě i v České
republice čekají
v příštích letech výrazné změny.
Nedostatek energií
a jejich zdražová2 0 0 9
ní bude mít vliv na
změny v přípravě
i realizaci staveb,
které v současné době spotřebovávají 40 %
vyrobené elektrické energie a tepla. Všechny vyspělé evropské země se připravují na
nové způsoby stavění, které zaručují podstatné snížení spotřeby energií při provozu
budov. Pro dosažení nízkoenergetického
stavění existují v zemích EU vládní programy, jsou vydávány zákony vytyčující nové
principy stavění. Nejdále jsou tyto programy
ve Francii, Velké Británii, Švédsku, Německu
a jiných zemích. V České republice se státní správa tímto problémem prakticky vůbec
nezabývá, a je proto nejvyšší čas rozpoutat
diskusi na všech úrovních. Novému způsobu
stavění se budou muset přizpůsobit všichni
zainteresovaní, ať již jde o stavební společnosti, developery, výrobce stavebních materiálů a dodavatele technologií.
Společnost Blue Events a Svaz podnikatelů
ve stavebnictví v ČR si Vás společně dovolují
srdečně pozvat dne 4. 3. 2009 do pražského hotelu Olympik Artemis na
5. ročník úspěšného odborného setkání
významných zástupců českého stavebnictví
pod názvem Fórum českého stavebnictví 2009, které se zaměří na klíčové
téma „udržitelného stavění“ velmi
detailně a pozitivně.
Mezi klíčové příspěvky velice pestrého programu bude bezpochyby patřit prezentace
aktuálního výzkumu reakcí na novou situaci
v době globálních krizí, kterou pod názvem
„Energeticky úsporné stavby – móda,
uvědomělý trend nebo neodbytná
realita?“ představí auditoriu v úvodní části
fóra Radovan Mužík z výzkumné agentury
INCOMA Research nebo případová studie na
téma energická efektivnost a obchod-
ní příležitosti v rámci pojmu Sustainable
Construction, jež ve společném příspěvku
odprezentují výkonný ředitel, Knauf Insulation
Eastern Europe, pan Dominique Bossan spolu
s Kai Stefan Schoberem, který je partnerem
společnosti Roland Berger Strategy Consultants. Poodkrytí jednoho z možných nových
prodejních kanálů a dalších synergických příležitostí pro stavební a dodavatelské společnosti
bude jedním z lákadel prezentace „S energií
(on-line) k novým zákazníkům“ společnosti E.ON Česká republika. Kromě těchto
a dalších témat bude vůbec poprvé odpolední
blok rozvržen do dvou paralelních sekcí zaměřených na materiály pro nízkoenergetické
stavění, resp. jeho celkovou realizaci, čímž se
otevírá prostor pro hlubší diskuze v odborných
skupinách.
V případě zájmu o bližší informace
o přípravách projektu se můžete obrátit
na adresu [email protected] nebo
tel. +420 603 252 703, informace o průběhu předchozích ročníků získáte na adrese
www.construction21.cz.
inzerce
Kompozitní materiál pro venkovní plochy
Společnost Deceuninck vyvinula nový
unikátní materiál Twinson®, který v sobě
spojuje kvalitativní vlastnosti dřeva a PVC.
Materiál lze využít jak pro projekty teras,
venkovních pochozích ploch, tak i pro venkovní obklady.
Kompozitní materiál Twinson vznikl spojením
borovicového dřeva a polymeru PVC. Kombinuje tak nejlepší vlastnosti obou materiálů –
díky PVC je vysoce pevný, voděvzdorný,
odolný vůči hnilobě a hmyzu a nezarůstá
mechem. Padesátiprocentní podíl dřeva
Twinsonu zase dává přirozený vzhled.
Široké použití materiálu Twinson jak pro
vnější, tak pro vnitřní aplikace, stejně jako zajímavé možnosti jeho modelování do nejrůznějších geometrických tvarů přinášejí do přípravy projektů novou zajímavou alternativu
tvrdým dřevům. Velkou předností materiálu
Twinson jsou nízké nároky na údržbu venkovní
plochy bez potřeby každoročního olejování
a preparace. Díky neklouzavému povrchu je
také vhodným obkladovým materiálem pro
okraje bazénů.
Autoři projektů jistě ocení i barevnou škálu odstínů, ve kterých je materiál nabízen. Vybrat si
mohou z mandlově béžové, olivově zelené,
meruňkově hnědé, lískově hnědé, kůrově hnědé, drnově hnědé, lékořicově černé a kamenně
šedé. Každý si tedy může zvolit vhodný odstín
tak, aby dokonale ladil s okolním prostředím.
kou absorbci vody (0,3–0,5 % po 24 hodinách podle EN 317) a patří do nejlepší třídy
životnosti (třída 1 podle EN 350).
Více informací naleznete také na
www.deceuninck.cz.
Materiál Twinson je stoprocentně recyklovatelný a borovicové dřevo, které je součástí materiálu, má původ v trvale obnovovaných lesích
a nikoliv v ohrožených deštných pralesech,
jako je tomu u exotických tvrdých dřev.
Díky své kvalitě, trvanlivosti a pevnosti je materiál Twinson vynikající alternativou tvrdým exotickým dřevům a architektům a projektantům
přináší nejen svobodu tvorby, ale také spokojené zákazníky.
Technické vlastnosti materiálu
Materiál Twinson vyniká svým extrémně nízkým lineárním rozpínáním (0,023mm/m.°C,
podle ISO 11359-2) a omezeným ohybem
(E-modul: 4500–6000N/mm, podle EN 310).
Terasy z materiálu Twinson vykazují velmi nízstavebnictví 02/09
57
kauza soudního znalce
text: Ing. Jaromír Vrba, CSc.
Pád střechy kina v Bruntále
zatížené sloupcem vody
Na podzim roku 2007 došlo ke zřícení části
střechy bruntálského kina. V tu dobu na ní byl
sloupec vody výšky až 350 mm. Vazníky byly
sedlovitého tvaru, sloupec vody byl pouze na
jedné straně sedla. Dvě hodiny po okamžiku
pádu střechy se mělo promítat představení
pro děti.
V tomto smyslu lze hovoř it
o štěstí, že nedošlo ke zraněním ani ztrátám lidských životů.
I hmotné škody jsou ale vždy
nevítanou záležitostí. Zprávu
o příčinách pádu [1] vypracoval Ing. Alois Novotný. Autor
tohoto příspěvku byl požádán
o statickou analýzu problematiky.
Konstrukční systém
objektu a střechy
Sálová část budovy byla postavena ze systému MS-OB-HAL.
Šlo o skeletov ý systém
s plochými deskov ými prů vlaky šíře 1200 mm a výšky
250 mm a čtvercovými sloupy
400x400 mm vzájemně pro pojenými svařenou výztuží tzv.
Čapkovými styky, v té době
hojně užívanými. To vytvářelo
podélné rámy schopné přenášet
i vodorovné silové účinky. Osová
vzdálenost v příčném směru haly
činila 15,6 m, zde byla příčná
tuhost zajištěna plnými štítovými nebo vnitřními stěnami. Ve
směru podélném byly sloupy
v osových roztečích 6 m. Systém
byl již počátkem sedmdesátých
let minulého století vyhlášen
závazným typovým podkladem,
realizován byl podle verze platné
od roku 1983. Zastřešení pro
MS-OB-HAL bylo zpracováno
ve variantách.
Pro ostravskou oblast se užívaly štíhlé ocelové vazníky tvaru
▼ Obr. 1. Axonometrie soustavy MS-OB (sken původního schématu)
58
stavebnictví 02/09
trojúhelníka v příčném řezu, pro
olomouckou oblast byly používány rovinné plnostěnné vazníky
s kartitovou stojinou (materiálová
varianta dříve užívaná spíše pro
zemědělské objekty; kartit, jinak
také pertinax je tvrzený papír).
Tyto vazníky, vyvinuté prof. Ing.
Josefem Berkou, CSc., ze Stavební
fakulty VUT Brno, které nevynikaly příliš vysokým estetickým
účinkem, a proto ve stavbách
občanské vybavenosti byly vždy
opatřovány podhledy, byly použity na stavbě bruntálského kina.
Vazníky sedlového tvaru se pokládaly v osové vzdálenosti 2,4 m.
Nekryly se tedy pravidelně s roztečí sloupů při užití modulu 6 m.
Vlastní sál kina nebyl řešen jako solitérní hala, ale byl zakomponován
do zbylé části objektu ze systému
MS-OB, a to bez dilatace, to byla
jedna z variant řešení systému MSOB-HAL, kdy vynecháním některých řad sloupů a průvlaků základního systému MS-OB se vzniklý
volný prostor přestřešil systémem MS-OB-HAL. Charakteristické obrázky nosných konstrukcí obou systémů jsou zřejmé
foto: archiv autora
z obr. 1 a 2. Sálová část vyčnívala
nad zbylou část stavby, obr. 3. Sál
byl navržen se zvýšenými požadavky na akustiku prostoru, proto byly
i na stěnách obkladové materiály
a boční stěny sálu byly v některých
místech dvojité se vzduchovou
mezerou. Návrh byl vypracován
v roce 1985 a vzápětí se stavba
realizovala. Sedm vazníků střechy
tedy havarovalo po více než dvacetiletém zabudování do stavby.
Statický systém
střechy
Kartitové vazníky byly v systému osazeny se statickou funkcí
jednoduchých prostých nosníků, které měly v uložení na
průvlaky oslabený ozub, obr. 4.
V podélném směru byly řádným
způsobem ztuženy ve smyslu
požadavků platného typového
podkladu. V krajních polích se
umístila větrová ztužidla. Vodorovné zatížení ve střešní rovině
bylo v podélném směru přenášeno do železobetonových rámů
a v příčném směru do ztužujících
stěn. Zatížení bylo stanoveno
podle verze zatěžovací normy
ČSN 73 0035 z roku 1976. Bruntál byl zařazen do IV. sněhového
pásma, ovšem typový podklad
byl vypracován pro třetí sněhové
pásmo. Statickým posouzením
se však ověřilo, že vazníky vyhovovaly při dané projektované
skladbě vrstev střechy i podhledu i pro čtvrté sněhové pásmo.
Zvláštností řešení bylo, že byť
vazníky měly sedlový tvar, architekt zvolil zvýšení atik u obvodu
nástavbou (obr. 9), aby docílil
architektonického účinku podle
své představy. To znamenalo
vytvoření určitého „vanovitého“
prostoru v oblasti mezi zvýšenými atikami. V nejnižších místech
tohoto „vanovitého“ prostoru se
pak umístily střešní vpusti.
Jak ukazuje obr. 3, vedle kina
stála vzrostlá lípa, vyšší než
střecha kina. Ta byla při výstavbě
zachována. Jak dokumentuje
obr. 7, spadané listí často zaplňovalo prostory kolem vpustí.
Časem se vpusti na straně blízké
lípě zcela zacpaly a srážková voda
začala zůstávat na střeše. Po
▲ Obr. 2. Charakteristická skladba střechy MS-OB-HAL (sken původního schématu)
pádu střešních vazníků zůstaly
na atice stopy po vodním sloupci,
jehož výše dosáhla 350 mm. Je
překvapivé, že v okolí kina jsou
vyšší panelové domy, zrcadlící
se hladina vody na střeše musela být dlouhodobě viditelná.
Vodní sloupec vznikl pouze na
jedné straně sedlové střechy,
druhá byla bez vody. Je také
podivné, že nikdo ze strany majitele budovy střechu ani občas
neprohlédl. Prověřen byl i tento
nesymetrický zatěžovací stav
vazníku zatíženého jednostranně sloupcem vody s ustupující
výškou vody podle zvětšující se
sedlovité výšky vazníku k jeho
středové ose. Výpočet prokázal,
že vazníky v bezvadném stavu
mají dostatečnou mechanickou
odolnost a stabilitu i pro tento
zatěžovací případ.
Příčiny pádu vazníků
Statický výpočet prokázal, že
vazníky by odolaly nejen zatížení vodním nesymetricky působícím sloupcem, ale vyhověly
by i všem dalším zatěžovacím
stavům. Navíc také překonaly
značné přetížení velkou vrstvou sněhu tuhé zimy v roce
2006.
K usmyknutí krajní části vazníku došlo těsně za úložným
ozubem v jeho plné v ýšce,
a to přibližně pod úhlem 45°,
kolmo na probí hající hlavní
tahová napětí. Rozbor spadlých vazníků ukázal, že tyto
nebyly v yrobeny podle platného typového podkladu, byť
tento podklad byl pro všechny
účastníky stavebního procesu
závazný. V místě uložení vazníku na průvlak předepisoval
typový podklad trojitou stojinu
z kartitu v tloušťkách 10 mm
(obr. 8). Ve spadlých vaznících
bylo zjištěno, že vnější stojiny
z kartitu mají tloušťku pouze
8 mm a střední kartitová stojina
byla nahrazena překližkou. Ta
ovšem byla postupně zcela
degradována prostoupivší vlhkostí. D řev ní hm ot a i p ře kližková stojina se rozpadly
a ztratily jakoukoliv smyko vou únosnost. Za této okol nosti činilo smykové napětí
při zatěžovacím stavu sloupcem vody dvou zbylých krajních kartitových stojin 192 %
v ýpo č tové hodnot y. Vnitřní
prostor mezi kartitovými stojinami byl dlouhodobě dotován
vlhkostí s problematickým odvodem, protože boční kartitové
stojiny byly pro odvod vlhkosti
směrem ven téměř neprostupné. Postupné zatékání vody do
prostoru okolo vpustí či jinými
netěsnostmi nebylo pozoro vatelné, voda zatékala dále
i do vzduchové mezery mezi
dvojité stěny. Jak dokumentuje
obr. 6, ve vnitřním prostoru uložení ozubů havárie vazníků byla
dřevní hmota zcela degradována. Příčinou byl, mimo zatékání
vody z povrchu střechy, zřejmě
i vliv vlhkosti vzniklé z ne zcela
dokonalého stavebně -fyzikální ho působení střešní kon strukce. Autor předběžného
posouzení [1] vytýkal nevhodný
tvar střechy pro horské území
a řadu dalších menších pochybení všech partnerů výstavby.
Autor tohoto článku byl zaměstnán v době vypracování projektu
i realizace stavby v projekto v é m ú s t a v u a b y l v e l m i
dobře seznámen s technologií
MS - OB - HAL i MS - OB. Za
těchto okolností autor tohoto
textu souhlasí s názorem, že
některá drobnější pochybe ní mohla být v projektovém
i stavebním procesu objevena
a řešena jinak. Nicméně pou žívání t y p ov ých p o dklad ů
bylo v době realizace stavby
zcela závazné a prosazení individuálního konstrukčního systému, například se stavebně
a funkčně vhodnějším tvarem
střechy tzv. „komplexní bytové
výstavby“, bylo téměř neprůchodné (pokud se nejednalo
o zcela unikátní st av bu ve
zvlášť politicky exponované
lokalitě).
Dominantní příčinou pádu vazníků byla tedy ztráta smykové
únosnosti oslabených stojin
stavebnictví 02/09
59
▲ Obr. 3. Pohled na část kinosálu s blízkou vzrostlou lípou
▲ Obr. 4. Detail uložení vazníku na průvlak
▲ Obr. 5. Pohled na havarovaný vazník s oslabeným ozubem na okraji
▲ Obr. 6. Detail degradované dřevní hmoty uvnitř vazníku
Náhrada střední kartitové stojiny dřevěnou překližkou nebyla
šťastným řešením. Zhotovitelská firma vazníků již neexistuje,
v prvé polovině devadesátých
let minulého století zanikla,
nelze tedy dohledat příčiny
změny výroby vazníků v jejich
uložení.
Závěr
▲O
br. 7. Detail spadaného listí ke střešní vpusti
vazníků v oblasti jejich uložení.
Na stavbě nemohlo být zjištěno ani technickým dozorem
investora, ani stavbyvedoucím,
60
stavebnictví 02/09
ani autorským dozorem pro jektanta, že vazníky byly vyrobeny odlišně od požadavků
závazného typového podkladu.
Část kina opět slouží veřejným
účelům (tzv. malé kino). Autor
předběžného posudku [1] doporučoval realizaci jiného tvaru
střechy, zabudování vazníků
na bázi betonu. Investor se ale
rozhodl k obnově „dřevěné
verze“ vazníků a ponechání
původního architektonického
vzhledu. Nebylo to zcela jistě
jednoduché rozhodnutí, protože
například změna tvaru střechy
vytvoří úplně jiné požadavky
na odvody srážkových vod, což
vyžaduje budování nových přípojek. Ovšem architektonické
začlenění budovy do okolí s významným blízkým kostelíkem
nelze opominout. Je možné
tedy přijmout i tuto variantu
řešení a jen doufat, že údržbě
a kontrole budovy bude věnována jiná péče než v předchozím období. ■
Použitá literatura
[1] N ovotný, A .: P ředb ěžné
určení příčin pádu střešní
konstrukce objek tu kino
CENTRUM v Bruntále
(09/2007)
▲ Obr. 8. Výkres okraje vazníku (sken původního schématu)
▲ Obr. 10. Průběh ohybového momentu a posouvající síly – zatěžovací stav
stálé zatížení + jednostranné vodním sloupcem
▼ Obr. 9. Dílčí řez vazníků s nadstavbou atik (sken původního schématu)
inzerce
stavebnictví 02/09
61
systémy
text: prof. Ing. Čeněk Jarský, DrSc.
K tvorbě environmentálních
plánů v přípravě staveb
Předložený příspěvek popisuje koncepci,
algoritmus a programové vybavení pro sledování agendy vlivu stavební činnosti na životní
prostředí pomocí mikropočítačů v přímém napojení na metodiku stavebně technologického
projektování a tím na proces přípravy stavby.
Toto řešení se může stát u stavebních dodavatelských firem
součástí systému pro řízení
životního prostředí – EMS (Environmental Management System)
a celou agendu zrychlit a zjednodušit. Dále jsou uvedeny první
výsledky práce autorů dosažené
v této oblasti. Impulsem k této
činnosti byl fakt, že nikde v České
republice doposud není systematicky řešena problematika automatizovaného zpracování agendy
EMS pro konkrétní stavby.
Úvod
Po vstupu do Evropské unie
Česká republika přebírá evropské normy. Následkem toho
jsou stále přísnější požadavky
na zpracování agend přípravy
jednotlivých staveb. To znamená,
že každá stavba musí být během
své realizace řízena a spravována
podle dokumentů, daných jednak
zvyklostmi užívanými u dané
stavební firmy, jednak požadavky
stavebníka (investora) a dále respektováním norem ISO (základní
doklady stavebně technologické
dokumentace, včetně síťového
grafu a časového plánu, plánu
jakosti – kontrolního a zkušebního
plánu atd.) i vzhledem k vlivům
stavební činnosti na životní prostředí. Řízení a vedení staveb
podle principů projektového
řízení s respektováním stavebně
technologických zásad může být
efektivnější a rychlejší než doposud. K zprogresivnění přípravy
a řízení staveb pomáhají automa-
62
stavebnictví 02/09
tizované systémy, např. [2], [8].
Pomocí programových systémů
odpadá mnoho práce kolem vytváření těchto dokumentů a tím
se veškerá příprava staveb výrazně urychluje a zpřesňuje. Různé
agendy se však vytvářejí mnohdy
ručně, kdy ve větších firmách
existují specializovaní pracovníci,
kteří problematiku těchto agend
mají na starosti. Tím dochází ke
zbytečnému opakovanému zadávání relevantních dat. Některé
agendy, jako např. i agenda vlivu
stavební činnosti na životní prostředí, se dosud zpracovává ručně, jen pomocí kupř. obecných
počítačových programů, např.
Excel, bez respektování údajů
a zásad vyplývajících z ostatních
dokumentů přípravy staveb.
V článku je dále představena
koncepce, algoritmus a programové vybavení pro řešení agendy
vlivu stavební činnosti na životní
prostředí pomocí mikropočítačů
v přímém napojení na metodiku
stavebně technologického projektování a tím na proces přípravy
stavby. Předložené řešení se
může stát u stavebních dodavatelských firem součástí systému
pro řízení životního prostředí
(EMS) a celou agendu zrychlí
a zjednoduší.
Návaznost environmentálních plánů
na přípravu staveb
Z každodenní zkušenosti z práce
na staveništi lze konstatovat, že
prakticky každý stavební proces
prováděný pracovní četou má
určitý negativní vliv na životní
prostředí. Mnohé procesy jsou
hlučné, jiné pracovní čety pracují
s jedovatými látkami, další produkují poměrně značné množství
odpadu. Proto je třeba, aby
agenda řešení vlivu stavební
činnosti na životní prostředí byla
řešena v přímé návaznosti na
práci jednotlivých pracovních
čet – tj. v technologické struktuře dílčích stavebních procesů
a s přihlédnutím k normě ČSN
EN ISO 14001:2005 [5], která
tuto agendu vymezuje a zastřešuje. Tato mezinárodní norma
specifikuje požadavky na systém
environmentálního managementu, které mají organizaci umožnit
přípravu a zavedení systému environmentálního managementu
a která může být použita pro
certifikaci systému.
Ze základních dokumentů příprav y staveb zobrazuje sled
stavebních prací v technologické struktuře dílčích stavebních
procesů technologický rozbor,
někdy nazývaný technologický
normál [4]. Technologické rozbory v požadované technologické
struktuře jsou při automatizovaném zpracování jedním z výstupů
vypočteného stavebně technologického síťového grafu [2],
u kterého je již k dispozici i sestavená databáze dílčích stavebních
procesů s nejdůležitějšími údaji
o normě času, ceně, produktivitě,
nákladových a jiných zdrojích, počtu pracovníků a technologických
přestávkách.
Součástí zmíněného systému
se v minulých letech stala i pracovní oblast tvorby kontrolních
a zkušebních plánů – plánů jakosti [3], [1], [7]. Automatizované
zpracování těchto dokumentů
v přímé návaznosti na stavebně
technologický síťový graf vytvořený v technologické struktuře
dílčích stavebních procesů umož-
nila databáze kontrol a zkoušek
vlastností produktů, které jsou
vyráběny jednotlivými pracovními četami, a specializovaný
program nejen pro údržbu této
databáze, ale i pro vlastní tvorbu
kontrolních a zkušebních plánů,
harmonogramů provádění zkoušek a kontrol kvality a operativní
evidenci skutečně provedených
kontrol.
Podobná koncepce byla zvolena
i pro řešení agendy vlivu stavební činnosti na životní prostředí
pomocí počítače. Jak se ukazuje
v praxi, řada stavebních procesů
má stejný nebo velmi podobný
vliv na životní prostředí. Proto
bylo nutné nejprve sestavit tzv.
registr environmentálních aspektů (environmentální aspekt –
prvek činností nebo výrobků
nebo služeb organizace, který
může ovlivňovat životní prostředí;
vyjádřením důsledku je pak environmentální dopad – jakákoliv
změna v životním prostředí, ať
příznivá či nepříznivá, která zcela
nebo částečně vyplývá z environmentálních aspektů organizace)
jako soupis karet, na kterých jsou
uvedeny nejdůležitější vlastnosti
těchto aspektů, zejména nejvýznamnější polutanty, jejich limitní
hodnoty, odpovědnost za znečištění životního prostředí konkrétním aspektem a návrh prevence
a opatření k likvidaci negativního
vlivu na životní prostředí. U každého aspektu v tomto registru je
též provedeno ohodnocení závažnosti environmentálního aspektu
pomocí několika vytipovaných
hledisek.
Na základě sestaveného registru
environmentálních aspektů pak
byla sestavena databáze environmentálních aspektů, ve které
jsou uvedeny konkrétní aspekty
působící na životní prostředí
u jednotlivých dílčích stavebních
procesů. Tato databáze je vytvořena podobně jako databáze
kontrol pro tvorbu kontrolních
a zkušebních plánů [2], [3],
v přímé návaznosti na již výše
zmíněnou databázi činností,
která obsahuje údaje o dílčích
stavebních procesech. V databázi
environmentálních aspektů je ke
každému stavebnímu procesu
připojeno několik nejdůležitějších
environmentálních aspektů, kterými tento stavební proces nepříznivě ovlivňuje životní prostředí.
Tyto konkrétní aspekty mohou
(ale nemusejí) být součástí registru environmentálních aspektů. Do
databáze je možné vkládat i vlivy,
které nejsou uvedeny v registru.
Následně byl sestaven algoritmus a vyvinut program, který
v návaznosti na konkrétní stavebně technologický síťový graf
jakožto model postupu výstavby konkrétní stavby vytvořený
v technologické struktuře dílčích
stavebních procesů umožňuje
podle databáze environmentálních aspektů automatizovaně sestavit tzv. environmentální plán.
Jde o plán opatření k omezení
negativního působení environmentálních aspektů vztahujících
se ke stavebním procesům, které
jsou součástí síťového grafu. Tím
byla agenda přípravy staveb doplněna o složku environmentální,
která ke každému stavebnímu
procesu prováděnému pracovní
četou co možná nejpodrobněji
stanoví požadavky na třídění,
likvidaci a označení odpadů,
limity emisí a ochranu ovzduší, hodnoty hluku a prašnosti
a s tím spojená opatření, vypouštění látek do vody, kontaminaci
půdy, preventivní a následná opatření, postupy při haváriích, zásady
manipulace včetně ochranných
pomůcek, zásady skladování
i zakázané záležitosti.
Registr a databáze
environmentálních
aspektů
Registr environmentálních aspektů je soupis vlivů na životní prostředí, které se mohou
u stavebních činností vyskytovat, společně s vyhodnocením
závažnosti a návrhem prevence
a opatření k co nejširší likvidaci
negativního působení tohoto vlivu
na životní prostředí. Tento registr
byl vytvořen ve spolupráci s a. s.
VOKD Ostrava [6], která je držitelkou certifikátu podle ČSN EN
ISO 14001:2005. Data uvedená
v registru vycházejí z předešlé
výzkumné činnosti na reálných
stavbách a z následně vytvořených podkladů jmenované firmy.
Příklad části soupisu environmentálních aspektů v registru je
uveden na obr. 1. Aspekty jsou
seřazeny podle číselného kódu,
mohou být také řazeny podle
abecedy. U jednotlivých aspektů
je uvedena jejich celková závažnost, vypočtená součtem závažností určených podle jednotlivých
hledisek, viz dále, a nejdůležitější
polutanty. Na obr. 2 je vidět karta
registru jednotlivého environmentálního aspektu společně se
všemi údaji, které se vyskytují ve
větě o environmentálním aspek-
tu. Kritérií včetně ohodnocení
jejich závažnosti může být až
10, v našem případě je určeno
8 kritérií vycházejících ze zkušeností a. s. VOKD Ostrava. Kritéria
i ohodnocení jejich závažnosti si
však každý uživatel může stanovit
sám podle svých potřeb s přihlédnutím k normě [5]. V databázi environmentálních aspektů jsou již
jednotlivé vlivy působící na životní
prostředí, včetně jejich vlastností
a ohodnocení jejich závažnosti,
přiřazeny dílčím stavebním procesům z databáze činností. Databáze se v prvním stadiu vytvoří
s prázdnými větami pro všechny
dílčí stavební procesy z databáze
činností. Při každé úpravě nebo
aktualizaci se po potvrzení připojené databáze činností provede
zkontrolování úplnosti databáze
environmentálních aspektů. Při
této kontrole se doplňuje prostor pro environmentální aspekty případných nových procesů
▲ Obr. 1. Část registru environmentálních aspektů
▲O
br. 2. Karta registru environmentálních aspektů
▼O
br. 3. Věta databáze environmentálních aspektů – 1. část
▼ Obr. 4. Věta databáze environmentálních aspektů – 2. část
stavebnictví 02/09
63
▲ Obr. 6. Listování vytvořeným environmentálním plánem
▲ Obr. 5. Formulář věty environmentálního plánu
z databáze činností a environmentální aspekty procesů, které
se již v databázi činností nevyskytují, se automaticky vypouštějí.
O případném doplnění databáze
systém uživatele informuje. Ke
každému stavebnímu procesu
z databáze činností je možno
určit více environmentálních
aspektů.
První část věty databáze environmentálních aspektů je vidět na
obr. 3. Z obr. 2 a 3 je vidět úzkou
návaznost dat registru a databáze environmentálních aspektů.
Nejdůležitějšími údaji jsou kód
a název environmentálního aspektu, zařízení, kde se může
vyskytovat, nejvýznamnější polutanty a dopad na životní prostředí,
údaje o odpovědné osobě za
negativní vliv na životní prostředí,
doklad, který by se měl vytvářet,
údaje o předpisech a způsobu
řízení aspektu a údaje o kontrole
a její četnosti a návrhu opatření.
Druhá část věty databáze environmentálních aspektů zahrnuje
data o vyhodnocení závažnosti
aspektu, obr. 4. Zde jsou kritéria
závažnosti působení environmentálního aspektu převzatá
z registru ještě doplněna o váhy
jednotlivých kritérií, jež si uživatel
může určit. Databáze je ještě doplněna údaji pro výpočet termínu
první evidence či kontroly působení environmentálního aspektu
u příslušné stavební činnosti
a pro výpočet počtu kontrol jeho
působení v průběhu stavebního
procesu. Pokud si uživatel vytvoří
64
stavebnictví 02/09
přímo v databázi údaje o environmentálním aspektu, který ještě
v registru environmentálních
aspektů není, je možno jej do
registru automatizovaně vložit.
Programové vybavení pro tvorbu environmentálního plánu
Program pro tvorbu environmentálního plánu jakožto plánu
opatření k omezení negativního
působení environmentálních
aspektů vztahujících se ke stavebním procesům, které jsou
součástí síťového grafu – modelu
postupu výstavby, pracuje podobně jako program pro tvorbu
kontrolních a zkušebních plánů,
který je součástí automatizovaného systému přípravy staveb [2].
Jeho výstupem je vlastní environmentální plán, dále harmonogram
kontrol a evidence působení
jednotlivých environmentálních
aspektů plynoucích ze stavebních
činností a operativní evidence
provedených kontrol. Algoritmus
tvorby environmentálního plánu
se v současné době ve spolupráci
se stavebními podniky dolaďuje
tak, aby vyhovoval potřebám
praxe a respektoval přitom nejen
ČSN [5], ale i poznatky získané
z české i zahraniční literatury
[9], [10].
Na základě zpracovaného modelu
postupu realizace výstavby lze
prakticky okamžitě automatizovaně vytvořit i environmentální plán
pro sledování, řízení a omezení
negativních vlivů stavební výroby
na životní prostředí (skupina norem ISO 14000). Tento dokument
obsahuje nejen soupis stavebních
činností a environmentální aspekty, ale i nejvýznamnější polutanty,
údaje o předpisech, podle nichž
se kontrola environmentálního
aspektu provádí, zodpovědnou
osobu, nutné doklady o provedené kontrole, počet a termíny
prováděných zkoušek a další
důležité údaje. Princip automatizované tvorby environmentálních
plánů spočívá v postupném výběru environmentálních aspektů
příslušných stavebních procesů,
které jsou obsaženy v technologickém normálu a síťovém
grafu, z databáze environmentálních aspektů, výpočtu termínů
a počtu jejich kontrol v průběhu
stavebního procesu a sestavení
souboru environmentálního plánu. Kontroly environmentálních
aspektů procesů, které nejsou
obsaženy v databázi, avšak jsou
součástí síťového grafu, je možné
zadat interaktivně přes klávesnici
vyplněním formuláře o kontrole environmentálních aspektů,
obr. 5, kde je uvedena věta environmentálního plánu týkající
se aspektu ostatních odpadů
u základů (bez ohodnocení významnosti, které je na další záložce). Je samozřejmě žádoucí,
aby uživatel zkontroloval prvotní
automaticky vytvořený dokument a popřípadě vyřadil kontroly
aspektů, které se při výstavbě
daného objektu nevyskytují. Při
hromadném vypouštění lze dát
příkaz k vypuštění všech kontrol, které obsahují v předmětu
kontroly zadaný řetězec (např.
hluk), popř. všech nenaplněných
environmentálních aspektů.
Listování automatizovaně podle síťového grafu vytvořeným
environmentálním plánem je
znázorněno na obr. 6. Právě
sledovaná kontrola je v listování
zvýrazněna. Šedivě jsou vypsány
environmentální aspekty činností
s nulovou dobou. Pokud již byla
provedena evidence některých
kontrol, na světle modrém pozadí
jsou kontroly, u kterých jsou již
všechny kontroly zaevidovány, na
červeném pozadí jsou aspekty,
u kterých má poslední provedená
evidovaná kontrola nevyhovující výsledek, na žlutém pozadí
jsou aspekty, u kterých jsou již
některé kontroly zaevidovány.
Vytvořený environmentální plán
obsahuje návrh kontrol aspektů
i činností, které jsou obsaženy
v síťovém grafu, ale mají nulový
objem, nulovou cenu, a tudíž
i nulovou dobu. Kontroly těchto
environmentálních aspektů však
pochopitelně nejsou součástí
výstupních sestav. Výpis části
environmentálního plánu na
obrazovce je na obr. 7. Červeně
jsou zobrazeny kontroly environmentálních aspektů kritických
činností, zeleně kontroly environmentálních aspektů u činností
s časovou rezervou. V takovémto
výpisu jsou uvedeny již kontroly environmentálních aspektů
pouze těch činností, které mají
nenulové trvání a skutečně se
v průběhu stavby vyskytují. Lze
volit, zda budou zobrazeny kontroly a jejich četnost, polutanty
nebo potřebná opatření či jiné
údaje. V průběhu výstavby jsou
všechny doklady stavebně technologické dokumentace velmi
snadno aktualizovatelné podle
skutečně dosažené úrovně dokončení částí stavebního díla. Při
zpoždění je možné automatizovaně vypočítat opatření, které je
třeba zavést, aby původní termín
ukončení realizace stavby byl dodržen. Podle aktualizace termínů
procesů ze síťového grafu se
současně automaticky aktualizují i termíny příslušných kontrol
v evironmentálním plánu.
Operativní evidence
a časový plán
V programu pro tvorbu environmentálních plánů je také možno
provádět evidenci kontrol environmentálních aspektů. Ta se zadává
v editačním formuláři, obr. 5, na záložce Evidence kontrol. V hlavním
poli této záložky je vidět přehled
již evidovaných kontrol, jež byly
k příslušnému environmentálnímu
aspektu provedeny. Je vypsáno
číslo kontroly, její termín, zkrácený
popis, výsledek a pracovník, který
výsledek kontroly převzal. Na bílém
pozadí jsou zobrazeny kontroly,
jejichž výsledek je vyhovující, na
žlutém jsou ty, které vyhověly
částečně, na červeném jsou zkoušky s nevyhovujícím výsledkem.
Vlastní evidence kontroly se zadává
ve formuláři na obr. 8, který nabízí
expertním způsobem vytvořené
znění údajů o provedené zkoušce,
přičemž uživatel může provádět
jakékoli úpravy. Číslo dokladu je implicitně odvozeno z indexu činnosti,
čísla pořadí environmentálního
aspektu u činnosti a čísla kontroly
příslušného aspektu.
Popis kontroly je odvozen z environmentálního aspektu, polutantů
a předpisů, podle kterých se kontrola má provádět. Automatizovaně
vytvořené vyjádření stavebníka
(investora) je Bez připomínek, výsledek zkoušky Vyhovuje. Pokud
jsou tyto údaje v pořádku, uživatel
pouze vyplní jméno pracovníka,
který kontrolu provedl, prověřil
a převzal (zástupce investora).
Stisknutím tlačítka OK a tisk dokladu se zadaná evidence zkontroluje,
řádně se uloží a vytiskne se doklad
o kontrole. Po vytištění tohoto
dokladu se automaticky zablokuje
vytištěná evidence kontroly, takže
ji potom již nelze upravovat nebo
vypouštět. Zablokování evidence
kontroly environmentálního aspektu lze odblokovat pouze po zadání
zvláštního hesla.
Při tvorbě environmentálního
plánu se automaticky vypočítávají
podle modelu postupu výstavby
i plánované termíny kontrol environmentálních aspektů. Systém
registruje i evidované kontroly
v čase. Lze tak vykreslovat časový
plán a průběh evidovaných kontrol, které jsou barevně odlišeny.
Plánovaný, popř. aktualizovaný
průběh činnosti je podkreslen
obdélníkovými úsečkami. Plánované kontroly environmentálních
aspektů kritických činností jsou
vyznačeny silnějšími svislými
čárkami červeně, zeleně jsou
zobrazeny plánované kontroly
u činností s časovou rezervou.
Evidované kontroly, které vyhovují,
jsou zobrazeny zeleně, nevyhovující kontroly jsou zobrazeny červeně. Pokud proběhly již všechny
požadované kontroly a poslední
kontrola má vyhovující výsledek,
jsou veškeré evidované kontroly
zobrazeny světle modře. Časový
plán kontrol je možno nejen prohlí-
▼ Obr. 7. Výpis části kontrolního a zkušebního plánu na obrazovce
žet na obrazovce, ale i tisknout na
tiskárně či kreslit na plotteru.
Závěr
Předložený příspěvek představil
koncepci a algoritmus řešení
agendy vlivu stavební činnosti
na životní prostředí pomocí
mikropočítačů v přímém napojení na metodiku stavebně
technologického projektování
a tím na proces přípravy stavby.
Toto řešení se může stát u stavebních dodavatelských firem
součástí systému pro řízení životního prostředí a celou agendu
zrychlit a zjednodušit. Dále jsou
uvedeny první výsledky dosažené v této oblasti, a to program
pro t vorbu a údr žbu registru environmentálních aspektů
a jejich databáze, jakožto datových
základen pro automatizovanou
tvorbu environmentálních plánů
a program pro tvorbu vlastních
environmentálních plánů, harmonogramů kontrol environmentálních aspektů a jejich operativní
evidence. Tato problematika
zatím u nás ani ve světě nebyla řešena v přímé návaznosti
na přípravu staveb, a proto
lze očekávat značný význam
i zájem o využití výsledných programových produktů zejména
u zhotovitelů staveb, neboť se
tato agenda stává podle ČSN
EN ISO 14001:2005 nedílnou
součástí přípravy staveb. ■
Použitá literatura
[1]Gašparík, J.: Manažérstvo
kvality v stavebníctve, Vydavatelstvo Jaga Group Bratislava
1999, ISBN 80-88905-13-3
[2]Jarský, Č.: Automatizovaná
příprava a řízení realizace staveb, CONTEC Kralupy n. Vlt.,
2000
[3]Jarský, Č.: Tvorba kontrolního
a zkušebního plánu dle modelu
realizace stavby, Střechy, fasády, izolace č. I/2007, Nakladatelství MISE s. r. o. Ostrava,
ISSN 1212-0111
[4]Jarský, Č., Musil, F., Svoboda,
P., Lízal, P., Motyčka, V., Černý,
J.: Příprava a realizace staveb,
Akademické nakladatelství
CERM s. r. o. Brno 2003
[5]K o l e k t i v : Č S N E N I S O
14001:2005 Systémy environmentálního managementu –
Požadavky s návodem pro
použití
[6]Kolektiv: Technicko-organizační opatření – EMS, Podnikové
směrnice VOKD, a.s, Ostrava
2001
[7]Kozlovská, M., Mesároš, F.,
Čepelová, A.: Ako úspešně
riadiť malú stavebnú firmu,
Eurostav spol. s r. o. Bratislava,
2003
[8]Makýš, P.: Metodika tvorby časového plánu výstavby
pri zohľadnení vplyvu pracovného prostredia, sborník přednášek 11. sekce
VII. vědecké konferencie
s medzinárodnou účasťou
pri príležitosti 25. výročia
založenia Stavebnej fakulty
a 50. výročia založenia Technickej univerzity v Košiciach,
SvF TU Košice 2002
[9]Welford, R., Gouldson A.: Environmetální řízení a strategické
podnikání, Grada Praha 1997
[10]Wesel, H: Reference materials for environmetal analysis,
2002
▼O
br. 8. Evidence kontroly environmentálního aspektu
stavebnictví 02/09
65
cena IAČR
text: prof. Ing. Vladimír Křístek, DrSc., FEng.
foto: Milan Kalný, Pontex, s.r.o.
▲ Most přes Labe na silnici I/38 – Nymburk obchvat
Cena Inženýrské akademie
České republiky za rok 2008
K ocenění vynikajícího realizovaného technického díla a významného přínosu k rozvoji
inženýrského výzkumu v České republice
zřídila Inženýrská akademie České republiky
Cenu Inženýrské akademie České republiky.
Cena se od roku 1997 každoročně
uděluje domácím i zahraničním
osobnostem a týmům za vynikající výsledek tvůrčí práce, od jehož
první realizace nebo publikování
neuplynulo více než pět let. Cenu
lze udělit ve dvou kategoriích:
■ z a vynikající technický projekt;
■ z a vynikající přínos k rozvoji
inženýrského výzkumu.
Rada Inženýrské akademie České
republiky rozhodla za rok 2008
udělit čestné uznání v kategorii za
vynikající technický projekt autorskému kolektivu pracovníků SMP
CZ, a.s., a Pontex, s.r.o. (Ing. Vladimír Brejcha, Ing. Antonín Brnušák,
Alexandr Herzán, Ing. Milan Kalný,
66
stavebnictví 02/09
Ing. Václav Kvasnička, Ing. Pavel
Němec) za vynikající technický
projekt: Silnice I/38 – Nymburk
obchvat, SO 202 – Most přes
Labe. Silnice I/38 je velmi frekventovanou a zatíženou komunikací,
která umožňuje dopravní propojení
v severojižním směru od Znojma až
k České Lípě. Do vybudování první
etapy obchvatu Nymburka byla vedena veškerá doprava (včetně těžké
kamionové) přes starý most v Nymburce a dále přes centrum města
směrem na Mladou Boleslav. Trasa
nového obchvatu se Nymburku
vyhýbá a nová komunikace kříží
tok řeky Labe v prostoru východně
od města směrem k Poděbradům.
Celá trasa obchvatu je vedena
v rovinatém území středního Polabí, které je intenzivně zemědělsky
obhospodařované. Výraznou linii
zde vytvářejí břehové porosty podél
koryta Labe. Jedná se převážně
o aleje listnatých stromů výšky 20
až 25 m.
Umístění mostní
konstrukce
Podmínkou pro řešení bylo překročení celého koryta řeky jediným
polem při zachování potahových
stezek po obou březích. Vzhledem k požadavku, aby v korytě
řeky nebyly umístěny pilíře, má
hlavní pole mostu rekordní rozpětí
132 m. Záměrem bylo navrhnout
přemostění, které by esteticky
vhodným způsobem umožnilo
překonat splavné koryto řeky Labe
a nevytvořilo i při rozpětí hlavního
pole 132 m výraznou dominantu
celému okolí. Limitující výškou byla
tedy výška přiléhajících břehových
porostů. Navazující estakády přemosťují celou inundaci řeky. Silnice
překračuje řeku v rovinatém území,
a aby byla co nejvíce omezena výška přiléhajících násypových těles
komunikace, které v ploché krajině
podél řeky tvoří pohledovou bariéru, byla pro přemostění zvolena
štíhlá zavěšená konstrukce s minimální stavební výškou. Umístění
mostu je navrženo tak, aby respektovalo i možnou úpravu břehových
čar při budoucí úpravě koryta
řeky na vnitřním oblouku. Mostní
konstrukce má deset polí s rozpětími 35+4x41+132+4x41+35 m.
Celková délka nosné konstrukce
mostu je 531,60 m. Most převádí
silnici I. třídy v šířkovém uspořádání
S 11,5. Na návodní straně je navržen revizní chodník se šířkou
0,75 m, na povodní straně je
u hlavního pole nad řekou navržen
veřejný chodník se šířkou 1,50 m,
který u pylonů přechází do revizního
chodníku. Přístup na veřejný chodník je umožněn po samostatných
ocelových schodištích umístěných
u hlavních pilířů.
Popis mostní
konstrukce
Mostní konstrukce je založena hlubinně na vrtaných pilotách průměru
1200 mm. Spodní stavbu tvoří
členěné pilíře, hlavní pilíře mostu pod
pylony jsou navrženy jako masivní.
Výška značně zatížených pylonů
o velké štíhlosti (λ = 79) je cca 16 m
nad povrchem mostovky. Opěry
jsou navrženy ve tvaru úložných prahů podporovaných pilotami. S výjimkou 52 m dlouhé části hlavního
pole nad korytem Labe je navrhovaná konstrukce z předpjatého betonu s ekonomickým a efektivním
dvoutrámovým průřezem. Výška
betonového průřezu je standardně
2,30 m, v místech hlavních pilířů se
výška zvyšuje na 3,50 m. Ve střední
části hlavního pole je navržen spřažený ocelobetonový průřez s cílem
maximálně odlehčit konstrukci
hlavního pole a zároveň opticky
navázat na betonový dvoutrámový
průřez. Ocelová konstrukce je proto
navržena ze dvou uzavřených komorových nosníků. Celková výška
spřaženého průřezu je 2,30 m, aby
korespondovala s výškou betonové
dvoutrámové konstrukce – štíhlost
nosné konstrukce (poměr výška/
rozpětí: 1/57,4) je značná.
Závěsy jsou sdruženy do skupin
po třech závěsech, kotvených ve
vzdálenosti cca 40 m od pylonu.
Tím bylo dosaženo jejich lepší účinnosti oproti velkému počtu více
skloněných závěsů. Malé skupiny
soustředěných závěsů tvoří mj.
také menší překážku pro hejna
tažných ptáků ve významném
biokoridoru podél řeky Labe. Návrh
subtilních pylonů vetknutých do
nosné konstrukce má za následek
optické odlehčení konstrukce. Pro
zavěšení je použit systém závěsů
DynaGrip firmy DSI. Kotvy jsou
typu DynaGrip C55 osazené 48
lany Ø 15,70 mm St 1670/1860.
Závěsy se napínají a rektifikují na
jejich dolním konci. Na vybraných
závěsech jsou osazeny snímače
umožňující sledování napětí v lanech. V hlavách pylonů jsou závěsy
zakotveny do ocelových kotevních
komor, které jsou osazeny na hlavách betonových dříků pylonů. Kotevní komory jsou následně z boků
obetonovány. Kotevní komory mají
revizní vstup umožňující kontrolu
závěsů. Pro zachycení tahových
sil jsou břehové pilíře, nad kterými
jsou zakotveny do nosné konstrukce zpětné závěsy, navrženy ve
formě ocelových kyvných stojek,
▲ Závěrečná fáze – montáž nosné konstrukce
▲ Montáž vnitřní ocelové části hlavního pole délky 52 m, která byla přivezena pod most na soulodí
aby byl umožněn – kromě přenosu
tahových sil – i dilatační pohyb
konstrukce.
Proces výstavby
Výstavba betonové nosné konstrukce probíhala po etapách na
pevné skruži. Po dokončení betonové konstrukce byly instalovány
závěsy, které vyvěšovaly části konstrukce vykonzolované do prostoru
nad řeku. Unikátní byla montáž
vnitřní ocelové části hlavního pole
délky 52 m, která byla přivezena
pod most na soulodí a přímo z lodi
byla pomocí hydraulicky ovládaných lanových závěsů vyzvednuta
na své definitivní místo. Následně
byla ocelová konstrukce přivařena
k ocelovým zárodkům zabetonovaným a připnutým k betonové
konstrukci. Po přivaření vloženého
pole byla provedena rektifikace závěsů. Poslední rektifikace závěsů
byla provedena po vybetonování
spřažené desky. Po dokončení
nosné konstrukce bylo vybudováno mostní příslušenství.
Použití hybridní konstrukce bylo
progresivním technickým řešením, kde je kombinováno použití
předpjatého betonu s ocelí. Ocel
je v konstrukci použita v těch
místech, kde dochází k jejímu
optimálnímu využití jak z hlediska
únosnosti, tak hmotnosti. Vložená
ocelová vnitřní část hlavního pole
vedla ke snížení sil v závěsech
a umožnila efektivní a rychlou
výstavbu hlavního pole nad řekou. Dalšími částmi konstrukce,
kde bylo využito materiálových
vlastností oceli, jsou kotevní přípravky závěsů v hlavách pylonů
a kyvné ocelové stojky v místech
zakotvení zpětných závěsů. Jedná
se o zavěšenou mostní konstrukci
s největším rozpětím mostního
pole v České republice (132 m).
Použitá technologie umožnila vyšší
využití kvalitní a drahé předpínací
oceli (materiál je využit místo na
45 % meze pevnosti až na cca
55 % meze pevnosti, tj. ekonomičtější využití materiálu o 22 %).
Pro zavěšenou konstrukci byl
poprvé v České republice použit
systém dvou rovin závěsů, který
přispívá ke zvýšené tuhosti konstrukce a více tlumí torzní kmitání.
Chování konstrukce bylo po jejím
dokončení ověřeno statickou a dynamickou zkouškou – obě zkoušky
prokázaly velmi dobrou shodu
s teoretickými výpočty.
Vzhledem k významu mostu
byla velká pozornost věnována
i celkovému architektonickému
ztvárnění, na které se podílel
prof. akad. arch. Petr Keil. ■
stavebnictví 02/09
67
infoservis
Veletrhy a výstavy
E-mail: [email protected]
6.–8. 2. 2009
MODERNÍ BYDLENÍ
A ZAHRADA
Výstava pro dům a zahradu
Pardubice, ČEZ aréna,
Sukova třída 1735
E-mail: [email protected]
www.arenapce.cz/cs/kalendarakci/vystavy-a-veletrhy
18.–19. 2. 2009
STAVÍME – BYDLÍME
BŘECLAV
Stavební výstava pro Břeclavsko
a Pálavu
Hodonín,
Dům kultury Horní Valy
E-mail: [email protected]
www.omnis.cz
8.–10. 2. 2009
STAVITEL 2009
15. národní výstava stavebních
materiálů, technologií
a realitních kanceláří
Lysá nad Labem, Výstaviště,
Masarykova 1727
E-mail: [email protected]
24.–27. 2. 2009
KIEVBUILD 2009
Mezinárodní výstava
stavebnictví a architektury
Ukrajina, Kijev,
International Exhibition
Centre (IEC), Brovarskaya ul.
E-mail:
[email protected]
www.kievbuild.com
11.–12. 2. 2009
STAVÍME – BYDLÍME
KROMĚŘÍŽ
Stavební výstava na počátku
stavební sezony pro oblast
jižní Hané
Kroměříž, Dům kultury
E-mail: [email protected]
www.omnis.cz
11.–14. 2. 2009 STŘECHY – PLÁŠTĚ –
IZOLACE 2009
18. ročník odborného stavebního
veletrhu
Ostrava, Výstaviště Černá louka
střešních konstrukcí
a dřevovýroby
Praha 9, PVA Letňany
E-mail:
[email protected]
26. 2. – 1. 3. 2009
NOVÝ BYT A DŮM
15. mezinárodní veletrh staveb
a stavebních úprav
Praha 9, PVA Letňany
E-mail: [email protected]
www.novybytadum.cz
4.–5. 3. 2009
STAVÍME – BYDLÍME TŘEBÍČ
VI. ročník stavební výstavy
na Vysočině
Třebíč, Městské kulturní
středisko FÓRUM
Masarykovo náměstí 12
E-mail:
[email protected]
26.–28. 2. 2009 PANELOVÝ DŮM A BYT 2009
Výstava materiálů, výrobků,
technologií a služeb pro
revitalizaci panelových domů
Společně s výstavou
OKNA – DVEŘE – SCHODY
Praha 7, Výstaviště Holešovice
E-mail: [email protected]
5.–8. 3. 2009
FOR FAMILY
Soubor veletrhů pro bydlení,
rodinu a volný čas
Praha 9, PVA Letňany,
Beranových 667
E-mail: [email protected]
www.forfamily.cz
26. 2. – 1. 3. 2009
DŘEVOSTAVBY
4. mezinárodní veletrh
dřevěných staveb,
5.–8. 3. 2009
FOR HABITAT 2009
16. veletrh bydlení nábytku,
vybavení interiérů a bazénů
Praha 9, PVA Letňany,
Beranových 667
E-mail: [email protected]
www.forfamily.cz
5.–8. 3. 2009
FOR GARDEN 2009
3. veletrh zahradní architektury,
nábytku a techniky
Praha 9, PVA Letňany,
Beranových 667
E-mail: [email protected]
www.forgarden.cz
Odborné semináře
a konference
10. 2. 2009
Stavební technologie, systémy pro hrubou stavbu,
technologie stavební chemie
Odborný seminář
Seminář je zařazen do celoživotního vzdělávání členů ČKAIT
Jihlava, hotel Gustav Mahler,
Křížová 4
E-mail: [email protected]
www.psmcz.cz/php?page=plan.
seminaru
12. 2. 2009
Střešní konstrukce a zateplení
střešních plášťů
Odborný seminář
Hradec Králové, hotel Černigov,
Riegrovo náměstí 1494/4
E-mail: [email protected]
Soutěž STAVBA VYSOČINY 2008
Soutěž STAVBA VYSOČINY se
stala jedinečnou příležitostí,
jak prezentovat svoji práci a zároveň se setkat i utkat se svými
kolegy i konkurenty. Za šest let
soutěže se podařilo prezentovat a propagovat 129 realizací
a zhodnotit vynaložené úsilí
při přípravě podkladů, které si
mj. na internetových stránkách
soutěže prohlédne více než
80 000 čtenářů ročně. Věříme,
že i letos bude tato tradiční
akce pro řadu investorů, architektů, projektantů, řemeslníků
a stavebních firem přitažlivá.
Stavební sdružení Vysočina
o.s., kraj Vysočina a krajské
pobočky Svazu podnikatelů
ve stavebnictví v ČR a České
68
stavebnictví 02/09
komory autorizovaných inženýrů
a techniků činných ve výstavbě
vyhlásily pravidla pro sedmý
ročník této největší přehlídky
architektonických, stavebních
a řemeslných realizací v kraji
Vysočina. Do aktuálního ročníku, který zaštítil hejtman kraje
Jiří Běhounek, mohou investoři, projektanti, architekti nebo
stavební firmy př ihlásit své
realizace, které byly dány do
provozu nebo zkolaudovány na
území kraje Vysočina v období
od 1. ledna 2007 do 31. prosince
2008.
V o d b or né č ásti m ů že bý t
v jednotlivých kategoriích (Stavby občanské vybavenosti; Stavby určené k bydlení; Stavby
dopravní inženýrské a vodohospodářské; Stavby technologické
a pro průmysl; Rekonstrukce
a obnova) za vítězství porotou
udělen titul PRESTIŽNÍ STAVBA VYSOČINY 2008 a Čestné
uznání za místo druhé. Ze všech
přihlášených staveb laická veřejnost vybere a sms hlasováním rozhodne o udělení titulu
CENA VEŘEJNOSTI – STAVBA
VYSOČINY 2008. V rámci celé
soutěže bude udělena CENA
HEJTMANA a CENA ČASO PISU STAVEBNICTVÍ. Letošní
novinkou je možnost zhotovitele
stavby nominovat jednoho ze
svých subdodavatelů, který se
zasloužil o výjimečné technické,
konstrukční, řemeslné provedení
nebo montáž náročné technologie, na titul ZLATÉ RUCE –
STAVBA VYSOČINY 2008. Pro zájemce, kteří se chtějí
pochlubit svojí realizací, je na
webových stránkách www.
stavbavysociny.cz připraven
komplexní informační servis,
včetně zjednodušeného postupu pro přihlášení „krok za
krokem“. Uzávěrka pro přihlášení a předání soutěžních
podkladů je stanovena na
27. dubna 2009. Slavnostní vyhlášení výsledků se uskuteční
3. června na zámku ve Velkém
Meziříčí. ■
12. 2. 2009
Vyhláška č. 146/2008 Sb.,
o rozsahu a obsahu
projektové dokumentace
dopravních staveb
Seminář
Praha 2, Dům ČKAIT, Sokolská 15
E-mail: [email protected],
[email protected]
12. 2. 2009
Činnost technického
dozoru
Odborný seminář
Součást celoživotního
vzdělávání členů ČKAIT
Studio AXIS
Praha 9, Lisabonská 4
E-mail:
[email protected]
16.–19. 2. 2009
AutoCAD a AutoCAD LT:
základy
Certifikované školení
Praha 8, NICOM,
Zenklova 32/28
E-mail: [email protected]
17. 2. 2009
Kontrolní a prověřovací činnost technického dozoru sta-
vebníka (TDS) při provádění
vnějších tepelně izolačních
kontaktních systémů
Seminář
Praha 2, Dům ČKAIT,
Sokolská 15
E-mail: [email protected],
[email protected]
19. 2. 2009
Dřevěné podlahy – závady
a jejich řešení
Odborný seminář
Studio AXIS
Praha 9, Lisabonská 4
E-mail: [email protected]
19. 2. 2009
Rodinný dům energetické
úrovně od A do Z s energetickým štítkem budovy
Odborně technický seminář.
Součást celoživotního vzdělávání
členů ČKAIT
Ústí nad Labem, hotel Vladimír,
Masarykova 36
E-mail: [email protected]
26. 2. 2009
Klempířské prvky – navrhování a realizace
Odborný seminář
Stavitelé na plese 2009
Společenský večer pro stavaře,
architekty, jejich přátele i klienty
se i letos koná v sobotu 14. března 2009 od 19 hodin v sále KD
Semilasso v Brně – Králově Poli.
Pořadateli jsou Národní stavební
centrum, Spolek absolventů
stavební fakulty VUT v Brně
(SABFAST) a Svaz podnikatelů
ve stavebnictví v ČR. Hraje
orchestr Městského divadla
Brno. Rezervace vstupenek
na tel.: 541 152 787 nebo na
nsc @stavebnicentrum.cz. Další informace naleznete na
www.stavebnicentrum.cz. ■
Součást celoživotního
vzdělávání členů ČKAIT
Studio AXIS
Praha 9, Lisabonská 4
E-mail: [email protected]
10. 3. 2009
Vady, poruchy, mimořádná
zatížení a sanace nosné kon-
strukce panelových budov
+ prezentace firem
Seminář
Praha 2,
Dům ČKAIT,
Sokolská 15
E-mail:
[email protected],
[email protected]
Stavba roku 2008 Zlínského kraje
Další ročník soutěže Stavba
roku Zlínského kraje oficiálně
vyhlásili pořadatelé ze SPS
v ČR, ČKAIT a ČKA na svém
listopadovém zasedání. Soutěž
si za svých šest ročníků získala
zvučné jméno mezi stavební
veřejností. A tak je předpoklad,
že i do toho sedmého, který byl
oficiálně zahájen 1. prosince,
bude přihlášeno velké množství
staveb. Soutěžící stavby budou
rozděleny do sedmi kategorií.
I letos budou soutěžit o nejvyšší
ocenění Grand prix architekta
Pavla Nováka, o tituly Stavba
roku 2008, o Cenu hejtmana
Zlínského kraje a o Cenu novinářů. Součástí akce je soutěž
o Studentskou práci roku, do které se pravidelně zapojují studenti
středních průmyslových škol.
Ocenění získají i studenti SOŠ,
pokud budou výborně reprezentovat Zlínský kraj v mezinárodní
soutěži učňů stavebních oborů.
Termín podání přihlášek do sedmého ročníku soutěže Stavba
roku je do 15. března 2009.
Výsledky budou vyhlášeny na
gala večeru v květnu příštího
roku. Přihlášky ke stažení je
možné nalézt také na www.
casopisstavebnictvi.cz. ■
Callida: vzdělávací kurzy
Firma Callida, s.r.o., připravila
na první polovinu roku 2009
téměř třicet nových termínů
oblíbených vzdělávacích kurzů.
Uživatelům oceňovacího systému euroCALC jsou určené
kurzy v šesti různých úrovních
znalostí, počínaje dvěma základními, třemi speciálními
a jedním pro správce systému.
Všechny vzdělávací kurzy jsou
vedeny interaktivní formou
s důrazem na konkrétní příklady a na praktické pracovní
postupy. Tento způsob výuky
umožňuje všem účastníkům,
aby si z kurzu odnesli maximum užitečných a praktických
informací, které budou schopni
okamžitě aplikovat ve své práci
rozpočtáře nebo kalkulanta.
Více na www.callida.cz. ■
inzerce
stavebnictví 02/09
69
numerikon
text: Ing. Petra Cuřínová
Stavebnictví v listopadu 2008
Celková stavební produkce klesla v listopadu
2008 meziročně ve stálých cenách o 5,6 %.
Pokud vyloučíme vliv pracovních dní (v listopadu 2008 bylo o tři pracovní dny méně), snížil
se objem stavební produkce o 2,2 %. Vývoj
stavební produkce i nadále ovlivňoval růst
inženýrského stavitelství, ale jeho tempo ve
srovnání s předchozím měsícem zpomalilo.
Pokračoval pokles produkce pozemního stavitelství.
Očistí-li se objem stavební produkce od vlivu sezonních a náhodných
faktorů, získají se také meziměsíčně srovnatelné údaje: v listopadu
2008 byla stavební produkce reálně o 0,2 % nižší než v říjnu stejného
roku. Trend stavební výroby se meziměsíčně nezměnil. Stavební
práce podle dodavatelských smluv klesly v listopadu 2008 u podniků
s 20 a více zaměstnanci ve stálých cenách o 6,4 % oproti listopadu
2007. Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace zaznamenaly
meziroční pokles o 5,6 % a těžiště spočívalo zejména v inženýrském
stavitelství, kde stavební produkce vzrostla o 3,2 %. Práce v pozem▼ Rozklad časové řady stavební produkce v období 01/2007–11/2008
70
stavebnictví 02/09
ním stavitelství již několikátý měsíc v řadě poklesly, a to o 12,5 %.
Také stavební práce na opravách a údržbě zaznamenaly meziroční
snížení (o 6,3 %). Značný pokles stavební výroby byl opět vykázán
na pracích v zahraničí – jejich objem se meziročně snížil o 24,1 %.
Ve struktuře stavebních podniků podle počtu zaměstnanců byl
v lednu až listopadu zaznamenán nárůst stavební produkce ve všech
velikostních skupinách. Nejrychleji rostla stavební produkce malých
podniků do 50 zaměstnanců, a to meziročně o 1,4 %. Středně velké
podniky (od 50 do 249 zaměstnanců) zvýšily objem stavební produkce o něco pomaleji – o 0,4 %. Nejpomalejší tempo růstu stavební
produkce bylo zaznamenáno u velkých stavebních podniků nad
250 zaměstnanců, které dodaly pouze o zanedbatelných 0,1 % více
stavebních prací než ve stejném období roku 2007. Zásluhu na tomto
výsledku má zejména propad objemu stavebních prací v kategorii
největších podniků nad tisíc zaměstnanců (–7,3 %).
Zaměstnanost a mzdy
Počet zaměstnanců ve stavebních firmách, které měly 20 a více
zaměstnanců, vzrostl v listopadu 2008 o 0,1 % proti listopadu roku
2007. Průměrná nominální měsíční mzda zaměstnanců byla 27 988
Kč a meziročně se zvýšila o 10,2 % (reálná mzda vzrostla o 5,6 %).
Průměrná hodinová mzda byla 196 Kč a proti stejnému období
2007 byla vyšší o 21,7 %. Produktivita
práce na jednoho zaměstnance se snížila
o 6,6 % a na jednu odpracovanou hodinu
se zvýšila o 3,2 %. Vzhledem k nižšímu
počtu pracovních dní bylo odpracováno
o 9,3 % méně hodin.
Ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci v lednu až listopadu 2008 pracovalo 158,9 tisíc osob, což je o 0,5 %
méně než ve stejném období roku 2007.
Tento pokles způsobil úbytek manuálně
pracujících ve stavebních firmách –
z celkového počtu zaměstnanců jich bylo
99,0 tisíc (–1,2 %). Naopak počet THP
vzrostl o 0,8 % na 59,9 tisíc osob. Vývoj
počtu zaměstnanců v jednotlivých kategoriích byl značně rozdílný. Velké rozdíly
ve vývoji počtu zaměstnanců byly i v členění podle OKEČ. V pozemním a inženýrském stavitelství pracovalo 126,5 tisíce
zaměstnanců (–1,5 %), na stavebních
montážích 18,0 tisíce osob (+1,9 %) a na
dokončovací stavební činnosti 5,8 tisíce
zaměstnanců (+5,5 %). Průměrná nominální mzda se ve stavebnictví zvýšila
o 11,0 % na 24 162 Kč. Mzda se zvýšila
jak manuálně pracujícím (19 346 Kč), tak
i THP (32 119 Kč). V pozemním a inženýrském stavitelství vzrostla průměrná
mzda o 11,3 % na 24 650 Kč, na stavebních montážních pracích na 23 838
Kč (+10,3 %) a na dokončovací stavební
činnosti na 20 015 Kč (+10,4 %). ■
inzerce
Účinné a trvalé zušlechtění betonových
podlah – ASHFORD FORMULA
Projektanti často dokážou zázraky: pozdě
schválený projekt s omezeným rozpočtem je
dokončen včas a v dobré kvalitě. Ale „kouzla” začínají u průmyslových podlah. Ty totiž
patří k nejnáročnějším částem všech objektů,
protože jsou jak ve fázi výstavby, tak i užívání
vystaveny nevypočitatelnému zatížení. Chyby
projektu nebo provedení vedou k nadměrným
dodatečným nákladům, včetně soudních jednání. Proto se projektatnům vždy doporučuje,
aby využívali takových pracovních operací, při
nichž mají rizikové faktory – jako člověk, materiál a podmínky na staveništi – co nejmenší
vliv na výsledek.
Zahraniční odborníci se v minulosti soustředili
na zlepšování vlastností betonu použitím
silikátů. Před šedesáti lety byla vyvinuta metoda chemického zhutňování betonu anorganickým silikátem pod obchodním názvem
ASHFORD FORMULA (AF). Tento produkt
vyrábí dodnes firma Curecrete v Utahu, USA,
a byl již s úspěchem aplikován na stamilionech čtverečních metrů podlah.
Pozornost projektanta při výběru materiálu
pro zhutnění povrchu se odvděčí robustní
a ekologickou podlahou s neobvykle dlouhou
dobou životnosti.
Jak působí
AF je bezbarvá, netoxická, nevznětlivá
a nehořlavá kapalina, která proniká do hloubky 3–5 mm betonu a zdicích materiálů, které
chrání, konzervuje a zpevňuje. Účinku dociluje penetrací a spojením komponentů betonu do jedné pevné hmoty. Nejedná se tedy
o další nátěr, impregnaci nebo další vrstvu.
AF chemickou reakcí s portlandským cementem vytváří velmi tvrdý, krystalický
a integrální povrch betonové desky. Ten se
stává neprodleně bezprašný, neodlupuje se,
je uzavřený a utěsněný proti vnikání vody
a chemikálií. Zároveň ale umožňuje dýchání
betonu. Beton si při normální údržbě a péči
zachovává tyto vlastnosti po celou dobu
životnosti betonu.
Vliv na nový beton
Curing – schopnost zadržovat vodu u čerstvě
položeného betonu, zlepšení o 25–30 %.
Odolnost vůči obrusu – podle Böhma DIN
52108 navýšení o více než 30 %, ošetřená podlaha vyhovuje zařazení do třídy A podle DIN
1100 – podlahy s jemným a tvrdým plnidlem.
Nepropustnost podle DIN 1045 – pro
beton vysoce odolný vodě a silným chemikáliím
je maximální přípustná hodnota průniku
30 mm. Po ošetření AF naměřena hodnota
průniku pouze 7 mm.
Mrazuvzdornost ve slaném roztoku DIN 1045 – přijatelná hodnota po
28 cyklech je stanovena na 1500 g/m3,
průměrná hodnota vzorků s AF po 32 cyklech
byla pouze 177,3 g/m3.
Bezprašnost – záruka 20 let bezprašného
betonu. Povrch betonu s typickým našedlým
leskem usnadňuje a snižuje náklady na čištění,
údržbu.
Chemicky rezistentní – proti veškerým
přírodním tukům, olejům, benzinu, mazivům,
uhlovodíkům, hydraulickým kapalinám,
alkoholům atd.
chcete tvrdý a dokonalý povrch s věčným
leskem.
Ekonomika
Za velmi rozumnou cenu majitel dostává garantovanou a trvanlivou kvalitu, dodavatel
stavby časovou úsporu pro další stavební
dokončovací práce. Po dohlazení povrchu
desky a její pochůznosti proces penetrace trvá
4 hodiny a po dalších 2 hodinách je deska
použitelná pro další postup prací v limitech
pevnosti desky.
Reference v ČR a SR
Výrobní haly HYUNDAI Nošovice, AISIN
Písek, DONALDSON Klášterec, ENGEL
Kaplice, KEY TECH Č. Budějovice, IWN
Kysucké Nové Město, DENSO Liberec,
TOYOTA TSUSHO Liberec, ZS Děčín,
IKEA Brno a Praha a další…
Emzet s.r.o.
Výhradní distributor pro ČR a Slovensko
Ing. Zdeněk Kašpar
Ing. Jiří Zedníček
www.emzet.cz
Projektové a praktické použití
Ashford Formula slouží dokonalému povrchu
betonové desky na desítky let. Průmyslové
haly, garáže, sportovní stadiony, potravinářský
průmysl, hangáry, parkoviště, venkovní rampy,
prodejní haly a plochy atd. ... všude tam, kde
stavebnictví 02/09
71
firemní blok
POROTHERM DŮM – bydlení s energetickým štítkem
Ceny energií jsou jedním z hlavních faktorů ovlivňujících výběr
budoucího bydlení. Jejich role
je obzvláště patrná při výstavbě
rodinných domů. Odráží se nejen
na volbě celkového systému
vytápění, zvoleného média, ale
zejména na výběru materiálu,
z něhož bude dům postaven.
Energetický štítek, který udává
spotřebu energie, dnes přitom
nemají jen elektrospotřebiče,
ale i domy. V případě programu
POROTHERM DŮM Wienerberger lze získat informace
o energetické náročnosti obálky budovy u všech jedenácti
vlastních typových domů tohoto
programu.
Prokličkovat složitým systémem
technických informací a vybrat
vhodné materiály pro stavbu
bývá pro běžného stavebníka
velmi náročné. Správnou volbou
jednotlivých stavebních prvků je
však možné náklady za energie
na topení významně a především dlouhodobě ušetřit. Sta-
vebníkům, kteří si plánují pořídit
bydlení z POROTHERMU, nabízí
významnou pomoc Katalog programu výstavby rodinných domů
POROTHERM DŮM 08/09.
Vlastní typové domy programu
POROTHERM DŮM, kterých je
v Katalogu hned jedenáct, jsou
vybaveny energetickými štítky
obálky budovy vypočítanými
vždy přesně podle typu projektu
a použitého druhu cihel POROTHERM. V rámci zveřejněných
hodnot jsou přitom zohledněny
všechny konstrukce, které se
na této obálce (celé vnější ploše
domu – zdivu, oknech, dveřích,
střeše, podlaze) podílejí.
Obálky budovy u vlastních typových domů programu POROTHERM DŮM dosahují podle
jednotlivých projektů hodnot B
(úsporné) nebo C1 (vyhovující
doporučené úrovni).
Pro stavebníky, kteří se rozhodnou pro výstavbu domu z jiného
materiálu, než jaký je uvažován
v projektu, je určen POROmetr.
Speciální on-line kalkulačka na
www.POROmetr.cz umožňuje
po zadání typu domu, zvolení
druhu materiálu a velikosti plochy vnějších stěn domu, a to
bez plochy oken a dveří, snadno zjistit náklady na vytápění
a poskytne také přehled o vlastní
energetické náročnosti domu.
Výhodou tohoto on-line nástroje
jsou vždy aktuální údaje o ce-
Produktové novinky společnosti Hörmann
Společnost Hörmann, přední
výrobce garážových a dveřních
systémů, představila na mezinárodním stavebním veletrhu BAU
2009, mimo jiné, tři nové renolitové fólie pro atraktivní design sekčních vrat, nový robustnější pohon
posuvných bran LineaMatic H
a dále inovovanou řadu ocelových
a hliníkových vchodových dveří
ThermoPro.
Vzhledem ke stále se zvyšujícím
požadavkům na design sekčních
garážových vrat uvedla společnost Hörmann novou povrchovou
úpravu Micrograin (viz foto) s prolisem velmi jemné drážky a tři nové
druhy renolitových fólií. Rozšířená
72
stavebnictví 02/09
škála odstínů umožňuje docílit dokonalého souladu s okny, vchodovými dveřmi a dalšími stavebními
prvky. K dosažení elegantního
vzhledu garážových vrat lze dále
nově zvolit povrch Titan Metallic
opticky shodný s barevným odstínem Antracit CH 703.
Pro robustní vjezdové brány vyvinula společnost Hörmann pohon
s označením LineaMatic H. Nový
typ umožňuje pohodlně ovládat
brány až do šíře 10 000 mm, výšky 3000 mm a hmotnosti 800 kg.
Dodává se včetně pomocných
pastorků pro snadnější montáž
a nouzového akumulátoru pro
případ výpadku proudu. Novinkou
pro posuvné brány užívané v průmyslové sféře představuje pohon
STA 400, který je určen zejména
pro velmi frekventované brány do
šíře 17 000 mm, výšky 3000 mm
a hmotnosti 2500 kg.
Zajímavé tepelněizolační vlastnosti nabízí nová řada vchodových
dveří ThermoPro. Díky použití
kombinace oceli a hliníku volně
navazuje na osvědčenou řadu
ThermoLine. Ve spojení s hliníkovou zárubní s přerušeným
tepelným mostem dosahují dveře
koeficientu tepelné vodivosti
U = 1,1 W/m²K. K zajištění vysoké
bezpečnosti jsou vybaveny osmibodovým zamykáním.
Pro rok 2009 připravila společnost
Hörmann zajímavou prodejní akci
Vrata a dveře roku. V jejím rámci
budou od 1. března nabízeny vybrané motivy vchodových dveří
a sekčních vrat s pohonem za
zvýhodněné ceny. Jedinečnost
akce podtrhuje celoevropský
rozsah konání. ■
nách plynu, který je uvažován
jako médium pro vytápění v klasickém kotli na zemní plyn. Kromě typových projektů má navíc
stavebník možnost si vypočítat
náklady na vytápění i u zcela
individuálních domů (přízemní
dům a dům s podkrovím). I zde
si přitom může vybírat z nabídky
materiálu vhodného pro obvodovou stěnu. ■
Rigips na veletrhu
Dřevostavby 2009
Společnost Rigips, s.r.o., zve
své partnery na 4. mezinárodní veletrh Dřevostavby
2009, který se koná ve dnech
26. února – 1. března 2009
v areálu PVA Letňany v Praze.
Na stánku Rigips v Hale 2,
č. A21 bude představován
řez dřevěnou sendvičovou
konstrukcí ve skutečných
rozměrech. Spolu se šesti
partnerskými firmami bude
prezentováno přibližně deset
konstrukcí různých skladeb
obvodových stěn dřevostaveb,
včetně difuzně otevřené konstrukce Rigips-diffuwall®.
Návštěvníci budou moci vidět
názorné ukázky únosnosti sádrovláknitých desek Rigidur.
Široké veřejnosti budou také
předvedeny vybrané skladby podlah Rigidur, které byly
koncem loňského roku nově
odzkoušeny ve zkušebně
CSI Zlín. ■
Renault Trucks – mimořádná
nabídka financování
Ztížený přístup ke komerčnímu
financování dopravní techniky
je jeden z faktorů zpomalující
se obměny a rozvoje parku
nákladních vozidel na českém
i slovenském trhu. Renault
Trucks reaguje na potřeby dopravců nabídkou zvýhodněného
finančního leasingu nov ých
vozidel, která byla připravena
ve spolupráci s Renault Trucks
Financial Services a je platná do
konce března 2009.
Nové akční financování je výhodné ve třech klíčových parametrech:
– dostupnost širokému spektru
dopravních firem;
– flexibilita podmínek a snížené
úročení již od 3,0 %;
– v ý b ě rem ze d vou variant
finančního zvýhodnění v zá-
vislosti na konkrétních potřebách zákazníka.
Renault Trucks pro kamionovou
dopravu (Magnum, Premium
Route), distribuční dopravu (Premium Distribution, Midlum) a pro
stavební nebo speciální aplikace
(Kerax, Premium Lander) s tím,
že Renault Trucks zajistí pro své
klienty mimořádně krátké dodací
lhůty na vybraná vozidla. ■
(pojištění odpovědnosti z provozu vozidla i havarijní pojištění)
a prodlouženou záruku vozidla
v délce až 36 měsíců.
Využití zvýhodněného finančního leasingu je možné na vozidla
■ Varianta bez akontace – finanční leasing s akontací 0 %
je ideální volba pro zákazníky,
kteří upřednostňují rovnoměrnou výši splátek po celou dobu
financování nového vozidla.
Finanční leasing je v takovém
případě rozložen na 60 rovnoměrných měsíčních splátek.
■ Tři první měsíční leasingové
splátky zdarma – vhodné řešení
pro dopravce, kteří potřebují
uvolnit prostředky pro podnikání a snížit fixní náklady v začátku provozu vozidla.
Zákazník získá v obou případech snížené sazby pojistného
Společnost 3M přichází na český
trh s komplexní řadou lepidel
Rite-Lok. Lepidla Rite-Lok nacházejí široký záběr uplatnění v nejrůznějších oblastech průmyslu.
Navíc odborníci z 3M nabízí
svým zákazníkům jak kompletní
poradenství, tak i nepostradatelný servis. Díky inovativním
technologiím a kvalitě má značka
Rite-Lok již řadu let dominantní
postavení na evropském trhu
lepidel. Řada produktů Rite-Lok
obsahuje kyanoakrylátová lepidla,
anaerobní lepidla, konstrukční
lepidla a lepidla vytvrzovaná
ultrafialovým zářením.
Kyanoakrylátová lepidla 3M
Rite-Lok
Tato jednosložková lepidla se
velmi snadno a rychle nanášejí,
neobsahují rozpouštědla a jsou
velmi pevná v tahu a smyku.
Rite-Lok nabízí také verze pro
porézní a obtížně lepitelné povrchy. Kyanoakryláty Rite-Lok lepí
mnoho různých podkladů a lze
je snadno dávkovat ručním nebo
automatizovaným vybavením.
Kyanoakrylátová lepidla Rite-Lok
dokáží lepit kovy, plasty, dřevo,
keramiku, pryž a kompozitní
materiály.
Konstrukční lepidla 3M RiteLok
Konstrukční lepidla Rite - Lok
slučují rychlé vytvrzování s vysokou pevností v tahu, ve smyku
a při odtrhování, aby se dosáhlo
maximální provozní účinnosti.
Používají se k vytváření trvalých,
opakovaně zatěžovaných spojů.
Konstrukční lepidla Rite - Lok
umožňují spojovat odlišné materiály a tak spolehlivě nahrazují
pájení, matice se šrouby, nýty
a další tradiční způsoby mechanického spojování. Pokrývají
čelní plochy lepených součástí
a rovnoměrně rozkládají zatížení
na celý spoj, čímž se eliminuje
soustředěné namáhání a zvyšuje
se odolnost proti vibracím.
Lepidla vytvrzovaná ultrafialovým zářením 3M Rite-Lok
Tato jednosložková lepidla jsou
vysoce účinná a polymerují působením ultrafialového záření.
Lepidla jsou čirá, velmi pevná a rychle tuhnoucí. Zároveň
umožňují řízené vytvrzování při
pokojové teplotě. Lepidla RiteLok vytvrzovaná UV zářením je
vhodné používat k lepení většiny
kombinací skla, kovů a plastů,
v nichž alespoň jeden povrch
propouští UV záření. Využití
najdou zejména při potahování,
lepení, zapouzdřování, laminování
a zalévání.
inzerce
Nová řada průmyslových lepidel 3M
Anaerobní lepidla 3M RiteLok
Anaerobní lepidla Rite-Lok jsou
velmi účinná jednosložková lepidla, která se vytvrzují bez
přítomnosti vzduchu a v přítomnosti kovových součástí.
Anaerobní lepidla Rite-Lok jsou
vhodná k zajišťování a utěsňování
závitů, utěsňování potrubních
a hydraulických spojek, přidržování válcových součástí či vytváření
plochých těsnění. ■
stavebnictví 02/09
73
2009
Příloha časopisu
Stavebnictví 02/09
stavebnictví
časopis
l
á
i
c
e
sp
montované domy
www.casopisstavebnictvi.cz
rychlé
a ECOlogické
editorial
Te c h n o l o g i e s t a v e b n ě
ko n s t r u kč n í c h s y s té m ů
na bázi dřeva jsou rozšířeny po celé zeměkouli –
odolávají karibským hurikánům, vzdorují mrazivým
severským zimám, vydrží
přívaly sněhu v kanad ských podmínkách, vytvářejí pohodu domovů v anglických plískanicích a jsou
i d o s t ate č n ě seizmi c k y
odolné japonským země třesením… Člověk si po
celé generace uvědomuje
přednosti této suroviny a na základě úvah o možném bu doucím celkovém v y těžení materiálů, které jsou v přírodě
neobnovitelné, v y tváří systémy jejího plánovaného obno vování.
Současná situace ekonomické recese vyvolává snahu hledat
nové ekonomicky efektivní stavební technologie a motivuje k inovacím stávajících postupů realizace staveb. Vede
k vytváření kvalitních, vysoce přesných stavebních systémů,
snižujících provozní náklady, schopných následných recyklací
bez ekologických zátěží.
Týmy architektů, projektantů a stavebních konstruktérů si
v poslední době uvědomují, že budoucnost v tomto směru
zajišťuje právě využití dřeva v prefabrikovaných sendvičových
systémech. Je jisté, že v současné epoše dřevo plně konkurovat stavebním konstrukcím na bázi betonových a zdicích
technologií nebude. Současné možnosti zpracování, zvýšení
životnosti a kombinace s materiály zvyšujícími požární odolnost objektů dřevěné výstavby však staví tuto surovinu jako
stavební materiál do nové role.
I když jsou tyto trendy v České republice zatím naplňovány
jen pozvolna, přesto existují dlouhodobě snahy rozvoj využití
dřeva v národním hospodářství podpořit. Souvisejí s vysokými zásobami využitelné hmoty a nadnárodními investicemi
do zpracovatelských kapacit, které produkují velké objemy
stavebních profilů, vyvážených do zahraničí. A právě pokles
spotřeby dřeva na celosvětov ých tr zích v y volává snahy
o využití tohoto potenciálu v tuzemsku. Současné průměrné
zastoupení staveb na bázi dřeva v oblasti bytové výstavby je na
stavebním trhu v České republice tří- až pětiprocentní, což není
v rovnováze s průměrnými dvaceti procenty v zemích západní
Evropy. Zajímavé je srovnání se zeměmi bývalého východního
bloku, kde je v tomto směru i přes počínající rozvoj bytové
výstavby a hledání levných a kvalitních stavebních systémů
situace obdobná, ne-li horší než v České republice. Tak jako
v České republice bylo i v těchto zemích dřevo strategickou
surovinou, která přinášela potřebné devizové prostředky,
a proto rozvoj systémů efektivnějšího využití nebyl podporován
tak, jako ve vyspělých západních zemích. Veřejnost v sobě
kódovala předsudk y, které se nyní marketinkově obtí žně
odbourávají. Nastupující generace si již začíná uvědomovat
negativní dopady masivního využívání neobnovitelných surovin
a pozvolna se rozvíjejí snahy o vyšší zastoupení dřeva zejména
v bytové výstavbě.
Při volbě stavebního systému vyvstává základní otázka: Jsou
stavby na bázi prefabrikace dřeva konkurenceschopné a hlavně
finančně atraktivní pro investory a developery? Při odpovědi
na tuto otázku je třeba vzít v úvahu tyto skutečnosti:
■n
áklady na založení stavby jsou nižší, vzhledem k nižší váze
celé konstrukce. Výhodné je stavět tam, kde jsou složité
základové podmínky;
■ z celkové zastavěné plochy lze vytěžit vyšší podlahovou
plochu, vzhledem k nižší tloušťce obvodového skeletu;
■ s oučasné technologie umožňují dosahovat srovnatelných
parametrů se zděnými systémy v oblasti utlumení hluku,
požární odolnosti a pevnosti. Vzhledem k dokonale izo lujícím systémům jsou v ysoce překročeny energetické
parametry;
■ s ystémy prefabrikace dřeva jsou vnímány jako suché,
umožňující celoroční výstavbu, zrychlené montážní postupy a vytěsnění mokrých procesů ze stavby (spotřeba vody
v celkovém procesu je sedmkrát nižší);
■ t echnologické postupy nezatěžují staveniště dlouhodobými
přesuny materiálu a stavebních činností;
■ r ychlost výstavby umožňuje investorům rychlou obrátku
vloženého kapitálu, snižuje náklady s financováním z cizích
zdrojů;
■ v zhledem k velmi přesné tovární výrobě panelových dílů je
stavba provedena s vysokou montážní kvalitou;
■ p o dožití stavby lze provést zásadní repasi nebo demolici
s následným ekologickým využitím všech jejích částí;
■ r ealizované dílo je prováděno v cenově srovnatelných ekonomických parametrech se zdicími technologiemi.
V úvahách o vyšším využití dřeva ve stavebních technologiích
sehrávají výraznou roli argumenty zásob dřevní hmoty. Ze
statistických podkladů je však zřejmé, že dosažení dvacetiprocentního zastoupení technologií dřeva ve výstavbě neovlivní
zalesnění naší země negativně. ■
Ing. Jiří Pohloudek,
předseda Asociace dodavatelů montovaných domů
stavebnictví speciál
3
obsah
3 Editorial
6 Perspektivy dřevěného stavění
10 Požární odolnost dřevostaveb
14 Materiály pro dřevostavby
16 Výběr dřevostavby podle technologie její výroby a montáže
20 Ekologické dřevostavby s použitím desek
OSB SUPERFINISH® ECO
22 Dřevařský průmysl v České republice
24 Vícepodlažní domy na bázi dřeva: zkušenosti z České republiky
a Německa
26 Nové skladby podlahových konstrukcí ze sádrovláknitých desek
Rigidur
28 Asociace dodavatelů montovaných domů – historie a současná činnost
29 Firmy ADMD
32 Výzkumný a vývojový ústav dřevařský Praha, s.p. (VVÚD)
34 Program střešních nástaveb SOLTAG
36 Získání výhodné hypotéky v době krize
40 Soutěž Dřevěný dům 2008
4 2 Dřevostavby a marketing
Příloha časopisu Stavebnictví č. 02/09 Montované domy, vydáno ve spolupráci s Asociací dodavatelů montovaných domů. Samostatně neprodejné.
Ročník III
Číslo: 02/2009
Vydává: EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno
IČ: 44960751
Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2
Tel.: +420 227 090 500
Fax: +420 227 090 614
E-mail: [email protected]
www.casopisstavebnictvi.cz
Obchodní ředitel vydavatelství:
Milan Kunčák
Tel.: +420 541 152 565
E-mail: [email protected]
Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský
Tel.: +420 602 542 402
E-mail: [email protected]
Redaktor: Petr Zázvorka
Tel.: +420 728 867 448
E-mail: [email protected]
Redaktor odborné části:
Ing. Hana Dušková
Tel.: +420 227 090 500
Mobil: +420 725 560 166
E-mail: [email protected]
Obchodní zástupce:
Michal Brádek
Mobil: +420 602 233 475
E-mail: [email protected]
4
stavebnictví speciál
Odpovědný grafik: Zdeněk Valehrach
Tel.: +420 541 159 357
E-mail: [email protected]
Jazyková korektura: Mgr. Vilém Kmuníček
Inzerce: Mgr. Darja Slavíková
Tel.: +420 541 159 437
Fax: +420 541 153 049
E-mail: [email protected]
Předplatné: Olga Bočková
Tel.: +420 541 159 564
Fax: +420 541 159 658
E-mail: [email protected]
Tisk: TISKÁRNA REPROPRINT s.r.o.
Náklad: 32 000 výtisků
Povoleno: MK ČR E 17014
ISSN 1802-2030
EAN 9771802203005+12
© Stavebnictví
All rights reserved
EXPO DATA spol. s r.o.
Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu
časopisu v jakékoli podobě bez písemného
souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce
neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah
textů externích autorů a za obsah zveřejněných
dopisů.
inzerce
Stavby
Projekce
Naší činností je trading, zprostředkování a realizace staveb založených na lepeném dřevěném
skeletu, za použití nejmodernějších dřevomateriálů
s užitnými vlastnostmi a s kvalitou pro 21. století.
Nabízíme zdarma vypracování první vstupní projektové studie dřevěného skeletu jakékoliv stavby na
bázi BSH. Nabízíme vypracování všech stupňů projektů včetně vlastní statiky, dodávky nosných dílců.
Stavby s duší dřeva
Stavby s lidským rozměrem
CECOLEGNO, s.r.o., V Tůních 11, Praha 2
|
+420 296 208 071
www.cecolegno.com
|
|
[email protected]
inzerce
$ECENTRÉLNÓ¬SYSTÏM
ĚÓZENÏHO¬VčTRÉNÓ
S¬REKUPERACÓ
0ROĊ¬KONTROLOVANÏ
VčTRÉNÓ¬
OCHRANA
PROTI¬PLÓSNÓM
OMEZENÓ
ALERGIÓ
PRACH¬¬HLUK
ZģSTÉVAJÓ¬VENKU
ÞSPORA¬ENERGIE
NA¬VYTÉPčNÓ
EKONSTRUKCE
¬NOVOSTAVBY¬¬s¬¬R
VHODNϬPRO¬¬ s¬
¬s¬¬KANCELÉęE
WWWINVENTERCZ
¬
¬
s¬¬DOMY¬¬s¬¬BYTY¬
LOVϬPOKOJE
s¬¬ÝKOLKY¬¬s¬¬HOTE
!).6%.4¬SRO
,IPOVɬ¬¬¬¬(ORAäĥOVICE
TEL¬¬¬¬EMAIL¬INFO INVENTERCZ
stavebnictví speciál
5
montované domy
text: doc. Ing. Vladimír Bílek, CSc.
foto: archiv autora
Perspektivy dřevěného stavění
Demografové předpovídají do roku 2050 růst
počtu obyvatel Země z dnešních cca 6,7 na 9 miliard. Energetici v této a dalších souvislostech odhadují meziroční přírůstky energie o cca 1,9 % a zvýšení její produkce na dvojnásobek.
Potenciál energetických úspor
V sousedních evropských zemích mírného pásma je podíl dřeva na bytové
výstavbě většinou mezi 15 až 30 %, v severním pásmu kolem 80 %
a má trvale stoupající tendenci – obr. 1. Hlavními cíli pro jsou v období
cca deseti let:
6
stavebnictví speciál
N
e
ěm
cko návie
di
an
Sk
An
glie
ko
ko
ns
ots
o
k
p
S
Ja
US
A
ČR
▲ Obr. 1. Podíl dřeva na bytové výstavbě ve vybraných zemích (%)
Hmotnost
snížení hmotnosti o cca 130 t
tuny
silikátová varianta 170 t x dřevěná varianta 20 t
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
í
y y
n
vo ž k y S K D o ž e í t k y
í t k c i h l b e to s t a t n
d ře k li
oh m
o
om
l.
n. p ře
r. r o
že
ko
ne
mi
Spotřeba výrobní energie
úspora cca 80 MWh
MWh
silikátová varianta 1113MWh x dřevěná varianta 33MWh
60
50
40
30
20
10
0
.
y y n í o y
e y
ítk cihl beto statndřev kližk SK Dhož mítk . mat
o o oj
om
l. o on. p ře
r. r
p
že
e
s
k
n
mi
OC
▲ Obr. 2. Srovnání hmotnosti a spotřeby výrobní energie pro nadzemní část
obytného domu – bytové jednotky 150 m2 užitné plochy
Emise CO2 vztažené k nadzemní části
konstrukce hodnoceného bytu 150 m2
CO2
(tuny)
+ Výroba en.
– Fotosyntéza
▲ Obr. 3. Srovnání emisí CO2 silikátové a dřevěné varianty stejné bytové
jednotky
▼ Obr. 4. Komplexní environmentální hodnocení čtyřpodlažního bytového
domu ve variantách nosné konstrukce – betonový skelet, příčné cihelné
stěny, těžký dřevěný skelet – kanadský environmentální program ATHENA,
zpracoval L. Krov
bytový pavlačový dům – beton
bytový pavlačový dům – dřevo
bytový pavlačový dům – zdivo
Procenta
Geologové zdůrazňují omezenost neobnovitelných surovinových
zdrojů, klimatologové varují před katastrofálními důsledky globálního
oteplování především kvůli růstu množství CO2 v atmosféře.
I za předpokladu, že jsou tyto prognózy maximalistické, snad i přehnané,
mohla by být jejich ignorace zhoubná. Pochopení těchto a dalších rizik
pro kvalitu života na Zemi vede ke kulturnějšímu a skromnějšímu životnímu stylu, což je za současných podmínek diktátu globální ekonomiky
pozitivním trendem.
Již v roce 1999 přijaly členské země EU Amsterodamskou smlouvu, která
požaduje integraci environmentálních kritérií do hospodářské politiky všech
základních sektorů. Je v ní také definován požadavek trvale udržitelného rozvoje, jako dlouhodobého zachování přírodních zdrojů a statků.V současnosti
je v rámci EU projednáván environmentální program, který do roku 2020
požaduje snížení emisí CO2 a dosažení energetických úspor o 20 % a zvýšení
podílu energie z obnovitelných zdrojů rovněž o 20 %. V České republice
završila třísetstránkovou zprávou svoji činnost Nezávislá energetická komise
pod vedením profesora Václava Pačese, která mimo jiné hodnotí energetické
úspory do roku 2030 jako větší zdroj, než je energie z obnovitelných zdrojů.
V sektoru českého stavebnictví představuje varianta rozvoje dřevěného
stavění jeden z největších energeticko-ekologických a ekonomických potenciálů. Česká republika má vzhledem k vysoké (34%) zalesněnosti území
k roční těžbě 15–17 mil. m3 dřeva a exportu kulatiny a řeziva kolem
4 mil. m3 všechny surovinové předpoklady k rozvoji dřevěného
stavění. Dále navrhovaný rozvoj by vyžadoval spotřebu dřeva mezi
250 000 až 300 000 m3 ročně a je také v souladu se zájmy rozvoje
hospodářských lesů a dřevozpracovatelského průmyslu.
V kontrastu s poměrně rozsáhlou publicitou však realizace staveb ze dřeva
trvale stagnuje a v případě bytové výstavby, kde je materiálově-technologická struktura statisticky sledována, se pohybuje kolem 3 %. Příčiny
stagnace mají kořeny v relativně nedávné minulosti. Stavební řády až do
roku 1946 zakazovaly ve městech stavbu dřevěných budov, v období 1952
až 1970 státní programy na úsporu dřeva vedly až k zákazům jeho užití ve
stavebnictví, požární norma platná do roku 1996 povolovala pouze výstavbu
dvoupodlažních dřevěných rodinných domů atd. Na průmyslových i vysokých školách byla po desetiletí věnována dřevěným stavbám jen minimální
pozornost. Navíc realizace často provizorních dřevěných chat a nekvalitních
rodinných domů na bázi dřevotřískových desek vytvořily v české uživatelské
i odborné veřejnosti nedůvěru v dřevěné stavění a architekturu.
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
Použitá
primární
energie
Množství
tuhých
odpadů
Relativní
hodnota
znečištění
vzduchu
Relativní
hodnota
znečištění
vody
Vliv na
Vážené
globální
množství
oteplování použitých
zdrojů
■ Zvýšit podíl dřevěné bytové výstavby na 20–25 %, tj. cca 10 000 bytů
ročně, spolu s intenzivním rozvojem občanských, zvláště veřejných budov.
■ úspora výrobní energie na jednu bytovou jednotku (150 m2 užitné pl.)
bude 80 MWh ve srovnání se zděnou variantou s železobetonovými stropy
(obr. 2) a bude mít se zahrnutím rozvoje dřevěné občanské výstavby roční
potenciál výrobních energetických úspor cca 1 000 000 MWh.
Každý dřevěný dům může být snadno navržen jako nízkoenergetický
(úspora na vytápění 4 MWh ročně) jen s cca 5% navýšením nákladů. Tento
potenciál mají i jiné materiálové varianty, proto zde není rozváděn.
▲ Obr. 5. Německo, Mnichov 1996 – čtyřpodlažní bytový dům, americký
projekt
Srovnání energetických úspor a nákladů na
výstavbu „čisté“ energetiky
Nezpochybnitelný je z politických i ekologických důvodů souběžný rozvoj
energetiky na bázi obnovitelných zdrojů, zvláště větru a slunce, který má
však v současnosti mimořádně vysoké investiční náklady. Jejich až neúnosná výše je zřejmá při srovnání s reálnými energetickými úsporami, jak
je tomu v případě úspor výrobní energie při realizaci dřevěných budov.
Na základě údajů o dosud instalovaných větrných (např. Jindřichovice
pod Smrkem – roční výkon cca 1600 MWh – investice cca 62 mil. Kč)
a fotovoltaických (např. Dubňany – roční výkon cca 2200 MWh – investice
cca 230 mil. Kč) elektrárnách lze konstatovat, že každoroční výstavba cca
20, resp. 27 výše uvedených bytových jednotek uspoří stejné množství
výrobní energie, jako je roční energetický výkon uvedené větrné, resp.
fotovoltaické elektrárny. Investiční náklady na roční úspory této energie
jsou však nulové, v případě větrné elektrárny cca 38 000 Kč/1 MWh,
v případě fotovoltaické cca 102 000 Kč/1 MWh ročního výkonu. Nevím,
jakou životnost těchto elektráren energetici předpokládají. ČEZ zamýšlí
investovat v příštích patnácti letech cca 20 mld. Kč do větrných elektráren. Nově připravovaná fotovoltaická elektrárna s výkonem 2,5 MW
má mít investiční náklady cca 320 mil. Kč. Současné dotace MPO do
těchto zařízení jsou 2 mld. Kč, do roku 2013 se mají zvýšit na 6 mld. Kč.
Intenzivní rozvoj dřevěného stavění má potenciál úspor desítek miliard Kč
do energetických investic, které by bylo možné využít zčásti na jeho
podporu a zčásti na rozvoj „čisté“ energetiky. Budou mít odpovědné
instituce zájem na dosažení těchto úspor?
▲ Obr. 6. Švédsko, Vöxje 1998 – Nordic Wood Program čtyř- a pětipodlažní
domy
Snížení emisí CO2 a další ekologické efekty
V závislosti na energetických zdrojích představuje výroba 1 MWh 0,4 t (zemní
plyn) až 0,9 t (uhlí) emisí kysličníku uhličitého. Při hodnotě 0,7 t a zahrnutí CO2,
který je vázán v zabudovaném dřevě, je roční potenciál snížení emisí CO2 asi
1,2 mil. t – obr. 3. Při realizaci evropského prodeje povolenek v ceně 25 eur
za 1 t (předpokládá se růst až na 50 eur) jde o hodnotu cca 750 mil. Kč.
■ Omezení těžby a dopravy neobnovitelných silikátových surovin cca o 1,5 mil. t
(kamenivo, cihlářské hlíny, slínky atd.) a s tím spojená ochrana přírody a krajiny.
■ Omezení silniční nákladní přepravy cca o 60 mil. tkm ročně – v důsledku snížení hmotnosti bytu cca o 150 t – obr. 2, při průměrné přepravní
vzdálenosti 40 km.
■ Nižší nároky na skládkování odpadu po skončení životnosti cca o 2 mil. t
a otevřená možnost recyklace nebo energetického využití dřeva.
■ Cca sedmkrát menší spotřeba, resp. znečištění vod, v důsledku skutečnosti, že dřevěné stavění od těžby dřeva až po výstavbu domů je suchá
technologie – obr. 4. V grafu je uvedeno i komplexní ekologické hodnocení
pavlačového bytového domu ve variantách beton, cihelné zdivo a dřevo,
podle kanadského environmentálního softwaru ATHENA. Dřevěná
▲ Obr. 7. Anglie, Bristol 2004 – obytné sídlo šestipatrových bytových domů
s dřevěným skeletem, cihelnými obklady a omítkami na fasádě
▼ Obr. 8. Londýn, Hackney 2008 – bytový dům s nosnou konstrukcí z masivních lepených dřevěných desek (těsně před dokončením)
stavebnictví speciál
7
varianta je ze všech hledisek nejefektivnější. Také náklady jsou příznivé –
o 30 % nižší než betonová a o 5 % nižší než cihelná varianta.
Vývoj a růst výstavby středněpodlažních budov – čtyř až osmi podlaží
▲ Obr. 9. V. Bílek, B. Rákosník 1997 – projekt čtyřpodlažního bytového
domu (PFS)
▲ Obr. 10. RD Rýmařov – 2006, 38 bytových domů v Chýni
▲ Obr. 11. Kloubový styčník se styčníkovou ocelovou deskou – V. Bílek a kol.
▼ Obr. 12. Osmipodlažní bytový dům s dřevěným skeletem (projekt 2008,
Bílek – Peukert)
Jde o jednu ze základních motivací rozvoje dřevěného stavění a architektury
nejen v Evropě, ale i v Japonsku a Severní Americe. Dřevěnou výstavbu
nelze omezovat na jedno- a dvoupodlažní rodinné domy, jak je tomu
v současnosti v České republice (458 bytů v rodinných a 45 v bytových,
převážně třípodlažních domech – 2006). Jde o program, který vyžaduje
komplexní řešení z hledisek sociálně-kulturních, urbanisticko-architektonických, funkčních, technických (zvláště prostorová tuhost a požární odolnost)
a ekonomických. V Evropě (Německo, Švédsko, Norsko, Finsko, Dánsko,
Rakousko, Velká Británie, Itálie) bylo v minulých dvanácti letech na základě
vládních nebo developerských programů postaveno několik desítek demonstračních obytných sídel s několika tisíci byty, převážně se třemi- až pětipodlažními dřevěnými bytovými domy, obr. 5 a 6. Většinou byla aplikována konstrukce z lehkého skeletu s tradiční architekturou, která vědomě navazuje na
okolní zástavbu. Zvláště viditelný je tento záměr v Anglii a ve Skotsku, kde obvodové stěny jsou na exteriéru často obloženy cihlami nebo omítnuty, obr. 7.
Z tradiční architektury zcela vybočuje hranol devítipodlažního bytového
domu v londýnském Hackney, který je současnou nejvyšší dřevěnou budovou světa, obr. 8 (vyšší je čínská Sakya pagoda v Yingxian z roku 1056 – cca
60 m a japonská buddhistická svatyně Dai butsu den v Naře z roku
1684 – 49 m). Všechny uvedené programy měly a mají značný vliv na kvantitativní růst a různorodost dřevěného stavění. Zvláště úspěšný je britský
program Timber Frame 2000, na jehož základě podíl dřevěných budov
v Anglii vzrostl na cca 20 % a ve Skotsku na cca 70 %. Nutno poznamenat,
že Velká Británie má zalesnění pouze 10 % a velké množství dřeva dováží.
Pokud jde o Českou republiku, již v roce 1997 vypracovala firma Omnisystem návrhy tří- a čtyřpodlažních bytových domů s nosnou konstrukcí
z lehkého dřevěného skeletu podle principů Platform Frame System (PFS) –
obr. 9. Projekty nebyly realizovány. Programově se výstavbě třípodlažních
domů věnuje od roku 2000 RD Rýmařov, obr. 10. V Králově Dvoře byly se
státní dotací v roce 2002 postaveny čtyři třípodlažní bytové domy jako kompletní kanadská dodávka dřevěných prvků pro staveništní realizaci PFS.
Před několika lety se začalo pracovat na aplikaci těžkých dřevěných skeletů
pro středněpodlažní budovy a v současnosti byly s finanční podporou GAČR
(Projekt č. 103/07/0514 Vícepodlažní dřevěné budovy) uskutečněny statické zkoušky několika variant styčníků – obr. 11 – a zpracovány studie, resp. projekty několika
bytových i veřejných budov. Řešitelé jsou připraveni spolupracovat s vhodnými
investory, developery a realizačními firmami a předat jim potřebné podklady.
Program výstavby dřevěných bytových a občanských budov
Zároveň po projednání a s podporou představitelů profesních (ČKAIT, ČSSI),
akademických (ČVUT Praha, VŠB–TU Ostrava, VŠLZ Brno) a realizačních
(Asociace dodavatelů montovaných domů) organizací bude kompetentním
ministerstvům předán návrh na vypracování a realizaci rozvojového Programu výstavby dřevěných bytových a občanských budov. Cílem Programu
je demonstrovat uživatelské i odborné veřejnosti výše uvedené možnosti
a přednosti dřevěného stavění a architektury, komplexně je vyhodnotit
a iniciovat podstatně vyšší zájem o dřevěnou výstavbu.
Podrobnější informace lze nalézt na internetových stránkách
www.forarch.cz. ■
Doc. Ing. Vladimír Bílek, CSc.
OMNISYSTEM
8
stavebnictví speciál
inzerce
STŘEŠNÍ KONSTRUKCE
STAVBY PRO PRŮMYSL,
OBCHOD, SPORT
A ZEMĚDĚLSTVÍ
LEPENÉ PRVKY
NÍZKOENERGETICKÉ
RODINNÉ DOMY
BYTOVÉ DOMY
Obchodní centrum v Praze
Černokostelecká 143, 108 00 Praha 10
tel.: 281 000 111, [email protected]
Výrobní závod v Chanovicích
Chanovice 102, 341 01 Horažďovice
tel.: 376 535 111, [email protected]
w w w. h a a s - f e r t i g b a u . c z
stavebnictví speciál
9
montované domy
text: doc. Ing. Petr Kuklík, CSc.
foto: archiv autora
Požární odolnost dřevostaveb
Zajímavé je, že roční těžba dřeva na obyvatele
je v České republice a v USA přibližně stejná.
V USA však dřevostavby zcela dominují bytové výstavbě. V zájmu širšího využití dřeva ve
stavebnictví v ČR bude především třeba překonat zkreslené představy veřejnosti o dřevu
jako stavebním materiálu.
Vzorem pro ČR může být mimo jiné země i Velká Británie, která
ačkoliv má vlastní zdroje dřeva malé, ho v bytové výstavbě používá
v neuvěřitelně velkém rozsahu. Ve Skotsku představují domy na
bázi dřeva přibližně 70 % a v Anglii přibližně 25 % bytové výstavby.
V zájmu ověření předpokladů pro větší využití dřeva v bytové výstavbě byl ve Velké Británii proveden rozsáhlý výzkum především
požární odolnosti vícepodlažních budov na bázi dřeva, která je
u těchto staveb klíčovou otázkou.
Výzkum požární odolnosti vícepodlažních
budov na bázi dřeva
Zkoušky požární odolnosti dřevěné konstrukce vícepodlažní budovy
se uskutečnily v rámci projektu Timber Frame 2000 (TF 2000). Na
šestipodlažním lehkém skeletu obytné budovy systému Platform
frame, viz obr. 1 a 2, byly kromě požárních zkoušek provedeny
i zkoušky celistvosti při nárazu vozidla a při výbuchu.
Popis experimentální budovy
Na každém patře byly navrženy čtyři byty. Každý byt měl obývací
pokoj a halu, dvě ložnice, kuchyň a koupelnu s WC. V budově byla
výtahová šachta a dřevěné schodiště.
▼ Obr. 1. Celkový pohled na experimentální budovu
▲ Obr. 2. Část severní fasády po požárních zkouškách
Vnější nosné stěny budovy tvořil plášť ze dvou vrstev sádrových
desek tloušťky 12,5 mm a z OSB desek tloušťky 9 mm. Na stěnové
sloupky stěny rozměru 38/89 mm bylo použito řezivo třídy pevnosti C16. Vzdálenost sloupků od sebe byla 600 mm. Prostor mezi
sloupky byl vyplněn tepelnou izolací z minerálních vláken. Před
vnějšími nosnými stěnami ve vzdálenosti 60 mm byla vyzděna
cihelná obezdívka z lícového zdiva. Vnitřní nosné stěny byly stejného provedení jako vnější nosné stěny. Plášť vnitřní nenosné stěny
tvořila pouze jedna vrstva sádrových desek tloušťky 12,5 mm.
Stěny mezi byty byly zdvojeny a mezera mezi nimi byla vyplněna
tepelnou izolací. Stropní konstrukce byla uzavřena podhledem
ze dvou sádrových desek tloušťky 12,5 mm. Stropnice rozměru
38/225 mm byly navrženy z řeziva třídy pevnosti C16. Vzdálenost
stropnic od sebe byla 600 mm a mezi nimi byla uložena tepelná
izolace. Na stropnicích byl proveden záklop z OSB desky tloušťky
15 mm, na kterém spočívala tepelná izolace tloušťky 25 mm,
10
stavebnictví speciál
sádrová deska tloušťky 19 mm a dřevotřísková deska tloušťky
18 mm. Jednotlivé místnosti stavby byly pro věrohodnost zkoušky
plně kompletovány (obr. 3).
Hlavním cílem zkoušek na objektu TF 2000 bylo zjistit chování vícepodlažní
dřevostavby vystavené velkému požárnímu zatížení, viz obr. 4 a 5.
Zkouška požárního úseku
Jednotlivé požární úseky byly testovány na požární odolnost
60 minut. Požár byl založen v obývací části bytu s tím, že plně
rozvinutý požár nastal přibližně po 24 minutách. Aby se vytvořily
co nejlepší podmínky pro plně rozvinutý požár, byla v kuchyni
rozbita okenní tabule. To se stalo v 21. minutě a 30. sekundě od
založení požáru. Maximální teploty v bytě pak dosáhly přibližně
1000 ºC a zůstaly na této výši do ukončení zkoušky v 64. minutě
od jejího zahájení. Maximální teploty uvnitř mezery mezi zdvojenými
požárně dělicími stěnami se pohybovaly pod 100 ºC vyjma lokálních
míst, kde dřevěné prvky byly po určitou dobu vystaveny požáru.
▲ Obr. 4. Plně rozvinutý požár bytu
▼ Obr. 3. Interiér budovy před požárem
▼ Obr. 5. Interiér po šedesátiminutovém požáru
stavebnictví speciál
11
Výsledky zkoušek konstrukce budovy v rámci celého požárního úseku
potvrdily výsledky získané normovými zkouškami na jednotlivých
konstrukčních dílcích. Výsledky požární zkoušky ukázaly, že podmínky
při požáru v obývacím pokoji bytu představovaly expozici přibližně
o 10 % náročnější než představuje šedesátiminutová požární zkouška konstrukčních dílců. Zkouška ukázala, že dřevěná kostra budovy
splňuje funkční požadavky z hledisek šíření požáru uvnitř budovy
a zachování konstrukční celistvosti.
Požární zkouška schodiště
Dřevěné schodiště TF 2000 bylo uchyceno do stěn, které měly
dřevěnou kostru. Na počátku zkoušky byly definovány požadavky na
jeho užitné vlastnosti při požáru. Schodiště muselo být funkční pro
zásah hasičů po počáteční evakuaci obyvatel bezprostředně ohrožených požárem a pro následnou evakuaci dalších obyvatel bytů,
kterým bylo předtím doporučeno, aby zůstali ve svých bytech. Schodiště TF 2000 bylo navrženo se speciální netoxickou povrchovou
protipožární ochranou a jednotlivé stupně měly zespodu sádrovou
desku o tloušťce 12,5 mm. Po založení požáru došlo k jeho rychlému
rozšíření. Požár trval přibližně 31 minut. Potom se požární zatížení
zmenšilo a zůstalo jen pár ložisek žhavého popela. Celou dobu bylo
schodiště pod dohledem hasičů, kteří však nezasáhli. Pro ověření
funkčnosti schodiště potom hasiči v plné výzbroji schodiště použili
a vystoupili po něm do vyšších pater. Navržené schodiště při výše
uvedených požadavcích potvrdilo spolehlivost při požáru.
inzerce
12
stavebnictví speciál
Hlavní poznatky
Během zkoušek byla ověřena požární odolnost dřevostavby 60 minut
a byly získány poznatky z oblasti konstrukční celistvosti a šíření požáru
mezi jednotlivými požárními úseky. Požární zatížení v požárním úseku
bylo realistické, a tak byly získány objektivní poznatky o šíření požáru
ve vícepodlažním lehkém skeletu. Potvrzena byla požární odolnost
dřevěného schodiště. Výsledky zkoušek TF 2000 se promítly do
legislativy. V současnosti je možné ve Velké Britanii používat hořlavé
materiály v konstrukcích požárně dělicích stěn a vnějších stěn až do
výšky 18 m, místo dřívějších 11 m.
Projekt TF 2000 potvrdil, že u vícepodlažních dřevostaveb je třeba
věnovat pozornost přípojům plášťů ze sádrových, zejména vícevrstvých desek. Každá vrstva musí být připojena samostatně. Nedodržení těchto postupů vede ke snížení požární odolnosti konstrukce.
V dutinách vnějšího pláště budovy se musí navrhovat požární zarážky,
aby se zabránilo šíření požáru a narušení celistvosti pláště. Zvýšenou
pozornost je také třeba věnovat šíření požáru po fasádě budovy okny
a dalšími otvory. ■
Poděkování
Tento příspěvek byl zpracován za podpory výzkumného záměru
ČVUT v Praze MSM 6840770005 Udržitelná výstavba.
Doc. Ing. Petr Kuklík, CSc.
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební
Konstrukční dřevo – KVH
KLENK
Stavět lépe s
braniborskou borovicí
To nejlepší pro moderní dřevěné konstrukce
Architekti, inženýři a profesionálové v oblasti dřevěných konstrukcí – např.
Výrobní sortiment
Konstrukční dřevo
tesařské závody, konstruktéři nebo výrobci dřevostaveb – všichni vědomě
Konstrukční masivní dřevo
využívají brandenburské borovice ve svůj prospěch. Splňují tím ty nejvyšší
Hranoly duo/trio
požadavky na moderní stavby s využitím dřeva, např. u dřevěných rámových
konstrukcí, skeletových konstrukcí, konstrukcí z dřevěných tabulí, jakož i u
konstrukčních staveb všeho druhu.
Výhodou konstrukčního dřeva ( KVH) z braniborské borovice je zejména:
Vazby
Styčníkové desky s trny
Řezivo
Hoblované řezivo
Profilované dřevo
•
Mimořádná rozměrová stálost – a následkem toho i tvarová stálost
Zahradní dřevo
•
Extrémní zatížitelnost – díky vysoké hustotě stabilní a bezpečné
Desky z masivního dřeva
•
Maximální trvanlivost – díky dlouhodobé přirozené rezistenci
Bednící systémy
•
Trvale hospodárné – díky vysoké výkonnosti ve všech procesech
Špalky lisovaného dřeva
KLENK HOLZ AG I Eugen-Klenk-Str. 2-4 I D-74420 Oberrot I Tel.: +49 7977 72-189 I Vás poradce : Ivo Alexander, Mobil: +420 602331753
[email protected] I www.klenk.com
stavebnictví speciál
13
montované domy
text: Ing. Daniel Čabrada
foto: M.T.A. s.r.o., Praha
Materiály pro dřevostavby
Výběr a použití stavebních materiálů významně
ovlivňuje kvalitu a životnost celé stavby. Cílem
článku je představit materiálovou základnu
vhodnou pro realizace zejména v oblasti dřevěného stavění.
Konstrukce rámové dřevostavby
Dřevo má výborné protipožární a mechanicko-fyzikální vlastnosti,
ale jeho určitou nevýhodou je poměrně velká změna objemu vlivem
změny vlhkosti. Zásadním požadavkem tedy je, aby řezivo bylo před
zabudováním do stavby dobře vysušené a aklimatizované s okolním
prostředím.
V současnosti se již u většiny systémů dřevostaveb nepoužívá klasické rostlé řezivo, ale je nahrazováno konstrukčním masivním dřevem,
tzv. KVH, což je vysušené a kvalitativně vytříděné řezivo, délkově
nastavované lepeným zubovým spojem, jež vykazuje mnohem větší
rozměrovou stabilitu a díky ohoblovanému povrchu se sraženými
hranami i větší protipožární odolnost.
Vzhledem k tomu, že dřevo je v současné konstrukci dřevostavby
největším tepelným mostem, začínají se s rozvojem nízkoenergetických a pasivních domů se zvýšenou tloušťkou tepelných izolací
čím dál více uplatňovat lepené I-nosníky na bázi dřeva (např. STEICO
▲ Obr. 1. I-nosníky STEICO joist
joist, wall, obr. 1). Tento prvek je aglomerovaným materiálem, takže
vyniká především velkou rozměrovou stabilitou, nízkou váhou a tvoří
minimální tepelné mosty díky tenkému, avšak staticky dostačujícímu
profilu stojiny.
Většinu stěnových systémů dřevostaveb je nutné zavětrovat, aby se
zajistila dostatečná prostorová tuhost konstrukce. K tomu se využívají
především OSB desky, sádrovláknité desky a tvrdé vláknité desky
typu DHF, které mají výbornou ztužující schopnost a současně jsou
difuzně otevřené pro vnější opláštění stěn dřevostaveb a ztužující
záklopy střešních konstrukcí pod tvrdou krytinou. Velkou výhodou
OSB desek je, že jsou velmi dobře zpracovatelné, houževnaté
14
stavebnictví speciál
a zároveň mají poměrně vysoký difúzní odpor. Mohou tedy sloužit
i jako kvalitní parobrzdná vrstva.
Základní směry v přístupu k izolacím dřevostaveb
U dřevostaveb navržených v nízkoenergetických či pasivních standardech tvoří izolační systémy velmi důležitou součást stavby. Tyto
systémy rozlišujeme na difuzně uzavřené a difuzně otevřené.
Difuzně uzavřené systémy zabraňují průchodu vodních par konstrukcí.
Je tedy potřeba vytvořit dokonalou parotěsnou vrstvu v interiéru
stavby. U parotěsné fólie (např. Isocell airstop VAP) je nutno důkladně
přelepit a utěsnit všechny spáry a spoje (např. Isocell Airstop flex).
Pokud je parotěsná vrstva dobře provedená, zajišťuje i vzduchotěsnost vnitřní obálky stavby a snižuje tím i tepelné ztráty. Pod parotěsnou vrstvu je pro zajištění plošného ztužení stěn montována deska
OSB. V následné vrstvě, směrem do exteriéru, bývají jako výplňové
izolace mezi nosné stěnové sloupky použity minerální, skelné či dřevovláknité izolace. Následně bývá celá stavba opláštěná opět OSB
nebo sádrovláknitými deskami, které stavbu ztuží z venkovní strany
a zároveň vytvoří pevný podklad pro fasádní zateplovací systémy
tvořené nejčastěji polystyrenovými nebo minerálními izolacemi.
Konstrukční skladby složené z více různorodých materiálů jsou však
funkčně i technologicky poměrně náročné. Současný trend konstrukcí dřevostaveb směřuje k materiálově jednoduché, maximálně
ekologické, tepelně úsporné a konstrukčně přirozené skladbě stěn
a střech – tzv. difuzně otevřenému systému (obr. 2). Tento systém
počítá s regulovaným obousměrným průchodem par konstrukcí. Jednotlivé izolační vrstvy jsou navrženy tak, aby difuzní odpor směrem
do exteriéru klesal a tím byl zajištěn snadný prostup par konstrukcí,
aniž by došlo k případné kondenzaci vlhkosti uvnitř izolačních částí
konstrukcí, která pak může být příčinou plísní a hnilob. Velmi dobře
se uplatňují izolace na bázi přírodních materiálů – jako je dřevo,
konopí, len atd. Stavba pak přirozeně „dýchá“. U tohoto systému
je potřeba vytvořit vzduchotěsnou vrstvu, která bude tvořit zároveň
i vrstvu parobrzdnou. K tomu je opět vhodná vrstva OSB desek,
nebo lze použít speciálně impregnovanou celulózovou fólii (např.
Isocell Öko-natur). Tato vrstva nebrání přístupu par do konstrukce,
▼ Obr. 2. Skladba difuzně otevřené stěny s provětrávanou fasádou (instalační mezera, OSB deska, STEICO flex, STEICO universal, latě, dřevěný
obklad)
▲ Obr. 3. Dřevovláknitá izolace STEICO flex
ale zajišťuje, aby mohly vodní páry bezpečně vydifundovat z konstrukce do exteriéru i za extrémních podmínek. Vše musí být opět
důkladně utěsněno kvalitními parotěsnými páskami. Jako výplňové
izolace mezi sloupky a krokvemi jsou velmi vhodné dřevovláknité
izolace (např. STEICO flex – obr. 3, STEICO canaflex, Termolen),
které jsou vysoce paropropustné, mají velkou sorpční schopnost
a schopnost akumulovat vlhkost, čímž výrazně přispívají k zamezení
možnosti kondenzace vodních par v konstrukci. Další výhodou
dřevovláknitých izolací je vysoká schopnost akumulace tepla (díky
vysoké měrné specifické tepelné kapacitě, která je cca třikrát vyšší, než mají současně běžně používané tepelněizolační materiály
na bázi kamene a skla). Tato vlastnost přispívá hlavně k zamezení
přehřívání interiéru v létě, což se nejvíce projevuje v podkrovních
obytných prostorech.
V grafu 1 je uvedeno srovnání průběhu teplot v podkroví při užití
dřevovláknité izolace STEICO flex a běžné minerální izolace, při
zachování stejných tlouštěk materiálů (za stejných venkovních teplotních podmínek). Je patrné, že výkyvy teplot v interiéru při užití
▲ Graf 1. Modrá – venkovní teplota; žlutá – teplota v interiéru podkroví izolovaném minerální vatou; zelená – teplota v interiéru podkroví izolovaném
dřevovláknitými izolacemi
dřevovláknité izolace jsou minimální a izolace dokonce přes den tzv.
mírně chladí a v noci mírně přihřívají.
Stavbu je také nutné opláštit paropropustnou vrstvou. K tomuto
účelu se používají u provětrávaných fasád difuzně propustné dřevovláknité desky (např. STEICO universal, special, Formline DHF, DFF)
nebo fasádní difuzní fólie (např. Isocell Silano, Stamisol), které slouží
zároveň jako pojistná hydroizolace a vzduchotěsná obálka stavby
pod tzv. provětrávané, většinou dřevěné fasády z palubek, modřínových profilů nebo dřevěných deskových materiálů. U kontaktních
zateplovacích fasádních systémů se především užívají dřevovláknité
izolace (např. STEICO protect), na které se pak přímo aplikují difuzně
propustné omítkové systémy. ■
Ing. Daniel Čabrada
M.T.A. s.r.o., Praha
inzerce
Dodávky materiálů pro dřevostavby
•osb
•konstrukční
•deskové
•izolační
•spojovací
•těsnicí materiály
www.osb.cz
infoline: 283 893 426
Pod Pekárnami 7
190 00 Praha 9
tel./fax: 283 892 427
e-mail: [email protected]
stavebnictví speciál
15
montované domy
text: Ing. Ladislav Kubů, Ing. arch. Petr Vala
foto: ATRIUM, s. r. o. , Avanta Systeme spol. s r. o.
Výběr dřevostavby podle
technologie její výroby a montáže
Rozvoj stavebních technologií vnímáme kolem sebe téměř na každém kroku. Prioritami
zakázek v oblasti rodinných a bytových domů
již nebývají jen mnohdy krátkozraké co nejnižší pořizovací náklady, ale také dlouhodobější
ekonomické horizonty, jako například: rychlost výstavby, hledisko budoucích výrazných
úspor energií na provoz domu i například
možnosti poměrně jednoduché změny stavební a prostorové dispozice stávajícího domu
podle potřeb jeho původních nebo budoucích
uživatelů.
U osvícených zadavatelů jsou rozhodujícími také hlediska celkové
energetické bilance pořízení a provozu stavby se zahrnutím energie
potřebné pro výrobu stavebních komponentů a posléze i jejich likvidaci. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že i dům se pod vlivem
rostoucího konzumu a možností lidské společnosti stává do určité
míry spotřebním zbožím a podle toho lze na jeho hodnotu a užitné
vlastnosti včetně možnosti jejich změn v průběhu životnosti stavby
pohlížet. Z těchto důvodů stále více investorů volí technologii vrstvených konstrukcí, jejichž nosnou konstrukci tvoří dřevěné prvky, které
jsou jako jedny z mála schopny na výše zmíněná často protichůdná
kritéria velmi pružně reagovat.
Technologie výroby a montáže dřevostaveb
U stavebníků, kteří se rozhodnou pro realizaci dřevostavby, jejímž
principem je sendvičová konstrukce, se každý výrobce velmi často
setkává s dotazem: Jaký je rozdíl mezi technologií realizace dřevostavby paneláží a staveništní montáží domu? Tedy mezi technologií
výroby hlavních prvků konstrukce dřevostavby z hotových, předvyrobených panelů (stěnových, stropních, ev. střešních) tzv. paneláží
a systémem výroby a současně montáže dřevostavby tzv. staveništní montáží, tj. výroby všech konstrukcí hrubé stavby přímo na
místě konečné stavby. U obou technologií článek vychází ze společného principu tzv. rámového konstrukčního systému, odvozeného
od amerického systému Two by Four, s úspěchem využívaného
v převážné většině konstrukcí dřevostaveb jak v zemích Evropy,
tak v ČR.
Paneláž
Jedná se o předvýrobu prvků stěn, stropů, ev. střešních konstrukcí
v hale se zdvihací nebo otáčecí technikou pro obracení plošných
prvků (panelů) během výroby. Technologický postup:
16
stavebnictví speciál
▼ Montáž rodinného domu technologií paneláže
■ s ušené hoblované konstrukční řezivo, případně lepené KVH nebo
lepené dřevěné I nosníky;
■ plošné ztužení velkoformátovými deskami OSB nebo sádrovláknitými deskami;
■ příprava částí konstrukce na budoucí spínání panelů na stavbě;
■ uložení tepelných izolací do stěn, veškerých instalačních rozvodů
(„zatrubkování“ chrániček nebo přímé instalace uvnitř sendviče);
■ parotěsná fólie (v difuzně uzavřených konstrukcích) a opláštění
druhé strany panelu deskovými materiály na bázi dřeva nebo sádrovlákna podle typu konstrukce a požadavků na funkci konstrukce;
■ převoz velkorozměrových plošných prvků a následné sestavení
předchystaných dílců pomocí těžké techniky na připravené základové desce;
■ řemeslné dokončení domu na staveništi podle míry prefabrikace.
kompletace instalací (ZTI, elektro, topení, VZT, plynu), kompletace
zařizovacích předmětů, atd.
I když každý dodavatel může mít rozdílné dimenze a tím parametry
konstrukcí, není rozdíl v technologiích ani stavebních procesech,
ale pouze v použitých komponentech, které může každý výrobce
přizpůsobit požadavkům objednatele či stavební fyziky. Jistě,
rozdíl může být v kvalitě prováděného díla, ale ten není způsoben
▼ Výstavba rodinného domu technologií staveništní montáže
Staveništní montáž
Jedná se o výrobu plošných prvků domu z dodaných dílčích materiálů na stavbu (obvodových i vnitřních, stropů i střechy) přímo na
připravené základové desce nebo stropní konstrukci přízemí domu.
Technologický postup:
■ konstrukční řezivo sušené hoblované, případně lepené KVH nebo
lepené dřevěné I nosníky;
■ plošné ztužení velkoformátovými deskami OSB, DHF nebo sádrovláknitými deskami;
■ kompletace nosné kostry stěn s následným vztyčením a osazením,
většinou bez mechanizace za využití jejich současného vzájemného vázání a prostorového ztužení včětně následné montáže
stropních a střešních konstrukcí;
■ dokončení vnější obálky domu;
■ uzavření stavby proti povětrnosti (osazení výplní otvorů, krytiny
a klempířských prvků, fasády;
■ teprve poté vyplnění stěn tepelnou izolací, celoplošné zadělání parotěsnou fólií z vnitřní strany (u difuzně uzavřené konstrukce) či parobrzdou
z velkoformátových desek OSB (u difuzně otevřených konstrukcí);
■ následuje montáž vnitřních pohledových velkoformátových desek
(sádrokarton, sádrovlákno) na různou formu přídavných roštů, přičemž instalace jsou souběžně rozváděny v prostoru mezi vnitřní
deskou a nosnou konstrukcí;
■ kompletace podlah, obkladů, vnitřní truhlářské prvky, kompletace
zařizovacích předmětů.
Oba postupy mají své pro a proti. Je třeba zdůraznit, že cíl by měl
být v obou případech, při řádně zvládnutém procesu výstavby se
všemi detaily, téměř identický.
Ke zjištění, že odlišné jsou především technologické procesy, nikoli
výsledný produkt, je třebva přidat další podstatné tvrzení, že o kvalitě
každého objektu rozhoduje především kvalita přípravného procesu
(návrh, příprava materiálu, logistika), předvýroba dílců (u paneláže),
a zejména završení celého procesu, tj. montáž na staveništi. Tedy
technická a organizační vyspělost firmy. Ale ani špičkový montér
nedokáže provést kvalitní stavbu, pokud dostane na stavbu špatně
vyrobené nebo nekvalitní dílce. Ale zároveň i špičkový montér musí
postupovat podle jednotných správně navržených technických detailů
a podléhat technickému a kontrolnímu zázemí firmy.
Každá prefabrikace vyžaduje dokončení stavby na staveništi v návaznosti na kompletaci panelů – např. krytina včetně klempířských
prvků, mnohdy celé střešní konstrukce, fasáda, obklady, dlažby,
stavebnictví speciál
17
rozdílnou technologií, ale výše zmíněným přístupem k realizaci,
kvalitě personálu a nastavení vnitřních kontrolních mechanizmů.
Pro správné posouzení a výběr dané technologie jsou nezbytná jasně
stanovená kritéria – priority, které pomohou zvolit vhodnější cestu k realizaci domu (charakter či dostupnost pozemku pro stavební mechanizmy,
možnosti financování, potřebná lhůta realizace, potřeba improvizace
během realizace, volba samostatného dokončení stavby, atd.).
Porovnání obou technologií
Porovnání obou technologií lze posoudit jejich splněním některých zvolených kritérií. (Pozn.: A – paneláž; B – staveništní montáž; slovo výroba
v dalším textu zahrnuje produkci panelovou i staveništní.)
Přístupnost pozemku
A – použití těžkých mechanizmů, přeprava velkých dílců, nemožnost
efektivní montáže na hůře přístupných místech.
B – možnost překládky materiálu na menší mechanizmy, možnost ruční
manipulace. Možná dostupnost i na hůře přístupná staveniště.
Řízená kontrola produkce (certifikace)
A – zákonem předepsaná certifikace a tím vytvoření předpokladu řádně
dozorované kvality výroby (u členů ADMD povinnost certifikace podle
Dokumentu národní kvality), možnost zjednodušeného dohledu ze
strany certifikačního orgánu (v jednom místě, bez dohledu montáže na
staveništi), možnosti centrálního skladování materiálu „pod střechou“,
jednodušší logistika.
B – nepovinná certifikace výroby (u členů ADMD povinná certifikace
podle Dokumentu národní kvality, který jako jediný svého druhu řeší staveništní montáž). U ostatních povinnost používat certifikované materiály.
Menší potřeba technologického zázemí, složitější logistika při zásobování
jednotlivých staveb materiálem, náročnější zajištění materiálu na stavbě
proti povětrnosti (vyváženo možností pozdějšího uzavření dřevěných
prvků do konstrukce).
Kontrolovatelnost výroby/produktu (klientem)
A – výjimečné případy kontroly na výrobní lince, výrobní závod často
daleko od místa montáže, obtížně řešitelná kontrola klientem všech
komponentů ve výrobní hale během výroby. Povinná certifikace dává
předpoklad dodržení technologických postupů a kvality použitých materiálů. Na stavbě již uzavřený panel.
B – průběžná kontrolovatelnost konstrukcí, kvality materiálů
a postupu výroby přímo na staveništi. U členů Asociace dodavatelů
montovaných domů povinná certifikace dává předpoklad dodržení technologických postupů a kvality použitých materiálů. Na stavbě postupně
kompletované a zaklápěné konstrukce.
Rychlost výstavby
A – výrobní linky mívají velkou kapacitu produkce. Do dodací lhůty nutno
počítat dobu výroby v hale a následné montáže. Doba výroby v hale je
velmi individuální podle jednotlivých firem – od jednoho týdne až cca
do tří týdnů. Rychlá montáž hrubé stavby na staveništi (cca jeden až
dva týdny). Menší závislost na počasí. Rychlost výstavby určuje doba
kompletace a dokončení na stavbě.
B – rychlost výstavby je závislá na technické erudici montážních
skupin (odborných řemeslníků). Kapacita výroby je limitována kapacitou montáží na stavbě. Rychlost montáže hrubé stavby – cca
do čtyř týdnů.
18
stavebnictví speciál
Pro A i B – termín dodání stavby je vždy limitován rychlostí dodávky
atypických strategických materiálů a vytížením kapacity výroby.
Platební kalendář
A – větší díl rozpracování stavby v hale před montáží na staveništi nutno
pokrýt vyšším finančním podílem z celkové ceny – nutno řešit vyššími
zálohovými platbami, nebo přefinancováním dodavatelem.
B – průběžné financování bez nutnosti větších záloh s nižší mírou přefinancování dodavatelem.
Pro A i B – velmi individuální podle jednotlivých firem.
Flexibilita vůči individuálním požadavkům zákazníka (originalita)
A – vysoký stupeň prefabrikace a výrobní technologie pro sériovou
výrobu, přináší razantnější nárůst ceny dodávky v přímé úměře k atypickému řešení či architektonické náročnosti stavby. Výchozím bodem jsou
u většiny firem typové domy s možností změny za vyšších finančních
nákladů. U některých zavedení modulového systému panelů ovlivňuje
variabilitu dispozičních řešení.
B – vysoká flexibilita a možnost reagovat na individuální požadavky
zákazníka i na měnící se požadavky trhu. Produkce bez omezení modulovou řadou a většinou bez typových staveb. Přílišné a časté odchylky
od zavedených postupů snižují kapacitu produkce.
Přizpůsobivost na změny během výroby
A – vysoký stupeň prefabrikace, včetně přesného trasování rozvodů
instalací uvnitř panelů, téměř znemožňuje provádění konstrukčních změn
hotových panelů za přijatelných nákladů a vyžaduje rozhodnutí investora
o přesném umístění zařizovacích předmětů domu již ve fázi projektového
zpracování. Neplatí u všech dodavatelů, např. konstrukce s předstěnou
montovanou na staveništi jsou variabilnější pro změny instalací.
B – změna nosné konstrukce během výroby není žádoucí, ale je vzhledem k otevřenosti konstrukce možná za přijatelných nákladů (souvisí
s výše zmíněnou flexibilitou konstrukce). Rozvody instalací mimo nosné
konstrukce hrubé stavby umožňují definitivní rozhodnutí o jejich umístění
většinou i po dokončení hrubé stavby (mimo VZT a páteřní rozvody ZTI),
případně korekce umístění zařizovacích předmětů (elektro, ZTI, topení)
většinou s minimálními nároky na zvýšení nákladů.
Závěr
Z uvedeného je patrné, že rozhodnutí o vhodnosti technologie výroby
dřevostaveb je závislé na ryze individuálním stanovení priorit – kritérií
pro jejich výběr a na jejich pravdivém zodpovězení. Je třeba si rovněž
uvědomit, že prefabrikovaný panel neznamená nic jiného, než pouze
přípravu části stavby předem ve výrobním závodě. Značná část stavby
se uskutečňuje u obou typů standardním a společným postupem běžné
stavby, dokonce nezávisle na tom, zda jde o dřevostavbu, či třeba stavbu
zděnou! Rozdíly pak nejsou, ani pokud jde o provoz a údržbu. V obou
případech je možné setkat se s dobrou kvalitou, stejně tak jako horší, tedy
jako všude jinde. Porovnávat panelovou a staveništní montáž produkce
dřevostaveb znamená tedy porovnávat pouze velice malou část celého
procesu a neměly by být stavěny proti sobě. ■
Ing. Ladislav Kubů
M.T.A., s. r. o., Praha
Ing. arch. Petr Vala
Avanta Systeme spol. s. r. o.
Dřevostavby
se systémy
Rigips
Komplexní systém stavebních prvků
pro montované dřevostavby
Nosné i vnitřní stěnové konstrukce
Zateplení fasády s polystyrenem
Zateplení spodní stavby
Sádrokartonové systémy a podhledy
Sádrové omítky a stěrky
Minerální tepelné izolace
Centrum technické podpory Rigips
tel.: 296 411 800; mob.: 724 600 800
e-mail: [email protected]; www.rigips.cz
inzerce
114-08_RIG_inz_DREVOSTAVBY_210x147_v1.indd 1
10.9.2008 17:12:55
ATRIUM, s.r.o.
vzorový dům Galaxy
a obchodní oddělení
2/
(
$
75,80
*
75
1(5
E N E R G I EO LO U
< &21
P O D KO N T R
U CÍ G EN ER AC E
IN VE ST IC E PR O BU D O
L i p ová 10 0 0
341 01 H o r a ž ďov i c e
te l . :
376 512 0 87
te l . , f a x : 376 512 0 8 6
e - m a i l : m a r ke t i n g @ a t r i u m . c z
ATRIUM, s.r.o.
v z o rov ý d ů m Te r r a v B r n ě
Eden 3000
v z o rov ý d ů m č . 13
B a u e rova 10
603 00 Brno
te l . , f a x : 541 15 9 471 - 2
e-mail: [email protected]
ATRIUM, s.r.o.
vzorový dům Tendence
v Průhonicích
Ku n r a t i c k á u l i c e 9 0 4
252 43 Průhonice
te l . : 2 6 1 0 9 0 1 0 5
e-mail: [email protected]
V z o rové d o m y o tev ře n y :
Po - N e 10 - 18 h o d i n
www.atrium.cz
VÁŠ SPOLEHLIVÝ PARTNER PŘI STAVBĚ DOMU - JIŽ 16 LET !
stavebnictví speciál
19
montované domy
text: Ing. Jan Kníže
grafické podklady: KRONOSPAN CR
Ekologické dřevostavby s použitím
desek OSB SUPERFINISH® ECO
Při navrhování a realizaci staveb začátku 21. století je nutné, kromě architektonického
a inženýrského přístupu, vytvářet rovnováhu
mezi zvyšujícími se nároky na kvalitu životního prostředí, ekonomickým rozvojem a eko-
logickými kritérii s přihlédnutím k trvale udržitelnému rozvoji. Trvale udržitelným rozvojem máme na mysli dlouhodobé zachování
přírodních statků a služeb pro příští generace.
Cestou k tomuto cíli je, mimo jiné, úsilí o maximální využití obnovitelných zdrojů,
mezi které právě dřevo bezpochyby patří.
Stavby s použitím dřeva a materiálů na jeho bázi se pro nové tisíciletí
stávají v tomto smyslu ekologickými stavbami s velkou perspektivou.
Pokud budeme dřevostavby chápat jako vyjádření životní filozofie,
jejímž projevem je snaha o maximální užití obnovitelných, energeticky nenáročných a ohleduplných materiálů na bázi dřevní hmoty,
je vhodným řešením použití desek OSB SUPERFINISH® ECO, které
jsou z 95 % tvořeny z přírodního dřeva. Jejich užívání je z ekologického hlediska významným přínosem životnímu prostředí zejména
z následujících důvodů:
■ jsou vyráběny z obnovitelných surovinových zdrojů dřeva pocházejícího převážně z certifikovaných lesů PEFC, respektujících zásady
trvalého ekologického obhospodařování lesů;
■ dochází ke snížení škodlivých emisí zvláště CO2 uskladněním
v biomase;
■ v yužití dřevní suroviny při výrobě je 100%. Vytříděný materiál
nesplňující přísné kvalitativní požadavky výroby OSB desek je
využíván při výrobě dřevotřískových desek, aniž by se ztratila
energie vložená do vysušení třísek. Dřevní prach se využívá jako
obnovitelné palivo stejně jako kůra;
■ desky OSB SUPERFINISH® ECO jsou 100% recyklovatelné;
■ díky železniční vlečce závodu je velký podíl dřeva přepravován
nákladními vlaky;
■ dochází ke snížení ekologické zátěže během přepravy materiálů, snížení spotřeby energie na zhotovení budovy a energie na
provoz budovy, kde konstrukce dřevěných budov umožňuje využívat přiměřenou tloušťku stěn při vysokých tepelně izolačních
nárocích.
Při porovnání s masivním dřevem je zřejmé, že desky OSB SUPERFINISH® ECO mají oproti rostlému dřevu řadu výhod, jako
například: větší fyzikální i designovou homogenitu, nižší anizotropii
a vyšší rozměrovou stabilitou v rovině desky. U rostlého dřeva
může být pevnost ve směru vláken až čtyřicetkrát větší než pevnost ve směru kolmém na vlákna (poměr anizotropie tedy činí až
40:1). OSB desky mají v důsledku třívrstvé skladby velkoplošných
20
stavebnictví speciál
třísek tento poměr jen 2:1 až 3:1. Díky velkoplošným třískám
a jejich střídavé orientaci v jednotlivých vrstvách je únosnost
OSB desek v ploše desky mnohem vyšší, a to jak ve srovnání
s masivním dřevem, tak i s jinými deskovými materiály na bázi
dřeva (dřevotřískové, cementotřískové nebo dřevovláknité), na
bázi sádry apod.
Kombinací masivního dřeva jako liniového prvku (sloupy, trámy apod.)
a desek OSB SUPERFINISH ® ECO se dosahuje prostorově tuhé
konstrukce, která je schopna přenášet veškerá zatížení působící na
nosnou konstrukci dřevostaveb. OSB SUPERFINISH ® ECO se tak
stává základním plošným materiálem moderních dřevostaveb – tj.
staveb s dřevěným rámem.
Pro výrobu velkoplošných OSB desek obecně je třeba příslušná
dřevní surovina, lepidlo (pryskyřice) a hydrofobizační materiál
(parafin) sloužící jako ochrana třísek proti vlhkosti. V Evropě je
nejčastěji využíváno jehličnatého dřeva (zejména borovice a smrk)
a jako lepidla jednotlivých třísek jsou v současné době používány
pryskyřice fenol-formaldehydové (PF), močovino-formaldehydové
(UF), melamin-močovino-formaldehydové (MUF) nebo polyuretanové (MDI).
Mezi základní suroviny pro výrobu desek OSB SUPERFINISH® ECO
patří zejména smrkové dřevo ve formě kulatiny, parafinová emulze
a pojiva na bázi polyuretanové pryskyřice (MDI). MDI pojivo neobsahuje formaldehyd (HCHO), proto je měřitelný obsah formaldehydu
emitujícího z desek nutné přičítat přírodní formě formaldehydu,
vyskytujícího se pouze v použité dřevní hmotě. Empiricky se při
měření dosahuje hodnot nižších než hodnoty 0,02 ppm HCHO stanovené komorovou metodou podle EU norem. V porovnání s emisní
třídou E1 se dosahuje méně než je pětina současného stanoveného
maximálního limitu. Dosažení těchto hodnot je doloženo zkušebními
protokoly nezávislých výzkumných institucí.
Stanovení emisních limitů tzv. VOC látek
(Volatile Organic Compounds)
V současné době jsou kladeny vysoké nároky na úsporu energií
pro vytápění a provoz staveb. S úsporou energií jsou úzce spojeny
termíny zateplování a vzduchotěsnost. Výzkumné instituce uvádějí,
že současný Evropan tráví ve vnitřním uzavřeném prostoru až 90 %
svého času. Při kombinaci těchto pojmů je zřejmé, že požadavky
na vnitřní prostředí budov a na kvalitu ovzduší se zvyšují a budou
zvyšovat i nadále. Jedním z možných hodnocení vnitřního prostředí
je stanovení emisních limitů tzv. VOC látek (Volatile Organic Compounds – těkavých organických sloučenin) emitujících z použitých
materiálů do uzavřeného prostoru. Evropská nařízení se o VOC látkách zmiňují, jejich hodnocení a limity však v rámci EU ještě nejsou
jednotné. Nicméně v některých státech EU již existují doporučující
směrnice, upravující limity těchto látek i způsob jejich hodnocení.
Jedním z nich je i německý výbor AgBB, hodnotící podle tzv. AgBB
schématu. U desek OSB SUPERFINISH ® ECO je snížení emisí
formaldehydu1 velmi znatelné.
Zlepšení emisních parametrů zejména u desek OSB SUPERFINISH® BAU ECO (OSB/4)
Tyto OSB desky, vyráběné pouze ze smrkového dřeva, podrobila
Vývojová a zkušební laboratoř dřevařské technologie (EPH) Drážďany
stavebně-dozorčí zkoušce podle schématu AgBB, která obsahuje
zdravotní hodnocení emisí VOC látek. Výsledky ukázaly, že použitím
100% smrkového dřeva k výrobě OSB SUPERFINISH® BAU ECO je
již po sedmi dnech dosahováno následujících výhod oproti deskám
vyráběným převážně ze dřeva borového:
■ cca o 60 % nižší emise všech těkavých organických sloučenin
(TVOC);
■ cca o 50 % nižší emise terpenů;
■ cca o 50 % nižší emise pachově intenzivních aldehydů.
Cílená volba smrkového dřeva, která se vyznačuje nízkými emisemi
VOC látek, jako terpenů, organických kyselin a aldehydů, a tím splnění přísných kritérií AgBB, je dalším krokem ve splnění vysokých
požadavků kladených na stavební výrobky pro ekologické stavby
a k podstatnému zlepšení kvality ovzduší interiérů a tím i k ochraně
zdraví všech uživatelů. Zjištěné údaje byly prezentovány s velkým
ohlasem široké veřejnosti, stavebních firem i výzkumných institucí
zabývajících se ekologickými materiály na veletrhu BAU 2009 v lednu
v Mnichově.
Desky OSB SUPERFINISH® ECO splňují náročné ekologické požadavky po celý svůj životní cyklus (výroba, užití, likvidace), čímž splňují i ty
nejpřísnější současné nároky na kvalitu bydlení a ochranu životního
1
prostředí. Tyto desky se tak stávají plnohodnotným materiálem,
vhodným i pro veškeré aplikace v interiérech a nábytkářském průmyslu. Šíří sortimentu nabízeného v kvalitě OSB SUPERFINISH® ECO
je tak významně přispíváno k propagaci ekologicky ohleduplných
staveb.
Použití desek OSB SUPERFINISH® ECO v konstrukcích s dřevěným rámem
Moderní dřevostavby musí svým konstrukčním řešením obstát
stejným požadavkům, jako musí splňovat masivní silikátové stavby.
Správným konstrukčním řešením a pečlivým provedením lze zajistit stejné i vyšší hodnoty, které jsou kladeny na statiku, tepelnou
ochranu, akustiku, ochranu proti požáru, zdravotní nezávadnost
a ekologickou ohleduplnost.
Pro snadnou a rychlou orientaci architektů, projektantů a stavebních firem při možných aplikacích OSB desek byl vydán Technický
katalog OSB SUPERFINISH® ECO, který zahrnuje stručný stavební
lexikon nabízející jednoduchou orientaci ve stavební fyzice dřevěných
domů a zejména doporučené skladby stavebních konstrukcí z těchto
desek. V uvedených 34 detailech je nabízeno 112 variant různých
typů skladeb obvodového pláště, jakož i vnitřních a dělicích skladeb
konstrukcí stěn a stropů.
U každé konstrukce jsou uvedeny jak její komponenty v konkrétních
tloušťkách, tak stavebně technické parametry (tepelný odpor, vzduchová, popř. kročejová neprůvzdušnost a požární odolnost) pro získání
základní představy o tom, která varianta je vhodná pro zamýšlené
použití a její vliv na parametry konstrukce. Údaje jsou podloženy
hodnotami získanými vlastním měřením ve zkušebních laboratořích
i již známými dříve měřenými údaji těchto konstrukcí v zemích EU.
Během 1. čtvrtletí letošního roku bude dále uveřejněna nová verze
katalogu, rozšířená o detaily ověřených konstrukčních styků jednotlivých skladeb konstrukcí (stěna – strop, stěna – střecha, apod.).
V případě zájmu lze získat další informace na www.kronospan.cz nebo
tištěné katalogy zasláním e-mailu na [email protected]. ■
Ing. Jan Kníže
KRONOSPAN CR, spol. s r. o.
Formaldehyd je klasifikován jako VVOC látka (velmi těkavá organická sloučenina).
stavebnictví speciál
21
montované domy
text: doc. Dr. Ing. Petr Horáček
Dřevařský průmysl v České republice
Lesní hospodářství staví v České republice na dlouholeté tradici, stejně jako navazující
dřevařský průmysl, který využívá jeho surovinovou základnu.
Dřevařský průmysl si díky jeho významu v oblasti produkce, zaměstnanosti a dalším souvisejícím efektům jistě zaslouží v rámci
zpracovatelského odvětví pozornost. Firmy podnikající v dřevařském
oboru nepůsobí izolovaně, ale operují v prostředí, které je externě
ovlivňuje. Kromě účinků působících na většinu podnikatelských
subjektů obdobně existuje řada dalších vazeb, možností a omezení,
které jsou pro dřevařský obor od oborů ostatních odlišné. Jedním
ze zásadních je fakt, že základní surovinou, se kterou je ve výrobním
cyklu pracováno, je dřevo. Jeho unikátnost spočívá především v tom,
že je proces jeho získávání (těžby) ve většině civilizovaného světa
určitým způsobem regulován.
Těžební možnosti ČR se odvíjejí od disponibilní zásoby dřevní hmoty
v lesích. Nárůst celkových zásob je od roku 2005 doprovázen stabilním růstem realizovaných těžeb. Mezi roky 2006 a 2007 došlo
k nárůstu těžby tuzemské dřevní suroviny o 4,7 %. Tento růst byl
způsoben také těžbou dřeva v důsledku likvidace větrné kalamity.
Konkrétní vývoj těžby a zásob dřeva je uveden v tabulkách 1 a 2.
Sektor Oddíl
15
DA
16
17
DB
18
Název oddílu
Výroba potravin a nápojů
Zpracování tabáku
Textilní průmysl
Oděvní průmysl
DC
19
Kožedělný průmysl
DD
20
DF
23
Dřevozpracující průmysl
Výroba vlákniny, papíru
a lepenky
Papírenský a polygraVydavatelství, tisk a reprofický průmysl
dukce zvukových a obrazových nahrávek
Koksování a rafinérské zpracování ropy
DG
24
Chemický a farmaceutický průmysl
DH
25
Gumárenský a plastikářský průmysl
DI
26
Průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot
Výroba kovů včetně hutního
Výroba kovů a kovodělzpracování
ných výrobků
Kovodělný průmysl
Výroba strojů a zařízení
Výroba kancelářských strojů a počítačů
Výroba elektrických strojů
Výroba elektrických
a přístrojů
Výroba rádiových, televiz- a optických přístrojů
ních a spojovacích zařízení
Zdravotnická technika, měřicí přístroje, optika
Výroba dvoustopých motoVýroba dopravních
rových vozidel
Výroba ostatních doprav- prostředků
ních zařízení
Nábytek a ostatní zpracovaZpracovatelský prů telský průmysl
mysl jinde neuvedený
Úprava druhotných surovin
21
DE
22
27
DJ
28
29
DK
30
31
DL
32
Zpracovatelské procesy a struktura výroby
průmyslu v ČR
33
Zpracovatelské procesy používané v dřevařském průmyslu zahrnují
široké spektrum rozličných aktivit. Základní struktura používaná v dřevařském průmyslu vychází z Odvětvové klasifikace ekonomických
činností (OKEČ) platné do 31. 12. 2007. Ta byla shodná s doposud
platnou mezinárodní klasifikací NACE Rev. 1 a zpracovatelský průmysl
dělila na 14 subsekcí, 23 oddílů a dále podrobněji na 103 skupin.
Základní přehled rozdělení zpracovatelského průmyslu podle OKEČ
je uveden v tab. 3. S účinností od 1. 1. 2008 byla zavedena nová
Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), Rev. 2.
Sortiment
Rok
Jehličnatá
Průmysl
Průmysl potravinářský
a tabákový
Textilní a oděvní
průmysl
34
DM
35
DN
36
37
▲ Tab. 3. Rozdělení zpracovatelského průmyslu podle OKEČ (platné do
31. 12. 2007). Zdroj: vlastní zpracování podle ČSÚ a Ministerstva průmyslu
a obchodu ČR, 2006.
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
12,85
12,68
13,01
13,66
13,92
13,88
16,12
17,28
Listnatá
1,59
1,69
1,53
1,48
1,68
1,63
1,56
1,23
Celkem
14,44
14,37
14,54
15,14
15,60
15,51
17,68
18,51
1,41
1,41
1,43
1,48
1,53
1,52
1,72
1,79
5,48
5,45
5,50
5,73
5,90
5,86
6,67
6,98
na 1 ha
Celkem lesní půdy
na 1 obyvatele
▲ Tab. 1. Vývoj těžby dřeva v ČR (mil. m3, na 1 ha lesní půdy a 1 obyvatele – m3). Zdroj: vlastní zpracování podle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství
ČR v roce 2007 a ČSÚ.
Rok
1930
1950
1960
1970
1980
1990
2000
2007
Celkové zásoby dřeva
307
322
348
445
536
564
630,5
672,9
▲T
ab. 2. Vývoj zásob dřeva v ČR (mil. m3). Zdroj: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, 2007.
22
stavebnictví speciál
DB 2,2
DA 9,2
DC 0,2
DD 3,1
DE 4
DF 3
DG 5,1
DN 3,6
DH 6,5
DM 18
Produkt
DI 4,7
Jehličnatá
kulatina*
DL 14,9
DJ 16,1
DK 9,2
▲ Podíly sektorů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce
2006 (%)
3,4 % – Produkce
dřevěných obalů
7,4 % – Produkce
jiných dřevařských
kromě nábytku
28,8 % – Produkce
pilařská a impregnace
dřeva
45,9 % – Produkce
stavebně truhlářská
a tesařská
14,5 % – Produkce
dýh, překližek
a aglomerovaných
dřevařských výrobků
Listnatá kulatina*
Jehličnaté řezivo
uk
od
Pr
t
Řezivo
Pilařská
Ochrany dřeva
Dýh, překližek
a aglomerovaných materiálů
Dřevěných obalů
Výroba Dovoz
Vývoz
Spotřeba
2002
7 580
372
1 566
6 386
2003
8 208
307
2 155
6 360
2004
8 061
425
1 933
6 553
2005
7 722
767
1 960
6 529
2006
9 355
865
1 794
8 426
2002
493
82
13
562
2003
517
120
27
610
2004
627
125
26
726
2005
540
160
50
650
2006
486
180
60
606
2002
3 500
248
1 394
2 354
2003
3 502
256
1 413
2 345
2004
3 648
270
1 568
2 350
2005
3 730
380
1 710
2 400
2006
4 830
355
1 943
3 242
2002
300
130
54
376
2003
303
113
41
375
2004
292
136
48
380
2005
273
155
48
380
2006
250
152
57
345
uk
od
Pr
ce
▲ Struktura výroby dřevařského průmyslu za rok 2007
Rok
Impregnace a sušení
řeziva
Překližka, laťovka, dýha,
DTD, DVD, MDF a OSB desky
Dřevěné bedny, přepravní skříně,
palety, sudy, kádě
Jiných dřevařských výrobků
(kromě nábytku)
Stavebně truhlářská
a tesařská
Dřevěné nástroje, obrub, násad,
stolní a kuchyňské náčiní
Okna, dveře, zárubně, parkety, prvky
pro mont. domy, apod.
▲ Pyramida tvorby přidané hodnoty výroby
Stávající struktura výroby zahrnuje z téměř jedné třetiny pilařské
zpracování a necelá polovina je zastoupena stavebně truhlářskou
výrobou. Podle předběžných výsledků bylo mezi roky 2006 a 2007
dosaženo nárůstu pouze u pilařské produkce (o 2,1 %) a u výroby
dýh, překližek a aglomerovaných dřevařských výrobků (o 0,7 %).
Ostatní výroby zaznamenaly pokles.
Dosažená struktura výroby je z hlediska orientace na konkurenceschopné výrobky a výrobky s vyšší přidanou hodnotou dlouhodobě
nevhodná. Vysoká míra exportu minimálně finalizované výroby
pocházející z pilařského zpracování odvádí pozitivní synergetické
efekty mimo ČR a regiony. Meziprodukty, které jsou dále zpracovávány v zahraničí, nás zbavují možnosti zhodnotit tuzemskou
Listnaté řezivo
▲ Tab. 4. Hodnoty dovozu a vývozu u vybraných komodit (tis. m 3 ).
Zdroj: vlastní zpracování podle údajů Ministerstva zemědělství ČR, ČSÚ,
Eurostat. *Včetně tyčoviny a doloviny.
surovinu v jednotlivých regionech se setrváváním souvisejících
ekonomických, sociálních i ekologických pozitivních efektů. Vyšší
úroveň zpracování s sebou přináší potřebu vyšší profesní náročnosti,
odrážející se v poptávce po kvalifikované pracovní síle. Nevhodnou
strukturu vývozů, ve kterých převažuje minimálně upravená kulatina,
lze vysledovat v tab. 4.
Ze strategických důvodů by cílem pro toto odvětví mělo být nalezení
kvalitativně i kvantitativně nejlepšího využití veškerého vytěženého
a zpracovávaného dříví ve prospěch krajiny původu přírodního zdroje.
To zahrnuje také snahu o co nejvyšší úroveň zpracování (přidání hodnoty) dřevní komodity v tuzemských zpracovatelských kapacitách.
Každá další aktivita přidávající hodnotu zpracovávanému meziproduktu, resp. konečnému výrobku, umožňuje získat vyšší užitek ze
stejného vstupního zdroje (dřevní suroviny). ■
Doc. Dr. Ing. Petr Horáček
Lesnická a dřevařská fakulta MZLU v Brně
stavebnictví speciál
23
montované domy
text: Dipl.-Ing. Jaroslav Benák
foto: Xella Trockenbau-Systeme
Vícepodlažní domy na bázi dřeva:
zkušenosti z České republiky a Německa
Rodinné domy postavené na bázi dřevěné rámové konstrukce se již staly v České republice
samozřejmostí. U výstavby vícepodlažních
domů, která má například ve Skandinávii a Severní Americe dlouhou tradici a zažívá v posledních letech velký rozmach na britských ostrovech nebo v sousedním Německu,
je v ČR v tomto směru vývoj opožděn.
Důvody je nutné hledat především v požadavcích na požární
ochranu staveb – za nimi se skrývá strach z možného šíření požáru
konstrukčními dutinami a obava z pozdějšího selhání nosné konstrukce v důsledku skrytého doutnání. Moderní dřevostavby se však
v dnešní době skládají z kvalitních materiálů a tuzemské i zahraniční
zkušenosti potvrzují, že vyhovují nejpřísnějším požadavkům na
požární ochranu, statiku, zvukovou a tepelnou izolaci či ochranu
proti vlhkosti. Tak například opláštění deskovými materiály na
bázi sádry chrání čelní stranu nosné dřevěné konstrukce před
vzplanutím. Z boční strany je konstrukce chráněná nehořlavými
izolacemi. Konstrukce jsou vzduchotěsné a celkově vyplněné
nehořlavým izolačním materiálem pro zamezení případného šíření
požáru dutinami.
Dalším velkým problémem je zastaralost českých návrhových norem,
které s konstrukcemi na bázi dřeva počítají jen okrajově. Přestože
konstrukce vykazují vysokou požární odolnost (až REI 120), lze jich
využít k ochraně proti požáru jen minimálně. Je to dáno hlavně
zatříděním konstrukcí z hlediska požární odolnosti a reakce na oheň,
které se používá pouze v České republice a na Slovensku. Evropa
takovéto zatřídění nemá a nezná.
Podle předsedy Asociace dodavatelů montovaných domů jsou
v ČR vícepodlažní dřevostavby díky rigiditě norem a silnému vlivu
výrobců klasických stavebních materiálů trvale diskriminovány. Ze
dřeva se v Česku nyní staví stále jen asi čtyři až pět procent všech
rodinných domů, což je podstatně méně než například v některých
zemích západní Evropy.
V poslední době je naděje, že bude diskriminující požadavek na druh
konstrukce (DP1) nahrazen požadavkem na stanovení doby vznícení
nosné dřevěné konstrukce vložením termočlánků mezi jednotlivé
vrstvy. Při požární zkoušce se tak získá obraz o chování celé skladby
konstrukce.
Podmínky pro výstavbu dřevostaveb v Německu
Zkušenosti z Německa potvrzují výhody vícepodlažních bytových
domů na bázi dřeva.
V rámci rozsáhlého výzkumného a vývojového projektu bylo
prokázáno, že náročné požárně technické bezpečnostní normy
24
stavebnictví speciál
lze zajistit i u vícepodlažních bytových domů na bázi dřeva. Od
nové formulace nařízení pro vzorové stavby (MBO) 2002 je
budovy na bázi dřeva možné zařadit až do třídy budov 4. Tato
třída zahrnuje budovy střední výšky, které se vyznačují výškou
podlahy nejvyššího podlaží s obytnými prostorami až 13 m
a plochou užitných jednotek do 400 m². Tím lze v rozsáhlém
měřítku využít přednosti dřevěné panelové konstrukce a vysoký
stupeň prefabrikace při optimálních podmínkách ve výrobě:
krátkou montážní dobu a rychlou možnost využití, nízkou vlastní
hmotnost při vysoké nosnosti a trvanlivosti za předpokladu, že je
dřevěná nosná konstrukce opatřena účinnou požární ochranou,
vykazující minimálně 60 minut (K60) podle EN 13501-2. Mimo
to musí být použity výlučně nehořlavé izolační materiály. Účinné
požárně technické opláštění nosné konstrukce lze provést pomocí sádrovláknitých desek.
Čerstvým příkladem dobré spolupráce výrobce, projektantů
a místních orgánů státní správy je budova E3 – první dřevostavba
obytného domu s 22 m vysokou nosnou konstrukcí, která
byla realizována v berlínské městské čtvrti Prenzlauer Berg.
Protože předpisy stavebního řádu se v Německu doposud
takovouto stavbou nezabývaly, byl návrh posuzován podle
současných evropských norem. Při navrhování a schvalování
této sedmipodlažní budovy byla centrálním tématem požární
ochrana. Již na začátku projektu vypracovala společnost Dehne,
Kruse Brandschutzingenieure GmbH & Co. KG celist vou
koncepci požární ochrany, kterou v návrhu nosné konstrukce
zohlednil prof. Julius Natterer. Na základě přípravných prací,
intenzivního sladění a včasného odsouhlasení krajským úřadem
Berlin-Pankow tak byli architekti schopni svůj avantgardní návrh
prosadit.
Základním prvkem návrhu požární ochrany jsou velmi krátké únikové cesty a významné zvýšení požární odolnosti nosných dílů
dřevostavby díky celistvému požárnímu opláštění (zapouzdření)
sádrovláknitými deskami Fermacell. Vnitřní a vnější opláštění
nosné konstrukce tak splňuje kritéria požadované třídy opláštění
K60 (v případě požáru zabraňuje minimálně 60 minut vznícení
dřevěné nosné konstrukce). Požárně technické vlastnosti
sádrovláknitých desek Fermacell, a tím dosažení účinné požární
ochrany opláštění, byly prokázány ve spolupráci s výzkumným
a zkušebním ústavem stavebních hmot MfPA Leipzig.
Aplikace ucelených požárních koncepcí ukazuje, že vícepodlažní
dřevostavba představuje komplexní a realizovatelný objekt.
Podstatná je úzká souhra a komunikace mezi projektantem,
prováděcí firmou a schvalujícím správním orgánem během
všech stavebních prací. Sádrovláknité desky Fermacell nabízejí dřevostavbám i do budoucna komplexní řešení témat
požární ochrany, statiky, zvukové izolace, ochrany před vlhkostí
a tepelné ochrany. ■
Dipl.-Ing. Jaroslav Benák
Xella Trockenbau-Systeme GmbH, org. složka
▲ Budova E3 – dřevostavba obytného domu s 22 m vysokou nosnou konstrukcí, která byla realizována v berlínské městské čtvrti Prenzlauer Berg
stavebnictví speciál
25
montované domy
text: Jiří Provázek
Grafické podklady: Rigips, s.r.o.
Nové skladby podlahových konstrukcí
ze sádrovláknitých desek Rigidur
Výstavba nízkoenergetických a pasivních domů
vyžaduje stále vyšší nároky na řešení tepelných
izolací. Požadavky na kvalitní zateplení se netýkají jen stěn a střech, ale také podlah.
Kromě tepelné izolace podlah na základové desce je třeba pamatovat i na zvukovou izolaci podlah ve vyšších podlažích budov, kde je
nutné skladbou podlahy řešit kročejovou a vzduchovou neprůzvučnost. Tyto skladby bývá náročné optimálně navrhnout především
u dřevostaveb.
Suché podlahy Rigidur
Společnost Rigips, s.r.o., přichází na trh s novým, vyzkoušeným
řešením skladeb podlah ze sádrovláknitých desek Rigidur. Jedná
se o nosné konstrukční desky vyrobené ze sádry, papírových vláken a dalších přísad, lisované pod vysokým tlakem. Mají výborné
mechanické, akustické a protipožární vlastnosti.
Suché podlahy Rigidur jsou plovoucí podlahy, kdy je tuhá smontovaná
podlahová deska složená z dílců od podkladní konstrukce oddělena pružnou mezivrstvou ze suchého podsypu, polystyrenu, minerálních izolací
či dřevovláknitých desek. Podlahový dílec je složen vždy ze dvou vrstev
sádrovláknitých desek Rigidur o rozměrech 0,5x1,5 m navzájem k sobě
slepených, sesponkovaných a přesazených na koso o 50 mm.
Podlahy Rigidur jsou vhodné do bytových i občanských staveb. Používají
se v novostavbách, ale hlavně jsou ideální pro rekonstrukce a sanace,
Č.
Skladba konstrukce
zejména ve střešních nástavbách a půdních vestavbách. Malá hmotnost
a nízká výška konstrukce je k tomuto využití přímo předurčuje. Podlahy
je možno provádět jak na betonový podklad, tak i na dřevěné trámové
stropy. Lze s nimi snadno upravit i nerovnosti. Suché podlahy vyhovují
náročným požadavkům na zvukovou a tepelnou izolaci a mají vynikající
vlastnosti z hlediska požární odolnosti. Díky absenci mokrých procesů při
realizaci nabízejí rychlé, čisté a snadné řešení suchou cestou. Podlahy ze
sádrovláknitých desek Rigidur mají vysokou tvrdost a pevnost povrchu.
Vydrží vysoké bodové zatížení, aniž by byly nutné dodatečné úpravy
povrchu. Suché podlahy jsou ihned pochůzné. Po vytvrzení lepidla,
cca po 24 hodinách, je možné podlahy uzavřít podlahovými krytinami.
Přinášejí tedy značné zrychlení stavebních postupů.
■ Podlahy Rigidur v kombinaci s pěnovým polystyrenem EPS Rigidur,
jehož tloušťka může být až 250 mm, jsou určeny pro zajištění tepelné
izolace na základové desce.
■ Skladby podlah ze sádrovláknitých podlahových dílců Rigidur s dřevovláknitými deskami různých objemových hmotností a případně
s betonovými dlaždicemi jsou určeny pro vyšší podlaží budov. Tyto
skladby jsou navrženy tak, aby podstatně zlepšily hodnoty vzduchové a kročejové neprůzvučnosti, které jsou požadovány v normě
ČSN 73 0532 o ochraně proti hluku v budovách (např. i pro stropní
konstrukce v bytových domech).
Mechanické a akustické zkoušky
Společnost Rigips provedla v říjnu 2008 mechanické a akustické zkoušky
nových skladeb podlah ze sádrovláknitých desek Rigidur ve zkušebně
Vzduchová neprůzvučnost
Kročejová neprůzvučnost
Zlepšení kročejové
neprůzvučnosti podlahou
1
Rigidur E 20 mm
Hofatex Therm 40 mm
dřevěný strop č. 1
Rw = 56 dB
Ln,w = 61 dB
∆Lt,1,w = 10 dB
2
Rigidur E 20 mm
Hofaplat Silent 6 mm
beton. dlaždice 45 mm
Hofafloor 20 mm
dřevěný strop č. 1
Rw = 60 dB
Ln,w = 56 dB
∆Lt,1,w = 15 dB
3
Rigidur E 20 mm
Hofafloor 20 mm
beton. dlaždice 45 mm
Hofaplat Silent 6 mm
dřevěný strop č. 1
Rw = 62 dB
Ln,w = 54 dB
∆Lt,1,w = 17 dB
4
Rigidur E 20 mm
Hofaplat Natur 2x20 mm
dřevěný strop č. 1
Rw = 57 dB
Ln,w = 61 dB
∆Lt,1,w = 10 dB
5
Rigidur E 20 mm
Hofaplat Natur 3x20 mm
dřevěný strop č. 1
Rw = 58 dB
Ln,w = 60 dB
∆Lt,1,w = 11 dB
▲ Tab. 1. Přehled výsledků akustických zkoušek podlah
Poznámka 1: Akustika byla měřena na dřevěném trámovém referenčním stropě. Skladba stropu shora: 1. deska OSB tl. 22 mm; 2. stropní dřevěný trám
120x180 mm; 3. minerální vlna Rockwool Domrock tl. 100 mm; 4. dřevěná lať 48x24 mm; 5. sádrovláknitá deska Rigidur tl. 10 mm.
Poznámka 2: Rigidur E 20 – podlahový dílec ze sádrovláknitých desek Rigidur tl. 20 mm; Hofatex – 160 kg/m3, Hofafloor – 160 kg/m3, Hofaplat – 230 kg/m3 –
druhy dřevovláknitých desek rozdílné objemové hmotnosti.
26
stavebnictví speciál
Vnitřní nosná stěna
Vnitřní nosná stěna
Okraj. izolač. pásek
Okraj. izolač. pásek
Podlaha Rigidur E 20
tloušťka 20 mm
Podlaha Rigidur E 20
tloušťka 20 mm
EPS Rigidur 200
tloušťka 250 mm
Dřevovláknitá deska objem. hm. 160 kg/m3
tloušťka 40 mm
Dřevěný záklop
(např. OSB)
Hydroizolace
Stropní trám
Základová betonová deska
Dřevěný rošt
Vnitřní nosná stěna
Deska Rigidur (SDK)
Okraj. izolač. pásek
Podlaha Rigidur E20
tloušťka 20 mm
EPS Rigidur 200
tloušťka 200 mm
Skladba č. 1
Vnitřní nosná stěna
Okraj. izolač. pásek
Deska Rigidur
tloušťka 10 mm
Vyrovnávací podsyp Rigips
Podlaha Rigidur E 20
tloušťka 20 mm
Dřevovláknitá deska objem. hm. 230 kg/m3
tloušťka 6 mm
Hydroizolace
Betonové dlaždice
tloušťka 45 mm
Dřevovláknitá deska objem. hm. 160 kg/m3
tloušťka 20 mm
Základová betonová deska
Dřevěný záklop
(např. OSB)
▲ Schémata vybraných skladeb podlah Rigidur určených na základovou desku
CSI ve Zlíně. Akustické zkoušky prověřovaly vzduchovou a kročejovou
neprůzvučnost různých sestav podlah Rigidur na vzorovém dřevěném
stropě. Mechanické zkoušky měřily soustředěné bodové zatížení a plošné
rovnoměrné zatížení na 1 m2 podlahy. Tyto testy byly doplněny orientačním výpočtem součinitele prostupu tepla podlahou Rigidur. Výsledky
akustických i mechanických zkoušek dosáhly vynikajících hodnot.
Kombinace skladeb podlah s betonovými dlaždicemi na dřevěném
stropě přinesly největší zlepšení hodnot kročejové i vzduchové neprůzvučnosti. V kombinaci č. 3 (viz tab. 1) bylo zvýšení kročejového
útlumu dokonce až o 17 dB. Je zajímavé, že pouhá výměna vrstev
betonových dlaždic a dřevovláknitých desek dokázala způsobit zlepšení
kročejové neprůzvučnosti o 2 dB (kombinace č. 2 a č. 3). Takovéto
skladby podlah se dají s výhodou použít v rodinných domech a bytech
bez obav, že by nesplnily normové požadavky na akustiku.
Mechanické zkoušky se prováděly podle ČSN EN 13810-1 (zkouška soustředěným zatížením) a podle ČSN EN 12431 (zkouška stlačení podlahy
rovnoměrným zatížením). Při měření soustředěného bodového zatížení
se působí na podlahu kruhovou plochou o průměru 25 mm při různém
tlaku. Při plošném rovnoměrném zatížení se podlaha stlačuje silou
8 kN/m2. Konstrukce podlah jsou pak podle naměřených hodnot vhodné pro prostory zařazené dle normy ČSN EN 1991-1-1 do různých kategorií použití s označením A až D (např. A – obytné plochy v domech, lůžkové pokoje v hotelích a nemocnicích, kuchyně a toalety; B – kancelářské
plochy; C1 – školy, restaurace; C2 – kina, divadla, konferenční sály; C3 –
muzea, výstavní síně; C5 – koncertní síně, sportovní haly; D1 – plochy
v obchodech).
■ Všechny skladby podlah obstály ve zkouškách plošného zatížení.
■ V testech soustředěného zatížení při tlaku 1,3 kN vyhověly požadavkům
na maximální průhyb konstrukce podlah s pružnou mezivrstvou z elastifikovaného polystyrenu EPS Rigifloor tl. 20 mm, extrudovaného polystyrenu
Roofmate SL tl. 200 mm na železobetonovém stropě a všechny skladby
podlah s dřevovláknitými deskami na dřevěném stropě. Tyto konstrukce
vyhověly požadavkům pro prostory kategorie zatížení A a B.
■ V testech soustředěného zatížení při tlaku 2,6 kN vyhověly normovým požadavkům skladby podlah s pěnovým polystyrenem EPS
Stropní trám
Dřevěný rošt
Deska Rigidur (SDK)
Skladba č. 2
Vnitřní nosná stěna
Okraj. izolač. pásek
Podlaha Rigidur E 20
tloušťka 20 mm
Dřevovláknitá deska objem. hm. 160 kg/m3
tloušťka 20 mm
Betonové dlaždice
tloušťka 45 mm
Dřevovláknitá deska objem. hm. 230 kg/m3
tloušťka 6 mm
Dřevěný záklop
(např. OSB)
Stropní trám
Dřevěný rošt
Deska Rigidur (SDK)
Skladba č. 3
▲ Schémata vybraných skladeb podlah Rigidur na dřevěném stropě
Rigidur 100 tl. 100 mm, EPS Rigidur 150 tl. 150 mm, EPS Rigidur 200
tl. až do 250 mm na železobetonovém stropě. Tyto konstrukce jsou
určeny do prostor s kategorií zatížení A až D1 (kromě C4). ■
Jiří Provázek
Produktový manažer systémů Rigidur, Rigips, s.r.o.
stavebnictví speciál
27
montované domy
text: Ing. Jiří Pohloudek
Asociace dodavatelů montovaných
domů – historie a současná činnost
Stavební export v rámci EU
Vzhledem k tomu, že se toto odvětví významně prosadilo v oblasti
exportu, byla Asociace zapojena do řešení problematiky stavebních
exportů v rámci Evropské unie. Postupně je včleňována do Evropského
svazu montovaných domů a jednoznačně se přihlásila ke kvalitativním
zásadám členů tohoto svazu.
ADMD vznikla v roce 2000 při Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Sdružuje výrobce montovaných staveb bytové a občanské
vybavenosti. Je dnes vnímána jako nejsilnější
představitel dřevařsko-stavební lobby.
První roky činnosti byly zaměřeny na úsilí zviditelnit stavební technologie
na bázi dřeva přes projekt Dřevo 3000 s cílem jasně si říci o rovnoprávné
postavení v rámci stavebních technologií. ADMD je respektovaným partnerem orgánů státní správy, s nimiž řeší problematiku zvýšení objemu
dřeva do stavebnictví.
Propagace staveb na bázi dřeva
Základním úkolem ADMD je prosazování staveb na bázi dřeva a celková
popularizace technologií konstrukcí z dřevní hmoty. Asociace dodavatelů
montovaných domů se snaží posílit postavení dřevní suroviny v rámci
právních předpisů, v nichž jsou nyní vlastnosti dřeva na základě přežitých
argumentů minulých dob podceněny.
Vnitřní struktura ADMD
Ve vnitřní struktuře ADMD pracuje skupina technická a marketinková.
Snaha zvýšit účinnost Asociace v rámci firem ČR naráží částečně na
problém začleňování nových členů. Panují zde jisté obavy z utlačování
menších firem většími, z přílišné náročnosti národního systému kvality,
překážkou je v některých případech také slabá profesionalita firemního
zázemí.
Obchodní partneři ADMD
Obchodním partnerem ADMD se může stát výrobce materiálů, technologického zařízení a nářadí pro montované stavby nebo také dodavatel
materiálů včetně technicko-informačního servisu, který projeví zájem
o partnerství s ADMD a který již po určitou dobu dodává materiál, zařízení
či služby minimálně dvěma členům Asociace. Tito členové se za partnera zaručují. Asociace dodavatelů montovaných domů však také uvítá
odborné partnery, kterými se mohou stát např. významné osobnosti,
vysoké, střední, učňovské nebo základní školy. Dále pak výzkumné ústavy,
certifikovaná pracoviště, odborné skupiny, sdružení, atd. Podmínky pro
přijetí jak obchodních, tak i odborných partnerů naleznete na webových
stránkách www.admd.cz.
Kultivace podnikatelského prostředí
Významnou aktivitou ADMD je kultivování podnikatelského prostředí
v této oblasti. Vzhledem k tomu, že v rámci českých zákonů a technických norem jsou technologie na bázi dřeva posuzovány jen z pohledu
stavebních specifik, bez ohledu na specifika suroviny, připravila Asociace
z popudu evropských struktur národní systém zabezpečení kvality (jakosti) pro tento segment stavebnictví. Je nutné skloubit potřeby stavebních
předpisů s potřebami dřevařských předpisů a zvýšit odpovědnost firem
za kvalitní produkt.
Příprava odborníků
Důležitou činností ADMD je zvyšování tlaku na školské systémy a na
vědecko-výzkumnou bázi vysokých škol – ať již dřevařských, nebo
stavebních. Je nezbytné připravovat odborníky, kteří posunou danou
technologii v celém sektoru stavebnictví na potřebnou úroveň.
28
stavebnictví speciál
Zájemci o členství v ADMD
Není jednoduché vytvořit asociaci firem, které si na trhu velmi ostře
konkurují. Každá firma si však uvědomuje, že je nutné nastolit společná
pravidla nabídky po stránce technických parametrů a etiky podnikání,
závazná pro všechny členy. Tržní prostředí se vyčistí od firem, které
nebudou schopné tyto zásady dodržovat, a v důsledku toho se zvýší
prestiž této technologie u zákazníků. Asociace zve mezi sebe firmy, které
cítí obdobné problémy. Nechce být exkluzivním klubem silných, ale má
zájem mít v řadách každého, kdo umožní rozvoj technologie montovaných
staveb na bázi lehké prefabrikace. Silní si uvědomují své místo tahounů
a ti slabší určitě nebudou jen přihlížet. ADMD nemá ambice vyřešit všechny problémy najednou, je však důležité je pojmenovat a být důslední. ■
Ing. Jiří Pohloudek
předseda ADMD
firmy ADMD
ADMD prosazuje objekty na bázi
dřeva a popularizuje technologie
konstrukcí z dřevní hmoty. Hájí
a uplatňuje společné i specifické
zájmy svých členů v oblasti legislativy, normotvorby, státní správy
a zabezpečuje pro ně služby
v oblasti poradenství, propagační
a vzdělávací.
ASOCIACE DODAVATELŮ
MONTOVANÝCH DOMŮ
(ADMD)
Centrum vzorových domů
EDEN 3000
Brno – Výstaviště
Bauerova 10, 603 00 Brno
Tel.: +420 733 506 525
Fax: +420 541 159 484
E-mail: [email protected]
www.admd.cz
ATRIUM, s. r. o.
Lipová 1000
341 01 Horažďovice
Tel.: +420 376 512 087
Fax: +420 376 512 086
D O M Y N O V É G E N E R A C E E-mail: [email protected]
s 15letou tradicí. Nízkoenergetic- www.atrium.cz
ké montované domy na bázi dřevostavby. Vysoká kvalita služeb
a vybavení „ALL INCLUSIVE“
plus koncept ZDRAVÉHO BYDLENÍ v základní ceně. Rychlá
výstavba, dlouhodobé záruky
a garance pevné ceny.
Výroba a montáž nízkoenergetických a pasivních dřevostaveb podle individuálních
i katalogových projektů. Realizace rodinných domů, bytových domů, půdních nástaveb
a komerčních staveb. Certifikovaná kvalita.
Realizace rodinných domů.
Developerské projekty.
Projektování staveb.
Inženýrská činnost.
Finanční servis.
ALFAHAUS s.r.o.
Na Vápenkách 453
391 55 Chýnov
Tel.: +420 381 210 863
Fax: +420 381 210 862
Mob.: +420 731 890 818,
+420 731 890 819
E-mail: [email protected]
www.alfahaus.cz
Společnost se specializuje na
výrobu nízkoenergetických dřevostaveb, zejména rodinných
domů, bytových domů, nástaveb
a komerčních staveb.
– renomovaná stavební firma se
sedmnáctiletou praxí
– k valitní certifikované materiály
a výroba
– nízká úvodní záloha, finanční
flexibilita
– f akturace podle prostavěné
skutečnosti
– vlastní projekční kancelář
Avanta Systeme spol. s r.o.
Horova 62
616 00 Brno
Tel./fax: +420 541 240 525
E-mail: [email protected]
www.avanta.cz
BAJULUS s. r. o.
Lidická 37
602 00 Brno
Tel.: +420 549 212 628
Fax: +420 549 212 629
E-mail: [email protected]
www.bajulus.cz
AWIK House Production, s.r.o.
Holušická 3
148 00 Praha 4 – Chodov
Tel.: +420 272 910 329
Fax: +420 274 007 213
E-mail: [email protected]
www.awik.cz
Naše firma se zabývá výstavbou rodinných domů na bázi
dřeva po celé České republice.
Výstavbu provádíme „Na klíč“,
nebo v různých stupních rozestavěnosti.
BAU EXPORT, a.s.
Hybernská 1009/24
110 00 PRAHA 1
Tel.: +420 602 667 508,
+420 773 921 681,
+420 608 681 075,
+420 222 125 310
E-mail: recepce.hybernska@
bauexport.cz
www.bauexport.cz
BR PROGRESS s.r.o.
Tyršova 733
269 01 Rakovník
Tel./fax: +420 313 516 144
Mob.: +420 608 111 425
E-mail: [email protected]
www.brprogress.cz
Nabízíme komplexní systém
výstavby rodinných domů od
v ýběru pozemků, projektů,
vyřízení stavebního povolení,
pomoc při financování až po
kolaudaci.
stavebnictví speciál
29
COMMODUM, spol. s r.o.
Valašská Bystřice 225
756 27 Valašská Bystřice
Tel.: +420 571 646 430
Fax: +420 571 646 335
E-mail:
[email protected]
www.commodum.cz
Realizace nízkoenergetických
dřevostaveb po celé České
republice. Montované rodinné
domy nové generace.
Dřevostavby – ekonomické,
nízkoenergetické rodinné domy
na klíč, pasivní domy, montované dřevěné rodinné domy
a stavby. Typové projekty dřevěných nízkoenergetick ých
rodinných domů na klíč. Stavíme
levné typové dřevěné montované rodinné domy a stavby.
DOMY D.N.E.S. s.r.o.
Komenského nám. 141
674 01 Třebíč
Tel./fax: +420 568 841 104
Mob.: +420 724 461 084
E-mail: [email protected]
www.domy-dnes.cz
ELK, a.s.
Strkovská 297
391 11 Planá nad Lužnicí
Tel.: +420 381 604 101
Fax: +420 381 604 102
E-mail: [email protected]
www.elk.cz
Výroba rodinných montovaných
dřevostaveb, výroba oken ze
dřeva, plastu a dřevo-hliníku.
■ v ýrobce stavebního systému pro nízkoenergetické
a pasivní domy
■ dodavatel dřevostaveb rodinných a obytných domů
■ d odavatel materiálů pro
dřevostavby
Společnost vyvíjí, vyrábí, dodává a montuje nízkoenergetické
dřevostavby rodinných domů
a průmyslových objektů. Je
významným konstruktérem
a výrobcem prefabrikovaných
panelů a standardizovaných
komponentů.
Před zahájením výstavby nabízí firma GESTO Products
smluvním zákazníkům bezplatné individuální konzultace
k technickému řešení stavby,
prohlídku stavebního pozemku
a osazení objektu do terénu. Dále
pak vypracování rozpočtu pro
dokladování hypotečních úvěrů
a vypracování projektové dokumentace pro stavební účely.
HAAS FERTIGBAU, spol. s r.o.
Obchodní centrum Praha
Černokostelecká 143
108 00 Praha 10
Tel.:+420 281 000 111
Fax:+420 281 000 880
E-mail: [email protected]
www.haas-fertigbau.cz
Výstavba nízkoenergetických
rodinných domů – dřevostaveb, bytových domů, halových a střešních konstrukcí.
Výroba dřevěných lepených
prvků.
30
stavebnictví speciál
CZECH PAN s. r.o.
Čsl. letců 786
407 47 Varnsdorf
Tel.: +420 412 384 912
Fax: +420 412 384 915
E-mail: [email protected]
www.czechpan.cz
Ecomodula s.r.o.
Za Pazdernou 1498
397 01 Písek
Tel.: +420 382 212 685
Fax: +420 382 212 492 Mob.: +420 775 223 046
E-mail: [email protected]
www.ecomodula.com
GESTO Products s.r.o.
Na Švadlačkách 478
392 01 Soběslav II
Tel.: +420 381 522 707
Fax: +420 381 522 707
E-mail: [email protected]
www.gestopro.cz
H.L.C. spol. s r. o.
Brněnská 3610
695 03 Hodonín
Tel.: +420 518 321 083
Fax: +420 518 346 462
Mob.: +420 608 380 100
E-mail: [email protected]
www.hlc.cz
Výroba a montáž nízkoenergetických, pasivních a ekologických domů na bázi lehkých
dřevěných konstrukcí
MS HAUS s.r.o.
M. Majerové 606/39a
500 11 Hradec Králové – Třebeš
Tel.: +420 495 272 415
Fax: +420 495 260 273
Mob.: +420 603 158 582
E-mail: [email protected]
www.ms-haus.cz
Lexus House, s.r.o.
Jamnická 348
Frýdek-Místek, 738 01
Tel.: +420 800 900 810
Fax: +420 558 639 687
www.lexus-house.com
Výroba a montáž RD:
■ 850 typů RD
■ vlastní projekční studio
■ projekt RD zdarma
■ energetický průkaz zdarma
■ cenové nabídky zdarma
■ developerské projekty
Projekce, výroba a montáž nízkoenergetických dřevostaveb
panelového systému, zejména
rodinných domů.
PALIS Plzeň, spol. s r.o.
Kokořov 24
330 11 Třemošná
Tel.:+420 377 915 317,
+420 377 915 233
Fax: +420 377 915 306
Mob.: +420 602 421 992
E-mail: [email protected]
www.palis.cz
MS Holding Příbram a.s.
Zdabořská 583
261 01 Příbram V
Tel.: +420 326 531 888
Fax: +420 326 531 853
Mob.: +420 731 562 873
E-mail: [email protected]
www.msholding.cz
Dřevostavby s difuzně otevřenou konstrukcí podle individuálních návrhů.
Individuální nízkoenergetické
stavby.
RD AUDO, spol. s r.o.
28. pluku 9/624
101 00 Praha 10
obchodní oddělení:
Čs. armády 347
684 01 Slavkov u Brna
Tel./fax: 544 227 316
E-mail: [email protected]
www.rdaudo.cz
Výroba montovaných rodinných
a bytových domů – dřevostaveb.
Výroba a montáž dřevostaveb –
nízkoenergetických rodinných
domů na klíč, splňujících veškeré nároky kladené na moderní
způsob bydlení. Realizace prefabrikovaných rodinných a bytových domů, objektů občanské
vybavenosti. Do měsíce postavíme dům na Vašem pozemku.
VARIO VILA s.r.o.
Šumperská 1350
783 91 Uničov
Tel.: +420 587 439 831
Fax: +420 587 439 827
E-mail: [email protected]
www.variovila.cz
Výroba a montáž rodinných
domů na klíč, pasivních a nízkoenergetických domů ze sendvičov ých panelů, střešních
vazníkových i klasických konstrukcí.
RD Rýmařov s. r. o.
8. května 1191/45
795 01 Rýmařov
Tel.:+420 554 252 111,
+420 554 252 130
Fax: +420 554 252 333
E-mail: [email protected]
www.rdrymarov.cz
VS DOMY a.s.
Štěpánská 385
755 01 Vsetín
Tel.: +420 571 411 131
Fax: +420 571 424 181
E-mail: [email protected]
www.vsdomy.com
Ekologické a energeticky
úsporné montované rodinné
domy na klíč, dřevostavby.
Projekce, výstavba, realizace.
stavebnictví speciál
31
montované domy
text: Stanislav Müller, DiS.
foto: VVÚD Praha, s.p.
Výzkumný a vývojový ústav
dřevařský Praha, s.p. (VVÚD)
Dřevařský ústav se specializuje na oblast certifikace a zkušebnictví stavebních výrobků na
bázi dřeva. Klienty jsou výrobci a dodavatelé
prvků dřevostaveb, zejména otvorových výplní, podlahovin, impregnačních prostředků,
nátěrových hmot, lepidel, konstrukčních desek, stavebního dřeva a dřevěných rámových
stavebních soustav.
Historie VVÚD
Podnik pod názvem Výzkumný a vývojový ústav dřevařský, Praha,
s.p., byl založen v roce 1958. Od svého vzniku působil jako výzkumná
a vývojová základna pro potřeby dřevařského průmyslu a řešil úkoly
například v oblastech konstrukcí strojů, dřevostaveb, vývoje stavebně truhlářských výrobků, sušení dřeva, ochrany dřeva, pilařských
technologií a zajišťování prototypové výroby. Většina těchto oborů
však průběhu devadesátých let postupně zanikala.
Současná úloha VVÚD
V současné době se podnik zabývá zejména zkušebnictvím a certifikací. Podnik sestává z několika úseků:
■ v ýrobková zkušební laboratoř v Březnici se zabývá zkoušením
ochranných prostředků na dřevo a stavebně-truhlářskými výrobky;
■ f yzikální a chemická laboratoř v Praze se zabývá testováním dřevařských materiálů a drobných výrobků. Dále se zabývá také diagnostikou dřevostaveb (Blower Door Test, termokamera atd.);
■ certifikační orgán pro výrobky č. 3075 provádí mj. odborný dohled
nad dodržováním kvality dřevostaveb členské základny ADMD
a výrobou deskových materiálů;
■ autorizovaná osoba č. 222 se zabývá certifikací stavebních výrobků
v rámci ČR;
■ notifikovaná osoba č. 1393 se věnuje certifikaci stavebních výrobků v rámci EU;
■ V VÚD je zapsán v seznamu ústavů pro znaleckou činnost.
Přestože VVÚD nepatří mezi velké podniky, v oblasti posuzování
shody a testování hraje na trhu důležitou roli díky své specializaci
na oblast dřeva a dřevařských výrobků. Je navíc jedinou autorizovanou osobou v České republice, která poskytuje kompletní nabídku
služeb při posuzování shody deskových materiálů a chemických
prostředků.
Dřevařský ústav spolupracuje s celou řadou významných organizací
a institucí. V České republice to jsou zejména Nadace dřevo pro
32
stavebnictví speciál
život, Asociace dodavatelů montovaných domů, Moravskoslezský
dřevařský klastr, České vysoké učení technické v Praze nebo veletrh
Dřevostavby, jehož je odborným garantem, aj.
V rámci Evropské unie se úspěšně rozvíjí i spolupráce se zahraničními
zkušebnami působícími v téže oblasti. Vedle dlouholeté spolupráce
s MPA Stuttgart a HV Austria se v posledních letech podařilo navázat
spolupráci také s instituty v Braunschweigu, Rosenheimu, Berlíně
a Drážďanech.
Výzkumný a vývojový ústav dřevařský Praha, s.p., rozvíjí kromě dosud
popsaných činností aktivity také v dalších, souvisejících oblastech:
■ zástupci VVÚD jsou členy technických normalizačních komisí
a spolupracují při tvorbě českých a evropských norem a jejich
zavádění do praxe;
■ odborníci v jednotlivých oblastech se aktivně podílejí na přednáškové, publikační a informační činnosti;
■ zástupci VVÚD jsou členy vědecké rady Fakulty lesnické a dřevařské na České zemědělské univerzitě v Praze a zkušebních
komisí při státních závěrečných bakalářských zkouškách vysokých
škol dřevařského zaměření a závěrečných zkouškách odborných
dřevařských učilišť.
Kvalita dřevostaveb v ČR
Nedůvěra investorů
V praxi se stále setkáváme s nedůvěrou investorů vůči dřevostavbě
jako technologii pro stavbu rodinných domů. Informovanost a osvěta
v této oblasti za posledních několik let výrazně pokročila, často však
přetrvává nedůvěra k realizačním firmám. Řada investorů se chce
často v neopodstatněné míře podílet na vlastní kontrole provádění
stavby. Objevují se i investoři, kteří kupují dřevostavby pouze ve
formě hrubé stavby a veškeré další práce vykonávají sami, případně
si najímají řemeslníky.
Zde je potřeba zdůraznit, že stavba dřevostavby je podstatně náročnější na poměrně velmi specifické znalosti a dovednosti realizační
firmy než je tomu například u zděných staveb. Pokud stavebník,
třebaže nadmíru zručný, nemá dostatek znalostí z oboru dřevostaveb,
může nevědomě způsobit velmi závažné problémy.
Příkladem může být třeba provedení parozábrany, tedy stavebního
prvku, který má regulovat prostup vlhkosti obvodovým pláštěm
budovy, případně mu zamezovat. Pokud tato vrstva není provedena
jako celistvá, bez vhodného vzájemného pospojování a vyřešení
prostupů, její funkce je významně degradována. Tato závada může
zásadně ovlivnit životnost celé konstrukce.
Pokud dřevostavbu realizuje společnost, která získala značku kvality
ADMD, není důvod k obavám. Všechny důležité fáze montáže dřevostavby jsou sledovány. Tyto společnosti mají dostatek informací
a jimi prováděné technologické postupy výrazně zamezují vzniku
možných závad.
Dokument národní kvality
ADMD iniciovala ve spolupráci s Dřevařským ústavem vznik dokumentu, který definuje kvalitu dřevostaveb. Členové ADMD se zavázali
k dodržování a respektování pravidel uvedených v tomto Dokumentu
národní kvality (DNK). Každý člen tedy (po uplynutí přechodového
období) absolvuje u Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského
certifikační proces.
Značka kvality
Členové ADMD, kteří splňují požadavky certifikace podle DNK,
získávají právo prezentovat svá díla pod značkou kvality ADMD.
Tato značka si klade za cíl zpřehlednit orientaci potenciálním investorům. Je to jakýsi maják, který říká: ten, kdo je oprávněn užívat
tuto značku, je prověřován nezávislým certifikačním orgánem
Dřevařského ústavu, vytváří kvalitní díla a není důvod k obavám
z riskantní investice.
Kontroly kvality
Každý člen ADMD, který získal oprávnění k užívání značky kvality
DNK, splňuje jak základní požadavky stanovené zákonem, tak i řadu
konkrétních požavků specifických pro technologii dřevěného stavění.
Aby byl minimalizován prostor pro vznik nekvalitních staveb, jsou sledovány jednotlivé fáze plánování, výroby a montáže. Ve fázi plánování
je kladen důraz na výběr vhodných materiálů a sestavení kvalitních
konstrukčních skladeb. Ve fázi realizace se kontroluje dodržování technologických postupů a konstrukčních zásad. Příkladem je provedení testu
průvzdušnosti (Blower Door Test). Všichni členové ADMD se zavázali
k provádění tohoto testu u každého zrealizovaného pasivního a nízkoenergetického domu.
▲ Termokamera odhalí skryté tepelné mosty. červená a žlutá místa značí
úniky tepla.
Doporučení potenciálním investorům
Při výběru dodavatele dřevostavby je důležité sledovat několik
významných aspektů. Jedním z nich je statut dodavatelské společnosti. Společnost, která je členem ADMD, zřetelně ukazuje
veřejnosti, že se aktivně staví k obavám investorů. Každá z těchto
společností na vlastní žádost absolvuje certifikační proces, při kterém nezávislá společnost (certifikační orgán Dřevařského ústavu)
prověřuje rozsáhlou řadu kritérií ovlivňujících kvalitu jimi prováděných staveb. Otevřeně přistupují na jednoduché pravidlo: pokud
nesplní přísné požadavky certifikace, nejen že nezískají možnost
používání značky kvality ADMD, ale musejí se také vzdát členství
v této organizaci. Vznikl zde tedy obdobný mechanizmus, který
dříve praktikovaly oborové cechy a který byl bohužel postupem
času zapomenut. ■
Stanislav Müller, DiS.
VVÚD Praha, s.p.
inzerce
stavebnictví speciál
33
montované domy
text: Milan Hodina
foto: VELUX Česká republika, s.r.o.
Program střešních nástaveb SOLTAG
Adaptace stávajících obytných budov za účelem minimalizace tepelných ztrát, schopnost
vyrobit dostatek energie pro vlastní provoz a zajistit tak CO2 neutrální bilanci stavby.
Taková byla vize, kterou se společnosti VELUX
spolu s dalšími partnery podařilo v roce 2005 realizovat v Dánsku v rámci výzkumného projektu Demohouse. Vzorový dům SOLTAG byl představen v několika evropských zemích, včetně
České republiky, kde zaznamenal velký ohlas.
Projekt SOLTAG velmi zaujal především bytová družstva řešící otázku
adaptace panelového bytového fondu, jak z hlediska dílčího řešení
prefabrikovaného energeticky úsporného konceptu, tak komplexním
pojetím. Tento zájem vedl společnost VELUX Česká republika, s.r.o.,
k představení varianty aplikovatelné v podmínkách ČR.
Udržitelné moderní bydlení budoucnosti
Koncept SOLTAG je ukázkou udržitelného bydlení budoucnosti.
Reaguje na neustále se zpřísňující právní předpisy, kterými se
státy Evropské unie snaží omezovat emise CO2 a celkově snižovat
spotřebu energie ve stavebnictví. Vzorový dům je navržen jako
dvojice prefabrikovaných modulů, jež tvoří nástavbu na bytové domy
z 60.–70. let. Lze si je ale představit i jako samostatně stojící nebo
řadové rodinné domy.
Moderní energetický systém je navržen tak, aby bylo možno dům
zásobovat energií pouze z vlastních zdrojů, nezávisle na okolí. Toho
je dosaženo využitím solárních článků a panelů ve střeše integrovaného systému pro ohřev vzduchu a příslušné orientaci stavby vůči
světovým stranám. Solární články pokrývají plochu 3,5 m2, ale pro
jejich instalaci lze využít i dalších 14 m2, což je poté dostačující pro
zajištění nulové roční energetické bilance. Takto získaná energie je
využita pro nezávislé podlahové vytápění a provoz větrací jednotky
se systémem rekuperace tepla, ventilátorů a tepelného čerpadla.
Díky otevřené konstrukci sedlové střechy vzniká v interiéru atraktivní
obytný prostor. Umístění a rozměry okenních otvorů byly voleny
s ohledem na co nejlepší výhled. Velmi důležitou roli hrál i pečlivý
návrh kvalitního denního osvětlení. Vysoko umístěná střešní okna
přivádějí do interiéru maximum denního světla, které je rovnoměrně rozptýleno a odraženo povrchem vnitřních stěn. Na jižní straně
instalovaná okna umožňují maximální využití tepelných zisků ze
slunečního záření, na straně severní naopak okna vykazují vysokou
izolační schopnost.
Základem nástavby je rámová konstrukce, která tvoří zároveň podporu pro venkovní terasu na severní straně stavby a pro balkon po
celé délce strany jižní. Střešní konstrukce sestává z ocelového rámu
s dřevěnými latěmi. Součástí dokonale vzduchotěsného pláště je
vrstva tepelné izolace tl. 350 mm ve stěnách a tl. 400 mm ve střeše.
Stavebnicová střecha s integrovaným systémem ohřevu vzduchu,
jehož vrchní plášť tvoří zinkový plech, má svislé drážky, vhodné pro
osazení střešních oken, solárních panelů a solárních článků.
34
stavebnictví speciál
Celé řešení umožňuje díky automaticky řízeným aktivním prvkům
maximální využití všech tepelných zisků a zajištění dokonalého
vnitřního mikroklimatu.
Koncept SOLTAG v podmínkách ČR
Program střešních nástaveb, který představuje VELUX Česká republika,
s.r.o., na koncept SOLTAG navazuje. Maximálně zohledňuje lokální podmínky, jako je například orientace stávajících bytových domů. Ta je v ČR
obvykle západo-východní, zatímco původní koncept SOLTAG byl orientován
severo-jižně. Velký důraz je kladen na maximální variabilitu systému, díky
které lze flexibilně reagovat na konkrétní objekt určený pro nástavbu.
Konstrukční řešení
Konstrukční a technologické řešení je založeno na principu stavebního
systému, který v České republice i dalších zemích Evropy úspěšně
používá společnost RD Rýmařov, s.r.o., a který umožňuje co nejvíce se přiblížit původní myšlence konceptu SOLTAG, tedy systému
prostorové nebo plošné prefabrikace a lehké konstrukce s dobrými
tepelně izolačními vlastnostmi.
Nosnou konstrukci nástavby tvoří dřevěná rámová konstrukce vyplněná
izolací, která je uzavřena moderními velkoplošnými materiály. Celek
vykazuje výborné tepelně technické parametry na úrovni nízkoenergetických staveb. Výhodou využití lehkého konstrukčního systému, který
se však vyznačuje výbornými statickými parametry, je minimální zatížení
nosného systému stávající budovy střešní nástavbou. Díky použitému
systému velkoplošné prefabrikace je navíc realizace hrubé stavby velmi
rychlá a minimálně omezuje obyvatele stávajícího domu.
Materiálové řešení střešního pláště umožňuje přizpůsobit se konkrétním
podmínkám a požadavkům v dané lokalitě. Titanzinkový plech, použitý na
původním konceptu SOLTAG, může být nahrazen materiálem cembrit.
Podle zadání a finančních možností investora lze do projektu zakomponovat nejmodernější technologie a při jejich vzájemné kombinaci
realizovat inteligentní, ekologické a zdravé moderní bydlení.
Výhody systémové prefabrikace při rekonstrukci budov
Koncept střešní nástavby SOLTAG byl zařazen do mezinárodního projektu ANNEX 50 – Obnova bytového fondu za využití prefabrikovaných
systémů, jehož řešiteli jsou v České republice společnost ENVIROS,
s.r.o., a VUT v Brně. Cílem tohoto projektu je zhodnocení výhod
a možností prefabrikace při obnově stávajících obytných budov, zlepšení
kvality a zrychlení realizace opatření vedoucích k dosažení nízkoenergetického standardu. Projekt navazuje na trendy v přístupu ke snižování
energetické náročnosti budov ve státech západní Evropy, kde jsou
velké naděje vkládány právě do prefabrikovaných systémů, snižování
energetické náročnosti starších budov na úroveň nové výstavby a maximální prodloužení fyzické a morální životnosti objektu s důrazem na
sociálně-kulturní hledisko vlivu budov na lidskou psychiku.
Hmatatelným výstupem projektu, který byl zahájen počátkem roku
2007 a bude ukončen v polovině roku 2010, by mělo být převedení
▲P
ro materiálové řešení střešního pláště původního konceptu SOLTAG je
použit titanzinkový plech
▲ Titanzinkový plech může být nahrazen materiálem cembrit
dosažených znalostí do realizace pilotních projektů v zemích, které
se účastní jeho řešení. V České republice se projekt zaměřuje především na nižší prefabrikované bytové domy, známé jako dvouletky či
pětiletky, které byly v uplynulých letech při obnově bytového fondu
opomíjeny, a to i přesto, že jsou starší než panelová výstavba.
Zařazení konceptu SOLTAG do tohoto projektu by mělo nabídnout možnost
moderního způsobu obnovy bytových domů, kde realizace střešních nástaveb může výrazně pomoci financování obnovy stávajících pater. Využití
systémové prefabrikace přináší také nemalé výhody obyvatelům center
měst či lokalit určených k bydlení, neboť zrychlení a zefektivnění průběhu
obnovy představuje menší zátěž pro místní obyvatele. Projekt SOLTAG je
příkladem moderního a udržitelného způsobu bydlení, využívajícího nejnovější poznatky a technologie pro snižování energetické náročnosti budov.
Zároveň je ukázkou uplatnění systémové prefabrikace při obnově stávajících
obytných budov, která má velké výhody ve zrychlení a zefektivnění průběhu rekonstrukce a ve zlepšení kvality práce při realizaci. Nabízí možnost
optimalizace prefabrikovaných dílců s vylepšenými tepelně technickými
vlastnostmi, integrovanými nejnovějšími technologiemi a v neposlední řadě
s nižšími výrobními náklady díky možnosti opakovatelnosti řešení. ■
Milan Hodina
VELUX Česká republika, s.r.o.
inzerce
Moderní řešení
střešních nástaveb
Přednosti střešní nástavby pro investory:
• Moderní architektura
• Rychlá výstavba na principu plošné
prefabrikace
• Použití moderních technologií za účelem
dosažení úspor energie
• Z prodeje bytů v nástavbě získáte
prostředky na opravy stávajícího domu
Více na www.velux.cz/inspirace/soltag
inz soltag 185x125.indd 1
stavebnictví
speciál
13.11.2008
11:17:1835
montované domy
text: Ing. Zdeněk Sluka
Získání výhodné hypotéky v době krize
Hypoteční krize, která má kořeny v rizikových
hypotékách poskytnutých především v USA,
postupně přerostla v globální finanční krizi
a jedna ekonomika za druhou hlásí vstup do
recese. Krize se tak postupně začíná dotýkat
každého z nás. A to tím spíše, pokud uvažujeme o financování nového bydlení.
Banky výrazně změnily svůj postoj k poskytování úvěrů z několika důvodů.
Jednak obtížněji získávají zdroje na financování hypoték, jednak manažeři
nejsou pod takovým tlakem získat tržní podíl, ať to stojí cokoli. Naopak přijímají
opatření ke snížení rizika poskytovaných úvěrů pro banku. V praxi to znamená
opatrnější oceňování nemovitostí, omezení poskytování 100% hypoték nebo
hypoték bez prokazování příjmů. Rostou také nároky na bonitu klienta.
Výběr vhodného hypotečního produktu
Na trhu dnes existují stovky různých hypotečních produktů a jejich variant.
Následující přehled popisuje typické varianty podle potřeb klienta.
■ Flexibilní hypotéka
Řada bank umožňuje u svých hypotečních produktů vyšší flexibilitu než
u běžné hypotéky. Jde například o možnost změny výše splátek v průběhu
splácení úvěru nebo jednorázové splacení části úvěru. Rozdíly jsou mimo
jiné v ceně, kterou banka požaduje za větší pružnost.
■ Hypotéka bez příjmů
Pokud nechcete nebo nemůžete prokazovat vaše příjmy, můžete využít
hypotéku bez příjmů. Nevýhodou je v tomto případě vyšší úroková sazba.
Hypotéku bez příjmů také nezískáte na celou cenu nemovitosti.
■ Hypotéka s životním pojištěním
Životní a jiná příjmová pojištění uzavřená k hypotéce snižují rizika finančních
problémů v nenadálých případech. Pokud je vám ale nabízena kombinace
hypotéky s kapitálovým nebo investičním pojištěním, je pro vás nevýhodná.
Tyto produkty jsou velmi atraktivní pro jejich prodejce, ale ne pro vás jako
klienta. Jakkoli vypadají předkládané výpočty zajímavě, ve skutečnosti
zaplatíte o stovky tisíc víc.
■ Hypotéka s bilančním mechanizmem
Máte vlastní peníze nebo očekáváte v blízké době větší částku? Může jít
o případ, kdy stavíte dům a po přestěhování chcete prodat váš byt. V takovém
případě můžete využít hypotéku s bilančním účtem. Vaše vlastní peníze uložíte
na účet banky, která vám poskytla hypotéku, a banka vám bude úročit jen rozdíl
mezi poskytnutým úvěrem a zůstatkem vašeho účtu. Snížíte tak náklady na
váš úvěr. Výhoda oproti jednorázovému splacení úvěru spočívá v tom, že vaše
peníze máte kdykoli k dispozici a můžete je v případě potřeby použít.
■ Hypotéka pro podnikatele
Máte-li příjmy jako podnikatel, vybírejte banky, které umí vyhodnotit obraty
vašeho podnikání. Můžete tak získat vyšší úvěr než při prokazování příjmů
podle daňového přiznání.
■ Hypotéky pro klienty se záznamem v registru
Stále více klientů má záznam v kreditním registru. Zvláště v případě splácení
více úvěrů a kreditních karet může dojít ke zpoždění splátek. Získat hypotéku
je pro takového klienta obtížnější, ale nikoli nemožné. Přístup jednotlivých
bank v tomto případě se velmi liší. Další možností jsou nebankovní poskytovatelé úvěru.
■ Spočítejte si veškeré náklady stavby
Jednoznačně nejvýznamnější částku nákladů představují samotné prostředky na koupi nebo výstavbu nemovitosti. Nepodceňujte ale vedlejší náklady,
které snadno mohou přesáhnout sto tisíc korun (viz tab. 1). Počítejte proto vždy
s určitou rezervou vlastních prostředků a vezměte si raději větší hypotéku,
protože většinu vedlejších nákladů nelze hradit z hypotečního úvěru.
■ Kolik máte vlastních prostředků?
Před žádostí o hypotéku si ujasněte, kolik máte k dispozici vlastních peněz.
Nemusí to být jen úspory na vašem účtu, ale také třeba stavební spoření
nebo půjčka od rodičů či příbuzných. Přestože na trhu stále existují banky
poskytující 100% hypotéky, nemusíte dostat úvěr na celou kupní cenu
nemovitosti. 100% hypotéka totiž znamená, že dostanete úvěr až do výše
zástavní hodnoty nemovitosti (což je v podstatě tržní cena nemovitosti stanovená odhadcem). Ta se v mnoha případech nemusí rovnat kupní ceně nebo
nákladům na výstavbu nemovitosti. Čím více vlastních prostředků použijete,
tím je úvěr pro banku méně rizikový a můžete získat lepší úrokovou sazbu.
I když takto podmíněné rozdíly v sazbách nejsou nijak dramatické, vyplatí se
nad tím přemýšlet. Můžete ale uvažovat i obráceně a vzít si vyšší hypotéku.
Vlastní prostředky pak můžete investovat. Vyplatí se to, pokud výnosy investic
převýší úrokové náklady na hypoteční úvěr.
■ Jaké příjmy můžete prokázat?
Prokázání vašich příjmů, tedy schopnosti úvěr splácet, je jedním z kroků,
kterými se banka snaží snížit riziko nesplácení úvěru. Jednodušší prokazování příjmů mají zaměstnanci, ale i tam se banky liší v tom, zda požadují jen
potvrzení o příjmech, nebo výplatní pásky, a kolik měsíců zpětně. To je zvlášť
Náklady
Provize realitní kanceláři v případě koupě
(lze zahrnout do hypotečního úvěru pouze v případě, že je součástí ceny nemovitosti)
Poplatek za vyřízení hypotečního úvěru
(u některých bank lze zahrnout do úvěru)
Poplatek za odhad nemovitosti
Poplatky za ověřování, katastrální úřad
Pojištění nemovitosti potřebné pro hypotéku (roční pojistné)
Zaměření rozestavěné stavby (v případě výstavby)
Dohlídka odhadce a poplatek za čerpání úvěru (za každé čerpání v případě výstavby)
▲ Tab. 1. Příklady některých vedlejších nákladů při koupi nebo výstavbě nemovitosti
36
stavebnictví speciál
Odhad výše
cca 5 % z ceny nemovitosti (například pozemku)
cca 0,8–1 % z úvěru
2 000–10 000 Kč podle typu nemovitosti
cca 1 000 Kč
cca 3 000–5 000 Kč podle ceny nemovitosti
5 000–10 000 Kč
cca 1 500 Kč
Dejte si
mě k ledu
Jsem vaše
Flexibilní hypotéka
• možnost zvýšení či snížení splátek
• přerušení splácení až na 3 měsíce
Až
400 000 Kč
na cokoli
stavebnictví speciál
37
důležité v případě, že se váš příjem v poslední době změnil, či pokud máte
významnou složku příjmů formou bonusů a prémií. Podnikatelé (OSVČ) prokazují své příjmy prostřednictvím daňového přiznání. Nemáte-li dostatečné
zisky, nemusí být vše ztraceno. Řada bank akceptuje i dostatečný obrat
v případě, že nejste ve ztrátě. Nechcete-li prokazovat žádné příjmy, můžete
využít nabídky hypotéky bez příjmů. Počítejte však s vyšší úrokovou sazbou
a opatrnějším přístupem bank, které vám v takové případě půjčí zhruba
polovinu ceny nemovitosti.
■ Jaká je vaše úvěrová historie?
V České republice v současné době existují tři registry, které evidují platební
historii klientů bank, nebankovních poskytovatelů půjček, leasingových společností, ale i mobilních operátorů. Nejznámější je Bankovní registr klientských
informací (BRKI), který sdružuje informace od většiny českých bank. Banky
při schvalování úvěrů zohledňují informace z registrů stále více. Jedním z důvodů je, že za dobu svého fungování registry shromáždily skutečně značné
množství pro banky klíčových informací o platební morálce klientů. Druhým
důvodem je zjednodušování procesu schvalování úvěru, méně potřebných
dokumentů a další změny ve prospěch klienta. Výpis z registru BRKI je podrobný přehled úvěrových angažovaností klienta za poslední čtyři roky.
■ Nepřeceňujte orientační informace
Závazkem poskytnutí úvěru ze strany banky je až podepsaná úvěrová
smlouva. Dokonce i nabídky některých bank, že nejdříve schválí hypotéku,
a pak si klient může vybrat nemovitost, jsou pouze detailnějším prověřením
bonity klienta. Může ještě nastat mnoho důvodů pro neposkytnutí úvěru na
straně vybrané nemovitosti (nedostatečná zástavní hodnota apod.). Klient
se však již bance zavázal, a tak patrně nezbude než hledat jinou nemovitost,
případně vstřícnější banku i za cenu sankcí spojených s vypořádáním původního závazku.
■ Nesrovnávejte úvěry pouze podle úrokové sazby
Většina klientů se snaží získat co nejvýhodnější úrokovou sazbu. Na tom
není nic špatného, kdyby se jednalo o sazbu, která zahrnuje veškeré vedlejší
náklady úvěru (tzv. RPSN, známou ze spotřebitelských půjček). Hypoteční
banky však nemají povinnost uvádět RPSN a zveřejňují nominální úrokové
sazby. Běžný klient pak navštíví svého hypotečního makléře s tím, že mu jeho
banka nabídla sazbu 4,99 % a zda může u makléře dostat alespoň 4,98 %.
Je pravděpodobné, že může dostat ještě výhodnější sazbu, ale hlavní problém tkví v tom, že pouhou sazbu nelze takto porovnat. Zmíněný úvěr za
4,98 % může být totiž ve skutečnosti dražší než úvěr za 4,99 %. O celkové
ceně úvěru totiž rozhodují také poplatky (poplatek za zpracování úvěru, za
čerpání, odhad, vedení účtu a podobně). Některé banky také počítají kalendářní rok jako 360 dnů a to opět zkresluje možnost srovnání. Dobrý makléř by
měl klientovi předložit srovnání efektivního úroku, tedy skutečných nákladů,
nikoli pouze nominálních sazeb.
■ Nesrovnávejte úvěry podle toho, kolik „přeplatíte“
Typickou chybou porovnávání úvěrů je výpočet, o kolik zaplatíme navíc oproti částce úvěru. Pokud takto srovnáváme dva úvěry se stejnou dobou splatnosti, je to ještě přijatelné. Postavíme-li ale proti sobě úvěr na 20 let a úvěr na
30 let, vyjde nám, že u třicetiletého úvěru přeplatíme o hodně víc. Znamená
to, že si nemáme brát úvěr na 30 let, protože je o hodně dražší? Důvodem,
proč takové srovnání není k ničemu, je časová cena peněz. Měsíční splátka
například 10 000 Kč znamená dnes něco jiného než za 20 či 30 let. Navíc
vzít si dnes úvěr na 30 let neznamená, že jej skutečně budeme 30 let
splácet. Znamená to jen, že úvěr na počátku splácíme pomaleji. Odměnou
za to je nižší měsíční splátka. Pokud prokážeme dostatečnou disciplínu
a peníze, které nám zbudou, budeme uvážlivě investovat, můžeme původně
38
stavebnictví speciál
třicetiletý úvěr splatit za 18 let a tím proti dvacetiletému úvěru ušetřit dva
roky splácení.
■ Obezřetně volte dobu fixace úrokových sazeb
Jedním z parametrů hypotečního úvěru, jehož volba je na klientovi, je období, po které banka garantuje fixní úrokovou sazbu. Zároveň však zpravidla
během této doby klient nesmí splatit předčasně úvěr (ani jeho část) pod
hrozbou významných sankcí. Kratší období fixace zároveň znamená nižší
úrokovou sazbu, protože se banka nemusí zavázat na delší dobu. Riziko
změny úrokové sazby po skončení fixace však nese klient. Jaké tedy volit
období fixace úrokových sazeb? Před časem byla velmi oblíbená nejkratší
doba 1 rok zřejmě proto, že se banky předháněly v cenových nabídkách
a ve svých reklamních kampaních lákaly na nejnižší možné sazby, beztak
pod úrovní jejich rentability. Mezitím však došlo k nárůstu úrokových sazeb
na trhu a řada klientů procitla, když splátka dvoumiliónového úvěru narostla
po roce o více než 2000 Kč měsíčně. Nyní již máme zkušenost s rostoucími
úrokovými sazbami, a tak se i zájem klientů přesouvá k větší jistotě delších
fixací (3 nebo 5 let, případně i více). Jediným rozumným důvodem pro volbu
velmi krátké fixace proto zůstává případ, kdy skutečně chceme úvěr nebo
jeho významnou část po roce splatit. I v případě delších fixací lze za určitých
podmínek s bankami domluvit možnost mimořádných splátek úvěru a získat
tak vyšší míru flexibility.
■ Dobře si přečtěte úvěrové smlouvy
Před podpisem úvěrových smluv je třeba si je dobře přečíst. Nezřídka se
stává, že úvěrová smlouva obsahuje nepřesné údaje o klientovi či nemovitosti. Aby schválení úvěru bylo jednoduché, dávají banky řadu podmínek do
smlouvy jako takzvanou podmínku čerpání úvěru.
■ Správně nastavte čerpání hypotéky
Při financování výstavby rodinného domu probíhá zpravidla postupné čerpání
schváleného úvěru. Nesmíme zapomenout, že banka ve většině případů
povolí vyčerpat jen částku, která odpovídá aktuální hodnotě rozestavěné
nemovitosti. Splátkové kalendáře některých stavebních firem a developerů
neodpovídají tomuto požadavku. V takových případech může docházet ke
zpoždění plateb ze strany klienta a následné penalizaci nebo přinejmenším
zhoršení vztahu mezi klientem a dodavatelem.
■ Využijte služby hypotečního makléře
V mnoha vyspělých zemích se pro hypotéku nechodí do banky, ale k makléři.
Má to své důvody. Hypotéka je stále jeden z nejkomplikovanějších finančních produktů. Klient, který hypotéku vyřizuje často jen jednou či dvakrát
v životě, může využít služeb poradců, kteří mu pomohou vybrat vhodnou
banku, vyjednají pro něj výhodnější podmínky a postarají se o potřebnou
administrativu. Význam poradenství v době krize roste, protože se snižuje
dostupnost hypotečních úvěrů a zvyšují se rozdíly mezi nabídkami jednotlivých bank. Úspora díky promyšlenému řešení financování tak často dosahuje
i stovky tisíc korun.
■ Speciální produkty pro financování výstavby montovaných domů
SOPHIA FINANCE vytvořila ve spolupráci s Asociací dodavatelů montovaných domů, jejími členskými firmami a předními českými bankami inovativní
produkty s výhodami pro klienty, kteří se rozhodnou pořídit montovaný
dům. K tradičním výhodám přesnosti výroby a rychlosti výstavby tak klient
navíc získá výhodné podmínky úvěrů a zdarma servis profesionálů v oblasti
financí. ■
Ing. Zdeněk Sluka
ředitel společnosti SOPHIA FINANCE, s.r.o.
inzerce
inzerce
Dopřejte své střeše záruku na 33 let
TONDACH all inclusive
Jsme si jisti vysokou kvalitou svých výrobků, a proto se střechou TONDACH nyní získáte 33 let
plné záruky na materiál a služby. Stačí pokrýt svoji střechu krytinou TONDACH, střechu si
zaregistrovat, a plnou záruku TONDACH all inclusive máte pod střechou.
Více informací na www.tondach.cz
stavebnictví speciál
39
montované domy
text: Ing. Jan Řezáč
foto: archiv Nadace dřevo pro život
Soutěž Dřevěný dům 2008
V letošním roce se konal II. ročník soutěže
Dřevěný dům, jejímž cílem je podpořit realizaci
staveb na bázi dřeva jako jediného běžně po-
užívaného tuzemského obnovitelného stavebního materiálu. Dalším cílem soutěže je umožnit zejména mladší nastupující generaci architektů a inženýrů konfrontaci názorů a představ
o moderní dřevostavbě pro bydlení v rámci
udržitelného rozvoje a stavění a nabídnout
kvalitní, soutěží „auditované“ domy pro různé
cílové skupiny veřejnosti a stavebníků.
Soutěž Dřevěný dům 2008 vyhlásila Nadace dřevo pro život společně s Ministerstvem zemědělství ČR a Českou komorou architektů.
Hlavním cílem soutěže, která je otevřena pro široké spektrum
uchazečů: architekty, stavební inženýry, studenty a ostatní zájemce
se zkušenostmi v navrhování dřevostaveb, je podpora výstavby
moderních dřevostaveb na území České republiky a vytvoření databáze kvalitních návrhů nízkoenergetických domů, a jejich následná
nabídka veřejnosti.
Hodnocení poroty
1. cena – kategorie Rodinný dům – autoři:
Ondřej Chybík, doc. Ing. Josef Chybík, CSc.
Výborný, přesvědčivý, architektonicky brilantní, skvěle prezentovaný
návrh, integrující všechny předpoklady kvalitního nízkoenergetického
rodinného domu se stáním pro auto, zapuštěným pod úrovní terénu
pod domem. Respektuje regionální tvarosloví. Dům je situován
v ose zadaného pozemku, orientovaného delší osou ve směru sever–jih.
Jednoduchá kompaktní hmota krytá sedlovou střechou svědčí
o znalostech a poučeném přístupu k problematice energeticky úsporných staveb. Zaujme přehledná racionální dispozice, se zajímavými průhledy, v níž porota spatřuje moderní odkaz na Raumplan architekta Adolfa Loose. Dobře navržené detaily (s jedinou výhradou – řešení detailu
u římsy sedlové střechy, který by jistě dalším vývojem doznal podstatných změn). Dům by byl realizován, vzhledem k rozvrhu v několika
úrovních, ve vyšší cenové relaci. Pro dobře situované klienty by se mohl
stát variantou atraktivního, energeticky úsporného bydlení v souladu
s evropskými trendy. Z hlediska hodnocení znalců návrh přesvědčivě
splňuje limity kladené na nízkoenergetické domy.
Soutěž byla vypsána ve dvou kategoriích:
■ Nízkoenergetický „dřevěný“ rodinný dům
■ Nízkoenergetický „dřevěný“ bytový dům
Poslání soutěže
Výsledky byly vyhlášeny 23. dubna 2008 v rámci Mezinárodního
stavebního veletrhu IBF v Brně. Soutěže se zúčastnilo 180 autorů se
79 soutěžními pracemi. Celkem bylo oceněno třináct návrhů v kategorii Rodinný dům a tři návrhy v kategorii Bytový dům a byly rozděleny
odměny ve výši 1,2 mil. Kč. V kategorii Bytový dům byla udělena
pouze dvě třetí místa. Novinkou tohoto ročníku soutěže bylo veřejné
internetové hlasování (anketa) o nejhezčí soutěžní návrh.
„Do soutěže Dřevěný dům 2008 o nejlepší návrhy dřevostaveb
rodinného domu se v letošním roce přihlásilo 63 návrhů a v kategorii Bytový dům soutěžilo 16 přihlášených návrhů. Porota se
spolu s přizvanými znalci shodla na názoru, že výtvarná i technická
kvalita soutěžních prací o 100 % převyšuje úroveň dosaženou
v prvním ročníku. To je dobrá zpráva pro všechny investory, kteří
uvažují o stavbě moderní dřevostavby. Je tu již množství týmů,
které si kvalifikovaně poradí nejen s dřevostavbou, ale i s jejím
nízkoenergetickým řešením. Zejména konstrukční detaily byly
u celé řady návrhů navrženy naprosto profesionálně,“ uvedl předseda hodnoticí poroty soutěže Ing. arch. Josef Smola.
„Soutěž Dřevěný dům 2008 je jednou z forem, jak účelně oslovit
nejenom vlastní soutěžící architekty, ale i širokou veřejnost a vzbudit
její zájem o praktické využívání dřeva. Proto jsme rádi, že se náš
podnik stal opět generálním partnerem soutěže,“ zhodnotil poslání
soutěže Ing. Jiří Novák, generální ředitel společnosti Lesy ČR.
40
stavebnictví speciál
2. cena – kategorie Rodinný dům – autoři:
Martin Příhoda, Stanislav Kučera, Dagmar Donaťáková
Komplexní přístup a přesvědčivá prezentace autorů k návrhu
nízkoenergetické dřevěné stavby. Atraktivní převýšená hmota
architektonicky pozoruhodného, jednoduchého domu, krytého
sedlovou střechou bez přesahu. Zvolená koncepce demonstruje
využití všech principů nízkoenergetických domů, a to na nikoliv
optimálním pozemku. Dům je situován u severozápadní hranice
pozemku orientovaného delší osou ve směru západ–východ. Dispoziční řešení je čisté a přehledné, možná s diskutabilním prvkem
vloženého příčného schodiště. Škoda jen, že není využito prostoru
krovu pro obytné účely. Konstrukce obvodového pláště je navržena
z žebříků z lepeného dřeva. Vyniká dobře zpracovanými detaily.
Problematicky se může jevit pouze skladba střechy. Autorem
předložený návrh má všechny předpoklady cenově dostupného
nízkoenergetického domu, který s přehledem obstál i při hodnocení
znalců z hlediska stavební fyziky.
3. cena – kategorie Rodinný dům – autoři:
Petr Kasl, Michal Fischer
Rodinný dům je situován při severozápadní hranici zadaného pozemku orientovaného delší osou ve směru sever–jih. Lapidární, architektonicky čistá „dřevěná krabice“ s odděleným prostorem pro parkování.
Přehledně řešená úsporná dispozice dřevěného rodinného domu pro
mladou čtyřčlennou rodinu i s ohledem na světové strany a situování
na pozemku. Diskutabilní je pouze vstup do koupelny ze zádveří. Jižní
průčelí orientované do zahrady je správně stíněno přesahy střechy
v rámci zvoleného architektonického konceptu. Poučené je řešení
detailů s výhradou nevhodné polohy oken v líci pláště, která vede
k tepelným mostům. Návrh provětrávané laťované fasády a problematického uzavírání výklopných částí u relativně malého domu
povede k prodražení investice. Kvalitní komplexní řešení svědčí
o dosažení nízkoenergetického standardu.
domu. Investiční náklady by byly přiměřené. Jedná se o kompaktní,
relativně úsporné řešení.
3. cena – kategorie Bytový dům – autoři:
Jiří Prokeš, Jiří Mach
Jednoduchá, střízlivá, kompaktní třípodlažní hmota pavlačového
domu s plochou střechou porotu zaujala. Betonová spodní stavba
využitá pro otevřená stání pro auta a úložné prostory bytů v kombinaci
s vrchní dřevostavbou o šesti bytech je správně zvoleným modelem
pro tento typologický druh. Problematická je absence zádveří jako
tepelného filtru. Z hlediska užívání dispozice se dále jeví jako diskutabilní u menších bytů přístupnost jediné toalety pouze přes ložnici
rodičů. Řešení některých detailů z hlediska tepelných mostů a požadovaných vrstev tepelné izolace je nedůsledné. Nicméně celkové
parametry obálky domu nízkoenergetickou úroveň bezpečně plní
a svědčí o dosažitelnosti nízkoenergetického standardu.
Přihlášené soutěžní práce v kategorii Nízkoenergetický Bytový dům
prokázaly svými parametry, že návrh dřevěného bytového domu patří
k velmi náročným úkolům.
3. cena – kategorie Bytový dům – autoři:
Štěpán Děnge, Jakub Děnge, Jana Stopková
Porotu tento návrh domu na louce dílčím způsobem oslovil. Řeší
bytový dům jako barevnou linku, komponovanou z jednotlivých schodišťových sekcí o šesti bytech, která může sledovat průběh vrstevnic
terénu a jejich zalomení. Hmota domu je zastřešena nízkou sedlovou
střechou a oživena nepravidelným rytmem oken a zapuštěných lodžií
na jižním průčelí. Parkování je v suterénu v otevřených přístřešcích,
doplněných o skladové prostory pro jednotlivé byty. Autor využívá
rozdílné úrovně terénu. Byty mají jednoduchou, přehlednou, tepelně
zónovanou, standardní dispozici. Škoda, že pro pohodu bydlení není
využito rovněž prostoru podkroví. Z hlediska energetické náročnosti
jsou problematické zapuštěné lodžie, které zvětšují ochlazovanou
obálku domu a komplikují konstrukci. Zvolené konstrukční řešení
a skladba nosných prvků zhoršuje tepelně technické vlastnosti
Novinkou bylo otevření soutěže návrhům ze zemí Evropské unie, kde tato
nabídka oslovila nejvíce architekty ze Slovenska. Velká část oceněných
a odměněných prací byla zpracována studenty, či absolventy brněnské
fakulty architektury, kde se výuce této oblasti staveb po léta věnují.
Při porovnání obou kategorií porota konstatovala, že návrhy rodinných domů byly – stejně jako v I. ročníku soutěže – v obecné rovině
výrazně lépe zvládnuty než návrhy domů bytových. Svým způsobem
je to pochopitelné, vzhledem k české tradici. Bytové dřevěné domy
představují řádově náročnější a v praxi pro architekta méně frekventovaný úkol. Aby se mohla Česká republika v tomto směru zařadit po
bok vyspělých evropských zemí, kde se významné množství staveb
bytových, školských nebo sportovních realizuje právě ze dřeva, bude
nezbytné více podpořit výuku této problematiky. ■
Ing. Jan Řezáč
Ředitel Nadace dřevo pro život
stavebnictví speciál
41
montované domy
text: Ing. Rudolf Böhm
Dřevostavby a marketing
Ohlédneme-li se za posledním desetiletím,
na první pohled nepozorujeme u staveb na
bázi dřeva žádný velký posun ve způsobech
prezentace. Opak je ale pravdou. Zejména
v posledních letech výrazně přibylo erudovaných, informovaných zájemců, kteří se přestali
domnívat, že dřevostavba je chata, v níž nelze
trvale bydlet.
Zásluhu na tom má mnoho faktorů, ať už je to působení populárních
i odborných časopisů, marketingové postupy samotných výrobců, stále
se zvyšující množství internetových portálů i rapidně se zvyšující hlad
zájemců samotných, kteří nečekají na pasivně nabízenou informaci,
ale pod tlakem zvyšujících se cen energií sami hledají. Dřevostavby
se objevují jako zvláštní kategorie na veletrzích a třetím rokem je na
oblast staveb na bázi dřeva také zaměřen samostatný veletrh.
Třebaže počty nově postavených domů na bázi dřeva jsou v ČR
ve srovnání se světem stále velmi nízké, vzestupný trend je patrný
a kopíruje nárůst popularity těchto staveb známý ze zemí západní
Evropy zhruba před patnácti lety.
Předváděcí domy
Předváděcí domy slouží k předvádění. To však znamená, že ještě
slouží k jinému účelu, buď jako kanceláře, nebo v nich někdo bydlí.
Snad nejhorší varianta je, když v předváděcím domě přímo bydlí
prodejce. Pořízení domu i pozemku přijde na stejné peníze jako
u domu vzorového, souběžným užíváním pro jiný účel se jeho další
provoz jeví alespoň opticky jako stravitelnější. V každém případě však
návštěva zájemců nevyvolává ty nejlepší pocity…
Ukázkové domy
Ukázkové domy slouží (obdobně jako domy vzorové) k inspiraci budoucích
vlastníků. Staví se ale jako součást developersky budovaného sídliště rodinných domů, ukazují se zájemcům o dům přímo v lokalitě a nakonec jsou
prodány jako poslední v řadě. „Ukázková životnost“ těchto staveb je tedy
velmi omezená. Jejich ekonomická efektivita je však největší. Ukázkové
domy v ČR jsou však doménou developerů, budujících domy klasickými
technologiemi. Podobná situace je pak u ukázkových bytů.
Centra vzorových domů
Vzorové domy
Jednou z cest k jistému oslovení zájemce a jeho získání k tomu,
aby si pořídil pro své bydlení dřevostavbu, je jeho návštěva ve
vzorovém domě. I tento nástroj si získává místo na slunci jen velmi zvolna, i zde má veřejnost výrazně bohatší možnosti než před
pár lety. Věnujme se ukázkovým či vzorovým domům poněkud
podrobněji.
I když se to na první pohled nezdá, lze vnímat mírné významové
rozdíly mezi pojmy dům vzorový, ukázkový či předváděcí.
Vzorový dům slouží jako vzorek. Tedy příklad produktu, jenž je zpravidla
reprezentantem výrobní řady. Bývá trochu uměle zařízen nábytkem
a dalšími interiérovými doplňky, neslouží k trvalému bydlení a jedna
z místností předstírá svým zařízením pracovnu a slouží jako kancelář
prodejce, který je přítomen v pracovní době, někdy i o víkendech.
Vzorové domy stávají buď poblíž výrobního závodu, nebo někde osamoceně či ve specializovaných výstavách vzorových domů. Pozice
u továrny je výhodná pro rychlý přenos poznatků od zákazníků k uplatnění ve výrobě nebo, což je také důležité, k tomu, aby si zákazník zároveň
udělal dojem o serióznosti výrobce. Samostatně stojící vzorové domy
stávají, obdobně jako domy poblíž továren, na pozemku, který zpravidla
patří výrobci. Kromě pořizovacích nákladů na pozemek, jeho zasíťování,
komunikace atd. stojí nemalé prostředky propagace, která na mnohdy
odlehlá místa pozve odpovídající počet zájemců. Rovněž pro zákazníky
není příliš pohodlné cestovat křížem krážem za jednotlivými, po celé
zemi rozestřenými vzorovými domy.
Jen v blízkosti našich hranic mohou zájemci navštívit jedenáct zaběhnutých stálých výstav vzorových domů. To největší je nedaleko Vídně,
Fertighauspark Blaue Lagune předvádí devadesát (!) vzorových domů
prakticky všech evropských firem, které v oboru něco znamenají. Další,
menší výstavy jsou ve Vídni-Oberlaa, v Linci, St. Pöltenu, v Salzburku,
v Německu pak v Mnichově, Norimberku, Drážďanech, Lipsku, Erfurtu
a jižně od Berlína. Vzdálenější jsou další centra, například ve Frankfurtu, Wuppertalu, Stuttgartu, u Hannoveru a v rakouském Klagenfurtu.
To svědčí o skutečnosti, že montované domy se skutečně nejlépe
prodávají přímým kontaktem se zákazníkem.
Českým zájemcům slouží již deset let Centrum vzorových domů jako
součást Stavebního centra EDEN 3000 na brněnském Výstavišti. Dnes
předvádí deset domů, další je ve výstavbě a firma Haas Fertigbau jej jako
svůj druhý dům v centru otevře k letošním Stavebním veletrhům. Dřevostavby jsou reprezentovány dále vzorovými domy firem Elk (2 domy),
RD Rýmařov a Atrium. Roční návštěvnost přesahuje 130 000 zájemců,
což je mimo jiné jedním z důvodů, proč nyní projevují zájem i další výrobci
z řad zahraničních firem, hledajících uplatnění na českém trhu. EDEN
3000 je i domovskou adresou sekretariátu Asociace dodavatelů montovaných domů, což snad může být do budoucna i impulzem k tomu, aby
i další její členové překonali váhání a přiblížili se svým budoucím zákazníkům způsobem, který je efektivní a ve světě vyzkoušený. ■
Ing. Rudolf Böhm
ředitel Národního stavebního centra
Stavební centrum EDEN 3000
Centrum vzorových domů
Brno – Výstaviště, Bauerova 10, 603 00 Brno
tel.: + 420 541 152 515, fax: +420 541 159 484,
e-mail: [email protected], www.stavebnicentrum.cz
domy
42 ■ vzorové
stavebnictví
speciál■ vzorkovna stavebních materiálů ■ semináře ■ odborná literatura
■ zahraniční exkurze ■ vzdělávání
v příštím čísle
03/09
březen
2009
stavebnictví
časopis
Téma březnového čísla časopisu je věnováno oblasti statiky,
dynamiky a spolehlivosti stavebních konstrukcí. Příspěvky
uvedou jak příklady energeticky
a materiálově efektivních řešení staveb, tak jejich degradace
vlivem prostředí a zatížení
a představí technologie sanací
jednotliv ých typů nosných
konstrukcí a možnosti jejich
zesilování.
Ročník III
Číslo: 02/2009
Cena: 68 Kč vč. DPH
Vydává: EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno
IČ: 44960751
Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2
Tel.: +420 227 090 500
Fax: +420 227 090 614
E-mail: [email protected]
www.casopisstavebnictvi.cz
Číslo 03/09 vychází 6. března
předplatné
Celoroční předplatné (sleva 20 %):
544 Kč včetně DPH, balného a poštovného
Objednávky předplatného zasílejte prosím na adresu:
EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, 648 03 Brno
(IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809,
bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300)
Olga Bočková
Tel.: +420 541 159 564
Fax: +420 541 159 658
E-mail: [email protected]
Předplatné můžete objednat také prostřednictvím formuláře na www.casopisstavebnictvi.cz.
Rozměr
Cena
Na zrcadlo
Na spad (ořez)
1/1 strany
185x254 mm
(210x297 mm)
59 000 Kč
1/2 strany na šířku
185x125 mm
(210x147 mm)
29 900 Kč
1/2 strany na výšku
90x254 mm
(103x297 mm)
29 900 Kč
1/2 strany – editorial
90x254 mm
(103x297 mm)
32 900 Kč
1/3 strany na šířku
185x82 mm
(210x104 mm)
19 900 Kč
1/4 strany na šířku
185x61 mm
Nelze
14 900 Kč
1/4 strany na výšku
43x254 mm
Nelze
14 900 Kč
1/8 strany na výšku
43x125 mm
Nelze
7 400 Kč
2. a 3. strana obálky
185x254 mm
(210x297 mm)
63 000 Kč
4. strana obálky
185x254 mm
(210x297 mm)
74 000 Kč
1/1 strana PR článek
43 000 Kč
1/2 strana PR článek
21 900 Kč
Objednávky inzerce zasílejte prosím na adresu:
EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, 648 03 Brno
(IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809,
bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300)
Mgr. Darja Slavíková
tel.: +420 541 159 437, fax: +420 541 153 049, e-mail: [email protected]
74
stavebnictví 02/09
Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský
Tel.: +420 602 542 402
E-mail: [email protected]
Redaktor: Petr Zázvorka
Tel.: +420 728 867 448
E-mail: [email protected]
Redaktor odborné části:
Ing. Hana Dušková
Tel.: +420 227 090 500
Mobil: +420 725 560 166
E-mail: [email protected]
Obchodní zástupce:
Michal Brádek
Mobil: +420 602 233 475
E-mail: [email protected]
Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek,
Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská,
Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda),
Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová
inzerce
Formát
Obchodní ředitel vydavatelství:
Milan Kunčák
Tel.: +420 541 152 565
E-mail: [email protected]
Odpovědný grafik: Zdeněk Valehrach
Tel.: +420 541 159 357
E-mail: [email protected]
Jazyková korektura: Mgr. Vilém Kmuníček
Inzerce: Mgr. Darja Slavíková
Tel.: +420 541 159 437
Fax: +420 541 153 049
E-mail: [email protected]
Předplatné: Olga Bočková
Tel.: +420 541 159 564
Fax: +420 541 159 658
E-mail: [email protected]
Tisk: TISKÁRNA REPROPRINT s.r.o.
Náklad: 31 300 výtisků
Povoleno: MK ČR E 17014
ISSN 1802-2030
EAN 977180220300501
Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa
© Stavebnictví
All rights reserved
EXPO DATA spol. s r.o.
Odborné posouzení
Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví
podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení.
O tom, které články budou odborně posouzeny,
rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty (nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž
určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři
recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých
příspěvcích posudky recenzentů.
Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě
bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce
neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů.