č. 6 r. 1921 - Supra Praha

Transkript

č. 6 r. 1921 - Supra Praha
Č er v en 1921.
Č ís lo 6 .
ŘÍŠE HVĚZD
ČASOPIS
PRO PĚSTOVANÍ ASTRONOMIE A PŘÍBUZNÝCH VĚD.
V y ch á zí d e se tk r á t ro čn ě.
R ed ak ce a ad m in istrace v P raze 15, W ik o n o v o nádraží.
Dr. A rnošt D ittrich:
Co znam ená souhvězdí V odnáře?
^ S ouhvězdí naše nejsou jed n o tn éh o původu, jak jsem kdvsi vy­
ložil na příkladu Lev, M edvěd. M edvěda, svého krále zvířat, vsa­
dili na nebe neznám í blíže seveřané. Lva zavedli obyvatelé krajiny
horké. Do n ašeho zvěrokruhu dostal se p rostřednictvím Babyloňanů.
M ezi so u h v ě z d ím i tě c h to O rie n tá lc ů v ša k v ů b ec so u h v . V o d ­
n áře není. Je s u ita F. X. K u g le r u v e ře jn il r. 1914 v d íle „ S te rn k u n d e
u n d S te rn d ie n s t in B a b e l", že e x isto v a lo k d y si v eliké so u h v ě z d í,
k te ré za u jím alo d n e š n íh o B e ra n a, V elry b u a v ý c h o d n íh o V o d n áře!
Asi kol r. 2000 p ř. Kr. v y ch á ze ly h v ěz d y je h o za s v ítá n í v d o b ě
z ú ro d ň u jíc íc h d ešťů a n á s le d u jíc íh o o b d o b í v zrů stu ro stlin . S o u ­
h v ěz d í to se p o zd ě ji lám alo n a m e n ší o b la sti, ja k o B eran a V elr>í a ’ Vvelr>'ba a v ý c h o d n í V o d n ík , V elry b a sa m o tn a . Z á p a d n í V o d ­
n á ř tv o řil p ro O rie n t sa m o s ta tn é so u h v ě z d í v la što v č í, ta k é b o u řn ý m
zv ané. J in d e slu je velikou V la š to v k o u n e b o so u h v ě z d ím E u fra tu .
D le vZh le d u s o u d í K u g ler, že h v ěz d y k ap a , ep silo n , m í, n í tv o ří
o h o n V la š to v k y . A le p a tří k n í ta k é d elta, b e ta , alfa.
C h y b ě n í V o d n á ře na s fé ře O rie n tá lc ů činí p ra v d ě p o d o b n ý m ,
že p o c h á z í ta k é o d b líž e n e z n ám ý ch se v e řa n ů , k te ří vsadili n a
n eb e M e d v ěd ici. D o sta l se n a naši sfé ru p ro s tře d n ic tv ím Ř eků,
k te ří m u ale p a trn ě sam i již n ero z u m ěli. D le B ollova d íla „ S fé ra “
z r. 1903 k o lísá v y p o d o b n ě n í V o d n á ře velice. J e d n o u m á dvě
n á d o b y , z n ich ž vylévá v o d u , jin d y je d in o u . N ěk d y se z o b ra zu je
ja k o a n d ro g y n , tu tam se o b je v u je p řím o žen a, v o d n á řk a , je ž se
in te rp re tu je ta k é ja k o b o h y n ě N é re is n e b H e b é ( ? ) .
Iso lo v an á fak ta jso u n e u ž ite č n á . K d y b y ch o m n em o h li o V o d ­
n áři d o k ázati víc, n ež , že u ž R ek o v é m u n ero z u m ěli, d a le k o se n e ­
d o sta n e m e . Ale, což, ab y c h o m se o h lé d li ve z v ě ro k ru h u p o jin ý ch
so u h v ě z d íc h , k te rá b y s V o d n ík em d o h ro m a d y tv o řila c e le k ?
Ř íká se ,,z v ě io k ru h “ . C o ž p a k V o d n á ř je z v íře ? — P o d ív e jm e
se, k te ří člen o v é t. zv. z v é ro k ru h u n e jso u z v ířa ty . Jso u to B lí­
ženci, P a n n a , V áhy, S tře le c, V o d n ík . Z té to sk u p in y v y lo u č ím e
V áh v a S tře lc e, p ro to ž e je jic h p ů v o d je s t o rie n tá ln í. E x isto v a li
k dysi o b ro v sk é so u h v ě z d í š tíro v é h o m u že, o z b ro je n é h o lu k em . T o to
so u h v ě z d í se časem ro z p a d lo ve S tře lc e a S tírá . K lep e ta Š tíra p o ­
m ě rn é ' p o zd ě p ro h lá še n a za V áhy.
B líženci, P a n n a a V o d n á ř tv o ř í zajisté velm i p řiro z e n o u s k u ­
p in u : m u ž, žen a, děti. A le tv o ří sk u p in u ta k é sv ý m v z á je m n ý m
p o sta v e n ím n a g lo b u n e b e sk é m . P a n n a a V o d n á ř jso u si z h ru b a
n a p ro ti a B líženci jso u u p r o s tř e d m ezi nim i.
T u to tro jici n e b e sk o u p o k lá d ám za n e js ta rš í slo ž k u z v ě ro k ru h u . N e n í o n ich již ž á d n é tra d ic e . K d ež to o jin ý c h so u h v ě z d íc h
m ů ž em e u d a ti zcela v ěcn é d ů v o d y , p ro č to n eb o n o zv íře s e do
z v é ro k ru h u d o sta lo , o tě c h to tře c h fig u rá c h tra d ic e m lč í; je již
z a p o m e n u to , p ro č o n a s o u h v ě z d í se d o sta la n a n e b e . B yla to
s ta rá , p ře ja tá so u h v ě z d í, je ž p ro B a b y lo ň a n y , k te ří m ěli P a n n u a
B lížence ta k é na svém n eb i, ale n ev ě d ěli o nich nic a ro v n ě ž tak
n ev ě d ěli m la d ší vůči nim R ekové.
V eliké s tá ří je s t d a lší n itk o u p ro sta n o v e n í v ý zn am u V o d n á ře .
N a d ě je n a zá zn am y a h isto rii tím sice m izí, za to s to u p á n a d ě je ,
že p o m o c í p říro d o p is u , p sy c h o lo g ie a p o d . in d ire k tn í c e sto u n ěco
v y še třím e . O s ta tn ě m ů ž em e o n o veliké s tá ř í p ro m ě n iti v č íseln é
u d á n í, čím získ ám e p e v n o u p ů d u p ro sv é ú v a h y .
S o u h v ě z d í jso u v p o d ro b n ě zn á m é so u v islo sti se č tv erem ro č ­
n íc h p o č a sí. B eran je s t — p ře s n ě ř e č e n o : b y l — sy m b o lem
ja ra . B od ja rn í stá l r. 150 p ř. K r. u g a m m a A rietis, r. 450 p ř. K r.
u alfa A rietis. P ře d tím b y l v s o u h v ě z d í B ýka. R. 2200 p ř. Kr.
stá l u P le já d , r. 3200 p ř. K r. u h v ě z d y p rv é velikosti -A ld eb aran u ,
r. 4200 p ř. Kr. p o b líž e zé ta T a u ri. J e š tě d řív e stá l b o d ja rn í v B lí­
žencích, na čem nám p rá v ě záleží. R. 48Q0 p ř. K r. b y l p o b líž e é ta
G em in o ru n i, r. 6100 p ř. K r. stá l u b e ta G e m in o ru m . P ro s tru č n o s t
m ů ž e m e d o b u o d asi 6200 p ř. K r. d o 4400 p ř. K r. o zn ačiti ja k o
v ěk B líženců. P ak d o s tá v a jí lidská s o u h v ě z d í z v é ro k ru h u p ro stič k ý
v ý zn am . V e v ěk u B líženců, k d y n a ja ře S lu n ce s tá lo v s o u h v ě z d í
B líženců, stá lo v lé tě v so u h v ě z d í P a n n y , v zim ě v s o u h v ě z d í
V od n ík a.
Z a éry B líženců b y la zcela ja sn á o p a č ito s t m ezi P a n n o u a
V o d n ík em . T a to b y la le tn í m lad o u ženou (latin sk é „ v irg o “ zn ačí
m la d o u ženu v ů b ec , p o d o b n ě ja k o p ů v o d n ě něm . ,,J u n g - fr a u “ ),
což je s t za jisté sy m b o lisa c í le tn íh o , m ile h ře jíc íh o S lu n ce. P r o ­
tě jšk e m b y l zim ní m už, je n ž se p ro m ěn il v n a š e h o V o d n á ře , k d y ž
n á ro d o v é p ře ja v š í jej, p ů v o d je h o za p o m n ě li.
Ž enské p o je tí S lu n ce a slu n e č n íh o te p ia p o u k a z u je n a v y so k ý
se v e r, sn a d až za p o lá rn í k ru h . V h o rk é k ra jin ě nelze S lu n ce p o ­
kládat! za v líd n o u m o c n o st. L idé, k te ří b y li v E g y p tě , m n e u ji­
stili, že si p rý n e m o h u ani p ře d sta v iti, ja k s tra š n o u , p řím o n e p ř á ­
te lsk o u m o c n o s tí zd á se le tn í e g y p tsk é S lu n ce n ad p o u š tí. Ž e n o u ,
m lad o u ž e n o u , m uže b ý ti je n S lu n ce se v e rn íc h k ra jů , k d e každ ý
h ře jiv ý p a p rse k je s t člověku vzácný.
V m y šlen c e, že zlá zim a se sy m b o lisu je m u ž em , sh le d áv á m
velice sta ro b y lý rv s. P ro s v ítá tím ž e n sk é h le d isk o . N a še d n e šn í
k u ltu ra je s t o d m u ž ů p ro m u že. T e p rv e o d zcela n e d á v n é d o b y
h lá sí se d r u h á p o lo v in a lid stv a o sv ů j p o d íl n a k u ltu ře . T a k n e ­
b y lo v žd v . N ao p a k , se stu p u je m e -li d o d á v n é m in u lo sti, n alézám e
ja k ý si k u ltu rn í p rim á t žen. K dysi b y ly to ž e n y ,z ajisté z e jm é n a s ta ­
řen y , je ž za lid stv o m yslily. P o zd ěji, n e bez velik ý ch záp asů , p o ­
m o cí ta jn é o rg a n isa c e , v y rv ali m u ž o v é ženám v lád u a vliv. D o b y
ty jsou již ta k é d á v n o za nám i. Z té d o b y jso u s ta ré b á je p ro ti
žen ám z a h ro c e n é , ja k o o P a n d o ře , o E v ě a jejím p o k le sk u . T ak o v é
b á je v ym ýšleli sta rc i, sy m b o lisaci zlé zim y m u žem s ta ře n y .
M y šle n k o v á p ásk a m ezi zim ou a m u ž em s e d í p e v n ě v nás.
Jak p ak v y p a d á s n ě h u lá k ? — J a k o ž e n a v su k n íc h — ž e ? A p řece
se p o k lá d á za m u ž e ! N ě k te ří n á ro d o v é ro v n o u „ sn ě h o v ý m m u ­
ž e m " je j n az ý v ají. S n ěh u lá k b y l k d y si ta k é v á ž n ě m ín ě n . Jack
L o n d o n v „ P ř íb ě h u Je e s U c k o v é “ v y p ra v u je o b ělo ch o v i, je n ž ve
stín u p o lá rn í noci sám a sám p ro ž ív á zim u v y so k ý c h šíře k . P ra v í
o n ě m : „ . . . v n e o h ra ž e n é m d v o ře p ak , p o b líž d lo u h o n o h é z á so ­
b á rn y , p o říd il si sn ě h o v é h o d á b la m raz u , n a n ě h o ž se p ak p o šk leb o v al, p o sm ív a je se m u, k d y ž rtu ť se sm rštila v kuličku te p lo ­
m ě ru . T o v še o v še m p o u z e ž e rte m . Ř íkal sám so b ě , že je to p o u h ý
že rt, o p a k u je si to o p ě t a o p ě t, a b y se tím sám u jis til, js a si
v ěd o m to h o , že š íle n stv í v ž d y rá d o se v y ja d řu je v p ř e d s tírá n í a
ta k o v ý c h h říč k á c h ."
T o h le si L o n d o n jis tě n ev y m y slil p ro effek t. M ísto m o h lo by
k lid n ě c h y b ě t. T o v id ěl n eb sly šel. V o sa m ělém b ělo ch o v i ožila
p rá v ě ve tm ě p o lá rn í zim y znovu v z p o m ín k a na k o u ze ln é o b řad y ,’
jim iž k d y si naši p ře d k o v é lám ali m o c zim y. M y slím , že o b řa d n é
ro z b ití sn ě h u lá k a by lo je jic h p o d s ta tn o u so u č á stí. A sp o ň b y n a
to p o u k a z o v a la p o zn á m k a p říb u z n é h o ro ln ík a , je n ž m i řekl, že
ja k o h o ši sn ě h u lá k a na k o n e c ho lem i ro zb íjeli, co ž se d ělalo se
zv láštn í ja k o u si ra d o stí. Z o b řa d ů zaniklých a z a p o m e n u tý c h se
sn a d n o s tá v a jí d ě tsk é h ry , je ž se p ro p o d iv u h o d n o u k o n se rv a tiv n o s t d ě tí p ř e d á v a jí z p o k o le n í n a p o k o le n í ta k řk a n ez m ě n ěn y .
M yslím , že zim n í m u ž na nebi b v l p ů v o d n ě p o ja t ja k o s n ě ­
h o v ý d é m o n zim y, že to b y l z k rá tk a sn ě h u lá k . K d y ž p ak se
m y šle n k a to h o to so u h v ě z d í d o s ta la d o k ra jin , k d e s n íh je tak
sp o rý , že tam s n ě h u lá k a d ělati nelze, ro ztá l (o b ra z n ě ře č e n o ) a
označil se d le m a te riá lu , z n ě h o ž s e k d y si p o řizo v al.
Že ta k o v á v ěc je s t m o ž n á, v id ím e u In d ů . T i ta k é p ře b y te č n é
v tro p e c h in d o e v ro p e jsk é slo v o p ro sn ě ž e n í, p ře n e sli n a jih n u tí,
v lh n u tí. P o d o b n ě m á se to asi s n ašim i „ le d o v ý m i m u ž i“ v k v ětn u ,
k te ří n ám p ře c e v n ašem p o d n e b í ta k é ž á d n ý led n e p řin á š e jí, ale
je n sn íž e n í te p lo ty , n ě k d y až k n o čn ím m razů m .
N a v rh u ji te d y te n to v ý k lad p ro s o u h v ě z d í V o d n ík a : J e s t to
so u h v ě z d í d é m o n a zim y, je n ž se sy m b o liso v a l sn ě h u lá k e m . Z av e-
\
.
.
d e n o b y lo za éry B líženců u (p ra v d ě p o d o b n ě ) I n d o e v io p e js k é h o
n á ro d a , je n ž žil n a h la d in ě m a te řsk é h o p rá v a n a v y so k é m se v e ru .
K dvž m y šlen k a s n ě h u lá k a n e b e sk é h o d o sta la se n a jih , sta l s e
z n ě h o filo lo g ick ý m n e d o p a tře n ím v o d n í m u ž.
T a k o v é re k o n stru k c e m y šlen e k d á v n o za p ad lý ch tisíc ile tí jso u ,
jak lo y á ln ě d o zn áv ám , v ž d y velm i n ejisté . V y slo v u ji-li se o nich
u rč itě , nechci tím říci, že to co p ra v ím , č te n á ři k sle p ém u v ě ře n í
p ře d k lá d á m . U rč itě , to je s t p o ctiv ě, v y slo v ím e m ín ě n í, je ž b y m o h lo
b ý ti k ry stallisa čn ím c e n trem ta k o v ý ch stu d ií. R o z h o d n u tí, p o k u d
je s t v ů b e c m o ž n o , p řin á šív á tu b u d o u c n o s t, k te rá n o v ý m i o b je v y
literárn ím i, e th n o g ra fic k ý m i, p sy c h o lo g ic k ý m i, m ín ě n í n a v rž e n é b u ď
p o tv rd í, v y v rá tí n eb o p ra v í.
Dr. Fr. K o pecký:
Proč vidíme Slunce a M ěsíc nad horizontem
větší, než na výši oblohy?
(Dokončeni.)
le s t velm i d ú le ž ito , že to to p ře c e ň o v á n í sítn ic o v ý c h o b rá z k ů
se p ro je v u je j e n z a o b v y k l ý c h p o m ě r ů n a š e h o z ře n í.4) J a k ­
mile d í v á m e se z p ů s o b e m m é n ě o b v y k l ý m , pak uplat­
ň u j e se n e p a t r n o s t s í t n i c o v é h o o b r á z k u : velikost
z o r n é h o o b r a z u je mu pak úmě rná.
T a k dív ám e-li se s v ě ž e , z d a jí se n ám lid é d o le n e p řim ě ře n ě
m alým i.5) S te jn ě h led ím e -li v z h ů ru , p ře stá v á p ře c e ň o v á n í s ítn ic o ­
vý ch o b rá z k ů , ta k že cife rn ík v ě ž n íc h h o d in o p rů m ě ru n a p ř. d v o u
m e trů v id ím e ve výši 30 m e trů ve velik o sti je n asi p ů lm e tro v é ,
k d e ž to tý ž cifern ík , v id ě n ý v té v zd á le n o sti v e sm ě ru h o riz o n ­
tá ln ím , zdál b y se nám d a le k o v ě tším .
Tělesa nebeská, stojící nad samým horizontem,
činí dojem o b j e k t ů p ř i n á l e ž e j í c í c h k objektům po­
z e m s k ý m ; n a s t u p u j e p a k o b v y k l é p ř e ce ň ová n í o b ­
r á z k ů s í t n i c o v ý c h , a my je v i d í m e p r o t o většími.
Jsou-li v š a k v ý š e na obloze, u p l a t ň u j e se n e p a t r ­
n o s t j i c h s í t n i c o v ý c h o b r á z k ů — v i d í m e je pr o t o
m e n š í m i ( R. M a y r ) .
*) T. j. za pom ěrů, jež dovolují nám poměrně snadno viděného p řed ­
mětu dosíci a o jeho velikosti se přesvědčiti, a kdy následkem toho na­
učili jsme se dost správně odhadovali vzdálenosti; jde tedy o předm ěty
viděné ve směru blízkém horizontále, nebo o objekty viděné sice ve
směru vertikálním , ale v snadno dosažitelné a tedy navyklé blízkosti.
v) Zejména je-li výše její značnější, tedy zcela nezvyklá, jest to
nápadné: S věže Eiffelovy jeví se nám domy, povozy a lidé tak ne­
patrným i, jako bychom na ně hleděli z dálky ne 300 m, ale ze vzdá­
lenosti několika kilom etrů. T ak é aviatikové souhlasně potvrzují n á ­
p a d n o u maličkost objektů, viděných s výše poměrně malé.
Z b ý v á je š tě vyložiti, p ro č tě le s a n e b e sk á n a d h o riz o n te m zd a jí
se tím v ě tším i, čím z k a le n ě jší je o v z d u ší.
T e o rie v z d u šn é p e rsp e k tiv y v y sv ě tlo v a la to tím , že jich z d á n ­
livá v z d á le n o st ro ste s m lh o u . V ím e v ša k — ja k v ý še u v e d e n o
— ze z k u še n o sti, že o p a k je p r a v d o u : zk alen é o v z d u š í n ám tě lesa
n e b e sk á (t. j. jich z o rn ý o b ra z ) p ř i b l i ž u j e , a to tím v íce, čím
v ě tší je m lh a. N icm én ě p ro ti té to z k u še n o sti s to jí n e p o p ira te ln á
z k u š e n o st d ru h á , že v m lze v id ím e — zcela dle p o ž a d a v k u v z d u šn é
p e rsp e k tiv y — lidi, stro m y , d o m y d á l e , n ež jso u sk u te č n ě .
T e n to ro z p o r u v e d l v s o u h la s ro v n ě ž M a y r, je n ž u k ázal, že
te o rie v z d u šn é p e rsp e k tiv y n e n í ta k je d n o d u c h á , ja k b y la H e 1 m h o l t z e m s e s tr o je n a ; vyložil, že zk a le n á a tm o sfé ra v zd a lu je jen
o b je k ty ne p říliš d a le k é (v id ím e je m é n ě ja s n ě a p ro to z d a jí se
nám d ále), o b je k ty d alek é v ša k že p řib liž u je ; to p ro to , že m álo
p rů h le d n é o v z d u š í d o v o lu je nám v id ě ti o b y č e jn é p ře d m ě ty je n do
jis té , ne p říliš v elké, d álk y (jso u -li d á le , m izí n ám v m lze ú p ln ě );
jso u -li v šak o b je k ty velm i v zd á le n é v m lze p ř e c e v id ite ln ý ( n á ­
sle d k em sv é v elk é sv ě te ln o sti, ja k o u m á M ěsíc, n e b o S lu n ce ), pak
k la d em e je m im o v o ln ě d o m a x im á ln í (n ev e lk é) d álk y , již v id ě n í
m lh o u o b v y k le d o v o lu je . D álk a ta , ja k ze z k u še n o sti v ím e, j e t í m
menší, čím v ě t š í mlha.
Č ím p ak tím to zp ů so b e m je nám M ě síc v íce p řib líž e n , t í m
v í c e d ě l á d o j e m o b j e k t u p o z e m s k é h o , t í m více ná­
s l e d k e m t o h o p ř e c e ň u j e m e j e h o s í t n i c o v ý obrázek.
D alo b y se je š tě leccos p o v ě d ě ti, čím b y se te n to , p o n ě k u d sice
k o m p lik o v an ý , ale ja k se zdá, s p rá v n ý v ý k lad , v p o d ro b n o s te c h d o ­
plnil. ale m ám za to , že u v e d e n é k p o c h o p e n í stačí.
Z článku je v id n o , ja k n e o b y č e jn ý zájem by l o d e d á v n a f e n o ­
m é n u v ě n o v á n , a m n o ž stv í te o rií, u silu jíc íc h jej v y sv ětliti, je z á ­
ro v eň za jím av ý m d o k la d em h o u ž e v n a té v y trv a lo sti lid sk é h o d u ch a,
je n ž se tk á v a je se se zá h ad n ý m n ějak ý m úkazem , p o k o u ší se v ž d y
o n o v ý a n o v ý v ý k lad , h le d á v ž d y n o v é a n o v é cesty , a n e u s ta n e
d řív e , d o k u d n e z d a ří se m u p ro b lém ro zlu štiti.
V té to n e ú n a v n é sn a ze s p rá v n ě p o c h o p iti a v y lo žiti z á h a d n é ,
je s t p rá v ě v elik o st člověka a p ra m e n je h o síly .
XXX)30000000000000003<v-'OOf.'0 0 0 0 0 0 0 0 - 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 ) O O O O r « o o o o o o o c o o o o
Kosmická fysika a m eteorologie.
Řídi d o c. D r. R udolf Sch n eid er.
Dr. Gustav Swoboda:
Severní záře.
V nocích z 13. na 14. a ze 14. na 15. k v ě tn a t. r. b y la p o ­
z o ro v á n a n a če tn ý c h m íste c h re p u b lik y p ře k rá s n á s e v e rn í záře.
B vla velm i d o b ře v id iteln á , p o n ě v a d ž b y lo ja sn é p o ča sí, o b zv láště
p rů zrač n ý v zd u c h a d ru h o u n o c i M ě síc b rz v zap ad al.
K rátce n a to p řin e sly č a so p isy zp rá v u , že s e v e rn í zá ře u k á ­
zala se ve v eliké části E v ro p y a se v e rn í A m erik y , a že ji p ro v á ­
zela silná ú ch y lk a m a g n e tk y a m ís ty i p o ru c h y v te le g ra fic k é m
sp o je n í.
N ěkolik d n í p ře d tím lid o v á h v ě z d á rn a v P a rd u b ic íc h u p o z o rn ila
v d e n n íc h listech v e ře jn o s t na o b je v e n í se v elk é, p ro stý m o k em
v id iteln é sk u p in y skv rn n a v ý c h o d n ím o k ra ji slu n e č n í d e s k y a v y ­
slo v ila d o m n ě n k u , že p rů c h o d je jí ú stře d n ím p o le d n ík e m slu n e čn ím
b u d e m íti u n á s za n á sle d e k m a g n e tic k é b o u ře n e b a tm o sfé ric k é
zjev y . T a to d o m n ě n k a se u sk u te č n ila .
U v e d e n ý n áč rtek u k a z u je n e o b v y k lé v ý ch y lk y m a g n e tic k é d ek lin a čn í je h ly d n e 15. k v ě tn a dle p o z o ro v á n í p ra ž sk é h v ě z d á rn y ;
činí v m a x im u v íc e n e ž 1° k v ý c h o d u . P o n ě v a d ž ta to p o z o ro v á n í
v K lem en tin u k o n a jí se v ý h ra d n ě o p tic k y — n e n í p ro z a tím sa m o p isn é h o m a g n e tic k é h o p řís tr o je — a to o b y č e jn ě tř ik rá t d e n n ě ,
p o u ze p ři p o z o ro v a n ý c h p o ru c h á c h p řim ě ře n ě ča stě ji, je m o ž n o ,
b a p ra v d ě p o d o b n o , že m a g n e tk a ta k é již 14. p o z d ě v e č e r v y k a z o ­
v ala m im o řá d n ý sta v . P říje m ra d io te le g ra fic k ý c h d e p e š í n a stá tn ím
m e te o ro lo g ic k é m ú sta v ě v P ra z e byl ru še n n a v e č e r 15. a 16.
'a tm o sfé ric k ý m šu m o te m , ačkoliv širo k o d alek o an i v so u s e d n íc h
stá te c h n e d o šlo k b o u řk á m . P ři té to p říle ž ito s ti b u d iž p o d o tk n u to ,
že až d o su d n e b y lo m o ž n o v ě d e c k y sta n o v ití, že slu n e č n í sk v rn y
m a jí vliv n a vznik b o u ře k .
A n iž b y c h o m u v ád ě li v še c h n y zp rá v y o s e v e rn í záři v rů zn ý c h
k ra jin sk ý c h listech , p řin á ším e v n á s le d u jíc ím ch a ra k te ristic k é z o n ě c h
zp rá v , k te ré d o sta la p a rd u b ic k á lid o v á h v ě z d á rn a a s n e v š e d n í
o ch o to u p o sto u p ila s tá tn ím u m e te o ro lo g ic k é m u ú s ta v u .
D le nich m ělo 13. k v ě tn a n e b e v zh led , ja k o b y b y lo o sv ě tle n o
velkým i re fle k to ry , sv ě tlo b y lo b ě la v é a ž ú p ln ě b ílé a m ě n ilo se
d o še d o z e le n á a ž s y tě z e le n a. P o z d ě ji zazářily 3 k rá t p o so b ě ,
v ž d y p o n ěk o lik a m in u tá c h , ru d ě č e rv e n é p a p rs k y as 1 m in u tu
trv a jíc í. (P o z o ro v a c í m ís ta : B rn o , D o b ro v ice , Ja ro m ě řic e , R a k o v ­
ník, R o u d n ice , R ok y tn ice, R osice u C h ru d im i. P o z o ro v á n o v e 22
h o d . 25 m in. až d o 22 3/« h o d .)
N á s le d u jíc í noci (ze 14. n a 15. k v ě tn a ), k d y sv it m ě síč n í n e ­
ru šil, p ro jev il se ú k az r u d ě če rv en ý m v y z a řo v á n ím , což b y lo v š e ­
o b e c n ě p o v a ž o v á n o za zář v e lk é h o v z d á le n é h o p o ž á ru . (P o z o ro ací m ís ta : L ito m ěřice, L n á ře u B latn é , V elk é M eziříčí, M ilovice,
P lzeň a j., p o č á te k p o z o ro v á n í m ezi 23 h o d . 30 m in . a 1 h o d .
20 m in., k o n e c kolem
h o d .)
A ž p o tu d z p rá v y z o b la sti s tá tu o n e d á v n é s e v e rn í záři. A b y ­
ch o m n y n í čten á ři zn ázornili rů z n o s t tv a rů , v e k te rý c h te n to n e ­
b e sk ý úkaz se v y sk y tu je , u v á d ím e d řív ě jš í p o z o ro v á n í v se v e rn ě ji
p o lo ž e n ý c h k ra jin á c h , k d e se v e rn í z á ře (a u ro ra b o re a lis ) je s t p o ­
m ě rn ě ča stě jším zjev e m , z a tím co se o b je v u je v n iž šíc h šířk á c h
p o u ze z říd k a a p ři z v lá štn íc h p říle ž ito s te c h , p ři čem ž o v še m tr a tí
n a rů zn o sti tv a rů . R o z ez n áv á m e p ři ní
A ) n e p a p r s k o v i t é, p o m ě rn ě k lid n é a p o n e jv íc e b íle až z e ­
le n ě z b a rv e n é tv a ry ; a to a) o b lo u k , k te rý p o d o b n ě jak o d u h a ,
sp o č ív á sv ý m i konci n a o b z o ru a sm ě re m d o lu je s t o s tře o h ra n ič e n
te m n ý m ú s e k e m ; b ) m rá č k y s e v e rn í z á ř e ; n e u rč itě o h ra n ič e n ý , m rak o v itý , s v ítíc í ú tv a r; c) k o u řm o s e v e rn í zá ře, k te ré se je v í ja k o
p ro n ik a v ý ja s b u ď sa m o s ta tn ě n e b z ů stá v á ja k o zb y tek m izících
ú tv a rů se v e rn í záře.
B) p a p r s k o v i t é , velm i n ek lid n é a p o n e jv íc e b íle až ru d ě
č e rv en é n e b fialo v ě z b a rv e n é tv a ry , k te ré o b y č e jn ě p ro v á z e jí tv a ry
d řív e u v e d e n é : a) v lá k n a, k te rá se p o m a lu tv o ř í n a d s tře d e m
o b lo u k u , ja k o b y z n ě h o v ě jířo v itě v y c h á z e la ; b) p a p rsk y , k te ré
s v elkou ry c h lo stí z o b lo u k u h v ěz d ic o v itě v y lé ta jí, a s p o ju jí se, p ře k ro čí-li z e n it (k o ru n a s e v e rn í z á ř e ) ; c) p ásy , k te ré p o v s tá v a jí
z o b lo u k u , jak m ile se o d d ě lí o d o b z o ru n eb ro z d ě lí v něk o lik k u s u ;
p o h y b u jí se h a d o v itě n eb o tá č e jí s p irá lo v itě ; d ) clo n y , o b zv láště
širo k é p á s y , k te ré činí d o je m zá clo n y ve v zd u c h u v isící, řa sn a té
a v ln íc í se.
V p o lá rn íc h k ra jíc h o b je v u jí se časem v še c h n y ty to tv a ry n a ­
je d n o u a p o s k y tu jí p ak , čá ste č n ě velm i ry ch le se p o h y b u jíc e , p o ­
d ív a n o u n e v y p s a te ln é k rásy .
T y to ro zličn é ú tv a ry sv ě te ln é jso u v zák lad ě již d á v n o zn ám y .
R o v n ěž ta k v ím e již d lo u h o , že d o c e la p o d o b n ý zjev v y sk y tu je
se i ve v y ššíc h šířk á c h již n í p o lo k o u le , z k te ré h o ž d ů v o d u b y ly
se v e rn í a již n í zá ře s h r n u ty v p o je m p o lá rn í zá ře. Je zn á m o d ále,
že p o lá rn í zá ře jso u p ro v á z e n y m a g n e tic k ý m i p o ru c h a m i a zv ý ­
še n o u č in n o stí slu n e č n íc h sk v rn , k o n e č n ě , že se n e tv o ří, p o n ě v a d ž
n e s o u v ise jí s p o h y b e m stálic, sn a d m im o n aši p la n e tu , n ý b rž u v n itř
zem ské a tm o sfé ry a to ve z n a č n ě jšíc h v ý šin á ch n e ž m rak y . "Tri­
g o n o m e tric k ý m m ě ře n ím , p ro v á d ě n ý m s p o čá tk u v isu eln ě, v n o ­
v ější d o b ě fo to g ra fic k y , b y la sta n o v e n a ja k o n e jv y š š í v ý šk a k o n ce
p a p rsk ů 3650 km , ja k o s tř e d n í v ý šk a o b lo u k u 400 až 500 km , s p o d ­
n íh o o k ra je záclo n y asi 60 k m ; je d n o tliv é s e v e rn í zá ře sá h a ly až
k Z em i. T a to o h ro m n á v ý še u sro v n á n í s o b o re m v ý v o je p o v ě trn o sti, k te rý sa h á asi 10 km v y so k o , činí p o lá rn í záři v p rav é m
slova sm yslu n ad z em sk ý m zjev em .
«
•
N eje n s v o jí zn ačn o u ro zlo h o u v p ro s to ru , n ý b rž i sv ý m p ů ­
v o d em za u jím á p o lá rn í z á ře p o s ta v e n í m ezi p ř íro d n ím i ú k azy n a
Z em i a v n eb e sk é m p ro s to ru . P ro z k o u m á n í je jí slu č u je k úzké
sp o lu p rác i fysiku a tm o sfé ry a fysiku n eb e , se k te ro u m á s te jn ý
úděl p o tu d , že n e m ů ž e zk o u m ati v ý je v y z b lízk a a m u sí je sro v n áv a ti p o u ze n e p řím o s v ý sle d k y la b o ra to rn íc h p o k u sů . P ro to činí
p o z n á n í je jí p o d sta ty , k te rá p o sk y tu je v ě d ě b o h a tý z d ro j p o d n ě tů ,
p o u ze p o m a lé p o k ro k y a so u v is í úzce s ro zv o je m fy sik y sv ě tla , o n íž
se k rá tc e zm ín ím e .
N e jp rv e se p o zn a lo , že p o lá rn í z á ře n e n í s n a d p o u z e o d ra ž e n o
slu n e č n í sv ě tlo , p o n ě v a d ž n e n í p o la riso v á n o . T e n to z á v ě r b y l p o ­
tvrzen sp e k trá ln ím ro z b o re m , k te rý sv ě tlo p o lá rn í z á ře ro zlo žil
n a čá ro v é a p á sm o v é v id m o (A n g s tró m ), a ro zšíře n v to m sm y slu ,
že sk u te č n ě při p o lá rn í záři s v ítí rů zn é p ly n y , p ře d e v ším d u sík ,
k te rý dle v ý p o č tů je s t h la v n í so u č á stk o u a tm o s fé ry v e s p o d n í
v rstv ě 70 km a v y sk y tu je se je š tě ve výši 100 km . P a u lse n , k te rý
zho to v il p rv n í fo to g ra fic k é sn ím k y v id m a p o lá rn í zá ře, p ro h lásil,
že p říčin o u z á ře n í p lv n ů je elek trick ý p r o u d : to d o sv ě d č u je p ř e d e ­
vším — v zp o m en e m e-ii n a zn á m ý z á k la d n í p o k u s O e r s te d tů v —
i o d ch y lk a m a g n e tk y o d m a g n e tic k é h o p o le d n ík u , k te rá b ý v á p o ­
zo ro v á n a v ž d y s o u č a sn ě s p o lá rn í zá ří, p o ru c h y ele k tric k é h o te le ­
g ra fu a k o n e č n ě i zn á m é p o k u sy s t. zv. G eisslero v ý m i tru b ic em i,
n ap ln ěn ý m i zře d ěn ý m i p ly n y , k te ré p ři p rů c h o d u ele k tric k é h o p ro u d u
sv ítí. I v tě ch v ý šk á ch a tm o sfé ry , k te ré p řic h á z e jí v ú v a h u , m u sí
b ý ti p ly n y velm i z ř e d ě n é 1) a tím je c h a ra k te riso v á n z je v p o lá rn í
z;áře ja k o e lek tric k é z á ře n í, v ý b o j.
Je-li te n to n áz o r sp rá v n ý , p ak m u sí v y h o v o v a ti ta k é p o d m ín c e ,
že elek tric k é p ro u d ě n í, k te ré se sta lo ja k o .sv ětlo v id iteln ý m , m u sí
se o d ch ý liti, pro ch ází-li m a g n e tic k ý m p ó le m . V sk u tk u m o ž n o p o zo ro v a ti u k až d é p o lá rn í z á ře , že o n y sv ě te ln é p a p rsk y , k te ré p ř i­
b ližn é m a jí sm ě r zn ám ý ch ze m ě m a g n e tic k ý c h silo čar, je j i d o d rž u jí.
P ři tom so u h la sí s tře d o b lo u k u , k te rý je v y sílá, s m a g n e tic k ý m p o ­
le d n ík em a p e rsp e k tiv n í v rch o l k o ru n y se v e rn í- zá ře s e sm ě re m
inklinační je h ly . O n y p a p rsk y , k te ré s v ír a jí v ě tš í ú h el se zem ěm a g n etick ý m i silo čaram i, v in o u se ta k řk a kotem nich p rs te n o v itě
n e b o sp irá lo v itě . A p o v a ž u je -li se , ja k se d n e s v še o b e c n ě již d ě je .
S lunce za zd ro j o n o h o e le k tric k é h o z á ře n í, m u sí p o lá rn í zá ře, ja k o
celkový zjev ~
dle v ý p o č tů S tó rm e ra a V illard a, z n á z o rn ě n é h o
la b o ra to rn ím p o k u se m B irk e la n d o v ý m -) — o b k lo p o v a ti y e tv a ru
p rste n u na je d n é s tra n ě m a g n e tic k ý p ó l se v e rn í, n a d ru h é s tra n ě
m a g n e tic k ý již n í pól Z em ě. T o so u h la s í s e z k u š e n o stí, d le k te ré
p ásm o n e jv ě tš í p o č e tn o sti s e v e rn í zá ře o b e p ín á p á s o v itě s e v e rn í
p ó l a d o tý k á se p ři to m s e v e rn íh o o k ra je e v ro p sk o -a sijsk é p e v n in y ,
k d e p o více n ež 30'«. v šech d n í je s t p o lá rn í zá ře p o z o ro v á n a . D áíe
! ) Ve výšce 50 km je tlak vzduchu již jen asi 0 4 mm rtuti,
-> P ři tom byla světélkující, barvou natřená, zmagnetovaná, železná
koule ozářena v prostoru se zředěným vzduchem elektrony: na m agne­
tických pólech jevilo se kruhovité světélkování.
k se v e ru a z e jm é n a k jih u u b ý v á ry c h le p o č e tn o sti d n i s p o lá rn í
září. V lé tec h v ě tšíh o p o čtu slu n e č n íc h sk v rn zd á se , že se o n e n
p ás velké p o č e tn o sti z á ří p o so u v á d o n iž šíc h šíře k , čím ž v n a š ic h
o b la ste c h je d o u rč ité m íry v y sv ě tle n a s h o d a m ezi U -le tý m o b ­
d o b ím p o č e tn o sti slu n e č n íc h sk v rn a se v e rn íc h zá ří.
P o n ě v a d ž elek tric k é z á ře n í S lunce je s t n e p ře trž ité , m u sí existo v a ti stá le i pás p o lá rn íc h z á ří, an e b o m ů ž em e asp o ň m luviti
o p ásu n e jv ě tš í je jic h p ra v d ě p o d o b n o s ti. V nich je n e p o c h y b n ě
jo n isa c e n e jsiln ě jší a s n í i sc h o p n o s t elek trick é v o d iv o sti v y so ­
k ý ch a tm o sférick ý c h v rste v . P o n ě v a d ž ta to jo n is ac e m u s í v y k azo vati — p o d le p ro m ěn liv é v ý šk y S lunce — d e n n í i ro č n í p e rio d u ,
p o ro z u m ím e i jak ési d e n n í i ro č n í p ro m ě n ě č e tn o sti se v e rn íc h
zá ří, k te rá trv á i k d y ž d e n n í sv ě tlo m izí. V y sk y tu je -li se k o n ečn ě
v d o b ě če tn ý c h slu n e čn ích sk v rn o b z v lá ště zn ačn é a n á h lé se síle n í
jo n is a c e , d o s ta v u jí se i n e o b y č e jn ě m o c n é a ro z šíře n é p o lá rn í záře.
(Dokončení.)
3cxx30000000000000000>j000000000000000000000000000 |
—
R o
7
h1
H v
p VI V ■
XV. v
£— AI A ^
oooooooooooooooooooooooooooooaoooooooooooooooooo-
Úkazy na obloze v srpnu 1921.
A ) Sluneční soustava.
P la n e ty :
M e r k u r od k on ce če rv e n c e je j i t ř e n k o u a to v příznivé
p o lo z e pro p ozorován í, zejm éna v p rvn ích d nech m ěsíc e. (R očen k a
1921, str. 115.)
V e n u š e je rovn ěž jitřenkou, v y c h á z í v ša k před M erkurem ,
uprostřed m ěsíc e p o 1*.
M a r s po konjunkci p očín á o b jevovati se před S lu n cem , v y ­
ch ázeje asi v e 3*/**, tak že p očátk em m ěsíce je v id ěti před v ý c h o ­
dem S lu n ce v še c h n y tři jm en o v a n é planety.
J u p i t e r a S a t u r n s e k so b ě ten to m ěsíc blíží, so u ča sn ě ob a
vzdalují se rychle od R egu la. Jupiter p očátkem m ěsíc e přecház;
p o d le stálice ó L e o n i s (4M ). O b ě p lan ety p očátkem m ěsíce za ­
padají asi 1 1/ th p o S lu n ci, k on cem m ěsíc e v ša k krátce po Slunci.
U r a n u s v e V odnáři je k oncem srpn a v o p o sic i se S lu n cem ;
m á ted y celk em p říznivou p oloh u k pozorování, neboť vrch olí o p ůl­
n oci n e příliš v y so k o nad ob zorem .
N e p t u n je sk oro n evid iteln ý; k on cem m ěsíce v y ch á zí asi 2*
před S lu n cem .
S a t u r n ů v p r s t e n . Z d ánlivá elip sa prstenu se p očínaje tímto
m ěsícem stále rozšiřuje. S lu n ečn í p a p rsk y dopad ají na severn í stranu
prstenu v úhlu asi 2°. S e Z em ě p očátk em m ěsíce spatřuje se jižní
n e o sv ě tle n ý p o v rch ; d ne 2. srpn a asi v 16 h SE Č projde Z em ě ro­
v in o u prstenu, který se tedy na k otou či S atu rn ově ob jeví jako úzká
tm avá čára. H ned p o této d o b ě zm izí tato čára a prsten prom ítá
se jako velm i úzká ú sečk a v y čn ív a jíc í p o ob ou stranách rovníku
Saturnova.
Létavice. O d 9. d o 12. sla v n ý roj P erseid (radiant u rj P ersei);
n ejhu stší roj dne 10. Od 2 5 . srpn a do 2 2 . záři P e g a s id y (radiant
y P eg a si).
B) H vězdný vesmír.
O b loh a v e 2 2 /! S E Č u prostřed s r p n a :
M l é č n á d r á h a p n e se od S S K a J J Z ; rozdvoju je s e v La­
buti, která vrcholí.
Od n a d h l a v n í k u na sev er M alý Vůz, k záp ad u D rak, k jihu
Labuť, k v ý ch o d u K efeus.
U S S V nad obzor v ystu p u je K apella v e V o zk o v i, na S K u o b ­
zoru P erseu s; na v ý c h o d ě S k o p e c , nad ním A ndrom eda a d ále
sm ěrem k Polárce K assiopeia. N a J V u ob zoru V odnář, nad ním
P e g a su s, od n ěh o ž k vý ch o d u R yby. U jižního obzoru před vrcho­
lením K ozorožec. P od Labutí D elfín a Š í p ; jižněji O rel. P o d h lavou
D rak ovou H erkules s L yrou, p od ním H a d o n o š s H adem . V ed le
H erkula sm ěrem k západu K oruna a nad záp ad ním obzorem B o o tes
s Arkturem .
Proměnné. M i r a C e t i v y ch á zí po 23* V tu d obu je už P er­
se u s s A I g ó l e m d osti v y so k o nad obzorem .
K rátkoperiodická p rom ěn ná /J L y r a e je v p řízn ivé p o lo z e
k p ozo ro v á n í; vrch olí v 21*. H lavn í m inim a připadají ten to m ěsíc
na d o b y : 8. 22* 21. 20".
Úkazy na obloze v září 1921.
A ) Sluneční soustava.
P la n e ty :
M e r k u r je n evid iteln ý.
Venuše
před Slun cem .
p o c e lý m ěsíc jako
jitřenka v y c h á z í v íc e n ež 3*
M a r s v y ch á zí po V enuši a o b ě p lan ety se k so b ě zd á n liv ě blíží.
J u p i t e r a S a t u r n jsou n evid iteln í, neboť 2 1 . září je Saturn,
2 2 . září Jupiter v k onjunkci se S lu n cem . O b ě p lanety se d oh on í
(jsou v k on ju n k ci) dne 14. září a to Jupiter m á g eo cen trick o u d e ­
klinaci a si o 1° m en ší n ež Saturn. P o k onjunkci v y ch á zejí ob ě
p la n ety zc ela krátce před S lun cem .
U r a n u s uprostřed m ěsíce zapadá v e 4h.
N e p t u n je v m álo p řízn ivé p o lo ze
střed m ě síc e v y ch á zí v e 2".
pro p o z o r o v á n í; u pro­
S a t u r n ů v p r s t e n . M alá o sa e lip sy se v tom to m ěsíci ro z­
šíří z 1" na 1'8"; velik á osa je asi 36". S e Z em ě opatřuje se o s v ě tle n á
se v er n í strana prstenu.
Létavice. V e dnech 3. až 8 . září lze p o zo ro v a li roj s radian­
tem
P isc iu m ; v e d nech od 12. záři do 2. října roj s radiantem
i? A urigae.
B ) H vězdný vesmír.
O b loh a ve 2 2 ft S E Č uprostřed z á ř i :
M l é č n á d r á h a p ne se od S V p řes zenit k JZ . V nadhlav­
níku je K efeus, od n ěh o na v ý ch o d K a ssio p eia , k ] Z Labuf,
k Z D rak, na sev er M alý V ůz. V elk ý Vůz prostírá se nízko u s e ­
verního a se v ero zá p a d n íh o obzoru. N a vých od ním obzoru vych ázejí
P lejád y, nad nim i P e r s e u s ; nízk o u 5 V obzoru V elryba, nad ní
k zenitu S k o p ec, v ed le R yby a v ý še nad nim i A ndrom eda. N a jihu
so tv a vystu p u je nad ob zor o sa m ělý F om alhaut v Jižní R ybě; naď ní
vrch olí V odnář a d ále k zenitu P e g a su s. V ú sek u o b lo h y od zenitu
k J a Z Labuf, pod ní D elfín se Šípem , p o d nim i O r e l; zcela
u ob zoru krátce p o vrch olen í K ozorožec. V ed le Labutě k západu
Lyra s V egou . N a zá p ad ě sn ížil se čá stečn ě pod o b zo r B ootes,
v něm A rkturus chýlí se k západu. P od h lavou D raka k ob zore
H erk ules a p od ním Had s H ad onošem .
Proměnné. M i r a C e t i uprostřed m ěsíce v y ch á zí asi v e 2 1 ' A
A l g o l vrch olí ve 3 l/ 2ft. Krátko p eriod ick á /? L y r a e vrcholí z v e ­
čera. H lavní m inim a připadají na tyto d o b y : 3 . 18*, 16. 16A, 29. 15*.
Úkazy na ob loze v říjnu 1921.
A ) Sluneční soustava.
P la n ety:
M e r k u r je k oncem října v e č e r n i c í , a v ša k v poloze n e­
p řízn ivé.
V e n u š e jako j i t ř e n k a v y c h á z í uprostřed m ěsíc e v e 4*.
M a r s n en í v p řízn ivé p o lo z e ; v y ch á zí sk o ro p o ce lý m ěsíc v e 3 \
J u p i t e r a S a t u r n p očín ají se o b je v o v a ti ráno před v ý ­
ch od em S lu n ce. Jsou v so u h v ě zd í P an n y a sm ěřují ke stálici rj Virg in is, která je v dek lin aci na s e v e r od Š p ik y . K oncem m ěsíce
m ožn o na v ý ch o d ě spatřiti čtyry p lan ety ( ? ď ^ fr), jak rychle m ění
v zájem n é sv é p o sta v en í. (R očen k a 1921, str. 124.)
U r a n u s v p řízn ivé p o lo ze , neboť zap ad á v e 2*.
N e p t u n je vid iteln ý k ránu.
P r s t e n S a t u r n ů v . V elká p o lo o sa elip sy je asi 36"; m alá
se zvětšu je ze 2" na 3".
Létavice. Od 15. do 2 4 . roj O rionid s radiantem u v O rionis.
B ) H vězdný vesmír.
O b loh a
Mléčn
n adhlavníku
A nd rom ed a.
v e 2 2 A SEČ uprostřed ř í j n a .
á d r á h a p ne se p ř e s zen it od V k Z . N a v ý ch o d od
K assiop eia, k sev eru K efeus, k západu Labuf, k jihu
V elk ý V ůz ovlád á se v er n í ob zor. N a
vynořují se
B líženci. N a v ý c h o d ě v y še l A ldebaran v B ý k u , nad ním sm ěrem
k P olárce K apella v e V ozk ovi. N a J V vy stu p u je ro zsá h lý Eridanus,
o d n ěh o sm ěrem k jihu u ob zo ru V elryba, nad o b ěm a k zenitu
S k o p e c a P er seu s. M ezi jižním bodem a zenitem v rch o lí R yby,
P e g a s u s je od p oled n ík u na záp ad . F om aihau t p o sto u p il p o d él
obzoru p on ěk u d k západu. N ízko nad J Z je K o zo ro žec, p od P e ­
g a sem ro v n ěž d osti n ízk o V odnář. O d K efea sm ěrem k S Z Labuf,
d ále D elfín a Š íp , nad ob zorem Orel. O d zenitu k záp ad u Lyra a
u obzoru H erkules.
Prom ěnné: M í r a C e t i v y c h á z í uprostřed m ěsíc e v 19V2ft.
A l g o l vrcholí v 11/„ň. K rátkoperiodická
L y r a e v rch o lí v 17*.
H lavní její m inim a připadají n a d ob y tyto: 12. 1 3 \ 2 5 . 11*.
V m ěsících s r p n u , z á ř í a ř í j n u lze p o zo ro v a ti tyto objekty
h v ězd n é:
D vo jh vězd y : M izar a A lcor (£ a g U rsa e M aioris) v iz zp rávu
za b řezen (III.) —
L yrae (V ). — /? C ygni (V, VI). — v. H ercu lis (IV, VI). — a C anum ven at. (III, V, VII), — /? S co rp ii (.A 2 ‘7 +
+ B 10 ! + C & 4 ) A B 1", AC 14". — y A n d ro m ed a e(V lI). — y D elp h in i
(V I). — C C oron ae (4 8 -i- 5 0 , sv . žlutá + zla to žl.) 6". — 9 5 H erculis (VII). — y V irginis (IV). — t] C a ssio p eia e (III). — a H erculis
(IV , VI). — ř B o o tis (IV, VII). — ó C ep h ei (III, VI). — y A rietis
(4 -2 + 4 4 ) 8". P olárka ( 2 - 1 + 8 8 ) 18".
H vězdokupy: V las B ereničin . — h a % P ersei (III, VII). —
M 13 H ercu lis (IV, VI, VII). — M 2 v e V odnáři, k ru hová kupa,
prům ěr 5', tisíce sluncí. — V řijnu objevují se P ieja d y a H yady.
M lhoviny: M 31, 3 2 v A n d rom ed ě (V II). — M 5 7 v Lyře (V ).
K alendář úkazů p ro srpen, z á ř i a říjen.
V těchto m ěsících pro b lízk ost Jupitera
n elze jeh o družic náležitě p ozorovati.
vzh led em k e S lun ci
Srpen.
1.
2.
V první p o lo v ici m ěsíc e je M erkur Jitřenkou.
4 4 ň M inim um A lgolu. — 16* Z em ě p ro ch á zí ro vin ou prstenu
Saturnova.
3. © 21-3*.
5.
1-2* m inim um A lgolu .
7.
2 2 ‘Q* min. A lgolu.
8.
2 1 * 1 6 m zač. zákrytu h V irginis ( 5 -4 ).
9.
Od 9. do 12. P erseid y .
10. 3 1 5 ‘2 A. — N ejh u stší roj P erseid .
11.
\ h V-Jď M erkur 11' jižněji. — 2 2 ft 5 1 m za čá tek zákrytu 8 8
B Soorpii (6 '4 ).
1 8 . ® 16 '5ft.
2 0.
2 2 /,5 8 m — 24h 4m zákryt 14 P iscium (5 '7 ).
25.
2'8A m in. A lg o lu . — Roj léta v ic s rad. y P eg a si.
2 6.
<L13-8".
2 7.
23 '6 ft min. A lgolu .
30.
15* § cf y L eonis. M erkur 6' severn ěji.
Záři.
2. @ 4 5*.
3.
O d 3. do 8. roj léta v ic s radiantem § P iscium .
6.
18 h
(M erkur 1 9 ' jižněji).
7.
5*
f b (M erkur 1°2 5 ' jižněji).
9. D 4 ‘5*.
11.
2 0 * 3 6 m — 2 1 * 3 5 m zákryt q Sagittarii ( 4 0 ) .
12.
O d 12. záři do 2. října roj léta v ic, rad. rj A urigae.
13.
13* 9 cfii) (V enu še 5' se v ern ěji).
14.
4 ’5 ft m in. A lgolu . — 18* 2|>cM (Jupiter 1" jižněji).
15.
20* 7m — 21* 5 m zákryt 186 B Aquarii (6-1).
17. @ 8 ‘3*. — l -3* min. A lgolu .
19.
2 3 * 5 1 m — 2 4 * 4 3 m zákryt o P isciu m (4 '5 ).
21.
O* 15m — 1* \2 m zákryt 31 A rietis
(5 7 ).
22.
2 2 1 * min. A lgolu .
23.
0* 7 m — 0 * 4 6 m zákryt 6 3 T auri (5 '7 ).
2 4 . C 2 2 ‘3*. — 3 /' 4 0 m — 4 * 5 0 m zákryt 115 T auri (5 3).
25.
1* 4 0 m — 2 * 3 5 m zákryt 2 9 2 B O rionis (6 5 ).
29.
5" 2 8 m — 6* 2 2 m zákryt 155 B L eon is (6-5).
Říjen.
1. © 1 34*.
3.
\3 h 9 G ď (V enu še 1 1 ' jižněji).
7.
3 0 * m in. A lgolu. — 7* $ cf % L eonis (V en u še 8' jižněji).
8. ) 21*2*.
9.
2 3 -8* min. A lgolu .
11.
Oh ď c í x L eonis (M ars 4' jižněji).
12.
2 0 6 * min. A lgolu.
15.
O d 15. do 24. roj létavic, rad.
v O rionis.
16.
4* 5 m — 5* 10m zák ryt B P isciu m (5 9). 22* 14m — 25 * 3 4 m
č á s t e č n é z a t m ě n í M ě s í c e [R očen ka 1 921. str. 108J.
17. ® 0 0 *.
2 2.
24.
25.
27.
30.
31.
O d 22. do 3. listop ad u zajím avé se sk u p e n í p lanet ? ď 4 t
[R očenka str. 124], — 9* e c r t (V e n u še 3 5 ' se v ).
<T 5-5".
17* e c r ^ (V en u še 3 1 ' se v .)
4 6 * m in. A lgolu .
1 5 * m in. A lgolu .
© 06*.
Zákryty hvězd.
Z á k ryt Venuše dne 2. če rv e n c e 1921. Zajím avý a d osti vzácný
ten to úkaz dá se sn ad n o p ozorovati, ačk oliv se udá za d enního světla.
Již na ú sv itě b ud e m ožn o sle d o v a ti, kterak se M ěsíc přibližuje
k Jitřence, tvoře s ní sk v ělo u k on stellaci. Srpek M ěsíce má toho
d n e šířku 0 2 7 prům ěru, V enuši
u káže i m en ší d a lek oh led
právě
z p o lo v ic e o sv ě tle n o u , neboť b u d e v n ejvětší elo n g a ci. K p ozorován i
zákrytu sta čí m alý d alek oh led n eb o k ukátko, za příznivého stavu
/
o v zd u ší d ok o n ce i jen p rosté ok o, jim ž b ud e m ožn o nalézti V enuši
v b lízkosti M ěsíce i p o zákrytu.
D ata zákrytu pro záp ad n í část repu b lik y lze sn ad n o vyp očíst;
z těchto vzorců:
S tř ed o ev r o p sk ý č a s v stu p u
5/!
8 m 1ÍK3 — 0 s. 6 1 1 .p — l s.9 7 7 .q
„
>
„ v ý stu p u
6* 20m 15 S. 3 — R 2 0 3 .p — l s.4 0 7 .q
Z en itový úhel v stu p u
122° 3'.6 + 0 ' .6 9 5 .p — 2 '.0 1 8 .q
„
„ v ý stu p u
2 7 9 ° 37'.2 — l'.2 5 6 .p 4- l'.3 4 6 .q
Při tom zn ačí: p = ?. — 15° 0'.0, q = (p — 5 0 ° 0'.0 (o b é v y ­
jádřeno v o b lo u k o v ý ch m inutách a jejich d eset, zlo m k u ), ?. = z e m ě ­
p isn á délka v ý ch . G reenw ., q> — zem ěp isn á šířka. Č as čítán jest dle
o b ča n sk éh o zp ů so b u od p ů ln o ci. Ú daje platí pro střed V en uše;
v stu p c e lé p lan ety trvá 5 2 s.4, v ý stu p 5 7 * 1 , její n eo sv ě tle n á p o lo ­
v ic e jest o v še m n evid iteln a.
D le toho v y ch á zí pro Prahu:
V stup středu 5 ft 8 m 2 F , ú pln ý zákryt 5 /! 8 m 47s,
v ýstu p středu 6h 20m 5 0 s, ú pln ý výstu p 6 ft 2 1 m 18',
z e n ito v ý úhel vstu p u 121° 29', v ý stu p u 2 8 0 ° 22'.
Č a so v é údaje n ejsou zaru čen y na n ěk olik sek u d .
Č. středoevr. Z. ú. Č. středoevr. Z. ú.
vstupu
výstupu
h
m
0
h
m
o
—
—
—
srpen 7.
/ V irginis
6-0 2 0
84
38
—
—
—
54
21
185
37
n
8.
h
„ 20.
14 P isciu m
59
22 5 6 6
119
24
73
237
2 6 G em inorum 5-2
3
14-4
59
3 28-5
30
» 29.
—
—
—
A 1 C ancri
55
3 2 8 8 357
„ 31.
q Sagittarii
40
září 11.
2 0 3 6 7 ’ 117
21 3 3 2
193
o P isciu m
4-5 23 51 i
138
2 4 45-3 2 1 6
,
19.
57
0
141
137
1 15-0 2 3 3
31 A rietis
„
21.
6 3 T auri
0
57
37
168
0 471
248
*
23.
3 39-2
115
„
53
122
„
24.
4 553
262
—
—
—
„
25.
51 G em inorum 5 3
23 4 0 2
266
36
08
*
26.
1
65
1 209
24
Č as střed oevrop sk ý, čítan ý dle o b č a n s k é h o z p ů so b u o d
p ů ln oci. (D o p ro v o d viz v č ísle 1.)
Vil. Novák.
D atum :
1921
Jméno
hvězdy:
Vel.
V e n u š e . 1921 VI. 5. 7 A5 0 m — 8 /'3 0 mS. E. Č. V zduch d osti dobrý.
Z v ětšen í 1 3 2 X (o k u ! á r sy st. H u y g h en s od Z e isse ). P á sm o soum raku
bylo d n e s n áp ad n ě vid iteln é. S o u č a sn ě inohl jsem dobře p o zo ro v a ti
n e o sv ě tle n o u čá st p ovrch u V en u še v n ejvětší b lízkosti term inátoru
v šířce asi */s srpku V en uše. T a to vid iteln á, n e o sv ě tle n á č á st jevila
s e v m o d rofialovém sv ě tle . M o d ro fia lo v é za b a rv en í jest asi č á s ­
teč n ě zp ů so b e n o seku nd árn ím sp ek trem . U v á d ím tuto n ápad nou
v id iteln ost ob ou zjevů jako zv lá štn o st, jelik ož p ozoru ji le to s V en uši
so u sta v n ě již od ledn a t. r.
Soukromá hvězdárna na Smíchově.
K arel N ovák.
Kometa Neujminova 11916a.)
V d u b n o v é m čísle ča so p isu a stro n o m ic k é sp o le č n o sti fran co u zsk é
, , L ' A s t r o n o m i e 11 u v e ře jn ě n a je s t z p rá v a ru sk é h o astro n o m e
N e u j m i n a z e x p o s itu r y h v ě z d á rn y p u lk o v sk é v Sim eis n a K ry ­
m u . O b s a h u je e le m e n ty a e íe m e rid u k o m e ty , k te ro u N eu jm in o b ­
jev il 24. ú n o ra 1916. Z p rá v a je s t z a jím a v á ta k é tím , že z n í p o z n á ­
v ám e tě ž k é p o s ta v e n í v ě d e ck ý c h p ra c o v n ík ů n a R usi. „N ásled k em
p o litick ý ch u d á lo s tí p o sle d n íc h le t b y la a je s t d o s u d je š tě (zp ráv a
je z ř íjn a 1920) n a še h v ě z d á rn a iso lo v á n a sk o ro ú p ln ě o d celého
s v ě ta “ , p íš e N eu jm in a o m lo u v á se, je stliž e n e jso u je h o v ý p o čty
tak p ře s n é ja k o a stro n o m a , k te rý žije v p o m ě re c h p říz n iv ě jšíc h
p ráci v ěd eck é. Z p o z o ro v á n í, k te rá m ěl k disp o sici, sta n o v il ty to
elem e n ty d r á h y :
7 = 1 9 1 6 březen 1 1 3 2 3 9 (stř. č. G r.)
ta = 193° 47' 33"-0 i
Q = 327 33
0 5
1916,0
/=
10 3 7
34 26
a = 3 08330
116 |
33 2
(e=
sin <p)
D o b a o b ě ž n á o b n á š í 5-42 ro k u , ta k ž e k o m e ta m á p ro jiti p říslu n ím kolem 10. s rp n a le to š n íh o ro k u . Z tě c h to e le m e n tů v y p o četl
N e u jm in e fe m e rid u p ro d o b u o d k o n ce ř íjn a 1920 d o k v ě tn a 1921.
V d o b ě p rů c h o d u p říslu n ím b u d e k o m e ta , jso u c v b líz k o sti S lunce,
ve v elm i n e p říz n iv é posici p ro p o z o ro v á n í.
T a to k o m e ta je s t za jím a v á — jak jsem již v „ A stro n o in isc h e
N a c h ric h te n “ r. 1916 u p o zo rn i! — tím , že e le m e n ty je jí je v í značn o u
p říb u z n o s t s e le m e n ty zn ám é k o m e ty E nck eo v y . M im o to je ště
jin é zn á m k y (T is s e ra n d o v o k rite riu m ) d á v a jí o p rá v n ě n í k d o m n ě n ce ,
že ta to k o m e ta vznikla d ělen ím k o m e ty E n ck e o v y . J e s t p o z o ru h o d n o , že d rá h a le to š n íh o ro k u o b je v e n é k o m e ty 1921 c (D u b ia g o )
zn ačn ě se p o d o b á d ráz e k o m e ty N e u jm in o v y .
S.
Činnost hvězdárny na Mt, Wiison.
O b s a h b o h a té ro č n í z p rá v y té to z n e jv ě tš íc h h v ě z d á re n sv ě ta
p o d á v á v „ D i e N á t u r w i s s e n s c h a f t e n 1' z 3. č e rv n a 1921 J.
H o p m a n n . H v ě z d á rn a z a m ě stn á v á 20 v ě d e ck ý c h sil, p ře s 30 m e ­
ch an ik ů a s tro jn ík ů , 15 p o č tá řů . P o d n e b í je s t n e o b y č e jn ě p řízn iv é.
S lu n ce b y lo p o z o ro v á n o 301 d en v ro ce. N o c í p říz n iv ý c h k f o to ­
g ra fo v á n í b y lo 2S5. Z e 2363 ja sn ý c h h o d in n o čn ích b v lo k e x p o s i­
cím v y u ž ito 1677, o sta te k v ěn o v á n b y l p říp ra v á m . C o se d á za
ta k o v ý c h p o d m ín e k v y k o n a t, p o c h o p ím e , k d y ž u v á ž ím e , že veliký
re fle k to r, m a jíc í zrcadlo p rů m ě ru 2y3 m e tru a o h n isk o v é d álky
15' 2 m e tru , d áv á při d v o u m in u to v é e x p o sic i h v ěz d y v elik o sti 17-8,
a ta k zvaným „ m a lý m " re fle k to re m (zrca d lo p rů m ě ru ly * m e tru ,
o h n isk o v é d álk v 7y» m e tru ) lze při s te jn é ex p o sici o b d rž e ti h v ězd y
až 16-9 v elikosti. P řís tro ji h v ě z d á re n ev ro p sk ý c h m o ž n o d o cíliti
tý c h ž v ý sled k u ex p o sic e m i n ě k o lik ah o d in o v ý m i.
T a k zvaným „ S n o w “ d a le k o h le d e m zk o u m ali J o h n a B a b c o c k E in ste in ů v e fe k t v e sp e k tru slu n e čn ím . S te jn ě ja k o při d ř í­
v ějším p o k u se n e d a lo se nic zjistiti. N e ž v zh led e m k d ů le ž ito sti
věci m á b ý ti u čin ěn je š tě je d e n p o k u s. V ěžo v ý m d a le k o h le d e m ,
50 m e trů d lo u h ý m , ve s p o je n í s 2 5 m etro v ý m s p e k tro g ra ře m b y ly
p ra v id e ln ě stu d o v á n y sk v rn y slu n e č n í s o h le d e m n a je jic h m a g n e ­
tické v la stn o sti. S tejn ý m p řís tro je m b y lo p ra c o v á n o k p o říz e n í v e ­
lik éh o atlasu sp e k tra slu n e č n íh o . O b a v elk é r e fle k to ry slo u ž ily rů z ­
ný m účelům . P ro stu d iu m s tru k tu r y b y l fo to g ra fo v á n veliký p o č e t
m lh o v in , sp irá ln íc h i p la n e tá rn íc h , té ž s p o u ž itím p an c h ro m a tic k ý c h
d esk a b a re v n ý c h filtrů . B ěhem m in u lé h o ro k u u rčil v. M a a n e n
p a ra lla x y 122 o b je k tů , v to m 11 p la n e tá rn íc h m lh o v in . U tě c h to
b y la m ě ře n a h v ěz d n á já d ra , k te rá , jak zn ám o , fo to g ra fic k y s ta n o u
se sv ě tle jší n ež o p tick y . T y to c e n trá ln í h v ěz d y ( já d ra ) m a jí, jak
b y lo zjiště n o , velm i m alo u sv ítiv o st, ro v n o u asi d v ac etin ě s v íti­
v o sti slu n e č n í. S e a r e s stu d o v a l ja s n o s t m léčn é d rá h y a sh le d a l,
že sp irá ln í m lh o v in y ja s n o s tí lOOkrát p ře d č í m lé čn o u d rá h u . S h a p l e y v ěn o v a l se z k o u m á n í h v ě z d o k u p a d o še l k v ý sle d k u , že
p rů m ě rn á celk o v á sv ě tlo s t k u lo v ité h v ě z d o k u p y je s t asi 3G0.000krát
v ě tš í n ež sv ítiv o s t S lunce. O b ě m a re fle k to ry b y lo v za to při rů z ­
ný ch p ra c íc h 1500 sp e k tro g ra m m ů . Bylo p ro v e d e n o s p e k tro g ra fic k é
u rč e n i v zd á le n o sti asi 1800 h v ěz d . U v e d e n ím tě c h to n e jd ů le ž ité jšíc h
p ra c í astro n o m ick ý c h n e n í o v še m ú p ln ě v y č e rp á n b o h a tý o b sa h
ro č n í zp rá v y , k te rá n ad to o b s a h u je té ž p rá c e fy sik á ln í.
AS.
D vojh vězda 70 O p hiuchu s, p o z o ro v a n á o d r. 1779, n á le ž í Ic s y ­
sté m ů m , jic h ž d rá h a je s t s ta n o v e n a s n e j v ě tš í u r č ito s tí n a zá k la d ě
velm i če tn ý c h m ě ře n í. J e jí historii n a jd e m e v e zn ám ém 'klassickém
k a ta lo g u F la m m a rio n o v ě z r. 1878. B yla stá le p o z o ro v á n a a v jejím
p o h y b u b y ly s h le d á n y n e p ra v id e ln o s ti, o k te rý c h p o je d n a l F. P av e l v „ N a t u r e " (L o n d ý n ) z 10. ú n o ra 1921. Z a p říč in u tě c h to
n e p ra v id e ln o s tí p o k lá d á se tm a v ý p rů v o d c e , k te rý o b íh á kolem
h la v n í h v ěz d y v d o b ě o b ě ž n é 6y2 ro k u . D e fin itiv n í p e rio d a to h o to
sy sté m u v y p o č ítá v á se na 87 ro k ů , h m o ta o b n á š í 1 06 h m o ty slu n e č n í
a p a ra lla x a m ě ří 0-225". (L ’ A stro n o m ie , d u b e n 1921.)
S.
Zprávy Společnosti.
P říští číslo (7 .) vyjd e až v září.
Od 15. července d o k once srpna se v k an c eláři a v k n ih o v n ě
n e ú řa d u je .
Z eissů v 60 m m , azim utálně m on tovaný dalekohled s je m n ý m i
p o h y b y v o b o u sm ě re c h , lze si členům p ro h lé d n o u ti u z á stu p c e
firm y Z e isso v y p. R ic h a rd a F isc h e ra , P ra h a F., T ý n s k á u l. 19.
Majitel a vydavatel Česká astronom ická společnost v Praze 15. Odpovědný
redaktor Dr. Jindřich Svoboda, prof. čes. techniky, Praha II.. Podskalská 57.
Tiskem knihtiskárny Štorkan a spol., Žižkov, Husova třída č. 68.