K¤IVOKLÁTSKÉ LISTY

Nezávislé noviny obãanÛ a pfiátel Kfiivoklátu
K¤IVOKLÁTSKÉ
LISTY
DÁREK
UVNIT¤ LIS
TU
Roãník III.
LETNÍ
DVOJâÍSLO
âERVENEC – SRPEN 2012
REKREAâNù
NAUâN¯ AREÁL
LâR SE
ROZ·I¤UJE
âtûte na str. 4
20 Kã
P¤EVOZNICÍ
NA „STARÉ
¤ECE“
âtûte na str. 5
POHÁR
O „BUKOVSKOU
BUâINKU“
ZÒSTAL DOMA
âtûte na str. 6
K¤IVOKLÁTSKÉ LÉTO
Znáte nûkoho, kdo by v létû sbalil vûci a vyrazil nûkam za severní polární kruh za snûhem? Já ne. Zato znám spoustu lidí, ktefií to v zimû uÏ nemohou vydrÏet a vyrazí na dovolenou do Afriky, jihov˘chodní Asie nebo do
Karibiku za letním poãasím. Léto máme rádi, je to doba dlouh˘ch dní, tepla a slunce, radosti a optimismu, vodákÛ, cyklistÛ, houbafiÛ, turistÛ, letních
táborÛ, dívek s proklatû krátk˘mi suknûmi a proklatû dlouh˘mi nohami. ·edivé plískanice a tuhé mrazy se nám uÏ rychle vytratily z pamûti a mysl se
zab˘vá jen krásnem. A do toho patfií i pozorování letního poãasí. V‰imli
jste si napfiíklad, jak monumentální jsou letní boufiková oblaka, podobající se zasnûÏen˘m horsk˘m velikánÛm? Pozorovali jste nûkdy vzdálenou
bl˘skavici za teplé letní noci za cvrkání v‰í té luãní havûti a mihotání hvûzd
nad hlavou? Vnímali jste atmosféru velmi ãasného rána, kdy na severov˘chodû zvolna svítalo a nad fiekou se vzná‰ely chuchvalce mlhy, pomalu plující podél strání? Ucítili jste noãní závany teplého vzduchu, nesoucích vÛni dfieva odkudsi z hlubin na‰ich lesÛ?
Pro mne je léto symbolem plnohodnotného Ïivota. KaÏdou volnou chvíli vyuÏívám k tomu, abych nûkam vyrazil, nûco uvidûl a poznal. Abych nûco proÏil. KdyÏ spadnu s kola a odfiu si kolena, je to pofiád lep‰í, neÏ b˘t
zalezl˘ doma a mruãet, Ïe venku je sychravo a nevlídno, a Ïe se nedá nic
podniknout. Léto do nás snaÏivû nabíjí tu správnou energii. A proto jsem
rád, Ïe pfii svém letním cestování po Kfiivoklátsku vidím kolem dokola samou radost a úsmûvy.
Petr Dvofiák
P¤ED DESETI LETY P¤ITEKLA VODA…
Roztoky 11. srpna v prostoru u fieky Berounky, nad jezem.
Program vzpomínkové akce „Deset let od povodní na Kfiivoklátsku“:
13.00 – 13.30 hod. Zahájení vzpomínkové akce, pfiivítání náv‰tûvní
kÛ, povodÀov˘ komentáfi
13.30 – 13.45 hod. Ukázka SDH Kfiivoklát
13.45 – 14.00 hod. PovodÀov˘ komentáfi
14.00 – 14.30 hod. Koncert – Kamarádi Staré fieky I.
14.30 – 14.45 hod. Ukázka SDH Zbeãno – dûti
14.45 – 15.00 hod. Koncert – Kamarádi Staré fieky II.
15.00 – 15.15 hod. Ukázka HZS Rakovník
15.15 – 16.00 hod. Koncert Romana Horkého
16.00 – 16.15 hod. PovodÀov˘ komentáfi
16.15 – 16.30 hod. Ukázka Policie âR
16.30 – 16.45 hod. Ukázka SDH Roztoky
16.45 – 17.00 hod. Ukonãení vzpomínkové akce
Po celou dobu konání akce: ukázky hasiãské techniky, prezentace Policie âR, prezentace Zdravotnické záchranné sluÏby Stfiedoãeského
kraje, program pro dûti, videoprojekce z období povodní, prezentace
regionu. Pfiislíbena ukázka s vrtulníkem!
(Zmûna programu vyhrazena, zejména u sloÏek Integrovaného
záchranného systému.)
Více se doãtete na str. 2
Snímek z povodní v roce 2002. Roztoãtí hasiãi Ludûk Egert a Milo‰ âerven˘ zachraÀují paní
Evu Havlíkovou, kterou voda uvûznila ve svém domku.
Foto Milan Bednafiík
MOUDRÁ SLOVA
Krize je produktivní stav. âlovûk z ní musí odstranit
pouze pfiíchuÈ katastrofy.
(Max Frisch)
Ve ãtvrtek 5. ãervence uvedl Poberounsk˘ divadelní spolek hru Jaroslava Vrchlickéjo „Noc na Karl‰tejnû“. Role císafie Karla IV. se zhostil
znám˘ herec Vladimír âech, arcbiskupa Arno‰ta z Pardubic pak ztvárnil Petr ¤íha.
Foto Milan Bednafiík
K¤IVOKLÁTSKÁ NOC NA KARL·TEJNù
V rámci Léta na Kfiivoklátû se do
hradních zdí po roce vrátili herci Poberounského divadelního spolku se
sv˘m muzikálem Noc na Karl‰tejnû. Hru Jaroslava Vrchlického, která ve‰la do dûjin díky slavnému filmovému
zpracování
ZdeÀka
Podskalského, jiÏ sedmou sezónu
s úspûchem uvádûjí Dobfiichoviãtí
na rÛzn˘ch scénách na‰í vlasti. Poberounsk˘ divadelní spolek je sloÏen jak z amatérsk˘ch, tak i z profesionálních hercÛ, jejich kamarádÛ
a pfiátel. V minulosti jsme mohli v jejich nastudování vidût v kfiivoklát-
sk˘ch zdech také skvûlé Hrabalovy
PostfiiÏiny. Noc na Karl‰tejnû byla
v leto‰ní sezónû derniérou a Kfiivoklát mûl to ‰tûstí, Ïe byl jedním z osmi míst, kde byla uvedena. Na pfiedstavení jsem sly‰el samou chválu, a
tak jsem si ho nemohl nechat ujít.
Byl jsem z tûch ‰Èastnûj‰ích, ktefií se fiídili pfiíslovím, co mÛÏe‰ udûlat dnes, neodkládej na zítfiek a vyrazil jsem na divadlo hned ve
ãtvrtek. Byla plánována dvû pfiedstavení na 5. a 6. ãervence. Díky silné páteãní boufice se ale to druhé
pfiedstavení nedohrálo do konce. Do
posledního místeãka zaplnûné horní nádvofií se tak mohlo ponofiit do
dob slavného ãeského krále a císafie fiímského Karla IV. Pfiíbûh je tak
notoricky znám˘, proto se jím nebudu pfiíli‰ zab˘vat, jen chci pfiipomenout, Ïe v‰echny role hercÛm
sedly. Autentiãnost pfiíbûhu umocÀovala i Ïivá zvífiata jako kÛÀ nebo
koza. Hudba, zpûv i reÏijní pojetí
Miroslava Fr˘dla byly na jedniãku.
Mezi nejznámûj‰í tváfie patfiili Vladimír âech v roli Karla IV., Jan Rosák jako vévoda bavorsk˘ ·tûpán
(Pokraãování na str. 7)
K¤IVOKLÁTSKO ZNÁMÉ I NEZNÁMÉ
Je sobotní Ïhavé odpoledne, poslední ãervnové, a moje kroky mífií
do Informaãního a vzdûlávacího
stfiediska LâR na vernisáÏ fotografií, kterou pro nás pfiipravili Mgr.
Vladimír Dousek a Mgr. Petr ·merák. Oba autofii pocházejí z Prahy,
pfiiãemÏ první z nich pracoval 40 let
jako kameraman âeské televize a
druh˘ byl pedagogem na Lékafiské
fakultû Univerzity Karlovy v Praze,
kde vyuãoval ekologii. Oba autofii
se na Kfiivoklátsko dostali vlastnû
náhodnû. Pan Dousek pracovnû, toãil zde dokumentární filmy pro âT,
a Petr ·merák pfied mnoha lety coby vodák sjíÏdûjící Berounku, a posléze jako pedagog ekologie. Oba
autory i pfiítomné náv‰tûvníky pfiivítala vedoucí IVS LâR TáÀa Friebertová a pfiedala slovo Miroslavu
Pechovi ml., revírníkovi z hájovny
Emilovna, kter˘ v˘stavu obou autorÛ uvedl slovy: „Pfied nûjak˘m ãasem jsem se s obûma autory seznámil, kdyÏ jsem je doprovázel pfii
plnûní jejich pracovních povinností. Vzal jsem je do nejzapadlej‰ích
koutÛ kfiivoklátsk˘ch lesÛ a bfiehÛ
fieky Berounky, které svojí jedineãností a originalitou oba autory
uchvátily. Právû vnímavé oãi obou
pánÛ ve spojení s profesionální technikou nám dnes umoÏÀují, abychom
se mohli tû‰it z vystaven˘ch obrázkÛ.“ Pfiesto, Ïe jsem tu doma, mu-
sel jsem zapojit v‰echny smysly,
abych se nad nûkter˘mi snímky místopisnû zorientoval, protoÏe tak neobvyklé pohledy, jaké jsou nám zde
nabízeny, jsem vidûl poprvé.
(Pokraãování na str. 4)
VernisáÏ v˘stavy, zleva Mgr. Petr ·merák, revírník Miroslav Pecha a Mgr. Vladimír Dousek.
Foto Milan Bednafiík
UDÁLOSTI Z OBCE
STRANA 2
Anketa KL
Opalujete se rádi anebo se sluníãka bojíte?
Gudrun Humlová
69 let, uãitelka v.v.
Za mlada mi opalování pfiímo doporuãovali, zvlá‰È u mofie, neb mi to
vylep‰ovalo atopick˘ ekzém. Ten mi
na stará kolena kupodivu vymizel, ale
zas pro zmûnu jsem získala alergii
na slunce. TakÏe pobyt u mofie trávím kvÛlivá dcefii jen pod sluneãníkem, ve vodû jsem se letos ani nesmoãila, a pfiesto jsem se zas celá
opupínkovala. Tak uÏ asi budeme
jezdit jen do lázní a koupat se v krytém bazénu. Ale i tak mám léto ráda.
Blanka âerná
30 let, speciální pedagog
Opalování mÛÏe b˘t
pfiíjemná relaxace,
samozfiejmû do urãité míry. Pfiehnané
opalování nevyhledávám, opékání na
sluníãku nepovaÏuji
za dobré. Spí‰e si ráda na chvilku zavfiu oãi a ze sluníãka naãerpám energii a sílu.
TomበKrÛta
19 let, student
Opaluji se rád. Ale Ïe
bych se válel na slunci cel˘ den, to se také
nedá fiíct. Letos bylo
pár krásn˘ch dnÛ, ale
jinak poãasí zatím nebylo na nûjaké slunûní ãi koupání.
KL 7–8/2012
P¤ED DESETI LETY P¤ITEKLA VODA…
V srpnu leto‰ního roku to bude kulat˘ch deset let od dramatick˘ch dnÛ
mezi 8. aÏ 15. srpnem 2002. Pfiíval
de‰Èov˘ch sráÏek odstartoval katastrofu, jejíÏ rozmûr byl do té doby nepfiedstaviteln˘.
Vzedmutá hladina fieky Berounky a jejích pfiítokÛ zaplavila na Kfiivoklátsku ãásti obcí Branov, Kfiivoklát, Roztoky, Zbeãno, S˘kofiice,
Nezabudice a Raãice. PovodeÀ zpÛsobila milionové ‰kody na majetku,
ale nezlomila odhodlání místních
obyvatel s ní bojovat a pfiekonat její následky.
V kritick˘ch dnech sloÏky integrovaného záchranného systému,
spolu s místními samosprávami
a dobrovolníky z fiad obãanÛ, napnuly v‰echny síly k záchranû ohroÏen˘ch lidsk˘ch ÏivotÛ a majetkÛ.
V˘znamnou mûrou se na tomto úsilí podílely jednotky hasiãÛ.
Sbory dobrovoln˘ch hasiãÛ z hasiãského okrsku ã. 10 Kfiivoklát, tedy hasiãi z Branova, Karlovy Vsi,
Kfiivoklátu, Nezabudic, Nového
Domu, Roztok a Velké Bukové, se
rozhodli pfiipomenout regionu Kfiivoklátska povodÀovou katastrofu.
Vznikla tak my‰lenka vzpomínkové akce „Deset let od povodní na
Kfiivoklátsku“. Bude se konat 11.
srpna leto‰ního roku v Roztokách,
v prostoru u fieky Berounky, nad jezem, od 13.00 s plánovan˘m koncem v 17.00 hod.
Hasiãsk˘ organizaãní v˘bor jiÏ nûkolik mûsícÛ velmi intenzivnû pracuje na pfiípravû akce. Souãástí programu budou prezentace a ukázky
sloÏek Integrovaného záchranného
systému, tedy hasiãÛ, policie a záchranáfiÛ. Nebudou chybût kulturní
vystoupení, na své si pfiijdou i dûti.
Videoprojekce pfiipomene dramatické hodiny, kdy se údolím „Staré fie-
SLOUPEK
NAKŘIVO
ZA DVA ROKY BYCHOM
SI MùLI VZPOMENOUT…
Berounkou se valila pûtisetletá voda a brala s sebou v‰e, co jí stálo v cestû. Tou dobou nedávno
otevfien˘ silniãní most v Roztokách ohroÏovaly hlavnû plovoucí chaty.
Foto archiv HZS
ky“ valila povodÀová vlna. Samozfiejmû nebude chybût lákavé obãerstvení a není tfieba se obávat v˘‰e
vstupného, protoÏe Ïádné nebude.
Úlohu moderátora celé vzpomínkové akce pfiijal mluvãí âeského hydrometeorologického ústavu, roztock˘ Petr Dvofiák.
Zá‰titu nad vzpomínkovou akcí
pfievzal fieditel HZS Stfiedoãeského
kraje plk. Ing. Miloslav Svato‰. Vzpomínková akce se bude konat za
finanãní podpory Stfiedoãeského
kraje.
Organizátofii tímto také dûkují
v‰em, ktefií pomáhají hasiãÛm s pfiípravou.
Obãané obcí Kfiivoklátska, stejnû
jako náv‰tûvníci ze vzdálenûj‰ích
konãin, jsou srdeãnû zváni na akci
„Deset let od povodní na Kfiivoklátsku“ v sobotu 11. srpna v Roztokách. A nezapomeÀte, zaãínáme
jiÏ ve 13 hodin!
Za hasiãsk˘ okrsek Kfiivoklát
organizaãní v˘bor
ROZLOUâENÍ SE ·KOLÁKY ZPRÁVY ZE ZÁKLADNÍ ·KOLY
Tradiãní „Rozlouãení se ‰koláky“ covou pfii‰li dûtem pfiedvést, jak se za
probûhlo na konci ãervna na hradû jeden rok nauãili pûknû ãíst. SlavKfiivoklátû. Letos M· Kfiivoklát nostnímu rozlouãení s pfied‰koláky
opou‰tí a po prázdninách odejdou do pfiihlíÏeli nejen dojatí rodiãe, ale i sou‰koly Barunka Ho‰ková, Julinka ·il- ãasní kamarádi ze ‰kolky. V‰em buhavá, Natálka Trousilová, Aniãka doucím prvÀáãkÛm pfiejeme krásné
Pánková, Moniãka âíÏková, Kubík prázdniny a úspû‰n˘ start ve ‰kole.
Moravec, Pepa Janeãek a Alex Han- Budeme v‰ichni moc rádi, kdyÏ se na
zlíãek. V Královském sálu hradu se nás do ‰kolky pfiijdete nûkdy podívat.
s dûtmi za ‰kolku rozlouãila vedoucí
uãitelka paní Vûra Svobodová a pfieJaroslava Vimrová
dala jim vysvûdãení a upomínkové
pfiedmûty. Mnoho
úspûchÛ ve ‰kole
dûtem popfiál za
Mûstys Kfiivoklát
pan Petr Tfiíska.
¤editelka Z· a M·
Kfiivoklát
paní
Mgr. Marcela Kasíková dûti pfiivítala mezi opravdové
‰koláky, popfiála
jim hezké prázdniny a pfiedala kytiãky a stuÏky. Leto‰ní prvÀáãci s paní Pro dûti bylo rozlouãení se ‰kolkou záÏitkem a v ruce drÏeli své prvFoto archiv M·
uãitelkou Morav- ní vysvûdãení.
FOTOSOUTùÎ K¤IVOKLÁTSK¯CH LISTÒ
Kfiivoklátské listy vyhla‰ují VI.
roãník fotosoutûÏe „Kfiivoklátsko
v hledáãku fotoaparátu“
SoutûÏní témata (kategorie):
• Z kfiivoklátsk˘ch lesÛ
• Dennû je potkáváme…
• Domy, domky, domeãky Kfiivoklátska
Podmínky soutûÏe:
SoutûÏe se mohou úãastnit v‰ichni zletilí i nezletilí fotografové vyjma ãlenÛ redakãní rady Kfiivoklátsk˘ch listÛ.
SoutûÏící mohou do kaÏdého tématu zaslat max. 5 fotografií ve formátu A4 z minilabu ãi vyti‰tûné ve
fotokvalitû na fotopapír.
KaÏdá soutûÏní fotografie musí
mít na zadní stranû uvedeno jméno
autora, jeho adresu, soutûÏní kate-
gorii, do které je fotografie zasílána, a její název.
Uzávûrka soutûÏe bude 30. záfií
2012.
Do uzávûrky soutûÏe musí v‰ichni soutûÏící pfiedat nebo poslat po‰tou své fotografie paní Tánû Friebertové do Informaãního stfiediska
LesÛ âR. s. p., Hradí ulice, Kfiivoklát. (telefon 724 525 036).
Fotografie soutûÏících vyhodnotí
odborná porota, která z do‰l˘ch fotografií pro kaÏdé téma vybere tfii
nejlep‰í. Jedné fotografii bude udûlena zvlá‰tní cena redakãní rady Kfiivoklátsk˘ch listÛ.
SoutûÏit se bude o hodnotné ceny!
Vyhodnocení soutûÏe probûhne
v prÛbûhu fiíjna, soutûÏní fotografie
budou vystaveny ve v˘stavní síni IS
LesÛ âR.
Pfiátelské fotbalové utkání s 10. Z· z Mostu bylo vítan˘m zpestfiením závûru ‰kolního roku.
Foto Archiv Z·
Poslední ãervnové dny byly opût
naplnûny rÛzn˘mi událostmi.
Zaãátkem ãervna jsme sehráli pfiátelská utkání s 10. Z· Most. Jednalo se o fotbal a vybíjenou.
V polovinû ãervna vyrazil devát˘
roãník na cykloturistick˘ v˘let (po
cyklostezce do Rakovníka a zpût) a
turistick˘ v˘let (z Hudlic pû‰ky do
Kfiivoklátu). Ve ãtvrtek 21. 6. jsme
nocovali ve ‰kole s cel˘m prvním
stupnûm. Dûti se opût se‰ly veãer ve
‰kole a dále jsme pokraãovali na lesní hfii‰tû, kde jsme strávili pfiíjemné
chvíle.
V pátek 22. 6. jsme se louãili s devát˘m roãníkem, kter˘ pfiedával ‰tafetu souãasnému osmému roãníku.
JiÏ se stalo tradicí, Ïe kaÏd˘ budoucí deváÈák musí splnit úkoly a pfiekonat pfiekáÏky, aby se mohl v pfií‰tím roce stát fiádn˘m deváÈákem –
„mazákem“. Pfiíjemnû zapoãaté dopoledne vyvrcholilo na fotbalovém
hfii‰ti v Roztokách, kde probûhlo
pfiátelské utkání vybran˘ch jedenáctek sloÏen˘ch ze ÏákÛ 2. stupnû.
Fotbalov˘ zápas zakonãil sérii sportovních soutûÏí, které inicioval p.
Urban a sponzoroval p. Rückl.
Poslední t˘den byl ve znamení tradiãního orientaãního závodu. Opût
jsme vytvofiili skupiny ÏákÛ napfiíã
v‰emi roãníky a ty pak následnû plnily rÛznorodé úkoly na stanovi‰tích.
Stát se deváÈákem „mazákem“ nebylo jen
tak.
Foto Archiv Z·
Vût‰ina ÏákÛ prvního stupnû ve
stejn˘ den nav‰tívila tvrz Hummer,
která byla odmûnou za sbûr elektrospotfiebiãÛ.
Ve stfiedu 27. 6. jsme se rozlouãili na hradû s dûtmi M·, které budou
od pfií‰tího roku ‰koláky. Dále jsme
pasovali Ïáky 1. roãníku na „Rytífie
ãtení“. Na ‰kolním hfii‰ti probíhal
tradiãní turnaj ve vybíjené, kter˘ organizovali Ïáci osmého roãníku.
Následující den pak byli slavnostnû vyfiazeni Ïáci devátého roãníku na hradû.
Marcela Kasíková
Poslední ãervnové dny udûlaly koneãnou teãku za konkursem
na fieditele kfiivoklátské ‰koly
a ‰kolky. Ve stfiedu 28. ãervna
jmenoval pfii slavnostním pfiedávání vysvûdãení na hradû starosta mûstyse Milan Naì dosavadní fieditelku Marcelu Kasíkovou
fieditelkou Z· a M· Kfiivoklát na
dal‰ích ‰est let. Je tedy je‰tû
o ãem psát? Malá rekapitulace
neu‰kodí. Z mnoh˘ch ohlasÛ,
a tentokrát nejen od obãanÛ Kfiivoklátu, totiÏ vím, Ïe nejen pro
mû se stalo chování a jednání Milana Nadû pfiíkladem nedemokratického a netransparentního
postupu, v˘razem bezbfiehé arogance a odsouzeníhodného klientelismu. Tedy praktik, které jsou
u starosty mûstyse Kfiivoklát na
pováÏenou.
Jak byl konkurs vyhlá‰en? Na
dubnovém zastupitelstvu starosta mûstyse necítil potfiebu zastupitele informovat o svém zámûru konkurs vyhlásit. Udûlal to
devût dní po zastupitelstvu a zastupitelÛm o tom pfii‰el jen stroh˘ e-mail od tajemnice… Nûktefií zastupitelé pfiitom o jeho
zámûru vûdûli, ti zb˘vající, minimálnû tedy já, TáÀa Friebertová a Ilona Hájková jsme mûli
smÛlu. Jak demokratické, jak
transparentní…
Jak to bylo dál? Starosta mûstyse se, ruku v ruce s tajemnicí
Eli‰kou Tfiískovou, pokou‰el
manipulovat s obsazením konkursní komise a minimálnû od
‰kolské rady poÏadoval navrhnout více ãlenÛ, neÏ bylo zástupcÛ ‰kolské rady v komisi.
Asi, aby si pak sám vybral ty
správné… Postup, kter˘ nemá
oporu v pfiíslu‰ném zákonû ani
v provádûcí vyhlá‰ce. Jak demokratické…
Za zpÛsob vyhlá‰ení konkursu
se starostovi mûstyse dostalo ostré reakce nejen ode mû jako zastupitele. Do dne‰ního dne jsem
nedostal ani jednu jedinou fiádku
jakéhokoliv vysvûtlení. PovaÏuji to za neslu‰né a arogantní…
Starosta Milan Naì dokonce tolik dbá o informovanost obãanÛ,
Ïe o konkursu na fieditele ‰koly
a ‰kolky cudnû pomlãel i v posledních loajálních Kfiivoklátsk˘ch novinách. Zvlá‰tní…
âervnového zastupitelstva
jsem se nemohl úãastnit, ale o argumentaci starosty, „Ïe to bylo
v jeho kompetenci“ jsem byl informován. A hodnotím jí za…více neÏ trapnou. Bûhem celé kauzy nikdo ani jedin˘m slovem
kompetenci starosty konkurs vyhlásit nezpochybnil. Kritizován
byl jen a pouze zpÛsob, jak˘m
starosta konkurs vyhlásil. Starosta Milan Naì se také odvolával na to, Ïe se rozhodl konkurs
vyhlásit aÏ po dubnovém zastupitelstvu. Aby se na tom ãervnovém, opût podle zprostfiedkované informace, do vûci zapletl
a pfiiznal, Ïe jiÏ v dobû konání
dubnového zastupitelstva bylo
jeho rozhodnutí o vyhlá‰ení konkursu na svûtû. Jak politováníhodné…
A závûr? Na ãervnovém zastupitelstvu v úter˘ 26. 6. starosta zastupitele informoval o v˘sledku jednání konkursní komise
s tím, Ïe jmenování nové fieditelky provede do konce ãervence a zastupitele bude vãas informovat. Dosavadní fieditelku
Marcelu Kasíkovou pak jmenoval o dva dny pozdûji 28. ãervna.
(Pokraãování na str. 3)
DOPISY – Z HISTORIE
STRANA 3
KL 7–8/2012
K ¤ I V O K L ÁT S K ¯ PA L E C
Z REDAKâNÍ PO·TY
Dûkujeme manÏelÛm Pavlíkov˘m, ktefií nás pozvali na
vynikající zmrzlinu, která nás v horkém poãasí v˘bornû osvûÏila.
Dûti z M· Kfiivoklát
ROZLUâKOV¯ TÁBORÁK NA ALJA·CE
KaÏd˘ rok jiÏ tradiãnû pofiádám
na konci ‰kolního roku táborák na
Alja‰ce, kde se louãím pfied prázdninami s dûtmi tím zpÛsobem, Ïe si
v‰ichni i s rodiãi spoleãnû zahrajeme a zazpíváme. Díky manÏelÛm
Kohoutov˘m, pfiedev‰ím Renatû, je
vÏdy v‰e na 16. hodinu nachystáno,
ãisté stoly se zastfie‰ením, pfiipravené ohni‰tû a klacky k opékání bufitÛ
vyrovnané v fiadû. Po naladûní nástrojÛ se hraje a zpívá, potom se opékají bufitíky, povídá. Pak jde vût‰ina men‰ích dûtí domÛ a zbytek
star‰ích ÏákÛ, rodiãÛ a hostÛ zÛstává do pozdních hodin, kdy mi pak
v‰ichni pomÛÏou s odnosem hudebních nástrojÛ, dárkÛ a kvûtin domÛ a jsme pfiitom trochu hluãní, neboÈ si cestou radostnû vyprávíme,
jak se to zase „letos“ podafiilo.
KaÏd˘ táborák je totiÏ originální
tím, Ïe je vÏdy nûkolik písniãek spoleãnû secviãen˘ch s Ïáky, ktefií nav‰tûvují zrovna v tom daném roce v˘uku hudby, ale pak se oãekává, kdo
je‰tû pfiijde z b˘val˘ch ÏákÛ, rodiãÛ,
kamarádÛ, s jak˘m pfiijdou hudeb-
Velkou posilou hudební produkce byli kytarysté ·imon Povoln˘, Pavel Hru‰ka a Jakub ·íma.
Foto Milu‰e Svobodová
ním nástrojem a s jakou náladou a s
jakou chutí hrát. Od toho se pak vût‰inou odvíjí úspûch celé akce, která
má ten dosah, Ïe pobaví spoustu lidí, naváÏí se zde nová pfiátelství a Ïáci si ovûfií, Ïe jsou schopni zahrát mezi zku‰en˘mi muzikanty i to, co
mysleli, Ïe neumí, a hned druh˘ den
chutû pfiibalí noty a svÛj nástroj k zavazadlÛm, které berou na tábor. Tam
‰ífií radost z hudby dále mezi ostatní
dûti. Leto‰ní táborák se konal ve stfiedu 27. ãervna a byl opût krásn˘. Krásn˘ tím, Ïe takfika cel˘ program byli
schopni skvûle hudebnû i pûvecky
táhnout souãasní Ïáci s minimální
podporou hostÛ. Velké plus bylo, Ïe
pokroãilí Ïáci Adam ·íma a Pavel
Hru‰ka, hráãi na kytaru, bezvadnû drÏeli rytmus a zpûv. V tom jim pomáhal b˘val˘ Ïák ·imon Povoln˘.
Kamila Krausová, která hraje na klávesy a pfiinesla akordeon, a tak splnila sen svého dûdy, Ïe se na nûj zaãala sama uãit a uÏ vût‰inu písní s
ostatními zahrála. Spolu s nimi hrálo dvacet dal‰ích ÏákÛ a hlavní program trval víc jak hodinu. Já jsem celou dobu mohla hrát na housle,
protoÏe to prostû „‰lapalo“”. Poté se
utvofiila uωí skupinka, kde hrála nebo zpívala spolu se star‰ími Ïáky b˘valá flétniska Katka Keltnerová, Karolína Pavlíãková, Karel Zeman, z
kytary a kláves pfie‰ly opût na flétnu
Pavlína ·indeláfiová a Aneta ·ilhavá, LukበHu‰ek a já jsem s radostí
musela konstatovat, Ïe pfiestoÏe jsem
letos uãila z rodinn˘ch a zdravotních
dÛvodÛ pouze tfiináct t˘dnÛ, pfieci jen
se mi podafiilo udûlat, co se hraní
m˘ch ÏákÛ t˘ãe, velk˘ posun vpfied.
Je to ale pfiedev‰ím díky tomu, Ïe
jsem mûla opravdu pilné Ïáky a vzorné rodiãe, ktefií je po celou dobu popohánûli, aby cviãili, posílali je na
vystoupení a vernisáÏe, kde mûli
moÏnost si spoleãnû zahrát a zúroãit
tak své nadání a píli.
ZároveÀ chci podûkovat i obûma
obecním úfiadÛm, místním ‰kolám a
‰kolkám za to, Ïe mi pronajímají
místo k v˘uce a podporují mû v této ãinnosti i svojí vstfiícností.
Zbeãna a S˘kofiice, aby silnice vedla skrz nû. Obû vsi se také na v˘stavbû mûly finanãnû podílet, okres
zajistil pfiedev‰ím státní dotace. Práce byla navíc nabídnuta místním
ÏivnostníkÛm. Okresní zastupitelstvo tento projekt posvûtilo 19. kvûtna 1886.
Silnice se podle zákona stala tak
zvan˘m vefiejn˘m zájmem, coÏ
usnadnilo jednání s kfiivoklátsk˘m
velkostatkem, vlastníkem pfiíslu‰n˘ch pozemkÛ. Maxmilián z Für-
v letech 1888 – 1890 k roz‰ífiení
hlavní silnice podél hradu, z Bud do
Amalína. Pfiesnû se jednalo o trasu
od Hotelu S˘kora ke kníÏecímu dvoru nad hradem. Plánovat se zaãalo
jiÏ v roce 1887, kdy do‰lo k prvním
odkopávkám. ·est set metrÛ dlouh˘
úsek byl na tehdej‰í pomûry jiÏ pfiíli‰ úzk˘, nevyhovoval rostoucí dopravû, jeÏ kladla vy‰‰í poÏadavky na
‰ir‰í a pohodlné silnice. Povozy se
zde tûÏko vyh˘baly a ohroÏovaly
chodce, coÏ je do jisté míry situace,
V samotném Kfiivoklátû do‰lo v letech 1888 – 1890 k roz‰ífiení hlavní silnice podél hradu,
z Bud do Amalína.
Foto Archiv autora
stenberka v‰ak nekladl Ïádné pfiekáÏky. Naopak vûnoval cestu, po
které mûla silnice vést, zcela zdarma, poÏadoval zaplatit jen ãásti lesÛ, pokud by byly vymûfienou trasou ukrojeny. Kromû velkostatku,
Zbeãna a S˘kofiice vedla silnice
zãásti katastrem Amalína. Stavební
práce fiídil zbeãensk˘ zednick˘ mistr Jan Kaftan. Dílo bylo hotové na
konci záfií 1889, ãtvrtého fiíjna do‰lo k úspû‰né kolaudaci, aã se je‰tû
musely dostavût okolní rigoly a kanály. Okresní zastupitelstvo tím ve
spolupráci s pfiíslu‰n˘mi obcemi
zrealizovalo jednu z nejv˘znamnûj‰ích silnic v bezprostfiedním kfiivoklátském okolí.
V samotném Kfiivoklátû do‰lo
která pfieÏívá dodnes. Nejvíce problematická tak byla pomûrnû frekventovaná odboãka do hradu, kam
zajíÏdûly vozy k pivovarsk˘m sklepÛm. Dal‰í problematick˘ bod se
nacházel v samotném konci upravovaného úseku, pfied dvorem a budovou okresního soudu.
V tûchto dvou místech bylo potfieba cestu roz‰ífiit, a to opût ve spolupráci tfií subjektÛ: okresního
zastupitelstva, obce a správy velkostatku. V horní ãásti se srovnával terén a odkopávka odváÏela k amalínskému kostelu. Ten se tehdy
nacházel nedlouho po novogotické
pfiestavbû a obec upravovala jeho
okolí. Silnice se ve spodní ãásti roz‰ifiovala smûrem k hradu do svahu,
SLOUPEK
NAKŘIVO
(Dokonãení ze str. 2)
Dagmar Pavlíãková
soukromá uãitelka hudby
SILNICE OKOLO K¤IVOKLÁTU IV.
Polovina sedmdesát˘ch let 19.
století byla vyplnûna zapravováním
následkÛ velké povodnû z roku
1872. T˘kalo se to zejména Mûsteãka, Kfiivoklátu a Roztok, které leÏí v rizikové záplavové oblasti. Novû vystavûné silnice, mosty a lávky
si pak vyÏádaly opravy aÏ bûhem let
osmdesát˘ch, kdy vyvstávala dal‰í
potfieba rekonstrukce uÏ více jak deset let star˘ch staveb. Obecní kronika nás zpravuje o nutné údrÏbû lávek v Podkuchyních a Budech
v letech 1883 –1885.
Tehdy pfiibyl do Bud nov˘ dopravní faktor – v roce 1876 se dokonãila Ïelezniãní traÈ. Zmûnila pfiedev‰ím ráz luhu k Mûsteãku, kter˘
pfiehradila a odfiízla terasovou cestu, jeÏ vedla podél skály pod mûsteck˘ hfibitov. Nová silnice se musela vybudovat tûsnû pod náspem,
za nímÏ vznikla uzavfiená a vlhká
louka. Terasa se pfiestala pouÏívat
a dodnes je v rozpadající se podobû
dobfie znatelná. K Ïelezniãní trati
bylo nutné v Budech postavit novou
lávku poté, co se krátce po spu‰tûní
provozu zfiídila kfiivoklátská zastávka. Ta zde nebyla pÛvodnû projektována a vlak stavûl aÏ v Roztokách. Kfiivoklátská obec se tehdy
pfiela s manÏeli S˘korov˘mi a Nitschov˘mi o údrÏbu lávky a pû‰iny,
která pÛvodnû vedla po jejich soukrom˘ch pozemcích, av‰ak nyní se
stala cestou vefiejnou. Obec spor
prohrála a o pû‰inu se musela starat
sama. Nové zdûné mostky byly zfiízeny i na cestû do ‰koly v Podkuchyních pfies ml˘nskou strouhu. Roku 1897 byly v‰echny dfievûné lávky
v Budech nahrazeny Ïelezn˘mi.
V roce 1886 se rozjíÏdûl zcela nov˘ projekt organizovan˘ kfiivoklátsk˘m okresním zastupitelstvem.
T˘kal se v˘stavby silnice z PískÛ do
Zbeãna a dále do S˘kofiice. V podstatû ‰lo o to propojit nad lev˘m bfiehem Berounky obû lánské silnice,
z Lán do Nové Huti pod NiÏborem
a z Lán pfies PoÏáry do Kfiivoklátu.
Zastupitelstvo, které se rozhodovalo o trase, nakonec vyhovûlo Ïádosti obou zainteresovan˘ch obcí,
Dûti si zahrály a zazpívaly spoleãnû s paní
uãitelkou Dagmar Pavlíãkovou. Na Alja‰ce
jistû zúroãily v‰e, co se bûhem ‰kolního roku
nauãily.
Foto Milu‰e Svobodová
kde byly v fiíjnu 1888 odkopávány
staré pilífie, ukrojeny bfiehy, odlamována skála a zfiizovány nové tarasy. Materiál z této odkopávky kolem odboãky do pivovaru se zaváÏel
naproti k pû‰inû pod fürstenbersk˘m
pomníkem, kde vyrostlo i nové zábradlí. To se zfiizovalo také podél
odboãky k pivovarsk˘m sklepÛm.
Zahrádka ve svahu za dne‰ním pomníkem padl˘ch musela b˘t novû
tarasena a vybudován zde dfievûn˘
plot. Stavbu provádûl amalínsk˘
podnikatel, zednick˘ mistr Dominik
Dlouh˘ a dozoroval ji ãlen okresního v˘boru a zároveÀ kníÏecí stavitel Ing. Jan B. Urban. Nejznámûj‰í
a nejvíce charakteristická kfiivoklátská silnice tak pomalu zaãala dostávat souãasnou podobu.
Stál˘m kfiivoklátsk˘m problémem jsou tarasy v prudk˘ch svazích, které potfiebují pravidelnou
údrÏbu. Nejvíce choulostivé b˘vají
pfii Rakovnickém potoce v Budech.
Situaci zde vÏdy komplikovala pomûrnû dlouhá ml˘nská strouha a nebylo nikdy neobvyklé, Ïe se podemleté zdi sesuly. V roce 1891
opravovalo okresní zastupitelstvo
naklonûné zdi pfii ml˘nské strouze
u Podzámeckého ml˘na Karla Dubského v centru obce. Podle rekapitulace sestavené zmínûn˘m kfiivoklátsk˘m stavebním inÏen˘rem
Janem B. Urbanem stála zeì na dfievûném neporu‰eném ro‰tu, poru‰ena byla pouze samotná zeì s kamenn˘m parapetem a dfievûn˘m
zábradlím. Pfii stavebních pracích
byl ro‰t vyjmut a vykopány nové základy. Následovalo upûchování
vrstvy betonové, sestávající z porfyrového a ãerného ‰tûrku, písku fiíãného a mletého vápna v pomûru
3:2:1, dále pak vystavûní zcela nové zdi z cihel struskov˘ch a poloÏení dlaÏby na pfiíslu‰ném úseku
okresní silnice. Star˘ ro‰t byl sice
nahrazen betonov˘m základem,
av‰ak uÏ v bfieznu 1895 se pfii velké
vodû zeì znovu pohnula. Vûãn˘ kolobûh se opakoval.
Jan âern˘
(pokraãování pfií‰tû)
Tajemnice úfiadu Eli‰ka Tfiísková odeslala den poté, tedy 29.
6., zastupitelÛm stroh˘ e-mail:
Dobr˘ den, starosta mûstysu Kfiivoklát slavnostnû jmenoval v obfiadní síni hradu Kfiivoklát paní
Mgr. Marcelu Kasíkovou fieditelkou Z· a M· Kfiivoklát na období 6 let. Vãas – den poté – uÏ to
nebyla Ïádná novinka… Míra trapnosti starostova chování tak byla
dovr‰ena vrchovatû. Od nûkter˘ch
zastupitelÛ se mu proto opût dostalo ostré odmítavé reakce za jeho divadelní v˘stup. Jak arogantní, jak transparentní, jak
demokratické…
Co mi chování a jednání starosty mûstyse Milana Nadû v této kauze pfiipomíná ze v‰eho nejvíce? Zpackanou klientelistickou
snahu dostat na fieditelsk˘ post
kfiivoklátské ‰koly a ‰kolky svou
oblíbenkyni Jitku Rajni‰ovou.
Jednání ryze netransparentní, nedemokratické a arogantní. A také, Ïe starosta Milan Naì neumí
ani prohrávat. Ano, neporu‰il
Ïádn˘ zákon. Ale je to chování
hodné starosty?
Pfiitom staãilo tak málo…
Na dubnovém zastupitelstvu
mohl se zastupiteli projednat zámûr vyhlá‰ení konkursu na fieditele ‰koly a ‰kolky a rozumnû jim
vysvûtlit, proã chce konkurs vyhlásit. Mohl komunikovat se v‰emi zastupiteli alespoÀ navenek
rovnocennû. Na posledním zastupitelstvu si mohl odpustit
trapné arogantní divadlo o jmenování nové fieditelky do konce
ãervence a fiíci, koho za dva dny
jmenuje.
Takové chování starosty Milana Nadû by bylo demokratické,
transparentní a beze stopy arogance. Takové chování by bylo
hodné starosty.
Na to, jak se v kauze konkursu na fieditele Z· a M· Kfiivoklát
ve skuteãnosti Milan Naì choval, a jak jednal, bychom za dva
roky pfii pfií‰tích komunálních
volbách nemûli zapomenout.
Nûkteré ãiny jsou totiÏ za v‰echna slova.
Naz˘vat vûci prav˘mi jmény
je osvobozující a …uÏiteãné!
Pavel Friebert
AKTUÁLNù
STRANA 4
DùTI HLEDALY POKLAD
Celé jaro si dûti, hlavnû chlapci,
pfii vycházkách do lesa povídali o
ukryt˘ch pokladech, a tak nám bylo jasné, Ïe s tím musíme nûco udûlat. Rozhodli jsme se, Ïe nûjak˘ ten
poklad najdeme. Pfieãetli jsme si pohádku O zvífiátkách a loupeÏnících
a pfiem˘‰leli, kde mohli loupeÏníci
svÛj poklad ukr˘t. Jednoho dne se
ve ‰kolce objevil ko‰ pln˘ podrobn˘ch map, ve kter˘ch byla cesta
k pokladu vyznaãena. Vyrazili jsme
na cestu plnou dobrodruÏství. Cestou jsme museli nûkolikrát zastavit
a podle mapy se rozhodnout, kter˘m
smûrem se vydat dál. Po cestû jsme
potkávali zvífiátka, která loupeÏníky v pohádce pfiemohla, a jejich dal‰í kamarády z lesa. Po splnûní úkolu nám ukázala cestu dál. Cesta byla
velmi napínavá, a kdyÏ jsme v lese
potkali dûti z cizí ‰kolky, nastaly
obavy, aby neobjevily poklad dfiíve
neÏ my. Koneãnû jsme dorazili do
teli na Národní tfiídû v Praze pod názvem Krajinou Oty Pavla. Od té doby se sem pravidelnû vracím, abych
dokumentoval atmosféru tohoto
koutu na‰í vlasti v promûnách v‰ech
ãtyfi roãních období.“ Z v˘stavy je
cítit, Ïe autofii nechtûjí pouze samoúãelnû prezentovat formu umûleckého zachycení objektÛ, ale snaÏí
se, aby komplexností informací pfiinesli pouãení ve v˘tvarnû-ekologicko-v˘chovné rovinû. To, jak se
jim to povedlo, posoudíte nejlépe sami, kdyÏ v˘stavu nav‰tívíte. Vûfite,
Ïe sv˘ch krokÛ do v˘stavní sínû nebudete litovat.
Milan Bednafiík
Tajemnou truhliãkua s pokladem otevfiel ten správn˘ klíãek a na dûti ãekal zaslouÏen˘ poklad.
Foto Archiv M·
kaÏd˘ kefiík, pafiez i prohlubeÀ a nakonec se ozvalo Pepíãkovo volání:
„Mám poklad!“ To uÏ se Pepa vesele vracel na cestu s truhlou v ruce. Truhla v‰ak byla zamãená. Co
teì? Musíme najít klíã! Nastalo dal‰í horeãné hledání. „Mám klíã!“
oz˘valo se z nûkolika stran. Chystali
jsme se truhlu otevfiít, Ïádn˘ klíã
v‰ak do zámku nepasoval. Správn˘
klíã objevil Mat˘sek povû‰en˘ na
vûtvi stromu. S napûtím jsme truhlu otevfieli. Uvnitfi nás ãekalo pfiekvapení. Nejen zlaté dukáty, ale i
veselé figurky, samolepky a bonbony. Dûti vítûzoslavnû odnesly poklad do ‰kolky, kde se o nûj spravedlivû rozdûlily. Ani paní
kuchafika, paní uãitelky a paní ‰kolnice nepfii‰ly zkrátka. Dopoledne
jsme si velmi uÏili a hezkou akcí
jsme zakonãili ‰kolní rok.
Dûti prohledaly kaÏdou prohlubeÀ, aÏ koneãnû Pepíãek na‰el tajemnou truhliãku. Dûti se k nûmu hned sebûhli.
Foto Archiv M·
Jaroslava Vimrová
Leto‰ní roãník matematické soutûÏe Taktik jsme dovedli do vítûzného konce. PrÛbûÏné první místo
jsme uhájili i po ãtvrtém kole. O první místo se dûlíme se Z· Trenãianské Jastrabie, která také získala
1 080 bodÛ.
Celkovû se do leto‰ního roãníku
mezinárodní soutûÏe zapojilo 345
‰kol z âeské i Slovenské republiky.
Jednotlivé úkoly poãítalo více neÏ
7200 fie‰itelÛ.
My jsme se zúãastnili jiÏ tfiikrát
a postupnû jsme stoupali stále v˘‰.
Pfii na‰í první úãasti jsme obsadili
15. místo, v loÀském roãníku jsme
byli ‰estí a letos jsme vystoupali na
pfiíãku nejvy‰‰í.
Je to pro nás velice cenné vítûzství, neboÈ se ukázalo, Ïe i malá vesnická ‰kola mÛÏe konkurovat velk˘m mûstsk˘m ‰kolám. Na dal‰ích
místech skonãily vût‰í ‰koly – Pfiíbram, Ko‰ice, RuÏomberok, PlzeÀ ...
Dûkujeme ÏákÛm, ktefií si lámali
hlaviãky, a dûkujeme i rodiãÛm, ktefií také pomáhali. Cílem této soutûÏe je právû i zapojení rodinn˘ch pfiíslu‰níkÛ. Velké podûkování patfií
paní uãitelce Hanû Hrube‰ové, která v‰echny tfii roãníky organizovala
a poãítala a poãítala...
Urãitû se tû‰íme na dal‰í úlohy,
které nás v pfií‰tím roce ãekají.
K¤IVOKLÁTSKO ZNÁMÉ I NEZNÁMÉ
(Dokonãení ze str. 1)
Celá v˘stava je doplnûna textov˘mi bloky Petra ·meráka, a tak si
na panelech mÛÏeme pfieãíst, co která lokalita nabízí nebo ãím je v˘jimeãná. Oba se netají, Ïe obrovsk˘
vliv na jejich zájem právû o Berounku mezi Skryjemi a Kfiivoklátem má na svûdomí spisovatel Ota
Pavel a jeho kníÏky vzniklé na Koufiimecké rybárnû. Petr ·merák fiíká:
„Tento úchvatn˘ kraj jsme prozkoumali nejen po vodû, ale i pû‰ky a na kolech, a tak se pomalu zaãal r˘sovat nápad, vytvofiit kolekci
snímkÛ z tohoto kaje, které jsem
v osmdesát˘ch letech poprvé vystavoval v âeskoslovenském spisova-
cíle. Podle mapy jsme byli na konci putování, ale poklad nikde. Dali
jsme se do hledání. Prohlédli jsme
VYHRÁLI JSME
KL 7–8/2012
V˘stavu si se zájmem prohlédli i oba Mirkové Pechové.
Foto Milan Bednafiík
REKREAâNù NAUâN¯ AREÁL LâR SE ROZ·I¤UJE
Od ãervna roku 2009 je v provozu Rekreaãnû nauãn˘ areál na Kfiivoklátû. Od té doby se dostal do podvûdomí ‰iroké vefiejnosti a hlavnû
v turistické sezónû je hojnû nav‰tûvovan˘m místem. Realizací tohoto
projektu se usmûrnila náv‰tûvnost
lesa a poskytly se dal‰í moÏnosti
k trávení volného ãasu na ãerstvém
vzduchu, v krásné lokalitû kfiivoklátsk˘ch lesÛ. Areál nabízí hned
nûkolik okruhÛ. Herní prvky pro
men‰í i vût‰í dûti, sportovní hfii‰tû,
informaãní tabule. Ty umoÏÀují poznávání specifik tohoto území, zejména fauny a flóry a jeho historii.
Odpoãinek nabízejí dfievûné altány
a laviãky, k dispozici je ohni‰tû a orientaci usnadÀují rozcestníky a znaãky. Tfii hlavní centra areálu jsou navzájem propojena pû‰inami a také
napfiíklad smyslov˘m chodníãkem.
Vybudování areálu uskuteãnily
Lesy âeské republiky, s. p., Lesní
správa Kfiivoklát, za podpory fondÛ
Evropské unie, poskytnutím dotace
z Programu rozvoje venkova âR.
Dobrou zprávou je, Ïe v leto‰ním roce byla schválena dotace na dal‰í
etapu rozvoje a roz‰ífiení Rekreaãnû nauãného areálu Kfiivoklát. Celková v˘‰e dotace je 88 % z rozpoãtové ceny, z níÏ 80% poskytla
Evropská unie a 20% bylo pfiidûleno z národních zdrojÛ. Na co se mohou náv‰tûvníci tû‰it? V˘stavbou
druhé etapy areálu dojde k roz‰ífiení o dendrologickou stezku. Na trase dlouhé asi 2 km, která povede po
stávajících cestách a pû‰inkách, bude k vidûní na padesát druhÛ stromÛ a kefiÛ. Na herní centrum bude
navazovat pfiírodní expozice vûnovaná houbám a li‰ejníkÛm. Tam najdete nauãné tabule o jedl˘ch, nejedl˘ch a jedovat˘ch houbách,
odpoãinková sedátka ve tvaru houby i dfievûn˘ ko‰ík. Ve stávajícím
centru Jasan pfiibudou tfii nové tabule vûnované fiece Berounce, Rakovnickému potoku a samozfiejmû
i rybám a rybáfiství. Dfievûn˘ pfiístfie‰ek u v˘znamného stromu jasanu
bude pfiemûnûn na rybáfiskou ba‰tu.
Dokonãení této etapy pfiedpokládáme do konce záfií leto‰ního roku.
Kfiivoklátsk˘ pfiírodní areál je dal‰ím poãinem v rámci uskuteãÀování zaji‰tûní potfieb vefiejného zájmu
v lesích ze strany LesÛ âeské republiky, s.p. Lokalita se nachází na
území Lesní správy Kfiivoklát, je
souãástí CHKO Kfiivoklátsko, biosferické rezervace UNESCO a Ptaãí oblasti soustavy NATURA 2000.
Navazuje na nauãnou stezku Brdat-
Herní prvky velice vkusnû zapadají skvûle do okolní pfiírody.
ka, je souãástí dvou místních vycházkov˘ch okruhÛ a leÏí pfiímo na
trase hippostezky. Projekt je úzce
provázán s ãinností Informaãního
a vzdûlávací stfiediska LâR, které se
nachází v jeho bezprostfiední blízkosti. Atraktivní poloha místa,
snadná dostupnost z velk˘ch aglo-
Foto archiv IVS LâR
merací jako je Kladno a Praha, moÏnost bohatého a smysluplného vyuÏití volného ãasu, to v‰e, doufáme
pfiispûlo ke spoleãenskému a pfiedev‰ím turistickému rozvoji obce
Kfiivoklát.
Ing. Jitka Pelesná
TáÀa Friebertová
Mgr. Marcela Kasíková
Ilustraãní foto z archivu Z·.
Nechybí zde rÛzné altánky k odpoãinku, popfiípadû k úkrytu pfied de‰tûm. Foto archiv IVS LâR
Dûtmi velice oblíbené dfievûné plastiy zvífiátek .
Foto archiv IVS LâR
LETNÍ ROZHOVOR K¤IVOKLÁTSK¯CH LISTÒ
STRANA 5
KL 7–8/2012
P ¤ E V O Z N I C Í N A „S TA R É ¤ E C E “ …
„Krajina kolem fieky Berounky je
moje srdeãní záleÏitost. Má svoje
osobité kouzlo a branovsk˘ Luh patfií k témûfi magick˘m místÛm…“
Branovsk˘ pfiívoz je pojem. Pfiekrásn˘ kraj Oty Pavla, „Stará fieka“
a na ní pfievozník s bidlem jako za
patfií obci Branov a vÏdy tomu tak
b˘valo. Obec tedy poskytla materiál a také zedníka, kter˘ i práce kontroloval. Projekt vnitfiní úpravy pamûtní sínû a fotografie zhotovili
sponzorsky odborníci. V ãervnu
1990 byla pamûtní síÀ otevfiena a za-
Pfiívoz v branovskému Luhu funguje od nepamûti.
star˘ch ãasÛ. Romantika, která musí oslovit kaÏdého. Jistû mnoho ãtenáfiÛ Kfiivoklátsk˘ch listÛ neodolalo a sluÏeb pfievozníka V Luhu
vyuÏilo. KdyÏ jsme hledali téma do
letního dvojãísla Kfiivoklátsk˘ch
listÛ, napadlo nás zeptat se paní Libu‰e Vosátkové, která branovskému pfiívozu nyní ‰éfuje, jaké je to,
b˘t pfievozníkem na „Staré fiece“?
MÛÏete se ãtenáfiÛm Kfiivoklátsk˘ch listÛ na úvod krátce pfiedstavit a jak jste se vlastnû ocitla na Branovû v Luhu, na pfiívozu?
Jmenuji se Libu‰e Vosátková.
Témûfi cel˘ Ïivot bydlím v Novém
Stra‰ecí, absolvovala jsem zde základní ‰kolu i gymnázium. Po ukonãení studia na Matematicko-fyzikální fakultû Karlovy univerzity
v Praze jsem jiÏ jako vdaná zakotvila v rodném mûstû a zaãala uãit na
Foto archiv Libu‰e Vosátkové
ãal provoz tak, jak je to aÏ dodnes.
Máte nûjaké pfievoznické kofieny?
V té dobû jsem vÛbec nepfieváÏela, ani jsem to neumûla. Loì je pohánûna postaru bidlem. Nemáme
v rodinû Ïádného pfievozníka, ale
u fieky se mi vÏdycky moc líbilo.
Jsem léta vodákem, znám vût‰inu
ãesk˘ch fiek, ráda se koupu a plavu.
Proto jsem na pfiívoz jezdila za kamarády moc ráda. No a pfieváÏení
pfii‰lo ãasem samo. Jednou to zkusíte, protoÏe vás vyhecují, pak uÏ jedete, protoÏe zrovna nikdo nemÛÏe,
no a nakonec se vám to zalíbí a je
to. Bûhem let jsem zaãala obãas
pfieváÏet i sama, kdyÏ zrovna nemûl nikdo ãas. Vzhledem k tomu,
Ïe uãitelé mají v létû pfiece jenom
více volna, neÏ ostatní pracující,
trávila jsem po ãase u fieky i nûkolik t˘dnÛ.
sekání trávy, ale i v˘roba pfievoznick˘ch bidel, o to se postará kolektiv pfievozníkÛ.
Je dfiina b˘t pfievozníkem na fiece Berounce?
NepfieváÏím na Berounce sama, je
nás víc. Nikdo z nás nemá totiÏ tuto ãinnost jako svoji práci. V‰ichni
vûnujeme pfiívozu svÛj voln˘ ãas
a pochopitelnû i ãást dovolené. Je
nutné, aby organizaãní záleÏitosti,
koordinaci pobytu, úfiední záleÏitosti s obcí a vÛbec v‰echny problémy, které vzniknou, fie‰il jeden ãlovûk, kter˘ na sebe vezme tuto
zodpovûdnost. Po panu BrÛÏkovi se
tímto „‰éfem“ stal Zdenûk Vesel˘
a po jeho smrti v roce 2001 jsem pomyslné fiídící bidlo pfievzala já. TakÏe chcete-li vûdût, jak dlouho pfieváÏím, je to asi tak uÏ osmnáct let.
A jestli je to dfiina? To je velice ãastá
otázka náv‰tûvníkÛ, zvlá‰tû kdyÏ vidí Ïenu. ¤íkávám jim, dfiina to není, vÏdyÈ loì plave sama. Pochopitelnû, nûkdy je to namáhavé, tfieba
kdyÏ fouká vût‰í vítr, nebo je vy‰‰í
voda, také záleÏí na tom, jak siln˘
je provoz.
Pfiívoz nemá jízdní fiád, pokud nûkdo poÏádá, jedeme vût‰inou hned.
No a v sezónû se stává, Ïe jezdíte
tfieba tfii hodiny stále sem a tam a to
uÏ únavné je.
Jaké musíte dodrÏovat na cestû
po fiece bezpeãnostní pokyny? Kdy
nastává moment, Ïe se pfiívoz uzavírá?
V létû je bûhem dne na fiece velk˘ provoz, jak lodí, tak koupajících,
musí se dávat pozor na bezpeãnost.
Nejezdíme za vysokého stavu vody,
za silného vûtru, rozhodnutí je na
pfievozníkovi. Loì je bezpeãná a díky vzduchov˘m komorám nepotopitelná. Za celou dobu pamatuji pouze jeden váÏnûj‰í úraz. Kamarád
pfievozník ãímsi rozradostnûn skoãil do lodi, na podlaze bylo mokro,
uklouzl a zlomil si nohu. Od té doby kaÏdého po de‰ti varuji.
Kolik lidí za jeden bûÏn˘ pfievoznick˘ den pfievezete?
KdyÏ je Berounka klidná, nefouká, vody je „právû akorát“ a svítí sluníãko, je plavba pfievoznickou lodí pfies fieku skuteãnû nádhern˘m záÏitkem.
Foto archiv Libu‰e Vosátkové
místním gymnáziu. Uãila jsem aÏ do
roku 2010. V souãasné dobû vykonávám funkci místostarostky mûsta
Nové Stra‰ecí.
Do dûní kolem pfiívozu na Branovû jsem se aktivnû zapojila kolem
roku 1988. Tehdy jsem se seznámila se skupinou kamarádÛ, ktefií na
pfiívoze pÛsobili a zab˘vali se budováním pamûtní sínû Oty Pavla
v domku pfievozníka.V té dobû byl
pfievozníkem Ivo BrÛÏek. Byly to
veselé ãasy, v‰ichni pracovali dobrovolnû na stavbû, jak kdo mohl
a stíhal, a uÏili jsme si také spoustu
legrace.
Budova pfiívozu i pfievoznická loì
Jakou má pfievozník na Branovû
pracovní dobu?
Otevírací doba sínû a s tím spojené pfieváÏení je, co já pamatuji, stále stejné. Od Velikonoc do Du‰iãek
jsou to v‰echny víkendy a o prázdninách kaÏd˘ den od 9 do 19 hodin.
Kdo branovsk˘ pfiívoz provozuje,
stará se o lodû a vybavení?
Celé zafiízení patfií obci Branov.
SluÏbu vykonávají dobrovolníci,
bez nároku na mzdu. Vstupné do sínû i pfiíspûvek za pfieváÏení jsou dobrovolné. Vybrané peníze odevzdáváme obci, která hradí vût‰í opravy,
elektfiinu, uhlí. O úklid a bûÏnou
údrÏbu, jako je natírání, malování,
Poãet náv‰tûvníkÛ nejvíce ovlivÀuje poãasí. KdyÏ pr‰í a je chladno,
pfiijde za cel˘ den tfieba jen jeden, ãi
nikdo. No a jindy se naopak témûfi
nemáte ãas ani naobûdvat. Nejvíc
jízd, tedy spí‰e dvojjízd, za den odhaduji tak na padesát a poãet pfievezen˘ch 300-400. Nemám pfiesn˘
údaj, jiÏ mnohokrát jsem si to zaãala psát, ale pak pfii‰el frmol a uÏ se
to nedalo stihnout. Zájem o pfievoz
i náv‰tûvu pamûtní sínû je stále velk˘, v poslední dobû pfiib˘vají hlavnû cyklisté. Poloha pfiívozu mezi
dvûma mosty je v˘hodná. Pfievozníci také pÛsobí jako informátofii,
znají okolí, dovedou poradit, kam
Pamûtní síÀ Oty Pavla je umístûna v pfievoznickém domku. Kdo zavítá do branovského Luhu,
pochopí, proã toto místo Otu Pavlovi uãarovalo.
Foto Libu‰e Vosátková
na v˘let, kde se dobfie najíst, hodnû je‰tû vyhubováno za to, Ïe se zdrÏel
dotazÛ také pochopitelnû souvisí v boufice na pfiívozu a nepfii‰el do
s Ïivotem a dílem Oty Pavla.
stanu. Îe by se mu mohlo nûco zléJistû není nouze o pfievoznické ho pfiihodit je snad ani nenapadlo!
pfiíhody. MÛÏete se s na‰imi ãtenáâím vás okouzlilo pfievoznické
fii o nûjakou podûlit?
fiemeslo?
O rÛzné pfiíhody není nouze. LiProã to dûlám? Krajina kolem fiedé se tfieba ãasto ptají, zda nehrozí, ky Berounky je moje srdeãní záleÏe z lodi spadnu, kdyÏ tam nahofie Ïitost. Má svoje osobité kouzlo
tak stojím? To musím odpovûdût, Ïe a branovsk˘ Luh patfií k témûfi mavypadnutí pfievozníka z lodi nehro- gick˘m místÛm. Nedivím se Otovi
zí, to se nikomu je‰tû nestalo, ale Pavlovi, Ïe ho tato krajina tak upouono stejnû nebezpeãné je, kdyÏ pfie- tala. Je tu hezky v kaÏdém poãasí
vozníkovi vypadne bidlo z ruky. No a myslím, Ïe to není jen mÛj názor,
a to se nûkolikrát stalo i mnû. Staãí kaÏdou chvíli mnû to nûjak˘ náchvilka nepozornosti, zapovídáte se, v‰tûvník zopakuje. V takovém proruãkujete, jednou nedohmátnete a je stfiedí se dobfie relaxuje a vÛbec neto. Loì popojede a na bidlo ve vo- vadí práce jako doplnûk. Lidé, se
dû uÏ nedosáhnete.Bez nûj se ale ne- kter˘mi se tu setkávám, jsou vesmûs
dá s lodí nic dûlat. V takovém pfií- pfiíjemní a dobfie naladûní, vÏdyÈ
padû nezb˘vá nic jiného, neÏ pro nûj mají dovolenou a odpoãívají. Jsou
do fieky skoãit a loì dotlaãit ke bfie- to lidé z rÛzn˘ch koutÛ republiky
hu. V létû to není problém, i kdyÏ a je pfiíjemné informovat je o na‰em
pfieváÏené to tro‰ku pfiekvapí, pak se kraji. Líbí se mi dílo spisovatele Oty
tomu spoleãnû zasmûjeme. Je-li uÏ Pavla a jsem ráda, Ïe je stále Ïivé,
zima, musí si ãlovûk dávat vût‰í po- a Ïe do míst, kde se jeho povídky
zor, aby do studené vody nemusel. odehrály, pfiichází stále mnoho lidí,
I kdyÏ toto dobfie vím, jednou jsem aby jeho kraj poznali. Zajímavá jsou
na svou povídavost také doplatila. pro mû i setkání s jeho vrstevníky.
Pfied nûkolika lety jsem koncem fiíj- A tak, jak já vyprávím náv‰tûvnína pfieváÏela dobrého kamaráda za kÛm o místních zajímavostech, tak
vy‰‰ího stavu vody. Je-li více vody, i oni na oplátku se ãasto rozpovídaje potfieba vyjet s lodí proti proudu, jí o svém kraji. Jsou to zajímavé
aby vás pfii cestû napfiíã fiekou proud a pfiíjemné hovory.
tolik nesnesl. Pfii bfiehu jsou vysoké
Proã by mûli lidé na branovsk˘
ol‰e, které za normálního stavu vo- pfiívoz zavítat?
dy niãemu nebrání, ale tenkrát jsem
Pokud je tam nezavede nutnost
si nev‰imla, Ïe bidlem jiÏ zasahuji cesty pfies fieku, tak tfieba kvÛli hezdo vûtví. V jednom okamÏiku se bidlo vzpfiíãilo
mezi vûtve, dole bylo zabodnuté ve dnû a loì pode mnou ujíÏdûla. Na rozhodnutí, zda zÛstat s lodí
nebo bidlem nebylo moc
ãasu. Zvolila jsem bidlo
a z lodi vystoupila. I kdyÏ
to bylo blízko bfiehu, vody bylo po krk a byla pûknû studená. K lodi jsem
doplavala, kamarád se
smál a pochopitelnû, Ïe si
to pro sebe nenechal.
Dlouho potom mnû to
zvlá‰tû v Luhu v‰ichni
pfiipomínali rÛzn˘mi starostliv˘mi dotazy.
ZaÏila jste na branovském pfiívozu nûjak˘ dramatick˘ moment?
Dramatické momenty
jsem zaÏila jednou v létû,
kdy jsem si za velikého
de‰tû a vûtru v‰imla, Ïe
pfies fieku plave nûjak˘
mal˘ ãlovíãek. Nevypadalo to vÛbec dobfie, zdálo se, Ïe by nemusel do- Libu‰e Vosátková pfieváÏí pfies fieku Berounku hlavnû tuplavat. Vybûhla jsem risty.
Foto archiv Libu‰e Vosátkové
k lodi a vyjela pro nûj. Byl
to asi devítilet˘ chlapec. Na‰tûstí kému kousku pfiírody nejen v bezjsem ho vylovila vãas. Na pfiívoze prostfiedním okolí pfiívozu, ale i dájsem mu uvafiila ãaj a pÛjãila suché le, mohou se vydat na stráÀ, na
obleãení. Vyprávûl, Ïe byl s rodiãi Zpropaden˘ zámek, odkud je roa jejich kamarády na Rozvûdãíku mantick˘ a velice pûkn˘ pohled na
a najedou je tam uÏ nena‰el, Ïe asi fieku, nebo podle fieky k jezu u Neode‰li bez nûho, tak se vydal zpût ke zabudického ml˘na a pochopitelnû
stanu na branovském tábofii‰ti sám. pfiipomenout si v pamûtní síni Ïivot
KdyÏ boufika pfie‰la, poslala jsem ho a dílo Oty Pavla. Rádi kaÏdého uvína tábofii‰tû. Druh˘ den mi pfiinesl táme.
zpût obleãení a vyprávûl, Ïe to tak
skuteãnû bylo, rodiãe syna pfied odKfiivoklátské listy dûkuji Libu‰i
chodem z restaurace vÛbec neshá- Vosátkové za zasvûcení do tajÛ pfienûli, mysleli, Ïe uÏ ‰el a pfieplavali voznického fiemesla.
na cestû zpût fieku u jezu. Dostal pr˘
Pavel Friebert
STRANA 6
DùNæ SOUâASN¯CH DNÒ – âERNÁ KRONIKA
POHÁR O „BUKOVSKOU BUâINKU“ ZÒSTAL DOMA
Velká Buková – Losy. Jediná jÛ naneãisto a zdálo se, Ïe je v‰e v po- na slu‰nû rozmáãenou traÈ vrhli posoutûÏ sborÛ dobrovoln˘ch hasiãÛ fiádku a závod mÛÏe zaãít. Kfiivo- druhé. Tentokrát uÏ v‰e bûÏelo tak,
okrsku Kfiivoklát „O Kfiivoklátskou klátské smí‰ené druÏstvo muÏÛ jak bylo domluveno. Rozvinutí tradubinku“ inspirovala ãleny SDH a Ïen se ze startovní ãáry vrhlo pro
Velká Buková k uspofiádání podob- svÛj stroj, savice, 2 hadice B75, 8
ného závodu v netradiãním poÏár- hadic C52 s proudnicí a zaãalo záním útoku v katastru jejich obce. vod s ãasem. Po hrázi rybníku pfies
I podobnost názvu naznaãovala, Ïe lávku ze tfií chmelniãn˘ch sloupÛ to
rovnûÏ traÈ bude podobná jen s nû- je‰tû ‰lo, ale do kopce lesní cestou
kolika obmûnami. Sraz úãastníkÛ pfies dva balíky slámy, skrze zavûbyl vypsán na 9.30 hodin u rybníku ‰enou pneumatiku z traktoru aÏ
v Losích. Kromû pofiádajícího sbo- k elektrickému terãi to bylo nároãru se stejnû jako na „dubince“ pfii- nûj‰í. Pfiesto velmi rychlé. Meziãas
jeli pfiedvést kolegové z Roztok znaãnû znervóznûl zejména závoda Kfiivoklátu. Boj o poháry se bude níky z Roztok. PfiihlíÏející diváci se
tedy odehrávat mezi stejn˘mi t˘my dobfie bavili. Po zasaÏení terãe uÏ
a dalo se tedy pfiedpokládat, Ïe opût tempo balení hadic tro‰ku polevilo,
pÛjde o vtefiiny.
pfiesto v˘sledn˘ ãas 6:03 dával KfiiNavzdory tomu, Ïe se jedná voklátsk˘m ‰anci.
o „srandamaã“ tfií druÏstev, vûnoS bojov˘m v˘kfiikem a v˘hodou
vali pfiípravû samotné závodní tratû „vykejfiku“ se po nich na start poa pfiedev‰ím zázemí pro úãastníky stavili Roztoãtí, dvakrát zlatí na „duzdej‰í hasiãi opravdu hodnû ãasu bince“. Start zku‰en˘m hasiãÛm nea úsilí. Organizace i t˘lové zabez- ãinil vût‰í obtíÏe, jen uÏ lehce
peãení nemûlo chybu. Ve 30ti stup- rozmáãená traÈ klouzala více, neÏ
Bukovské buãinky byla nároãná. JedÀovém horku i teplej‰í pivo pfii‰lo pfiedtím. Pfiesto meziãas pfii rozvi- TraÈ
nou z pfiekáÏek byly i dva balíky slámy. Jek chuti. Pfiedstavení pravidel závo- nutí vedení ukazoval kvalitu pfiípra- den z nich právû pfiekonává roztock˘ velitel
du se ujal velitel místní jednotky vy. JenÏe ouha! První roãníky zá- Ludûk Egert. Foto Archiv SDH Roztoky
P. Matûjovsk˘ krátce po desáté vodÛ se roztock˘m prostû nedafií
hodinû. Pfiíhodnû,
dle místního názvu,
a hlavnû kvÛli trati
vedoucí po lesní cestû urãil pofiadí startujících los. Nejv˘hodnûj‰í pozici zatím
suché tratû si z klobouku vytáhl velitel
kfiivoklátského druÏstva M. Temejãík. Jako druzí se na start
mûli postavit Roztoãtí v ãele s L. Egertem.
Nev˘hoda bahna, ale
v˘hoda tréninku pfiímo na závodní trati,
zÛstala místním.
Je‰tû pfied ostr˘m
startem si v‰echna
druÏstva vyzkou‰ela Bukovská buãinka zaãala nástupem soutûÏních druÏstev. Zleva hasiãi z Velké Bukové, uprostfied SDH Kfiivoklát,
funkãnost sv˘ch stro- vpravo hasiãi z Roztok.
Foto Archiv SDH Roztoky
KL 7-8/2012
Zlodûjny
(Fejeton)
Nechal jsem se okrást. Byla to moje vlastní blbost. OdjíÏdûl jsem na dovolenou, v autû bylo nûkolik batohÛ, foÈáky, kamera, dva notebooky, dva
drahé mobilní telefony a spousta osobních a sluÏebních vûcí. Zastavil jsem
se u na‰ich na chalupû v Raãicích, vzal z auta jednu igelitku a odnesl ji pfies
ulici, jen pár metrÛ, do domu. Autu jsem nechal staÏená ok˘nka, aby z nûj
ãervencové horko neudûlalo v˘heÀ. Stálo na soukromém pozemku, nanejv˘‰ 10 metrÛ vzdálené ode mne. Pfiece se nemÛÏe nic stát, vÏdyÈ se hned
zase vrátím.
Stalo se. Patrnû ãirou náhodou kolem procházel nebo projíÏdûl zlodûj
a v‰iml si dostupné kofiisti. Rychle si z mého auta vzal, co ‰lo, a zmizel, aniÏ
by si toho kdokoli v‰imnul. Sám jsem na to pfii‰el, aÏ kdyÏ jsem vyrazil na
cestu, po pár kilometrech, kdyÏ jsem zaznamenal, Ïe chybí mobil a následnû i ostatní vûci. Jasnû, Ïe se na dovolenou nejelo. Bez vûcí, bez dokladÛ,
bez penûz, bez platebních karet, beze v‰eho. Zbytek dne jsem strávil na policii a obtelefonováváním bank a blokováním úãtÛ. A v dal‰ích dnech obíháním úfiadÛ a vybavováním nov˘ch dokladÛ.
Mám za to v‰echno nadávat sám sobû? Snad. Ale zlodûjna je zlodûjna.
Na cizí vûci se nesahá. Cizí vûci si pfiece normálnû nebereme. Cizí majetek je nedotknuteln˘, aÈ je uzamãen˘ v trezoru, volnû umístûn˘ za plotem
na zahradû, anebo poloÏen˘ tak, Ïe si jej teoreticky kaÏd˘ mÛÏe vzít.
Moje pfiíhoda rozvífiila debaty s pfiáteli, kter˘m se pfiihodilo nûco podobného. Zlodûji ukradli dvakrát drahé kolo ze sklepa. Padesátikilovou
rostlinu agávi ze zahrady. Prkna z kÛlny. Ta‰ku jablek nebo odrbané dÏíny z auta. Zamûstnanec v továrnû nakradl souãásti mrazicích boxÛ, doma
z nich sestavil celá zafiízení a prodával hostinsk˘m po okolí. PenûÏenky,
doklady, poãítaãe, br˘le, kola, tuÏky, koÏené ‰perky, zkrátka ukradnou cokoli, od ‰pendlíku po lokomotivu nebo pÛlku národního dÛchodu. Málokdo
z nich je nûkdy chycen, odsouzen a zavfien.
Mne to nutí pfiiklonit se k modelu chování Velkého bratra. Zabezpeãení,
sledovací kamery, hlídání polohy, signalizace pohybu, ‰mírování, podezírání, nedÛvûra. âinnosti, které dûlat nechci, ale musím. Îijeme v zemi, kde
se vzájemnû musíme hlídat a sledovat, kontrolovat, co kdo dûlá, a bát se,
jestli zrovna nûkdo neútoãí na nበmajetek.
Jinak je tu ale hezky.
Petr Dvofiák
IVS BUDY O PRÁZDNINÁCH
Prázdniny v IVS Budy? ZapomeÀte! Zaãíná turistická sezóna!
Pro tuzemské i zahraniãní hosty je pfiipravena v˘stava pana Miroslava Hildebranda „Pfiírodou…“ a nejen Kfiivoklátska. Pfiedstavila se rodinnou vernisáÏí 30. 6. 2012. Amatérsk˘ fotograf, rodák z kfiivoklátsk˘ch Bud, vystudoval prÛmyslovou ‰kolu, potom pracoval ve
v˘zkumném zku‰ebním leteckém ústavu v Praze. Pfii práci absolvoval
kurzy kresby a malífiství v Praze. Z toulek pfiírodou „Cestou necestou“
zachytil nádherné kouty na‰í vlasti fotoaparátem Kompakt.
Za svobodna pan Hildebrand hodnû cestoval a mûl v˘stavy ve Francii, v Praze a koneãnû také zde na Kfiivoklátû.
Srdeãnû vás zveme na tuto nádhernou v˘stavu.
Kromû kulturního záÏitku nabízíme 23 druhÛ turistick˘ch známek
z okolí Kfiivoklátu, vizitky, nálepky, pohledy, propisovací tuÏky, mapy,
publikace, CD, hrneãky, sklenûné, keramické a jiné suven˘ry.
Krásné a sluneãné prázdniny dûtem a bezstarostnou dovolenou
dospûl˘m pfieje
Jifiina Pro‰ková,
fieditelka o. p. s. Kfiivoklátsko
âERNÁ KRONIKA
NARAZIL DO AUTA
MùSTEâKO (bed). K váÏné kolizi mezi cyklistou a osobním automobilem do‰lo pfii závodu Kfiivoklátské peklo v Mûsteãku. Jedena‰edesátilet˘ cyklista z Prahy pfiecenil své síly pfii sjezdu z prudkého kopce do Mûsteãka. Po vyjetí z prudké pravotoãivé zatáãky si pfiíli‰ pozdû v‰iml pfied ním
pomalu jedoucího osobního auta Fiat Punto, jehoÏ ãtyfiiaãtyfiicetiletá fiidiãka navíc chtûla odboãit vlevo. Cyklista se jí snaÏil na poslední chvíli vyhnout. To se mu v‰ak nepodafiilo, zavadil o lev˘ zadní roh vozidla a spadl
z kola. Pfii pádu utrpûl tûÏké zranûní. S mnohaãetn˘mi zlomeninami
a otfiesem mozku ho vrtulník transportoval na oddûlení ARO nemocnice
v Motole. Pfii nehodû vznikla ‰koda 30 tisíc korun.
„Vítûzství je na‰e,“ mohli zakfiiãet hasiãi
z Velké Bukové s pohárem nad hlavou.
Foto Archiv SDH Roztoky
Z¤EJMù VÁ·NIV¯ RYBÁ¤
Velitel kfiivoklátského druÏstva Michal Temejãík pfiebírá cenu za druhé místo.
Foto Archiv SDH Roztoky
„Zrada stroje“ a následná diskvalifikace neubrala nic na dobré náladû roztock˘ch hasiãÛ na Bukovské buãince. „Za rok…“ zaznûlo mezi nimi odhodlanû.
Foto Archiv SDH Roztoky
a stejnû jako na Kfiivoklátû je zradil
stroj, pamatující je‰tû „Husákova léta“. Ani po nûkolika marn˘ch pokusech dvou zku‰en˘ch strojníkÛ se
vodu do hadicového vedení dostat
nepodafiilo, na coÏ reagoval velitel
vydáním rozkazu k balení. Úkol tedy nesplnûn – diskvalifikace!
S úsmûvem na tváfii se do boje jako poslední vrhl domácí t˘m. ProtoÏe jim druÏstvo pfied nimi více traÈ
nerozmáãelo, dobfie vûdûli, Ïe
v‰echno dopadne na v˘bornou. Také ano. Práce zku‰eného strojníka
M. Koufiila v kombinaci s mladou
bukovskou krví dokázala stlaãit v˘slední ãas na 4:36 minuty. V poledním horku skoro neuvûfiitelné.
Vzhledem k velké úãasti civilních
divákÛ rozhodly t˘my, které traÈ
úspû‰nû dokonãily, o moÏnosti
opravy Roztock˘ch mimo soutûÏ,
ale na ãas. Bez váhání a se zapÛjãenou stfiíkaãkou od Bukovsk˘ch se
diãní, voda a rychlé balení. I pfies
slu‰né bahno na trati dokonãili Roztoãtí závod mimo soutûÏ v ãase 5:58,
tedy o pár vtefiin rychleji neÏ soutûÏní rivalové z Kfiivoklátu.
Vyhlá‰ení v˘sledkÛ a pfiedání cen
s poháry trvalo jen nezbytnû nutnou
dobu, neboÈ vût‰inû závodníkÛ uÏ
slu‰nû kruãelo v Ïaludcích. Na‰tûstí mûli pofiadatelé klobás dost pro
v‰echny. Pozávodní odpoãinek
v parném odpoledni strávil kaÏd˘ po
svém a nejeden ze závodníkÛ podstoupil dobrovolnou ãi povinnou
koupel pfiímo v rybníku. V kaÏdém
pfiípadû se „závod“ nadmíru vydafiil
a kromû pohárÛ na poliãky hasiãsk˘ch zbrojnic pfiispûl ke stmelení
spolupráce a pfiátelství mezi ãleny
jednotliv˘ch sborÛ, coÏ je asi to nejdÛleÏitûj‰í, co „srandamaã“ podobného raÏení pfiinést má. A to se podafiilo!
Jan Pokorn˘,
jednatel okrsku Kfiivoklát
S¯KO¤ICE (bed). Osma‰edesátiletému manÏelskému páru z Kladenska vykradl zatím neznám˘ pachatel chatu v katastru obce S˘kofiice. Poté,
co po‰kodil dvefie, odcizil úhlovou brusku znaãky Bosh, ruãní náfiadí, gola klíãe Tona a rybáfiské náãiní v hodnotû patnáct tisíc. Jednalo se o pruty,
doplÀky, vak a dal‰í vûci. Celkem tak pachatel zpÛsobil ‰kodu zhruba ve
v˘‰i 23 tisíc korun. Policisté pfiípad ‰etfií jako podezfiení z trestn˘ch ãinÛ
krádeÏe a poru‰ování domovní svobody.
ZADRÎEN P¤I KONTROLE
ROZTOKY (bed). KdyÏ v podveãerních hodinách kontrolovala hlídka
obvodního oddûlení Roztoky osobní motorové vozidlo ·koda Pick–up, které fiídil ‰estadvacetilet˘ muÏ z Mladoboleslavska, netu‰ila, kdo uvízl v jejích sítích. MuÏ sice policistÛm pfiedloÏil ke kontrole v‰echny doklady potfiebné k fiízení a provozu vozidla na pozemních komunikacích, ale z kontroly
v evidencích PâR vyplynulo, Ïe fiidiã je uveden v celostátním pátrání. Pfiíkaz k zatãení na nûho vydal Okresní soud v Mladé Boleslavi koncem kvûtna leto‰ního roku. Jmenovan˘ byl proto na místû zadrÏen, umístûn do policejní cely a následujícího dne byl v dopoledních hodinách eskortován
k soudu v Mladé Boleslavi.
POÎÁR NA POLI
ÚJEZD NAD ZBEâNEM (bed). Na poli v Újezdu nad Zbeãnem zahofiela suchá tráva. PoÏár se roz‰ífiil na plochu 100 x 100 metrÛ, proto byly na místo vyslány tfii hasiãské jednotky – HZS Stochov, SDH Zbeãno
a SDH Roztoky. Za hodinu byl poÏár zlikvidován. Majiteli nevznikla Ïádná ‰koda.
UDÁLOSTI Z HRADU
STRANA 7
KL 7–8/2012
CO SE NA HRADù K¤IVOKLÁTù DùLO, DùJE A BUDE DÍT…
K¤IVOKLÁTSKÁ NOC NA KARL·TEJNù
P¤EDPRODEJ
VSTUPENEK
Opût se dají ve‰keré vstupenky zakoupit v pfiedprodeji v Infocentru
v Budech, v pokladnû hradu, v Infocentrech v Rakovníku, Berounû,
Kladnû, Slaném, Pfiíbrami, Plzni,
Karl‰tejnû a v Praze. V‰echny podrobnosti lze nalézt na webu hradu
– www.krivoklat.cz.
(Dokonãení ze str. 1)
ãi Lumír Ol‰ovsk˘, kter˘ skvûle zahrál a zazpíval pana Pe‰ka Hlavnû.
V Ïensk˘ch rolích pak excelovaly
Monika VaÀková jako Karlova
manÏelka AlÏbûta, Alena ¤íhová jako paní Ofka ãi Pavla ·védová v roli Aleny. Za svoji osobu bych jako
nejlep‰í hereck˘ v˘kon ohodnotil
ochotnického herce Karla Krále,
kter˘ znamenitû zvládl postavu Je‰ka z Vartenberka, purkrabího na
Karl‰tejnû. Tuto postavu mám v pamûti z filmové verze pfiíbûhu s Jaroslavem Marvanem a Karel Král ji
zahrál se stejnou graciézností.
Dvouhodinová komedie plná milostn˘ch zápletek, humorn˘ch omylÛ a vypeãen˘ch lstí vyvolávala u divákÛ salvy smíchu, takÏe pfiípadné
chybiãky se buì ztratily, nebo je hercÛm obecenstvo odpustilo. Závûrem
nezb˘vá neÏ podûkovat Poberounskému divadelnímu spolku i správû
hradu Kfiivoklátu za krásn˘ kulturní záÏitek a tû‰it se na nûkterou
z pfií‰tích her. KdyÏ jsme se pfied pÛl-
SRPEN – TO JE K¤IVO¤EZÁNÍ A DIVADELNÍ SLAVNOSTI
Leto‰ní jiÏ 17. roãník Kfiivofiezání pokraãuje ve tfietí pûtce své historie. Sejde se opût nûkolik desítek
fiezbáfiÛ, ktefií budou pokraãovat
v tématu Star˘ch povûstí ãesk˘ch,
kdy z jejich rukou a dlát budou vznikat postavy na‰í dávné historie.
PfiedloÀská instalace v‰ech fiezeb
s názvem „Vstupte s námi do obrazu“ bude je‰tû letos doplÀována o
dal‰í díla a rozroste se do dal‰ího
patra Václavského purkrabství.
První srpnov˘ t˘den bude rovnûÏ
„na‰lapán“ sam˘mi ‰lágry. V pátek
3. srpna zavítá ze Slovenska na hrad
fenomenální cikánské uskupení
„CIGANSKI DIABLI“ a sobotní
veãer 4. srpna bude odstartován
kfitem nového alba koncert skupiny
KAMELOT s frotmanem Romanem Hork˘m.
JiÏ v pofiadí 8. obnoven˘ roãník
Kfiivoklátsk˘ch divadelních slavností bude lákat na premiéru Marie
Stuartovny. Nezb˘vá neÏ zakonãit
léto dobr˘m bluegrassem 25. 8. od
20 hodin v podání toho nejlep‰ího –
plzeÀské skupiny COP.
Ale závûr prázdnin bude patfiit 3.
roãníku Hradozámecké noci s tradiãní Netop˘fií nocí a neodmysliteln˘mi noãními prohlídkami „pod
taktovkou“ Edwarda Kelleyho.
Správa hradu pfieje v‰em pfiíjemné léto a prázdniny, a aby si nûco
z programu pro sebe vybrali.
P¤EKVAPENÍ PRO
âTENÁ¤E
K¤IVOKLÁTSK¯CH
LISTÒ BUDE I V SRPNU
Kfiivoklátské listy opût pfiiná‰ejí
poukázku na slevu na vstupném na
koncert Kamelotu s Romanem Hork˘m konaném 4. 8. 2012 na dolním
nádvofií hradu. Poukázku mÛÏete
kdykoli pfied koncertem pfiedloÏit
v pokladnû hradu a obdrÏíte vstupenku, na kterou jiÏ pfiijdete bez ãekání.
HRAD PILNù OPRAVUJE
V pfiedstavení si zahrál roli vévody bavorského – ·tûpána Jan Rosák, kterému skvûle kontroval
Karel Král, kter˘ exceloval v roli purkrabího Je‰ka z Vartenberka.
Foto Milan Bednafiík
nocí rozcházeli k domovÛm, tak
jsem zaslechl, jak se za tmou odcházejícími diváky ti‰e nesly chytlavé tóny… „Hoja hoj, hoja hoj,
v králi máme zastání, hoja hoj, hoja hoj, BÛh nás zachrání…“ Co by
si mohli herci více pfiát?!
Milan Bednafiík
JAK JE HRAD OTEV¤EN
Hrad je otevfien v ãervenci a srpnu dennû od 9 do 18 hodin, kdy odchází poslední prohlídka.. Prohlídky jsou ve dvou okruzích „Gotické
paláce“ a „Cel˘m hradem“. V pondûlí je otevfien nov˘ okruh bez prÛvodce – NA HRADBY! Bliωí informace získáte na webu hradu
www.krivoklat.cz
Ludûk Frencl
Havarijní stav zdi pod kapliãkou Nejsvûtûj‰í trojice si vyÏádal rychl˘ zásah.
Foto archiv
Stavební sezona leto‰ního roku se
sice je‰tû nerozebûhla v plném proudu, ale plánované obnovy jsou naãasovány tak, aby v‰echny skonãily do podzimních mûsícÛ. Zatím
bûÏí oprava havárie zdi ve sklepích
pivovaru pod kapliãkou Nejsvûtûj‰í Trojice, kde si vyklonûná a padající zeì vyÏádala bezodkladné fie‰ení. Spodní ãást zdi bude doplnûna
kamenn˘m zdivem tak, aby plynule navazovala na pÛvodní vyzdívku.
Oprava se dále roz‰ífií i na boãní zdi.
Závûrem by mûlo b˘t opraveno prÛãelí, sloupky a osazena nová vrata.
Poslední etapou zaãne v nejbliωích dnech i sanace zdiva na severní ãásti hradeb (Pod Kuchynûmi),
opravou projde i v˘chodní opûrák
naproti sklepÛm pivovaru.
Leto‰ní nejvût‰í opravou bude obnova ochozu k vûÏi Huderce, kde
projde omlazovací kÛrou i schodi‰tû a pfiedev‰ím dlaÏba a hydroizolace vãetnû cihelného zábradlí.
První etapou bude rovnûÏ fie‰ena
uÏitková voda pro hlavní toalety na
dolním nádvofií. K tomuto úãelu bude pfiemûnûna jiÏ více jak 100 let nefunkãní studna v zásobní cisternu
de‰Èové vody.
V podzimních mûsících, pokud to
poãasí dovolí, zaãne rovnûÏ 1. etapa zadláÏdûní povrchu horního nádvofií, které po jeho odvodnûní je na
to pfiipraveno. ZadláÏdûní, které vychází z historick˘ch pramenÛ, zlep‰í pohyb náv‰tûvníkÛ a pfiedev‰ím
zamezí splavování povrchové zeminy do kanalizace.
Mnoho drobn˘ch oprav bude
sv˘m rozsahem mal˘ch, ale díky exponovan˘m partiím pfiedev‰ím viditeln˘ch.
Ludûk Frencl
KYTAROV¯ MÁG VE ZDECH K¤IVOKLÁTU
Kfiivofiezání – jiÏ 17. roãník zaãne 31. 7. na dolním nádvofií hradu.
Foto Milan Bednafiík
NOV¯ PROHLÍDKOV¯ OKRUH
„NA HRADBY“ JE ÚSPù·N¯
Dlouho pfiipravovan˘ prohlídkov˘ okruh pro volnou prohlídku (bez
prÛvodce) interiérÛ Velké vûÏe a
hradebního systému v˘chodní ãásti, se otevfiel vefiejnosti v pondûlí
9. 7. 2012. Za prvních 10 dnÛ od
otevfiení pfii‰lo pfies 1200 náv‰tûvníkÛ a pondûlní ãísla napovídají, Ïe
zájem bude i v bûÏnû zavíracím dni.
Jak jsme informovali v ãervnovém ãísle KL, bude otevfien kaÏd˘
den v t˘dnu, tedy i v PONDùLÍ, kdy
je bûÏnû zavírací den. Vstup na
okruh vede pfies „Kfiivoklátskou
ko‰tovnu“ z dolního nádvofií a zavádí vás do v˘chodního parkánu, na
hradební systém a do expozice ve
Velké vûÏi. Prostor má i odpoãinková místa s laviãkami a prodejnu
suven˘rÛ v pfiízemí Velké vûÏe. Rodinná vstupenka v pondûlí (zv˘hodnûná cena) je jen za 190 korun,
ãímÏ nabízíme pfiíchozím alternativu neãasové individuální prohlídky
dle vlastní chuti.
V ãervenci a srpnu je okruh otevfien dennû vãetnû pondûlí od 9 do
18 hodin.
Ludûk Frencl
Okruh Na hradby je od zaãátku svého otevfiení velmi úspû‰n˘. Pondûlní provozní dobu
vyuÏilo jiÏ nûkolik stovek náv‰tûvníkÛ. Zavede nás jak na hradební systém, tak do interiérÛ Velké vûÏe.
Je sobota 23. ãervna, tepl˘ letní
pozdní veãer, a právû jsem pfii‰la
z hradu, z koncertu Carlose PiÀana,
proslulého flamencového kytaristy,
profesora flamencové kytary na
konzervatofii v Murcii, drÏitele fiady
hudebních cen, kter˘ koncertoval
v fiadû mûst a státÛ po celém svûtû.
To v‰e jsem vyãetla z letáku Open
Guitar festivalu, kter˘ právû probíhal (ve dnech 21. – 24. ãervna) na
hradû Kfiivoklátû. Pokud by se mûlo je‰tû nûco o této jiÏ tradiãní akci
napsat, udûlá to jistû, jak slíbil, kastelán hradu Ludûk Frencl, kter˘ byl
chválen právû za to, Ïe díky nûmu
tu jiÏ po nûkolikáté tento festival
a mistrovské kytarové kurzy probíhají. Ale já chci psát právû jen o tom
dne‰ním koncertû, kter˘ mû naprosto uchvátil. A nejen kytarista,
ale moÏná je‰tû víc mû nadchl jeho
doprovod, Miguel Ángel Orengo,
percussions, jak praví leták, ale víc
uÏ se o nûm nepí‰e… UÏ ten jejich
pfiíchod na jevi‰tû – oba tmavovlasí, snûdí, v ãerném obleãení. VÛbec
se nedivím, Ïe pfii koncertech Paganiniho dámy omdlévaly, jen se objevil, a Ïe ho podezfiívali ze spojení
s pekeln˘mi mocnostmi. B˘t to ve
stfiedovûku – a ta hradní atmosféra
tomu nahrávala, tak si to o tûch dvou
budou myslet taky. Mistrovská hra
na kytaru ve v‰ech nuancích, od
podmanivû sametov˘ch tónÛ po ìábelsky rychlé rytmy ve fortissimu,
aÏ to v jednu chvíli nevydrÏela tech-
nika. To ale ty dva vÛbec
nevyvedlo z míry, protoÏe
pak teprve v sólu vyniklo
umûní perkussionisty, neboli po ãesku hráãe na rytmické nástroje. Celou dobu
jsem na nûj zírala, div jsem
si krk nevykroutila. Musel
snad mít ruce jak ze Ïeleza,
co ten s nimi dokázal vykouzlit za rytmy! A na jak˘
„hudební“, nebo spí‰ rytmick˘ nástroj! Odborníci
pfies hudbu by ho asi umûli
pojmenovat, ale já prostû
jen vidûla, Ïe sedí na jakémsi kvádru, a do nûj bubnuje. Jednou rukou, zatímco v druhé kouzlil s dal‰ími
rytmick˘mi nástroji, nebo
obûma, ale i nohama hrál,
vlastnû cel˘m tûlem. Bylo
to naprosto fascinující. Byli perfektnû sehraní a my,
posluchaãi, jsme jim zoba- Skvûl˘ kytarista Carlos PiÀana.
Foto archiv
li z ruky. Takov˘ aplaus, dupání, pískání, v˘kfiiky jsem pfii kon- v‰ichni umíme anglicky. Domyslecertech tohoto druhu je‰tû nezaÏila. la jsem si, Ïe asi dûkoval za pozváJen mû malinko ru‰il soused pfies ní, a Ïe byl nad‰en tím nádhern˘m
uliãku, kterému noha poskakovala gotick˘m sálem, ve kterém úãinkojako zbûsilá, jak ho to vzalo, ale bo- val. Na konci koncertu oba hudebhuÏel ne zrovna pfiesnû do rytmu, níci odcházeli ze sálu za frenetickéa pak je‰tû blesky fotoaparátÛ, aã- ho potlesku nad‰en˘ch stojících
koliv v úvodu koncertu byli diváci divákÛ, naprosto zaslouÏené pocty.
poÏádáni, aby nefotili. Taky mi by- ÚÏasn˘ záÏitek, díky v‰em, ktefií to
lo líto, Ïe nikdo nepfieloÏil, co Car- sv˘m úsilím umoÏnili.
los PiÀana v prÛbûhu koncertu fiíkal.
Asi se organizátofii domnívali, Ïe uÏ
Gudrun Humlová
OKÉNKO K SOUSEDÒM – KNIHOVNA – POZVÁNKY
STRANA 8
KL 7–8/2012
OBECNÍ KNIHOVNA
LETÍ, LETÍ ANDùLÍâEK….
Koho by napadlo, Ïe kniha s tímto
titulem je detektivka? MoÏná kníÏka lidové poezie nebo sbírka národních písní, ãi snad fiíkadla a ver‰ovánky pro dûti – ale detektivka?
A pfiece je tomu tak. Spisovatelka
Jana Moravcová, autorka poezie,
povídek, novel, ver‰Û a pohádek pro
dûti i dokumentárních próz a pfiekladÛ se v poslední dobû zamûfiuje
v˘hradnû na detektivní Ïánr. A ráda vym˘‰lí zvlá‰tní tituly pro svá díla. Pfied nûkolika lety jsem recenzoval její knihu Pinã baskervillsk˘.
A dnes mám na stole dal‰í ãtyfii,
o nichÏ vás, váÏení ãtenáfii, chci alespoÀ struãnû informovat (v‰echny
vydalo brnûnské nakladatelství
MOBA v letech 2008 – 10). První
z nich (2008) není vlastnû detektivka, ale sborník 13 povídek, z nichÏ
nûkteré mají detektivní zápletku.
Název Pastiãky rozumu dostal podle úvodního pfiíbûhu, jehoÏ hrdina
jakoby vysvûtluje: „…jsem ten typ,
kter˘ bezpeãnû ví, Ïe za kaÏd˘m úletem do virtuálního svûta – jak se teì
krásnû fiíká – ãíhají takové ty obyãejné pastiãky… jako na my‰i, víte? Nûco jako pastiãky rozumu …
A ty mû drÏí v pûkném odstupu od
nûjakého nepodloÏeného vym˘‰lení, eventuálnû dom˘‰lení ãehokoliv.“ Kouzlo a pfiitaÏlivost této knihy tkví právû v neustálém stfietu
rozumu, stfiízlivosti, smyslu pro realitu a oním virtuálním svûtem,
s vym˘‰lením a dom˘‰lením, s fantazií, s tu‰ením nov˘ch, neãekan˘ch
souvislostí a fie‰ení. Hlavní posta-
OKÉNKO K SOUSEDÒM…
pfiipravil TomበBednafiík
DE·TIV¯ POTLACH
V ÚDOLÍ H¤ÍCHU
KLUCNÁ. UÏ po tfiiaosmdesáté
se rozhofiel v pátek 6. ãervence v˘roãní oheÀ v trampské osadû v Údolí hfiíchu v Klucné. Také letos se jednalo o „komorní“ verzi, bez
ozvuãení, nasvûtlení a velké propagace.
Souãástí potlachu jsou dopolední
Indiánské hry dûtí. Ty nechybûly ani
letos. Sluníãko pálilo od boÏího rána jako ìas, a tak soutûÏe na osadním plácku probíhaly pod blankytnou oblohou jedna radost. I kdyÏ se
veãer obloha zatáhla a dusno naznaãovalo, Ïe by se mohla pfiihnat
boufika, se‰lo se kolem jedenadvacáté hodiny na osadním plácku zhruba sto padesát osadníkÛ a jejich kamarádÛ. Zaãátek potlachu byl
tradiãní. Zatím poslední ‰erif osady
Slavnostní zapálení v˘roãního ohnû.
Petr „Prochor“ Pechar pfiivítal pfiítomné a dal pokyn ke vztyãení vlajky. Tohoto úkolu se ujal jeden z doyenÛ osady Karel Hudec. Zatímco
vlajka stoupala po Ïerdi vzhÛru, zapálili ãtyfii vybraní osadníci pochodnûmi „ve jménu kamarádství“
hranici. Pfiítomní nezapomnûli uctít
památku kamarádÛ, ktefií se uÏ leto‰ního potlachu nedoÏili. Dal‰í ze
star‰ích osady - Jifií „Kolibfiík“ ·ebesta - tak uãinil za v‰echny vhozením smrkové vûtviãky do ohnû a
skupina Kamarádi Údolí hfiíchu písniãkou Sbohem, má osado. To uÏ ale
zaãaly na Klucnou dopadat první
velké de‰Èové kapky. Na chvíli je
osadníci zahnali hromov˘m zvoláním „AÈ nepr‰í!“, ale Manitou vysly‰el jejich prosbu jen na chvíli.
Kolem desáté veãerní se protrhla nebeská stavidla, hromy a blesky dopadaly na zem ze v‰ech stran. Vypadalo to na nûkolikahodinovou
slotu, a tak hodnû lidí ode‰lo do
úkrytu sv˘ch chat a domovÛ. Ti nejvûrnûj‰í, ktefií pfieãkali fiádûní bûsÛ
na osadním plácku, se pak znovu sesedli kolem hranice a hráli a zpívali je‰tû dlouho po pÛlnoci.
K¤IVOKLÁTSKÉ
SLALOMY NA
BEROUNCE
ROZTOKY. O sváteãním ãervencovém víkendu se na umûlé slalomové dráze v Roztokách uskuteãnil
27.
roãník
Kfiivoklátsk˘ch slalomÛ. Leto‰ního roãníku se zúãastnili i
slalomáfii z Nûmecka, Ruska a dokonce
i ze ·védska. Na startu nechybûli ani b˘valí ãe‰tí reprezentanti - deblkanoista
Marek Jiras (bronzov˘ z OH v Sydney) a
kajakáfiky Marcela
Sadilová a Zdena
Grossmannová.
Po oba dva dny mûli
diváci moÏnost vidût
fiadu dramatick˘ch
Foto –bed– bojÛ. Mezi ãeskou a
evropskou ‰piãkou se neztratili ani
kanoisté z Roztok závodící v dresu
Kanoistického klubu Rakovník.
V nedûlním závodû si v K1m vybojoval krásné 4. místo roztock˘ Adam
Peterka. Tomu se dafiilo i kategorii
C2, kde spolu s Pechlátem z âesk˘ch Budûjovic obsadili vynikající
3. místo. To v‰ak nebylo je‰tû v‰echno. Adam Peterka v K1 se v sobotu
stal druh˘m nejlep‰ím mlad‰ím dorostencem a v nedûli tuto kategorii
dokonce vyhrál. Ve stejné kategorii
vybojoval Václav Koudelka v sobotu sedmé a v nedûli ‰esté místo.
Mezi star‰ími Ïáky se Jakub Peterka umístil v sobotu na tfietím místû.
V nedûli si o dvû místa pohor‰il. V
deblkanoích si nejlépe vedli Adam
Peterka s Pechlátem, ktefií vyhráli
svoji kategorii oba dva dny.
„Leto‰ní Kfiivoklátské slalomy se
povedly. K vidûní bylo mnoho dramatick˘ch duelÛ. Rádi bychom touto cestou podûkovali v‰em, ktefií na‰i akci podpofiili,“ uvedla fieditelka
závodu Radka Baãáková.
vou druhé knihy, nazvané Zloãin pro
sleãnu Poirotovou (2008), je nakladatelská redaktorka v dÛchodu, kterou si snad nikdo nepamatoval pod
obãansk˘m jménem Lucie Komínková. Byla postrachem v‰ech autorÛ detektivek od vydû‰en˘ch nováãkÛ po staré, ostfiílené matadory,
neboÈ jí v redigovan˘ch rukopisech
neunikla sebemen‰í logická chybiãka. ¤íkalo se o ní, Ïe je nûco mezi
sleãnou Marplovou a Herculem Poirotem – zkrátka sleãna Poirotová.
Má vyfie‰it úkol mimofiádnû obtíÏn˘ a sloÏit˘. Zloãin se udál pfied více neÏ 20 lety na opu‰tûné horské
chatû a policie tehdy cel˘ pfiípad
uzavfiela jako ne‰Èastnou náhodu.
A moÏn˘ch podezfiel˘ch – cel˘ zástup. Pûkn˘ hlavolam i pro velmi
zku‰ené ãtenáfie. Sjezd abiturientÛ
b˘vá vdûãnou zápletkou detektivních pfiíbûhÛ. Nejinak je tomu ve tfietí knize Tfiináctá kometa (2009) .
B˘valí spoluÏáci se tentokrát rozhodli sejít u jednoho z nich v jeho
venkovském domku. V sousedství
Ïije podivínsk˘ amatérsk˘ astronom, kter˘ prorokuje blíÏící se pfielet komety. Je to v pofiadí tfiináctá
z tûch, o nichÏ si tento star˘ ãlovûk
vede detailní záznamy, a podle
v‰ech pfiíznakÛ nevûstí nic dobrého.
A skuteãnû – dva spoluÏáci se jdou
projít na zahradu u domku a jsou nalezeni leÏící v bezvûdomí vedle sebe – on s holí v ruce, ona s rozbitou
hlavou!?! A jak pfii‰la ke svému titulu zatím poslední z detektivek Jany Moravcové Letí, letí andûlíãek
(2010)? Jsou to první slova z ver‰ovaného vûnování do památníku:
„Letí, letí andûlíãek, otevfie ti památníãek, napí‰e tam básniãku a zas
letí k nebíãku.“ Atmosféra „ble‰ích
trhÛ“ je zvlá‰tní, neopakovatelná,
s originálním nádechem. Láká kupce a sbûratele, ktefií tam touÏí objevit nûco vzácného, neãekaného, co
se nikde jinde neseÏene. Pfiitahuje
ov‰em i ty, ktefií mají opaãn˘ cíl –
nûãeho pfiebyteãného se zbavit, v˘hodnû to prodat a zfiejmû i prokázat
svou obratnost,v˘fieãnost,vynalézavost. ProtoÏe na „ble‰ím trhu“ se
prodává a kupuje v‰echno moÏné
i nemoÏné, nepfiipadne nikomu divné, Ïe nûkdo nabízí staré, popsané
památníky a Ïe je o nû pomûrnû velk˘ zájem. Kolem jednoho zcela konkrétního dívãího památníãku, obsa-
hujícího citované vûnování, se toãí
kriminální zápletka knihy. Zloãin se
stal pfied dávn˘mi lety, je uÏ promlãen a navíc vût‰ina zúãastnûn˘ch
v té tragické historii nemûla ani nejmen‰í tu‰ení, Ïe k nûjakému zloãinu do‰lo. O to pfiekvapivûj‰í je pak
závûreãné odhalení. âtyfii knihy –
kaÏdá o jin˘ch lidech, o jin˘ch pfiíbûzích, o jiném prostfiedí. To je samozfiejmé a jedinû moÏné. Kdyby
tomu tak nebylo, byla by to pûkná
nuda. Pfiesto mají v‰echny knihy Jany Moravcové nûco spoleãného. To
v‰ak nepovaÏuji za jejich slabost, ale
pfiednost. V‰echny ãerpají ze souãasnosti. Îivot v nich je stejn˘ jako
ten, co Ïijeme my. Jejich postavy
jsou nám blízké, ãasto nám pfiipomenou na‰e pfiátele a známé nebo
mají nûco z nás sam˘ch. Autorka nás
v‰ak nenechá „odpoãívat“ v oné
kaÏdodenní v‰ednosti, ale neustále
nás postrkuje do svûta fantazie a snÛ,
pfiedstavivosti, jin˘ch moÏností fie‰ení. Konkrétnû se to projeví napfi.
v tom, Ïe sice vÏdy uvede jedno fie‰ení kriminální zápletky, ale souãasnû nabídne mnoÏství dal‰ích. Sama o tom v jednom rozhovoru pro
tisk fiekla: „Pfiipadá mi, Ïe v ãlovûku samém, v jeho Ïivotû, je tolik
moÏností, Ïe vybrat jen jedno vyústûní znamená ochuzení postav
i ãtenáfie.“
PhDr. Jaroslav Vávra
K¤IVOKLÁTSK¯MI
HVOZDY
ZBEâNO. Je sobota 30. ãervna,
a pfiestoÏe zaãínají prázdniny, kulturní ruch na Kfiivoklátsku neutichá.
Pfiijali jsme pozvání do Galerie
Správy CHKO Kfiivoklátsko ve
Zbeãnû, kde slavnostní vernisáÏí zaãíná osmá autorská v˘stava Jany Jiráskové z Tuchlovic s pfiíhodn˘m
názvem „Kfiivoklátsk˘mi hvozdy“.
VernisáÏ zahájil a hosty pfiivítal
za Správu CHKO Kfiivoklátsko Miroslav Trojan a po
krátké
kulturní
vloÏce, kterou obstarali Jakub ·íma
s Dagmar Pavlíãkovou, uvedl autorku
vystaven˘ch
prací slovy: „Jana
Jirásková se velice
ráda zúãastÀuje exkurzí a vycházek do
pfiírodních rezervací, které pofiádá
IVS Budy. Vût‰ina
vystaven˘ch snímkÛ vznikla právû pfii
Dva dny svádûli kanoisté na Berounce líté boje.
Foto –mb– tûchto akcích. Fo-
Autorka v˘stavy Jana Jirásková pfiivítala hosty a seznámila je s exponáty v˘stavy. Na obsah
jejích slov bedlivû dohlíÏel vnuk Kája.
Foto Milan Bednafiík
tografie ilustrují kfiivoklátskou pfiírodu v její plné kráse a na první pohled je patrno, Ïe autorka je velkou
milovnicí kvûtin, které tvofií vût‰í
ãást vystaven˘ch prací. MÛÏeme
zde ale uvidût i jiné Ïánry, jako malebná zákoutí lesních potÛãkÛ, majestátnost lesních velikánÛ ãi zajímavé pohledy na krajinné celky v
CHKO.“
Jana Jirásková není místním neznámá, protoÏe ji ãasto vídáme na
akcích, pofiádan˘ch v na‰em regionu. Autorka prozradila, Ïe za v‰e
mÛÏe Dá‰a Pavlíãková z Roztok,
protoÏe pfied nûkolika lety pfiijala její pozvání a zúãastnila se pfiedvánoãního happeningu Plovoucí nadûje. „Byla jsem nad‰ená a snaÏila
jsem se atmosféru zdej‰ích lidov˘ch
slavností zachytit fotoaparátem. Od
té doby sem na akce jezdíme s manÏelem pravidelnû a zaãali jsme se
zúãastÀovat exkurzí pofiádan˘ch
Správou CHKO. Dostanu se tak do
míst, kam bych se jinak nedostala a
díky odborn˘m lektorÛm se dozvíme mnoho zajímavého.“
Zajímá mû, zda se autorka na
snímky nûjak pfiipravuje ãi jsou dílem náhody. „Vût‰ina fotografií
vznikla náhodnû. Jdeme krajinou,
posloucháme zajímavá povídání
prÛvodce, a kdyÏ nás na nûco upozorní, tak se to snaÏím vyfotit. Vût‰inou fotím z ruky, pfiestoÏe vím, Ïe
by to bylo ze stativu lep‰í, kvÛli vût‰í hloubce ostrosti. Neumím si ale
pfiedstavit, Ïe bych se za pochodu
zdrÏovala rozkládáním stativu a obtûÏovala tím ostatní. Pokud je dost
svûtla, zvládnu to s dne‰ní technikou i z ruky,“ smûje se paní Jana.
V˘stavu jejích fotografií si mÛÏete
pfiijít do Zbeãna prohlédnout do
konce záfií.
Milan Bednafiík
ZAJÍMAVOSTI – SPOLEâENSKÁ KRONIKA
STRANA 9
NESEëTE DOMA ANEB TIP KL NA V¯LET (XXXVII)
MAGICKÁ HORA PLE·IVEC
Hora Ple‰ivec (654 m.n.m.) leÏí
v severní ãásti Tfiemo‰enské vrchoviny v Brdech, nad údolím fiíãky Litavky. Je to velmi v˘razn˘ vrch s dobr˘mi rozhledov˘mi moÏnostmi
zejména na západ - do oblasti tzv.
Stfiedních Brd, kde se nalézá Vojensk˘ újezd Brdy, ale z nûkolika
míst i k severov˘chodu, do oblasti
âeského krasu. Podle jména „Ple‰ivec“ se dá usuzovat na to, Ïe v dávn˘ch dobách byl jeho vrchol zfiejmû
hol˘. Není divu, protoÏe celá planina na jeho vrcholu je velmi kamenitá.
Na vrcholu se nacházelo rozsáhlé (57 ha) hradi‰tû z pozdní doby
bronzové, jedno z nejvût‰ích v âechách. Jeho zbytky v podobû valÛ
se zde na nûkolika místech je‰tû dochovaly. Îádn˘ rozsáhlej‰í archeologick˘ prÛzkum zde ale nebyl proveden. Podle spí‰e ojedinûl˘ch
vykopávek (naposledy údajnû v roce 1945) se usuzuje, Ïe se jednalo
o hradi‰tû knovízské nebo milaveãské kultury. V kaÏdém pfiípadû se
vznik hradi‰tû pohybuje nûkde mezi rokem 800 aÏ 1300 let pfied Kristem. Ve vnitfiní ãásti hradi‰tû byly
nalezeny bronzové
pfiedmûty a také poklad stfiíbrn˘ch denárÛ z 11. století. Také
v okolí Ple‰ivce se nacházely ãetné bronzové pfiedmûty, které
v‰ak, bohuÏel, konãily u místních kováfiÛ
jako cenná surovina,
do dne‰ních dob se
nûco málo dochovalo
v nûkter˘ch muzeích.
Nejv˘znamnûj‰ími
rozhledov˘mi body
jsou âertova kazatelna v blízkosti vrcholu
a Krkavãí skály v jeho jihov˘chodních svazích. âertova kazatelna je velmi strm˘ svah,
zpoãátku nûkolik metrÛ témûfi kolm˘, pozdûji „jen“ velmi pfiíkr˘, ze
kterého je v˘hled na Stfiední Brdy.
âní 300 m nad údolím Litavky
a s trochou fantazie zde má ãlovûk
pocit jako v letadle. Úhel v˘hledu je
odhadem zhruba 140 stupÀÛ jihozápadním smûrem, tedy pfiedev‰ím na
nádherné lesy ve vojenském prostoru.
Dal‰ími zajímav˘mi místy lokality jsou tzv. Smaragdové jezírko
v jihov˘chodních svazích, leÏící ne-
Vyhlídka âertova kazatelna na Ple‰ivci.
KL 7–8/2012
DUCHOVNÍ ZAMY·LENÍ
JDOU DVù NEROZUMNÉ VùCI:
MLâET, KDYÎ JE T¤EBA MLUVIT,
A MLUVIT, KDYÎ JE T¤EBA MLâET
Perské pfiísloví
daleko obce Lhotka, vzniklé zatopením malého lomu, a Ple‰iveck˘
viklan, k nûmuÏ vede znaãená odboãka. Podle legendy se ve Smaragdovém jezírku (zatopen˘ b˘val˘
lom) ukr˘vá Hadí královna. Ta se
pocestn˘m zjevuje jako mladá panna se smaragdov˘ma oãima a nafiíká. Kdo ji spatfií, nebo zaslechne její ‰tkaní, bude mít pr˘ smÛlu.
Celá hora Ple‰ivec je pr˘ (podle
senzibilÛ) protkaná mnoÏstvím „kanálÛ“ s negativní energií. Jedním
z míst, kde je moÏno zjistit energii
kladnou, je i zdej‰í viklan. Ten je
obklopen velk˘m mnoÏstvím kamenn˘ch minipyramidek a pagod
nejrÛznûj‰ího provedení, které zde
postavili turisté. Tito „kamenní muÏíãci“ jsou sice roztomilí, podle senzibilÛ v‰ak rozmûlÀují kladnou
energii, vyvûrající u viklanu.
Vût‰ina zajímav˘ch míst je zpfiístupnûna turistick˘m znaãením, samotn˘ vrchol je v‰ak skryt˘ v lese,
ãervená a zelená turistická znaãka
jej tûsnû míjejí.
¤ídá se, Ïe Ple‰ivec je mekkou
ãesk˘ch trampÛ, ktefií si v jeho svazích vybudovali nûkolik osad. Nûkteré místní názvy (napfi. Fabiánova
zahrada) pfiipomínají ducha a pána
Brd Fabiána, kter˘ v‰ak má mít své
hlavní sídlo na Velké Babû (614 m).
Pokud se na Ple‰ivec vydáte, nejvhodnûj‰ími v˘chodi‰ti pû‰ích túr
jsou obce Jince, Lhotka, Lochovice, Hostomice pod Brdy nebo âenkov.
TomበBednafiík
Kdosi dal jednomu ãlovûku ve velkomûstském paneláku tuto radu: „Jdi si pÛjãit sÛl.“
To je moc dobrá rada pro v‰echny, kdo se cítí sami. Bydlí v lidsk˘ch mraveni‰tích, na
chodbû mají nejménû ãtyfii nebo pût dvefií do
rÛzn˘ch bytÛ, v celém vchodu tfieba padesát.
V‰ichni tam bydlí uÏ nûkolik let. A nefieknou
si ani „dobr˘ den“.
Jedna paní mi vyprávûla: „Zaklepu u sousedÛ a ozve se: – Nikomu neotvírám!“ UÏ nemûla odvahu zaklepat je‰tû jednou!
Ten hlas patfiil také star‰ímu ãlovûku. Asi je‰tû víc samotnému, kter˘ má
pfiikázáno sedût zamãen˘, nikomu neotvírat, aby mu snad nûkdo neublíÏil.
Kdyby ta paní zaklepala veãer, kdy tam bude hlavní nájemník – tfieba syn,
dcera, moÏná by zjistili, Ïe za stûnou bydlí ãlovûk, jemuÏ mohou nechat klíãe, na hodinu svûfiit dítû a kter˘ se zase mÛÏe obrátit na nû.
„BûÏ si pÛjãit sÛl!“ MoÏná zjistí‰, Ïe se s tûmi lidmi za stûnou dá mluvit.
Jak ãasto nûco fiekneme, aniÏ myslíme na to, co z toho mÛÏe vzejít. Vûta,
která nám nûkdy bezmy‰lenkovitû vypadne z pusy, mÛÏe mít tragické následky. Jedenáctiletá jednoruká dívka pfii‰la na hfii‰tû na kraji mûsta. Pfii
spoleãné hfie si poãínala stejnû obratnû jako ostatní dûti s obûma. Zchvácená, ale veselá, stála ta malá na okraji a ãekala na zelenou. Laskavá stará dáma jí oslovila a povídá: „Ubohé dítû, ty mበjen jednu ruku?“ A bylo to venku. Dívka pfii hfie vÛbec nemyslela na to, Ïe jí nûco chybí. Naopak.
Myslela si, Ïe je rovnocenná s tûmi druh˘mi, i dûti ji tak braly. A teì ta ne
zle my‰lená, ale bezmy‰lenkovitû vyfiãená slova! Pro dítû to byla rána…
Jak rychle a ãasto taková vûta vyklouzne a nedá se vzít zpût. Napfiíklad,
kdyÏ otec fiekne synovi: „Z tebe nikdy nic nebude!“ Takov˘ v˘raz se mÛÏe
„zaÏrat“ pod kÛÏi a naru‰it chlapci cel˘ Ïivot. Bezmy‰lenkovité mluvení a
jednání se podobá lesnímu poÏáru. Nûkdo odhodí z nepozornosti ãi lehkomyslnosti zápalku nebo nedopalek cigarety – a uÏ hofií suchá tráva a hou‰tina je v plameni, kter˘ se zakusuje dál a dál. ·kody jdou do miliónÛ.
Za nerozváÏn˘m slovem zÛstane po‰kozen˘, smutn˘, zranûn˘, zlomen˘
ãlovûk. Ukradené peníze mÛÏeme vrátit do halífie, zranûnou ãást nebo sebevûdomí nelze stoprocentnû nahradit nikdy!
A tak, neÏ se rozpovídáme, pamatujme, Ïe co bylo fieãeno, nelze vzít zpátky.
J. P.
Koncem mûsíce ãervna nás zastihala smutná zpráva, Ïe nás ve vûku 94 let navÏdy opustila paní Marie Georgievová, dlouholetá korektorka Kfiivoklátsk˘ch novin, knihovnice,
uãitelka a skvûlá Ïena. Mnozí z nás si ji uchováme v pamûti jako obûtavou a pracovitou
Ïenu, která nikomu neodmítla pomoc. I pfies
její vysok˘ vûk se zapojila do kulturní práce
v obci a byla ãinná aÏ do jejího odstûhování.
Bude nám moc chybût. âest její památce.
Redakce KL
íl
22. d
kdyÏ jejich navigace tvrdí, Ïe tu je.
Vyh˘bejme se chodcÛm courajícím
se po obou stranách silnice a pletoucím se nám pod kola. Jdou pfieci
tam, kde je chládek a ne tam, kde pfiikazují pfiedpisy. Mûjme pochopení
pro cykloturisty jedoucí v houfu vedle sebe, protoÏe si chtûjí pfii jízdû
popovídat, coÏ, kdyÏ jedou za sebou,
nejde. Buìte v klidu, dodrÏování dopravních pfiedpisÛ je v na‰í vsi stejnû jen orientaãní, soudû podle toho,
Ïe cesta do Roztok se o sezónu stává svérázn˘m adrenalinov˘m sportem. Asi navrhnu, aby se také odstranila zbyteãná a buzeraãní znaãka
STOP u Hotelu S˘kora, protoÏe na
tak bezpeãné a pfiehledné kfiiÏovatce je fakt zbyteãná. Stejnû ji dodrÏuje jen hrstka staromilsk˘ch fiidiãÛ,
která v oãích té vût‰iny, co to valí
dolÛ kopcem pofiád dál, ãára–neãára, pÛsobí jako dementi brzdící dopravu.
O dodrÏování
povolené
rychlosti radûji pomlãím.
Ano, chápu,
doba se zrychluje, tak
proã se Kfiivoklátem táhnout padesátkou? No jo,
málem bych
zapomnûl, Ïe
za to ti neustále spûchající chudáci
nemÛÏou,
protoÏe je na
Foto © Milan Bednafiíék
Buìte vítáni, moji milí. RtuÈ teplomûru za oknem ‰plhá ke tfiicítce.
Zaãalo léto s plnou parádou, se v‰ím,
co k nûmu patfií. Opalováním, koupáním, cestováním. Musíme se obrnit trpûlivostí skoro na kaÏdém kroku. Na‰e víska není dimenzována na
davy turistÛ, vodákÛ a rekreantÛ,
kter˘ch rok od roku pfiib˘vá. V obchodû se zdrÏíme déle, neÏ tomu b˘vá obvykle, déle hledáme místo na
zaparkování, kdyÏ jdeme tfieba na
po‰tu ãi do zdravotního stfiediska.
Musíme b˘t shovívavûj‰í k tápajícím motoristÛm, hledajícím cestu a
ztrácejícím se ve zmûti znaãek okolo na‰ich silnic, které jsou ãasto v antagonistickém vztahu s mapami v
navigacích. Zvykejme si na nechápavû hledící oãi nejednoho v˘letníka, kdyÏ mu s politováním musíte
sdûlit, Ïe zde hledají bankomat zbyteãnû, a Ïe jim ho fakt nezapíráte, i
to neupozorní informaãní radar, kter˘ mají i v té nejzapadlej‰í vsi, kde
projede jeden koÀsk˘ povoz za den.
Pfii cestách ãeskou domovinou zji‰Èuji, Ïe radar funguje psychologicky
a nohu z plynu fakt dáte...
Tak ‰Èastnou cestu, a pokud dojedete v pofiádku aÏ domÛ, jistû budete vystresovaní a hladoví. ProtoÏe
v tûchto vedrech není na pofiádné jídlo ani pomy‰lení, pfiiná‰ím vám své
oblíbené pomazánky, po kter˘ch
v letních dnech s oblibou sáhnu coby po studené veãefii. Jsou v˘borné
s chlebem, peãivem a doplnûné
osvûÏující zeleninou, navíc zdravé.
Tak dobrou chuÈ a pevné nervy, moji milí, a na podzim nashledanou.
Milan Bednafiík
RYCHLÁ VAJÍâKOVÁ
POMAZÁNKA
5 ks vajec, ‰petka mletého ãerného pepfie, sÛl, 2 lÏíce majonézy,
2 strouÏky ãesneku
V¯TEâNÁ KVASNICOVÁ
POMAZÁNKA
15 dkg droÏdí (4 kostky), sÛl, mlet˘ ãern˘ pepfi, 2 ks cibule, 2 lÏíce
másla, 3 – 4 ks vejce
JEMNÁ RYBÍ POMAZÁNKA
2 lÏíce pomazánkového másla nebo Ramy, 1 polotuãn˘ mûkk˘ tvaroh,
1 lÏiãka citronové ‰Èávy, 1/2 lÏiãky
Worcesteru, 1 konzerva sardinek ve
vlastní ‰Èávû, 1 men‰í cibule, sÛl.
Cibule oloupeme a nakrájíme na
drobné kostiãky. DroÏdí rozdrobíme na men‰í kousky.
Ve vy‰‰í pánvi rozehfiejeme máslo a cibuli na nûm zpûníme. Pfiidáváme nadrobené kvasnice (droÏdí)
a necháme je rozpustit. Vmícháme
vejce a pomazánku osolíme a opepfiíme. V‰e promícháme a vãas odstraníme z ohnû, aby nebyla pomazánka moc suchá a necháme
vychladnout.
Kvasnicová pomazánka je nejlep‰í na mûkkém ãerstvém krajíci chleba. Ty podáváme ozdobené kyselou
okurkou nebo rajsk˘m jablíãkem.
Rybiãky i se ‰Èávou rozmaãkáme
v misce, pfiidáme nadrobno nakrájenou cibuli a vidliãkou dobfie promícháme. Pfiidáme tvaroh, citronovou
‰Èávu, Worcester, pomazánkové
máslo. Rybí pomazánku dobfie spojíme a podle chuti pfiisolíme.
Pfied podáváním necháme rybí pomazánku chvilku odpoãinout v ledniãce.
Rybí pomazánka v˘bornû chutná
na celozrnném peãivu nebo ãerstvém
chlebu, ozdobíme plátky okurky nebo rajãete. Hodí se i na jednohubky.
Vejce uvafiíme natvrdo. Uvafiená
oloupeme, protlaãíme strunov˘m
koleãkem na kostiãky a necháme
vychladnout.
Smícháme majonézu se solí, pepfiem a prolisovan˘m ãesnekem. Nakonec vmícháme vajíãka. Pomazánku dÛkladnû promícháme
a necháme chvíli uleÏet.
Rychlou vajíãkovou pomazánku
mÛÏeme podávat s ãerstv˘m peãivem nebo opeãen˘m toastem. Ozdobíme ãerstvou paprikou.
Vzpomínka na Marii Georgievovou, mojí dlouholetou kolegyni,
skvûlou uãitelku Z· Kfiivoklát a obãanku Kfiivoklátu.
POSLEDNÍ DOPIS…
Milá Marie, od Tvého odchodu
z Kfiivoklátu uplynulo uÏ pár let,
ztratily se do nenávratna, kam jsi definitivnû ode‰la i ty ve ãtvrtek 21.
ãervna 2012, v poÏehnaném vûku 94
let, jak se tak hezky fiíká, ale pochybuji, Ïe zrovna Ty bys to ocenila. ZÛstala jen hromádka dopisÛ
a pohledÛ, které jsme si pravidelnû
vymûÀovaly. Tak nad nimi sedím
a znovu oceÀuji tvÛj bfiitk˘ humor,
kter˘ jsi neztratila ani po devadesátce. Nûjak˘ ãas jsi taky strávila
v domovû dÛchodcÛ, kam jsi zpoãátku moc chtûla, ale pak tû to tam,
du‰evnû ãilou a v‰estrannû aktivní
do vysokého vûku, notnû otrávilo:
„V DD vsjo charo‰oje, niãevo nûnado rabotaÈ, tolko krmiÈsa a spaÈ.
Eto oãeÀ zdarovoje, uÏe tri babu‰ky
radujutsa so svjatym Pjotrom.“ Jako ru‰tináfika jsi obãas prokládala
svá psaní takov˘mito citáty, kter˘m
budou urãitû rozumût i ru‰tiny neznalí. Na nûÏné city jsi asi moc nebyla, ale sv˘m dûtem a pozdûji vnukÛm jsi plnû vûnovala svÛj ãas, tak
jako sv˘m ÏákÛm ve ‰kole, i pozdûji
pfii douãování mimo ‰kolu. Urãitû
na Tebe budou v‰ichni vzpomínat
v dobrém. Spolu se mnou asi nejvíc
i bratfii Bednafiíkové, které jsi nikdy
neopomnûla pozdravovat a chválit,
jakoÏ i v‰echny ostatní pfiispívatele
tehdy je‰tû Kfiivoklátsk˘ch novin,
nyní Kfiivoklátsk˘ch listÛ, které
jsme ti pravidelnû posílali. Díky za
to, Ïe jsem mohla b˘t Tvou pfiítelkyní, mûla jsem Tû moc ráda.
Gudrun Humlová
FOTOKRONIKA – HISTORIE
STRANA 10
KL 7–8/2012
KŘIVOKLÁTSKÉ UDÁLOSTI V OBRAZECH
MAGISTER KELLEY OVLÁDL K¤IVOKLÁT
Noãní prohlídky nás zavedly
v prÛbûhu ãervence do kfiivoklátské
historie a pfiipomnûly velkého mága, ale i podvodníka – Magistra Edwarda Kellyeho. Úkolu zhostit se divadelnû, ale hlavnû zajímavû tohoto
tématu, se ujali zamûstnanci správy
hradu a sezonní prÛvodci. Obdivuhodnû i hereck˘ v˘kon Láìa Adam
(Rudolf II.) a Eli‰ka Provázková
(hrabûnka), ale i nûktefií prÛvodci
v rolích stráÏí a vûzÀÛ. Náv‰tûvníky bravurnû provedl Michal Kuchta ve svém typickém kost˘mu lovãího. Scénáfi nedoznal od loÀska
Ïádn˘ch zásadních zmûn. Pfiipravila ho a reÏie se ujala manÏelka kastelána Monika Frencl.
O tom, Ïe se v‰e podafiilo a náv‰tûvníci odcházeli spokojeni, svûdãí i v‰echna vyprodaná místa. Noãní prohlídky budou pokraãovat je‰tû
v závûru ãervence a v prÛbûhu srpna, coÏ se doãtete v programu uvnitfi
listu.
Ludûk Frencl
Náv‰tûvníky po celou dobu noãní prohlídky provázeli zbrojno‰i, které si zahráli Milan ·evãík
a Jakub Zechovsk˘.
Foto TomበBednafiík
Role císafie Rudolfa II. se zhostil zástupce kastelána Ladislav Adam. V pozadí komorná v podání Zuzany HÛlové.
Foto TomበBednafiík
Michal Kuchta v typickém kost˘mu lovãího seznamuje náv‰tûvníky s historií hradu.
Foto TomበBednafiík
Pfiíbûh zaãíná v hradním vûzení, kde v klecích hanby úpí dvû povûtrné dívãiny. S chutí si je zahrály Zuzana HÛlová a Iva Kulichová.
Foto TomበBednafiík
Magister Edward Kelley (Petr Pidrman) ve své alchymistické dílnû. Foto TomበBednafiík
KAPITOLY Z HISTORIE K¤IVOKLÁTSKA – LIV
POVODNù ZLOBILY
I NA·E P¤EDKY (II)
Faráfi Karel Aksamit o povodni napsal: „Neustálé de‰tû a prÛtrÏ mraãen dne 25. kvûtna roku 1872 rozvodnily fieku MÏi tak, Ïe zpûtná voda
zaplavila roztocké hutû. Voda valila se potokem zpátky a rychle stoupala. O pÛl desáté veãer pfii‰el takov˘ pfiíval od Mûsteãka, Ïe lidé
utíkali tak, jak byli. Kdo mohl, zachránil se na místech v˘‰e poloÏen˘ch, nebo u sousedÛ v domech,
kam voda nesahala. ·kody v Budách
byly obrovské. I lidsk˘ Ïivot padl
pfiívalu vody za obûÈ. V domku truhláfie S˘kory ãp. 79 byl spoustami
vod, deroucími se okny a dvefimi do
místnosti, utopen ve spánku sedmnáctilet˘ syn truhláfie Adolf S˘ko-
ra. Hrdinn˘mi zásahy pfii záchranû
ohroÏen˘ch vyznamenal se tehdy
ãetnick˘ velitel Ferdinand Peigert.
Zachránil z ohroÏen˘ch stavení 17
lidí. V domcích voda stra‰nû fiádila.
Chlévy byly zpusto‰eny a zãásti vodou odneseny. Tfii domky byly podryty v základech a sesuly se. Dva
proud naãisto odnesl. Obchodníci
Löwy a Flusser utrpûli velkou ‰kodu promoãením a zkázou zboÏí.
V malé Kuãerovû továrniãce na hospodáfiské stroje v ãp. 131 odneseny
zásoby dfiíví a kolna s hotov˘mi stroji strÏena. Z hostince Janovského
zbyla sotva polovina. Ml˘n i pila
rozbofieny. Oba okresní mosty vedoucí pfies potok byly proudem odneseny. PonûvadÏ i dÛm ãp. 61, kde
byla po‰ta, vodou utrpûl, úfiadoval
po‰tmistr J. Löwy pod ‰ir˘m nebem.
Na potoce u domku ãp. 82 vymleta
byla jáma, Ïe by se v ní vÛz i s koÀmi ztratil. Na severní stranû budovy
‰koly ãp. 93 (nyní Obecní úfiad Kfiivoklát - pozn. T. B.) sahala voda do
v˘‰e jednoho metru.“
Zápisy Karla Aksamita o „stoleté“
vodû 25. kvûtna 1872 doplÀme je‰tû záznamem v obecní kronice.
„Ihned po povodni dostavila se do
Kfiivoklátu státní komise a vy‰etfiovala ‰kody. Konány sbírky pro po‰kozené a se‰lo se i mnoho potravin. Obãané obdrÏeli na penûzích
9962 zlat˘ch a 16 nejvíce postiÏen˘ch obdrÏelo pÛjãku bezúroãnou
ve v˘‰i 18 600 zlat˘ch. Okresní starosta Dr. Karlach, obecní starosta
Josef Nitsche byli vyznamenáni fiády císafie Franti‰ka Josefa a vyznamenáni i závodãí stráÏmistr Peigert
a ãetník Porges.“
Dal‰í povodeÀ na Berounce a Ra-
Kfiivoklátské listy
Nezávislé noviny obãanÛ a pfiátel Kfiivoklátu
Vydává Kfiivoklátská, o.p.s. • âíslo registrace MK âR E 19560
Redakãní rada: Pavel Friebert, Ludûk Frencl, TáÀa Friebertová, Petr HÛla,
Milan Bednafiík, Michal Kuchta, Jan âern˘
Adresa redakce: 270 23 Kfiivoklát 141, e-mail: [email protected]
Sazba a litografie Milan Bednafiík • Tisk RAPORT, s.r.o. Rakovník
Vychází mûsíãnû • Uzávûrka pfií‰tího ãísla je v nedûli 16. 9. 2012
www.krivoklatsko.cz (Kfiivoklátsko a Rakovnicko v tisku)
Tabulka na domû ãp. 58 v Budech ukazuje, kam
aÏ v kvûtnu 1872 dosahovala hladina Rakovnického potoka.
Foto TomበBednafiík
TOMÁ· BEDNA¤ÍK
Povodnû zlobily Budy i ve 20. století. Foto z bfieznové povodnû roku 1940.
Reprofoto TomበBednafiík
kovnickém potoce je zaznamenána
v roce 1890, i kdyÏ s men‰ími následky, neÏ byla ta pfiedcházející.
Ani 20. století se bez velk˘ch vod
neobe‰lo. Bylo jich hned nûkolik.
První vût‰í byla zaznamenána na
Rakovnickém potoce v ãervnu
1939. Pfied pÛlnocí 17. 6. se rozpoutala prudká boufie doprovázená
krupobitím a prÛtrÏí mraãen. Rakovnick˘ potok se rozvodnil a rázem zaplavil celé okolí. Podzemní
prameny zesílily tak, Ïe zatopily
sklepy mnoha stavení. „Bylo tolik
vody, Ïe se u mostu v Kfiivoklátû nasedalo do lodiãek a lidé byli rozváÏeni po zaplavené silnici k lékárnû
a dále. Jez, patfiící k Dubského ml˘nu, nevydrÏel nápor naplaven˘ch
kmenÛ, které leÏely pokáceny po
okraji lesÛ, a byl pobofien. Na tenisov˘ch hfii‰tích U Koleãka byla zpÛsobena ‰koda za 7000 Kãs,“ pí‰e
kronikáfi.
(Dokonãení pfií‰tû)