rozloučili jsme se s

Vážení spoluobčané,
uplynulo čtyřleté funkční období zastupitelstva obce a přiblížily se
komunální volby. Nastal čas, kdy je třeba rekapitulovat naši práci a zhodnotit
dosažené výsledky.
Celé volební období se neslo ve znamení otevření přístupu k fondům
Evropské unie. Samozřejmě i naše obec se ucházela o evropské, státní i krajské
dotace. S dobrým pocitem mohu konstatovat, že jsme v uplynulém období byli
úspěšní a dotace získali. K získaným dotacím bylo třeba přidat i vlastní finanční
prostředky. Z toho důvodu občas chyběly peníze k realizaci dalších projektů, které
jsou v naší obci potřeba.
V letech 2003-2006 získala naše obec dotace ve výši:
Rok 2003
16.261.700,-Kč
Rok 2004
23.195.600,-Kč
Rok 2005
16.261.700,-Kč
Rok 2006
11.021.000,-Kč
Celkem
66.740.000,-Kč
ROK 2003
1. Z předchozího volebního období byl připraven projekt rekonstrukce
hospodářského dvora, který jsme úspěšně realizovali a ukončili
2. Vybudován chodník v ulici Nová
3. Inženýrské sítě U Cihelny pro 4 rodinné domy
4. Pokračovali jsme ve výstavbě kanalizačních sběračů v ulici Osvobození,
Dělnická, Na Výsluní.
5. Proběhla rekonstrukce vodovodu v části ulice Osvobození
6. Provedena rekonstrukce obecního rozhlasu
7. Proběhla rekonstrukce domu č.p.20 na muzeum
8. Provedena oprava střechy na Obecním úřadě
9. Zahájeny práce na územním plánu
10. Zahájeno promítání v místním kině
11. Rozšířeno veřejné osvětlení
ROK 2004
1. Vybudována nová kanalizace Na Kocandě
2. Rekonstrukce části vodovodu Na Kocandě
3. Dokončena oprava střechy na Obecním úřadě
4. Pokračovali jsme v budování muzea – vnitřní vybavení
5. Realizován projekt sečení neudržovaných zelených ploch
6. Opravena komunikace v ulici Nová
7. Pokračovalo se v tvorbě územního plánu
8. Rekonstruován místní rozhlas a rozšířen o obce Svatoslav a Předboř
9. Vybudováno školní hřiště
10. Zahájena oprava střechy kina
11. Vydána publikace Luka 20. století
-2-
12. Zakoupeno vybavení tělocvičny
13. Vybudován odvodňovací žlab na Hlavaticích
14. Vypracován projekt na V. Etapu kanalizace (U Koupaliště, Balkán)
ROK 2005
1. Opraveny komunikace Na Kocandě
2. Vybudován chodník v ulici Nová ( u kostela)
3. Vybudován nový taras a schodiště u kostela
4. Vydlážděna spojovací ulice mezi náměstím a ulicí Osvobození
5. Vydlážděno prostranství před muzeem a postaven nový taras
6. Předlážděno nádvoří hasičské zbrojnice
7. Vybudována nová autobusová zastávka v ulici 1.máje
8. Zahájeny práce inženýrských sítí Otínská
9. Dokončen územní plán
10. Dokončena kanalizace Na Kocandě
11. Vybudována kanalizace v ulici Nová (u kostela)
12. Zahájena výstavba vodovodu pro Otín
13. Proběhla rekonstrukce Základní školy (sociální zařízení)
14. Pokračovalo se v rekonstrukci střechy na kině
15. Připraven projekt na rekonstrukci koupaliště
16. Poskytnut příspěvek TJ Sokol Luka na opravu sokolovny
17. Poskytnut příspěvek na opravu památkově chráněné budovy (skleník
zámku)
18. Vykoupeny pozemky pro výstavbu 30-ti rodinných domů
19. Vybudováno vzdělávací a ubytovací centrum ERUDITO
20. Opraven portál sýpky
21. Vybudováno sociální zařízení u zdravotního střediska
22. Poskytnut příspěvek na opravu fasády fary
23. Rozšířeno veřejné osvětlení
ROK 2006
1. Oprava povrchu vozovky v ulici Dělnická
2. Dokončení vodovodu v Otíně (část „A“)
3. Budován vodovod v Lukách (část „B“ Otínská)
4. Výměna oken v Základní škole (severní strana)
5. Dokončení opravy střechy kina
6. Vybudována nová úpravna vody na koupališti
7. Vybudována nová vodovodní přípojka na koupaliště
8. Vybudovány 2 nové studny na koupališti
9. Zakoupeno nové cisternové hasičské vozidlo (říjen 2006)
10. Vyrobeny turistické orientační tabule v mikroregionu Loucko a vydány
propagační materiály
11. Rozšířeno veřejné osvětlení
12. Je připraven projekt na odpočinková místa v obcích Svatoslav a Otín
-3-
13. Je připraven projekt dokončení úpravy náměstí, úprava Hlavatic a
prostranství za obecním úřadem
14. Pasport dopravního značení a výměna části dopravních značek do konce
roku 2006
15. Pokračujeme v budování inženýrských sítí – lokalita Otínská
16. Dláždění náměstí u autobusové zastávky do konce roku 2006
Toto je rekapitulace těch hlavních akcí, které se odehrály v uplynulých 4 letech.
S nimi se zrodilo i mnoho menších akcí, o kterých se tolik nemluví, ale pro naši
obec jsou stejně důležité jako ty velké. Proto chci zmínit jako příklad:
1. Získání statutu městys
2. Oslava 250 let povýšení obce na městys
3. Vybudování archivu Obecního úřadu
4. Vybudování expozice v muzeu
5. Trvalá podpora sportovních a kulturních akcí
Celé volební období provázela snaha rady a zastupitelstva podporovat
aktivitu lidí, kteří chtěli pro naši obec něco udělat.
Chci poděkovat všem lidem, kteří v uplynulých 4 letech přispívali k rozvoji
naší obce, protože vím, že to není samozřejmé!
Přeji Vám všem hodně zdraví a úspěchů v dalších letech.
Viktor Wölfl - starosta
Usnesení zastupitelstva obce ze dne 6.9.2005
Přijatá usnesení:
Usnesení č. 40/06/ZO: ZO schvaluje zápis z minulého zasedání.
Usnesení č. 41/06/ZO: ZO schvaluje program, termín a pracovní předsednictvo
příštího zasedání. Usnesení č. 43/06/ZO: ZO schvaluje zveřejnění úmyslu
odprodeje p.č. 13/10 v k.ú. Otín o výměře 332 m2. Usnesení č. 44/06/ZO: ZO
schvaluje zveřejnění úmyslu odprodeje p.č. 960 v k.ú. Luka nad Jihlavou o výměře
255 m2. Usnesení č. 45/06/ZO: ZO schvaluje odprodej inventáře obřadní síně
zámku za cenu vedenou v inventurním soupisu obce, tj. 193 500,- Kč.
Usnesení č. 46/06/ZO: ZO schvaluje odprodej kolny v areálu fy OSMA
manželů Fischerových, celková cena za obě kolny v areálu fy OSMA na parcelách
p.č. 766 a 767 odprodávané manželům Rostislavu a Marii Fischerovým je 120 000,Kč. Usnesení č. 47/06/ZO: ZO schvaluje rozpočtové opatření č. 3/2006.
Usnesení č. 48/06/ZO: ZO schvaluje uzavření smlouvy o smlouvě budoucí
kupní na stavební parcely na Otínské s Janem Pejšou a Tomášem Hlávkou, Luka
n/J – p.č. 220/184 o výměře 997,5 m2 a s manžely Hlávkovými, Luka n/J – p.č.
220/175 o výměře 1008 m2. Usnesení č. 49/06/ZO: ZO schvaluje tyto názvy ulic
na sídlišti Otínská: Otínská, Okružní a Středová.
ZO vzalo na vědomí:
1. Protokol č. 4 kontrolního výboru ZO. 2. ZO schvaluje plnění rozpočtu
k 30.6.2006. 3. Návrh na úpravu stanov SVAK Jihlavsko
Danuše Záhorská
asistentka starosty
-4-
Zeptali jsme se za Vás...
Blíží se konec čtyřletého volebního období zastupitelstev obcí a je čas na několik
málo otázek pro zástupce a radní obce naší obce.
1. Co pro Vás bylo prioritou ve vaší funkci?
2. S čím jste spokojen (a) a naopak?
3. Byl rozdíl mezi tím, co jste od této práce očekávali a skutečností?
4. Co by podle Vás teď Luka nejvíce potřebovala?
VIKTOR WÖLFL, starosta
1. Za prioritu stále považuji otevřený a vstřícný přístup radnice vůči všem
občanům bez rozdílu.
2. Nejvíc jsem spokojen s přílivem dotací za uplynulé 4 roky cca. 66mil. Kč.
Naopak nejsem spokojen s vývojem odpadového hospodářství, které se nedařilo
úspěšně rozvíjet. Likvidace odpadů bude výrazný problém v následujících letech
pro všechny obce.
3. Při nástupu do funkce starosty jsem samozřejmě neměl jasnou představu o tom,
co vše tato funkce obnáší. Ve skutečnosti jsem se celé 4 roky stále učil něčemu
novému.
4. V následujících letech Luka nutně potřebují vybudovat zbývající kanalizaci a
získat potřebné dotace cca 30 mil. Kč. V případě, že kanalizace nebude
vybudována, bude mít obec problém s vypouštěním odpadních vod.
MIROSLAV ZVĚŘINA, místostarosta
1. Dokončení kanalizační sítě, napojení co nejvíce domácností na ČOV.
Zlepšování spolupráce mezi obcí a Službami, s.r.o.
2. S vybudováním chodníku okolo kostela, vybudováním vodovodu přes Otín a
výstavbou nového sídliště Otínská. Nespokojen jsem s tím, že občané stále
méně třídí odpad a využitelný odpad končí v kontejnerech, v horším případě
v příkopech.
3. Ano, rozsah pracovních činností je širší než jsem předpokládal.
4. Obsáhnout všechny potřeby Luk v jedné větě není snadné. V první řadě vyšší
průjezdnost mostů pod železniční tratí.
ZDEŇKA ŠVAŘÍČKOVÁ, radní
1. Vybudovat z Luk obec, ve které se příjemně žije a na kterou budou všichni
obyvatelé hrdi.
2. Jsem spokojena, se všemi investičními akcemi, které Obec v tomto období
vybudovala.
Jsem nespokojená s tříděním a separací odpadů. Myslím, že se mělo
postupovat důsledněji a separaci zdokonalovat. Bohužel stagnujeme, nebo
dokonce upadáme a to mě strašně mrzí.
3. Protože se v této oblasti pohybuji již dlouho, mohu říci, že mě nic
nepřekvapilo.
4 Protože se snažím pochopit dotační politiku, přeji obci, aby se jí podařilo
-5-
získat co nejvíce dotačních peněz. Po roce 2013 všechny peníze skončí a
pokud se na ně nesáhne v tomto volebním období, bude se k nim již těžko
dostávat, což by byla velká škoda.
MAGDA VAŇKOVÁ, radní
1. Dělat rozhodnutí podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Nechtěla jsem
být, řečeno sportovní terminologií, vypískána svými spoluobčany v průběhu
utkání (volebního období).
2. Naše obec je rozhodně hezčí, upravenější. Hrdí můžeme být na opravenou
sýpku, která je jako tělocvična využívána na 150%. Školicím a ubytovacím
centrem Erudito se můžeme pyšnit v širokém regionu, totéž platí o krásném
muzeu a jeho okolí. Postupně se vylepšuje naše škola. Hodně práce bylo
odvedeno v oblasti nepopulární, ale nutné, jako je kanalizace.
Doufala jsem, že se podaří získat více prostředků na modernizaci školy a úplné
dokončení kanalizace.
3. Práce v této funkci byla o jednání, kompromisech ale vždy o snaze posunout
naši obec dál.
4. Myslím si, že je nutné pokračovat v modernizaci naší školy. Ráda bych viděla
v prostoru mezi fotbalovým hřištěm a sýpkou víceúčelové sportoviště
pro naše děti a mládež.
PETR FISCHER, radní
1. Prioritu jsem si neurčil, ale spolupracoval jsem s kulturní komisí, ve které to
velmi dobře klapalo. Tímto bych také chtěl všem poděkovat.
2. Spokojen jsem s rozvojem obce a její vybaveností a službami, nespokojen
s částí občanů, kteří vše ignorují, kritizují a všechno vědí nejlépe. Proto
doufám, že v nadcházejících volbách budou na prvních místech kandidátek,
získají hlasy občanů a ukážou nám, jak sami říkají, jak se to má dělat.
3. Určitě časový, pokud chci o něčem jednat, musím si materiály prostudovat,
abych věděl o čem je řeč.
4. Kdyby se podařila dotace na dodělání kanalizace.
Za odpovědi děkuje Emilie Patiová
Místní knihovna a Infocentrum Luka nad Jihlavou připravují
k „Týdnu knihoven“ 2. – 6. října 2006
seznámení s internetem – 30 minut zdarma, čtenářskou amnestii na
dlužné poplatky, čtenáři nově přihlášení v tomto týdnu budou mít do
konce roku 2006, půjčování knih zdarma
●
Heavy metalová skupina Karakum si vás dovoluje pozvat na svůj
koncert, který se uskuteční v pátek 17. listopadu v sále KD Brtnice.
Spolu s námi vystoupí kapela Ceres, skvělá speed metalová kapela
Rimortis a speciálním hostem bude NIGHTWISH Revival. podrobnosti
na www.metal.hxn.cz.
-6-
Policie ČR OOP Polná
Obvodní oddělení Policie České republiky Polná v období od 1. 6. 2006
do 31. 8. 2006 prověřovalo podezření ze spáchání celkem 41 trestných činů.
Z tohoto počtu bylo v obci Luka nad Jihlavou spácháno 6 činů. Dále v uváděném
období bylo šetřeno celkem 79 přestupků, z toho v Lukách nad Jihlavou bylo
spácháno 10 přestupků (7 x přestupky proti majetku, 1 x přestupek proti
občanskému soužití, 1 x přestupek na úseku ochrany před alkoholismem a jinými
toxikomániemi, 1 x přestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu na
pozemních komunikacích). Dále bylo celkem v tomto období zpracováno 406
obyčejných spisů.
Od počátku roku 2006 do 31.8.2006 bylo na teritoriu obvodního oddělení
spácháno celkem 137 trestných činů, ze kterých se do současné doby podařilo
objasnit celkem 67 případů. Objasněnost za toto období činí 48,91 %.
V obci Luka nad Jihlavou byly prověřovány následující případy podezření
ze spáchání trestného činu:
Dne 6. 6. 2006 jsme přijali trestní oznámení týkající se krádeže
prodlužovacího kabelu v areálu vlakového nádraží v Lukách nad Jihlavou –
neznámý pachatel odcizil 60 metrů prodlužovacího kabelu s měděnými žílami,
tímto způsobil firmě Sežev Reko, s.r.o. Brno škodu v celkové částce 2.200,- Kč.
Věc byla po vyčíslení škody odevzdána dle ust. § 159a odst. 1 písm. a) trestního
řádu do KKPP Obce Luka nad Jihlavou.
Dne 11. 6. 2006 byl po oznámení proveden výjezd k poškozeným
zaparkovaným vozidlům na ul. Úvoz v Lukách nad Jihlavou, kde byla věc
kvalifikována jako poškozování cizí věci se škodou ve výši 44.233,- Kč. Případ byl
odložen, když se pachatele nepodařilo zjistit.
Dne 23. 6.2006 byla na ul. Nad Žlabem v Lukách nad Jihlavou odcizena
dvě zaparkovaná osobní vozidla zn. Škoda Octavia a Superb. Věc byla dle věcné
příslušnosti předána na SKPV OŘ Jihlava k provedení dalších úkonů v trestním
řízení. Vozidlo Škoda Superb bylo ještě tentýž den nalezeno na ul. Horní v Lukách
n. Jihl., Bylo odemčené a nepoškozené. Předběžná škoda v době oznámení byla
1.500.000,- Kč.
Dne 3. 8. 2006 byl při silniční kontrole zjištěn na ul. nám. 9. května
v Lukách řidič (neřidič), který řídil motorové vozidlo Ford Focus, ačkoliv není
držitelem příslušného řidičského oprávnění. Řidiči bylo sděleno podezření pro
trestný čin „Řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění“ a ve zkráceném
přípravném řízení byl spisový materiál předán na Okresní státní zastupitelství
s návrhem na potrestání.
Dne 17. 8. 2006 bylo oznámeno napadení ze strany rodinného příslušníka
na ul. Nová v Lukách. Vzhledem k intenzitě útoku a způsobu provedení napadení
byla věc kvalifikována jako trestný čin – „Násilí proti skupině obyvatel a proti
jednotlivci“. Útočník byl zadržen a umístěn do policejní cely OŘ PČR Jihlava. Věc
-7-
byla dále předána SKPV Jihlava a útočníkovi bylo dne 18. 8. 2006 sděleno
podezření z uvedeného trestného činu.
Dne 31. 8. 2006 bylo na zdejší součást přijato oznámení, týkající se
krádeže věcí z novostavby na ul. Ve Žlabu v Lukách, kdy NP odcizil různé
elektrické nářadí v předběžné hodnotě 9.900,- Kč. Uvedená věc je v šetření.
V uvedené době bylo provedeno několik opakovaných kontrol na
dodržování veřejného pořádku v obci Luka nad Jihlavou a to zejména v místech
s větší koncentrací mladistvých a nezletilců. Dále byly provedeny kontroly
pohostinství v obci Luka nad Jihl. k podávání alkoholu mladistvým. Nebylo
zjištěno žádného porušení zákona. V souvislosti s tímto upozorňujeme, že i
v nastávající době bude ke kontrolám kladen větší důraz.
Cestou tohoto Zpravodaje bych chtěl informovat veřejnost o novelách
v trestním řízení, kterým je především požívání alkoholických nápojů řidiči před
jízdou a samotné řízení vozidla bez příslušného řidičského oprávnění. U těchto
trestných činů je toto způsobeno změnou v zákoně o provozu na pozemních
komunikacích v návaznosti na trestní zákon. Chtěl bych apelovat na osoby bez
řidičských průkazů, aby se všichni vyvarovali řízení jakýchkoliv motorových
vozidel – jedná se vždy o trestný čin s možným trestem odnětí svobody až na
jeden rok nebo peněžitým trestem či zákazem činnosti.
V době konání tradiční Loucké pouti jsme neřešili žádné větší problémy
s veřejným pořádkem, ničením majetku či jinými výtržnostmi. Dne 26. 8. 2006
proběhla v noční době na území obce preventivní akce zaměřená na řidiče, a to na
požívání alkoholických nápojů, technický stav vozidel, vybavenost, vlastnictví
řidičských oprávnění a dodržování předpisů spojených s provozem motorových
vozidel na pozemních komunikacích. Výsledkem této akce byl jeden podnapilý
řidič, kterému bylo namístě zadrženo řidičské oprávnění a uděleno několik
blokových pokut.
U případů s neznámým pachatelem uvítáme jakékoli skutečnosti, které by nám
přispěly ke zjištění pachatele.
por. Richard Krejčí
zástupce vedoucího oddělení
Místní kulturní středisko Luka nad Jihlavou Vás zve
na
VÁNOČNÍ VÝSTAVU OBRAZŮ JANA RATHSAMA,
KERAMIKY MANŽELŮ LADISLAVA A IVY
MÁCOVÝCH
a KVĚTINOVÉ VAZBY RENATY KOUMAROVÉ
do hasičské zbrojnice
od 29.listopadu do 3.prosince 2006
-8-
Ze základní školy
Třídy a vyučující základní školy
Třída
třídní učitel
počet žáků
1.A
Hana Kazdová
17
1.B
Mgr.Sylva Tomanová
18
2.A
Mgr.Dana Maralíková
18
2.B
Bc.Anna Cejpková
17
3.tř.
Mgr. Lenka Novotná
28
4.tř.
Mgr. Helena Lavičková
24
5.A
Mgr. Iva Janoušková
14
5.B
Mgr. Markéta Čermáková
17
6.A
Mgr. Vladimíra Göthová
19
6.B
Mgr. Zdeňka Roháčková
18
7.tř.
Mgr. Pavel Pruša
27
8.tř.
RNDr.Ivana Bušová
28
9.třída
Jiří Brabec
20
Ředitelka školy Mgr. Alena Vrbická,
Zást. ředitelky školy PhDr.Květoslava Gottvaldová
Výchovná poradkyně RNDr. Ivana Bušová, Spec. pedagog Bc. Anna Cejpková
Protidrogový preventista Mgr. Vladimíra Göthová
Netřídní učitelé Bohuslav Vysloužil, Mgr. Dana Kaiseršotová,
Mgr. Marie Matulová, Mgr.Jaroslava Dörrerová
Školní družina Vedoucí vychovatelka školní družiny - Božena Findová
Vychovatelka školní družiny - Věra Pruknerová
Provozní zaměstnanci Ekonomka – Hana Böhmová, Uklízečky – Zdeňka
Palečková, Miroslava Kriegsmannová, Hana Česneková – tělocvična, Školník –
Luboš Kejda
Organizace školního roku 2006/2007
Školní rok začíná v pondělí 4.9.2006 1. pololetí od 4.9.06 do 31.1.07
2. pololetí od 1.2.07 do 29.6.07, Vysvědčení bude rozdáno: pololetní ve středu
31.1.07, závěrečné v pátek 29.6.07, Prázdniny: podzimní 26. a 27.10.06, vánoční
od 23.12.06 do 2.1.07 - nástup do školy je ve středu 3.1.07, pololetní pátek 2.2.07,
jarní od 5.3.07 do 11.3.07, velikonoční 5.4. a 6. 4., hlavní prázdniny od 2.7.07
do 31.8.07 – nástup do školy ve šk. roce 2007/2008 je v pondělí 3. 9. 07, I.kolo
přijímacích zkoušek na SŠ – 23.4.07
Zvonění na hodiny a přestávky
1.
7,30 – 8,15
6
12,10 – 12,55
2.
8,25 – 9,10
7.
13,05 – 13,50
3.
9,25 - 10,10
8.
14,00 – 14,45
4
10,20 – 11,05
9.
14,55 – 15,40
5.
11,15 - 12,00
10.
15,50 – 16,35
-9-
Provoz školní družiny
ranní
6,30 – 7,15
odpolední 11,05 – 16,00
Poplatek za školní družinu
30,- Kč měsíčně
10,- Kč měsíčně za ranní družinu (pokud žák navštěvuje pouze ranní družinu)
Pronájem tělocvičny ZŠ
250,- Kč za hodinu
Materiální zajištění provozu školy
Prostředí
základní školy se značně
zlepšilo
vybudováním
nového
sociálního
zařízení o prázdninách
2005 a vybílením chodeb.
O jarních prázdninách
byly prováděny opravy ve
školní jídelně. V průběhu
minulého školního roku
byly vybaveny kompletně
další tři učebny novým
nábytkem, do jedné byly
nakoupeny
skříně
a
foto: Mgr. Lenka Novotná
učitelský stolek, nové
žákovské lavice a židle
v této třídě již byly od loňského školního roku. Kompletně byl předlážděn
chodník v areálu mateřské školy a část chodníku ke školní jídelně. Největším
problémem byla nevyhovující okna ve třídách směrem k Otínu a dlažba na
chodbách – zvláště v přízemí. Během školních prázdnin 2006 byla tato okna
nahrazena novými. Tyto třídy i kabinety směrem k Otínu byly vymalovány.
V těchto učebnách byla rovněž vyměněna umyvadla včetně baterií a bylo
provedeno nové obložení kachličkami kolem umyvadel. Ve třídě v 1. poschodí
bylo dále vyměněno linoleum a zabudována nová keramická tabule a třída
kompletně vybavena novým nábytkem. Do učebny počítačů v 1. poschodí byl
zakoupen nový koberec. Postupně jsou doplňovány a pořizovány pomůcky,
didaktická a počítačová technika.
Mgr.Alena Vrbická
ředitelka školy
O naší nové třídě si myslím, že je opravdu moc krásná. Ne! Je moc překrásná.
Vlastimil Hladík, 3. třída
To je pěkné. Takovou jsem ještě neviděl. Lukáš Janovský, 3. třída
Děkujeme, že máme tak krásnou třídu. Jan Kříž, 3. třída
- 10 -
Proč žiji na tomto světě?
Všimli jste si, jak snadno se dá člověk vtáhnout do rozhovoru
o negativních věcech v životě? Všichni (do jisté míry) podléháme mediálnímu
vymývání mozků (média se jakoby vyžívají při detailních a opakovaných popisech
šokujících a špatných zpráv). O všech špatných věcech se lehko mluví, pak
přidáme vlastní díl špatné zprávy a rozhovor pokračuje. Soustřeďujeme se pak
na zkázu a na zlo rychleji než na dobro. Ale my máme tvořit, budovat, konat
dobro. Nenechme se manipulovat!
Nejvíc člověka mrzí promarněný a ztracený čas. Nemáme proto „strčit
hlavu do písku“ a tvářit se, že problémy neexistují. Ale naopak dělat co můžeme
pro nápravu toho, co není dobré.
Proč tedy žiji na tomto světě? Někde jsem četl tuto větu:
„Máš hlavu, abys myslel,
ruce, abys pracoval,
srdce, abys miloval“.
Myslím, že je to dost výstižné. Uskutečňováním této trojice člověk naplní
svůj život a dojde k cíli – k tomu, od něhož vše má, k Bohu.
Kolik lidí na světě ještě nezná Boha a ptají se, proč žijí na tomto světě.
Nevědí, že cílem lidského životě je Bůh. Hledají proto štěstí všude jinde. Žádná
pozemská skutečnost nás však nemůže plně a trvale uspokojit. Je to vždy jen
na chvíli.
Plukovník James Irwin je jedním z amerických astronautů, kteří v roce
1971 přistáli na Měsíci. Vrátil se jako jiný člověk. Vydal svědectví: „To, co
skutečně uspokojuje a naplňuje, je poznání Boží lásky a život v Jeho blízkosti,
v přátelství s Ním“.
Evropský člověk ztratil ze svého času věčnost. Proto stále někam spěchá a
je neklidný. Hledá oporu, nějaký pevný bod, kterého by se mohl chytit. Jedinou
pevnou a spolehlivou oporou a jistotou je Bůh. A svět potřebuje Boha tím víc, čím
častěji opakuje, že ho nepotřebuje.
Vít Hába
farář
Obec Luka nad Jihlavou Vás zve v pátek 1. listopadu 2006
na SLAVNOSTNÍ ROZSVÍCENÍ VÁNOČNÍHO STROMU
na náměstí, vystoupí děti základní školy
●
Místní kulturní středisko Vás zve
v neděli 10.prosince 2006 v 15,30 do kina
na VÁNOČNÍ KOCERT DECHOVÉ HUDBY VYSOČANKA
- 11 -
Lékaři v Lukách nad Jihlavou
1. část: Moric Sommer
Dějiny lékařství jsou velmi zajímavou částí historické vědy. Lékaři se
v minulosti dělili na dvě velké skupiny: na lékaře a ranlékaře. Lékaři, nazývaní
v minulosti také fysikové, se zabývali léčením nemocí vnitřních a podmínkou
k provozování lékařské praxe bylo ukončení studia medicíny na univerzitě. Byli
proto i více váženi než jejich kolegové ranlékaři, zvaní také lidově ranhojiči nebo
též chirurgové, jimž postačovalo nižší vzdělání na některém chirurgickém učilišti
v monarchii. Na Moravě bylo v Olomouci. Ranlékaři léčili nemoci vnější: různé
rány, úrazy, zlomeniny, onemocnění kostí, svalů, kloubů, kožní nemoci apod.
Časem nároky na vzdělání chirurgů vzrostly. Obě odvětví medicíny se v průběhu
první poloviny 19. století stále více propojovala, až ve druhé polovině století zcela
splynula. Zrovnoprávnění se chirurgové dočkali po zrušení ranlékařského studia a
po zavedení jednotného titulu MUDr. v roce 1873. Od tohoto roku byl
v Rakousko-Uhersku doktorát chirurgie obsažen v doktorátu veškerého lékařství
V českých zemích lékaři působili ve větších městech již od středověku,
později si je také šlechta vydržovala na svých panstvích. V každém kraji byl
jmenován v 18. století krajský fysik a krajský chirurg. K jejich povinnostem patřilo
hlásit příslušnému krajskému úřadu bez prodlení výskyt nakažlivých nemocí u lidí i
u dobytka a podávat zprávy o zdravotním stavu obyvatel kraje. Po zániku
patrimoniální správy v roce 1849 trvalo dvě desetiletí, než se síť lékařů přeměnila a
znovu zkonsolidovala. Umožnil to říšský zdravotní zákon z roku 1870, který mimo
jiné zřizoval instituci okresních lékařů a samosprávným úřadům uložil vytvořit síť
obecních a obvodních lékařů. Do obvodů se měly sdružovat příliš malé obce, jež
by nemohly vydržovat svého obecního lékaře. Moravský sněm pak přijal
v roce 1884 zemský zdravotní zákon, hodnocený současníky jako vzorný.
Podle něho musely obce nad 6000 obyvatel ustanovit a platit nejméně jednoho
obecního lékaře, menší obce se měly sdružit a jmenovat lékaře obvodního.
V monarchii se poprvé vytvořila hustá a rovnoměrná síť lékařů, kteří nyní působili
i v místech, kde předtím nikdy nebyli.
Povinnosti obecních a obvodních lékařů byly rozsáhlé. Vedle povinností
preventivních, hygienických a osvětových zahrnovaly také dozor nad porodními
bábami, nemocnicemi a jinými zdravotními ústavy, prohlídku zemřelých nebo také
boj proti šarlatánům. Úředně uznané chudé museli léčit bezplatně. V případě
výskytu epidemie měl každý lékař zahájit neprodleně léčení všech nakažených.
Stanovený roční plat 400 zl. nepostačoval k zajištění existenčního minima, zvláště
v případě početnější rodiny, býval však vylepšován příjmy ze soukromé praxe.
Prvním známým lékařem v Lukách byl MUDr. Moric Sommer. Ačkoli zde
působil velmi dlouho, plných 37 let, víme toho o něm vcelku málo. Byl německého
původu, není však zřejmé, odkud pocházel, a známy nejsou zatím ani jeho rodinné
poměry. Do Luk přišel asi v roce 1857. Velkého uznání se mu dostalo za jeho
obětavost při léčení nakažených cholerou, kterou sem zavleklo pruské vojsko
- 12 -
po bitvě u Hradce Králové 3. července 1866. Tato zhoubná nemoc byla ve střední
Evropě celkem nová. Poprvé se zde vyskytla ve 30. letech 19. století, poté co se
rozšířila z Asie, kde se vyskytovala dávno před naším letopočtem. Počátkem 19.
století se objevila na východě Evropy a při druhé pandemii v letech 1826–1837 se
rozšířila po celé Evropě a také do Ameriky. V českých zemích se poprvé vyskytla
na podzim roku 1831 v okolí Králík. Cholera byla prudce nakažlivá a úmrtnost na
ni byla velmi vysoká. Jen v loucké farnosti na ni zemřelo v průběhu léta a podzimu
260 osob. MUDr. Sommer obdržel za péči o nemocné zlatý záslužný kříž a obecní
zastupitelstvo mu na zasedání 28. srpna 1867 udělilo čestné občanství. S jeho
jménem je však spojena ještě jiná záležitost, hodnocená některými současníky nebo
i pozdějšími vlastenecky založenými osobami spíše negativně, a tou je
doporučování kojných z Luk a okolí do šlechtických rodin, často do samotné
Vídně. Příběh Marie Řehořové, která se jeho zásluhou dostala v roce 1858 na
císařský dvůr jako kojná prince Rudolfa, syna císaře Františka Josefa I. a následníka
trůnu, je dostatečně známý a před několika lety byl v Louckém zpravodaji znovu
připomenut.
Moric Sommer nebyl jen lékařem obvodním, ale po zavedení železnice
přes Luka roku 1870 také lékařem železničním. V letních měsících objížděl
nemocné ve svém obvodu v kočáře (dvoukolce), v zimě, pokud napadlo dost
sněhu, zase na saních. Lidé mohli také využívat lékárnu v jeho domě, protože
samostatný lékárník v té době v Lukách ještě nebyl. Dr. Sommer se nevěnoval jen
svým pacientům, ale jak to bylo v minulosti u lékařů obvyklé, zúčastňoval se
společenského života a také práce v obecní samosprávě. Několikrát byl členem
obecního výboru, písemně je doloženo jeho zvolení v roce 1879 a 1882.
První bydliště MUDr. Sommera po příchodu do Luk zatím neznáme.
Později, v roce 1877, zakoupil od Františka Heuschneidera dům č. p. 49 u silnice
k Bítovčicím se zahradou a pozemky za 3500 zl. 80 kr. Krátce před opuštěním
lékařské praxe rozšířil v roce 1892 svůj majetek o sousední statek č. p. 47 (na
stavební parcele stál také druhý obytný dům č. p. 140) s pozemky a veškerým
inventářem za 3100 zl. a o rok později odkoupil ještě pole a dvě pastviny od statku
č. p. 48. Jeho hmotné zajištění bylo tedy velmi dobré.
Konec života neměl dr. Sommer zřejmě snadný. Kvůli stáří a snad i
duševní nemoci se musel lékařské praxe v srpnu 1894 vzdát a odjel do Znojma,
kde strávil poslední dva roky svého života. Jeho dům č. p. 47 prodal v říjnu téhož
roku úředně ustanovený pečovatel Ignác Fukal, kupec ve Znojmě, manželům Janu
Novotnému, řezníkovi v Lukách č. p. 32, a jeho manželce Eleonoře za 3100 zl.
Dům č. p. 49 s příslušenstvím včetně pozemků a lékárny prodal Ignác Fukal
v dubnu 1896, tedy krátce před Sommerovou smrtí, dr. Samuelu Dubskému,
železničnímu lékaři v Lukách, za 10 000 zl. MUDr. Moric Sommer zemřel ve
Znojmě v září 1896.
PhDr. Vlastimil Svěrák
- 13 -
ARCADE COLOR s.r.o.
V měsíci březnu vyšel v Hospodářských novinách článek ředitele jednoho
SOU v Praze, ve kterém popisoval nezájem dětí, které ukončily základní školní
docházku, o obory jako je zedník, pokrývač, instalatér, zámečník apod. . Článek
tohoto ředitele končil asi v tom smyslu, že možná už za 10 let bude problém najít
odborníka v těchto oborech.
Podobný problém se začíná dotýkat i textilního průmyslu nejen v ČR, ale
i v celé EU.
I naše společnost prochází určitým obdobím, kdy dochází k postupné
výměně pracovníků, a to jak z důvodu odchodu některých zaměstnanců
do důchodu, tak i z důvodu odchodu dalších pracovníků za lépe placeným místem,
i když není toto místo z jejich oboru. Zatím se nám poměrně úspěšně daří najít
nové pracovníky za odešlé odborníky, kteří mají chuť se poctivě naučit svůj nový
obor.
Důležitost naučit se dobře dělat svoji práci, a to na jakémkoliv postu, je
jednou z hlavních priorit naší společnosti. Výrobky naší firmy se dnes prodávají
nejen v ČR a SR, ale máme také zákazníky v Německu, Rakousku, Slovinsku,
Švýcarsku, Francii a Itálii. Není možné, aby zákazník řekl, že je např.dobrý úplet,
ale špatná konfekce nebo dobrá barva, ale špatná adjustace. V takovémto případě
zákazníka ztrácíme. Není možné, aby pracovník dělal špatně svoji práci jen proto,
že si při cestě do práce promočil boty od vysoké trávy, že mu nechutnal oběd
apod. Je na každé společnosti a firmě, aby se snažila vytvořit pro své zaměstnance
maximum pro pracovní spokojenost. Bohužel ne vždy se vše podaří nebo si může
vše firma dovolit a to hlavně z důvodu finančního.
I naše společnost má v tomto ohledu omezené finanční prostředky.
Snažíme se však postupně k zlepšení určitých stavů trvale dopracovávat. Bohužel
některé finanční prostředky nám již po dva roky odebírají náklady na opravy a
výměny zařízení po jarních povodních. Letošní povodeň byla v tomto ohledu
pro nás zatím nejhorší, neboť voda kulminovala až v průjezdu nádvoří továrny.
Všechna zařízení, která byla umístěna směrem k řece, byla pod vodou, živel
zdemoloval i všechny ploty a spodní bránu. Z důvodu vysokého stavu vody jsme
museli odpojit celou továrnu od elektrického napětí na jeden den. Naštěstí se voda
zastavila asi 3 cm pod hranou podlahy ve zděném skladě, v opačném případě by
byly škody o mnoho vyšší.
Přes všechny problémy a škody nepoznala výroba, kromě jednoho
zmíněného dne, žádné výrobně slabé dny. Samozřejmě, že měsíce jako březen,
duben a květen jsou každoročně odbytově slabší, přesto se nám alespoň částečně
podařilo vytvořit skladové zásoby, které se již nyní expedují odběratelům.
Dle předběžných požadavků našich odběratelů je velký předpoklad, že se letošní
rok stane odbytově nejsilnější. Ke splnění tohoto cíle se bude určitě snažit nejen
140 firemních zaměstnanců, ale i další spolupracující firmy v Jihlavě, Písku,
- 14 -
Bystřičce, Brně a Dvoře Králové, které pro naši společnost vykonávají práci
ve mzdě .
Veškeré naplnění všeho výše uvedeného se stane pouze v případě, že
vyrobíme do konce letošního roku ještě 160 tun úpletu a zpracujeme 150 km
tkanin. Na konci roku uvidíme, zda tento předpoklad byl reálný.
V letošním roce jsme se velmi častokrát setkali s tím, že zákazník již
nepožaduje za každou cenu to nejlacinější, jak tomu bylo v minulosti. Spíše
vyhledává zboží kvalitní a cena se stává až druhořadou. Je to vidět nejen na
potravinách, ale i na textilním zboží, službách apod..
O to více bychom se měli všichni snažit, aby měl zákazník důvod se vracet
a znovu vyhledávat naše zboží bez rozdílu, jestli dělám to anebo nabízím ono.
Přejme si, aby se nám to všem co nejvíce podařilo.
Rostislav Fischer
Myslivecké sdružení Luka
Letošní dlouhá zima se negativně projevila na stavech především drobné,
ale i spárkaté zvěře a tak pro pokles početních stavů plánujeme nižší odlov než
v minulých letech. Dokonce i u černé zvěře byly zaznamenány pozdní (druhé) vrhy
selat z důvodu úhynu přírustků koncem zimy. Velmi špatná situace je u koroptví,
které vymizely skoro úplně. Naproti tomu bažanti přečkali zimu docela dobře (díky
porostům rakytníku) a bylo vyvedeno několik hejn.
V současné době zjišťujeme možnosti dotačních programů na budování
tzv. biopásů, kdy se stát snaží o rozšíření rozptýlené zeleně v krajině a zvýšení její
rozmanitosti. Tyto aktivity jsou ale závislé na spolupráci vlastníků půdy, myslivců,
ochránců přírody a zemědělců. Doufáme, že se nám podaří alespoň něco málo
zrealizovat. Výsledky ze zřizování biopásů z jiných okresů jsou příznivé, jako
největší překážka se jeví „úřední šiml“.
Musíme také pochválit spolupráci se ZD Luka, kdy nám vedení družstva
při sečení porostů vyšlo vstříc a tak jsme díky našim psům zachránili slušný počet
mladé zvěře, která by jinak zahynula pod sekacími stroji.
Závěrem bychom chtěli pozvat občany na naši tradiční Hubertskou
zábavu 4.11.2006 a Myslivecký ples 6.1.2007, kdy si při dobré hudbě mohou
pochutnat na kvalitní zvěřině a zažít trochu napětí při losování myslivecké
tomboly.
Libor Široký
Za MS Luka
Víte, že...
V sobotu 23. září 2006 v hasičské zbrojnici přivítáme nové loucké občánky a
v pátek 13. října 2006 seniory nad 75 let při společenské besedě se zástupci
obce.
- 15 -
- 16 -
- 17 -
XXI. ročník Dřevěný muž“
V sobotu 5. 8. 2006 se konal tradiční závod v triatlonu pro sportující
veřejnost - „Dřevěný muž“. Uskutečnil se opět pod záštitou SKP „Ježek“ Jihlava.
Bohužel počasí tomuto ročníku opět nepřálo a tak to vypadá, že slunečné
ročníky vystřídalo deštivo a zima. Některé amatérské sportovce tak počasí odradilo
a je tedy nutné vyzdvihnout odhodlání všech zúčastněných závodníků. Celé
technické zajištění, včetně depa, v nepříznivém počasí vybudovali dobrovolníci
z řad sportovních nadšenců. Na start se postavilo 79 závodníků a pouze jeden
nedokončil. Účast domácích borců byla velmi solidní, ale bohužel opět pouze v
mužské kategorii, kde se přihlásilo 9 závodníků. V této domácí kategorii zvítězil
Jan Kratochvíl v čase 1:16:29. Jeho výsledek prozrazuje, že se jedná o
registrovaného sportovce. Škoda však, že nesoutěží větší počet domácích, protože
tím chybí místní forma hecování mezi starousedlíky a recesisty. Trasa závodu byla
zachována tradiční, to znamená start plavání byl na nádrži „Gabčíkovo“, poté
cyklistická část po trase Luka - Jeclov -Velký Beranov - Luka. Běh relativně po
rovině směrem k firmě OSMa a po ulici 1. máje zpět na náměstí. Každý ze
závodníků absolvoval dva okruhy jak na kole, tak běhu. Nejlepší závodník dorazil
do cíle v čase 01:12:53hod. Byl jím „běžec Vysočiny“ Vladimír Srb. Dosažené časy
nepatří k nejlepším, ale vzhledem k počasí jsou velmi kvalitní. Mezi ženami opět
zvítězila Martina Jonášová (Žďár n.S.) v čase 01:23:51hod. Vzhledem k tomu, že
se jednalo o běžný ročník, tak pořadatelé připravili, za podpory místních i
jihlavských sponzorů, upomínková trička s logem závodu pouze pro první tři ve
všech věkových kategoriích (zajistila fa OSMa a potisk pan J. Krátký). Mimo tato
tradiční trička dostali ještě vítězové s tímto logem i skleněný pohár (fa. Wolfl) a
další ceny od jednotlivých sponzorů a pořádajícího sportovního klubu.
Velkou zásluhu na dobré organizaci měli i místní dobrovolní hasiči, kteří
ochotně „kropili“ závodníky u Gabčíkova, které bylo letos sice zelené, ale
přiměřeně teplé. I jim patří dík jak ze strany pořadatelů, tak i ze strany
zúčastněných závodníků.
Vyhlášení výsledků bylo rozšířeno malou tombolou, do které byly vloženy
nevyzvednuté ceny a jiné dary. Je nutné zdůraznit, že bez velké podpory sponzorů
a také nemalé práce pořadatelů, by se pořádání akce takového rozsahu, jakým
v současnosti „Dřevěný muž“ bezesporu je, nemohla konat. Doufám, že se
pro příští ročník vylepší počasí i počet domácích borců.
Dík patří všem firmám, které svojí podporou umožnili pořádání XXI. ročníku:
Obecní úřad Luka nad Jihlavou, Policie ČR OŘ Jihlava, Fa OSMa,
V. Wőlfl, Konsorcium kovo, Buwol Metal, drogerie Jirovská, Koloniál L. Kolouch,
Modeta Style, DITON s.r.o., J. Florián- nápoje, R. Brancuzský – pletené zboží,
Potraviny Kubištová, Cyklo - Čech, PROGEO spol.s.r.o., KMS s.r.o. a další, kteří
si nepřáli být jmenováni. Samozřejmě i všem dobrovolným pořadatelům z řad
sportovních nadšenců.
Za pořadatele všem děkuje Mgr. Šimáček Josef
- 18 -
WHITE STORK 2006
Letošní ročník festivalu byl, co do rozsahu akcí, jednoznačně vrcholem
dosavadní série. Z důvodu záběru celého scénáře, který si naplánovali pořadatelé,
bylo jasné, že letošní festival spolu s doprovodnými akcemi není možné časově
zmáčknout do jednoho dne. A akce, které bylo možné spolu s vynikající muzikou
shlédnout, ty byly opravdu velkolepé.
Hned v pátek v odpoledních hodinách byl k vidění příjezd vojenské
historické techniky, která postupně zaplavovala vyčleněné parkoviště
pod lihovarem. Milovníci staré techniky mohli shlédnout nejen dobře známé džípy,
ale k vidění byly i vozidla Dodge, malá pásová vozidla Brencarrier a Wiesell,
válečné motorky a v neposlední řadě i legendární tanky - T34 a Cromwell.
V pozdních hodinách byly možné zahlédnout na náměstí i postavy v různých
válečných uniformách, které byly předzvěstí sobotní vojenské rekonstrukce bitvy.
Večer vystoupila skupina Taxmeni, která se zabývá tzv. military country,
za což lze označit skladby se vztahem k vojenské problematice, včetně
zvýrazněných aranží. I přes nepříliš vstřícné počasí zahráli v podstatě očekávanou
produkci.
Po nich pokračovala místní skupina Druhej dech, posílená o některá zvučná
jména (Bureš, Schut, Roh). Po počátečních potížích s nastavením zvuku se
rozehráli k dobrému výkonu a tím splnili svůj úkol - zaujmout přítomné
posluchače a již zmíněné „komparsisty“.
Samotný večer byl ukončen promítnutím filmu „Nejdelší den D“
na velkoplošné plátno, přímo v areálu festivalu. Určitým zklamáním byla nízká
účast posluchačů a diváků, a to především místních občanů.
V sobotu ráno to od 8.00 hod. vypadalo na louckém náměstí a v jeho okolí
opravdu jako 25. 4. 1944 ve mětečku Torgau na Labi. Byli k vidění vojáci jak
spojeneckých a sovětských vojsk, tak i fašistické armády. Po rozdělení jednotlivých
částí odpoledního boje začalo v 11.00 hod. hřmět startování takřka celé parkující
techniky, která se v koloně 75 ks vozidel, rozjela na „spanilou jízdu“ na jihlavské
náměstí. V Jihlavě na náměstí TGM vojenská technika zabrala celou vrchní
polovinu, zájem o tyto vozidla projevily nejen stovky diváků, ale i svatebčené, kteří
se nechali v džípech svést kolem jihlavské radnice. Kolona do Luk již byla
rozdělena na americká a sovětská vojska tak, aby mohla svést úspěšnou bitvu
na řece Labi, která právě začala protékat Lukami nad Jihlavou .
Před samotnou bitvou jsme mohli v Lukách přivítat velmi významné hosty.
Naši obec navštívil ministr vnitra František Bublan, JUDr. Pavlíček - poradce
prezidenta Klause, dcera armádního generála Klapálka Olga Táborská Klapálková, Zoe Klusáková - Svobodová - dcera armádního generála a prezidenta
ČSSR Ludvíka Svobody, plk.v.z. Křístek a Hnělička - vojenští veteráni z II.světové
války, ThDr. Jan Švarc, Richard Hašek - vnuk Jaroslava Haška a další .
Samotná bitva začala po signálu průzkumu vojenského letadla ve 13.45 hod.
Všech 1500 diváků se mohlo nejen obrazně na vlastní oči, ale i fyzicky na vlastní
- 19 -
uši přesvědčit, jaké hrůzy a oběti museli položit ti, kteří bojovali za náš krásný
dnešek. Samotní bojovníci ukázali ve své rekonstrukci velké představení a setkání
velitelů spojenců na mostě přes „Labe“ bylo opravdu impozantní .
Impozantní byla i předehra před samotným slavnostním křtem knihy Pavla a
Zdeňka Hrabicových - Zapomenutý generál Karel Klapálek. Čestná hradní stráž a
jejich ukázka se zbraní byla takřka žongléřským vystoupením, což ocenili snad
beze zbytku všichni diváci. Hned po ukázce hradní stráže napochodovala k pódiu
vojenská posádková hudba z Olomouce a píseň Travička zelená, oblíbená skladba
generála Klapálka, zahájila slavnostní křest knihy o tomto slavném generálovi.
Za zvuku chorálu „Ktož sú boží bojovníci“ byla přinesena čestnou stráží vojenská
zástava 11. čs. pěšího praporu - Východního, zástava, kterou přebíral v roce 1942
generál Klapálek z rukou prezidenta Beneše .
Samotný křest po promluvách všech významných hostů provedl
ThDr. Jan Švarc. V 15.15 hod. přelétly na počest památky významného generála
Klapálka dva letouny Albatros, které byly vyslány z vojenského letiště z Náměště
nad Oslavou. Dojetí potomků obou generálů a válečných hrdinů od Tobruku bylo
nejlepší odměnou jak pro autory knihy, tak i odměna všem pořadatelům.
Sobotní přehlídka V.ročníku bluegrasového festivalu White Stork začala
vystoupením
domovských
Pražců, jejichž set
byl zahrán s jasným
nadšením a vervou.
Posluchačům
se
líbila a dokázali to
ocenit, jak bude
popsáno
dále.
Následovala kapela
Modrej
stejšn
z Jihlavy a okolí.
Zde bylo možno se
zaposlouchat do
toho
nejtradičnějšího
bluegrassu. V sestavě se objevili dva loučtí členové a to Luděk Brancuzský
(kontrabas) a Bohouš Valík (kytara, zpěv).
Roll´s Boys („Rohlíkovi chlapci“) představují mix tradice a nádechu
bluegrassu s prvky country music ranějšího období. Vyrovnaný výkon všech členů
(za zvláštní zmínku stojí mandolinista Eda Krištůfek) je velikou devizou a
příslibem do budoucna.
Jako hlavní magnet festivalu zahrála plzeňská skupina Cop. Nevynechala
žádný podstatný hit, který posluchači očekávali a její set byl vyprodukován se
- 20 -
standardní kvalitou. Zaujala instrumentálka banjisty Martina Fridricha s uvedením
Míši Leichta „Byl to Indián, z dálky vypadal jak banjo“.
Lahůdkou lze označit perfektní vystoupení Jimmyho Bozemana a jeho
doprovodné sekce nazvané Lazy Pigs („líná selátka“). Tento Američan, žijící
v Praze, předvedl repertoár od blues, přes country
až po akustický swing. Kapela hrála výtečně.
Pokud uvedeme účinkující persony, je hned jasné,
proč - mimořádně znějící a zahraný kontrabas
Svaťky Štepánkové, stylové a vynalézavé housle
Pepy Maliny, to vše umocněno mandolinou
Tomáše Dvořáka a lehkými bicími Tomáše
Vokurky
přičemž
se
všichni
v různých
kombinacích střídali s Jimmym ve vokálech.
Závěr obstaral Reliéf, který je v Lukách
v podstatě jako doma. Produkovali jednak skladby,
které hrají již dlouhodoběji, rovněž pak několik
nových kousků z dílny banjisty a hlavního zpěváka
Zbyňka Bureše. Lze směle konstatovat, že kapela
nemá slabinu, hraje mimořádně a je možné ji
zařadit do evropské špičky. Znovu je třeba
vyzdvihnout mandolinu Tomáše Dvořáka.
Pro úplnost je třeba uvést, že festival s velkým přehledem konferoval již
poněkolikáté Miloslav Toman a o bezchybný zvuk všech kapel se postaral Karel
Karták.
Zvláštností letošního ročníku bylo hlasování diváků. Ti měli pomocí žetonů,
vhazovaných do nádob se jmény jednotlivých vystupujících sdružení, označit
skupinu, která je zaujala. Po sčítání se ukázalo, že nejvíce bodů získala skupina
Pražce z Luk nad Jihlavou domníváme se, že právem, protože předvedla dobrý set.
Odměnou za toto umístění byl putovní, krásně vyřezaný maskot festivalu - čáp
s kontrabasem.
To už byl konec festivalu a v myšlenkách se začal objevovat ročník 2007.
Posluchačů a diváků navštívilo letošní festival poměrně dost, přesto zde je ještě
možno spatřovat občanskou rezervu. Takže třeba za rok se půjdete podívat i vy,
kterým to letos nevyšlo.
Závěrem děkují všichni pořadatelé nejen všem návštěvníkům letošního
dvoudenního festivalu za jejich podporu, kterou dokázali svou přítomností, ale
děkujeme také všem sponzorům a v neposlední řadě OÚ Luka nad Jihlavou za
jeho pomoc, bez které by nešel festival v takovémto rozsahu nikdy uspořádat.
Webové stranky Kamarádu Balkánského Ranče, kde můžete najít další
informace a foto z akce : www.kbr.cz
Rostislav Fischer, Ing. Václav Kříž a Stanislav Řehoř
- 21 -
Táborová základna „RADOST“
Stejně
jako
každý rok jsme i letos
hned
od
jara
vylepšovali
naši
základnu.
Předložili
jsme krajským úřadům
ke
schválení
naše
projekty o činnosti a
plánovaných úpravách
základny
včetně
vybavení a za finanční
podpory
Fondu
Vysočiny
se
nám
podařilo udělat mnoho
potřebných
oprav,
úprav a vylepšení. Není ale vše jenom věcí peněz, a proto chci na tomto místě
poděkovat všem ostatním členům vedení Pionýrské skupiny Luka za jejich aktivní
organizační a pracovní úsilí, zvláště pak vedoucímu skupiny Kamilovi
Nápravníkovi a naší hospodářce Daně Hlaváčkové. Dík a uznání za nezištnou
práci ve svém volném čase patří i celému kolektivu členů PS a mnoha dalším
kamarádům a přátelům, kterým tenhle krásný koutek přírody přirostl k srdci a
pobývají tam rádi.
A co je tedy „u nás“ nového? Největší opravou byla výměna celé jedné
stěny u jídelny, kterou již silně poškodil zub času. Při výměně jsme udělali i několik
vylepšujících úprav, a to větší přesah střechy, vnitřní obložení, podařilo se dostat
dovnitř i více denního světla. Dále jsme vybudovali zcela nové pánské latríny,
vyměnili linku s dřezy na umývání nádobí a nad ní upevnili průhlednou střechu,
vydláždili jsme okolí srubu a jídelny, zcela jsme předělali úložný prostor
pro hygienické potřeby táborníků, nad pingpongový stůl jsme zavěsili velký
plachtový přístřešek. Ve srubu jsme udělali novou podlahu, místo lina máme
dlažbu. I stany jsme vylepšovali – závěsné kapsáře nabízí více úložného prostoru
na drobné potřeby táborníků, novinkou byly i podložky z lina pod tašky a kufry,
před stany jsme vyrobili nové rohože. Nakoupili jsme i nové a další vybavení –
například houpačky, stolní hry, sportovní potřeby, do kuchyně velký nerezový
hrnec, druhou (záložní) elektrocentrálu, atd.
Doufáme, že se nám bude dařit i nadále realizovat nové plány, které
během letních prázdnin přispějí k ještě příjemnějšímu pobytu téměř 130 táborníků
na našich dvou bězích a více než stovky táborníků z Brna. A po celý rok pak všem
dětem i dospělým, kteří na naši základnu zavítají při různých námi pořádaných
akcích.
Vláďa Hrazdira
člen vedení skupiny
- 22 -
1. běh LDT Radost
Jsou za námi další letní prázdniny a tím i letní dětský tábor. Letos jsem
požádal o sepsání článku pro Loucký zpravodaj dvě ze čtyř nových instruktorek,
které jezdily pravidelně jako děti a letos rozšířily kolektiv vedoucích. Jsou to Míša
Kabátková a Hana Horáková. Za sebe bych chtěl poděkovat celému kolektivu
vedoucích za skvělou práci. Bez toho aniž by oni obětovali svůj volný čas a svoji
dovolenou by tábor nemohl proběhnout a za to jim patří velký dík.
Mirek Ondráček
hlavní vedoucí 1. běhu
Letní dětský tábor „Radost“
Na letní dětský tábor „RADOST“ se vždy těší moc dětí. Mají to tu rády,
seznámí se novými a bezvadnými členy tábora. Náš tábor začíná jako první
po ukončení školního roku a to od 3. července do 15. července.
Na tento tábor se sjíždí děti z daleka i blízka, máme tu různé věkové
kategorie, od nejmladších členů, po nejstarší, kteří se rok od roku „pasují“ na nové
instruktory.
Naše letošní celotáborová hra se jmenovala Vikingové. Nastal den
3. července a začaly se nám sjíždět děti. Až jsme si byli jistí, že máme všechny děti,
nechali jsme je vylosovat čísla stanů. Než se děti ubytovaly, tak jsme si je rozdělili
do čtyř skupin, které měly také svůj název: voda, oheň, země, vzduch. Každá
skupinka měla ještě svého vedoucího a intruktora(ky).
Po rozdělení jsme děti provedli po táboře a řekly i ukázali, kam smí a kam
naopak nesmí.
Po dobrém obědě a ještě lepším poledním klidu jsme se všichni sešli
u táborového kruhu a řekli si pár informací, které se týkaly dalších dnů.
Každý den začínal budíčkem v sedm hodin ráno, poté následovala
rozcvička, ve které jsme dětem sdělili, jaký program je čeká, pak byla hygiena a
po hygieně následoval úklid stanů.
Po úklidu stanů se vždy pískala snídaně a potom nastal denní program.
Den jako každý jiný končil večerkou a to ve 22 hodin.
Letos se nám celý tábor vydařil. Protože bylo krásné počasí, tak jsme
mohli hrát i hry ve vodě.
K letošnímu tématu, aby se děti staly pravými Vikingy, musely projít
ohněm a svůj prst namočený v krvi otisknout na lejstro. Také jaké správní
Vikingové si vyrobily své nářadí a udělaly si vlastní pole, mohylu a ohniště,
na kterém si upekly chleba. Také jsme je naučili obranu tábora, pro případ, kdyby
nás chtěl někdo v noci přepadnout.
Prázdniny, které jsme prožili na táboře jsou a byly jedny z nejlepších.
Tento tábor nám připomíná jednu velkou rodinu.
Michaela Kabátková
- 23 -
Tábor 2006
Na letošním táboře jsme měli krásné slunečné počasí. Naše celotáborová
hra byl na téma Vikingové. Děti byly rozděleny do čtyř skupin: oheň, vzduch, voda
a země. Ze začátku každý oddíl dostal své území, které si oplotil. Děti si na něm
postavily mohyly, měly políčka na kterých si pěstovaly řepku, udělaly si tam
ohniště, kde se snažily den udržet oheň a také na nich upekly vlastní chléb, který se
všem opravdu povedl.
Mimo to jsme hráli spoustu nových zajímavých her, ale i starých
osvědčených. A byly i krásné noční hry. Jako správní Vikingové jsme museli projít
tajemným ohněm. Přepadli nás kovbojové, kteří nám unesli Kamila a dvě dívky,
které měli noční hlídku. Za jejich vydání jsme museli zaplatit výkupné, od každého
táborníka pistolníci vybrali jednu vikingskou minci.
Nemůžu sem napsat úplně všechno, protože se toho událo opravdu moc a
děti si odvezly domů určitě hodně zážitků. Myslím si, že se letošní tábor opravdu
vydařil.
Hana Horáková
II. běh LDT „Radost“
ABRUS DABRUS BRADAVICE… - úvodní slova zaklínadla, které přivedlo děti
II. běhu Letního dětského tábora „Radost“ k pokladu, jenž byl ukryt v kameni
mudrců.
Celotáborová hra „Putování Harryho Pottera po hradech a zámcích
v Čechách“ naučila naše táborníky mnoha tajům našich krásných hradů a zámků,
jako jsou Karlštejn, Loket, Hluboká a další. Děti byly rozděleny do šesti oddílů
(kouzelnických škol), učily se historii, poznávaly záhady, naslouchaly pověstem,
které pak formou živě hrané inscenace předvedly ostatním táborníkům a
samozřejmě i Harrymu Potterovi!
Jejich „výkon“ hodnotila čarodějnická komise, jmenovaná profesorem
kouzelnické školy v Bradavicích, Albusem Brumbálem. Pak vždy následovalo
putování do některé z „komnat“. Například při cestě do komnaty pohádek museli
táborníci mimo jiné dokázat znalost pohádkových postav – a nebylo to
jednoduché, neboť otázky kladla v temné komnatě „bílá paní“. Po úspěšném
splnění všech nástrah cesty do komnaty byla vždy odměnou tajemná šifrovaná
indicie. Tu řešily všechny děti společně. Po složení 7 částí daly tyto indicie
dohromady text – formuli kouzelného zaklínadla. Poté, co se ji všichni naučili
zpaměti, mohly se děti v závěru tábora radovat z darů, které jim ze svého nitra
vydal v úžasné, emotivní chvíli již zmíněný kámen mudrců.
Součástí hry byly i různé rekvizity, jež si děti i vedoucí vlastnoručně vyráběli.
Nejdříve kouzelnické klobouky, potom brýle Harryho Pottera, nezbytné
čarodějnické hůlky a samozřejmě, jako každý rok, i táborový talisman. Tentokrát
jím byl „lexikon“ – menší vícelistá knížečka, svázaná z jednotlivých listů, na které
- 24 -
jsme si lepili erby svých „kouzelnických škol“, obrázky hradů a zámků, na které
jsme si i sami psali a v závěru tábora si nechali také všechny ostatní táborníky na
památku podepsat. Lexikony i všechny kouzelnické pomůcky se velmi povedly a
děti i my všichni jsme z nich měli velkou radost. Aby ne! Vždyť jsme byli „na
Radosti“!
A nebyla jen celotáborová hra! Sportovní i zábavné soutěže a hry, táboráky,
diskotéky, koupání, jízda na loďkách, turnaje, seskok parašutistů, ukázka hasičů či
výcviku psů, výlet do ZOO Jihlava i na loucké koupaliště a další a další. Ale i
služby v kuchyni, táborové práce, denní i noční hlídky, nástupy. A na nástupech
vyhodnocení, odměny, diplomy, medaile,…
Velmi štědře se k nám zachovalo počasí. Stále svítilo sluníčko a bylo
fajnově. Celý kolektiv vedoucích a instruktorů se snažil, aby se dětem na táboře
líbilo, aby v jejich paměti zůstaly jen ty nejpěknější vzpomínky a aby se všichni rádi
na Radost vraceli. Ať žije tábor „Radost 2007“!
Mirek Jelínek – šéfkuchař
Vláda Hrazdira – programový vedoucí
Tábory sdružení Petrov
Podařilo se nám uspořádat tři týdenní tábory a čtyři dny jsme
byli s malými dětmi. S mladšími dětmi jsme dva týdny byli na faře
v Heralticích, další dva tábory byly u Vranovské přehrady. Jeden
na táborové základně Junior Sdružení Petrov a druhý na faře
ve Štítarech.
V Heralticích jsme měli převážně děti z třetí a čtvrté třídy a my deváťáci
jsme jim připravili program. Odjížděli jsme s pocitem, že to nebude lehké, ale
věděli jsme, že nejedeme s prázdnýma rukama. Měli jsme pečlivě připravený
program na téma: „Cesta víry se svatými“. V průběhu tábora se děti seznámily
různým způsobem se životem nejznámějších českých světců, (sv.Václav, Vojtěch,
Anežka…) hráli jsme tématické hry, soutěžili, vyráběli jsme, a svou odvahu a
pevnou vůli si děti zkusily při noční hře. Tábor uběhl jako voda a děti i my jsme si
odvezli nezapomenutelné zážitky. Rádi bychom poděkovali rodičům za jejich
důvěru. Děti byly prostě skvělé!
Stáňa Váchová a Petra Vondráková
- 25 -
I nejmladší letos vyrazili na tábor
Několik červencových dnů si zkusili na faře v Heralticích u Třebíče prožít
bez rodičů i nejmladší z naší farnosti. Převážně jely děti z 1. a 2. třídy, dokonce i
předškoláci. Někteří poprvé spali ve spacím pytli, pomáhali v kuchyni při škrábání
brambor nebo mytí nádobí, ale také se zvládli naučit hrát nové hry a zazpívat nové
písničky. Chodili jsme do lesa hrát Piráty a stavět domečky, hrála se vybíjená, také
jsme trochu vyráběli, večer se zpívalo u ohně. Když bylo velké teplo, osvěžili jsme
se v bazénku. Po těch několika dnech mnozí přišli na to, že ve větším počtu lidí
není všechno tak jednoduché a hned, jako třeba doma s rodiči. Muselo se počkat,
než dojde na všechny řada při nalévání polévky, že pokaždé nemůžu vyhrát já, že
mám být ohleduplný k ostatním. Ale také objevili mnohé výhody většího
společenství.
Veronika Valíková
Putování velblouda do nebeského království
„Snadněji projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel
do nebeského království.“ (Mk 10,23-31) Víte, co to bylo ucho jehly? Žádné
ouško obyčejné jehly, ale městská brána, která byla tak úzká, že jí lidé začali říkat
„ucho jehly“. A my všichni, kteří jsme strávili první srpnový týden na faře
ve Štítarech u Vranovské přehrady, jsme si poctivě zkusili, jak se asi mohlo
takovou brankou lézt, a také jsem přišli na to, že s velkým nákladem na zádech to
jde velmi těžko. Objevili jsme tajemství i dalších podobenství - třeba O ztracené
ovci, O rozsévači, O marnotratném synovi. S milosrdným Samaritánem jsme si
vyzkoušeli, jak zachránit druhému život. Vydařil se nám i výlet na zámek
ve Vranově nad Dyjí. Na konci tohoto týdne jsme našli i poklad. Ale není to
ledajaký poklad. Naším největším pokladem je nebeské království a cesta k němu je
náš život. Můžeme se svobodně rozhodnout, jak ho prožijeme. Můžeme si dělat,
co chceme, nebo se řídit podle Božích pravidel. Těmi pro nás jsou i podobenství.
Eva Kolouchová a Veronika Valíková
Molokai
Letošní tábor jsme strávili na táborové základně Junior na Vranově.
Na základě životních příběhů misionáře Damiána de Veuster, který žil v minulém
století, jsme prožili mnoho napínavých a náročných soutěží a her. Otec Damián
odjel na ostrov Molokai, kam byli odváženi malomocní z celé oblasti. Snažil se jim
zlepšit životní podmínky, pomáhal jim, ošetřoval je a léčil a také je učil je věřit
jednomu Bohu. Ověřili jsme si, co zvládneme my.
Protože bylo velké teplo, chodili jsme se každý den koupat do přehrady a
na celodenní výlet jsme vyrazili na Bítov. Doufáme, že se nám příští rok také tak
vydaří.
Jindřiška Blažková a Petr Zvěřina
- 26 -
Skautský mini tábor
Po několika setkáních s mladými zájemci o skauting, během první
poloviny letošního roku a po zahájení nejnutnějších oprav základny v Hostinkách
jsme se rozhodli alespoň pro čtyři společné dny v tomto pěkném koutku přírody.
V pondělí 21. 8. ráno jsme se sešli přímo u chaty v Hostinkách . Začali
jsme hned se stavbou podsad a stanů. Různou vzájemnou pomocí jsme ještě ten
den zvládli připravit táborové ohniště, stožár na vlajku, plno her a první táborový
oheň. Večer, při západu slunce, jsme již poprvé stahovali vlajku ze stožáru.
Další dny jsme strávili při různých hrách, zkouškami vlastní zálesácké
dovednosti, doplněním skautských znalostí a někteří otužilci vyzkoušeli i teplotu
spodního rybníku.
Ve středu jsme vyjeli na výlet na Jalovec. Po návratu nás čekala příprava
na náš slavnostní táborový oheň, u kterého nechyběly jak scénky, tak i písničky a
vyprávění.
Ve čtvrtek jsme uklidili stany, prostory tábora a po obědě jsme vyjeli
terénními vozidly na projížďku okolí, kterou jsme večer zakončili náš čtyřdenní
mini tábor.
Podle spokojenosti našich mladých skautů a vlčat: Matěj Fischer, Libor
Široký, Dominik a Tomáš Stejskalovi, Lukáš a Martin Pekárkovi, Honza
Brancuzský, Jakub Netrda a Milda Vostrý lze říct, že se nám čtyři společné dny
velmi líbily.
Nyní je důležité , že se stále scházíme na společných schůzkách a už teď se
těšíme, že se nám příští rok podaří víc společných táborových dní.
Marek Zvěřina, Jan, Pavel a Jakub Fischerovi
rádcové
Letní vzpomínání...
Prázdniny skončily... čas prozářený sluncem, čas koupání a her, čas plný
dobrodružství, čas táboráků a písní, čas přátelství a letních lásek, čas očekávání a
poznání, čas snů a přání... Chvíli nám nechyběla televize ani počítač, nepotřebovali
jsme ani další vymoženosti moderní doby. Byli jsme spokojeni i tak. Cítili jse se
dobře u moře, u rybníka, uprostřed přírody, na chatě, pod stanem, na táboře i
doma. Zažili jsme hezké chvíle mezi blízkými a kamarády. Jistě nezapomene na
všechny krásné okamžiky a na přátele, s kterými jsme mohli být u „toho“. Važme
si takových momentů! Buďme vděčni za každé takové setkání. I to nám dává
radost, energii a sílu do dalších všedních dní.
Čas však plyne jako voda a my ho nedokážeme zastavit. Nic se nedá vrátit
zpět, nic se nedá znovu stejně prožít... Prázdniny skončily...
Zůstane jen vzpomínání...
Stáňa Váchová
- 27 -
Krátká zpráva o dlouhém putování skupiny Pražce
První srpnový víkend jsem měl možnost zúčastnit se s legendární louckou
kapelou Pražce bluegrassového festivalu ve francouzském městě La Roche sur
Foron. Po dlouhém váhání jsem se rozhodl tuto zdlouhavou pouť absolvovat a
dnes tohoto kroku nelituji. Město La Roche sur Foron se nachází asi čtyřicet
kilometrů od Ženevy a stejně daleko je k nejvyšší evropské hoře Mont Blanc. Je
obklopeno skalními masivy, prostě nádherná přírodní scenérie. A zde se konal pod
záštitou evropské bluegrassové asociace festival.
Nutno podotknout, že z hlediska organizátorů byl zajištěn výborně.
Ubytování účinkujících na vysokoškolských kolejích, snídaně v kavárně a v místě
konání festivalu spousta pochutin. Přestože nejsem odborník ani hudební kritik,
dovolím si zhodnotit úroveň festivalu ze svého pohledu. Zúčastnilo se ho asi
dvacet kapel ze všech koutů Evropy. K slyšení byly skupiny z Francie, Ruska,
Holandska, Velké Británie a samozřejmě z České republiky. A z Česka se jich zde
objevilo hned šest: The Log, Bells&Whistles, Bluegrass Comeback, Veget, Country
Cocktail a loucké Pražce. Nechci se rozepisovat o výkonech jednotlivých kapel všechny podaly výborné výkony. Osobně slýchávám bluegrass v podání českých,
slovenských a amerických muzikantů. Byl jsem proto zvědav na muzikanty z jiných
zemí Evropy. A musím přiznat, že jsem byl mile překvapen. Francouzská skupina
Springfield, jež v nedělním dopoledním gospelovém bloku podala výborný výkon,
odpoledne stejně tak ukázala, že to umí i s nástroji. Velmi dobrý byl výkon
holandského tria Lazy Tater, francouzských Moonshine a italské kapely Bluegrass
Stuff, která uzavírala sobotní blok. Bluegrass v podání těchto italských chlapíků mě
opravdu dostal. Stejně výborně to šlapalo skupině Country Saloon, i když měla na
můj vkus moc snímačů na akustických nástrojích. A když jsem se dozvěděl, že tato
kapela je ze země, kde kdysi zítra znamenalo včera, říkal jsem si, jak daleko tento
styl pronikl, že mohou ho hrát dobře nejen američtí muzikanti (odkud pochází).
Nedělní dopoledne proběhlo ve znamení gospelů. Zde podaly kapely
skvělé vokální výkony. Nejvíc se mi líbili již zmiňovaní Springfield. Odpoledne
zakončovala celý festival skupina Pražce. Byl jsem zvědav na jejich vystoupení.
V sestavě, v jaké nyní hrají (Václav Kříž mandolina, Jiří Lukšů housle, Jaromíra
Musilová banjo, Stanislav Řehoř kytara, Eduard Lukeš baskytara), jsem je ještě
neslyšel. A musím uznat, že jim to hraje skvěle. Při třetí skladbě už francouzské
publikum tleskalo do rytmu. A vůbec nevadilo, že do svého vystoupení zařadili i
dvě česky zpívané skladby. Po skončení jejich show si publikum vynutilo přídavek.
A zcela oprávněně. Opravdu jim to šlape. A to si ještě před vystoupením Pražců
stihnul houslista Jirka Lukšů zahrát s kapelou Spruce Pine.
V pondělí ráno jsme odjížděli domů. Před námi dlouhých dvanáct set
kilometrů. Jak jsem psal v úvodu o svém váhání, dnes jsem rád, že jsem tohle
dlouhé putování se s Pražci podniknul. Stálo to opravdu za to.
Oficiální stránky kapely: http://web.telecom.cz/prazce
Tomáš Fischer
- 28 -
Z dopisů redakci
Za setkání dík
Když jsem z loucké školy před lety odcházela, zmocnil se mě při loučení
smutek. Prožila jsem tam dva roky, které můj život nesmírně obohatily a
nesmazatelně mi vtiskly do duše stopy dětí, které jsem mohla i v Lukách „učit
první písmena“. Pod smutkem ale zůstávalo – a dodnes zůstalo – plno živých
vzpomínek: na školní rána se slunečnicemi za okny, na začátky vyučování
s dětským bezstarostným úsměvem, na rozkvetlou jabloň v zahradě i na taneční
chvilky a vstřícnost všech kolegů, spolupracovníků. Ale také na vlídnost všech
ostatních, s kterými jsem se v Lukách setkávala. A hlavně na „moje“ děti. Bylo
radost s nimi pracovat. Obdařily mě svou důvěrou, přátelstvím a bezelstnou
upřímností. A rovněž takové bývalo setkání s jejich rodiči, kteří mě v mé práci plně
podporovali.
Mnohé zážitky s dětmi byly tak citově silné, že jsem je po letech ráda
vypsala do své knížky. A díky této knížce mě paní E.Patiová pozvala v červnu
do Luk na besedu. Patří jí za pozvání a celou výbornou přípravu besedy můj
nejsrdečnější dík. Ráda jsem v Lukách opět alespoň na chvíli pobyla. Při setkání se
svými „prvňáčky a druháčky“ jsem se neubránila dojetí. A přišlo mi , jako by to
bylo včera, co jsem s nimi byla v naší společné třídě naposled. Byla jsem také
šťastná, že tolik dobrých lidí si udělalo na setkání čas. A nesmím zapomenout
na děti s flétničkami – slyším je ještě teď, zahrály až do srdce.
Toto červnové setkání bylo pro mne nanejvýš cenné a beru ho jako
vzácný dar.
Bylo – a zůstává – pro mne velikou radostí, povzbuzením a posílením
do všech příštích dnů.
S upřímným díkem
Jiřina Kalabisová
Autorské čtení z knihy „S kloboukem na nepřítele“ bývalé
loucké učitelky paní Jiřiny Kalabisové pořádané Místní knihovou
- 29 -
- 30 -
MATRIKA
VÝROČÍ NAROZENÍ
nad 80 let
Červenec:
Anna Meranová, Bohumír Folta, Anna Chlupová, Božena Flesarová
Srpen:
Jan Suchý, Jaroslav Štorek, Ludmila Němcová, Růžena Marešová,
Marie Kafoňková, Růžena Šindelářová, Bohumír Čermák, Emílie Patiová,
Vladislav Krpálek
Září:
Hedvika Vondráková, Václav Sáblík, Karel Landsmann, Ludmila Procházková,
František Chlup, Alžběta Jarošová, Marie Toufarová, Justin Zajaček,
Václav Vondrák, Zdeňka Musilová
NARODILI SE
Jakub Mach, Adam Komárek, Kristýna Zamazalová, Martin Vrzáček,
Vlastimil Vrzal, Matěj Procházka, Diego Daniel, Kristýna Bumbálková
a Alžběta Smejkalová
ROZLOUČILI JSME SE S
Jaroslavem Čermákem, Zbyňkem Nováčkem, Janem Munduchem, Marií Suchou,
Zdeňkou Tlustou, Jaromírem Dohnalem a Marií Šedovou
- 31 -