Info bulletin SMO březen+duben 2012

SVAZ MARGINÁLNÍCH OBLASTÍ SDRUŽUJE FARMÁŘE Z HORSKÝCH, PODHORSKÝCH A PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTÍ ČR, ZABÝVAJÍCÍ SE PŘEVÁŽNĚ
ŽIVOČIŠNOU VÝROBOU. ČLENY SMO ČI JEHO ČLENSKÝCH ORGANIZACÍ JE VÍCE NEŽ 950 ZEMĚDĚLSKÝCH FAREM.
březen-duben 2012 / č.46
Co by přinesla podpora
orné v LFA?
V současné době na MZe probíhá na několika úrovních diskuse o dopadech nové evropské Společné zemědělské politiky na domácí agrární scénu. Bylo ustaveno několik odborných skupin, z nichž jednou je Odborná
skupina pro konkurenceschopnost, která řeší budoucí podobu vymezení
a sazeb v LFA.
ú v o d e m
Informační bulletin Svazu marginálních oblastí (SMO)
Vážení přátelé,
nadlimitní obsah pesticidů v pitné vodě
už mají od letoška i na Plzeňsku – krajská hygienická stanice Plzeňského kraje
byla nucena určit provozovateli (Veolia /
Vodárna Plzeň) skupinového vodovodu pro
veřejnou potřebu mírnější limit pro pesticidy do roku 2014. Limity byly zvýšeny pro
5 herbicidů, mezi nimiž jsou karcinogeny,
mutageny i endokrinně účinné látky.
Po loňském oznámení problémů s dusičnany v Olomouckém kraji tak bude nově
dalších 200 tisíc lidí pít vodu konzumovatelnou jen za cenu navýšení limitů pro
pesticidy. Uvedené je bohužel hořkým
důsledkem české zemědělské politiky.
Věřme, že aspoň současný ministr začne
místo řízení zemědělské výroby konečně
dbát na to, co má být skutečnou náplní
práce jeho ministerstva, tzn. na řízení
veřejných statků a externalit v zemědělském sektoru. Jen tak snad nebudeme
muset ze zdravotních důvodů pít už jen
balenou vodu.
Nejde přitom o žádné neformální rozhovory, už teď je jasné, že případná necitlivá
a nekompetentní rozhodnutí ministerstva
mohou zásadně měnit dosavadní ustálený
systém i ekonomiku farem, zejména farem s chovem býložravců a s větším podílem travních porostů.
půdu v LFA = 2.252.755 ha. Při stávajícím
objemu prostředků a konstantnímu kurzu Kč/Eur by to znamenalo pokles podpor
z průměrných 3.323,- Kč/ha TTP v LFA
na 1.212,- Kč/ha z.p. v LFA. Jedná se tedy
o pokles na 37 % původní výše.
Největší změnou, která evokuje tyto obavy, by byla nově navrhovaná výplata
podpor LFA nejen
na trvalých travních
porostech
(TTP)
jako tomu bylo doposud, ale na celé
zemědělské půdě.
Co by to znamenalo? Současná sazba
podpor LFA na TTP by se razantně snížila ve prospěch nových plateb na ornou
půdu.
Špatná politika MZe
Tento krok už bude znamenat definitivní
odklon od dosavadního přístupu k zemědělství
v
podhorách, kde MZe dosud
alespoň
formálně
podporovalo travní
porosty,
zatravňování orné na svazích
a mělkých půdách kde přínosy z environmentu jsou často daleko vyšší než přínos
z nekonkurenceschopné rostlinné produkce tamních pozemků.
Hlavně netransparentně
ÚZEI a MZe se bohužel zdráhají zveřejnit
příslušný propočet sazeb. Dle dostupných
údajů by ale mělo dojít k navýšení podporované plochy na téměř trojnásobek. Místo
dosud podporované výměry TTP 821.877
ha by se dle nového vymezení podpora vztahovala na veškerou zemědělskou
Ani dnes podpory v LFA vyplácené výhradně na TTP nebyly tak vysoké, aby vedly
sedláky k zásadnější změně struktury
a stupeň zornění ČR (72 %) dál výrazně
přesahuje průměr Evropy. To může znamenat pouze jediné - že i v méně příznivých regionech se doposud vyplácí „polařit“ i bez LFA podpor, protože v českém
V souvislosti s výše uvedeným zní poměrně legračně, když se špičky Agrární
komory do omrzení holedbají tím, o kolik více dokážou vyrobit plodin na orné
půdě v úrodném kraji oproti ekofarmáři, který produkuje v souladu s životním
prostředím na neúrodných horských loukách hovězí a jehněčí. Přeloženo – o kolik
více zemědělské půdy dokáží zničit erozí
a znečistit vody v honbě za maximálními
výnosy a krátkodobými zisky.
Mnohem méně legrační už je poslouchat
každý týden na odborných skupinách
k nové Společné zemědělské politice zástupce zemědělců vydělávajících na ničení životního prostředí, jak prosazují další
snižování agroenvironmentálních plateb,
přesun podpor z travních porostů na ornou půdu, a to vše za přikyvování úředníků z MZe i ÚZEI.
Opravdu smutný obrázek, který vede zemědělce z hor a podhor k otázkám po dalším smyslu svého snažení a smysluplnosti
citlivého přístupu ke krajině a životnímu
prostředí.
Ing. Milan Boleslav,
předseda Svazu marginálních oblastí
tel.: 737 284 225
zemědělství bohužel funguje systém „znečišťovatel neplatí“.
Ostatně i oficiální politické cíle na nové
období už doznaly změn. V LFA oblastech
nově nejde už o restrukturalizaci zemědělské výroby směrem k chovu býložravců, zachování trvalých travních porostů
a ochraně krajiny, ale v příštím programovém období 2014-2020 jsou platby LFA navrhovány jako prostředek ke splnění priority „Zvyšování konkurenceschopnosti všech
druhů zemědělských činností a zlepšení životaschopnosti zemědělských podniků.“
Paradoxní přitom je, že doposud v oblas-
tech nevhodných pro intenzívní zemědělskou činnost byl právě chov býložravců s využitím travních porostů považován za nejvíce
potřebnou činnost pro celou ČR s velmi příznivým dopadem na životní prostředí a tak
měl být i nejvíce podporován. Od nynějška
tu ale za konkurenceschopnou bude zřejmě
považována intenzívní „polařina“.
Kraje si hájí čistou vodu proti MZe
Proti politice MZe, která vede ke znečišťování spodních vod dusičnany a pesticidy se
na Pracovní skupině Monitorovacího výboru PRV postavila už i přítomná zástupkyně Kraje Vysočina, která zásadně trvala
na tom, aby se LFA platilo jen na travní porosty, protože na Vysočině je velmi
špatná situace s vodou. Jak uvedla, mají
velké problémy s pitnou vodou a nerada
by se dostala do stavu, kdy se na Vysočině
rozorá i to, co se zatravnilo.
Zástupkyně Kraje Vysočina však neví, že
ÚZEI dělá vše proto, aby i za cenu překrucování údajů nasměroval na rozoranou
Vysočinu maximum LFA-plateb a umožnil
tak další zhoršování pitné vody.
Neférovost MZe
Navíc se cudně mlčí o tom, že na zvýhodnění orné nebudou moci participovat všichni. Vzhledem k zákazu rozorávání, který
zatím nikdo neruší, dopady pocítí hlavně
farmáři, kteří své pozemky zatravnili. Nejen, že jim bude ponížena sazba podpory LFA, ale ani nedostanou šanci „těšit se
z výnosů nově konkurenceschopné orné“.
Ministerstvo ve své analýze dané situace samo otevřeně přiznává, že nové návrhy pro LFA zatím nezajišťují kontinuitu
podpor a tím ani kontinuitu dosavadního
udržitelného hospodaření v horších podmínkách, jak tomu bylo při přechodu ze
systému HRDP do PRV: „Dlouhodobé snížení ekonomických výsledků farem v LFA
by vedlo k postupné marginalizaci těchto
území a mohlo by vyústit až v opouštění
zemědělské půdy. Je spojeno s přechodem na extrémně extenzivní zemědělství
a s odchodem pracovníků ze zemědělství,
zvýší se tak nezaměstnanost ve venkovských oblastech a s tím vzrostou nároky
na státní rozpočet. Povede k nepříznivým
dopadům na produkci veřejných statků
a životní prostředí“.
MZe pracuje na polarizaci zemědělství
Je tedy jasné, že pokud u TTP nedojde
ke kompenzacím v odpovídající výši, aby
i travní porosty byly konkurenceschopné vůči rostoucí ziskovosti tržních plodin
na orné půdě, požene zhoršená ekonomická situace farmáře až k extrémní extenzifikaci či k opouštění nerentabilních
pozemků na straně jedné a k rozorávání
na straně druhé. Již stávající příliš nízká
výše celkových podpor na TTP v LFA oblastech způsobuje v německém příhraničí
na Chebsku vytlačování chovatelů skotu
a rozvoj německých pěstitelů tržních plo-
din bez každodenních starostí o dobytek.
Chovatelé skotu na TTP končí v soutěžích
o nájem půdy na Chebsku pro dodržení
svých pětiletých závazků na úrovni 1800
Kč/ha, němečtí polaři začínají na 3500
a končí na 5500 Kč/ha.
Svaz marginálních oblastí dlouhodobě prohlašuje, že samoúčelná podpora produkce
na horách a v podhorách vede zákonitě
k intenzifikaci zemědělských výrob v nevhodných podmínkách se všemi negativními projevy pro danou oblast (nárůst chemizace, eroze, znečištění spodních vod,
ztráta půdní úrodnosti).
Devastátoři dostanou od MZe přidáno
Jedním ze současných největších problémů
produkčních oblastí a systémů hospodaření na orné půdě je orientace na krátkodobý zisk projevující se zúženými osevními
postupy, absencí zlepšujících plodin a absencí organického hnojení. To vše vede
nutně k erozi, utuženosti půd, ubývání organické hmoty a hlavně k postupné ztrátě
půdní úrodnosti.
Zavedení podpor i pro ornou v LFA by vedlo k vyšší intenzitě hospodaření na orné
na úkor živočišné výroby s tím, že se negativní jevy z produkčních regionů přesunou i do méně příznivých oblastí ovšem
s daleko větší intenzitou dopadů na zdejších mělkých a nestabilních půdách.
Přitom jedině produkční potenciál půd je
spolehlivým klíčem k prosperitě v kontextu budoucí zvýšené světové poptávky
po potravinách. Nikoliv těch pár desítek
tisíc tun obilí či řepky, které se teď díky
podpoře na orné v LFA vyprodukují navíc.
CHEMIZACE ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ:
po Olomoucku musel být limit pro pesticidy v pitné vodě
zvednut už i na Plzeňsku
Problematika veřejných statků a externalit je nepoměrně složitější než počítání tun průmyslových hnojiv a tun vyrobené
kukuřice do bioplynek. Možná právě proto nepatří veřejné statky mezi stěžejní témata ministerstva zemědělství. České MZe
podobně jako v padesátých letech projevuje daleko více starosti o tuny a hektolitry, než o životní prostředí a zdraví obyvatel.
Zatímco v bulletinu č. 44 jsme rozebírali
pesticidy a dusičnany v Želivce, v bulletinu č. 43 jsme zveřejnili zprávu společnosti
Moravská vodárenská o tom, že překračuje limit dusičnanů v pitné vodě kvůli znečištění ze zemědělství v oblasti Prostějova,
Přerova a Olomouce. Moravská vodárenská varovala před spotřebou pitné vody
u těhotných žen a dětí. Názorně se tak
ukázalo, kam vede to, že MZe dotuje poškozování životního prostředí.
Pesticidy v Plzni
Citujeme z uveřejněné zprávy:
„Mírnější hygienický limit pro skupinový vodovod pro veřejnou potřebu Plzně
do roku 2014 - V návaznosti na provedené
řízení Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje určila provozovateli skupinového
vodovodu pro veřejnou potřebu Plzeň VODÁRNĚ PLZEŃ - dočasně mírnější limit
v ukazatelích s nejvyšší meznou hodnotou
(pesticidy). V řízení vedeném podle ustanovení § 3a odst. 1 zák.č. 258/2000 Sb.
o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů v platném
znění Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni jako věcně
a místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví dle ust. §82 odst.1,2 písm. a)
zákona určuje provozovateli skupinového
vodovodu pro veřejnou potřebu Plzně,
VODÁRNĚ PLZEŃ a.s. mírnější hygienický limit v ukazatelých s nejvyšší meznou
hodnotou - acetochlor, metolachlor, terbuthylazin, metazachlor, chlortoluron, celkový obsah pesticidních látek, a to na období
do 30. 9. 2014.“
K uvedenému už zbývá jen dodat, že dle
pasportizace pesticidů je acetochlor mutagenní a endokrinně účinnou látkou. Mezi
endokrinně účinné látky patří i metolachlor. Chlortoluron je látkou karcinogenní.
Na vině zemědělci
Citujeme z rozhodnutí Krajské hygienické stanice: „V období zvýšené kontaminace surové vody těmito pesticidními
látkami není úpravna schopna stávajícími
technickými a technologickými prostředky
zajistit v upravené vodě dodržení hygienických limitů těchto ukazatelů. K přechodnému překračování jednotlivých ukazatelů
dochází sezónně, zejména v jarních měsících a na počátku letních měsíců (při apli-
Katastr nemovitostí se mění k lepšímu
Na poslední jednání ABK 25. dubna 2012 byl přizván Ing. Karel Večeře, předseda Českého úřadu geodetického a kartografického. Protože práce s katastrem
nemovitostí je pro zemědělce velmi podstatná, tak přinášíme nejdůležitější
změny od počátku roku a i změny teprve připravované.
Od začátku letošního roku je možno podávat návrhy na vklad do KN na jednotném formuláři. Tento formulář se setkal
s kritikou zejména kvůli své obsáhlosti.
Jak zdůraznil pan Večeře, je tento formulář nepovinný – komu nevyhovuje, může
i nadále podávat návrhy bez formuláře.
Tento souběh obou forem podání bude
navíc pravděpodobně prodloužen, a to až
do roku 2014, z důvodu podstatných změn
Občanského zákoníku.
Elektronická podání do KN
Zavedení formuláře bylo přípravou na to,
že od 1. 1. 2014 by se měly návrhy do KN
podávat elektronicky přes internet – podání přes příslušnou webovou aplikaci už
bude jednodušší, protože na začátku si
uživatel zvolí např. „převod nemovitosti“
a dále už bude vyplňovat jen s tímto související kolonky. Účelem jednotného formuláře je zrychlit řízení, resp. snížit chybovost a předejít tak výzvám k doplnění či
zastavování řízení.
Zdokonalí se samotný proces podání ná-
vrhu na katastr. Už nebude potřeba zasílat
smlouvu o převodu nemovitosti poštou, ale
bude možné při ověřování podpisů např.
na Czech Pointu nechat smlouvu rovnou
převést do elektronické podoby. Domů si
zemědělec odnese smlouvu na flash disku a připojí ji jednoduše k elektronickému podání. Samotné podání přes datovou
schránku nebude samozřejmě nutné ani
podepisovat. Kdo datovou schránku mít
nebude, tak bude mít stále možnost vše
odeslat písemně standardní poštou.
Vyrozumění o provedení vkladu přijde
do datové schránky, a to nově formou
změnového výpisu, kde měněné věci budou škrtnuty, takže bude snáze kontrolovatelné, jakou změnu katastr provedl.
Vlastník pak může nesouhlasit, anebo nechat uplynout lhůtu a změna tak nabude
účinnosti.
Elektronický návrh zjednoduší i placení poplatků. Po podání zašle podatelna variabilní symbol pro platbu z účtu.
kaci zemědělských plodin těmito látkami).“
Ohýbání limitů
Poměrně cynicky vyznívá zdůvodnění povolení pro zvýšení limitů: „Vzhledem k tomu,
že není možné v současné době zajistit jiný
zdroj pitné vody pro obce zásobované skupinovým vodovodem Plzeň, lze považovat
za opodstatněné povolení užití vody s obsahem terbuthylazinu do 1,5 mg/l, metolachloru do 0,3 mg/l, acetochloru do 1,0
mg/l, metazachloru do 1,0 mg/l, chlortoluronu do 0,3 mg/l a celkového obsahu pesticidních látek do 3,5 mg/l na dobu časově
omezenou do 30. 9. 2014.“
Prostě, když se znečištění pitné vody zvýší, tak to vyřešíme zvýšením limitů a tímto
trikem spolehlivě zajistíme lidem „nezávadnou“ vodu.
Pro pobavení
Jak vidí někteří zemědělci welfare
zvířat (zejména ti, kteří by za něj
chtěli dostávat dotace), dokládá vypořádání dotazů Zemědělského svazu ČR k aplikovatelnosti a kontrolovatelnosti navrhovaných kontrolních
bodů SMR platných od roku 2013.
Se vší vážností se snažil Zemědělský
svaz prosadit, aby pro kontakt matky
s teletem postačovala díra ve zdi. A že to
myslí opravdu vážně, tak pro jistotu zmínil škodlivost kontaktu matky s teletem.
Naštěstí se v tomto případě SVS ČR zachovala racionálněji. Více viz níže.
SMR 16 – Minimální požadavky pro
ochranu telat (otázka 16/3):
Otázka ZS ČR: Stačí otvor v jedné stěně? Nepřináší hmatový kontakt více negativ než pozitiv? – přenos některých
onemocnění…
Vysvětlení SVS ČR: Na hospodářství
jsou chována zvířata se stejným nákazovým statusem. Pokud se vyskytnou
příznaky onemocnění či zranění u telat,
musí chovatel zajistit umístění telat odděleně od ostatních zvířat a v izolaci.
Většina onemocnění se může šířit celým
prostorem ustájení. Parametry pro individuální kotec jsou konkrétně stanoveny ve
vyhlášce č. 208/2004 Sb., o minimálních
standardech pro ochranu hospodářských
zvířat, v § 2 odst. 1 písm. f).
Výpisy z OR a KN
Dnes už mají výpisy z KN stejnou validitu
jako výpisy z OR, pokud jsou obojí v elektronické podobě (opatřené elektronickou
značkou), tzn. platnost jako originál opatřený kolkem. Navíc úředníci mají povinnost si daný výpis vygenerovat sami, např.
výpis z OR - od 1/2012 požaduje KÚ doložení ověřených výpisů popřípadě jiných
dokladů pouze v případě, pokud nejsou
k dispozici v elektronické podobě. Tzn.
od 1. 1. 2012 není nutno na Katastrální
úřady nosit výpisy z Obchodního rejstříku.
Tuto změnu bychom uvítali i na Ministerstvu zemědělství, kde si konkrétní úředníci
do Zásad často napíší, že se předkládá OR.
Zjednodušení změn kultury
V současné době je nutno při změně druhu pozemku dokládat vyjádření staveb-
ního úřadu. Uvedený požadavek existuje
za účelem ochrany zemědělského půdního
fondu. Tzn. v případech, kdy pozemek zůstává v zemědělském půdním fondu, popř.
se do něj z ostatních ploch přesunuje, by
mohla být snížena administrativní zátěž,
což slíbil Ing. Večeře projednat s Ministerstvem pro místní rozvoj.
Věcná břemena
Ing. Večeře upozornil na nevhodnou tendenci kvalifikovat/zapisovat dnes i veřejnoprávní omezení jako věcná břemena. Veřejnoprávním omezením jsou energetická či
telekomunikační vedení. Naproti tomu u věcných břemen je typickou charakteristikou
fakt, že se jedná o dohodu smluvních stran
– soukromoprávní akt.
umožní vymezit vrstvu veřejnoprávních omezení a tím zajistit informovanost dotčených
vlastníků. Podobně to již funguje u BPEJ, kde
je informace přímo součástí výpisu z KN.
Bez identifikace propadá pozemek
státu
Pokud vlastník nevykonává na daném pozemku vlastnické právo více než 10 let
a KÚ není schopen vlastníka (popř. dědice)
dohledat, přejde pozemek do tzv. „zvláštní
evidence úřadu“ (Úřadu pro zastupování
státu ve věcech majetkových) a pozemek
po zveřejnění na příslušné obci v konečném důsledku propadne státu. Sporný
termín „nevykonávání vlastnického práva“
je zatím obecně vykládán jako nemožnost
identifikace vlastníka. Celkově se jedná
o cca 150 tisíc případů v ČR.
Aktuálně se řeší digitální aplikace, která
Poslanci: Hlavní je biodiverzita
Zachování biodiverzity v Evropě by se podle poslanců Evropského parlamentu mělo stát jedním z cílů všech politik Evropské unie, zejména zemědělské.
Vyplývá to z usnesení dubnového plenárního zasedání europarlamentu přijatého převážnou většinou hlasů.
Poslanci požadují, aby zachování a obnovení poničených ekosystémů získalo vyšší politickou prioritu. Odůvodňují to tím,
že Evropská unie podle nich neplnila svůj
cíl, který si do roku 2010 kladla v zachování biodiverzity. Europoslanci zejména
požadují, aby byly jasně identifikovány
všechny dotace, které ve svém důsledku
škodí životnímu prostředí. Tyto dotace se
– jak uvádějí ve svém stanovisku – musí
postupně do roku 2020 zrušit. Opírají se
o nedávné studie poukazující na neustálý
úbytek biologické rozmanitosti v EU, který vede k velkým ekonomickým nákladům
pro společnost a nebyl dosud dostatečným
způsobem zohledněn v hospodářských
a dalších politikách.
žít právě projednávané reformy společné
zemědělské politiky, společné rybářské
politiky a víceletý finanční rámec – tedy
rozpočet unie na roky 2014 až 2020. Poukazují na to, že opatření na ochranu životního prostředí nebyla dosud při zastavení
celkového úbytku biodiverzity úspěšná.
“Služby, které nám příroda poskytuje, jako
čistá voda, čistý vzduch, úrodná půda, potraviny, nejsou klíčové pouze pro blaho lidstva, ale představují také astronomickou
ekonomickou hodnotu. Podle ekonomů
ztrácíme každý rok tři procenta HDP kvůli
úbytku biologické rozmanitosti. EU to rok
co rok stojí 450 miliard Eur. V porovnání
s těmito čísly je 5,8 miliard ročně za Naturu 2000 výhodná investice,” uvedl při
jednání parlamentu zpravodaj Nizozemec
Gerben-Jan Gerbrandy. Poslanci vycházejí
ze strategie pro biologickou rozmanitost,
kterou unie zveřejnila před rokem. Nedomnívají se však, že řešením je nějaká
nová strategie. Nutné je podle nich vyu-
Poslanci si představují, že všechny platby
SZP by se měly opírat o “pevná pravidla
podmíněnosti (cross compliance), která pomáhají zachovávat biologickou rozmanitost a ekosystémové služby,” včetně
předpisů o ochraně ptáků a přírodních stanovištích, vodě, pesticidech a biocidech.
Požadují také posílení inspekce zemědělských postupů.
Zejména společná zemědělská politika
(SZP) by se podle poslanců neměla omezovat jen na zajištění potravin a rozvoje
venkova, ale má být také klíčovým nástrojem zachování biologické rozmanitosti.
Měla by se přeorientovat na náhrady zemědělcům za poskytování veřejných statků, jejichž ekonomickou hodnotu není trh
v současné době schopen postihnout.
Alterová Libuše (30.4.2012)
http://www.agroweb.cz/zpravodajstvi/Poslanci:-Hlavni-je-biodiverzita__s43x59882.html
K zamyšlení
V rámci tržního hospodářství je možno
zajištěnost udělit určité skupině pouze
plánováním známým pod jménem „restrikcionismus“ (ten však zahrnuje takřka
všechno plánování, které se dnes skutečně provádí). „Řízení“, tj. omezení produkce tak, aby ceny zajistily „dostatečný“
příjem, je jediný způsob, jakým může být
v tržním hospodářství výrobcům zaručen
stálý příjem. To však nevyhnutelně vede
k omezení možností pro ostatní. Je-li výrobce, ať už se jedná o dělníka či podnikatele, chráněn proti podbízení ostatních,
pak to znamená, že těm, kdo jsou na tom
hůře, je zabráněno podílet se na relativně
větší prosperitě chráněných odvětví. Každé omezení vstupu do určitého povolání
zmenšuje jistotu všech těch, kdož se nacházejí mimo toto odvětví. A se stoupajícím počtem těch, jejichž příjem je tímto
způsobem zajišťován, klesá počet alternativních příležitostí pro všechny ty, kteří
trpí snížením příjmů.
Tím se ovšem pro ně zmenšuje naděje,
že se vyhnou fatálnímu poklesu příjmu
v případě nějakého výkyvu v ekonomice.
Jestliže – jak se tomu ve stále větším rozsahu děje – je v každém oboru, ve kterém se zlepší situace, dovoleno jedněm
výrobcům vyloučit druhé z plného podílu
na lepších mzdách či zisku, potom výrobci
v oborech, v nichž poptávka poklesla, nemají kam jít. Tak se každá změna v hospodářství stává příčinou velké nezaměstnanosti. Není možno pochybovat o tom,
že je to většinou právě toto usilování o
jistotu pomocí uvedených prostředků,
probíhající v posledním desetiletí, které je
nutno považovat za příčinu toho, že nezaměstnanost, a tudíž nejistota velké části
obyvatelstva tolik vzrostla.
Převzato z:
Cesta k nevolnictví
Friedrich A. Hayek, 1962
Nejezte jahodové knedlíky
Před 11 lety propukla i v ČR nemoc šílených krav. Jak málo se od té doby změnilo a jak moc se tehdejší situace podobá
současným dotacím na obohacování vody o pesticidy a dusičnany, dokládá článek Respektu z té doby, který níže ve
zkrácené podobě přetiskujeme.
Za tu dobu v Evropské unii zesílilo přesvědčení, že cesta ven z hrozby BSE
vede pouze přes zásadní změnu praktik
současného farmářství. „Je třeba skončit
s tím, aby se v zemědělství nadržovalo
průmyslovým velkochovům zvířat,“ prohlásil německý kancléř Gerhard Schröder
loni ve chvíli, kdy byl ohlášen první výskyt
BSE na území Spolkové republiky Německo. Vyšel tím vstříc kritikům, kteří se už
delší čas ptají: proč si vlastně vydržujeme systém, který za naše dotační peníze
„vyrábí“ v krutých podmínkách nekvalitní
či přímo smrtelně nebezpečné potraviny?
Česká kompetentní místa zatím dávají najevo, že BSE není dostatečným důvodem
ke změně. Pustit krávy na pastvu a vyřadit umělou stravu se nechystají dokonce
ani v Dušejově, na jejichž hlavu už přitom
pohroma dopadla plnou silou. „Podívejte,
stát dává dotaci na krávu, až když nadojí
přes sedm tisíc litrů mléka za rok. Aby to
kráva zvládla, nemůže běhat někde po louce, ale musí dostávat mnohem výživnější
umělá krmiva,“ vysvětluje předseda dušejovského družstva Zdeněk Bartošík. „Nic
systémového měnit nebudeme. Budeme
si dávat větší pozor na umělé krmivo, ale
neustoupíme od něj, protože to by nejdřív
stát musel změnit systém dotací.“
Miliardové dotace
Ministerstvo zemědělství je s nastavením
zdejších podpor spokojeno a skutečnost,
že jdou především do kapsy „průmyslových“ velkochovů, mu nevadí. „Zatím
se nějaká změna nechystá,“ prohlašuje
mluvčí ministerstva Pavel Kovář. „My pře-
ce dáváme dotace i za to, že se krávy pasou venku.“ To je pravda. Nicméně oproti „dotacím na produktivitu“ je to částka
tak málo lákavá, že loni okusilo chuť trávy
na louce pouze pět procent českého skotu,
navíc výhradně zvířata chovaná pro maso.
Většinu farmářů přitáhla více než dvoutisícová státní dotace na jednu výkonnou
dojnou krávu spíš k produkci a la Dušejov.
Výrobci umělých krmiv z takového trendu
profitují, ale daňového poplatníka stála
loni mléčná injekce více než miliardu korun. Jejím výsledkem pak bylo pět set milionů litrů přebytečného mléka, na jehož
vývoz pak státní kasa uvolnila další téměř
miliardu korun (letos to má být o čtvrtinu
více).
Knedlíky po Černobylu
Ani tváří v tvář těmto absurditám a šíleným koncům, ke kterým vedou, však zdejší zemědělská lobby není ochotna k sebemenší reformě. Farmáři dokonce nechtějí
ani následovat Německo a zakázat používání zdroje nákazy - masokostní moučky
- jako krmiva pro prasata a drůbež. „Nic
se měnit nebude, je to bezpečné, nepodléhejte fámám,“ říká mluvčí správy Josef
Duben. „Je to levná surovina a nikdo nedokázal, že by kromě krav byla pro někoho
nakažlivá,“ sekunduje mu stínový zemědělský ministr čtyřkoalice Jan Grůza. „Nemoc bohužel může být i v drůbeži,“ prohlásil však už před časem bývalý ministr
zdravotnictví, primář neurologické kliniky
v pražském Motole Martin Bojar. „Víme, že
se BSE přenesla na opice. Víme, že to lze
přenést na kočky, psy. Chtěl bych vidět sle-
pici, která bude mít lepší imunitu než kocour.“Jediným místem, kde se masokostní
moučka a kafilerní tuk zásadně nepoužívá,
jsou dnes v Česku ekologické farmy. Jejich
majitelé totiž praktikují alespoň základní
soucit s dobytkem a vstřícnost k jeho hlavním „právům“: právu na přirozenou stravu
a pohyb bez řetězu. Mezi českými farmáři
je to populární model: ekologické statky
dnes obhospodařují zhruba čtyři procenta
z celkově obdělávané půdy, přestože jim
stát přiděluje jen necelé půlprocento svých
každoročních zemědělských dotací. Dá se
tedy předpokládat, že vyšší podpora by
k šetrnému hospodaření přitáhla řadu dalších zájemců. Jenže k tomu se zatím nikdo
z kompetentních nechystá. „Nechápu, kde
berete jistotu, že by se krávy nenakazily
i tam? Vždyť BSE je zatím strašně neprobádaná,“ vysvětluje nezájem o ekologisty propagátor masokostního šrotu Grůza.
Důležitějším úkolem než podpora vstřícnosti je teď pro vládu nutnost sehnat první
čtvrt miliardu korun na plošné testy masa
z velkochovů. Další energii spolkne politikům snaha přesvědčit lidi, že se vlastně
nic neděje. V tomto ohledu je ovšem překvapivé, že se do chóru zatím nepřidala
autorita z nejdůležitějších - ministr zdravotnictví. „My nic nedoporučujeme, to si
musí každý rozhodnout sám,“ vysvětluje
ticho mluvčí úřadu Ota Černý. „Taky lidem
neradíme, jestli třeba po Černobylu mají
jíst jahodové knedlíky.“
Erik Tabery, Respekt, 18. 6. 2001
Stručně: čemu se MZe nevěnuje a mělo by
Protože z agrární scény můžeme slyšet většinou jen účelové a nesmyslné argumentování potravinovou soběstačností
apod., tak jsme závěr bulletinu vyhradili krátké rekapitulaci z mikroekonomie, která se velmi dotýká zemědělské problematiky.
Tržní selhání a úloha vlády
Pojmy: Hlavní funkce vlády. Zásahy
do dílčích trhů (do finální produkce, do trhu
práce). Externality (neoptimální a podoptimální množství statku, optimum znečištění,
Coaseho teorém, regulace externalit), asymetrické informace, veřejné statky.
Hlavní funkce vlády
1) Vytváření právního rámce tržní ekonomiky - činnost legislativní
2) Stanovení makroekonomické stabilizační politiky - činnost regulační
3) Ovlivňování alokace zdrojů s cílem zvýšit ekonomickou efektivnost - činnost
alokační
4) Zavádění programů, které ovlivňují rozdělování důchodu - činnost redistribuční
Podmínka výkonu je, aby stát byl vybaven
zákonodárnou a výkonnou mocí.
Vytváření právního rámce - vláda určuje
pravidla ekonomické hry, které se zúčastňují domácnosti, firmy a vlády. Obsahují
definice vlastnictví, zákony pro uzavírání
smluv a upravují způsob vzájemného chování jednotlivých subjektů společnosti.
Makroekonomická stabilizace - snaha
vyhladit hospodářský cyklus, předcházet
chronické nezaměstnanosti, ekonomické
stagnaci a rychlé cenové inflaci. Využívají
monetární a fiskální politiku.
Alokace - vláda asistuje při žádoucí alokaci zdrojů. Trh není nikdy naprosto dokonalý (různé pohledy laissez-faire vs. cent-
rálně plánovaná ekonomika). Tržní selhání
mohou iniciovat aktivitu vlády:
a) zhroucení dokonalé konkurence - když
monopoly a oligopoly brzdí soupeření,
vláda může aplikovat protimonopolní
politiku nebo regulaci.
b) existence významných externalit - např.
přílišné znečišťování ovzduší nebo příliš
málo investic do vědy a techniky
c) diskriminace na trzích práce - jsou-li některé skupiny diskriminovány, vláda může zakročit a postavit diskriminace mimo zákon
Přerozdělování důchodů - nejrozvinutější společnosti uznávají jako normu
určité potlačování bídy a hladu části obyvatelstva. Proto je určitá část důchodů
přerozdělována (daněmi a transferovými
platbami či úlevami) mezi určitými částmi
obyvatelstva.
Zásahy vlády do ekonomického systému
nejsou také dokonalé, dochází k vládnímu
selhání:
1) Důsledky mnoha státních zásahů jsou
komplikované a obtížně předvídatelné,
navíc zde existuje problém časového
zpoždění zásahu státu
2) Vláda má pouze omezenou moc tyto
důsledky kontrolovat
3) Ti, kteří vytvářejí právní rámec státních
zásahů, mají pouze omezenou kontrolu
nad její realizací v praxi
4) Ne všichni zvolení zástupci sledují čistě
veřejně prospěšné cíle.
Zásahy do dílčích trhů (do finální produkce, do trhu práce)
Důvody proč zasahovat do trhů vycházejí
z tržních selhání
1)
2)
3)
4)
monopolní síla
externality
veřejné statky
nedokonalé informace
Externality
Externalita neboli efekt přelévání, nastává
tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho
subjektu způsobuje vedlejší externí efekty,
které přinášejí svou činností jiným subjektům bez peněžní kompenzace buď užitek
(bezplatné výhody), nebo naopak škodu
a újmu.
Rozlišujeme:
Kladné externality (vnější úspory) Část výnosů nebo nákladů jde tak mimo
trh, což ovlivňuje efektivnost. Tedy když
činnost jednoho ekonomického subjektu
přináší prospěch jinému, přičemž jej tento
nemusí hradit. Jejich původce tak není plně
odměňován za individuální přínos k blahobytu společnosti. (Příkladem může být chov
včel za účelem získávání medu a vosku.
Včely opylují stromy sadařů v blízkosti úlů,
čímž zvyšují výnosy ovoce. Sadaři za tento
efekt neplatí nic majiteli včelstev a včelař
nezískává plný výnos ze své činnosti. Efektivita pěstování ovoce se tak zvyšuje, naopak efektivita pěstování včel je nižší, než
by byla při poskytování peněžní kompenzace včelařům ze strany sadařů.)
Záporné externality (vnější záporné úspory) - když činnost jednoho subjektu přináší
náklady subjektu jinému, které mu nejsou
hrazeny. Příkladem negativní externality
může být znečisťování ovzduší automobily. Výfukové plyny mohou působit závažné
škody na životním prostředí, za které provozovatelé automobilové dopravy neplatí
postiženým subjektům. S podobnými negativními efekty se setkáváme u většiny
výrobních činností i při konečné spotřebě.
Problematika externalit a její řešení
Jakým způsobem ovlivňovat externality:
Přesné vymezení vlastnických práv dopro-
vázené nízkými náklady na jejich prosazování. Za těchto předpokladů můžeme
dospět, že nedochází k externalitám při
výrobě a alokace statků bude efektivní Coaseho teorém (říká, že každou externalitu lze odbourat bez ohledu na to, kdo
bude nakonec odškodňován). Vymezení
vlastnických práv umožňuje definovat původce externalit i subjekty, na které externality působí.
Zavádění sankcí vůči subjektům, jejichž
činnost je zdrojem záporných externalit.
Sankce mohou mít podobu licencí na výrobu, pokut, poplatků, daní za znečištění,
apod.
Zdanění záporných externalit - jako
řešení se nabízí stanovit daň, která svou
velikostí odpovídá externím mezním nákladům. Zavedením daně se zvýší mezní
náklady na úroveň společenských mezních
nákladů.
Řešení dopadů negativních externalit závisí na nákladech vyjednávání. Nízké náklady umožňují, aby původci externalit byli
přinuceni hradit náklady s externalitami
spojené. Za těchto předpokladů lze dosáhnout stavu, kdy nedochází k negativním
externalitám vzniklým při určité činnosti.
Efektivnost z hlediska přínosů pro kolektivní blahobyt se zvýší. Možnost kompenzace při nízkých transakčních nákladech
na řešení negativních externalit popsal
americký ekonom Ronald Coase (1910).
Poskytnutá kompenzace pokryje ztrátu
způsobenou externalitami a zároveň zvýší náklady pro původce. Zvýšení nákladů
se promítne do zvýšení cen produkce, což
omezí poptávku po ní,
a tím omezí příslušnou
činnost a rozsah negativních efektů.
V případě pozitivních
externalit je situace
opačná, jelikož jejich
původci produkují příliš málo při nízkých
cenách. Řešením mohou být veřejné dotace (státní, komunální) poskytovatelům
pozitivních externalit. Dotace sníží mezní náklady poskytovatelům, čímž umožní
zvýšení výroby a tím rozsahu pozitivních
externalit. Problémem je zjištění velikosti
zvýšení mezního užitku plynoucího z pozitivní externality a následně správné výše
dotace. Otázkou je rovněž určení zdrojů
pro poskytování dotací. Pokud je zřejmý
příjemce externího užitku, měl by dotaci
nebo subvenci hradit. Pokud nelze určit
přínosy pro jednotlivé subjekty, přejde
úhrada dotace obvykle na veřejné zdroje.
Externality a efektivnost
Externality tedy v každém případě vedou
k takovému rozsahu výroby, který není
optimální. V případě negativních externalit
bude rozsah produkce neoptimální, protože do nákladů výroby nejsou zahrnuty
škody a újmy, které negativní externality
působí resp. společenské náklady na jejich
odstranění.
V případě pozitivních externalit bude výroba suboptimální, jelikož část výnosů nebo
užitků získávají subjekty, které se na produkci nepodílejí. V obou případech jsou
nutné zásahy státu nebo místních samospráv, aby rozsah výroby nebo činnosti byl
optimální.
Na levém grafu je znázorněn trh elektřiny s dvěma křivkami mezních nákladů.
Spodní křivka MCP vyjadřuje nižší náklady
elektrárenské firmy, zatímco horní křivka
MCS vyjadřuje celkové společenské náklady, včetně nákladů jiných subjektů zatížených negativními externalitami (exhalace, emise atd.). Elektrárna tak přenáší
část nákladů na postižené subjekty. Bylo
vyrobeno množství QP za cenu PP, což je
větší množství při nižší ceně, než kdyby
byly zahrnuty všechny náklady. Jestliže by
byly zahrnuty všechny náklady, vyrobené
množství QS by bylo nižší a cena PS vyšší,
tj. včetně společenských nákladů plynoucích z negativních externalit.
Na pravém grafu jsou znázorněny mezní náklady firmy produkující pozitivní externality spolu s dvěma křivkami mezních
užitků. Nižší křivka MUP je soukromý prospěch firmy, vyšší křivka MUS vyjadřuje
celkový společenský užitek jako součet
všech užitků. Tomu odpovídají též dvě ceny
produkce - nižší cena PP bez zahrnutí ocenění pozitivních externalit a vyšší cena PS
zahrnující ocenění pozitivních externalit.
Jelikož firmy produkující pozitivní externality si nemohou naúčtovat celkový prospěch plynoucí z jejich výroby, mají zájem
na nižším rozsahu výroby. Rovněž ocenění
produkce nevyjadřuje celkový společenský
prospěch (MUS) plynoucí z produkce. Řešením by mohly být státní subvence pro výrobky spojené s pozitivními externalitami.
Asymetrické informace
Při rozhodování ekonomických subjektů
hrají důležitou roli informace týkající se
výroby, cen, vlastností výrobků, tržních
faktorů i mimotržních činitelů. Nedostatek
znalostí zvyšuje nejistotu při rozhodování
stejně jako možnost nahodilých rizik nebo
příležitostí. Často se však setkáváme se
situací, že jedna strana tržního vztahu má
více informací než druhá strana a tehdy hovoříme o asymetrických informacích.
Asymetrické informace vznikají jednak
v důsledku utajení informací, jednak v důsledku utajení činností. V případě utajení
informací - jedna strana směnného vztahu
ví o výrobku nebo službě více než druhá
strana. V případě utajení činností - takové
činnosti, které nemohou být druhou stranou
pozorovatelné bez dodatečných nákladů.
Pokud je užívání veřejného statku nebo
služby spojeno s určitým poplatkem, který
však nepokrývá mezní náklady na jeho pořízení nebo užití, jedná se o statek smíšený.
Veřejný sektor (public sector) - část ekonomiky, která se nachází ve veřejném a nikoli
soukromém vlastnictví. Veřejný sektor je tedy
vymezen s ohledem na charakter vlastnictví.
Graf 2: Optimální množství veřejného statku
V daných souvislostech se setkáváme buď
s morálním hazardem, nebo s nepříznivým
výběrem.
V případě morálního hazardu se jedná
o činnost, kdy jedna strana tržního vztahu
maximalizuje svůj užitek na úkor ostatních
účastníků. K takovým situacím dochází například při vztahu „pán a zmocněnec“ - někdo si najme jinou osobu pro plnění úkolů,
které ovlivňují jeho blahobyt. Vlastníci firmy si například najímají placené manažery,
kteří přebírají rozhodování ve firmě a mohou tak činit na úkor vlastníků.
Nepříznivý výběr je spojen se skutečností,
že na reálném trhu nemohou kupující často
rozeznat kvalitu produktu, dokud jej nezakoupí a nějaký čas používají. Riziko, že při
příležitostných koupích zaplatí kupující vyšší
cenu, než odpovídá meznímu užitku statku,
vede k orientaci kupujících na levné statky
a k vytlačování kvalitního zboží z trhu.
Veřejné statky
Veřejné statky - komodita nebo služba
vyskytující se tam, kde trh není schopen
uspokojit společenskou poptávku po určitých statcích nebo službách. Příkladem mohou být mosty, veřejné komunikace, veřejné osvětlení, národní obrana, policie atd.
Má nerivalitní spotřebu, spotřeba jednou
osobou nesnižuje dostupnost statku nebo
služby komukoli jinému.
Vlastnosti veřejných statků:
1) nezmenšitelnost -ať tento statek spotřebovává kdokoli, nemá jeho spotřeba
žádný vliv na to, jaké množství statku
mohou spotřebovávat ostatní
2) nevylučitelnost - není možné, nebo je
příliš nákladné vyloučit neplatící spotřebitele ze spotřeby tohoto statku
Čisté veřejné statky - obě vlastnosti jsou
výrazné
Kolektivní veřejné statky - jsou pouze
nezmenšitelné
Nezmenšitelnost a nevylučitelnost veřejného statku vede k tendenci ekonomických
subjektů podílet se na spotřebě a neplatit
za ni - tato skutečnost je někdy označována jako problém černého pasažéra. Pokud
se podaří některému ze subjektů vyhnout
se platbě za veřejný statek a přitom ho
spotřebovávat, jeho užitek se výrazně zvýší. To vede k silné tendenci neplacení a přesouvání plateb na jiné subjekty. Odmítne-li
platit veřejný statek více subjektů, nejsou
soustředěny prostředky na jejich nákup,
mizí poptávka po nich, jejich výrobci je přestanou nabízet a přesunou své zdroje do jiných výrob. Musí zde vystupovat subjekt,
který donutí spotřebitele veřejných statků
podílet se na úhradě vzniklých nákladů:
- centrální státní orgány (z daní jsou poskytovány prostředky např. na obranu)
- orgány místní správy (z místních poplatků může být hrazena např. výstavba veřejné osvětlení)
Zdroje příjmů - daně, vláda musí najít
příjmy, z nichž by platila veřejné statky
a programy přerozdělení důchodů, odčerpáváním těchto zdrojů jednotlivým spotřebitelům a firmám snižují státní orgány
jejich příjmy, a tak i poptávku na těch trzích, kde tyto mikroekonomické subjekty
nakupovaly.
Na zobrazeném případě je tržní poptávková
křivka po veřejném statku Dt získána vertikálním součtem individuálních poptávkových křivek D1 a D2, čímž je získána křivka
mezního užitku obou individuálních poptávek pro každou úroveň výstupu. Za optimální množství veřejného statku považujeme takovou úroveň jeho výroby, při níž se
tržní křivka poptávky protíná s nabídkovou
křivkou resp. křivkou mezních nákladů. Optimum nastává tehdy, jestliže oba spotřebitelé jsou ochotni zaplatit společně a dohromady za dodatečnou jednotku statku
částku přesně pokrývající náklady na poskytnutí této dodatečné jednotky statku.
Veřejný statek je tak poskytován efektivně
pouze tehdy, když se mezní užitek statku
rovná mezním nákladům na jeho poskytnutí.
Literatura:
Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie, str. 755-776
Macáková, L.: Mikroekonomie - základní
kurs, 10. vydání, 2007. str. 218- 236.
Hladík, R.: Ekonomie, Reneco 2005. str.
131-140.
Peková, J.: Veřejné finance, str. 4,10,17.
Pearce, D. W.: Macmillanův slovník moderní ekonomie
a FSE-UJEP kol. a www.Miras.cz
Svaz marginálních oblastí
Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368
předseda Ing. Milan Boleslav
Internet: www.lfa.cz, email: [email protected]