ústřední správa šlikovských velkostatků jičíněves 1690-1945

Transkript

Česká republika - Státní oblastní archiv v Zámrsku
Státní oblastní archiv v Zámrsku
Inventář
archivní pomůcka č. 8992
NAD č. 289
Ústřední správa šlikovských
velkostatků Jičíněves
1690 - 1945 (1973)
Zpracovala:
PhDr. Markéta Česáková
Zámrsk 2015
Obsah
Strana
Úvod
I.Vývoj původce archivního souboru
II. Vývoj a dějiny archivního souboru
III. Archivní charakteristika archivního souboru
IV. Stručný rozbor obsahu archivního souboru
V. Záznam o uspořádání archivního souboru a sestavení archivní pomůcky
Seznam použitých pramenů a literatury
4
31
35
40
43
43
Inventární seznam
I. Úřední knihy: Evidenční
47
II. Spisový materiál: Spisy
Vrchní ředitelství hraběte Šlika v Jičíněvsi do 1891
A. Vrchní ředitelství v Jičíněvsi
A.1 Hlavní pokladna v Jičíněvsi
A.2 Důchodní úřad v Jičíněvsi
B. Správa domů ve Vídni a v Praze
C. Správa zámků v Kopidlně a Jičíněvsi
D. Průmysl
47
47
47
51
51
51
52
52
Ústřední kancelář Ervína hraběte Šlika 1891-1906
A. Ústřední kancelář ve Štýrském Hradci - Vídni - Kopidlně - Jičíněvsi
A.1 Hlavní pokladna ve Štýrském Hradci - Vídni - Kopidlně - Jičíněvsi
A.2 Revize ve Vokšicích
A.3 Stavební kancelář
A.4 Důchodní pokladna v Jičíněvsi
A.5 Správa zámku a zámeckých zahrad v Kopidlně
A.6 Administrace domu v Praze
B. Hospodářské ředitelství v Jičíněvsi
C. Lesní úřad ve Vokšicích
D. Průmysl
52
52
58
59
60
60
61
61
61
62
62
Ústřední kancelář Františka hraběte Šlika v Jičíněvsi 1906-1912
A. Ústřední kancelář v Jičíněvsi
A.6 Rybářství v Jičíněvsi
B. Zámecká správa hraběte Šlika v Kopidlně
C. Vrchní hospodářská správa v Jičíněvsi
D. Lesní úřad ve Vokšicích
E. Průmysl
63
63
78
78
78
78
79
80
80
80
81
81
Pozůstalost Ervína hraběte Šlika ve správě Marie Terezie hraběnky Šlikové
1906-1916
81
Ředitelství velkostatků hraběte Šlika ve Vokšicích 1913-1948
A. Ředitelství velkostatků v Jičíněvsi
A.4 Důchod hraběte Šlika ve Vokšicích
A.5 Zámecká správa v Jičíněvsi
A.6 Správa Šlikovského paláce v Praze
A.7 Vrchní ředitelství honitby v Oberhofu
B. Vrchní hospodářská správa v Jičíněvsi
D. Průmysl
83
83
96
96
96
97
98
99
100
100
100
100
101
III. Mapy a plány
A. Přehledné mapy velkostatků
B. Mapy dvorů a pozemků
B.1 Staré mapy dvorů šlikovských panství
B.2 Mapy dvorů šlikovských panství z mladšího období, náčrty map dvorů
a různých pozemků
B.3 Mapy parků a zámeckých zahrad
B.4 Mapy rybníků
B.5 Mapy kostelních pozemků
C. Lesní mapy
C.1 Mapy polesí a jednotlivých obecních či soukromých lesů
C.2 Zádušní lesy
D. Katastrální mapy
E. Polohopisné a vodopisné mapy
F. Stavební plány
F.1 Plány zámků, dalších obytných budov, úřednických kanceláří
F.2 Plány dvorů
F.3 Budovy lesnictví
F.4 Budovy průmyslových podniků a jiná zařízení
F.5 Hostince a hotely
F.6 Patronátní stavby
F.7 Vodohospodářské stavby
G. Technická dokumentace
105
105
108
108
114
143
145
150
153
153
205
208
239
241
241
259
269
270
272
273
278
279
IV. Varia
279
Rejstříky
Rejstřík věcný
Rejstřík osobní
Rejstřík místní
Rejstřík institucí
281
301
313
318
Úvod
I. Vývoj původce archivního souboru
Počátky centrálního správního systému dominií jako prvku vrchnostenské správy
úzce souvisí se vznikem rozsáhlejších pozemkových držav, kdy se vrchnost stávala
majitelem většího počtu prosperujících panství. Tento systém řízení dominií se prvně
vytvořil v 16. století na panstvích Rožmberků a Smiřických, avšak v době pobělohorské
byla centrální správa všech panství jednoho majitele již zcela běžným jevem. V rané fázi
vývoje centrálního řízení dominií býval správou veškerých panství pověřen jeden z
hejtmanů, jenž měl nadřazené postavení nad ostatními hejtmany a bezprostředně
odpovídal feudálovi za stav a řádný chod všech jednotlivých panství po hospodářské i
veřejnoprávní stránce. Posléze byl za tímto účelem ustanovován zvláštní úředník, vedle
nějž se utvářel pomocný orgán v podobě ústředního úřadu.
V první polovině 17. století se centrální správa dominií formovala i na panstvích
náležejících do vlastnictví hrabat Šliků. Po roce 1624, kdy zemřel Kašpar Šlik, poslední
mužský potomek planské větve, se veškerý rodový majetek soustředil v rukou Jindřicha
Šlika (1590–1650). Jindřich Šlik, jenž původně patřil k čelným představitelům moravské
stavovské opozice, ovšem po narovnání mezi moravskými stavy a císařem v roce 1621
vstoupil do císařských služeb, svůj majetek v průběhu Třicetileté války podstatně
rozmnožil. Roku 1623 zakoupil na Moravě panství Ivanovice a poté, co zdědil Planou,
získal v roce 1628 Hauenštejn, Poláky a Měděnec. Po roce 1634 ke svým državám
připojil také panství Kunštát, Ploskovice a Zahořany. Z majetku konfiskovaného
Albrechtu z Valdštejna získal v roce 1636 panství Veliš, v roce 1637 Staré Hrady a
roku 1638 do jeho vlastnictví přešlo i panství Kopidlno, které směnil za své moravské
panství Ivanovice.
První zmínka o působení úředníka pověřeného dohledem na správu všech
šlikovských dominií se váže k roku 1633. Toho roku jmenoval Jindřich Šlik zvláštního
úředníka s titulem inspektor (Inspector), jímž se stal Kryštof Beck z Lilienthalu. Dne
12. srpna 1634 hrabě Šlik vydal instrukci upravující jeho kompetence. Touto instrukcí
bylo stanoveno, že se pravomoce inspektora vztahují na šlikovská panství nacházející se
v Českém království a spočívají v dohledu na vrchnostenské úřady, úředníky a
hospodářské i náboženské poměry na jednotlivých panství. Inspektor byl tedy ze své
pozice ostatním vrchnostenským úředníkům nadřazen a jeho pracovní náplní byla
skutečná inspekce. Za své služby přijímal roční plat ve výši 500 zlatých a naturálie, jež
mu poskytovalo dominium, na němž právě úřadoval. Inspektorovou povinností pak bylo
vyhotovovat rejstříky o svých finančních i naturálních příjmech, které byly odpočítávány
z účtů revidovaných panství. Vedle inspektora zaměstnával Jindřich Šlik ještě jiného
-4-
úředníka nadřazeného správě jednotlivých dominií. Jednalo se o hofmistra (Hoffmeister),
jenž trvale sídlil v Praze a vedl evidenci finančních záležitostí. Do této funkce byl
jmenován Karel z Pergu.
Po smrti Jindřicha Šlika v roce 1650 se šlikovského dědictví ujal Jindřichův
jediný syn František Arnošt (1623[?]–1675). František Arnošt se však po prohraném
soudním sporu s chebskými jezuity, jimž jeho otec odkázal značný finanční obnos na
zřízení koleje, dostal do finanční tísně a byl nucen velkou část zděděného majetku prodat.
V roce 1651 došlo k prodeji panství Zahořany, roku 1659 panství Kunštát a v roce 1663
panství Hauenštejn. Téhož roku bylo rovněž prodáno panství Ploskovice, jehož
držitelkou byla sestra Františka Arnošta Marie Sidonie. Poté, co František Arnošt prodal
roku 1665 i panství Planá, zůstala v jeho držení panství Veliš, Staré Hrady a Kopidlno.
Tato dominia, jež byla postupně rozšiřována o sousední statky a dvory, se tak stala
jádrem šlikovského rodového majetku. Za Františka Arnošta byl přikoupen a k panství
Veliš připojen svobodný dvůr ve Starém Veliši a dvory ve Starém Místě, Dolním a
Horním Lochově. Současně došlo k přesunu sídla velišského panství do Vokšic, neboť
hrad Veliš byl po roce 1658 z rozkazu císaře rozbořen. Roku 1667 hrabě František
Arnošt svůj majetek rozmnožil také o statek Bartoušov, který sousedil s kopidlenským
panstvím.
Správa šlikovských dominií si zachovala své centrální řízení i po roce 1650, i
když v poněkud obměněné podobě. Archivní prameny z tohoto období již totiž
nezaznamenávají působení inspektora jako úředníka pověřeného dohledem na správu
všech dominií, ale do čela ústřední správy staví vrchního hejtmana (Oberhauptmann),
jímž byl v letech 1651–1654 Oldřich Zikmund Mirošovský z Mirošovic. Dalším
doložitelným vrchním hejtmanem byl Jakub Thorand, který byl do této funkce jmenován
roku 1664. Nevyjasněné však zůstává, jaké postavení v ústřední správě dominií zastával
úředník označovaný jako účetní (Buchhalter). Úředník s tímto titulem je v pramenech
prvně zmiňován v roce 1661 a do jeho pracovní náplně patřila vizitace jednotlivých
panství. Roku 1668 prameny uvádějí účetního dokonce jmenovitě. Byl jím Jan
Schmelzern, kterého František Arnošt Šlik pověřil vykonat inspekční cestu. Více
informací o centrálním správním systému šlikovských dominií z tohoto období však
bohužel není k dispozici.
Východočeské državy, jež zůstaly v majetku hrabat Šliků, získaly úsilím Františka
Arnošta status fideikomisu, k jehož vzniku dal souhlas císař Leopold I. rezolucí ze dne
18. března 1661. Vlastní zřízení fideikomisu Veliš–Kopidlno–Staré Hrady pak bylo
zakotveno testamentem Františka Arnošta Šlika ze dne 27. října 1672. Dědická
posloupnost byla stanovena v mužské linii na bázi primogenitury, vyloučeny z ní byly
-5-
tedy ženy, osoby vázané duchovním slibem či osoby zatížené duševní nemocí. Pro
případ, že by rod Šliků vymřel po meči, určoval testament řadu substituentů. Dle
stanoveného nástupnického řádu měli na držbu fideikomisu nárok v první řadě manželští
synové bratra matky zřizovatele fideikomisu, tedy potomci Karla hraběte zu Salm. V
případě jejich vymření se správy majetku měl ujmout Maxmilian hrabě von Truchsess,
nejstarší syn sestry zřizovatele fideikomisu, a jeho manželští potomci. Dalšími
substituenty byli dle nástupnického řádu hrabata zu Salm a z Tovačova na Moravě a po
nich knížata zu Salm. Jako poslední byl v nástupnickém řádu jmenován švagr zřizovatele
fideikomisu hrabě von Weissenwolff a jeho mužští potomci. Dědic fideikomisu přitom
musel být katolického vyznání a jeho manželka musela pocházet ze starého panského
rodu. Jestliže by dědic nesplňoval některou z těchto podmínek, měl být z dědické
posloupnosti vyřazen.
Po smrti Františka Arnošta Šlika († 16. srpna 1675) však došlo kvůli obsahu
závěti mezi jeho dvěma syny k rozepři, která vyvrcholila soudním sporem. Dle
ustanovení testamentu se správy fideikomisu ujal starší syn František Josef (1656–1740),
pocházející z prvního manželství hraběte Františka Arnošta s
Marií Markétou
hraběnkou Ungnad von Weissenwolff. Druhorozenému synovi Leopoldu Antonínovi
(1663–1723), jenž vzešel z druhého manželství hraběte Františka Arnošta s Alžbětou
hraběnkou von Traudisch, měl být vyplácen roční plat ve výši 3000 fl. a 6000 fl. mělo
připadnout jako vdovský příjem jeho matce. Leopold Antonín se však nehodlal dědického
podílu vzdát, a proto po dosažení své zletilosti podal proti závěti Františka Arnošta Šlika
k zemským deskám odpor. Výsledek soudního sporu vyzněl v jeho prospěch, neboť
nálezem zemského soudu ze dne 11. března 1684 a nálezem dvora ze dne 29. prosince
1685 bylo rozhodnuto, že František Josef je povinen svému mladšímu bratrovi vydat
povinný díl z nemovitého majetku. Na základě těchto soudních nálezů pak došlo k
rozdělení šlikovského majetku na čtyři díly, a to na díl vokšický (velišský), bartoušovský,
starohradský a kopidlenský. Panství Kopidlno a Staré Hrady zůstala spojena jako
fideikomis v rukou Františka Josefa, zbylé dva díly byly prohlášeny za statky alodiální a
přešly jako povinný díl do vlastnictví Leopolda Antonína. Když se však Leopold Antonín
rozhodl vokšické panství prodat, využil František Josef svého předkupního práva a v
roce 1689 připojil vokšický a bartoušovský díl (ovšem již jako alod) k původnímu
dědictví po hraběti Františku Arnoštovi.
Za správy Františka Josefa byly šlikovské državy rozšířeny o některé sousední
statky a dvory, které byly přičleněny k alodiálnímu majetku. V roce 1681 hrabě Šlik
přikoupil statek Bílsko, v roce 1688 Chyjice, o rok později získal statek Jičíněves a roku
1695 svobodný dvůr ve Vršcích. Další investicí hraběte Františka Josefa byla koupě
-6-
dvora v Češově v roce 1716 a statku Samšina s připojenými statky Drštěkryje,
Hubojedy a Mackov v roce 1717. V roce 1731 pak hrabě Šlik ke svému majetku
připojil ještě dva dvory v Ketni. V souvislosti s rozšiřováním pozemkových držav došlo
také k přesunu sídla vrchnostenského úřadu vokšického panství, které bylo přestěhováno
do zámku v Jičíněvsi, vystavěného v roce 1717. Z nashromážděného majetku,
konkrétně z panství Vokšice, statků Bartoušov, Bílsko, Jičíněves a svobodného dvora ve
Vršcích, zamýšlel František Josef Šlik učinit fideikomis, k čemuž získal souhlas císaře
Leopolda I. dne 12. července 1702. V roce 1724 žádal hrabě Šlik o potvrzení Leopoldova
souhlasu se zřízením fideikomisu císaře Karla VI., ovšem když císař požadoval přesné
vypočtení majetku, který měl být prohlášen fideikomisem, s tím, že nesmí převyšovat
hodnotu 400 000 zl., hrabě od zřízení tohoto fideikomisu upustil.
Po smrti bezdětného Františka Josefa v roce 1740 se šlikovské državy opět
rozpadly. Dle testamentu Františka Arnošta Šlika z roku 1672 připadl fideikomis
Kopidlno–Staré Hrady Františku Jindřichovi (1696–1766), jedinému synovi Leopolda
Antonína, a jeho potomkům. Alodiální statky zdědil synovec hraběte Františka Josefa
Ferdinand Bonaventura hrabě von Weissenwolff s podmínkou, že je má doživotně užívat,
tedy pro případ, že by se již nevdala, vdova po Františku Josefovi Anna Josefa, rozená
hraběnka Krakovská z Kolovrat. František Jindřich se jako dědic fideikomisu pokusil
získat zbytek šlikovských statků soudní cestou, ovšem vzhledem k tomu, že zřízení
druhého fideikomisu nebylo realizováno, tuto soudní při prohrál. Celý proces byl
zakončen dohodou uzavřenou ve Vídni dne 10. května 1745, potvrzenou císařovnou
Marií Terezií dne 2. června 1745, jíž Ferdinand Bonaventura von Weissenwolff zřídil ve
prospěch Leopolda, syna Františka Jindřicha Šlika, a jeho mužských potomků tzv.
zvláštní fideikomis. Předmětem tohoto fideikomisu se stal kapitál ve výši 50000 zl.
rýnských pojištěný na panství Vokšice, svobodný dvůr ve Vršcích a rybník Kamenský,
respektive 2/3 tohoto rybníku, a to 1/3 rybníku náležející k panství Vokšice a 1/3
náležející ke statku Bartoušov (zbylá 1/3 patřila k panství Kopidlno). V případě vymření
Leopoldovy větve bez zanechání mužských potomků měl zvláštní fideikomis přejít na
jeho otce Františka Jindřicha Šlika a jeho jiné mužské potomky. Jestliže by však rod
Šliků vymřel po meči, měl zvláštní fideikomis připadnout žijícím potomkům Ferdinanda
Bonaventury von Weissenwolff.
Po smrti Františka Jindřicha v
roce 1766 se držitelem fideikomisu
Kopidlno–Staré Hrady stal jeho syn Leopold Jindřich (1729–1770) a po něm převzal
fideikomis Leopoldův prvorozený syn Josef Jindřich (1754–1806). Šlikovský alodiální
majetek přešel po smrti hraběnky Anny Josefy v roce 1771 do držení Quida hraběte von
Weissenwolff, jenž je postoupil své sestře Elišce, provdané Esterházy z Galanty. V držení
-7-
rodu Esterházy tyto statky zůstaly až do roku 1791, kdy je kníže Antonín prodal Josefu
Jindřichu Šlikovi, čímž došlo k opětovnému spojení šlikovských držav. V této podobě
pak pozemkové vlastnictví hrabat Šliků setrvalo bez větších změn až do počátku 20.
století.
Rozpad a znovusjednocení šlikovských držav se přirozeně odrazil i na správním
systému šlikovských dominií. Před rokem 1791 byla správa fideikomisu Kopidlno–Staré
Hrady řízena hospodářským úřadem (Wirtschaftsamt) v čele s Ignácem Böhmem, jenž
užíval titul ředitel (Director). Poté, co byl fideikomis Kopidlno–Staré Hrady spojen s
alodiálními statky, se ve správě šlikovských panství znovu objevují prvky ústředního
řízení. Od roku 1792 archivní prameny dokládají existenci orgánu označovaného jako
Vrchní úřad v Jičíněvsi (Oberamt zu Jitschinowes), jehož čelným a zřejmě i jediným
představitelem byl Ignác Böhm s titulem vrchní úředník (Oberamtmann). Böhm sídlil
střídavě v Praze a v Kopidlně a vykonával ekonomickou správu panství a současně i
jejich inspekci. Vedl též evidenci o dluzích, zastupoval vrchnost v záležitostech
vyplývajících z vrchnostenské jurisdikce či patronátních práv a zároveň byl hlavním
referentem majitele panství. Nad správou jednotlivých panství stála také Hlavní
pokladna v Praze (Hauptkassa zu Prag), jejíž působení lze prameny doložit již k roku
1792. Ztráta veškerého písemného materiálu hlavní pokladny však bohužel nedovoluje
podrobněji rekonstruovat vznik tohoto orgánu ústřední správy a stejně tak se nedochovaly
ani žádné zprávy o jejím personálním složení. V tomto období lze předpokládat i činnost
Účtárny (Buchhaltung), o jejím působení se však dochovaly podrobnější informace až z
počátku 19. století.
Smrtí Josefa Jindřicha Šlika († 13. prosince 1806) přešlo vlastnictví šlikovského
majetku na jeho jediného syna Františka Jindřicha (1788–1862), jenž však v době otcova
úmrtí ještě nebyl zletilý. Z tohoto důvodu spravovala šlikovské državy až do roku 1810
jeho matka Filipina Ludmila, rozená hraběnka Nostizová, která rozšířila šlikovský
majetek o nově vystavěný dvůr, pojmenovaný Filipín. Centrální správa panství prošla za
Františka Jindřicha drobnými obměnami. Do čela ústřední správy byl po penzionování
vrchního úředníka Ignáce Böhma dosazen Jan Legner, který v letech 1814–1821 užíval
titul inspektor (Inspector), případně hospodářský inspektor (Wirtschaftsinspector), a
po roce 1822 je titulován jako hospodářský rada (Wirtschaftsrath). Lze předpokládat, že
kompetence inspektora byly totožné s kompetencemi vrchního úředníka, pravděpodobně
totiž došlo pouze k formální úpravě titulatury čelného představitele ústřední správy,
neboť prameny nadále nezaznamenávají ani existenci Vrchního úřadu v Jičíněvsi. K další
úpravě centrálního správního systému šlikovských dominií přistoupil František Jindřich
Šlik v roce 1832, kdy do čela ústřední správy uvedl Josefa Federa, dosavadního hlavního
-8-
představitele šlikovské účtárny, a přiřkl mu titul vrchního ředitele (Oberdirector).
Pravomoce vrchního ředitele zůstaly obdobné. Spočívaly v řízení ekonomické správy
panství, ve vrchním dohledu na dodržování všech předpisů a nařízení vrchnosti a ve
vlastní inspekci. V době nepřítomnosti hraběte Šlika v Čechách byly kompetence
vrchního ředitele rozšířeny o kontrolu měsíčních účetních zpráv a deníků, také mu bylo
uděleno právo suspendace osob z úřadu a všem zaměstnancům bylo nařízeno respektovat
jeho rozkazy. K povinnostem vrchního ředitele naopak patřilo informovat hraběte Šlika v
pravidelných zprávách ve čtrnáctidenních intervalech o veškerém dění na panstvích.
Od počátku 19. století archivní prameny poskytují první konkrétní zprávy o chodu
šlikovské účtárny. Účtárna (Buchhaltung, resp. Buchhalterei) sídlila v Praze a evidovala
peněžní odvody plynoucí z jednotlivých panství. V jejím čele stál účetní, jemuž
podléhali kancelista, ingrosista, revident a dva písaři, z nichž jeden byl písařem revizním.
Z podřízeného personálu pražské účtárny jsou jmenovitě doloženi kancelisté Josef Wolf
(v roce 1822), Reinhold Bauer (v roce 1840) a Roman Tůma (v roce 1843), dále
ingrosisté František Kovanda (v roce 1810), Vilém Feder (v roce 1832 a znovu v letech
1834–1844), Josef Bečvářovský (v roce 1833) a dosavadní kancelista Reinhold Bauer (v
roce 1844). Josef Wolf i Reinhold Bauer kariérně postoupili do funkce revidenta (Josef
Wolf se jím stal v roce 1828 a Reinhold Bauer v roce 1851) a oba byli také posléze
povýšeni do funkce účetního. V případě písařů šlikovské účtárny jsou známá pouze dvě
jména, a sice jméno Viléma Théra, jenž byl písařem účtárny v roce 1836, a jméno
Augustina Dellische, který působil jako revizní písař v roce 1838. Ve funkci hlavního
představitele účtárny je k roku 1806 doložen účetní Scherer a v roce 1818 účetní Krolob.
Před rokem 1832 působil v této funkci Josef Feder, kterého v roce 1832 nahradil Vincenc
Küttenbrugg, dosavadní ředitel kopidlenského panství. Po něm byl roku 1834 účetním
jmenován již zmiňovaný Josef Wolf. Další informace o představiteli šlikovské účtárny
pocházejí z roku 1843, kdy je v této funkci doložen von Scherersberg, a to dokonce s
titulem vrchního účetního. Jméno Reinholda Bauera se v souvislosti se jmenováním do
funkce účetního šlikovské účtárny objevuje v roce 1861. Vedle účtárny působila v Praze
nadále i hlavní pokladna, která obstarávala především pokladní službu pro ústřední
správu, převzala však i evidenci dluhů a splátek a zároveň vyplácela většinu penzí. O
jejím personálním složení se ani pro období 1. poloviny 19. století nedochovalo mnoho
zpráv, známo je pouze, že v roce 1828 byl vrchním pokladníkem Jan Bergmann a v roce
1847 tuto funkci zastával Jan Karel Vojáček.
V roce 1844 došlo v souvislosti s penzionováním Josefa Federa k personální
změně na postu vrchního ředitele. K 1. lednu 1844 byl novým vrchním ředitelem
jmenován Karel Görner, dosavadní ředitel panství Vokšice, jemuž byl přiznán roční plat
-9-
600 zl. kon. m., který mu vyplácel jičíněveský důchodní úřad v měsíčních splátkách. V
souvislosti s převzetím úřadu vydal hrabě Šlik nařízení a následně i instrukci, jíž
upravoval povinnosti vrchního ředitele vyplývající z jeho funkce. Vedle ustanoveních o
hospodářské kontrole, inspekci a dohledu na úředníky byl těmito normáliemi zakotven i
nový způsob komunikace mezi hrabětem Šlikem a jeho zaměstnanci. Veškeré žádosti
zaměstnanců měly být shromažďovány u vrchního ředitele, který je evidoval a poté, co do
nich poznamenal návrh vyřízení, postupoval hraběti. Svá rozhodnutí v jednotlivých
záležitostech hrabě vyřizoval rovněž prostřednictvím vrchního ředitele. Stejným
způsobem byly hraběti podávány i měsíční a partikulární zprávy jednotlivých
hospodářských úseků, pouze v případě jeho pobytu v zahraničí měly být měsíční zprávy
výjimečně odesílány přímo hraběti na jeho zahraniční korespondenční adresu. V době
nepřítomnosti vrchnosti byl vrchní ředitel oprávněn rozhodovat záležitosti menší
důležitosti sám, pro rozhodnutí závažnějšího charakteru však musel získat souhlas
hraběte. O veškerém dění na panstvích pak musel hraběti podávat pravidelné zprávy ve
čtrnáctidenních intervalech. Nařízení z roku 1844 se výrazně dotklo i chodu šlikovské
účtárny. V dosavadní praxi byly účetní deníky odesílány do Prahy k zápisu do hlavních
knih, v roce 1844 však byli zaměstnanci účtárny, konkrétně kancelista a ingrosista,
přesídleni do objektu zámku v Jičíněvsi, kde byli podrobeni přímému dohledu a vedení
vrchního ředitele. Obdobně bylo postupováno i v případě denních účtů pokladen, které
nadále nebyly odesílány přímo do Prahy vrchnímu účetnímu hlavní pokladny, ale byly
shromažďovány u vrchního ředitele a spolu s hlavními knihami byly do Prahy zasílány
teprve po roční uzávěrce.
V souvislosti se zrušením poddanství v roce 1848 došlo k postátnění veřejné
správy v první instanci, čímž dominia jako správní jednotky zanikla. Patrimoniální
úřady, které od roku 1848 vykonávaly veřejnou správu na státní útraty, přestaly fungovat
k 1. lednu 1850. Zrušení vrchního vlastnictví půdy mělo zásadní dopad i na majetkové
poměry šlechty, neboť příjmy šlechty se zúžily na výnosy ze statků obhospodařovaných
ve vlastní režii či jiných podnikatelských aktivit. S tím nutně souvisela i změna
organizace správy majetku a rozsahu jejích kompetencí. V čele šlikovských velkostatků
Vokšice a Kopidlno–Staré Hrady stanuli po roce 1850 hospodářští ředitelé, kteří byli
prostředníky mezi ústřední správou a správou jednotlivých hospodářských úseků.
Ústřední správa šlikovských velkostatků tedy od roku 1848 zaštiťovala správu dvorů a
pozemků obhospodařovaných ve vlastní režii, lesní hospodářství, rybářství a správu
průmyslových podniků. Zároveň dohlížela i na správu zámku v Kopidlně a Jičíněvsi či
domu č.p. 57, 61 a 62 na Novém Městě v Praze (Šlikovský palác) a domu č.p. 205 v
Rossau ve Vídni. Zvláštní institucí ústřední správy se nově stal úřad právního zástupce
- 10 -
hraběte Šlika, do něhož byl dekretem ze dne 19. února 1856 dosazen JUDr. Karel
Klaudy. Povinnosti právního zástupce hraběte Šlika byly zakotveny instrukcí ze dne 10.
listopadu 1856.
Pro zajištění celistvosti šlikovských držav učinil František Jindřich Šlik důležité
právní opatření. Majetek příslušející k fideikomisu Kopidlno–Staré Hrady měl dle
ustanovení testamentu Františka Arnošta Šlika z roku 1672 připadnout po smrti
Františka Jindřicha do správy jeho jediného syna Jindřicha Františka (1820–1859). Stejně
tak mu František Jindřich testamentem ze dne 24. července 1856 odkázal veškerý
alodiální majetek i s pražskými domy, z něhož měl Jindřich vyplatit svým sestrám
Albíně (Albine provdaná Prinetti), Pavlíně (Pauline provdaná svobodná paní Enis von
Atter und Iveaghe) a Františce (Franciska provdaná svobodná paní von Riesenfels)
povinné podíly. Předčasná smrt Jindřicha Františka však donutila Františka Jindřicha
znění své závěti pozměnit kodicilem ze dne 9. prosince 1859, jímž byla zakotvena tzv.
substituce, která byla z hlediska právního rovněž fideikomisem. Tímto kodicilem byly za
dědice Františka Jindřicha stanoveny jeho dcery Albína (1819–1896), Pavlína
(1827–1887), Františka (1821–1867) a Jindřichovy děti Ervín (1852–1906), František
(1854–1925), Jindřiška (Henriette provdaná hraběnka Ségur-Cabanac, 1850–1896) a
Almerie (Almerie provdaná hraběnka zu Sprinzenstein, 1856–1942). V
případě
předčasného úmrtí či bezdětnosti potomků Jindřicha Františka Šlika, popřípadě pokud by
nezanechali poslední vůli, měly jejich dědické podíly připadnout substitucí na jejich
sourozence a jejich potomky. Alodiální majetek spolu s domy v Praze přitom měl po
smrti hraběte Františka Jindřicha přejít do nedílné správy Ervína Šlika, dědice
šlikovského fideikomisu. Pokud by Ervín zemřel, aniž by zanechal legitimní mužské
potomky, měla správa alodiálního majetku dle substituce připadnout Ervínovu bratru
Františkovi, jenž by za těchto okolností nastupoval i v držbě fideikomisu. Jestliže by však
ani František nezanechal manželské potomky, měl se alodiální majetek i s pražskými
domy stát dědictvím Albíny, Pavlíny, Františky a Jindřichových dcer Jindřišky a Almerie
a jejich potomků. Stejným způsobem bylo substituováno i vlastnictví domu ve Vídni, jež
mělo dle znění kodicilu připadnout hraběti Františkovi. Držitelé alodiálního majetku a
domů v Praze a Vídni byli přitom vázáni povinností vyplatit zbylým dědicům jejich
povinné a dědické podíly.
Po smrti Františka Jindřicha Šlika († 17. března 1862) se na základě jeho závěti
stal majitelem všech šlikovských držav jeho vnuk Ervín Šlik (1852–1906). Ervín však v
této době ještě nebyl zletilý, proto se správy majetku ujal jeho poručník Václav svobodný
pán Enis z Atter a Iveaghe (1820–1902), manžel Pavlíny Šlikové. Z právního hlediska se
majetek Ervína Šlika dělil na tři kategorie, a to na majetek svěřenecký, substituční alod a
- 11 -
majetek svobodný. Svěřenectví bylo tvořeno fideikomisem Kopidlno–Staré Hrady, k
němuž náležely dvory Kopidlno, Běchary, Běchárky, Bílsko, Filipín, Kamensko, Psinice,
Nový Dvůr, Staré Hrady, Milkovice a Slavhostice, dále svobodný dvůr Vršce, louka v
obci Sloupno, polesí Kopidlno, Mlýnec, Zliv, Křešice, Staré Hrady, Křižánky a Střeleč,
cihelna v Kopidlně a pivovar ve Starých Hradech. K substitučnímu alodu příslušely
dvory Vokšice, Staré Místo, Jičíněves, Bartoušov, Slatiny, Střevač, Žofín, Vesec,
Jinolice, Drštěkryje s Hubojedy a Mackovem, polesí Jičíněves, Křelina, Lázně a Prachov
a kruhová cihelna ve Starém Místě, pivovar ve Vokšicích a parní pila tamtéž. Vedle alodu
patřil k substituci také Šlikovský palác v Praze a dům ve Vídni, který však byl v roce
1873 odprodán Benjaminu Scheinerovi. Svobodný majetek se pak skládal z různých
nemovitostí získaných koupí po roce 1862, s nimiž mohl majitel volně disponovat. V
roce 1874 byl ke svobodnému majetku Ervína Šlika připojen i cukrovar v Kopidlně,
založený v roce 1871 jako akciová společnost, který Ervín Šlik získal vyplacením plného
kapitálu akcionářům tohoto cukrovaru.
Správa pozůstalosti Františka Jindřicha Šlika byla organizována na základě
administrativního plánu z roku 1863, jehož součástí byla i ustanovení o centrální
správě velkostatků. Dle tohoto plánu byl vrchní dohled na správu veškerého majetku
vyhrazen poručníkovi Ervína Šlika Václavu Enisovi, jemuž byly v měsíčních intervalech
podávány pravidelné zprávy pozůstalostním kurátorem, jenž byl hlavním představitelem
ústřední správy šlikovských velkostatků. Kurátorem pozůstalosti (Vermögenskurator)
byl ustanoven právní zástupce Františka Jindřicha Šlika JUDr. Karel Klaudy, který byl
pověřen dohledem na vlastní správu majetku, již kontroloval na pravidelných
hospodářských a lesních konferencích, konaných vždy první sobotu v měsíci. Kontrolní
činnost realizoval pozůstalostní kurátor také revizemi jednotlivých dvorů, lesních revírů a
průmyslových podniků, jeho kontrole podléhaly i orgány ústřední správy, tedy hlavní
pokladna a účtárna. Vedle těchto úkolů byl JUDr. Karel Klaudy pověřen rovněž
administrativní činností vztahující se především na korespondenci ústřední správy s úřady
politické, finanční a soudní správy.
Šlikovská účtárna byla administrativním plánem z roku 1863 označována jako
Revizní účtárna (Revision-Buchhaltung) a skládala se z revizního ředitele, účetního a
ingrosisty. Účetní prováděl revizi všech předložených účtů a nalezené závady oznamoval
reviznímu řediteli, který o nich informoval kurátora. Na základě účetních deníků byly
sestavovány hlavní knihy a po ukončení ročního účetního období byly vyhotovovány tzv.
absolutoria (účetní závěrky). Reviznímu řediteli měla být každoročně předkládána
evidence inventářů a zásob materiálu, o čemž podával zprávu kurátorovi. Stejně tak byly
revizní účtárně každoročně předávány inventáře zámků a domů, jež účetní a ředitel
- 12 -
kontrolovali a postupovali kurátorovi ke schválení. V případě potřeby prováděl revizní
ředitel za účasti hospodářského ředitele skontro pokladny. Při účtárně působil také účetní
pro naturální účty, který zpracovával lesnické, pivovarské a dobytčí účty a evidoval
zásoby píce, obilí či jiného materiálu, pro něž byla při jednotlivých dvorech vedena
zvláštní registra. Hlavní pokladna (Kassarechnungsführung) měla dle administrativního
plánu z roku 1863 zaměstnávat účetního důchodkové pokladny a dva adjunkty. K jejím
úkolům patřilo vedení důchodkových účtů, a to zvlášť pro fideikomis a zvlášť pro
substituční alod. Účty pokladny byly uzavírány měsíčně, přičemž výkazy restů či
dlužníků byly hlášeny kurátorovi pozůstalosti. Stav důchodkové pokladny měl být
kurátorovi hlášen každých čtrnáct dní a nepotřebná hotovost této pokladny mu měla být
odvedena. Ke konci každého roku pak bylo hlavní pokladnou v součinnosti s
hospodářskými a lesními úředníky, popřípadě s průmyslovými podniky sestavováno
vyúčtování výnosu jednotlivých správních objektů.
Za účelem bezprostředního dohledu na domy v Praze a Vídni byli ustanoveni
zvláštní zaměstnanci, a sice domovní inspektoři (Hausinspektor), jimž byli dáni k ruce
domovníci (Hausmeister). Domovní inspektoři vybírali čtvrtletně činže od nájemníků a
vybrané platy i s příslušnými výkazy odesílali kurátorovi. Péče o zámek v Kopidlně,
Jičíněvsi a Vokšicích byla svěřena zámeckému správci (Schlossverwalter), jemuž
náleželo přijetí jednoho nižšího služebníka do každého zámku k dohledu na chod
zámeckého objektu. Péčí o zámecké zahrady přitom byli pověřeni zvláštní zámečtí
zahradníci. Domovní inspektoři a stejně tak zámecký správce byli povinni ke konci
každého roku, tj. k 31. prosinci, sestavit inventář svěřeného majetku se všemi srážkami i
přirážkami, který byl předkládán ústřední správě k revizi.
Administrativní plán z roku 1863 pevně stanovuje také schéma správy
šlikovských velkostatků. Jednotlivé velkostatky měly nadále vést administrativu zvlášť
pro hospodaření dvorů a zvlášť pro lesní hospodářství, vlastní vedení měly i některé
průmyslové podniky. Hospodářské záležitosti velkostatku Vokšice (respektive Jičíněves)
byly řízeny hospodářským ředitelem (Wirtschaftsdirektor), jenž přímo spravoval dvory
Vokšice a Staré Místo a dohlížel na správu ostatních dvorů, v nichž působili hospodářští
správci (Wirtschaftsverwalter, Hofbesorger). Pro záležitosti zahradnictví a ovocnářství
byli ustanoveni zvláštní zahradníci ve Vokšicích a Jičíněvsi. Lesní hospodářství řídil
nadlesní (Oberförster), do jehož přímé správy spadal revír Lázně. Jemu byli podřízeni
lesníci (Förster) spravující ostatní revíry velkostatku. Samostatné vedení měl i vokšický
pivovar, v jehož čele stál pivovarský správce (Bräuverwalter). Do kompetence
hospodářského ředitele velkostatku Kopidlno náležela dle administrativního plánu přímá
správa dvorů Kopidlno, Běchary, Filipín a Bílsko, dohled na ostatní dvory ve správě
- 13 -
hospodářských správců a současně i na rybářství. Obdobně jako u velkostatku Vokšice
byli pro záležitosti zahradnictví a ovocnářství ustanoveni zvláštní zahradníci, působící v
Kopidlně a Starých Hradech. V čele lesního hospodářství stál nadlesní, jemuž příslušela
přímá správa revíru Staré Hrady. Ostatní revíry obhospodařovali jemu podřízení lesníci
s výjimkou lesníka ve Střelči, jenž byl podřízen nadlesnímu velkostatku Vokšice. Vlastní
administrativu si vedl i pivovar ve Starých Hradech, který řídil sládek (Bräuer). Pro
každý dvůr, průmyslový podnik a v lesnictví a honitbě pro každý revír přitom bylo
vedeno samostatné roční vyúčtování, jež bylo předkládáno k revizi orgánům ústřední
správy. Záležitosti spadající do oblasti patronátního práva obstarávali zvláštní úředníci
ustanovení pozůstalostním kurátorem.
Ervín Šlik se ujal správy zděděného majetku roku 1871, kdy dosáhl věku
devatenácti let. Již následujícího roku však na základě generální plné moci ze dne 28.
března 1872 pověřil správou veškerého svého jmění svého strýce a bývalého poručníka
Theodora svobodného pána von Riesenfels, manžela Františky Šlikové. Ke dni 4. dubnu
1872 pak jmenoval Karla Čespíra (respektive Češpira, Czespira či Czeschpira – jeho
jméno se v archivních pramenech objevuje pravidelně ve všech těchto variantách) do
funkce hospodářského rady, jenž byl hlavním představitelem ústřední správy. V této
době už lze hovořit o plně centralizovaném úřadě ústřední správy, který fungoval pod
názvem Vrchní ředitelství hraběte Šlika v Jičíněvsi (Gräflich Schlik´sche
Oberdirektion in Jičinoves) až do roku 1891. Původně vrchní ředitelství sídlilo v
Kopidlně, ke dni 1. září 1873 však bylo přemístěno do zámku v Jičíněvsi. Struktura
tohoto úřadu ovšem svoji pevnou formu teprve nacházela. V jeho čele stál hospodářský
rada (Wirthschaftsrath), jenž převzal agendu pozůstalostního kurátora stanovenou
administrativním plánem z roku 1863. Jemu bezprostředně podléhal hospodářský ředitel
(Wirthschaftsdirektor),
který
dozíral
na
hospodářství
dvorů
náležejících
k
fideikomisnímu i alodiálnímu majetku. Pod vrchní ředitelství spadaly i dva zvláštní
útvary šlikovské ústřední správy, a sice revizní účtárna a hlavní pokladna. Revizní
účtárna měla sídlo v Jičíněvsi (Buchhaltung in Jičinoves) a zaměstnávala účetního,
revidenta a ingrosistu. Hlavní pokladna sídlila částečně ve Vokšicích a částečně v
Jičíněvsi (Cassa-Direction in Jičinoves) a skládala se z ředitele a dvou adjunktů
důchodního úřadu. Lesnictví bylo centrálně řízeno Lesním úřadem ve Vokšicích (
Forstamt in Wokschitz) v čele s lesmistrem (Forstmeister), jenž byl podřízen
hospodářskému radovi. Do systému centrálního řízení byla zahrnuta také správa domů v
Praze či zámeckých objektů v Kopidlně a Jičíněvsi a rovněž i správa průmyslových
podniků, jež byla kontrolována hospodářským radou a účetními orgány ústřední správy.
V následujících letech se organizace vrchního ředitelství drobně obměňovala.
- 14 -
Vrchní ředitelství bylo personálně posíleno o dvě administrativní síly, a to konkrétně o
sekretáře a adjunkta, kteří zajišťovali vlastní chod kanceláře. Účtárna spolu s hlavní
pokladnou byly včleněny do struktury vrchního ředitelství, přičemž účtárna byla
personálně zastoupena pouze revizorem sídlícím v Jičíněvsi a hlavní pokladna účetním
se sídlem ve Vokšicích. Nově se pod záštitou vrchního ředitelství formoval důchodní
úřad působící v Jičíněvsi (Rentamt in Jičinoves), jenž byl tvořen dvěma zaměstnanci důchodním (Rentmeister) a adjunktem (Rentamtsadjunkt). Samostatně pak fungovala
centrální správa hospodářství a lesnictví, organizačně však byla podřízena vrchnímu
ředitelství, přičemž hospodářský ředitel i lesmistr byli odpovědni hospodářskému radovi.
Obdobně fungovala i správa pražských domů, zámeckých objektů a jednotlivých
průmyslových podniků.
Zásadní změna v organizaci ústřední správy šlikovských velkostatků přišla až v
souvislosti s úmrtím hospodářského rady Karla Čespíra v říjnu roku 1891. Iniciátorem
reorganizace centrálního řízení byl Ervínům mladší bratr František, jemuž Ervín Šlik v
roce 1887 udělil generální plnou moc ke správě svého majetku. Pozice hospodářského
rady již nebyla po úmrtí Karla Čespíra obnovena, neboť jeho úkoly osobně převzal hrabě
František, který se rozhodl aktivně se podílet na jemu svěřené správě majetku. Nová
podoba centrálního řízení byla zakotvena nařízením Františka Šlika ze dne 21. listopadu
1891. Administrativu ústřední správy zajišťovala nově zřízená kancelář s oficiálním
názvem Ústřední kancelář Ervína hraběte Šlika (Graf Erwein Schlik´sche
Central-Kanzlei), sídlící na adrese Štýrský Hradec, Attemsgasse 25. V čele kanceláře stál
sekretář, jímž byl jmenován dosavadní sekretář vrchního ředitelství August Jeřička,
působící v této funkci od 1. července 1888. Do Štýrského Hradce byla současně
přestěhována i hlavní pokladna (Hauptcassa in Graz), která se tak ocitla pod přímým
dohledem Františka Šlika, pobývajícího v tomto městě. Revizní účtárna byla ponechána
v Jičíněvsi, oficiálně však nesla název Revize ve Vokšicích (Revision in Wokschitz).
Revizní činnost vykonával revizor, jímž se stal Jindřich Hrdlička. Centrální řízení
hospodářství, lesnictví, pražských domů, zámeckých objektů a průmyslových podniků
fungovalo nadále na stejném principu. Hospodářským ředitelem (Oekonomie-Direktor)
byl jmenován Karel Podivín, jenž byl zároveň i patronátním komisařem. Lesnictví řídil
Karel Hoffmann ve funkci nadlesního (Oberförster), pražské domy spravoval domovní
správce (Hausverwalter) A. Holk, ředitelem cukrovaru v Kopidlně se stal Adolf Rössler,
pivovary vedli jednotliví sládci. Nově byla zavedena funkce správce šlikovských domů v
Jičíně, jímž byl ustanoven právní zástupce hraběte Šlika pro lokální záležitosti v Jičíně
JUDr. František Klouček.
Správa šlikovského majetku byla kontrolována na pravidelných konferencích.
- 15 -
Každého čtvrtého dne v měsíci se v Jičíněvsi konaly konference hospodářských
úředníků a následujícího dne byla do Jičíněvsi svolávána ústřední konference, kterou
vedl revizor Hrdlička, eventuelně JUDr. Klouček. V případě, že se hrabě Šlik při svém
pobytu v Čechách zdržoval v Kopidlně, byly konference přesunuty tam. Běžně však byl
hrabě Šlik informován o stavu hospodaření skrze zprávy odesílané v pravidelných
čtyřtýdenních intervalech ústřední kanceláři ve Štýrském Hradci. Přehled o správě
pražských a jičínských domů získával hrabě Šlik skrze účetní výkazy, které byly i s
přílohami čtvrtletně odesílány hlavní pokladně do Štýrského Hradce, jež zpracovávala
jejich účetnictví. Úřední korespondence byla vyřizována ředitelem každého úseku
samostatně, pokud se však projednávaná záležitost týkala celého velkostatku, nebo měla
obecnější charakter, vycházela korespondence z ústřední kanceláře. Vedle organizačních
pokynů obsahovalo nařízení hraběte Šlika z roku 1891 také různá ustanovení o účetních
záležitostech (naturálních účtech, bilancích apod.) či o koupích, prodejích a pronájmech
šlikovského nemovitého majetku, mapách, stavbách, statutu úředníků a jiných věcech
vztahujících se k ústřední správě.
Nařízení Františka Šlika z roku 1891 bylo v roce 1893 nahrazeno novým
nařízením, jímž byla organizace centrálního řízení ještě více propracována. Toto nařízení
označené jako Verordnung Nr. I vstoupilo v platnost ke dni 1. červenci 1893 a jeho
zněním byla ústřední kancelář rozšířena o další organizační složky. K hlavní pokladně a
revizi nově přibyla stavební kancelář, důchodní pokladna, správa zámku a zámeckých
zahrad v Kopidlně a správa Šlikovského paláce v Praze. Součástí ústřední kanceláře se
stala i Vrchní honitba v Oberhofu (Oberjägerei in Oberhof), pro níž však byla
vypracována zvláštní instrukce a platová tabela. Centrální řízení hospodářství, lesnictví a
stejně tak správa průmyslových podniků fungovaly nadále samostatně, ovšem obdobně
jako v předchozích letech byly podřízeny ústřední kanceláři. Do úseku hospodářské
správy spadalo rybářství a dvory obhospodařované ve vlastní režii, tj. dvory Kopidlno,
Běchary, Běchárky, Filipín, Psinice, Nový Dvůr, Staré Hrady, Milkovice, Slavhostice,
Vokšice, Staré Místo, Jičíněves, Bartoušov, Slatiny, Střevač a Žofín. Zbylé dvory
náležející k fideikomisnímu a alodiálnímu majetku byly v pronájmu. Výjimku tvořil
dvůr Kamensko, který byl v roce 1891 předán do správy kopidlenského cukrovaru.
Lesnictví zahrnovalo správu revírů Kopidlno, Mlýnec, Křešice, Staré Hrady, Křižánky,
Střeleč, Jičíněves, Prachov, Lázně a Křelina, pilu ve Vokšicích a Starých Hradech a
kamenolomy. Ústřední správě podléhal také cukrovar v Kopidlně, k němuž patřil dvůr
Kamensko a mlýny v Kopidlně a Mlýnci, strojní dílny či vokšický pivovar a k němu
příslušející jičínské hostince.
Vrchní dohled na správu majetku ve svých rukách soustředil osobně František
- 16 -
Šlik, který byl zároveň i šéfem ústřední kanceláře. Kancelář nadále sídlila ve Štýrském
Hradci a její chod zajišťoval sekretář August Jeřička spolu s jedním adjunktem. Pod
ústřední kancelář spadal i právní zástupce hraběte Šlika v Praze, jímž byl JUDr. Josef A.
Wurzel, a právní zástupce hraběte Šlika pro lokální záležitosti v Jičíně, kterým byl JUDr.
František Klouček. Služby právních zástupců využíval hrabě Šlik nejčastěji v souvislosti
s nutností řešit závazky vyplývající ze substituce, zakotvené kodicilem ze dne 9. prosince
1859. Z důvodu povinnosti vyplatit povinné a dědické podíly ostatním dědicům
Františka Šlika († 1862) totiž Ervín Šlik zatížil substituční majetek zástavním právem,
jímž zaručil hypotéky uzavřené u několika peněžních ústavů. Úkolem ústřední kanceláře
proto bylo vést současně s evidencí pozemkového vlastnictví i evidenci hypotečních
pohledávek a břemen váznoucích na šlikovském substitučním majetku a shromažďovat
doklady o jejich umořování. Roku 1893 byl navíc jmenován nový kurátor pozůstalosti
Františka Šlika († 1862), kterým se stal JUDr. Carl Clemens Claudi.
Spolu s ústřední kanceláří zůstalo ve Štýrském Hradci nadále i sídlo hlavní
pokladny (Hauptcassa in Graz), což hraběti Šlikovi umožňovalo bezprostředně dohlížet
na její činnost. Hlavní pokladna vyúčtovávala hospodářské výnosy velkostatků, zisky z
pražských domů a úroky z aktiv, do její agendy však nově náležela také evidence a
úhrada výdajů v podobě apanáží, anuit, pasiv, nákladů na údržbu kopidlenského zámku a
honitby v Korutanech. K úkolům hlavní pokladny patřilo taktéž evidovat a vyplácet
penze či příspěvky na výchovu dětí stanovené penzijním řádem z roku 1893 (viz níže),
platy, tantiémy a paušály zaměstnanců ústřední kanceláře, dary, stipendia, almužny,
příspěvky nadacím, spolkům a dobročinným institucím, evidovala rovněž výdaje spojené
s novostavbami, popřípadě úpravami starších budov. K velkým změnám nedošlo ani v
případě činnosti revizní účtárny, která sídlila i po roce 1893 ve Vokšicích (Revision in
Wokschitz). Revizor revidoval účetní knihy a účty, přezkušoval správnost bilancí,
vykonával kontroly hospodaření a dohlížel na dodržování všech předpisů a nařízení.
Zároveň prováděl každý měsíc skontro pokladen jednotlivých hospodářských úseků a čas
od času i zásob materiálu. Veškeré zjištěné nedostatky pak oznamoval ústřední kanceláři.
Revizor byl rovněž povinen shromažďovat měsíční hrubé rozvahy jednotlivých
hospodářských úseků a předávat je ústřední kanceláři.
Nově byla nařízením z roku 1893 zřízena v rámci ústřední kanceláře stavební
kancelář (Baukanzlei), která centrálně řídila všechny stavební záležitosti. Neměla však
stabilní sídlo, neboť byla vázána na místo pobytu stavebního inženýra (Bau-Ingenieur),
jenž tuto kancelář zastupoval. Na tuto pracovní pozici přitom mohl být přijat pouze
úředně autorizovaný civilní geometr. Do pracovní náplně stavebního inženýra spadala
kontrola stavu všech stavebních objektů, vypracování plánů a rozpočtů nákladů na
- 17 -
novostavby či přestavby starších budov a dohled na veškeré prováděné stavební práce.
Stavební inženýr také vyměřoval a ohraničoval pozemky, graficky znázorňoval statistická
data, vyhotovoval mapy a plány a vedl jejich evidenci či zpracovával projekty meliorací a
dohlížel na jejich realizaci.
Nařízením z roku 1893 byla také obnovena činnost důchodní pokladny se sídlem
v Jičíněvsi (Rentcassa in Jičinoves). Od 1. ledna 1894 fungovala jako filiálka hlavní
pokladny a byla vedena úředníkem s titulem důchodní (Rentmeister), jemuž byli dáni k
ruce dva pomocníci. Důchodní pokladna předávala hlavní pokladně vyúčtování nájmů,
platů úředníků velkostatků, penzí či příspěvků na výchovu stanovených penzijním řádem
a na základě pokynu zámeckého správce kalkulovala mzdy kopidlenského zámeckého
personálu. Tato pokladna zároveň účtovala daně, dávky a přirážky jednotlivých
hospodářských úseků s výjimkou fabrik a pivovarů, jimž byly daně předepisovány přímo
od berních úřadů. Důchodní vedl rovněž účetnictví obou patronátů (tj. Patronátního úřadu
v Kopidlně a v Jičíněvsi) a v tomto ohledu podléhal hospodářskému řediteli, který byl
zároveň patronátním komisařem. Jinak byla důchodní pokladna obdobně jako hlavní
pokladna zcela pod dohledem hraběte Šlika.
Do struktury ústřední kanceláře byla v roce 1893 včleněna i správa některých
šlikovských nemovitostí, konkrétně zámku v Kopidlně a Šlikovského paláce v Praze.
Zámecká správa v Kopidlně (Schlossverwaltung Kopidlno) dohlížela na chod zámku,
údržbu zámeckého parku a správu přilehlých hospodářských budov. V čele zámecké
správy stál zámecký správce (Schlossverwalter), který v záležitostech týkajících se chodu
zámku podléhal hraběnce Šlikové, ovšem ve finančních a administrativních věcech byl
podřízen ústřední kanceláři. Zámecký správce vedl v rámci zámecké pokladny hlavní
knihu s pokladním deníkem a sestavoval bilance obdobně jako ostatní hospodářské
úseky. Náklady na chod kopidlenského zámku byly hrazeny z hlavní pokladny, jež
vyplácela platy zámeckých zaměstnanců, pokrývala výdaje na údržbu budov, popřípadě
na novostavby či větší přestavby, platila daně, dávky a přirážky i protipožární pojištění.
Ostatní výlohy, které nezapadaly do těchto kategorií, hradil hrabě Ervín z osobních
zdrojů. O zámecký park se staral zámecký zahradník s několika pomocníky, kteří byli
vypláceni denní mzdou přímo ze zámecké pokladny. Správa Šlikovského paláce byla
označena jako Administrace domu v Praze (Prager Hausadministration) a zastupoval ji
administrátor (Administrator), jemuž byl podřízen vrátný. Administrátor shromažďoval
peníze z nájmů, z nichž hradil daně a výlohy na údržbu domů, a účty odevzdával
kvartálně do hlavní pokladny. K jeho povinnostem patřilo i zajišťování stavebních oprav
budov, k jejichž realizaci však musel získat svolení od Františka Šlika.
Dvory obhospodařované ve vlastní režii spadaly spolu s rybářstvím pod dohled
- 18 -
hospodářského ředitelství, které sídlilo v Jičíněvsi (Oekonomie-Direktion in Jičinoves).
V jeho čele stál hospodářský ředitel (Oekomonie-Direktor), jenž byl zároveň patronátním
komisařem (Patronats-Commisär). Hospodářskému řediteli byl přidělen jeden adjunkt a
současně mu byli podřízeni hospodářský pokladník (Oekonomie-Cassier) a hospodářský
správce (Oekonomie-Verwalter) s adjunkty. Jednotlivé dvory i rybářství si vedly své
vlastní účetní knihy, hospodářská pokladna však vyúčtovávala kumulativně. Dvory vedly
vedle hlavních knih a pokladních deníků i inventáře a různé registry (dobytčí, dojné, sena,
slámy, krmiva) a každý měsíc zasílaly hrubé účetní rozvahy hospodářské pokladně.
Provozní výlohy si dvory hradily z vlastních zdrojů a na náklady dvorů byly také
udržovány rybníky nacházející se v jejich katastru. Dvory rovněž platily daně, dávky a
přirážky z rybníků s výjimkou kopidlenského rybníku, z něhož platil polovinu daní
kopidlenský cukrovar, a obdobně z rybníku Barborka a ze starohradských sádek odváděl
daně pivovar ve Vokšicích. Správu šlikovských rybníků a veškeré práce spojené s
rybářstvím zajišťovali čtyři rybářští čeledíni (Fischknechte), na jejichž činnost dohlížel
nadrybný (Oberfischer). O jejich jmenování rozhodoval hospodářský ředitel.
Do úseku hospodářské správy bylo zahrnuto i zahradnictví, které bylo řízeno
vrchním zahradníkem (Obergärtner), jemuž byli přiděleni dva pomocníci. Vrchní
zahradník dohlížel na veškerá zahradnická zařízení včetně ovocné školky v Jičíněvsi,
osobně pak spravoval zahradu v Jičíněvsi, Bartoušově, Slatinách a Češově. Vrchnímu
zahradníkovi podléhal veškerý zahradnický personál včetně sadařů (Baumgärtner) ve
Vokšicích, Starých Hradech a Vršci, on sám byl podřízen přímo hospodářskému řediteli.
Nařízením z roku 1893 byla pod hospodářské ředitelství převedena i správa zámeckého
objektu v Jičíněvsi a rovněž správa zámeckého parku ve Vokšicích. Jičíněveský zámek s
parkem připadl ke dvoru Jičíněves, který za něj platil daně, dávky, přirážky a protipožární
pojištění. Na údržbu parku přitom dvůr získával od hlavní pokladny roční paušál ve výši
60 zlatých. Stejným způsobem fungovala i správa vokšického zámeckého parku, již
převzal dvůr ve Vokšicích.
Lesnictví bylo centrálně spravováno Lesním úřadem ve Vokšicích (Forstamt in
Wokschitz). V jeho čele stál lesmistr (Forstmeister), jenž byl zároveň bezprostředním
správcem vokšické pily, a k ruce mu byl přidělen jeden adjunkt. Lesmistrovi byl podřízen
nadlesní (Oberförster) ve Starých Hradech, který dohlížel na jemu přidělené revíry,
starohradskou pilu a systemizaci veškerých lesů. Pro tyto účely byly pro každý revír
vypracovány porostní mapy, do nichž bylo na základě každoročních zpráv nadlesního
zaznamenáváno kácení lesů. O jednotlivé revíry se starali revírní (Revierförster) a v
každém revíru působilo několik hajných, kteří vedli registry o těžbě a prodeji stavebního
a topného dřeva. Lesní úřad měl rovněž svoji pokladnu (Forstcassa). Zastupoval ji lesní
- 19 -
pokladník (Forstcassier), který vedl účetnictví, sestavoval invenáře a evidoval zásoby
materiálu. Lesní pokladník zpracovával současně i účetnictví pro pily, které však byly
jako lesní průmyslové podniky zúčtovávány samostatně. Pod lesní úřad spadala po roce
1893 také správa zámku ve Vokšicích, za nějž platila lesní pokladna daně, dávky a
přirážky a hradila rovněž náklady na jeho údržbu.
Nařízení z roku 1893 upravovalo rovněž řízení průmyslových podniků, konkrétně
cukrovaru v Kopidlně, strojních dílen a pivovaru ve Vokšicích. V čele kopidlenského
cukrovaru stál ředitel (Fabriks-Direktor), který byl zároveň držitelem prokury. Jemu byli
podřízeni jak zaměstnanci cukrovaru, tak veškeří zaměstnanci dvoru Kamensko a mlýnů
v Kopidlně a Mlýnci. Dvůr Kamensko byl obhospodařován v režii cukrovaru a jeho
správou byl pověřen hospodářský adjunkt (Oekonomie-Adjuknt). Pokladna cukrovaru
byla zároveň i pokladnou dvoru, pro nějž byla v hlavních knihách vyhrazena zvláštní
rubrika. Dvůr Kamensko přitom vedl vlastní hlavní knihu, registry a ke konci roku
odevzdával bilanci obdobně jako ostatní dvory. Řediteli cukrovaru připadl také vrchní
dohled na strojní dílny, které byly zřízeny jako opravna hospodářských strojů patřících
šlikovským dvorům. Technické řízení provozu dílen vykonával vždy jeden z techniků
cukrovaru. Strojní dílny byly s cukrovarem spjaty i účetnictvím, neboť pokladna
cukrovaru plnila současně i funkci pokladny strojních dílen. Odpovědným vedoucím a
aprobantem pivovaru ve Vokšicích byl sládek (Bräuer), který působil rovněž jako
administrátor šlikovských hostinců v Jičíně, jimiž byly Hotel Hamburk (č.p. 3),
Šlikovská pivnice (č.p. 11) a Hotel Rosůlek (č.p. 62). Pivovar fungoval jako samostatná
účetní jednotka, jež si vedla své vlastní hlavní knihy, do nichž byly zahrnuty i rubriky pro
všechny výše zmiňované hostince. Vokšickému pivovaru byly přenechány i prostory
zrušeného pivovaru ve Starých Hradech, které pivovar využíval jako sklady.
Kontrola hospodaření jednotlivých hospodářských úseků probíhala skrze
pravidelné měsíční zprávy odesílané hraběti Šlikovi do Štýrského Hradce. Veškerá
komunikace mezi úředníky centrální správy se odehrávala výlučně na písemné bázi,
přičemž každá organizační složka ústřední správy používala svůj vlastní hlavičkový papír
a musela dodržovat předepsanou formu adres, přípisů a podpisových doložek, které měly
být stylizovány stručně a výstižně bez jakýchkoli nadbytečných floskulí. Každý orgán
centrální správy měl také své razítko v česko-německém znění, hlavní pokladna navíc
disponovala pečetidlem. Písemná agenda ústřední kanceláře byla zanášena do podacích
deníků (nařízení z roku 1893 je označuje jako Copienbuch, tj. kopiáře), evidujících
všechnu došlou i odeslanou poštu.
Přijímání, propouštění, povyšování či přeložení úředníků a služebníků náleželo
výhradně do pravomocí hraběte Šlika. Ústřední kancelář vedla evidenci všech hraběcích
- 20 -
zaměstnanců ve speciální knize (tzv. Dienst-Tabella der Gräflich Schlick´schen Beamten
und Diener), do níž byl poznamenáván celý průběh jejich služby i jejich platové zařazení,
a také vydávala jmenovací dekrety pro nově přijaté zaměstnance. Nařízení z roku 1893
zakotvovalo rovněž podpůrný systém pro hraběcí zaměstnance. Úředníci a služebníci,
jejichž synové studovali na středních, odborných či dokonce vysokých školách, měli v
případě nedostatečných finančních prostředků nárok na studijní příspěvek. Podmínkou
pro získání příspěvku však byl dobrý prospěch studentů. Studijní příspěvky byly
udělovány pouze na dobu jednoho roku (resp. dvou semestrů) a byly hrazeny hlavní
pokladnou. Hlavní pokladna vyplácela zaměstnancům taktéž milodary, dary, remunerace
a přirážky, které mohly být na rozdíl od studijních příspěvků udělovány opakovaně.
Žádosti o finanční podporu byly hraběti podávány skrze vedoucí jednotlivých úseků, kteří
k nim připisovali svá dobrozdání.
Současně s nařízením o organizaci centrální správy šlikovských velkostatků
začala platit i jiná norma hraběte Šlika, a sice penzijní řád, jímž byl k 1. červenci 1893
zřízen Penzijní fond pro úředníky a služebníky panství hraběte Šlika, jejich vdovy a
sirotky (Graf Schlik´scher Pensionsfond für Beamten, Diener, deren Wittwen und Waisen
). V čele penzijního fondu stál výbor skládající se z ředitele cukrovaru, hospodářského
ředitele, lesmistra, revizora a tajemníka (ředitelství výboru) a ze tří úředníků a šesti
služebníků určených volbou. Správou penzijního fondu byla pověřena ústřední kancelář.
Dle ustanovení penzijního řádu museli do penzijního fondu povinně přispívat všichni
hraběcí úředníci a služebníci s definitivou, a to jednorázovými taxami odváděnými při
jejich jmenování či povýšení a také při uzavření sňatku a dále pravidelnými ročními
příspěvky v obnosu 5% ze služného v případě úředníků a 2,5% v případě služebníků.
Penzijní fond byl dotován rovněž ročním příspěvkem hlavní pokladny, jehož výše se
rovnala výši příspěvků vložených hraběcími úředníky a služebníky.
Nárok na penzi vznikal každému úředníkovi či služebníkovi, který po svém
definitivním jmenování strávil deset let ve službě a pro svůj tělesný, popřípadě duševní
stav se stal k výkonu práce nadále nezpůsobilým. O penzionování zaměstnanců
rozhodoval hrabě Šlik osobně na návrh výboru penzijního fondu. Výše penze činila 2,5%
u úředníků a 1,25% u služebníků z jejich poslední mzdy (resp. služného) za každý
služební rok. Nárok na penzi mohl zaměstnanec ztratit při jeho propuštění pro vlastní
zavinění, při jeho odsouzení za zločin, pro hrubý nevděk k vrchnosti, případně při
dobrovolném vzdání se penze. V případě úmrtí zaměstnance přecházelo právo na
pobírání penze na jeho vdovu, které byl současně vyplácen příspěvek na výchovu
nezletilého dítěte ve věku do čtrnácti let. Provdáním vdovy však sirotci ztráceli na
příspěvky z penzijního fondu nárok. V případě úplného osiření dítěte byl tento příspěvek
- 21 -
vyplácen až do osmnácti let jeho věku.
Nařízení o organizaci ústřední správy šlikovských velkostatků z roku 1893
zůstalo v platnosti bez zásadnějších změn až do roku 1906, a to i přes skutečnost, že
Ervín Šlik pověřil plnou mocí ze dne 27. ledna 1898 správou svého majetku svého švagra
Alexandra Thurn-Taxise. Jediné, co se v tomto období měnilo, bylo sídlo ústřední
kanceláře a hlavní pokladny. V roce 1894 došlo k jejich stěhování ze Štýrského Hradce
do Vídně, kde obě tyto složky ústřední správy sídlily do roku 1897. Dne 2. února 1897
byly ústřední kancelář a současně i hlavní pokladna přestěhovány do Kopidlna, odkud
byly ještě téhož roku přemístěny do Jičíněvse. V roce 1900 se sídlo ústřední kanceláře
vrátilo zpět do Kopidlna a zde setrvalo až do roku 1906. Ústřední kancelář byla do roku
1897 řízena samotným Františkem Šlikem, k 1. květnu 1897 však byl jejím ředitelem
jmenován její dosavadní sekretář Augustin Jeřička, který tuto funkci zastával až do své
smrti v roce 1900. Po smrti Augustina Jeřičky se novým ředitelem ústřední kanceláře stal
Jaroslav Rojar, jenž v této funkci setrval do roku 1903, kdy byl penzionován. Jaroslava
Rojara ve funkci ředitele ústřední kanceláře nahradil Vincenc Schmidt, který v tomto
úřadě působil do roku 1906. V rozmezí let 1900–1906 byla funkce ústředního ředitele
navíc spojena s funkcí ředitele cukrovaru v Kopidlně. V souvislosti se smrtí Ervína Šlika
dne 26. dubna 1906 však došlo k otevření vleklého soudního sporu o nástupnictví v držbě
fideikomisu Kopidlno–Staré Hrady, což se výrazně odrazilo i v organizaci ústřední
správy šlikovských velkostatků.
Jak již bylo výše nastíněno, majetek Ervína Šlika se z právního hlediska dělil na
tři kategorie, a to na majetek svěřenecký, substituční a majetek svobodný. Svobodný
majetek přešel po smrti hraběte Ervína do vlastnictví jeho ženy Marie Terezie, rozené
princezny zu Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst (1860–1916), s níž se Ervín oženil v
roce 1891. Jejich manželství však zůstalo bezdětné, jediným potomkem Ervína Šlika byl
jeho nelegitimní syn Ervín Tůma (1875–1938), který byl ovšem z nároků na dědictví
zcela vyloučen. Dědická posloupnost v držbě svěřeneckého majetku, tedy fideikomisu
Kopidlno–Staré Hrady, byla zakotvena testamentem Františka Arnošta Šlika ze dne 27.
října 1672 a v případě substituce kodicilem Františka Jindřicha Šlika ze dne 9. prosince
1859. Po smrti Ervína Šlika byla substituční pozůstalost zcela v souladu se zněním
kodicilu postoupena do správy Františka Šlika (1854–1925), což bylo stvrzeno
rozhodnutím Zemského soudu v Praze ze dne 2. června 1906, jímž byla zároveň nařízena
i inventura substitučního majetku. Františkovy nároky na převzetí fideikomisu
Kopidlno–Staré Hrady však byly právně zpochybněny. Důsledkem toho došlo k nutnému
oddělení
fideikomisního
a substitučního
fideikomisu.
- 22 -
majetku
a jmenování
administrátora
Důvodem zpochybnění Františka Šlika jako právoplatného dědice fideikomisu
Kopidlno–Staré Hrady se staly jeho rodinné poměry. V testamentu Františka Arnošta
Šlika z roku 1672 bylo totiž nástupnictví v držbě šlikovského fideikomisu podmíněno
zásadou, že manželka dědice fideikomisu musí pocházet ze starého panského rodu (odst.
27 testamentu). Manželkou Františka Šlika se však stala Berta, rozená Roxerová
(1854–1925), provdaná za rytmistra Josefa Castiglione, jejíž původ byl měšťanský. Tři
děti, které vzešly ze vztahu Berty a Františka Šlika, se navíc narodily ještě v době, kdy
byla Berta manželkou Josefa Castiglione, takže všechny tři nesly původně jeho příjmení.
Sňatek Františka Šlika a Berty Castiglione se konal až po smrti jejího prvního manžela v
roce 1896 a následně v roce 1901 František Šlik své děti Jindřicha (1875–1957), Markétu
(1878–1934) a Františka (1882–1963) legitimoval.
Bezdětnost Ervínova manželství a Františkova mesaliance zcela oprávněně
vzbuzovaly obavy o celistvost šlikovských držav. Již 21. října 1901 podal Konrad
Ungnad hrabě von Weissenwolff žádost k Zemskému soudu v Praze, aby byl
poznamenán do fideikomisní hlavní knihy vedle Františka Šlika jako uchazeč o
nástupnictví v držbě fideikomisu Kopidlno–Staré Hrady. Po zamítnutí jeho žádosti se tato
záležitost dostala až před Nejvyšší soudní dvůr ve Vídni, který usnesením ze dne 10.
července 1902 rozhodl, že Konrad Ungnad hrabě von Weissenwolff má právo být
zaznamenán jako čekatel výše uvedeného fideikomisu. Své uchazečství o nástupnictví v
držbě fideikomisu Kopidlno–Staré Hrady přihlásil u Zemského soudu v Praze dne 19.
ledna 1904 také Leopold kníže zu Salm–Salm. Jeho nároky na fideikomisní čekatelství
právně napadl Konrad Ungnad von Weissenwolff, který však ani skrze odvolání k
Nejvyššímu soudnímu dvoru ve Vídni v březnu 1905 vymazání Leopolda zu Salm–Salm
jako uchazeče o nástupnictví ve fideikomisu Kopidlno–Staré Hrady z fideikomisní hlavní
knihy nedosáhl.
Ještě za Ervínova života probíhala jednání o otázkách týkajících se
fideikomisního a substitučního majetku, jichž se zpravidla účastnil František Šlik, jeho
právní zástupci, JUDr. Carl Clemens Claudi jako kurátor pozůstalosti Františka Jindřicha
Šlika († 1862) a JUDr. Arnold Karol, právní zástupce Ervína Šlika. Závažnost situace
přiměla Františka Šlika využívat služeb hned několika advokátů. Jeho zájmy zastupoval
JUDr. Robert Sterneck, JUDr. Josef Eckstein a dokonce i JUDr. Emerich von Schreiner,
manžel jeho dcery Markéty (Margarethe von Schreiner). Znění odst. 27 testamentu
Františka Arnošta Šlika z roku 1672 však bylo z právního hlediska nezpochybnitelné, a
tudíž bylo po smrti Ervína Šlika nevyhnutelné přijmout opatření, jimiž byla správa
fideikomisu a substituce oddělena. Ke dni 1. červenci 1906 převzal správu substituce
František Šlik a současně byl jmenován administrátor fideikomisu, jímž se stal JUDr.
- 23 -
Carl Clemens Claudi. V souvislosti s tím došlo k 30. červnu 1906 k zániku Ústřední
kanceláře Ervína hraběte Šlika, již k 1. červenci toho roku v činnosti nahradil správní
orgán označený jako Ústřední kancelář Františka hraběte Šlika v Jičíněvsi (Franz
Graf Schlik´sche Central-Kanzlei in Jičinoves). Vedením ústřední kanceláře byl pověřen
František Jeřábek ve funkci sekretáře. V této fázi rozluky substitučního a fideikomisního
majetku zůstala ovšem organizace správy šlikovského majetku fakticky nezměněna,
došlo pouze k oddělení účetnictví, které bylo nadále vedeno samostatně pro fideikomisní
a substituční sekci. Jedním z hlavních úkolů ústřední kanceláře pak bylo připravit
seperaci fideikomisu, substituce a současně i svobodného majetku Ervína Šlika, jež měla
proběhnout se souhlasem zemského soudu v mimosoudním řízení na základě privátních
inventářů majetku.
Svobodný majetek Ervína Šlika tvořil cukrovar v Kopidlně, továrna na hliněné
zboží ve Starém Místě, drobné pozemkové parcely, dům č.p. 62 v Jičíně a domácnost ve
Vídni. Tento majetek připadl po smrti Ervína Šlika jeho ženě Marii Terezii Šlikové, která
správou svého majetku pověřila svého švagra Alexandra Thun-Taxise. Do služeb Marie
Terezie Šlikové přešel i právní zástupce Ervína Šlika JUDr. Arnold Karol a také Vincenc
Schmidt, jenž opustil pozici ředitele ústřední správy, aby nadále setrval ve funkci ředitele
cukrovaru v Kopidlně. Separace substituční pozůstalosti a pozůstalosti Ervína Šlika se
však neobešla bez komplikací. Závady shledané JUDr. Arnoldem Karolem na inventuře
substituční pozůstalosti způsobily, že se jednání o separaci protáhla až do roku 1913, kdy
neshody mezi stranami přerostly v soudní spor týkající se závazku vůči pozůstalosti
Ervína Šlika váznoucím na substitučním majetku a soudní spor o navrácení mobiliáře
zámku v Kopidlně. K dohodě o majetkové narovnání mezi substituční pozůstalostí a
pozůstalostí Ervína Šlika došlo až v roce 1915. V návaznosti na tuto dohodu uzavřel
František Šlik u Obecní spořitelny jičínské hypotéku na částku 660 000 K, pojištěnou
zástavním právem na substitučním majetku, již použil k zapravení závazků vůči
pozůstalosti Ervína Šlika.
V roce 1908 došlo k oddělení fideikomisního a substitučního majetku i na úrovni
správní. K 15. březnu toho roku byla administrátorem JUDr. Carlem Clementem Claudim
zřízena pro správu fideikomisu samostatná, na ústřední kanceláři hraběte Šlika zcela
nezávislá kancelář, jež byla označena jako Správa fideikomisních panství hrabat Šliků
(Domainenverwaltung der Graf Schlik´schen Fideikommisses). Vrchní dohled na správu
fideikomisu patřil administrátorovi, popřípadě JUDr. Robertu Sterneckovi. Jim odpovídal
vrchní hospodářský správce (Oekonomie-Oberverwalter), jímž byl jmenován Quido
Šlechta, nadlesní (Oberförster) Josef Tuháček a důchodní (Rentmeister) Josef Krempke.
Vrchní hospodářský správce řídil hospodářské záležitosti a rybářství, dohlížel na
- 24 -
korespondenci a účetnictví, kontroloval naturální účty a zároveň byl patronátním
komisařem. Nadlesní řídil lesnictví a honitbu, vedl pro lesnictví naturální účty, evidoval
hranice fideikomisních pozemků, zařizoval potřebné vyměřování pozemků, posazení a
revizi hraničních kamenů. Vrchní hospodářský správce a nadlesní byli povinni předkládat
JUDr. Claudimu, popř. JUDr. Sterneckovi, pravidlené zprávy o záležitostech týkajících
se jejich rezortu. Do kompetencí důchodního náleželo vedení hlavní pokladny a účetních
knih fideikomisu, které doposud vedla ústřední kancelář hraběte Šlika. Důchodní byl
zároveň i vedoucím kostelních účtů. Revizí účetních knih a skontrem pokladen byl
pověřen revizor, jmenovaný administrátorem fideikomisu. Organizační složkou správy
fideikomisu se stala rovněž zámecká správa v Kopidlně, kterou dosud zaštiťovala
ústřední kancelář hraběte Šlika. Správu zámku v Kopidlně zajišťoval zámecký správce,
jímž byl nadále Anton Šabata, zámecký zahradník a jemu přidělený pomocník. Rozdělení
šlikovského majetku se odrazilo i ve správě strojních dílen, jejichž úředníci spadali pod
administrativu fideikomisní, zatímco technickou správu zajišťovala správa substituční.
Nevyjasněná otázka nástupnictví v držbě fideikomisu Kopidlno–Staré Hrady byla
příčinou vzniku vleklého soudního sporu, který proběhl ve dvou fázích. Po smrti Ervína
Šlika přihlásili své dědické nároky na šlikovský fideikomis k Zemskému soudu v Praze
všichni tři uchazeči. Posléze v srpnu 1908 podal Emanuel princ zu Salm–Salm,
zastoupený JUDr. Franzem Wienem, k Zemskému soudu v Praze žalobu proti Františku
Šlikovi a jeho narozeným a dosud nenarozeným mužským potomkům, zastoupeným
JUDr. Josefem Ecksteinem, dále proti JUDr. Carlu Clementovi Claudimu jako
pozůstalostnímu kurátorovi fideikomisu Kopidlno–Staré Hrady a proti Konradu
Ungnadovi hraběti von Weissenwolff a jeho narozeným a dosud nenarozeným mužským
potomkům, které zastupoval JUDr. Karel Sohr, za účelem stanovení dědických a
nástupnických práv k fideikomisu Kopidlno–Staré Hrady. Emanuel princ zu Salm–Salm
se snažil prokázat, že je spřízněný s knížaty a říšskými hrabaty zu Salm a jako takový je
nejbližší uchazeč o nástupnictví ve fideikomisu. Zemský soud v Praze však rozsudkem ze
dne 11. července 1910 žalobu prince zu Salm–Salm zamítl. Stejně postupoval i Vrchní
zemský soud v Praze jako odvolací soud v rozsudku ze dne 22. prosince 1910 a Nejvyšší
soudní dvůr jako revizní soud rozsudkem ze dne 11. července 1911 s odůvodněním, že
testament Františka Arnošta Šlika z roku 1672 zmiňuje právo nástupnictví v linii
primogenitury knížete a říšského hraběte zu Salm, čímž jsou konkrétně míněni potomci
Fridricha I. povýšeného na knížete, nikoli potomci všech větví rodu zu Salm s titulem
říšských hrabat.
Po zamítnutí nároků prince zu Salm–Salm na držbu šlikovského fideikomisu
vstoupil soudní spor o vlastnictví fideikomisu Kopidlno–Staré Hrady do nové fáze. V
- 25 -
srpnu roku 1911 podal Konrad Ungnad von Weissenwolff, zastoupený JUDr. Karlem
Sohrem, k Zemskému soudu v Praze žalobu proti Františku Šlikovi a jeho synům
Jindřichu Šlikovi, rozenému Castiglione, Františku Šlikovi, rozenému Castiglione, a
všem jejich dosud nenarozeným mužským potomkům v záležitosti zjištění způsobilosti,
respektive oprávnění k nastoupení ve fideikomisu Kopidlno–Staré Hrady. František Šlik
se snažil odůvodnit své nároky všemi možnými způsoby. Oslovil skrze své právní
zástupce odborníky z oblasti soukromého práva s cílem získat právní rozbory obsahu
testamentu Františka Arnošta Šlika z roku 1672 vyznívající ve prospěch jeho zájmů,
obrátil se i na historiky a genealogy ve snaze prokázat šlechtický původ své manželky
Berty. JUDr. Josef Eckstein vystoupil při procesu s důkazem, že článek testamentu
zakazující mesalianci se vztahoval pouze na syny zakladatele fideikomisu, nikoli na
vzdálenější potomstvo. Argumentoval navíc tím, že František Arnošt zcela záměrně
formuloval znění testamentu v části týkající se nástupnického řádu slovy, že substituující
rodiny nastupují v případě, pokud už „nebude vůbec nikoho“, čímž byla jednoznačně
dána nadřazenost příslušnosti k rodu podmínkám nástupnického řádu. Toto své tvrzení
podpořil JUDr. Eckstein předložením dobrozdání tří univerzitních profesorů práva, a sice
JUDr. Emanuela Tilsche z české univerzity v Praze, JUDr. Adolfa Zychy z německé
univerzity v Praze a JUDr. Richarda Schrödera z univerzity v Heidelbergu, a dále tří
profesorů německé jazykovědy Dr. Adolfa Hauffena z německé univerzity v Praze, Dr.
Richarda Meyera z univerzity v Berlíně a Dr. Jacoba Minora z univerzity ve Vídni, kteří
došli ke stejnému závěru. Veškeré návrhy na důkaz znalci však byly soudem zamítnuty.
Rozsudek Zemského soudu v Praze ze dne 30. ledna 1912 označil nároky Františka Šlika
a jeho potomků na nástupnictví ve fideikomisu Kopidlno–Staré Hrady za neoprávněné a
současně tímto rozsudkem zamítl i protižalobu Šliků proti Konradu Ungnadovi von
Weissenwolff, jíž bylo zpochybňováno právo nástupnictví hraběte von Weissenwolff pro
nesplnění podmínek nástupnického řádu. Rozsudek Zemského soudu v Praze potvrdil v
rámci odvolacího řízení i Vrchní zemský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. dubna 1912
a ke stejnému závěru dospěl i Nejvyšší soudní dvůr ve Vídni jako revizní soud
rozsudkem ze dne 6. července 1912. Tímto byl spor o nástupnictví ve fideikomisu
Kopidlno–Staré Hrady ukončen a šlikovský fideikomis přešel oficiálně do vlastnictví
Konrada Ungnada von Weissenwolff.
Paralelně se sporem o fideikomis Kopidlno–Staré Hrady probíhal soudní spor o
tzv. zvláštní fideikomis, který zřídil Ferdinand Bonaventura von Weissenwolff v roce
1745 ve prospěch Leopolda Šlika a jeho mužských potomků. Tento zvláštní fideikomis,
do něhož byl zahrnut kapitál ve výši 50 000 zlatých rýnských pojištěný na panství
Vokšice, svobodný dvůr ve Vršcích a 2/3 rybníku Kamenský, měl v případě vymření rodu
- 26 -
Šliků po meči připadnout žijícím potomkům Ferdinanda Bonaventury von Weissenwolff.
Dne 28. srpna 1911 podal JUDr. Viktor Landesmann, kurátor pozůstalosti Ferdinanda
Bonaventury von Weissenwolff, k Zemskému soudu v Praze žalobu proti Františku
Šlikovi, Jindřichu Šlikovi, Františku Šlikovi jun. a všem jejich dosud nenarozeným
mužským potomkům v záležitosti zjištění, že žalovaní nejsou oprávněni k převzetí
zvláštního fideikomisu. JUDr. Landesmann se snažil prokázat, že článek o mesalianci ze
zakládací listiny fideikomisu Kopidlno–Staré Hrady se vztahuje i na tento případ.
Rozsudkem Zemského soudu v Praze ze dne 3. února 1912 však byla žaloba JUDr.
Landesmanna zamítnuta. Na základě jeho odvolání k Vrchnímu zemskému soudu v Praze
bylo rozhodnutím ze dne 22. dubna 1912 nařízeno, aby Zemský soud v Praze celou
záležitost znovu projednal. Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu se František Šlik
odvolal k Nejvyššímu soudnímu dvoru ve Vídni a ten jako revizní soud vydal dne 30.
června 1912 rozhodnutí, jímž nařídil Vrchnímu zemskému soudu v Praze po
znovuprojednání záležitosti vydat nové rozhodnutí o odvolání. Následkem těchto
soudních peripetií se JUDr. Landesmann rozhodl své odvolání proti rozsudku Zemského
soudu v Praze ze dne 3. února 1912 stáhnout. Po dalším mimosoudním jednání byla mezi
JUDr. Viktorem Landesmannem jako kurátorem pozůstalosti Ferdinanda Bonaventury
von Weissenwolff a Františkem Šlikem, zastoupeným JUDr. Josefem Ecksteinem,
uzavřena dohoda, na jejímž základě byl do pozůstalosti Ferdinanda Bonaventury von
Weissenwolff dne 28. prosince 1918 vyplacen kapitál ve výši 72 283,65 K. Po vyplacení
tohoto kapitálu bylo usnesením Zemského soudu v Praze ze dne 10. ledna 1919 povoleno
poznámku o zástavním právu, jímž byl zvláštní fideikomis pojištěn na panství Vokšice, z
desk zemských vymazat.
V důsledku prohraného soudního sporu o fideikomis Kopidlno–Staré Hrady
musel František Šlik provést reorganizaci správního systému svého majetku. Ke dni 1.
lednu 1913 byla oficiálně zrušena Ústřední kancelář Františka hr. Šlika a k témuž dni
zahájila činnost nová kancelář označená jako Ředitelství velkostatků hraběte Šlika ve
Vokšicích (Graf Schlik´sche Domainen-Direktion in Wokšic), jejímž ředitelem se stal
František Toucha. Nová kancelář převzala organizační strukturu kanceláře předchozí,
došlo přitom jen k drobným úpravám reagujícím na změnu právních vazeb k bývalému
majetku hrabat Šliků. Ředitelství velkostatků tedy nadále spravovalo pouze velkostatek
Vokšice (resp. Jičíněves) se dvory Jičíněves, Vokšice, Slatiny, Bartoušov, Staré Místo,
Střevač a Žofín. K majetku Šliků náležel i dvůr Vesec, ten však byl v pronájmu. Pod
správu ředitelství spadala i kruhová cihelna ve Starém Místě a parní pila ve Vokšicích.
Označení „ředitelství velkostatků“ bylo tedy spíše jen vyjádřením protestu proti ztrátě
šlikovského fideikomisu. V roce 1915 předal František Šlik správu veškerého majetku
- 27 -
svému staršímu synu Jindřichovi, kterého ke dni 15. červenci jmenoval ředitelem namísto
Františka Touchy. Současně vydal František Šlik pro svého syna plnou moc opravňující
jej nejen ke správě, ale i k jeho zastupování ve všech právních, politických, soudních,
soukromých i veřejných záležitostech. Od roku 1920 se v organizační struktuře správy
objevuje i funkce místoředitele, kterou vykonával až do své smrti v roce 1932 Josef Jirsa.
František Šlik se však se ztrátou fideikomisu Kopidlno–Staré Hrady nehodlal
smířit. Když 24. října 1912 Konrad Ungnad von Weissenwolff zemřel, začal se svými
právními zástupci připravovat znovuotevření soudního sporu. Pátralo se především po
aktovém materiálu z procesu Leopolda Antonína Šlika vedeného proti jeho bratru
Františku Josefovi v letech 1684–1685 pro ztrátu dědického podílu z důvodu zřízení
šlikovského fideikomisu, nadále byly hledány důkazy o šlechtickém původu Berty
Šlikové. Fideikomis mezitím přešel do vlastnictví Konradova syna Pavla (Paul hrabě
Ungnad von Weissenwolff), který však v roce 1915 utrpěl na Haliči smrtelný úraz. Po
Pavlově smrti se majetku ujal jeho mladší bratr Mikuláš (Nikolaus hrabě Ungnad von
Weissenwolff), který ovšem také záhy zemřel, a to dne 29. září 1917 po operaci slepého
střeva. Tímto rychlým sledem úmrtí mužská linie rodu Ungnad von Weissenwolff
vymřela a otázka nástupnictví ve fideikomisu se stala opět aktuální. Na základě
Mikulášovy závěti se jeho univerzální dědičkou stala jeho matka Marietta, jež zdědila
veškerý majetek s výjimkou fideikomisu Kopidlno–Staré Hrady, který Mikuláš odkázal
své sestře Jindřišce (Henriette provdaná princezna Thurn–Taxis). V souvislosti s
Mikulášovou smrtí podali v listopadu 1917 František Šlik, jeho starší syn Jindřich a
Jindřichův nezletilý syn František Jindřich dědické přihlášky k fideikomisu
Kopidlno–Staré Hrady. Zemský soud v Praze následně vydal usnesení, jímž vyzval
přihlašovatele, aby své dědické přihlášky doplnili o doklad toho, že se jich netýkají
vylučovací důvody stanovené zakládací listinou fideikomisu. Proti tomuto usnesení
podali Šlikové odvolání k Vrchnímu zemskému soudu v Praze, který jim však nevyhověl.
V prosinci 1918 se Šlikové odvolali k Nejvyššímu soudnímu dvoru, avšak také
bezvýsledně. V průběhu rekurzího řízení navíc Zemský soud v Praze vydal dne 28.
prosince 1918 nové usnesení, jímž byly dědické přihlášky podané hrabětem Šlikem a jeho
potomky zamítnuty, jelikož je zemský soud po prostudování materiálů z procesního
řízení v letech 1911–1912 shledal bezpředmětnými, a nařídil alodizaci svěřenectví.
Rozhodnutí soudu potvrdil jak Vrchní zemský soud v Praze, tak Nejvyšší soudní dvůr.
Alodizací fideikomisu Kopidlno–Staré Hrady přešly oba velkostatky do vlastnictví
Jindřišky Thurn–Taxis.
V reakci na nastalou situaci podal František Šlik skrze svého právního zástupce
- 28 -
JUDr. Josefa Ecksteina dne 20. ledna 1920 k Zemskému soudu v Praze žalobu na
pozůstalost Mikuláše Ungnada von Weissenwolff, zastoupenou jeho matkou Mariettou
Ungnadin von Weissenwolff jako univerzální dědičkou, již právně zastupoval JUDr.
Antonín Schauer. Žaloba se dovolávala práva hraběte Šlika na nástupnictví ve
fideikomisu, které odůvodňovala tím, že přímí potomci zřizovatele fideikomisu dosud
žijí a že podmínky stanovené zakládací listinou fideikomisu, pro něž byl František Šlik i s
jeho potomky z nástupnického řádu vyloučen, pominuly s novým uspořádáním
společnosti souvisejícím se zákonem č. 61/1918 Sb.z.a n., jímž bylo zrušeno šlechtictví.
V květnu 1920 podala Marietta Ungnadin von Weissenwolff k Zemskému soudu v Praze
na tuto žalobu odpověď, jíž poukazovala na skutečnost, že žaloba Františka Šlika
nepředložila žádné nové důkazy a dovolává se práv již rozsouzených. Žalobní odpověď
hraběnky Marietty zdůrazňovala, že rozsudek vydaný v předchozím procesu nebyl
omezen na fyzické strany sporné, ale vztahoval se na poměry rodinněprávní, neboť se
jednalo o spor o status, takže platnost rozsudku je absolutní. Současně bylo v žalobní
odpovědi připomenuto, že vylučovací důvod v odst. 27 zakládací listiny fideikomisu se
netýká jen nerovného manželství, ale i nedostatečně ctnostného života manželky, což vše
bylo zohledněno při rozsouzení předešlého sporu. Odpověď žalované strany zároveň
podotýkala, že zákonem č. 61/1918 Sb.z.a n. sice bylo zrušeno šlechtictví a práva z něho
vyplývající, avšak že se zákon nevztahuje na již nabytá práva soukromá. Do sporu o
nástupnictví ve fideikomisu Kopidlno–Staré Hrady se v této fázi zapojily jako
intervenientky i sestry Mikuláše Ungnada von Weissenwolff Jindřiška princezna
Thurn-Taxis a Irena hraběnka László Szápáry. Po posouzení námitek vznesených
žalovanou stranou vydal Zemský soud v Praze dne 27. listopadu 1920 usnesení, jímž
námitkám žalované strany vyhověl a žalobu Františka Šlika zamítl. V prosinci 1920 se
František Šlik v této záležitosti odvolal k Vrchnímu zemskému soudu pro Čechy v Praze,
který rozsudkem ze dne 17. ledna 1921 rozhodl, že poměr ke svěřenectví byl s konečnou
platností upraven rozsudkem Zemského soudu v Praze ze dne 30. ledna 1912 a v
důsledku vymření rodu Ungnad von Weissenwolff po meči bylo svěřenectví prohlášeno
za zaniklé.
Poslední pokus o získání velkostatků Kopidlno a Staré Hrady podnikl Jindřich
Šlik v souvislosti s vydáním zákona č. 179/1924 Sb.z.a n., o zrušení svěřenectví. Při
realizaci ustanovení tohoto zákona vydal Nejvyšší soud v Brně dne 14. září 1926
rozhodnutí, jímž bylo nařízeno, aby Zemský soud civilní v Praze projednával pozůstalost
Mikuláše Ungnada von Weissenwolff s přihlédnutím k § 10 zákona č. 179/1924 Sb.z.a n.,
tj. dle stavu k 29. září 1917. Na základě těchto skutečností podal Jindřich Šlik k
Zemskému soudu civilnímu v Praze novou dědickou přihlášku, která však byla soudem
- 29 -
zamítnuta. Při rekurzním řízení, při němž byl Jindřich Šlik zastupován JUDr. Oskarem
Rosenbaumem, se tato záležitost dostala až k Nejvyššímu soudu v Brně, který usnesením
ze dne 13. dubna 1927 rozhodl, že v případě fideikomisu Kopidlno–Staré Hrady nebyla
naplněna základní podmínka k použití § 10 zákona č. 179/1924 Sb.z.a n., neboť je
doloženo, že bývalé svěřenectví Kopidlno–Staré Hrady bylo v čase nabytí účinnosti
zákona, tj. ke dni 14. listopadu 1924, jměním již zbaveným svěřeneckého závazku.
Vzhledem ke zjištěnému stavu potvrdil Nejvyšší soud v Brně usnesení Zemského soudu
civilního v Praze, jímž byla dědická přihláška Jindřicha Šlika k nástupnictví ve
fideikomisu Kopidlno–Staré Hrady zamítnuta, čímž byla otázka jeho nástupnictví v
bývalé svěřenecké jmění s konečnou platností vyřízena.
Vedle ztráty fideikomisu Kopidlno–Staré Hrady se pozemkové vlastnictví Šliků
citelně ztenčilo i v důsledku První pozemkové reformy, jež byla vymezena zákonem č.
215/1919 Sb.z.a n., o zabrání velkého majetku pozemkového (záborový zákon), na nějž
navazoval zákon č. 81/1920 Sb.z.a n., o přídělu zabrané půdy (zákon přídělový). Na
základě těchto zákonů mělo dojít k vyvlastnění a rozparcelování pozemků přesahujících
rozlohu 150 ha zemědělské, respektive 250 ha celkové půdy. František Šlik jako velký
odpůrce pozemkové reformy vyjádřil svůj nesouhlas s koncepcí reformy zemědělství v
dvojjazyčné brožurce nazvané „A potom? - Und dann?“, vydané v roce 1920, v níž
polemizoval s některými předpokládanými výsledky této reformy a zároveň důrazně
nesouhlasil s omezováním některých funkcí bývalé šlechty ve státním a diplomatickém
aparátu. V průběhu 20. let 20. století se tak díky probíhající pozemkové reformě veškeré
pozemkové vlastnictví hrabat Šliků omezilo na pozemky patřící ke dvorům Jičíněves,
Slatiny a Vokšice, jež byly obhospodařovány ve vlastní režii. K velkostatku Vokšice
náležely dále zbytkové statky Bartoušov, Staré Místo, Střevač a Žofín, které byly v
pronájmu. Již dříve pronajímaný dvůr Vesec byl rozparcelován celý. Pozemkové reformě
bylo podrobeno celkem 4233,50 ha půdy ve vlastnictví hrabat Šliků, z toho bylo
rozparcelováno 1760,5 ha, ze záboru bylo propuštěno celkem 2268 ha a zbytkovým
statkům připadlo 205 ha.
Dne 30. ledna 1925 František Šlik zemřel. Po jeho úmrtí byla s konečnou
platností dořešena také otázka nástupnictví v substitučním majetku, která se projednávala
již od sňatku Františka Šlika s Bertou Castiglione a následné legitimace Františkových
dětí Jindřicha, Markéty a Františka. Bezdětnost hraběte Ervína a rodinné poměry jeho
bratra Františka přiměly v roce 1902 potomky Henrietty hraběnky Ségur-Cabanac, starší
sestry Ervína a Františka Šlika, k podání žádosti k Zemskému soudu v Praze o
poznamenání jejich čekatelství v záležitosti nástupnictví v substituci. Po smrti Ervína
Šlika substituční pozůstalost přešla zcela v souladu se zněním kodicilu na Františka
- 30 -
Šlika. V červnu 1913 zemřel dosavadní kurátor substituční pozůstalosti JUDr. Carl
Clemens Claudi a novým pozůstalostní kurátorem se stal jeho zeť JUDr. Franz Wien,
který se nadále tituloval jako JUDr. Wien-Claudi. Legitimací svých nemanželských dětí
si však František Šlik zajistil své vlastní zákonné dědice, čímž ustanovení kodicilu o
substituci pozbylo platnosti. Tuto skutečnost uznal i Zemský soud v Praze a na základě
jeho rozhodnutí ze dne 11. srpna 1917 bylo do desk zemských vloženo vlastnické právo
na substituční majetek ve prospěch Františka Šlika. Přesto v souvislosti s úmrtím
Františka Šlika podali v roce 1925 Ferdinand, Felix a Rohard svobodní páni von
Neuenstein, potomci Františky von Riesenfels, dcery zakladatele substituce Františka
Jindřicha Šlika († 1862), k Zemskému soudu civilnímu v Praze dědické přihlášky k
substituční pozůstalosti uvolněné smrtí Františka Šlika. Soud však jejich žádost o
projednání nároků na držbu substitučního jmění usnesením ze dne 1. prosince 1926
zamítl s odůvodněním, že následkem úmrtí posledního držitele substitučního jmění
substituce zanikla v osobě jeho manželského syna a přihlášeného univerzálního dědice
Jindřicha Šlika, který prokázal, že je manželským a pokrevním synem zůstavitele, třebaže
byl legitimovaný per subsequens matrimonium. Usnesení soudu se dále odvolávalo na
usnesení Zemského soudu civilního v Praze ze dne 24. února 1926, jímž byla poznámka
o substituci z veřejných knih vymazána a současně byl odvolán JUDr. Franz Wien-Claudi
z funkce substitučního kurátora. Tím byla substituce definitivně zrušena a veškerý
majetek Františka Šlika přešel na základě testamentu z roku 1922 na jeho staršího syna
Jindřicha (1875–1957).
Ředitelství velkostatků hraběte Šlika ve Vokšicích fungovalo jako vrchní správní
orgán šlikovského majetku až do roku 1948. Po únorovém převratu v roce 1948 došlo na
základě dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. ke konfiskaci veškerého majetku
Jindřicha Šlika, na němž byla výměrem Zemského národního výboru v Praze č.j.
XIII/3/268/1948 ze dne 1. dubna 1948 zavedena národní správa. Národním správcem byl
jmenován Josef Urban, který byl výměrem Zemského národního výboru v Praze ze dne 6.
května 1948 (č.j. XIII/3/268/2/1948) nahrazen Ing. Josefem Rubkem, ředitelem Státních
lesů a statků v Sychrově. Národní správa velkostatku Jindřicha Šlika ve Vokšicích byla
zrušena výměrem Zemského národního výboru v Praze č.j. XIII-3-268/16-1948 ze dne
29. prosince 1948 a ke dni 1. lednu 1949 byly nemovitosti z vlastnictví Jindřicha Šlika
převzaty do režie Národního pozemkového fondu.
II. Vývoj a dějiny archivního souboru
Ačkoli počátky ústřední správy šlikovských dominií sahají hluboko do 17. století,
- 31 -
s nárůstem dochovaných písemností vzniklých z činnosti tohoto orgánu správy
šlikovského majetku lze počítat až v období plně organizované formy centrálního úřadu.
Jednotlivé složky ústřední správy s největší pravděpodobností ukládaly svoji písemnou
agendu v prostorách svých kanceláří, avšak vzhledem k časté reorganizaci ústřední
správy a s tím spojenému stěhování kanceláří došlo k četným, v některých případech až
úplným ztrátám písemného materiálu tohoto úřadu. Přesto je z dochovaného spisového
materiálu patrné, že ústřední kancelář a její organizační složky nevedly žádný systém, pod
nímž by byly spisy do spisovny ukládány. Jediné znaky evidování úřední agendy vykazují
písemnosti Ústřední kanceláře Ervína Šlika, zřízené nařízením Františka Šlika v roce
1891. Na základě nařízení Františka Šlika z roku 1893 byla veškerá písemná agenda
ústřední kanceláře zanášena do podacích deníků, označovaných jako Copienbuch, tj.
kopiáře, evidujících všechnu došlou i odeslanou poštu. Na spisy pak bylo vyznačováno
praesentatum (Präs.), k němuž bylo připojováno exhibiční číslo (Exh. N.). Tyto prvky
evidence agendy ústřední kanceláře se běžně objevují v době, kdy tato kancelář sídlila ve
Štýrském Hradci a následně ve Vídni, ovšem po jejím přemístění do Kopidlna, respektive
do Jičíněvsi, tyto evidenční znaky ze spisů ústřední kanceláře postupně zcela vymizely.
O stavu spisovny ústřední kanceláře přinášejí bližší informace až soupisy vzniklé
v souvislosti s nutnou rozlukou písemností, která proběhla v rámci separace
fideikomisního a substitučního majetku po smrti Ervína Šlika v roce 1906. Evidence
spisů, jež vznikla pro účely delimitace písemností mezi správou fideikomisu a substituce,
však nesledovala žádné logické členění. Soupisy spisového materiálu navíc evidovaly
pouze aktuální stav spisovny ústřední kanceláře, nezahrnovaly tedy kompletní písemnou
agendu tohoto úřadu, která se nacházela v kancelářích ostatních složek ústřední správy.
Spisy byly sepsány dle způsobu jejich uložení na policích, které jsou v soupisech
označeny římskými číslicemi I až IV. Každý spis byl opatřen deskami a označen regestem
a signaturou, skládající se z římské číslice značící uložiště (polici) a arabských čísel
přidělených spisům průběžně v rámci jednotlivých polic. Tyto údaje pak byly zaneseny
do soupisů a k nim byly připojeny i poznámky o případném pohybu spisů. V konečné fázi
byly do soupisů učiněny značky modrou a červenou inkoustovou tužkou, jež měly určit
provenienci každého konkrétního spisu. V rámci této soupisové akce byl pořízen i stručný
soupis spisů hlavní pokladny, hrubý soupis katastrálních map a soupis knih nacházejících
se v příruční knihovně ústřední kanceláře.
Po separaci fideikomisního a substitučního majetku a s ní související rozluce
písemného materiálu ústřední správy šlikovských dominií se písemná agenda ústřední
kanceláře smísila s písemnou agendou velkostatků. Spisovna velkostatku Vokšice však
byla v červnu 1918 podrobena neodborné skartaci, při níž byly téměř všechny písemnosti
- 32 -
starší deseti let prodány do starého papíru. Podle sdělení Jindřicha Šlika Národnímu
výboru pro okres Jičínský v listopadu 1918 se tak stalo se souhlasem dvou jičínských
profesorů a konzervátora Františka Bareše z Mladé Boleslavi. Tato skartace se bezesporu
silně dotkla i písemností ústřední správy, které byly po roce 1912 ukládány ve stejných
prostorách jako agenda vokšického velkostatku.
Po vyvlastnění majetku hrabat Ungnad von Weissenwolff v roce 1945 a majetku
hrabat Šliků v roce 1948 došlo v souvislosti se vznikem Státního archivu zemědělského v
Praze k převzetí písemností zámeckých archivů v Kopidlně a v Jičíněvsi do péče státu. V
říjnu 1948 byl pověřen Jaroslav Mencl, archivář Oblastního zemědělsko–lesnického
archivu v Jičíně, převzetím pozůstatku dokumentů týkajících se hospodářských záležitostí
velkostatku Kopidlno a souboru map, které předtím v kopidlenském zámku vytřídil
Zdeněk Wirth, do místní pobočky zemědělského archivu. Ostatní materiál kopidlenského
zámeckého archivu byl předán pobočce v Mnichově Hradišti, odkud byl v únoru roku
1949 převezen Josefem Nožičkou, zaměstnancem Státního archivu zemědělského v
Praze, do archivu v Jičíně. V prosinci 1948 převzal Jaroslav Mencl také rodinný archiv
Šliků, uložený od roku 1930 na zámku v Jičíněvsi, a následujícího měsíce došlo i k
převzetí souboru písemností velkostatku Vokšice–Jičíněves.
Poté, co se na základě vládního nařízení č. 29/1954 Sb., o archivnictví,
zformovala síť státních archivů, se Oblastní zemědělsko–lesnický archiv v Jičíně stal jako
okresní archiv pobočkou Státního archivu v Kuksu. V roce 1956 byl proveden průzkum
písemností archivních souborů - přesněji archivních fondů - Archiv velkostatku Vokšice,
Archiv velkostatku Kopidlno a Rodinný archiv Šliků a následujícího roku přistoupil
prom. hist. Oldřich Turčín, zaměstnanec Okresního archivu v Jičíně, k jejich hrubému
třídění. Při této činnosti se ukázalo, že se výše jmenované archivní fondy natolik
prostupují, že bude nutné při jejich pořádání postupovat současně. V průběhu pořádacích
prací byl z písemností fondů Archiv velkostatku Vokšice a Archiv velkostatku Kopidlno
vytříděn materiál vztahující se k ústřední správě šlikovských velkostatků, z něhož byl
vytvořen samostatný archivní soubor pod názvem Ústřední správa šlikovských
velkostatků Jičíněves. K tomuto materiálu byla připojena i nemanipulovaná část
Rodinného archivu Šliků, kterou tvořily provozní písemnosti podniku Huť na hliník,
lučební továrna Šlik a spol. v Kostelci nad Orlicí z let 1924–1937 a písemnosti rybářství
z let 1901–1941. V roce 1960 byly archivní fondy Archiv velkostatku Vokšice, Archiv
velkostatku Kopidlno, Rodinný archiv Šliků a Ústřední správa šlikovských velkostatků
Jičíněves převezeny z jičínského archivu do Státního oblastního archivu v Zámrsku.
Písemnosti přesunuté do archivního souboru Ústřední správa šlikovských
velkostatků Jičíněves z fondů velkostatků Vokšice a Kopidlno tvořil především
- 33 -
nesourodý materiál vztahující se k majetkoprávním záležitostem rodu Šliků z let
1882–1928 a soubor map a plánů, z nichž nejstarší pocházejí dokonce z konce 17. století.
Výběr archiválií však nebyl systematický, takže mnohé písemnosti vzniklé z činnosti
ústřední správy zůstaly v archivních fondech velkostatků a při jejich inventarizaci byly do
nich také vmanipulovány. V roce 1998 získal archivní soubor Ústřední správa
šlikovských velkostatků Jičíněves přírůstek v podobě jedné úřední knihy (Evidence
průběhu služby hraběcích úředníků a služebníků), jež byla do Státního oblastního archivu
v Zámrsku delimitována ze Státního okresního archivu Jičín (přírůstek č. 245/1998 ze
dne 27.7.1998). S inventarizací archivního souboru Ústřední správa šlikovských
velkostatků Jičíněves mělo být započato v polovině 70. let 20. století. Úkolem uspořádat
tento soubor písemností byla pověřena prom. hist. Věra Sekotová, jež začala
shromažďovat podklady pro pořádací práce. Z vlastní inventarizace však nakonec sešlo,
pořízen byl pouze prozatímní soupis map a plánů, který sestavil prom. hist. František
Zahrádka. V roce 1999 byl tento soupis přepracován a rozšířen Mgr. Jiřím Kubou.
K inventarizaci archivního souboru Ústřední správa šlikovských velkostatků
Jičíněves bylo přikročeno až v roce 2011. Při třídění písemností vyřazených z archivních
fondů velkostatků Vokšice a Kopidlno však bylo shledáno, že nashromážděný materiál je
o činnosti centrálního správního orgánu šlikovských dominií naprosto nevypovídající. Z
tohoto důvodu byl z fondů velkostatků vytříděn další materiál, který jednoznačně
provenienčně náležel do archivního souboru ústřední správy. Předně se jednalo o
písemnosti Ústřední kanceláře Ervína Šlika z let 1893–1906, které byly zcela nelogicky
vmanipulovány do fondu Velkostatek Vokšice, přičemž byly ponechány dokonce v
původní manipulaci sestavené pro účely delimitace písemností mezi správou fideikomisu
a substituce v roce 1906 (tyto archiválie byly v rámci archivního fondu Velkostatek
Vokšice uloženy v kartonech číslo 55 a 56 pod inventárními čísly 48–51). Současně byly
z tohoto fondu vyřazeny i písemnosti Ústřední kanceláře Františka Šlika v Jičíněvsi
pocházející z let 1906–1912 (tento materiál byl do archivního fondu Velkostatek Vokšice
včleněn pod inventárními čísly 52–56, uloženými v kartonech číslo 4–6). Z Velkostatku
Kopidlno byla vyčleněna nařízení Františka Šlika z let 1887–1893 (původní inventární
číslo 77 v kartonu číslo 19) a spisy ústřední kanceláře se sídlem ve Štýrském Hradci z
roku 1893 (původní inventární číslo 78 v kartonu číslo 19), které měly pro pochopení
struktury a organizace ústředního správního orgánu šlikovských velkostatků zásadní
význam. Zbylý materiál ústřední správy byl v archivních fondech velkostatků ponechán,
neboť jejich vytřídění bylo těžko realizovatelné a vyžadovalo by celkovou reinventarizaci
obou fondů.
Archivní pomůcka souboru Ústřední správa šlikovských velkostatků Jičíněves
- 34 -
vznikla ve dvou fázích. V roce 2011 byl utříděn materiál tohoto archivního souboru a
vypracován inventární seznam. V rámci pořádacích prací byl také aktualizován
prozatímní soupis map a plánů, který byl začleněn do inventárního seznamu. Úvod
archivní pomůcky byl sestaven v roce 2015.
III. Archivní charakteristika archivního souboru
Archivní soubor Ústřední správa šlikovských velkostatků Jičíněves je uložen ve
Státním oblastním archivu v Zámrsku pod značkou ÚS Vs Jičíněves. Vzhledem k tomu,
že archiválie tohoto souboru byly shromážděny na základě provenienčního principu, lze
jej charakterizovat jako archivní fond. Tento fond je tvořen 1 úřední knihou, 32 kartony
spisového materiálu, 1 fasciklem, 502 mapami a 178 plány, celkem tedy 1192
inventárními jednotkami. Časové rozpětí fondu zahrnuje léta 1690-1945 (1973), přičemž
posteriora jsou způsobena časovým rozpětím úřední knihy evidující služební poměr
zaměstnanců velkostatků, do níž byly dodatečně vepsány poznámky o úmrtí několika
konkrétních osob.
Archivní fond Ústřední správa šlikovských velkostatků Jičíněves je značně
mezerovitý a neúplný. Citelná je především ztráta veškerého písemného materiálu orgánů
ústřední správy z nejstaršího období jejího působení, značně mezerovitě se však
dochovaly i písemnosti vzniklé z činnosti již plně organizovaného centrálního správního
úřadu v druhé polovině 19. a v první polovině 20. století. V této souvislosti je však nutné
upozornit na skutečnost, že část úřední agendy ústřední správy šlikovských velkostatků je
stále součástí fondů Velkostatek Kopidlno a Velkostatek Vokšice, a to z toho důvodu, že
by její vyčlenění vyžadovalo celkovou reinventarizaci obou fondů.
Při sestavování pořádacího schématu bylo zvažováno, jakým způsobem se
vyrovnat se složitou strukturou spisového materiálu vyprodukovaného ústřední kanceláří
a jejími četnými organizačními složkami, které navíc procházely častými organizačními
změnami. S ohledem na veškerý materiál tohoto fondu bylo nakonec respektováno
základní členění archiválií dle jejich diplomatické kategorie a pouze v rámci spisového
materiálu došlo k rozčlenění úřední agendy na specifická manipulační období, odrážející
zásadní změny organizace ústřední správy šlikovských velkostatků. Hrubá struktura
fondu je tedy následující:
I. Úřední knihy
Evidenční
II. Spisový materiál
Spisy
- 35 -
1906-1916
III. Mapy a plány
IV. Varia
V případě úředních knih nemuselo být řešeno žádné složité členění, jelikož fond
obsahuje pouze jednu jedinou knihu, spadající do kategorie evidenčních knih. O to
složitější však bylo sestavení schématu pro pořádání spisů. Vzhledem k tomu, že ústřední
kancelář ani její organizační složky nepoužívaly žádné ukládací systémy, které by bylo
možné rekonstruovat, byla v rámci každého manipulačního období zohledněna aktuální
organizační struktura ústřední správy, jejíž orgány produkovaly a ukládaly určité druhy
písemností vyplývající z jejich kompetencí. V případě potřeby byla agenda jednotlivých
složek ústřední správy dále členěna do několika uměle vytvořených podskupin, jejichž
účelem bylo zpřehlednění archivního materiálu. Pouze písemnosti manipulačního období
„Pozůstalost Ervína hraběte Šlika ve správě Marie Terezie hraběnky Šlikové 1906-1916“
byly ponechány bez jakéhokoli vnitřního členění, neboť vzhledem k rozsahu tohoto
materiálu nebylo dalšího členění třeba. Podstatnou část archivního fondu Ústřední správa
šlikovských velkostatků Jičíněves tvoří mapy a plány. Velké množství tohoto materiálu
bylo z důvodu jeho zpřehlednění utříděno dle tematického hlediska.
Pořádací schéma fondu Ústřední správa šlikovských velkostatků Jičíněves má
následující podobu:
I. Úřední knihy
Evidenční
II. Spisový materiál
Spisy
Vrchní správa a administrace
- 36 -
Korespondence hospodářského rady Karla Čespíra
Fideikomis Kopidlno-Staré Hrady
Substituční pozůstalost Františka hraběte Šlika († 1862)
Osobní záležitosti Ervína hraběte Šlika
Doživotní renty, alimenty
Penze zaměstnanců
D. Průmysl
Korespondence Augustina Jeřičky, sekretáře ústřední kanceláře
Penze zaměstnanců, finanční příspěvky
Daně
D. Průmysl
Cukrovar Ervína hraběte Šlika v Kopidlně
Pivovar ve Vokšicích
Parní kruhová cihelna ve Starém Místě
- 37 -
Separace fideikomisu, substituce a svobodného majetku Ervína hr. Šlika
Legitimace nemanželských dětí Františka hraběte Šlika
Soudní spor o fideikomis Kopidlno-Staré Hrady
Osobní záležitosti Františka hraběte Šlika
Daně
Palmáre
E. Průmysl
1906-1916
Vyrovnání se substituční pozůstalostí a s pozůstalostí Ervína hraběte Šlika
Obnovení soudního sporu o fideikomis Kopidlno-Staré Hrady
Zvláštní fideikomis hrabat von Weissenwolff
První pozemková reforma
- 38 -
Agenda právního zástupce pro lokální záležitosti v Jičíně
Osobní a rodinné záležitosti hrabat Šliků
Doživotní renty
Daně, dávky, poplatky
Palmáre
D. Průmysl
Huť na hliník, lučební továrna Šlik a spol. v Kostelci nad Orlicí
III. Mapy a plány
B.2 Mapy dvorů šlikovských panství z mladšího období, náčrty map
dvorů a různých pozemků
B.4 Mapy rybníků
C. Lesní mapy
C.2 Zádušní lesy
- 39 -
F. Stavební plány
F.2 Plány dvorů
IV. Varia
Archivní fond Ústřední správa šlikovských velkostatků Jičíněves má po
inventarizaci v roce 2011 celkový rozsah 4,43 bm materiálu. Do fondu ústřední správy
byly při jeho inventarizaci přesunuty písemnosti dodatečně vytříděné z archivních fondů
Velkostatek Vokšice (NAD č. 421) o rozsahu 0,20 bm a Velkostatek Kopidlno (NAD č.
343) o rozsahu 0,02 bm (konkrétně rozepsáno v kapitole II úvodu archivní pomůcky).
V průběhu pořádacích prací byly z fondu ústřední správy zároveň vytříděny písemnosti
příslušející do fondů Velkostatek Vokšice (NAD č. 421) v rozsahu 0,01 bm, Cukrovar
Ervína Schlika Kopidlno (NAD č. 1235) v rozsahu 0,02 bm a Rodinný archiv Šliků
(NAD č. 268) v rozsahu 0,02 bm. Vnitřní skartace nebyla provedena.
IV. Stručný rozbor obsahu archivního souboru
Archivní fond Ústřední správa šlikovských velkostatků Jičíněves je značně
mezerovitý. Citelná je především absence pramenů dokumentujících vývoj systému
centrálního řízení šlikovských dominií v jeho nejstarší fázi, velké ztráty však postihly i
písemnou agendu pocházející z období činnosti již plně organizovaného centrálního
úřadu v druhé polovině 19. a první polovině 20. století. Agenda jednotlivých orgánů
ústřední správy šlikovských velkostatků je totiž ve fondu zastoupena pouze nepatrným
zlomkem svých písemností, což je z badatelského hlediska poměrně limitující. I přes
rozsáhlé ztráty písemného materiálu však tento fond nabízí zajímavé prameny pro
studium způsobu řízení velkostatků v období zásadních změn společenských a
- 40 -
hospodářských poměrů nastalých v druhé polovině 19. a první polovině 20. století.
Z hlediska dějin správy jsou pro badatele zvláště důležitým pramenem normálie
upravující organizaci ústřední správy velkostatků a pravomoce jednotlivých úředníků.
Údaje normativní pramenů doplňují záznamy úřední knihy evidující průběh služby všech
hraběcích úředníků a služebníků, která kromě detailního popisu služebního postupu
každého jedince obsahuje informace o jeho platovém zařazení, příplatcích a jeho
penzionování, popřípadě úmrtí a u významnějších osob i o místě jejich pohřbení. Pro
vymezení rozsahu kompetencí ústřední správy jsou přínosné i měsíční zprávy podávané
majiteli velkostatků a záznamy z konferencí, které se však dochovaly v torzovitém stavu.
Přínosnou je v tomto ohledu i korespondence čelných představitelů ústřední správy s
majiteli, respektive správci velkostatků, či s jinými úředníky velkostatků. Z hlediska
sociálních dějin jsou velmi zajímavým pramenem dokumenty týkající se sociálně
podpůrného systému, zřízeného Františkem Šlikem v roce 1893 pro zaměstnance
šlikovských velkostatků.
Součástí archivního fondu Ústřední správa šlikovských velkostatků Jičíněves jsou
i velmi specifické prameny právní povahy, jejichž vznik úzce souvisí s činností právních
zástupců hrabat Šliků. Specifikum této agendy vyplývá z nutnosti řešit komplikované
sporné majetkoprávní záležitosti Šliků, které byly zapříčiněny fideikomisním zřízením
ustanoveným na šlikovských statcích. Dokumenty vztahující se k soudním sporům o
fideikomis Kopidlno-Staré Hrady a o zvláštní fideikomis, které se rozpoutaly po smrti
Ervína Šlika v roce 1906, tvoří stěžejní a nejzajímavější část celého fondu. Z dochované
korespondence a jiných podkladových materiálů je možné sledovat pečlivou přípravu
Františka Šlika a jeho právních zástupců na procesní řízení, na základě opisů a
multiplikátů soudních akt lze detailně rekonstruovat průběh celého procesu a v případě
sporu o fideikomis Kopidlno-Staré Hrady jsou ve fondu dokumentovány i opakované
pokusy hraběte Šlika o zvrácení výsledku tohoto soudního procesu.
Kromě písemností vztahujících se k soudnímu sporu o fideikomis Kopidlno-Staré
Hrady a zvláštní fideikomis obsahuje archivní fond Ústřední správa šlikovských
velkostatků Jičíněves také mnohé dokumenty týkající se třetího fideikomisního zřízení na
statcích hrabat Šliků, zakotveném kodicilem Františka Jindřicha Šlika z roku 1859 jako
tzv. substituce. K tomuto tématu lze v tomto fondu nalézt doklady o získávání finančních
prostředků pro vyrovnání dědických a povinných podílů vyplývajících z pozůstalosti
Františka Jindřicha Šlika († 1862), písemnosti vztahující se k otázce nástupnictví
v substituci či dokumenty o zániku právního statusu substituce. Zvláštní kategorii spisů
pak tvoří archiválie dokumentující separaci fideikomisního, substitučního a současně i
svobodného majetku Ervína Šlika po jeho smrti v roce 1906. Vzhledem k tomu, že
- 41 -
separace fideikomisního a substitučního majetku měla původně proběhnout v
mimosoudním řízení na základě privátních inventářů šlikovského jmění, byly do tohoto
fondu vmanipulovány i inventáře a soudní odhady obou velkostatků z 19. století, které
byly pro tyto účely shromážděny ve spisovně ústřední kanceláře. Ve většině případů se
jedná o dobové i novodobé opisy a výtahy z desk zemských. Jejich znění je možné
konfrontovat s invetáři a soudními odhady velkostatků či s hospodářskými a účetními
knihami šlikovských panství a domů ze 17. až 19. století uloženými v Národním archivu
ve fondu Fideikomisní spisy (NA, Fideikomisní spisy, sign. VII E 27 (F 18/98), inv.č.
136, kt.č. 1001-1014). Součástí fondu Fideikomisní spisy jsou i protokoly o inventuře a
separaci šlikovského jmění na počátku 20. století.
Ve fondu Ústřední správa šlikovských velkostatků Jičíněves lze dohledat také
prameny o správě svobodného majetku Ervína Šlika, který přešel po jeho smrti do
vlastnictví jeho ženy Marie Terezie Šlikové, či písemnosti týkající se osobních záležitostí
hrabat Šliků jako jsou svatební smlouvy a jejich koncepty, testamenty a korespondence
osobního charakteru. Neméně zajímavou část fondu představují dokumenty o
podnikatelských aktivitách hrabat Šliků, především pak o správě cukrovaru v Kopidlně a
zřízení továrny na hliník v Kostelci nad Ohří.
Nejrozsáhlejší část fondu Ústřední správa šlikovských velkostatků Jičíněves však
tvoří mapy a plány. Nejcennějšími z nich jsou pergamenové mapy dvorů zemského
měřiče Andrea Bernarda Klausera pocházející z let 1690-1700 a dvě mapy dvorů z let
1700 a 1718, které Klauser vypracoval na papíře. Mezi cenné archivní kusy patří i další
staré mapy dvorů vzniklé v druhé polovině 18. století, jejichž autory byli zemský měřič
Ignác Hötzel, Václav Skočpole a jiní, vesměs anonymní kartografové. Z druhé poloviny
18. století pocházejí i nejstarší mapy rybníků vyhotovené Josefem Paličkou, Tadeášem
Sadilem či M. Lachnou. Pro období 19. století se mapový materiál značně rozrůstá. Vedle
četných map dvorů, vesnic a různých pozemků se z tohoto období dochovaly i přehledné
mapy šlikovských velkostatků či mapy parků a zámeckých zahrad. Z počátku 19. století
pocházejí také první mapy šlikovských lesů. Mapy lesních porostů z druhé poloviny 19. a
počátku 20. století navíc nabízejí zajímavé svědectví o lesním hospodářství, neboť do
nich byly průběžně zakreslovány těžební zásahy. Podstatnou část mapového materiálu
pak tvoří katastrální mapy.
Z badatelského hlediska jsou velmi zajímavé také plány uložené v tomto fondu. V
první řadě je třeba upozornit na stavební plány šlikovských zámků a zámeckých
hospodářských a obytných budov či úřednických kanceláří, dále na situační plány dvorů a
stavební plány k nim náležejících obytných a hospodářských budov, opomenout nelze ani
výskyt stavebních plánů lesnických budov, plánů staveb průmyslových podniků, hostinců
- 42 -
a hotelů, za zmínku stojí i nepříliš rozsáhlá vodohospodářská stavební dokumentace.
Zvláště významnými stavebně historickými prameny jsou pak plány patronátních staveb,
které jsou v některých případech doplněny situačními plány hřbitovů přiléhajících ke
kostelům a farám.
V. Záznam o uspořádání archivního souboru a sestavení archivní pomůcky
Archivní fond Ústřední správa šlikovských velkostatků Jičíněves uspořádala a
inventární seznam sestavila Markéta Česáková v roce 2011. Úvod archivní pomůcky
vypracovala Markéta Česáková v roce 2015. Při stanovování kritérií, podle nichž bylo
přistupováno k vlastním pořádacím pracím a vyhotovení archivní pomůcky, bylo na
základě konzultace s Mgr. Jiřím Kubou, vedoucím Oddělení správy a zpřístupňování
archivních fondů a sbírek Státního oblastního archivu v Zámrsku, rozhodnuto, že se
v regestech záznamů této archivní pomůcky bude používat počeštěná forma jména Šlik.
Seznam použitých pramenů a literatury
Prameny:
Státní oblastní archiv v Zámrsku (dále jen SOA v Zámrsku), Rodinný archiv Šliků,
Reversy, jmenování a platy panských úředníků, 1630-1646, 1714, inv.č. 450, sign. IX.6,
kt.č. 53.
SOA v Zámrsku, Rodinný archiv Šliků, Spisy o sporu Veroniky Rozálie Beckové, vdovy
po panském inspektorovi statků Kryštofu Beckovi z Lilienthalu, s hrabětem Františkem
Arnoštěm Šlikem o zadržený plat svého manžela, (1638) 1651-1656, inv.č. 452, sign.
IX.9, kt.č. 53.
SOA v Zámrsku, Rodinný archiv Šliků, Stížnost poddaných měst Kunštátu a Olešnice k
hraběti Františku Arnoštovi Šlikovi na vrchního hejtmana Oldřicha Zikmunda
Mirošovského z Mirošovic, 1653-1655, inv.č. 453, sign. IX.10, kt.č. 53.
SOA v Zámrsku, Rodinný archiv Šliků, Korespondence hr. Josefa Šlika s ředitelem
panství Ignácem Böhmem, 1782-1799, inv.č. 464, sign. IX.23, kt.č. 54.
SOA v Zámrsku, Velkostatek Vokšice, Výnosy a instrukce Františka Arnošta Šlika,
1659-1672, inv.č. 1, kt.č. 1.
- 43 -
SOA v Zámrsku, Velkostatek Vokšice, Kniha vrchnostenských nařízení a smluv,
1811-1865, inv.č. 3, kn.č.1.
SOA v Zámrsku, Velkostatek Vokšice, Seznam zaměstnanců, 1833-1850, inv.č. 9, kt.č. 3.
SOA v Zámrsku, Velkostatek Kopidlno, Kniha smluv, 1780-1829, inv.č. 7, kn.č. 7.
písemnosti archivního fondu Ústřední správa šlikovských velkostatků Jičíněves
Literatura:
Dvořák, Max, Hrabata Šlikové a jich archiv v Kopidlně. Příspěvek k dějinám české
šlechty, Český časopis historický, č. 5, 1895, s. 298-307.
Dvořák, Max, Stručný nástin dějin panství a hraběcího rodu Šlikovského, Jičín 1895.
Gothaisches genealogisches Taschenbuch der Gräflichen Häuser, Jhg. 1870-1912, Gotha
1870-1912.
Hledíková, Zdeňka - Janák, Jan - Dobeš, Jan, Dějiny správy v českých zemích od počátků
státu po současnost, Praha 2007.
Hořejš, Miloš - Novotný, Michal, Hospodářské aktivity rodu Schliků na sklonku 19. a
v první polovině 20. století. In: Šlechtické rody a jejich sídla v Českém ráji. Sborník
referátů z vědecké konference konané ve dnech 24.-25.dubna 2009 v Turnově, Semily Turnov 2009, s. 349-380.
Průvodce po fondech Státního oblastního archivu v Zámrsku, Zámrsk 1965.
Sedláček, August, Hrady, zámky a tvrze království Českého. Podkrkonoší, sv. V, Praha
1995 (reprint).
Schematismus des Grossgrunbesitzes und grösserer Rustikalgüter mit einer
agronomischen und Eisenbahnkarte des landtäflichen Besitzes im Königreiche Böhmen,
bearb. von Ignaz Tittel, Prag 1900.
Schematismus und Statistik des Grossgrundbezitzes und grösserer Rustikalgüter im
Königreiche Böhmen mit einer agronomischen und Eisenbahnkarte, bearb. von Ignaz
Titel, Prag 1906.
- 44 -
Schematismus des Grossgrundbesitzes in Böhmen, bearb. von Rudolf Lustig, Prag 1933.
Schematismus landtäflicher Güter, grösserer Rustikalwirtschaften, Beamten und Pächter,
bearb. von Ignaz Titel, Prag 1910.
Sommer, Johann Gottfried, Das Königreich Böhmen. Königgratzer Kreis, Bd. 4, Prag
1836.
Statistik und Beamten-Schematismus des Grossgrundbezitzes im Königreiche Böhmen,
bearb. von Ignaz Tittel, Prag 1881.
Schematismus velkostatků v Čechách, sest. Rudolf Lustig a František Světnička, Praha
1933.
Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbezitzes im Königreiche
Böhmen zugleich Adressenbuch sämmtlicher bei demselben angestellten Beamten, des
Forstpersonals u. s. w., bearb. von Johann F. Procházka, Prag 1880.
Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbezitzes im Königreiche
Böhmen zugleich Adressenbuch sämmtlicher bei demselben angestellten Beamten, des
Forstpersonals u. s. w., bearb. von Johann F. Procházka, Prag 1891.
Tůma, Ervín, Stručné pojednání o životě a smrti posledního majorátního pána - mého
dědečka p. říšského hraběte Ervína Schlika (1852-1906) a o některých členech rodu, 1.
část, Genealogické a heraldické listy, roč. XXXI, č.3/2011, s. 60-67.
Týž, Stručné pojednání o životě a smrti posledního majorátního pána - mého dědečka p.
říšského hraběte Ervína Schlika (1852-1906) a o některých členech rodu, 2. část
(dokončení), Genealogické a heraldické listy, roč. XXXI, č.4/2011, s. 52-63.
Voldán, Vladimír, K otázce skartace písemností velkostatků a jejich ústředních správ,
Archivní časopis, roč. 11, 1961, s. 203-208.
Vollständiger Beamten-Schematismus der Land- und Forstwirtschaft und
landwirtschaftlichen Industrie im Königreiche Böhmen, bearb. von Adolf Bochdalek,
Prag 1870.
Županič, Jan, Nová šlechta Rakouského císařství, Praha 2006.
Županič, Jan - Fiala, Michal - Stellner, František, Encyklopedie knížecích rodů zemí
Koruny české, Praha 2001.
- 45 -
Inventární seznam
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
(1830) 1893–1945
(1973)
kn 1
I. ÚŘEDNÍ KNIHY
Evidenční
1
Evidence průběhu služby hraběcích úředníků a
služebníků
(Dienst-Tabella der Gräflich Schlick´schen
Beamten u[nd] Diener)
papír; vazba: kožená; rozměry: 34 x 23 cm;
německy, česky
Poznámka: v letech 1913-1945 kniha vedena jako
evidence zaměstnanců velkostatku Kopidlno;
priora způsobují záznamy o služebním poměru
zaměstnanců před založením knihy v roce 1893,
posteriora tvoří zápisy o převzetí bývalých
zaměstnanců velkostatku Kopidlno do služeb státu
a dodatečně vepsané poznámky o úmrtí osob
(pouze v několika případech)
II. SPISOVÝ MATERIÁL
Spisy
VRCHNÍ ŘEDITELSTVÍ HRABĚTE ŠLIKA V JIČÍNĚVSI
(Gräflich Schlik´sche Oberdirektion in Jičinoves)
do 1891
2
Žádost Theodora sv. p. von Riesenfels o
ustanovení poručníkem dětí zesnulého Jindřicha
Františka Šlika (opis)
s.d.
kt 1
3
Plná moc udělená Ervínem Šlikem v Badenu dne
11. února 1887 jeho bratru Františkovi,
opravňující ho ke správě majetku po dobu šesti let,
tj. v období od 1. ledna 1887 do 1. ledna 1893, s
pozdějším přípisem o prodloužení této lhůty o
dalších šest let, tj. do 11. února 1899
1887-1892
kt 1
4
Nařízení o správě velkostatků a o pozici
hospodářského rady; plná moc udělená Františkem
Šlikem hospodářskému radovi Karlu Čespírovi
(resp. Czespirovi či Czeschpirovi)
1887
kt 1
5
Instrukce a nařízení hospodářského rady Karla
Čespíra (resp. Czespira či Czeschpira)
1887-1891
kt 1
- 47 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
Výnos o příspěvcích na výchovu dětí a osobních
příplatcích zaměstnancům
1887
kt 1
1889-1891
kt 1
Cirkulář o přeložení a povýšení úředníků
(hospodářských správců a adjunktů), obsazení
pozice polního hlídače ve Vesci
1891
kt 1
Nařízení o chovu bažantů a dodávkách dřeva
1891
kt 1
Instrukce pro vedení účetních knih a různá
nařízení o vedení účetnictví
Korespondence hospodářského rady Karla Čespíra (resp. Czespira či Czeschpira)
6
Korespondence Karla Čespíra s Theodorem sv. p.
von Riesenfels, bývalým poručníkem a správcem
majetku hrabat Šliků
1872-1888
kt 1
7
Korespondence Karla Čespíra s Ervínem Šlikem
1876-1885
kt 1
8
Korespondence Karla Čespíra s Františkem
Šlikem
1885-1891
kt 1
9
Korespondence Karla Čespíra s Terezou hr.
Belcredi, rozenou Thurn-Taxisovou, ohledně
mobiliáře jičíněveského zámku
1875
kt 1
10
Korespondence Karla Čespíra s Dr. Jellinkem o
finančních poměrech hraběte Šlika
1882
kt 1
11
Korespondence Karla Čespíra s JUDr. Karlem
Helmingerem v záležitosti obligací za vyvazování
pozemků, úpisů státního dluhu a platby doživotní
renty Albíny Prinetti, rozené hr. Šlikové
1877
kt 1
12
Korespondence Karla Čespíra s Maxmiliánem hr.
zu Sprinzenstein a jeho ženou Almerií, rozenou hr.
Šlikovou, ohledně potvrzení příjmu peněz z hlavní
pokladny (korespondence obsahuje i různá rodinná
sdělení)
1882-1883
kt 1
1884
kt 1
Testament Jindřicha Šlika z 11. března 1650
(neověřený opis)
V příloze: kopie úředně ověřeného výpisu z trhové
smlouvy na prodej městských pozemků Jindřichu
Šlikovi, zanesené do pozemkové knihy města
Nový Bydžov a datované dne 29. prosince 1636
s.d.
kt 1
Testament Františka Arnošta Šlika z roku 1672,
jímž byl na základě svolení císaře Leopolda I. ze
dne 18. března 1661 zřízen fideikomis
Kopidlno-Staré Hrady (neověřený opis)
s.d.
kt 1
13
Výpisy z desk zemských
- 48 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
Testament Františka Josefa Šlika z 3. října 1740
(úředně ověřený opis)
1884
kt 1
14
Inventář pozůstalosti Františka Šlika a rozdělení
dědických podílů (vypracováno JUDr. Karlem
Helmingerem a JUDr. Karlem Leopoldem
Klaudym)
1868-1871
kt 1
15
Dědické a povinné podíly na pozůstalosti
Františka Šlika (opis rozhodnutí Zemského soudu
v Praze sign. N.E. 18545 ze dne 25. července
1871)
1871-1872
kt 1
16
Soupis dokumentů zaslaných vrchnímu ředitelství
v souvislosti s dědickými podíly na alodiální
pozůstalosti po Františku Šlikovi
1881
kt 1
17
Rozdělení cenných papírů, cenných předmětů a
šperků (respektive výplata jejich odhadní hodnoty)
z pozůstalosti Františka Šlika
1881-1885
kt 1
18
Kvitance na zaplacení povinného a dědického
podílu z pozůstalosti Františka Šlika Albíně
Šlikové, provdané Prinetti
1872
kt 1
19
podílu z pozůstalosti Františka Šlika Pavlíně
Šlikové, provdané sv. p. Enis z Atter a Iveaghe
1872
kt 1
20
podílu z pozůstalosti Františka Šlika Františce
Šlikové, provdané sv. p. von Riesenfels; převedení
hypotekárních pohledávek na substitučním
majetku na její dědičky Sophii von Riesenfels,
provdanou von Neuenstein, Adelheidu von
Riesenfels, provdanou von Angelini, a Albinu von
Riesenfels
(1860) 1882
kt 1
21
Darovací listina na kapitál ve výši 48.000 zl. pro
Jindřišku Šlikovou, provdanou hr. Ségur-Cabanac,
a Almerii Šlikovou, provdanou hr. zu
Sprinzenstein, jako vylepšení jejich povinného a
dědického podílu z pozůstalosti po Františku
Šlikovi († 1862) za postoupení jejich nárokových
pohledávek z ukončení platby doživotní renty
Eugenie von Gaal, Albíny Prinetti a Karolíny
Klaudy, pojištěné zástavním právem na realitách
substitučního majetku, Ervínu Šlikovi (přiloženy
opisy kvitancí na přijetí tohoto kapitálu)
1874-1884
kt 1
- 49 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
22
Smlouva uzavřená mezi Ervínem Šlikem a
Pavlínou Šlikovou, provdanou sv. p. Enis z Atter a
Iveaghe, v záležitosti zúročení kapitálu jejích
nárokových pohledávek z ukončení platby
doživotní renty Eugenie von Gaal, Albíny Prinetti
a Karolíny Klaudy, pojištěné zástavním právem na
realitách substitučního majetku, za jejich
postoupení Ervínu Šlikovi (opis)
1876
kt 1
23
Vyplacení úroků z kapitálu váznoucího na domu
č.p. 78 v Praze na Vinohradech ve prospěch
Almerie Šlikové, provdané hr. zu Sprinzenstein, a
Jindřišky Šlikové, provdané hr. Ségur-Cabanac, za
období 1876-1878
1878
kt 1
24
Dluhopisy a sumáře hypotečních pohledávek
České spořitelny na alodiálním velkostatku a
svobodných statcích
(1846) 1876
kt 1
25
Zástavní právo na substitučním majetku (na
alodiálním velkostatku, svobodných statcích a
domech v Praze) a cukrovaru v Kopidlně;
převedení pohledávek Živnostenské banky pro
Čechy a Moravu v Praze ve výši 150.000 zl. r.č. na
Českou spořitelnu
1876
kt 1
26
Výmaz práva zástavního za hypoteční pohledávky
České spořitelny, váznoucího na substitučním
majetku jako pojištění dědického podílu Aloise
von Schrenk
1876-1885
kt 1
27
Přípravy svatebních smluv (mj. koncept svatební
smlouvy se sestřenicí Elisabethou sv. p. von
Riesenfels, sepsaný na zámku v Kopidlně bez
bližšího časového určení, či nedatovaný opis
svatební smlouvy Františka Šlika s Vilemínou
Breuerovou z roku 1846)
1875-1876
kt 1
28
Finanční vyrovnání Ervína a Františka Šlika na
základě plné moci vydané Ervínem Šlikem pro
svého bratra Františka, opravňující ho ke správě
Ervínova majetku
1887-1896
kt 1
29
Kopie dluhopisu Ervína Šlika na kapitál ve výši
100.000 zl. r.č. vypůjčený od Maxmiliána hr. zu
Sprinzenstein, pojištěný zástavním právem na
svobodném majetku Ervína Šlika
1890
kt 1
- 50 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
30
Vyúčtování alodiální hlavní pokladny, vyhotovené
po smrti Františka Šlika († 17. března 1862) za
období od 18. března do 31. prosince 1862
1863
kt 2
31
Účetní výkaz hlavní pokladny za rok 1869 spolu s
výkazem domu č.p. 205 v Rossau ve Vídni
1869
kt 2
32
Roční výkazy příjmů a vydání
1881
kt 2
33
Výkaz stavu aktiv a pasiv za léta 1876-1881
1882
kt 2
34
Výkazy o rozdělení kapitálu a úroků z cenných
papírů z pozůstalosti Františka Šlika († 1862)
1884
kt 2
35
Zaopatřovací příspěvek pro Ervína,
nemanželského syna Františky Tůmové, bývalé
komorné na zámku v Kopidlně, v současnosti
bytem ve Vídni
1878-1899
kt 2
36
Doživotní renta pro slečnu Celine von Marion
1879-1896
kt 2
Penze zaměstnanců
37
Spor s Kateřinou Trubačovou-Macháčkovou o
platbu roční penze ve výši 1.000 zl. r.č.
1874-1875
kt 2
38
Výmaz penze po Karlu Görnerovi († 1876),
hospodářském radovi na odpočinku v Kopidlně
1876-1879
kt 2
39
Stanovení penze lesníka Roberta Hertacha
1891
kt 2
40
Odprodej domu č.p. 205 v Rossau ve Vídni z
pozůstalosti Františka Šlika († 1862) Benjaminu
Scheinerovi - výplata doživotní renty Eugenie von
Gaal, pojištěné zástavním právem na tomto domu,
z úroků z půjčky poskytnuté Benjaminu
Scheinerovi ve výši 60.000 zl., splatné až po smrti
Eugenie von Gaal
1873-1883
kt 2
41
Vypovězení nájmu stájí a vozovny v domě č.p. 57
v Praze II
Domy č.p. 57, 61 a 62/II zapsané ve vložkách č.
57 a 61 pozemkových knih pro katastrální obec
Praha Nové Město označovány jako Šlikovský
palác
1874
kt 2
- 51 -
Inv. č.
Obsah
42
Stavební úpravy v pražských domech
V příloze: Pravidla zavedení vodovodního potrubí,
vydaná pražskou městskou radou
Datace
Ev. j.
1888-1890
kt 2
1889
kt 2
1882-1883
kt 2
43
Sochařská výzdoba v zámeckém parku v Kopidlně
D. Průmysl
44
Cukrovar v Kopidlně - dluh Castellské kreditní
pokladně
ÚSTŘEDNÍ KANCELÁŘ ERVÍNA HRABĚTE ŠLIKA
(Graf Erwein Schlik´sche Central-Kanzlei)
1891–1906
45
Nařízení o ústřední správě velkostatků po smrti
hospodářského rady Karla Čespíra (resp. Czespira
či Czeschpira)
1891
kt 2
46
Nařízení o organizaci správy velkostatků
1893
kt 2
47
Penzijní řád pro úředníky a služebníky panství
hraběte Šlika, jejich vdovy a sirotky
1893
kt 2
48
Penzijní fond pro úředníky a služebníky panství
hraběte Šlika, jejich vdovy a sirotky - změna § 3
penzijního řádu
1898-1901
kt 2
49
Nařízení o nových platových tabulkách
zaměstnanců
1893
kt 2
50
Cirkulář o jmenovacích dekretech
1893
kt 2
51
Adresář jednotlivých sekcí ústřední správy a
výdaje za hlavičkový papír
1893
kt 2
52
Konference ředitele ústřední správy s Ervínem
Šlikem (torzo)
1891-1906
kt 2
53
Konference hospodářského ředitele s Ervínem
Šlikem (torzo)
1893
kt 2
54
Konference JUDr. Carla Clementa Claudiho,
pozůstalostního kurátora, s Ervínem Šlikem
(torzo)
1904-1906
kt 2
55
Měsíční zprávy podávané Ervínu Šlikovi (torzo)
1898
kt 2
- 52 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
56
Poštovní plná moc pro Leonharda Schweigerta,
Augustina Jeřičku a Františka Jeřábka, vydaná
Hlavním poštovním úřadem ve Vídni
1894-1895
kt 2
57
Plná moc vydaná Ervínem Šlikem ve Vídni dne
27. ledna 1898 pro jeho švagra Alexandra
Thurn-Taxise, opravňující ho zastupovat Ervína
Šlika ve všech právních, politických, soudních,
soukromých i veřejných záležitostech
1898
kt 2
58
Plná moc vydaná Ervínem Šlikem pro Vincence
Schmidta, ústředního ředitele velkostatků a
ředitele cukrovaru v Kopidlně
1903
kt 2
59
Soudní stvrzení plných mocí Vincence Schmidta,
ústředního ředitele velkostatků a ředitele
cukrovaru v Kopidlně
1903
kt 2
Korespondence Augustina Jeřičky, sekretáře ústřední kanceláře
60
Korespondence Augustina Jeřičky s Františkem
Šlikem
1891-1893
kt 2
61
Korespondence Augustina Jeřičky s JUDr.
Františkem Kloučkem, právním zástupcem hraběte
Šlika pro lokální záležitosti v Jičíně
1892
kt 2
62
Korespondence Alexandra prince Thurn-Taxise s
Augustinem Jeřičkou, sekretářem ústřední
kanceláře a hlavním pokladníkem
1898
kt 2
63
Korespondence Maxmiliána hr. zu Sprinzenstein s
Františkem Šlikem a s Augustinem Jeřičkou,
sekretářem ústřední kanceláře a hlavním
pokladníkem, ohledně potvrzení příjmu peněz z
hlavní pokladny a splacení půjčky 20.000 zl.
1892-1895
kt 2
64
Úroky z obligací státního dluhu váznoucích na
fideikomisu Kopidlno-Staré Hrady
1901-1902
kt 3
65
Odpisy a přípisy pozemkových parcel v deskách
zemských ve vložce fideikomisního panství
Kopidlno (vložka č. 278)
1903-1905
kt 3
66
Dotazník Zemského soudu v Praze v záležitosti
zjištění aktuálního stavu a břemen fideikomisních
statků
1905-1906
kt 3
67
Jmenování JUDr. Carla Clementa Claudiho
kurátorem pozůstalosti Františka Šlika († 1862)
- 53 -
1893-1900
kt 3
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
68
Korespondence JUDr. Carla Clementa Claudiho s
Ervínem Šlikem v záležitosti výpisů z desk
zemských
1899
kt 3
69
Referát JUDr. Carla Clementa Claudiho o
substituční pozůstalosti Františka Šlika
1900
kt 3
70
Právní dobrozdání dvorního rady Dr.
Krasnopolského o substituční pozůstalosti
Františka Šlika
1900
kt 3
71
Výmaz práva zástavního za pohledávky České
spořitelny ve výši 150.000 zl. r.č. na substitučním
majetku (na alodiálním panství, svobodných
statcích a domech v Praze) a cukrovaru v
Kopidlně
1894
kt 3
72
Uzavření hypotéky na částku 400.000 zl. r.č. (tj.
800.000 K) u vídeňské pobočky společnosti The
Gresham Life Assurance Society Limited in
London, pojištěné zástavním právem na
fideikomisním, alodiálním i substitučním majetku;
uzavření životní pojistky Ervína Šlika
1897
kt 3
73
Výmaz práva zástavního na alodiálním panství a
svobodných statcích za pohledávky Špitálské
nadace pro chudé v Gottesgabu ve výši 10.000 zl.
konv.m. s 5 % úrokem
V příloze: Originál dluhopisu Františka Šlika (†
1862) ze dne 20. června 1840
(1840) 1897
kt 3
74
Kvitance České spořitelny na příjem částky
344.888 zl. 52 kr. r.č. a výmaz práva zástavního za
pohledávky České spořitelny na substitučním
majetku
1897
kt 3
75
Výmaz práva zástavního za pohledávky České
spořitelny ve výši 43.698 zl. 59 3/4 kr. r.č.,
váznoucích na substitučním majetku jako
nárokové pohledávky dědiců na podíl z doživotní
renty po Eugenii von Gaal, Albíně Prinetti a
Karolíně Klaudy. Přiloženy postupní listiny, jimiž
byly převedeny nárokové pohledávky jednotlivých
dědiců na Ervína Šlika (přílohy ke spisu
Zemského soudu v Praze sign. E 1092)
1876-1899
kt 3
- 54 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
76
Zjištění stavu substitučního majetku před jeho
dalším zadlužením (zpráva JUDr. Carla Clementa
Claudiho o správě majetku v letech 1862-1872, tj.
od smrti Františka Šlika po dosažení 20 let věku
Ervína Šlika, koncept referátu JUDr. Claudiho o
zadlužení majetku, výkaz hypotečních pohledávek
váznoucích na substitučním majetku, výkazy
meliorace staveb a pozemků, odhady čistého
katastrálního výnosu panských pozemků a
nájemného z pronajatých pozemků)
1897-1902
kt 3
77
Uzavření hypotéky na částku 12.600 zl. r.č. (tj.
25.200 K) u Obecní spořitelny jičínské, pojištěné
zástavním právem na substitučním majetku postupní a dlužní listina Ervína Šlika (příloha ke
spisu Zemského soudu v Praze sign. E 1092)
1900
kt 3
78
Uzavření hypotéky na částku 318.000 K u Obecní
spořitelny jičínské, pojištěné zástavním právem na
substitučním majetku - mj. dluhopis Ervína Šlika a
kvitance spořitelny na příjem úrokové částky z
dlužného kapitálu (přílohy ke spisu Zemského
soudu v Praze sign. E 1092)
1901-1903
kt 3
79
Výmaz práva zástavního na substitučním majetku
pojišťujícího výplatu doživotní renty Františka
Pressla († 1860), Karolíny Klaudy († 1899) a
Marie Přenosilové († 1901) na základě
vystavených úmrtních listů
1901-1903
kt 3
80
Splacení dlužné částky do nadačního fondu Reálné
školy v Liberci ve výši 10.000 zl. konv.m. (tj.
21.000 K) s 6 % úrokem, pojištěné zástavním
právem na alodiálním panství a svobodných
statcích
V příloze: Originál dluhopisu Františka Šlika (†
1862) ze dne 26. února 1847
(1847) 1902-1903
kt 3
81
Uzavření hypotéky na částku 2 546 716 K 76 h u
společnosti Anker, Gesellschaft für Lebens- und
Rentenversicherungen, pojištěné zástavním
právem na substitučním majetku, za účelem
uspokojení dřívějších pohledávek váznoucích na
tomto majetku
1902-1906
kt 3
- 55 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
Uzavření hypotéky na částku 2 546 716 K 76 h u
Rentenversicherungen, pojištěné zástavním
právem na substitučním majetku, za účelem
uspokojení dřívějších pohledávek váznoucích na
tomto majetku; rozhodnutí Správního soudního
dvora ve Vídni ze dne 27. listopadu 1906 v
záležitosti odepření poplatkové úlevy při konverzi
hypotekárních pohledávek (kopie)
V příloze: Statuta společnosti Anker; spis Úřadu
pro vyměřování poplatků v Praze ve věci odepření
poplatkové úlevy při konverzi hypotekárních
pohledávek (kopie části spisu);
1902-1906
kt 4
82
Dělení kapitálu půjčky ve výši 60.000 zl.,
poskytnuté roku 1873 Benjaminu Scheinerovi a
splacené po smrti Eugenie von Gaal († 9. března
1895), mezi Ervínem a Františkem Šlikem
V příloze: Úmrtní list Eugenie von Gaal; list
vlastnictví domu č.p. 205 ve Vídni
(1878) 1895
kt 4
83
Dělení dodatečně zjištěné pozůstalosti po
Františku Šlikovi († 1862) (částečná kopie spisu
1898-1902 (1913)
kt 4
84
Postoupení povinného a dědického podílu ve výši
37.333 zl. r.č. (tj. 74.666 K) Margueritě
Ségur-Cabanac, Heleně Ségur-Cabanac, Alfredovi
Ségur-Cabanac a Raoulovi Ségur-Cabanac,
dědicům Jindřišky Šlikové, provdané hr.
Ségur-Cabanac
1899-1900
kt 4
85
Jednání uskutečněná ve Štýrském Hradci a v Zell
am See mezi Františkem Šlikem, zastoupeným
JUDr. Emerichem von Schreiner, JUDr. Carlem
Clementem Claudim, pozůstalostním kurátorem, a
JUDr. Arnoldem Karolem, právním zástupcem
Ervína Šlika, ohledně posloupnosti v držbě
fideikomisu, náhrady za substituční majetek a
jiných záležitostí souvisejících s fideikomisním a
substitučním majetkem
V příloze: Výtah z rozsudku Zemského soudu v
Praze ze dne 29. dubna 1900 a výtah z rozsudku
Vrchního zemského soudu v Královstvím českém
ze dne 29. prosince 1900 týkajících se fideikomisu
Rychnov nad Kněžnou; výpisky ze studie
moravského zemského archiváře Vincence
Brandla, Glossarium illustrans
bohemico-moravicae historiae fontes (s. 24n.);
výpisky ze studie JUDr. Vincence Pinskera,
Nástupnictví v kaunitzké sekundogenituře
Jaroměřice (s. 41n.)
1899-1902
kt 4
- 56 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
86
Žádost Marguerity Ségur-Cabanac, Heleny
Ségur-Cabanac, Alfreda Ségur-Cabanac a Raoula
Ségur-Cabanac, potomků Jindřišky Šlikové,
provdané hr. Ségur-Cabanac, o jejich soudní
poznamenání jako čekatelů v záležitosti
nástupnictví v substituci zřízené testamentem
Františka Šlika z 9. prosince 1859 (kopie části
spisu Zemského soudu v Praze sign. E 1092)
V příloze: Poznámky pozůstalostního kurátora
JUDr. Carla Clementa Claudiho
1902
kt 4
87
Žádost Františka sv. p. Enis z Atter a Iveaghe a
jeho sestry Ireny o vyplacení kapitálu 20.000 K,
váznoucího na substitučním majetku jako
nárokové pohledávky jejich matky Pavlíny, rozené
hr. Šlikové († 29. května 1887), stvrzené
smlouvou uzavřenou s Ervínem Šlikem v roce
1876
V příloze: Parte jako doklad o úmrtí jejich otce
Václava sv. p. Enis z Atter a Iveaghe, zemřelého v
Praze dne 31. října 1902
1902-1905
kt 4
88
Směna pozemků náležejících k substitučnímu
majetku (příloha ke spisu Zemského soudu v
Praze sign. E 1092)
1896-1900
kt 4
89
zemských ve vložce substitučního statku
Bartoušov (vložka č. 271)
1897-1902
kt 4
90
zemských ve vložce alodiálního panství Jičíněves
(vložka č. 527)
1903-1908
kt 4
91
Rozhodnutí Správního soudního dvora ve Vídni v
záležitosti stížnosti Ervína Šlika na rozhodnutí
Ministerstva financí ze dne 22. července 1904 č.
34 968 ve věci vyměření poplatku ze smlouvy o
směně substitučních pozemků, uzavřené dne
26.září 1899 (kopie)
1906
kt 4
1891-1892
kt 5
92
Svatební smlouva Ervína Šlika a Marie Terezie
(jinak Geginy) princezny zu
Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst
93
Korespondence Ervína Šlika s bratrem Františkem
ohledně své osobní apanáže a plánované cesty do
Kopidlna
1892
kt 5
94
Korespondence Jindřišky Šlikové, provdané hr.
Ségur-Cabanac, s Františkem Šlikem v záležitosti
splátek dluhu ve výši 1200 zl. (korespondence
obsahuje i různá rodinná sdělení)
1893
kt 5
- 57 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
95
Uzavření hypotéky na částku 200.000 zl. u Obecní
kopidlenském cukrovaru, za účelem uspokojení
pohledávek Františka Šlika a Maxmiliána hr. zu
Sprinzenstein, váznoucích na svobodném majetku
Ervína Šlika; pojištění cukrovaru u Asekuračního
spolku cukrovarníků v rakousko-uherském
mocnářství v Praze
1895-1896
kt 5
96
Svobodný majetek Ervína Šlika
1896-1905
kt 5
97
Dluhopis Ervína Šlika na částku ve výši 91.000 zl.
r.č. přijatou od Alexandra prince Thurn-Taxise za
účelem pokrytí půjčky poskytnuté Friedrichovi
princi zu Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst
1897
kt 5
98
Změna právního zástupce Ervína Šlika - JUDr.
Josef A. Wurzel nahrazen JUDr. Arnoldem
Karolem
1899-1901
kt 5
99
Spor Františka Šourka z Prahy s Ervínem Šlikem o
zaplacení odměny 10.000 K za zachránění života
1900-1901
kt 5
100
Informace o konání zkoušek způsobilosti pro
řidiče automobilů
1904
kt 5
101
Zpráva ústředního ředitele Vincence Schmidta o
zdravotním stavu Ervína Šlika (podezření z tyfové
nákazy)
1905
kt 5
102
Žádosti o postoupení dědické smlouvy se
vzájemným testamentem Ervína Šlika a jeho ženy
Marie Terezie, datované ve Vídni dne 11. února
1899, z pozůstalosti vídeňského notáře JUDr. Julia
Richtera († 26. srpna 1905)
1905-1906
kt 5
(1895) 1906
kt 5
s.d.
kt 5
Pojištění
103
Korespondence s pojišťovnou ohledně nové
smlouvy o pojištění
V příloze: Statuta Prvního českého
privilegovaného ústavu ku vzájemnému pojištění
proti škodám z ohně a krupobití v Praze
104
Elaborát o povinnosti odškodnění pracovních
úrazů zemědělců a lesníků
V příloze: Prospekt První rakouské všeobecné
proti úrazům pojišťující společnosti ve Vídni
105
Výkaz příjmů a výdajů za období 1890-1891
- 58 -
1892
kt 5
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
106
Účtenky za rodinné šperky a šeky vystavené
Ervínem Šlikem (příjemcem Angelo Missiaglia,
zlatník z Benátek)
1892-1899
kt 5
107
Korespondence Mysliveckého ochranného spolku
ve Vídni s ústřední kanceláří ohledně úhrady
poplatku ve výši 600 zl.
1893
kt 5
108
Výkaz finančních prostředků na kontech v období
1893/94 a 1894/95
1895
kt 5
109
Výkazy platby pojišťovacích příspěvků Prvnímu
českému privilegovanému ústavu ku vzájemnému
pojištění proti škodám z ohně a krupobití v Praze
1897-1899
kt 5
110
Rozpočet na chod hraběcí domácnosti pro období
od 1. ledna 1898 do 31. prosince 1899
1898
kt 5
111
Vyúčtování pohledávek na válečných půjčkách
1898
kt 5
112
Výkazy penzí vyplacených hlavní pokladnou v
listopadu roku 1900 a v dubnu roku 1906
1900, 1906
kt 5
113
Vyrozumění ústředního ředitele Jaroslava Rojara
určené pro hlavní pokladnu o zahájení výplaty
doživotní renty pro Alexandra prince
Thurn-Taxise ve výši 400 K měsíčně, a to k
1.červenci 1902
1902
kt 5
114
Potvrzení o úhradě členského příspěvku ve výši
105 K Jednotě ku povznešení hudby v Čechách
1902
kt 5
115
Účetní zpráva o jmění Penzijního fondu pro
úředníky a služebníky panství hraběte Šlika za rok
1904/05
1905
kt 5
1892-1893
kt 6
1898
kt 6
1892-1893
kt 6
1893
kt 6
1894-1896
kt 6
1899
kt 6
116
Nařízení o kontrole měsíčních a ročních závěrek
pokladen
117
Nařízení o kontrole výplaty denní mzdy
118
Měsíční účetní rozvahy pro období prosinec 1892
až prosinec 1893 (chybí bilance za měsíc únor,
květen a červen)
119
Zpráva o stavu hospodářských budov na
jednotlivých svobodných dvorech
120
Skontro hlavní pokladny
121
Revizní protokol kostelních účtů pod patronátem
velkostatků Kopidlno a Jičíněves a skontro
kostelních pokladen za období 1896-1899
- 59 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
122
Vypsání konkurzu na pozici inženýra a civilního
geometra
1893
kt 6
123
Objednávka litografických katastrálních map
1893
kt 6
1891-1896
kt 6
124
Doživotní renta pro Annu Löfflerovou a alimenty
pro jejího syna Ervína
125
Doživotní renta pro knížete von der Leyen
1900
kt 6
126
Doživotní renta Sophie sv. p. von Neuenstein
1900
kt 6
127
Korespondence v záležitosti dluhů a životní
pojistky poručíka Ervína Tůmy, nemanželského
syna Františky Tůmové, bývalé komorné na
zámku v Kopidlně, pobývajícího v Budapešti
1902-1903
kt 6
128
Žádosti o finanční příspěvky ústavům či
jednotlivcům
1892-1894
kt 6
129
Zřízení účtu Penzijního fondu pro úředníky a
služebníky panství hraběte Šlika, jejich vdovy a
sirotky u filiálky Privilegovaného rakouského
kreditního ústavu pro obchod a řemeslo v Praze
1902-1908
kt 6
130
Spor o penzi po lesmistrovi Filipu Jelínkovi (†
1890)
V příloze: Poslední vůle Filipa Jelínka (opis)
(1881) 1893-1895
kt 6
131
Vyrovnání penze s Mathildou Orlovicz, bývalou
zámeckou správkyní v Kopidlně
(1873) 1894
kt 6
132
Příspěvek Františku Gottwaldovi z Kopidlna na
výchovu nevlastní dcery Filipiny Böhmové (†
1898)
1897-1898
kt 6
133
Penzijní list Jaroslava Rojara, bývalého ústředního
ředitele velkostatků a ředitele cukrovaru v
Kopidlně
V příloze: Parte Jaroslava Rojara, zemřelého dne
24. října 1907
1905 (1907)
kt 6
[1895]
kt 6
Daně
134
Přehled platby pozemkové daně jednotlivými
vlastníky velkostatků
- 60 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
135
Stížnost podaná JUDr. Arnoldem Karolem k
Bernímu úřadu v Jičíně na příkaz k zaplacení daně
z výdělku ze dne 15. března 1900
1904
kt 6
136
Výkaz daní, dávek a přirážek vyměřených z
lesních parcel (evidence dle berních okresů a
katastrálních obcí)
1904-1905
kt 6
137
Instrukce pro kopidlenského zámeckého správce a
zahradníka
1892
kt 6
138
Zpráva zámeckého správce Antonína Šabaty o
vyhotovení platové tabulky zámeckého personálu,
komorníků a sluhů a o stavu kopidlenského
archivu
1893
kt 6
139
Nařízení ohledně správy zámku v Kopidlně po
smrti Ervína Šlika
1906-05-05
kt 6
140
Vymazání poznámky z vložky č. 57 a 61
pozemkových knih pro katastrální obec Praha Nové Město (Šlikovský palác) o udělení generální
plné moci Theodoru sv. p. von Riesenfels z
důvodu jeho úmrtí
1897-1898
kt 6
141
Nájemní smlouva uzavřená s Josefem Richardem
Vilímkem, majitelem firmy Jos. R. Vilímek, na
pronájem domu v Praze II, Ferdinandova ul. č.p.
61
Poznámka: Domy č.p. 57, 61 a 62/II zapsané ve
vložkách č. 57 a 61 pozemkových knih pro
katastrální obec Praha Nové Město označovány
jako Šlikovský palác
1903
kt 6
142
Cirkulář o převedení dvoru Kamensko do správy
kopidlenského cukrovaru, a to k 1. listopadu 1891
1891
kt 6
143
Nařízení o ročním paušálu na povoz a o dodávce
topného dřeva pro kancelář hospodářského ředitele
1891
kt 6
144
Instrukce pro zahradnický personál
1892
kt 6
145
Plná moc vydaná Ervínem Šlikem pro
patronátního komisaře Josefa Valentu z Vokšic
1903
kt 6
146
Plné moci vydané ústřední kanceláří pro
hospodářské správce
1900
kt 6
- 61 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
147
Cirkulář o přijetí Františka Kroupnera z Veltrus do
služeb kopidlenského velkostatku a o přeložení
kopidlenského hospodářského adjunkta Adolfa
Hrušky do Jičíněvse
1891
kt 6
148
Návrh na dosazení zahradníka Františka Douska
na uprázdněné místo polního hlídače ve Střevači
1891
kt 6
149
Povýšení Adolfa Kurze, hospodářského správce v
Kopidlně, na správce II. třídy
1892
kt 6
150
Žádost Josefa Feršta, sadaře z Bílska, o náhradu
škod způsobených mu v ovocném sadě v Kopidlně
1893
kt 6
151
Rybářství - odkup lupiny od Heinricha Brusta,
obchodníka obilím v Rzeszowě v Haliči, exekuce
uvalená na Heinricha Brusta pro nesplacení dluhu
ve výši 600 K
1905-1907
kt 6
152
Instrukce pro lesnický personál
1892
kt 7
153
Plná moc vydaná ústřední kanceláří pro lesmistra
Karla Hoffmanna
1893
kt 7
154
Plné moci vydané ústřední kanceláří pro lesní
správce
1900-1903
kt 7
155
Platy lesních adjunktů, praktikanti (výtahy z knih
dekretů)
1891-1892
kt 7
156
Žádost Josefa Heršálka, bývalého hajného v
Křižánkách, o znovupřijetí do hraběcí služby
1892
kt 7
157
Sesuv lesní půdy v panském lese Libunecko na
pozemky Václava Jandy v Březce č.p. 2
1892
kt 7
158
Zvěř a ryby darované kopidlenskému děkanovi
P.Šádkovi
1896
kt 7
159
Dobrozdání Obchodní a živnostenské komory v
Liberci ohledně kamenného lomu ve Střelči,
hlášeného Lesním úřadem Ervína Šlika jako
pobočný závod lesního hospodářství
1905
kt 7
1902-1903
kt 7
1892
kt 7
D. Průmysl
160
Účast na rusko-sibiřském syndikátu pro těžbu
zlata
Cukrovar Ervína Šlika v Kopidlně
161
Udělení prokury v kopidlenském cukrovaru (zápis
dodatku do obchodního rejstříku)
- 62 -
Inv. č.
Obsah
162
Korespondence cukrovaru v Kopidlně s ústřední
kanceláří a lesním revírem v Křešicích
Datace
Ev. j.
1893-1901
kt 7
1898-1901
kt 7
1904
kt 7
1896-1898
kt 7
1897
kt 7
163
Služební instrukce pro účetního pivovaru
164
Smlouva Augustina Hubky se správou pivovaru ve
Vokšicích o pronájmu hostinské živnosti na zdejší
parní pile
Parní kruhová cihelna ve Starém Místě
165
Projekt vlečky do cihelny
166
Ohlašovací list o změnách Evidenci pozemkového
katastru v Jičíně (+ situační plán)
ÚSTŘEDNÍ KANCELÁŘ FRANTIŠKA HRABĚTE ŠLIKA V JIČÍNĚVSI
(Franz Graf Schlik´sche Central-Kanzlei in Jičinoves)
1906-1912
167
Oznámení JUDr. Roberta Sternecka, učiněné v
zastoupení Františka Šlika a v souladu s JUDr.
Carlem Clementem Claudim, administrátorem
fideikomisu Kopidlno-Staré Hrady, o oddělení
správy fideikomisu a substituce, o zastavení
činnosti Ústřední kanceláře Ervína hr. Šlika ke dni
30. červnu 1906 a instrukce o organizaci Ústřední
kanceláře Františka hr. Šlika v Jičíněvsi, zřízené
ke dni 1. červenci 1906
1906-07-07
kt 7
168
Oznámení JUDr. Carla Clementa Claudiho,
administrátora fideikomisu Kopidlno-Staré Hrady,
o zřízení kanceláře pod názvem Správa
fideikomisních panství hrabat Šliků
(Domainenverwaltung des Graf Schlik´schen
Fideikommisses) se sídlem v Kopidlně ke dni
15.březnu 1908 a instrukce o její organizaci
1908
kt 7
169
Konference Františka Šlika s JUDr. Carlem
Clementem Claudim, administrátorem
fideikomisu Kopidlno-Staré Hrady (torzo)
1910
kt 7
170
Konference Františka Šlika s Vincencem
Schmidtem, bývalým ředitelem ústřední správy,
nyní zástupcem Marie Terezie Šlikové (torzo)
1906-1911
kt 7
171
Zprávy podávané Františkem Jeřábkem,
sekretářem ústřední kanceláře, Františku Šlikovi
1910-1911
kt 7
- 63 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
172
Protokol ze zasedání direktoria Penzijního fondu
pro úředníky a služebníky panství hraběte Šlika,
jejich vdovy a sirotky
1907-1912
kt 7
173
Korespondence ústřední kanceláře se Správou
fideikomisních panství hrabat Šliků
1909-1911
kt 7
174
Korespondence Františka Šlika s JUDr. Carlem
fideikomisu Kopidlno-Staré Hrady, v
hospodářských záležitostech
1908-1912
kt 7
175
Korespondence Františka Šlika s JUDr. Carlem
fideikomisu Kopidlno-Staré Hrady, v záležitostech
úředníků a zaměstnanců velkostatků
1911
kt 7
176
Korespondence JUDr. Carla Clementa Claudiho,
administrátora fideikomisu Kopidlno-Staré Hrady,
s JUDr. Josefem Ecksteinem, právním zástupcem
Františka Šlika, ohledně finanční odměny JUDr.
Claudiho za administraci fideikomisu a kurátorství
pozůstalosti
V příloze: Palmární účet a kopie účetních výkazů
souvisejících se správou fideikomisu v letech
1906-1912
1906-1912
kt 7
Separace fideikomisu, substituce a svobodného majetku Ervína Šlika
177
Dědické přihlášky Františka Šlika k fideikomisu
Kopidlno-Staré Hrady, zvláštnímu fideikomisu a
substituční pozůstalosti (koncepty podání k
Zemskému soudu v Praze vypracované JUDr.
Emerichem von Schreiner, s poznámkami JUDr.
Josefa Ecksteina)
V příloze otázky sestavené JUDr. Emerichem von
Schreiner pro účely právního rozboru oprávněnosti
nástupnictví Františka Šlika ve fideikomisu
Kopidlno-Staré Hrady a úvaha JUDr. Emericha
von Schreiner o znění odst. 2 kodicilu ze dne
9.prosince 1859 s připojenou genealogií
substituentů připadajících v úvahu jako nástupci v
substitučním majetku po smrti Ervína Šlika
1906-1907
kt 7
178
Rozhodnutí Zemského soudu v Praze ze dne
2.června 1906 sign. E 1092/1750 o postoupení
substituční pozůstalosti do správy Františka Šlika
a o provedení inventury substituční pozůstalosti
1906-06-02
kt 7
179
Soupis dokumentů odeslaných JUDr. Arnoldem
Karolem ústřední kanceláři za účelem sestavení
inventáře substitučního majetku
(1902) 1906-1907
kt 7
- 64 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
180
Protokol ze dne 21. června 1906 o přípravě
předání fideikomisní a alodiální pozůstalosti v
mimosoudním řízení na základě privátních
inventářů
1906-06-21
kt 7
181
Protokol ze dne 11. července 1906 o předání
fideikomisu Kopidlno-Staré Hrady do správy
kurátora JUDr. Carla Clementa Claudiho
1906-07-11
kt 7
182
Protokol ze dne 18. července 1906 o předání
alodiálního panství Veliš-Vokšice (Jičíněves) se
dvory Bílsko, Bartoušov, Drštěkryje s Plhovem,
Samšina a Mackov do správy Františka Šlika
1906-07-18
kt 7
183
Podklady pro separaci fideikomisní a alodiální
pozůstalosti v mimosoudním řízení: Inventář
fideikomisu a separační protokol sepsaný po smrti
Josefa Šlika († 13. prosince 1806) dne 21. března
1808
1808-03-21
kt 7
184
alodu a separační protokol sepsaný po smrti Josefa
Šlika († 13. prosince 1806) dne 21. března 1808
1808-03-21
kt 7
185
pozůstalosti v mimosoudním řízení: Soudní
ocenění alodiálního panství Jičíněves,
Veliš-Vokšice a dvorů Bartoušov, Bílsko,
Drštěkryje, Hubojedy, Samšina a Mackov,
vypracované po smrti Josefa Šlika († 13. prosince
1806) dne 1. září 1807 (opis)
[poč. 20. st.]
kt 7
186
pozůstalosti v mimosoudním řízení: Ocenění
panství Veliš-Vokšice a dvorů Bartoušov, Bílsko,
Drštěkryje, Hubojedy, Samšina a Mackov,
břemena na majetku (elaboráty Krajského úřadu v
Jičíně, výtahy z desk zemských, stanovení daně
českým zemským stavovským výborem)
1816-1856
kt 7
187
fideikomisu Kopidlno-Staré Hrady, břemena na
majetku (výtahy z desk zemských, stanovení daně
českým zemským stavovským výborem)
1822-1859
kt 8
188
pozůstalosti v mimosoudním řízení: Záznam o
koupi a ocenění domu č.p. 61 v Praze (výtah z
knihy trhových smluv města Prahy)
Domy č.p. 57, 61 a 62/II zapsané ve vložkách č.
57 a 61 pozemkových knih pro katastrální obec
Praha Nové Město označovány jako Šlikovský
palác
1831
kt 8
- 65 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
189
mobiliáře nalézajícího se na zámku v Jičíněvsi
1855
kt 8
190
ocenění alodiálního panství Jičíněves,
Veliš-Vokšice a dvorů Bartoušov, Bílsko a
Drštěkryje z roku 1856 (opis)
[poč. 20. st.]
kt 8
191
ocenění alodiálního panství Jičíněves, vyhotovené
po smrti Františka Šlika († 17. března 1862) dne
22. září 1863 (částečný opis)
1863-09-22
kt 8
192
alodiální pozůstalosti nacházející se v Praze,
sestavený po smrti Františka Šlika († 17. března
1862) dne 1. května 1863 (úředně ověřený opis)
1863-06-27
kt 8
193
pozůstalosti v mimosoudním řízení: Soupis budov
a stavebních objektů náležejících k fideikomisu
Kopidlno-Staré Hrady
1863
kt 8
194
hospodářského nářadí náležejícího k fideikomisu
dle stavu z roku 1862
[1906]
fa 1
195
svobodného majetku Ervína Šlika dle stavu ke dni
1. srpnu 1905
1906-06-23
fa 1
196
pozůstalosti v mimosoudním řízení: Sporné lesní
parcely revíru Střeleč
1906-1911
kt 8
197
Soupis knih a spisů nacházejících se v ústřední
kanceláři, sestavený za účelem delimitace
písemností; evidence katastrálních map a plánů,
záznam o jejich pohybu
1906-1913
kt 8
198
Soupisy spisů dle místa uložení (police I-IV),
opatřené poznámkami o pohybu spisů, sestavené
za účelem delimitace písemností
s.d.
kt 8
199
Soupis spisů hlavní pokladny, sestavený za účelem
delimitace písemností
s.d.
kt 8
- 66 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
200
Lorenzem Prinetti, synem Albiny Prinetti, v
záležitosti nástupnictví ve fideikomisu a substituci
(neúplný opis)
[1906]
kt 8
201
Korespondence Alexandra Thurn-Taxise s
Františkem Šlikem ohledně separace substitučního
a alodiálního majetku Ervína Šlika
1907-1909
kt 8
202
Protokol o předání věcí patřících ke
kopidlenskému patronátu
1908-03-12
kt 8
203
Soupis spisů zaslaných ústřední kanceláři JUDr.
Arnoldem Karolem, právním zástupcem Marie
Terezie Šlikové, v rámci delimitace písemného
materiálu
1908-1909
kt 8
204
Františkem Šlikem ohledně rekurzu JUDr.
Arnolda Karola ve věci delegování Zemského
soudu v Praze k provedení inventury substitučního
majetku
1908
kt 8
205
Separační protokol vypracovaný inventurní komisí
Zemského soudu v Praze na základě nařízení
Zemského soudu v Praze ze dne 12. června 1908
sign. E 1092/1823
1908
kt 8
206
Přílohy k separačnímu protokolu - výkazy,
oceňovací elaboráty, inventáře
1908
kt 9
207
Stanovení lhůty (do 1. ledna 1910) k podání
námitek a připomínek k inventuře substituční
pozůstalosti Františka Šlika († 1862) (opis části
spisu Zemského soudu v Praze se sign. E
1092/1877)
1909-06-19
kt 9
208
Připomínky JUDr. Arnolda Karola, právního
zástupce Marie Terezie Šlikové, vdovy po Ervínu
Šlikovi, k inventuře substitučního majetku a
separačnímu protokolu
1909-1910
kt 9
209
Dobrozdání JUDr. Carla Clementa Claudiho o
průběhu a právoplatnosti inventarizace
fideikomisního a alodiálního majetku
1910
kt 9
210
Dobrozdání Ing. Bedřicha Peka sepsané proti
stížnosti JUDr. Arnolda Karola v příčině odhadu
náhrady při alodiálním panství
1910
kt 9
- 67 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
211
Korespondence v záležitosti snahy o získání
hypotéky ve výši 300.000 K proti ručení
alodiálním majetkem za účelem narovnání mezi
alodiální a substituční pozůstalostí
V příloze: Zhodnocení finanční situace Františka
Šlika, vyhotovené Karlem Zahradníkem,
inspektorem Velkostatku Větrný Jeníkov;
vysvědčení vystavené pro Karla Zahradníka jeho
zaměstnavatelem JUDr. Ottou von Mettal (opis)
1911-1912 (1913)
kt 9
212
Dobrozdání JUDr. Josefa Ecksteina o nástupnictví
v substitučním majetku
1912
kt 9
213
Elaborát týkající se narovnání mezi alodiální a
substituční pozůstalostí Františka Šlika († 1862),
vypracovaný jako podklad pro jednání
uskutečněná v srpnu 1912 v Mittersillu, v Zell am
See a v Salzburgu mezi Františkem Šlikem,
zastoupeným JUDr. Emerichem von Schreiner a
JUDr. Josefem Ecksteinem, Alexandrem
Thurn-Taxisem a JUDr. Arnoldem Karolem,
právním zástupcem Marie Terezie Šlikové
V příloze: Protokol ze dne 21. června 1906 o
přípravě předání fideikomisní a alodiální
pozůstalosti (opis); protokoly z jednání
uskutečněných v letech 1899-1902 ve Štýrském
Hradci a v Zell am See mezi Františkem Šlikem,
zastoupeným JUDr. Emerichem von Schreiner,
JUDr. Carlem Clementem Claudim,
pozůstalostním kurátorem, a JUDr. Arnoldem
Karolem, právním zástupcem Ervína Šlika,
ohledně posloupnosti v držbě fideikomisu,
náhrady za substituční majetek a jiných záležitostí
souvisejících s fideikomisním a substitučním
majetkem (opisy); testament Františka Šlika (†
1862) ze dne 24. července 1856 s kodicilem
datovaným dne 9. prosince 1859 a upraveným dne
24. září 1861 (opisy); narovnání mezi alodiální a
fideikomisní pozůstalostí na základě separačního
protokolu z roku 1906 a narovnání s pozůstalostí
Ervína Šlika dle separačního protokolu
(multiplikáty)
1912
kt 10
214
Korespondence JUDr. Josefa Ecksteina s
Františkem Šlikem ohledně průběhu jednání o
narovnání s pozůstalostí Ervína Šlika
1912
kt 10
215
Korespondence v záležitosti vyjednávání o
penzijním fondu a nároků na náhradu za kapitál k
pokrytí doživotní renty Eugenie von Gaal
1912
kt 10
- 68 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
Margarethe von Schreiner, rozená Castiglione, ze
Štýrského Hradce, zastoupená JUDr.
Maxmiliánem von Kaiserfeld, proti JUDr.
Victorovi von Hochenburger, dvornímu a
soudnímu advokátovi ve Štýrském Hradci,
kurátorovi ustanovenému k obhajobě manželského
původu Heinricha (Jindřicha), Margarethy
(Markéty) a Franze (Františka) Castiglione,
legitimovaných Františkem hr. Šlikem, ve věci
zjištění nemanželského původu žalobkyně
(1901) 1906-1907
kt 10
Akta Okresního soudu ve Štýrském Hradci (opis
rozsudku sign. C V 439/1/3 ze dne 4. září 1901) a
Zemského soudu ve Štýrském Hradci (opisy
rozsudků sign. Cg I 357/1/3 ze dne 13. července
1901, Cg II 425/3/1 ze dne 16. října 1901 a sign.
Cg I 20/3/14 ze dne 7. května 1903) ve věci
legitimace Jindřicha, Margarethy a Františka
Castiglione (recte Roxer) jako dětí Františka hr.
Šlika, narozených před uzavřením jeho
manželského svazku s Bertou Castiglione, rozenou
Roxerovou, dne 26. října 1896
1901-1903
kt 10
Rozsudky ze spisu Zemského soudu ve Štýrském
Hradci sign. Cg I 639/6 (opisy)
1906-1907
kt 10
Rozhodnutí Nejvyššího soudního dvora ve Vídni
jako revizního soudu ze dne 25. června 1907 sign.
5857/7 (opis)
1907-06-25
kt 10
Legitimace nemanželských dětí Františka hraběte Šlika
216
Soudní spor o fideikomis Kopidlno-Staré Hrady a o zvláštní fideikomis
Podklady k soudnímu řízení
217
Právní dobrozdání JUDr. Vincence Pinskera v
záležitosti nástupnického práva k držbě
fideikomisu Kopidlno-Staré Hrady po smrti Ervína
Šlika
V příloze: Studie JUDr. V. Pinskera týkající se
zákona o rovnorodosti v českém fideikomisním
právu; dodatek JUDr. V. Pinskera k odpovědi na
dobrozdání profesorů Dr. Otto Fischera, Dr. Karla
Raucha a Dr. Otto Gierkeho v právní záležitosti
fideikomisu Grafenort hrabat Herbersteinů
218
Právní dobrozdání JUDr. Krasnopolského v
záležitosti nástupnického práva k držbě
fideikomisu Kopidlno-Staré Hrady, zřízeného
testamentem Františka Arnošta Šlika ze dne
27.října 1672
- 69 -
1906-1907 (1909)
kt 10
1907
kt 10
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
219
Právní dobrozdání JUDr. Ernsta von Schwind k
otázce interpretace artikulu č. 27 testamentu
Františka Arnošta Šlika z roku 1672 o zřízení
fideikomisu
1912
kt 10
220
Snaha o prokázání šlechtického původu Berty
Šlikové, rozené Roxerové (právní korespondence,
elaboráty, písemnosti vztahující se ke genealogii
rodu Roxer)
V příloze: Referát JUDr. Emericha von Schreiner
o proběhlém šetření ohledně šlechtického původu
rodiny Roxer; plná moc vystavená Františkem
Šlikem v zastoupení své manželky Berty pro
JUDr. Felixe Brichtu, advokáta z Budapešti,
opravňující ho k jednání v této záležitosti;
genealogická studie JUDr. Vincence Pinskera
ohledně šlechtického původu rodiny Roxer
(1865) 1907-1912
kt 11
221
Zamítnutí žádosti JUDr. Josefa Ecksteina,
právního zástupce Františka hr. Šlika, a JUDr.
Karla Sohra, právního zástupce Konrada Ungnada
hr. von Weissenwolff, o nahrazení JUDr. Carla
Clementa Claudiho ve funkci pozůstalostního
kurátora (opis části spisu Zemského soudu v Praze
sign. F 18/98/483)
1908
kt 12
222
Pokus o narovnání Konrada Ungnada hr. von
Weissenwolff s Františkem hr. Šlikem (přiloženy
výkazy výnosu fideikomisu Kopidlno-Staré
Hrady)
1909-1911
kt 12
223
Přípravný spis JUDr. Josefa Ecksteina v procesu
Salm-Salm - Šlik - Weissenwolff
V příloze: Rozrod Johanna VII. hr. zu Salm,
vypracovaný adjunktem Moravského zemského
archivu v Brně Adolfem Ludvíkem Krejčíkem
(1902) 1908-1911
kt 12
224
Landesmann - Šlik
1908-1911
kt 12
225
Weissenwolff - Šlik
V příloze: Gerichtssaal. Das Fideikommiss
Kopidlno. Neue Prozesse. Die Grafen
Weissenwolff gegen den Grafen Franz Schlik und
dessen Deszendenz, Bohemia, Jg. 1911, N. 355
(24. Dezember 1911), S.14. (výstřižek z novin)
(1895) 1911-1912
kt 12
- 70 -
Inv. č.
Obsah
226
Weissenwolff - Šlik
V příloze: Rozsudek Zemského soudu v Praze ze
dne 24. července 1895, rozsudek Vrchního
zemského soudu v Království českém jako
odvolacího soudu ze dne 2. listopadu 1895 a
rozsudek Nejvyššího soudního dvora ve Vídni
jako revizního soudu ze dne 17. března 1896 v
záležitosti soudního sporu hrabat
Valdštejn-Vartenberků o fideikomis
Duchcov-Horní Litvínov (opisy pořízené JUDr.
Ecksteinem)
227
Jednání o možnosti znovuotevření soudního sporu
o fideikomis Kopidlno-Staré Hrady v souvislosti s
úmrtím Konrada Ungnada hr. von Weissenwolff (†
24. října 1912)
Datace
Ev. j.
(1895) 1911-1912
kt 13
1912
kt 13
Korespondence Františka hraběte Šlika a jeho právních zástupců
228
Korespondence Františka hr. Šlika se svým zetěm
a právním zástupcem JUDr. Emerichem ryt. von
Schreiner ze Štýrského Hradce (korespondence
obsahuje i různá rodinná sdělení)
V příloze: Parte Fritze von Schreiner, bratra
Emericha († 9. března 1910), Moritze von
Schreiner, otce Emericha († 17. března 1911), a
Sophie von Schreiner, roz. Schweighofer, matky
Emericha († 30. ledna 1912)
1910-1912
kt 13
229
Korespondence Františka hr. Šlika se svým
právním zástupcem JUDr. Josefem Ecksteinem
V příloze: Procesní plná moc udělená hrabětem
Šlikem Dr. Ecksteinovi v procesu proti Emanuelu
knížeti zu Salm-Salm a v procesu proti Konradu
Ungnadovi hraběti von Weissenwolff (kopie)
1905-1912
kt 13
230
Korespondence Františka hr. Šlika s Konradem
Ungnadem hr. von Weissenwolff
1911-1912
kt 13
231
Korespondence Františka hr. Šlika s JUDr. Karlem
Sohrem, právním zástupcem Konrada Ungnada hr.
von Weissenwolff
1911-1912
kt 13
232
Korespondence Františka hr. Šlika s dvorním
radou Eduardem von Vest
1911
kt 13
233
Korespondence Františka hr. Šlika s říšským
poslancem Jindřichem Maštálkou
1911-1912
kt 13
234
Korespondence JUDr. Arnolda Karola, právního
zástupce Ervína hr. Šlika a Marie Terezie hr.
Šlikové, s JUDr. Franzem Wienem, právním
zástupcem Emanuela kn. zu Salm-Salm
1905
kt 13
- 71 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
235
zástupce Ervína hr. Šlika a Marie Terezie hr.
Šlikové, s JUDr. Karlem Sohrem, právním
zástupcem Konráda Ungnada hr. von
Weissenwolff
1911
kt 13
236
Korespondence JUDr. Emericha ryt. von Schreiner
s JUDr. Carlem Clementem Claudim,
pozůstalostním kurátorem fideikomisu a
alodiálního panství
1902-1911
kt 13
237
s JUDr. Karlem Sohrem, právním zástupcem
Konrada Ungnada hr. von Weissenwolff
1909
kt 13
238
s JUDr. Arnoldem Karolem, právním zástupcem
Ervína hr. Šlika a Marie Terezie hr. Šlikové
1911
kt 13
239
s JUDr. Josefem Ecksteinem
1908-1912
kt 14
240
Korespondence JUDr. Josefa Ecksteina s Ústřední
kanceláří Františka hr. Šlika v Jičíněvsi
1909-1912
kt 14
241
Korespondence JUDr. Josefa Ecksteina s JUDr.
Carlem Clementem Claudim, pozůstalostním
kurátorem fideikomisu a alodiálního panství, a
jeho zástupcem JUDr. Robertem von Sterneck
1908-1911
kt 14
242
Franzem Wienem, právním zástupcem Emanuela
kn. zu Salm-Salm
1908-1911
kt 14
243
Karlem Sohrem, právním zástupcem Konrada
Ungnada hr. von Weissenwolff
1908-1912
kt 14
244
Viktorem Landesmannem, kurátorem descendence
Ferdinanda Bonaventury hr. von Weissenwolff
1909-1912
kt 14
245
advokátem JUDr. Vincencem Pinskerem
1911-1913
kt 14
246
Korespondence JUDr. Josefa Ecksteina s notářem
JUDr. Georgem Gindelym
1908
kt 14
247
advokátem JUDr. Rudolfem Stránským
1911
kt 14
248
advokátem JUDr. Siegfriedem Kohnem
1911-1912
kt 14
249
advokátem JUDr. Ernstem Jägerem
1911-1912
kt 14
- 72 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
250
advokátem JUDr. Ernstem Rychnoským
1912
kt 14
251
Korespondence JUDr. Josefa Ecksteina s dvorním
radou a univerzitním profesorem Adolfem
Bachmannem
1908
kt 14
252
Korespondence JUDr. Josefa Ecksteina s tajným
radou a univerzitním profesorem JUDr. Paulem
Labandem
1910
kt 14
253
prezidentem senátu Nejvyššího soudního a
kasačního dvora ve Vídni [n.n.]
V příloze: Neueste Nachrichten. Vom Obersten
Gerichtshofe, Union (Abendblatt), Jg. 51/neue
Folge IV, N. 188 (9. Juli 1912), S.1. (výstřižek z
novin se zprávou o jmenování dvorních radů do
prezidia senátu Nejvyššího soudního a kasačního
dvoru ve Vídni)
1910-1912
kt 14
254
radou a univerzitním profesorem Heinrichem
Brunnerem
1911
kt 14
255
radou JUDr. Jacobem Minorem
1911
kt 14
256
radou a univerzitním profesorem JUDr.
Richardem Schröderem
1911-1912
kt 14
257
Korespondence JUDr. Josefa Ecksteina s justičním
radou JUDr. Danielewiczem
1912
kt 14
258
radou JUDr. Antonínem Randou
1912
kt 14
259
Ottou Eksteinem, dvorním a soudním advokátem
ve Vídni
1912
kt 14
260
univerzitním profesorem JUDr. Antonem
Rintelenem
1908
kt 14
261
univerzitním profesorem JUDr. Gustavem
Rolinem
1908
kt 14
262
univerzitním profesorem JUDr. Adolfem
Hauffenem
1911
kt 14
263
univerzitním profesorem JUDr. Adolfem Zychou
1911
kt 14
- 73 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
264
univerzitním profesorem JUDr. Emanuelem
Tilschem
1911
kt 14
265
univerzitním profesorem JUDr. Herrmannem
Jellinkem
1911
kt 14
266
univerzitním profesorem JUDr. Ottou von Gierke
1911
kt 14
267
univerzitním profesorem JUDr. Richardem
Meyerem
1911
kt 14
268
univerzitním profesorem JUDr. Ernstem von
Schwind
1911-1912
kt 14
269
Korespondence JUDr. Josefa Ecksteina s PhDr.
Heinrichem Kretschmayrem, ředitelem Archivu
Ministerstva vnitra
1908-1910
kt 14
270
Archivem Ministerstva spravedlnosti ve Vídni
1908
kt 14
271
Korespondence JUDr. Josefa Ecksteina se Státním
archivem v Coblenzi
1910
kt 14
272
Korespondence JUDr. Josefa Ecksteina s Veřejnou
a univerzitní knihovnou v Praze
1911-1912
kt 14
273
Knihovnou technických vysokých škol v Praze
1912
kt 14
274
Korespondence JUDr. Josefa Ecksteina s P. Janem
Křížem, farářem v Černošíně u Stříbra
1908
kt 14
275
Korespondence JUDr. Josefa Ecksteina s K.
Stieglerem, celním úředníkem v Anholtu ve
Westfálsku
1910
kt 14
276
Mariannou Fischerovou
1911
kt 14
277
Korespondence JUDr. Josefa Ecksteina s Adolfem
sv. p. Maltzanem
1912
kt 14
278
Friedrichem Ungnadem
1912
kt 14
279
Korespondence JUDr. Josefa Ecksteina
(neurčitelní adresáti)
1910-1912
kt 14
- 74 -
Inv. č.
Obsah
280
Žádost adresovaná císaři o věnování zvláštní
pozornosti soudnímu sporu Františka hr. Šlika s
Emanuelem kn. zu Salm-Salm o fideikomis
Kopidlno-Staré Hrady (koncept stylizovaný JUDr.
Josefem Ecksteinem)
Datace
Ev. j.
s.d.
kt 14
Soudní akta
281
Proces Salm-Salm - Šlik - Weissenwolff: Emanuel
kníže zu Salm-Salm, zastoupený JUDr. Franzem
Wienem, jako žalobce proti 1. Františku hraběti
Šlikovi, zastoupenému JUDr. Josefem
Ecksteinem, 2. jeho neznámým narozeným či ještě
nenarozeným mužským potomkům, zastoupeným
týmž advokátem jako jejich kurátorem, 3.Konradu
Ungnadovi hraběti von Weissenwolff,
zastoupenému JUDr. Karlem Sohrem, 4. jeho
narozeným či ještě nenarozeným mužským
potomkům, zastoupeným týmž advokátem jako
jejich kurátorem
(1901) 1908-1911
kt 15-18
Dílčí část spisu Zemského soudu v Praze sign. F
18/98 (opisy, multiplikáty)
1901-1911
kt 15
Spis Zemského soudu v Praze sign. Cg VII 232/8
(opisy, multiplikáty)
1908-1910
kt 15
Spis Zemského soudu v Praze sign. Cg VII 67/10,
obsahující rozsudek zemského soudu ze dne
11.července 1910 (sign. Cg VII 67/10/103);
1910
kt 16
obsahující odvolání proti rozsudku zemského
soudu (sign. Cg VII 67/10/109 a 113); (opisy,
multiplikáty)
1910
kt 17
1910
kt 17
Rozsudek Vrchního zemského soudu v Království
českém jako odvolacího soudu ze dne 22. prosince
1910 (sign. Bc II 97/10/123); (multiplikát)
1910
kt 17
obsahující odvolání proti rozsudku vrchního
zemského soudu (sign. Cg VII 67/10/124); (opisy,
multiplikáty)
1911
kt 17
obsahující odpověď na odvolání proti rozsudku
vrchního zemského soudu (sign. Cg VII
67/10/126); (opisy, multiplikáty)
1911
kt 18
Spis Vrchního zemského soudu v Království
českém sign. Cg II 1/11 (opisy, multiplikáty)
1911
kt 18
- 75 -
Inv. č.
282
Obsah
Datace
Ev. j.
Rozsudek Nejvyššího soudního dvora ve Vídni
jako revizního soudu ze dne 11. června 1911 sign.
Cg VII 67/11/134 (multiplikát)
1911
kt 18
Proces Landesmann - Šlik ve věci práva k
nástupnictví ve zvláštním fideikomisu, zřízeném
dohodou uzavřenou ve Vídni dne 10. května 1745:
JUDr. Viktor Landesmann, kurátor descendence
Ferdinanda Bonaventury hraběte von
Weissenwolff, jako žalobce proti 1. Františku
hraběti Šlikovi, 2. Jindřichu hraběti Šlikovi,
3.Františku hraběti Šlikovi jun., 4. jejich dosud
nenarozeným mužským potomkům, zastoupeným
JUDr. Josefem Ecksteinem
(1907) 1911-1912
kt 18
Dílčí část spisu Zemského soudu v Praze sign. F
18/98, obsahující rozhodnutí zemského soudu ze
dne 20. března 1909 sign. F 18/98/498 ve věci
zvláštního fideikomisu, tj. v záležitosti vlastnictví
svobodného dvora Vršce, 2/3 rybníku Kamenský a
50.000 zl. rýnských (tj. 20.000 zl. konv. m. či
42.000 K rakouské měny) pojištěných na panství
Veliš-Vokšice (multiplikáty)
1907-1909
kt 18
(1908) 1911-1912
kt 18
českém jako odvolacího soudu sign. Bc II
43/12/18 ze dne 22. dubna 1912 (multiplikát)
1912
kt 18
Proces Weissenwolff - Šlik: Konrad Ungnad hrabě
von Weissenwolff, zastoupený JUDr. Karlem
Sohrem, jako žalobce proti 1. Františku hraběti
Šlikovi, 2. Jindřichu hraběti Šlikovi, 3. Františku
hraběti Šlikovi jun., 4. jejich dosud nenarozeným
mužským potomkům, zastoupeným JUDr.
Josefem Ecksteinem
(1888) 1911-1912
(1917)
Spis Zemského soudu v Praze sign. Cg VII
268/11, obsahující rozsudek zemského soudu ze
dne 3. února 1912 a odvolání proti rozsudku ze
dne 26. února a 2. března 1912 (opisy,
multiplikáty)
283
- 76 -
kt 18-19
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
V příloze části spisu se sign. Cg VII 278/11/8:
listina císaře Leopolda I. datovaná dne 28. března
1661, jíž bylo dáno svolení ke zřízení fideikomisu
Kopidlno-Staré Hrady (opis); testament Františka
Arnošta Šlika z roku 1672, jímž byl zřízen
fideikomis Kopidlno-Staré Hrady (ve formě
úředně ověřeného výpisu z desk zemských z roku
1888); rozsudky Zemského soudu v Praze ze dne
24. července 1895, Vrchního zemského soudu v
Království českém jako odvolacího soudu ze dne
2. listopadu 1895 a Nejvyššího soudního a
kasačního dvora ve Vídni jako revizního soudu ze
dne 17. března 1896 v záležitosti soudního sporu
hrabat Valdštejn-Vartenberků o fideikomis
Duchcov-Horní Litvínov (multiplikáty)
(1888) 1911
kt 18
278/11, obsahující rozsudek zemského soudu sign.
Cg VII 278/11/9 ze dne 30. ledna 1912 a právní
dobrozdání Dr. R. Schrödera, Dr. R. Meyera, Dr.
A. Hauffena, Dr. A. Zychy, Dr. J. Minora a Dr.
E.Tilsche v záležitosti dědických nároků k držbě
fideikomisu hrabat Šliků (opisy, multiplikáty)
1912
kt 19
českém jako odvolacího soudu sign. Bc II
39/12/16 (Cg VII 278/11/16) ze dne 18. dubna
1912 (multiplikát, opis)
1912
kt 19
Rozsudek Nejvyššího soudního dvora ve Vídni
jako revizního soudu ze dne 6. července 1912
sign. Cg VII 278/11/21 (multiplikát, opis)
1912
kt 19
Rozsudek Správního soudního dvora ve Vídni ze
dne 30. května 1914 v záležitosti úhrady soudních
nákladů za procesní řízení
1914
kt 19
Rozsudek a odvolání proti rozsudku Zemského
soudu v Linci sign. Cg I 17/16 v záležitosti žaloby
podané JUDr. Karlem Sohrem na pozůstalost
Konrada Ungnada hr. von Weissenwolff,
zastoupenou Mariettou Ungnadovou hr. von
Weissenwolff, pro nezaplacení dlužného honoráře
(opisy)
1916-1917
kt 19
1910
kt 19
Osobní záležitosti Františka hraběte Šlika
284
Korespondence Alexandra prince Thurn-Taxise s
Františkem Šlikem ohledně volby správního rady
Privilegovaných českých obchodních drah
V příloze: Výtah ze statut Privilegovaných
českých obchodních drah (§ 16)
- 77 -
Inv. č.
Obsah
285
Uzavření úvěru ve výši 340.000 K u Jičínského
úvěrního ústavu, pojištěného zástavním právem na
nemovitém majetku Františka Šlika (neověřený
opis úvěrní listiny)
Datace
Ev. j.
s.d.
kt 19
286
Výkaz stavu aktiv a pasiv hlavní pokladny ke dni
26. dubnu 1906 (úmrtí Ervína Šlika)
1906
kt 19
287
Rozdělení příjmů a vydání za období od 27. dubna
1906 (úmrtí Ervína Šlika) do 30. června 1906
(ukončení činnosti Ústřední kanceláře Ervína hr.
Šlika) mezi pozůstalostí a následným držitelem
majetku
1906
fa 1
288
Výkazy čistého zisku a ztrát substitučního majetku
za období 1906-1912
s.d.
kt 19
289
Výkazy příjmů a výdajů za období 1909-1911
s.d.
kt 19
290
Výkaz stavu konta Františka Šlika jun. při hlavní
pokladně za období červenec 1910 až duben 1911
1911
kt 19
291
Výkaz stavu aktiv a pasiv hlavní pokladny a zisku
a ztrát za období 1911-1912
kt 19
292
Účetní rozvaha na měsíc leden 1907, sestavená
Hospodářskou správou ve Střevači
1907
kt 19
293
Cirkulář o revizi register dobytčích vah
1910
kt 19
294
Výkaz stavebních investic a meliorace pozemků
provedených v substitučním majetku v době jeho
užívání Ervínem Šlikem, sestavený za účelem
náhrady
(1903) 1907
kt 19
295
Korespondence ústřední kanceláře s inženýrem
Bedřichem Pekem ohledně revize separačního
protokolu a stavebního elaborátu z důvodu
stížnosti JUDr. Arnolda Karola (přiložen soupis
otázek k stavebnímu elaborátu)
1911-1912
kt 19
1910
kt 19
296
Zaopatřovací příspěvek pro dítě Edithy Cadive
- 78 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
1908-1909
kt 19
297
Finanční příspěvky Tereze Thurn-Taxisové, Gretě
von Schreiner, Albíně Wawruschkové, rozené von
Riesenfels, Adelheidě Bukowské, rozené von
Riesenfels, sv. p. Skrbenské a slečně von
Demelies
298
Výkazy úředníků a služebníků Františka Šlika a
jejich nároků na penzi
1910
kt 19
299
Výkazy příspěvků vyplacených penzijním fondem
v období 1893-1906
1912
kt 19
1906
kt 19
Daně
300
Rozdělení platby daní, dávek a úroků z nájemného
mezi fideikomisem a substituční a alodiální
pozůstalostí
301
Předpisy daní vyměřených Berním úřadem v
Libáni
1907-1909
kt 19
302
Výkaz daní, dávek a přirážek vyměřených z
lesních parcel (evidence dle berních okresů a
katastrálních obcí)
1908
kt 19
1909-1912
kt 19
Palmáre
303
Palmáre a výdaje spojené s právními službami
JUDr. Josefa Ecksteina
304
Zpráva o prostorách pronajatých firmě G. Dittrich
a o výši platby nájemného
1907
kt 20
305
Výkaz výloh za opravy pražských domů za období
1908-1911
1911
kt 20
- 79 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
1907-1909
kt 20
306
Návrh Paula Vogela, instruktora pro moderní
rybářské a rybníkářské hospodářství v Berlíně, na
reorganizaci rybníkářství hraběte Šlika
V příloze: Vogel Paul, Illustriertes beschreibendes
Sammelwerk über die Teichwirtschaftsbetriebe
des Königreichs Böhmen sowie der anderen
Länder Österreich-Ungarns nebst Nachweis über
den österreichisch-ungarischen Fischhandel, Bd.
III., s.l. 1907, S. 363-393. (Vogel Paul, Obrázkový
popisný sborník o rybníkářských provozech v
Království českém a také v jiných zemích
Rakouska-Uherska včetně zprávy o
rakousko-uherském obchodu s rybami, sv. III, s.l.
1907, s. 363-393.)
307
Krmivo pro ryby
1909
kt 20
308
Návrh a koncept smlouvy s Davidem Blochem,
majitelem cukrovaru v Libáni, o užívání rybníku
Batín (č. kat. 636, 637, 638 a 855 v k.ú. Střevač) v
letech 1910-1912 v období měsíců duben až říjen
pro potřeby cukrovaru
1909
kt 20
309
Návrh na pojištění zámeckých budov a zámeckého
inventáře
1906
kt 20
310
Přijetí vozky Václava Ryzáka do služeb zámecké
správy
1907
kt 20
311
Oznámení ústřední kanceláře zámecké správě o
nařízení vydaném JUDr. Carlem Clementem
Claudim, administrátorem fideikomisu
Kopidlno-Staré Hrady, ohledně zákazu chovu
drůbeže ve dvorech náležících k fideikomisu
1907
kt 20
312
Kopidlenský archiv - zpráva Maxe Dvořáka, syna
bývalého správce kopidlenského archivu, o stavu
archivu; zápůjčka písemností na revers pro JUDr.
Josefa Ecksteina
1909-1911
kt 20
313
Korespondence ohledně pohledávek Marie Terezie
hr. Šlikové na mobiliář zámku v Kopidlně
1909-1912
kt 20
314
Pronájem honitby v Kopidlně, zápůjčka zařízení
náležícího k alodiálnímu majetku
1911
kt 20
s.d.
kt 20
315
Hospodářské dvory - výnosy hovězího, vepřového
a skopového dobytka za období 1900-1911
- 80 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
316
Hospodářské dvory - rozpočet stavebních oprav a
novostaveb ve dvorech Staré Místo, Vokšice,
Střevač a Bartoušov
1906-1911
kt 20
317
Výkaz vyplacené tantiémy pro úředníky
hospodářské správy substitučního panství v letech
1906-1907
1907
kt 20
318
Revize oceňovacího elaborátu substitučního
panství v hospodářských záležitostech
1910
kt 20
1906-1911
kt 20
1910
kt 20
(1901) 1906-1911
kt 20
319
Výkaz lesního úřadu o výlohách za novostavby,
přístavby, přestavby a stavební opravy
320
Revize oceňovacího elaborátu substitučního
panství v záležitostech lesního hospodářství
E. Průmysl
321
Pivovar ve Vokšicích - výkaz výloh za stavební
opravy
POZŮSTALOST ERVÍNA HRABĚTE ŠLIKA VE SPRÁVĚ MARIE
TEREZIE HRABĚNKY ŠLIKOVÉ
1906–1916
322
Plná moc vydaná Marií Terezií Šlikovou, vdovou
po Ervínu Šlikovi, ve Vídni dne 28. dubna 1906
pro jejího švagra Alexandra Thurn-Taxise,
opravňující ho zastupovat hraběnku Šlikovou ve
správě jejího majetku a ve všech právních,
politických a berních záležitostech (úředně
ověřený opis)
1906
kt 20
323
Plná moc vydaná JUDr. Arnoldem Karolem,
právním zástupcem a zplnomocněncem Marie
Terezie Šlikové, pro stavebního mistra Josefa
Martina a pro Jana Oswalda za účelem hájení práv
hraběnky Šlikové ve stavebních a ekonomických
záležitostech (koncept, opis)
1909
kt 20
324
Palmáre a účtenky za výdaje spojené s právními
službami JUDr. Arnolda Karola, právního
zástupce Marie Terezie Šlikové
1906-1911
kt 20
325
Korespondence Maxmiliána hr. zu Sprinzenstein s
JUDr. Arnoldem Karolem, právním zástupcem
Marie Terezie Šlikové, ohledně pozastavení platby
doživotní renty jeho ženy Almerie v souvislosti s
rozpuštěním Ústřední kanceláře Ervína Šlika ke
dni 1. července 1906
1906
kt 20
- 81 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
326
Povolení vydané Magistrátem říšského hlavního a
rezidenčního města Vídně k výstavbě kůlny na
dvoře domu ve Schwindgasse č.p. 6 (č. knihové
vložky 744) ve IV. vídeňském okresu (opisy)
1906
kt 20
327
Převod vlastnictví továrny na hliněné zboží ve
Starém Místě v obchodním rejstříku na Marii
Terezii Šlikovou
1906
kt 20
328
zástupce Marie Terezie Šlikové, s Emilem
Roudnickým z Nymburka v záležitosti pronájmu
továrny na hliněné zboží ve Starém Místě a
prodeje hotelu Hamburk v Jičíně
1906-1907
kt 20
329
Smlouva o právu na odběr vody ze zámeckých
rybníků v Kopidlně (č. kat. 1255, 1229, 1236 a
1237) a z rybníka ve Pševsi (č. kat. 306) pro
Cukrovar Ervína Šlika v Kopidlně (opis)
1906-08-30
kt 20
330
Předání a soupis cenných papírů cukrovaru v
Kopidlně, náležících k svobodnému majetku
Ervína Šlika
1906-1908
kt 20
331
Soupisy spisů předaných cukrovaru v Kopidlně
1907-1910
kt 20
332
Žádost JUDr. Arnolda Karola podaná k
Zemskému soudu v Praze o vydání dekretu k
uvolnění cenných papírů zahrnutých do
substitučního majetku (částečná kopie spisu
1907-1910
kt 20
333
Pozemkové parcely ve vlastnictví Marie Terezie
Šlikové - převody, prodeje, slučování, změny
kultur
1910-1911
kt 20
334
Dotaz JUDr. Arnolda Karola na stavební objekty
nově vybudované, adaptované či přestavěné v
letech 1862-1906 při cukrovaru v Kopidlně za
účelem odhadu nároků alodiálního panství na
náhradu
1911
kt 20
335
Prodej domu č.p. 62 v Jičíně (opis trhové smlouvy
uzavřené mezi Marií Terezií Šlikovou jako
prodávající a Marií Zajíčkovou, majitelkou
knihkupectví v Jičíně, jako kupující)
1911
kt 20
- 82 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
ŘEDITELSTVÍ VELKOSTATKŮ HRABĚTE ŠLIKA VE VOKŠICÍCH
(Graf Schlik´sche Domainen-Direktion in Wokšic)
1913-1948
336
Oznámení Františka Šlika o zrušení Ústřední
kanceláře Františka hr. Šlika v Jičíněvsi ke dni
1.lednu 1913, o zřízení Ředitelství velkostatků hr.
Šlika se sídlem ve Vokšicích k témuž dni a
ustanovení Františka Touchy jeho ředitelem;
předání agendy
1913
kt 20
337
Ustanovení Jindřicha Šlika ředitelem správy
velkostatku ke dni 15. července 1915; plná moc
vydaná Františkem Šlikem pro svého syna
Jindřicha, opravňující ho ke správě jeho majetku a
k zastupování hraběte Šlika ve všech právních,
politických, soudních, soukromých i veřejných
záležitostech
1915-1924
kt 20
338
Soupis písemností vložených do evidence
kanceláře
1917
kt 20
339
Měsíční zprávy ředitele vrchní hospodářské
správy, podávané Jindřichu Šlikovi (jednotlivina,
torzo)
[po 1920]
kt 20
Vyrovnání se substituční pozůstalostí a s pozůstalostí Ervína Šlika
Podklady pro vyrovnání
340
Návrh na vyrovnání alodiální a substituční
pozůstalosti, vypracovaný ředitelem správy
fideikomisu Quidem Šlechtou
V příloze: Výtah ze separačního protokolu
1912-1914
kt 20
341
Dobrozdání sepsané lesním Karlem Hamannem
proti stížnosti JUDr. Arnolda Karola v příčině
nálezu, inventury a separace substitučních lesů v
roce 1906
1913
kt 20
342
Připomínky JUDr. Arnolda Karola, právního
zástupce Marie Terezie Šlikové, k inventuře
substitučního majetku ve spojitosti se
zemsko-deskovými substitučními pozemky
poskytnutými v roce 1881 k výstavbě železnice
Nymburk-Jičín (opis; součást spisu Zemského
soudu v Praze sign. E 1092)
1913
kt 20
- 83 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
343
Připomínky JUDr. Josefa Ecksteina, právního
zástupce Františka Šlika, k inventuře substitučního
majetku a separačnímu protokolu (opis; část spisu
1913
kt 20
344
Projekt zřízení Cukrovaru Ervína Šlika v Kopidlně
jako akciové společnosti (návrh společenské
smlouvy upravující podílové vlastnictví cukrovaru
v Kopidlně mezi pozůstalostí Ervína Šlika a
majiteli substituční a fideikomisní pozůstalosti
formou zřízení Kopidlenské společnosti pro
průmysl cukerní s r.o.)
1913-1914
kt 20
Korespondence Františka hraběte Šlika a jeho právních zástupců
345
Korespondence Františka hr. Šlika s ředitelstvím
velkostatku
1913
kt 20
346
Korespondence Františka hr. Šlika se svými
potomky
1913
kt 20
347
Korespondence Františka hr. Šlika s JUDr. Carlem
Clementem Claudim a JUDr. Franzem Wienem,
kurátory substituční pozůstalosti
Poznámka: JUDr. Franz Wien převzal kurátorství
substituční pozůstalosti po smrti svého tchána
JUDr. Carla C. Claudiho v červnu 1913 a poté se
tituloval jako JUDr. Franz Wien-Claudi
1912-1915
kt 20
348
Korespondence Františka hr. Šlika s JUDr. Karlem
Sohrem, právním zástupcem Konrada Ungnada hr.
von Weissenwolff
1913
kt 20
349
Korespondence Františka hr. Šlika s JUDr.
Terezie hr. Šlikové
1913-1914
kt 20
350
Korespondence Františka hr. Šlika s Alexandrem
kn. Thurn-Taxisem, zplnomocněncem Marie
1913-1915
kt 20
351
Korespondence Františka hr. Šlika s Pavlem
Ungnadem hr. von Weissenwolff
1913-1915
kt 21
352
Korespondence Františka hr. Šlika s Gustavem hr.
Schmiedeggem
1915
kt 21
353
Korespondence Františka hr. Šlika s Marií Terezií
hr. Šlikovou
1915
kt 21
354
Korespondence Františka hr. Šlika s Františkem
Bauerem, revidentem fideikomisu Kopidlno-Staré
Hrady
1915
kt 21
- 84 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
355
Schreiner
1913-1915
kt 21
356
Korespondence Františka hr. Šlika se svým
právním zástupcem JUDr. Josefem Ecksteinem
1913-1916
kt 21
357
Emerichem ryt. von Schreiner
1913-1916
kt 21
358
V příloze: Parte Marie Terezie hr. Šlikové (†
13.ledna 1916)
1913-1916
kt 21
Proces Šliková - Claudi - Šlik - ostatní substituenti
359
Přípravný spis JUDr. Josefa Ecksteina
V příloze: Juristische Blätter, Jg. XLII/1913, N. 13
(30. März 1913), S.145-156. (výstřižek z novin)
1913-1914
kt 21
360
Marie Terezie hraběnka Šliková, univerzální
dědička Ervína hraběte Šlika, zastoupená JUDr.
Arnoldem Karolem, jako žalobkyně proti 1. JUDr.
Carlu Clementu Claudimu, pozůstalostnímu
kurátorovi substitučního majetku, 2. Františku
hraběti Šlikovi, zastoupenému JUDr. Josefem
Ecksteinem, 3. ostatním substituentům ve věci
závazku pozůstalosti Ervína hraběte Šlika,
váznoucího na substitučním majetku ve výši
660.010 K 17 h
1913-1915
kt 21
121/13, uzavřený stažením žaloby hraběnky
Šlikové dne 6. srpna 1915 sign. Cg VII 121/13/51
(opisy)
1913-1915
kt 21
Marie Terezie hraběnka Šliková, univerzální
dědička Ervína hraběte Šlika, zastoupená JUDr.
Arnoldem Karolem, jako žalobkyně proti JUDr.
Carlu Clementu Claudimu, kurátorovi substituční
pozůstalosti, ve věci navrácení zámeckého
mobiliáře
1913-1914
kt 21
Spis Zemského soudu v Praze sign. Cg IV 111/13,
obsahující rozsudek Zemského soudu v Praze ze
dne 30. října 1913 sign. Cg IV 111/13/13,
rozsudek Vrchního zemského soudu v Království
českém jako odvolacího soudu ze dne 22. prosince
1913 (sign. neuvedena) a rozsudek Nejvyššího
soudního dvora jako revizního soudu ze dne
2.dubna 1914 sign. Cg IV 111/13/22 (opisy)
1913-1914
kt 21
Proces Šliková - Claudi
361
- 85 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
362
Korespondence v záležitosti soudního sporu o
navrácení zámeckého mobiliáře
1913-1922
kt 21
363
Soupis mobiliáře z pozůstalosti Františka Šlika (†
1862) nalézajícího se na zámku v Kopidlně a
soupis mobiliáře odvezeného Marií Terezií
Šlikovou do Vídně
V příloze: Kodicil Františka Šlika datovaný dne
9.prosince 1859 (opis); protokol o přípravě
předání fideikomisní a alodiální pozůstalosti ze
dne 21.června 1906
1915
kt 21
Uzavření dohody o narovnání s pozůstalostí
Ervína Šlika
1915
kt 21
Dílčí část spisu Zemského soudu v Praze sign. E
1092, obsahující návrhy dohody na majetkového
vyrovnání a rozhodnutí zemského soudu ze dne
9.července 1915 sign. E 1092/2073 (opisy, orig.
rozhodnutí soudu)
1915
kt 21
Dohoda uzavřená mezi Marií Terezií Šlikovou,
Františkem Šlikem a pozůstalostním kurátorem
JUDr. Franzem Wien-Claudim ve Vídni dne
15.července 1915
1915-07-09
kt 21
Narovnání s pozůstalostí Ervína hraběte Šlika
364
365
Usnesení Krajského soudu v Jičíně o vložení
vlastnického práva na dům č.p. 11 v Jičíně na
Starém Městě, náležící do pozůstalosti Ervína
Šlika, pro jeho bratra Františka
1915
kt 21
366
Uzavření hypotéky na částku 660.000 K u Obecní
substitučním majetku, za účelem zapravení
závazků pozůstalosti Ervína Šlika váznoucích na
substitučním majetku (koncept dlužního úpisu
Františka Šlika)
1915
kt 21
1912-1915
kt 22
367
Jednání o nahrazení JUDr. Carla Clementa
Claudiho ve funkci pozůstalostního kurátora;
ustanovení JUDr. Franze Wiena kurátorem
substituční a fideikomisní pozůstalosti
JUDr. Franz Wien převzal kurátorství substituční
pozůstalosti po smrti svého tchána JUDr. Carla C.
Claudiho v červnu 1913 a poté se tituloval jako
JUDr. Franz Wien-Claudi
- 86 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
368
Hypotekární pohledávky společnosti Anker,
Gesellschaft für Lebens- und
Rentenversicherungen na substitučním majetku platba umořovacích splátek a úroků, přihlášky
pohledávek, hypotekární žaloba
V příloze: rozsudek Obchodního soudu ve Vídni z
listopadu 1920 sign. Cg I 284/20/11, rozsudek
Vrchního zemského soudu ve Vídni jako
odvolacího soudu ze dne 20. listopadu 1920 sign.
Bo V 451/20/16 a rozsudek Nejvyššího soudního
dvora jako revizního soudu ze dne 14. února 1921
sign. Cg I 284/20/19 ve věci sporu společnosti
Helenenhof Imperial Hotel A.G. Wien proti
Rentenversicherungen o zánik pohledávek
(multiplikáty)
1912-1932
kt 22
Dílčí část spisu Zemského soudu v Praze sign. E
1092 týkající se platby umořovacích splátek a
úroků z hypotekárních pohledávek (opisy,
multiplikáty)
1912-1924
kt 22
ve věci sporu společnosti Anker, Gesellschaft für
Lebens- und Rentenversicherungen proti Ervínu
Šlikovi a Františku Šlikovi o zaplacení dluhu 1
304 435 K 31 h, 238 955 K 91 h a 946 716 K 75 h
1921-1922
kt 22
s.d.
kt 22
Přihláška dluhů (pohledávek) vzniklých v
rakousko-uherských korunách u věřitele (proti
dlužníku), který měl ke dni 26. února 1919
bydliště (sídlo) na území Rakouské republiky
369
Korespondence JUDr. Franze Wiena s JUDr.
Antonem Mariou Söllnerem ohledně dědičných
nároků Albíny Wawruschkové, rozené sv. p. von
Riesenfels, na držbu šlikovského alodiálního
majetku
1913
kt 22
370
Korespondence Františka hr. Šlika s Alfredem hr.
Ségur-Cabanac ohledně pozůstalosti po jeho matce
Jindřišce hr. Ségur-Cabanac, rozené hr. Šlikové
1914
kt 22
371
Uznání vlastnictví k části veřejné cesty č. kat. 360
v k. ú. Jičíněves (převod z pozemkové knihy pro
k.ú. Jičíněves do vložky č. 527 desk zemských pro
alodiálního panství Jičíněves)
1913-1915
kt 22
372
Vložení vlastnického práva na substituční jmění
do desk zemských ve prospěch Františka Šlika
1917-1918
kt 22
Odevzdací listina vystavená Zemským soudem v
Praze dne 7. července 1917 sign. E 1092/2166
1917-07-07
kt 22
- 87 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
1917-08-11
kt 22
1918
kt 22
1918-1921
kt 22
Soupis všech pozemkových parcel náležejících k
substituci, které mají být převedeny do
všeobecných pozemkových knih
1918
kt 22
Smlouva o směně pozemků ze dne 26. června
1918 a prohlášení (přílohy ke spisu Zemského
soudu v Praze sign. E 1092, orig.)
1918
kt 22
Dědické přihlášky Ferdinanda, Felixe a Roharda
sv. p. von Neuenstein k substituční pozůstalosti
uvolněné smrtí Františka hr. Šlika († 30. ledna
1925)
1925-1926
kt 22
Spis Krajského soudu v Jičíně sign. D 1/25 (opis)
1925-1926
kt 22
Soudní zamítnutí žádosti svobodných pánů von
Neuenstein o projednání nároků na držbu
substituční pozůstalosti (opis usnesení Zemského
soudu civilního v Praze ze dne 1. prosince 1926
sign. E 1092/2314)
1926-12-01
kt 22
Výmaz poznámky o substituci z veřejných knih po
smrti Františka Šlika († 30. ledna 1925) a
odvolání JUDr. Franze Wien-Claudiho z funkce
substitučního kurátora
1925-1928
kt 22
Dílčí část spisu Zemského civilního soudu v Praze
sign. E 1092 (opisy)
Do přílohy usnesení soudu ze dne 24. února 1926
sign. E 1092/2305 vložen úmrtní list Františka
Šlika, vystavený dne 4. února 1925 (opisy v
německé i české verzi)
1925-1927
kt 22
Rozhodnutí Zemského soudu v Praze ze dne
11.srpna 1917 sign. E 1092/2168
Rozloha a čistý výnos šlikovského substitučního
panství dle stavu z roku 1917
373
374
375
Směna pozemků mezi substitucí a svobodným
majetkem Františka Šlika (odpisy a přípisy
pozemkových parcel v deskách zemských)
Obnovení soudního sporu o fideikomis Kopidlno-Staré Hrady
Podklady k soudnímu řízení
376
Pátrání JUDr. Josefa Ecksteina v archivech a v
Národní knihovně ve Vídni po aktovém materiálu
z procesu Leopolda Antonína Šlika proti jeho
bratru Františku Josefu Šlikovi, vzniklém v letech
1684-1685 kvůli ztrátě dědického podílu z důvodu
zřízení šlikovského fideikomisu (tzv.
Odpor-Prozessakten)
- 88 -
1912-1924
kt 23
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
377
Snaha o prokázání šlechtického původu Berty
Šlikové, rozené Roxerové
1913-1922
kt 23
Rozbor původu Berty Šlikové, rozené Roxerové, a
nedostatků průby předků poslední mužské linie
rodu von Weissenwolff, vypracovaný JUDr.
Heinrichem Höfflingerem
1920
kt 23
378
Dobrozdání JUDr. Mayra o právních otázkách,
které vyplývají pro šlikovský fideikomis z důvodu
vymření mužských potomků rodu Ungnad von
Weissenwolff v roce 1917
s.d.
kt 23
379
Přípravný spis JUDr. Josefa Ecksteina v
obnoveném procesu Šlik - Weissenwolff
V příloze: Rozsudek Nejvyššího soudního dvora
ve Vídni jako revizního soudu ze dne 23. dubna
1918 sign. Cg XVI 107/17/20 (Rv II 91/18/1, 2) v
záležitosti soudního sporu hrabat
Thun-Hohenstein o fideikomis Děčín (opis); parte
Mikuláše Ungnada von Weissenwolff († 29. září
1917) v podobě výstřižku z novin a jiné novinové
výstřižky (Spor o šlikovský fideikomis, Národní
listy, roč. 1920, č. 31 (31. ledna 1920), s. 2.; Spor
o šlikovský fideikomis, Národní listy, roč. 1920, č.
36 (6. února 1920), s. 2.; Ze soudní síně. Spor o
Schlickovský fideikomis Kopidlno a Staré Hrady,
Národní listy, roč. 1920, č. 320 (21. listopadu
1920), s. 6.; Der Fideikommissstreit im Hause
Thun. Eine Anfrage im Parlament, Bohemia, Jg.
1918, N. 43 (13. Februar 1918), S. 5.;
Gerichtssaal. Missheirat und Fideikommiss,
Bohemia, Jg. 1918, N.[?] (4. August 1918), S.[?].;
"Missheirat" und Fideikommiss. Der
Justizminister über den Thun´schen Streit,
Bohemia, Jg. 1918[?], N.[?], S.[?].)
1917-1920
kt 23
380
Ustanovení JUDr. Václava Boučka kolizním
kurátorem Františka Jindřicha Šlika, nezletilého
syna Jindřicha Šlika, v záležitosti hájení jeho práv
k držbě šlikovského fideikomisu Kopidlno-Staré
Hrady
1919
kt 23
381
Návrh Františka hraběte Šlika na narovnání o
fideikomis Kopidlno-Staré Hrady s pozůstalostí
Mikuláše Ungnada hraběte von Weissenwolff (†
1917), zastoupenou univerzální dědičkou
Mariettou Ungnadovou hraběnkou von
Weissenwolff, za účasti jeho sester Henrietty
princezny Thurn-Taxisové a Ireny hraběnky
Szápáryové
1920
kt 23
- 89 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
382
Popis průběhu sporu o fideikomis Kopidlno-Staré
Hrady v letech 1906-1921
V příloze: Testament Františka Arnošta Šlika z
roku 1672 (opis)
s.d.
kt 23
383
Soupis dokumentů z procesního řízení Salm-Salm
- Šlik - Weissenwolff a Weissenwolff - Šlik,
odeslaných JUDr. Robertu Kafkovi do Prahy
s.d.
kt 23
Korespondence Františka hraběte Šlika, jeho syna Jindřicha a jejich právních
zástupců
384
Schreiner (korespondence obsahuje i různá
rodinná sdělení)
1918-1919
kt 24
385
Korespondence Františka hr. Šlika a jeho syna
Jindřicha s JUDr. Josefem Ecksteinem
1916-1926
kt 24
386
Korespondence Františka hr. Šlika s JUDr.
Václavem Boučkem, kolizním kurátorem
Františka Jindřicha Šlika, nezletilého vnuka
Františka Šlika
1919
kt 24
387
Leonhardem, advokátem z Offenburgu (žádost
JUDr. Leonharda o informace o proběhlém sporu)
1914
kt 24
388
Emerichem ryt. von Schreiner
1916-1924
kt 24
389
Mayrem ohledně honoráře za vypracované právní
dobrozdání
1918
kt 24
390
Franzem Wien-Claudim
1926
kt 24
391
s JUDr. Oskarem Rosenbaumem
1927
kt 24
Dědické přihlášky k fideikomisu Kopidlno-Staré
Hrady
1918
kt 24
Spis Zemského soudu v Praze sign. F 18/98 (opis)
obsahující usnesení soudu ve věci dědických
přihlášek k fideikomisu Kopidlno-Staré Hrady a
rekurzy proti těmto usnesením
1918
kt 24
Soudní akta
392
- 90 -
Inv. č.
Obsah
393
394
Datace
Ev. j.
Proces Šlik - Weissenwolff: František hrabě Šlik,
zastoupený JUDr. Josefem Ecksteinem, proti
pozůstalosti Mikuláše Ungnada hraběte von
Weissenwolff († 1917), zastoupené univerzální
dědičkou Mariettou Ungnadovou hraběnkou von
Weissenwolff a Henriettou princeznou
Thurn-Taxisovou, právně zastoupených JUDr.
Antonínem Schauerem
1920-1921
kt 24
Spis Zemského soudu v Praze sign. Cg XVI 40/20
(opis)
1920-1921
kt 24
1927
kt 24
Rekurz ze dne 10. ledna 1927 proti rozhodnutí
Vrchního zemského soudu v Praze ze dne
16.prosince 1926 sign. R II 320/26/1524 (opis)
1927-10-01
kt 24
Rozhodnutí Nejvyššího soudu v Brně ze dne
13.dubna 1927 sign. R II 320/26/1532 (opis)
1927-04-13
kt 24
Usnesení Zemského civilního soudu v Praze ze
dne 25. května 1927 sign. F 18/98/1543 (opis)
1927-05-25
kt 24
Usnesení Zemského civilního soudu v Praze ze
dne 12. července 1927 sign. F 18/98/1851 o
ustanovení JUDr. Josefa Dolanského
fideikomisním kurátorem a zproštění JUDr.
Gustava Bergmanna této funkce (opis)
1927-07-12
kt 24
Narovnání o zvláštní fideikomis (svobodný dvůr
Vršce, 2/3 rybníku Kamenský a 50.000 zl.
rýnských pojištěných na panství Veliš-Vokšice) s
descendencí Ferdinanda Bonaventury hr. von
Weissenwolff
1912-1918
kt 25
Usnesení Zemského soudu v Praze (dílčí část
spisu se sign. F 18/98)
1913-1918
kt 25
1915
kt 25
Rekurzní řízení: Jindřich hrabě Šlik, zastoupený
JUDr. Oskarem Rosenbaumem, proti rozhodnutí
Vrchního zemského soudu v Praze ze dne
16.prosince 1926 sign. R II 320/26/1524
Zvláštní fideikomis hrabat von Weissenwolff
395
Prohlášení JUDr. Josefa Ecksteina jako právního
zástupce Františka Šlika, jeho synů Jindřicha a
Františka a jejich dosud nenarozených potomků v
záležitosti rezignace hrabat Šliků na uplatňování
právních nároků na držbu majetku náležícího ke
zvláštnímu fideikomisu
- 91 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
396
Vyplacení kapitálu ve výši 50.000 zl. rýnských (tj.
20.000 zl. konv. m. či 42.000 K rakouské měny),
pojištěného zástavním právem na panství
Veliš-Vokšice; výmaz práva zástavního v deskách
zemských (vl. č. 1557)
1917-1919
kt 25
397
Jednání o odkupu lesních parcel náležících ke
svobodnému dvoru Vršce; návrh kupní smlouvy
1917-1921
kt 25
První pozemková reforma
398
Korespondence hraběte Šlika s JUDr. Josefem
Ecksteinem ohledně pozemkové reformy a
možnostech intervence u ministra financí či členů
správního výboru Státního pozemkového úřadu v
Praze; žádost hraběte Šlika o překlad článků
Josefa Pekaře, uveřejněných ve Vzdělávací příloze
Národních listů
V příloze: články Josefa Pekaře otištěné v
Národních listech (Josef Pekař, O některých
předpokladech pozemkové reformy I, Vzdělávací
příloha Národních listů, roč. 1922, č. 352
(24.prosince 1922), s. 17.; týž, O některých
předpokladech pozemkové reformy II, Vzdělávací
příloha Národních listů, roč. 1923, č. 5 (6. ledna
1923), s. 11.; týž, O některých předpokladech
pozemkové reformy III, Vzdělávací příloha
Národních listů, roč. 1923, č. 19 (21. ledna 1923),
s. 9.; týž, O některých předpokladech pozemkové
reformy IV, Vzdělávací příloha Národních listů,
roč. 1923, č. 26 (28. ledna 1923), s. 9.; týž,
Kritické poznámky k pozemkové reformě I,
Vzdělávací příloha Národních listů, roč. 1923, č.
33 (4. února 1923), s. 9.; týž, Kritické poznámky k
pozemkové reformě II, Vzdělávací příloha
Národních listů, roč. 1923, č. 47 (18. února 1923),
s. 9.)
1920-1924
kt 25
399
Vyloučení pozemků ze záboru dle § 3 lit. a) a § 11
zákona č. 215/1919 Sb., § 20 zákona č. 81/1920
Sb. a dle § 7 zákona č. 329/1920 Sb. ve znění
zákona č. 220/1922 Sb.; zřízení nových vložek
pozemkových knih
V příloze: Situační plánky obce Jičíněves, zámku
v Jičíněvsi, šlikovského hostince v Jičíně, obce
Bartoušov a mlýnu ve Slatinách jako přílohy
knihovní žádosti Františka Šlika k Zemskému
civilnímu soudu v Praze ze dne 17. ledna 1923
1921-1927
kt 25
400
Přejímací cena vyvlastněných pozemků
přidělených drobným pachtýřům
1921-1928
kt 25
- 92 -
Inv. č.
401
Obsah
Datace
Ev. j.
Dílčí část spisu Zemského civilního soudu v Praze
sign. Nc XII 1436/21 o přejímacích cenách
vyvlastněných pozemků velkostatku Jičíněves a
dvora Drštěkryje s vyjádřením společnosti Anker,
Rentenversicherungen in Wien v záležitosti valuty
z hypotéky (opisy, multiplikáty)
1925-1926
kt 25
Přehled celkové výměry jednotlivých velkostatků
a požadavků Státního pozemkového úřadu v Praze
na půdu pro drobný příděl a zbytkové statky
s.d.
kt 25
Agenda právního zástupce pro lokální záležitosti v Jičíně
402
Změny vlastnictví pozemkových parcel
evidovaných v pozemkových knihách pro
katastrální obce na základě směnných a trhových
smluv
1913-1928
kt 25
541
Prodej lesní parcely (dříve zahrada) č.k. 240/5 v
Horním Lochově (trhová smlouva uzavřená mezi
Františkem hr. Šlikem jako prodávajícím a
Spolkem turistů v Jičíně jako kupujícím, připojen
situační plán)
1914
kt 25
403
Korespondence JUDr. Františka Kloučka s
Františkem hr. Šlikem ohledně sporu s Ing.
Františkem Bucharem o 1 627 K 48 h za dodaný
kompresor do pivovaru
1913
kt 25
404
ředitelstvím velkostatku ohledně smlouvy o směně
pozemků s manželi Tomášovými z Kostelce
1914
kt 25
405
Františkem hr. Šlikem ohledně sporu Bedřicha
Komárka s Františkem hr. Šlikem juniorem o
pohledávku 343 K
1914
kt 25
406
Františkem hr. Šlikem ohledně soudního sporu s
manžely Patkovými
1914
kt 25
407
Františkem hr. Šlikem ohledně potvrzení kvitance
na 900 K
1914
kt 25
408
Františkem hr. Šlikem ohledně sporu s Václavem
Veselým o navrácení livreje
1914
kt 25
409
Františkem hr. Šlikem ohledně kupní smlouvy na
dvůr a kruhovou cihelnu ve Starém Místě
1914-1915
kt 25
- 93 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
410
Františkem hr. Šlikem ohledně sporu s manžely
Podzimkovými ze Střevače kvůli vlastnictví
parcely č. kat. 277 ve Střevači
1915
kt 25
411
Kupní smlouva uzavřená mezi Františkem hr.
Šlikem a Alexandrem pr. Thurn-Taxisem jun.,
univerzálním dědicem Marie Terezie hr. Šlikové,
na dům č.p. 91 v Kopidlně se stavební parcelou č.
kat. 92 a zahradou č. kat. 25 v k.ú. Kopidlno
(koncept)
V příloze: výtah z pozemkové knihy pro město
Kopidlno
1917
kt 25
Osobní a rodinné záležitosti hrabat Šliků
412
Soudní spor Františka hr. Šlika s Čeňkem Baštou,
bývalým hraběcím úředníkem, o náhradu škod,
které mu vznikly jeho bezdůvodným propuštěním
z hraběcích služeb
1912-1914
kt 26
413
Soudní spor MUDr. Jaroslava Hausmanna,
majitele sanatoria v Praze, s Františkem hr. Šlikem
o úhradu nákladů za operaci a léčbu zánětu
slepého střeva jeho syna Jindřicha
1912-1914
kt 26
414
Korespondence Františka hr. Šlika jun. s JUDr.
Josefem Ecksteinem ohledně výplaty své osobní
apanáže
1914-1915
kt 26
415
Jindřicha s JUDr. Emerichem von Schreiner v
rodinných záležitostech (apanáž Margarethy von
Schreiner, výlohy a apanáž Františka Šlika jun.,
informace soukromého charakteru aj.)
1912-1921
kt 26
416
Jindřicha s JUDr. Josefem Ecksteinem v
soukromých záležitostech (informace o
zdravotním stavu Františka Šlika, gratulace ke
sňatku a narození syna Jindřicha Šlika, vánoční
blahopřání, zpráva o smrti ředitele Quida Šlechty,
parte Františka Šlika, parte Berty Šlikové, parte
Pauly Šlikové, manželky Františka Šlika jun., aj.)
1915-1927
kt 26
417
Korespondence JUDr. Josefa Ecksteina s Irenou
sv. p. Enis z Atter a Iveaghe, sestřenicí Františka
hr. Šlika, v záležitosti jejího přesídlení do Čech
1921-1922
kt 26
418
Dohoda uzavřená mezi Františkem hr. Šlikem a
jeho syny Jindřichem a Františkem v záležitosti
rozvodu Františka Šlika jun. s jeho ženou Marou,
rozenou Hoffmannovou
1924
kt 26
419
Testamenty Františka hr. Šlika
1917-1922
kt 26
- 94 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
1918-04-28
kt 26
Návrhy a opravy testamentu Františka Šlika
1922
kt 26
Testament Františka Šlika, datovaný dne
24.listopadu 1922 (konečné znění testamentu,
opisy jeho německé i české verze)
1922
kt 26
420
Testament Berty hr. Šlikové, datovaný dne
16.února 1925 (opis v německé i české verzi)
1925-02-16
kt 26
421
Pozůstalostní řízení po smrti Františka hr. Šlika (†
30. ledna 1925 ve Štýrském Hradci)
1925-1933
kt 26
Spis Krajského soudu v Jičíně sign. D 1/25,
obsahující soupis a ocenění pozůstalosti Františka
Šlika a odevzadací listinu ze dne 4. června 1928
sign. D 1/25/48 (opisy, multiplikáty)
V příloze: Inventář majetku Františka Šlika dle
stavu ke dni 31. lednu 1925; dědické podíly
Františka Šlika jun. a jeho sestry Margarethy von
Schreiner
1925-1928
kt 26
Rekurz Františka Bauera, kolizního kurátora
nedospělých či dosud nenarozených dětí Jindřicha
Šlika, zastoupeného JUDr. Karlem Kloučkem,
proti rozhodnutí Okresního soudu v Jičíně ze dne
1. srpna 1933 sign. D 404/30/88 ve věci opravy
odevzdací listiny, vystavené Krajským soudem v
Jičíně dne 4. června 1928 (sign. D 1/25/48)
1933
kt 26
Pozůstalostní řízení po smrti Berty hr. Šlikové (†
27. února 1925 na zámku v Jičíněvsi)
1925-1926
kt 26
Odevzdací listina vydaná Okresním soudem v
Jičíně dne 9. prosince 1926 sign. D 124/25/18
V příloze: Soupis a ocenění pozůstalosti Berty
Šlikové; rodné a křestní listy Jindřicha Šlika,
Františka Šlika a Margarethy von Schreiner,
rozené Šlikové, dětí Berty Šlikové (opisy, v
německé i české verzi)
1925-1926
kt 26
Likvidace životní pojistky Františka hr. Šlika,
uzavřené u pojišťovací společnosti Anker,
Rentenversicherungen
V příloze: Smlouva uzavřená dne 10. května 1906
(opis)
(1906) 1925
kt 26
Testament Františka Šlika, datovaný dne 28.dubna
1918 (vlastnoručně psaný v průběhu jeho
léčebného pobytu v Děčíně)
422
423
- 95 -
Inv. č.
Obsah
424
Testament Jindřicha hr. Šlika
V příloze: Potvrzení domovské příslušnosti
Jindřicha Šlika a jeho manželky Markéty,
vystavené Městským úřadem v Kopidlně; stav
jmění zjištěný ke dni 31. srpnu 1929 a kalkulace s
rozdělovníkem dědických podílů
Datace
Ev. j.
1929-1935 (1946)
kt 26
s.d.
kt 27
425
Vyúčtování hlavní pokladny za období 1906-1915
426
Vyúčtování výloh za chod zámku v Jičíněvsi za
období 1908-1914
1914
kt 27
427
Výkaz finančních prostředků vyplacených ze
zámecké pokladny pro válečné účely za období
říjen 1914 až březen 1916
1916
kt 27
428
Výkaz příjmů a výdajů honitby v měsíci srpnu
1924
1924
kt 27
429
Výkaz stavu aktiv a pasiv svobodného majetku
Františka Šlika ke dni jeho úmrtí († 30. ledna
1925)
1925-01-31
kt 27
430
Protokol o předání věcí patřících k jičíněveskému
patronátu
1915-06-26
kt 27
431
Hrubé účetní rozvahy hospodářských dvorů
Bartoušov, Jičíněves, Slatiny, Staré Místo,
Střevač, Vokšice a Žofín, sestavené pro roky
1916/1917, 1922 a 1925
1917-1925
kt 27
432
Hrubé účetní rozvahy lesního úřadu a parní pily,
sestavené pro roky 1916/1917, 1921/1922 a 1925
1917-1925
kt 27
433
Hrubá účetní rozvaha kruhové cihelny ve Starém
Místě, sestavená pro období 1921/1922
1921
kt 27
434
Hrubá účetní rozvaha rybářství sestavená ke konci
měsíce ledna 1925 (ke dni úmrtí Františka hr.
Šlika)
1925
kt 27
435
Zpráva o revizi hospodaření dvorů, provedené v
dubnu 1923
1923
kt 27
1928
kt 27
436
Vybudování šlikovské hrobky v obci Veliš
(rozdělení pozemkové parcely č. 100 v k.ú. Veliš,
situační plány)
- 96 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
1926
kt 27
1912-1914
kt 27
1913-1921
kt 27
1918
kt 27
1925-1926
kt 27
1933
kt 27
437
Zprávy Agrární banky československé o kurzu
československé koruny na curyšské burze v letech
1919-1925
Doživotní renty
438
Korespondence Františka hr. Šlika se svojí sestrou
Almerií hr. zu Sprinzenstein, jejími syny
Maxmiliánem a Franzem a s právními zástupci
JUDr. Emerichem ryt. von Schreiner a JUDr.
Maxem ryt. von Kaiserfeld ohledně nároků
hraběnky Almerie na doživotní rentu,
vyplývajících z testamentu Františka Šlika (†
1862)
439
Finanční příspěvky organizacím
440
Žádost Quida Šlechty, ředitele panství a správce
fideikomisu Kopidlno-Staré Hrady, k Zemskému
soudu v Praze o schválení rozhodnutí o poskytnutí
platového a drahotního přídavku aktivním
zaměstnancům fideikomisu s následkem zvýšení
platového základu pro výplatu penze z penzijního
fondu
441
Výkazy penzí a apanáží vyplacených z hlavní
pokladny v období od srpna 1924 do prosince
1925
442
Zajištění penzí a darů z milosti bývalým
zaměstnancům velkostatků Jičíněves a Vokšice
(vklad zástavního práva na nemovitosti
velkostatků, opis knihovní žádosti)
Daně, dávky, poplatky
443
Rozsudkový poplatek z procesu o zvláštní
fideikomis - rekurz JUDr. Josefa Ecksteina proti
platebnímu příkazu vystavenému Úřadem pro
vyměřování poplatků v Praze
1912-1914
kt 27
444
Poplatek z převodu substitučního majetku po smrti
Ervína Šlika
V příloze: Zpráva o stavu majetku substituční
pozůstalosti, o srážkách (dluzích), o dělení
majetku a o zvláštních poplatcích z nemovité části
pozůstalosti a z převodu vlastnictví
1915-1918
kt 27
- 97 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
445
Substituční depozita (cenné papíry, státní
dluhopisy, rakouská válečná půjčka) - vyměření
poplatků z ryzích příjmů substituční podstaty
1916-1936
kt 27
446
Výkazy daňových nedoplatků dle stavu k 1.březnu
1919, 31.lednu 1925, 1. říjnu 1928, 31.prosinci
1931 a k 23.červnu 1934
1919-1934
kt 27
447
Výkaz daní splacených v hotovosti v období od
1.července 1920 do 30.června 1935
1936
kt 27
448
Majetková dávka - námitky proti vyměřené dávce
z majetku a dávce z přírůstku na majetku
V příloze: článek otištěný v Národních listech
(Českoslovenští příslušníci a rakouská dávka z
majetku, Národní listy, roč. XXXVIII/1920, č. 244
(4. září 1920), s. 2.)
1920-1926
kt 27
449
Daň z příjmu, daň z výdělku - trestní řízení z
důvodu neuvedení všech příjmů v daňových
přiznáních za léta 1928-1930
1933
kt 27
450
Dědická daň a poplatky z převodu pozůstalosti
Františka Šlika († 1925) - rekurz Jindřicha Šlika,
zastoupeného JUDr. Karlem Kloučkem, proti
platebnímu příkazu vystavenému Okresním
finančním ředitelstvím v Jičíně
V příloze: Výpisy dluhů Františka Šlika z úvěrních
knih parní pily ve Vokšicích a pivovaru ve
Vokšicích; oznámení o zániku platby apanáže
Ireně sv. p. Enis, Margueritě hr. Ségur-Cabanac,
Heleně hr. Ségur-Cabanac, Almerii hr. zu
Sprinzenstein a Sophii sv. p. von Neuenstein
1929-1936
kt 27
Palmáre
451
JUDr. Josefa Ecksteina
1913-1925
kt 28
452
JUDr. Emericha von Schreiner
1913-1914
kt 28
453
JUDr. Franze Wien-Claudiho
1916-1928
kt 28
454
JUDr. Antonína Schauera
1921
kt 28
455
Výkaz palmárních účtů vyplacených v období od
roku 1924 do června 1928
1928
kt 28
1914
kt 28
456
Výzdoba zámku - mobiliář
- 98 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
457
Jednání o prodeji domů č.p. 57, 61 a 62 na Novém
Městě v Praze (Šlikovský palác)
1919-1928
kt 28
458
Soudní spor Komanditní společnosti Fischer,
Krása a spol., bankovní dům v Praze I, zastoupené
JUDr. Erichem Veselým, s Františkem hr. Šlikem,
zastoupeným JUDr. Josefem Ecksteinem, o
náhradu vzniklé škody ve výši 40.000 Kč
V příloze: Nájemní smlouvy na prostory domu č.p.
61 (Šlikův palác) na Národní třídě v Praze II
(opisy); oznámení o úmrtí Antonína Šabaty,
správce Šlikova paláce v Praze, a o jeho nahrazení
Josefem Kloudou, stavitelem z Prahy-Žižkova
1922-1924
kt 28
Spis Okresního soudu pro Horní Nové Město v
Praze sign. C II 1567/22, obsahující rozsudek
okresního soudu ze dne 12. března 1924 a
rozsudek Zemského civilního soudu v Praze jako
odvolacího soudu ze dne 27. června 1924 sign. C
II 1567/22/23 (opisy, multiplikáty)
1922-1924
kt 28
459
Komisionální ohledání domu č.p. 61 (Šlikovský
palác) na Národní třídě v Praze II z důvodu
provádění vykopávek pro sousední dům Pražské
úvěrní banky č.p. 60
1924
kt 28
460
Soudní spor Jindřicha hr. Šlika, zastoupeného
JUDr. Josefem Ecksteinem, s Karlem
Wazsmuthem, obchodníkem v Praze II, o
zaplacení dlužného nájemného ve výši 972 Kč 35
h
1925-1926
kt 28
Spis Okresního soudu pro Horní Nové Město v
Praze sign. C II 1948/25, obsahující rozsudek
okresního soudu ze dne 30.září 1925 a povolení k
exekuci ze dne 24.října 1925 (opisy, multiplikáty)
1925-1926
kt 28
Spis Okresního soudu pro Staré Město a Josefov v
Praze jako soudu ve věcech nájemních sign. Nc
XIV 310/25, obsahující usnesení soudu ze dne
25.srpna 1925 a povolení k exekuci ze dne
20.ledna 1926 (opisy, multiplikáty)
1925-1926
kt 28
Spis Okresního soudu pro Staré Město a Josefov v
Praze jako soudu ve věcech nájemních sign. E VIII
3326/25, obsahující povolení k exekuci ze dne
21.září 1925 (opisy, multiplikáty)
1925-1926
kt 28
Pronájem garáží, bytu šoféra a jiných prostor v
Šlikovském paláci v Praze
1926-1927
kt 28
461
- 99 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
1922-1924
kt 28
1913
kt 28
462
Pronájem obecních a soukromých honiteb v
rakouských zemích
463
Dodávka kaprů a jehněte pro JUDr. Carla
Clementa Claudiho, pozůstalostního kurátora
464
Výnos hospodářských dvorů Bartoušov, Jičíněves,
Slatiny, Staré Místo, Střevač, Vokšice a Žofín za
období 1906-1920, osevní plány, sklizně, obilní
kontingenty, spotřeba hnojiva, píce, mléčná
produkce, chov koní
1913-1924
kt 28
465
Rozpočet potřebných stavebních oprav a staveb v
hospodářských dvorech Bartoušov, Jičíněves,
Slatiny, Střevač a Žofín na rok 1916
s.d.
kt 28
466
Popis hospodářských dvorů Bartoušov, Jičíněves,
Slatiny, Staré Místo, Střevač, Vokšice a Žofín
(výměra pozemků, služebníci a čeledíni, stav
dobytka)
V příloze: Dohoda o pracovních podmínkách,
uzavřená mezi představiteli skupiny
zaměstnavatelů a zaměstnanců kraje Schlave v
Pomořanech, s platností od 1. dubna 1921; popis
hospodářských poměrů dvoru Schrattenthal a
Deinsendorf v Rakousku
[1921-1924]
kt 28
467
Žádost o přidělení 30 ruských válečných zajatců k
výkonu zemědělských prací na statcích hraběte
Šlika
1917
kt 28
1916-1917
kt 28
s.d.
kt 28
1925-1927
kt 28
1928
kt 28
468
Dodávky lesních produktů na trh v období
1906-1918
469
Výkaz deputátních pozemků lesního personálu dle
stavu ke dni 1. červenci 1921
470
Ocenění lesů a lesní těžby, výnos kamenných
lomů
471
Seznam lesních zaměstnanců dle stavu k 1. lednu
1929
- 100 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
1916
kt 29
D. Průmysl
472
Protokol ze dne 17. června 1916 o převzetí
provozu Cukrovaru Ervína hr. Šlika v Kopidlně
veřejnou obchodní společností (opis), ocenění
cukrovaru, návrh dohody o narování mezi
substituční a fideikomisní pozůstalostí a
pozůstalostí Ervína Šlika
473
Jednání ohledně uzavření společenské a kupní
smlouvy
V příloze: Návrhy kupní a společenské smlouvy s
připomínkami právních zástupců k návrhům
smluv a návrh smlouvy o dodávkách řepy
1916-1917
kt 29
474
Společenská smlouva uzavřená mezi Alexandrem
pr. Thurn-Taxisem jun., Františkem hr. Šlikem a
Mikulášem Ungnadem hr. von Weissenwolff dne
17. února 1917 (opis); kupní smlouva uzavřená
mezi Alexandrem pr. Thurn-Taxisem jun. a
veřejnou obchodní společností Cukrovar Ervína
hr. Šlika v Kopidlně dne 9. března 1917 (opis);
úprava platby penzí, apanáží a darů z milosti
V příloze: Zpráva o úpravě platby penzí, apanáží a
darů z milosti v Cukrovaru Alexandra
Thurn-Taxise v Dobrovicích ze dne 12. října 1922
1917 (1922)
kt 29
475
Pravidelné zprávy o výrobě cukrovaru v
jednotlivých kampaních, podávané Františkem
Bauerem, ředitelem Cukrovaru Ervína hr. Šlika v
Kopidlně, Františkovi Šlikovi a posléze jeho synu
Jindřichovi
1916-1941
kt 29
476
Korespondence v záležitostech komisionářských
smluv s Privilegovanou rakouskou zemskou
bankou a s Živnostenskou bankou v Praze
(1894) 1916-1918
kt 29
477
Jindřicha s Františkem Bauerem, ředitelem
Cukrovaru Ervína hr. Šlika v Kopidlně, v
záležitostech cukrovaru (platba apanáží, převody
podílů na cukrovaru, fúze s cukrovarem ve
Vysokém Veselí, odkup akcií, koupě pozemků,
uzavření kartelové smlouvy, převody peněz na
účet továrny Huť na hliník, vedený u Banky pro
obchod a průmysl (dříve Länderbanka) v Praze
apod.)
1919-1931
kt 29
- 101 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
478
Právní výklad § 5 kupní smlouvy z 9. března 1917,
sestavený JUDr. Emerichem von Schreiner z
důvodu nejasností spojených s výplatou penzí a
darů z milosti
1920-1921
kt 29
479
Platy úředníků cukrovaru dle Kolektivní smlouvy
na úpravu služebních a platových vztahů
cukrovarnického úřednictva v Československu
(připojen exemplář kolektivní smlouvy)
1922-1926
kt 29
480
Jednání o pronájmu velkostatku Jičíněves-Vokšice
cukrovaru v Kopidlně; koncept nájemní smlouvy
mezi Františkem hr. Šlikem, majitelem
velkostatku Jičíněves a Veliš-Vokšice, jako
pronajímatelem a veřejnou obchodní společností
Cukrovar Ervína hr. Šlika v Kopidlně jako
nájemcem
V příloze: Nájemní smlouva na objekty náležející
k fideikomisu Opočno (koncept); nájemní
smlouva na dvůr Sedlec náležející k Velkostatku
Šťáhlavy, datovaná dne 18.února 1921 (opis);
zpráva o prohlídce kruhové cihelny firmy Schön a
Becker (dříve Malina) v Ivančicích, vykonané pro
Banku pro průmysl pivovarský, datovaná dne
6.dubna 1922 (opis)
1923-1924
kt 29
481
Založení akciové společnosti Cukrovary Kopidlno
a Vysoké Veselí
V příloze: Návrh stanov Rolnického akciového
cukrovaru v Jičíněvsi; stanovy Zemědělského
akciového pivovaru v Hulíně
(1921) 1925-1926
kt 30
482
Zpráva Františka Bauera, ředitele Cukrovaru
Ervína hr. Šlika v Kopidlně, o mezinárodní
konferenci evropských států, konané v roce 1929 v
Paříži za účelem dohody s Kubou o úpravě výroby
cukru v poměru k jeho světové spotřebě
s.d. [1929]
kt 30
483
Dohoda o dodávkách řepy a řepového semena
1929
kt 30
484
Protokoly z konferencí a bilančních zasedání
majitelů cukrovaru (s přílohami, opisy)
1933-1945
kt 30
485
Převod podílu Alexandra pr. Thurn-Taxise jun. na
ostatní společníky (opis záznamu ústní smlouvy)
1934
kt 30
486
Žádost filiálky Agrární banky v Jičíně o firemní
podpis na směnce a prohlášení o povolení úvěru
ve výši 150.000 Kč
1934
kt 30
- 102 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
487
Prodloužení platnosti smlouvy ze dne 1. ledna
1923 zřizující Nymburskou společnost
(Společnost cukrovarů na obchodní železnici);
opis bez uvedení místa a data podpisu
Nimburger Agentie (Agentie der Zuckerfabriken
auf den Commercialbahnen) - v dokumentu
uvedený německý název společnosti
[1938]
kt 30
488
Návrh smlouvy o platu za provedenou práci mezi
cukrovarem v Kopidlně a Labsko-kosteleckou
rafinerií cukru, a.s.
V příloze: Stanovy akciové společnosti
Labsko-kostelecká rafinerie cukru; zprávy správní
rady a pozvánky na schůze správní rady
společnosti, zasílané Jindřichu hr. Šlikovi jako
jejímu členovi
1940-1944
kt 30
489
Korespondence Jindřicha hr. Šlika s vrchním
správcem cukrovaru Ing. Kubíčkem a disponentem
Bohumilem Opatrným ohledně správy cukrovaru
po úmrtí ředitele Františka Bauera († 2. listopadu
1944) a o příspěvku pro sbírku "Národní pomoc"
1945
kt 30
1927-1932
kt 30
490
Nabídka firmy Klášter, akciová společnost
spojených pivovarů a vývozní sladovny se sídlem
v Klášteře nad Jizerou, na převzetí pivovaru ve
Vokšicích
V příloze: Pozvánky na schůze správní rady a
valné hromady akcionářů společnosti, zasílané
Jindřichu hr. Šlikovi jako jejímu akcionáři a
správnímu radovi, rozvahy společnosti, zprávy o
vyplacení tantiém, dividend apod.
Huť na hliník, lučební továrna Šlik a spol. v Kostelci nad Orlicí
491
Zápisy ze zasedání správní rady
1925-1928
kt 30
492
Smlouva o založení veřejné obchodní společnosti
za účelem zřízení továrny na výrobu hliníku,
uzavřená mezi Jindřichem hr. Šlikem, Ottou
Ledererem, Dr. Waltherem Stanczakem, Dr.
Jindřichem Hrysem a Ing. Emilem Kopeckým dne
17. listopadu 1925
1925-11-17
kt 30
493
Služební řád firmy Huť na hliník, lučební továrna
Šlik a spol. v Kostelci nad Orlicí, organizační
schéma
s.d.
kt 30
- 103 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
494
Získání patentu na nový způsob výroby hliníku
(čsl. patent č. 18648; obdržitelé patentu Otto
Lederer, Dr. Walther Stanczak a Ing. Jindřich
Kassler), prohlášení o přenechání využití patentu
firmě Huť na hliník v Kostelci nad Orlicí
V příloze: Aluminium-Erzeugung in der
Tschechoslowakei, Prager Tagblatt, Jg. 1926, N.
58 (9. März 1926), S.9. (zpráva o získání patentu
na metodu výroby hliníku); Technická zpráva o
výrobě hliníkových solí firmy Šlik a spol.,
vypracovaná inženýrskou kanceláří Ing. Komers a
spol. Praha ke dni 16. srpnu 1927
1925-1927
kt 30
495
Kalkulace výstavby továrny na výrobu hliníku a
ceny výrobků hliníkárny, vypracované poradní a
projektovou kanceláří Ing. Emila Kopeckého v
Praze
1926
kt 30
496
Nájemní smlouva o užívání budovy zrušeného
cukrovaru v Kostelci nad Orlicí, uzavřená mezi
Františkem hr. Kinským, Jindřichem hr. Šlikem a
Ottou Ledererem dne 23. března 1926 (opis)
1926-03-23
kt 31
497
Nabídky firem na dodávky strojového zařízení a
materiálu (vzorníky a ceníky), objednávky
hliníkárny
1926-1927
kt 31
498
Denní zprávy Dr. Jindřicha Hryse a Dr. Walthera
Stanczaka o provozu hliníkárny a stavu její
pokladny
1926-1927
kt 31
499
Pokyny Otty Lederera k provozu hliníkárny
1927
kt 31
500
Mzdové záležitosti a nemocenské pojištění
zaměstnanců
1926-1928
kt 31
501
Upomínka Asekuračního spolku průmyslu
cukrovarnického o úhradu požární pojistky
1927
kt 31
502
Odhad výnosnosti výroby hliníku pomocí metody
patentované Ottou Ledererem, Dr. Waltherem
Stanczakem a Ing. Jindřichem Kasslerem
1927
kt 31
503
Návrhy na reorganizaci hliníkárny z důvodu
nerentability výroby a převedení patentu z
vlastnictví Otty Lederera
1927
kt 32
504
Dobrozdání Dr. Hugo Ditze, profesora na
Německé technické vysoké škole v Praze, o
nehospodárnosti a nerentabilitě výroby hliníku na
základě patentované metody
1928-05-08
kt 32
505
Vysvědčení vystavené Jindřichem hr. Šlikem pro
Dr. Walthera Stanczaka, dokládající jeho působení
v kostelecké továrně na výrobu hliníku (neověřený
opis)
1928
kt 32
- 104 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
506
Zrušení veřejné obchodní společnosti a likvidace
jejího jmění (inventura majetku hliníkárny dle
stavu k 31. srpnu 1928)
1928
kt 32
507
Korespondence Jindřicha hr. Šlika s Ottou
Ledererem o založení veřejné obchodní
společnosti, patentu na výrobu hliníku, výstavbě,
provozu a plánované reorganizaci továrny,
finanční transakcích apod.
1925-1928
kt 32
508
Korespondence Jindřicha hr. Šlika s Dr.
Jindřichem Hrysem a Dr. Waltherem Stanczakem
ohledně provozních záležitostí továrny a o
zpronevěře firemních peněz Ottou Ledererem
1926-1928
kt 32
509
Korespondence Jindřicha hr. Šlika s Ing. Emilem
Kopeckým o technických záležitostech provozu
továrny, o reorganizaci továrny na hliník a
převedení patentu z vlastnictví Otty Lederera,
likvidaci veřejné obchodní společnosti apod.
1926-1928
kt 32
510
Korespondence Jindřicha hr. Šlika se svým
synovcem Ferdinandem o potřebě modernizace
výrobní aparatury
1927-1928
kt 32
511
Korespondence Jindřicha hr. Šlika s JUDr. Karlem
Kloučkem v záležitosti trestního řízení proti Otto
Ledererovi pro zpronevěru firemních peněz
V příloze: Kopie výpovědí svědků a
obžalovaného; výpisy z účtu vedeného u Banky
pro obchod a průmysl (dříve Länderbanka) v
Praze, vyúčtování pokladny a výtah ze saldokonta
za období 1925-1927; kopie vyúčtování příjmů a
vydání hliníkárny v letech 1926-1927
(1926) 1928
kt 32
512
Korespondence Jindřicha hr. Šlika s Ing.
Jindřichem Kasslerem ohledně ukončení jejich
spolupráce
1928
kt 32
[cca 1860]
ma 1
III. MAPY A PLÁNY
513
Mapa velkostatku Kopidlno-Staré Hrady
(Terrain-Karte der Herrschaft
Kopidlno-Altenburg)
Autor: H. Rotta, nadlesní [?] ("vom Oberförster H.
Rotta"); Litograf: Sandtner Friedrich, Praha;
litografie, kolorováno; papír; poškozeno; měřítko:
1 vídeňský coul = 400 sáhů; rozměry: 76 x 59,5
cm; německy
- 105 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
514
Mapa velkostatku Kopidlno-Staré Hrady
(Plan der Herrschaft Kopidlno - Altenburg Behufs
Constituirung eines Amtsgebietes)
Autor: neuveden; rukopis, kolorováno; průsvitka;
měřítko: 1 vídeňský coul = 400 sáhů; rozměry: 77
x 63 cm; německy
Poznámka: vyhotoveno podle mapy č. 1; mapa
byla v roce 2015 digitalizována (dostupná na
www.chartae-antiquae.cz)
1860
ma 2
515
Mapa velkostatku Jičíněves-Kopidlno
(Übersichtskarte der Gräflich Schlick´schen
Domainen Jičiňoves und Kopidlno)
Autor: Josef Valenta, lesní inženýr, úředně
autorizovaný civilní geometr; 4 exempláře
(neúplné); litografie, kolorováno; papír;
poškozeno; měřítko: 1 : 23040; rozměry: 87,5 x
123 cm; německy
Poznámka: jeden z exemplářů mapy rozřezán na
kapesní formát a podlepen plátnem
1888
ma 3
516
Přehledná mapa šlikovských velkostatků
(Übersichtskarte der Gräflich Schlik´schen
Domainen)
Lithographische Anstalt A. Kabátník a spol., Jičín;
15 exemplářů; litografie, kolorováno; papír;
měřítko: 1 : 23040; rozměry: 90,5 x 115,5 cm;
německy
Poznámka: 3 exempláře mapy s lištami, 3 bez lišt
a 9 exemplářů ve dvou samostatných listech
(neúplné); některé mapy využity pro zakreslování
lesů, rybníků a pozemků (znázorněny ručním
kolorováním); mapa byla v roce 2015
digitalizována (dostupná na
s.d. [cca 1900]
ma 4
517
Přehledná mapa velkostatku Vokšice (zákres
lesních porostů)
(bez názvu)
měřítko: neuvedeno; rozměry: 48 x 56 cm; bez
legendy
Poznámka: mapa byla v roce 2015 digitalizována
(dostupná na www.chartae-antiquae.cz)
s.d. [cca 1900]
ma 5
518
Mapa velkostatku Vokšice
(bez názvu)
měřítko: neuvedeno; rozměry: 42,5 x 56 cm; bez
legendy
s.d. [cca 1900]
ma 6
- 106 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
519
Přehledná mapa velkostatku Kopidlno-Staré Hrady
(bez názvu)
Autor: neuveden; 2 exempláře; planografie (1 ks),
modrotisk (1 ks); papír; měřítko: neuvedeno;
rozměry: 58 x 56 cm (1), 58 x 54,5 cm (2); bez
legendy
s.d. [cca 1900]
ma 7
520
Geognostická mapa panství Ervína hr. Šlika
(Geognostische Karte des Ervein Graf
Schlik´schen Herrschaftsgebietes)
Autor: neuveden; litografie; papír; měřítko:
neuvedeno; rozměry: 24 x 35,5 cm; německy,
česky
s.d. [cca 1900]
ma 8
521
Přehledná mapa velkostatků Ervína hr. Šlika dle
stavu v roce 1902
(Übersichts-Karte der Ervein Graf Schlik´schen
Herrschaften nach dem Stande im Jahre 1902)
Autor: Jaroslav Brož, adjunkt lesního úřadu;
Litograf: Antonín Vítek, Praha; 4 exempláře;
litografie, kolorováno; papír; měřítko: 1 : 40320;
rozměry: 61 x 75 cm; německy, česky
1902
ma 9
522
Mapa šlikovských velkostatků (zákres lesních
oddělení, obrysová mapa)
(bez názvu)
Autor: neuveden; litografie; průsvitka; měřítko:
neuvedeno; rozměry: 62,5 x 88 cm; bez legendy
Poznámka: do mapy učiněny zákresy tužkou
s.d. [cca 1900]
ma 10
523
Mapa lokalit na území šlikovských velkostatků
(obrysová mapa)
(bez názvu)
Autor: neuveden; rukopis; průsvitka; torzo;
měřítko: neuvedeno; rozměry: 70,5 x 49,5 cm; bez
legendy
s.d. [cca 1900]
ma 11/1
(obrysová mapa)
(bez názvu)
legendy
s.d. [cca 1900]
ma 11/2
- 107 -
Inv. č.
Obsah
Datace
(obrysová mapa)
(bez názvu)
legendy
s.d. [cca 1900]
Ev. j.
ma 11/3
524
Dvůr Bartoušov - pozemky
(Grundt Riess der Felder des zur Hochgräffl[ich]
Schlickischen Herrschafft Copitno zugehörigen
Hoffs Bartoschow genandt, aussgemessen Anno
1699)
Autor: Andreas Bernard Klauser (Andreas
Bernardus Clauser); rukopis, kolorováno;
pergamen; měřítko: grafické (25 zemských
provazců, každý po 52 loktech = 16,2 cm);
rozměry: 52 x 58,5 cm; německy
1699
ma 12
525
(Grundt Riess der Felder, des zur Hoch Gräffl[ich]
Schlikischen Herrschafft Kopittno gehörigen
Hoffs Bartoschow genandt. Ist aussgemessen
worden A. 1700)
Bernardus Clauser); rukopis, kolorováno; papír
podlepený plátnem; měřítko: grafické (25
zemských provazců, každý po 52 loktech = 16
cm); rozměry: 44,5 x 57 cm; německy
1700
ma 13
526
Dvůr Bílsko - pozemky
(Grundt Ries der Prachfelder des zur
Hochgräffl[ich] Schlickischen Herrschafft Kopitno
gehörigen Hoffs Bilsko genandt)
zemských provazců, každý po 52 loktech = 15,8
s.d. [cca 1700]
ma 14
- 108 -
Inv. č.
Obsah
Datace
527
Dvůr Drštěkryje - pozemky
(Bey dem Guth Dysstiekrey befindliche undt
abgemessene herrschafftliche Felder, Gärtten,
Wiessen,Wälder undt Teichte)
Bernardus Clauser); rukopis, kolorováno; papír;
měřítko: grafické (30 zemských provazců po 52
loktech = 19,2 cm); rozměry: 57 x 39,5 cm;
německy
1718
ma 15
528
Dvůr Jičíněves - pozemky
Schlickischen Herrschafft Wockschitz gehörigen
Hoffs Gitschiniowes genandt. Aussgemessen
worden Anno 1690)
provazců, každý po 52 loktech = 16 cm); rozměry:
65 x 50 cm; německy
1690
ma 16
529
(Grundt Riess der Prach Felder des zur
Hochgräffl[ich] Schlickischen Herrschafft
gehörigen Hoffs Gitschinowes)
zemských provazců, každý po 52 loktech = 16
s.d. [cca 1700]
ma 17
530
Dvůr Jinolice - pozemky
(Grundt Riess der Felder des zur Hochgräfflich
Schlickischen Herrschafft Wockschitz
zugehörigen Hoffs Ginolitz genandt.
Aussgemessen worden Anno 1698)
rozměry: 59 x 47 cm; německy
1698
ma 18
- 109 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
531
Dvůr Kopidlno - pozemky
(Grundt Riess der Felder so zu dem
herrschafftl[ichen] Hoff Kopittno der Herrschafft
auch Kopittno genandt gehören. Seindt
aussgemessen worden A. 1700)
měřítko: grafické (25 zemských provazců, každý
po 52 loktech = 16,1 cm); rozměry: 74,5 x 59,5
cm; německy
1700
ma 19
532
Dvory Kopidlno a Pševes - pozemky
(Grund Ries der zweyen Hoff Kopitno und
Pschowes, des ersten Hoffs Felder seindt mit
grüner, des andern Hoffs Felder aber seindt mit
rother Farb unterschieden A. 1704)
1704
ma 20
533
Dvůr Mackov - stávající a odměřená panská pole,
louky, pastviny, zahrady, rybníky a lesy
(Bey dem Mayerhoff Matzkow befindliche undt
abgemessene herrschafftliche Felder, Wiessen,
Hutweyde, Gärtten undt Teichte, wie auch Wälder
etc im Anno 1718)
po 52 loktech = 16 cm); rozměry: 61 x 39,5 cm;
německy
1718
ma 21
534
Dvůr Nový Dvůr - vyměřená pole
Schlickischen Herrschafft Altenburg gehörigen
Hofs Newhof genandt. Aussgemessen worden
Anno 1699)
1699
ma 22
- 110 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
535
Dvůr Nový Dvůr - pole, úhory
(Grund Riess der Prach Felder des zur
Altenburg gehörigen Hoffs Newhoff genandt)
po 52 loktech = 16 cm); rozměry: 59,5 x 61 cm;
německy
s.d. [cca 1700]
ma 23
536
Dvůr Ohaveč - pole
Excell[enz] Herrschafft Wockschitz gehörigen
Hoffs Wohawetsch genandt. Aussgemessen A.
1700)
1700
ma 24
537
Dvůr Slatiny - pozemky
Hoffs Slatin genandt. Aussgemessen worden Anno
1698)
51 x 61,5 cm; německy
1698
ma 25
538
(Grundt Riess des zur Hochgräffl[ich]
Hoffs Slatin genandt)
s.d. [cca 1700]
ma 26
- 111 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
539
Dvůr Slavhostice (Slavostice) - pozemky
(Grundt Riess des zur Hoch Gräffl[ich]
Schlickischen Herrschafft Kopittno gehörigen
Hoffs Slawostitz. Ist aussgemessen worden A.
1700)
provazců po 52 loktech = 19,4 cm); rozměry: 77 x
36,5 cm; německy
1700
ma 27
540
Dvůr Slavhostice (Slavostice) - pozemky
(Grundt Riess des zur Hoch Gräffl[ich]
Schlikischen Herrschafft Kopittno gehörigen
Hoffs Slawostitz. Aussgemessen A. 1700)
loktech = 19,2 cm); rozměry: 81 x 40,5 cm;
německy
1700
ma 28
541
Dvůr Staré Místo (u Jičína) - pozemky
(Grundt Riess der Felder des zu der
Hochgräfflichen Schlickischen Herrschafft
Wockschitz gehörigen Hoffs Starý misto genandt.
Aussgemessen Anno 1690)
provazců po 52 loktech = 19,2 cm); rozměry: 71 x
59,5 cm; německy
1690
ma 29
542
Dvůr Střevač - pozemky "úhory"
(Grund Ries der Prach Felder des zur
Altenburg gehörigen Hoffs Strzebatz genandt)
s.d. [cca 1700]
ma 30
- 112 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
543
Dvůr Vokšice - pozemky
Hofs auch Wockschitz genandt. So aussgemessen
worden Anno 1698)
Poznámka: v pravém dolním rohu mapy rámeček s
vedutou zobrazující ideální pohled na hrad Veliš
(Prospect des vorhin im florgestandenen Hauses
alt Welisch); mapa byla v roce 2015 digitalizována
1698
ma 31
544
Dvůr Vršce - pozemky
Schlickischen Herrschafft Copitno zugehörigen
Hoffs Wrsetz genandt. Aussgemessen worden
Anno 1699)
1699
ma 32
545
(Grundt Riess der Hoff Felder so zu dem
herrschafftlichen Hoff Wrsetz genandt gehören auf
der Hochgräffl[ich] Schlickischen Herrschafft
Kopittno. Ist aussgemessen worden A. 1700)
loktech = 19,3 cm); rozměry: 56 x 48 cm;
německy
1700
ma 33
- 113 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
546
Dvůr Všeliby (ves u Drštěkryj) - pozemky
(Bey dem Wsselyber Mayerhoff befindliche undt
abgemessene herrschafftliche Felder, Wiessen,
Hutwayde undt Teichte Anno 1718)
po 52 loktech = 15,9 cm); rozměry: 40 x 31,5 cm;
německy
1718
Ev. j.
ma 34
B.2 Mapy dvorů šlikovských panství z mladšího období, náčrty map dvorů a
různých pozemků
547
(Vysvětlení rolí při dvoře Bartoušouském roku
1763)
Autor: Václav Skočpole, soused libáňský; rukopis,
kolorováno; papír podlepený plátnem; měřítko:
grafické (20 zemských provazců, každý po 52
loktech = 13 cm); rozměry: 70,5 x 48 cm; česky
1763
ma 35
548
(Zum Hof Bartoschow gehörig)
Autor: neuveden (patrně Václav Skočpole);
rukopis, kolorováno; papír podlepený plátnem;
měřítko: grafické (10 zemských provázků po 52
loktech = 6,4 cm); rozměry: 38 x 28 cm; česky
Poznámka: název na dorsu mapy; mapa byla v
roce 2015 digitalizována (dostupná na
s.d. [60. léta 18. st.]
ma 36
549
Dvůr Bartoušov - pozemky (brouillon)
(Mayerhof Bartoschow)
Autor: Emanuel Ernst Dellisch, Jičíněves, lesní
inženýr a přísežný zemský měřič; rukopis,
kolorováno; poškozeno; měřítko: 1 coul = 36
sáhů; rozměry: 108 x 95 cm (pouze orientační
hodnoty); německy
1819
ma 37
- 114 -
Inv. č.
Obsah
Datace
550
(Plan des Mayerhofs Bartoschof)
kolorováno; papír; měřítko: grafické (200 sáhů =
14,6 cm); rozměry: 126 x 102,5 cm; německy
1819
551
(bez názvu)
Autor: neuveden; rukopis; papír; fragment
(odstřižek); měřítko: neuvedeno; rozměry: 54 x 44
cm (pouze orientační hodnoty); německy
s.d. [1. pol. 19. st.]
ma 39/1
(bez názvu)
Autor: neuveden; rukopis; papír; fragment
(odstřižek); měřítko: neuvedeno; rozměry: 36 x 49
cm (pouze orientační hodnoty); německy
s.d. [1. pol. 19. st.]
ma 39/2
552
Dvůr Bartoušov - brouillon
(Broullion [sic] vom Mayerhof Bartoschow)
Autor: neuveden; rukopis; papír; měřítko:
neuvedeno; rozměry: 75 x 54,5 cm; německy
s.d. [1. pol. 19. st.]
ma 40
553
Dvůr Bartoušov (Bartošov) - pozemky
(Meierhof Bartošov)
Autor: neuveden (patrně Ing. Bedřich Pek);
rukopis, kolorováno; papír; měřítko: 1 : 2800;
rozměry: 122,5 (55) x 96,5 (48) cm; německy
s.d. [cca 1892]
ma 41
554
Dvůr Běchary - brouillon č. I
(Mayerey Biehar - Bruvillon [sic] Charte N. I)
Autor: neuveden; rukopis, kolorováno; papír;
měřítko: 1 coul = 50 sáhů, grafické (240
vídeňských sáhů = 12,6 cm); rozměry: 68 x 88,5
cm; německy
s.d. [cca 1820]
ma 42
555
Dvůr Běchary - pozemky
(Meierhof Gross Běchar)
s.d. [cca 1897]
ma 43
- 115 -
Ev. j.
ma 38
Inv. č.
Obsah
Datace
556
Ves Běchary - pole a louky Josefa Svěráka
(Felder und Wiesen des Jos. Swierak von Bechar
aufgenommene im Jahre 1811)
inženýr a přísežný zemský měřič; rukopis; papír;
měřítko: neuvedeno; rozměry: 51,5 x 33,5 cm;
německy
1811
ma 44/1
Ves Běchary - pole a louky Josefa Svěráka
(Felder und Wiesen des Jos. Swierak von Bechar
aufgenommene im Jahre 1811)
německy
1811
ma 44/2
Ves Běchary - obecní pastvina v Pernách
(brouillon)
(Proulion [sic] von der Biecharer Gemein Hüttung
bei Perna)
měřítko: neuvedeno; rozměry: 64 x 50 cm;
německy
s.d. [1. pol. 19. st.]
ma 45/1
Ves Běchary - obecní pastvina v Pernách
(brouillon)
bei Perna)
německy
s.d. [1. pol. 19. st.]
ma 45/2
558
Ves Běchary - obecní pastvina pod cestou u
Běchárek (brouillon)
unter Weg bei Klein Biechar)
měřítko: neuvedeno; rozměry: 70 x 46 cm (pouze
orientační hodnoty); německy
s.d. [1. pol. 19. st.]
ma 46
559
Ves Běchary a Běchárky - vrchnostenské pozemky
(Herrschaftliches Feld "Hřeben", "U hájku" a "V
babči", Kleinběchar, Grossběchar)
měřítko: neuvedeno; rozměry: 27,5 x 23 cm;
německy
s.d. [cca 1850]
ma 47
557
- 116 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
560
Dvůr Běchárky - pozemky
(Meierhof Klein Běchar)
s.d. [cca 1892]
ma 48
561
(Vysvětlení rolí a luk u dvora bílskýho roku 1763)
loktech = 6,4 cm); rozměry: 47 x 34 cm; česky
1763
ma 49
562
(Zum Hof Bilsko gehörig)
loktech = 6,5 cm); rozměry: 36,5 x 28 cm;
německy, česky
s.d. [60. léta 18. st.]
ma 50
563
Ves Březina - pozemky
(Dorf Brscheszina)
Autor: neuveden; rukopis; papír podlepený
plátnem; měřítko: neuvedeno; rozměry: 42,5 x
48,5 cm; německy
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 51
564
Vsi Březka, Pařezská Lhota, Libunec, Hrdoňovice,
Zámostí, Blata a Střelec - pozemky, příp. lesy
(Dorff Brscheska, Lhotta Parscheska, Lybunetz,
Hrdonowitz, Samost, Blatta und Strscheletsch)
Autor: neuveden; rukopis, kolorováno; papír
podlepený plátnem; poškozeno; měřítko:
neuvedeno; rozměry: 125 (95) x 93,5 (61) cm;
německy
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 52
- 117 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
565
Ves Budčeves (Bučoves) - pozemky
(Das Dorff Butschowes)
restaurováno; měřítko: neuvedeno; rozměry: 60 x
62,5 cm; německy
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 53
566
Budčeves (Bučoves) - vrchnostenské a obecní pole
pod lesem "Skalský"
(Plan des Obrigkeitlichen und Bucžoweser
gemeinschaftlichen Feldes untern Wald Skalzki
genant)
14,5 cm); rozměry: 49 x 34 cm; německy
s.d. [1. pol. 19. st.]
ma 54
567
Ves Čejkovice - pozemky
(Dorff Tschegkowitz)
plátnem; měřítko: neuvedeno; rozměry: 44 x 52,5
cm; německy
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 55
568
Dvůr Češov - pozemky
(Vysvětlení rolí při dvoře češouským roku 1763)
grafické (15 zemských provázků po 52 loktech =
9,7 cm); rozměry: 56,5 x 43,5 cm; česky
1763
ma 56
569
(Češou)
měřítko: grafické (bez uvedení jednotek, 5
zemských provazců [?] = 3,2 cm); rozměry: 24,5 x
24,5 cm; česky
s.d. [60. léta 18. st.]
ma 57
- 118 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
570
Ves Češov - pozemky
(Dorff Tscheschow (Tscheschau))
plátnem; měřítko: neuvedeno; rozměry: 68 (60) x
60 cm; německy
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 58
571
(Plan des Mayerhofs Czessow. Karte N. III)
grafické (200 sáhů = 14,6 cm); rozměry: 71 x 50
cm; německy
1816
ma 59
572
Dvůr Češov - pozemky (brouillon)
(Prulion [sic] von Hof Cžessow)
poškozeno; měřítko: 1 coul = 36 sáhů; rozměry:
68,5 x 48 cm; německy, česky
1816
ma 60
573
Češovská panská zahrada
(Cžessower Obrigkeitl[icher] Garten)
měřítko: neuvedeno; rozměry: 47 x 30,5 cm;
německy
s.d. [zač. 19. st.]
ma 61
574
(Meierhof Češov)
s.d. [cca 1892]
ma 62
575
Ves Dolany - pozemky
(Dorff Dollan)
neuvedeno; rozměry: 56 (39) x 56 cm; německy
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 63
- 119 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
576
(Plan von Hof Drschtekrey. Karte N. VII)
grafické (200 sáhů = 14,6 cm); rozměry: 77,5 x
61,5 cm; německy, česky
1817
ma 64/1
(Plan von Hof Drschtiekrey. Karte N. VIII)
cm; německy, česky
1817
ma 64/2
Dvůr Drštěkryje - pozemky (brouillon)
(Prulion [sic] von Mayerhof Drschtekrey)
německy
1817
ma 65/1
Dvůr Drštěkryje - pozemky (brouillon)
(Prulion [sic] von Mayerhof Drschtekrey)
poškozeno; měřítko: neuvedeno; rozměry: 66 x 50
cm; německy
1817
ma 65/2
577
578
Dvůr Filipín - pozemky (brouillon)
(Philipin Hof)
Autor: neuveden; rukopis; poškozeno; měřítko:
neuvedeno; rozměry: 69,5 x 49,5 cm; německy
579
Ves Hlásná Lhota - pozemky
(Dorff Lhotta Hlassna)
podlepený plátnem; měřítko: neuvedeno; rozměry:
40,5 x 59,5 cm; německy
- 120 -
Ev. j.
s.d. [cca 1820]
ma 66
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 67
Inv. č.
Obsah
580
Ves Holín - pozemky
(Dorf Hollyn)
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 68
581
Ves Hrdloňovice a Střeleč - pozemky
hrdoňovického rychtáře a Františka Matouška ze
Střelče (brouillon)
(Feld des Střelezer Matauschek, Feld des
Hrdonowizer Richter)
měřítko: 1 coul = 36 sáhů; rozměry: 53,5 x 27,5
cm; německy
s.d. [zač. 19. st.]
ma 69
582
Ves Hubojedy - pozemky
(Hubogeder Dorfsmappen)
Autor: neuveden; rukopis, kolorováno; papír,
spravováno plátnem; poškozeno; měřítko:
neuvedeno; rozměry: 72 x 32 cm; německy
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 70
583
Dvůr Hubojedy - pozemky
(Plan von Hof Hubojed. Karte N. V)
grafické (170 vídeňských sáhů = 12,6 cm);
rozměry: 68,5 x 49 cm; německy
1817
ma 71/1
Dvůr Hubojedy - pozemky
(Plan von Hof Hubojeder. Karte N. VI)
1817
ma 71/2
Dvůr Hubojedy - pozemky (brouillon)
(Prulion [sic] von Hof Huboged)
poškozeno; měřítko: neuvedeno; rozměry: 66 x
51,5 cm; německy
1817
ma 72/1
584
Datace
- 121 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
Dvůr Hubojedy - pozemky (brouillon)
(Prulion [sic] von Hof Huboged)
poškozeno; měřítko: neuvedeno; rozměry: 66,5 x
51,5 cm; německy
1817
585
Hubojedy - pozemky některých místních usedlíků
(Mapa des Dorff Huboged nebst Zweyer
Beschrebung)
německy
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 73
586
Ves Chyjice - pozemky
(Dorff Chigitz)
neuvedeno; rozměry: 70 (44) x 50 (44) cm;
německy
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 74
587
Ves Jičíněves - pozemky
(Dorff Gitschinowes)
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 75
588
(Vysvětlení rolí a luk při dvoře jičínoveském roku
1763)
grafické (10 zemských provázků po 52 loktech =
6,5 cm); rozměry: 70,5 x 48 cm; česky
1763
ma 76
589
(Plan des Mayerhofs Gitschinoves. Karte N. II)
grafické (200 dolnorakouských sáhů = 14,9 cm);
1815
ma 77/1
- 122 -
Ev. j.
ma 72/2
Inv. č.
590
Obsah
Datace
Ev. j.
Dvůr Jičíněves - pozemky obhospodařované čeledí
(Plan der Gitschinoweser Familien und der
daranligenden Felder. Karte N. IV)
grafické (170 sáhů = 12,6 cm); rozměry: 56 x 44,5
cm; německy
s.d. [cca 1815]
ma 77/2
Dvůr Jičíněves - pastvina, zvaná "U hajného"
(Plan der zum Hofe Gitschinowes geherigen
Hutweide beim Heger genant)
cm; německy
s.d. [cca 1815]
ma 77/3
Dvůr Jičíněves - pole zvané "Zadní silná"
(Plan vom Gitschinowesser Feld Zadny Silna
genannt, welches im Jahre 1813 in fünf Fluren
eingetheilt wurde)
1815
ma 77/4
Dvůr Jičíněves - pole zvané "Zadní silná"
(brouillon)
(Prulion [sic] von Gitschinowesser Feld Zadny
Silna genant)
měřítko: 1 coul = 36 sáhů; rozměry: 53,5 x 42,5
cm; německy
s.d. [cca 1815]
ma 78/1
Dvůr Jičíněves - pole "Silná" u Jičíněvsi
(brouillon)
(Feld Sylna bey Gitschinowes)
Autor: neuveden (patrně Emanuel Dellisch);
rukopis; papír; fragment (odstřižek); měřítko:
neuvedeno; rozměry: 54 x 31 cm (pouze orientační
hodnoty); německy
s.d. [cca 1815]
ma 78/2
- 123 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
Dvůr Jičíněves - pozemky (brouillon)
(Hof Gitschinowes)
Autor: neuveden; rukopis; papír; poškozeno;
s.d. [cca 1815]
ma 78/3
Dvůr Jičíněves - pozemky obhospodařované čeledí
(brouillon)
(Gärten und Felder der Gitschinoweser
Familianten)
německy
s.d. [cca 1815]
ma 78/4
Dvůr Jičíněves - pastvina zvaná "U hajného" či "U
jičíněveské obory" (brouillon)
(Obrigkeitliche Hutweide beim Heger oder beim
Gitschinowesser Obora ligend gegen
Slattin.Broullion [sic] der obrigkeitlichen
Hutweiden beym Gitschinoweser Thiergarten)
německy
s.d. [cca 1815]
ma 78/5
591
Dvůr Jičíněves - pozemky (brouillon)
(Hof Gitschinowes)
Autor: neuveden; rukopis; papír; měřítko: grafické
(bez uvedení jednotek, 200 sáhů [?] = 10,8 cm);
s.d. [1. pol. 19. st.]
ma 79
781
Dvůr Jičíněves
(bez názvu)
cm; německy
s.d. [1. pol. 19. st.]
ma 80
592
Dvůr Jičíněves - pole "Za hospodou" (brouillon)
(Gitschinoweser Feld "Za hospodau" genannt)
Autor: Ing. Jan z Havle (Jan Edler von Havle);
rukopis; papír; měřítko: neuvedeno; rozměry: 52 x
34 cm; německy
s.d. [1. pol. 19. st.]
ma 81
593
Dvůr Jičíněves - ovocná školka
(Nákres polohy ovocné školky Jičinovsi)
autorizovaný civilní geometr; rukopis, kolorováno;
průsvitka; měřítko: neuvedeno; rozměry: 16,5 x
22,5 cm; česky
1892
ma 82
- 124 -
Inv. č.
Obsah
Datace
594
(Meierhof Jičínoves)
Autor: Ing. Bedřich Pek, Jičín; rukopis,
kolorováno; papír; měřítko: 1 : 2880; rozměry:
1894
ma 83
595
Ves Jičíněves - pozemky
(Dorf Jičinowes)
německy
s.d. [po 1900]
ma 84
596
Ves Jinolice - pozemky
(Dorff Ginolitz)
39 x 37 (31,5) cm; německy
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 85
597
(Zu Hof Ginolitz)
zemských provazců [?] = 6,4 cm); rozměry: 39 x
25,5 cm; německy, česky
Poznámka: mapa s českými popisky, označena
však pouze německým názvem na dorzální straně
mapy, polepené plátnem; mapa byla v roce 2015
s.d. [60. léta 18. st.]
ma 86
598
(Plan des zur Herrschaft Gitschinowes gehörigen
Hofs Ginolitz)
Autor: Johann Franz Scheithauer, pověřený
zemský měřič; rukopis, kolorováno; papír
dolnorakouských sáhů = 10,5 cm); rozměry: 87 x
57,5 cm; německy
1811
ma 87
599
Dvůr Jinolice - pozemky pronajatého dvora
(brouillon)
(Brouillon über den verpachten Hof Ginolitz)
zemský měřič; rukopis; papír; měřítko: 1 rakouský
coul = 50 sáhů; rozměry: 98 x 61 cm; německy
1811
ma 88/1
- 125 -
Ev. j.
Inv. č.
600
601
602
Obsah
Datace
Ev. j.
Dvůr Jinolice - pozemky (brouillon č. 2)
(Mayerey Ginolitz, Herrschaft Wokschitz Bruvilon [sic] N. 2)
Autor: neuveden (patrně Johann Scheithauer);
rukopis; papír; měřítko: 1 coul = 50 sáhů;
rozměry: 87 x 57 cm (pouze orientační hodnoty);
německy
s.d. [cca 1811]
ma 88/2
(Plan von Mayerhof Ginolitz)
1820
ma 89/1
Dvůr Jinolice - pozemky a 2 rybníky k němu
patřící
(Plan zum Mayerhof Ginolitz gehörig)
kolorováno; papír; měřítko: grafické (300
45 cm; německy
1820
ma 89/2
(Hof Ginolitz)
německy
s.d. [cca 1820]
ma 90/1
(Zum Ginolitzer Mayerhof gehöhrig)
rukopis; papír; měřítko: neuvedeno; rozměry: 51,5
x 33,5 cm; německy
s.d. [cca 1820]
ma 90/2
Dvůr Jinolice (obrysová mapa)
(bez názvu)
Autor: neuveden; rukopis (náčrtek tužkou a
perem); průsvitka; měřítko: neuvedeno; rozměry:
40 x 21 cm; česky
s.d. [zač. 20. st.]
- 126 -
ma 91
Inv. č.
Obsah
Datace
603
Ves Jinolice - pronajaté panské pozemky
(Situations-Karte der gepachteten
herrsch[aftlichen] Grundstücke in der Gem[einde]
Jinolic)
Autor: Rudolf Krýš, Prachov; rukopis,
kolorováno; papír; měřítko: 1 coul = 40 sáhů;
1889
ma 92
604
Dvůr Kamensko - pronajaté pozemky ("U remízu",
"Málkova ohrada", "Na holi")
(Feld Verzinsungs Plan der zum Mayerhof
Kamensko gehöhrigen Feldstüke)
Autor: Venier, vrchnostenský inženýr; rukopis,
kolorováno; papír; měřítko: grafické (bez uvedení
jednotek, 100 sáhů [?] = 7,3 cm); rozměry: 38,5 x
29 cm; německy
1803
ma 93
605
Dvůr Kamensko - pozemky
(Kamenský dvůr dle stavu zaměřeného v květnu
roku 1907)
Autor: Ing. V. Šťastný, Jičín, kulturní technik a
geometr; 2 exempláře; rukopis, kolorováno; papír;
měřítko: 1 : 2880; rozměry: 78,5 x 63 cm; česky
1907
ma 94
606
Ves Cholenice - náčrt vyměněného pole
věnovaného na remíz
(Das eingetauschte Feld gewitmet zu einer
Remiss)
měřítko: 1 coul = 36 sáhů; rozměry: 38 x 35,5 cm
(pouze orientační hodnoty); německy
s.d. [cca 1820]
ma 95
607
Město Kopidlno - městské pozemky a pozemky
školního fondu
(Stadt Kopidlner Gemeind- und SchulfondsGründe)
německy
s.d. [pol. 18. st.]
ma 96
- 127 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
608
(Majerhof Kopidlno)
s.d. [1. pol. 19. st.]
ma 97
609
(Meierhof Kopidlno)
s.d. [90. léta 19. st.]
ma 98
610
Město Kopidlno - zeleninová zahrada na par. č.
160
(Situationsplan des neuen Gemüsegartens auf der
Parzelle 160 in Kopidlno)
kolorováno; papír; měřítko: 1 : 2880 (situace), 1 :
720 (výměr zahrady); rozměry: 61 x 45 cm;
německy, česky
Poznámka: měřítko vypočítáno na základě jeho
grafického znázornění; mapa byla v roce 2015
1893
ma 99
611
Ves Křelina - pozemky
(Dorff Krschelyna)
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 100
612
Ves Křelina - pozemky
(Mappa Křellinzká, Krželliner Dorfs- Mappe)
neuvedeno; rozměry: 47 x 35 cm; německy, česky
1815
ma 101
- 128 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
613
Město Libáň - městské pozemky
(Gemeinde Libaner Gründe)
Autor: Augustin Jeřička, ředitel ústřední
kanceláře; rukopis, kolorováno; papír podlepený
plátnem; měřítko: neuvedeno; rozměry: 55,5 x 38
cm; německy
Poznámka: mapa rozřezána na kapesní formát a
podlepena plátnem (skládací mapa); mapa byla v
s.d. [2. pol. 19. st.]
ma 102
614
Město Libáň, vsi Dětenice a Kozodírky soukromé pozemky
(bez názvu)
měřítko: 1 coul = 36 sáhů; rozměry: 51,5 x 34 cm;
německy
s.d. [cca 1820]
ma 103
615
Ves Liběšice - pozemky
(Dorff Libiszitz)
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 104
616
Ves Dolní Lochov - pozemky
(Dorff Untter Lochow)
57 x 40 (31,5) cm; německy
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 105
617
Dvůr Mackov - pozemky
(Mapa rozděleného dvora v Mackově (Matzkow).
Vyměření a rozdělení tohoto dvora mezi Josefa
Katrmana, Josefa Burše a Josefa Bednáře Anno
1810)
zemský měřič; rukopis, kolorováno; papír;
poškozeno; měřítko: grafické (150 rakouských
sáhů = 10,9 cm); rozměry: 92 x 49 cm; německy,
česky
1810
ma 106
- 129 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
618
Dvůr Mackov - pozemky
(Plan von Hof Mazkow. Karte N. X)
cm; německy
1817
ma 107
619
Dvůr Mackov - pozemky (brouillon)
(Prulion [sic] von Hof Mazkow, welche Gründe
der Obrigkeit verblieben sind)
německy
1817
ma 108
620
Dvůr Milkovice - pozemky
(Plan des zur Herrschaft Kopidlno gehörigen
Mayerhofs Milkowitz)
74 cm; německy
s.d. [cca 1810]
ma 109
621
Dvůr Milkovice - pozemky
(Meierhof Milkovice)
s.d. [cca 1892]
ma 110
622
Milkovice (k.ú.) - louka č. kat. 267
(Plán louky čís. kat. 267 u Milkovic)
Autor: Ing. V. Kozák, Libáň, geometr; rukopis,
kolorováno; papír; měřítko: neuvedeno; rozměry:
32,5 x 21,5 cm; česky
1909
ma 111
623
Ves Mlýnec - obecní pastvina
(Mleinetzer Gemein Hutweide)
měřítko: 1 coul = 36 sáhů; rozměry: 53 x 36 cm;
německy
s.d. [zač. 19. st.]
ma 112
- 130 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
624
Ves Nadslav - pole a lesy
(Dorff Nadslav. Příchvojský, štidelský grunty)
93 (51,5) x 70 (45) cm; německy, česky
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 113
625
Dvůr Nový Dvůr - pozemky
(Plan des Mayerhofs Neuhof)
podlepený plátnem; poškozeno (na okraji mapy);
měřítko: grafické (190 dolnorakouských sáhů =
Poznámka: v levém dolním rohu mapy alegorické
vyobrazení rybářské sítě a nářadí; mapa byla v
1809
ma 114
626
Dvůr Nový Dvůr - pozemky (brouillon)
(Brouillon des Mayerhofs Neuhof)
zemský měřič; rukopis, kolorováno; papír;
německy
s.d. [cca 1809]
ma 115
627
Dvůr Nový Dvůr - pozemky
(Meierhof Neuhof)
s.d. [cca 1892]
ma 116
628
Ves Ohařice - pole a lesy
(Dorff Woharschitz)
100 x 90 cm (pouze orientační hodnoty); německy,
česky
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 117
- 131 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
629
Ves Podhradí - panský les, kamenolom a pole
místních usedlíků zvaná U lesa a Za lomem
(Podhrad[e]r Steinbruch)
grafické (110 sáhů = 8 cm); rozměry: 45 x 27 cm;
německy
Poznámka: německý název na dorzální straně
mapy polepené plátnem; mapa byla v roce 2015
1810
ma 118
630
Dvůr Psinice - pronajaté pozemky (pole "Pod
hájkem")
(Feldverzinsungsplan des zum Maierhof Psinitz
gehörigen Feldstüks genannt Pod Hajkem)
1803
ma 119
631
Dvůr Psinice - pozemky
Mayerhofs Psinitz)
66 cm; německy
s.d. [cca 1810]
ma 120
632
Dvůr Psinice - pozemky (brouillon)
(Brouillon des Mayerhofs Psinitz)
zemský měřič; rukopis; papír; poškozeno;
německy
s.d. [cca 1810]
ma 121
633
Dvůr Psinice - pozemky
(Psinice)
měřítko: neuvedeno; rozměry: 53 x 37 cm; česky
s.d. [cca 1900]
ma 122
- 132 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
634
Dvůr Pševes a Kopidlno - pronajaté pozemky
(pole "Příčka" a "Pastviště")
(Feld Verzinsungs Plan des A. zum Mayerhof
Pssowes B. zum Mayerhof Kopidlno gehörigen
Feldstücke)
1803
ma 123
635
Dvůr Pševes - pastvina
(Plan der herrschaftlicher pschoweser Hutweide)
Autor: Franz Hoffner; rukopis, kolorováno; papír;
15,6 cm); rozměry: 33,5 x 25,5 cm; německy
1854
ma 124
636
Ves Samšina - pozemky
(Samschiner Mappa)
německy
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 125
637
Dvůr Samšina - pozemky
(Plan von Hof Samschin)
cm; německy
1817
ma 126
638
Dvůr Samšina - pozemky (brouillon)
(Prulion [sic] von Hof Samschin)
německy
1817
ma 127
639
Ves Sedliště - pozemky
(Das Dorff Sedlischt)
německy
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 128
- 133 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
640
Sedliště - pozemky Ellisových a jiné pozemky
(Plan von Sedlischter Ellis seinen Gründen und
den daranliegenden)
vídeňských sáhů = 10,8 cm); rozměry: 55 x 48,5
cm; německy
s.d. [cca 1818]
ma 129
641
Sedliště - pozemky Ellisových a jiné pozemky
(brouillon)
(Plan von Sedlischter Ellis seinen Gründen und
den daranliegenden)
1818
ma 130
642
(Plan des Mayerhofs Slattin. Karte N. XI)
Poznámka: přiložena tabela názvů, čísel a ploch
pozemků (ve 2 exemplářích); mapa i tabela
pozemků byly v roce 2015 digitalizovány
(dostupné na www.chartae-antiquae.cz)
1819
ma 131
643
Dvůr Slatiny - pozemky (brouillon)
(Mayerhof Slattin)
107 x 118 cm (pouze orientační hodnoty);
německy
1819
ma 132
644
(Meierhof Slatin)
Autor: Ing. Bedřich Pek, Jičín; 2 exempláře (3
dodatky); rukopis, kolorováno; papír; měřítko: 1 :
2880; rozměry: 138 x 93 cm (1), 145 x 88 cm (2);
německy
1894
ma 133
- 134 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
645
Dvůr Slavhostice - pozemky
Mayerhofs Slawostiz)
80 cm; německy
s.d. [cca 1810]
ma 134
646
Dvůr Slavhostice - pozemky (brouillon)
(Brouillon des Mayerhof Slawostitz)
rukopis; papír; měřítko: neuvedeno; rozměry: 149
x 68 cm; německy
s.d. [zač. 19. st.]
ma 135
647
Dvůr Slavhostice - pozemky
(Meierhof Slavhostic)
1894
ma 136
648
Dvůr Staré Hrady - pronajaté pozemky (pole "Na
horách", "Nad" a "Pod bažantnicí")
(Plan der Zins Felder vom Obrig[keitlichen]
Altenburger Mayerhof genannt A. na Horach, B.
ob- und C. unter dem Fasia[n]garten)
1803
ma 137
649
Dvůr Staré Hrady - pozemky (brouillon)
(Bro[uillon] des Mayerhofs Altenburg)
německy
s.d. [cca 1820]
ma 138
650
Dvůr Staré Hrady - pozemky
(Meierhof Altenburg)
s.d. [cca 1892]
ma 139
- 135 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
651
Ves Staré Hrady - vrchnostenské, obecní a
soukromé pozemky
(bez názvu)
německy
s.d. [cca 1900]
ma 140
652
Staré Hrady - obecní pozemky a pozemky
velkostatku
(bez názvu)
německy, česky
s.d. [zač. 20. st.]
ma 141
653
Ves Staré Místo - pozemky
(Dorff Starymísto)
plátnem; měřítko: neuvedeno; rozměry: 46 x 76
cm; německy
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 142
654
Dvůr Staré Místo - pozemky
(Vysvětlení rolí při dvoře Staré Místo roku 1763)
zemských provazců [?] = 12,2 cm); rozměry: 70 x
48 cm; česky
1763
ma 143
655
(Zum Hof Starimisto gehörig)
měřítko: grafické (8 zemských provázků = 5,2
cm); rozměry: 48 x 36 cm; německy, česky
s.d. [cca 1763]
ma 144
- 136 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
656
Dvůr Staré Místo - popis pozemků vyměřených
dne 22. května 1775
(Beschreübung [sic] deren unttern 22ten May 1775
abgemessenen Grundt Stücken)
Autor: Johannes Hötzel; rukopis, kolorováno;
papír; měřítko: grafické (10 zemských provazců,
tj. 520 pražských loktů = 11,4 cm); rozměry: 45 x
36 cm; německy
Poznámka: při poznamenání měřítka autor použil
německý výraz označující lokty ("Ellen") ve
zkomoleném tvaru "Eyllen"; mapa byla v roce
2015 digitalizována (dostupná na
1775
ma 145
657
Dvůr Staré Místo - pozemky (brouillon)
(Brouillon des Mayerhofs Starimísto)
německy
s.d. [cca 1810]
ma 146
658
(Meierhof Staré Místo)
s.d. [cca 1892]
ma 147
659
Dvůr Staré Místo - pozemky (obrysová mapa)
(bez názvu)
Autor: neuveden; rukopis (náčrtek tužkou a
perem); průsvitka; měřítko: neuvedeno; rozměry:
66 x 46 cm; bez legendy
s.d. [po 1900]
ma 148
660
Ves Střevač - pozemky
(Dorff Strschewatz)
93 (67) x 58,5 cm; německy
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 149/1
Ves Střevač - pozemky
(Stržewatzer (Strschewatzer) Gründe)
35 (31) x 36 cm; německy
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 149/2
- 137 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
661
Dvůr Střevač - náčrt dělených pozemků
(Mappa uber die Ein Teihlung zu Stržewacz)
Autor: Ignatius Hözel (Hötzel), přísežný
zemskodeskový zeměměřič; rukopis, kolorováno;
papír; měřítko: grafické (15 zemských provázků
po 52 loktech, tj. 780 loktů = 11,8 cm); rozměry:
53,5 x 41 cm; německy
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 150
662
Dvůr Střevač - pozemky
(Plan des zur Herrschaft Wokschitz gehörigen
Mayerhofs Stržewatz)
68 cm; německy
1810
ma 151
663
Dvůr Střevač - pozemky (brouillon)
(Brouillon des Mayerhofs Strzewatz)
měřítko: 1 rakouský coul = 50 sáhů; rozměry: 142
x 67 cm; německy
s.d. [cca 1810]
ma 152
664
Dvůr Střevač - pozemky
(Plan des zur Herrschaft Wokschitz gehörigen
Mayerhofs Strzewatz. Karte N. I)
1815
ma 153
665
Dvůr Střevač - pozemky (brouillon)
(Mayerey Stržewatz, Herrschaft Wokschitz.
Bruvillon [sic] Charte N. 3)
poškozeno; měřítko: grafické (240 vídeňských
sáhů = 12,4 cm); rozměry: 145 x 67 cm; německy
1822
ma 154
- 138 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
666
Ves Štidla - pozemky
(Dorff Stidla (Schtidla))
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 155
667
Ves Šidla - náčrt louky pod Sv. Trojicí
(Stiedler Wiesen unter der heiligen Dreyfaltigkeit)
měřítko: 1 coul = 36 sáhů [?]; rozměry: 51 x 40
cm; německy
s.d. [cca 1820]
ma 156
668
Ves Veliš - náčrt pozemků vyměřených při místní
hospodě
(Aussgemessene Gründe, so sich bey dem
Wirthshauss in dem Dorff Wellisch befünden)
německy
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 157
669
Ves Veliš - pozemky
(Dorff Wellysch)
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 158
670
Vrch Veliš a okolní pozemky
(Plan vom Berge Wellisch)
1815
ma 159
671
Vrch Veliš a okolní pozemky (brouillon)
(Prulion [sic] von Berg Wellisch)
měřítko: 1 coul = 36 sáhů; rozměry: 71 x 53,5 cm;
německy
s.d. [cca 1815]
ma 160
- 139 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
672
(Mayerhof Wokschitz)
loktech, tj. 780 loktů = 9,7 cm); rozměry: 86 x 44
Poznámka: původní český název byl z mapy
vystřižen, zachován zůstal pouze německý nápis
na dorsu; mapa byla v roce 2015 digitalizována
s.d. [cca 1763]
ma 161
673
(Plan des Mayerhofs Wokschitz)
1810
ma 162
674
(Plan des Mayerhofs Wokschitz. Karte N. XIII)
kolorováno; papír podlepený plátnem; poškozeno;
měřítko: grafické (200 vídeňských sáhů = 10,5
cm); rozměry: 124 x 102 cm; německy
1819
ma 163
675
Dvůr Vokšice - pozemky (brouillon)
(bez názvu)
Autor: neuveden; rukopis; papír; poškozeno (mapa
rozpadlá na několik částí); měřítko: neuvedeno;
rozměry: 150 x 80 cm (pouze orientační hodnoty);
německy
s.d. [zač. 19. st.]
ma 164
676
(Broullion [sic] vom Mayerhof Wockschitz)
neuvedeno; rozměry: 68 (40) x 53 cm (pouze
s.d. [zač. 19. st.]
ma 165/1
(Wokschitzer Prulion [sic])
neuvedeno; rozměry: 67,5 x 53 cm (pouze
s.d. [zač. 19. st.]
ma 165/2
- 140 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
677
(Plan über die obrigkeitliche Gründe in Wrsetz)
podlepený plátnem; měřítko: grafické (150 sáhů =
s.d. [cca 1810]
ma 166
678
Dvůr Vršce - pozemky (brouillon)
(Brouillon des Mayerhofs Wrsetz)
rukopis; papír; poškozeno; měřítko: neuvedeno;
s.d. [cca 1810]
ma 167
679
Ves Vršce - náčrt louky zv. Daňkovská
(Plan der Wiese Dainkowska bestehend aus der A.
Oberen Wiese B. Untern Wiese)
měřítko: grafické (bez uvedení jednotek, 100 sáhů
[?] = 10,5 cm); rozměry: 47,5 x 30 cm; německy
1854
ma 168
680
(Meierhof Vrsec)
rukopis, kolorováno; papír; poškozeno (část mapy
chybí); měřítko: 1 : 2880; rozměry: 104 x 87 cm;
německy
s.d. [cca 1892]
ma 169
681
Ves Zliv - pozemky usedlíků (zákres rybníků
Návesník, Hlaváč, Netušil, Koubek, Vražda,
Švastalík, Vidlák a Zlivského rybníku)
(Ves Zliv. Poznamenání hospodářů)
kolorováno; papír; poškozeno; měřítko: grafické
(10 zemských provázků (zemních provazců) po 52
loktech = 8 cm); rozměry: 61 x 57 cm; česky
s.d. [cca 1763]
ma 170
682
Ves Židovice - pozemky
(Das Dorff Schidowitz)
62 cm; německy
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 171
- 141 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
683
Horitsch (Korutany) - pozemky Ervína hr. Šlika
(Grundbesitz an der Horitschhube des
Hochgebornen Grafen Erwein Schlik)
německy
s.d. [před 1906]
ma 172
684
Náčrt pozemků při rybníku Stejskal (poblíž vsi
Kozodírky), které se staly předmětem sporu s
vrchností
(Erklarung jener Gründe welche bey dem Teuche
Steyskal anliegend sind und in einigen
Grenzstrittigkeiten mit der Obrigkeit waren,
welche aber im Jahre 1813 bey der gehaltenen
kreisämtlichen Komission auseinander gesetzt
worden und die Gränzen vermöge diese)
dolnorakouských sáhů = 11 cm); rozměry: 47 x
29,5 cm; německy
1813
ma 173
685
Náčrt pozemků usedlíků v neurčité lokalitě
(bez názvu)
bez legendy
s.d. [1. pol. 19. st.]
ma 174
686
(bez názvu)
Autor: neuveden; rukopis; papír; měřítko: 1 coul =
36 sáhů; rozměry: 74 x 55 cm; bez legendy
s.d. [1. pol. 19. st.]
ma 175
687
(bez názvu)
s.d. [1. pol. 19. st.]
ma 176
688
(bez názvu)
s.d. [1. pol. 19. st.]
ma 177
689
Rozdělení pozemkových parcel v neurčité lokalitě
(Situační plán rozdělení pozemkových parcel č.
kat. 682, 678, 676, 630)
Autor: neuveden; rukopis; průsvitka; měřítko: 1 :
2880; rozměry: 62 x 51 cm; česky
s.d. [cca 1900]
ma 178
- 142 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
690
Zámecká zahrada v Kopidlně [?]
(Herrschaftlicher Garten bei dem Schloss)
cm; německy
Poznámka: nedokončený náčrt; mapa byla v roce
s.d. [cca 1800]
ma 179
691
Vrchnostenská ovocná, "kuchyňská" a zámecká
zahrada v Kopidlně
(Plan des Kopidlner obrig[keitlichen] Obst-,
Küchen- und Schlossgartens)
kolorováno; papír; měřítko: grafické (bez uvedení
jednotek, 50 sáhů [?] = 13,1 cm); rozměry: 100 x
62,5 cm; německy
1804
ma 180
692
Zámecký park v Kopidlně
(bez názvu)
poškozeno; měřítko: grafické (bez uvedení
jednotek, 40 sáhů [?] = 8,6 cm); rozměry: 66 x 44
cm; bez legendy
s.d. [cca 1850]
ma 181
693
(bez názvu)
poškozeno; měřítko: grafické (20 dolnorakouských
sáhů = 8,6 cm); rozměry: 57 x 38 cm; německy
s.d. [cca 1850]
ma 182
694
(bez názvu)
legendy
s.d. [po 1850]
ma 183
- 143 -
Inv. č.
Obsah
Datace
695
Zámecká zahrada v Kopidlně
(Kopidlnoer Schlossgarten)
Autor: Antonín Krámský; rukopis, kolorováno;
papír podlepený plátnem; torzo; měřítko: 1 : 400;
1887
ma 184
696
Zámecká zahrada v Kopidlně
(Der Schlossgarten in Kopidlno)
Autor: Antonín Krámský; rukopis, kolorováno;
papír; měřítko: 1 : 200; rozměry: 78 x 55,5 cm;
německy
grafického vyjádření; mapa byla v roce 2015
1888
ma 185
697
Zámecký park v Kopidlně (projekt Františka
Thomayera)
(Schlosspark zu Kopidlno. Eigenthum des
hochgeb[oren] H[errn] Grafen Erwein Schlick.
Projekt von Fr[anz] Thomayer in Prag)
Autor: František J. Thomayer, Praha, projektant;
rukopis, kolorováno; papír; poškozeno; měřítko: 1
: 400; rozměry: 180 x 148 cm; německy
grafického vyjádření; mapa byla v roce 2015
1893
ma 186
698
Zámecká zahrada v Kopidlně - náčrt úpravy v
zámecký park
(bez názvu)
Autor: neuveden; rukopis (náčrtek tužkou);
průsvitka; měřítko: neuvedeno; rozměry: 62 x 49
cm; německy
s.d. [po 1900]
ma 187
699
Zámecký park v Jičíněvsi
(Park in Jičínoves. Situation)
Autor: Josef Palička, Vokšice; rukopis; průsvitka;
měřítko: 1 : 2880; rozměry: 23 x 31,5 cm;
německy
1913
ma 188
- 144 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
B.4 Mapy rybníků
700
Rybníky Barborka, Bartoušovský, Bílský mlýnský,
Lhotský a Starý (brouillon)
(Brouillon der Teuche an Lhotta, Bilsko, Stary,
Barborka und Bartoschow)
rukopis; papír; měřítko: grafické (100 sáhů = 7,4
s.d. [před 1850]
ma 189
701
Rybník Hlaváč (poblíž vsi Zliv) - rozdělení a
pronájem na dobu 9 let
(Teuch Hlawacz zertheilt und auf 9 Jahre zur
Pachtung geeignet)
Autor: Venier, vrchnostenský inženýr; rukopis;
papír; měřítko: grafické (bez uvedení jednotek,
110 sáhů [?] = 8 cm); rozměry: 51 x 34,5 cm;
německy
1806
ma 190
702
Rybník Kamenský (jihozápadně od Kopidlna) rybniční hráz
(Teucht Dam Kamensky)
Autor: M. Lachma; rukopis, kolorováno; papír;
restaurováno; měřítko: grafické (30
dolnorakouských sáhů = 3,2 cm); rozměry: 30,5 x
20,5 cm; německy
s.d. [po 1773]
ma 191
703
Kopidlenský rybník - rybniční hráz
(Kopydlner Teucht Damm)
Autor: M. Lachma; rukopis, kolorováno; papír;
restaurováno; měřítko: grafické (50
21,5 cm; německy
s.d. [po 1774]
ma 192
704
Kopidlenský rybník a nejbližší okolí
(bez názvu)
německy
s.d. [1. pol. 19. st.]
ma 193
- 145 -
Inv. č.
Obsah
Datace
705
Rybník Stejskal a Kozadírek (při stejnojmenné
vsi) - rybniční hráze a přilehlé pozemky
(bez názvu)
německy
s.d. [1. pol. 19. st.]
ma 194
706
Křešický rybník - dělení (brouillon)
(Brouilon der Eintheilung des Krzeschitzer
Teiches vom Jahre 1808)
německy
1809
ma 195
707
Křešický rybník (brouillon)
(Prulion [sic] von Teuchte Křeschitz)
německy
s.d. [zač. 19. st.]
ma 196
708
Libáňský rybník
(Der Teucht Libansky)
1803
ma 197
709
Libáňský rybník (brouillon)
(Brouillon des Libaner Teuchts)
1809
ma 198
710
Rybníky Velký Libišák, Malý Libišák, Jandourek,
Podzimek, Pořízánek (rybníky v okolí vsi
Jičíněves)
(Plan der Teuchte gross Libischak, klein
Libischak, Jandourek, Po[d]zimek, Poržizanek)
německy
s.d. [zač. 19. st.]
ma 199
- 146 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
711
Rybník Nečas - rybniční hráz
(Teucht Netschasser Dam)
Autor: Josef Palička, Vokšice; rukopis,
(45 dolnorakouských sáhů = 11,8 cm); rozměry:
Poznámka: dnes na místě vysušeného rybníka ves
stejného jména; mapa byla v roce 2015
s.d. [po 1769]
ma 200
712
Rybník Nohavička, Nesychov (Nesihov),
Punčoška (rybníky v okolí vsí Veliš a Bukvice)
(Teuchte Nohawicžka, Nesichow und Puncžosska
(Punčožka))
mapy; mapa byla v roce 2015 digitalizována
s.d. [zač. 19. st.]
ma 201
713
Ostruženský rybník
(Plan des Wostrusch[n]er Teuches)
cm; německy
s.d. [zač. 19. st.]
ma 202
714
Ostruženský rybník - nivelační plán
(Plán vrstevní rybníka Ostruženského)
Autor: Josef Bareš, hraběcí lesní geometr; rukopis,
kolorováno; papír; měřítko: 1 : 100; rozměry: 130
x 74,5 cm; česky
1899
ma 203
715
Podhradský rybník
(Podhrader Teich)
rukopis; papír; poškozeno; měřítko: grafické (bez
uvedení jednotek, 100 sáhů [?] = 7,3 cm);
s.d. [zač. 19. st.]
ma 204
- 147 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
716
Slatinský mlýnský potok, pozemky k mlýnu
příslušející a další pozemek pronajatý od vrchnosti
(Slattiner Mühle)
kolorováno; papír; poškozeno; měřítko:
s.d. [1. pol. 19. st.]
ma 205
717
Rybník Slukovec
(Teuch Slukowetz)
1804
ma 206
718
Rybníky Slukovec a Nový
(bez názvu)
německy
s.d. [zač. 19. st.]
ma 207
719
Velký rybník ve Starém Místě
(Starimisto Teicht der Grosse)
Autor: Ing. Tadeáš Sadil; rukopis, kolorováno;
papír; měřítko: grafické (12 dolnorakouských sáhů
= 5,1 cm); rozměry: 20 x 29 cm; německy
s.d. [po 1779]
ma 208
720
Rybníky Stejskal a Lopucký (rybníky poblíž vsi
Kozodírky)
(Plan der KozadierkerTeuchte Steiskal und
Lopudsky)
(190 vídeňských sáhů = 13,7 cm); rozměry: 56 x
44 cm; německy
mapy; louka u Kozodírek zv. "Lopuc" nebo
"Lopouč" zachovává jméno zdejší původní vsi a
vladyckého sídla; mapa byla v roce 2015
1813
ma 209
- 148 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
721
Rybníky Stejskal a Lopucký (rybníky poblíž vsi
Kozodírky) - brouillon
(bez názvu)
německy
Poznámka: louka u Kozodírek zv. "Lopuc" nebo
vladyckého sídla
s.d. [cca 1813]
ma 210
722
Rybníky Stejskal, Kozadírek a Lopucký (rybníky
poblíž vsi Kozodírky)
(bez názvu)
německy
Poznámka: louka u Kozodírek zv. "Lopuc" nebo
vladyckého sídla; mapa byla v roce 2015
s.d. [1. pol. 19. st.]
ma 211
723
Rybníky náležící ke dvoru Střevač
(Plan der zum Hofe Střewaz geherigen Teuc[h]te)
s.d. [zač. 19. st.]
ma 212
724
Vesecký rybník
(Plan des Wessezer Teuchtes)
s.d. [zač. 19. st.]
ma 213
725
Rybníky náležící ke dvoru Vokšice
(Plan zum Mayerhof Wokschitz gehörig (Teuche
vom Hof Wokschitz). Karte N. XIII)
neuvedeno; rozměry: 74,5 x 54 cm; německy
1819
ma 214
- 149 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
726
Rybníky Vražda a Švastalík (rybníky v okolí vsi
Zliv)
(bez názvu)
měřítko: neuvedeno; rozměry: 24,5 x 31 cm; česky
s.d. [2. pol. 19. st.]
ma 215
727
Rybník Zrcadlo - rybniční hráz
(Teucht Dam Srdsadlo)
kolorováno; papír; restaurováno; měřítko: grafické
(50 dolnorakouských sáhů = 4,6 cm); rozměry: 31
x 21 cm; německy
s.d. [po 1772]
ma 216
728
Rybník Zrcadlo
(Teuch Zrczadlo)
měřítko: grafické (300 sáhů = 17,4 cm); rozměry:
s.d. [zač. 19. st.]
ma 217
729
Běcharské farské pole a pastvina pod rybníkem
Vidlák
(Běcharer Pfarr Feld u[nd] Hutweide untern Teich
Widlak)
Autor: neuveden; rukopis; papír; měřítko: 1 coul =
36 sáhů; rozměry: 35 x 29,5 cm; německy
mapy
s.d. [zač. 19. st.]
ma 218
730
Kostelní pole a louky za vsí Běchary
(Plan der Kirchen Felder u[nd] Wiesen hinter
Běchar)
mapy
s.d. [zač. 19. st.]
ma 219
- 150 -
Inv. č.
Obsah
Datace
731
Drahorazské, starohradské, psinické, zlivské,
bystřické a libáňské kostelní pozemky
(Drahorazer Kirchengründe de a[nn]o 1752,
Altenburger, Psinitzer, Zliwer, Bystřitzer und
Libaner de a[nn]o 1753)
kolorováno; papír; měřítko: grafické (10 zemských
provázků (zemních provazců) po 52 loktech = 8
cm); rozměry: 104 x 42 cm; německy, česky
1753
ma 220
732
Drahorazské kostelní pozemky (rozdělení a
výměra dílů)
(Při záduší drahorazském)
rukopis, kolorováno; papír; měřítko: neuvedeno;
rozměry: 35 x 21,5 cm; česky
s.d. [cca 1753]
ma 221
733
Ostruženská kostelní pole (brouillon)
(Brouillon der Wostružchner Kirchenfeld)
1809
ma 222
734
Ostruženské kostelní, farské a školní pozemky
(Skizza ostruženských pozemků, patřících ke
kostelu v Ostružně, ke škole v Ostružně, ku faře v
Ostružně)
s.d. [zač. 20. st.]
ma 223
735
Slatinské kostelní pozemky (brouillon)
(Prulion [sic] der Slattiner Kirchengründe. Karte
N. III)
dolnorakouských sáhů = 9,7 cm); rozměry: 59,5 x
47,5 cm; německy
Poznámka: připojen soupis slatinských kostelních
a farních pozemků (1 dvojarch); mapa i soupis
pozemků byly v roce 2015 digitalizovány
(dostupné na www.chartae-antiquae.cz)
s.d. [zač. 19. st.]
ma 224
- 151 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
736
(Prulion [sic] der Slattiner Kirchengründe)
rukopis; papír; měřítko: 1 coul = 36 sáhů;
s.d. [zač. 19. st.]
ma 225
737
(Prulion [sic] der Slattiner Kirchengründe)
měřítko: 1 coul = 36 sáhů; rozměry: 72 x 53,5 cm;
německy
s.d. [zač. 19. st.]
ma 226
738
Slatinské zádušní pozemky (parc. č. 539-541)
(Zádušní pozemky čís. parc. 539-540-541)
neuvedeno; rozměry: 55,5 x 38 cm; česky
s.d. [zač. 20. st.]
ma 227/1
Slatinské farské a zádušní pozemky (parc. č.
277-283)
(Farské pozemky čís. parc. 281-278. Zádušní
pozemky čís. parc. 283-282-280/1-280/2-277-279)
s.d. [zač. 20. st.]
ma 227/2
Slatinské farské a zádušní pozemky (parc. č. 394 a
430)
(Farské pozemky čís. parc. 394. Zádušní pozemky
čís. parc. 430)
neuvedeno; rozměry: 55 x 38 cm; česky
s.d. [zač. 20. st.]
ma 227/3
Staré Místo (resp. Čejkovice) - pozemky
jičínského děkanství (knihová vložky č. 81)
(Jičíner Dechantei, Grundbuch Einlage 81 Staré
Místo, jetzt Čejkovic)
německy
s.d. [2. pol. 19. st.]
739
Datace
- 152 -
Ev. j.
ma 228
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
C. Lesní mapy
740
Náčrt změřeného a na dva stejné díly rozděleného
lesa, patřícího Václavu a Františku Melichárkovi z
Češova
(Plan uiber geometrisch aufgenom[m]enen,
berechneten und auf zwey gleiche Theile
getheilten Wald, dem Wenzl und Franz
Mellicharek aus dem Dorfe Tscheschov Herrschaft
Jitschinowes geherig)
Autor: Ing. Václav Veselý; rukopis; papír;
měřítko: 1 coul = 36 sáhů; grafické (100
24 cm; německy
s.d. [1. pol. 19. st.]
ma 229
741
Náčrt na dva stejné díly rozděleného lesa zvaného
Literácký, patřícího Františku Svobodovi ze
Sobotky
(Plan des Sobotker Herrn Bürger Franz Swoboda
unter N.C. 46 zugehörigen Waldes genan[n]t
Litteratzkeg)
Autor: J. Zeidler, lesní pojezdný; rukopis,
Poznámka: přiloženo ocenění lesa zvaného
Literácký, vystavené ve Starých Hradech dne 10.
května 1819 Karlem Neumannem, lesmistrem
hraběte Šlika, a J. Feidlerem, lesním pojezdným;
mapa i ocenění lesa byly v roce 2015
digitalizovány (dostupné na
1819
ma 230
742
Bažantnice v Jičíněvsi a Údrnické Lhotě
(Gitschinowesser undt Lhoto Audrnitzer Fassan
Gärtten)
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 231
743
Jičíněveská obora
(Gitschiniowesser Thiergarten)
loktech, tj. 780 loktů = 9,4 cm); rozměry: 45 x 29
cm; německy
s.d. [2. pol. 18. st.]
ma 232
- 153 -
Inv. č.
Obsah
744
Polesí Jičíněves
(Grundriss der Gitschinoweser Rewi[e]r)
Poznámka: parergon při dolním okraji mapy
znázorňující zalesněný vrch s Loretou; mapa byla
v roce 2015 digitalizována (dostupná na
s.d. [cca 1800]
ma 233
745
(Grundriss der Jitschinoweser Rewier)
sáhů = 6,5 cm); rozměry: 195 x 62,5 cm; německy
s.d. [cca 1800]
ma 234
746
Polesí Jičíněves - les Valy (brouillon)
(Broullion von Wald Walli)
poškozeno; měřítko: grafické (200 sáhů = 14,5
s.d. [zač. 19. st.]
ma 235
747
Polesí Jičíněves - I. hlavní díl
(Plan der Gitschinoweser Rewir - I. Haupttheil)
Autor: J. W. Jönndl; rukopis, kolorováno; papír;
[?] = 7,2 cm); rozměry: 69 x 49 cm; německy
s.d. [cca 1820]
ma 236/1
Polesí Jičíněves - II. hlavní díl
(Plan der Gitschinoweser Rewir - II. Haupttheil)
s.d. [cca 1820]
ma 236/2
Polesí Jičíněves - I. hlavní díl (les Obora)
(Gitsch[inoweser] Rew[ier] - I. Haup[t]theil,
1.Wald Obora)
s.d. [cca 1830]
ma 237/1
748
Datace
- 154 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
Polesí Jičíněves - III. hlavní díl
(Gitschinoweser Rewier - III. Haupttheil)
s.d. [cca 1830]
ma 237/2
749
(Gitschinoweser Revier)
Autor: neuveden; 2 exempláře (celkem 3 listy);
coul = 1/3 dolnorakouského sáhu; 1 coul = 10
dolnorakouských sáhů; 1 coul = 36
dolnorakouských sáhů; rozměry: 140 x 46 cm (1),
76 x 55 cm (2); německy
Poznámka: zákresy jednotlivých lesů revíru v
různých měřítkách; mapa byla v roce 2015
s.d. [pol. 19. st.]
ma 238
750
Polesí Jičíněves - porostní mapa
(Bestandeskarte vom Revier Jičinowes nach der
Ermittelung im Jahre 1876)
podlepený plátnem; měřítko: 1 : 5760; rozměry:
posléze podlepena plátnem (skládací mapa); mapa
1876
ma 239
751
Polesí Jičíněves - hospodářská mapa
(Revier Jičinowes nach der Ermittelung im Jahre
1876)
Autor: neuveden; litografie; papír; měřítko: 1 :
2880; rozměry: 84 x 60,5 cm; německy
1876
ma 240
752
(Bestandeskarte vom Rev[ier] Jičinoves nach der
Erhebung im Jahre 1881)
Autor: neuveden; litografie, kolorováno; papír;
měřítko: 1 : 5760; rozměry: 50 x 37 cm; německy
1881
ma 241
- 155 -
Inv. č.
Obsah
Datace
753
(Revier Jičinoves. Bestandeskarte nach der
Autor: neuveden; 2 exempláře; litografie; papír (1
ks), papír podlepený plátnem (1 ks); měřítko: 1 :
5760; rozměry: 79,5 x 62 cm (1), 73 x 57 cm (2);
německy
Poznámka: jeden z exemplářů (s menšími
rozměry) rozřezán na kapesní formát a podlepen
plátnem (skládací mapa), tento exemplář navíc
obsahuje zákresy lesního inženýra a civilního
geometra J. Valenty z roku 1891; mapa byla v roce
1887
ma 242
754
(Rewier Jičinoves. Bestandes Karte)
x 38 cm; německy
Poznámka: v mapě vyznačeny těžební zásahy do
roku 1906; mapa byla v roce 2015 digitalizována
1897
ma 243
(Revier Jičinoves)
Autor: Josef Bareš, hraběcí lesní geometr; rukopis;
papír; měřítko: 1 : 7200; rozměry: 51,5 x 37,5 cm;
německy
Poznámka: druhý exemplář předchozí mapy, stáří
lesního porostu odlišeno pomocí římských číslic, v
mapě vyznačeny těžební zásahy do roku 1900;
mapa byla v roce 2015 digitalizována (dostupná na
1897
ma 243
(Revier Jičinoves. Bestandes Karte)
Autor: Josef Bareš, hraběcí lesní geometr; 4
exempláře; litografie (1 ks), ozalid (1 ks),
modrotisk (2 ks); papír (1 ks), průsvitka (1 ks);
poškozeno; měřítko: 1 : 7200; rozměry: 47 x 34
cm (1), 51 x 34,5 cm (2), 47 x 33 cm (3), 54 x 38
cm (4); německy
Poznámka: kopie předchozích map, pouze jiná
technika záznamu (multiplikáty)
1897
ma 243
- 156 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
755
Polesí Jičíněves - porostní mapa (Labouňsko)
(Revier Jičinoves. Labounsko)
měřítko: 1 : 2880; rozměry: 69,5 x 52 cm;
německy
s.d. [před 1907]
ma 244/1
Polesí Jičíněves - porostní mapa (katastrální obec
Jičíněves)
(Revier Jičinoves. Katast[ral] Gem[ein]d[e]
Jičinoves)
plátnem; měřítko: 1 : 2880; rozměry: 55,5 x 85,5
cm; německy
s.d. [před 1898]
ma 244/2
Polesí Jičíněves - porostní mapa (Keteňský les)
(Revier Jičinoves. Kettner Wald)
Autor: neuveden; rukopis; papír; měřítko: 1 :
2880; rozměry: 83 x 64 cm; německy
s.d. [před 1900]
ma 244/3
1907
ma 245/1
756
Datace
Polesí Jičíněves - porostní mapa (les Obora,
Keteňský les, Chyjická stráň)
(Revier Jičinoves nach dem Stande mit Beginn des
Jahres 1907)
autorizovaný civilní geometr; rukopis; papír
podlepena plátnem (skládací mapa); v mapě
vyznačeny těžební zásahy do roku 1917
- 157 -
Ev. j.
Inv. č.
757
Obsah
Datace
Keteňský les, Chyjická stráň)
(Bestandeskarte vom Reviere Jičínoves. Nach dem
Befunde mit Beginn des Jahres 1907)
autorizovaný civilní geometr; 3 exempláře; tisk
(ručně kolorováno); papír podlepený plátnem;
měřítko: 1 : 7200; rozměry: 70 x 60 cm (1), 62,5 x
57,5 cm (2, 3); německy
Poznámka: kopie rkp. mapy; mapy rozřezány na
kapesní formát a podlepeny plátnem (skládací
mapy), v mapě vyznačeny těžební zásahy do roku
1926
1907
ma 245/1
Polesí Jičíněves - porostní mapa (Valy,
Labouňsko)
(Bestandeskarte vom Reviere Jičínoves)
papír podlepený plátnem; měřítko: 1 : 7200;
vyznačeny těžební zásahy do roku 1920
[1907]
ma 245/2
Keteňský les, Chyjická stráň, Valy, Labouňsko)
(Bestandeskarte vom Reviere Jičínoves. Nach dem
autorizovaný civilní geometr; tisk (ručně
kolorováno); papír podlepený plátnem; měřítko: 1
Poznámka: kopie rkp. map; mapa rozřezána na
kapesní formát a podlepena plátnem (skládací
mapa); v mapě vyznačeny těžební zásahy do roku
1933; použita i pro taxaci v r. 1916/1917; mapa
1907
ma
245/1,2
(Mapa porostní revíru Jičínoves dle stavu v r.
1927)
Autor: neuveden; tisk (ručně kolorováno); papír
75 x 60 cm; česky
vyznačeny těžební zásahy do roku 1928; mapa
1927
ma 246
- 158 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
758
(Porostní mapa Jičíněves dle stavu v roce 1941)
Autor: L. Jankovič, lesní adjunkt; 6 exemplářů (z
toho 3 bez kolorace); ozalid, kolorováno; papír;
měřítko: 1 : 7200; rozměry: 57 x 50 cm (1-5), 53 x
46,5 cm (6); česky
Poznámka: tři exempláře kolorovány, jeden z
těchto exemplářů (s menšími rozměry) navíc
rozřezán na kapesní formát a podlepen plátnem
(skládací mapa); mapa byla v roce 2015
1941
ma 247
759
Polesí Kopidlno
(Grundriss der Kopidlner Rewir)
Poznámka: v rohu mapy parergon (strom s
pařezem, vpozadí skála); mapa byla v roce 2015
s.d. [cca 1800]
ma 248
760
Polesí Kopidlno
(Grundriss der Kopidlner Rewier)
s.d. [cca 1800]
ma 249
761
Kopidlenská panská obora
(Delineation des Kopidlner her[r]schaftlichen
Thiergartens)
restaurováno; měřítko: grafické (200 sáhů = 14,7
s.d. [cca 1800]
ma 250
762
Město Kopidlno - obecní lesy
(Plan der Stadt Kopidlno Gemeind Wälder)
měřítko: 1 coul = 25 sáhů; grafické (bez uvedení
45,5 cm; německy
1854
ma 251
- 159 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
763
Polesí Kopidlno - porostní mapa
(Revier Kopidlno. Bestandeskarte nach der
papír; měřítko: 1 : 5760; rozměry: 72,5 x 56 cm;
německy
1876
ma 252
764
(Revier Kopidlno. Bestandeskarte nach der
německy
1887
ma 253
765
(Revier Kopidlno. Bestandeskarte 1897)
Poznámka: stáří lesního porostu odlišeno odstínem
zelené barvy; v mapě vyznačeny těžební zásahy do
1897
ma 254
(Revier Kopidlno. Bestandeskarte 1897)
Autor: Jaroslav Brož, adjunkt lesního úřadu; 2
exempláře; ozalid (1 ks), modrotisk (1 ks);
průsvitka (1 ks), papír podlepený plátnem (1 ks);
měřítko: 1 : 7200; rozměry: 75 x 61 cm (1), 68,5 x
51 cm (2); německy
Poznámka: kopie předchozí mapy; modrotisk
(mapa s menšími rozměry) rozřezán na kapesní
formát a podlepen plátnem (skládací mapa);
plochová tabulka
1897
ma 254
Polesí Kopidlno - hospodářská mapa (sekce
Obora)
(Revier Kopidlno. Section Obora)
rukopis; papír; měřítko: 1 : 2880; rozměry: 84 x
67 cm; německy
Poznámka: v mapě vyznačeny těžební zásahy až
do r. 1921; mapa byla v roce 2015 digitalizována
1897
ma 255/1
766
- 160 -
Ev. j.
Inv. č.
767
Obsah
Datace
Pšovsko, Labouňsko)
(Revier Kopidlno. Pšovsko, Labounsko)
69 cm; německy
1897
ma 255/2
Bližkov, Komora, Kostřice)
(Revier Kopidlno)
67 cm; německy
1897
ma 255/3
(Revier Kopidlno)
rukopis; papír podlepený plátnem; měřítko: 1 :
vyznačeny těžební zásahy až do r. 1914; mapa
[1907]
ma 256/1
1907
ma 256/1
(Bestandeskarte vom Reviere Kopidlno. Nach dem
Autor: Jaroslav Brož, adjunkt lesního úřadu; Josef
Valenta, lesní inženýr, úředně autorizovaný civilní
geometr (zákresy změn); 2 exempláře; ozalid,
kolorováno; papír podlepený plátnem; měřítko: 1 :
7200; rozměry: 81,5 x 60 cm (1), 75 x 57,5 cm
(2); německy
Poznámka: kopie předchozí mapy; mapy
rozřezány na kapesní formát a podlepeny plátnem
(skládací mapy); v mapě vyznačeny těžební zásahy
až do roku 1926
- 161 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
(vom Revier Kopidlno)
rukopis; papír podlepený plátnem; měřítko: 1 :
7200; rozměry: 35,5 x 51,5 cm; německy
[1907]
ma 256/2
768
Polesí Kopidlno, Staré Hrady - plán honu
(bez názvu)
50 cm; německy
s.d. [cca 1900]
ma 257
769
Polesí Křelina
(Grundriss der Krželliner Rewier)
76 cm; německy
s.d. [cca 1800]
ma 258
770
Polesí Křelina (les Soudný, Loreta, Lhotská
bažantnice)
(Grundriss der Krželliner Rewier. Wald Saudný,
St. Lauretta, Lhotter Fasangarten (A-C))
německy
s.d. [cca 1800]
ma 259/1
Polesí Křelina (les Bukvicko, při obci Nadslav, V
širokých cestách)
(Grundriss der Krželliner Rewier. Wald Bukwitz,
obec [sic] Natzlaw, beim breiten Weeg (D-F))
měřítko: 1 coul = 50 sáhů; rozměry: 93 x 61cm;
německy
s.d. [cca 1800]
ma 259/2
- 162 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
Polesí Křelina (les Batín, Vysoký)
(Grundriss der Krželliner Rewier. Wald Battin,
Wisoký (G-H))
německy
s.d. [cca 1800]
ma 259/3
771
Polesí Křelina (náčrt obory)
(Krželliner Revier. Entwurf zu Thiergartten)
jednotek, 200 sáhů [?] = 11 cm); rozměry: 73 x 57
cm; německy
Poznámka: název připsán tužkou na dorzální
straně mapy; mapa byla v roce 2015 digitalizována
s.d. [cca 1800]
ma 260
772
Polesí Křelina (les Soudný)
(Waldt Saudný)
s.d. [pol. 19. st.]
ma 261
773
Polesí Křelina (les Soudný, Loreta, Lhotská
bažantnice, Bukvicko, při obci Nadslav, V
širokých cestách, Batín, Vysoký)
(Krželliner Revier. Wald Saudni, Lauretta, Lhotter
Fasangarten, Bukwicko, Ob[ec] [sic] Nadslaw,
Breiten Weg, Battinsko, Wisoki (A-H))
poškozeno; měřítko: 1 coul = 50 dolnorakouských
sáhů; rozměry: 244 x 45,5 cm; německy
s.d. [pol. 19. st.]
ma 262/1
Polesí Křelina (les Soudný, Loreta)
(Krželliner Revier. Wald Saudny, Loretta (A-B))
měřítko: 1 coul = 50 dolnorakouských sáhů;
s.d. [pol. 19. st.]
ma 262/2
- 163 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
Polesí Křelina (Lhotská bažantnice, les Bukvicko)
(Křelliner Revier. Lhotter Fasangarten, Bukwicko
(C-D))
Poznámka: na dorzální straně mapy neurčitý
náčrtek tužkou; mapa byla v roce 2015
s.d. [pol. 19. st.]
ma 262/3
Polesí Křelina (les při obci Nadslav, V širokých
cestách)
(Krželliner Revier. Wald Ob[ec] [sic] Nadslaw,
Breiten Weg (E-F))
s.d. [pol. 19. st.]
ma 262/4
Polesí Křelina (les Batín, Vysoký)
(Krželliner Revier. Waldstreke Battin, Wisoky)
s.d. [pol. 19. st.]
ma 262/5
774
Polesí Křelina (les Nad zahradami, Batín)
(Křzelliner Revier. Wald Nad zahradama [sic],
Battin)
s.d. [2. pol. 19. st.]
ma 263
775
Polesí Křelina - porostní mapa
(Bestandeskarte. Revier Krelina nach der
papír; poškozeno; měřítko: 1 : 5760; rozměry: 100
x 70 cm (pouze orientační hodnoty); německy
1876
ma 264
- 164 -
Inv. č.
Obsah
Datace
776
Polesí Křelina - speciální mapa (sekce I)
(Specialkarte vom Revier Křelina nach der
Ermittelung im Jahre 1876. Section I)
autorizovaný civilní geometr; rukopis; papír;
německy
do roku 1901; mapa byla v roce 2015
1876
ma 265/1
Polesí Křelina - speciální mapa (sekce II Bukvicko)
(Section II. Bukvicko)
1876
ma 265/2
Polesí Křelina - speciální mapa (sekce III)
(Section III)
německy
1876
ma 265/3
Polesí Křelina - speciální mapa (sekce IV Batínsko)
(Section IV. Batinsko)
1876
ma 265/4
- 165 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
777
Polesí Křelina - přehledná porostní mapa
(Revjer Křeljina)
Autor: Karel Hoffmann, nadlesní; rukopis,
42 x 29 cm; německy, česky
zelené barvy; v mapě vyznačeny těžební zásahy až
(1876) 1883
ma 266
778
(bez názvu)
x 64 cm; německy
Poznámka: pravý horní roh mapy, kde se
pravděpodobně nacházel název mapy, utržen; stáří
lesního porostu odlišeno odstínem zelené a šedé
barvy; mapa byla v roce 2015 digitalizována
(1876) 1883
ma 267
779
Polesí Křelina - náčrt porostní mapy (Bukvicko)
(Revier Křelina [?])
Poznámka: název mapy nečitelný; v mapě
vyznačeny těžební zásahy v letech 1877-1896
s.d. [2. pol. 19. st.]
ma 268/1
Polesí Křelina - náčrt porostní mapy
(Rev[ier] Křelina)
Poznámka: název mapy nečitelný; v mapě
s.d. [2. pol. 19. st.]
ma 268/2
Polesí Křelina - náčrt porostní mapy (les V
širokých cestách, Močidla)
(Revier Křelina. Siroky cesty, Močidla)
Poznámka: název mapy téměř nečitelný; v mapě
s.d. [2. pol. 19. st.]
ma 268/3
Polesí Křelina - náčrt porostní mapy (les Vysoký)
(Rev[ier] Křelina. Wysoký)
Poznámka: název mapy téměř nečitelný; v mapě
s.d. [2. pol. 19. st.]
ma 268/4
- 166 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
Polesí Křelina - náčrt porostní mapy (les Batínsko)
(Revier Křelina. Batinsko)
Poznámka: v mapě vyznačeny těžební zásahy v
letech 1877-1896
s.d. [2. pol. 19. st.]
780
(Revier Křelina. Bestandes-Karte)
Bareš, hraběcí lesní geometr (kolorace); 9
exemplářů; tisk (ručně kolorováno); papír (3 ks),
papír podlepený plátnem (6 ks); měřítko: 1 : 7200;
rozměry: 78 x 53,5 cm (rozměr nejmenšího
exempláře); 83 x 60,5 cm (rozměr největšího
exempláře); německy
Poznámka: 4 exempláře mapy s kolorací a se
zákresy těžebních zásahů až do roku 1933, další 3
exempláře pouze se zákresy těžebních zásahů do
roku 1916; 2 z exemplářů bez jakékoli kolorace a
zákresů (v jednom pouze náčrt vrstevnic); 6 z
celkem 9 exemplářů rozřezáno na kapesní formát a
poté podlepeno plátnem (skládací mapy); do
některých exemplářů zaznamenány názvy
jednotlivých lesů; 2 z exemplářů mapy byly v roce
2015 digitalizovány (dostupné na
1897
781
Polesí Křelina - lesní hospodářská mapa (k.ú.
Březina)
(Revier Křelina. Katastr[al] Gem[ein]de Březina)
rukopis; papír; měřítko: 1 : 2880; rozměry: 88,5 x
70 cm; německy, česky
letech 1897-1938
[1897]
ma 270/1
Bukvice)
(Revier Křelina. Katastralni obec Bukvic.
Bukwicko)
letech 1897-1941
[1897]
ma 270/2
- 167 -
ma 268/5
ma 269
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
Nadslav)
(Revier Křelina. Katastral Gemeinde Nadslav)
letech 1897-1941
[1897]
ma 270/3
Nadslav, Ostružno)
(Revier Křelina. Katastrální obec Nadslav,
Ostružno)
letech 1897-1939
[1897]
ma 270/4
782
Křelina - honitba
(Situations-Plan der Jagd-Gegend bei Krzellina)
Autor: Karl Neumann, lesmistr; Wilhelm Walser,
adjunkt lesního úřadu; rukopis, kolorováno; papír
podlepený plátnem; měřítko: grafické (400 sáhů =
Poznámka: autorství této mapy je připsáno dvěma
osobám - lesmistru Neumannovi ("Entworfen
durch den Forstmeister Neumann") a adjunktu
lesního úřadu Wilhelmu Walserovi ("Gezeichnet
von Wilhelm Walser, Forstamtsadjunkten"); v
pravém dolním rohu mapy parergon s loveckou
tématikou (2 lovci se psem odpočívající ve stínu
stromu u skoleného jelena, na pahýlu větve stromu
zavěšen lesní roh a opasek s tesákem a loveckým
rohem, v rohu znázorněna sova); okraje mapy
svědčí o původně přidělané liště; mapa byla v roce
783
Polesí Křelina, Lázně a Štidla
(Zusam[m]ensetzung der Krželliner Revier,
Baader Revier und Štidler Revier)
podlepený plátnem; měřítko: 1 coul = 50 sáhů;
- 168 -
1832
ma 271
s.d. [zač. 19. st.]
ma 272
Inv. č.
Obsah
Datace
784
Polesí Křelina, Lázně a Štidla
(Baader Revier, Krželliner Revier, Štidler Revier)
coul = 50 sáhů; rozměry: 142 x 93 cm; německy
Poznámka: název připsán na dorzální straně mapy;
s.d. [cca 1810]
ma 273
785
Polesí Křelina, Lázně, Prachov a Střeleč - porostní
mapa
(Mapa porostů revírů Křelina, Lázně, Prachov a
Střeleč, patřících k velkostatku hraběte Ervína
Schlika dle stavu v roce 1897. Bestandeskarte der
gräfl[ichen] Erwein Schlik´schen Reviere Křelina,
Baad, Prachov und Střeleč nach dem Stande im
Jahre 1897)
Autor: Vilém Krýš, lesní příručí; Litograf:
Antonín Vítek, Praha; 4 exempláře; litografie,
kolorováno; papír (1 ks), papír podlepený plátnem
(3 ks); měřítko: 1 : 14400; rozměry: 82,5 x 84 cm
(1), 81 x 80,5 cm (2), 80 x 83 cm (3), 80,5 x 79,5
cm (4); německy, česky
Poznámka: 1 z exemplářů mapy rozřezán na
kapesní formát a poté podlepen plátnem (skládací
mapa); okraje jiného exempláře mapy podlepené
plátnem svědčí o původně přidělané liště; mapa
1897
ma 274
786
Polesí Křešice
(Grundriss der Kržeschitzer Rewier)
s.d. [cca 1800]
ma 275
787
Polesí Křešice
(Grundriss der Kržeschitzer Rewier)
Poznámka: mapa se skládá ze dvou k sobě
přilepených mapových listů; mapa byla v roce
s.d. [cca 1800]
ma 276
- 169 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
788
Polesí Křešice - náčrt lesa Hájek
(Wald Hayek)
1809
ma 277
789
Křešice - náčrt pozemků Jana Nováka (pole,
pastvina, les a sporný díl tohoto lesa)
(bez názvu)
Autor: Ing. Jan Zdeněk; rukopis, kolorováno;
papír; měřítko: grafické (200 vídeňských sáhů =
s.d. [zač. 19. st.]
ma 278
790
Polesí Křešice - porostní mapa
(Revier Křešic. Bestandeskarte nach der
německy
1876
ma 279
791
Polesí Křešice - speciální mapa (sekce II Ledkova, Kroužek)
(Revier Křešic. Specialkarte nach der Ermittelung
im Jahre 1876. Section II - A. Ledkowa C.
Kroužek)
roku 1896; zbylé mapové listy chybí; mapa byla v
1876
ma 280
792
(Revier Kresic. Bestandeskarte nach der
papír; měřítko: 1 : 5760; rozměry: 79 x 59 cm;
německy
1887
ma 281
- 170 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
793
(Revier Křešic. Bestandeskarte 1897)
exempláře; rukopis, kolorováno; papír; měřítko: 1
: 7200; rozměry: 73 x 52 cm (1), 62,5 x 48,5 cm
(2); německy
Poznámka: jeden z exemplářů kolorován (stáří
lesního porostu odlišeno odstínem zelené barvy; v
mapě vyznačeny těžební zásahy do roku 1906),
druhý bez kolorace; mapa byla v roce 2015
1897
ma 282
(Revier Křešic. Bestandeskarte 1897)
exempláře; litografie (1 ks), ozalid (1 ks),
modrotisk (1 ks); papír (1 ks), průsvitka (1 ks),
rozměry: 62,5 x 47,5 cm (1, 3), 63 x 48,5 cm (2);
německy
Poznámka: kopie předchozí mapy, pouze jiná
technika záznamu; jeden z exemplářů (modrotisk)
(skládací mapa)
1897
ma 282
794
Ev. j.
Polesí Křešice - lesní hospodářská mapa (sekce
Komora - k.ú. Kopidlno)
(Revier Křešic. Section Komora.
Katast[ral]gem[ein]d[e] Kopidlno)
70 cm; německy
roku 1926
[1897]
ma 283/1
Polesí Křešice - lesní hospodářská mapa (k.ú.
Kopidlno, Křešice)
(Revier Křešic. Katast[ral]gem[ein]d[e] Kopidlno,
Křešic)
70 cm; německy
roku 1926
[1897]
ma 283/2
- 171 -
Inv. č.
Obsah
Datace
795
Polesí Křižánky
(Grundriss der Kržižaneker Rewir)
měřítko: grafické (300 dolnorakouských sáhů = 15
s.d. [cca 1800]
ma 284
796
Polesí Křižánky
(Grundriss der Kržižaneker Rewier)
s.d. [cca 1800]
ma 285
797
Křižánky - les a louka Škalouda z Lična
(Plan von Ližner Schkalout seinen Wald und
Wiesen in Krzizanek)
(140 sáhů = 10,3 cm); rozměry: 41,5 x 28,5 cm;
německy
s.d. [pol. 19. st.]
ma 286
798
Polesí Křižánky - náčrt porostní mapy
(bez názvu)
letech 1887-1901
[1887]
ma 287
799
Polesí Křižánky - porostní mapa
(Revier Křižánek. Bestandeskarte 1897)
x 53 cm; německy
1897
ma 288
- 172 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
Polesí Křižánky - porostní mapa
(Revier Křižánek. Bestandeskarte 1897)
Autor: Josef Bareš, hraběcí lesní geometr; ozalid;
průsvitka; poškozeno; měřítko: 1 : 7200; rozměry:
technika záznamu; mapa byla v roce 2015
1897
ma 288
800
Polesí Lázně
(Grundriss der Baader Rewir)
75 cm; německy
Poznámka: měřítko umístěné v levém dolním rohu
mapy je součástí parerga znázorňujícího katafalk,
k němuž se sklánějí dva stromy, na katafalku stojí
torzo sloupu, jehož horní část se zřítila dolů; mapa
s.d. [cca 1800]
ma 289
801
Polesí Lázně
(Grundriss der Baader Rewier)
63 cm; německy
Poznámka: jedná se o 2 k sobě přilepené mapové
listy; mapa byla v roce 2015 digitalizována
s.d. [cca 1800]
ma 290
802
Polesí Lázně
(Baader Revier)
Autor: neuveden (patrně Franz Felsenfest);
rukopis, kolorováno; papír; měřítko: 1 coul = 50
sáhů; grafické (200 sáhů = 10,5 cm); rozměry:
Poznámka: název připsán dodatečně na dorzální
stranu mapy; mapa byla v roce 2015 digitalizována
s.d. [cca 1828]
ma 291
- 173 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
803
Polesí Lázně (les Houser, Dubolka, Lána, Čihadlo,
Žamberk, u Sv. Anny, Skalice)
(Baader Revier. Wald Hausar, Dubolka, Lahna,
Cžihadlo, Schamberg, bei Sct. Anna, Skallice
(A-G))
s.d. [1. pol. 19. st.]
ma 292/1
Polesí Lázně (les Zlatý Dol, Lomy, Pod šalandou,
Nový, Pod Hůrou, Červená Hlína, Nad vodami,
Horka)
(Baader Revier. Wald Zlati Doll, Lomi, Pod
Schallantau, Nowi, Pod Hurau, Čerwena Hlina,
Nad Wodama, Horka (H-P))
s.d. [1. pol. 19. st.]
ma 292/2
Polesí Dolní Lázně
(Die Unterbaader Revier)
německy
s.d. [cca 1860]
ma 293/1
Polesí Horní Lázně
(Die Oberbaader Revier)
s.d. [cca 1860]
ma 293/2
804
805
Datace
Polesí Dolní Lázně - porostní mapa
(Bestandeskarte. Revier Unter-Baad nach der
zelené a šedé barvy; v mapě vyznačeny těžební
zásahy do roku 1886; mapa byla v roce 2015
- 174 -
1876
Ev. j.
ma 294
Inv. č.
Obsah
Datace
806
Polesí Dolní Lázně - speciální mapa (sekce I Štidla)
(Specialkarte Revier Unter Baad nach der
Ermittelung im Jahre 1876. Section I - Stidlo)
1876
ma 295/1
Polesí Dolní Lázně - speciální mapa (sekce II Lána)
Ermittelung im Jahre 1876. Section II - Lana)
německy
1876
ma 295/2
Polesí Dolní Lázně - speciální mapa (sekce III Houser)
Ermittelung im Jahre 1876. Section III - Houser)
německy
1876
ma 295/3
807
Polesí Dolní Lázně - přehledná porostní mapa
(Revjer Unterbaad)
Poznámka: typ lesního porostu odlišen odstínem
zelené barvy; mapa byla v roce 2015
- 175 -
(1876) 1883
Ev. j.
ma 296
Inv. č.
Obsah
Datace
808
Polesí Lázně
(Revjer Baad)
Autor: Karel Hoffmann, nadlesní; 2 exempláře;
Poznámka: jeden z exemplářů představuje pouze
obrysovou mapu bez legendy; mapa byla v roce
1885
ma 297
809
Polesí Lázně - porostní mapa
(Revier Baad. Bestandeskarte nach der
autorizovaný civilní geometr; 2 exempláře;
rukopis, kolorováno; papír (1 ks), papír podlepený
plátnem (1 ks); měřítko: 1 : 5760; rozměry: 76 x
60 cm (1), 72 x 57 cm (2); německy
Poznámka: jeden z exemplářů mapy kolorován
(stáří lesního porostu odlišeno odstínem šedé
barvy), druhý (s menšími rozměry) bez kolorace;
nekolorovaný exemplář rozřezán na kapesní
formát a posléze podlepen plátnem (skládací
mapa); v této mapě vyznačeny těžební zásahy do
1887
ma 298
810
Polesí Dolní Lázně - náčrt porostní mapy
(R[evier] Unterbaad I)
Poznámka: název mapy těžko čitelný; v mapě
[1887]
ma 299/1
(Rev[ier] Unterbaad II)
[1887]
ma 299/2
(Revier Unterbaad III)
[1887]
ma 299/3
- 176 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
(Revier Unterbaad IV)
[1887]
ma 299/4
811
Polesí Horní Lázně - náčrt porostní mapy
(R[evier] Oberbaad I)
vyznačeny těžební zásahy v letech 1878-1886;
ostatní mapové listy chybí
[1887]
ma 300
812
(Revier Baad)
geometr (zákresy změn); 10 exemplářů; tisk; papír
(8 ks), papír podlepený plátnem (2 ks); poškozeno;
měřítko: 1 : 7200; rozměry: 62 x 45,5 cm (1), 60 x
50,5 cm (2), 50 x 61 cm (3), 66 x 50 cm (4-10);
německy
Poznámka: dva z exemplářů kolorovány (stáří
lesního porostu odlišeno odstínem zelené barvy; v
mapě vyznačeny těžební zásahy do roku 1906),
zbylé exempláře bez kolorace, pouze se zákresy
těžebních zásahů v letech 1907-1913; dva
exempláře mapy rozřezány na kapesní formát a
podlepeny plátnem (skládací mapy); mapa byla v
[1897]
ma 301
813
Polesí Dolní Lázně - porostní mapa
(Revier Baad)
Autor: neuveden; tisk; papír; měřítko: 1 : 7200;
rozměry: 65,5 x 57,5 cm; německy
[1897]
ma 302
814
Polesí Lázně - hospodářská mapa (sekce Lána, k.
ú. Ohařice)
(Revier Baad. Katastral Gemeinde Wohařic.
Section Lana)
letech 1901-1940; mapa byla v roce 2015
[1897]
ma 303/1
- 177 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
Polesí Lázně - hospodářská mapa (sekce Houser,
k. ú. Ohařice)
(Revier Baad. Section Houser. Katastrální obec
Wohařice)
[1897]
ma 303/2
Polesí Lázně - hospodářská mapa (sekce Plhovsko,
k. ú. Plhov)
(Revier Baad. Section Plhovsko. Katast[ral]
Gem[ein]d[e] Plhov)
[1897]
ma 303/3
815
(Bestandeskarte vom Reviere Baad. Nach dem
geometr; 4 exempláře; tisk (ručně kolorováno);
papír (2 ks), papír podlepený plátnem (2 ks);
měřítko: 1 : 7200; rozměry: 62 x 57,5 cm (1), 70 x
59,5 cm (2), 75 x 59 cm (3, 4); německy
Poznámka: 2 ze 4 exemplářů mapy kolorovány,
(skládací mapy), v mapách navíc vyznačeny
těžební zásahy až do roku 1921; zbylé 2 exempláře
mapy bez kolorace a jakýchkoli zákresů; mapa
použita i při taxaci v r. 1917; mapa byla v roce
1907
ma 304
816
(Porostní mapa polesí Lázně)
Autor: neuveden; 2 exempláře; planografie; papír;
měřítko: 1 : 7200; rozměry: 90 x 73 cm; česky
Poznámka: zákres polesí v nové podobě (připojena
část revíru Křelina [?]); mapa byla v roce 2015
1941
ma 305
- 178 -
Inv. č.
Obsah
817
Polesí Mlýnec
(Grundriss der Mlegnetzer Rewier)
s.d. [cca 1800]
ma 306
818
Polesí Mlýnec (les Jezírka, bažantnice Luh)
(Grundriss der Mlegnetzer Rewier. Wald Jesirka,
Fasangarten Luch (A-B))
s.d. [cca 1800]
ma 307/1
Polesí Mlýnec (les Zadní Horka, Přední Horka,
Kamenská bažantnice)
(Grundriss der Mleinetzer Rewier. Wald Hintere
Horka, Fordere Horka, Kamenzker Fasangarten
(C-D))
s.d. [cca 1800]
ma 307/2
Polesí Mlýnec (les Perna, Bor, Petrovský, Skalský)
(Grundriss der Mleinetzer Rewier. Wald Perna,
Bor, Petrowsky, Skaley (E-H))
s.d. [cca 1800]
ma 307/3
Polesí Mlýnec - porostní mapa
(Bestandeskarte. Revier Mlejnec nach der
německy
zelené a šedé barvy; v mapě vyznačeny těžební
1876
819
Datace
- 179 -
Ev. j.
ma 308
Inv. č.
Obsah
Datace
820
Polesí Mlýnec - speciální mapa (sekce I - Horka)
(Specialkarte Revier Mlejnec nach der Ermittelung
im Jahre 1876. Section I - Horka)
1876
ma 309/1
Polesí Mlýnec - speciální mapa (sekce II)
(Section II)
1876
ma 309/2
Polesí Mlýnec - hospodářská mapa
(Revier Mlejnec nach der Ermittelung im Jahre
1876)
1876
ma 310/1
(Revier Mlejnec)
1876
ma 310/2
(Revier Mlejnec. Bestandeskarte nach der
německy
1887
ma 311
821
822
- 180 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
823
(Revier Mleinec. Bestandeskarte 1897)
Autor: Karel Hoffmann, nadlesní; 2 exempláře;
rozměry: 62 x 47 cm (1), 59 x 41,5 cm (2);
německy
Poznámka: v mapách vyznačeny těžební zásahy do
roku 1906; jeden z exemplářů mapy kolorován
(stáří lesního porostu odlišeno odstínem zelené
barvy), druhý bez kolorace; mapa byla v roce 2015
1897
ma 312
(Revier Mlejnec. Bestandeskarte 1897)
Autor: Karel Hoffmann, nadlesní; 5 exemplářů;
ozalid (2 ks), modrotisk (3 ks); papír (1 ks),
měřítko: 1 : 7200; rozměry: 55,5 x 38,5 cm
(rozměry nejmenšího exempláře); 60,5 x 41,5 cm
(rozměry největšího exempláře); německy
Poznámka: kopie předchozí mapy; jedna z kopií
(ozalid) kolorována; dva exempláře (modrotisky)
(skládací mapy); plochové tabulky
1897
ma 312
824
Ev. j.
(Revier Mlejnec)
[1897]
ma 313/1
Polesí Mlýnec - hospodářská mapa (k. ú. Kopidlno
- Mlejnec)
(Revier Mlejnec. Katast[ral] Gem[ein]d[e]
Kopidlno - Mlejnec)
[1897]
ma 313/2
- 181 -
Inv. č.
Obsah
Datace
825
(Bestandeskarte vom Reviere Mlejnec. Nach dem
Autor: neuveden; tisk; papír; měřítko: 1 : 7200;
1907
ma 314
826
Polesí Mlýnec - honitba Horka
(Mlejnecer Revier. Jagd Horka)
s.d. [po 1900]
ma 315
Polesí Mlýnec - honitba Horka
(Mlejnecer Revier. Jagd Horka)
Autor: neuveden; ozalid; papír; měřítko:
technika záznamu; mapa byla v roce 2015
s.d. [po 1900]
ma 315
827
Ohařice, Ostružno (k.ú.) - panské lesy
(Situační náčrt lesů velkostatků Jičíněves Vokšice a Kopidlno v kat. obcích Ohařice a
Ostružno)
s.d. [po 1900]
ma 316
828
Polesí Prachov - náčrt vyměněného lesa zvaného
Pařez neboli Na horkách
(Plan des eingetauschten Waldes Pařez oder Na
horkách genannt)
36 cm; německy
1833
ma 317
- 182 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
829
Polesí Prachov - hájenství Brada, Prachov,
Lochov, Lhota, les Horka
(Grundriss der Prachower Rewir enthält 4
Geheeg[e] als A. Brader, B. Prachower, C.
Lochower, D. Lhotter, E. Wald Horka)
Poznámka: při dolním okraji ve střední části mapy
veduta znázorňující hrad Trosky; mapa byla v roce
s.d. [cca 1800]
ma 318
830
Lochov, Lhota, les Horka
(Grundriss der Prachower Rewier en[t]hält 4
Geheege als A. Brader, B. Prachower, C.
Lochower, D. Lhotter, E. Wald Horka)
s.d. [cca 1800]
ma 319
831
Lochov, Lhota
(Prachower Revir besteht aus 4 Geheegen I.
Brader, II. Prachower, III. Lohower, IV. Lhotter)
coul = 50 dolnorakouských sáhů; grafické (200
99 cm; německy
s.d. [cca 1810]
ma 320
832
Polesí Prachov
(bez názvu)
rukopis; papír; měřítko: neuvedeno; rozměry: 140
Poznámka: hranice revíru zvýrazněny zelenou
barvou; mapa byla v roce 2015 digitalizována
s.d. [cca 1828]
ma 321/1
Polesí Prachov - les Libunecko
(Wald Libunecko. R[evier] Prachov)
Autor: Franz Felsenfest; rukopis; papír; měřítko:
Poznámka: hranice zvýrazněny růžovou barvou;
1828
ma 321/2
- 183 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
833
Lochov, Lhota, les Horka, Nad Libuncem
(Prachower Revier. A. Bradder Geheeg[e] B.
Prachover Geheeg[e] C. Lochower Geheeg[e] D.
Wald Nad Libuncem E. Wald Horka F. Lhotter
Geheeg[e])
sáhů; rozměry: 191 x 61 cm (pouze orientační
hodnoty); německy
s.d. [pol. 19. st.]
ma 322/1
Polesí Prachov - hájenství Brada
(Prachover Revier. A. Bradder Geheeg[e])
s.d. [pol. 19. st.]
ma 322/2
Polesí Prachov - hájenství Prachov
(Prachover Revier. B. Prachover Geheeg[e])
s.d. [pol. 19. st.]
ma 322/3
Polesí Prachov - hájenství Lochov
(Prachover Revier. C. Lochower Geheeg[e])
s.d. [pol. 19. st.]
ma 322/4
Polesí Prachov - les Libunecko, Horka, Korytany
(Prachover Revier. D. Libunetzer Wald E. Wald
Horka F. Wald Koritan)
s.d. [pol. 19. st.]
ma 322/5
s.d. [cca 1860]
ma 323/1
834
Datace
Polesí Prachov - les Brádsko, Černý kout
(Prachover Revier. Wald Brádsko, Wald Černý
kout)
německy
- 184 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
Polesí Prachov - les Hustáč, Pod hrádkem
(Prachover Revier. Wald Hustáč, Wald Pod
hrádkem)
německy
s.d. [cca 1860]
ma 323/2
Polesí Prachov - les U kříže, Nad Březkou
(Prachower Revier. Wald U křiže, Wald Nad
Břeskou)
s.d. [cca 1860]
ma 323/3
Polesí Prachov - les Nad Korytanami, K chrastím,
Obora
(Prachover Revier. Wald Nad Koritanama, Wald
K hrastim, Wald Obora)
s.d. [cca 1860]
ma 323/4
835
Polesí Prachov - porostní mapa (Bradsko,
Lochovsko, Lhotsko)
(Revier Prachov. Bestandeskarte nach der
x 65,5 cm; německy
zelené, hnědé a šedé barvy; v mapě vyznačeny
těžební zásahy do roku 1886; mapa byla v roce
1876
ma 324
836
Polesí Prachov - speciální mapa (sekce I Bradsko)
(Specialkarte Revier Prachov nach der Ermittelung
im Jahre 1876. Section I - Bradsko)
Autor: neuveden (patrně Josef Valenta); rukopis;
x 66 cm; německy
1876
ma 325/1
- 185 -
Inv. č.
837
Obsah
Datace
Ev. j.
Polesí Prachov - speciální mapa (sekce II - Pod
lipou)
(Section II - Pod lipou)
německy
[1876]
ma 325/2
Polesí Prachov - speciální mapa (sekce III Lochovsko)
(Section III - Lochovsko)
německy
[1876]
ma 325/3
Polesí Prachov - speciální mapa (sekce III Libunecko)
(Section III - Libunecko)
[1876]
ma 325/4
Polesí Prachov - přehledná porostní mapa
(Revjer Prachov)
Autor: neuveden (patrně Karel Hoffmann);
s.d. [cca 1885]
- 186 -
ma 326
Inv. č.
Obsah
Datace
838
Polesí Prachov - porostní mapa
(Revier Prachov. Bestandeskarte nach der
Autor: Filip Jelínek, lesmistr; Josef Valenta, lesní
inženýr, úředně autorizovaný civilní geometr; 2
exempláře; rukopis, kolorováno; papír (1 ks),
papír podlepený plátnem (1 ks); poškozeno;
měřítko: 1 : 5760; rozměry: 88,5 x 62 cm (1), 94 x
57 cm (2); německy
(stáří lesního porostu odlišeno odstínem zelené a
šedé barvy), druhý bez kolorace; nekolorovaný
exemplář rozřezán na kapesní formát a podlepen
plátnem (skládací mapa); v mapě vyznačeny
těžební zásahy do roku 1893; mapa byla v roce
1887
839
Polesí Prachov - hospodářská mapa (Bradsko)
(Revier Prachov nach der Ermittelung im Jahre
18[87])
[1887]
ma 328/1
Polesí Prachov - hospodářská mapa (les Pod lipou,
Skalice)
(Revier Prachov)
[1887]
ma 328/2
Polesí Prachov - hospodářská mapa (Lochovsko)
(Revier Prachov)
[1887]
ma 328/3
Polesí Prachov - náčrt porostní mapy
(bez názvu)
roku 1896
[1887]
ma 329/1
(bez názvu)
[1887]
ma 329/2
840
- 187 -
Ev. j.
ma 327
Inv. č.
841
Obsah
Datace
Ev. j.
(bez názvu)
roku 1893
[1887]
ma 329/3
(bez názvu)
roku 1888
[1887]
ma 329/4
(bez názvu)
roku 1896
[1887]
ma 329/5
1897 (1902)
ma 330/1
(Revier Prachov. Bestandeskarte 1897)
Autor: Jaroslav Brož, adjunkt lesního úřadu, Josef
geometr (zákresy změn), Vilém Krýš, lesní příručí
(kolorace); Tisk: Kunstanstalt Kabátník a spol.,
Jičín; 10 exemplářů; tisk (ručně kolorováno); papír
(5 ks), papír podlepený plátnem (5 ks); měřítko: 1
: 7200; rozměry: 74 x 50,5 cm (rozměr
nejmenšího exempláře); 82 x 59,5 cm (rozměr
největšího exempláře); německy
roku 1933; 5 exemplářů mapy kolorováno (stáří
lesního porostu odlišeno odstínem zelené, hnědé a
šedé barvy), 5 exemplářů bez kolorace (v
některých zákresy těžebních zásahů, vrstevnic či
pozemků nevyloučených ze záboru při první
pozemkové reformě); 5 z celkem 10 exemplářů (4
kol., 1 bez kol.) rozřezáno na kapesní formát a
podlepeno plátnem (skládací mapy); mapa byla v
- 188 -
Inv. č.
842
843
Obsah
Datace
Ev. j.
Polesí Prachov - Libunecko
(Revír Prachov. Libunecko)
48 x 38 cm; česky
[1897]
ma 330/2
Polesí Prachov - hospodářská mapa (sekce
Bradsko, k.ú. Prachov a Brada)
(Revier Prachov. Section Bradsko. Katast[ral]
Gemeinde Prachov und Brada)
67 cm; německy
[1897]
ma 331/1
Polesí Prachov - hospodářská mapa (sekce Skalice
a Pod lipou, k.ú. Březka)
(Revier Prachov. Section Skalice und Pod lipou.
Katast[ral] Gemeinde Březka)
85 cm; německy
[1897]
ma 331/2
Polesí Prachov - hospodářská mapa (sekce
Lochovsko, k.ú. Zámostí)
(Revier Prachov. Section Lochovsko. Katast[ral]
Gem[ein]d[e] Zámost)
88 cm; německy
[1897]
ma 331/3
(Porostní mapa polesí Prachov dle stavu v roce
1941)
Autor: L. Jankovič, lesní adjunkt; rukopis,
podlepena plátnem (skládací mapa)
1941
ma 332/1
- 189 -
Inv. č.
Obsah
Datace
(Porostní mapa polesí Prachov dle stavu v roce
1941)
Autor: L. Jankovič, lesní adjunkt; 2 exempláře;
ozalid; papír; měřítko: 1 : 7200; rozměry: 80 x
50,5 cm; česky
Poznámka: kopie předchozí mapy
1941
ma 332/1
Polesí Prachov - porostní mapa (hájenství
Libunecko)
(Porostní mapa polesí Prachov. Hájenství
Libunecko dle stavu v roce 1941)
Autor: L. Jankovič, lesní adjunkt; rukopis,
7200; rozměry: 48,5 x 40 cm; česky
1941
ma 332/2
844
Polesí Prachov - hospodářská mapa (hájenství
Libunecko)
(Hospodářská mapa Prachov. Hájenství Libunecko
dle stavu v roce 1941)
86 x 67,5 cm; česky
1941
ma 333
845
Samšina - panské lesy
(Samschiner Waldung)
po 52 loktech = 16,1 cm); rozměry: 41 x 32 cm;
německy
1718
ma 334
846
Polesí Slavhostice
(Grundriss der Slawostitzer Rewir)
s.d. [cca 1800]
ma 335
- 190 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
847
Polesí Slavhostice
(Grundriss der Slawostitzer Rewier)
848
Ev. j.
s.d. [cca 1800]
ma 336
Polesí Slavhostice - porostní mapa
(Revier Slawostic. Bestandeskarte nach der
německy
1876
ma 337
849
Polesí Slavhostice - porostní mapa
(Revier Slavostic. Bestandeskarte nach der
německy
1887
ma 338
850
Polesí Staré Hrady
(Grundriss der Altenburger Rewier)
s.d. [cca 1800]
ma 339
851
Polesí Staré Hrady
(Grundriss der Altenburger Rewier)
sáhů; grafické (100 dolnorakouských sáhů = 5,2
s.d. [cca 1800]
ma 340
- 191 -
Inv. č.
Obsah
Datace
852
Polesí Staré Hrady - porostní mapa
(Revier Altenburg. Bestandeskarte nach der
německy
1876
ma 341
853
Polesí Staré Hrady - hospodářská mapa
(Revier Altenburg nach der Ermittelung im Jahre
1876)
německy
1876
ma 342
854
(Revier Altenburg. Bestandeskarte 1897)
: 7200; rozměry: 47 x 63 cm (1), 41,5 x 59,5 cm
(2); německy
Poznámka: jeden z exemplářů kolorován (stáří
lesního porostu odlišeno odstínem zelené barvy),
druhý bez kolorace; v mapách vyznačeny těžební
1897
ma 343
(Revier Altenburg. Bestandeskarte 1897)
exempláře; ozalid (1 ks), modrotisk (1 ks); papír;
měřítko: 1 : 7200; rozměry: 38,5 x 50 cm (1), 36 x
46,5 cm (2); německy
technika záznamu; ozalid s plochovou tabulkou,
modrotisk s vyznačením těžebních zásahů do roku
1905
1897
ma 343
- 192 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
855
Polesí Staré Hrady - hospodářská mapa (k.ú. Staré
Hrady a Lično)
(Revier Altenburg. Katast[ral] Gem[ein]d[e]
Altenburg und Lično)
[1897]
ma 344/1
Polesí Staré Hrady - hospodářská mapa (k.ú.
Lično)
(Revier Altenburg. Katast[ral] Gem[ein]d[e]
Lično)
[1897]
ma 344/2
Polesí Staré Hrady - hospodářská mapa (k.ú. Libáň
a Staré Hrady)
(Revier Staré Hrady. Katast[ral] Gem[ein]d[e]
Libáň und Staré Hrady)
[1897]
ma 344/3
Polesí Staré Hrady - hospodářská mapa (k.ú. Zliv,
Psinice a Libáň)
(Revier Altenburg. Kat[astral] Gemeinde Zliw,
Psinic, Libáň)
[1897]
ma 344/4
- 193 -
Inv. č.
Obsah
Datace
856
(Bestandeskarte vom Revier Altenburg. Nach dem
Autor: neuveden; 2 exempláře; tisk (1 ks, ručně
kolorováno), ozalid (1 ks); papír (1 ks), průsvitka
(1 ks); měřítko: 1 : 7200; rozměry: 81,5 x 54,5 cm
(1), 83 x 56,5 cm (2); německy
1907
ma 345
857
Polesí Střeleč
(Grundriss der Strželletzer Rewier)
s.d. [cca 1800]
ma 346
858
Polesí Střeleč
(Grundriss der Strželletzer Rewier)
s.d. [cca 1800]
ma 347
859
Polesí Střeleč (les Hůra a Baba neboli Radlice)
(Strželletzer Revir. A. Wald Hura B. Wald Baba Radlize)
kolorováno; papír; měřítko: 1 coul = 50
dolnorakouských sáhů; grafické (200
50 cm; německy
1808
ma 348/1
Polesí Střeleč (les Lovecko a Nad Skaříšovem)
(Strelletzer Revier. C. Lobezko D. Skaržischower
Geheg[e]. Wald Lobezko und Nad
Skaržischowem)
kolorováno; papír; měřítko: 1 coul = 50
dolnorakouských sáhů; grafické (200
38 cm; německy
1808
ma 348/2
- 194 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
860
Polesí Střeleč
(Plan von der Strželletzer Rewir)
1815
ma 349
861
Polesí Střeleč (les Hůra)
(Strže[le]c - Blatter Berg)
Poznámka: název připsán dodatečně na dorzální
stranu mapy; mapa byla v roce 2015 digitalizována
s.d. [1. pol. 19. st.]
ma 350
862
Polesí Střeleč (les Hůra, Baba neboli Radlice,
Lovecko, Zadní Skaříšov)
(Strželletzer Revier. A. Wald Hura, B. Wald Baba
oder Radlitze C. Wald Lowecko D. Wald Hinter
Skarischow)
s.d. [pol. 19. st.]
ma 351
863
Polesí Střeleč - speciální mapa (sekce I Hrdoňovicko)
(Specialkarte Revier Střeleč nach der Ermittelung
im Jahre 1876. Section I - Hrdonovicko)
1876
ma 352/1
Polesí Střeleč - speciální mapa (sekce IV - Plhov a
Skalice)
(Section IV - Plhov und Skalice)
1876
ma 352/2
- 195 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
864
Polesí Střeleč - hospodářská mapa
(Revier Střeleč nach der Ermittelung im Jahre
18[76])
německy
1876
ma 353/1
(R[evier] Střeleč)
německy
1876
ma 353/2
německy
1876
ma 353/3
německy
1876
ma 353/4
Polesí Střeleč - přehledná porostní mapa
(Revjer Střeleč)
1886
ma 354
865
- 196 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
866
Polesí Střeleč - porostní mapa
(Revier Strelec. Bestandeskarte nach der
Autor: Filip Jelínek, lesmistr; Josef Valenta, lesní
inženýr, úředně autorizovaný civilní geometr; 2
rozměry: 74,5 x 59,5 cm (1), 72 x 54,5 cm (2);
německy
(stáří lesního porostu odlišeno odstínem zelené,
hnědé a šedé barvy), druhý bez kolorace;
nekolorovaný exemplář rozřezán na kapesní
formát a podlepen plátnem (skládací mapa); v
mapě vyznačeny těžební zásahy do roku 1897;
1887
ma 355
867
(Revier Střeleč. Bestandeskarte 1897 (Mapa
porostu 1897))
papír podlepený plátnem (3 ks); poškozeno;
měřítko: 1 : 7200; rozměry: 65,5 x 55,5 cm (1), 69
x 54 cm (2), 67 x 54 cm (3), 59,5 x 48 cm (4);
německy, česky
(stáří lesního porostu odlišeno odstínem zelené,
hnědé a šedé barvy), zbylé bez kolorace;
nekolorované exempláře rozřezány na kapesní
formát a podlepeny plátnem (skládací mapy); v
mapách vyznačeny těžební zásahy do roku 1916;
jedna mapa v české verzi; kolorovaná mapa byla v
1897
ma 356
868
Polesí Střeleč - hospodářská mapa (sekce Hůra a
Lovecko, k.ú. Zámostí a Střeleč)
(Revier Střeleč. Section Hura und Lovecko.
Katast[ral] Gem[ein]d[e] Zámost und Střeleč)
[1897]
- 197 -
Ev. j.
ma 357/1
Inv. č.
869
Obsah
Datace
Ev. j.
Polesí Střeleč - hospodářská mapa (sekce
Hrdoňovicko, k.ú. Střeleč)
(Revier Střeleč. Section Hrdonovicko. Katast[ral]
Gem[ein]d[e] Střeleč)
[1897]
ma 357/2
Polesí Střeleč - hospodářská mapa (k.ú. Ostružno,
Štidla)
(Revier Střeleč. Katastrální obec Ostružno, Štidlo)
[1897]
ma 357/3
(Revier Střeleč)
Autor: Jaroslav Brož, adjunkt lesního úřadu; tisk
(ručně kolorováno); papír; měřítko: 1 : 2880;
[1897]
ma 357/4
(Bestandeskarte vom Reviere Střeleč. Nach dem
Autor: neuveden; 3 exempláře; tisk (ručně
kolorováno); papír (2 ks), papír podlepený
plátnem (1 ks); měřítko: 1 : 7200; rozměry: 71 x
57 cm (1), 71,5 x 59,5 cm (2), 75 x 42,5 cm (3);
německy
Poznámka: 2 exempláře mapy kolorovány (stáří
lesního porostu odlišeno odstínem zelené a hnědé
barvy); v mapách vyznačeny těžební zásahy do
roku 1914; třetí exemplář bez koloroce a
jakýchkoli zákresů; 1 kolorovaný exemplář
(skládací mapa); mapa byla v roce 2015
1907
- 198 -
ma 358
Inv. č.
Obsah
Datace
870
Polesí Štidla
(Grundriss der Stiedler Rewier)
s.d. [cca 1800]
ma 359
871
Polesí Štidla
(Grundriss der Stidler Rewier)
s.d. [cca 1800]
ma 360
872
Polesí Štidla
(Plan der Stiedler Rewir)
1815
ma 361
873
Polesí Štidla
(Stidler Revier)
s.d. [pol. 19. st.]
ma 362
874
Polesí Štidla (les Přední Lána, U Střevače)
(Stidlo. Vorder Lahna, Ob Strewatz)
německy
s.d. [2. pol. 19. st.]
ma 363
875
Únětice - obecní les zvaný Na Červenici
(Plan des Aunetitzer Gemeind Waldes na
Čerwenicy)
31 cm; německy
1854
ma 364
- 199 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
876
Polesí Vesec
(Grundriss der Wessetzer Rewier)
s.d. [cca 1800]
ma 365
877
Polesí Vesec
(Grundriss der Wessetzer Rewier)
poškozeno; měřítko: 1 coul = 36 sáhů; grafické
(100 dolnorakouských sáhů = 7,2 cm); rozměry:
s.d. [cca 1800]
ma 366
878
Polesí Vesec
(Plan der Wessetzer Rewir)
sáhů; grafické (100 dolnorakouských sáhů = 5,5
1815
ma 367
879
Polesí Vesec (bažantnice, les Březí, Chyjická
stráň, Keteňský les, Horní Bílsko, Dolní Bílsko)
(Wessetzer Revier. A. Fasangarten B. Wald Bržezi
C. Wald Chigitzer Strahn D. Kettner Wald E.
Wald Obere Bilsko F. Wald Untere Bilsko)
měřítko: 1/3 coulu = 10 dolnorakouských sáhů;
s.d. [pol. 19. st.]
ma 368/1
Polesí Vesec (bažantnice, les Březí, Chyjická
stráň, Keteňský les, Horní Bílsko, Dolní Bílsko)
(Wessetzer Revier. A. Fasangarten B. Březi C.
Chigitzer Strahn D. Kettner Wald E. Obere Bilsko
F. Untere Bilsko)
měřítko: 1/3 coulu = 1 dolnorakouský sáh;
s.d. [pol. 19. st.]
ma 368/2
- 200 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
880
Polesí Vesec (Keteňský les, Chyjická stráň,
bažantnice, Březí, Neživ, Červenice)
(Wesetzer Revier. Wald Ketten, Chijitzer stráň,
Fasangarten, Březí, Neživ, Červenice)
německy
881
Ev. j.
s.d. [cca 1860]
ma 369
Polesí Vesec - porostní mapa
(Bestandeskarte vom Revier Wesetz nach der
německy
1876
ma 370
882
Polesí Vesec - speciální mapa
(Specialkarte Revier Wesec nach der Ermittelung
im Jahre 1876)
1876
ma 371
883
Vršce - obecní lesy
(Plan der Wrsetzer Gemeind Wälder)
měřítko: grafické (100 sáhů = 10,5 cm); rozměry:
1854
ma 372
884
Polesí Zliv
(Grundriss der Sliwer Rewier)
s.d. [cca 1800]
ma 373
- 201 -
Inv. č.
Obsah
885
Polesí Zliv (les Neživ, Drahorazský les, Horní
Habrovník)
(Grundriss der Zliwer Rewier. A. Wald Nežiw B.
Wald Drahoraský C. Wald Obere Habrownik)
s.d. [cca 1800]
ma 374/1
Polesí Zliv (les Mezháj, Pecno, bažantnice (horní
a dolní), Za kvartýrem)
(Grundriss der Zliwer Rewier. D. Wald Mezhay E.
Wald Pecno F. Fasangarten obere G. Fasangarten
untere H. ob Quartier Stük Erlen)
s.d. [cca 1800]
ma 374/2
Polesí Zliv (Dolní Habrovník)
(Grundriss der Zliwer Rewier. I. Wald untere
Habrownik)
s.d. [cca 1800]
ma 374/3
886
Datace
Polesí Zliv - porostní mapa
(Bestandeskarte Revier Zliv nach der Ermittelung
im Jahre 1876)
německy
- 202 -
1876
Ev. j.
ma 375
Inv. č.
Obsah
Datace
887
Polesí Zliv - speciální mapa (sekce I - Pecno,
Mezhaj)
(Specialkarte Revier Zliw nach der Ermittelung im
Jahre 1876. Section I A. Pecno B. Mezhaj)
1876
ma 376/1
Polesí Zliv - speciální mapa (sekce II)
(Section II)
1876
ma 376/2
888
(Revier Zliv. Bestandeskarte nach der Ermittelung
im Jahre 1887)
x 62 cm; německy
1887
ma 377
889
Polesí Zliv - náčrt porostní mapy
(bez názvu)
letech 1879-1896
[1887]
ma 378
- 203 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
890
(Revier Zliv. Bestandeskarte 1897)
: 7200; rozměry: 65,5 x 50,5 cm (1), 60 x 45,5 cm
(2); německy
roku 1906; jeden z exemplářů mapy kolorován
(stáří lesního porostu odlišeno odstínem zelené
barvy), druhý bez kolorace; mapa byla v roce 2015
1897
ma 379
(Revier Zliv. Bestandeskarte 1897)
exempláře; ozalid (2 ks), litografie (1 ks);
poškozeno; měřítko: 1 : 7200; rozměry: 61,5 x 48
cm (1), 60 x 43 cm (2), 57 x 41 cm (3); německy
technika záznamu; jedna z kopií (litografie)
rozřezána na kapesní formát a podlepena plátnem
(skládací mapy); v mapě vyznačeny těžební zásahy
do roku 1906; plochové tabulky; mapa byla v roce
1897
ma 379
Polesí Zliv - hospodářská mapa
(Wirtschaftskarte Rewier Zliw nach der
Autor: neuveden (patrně Jaroslav Brož); rukopis;
německy
1897
ma 380/1
[1897]
ma 380/2
891
Polesí Zliv - hospodářská mapa
(Revier Zliw)
exempláře; rukopis; papír; měřítko: 1 : 2880;
rozměry: 84 x 62 cm (1), 84,5 x 68 cm (2);
německy
- 204 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
C.2 Zádušní lesy
892
Panství Jičíněves, resp. Vokšice - kostelní lesy
(slatinské zvané Zákoutí či Za kouty, U Kaplánků
či U Kaplánku a Radlice, velišský, nadslavský a
samšinský kostelní les)
(Herrschaft Gitschinoweser Kirchenwaldungen. A.
Wellischer Kirchenwald B. Slattiner Kirchenwald
Zakauti C. Slattiner Kirchenwald U Kaplanku D.
Slattiner Kirchenwald Radlice E. Nadslawer
Kirchenwald F. Samschiner Kirchenwald)
měřítko: 2 1/2 coulu = 100 dolnorakouských sáhů;
s.d. [2. pol. 19. st.]
ma 381
893
Farnost Kopidlno a Vršce - hospodářská mapa
zádušních lesů
(Mapa hospodářská zádušních lesů ve farním
okresu Kopidlensko Vrseckém dle stanovení
počátkem roku 1892)
1892
ma 382
894
Farnost Libáň - hospodářská mapa zádušních lesů
okresu Libánském dle stanovení počátkem roku
1892)
měřítko: 1 : 2880; rozměry: 57 x 43 cm; česky
1892
ma 383
895
Farnost Libáň - porostní mapa zádušních lesů
(Mapa porostu zádušních lesů ve farním okresu
Libánském dle stanovení počátkem roku 1902)
rozměry: 60 x 48 cm; česky
zelené barvy; mapa schválena českým
místodržitelstvím dne 1. května 1911; mapa byla v
1904
ma 384
- 205 -
Inv. č.
Obsah
Datace
896
Farnost Slatiny - porostní mapa zádušních lesů
Slatinském dle stanovení počátkem roku 1892)
rozměry: 62,5 x 50 cm; česky
zelené barvy; mapa rozřezána a podlepena
plátnem; mapa byla v roce 2015 digitalizována
1892
ma 385
897
Farnost Slatiny - hospodářská mapa zádušních
lesů
okresu Slatinském dle stanovení počátkem roku
1892)
Poznámka: mapa rozřezána a podlepena plátnem;
1892
ma 386
898
Farnost Slatiny - hospodářská mapa zádušních
lesů
okresu Slatinském dle stanovení počátkem roku
1902)
roku 1926
1902
ma 387
899
Slatinském dle stanovení počátkem roku 1902)
roku 1906; mapa schválena českým
1904
ma 388
- 206 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
900
(Mapa zádušních lesů ve farním okresu Slatiny dle
stavu v roce 1937)
Autor: Hrdý, nadlesní; rukopis, kolorováno; papír
podlepený kartonem; měřítko: 1 : 2880; rozměry:
53,5 x 38 cm; česky
Poznámka: stáří lesního porostu odlišeno růžovou
a odstínem zelené a hnědé barvy; mapa byla v roce
1937
ma 389
901
Nadslav (k.ú.) - náčrt lesů patřících ke kostelu ve
Veliši a v Nadslavi
(Situationsplan der zur Kirche Wellisch und
Nadslaw in der Katastral-Gemeinde Nadslaw
gehörigen Kirchenwaldungen)
Autor: Rotta, přísežný zemský měřič; rukopis,
1856
ma 390
902
Farnost Veliš - náčrt zádušního lesa
(Skize des Welišer Kirchenwaldes)
Poznámka: měřítko stanoveno na základě
grafického měřítka; mapa byla v roce 2015
1883
ma 391
903
Farnost Veliš - náčrt hospodářské mapy
(Záduš Velíš)
neuvedeno [1 : 2880]; rozměry: 54,5 x 36,5 cm;
česky
roku 1907
[1903]
ma 392
- 207 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
904
Farnost Veliš - hospodářská mapa zádušních lesů
okresu Velišském dle stanovení počátkem roku
1903)
exempláře; rukopis; papír; měřítko: 1 : 2880;
rozměry: 63 x 47,5 cm (1), 63,5 x 48,5 cm (2);
česky
Poznámka: jeden z exemplářů mapy schválen
českým místodržitelstvím dne 1. května 1911; v
mapách vyznačeny těžební zásahy do roku 1920;
1904
ma 393
905
Farnost Veliš - porostní mapa zádušních lesů
Velišském dle stanovení počátkem roku 1903)
roku 1906; mapa schválena českým
1904
ma 394
Bartoušov (mapové listy č. 1, 2 a 4)
(Bartošov v Čechách. Berniční okres Libáň)
Litografický ústav katastru (K. k. lithographisches
Institut des Catasters); litografie, kolorováno;
rozměry: 57 x 71 cm (map. list 1), 57,5 x 71 cm
(map. list 2), 37,5 x 57,5 cm (map. list 4); česky
Poznámka: mapový list č. 3 chybí; mapa byla v
1892
ma 395
Bartoušov (mapové listy č. 1, 2 a 4) - 2.
vyhotovení
(Bartošov v Čechách. Berniční okres Libáň)
Institut des Catasters); litografie; papír podlepený
plátnem; měřítko: 1 : 2880; rozměry: 57 x 71 cm
(map. list 1), 57,5 x 71 cm (map. list 2), 37,5 x
57,5 cm (map. list 4); česky
Poznámka: mapový list č. 3 chybí
1892
ma 395
906
- 208 -
Inv. č.
Obsah
907
Běchary s osadou Běchárky (mapový list č. I-VII)
(Biechar (Běchar) sammt der Colonie Klein
Biechar in Böhmen, Bidschower Kreis, Bezirk
Kopidlno)
Litograf: Wölss senior; litografie, kolorováno;
papír; měřítko: 1 : 2880; rozměry: 19,5 x 58 cm
(map. list I), 75,5 x 59 cm (map. list II), 55,5 x
58,5 cm (map. list III), 60 x 54 (map. list IV), 20,5
x 70 cm (map. list V), 55 x 38 cm (map. list VI),
69,5 x 37 cm (map. list VII); německy
908
Datace
Ev. j.
1842 (litogr. 1845)
ma 396
Běchary s osadou Běchárky (mapový list č. I-VII) - 1842 (litogr. 1845)
2. vyhotovení
Kopidlno)
(map. list I), 75,5 x 59 cm (map. list II), 55,5 x
58,5 cm (map. list III), 60 x 54 (map. list IV), 20,5
x 70 cm (map. list V), 55 x 38 cm (map. list VI),
69,5 x 37 cm (map. list VII); německy
ma 396
Běchary s osadou Běchárky (mapový list č. I-VII) - 1842 (litogr. 1845)
3. vyhotovení
Kopidlno)
Litograf: Wölss senior; litografie; papír; měřítko:
1 : 2880; rozměry: 19,5 x 58 cm (map. list I), 75,5
x 59 cm (map. list II), 55,5 x 58,5 cm (map. list
III), 60 x 54 (map. list IV), 20,5 x 70 cm (map. list
V), 55 x 38 cm (map. list VI), 69,5 x 37 cm (map.
list VII); německy
ma 396
Běchary s osadou Běchárky (mapové listy č. 5 a 7)
(mapový list s názvem mapy chybí)
Litograf: neuveden; litografie; papír; měřítko: 1 :
2880; rozměry: 21,5 x 79,5 cm (map. list 5), 79,5
x 42 cm (map. list 7); německy
Poznámka: mapové listy č. 1-4 a 6 chybí
s.d. [cca 1890]
ma 397
Běchary s osadou Běchárky (mapové listy č. 5 a 7)
- 2. vyhotovení
2880; rozměry: 21,5 x 79,5 cm (map. list 5), 79,5
x 42 cm (map. list 7); německy
s.d. [cca 1890]
ma 397
- 209 -
Inv. č.
Obsah
Datace
909
Bílsko (mapový list č. 1-3)
(Bílsko v Čechách. Berniční okres Libáň)
rozměry: 60 x 37 cm (map. list 1), 70 x 57,5 cm
(map. list 2-3); česky
1886
ma 398
Bílsko (mapový list č. 1-3) - 2. vyhotovení
(Bílsko v Čechách. Berniční okres Libáň)
x 40 cm (map. list 1), 71,5 x 57 cm (map. list 2-3);
česky
1886
ma 398
910
Brada s osadou Rybníček (mapový list č. I-II)
(Brada mit Ribnitschek in Böhmen, Bidschower
Kreis, Bezirk Wellisch - Wokschitz)
Litograf: Ph. Krippel; litografie, kolorováno;
papír; měřítko: 1 : 2880; rozměry: 79 x 64,5 cm
(map. list I), 64 x 39 cm (map. list II); německy
1842 (litogr. 1846)
ma 399
911
Brada s osadou Rybníček (mapový list č. 1-2)
(Brada s občinou Rybniček v Čechách. Berniční
okres Jičín)
Institut des Catasters); litografie; papír; měřítko: 1
: 2880; rozměry: 56,5 x 67,5 cm (map. list 1), 59,5
x 57,5 cm (map. list 2); česky
1891
ma 400
912
Březina s osadou Hlásná Lhota (mapový list č. 4)
Litograf: neuveden; litografie; papír podlepený
plátnem; měřítko: 1 : 2880; rozměry: 67 x 57 cm;
česky
Poznámka: zbylé mapové listy chybí; mapa byla v
s.d. [cca 1890]
ma 401
- 210 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
913
Březka s osadou Pařezská Lhota (mapový list č.
1-3)
(Březka s osadou Lhota pařezská v Čechách.
Berniční okres Jičín)
rozměry: 56,5 x 70,5 cm (map. list 1), 69,5 x 56,5
cm (map. list 2), 69,5 x 57,5 cm (map. list 3);
česky
1891
ma 402
Březka s osadou Pařezská Lhota (mapový list č.
1-3) - 2. vyhotovení
(Březka s osadou Lhota pařezská v Čechách.
Berniční okres Jičín)
plátnem; měřítko: 1 : 2880; rozměry: 59 x 72,5 cm
(map. list 1), 72 x 58,5 cm (map. list 2), 72 x 58,5
cm (map. list 3); česky
1891
ma 402
914
Budčeves s osadou Nečas (mapový list č. I-V)
(Budczowes (Bučowes) sammt der Colonie Nečas
in Böhmen, Bidschower Kreis, Bezirk Kopidlno)
x 64 cm (map. list I-II), 78 x 63 cm (map. list III),
63,5 x 78 cm (map. list IV), 78,5 x 64 cm (map.
list V); německy
1842 (litogr. 1845)
ma 403
915
Bukvice s osadou Křelina (mapový list č. I-V)
(Bukwitz (Bukwic) sammt Ortschaft Křellina in
Böhmen, Bidschower Kreis, Bezirk Wellisch Wokschitz)
Litograf: Biawiz a Winter; litografie, kolorováno;
papír; měřítko: 1 : 2880; rozměry: 78 x 63 cm
(map. list I-II), 78 x 63 cm (map. list III), 76 x
63,5 cm (map. list IV), 63 x 40 cm (map. list V);
německy
1842 (litogr. 1846)
ma 404
- 211 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
Bukvice s osadou Křelina (mapový list č. I-V) - 2.
vyhotovení
(Bukwitz (Bukwic) sammt Ortschaft Křellina in
Litograf: Biawiz a Winter; litografie, kolorováno;
(map. list I-II), 77 x 61 cm (map. list III), 76,5 x
61,5 cm (map. list IV), 62,5 x 35,5 cm (map. list
V); německy
1842 (litogr. 1846)
ma 404
916
Bystřice (mapový list č. I-IV)
(Bistrzitz in Böhmen, Bidschower Kreis, Bezirk
Altenburg)
1 : 2880; rozměry: 79 x 39 cm (map. list I), 39,5 x
61 cm (map. list II), 78,5 x 63 cm (map. list III),
25 x 79 cm (map. list ad III), 78,5 x 63 cm (map.
list IV); německy
Poznámka: mapa částečně kolorována; mapa byla
1842 (litogr. 1845)
ma 405
917
Bystřice (mapový list č. 1-5)
(Bystřice v Čechách. Berniční okres Libáň)
: 2880; rozměry: 79 x 63,5 cm (map. list 1), 79 x
63,5 cm (map. list 2 a 5), 79 x 63,5 cm (map. list
3), 79 x 63,5 cm (map. list 4), 34,5 x 63,5 cm
(map. list 5); česky
1891
ma 406
918
Cidlina s osadami Březka, Doubravice a Pekloves
(mapový list č. I-III)
(Cidlina mit den Ortschaften Brzeska, Daubrawitz
und Peklowes in Böhmen, Bidschower Kreis,
Bezirk Lomnitz)
Litograf: Alborghetti a Ph. Krippel; litografie,
x 78,5 cm (map. list I), 64 x 78,5 cm (map. list II),
78,5 x 64 cm (map. list III); německy
Poznámka: lokality součástí panství Milíčeves (v
sousedství šlikovských panství); mapa byla v roce
1842 (litogr. 1845)
ma 407
- 212 -
Inv. č.
Obsah
Datace
919
Češov (mapový list č. I-IV)
(Czeschow (Czessow) in Böhmen, Bidschower
Kreis, Bezirk Wellisch - Wokschitz)
Litograf: Alborghetti a Ph. Krippel; litografie;
papír; poškozeno; měřítko: 1 : 2880; rozměry:
78,5 x 63 cm (map. list I), 64,5 x 39,5 cm (map.
list II), 78,5 x 63 cm (map. list III), 63 x 78,5 cm
(map. list IV); německy
1842 (litogr. 1846)
ma 408
920
Češov (mapový list č. 1-4)
(Češov v Čechách. Berniční okres Jičín)
rozměry: 72,5 x 59,5 cm (map. list 1), 59 x 39 cm
(map. list 2), 72,5 x 59 cm (map. list 3), 60,5 x 73
cm (map. list 4); česky
1891
ma 409
921
Dolany (mapový list č. I-IV)
(Dollan in Böhmen, Bidschower Kreis, Bezirk
Wellisch - Wokschitz)
(map. list I a III), 53,5 x 39 cm (map. list II), 78,5
x 63 cm (map. list IV); německy
1842 (litogr. 1846)
ma 410
922
Drahoraz s osadou Bílsko (mapový list č. I-IV)
(Drahoraz (Drahoraz) und Ortschaft Bilsko in
Litograf: Saar a Müller; litografie, kolorováno;
(map. list I), 75 x 60,5 cm (map. list II), 34 x 61
cm (map. list ad II), 61 x 39,5 cm (map. list III),
68,5 x 41 cm (map. list IV); německy
1842 (litogr. 1846)
ma 411
- 213 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
923
Drštěkryje s osadami Všeliby a Betlém (mapový
list č. 1-3, 5)
(Drštěkryje s osadami Všelib a Betlehem v
Čechách. Berniční okres Sobotka)
rozměry: 73 x 54,5 cm (map. list 1 a 2), 33,5 x
57,5 cm (map. list 3), 70 x 57,5 cm (map. list 5);
česky
1894
ma 412
list č. 1-3, 5) - 2. vyhotovení
rozměry: 74,5 x 58 cm (map. list 1 a 2), 36 x 56,5
cm (map. list 3), 71,5 x 58,5 cm (map. list 5);
česky
1894
ma 412
list č. 3) - 3. vyhotovení
: 2880; rozměry: 39,5 x 63 cm; česky
Poznámka: mapové listy č. 1, 2, 4 a 5 chybí
1894
ma 412
Horní Lochov s osadou Dolní Lochov (mapový
list č. I-IV)
(Ober Lochow (Lochow Hořenj) sammt Ortschaft
Unter Lochow (Lochow Dolenj) in Böhmen,
Bidschower Kreis, Bezirk Wellisch - Wokschitz)
Litograf: Riawiz a C. Winter; litografie,
78,5 x 63 cm (map. list I), 78 x 64 cm (map. list
II), 78 x 63,5 cm (map. list III), 78,5 x 63 cm
1842 (litogr. 1846)
ma 413
924
- 214 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
925
Horní Lochov s osadou Dolní Lochov (mapový
list č. 3)
Litograf: neuveden; litografie; papír; poškozeno;
Poznámka: mapový list č. 1, 2 a 4 chybí
926
Ev. j.
s.d. [cca 1890]
ma 414
Hřmenín s osadou Važice (mapový list č. I-VI)
(Rzmenin sammt der Ortschaft Wazitz in Böhmen,
Bidschower Kreis, Bezirk Altenburg)
(map. list I), 64 x 78,5 cm (map. list II, IV a VI),
74,5 x 61 cm (map. list III), 74,5 x 64 cm (map.
list V); německy
1842 (litogr. 1845)
ma 415
927
Hubojedy (mapový list č. 1-4)
(Hubojedy v Čechách. Berniční okres Sobotka)
papír; poškozeno; měřítko: 1 : 2880; rozměry:
79,5 x 63,5 cm (map. list 1 a 3), 79,5 x 63,5 cm
(map. list 2 a 4); česky
1893
ma 416
928
Cholenice (mapový list č. I-III, V)
(Chollenitz (Cholenic) in Böhmen, Bidschower
Kreis, Bezirk Kopidlno)
Litograf: Horrack; litografie, kolorováno; papír;
měřítko: 1 : 2880; rozměry: 73 x 61,5 cm (map.
list I a V), 77,5 x 61 cm (map. list II), 65,5 x 60
cm (map. list III); německy
Poznámka: mapový list č. IV chybí; mapa byla v
1842 (litogr. 1845)
ma 417
Cholenice (mapový list č. I-III, V) - 2. vyhotovení
Litograf: Horrack; litografie, kolorováno; papír
77 x 59,5 cm (map. list I a V), 76,5 x 58 cm (map.
list II), 76 x 57 cm (map. list III); německy
Poznámka: mapový list č. IV chybí
1842 (litogr. 1845)
ma 417
- 215 -
Inv. č.
929
930
Obsah
Datace
Ev. j.
Cholenice (mapový list č. I-V) - 3. vyhotovení
Litograf: Horrack; litografie; papír; měřítko: 1 :
2880; rozměry: 78,5 x 62,5 cm (map. list I a V),
78,5 x 61,5 cm (map. list II), 78,5 x 61,5 cm (map.
list III), 62 x 28,5 cm (map. list IV); německy
1842 (litogr. 1845)
ma 417
Cholenice (mapový list č. I a V) - 4. vyhotovení
2880; rozměry: 50 x 30,5 cm (map. list I), 50 x 31
cm (map. list V); německy
Poznámka: mapový list č. II-IV chybí
1842 (litogr. 1845)
ma 417
Chyjice (mapový list č. I-IV)
(Chigitz (Chigic) in Böhmen, Bidschower Kreis,
Bezirk Wellisch - Wokschitz)
Litograf: Ceschi a Müller; litografie, kolorováno;
(map. list I), 78 x 33,5 cm (map. list II), 64 x 78,5
cm (map. list III a ad IV), 78 x 64 cm (map. list
IV); německy
1842 (litogr. 1846)
ma 418
Chyjice (mapový list č. I-IV) - 2. vyhotovení
(Chigitz (Chigic) in Böhmen, Bidschower Kreis,
Litograf: Ceschi a Müller; litografie; papír;
měřítko: 1 : 2880; rozměry: 58,5 x 31 cm (map.
list I, pouze orientační hodnoty), 76,5 x 32 cm
(map. list II), 63 x 77 cm (map. list III a ad IV), 77
x 62 cm (map. list IV); německy
1842 (litogr. 1846)
ma 418
Jičíněves (mapový list č. I-III)
(Gitschinowes (Giczinowes) in Böhmen,
Litograf: Ferdinand Wölss a C. Winter; litografie,
Poznámka: mapové listy č. I-III slepeny; s
dodatkem připojeným k mapě kovovými sponami
1842 (litogr. 1846)
ma 419
- 216 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
Jičíněves (mapový list č. I-III) - 2. vyhotovení
(Gitschinowes (Giczinowes) in Böhmen,
kolorováno; papír; poškozeno; měřítko: 1 : 2880;
rozměry: 71 x 59 cm (map. list I), 60 x 72,5 cm
(map. list II), 58,5 x 69,5 cm (map. list III);
německy
1842 (litogr. 1846)
ma 419
931
Jičíněves (mapový list č. 3)
Litograf: neuveden; 2 exempláře; litografie (1 ks),
ozalid (1 ks); papír (1 ks), průsvitka (1 ks);
73,5 cm (1), 55 x 69 cm (2); česky
Poznámka: mapový list č. 1 a 2 chybí
s.d. [cca 1890]
ma 420
932
Jinolice (mapový list č. I-III)
(Ginolitz in Böhmen, Bidschower Kreis, Bezirk
Litograf: Prohaska a Franz Winter; litografie;
(map. list I, ad II a III), 78,5 x 62,5 cm (map. list
II); německy
1842 (litogr. 1846)
ma 421
933
Keteň s osadou Údrnická Lhota (mapový list č.
I-III)
(Ketten (Ketten) und Ortschaft Lhotta Audrnitz in
Litograf: J. Morerette a Müller; litografie,
x 78,5 cm (map. list I a II), 78,5 x 63 cm (map. list
III), 39,5 x 63,5 cm (map. list ad III); německy
1842 (litogr. 1846)
ma 422
934
Kopidlno (mapový list č. II a V, III, IV, VIII, IX,
XII)
(Stadtl Kopidlno (Kopidlno) in Böhmen,
Bidschower Kreis, Bezirk Kopidlno)
(map. list II a V), 72 x 60,5 cm (map. list III), 71,5
x 33,5 cm (map. list IV), 69 x 58 cm (map. list
VIII), 70,5 x 58 cm (map. list IX), 71,5 x 27 cm
(map. list XII); německy
Poznámka: mapový list č. I, VI, VII, X a XI chybí
1842 (litogr. 1845)
ma 423
- 217 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
Kopidlno (mapový list č. I-XII) - 2. vyhotovení
(Stadtl Kopidlno (Kopidlno) in Böhmen,
Bidschower Kreis, Bezirk Kopidlno)
1 : 2880; rozměry: 74 x 60 cm (m.list I a X), 39,5
x 60 cm (m.list II), 74 x 60 cm (m.list III), 74 x
33,5 cm (m.list IV), 35 x 59,5 cm (m.list V), 74 x
59,5 cm (m.list VI), 74 x 59,5 cm (m.list VII), 74
x 59,5 cm (m.list VIII), 74 x 59,5 cm (m.list IX),
71,5 x 59 cm+74 x 59,5 cm (m.list XI), 74 x 26
cm (m.list XII); německy
Poznámka: mapový list č. XI ve 2 exemplářích;
1842 (litogr. 1845)
ma 423
935
Kopidlno s osadou Ledkov (mapový list č. 1-7,
9-12)
(Město Kopidlno s osadou Ledkov v Čechách.
Berniční okres Libáň)
rozměry: 78,5 x 63 cm (map. list 1 a 10), 78,5 x 63
cm (map. list 2 a 5), 78,5 x 63 cm (map. list 3), 71
x 59 cm (map. list 4 a 12), 78,5 x 63 cm (map. list
6), 78,5 x 63 cm (map. list 7), 63 x 78,5 cm (map.
list 9), 78,5 x 63 cm (map. list 11); česky
1891
ma 424
936
Kopidlno s osadou Ledkov (mapový list č. 1, 2,
4-7, 9-12)
(Město Kopidlno s osadou Ledkov v Čechách.
Berniční okres Libáň)
(map. list 1), 38 x 58 cm (map. list 2), 71 x 32 cm
(map. list 4), 35,5 x 58 cm (map. list 5), 71 x 58
cm (map. list 6), 71 x 58 cm (map. list 7), 74 x
57,5 cm (map. list 9), 71 x 35,5 cm (map. list 10),
71 x 58 cm (map. list 11), 71 x 27,5 cm (map. list
12); česky
Poznámka: mapový list č. 3 a 8 chybí
1903
ma 425
- 218 -
Inv. č.
Obsah
937
Kostelec (mapový list č. I-II)
(Kostelletz in Böhmen, Bidschower Kreis, Bezirk
papír; měřítko: 1 : 2880; rozměry: 26,5 x 63,5 cm
(map. list I), 78 x 63 cm (map. list II), 64 x 13 cm
(map. list ad II); německy
1842 (litogr. 1846)
ma 426
938
Křešice (mapový list č. I-IV)
(Krzeschitz (Kressic) in Böhmen, Bidschower
Kreis, Bezirk Altenburg)
(map. list I), 63 x 34 cm (map. list II a IV), 79 x
60,5 cm (map. list III); německy
1842 (litogr. 1845)
ma 427
Křešice (mapový list č. I, II, IV) - 2. vyhotovení
(Krzeschitz (Kressic) in Böhmen, Bidschower
1 : 2880; rozměry: 61 x 43 cm (map. list I), 62,5 x
35 cm (map. list II a IV); německy
1842 (litogr. 1845)
ma 427
Křešice (mapový list č. 1-4)
(Křešice v Čechách. Berniční okres Libanský)
(map. list 1), 35 x 63,5 cm (map. list 2 a 4), 79 x
1892
ma 428
Křešice (mapový list č. 1-4) - 2. vyhotovení
(Křešice v Čechách. Berniční okres Libanský)
Institut des Catasters); litografie; papír (map. list
1, 2 a 4), papír podlepený plátnem (map. list 3);
list 1, 2 a 4), 69,5 x 61,5 cm (map. list 3); česky
1892
ma 428
939
Datace
- 219 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
940
Labouň (mapový list č. I-II)
(Labaun (Labaun) in Böhmen, Bidschower Kreis,
Bezirk Turz und Zbierz)
Litograf: Saar a Franz Winter; litografie,
63,5 x 76 cm (map. list I a ad II), 73,5 x 60,5 cm
(map. list II); německy
Poznámka: lokalita součástí statku Tuř, náležícího
k panství Milíčeves (v sousedsví šlikovských
panství); mapa byla v roce 2015 digitalizována
1842 (litogr. 1845)
ma 429
941
Libáň s osadou Kozodírky (mapový list č. I-VIII)
(Stadt Liban (Liban) mit der Ortschaft Kozadirek
in Böhmen, Bidschower Kreis, Bezirk Altenburg)
měřítko: 1 : 2880; rozměry: 61 x 73 cm (map. list I
a IV), 71,5 x 36 cm (map. list II), 45 x 24,5 cm
(map. list III), 70 x 59 cm (map. list V), 33,5 x 45
cm (map. list VI), 60 x 27 cm (map. list VII), 68,5
x 25 cm (map. list VIII); německy
1842 (litogr. 1845)
ma 430
Libáň s osadou Kozodírky (mapový list č. I-VIII) 2. vyhotovení
(Stadt Liban (Liban) mit der Ortschaft Kozadirek
in Böhmen, Bidschower Kreis, Bezirk Altenburg)
2880; rozměry: 64 x 78,5 cm (map. list I a IV),
77,5 x 37 cm (map. list II), 49 x 26 cm (map. list
III), 78,5 x 63 cm (map. list V), 38 x 50 cm (map.
list VI), 54 x 29 cm (map. list VII), 78,5 x 27 cm
(map. list VIII); německy
1842 (litogr. 1845)
ma 430
Libáň s osadou Kozodírky (mapový list č. 1-4,
6-8)
(Město Libáň s osadou Kozadírek v Čechách.
Berniční okres Libáňský)
Institut des Catasters); litografie; papír;
poškozeno; měřítko: 1 : 2880; rozměry: 79 x 22
58,5 cm (map. list 3 a 4), 79 x 63,5 cm (map. list 6
a 8), 63,5 x 39,5 cm (map. list 7); česky
1891
ma 431
942
Datace
- 220 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
943
Libáň s osadou Kozodírky (mapový list č. 1-8)
(Libáň s osadou Kozadírky v Čechách. Berniční
okres Libáňský)
plátnem; měřítko: 1 : 2880; rozměry: 70,5 x 19 cm
(map. list 1), 71 x 41 cm (map. list 2), 22,5 x 57,5
cm (map. list 3), 53,5 x 57 cm + 53,5 x 58 cm
(map. list 4), 71 x 58,5 cm (map. list 5), 32,5 x
56,5 cm + 32,5 x 58 cm (map. list 6), 57,5 x 39 cm
(map. list 7), 70,5 x 25 cm (map. list 8); česky
Poznámka: mapový list č. 4 a mapový list č. 6 ve 2
exemplářích; mapa byla v roce 2015
1903
ma 432
944
Liběšice (mapový list č. I-III)
(Libesitz (Libesic) in Böhmen, Bidschower Kreis,
Litograf: Ceschi a Franz Winter; litografie; papír;
list I), 78 x 62,5 cm (map. list II), 78,5 x 64,5 cm
(map. list III); německy
1842 (litogr. 1846)
ma 433
945
Libunec (mapový list č. I-III)
(Libunetz in Böhmen, Bidschower Kreis, Bezirk
list I a III), 78 x 63 cm (map. list II); německy
1842 (litogr. 1846)
ma 434
946
Lično s osadou Záhuby (mapový list č. I-V)
(Litschno (Lično) sammt der Ortschaft Zahub in
Böhmen, Bidschower Kreis, Bezirk Altenburg)
(map. list I), 78,5 x 62 cm (map. list II), 78 x 62
cm (map. list III), 62,5 x 78 cm (map. list IV), 61,5
x 39,5 cm (map. list V); německy
Poznámka: mapový list č. V ve formě dodatku
přilepeného k mapě
1842 (litogr. 1845)
ma 435
- 221 -
Ev. j.
Inv. č.
947
Obsah
Datace
Ev. j.
Lično s osadou Záhuby (mapový list č. I, II, V) - 2.
vyhotovení
(map. list I), 76,5 x 59,5 cm (map. list II), 60,5 x
39 cm (map. list V); německy
Poznámka: mapové listy č. III a IV chybí
1842 (litogr. 1845)
ma 435
Lično s osadou Záhuby (mapový list č. I-V) - 3.
vyhotovení
1 : 2880; rozměry: 78,5 x 62 cm (map. list I), 78,5
x 62,5 cm (map. list II), 76,5 x 60 cm + 78,5 x
62,5 cm (map. list III), 62,5 x 78,5 cm (map. list
IV), 62,5 x 39 cm (map. list V); německy
Poznámka: mapový list č. III ve 2 exemplářích;
1842 (litogr. 1845)
ma 435
Lično (mapový list č. 1-5)
(Lično, německy Litschno, v Čechách. Berniční
okres Libánšký [sic])
(map. list 1), 70,5 x 58 cm (map. list 2), 70,5 x 60
cm (map. list 3), 60,5 x 71 cm (map. list 4), 61 x
39 cm (map. list 5); česky
1892
ma 436
Lično (mapový list č. 1-4) - 2. vyhotovení
1-3), papír podlepený plátnem (map. list 4);
list 1), 68 x 57,5 cm (map. list 2), 69 x 58,5 cm
(map. list 3), 60,5 x 71 cm (map. list 4); česky
1892
ma 436
- 222 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Lično (mapový list č. 2, 3) - 3. vyhotovení
2), papír podlepený plátnem (map. list 3); měřítko:
1 : 2880; rozměry: 70,5 x 57,5 cm (map. list 2), 69
x 63,5 cm (map. list 3); česky
1892
ma 436
Mlýnec (mapový list č. I-V)
(Mlegnetz (Mlegnec) in Böhmen, Bidschower
Litograf: Beck a Müller; litografie, kolorováno;
(map. list I), 74,5 x 76,5 cm (map. list II a IV),
75,5 x 60 cm (map. list III), 72,5 x 57 cm (map.
list V); německy
1842 (litogr. 1845)
ma 437
Mlýnec (mapový list č. I, II, IV, V) - 2. vyhotovení
(Mlegnetz (Mlegnec) in Böhmen, Bidschower
Litograf: Beck a Müller; litografie; papír; měřítko:
1 : 2880; rozměry: 75,5 x 64 cm + 78 x 63,5 cm
(map. list I), 78,5 x 63 cm (map. list II a IV), 78,5
x 63 cm (map. list V); německy
Poznámka: mapový list č. I ve 2 exemplářích;
mapový list č. III chybí
1842 (litogr. 1845)
ma 437
949
Mlýnec (mapový list č. 1-4)
(Mlýnec v Čechách. Berniční okres Libáň)
(map. list 1), 79 x 63,5 cm (map. list 2), 79 x 63,5
cm (map. list 3), 79 x 63,5 cm (map. list 4); česky
1891
ma 438
950
Nadslav s osadou Štidla (mapový list č. I-V)
(Nadslaw und Ortschaft Stiedla in Böhmen,
cm (map. list III), 62,5 x 45 cm (map. list IV), 63,5
x 39 cm (map. list ad II a V); německy
1842 (litogr. 1846)
ma 439
948
- 223 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
Nadslav s osadou Štidla (mapový list č. I-V) - 2.
vyhotovení
Litograf: Beck a Müller; litografie; papír; měřítko:
1 : 2880; rozměry: 63 x 32 cm (map. list I), 78 x
63 cm (map. list II), 63 x 78 cm (map. list III),
62,5 x 46 cm (map. list IV), 63,5 x 39,5 cm (map.
list ad II a V); německy
1842 (litogr. 1846)
ma 439
Nadslav s osadou Štidla (mapový list č. I-V) - 3.
vyhotovení
(map. list I a IV), 75,5 x 60,5 cm (map. list II),
62,5 x 77 cm (map. list III), 62 x 38,5 cm (map.
list ad II a V); německy
1842 (litogr. 1846)
ma 439
951
Nouzov (mapový list č. I-VI)
(Nausow (Nauzow) in Böhmen, Bidschower
Kreis, Bezirk Dimokur)
Litograf: Ferdinand Wölss a Müller; litografie,
x 64,5 cm (map. list I a ad II), 78,5 x 63,5 cm
(map. list II), 78,5 x 64 cm (map. list ad II, III, ad
IV, ad V a VI), 79 x 63,5 cm (map. list IV), 78,5 x
63,5 cm (map. list V); německy
Poznámka: lokalita součástí panství Dymokury (v
1842 (litogr. 1845)
ma 440
952
Nová Ves u Městce Králové (mapový list č. I-II)
(Neudorf in Böhmen, Bidschower Kreis, Bezirk
Dimokur)
(map. list I), 64 x 39,5 cm (map. list II); německy
Poznámka: lokalita součástí panství Dymokury (v
1842 (litogr. 1845)
ma 441
- 224 -
Inv. č.
Obsah
Datace
953
Ohařice (mapový list č. I-IV)
(Wohařitz in Böhmen, Bidschower Kreis, Bezirk
Litograf: Ferdinand Wölss a Franz Winter;
litografie; papír; měřítko: 1 : 2880; rozměry: 78,5
x 63,5 cm (map. list I), 46 x 63,5 cm (map. list II),
78 x 63 cm (map. list III), 63 x 32 cm (map. list
IV); německy
1842 (litogr. 1845)
ma 442
954
Ohařice (mapový list č. 1-4)
(Vohařice v Čechách. Berniční okres Sobotka)
x 63,5 cm (map. list 1), 79 x 63,5 cm (map. list 2),
63,5 x 79 cm (map. list 3 a 4); česky
1894
ma 443
955
Ohaveč (mapa celého katastru na jednom listu)
(Wohawetsch in Böhmen, Bidschower Kreis,
měřítko: 1 : 2880; rozměry: 78,5 x 63,5 cm;
německy
1842 (litogr. 1845)
ma 444
956
Ohaveč (mapa celého katastru na jednom listu)
(Vohaveč, německy Wohawetsch, v Čechách.
Berniční úřad Jičín)
česky
1870
ma 445
957
Ostružno (mapový list č. I-IV)
(Wostruschno in Böhmen, Bidschower Kreis,
list I, II a ad III), 78 x 64 cm (map. list III), 78 x
62,5 cm (map. list IV); německy
1842 (litogr. 1845)
ma 446
- 225 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
Ostružno (mapový list č. I-IV) - 2. vyhotovení
(Wostruschno in Böhmen, Bidschower Kreis,
2880; rozměry: 77 x 38,5 cm (map. list I a II), 73 x
60 cm (map. list III), 75 x 24,5 cm (map. list ad
III), 75,5 x 60 cm (map. list IV); německy
Ev. j.
1842 (litogr. 1845)
ma 446
958
Ostružno (mapový list č. 2)
Litograf: neuveden; litografie, kolorováno; papír
56,5 x 32 cm; česky
s.d. [cca 1890]
ma 447
959
Podhradí s osadami Šlikova Ves a Vokšice
(mapový list č. I-VI)
(Podhrad sammt Ortschaften Schlikowes und
Wokschitz in Böhmen, Bidschower Kreis, Bezirk
Litograf: della Torre a C. Winter; litografie,
132 x 117 cm (pouze orientační hodnoty);
německy
Poznámka: mapové listy č. I-VI slepeny; mapa
1842 (litogr. 1846)
ma 448
(mapový list č. II a V) - 2. vyhotovení
Litograf: della Torre a C. Winter; litografie,
43,5 x 62,5 cm (map. list II), 62,5 x 34,5 cm (map.
list V); německy
Poznámka: mapový list č. I, III, IV a VI chybí
1842 (litogr. 1846)
ma 448
(mapový list č. II a V) - 3. vyhotovení
Litograf: della Torre a C. Winter; litografie; papír;
měřítko: 1 : 2880; rozměry: 42,5 x 59,5 cm (map.
list II), 59 x 32,5 cm (map. list V); německy
Poznámka: mapový list č. I, III, IV a VI chybí
1842 (litogr. 1846)
ma 448
- 226 -
Inv. č.
Obsah
Datace
960
Prachov (mapový list č. I-II)
(Prachow in Böhmen, Bidschower Kreis, Bezirk
Litograf: Prohaska a Franz Winter; litografie,
x 78 cm (map. list I), 39 x 64,5 cm (map. list II);
německy
1842 (litogr. 1846)
ma 449
961
Prachov (mapový list č. 3-5)
(Prachov v Čechách. Berniční okres Jičín)
(map. list 3 a 4), 39,5 x 59 cm (map. list 5); česky
Poznámka: mapové listy č. 1 a 2 chybí; mapa byla
1893
ma 450
962
Psinice (mapový list č. I-IV)
(Psinitz (Psinic) in Böhmen, Bidschower Kreis,
Bezirk Altenburg)
2880; rozměry: 78,5 x 61,5 cm (map. list I), 78,5 x
61,5 cm (map. list II), 78,5 x 62 cm (map. list III a
ad IV), 78,5 x 61,5 cm (map. list V); německy
1842 (litogr. 1845)
ma 451
963
Psinice (mapový list č. 1-4)
(Psinice, německy Psinitz, v Čechách. Berniční
okres: Libáňský)
79 x 63,5 cm (map. list 4); česky
1891
ma 452
964
Pševes (mapový list č. I-VI)
(Pschowes (Pssowes) in Böhmen, Bidschower
Litograf: Ferdinand Wölss a Müller; litografie;
(map. list I a III), 78,5 x 33 cm (map. list II), 75 x
60 cm + 79 x 63,5 cm (map. list IV), 64 x 39,5 cm
(map. list V a VI); německy
Poznámka: mapový list č. IV ve 2 exemplářích;
1842 (litogr. 1845)
ma 453
- 227 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
965
Pševes (mapový list č. 1, 2 a 3)
rozměry: 63,5 x 78,5 cm (map. list 1, 2 a 3); česky
s.d. [cca 1890]
ma 454
Pševes (mapový list č. 2) - 2. vyhotovení
(map. list 2); česky
Poznámka: mapový list č. 1, 3, 4, 5 a 6 chybí
s.d. [cca 1890]
ma 454
966
Samšina (mapový list č. I-II)
(Samschin in Böhmen, Bidschower Kreis, Bezirk
Litograf: J. Morerette a C. Winter; litografie,
x 38,5 cm (map. list I a II), 72,5 x 61,5 cm (map.
list II); německy
1842 (litogr. 1846)
ma 455
967
Samšina (mapový list č. 1-2, 4-5)
(Samšín v Čechách.Berniční okres: Sobotka)
rozměry: 39 x 58 cm (map. list 1 a 2), 71 x 59,5
cm (map. list 4 a 5); česky
Poznámka: číslování mapových listů vynechává č.
3; mapa byla v roce 2015 digitalizována (dostupná
na www.chartae-antiquae.cz)
1893
ma 456
968
Slatiny (mapový list č. I-VI)
1842 (litogr. 1846)
(Slattin (Slattin) in Böhmen, Bidschower Kreis,
Litograf: Prohaska a Müller; litografie,
kolorováno; papír; restaurováno; měřítko: 1 :
2880; rozměry: 146,5 x 109 cm (pouze orientační
hodnoty); německy
Poznámka: mapové listy č. I-VI slepeny a následně
rozstřiženy na dva díly; mapa byla v roce 2015
- 228 -
Ev. j.
ma 457
Inv. č.
Obsah
Datace
969
Slatiny (mapový list č. 1-6)
(Slatina v Čechách. Berniční okres Jičín)
rozměry: 70,5 x 57,5 cm (map. list 1), 71,5 x 58
45,5 cm + 57,5 x 46,5 cm (map. list 4), 72 x 59 cm
(map. list 5), 59 x 25,5 cm (map. list 6); česky
Poznámka: mapový list č. 4 ve 2 exemplářích;
1890
ma 458
970
Slavhostice (mapový list č. I-V)
(Slawostitz (Slawostic) in Böhmen, Bidschower
Litograf: J. Morerette a C. Winter; litografie;
cm (map. list III), 78,5 x 39 cm (map. list IV), 78
x 63,5 cm (map. list V); německy
1842 (litogr. 1846)
ma 459
971
Slavhostice (mapový list č. 1-5)
(Slavhostice v Čechách. Berniční okres Libáň)
papír podlepený lepenkou; měřítko: 1 : 2880;
rozměry: 63 x 40,5 cm (map. list 1), 39,5 x 63 cm
(map. list 2), 77 x 63 cm (map. list 3), 40,5 x 63
cm (map. list 4), 78 x 60,5 cm (map. list ad 4, 5 a
ad 5); česky
1892
ma 460
Slavhostice (mapový list č. 1-5) - 2. vyhotovení
(map. list 1), 35,5 x 58 cm (map. list 2), 71 x 58
cm (map. list 3), 38 x 57 cm (map. list 4), 59 x 58
cm (map. list 5), 59 x 17,5 cm (map. list ad 4 a ad
5); česky
1892
ma 460
- 229 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
Slavhostice (mapový list č. 4, ad 4, ad 5) - 3.
vyhotovení
: 2880; rozměry: 41 x 63,5 cm (map. list 4), 57,5 x
16 cm (map. list ad 4 a ad 5); česky
1892
ma 460
972
Sloupno (mapový list č. I-V)
(Slaupno (Slaupno) in Böhmen, Bidschower Kreis,
Bezirk Slaupno)
Litograf: della Torre a Müller; litografie,
78,5 x 63,5 cm (map. list I), 78,5 x 63,5 cm (map.
list II), 64 x 78,5 cm (map. list III, IV a V);
německy
Poznámka: lokalita součástí statku Sloupno (v
sousedsví šlikovských panství); mapa byla v roce
1841 (litogr. 1845)
ma 461
973
Staré Hrady s osadou Sedliště (mapový list č. I-IV)
(Altenburg (Staryhrada) sammt der Ortschaft
Sedlischt in Böhmen, Bidschower Kreis, Bezirk
Alteburg)
Litograf: Prohaska a C. Winter; litografie,
69,5 x 61 cm (map. list I), 70 x 60,5 cm (map. list
II), 66,5 x 56 cm (map. list III), 71,5 x 61,5 cm
1842 (litogr. 1845)
ma 462
Staré Hrady s osadou Sedliště (mapový list č. I-IV)
- 2. vyhotovení
(Altenburg (Staryhrada) sammt der Ortschaft
Sedlischt in Böhmen, Bidschower Kreis, Bezirk
Alteburg)
Litograf: Prohaska a C. Winter; litografie,
x 62,5 cm (map. list I), 77 x 62,5 cm + 78,5 x 62,5
cm (map. list II), 77 x 62 cm (map. list III), 77 x
62 cm (map. list IV); německy
Poznámka: mapový list č. II ve 2 exemplářích
1842 (litogr. 1845)
ma 462
- 230 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
974
Staré Hrady (mapový list č. 1-4)
(Staré Hrady, německy Altenburg, v Čechách.
Berniční okres Libáňský)
: 2880; rozměry: 63,5 x 79 cm (map. list 1 a 3),
63,5 x 39,5 cm (map. list 2), 74 x 61,5 cm (map.
list 4); česky
Poznámka: mapový list č. 2 ve 3 exemplářích; v
mapě poznámky učiněné inkoustem a tužkou;
1891
ma 463
975
Staré Místo s osadou Čejkovice (mapový list č.
I-II, ad III, IV-VI)
(Starimisto mit Czegkowitz in Böhmen,
Litograf: Fröhlich a Franz Winter; litografie,
x 28 cm (map. list I a ad III), 44 x 62,5 cm (map.
list II), 34 x 62 cm (map. list IV), 75,5 x 63,5 cm
(map. list V), 74 x 31,5 cm (map. list VI);
německy
Poznámka: mapový list č. III chybí; mapa byla v
1842 (litogr. 1846)
ma 464
976
Staré Místo (mapový list č. 2-6)
(Altenstadt, Steuerbezirk Jitschin, Land Böhmen.
Staré Místo, berní okres Jičín, země Česká)
Reprodukční ústav ministerstva financí; rytina;
(map. list 2), 79 x 63 cm (map. list 3), 39,5 x 63
31,5 cm (map. list 6); německy, česky
Poznámka: mapový list č. 1 chybí; reprodukováno
rytinou podle otisku katastrální mapy vykazující
stav koncem r. 1939; mapa byla v roce 2015
1940
ma 465
977
Střeleč (mapový list č. I-IV)
(Strzeletsch in Böhmen, Bidschower Kreis, Bezirk
2880; rozměry: 78 x 64 cm (map. list I), 43 x 63
cm (map. list II a IV), 63,5 x 35,5 cm (map. list
III); německy
1842 (litogr. 1845)
ma 466
- 231 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
978
Střevač s osadou Batín (mapový list č. I-V)
(Střewatz sammt Ortschaft Battin in Böhmen,
Litograf: Saar a C. Winter; litografie, kolorováno;
(map. list I, ad IV a V), 71,5 x 61,5 cm (map. list
II), 74 x 62,5 cm (map. list III), 76,5 x 64 cm
1842 (litogr. 1846)
ma 467
979
Střevač s osadou Batín (mapový list č. 1-5)
(Střevač, německy Střewatz, s občinou Batin v
Čechách. Berniční okres Jičín)
x 63,5 cm (map. list 1a 5), 79 x 63,5 cm (map. list
2), 79 x 63,5 cm (map. list 3), 79 x 63,5 cm (map.
list 4); česky
1890
ma 468
Střevač s osadou Batín (mapový list č. 1-5) - 2.
vyhotovení
(map. list 1), 76 x 61 cm (map. list 2), 71 x 58 cm
(map. list 3), 76,5 x 61,5 cm (map. list 4), 76,5 x
1890
ma 468
Střevač s osadou Batín (mapový list č. 2) - 3.
vyhotovení
rozměry: 69,5 x 57,5 cm; česky
Poznámka: mapový list č. 1, 3, 4 a 5 chybí
1890
ma 468
- 232 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
980
Údrnice (mapový list č. I-IV)
(Audernitz (Audrnic) in Böhmen, Bidschower
měřítko: 1 : 2880; rozměry: 62,5 x 44,5 cm (map.
list I), 34 x 63 cm (map. list II), 75 x 61 cm (map.
list III), 39,5 x 62 cm (map. list IV); německy
1842 (litogr. 1845)
ma 469
981
Údrnice (mapový list č. 1-4)
(Údrnice v Čechách. Berniční okres Libáň)
63,5 cm (map. list 1), 39,5 x 63,5 cm (map. list 2),
79,5 x 63 cm (map. list 3 a 4); česky
1892
ma 470
982
Újezd pod Troskami s osadami Hrdoňovice,
Semínova Lhota a Čímyšl (mapový list č. I, V a
VI)
(Augezd samt Ortschaften Hrdonowitz, Lhotta
Semin und Tschimischl - Hrdonowice, Lhota
Seminowa a Cimisšle in Böhmen, Bunzlauer
Kreis, Bezirk Gross Skall)
Litograf: Krapf a Müller; litografie, kolorováno;
(map. list I a V), 77 x 62 cm (map. list VI);
německy
Poznámka: mapový list č. II, III a IV chybí; část
vsi Hrdoňovice náležela k panství Veliš-Vokšice,
zbylé lokality součástí panství Hrubá Skála; mapa
1842 (litogr. 1846)
ma 471
983
Únětice (mapový list č. I-III)
(Aunietitz in Böhmen, Bidschower Kreis, Bezirk
Altenburg)
list I a III), 63,5 x 78,5 cm (map. list II); německy
1842 (litogr. 1845)
ma 472
Únětice (mapový list č. I-III) - 2. vyhotovení
(Aunietitz in Böhmen, Bidschower Kreis, Bezirk
Altenburg)
2880; rozměry: 78,5 x 63,5 cm (map. list I a III),
64 x 78,5 cm (map. list II); německy
1842 (litogr. 1845)
ma 472
- 233 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
984
Únětice (mapový list č. 2, 3, 5 a 6)
(Únětice, německy Aunietitz, v Čechách. Berniční
okres: Libáň)
rozměry: 53 x 62 cm (map. list 2 a 5), 57 x 70 cm
(map. list 3 a 6); česky
1, 4 a 7; mapový list č. 8 chybí
1892
ma 473
Únětice (mapový list č. 2, 3, 5, 6 a 8) - 2.
vyhotovení
okres: Libáň)
(map. list 2 a 5), 56,5 x 70,5 cm (map. list 3 a 6),
57 x 21,5 cm (map. list 8); česky
1, 4 a 7; mapa byla v roce 2015 digitalizována
1892
ma 473
Únětice (mapový list č. 3, 6 a 8) - 3. vyhotovení
okres: Libáň)
(map. list 3 a 6), 58 x 22 cm (map. list 8); česky
1, 4 a 7; mapový list č. 2 a 5 chybí
1892
ma 473
Veliš (mapový list č. I-IV)
(Wellisch (Weliš) in Böhmen, Bidschower Kreis,
39,5 x 63 cm (map. list I), 78,5 x 63 cm (map. list
II), 78,5 x 64 cm (map. list III), 78,5 x 63 cm
1842 (litogr. 1845)
ma 474
985
- 234 -
Ev. j.
Inv. č.
986
987
Obsah
Datace
Ev. j.
Veliš (mapový list č. III-IV) - 2. vyhotovení
(Wellisch (Weliš) in Böhmen, Bidschower Kreis,
Litograf: Ferdinand Wölss a C. Winter; litografie;
(map. list III), 78 x 63 cm (map. list IV); německy
Poznámka: mapový list č. I a II chybí; mapa
částečně kolorována; mapa byla v roce 2015
1842 (litogr. 1845)
ma 474
Vesec (mapový list č. I a ad I)
(Wesetz in Böhmen, Bidschower Kreis, Bezirk
63,5 x 78,5 cm (map. list I), 39 x 64,5 cm (map.
list ad I); německy
1842 (litogr. 1845)
ma 475
Vesec (mapový list č. I a ad I) - 2. vyhotovení
(Wesetz in Böhmen, Bidschower Kreis, Bezirk
(map. list I), 38,5 x 62 cm (map. list ad I);
německy
1842 (litogr. 1845)
ma 475
Vrbice (mapový list č. I, III, IV a VI)
(Wrbitz (Wrbice) in Böhmen, Bidschower Kreis,
Bezirk Militschowes)
Litograf: J. Morerette a Müller; litografie; papír;
list I, III a VI), 78 x 64 cm (map. list IV); německy
Poznámka: část vsi Vrbice náležela k panství
Veliš-Vokšice, zbytek součástí panství Milíčeves;
mapový list č. II a V chybí; mapa částečně
kolorována; mapa byla v roce 2015 digitalizována
1842 (litogr. 1845)
ma 476
- 235 -
Inv. č.
Obsah
988
Vršce (mapový list č. I-V)
(Wrsetz (Wrsec) in Böhmen, Bidschower Kreis,
Bezirk Kopidlno)
(map. list I, II a ad IV), 77 x 61,5 cm (map. list
III), 77 x 61 cm (map. list IV), 62,5 x 38 cm (map.
list ad III a V); německy
1842 (litogr. 1845)
ma 477
989
Zámostí s osadou Blata (mapový list č. I-IV)
(Zamost sammt Ortschaft Blatt in Böhmen,
Litograf: Beck a C. Winter; litografie; papír;
list I), 78,5 x 64 cm (map. list II), 78,5 x 64 cm
(map. list III a ad IV), 78,5 x 64 cm (map. list IV);
německy
1842 (litogr. 1845)
ma 478
990
Zliv (mapový list č. I-IV)
(Zliw (Zliw) in Böhmen, Bidschower Kreis,
Bezirk Altenburg)
list I a II), 33,5 x 63 cm (map. list III), 78 x 63 cm
Poznámka: mapový list č. V chybí; mapa byla v
1842 (litogr. 1845)
ma 479
Zliv (mapový list č. I-IV) - 2. vyhotovení
(Zliw (Zliw) in Böhmen, Bidschower Kreis,
Bezirk Altenburg)
2880; rozměry: 78,5 x 63 cm (map. list I a II), 33,5
x 63,5 cm (map. list III), 78,5 x 63,5 cm (map. list
IV); německy
Poznámka: mapový list č. V chybí
1842 (litogr. 1845)
ma 479
Židovice (mapový list č. I-III)
(Zidowitz (Zidowic) in Böhmen, Bidschower
měřítko: 1 : 2880; rozměry: 78 x 63 cm (map. list
I), 78 x 63 cm (map. list II), 78,5 x 64 cm (map.
list III); německy
1842 (litogr. 1845)
ma 480
991
Datace
- 236 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
992
Židovice (mapový list č. 2-3)
(Židovice v Čechách. Berniční okres Libáň)
poškozeno; měřítko: 1 : 2880; rozměry: 79 x 63,5
cm (map. list 2), 79 x 63,5 cm (map. list 3); česky
1892
ma 481
993
Žitětín (mapový list č. II a III)
Litograf: neuveden; litografie, kolorováno; papír;
německy
Poznámka: mapový list č. I chybí; mapa byla v
1842
ma 482
994
Lachstatt, Horní Rakousy (mapový list č. 1)
2880; rozměry: 63,5 x 39,5 cm; německy
Poznámka: dnes správní příslušnost k městu
Steyregg; zbylé mapové listy chybí; mapa byla v
s.d. [cca 1900]
ma 483
Lachstatt, Horní Rakousy (mapový list č. 2) - 2.
vyhotovení
Litograf: neuveden; litografie, kolorováno;
průsvitka; měřítko: 1 : 2880; rozměry: 63,5 x 39,5
cm; německy
s.d. [cca 1900]
ma 483
Lachstatt, Horní Rakousy (mapový list č. 6 a ad 6)
Litografický ústav katastru daně pozemkové (K. k.
lithographisches Institut des
Grundsteuerkatasters); litografie; papír; měřítko: 1
1911
ma 484
995
- 237 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
996
Luftenberg, Horní Rakousy (mapový list č. 6)
Litograf: neuveden; litografie; papír; poškozeno;
německy
s.d. [cca 1900]
ma 485
997
Luftenberg, Horní Rakousy (mapový list č. 3)
: 2880; rozměry: 79 x 63,5 cm; německy
1915
ma 486
998
Lustenau[?], Horní Rakousy (mapový list č. 10, 18
a 25)
2880; rozměry: 30 x 63,5 cm (map. list 10), 49 x
63,5 cm (map. list 18), 79 x 63,5 cm (map. list
25); německy
Poznámka: dnes součástí města Linz; zbylé
mapové listy chybí; mapa byla v roce 2015
1903
ma 487
999
Posch u Lince, Horní Rakousy (mapový list č. 5)
1903
ma 488
- 238 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
1000
Steyregg, Horní Rakousy (mapový list č. 2, 3,
8-12)
(Stadt Steyregg in Ober-Oesterreich. Steueramt
Linz-Urfahr)
79 x 63,5 cm (map. list 9), 79 x 63,5 cm (map. list
10), 79 x 63,5 cm (map. list 11), 63,5 x 79 cm
(map. list 12 a ad 12); německy
Poznámka: mapový list č. 1 a 4-7 chybí; mapa
částečně kolorována; mapa byla v roce 2015
1873
1001
Steyregg, Horní Rakousy (mapový list č. 6)
Poznámka: mapový list č. 1-5 a 7-12 chybí; mapa
ma 490
1002
Urfahr, Horní Rakousy (mapový list č. 3)
Poznámka: mapový list č. 1, 2, 4 a ad 4 chybí;
ma 491
ma 489
1003
Polohopisná mapa okolí obcí Březina, Čejkovice,
Hlásná Lhota, Horní Lochov, Ohaveč, Ostružno a
Vokšice
(bez názvu)
Autor: Ing. B. Mašín, Technická kancelář
Zemědělské rady pro království České; rukopis,
kolorováno; papír; poškozeno; měřítko:
neuvedeno; rozměry: 208 (166) x 101,5 (67,5) cm;
česky
Poznámka: mapové listy slepeny po třech kusech
páskou
- 239 -
1910
ma 492
Inv. č.
Obsah
Datace
1004
Polohopisná mapa okolí několika blíže neurčených
obcí
(bez názvu)
legendy
Poznámka: na dorsu zbytek náčrtu mapky
s.d. [cca 1900]
ma 493
1005
Polohopisná mapa pozemků v okolí "erární"
silnice a bývalé České obchodní dráhy poblíž obce
Bartoušov a Žitětín
(bez názvu)
Autor: neuveden; planografie; papír; poškozeno
(velmi křehký materiál); měřítko: neuvedeno;
s.d. [zač. 20. st.]
ma 494
1006
Polohopisná mapa pozemků v okolí železniční
tratě Kopidlno-Jičín u obce Pševes
(bez názvu)
1901
ma 495
1007
Polohopisná mapa pozemků u obce Slavhostice
(bez názvu)
neuvedeno; rozměry: 47,5 x 43,5 cm; česky
Poznámka: zbytky náčrtu na dorsu
s.d. [cca 1900]
ma 496
1008
Polohopisná mapa pozemků u obce Slatiny
(bez názvu)
Poznámka: kresleno na milimetrovém papíru; na
dorsu znázorněny výškové profily
s.d. [cca 1900]
ma 497
1009
Polohopisná mapa kopidlenské obory
(Terrainkarte des Kopidlner Thiergartens
(westlicher Theil))
papír; měřítko: 1 coul = 40 sáhů; rozměry: 51 x 36
cm; německy
s.d. [po 1870]
ma 498
1010
Polohopisná mapa polesí Prachov a Střeleč
s.d. [90. léta 19. st.]
(bez názvu)
Poznámka: terén znázorněn šrafami
- 240 -
Ev. j.
ma 499
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
1011
Polohopisná mapa polesí Křelina, Lázně, Prachov
a Střeleč
(Plán polohy a terénu se zvláštním zřetelem k
revíru Lázní, Křeliny, Střelče a Prachova)
Autor: neuveden; rukopis; průsvitka; měřítko:
s.d. [cca 1900]
ma 500
1012
Polohopisná mapa polesí Prachov
(bez názvu)
s.d. [cca 1900]
ma 501
1013
Polohopisný a vodopisný plán mlýnské trati
Milíčeves - Slatiny - Žeretice
(Polohopisný a vodopisný plán mlýnské trati
Milíčeves - Slatiny - Žeretice)
Autor: Ing. Rudolf Ptáčník, Turnov, úředně
autorizovaný geometr; rukopis, kolorováno; papír;
měřítko: 1 : 2880; rozměry: 125 x 67,5 cm; česky
1916
ma 502
F. Stavební plány
1014
Jičíněves, zámek - nákres balkonu (pohled,
půdorys)
(bez názvu)
Autor: J. Mareš; rukopis (nákres tužkou); papír;
legendy
s.d. [po 1900]
pl 503
1015
Jičíněves, zámek - zámecká brána (pohled)
(bez názvu)
Autor: František Kysela, stavební mistr; rukopis
(nákres tuží); papír; měřítko: 1 : 50; rozměry: 27,5
x 26,5 cm; bez legendy
s.d. [po 1900]
pl 504
1016
Jičíněves, areál zámku - situační plán
(Jičínoves (zámek))
Autor: neuveden; rukopis (nákres tuží); průsvitka;
česky
s.d. [cca 1900]
pl 505
1017
Jičíněves, areál zámku - návrh na zvětšení
prádelny a nové sušárny (půdorys)
(Návrh na zvětšení prádelny a nové sušárny při
stáji zámku v Jičíňovsi)
Autor: J. Mareš; rukopis, kolorováno; papír;
německy, česky
s.d. [po 1900]
pl 506
- 241 -
Inv. č.
Obsah
Datace
1018
Jičíněves, areál zámku - plán přestavby kůlny na
obytnou místnost
(Schloss Jičinoves. Hofgebäude)
Autor: Šabata (Schabata); rukopis; papír; měřítko:
1 : 50; rozměry: 33 x 21 cm; německy
s.d. [po 1900]
pl 507
1019
Jičíněves, areál zámku [?] - plán blíže neurčeného
domu (půdorys)
(bez názvu)
44 x 26,5 cm; bez legendy
s.d. [1. pol. 19. st.]
pl 508
1020
Jičíněves, areál zámku [?] - plán blíže neurčeného
domu (půdorys)
(bez názvu)
(50 rakouských sáhů = 14,7 cm); rozměry: 50 x 34
cm; bez legendy
s.d. [1. pol. 19. st.]
pl 509
1021
Jičíněves, areál zámku [?] - přestavba altánu
(půdorysy přízemí a patra)
(bez názvu)
německy, česky
s.d. [po 1900]
pl 510
1022
Jičíněves, areál zámku [?] - skleník (půdorys, řez)
(Skleník Jičinoves)
Autor: František Kysela, stavební mistr; rukopis,
1908
pl 511
1023
Jičíněves - návrhy vnější výzdoby kancelářského
sálu (pohledy)
(Ideen A zur äusserlichen Verzierung des
Gitschinowesser Kanzleysaals)
měřítko: grafické (12 rakouských sáhů = 10,1 cm);
cm; německy
s.d. [zač. 19. st.]
pl 512
1024
Jičíněves - plán přestavby kanceláře (pohled,
půdorys)
(Plan zur Umbau[u]ng der Gitschinowesser
Kanzley)
Autor: Krkavec, stavební mistr; rukopis,
rakouských sáhů = 17,1 cm); rozměry: 55 x 38,5
cm; německy
1809
pl 513
- 242 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
1025
Jičíněves - obydlí ředitele (půdorysy základů,
přízemí a vazby, řez)
(Directorswohnung zu Gitschinowes)
rakouských sáhů = 16,9 cm); rozměry: 51 x 34,5
cm; německy
1811
pl 514
1026
Jičíněves [?] - obydlí ředitele (půdorys)
(Quartier des Direktors)
s.d. [1. pol. 19. st.]
pl 515
1027
Jičíněves [?] - obydlí důchodního (půdorys)
(Quartier des Rentmeisters)
s.d. [1. pol. 19. st.]
pl 516
1028
Jičíněves [?] - obydlí inženýra a Fritsche (půdorys
přízemí)
(Untere Stok. Quartier des Ingenieurs u[nd]
Fritsch)
s.d. [1. pol. 19. st.]
pl 517/1
Jičíněves [?] - obydlí inženýra a Fritsche (půdorys
1. patra)
(Erster Stok. Quartier des Fritsch u[nd]
Ingenieurs)
s.d. [1. pol. 19. st.]
pl 517/2
1029
Jičíněves [?] - nákres schodů v blíže neurčeného
domu (pohled, půdorys, řezy A-B, C-D)
(Návrh schodů)
Autor: J. Mareš; rukopis (nákres tužkou); papír;
s.d. [po 1900]
pl 518
1030
Jičíněves - projekt vodovodu (situační plán)
(Projekt vodovodu v Jičínovsi)
s.d. [cca 1900]
pl 519
1031
Jičíněves - projekt rozvodu elektrické energie
(situační plán)
(Projekt einer elektrischen Beleuchtungsanlage in
Jičinoves)
s.d. [cca 1900]
pl 520
- 243 -
Inv. č.
Obsah
Datace
1032
Kopidlno, zámek - půdorys zámku a zámeckého
parku
(bez názvu)
poškozeno; měřítko: grafické (180 loktů = 60,2
1033
Kopidlno, zámek - přístavba balkónu (půdorysy)
(Plan A uiber Erbau eines Balkons beim Schloss
in Kopidlno)
Autor: František Poličanský, Hořice, stavební a
tesařský mistr; rukopis, kolorováno; papír;
sáhů = 31,5 cm); rozměry: 75 x 47,5 cm; německy
1873
pl 522/1
Kopidlno, zámek - přístavba balkónu (řez)
(Plan B uiber Erbau eines Balkons beim Schloss in
Kopidlno)
měřítko: grafické (4 dolnorakouské sáhy = 21 cm);
1873
pl 522/2
Kopidlno, zámek - přístavba balkónu (pohled)
(Plan C uiber Erbau eines Balkons beim Schloss in
Kopidlno)
sáhů = 31,5 cm); rozměry: 69,5 x 47 cm; německy
1873
pl 522/3
1034
Kopidlno, areál zámku - jízdárna (pohled,
půdorys, řez)
(bez názvu)
Autor: Feifar; rukopis, kolorováno; papír; grafické
(10 sáhů = 16 cm (řez); měřítko: grafické (20 sáhů
= 16 cm (pohled, půdorys); rozměry: 61 x 51 cm;
německy
s.d. [2. pol. 19. st.]
pl 523
1035
Kopidlno, areál zámku - jízdárna (půdorys)
(bez názvu)
měřítko: 1 : 100; rozměry: 78,5 x 48 cm; německy
s.d. [90. léta 19. st.]
pl 524
1036
Kopidlno, areál zámku - konírny (půdorys, pohled)
(bez názvu)
Autor: F. Pospíšil, Kopidlno, mistr zednický;
rukopis, kolorováno; papír; poškozeno; měřítko:
neuvedeno (zakresleny kóty); rozměry: 73,5 x 55
1885
pl 525
- 244 -
s.d. [cca 1770]
Ev. j.
pl 521
Inv. č.
Obsah
Datace
1037
Kopidlno, areál zámku - přestavba koníren
(půdorys a situace)
(Náčrtek na přestavbu [u]vnitř zámeckých koníren
a nádvoří, ohradní zdi na zámku v Kopidlně)
rukopis, kolorováno; papír; měřítko: 1 : 200
(zakresleny i kóty); rozměry: 54,5 x 37 cm; česky
1894
pl 526
1038
Kopidlno, areál zámku - přestavba koníren
(půdorys stáje stávající a plánovaný)
(Pferdestall in Kopidlno)
kolorováno; papír; měřítko: 1 : 200 (zakresleny i
kóty); rozměry: 71,5 x 50 cm; německy
1894
pl 527
1039
Kopidlno, areál zámku - konírny [?] (půdorys,
příčný řez)
(bez názvu)
Autor: neuveden; rukopis; papír; měřítko: 1 : 200
[?] (číselné hodnoty stupnice neuvedeny);
s.d. [před 1900]
pl 528
1040
Kopidlno, areál zámku - půda blíže neurčené
budovy (půdorys)
(Dachboden)
Autor: neuveden; rukopis (náčrtek tužkou); papír;
německy
Poznámka: nákres půdy rozdělen modrou tužkou
na sektory A-E
s.d. [cca 1900]
pl 529/1
Kopidlno, areál zámku - půda blíže neurčené
budovy (půdorys)
(bez názvu)
německy
s.d. [cca 1900]
pl 529/2
Kopidlno, areál zámku - plán blíže neurčené
budovy (půdorys základů a příčný řez)
(bez názvu)
měřítko: neuvedeno (zakresleny kóty); rozměry:
34,5 x 44,5 cm; česky
s.d. [po 1900]
pl 530/1
Kopidlno, areál zámku - prádelna a sušárna
(půdorys přízemí, vazba střechy)
(bez názvu)
36 x 44 cm; česky
s.d. [po 1900]
pl 530/2
1041
- 245 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
1042
Kopidlno, areál zámku - altánky v zámeckém
parku (půdorysy a průčelí)
(bez názvu)
měřítko: grafické (20 rakouských stop = 11,5 cm);
rozměry: 68 x 47 cm; bez legendy
s.d. [pol. 19. st.]
pl 531
1043
Kopidlno, areál zámku - projekt zimní zahrady v
zámeckém parku (pohled, půdorys)
(Schlosspark zu Kopidlno. Eigenthum des
Hochgeborenen Herrn Grafen Ervein von Schlick.
Projekt zum Wintergarten)
Autor: J. Podhajský, Praha, architekt; rukopis;
papír podlepený lepenkou; poškozeno; měřítko: 1 :
100; rozměry: 103,5 x 75 cm; německy
1893
pl 532
1044
Kopidlno, areál zámku - skleník (pohled, půdorys,
řez)
(Plan des Kopidlner Gewächshausses)
rakouských stop = 16,4 cm); rozměry: 35 x 44 cm;
německy
s.d. [1. pol. 19. st.]
pl 533
1045
Kopidlno, areál zámku - skleník (pohled, půdorys)
(bez názvu)
Autor: F. Navrátil, architekt; rukopis, kolorováno;
papír; měřítko: 1 : 200 (zakresleny i kóty);
1893
pl 534
1046
Kopidlno, areál zámku - skleník (pohled, půdorys)
(Hauptansicht des Glashauses)
Autor: R. Nepomucký; rukopis; papír; měřítko: 1 :
s.d. [cca 1893]
pl 535
1047
Kopidlno, areál zámku - plán nové konstrukce
skleníku (pohled, půdorys, řezy)
(Plan der neuen Eisenglashauskonstruktionen
nebst Warmwasserheizungsanlagen für die
hochgräflich Er. Schliksche Gärtnerei in
Kopidlno)
rukopis, kolorováno; průsvitka; měřítko: 1 : 100;
Poznámka: projekt vytápění skleníku od fy J.
Štětka, dříve A. Fiala, zkušební ústav strojů a
stavebního zámečnictví Praha-Vinohrady
- 246 -
1893
Ev. j.
pl 536/1
Inv. č.
1048
1049
Obsah
Datace
Kopidlno, areál zámku - plán nové konstrukce
skleníku (půdorysy, řezy)
(bez názvu)
rukopis, kolorováno; papír; měřítko: neuvedeno
(zakresleny kóty); rozměry: 87 x 60 cm; bez
legendy
1893
pl 536/2
Kopidlno, areál zámku - projekt vytápění skleníku
(nákres zazdění rourového kotle)
(Zazdění 23ti rourového kotle)
Autor: Strojnická továrna Jan Štětka, Praha;
planografie; papír; měřítko: 1 : 10 (zakresleny i
kóty); rozměry: 60,5 x 40 cm; česky
1901
pl 537/1
(pohled, řezy)
(bez názvu)
planografie; papír; měřítko: 1 : 10 (zakresleny i
kóty); rozměry: 53 x 32 cm; česky
1901
pl 537/2
(plán podezdívky kotle a úpravy kotelny)
(Plán podezdívky kotle a úpravy kotelny pro J.O.
hraběte Ervína Šlika v Kopidlně)
planografie; papír; měřítko: neuvedeno
(zakresleny kóty); rozměry: 68 x 41 cm; česky
1901
pl 537/3
Kopidlno, areál zámku - projekty skleníku v
zámeckém parku (půdorys, řez)
(bez názvu)
kolorováno; průsvitka; poškozeno; měřítko: 1 :
s.d. [cca 1893]
pl 538/1
zámeckém parku (půdorys)
(bez názvu)
kolorováno; průsvitka; měřítko: neuvedeno
(zakresleny kóty); rozměry: 52 x 21,5 cm; česky
s.d. [cca 1893]
pl 538/2
zámeckém parku (půdorys, řezy)
(bez názvu)
kolorováno; průsvitka; měřítko: neuvedeno
(zakresleny kóty); rozměry: 55,5 x 39 cm; česky
s.d. [cca 1893]
pl 538/3
- 247 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
zámeckém parku (pohled)
(bez názvu)
kolorováno; průsvitka; torzo; měřítko: neuvedeno
(zakresleny kóty); rozměry: 22,5 x 21 cm (pouze
orientační hodnoty); česky
s.d. [cca 1893]
pl 538/4
zámeckém parku (půdorys)
kolorováno; průsvitka; poškozeno; měřítko:
neuvedeno (zakresleny kóty); rozměry: 59,5 x 56
cm; česky
s.d. [cca 1893]
pl 538/5
1050
Kopidlno, areál zámku - plán na postavení
ananasového domu (pohled, půdorys, řez)
(Nákres na postavení ananasového stavení se
železnou konstrukcí v zahradě velkosta[t]ku v
Kopidlně)
(zakresleny i kóty); rozměry: 59 x 33 cm; česky
1884
pl 539
1051
Kopidlno, areál zámku - plán na postavení
ananasového domu (pohled, půdorys, řez)
(Nákres na postavení ananasového stavení se
železnou konstrukcí v zahradě velkostatku v
Kopidlně)
měřítko: 1 : 170 (zakresleny i kóty); rozměry: 87,5
x 58 cm; česky
s.d. [90. léta 19. st.]
pl 540
1052
Kopidlno, areál zámku - obydlí zahradníka
(pohled, půdorys, příčný a podélný řez, štít)
(Dům zahradníka Kopidlno)
Poznámka: název připsán na dorsu plánu
s.d. [1. pol. 19. st.]
pl 541
1053
Kopidlno - dům č.p. 133, Vršťalův dům (půdorys)
(Dům č.p. 133 (st.p. 22) v Kopidlně (Vršťalův
dům))
neuvedeno; rozměry: 36 x 34,5 cm; německy,
česky
s.d. [po 1900]
pl 542
- 248 -
Inv. č.
Obsah
Datace
1054
Kopidlno - odvodnění sklepa domu č.p. 133,
bývalý Vršťalův dům, do městské stoky (situace,
řez)
(Odvodnění sklepa domu č.p. 133 (býv. domu
Vršťalova) do městské stoky v Kopidlně)
Autor: Josef Palička, Vokšice; rukopis; papír;
měřítko: 1 : 1000 (situace); 1 : 200 (řez); rozměry:
1913
pl 543
1055
Kopidlno [?] - nedokončený nákres půdorysu blíže
neurčené budovy
(bez názvu)
Autor: neuveden; rukopis; papír; měřítko: 1 : 200;
s.d. [2. pol. 19. st.]
pl 544
1056
Staré Hrady, areál zámku - situační plán zámku,
pivovaru a dvora se všemi k němu připadajícími
vrchnostenskými budovami
(Plan von Altenburger Schlos, Bräuhaus u[nd]
Mayerhof samt den daranliegenden
obrigk[eitlichen] Gebäuden)
1841
pl 545
1057
Vokšice, zámek - sklepení (řez)
(Keller auf Wockschitz)
německy
1724
pl 546/1
Vokšice, zámek - sklepení (půdorys)
(bez názvu)
měřítko: grafické (bez uvedení jednotek);
rozměry: 34,5 x 21,5 cm; bez legendy
1724
pl 546/2
1058
Vokšice, zámek - plán druhého zámeckého křídla
(půdorys přízemí a 1. patra)
(Plan zur Verrichtung des 2t[en] Schlossflügels im
Schlosse Wokschitz zum hochobrigkeitlichen
Gebrauche)
(bez uvedení jednotek); rozměry: 34 x 51 cm;
německy
1833
pl 547
1059
Vokšice, zámek a dvůr (pohled, půdorys)
(bez názvu)
poškozeno; měřítko: grafické (12 sáhů = 10 cm);
- 249 -
s.d. [1. pol. 19. st.]
Ev. j.
pl 548/1
Inv. č.
Obsah
Datace
Vokšice, zámek a dvůr (příčné a podélné řezy,
vazba)
(bez názvu)
rozměry: 42 x 60,5 cm; bez legendy
Ev. j.
s.d. [1. pol. 19. st.]
pl 548/2
Vokšice, zámek (půdorys přízemí)
(Vokšic. Schloss. Erdgeschoss)
Autor: Ing. Bedřich Pek, Jičín; rukopis; papír;
měřítko: 1 : 100 (zakresleny i kóty); rozměry: 58 x
45 cm; německy
1892
pl 549/1
Vokšice, zámek (půdorys 1. patra)
(Vokšic. Schloss. 1ter Stock)
45 cm; německy
1892
pl 549/2
Vokšice - kancelář a obytné prostory č.p. 2,
restaurace č.p. 22, kovárna č.p. 7, sušírna č.p. 25
(půdorysy)
(Vokšic. Gebäude N. 22 (Restauration), Gebäude
N. 7, Gebäude N. 25, Gebäude N. 2)
x 46 cm; německy, česky
1892
pl 549/3
1061
Vokšice, zámek (nákres půdorysu)
(bez názvu)
německy
s.d. [po 1900]
pl 550
1062
Vokšice, zámek (nákres půdorysu přízemí)
(bez názvu)
Autor: neuveden; rukopis (náčrtek perem);
průsvitka; měřítko: neuvedeno; rozměry: 38 x 26,5
cm; bez legendy
s.d. [po 1900]
pl 551/1
Vokšice, zámek (nákres půdorysu 1. patra)
(bez názvu)
Autor: neuveden; rukopis (náčrtek perem);
průsvitka; měřítko: neuvedeno; rozměry: 38 x 24,5
cm; bez legendy
s.d. [po 1900]
pl 551/2
Vokšice, zámek (půdorys přízemí a 1. patra)
(Zámek Vokšice)
rozměry: 32,5 x 42 cm; německy, česky
s.d. [po 1900]
pl 552
1060
1063
- 250 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
1064
Vokšice, zámek (půdorys přízemí)
(Schloss in Vokšic. Erdgeschoss)
Autor: Ing. Bedřich Pek, Jičín; rukopis; průsvitka;
1912
pl 553/1
Vokšice, zámek (půdorys 1. patra)
(Schloss in Vokšic. I. Stock)
měřítko: 1 : 100; rozměry: 62,5 x 45 cm; německy
1912
pl 553/2
1065
Vokšice, zámek [?] - zámecká kaple (půdorys)
(bez názvu)
Autor: František Kysela, stavební mistr; rukopis;
průsvitka; měřítko: 1 : 100 (zakresleny i kóty);
1066
Vokšice, areál zámku - situační plán
(Skizze)
Autor: Josef Palička, Vokšice; rukopis; průsvitka;
poškozeno; měřítko: 1 : 200; rozměry: 72 x 37 cm;
německy
1067
Šlikovský palác v Praze (roh Národní třídy a
Spálené ulice) - pravděpodobně projekt stavby
(celkové pohledy)
(bez názvu)
s.d. [cca 1771]
pl 556/1
Šlikovský palác v Praze - vchody a přilehlé části
budovy (pohledy, řez)
(bez názvu)
měřítko: grafické (3 sáhy = 14,8 cm); grafické (7
sáhů = 23 cm); rozměry: 62 x 43,5 cm; německy
Poznámka: měřítka připsána tužkou
s.d. [cca 1771]
pl 556/2
Šlikovský palác v Praze - portál korintského slohu
(pohled, půdorys), hlavní vchod a typy oken
toskánského slohu (pohledy)
(bez názvu)
měřítko: grafické (6 stop = 9,3 cm); rozměry: 62 x
43,5 cm; německy
Poznámka: míra oken vyznačena pomocí dílů
1771
pl 556/3
s.d. [cca 1771]
pl 556/4
Šlikovský palác v Praze - návrh sloupu (pohled,
půdorys, řezy)
(bez názvu)
měřítko: neuvedeno; rozměry: 62 x 43,5 cm; bez
legendy
- 251 -
s.d. [po 1900]
pl 554
1914
pl 555
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
Šlikovský palác v Praze - návrh sloupu (pohled,
půdorysy)
(bez názvu)
legendy
s.d. [cca 1771]
pl 556/5
Šlikovský palác v Praze - návrhy sloupu (pohledy,
půdorysy)
(bez názvu)
legendy
s.d. [cca 1771]
pl 556/6
1068
Šlikovský palác v Praze - suterén (půdorys)
(Soutterrain (Kellergeschoss))
1847
pl 557
1069
Šlikovský palác v Praze - 3. patro (půdorys)
(3te Etage (III. Stock))
Autor: neuveden (patrně Roseher); rukopis,
kolorováno; průsvitka podlepená plátnem;
1847
pl 558
1070
Šlikovský palác v Praze - přístavba ve Spálené
ulici (půdorys)
(Ebner [sic] Erde. Zubau in der Brentengasse)
poškozeno; měřítko: grafické (9 vídeňských sáhů
= 22,9 cm (zakresleny i kóty); rozměry: 43 x 53
cm; německy
s.d. [pol. 19. st.]
pl 559
1071
Šlikovský palác v Praze - plán přestavby stájí
(půdorysy přízemí a 1. patra, řez)
(Plan von Verlängern des Pferd-Stal um 4 Ständ in
dem Exzelenz hoch Reichs Graeflichen von
Schlikischen Herrschaft-Hauss zu Prag)
Autor: Josef March, stavební mistr; rukopis,
dolnorakouských sáhů = 13,7 cm); rozměry: 51,5
x 40,5 cm; německy
s.d. [1. pol. 19. st.]
pl 560
1072
Šlikovský dům zvaný "U tří králů" pravděpodně v
Praze (půdorysy, řez)
(Plan vom graeflich Schlickschen Hause bey 3
Konigen genannt)
13,3 cm); rozměry: 61,5 x 47,5 cm; německy
s.d. [1. pol. 19. st.]
pl 561
- 252 -
Inv. č.
Obsah
Datace
1073
Prachov - projekt vily (pohled)
(Villa in Prachov. Façade)
německy
1896
pl 562/1
Prachov - projekt vily (půdorys přízemí)
(Villa in Prachov. Parterre)
kolorováno; papír; měřítko: neuvedeno
(zakresleny kóty); rozměry: 44 x 33 cm; německy
1896
pl 562/2
Prachov - projekt vily (půdorys 1. patra)
(Villa in Prachov. 1. Stock)
1896
pl 562/3
1074
Prachov - projekt vily (pohledy, půdorys sklepení,
přízemí a 1. patra, řez)
(bez názvu)
kolorováno; papír; měřítko: 1 : 100; rozměry: 85 x
59 cm; německy
1901
pl 563
1075
Prachov - projekt vily (pohled, půdorys přízemí a
1. patra, řez)
(bez názvu)
kóty); rozměry: 38 x 30 cm; německy
s.d. [zač. 20. st.]
pl 564
1076
Prachov - projekt vily (pohled, půdorys přízemí)
(bez názvu)
s.d. [zač. 20. st.]
pl 565
1077
Prachov - projekt vily (pohledy, půdorys sklepení
a horního patra)
(bez názvu)
s.d. [zač. 20. st.]
pl 566
1078
Prachov - projekt vily (pohledy, půdorys přízemí a
půdy)
(bez názvu)
s.d. [zač. 20. st.]
pl 567
- 253 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
1079
Baden, Mühlgasse 17, Dolní Rakousy - plán
obytné budovy (pohled, řezy)
(Plan für ein Stall- u[nd] Wohngebäude
Mühlgasse 17 in Baden)
Autor: F. Schmidt, Baden, stavební mistr; rukopis,
Poznámka: grafické měřítko znázorněno bez
uvedení jednotek, měřítko vypočítáno dle v plánu
zakreslených kót
1885
pl 568/1
obytné budovy (pohled)
(Façade)
kolorováno; papír; měřítko: 1 : 66; rozměry: 64,5
x 48 cm; německy
vyjádření v podobě 3 cm = 2 m
1885
pl 568/2
obytné budovy (pohled)
(Stirnseite)
x 48 cm; německy
vyjádření v podobě 3 cm = 2 m
1885
pl 568/3
obytné budovy (půdorys sklepení, přízemí a 1.
patra, řezy)
(bez názvu)
kolorováno; papír; poškozeno; měřítko: 1 : 66
(zakresleny i kóty); rozměry: 99,5 x 61 cm;
německy
grafického znázornění (1,5 cm v plánu je rovno 1
m ve skutečnosti)
1885
pl 568/4
Vila v blíže neurčené lokalitě - projekt budovy s
obytným prostorem pro hraběcí rodinu, jejich
hosty, služebnictvo a nadlesního (pohled od
severu)
(bez názvu)
s.d. [po 1900]
pl 569/1
1080
- 254 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
hosty, služebnictvo a nadlesního (pohled od jihu)
(bez názvu)
s.d. [po 1900]
pl 569/2
západu)
(bez názvu)
s.d. [po 1900]
pl 569/3
východu)
(bez názvu)
s.d. [po 1900]
pl 569/4
hosty, služebnictvo a nadlesního (půdorys sklepa a
přízemí)
(bez názvu)
kóty); rozměry: 37,5 x 29,5 cm; německy
s.d. [po 1900]
pl 569/5
hosty, služebnictvo a nadlesního (půdorys 1. patra)
(bez názvu)
s.d. [po 1900]
pl 569/6
hosty, služebnictvo a nadlesního (půdorys
mansardy)
(bez názvu)
s.d. [po 1900]
pl 569/7
- 255 -
Inv. č.
1081
Obsah
Datace
Ev. j.
hosty, služebnictvo a nadlesního (řez)
(bez názvu)
(zakresleny kóty); rozměry: 37,5 x 29 cm;
německy
s.d. [po 1900]
pl 569/8
Vila v blíže neurčené lokalitě - projekt přiléhající
hospodářské budovy (půdorys přízemí a 1. patra)
(bez názvu)
kóty); rozměry: 37 x 29,5 cm; německy
s.d. [po 1900]
pl 569/9
Vila v blíže neurčené lokalitě - projekt přiléhající
hospodářské budovy (řezy)
(bez názvu)
(zakresleny kóty); rozměry: 35,5 x 27,5 cm;
německy
s.d. [po 1900]
pl 569/10
Vila v blíže neurčené lokalitě - projekt (pohled)
(bez názvu)
s.d. [po 1900]
pl 570/1
Vila v blíže neurčené lokalitě - projekt (půdorys
suterénu)
(bez názvu)
(zakresleny kóty); rozměry: 44 x 28,5 cm;
německy
s.d. [po 1900]
pl 570/2
Vila v blíže neurčené lokalitě - projekt (půdorys
přízemí)
(bez názvu)
německy
s.d. [po 1900]
pl 570/3
Vila v blíže neurčené lokalitě - projekt (půdorys 1.
patra)
(bez názvu)
německy
s.d. [po 1900]
pl 570/4
- 256 -
Inv. č.
1082
Obsah
Datace
Ev. j.
Vila v blíže neurčené lokalitě - projekt (řez)
(bez názvu)
s.d. [po 1900]
pl 570/5
Vila v blíže neurčené lokalitě - nákres budovy s
hosty, služebnictvo, lesního a nadlesního (půdorys
sklepení, přízemí, 1. patra, mansardy a podkroví,
půdorysy přízemí, 1. patra a podkroví přiléhající
hospodářské budovy se světnicemi lesního a
nadlesního)
(bez názvu)
Autor: neuveden (patrně František Šlik); rukopis
(nákres tužkou); papír; poškozeno; měřítko:
Poznámka: nákres na milimetrovém papíře; na
základě poznámek lze předpokládat, že autorem
nákresu byl sám František Šlik
s.d. [po 1900]
pl 571/1
hosty, služebnictvo, lesního a nadlesního (půdorys
sklepení a přízemí, půdorys přízemí přiléhající
hospodářské budovy se světnicemi pro lesního a
nadlesního)
(bez názvu)
(nákres tužkou); papír; měřítko: neuvedeno;
s.d. [po 1900]
pl 571/2
hosty a služebnictvo (půdorys přízemí, 1. patra a
mansardy)
(bez názvu)
s.d. [po 1900]
pl 571/3
- 257 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
hosty a služebnictvo (půdorys 1. patra)
(bez názvu)
s.d. [po 1900]
1083
Plán neurčité obytné budovy (pohled ze zámecké
strany, půdorys, podélný a příčný řez, střecha)
(bez názvu)
s.d. [zač. 20. st.]
pl 572
1084
Plán neurčité obytné budovy (pohled)
(bez názvu)
měřítko: neuvedeno; rozměry: 42 x 30,5 cm; bez
legendy
Poznámka: zřejmě projekt totožný s předchozím
s.d. [zač. 20. st.]
pl 573
1085
Plán neurčité obytné budovy (půdorysy)
(bez názvu)
58 cm; německy
Poznámka: náčrt na milimetrovém papíře
s.d. [zač. 20. st.]
pl 574
1086
Nákres železné brány s kováním pravděpodobně u
některé obytné budovy
(bez názvu)
Autor: neuveden; rukopis (náčrtek perem); papír;
legendy
s.d. [po 1900]
pl 575/1
Nákres železné brány s kováním pravděpodobně u
některé obytné budovy
(bez názvu)
měřítko: neuvedeno; rozměry: 27,5 x 19 cm; bez
legendy
s.d. [po 1900]
pl 575/2
- 258 -
pl 571/4
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
F.2 Plány dvorů
1087
Dvůr Bartoušov - situační plán
(Meierhof Bartošov)
56 cm; německy
1892
pl 576
1088
Dvůr Bartoušov - obytné prostory, stáje, ovčín,
stodola, sýpka (půdorysy)
(Bartošov)
kolorováno; papír; měřítko: 1 : 100; 1 : 200;
1892
pl 577
1089
Dvůr Běchary - situační plán
(Meierhof Gross Běchar)
Autor: Ing. Bedřich Pek, Jičín; 2 exempláře;
: 720; rozměry: 73 x 59 cm (1), 74,5 x 58,5 cm
(2); německy
1893
pl 578
1090
Dvůr Běchary - obytné a hospodářské budovy č.
1-6 (půdorysy)
(Gross Běchar)
rukopis, kolorováno; papír; měřítko: 1 : 100; 1 :
200; rozměry: 67,5 x 52,5 cm (1), 68,5 x 52,5 cm
(2); německy
1893
pl 579
1091
Dvůr Běchárky - situační plán
(Meierhof Klein Běchar)
rozměry: 73 x 58,5 cm (1), 74 x 58 cm (2);
německy
1893
pl 580
1092
Dvůr Běchárky - obytné a hospodářské budovy č.
1-3 (půdorysy)
(Klein Běchar)
rukopis, kolorováno; papír; měřítko: 1 : 100; 1 :
200; rozměry: 68 x 49,5 cm (1), 70 x 52 cm (2);
německy
1893
pl 581
1093
Dvůr Běchárky - plán stodoly (situace, pohled,
půdorys, krov, příčný řez)
(Plán nové stodoly ve dvoře v Malých Běcharech)
x 54 cm; česky
1894
pl 582
- 259 -
Inv. č.
Obsah
Datace
1094
Dvůr Drštěkryje - plán domu č.p. 1 (půdorys,
příčný řez)
(Plán domu č.p. 1 v Drštěkryjích)
s.d. [po 1900]
pl 583
1095
Dvůr Drštěkryje - plán ovčína č.p. 1 (situace,
půdorys, příčný řez)
(bez názvu)
(situace); neuvedeno (u půdorysu a řezu
zakresleny kóty); rozměry: 73 x 53 cm; česky
Poznámka: do plánu tužkou vepsány poznámky
s.d. [po 1900]
pl 584
1096
Dvůr Filipín - situační plán
(Meierhof Filipin)
1894
pl 585
1097
Dvůr Filipín - obytné budovy č. 1 a 9 (půdorysy)
(Filipin)
x 50 cm; německy
1894
pl 586/1
Dvůr Filipín - obytné a hospodářské budovy č. 2, 3
a 6 (půdorysy)
(Filipin)
kolorováno; papír; měřítko: 1 : 100; 1 : 200;
1894
pl 586/2
1098
Dvůr Jičíněves - situační plán
(Meierhof Jičínoves)
1892
pl 587
1099
Dvůr Jičíněves - obytné a hospodářské budovy
(půdorysy)
(Jičínoves)
x 44,5 cm; německy
1892
pl 588
1100
Dvůr Jičíněves - obytné a hospodářské budovy
(půdorysy)
(bez názvu)
Autor: neuveden; rukopis (nákres tužkou); papír;
56 x 50 cm; česky
Poznámka: na dorsu nedokončený náčrt plánku
s.d. [po 1900]
pl 589
- 260 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
1101
Dvůr Jičíněves [?] - projekt hnojiště (příčný a
podélný řez)
(Projekt der Dungstätte bei der alten Scheuer)
poškozeno; měřítko: 1 : 100 (výšky); 1 : 200
(délky); rozměry: 57,5 x 46 cm; německy
Poznámka: nákres na milimetrovém papíře
s.d. [po 1900]
pl 590/1
Dvůr Jičíněves [?] - projekt hnojiště (situace)
(Projekt der Dungstätte. Situation)
Autor: neuveden; rukopis; průsvitka; poškozeno;
28 cm; německy
s.d. [po 1900]
pl 590/2
Dvůr Jičíněves - hnojiště (náčrtek)
(bez názvu)
papír; měřítko: 1 : 200 (zakresleny i kóty);
s.d. [po 1900]
pl 591/1
Dvůr Jičíněves - hnojiště (náčrtek)
(bez názvu)
papír; měřítko: neuvedeno (zakresleny kóty);
s.d. [po 1900]
pl 591/2
1102
Datace
Ev. j.
1103
Dvůr Jičíněves - rekonstrukce ovčína (situace,
půdorys, příčný řez)
(Návrh na rekonstrukci ovčína v Jičínovsi)
kolorováno; papír; poškozeno; měřítko: 1 : 100
(půdorys, řez, zakresleny i kóty); 1 : 720 (situace);
1914
pl 592
1104
Dvůr Jičíněves - půda nad kravínem, ovčínem a
stodolou (půdorysy, řezy)
(Skizze über die Dachboden)
měřítko: 1 : 100 (zakresleny i kóty); 1 : 200
(zakresleny i kóty); rozměry: 38 x 20 cm; německy
1916
pl 593
1105
Dvůr Kamensko - situační plán
(Meierhof Kamensko)
54 cm; německy
1894
pl 594
- 261 -
Inv. č.
Obsah
Datace
1106
Dvůr Kamensko - obytné budovy, sýpka
(půdorysy)
(Kamensko I.)
kóty); 1 : 200 (zakresleny i kóty); rozměry: 65 x
42,5 cm; německy
1894
pl 595/1
Dvůr Kamensko - hospodářské budovy č. 1-3,
stodola (půdorysy)
(Kamensko II.)
kóty); rozměry: 68 x 42,5 cm; německy
1894
pl 595/2
1107
Dvůr Kopidlno - ovčín (pohled, půdorys)
(bez názvu)
torzo; měřítko: grafické (3 sáhy = 19,8 cm);
1108
1109
1110
Ev. j.
s.d. [1. pol. 19. st.]
pl 596
Dvůr Kopidlno - ovčín (pohled, půdorys, řez)
(Schafstall. Bauplan)
rakouských sáhů = 23,2 cm); rozměry: 40,5 x 50,5
cm; německy
1811
pl 597
Dvůr Kopidlno - obytné a hospodářské budovy č.
1-5, sýpka (půdorysy)
(Meierhof Kopidlno)
Poznámka: měřítko vyjádřeno graficky
s.d. [cca 1894]
pl 598/1
Dvůr Kopidlno - obytné a kancelářské budovy č. 9
(Stará pošta) -12 (půdorysy)
(Meierhof Kopidlno)
s.d. [cca 1894]
pl 598/2
Dvůr Kopidlno - lednice (pohledy, půdorys)
(Nákres na postavení vrchní lednice)
Autor: František Kettner, mistr tesařský; rukopis;
papír; měřítko: neuvedeno (zakresleny kóty);
s.d. [cca 1900]
pl 599
- 262 -
Inv. č.
Obsah
Datace
1111
Dvůr Kopidlno - dům č.p. 70, zvaný "Stará pošta"
(půdorys přízemí a 1. patra)
(Dům č.p. 70 "Stará pošta" v Kopidlně)
Autor: Josef Palička, Vokšice; 2 exempláře;
litografie (1 ks), ozalid (1 ks); papír (1 ks),
průsvitka (1 ks); poškozeno; měřítko: 1 : 100;
rozměry: 46,5 x 36 cm (1), 48,5 x 36,5 cm (2);
česky
1914
pl 600
1112
Dvůr Milkovice - situační plán
(Meierhof Milkovice)
rukopis, kolorováno; papír (1 ks), průsvitka (1 ks);
měřítko: 1 : 720; rozměry: 59,5 x 43,5 cm (1),
61,5 x 45,5 cm (2); německy
1892
pl 601
1113
Dvůr Milkovice - obytné a hospodářské budovy
(půdorysy)
(Milkovice)
44 cm (1), 61,5 x 46 cm (2); německy
1892
pl 602
1114
Dvůr Nový Dvůr - situační plán
(Meierhof Neuhof)
1892
pl 603
1115
Dvůr Nový Dvůr - obytné a hospodářské budovy
č. 1-3 a 7 (půdorysy)
(Neuhof)
(zakresleny i kóty); rozměry: 64,5 x 43 cm (1),
65,5 x 43 cm (2); německy
1892
pl 604/1
Dvůr Nový Dvůr - obytné a hospodářské budovy
č. 4-6 (půdorysy)
(Neuhof)
45 cm; německy
1892
pl 604/2
Dvůr Psinice - situační plán
(Meierhof Psinic)
kolorováno; průsvitka; poškozeno; měřítko: 1 :
1892
pl 605
1116
- 263 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
1117
Dvůr Psinice - obytné a kancelářské budovy č. 1, 2
a 6 (půdorysy)
(Psinic)
x 41 cm (1), 65 x 45,5 cm (2); německy
1892
pl 606/1
Dvůr Psinice - hospodářské budovy č. 3-5
(půdorysy)
(Psinic)
(zakresleny i kóty); rozměry: 64 x 52 cm (1), 66 x
1892
pl 606/2
1118
Dvůr Slatiny - situační plán
(Meierhof Slatiny)
měřítko: 1 : 720; rozměry: 95 x 62 cm (1), 96 x
1893
pl 607
1119
Dvůr Slatiny - obytné a hospodářské budovy č. 1 a
6 (půdorysy)
(Slatiny)
51 cm (1), 69 x 49,5 cm (2); německy
1893
pl 608/1
Dvůr Slatiny - obytné a hospodářské budovy č. 2-5
a 7 (půdorysy)
(Slatiny)
(zakresleny i kóty); rozměry: 65,5 x 45 cm (1), 66
x 46 cm (2); německy
1893
pl 608/2
Dvůr Slatiny - plán rozšíření chlévů (půdorys)
(Rozšíření chlévů z dělnických bytů ve Slatinách)
(zakresleny kóty); rozměry: 44,5 x 29,5 cm; česky
Poznámka: na dorsu nákres lednice při hostinci ve
Slatinách
1911
pl 609
1120
- 264 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
1121
Dvůr Slatiny - plán nových dělnických bytů a
konírny s kravínem (půdorysy, řezy)
(Návrh na postavení nových dělnických bytů a
koníren s kravínem ve Slatinách)
1911
pl 610
1122
Dvůr Slatiny - dělnické byty (půdorysy)
(Dělnické byty ve Slatinách)
měřítko: neuvedeno; rozměry: 31 x 35,5 cm; česky
s.d. [zač. 20. st.]
pl 611
1123
Dvůr Slatiny - dělnické byty a úprava jejich okolí
(půdorysy)
(Upravení okolí dělnických bytů ve Slatinách)
82 x 27 cm; česky
Poznámka: na dorsu náčrtek lednice, postavené v
roce 1902
s.d. [zač. 20. st.]
pl 612
1124
Dvůr Slatiny - plán dvou kůlen na stroje (situace,
pohledy, půdorysy, řezy)
(Plán na postavení 2 nových kůlen na stroje ve
Slatinách)
měřítko: 1 : 100 (řezy, zakresleny i kóty); 1 : 200
(pohledy, půdorysy, zakresleny i kóty); 1 : 2880
(situace); rozměry: 37 x 49 cm; česky
s.d. [zač. 20. st.]
pl 613
1125
Dvůr Slatiny - plán hnojiště u kravína (půdorys,
řezy)
(bez názvu)
měřítko: 1 : 100 (řezy, zakresleny i kóty); 1 : 200
(půdorysy, zakresleny i kóty); rozměry: 70,5 x
64,5 cm; česky
Poznámka: na dorsu dělnické byty s dřevníky
(pohled, půdorysy, řezy)
1913
pl 614
1126
Dvůr Slavhostice - situační plán
(Meierhof Slawostic)
x 51,5 cm; německy
1893
pl 615
- 265 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
1127
Dvůr Slavhostice - obytné a hospodářské budovy
č. 1, 2 a 6, myslivna (půdorysy)
(Slavostic)
(zakresleny i kóty); 1 : 200 (zakresleny i kóty);
rozměry: 62 x 45,5 cm (1), 63 x 45,5 cm (2);
německy
1893
pl 616/1
Dvůr Slavhostice - obytné a hospodářské budovy
č. 3-5 a 7 (půdorysy)
(Slawostic)
51,5 cm; německy
1893
pl 616/2
1128
Dvůr Slavhostice - plán dělnických bytů (pohled,
půdorysy, řez)
(Dělnické byty z menší stodoly ve dvoře v
Slavhosticích)
1904
pl 617
1129
Dvůr Slavhostice - obilní kůlna (pohled, půdorys,
řez, vazba)
(Obilní kůlna v Slavhosticích)
1904
pl 618
1130
Dvůr Staré Hrady - situační plán
(Meierhof Altenburg)
1892
pl 619
1131
Dvůr Staré Místo - situační plán
(Meierhof Staré Místo)
x 46 cm; německy
1892
pl 620
1132
Dvůr Staré Místo - hospodářské budovy
(půdorysy)
(Staré Místo)
1892
pl 621
- 266 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
1133
Dvůr Staré Místo - obilní kůlna (pohled, půdorysy,
řez, vazba)
(Obilní kůlna ve Starém Místě)
neuvedeno (zakresleny kóty); rozměry: 51 x 47
cm; česky
1915
pl 622/1
Dvůr Staré Místo - obilní kůlna (pohled, půdorys,
řezy)
(Obilní kůlna)
Poznámka: označení plánu nedokončeno
[1915]
pl 622/2
1134
Dvůr Staré Místo - stodola (půdorys)
(Scheuer Maie[r]hof Staré Místo)
(nákres tužkou); průsvitka; měřítko: neuvedeno
s.d. [po 1910]
pl 623
1135
Dvůr Střevač - situační plán
(Meierhof Střevač)
58,5 cm; německy
1892
pl 624
1136
Dvůr Střevač - obytné a hospodářské budovy
(půdorysy)
(Střevač)
45 cm; německy
1892
pl 625/1
Dvůr Střevač - hospodářské budovy (půdorysy)
(Střevač)
1892
pl 625/2
Dvůr Střevač - plán dělnických bytů (situace,
půdorys, řez)
(Zřízení nových dělnických bytů na špýchaře při
dvoře Střevačském)
měřítko: 1 : 1000 (situace); neuvedeno (u
půdorysu a řezu zakresleny kóty); rozměry: 22 x
47,5 cm; česky
s.d. [po 1900]
1137
- 267 -
Ev. j.
pl 626
Inv. č.
Obsah
Datace
1138
Dvůr Střevač - kravín (půdorysy, řez)
(Kravín ve Střevači)
s.d. [po 1900]
pl 627
1139
Dvůr Vesec - plán hnojiště u kravína (situace,
půdorys, příčný a podélný řez)
(Plán hnojiště při kravíně ve dvoře Vesec)
měřítko: 1 : 1000 (situace); neuvedeno (u
půdorysu a řezu zakresleny kóty); rozměry: 51,5 x
s.d. [po 1900]
pl 628
1140
Dvůr Vokšice - situační plán
(Meierhof Vokšic)
Autor: Ing. Bedřich Pek, Jičín; 2 exempláře; ozalid
(1 ks), modrotisk (1 ks); papír (1 ks), průsvitka (1
ks); poškozeno; měřítko: 1 : 720; rozměry: 79 x 65
cm (1), 77,5 x 62,5 cm (2); německy
s.d. [cca 1893]
pl 629
1141
(bez názvu)
Autor: neuveden; 2 exempláře; ozalid; papír;
měřítko: 1 : 5000; rozměry: 34 x 42,5 cm; bez
legendy
s.d. [cca 1900]
pl 630/1
(Wokšitz)
Autor: neuveden; 3 exempláře; ozalid; papír;
německy
s.d. [cca 1900]
pl 630/2
1142
Dvůr Vokšice - nákres stodoly a kůlny (půdorys,
řez)
(bez názvu)
(nákres tužkou); papír; měřítko: neuvedeno
s.d. [po 1900]
pl 631
1143
Dvůr Vokšice [?] - obytné a kancelářské budovy
(půdorysy přízemí a 1. patra)
(bez názvu)
Autor: František Kysela, stavební mistr; 3
exempláře; rukopis (nákres tužkou); papír;
s.d. [po 1900]
pl 632
- 268 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
1144
Projekt nového dvora při silnici Kopidlno-Jičín obytné a hospodářské budovy (situace, půdorysy,
řezy)
(bez názvu)
kolorováno; papír; měřítko: 1 : 200 (půdorysy,
řezy, zakresleny i kóty); 1 : 500 (situace,
zakresleny i kóty); rozměry: 110,5 x 36 cm;
německy
s.d. [cca 1900]
pl 633/1
Projekt nového dvora při silnici Kopidlno-Jičín obytné budovy (situace, půdorysy)
(bez názvu)
s.d. [cca 1900]
pl 633/2
Projekt nového dvora při silnici Kopidlno-Jičín situační plán
(bez názvu)
s.d. [cca 1900]
pl 633/3
Plán nádrže na vodu v blíže neurčené zahradě
(půdorys, řezy)
(Reservoir 100 hl Inhalt für die Gemüsegarten)
Autor: Josef Rosenberg, Praha, projektant;
litografie; papír; měřítko: 1 : 50; rozměry: 42 x 31
cm; německy
s.d. [po 1900]
pl 634
1145
Datace
Ev. j.
1146
Hájovna v blíže neurčené lokalitě, pravděpodobně
na Plhově - projekt (pohled, půdorysy)
(Hegerhaus)
kolorováno; průsvitka; měřítko: 1 : 100
(zakresleny i kóty); rozměry: 44 x 31 cm; německy
1893
pl 635
1147
na Plhově - projekt (pohled)
(Jägerhaus)
1893
pl 636/1
- 269 -
Inv. č.
Obsah
na Plhově - projekt (řez, půdorys přízemí a
podkroví)
(Jägerhaus)
kolorováno; papír; měřítko: 1 : 100 (řez,
zakresleny i kóty); 1 : 200 (půdorysy, zakresleny i
Datace
Ev. j.
[1893]
pl 636/2
1148
Cihelna ve Starém Místě - návrh pece (pohled,
podélný a příčný řez)
(Entwurf eines Ziegelbren Ofens)
kolorováno; papír; měřítko: grafické (4 vídeňské
sáhy = 9 cm); rozměry: 44,5 x 35,5 cm; německy
1804
pl 637
1149
Cukrovar v Kopidlně - plán obytné budovy pro
zaměstnance (situace, pohled, půdorysy, řez)
(Plán obytného stavení pro úředníky cukrovaru v
Kopidlně)
kóty); neuvedeno (situace); rozměry: 90 x 64,5
cm; česky
1895
pl 638
1150
Pila ve Vokšicích - situační plán
(Plán pily)
1913
pl 639/1
Pila ve Vokšicích - plán kůlny na prkna a nářadí
(pohled, půdorys, řezy)
(Nová kůlna na prkna a nářadí při parní pile ve
Vokšicích)
1913
pl 639/2
Pivovar ve Vokšicích - projekt (řezy E-K)
(Projekt pivovaru vysokorodého pána hraběte
Ervína Šlika ve Vokšicích)
Autor: Josef Rosenberg, Praha, projektant;
: 100 (zakresleny i kóty); rozměry: 123 x 64,5 cm;
česky
1898
pl 640
1151
- 270 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
1152
Huť na hliník, lučební továrna v Kostelci nad
Orlicí (půdorys přízemí)
(HNH. Huť na hliník. Lučební továrna v Kostelci
n. Orl.)
Autor: neuveden; ozalid; papír; měřítko: 1 : 250;
rozměry: 44 x 36,5 cm; česky
s.d. [po 1925]
pl 641/1
Orlicí (půdorys 1. patra)
n. Orl.)
s.d. [po 1925]
pl 641/2
n. Orl.)
s.d. [po 1925]
pl 641/3
n. Orl.)
s.d. [po 1925]
pl 641/4
1153
Orlicí - plán výrobního schématu (půdorys)
(Schema výrobní konečné definitívně)
Autor: Ing. Emil Kopecký, Praha; litografie; papír;
měřítko: neuvedeno; rozměry: 88 x 38,5 cm; česky
1925
pl 642
1154
Mlýn ve Slatinách - plán dělnických bytů (situace,
půdorys, příčný a podélný řez)
(Zřízení nových dělnických bytů ze stodoly při
mlýně ve Slatinách)
měřítko: 1 : 1000 (situace); rozměry: 21,5 x 48
cm; česky
s.d. [po 1900]
pl 643
1155
Mlýn v blíže neurčené lokalitě - mlýnské zařízení
(pohled)
(Entwurf einer Zug-Mühle nach der wahren
Proportion der ineinander eingreifenden Räder)
vídeňských sáhů = 21,2 cm); rozměry: 83,5 x 61,5
cm; německy
Poznámka: název orámován perokresbou s
vyobrazením vrb
1804
- 271 -
pl 644/1
Inv. č.
1156
Obsah
Datace
Ev. j.
Mlýn v blíže neurčené lokalitě - mlýnské zařízení
(řez)
(bez názvu)
1804
Drůbežárna v blíže neurčené lokalitě (pohled,
půdorys, řez)
(Zuchtgeflügelstall)
Autor: Josef Willinger, lesní; rukopis, kolorováno;
papír; měřítko: neuvedeno; rozměry: 50 x 40,5
cm; německy
s.d. [cca 1890]
pl 645
pl 644/2
1157
Jičín - hotel Merkur (půdorys přízemí, 1. patra a 2.
patra)
(Hotel Merkur v Jičíně)
(zakresleny kóty); rozměry: 57 x 30,5 cm; česky
s.d. [cca 1900]
pl 646
1158
Kopidlno - plán hostinské místnosti "Na sklípku"
(Plánek na rozšíření hostinské místnosti "Na
sklípku" v Kopidlně)
Autor: F. Kulich; rukopis, kolorováno; průsvitka;
20,5 x 29,5 cm; česky
1913
pl 647
1159
Hostinec a zájezdní hostinec v blíže neurčené
lokalitě - projekt (pohled, řez)
(Plan zu einem neuen Gast und Einkehrhause)
Autor: František Horký; rukopis, kolorováno;
24,6 cm); rozměry: 49,5 x 72 cm; německy
1862
pl 648/1
Hostinec a zájezdní hostinec v blíže neurčené
lokalitě - projekt (půdorysy sklepení, přízemí, 1.
patra a 2. patra, pohledy a řezy přiléhajících
přízemních budov, pravděpodobně stáje pro koně
a kůlny pro vozy)
(Plan zu einem neuen Gast und Einkehrhause)
Autor: František Horký; rukopis, kolorováno;
1862
pl 648/2
- 272 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
1160
Hostinec v blíže neurčené lokalitě - projekt
(pohled a řez, pohledy přilehající stáje pro koně a
kůlny pro vozy)
(Plan zur [sic] einem neuen Gasthause)
Autor: Vincenc Říha; rukopis, kolorováno; papír;
měřítko: grafické (15 vídeňských sáhů = 38,6 cm);
1862
pl 649/1
Hostinec v blíže neurčené lokalitě - projekt
(situace, půdorysy sklepení, přízemí, 1. patra a 2.
patra, půdorys a řez stáje pro koně a kůlny pro
vozy)
(Plan zur [sic] einem neuen Gasthause)
Autor: Vincenc Říha; rukopis, kolorováno; papír;
měřítko: grafické (15 vídeňských sáhů = 19,4 cm);
grafické (50 vídeňských sáhů = 14,1 cm (situace);
1862
pl 649/2
1161
Brada - kostel sv. Bartoloměje (zákres rozsahu
poškození stavby, plán opravy, pohledy, půdorys,
řezy, krov)
(Brada)
jednotek); rozměry: 55,5 x 43 cm; česky
s.d. [1. pol. 19. st.]
pl 650
1162
Brada - situační plán hřbitova s kostelem sv.
Bartoloměje
(Hřbitov Brada)
Autor: neuveden; 2 exempláře; rukopis; papír (1
ks), průsvitka (1 ks); měřítko: 1 : 200; rozměry:
46,5 x 35,5 cm (1), 31 x 29 cm (2); česky
s.d. [cca 1900]
pl 651
1163
Bystřice - plán výstavby nové zvonice a hřbitovní
zdi při filiálním kostele Nanebevzetí Panny Marie
(situace, půdorys, řezy, krov, hřbitovní vrata)
(Plan Litt. A über die Erbauung eines neuen
Glockenthurmes und der Kirchhofmauer bei der
Filialkirche zu Bistrzitz)
Autor: Antonín Fiedler, asistent krajského
inženýra; rukopis, kolorováno; papír; poškozeno;
měřítko: grafické (12 vídeňských sáhů = 16 cm);
s.d. [pol. 19. st.]
pl 652
- 273 -
Inv. č.
Obsah
Datace
1164
Bystřice - situační plán okolí kostela Nanebevzetí
Panny Marie
(Planskitze von der Bistritzer Kirche und ihrem
[sic] Umgebung)
Autor: Dinhart, krajský inženýr; rukopis,
kolorováno; průsvitka; poškozeno; měřítko:
cm; německy
s.d. [2. pol. 19. st.]
pl 653
1165
Bystřice - fara (pohled, půdorys, řez, krov)
(Bystric)
s.d. [1. pol. 19. st.]
pl 654
1166
Dolany - kostel sv. Matouše (pohled, půdorys, řez)
(Dolan)
s.d. [1. pol. 19. st.]
pl 655
1167
Dolany - situační plán hřbitova s kostelem sv.
Matouše
(Hřbitov Dolany)
46,5 x 36 cm (1), 27 x 29 cm (2); česky
s.d. [cca 1900]
pl 656
1168
Cholenice - kaple sv. Marka (půdorys)
(Kapelle in Cholenic)
Autor: Karl Kress, Praha, úředně autorizovaný
civilní inženýr; rukopis, kolorováno; papír;
měřítko: 1 : 166; rozměry: 25 x 35,5 cm; německy
grafického znázornění (7,8 cm v plánu je rovno 13
m ve skutečnosti)
s.d. [zač. 20. st.]
pl 657/1
Cholenice - kaple sv. Marka (příčný řez)
německy
Poznámka: lze předpokládat shodné měřítko pro
všechny části plánu
s.d. [zač. 20. st.]
pl 657/2
- 274 -
Ev. j.
Inv. č.
1169
1170
Obsah
Datace
Ev. j.
Cholenice - kaple sv. Marka (podélný řez)
německy
s.d. [zač. 20. st.]
pl 657/3
Cholenice - kaple sv. Marka (pohled)
civilní inženýr; rukopis; papír; měřítko:
s.d. [zač. 20. st.]
pl 657/4
Chyjice - kostel sv. Šimona a Judy (zákres rozsahu
poškození stavby, situace, pohledy, půdorys, řez)
(Aufnahme der zum Theil eingefallenen Kirche in
Chigitz)
poškozeno; měřítko: grafické (15 rakouských sáhů
= 24,5 cm); rozměry: 57 x 45,5 cm; německy
s.d. [1. pol. 19. st.]
pl 658/1
Chyjice - kostel sv. Šimona a Judy (plán opravy,
situace, pohledy, půdorys, řezy, krov kostela, krov
věže, zvonový podstavec)
(Plan zur Restaurirung der Filialkirche [in] Chigitz
auf der Herrschaft Gitschinowes, Bidschower
Kreises)
poškozeno; měřítko: grafické (10 rakouských sáhů
= 16,4 cm); rozměry: 69 x 50,5 cm; německy
s.d. [1. pol. 19. st.]
pl 658/2
1886
pl 659/1
[1886]
pl 659/2
Kopidlno - kostel sv. Jakuba Většího, návrh
hlavního oltáře (pohled)
(Návrh hlavního oltáře do chrámu Páně v
Kopidlně)
Autor: Josef Krejčík, Praha, umělecký řezbář;
hlavního oltáře (půdorys)
(bez názvu)
: 10 (zakresleny i kóty); rozměry: 64,5 x 46 cm;
česky
- 275 -
Inv. č.
Obsah
hlavního oltáře (řez)
(bez názvu)
: 20 (zakresleny i kóty); rozměry: 27,5 x 50 cm;
česky
Datace
Ev. j.
[1886]
pl 659/3
1171
Kostelec - situační plán hřbitova s kostelem
Nanebevzetí Panny Marie
(Hřbitov Kostelec)
46,5 x 36 cm (1), 27 x 29 cm (2); česky
s.d. [cca 1900]
pl 660
1172
Nadslav - situační plán hřbitova s kostelem sv.
Prokopa
(Hřbitov Nadslav)
46,5 x 36 cm (1), 27 x 29 cm (2); česky
s.d. [cca 1900]
pl 661
1173
Ostružno - situační plán hřbitova s kostelem
Povýšení sv. Kříže
(Hřbitov Ostružno)
46,5 x 36 cm (1), 32,5 x 29,5 cm (2); česky
s.d. [cca 1900]
pl 662
1174
Ostružno (k.ú.) - kaple sv. Anny (pohledy,
půdorys, řez)
(S[an]ct Anna)
s.d. [1. pol. 19. st.]
pl 663
1175
Psinice - kostel sv. Jiří (zákres rozsahu poškození
stavby, plán opravy, pohledy, půdorysy, řezy,
krov)
(Bauplan zur Restaurirung der Filialkirche in
Psinitz auf der Herrschaft Kopidlno und
Altenburg)
= 13 cm); rozměry: 55,5 x 46,5 cm; německy
s.d. [1. pol. 19. st.]
pl 664
1176
Psinice - kostel sv. Jiří (půdorys, hlavní oltář sv.
Jiří, oltář sv. Josefa)
(Psinice)
(půdorys, zakresleny i kóty); 1 : 50 (oltáře,
zakresleny i kóty); rozměry: 21 x 51 cm; německy,
česky
1893
pl 665
- 276 -
Inv. č.
Obsah
Datace
1177
Samšina - fara (pohled, půdorysy, řez)
(Samšin)
jednotek); rozměry: 55,5 x 44 cm; německy
s.d. [1. pol. 19. st.]
pl 666
1178
Staré Místo - filiální kostel sv. Františka z Assisi
(pohled, půdorys, řez)
(Starémísto)
s.d. [1. pol. 19. st.]
pl 667
1179
Staré Místo - situační plán hřbitova s filiálním
kostelem sv. Františka z Assisi
(Hřbitov Staré Místo)
46,5 x 36 cm (1), 32 x 28 cm (2); česky
s.d. [cca 1900]
pl 668
1180
Údrnice - filiální kostel sv. Martina (zákres
rozsahu poškození stavby, plán opravy, situace,
pohledy, půdorys, řez, krov)
(Bauplan der Filialkirche in Audernitz auf der
Herrschaft [Kopidlno und Altenburg])
= 13,1 cm); rozměry: 54 x 46 cm; německy
s.d. [1. pol. 19. st.]
pl 669
1181
Údrnice - situační plán hřbitova s filiálním
kostelem sv. Martina
(Hřbitov Oudrnice)
ks), průsvitka (1 ks); měřítko: 1 : 200; rozměry: 46
x 36 cm (1), 25 x 37 cm (2); česky
s.d. [cca 1900]
pl 670
1182
Vršce - farní kostel sv. Vavřince (půdorys)
(Půdorys kostela Vrseckého)
(zakresleny i kóty); rozměry: 23 x 32,5 cm; česky
1889
pl 671
1183
Baden, Dolní Rakousy - šlikovská hrobka
(půdorys kaple a krypty)
(Entwurf für ein Mausoleum)
Autor: F. Schmidt, Baden, stavební mistr; rukopis;
německy
1886
pl 672
- 277 -
Ev. j.
Inv. č.
Obsah
Datace
1184
Kříž s ukřižovaným Kristem v blíže neurčené
lokalitě
(bez názvu)
neuvedeno (zakresleny kóty); rozměry: 18 x 85,5
cm; bez legendy
Ev. j.
s.d. [cca 1900]
pl 673
1185
Rybník Bílský - situační plán, hráz s výtokovým
potrubím (půdorys, řez), stavidlový splav (pohled
proti vodě, půdorysy, řez)
(bez názvu)
poškozeno; měřítko: 1 : 100 (hráz); 1 : 1440
(situace); 1 : 50 (stavidlový splav); rozměry: 73,5
x 54 cm; česky
Poznámka: plánky načrtnuty po obou stránách
archu
s.d. [cca 1900]
pl 674
1186
Nové panské rybníky u Jičíněvsi - nivelační a
situační plán, hráz (řez), stavidlo (pohled proti
vodě, půdorys, řez), železniční most (pohledy,
půdorys, řez)
(Nivelační plán pro nové rybníky v Jičíňovsi.
Nový panský rybník v Jičíňovsi)
Autor: neuveden; ozalid; papír; měřítko: 1 : 100
(hráz, stavidlo, most); 1 : 1000 (nivelace); 1 : 2880
(situace); rozměry: 101 x 75 cm; česky
s.d. [cca 1900]
pl 675
1187
Plán zimních sádek v k.ú. Jičíněves (situace,
pohled proti vodě, půdorys, řezy)
(Plan für die Winter-Hälter in d[er] K[atastral]
G[emeinde] Jičínoves)
měřítko: 1 : 100 (řez, výšky); 1 : 2880 (situace); 1
: 50 (pohled, půdorys a řez); 1 : 500 (řez, délky); 1
: 500 (situace, zakresleny i kóty); rozměry: 136 x
57 cm; německy
s.d. [cca 1900]
pl 676
1188
Plán plovárny na rybníce v Kopidlně (situace,
půdorysy, řez)
(Nákres na postaveňi [sic] plovárňi [sic] na ribňice
[sic] v Kopidlňe [sic])
Autor: František Kettner, mistr tesařský; rukopis,
Poznámka: přiložen rozpočet stavebních výloh
s.d. [cca 1900]
pl 677
- 278 -
Inv. č.
Obsah
Datace
Ev. j.
1189
Křešický rybník - projekt drenáže (příčný profil
drénu)
(Quer Profile der Sam[m]eldrains von der
projektirten Drainage am křešicer Teiche)
německy
1896
pl 678
1190
Nákres rakárny při sádkách ve Starých Hradech
(situace, půdorys)
(Nástiň [sic] na přístavek noví [sic] sádki [sic] pro
raci [sic] při sádkách v Starích [sic] Hradech)
Autor: František Kettner, mistr tesařský; rukopis,
(zakresleny kóty); rozměry: 21,5 x 24 cm; česky
Poznámka: přiložen rozpočet stavebních výloh
[1903]
pl 679
s.d. [cca 1900]
pl 680
s.d. [po 1896]
fa 1
1191
Spružinová hlava kola k nákladnímu vozu
(Spružinová hlava kola k vozu nákladnímu)
Autor: Pošvaha; rukopis, kolorováno; papír;
poškozeno; měřítko: neuvedeno (zakresleny kóty);
IV. VARIA
1192
Grafické znázornění vývoje tržních cen
zemědělských produktů v letech 1876/77-1895/96
- 279 -
Rejstříky
Rejstřík věcný
adjunkti
5
-
hospodářští
147
-
lesní
155
administrátor fideikomisu
167-169, 174, 181, 311
adresář
51
advokáti
aktiva
10, 61, 98, 170, 176, 227-231,
234-279, 303, 325, 362, 383-391,
395, 403-410, 438, 451-455
33, 286, 291, 429
alod
30, 371
-
dědické podíly
16
-
inventáře
184, 192
-
ocenění
185-186, 190-191, 206, 318
-
pozemky
90
-
právo nástupnické
369
-
právo zástavní
24-25, 71-73, 80
-
separace
altány
179-199, 201-206, 208-211, 213,
287, 300, 334, 340-343, 345-366,
430
1021, 1042
apanáže
93, 414-415, 441, 450, 474, 477
archivy
269-271, 376
-
kopidlenský
138, 312
banky
bažantnice
72, 81, 129, 437, 445, 459, 476, 486,
511
742
blahopřání
416
budovy
-
hospodářské
119, 1082, 1088, 1090, 1092-1093,
1095, 1099-1100, 1103-1104,
1106-1109, 1113, 1115, 1119-1121,
1124-1125, 1127, 1129, 1132-1134,
1136, 1138-1139, 1142, 1144
- 281 -
-
obytné
burza
42, 365, 411, 1019-1020,
1025-1029, 1052-1054, 1072-1086,
1088, 1090, 1092, 1094, 1097,
1099-1100, 1106, 1109, 1111, 1113,
1115, 1117, 1119, 1121-1123, 1125,
1127-1128, 1136-1137, 1143-1144,
1149, 1154
437
byty
461
ceníky
497
cennosti
17, 106
ceny zemědělských produktů
1192
cesty
371
cihelny
165-166, 433, 1148-1149
cirkuláře
5, 50, 142, 147, 293
císař
280
cukrovary
-
fúze
44, 142, 161-162, 308, 329-331,
334, 344, 472-475, 477-485,
487-489, 496
477, 481
-
právo zástavní
25, 71, 95
čeledíni
466
daň
-
dědická
450
-
pozemková
134
-
z příjmu
449
-
z výdělku
135, 449
daně
136, 186-187, 300-302, 446-447
dávky
136, 300, 302
-
z majetku
448
-
z přírůstku na majetku
448
dědictví
-
nástupnické právo
85
-
podíly
-
přihlášky
14-22, 26, 34, 75, 83-84, 87, 360,
366, 421, 424, 472
177, 392
děkani
-
kopidlenský
158
- 282 -
dekrety jmenovací
50, 67
delimitace dokumentace
197-199, 203, 331
depozita
17, 34, 64, 330, 445
desky zemské
13, 65, 68, 89-90, 186-187, 283,
371-373, 375, 396, 399, 442
děti
-
narození
416
-
nemanželské
35, 124, 127, 216
dividendy
490
dluhopisy
24, 29, 73, 77-78, 80, 97, 366
-
státní
11, 64, 445
dluhy
44, 94, 127, 151, 368, 450, 460
dobrozdání
70, 159, 209-210, 212, 217-219,
283, 341, 378, 504
dodávky
-
dřeva
5, 143, 468
-
materiálu
497
-
mléka
464
-
obilí
464
-
ryb
158, 463
-
řepy
473, 483
-
strojového zařízení
497
-
zvěře
158, 463
domácnost
-
rozpočet
110
dotazníky
66
drůbežárny
1156
dvory
-
mapy
-
ocenění
89, 142, 311, 315-316, 409, 431,
435, 464-465
524-555, 560-562, 568-569,
571-572, 574, 576-578, 583-584,
588-592, 594, 597-602, 604-605,
608-609, 617-621, 625-627,
630-635, 637-638, 642-650,
654-659, 661-665, 672-678, 680,
723, 725, 781
185-186, 190
-
plány budov
1056, 1087-1110, 1112-1145
- 283 -
-
popisy
466
-
právo zástavní
24, 71, 73, 80
-
separace
182
-
svobodné
24-25, 71, 73, 80, 119, 282, 395,
397
1031
elektrifikace
evidence
-
daňová
134, 136, 302
-
pozemkového katastru
166, 373
exekuce
151, 460
faráři
274
fary
1165, 1177
fideikomis Kopidlno-Staré Hrady
-
administrátor
65-66, 85, 222, 281, 311, 344, 367,
378, 382, 440
167-169, 174, 181
-
dědické přihlášky
177, 392
-
dědické vyrovnání
381
-
inventáře
183
-
nástupnictví
177, 200, 217-218
-
ocenění
187
-
právo zástavní
72
-
separace
179-199, 202, 287, 300, 363
-
správa
167-168, 173, 176, 181
-
zřízení
13, 219, 283
fideikomis zvláštní
-
282, 395-397, 443
177
fondy
-
nadační
73, 80
-
penzijní
48, 115, 129, 172, 299, 440
garáže
461
genealogie
220, 223, 377
geometři
122
grafy
1192
hajní
156, 471
hájovny
1127, 1146-1147
- 284 -
hlídači
-
lesní
471
-
polní
5, 148
honitba
62, 314, 428, 462, 768, 782, 826
hospodářství
174, 318, 1192
-
lesní
159, 319-320, 432, 468
hostince
164, 399, 1120, 1158-1160
hotely
328, 1157
hráze
702-703, 705, 711, 1185-1186
hrobky
436, 1183
hřbitovy
1162-1163, 1167, 1171-1173, 1179,
1181
25, 72, 76-78, 81, 95, 211, 285, 366,
368
hypotéky
chov
-
bažantů
5
-
dobytka
466
-
drůbeže
311
-
koní
464
instrukce
5, 137, 144, 152, 163
inventarizace majetku
investice stavební
14, 178-179, 183-195, 204-210,
341-343, 363, 421-422, 424, 506
14, 179, 183-184, 189, 192, 194,
205-206, 363, 421-422, 506
294
inženýři
122, 295
kamenolomy
629
kanceláře
1023-1024, 1117, 1143
inventáře
-
fideikomisní správy
168, 173
-
projektantské
494
-
stavební
122-123, 295
-
ústřední
107, 162, 167, 173, 197, 240, 336,
338, 345, 404
1168, 1174
kaple
-
zámecká
1065
knihovny
272-273, 376
knihy
- 285 -
-
evidenční
1
-
pozemkové
-
účetní
13, 82, 140, 371, 373, 375, 399, 402,
411
5
-
ústřední kanceláře
197
-
úvěrní
450
komisaři patronátní
145
komorné
35
konference
-
majitelů cukrovaru v Kopidlně
484
-
mezinárodní
482
-
s administrátorem fideikomisu
169
-
s advokáty
170
-
s hospodářským ředitelem
53
-
s pozůstalostním kurátorem
54
-
s ředitelem ústřední správy
52
konkurzy
122
korespondence
6-12, 60-61, 63, 93-94, 107, 162,
173-176, 200-201, 204, 214, 220,
227-280, 284, 295, 313-314, 325,
328, 345-358, 362, 369-370,
384-391, 395, 398, 403-410,
414-417, 438, 473, 477, 489,
507-509, 511-512
1161-1164, 1166-1167, 1169-1173,
1175-1176, 1178-1182
kostely
kurátoři
-
fideikomisní
394
-
kolizní
380, 421
-
pozůstalostní
kvitance
54, 67-69, 176, 181, 209, 221, 236,
241, 362, 367, 375, 390
18-20, 74, 78, 407
legitimace dětí
216
lesníci
lesnictví
39, 104, 130, 152-153, 155, 341,
469, 471
159, 319-320, 432, 468, 470
lesy
136, 157, 302, 341, 402, 470, 541
-
mapy
564, 740-741, 744-760, 762-905
- 286 -
listiny
-
darovací
21
-
odevzdací
372, 421-422
-
postupní
75, 84
-
úvěrní
285
-
křestní
422
-
rodné
422
-
úmrtní
79, 82, 375
-
vlastnictví
82
listy
livreje
408
lomy kamenné
159, 470
mapy
-
bažantnic
742
-
dvorů
-
kamenolomů
524-555, 560-562, 568-569,
571-572, 574, 576-578, 583-584,
588-592, 594, 597-602, 604-605,
608-609, 617-621, 625-627,
630-635, 637-638, 642-650,
654-659, 661-665, 672-678, 680,
723, 725, 781
629
-
katastrální
123, 197, 906-1002
-
lesů
564
-
lesů obecních
762, 875, 883
-
lesů soukromých
740-741, 789, 797
-
lesů vrchnostenských
-
lesů zádušních
744-760, 763-788, 790-796,
798-874, 876-882, 884-891
892-905
-
obor
743, 761, 771-772
-
obrysové
522-523, 602, 659
-
polohopisné
1003-1013
-
pozemků
-
pozemků obecních
559, 563-565, 567, 570, 575,
579-582, 586-587, 593, 595-596,
603, 606, 610-613, 615-616,
622-624, 628, 636, 639, 651, 653,
660, 666-671, 679, 681-684, 689,
705, 729-738, 789
557-558, 566, 607, 652
- 287 -
-
pozemků soukromých
556, 585, 614, 640-641, 685-688
-
pozemků školních
607
-
pozemků vrchnostenských
566, 573, 652
-
pozemků zádušních
729-739
-
rybníků
700-728
-
velkostatků
513-522
-
vodopisné
1013
-
zahrad
690-691, 695-696
-
zámeckých parků
692-694, 697-699
meliorace
-
pozemků
76, 294
-
staveb
76
mesaliance
220, 377
mlýny
399, 1013, 1154-1155
mobiliář
-
zámku v Jičíněvsi
9, 189, 456
-
zámku v Kopidlně
309, 313-314, 361-363
nabídky
497
nadace
-
školské
80
-
špitálské
73
nájemné
300, 460
nařízení
4-5, 45-46, 49, 116-117, 139, 143,
149, 311
101, 458
nemoci
nemovitosti
-
ocenění
23, 40-41, 140, 305, 365, 411, 442,
457, 459, 1157
188
-
právo zástavní
25, 71
-
prodej
335
-
pronájem
141, 304, 458, 460-461
-
správci
458
-
svobodný majetek Ervína Šlika
29, 95-96, 195, 330
-
svobodný majetek Františka Šlika
285, 373, 429
notáři
102, 246
- 288 -
noviny
225, 253, 359, 379, 398, 448, 494
novostavby
316, 319
obce
399
objednávky
305, 497
obligace
11, 64
obory
743, 761, 771, 1009
ocenění
-
alodu
185-186, 190-191, 206, 318, 320
-
cukrovaru
472
-
dvorů
185-186, 190
-
fideikomisu
187
-
lesů
470
-
nemovitostí v Praze
188
-
pozůstalostí
421-422
-
substituce
206, 318
-
svobodného majetku
195
odměny
99
odškodnění
150
-
pracovních úrazů
104
oltáře
1170
opravy stavební
42, 305, 316, 319, 321, 465
paláce
457-461, 1067-1071
palmáre
176, 283, 303, 324, 389, 451-455
papíry
-
cenné
17, 34, 64, 330, 332, 445
-
hlavičkové
51
parcely
-
lesní
136, 196, 302, 397, 402, 541
-
pozemkové
-
stavební
65, 89-90, 333, 371, 373, 402, 410,
436
411
parky zámecké
43, 692-694, 697-699, 1032, 1043
parte
87, 133, 228, 358, 379, 416
pasiva
33, 286, 291, 429
- 289 -
patenty
494, 502-503, 507, 509
patronát
145
-
Jičíněves
121, 430
-
Kopidlno
121, 202
paušály
143
penze
pily
37-39, 112, 130-131, 133, 298-299,
440-442, 474, 478
164, 432, 450, 1150
pivovary
163-164, 321, 450, 490, 1056, 1151
plány
197
-
nivelační
714, 1186
-
osevní
464
-
situační
-
stavební
166, 399, 402, 436, 541, 1016,
1030-1031, 1054, 1056, 1066, 1087,
1089, 1091, 1096, 1098, 1105, 1112,
1114, 1116, 1118, 1126, 1130-1131,
1135, 1140-1141, 1144, 1150,
1162-1164, 1167, 1171-1173, 1179,
1181, 1185-1187
1014-1015, 1017-1029, 1032-1055,
1057-1065, 1067-1086, 1088, 1090,
1092-1095, 1097, 1099-1104,
1106-1111, 1113, 1115, 1117,
1119-1125, 1127-1129, 1132-1134,
1136-1139, 1142-1149, 1151-1161,
1163, 1165-1166, 1168-1170,
1174-1178, 1180, 1182-1190
-
zaměstnanců cukrovaru
479
-
zaměstnanců hliníkárny
500
-
zaměstnanců velkostatku
49, 117, 138, 155
platy
plné moci
-
poštovní
3-4, 28, 57-59, 140, 145-146,
153-154, 220, 322-323, 337
56
-
procesní
229
plovárny
1188
podnikání
160
pohledávky
24, 71, 73-75, 80, 111, 186-187,
313, 360, 403, 405
20, 25-26, 76-78, 81, 95, 211, 366,
368
-
hypoteční
- 290 -
pojištění
95
-
nemocenské
500
-
požární
103, 109, 501
-
proti krupobití
103, 109
-
zámeckých budov v Kopidlně
309
-
životní
72, 127, 423
pojišťovny
72, 81, 103, 109, 368, 423, 501
pokladny
116
-
hlavní
-
kostelní
30-31, 63, 112-113, 120, 199,
286-287, 291, 425, 441
121
-
zámecké
427
pokyny
499
poplatky
81, 91, 107, 443, 445
-
z převodu majetku
444, 450
poručnictví
2
pošta
56
potvrzení
-
domovské příslušnosti
424
povolení stavební
326
pozemky
-
deputátní
13, 65, 76, 89-90, 136, 157, 166,
294, 302, 333, 342, 371, 373, 397,
399, 402, 410, 436, 466, 477, 541
469
-
kostelní
729-739
-
mapy
-
obecní
556-559, 563-567, 570, 573, 575,
579-582, 585-587, 593, 595-596,
603, 606-607, 610-616, 622-624,
628, 636, 639-641, 652-653, 660,
666-671, 679, 681-689, 705, 789
557-558, 566, 607, 652
-
směna
88, 373, 404
-
soukromé
556, 585, 614, 640-641, 685-688
-
substituční
91
-
školní
607, 734
-
vrchnostenské
566, 573, 652
-
vyvazování
11
- 291 -
-
vyvlastnění
400-401
pozůstalosti
-
Berty Šlikové
422
-
Ervína Šlika
-
Františka Šlika († 1862)
-
Františka Šlika († 1925)
213-215, 287, 322-323, 326-328,
330-335, 341-342, 344-362,
364-366
14-26, 34, 40, 67-91, 191-192, 201,
203-215, 288, 294, 300, 318, 320,
332, 340-360, 362-363, 367-370,
372-375, 438, 444-445
421, 450
praktikanti
155
právo
-
fideikomisní
217
-
nástupnické
85-86, 212, 218, 369, 374, 380
-
patronátní
121
-
pracovní
466
-
vlastnické
365, 372
-
zástavní
20-22, 25-26, 29, 40, 71-81, 95, 285,
366, 368, 396, 442
prodej
-
domu č.p. 62 v Jičíně
335
-
domu č.p. 91 v Kopidlně
411
-
domu ve Vídni
40
-
dvora ve Starém Místě
409
-
hotelu Hamburk v Jičíně
328
-
pozemků
333, 397, 402, 541
-
Šlikovského paláce v Praze
457
projekty
-
vlečky do cihelny ve Starém Místě
165
-
vodovodů
1030
pronájmy
141, 164, 304, 328, 458, 460, 480
-
bytů
461
-
garáží
461
-
honitby
314, 462
-
stájí
41
-
vozovny
41
- 292 -
prospekty
104
protokoly
-
separační
-
z konferencí
180-185, 205-206, 208, 213, 295,
318, 320, 340, 342-343, 363
484
překlady
398
příplatky
-
drahotní
440
-
osobní
5
přirážky
136, 302
příspěvky
128, 297, 299, 439, 442
-
členské
114
-
do sbírek
489
-
na výchovu dětí
5, 132
-
pojišťovací
109
-
válečné
427
-
zaopatřovací
35, 124, 296
půjčky
-
24, 29, 40, 44, 63, 72, 80-82, 94, 97
válečné
111, 445
rada správní
- fy Huť na hliník, lučební továrna Šlik a spol. v
Kostelci nad Orlicí
- fy Klášter, a.s. v Klášteře nad Jizerou
-
fy Labsko-kostelecká rafinerie cukru, a.s.
491
490
488
radové
-
dvorní
70, 232, 251, 255-256
-
hospodářští
4-10, 12, 38
-
justiční
257
-
správní
284
-
tajní
252, 254, 258
referáty
69, 76, 85, 220
reforma pozemková
398-401
rejstřík obchodní
161, 327
renty
11, 21-22, 36, 40, 75, 79, 82, 113,
124-126, 215, 325, 438
- 293 -
reversy
312
revíry lesní
162, 744-760, 763-781, 783-788,
790-825, 828-844, 846-882,
884-891, 1010-1012
revize
-
hospodaření
435
-
staveb
119
-
účetnictví
116-118, 120-121, 292-293,
431-434
62, 465, 1188
rozpočty
-
na chod domácnosti
110
rozrody
223
rozsudky
85, 91, 225-226, 282-283, 379
rozvahy účetní
118, 292, 431-434, 490
rozvody
418
rybářství
151, 306-307, 434
rybníkářství
308
rybníky
mapy
282, 308, 329, 395, 681, 714,
1185-1186, 1189
700-713, 715-728
-
penzijní
47-48
-
služební
493
řády
ředitelé
-
cukrovaru
58-59, 475, 482, 489
-
hospodářští
53, 143
-
-
vrchní hospodářské správy
52, 58-59, 101, 113, 133, 170-171,
336-337
339
řidiči
100
sadaři
150
sádky
1187, 1190
sady ovocné
150, 593
sbírky
489
sekretáři
60-61, 63
separace
- 294 -
-
fideikomisu a substituce
-
substituce a pozůstalosti Ervína Šlika
167-168, 179-191, 193-194,
196-199, 202, 287, 295, 300, 320,
349, 363
201, 203-206, 208-211, 213-214,
287, 334, 340-343, 345-348,
350-362, 364-366, 430
schůze
-
správních rad
490
-
valných hromad
490
skleníky
1044-1051
sklizně
464
skontro
-
hlavní pokladny
120
-
kostelních pokladen
121
služba hraběcí
156, 310
směna pozemků
88, 91, 373
smlouvy
22, 308, 329, 473, 488
-
dědické
102
-
kartelové
477
-
kolektivní
479
-
komisionářské
476
-
kupní
-
nájemní
13, 335, 397, 402, 411, 473-474,
478, 541
141, 164, 458, 480, 496
-
o převodu podílu na cukrovaru
485
-
o směně pozemků
88, 91, 373, 402, 404
-
pojišťovací
103, 423
-
společenské
344, 473-474, 492
-
svatební
27, 92
-
zřizovací
487
sňatky
27, 92, 416
sochy
43
soupisy
-
budov náležících k fideikomisu
193
-
cenných papírů
330
-
katastrálních map
197
- 295 -
-
plánů
197
-
pozemků
373
-
pozůstalostí
421-422
-
spisů
16, 197-199, 203, 331, 338, 383
-
úředních knih
197
-
delimitace
197-199
-
hlavní pokladny
199
-
soudní
-
15, 85-86, 207, 216, 223-226,
281-283, 359-361, 364, 368, 372,
375-376, 379, 383, 392-395, 400,
421, 458, 460
16, 197-198, 203, 331, 338
-
zápůjčky z kopidlenského archivu
312
spisy
společnosti
-
akciové
344, 481, 488, 490
-
obchodní
487
-
veřejné obchodní
472, 474, 485, 492, 506-507, 509
spolky
-
114
myslivecké
107
spory soudní
-
legitimace dětí Františka Šlika
37, 99, 130, 368, 403, 405-406, 408,
410, 412-413, 458, 460
216
-
o fideikomis Děčín
379
-
o fideikomis Duchcov-Horní Litvínov
226, 283
-
o fideikomis Grafenort
217
-
o fideikomis Kopidlno-Staré Hrady
-
o pozůstalost Ervína Šlika
217-218, 220, 222-283, 376-395,
443
359-362
spořitelny
24-26, 74, 77-78, 95, 366
správa
-
489
-
dvoru Kamensko
142
-
fideikomisu
167-168, 173, 176, 181
-
majetku Marie Terezie Šlikové
322-323
-
parní pily ve Vokšicích
164
- 296 -
-
pivovaru ve Vokšicích
164
-
substituce
178
-
ústřední
4, 45-46, 51, 167, 336
-
zámku v Kopidlně
139, 309-311
správci
-
hospodářští
5, 146, 149
-
lesní
154
-
šlikovského majetku
2-3, 28, 57, 322
-
Šlikovského paláce v Praze
458
-
zámku v Kopidlně
137-138
stáje
41
statuta
-
akciových společností
284, 488
-
pojišťoven
81, 103
stav zdravotní
101, 416
stavby
42, 76, 193, 294-295, 316, 319, 321,
326, 334, 465
208, 210, 295, 341
stížnosti
studie
-
genealogické
220, 377
-
historické
85
-
právněhistorické
85, 217
substituce
-
70, 288, 294, 332, 344, 370, 372,
445
177
-
inventura
178-179, 207
-
nástupnictví
86, 177, 200, 212, 374
-
ocenění
318, 320
-
poplatky z převodu majetku
444
-
pozemky
88-89, 91, 373
-
pozůstalostní kurátoři
67-69, 367
-
právo zástavní
-
rozloha
20-22, 25-26, 40, 71-72, 74-79, 81,
87, 366, 368
372
- 297 -
-
separace
-
správa
85, 201, 203-206, 208-211, 213-215,
287, 300, 334, 340-343, 345-362,
364-366, 430
76, 178
-
zrušení
375
šeky
106
škody
150, 458
šperky
17, 106
tantiémy
317, 490
testamenty
13-14, 86, 102, 130, 213, 218-219,
283, 363, 382, 419-420, 424, 438
těžba
-
dřeva
470
-
zlata
160
tisky
225, 253, 306, 359, 379, 398, 448,
494
327-328, 477, 491-499, 502-503,
506-512, 1152-1153
163
továrny
účetní
účetnictví
5, 30-33, 108, 115-116, 118, 121,
287, 292, 425-429, 431-434, 511
106
účtenky
účty
-
bankovní
129, 511
-
kostelní
121
-
palmární
176, 303, 389, 451-455
-
při hlavní pokladně
108, 290
úmrtí
87, 416, 458
úrazy pracovní
104
úroky
23, 34, 40, 368
-
z nájemného
300
-
z obligací státního dluhu
64
úřady
-
berní
301
-
pozemkový
398
úředníci
-
1, 4-5, 147, 149, 175, 412, 479
penze
298
- 298 -
-
tantiémy
317
úvěry
285, 450, 486
váhy dobytčí
293
valné hromady
490
veduty
543, 829
velkostatky
134
-
mapy
513-523
vily
1073-1078, 1080-1082
vlečky
165
vodovody
42, 1030
volby správních radů
284
vozkové
310
vozovny
41
výkazy
294, 299, 469
-
daní
136, 302, 446-447
-
majetkové
76
-
penzijní
298, 441
-
tantiém
317
-
účetní
výkresy technické
30-34, 105, 108, 111-112, 115, 176,
286-291, 303, 305, 315-316, 319,
321, 425-429, 445, 451-455
1191
výlohy
415, 426
-
stavební
305, 316, 319, 321
výnosy
-
dvorů
315
-
pozemků
76
-
velkostatků
222, 372
výroba hliníku
494-495, 502, 504, 509-510
vysvědčení pracovní
211
vyvlastnění pozemků
400-401
výživné
35, 124, 132
vzorníky
497
zahradníci
137, 144, 148
zahrady
610, 690-691, 695-696
- 299 -
zajatci váleční
467
zaměstnanci
-
penze
1, 5, 155, 175, 310, 412, 440, 442,
466, 469, 471, 500
131, 298
-
platy
49, 138, 479
-
příplatky a příspěvky
5
-
zplnomocnění
59
zámky
-
Jičíněves
-
Kopidlno
-
Staré Hrady
9, 189, 399, 426, 456, 699,
1014-1018
137-139, 309-311, 313, 363,
690-698, 1032-1042
1056
-
Vokšice
1057-1066
závěrky účetní
116
zemědělci
104
zkoušky řidičské způsobilosti
100
zprávy
-
o provozu hliníkárny
498
-
ředitele cukrovaru
475, 482
-
ředitele kanceláře
55, 171
-
ředitele vrchní hospodářské správy
339
-
technické
494
zpronevěra
508, 511
železnice
342
- 300 -
Rejstřík osobní
Bachmann Adolf, historik, profesor pro rakouské
dějiny na německé univerzitě v Praze, dvorní rada
(1849-1914)
Bareš Josef, hraběcí lesní geometr
251
Bašta Čeněk, hraběcí úředník
412
714, 754, 780, 799
Bauer František, důchodní fideikomisu Kopidlno-Staré 354, 421, 475, 477, 482, 489
Hrady, posléze ředitel cukrovaru v Kopidlně a kolizní
kurátor dětí Jindřicha Šlika (1874-1944)
Belcredi Therese, hraběnka, roz. princezna
9
Thurn-Taxis (1824-1889)
Bergmann Gustav, JUDr., fideikomisní kurátor
394
Bloch David, majitel cukrovaru v Libáni
308
Böhmová Filipina
132
Bouček Václav, JUDr., kolizní kurátor Františka
Jindřicha Šlika
Brandl Vincenc, historik, moravský zemský archivář
(1834-1901)
Breuer Wilhelmine viz Šliková Vilemína
380, 386
Brichta Felix, JUDr., advokát v Budapešti
220
Brož Jaroslav, adjunkt lesního úřadu
521, 765-767, 780-781, 793-794,
812, 814-815, 824, 841-842,
854-855, 867-868, 890-891, 895,
899, 904-905
254
Brunner Heinrich, historik, profesor na univerzitě v
Lemberku, tajný rada (1840-1915)
Brust Heinrich, obchodník s obilím v Rzeszowě v
Haliči
Buchar František, Ing.
85
27
151
403
Bukovsky Adelheid, dříve von Angelini, roz. svobodná 20, 297
paní von Riesenfels
Cadive Edithe
296
Castiglione Franz (recte Roxer), legitimovaný
nemanželský syn Františka Šlika (viz Šlik František)
Castiglione Heinrich (recte Roxer), legitimovaný
nemanželský syn Františka Šlika (viz Šlik Jindřich)
Castiglione Margarethe (recte Roxer), legitimovaná
nemanželská dcera Františka Šlika (viz Schreiner
Margarethe)
Claudi Carl Clemens, JUDr., kurátor pozůstalosti
Františka Šlika (1840-1913)
- 301 -
216, 421-422
216, 422
216, 415, 421-422
54, 67, 69, 76, 85-86, 168-169,
174-176, 181, 200, 204, 209, 221,
236, 241, 311, 347, 359-361, 367,
463
Clauser Andreas Bernardus viz Klauser Andreas
Bernard
Czeschpiro viz Čespíro
524-546
Czespiro viz Čespíro
4-12, 45
Čespíro Karl, hospodářský rada (1821-1891)
4-12, 45
Danielewicz, JUDr., justiční rada
257
Dellisch Emanuel Ernst, lesní inženýr a přísežný
zemský měřič
Demelies, svobodná paní
549-550, 556-558, 566, 571-573,
576-577, 581, 583-584, 589-590,
600-601, 606, 612, 614, 618-619,
623, 629, 637-638, 640-643,
664-665, 667, 670-671, 674,
684-685, 707, 710, 713, 716,
720-721, 723-725, 728, 735, 737,
784, 797, 828, 831, 859, 1019, 1056,
1148, 1155
297
Dinhart, krajský inženýr
1164
Ditz Hugo, Dr., profesor na německé technické
univerzitě v Praze
Dolanský Josef, JUDr., fideikomisní kurátor
504
Dousek František, zahradník
148
Dvořák Max, historik (1874-1921)
312
5-12, 45
394
Eckstein Josef, JUDr., právní zástupce Františka Šlika 176-177, 212-214, 223-227, 229,
239-269, 271-283, 303, 312, 343,
356-359, 362, 376, 385, 387-388,
393, 395, 398, 414, 416-417, 443,
451, 458, 460
Edler von Havle viz z Havle
592, 700, 715, 772
Ekstein Otto, JUDr., dvorní a soudní advokát ve Vídni 259
Enis von Atter und Iveaghe Franz Joseph, svobodný
pán
Enis von Atter und Iveaghe Irene, svobodná paní
87
Enis von Atter und Iveaghe Maria Therese Irene,
svobodná paní
Enis von Atter und Iveaghe Pauline, svobodná paní,
roz. hraběnka Šliková (1827-1887)
Enis von Atter und Iveaghe Wenzel, svobodný pán
(1820-1902)
Feifar
87
Felsenfest Franz, kartograf
802, 832, 861
Feršt Adolf, sadař z Bílska
150
Fiedler Antonín, asistent krajského inženýra
1163
- 302 -
417, 450
19, 22, 87
87
1034
Fischer Otto, JUDr., univerzitní profesor
217
Fischerová Marianna
276
Gaal Eugenie, roz. Rosenbergová († 1895)
21-22, 40, 75, 82, 215
Gierke Otto, JUDr., univerzitní profesor (1841-1921)
217, 266
Gindely Georg, JUDr., notář
246
Görner Karl, hospodářský rada
38
Gottwald František
132
Hamann Karel, lesní
341
Hauffen Adolf, Dr., profesor německé jazykovědy na
německé univerzitě v Praze (1863-1930)
Hausmann Jaroslav, MUDr., majitel sanatoria v Praze
262, 283
Helminger Karl, rytíř, JUDr., právní zástupce Albiny
Prinetti (1808-1890)
Heršálek Josef, hajný
11, 14
Hertach Robert, lesník
39
Höfflinger Heinrich, JUDr., bankéř, genealog
(1882-1963)
Hoffmann Karel, nadlesní
377
413
156
153, 777, 807-808, 823, 837, 865
Hoffmannová Marie (Mara) viz Šliková Marie (Mara) 418
Hoffner Franz, kartograf
635, 679, 762, 875, 883
Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst Friedrich, princ 97
Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst Maria Therese 92, 102, 213, 234, 238, 313,
viz Šliková Marie Terezie
322-323, 327, 333, 335, 353,
358-361, 363-364
Hochenburger Victor, rytíř, JUDr., kurátor ustanovený 216
k obhajobě manželského původu Heinricha,
Margarethy a Franze Castiglione (v letech 1909-1916
ministr spravedlnosti)
Horký František
1159
Hötzel Ignatius, přísežný zemskodeskový zeměměřič
661
Hötzel Johannes
656
Hözel viz Hötzel
661
Hrdý, nadlesní
900
Hruška Adolf, hospodářský adjunkt
147
Hrys Jindřich, Dr.
492, 498, 508
Hubka Augustin
164
Jäger Ernst, JUDr., advokát
249
Janda Václav, majitel usedlosti v Březce č.p. 2
157
- 303 -
Jankovič L., lesní adjunkt
758, 843
Jelínek Filip, lesmistr
130, 838, 866
Jellinek Herrmann, Dr., univerzitní profesor
10, 265
Jeřábek František, hlavní pokladník, sekretář ústřední
kanceláře (1862-1922)
Jeřička Augustin, hlavní pokladník, sekretář a ředitel
ústřední kanceláře (1849-1900)
Jönndl J. W., kartograf
56, 171
Kafka Robert, JUDr.
383
Kaiserfeld Maxmilian, rytíř, JUDr., právní zástupce
Almerie zu Sprinzenstein a Margarethy von Schreiner
Karol Arnold, JUDr., právní zástupce Ervína Šlika a
jeho ženy Marie Terezie
216, 438
56, 60, 62-63, 613
747, 860, 872, 878
Kassler Jindřich, Ing.
85, 98, 135, 179, 203-204, 208, 210,
213, 234-235, 238, 295, 324-325,
328, 332, 334, 341-342, 349, 358
494, 502, 512
Kettner František, mistr tesařský
1110, 1188, 1190
Kinský František Josef, hrabě (1879-1975)
496
Klaudy Caroline († 1899)
21-22, 75, 79
Klaudy Karel Leopold, JUDr., politik, advokát, kurátor 14
pozůstalosti Františka Šlika (1822-1894)
Klauser Andreas Bernard, zemský měřič
524-546
Klouček František, JUDr., právní zástupce Františka
61, 403-410
Šlika (1849-1939)
Klouček Karel, JUDr., právní zástupce Jindřicha Šlika 421, 450, 511
(1884-1964)
Klouda Josef, správce Šlikovského paláce v Praze
458
Kohn Siegfried, JUDr., advokát
248
Komárek Bedřich
405
Komers, Ing., projektant
494
Kopecký Emil, Ing., projektant
492, 495, 509, 1153
Kozák V., Ing., geometr
622
Krámský Antonín
695-696
Krasnopolský, JUDr., dvorní rada
70, 218
Krejčík Adolf Ludvík, PhDr., archivář (1877-1958)
223
Krejčík Josef, umělecký řezbář
1170
Kress Karl, úředně autorizovaný civilní inženýr
1168
Kretschmayr Heinrich, PhDr., ředitel Archivu
Ministerstva vnitra ve Vídni (1870-1939)
Krkavec, stavební mistr
269
1024-1025, 1044, 1108
- 304 -
Kroupner František, hospodářský adjunkt
147
Krýš Rudolf
603
Krýš Vilém, lesní příručí
785, 841
Kříž Jan, farář v Černošíně u Stříbra
274
Kubíček, Ing., vrchní správce Cukrovaru Ervína Šlika
v Kopidlně
Kulich F.
489
Kurz Adolf, hospodářský správce
149
Kysela František, stavební mistr
1015, 1022, 1065, 1080-1081, 1102,
1134, 1142-1143
252
Laband Paul, JUDr., profesor na univerzitě ve
Štrasburku, tajný rada (1838-1918)
Lachma M.
1158
702-703
Lamberg Paula viz Šliková Paula
416
Landesmann Viktor, JUDr., kurátor descendence
Ferdinanda Bonaventury von Weissenwolff
(1863-1944)
Lederer Otto, majitel továrny Mineralia v Praze
244, 282, 395
Leonhard, JUDr., advokát z Offenburgu
492, 494, 496, 499, 502-503, 507,
509, 511
387
Leopold I., císař (1640-1705)
13, 283
Leyen, kníže
125
Löffler Ervín, nemanželský syn Anny Löfflerové
124
Löfflerová Anna, hospodyně Ervína Šlika
124
Maltzan Adolf, svobodný pán, německý diplomat
(1877-1927)
Mareš J.
277
March Josef, stavební mistr
1071
Marion Celine
36
Martin Josef, stavební mistr
323
Mašín B., Ing.
1003
Maštálka Jindřich, zemský a říšský poslanec
(1866-1926)
Mayr, JUDr., advokát
233
1014, 1017, 1029
378, 389
Mettal Otto, JUDr., ekonom, zemský a říšský poslanec 211
(1848-1921)
Meyer Richard, Dr., profesor německé jazykovědy na 267, 283
univerzitě v Berlíně
Minor Jacob, Dr., dvorní rada, profesor německé
255, 283
jazykovědy na univerzitě ve Vídni
- 305 -
Missiaglia Angelo, zlatník v Benátkách
106
Navrátil F., architekt
1045
Nepomucký R.
1046
Neuenstein Felix, svobodný pán
374
Neuenstein Ferdinand, svobodný pán
374
Neuenstein Rohard, svobodný pán
374
Neuenstein Sophie, svobodná paní, roz. svobodná paní 20, 126, 450
von Riesenfels
Neumann Karl, lesmistr
741, 782
Opatrný Bohumil, vrchní účetní Cukrovaru Ervína
Šlika v Kopidlně
Orlovicz Mathilde
489
131
Oswald Jan, ekonomický ředitel správy majetku Marie 323
Terezie Šlikové
Palička Josef
699, 711, 727, 1054, 1066, 1103,
1111
Patka
406
Pek Bedřich, Ing., civilní geometr
210, 295, 553, 555, 560, 574, 594,
609-610, 621, 627, 644, 647, 650,
658, 680, 1038, 1049, 1060, 1064,
1073-1078, 1087-1093, 1096-1099,
1105-1106, 1109, 1112-1121,
1126-1132, 1135-1136, 1140, 1144,
1146-1147, 1149, 1157
398
Pekař Josef, historik, profesor a rektor Univerzity
Karlovy (1870-1937)
Pinsker Vincenc, JUDr., advokát
85, 217, 220, 245
Podhajský J., architekt
1043
Podzimek, majitel nemovistosti ve Střevači
410
Poličanský František, stavební a tesařský mistr
1033
Pospíšil F., zednický mistr
1036-1037, 1050, 1182
Pošvaha
1191
Pressl František († 1860)
79
Prinetti Albine, roz. hraběnka Šliková (1819-1896)
11, 18, 21-22, 75, 200
Prinetti Lorenzo
200
Přenosilová Marie († 1901)
79
Ptáčník Rudolf, Ing., úředně autorizovaný geometr
1013
Randa Antonín, rytíř, JUDr., profesor občanského
práva na české univerzitě v Praze, tajný rada
(1834-1914)
258
- 306 -
Rauch Karl, JUDr., univerzitní profesor
217
Riesenfels Adelheid viz Bukovsky Adelheid
20, 297
Riesenfels Albine viz Wawruschka Albine
20, 297, 369
Riesenfels Elisabethe (Elise), svobodná paní
27
Riesenfels Franciska, svobodná paní, roz. hraběnka
Šliková (1821-1867)
Riesenfels Sophie viz Neuenstein Sophie
20
20, 126
Riesenfels Theodor, svobodný pán, poručník a správce 2, 6, 140
šlikovského majetku († 1897)
Richter Julius, JUDr., vídeňský notář
102
Rintelen Anton, JUDr., univerzitní profesor, rakouský 260
politik (1876-1946)
Risenfels viz Riesenfels
2, 6, 20, 27, 140, 297, 369
Rojar Jaroslav, ředitel ústřední kanceláře (1855-1907)
113, 133
Rolin Gustav, Dr., univerzitní profesor
261
Rosenbaum Oskar, JUDr., právní zástupce Jindřicha
Šlika
Rosenberg Josef, projektant
391, 394
Rosenbergová Eugenie viz von Gaal Eugenie
21-22, 40, 75, 82, 215
Rotta, přísežný zemský měřič
901
Roudnický Emil
328
Roxer Franz viz Castiglione Franz
216, 421-422
Roxer Heinrich viz Castiglione Heinrich
216, 422
Roxerová Berta viz Šliková Berta
216, 220, 377, 416, 420, 422
Roxerová Margarethe viz Castiglione Margarethe
216, 421-422
Rychnoský Ernest, Dr.
250
Říha Vincenc
1160
Sadil Tadeáš, Ing.
719
Salm Johann VII., hrabě (1493-1531)
223
Salm-Salm Emanuel, kníže (1871-1916)
223, 229, 234, 242, 281
Sandtner Friedrich, litograf
513
Ségur-Cabanac Alfred Erwein, hrabě (1871-1914)
84, 86, 370
Ségur-Cabanac Helene Mathilde, hraběnka
(1873-1943)
Ségur-Cabanac Henriette, hraběnka, roz. hraběnka
Šliková (1850-1896)
Ségur-Cabanac Marguerite Josephine, hraběnka
(1875-1954)
84, 86, 450
- 307 -
1145, 1151
21, 23, 84, 86, 94, 370
84, 86, 450
Ségur-Cabanac Raoul Arthur, hrabě (1870-1915)
84, 86
Schabata viz Šabata
1018
Schauer Antonín, JUDr., právní zástupce Marietty
Ungnadové von Weissenwolff
Scheiner Benjamin, kupec domu č.p. 205 v Rossau ve
Vídni
Scheithauer Johann Franz, pověřený zemský měřič a
inženýr panství Kopidlno, Vokšice a Dymokury
393, 454
Schmidt F., stavební mistr v Badenu
40, 82
598-599, 617, 620, 625-626,
631-632, 645-646, 657, 662-663,
673, 677-678
1079, 1183
Schmidt Vincenc, ředitel ústřední kanceláře a posléze
ředitel cukrovaru v Kopidlně
Schmiedegg Gustav
58-59, 101, 170
Schreiner Emerich, rytíř, JUDr., právní zástupce
Františka Šlika, manžel jeho dcery Markéty
(1867-1937)
Schreiner Fritz, bratr Emericha († 1910)
85, 177, 213, 220, 227-228,
236-239, 355, 357, 362, 384-385,
388, 391, 415, 438, 452, 478
228
Schreiner Grete
297
Schreiner Margarethe, roz. Castiglione (recte Roxer),
legitimovaná nemanželská dcera Františka Šlika
(1878-1934)
Schreiner Moritz, otec Emericha († 1911)
216, 415, 421-422
Schreiner Sophie, roz. Schweighofer, matka Emericha
(† 1912)
Schrenk Alois Josef, svobodný pán, pražský arcibiskup
(1802-1949)
Schröder Richard, JUDr., dvorní rada, profesor práva
na univerzitě v Heidelbergu (1838-1917)
Schweigert Leonhard
228
Schwind Ernst, JUDr., profesor německého práva na
univerzitě ve Vídni
Skočpole Václav
219, 268
Skrbensky, svobodná paní
352
228
26
256, 283
56
547-548, 561-562, 568-569, 588,
597, 654-655, 672, 681, 731-732
297
Sohr Karl, JUDr., právní zástupce Konráda Ungnada
von Weissenwolff
Söllner Anton Maria, JUDr.
231, 235, 237, 243, 281, 283, 348
Sprinzenstein Almerie, hraběnka, roz. hraběnka
Šliková (1856-1942)
Sprinzenstein Franz, hrabě (1879-1953)
12, 21, 23, 325, 438, 450
Sprinzenstein Maximilian, hrabě (1847-1909)
12, 29, 63, 95, 325
Sprinzenstein Maximilian, hrabě (1881-1970)
438
369
438
- 308 -
Stanczak Walther, Dr., geolog
492, 494, 498, 502, 508
Starhemberg Marietta viz Ungnad von Weissenwolff
Marietta
Sterneck Robert, JUDr., právní zástupce Františka
Šlika
Stránský Rudolf, JUDr.
283, 381, 393
Svěrák Josef, majitel nemovitostí v Běcharech
556
Szápáry Irene, hraběnka, roz. hraběnka Ungnad von
Weissenwolff (1880-1969)
Šabata Antonín, správce zámku v Kopidlně a
Šlikovského paláce v Praze (1846-1923)
Šádek Josef, děkan v Kopidlně
381
Šlechta Quido, ředitel fideikomisu Kopidlno-Staré
Hrady († 1921)
Šlik Ervín, hrabě (1852-1906)
340, 416
Šlik František Josef, hrabě (1656-1740)
13, 376
Šlik František, hrabě (1788-1862)
14-17, 21, 27, 30, 34, 40, 69-70, 73,
76, 80, 83, 85-86, 191-192, 207,
213, 281, 438
3-4, 8, 28, 60, 82, 93-95, 169-171,
174-175, 178, 182, 201, 204,
213-214, 216, 222-223, 227-233,
281-285, 313, 336-337, 345-356,
359-360, 362, 364-366, 368, 370,
372-375, 381, 384, 386, 393, 395,
398-399, 402-403, 405-413,
415-419, 421, 423, 429, 434, 438,
458, 474-475, 477, 541, 1082
216, 282-283, 290, 395, 405,
414-415, 418, 421-422
167
247
138, 458, 1018
158
3, 7, 21-22, 28-29, 40, 54, 57-58,
75-76, 82, 85, 92-93, 95, 97,
101-102, 213-214, 217, 234, 238,
286, 294, 322-323, 361, 364-366,
368
Šlik František Arnošt, hrabě (po 1623-1675), zřizovatel 13, 218-219, 283, 382
fideikomisu Kopidlno-Staré Hrady
Šlik František Jindřich, hrabě (1914-2005)
380, 386
Šlik František, hrabě (1854-1925)
Šlik František, hrabě (1882-1963), legitimovaný
nemanželský syn Františka Šlika (viz Castiglione
Franz)
Šlik Jindřich František, hrabě (1820-1859)
2
Šlik Jindřich, hrabě (1590-1650)
13
Šlik Jindřich, hrabě (1875-1957), legitimovaný
nemanželský syn Františka Šlika (viz Castiglione
Heinrich)
216, 282-283, 337, 339, 380, 384,
394-395, 398, 413, 415-416, 418,
421-422, 424, 450, 460, 475, 477,
488-490, 492, 496, 507-512
183-185
Šlik Josef Jindřich, hrabě (1754-1806)
- 309 -
Šlik Leopold Antonín, hrabě (1663-1723)
376
Šliková Albína, hraběnka (1819-1896) viz Prinetti
Albine
Šliková Almerie, hraběnka (1856-1942) viz zu
Sprinzenstein Almerie
Šliková Berta, hraběnka, roz. Roxerová (1854-1925)
11, 18, 21-22, 75
Šliková Eliška (Elise), hraběnka (1792-1855)
114
Šliková Františka, hraběnka (1821-1867) viz von
Riesenfels Franciska
Šliková Gegina viz Šliková Marie Terezie
20
Šliková Jindřiška, hraběnka (1850-1896) viz
Ségur-Cabanac Henriette
Šliková Marie (Mara), hraběnka, roz. Hoffmannová
(1891-1829)
Šliková Marie Terezie, hraběnka, roz. princezna zu
Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst (1860-1916)
21, 23, 325, 438, 450
216, 220, 377, 416, 420, 422
92, 102, 213, 234, 238, 313,
322-323, 327, 333, 335, 358-361,
363-364
21, 23, 84, 86, 94, 370
418
92, 102, 213, 234, 238, 313,
322-323, 327, 333, 335, 353,
358-361, 363-364
Šliková Markéta, hraběnka (1878-1934), legitimovaná 216, 415, 421-422
nemanželská dcera Františka Šlika (viz von Schreiner
Margarethe)
Šliková Markéta, hraběnka, roz. hraběnka
424
Thun-Hohenstein (1885-1968)
Šliková Paula, hraběnka, roz. hraběnka von Lamberg 416
(1887-1927)
Šliková Pavlína, hraběnka (1827-1887) viz Enis von
19, 22, 87
Atter und Iveaghe Pauline
Šliková Vilemína, hraběnka, roz. von Breuer († 1862) 27
Šourek František
99
Šťastný V., Ing., úředně oprávněný kulturní technik a
geometr
Thomayer František J., projektant
605
Thun-Hohenstein Margarethe viz Šliková Markéta
424
Thurn-Taxis Alexandr, princ (1851-1939)
57, 62, 97, 113, 201, 213, 284, 322,
350
411, 474, 485
Thurn-Taxis Alexandr, princ (1881-1937)
697, 1047
Thurn-Taxis Henriette, princezna, roz. hraběnka
Ungnad von Weissenwolff (1883-1962)
Thurn-Taxis Therese viz Belcredi Therese
381, 393
Thurn-Taxis Therese, princezna
297
Tilsch Emanuel, Dr., profesor práva na univerzitě v
Praze
264, 283
9
- 310 -
Tomášů
404
Toucha František, ředitel Velkostatku Vokšice
(1855-po 1915)
Trubačová-Macháčková Kateřina
336
Tůma Ervín, poručík, nemanželský syn Františky
Tůmové a Ervína Šlika (1875-1938)
Tůmová Františka, komorná na zámku v Kopidlně
35, 127
Ungnad Friedrich
278
Ungnad von Weissenwolff Henriette viz Thurn-Taxis
Henriette
Ungnad von Weissenwolff Irene viz Szápáry Irene
381
37
35, 127
381
Ungnad von Weissenwolff Konrad, hrabě (1855-1912) 222-223, 227, 229-230, 235, 281,
283, 313
Ungnad von Weissenwolff Marietta, hraběnka, roz.
283, 381, 393
princezna von Starhemberg (1860-1940)
Ungnad von Weissenwolff Nikolaus (Mikuláš), hrabě 379, 381, 393, 474
(1895-1917)
Ungnad von Weissenwolff Paul (Pavel), hrabě
351
(1886-1915)
Valenta Josef, lesní inženýr a civilní geometr
515, 593, 753, 756, 763-764,
775-776, 778, 790-792, 805-806,
809, 812, 815, 819-820, 822,
835-836, 838, 841, 848-849,
852-853, 863-864, 866, 881-882,
886-888, 894, 896-897, 1009
Valenta Josef, patronátní komisař
145
Venier, vrchnostenský inženýr
Veselý Erich, JUDr.
604, 630, 634, 648, 691, 701, 708,
717
458
Veselý Václav, Ing.
408, 740
Vest Eduard, dvorní rada
232
Vilímek Josef Richard, majitel firmy Jos. R. Vilímek v 141
Praze
Vítek Antonín, litograf
521, 785
Vogel Paul, instruktor pro moderní rybářské a
rybníkářské hospodářství v Berlíně
Walser Wilhelm, adjunkt lesního úřadu
306
Wawruschka Albine, roz. svobodná paní von
Riesenfels
Wazsmuth Karel, obchodník z Prahy
20, 297, 369
Weissenwolff Ferdinand Bonaventura, hrabě
(1693-1781)
244, 282
782
460
- 311 -
Weissenwolff viz Ungnad von Weissenwolff
222-223, 227, 229-230, 235, 281,
283, 313, 351, 379, 381, 393, 474
377
Weissenwolffové, hraběcí rod
Wien Franz, JUDr., právní zástupce Emanuela zu
Salm-Salm
Wien-Claudi Franz viz Wien Franz
Willinger Josef, lesní
234, 242, 281, 347, 362, 364, 367,
369, 390, 453
347, 362, 364, 367, 369, 375, 390,
453
1156
Wurzel Josef A., JUDr., právní zástupce Ervína Šlika
98
z Havle Jan, Ing., kartograf
592, 700, 715, 772
Zahradník Karel, inspektor velkostatku Větrný Jeníkov 211
Zajíčková Marie, majitelka knihkupectví v Jičíně
335
Zdeněk Jan, Ing.
789
Zeidler J., lesní pojezdný
741
Zycha Adolf, Dr., profesor práva na univerzitě v Praze 263, 283
(1871-1948)
- 312 -
Rejstřík místní
Anholt (Westfálsko)
275
Baden
3, 1079, 1183
Bartoušov
Batín
89, 182, 185-186, 190, 316, 399,
431, 464-466, 547-553, 700, 906,
1005, 1087-1088
308
Běchárky
560, 1091-1093
Běchary
Blata
554-559, 729-730, 907-908,
1089-1090
150, 182, 185-186, 190, 561-562,
700, 909, 1185
564
Brada
910-911, 913, 1161-1162
Březina
563, 912, 1003
Březka
157, 564
Budapešť
127, 220
Budčeves
565-566, 914
Bukvice
712, 915
Bystřice
731, 916-917, 1163-1165
Cidlina
918
Čejkovice
567, 1003
Černošín u Stříbra
274
Češov
568-574, 740, 919-920
Děčín
419
Deinsendorf
466
Dětenice
614
Dobrovice
474
Dolany
575, 921, 1166-1167
Dolní Lochov
616
Drahoraz
731-732, 922
Drštěkryje
Filipín (dvůr)
182, 185-186, 190, 400, 576-577,
923, 1094-1095
578, 1096-1097
Friesach
683
Gottesgag
73
Bílsko
- 313 -
Graz viz Štýrský Hradec
60-61, 85, 216, 297, 385
Hlásná Lhota
579, 1003
Holín
580
Horitschuhbe
683
Horní Lochov
402, 541, 924-925, 1003
Hrdoňovice
564, 581
Hřmenín
926
Hubojedy
185-186, 582-585, 927
Cholenice
606, 928, 1168
Chyjice
586, 929, 1169
Jičín
328, 335, 365, 399, 1157
Jičíněves
Jinolice
9, 189, 399, 426, 431, 456, 464-466,
587-595, 699, 710, 742-758, 781,
930-931, 1014-1031, 1098-1104,
1186-1187
596-603, 932
Kamensko
142, 604-605, 702, 1105-1106
Keteň
933
Klášter nad Jizerou
490
Kopidlno
Kostelec
25, 43-44, 71, 95, 137-139, 142,
150, 158, 161-162, 309-311, 314,
329-331, 334, 344, 363, 411,
472-475, 477-478, 480-485,
487-489, 607-610, 634, 690-698,
703-704, 759-768, 934-936, 1009,
1032-1042, 1052-1055, 1107-1111,
1149, 1158, 1170, 1188
404, 937, 1171
Kostelec nad Orlicí
491-512, 1152-1153
Kozodírky
614, 684, 705, 720-722
Křelina
611-612, 769-785, 1011
Křešice
Křižánky
162, 706-707, 786-794, 938-939,
1189
156, 795-799
Labouň
755, 940
Lachstadt (Horní Rakousy)
994-995
Lázně (revír)
783-785, 800-816, 1011
Libáň
308, 613-614, 708-709, 731,
941-943
- 314 -
Liberec
80
Liběšice
615, 944
Libunec
564, 945
Lično
946-947
Luftenberg (Horní Rakousy)
996-997
Lustenau (Horní Rakousy)
998
Mackov (dvůr)
182, 185-186, 533, 617-619
Milkovice
620-622, 1112-1113
Mittersill
213
Mlýnec
623, 817-826, 948-949
Nadslav
624, 950, 1172
Nečas (rybník)
711
Nouzov
951
Nová Ves (u Městce Králové)
952
Nový Bydžov
13
Nový Dvůr
534-535, 625-627, 1114-1115
Ohařice
628, 827, 953-954
Ohaveč
536, 955-956, 1003
Ostružno
Pařezská Lhota
713-714, 733-734, 827, 957-958,
1003, 1173
564
Paříž
482
Plhov
182, 1146-1147
Podhradí
629, 715, 959
Posch (Horní Rakousy)
999
Praha
Pševes
23, 25, 41-42, 71, 140-141, 188,
192, 304-305, 457-461, 1067-1072
785, 828-844, 960-961, 1010-1012,
1073-1078
630-633, 731, 962-963, 1116-1117,
1175-1176
329, 532, 634-635, 964-965, 1006
Rzeszow (Halič)
151
Salzburg
213
Samšina
182, 185-186, 636-638, 845,
966-967, 1177
639-641
Prachov
Psinice
Sedliště
- 315 -
Schrattenthal
466
Slatiny
399, 431, 464-466, 537-538,
642-644, 716, 735-738, 968-969,
1008, 1118-1125, 1154
539-540, 645-647, 846-849,
970-971, 1007, 1126-1129
972
Slavhostice
Sloupno
Staré Hrady
648-652, 731, 768, 850-856,
973-974, 1056, 1130, 1190
165-166, 316, 327-328, 409, 431,
433, 464, 466, 541, 653-659, 719,
975-976, 1131-1134, 1148,
1178-1179
1000-1001
Staré Místo
Steyregg (Horní Rakousy)
Střeleč
Štidla
159, 196, 564, 581, 785, 857-869,
977, 1010-1011
148, 308, 316, 410, 431, 464-466,
542, 660-665, 723, 978-979,
1135-1138
666-667, 783-784, 870-874
Štýrský Hradec
60-61, 85, 216, 297, 385
Trosky (hrad)
829
Údrnice
980-981, 1180-1181
Údrnická Lhota
742
Újezd pod Troskami
982
Únětice
875, 983-984
Urfahr (Horní Rakousy)
1002
Veliš
436, 543, 668-671, 712, 985
Vesec
5, 724, 876-882, 986, 1139
Vídeň
31, 40, 82, 326
Vokšice
163-164, 316, 321, 431-432, 450,
464, 466, 490, 543, 672-676, 725,
1003, 1057-1066, 1140-1143,
1150-1151
987
Střevač
Vrbice
Vršce
Všeliby
397, 544-545, 677-680, 883, 988,
1182
546
Vysoké Veselí
477, 481
Wien viz Vídeň
326
- 316 -
Zámostí
564, 989
Zell am See
85, 213
Zliv
681, 701, 726, 731, 884-891, 990
Židovice
682, 991-992
Žitětín
993, 1005
Žofín (dvůr)
431, 464-466
- 317 -
Rejstřík institucí
Agrární banka československá, filiálka v Jičíně
437, 486
Allgemeines Archiv des Ministeriums des Innern in
Wien
Anker, Gesellschaft für Lebens- und
Rentenversicherungen in Wien
Archiv des Justizministeriums in Wien
269
Archiv Ministerstva spravedlnosti ve Vídni
270
81, 368, 400, 423
270
Asekurační spolek cukrovarníků v rakousko-uherském 95
mocnářství v Praze
Asekurační spolek průmyslu cukrovarnického
501
Banka pro obchod a průmysl v Praze
477, 511
Banka pro průmysl pivovarský
480
Berní úřad v Jičíně
135
Berní úřad v Libáni
301
Bezirksgericht in Graz
216
Bibliothek der technischen Hochschulen in Prag
273
Castell´schen Creditcassa in Castell
44
Cukrovar Alexandra Thurn-Taxise v Dobrovicích
474
Cukrovar Ervína Šlika v Kopidlně
Cukrovar v Libáni
25, 44, 71, 95, 161-162, 329-331,
334, 344, 472-475, 477-478, 480,
482-485, 487, 489, 1149
308
Cukrovary Kopidlno a Vysoké Veselí
477, 481
Česká spořitelna
24-26, 71, 74-75
Erste böhmische privilegierte wechselseitige Brandund Hagelschaden- Versicherungsanstalt in Prag
Erste Oesterreichische Allgemeine UnfallVersicherungs- Gesellschaft in Wien
Evidence pozemkového katastru v Jičíně
103, 109
104
166
Fideikomis Děčín
-
spor o nástupnická práva v držbě fideikomisu
379
Fideikomis Duchcov-Horní Litvínov
-
226, 283
Fideikomis Grafenort
-
- 318 -
217
-
separace od substituce
-
-
zřízení
167-168, 179-191, 193, 195,
197-199, 202
216-218, 220-223, 225-226,
228-283, 376-393, 395
13, 283
Fideikomis Opočno
- nájemní smlouva na objekty náležející k
fideikomisu
Fideikomis Rychnov nad Kněžnou
-
480
85
Filiale der privilegierten Österreichischen
129
Credit-Anstalt für Handel und Gewerbe in Prag
Filiálka Privilegovaného rakouského kreditního ústavu 129
pro obchod a řemeslo v Praze
Fond Reálné školy v Liberci
80
G. Dittrich, spol. s r.o. v Praze
304
Gebührenbemessungsamt in Prag
81, 443
Handels- und Gewerbekammer in Reichenberg
159
Handelsgericht in Wien
368
Helenenhof Imperial Hotel A.G. in Wien
368
Hlavní poštovní úřad ve Vídni
56
Huť na hliník, chemická továrna Šlik a spol. v Kostelci 477, 491-512, 1152-1153
nad Orlicí
Ing. Komers a spol., inženýrská kancelář v Praze
494
Jagdschutzverein in Wien
107
Jednota ku povznešení hudby v Čechách
114
Jičínský úvěrní ústav, spol. s r.o. v Jičíně
285
Jitschiner Creditanstalt, GmbH in Jitschin
285
Klášter, a.s. spojených pivovarů a vývozní sladovny se 490
sídlem v Klášteře nad Jizerou
Knihovna technických vysokých škol v Praze
273
Komanditní společnost Fischer, Krása a spol.,
bankovní dům v Praze I
Kopidlenská společnost pro průmysl cukerní s r.o.
458
Kopidlno´er Zuckerindustrie-Gesellschaft m. b. H.
344
Krajský soud v Jičíně
365, 374, 421
Krajský úřad v Jičíně
186
Kreisamt in Jitschin
186
- 319 -
344
Kreisgericht in Jitschin
365, 374
Kruhová cihelna hraběte Šlika ve Starém Místě
165-166, 433
Labsko-kostelecká rafinerie cukru, a.s.
488
Länderbanka in Prag
477, 511
Landesbank des Königreiches Böhmen
445
Landesgericht in Graz
216
Landesgericht in Linz
283
Landesgericht in Prag
15, 21, 66-67, 77-78, 85-86, 88,
177-178, 204-205, 207, 221,
225-226, 281-283, 342-343,
360-361, 364, 368, 372-373
326
Magistrat der Reichshaupt- und Residenzstadt Wien
Magistrát říšského hlavního a rezidenčního města
Vídně
Městský úřad v Kopidlně
326
Moravský zemský archiv
223
Myslivecký ochranný spolek ve Vídni
107
Nejvyšší soud v Brně
394
Nejvyšší soudní dvůr ve Vídni
216, 225-226, 251, 253, 255-256,
259, 283, 361, 379
487
424
Nimburger Agentie (Agentie der Zuckerfabriken auf
den Commercialbahnen)
Nymburská společnost (Společnost cukrovarů na
obchodní železnici)
Obecní spořitelna jičínská
487
77-78, 95, 366
Oberlandesgericht im Königreich Böhmen
85, 225-226, 281-283, 361
Oberlandesgericht in Wien
368
Oberster Gerichtshof zu Wien
225-226, 283, 361, 379
Obchodní a živnostenská komora v Liberci
159
Obchodní soud ve Vídni
368
Öffentliche und Universitäts-Bibliothek in Prag
272
Okresní finanční ředitelství v Jičíně
450
Okresní soud pro Horní Nové Město v Praze
458, 460
Okresní soud pro Staré Město a Josefov v Praze
460
Okresní soud v Jičíně
421-422
Okresní soud ve Štýrském Hradci
216
Patronátní úřad Jičíněves
121, 430
- 320 -
Patronátní úřad Kopidlno
121, 202
Pivovar Ervína Šlika ve Vokšicích
164, 321, 450, 1151
Poradní a projektová kancelář elektrotechnická a
strojní Ing. Emila Kopeckého v Praze
Pražská úvěrní banka
495
Privilegierte Böhmische Commercialbahnen
284
Privilegierte österreichische Länderbank
476
Privilegovaná rakouská zemská banka
476
Privilegované české obchodní dráhy
284
První český privilegovaný ústav ku vzájemnému
pojištění proti škodám z ohně a krupobití v Praze
První rakouská všeobecná proti úrazům pojišťující
společnost ve Vídni
Reichenberger Realschulfond
103, 109
Rolnický akciový cukrovar v Jičíněvsi
481
Schön a Becker (dříve Malina), kruhová cihelna v
Ivančicích
Spitalstiftung für arme Leute in Gottesgab
480
Spolek turistů v Jičíně
402, 541
Správní soudní dvůr ve Vídni
81, 91
Staatsarchiv in Coblenz
271
Státní archiv v Koblenci
271
Státní pozemkový úřad v Praze
398, 401
Šlikovská parní pila ve Vokšicích
164, 450
Špitálská nadace pro chudé v Gottesgabu
73
The Gresham Life Assurance Society Limited in
London
Továrna na hliněné zboží ve Starém Místě
72
Úřad pro vyměřování poplatků v Praze
81, 443
459
104
80
73
327-328
Velkostatek Šťáhlavy
-
nájemní smlouva na dvůr Sedlec
480
Velkostatek Větrný Jeníkov
211
Verwaltungsgerichtshof in Wien
81
Veřejná a univerzitní knihovna v Praze
272
Vrchní zemský soud v Království českém
85, 225-226, 281-283, 361
Vrchní zemský soud v Praze
394
Vrchní zemský soud ve Vídni
368
- 321 -
Všeobecný archiv Ministerstva vnitra ve Vídni
269
Zemědělský akciový pivovar v Hulíně
481
Zemká banka Království českého
445
Zemská banka, filiálka v Praze
477, 511
Zemský civilní soud v Praze
204, 368, 374-375, 394, 399-400,
458
283
Zemský soud v Linci
Zemský soud v Praze
Zemský soud ve Štýrském Hradci
15, 21, 66-67, 77-78, 85-86, 88,
177-178, 205, 207, 221, 225-226,
281-283, 332, 342-343, 360-361,
364, 368, 372-373, 440
216
Živnostenská banka pro Čechy a Moravu v Praze
25
Živnostenská banka v Praze
476
- 322 -
Tiráž
(evidenční údaje o fondu)
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
Název archivní pomůcky
Ústřední správa šlikovských velkostatků Jičíněves
Časové rozmezí archivní pomůcky 1690 – 1945 (1973)
Počet evidenčních jednotek
714 (1 kniha; 32 kartonů; 1 fascikl; 502 map; 178
plánů)
Počet inventárních jednotek
1192
Rozsah v pomůcce zpracovaných 4,43 bm
archiválií v bm
Místo uložení
Státní oblastní archiv v Zámrsku
Stav pomůckou zpracovaných
15. 12. 2011
archiválií ke dni
Zpracovatel archivního souboru PhDr. Markéta Česáková
Zpracovatel archivní pomůcky
PhDr. Markéta Česáková
Počet stran pomůcky
323 (z toho 45 stran úvodu) - verze PDF
Údaje o schválení
Mgr. Ivo Šulc, ředitel SOA v Zámrsku,
čj. SOAZ-ZA/2015-1159 ze dne 24. 8. 2015
Počet exemplářů
4
Číslo archivní pomůcky
8992
Číslo listu NAD
289

ústřední správa šlikovských velkostatků jičíněves 1690-1945

Transkript

Podobné dokumenty