Adventní svátky.

Advent – doba očekávání a nadějí, přípravné období čtyř předvánočních nedělí, jeho začátek může
připadnout do rozmezí 27.11. – 3 .12. Překlad z latiny je příchod.
Takto stručně je slůvko a d v e n t vykládáno v běžných slovnících.
Jedná se o období radostného očekávání těšení –
věřící se těší na příchod Spasitele, ostatní na
nejpříjemnější svátky v roce. Kdo si v těchto dnech
přivstane a kolem šesté hodiny ranní je v kostele,
uslyší tzv. roráty, písně, které se zpívají na jitřních
mších.
Křesťané doporučují pro adventní týdny mírný půst,
protože střídmost v jídle bystří rozjímání. Adventní
doba trvá čtyři neděle před slavností Narození Páně
(25.12.). Děti dostávají adventní kalendáře a
otevírají každý den jedno čokoládové okénko.
Tématem adventní doby je příchod Krista. Advent je
rozčleněn na dvě části. Od první neděle adventní
do 16.prosince je pozornost upřena na příchod
Krista. Druhou částí je poslední adventní týden (17.24.prosince) zaměřený ke slavnosti Narození Páně.
Adventní svátky.
30.11.
sv. Ondřej
Tento den jednoho z dvanácti apoštolů býval dnem věštění, který se dnes spíše spojuje se
Štědrým dnem. Například ve Slezsku v tento den lily dívky olovo. Roztavily je na lžíci nad
plamenem svíčky a přes klíč, jehož zuby vytvářely kříž, rychle vylily do studené vody.
Z tvaru, ve kterém olovo ztuhlo, se usuzovalo na to, jaký bude jejich příští manžel: štíhlý,
tlustý, krásný, ošklivý, hrbatý… Ve tvaru olova však dívky hledaly i symboly řemesel a
usuzovaly na povolání budoucího ženicha. Jinde dívky hledaly podobu svého ženicha ve
vysekané díře v ledu, kde jim stíny měly prozradit jeho zjev. Jinde děvčata klepávala na
dveře kurníku, a pokud se jako první ozval kohout, děvče se mělo v příštím roce vdát. Pokud
slepice, dívka měla ještě rok počkat.
4.12.
sv. Barbora
Na svatou Barboru dávají do vázy vdavekchtivé dívky napučenou třešňovou větvičku a
čekají, že když do vánoc rozkvete, mohly by se do roka vdát. Ale pozor! Větvička se musí
trhat až po setmění, musí se dát na teplé místo a každý den zalévat mírným prsknutím. Na
kterou stranu se větvička otočí, z té strany přijde ženich.
6.12.
sv. Mikuláš
Mikulášská tradice je věčně živá, a to ve městech i na vesnicích, kde v předvečer svátku
chodí masky černého, rohatého a chlupatého čerta s dlouhým červeným jazykem, anděla
v bílých šatech s papírovými křídly a s hvězdou na čele a Mikuláše. Dětí a rodičů se Mikuláš
ptá, jestli byly děti během roku hodné, nezlobily a poslouchaly rodiče. Pak prostřednictvím
anděla rozdává dětem dárky – většinou pamlsky.
13.12.
sv. Lucie
Tento svátek je ve větších městech téměř zapomenutý. Avšak Valašskem i některými
dalšími kraji dodnes obchází tajemné bílé postavy, kterým se říká Lucky. Patrně si ani
neuvědomují, že jdou poněkud nevhod. Před změnou juliánského kalendáře na gregoriánský
totiž chodily až 23.prosince, kdy už mohly jednak trochu upít noci, jednak plnit své poslání,
totiž trestat nepořádek v domácnosti. V den svaté Lucie musely být domy jako ze škatulky,
jinak se prý dotyčná neznala. Dnes chodí Lucky trochu brzo – většina domácností má
předvánoční úklid teprve před sebou.
Adventní věnec.
K nejznámějším symbolům předvánočního času patří adventní věnce, bez svíček nebo s nimi. Svíčky si na
věnci zapalují i nevěřící. A proč se zapalují svíčky? Dny se zkracují, tmy
přibývá. Postupné rozžíhání svící na věnci symbolizuje, že příchod Krista
znamená přemožení temnoty a nárůst světla, pokoje a radosti. Věnec je víc, než
pouhou okrasou. Zelené větve jsou voňavé, znamenají život uprostřed
odpočívající přírody, kruh vyjadřuje společenství a plameny světlo, které osvítí
každého člověka. Svíce jsou čtyři jako jsou čtyři adventní neděle.
Původní barvou adventu je fialová – podle barvy kněžského roucha. Fialová
však bývala v minulosti velkou vzácností a tak ji v domácím prostředí nahradila
lehce dostupná červená. Křesťanská tradice na jedné straně sice velí fialovou,
lidová tradice na straně druhé straně však zapovídá umělé materiály. Fialovou
barvu v zimní přírodě prakticky nenajdete, a proto chcete-li mít hezký věnec, bez červené se neobejdete.
Základem věnce je jakákoli zelená dřevina – jedle, smrk, borovice, ale i některá zahradní dřevina (je ohebná
a nepíchá). Adventní věnec bez svíček patří zásadně pouze na vstupní dveře, nikam jinam. Adventní věnec
se svíčkami se pokládá na stůl.
Význam Vánoc.
Základem křesťanských Vánoc je biblický
příběh o narození Ježíše Krista a oslava této
události. Církev časově spojila narození
Spasitele se starým mýtem zimního slunovratu
vyjadřujícím vědomí o věčném vítězství života
nad smrtí a světla nad tmou. Svátek Narození
Páně se od 4.století šířil z Říma po celém
křesťanském světě. Tato vánoční atmosféra a
vánoční zvyky (domácí jesle, obdarovávání
dětí, ozdobené stromečky atd., rozšířené asi od
16.století) stále trvají.
Mezi křesťanské vánoční svátky patří:
• 25.prosinec
• 26.prosinec
• 27.prosinec
• 28.prosinec
• 31.prosinec
• 1.leden
• 6.leden
• první neděle po 6.lednu
• 2.únor
Spomyšelské aktuality - listopad 2006
příloha VÁNOCE
svátek Narození Páně (Boží hod vánoční)
svátek sv. Štěpána
svátek s. Jana Evangelisty
svátek Mláďátek
svátek sv. Silvestra
Nový rok a svátek Obřezání Páně
svátek Zjevení Páně (Tři králové)
svátek Křtu Páně
svátek Uvedení Páně do chrámu
- II -
Evidenční číslo MK ČR E 16225
Vánoce.
Den Ježíšova narození se slaví v křesťanském světě od 4.století dne 25.prosince. Na tento den připadala
slavnost „neporaženého slunce“ (sol invictus) a současně to bylo datum starého pohanského svátku
„Narození věčného slunce“.
Východní církev slavívala narození Krista 6.ledna; to bylo datum jednoho pohanského svátku v Alexandrii „narození Božského eonu“. Později, po řadě století, překryla tento obsah svátku úcta ke třem svatým králům.
Tradice vánočního stromečku.
Poprvé se vánoční stromeček
rozsvítil v pražské vile ředitele
Stavovského divadla Jana K.
Liebicha roku 1812. O třicet let
později se v Praze stromky
prodávaly jako běžná věc a lidé je
nazývali Kristovým strůmkem.
Nejdříve se ujal v zámožných
českých rodinách, na Moravě se
začal objevovat až počátkem 20.století.
Stromeček k nám pronikl z německého území, kde
se v 17. a 18. století šířil od města k městu.
V 19.století až do poloviny 20.století byla vánočním
stromkem hlavně jedle, v dnešní době je pro svou
vzácnost nahrazena odolnějším smrkem a borovicí.
V dnešních dobách ve většině
rodin probíhá Štědrý den asi
takto: snídá se bílá káva
s vánočkou a pak se již nejí
nic, až večer. Děti jsou
nabádány
k tomu,
aby
vydržely hlad s tím, že uvidí
zlaté prasátko. Pokud jsou
menší,
raději
si
hrají
s ostatními dětmi mimo domov, aby nepřekážely.
Je-li sníh a led, mají o dobrou zábavu postaráno.
Rodiče se mezitím starají o to, aby večer bylo dobré
jídlo a pití, to znamená, že odpoledne se vaří, peče
a smaží. Současně se rodiče postarají o ozdobení
vánočního stromečku a na poslední chvíli pod něj
umístí krásně zabalené vánoční dárky. Ozdobený
stromeček a dárky se udržují v tajnosti, aby
zvědavé oči dětí něco neviděly.
Večer, asi kolem 18té hodiny, zasedne celá rodina
(je-li to možné, tak i prarodiče) ke slavnostně
prostřenému stolu s ubrusem s vánočním motivem
a při rozsvícených svících (bez elektrického
osvětlení) a při slabě znějících vánočních koledách
a písních (z rozhlasu, televize či magnetofonu) si
dospělí připijí na pěkné svátky, zdraví a štěstí
vhodným nápojem (aperitivem) a děti chutným
nealkoholickým nápojem. Pak již paní domu podává
polévku, ve většině domácností rybí, následuje
hlavní jídlo, většinou porce obalovaného kapra a
nezbytným doplňkem bývá doma vyrobený
bramborový salát. Během večeře, zvláště jsou-li
děti malé, někdo z dospělých nepozorovaně slabě
zacinká nebo zazvoní, děti zpozorní v naději, že už
u nich byl Ježíšek a že snad
by se tedy mohlo jít ke
stromečku. A ostatní děj již je
nasnadě: děti se vrhnou na
dárky pod stromečkem, které
jim podává některý z dospělých a nebo si je berou
sami. Zbytek večera již pak není slyšet vlastního
slova, jak si děti pouštějí hračky, hudbu, povídají si,
překřikují se atd….
První veřejné vánoční stromy u nás.
Zvyklost stavět rozsvícené vánoční stromky na veřejných prostranstvích se v evropských zemích ujala po
první světové válce. V Čechách se podle dochovaných zpráv poprvé postavil veřejný stromeček v Plzni roku
1925. Tato zvyklost se za první republiky rychle rozšířila po dalších českých i moravských městech a
vesnicích.
V Brně se staví veřejný vánoční strom od roku 1924. Tradice vznikla na popud spisovatele Těsnohlídka,
který o vánočním čase našel v lese opuštěné děťátko – holčičku. Ze spisovatelovy iniciativy se od
uvedeného roku pod vánočním stromem umísťuje kasička, do které lidé přispívají na stavbu dětského
domova pro opuštěné děti. V posledních letech bývá ve sbírce i několik set tisíc korun.
Vánoční jmelí.
Spomyšelské aktuality - listopad 2006
příloha VÁNOCE
- III -
Evidenční číslo MK ČR E 16225
Jmelí je rozšířeno po celé Evropě jako cizopasník v korunách stromů jehličnatých i listnatých. Semena
roznášejí zejména drozdovití ptáci trusem. Rostlina zde zapouští kořínky do kůry stromů a živí se jeho
mízou. Jmelí je stále zelené, keřovité, vstřícně kopinaté a vytrvalé. Kvete v březnu a dubnu a květy v úžlabí
vidlic jsou zelenavě dvoudobé v kloubku. Plodem je bílá bobule se srdčitými semeny.
Této věčně zelené rostliny si povšimli již naši předkové. Připadala jim tajemná – vždyť
roste vysoko v korunách stromů a její plody se podobají perlám a dozrávají právě
v prosinci. A protože bylo tajemné, mělo mít i kouzelné účinky. Věřilo se tedy, že chrání
před ohněm a zavěšovalo se do domů, aby bránilo v přístupu čarodějnicím a zlým
duchům. Věřilo se, že přináší štěstí stejně jako podkova nebo čtyřlístek.
Podle Keltů zajišťuje plodnost, proto se pod ním dodnes líbáme. Navíc přináší do domu
štěstí, odvahu a lásku.
Ve středověku se používalo jako významná léčivá rostlina a moderní
věda léčivé účinky jmelí potvrdila. Jmelí obsahuje látky snižující krevní
tlak a podporující rozšiřování cév, a proto se z něj získávají tyto látky k výrobě léčiv proti
arterioskleróze.
O jmelí také existuje mnoho legend. Podle jedné bylo jmelí kdysi stromem, z jehož dřeva
byl zhotoven kříž, na kterém zemřel Kristus. Strom prý hanbou seschl, aby se přeměnil
v rostlinu, která zahrnuje dobrem všechny, kdož pod ním projdou. Jmelí prý nosí štěstí tomu, kdo si je koupí
sám.
Užívání jmelí jako dekorační vánoční rostliny se do Evropy rozšířilo z Anglie. Tento zvyk se u nás dodržuje
dodnes a lidé stříbrné, zlaté či zelené snítky připevňují k lustru nebo je dávají do váziček na stůl.
Staročeské Vánoce.
Češi se v 19.století těšili na příchod Vánoc dlouhé týdny a vůbec jim nevadilo, že peněz bylo poskrovnu a
vánoční dárky, které nadělí Ježíšek, budou nejspíše velmi potřebné věci, které by se tak jako tak musely
koupit.
Dříve nebyly Vánoce ani tak o dárcích, jako spíše o vzájemné lásce a přátelství, radosti a pocitu
sounáležitosti v rodině, která se sešla ke společným oslavám pod rodným krovem. Několik dnů před
Vánocemi napekly hospodyně chléb a uložily ho do ošatek. V bohatších domácnostech daly k bochníkům
péct také pečlivě upletené, žloutkem potřené a máslem pomaštěné vánočky z bílé mouky, hrozinek a
mandlí. O Štědrém dnu od časného rána praskal v peci a v kamnech oheň. Připravovala se štědrovečerní
večeře, Vařil se hrách, čočka, několik druhů polévek, mezi nimiž nechyběla bramboračka a rybí polévka, pekl
se kuba z krup a česneku. Mezitím co se hospodyně snažila v kuchyni zabavit děti, přinesl
v některých krajích hospodář tajně stromeček a ustrojil ho do slavnostního hávu. Jinde se
stavěly betlémy. Lidi se od rána postili, aby večer uviděli „zlaté prasátko“. S přicházejícím
soumrakem děti stále častěji vybíhaly ven, pozorovaly nebe a hlídaly, kdy se objeví první
hvězdička. S první hvězdou si rodina sedla k slavnostnímu stolu prostřenému bílým
ubrusem. Večeři zahajovala modlitba, vzpomínka na uplynulý rok a poděkování Bohu za
vše dobré, co přinesl, i za to, co vzal. Nejdříve hospodyně postavila na stůl mísu
s hrachem. Klíček hrachu má podobu kalicha a podle tradice spojoval všechny stolovníky
v dobrém i zlém. Potom paní domu odebrala z mísy po lžíci pro každé z domácích zvířat. Teprve pak si
podle vážnosti a stáří nabírali ostatní. Po hrachu se podávaly polévky pro sílu, čočka, aby byly peníze, kuba,
masitý pokrm nebo ryba pro radost. Kosti se dávaly na jeden talíř a po večeři je odnesl hospodář ve lněném
ubrousku pod jabloň. Jako poslední se na stole objevila vánočka a cukroví. Pila se bílá káva, čaj, nechybělo
ani trochu piva, vína nebo hlt pálenky pro dobré zažití. Když zazvonil zvoneček, přinesl hospodář do
místnosti stromeček ověšený jablíčky, sušeným ovocem, cukrovím, kostkami cukru zabalenými do
barevných papírků, ořechy a řetězy. Na stromečku se zapálily svíčky a všichni zpívali koledy. Ty se pak u
stromečku zpívaly každý večer, dokud se neodstrojil a Vánoce neskončily.
Někde však stromeček neznali nebo ho považovali za německý zvyk a po starodávném způsobu strojili jesle.
O svátku Narození Páně do nich kladli figurku novorozeňátka a přidávali postavičky anděla, pastýřů a
darovníků. Postavičky všech tří králů a jejich průvodu se stávaly součástí betlémského výjevu až 6.ledna.
O Štědrém večeru se po večeři věštilo. Na stůl se postavilo umyvadlo a pouštěly se v něm lodičky ze
skořápek vlašských ořechů. Lilo se olovo. Přes rameno se směrem ke dveřím házela bota. Na venkově
děvčata třásla bezem. Vdala se tam, odkud se ozval štěkot psa. Vyvrcholením štědrovečerních oslav byla
půlnoční mše. Lidé se scházeli v kostele, kde vedle oltáře stály jesličky. Venku byla zima, sníh a tma. Uvnitř
kostela, ohřátého dechem věřících, zářily svíce. Varhany doprovázely hlasy zpěváků, ke kterým se postupně
Spomyšelské aktuality - listopad 2006
příloha VÁNOCE
- IV -
Evidenční číslo MK ČR E 16225
všichni přidávali. Tak se o půlnoci Štědrého dne narodil v srdcích lidí Kristus. Všichni věřili, že je přítomen na
bohoslužbě právě v jejich kostele. Cítili přítomnost lásky malého dítěte a s nadějí hleděli do nového roku.
Vánoce ve světě.
V zemi klokanů, Austrálii, místo lyžování a koulování si děti užívají letních
prázdnin. Vánoční stromečky mají buď umělé nebo v květináči. Vánoční
hostina probíhá většinou formou pikniku pod otevřeným nebem a
s barevnými balónky.
V Brazílii si skutečné jehličnany mohou dovolit jen ti nejbohatší, naprostá
většina vánočních stromků je umělých. K večeři mají pečeného krocana,
ovoce, mořské ryby a sladké zákusky. Mše navštěvují nejen v kostelích, ale i přímo pod
otevřeným nebem.
Pravoslavné Bulharsko slaví vánoční svátky až 6.ledna. V každé domácnosti mají ozdobený stromeček,
dárky pod něj dává děda Koleda.
V Dánsku se nikdy nešetřilo na vánočních dárcích. Lidé je připravují s několikaměsíčním předstihem a
s nákupy dělají velké tajnosti. Lidé v Dánsku věří, že čím větší překvapení, tím šťastnější budoucnost je
čeká. Ke štědrovečerní večeři si dávají husu, kachnu, vepřovou pečeni s červeným zelím, teplou šunku,
pepřenou tresku s ředkvičkou nebo horkou rýži politou studeným mlékem, přikusují pivní a pšeničný chléb a
jako dezert mají sladký rýžový nákyp se zapečenou mandlí. Kdo ji najde, dostane speciální dárek. Vánoční
specialitou Dánska jsou tzv. vánoční talíře – ručně malované.
U Finů roznáší dárky veliký Ukko a pomáhají mu pidimužíci, kteří prý odnášejí zlobivé děti do svého
ledového království.
Francie má svého dobrého ducha pére Noëla. Ze všech Ježíšků a Santa Clausů je
nejmladší a ukládá dárky pro děti vedle krbu nebo kamen. Pětadvacátého prosince zvou
Francouzi do svých domů bezdomovce, chudé, sirotky, vězně. Na stole nechybí ústřice,
šneci, žabí stehýnka, krocan plněný kaštanovou nádivkou a drahé ovoce.
V Grónsku žije Děda Mráz a píší mu sem děti z celého světa. Žije v podzemí uprostřed
věčného ledu.
Italové slaví předvečer narození Páně jen schůzkou s přáteli a italské děti dostávají dárky až na první svátek
vánoční ráno. V Itálii se nepeče cukroví, svátky se podle našeho hlediska zdají odbyté. Jen
půlnoční mše je stejná.
V Keni jsou svátky hlavně pro turisty, protože v zemi žije pouze 12% křesťanů. Štědrý den
se slaví v hotelích po německo-britském způsobu, zatímco místní muslimové přihlížejí.
V Maďarsku si dárečky rozdávají před večeří.
Mexičané oslavují Vánoce hlučně a vesele, stromeček nemají. Sladkosti dávají do velikého
hliněného džbánu na vodu, který visí ze stropu a je zdobený peřím. Děti se po něm natahují
a tlučou do něho dřevěnými hůlkami, dokud nespadne a sladkosti a dárky se nevysypou.
Německý Ježíšek má rezavé vlasy a vousy a k přemísťování používá osedlaný divoký vítr.
Vánočním stromečkem je jedlička.
Norský Otec vánoc schovává dárky do dřeváků. Bývá doprovázen vánoční kozou, pro tu by
měly mít děti připravenu lahůdku – nevymlácenou ovesnou slámu.
Polský štědrovečerní stůl nese boršč, zelňačku, houbovou nebo rybí polévku a samozřejmě
rybu – sledě nebo jesetera.
Rakušané si sami vyrábějí adventní věnce, ozdobené svíčkami a
stuhami: zelenou – barvou naděje a fialovou – barvou minulosti. O
Štědrý večer přichází Ježíšek, všechny dárečky balí hlava rodiny otec.
V Rumunsku klade Svatý muž dárky vedle jesliček nebo pod postel.
Rusové nemají o Štědrý den volno – u nich je to den pracovní. Pravoslavné Vánoce
totiž připadají až na 6. a 7. leden. Původně byly spojeny s velkým množstvím lidových
zvyků. Po zákazu Vánoc v roce 1918 se na zvyky zapomnělo a nyní většina Rusů
místo nich slaví Nový rok s jolkou a dárky od Dědy Mráze. Ten
používá saně, cestuje až ze vzdálené Čukotky a doprovází ho
Sněhurka v bílém kožíšku ušitém z hranostajů.
U Američanů jsou Vánoce největším svátkem v roce, přestože je
slaví pouze jeden den – 25.prosince. Jak to u Američanů bývá zvykem, vše je pojato
grandiózně. Miliony světel, ohromné vánoční stromky, mnoho dárků, které nosí Santa
Claus, ohromná hostina s krocanem a kaštanovou nádivkou.
Spomyšelské aktuality - listopad 2006
příloha VÁNOCE
-V-
Evidenční číslo MK ČR E 16225
Ve Španělsku jsou Vánoce svátkem rodiny. Dávají se dárečky, pije se šampaňské, jí se marcipán. Děti však
většinou dostávají dárky až na den Tří králů. Dárky nosí Mikuláš do dřeváků.
Švédský Ježíšek na sebe bere podobu vánočního kozla, který má rohy
zdobeny červenou stuhou.
Švýcaři mají tajemného „Monsieura Chalandé“. Tohoto obrovského
panáka plného dárků nacházejí děti za dveřmi pokoje.
Ve Velké Británii začínají vánoční svátky už vlastně na Mikuláše, tedy
6.prosince. Vrcholem je 25.prosinec – den, kdy děti po probuzení
nacházejí v červených ponožkách dárky od Santa Clause. Celá rodina
se pak sejde nad nadívaným krocanem a švestkovým pudingem –
podivnou směsí oříšků, rumu, vajec, strouhanky, cukru, citronu … a
samozřejmě ještě švestek. Podává se flambovaný koňakem.
Vánoční zvyky.
Lití olova.
Nad plamenem se na lžíci roztaví kousek olova. Do předem připravené nádoby s vodou se tekoucí olovo
opatrně, ale naráz vlije. Vznikne tak odlitek velmi abstraktních tvarů. Podle tvaru odlitku se pak usuzuje, co
koho čeká.
Krájení jablka.
Po štědrovečerní večeři se nožem přepůlí jablko, ale kolmo na osu, napříč. Pokud má jadřinec tvar pětinebo vícecípé hvězdy, sejdou se všichni za rok ve zdraví. Pokud má jadřinec tvar kříže, je čtyřcípý, pak …
Ale není třeba se bát, vybírejte si pěkná velká a zdravá jablka! A nezapomeňte: od štědrovečerní večeře se
nevstává!!!
Pouštění lodiček.
Do plechového umyvadla s vodou se opatrně pokládají poloviny skořápek vlašských ořechů, v nichž je
odkápnutým voskem přichycena malá hořící svíčka. Majitele svíčky, která nejdéle hoří a nepotopí se, čeká
dlouhý a šťastný život. Pokud se lodička drží při kraji nádoby, její majitel se bude celý rok držet doma;
jestliže lodička dopluje ke středu nádoby, vydá se do světa.
Půst.
Na Štědrý den se zachovává až do večera půst. Ke společné večeři se zasedne, až vyjde první hvězda.
Střevíc.
Svobodné dívky házejí střevícem přes hlavu. Obrátí-lise patou ke dveřím, zůstanou doma. Obrátí-li se
špičkou ke dveřím, provdají se a odejdou.
Šupiny.
Pod talíře se štědrovečerní večeří se dává několik kapřích šupin, které mají přinést všem po celý rok
dostatek peněz.
U štědrovečerní večeře.
• Chystá se o jeden talíř navíc pro náhodného hosta,
• pod talířek se schová zlatý penízek,
• o slavnostní večeři se nesmí vstát, ani kdyby někdo bušil na dveře; ten, kdo vstane, do roka zemře.
Koledování a koledy.
Koledování je staročeský zvyk. Koledníci hromadně obcházeli domy, často přestrojeni za maškary a
v každém domě opakovali písně a sbírali dárky. Hlavní dobou koledování je období mezi Štědrým dnem a
svátkem Tří králů, tedy 24.prosincem a 6.lednem.
Nejčastěji se chodilo koledovat na Štědrý den, svátek Štěpána a na Nový rok.
Mezi nejznámější vánoční koledy a písně patří:
Jak jsi krásné neviňátko
Půjdem spolu do Betléma
Koledníci
Purpura
Spomyšelské aktuality - listopad 2006
příloha VÁNOCE
- VI -
Evidenční číslo MK ČR E 16225
My tři králové
Narodil se Kristus Pán
Nesem vám noviny
Pásli ovce Valaši
Rolničky
Tichá noc
Vánoce přicházejí
Pranostiky.
Mrzne-li na Kateřinu, na Barboru prší.
Chodí-li Kateřina po ledě, chodí Štěpán po blátě.
4.12.
Svatá Barborka, vyhání dřevo ze dvorka.
(musí se hodně topit)
Jaké je počasí na Barborku, takové bývá až do Vánoc.
Na svatou Barboru saně do dvoru.
Po svaté Baruši střez nosu i uší!
Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
5.12.
Svatý Mikuláš splachuje břehy.
(pršívá)
O sv. Mikuláši snížek často práší.
Napije-li se na Mikuláše pták z koleje, nenapije se kůň tři měsíce z řeky.
Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu.
13.12.
Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá.
Jaké jsou dni od sv. Lucie do Božího narození, takové jsou též měsíce příštího roku.
Když přijde sv. Lucie najde tu už zimu.
24.12.
Na Adama a Evu čekejte oblevu.
Když na Štědrý večer sněží, na pytle se chmel těží.
25.12.
Když na Boží hod prší, sucho úrodu poruší.
Na Boží hod narození o komáří zívnutí.
Na Boží hod narození o bleší převalení.
Mráz na Boží narození – zima se udrží bez proměny.
Vánoce
Lepší Vánoce třeskuté, nežli tekuté.
Zelené Vánoce – bílé Velikonoce.
Vánoce na ledě – Velikonoce na blátě.
Tmavé vánoce – světlé stodoly.
Advent
Když v první adventní neděli nastane široko daleko krutá zima, potrvá čtyři neděle.
Je-li v prvním adventním týdnu mrazivo, bude zima osmnáct neděl trvati.
26.12.
Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.
Jestli na Štěpána větry uhodí, příští rok se všechno špatně urodí.
28.12.
O Mláďátkách den se zmlazuje.
Prší-li o Mláďátkách, budou děti mříti.
31.12.
O Silvestru papeži snížek si už poleží.
Jak byl celý rok voda a bláto, na Silvestra napadne zlato.
Na Silvestra-li vítr a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti.
Vánočka.
Vánočka má dlouhou historii a udržela se v oblibě až do dnešní doby. První zmínka o vánočce je ze
16.století a za dlouhá léta prošla pouze drobnými změnami. V minulosti byla nazývána jako húska nebo
calta a někde se v Čechách dodnes setkáváme s nejrůznějšími názvy – pletenice, pletanka, štědrovice,
štricka, štrucla, žemle, ceplík.
Dříve mohli vánočku péci pouze cechovní řemeslníci – pekaři. Od 18.století si je lidé začali péci doma sami.
První z doma upečených vánoček měl dostat hospodář, aby se mu urodilo hojně obilí. Velká vánočka se na
Spomyšelské aktuality - listopad 2006
příloha VÁNOCE
- VII -
Evidenční číslo MK ČR E 16225
závěr štědrovečerní večeře rozkrájela. Někde z ní o Štědrém večeru dávali po krajíčku dobytku, aby byl
zdravý a neškodily mu zlé síly.
Zhotovit vánočku nebylo a není jednoduché, a proto se při přípravě těsta, pletení a pečení vánočky
udržovaly různé zvyky, které měly vánočce zajistit zdar. Hospodyně měla zadělávat těsto v bílé zástěře a
šátku, neměla mluvit, při kynutí těsta měla vyskakovat vysoko do výšky. Dávným zvykem také bylo zapékání
mince. Kdo ji při krájení našel, měl „jistotu“, že bude zdráv a bohatý po celý následující rok. Připálená nebo
natržená vánočka věštila nezdar.
Vánočka je dodnes nezbytnou a nepostradatelnou součástí vánočních svátků, ať pečená doma nebo
koupená v obchodě. I dnes jsou zruční jedinci, kteří dovedou spodní věnec zhotovit ze sedmi pramenů
(nejčastěji se plete ze čtyř), anebo upletou celou vánočku najednou ze šesti pramenů.
Vánoční recepty.
Na přípravu vánočních pochoutek, ať již masitých, bezmasých, příloh i cukroví, existuje nepřeberné množství
různých receptů a proto uvádím pouze tři netradiční způsoby přípravy kapra.
Kapr pečený po srbsku.
Kapr, sůl, 8 dkg másla, 6 dkg slaniny, 1 kg napolo uvařených brambor, 6 dkg hladké mouky, mletou sladkou
papriku, 0,25 l kyselé smetany, máslo na vymazání pekáče.
Kapra rozdělíme na půlky, svrchní strany příčně trochu šikmo několikrát nařízneme, osolíme a do každého
zářezu vložíme plátek slaniny a kousek másla. Pekáč pak vymažeme máslem a narovnáme do něho napolo
uvařené, oloupané, na plátky nakrájené a osolené brambory. Potom na pekáč položíme mřížku, na ni dáme
kapra a vložíme do trouby. Po krátkém opečení poprášíme kapra moukou promíchanou s paprikou a když
povrch začne hnědnout poléváme kapra občas kyselou smetanou. Pečení trvá asi 20 – 25 minut. Upečené
půlky kapra opatrně přemístíme na mísu, posypeme jemně nakrájenou petrželovou natí a ozdobíme plátky
citronu.
Kapr dušený na paprice.
6 porcí kapra, asi 0,75 l rybího vývaru nebo vody, 5 dkg másla, 4 dkg cibule, 0,5 dkg zelené petržele, 1 dkg
sladké mleté papriky a sůl. Na zjemnění: 2 dkg másla a 1,025 l kyselé smetany. Na jíšku: 4 dkg másla a 5
dkg hladké mouky.
V kastrolu rozpustíme máslo, v něm osmahneme nadrobno nakrájenou cibulku a zelenou petržel, zaprášíme
sladkou paprikou, podlijeme vývarem nebo vodou, do toho vložíme osolené porce kapra a dusíme asi 18
minut. Z másla a mouky připravíme světlou jíšku, podlijeme ji šťávou z udušeného kapra a asi 15 minut
povaříme. Omáčku zjemníme máslem a smetanou. Okraj podlouhlé ohnivzdorné mísy ozdobíme
bramborovou hmotou, kterou vystříkáme ze sáčku s hvězdičkovitou trubičkou, potřeme ji žloutkem a tuto
ozdobu v troubě do růžova opečeme. Do středu takto ozdobené mísy narovnáme dušeného kapra a
polijeme připravenou omáčkou. Jednotlivé porce kapra ozdobíme na plátky nakrájeným vejcem a čerstvým
rajčetem.
Kapr vařený na modro s máslem.
1 kus kapra, 1,5 l vody, sůl, 0,07 l octa, 20 dkg zeleniny (mrkev, petržel, celer), 5 dkg cibule, 15 srnek pepře,
5 zrnek nového koření, bobkový list a tymián, 10 dkg másla, hlávkový salát a citron.
Do většího kastrolu nalijeme vodu, přidáme ocet a sůl, na nudličky nakrájenou zeleninu a cibuli, koření a tuto
směs necháme asi 25 minut povařit. Porce kapra osolíme a vložíme do mírně vařící zeleninové vody.
Necháme přejít var, pak nádobu s rybou stáhneme na okraj plotny a mírným varem vaříme celkem asi 18
minut. Potom uvařené porce rybí lžící vyjmeme, urovnáme na mísu zmodralým hřbetem nahoru a přelijeme
horkým máslem. Zeleninu scedíme, koření odstraníme a dobře odkapanou zeleninu rozložíme na míse
kolem upravené ryby. Ozdobíme hlávkovým salátem a na kolečka nakrájeným citronem.
Dobrou chuť!
Spomyšelské aktuality - listopad 2006
příloha VÁNOCE
- VIII -
Evidenční číslo MK ČR E 16225