Hájský kohout IV/2012

Komentáře

Transkript

Hájský kohout IV/2012
ZPRAVODAJ PRO OBEC HÁJ U DUCHCOVA A DOMASLAVICE
8. ROâNÍK
•
IV. âTVRTLETÍ 2012
•
V¯TISK PRO OBâANY OBCE ZDARMA
ROZSVÍCENÍ VÁNOâNÍHO STROMU
a vypou‰tûní balónkÛ s pfiáním JeÏí‰kovi - 1. prosince 2012
‰koly v Oseku, jejichÏ sbor navodil
sv˘m pojetím koled tu správnou vánoãní atmosféru. Pak uÏ jen staãilo zaÏehnout kometu, a nechat ji putovat aÏ
k vrcholku vánoãního stromu, aby sv˘m
svûtlem a ozdobami ve zlato-ãervené
kombinaci prosvítil nadcházející dny
adventu.
(ms)
prvním adventním víkendu, v sobotu 1.prosince 2012, se uskuteãnilo
tradiãní Rozsvícení vánoãního stromu,
spojené s vypou‰tûním balónkÛ s pfiáním JeÏí‰kovi. Malí i velcí si mohli pfiinést vlastní pfiáníãka a zavûsit je na balónek. Pokud nedostatek ãasu nedovolil se v˘tvarnû vyjádfiit ãi vyfiádit, staãilo
jen balónku po‰eptat svoje pfiání a on
ho jiÏ nahofie v nebi vyfiídil. A kdyÏ se
O
zaãínalo ‰efiit, vedl andûl skupinu poutníkÛ s rozÏat˘mi svícemi polní cestou
ke kapliãce sv. Leonarda, kde samotn˘
svûtec poÏehnal zvífiátkÛm i pocestn˘m. Ve‰keré dûní pohotovû komentoval principál Divadla v Pytli, pan Petr
Stolafi. Na speciálním pódiu vystoupili
dûti z Matefiské ‰kolky Háj, aby rodiãe
a prarodiãe potû‰ili nejenom sv˘m zpûvem a recitací. Také dûti ze Základní
VáÏení spoluobãané,
mnozí z nás zaãínají nov˘ rok pfiedsevzetími a pfiáními. K jejich uskuteãnûní je
v‰ak potfieba nejenom osobního rozhodnutí a silné vÛle, ale také mnoho elánu,
zdraví a pohody. Pfieji Vám, aby se v‰echna Va‰e pfiání splnila. Pfieji Vám v‰em
pfiíjemné proÏití vánoãních svátkÛ a aby pfií‰tí rok probûhl v klidu a míru. Tû‰ím
se na dal‰í spolupráci v roce 2013.
Karel Dra‰ner, starosta
Úvodník...
Zdravím Vás, váÏení pfiátelé! Jsme tu
s dal‰ím vydáním na‰eho zpravodaje,
tentokrát ve vánoãním provedení. Utekl
ten rok, jen co je pravda... ZaÏilo se
snad - doufám - málo ‰patného, hodnû
dobrého. V kaÏdém pfiípadû - udûlejme
si ten konec roku co moÏná nejhezãí.
Je to ãas pohádek a opakování star˘ch
dobr˘ch rodinn˘ch komedií. Pojìme
zkusit uÏít si konec roku v pohádkovém
duchu. Îe nevíte jak? Ale prosím Vás,
to je pfieci nesmírnû jednoduché!
V první fiadû to nepfiehánûjme
s dárky. Podívejte na Popelku, dostala
tfii ofií‰ky a kam to díky nim dotáhla.
Dárky by pfieci nikdy nemûly b˘t o tom,
kolik co stojí. CoÏ tfieba zkusit vymyslet
nûco originálního, co tfieba ani nic nestojí, co tfieba mÛÏeme sami vyrobit.
Myslím, Ïe pûtina národa by mohla mít
velkou radost z domácích prouÏkat˘ch
vlastnoruãnû upleten˘ch fuseklí opravdu veãer u televize krásnû ohfiejí
zmrzlé noÏiãky - tak ‰up, Ïeny, sáhnûte do ‰uplíkÛ, klubko vlny se ve skfiíni
také urãitû najde a jedem.....je‰tû nûco
stihneme. A kdo neumí plést ponoÏky,
zvládne tfieba ‰álu! PusÈe si k tomu veãerníãky OVâÍ BABIâKY a dejte si s ní
závod. Îe tohle cédeãko doma nemáte? No vidíte, jdûte a pár jich kupte
a rozdejte po rodinû, uvidíte jakou radost z vánoãního dárku budou mít dûti
i dospûláci. Hned máte námût na dárek
za padesátku.
Úklid. V pohádkách se také moc neuklízí, tak proã v reálném Ïivotû z toho
pfied vánoci dûlat takové bojové cviãení. VÏdyÈ uklízíme po cel˘ rok. Nechápu, proã zrovna v prosinci, kdy vût‰inou
2 / 2012
●
HÁJSK¯ KOHOUT
mrzne, mám m˘t okna. To vidût MRAZÍK, tak si poklepe svojí snûÏnou berlou na ãelo. Nebo lítat s hadrem po bytû
jako ta zrcadláfika v pohádce A CO
SVATBA, PRINCI? Stejnû , co nale‰tila, to ten ne‰ika rozbil. Doma le‰títe,
le‰títe, pak pfiijde vnuãka a je prstíãková aÏurka v‰ude. A Ïiju? Îiju!
A opravdu mne to netlaãí. A vÛbec,
nejlep‰í by byl pan TAU. Zaklepat na
bufiinku raz dva tfii a bylo by uklizeno.
CoÏ mi pfiipomnûlo - nevím jak se ten
díl jmenoval - ale byl o vánocích. Celá
rodina vãetnû pana TAU odjela ve
shonu na vánoce na chalupu. A tam
pan TAU zakouzlil a najednou kaÏd˘
ãlen rodiny trávil pár hodin místo úklidem zcela podle svého pfiání - táta
u fotbalového pfienosu, dûda myslím na
rybách, mladá s pfiítelem a mamka nostalgicky vzpomínala na své mládí nad
fotkami. Pak se se‰li u veãefie a byli
v‰ichni nad míru spokojení.
Peãení. KdyÏ vás chytne mánie péct
25 druhÛ, vzpomeÀte na ty kyselé obliãeje v pohádce SÛL NAD ZLATO, kdyÏ
se stoly proh˘baly pod mísami dortÛ
a preclíkÛ. Stejnû jim to nechutnalo,
ãeho je moc, toho je pfiíli‰. Také jsem
kdysi vy‰ilovala. Dnes uÏ neblbnu,
spraví to jedna porce vosích hnízd a pár
vanilkov˘ch rohlíãkÛ a nemusím pak
alespoÀ po Novém roce tr˘znit tûlo nû-
jakou dietou. (Je‰tû lep‰í je nafasovat
ty hnízda od dcery - peãe dobfie a pfiijít
k hotovému chutná dvojnásob!)
Dny volna a klidu si uÏijte kaÏd˘ po
svém. Moc Vám pfieji, aby se to zadafiilo. Jsou nad‰enci, ktefií to prolyÏují.
Proã ne, kdyÏ je to baví. Tûm pfieji na
horách kopce snûhu. Mnû staãí vidût
lyÏe v komedii S TEBOU Mù BAVÍ
SVùT a nebo ve SNùÎENKÁCH A MACHRECH. Pak jsou tací, jejichÏ pfiáním
je proleÏet v klidu tfii dny u televize.
BudiÏ i jim pfiáno. Tam jen doporuãuji
pofiídit si konferenãní stolek nebo alespoÀ velk˘ jídelní tác na koleãkách. Aby
si mohli ãlenové rodiny po‰upovat dobroty, aniÏ je nutno více hnout tûlesnou
schránkou. Berte si pfiíklad z toho ‰ikulky v KULOVÉM BLESKU - slivovici
mu vozil aÏ pod nos rychlík z Vizovic.
VáÏení pfiátele, mûjte se pohádkovû!
Chytnete-li místo kapra zlatou rybku,
pfiejte si hlavnû zdraví a lásku a dobrou
náladu. Bude-li pod stromeãkem prst˘nek, byÈ i biÏu, zatoãte s ním a nûco si
pfiejte, urãitû pfiání splní. ·tûdroveãerní
noc aÈ je mimofiádná a pfiinese do va‰ich obydlí klid a pohodu. A Silvestra si
uÏijte zas tak trochu odlehãenû, hoìte
za hlavu starosti a problémy, urãitû pfiijde i král komikÛ Vlasta Burian a s tím
je vÏdycky dobfie.
Hodnû zdraví, vánoãní pohodu a do
roku 2013 vykroãení pravou nohou
pfieje za celou redakãní radu
Anna Streicherová
Pozvánka na novoroãní ohÀostroj
Obec Háj u Duchcova srdeãnû zve své obãany a pfiátele obce dne
1. ledna 2013 v 19.00 hodin do prostoru u kapliãky sv. Leonarda ke spoleãnému pfiivítání nového roku 2013 novoroãním ohÀostrojem.
HISka Hájská informaãní sluÏba
■ Zmûna úfiedních hodin Obecního
úfiadu Háj u Duchcova v dobû vánoãních svátkÛ
Úfiední hodiny Obecního úfiadu Háj
u Duchcova budou v dobû od 21. prosince 2012 do 2. ledna 2012 upraveny:
Pátek
âtvrtek
Pátek
Pondûlí
21. 12. 2012
27. 12. 2012
(pouze
28. 12. 2012
31. 12. 2012
zavfieno
8.00-12.00
podatelna!)
zavfieno
zavfieno
Ïe „plánovan˘ pfiechod je situován
v nebezpeãném pro chodce místû
a taktéÏ neodpovídá podmínkách ãl.
10.1.3.1. a 10.1.3.2. âSN 73 6110“
Projektování místních komunikací.
■ Redakãní rada Hájského kohouta dûkuje za v‰echny obãany obce a vyslovuje uznání pracovníkÛm údrÏby obce Háj
u Duchcova za to, Ïe i letos zvládli svou
nelehkou práci na v˘bornou!
pf 2013
Ve‰keré platby proto provádûjte
nejpozdûji do ãtvrtka 20. prosince
2012 do 12:00 hodin.
■ Ústav sociální péãe Háj u Duchcova nabízí prodej obûdÛ pro vefiejnost
Ústav sociální péãe nabízí prodej
obûdÛ pro vefiejnost. Cena obûda (polévka + hlavní jídlo) ãiní 46.-Kã. Obûdy
budou rozváÏeny aÏ do domu. Zájemci
se mohou pfiihlásit osobnû v sekretariátu nebo na telefonním ãísle 417 837
323 nebo mobilním telefonu 606 736
693.
■ Zákaz stání na obrati‰ti v ulici Ke
KníÏáku
UpozorÀujeme obãany na osazení
znaãky Zákaz stání na obrati‰ti ulice Ke
KníÏáku, neboÈ tento prostor musí zÛstat permanentnû voln˘, neboÈ se
jedná o nástupní plochu hasiãÛ a prostoru pro zimní údrÏbu obce.
■ Uzavfiení úãelové komunikace
kolem kapliãky sv. Leonarda pro automobilou dopravu
Zámûr Obce Háj u Duchcova uzavfiít
úãelovou komunikace na p.p.ã. 895/1,
v k.ú. Háj u Duchcova projednala na
své schÛzi také rada mûsta Osek a nemûla k nûmu Ïádn˘ch námitek. UpozorÀujeme proto obãany, Ïe v prostoru
u kapliãky sv. Leonarda budou osazeny pevné zábrany z dÛvodu uzavfiení
této komunikace pro automobilou dopravu. Komunikace v‰ak bude nadále
slouÏit pû‰ím a cyklistÛm, pfiípadnû
motoristÛm na jednostop˘ch vozidlech.
■ Nové pfiechody pro chodce nebudou v obci zfiízeny
Obec usilovala o vybudování dvou
nov˘ch pfiechodÛ pro chodce v dolní
ãásti Kubátovy ulice pfied kfiiÏovatkou.
Na toto téma byl také projekãní kanceláfií Karla Kotyzy vypracován projekt.
Obec v‰ak obdrÏela zamítavé stanovisko k realizaci této stavby a to z dÛvodu,
■ Pfií‰tí Kohout
Uzávûrka Hájského kohouta I/2013 bude v pondûlí 4. bfiezna 2012. Va‰e pfiíspûvky a fotografie zasílejte na e-mailovou adresu: [email protected] Na
ww.ouhaj.cz stahujte jednotlivá ãísla Hájského kohouta od roku 2006.
Blahopfiání panu Karlu Singerovi
V mûsíci listopadu oslavil kulaté v˘roãí pan Karel Singer. Je stále ãinn˘ v mnoha smûrech a pfiedev‰ím se
nesmazatelnou stopou zapsal do dûní okolo místního
fotbalového klubu, kde se dlouhodobû angaÏuje v rÛzn˘ch funkcích.
Ale také dûní v obci mu není cizí a aktivnû se podílí na
jejím chodu nejen jako pracovník údrÏby.
Do dal‰ích let mu pfieje
fotbalov˘ oddíl TJ Sokol Háj
mnoho ‰tûstí a zdraví
Podûkování paní Vûry ·ulcekové
V listopadu jsem oslavila kulaté narozeniny, ke kter˘m jsem obdrÏela od Obce Háj u Duchcova gratulaci. Cením si toho a velice mne to potû‰ilo. Moc bych
touto cestou chtûla podûkovat celému zastupitelstvu.
Dûkuji.
Dále bych si dovolila pfiidat je‰tû pár slov:
PokaÏdé, kdyÏ projíÏdím na‰í obcí, raduji se z toho,
jaké mám ‰tûstí, Ïe bydlím právû tady. V‰ude krásnû
ãisto, uklizeno, posekáno. Líbí se mi také fiada akcí,
které obec pro nás v‰echny pofiádá. Myslím, Ïe za to
v‰echno patfií celému zastupitelstvu, panu starostovi
a údrÏbû obce velké díky. Máme se tu moc hezky.
Mnû a mému manÏelovi se tu krásnû Ïije. Ze srdce
dûkujeme a pfiejeme v‰em krásné vánoãní svátky a do nového roku 2013
hodnû ‰tûstí , zdraví a pracovních úspûchÛ.
S pozdravem Vûra ·ulceková
HÁJSK¯ KOHOUT
●
3 / 2012
Co dokáÏí odpady v domácích topeni‰tích
JAK TO BYLO D¤ÍVE..
Dfiíve lidé vytváfieli minimum odpadu.
To, co nepotfiebovali, nûkde pohodili.
ProtoÏe vût‰ina vûcí byla pfiírodního
pÛvodu, odpad se rychle rozloÏil a vrátil do kolobûhu pfiírody. Pak se ve mûstech objevily popelnice. Lidé pálili odpadky v kamnech a do popelnic sypali
popel. Pozdûji zaãali dávat odpadky do
nádob, jejichÏ obsah formanské vozy
vyváÏely na haldu za mûstem. Pevn˘ch odpadÛ v‰ak stále pfiib˘valo a uÏ
kolem roku 1870 nastaly problémy
s kapacitou skládek. ¤e‰ením tohoto
neudrÏitelného stavu mûla b˘t v˘stavba spaloven. Spálením dojde ke znaãnému sníÏení objemu odpadu (aÏ na
1/3) a zisku energie. Spálit je moÏné
v podstatû jak˘koli odpad, ov‰em kontrolovanû, v prÛmyslov˘ch podmínkách.
Spaliny putují do filtraãní jednotky,
kde jsou zbaveny popílku, a dále na katalytické filtry, kde probíhá destrukce dioxinÛ a furanÛ. Následuje nûkolikastupÀová praãka spalin. Emise
ze spaloven podléhají velmi pfiísn˘m limitÛm, jsou pfiesnû mûfieny a prÛbûÏnû
kontrolovány.
V âR je v souãasné dobû 29 spaloven prÛmyslového a zdravotnického
odpadu a 3 spalovny komunálního odpadu. Pfiehled o produkci zneãi‰Èujících látek pro kaÏdou ze spaloven je
dostupn˘ na webov˘ch stránkách âeského hydrometeorologického ústavu.
(Viz obr. 1)
DOMÁCÍ TOPENI·Tù
VS. SPALOVNA
Kdo tedy produkuje více ‰kodlivin do
ovzdu‰í? Domácností, které topí tuh˘mi
palivy nebo spalovny? Odpovûì není
tak jednoduchá. Emise ze spaloven
známe, ale urãit emise z domácích topeni‰È je velmi sloÏité. Existují rÛzné
studie, které polemizují nad tím, zda
jedna obec mÛÏe vyprodukovat tolik
‰kodlivin jako spalovna. MÛÏe, ale také
nemusí. ZáleÏí na osobní zodpovûdnosti kaÏdého majitele domácího topeni‰tû.
(Pokraãování na následující stranû)
DOMÁCÍ TOPENI·Tù
Spalování odpadu v domácích topeni‰tích je v souãasné dobû zákonem
zakázáno. DÛvodem je skuteãnost, Ïe
pfieváÏná ãást pfiedmûtÛ je dnes vyrobena ze syntetick˘ch vláken a materiálÛ. Tyto umûlé hmoty není moÏné spalovat v domácích topeni‰tích bez ‰kod
na Ïivotním prostfiedí a zdraví ãlovûka.
Pfii jejich spalování se do ovzdu‰í uvolÀují velmi nebezpeãné látky, ãasto rakovinotvorné (viz tab. 1).
SPALOVNY ODPADÒ
Na rozdíl od domácích podmínek
spalování odpadu (teplota 450 - 850
°C, neregulovan˘ pfiístup kyslíku, okamÏit˘ odvod spalin) probíhá proces
spalování odpadu ve spalovnách pfii
teplotách 850 - 1100°C, s pfiebytkem
kyslíku a s nûkolikavtefiinovou dobou
zdrÏení spalin v topeni‰ti.
Odpad
PVC (lino, holinky atd.)
Polystyren (izolace)
Obr. 1: Pfiíklad technologického fietûzce spalovny s odvodem vyãi‰tûn˘ch pracích
vod / Zdroj: www.odpadjeenergie.cz, E.I.C., spol. s.r.o.
Látka
uvolňující
se
prostředí
Dioxiny, další chlorované
sloučeniny
Styren
Lakovaný dřevěný
nábytek, dřevotříska
Potištěný papír
Dioxiny, formaldehyd
Těžké kovy
PET lahve, PE tašky
Pneumatiky
Polyaromatické uhlovodíky
Polyaromatické uhlovodíky
do Účinky na zdraví
Teratogenity,
karcinogenita
Poškození nervové
soustavy
Karcinogenita
Poškození vnitřních
orgánů
Karcinogenita
Karcinogenita
Tab. 1: Látky vznikající pfii spalování odpadu v domácnostech / Zdroj: www.arnika.org
4 / 2012
●
HÁJSK¯ KOHOUT
(Dokonãení z pfiedchozí strany)
Spalování nekvalitních, pfiíp. zakázan˘ch druhÛ paliv v technicky nevyhovujících spalovacích zdrojích vede
k po‰kozování vnûj‰ího Ïivotního prostfiedí, ale také ke zhor‰ení ovzdu‰í
v bytech, a následnû se projeví na
zdraví lidí. Velmi nebezpeãné látky
jsou tûÏké kovy a dioxiny, které se
v tûle hromadí po nûkolik let a jejichÏ
vliv se mÛÏe ukázat aÏ za dlouh˘ ãasov˘ úsek.
NOV¯ ZÁKON P¤ÍSNùJ·Í POÎADAVKY
Dne 1. záfií 2012 ve‰el v platnost
nov˘ zákon ã. 201/2012 Sb. , o ochranû ovzdu‰í, kter˘ zpfiísÀuje poÏadavky
na parametry domácích topeni‰È a zavádí silnûj‰í nástroje kontroly mal˘ch
zdrojÛ zneãi‰tûní ovzdu‰í. V zájmu zachování zdraví kaÏdého z nás bychom
mûli doma v kamnech topit tak, abychom co nejménû zneãi‰Èovali ovzdu‰í,
to znamená kvalitním palivem v dobr˘ch kotlích, a nikdy neházet do
kamen odpady.
V nakládání s odpady je vhodné odpady v co nejvy‰‰í mífie separovat, zbytek pak vhodit do popelnic ãi kontejnerÛ, ze kter˘ch by byl obsah vyváÏen
k energetickému vyuÏití do spalovny.
BohuÏel zatím u nás pfievládá ta nejhor‰í moÏnost, ukládání odpadu na
skládku.
Autor:
Mgr. Renáta âervenková
a Jana Krátká,
Ekologické centrum Most
pro Kru‰nohofií, VÚHU a.s.
Zdroje:
• Bene‰ová, L. et al. 2011: Komunální
a podobné odpady
• Horák, J. et al. (2011): Bilance emisí zneãi‰Èujících látek z mal˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování se zamûfiením na spalování tuh˘ch
paliv
• Horák, J. et al.: (2011): Návrh emisních
faktorÛ zneãi‰Èujících látek pro spalování
tuh˘ch paliv v lokálních topeni‰tích
• CENIA (2011): Domácnosti dle zpÛsobu
vytápûní
• Horák, J. et al. (2012): MÛÏe jedna obec
vyprodukovat tolik dioxinÛ jako velká spalovna odpadÛ?
• Horák, J. et al. (2009) : MÛÏe jedna obec
vyprodukovat tolik dioxinÛ jako velká spalovna odpadÛ?
• ·yc, M. et al. (2011): Srovnání emisí vybran˘ch zneãi‰Èujících látek ze spalování
biomasy a uhlí v domácnostech
• www.chmi.cz
Probûhl jiÏ 9. roãník tvofiivosti - Festival Hájsk˘ kohout 2012
Ústav sociální péãe v Háji u Duchcova pofiádal 18. 9. 2012
jiÏ 9.roãník festivalu tvofiivosti s názvem „Hájsk˘ Kohout“.
Festival, na kterém se pfiedstavivosti meze nekladou
a kaÏdé vystoupení je pfiijato klienty s nefal‰ovan˘m nad‰ením a narÛstá na oblibû.
Letos zde vystoupilo 147 klientÛ z jin˘ch zafiízení sociální
péãe, 10 dûtí z M· v Ko‰Èanech , 12 dûtí z M· v Háji, 30 domácích klientÛ. Celkem, i s diváky, pfiijelo více jak 200 úãastníkÛ. Celkov˘ poãet hostÛ byl kolem 430 pfiítomn˘ch, mezi
nimi i zástupci Krajského úfiad v Ústí nad Labem a starostové okolních obcí. Také se pfiijel podívat primátor mûsta
Teplice pan Jaroslav Kubera a pan JUDr. Jifií Vorálek.
Vystupovali klienti z rÛzn˘ch domovÛ a ústavÛ sociální
péãe nejen z Ústeckého kraje. Pravidelnû jezdí vystupující
z Tachova, ãi Prahy. JiÏ po páté se zúãastnila se sv˘m vystoupením skupina z nûmeckého Dippoldiswalde. Poãet vystupujících ústavÛ byl 14 a celkov˘ poãet vystoupení 24 byl
rekordem ze v‰ech roãníkÛ. Domácí Háj‰tí vystupovali 4
x a kapela „Háj‰tí kohouti“ dopoledním vystoupením oslavila
jubileum 10 let od svého vzniku. Jednotliví ãlenové skupiny
byli v‰em pfiítomn˘m jmenovitû pfiedstaveni, a uÏili si svojí
zaslouÏenou chvilku slávy.
Od rána aÏ do odpoledne se zpívalo, recitovalo a tanãilo
- poãasí nám letos pfiálo a v‰ichni pfiítomní povzbuzovali vystupující. Pfiíjemné spoleãenské posezení se jiÏ stalo tradicí.
Celou akci moderovali klienti Irenka Bláhová spoleãnû s Milanem Erö‰em. Klienty opût velmi potû‰ila náv‰tûva ãlenÛ
Fotbalového klubu Teplice, zastoupen˘ch brankáfiem Martinem Slavíkem, záloÏníkem Tomá‰em Jursou a obráncem
Markem Krátk˘m, ktefií podepisovali kartiãky a rozdávali je
v‰em zájemcÛm.
Nejhodnotnûj‰í je ta skuteãnost, Ïe i letos jsme celou akci
zabezpeãili ze sponzorsk˘ch darÛ. Za podporu na‰í akce
v‰em sponzorÛm dûkuje v‰em fieditel zafiízení, pan Ing. Oldfiich Mal˘. V‰ichni se tû‰íme, Ïe v pfií‰tím roce se s vámi sejdeme na jubilejním 10. roãníku festivalu.
Mgr. Jitka Kosejková
vedoucí v˘chovného úseku ÚSP Háj u Duchcova
HÁJSK¯ KOHOUT
●
5 / 2012
WANDERTAG IM KREISCHA aneb
Po stopách Roberta Schumanna aÏ na Vûtrnou hÛrku
V sobotu 6. fiíjna 2012 v ranních hodinách vyrazila poãetná skupina vandrovníkÛ smûr partnerské mûsto Kreischa.
V‰ichni pfii‰li náleÏitû vybaveni sportovním obleãením, pevnou obuví, holemi pro nordic walking a dobrou náladou.
Spoleãnû s námi byla nalodûna také bedna plná koláãÛ pro
na‰e nûmecké pfiátele. Pfiehoupli jsme se pfies hradbu Kru‰n˘ch hor ponofienou do povûstné mlhy, která by se dala krájet, ale v níÏinû nás jiÏ vítalo sluníãko a podzimnû zbarvené
listí. Pfied spolkov˘m domem v Kreische jiÏ na nás ãekal pan
starosta Frank Schöning, spoleãnû s pfiáteli z Wandergruppe
Dr. Wolfaganga Göbela. Pfii spoleãné zdavici v‰ichni vyjádfiili svou lítost nad tím, Ïe se dne‰ního pochodu nemohl ze
zdravotních dÛvodÛ zúãastnit ani hájsk˘ starosta, ani paní
pfiedsedkynû kulturní komise, ktefií ochofieli a jejichÏ spoleãenské závazky vÛãi hostÛm a koordinaci zájezdu musel
jako ãlen Kulturní a sportovní komise pfievzít na svá bedra
Jakub ·imek. Je‰tûÏe s sebou neopomnûl vzít pfiekladatelku, paní Gertrudu Liptákovou, která nejenomÏe bravurnû tlumoãila i ty nejjemnûj‰í nuance nûmeckého jazyka, ale byla
téÏ skvûlou spoleãnicí.
Leto‰ní trasa pochodu byla vûnována osobû Roberta
Schumanna (1810-1856), kter˘ Ïil na pfielomu kvûtna a ãervna 1849 se svou rodinou v Kreische, kde byli ubytováni
v restauraci „Zum Säschischen Hof“ a odtud podnikali vycházky okolními údolími na v‰echny moÏné strany. Putování
Pozdrav z matefiské ‰koly
a podûkování sponzorÛm
Na zahradû matefiské ‰koly vyrostla nádherná prostorná chatiãka, která pojme v‰echny hraãky a je‰tû spousta
dal‰ích se do ní vejde. Dûkujeme na‰im sponzorÛm panu
Miroslavu Smutnému, panu Janou‰kovcovi a rodiãÛm
Wilson. Chatiãku vyrobil pan Fujan ve svém truhláfiství
v Domaslavicích. Práce na chatiãce je sponzorsk˘m
darem pana Fujana a je to opravdu nádherná a precizní
práce. Chatiãka bude slouÏit mnoho let dûtem, které
budou ‰kolku nav‰tûvovat. Za v‰echny dûti je‰tû jednou
moc dûkujeme.
Kolektiv matefiské ‰koly
6 / 2012
●
HÁJSK¯ KOHOUT
po Robert Schuman Weg zaãíná v prostoru lesní stezky
u Badebusch, která je vûnována majestátn˘m dubÛm a dal‰ím zajímav˘m dfieviná, mezi které patfií korkovník nebo
tfieba liliovník tulipánokvût˘. Na jedné ze zastávek v Badebusch na nás ãekalo pfiíjemné obãerstvení vajeãn˘m koÀakem podle receptu Clary Schumanové, podmalovávané tóny
Schumanov˘ch skladeb. Pfiipili jsme si na zdraví a zdar na‰í
v˘pravy a zaslechli i tvrzení zl˘ch jazykÛ, Ïe paní Schumanová nûkdy tak bujafie popíjela oblíben˘ likér vlastní v˘roby,
Ïe jiÏ nebyla schopna s panem Robertem pokraãovat v cestû
do Maxen, ale musela se vrátit zpátky do Kreischy. Na rozdíl od paní Schumanové jsme v‰ichni svornû na Maxen vystoupali. Zde zvolená zastávka k nabrání sil, napojení a nasycení vandrovníkÛ se v‰ak ukázala b˘ti velmi zrádnou - byl
zde sice nádhern˘ v˘hled na DráÏdany, ale také velmi siln˘
vítr, které nutil nejmen‰í ãleny v˘pravy neustále bûhat po
stráních dolÛ a chytat svaãinové sáãky, které zcela svévolnû
opou‰tûly svoje pfiedem urãená stanovi‰tû. Z kopce uÏ cesta
rychle ubíhala a v Hentzschels-Hof jiÏ na nás ãekalo pfiichystané poho‰tûní. Mezi fieãí padlo slovo, jestli pro na‰e pfiátele z Wandergruppe opût chystáme v˘‰lap na Stropník, nebo
jestli by nebylo zajímavûj‰í zdolat nûjakou jinou horu, aÈ jiÏ
v Kru‰nohofií, nebo ve Stfiedohofií. A víte co, kamarádi - nechte se pfiekvapit!
(ms)
Sázení jabloní do Aleje novorozen˘ch dûtí u kapliãky sv. Leonarda - 20. fiíjna 2012
Leto‰ní v˘sadba stromkÛ do Aleje novorozen˘ch dûtí u kapliãky sv. Leonarda pfiipomínala sv˘m charakterem spí‰e sraz
pfiíznivcÛ extrémních sportÛ. Sázet stromy ve vichru, de‰ti a snûhov˘ch pfieháÀkách, to je opravdu pro silné povahy! Je‰tûÏe byl pro v‰echny navafien hork˘ ãaj a díky údrÏbû obce plápolal v Ïelezn˘ch ko‰ích oheÀ. Tak aÈ se na‰im dûtem a jejich
stromkÛm dafií dûj se co dûj!
Vánoãní hájská kuchta tfií chutí aneb Protiváha ke sladkému
SLANÁ: OLIVOVÉ SPIRÁLKY
Ingredience: balíãek listového
tûsta, 150 g ãern˘ch oliv, 150 g kaparÛ, lÏiãka olivového oleje, pfiípadnû
krabiãka anãoviãek
Postup: Rozmixujte ãerné olivy,
kapary a olivov˘ olej, pfiípadnû pfiidejte anãoviãky. Vzniklou pastou,
zvanou tapenáda, potfiete vyválené
tûsto, zarolujte a nakrájejte na plátky. RozloÏte na plech potaÏen˘ peãícím papírem a trochu smáãknûte.
Peãte v troubû pfiedehfiáté na
200/180°C pfiibliÏnû 15 - 20 minut,
dokud spirálky nevybûhnou a nezezlátnou.
HO¤KÁ: MANDLOVÉ HRUDKY
V HO¤KÉ âOKOLÁDù
Ingredience: 200 g hofiké ãokolády 70 %, 1 lÏiãka másla, ‰petka mletého kardamomu, 150 g cel˘ch loupan˘ch mandlí
Postup: Mandle podélnû pfiekrájíme
zhruba na ãtvrtiny. Hofikou ãokoládu
nalámeme do misky, postavíme ji na
hrnec s vodou a za stálého míchání ji
rozpustíme se lÏiãkou tuku. Stáhneme
z hrnce, vmícháme kardamom a mandle, necháme chvíli ztuhnout a lÏící
a malou lÏiãkou klademe na plech s peãícím papírem malé hromádky. Necháme ztuhnout a podáváme v papírov˘ch
ko‰íãcích. Skladujeme v chladu
a suchu v uzavfiené krabici.
KYSELÁ: UTOPENCI V KYSELÉM
NÁLEVU
Ingredience na 1 sklenici: 1 feferonka nakrájená na koleãka, 2 lÏíce
kysaného zelí, 1 men‰í ãervená paprika pokrájená, 3 cibule nakrájené na
koleãka, sÛl a pepfi, 500 ‰pekáãkÛ ãi
siln˘ch párkÛ, oloupan˘ch a nakrájen˘ch. Na nálev: 150 ml octa, kofiení
(3 bobkové listy, 30 kuliãek pepfie ãást z nich mÛÏete rozdrtit, 5 kuliãek
nového kofiení), 1 lÏiãka soli, 2 lÏíce
cukru, 1 lÏíce oleje, 1 lÏiãka dijonské
nebo 1 lÏíce plnotuãné hofiãice.
Postup: V‰echny suroviny na
nálev dejte do hrnce a zalijte 250 ml
vody. Pfiiveìte je k varu a necelou minutu vafite. V míse smíchejte feferonku, zelí, papriku a cibuli, osolte
a opepfiete. Do sklenice stfiídavû vrstvûte zeleninovou smûs a uzeninu.
Zalijte nálevem, zavíãkujte a nechte
nûkolik dní rozleÏet. Dobrou chuÈ!
Lampiónov˘ prÛvod stra‰idel 3. listopadu 2012
V sobotu 3. listopadu probûhl pod taktovkou SdruÏení dobrovoln˘ch hasiãÛ a Kulturní a sportovní komise starosty obce Lampiónov˘ prÛvod stra‰idel. Pro v‰echny nad‰ené dlabaãe, dlabalky a dlabaly d˘ní byl pfiistaven povoz, na kter˘ mohli uloÏit své mistrovské hallowenské dílo. Pomalu se ulicí Ke
KníÏáku sunul prÛvod masek aÏ na hfii‰tû za
Sokolovnou, kde teprve ãekalo to pravé pfiekvapení - stezka odvahy, ohÀová show a rej
v‰ech stra‰idel!
(ms)
HÁJSK¯ KOHOUT
●
7 / 2012
Podzim s KSK
LUXUS NA KOLEJÍCH
15.záfií 2012 jsme mûli moÏnost prohlídky „vláãku“ firmy ARRIVA s.r.o. Prezentace se konala v Ïelezniãní stanici
Osek mûsto za úãasti oseck˘ch a hájsk˘ch obãanÛ. Potenciální provozovatel nás seznámil se zámûrem znovuobnovení kaÏdodenní osobní dopravy na
trati Most-Moldava a pfiípadn˘m dostavûním chybûjících 7km trati na nûmeckém území. Po slavnostním projevu
následovala exkurze. Samotná prohlídka a jízda vlakem aÏ na Moldavu nám
dala moÏnost nahlédnout do interiéru
a vybavení soupravy ARRIVA.
Jízda bez drkotání, bezhluãná, pohodlná. Sedaãky polstrované se sklopn˘m stoleãkem na jídlo, Ïádn˘ velk˘
prostor na dlouhé nohy. Ale pozor!
Vagon má i VIP salonek, kde lze sedaãky rÛznû upravit. WC -prostorné,
s tekoucí vodou. Nástupní schÛdek pomûrnû dost vysok˘, pro vozíãkáfie
vstup zaji‰Èuje automatická plo‰ina.
Personál pfiívûtiv˘, vyfe‰ákovan˘
v modrozelené barevné kombinaci.
Cena jízdného - pravdûpodobnû stejná
jako u âD. LyÏe a kola si k sobû nedáte, ty budou uzamãené ve zvlá‰tním
vagonu.
V‰echno pûkné, ale já osobnû si neumím pfiedstavit, jak do vlaku nastupují
v létû houbafii a borÛvkáfii s pln˘mi ko‰íky hub a kbelíky borÛvek.
Pfieji firmû ARRIVA, aby mohla svÛj
zámûr v plné mífie uskuteãnit. Je mi
jedno, jak˘ vláãek - Moldaváãek bude
na jiÏ historické trati jezdit, o jakou
pÛjde firmu - âD, ARRIVA, Student
Agency, ..., ale aÈ jezdí dennû, aby nedocházelo k devastaci trati a Ïelezniãních stanic, abychom se nevraceli do
50. let minulého století, kdy na‰i tátové
museli chodit do Oseka nebo Hrobu na
vlak, protoÏe vlak v Háji nestavûl nebo
nejezdil. AÈ je jízda cenovû dostupná
jak pro více poãetnou rodinu, tak pro
prarodiãe s vnouãaty.
S podzimem se 18.9.pfiihlásil
nesoutûÏní
IX.roãník festival tvofiivosti
HÁJSK¯ KOHOUT 2012
V areálu zahrady
ÚSP Háj se na
pódiu stfiídala taneãní a recitaãní
vystoupení. Hudba, zpûv a pohyb je
vlastní v‰em klientÛm sociálních ústavÛ. Podle programu mûlo vystoupit 24
úãinkujících skupin, mezi pozvan˘mi
byli i hosté z Dippoldiswalde. Odmûnou
8 / 2012
●
HÁJSK¯ KOHOUT
v‰em vystupujícím byl potlesk pfiítomn˘ch náv‰tûvníkÛ. Prim hráli na‰i Haj‰tí
kohouti, ktefií slavili 10.v˘roãí zaloÏení
skupiny. Zpestfiením bylo i vystoupení
M· Ko‰Èany, Háj a Kravafie. Festival se
mohl uskuteãnit za finanãní podpory
mûst a obcí - Oseka, Duchcova, Háje
a Teplic a soukrom˘ch firem. Velkou
podporu má Ústav sociální péãe v Háji
/nyní novû pfiejmenovan˘ na Domov
BoufiÀák/ v místním podnikateli panu
Urbanczykovi. Podûkování patfií nejen
v‰em úãinkujícím, ale i tûm, ktefií je na
vystoupení pfiipravili a v‰em sponzorÛm.
Pfii odchodu mû provázela slova
písnû „UÏ jste nûkdy byli v Háji, kde se
stromy zelenají...“ a pocit dobfie proÏitého dopoledne s lidmi nabit˘mi energií
na rozdávání.
ROK 2012 S KSK
I v leto‰ním roce si kaÏd˘ mohl vybrat z na‰í malé nabídky kulturních
akcí. Zamûfiujeme se jak na pofiady pro
dûti , tak i pro dospûlé.
Nejvdûãnûj‰ími a nejvíce vyhledávan˘mi b˘vají akce vûnované dûtem, kde
se dospûlí pobaví pohledem na své
skotaãící ratolesti . Dûti soutûÏí, hrají si
, nezlobí a rodiãÛm zb˘vá ãas na klidné
posezení. V duchu spokojené rodiny se
letos uskuteãnil: Dûtsk˘ karneval , âarodûjnice, Dûtsk˘ den a Halloween .
Své místo pro dospûláky má jarní
Hudební kytiãka vûnovaná Ïenám
k MDÎ, PepíkÛm a v‰em, ktefií se chtûjí pobavit pfii dobré hudbû. Tentokrát
nám k tanci a poslechu hráli Dûdkové
z Centucky. V kvûtnu si na své pfii‰li turisté pfii 6.v˘‰lapu na Stropník, kdy se
zúãastnil rekordní poãet hájsk˘ch obãanÛ, jeÏ mezi sebou srdeãnû pfiivítali
a vlastnoruãnû upeãen˘mi, uvafien˘mi
ãi ugrilovan˘mi dobrÛtkami uctili i pfiátele z Kreischy. V˘mûnná turistická setkání se stávají tradicí. Akcí, které bylo
vûnováno spoustu ãasu pfiípravy, byl
pietní akt konan˘ u pfiíleÏitosti 70.v˘roãí tragického úmrtí fiídícího uãitele,sokola a odbojáfie Jana Zelenky. Urãitû si
tuto vzpomínku zaslouÏil! Tradiãní Rozsvícení vánoãního stromu s Ïiv˘m bet-
lémem a vypou‰tûní balónkÛ s pfiáním
JeÏí‰kovi. Tentokrát si dûti i dospûlí vyrobili svá vlastní pfiáníãka. Nebyli jsme
závislí na Ïádné agentufie, ne‰lo nám
o to b˘t souãástí rekordu, ale jen jsme
si chtûli spoleãnû s dûtmi pfiipomenout
blíÏící se Vánoce . Pofiadem provázel
pan Petr Stolafi, kter˘ je vÏdy nositelem
dobré pohody a zábavy.
Ne v‰echno se nám podafiilo. Cviãení - zumba sice do Háje pfii‰la, ale zase
rychle zmizela. Prvotní nad‰ení vyprchalo a cviãitelka pfiestala docházet.
Nejvût‰í zájem projevily Ïeny pfii cviãení s Dá‰ou, ale pfii‰lo jaro a cviãenky se
opût rozprchly. âasy plné sokolovny
nad‰eného Ïactva, dorostu a dospûl˘ch jsou dávno pryã! Houby v blízkém
okolí moc nerostly, jiÏní âechy jsou
pfieci jen trochu vzdálené a navíc
zájem projevilo pouze 6 obãanÛ. Dal‰í
neuskuteãnûnou a tolik slibovanou akcí
je zájezd za kulturou. V souãasné dobû
jsem nebyla schopna získat vstupenky
na pfiijatelná místa v hledi‰ti a z nabídky divadel vybrat odpovídající pfiedstavení tak, aby ãasovû a finanãnû vyhovovalo seniorÛm i pracujícím. Snad
bude obãanÛm satisfakcí alespoÀ pfiedvánoãní zájezd na adventrní trhy do
DráÏìan! Neuskuteãnilo se ani podzimní setkání pfiátel fotbalu. Mají vÛbec
fotbalisté o toto setkání zájem ? Souãasná jedenáctka by mûla znát své
pfiedchÛdce a seznámit se s historií fotbalu v obci.
Závûr roku by mûl b˘t opût ve znamení loni tak úspû‰ného Novoroãního
ohÀostroje. Pfiijìte si spoleãnû pfiipít na
zdraví a popfiát v‰e NEJ, NEJ v roce
2013 .
V závûru musím podûkovat: v‰em
sponzorÛm podílejících se finanãnû
na na‰ich akcích, SDH, zamûstnancÛm OÚ , vefiejné údrÏbû za pomoc ,
dûtem a paní uãitelkám M· Háj a Z·
Osek za spolupráci, i zastupitelÛm
obce za vstfiícnost a podporu na‰eho programu, obãanÛm za pfiízeÀ.
Nesmím v dûkování zapomenout na
ãleny KSK, ktefií svÛj voln˘ ãas vûnují kultufie v Háji .
VáÏení spoluobãané,
pfieji Vám, abyste si v ãase vánoãním na‰li chvíli pro své
blízké, vánoãní svátky proÏili v klidu a pohodû. Do roku
2013 Vám za ãleny Kulturní a sportovní komise starosty
obce a jménem sv˘m pfieji hlavnû zdraví a spokojenost
v práci a osobním Ïivotû.
Mgr. Anna Pfiibylová
Hájsk˘ erb
Myslím si, Ïe vût‰ina obyvatel Háje si
ani neuvûdomuje, jak˘ ojedinûl˘ erb
v kontextu s ostatními mûsty a vesnicemi má na‰e obec. Snad v‰echna mûsta
a i vût‰ina obcí v souãasné dobû svÛj
znak má, ale ten nበje, z hlediska heraldiky a i historie, unikátní. O tomto
erbu se hovofií v privilegiu praÏského arcibiskupa Jan Lohelia z roku 1617, dal‰í
zmínka hovofií o tom, Ïe by erb mûl b˘t
vydán jiÏ císafiem Rudolfem II. dne 29.
08. 1609. Pokud by to byla pravda, tak
arcibiskup ve své listinû potvrzuje platn˘
stav, coÏ se nezfiídka stávalo. Ale
i pokud by byl vydán onoho roku 1617,
tak jde o velice star˘ erb (star‰í, neÏ má
mnoho ‰lechtick˘ch rodin). Souãástí
uvedeného erbovního privilegia bylo
i vydání peãetû. O tu obec pfii‰la v roce
1632 pfii vpádu sask˘ch vojsk a roku
1633 byla nahrazena novou.
Obecní, potaÏmo mûstská, heraldika
se zaãíná objevovat pozdûji neÏ heraldika zemská, ‰lechtická ãi církevní
a vychází nejspí‰e z mûstsk˘ch peãetí,
které po cel˘ stfiedovûk slouÏily k potvrzení a ovûfiení vydávan˘ch listin. Peãetûní listiny jí dávalo právní potvrzení
a je moÏno ho pfiirovnat k dne‰nímu razítku. Nejstar‰í dochované ãeské mûstské erby jsou znaky Prahy a Kutné
Hory, vyobrazené v galerii erbÛ na
hradû Lauf u Norimberka z doby vlády
císafie Karla IV.
U obecní heraldiky se v naprosté vût‰inû jedná o pouh˘ ‰tít se znakov˘m
vyobrazením, obãas doplnûn˘m korunkou (tfieba Osek), ãi drÏen˘m ‰títonosiãem (Teplice). Pfiilba a klenot nad ‰títem jsou vzácností, mûla ho tfieba
Praha a nûkterá královská mûsta.
Proto je erb na‰í obce v˘jimeãn˘ rovnou ze tfií hledisek:
1) V dobû, kdy vznikl, mûlo znak o dost
ménû mûst, a to povût‰inû královsk˘ch; poddansk˘m mûstÛm byly
znaky udûlovány podstatnû ménû
a u vesnic to bylo nûco zcela zvlá‰tního.
Rekonstrukce erbu
podle autora ãlánku
2) Jedná o takzvan˘ kompletní erb,
kter˘ byl typick˘ pro zemskou a rodovou (‰lechtickou) heraldiku, ale ne
pro obecní. KdyÏ se podíváme na
znaky obcí, tak ‰tít, pfiilbu s pfiikryvadly a klenot na nich má v âechách
jen nemnoho mûst a ta, která takov˘to znak mají, jsou povût‰inou
mûsta královská.
3) Jde o erb „mluvící“ (erb, kter˘ souãasnû vyjadfiuje název obce; v pfiípadû Háje: Hahn = kohout).
Kohout se v rámci heraldiky fiadí mezi
takzvané obecné figury spolu s dal‰ími
zobrazeními zvífiat, lidí ãi vûcí. Jde o erb
roz‰ífien˘ mezi erby rodÛ, v mûstské ãi
obecní heraldice je jeho v˘skyt jiÏ
men‰í. Kohoutovi se pfiiznávají mimo
jiné i vlastnosti jako je bojovnost, odvaha a bdûlost. V katolické církvi je atributem apo‰tola Petra a nebo svatého
Víta (ten je i jedním z patronÛ âech).
Kohout sice není v Ïádném státním
znaku, ale neoficiálnû je to symbol
Francie (staãí se podívat na dresy fotbalistÛ). Jde o takzvané mluvící znamení, neboÈ v latinû naz˘val kohout
stejnû jako obyvatel Gallie - gallus.
O dÛvodu, proã byl Háji erb udûlen,
se mÛÏeme jen dohadovat. Jedním
z moÏn˘ch vysvûtlení a snad nejpravdûpodobnûj‰ím je to, Ïe v dobû náboÏenského rozdûlení mezi katolíky
a protestanty, kdy právû v severních
âechách, hlavnû vlivem pfiílivu horníkÛ
ze Saska, posiluje luteránství. Souãasnû ale sílí i protireformace ze strany katolické církve a zaãíná se r˘sovat nové
stfietnutí o náboÏenskou a politickou
moc nad Evropou. A právû roku 1617
se obyvatelé na‰í obce, v ãele s rychtáfiem, dostavili do oseckého klá‰tera,
kter˘ byl pro na‰í obec vrchnostensk˘m, a zde prohlásili, Ïe odstupují od
protestantismu a vrací se do lÛna fiímskokatolické církve. Takov˘to ãin samozfiejmû vyÏadoval pfiimûfienou odezvu, aby váhajícím v dal‰ích obcích ukázal tu „správnou“ cestu. PraÏsk˘ arcibiskup Jan III. Lohelius to ukázal právû
tímto zpÛsobem - udûlením erbu a privilegia. Souãasnû ale dokázal tvrdû zakroãit proti tûm, ktefií se nechtûli pfiizpÛsobit, coÏ dokázal zbofiením protestantského kostela v Hrobu.
DÛvod, proã byly privilegium a erb
Háji dány arcibiskupem a ne opatem
klá‰tera v Oseku, je vcelku jednoduch˘. Cisterciáck˘ klá‰ter byl od roku
1580 v majetku praÏsk˘ch arcibiskupÛ.
A slouÏil jako jejich letní sídlo a proto
i obce, které ke klá‰teru patfiily, byly
v té dobû pod správou arcibiskupství.
¤ádu cisterciákÛ byl vrácen roku 1626.
Popis erbu tedy je: stfiíbrn˘ ‰tít, na
kterém je ãerven˘ kohout se zlatou
zbrojí na zeleném paÏitu. Nad ‰títem je
kolãí pfiilba, s ãerveno-stfiíbrn˘mi pfiikryvadly a toãenicí. Jako klenot je kohout
ze znaku.
Perliãka na závûr - v dne‰ní spolkové zemi Braniborsko se od 13. století
pfiipomíná rod von Hahn, jeho erb je aÏ
na paÏit, na kterém kohout stojí, zcela
stejn˘ jako ten nበa i ten predikát je
stejn˘, jako b˘val dfiíve název na‰í
obce. Ale nedomnívám se, Ïe by mûl
s na‰í obcí cokoliv spoleãného.
Zbynûk BrÛÏa
SK¤ÍTCI A DÉMONI KRU·N¯CH HOR
DÉMONI VE ZVͤECÍ PODOBù.
P¤ÍZRAâNÍ PSI.
Zvífiata, ob˘vající neprostupné lesy
Kru‰n˘ch hor, budila pozornost jak
mezi horaly, tak i mezi lidmi z podhÛfií,
jak to mÛÏeme vidût v jednom ze zápisÛ z roku 1631 v rukopise chomutovského mû‰Èana Fiedlera, kde se spisovatel obdivuje v Kru‰n˘ch horách ulo-
venému starému jelenu. Zvífiata v‰ak
nejen poutala zájem, ale také roznûcovala fantasii tehdej‰ích obyvatel Kru‰n˘ch hor. JiÏ v úvodu jsem zmínil, Ïe
podle Christiana Lehmanna se démoni
mohli zjevovat právû ve zvífiecí podobû
jako medvûdi, vlci, hadi, mloci ãi nestvÛrní ãervi. O jednom z poslednû jmenovan˘ch vypráví Lehmann toto:
„V roce 1650 chtûl sedlák z vesnice
Raschau vymûnit star˘ sloup za nov˘,
kdyÏ vyzvedl star˘ sloup a pohlédl do
díry, která po nûm zbyla, díval se na nûj
jako paÏe tlust˘ ãerv s koãiãí hlavou
a ohniv˘ma oãima.“ Nedaleko âerveného hrádku se zas podle Viktora Karella zjevoval fantóm tfiínohého zajíce.
(Pokraãování na následující stranû)
HÁJSK¯ KOHOUT
●
9 / 2012
(Dokonãení z pfiedchozí strany)
Nejãastûji v‰ak na sebe démoni
v Kru‰n˘ch horách a v blízkém okolí
brali podobu pfiízraãn˘ch psÛ. Lehmann pí‰e, Ïe ve Frauensteinu roku
1571 spatfiil ponocn˘ velkého ãerného
ìábla v podobû dûsivého psa. Freiberské zjevení se zas ukazovalo jako bíl˘
pes, kter˘ ãtvrt roku noc co noc lehával
pfied dvefimi domu zdej‰ího purkmistra
Jägera, a ohla‰oval tak jeho brzkou
smrt. Také Clemens Hellering uvádí, Ïe
povûsti o pfiízraãn˘ch psech byly
v Kru‰n˘ch horách i pod nimi velice
roz‰ífiené. Vyprávûlo se napfiíklad, Ïe
jak˘si sedlák jel o pÛlnoci s vozíkem po
cestû mezi DrouÏkovicemi a Chomutovem. Najednou se pfied ním z niãeho
nic objevil ãern˘ pes a skoãil na vozík.
Sedlák mrtvolnû zbledl a rozechvûl se
jako osika. Vzal biã a práskl jim po zvífieti - pes se Ïhnoucíma oãima sedûl,
ani se nehnul. Sedlák se v hrÛze zaãal
modlit: „Pane BoÏe, dej, aÈ zjistím, co
ten pes chce“. Jakmile ta slova dofiekl,
pes nejprve zbûlel, pak zmizel a sedlák
sly‰el, jak mu nûjak˘ hlas fiíká: „Tisíceré díky, ukonãils mé utrpení“.
Také u Komofian se podle Helleringa
vyprávûlo o zjevení ãerného psa. Alois
Schmiedl fiíká ve svém ãlánku o kru‰nohorsk˘ch povûstech, Ïe na cestû
mezi Perninkem a vesnicí Abertamy
b˘val velik˘ moãál, ze kterého vystupovala nejrÛznûj‰í stra‰idla a dûsila okolojdoucí poutníky. Obzvlá‰tû ãasto se tu
ukazoval bíl˘ pes s hofiícíma oãima,
jenÏ vandrovníkÛm zastupoval cestu
a bránil jim v tom, aby ‰li dále. ¤íkalo
se, Ïe tento pes stfieÏí poklad utopen˘
v moãálu. Jednou ‰el okolo baÏin chvilku pfied pÛlnocí pocestn˘ a najednou
uvidûl asi deset krokÛ od cesty dvû hofiící koule. Pfii‰el k nim a stanul pfied
bíl˘m psem se svítícíma oãima, kter˘
mûl jednu tlapu poloÏenou na Ïelezné
bednû. Pes tfiikrát k˘vl hlavou, ale muÏ
byl tak zdû‰en, Ïe si netroufl na bednu
sáhnout. Odbíjela dvanáctá. KdyÏ doznûl poslední úder, zmizel pes a s ním
i poklad. Dal‰í povûst s motivem pfiízraãného psa vypráví o Ïenû z BoÏího
daru, která se v brzk˘ch ranních hodinách vydala do Wiesenthalu. Na v˘‰inû
u BoÏího daru, kde se kfiíÏí vejprtská
a wiesenthalská cesta spatfiila nákladem naloÏen˘ vozík, taÏen˘ ãern˘m
psem. Toto zvlá‰tní spfieÏení dojelo aÏ
na návr‰í a tam zmizelo. KdyÏ se ‰la
Ïena podívat, jestli spfieÏení zanechalo
nûjaké stopy ve vysoké trávû, kterou
projelo, nena‰la nic. Pfiízraãní psi
mohli mít v Kru‰n˘ch horách také podobu „HockaufÛ“- ‰krtiãÛ. V. Karell
pí‰e o jednom takovém, kter˘ se zjevoval nedaleko Hory sv. ·ebestiána. Jed10 / 2012
●
HÁJSK¯ KOHOUT
nou ‰la pozdû veãer okolo kamenného
kfiíÏe, u kterého se stra‰idlo ukazovalo,
nûjaká Ïena. Najednou ucítila, Ïe se za
ní nûco plíÏí, vlasy se jí zjeÏily hrÛzou
a pfiidala do kroku, ale to uÏ psí pfiízrak skoãil, poloÏil jí tlapy na hrdlo
a zaãal ji ‰krtit. Pak se nechal od k smrti
vydû‰ené Ïeny donést aÏ ke starému
ml˘nu a tam zmizel. KdyÏ pfii‰la Ïena
domÛ, uvidûla, Ïe na ramenou má hluboké otisky psích pracek. Brzy na to
ne‰Èastná Ïena ulehla a po nûkolika
dnech zemfiela.
VAMPYRICKÉ BYTOSTI.
Pod Kru‰n˘mi horami, stejnû jako
jinde v stfiedoevropském prostoru se
také vûfiilo v mory - mÛry. Jednalo se
o místní obdobu balkánsk˘ch upírÛ
(s tím rozdílem, Ïe mora vût‰inou nevysávala sv˘m obûtem krev, ale pouze na
nû lehala a dusila je nebo jim v˘jimeãnû
sála bradavky). Povûry související
s morou popsal ve své vynikající studii
Frank Wollmann a nejnovûji Giuseppe
Maiello. Doklady o vífie v tyto démonické bytosti v Podkru‰nohofií jsou velice
staré. JiÏ ve 14. století kronikáfi Neplach
zaznamenává morouse z KadaÀska.
V pozdûj‰ích dobách lze obãas nalézt
doklady o tom, Ïe pfiedstavitelé církve
se snaÏili tuto hluboce zakofienûnou lidovou víru odstranit za pomoci racionálních argumentÛ. V barokním rukopise
Rurale ivaniticum od zapomenutého
ãeského kazatele z fiádu karmelitánÛ P.
Ivana a S. Ioanne Baptista, Ïijícího v 18.
století, napfi. ãteme: „MÛru âechové
myslej bejti nûjakou noãní obludu, která
ve spaní na ãlovûka pfiichází a jeho
silnû tíÏí jako by udusiti chtûla: ale ne:
n˘brÏ taková tûÏkost pfiichází od hrubé
a temné páry, která do mozku vstupuje
a cesty k dejchání zamezuje, a z toho
takov˘ ãlovûk poznati mÛÏe, Ïe má
mnoho hrubé a melancholické krve,
která z nezáÏivnosti Ïaludku pochází“.
Pfiesvûdãení o existenci vamp˘rÛ
v‰ak dále pfietrvávalo. Pod Kru‰n˘mi
horami se vamp˘fii oznaãovali jako Olp
(Alp) na Teplicku, na Chomutovsku
pak jako Drude. Ve dne se poznali
podle silného srostlého oboãí a pomal˘ch, unaven˘ch pohybÛ. C. Hellering
a V. Karell pí‰í, Ïe Drude má podobu
staré, ohavné Ïeny, která za nocí obchází domy a lehá na spící. Ten, koho
trápí Drude nemá hovofiit o svém strachu z ní, to jí sice nezabrání chodit za
ním, ale nemá pr˘ potom moc dotknout
se ho. Jako prostfiedek proti mofie
nebyl pouÏíván mezi nûmeck˘m obyvatelstvem ãesnek n˘brÏ devûtsil. âe‰i
i Nûmci také kreslili kfiídou na postele
magickou mufií nohu (Drudenfuss) jako
ochranu proti dûsivému zjevení. Na Te-
plicku se vûfiilo, Ïe proti mofie a tûÏk˘m
snÛm pomáhá, kdyÏ ãlovûk chystající
se usnout tfiikrát zaklepe palcem pravé
nohy na postranici lÛÏka. Stejnû tak
musí Drude zmizet, kdyÏ spícího zavolá nûkdo jeho jménem. F. Wollmann
vypráví o sluÏce, kterou tlaãila Drude,
a která se nemohla pohnout ani kfiiãet
o pomoc, aÏ kdyÏ ji hospodynû zavolala k hnûtení tûsta, pfiízrak zmizel.
V souvislosti s vampyrick˘m Olpem G.
Laube uvádí také jedno r˘mované zafiíkávání z Teplicka. O tûchto zafiíkáváních, která byla známa i v jin˘ch oblastech Podkru‰nohofií, pí‰e Wollmann, Ïe
mají stejn˘ základ, ve kterém je vampyrické mofie ukládána fiada prací - má
vystoupit na v‰echny vrchy, probrodit
se v‰emi vodami, otrhat v‰echny stromy, spoãítat v‰echny klasy nebo hvûzdy na noãním nebi. AÏ v‰e dokonãí, zakokrhá kohout, a pfiijde den, ve kterém
ztratí Drude moc nad svou obûtí.
V˘bûr démonick˘ch postav Kru‰n˘ch
hor, uveden˘ch v tûchto zápisech je
náhodn˘. Jedna vûc v‰ak v‰echny
v˘‰e zmínûné, záhadné bytosti spojuje,
je to pochmurnost a drsnost pfiíbûhÛ,
v nichÏ vystupují. Nemáme pfied sebou
v Ïádném pfiípadû literárnû uhlazená,
mravoliãná vyprávûní o laskav˘ch horsk˘ch vílách a komick˘ch vodníãcích
v zelen˘ch fráãcích, ale v˘sek melancholické du‰e Rudohofií, plody imaginace lidí, ktefií ob˘vali hory a jejichÏ
Ïivot byl o poznání drsnûj‰í neÏ Ïivot
tûch, ktefií si jako místo pro svou existenci zvolili údolí.
Pfiíãinu potemnûlé nálady lidov˘ch
vyprávûní o kru‰nohorsk˘ch skfiítcích
a démonech mÛÏeme spatfiovat v pÛsobení nemilosrdné horské pfiírody. Barokní farní kroniky z Cínovce nebo Moldavy nenechají nikoho na pochybách
o krutosti zdej‰ích mrazÛ, pfii nichÏ pr˘
umrzali jezdci i s koÀmi. Ne bez dÛvodu Lehmann pí‰e o tom, Ïe démoni
mohli mít podobu vlkÛ. Smeãka vlkÛ
nebo zdivoãel˘ch psÛ pfiedstavovala
pro opu‰tûného poutníka hlubok˘mi
kru‰nohorsk˘mi lesy smrtelné nebezpeãí. Stejnû tak se mohlo ãlovûku,
kter˘ se vydal do Kru‰n˘ch hor stát
osudn˘m zbloudûní, jeÏ ho zavedlo do
horsk˘ch moãálÛ. V takovém prostfiedí,
kde si ãlovûk pfiestává b˘t jist sám
sebou, se rozechvívají v jeho du‰i struny, které nikdy pfied tím nesly‰el. A tak
platí pro dávné obyvatele Kru‰n˘ch hor
to, co kdysi napsal anglick˘ etnolog Edward Burnet Tylor o lidech, ktefií: „nalézají v konání duchÛ kolem sebe dÛvod
pro kaÏdé klop˘tnutí o kámen, pro
kaÏd˘ podivn˘ zvuk neb poãitek, pro
kaÏdé zablouzení v lesích“.
(Pokraãování na následující stranû)
Druh˘m dÛvodem pro roz‰kleben˘
a dûsiv˘ v˘raz místních nadpfiirozen˘ch
postav je pÛsobení kfiesÈanství. Pohansk˘ pÛvod nûkter˘ch kru‰nohorsk˘ch
démonÛ (napfi. R˘brcoula nebo Divoké
honby) je mimo ve‰kerou pochybnost.
Vztah kfiesÈanství k mytick˘m bytostem, které v pohansk˘ch dobách zalidÀovaly kaÏd˘ kousek lesa, velice v˘stiÏnû vyjádfiil rusk˘ filosof Nikolaj Berìajev: „KfiesÈanství neprody‰nû uzavírá pfiírodní Ïivot a vÛbec k nûmu ãlovûka nepfiipou‰tí ...Aby lidsk˘ duch mohl
pfiestat otroãit pfiírodû, musí se mu uzavfiít cesta k vnitfinímu Ïivotu pfiírodních
duchÛ“.
Nejjednodu‰‰í zpÛsob jak zahradit
tuto tisíciletou cestu, bylo udûlat z pohansk˘ch bohÛ a duchÛ dûsivé a nebezpeãné bytosti, sluÏebníky ìábla.
Pro cisterciáckého mnicha Vogta stejnû
jako pro lutheránského pastora Lehmanna pak nejsou v‰echna stra‰idelná
zjevení Kru‰n˘ch hor, o nichÏ si vyprávûl prost˘ lid, nic jiného neÏ karneval
ìábelsk˘ch masek.
Jifií Wolf,
Muzeum mûsta Duchcova
Prameny a literatura:
Knihovna Národního Muzea, Praha,
sbírka rukopisÛ, VI D10, Mauritius
Vogt O.Cist., Bohemia et Moravia
subterranea
Knihovna fiádu kfiíÏovníkÛ s ãervenou
hvûzdou, Praha, sbírka rukopisÛ,
LVII B 14, Ivanu a S. Ioanne Baptista, Rurale ivaniticum
Muzeum mûsta Duchcova, sbírka ruko-
pisÛ, R4, A. A. Fiedtler, Kuertze Beschreibung der Vornembsten Geschichten....
SOkA Teplice, FÚ Moldava, rukopis ã.
1, Liber memorabilium....
SOkA Teplice, FÚ Cínovec, rukopis ã.1,
Athenaeum sive Universitas BoemoZünnwaldensis
J. Bachmann, Der Volksaberglaube im
nordgauischen Sprachgebiete Böhmens bei dem Ackerbau, Prag 1910
B. Balbín, Krásy a bohatství ãeské
zemû, Praha 1986
N. Berìajev, Smysl dûjin, Praha 1995
F. Bernau, Sagen aus dem Erzgebirge,
Mittheilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen,
XIII. Jg., 1875, str. 386
C. Ginzburg, Noãní pfiíbûh (Sabat ãarodûjnic), Praha 2003
J. Endt, Sagen und Schwänke aus dem
Erzgebirge, Reichenberg 1925
E. Heger, J. Lienert, Sagen aus Schmiedeberg, Erzgebirgzeitung 1931,
str.152-153
Heimatkunde des politischen Bezirkes
Komotau , Komotau 1898
H. Heine, O Nûmecku, Praha 1951
V. Karell, Marzebilla - der Waldgeist
des Erzgebirges, Erzgebirgzeitung
1931, str.145-147
V. Karell, Sagen des Bezirkes Komotau, Komotau 1930
Kleroth, Über die Vampyrsage in Böhmen und in Allgemeinen, Mittheilungen des Vereins für Geschichte der
Deutschen in Böhmen, X.Jg., 1872,
str. 75-79
M. KvasÀová, Ohlédnutí za tajemn˘mi
povûstmi i skuteãnostmi teplického
regionu, Zprávy a studie Regionálního muzea v Teplicích, 2004-25, str.
194-200
G. Laube, Volkstümliche Überlieferungen aus Teplitz und Umgebung ,
Prag 1902
Ch. Lehmann, Historischer Schauplatz
des Obererzgebirges (Hg. Von
B.Bönhoff), Leipzig und Hartenstein
1926
G. Maiello, Vampyrismus v kulturních
dûjinách Evropy, Praha 2004
A. Navrátilová, Narození a smrt v ãeské
lidové kultufie, Praha 2004
F. Roth, Der Aberglaube im Erzgebirge,
nach den Schriften Christian Lehmanns, Schwarzenberg 1932
J. V. Scheybal, J.Scheybalová, Umûní
lidov˘ch tesafiÛ, kameníkÛ a sochafiÛ
v severních âechách, Ústí nad
Labem 1985
A. Schmiedl, Sagen aus dem Obererzgebirge, Erzgebirgzeitung 1902,
str.237-238
M. Svato‰, P.Mauritius Vogt O.Cist.
a jeho promûny Marnosti, Listy filologické 1997 / 3-4 , str. 300-331
E. B. Tylor , Antropologie - Úvod do studia ãlovûka a civilizace, Praha 1897
M. Urban, Ein Beitrag zur Mythe im
Erzgebirge, Erzgebirgzeitung 1894,
str.73-80
Z. VáÀa, Svût slovansk˘ch bohÛ a démonÛ, Praha 1990
F. Wollmann, Vampyrické povûsti v oblasti stfiedoevropské, Národopisn˘
vûstník ãeskoslovansk˘, roã. XIV,
ã.2, Praha 1921, str. 1-64
FotosoutûÏ na webu www.sokolhaj.cz
Na webu fotbalového oddílu TJ Sokolu Háj probûhla úspû‰ná fotografická soutûÏ „VEZMI SVÒJ MINIDRESÍK NA
V¯LET“. Autofii pfii pofiizování v‰ech zaslan˘ch snímkÛ prokázali urãitou kreativitu a osobitost.Po ukonãení ankety byli tfii nejlep‰í ocenûni.Kompletní album fotografií najdete na adrese http://sokolhaj.rajce.idnes.cz/
1. místo - Eva a Jifií Homolkovi
2. místo - Pavel Brunclík
3. místo - Martin Thorand
HÁJSK¯ KOHOUT
●
11 / 2012
Z âINNOSTI NA·ICH HASIâÒ
lufinancována obcí a pomocí sponzorsk˘ch darÛ. Je tedy na
místû podûkovat Obci Háj u Duchcova a sponzorÛm Restaurace Sokolovna Háj u Duchcova a Kebabáãek Osek a v‰em,
ktefií na závodech pfiispûli dobrovoln˘m startovn˘m.
Jakub ·imek
Kulturní a sportovní komise starosty obce Háj u Duchcova
Bitvy klanÛ se zúãastnili v‰echny vûkové kategorie. Ne‰lo
o to vyhrát ale zúãastnit se a uÏít si zábavu.
8. roãník Bitvy klanÛ
29. záfií 2012 v Háji u Duchcova - UÏ jen ten název „Bitva
klanÛ“ vypovídá, Ïe se jedná o velmi zvlá‰tní a zajímavou
soutûÏ, kde zábava rozhodnû nechybí. První roãníky Bitvy
klanÛ vznikly u hasiãÛ v Háji, jako soutûÏ v branném bûhu
pro rodiãe dûtí, které nav‰tûvovaly hasiãsk˘ krouÏek. Organizátory a rozhodãími se tu stávají dûti a soutûÏícími jejich rodiãe, trenéfii a dal‰í dobrovolní hasiãi. Celkovû je tato soutûÏ
pojata velmi zábavn˘m a pfiátelsk˘m zpÛsobem a hlavním
cílem je utuÏovat kolektiv nejen hasiãÛ, ale i rodiãÛ a pfiedstavit hasiãsk˘ sport ‰iroké vefiejnosti. Letos jsme tuto soutûÏ pojali trochu ob‰írnûji a pozvání na soutûÏ kromû rodiãÛ
dûtí z hasiãského krouÏku obdrÏely také ostatní sbory dobrovoln˘ch hasiãÛ nejen v na‰em okrese, ale hlavnû byla na
soutûÏ pfiizvána ‰iroká vefiejnost pod motem „Vyzkou‰ejte si, jaké je to b˘t hasiãem“. Kromû toho na stanovi‰tích
nestáli jen mladí hasiãi z Háje, ale naopak bylo cílem seznámit dûti i mimo jiné sbory, a tak na stanovi‰tích stály dûti
z rÛzn˘ch sborÛ, které se vÏily do role rozhodãích. Av‰ak
hlavní organizace a pfiíprava byla pod taktovkou mlad˘ch hasiãÛ z Háje u Duchcova. Na místû bylo zaji‰tûno posezení,
obãerstvení a k poslechu zde hrál i DJ. Dûti se ujaly organizace. Zahajovacím nástupem a pozdûji i vyhlá‰ením nás
provázela v˘fieãná Tereza Kornová. Na závodníky ãekalo 7
lehk˘ch disciplín: stfielba ze vzduchovek, hod míãkem na cíl,
topografie, poÏární ochrana, hod krouÏky, rozvinutí hadice na
cíl a hlavolam (spojování hadic a namontování ko‰e). Naprostou vût‰inou závodníkÛ byla Bitva klanÛ brána jako zábavná soutûÏ, a proto zde byla cítit i velmi pfiíjemná pfiátelská
atmosféra. ZávodÛ se zúãastnilo 27 t˘mÛ, jak rodiãÛ, dobrovoln˘ch hasiãÛ, ‰iroké vefiejnosti, tak i hasiãÛ z ostatních
mûst a sborÛ. Pro prvních pût míst byly pfiipraveny velmi lákavé a zajímavé ceny, jako napfiíklad: velk˘ sud piva, ‰i‰ky
salámÛ, lihoviny, dárkové poukázky, poháry, medaile apod.
I pro poslední místo byl pfiipraven Ïertovn˘ dárek v podobû
vtipného poháru a mal˘ch drobností. Na prvních tfiech místech se umístily tyto t˘my: 1 Blonìáci, 2. LM team, 3. Pivafii.
Opravdu kaÏd˘ si na Bitvû klanÛ pfii‰el na své - aÈ to byly
dûti, které stály na stanovi‰tích, jako rozhodãí a vidûly své
rodiãe, jak závodí, nebo dospûlí, ktefií zde mûli víc neÏ vtipné
odpoledne a nezapomenutelné historky. Celá Bitva klanÛ je
financována prostfiednictvím dobrovolného startovného, spo12 / 2012
●
HÁJSK¯ KOHOUT
21. záfií - 23. záfií Most - Euroregion Kru‰nohofií 2012
Leto‰ní roãník této mezinárodní soutûÏe se konal v Mostû
na Benediktu. Na soutûÏ pfiijelo opût 8 ãesk˘ch a 8 nûmeck˘ch t˘mÛ, aby spolu pomûfiily své síly. Háj na tyto závody
opravdu dlouze trénoval a byl pfiipraven. Co osud v‰ak nechtûl, tak den pfied odjezdem na závody jedna ãlenka t˘mu
Martina Rédlová váÏnû onemocnûla, a tak za ní musela nastoupit náhradnice Veronika Jifiíãková, která ov‰em nemûla
natrénované spoleãné disciplíny, tak se v‰e dohánûlo za pochodu. V pátek probíhalo ubytování a seznamovací nástup
s následn˘m opékáním bufitÛ. V sobotu po vydatné snídani
následoval start závodu. Hájsk˘ t˘m si vylosoval 10. pofiadí,
coÏ bylo ideální. Na‰e borce pfiímo na závody pfiijel také podpofiit starosta obce Háj u Duchcova, pan Karel Dra‰ner. Na
trati ãekalo 12 disciplín: stfielba ze vzduchovky, jízda na kolobûÏce, slalom s poÏárním Ïebfiíkem, prostrãení míãku hadicí, stfiíkání ze dÏberovky, stavûní stûny z beden, zvífiecí
stopy, chÛdy, rozvinutí hadice na cíl, poÏární útok, stoãení
savic do kruhu a splétání hadic do copu. A jak vÛbec vypadal nበt˘m? UÏ víme, Ïe v nûm byla Veronika Jifiíãková, dále
to byly Tereza Kornová, Bára Krausová, Kamila Linková a jedin˘ chlapec Robert Korn, kter˘ mûl na tûchto závodech svoji
premiéru, a proto byl znaãnû nervózní, av‰ak bezdÛvodnû,
jelikoÏ v‰e zvládal s pfiehledem a s ukázkovou profesionalitou. První ãást závodu probíhala hladce, pfiiãemÏ po velmi
dobrém a vydatném obûdu následovala druhá ãást závodu,
kde nás ãekala disciplína, která mohla rozhodnout celé závody, a tou bylo rozvinutí hadice na cíl. Disciplína, kde se t˘m
buì mÛÏe dostat hodnû dopfiedu pfied v‰echny ostatní, nebo
se mÛÏe sám ze soutûÏe vyfiadit. Rozvinutí hadice na cíl
opravdu rozhodovalo a vûdûli to v‰ichni, proto tato disciplína
byla nejvíc nervÛ drásající, coÏ pociÈovali i trenéfii, ktefií to radûji pozorovali z povzdálí. Háj zde byl s v˘sledkem 28 trestn˘ch bodÛ spí‰e v té lep‰í pÛlce (nejlep‰í v˘sledek bylo 24
(Pokraãování na následující stranû)
Hájsk˘ t˘m na Euroregionu Kru‰nohofií 2012 v Mostû
bodÛ). Po této disciplínû tedy ‰lo uÏ opravdu o v‰echno a nesmûla se udûlat Ïádná chyba a vûdûly to i ostatní t˘my, jelikoÏ v˘sledky byly zatím velmi hodnû vyrovnané oproti minul˘m roãníkÛm, kde byly rozdíly v desítkách trestn˘ch bodÛ,
tak teì to bylo opravdu o kaÏd˘ jeden trestn˘ bod. âekání na
v˘sledky, které se vyhla‰ovaly aÏ druh˘ den, nám zkrátil turnaj v bowlingu, spoleãensk˘ veãer a diskotéka. Druh˘ den
byl ve znamení nervozity, ãekalo se na vyhodnocení a na to,
kdo se stane vítûzem. Háj byl opravdu velmi nervózní, jelikoÏ
v pfiedchozích ãtyfiech roãnících za sebou vÏdy obhájil první
místo. Z celkov˘ch 16 druÏstev byly nakonec v˘sledky takové: 1. místo a putovní pohár Euroregionu Kru‰nohofií 2012
získal t˘m z Bílence I s celkov˘m poãtem 40 trestn˘ch bodÛ.
Na 2. místo se umístil Háj s poãtem 45 trestn˘ch bodÛ,
na 3. Cítoliby s 51 trestn˘mi body, 4. Osek s 51 body a na 5.
Lene‰ice s 63 body. Háj letos bohuÏel neobhájil popáté putovní pohár, ale umístil se i tak na velmi pûkném a tvrdû vybojovaném 2. místû. Nበt˘m toto místo ov‰em pfiijal s nad‰ením a vítûzÛm z Bílence dokonce jejich úspûch pfiál. Háj
kromû toho ukázal, Ïe umí také prohrávat a s vítûzn˘mi Bílencemi si ‰el po vyhlá‰ení v˘sledkÛ podat ruku, Èuknout, pfiipít z poháru a spoleãnû se vyfotit. Trenéfii nakonec konstatovali, Ïe nበt˘m letos nikde neudûlal Ïádnou chybu, ale Ïe
ostatní byli prostû lep‰í neÏ my. JiÏ na pfií‰tí rok v‰ak hodláme znovu bojovat o první místo. Musíme fiíct, Ïe nበt˘m
opravdu tvrdû makal a pfiedvedl ze sebe to nejlep‰í a Ïe jsme
na nûj právem hrd˘. Dosáhli jsme opût skvûlého v˘sledku!
Jakub ·imek
Jakub Zeman na závodech pro pfiípravku v Oseku plní jednu
z disciplín
Hasiãi Háj
Zaãátkem nového ‰kolního roku pfiichází také u hasiãÛ období pfiímo naplnûné událostmi. Av‰ak ví se, Ïe hasiãi nikdy
nemají volno a Ïe se stále snaÏí zdokonalovat. Tak to vypadalo i u na‰eho sboru v Háji u Duchcova, kde jsme se snaÏili celé léto poctivû trénovat Euroregion Kru‰nohofií. Je‰tû neÏ
pfiejdeme k samotn˘m závodÛm, se v‰ak podívejme pfiímo
na hasiãsk˘ krouÏek. KaÏd˘ rok v záfií nastupují do prvních
tfiíd nové Ïaãky a Ïáãci, nûco podobného se letos událo
i u na‰eho sboru, kdyÏ byl na 10. záfií vyhlá‰en Velk˘ zahajovací hasiãák, na kter˘ dorazili v‰ichni dlouhodobí ãlenové
na‰eho mladého kolektivu, tak i nováãci. A Ïe nováãkÛ nebylo zrovna málo. Spolu s nováãky se na krouÏek pfii‰li podívat také rodiãe, pro které bylo pfiipraveno men‰í posezení
a uvítací desky. Pro dûti byly pfiipraveny rÛzné soutûÏe, prohlídka hasiãské zbrojnice, kde si dûti mohly vyzkou‰et pfiilby,
dále prohlídka klubovny a nesmûla chybût ani okruÏní projíÏìka hasiãsk˘m vozem. Je‰tû pfied tím, neÏ se ‰ly opékat bufity,
probûhl ukonãovací nástup, bûhem kterého se nበsbor rozlouãil s dlouholet˘mi ãlenkami Terezou a Natálií Bobákov˘mi,
které se pfiestûhovaly. Obû obdrÏely od na‰eho sboru men‰í
dárek a hlavnû vzpomínkov˘ pohár s jejich jmény a nápisem
„âlenky navÏdy“ a také bílá triãka, na které v‰ichni ostatní pfiipojili své podpisy a pfiání. Cel˘ den probûhl opravdu úÏasnû
a budeme se snaÏit takovéto zahajovací hasiãáky dûlat kaÏdoroãnû. Kromû jiného s pfiíchodem mrazivûj‰ího poãasí do‰lo
ke zmûnû na‰ich tréninkÛ. Pfies zimní období na‰i malí hasiãi
chodí ve stfiedu (kategorie mlad‰í a star‰í) od 16:00 do tûlocviãny Z· Osek a ve ãtvrtek (kategorie pfiípravka) od 16:00 do
tûlocviãny M· Háj u Duchcova, kde nám poãasí nebrání zlep‰ovat vûdomosti na dal‰í závody.
8. záfií u McDonaldu v Teplicích - 2. roãník o pohár starostky OSH Teplice
Druh˘ roãník se letos konal novû ve spolupráci s McDonaldem v Teplicích, kde se také soutûÏ konala. SoutûÏ byla
kromû jiného oproti minulému roku znaãnû upravena. Závod
Jedna z dsiciplín na Euroregionu Kru‰nohofií - stáãení savic
do kruhu je mûfieno na ãas - je to t˘mová disciplína
Na 8. roãníku Bitvy klanÛ v Háji u Duchcova byla opravdu
hojná úãast
bûÏel více neÏ rychle a za necelé dvû hodiny byl jiÏ u konce
i se zahájením a vyhodnocením. DruÏstvo Háj star‰í se nakonec umístil z 6. druÏstev na 3. místû, jelikoÏ pfii provádûní
disciplíny do‰lo k men‰ím komplikacím. Bûhem ukonãovacího nástupu pfiedala starostka OSH Teplice na‰í ãlence Tereze Kornové dárek od SDH Háj k 15. narozeninám. Nበsbor
(Pokraãování na následující stranû)
HÁJSK¯ KOHOUT
●
13 / 2012
Spoleãná fotka vítûzÛ na Euroregionu Kru‰nohofií 2012
v Mostû (Bílence 1. a Háj 2.)
Nováãci na hasiãském krouÏku - pfii prohlídce hasiãárny si
zkou‰eli také pfiilby
ji tak popfiál k tûmto v˘znamn˘m narozeninám pfied v‰emi
ostatními kolektivy mlad˘ch hasiãÛ.
29. záfií Osek - Pfiípravka
Jak uÏ napovídá sám název, tak tyto závody byly urãeny
speciálnû jen pro dûti z pfiípravky. Místo druÏstev zde závodí
jen jednotlivci. Letos se na závody sjelo daleko ménû úãastníkÛ, neÏ se pfiedpokládalo, a tak závody utekly více neÏ
rychle. Háj se na tyto závody velmi peãlivû pfiipravoval a pro
mnohé závodníky to byla také premiéra. Na‰i nejmen‰í v‰ak
na sobû nenechali nic znát a chovali se jako naprostí profesionálové. To, co se nestihlo nauãit na tréninku, se uãilo na
místû, pfiiãemÏ bylo vidût nad‰ení a snaha se rychle uãit
nov˘m vûcem. JelikoÏ to jsou závody pro ty nejmen‰í, tak tu
je pravidlo, Ïe vítûz je kaÏd˘, kaÏd˘ obdrÏí medaile a diplom.
ZávodÛ se zúãastnilo 6 dûtí z hájské pfiípravky (z toho pro cel˘ch 5 závodníkÛ to byly jejich úplnû první závody)! Celá pfiípravka z Háje zde pfiedvedla opravdu skvûlé v˘kony a mÛÏeme na ní b˘t právem py‰ní.
Pfiípravka z Háje (Filip PrÛ‰a, Natálie ·uleková, Michal Bozetick˘ a Michal Jahodáfi) pfiebírají v BraÀanech pohár
a ceny
6. fiíjna Duchcov - 3. roãník Hasiãata v akci
Na tfietí roãník Háj postavil po velké náborové akci rekordní poãet t˘mÛ, a to rovnou 3 druÏstva (kaÏdé po 7 závodnících), jeden v kategorii star‰í a dva v kategorii mlad‰í - pfiiãemÏ jeden z t˘mÛ byl sloÏen pouze z pfiípravky, av‰ak tato
soutûÏ není urãena pro pfiípravku, tak nበt˘m musel závodit
v jiné kategorii. Pfii této disciplínû záleÏí na rychlosti a ãás-
Robert Korn a Kamila Linková stfiíkají na terã (Euroregion
Kru‰nohofií 2012)
teãnû i na ‰ikovnosti druÏstva. Háj star‰í se nakonec umístil
na 3. místû, Háj mlad‰í na 5. místû a Háj pfiípravka, která
ov‰em závodila v kategorii mlad‰í, byla na 13. místû.
Roman Lewkowicz a Katefiina Zemanová plní jednu disciplínu na Bitvû klanÛ, na nû dohlíÏeji rozhodãí z fiad mlad˘ch hasiãÛ
14 / 2012
●
HÁJSK¯ KOHOUT
13. fiíjna Svûtec - Zahájení hry Plamen 2012/2013
Letos se Háj vytasil s pfiekvapením. Tedy správná vûta zní,
Ïe se Háj a Lhenice vytasili s pfiekvapením, jelikoÏ na hru
Plamen 2012/2012, která rozhoduje o postupu na krajské
kolo, se Háj a Lhenice dohodli, Ïe udûlají spoleãn˘ t˘m, jeli-
(Pokraãování na následující stranû)
si ze zahájení hry Plamen získal v˘hodnou pozici a to 3.
místo.
Háj star‰í na závodech v Teplicích u McDonaldu
koÏ obû druÏstva nemají dostatek závodníkÛ na ukonãení hry
(je potfieba 9 závodníkÛ), tak se rozhodli spojit. Spojením tak
stoupla ‰ance na postup do krajského kola, ve kter˘ oba dva
t˘my doufají. Pfiátelská atmosféra Ïádnému t˘mu nechybí
a v‰ichni se tû‰í na spoleãnou spolupráci a na trénování. Háj
27. fiíjna BraÀany - Závod poÏární v‰estrannosti
Poãasí se tento den pfiímo pokazilo. Kromû silného
mrazu, obãasného de‰tû nás je‰tû ãekal obãasn˘ sníh, kter˘
znepfiíjemÀoval traÈ. Háj letos postavil 2 druÏstva pfiípravky
(pfiiãemÏ jedno druÏstvo bylo smí‰ené spolu s BraÀany
a Obrnicemi), dále 1 druÏstvo mlad‰ích a 1 star‰ích. Nasazení a zápal dûtí bylo moÏné vidût na jejich obleãení, jelikoÏ
po zdolání trati se nena‰ly jediné ãisté a suché boty, nebo
kalhoty. Rodiãe, tak mnohdy ãekalo milé pfiekvapení. Celkové v˘sledky v kategorii pfiípravka z celkov˘ch 3 druÏstev: 1.
Obrnice (30 bodÛ), 2. Háj (35 bodÛ), 3. smí‰ené druÏstvo
Háj+Obrnice+BraÀany (49 bodÛ). Kategorie mlad‰í z celkov˘ch 4 druÏstev: 1. Obrnice 1 (37 bodÛ), 2. Obrnice 2 (43
bodÛ), 3. místo Háj (66 bodÛ). Kategorie star‰í z celkov˘ch
4 druÏstev: 1. BraÀany 1 (22 bodÛ), 2. Háj (31 bodÛ), 3. BraÀany 2 (33 bodÛ). PfiestoÏe v˘sledky a v˘kony mohly b˘t
lep‰í, tak i pfiesto jsme ze závodÛ jeli spokojeni, jelikoÏ si
kaÏd˘ t˘m a kaÏd˘ závodník domÛ vezl pohár a medaile.
Více informací naleznete na na‰ich webov˘ch stránkách:
www.sdh-haj.estranky.czwww.sdh-haj.estranky.cz nebo na
na‰em Facebooku: SDH Háj.
SDH Háj u Duchcova Jakub ·imek
Spoleãné foto na 8. roãníku Bitvy klanÛ v Háji u Duchcova 29.9.2012 - letos se zapojila i ‰iroká vefiejnost pod motem Vyzkou‰ejte si, jaké je to b˘t hasiãem
Turnaj v odbíjené obcí Mikroregionu Stropník
Dne 20. fiíjna 2012 se v Oseku v tûlocviãnû Z· Osek konala dal‰í akce pod hlaviãkou Mikroregionu Stropník, tentokrát sportovní a to turnaj v odbíjené. Na turnaji bylo celkem 6
druÏstev a to: Duchcov, Osek, Hrob, Litvínov, Jeníkov a chybût nesmûlo ani druÏstvo z Háje. Turnaje se bohuÏel nezúãastnil ani jeden nûmeck˘ t˘m. PfiestoÏe druÏstvo z Háje
bylo sloÏeno narychlo pár dní pfied turnajem, tak nad‰ení
a zápal mu rozhodnû nechybûlo. První zápas s Duchcovem
nበt˘m hrál stateãnû, a pfiestoÏe Duchcov na sety vyhrál,
tak to bylo velmi tûsné. Druh˘ zápas Háj bohuÏel sehrál
s pozdûj‰ím vítûzem celého turnaje, s Litvínovem, kde pfievaha soupefie byla znaãná. Bûhem posledního zápasu s Jeníkovem nበt˘m bojoval, seã mohl, ale i tak po vyrovnaném
zápase podlehl. Nakonec se narychlo poskládan˘ t˘m
z Háje umístil na 6. místû (1. Litvínov, 2. Osek, 3. Duchcov).
Îe by t˘m z Háje byl z v˘sledku zklamán, se fiíct nedá. Na‰i
hráãi pfiedvedli opravdu pûkné v˘kony, pfii kter˘ch nechybûla zábava a odreagování. Díky tomu, Ïe t˘m vyhrál stejná
triãka, tak je hodlá pouÏít jako dresy pfií‰tí rok, kdy uÏ bude
urãitû více sehran˘ a lépe pfiipraven˘. Na závûr se skuteãnû
hodí heslo, Ïe není dÛleÏité vyhrát, ale zúãastnit se, ãehoÏ
nikdo z hájského t˘mu nelitoval. T˘m z Háje: Iva Linková
a Kamila Linková, Miroslav Bfieãka a Petr Bfieãka, Adéla
Dytrtová, Petr Sifii‰tû, LukበKadefiábek a Vít Pour.
Kulturní a sportovní komise starosty obce Háj u Duchcova
Jakub ·imek
Hájsk˘ kohout • obecní zpravodaj • vydává Obec Háj u Duchcova, ul. Kubátova 155,
417 22 Háj u Duchcova, Iâ: 00266302 • vychází zpravidla ãtvrtletnû • náklad vydání
500 ks • pro obãany obce v˘tisk zdarma • kontakt: www.ouhaj.cz, podatelna©ouhaj.cz, telefonní ãíslo: +420 417 837 248,
mobil: +420 724 315 800
evidenãní ãíslo MK âR E 19861
HÁJSK¯ KOHOUT
PLACENÁ INZERCE
Cestovní kanceláfi TEP TOUR, www.teptour.cz
Zemfiel hájsk˘ rodák Josef Grünbeck
Háji, pak pfie‰el do mû‰Èanské ‰koly v
Oseku. A nakonec vystudoval nûmecké gymnázium v Duchcovû. Jako antifa‰ista mohl mluvit o velkém ‰tûstí, Ïe
jej prezenãní povinnost vÛãi armádû zastihly aÏ na samém sklonku války. Po
jejím skonãení se usadil v bavorském
mûsteãku Höchstadt, kde získal odbornou kvalifikace v oboru nástrojafi. Následnû si svou Ïenou Loni zaloÏil dílnu
na v˘robu hydroelektrick˘ch zafiízení,
ãímÏ byl poloÏen základ pozdûj‰í továr-
Pfii sÀatku v kostele
Weis-Kirche v r. 1952
Po dlouhé nemoci zemfiel hájsk˘
rodák a v˘znamn˘ nûmeck˘ liberální
politik pan Josef Grünbeck. Narodil se
17. 9. 1925 v Háji u Duchcova jako syn
krejãího. Jeho tatínek pocházel z Fr˘dlantu a jeho dûdeãek Rudolf Hanspach
z Háje (zemfiel v roce 1935 ve vûku 60
let). Grünbeckova maminka Anna, rozená HansPack (zvaná Hanspach), vyrÛstala jako Bäckerstochter (dcera pakafie). Od sv˘ch ‰esti let Josef Grünbeck nav‰tûvoval po ãtyfii roky povinnou ‰kolní docházku v Národní ‰kole v
ManÏelka Josefa Grünbecka - Loni
Grünbeck (rozená v Oseku) pfied kaplí
v Lomské ulici v Oseku
Josef Grünbeck pfied sv˘m rodn˘m
domem, nyní Háj u Duchcova,
Zelenkova ul. ãp. 6
P¤ÍLOHA / 2012
●
HÁJSK¯ KOHOUT
ny - Grünbeck Wasseraufbereitung
GmbH - o pûti stech zamûstnancích.
Jeho motem bylo - „Voda je na‰e
pivo“! V 50. letech byl vyznamenán
plaketou Bavorského sportovního sdruÏení, neboÈ se vedle podnikání pravidelnû vûnoval také sportu.
Od poãátku sedmdesát˘ch let byl
ãlenem Freie Demokratische Partei
(FDP) - politické strany svobodn˘ch
demokratÛ. V roce 1983 se stává poslancem spolkového snûmu a mluvãím
FDP. âinnost vyvíjí i jako pfiedseda v˘boru pro v˘zkum a technologie v oblasti ochrany pfiírody. Po listopadu 1989
(Pokraãování na následující stranû)
Rodina Grünbeckov˘ch v roce 1938, otec Josef Grünbeck,
syn Josef, bratr Jan, sestra Elisabeth, bratr Anton a matka Anna
(Dokonãení z pfiedchozí strany)
se úãastnil v devadesát˘ch letech jednání s tehdej‰ím prezidentem Václavem Havlem a nûmeck˘m ministrem
zahraniãí Hansem Dietrichem Gentscherem ohlednû znovuhodhalení sochy
stfiedovûkého pûvce Waltera von der
Vogelweide. Osobnû pak zajistil finanãní prostfiedky nutné k restaurování toto
sochy a její následné instalaci. Opakovanû dával najevo, Ïe patfií k politikÛm,
kter˘m záleÏí na dobr˘ch vztazích mezi
âeskou republikou a Nûmeckou spolkovou republikou. Pfii pfiíleÏitosti 50. v˘roãí konce druhé svûtové války se stal
jedních z hlavních signatáfiÛ spoleãného prohlá‰ení stovky pfiedních ãesk˘ch
a nûmeck˘ch osobností „Smífiení 95“.
Jeho vítûzn˘ postoj ve volbách do
Bundestagu v r. 1989
Franti‰ek Nachtmann,
kronikáfi obce
O evropském sjednocení
Josef Grünbeck jako podnikatel ve své
firmû vodní chemie
a vodní aparatury r. 1967
Pfii oslavû sv˘ch narozenin
v roce 1995
Zlatá svatba manÏelÛ Grünbeckov˘ch na Mûstském úfiadu
v Duchcovû 13. 6. 1994
Obnovení sochy nûmecky pí‰ícího lyrického básníka
a nejvût‰í postavy nûmeckého minisengra
Waltera von Vogelweite v parku ObráncÛ míru v Duchcovû
Udûlení ãestného obãanství v Duchcovû 13. 6. 1994
HÁJSK¯ KOHOUT
●
P¤ÍLOHA / 2012

Podobné dokumenty

Doslov (Michal Šotek)

Doslov (Michal Šotek) k operetû, ale k divadlu obecnû: Opona nahoru. Chlápci Ïvaní. Co jsou zaã? Nevíme. Mluví o nûãem, o ãem evidentnû vûdí v‰echno, ale my ani À. Pak dal‰í chlápek. Kdo to je? Oni to vûdí, tak nám nic ...

Více

PP2 CZ 1

PP2 CZ 1 V·ECHNY POLOÎKY JSOU VÁM K DISPOZICI POUZE U VA·EHO DEALERA CROMWELL V·ECHNY CENY JSOU UVEDENY BEZ DPH 19% NOV¯ KATALOG CROMWELL 2005 K DISPOZICI U V·ECH DEALERÒ

Více

Homolský občasník č. 86

Homolský občasník č. 86 V sobotu 7. kvûtna jiÏ tradiãnû na‰imi obcemi vedla traÈ motoristické soutûÏe veteránÛ ChotkÛv pohár. Letos to byl jiÏ 15. roãník, kter˘ byl omezen rokem v˘roby aut 1965. Mûlo tím b˘t dosaÏeno sníÏ...

Více

Zpravodaj číslo 2/2011

Zpravodaj číslo 2/2011 I na ty nejmen‰í se ov‰em myslelo. Pro dûti byl v areálu tiského fotbalového hfii‰tû, kde mûly Létohry základnu, pfiipraven i nafukovací hrad a „rodeo b˘k“, na kterém se „vyfiádili“ i nûktefií dospûlí....

Více

zde - Moba

zde - Moba Itálii a odejít do ·panûlska. Její otec totiÏ pfied svou záhadnou smrtí pfii návratu z vojenského zajetí sepsal závûÈ, která jí bere celé dûdictví i stfiechu nad hlavou. Je pozvána na zámek hrabûte An...

Více

pdf dokument

pdf dokument nejmen‰ím dûtem zábavnou formou pfii aktivní práci s divákem základní principy hudby. Drumcircle, pfiipravené ve spolupráci s TNF, jsou speciální aktivitou, kdy pod vedením zku‰eného koordinátora úãa...

Více

Ekologická zpráva 2006 - ROCKWOOL International A/S

Ekologická zpráva 2006 - ROCKWOOL International A/S Koupû pasivního domu je ideální cestou, jak u‰etfiit 70-90 % nákladÛ na vytápûní a zlep‰it vnitfiní prostfiedí budovy. Nemusíte hnout prstem a máte svûÏí vzduch. Kvalitní izolace o tlou‰Èce aÏ 50 cm a...

Více

Vintage session

Vintage session nebytov˘ch pÛdních prostor. KdyÏ vejdete, upoutá vás velké okno do oblouku (témûfi jedenáct metrÛ ãtvereãních) s v˘hledem, kter˘ je vlastnû souãástí interiéru. ProtoÏe dÛm je rohov˘, stfied ateliéru ...

Více

duben

duben V pfiípadû pfiíznivého poãasí nav‰tívíme Hauswaldskou kapli u Srní a stezku spisovatele Karla Klostermanna z Rokyty kolem Kamenného domu na Horních Hrádkách smûrem do Srní. Hauswaldská kaple je vzdál...

Více

063-082_1975_2k.qxd 11.6.2007 8:50 Stránka 63

063-082_1975_2k.qxd 11.6.2007 8:50 Stránka 63 Eva Soukupová a Otakar Holan, námûstek ministra kultury, dokonce zru‰it. Druhá varianta na‰tûstí neprozahajují ãs. expozici ve Vald‰tejnském paláci ‰la; k posunutí o jeden rok zase mûly racionální ...

Více