orl 4 zlom

PŮVODNÍ PRÁCE
Přínos binaurální korekce pro srozumitelnost
řeči - vliv tíže sluchové vady
Havlík R.
AUDIO-Fon centr s.r.o., Brno,
přednosta doc. MUDr. M. Lejska, CSc.
SOUHRN
Práce analyzuje kvantitativní přínos binaurální korekce oproti korekci monaurální pro srozumitelnost řeči na pozadí
bílého šumu v přesně definovaných odstupech signál-šum (SNR). Za tímto účelem bylo vyšetřeno celkem 189 uživatelů binaurální korekce, kteří byli rozděleni podle tíže své sluchové vady do tří skupin, a to v kategoriích průměrného
prahu sluchu (na frekvencích 500 Hz, 1 kHz, 2 kHz a 4 kHz) 40-49 dB HL, 50-59 dB HL a 60-69 dB HL. Hodnocen je
benefit v jednotlivých skupinách a jeho vzájemné porovnání. Z výsledků vyplývá, že zlepšení rozumění nastává především v negativních hodnotách SNR a globální přínos druhého sluchadla pro rozumění je tím větší, čím je sluchové postižení těžší.
Klíčová slova: binaurální korekce, monaurální korekce, práh sluchu, akustický signál, audiometrická křivka.
Otorinolaryng. a Foniat. /Prague/, 58, 2009, č. 4, s. 204–210.
SUMMARY
Havlík R.: The Benefit of Binaural Amplification for the Speech Intelligibility - The Influence of the
Degree of the Hearing Loss
The paper analyzes the quantitative benefit of binaural amplification in comparison to monaural one for the speech
intelligibility on the background noise in precisely defined SNR (signal-to-noise ratios). 189 hearing impaired persons
who decided to use a hearing aid on both ears have been examined. They were divided into 3 groups according to the
degree of their hearing loss (40-49 dB HL, 50-59 dB HL, 60-69 dB HL). The author evaluated the benefit within each
group and the mutual comparisons. The results indicate that the speech intelligibility improvement occurs especially
in the negative values of SNR and the global benefit of the second hearing instrument is directly related to the severity of the hearing loss.
Key words: binaural amplification, monaural amplification, SNR, hearing loss, acoustic signal, audimetric curve.
Otorinolaryng. a Foniat. /Prague/, 58, 2009, No. 4, pp. 204–210.
ÚVOD
Při analýze komplexního akustického signálu
se v centrálním sluchovém orgánu mimo jiné
uplatňuje schopnost zvýšit poměr signál-šum (4,
6, 24), a to na základě vzájemného porovnání signálů přicházejících z pravého a levého ucha. Při
analýze řeči na pozadí neřečového signálu tak dochází ke zdůraznění právě signálu řečového (9).
Tato funkce centrální části sluchového aparátu je
tím přínosnější, čím jsou poslechové podmínky
horší (23). Samozřejmým limitem dosažení srozumitelnosti je schopnost periferního sluchového
ústrojí vzájemně ještě oddiferencovat řečový
a neřečový signál.
MATERIÁL A METODIKA
Základní podmínky pro zařazení probandů
do výzkumného souboru
204
A) Percepční nedoslýchavost kochleárního typu
s mírně klesajícím průběhem audiometrické
křivky (shallow slope).
B) Stranová symetrie sluchového postižení (průměrný mezistranový rozdíl prahů sluchu na
frekvencích 500 Hz, 1000 Hz, 2000 Hz a 4000
Hz není větší než 5 dB a mezistranový rozdíl
prahu sluchu na jednotlivých frekvencích není větší než 10 dB).
C) Průměrný práh sluchu na uvedených frekvencích se pohybuje v rozmezí 40-69 dB HL.
D) Věk od 18 let výš.
E) Svobodné a uvážené rozhodnutí probandů pro
binaurální korekci.
F) Aplikace závěsných nebo zvukovodných dvoukanálových digitálních sluchadel, která nedisponují schopností redukovat neřečový signál.
G) Dobrá spolupráce pacientů a „lucidita“ v průběhu celého vyšetřovacího a nastavovacího
procesu.
H) Osoby zařazené do souboru musí být praváci.
I) U žádného probanda nesmí být přítomen trvalý tinnitus.
Uspořádání experimentu
Měření byla prováděna v prostorné tiché komoře simulující volné pole a odpovídající požadavkům pro audiometrická vyšetření, k tomuto
účelu schválené. Vyšetřovaná osoba byla posazena do jejího středu. Ve výši hlavy byly ve vzdálenosti 1 metru umístěny dva reproduktory, první
v azimutu 0 stupňů, druhý v azimutu 180 stupňů. Signál (řeč) přicházel z předního reproduktoru, kompetitivní šum (WN) ze zadního. Vyšetření
byla prováděna v den provedení binaurální korekce, tedy bez jakékoli předchozí adaptace na ni.
Při monaurálním vyšetření bylo sluchadlo umístěno na pravém uchu.
Použité akustické signály
Jako řečový signál byla použita česká slovní
audiometrie, konkrétně její druhá smíšená sestava pro dospělé, zaznamenaná na originálním
CD nosiči (nahráno na ORL klinice UP Palackého v Olomouci, 1994). Je složena z deseti dekád
jedno-, dvou- a tříslabičných slov (podstatná
a přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa
a příslovce), v jednotlivých dekádách co možná
nejvíce fonologicky vyvážených. Byla originálně
publikována už v roce 1960 (21), a ačkoli některé výrazy nyní již neodpovídají aktuální skladbě
českého jazyka (5), dodnes slouží jako jedno ze
standardních audiometrických vyšetření v klinické audiologii. I když byla později doplněna
o některé speciální verbální testy, ve své ryzí podobě doposud nebyla v českém jazyku překonána. K přehrávání byl použit CD přehrávač Sony
CDP-311, kalibrovaný klinický audiometr Interacoustics AC 40 a reproduktor SAPARA-UNI
AQ-130 (8 ohmů, špičkový výkon 130 W/ 3 s). Jako kompetitivní signál byl použit bílý šum (WN)
o konstantní intenzitě produkovaný druhým kanálem klinického audiometru Interacoustics AC
40, přes druhý reproduktor SAPARA-UNI AQ130 (8 ohmů, špičkový výkon 130 W/ 3 s). Před
vlastním vyšetřením byl každý proband podrobně poučen o svém úkolu: zopakovat slyšené slovo
na pozadí rušivého šumu. Akceptována byla pouze správně reprodukovaná slova, jakákoli nepřesnost byla zaznamenána jako chybná odpověď.
Odstupy signál-šum
Řečový signál byl aplikován v intenzitách 75
dB, 65 dB, 55 dB a 45 dB nastavených na audiometru, samozřejmě s vědomím, že okamžitá hladina intenzity (odpovídající amplitudě signálu)
není ve slově konstantní a závisí na jeho hláskové skladbě (obr. 1). Hodnota bílého šumu byla nastavena trvale na 65 dB. Vyšetření bylo tedy provedeno na úrovních poměru signál-šum +10 dB,
0 dB, - 10 dB a - 20 dB.
Obr. 1. Amplitudový záznam jedné z dekád české slovní audiometrie na pozadí tucha.
Velikost výchylky odpovídá množství akustické energie, kterou
nesou jednotlivé hlásky.
Obr. 2. Sonogram slovní audiometrie, dekáda slov 65 dB na
pozadí ticha.
Obr. 3. Sonogram slovní audiometrie, dekáda slov, SNR + 10
dB, WN 65 dB.
Obr. 4. Sonogram slovní audiometrie, dekáda slov, SNR - 0
dB, WN dB.
205
jemnější hladiny hlasitosti a stranového vyvážení poslechu. Ušní vložky byly vybaveny příslušným kalibrem ventingu a hloubkou usazení ve
zvukovodu (1, 2, 7, 13).
Obr. 5. Sonogram slovní audiometrie, dekáda slov, SNR – 10
dB, WN 65 dB.
Způsob statistického hodnocení výsledků
Testování bylo provedeno pomocí dvouvýběrového párového t-testu na střední hodnotu (u souborů se stejným počtem prvků a hodnocením více
jevů u jednotlivých probandů) a pomocí dvouvýběrového t-testu s nerovností rozptylů (u souborů
s odlišným počtem prvků a rozdílnými hodnotami rozptylu). Číslo p vynásobené 100 udává riziko mylného přijetí alternativní hypotézy.
VÝSLEDKY
Celkem bylo vyšetřeno 189 osob. Soubor probandů byl rozdělen do tří skupin podle tíže sluchového postižení (průměrný práh sluchu 40-49
dB HL: 40 probandů, 50-59 dB HL: 84 probandů
a 60-69 dB HL: 65 probandů).
Obr. 6. Sonogram slovní audiometrie, dekáda slov, SNR – 20
dB, WN 65 dB.
Na obrázcích 2-6 jsou zobrazeny sonagramy
jedné z deseti použitých dekád, pořízené prostřednictvím software lingWAVES, verze 2.5,
mikrofon Center 322 data logger sound level meter, ve výše uvedených akustických podmínkách.
Použitá sluchadla
Pro experiment byla použita výhradně závěsná
a zvukovodová dvoukanálová digitální sluchadla,
která nedisponují schopností redukce neřečového
signálu. Parametry zesílení byly primárně nastaveny prostřednictvím příslušného software na základě zadaného prahového tónového audiogramu
a prahu nepříjemného poslechu (20). Použitá pravidla zesílení byla Loudness mapping a NALNL1 dle doporučení příslušného výrobce. Matematická hodnota zesílení (10) byla dle potřeby interaktivně klinicky upravena do úrovně nejpří-
Skupina 40-49 dB HL
Průměrné zlepšení rozumění o
SNR -20 dB
18,0 %
SNR -10 dB
18,5 %
SNR 0 dB
6,0 %
SNR +10 dB:
1,5 %
∑ průměrného zlepšení rozumění: 44,0 %
206
1. Srovnání zlepšení průměrné srozumitelnosti řeči při binaurální korekci vzhledem
ke korekci monaurální v jednotlivých skupinách probandů
Porovnáváno je zlepšení průměrného rozumění
řeči pomocí dvouvýběrového párového t-testu na
střední hodnotu. Průměrné zlepšení rozumění
uvádí, o kolik procent je průměrná srozumitelnost při binaurální korekci lepší ve srovnání s korekcí monaurální. Výsledek t-testu uvádí matematickou hodnotu statistického zpracování - čím
je vyšší, tím je validita větší. Hodnota p uvádí, jaká je míra pravděpodobnosti mylného přijetí výsledku - čím je nižší, tím je riziko omylu menší.
Výsledek t-testu
t = 6,89
t = 7,74
t = 6,00
t = 2,62
Hodnota p
p = 1,51 x 10-8
p = 1,05 x 10-9
p = 4,58 x 10-6
p = 6,18 x 10-3
Skupina 50-59 dB HL
Průměrné zlepšení rozumění o
SNR -20 dB
14,4 %
SNR -10 dB
21,2 %
SNR 0 dB
9,4 %
SNR +10 dB
3,2 %
Výsledek t-testu
t = 9,55
t = 12,07
t = 7,99
t = 5,44
Hodnota p
p = 2,62 x 10-15
p = 2,91 x 10-20
p = 3,48 x 10-12
p = 2,61 x 10-7
Výsledek t-testu
t = 7,21
t = 11,78
t = 8,55
t = 5,42
Hodnota p
p = 4,00 x 10-10
p = 5,55 x 10-18
p = 1,73 x 10-12
p = 4,84 x 10-7
∑ průměrného zlepšení rozumění: 48,2 %
Skupina 60-69 dB HL
Průměrné zlepšení rozumění o
SNR -20 dB
11,4 %
SNR -10 dB
22,9 %
SNR 0 dB
11,4 %
SNR +10 dB
4,8 %
∑ průměrného zlepšení rozumění: 50,5 %
2. Průměrné zlepšení rozumění řeči v jednotlivých SNR ve stejné skupině tíže sluchového
postižení
Porovnáváno je zlepšení průměrného rozumění řeči při binaurální korekci v sousedních hodnotách
SNR pomocí dvouvýběrového párového t-testu na střední hodnotu.
Skupina 40-49 dB HL
SNR -20 vs SNR -10
SNR -10 vs SNR 0
SNR 0 vs SNR +10
Průměrné zlepšení rozumění o
0,5%
12,5%
4,5%
Výsledek t-testu
t = 0,13
t = 5,28
t = 3,98
Hodnota p
p = 4,5 x 10-1
p = 2,6 x 10-6
p = 1,44 x 10-4
Průměrné zlepšení rozumění o
6,8%
11,8%
6,2%
Výsledek t-testu
t = 2,80
t = 6,25
t = 5,07
Hodnota p
p = 3,14 x 10-3
p = 8,62 x 10-9
p = 1,17 x 10-6
Rozdíl rozumění
11,5%
11,5%
6,6%
Výsledek t-testu
t = 4,28
t = 5,31
t = 5,01
Hodnota p
p = 3,20 x 10-5
p = 7,37 x 10-7
p = 2,28 x 10-6
Skupina 50-59 dB HL
SNR -20 vs SNR -10
SNR -10 vs SNR 0
SNR 0 vs SNR +10
Skupina 60-69 dB HL
SNR -20 vs SNR -10
SNR -10 vs SNR 0
SNR 0 vs SNR +10
3. Průměrné zlepšení srozumitelnosti v jednotlivých SNR
Porovnáváno je zlepšení průměrného rozumění řeči při korekci binaurální ve stejných hodnotách SNR
v jednotlivých skupinách tíže sluchového postižení pomocí dvouvýběrového t-testu s nerovností rozptylů.
SNR - 20 dB
Tíže sluchové vady
40-49 vs 50-59
40-49 vs 60-69
50-59 vs 60-69
Rozdíl v rozumění
3,6%
6,6%
3,0%
Výsledek t-testu
t = 1,19
t = 2,16
t = 1,38
Hodnota p
p = 0,12
p = 0,02
p = 0,08
SNR - 10 dB
Tíže sluchové vady
40-49 vs 50-59
40-49 vs 60-69
50-59 vs 60-69
Rozdíl v rozumění
2,7%
4,4%
1,7%
Výsledek t-testu
t = 0,91
t = 1,44
t = 0,66
Hodnota p
p = 0,18
p = 0,08
p = 0,25
SNR - 0 dB
Tíže sluchové vady
40-49 vs 50-59
40-49 vs 60-69
50-59 vs 60-69
Rozdíl v rozumění
3,4%
5,4%
2,0%
Výsledek t-testu
t = 2,05
t = 3,03
t = 1,11
Hodnota p
p = 0,02
p = 0,002
p = 0,13
207
SNR + 10 dB
Tíže sluchové vady
40-49 vs 50-59
40-49 vs 60-69
50-59 vs 60-69
Rozdíl v rozumění
1,7%
3,3%
1,6%
Výsledek t-testu
t = 2,09
t = 3,12
t = 1,47
Hodnota p
p = 0,02
p = 0,001
p = 0,07
4. Porovnání věkového rozložení probandů v jednotlivých kategoriích tíže sluchového
postižení
Statisticky je srovnáván průměrný věk probandů pomocí dvouvýběrového t-testu s nerovností rozptylů. V kategorii sluchové vady 40-49 dB činí 67 let, vady 50-59 dB 70 let a vady 60-69 dB 68 let.
Tíže sluchové vady
40-49 vs 50-59
40-49 vs 60-69
50-59 vs 60-69
Rozdíl prům. věku
3 roky
1 rok
2 roky
INTERPRETACE VÝSLEDKŮ
1. Ve všech kategoriích tíže sluchové vady došlo na všech úrovních SNR ke statisticky významnému zlepšení srozumitelnosti řeči při binaurální korekci vzhledem ke korekci monaurální, a to na 1% hladině významnosti. Souhrnný
přínos binaurální korekce je nejvyšší v kategorii
nejtěžšího sluchového postižení, naopak nejnižší
v kategorii postižení nejlehčího (graf 1–graf 3).
SRN -20 dB
SRN -10 dB
SRN 0 dB
SNR +10dB
Souhrnný přínos
40-49 dB HL
18,0%
18,5%
6,0%
1,5%
44,0%
Výsledek t-testu
t = 0,79
t = 0,31
t = 0,62
-20 dB a -10 dB v kategorii nejlehčího sluchového postižení (18,0% a 18,5%), který je navzájem
srovnatelný, jsou rozdíly průměrného zlepšení
srozumitelnosti řeči statisticky významné na
1% hladině významnosti.
3. Rozdíly zlepšení průměrného rozumění řeči
při binaurální korekci ve stejných hodnotách
SNR v jednotlivých kategoriích tíže sluchového
postižení jsou v naprosté většině případů statisticky velmi málo významné. Přínos binaurální korekce je v každé z nich přibližně stejný (p
50-59 dB HL
14,4%
21,2%
9,4%
3,2%
48,2%
2. Ve všech kategoriích tíže sluchové vady byl
nejvyšší průměrný přínos binaurální korekce
oproti monaurální na úrovni SNR -10 dB, následovaný úrovní SNR -20 dB, poté 0 dB a nakonec +10 dB. Kromě velikosti přínosu při SNR
60-69dB HL
11,4%
22,9%
11,4%
4,8%
50,5%
≥ 0,02 ve všech případech s výjimkou SNR 0 dB
a SNR +10 dB při srovnání 40-49 dB HL versus
60-69 dB HL).
4. Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl
průměrného věku probandů v jednotlivých hodno100
100
90
90
M
80
70
60
60
50
50
40
40
30
30
20
20
10
10
0
0
-20 dB
M
80
B
70
-10 dB
0 dB
+10 dB
Graf 1. Grafické znázornění srozumitelnosti řeči s korekcí
monaurální (modře) a binaurální (fialově) v kategorii sluchové vady 40-49 dB HL na jednotlivých úrovních SNR.
208
Hodnota p
p = 0,22
p = 0,38
p = 0,27
B
-20 dB
-10 dB
0 dB
+10 dB
Graf 2. Grafické znázornění srozumitelnosti řeči s korekcí
monaurální (modře) a binaurální (fialově) v kategorii sluchové vady 50-59 dB HL na jednotlivých úrovních SNR.
100
90
80
M
70
B
60
50
40
30
20
10
0
-20 dB
-10 dB
0 dB
+10 dB
Graf 3. Grafické znázornění srozumitelnosti řeči s korekcí
monaurální (modře) a binaurální (fialově) v kategorii sluchové vady 60-69 dB HL na jednotlivých úrovních SNR.
cených skupinách (rozdíl 1-3 roky, p ≥ 0,22 ve
všech případech).
DISKUSE
Míra přínosu binaurální korekce oproti monaurální je v literatuře hojně diskutována. Je
předmětem zájmu jak samotných audiologů, tak
výrobců sluchadel. Porovnání slovního audiogramu s jedním a dvěma sluchadly může být zásadním faktorem při rozhodování nedoslýchavého
člověka jak v ohledu, zda korekci vůbec začít
používat, tak ve smyslu určení velikosti přínosu
druhého sluchadla, a tím i smysluplnosti finanční investice. Verbální testy jsou obecně prováděny jak na pozadí ticha, tak především různými
formami rušivého zvuku, které se snaží simulovat reálné poslechové situace v běžném životě.
Používány jsou bílý šum (v plné spektrální šíři
a o konstantní intenzitě) (15, 19), růžový šum
(19) a šum kolísající ve spektru i intenzitě, nejčastěji nazývaný babble noise (12, 14, 22, 25),
uváděn je i coctail party (18).
Stach (23) uvádí parametry zlepšení srozumitelnosti řeči v negativních hodnotách SNR při korekci binaurální oproti monaurální v rozmezí 2040 % s maximálním přínosem při SNR -10 dB.
Neuvádí však průměrné hodnoty a nezabývá se
statistickým hodnocením.
Markides (16) ve své studii hodnotil skupinu
nedoslýchavých, kteří používali binaurální korekci. Zjistil, že eliminace akustického stínu hlavy (přichází-li signály z azimutů odlišných od 0
a 180 stupňů) přináší přibližný zisk 6-7 dB
a centrální potlačení šumu přibližně 2-3 dB.
Kombinace těchto dvou faktorů zlepšila srozumitelnost řeči ve sledované skupině pacientů (použita sestava jednoslabičných slov) o 40 %, a to jak
v tichém, tak hlučném prostředí s nepříznivým
odrazem akustických vln.
Hawkins a Yacullo (11) došli ke stejné hodnotě
2-3 dB centrálního potlačení šumu u osob používajících dvě sluchadla s kulovým (všesměrovým)
mikrofonem. Při použití dvou sluchadel se směrovým mikrofonem se poměr signál-šum zlepšil
o další 3-4 dB.
Nabelek (17) navázal na předchozí studii a zabýval se vlivem prostředí, ve kterém dochází
k odrazu a následné interferenci zvukových vln.
Dospěl k závěru, že echo, které přesahuje hodnotu 2 sekund, může významným způsobem srozumitelnost řeči zhoršit.
Cox a spol. (3) ve své studii nalezli u normálně slyšících osob při binaurálním poslechu zisk
4 dB v důsledku centrálního potlačení šumu,
což vedlo ke zlepšení srozumitelnosti řeči o 26 %.
U skupiny nedoslýchavých hodnotil tentýž jev
při použití binaurální korekce. Srozumitelnost
řeči se zlepšila o 19 %. Rozdíl 7 % vysvětluje jako důsledek zhoršeného zpracování řečového
signálu vlivem sluchové vady a zkreslením sluchadla.
Havlík a spol. (9) hodnotili intenzitu řeči, na
které bylo dosaženo její 100% srozumitelnosti
na pozadí bílého šumu při SNR +5 dB, kdy signály přicházely v azimutech +45 a -45 stupňů.
Ve sledovaném souboru 25 % uživatelů sluchadel dosáhlo 100% diskriminace na nižší intenzitě při binaurální korekci ve srovnání s monaurální a 38 % dosáhlo 100% rozumění, přičemž při použití pouze jednoho sluchadla této
hodnoty nedosáhlo vůbec.
ZÁVĚR
Ve všech sledovaných kategoriích tíže sluchové
vady byla prokázána lepší srozumitelnost řeči při
binaurální korekci ve srovnání s korekcí monaurální, a to ve všech hodnotách poměru signál-šum
(SNR). Nejvyšší přínos binaurální korekce byl prokázán na úrovni SNR -10 dB, následován úrovní
SNR -20 dB, SNR 0 dB a SNR +10dB. V praxi to
znamená, že použití binaurální korekce je vzhledem k rozumění řeči mnohem efektivnější v prostředí s dominujícím rušivým šumem než v prostředí, ve kterém dominuje řeč nad šumem pozadí.
Globální přínos binaurální korekce oproti korekci
monaurální je z hlediska srozumitelnosti řeči na
pozadí rušivého zvuku tím větší, čím je sluchové
postižení těžší. Hodnoty průměrného zlepšení srozumitelnosti řeči při korekci binaurální oproti korekci monaurální jsou ve stejných poměrech signál-šum srovnatelné ve všech hodnocených kategoriích tíže sluchového postižení.
Binaurální korekce u stranově symetrické per-
209
cepční sluchové vady tedy přináší nejen výrazně
vyšší kvalitu sluchového vjemu a schopnost směrového slyšení, ale především lepší srozumitelnost řeči. Měla by proto být metodou volby zejména při řešení zhoršeného rozumění na pozadí rušivých zvuků.
13.
14.
15.
LITERATURA
16.
1. Brugel, F. J., Schorn, K.: Die In-situ-Messung als Notwendiger Bestandteil der Hörgeräteanpassung. Laryngorhinootologie, 70, 1991, 11, s. 616-619.
2. Brugel, F. J., Schorn, K., Fastl, H.: Eie Einfluss der
Zusatzbohrung im Ohrpassstück auf die Sprachdiscrimination im Störgeräuch. HNO, 39, 1991, 9, s. 356-361.
3. Cox, R., DeChicchis, A. R., Wark, D. J.: Demonstration of binaural advantage in audiometric test rooms. Ear
Hear, 1981, 2, s. 194-201.
4. De Jonge, R.: Selecting and verifying hearing aid fittings
for symmetrical hearing loss, in Valente, M.: Strategies
for selecting and verifying hearing aid fittings. New York,
Thieme Medical Publishers, INC, 1994, s. 180-206.
5. Dlouhá, O., Novák, A., Vokřál, J.: Česká slovní audiometrie – vývoj nových testů. Otorinolaryng. a Foniat.
/Prague/, 57, 2008, 4, s. 195-200.
6. Gao, Y., Huang, T., Haton, J. P.: Central auditory model for spectral processing. 2, 1993, s. 1993, s. 704–707.
7. Havlík, R.: Vliv individuální ušní vložky na akustický
signál sluchadla. Philips, 1998.
8. Havlík, R.: Binaurální slyšení: známá i méně známá
fakta o sluchové funkci. Philips, 2000
9. Havlík, R., Weberová, P., Lejska, M.: Binaurální korekce sluchové vady. Otorinolaryng. a Foniat. /Prague/,
53, 2004. 1, s. 20-24.
10. Havlík, R.: Sluchadlová propedeutika. MIKADAPRESS,
Brno, 2007.
11. Hawkins, D. B., Yacullo, W.: Signal-to-noise ratio
advantage of binaural hearing aids and directional microphones under different levels of reverberation. J. Speech Hear Dis., 49, 1984, s. 278-286.
12. Keidser, G., Katsch, R., Dillon, H, Grant, F.: Relative
loudness of low- and high-frequency bands of speech-shaped babble, including the influence of bandwidth and in-
210
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
put level. The Journal of the Acoustical Society of America, 111, 2002, 2, s. 669-671.
Keller, F., Freiburg, B.: Akustische Eigenschaften des
Ohrpassstückes. Zusammenstellung, 1982.
Kristjansson, T., Frey, B., Deng, L., Acero, A.: Towards non-stationary model-based noise adaptation for
largevocabulary speech recognition. Acoustics, Speech,
and Signal Processing, 1, 2001, s. 337-340.
Li, F. F., Cox, T. J.: A neural network model for speech
intelligibility quantification. Applied Soft Computing, 7,
2007, 1, s. 145-155.
Markides, A.: Binaural hearing aids. London, Academic
Press, 1977.
Nabelek, A. K.: The effects of room acoustics on speech
perception through hearing aids by normal-hearing and
hearing-impaired listeners, in Studebaker G. A., Hochberg, I: Acoustical factors affecting hearing aid performance. Baltimore, University Press, 1980, s. 25-46.
Novák, A.: Korekce sluchových vad sluchadly. Unitisk,
Praha, 1995.
Rao, M. D., Letowski, T.: Callsign Aquisition Test
(CAT): speech intelligibility in noise. Ear Hear, 27, 2006
2, s. 120-128.
Sandlin, R. E.: Texbook of hearing aid amplification technical and clinical considerations. Singular Publishing Group, Thomson Learning, San Diego, 2000.
Seeman, M. a kol.: Česká slovní audiometrie. SZN, Praha, 1960.
Shu, H.: A speech test with speech-babble noise: Relation between frequency range of noise and word intelligibility. Japanese Journal of Special Education, 37, 2000,
4, s. 49-59.
Stach, B. A.: Clinical audiology: an introduction. Singular Publishing Group, INC, San Diego, 1998.
Wertz, D. M. S., Hall, J. W., Davis, W.: Auditory processing disorders: Management approaches past to present.
Seminars in Hearing, 23, 2002, 4, s. 277-285.
Yao, K., Paliwal, K. K., Nakamur, S.: Noise adaptive
speech recognition based on sequential noise parameter
estimation. Speech Communication, 42, 2004, 1, s. 5-23.
MUDr. Radan Havlík
AUDIO-Fon centr s.r.o.
Obilní trh 4
602 00 Brno