Rozdíly mezi českým a anglickým školstvím

!
&
"
'
#
$%#
(
) *+) ,-
Rozdíly mezi eským a anglickým školstvím
Zpráva o studijním pobytu na st ední škole v Cranbrook ve Velké Británii
Vít Štejfa, E.A, školní rok 2009/2010
Když jsem poprvé uvid l sv j rozvrh, podle kterého jsem se m l v Anglii u it, byl jsem
p ekvapen. Ze všech ty p edm t , které jsem si vybral, že tam budu studovat, jsem m l týdn
ty iadvacet hodin (každý p edm t šestkrát), a k tomu jednu navíc. Což, oproti našim eským
dvaat iceti (pokud nejsou laboratorní práce, v tom p ípad až ty iat iceti), je velmi p íjemné. Další
v c, které jsem si všiml, bylo jejich rozložení. Vyu ování za ínalo v p l deváté, a bu byla
dvouhodinovka vcelku, nebo bylo volno až do desíti. Pak byla p estávka, o které, jak jsem se
pozd ji dov d l, se konají r zná „assembly“, tedy setkání – n kdy v rámci koleje, ro níku,
celoškolní nebo jiné. Tato „p estávka“ trvala padesát minut. Následovaly t i hodiny bez p estávek.
N kdy byly dvouhodinovky, n kdy normální hodiny. Ovšem na p esun mezi t ídami nebyl
vyhrazen žádný as, což u itelé ale respektovali, a pozdní p íchody jim moc nevadily. O tom se
ješt zmíním. Pak následovala sedmdesáti minutová pauza na ob d, který ovšem nebyl moc š astn
vy ešen, a tak se lov k nemohl vyhnout velké front . Po ob d už zbývaly poslední dv hodiny,
které kon ily t sn p ed tvrtou. Takže, i když se lov k n který den u il všech sedm hodin
(maximum), tak se i díky dlouhým p estávkám cítil sv ží a nebyl unavený.
Ve dvanáctém ro níku, kde jsem byl i já, (t ináctý je v Anglii poslední ro ník st ední školy),
už mají studenti pouze ty p edm ty, které si vyberou. Ne jako u nás, kdy lov k i ve tvr áku má i
p es zdánlivou volnost celkem dost povinných p edm t . V Anglii ovšem studenti nemusí studovat
ani angli tinu, nemusí mít žádný jiný jazyk ani nic takového. Jejich výb r je také oproti tomu
našemu dosti rozsáhlý. Nevím sice p esn , z kolika p edm t si vybírají, ale je jich dost na to, aby
byl každý spokojen. Z n kterých netradi ních se dá uvést t eba Design technology (výroba r zných
p edm t nebo stroj ), Classical civilization (antická literatura), Food technology (va ení), nebo
Politics. V tšina žák si vybírá ty i p edm ty, které budou studovat v dvanáctém ro níku, ovšem
ty piln jší jich mohou zvolit i p t. P i p echodu do t ináctého (posledního) ro níku ješt v tšinou
studia jednoho z nich zanechají. To jim zaru uje tém absolutní orientaci na to, co je baví a využijí
p i studiu na univerzit . Sice se to tak trochu d je na úkor všeobecného rozhledu, ale ten mají stále
dostate ný.
M l bych také napsat n co o u itelích. Na n které p edm ty jsou u itelé dva, na n které
jenom jeden. Co jsem slyšel, tak profeso i na Cranbrooku (škola kam jsem chodil), a možná v celé
Anglii, mají více hodin než ti v esku, dokonce víc než samotní žáci. Ale do t íd chodí vždy
p ipravení. U ení jim v bec nevadí, a ani jednou jsem nevid l n koho z nich tvá it se otráven .
Vždy jsou ochotní vysv tlit to, co lov k nechápe, a jen tak neztrácejí trp livost. Nemají pot ebu
n jak zvláš zvyšovat hlas (nejsem ji jistý, jestli za to mohli žáci nebo u itelé) a už v bec ne k i et.
asto sice zadávají domácí úkoly nebo práce, ale i oni se ve svém volnu zabývají školou vyhledávají si zajímavosti nebo odpov di, na otázky žák , na které nedovedli odpov d t. A koliv
jsou v hodinách p ísní (nedovolují nepo ádek nebo povídaní si), tak takové v ci, které se stávají,
jako nap íklad pozdní p íchody tolerují. A už ty nutné (vznikající kv li absenci p estávek mezi
strana 1/2
!
"
#
) *+) ,-
$%#&
'
(
n kterými hodinami), ale i ty další. Slyšel jsem omluvy od studentky, která p išla asi o patnáct
minut pozd ji na první hodinu: "Omluvám se, ale nestartovalo mi auto". Na to se u itel zeptal, jestli
náhodou nebydlí p ímo v té vesnici, kde je škola. Když mu to potvrdila, tak to ovšem nijak dál
ne ešil a pokra oval ve výkladu. Všichni u itelé ve mn zanechali velice dobrý dojem. Svému
p edm tu dokonale rozum li a výuku m li zábavnou a zajímavou. K tomu jim pomáhaly
promíta ky, které byly v každé t íd , po íta e a r zné poloprofesionální programy v nich. Tabule na
fixy byly oproti t m na k ídy vítanou a velice p íjemnou zm nou. U itelé chodili do vyu ování
každý den v obleku, což jim zaru ovalo autoritativn jší vzhled. Do svých hodin zapojovaly každého
žáka ve t íd , což jim ovšem usnad oval fakt, že tyto t ídy m ly nejvíce patnáct nebo osmnáct žák ,
ast ji ale i mén . Nikdo z u itel nem l touhu stihnout co nejvíce látky za co nejmén asu, na
rozdíl od eska, kde je to ovšem pot eba kv li osnovám, pokud chce profesor stihnout i n jaké další
aktivity. Nikdy jsem od žádného profesora neslyšel „musíme“. Vždycky íkali nap íklad: „Tuto
knihu bychom m li stihnout do konce m síce.“
Tím se dostávám k další ásti, a to rozdíl m v samotné látce s osnovách. Za celých šest
týdn , které jsem v Cranbrooku strávil, jsme v polovin hodin anglické literatury, p i kterých se
brala próza (druhá polovina byla poezie), velice podrobn probrali asi polovinu jediné knihy-Tess
of the d´Urbervilles (Tess z d’Urbervill ) od Thomase Hardyho (napsáno 1891). P estože tato kniha
m že být pro Angli any st žejním dílem, bylo jejím výkladem, podle mého mín ní, zabito možná
až moc asu. Na druhou stranu jsem d j této knihy, ale ani její charakteristické rysy ani její význam
pro anglickou spole nost, nezapomn l. To ale o jiných knihách íct nem žu.
Jeden z nejv tších rozdíl eského a anglického školství je ve známkování. V Anglii se
kone né známky dávají z velkých test na konci pololetí a jsou jen lehce ovlivn né výsledky a
snahou b hem zbytku vyu ování. P esto se píšou písemky a eseje, které u itel m dávají p ehled o
znalostech žáka a o stylu jeho uvažování. To je velmi d ležité, protože eseje jsou sou ástí v tšiny
záv re ných zkoušek, a tak jsou vyžadovány tém ve všech p edm tech a u itelé je s každým
žákem probírají zvláš . Proto je také kvalita jejich psaného projevu o t ídu výš než ta v esku.
Za nejv tší výhodu však považuji možnost bydlení v „boarding houses“ tedy kolejích.
Rodi e se m žou spolehnout, že se kolej o jejich dít postará. Každý ve er (krom víkend ) je
povinná „prep“, tedy as, který je vyhrazený pouze na p ípravu v cí do školy a u ení. Díky
spole nému asu vypracovávání v cí do školy mají žáci mnohem více asu, který m žou trávit
spolu – a už povídáním, koukáním na televizi nebo hraním her. V kolejích jsou také kuchyn , ve
kterých se dá kdykoliv zahnat hlad.
Nakonec musím napsat, že pobyt v Anglii byl pro m skv lou zkušeností, kterou bych
doporu il každému a kterou bych si velice rád zopakoval. Jejich školní systém považuji za lepší než
ten náš, což ovšem m že být jenom tím, že je to taková zm na. Jestli bych byl radši, kdybych
v Anglii studoval celý život? Nevím. Možná že bych se v tom p ípad chystal na humanitn
zam enou univerzitu místo technické.
Rozdíly mezi eským a anglickým školstvím
strana 2/2