liiii.ii`.i1r:.i,ii

iiii:ii:i:i',.ii.
.liiii.ii'.i1r:.
iiiliiiiii.'
iii!iii:::i:iii
i':iiiiiii:,i,,,
-_r,;:?=;7i?',E
a ,.. ; *
.'.:, :i
ii
rili=;i
=,-1,-$=zllrZZ;:'i+iiL)
s
il.
zi ==ii|!;iiäiii7"t,;;t1t2:.:
j::
\ äi :,i1="-;a>:z+i:?i=a;r?7=
;
oo
z
:
a-l
o\
:
ziiz;liz*tElitZz:1,1i
1
iz
:il
' iii:!1CZ:7;=;,!uziZz;T1i
ä
.)<
iil
1;
,, I äieii,,-11+\it=t.i3127:i ; ii
,i
:i
eE=ziitizEi2;==2,
+=ti:7
=.;:=?.:i;z,z.i-.=
:i
::äl=i
ii
(D'
X
.)<
i
?:
EäiEä?1i=21;?zi
,.
I+!ä
.t+
=i
li...
z:
2
2
i',
-,
,\E1:E=i?i;
1?lz7!z=!
z, 21iz
3 ;=!|
,',)z!i,iii:ii;Ei€ii15:
(}\
ä
i:i
256
mohou alostatmezi seboudo konflikru. Podobnökonflikty vznikaji mezi segmenly
urait6 role, aiologicko normativnimi segmentya hodnotovl/miorienläcemice16
spoleaDostizejm€napä velkich kulturnich zmönäch,kdy müZedochäzetk diso
:
r,-urcr.
J')n. hronitea nekoherenlno.li
i-v r€to stati püjde o pokus vymezit zäkladni prostor eliky m6dü v Cesk6 republice po roce 1989.Pouäti slova.,Fostor" neni nähodn6'souvjsi s McQuailovou
rezi; postaveninormativni teorie m6dii, kterä.,mä na poli 'v6dy o komunjkaci'
stälejeltö nejistoupozici a musi bojovato uznäni Je to zpüsobeno'ästeön6tim'
ze se nevyhnutelnö dolikä otäzek ideologie, politi(f. pniva nebo morälky a ly lze
(McQuail.
ien tözko iesir pouze,vödecky',tedy podle dominantnihoparadigmatu"
a
vödeckich
1999: I48). Jdetedy skuteönöspiSeo prostorvice spoleöenshichsf6r
'
oboru.k nim; etika m6dii odkazuje,nezli o zietelnövymezenoudisciplinu
Mediälni studia öasto zjednoduSujiproblematiku mediälni etiky na regulaci
r samoregulaci, tedy na mediälni plävo a profesni etiku.' Sirli pojeti zdürazäuje
püvö McQuail.r Podte nöj müieme z hlediskanormativni teorie m€dii pii apli'
kaci na mediäloi krajinu (mediälni soustavu.mediälni systdm) rozliiovat dvö'
respektivetä roviny: prvni z nich je srrukturamddii, kterou tvoii poöet a druhy
mediAhich subjektüajejich postavenivüöi stätu.Druhouje chovänim6dii tedy
jakim zpüsobemm6dia pracuji jako celek (struktura'sys16m)ajak€ fünkce plni
mddia ve spoleönosti- , a v neposledniiadö tieti rovinou je to, iak se chovaji
Piikladem pojmu
0ednaji) zumalist6a ostafii profesni lkupiny öinn6 v m6diich.
p.o p ni rovinu je rto boda mödii, pro drutßn objeki'ita nödii a pro tieti tieba
respektk soukromi.Nomativni leorie m6dii se tedy vztahujek rcvin6 spoleöen
\lo polli( le. prolesnri k rotine axiologicl'e
eeskä mediälni krajina v devadesitych letech
JiZ v 80. letech mimtl6ho stoleti. jestö pied koncem star6horezimu, piefostl
rozvoi komunikaönichmoznosti masovich m6dii töZkopädn€paradigma"stätoPäklademlulturni disonancedalvrove)'m v polskdspoleinostimüzebit stietkultlrv 'a'to
roi.ricrr s deookratickoua trtni kuhurou Hodnotykuhury 'eälnehosocialisdn(kolekti
visnus. prumEmosr.
iistotaa bezpeai.osudovon.opatovnicrli obviiovtni svsr'mu lasivita
nspöchrjziko
egalildismus.
v souk(Di. oriettacena minulosr)disonujis novimi hodnommi:
do veicinchoZlvG
dobrovoltezaPojedi
iidorodos!ZivorM vlashi nöe{,vlanni zodpovö.lnosr.
1a.orientaceDabüdoucnost(Sztonpka,2002)
Podobnöuvazujco celich nediel.ich nudiich Bria. McNan jako o , hvbndnichstudiich_
ncsnizdje,alc naopaLtato stÜdiahodnotj!l'sokoJejichviznan liak timro pojmenovänim
podobDvovnäväs Presüztimpos|aletimsociologiev 60 a T0 letcch
kdyzlej;ch souöasnoü
@cNan,2004:7).
PodobnEjc tomu napriklad v Üro.Iu do st.lia nödii (Bnrton - JiräI. 2001: lll 132) kde r
lrddii
v kapitolepäznäanö
nazvde,.Omczenipojedn&äo rcgulacia samo.cgulaci
'
s r o r r e jV c Q u a r ll.o q a :l 4 l I 8 0 . 1 4 0J 4 r a i i n d e
Metlidtni sferaieski sPleinasti9
to.. l98r)
251
stranv" tehdeiliho eeskoslovenska,ktere nebylo schopn6vörohodndinter?retace
svö;uvnid öi za ostnatin drdtem,a neumöloari v6st smysluplnlidialog s rychrm obÖdnüSomi/dalo\eInrh) d :d'oDr\) hrä'
rm .pole.'rn5t\
t. .. drver/rlrhuilL
DiceDiesahuiicitelevizni a rozhlasov6vysiläni. miseni oficiälnich a neoticiälnich
pf1_
kulturnich struktur i kritika zevniti vliidnouci komunistickdstrany spoleön€
spöly ke korozi autoritativnöiizeneho medirilnihosysl6mu'kteri se v listopadu
D8i zcela odlor.röilod stranickdho vedeni ä zaöal od prvnich dnü fungovat
svobodnö(bez blizSi piedstavyo podoböt6to svobodyi o m6diich virbcc) a sapozdöji'
nostatnö. i kdyz cenzurabyla zäkonem zruiena ai o nökolik mösicü
v kvötnu 1990.
Postavenii podoba medinhi krajiny se v 90 letech i pies nökter6setfva'ne
jednostrannda vertikälndorientovanich
lcvy zisadnö promöäuje.Z ideologicky
nästrojü (sd6lovaciprostiedky), slouziclch moceosk6elitö, vyrustä dynamickä'
mnohostrannöpüsobici sf6ra sPoleöenskichakt6rü,kteii sami (al reflektovanÖ'
öi nercflektovanö)o drzeni moci usiluji a Da moci participuji Z autoritäiskdho
modelu vznikä novi modei, ktery aspirujena libertariänski model a kled vsak
vykazuje i rysy jinich modelü, vöetn6rozvojov6ho(podle McQuaila' kteni kn
ticky rozsiiil Siebetovu teorii z 50 lel)- Souöasnöprobihaii dvö skuPinyzmen
I pohledu globälniho (vnöisiho) piedsravuiepNni z nich zapojenjdo svötorcdakci a ntuod
vich a nadnrirodnichnediälnich siti prostiednictvimnu'irodnich
n;ch mutaci m6clii.Tyto zmöny s seboupiinäleji nutnostpiizpüsobitse nejnovöjlim svötovym a evropskymtendencimvivoje' napiiklad procesukonglomerace
jejich obsahu'ddleje to rcakcena dominant
a konveryencenfdii a homogenizace
ke globalizaciv podoböprocesureglonalza_
ni postavenitelevizeöi protitendence
ce. Vivoj öeskychregionälnichm6dii vykazovalnökterdshodndrysy s vilojem
v ostatnichpostkomunistickichzemich (nedostatekdomäcihokapitälu,vytväieni
vlastniclcic; ietözcüunifikovan;ichperiodik), ale i rysy velmi rozdilnd (regionäljäko
ni m6dia se neudriela nebo se vübec nestalavlivovou sf6rou mistnich elil'
tomu bylo napäkladv zemichb:ivalehoSovötsk6hosvazu)
Za.iedno ze speciflk öesk6mediälni scdny 90 let lze povazovatto' Ze doslo
ke stirini rozdilu mezi seridznimim6dii a tabloidy.piip. k posunuPüvodnökvalitniho tisku smöremk bulviru, coL je vice öi m6nö patrne ve viech hlavnich]
denicich (MF DNES, Ptdvo, Lü[ovö novin)'\, ktere ovlivnil komerönöüsp6snil
buivärni denik Blesk.Teptvekoncem 90 iet a po r' 2000 se skupinanejsilnöjsichl
denikü zaöa]avüöi Blesku vymezovat(nejdäle na t6to cest6dosly Httspotläiske\
p,1lirdo skupin) qu,ttitr pri's' Zn'l) bul \
,,,u,). ktere iil dne.iednoznaane
denrlü /ü<ta\ajr/je\ne '! podobl pcr\ondlr/dce
\arildce \.rk \ radeosrdlnr('h
'
zpravodaiskichtdmar,dürazuna vedlejSiinfbrmace'mal6ho respektuk soukro
mi dotöenich osob).
Z hlediskadruh6 skupiny zmön, a tedy z pobledu vnitiniho' se vytvrüi novä
ekonomickä podoba m6dii. o nöco pomaleji se ale promöiuje kulrura m6dii'
258
doproväzeniizmönou.öi dokoncevznikem Dovich regulaönich(napiiklad zäko_
ny o veiejnopriivnichrnddiich)a samoregüiaönich
(rady,kodexy) insriluci.
Podobuaesk€mediälni krajiny ovliviovali v 90. letechjako hlavri akrdii kromE
nedir' samotnich takd vläda (minisrcrsrvokulrury),&slqtecka snömovnaparja_
rrenr. l/eimera Sraldkorn,.e
jtq\dsto\ aciJrru.]I!!]!_! *d) med veieine\tu i
br
.cd1cerie ,ete'ircre.tebo;zhtr.;; &-
p";. 2000,,i; vcielni
,;;;
oehränce
präv.{
orai;
irimt",i*
ombudlql@L-kteq7mi prävopiezkoumallez_bodnurir7v. vr
,,'!A I Raddpro rolhla\orea releriznrrr sil:lnrCR7.
Pii zmönöpolitick6hore?#u t ioiiiittfiho;
demokratickti
maji nejviraznölaizäsahystärudo rned;älnisf6ry podobuzmönprävnicha ekonomickich
podminekdanich pro fungovänim6dii jednouz rakovichzmönje napäklad
zrusenistätnihomonopolirfi1mov6tvorby.K technologick6
promönöv lnediälni krajinöpak dochäzelosrätehojnöii s üöastizahraniöniho
nebonadnärodniho
kapitälu.
Formativnizäsahyhlavnichaktdrüveiejnepoliriky möly piedeviimzajisrit
ünosnoumiru monopolizace
informaönichzdrojü,a tim i vyväZenost
piistupu
k informacima jejich prezentaci.
Tedy vyrvoiit a prosaditobecn6legislativni
podminkypro podDikäniv mediichispeciälnimediälnizäkony(poöinajeziiko
nem o rozhlasovdm
a televiznimvysiläniz rcku lggl aZpo zäkono piistupu
k informacimz roku 1999a tiskovi zikon).6
Jeatöpied rozpademeeskoslovenska
tak mohl vzniknout duälni syst6m
vlastniclvim6dii, charakteristickli
znaönouekonomickoua legislativniprovi
zornosti,kterävytvdielaprostorpro korupönimoznostia problematick6
zpüso_
by podnikäni.
Dominujicitdmarasvobodyprojevu,nezävislosri
(rozumöno
piedeviimna dä_
vöjsize zäkonavlädnoucistranö),volndhotrhu a podporynov6politickdrepre
zentaceznesnadnily
m6diima spoleönosfi
dostateönou
reflexi a kritiönostvüöi
moTnimpolirickima ekonomickim
rldtum.
S rcstoucimvlivemmödiia rozvojene vzdypmhledn6sitövazebbyla v öeskd
spoleanosri
90. let nahrazoväna
jedinä stätostrana
mocenskimtrojühelni_
po rozpadufederace
kem:politika-mddia-ekonomika.
sezmensilmediälnitrh,
6 Z rohotohlediskajeobsahovd
vyväZenost,
o kte,escv öesk€spoleanosü
vzhledem
k fungolini
hadii diskututenejvice,dilöi ziitezilosd.
spadaitcispiredo sfdryprofesnitompetence
aiano,
regulace.
Hlahio ciiemnediije ziskovost.
rakzeaasrov honbazaoslEdacnimfo.näremvvsi_
läni. zalozendnna minimalizacinätladüa dosrareön€
poslechovosri
(sledovdosri.ötcnosd).
dollo pdadoxnCk elininaci kreativn€jiichsoukromichsubjektn,kte.6na zaaätkuDromEn!
m e d i i l n i L - a i i n/ \)\ : o v a t j o e . m . rn , o . d t ) .
Tentovyvoj ic pathi zejm€nau rozblasovich
a releliznichvysil6telü,mezinimiz züsrälati
i l n ) m . u b F k , j \ ( i e j n o oJ . n . a e " k ), o / h t d .1 r " , t a r r t c r . / e
M.diälrii sfara öeski lt)oleitbstjP
toc' 19E9
259
drl) boomu
domrciho'podanki\ler! ro\tl TeJmena
i-hor viTnrm\\a( rrvrrr,i
na ls0 mld I pied
i.ii"rrl"'r'o pnl.l'f, Uchnobrarza de'erlcr \e üdhadujc
rokem1989zcelamarginälniho
zemi
-.rta ..prtfif,u siie piijala iako prvni ze viech postkomunistickych
rtlkd
rz\'
."gti-:i.l poa*inty uytitut.tu' ale hlavni kontrolni orgin'
"et* tyip"
l6ta poj velklm po)itickim tlakema novelizacezäkona
rrir,
".fa'SO
o ' l d h o r a lI)n a P i krl dn o \ (
^ r t . r l i n r r e i iI c z l \ i \ l o up o / r cdr n r a v o m o lcecr t Ö
r:rk^\röi(korl
itr"'- r f.' fonq 1on.; öUaob,Llor. lasT l/( chdrJklerr/o\'rr
TV Nova möla
.ratrilirnuune.Od roku 1994vysilajici celoplosnädominantni
postavenina trhu (zejndna diky sniieni vyse povinn6"ropropodilu reklamyve
".i"ii"0""""c
ienta t"eskeprodukceve vysilacimöasea zvileni procenta
mddiana
ry.iiani pro'.ouf..ote uysilatelea naopaksniieni pro vefejnoprävni
pouh6I 7o).
piipl'o\ilrr cilntm
telcvizer'ie
v)silalrirzc.imFna
veieinoprivniho
5I:rbilrzaic
ted)Jo'J'nymprrmcvalt'im mezlInddilI lolltlckourePrczenlacl
\zirrcmnVm
rok) 90 ltl lz<Pova/o\ar
podiluvllvur moci PocleJni(h
i,'n zaakceprotoncho
\lranirchl
v hl:rvnich
'eski'h polilick:lch
,.,i* pfictn'*:. tn:ou\rsiisc zmencLr
velejnostiskryte
za konfliktni vyvojovoufäzi, kdy sc n'rvenetprojevilydosud
probl€mya ko;flikty kolemtelevizeNovaa Öesk6televize
DudLtliststlm
(Priv6tni
Duelnim systdmemse rozumi existencemtdii soukromoprcitnlc'
a ÖTK) Mödia
Äiaa1 o rli4uoprarnlch (nr6cliaveiejnesluzby,ti' ÖT, CRo
vlirsnrictvi
J(ou
rluZbineisouani!c vlarlni(tvl(tätu rnl ! 'oukrom€m
veteine
mi\ilismlouvu
budlo
. r'llp*u..,ypu..,.rro\ ned rrlJ'lnrcrsebesamrr'krere
plnrsr;tem'veieneüKoly{mj rikrii'r
obccInebo
.".i;i..1"el',itt *O"zenske
Tenpie'n' 'lanorrI dxlsi
'e !eieinichzälmü/a isouziilo\än) IZVze '/äknDe
\
p"Olni'itit.i'."n lung;!änr.\celne nipiiklrd liipade tele\i/e po'ru srLdii
a umistönijejich sidla.
doposud
Nekomerönim6diav uZSimslovasmyslu(tisk' rozhlasa televize)
tve
pro
specifrcke
podmrnk)
ant ekonomrcke
IemclrprLiuni
lY"A"l-i:h.y!l
nadr'nllbndy ai st'lni li nenatni(maJe
speciälnr
r'vnel instilu.e.Jako
i50u
ve zpravodajske
t;"lu frt.oua u tniZniivorba),a toto t6maani neninastoloväno
mediälni
Nökterdprobldm
vnimänoiako
ag"nae-eaii, neni tedy spoleönosti
\icezdroio
prä\e
dik)
.i.rdmv tnaprrllad. t'lor.lr. 'e Frdncii'\!ak \)kd-/uir
cy'lemu\!iceneZ
' " r , d n r n . o ' l n1
, 6 r e s l e c i ä l n r lcohn d ü r ad i l y e \ i ' r e n c i
struktürumddii' nezlijakou umoZiuje
pestiejiiobsahouou
dvömapodsyst6my
je tak na
pravideltrZnihocharakteru
ustavitäuälnisystdm.DoPaddominantnich
jako
n6zorovakonn6kteräm6nöziskoväm6diaoslabena mohouse tak üdrzet
kureücedalsichtitulü
160
Böhemdevadesätichlet se na dskov6mrrhu objevilokolem deselitisic titulü, kterd
postupnöz ruznich düvodü vznikaly a zarikaly koncemrdro dekndyjich bylo
koiern tä tisic. Aökoli k politickd shodöv legislarivnimprocesupüpravy nov6ho
trskov6ho ziikona doilo ai tepfle na samdm konci 90. let, tiskovi segmenttrhu byl
pnvatizovän z cel6 mediälni scdny nejrychleji, a ro ji: na zaöärku90. let.
V prvni fnzi proböhlaprivatizacezejm6na,,promönou",nikoli prodejem,uskuteönönim na zäkladötdnich cen (Soltys. 1996: 131 132).Cena privatizovanjch
mediälnichsubjektübyla budto symbolickiinebo velmi \,ihodni a \,ör!inarirulü
nebyla chltuöna ochrannimi znämkami.Cäsro se srivali jejich piim:imi vlasrniky nökdejSis61ni zamöstnarci-Podobnölomu bylo i v jinllch oblasrecheko
nomiky, co; vcdlo k obnoveni öi stabilizaci piedlisropadovich elit. Zahraniöni
vlastnici, kteii piiili vzäpöti v nökolika vlnäch.jiz nalupovali od roku 1993 za
ceny znaönövy55ia zärovei hodnö investovalido fechnickdhoziemi (redakce.
tiski4my).Rozsäh16
investicesmöiovalyrak6do rozvoje regionälnichredakci.
V polovinö devadesärichlet se srabilizovalahlavni skupina velkych denikü
\Mladd fronta DNES, Prüvo, HospoddFskö not'iD,, Lidoü novinf, ZN Zemskö
noviny, Slovo. Spofi a Blesk), strategierozvoje regionälnich poboöek se vsak
mönily po celä devadesätäl6ta, dochäzeio k doöasn6mu rozvoji a vzniku
novJtchregionälnich titulü, ale iada rirulü nedosählapiedpoklädanich ziskü
(Sgvolr4,
-2001: 106). Proces zmön vlasrnick6 srrukrury regionälniho tisku je
dokonöovän na pielomu devadesälich let ve prospöch pievahy zahraniönich
investorü, a to zpüsobem.kteri je reflekrovän mnohem kritiöröji. nezli tomu
bylo u prvnich vln vstupu zahraniönich vlasrnikü do oblasri listönych m6dii
(ge]ovsk),,2002).
/ Dominantni tiskovouagenturouzüsrivä po celä 90. I6ta veiejnoprävnieeskä risLo!zildnceläi{! r. lq94 vznilla honlurenanr
CTA . ate udrela se nd I|hu pouTe
I
i rok, pot6 piestala vyvijet öinnosr a skonöilav konkurzu). N6kolika poboökami
vstoupily do öeskdhoprostiedi i svörovdagentury(Reuters,DPA, Bloombergi.
Vichozi pozici ÖTK bezkonkurenönö
vylepiilo mj. jeji posraveniiako m6dia
veiejnd sluzby,odpovidajicipersonälnizfzemi, napojenina sirö svörovich
agentura vlastnictviojedindl6ho
ärchivus materiälyod roku 1918.Tuto pozici
, si agenturaposililav polovinö90. ler,kdy piesralabir zAvisltna doplikovich
, piijmechze stätnihorozpoötu.
CTK mä ze zäkonaprävona üöelovoudotaci,ale
tohotoprävajiz od roku 1996nevyuiiväa po jedno6zovdmvirazndmzviseni
censvich slüeb je nynijiz nökoliklet ziskovä.
eTK se tak stalanejenhnanönönezävislou
na sti4tu,
äle tak6faktickyimunni
proti politickim rlaldm, vykonävanlim
na obsahzpravodajsrvi.
TfebazeRada
t\lt.lkiLni sfer.ae\ki qrleino:ti l. ü\? 1969
16r
to
eTK jiz od foku 1992 deklaruje zäjem zmönit statusprivatizaci instrtuce'a
i
organlza'(komeröni)
ekonomicky
ke
zl11önö
z vciejnoprävnihol1asoukomi
nö nairäliho sravunedochäzi Je otäzkou' zdajednim z dtrvodfineni fakt' Ze na
pirdö agenluryneni akluälnövytväien prostorpro prosazovrinizäjmü politickich
ro*, i p.o,o jeji poiadavek neni piedmöten zälmu vlädy. ani zdkonodänich
orgnnir.Dalsim clüvodemmüze bil ochrananärodnihokultumiho dödiclvi' ktere
.A Ötf t"tti.ty ve vlastnictvi v podobösvlich archivü Stabilizacet6to verel
Doprävniinstiluceje kromö ziskov6ekonomikyposilovänasoustavnimrozvolem
rovl/ch tcchnoiogii a nov:ich sluzebi agentumichproduktü(zvukov6 Tfravodtrlst'i. intografika,zpravodajstvldo siti mobilniho operätoraapod ) Nä cestök zis
kovosti se agenturanevybl/bäani produktümuröenim pro bulväri medra
V\\iLtini (audiovi.udlni mAdia)a novö urödm
Vysilatele aDdiovizüälnichmedii (rozhlas a televize) lze rozdölit n|r vysiialele '
ze zäkona (mddia veiejn6 sluzby) a ra vysilateles licenci (soukrornr'vysilatele'
ktefi uspöli ve vibörov6m iizeni nä udöleni technicky omezenöhopoötu licenci
Iozhlasov6hoa televiznihovysiläni) nebo s fegi.ltr".rri(k jejimu udöleni dochäzi
bez vibörov6ho äzeni, postaöisplnit zäkonemstanoven6podminky)
'lu'Dy 'nrpir
Obecnelzc r1p1 .y.rLrlcrurolli(ovrr podlcdr.rhupo'l)lovrne
\rgn'ilu
kldd 'ozhld..lilevizer. poclledruhunebopro'liedkunro pienosöi fiiiem
podle
sitö),
kabelov6
(pozemni neboli teresüickd vysilaci sitö, däle satelitni a
tipu kmitoö1u(analogovi Debodigrtälni) a podle typu r.lzennihopokryti' ke kte- .
rdmuje vysilatel oprävnöny(celostätni.regionilni, mistni)
Nejvjznamnöjii zmöny do mediä1nihosvsr€muvsak piinaieji nov6 digitelDi
tcchnologiea. jak ukazujekrntki desetiiet)tvyvoj öesk6hoIntemetu' tak6 Lrter
net, püvodnökomunikaönisit vytvoienäpro vojenskea vödeck6üöely
Intemet se böhem90. let stäväviraznim altemativnim.dopläkovim (Pro tiStönä i audiovizuälnimddia) i zcela samostatnimm6diem Od roku 1993 v Cesk6
republice Intemet prostupuje a ovliväuje prakticky viechny dalst spoleöenskd
sf€ry (obchod. kulturu, vzd6l6ni.stätni sprävuatd ) V nadchäzejicim2l sroleti
sehiajc clüleZitouroli |akd novä lechnologie' o kter6 se nedivno zaöinalotepr_
ue djskutovat:totiz technologiedigitälniho vysiläni V Evropö se tolo lysiliint
vtvijelo böhem 90. let ocl novinky pies ovöiovaci pilotni vysiläni ai k situaci'
kdy digilälni vysiläni probihäna pielomu stoleti souböinös vysilänim analogo
vim. Obö technologiejsou viak nalolik rozdi1n6.ie souöasn6telelizni a lozhiasovöpäjimaöe nemohoubit pouzitv jako piijimaöe pro digjtälni vvsihni Po
k nii doilo v r. 1993.se s ruznou rychlosti v jednotlivich evropstanclardjzaci,
DVB ' Drgrli'lVldeo
.k\c\ /em.cnDro\a/uieledna/ \er/l drgrlilnl rechnoloFie
g i o o d c , r . 1 1 nkg 'n. i ; ' e p i i p , - ' i i ti a
C e ' k ; r e p r r b l i L\ d ' e a l i z ' c ro e " ' a r o r r r ] ' h
plänü digiblniho vysiläni se viak nasemediälDiprostiediznaönöopozduie
16)
SyataNaNavAtitovti
Nov6 techDologie
se vymykaji dosavadnim
zpüsobümregulacea piesahuji
hranicetradiönichrcsortüi mediätnichrypologii.Noväv)tchodiska
je tiebahledat rovnöZpro samoregulaci,
jak naznaöujidoporuöeni
Viboru ministruRady
E\topy, j. Daporuöeni
(2001)o sanoresuLaci
kybernetickäho
obsahu.
Hodnotov6 orientac€ öesk6spol€inosti
Existencespolednostijedänatak6vzrahyuvniti ni a t6Zhodnotamiä norma_
mi. k nimz se vzrahujijednorlivci.skupinynebojeji ruznäpubtikaöi veiejnosri
a v uröitltchkrärkichdöjinnichüsecichi spoleönostjako
celek.protoje smöio
väni spoleönosti
v procesecb
tränsformace
zävisl6nejenna podoböjejich instituci a na konkr6tnichsfdrächspoleönosti,
ale lake na strukturäch
hodnotovych,
kter6vykazujiznaönousetrvaönost.
Tyto strukturyjsou z velk6öisti ukotveny
v hodnorovych
orienracich
konk6rnichlidi, kreä Züi v uröitdmhistorickypojminönömprosriedispoleönosri,
rodiny,ale i v symbolick6mprostiedikuitury
(v uziim smyslujakolireraturAfilm, m6dia).
Individuälni hodnotovdorientacevznikaji v tzv. formativnim vöku mezi
desärymaZ pötadvacärim(podlejinych tücärll,ntierim) rokem Zivoraa jsou
v pozdöjiimobdobiZivora,,relarivnö
rezisrenrni
vüöi zmönö..,
coZje pii uvaZo
\Ani o pmcesech
zmöna transformaci
spoleönosti
determinujici
zjistöni zmöny
organizaöni,
technickö,ekonomickdrak lze poöiratv obdobimösicüöi let, ale
zmönykultumiseodehrävaji
spisepo generacich
(Rabulic,2001:I 1).
Individadlni a ndrodnihodnotovdorientace
Jakoindividuälnia närodnihodnotov6odentace
jsou charakterizoväny
soubory
hodnot,r nichZse hledäjeirö nöjakäspoleönä
charatteristika
nebozamEieni,
kter6maji viznamjako mozni vichodiskopii pokusech
o vörii zobecnöni
a ty_
pologiehodnotovichorientacicel6spoleönosti
v uröit6mobdobi.
NapiikladKicifiski(1998)na zäktadöSirokicha opakovanich
vizkumü,pro_
vädönichv 70. a 80. lerechv polskü,rozlisujeöryii ziiktarlnimoritni orienÄce.
()rientaciprospoleöenskor,
kdy 1id6pii svdmjednanipoöirajis rim, co je dobrd
pro ostatni lidi, orienl3cj na düstojno\t ölovöka,orientaci na raLijemnosty dobrem i ,dm a orientacirabuistickou.klera prcfentjeuröit6 normy a hodnoty bez
jen s odvolänimna evidencinebotradici(Kicinski,1998:17_37).
zdüvodnöni,
V öesk6mprostiedijero tiebavizkum hodnotdülezirtlch
pro vztahk Zivotnim;
prostiedi,kteri piinäsijinou rypologiiötyi orientaci.mateidlni, otldechovou,
pohorloyou
a e vironmentdlni
(Ke|et cät Friö, 1996).
Prvni päklad z polskehoprostiediukazujespisena spoleinostorientovanouna
kiesfanskd
hodnoty,v druhdmpiipadöpakjde o spoleönost
(respekrive
öäsrspo_
leönosti)orientovanou
nakvalituZivotas charakteristikami
postmodemimi.
spiie
Po tuce1989
Me.tuihis.firateskasl)ateinosti
253
kteni si sebe
Ziklaclni hodnoiov€ orientacespoleönostireflexivni modemy'
rizika krainiho rela.u-r uveao*tj" j.to tpoleönostrizikovou, vöetnövödomi
je pragmatickti' soustiedönäna
ii"i.-", j*, päaf" ciaiense ötvii Prvni z nich
[leric\ md nu'rlellerourienlirce|'\ichIJosl"'
t<a-,ioAe"nrproblemy.
o'r,i.rict'e
jne
a ie veden"dü\erou ze
optini:ti'dd orrenrace
;"*""
iar'oJ;'t'
:;;;-;
rozumu)maji vsechny
a Echnice(priP diky selsk6mu
iir.v pl"i"t r"*ti.
"caö ieseni Tieti orientacicharakterizuje
GiddensJako
o-riß-u n"t on." nöjak6
a ötvrtouiako I'dlil'ilnl
v hedonismü'
hled6zapomnöni
i*i"t'ritt^"^^,X"ii
vznikajinovähnutia kampanö-za
orientace
Aoi.v'al.f.afu po.t"anihodnotovd
(Sztompka'
spoleönosti
globalizovane
ii oroti rizikirn v nejrüznöjlichsf6räch
-zobi,s78).
oa zakladörozhoduorientacicel6öesk6spoleönosti
hoclnotovych
i"*t"udälosti,kter6ovlivnily hodnotovdorientacegeneraci.lidi'
ii"i.tr fri.,ori"tl,"it
'.role'r.
zlo,mal Prudk)r2002r'Aulol \ychdzr/ Ingelhrrdlova
)iir.i.i t. :o
\ nd'eml)pu ci\ l
urienrdci
t ln."o* u.hoo"n,-lrul,ur] a \'\oie hodnotovich
ve tiechpoiaritäch:
lizace.ilefinovandho
(mcionalizace);
(religiozita)
versussekularizace
tradice
l.
'ebelealiTxcl:
nä
onenldce
pie/ili\elsus
nr
2. orienla.e
tendence(otevieversusdemokratickd
3. autoritäisk6tendence(uzavienosl)
kategoriimPädiväötvrtou;
Libor Prudki k uvedenym
(pokles'zträty)
nadöjl(rüst,vzestup)versusskepse
4. tendence
ktero
Dvacät6stoletiirudkli vymezujedvacedfiemi kliöov:imi odälostmi'
pnS
skupin
generaönich
iako uröuiicizäZitekformovalyiedenäctzzikladnich
se zamercgenerace
il6dnutim k daliim v:izkumümhodnotautorvyvozuje'Ze
generace
nad
pievazuji
v öesk6spoleönosti
nim na boi. konfrontacia soutÖzeni
a konsenzus
nli zamöienimina spolupräc;
je
,
ttt"aitfo posuzovänipiedpokladüspoleönosti
itt"iity
Tenro zi;ör
drilog a uliile nd\
oro demolrarrciy!ivol. k nemui le /dpotiebr\ecni
h ro d n o l a mV
r ' l . o n l e ' ( l'ue ' l e \ p o l e ( n o < I l
- r n r " d a l i r m id e m o t r a t i c k y m
: c e l o \ o \ lh o d n o r o \ve) p r a T d n F
' \ / k u m ) n a l n a a u Jc rp r \ eo f a a n er r e n d ) u
ndoböan
n ' , ; n a ' " i O u a t i . r ' . ;' t <hee d o n i s l i f kodr r c n t r c oe p r o t io r i e n l d c l m
odpovÖdnosli
.* ltno.ti. Pieüvaväxenofobiea nizkä llrovei individuälni
hybridni
PodlePrudkehoje pro 90 l6ta v öesköspoleönosticharakteristickä
napili
jtou
polencirlem
xlerd
orienlacl
\lruLlürnhodnolovych
a Darado\nr
i
e
s
h
es p o
- , r n l o n T i s t e n .Nco. v ev l r t y d o \ l l u k t u r )h o d n o l o \ i cohr i e n l a c r
\
Inejdiivc obdolri
lcanoslimüZepodle Prudlehopiinä't \ dalirchlerech
jiz v souöasnosti
posili
kterd
evropsk6hospoleöenstvi,
generace
iOOq-ZOO6,
jez jsou
a
spolup'äce'
Jrirni g"n"ä", o.ientorandna hoclnotyotevienosti
DotiebndDroutväieninerozpomdoböansk6identity
Ewopskä oböanskäidentitav komparacichEVS a WVS?
tzv nov6Evropyie jednimz dülezitichfaktoru'
Vnitini hodnotoväustrojenost
nebol vstupemdo Evropsk6unie vyznamnöovlivni podobu.jejihodemokra
hodnotyje zamöienai analizaöästidat
Na demokratickd
tickdhouspoiädäni.
v roce1991a v roce1999:vizkum
vlzkumuevrops$chhodnot,Ltskuteönöneho
öi
itodnotys ohledemna jejich vivoj smöremke konvergenci
"i"dq" "u.ops:ke
k divergenci.
Brokll a Mansfeldovä(2002) vychäzejiz faktu globälni krize politick6 komunikace,kteri je vyznarnnoubari€routak6 pä demokatickich procesechutväieni
jemuzse dresäkä demokratickideficitEU" spoevropsk6identity-,,Probl6m,
se spoleönimia di
politickdholidu, tj oböanstva
evropskdho
öivriv neexistenci
a postoji,najejichzzdkladöby mohlyprobihat
lerencovanimizäjmy,hodnotami
vrcholiciv nöjakd
pmstiedkoviäni,
aenokratickeprocesypolitickdhoz6jmov6ho
je
jako
v dosavadnich
tomu
sooleöndevrotrsk6vüli obecndi stätni'podobnö
2002:218)
stät;ichdemokaciich"(Brokl- Masfeldovä,
oi{rodnich
ewopskych
dosavadnich
o
homogenizaci
nejde
Ve sjednocujicise Evropö
a postolü
hodoot
demokratickych
pluralit,ale o rozvijenipotenciälusdilenich
jako zäkladuspoleönd
evropsk6identityV citovanestatihodnotovichonentaci
steaujinrott a Mansfeldovähodnotya postojev rovinöL:ultumi,strukturälni
zemi Jednuze skupintvoii i zemös histonc
a procesni,a to v sedmiskupinäch
kou pfislu\nostik Evropö(USA,Austrälie,Novll Zdland)Ceskärepublikajeve
Madarsko'
zemi.kteroudäletvoii Polsko'Chorvatsko'
skupinöstie.doevropskfch
Slovinskoa vichodniNömecko
Slovensko.
ze
Jednim zävöru,k nimz lze na zäkladnöevropskehovyzkumu hodnot
stätüvysokou
jako formavlädymäve v\echskupinäch
dosp6t,je, Zedemoktacie
!nrmano
podno,,r
JaLovycocenelendsilijelakopolrlick)prosliedek
a naopak
vyjii
neTlidüvörare
gi||mnr.Dü!era\ polirick).!stemje I Öe.kerepubhce
2001).
a Rehäkovä,
i;ladni;n.titu..,.oi potvrzujiijind $,zkumy(Vlachovä,2001
ani
nebrzdi
sysdmu
vzhledemk demokratickdmu
spoleönosti
Vysokäoöekäväni
sfdr'
stavuvivoje a slabi lykon v iadöspoleöenshich
momentälniho
rozpornost
podobn6procento(88 7o)jako
eeskärepublikavykazujev podpoiedemokracie
stäty(89 a/o).
zäpadoevropsk6
pro ukotvenidemokraNaopakv hodnote,kerä je dülezitim piedpokladem
cie v odpovödnosti . je procentopiiklonuk t6tohodnotöpro CR oprotiüdaji
zemijen poloviöniTatohodnotaje jeltö i mimö nizsi' nez
z angloamerickych
zemö]: 23
1" stLao"u.optty prümör(53 langloamer'zemö):26 [stiedoevrop
hodnotovimorientacimi podlejinych
oäpoulaa
iÖnl).
"harakterizovanym
(Sztompka,Prudki
a jini) NiZSijsou i ukazateleu hodnotysolidarity'
;utoru "oz
jsou alemnohemvySlineznapfikladv USA (64 i 51 : 21) To by mohlonasvöd;ovat zävödmPrudk6ho(2002),vypovidajicimo hybridnipovazehodnotovych
7 ELrnpedValue Study,wurld !alue Srud)
M e.lialni sittt
öeski sPleinosti
Po tace 1969
265
republika
orientaciv Öesk6republiceMirnö lepii vysledkyvykazujeCeskä
dirvörYa tolerance.s
v hodnotäch
Regulaceä samoregülacem6dii
se bezpojmu
rämcem6dii,neobejdeme
regulaöniho
Sledujemeliproblematiku
a tak6
axiologick6
n.edi;Lnipoü;ika.kter| mä kromöprävnichaspektuaspekty
Mediälni
Nreoranrr'
subjektüs iaclou
iadousuDleKllrproväzane
a dalii'
dalii' proväzane
organizaöni
organizaöni
technologickou,
rouinu
rovinu technologickou,
pulitikarna t:rÄ1 t into,,,,"en'polilrLou\lrd\' a Irm r-' del\iml.mini\lers(\)'
dopra\a \pojea leleromunrKace
v jejrch/
't1.,,' pü.obno*.p.rJajrInlormace.
llere neb).1)
polllity
palri
inj'rroie lrnananrrcgulace_
nu.rr.1.meJrdlnr
poliriLamFlav de
zejmenado polo'rn} g0 let dosrale'nevyuzr\an) Medidlnr
jeji-falcic56,n:e):slT:1J
vaä"satfch lete.rl niztou ürovei, rakze se d6 hovofit o
o pravidlechfesenifadykliöovich I
piestoi; prävöv tomtoobalobiserozhodovalo
rovnöZnanizkoukompetenci
p*ni
politiky
ukazuji
.tuOi"e.tl6 mediälni
ii.ur.
napropojeriPolitickich
Z iady piipadülzetak6$suzovat
poiitickereprezentace.
lgendy' neDo
v podoböpodsouvrini
zäjmü,at jiz nezämörn6
; podnikatelshich
zämörn6,vöetn€koruPce.'
je po iadu
Stälym tematemdiskuseakl6rü mediatnipolitiky v eeskö republice
Poplatky
let v]!ie rozhlasovycha leleviznichpoplatküa moinostjejich indexace
existuji dva
za vysiläni jsou vjznamnym nästmjemmediälni Politiky-V podstat6
jasn6ho
pravidla'
väza
(podle
piistupy: valorizncapoplatki na zäkladdaikona
politickou
;6ho ;; meziroöniinflacr) nebovaloizace ad hoc uröot'andvlidnouci
poplatek50 Kö
repre.entaci.Od d$bna 1991do öervna1997öinil u nästelevizni
za mÖsic.
dalii
Z hlediska ltnanönich tokü odehrävajicichse v m6diich vsak existuji
licenci
rrcmdnö viznarnnä tdmata (patii mezi nö i finanöni podminky udölov'4ni
siruacich
mimoiädn\ch
a
oro xudio\r/ualni mediä).kterä\ice l'ou \ kdTo\)ch
(a'lo I'rüli malt politicle
ir.(r.rro,ina.ale ve.ne7a\eryz lechlodi\küsrneb)ly
shodöv Poslaneckesnömovnöaplikovänyve vjkonu zäkonodänel1,Iocr'
präv a svobod,\ niz ie zarü
Souöästiüstavnihopoiädkl ie Listina.dkLadnich
aenoprävona informace(spolus prävemna vyhledävänia liieni informac!
rrol( Jn c \üc ror
t_-tuor o, u"a n*'.,a 'iua srcp\e.proro,e:in /\oreni( | odnorroletar'e
n
:
p r.o r i r c r i i n ) mr d v n r m r g n n r ü m z eb i i n r e r pc r o \ ;
. p . r r a, m . t r o m o ' e r u ; l u m
"na
Oiüzjinich hlcdisek
bvlo s Miadoufton_
Nepila:.,JaIto skuteönö
9 Za vlechnynozn6piiklsdyro!. ölänekFrantiska
(in
173).
l999:
culik
l?.3.
199?
tou D!es". örirrizlisrv,
I
266
' petiönimprävem,prAvemna shromazdoväni
podilenise na sprävö
a sdruzoväni,
politicsouföZe
veiejnichvöciadpiimo öi volbouzästupcü
a ochmnousvobodn6
Prävona informaceje obsaienov lirlird
kich sil v demokraticke
spoleönosti).
v obecndpodobö:,,Svobodaprojevua prävona informacejsou zaruöeny."ro
v öeskdmprävnimiädu aZv roce 1999jako
Obecnäustanoveni
byla zpiesnöna
prävona svobodnlipästupk informacim.r;lonem106/1999Sb.,kterömuo rok
(lä\e piedchazelzdko 148/1998Sb.o ochranöutujavdnichskuteönostl.
aktivily v oblastiinformaci,m€dii a komuni
Pokud shrnemezäkonodäm6
kaceobecnöv devades6tich
letech,daji se bez pähliieni k öastoi podstatnym
novelizacim
vysledovat
dv6vlny,v nichzbyly zäkonypiijimäny.P ni vlna v le
a televimimWsiläni,o tzv. velkdrad6,
tech 1991 1992(zäkono rozhlasov6m
a televiznivysiläni,o eesk6televizi,o Cesk6m
lj. o RadöeR pro rozhlasov6
fozhlase,
o eeskdtilkov6 kanceläfi),a druhävlna pak probihalana pielomu20.
ä 21. stoleti.konkr6tnöv letech1998 2001.V tomtodruh€mobdobibyl piijat
piistupuk informacim(rok piedrim,tedy
liskovi zäkon,zäkono svobodn6m
roku 1998zäkono piistupuk informacimo Zivotnimprostiedia zäkono utajopodpisu,däleo ochranöosobnich
vanich skuteönostech),
zäkono elektronick6m
idajit a täkezdkon3652004 Sb.o informaönichsJsEmechstdtni sprAvy.D)oLtho
odklädanäzmönaobecn:ichpodminekpro vysilatelebyla narychlopäpravena
jako reälcena tzv.leleviznikrizi v podobözdkona231n001Sb.o pt1)tozor,äni
rozhLasovöho
a televiznihovyslftjni(nahradildosavadnizdkou468/1991Sb.),
ktery je viak spisevysledkemtehdejsihorozhzeDipolitickich sil a öästeönö
präva.Budeviak nutn6
vllsledkemzvaZoväni
öeskdhoa ewopsk6ho
souvislosti
piepracovat,
nebozcela
zejm6nas ohledem
letechnovelizovat
iej v näsleduiicich
nadigitälnivysilini.
V obdobimezitömitodvömavlnamimüZemepro üplnostzminitjeitö zäkon
o regulacireklamyz roku 1995.Ceski trh reklamnichproduktüse velmirychle
slal souöästimezinärodniho
reklarnniho
trhu,coz si vynutilopiijeti jak regulaö
r ro,e
pravidel.
nrch.rai(sämoregulaanrch
Raddproreklamu
bylar eR uitrren'-r
je
1994a Kodexreklany z bieznaroku 1997.
Etika a m€dia
Etika jako souöästvysoceteoretickddiscipliny,kterouje fllozofie,vyZadujici
preciznia öasovE
päpravu,je jen töZkosoumöiitelnä
näroönou
s kazdodennosti
pole,
v n6mzselidd rozhodüjia v nömz
etickdhopole,v nönü se mon4lkadöje tj.
jednaji.Pojeti etiky,morälkya mravnostise u iednotlivychautoruznaönölisi
a ani ve veiejnemdiskurzuneni shodaco do viznamu a obsahüpouzitlictr
pojmü,kter6jsou(nejen)v m6diichvelmifrekventovan6.
I0 Hlavadruhä.Udskäplävaa zdkladnjsvobody.
oddildruhi,Polid.käpräva.ö1.17.odsl l .
sJiraöesktst)ol.instiPonce 1939
Mediälni
261
Etika jako filozofickädisciplinarr(nazllvanätak6 praktickoufilozofii) mä
svüj püv;d v ieck6mr'rlms(zvyk,mrav,obyöei'obvykldmistobvdieni)'pojem
,Ioiattu.1" uyuo".n z obdobn€holatinskdhoslovamor (mrav,zvyk' obyöej)
praktickou(sempatfietika,politikai ekonomje)
elenönifilozofienateoretickoü,
a poetickou(tedytvüröi,ve smyslüdru i technl)pochäziod Aristotela'zaklada
teie a syste atika iady teoretickich i praktickich nauk,vöetnöetiky a politiky
Paralel,souvisejicichs etikoum6dii,bychomv histo.ii filozofickl/cha po
litickich tcorii nalli iadu, ale pro potieby t€to statöjsou podstätn6aZ prvni
näznakyvzniku Libzrtitni teo e tisku,nebofzäkladnihodnotou.k nii se vzta_
huji teorietisku v modemidobö,je svobodaSvobodatisku sejako t6maobjevujejiZ souvislostis literärnitvorbouv epoie po objevua rozsiieniknihtisku'
kdv se vvdavaniknih a pozdöjinovin stalo souöästipodnikatelskichaktivit
infbrmaönimonopolvlädnoucichvrssvobodnichoböanüa zaöalonaruSovat
vlivndliberälniteoriespoleönosti
tev,at ui 5loo panovnikyöi stät.Zakladatele
A. Smith,J. Locke a zejmdnaJ S Mill chäpalitisk jiz jako demokatizujici
fenomdn.V 19. stoletitisk svim rozvojemdo lnasovepodobydefinitivnö
zäjmudo sfery veieind Stal se souöästioböanvykrodil ze sfdrysoukromeho
politick6a kultumi diskuseve viech oblastech
skychsvoboda prostiednikem
zivotalidsk6spoleanosti.
T6mata,kb;n dnesnajdemev publikacichmediäloietiky (Kieran'1997,1998
Zekromön6kolikatradiönichprobl6müje obsahetiky medji
a dalii), naznaöuji,
p o m e r nväo l n ) .n a r o / d r lo d t i n y c ha p l i k o v a n yeclhi k l l e r ej s o u v l m e T e n y
jako je tomDnapiikladu etiky mediciny'etiky präva'vychovy,
jednoznaöoöji,
etiky podniktniapod Dostiöastyzpüsobvikladu mediälnietikyJe
näbozenstvi.
ve formöpäpadovichstudiis odkazemna filozofickä,ekonomickäa politickä
dle aplikovavlchodiska.Agendapiipadümediälnietikyje zöastilematizoväna
feministickäetika.environmentälni
n6 etiky rüznich oborü(bioetika,eutanazie.
oböan_
prolini
serovnöZs problematikou
jednäni
a
zviiaty
apod.)
se
etika,etika
skl/cha lidskich präv.
za htavnihoak€ra vytväieni sf6ry veiejn6komunikace
Mdaliajsou povazoväna
m6dia
vyznönitdmat,kteräjsou mödii prezentoväna;
a ovliviuji tak hodnotov6
existujici
jako
posilovat
ve
spoleönosti
vytväietöi
nohou steinötak kultivovat,
jsou m6diapovazoväna
negativnistereotypy.Kritickimi teoriemispoleönosti
za-kliöovyprobl6mbudoucnostiJeitö v polovinö90 let mölapodle vizkumü
veiejn6hominöni mddiav prostiediöesköspoleönostinejvyiSidüvöruspolu
a vlädou;düvörav nö prozatimpälis neklesä.
s prezidentem
vödv,iii resnlzi o tor
I I ,,V soulasn6dobase etika,Pohybuiicse ! intencinaroküna statLrs
jnterpretaci
lenomenunolälni diverzitv
mulacilniveütlnich zikonü, ale o kontrolovatelnou
v kulturnÖuninkujicin
potize
popiedi
s
konunikaci
.lo
o jeji pofozunöni.a tiln vyzvcd6vä
konflikmi Poronciäl'
mnohavrs(evni
obtiznöji
skrivajictm
giobalizujicim
svötö,
stäle
se
se a
( B r i z d a , 1 9 9 81 ,3 2 ) .
168
Spoleanonod madii iako vjznamn€ho prostiednikai nositelehodnot oaekavä
udit6 choväni.IlcQuarl roto oaekä\rinichäpejato z\läitni sociälninormu. Mddia
trka ziiroverifüsobi pievaiujicimi zpra\odajsU-nrihodnotami.agendoui konkr6tnimi merliLilniobsah! jrko jeden z hodnoto\ich rzorurr l\acü.ji se znnky.obrazy
a zvuk\. ktcr6 j5ouneustalevyhodnoco\än\: .. .kde je znak. lam je \]znam. kde
tan1je hodnota'kdejc hodnota,
kdeje interpretace.
le \ iznam. lam je in@rpretace.
kdeje zäjem,tam ie polirika- (Filo-ori.Ä slof,t,k, 1998: l7l ).
tamje zarjem.
Choväni m6dii lze posuzo\a!jak podle zPüsobü,Jaklm lrplatiuji s\oii selektilni moc nastololinin öi nenastolo\'änimtamar (age da.\"lrt18), tak podle
jeiich obsahira podle vlivü na tyto obsah! (lze pak uvazovato typologii obsahLh'
o ekonomickich a politickfch vlivech-o motivaciYiböru obsahü.o vztahuobsa
hir ke skupinemve spoleanostiai o konrrovezi mezi nimi) "
Normativni piistup k m6diim bi\ä öasto zamlöeni nebo nevyhraDönöpiedpokledani. takze sc müie (zejm6na\e leiejtdm diskurzu) dostat do norahzujici polohy. v päpadö etik,ycoby obecn€ filoToflck6 discipliny. kterä je nökdy
zLr;ovänapouze na sexuä1nimorzllku.mü7emezaznamenatt6: näzor! Ze ..mädia
niai kulturu a isou nemorälni'nebo generalizolinilypu ..zaliechno mohou
novin6ii". Nebezpeöitöchto stereol-'_pnich
Piistupü spoöiväv lom. Zc znehodno
cuje kiticki potenciälveiejnosli vüii mddiim i v töch piipadech,kd) by etick6
hodnocenia precizni anallzy mohl-r piispi\aI ke kultivaci m6dii a hodnolovych
orientacispoieanostr
Samoregulacem6dii
Taki prävo, vychizeiici ze zäsadämsk6ho präva. se v zäloncch öastoodvolävä
na sf€ru morälky,Lranii ji müZedäle zpiesiovat. Prolozemorälkaje jen z menii
öästi kodifikovani, dynamicky se vyvijejici je\'. pokud uvaiujeme v rovinö spoleönosti(skupiny. instituceapod.).V ro}inö individuälniho\'ödomi pakide spiie
o neopakovatelnitvüröi akt iednotlivich öinü lidskdho iivota. kterd iidi od dob
Sokrata vnitfni ctl daimoniotl s\tdomi. zvnitfnöl! soubor morälnich hodnot
ZiLkonyjakozto regulaönipravidlajsou dopln6nysankccmiza jelich poruSoväni.
kterö stanovi$ud.
Morälni (samoreguläöni)praYidla.klerä kromö aklüälnich regulaanichfunkci
nraji i funkcc vichovnd a dlouhodob6aspiraöni.se vztahuji k pojmüm znaönö
bdbaßlvi zahmujeFonier
l: adsrolelmi negarnnich.Srcv napiiklad:..1)opostcivilizaaniho
-UelDcout dacnilullur sociijlniqluto\ini. .kologickoudesmkci-asisnÜs.z'jieni kredrnL
spoleanosli(Brtda.2002: 157)
ry-dosahmidii. hladad.lii lc.luhy modctnich
1l PodlcGobai-Kia\.2000:LGlt
l4 Srov napäklad:.ilon i 168/19915b.o rü^a.oüni to.hld\aiha u tekri.niha lr\ik,1i | 5
odsr.I pism.d): ,.ne4Jro!ar r dobÖod 6.00hodindo 21.00hodinPoiddl.klerdbv mohl)
onfozitpsychickinebomo.älni!tvoi diri a mladi{flch .
Ileli.ilni sfanie\kt
s4leöto:ti t)o tuce 1969
269
profesionäladuZje uväZimedle vlastnihosv6'lomina zäkladö
subjektivnöiSim,
ni
''' cti öi univerzilnöplatrich lidsk:lchnorem
'
n etiir t,ou lrdevytlavenrspe'rllckympodnrrnlamlrrce Pod
i
h pro
\rLLrJ'jr'
"r.""a'
neboJrndk\vhrJnrnich
.a.or'rm rlal'cm.u'ro ' ^onflrktnrch
rJ
'hlh d nepie'ro\lr ' \a
velkydosahphpädnlch
neopokota'elno'r.
rnenlruost,
prdla\e /nacrrymr
profese
di\ponuJi
druhe-rraneviak no'rnaira dalil medlälni
lpr;vo inlormo\dlr^ntroro
vy\adami
alceptovanimj
romocemi
a .polecno'lr
müzeb] L'urnoregulace
okolnostech
.11.h a iramaticl1ch
t r',. u '".ni. at
"r.
uchopitelnä
obtrznö
regulativy
i.i"n,* o'. aif..t,. I'teraltou vncjsrmi
jdlozro'amo
vyvrnulv
Innrrur\.Nrere\e v prüböhuzO s(oleti
;ki;;",rn
od jednodivich
."g"f^c"i .e".".j", lr"" etick€kodexyna ruznich ürovnich
f6ra' tribunaly'
a; po mezinärodni
m;diälnichsubiektüpiesprofesniorganizace
d":ti
,ro, a komseci novrnli'kd'oud) RovnÖie\r'luie
.r].
9l:'-11;
ombuosmanu
rradice
liskovich
"i"il
\ aesl'empro'liedipraklichyne/namij
i Ld)7
diskusnipanetyapod oirr-iui"i"t pfi-o t .eoiich (vötiinouv novinich),etickd
re rzv lxle
' vrchohmameri(
""il;;;i;:;:,"'or.gulu''
medii'or'r\rsejr
'!imr
posrup)
.umaliniky! ö0. lerechla. .toleri.krerahlla
"j':,1",:lt lTi,
medlrTehd)v/nrlal) ! rechcl
n(borrbul\ärnrch
on.tnrctlahlordni(h
.Luonen'
\ proll:rmälr\ni
JÄe5rzarodl)prole\nreÜk)
;;;lta" ,. se prore'r\\eielrro\rr
a 'poÖi
d
re'lrikri\ne
pre'kriprr'ne
i;t; ovll o'itn'o'"n1predevrim
;;;;
soLrriselrcr
rlilozofrck]
u,tr u. lormut.cinekler\(h/ä'ädp'o 'ttotän'novrnairi
pro \7nik iirliho
rnsprracr
'e
'ral)
rdeovou
rovnöi
Pozd;ji
:;";;",i"';;;,
."diAhiho P.äuu.
pravidelkrerämr pom;harrumoli'tüm' oriema
proresnich
;;;;;.li;;";
rdnernaprrKlao
po/dÖlr
dilematd tonllrktü 'e formovala
moralnich
ci a reSenr
na !tihp{ostiedi
v
americkdm
tvofi zäkladtzv situaönieliky' kterä navazuje
pielomu
Na
eticeza nejrozliien6jii)
p"""u""ana v zurnälistick6
i"."."t-"]"
v E\ropÖ'dle I i;r:imu
lo r 20 .iolerr.e prvnielrckeLode\) oble\rlylale
a2od 10 lel l0 slolelid lo ldl v | \rope raK
obcrdochazelo
phterino\inat.kou
'N"g",it,
i mocenske
a koncentrace
t'y""ii tiskü- kromökomercionaljzace
Nömecku
svazu'
""
v
Sovdtskdm
t ne-uz aä.r.azelov nejvötiimrozsahLr
obdooPlrmr'licle
lr\'rlicr
"."oZiti,
u[oniil] !rce rreTdr' 5'äleLi
a JiDon.lu d(finrlivne
.
u'"1
v duchumodern)nodnor\/elmenapoTirrvni
;.;;i'r,",ri'kd
:llit:.
princip)\polo\ane'lrsKenr'
a pacillsricLe
demoLmricLe
Lberalnr'
r'eciyro,,um.
pohibjla katastrofa
l"r"1GJt ils,u ue tiicätych letech2ö stoleti,rczolutnö
druh6svötovdvälky
spolecen'lehu
Po druhe\velo\e\rlce piine'la\)/narnnypocun\ \eberefle\i
v ruce lea'
\rerd
oo\ta\enimeJllpräceamericl€Kont'e pr" toboau ris&ti
pttn'
tp spotc
take
p'rnripu
akcenlo\afleho
vedle<lopo'ud
zJüraznila
"obod\
lüslalviäk na'dcle(lev rovr
tis/.tPrlncipzodpovädnocli
ipnskeoJpovPdnostt
rö teoretick6inspiracea teprvernnohemsilnöjii m6diüm'kterim seukäzalabit
etiky
televize,a takdkritick6reflexemediipäneslySirsipovödomio zavaznosti
v 80. a 90 letech20-stoletia 80-ldtase
narüstala
postüpnö
medii.Tatotendence
povazujiv t6tooblastiza kliöov6.t5
i diive, uZ po roce 1938),kdy se Zurnalistika
Od padesätichlet (respektive
vllvoje Zurnalistickö
republikl'odklonilaod svötov6ho
iehdejSieeskoslovensk6
se vyvile
v
demokraticky
princip
zodpovödnosti
praxei profesnichnorem,byl
(televize'
medii
pro
dalsich
jicich z;tnich velkouintelektuälniinspiracii
etiku
nahradilytisk,pieddruhousvötovouväl.adio,lnt"-"1, lt"t" pozdöjipostupnö
kou dominuJici.
novinäie s nedävUvödomimeli si, ie rok 1989 zastihl öeskoslovensk6
(Piiruöka
novindie, 1989:
novindie
no posvöcenimKodexemsociatistickaho
95-96), kteri jako hlavni profesnizäsadyzdüraziovalsffanickost,ideovost
jakä vzdä.lenost
dölilaaeskämddia(tehdyjeitö sdölovaa lidovost,pochopime,
tisku skonöilajiZ pied
vivoje. kde 6ra stranickeho
ci prostiedky)od svötovdho
pied rokem 1989üplatäovän'
desitkamilet. Pokudbyl princip zodpovödrosti
pakve smyslusluzbyvlädnoucistranöCeskoslovenska.
sti mödii
Teoriespoleöenski.odpo'rödno
m6diijako novi rämecchovänimediise postupnö
a zodpovödnost
Sebekontrola
zmönychäpänimödiijako veiejndhosfatku(sluzukazujebit nutnim näsledkem
povahyvlastsoukromd(iivnostenskd)
by), na rczdil od po staletizdüraziovan6
nictvi medä.Teorii spoletenske.p(lp.)vödnostishmujeDenis McQuail takto:
ä vlastnictvimddiije vöciveiejnou'
a) M6diamaji zävazkyke spoleönosti
pfesn€,slusn6,objektivnia relepravdiv6,
b) Novinovdzprävyby möly bil
väntni,
f6rumpro zveiejnönimyslenek.
c) Mddiabymölaposkytnout
alesamoregDlovatelnä
d) M6diaby mölabit svobodnä,
zäsady'
e) Mödiaby möladoddovatetick6kodexya profesionälni
vüöi tisku ve vetejn6m
zasähnout
D Za uröitich okolnostimüZespoleönost
zäjmu(McQuait,1999:150).
Jak müiemezjistit z vyzkumüevropskychetickychkodexü(Juusela,l99l;
Laitila, 1995),tento teoretickykonceptse nepromitldo pravidel novinäiü,
sdruieniokamzitö,alepostupnöv 70. a S0 letechdoslo
vydavatelü
a profesnich
töchtopmvidela pokudjdeo obsahi smöremke zodpovödnosti-'"
k rekonstrukci
15 -.Inline with otherDrofe$ionalneld sucha medicine,büsinesandlaw. nedia elhicsbegad
sincethe
morenonoghPhsandbooksthanbadbeenpublished
prospefin fte 1980spro.lucinS
1998:
125)
beginningof lhc 20thentury" (Chiisnans,citdlcNordenstreng,
I 6 Srov. ,,.. .!he tendencyof the ethical princiPleshas becntowdd nore rsponsibiljtv and inter_
nanonaldnde$tanding(Topuz,I989,cit. dleLaitila. 1995:541)
M.tli|hi sfetdaeskispoleinas'i
P rc.e 1989
27r
Tento trend pokraöovali v 90. letech,kdy se k evropskim etickim kodexümpäpoJllr Etictci ko(tex Slndikätu noNinäiü Ceskörepublikv (1998\.11
Kod..\) ptoJP,n "til.\
V roce 1983 byly v Praze a Paiizi pod patronaci UNESCO dokonöeny prace
na dokumentu ^azvaneril Mezindrodni aäsadl iurnalistickA eilq (htemationaL
Princ\)Lesof Ethics in Jotrmalism)-Desateroz töchto zisad piejimä McQuail
(McQuail, 1999: 151-152)do sv6normativni teorie m6dii a dile pak shrnujepro
oblast zpravodajsk6Zurnalistikyhlavni zisady novjnälsk6etiky v näsledujicich
bodech:
a) Pravdaa piesnost.
b) Nest.annosta nepieclpolatost.
c) Respektk souktomi jednotlivce.
d) Nezävislostna parci6lnichzäjmech.
e) Odpovödnostke spoleönostia veiejn6mublahu.
l) Odpovednoslvüöi zäkonu.
g) Sluinost a dobri vkus (tamtdi, 152).
Kaarle Nodenstreng, kte4i se problematikouZumalistickdetiky dlouhodobö
zabivä a ktery se podilel i na vzniku Z.isdd,konstatoval,Ze se sice nestalyihned
celosvötovim novinäiskim etickim kodexcm, jak bylo püvodn6 zamyileno'
ale po dekädö intelekluilni stagnaceje ziejm6, Ze profesni pravidla prochäzela
zmönami, kter6 zaöinaji pfinäSetsv6 plody (Nordenstreng,1998: 114). \ötsina
evropskich kodexü vychäzijiZ nikoli z prävana informace,jaljejestö napäklad
stlle zdümzioväno v obligätnim odkazu na Pnni dodatek americkö üsta\Jy' n\e
z konceptu lidskich präv, takie v 90. letech se jiz ustälily jako hlavni hodnoty
zurnalistick6etiky pravdivost,svobodainformaci, ochranalidskich präv jednot
livce a odmitäni rasov6,näbozenskdajin6 diskiminace-r3
Pro etick6 kodexy je podstatn6,jak jsou tematizoväny- tedy zda smöiuji
pouze k üzce vymezenym profesnim zäjmüm nebo tak6 k zäjmüm veiejnim
a iakd naopak.Dülezitdje rovnöi, zda piihlizeii k zäjn1ümindividuälnim öi meniinovlim, atjiZjde o podminky pro zachoväniosobniintegrity novinäiedi individuälni zäjmy osob,jez byly v prüböhuvzniku mediälnihoproduktu nebo v Jeho
düsle.dkum6dii dotöeny.
Podle Kaarle Nordenstrenga(Nordenstrens,1998) lze v Zumalislice rozlisit
v zäsadödvö rozdilnä paradigmata:totiz Zurnalistikuse stiedobode ve vlasc
ii profesi (media-centred). anebo tumalistiku s töZistöm v oböanskd veiejnosti
(citizien-centred) . Toto rozliieni je dülezit6 z hlediska pojeti präva na informace:
v prvnim modelujsou zdüraziovänam6dia,zatimcove druh6moböan6
1l,h1t!://ww.syndikat novinaru.c2.
l8 Srov.Neöas,2002:55-56.
CR '-:y
V tomtosmyslutze äct,ie Eticf kottex$ndikjtu noviltüü
1998
zäJmy
individoälni'
zäjmy
, uettl iasi pntryuavsechnytä zmiiovdncoblasti
neni
novrnäLit
pro\loruf vdnotanourtegrite
'.ierrr,'rr r z.rimrnrofeceNeJmene
ie(e doplndnEri'i-v
r.'1 uo1"eop.min*" v pozJeliiuenrje koderSyndrkäru
ve stejn6mroce'
Syndikau
*it
i"*pltrt fla"t.utei vznikl nezivislena kodexu
i americk:ichzdrojü NejenZeakcenlulepiesnost'
uvkazuieoouöenostz evropsh.y'ch
otevienostpfi ziskäväniinformaci'cidivostvüöi souldomi
"1r""..a"",
takepftkhd)
"iti*"'"".r.
ro'/pracovä!li
alepodrobnÖ
plagialolqlvr.
anL..nr.hornh,nephp,l<tno\t
prJcotrrrnö
v
i"nn'fru r;i.t' nopirttraa'touna,ol-uie b:ilakuvni Polilickc
s ninx \poienimi
u"'iäa"u", i"ll"uvu pro vlädu radnicea dalii orgdniTace
i",
\polecno\lfinantni
""
a
nebo
prumy\lovouokhodnr
:r t'ru iaküukoli\',yzrurrnnou
aa\tijeobnn! 7äjrnünoviniüe'
Nerninö
'Podlerozprucovanou
povazovat
Eti;köhoko(lexuMIadOIront,- DNESby se dalo toto m€dium
ie takolvrdi
Nordenstrents
ra Diillad midi \ pfi{lupemprofcsionalistlckim
metafory
teto
rit[ r"eoiu.i ..r'"'i""ii ;ied vciejnostiJakov pevnostiV duchu
prävemna informace'
nrtZ"n* aopfnit,z" t niviräzeji do spoleönostivyzbrojeni
mddiavelejn€
zejm6na
(a
äumalismus ze zäkona
orienrovany
,oii."o
"tionrty
a stletyjednotlivych
prezentace
ri,tztvl rrv^!r piipr*"vat k;lbistöpro näzorove
sPoleönosll
akl€rüoböanskd
ohhu.lsmana tiskovlrady
lini piiLladysttnoregulace:
ajepraxisevyjevujenärodnlpovaha.medii
Pfi hledänivzorüpro samoregulaöni
jinde
osvöd'e'
nekterych
ilctr soiaroqs lutiurnimi vzory'a tedyI neptunosnosti
v
eetn)'chdiskuskho lom'
letech
v
nich in,trtutü.To se ukazujei devadesätych
to mohllv.cesKycn
bychom
mädii.delaiijindea Jak
jrk to r danern
ubonr.vöetnö
( jrkou se
'e
,lalalmy Na druhdslranö.Podiväme-li na rychlosl
DoJminksch
'or.^rctitt
sr vel(rno\j'poleönosl
firmya jak snadno
na nuiemtrhunadndrodni
novesponya konzumnichoväninejenv supermarkeosvojuienov6tectrnologie'
zpüsobyvnitini
jestli seprosazujinökter€zaveden€
uzitetnesteJova!,
tecfr,U"oae
m€dii' politicke
toni.oty. kt"t" Oy.ohly inspirovalzmönytakev öeskekulluie
kult ie a v cel€sPoleÜnosti
-_-l"ani^
a
, ,utoult"ttinstitutuje funkceombtrdrmana Historietdto spoleöenpoprvepüsobilna
kdy ombudsman
sk6funkcesahäio roku 1809do Sv6dska,
skupinyobyvatelpfi jednänis tä_
a vlädyjako reprezenlan!
ürovniparlamentu
kontroly(a takd
Dnestakovychosobnostis funkci spoleöenskö
mito institucemi.
tedy
fungujeceläladapro vsechnymysliteln6oblastiOmbudsman
komunikace)
ale i prävadöti'
j""
p.ata oböanavüii vlädnoucireprezentaci'
".ia:i
"u-ä
jit
na celi üvazek'
n.auä.ootf"tit"ttt, it"näiü atd. Nemusivzdy o zamöstnäni
Tiden"-1id?'_41 1998:I 0
| 9,.Eticki kodexdasopisu
org<
20,hup://ww*-ncwsodbudsmeD
Me.liältiis.fära
öeskisPaLeinosti
P rcce1989
n3
intervalechnebov obdobizrDötr
müzesvoufunkci vykonävatve stanovenych
pracovnipodminky.ll
piedepsan6
na
präva
zamöstnancü
ä napiikiadchränit
oböanünebooröi_
nejen
se
zastupovänim
spojena
Dnesje funkceombudsmana
lidskychpräva jako
tich skupinoböanü,alevystupujei iako mluvöi(ochränce)
(zpfostiedkovatel).
mediArcr
V eesk6republiceexisrujetato institucepod näzvemveiejni ochdnceprav
od roku 2000.a to na zäkl^dözdkona319/1999Sb
Pokudjde o m6diä(v minulostilio piedeviim o tisk)' prvni pozorovalel,
kteri möl zajistitzpötnouvazbumezinovinamia ötenäü'se objevilv Japonsku
kvalitanovinjako
motivaci(abyseposilovala
v r. 1922.K püvodnöekonomicke
virobku, kteri se prodävä)sepozdöjipiidruZilafunkcezistupceveiejnosti(aby
se novinydostävalyco neimenödo kolizese zitjmy'nazorya hodnotamiötenändder
rür.nmbudsmänl
\n^7i\animkePubli' e,litu, reo&r rep'etcnta!iv?:
ve Spojenichstätecha v Kanadö
za':nliod 60.let 20-stoletipracovat
ad\)ocates)
novinäiema organizätorem
möl
blit
zkuSenim
funkci
lcleälnikandidatna tuto
prcb16my
a stiznosti,tdz hodnotil
s dlouholetoupraxi a möl posuzovatspomd
/lepienra 7män)
uaoval
J dopor
no\rnii.kouprodukci
ombudsmanü
zpravodaiskich
organizace
vznikla
mezinärodni
V roce 1980
z USA'
sdruzuji
ombudsmani
(OrKanisationof Newt Ombußmen),v niz se
a dalsichstätü'
Izraele,Japonska
Spanölska.
Kanady,velk6Britänie,Sv6dska,
rdd]. kter6plni
tirkovl
institütem
viznamnim
samoregulaönim
Druhim
isou
jako
poradniorgän
uröity
bezprostiednö
furkci zpölnevazbyse ötenäiibudto
Eticki PanelCeski
uvniti m€dia(u näsnatomtoprincipufungujet:tk6,nap'äk],^d
ke kter6se müZe
relevir€),nebojako vnöjii instituceaZs celostrtnipüsobnosti,
profesni
sdru;eninebo
takd
mohou
bit
kdokoliobrirtitse stiznosti.Ziizovatelem
je
s!älu,kteri delegujena
kompetenci
radamüzevzniknoutv rämciregulaönich
sämostatnou
instituci.
medidlniobsahy,
jde
Pokud o prävonainfomlace,profesniidentitua samotne
institucis velmr
rozvirrulase napäkladve Velk6Britänii iada samoregulaönich
dilemat.
podrohimi pravidlya piikladyiesenikonkr€tnich
jde v podstatöi dneso dva
m6dii,
a
samoregulaci
Uvazujemelio regulaci
dävnoznämdzäkladninormativnipiistupy budtoje preferovänozvykove
(nepsan6
zäkony'zvyklosti)'
pr:rvo,ve spoleönosti
Siroceznäm6a respektovand
mocilibo
bit
vlädnouci
vnroval,
Ze
mohou
Aristoteles
anebozäkony,u nichzjjz
prosliedi
tfebaiada
volnö mönöny(Aristoteles,l99E). To potvrzujev öeskem
novelizacinökterichmediälnichzäkonüpo roce19E9.V nöklerichpiipadecbje
vliv.
prosadila,
abysi udrzelamocenskli
politickäreprezentace
Tiskov6radyna lokälnia regionälniürovniserozsiiilyv 60 letech20. stoleti
do iady mist v USA a pänäielykromözpötn6vazbypro novinytakddülezitä
tömata,nökdefungovalyi na ürovni uröit6hofederälnihostätu Tiskov6rady
svidskouriskovourddouv roce1969
2l Protrskbyl ombud$nanjmenovän
214
existujtrcvnöZv Nömecku,Rakousku,ve Svddskua jinde, öastona ruzn:ich
profesnia oböanskäsdruZeni,ombudsmani).
ürovnich(vydavatel6.
Pozdöjise
rady zaöalyzabivat i obecnöjsimi
t6matytungovänimasovychm6dii.zejm6na
:Lpiispivalytak k nejenke zp6tn6väzbö
lejich ülohouv modemispoleönosti,
konkr6tnichnovrna k sebcreflexi
noviniiü,alei k celospoleöensk6
diskusi.
S dominaDcitelevizena mediälnimtrhu vznikalypodobndrady pro dohled
nad tcleviznimvysilinim, z nichz si znaönouprestizi v mezinärodnim
möiitku ziskala öastocitovan6brilsk6 rada pro komerönitelevizni vystläni ITC
(IrulependentTelet isiott Camnision).
V Ceskdrcpublicedoilo k pokusuo zaplnönimezeryv samoregü1aönich
institutechv roce1999,kdyzUnie vydavarelü
zveiejnilalirkoyi ftoder,ieho' zlLsdy
,,slouzik zachoväniprofesnietiky". Jejichinrerpretace
a doplnönije v kompetencieeskdtiskovdrady,kteräjesamostatnym
orgänemUnievydavalelü.
Kodex
sevyjadiujek pojetiülohya svobodytisku,k vliznamuveiejnehozäjmu,pravdi
vosti,ochranöosobnosti
a soukromi,k presumpci
nevinya ochranödöti,deklaru
Je zamitavyposlojk ovlivilovänisoukomjmi öi obchodnimizäjmy.Zäjemdöri
le zdena öesk6pomörychrärEnvetni jednoznaönö:
,.U döti mä ochranasoukromi piednostpied hodnotouinformace.Pä zpruvodajstvi
tisk berevzdy zvlis|ni
ohlednazäjmydöria mladislvich."
tsohuzeljestökoncemrokü 2003 züstaloustavenirady praktickyformälni,
tedybez konkr€tnichnälezüöi doporuöeni,
kteräby mohlapäspötk diskusina
t6maprofesniDovinriiskd
etiky.
Tfansformacespoleöensk6ho
syst6mua Zurnalistickäm6dia
Kulturnizmöna,zapoöatä
ve zlomovdmroce1989,je v rovinöteorii politickdho
systemustudoväna
speciälnidisciplinou(trdrznologie).Obdobipfechodünedemokatichy'chrezimük demokatickimje v popiediziiiru politologüod 70. ler
20. stoleti,kdy dochäzeloke zmönämve stiedomoiskichstätech,oviem pNni
rivahyo düsledcichdemokratizaönich
procesülze zaznamenat
i dfive.Püvodnö
se tranzitologiezabivalapiechodemdemokratickichrezimük autoritäiskym
(LatinskäAmerika),teprvepozdöjiprocesem
opaönim(Spanölsko).
Od 90. ter
|eoriepiechodüstüdujezejm6nazmönyv postkomunistickych
srärechstiedni
Evropy(Richove,2000:249),nazivanichtakenoujmid.emokracieni.
Na axiologicko-normativni
rovinupiechoduauroritiitskich,Iotalitnichrezi
mü na nerotaiitniodkazujinnpfikladDvoiäkovaa Kunc.Piechodndobdobije
podle autorücharakteistick€
vytväienimnovllchprocedura pravidel,,jejichZ
konfiguracerozhodneo vitözicha porazenichv budoucnu rj. jakich pro
sliedküje legilimnömozndpouzivatv politick6ar6n€a jaci akeii budouke
hic piipust€ni"(DvoiAkovä Kunc,l994:77 78). Jde redy o obdobibyroslnö
Dormotvom6.
Piiklademz öeskdspoleönosti
roku 1989bylo obecndnormativni
Me.lidlnisftra nesksNktkostiPo tuce 1989
275
negativnivymezeni,vyj^dieneheslem.,Nejsmejako oni". Radapravidelvsat
alepiestovelmiefektivnö
nedeklarativnö,
bylaupla{äoväna
Päjmemeli skeptickdhodnoceniekonoüaLubomiraMlaocha.ie rok 1989
okolnosti,pak pro mddia
repäneslZädn6novdideje.jenomnov6mezinärodni
mediälnihoprumyslu-Mezi jinitömitookolnostmibyla ;adaüendüsvötov€ho
pfijemcenesene
mi to byly: orientäcena uzivatelem6diiiako na potenciälniho
mediälniho
reklamy,kteräje öasemstälevice dominantni.a däle koncenüace
trhu v rukounökolikamälo vlastnikü(zv11itpatm6jsou podobnostiu vivoje
j
tisku). vöetnödistribuce.unifikacemediälnichproduktu obsahü
regionälniho
a akcentnazäbavniroli mddiive spoleönostl.
anizby se mediälni
zkopirovala,
sf6rapostupnd
öeskäDrediälni
Tytotendence
systdmo,
jinich
mediälniho
vzoru
fungovani
politikapokusilao implementaci
alespoä
mohl
velikostia silouekonomikyTim by se
tiebaze zemi srovnatelnd
kommikatniptostur,v nEmL
öisteönövytvoiit a pozdöjiknltivovalHabermasirv
je pä transformaci
spole'coz
veiejnich
zäjmü,
veiejnostdiskutujeo otäzkäch
jasn6'
neni
Ze
svoboda
b:lt
nostizvlä5tödülezit6.V potovinö90 let. kdy zaöa1o
diskusi.ale i k podvodüm"trznichkomsomolien piilezitostik demokratickd
cü" a,,vzomychkapitalistü".nebylyk dispozicifungujiciregulaönia ochranne
rolellredli
Inezrne/ pärnkonlrolnl
näsrroje.
svödöinovöjsioznaöenimedii
ve spoleönosti
m6dii
vliznamu
iostoucim
O
smysluse dostiblizi chaV
tomto
rezimü
jako ötvrtdhopiliie dernokatickich
mddiijako tieti strany
jez se hodii pro Öeskourepublikuoznaöeni
rakteristice,
se slabim oböan
demokraciich
trojühelnikuv tzv. nekompletnich
mocenskdho
vztahy
Mocenskö
politiky
a
medii
ekonomiky,
sklim sektorem,sloienym z
podlejednottypologii
a podobamediälnipolitikypakdävajimoznosti rüznich
livich aspektümediälnipolitiky.
uvazuje'ze pokudJdeo svov t6tosouvislosti
NapiikladTomaszGoban-Klas
stätechstävämodel
vzoremv postkomunistickich
bodum6dii,pak se nejöastöji
jak
dodävä,ve vztahu
model britski a'
americki, v otäzceprofesionalismu
Tentomodelse
172)(Goban-Klas,
1996:
model
italsk!
k politicebohuzeldasto
kontrolou
pod
silnou
tim, Zem6diazüstivaji
poallePaolaMancinihovyznaöuje
jsou
zietelnöprostälua pod stranichimivlivy, novinäisköa politickeProstiedi
a etickychpravidel
syst6mprofesnich
sdilenisamoregulaöni
pojenya neexistuje
je pov'üovan
politice
na
(dleGoban-Klas,
1996:I72). Za nejm6nözävisli model
modelnömecki,mj- i diky dobiefungujicimregulaöniminstitutüms vysokim
jal ndfederllnr.
lak /em.keurovni
alenÜ
noarem
Mt.tia veieinösluaby- dloru meziSlobälnia lotuilni vesnici
je na m6diadelegoväna
iadaroli, z nichi kli
spoleönostech
V demokratickych
m6diiveiejn6
spojenäzejmenas konceptem
öovouie prävöfunkcekomunikaöni,
216
sluzby,kteryje v Evropöuplatiovändznymi zpüsoby.
Tentokonceptvznikl ve
dvacätlichletech20. stoletiv Anglii v souvislosti
s masovimrozsiienimrozhla
su,cozje rozdilod prcstlediv USA,kdebylo rozsiienirozhlasuod poöätküspojeno s komerönimpodnikänimsiti meniichrädii.
Promönypostmodemichspoleönosti,v nichLdochAzik ziniku neformälnich trädiönichvazebuvniti rodiny,obcea dalSichkomunit,dävajivzniknout
tak6opaön6tendenciglobälnichprocesü renesanci
lokalismua regionalismu.
Püsobenim
demokraticklich
näsffojüuvniti oböanskd
spoleinostivznikaji nove
vazbyna ürovni kultDmi,hospodiisk6i politicke a koncentrujise v novich
tbfmälnicbstrukluräch,zalozenichnikoli jen na tradiönichrodinnich a sousedsktlch
hodnotäch,
principech.Dülezitouroli pfitom
ale i na demokratickych
mohousebrätregionälnia lokälnim6dia(Michalczyk,2000).
Mezi pükladyreakcina souöasnou
dominancikomerönich
mddiiajejich konje
cenlraci,kterävedlake zmenseni
diverzifikacemddii, moznduvesttak6lzvpublicjoumalism.Tentokonceptby sedal chipatjäko uröiti zpüsobsmöiovrini
k m€diimveiejndslüZbyzdola,zevnitinovinäisk6
profese,nikoli regulacipomoci z6lronüa ekonomickiminästroii(Cunan,2000).Publi( joumalismbychon
jako tendencispoleö
v terminologiiteoie druh6modemymohli interpretovat
jako sebekonfrontaci
nostik sebereflexi,
öästispoleönosti.
V tomtopäpadöcoby
sebekonfrontaci
Zurnaljstjky
sesebousamou,s praxikazdodennosti
svdprofese,
jejiz vznikje spojovän
se vznikemveiejnostr.
Mrozowskiodlisujedvoji pojetikonceptuveiejnösluzby(Mrozowski,2000).
(na oböanski€tos),
Podlenöj je anglicki konceptzamöien,,individualisticky"
kdezlopoJetimddii veiejn€sluzby,deklarovane
RadouEvropyv roce 1993na
konferenciministrüv Praze,vidi jako ,,kolektivistick6",
zamöiendna närodni
dFdicla
v ri d e n r i räun ai n t r g r a . i . p o l . e n o . r r .
Ceskäspoleönost
v devadesätich
pfi svdtransfbrmaci
letechakcentovala
piipro modeldemokracie
stupy,kter6jsoucharakteristick6
s antietatistickou
hodnotovouo.ientaci(Brokl - Mansfeldovä,
2002:221).To se odraziloi na postojich
jez
jsou
k m6diim veiejndsluzby,
öastomylnö povaiovänaza pokraöovatele
tradicestätnichm6dii,z nichi se mödiaveiejndsluzbypo r 1989jestöne zcela
tnnsformovala.
Jejichpromönabyla ztizenazejmdnaoslabenim
pozicemediälni
politiky.
CeskSmddiälnisf6rapo roc€2000
Mödia veiejnösluiby
T6mamddii veiejndsluzbyje vnimino v protikladnlchpostojich,kter6spoleanostpolaizuji na piesvödöene
päznivcea rozhodndodpürcetohototypu m6dii.
Polaizace se projevujei na püdöpolitickych strana zäkonodiim)tchinstilnci. Do
budoucnalze predikovat,ie konceptm€dii veiejn6sluiby büdeposilendill, pä-
sferuaelki sryteinastiParocet98g
MetlinLni
Zn
unii.Protokolo vysiläniveiejn6sluzbypäjali 16 a 17'öervk Evropsk6
stoupeni
na 1997v Amst;rodamudeklarujetentomodeljako nerozpomis pravidly volndlo
podporoväna
uzivatelim6düm6diafindnönö
veieinoprävni
trhu,piestozejsou
l6ta
Mediälnipolitikastätuvyk^zujeslabourcgulainiiidinnostpo celädevadesäli
k viraznöjsizmön6Mediiilni
a ani v neinovöjiimobdobipo roce2000nedochäzi
na
vnitini närodniürovni i vli\T
mechanismy
pieväZnötrznimi
sfdraje regulov.6na
zvenöiLegislativni(egulasubjektü'piichäzejicich
glob;izujicichse mediälnich
rovnöZpomalymivikony
mediälnilegislativy,aarusend
ie kvüli nedokonalosti
rozvozapotiebamr
nad61e
opozduje
politika
se
i
Mediälni
soudü,nenidostaleönä.
m6dii
diSitalizace
u probldmu
je m€dii,cozje poroce2000zvlästöpa1m6
proto
mohlo v nejbliZSim
sfdry
by
mediäIni
priority
regulace
Mezi hlavni
komisia dozoröich
mediälnich
ministerstev'
obclobipatät vy]asnönikompetenci
osob
obsazoväni
j menovanich
i ejich düslednd
raa.lalsi prioriiouje u poslednö
a nestrannosti'
prestiZi's dtosemodpovödnosti
nostmis vysokouspoleöenskou
väzeb
bezpfimychpolitickicha ekonomickich
kultun
PoLitickd
i odbomäsf6raje zatimpiitiSüzki nato' abyzviätilavislednydojem
Oböanskä
sfdrou)Tatochaükteris
(s chyböjicioböanskou
öesk6spoleanosti
nekompletni
sferyby byla potiebnä
posileni
oböansk6
m6dii.
K
tika pl;f rovnözpro oblast
Jde
zmönapolitick6kulturynejenv üzkernslovasmyslu- o rozvojdemokraticke
kulturyjako vislednicedilfich oböanskich'profesnich'politickycha spr'4vnich
SynergickiefektvnitlnichspoleÖen_
uvniti celCöeskdspoleönosti.
spoleöenstvi
a v mddiich,ovliviuji rov
sivi. pottebnjprokultumizmönuv öeskespoleönosti
spoleönosti.
orientace
nöZhodnotovd
by mohl
a vlädnoltcirePrezentace
Minimälni hodnotovlisouladspoleönosti
byia
poljtiky,
kterä
mediälni
piispöt k jasn6 formulacia implementacizäsad
by
Vlädnoucireprezentace
nedostateönö.
dosudformulouanäa uskuteöiovanä
möla btlt schopnav nejblizii budoucnostivyjädiit srozumitelnäa ve smyslu
duchaäoby pravidlatungovänimediälnisf6ry.tedy s pochopeninnejnovöjiici
a globäl
spoleöenstvi
evropskdho
trendüa prioiit närodnichstätüv podminkäch
nichsouvislosti.
Etika mödii a proJesniötos
letechinstitucioetiky byly sicev devadesätich
Hodnotya normyZumalistickd
profese
a hodnovizkümu
je vsakot6zkouSirsihospecialjzovaneho
nalizoväny,
118
kultury,tedy kazdoZurnalistick6
tovich odentaci.nakoliksejiz stalysouöAsü
zumalistu.
dennihochovänia etick6hojednäni
jsou
6tosuv novich demokraciich
znatiyZumalistickdho
Hlavnimispoleönymi
nizkäüroveäsolidr-rityuvniti profesea öastoofevien6konflikty mezi novinäii
tlahyze strany
a politiky.V öesk€mprostiedi(ajinde)seukazujicobyspecifick6
organjzaciajejich
vydavatelir
a vlastnikü.cozje dänonizkouürovniprofesnich
podmineknov;näiü.
pracovnich
slabim vtivempä vyjednäväni
vychäzejici
ürovni samoregulace,
Zurnalistickiprofesetrpi nedostateönou
jak zevniti profese,tak z vydavatelsk6ho
prostiedii z prostiedioböansk€spoleöoosti.
principüv mediälnisf6iemüZepomoci
püjeti samoregulaönich
K rychlejSimu
klimalu. Lide z m6diijsou souö:istipostkoai celkoväzmönaspoleöenskeho
munistickdveieinostia zejm6napolitiky.Jak upozoriujenapiikladBrauna Jini
etickychnriroküna politikua veiejnousf€ru,
autoä(Braun,2003;3), vznäSeni
je slaleJe(räpo!azo\änozaniivnr.
\ iernemedir.
zavisina
K prosazoväni
etickychinstitucidochäzipomaluajejich funkÖnosl
(napiiklad
panel
Ceskö
personälnim
obsazeni
Eticki
momentälnimvhodn6m
je
spile v kratsichöasol'ich
televi.e),takie jejichöinnost zatimuskuteöioväna
üsecich,nezabymohlavirazn6päspötke kultumizmönöv m6diich.
päspötkomö celo6tosumüZev budoucnosti
Ke zkvalimönizumalistick6ho
profesniorganirespektovan6
spolcöenskich
zmöntal6 celoiivotnivzdöläväni,
profesnii odbomäperiodika,slouzicik retleximediälzacea populämönauönä,
ni sf6ry i mediälnietiky.
Medidtni grafiotnost
Mediälni gramotnostjako souhrndovednostia vödomostisolidärnichakt6rü
v oblastim6dii viznamnöovliviuje kvalitu veiejn€komunjkace.Prostiedkem
je zejm6namediiilniv:/chovajaloitosouöäst
ke zvyiovänimediilni g.amomosti
ae\ke
!zdelävani
nazalladnich
a \lftdnich\tupnichllol. \)konnd mrnr\rerslta
republiky,piedevsimministerstvoSkolstvi.nevytvofilodoposudodpovidajici
prioritäch
podminkypro vznik syst€mumediälnihovzdöläväni.
V dosavadnich
pievazujitechnotogickd
aspekyvzdölävänio m6diich,nikoli zvlädnutiznalosti
posililyprocesyzmönyve vnimänia uziti
a dovednosti,
kter€by ve spoleönosti
mddii.
Zäv€r
a mohla
Mediälnisf6rapüsobijakouniverzälnimediätorotevienichspoleönosti
kultumi zmönyza tech
typick6hoopozdbväni
by üöinnönapomäiatzmenSoväni
v novich demokaciich.V piipadC
nologickimia ekonomickymi
t ansformacemi
Me.tidlni sf?ruö.ska st\reiaoni Po tace 1989
2r9
vötiihoprostoruk veiejnddiskusia utväieni
o vymezoväni
öesk6spoteönoslijde
vjvoji po roce
konsenzuveiejnostio pfioritäch.nezli tomu bylo v dosavadnim
1989.
je politikazamöienä
düsledpiechoduk demokracii
Rozhodujtciv procesech
je
zapojit
nezbytnd
jejichz
prosazoväni
a
ionnuloväni
k
n6ji k veiejnim zaümüm.
kontroly
a
reflexe
relevantni
sfdrua silnäm6dia,kteräbudouschopnä
oböanskou
tezich'
piedchozich
v
obsazen6
z
argumentace
vyplivä
vc;ejnich zäjmü.Jak
ve
systemll
spoleöensk6ho
viechny fizc piechodn€hoobdobi transformace
xnj
dokonöeny
vyspöl! demokratick;isysl6mv novdöesk6demokraciinebyly
spoleönost
v d;vadesarichletech,a aniv prvnichletechpo roce2000-Oböanskä
v
spoleöse
öesk6
jalo
disLuse
demokraticke
piedpoklad
m6dia
a zodpovödnä
etablolanim
i
nov6
proti
pieiivajicim
Dostiiice zrodiLy,oviemtyto strukturyse
teprlePtosazujistrukturäm
präve
je do znaön6miry deternrinoväna
Demokratickäpromönaspoleönosti
lranziiologov6
Mnozi
zmön
axiologickimia normativnimiaspektytöchto
dokonceupozoräuji,ze zpüsoba povahadenokratickichpostupüpii töchto
jsou pro konednyvysledekrozhodujici(Richovä'2000:249) Rovnöt
zmönäch
mohouviznamn€
kulturam6dii a zvläStökritickä,prolesnövyspöläZumalistika
päspötk promönötzv. nov:ichdemokraciiNelzepiitom vSakpomijetdaleko
prävnia ekonomickdpromönynärodii.ii tont" t, kterim jsou technologickd'
a trhü
nichi globälnichspoleönosti
Literatura
PeüRezek,Praha
Aristoteles1998Polrikd,Nakladatelstvi
An lncompleteTransitionin
Braun, B.2003 ,,Ethicsand PublicPolicymaking:
CentralandEastemEurope",s. 3-23 in M. Potucek- L T. LeLoup C Jeneei
L.y^r^di (eds)Pablic PoLic!in CentruIdndEastemEünpe: Theories'Methocls'
NISPACEE2002.
Practices,
etikl, Praha,Kl-P
Bräzda,R. 1998Uvoddo sro|nü1)aci
Kl'P.
Bräzda,R. 2002Srovnd|acietika,P|,aha,
Brokl, L. - Mansfeldolä, Z 2oo2.'Misto Öesk6republikyv demokraticke
Rvropö",s. 216 2,13in Z. Mansfeldov2iM. Tuöek(eds)Soaidrni öeskäspo'
leinort,SociologickiüstavAV CR,Praha
ßurton, G. - Jiräk, J. 20O1Üvoddo stutlianödir-,Barister& Principal,BIno'
Curran, J. 2000,,Novi pohledna masovämddiav demokracii"'s l 16-158in
J. Jiräk B. Richovä(eds)Politicki konunikacea mddia'Kiroljnnm' Praha'
eetovski B. 2002 Katec öesköhotisku [druh6,piepracovanea rozsiien6vydä
nil, Tilia, Senovu Ostravy.
chomutov'
ttlik, J.1999Jak Ceii nlsli, MileniumPublishing,
280
\t[Pmoq nrdialn))'h w kra
Dobek-Oslro\rska. B. redr 2002 1rcnt!Ü-rnoLjd
hodnelra Iasa n'ku wvJaunicrwouniver\vrerLl
i;;';"",;;,- \i;Ä.""'tru
Wroclaw'
Wroclawskiego.
Slon'Praha
k demokracü'
Dvoiäkov6,V - Kunc,l' 1994O piechodct:h
Olomouc'Olomouc'
sloüik (kol autoru)1998Nakladatelstvi
Fitozofrcbi
pro bLt'loücnost'G&G ' Praha'
Cat, f. - nrit, f. - fet;trjr,I' 1996Hodnotr
Argo' kaha'
Gidd€ns,A. 1999SocioloS;e,
TheGuilfordPress'New
äiasser,f. L. teal rSSSTheldeaof PublicJountdlirn'
York,London.
medialnejs löl-173in C G Köppet
poÜryki
T. lqqÖ..ZyzBaki
Coban-Klss.
Badarr
- K schliepred'' Medi'l/ J'iPnniktrstro") Polti? Oirodel
;;;;;"t
Krak6w1996
ft^.tr."*"ry"ft U"i."riytetu Jagielloriskiego'
''
Mcluhana
czyli renesans
me'lioznawstwa
2000
T.
,'Pochwala
Goban-Klas,
|: 9 23'
StadiaMedioz.nawcze,1'
Filosofia'PrahaIlabermas,J. 2000sl/ uktufiInipfemdnaveieinorti'
a :radice"' Prostor' 49-50'
t"t"to., i". 2000 ,'Pojemveiejnost:kontexty
163 170.
mddii a öeskäspoleönost90 let"'
Jiräk, J. 2000 ',Piedstavyo funSoväni
z clklic'
st ,-pieroduCeli ve 20 stoleti'Sbornikret'erätü
i. tälii+ '*:rrirt,
"ii
i'**"r"
üstavAv eR' Praia2000
i"*"t *cie i000'Masarvküv
a korrpce v Öesk6republice"'Srizdrl
Jordan, J.M. 2003 ,'Klientelismus
Evropd,XVUI: 36-55.
An Exanr
ol tthir\ in thc CSCECounlrier:
Co<les
'0"' JoumaltsLir
Juur"..
L"umatisn dnd Mats Connunicationt'Ta$perc'
"
lf,,i.r, i"p"r,.r,
"f
Warszawa
Warszawski'
Kiciiski, K' 1998Orient'tcjemoralne'lJni\Nersltel
Apptuach'Pr^eget
MediaEthicsA Philosophicdl
Kieran, M. 1gg'7
Kieran, M. (ed) 1998Medid ttÄr'cs'Routledge'
Joümalof Conmunica
Codesof Ethis"'Eüropean
t aitita,t t gSS,,lournalistic
tion,X: 5n-544
politikl Ceskr'republilq
f. - Murlovä, K' 2003 Nrtvrhmedi(ilni
Uujo-"a,
'i")i^i^t
a sociälnipoLr
prar" *" t u,ru Metodytvorbypotitik' Katedraveieine
tilq, FSv UK, ISS'Prahä'
Ptaha'
McNair, B. 2004 Sociotogie iumalisti4 ' Portü'
McQuail,D. lggg Üvoddo teoriemasoü komunikace'Portal'Prahakomunikor')ania'Wydawnictwo
Michalczyk, S. 2000 Mcdia lokalne w systemie
Katowice'
Sl4skiego'
Uniwersytetu
Mlöoch,L. 2002Moc slova'Karolinum'haha-
sPoleiaosti
|o lace 1989
Mediabtislird aeska
2ßr
2002 Ceslai spoleönost' Pofü], Pßh^'
przeszlosci- perspeKtywy
Mrozowski, M. 2000 "Media publiczne:dziedzictwo
rcZwojv", StudiaMedioznawcze'7:39-56
|ivoje öeskdspoleönostipo
Navrdtifovä, S.2OO3Zurnalisticki ötos v kontextu
r: /989, dize(aöni präce'FSV UK, Praha
bakäläiskädiplomovä präce' FSS
Neöas, V. 2002 ZumaLßtickdeticke kodeiry'
MU, Brno.
Codes in lournalism: New
Nordenstreng, K. 1998 "Ethics and Professional
'i'*.
I/loin!,|.
(ecls)
E varbanova
i-".ir,.ir.t c*tury", s 115-125in N Zassourski
Moscow'
ChangingMe(\ia ana Cot mu'icdtionr' ICAR
zawodowe dziennikarzy w Polsce
tot o.n.-Ig,tuto\vi"r, K. 2001 ',Ploblemv
Press"'
bran;owegomiesiEcznlka
u Droguno\\ego$lel,u na pod'lawleana'izy
{4r'2l 34'
si diu M",Lnzrawrz".lI.3
priorit pro eeskourepubLiku'
Potüöek,M. a kol. 2002 Prüv('dcekraiinau
CESES,FSVUK' Praha.
nirodni identitv "t:"91l1:i
Prudkf, L. 2002 ,,Formoväninärodnikulturv'
I
Prdvod&krallnou
ria.tych hodnot",s 233 266in M Potüöek
,ii*lfri*,"*,u
pr:ioritpro C"skoor"publltu,CESES'FSVUK' Praba'
Piiruika novirulie 1989Novinräi,Praha
)991-1999'Sbomikpraci
Rabuiic,L. (ed)2001Socidlni studia:Cesköhodnttrl
Brno'
Fakulty;ociälnichsludiibmönskduniversity'MU'
Pubti iournoli'n po 5t'Pn
no"."n. J. .IOOO
,.fn. es'enceol PublicJournaltsm"
Skrilt sund'\allr:lrr l7
rÄd\Demolrdürnsliluten
hodnotoä lngehartova
Rehäkovä,B. 2001,'Zmönyhodnotv eesk6republice
looq'
lael
hoJno^
'tudio: CP'Li
,j,*of"*," , rn I Rabusictedt So,.ßtni
Brno
uni!erziryMU
'ludirbmÖn\ke
ü"i'i'r. pi*, l*"r,y 'ocialnrch
Pfaha
ff"l ledmor)ernxhpalitologi'ki" lcorii Portäl'
Rlctrota,n. ZOOZ
lnes' Filosofia'Praha
Sbapiro,I. - Habermas, J' 2002Teoriedemokracie
po r 1990"'s 105-128in T Sokol
Sovovä,-O.2001',Vyvoj na trhu perio'ljk
Tisk.t prdvo, Oftc, Praht\'
Sztompka, P. 2002 So.iologid' Znak, Krak6w'
mediälnikrajiny" s 123-140in A aliza üdälost{
ioftv", O. lSsO ,,Promöna
iäli*iaä*,
iö^u
3'FSV
politika'
a sociälni
dil,iaiaYeiejnä
republice'rr'
UK Pnha.
ZnakKrak6w'
Tischner,J. 1992ErykdsolitlamoiciorazHomosovieli'&r'
a düvörav institucev Cesk6repub
VlachoYä,K. 2001,,kgitimita demokracie
Cesköhotlnotl l99l 1999'
ri"":i.. is-ao in L. nÄuxic Gd) sociältli studid:
MU' Bmo'
ii"*tt pt"tf"f."f,t .ociälnichstudiibm6nsk6univerzity'
2112
Swtdra Navälilorri
Intern€tovd zdroje
html
öi)t-*.t*".ä,',"pics/journalism/civic-perspectives/civiciournalism
[26.3.2002]
hlml<
czletika&odex
,http://wwwsyndikat-novinaru
,httpJw!vwmediarepon.c/rubrikyÄ
org(
'httpr/www.newsombudsmen
,http://fekar.cz<
'httpJ/tyden.cz,
'http://www.mv.cz.
zakhrmll
'hrtp://www.mkcr/cesky/tisk-zak/tisk
,httpr/www.lidska-Prava.cz'
)http;//www.ittrategie.cz<
,httpi//wwwpsP.cz<
cz<
,http://www.viadd
cz<
,hfip://www.blislY
cz(
,http://www.e-Law
ThcMediasphcr€ofth€C?xchSocittvafterlg8grTh€N0rmatlve|trdAxlolosicalAspects
aNlroultl ven \|ell artßt itl dcue'
Ttu n^tlitl spltt? @s as 4n aPetlst)cittt!t ütctliutu
oüd ecrnanLc
tl kchnoLosical
),si,s lIrcr\atknl rctd,aari"üol ! {ttltfial chaqe bahi
ltt tuat o! thc C'echlodtt! k ß rtcctss't\^la ct"ite
, ** n,*rtcics
".,tf*,oiti.'tpw thancatliclot rublit dittkstbn atil lot ruachinsünseßrsDfthepuh'
,r bnuler
Licarer thenPtiornt.s
und
Potilat.t ßistenbloculuqat pübti' iitercrß'lol he torttultttion Ptuhatiaaof
al'l courc'l
rcfledior
oI
reL'wnt
coPüle
nkutu
flhich.nize^! ittrotwneü dtu s!tuns
'i'led in thß
ptu
me
aryu'n'nß
duno'racJ
4r. eß.ntial i (leck^ß ik th' tronlilia|lo
h? nonsfan' nionaI tht
tlßt naheoJthe!ßles o he rositu'\oL r' tiolt of
text sü88e5t
in the l99a s ar
conPleterl
be'n
one
ha:
d'na't'tti'
Cie.h so.ials$tentIo dh orbnnced
as a Prercqrr
htediu
drrttesNnsibLt
20aaA ciritsocie.l
i),^g h"1^t 1-"'\"u"'inl
ho\ttrct the'l
flcie1r'
ü1
the
C'e'h
beü!
:n. of t tl\nocrctn dnrus(tu nar' cont 'lto
lonq
4ßo
ettablish'd
le ,-.tto nu*. ntit wa)thmuehthPstütdures
olo $'ßry ß to a ccttait "teat tußrnined ht NbLo
Thedeno.tatictronslantulton
MMr oJntoseihwLtedin theltußno'l
loid Lhdns'Ls
sicotutul nnrotde asPe.t\alhe
the
denocrui' pnceß's duti'ß lhe chon'
h4tutcof
i,oi,t to tnerct *ar tte *une' ahd
'r.,
nettiultture dnrt critiett Pt'ßv
tihß
.* a"iu,* t",,," n"t rcsuttAl the!ah'
",,"rap*.a^,"
DJne" d'nbcru(ies
trct\fottutian
^ p-ti"tar can'onnibuteto the
I hdnses
econontic
and
teeat
'ontert ltch ts tt'hrot'cicat
i -*",,, *, .-n i.'a"
tu
nerlected
aad'ndrk2ß'annat
af ndtionulond|labat caüPanies